MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA LEDNICE NA MORAVĚ

Ústav plánování krajiny

Jitka Zejbrdlichová

NÁVRH SYSTÉMU ZELENĚ MĚSTA TEREZÍN Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. Alena Salašová

2013 1

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem všechnu použitou literaturu a další zdroje. Dále souhlasím s uložením kopie mé práce v knihovně Zahradnické fakulty v Lednici.

V Brně dne 12. 4. 2013

Jitka Zejbrdlichová

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala mé vedoucí práce doc. Dr. Ing. Aleně Salašové, za cenné připomínky a rady, které mi při řešení práce poskytla. Zároveň velmi děkuji paní Růženě Čechové, starostce Terezína a zástupci lesního správce Ing. Aleši Kryšpínovi, kteří si na mě udělali čas a pomohli mi lépe poznat město a jeho současné problémy. Můj dík patří také PhDr. et Mgr. Štefanu Medzihorskému, který je rektorem Vysoké školy aplikované psychologie v Terezíně a Mgr. Haně Bažantové, ředitelce ZŠ Terezín. Oba mi velmi pomohli s dotazníkovým šetřením. Má práce by nebyla kompletní bez dostatečného počtu respondentů mého dotazníku, i jim děkuji za jejich odpovědí a cenné rady. V neposlední řadě musím poděkovat své rodině a blízkým, kteří mě podporovali po celou dobu studia. V Brně dne 12. dubna 2013

Obsah 1.

ÚVOD............................................................................................................ 10

2.

CÍL PRÁCE ..................................................................................................... 11

3.

LITERÁRNÍ PŘEHLED ...................................................................................... 12

4.

5.

3.1.

Systémy zeleně města a funkce zelených ploch ........................................................ 12

3.2.

Generel zeleně ........................................................................................................ 14

3.3.

Genius loci .............................................................................................................. 16

3.4.

Pevnostní systémy v Evropě ................................................................................... 17

3.5.

Funkce a umístění pevností ..................................................................................... 20

3.6.

Pevnostní města ..................................................................................................... 21

3.7.

Legislativní rámec ................................................................................................... 26

MATERIÁL A METODY ................................................................................... 28 4.1.

Pracovní postup ...................................................................................................... 28

4.2.

Hodnocení dendrologického potenciálu parků ......................................................... 29

4.3.

Klasifikace zeleně .................................................................................................... 31

VÝSLEDKY ..................................................................................................... 36 5.1.

ROZBOR ÚZEMÍ ....................................................................................................... 36

5.1.1.

VYMEZENÍ ÚZEMÍ A ZÁKLADNÍ ÚDAJE .................................................................... 36

5.1.2.

CHARAKTERISTIKA ŠIRŠÍCH ÚZENÍCH VZTAHŮ A PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ................ 39

5.1.2.1.

Geomorfologické poměry ................................................................................ 39

5.1.2.2.

Geologické poměry území ............................................................................... 40

5.1.2.3.

Hydrogeologické poměry ................................................................................. 41

5.1.2.4.

Pedologické poměry ........................................................................................ 41

5.1.2.5.

Hydrologické poměry ....................................................................................... 42

5.1.2.6.

Klimatologické poměry území ......................................................................... 43

5.1.2.7.

Potenciální přirozená vegetace ....................................................................... 45

5.1.2.8.

Biogeografické jednotky .................................................................................. 46

5.1.2.9.

Regionálně fytogeografické členění................................................................. 47

5.1.2.10.

Ochranné režimy .............................................................................................. 47

5.1.2.11.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) ..................................................... 48

5.1.2.12.

Vizuální projevy v krajině ................................................................................. 49

5.1.3.

5.1.3.1.

Historické souvislosti ....................................................................................... 50

5.1.3.2.

Založení pevnosti ............................................................................................. 51

5.1.3.3.

Fortifikační systém Terezína ............................................................................ 53

5.1.3.4.

Historie města .................................................................................................. 54

5.1.3.5.

Specifika systému zeleně pevnostního komplexu ........................................... 56

5.1.3.6.

Prostorová struktura města ............................................................................. 56

5.1.3.7.

Památníky a pomníky ve městě Terezín .......................................................... 56

5.1.4.

5.2.

URBANISTICKÉ CHARAKTERISTIKY ........................................................................... 50

DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE ........................................................................................... 63

5.1.4.1.

Počet obyvatel ................................................................................................. 63

5.1.4.2.

Přírůstek obyvatel ............................................................................................ 64

5.1.4.3.

Průměrný věk obyvatel .................................................................................... 65

5.1.4.4.

Obyvatelstvo vyjíždějící za prací ...................................................................... 65

SOCIOLOGICKÝ PRŮZKUM ....................................................................................... 66

5.2.1.

Stálí obyvatelé Terezína........................................................................................... 67

5.2.2.

Základní škola Terezín ............................................................................................. 70

5.2.3.

Vysoká škola aplikované psychologie ...................................................................... 72

5.2.4.

Širší veřejnost .......................................................................................................... 75

5.2.5.

Celkové vyhodnocení průzkumu ............................................................................ 78

5.3.

SOUČASNÝ STAV ZELENĚ MĚSTA ............................................................................. 80

5.3.1.

Realizované úpravy .................................................................................................. 80

5.3.1.1.

Záplavy 2002 .................................................................................................... 80

5.3.1.2.

Protipovodňové úpravy ................................................................................... 80

5.3.1.3.

Projekt „Terezín – oživení historických památek“ ........................................... 81

5.3.2. 5.4.

Funkční kategorizace zeleně – současný stav ......................................................... 84

NÁVRHOVÁ ČÁST .................................................................................................... 93

5.4.1.

Východiska řešení .................................................................................................... 93

5.4.2.

Problémy a střety v území ....................................................................................... 93

5.4.3.

Základní koncept návrhu ......................................................................................... 94

5.4.4.

Dílčí části návrhu...................................................................................................... 97

5.4.4.1.

První promenádní cesta – Druhá světová válka............................................... 97

5.4.4.2.

Druhá promenádní cesta – Pevnostní systém ................................................. 99

5.4.4.3.

Centrum rodinné rekreace ............................................................................ 103

5.4.4.4.

Třetí promenádní cesta – Okolní krajina ....................................................... 106

5.4.5.

Rozsah zelených ploch ........................................................................................... 112

6.

DISKUSE ...................................................................................................... 115

7.

ZÁVĚR ......................................................................................................... 117

8.

SOUHRN A RESUME .................................................................................... 119

9.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ ............................................... 121

10. SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................... 126

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 - Současná střelba ze všech obranných valů ......................................................................................... 17 Obr. 2 – Suomenlinna, Helsinky...................................................................................................................... 22 Obr. 3 – Monoštorská pevnost – letecký pohled ............................................................................................ 23 Obr. 4 – Stará a Nová pevnost Komárno – letecký pohled .............................................................................. 23 Obr. 5 – Vodní pevnost - Nysa ........................................................................................................................ 24 Obr. 6 – Pozůstatky kleštinových předvalů – Nysa – městský parkk ............................................................... 25 Obr. 7 – Lokalizace mapovaného území ......................................................................................................... 36 Obr. 8 – Katastrální území obce Terezín ......................................................................................................... 37 Obr. 9 – Části pevnostního města ................................................................................................................... 38 Obr. 10 – Geomorfologické členění ČR ........................................................................................................... 39 Obr. 11 – Krajinné typy dle reliéfu .................................................................................................................. 40 Obr. 12 – Pedologické poměry území dle TKSP ............................................................................................... 42 Obr. 13 – Základní klimatické oblasti dle E. Quitta s lokalizací města Terezín ................................................. 43 Obr. 14 - Mapa okolí Terezína se zařazením do klimatických oblastí ČR ......................................................... 44 Obr. 15 – Potenciální přirozená vegetace ....................................................................................................... 46 Obr. 16 – Rozsah Chráněné oblasti přirozené akumulace vod ........................................................................ 48 Obr. 17 – I. vojenské (josefské) mapování – okolí před založením Terezína .................................................... 52 Obr. 18 – Schéma terezínského opevnění....................................................................................................... 53 Obr. 19 – Památníky věnované tématice 2. světové války (I. část) ................................................................. 59 Obr. 20 - Památníky věnované tématice 2. světové války (II. část) ................................................................. 60 Obr. 21 – Pomníky nezaměřující se na téma 2. světové války ......................................................................... 62 Obr. 22 - Protipovodňové úpravy Terezína - plány a realizace ........................................................................ 82 Obr. 23 – Členění lesů v katastrálním území Terezín ...................................................................................... 90 Obr. 24 – Grafické rozložení - Cílový hospodářský soubor lesů (aktuální k 31. 12. 2011) ................................ 92 Obr. 25 – Koncepční skici – první fáze............................................................................................................. 96 Obr. 26 – Koncepční skici – závěrečná fáze ..................................................................................................... 96 Obr. 27 – Pohled z ulice B. Němcové k Nové poště ......................................................................................... 97 Obr. 28 – Pohled z Havlíčkovy ulice na kostel (stará pohlednice a současný stav) .......................................... 97 Obr. 29 – Koncepční skica lipové aleje v ulici .................................................................................................. 98 Obr. 30 – Skica – Bohušovická brána – pomník železniční vlečky .................................................................... 99 Obr. 31 – Původní tvar zemního valu.............................................................................................................. 99 Obr. 32 – Vyznačení jednoho palebného postavení pro dělostřelce (upravená fotografie) ........................... 100 Obr. 33 – Pohled JZ směrem k pevnosti od Pietního místa u Ohře ................................................................ 101 Obr. 34 – Výhled z MP 30 severním směrem ................................................................................................ 102 Obr. 35 – Skica – Malá parkově upravená plocha MP33 (JV Velké pevnosti) ................................................ 103 Obr. 36 – Vodní nádrž – současný stav (duben 2013) ................................................................................... 104 Obr. 37 – Louka s mladým lesním porostem v pozadí – současný stav (duben 2013) .................................... 104 Obr. 38 – Inspirační fotografie – umělecká tvorba (Pivečkův lesopark) ........................................................ 105 Obr. 39 – Současný stav spodní partie parku (pohled z valu SV směrem) ..................................................... 106 Obr. 40 – Skica - Spodní část parku P7 .......................................................................................................... 107 Obr. 41 – Inspirační fotografie – Rozkvetlý sad (Knole castle, Kent, England) ............................................... 108

Obr. 42 – Skica – Sad .................................................................................................................................... 108 Obr. 43 – Oblast průmyslové výroby a skladů (vlastnické vztahy) ................................................................ 109 Obr. 44 – Současný stav břehu Ohře (pohled z mostu SV směrem na opuštěné budovy) .............................. 110 Obr. 45 – Koncepční skica – Návrh pravého břehu Ohře ............................................................................... 110

SEZNAM TABULEK Tab. 1 – Charakteristika klimatické oblasti T2 - teplá...................................................................................... 44 Tab. 2 – Počet obyvatel podle výsledků sčítání od roku 1869 v obci Terezín vybraného SO ORP Litoměřice ... 63 Tab. 3 – Průměrný věk obyvatel obce Terezín (ORP Litoměřice) ..................................................................... 65 Tab. 4 - Obyvatelstvo ekonomicky aktivní, dle doby cesty při denní vyjížďce z obce; Stav k 1. 3. 2001 ........... 65 Tab. 5 – Výsledky ankety prováděné mezi obyvateli Terezína ........................................................................ 68 Tab. 6 – Výsledky ankety mezi žáky Základní školy Terezín ............................................................................ 71 Tab. 7 – Výsledky ankety prováděné mezi studenty VŠ .................................................................................. 74 Tab. 8 - Výsledky ankety prováděné mezi širší veřejností ............................................................................... 76 Tab. 11 - Celkový potenciál – Smetanovy sady ............................................................................................... 85 Tab. 12 - Celkový potenciál – Jiráskovy sady a Park pionýrů ........................................................................... 87 Tab. 10 – Základní údaje o lesích v katastru Terezín ....................................................................................... 90 Tab. 13 – Plošné zastoupení jednotlivých kategorií zeleně (porovnání současného stavu a návrhu) ............ 113

SEZNAM GRAFŮ Graf 1 – Graf vývoje počtu obyvatel v Terezíně od roku 1869 ......................................................................... 63 Graf 2 – Přírůstek obyvatel od roku 1971 do roku 2011 .................................................................................. 64 Graf 3 – Hodnocení okolní krajiny Terezína jejími stálými obyvateli ............................................................... 69 Graf 4 – Hodnocení okolní krajiny Terezína studenty Základní školy Terezín .................................................. 70 Graf 5 - Hodnocení okolní krajiny Terezína studenty Vysoké školy aplikované psychologie ........................... 73 Graf 6 – Rozdělení dotazovaných dle místa bydliště a návštěvy Terezína ....................................................... 75 Graf 7 – Nejvýznamnější historické období Terezína dle jednotlivých sledovaných skupin občanů ................ 78 Graf 8 – Zastoupení jednotlivých taxonů – Smetanovy sady ........................................................................... 84 Graf 9 – Celkový potenciál – Smetanovy sady ................................................................................................ 85 Graf 10 – Zastoupení jednotlivých taxonů – Jiráskovy sady a Park pionýrů .................................................... 87

Zkratky stromů DBL

Dub letní

Quercus petraea

JVM

Javor mléč

Acer platanoides

JVB

Javor babyka

Acer campestre

AK

Trnovník akát

Robinia pseudoacacia

OL

Olše lepkavá

Alnus glutinosa

VBJ

Vrba jíva

Salix caprea

TOČ

Topol černý

Populus nigra

BOČ

Borovice černá

Pinus nigra

SM

Smrk ztepilý

Picea abies

MD

Modřín opadavý

Larix decidua

Další použité zkratky: ČR – Česká republika ORP – Obec s rozšířenou působností ÚSES – Územní systém ekologické stability Seznam použitých pojmů: Retranchement – nadstavba na bastionu nebo ravelinu (v Terezíně i označení prostoru mezi Malou a Velkou pevností) Bastion – základní obranný prvek pětiúhelníkového tvaru, obvykle v místech lomu obvodu pevnosti Galerie – krytá klenutá chodba uvnitř pevnostních prvků Kavalír – samostatná čtyřboká hradba uvnitř bastionu Kleště – dvě ramena svírající tupý uhel, nižší hradba v příkopu chránící kurtinu před přímým ostřelováním Kurtina – spojovací hradba mezi bastiony Kontrgarda – hradba předsunutá před bastion Kontreskarpa – vnější strana příkopu Mina – podzemní chodba s komorou k umístění nálože Odposlouchávací chodba – galerie, sloužící ke sledování zemních prací nepřítele Ravelin – většinou tří, ale i pětiboká pevnůstka, předsunutá před kleště Reduit – tříboká samostatná pevnůstka uvnitř ravelinu Traverza – příčná hradba na kryté cestě Dvoukaponiera – také "zemní kufr", bezpečná cesta (Historie města Terezín 2008)

1. Úvod Josef II., císař Svaté říše římské, král uherský, král český a arcivévoda rakouský, představitel osvícenského absolutismu, nejstarší syn císařovny Marie Terezie a císaře Františka I., byl panovníkem, který nechal v roce 1780 založit na podporu severní hranice státu mohutnou pevnost, kterou pojmenoval na počest své matky Theresienstadt, česky Terezín.

Právě zeleň tohoto pevnostního města, její analýza a návrh obnovy systému zeleně města je předmětem mé bakalářské práce. Pro správné uchopení tohoto místa a pro správnou práci s vegetací je třeba poznat místní historii, obyvatelstvo a také problémy, které město sužují. Terezínská pevnost je jedinečným místem, a to z více důvodů. Na jednu stranu z ní vyzařuje síla, odvaha a hrdinství našeho státu. Pevnost byla jedním z hlavních bodů, na kterých měl stát v případě nebezpeční osud celého národa. Bylo to místo s velkou vojenskou posádkou střežící hlavní dopravní a přístupovou cestu do našich zemí. Ačkoliv své obranné poslání pevnost nemusela nikdy aktivně plnit, je bezesporu obdivuhodným dílem s vysokými památkovými a historickými hodnotami. Ty dnes ovšem zůstávají mnohým lidem skryty. Na druhou stranu je totiž pevnost naplněna zármutkem, bolestí a beznadějí, které bohužel v současnosti zakryly ostatní kladné hodnoty tohoto místa. Druhá světová válka vryla do pevnostních zdí krvavé šrámy, které se jen těžko hojí a i po tolika letech zanechávají velké viditelné jizvy. Pro většinu lidí, které znám, je Terezín jen bývalým ghettem a místem, které si vzalo tisíce nevinných životů. Z města vyzařuje něco tajemného a děsivého. Uvnitř mezi hradbami se často až do pozdního odpoledne převaluje chladná mlha, která sedí nehnutě mezi stromy v parku a na ulicích není ani živáčka. Jen občas potkáte zbloudilého turistu, který stejně jako vy, hledá cestu do Malé pevnosti, nebo se k Vám „přišourá“ žebrák z Domu se zvláštním režimem. Těžko uvěřit, že v tomto „městě duchů“ žije dva tisíce lidí. Místo se stalo jakýmsi památníkem, který bude vždy připomínat období 2. světové války. Tuto práci jsem si vybrala právě proto, abych poukázala na to, že Terezín má i své světlé stránky, které by i ostatní návštěvníci měli poznat. Navíc je stále obydleným městem, které má své potřeby, a na ty by se nemělo zapomínat. Na samotném opevnění i v okolí města je množství zeleně a ploch s vysokým potenciálem, které ovšem v současnosti nesplňují vhodné podmínky pro rekreaci obyvatel. Systém zeleně, který by 10

zde bylo možné vytvořit, by mohl zlepšit životní podmínky místních obyvatel a město by se, se správným konceptem, mohlo stát velmi atraktivním i pro mladší generace. Zároveň by vhodně zvolená programová náplň přilákala další turisty i mimo hlavní sezónu. Pro budoucnost města je důležité dostat Terezín do povědomí občanů i z jiného důvodu, než je židovské ghetto. Tato práce předkládá návrh systému zeleně, který na tuto potřebu reaguje a vytváří program pro místní obyvatele i pro ostatní návštěvníky pevnosti a jejího okolí.

2. Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je vyhodnocení současného stavu zeleně v Terezíně. Nutností bude prostudování specifik a struktury pevnostních měst pro správné pochopení tématu. Dále je mým cílem získat názory na město a jeho historickou hodnotu od místních obyvatel i širší veřejnosti. Na základě těchto poznatků chci následně definovat současné problémy, na které budu reagovat návrhem řešení funkčního systému zeleně v rozsahu územního generelu.

11

3. Literární přehled 3.1. Systémy zeleně města a funkce zelených ploch Tvorba zahrad sahá do dávné historie. Všem je nám příroda přirozeně blízká a hledáme v ní klid a odpočinek. Samotná náklonnost k ní je v nás odedávna geneticky zakódována a s narůstající urbanizací začala růst i potřeba vnášení přírodních prvků a scenérií do rozvíjejících se betonových měst, které se začaly stávat naším dobrovolným „vězením“. Vytváříme proto oázy přírody, kterým dáváme různou formu. Již v období renesance byly vynakládány snahy na vytvoření koncepce „ideálního města“. Jednalo se o opevněná města s radiálním či šachovnicovitým uspořádáním s převažující stelární kompozicí. Mezi známé projektanty té doby patří například Filarete, Giorgio Vasari či Daniel Speckle, přičemž poslední jmenovaný je mimo jiné významným představitelem německé pevnostní školy. Jejich návrhy se snaží z města vytvořit výtvarně harmonický celek. V barokním období potom hovoříme o celých komponovaných krajinných útvarech. Zaměříme-li se ale opravdu na městský prostor a jeho nejbližší okolí, největší snahy o zapojení vegetační složky do sídelních útvarů, zaznamenáváme až od poloviny 19. století. Po zrušení nevolnictví, s nástupem průmyslové revoluce, začala vzrůstat potřeba parků a zelených ploch. Na počátku 20. století vzniká slavná koncepce Zahradního města od Ebenezera Howarda, která omezuje velikost základního města a jeho maximální počet obyvatel, aby nedocházelo jako doposud k „nekontrolovatelnému“ rozšiřování města a s tím spojených negativních jevů. Nadměrnému rozrůstání a propojování s okolními městy je zamezeno pásem zeleně, který město obklopuje. Městskou zeleň začínáme postupně chápat jako ucelený systém, který by měl prostupovat městem a měl by ho propojovat s okolní krajinou. Město by se tak v ideálním případě mělo stát přirozenou součástí krajinného obrazu. Při práci ze zelení bychom si měli uvědomit, co vlastně „zeleň“ představuje. Profesor Otruba uvádí následující definici (in OTRUBA 2000): „Zelení se rozumí plochy, které jsou v převážné míře pokryty vegetací a doplněny prvky stavebně-technickými či architekturou malých forem a výtvarnými díly nebo se jedná o prvky bodové (solitéry) či liniové (aleje, zelené pásy) vegetace.“ Aniž si to často uvědomujeme, zeleň v městském prostoru má mnoho důležitých funkcí. Nejčastěji máme plochy zeleně spojené s rekreací, což je důsledkem psychologického významu zeleně. Už sama zelená barva je pro člověka uklidňující. Dále přímo přistupují estetické dojmy, které jsou podtrženy tvary stromů, jejich skladebnou kompozicí, barvou skupin, průhledy do krajiny aj (OTRUBA 2000)

12

Neopomenutelné jsou ale i funkce bioklimatická a hygienická. Koruny stromů fungují v prašném městském prostředí jako filtr a chrání nás před slunečním zářením. Vegetační prvky mohou být při správném použití i protihlukovou ochranou, zvyšují v ulicích relativní vzdušnou vlhkost, tlumí vysoké teplotní rozdíly a korigují pohyby vzduchu. V neposlední řadě jsou cenným biotopem pro faunu daného území. Systém zeleně chápeme jako soustavu ploch zeleně a jednotlivých vegetačních prvků, která propojuje městské prostředí s volnou krajinou. I systém jako celek můžeme mít různé funkce, často se jedná o funkci ochrannou a rekreační. Z prostorového hlediska známe několik základních teorií o zakládání soustav zeleně sídla. První koncepcí je RADIÁLNÍ SYSTÉM ZELENĚ, který se do jisté míry objevuje již ve zmiňovaném Zahradním městě. Jedná se o koncentricky uspořádanou zeleň v pásech okolo města. Další je SYSTÉM ZELENÝCH KLÍNŮ. Ty vnikají z okolní krajiny až do centra města a pak z něj vybíhají zpět do krajiny. Poslední je KOMBINOVYNÝ SYSTÉM ZELENĚ, který předchozí prvky propojuje. Jiným pokusem o rozložení zeleně v městském prostoru je ZÓNOVÁNÍ. Zeleň v tomto případě vytváří izolační a ochranné pásy mezi pracovištěm a sídlem, které mají stejné kvality jako ostatní území. (OTRUBA 2000) Ochrana souvislých ploch veřejné zeleně (zelených pásů) je jednou z republikových priorit stanovených v Politice územního rozvoje ČR z roku 2008. Hovoří se v ní o ochraně zeleně v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené ob-novy. Cílem má být zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Aby bylo možné vytvořit ve městě odpovídající systém zeleně, je potřeba, aby se jeho návrhy dostaly již do plánovací dokumentace. Právě některé její nástroje, například pasport zeleně, nám umožňují zeleň evidovat, identifikovat, popsat, zobrazit a pochopit. Plán zeleně by měl být v ideálním případě komponován zároveň s vytvářením městských zón a s dopravou, přičemž plány musí být podloženy předchozím průzkumem, aby byly uplatněny přednosti krajiny. Je nutné navrhovat systémy zeleně, které tvoří plochy, ochranné zelené pásy, uliční a procházkové aleje a volit vegetaci vhodnou pro dané společenstvo a splňující hygienické požadavky. (OTRUBA 2000) Systém zeleně musí mít estetické kvality, stejně jako musí mít promyšlené funkční, koncepční i provozní záležitosti. 13

Musí mít jasně formulovanou základní myšlenku, která by měla podporovat daný „genius loci“, respektovat místo a rozvíjet image prostorů a celého území. (OTRUBA 2000) Níže uvádím některé hlavní zásady zelených ploch, které by měly být při návrhu zohledněny ve vztahu k jednotlivým funkčním zónám. Ty jsou převzaty z díla Krajinné plánování (in SALAŠOVÁ, NEPOMUCKÝ 1996): 1) Rodinná obytná zástavba vyžaduje minimální rozlohu zahrad, které jsou řešené jako nenáročně vybavené plochy pro hru dětí a místa společenského styku, v rozmezí 1-3 m2 na obyvatele. Ve starší zástavbě musíme pro plochy zeleně využívat plochy dvorů. 2) Centrální zóny mají často nízký podíl zeleně, který kompenzujeme modernizací stávající zeleně, zlepšením či zvětšením zeleně ve vzdálenějších polohách či zvýšením podílu rozptýlené zelně a využitím jiných než klasických výsadeb. 3) V průmyslových zónách a u zařízení služeb maximálně využíváme doplňkové výsadby snižující hlukovou či jinou zátěž v území. 4) Zóny zemědělské výroby oddělujeme od obytné zástavby přechodnou zónou s rekreační funkcí 5) Rekreační zóna by měla využívat zemědělsky málo vhodné pozemky a lesní celky u obytné zástavby.

3.2. Generel zeleně Generel zeleně je územně plánovací podklad uzákoněný Stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), který se zaměřuje na biologickou sféru. Jedná se o oborově specifický dokument, který slouží většinou jako podklad pro tvorbu územního plánu obce, regulační plány, projekty zahradních úprav aj. (ŠIMEK 2007) Je ovšem potřebný i za předpokladu, je-li již územní plán, či jiný generel rozvoje, vypracován, jak je tomu i v případě Terezína. Ostatní materiály totiž neřeší problematiku zeleně na dostačující úrovni. Jedná se o jediný územní podklad, který řeší komplexně otázky týkající se systému zeleně a to tím způsobem, aby došlo k souladu ve všech územních, biologických a technických požadavcích. (JELÍNKOVÁ, BOUČEK 1982) Cílem generelu zeleně je zajistit rozvoj systému zeleně, a to s důrazem na prostorové, kompoziční a provozní vazby mezi jednotlivými objekty zeleně. Postupy dosažení rozvoje jsou různé, ale jedná se například o změny funkčních typů, opatření naplňující optimální režim péče, přeměny a obnovy vegetačních prvků v objektu atd. Hlavní snahou je vytvoření systému

14

rozvojových os v krajině a ve městě, které jsou navzájem propojeny v integrovaný systém. (ŠIMEK 2007) Územní generel pro sídelní útvar obstarává stavební úřad, či jiný orgán územního plánování, který ho potřebuje pro zpracování územně plánovací dokumentace. Tento orgán potom také určí jeho přesný obsah. Zaměří se na důvod tvorby generelu, termín ukončení a předpokládané finanční náklady na zpracování a definuje hlavní úkoly, které se mají podkladem řešit. Pro vytvoření generelu je pak nutná důsledná analýza zpracovávaného území. Po jeho samotném vymezení je nutné shromáždit podklady o stavu území a o záměrech jeho rozvoje a podrobit je důslednému rozboru, jehož cílem je poznání kvantitativní i kvalitativní úrovně zeleně. Zpracovatel se zaměří na současný stav zeleně, s možnostmi jejího rozvoje a musí se seznámit s místními podmínkami pro vegetaci. Dále vyhodnocuje možné střety zájmů a disproporce v nárocích a možnostech uplatnění zeleně při rozvoji sídla. (SALAŠOVÁ, NEPOMUCKÝ 1996) Na základě těchto analýz se posléze formuluje soubor návrhů. Konkrétně se jedná o popis funkčních typů zeleně města a návrh regulací, návrh změn funkčních typů, rozvoj systému zeleně, který se zpracovává často diferencovaně pro jednotlivé skladebné části, rozbor urbánního ÚSES a o stanovení ekologických limitů pro využití území. (ŠIMEK 2007) Velice významnou etapou práce je koncept řešení územního generelu zeleně, který se zaměřuje na vymezení potřebných ploch zeleně, řeší jejich prostorové uspořádání a návaznost na koncepci sídelního útvaru. V této části zdůvodňujeme navrhované řešení a v tabulkách dokumentujeme kvantitativní i kvalitativní údaje řešených ploch. Grafickou část vypracováváme pouze zjednodušeně, jako podklad pro konfrontaci vztahů v území a pro konečný návrh. (SALAŠOVÁ, NEPOMUCKÝ 1996) Generel by měl řešit i otázky spojené s ekonomikou péče, které úzce souvisí s posouzením významu objektů zeleně. Ten je totiž rozhodující pro zařazení plochy do intenzitní třídy údržby. Při posuzování významu musíme zohlednit postavení plochy ve struktuře systému zeleně a význam dané plochy pro vnější obraz města. Dále musíme vzít v úvahu, tvoří-li plocha vnitřní zelený horizont, což je časté hlavně u ploch situovaných ve svahu a ty jsou pak často kompozičně velmi cenné. Zohlednit musíme i plochy s funkcí pohledové bariéry či příslušnost plochy k urbánnímu systému ekologické stability. (ŠIMEK 2007) Ač stále hovořím o generelu zeleně, tento pojem je dnes ve stavebním zákoně (Zákon č. 183/2006 Sb., § 25) nahrazován názvem územní studie.

15

3.3. Genius loci „Architektura znamená zviditelňování genia loci a úlohou architekta je vytvářet místa naplněná významy, a tak pomáhat člověku bydlet.“ (NORBERG-SCHULZ 1994) Stejně tak je tomu v práci zahradního architekta. Snažíme se „zútulnit“ krajinu, vytvořit místa, která jsou často pro lidi přístupnější a pochopitelnější. Nesmíme ale zapomínat na to, že mnoho míst má jedinečný charakter, žije svým vlastním životem, vyvolává v nás nejrůznější pocity a my bychom se měli snažit takováto místa ctít a jejich jedinečnost naší prací podtrhnout. Často se v souvislosti s Geniem loci hovoří o kouzelných mýtinách v lese, nábřežích vodních toků a jiných kladně vnímaných plochách či prostorech, kde jeho pozitivní působení vnímá snad každý. Mnohá další místa mohou mít naopak genius loci skrytý, a pro jeho pochopení je nutné se s místem opravdu dobře sžít a pochopit ho. Když přijedeme do Terezína a vstoupíme pevnostní bránou do města, většinu lidí ale zamrazí. Není pochyb o tom, že Genius loci je zde opravdu velmi silný, ale pocity, které v nás místo vyvolá, mohou být často smíšené až nelibé. V tomto směru důležitou roli může sehrát i počasí či roční období. Obzvlášť na podzim nebo v zimě působí pevnost velmi depresivně. Mezi pevnostními zdmi se drží mlha až do pozdního odpoledne a v chladných ulicích nepotkáte téměř nikoho. Jen v parku občas projde několik „pejskařů“ a na náměstí vás osloví nanejvýš žebrající pacient místního Domova se zvláštním režimem. Jinak nikde nikdo. K tomu všemu se nad městem vznáší opar vzpomínek na tragické události z druhé světové války. Na druhou stranu ale, když si člověk trochu všímá co se děje kolem, stačí, aby na chvíli vykouklo slunce a jeho paprsky pronikly mlhou a korunami stromů v parku a osvítily pevnostní zdi. Rázem se ocitnete v jiné době, na jiném místě. Hrůzy 2. světové války jsou smazány a objeví se pravý obraz města. Obraz pevnosti z 18. století, která zde stojí se stejnou hrdostí jako v době svého vzniku, kdy byla stavěna za jediným účelem. Kvůli obraně státu a národa. Když se zamyslíme nad samotnou podstatou slova místo, můžeme ho vysvětlit jako prostředí. Nejedná se jen o pojem označující abstraktní polohu. Podstatou místa je jeho charakter. Konkrétní věci v něm obsažené, mající hmotnou substanci, texturu, tvar, barvu aj. Obecně řečeno, místo je dáno jakožto určitý charakter či „atmosféra“. (NORBERG-SCHULZ 1994) Pocity, které v nás pevnost vyvolává, ať kladné či záporné, tedy nemůžeme opomíjet a nemůžeme je od místa oddělit, jelikož jsou jeho podstatou. Jsou přímou součástí města a pomáhají ho vytvářet.

16

3.4. Pevnostní systémy v Evropě Počátkem 16. století, když začaly být původní středověké hradby nedostatečnou ochranou, se začala podstatně měnit struktura opevnění v Evropě. Důvodem byly zejména dokonalejší a četněji využívané dělostřelecké zbraně, které hradební zdi poměrně snadno pobořily. Právě v této době se začal uplatňovat zemní val armovaný zdivem. Docházelo především k rozšiřování obranného pásma na úkor výšky hradeb. Nejprve se začaly stavět polokulovité rondely (rondelový typ opevnění) místo středověkých věží. Ty ale byly slabým místem obrany, jelikož před sebou měly kvůli svému tvaru „hluchý prostor“ a byly brzy nahrazeny pětibokým bastionem, který vystupoval špičkou do příkopu. Za vynálezce tohoto nového způsobu opevnění (bastionový typ opevnění) je považován italský stavitel San Micheli, který tento model využil při opevňování Verony ve 20. letech 16. století. Itálii taky považujeme za první zemi, která dala vznik pevnostní škole nazývané STAROITALSKÁ. (ROMAŇÁK 1972) Pětiboký bastion se následně stal typickým znakem fortifikací až do konce 18. století, což dokládá i jeho použití při založení Terezínské pevnosti v roce 1870. Tento typ opevnění vytvářel souvislý val navršovaný ze země, který byl z čelní strany armován silnou zdí zvanou eskarpa a který byl obehnaný širokým příkopem. Jelikož se jednalo o těžko překonatelnou překážku, začali se útočníci pod opevnění podkopávat a podminovávat ho. Reakcí na to bylo projektování tzv. krytých cest navršováním vnějšího zemního valu, který se začal označovat jako glacis. Byla tak vytvořena clona chránící vnitřní opevnění a eskarpové zdivo před přímou palbou a protivník byl odsunut dál od hradeb. Také vznikl rozšířený prostor vybíhající do předpolí nazývaný shromaždiště. Dalším vývojem byla výstavba samostatných tří až pětibokých hradeb v příkopu před kurtinami, čili před spojovacími články bastionů. Tyto hradby nazýváme raveliny a představují střední obrannou linii. Důležitá byla promyšlená výška jednotlivých valů. Vnější objekty byly nejnižší směrem k hřebenu vnitřního valu se zvyšovaly. Ze všech tří obranných linií tedy bylo možno současně ostřelovat předpolí bez obav o obránce v předních liniích. (ROMAŇÁK 1972) Obr. 1 - Současná střelba ze všech obranných valů

(Zdroj: © ČAPEK 2012-2013) 17

Jak již bylo nastíněno, vývoj pevností vždy reagoval na způsoby útoku. Jelikož největší účinek měla dělostřelecká palba vedená v horizontální rovině, útočník budoval v předpolí náspy, ze kterých pak vedl útoky na hradby. Reakcí na tuto situaci bylo vybudování tzv. kavalíru, který byl nástavbou na bastionech nebo kurtinách. Zpočátku to byly jen jednoduché valy, ale byly nejvyššími místy pevnosti a poskytovali obráncům zvýhodněnou pozici a lepší dostřel vůči nepříteli. Vznikají i další pevnostní články, z nichž důležitý je reduit, umístěny zpravidla uprostřed ravelinu. Zpočátku se jednalo o zemní val, ten se ale vyvinul v samostatnou pevnůstku s kasematy, podobně jako kavalír na bastionu. V období staroitalské školy se ovšem tyto články vyskytují zatím pouze ojediněle. Boční obrana vystupujících částí hradeb má stále nedostatky, které se řeší zahuštěním palby do příkopů. Střelce na bocích bastionů chrání vyčnívající křídla, díky kterým se bastiony nazývají „ušnicové“. Fortifikačním objektem této doby je například protiturecká pevnost Valleta na Maltě. (ROMAŇÁK 1972) V 2. polovině 16. století se objevují početné návrhy italských teoretiků na zdokonalení jednotlivých fortifikačních prvků a hovoříme o NOVOITALSKÉ ŠKOLE. Marchi zavádí do opevnění nové prvky, kterými jsou kleště chránící kurtinu a půlměsíc umístěný před špičkou bastionu. Rosetti potom úspěšně vyřešil boční obranu špiček bastionů a ravelinů. (ROMAŇÁK 1972) Základy NĚMECKÉ PEVNOSTNÍ ŠKOLY položil v 2. polovině 16. století Daniel Speckle. Na rozdíl od mnohých italských autorů se nezaměřil na vývoj nových pevnostních prvků, nýbrž využil téměř všechny prvky staroitalské školy. Ty ovšem uspořádal do soustavy odpovídající potřebám obranného boje. Navrhl čtyři pokrokové pevnostní soustavy, jejichž základem byla dokonalá boční obrana všech vystupujících částí fortifikace. Velmi důležité postavení získaly kavalíry na bastionech a reduty na ravelinech, které ve staroitalské škole byly využívány jen zřídka. Jako první také postavil dělostřelectvo na boky ravelinů a na shromaždiště. Speckle nebyl pouze teoretikem, ale vedl výstavbu pevnosti v Ingolstadtu a dohlížel na stavbu rýnských opevnění v Bazileji, Štrasburku či Ulmu. Jeho následovníci ovšem často navazovali jen na některé dílčí závěry jeho práce a inklinovali stále ke hradbám klešťovitého tvaru. Přejímali také prvky od holandských teoretiků (například val fausse braye), které s návrhy Daniela Speckla kombinovali. Půlměsícovité hradební formy také nahrazovali kontrgardami, což jsou valy před bastionem, jejichž líce směřují paralelně s lícemi bastionů. Těmito představiteli jsou Georgie Rimpler a Grindel von Ach, kteří vyloučili tradiční kurtiny, Landsberg starší a Buggenhagen tvořící protáhlé bastiony s krátkými lícemi a dlouhými boky prohlubující obranné pásmo. (ROMAŇÁK 1972) HOLANDSKÁ PEVNOSTNÍ ŠKOLA také vycházela ze školy staroitalské. K jejímu rozvoji došlo hlavně v období holandské revoluce v 2. polovině 16. století, během které nebyl dostatek času ani financí na výstavbu nákladných italských fortifikací a nezaznamenáváme tedy znatelný 18

pokrok v opevňovací technice. Zkušenosti z revoluční doby shrnul roku 1630 teoretik Freitag. Významnou novinkou v jeho návrzích byl soulad konstrukcí pevnosti s přírodními vlastnostmi terénu. Typickým znakem holandské fortifikace, která měla formu zdvojeného zemního valu postrádající kasematy, byl přední val nazývaný fausse braye, který chránil příkop a krytou cestu. V dalším vývoji, v 17. století, ale došlo k rozvoji této jednoduché koncepce. Scheither například zřídil nové články k boční ochraně bastionů, nazývané redany. Jednalo se o trojbokou hradbu ve středu kurtiny s palebnými směry směřovanými do příkopu. Další prvky, se kterými se posléze setkáváme i v Terezínské pevnosti, navrhl v roce 1679 Neubauer. Jeho pevnostní soustava měl mohutné bastiony až s pěti terasami, které směřovaly kolmo na čáru obrany. V jejich dutém prostoru umístil tzv. retranchementy, přesahující horizont bastionu. Do hrdla shromaždiště navrhoval lunety, které měly charakter malých pevnůstek, a bylo z nich možné střelecky ovládat celý prostor před shromaždištěm. (ROMAŇÁK 1972) Pevnostní stavitelství v Holandsku vrcholí v 70. letech 17. století, kdy další rozvoj podněcuje válka s Francií. Předním vojenským odborníkem a tvůrcem nových pevnostních systémů je baron Coehorn, který formuloval následující důležité zásady. Všechny zděné části opevnění měly být zacloněny před pohledem zvenku, aby nemohly být zasaženy z předpolí. Krytá cesta měla být jako u Speckla těsně nad vodní hladinou příkopu. Důležité bylo kombinování suchých a zavodněných příkopů tak, aby byla vždy možnost výpadu na protivníka a zároveň možnost ústupu. Vnější hradby měly být odděleny a těžiště obrany bylo soustředěno na boky. (ROMAŇÁK 1972) I FRANCOUZSKÁ ŠKOLA převzala bastionový způsob opevňování z Itálie, a to díky Kateřině Medicejské, která pozvala do Paříže mnohé Italské umělce a stavitele. Za zakladatele této školy je považován Errard Bar-le-Duc, jehož projekty ovšem nebyly nejdokonalejší. Skutečné základy zde tedy pravděpodobně položil až v 1. polovině 17. století Pagan, jehož pevnostní systémy měly vynikající obranné vlastnosti. Vycházel ze zásady, že nejúčinnější je boční palba z boků bastionů, směřující kolmo na čáru obrany. I pro tento systém jsou typické „uchové“ bastiony. Na rozdíl od Speckla nevyužívá reduty ani kavalíry, ovšem ve Francouzském pevnostním stavitelství znamenají tyto návrhy velký pokrok. Největšího rozmachu je ovšem dosaženo za Ludvíka XIV., kdy Francie vede četné války o znovuzískání bývalých francouzských území. Vznikají tři hlavní systémy dle maršála Vaubana, lišící se konstrukcí vnitřního opevnění. Do pevnostních valů umisťoval kasematy se střílnami. Skladbu vnějších pevnostních článků řešil podle důležitosti opevňovaného prostoru čímž vznikaly různé rozmanité soustavy. Jako významný projektant postavil například pevnost Charleroi, Mont-Roya, St. Martin na ostrově De Rél a pod jeho vedením byly zmodernizován Charlemont. (ROMAŇÁK 1972)

19

V poslední čtvrtině 18. století přišel generál Montalambert s kritikou bastionového opevnění, s tím že kurtiny zůstávají při obraně nevyužity a prosazoval klešťový způsob. Jeho pevnostní objekty měly hvězdicový tvar, postavil několikapodlažní věže se střílnami a celé opevnění vyzbrojil kasematy. Namísto vyzbrojení vnější obranné linie rozmístil do širšího okol pevnosti samostatné drobné kulaté či trojúhelníkovité pevnůstky, které měly protivníka držet mimo dostřel hlavní pevnosti. Tyto myšlenky byly využity v 19. století po Napoleonských válkách. Každá z těchto škol, které se vyvíjely od 16. do 18. Století přinesla do pevnostního stavitelství určité prvky či zvláštnosti, ale francouzská škola přinesla nejucelenější teorii o opevňování s neustálou gradací. (ROMAŇÁK 1972)

3.5. Funkce a umístění pevností Stejně jako se vyvíjely samotné typy fortifikace, vyvíjelo se i jejich umisťování v obranném systému země. Dobývání pevností se postupně stalo válečnou strategií, jelikož z nich potom mohl útočník ovládat okolí a živil se na úkor místních obyvatel. Čím více opevněných měst v zemi bylo, tím bylo jejich získání pro útočníka složitější. Staly se tedy opěrnými body země, a jejich budování bylo nutností. Pro jejich ideální rozložení a počet se přihlíželo k terénním podmínkám země, komunikacím i k velikosti státu a početnosti vojska. Neméně důležité bylo také dobré zásobení pevnosti. Často se stávalo, že nepřítel dobyl pevnost jen díky vyhladovění pevnostní posádky. Pevnosti se z tohoto důvodu zakládaly v místech pravděpodobného útoku nepřítele a na důležitých cestách s důrazem na možnosti zásobování a dopravu zboží do pevnosti. Zásobování také hrálo významnou roli, když obrana přešla do protiútoku a pevnosti sloužily jako výchozí základny pro útočné operace. (ROMAŇÁK 1972)

20

3.6. Pevnostní města Pevnost Suomenlinna (Finsko, Helsinky) Suomenlinna, dříve nazývaná Sveaborg, je námořní obranná pevnost rozkládající se na několika ostrovech tvořících předměstí Helsinek. Stavba byla započata za švédské éry roku 1748 a probíhala téměř až do konce 18. století. Stejně jako u pevnosti Terezín, i zde se jedná o bastionový typ opevnění. Pevnost musela být přizpůsobena složitým konfiguracím terénu na ostrovech a často musela být zasazena přímo do skály. Byl zde vytvořen velkolepý pevnostní systém s hlavní pevností na dvou ostrovech a s vnějšími obrannými pevnostmi na okolních ostrůvcích. (Suomenlinna: Sveaborg) Počátkem 19. století byla tato tvrz obsazena Rusy a byly provedeny další stavební úpravy. Po získání nezávislosti Finska v roce 1918, byl název Sveaborg (v překladu Švédská pevnost) změněn na Suomenlinna, což v překladu znamená Finská pevnost. (Fortress of Suomenlinna © 1992-2013) Armáda předala pevnost roku 1973 do civilní správy a od té doby začaly systematické opravy. V současnosti je pevnost cílem mnoha turistů, kterých sem ročně přijede více než 700 000. Ostrovy jsou ovšem trvale obydlené a staré budovy jsou právě jako bytové prostory využívány. Dále v nich najdeme pracovní prostory, údržbu zařízení a zařízení služeb pro návštěvníky. Přírodní podmínky na ostrově jsou také velmi poznamenané kulturním vývojem. Původně byly ostrovy skalnaté, téměř bez stromového patra. Vápno, které se uvolňuje z budov, půdu zúrodňuje a podporuje růst nejrůznějších druhů rostlin. Setkáme se zde s četnými parkovými úpravami, čímž se vytváří vhodné podmínky pro život dalších organismů. Biodiverzita na ostrovech se tedy jednoznačně zvýšila. (Suomenlinna: Sveaborg) Tato unikátní památka, která je jednou z největších námořních pevností na světě byla v roce 1991 zařazena na listinu světového kulturního dědictví UNESCO. (Fortress of Suomenlinna © 1992-2013) Dle mého názoru, by si Terezín mohl tuto pevnost, alespoň co do správy území, vzít za příklad. Je zde plně využit potenciál prostoru, jako jedinečné historické pevnosti zapsané na seznamu UNESCO, ale místo zároveň velmi dobře splňuje požadavky na současné využití a rozložení jednotlivých funkcí je v rovnováze.

21

Obr. 2 – Suomenlinna, Helsinky

(Zdroj: Suomenlinna: Sveaborg)

Pevnost Komárno (Slovensko, Komárno) Pevnost Komárno je označována jako nevýznamnější pevnostní systém na Slovensku. Leží na soutoku Váhu a Dunaje u hranice s Maďarskem a byla nejsilnější pevností rakousko-uherské monarchie. Hrad zde stál již ve 13. století a na jeho místě se v 16. století se začala budovat bastionová protiturecká pevnost ve tvaru nepravidelného pětiúhelníka. V 17. století zde byla vystavěna Nová pevnost s využitím poznatků italské a francouzské fortifikační školy, která byla se Starou pevností propojena mostem. Další etapa výstavby, během které se buduje severní křídlo Nové pevnosti, probíhá počátkem 19. století vlivem napoleonských válek. (GONA) Tento velký komplex je unikátní i v evropském měřítku a je také národní kulturní památkou. Ve své podstatě je zachovaný, ale bohužel většina objektů je v současnosti ve velmi zlém až

havarijním stavebně-technickém stavu a vstup do areálu je z bezpečnostních důvodů možný pouze s průvodcem. O rozvoj pevnosti se snaží nezisková organizace PRO CASTELLO COMAROMIENSI, n. o., jejíž členové zároveň zajišťují průvodcovskou činnost. (Návštevný

poriadok v starej a novej pevnosti 1998-2013) K devastaci Staré a Nové pevnosti přispěla především sovětská vojska, která pevnost využívala v letech 1968 až 1991. V současnosti se hovoří o potřebě začlenit objekty pevnostního sytému do organismu neustále se rozrůstající ho města s vytvořením rekreační a oddychové zóny pro 22

obyvatele Komárna. V úseku mezi bastiony IV až VII byl již navržen „historicko-naučný chodník“, který rozšíří kulturně-poznávací činnost a představí návštěvníkům tuto kulturní památku mistrovské architektury. (GRÁFEL 1999) Pevnost uzavírá Monoštorská pevnost (Fort Sandber) vybudovaná v letech 1850 – 1871, která je jako Terezín na kandidátní listině Světového kulturního dědictví UNESCO. Je to monumentální pevnost o rozloze 25 ha, která chránila Dunaj a centrální pevnost. K aktivnímu boji zde nikdy nedošlo, a proto byla využívána především jako výcvikové centrum a zbrojnice. V současnosti jsou tyto objekty přístupné a louží jako muzeum. (Monostori Erőd: Komárom) Další turisticky dostupnou komárenskou pevností je Hvězdicová pevnost, která je jako památka otevřená od roku 2005. (Monostori Erőd: Komárom) Obr. 3 – Monoštorská pevnost – letecký pohled

(Zdroj: GRÁFEL 1999) Obr. 4 – Stará a Nová pevnost Komárno – letecký pohled

(Zdroj: SWAINS 1996) 23

Tvrz Nysa (Polsko, Nysa) Město Nysa bylo již ve středověku obehnáno hradbou s věžemi. Koncem 16. století byl obranný systém zdokonalen dle principů holandské a novoitalské školy. Osada byla v té době obklopena 10 hradbami, 4 raveliny a vodním příkopem. Rozhodujícím datem je ovšem rok 1741, kdy se pevnosti zmocnil pruský král Friedrich II. a vytvořil z ní, kvůli její strategické poloze, pevnost na obranu nových hranic. Mnohé fortifikace byly přebudovány a byly vybudovány Horní forty na druhém břehu řeky, které daly vznik novému vojenskému táboru, který se nazýval Friedrichsstadt. Také vznikla nová samostatná citadela a Vodní fort a později Vysoké opevnění. Okolí pevnosti bylo možné v případě nebezpečí zatopit. Pevnost byla vojensky využívána a upravována až do 20. století. (Park kulturně – přírodní Tvrze Nysa 2007) Po válce byly prostory velmi zanedbávané a tvrz se začala především kvůli vandalismu rozpadat. Bylo tedy rozhodnuto o oživení opevnění a posílení její turisticko-kulturní hodnoty. Na roky 2005 - 2013 byla plánována revitalizace Vodní pevnosti a k ní přilehající ho Městského parku a Bašty Svaté Jadwigy a měla být spojena hráz Vodní pevnosti s nábřežím řeky Nysy Kłodzké. Vodní pevnost i Bastion sv. Hedviky jsou již otevřeny veřejnosti a mají řízený režim. Staly se vyhledávaným místem pro volnočasové aktivity a místem, kde se konají nejrůznější hudební festivaly, které sem lákají další návštěvníky. Každoročně zde také můžeme navštívit Dny niské pevnosti s rekonstrukcí dobových bitev a s pochodem historickými ulicemi. (Park kulturně – přírodní Tvrze Nysa 2007) Obr. 5 – Vodní pevnost - Nysa

(Park kulturně – přírodní Tvrze Nysa 2007) 24

Obr. 6 – Pozůstatky kleštinových předvalů – Nysa – městský parkk

(Park kulturně – přírodní Tvrze Nysa 2007)

Shrnutí U všech výše uvedených příkladů zrekonstruovaných pevností byla zachována podstata původního významu území. Všechny realizace ctily základní hodnoty území a jejich charakter. Ty ale vždy korespondovaly s novými funkcemi, které byly do prostorů vneseny a které byly potřeba k naplnění současných potřeb území a návštěvníků či obyvatel. Na těchto příkladech z ciziny můžeme názorně vidět, jak je možné správnými zásahy a zdařilou rekonstrukcí kulturní památku povznést na vyhledávaný turistický cíl, ale stejně tak i na zajímavé místo pro život.

25

3.7. Legislativní rámec Územně plánovací podklady jsou zpracovávány podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon) a podle jeho prováděcí vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Nařízením vlády č. 443/1992 Sb. ze dne 29. 7. 1992 bylo území pevnosti Terezín prohlášeno za městskou památkovou rezervaci. Dle § 5 tohoto nařízení musí být dodržovány toto podmínky:

a) v Hlavní pevnosti musí být zachovány a zhodnocovány městské prostory včetně povrchů komunikací a podzemních prostor; musí být zachovány a rekultivovány parky a další veřejná zeleň; b) pevnostní systém v prostoru Hlavní pevnosti, Malé pevnosti a mezilehlého území Horního a Dolního retranchementu musí být zachován, včetně podzemí a přilehlých svahů s podzemními i terénními fortifikačními články; c) musí být zachován volný prostor nezastavěný městskou zástavbou a pohledově nenarušující souvislost mezi Hlavní a Malou pevností; d) v té části rezervace, která zahrnuje Bohušovickou kotlinu a hřbitovy, se musí dbát na zachování a dotvoření volného krajinného území, zdůrazňujícího historickou souvislost města s pietními místy krematoria a hřbitovů; nesmí být narušena panoramatická hodnota města; e) terénní úpravy musí respektovat území a prvky pevnostního systému valů a příkopů, fortifikačních cest a terénního reliéfu; f) úpravy technického vybavení, dopravních staveb a inženýrských sítí se musí provádět s ohledem na památkovou hodnotu rezervace, objektů zeleně, zpevněných ploch a zvláště pak na historické podzemí, pevnostní kanalizaci, napouštěcí a vypouštěcí obranný systém, podzemní minové galerie, komory a naslouchací chodby, které zasahují do předpolí pevnosti; g) při nové výstavbě v rezervaci se musí brát zřetel na urbanistické a architektonické vztahy ke kulturním památkám a jejich souborům, navazovat na jejich objemovou a prostorovou skladbu i charakter prostředí a dotvářet jejich celky přiměřenou a kvalitní architektonickou tvorbou; vzájemné prolínání města a ploch volného krajinného území nesmí být narušeno. (Předpis č. 443/1992 Sb.) Z bodu c) vyplývá zákaz budování vyšších staveb v prostoru retranchementů, jak mi potvrdila i starostka R. Čechová. Prostor Horního retranchementu je využívaný jako zahrádkářská osada. Trvalé stavby zde mohou být pouze charakteru nízkého jednopatrového přístřešku, pergoly atd.

26

Památková rezervace je definována v § 5 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů jako území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů. Podmínky, které vláda stanoví k zabezpečení její ochrany, se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. V části druhé tohoto zákona je vymezena povinnost vlastníka starat se na vlastní náklady o kulturní památku. Dle § 11 může také orgán státní památkové péče zakázat či omezit činnost, která by mohla kulturní památku či její prostředí omezit nebo ohrozit. Dalšími rámci právní úpravy památkové péče v ČR jsou vyhláška Ministerstva kultury ČSR č. 66/1988 Sb.., kterou se provádí zákon České národní rady č. 20/1987 Sb., a vyhláška č. 187/2007 Sb., kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy. (ZÍDEK 2008) Uvádím zde pouze základní pojmy, zákony a vyhlášky, kterými je nutno se při práci s chráněnými objekty řídit. Problematika oboru památkové péče je velmi rozsáhlá a náročná a mohla by být samotným obsahem bakalářské práce. Blíže se jí tedy nevěnuji.

„Zásadní podmínkou efektivní a smysluplné památkové péče je prosazení ochrany kulturního dědictví jako přirozeného veřejného zájmu za podpory a při aktivní účasti občanských aktivit a podpořené osvětou a výchovou k pozitivnímu vztahu k památkám.“ (KOTALÍK 2008)

27

4. Materiál a metody 4.1. Pracovní postup První fází práce je evidence a zhodnocení současného stavu zeleně katastrálního území Terezín. Jelikož město nemá zpracované land-use či jiné hodnocení zeleně, vycházím z územního plánu a především z vlastního terénního průzkumu, který byl prováděn od října 2011. V té době jsem hodnotila především dendrologický potenciál největších parků uvnitř města. Další průzkumy byly soustředěny zejména do období září a října roku 2012, kdy byly zmapovány i ostatní vegetační plochy v katastru. Plochy zeleně byly na základě uskutečněných průzkumů zařazeny do příslušné kategorie (viz kapitola 0

28

Klasifikace zeleně), byla zjištěna výměra, druhové složení porostů s přibližným procentuálním zastoupením daných druhů či počtem kusů dřevin dle charakteru porostu, stav porostů, základní vybavenost a technické prvky nacházející se na ploše a jejich kvalita a vlastník, případně správce plochy. Dále následuje v terénu provedená analýza vizuálních projevů krajiny. Z různých míst v sídle i z jeho okolí byly sledovány pohledové dominanty, výhledy či vstupní brány, které byly následně vyznačeny v problémové mapě v měřítku 1:10 000. Pohledové horizonty, které jsou ze sídla vnímané, jsou vyznačeny v samostatné mapě v měřítku 1:50 000. Pro přesnost, pohledovým horizontem označujeme čáru v mapě, která označuje linii horizontu vnímaného v krajině. Dále byly zmapovány současné promenádní cesty, pomníky a další historicky cenné či kulturně využívané budovy a byla prostudovaná potřebná literatura. Pro tyto výstupy používám jako podkladovou mapu Základní mapu ČR. Do té vyznačuji hodnocené prvky v programech Adobe Photoshop a Adobe Fireworks CS5. Veškeré vlastní fotografie jsou pořízeny fotoaparátem Panasonic Lumix DMC-LX5, 8 Mpix, ohnisková vzdálenost 24 - 90 mm. V další části práce přistupuji k sociální analýze, prováděné u čtyř zájmových skupin dotazníkovým šetřením. Oslovení byli stálí obyvatelé Terezína, žáci druhého stupně Základní školy Terezín, studenti Vysoké školy aplikované psychologie, kteří v převážné většině do Terezína pouze dojíždějí a širší veřejnost, kterou představovali lidé žijící mimo Terezín. Dotazníky byly předávány během února 2013 osobně v papírové podobě i elektronicky prostřednictvím e-mailu nebo sociální sítě Facebook. Pro tvorbu elektronického dotazníku bylo využito prostředí Google Docs. Otázky byly ve všech případech otevřené i uzavřená a zaměřovaly se na historické povědomí o pevnosti, na problémy, nedostatky a kvality města a okolí a na oblíbené lokality. Na základě provedených analýz a po prostudování potřebné literatury vyhodnocuji hlavní problémy a je vypracován návrh nového systému zeleně se změnou funkce některých částí. Obsahuje nové promenádní okruhy a novou cestní síť. U vybraných prostorů byl vypracován i detailní příklad možného řešení prostoru. Mapový výstup zobrazující současný stav vegetace i návrhová mapa (generel zeleně) byly zpracovány v programu ArcGIS 10. Datovým podkladem je ortofoto mapa podložená Základní mapou ČR. V návrhové mapě mají nově navrhované či přeměněné plochy tučně vytaženou hranici a jsou označeny indexem.

29

4.2. Hodnocení dendrologického potenciálu parků Začala jsem s hodnocením jednotlivých stromů, jakožto kosterními prvky kompozice. Nejprve jsem zjišťovala taxačních údaje, následně byly hodnoceny údaje popisné a kvalitativní. Poté jsem vymezila jednotlivé skupiny stromů. Byla použita metodika a údaje dle doc. P. Šimka (in ŠIMEK 2007): Základní údaje Pořadové číslo, taxon a pěstební tvar. Taxační údaje Výška (měřena optickým výškoměrem Clinomaster Silva CM 1015, uváděna vždy v metrech), báze koruny, šířka koruny, výčetní tloušťka kmene (průměr kmene ve výšce 130 cm od zemského povrchu, v cm) Popisné údaje Věkové stádium (pětičlenná klasifikace: 1 – nová výsadba, 2 – odrostlá výsadba, 3 – stabilizovaný, dospívající jedinec, 4 – dospělý jedinec, 5 – veterán), Stáří (Období založení)

30

Kvalitativní údaje Vitalita (pětičlenná stupnice: 1 – plně vitální stromy, 2 – mírně snížená vitalita, 3 – středně snížená vitalita, při omezení vnějších negativních vlivů možné dílčí zlepšení, 4 – silně snížená vitalita, nelze očekávat dílčí zlepšení, 5 – bez projevů fyziologické vitality), Zdravotní stav (tříčlenná stupnice: 1 – bez poškození či mírně poškozené, 2 – výrazně poškozené, 3 – velmi silně poškozené) Sadovnická hodnota: Zásadní charakteristika vyjadřující celkovou hodnotu jedince z pohledu zahradní a krajinářské tvorby). V mapě je vyjádřena rozdílnou barvou stromů a keřů. Klasifikace: 1 – velmi hodnotný strom, zcela zdravý, plně vitální, typický habitus a charakteristické znaky příslušného taxonu, pěstebně plnohodnotný 2 – nadprůměrně hodnotný strom, plně odpovídající pěstebním a kompozičním potřebám, převládají charakteristické znaky příslušného taxonu, strom vitální, zdravý, případné nedostatky významně nesnižují jeho hodnotu, výjimečně i strom 3. věkového stádia 3 – průměrně hodnotný strom s předpokladem střední až dlouhodobé existence, případně se sníženou vitalitou a zdravotním stavem, pěstebně využitelný, všechny stromy 1. a 2. (3.) věkového stádia – plně vitální, zdravé s typickými znaky taxonu 4 – podprůměrně hodnotný strom obvykle s předpokladem poměrně krátkodobé existence, pěstebně neperspektivní jedinec 5 – velmi málo hodnotný strom, jedinec odumírající nebo odumřelý, chybí předpoklady i pro krátkodobou existenci Metodika hodnocení dendrologického potenciálu je rozsáhlejší a zaměřuje se i na další hodnocení složených vegetačních prvků a jednotlivých keřů v keřové skupině aj. Jelikož se jedná jen o dílčí část mé práce, není třeba zde rozebírat všechny údaje do podrobností a uvádím jen základní údaje.

31

4.3. Klasifikace zeleně Zeleň v katastrálním území byla zařazena do funkčně-kompozičních jednotek, které jsou v publikaci Krajinné plánování definovány následovně (in SALAŠOVÁ, NEPOMUCKÝ 1996): „Je to ucelená část soustavy zeleně sídelního útvaru prostorově vymezená na základě společenského významu a jednotného úkolu v organizaci města. Stanovují se pro ně společné zásady tvorby a údržby zeleně.“ Následující využitá klasifikace vychází z třídění Marie Jelínkové a kol. uvedené v publikaci Generely zeleně (in JELÍNKOVÁ, BOUČEK 1982). Byla ovšem upravena a doplněna o kategorie vyhovující specifickým podmínkám pevnostního města. Parky Souvislá sadovnicky upravená plocha s výměrou větší nebo rovnou 0,5 ha, která musí mít minimální šířku 25 m. Hlavní funkcí, kterou musí být plocha schopná splňovat, je funkce rekreační. Do výměry tohoto prvku nezařazujeme stavební objekty a další sportovní, výrobní, kulturní a jiné zařízení, které není přímo určeno k využívání v rámci programové náplně parku. Plochu hřišť, která jsou součástí vybavenosti parků, ale započítáváme. Menší parkově upravené plochy Sadovnicky upravená plocha, zpravidla menší než 0,5 ha, u které převažuje především estetická funkce nad funkcí rekreační. Řadíme sem zelené pásy u komunikací, odpočinkové plochy, okrasné plochy u pomníků, ale může se jednat i o plochy přiléhající ke zdravotnickým či jiným zařízením mají-li význam z hlediska celého města. Patří sem i plošně evidovatelná liniová zeleň, jako například liniová zeleň v travnatých pásech. Hřbitovy I hřbitovy je možné zapojit do soustavy zeleně města tak, aby se staly jejich nedílnou součástí. V případě Terezína, který je sám o sobě jakýmsi památníkem obětí světové války, je tato zeleň o to podstatnější a o to více se podílí na utváření systému zeleně. U této kategorie do celkové plochy započítáváme i účelové stavby. Aleje Jedná se o liniové výsadby stromů, které nejsou součástí jiných zelených ploch a nejsou tedy zařazeny do jiné kategorie zeleně (většinou Menší parkově upravené plochy). V tomto případě nehodnotíme plochu, jako u ostatních kategorií, ale délku aleje a rozlišujeme aleje na jednořadé, dvouřad, víceřadé skoa kombinované. Při hodnocení délky vynecháváme výrazné mezery (nad 32

3 vypadlé stromy). Při podrobnější evidenci můžeme uvádět i počty kusů a typ aleje (uliční, podél vodních toků..) Zeleň obytných souborů Jedná se o blíže specifikovanou jednotku sídlištní zeleně. Jedná se o sadovnicky upravené plochy těsně navazující na bytové soubory, které jsou určeny především k využívání obyvateli zástavby. Jsou ovšem často průchozí a veřejně přístupné. Vykazujeme pouze plochy zeleně, bez samotné zástavby. Vnitrobloková zeleň Takto označujeme sadovnicky upravenou plochu uvnitř bytové zástavby, či těsně na ni navazující, která slouží výhradně pro využívání obyvateli zástavby. Tato zeleň je pro Terezín typická, jelikož většina domů obdélníkového půdorysu má ve svém středu uzavřený dvůr pro soukromou potřebu. Tyto prostory nejsou dále předmětem mého řešení, jelikož nejsou veřejně přístupné. Zahrady u individuální zástavby Soukromá okrasná i užitková zeleň u rodinných domků. Sledují se většinou ucelené plochy bez obytné zástavby, do kterých zařazujeme plochy zahrad bez ohledu na oplocení a nezastavěné plochy u chat. V našem případě pro zjednodušení a kvůli obtížnému zjišťování přesné výměry daných zahrad vykazujeme celé území rodinných domků se zahradami, včetně zástavby. Zahrádkářské osady Jedná se o plochu okrasných a užitkových zahrad, které stojí samostatně mimo obytnou zástavbu. Hodnotí se celá plocha i se společenským zařízením a menšími užitkovými stavbami. Zeleň u rekreačních služeb a zařízení Tato kategorie shromažďuje zeleň, která doprovází koupaliště, tábořiště, campingy a jiná zařízení sloužící hromadné rekreaci a je využívaná k jejich provozu. V tomto případě vykazujeme opět pouze zelené plochy. Zeleň občanské vybavenosti Plocha zeleně vykazovaná bez stavebních objektů, zaměřená na cíle daného zařízení. V případě škol se jedná o zelené plochy využívané výhradně žáky a zaměstnanci školy k naplnění výchovných a vzdělávacích cílů. Do plochy nezapočítáváme ani větší nezelené plochy jako hřiště či komunikace. Dále do této skupiny řadíme zařízení jako nemocnice, sanatoria, muzea apod.

33

Lesy evidované Lesy jsou definovány v lesním zákoně (Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, § 2), který také vymezuje tři hlavní kategorie lesa – lesy hospodářské, ochranné a lesy zvláštního určení. Řadíme sem i rekreační lesy s podrostem trávníku. Takovéto plochy je ovšem možné graficky odlišit. Plochy vykazujeme bez hájenek a dalšího zařízení. Vybavenost jako naučné stezky, zařízení pro občerstvení a jiné do evidované plochy započítáváme. Lesy neevidované Jedná se o porosty s lesním charakterem, které ovšem nejsou jako lesy evidované a v katastru nemovitostí jsou nejčastěji vedeny jako „ostatní plochy“, plochy s jiným určením. Zeleň na valech městského opevnění Jedná se především o travnaté plochy, místy s keřovými nálety, v horních částech opevnění, na pevnostních valech. Při údržbě těchto ploch musí být brán ohled na jejich specifický charakter. Jsou to plochy na uměle vytvořených stavebních konstrukcích, pod nimiž jsou často využívané vnitřní prostory bývalých kasáren. Při změně funkce či sadovnických úpravách těchto ploch je nutné zohlednění statiky stavby. Zeleň v příkopech městského opevnění Zelené plochy v příkopech městského opevnění.

Jedná se o zatravněné povrchy, místy

s keřovými nálety, související s pevnostním systémem, které nejsou na uměle vystavěných konstrukcích. Ve středu příkopů je zděná odvodňovací strouha. Náměstí Plocha náměstí se zastoupením zeleně. Řadíme sem celou plochu včetně zpevněných ploch komunikací. Hříště, Golf Jedná se o plochy sportovišť a sportovních zařízení bez umělého povrchu. Jedná se především o trvale zatravněné plochy se speciálním režimem péče. Výměru udáváme včetně technického vybavení hřišť. Sady Sadovnicky upravené plochy s výsadbou ovocných stromů za účelem produkce. Vykazujeme pouze zelené plochy bez stavebních prvků a bez komunikací.

34

Křoviny Plochy zeleně kde je nejvyšším zapojeným patrem patro keřové. Dle profesora Zlatníka se jedná o patra IV a V. Tedy o dřeviny podúrovňové a dřeviny dosahující výšky do 1,3 metru. Vyšší stromy, které by dle této stupnice tvořily hlavní úroveň (II.) zde mohou být také zastoupeny, ovšem jen v roztroušených skupinkách a porost tak nedosahuje lesního charakteru. Louky Trvalé travní porosty s minimální údržbou, většinou jen několikrát v roce kosené. Plochy zemědělské výroby Plochy využívané k produkčnímu pěstování zeleně. Řadíme sem produkční školky apod. Ruderální plochy zeleně Území porostlé náletovou vegetací, kterou považujeme často za plevelnou. Vymezujeme pouze porosty bez okolních komunikací a staveb. Jedná se o oblasti bez dostatečné údržby, kde jsou vhodné podniky pro uchycení náletu. Často se jedná o skládky a navážky s odkrytými substráty. Ochranná zeleň Účelová zeleň vysazovaná za účelem snížení negativních vlivů různých provozů a zařízení, komunikací apod. Jedná se o ochranné pásy vegetace okolo polí, řadíme sem větrolamy a protihlukové pásy, ale i pobřežní pásy zeleně kolem řek. Zeleň nebytových prostor Zeleň, převážně estetického charakteru, doprovázející technické stavby, nebytové a administrativní soubory budov. Do této skupiny zařazujeme veškerou zeleň, která se přímo váže k daným stavbám a není možné ji svým využitím zařadit do jiné skupiny. Plošný ukazatel stavby nezahrnuje. Oblast průmyslové výroby a skladů Jedná se o zvlášť vymezenou skupinu průmyslových budov a skladů různých vlastníků. Velké množství budov je zde opuštěných a plochy jsou porostlé náletem různých dřevin. Plocha má tedy spíš charakter brown fileds.

35

Dalším hlediskem, dle kterého byla zeleň hodnocena, je hledisko přístupnosti. Dle toho dělím zeleň na 4 kategorie: Zeleň veřejná Tato kategorie je přístupná všem občanům v každém čase, během všech ročních období. Řadíme sem parky, malé parkově upravené plochy, parkově upravené lesíky, křoviny, ochranná zeleň nelesní dřevinné plochy a další prvky. Zeleň vyhrazená Tyto plochy mohou být užívány pouze v omezenou dobou, vstup může být také podmíněn poplatkem nebo může být umožněn pouze některým občanům. Řadím sem vnitroblokovou zeleň, která je určena jen pro obyvatele okolní zástavby. Dále sem patří zeleň u občanské vybavenosti, školních zařízení aj. Zeleň soukromá Soukromá zeleň je určena výhradně pro používání soukromými osobami. Většinou se jedná o zahrady u rodinných domů využívané přímo majiteli či rodinnými příslušníky, která není dalším osobám přístupná. Dále sem řadíme zahrádkářské osady aj. Některé kategorie jako například Zeleň na valech pevnosti mohou spadat jak do kategorie veřejné, tak do kategorie vyhrazené zeleně. Je-li tomu tak, jsou v mapě dané plochy odlišeny příslušným indexem. Zeleň hospodářská Do této kategorie spadají v katastru přítomné hospodářské lesy a plochy zemědělské výroby, jejichž účel je alespoň částečně ekonomický.

36

5. Výsledky 5.1. ROZBOR ÚZEMÍ 5.1.1. VYMEZENÍ ÚZEMÍ A ZÁKLADNÍ ÚDAJE Kraj: Ústecký Okres: Litoměřice Obec s rozšířenou působností: Litoměřice Obec: Terezín 565717 4 katastrální území: České Kopisty 622583 Nové Kopisty 706337 Terezín 766470 Počaply u Terezína 622591 Obr. 7 – Lokalizace mapovaného území

(Datový podklad: Google: Mapy 2013) Město Terezín leží v Ústeckém kraji, asi 3 kilometry jižně od Litoměřic, blízko soutoku řeky Ohře a řeky Labe. Ohře samotným Terezínem protéká a dělí ho na tři části, které jsou vyznačeny na Obr. 9. Na levém břehu Nové Ohře, což je označení nového řečiště vykopaného při zakládání Terezína, se rozkládá Velká pevnost hvězdicovitého tvaru, která v současnosti tvoří hlavní území samotného města. Na pravém břehu Staré Ohře, což je velmi regulované původní řečiště, najdeme Malou pevnost, ve které je dnes Památník Terezín. Mezi nimi se rozprostírá tzv. horní

37

a dolní retranchement1, což jsou nejméně opevněné části pevnosti. Zpočátku se jednalo se o dvě kotliny bez výstavby využívané výhradně k vojenským účelům. Obklopovaly cestu spojující Velkou a Malou pevnost a v případě nebezpečí mohly být zaplaveny vodou. Uspořádání pevnostního města je názorně zobrazeno na Obr. 8.

Obr. 8 – Katastrální území obce Terezín

(Datový podklad: © Geoportál ČÚZK, 2004 - 2013) Katastrální území Terezín, kterým se budu blíže zabývat, má celkovou výměru 410,084 ha s počtem parcel 1509.

Ze zastavěné plochy tvoří opuštěné budovy a zbořeniště 2089 m 2

(0,209 ha), počet parcel 10. Jedná se o statistické údaje, které jsou aktuální k datu 12. 3. 2013. (Nahlížení do KN 2004-2013) Opuštěnými budovami jsou bývalé kasárny, pro které se po odchodu vojska nenašlo další využití.

1

Jako retrachementy jsou označovány i zděné budovy s valem, které jsou součástí opevnění Velké pevnosti a mají počátek v holandské pevnostní škole. Ty byly využívány převážně jako ubytovací prostory a sklady.

38

Obr. 9 – Části pevnostního města

(Datový podklad: © Geoportál ČÚZK, 2004 - 2013) V současnosti město usiluje o zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

39

5.1.2. CHARAKTERISTIKA ŠIRŠÍCH ÚZENÍCH VZTAHŮ A PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ 5.1.2.1.

Geomorfologické poměry

Systém: Hercynský Subsystém: Hercynská pohoří Provincie: Česká Vysočina Soustava: Česká tabule Oblast: Středočeská tabule Celek: Dolnooharská tabule Podcelek: Terezínská kotlina (BRANDOS, STANISLAV, BÍNA 2007) Město Terezín leží v průměrné nadmořské výšce 150 m n. m. Nachází v soustavě Česká tabule, která je oblastí v Polabí. Byla formována v holocénu, kdy byla zanášena sedimenty řeky Labe a jedná se o jednu z nejúrodnějších oblastí ČR, pro kterou je typický výskyt černozemí. Z geomorfologického hlediska tedy řadíme Terezín do celku Dolnooharská tabule a dále spadá území do podcelku Terezínská kotlina. Tato oblast je dle reliéfních typů vymezených pro ČR rovinou (relativní převýšení není větší než 30 m) přecházející do plochých pahorkatin (relativní převýšení v rozmezí 30 - 75 m). Obr. 10 – Geomorfologické členění ČR

(Zdroj: © BRANDOS, STANISLAV, BÍNA 2007) Rozdělení je patrné na následujícím Obr. 11, kde jsou zachyceny krajinné typy okolí Terezína. Podél řeky Ohře se rozprostírá asi jeden kilometr široký pás krajiny širokých říčních niv. Západní 40

okraj města ještě zasahuje do krajiny rovin, ve které leží Nové Kopisty a Bohušovice nad Ohří a na východě navazuje krajina plošin a pahorkatin, kam spadá již samotná stavba Malé pevnosti. Obr. 11 – Krajinné typy dle reliéfu

(Zdroj: ©Národní geoportál INSPIRE 2010-2013) Hypsometrická mapa okolí viz Příloha 1.

5.1.2.2.

Geologické poměry území

Když se zaměříme přímo na stavbu Velké a Malé pevnosti, jedná se o uměle založené objekty na území močálů. Z geologického hlediska tedy pevnost stojí na kvartérních komunálních odpadech, lomových odvalech a na navážce (holocén). Jinak se ale v okolí řeky Ohře, čili v prostorech retranchemenů a v jižně a severně položeném území od pevnosti, nacházejí kvartérní fluviální nivní sedimenty, převážně písčito-hlinité (holocén). Malá oblast severně položená od Malé pevnosti je tvořena hnilokalovými a organodetrickými sedimenty (holocén). Na západní straně přímo za pevností navazuje rozlehlá oblast spraší období svrchního pleistocénu, čemuž také odpovídají zdejší polnosti. Západní část až k toku Labe je z větší části tvořena navátými písky, také ze svrchního pleistocénu.

41

5.1.2.3.

Hydrogeologické poměry

Jelikož samotná Terezínská pevnost je tvořena antropogenními uloženinami, má nevyhraněnou hydrogeologickou funkci a kolektor2 zde nelze určit. Je ale zasazena do oblasti fluviálních písků štěrků údolních niv překrytých slabou vrstvou povodňových hlín, s průlinovým kolektorem. Jedná se o mladé kvartérní holocénní formace, které najdeme v nejbližším okolí zdejších říčních toků. Na ně navazují z východní a západní strany velké plochy fluviálních zahliněných štěrků a štěrkopísků terasových stupňů pleistocénního stáří, opět s průlinovým kolektorem. Malou plochou zasahují i do katastrálního území Terezín a tvoří zbytek území obce. Plošně nejzastoupenější skupinou nacházející se v okolí mapovaného území je různorodá skupina, ve které se střídá průlinovo-puklinový kolektor s regionálními izolátory a s širokým rozpětím transmisivity3. Z geologického hlediska se jedná o jílovité, jílovito-prachovité a vápnitojílovité pískovce či křemenné pískovce různých vrstev a souvrství (průlinovo-puklinový kolektor), které se střídají se slínovci, vápnitými jílovci, jílovitými vápenci a prachovci (regionální izolátory).

5.1.2.4.

Pedologické poměry

Z následujícího výseku pedologické mapy na Fluvizemě (FL), čili nivní půdy, jsou všeobecně rozšířeny v nížinách, podél větších toků, jelikož půdotvorným substrátem jsou v jejich případě právě nivní uloženiny. Typickým porostem na těchto půdách jsou lužní lesy. Tyto půdy jsou vývojově velmi mladé, jelikož půdotvorný proces byl často periodicky přerušován akumulační činností toku při záplavách. Je u nich pouze malý humusový horizont a přímo pod ním matečný substrát z naplavenin. Mimo záplavy nejsou tyto půdy nadbytečně vlhké. Obsah humusu je většinou střední, ale prohumóznění zasahuje poměrně hluboko. Reakce je převážně slabě kyselá až neutrální s dobrými sorpčními vlastnostmi. Fyzikální vlastnosti v horních vrstvách půdy jsou většinou relativně příznivé. (TOMÁŠEK 2007)

2

Základní typy kolektorů: 1) puklinový – převážně na tvrdých pukajících podložích typu granodiorit; voda proudí vzniklými puklinami 2) průlinový – na měkčích horninách (např. čtvrtohorní sedimenty); dochází k promývání horniny 3) puklinovo – průlinový – kombinace předchozích; na složitěji členěném terénu

4) krasový 3

Transmisivita udává rychlost, jakou voda odtéká z horninového podloží.

42

Černozemě (CH) jsou půdy našich nejsušších a nejteplejších oblastí, které vznikly na původních stepích a lesostepích, pod kterými docházelo k intenzivní humifikaci. Na geologické mapě dané oblasti lze sledovat, že nejběžnějším matečným substrátem jsou spraše. Jen místy se může jednat o zvětraliny slínovců či vápnité písky. Humusový horizont je v tomto případě naopak velmi mocný (až 60 – 80 cm) s odolnou vodostálou strukturou. Obvykle jsou to půdy středně těžké, s neutrální reakcí, velmi dobrými sorpčními a příznivými fyzikálními vlastnostmi. (TOMÁŠEK 2007) Dle Veřejného registru půdy (LPIS) je téměř celé území katastru erozí neohroženo. Obr. 12 je patrné, že široké okolí pravého břehu řeky Ohře je tvořeno fluvizemí. Stejně je tomu i ve východní části Velké pevnosti. Její západní polovina a navazující rovina Nových Kopist, Bohušovic a Lukavce je tvořeno černozemí, čemuž odpovídá i zemědělské využití území s rozlehlými polnostmi. Fluvizemě (FL), čili nivní půdy, jsou všeobecně rozšířeny v nížinách, podél větších toků, jelikož půdotvorným substrátem jsou v jejich případě právě nivní uloženiny. Typickým porostem na těchto půdách jsou lužní lesy. Tyto půdy jsou vývojově velmi mladé, jelikož půdotvorný proces byl často periodicky přerušován akumulační činností toku při záplavách. Je u nich pouze malý humusový horizont a přímo pod ním matečný substrát z naplavenin. Mimo záplavy nejsou tyto půdy nadbytečně vlhké. Obsah humusu je většinou střední, ale prohumóznění zasahuje poměrně hluboko. Reakce je převážně slabě kyselá až neutrální s dobrými sorpčními vlastnostmi. Fyzikální vlastnosti v horních vrstvách půdy jsou většinou relativně příznivé. (TOMÁŠEK 2007) Černozemě (CH) jsou půdy našich nejsušších a nejteplejších oblastí, které vznikly na původních stepích a lesostepích, pod kterými docházelo k intenzivní humifikaci. Na geologické mapě dané oblasti lze sledovat, že nejběžnějším matečným substrátem jsou spraše. Jen místy se může jednat o zvětraliny slínovců či vápnité písky. Humusový horizont je v tomto případě naopak velmi mocný (až 60 – 80 cm) s odolnou vodostálou strukturou. Obvykle jsou to půdy středně těžké, s neutrální reakcí, velmi dobrými sorpčními a příznivými fyzikálními vlastnostmi. (TOMÁŠEK 2007) Dle Veřejného registru půdy (LPIS) je téměř celé území katastru erozí neohroženo. Obr. 12 – Pedologické poměry území dle TKSP

43

(Zdroj: ©Národní geoportál INSPIRE 2010-2013)

5.1.2.5.

Hydrologické poměry

Město Terezín leží asi 1,5 km jižně od soutoku Labe a Ohře. Území, na které dnes pevnost stojí, mělo dříve spíše charakter močálů a bažin, které musely být před samotnou výstavbou odvodněny. Původně meandrující řeka Ohře byla přeložena do náhradního koryta, které dnes dělí Terezín na dvě poloviny. Toto náhradní koryto, oddělující Velkou pevnost na východě od retranchementů a Malé pevnosti na západě, dnes označujeme jako Nová Ohře. Původní koryto, tzv. Stará Ohře, je silně redukováno o protéká kolem západní strany Malé pevnosti. Ohře pramení na Schneebergu v Německu ve výšce přibližně 750 m. n. m. a do Labe se vlévá u Litoměřic v nadmořské výšce 143 m n. m. Hlásné pokyny povodňové služby jsou sledovány na stanici kategorie B u mostu přes Labe v Litoměřicích. Provozovatel stanice je Povodí Labe Hradec Králové. Přímo v Terezíně na řece Ohři se také nachází hlásný profil kategorie C propovědí III. Řádu (1-13-04 Ohře od Chomutovky po ústí). (Odborné pokyny pro provádění hlásné povodňové služby 2012)

5.1.2.6.

Klimatologické poměry území

Dle klimatického členění ČSR Evžena Quitta spadá katastrální území Terezín, tak jako celé Polabí, do oblasti teplé - T2. Jedná se o jednotku s dlouhým, teplým a suchým létem, s velmi krátkým přechodným obdobím a s teplým až mírně teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, také mírně teplá, suchá, až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. (QUITT 1971) 44

Toto území pak přechází v jednotky mírně teplé, většinou MT11 s delším přechodovým obdobím. Je známo, že stanovení přesné hranice mezi jednotkami je problematické a jedná se spíše o plynulé přechody. Jelikož Terezín leží u severní hranice oblasti T2, je možné, že se někdy bude jednotky blížit charakteristikám sousedící mírně teplé oblasti MT11, rozdíly mezi nimi jsou však nepatrné a pro další práci nejsou podstatné. Obr. 13 – Základní klimatické oblasti dle E. Quitta s lokalizací města Terezín

(Zdroj: © HERBER, DOBROVOLNÝ)

Nejbližší meteorologická stanice je stanice v Doksanech nad Ohří, jejíž ID je I1DOKS01. Leží v nadmořské výšce 158 m n. m. a jedná se o automatizovanou meteorologickou stanici s automatickou obsluhou. Tab. 1 – Charakteristika klimatické oblasti T2 - teplá

Teplá oblast T 2 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10° a více Mrazové dny Ledové dny Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

50 – 60 160 – 170 100 – 110 30 – 40 -2 – (-3) 18 – 19 8–9 7–9 90 – 100 45

Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

350 – 400 200 – 300 40 – 50 120 – 140 40 – 50 (QUITT 1971)

Jak je vidět na následujícím

Obr. 14 i dle geoportálu INSPIRE, Terezín spadá do klimatické oblasti „velmi teplé“ a srážkově chudé, což je naznačeno šrafou.

Obr. 14 - Mapa okolí Terezína se zařazením do klimatických oblastí ČR

(Zdroj: © Národní geoportál INSPIRE 2010-2013)

5.1.2.7.

Potenciální přirozená vegetace

Město Terezín leží v oblasti, kde potenciální přirozenou vegetací je topolová doubrava (QuercoPopuletum), spadající do skupiny lužních lesů (Alnion incanae), která se táhne i dále podél řek Ohře a Labe. V dalších částech obce se ovšem přirozená vegetace mění. V Nových Kopistech a okolí se jedná o černýšovou dubohabřinu (Melampyro nemorosi-Carpinetum) ze skupiny dubohabřiny a lipové doubravy (Carpinion) a v okolí Travčic jsou to oblasti lipových doubrav (Tilio-Betuletum) ze stejné skupiny. Rozložení přirozené vegetace je názorně vidět na

46

Obr. 15. Topolové doubravy se nacházejí v širokých nivách říčních úvalů, kde převažují těžší aluviální (fluviální) sedimenty a půdním typem je fluvizem. Jedná se o vlhké území, kde silně kolísá podzemní voda a objevují se zde více méně pravidelné záplavy. Většinou se jedná o třípatrové porosty, kde dominantními dřevinami jsou dub letní (Quercus robur) a topol černý (Populus nigra). Objevuje se také střemcha (Padus avium) a hospodářsky preferovaný jasan (Fraxinus excelsior), který je v okolí Terezína častý. Keřové patro bývá husté, ale druhově chudé, se zastoupením převážně Padus avium a Sambucus nigra. V bylinném patru převládají hygrofilní byliny s výrazným jarním aspektem. V terénních depresích v místech starých říčních ramen se v topolových doubravách vyvíjí vrbo-topolový stromový luh (Salicetum albae). (NEUHAUSLOVA 1998) V Terezíně se s tímto typem stanoviště setkáme v zalesněné severní části pevnosti v těsné blízkosti golfového hřiště. Pod pevnostním valem, kde je přirozeně vyšší hladina podzemní vody má stanoviště úplně jiný charakter, než na samotné pevnostní stavbě a téměř výhradně se zde nachází vrbový porost. Na pevnostních valech se pak setkáváme s typickou topolovou doubravou. Porosty mají často břehoochrnnou a půdoochrannou funkci a také jsou významné pro zvýšení biodiverzity krajiny a jako útočiště lesní zvěře. (NEUHAUSLOVA 1998)

Obr. 15 – Potenciální přirozená vegetace

47

(Zdroj: © Národní geoportál INSPIRE 2010-2013)

5.1.2.8.

Biogeografické jednotky

Provincie: Středoevropských listnatých lesů Podprovincie: Hercynská Biota této podprovincie je biotou západní a centrální části střední Evropy. Vegetace je ovlivněna především geologicky starým podložím Českého masivu, na němž se vyvinuly kyselé a živinami chudé půdy. Reliéf je většinou tektonicky rozlámaný, zarovnaný a různě vysoko vyzdvižený, rozřezaný skalnatými údolími řek. Podnebí je přechodné, převážně pod oceánickým vlivem, časté jsou regionální zvláštnosti (srážkový stín či teplotní inverze v kotlinách – ta se na mapovaném území také vyskytuje). (Biota České republiky) Bioregion: 1.7 Polabský V tomto bioregionu se nachází celá obec Terezín. Jedná se o nejsevernější část Polabského bioregionu, který končí u Lovosic. Celková výměra tohoto bioregionu je 1 188 km2. Z východu navazuje na území bioregion Úštěcký, ze severu Macošský a ze západu a z jihu bioregion Řípský. Biochory: Dle kódů biochor, které se v okolí Terezína nacházejí, leží obec ve druhém, bukodubovém vegetačním stupni. Srážkově chudší oblast je pouze v přímé blízkosti řeky Ohře. Georeliéfním typem jsou plošiny (roviny). Jen malé území přiléhající z jižní části má charakter podmáčené deprese. Půdními substráty jsou: F – vápnité pískovce (skupina substrátů převážně bazických sedimentů), N – zahliněné štěrkopísky (skupina substrátů neutrálních až slabě kyselých

48

sedimentů), o – kyselé (oligotrofní) podmáčené sedimenty (skupina substrátů vlhkých kyselých sedimentů) a V – váté písky (skupina substrátů kyselých sedimentů). (CULEK 2005)

5.1.2.9.

Regionálně fytogeografické členění

Oblast: Termofitikum Obvod: České termofitikum (Thermobohemicum) Okres: Terezínská kotlina Podokres: Dolní Poohří (Regionálně fytogeografické členění ČSR 1987)

5.1.2.10. Ochranné režimy Do zpracovávaného území zasahují dvě Evropsky významné lokality. Prvním je povodí řeky Ohře a druhým oblast Českokopistské kotliny ležící při severní hranici malé pevnosti. Tato kotlina je zároveň také Maloplošným chráněným územím. Jedná se o luční plochu pod valem samotné pevnosti, s vyšší hladinou spodní vody. Díky tomu má prostor zcela jiný charakter než okolní vegetační plochy při tělesech pevnosti. Jižně od Terezína, v Bohušovicích nad Ohří, má severní hranici Přírodní park Dolní Poohří. Tento park vznikl na počátku roku 2001 a rozkládá se v katastru 20 obcí ležících podél toku Ohře. Vznikl z důvodu zachování fragmentů přirozených lužních lesů, které se v této oblasti vyskytují. Severně od pevnosti také leží významné Velkoplošné chráněné území, jehož jižní hranicí je právě tok řeky Labe. Jde o CHKO České středohoří, jehož kopce a pohoří vulkanického původu jsou s Terezínem spjaty mnohými pohledovými vazbami. Jak znázorňuje následující Obr. 16, svoji východní hranici má v Terezíně i Chráněná oblast přirozené akumulace vod. Zabírá celé území Malé pevnosti i retranchementů a končí na pravém břehu Nové Ohře. Jmenované skutečnosti jsou zobrazeny v problémové mapě, viz Příloha - volně ložená 2 – Inventarizace dřevin – park Smetanovy sady (1:500) Příloha - volně ložená 3 – Inventarizace dřevin – Jiráskovy sady a Park pionýrů (1:500) Příloha - volně ložená 4 – Problémová mapa (1:10 000). 49

Obr. 16 – Rozsah Chráněné oblasti přirozené akumulace vod

(Zdroj: © Národní geoportál INSPIRE 2010-2013)

5.1.2.11. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Celé město Terezín leží v nadregionálním biokoridoru, který vede od jihu podél toku Ohře až k Labi, kde se rozšiřuje do oblasti Českého středohoří. V blízkém okolí Terezína leží i dvě biocentra. Severně od Terezína, u jižní hranice Litoměřic, se rozkládá regionální biocentrum. Leží v místě soutoku Labe a Ohře, východně od mostu přes Labe. Jihovýchodně od města leží druhé biocentrum, které má nadregionální význam. (viz Příloha - volně ložená 2 – Inventarizace dřevin – park Smetanovy sady (1:500) Příloha - volně ložená 3 – Inventarizace dřevin – Jiráskovy sady a Park pionýrů (1:500) Příloha - volně ložená 4) Z územního plánu obce Terezín lze vyčíst, v jakých částech katastru je územní systém ekologické stability veden. Biokoridory jsou také znázorněny v příloze (viz Příloha - volně ložená 1). Jedná se o plochy za pevnostními valy, které většinou vedou zalesněným územím. V severní části města prochází ÚSES územím pod pevnostním valem. V současnosti se zde nachází lesní porost s označením 301 E (blíže viz kapitola 0 LESY EVIDOVANÉ – PUPFL (LE)). Pozemky, na kterých tento státní les roste, již byly převedeny do vlastnictví města Terezín a kvůli záměrům památkové péče je plánováno vymýcení lesa a 50

převedení pozemků do trvalého bezlesí. Důvodem jsou kořeny stromů, které narušují pevnostní zdivo a především vodní pevnostní systém. Otázkou tedy je, jak bude, v případě převedení ploch na trvale travní porosty, oblast splňovat předpoklady pro územní systém ekologické stability. Dále se jedná o území v severovýchodním cípu katastru nad Malou pevností. V tomto případě jde o lesnaté porosty na březích Staré Ohře a o maloplošně chráněné území Českokopistské kotliny. Tato oblast velmi zvyšuje biodiverzitu okolí a je významnou součástí systému zeleně města a okolí. Nalezneme zde keřové porosty, les i podmáčené louky. Částečně sem zasahuje i plocha orné půdy při hranici katastru. V jižní části katastru východně od řeky biokoridor prochází lučními porosty pod Malou pevností a lesním porostem 302A a 302B. I když se jedná o hospodářské lesy, jsou tyto olšiny z hospodářského hlediska velmi malé a dle zástupce lesního správce Ing. Kryšpína není v následujících letech plánována jejich těžba. Můžeme očekávat pouze ošetřování porostů formou prořezávek. Západně od řeky jsou do ÚSES zahrnuty lesní porosty, které jsou v katastru nemovitostí evidované jako ostatní plochy. Tímto myslím parcely 736/1 a 737, jejichž vlastníkem je Česká republika a příslušnost hospodařit s pozemky má stále Ministerstvo obrany. Tyto pozemky byly využívané jako manipulační plochy, dnes zarůstají a získávají charakter mladého lesního porostu. Oblasti ve správě Ministerstva obrany, nemají v Terezíně obecně takovou intenzitu péče jako plochy ve vlastnictví města. Přilehlé luční porosty místy se zvýšenou hladinou spodní vody leží na parcele 736/1 a 378/1. Jsou také pod správou Ministerstva obrany a mají evidovaný způsob využití jako sportoviště a rekreační plochy. V návrhové části musí být u těchto ploch brát zřetel na jimi procházející biokoridor a nové řešení musí splňovat všechny náležitosti ÚSES.

5.1.2.12. Vizuální projevy v krajině Z mnoha místa na opevnění jsou vedeny výhledy a panoramatické pohledy na pohoří Českého středohoří a v jižním pohledu na horu Říp. Při pohledu zpětném pohledu k městu se pevnost jeví vcelku nenápadně jako zatravněný pahorek. Je vidět jen kostelní věž, která je zároveň kladnou dominantou.

51

Umělé i přírodní dominanty a nejzajímavější výhledy jsou naznačeny v problémové mapě (viz Příloha - volně ložená 2 – Inventarizace dřevin – park Smetanovy sady (1:500) Příloha - volně ložená 3 – Inventarizace dřevin – Jiráskovy sady a Park pionýrů (1:500) Příloha - volně ložená 4). Horizonty jsou také fotograficky zdokumentovány (viz Příloha - volně ložená 4)

52

5.1.3. URBANISTICKÉ CHARAKTERISTIKY 5.1.3.1.

Historické souvislosti

Války o dědictví rakouské (slezské války) probíhající v letech 1740 až 1748 prokázaly nepružnost státního aparátu habsburské monarchie, její feudální zaostalost a ekonomickou slabost. Panovnice Marie Terezie a posléze i její syn Josef II. tak museli přistoupit k prosazování mnohých hospodářských, správních i vojenských reforem, které byly předpokladem upevnění velmocenského postaveni monarchie. (Války o rakouské dědictví) Ukázalo se, že je nutné posílit obranný systém západních a severních hranic státu. Olomouc byla přestavěna na pevnost a přistoupilo se k opevňování Chebu a Prahy, stále ale bylo velké množství nechráněných prostor státu. Bezprostředně po sedmileté válce (1756–1763), která skončila příměřím s Pruskem, vypracoval generál Lloyd ucelenou koncepci na systematické opevnění severních hranic Čech a Moravy, jež vycházela z hluboké znalosti geografických podmínek těchto zemí i z bohatých zkušeností z poslední války. Jednalo se o soustavu obranných pevností a pevností tvořících základny pro aktivní výpady do nepřátelských území. (ROMAŇÁK 1972) Roku 1763 předložil polní maršál Daun Marii Terezii dva návrhy na vybudování silné pevnosti chránící pravé křídlo labského oblouku. Josef II, který se stal tou dobou spoluvladařem své matky, nakonec rozhodl pro variantu prosazující opevnění Hradce Králové a do roku 1778 bylo město obehnáno valem osmiúhelníkového půdorysu s pětibokými bastiony. Pevnost byla velmi kvalitní, ale z důvodu nevýhodné polohy příliš ve vnitrozemí se roku 1780 začala budovat nová pevnost v obci Ples u Jaroměře (severovýchodně od Hradce Králové), dle druhého návrhu předloženého Daunem. Tato pevnost byla později nazvaná Josefov. (ROMAŇÁK 1972) Další otázkou byla obrana levého labského oblouku. Generál Lloyd navrhoval vybudování pevnosti mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem, ale kvůli okolnímu hornatému terénu nebyla tato polohy z taktického hlediska nejvýhodnější. Vhodnější prostor z hlediska rovinatého terénu poskytovalo okolí Litoměřic při řece Ohři, která mohla tvořit přirozenou ochranu proti vpádu nepřátelských vojsk. Šlo také o ochranu velmi důležité komunikace Praha - Drážďany, která by byla stavbou pevnosti v této oblasti posílena. Vojensky významná byla okolní města i z toho důvodu, že se zde nacházely velké zásobovací sklady monarchie, které ale do této doby nebyly nijak chráněny. Díky výhodné poloze mohly být do této oblasti dopravovány výrobky a zásoby levně mokrou cestou po Labi, Vltavě a jejích přítocích téměř z celé země. Toto místo tedy bylo dle obecných aspektů výstavby pevností opravdu příhodné. (ROMAŇÁK 1972)

53

5.1.3.2.

Založení pevnosti

V roce 1780 tedy Josef II. rozhodl o stavbě pevnosti v blízkosti Litoměřic a 10. 10. 1780 byl za jeho přítomnosti položen základní kámen. Pevnost, pojmenovaná Josefem na počest jeho matky Marie Terezie Theresienstadt, česky Terezín, byla zbudována na místě dvou vesnic, Německých Kopist a Trávčic, které byly kvůli výstavbě srovnány se zemí. Za autora projektu pevnosti je většinou považován generál Karl Pellegrini, ovšem nedá se to říci s jistotou. V čele Ženijního ředitelství zřízeného pro stavbu Terezína ovšem stál plukovník Karl Steinmetz, který stavbu řídil a posléze se stav prvním velitelem pevnosti. (ROMAŇÁK 1972)

Během stavby byly vyhloubeny příkopy a dvě rozlehlé inundační „kotliny“, kterými jsou Bohušovická kotlina na jihu a Litoměřická kotlina na severu. Ty bylo možno v případě potřeby zaplavit vodou z Ohře. Vytěžená zemina byla použita na zarovnání vnitřního prostoru města do výše 6 – 10 metrů, kvůli hladině spodní vody. Jak z důvodu odvodnění, tak kvůli vytvoření sofistikovaného vodního systému pevnosti, bylo nutné přeložit meandrující tok Ohře do nového koryta. To je široké 40 – 50 metrů a v místech, kde protéká pevností, je sevřeno ve vysokých kamenných hrázích. Starý tok Ohře, sloužil v případě ohrožení k zaplavení Českokopistské kotliny na severu a Trávčické kotliny na jihu od Malé pevnosti. Navzdory těmto opatřením musely být stavby v jihovýchodní části města až ke kostelu zakládány na dubových pilotech a na roštech, vyplněných kamennými balvany a spojovanými hydraulickým vápnem. Prostor mezi Malou a Velkou pevností měl být zpočátku bez opevnění, pouze s kotlinami, které by byl možno zatopit. Dodatečně ovšem také došlo k jejich opevnění. Jako poslední byl vystavěn druhý šíp směřující severním směrem podél Nové Ohře. Celkově stavba postupovala velmi rychle a byla dokončena během jedenácti let. (VOTOČEK, KOSTKOVÁ 1980) Obr. 17 zobrazuje spojené výřezy kladů listů z I. vojenského mapování, které proběhlo v letech 1764-1768, tedy před založením Terezína. Pravděpodobně kvůli rektifikaci prováděné v letech 1780-1783 je již v oblasti vznikající pevnosti prázdné místo. Stále je zde ovšem patrný původní tok řeky Ohře tvořící četné meandry. Ten se původně vléval do Labe u Českých Kopist. Řeka protékající rovinný územím, ve kterém dnes Terezín leží, měla mnoho slepých ramen tvořících rozsáhlé močály a tůně. Tento prostor rozléhající se na ploše přibližně 50 km2, byl velmi bohatý na vodu a částečně bažinatý. Před stavbou pevnosti se tedy musel odvodnit a bažinatý terén bylo nutno upravit. Mohli bychom si pokládat otázku, proč bylo zvoleno na první pohled tak komplikované místo. To ale bylo voleno velmi strategicky. Prostor je téměř ze všech stran 54

obklopen terénními hřebeny a jednotlivými vrcholky. Terezín nemohl být vystavěn blíže u řeky Labe, jelikož musel být mimo dostřel v případě, že by protivník ovládl okolní vyvýšená místa. Zároveň musel být dostatečně blízko, aby mohl Labe a celé okolí této významné komunikace dobře kontrolovat. (VOTOČEK, KOSTKOVÁ 1980)

Během stavby byly vyhloubeny příkopy a dvě rozlehlé inundační „kotliny“, kterými jsou Bohušovická kotlina na jihu a Litoměřická kotlina na severu. Ty bylo možno v případě potřeby zaplavit vodou z Ohře. Vytěžená zemina byla použita na zarovnání vnitřního prostoru města do výše 6 – 10 metrů, kvůli hladině spodní vody. Jak z důvodu odvodnění, tak kvůli vytvoření sofistikovaného vodního systému pevnosti, bylo nutné přeložit meandrující tok Ohře do nového koryta. To je široké 40 – 50 metrů a v místech, kde protéká pevností, je sevřeno ve vysokých kamenných hrázích. Starý tok Ohře, sloužil v případě ohrožení k zaplavení Českokopistské kotliny na severu a Trávčické kotliny na jihu od Malé pevnosti. Navzdory těmto opatřením musely být stavby v jihovýchodní části města až ke kostelu zakládány na dubových pilotech a na roštech, vyplněných kamennými balvany a spojovanými hydraulickým vápnem. Prostor mezi Malou a Velkou pevností měl být zpočátku bez opevnění, pouze s kotlinami, které by byl možno zatopit. Dodatečně ovšem také došlo k jejich opevnění. Jako poslední byl vystavěn druhý šíp směřující severním směrem podél Nové Ohře. Celkově stavba postupovala velmi rychle a byla dokončena během jedenácti let. (VOTOČEK, KOSTKOVÁ 1980) Obr. 17 – I. vojenské (josefské) mapování – okolí před založením Terezína

55

(© 1st Military Survey, © Datový podklad MŽP ČR, © Laboratoř geoinformatiky UJEP 1780-1783)

Josefínské slavnosti V říjnu se každoročně konají v Terezíně tradiční oslavy založení města, během kterých se ulice přenesou zpět do 18. století a návštěvníci mohou shlédnout vojenské přehlídky, ukázky vojenského výcviku a dobové bitvy v hradebním příkopu. V různých částech pevnosti je připraven speciální zábavný či naučný program. Najdeme zde staročeský jarmark spojený s ukázkami lidových řemesel, ukázku s komentářem o vývoji palných zbraní v tereziánsko-josefínském období či promenádní

koncert vojenské kapely. Akce je opravdu povedená a láká velké množství turistů. Je ovšem škoda, že město tímto způsobem ožije pouze o jednom víkendu v roce a po jeho zbytek zůstávají hradby prázdné.

56

5.1.3.3.

Fortifikační systém Terezína

Pevnost Terezín byla vybudována na sklonku historického období zakládání fortifikačních systémů a je určitou syntézou všech pevnostních škol, které byly probrány v kapitole 3.4. Obr. 18 – Schéma terezínského opevnění

(Zdroj: © VOTOČEK, KOSTKOVÁ 1980)

57

5.1.3.4.

Historie města

Již během výstavby pevnosti, dne 9. 12. 1782, vydal Josef II. dekret, kterým udělil Terezínu statut svobodného královského města se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Projekt tedy počítal od začátku s civilní zástavbou. Zájmem panovníka totiž bylo, aby se do města přistěhovali schopní řemeslnící a obchodníci. Ostatní královská města té doby v Čechách vznikala organickým způsobem zástavby. Terezín, ve kterém se noví obyvatelé museli přizpůsobit racionálním vojenským podmínkám, byl tedy opravdu unikátní. Stavební plány domů musely splňovat jasně daná kritéria a před započetím stavby musely být schváleny fortifikačním ředitelstvím. (VOTOČEK, KOSTKOVÁ 1980) V roce 1866 začaly přípravy na obranu proti Prusům, kteří táhli na Prahu. Během příprav bitevního pole byly vykáceny stromy v celém okolí města, včetně původní lipové aleje podél cesty do Litoměřic. K žádnému velkému střetnutí ovšem nakonec nedošlo a pevnost nebyla nikdy v bitvě využita. Velké pevnosti již ztratily pro moderní bitvy význam a hned po nezdaru v pruskorakouské válce, byl v roce 1882 vydán výnos rušící pevnostní statut Terezína, který se stal platným od roku 1888. Vojenská posádka však v Terezíně zůstala i po zrušení pevnosti. (VOTOČEK, KOSTKOVÁ 1980) Koncem 19. století došlo k několika zásadním přestavbám. Byla zbourána Litoměřická a Bohušovická brána a část hradebního pásma v západní části pevnosti. V těchto místech bylo vystavěno několik domků, které byly počátkem dnešního malého předměstí Kréta. (VOTOČEK, KOSTKOVÁ 1980) Téměř po celou dobu existence pevnosti sloužila Malá pevnost jako věznice. Od poloviny 19. století je ovšem označována za velmi tvrdý žalář, kam byli umisťováni i političtí vězni. První světová válka V období první světové války byly v Malé pevnosti vězněny stovky lidí. Byli mezi nimi i hlavní účastníci atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii Chotkovou, vévodkyni z Hohenbergu. Prvním vězněným atentátníkem, který hodil bombu na projíždějící automobil s arcivévodou, byl Nedělko Gabrinovič. Další osobou byl srbský politický aktivista Gavrilo Princip, který toho stejného dne, 28. 6. 1914, svoji misi splnil a následovníka trůnu i s jeho manželkou v Sarajevu

58

zastřelil. Jak je známo, tento incident byl záminkou pro vyhlášení války Srbsku RakouskoUherskem a je tak považován za jednu z příčin vzniku první světové války. Třetí z atentátníků byl Trifko Grabež. Všichni jmenovaní se údajně pokusili po atentátu otrávit, ale jed byl příliš slabý a neusmrtil je. Mladíci nebyli tou dobou ještě zletilí, a tak nemohli být odsouzeni k trestu smrti. Všem byl tedy uložen maximální trest odnětí svobody, a to na dobu 20 let, právě v Terezíně. Všichni ovšem v pevnosti kvůli tvrdým podmínkám a následné tuberkulóze zemřeli. Trifko a Gabrinovič již v roce 1916 a Gavrilo Princip v roce 1918. Druhá světová válka Nejvíce se dostal Terezín do povědomí národa kvůli druhé světové válce, kdy se celá pevnost stala velkým vězením. V Malé pevnosti byla nacisty zřízena roku 1940 věznice gestapa a v Hlavní pevnosti, tj. v samotném městě, vznikl roku 1941 sběrný průchozí tábor pro židovské vězně, nazvaný „Ghetto Theresienstadt“. (CHLÁDKOVÁ 2005) Terezín byl pouze sběrný tábor, do kterého byli transportováni židé z celé říše. Odtud se pak vypravovaly transporty na Východ do vyhlazovacích táborů, a to již od počátku roku 1942. Jak uvádí L. Chládková, cílovými stanicemi byly zpočátku Izbica, Malý Trostinec, Sobibor, Majdanek či Treblinka. Od října 1942 ovšem směřovaly všechny transporty do nově vybudovaného vyhlazovacího tábora v Osvětimi II – Březnice. Při zpracovávání definitivního plánu „konečného řešení“ židovské otázky bylo v lednu 1942 rozhodnuto o prohlášení Terezína za „ghetto pro staré“. Židé starší 65 let, prominentní osoby či vyznamenané osoby zde měli zůstat trvale, což by pomohlo zastřít skutečné zamýšlené cíle. (CHLÁDKOVÁ 2005) Podmínky v ghettu byly nelidské. Vyčerpání, zima, hlad, časté nemoci a nedostatečná lékařská péče byli příčinou obrovské úmrtnosti, kterou dnes připomíná Židovský hřbitov před vstupem do Malé pevnosti, kde je pochováno 9 000 obětí ghetta. Je to ovšem pouze zlomek celkového počtu ztracených životů. Celkový počet deportovaných do Terezína do 24. 11. 1941 do 20. 4. 1945 byl 139 667 vězňů. Z toho 73 594 jich bylo z Protektorátu Čechy a Morava. Počet obětí Terezína do 20. 4. 1945 byl 33 818 osob a po tomto datu přibylo ještě dalších 1 566 osob. Přímo v Terezíně tedy za války zemřelo celkem 35 384 osob. Na Východ do vyhlazovacích táborů jich bylo ovšem převezeno přes 85 000. (CHLÁDKOVÁ 2005) Tyto události se na Terezíně navždy podepsaly a toto historické období, ač nemělo dlouhé trvání, je znatelným šrámem na tváři města. Události druhé světové války jsou v jeho areálu připomínány mnohými památníky.

59

5.1.3.5.

Specifika systému zeleně pevnostního komplexu

V kapitole 3.1 v úvodu literárního přehledu hovořím o vytváření zelených systémů, o propojování města s okolní krajinou a o tom, jak by mělo město s krajinou tvořit harmonický celek. Na první pohled se však může zdát, že v případě mohutné vojenské pevnosti, násilně zasazené do krajiny není takové propojení možné. Opak je ale pravdou. Dokonce si myslím, že právě zde je toto navázání na okolí ještě důležitější a výraznější než v jakémkoli jiném městě. Ač výstavba pevnosti výrazně ovlivnila a pozměnila okolí, svým charakterem a dalším vývojem se stala stavba zcela harmonickou součástí krajiny. Dokládají to i výsledky sociálního průzkumu (5.2.5) ve kterém většina obyvatel i návštěvníků považuje krajinu okolo Terezína za přirozenou. Díky zatravněným pevnostním valům a okolním porostům město splývá s okolním a při pohledu zvenčí se vlastně, až na vyčnívající kostelní věž, zcela ztratí. Až letecký pohled odhalí monumentalitu této stavby. Zatravněné pevnostní valy a příkopy místy s četnými nálety už v základu vytváří radiální zelený okruh, ke kterému přiléhají další krajinné prvky. Tak, jako se v jiných městech budovaly zelené pásy na místě zbouraných středověkých hradeb, v Terezíně vidím tento potenciál přímo na hradbách pevnosti. Je pouze nutné vhodným a citlivým způsobem napojit tyto části i na vnitřní prostory města a podpořit na hradbách rozmach rekreačních funkcí.

5.1.3.6.

Prostorová struktura města

Samo město bylo založeno plánovitě na systému pravoúhlých ulic, které plně vyhovovaly pohybu a rychlým přesunům vojenské posádky. Tomuto účelu byla přizpůsobena i šířka ulic. V těch byly většinou (přinejmenším v pozdějším období) na jedné straně vysazovány lipové aleje. Ty byly v duchu baroka vysazovány i v okolní krajině podél hlavních komunikací. Dle historických pohlednic a podle několika zachovaných stromořadí, byly řezané na hlavu. Tato struktura města zůstala takřka nezměněná.

5.1.3.7.

Památníky a pomníky ve městě Terezín

V Terezíně najdeme velké množství památníků, pomníků a muzeí, která jsou téměř výhradně věnována období 2. světové války. Všechny tyto objekty slouží jako připomínka tragických událostí a můžeme říci, že jsou téměř jedinou věcí, která sem každoročně láká četné skupiny turistů. Celá Malá pevnost se stala památníkem, se zpoplatněným vstupem, jehož součástí jsou prohlídky s odborným výkladem. Návštěvníci se dozví vše o životě a podmínkách v ghettu a projdou si jednotlivé cely a zařízení tábora. 60

Před Malou pevností je Národní hřbitov, který hned při vstupu do objektu památníku připomíná válečné události. Na jeho východním konci se tyčí monumentální Davidova hvězda, která je dílem sochaře Aleše Veselého a byla zde vztyčena roku 1995. (Místa, která mluví: Památník Terezín 1991-2001) Ve Velké pevnosti lze navštívit muzeum ghetta, které vzniklo v budově chlapeckého domova L 417, která přiléhá k západní straně Jiráskových sadů. První stálá expozice zde byla otevřena v říjnu 1991. V roce 2001 byla v prostorách založena nová systematičtější expozice, jejíž scénář byl připraven pod vedením historika Vojtěcha Blodiga. (Místa, která mluví: Památník Terezín 1991-2001) Muzeum je tematicky zaměřeno na „řešení konečné židovské otázky“ v období druhé světové války. Návštěvník se zde dozví vše o genocidě českých Židů a seznámí se s všedním životem lidí v ghettu. Poukazuje na podmínky, které panovaly v koncentračním táboře, zobrazuje záznamy o počtech obětí a celkový výčet transportů. Je zde možné spatřit mnoho prací vězněných dětí i dospělých, historické fotografie či repliku vězeňského pokoje aj. Na samotné budově jsou připevněny pamětní desky, věnované pedagogům a vychovatelům v ghettu. K muzeu ještě přiléhá malá parková plocha s řízeným režimem, nazývaná Park terezínských dětí. Vstoupit je sem možné během otevírací doby muzea. Jedná se o malý prostor dvora přímo přiléhající k muzeu ghetta, uprostřed kterého stojí socha dívky od současného italského umělce Emilia Greca. Terezínu ji věnovali obyvatelé šestadevadesáti severoitalských měst poté, co měli možnost zhlédnout výstavu obrázků terezínských dětí. (Místa, která mluví: Památník Terezín 1991-2001) Dalším místem, kde lze spatřit stálé expozice výtvarného umění zajatců v ghettu či oddělení věnující se terezínské literatuře, hudbě, časopisům, dětské tvorbě a divadlu je Magdeburská kasárna. Tato budova kasáren byla během války využívaná jako ubytovna vězňů a sídlo židovské samosprávy ghetta. V současnosti je využívána jako Středisko setkávání při Vzdělávacím oddělení Památníku Terezín. Jsou zde pořádány nejrůznější přednášky a besedy o Terezíně a jeho roli v nacistické genocidě českých a evropských Židů, určené žákům základních a středních škol či učitelům. (Místa, která mluví: Památník Terezín 1991-2001) Menšími prostory, které jsou dnes také součástí Památníku Terezín, jsou kolumbárium a márnice. Jedná se o bastiony u jihozápadního vjezdu do města, které byly v době existence ghetta využívané jako tyto prostory a smuteční obřadní síně. V kolumbáriu byly v letech 1942-44 umístěny dřevěné police s tisíci krabicemi s popelem zemřelých. Původní police připomíná několik replik s papírovými krabicemi-urnami, jinak je prostor, jejž tvoří neomítnuté cihlové zdi, prázdný. „Nechtěli jsme sem nic dávat, to místo mluví samo o sobě“, říká Jan Munk, ředitel Památníku Terezín. (Místa, která mluví: Památník Terezín 1991-2001)

61

V márnici jsou umístěny stoly na umývání mrtvých, pohřební vůz a dále kamenné desky s odkazy na místa, odkud byly vypravovány transporty vězňů. Ve stejném místě u vjezdu do města najdeme také jeden z pomníků. Jedná se o pozůstatky bývalé železniční vlečky, po které od červena roku 1943 jezdily transporty se židovskými vězni a o kamenný reliéf připomínající loučení s domovem a odchod do transportu od umělce Břetislava Bendy. (CHLÁDKOVÁ 2005) Projdeme-li bránou a zamíříme-li jižním směrem, dojdeme zanedlouho k Židovskému hřbitovu. Zpočátku do těchto míst nacisté pohřbívali oběti ghetta. V září 1942 ovšem vybudovali krematorium, které zde stojí dodnes. Do konce války zde bylo zpopelněno asi 30 000 vězňů. U zadní části krematoria je umístěn malý nenápadný památníček na památku těch, kteří zahynuli až při deportaci na Východ. Naopak monumentální je kamenná menora umístěná uprostřed hřbitova v hlavní přístupové ose. V areálu nalezneme i tzv. strom terezínských dětí. Jedná se o malý javor, o který se v ghettu staraly vězněné děti. Po 2. světové válce byl přesazen sem, do prostoru Židovského hřbitova. Dnes je z něj ovšem jen suché torzo. Ve východní části hřbitova je Pomník obětem II. světové války z leštěného černého kamene, který zde byl umístěn díky péči židovských náboženských obcí v Československu r. 1955. (CHLÁDKOVÁ 2005) Část hřbitova je věnována sovětským vojákům, kteří zahynuli při osvobozování Československa. V areálu je také jim věnovaný pomník umístěný v kruhu thují. Dalším pietním místem, naopak v nejsevernější části města, je levý břeh řeky Ohře. Na tomto místě je vystavěn pomník v podobě kamenné urny a na pietní desce stojí: „Na tomto místě byl vhozen nacisty v listopadu r. 1944 do řeky Ohře popel 22.000 zahynulých vězňů bývalého koncentračního tábora.“ Jednalo se o oběti, které byly v předchozích letech spáleny v terezínském krematoriu. Je to místo se silnou atmosférou. Travnatá čistá dlouhá plocha s výhledy do okolí ohraničená z jedné strany rozvolněnými skupinami stromů a řekou z druhé strany budí pocit pokory a klidu. Další menší pomníčky najdeme v městských parcích. V severozápadním cípu Jiráskových sadů stojí černý leštěný Pomník terezínským mučedníkům 1942 – 1945, který městu věnovali vojáci záložníci roku 1950. Uprostřed Parku pionýrů potom stojí Pomník Rudé armádě z roku 1975 od Václava Kyselky. Na druhou světovou válku ještě odkazuje dělo z tohoto období umístěné na náměstí Dukelských hrdinů.

62

Obr. 19 – Památníky věnované tématice 2. světové války (I. část)

63

Obr. 20 - Památníky věnované tématice 2. světové války (II. část)

64

Památných míst vztahujících se k jiným historickým událostem, je v Terezíně podstatně méně. Ve Smetanových sadech byl v letech 1914–16 postaven antikizující pavilón kruhového půdorysu. Jedná se o památník granátníkům 42. pěšího pluku postavený podle projektu E. Richtera a E. Hempeta. Během 2. Světové války stavba nebyla nijak poškozena, jelikož byl tento park nepřístupný. Velké škody na stavbě ale napáchala povodeň roku 2002, po které byla provedena její generální oprava. (GRISA 2010) Významným prvkem města je bezesporu Základní kámen pevnosti umístěný na zdi Kavalíru č. IV. u Náměstí dukelských hrdinů. České znění zakládací desky města Terezín: „Josef II., rozmnožitel říše, otec vlasti, položil 10. října 1780 základní kámen k tomuto věčnému dílu. Příkladu prozíravého vládce následovali polní maršálek Mauritus Lacy, nejvyšší vojenský ženijní ředitel a správce stavby pevnosti Karel Pellegrini a ostatní přítomní.“ Na Židovském hřbitově, naproti Pomníku sovětským vojákům, stojí Pomník obětem 1. světové války s nápisem: „Památce ruských vojáků, kteří přišli o život ve světové válce 1914-1918.“ V Jiráskových sadech stojí socha M. J. Husa a další tři sochy jsou před bývalou pekárnou v Bastionu II. Ve středu východní fronty náměstí ČSA stojí posádkový a farní jednolodní kostel Vzkříšení Páně. Byl postaven v letech 1805 – 1810 podle projektu Ing. H.Hatzingera aj. d'Andreise a jeho 56 metrů vysoká věž je významnou vertikální dominantou města. Kostel byl poslední dokončenou stavbou z původního programu výstavby erárních budov. (VOTOČEK, KOSTKOVÁ 1980)

65

Obr. 21 – Pomníky nezaměřující se na téma 2. světové války

66

5.1.4. DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE 5.1.4.1.

Počet obyvatel

Roku 1826 měl Terezín 540 civilních obyvatel a 72 domů. V dalších letech stoupal počet obyvatel výrazněji a v roce 1830 zde žilo již 1302 osob. (VOTOČEK, KOSTKOVÁ 1980) Údaje o počtu obyvatel se týkají celé obce a jsou získány z databáze Českého statistického úřadu. Tab. 2 – Počet obyvatel podle výsledků sčítání od roku 1869 v obci Terezín vybraného SO ORP Litoměřice Počet

Počet

Počet

Rok

obyvatel

Rok

obyvatel

Rok

obyvatel

1869

3159

1961

3938

2005

2960

1880

7845

1970

3944

2006

2940

1890

8140

1980

3450

2007

3018

1900

8152

1991

2892

2008

3031

1910

7509

2001

2953

2009

3037

1921

8293

2002

2942

2010

3064

1930

8843

2003

2992

2011

2989

1950

4491

2004

3058

Poznámky: 1869 - obyvatelstvo přítomné civilní 1880 až 1950 - obyvatelstvo přítomné 1961 až 1991 - obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu)

Graf 1 – Graf vývoje počtu obyvatel v Terezíně od roku 1869

Počet obyvatel 10000

Počet obyvatel

8000 6000 4000 2000 1869 1875 1881 1887 1893 1899 1905 1911 1917 1923 1929 1935 1941 1947 1953 1959 1965 1971 1977 1983 1989 1995 2001 2007

0

Rok

Z výše uvedeného grafu je patrné, že nejvíce obyvatel žilo v obci přibližně do poloviny 20. století. Za přelomové období můžeme s jistotou považovat druhou světovou válku, která měla obrovský dopad na další utváření obce. Do této doby žilo v katastru přes 8000 obyvatel, z nichž většina byli vojáci se svými rodinami. Po 2. světové válce dochází k radikálnímu poklesu obyvatel a to téměř na polovinu původního počtu. Do devadesátých let ještě zaznamenáváme sestupnou tendenci, 67

a to až do roku 1991. O tohoto data počet obyvatel zůstává přibližně konstantní a jeho hodnota činí přibližně 3000 obyvatel. Dle starostky Růženy Čechové z tohoto počtu žije přímo v Terezíně asi 2000 obyvatel. Z této hodnoty tedy budu vycházet při výpočtech plochy zeleně na obyvatele. Počet mužů a žen v obci je dle statistik sledovaných v jednotlivých letech od roku 2001 do roku 2011 téměř vyrovnaný.

5.1.4.2.

Přírůstek obyvatel

Graf 2 – Přírůstek obyvatel od roku 1971 do roku 2011 Přírůstek migrační

200

Přírůstek přirozený

Přírůstek celkový

150 100 50 0 -50 -100

2011

2009

2007

2005

2003

2001

1999

1997

1995

1993

1991

1989

1987

1985

1983

1981

1979

1977

1975

1973

-200

1971

-150

Výše uvedený graf znázorňuje údaje o přírůstku obyvatel obce Terezín získaných v Databázi demografických údajů za obce ČR Českého statistického úřadu. Přirozený přírůstek určený poměrem nově narozených a zemřelých osob je po celé sledované období v záporných hodnotách (avšak s vzestupnou tendencí). Migrační přírůstek udávající poměr mezi přistěhovalými a vystěhovanými osobami je v kladných hodnotách až na roky 1974, 1985, 2005, 2006 a 2011. Celkový přírůstek je potom kombinací přirozeného a migračního přírůstku. Jak je vidět, kolísá kolem nulové hodnoty a svědčí o již zmiňované stagnaci počtu obyvatel v obci.

68

5.1.4.3.

Průměrný věk obyvatel

Z níže uvedené tabulky (Tab. 3) vyplývá, že průměrný věk obyvatel Terezína v uvedeném období je 40,5 let. Ženy jsou oproti mužům v průměru starší o tři roky. Tab. 3 – Průměrný věk obyvatel obce Terezín (ORP Litoměřice) Rok

Průměrný

Průměrný

Průměrný věk

věk žen

věk mužů

žijících celkem

2000

.

.

39,8

2001

41,5

38,3

40

2002

41,5

38,4

40

2003

41,6

38,5

40,1

2004

41,9

38,7

40,3

aritmetický průměr věku všech žijících

2005

42,4

39,2

40,8

jedinců v dané populaci k okamžiku

2006

42,7

39,5

41,1

výpočtu. Sčítání lidu, domů a bytů počítá

2007

42,5

39,1

40,8

průměrný věk pouze za soubor osob se

2008

42,4

39,2

40,8

zjištěným věkem.

2009

42,8

39,5

41,2

2010

43,2

39,8

41,5

5.1.4.4.

Poznámka: Průměrný věk obyvatelstva je počítán jako

(Český statistický úřad)

Obyvatelstvo vyjíždějící za prací

Na začátku roku 2001 z obce vyjížděla za prací více než polovina zaměstnaných obyvatel. Dá se předpokládat, že situace se od posledního sčítání lidu příliš nezlepšila, jelikož v obci je stále nedostatek pracovních příležitostí. V minulosti byly pracovní příležitosti vázány především na činnosti armády v obci. Po odchodu vojáků zaniklo spoustu podniků, a to také v důsledku snížení kupní síly.

Tab. 4 - Obyvatelstvo ekonomicky aktivní, dle doby cesty při denní vyjížďce z obce; Stav k 1. 3. 2001 z toho

Počet

v tom

obyvatel ekonomicky aktivní

zaměstnaní

z toho vyjíždějící denně mimo obec podle doby cesty

celkem 2 930

1 361

1 187

602

nezaměst

do 14

15-29

30-44

45-59

60 a více

minut

minut

minut

minut

minut

145

239

126

47

naní

43

174

(Český statistický úřad) 69

5.2. SOCIOLOGICKÝ PRŮZKUM Úkolem dotazníkového šetření bylo zjistit, jak vnímají Terezín různé zájmové skupiny, porovnat jejich názory na město, zjistit případné problémy města či informovanosti veřejnosti a inspirovat se názory lidí, pro které je Terezín domovem. Důležitá otázka ve všech sledovaných skupinách byla následující: „Jaké období v historii Terezína nebo jaká historická událost je podle Vás pro Terezín nejvýznamnější a proč?“. Snahou bylo především zjistit, jak vnímají z historického hlediska dané město obyvatelé, kteří v něm žijí a jak ho vnímá ostatní širší veřejnost. Především pak, jestli se názory těchto skupin liší či shodují. Rozhodujícím měřítkem přitom bylo období založení Terezína jako vojenské pevnosti v 18. století a období druhé světové války. Dotazované můžeme rozdělit do čtyř základních skupin: První skupinou jsou stálí obyvatelé města, na které jsem se obracela s připravenými papírovými dotazníky. Jednalo se o přímé oslovování obyvatel, kdy dotazovaní rovnou odpovídali na otázky, nebo dostali dotazník do ruky či do schránky a následně ho vyplněný odevzdali na městské informační centrum. Další dotazník byl určen pro žáky druhého stupně Základní školy Terezín. Po domluvě s paní ředitelkou Mgr. Hanou Bažantovou byly dotazníky s mírně poupravenými a zjednodušenými otázkami pro potřeby ZŠ rozdány během vyučování žákům 6. – 9. třídy. Tuto skupinu jsem volila kvůli porovnání vnímání města dospělými a mladším obyvatelstvem. Žáci se o historii města učí ve škole, ale přitom Terezín vnímají jako běžnou rutinu, jako místo, kde pravděpodobně od malička žijí. Jelikož tato mládež bude v mnoha případech budoucností Terezína, považuji jejich názor za velmi důležitý. Nehledě na jejich ostatní zájmy a jiné využití volného času, které může být dalším neocenitelným zdrojem inspirace při tvorbě vlastního návrhu. Dále jsem se zaměřila na užší okruh, který tvoří studenti zdejší soukromé Vysoké školy aplikované psychologie. Ti z velké části do školy pouze pravidelně dojíždějí, ale nemají v Terezíně trvalý pobyt. Jejich vnímání města je tedy také unikátní. Poslední skupinu tvoří širší veřejnost. Lidé, kteří v Terezíně nežijí, nepracují, ani nestudují. Obrátila jsem se i na tuto skupinu abych zjistila jaké je povědomí o Terezínu v České republice.

70

5.2.1. Stálí obyvatelé Terezína Protože byl sběr dat mezi stálými obyvateli Terezína poměrně obtížný, rozdala jsem v této skupině nejvíce dotazníků. Jejich celkový počet byl 180 dotazníků, přičemž nazpět vyplněných, se jich vrátilo 22, což znamená přibližně 12% úspěšnost. Jedním z hlavních cílů bylo zjištění zdejších problémů a kvalit města, tak jak je vnímají jeho obyvatelé. Vzor dotazníku viz Příloha 2. Výsledky Výsledky jsou přehledně shrnuty níže v Tab. 5., dále uvádím komentář k nim. Až na jednu osobu, která do Terezína pouze dojíždí do práce, ale ráda by se sem přestěhovala, jsou všichni dotazovaní místní. Do hodnocení jsem zahrnula i zmiňovanou osobu, která zde nežije trvale, jelikož má o městě evidentní přehled a má pevnou vazbu k danému místu, stejně jako trvalí obyvatelé. Přibližně 30 % dotazovaných žije ve městě méně jak 10 let. Zbylých 70 % zde žije v průměru již 40 let. Dle předpokladu, 100 % lidí vnímá Terezín jako historicky významný objekt. Zajímavý je ale poměrně vyrovnaný poměr názorů na nejdůležitější historické období. Pro 40,9 % (9 lidí) je nejdůležitější období 2. světové války. Své odpovědi nejčastěji zdůvodnili tím, že hrůzy, které se zde děly nesmějí být zapomenuty a Terezín by je měl stále připomínat. Období založení pevnosti v 18. století považuje za hlavní historické období pro rozvoj města 36,4 % dotazovaných (8 lidí). Čtyři lidé (18,2 % dotazovaných) se k tomuto bodu vůbec nevyjádřili i přesto, že pečlivě zodpověděli ostatní otázky. Z odpovědí je patrné, že nejvíce lidí v současnosti vidí hlavní potenciál Terezína v rozvoji turismu se zaměřením na fortifikační systém Velké pevnosti a období jejího založení. Místní obyvatelé velmi oceňují zdejší architekturu, konkrétně samotné opevnění, a ve velké míře i kostel Vzkříšení Páně. Téměř polovinu hlasů dostaly i zvyky a akce, kterými jsou Josefínské slavnosti či Vánoční jarmark. Jako hlavní problém vnímají především opuštěné chátrající budovy bývalých kasáren a špatný stav silnic a chodníků. Pro 50 % dotazovaných je negativní i velká silnice vedoucí městem. Nejvíce postrádají kulturní či sportovní vyžití, téměř v jakékoli formě, od pořádné restaurace, kavárny či diskotéky až po fitness či bazén. Více než 30 % obyvatelům schází dostatečné množství laviček, odpadkových košů a rekreační ploch. 71

Tab. 5 – Výsledky ankety prováděné mezi obyvateli Terezína

Pohlaví Muž

žena

11 11 50,0% 50,0%

Věk

Pobyt

18 - 25

26 - 35

36 - 55

nad 55

?

Dojíždí

Trvalý

Ano

Ne

2 9,1%

4 18,2%

10 45,5%

5 22,7%

1 4,5%

1 4,5% Chcete se sem přestěhovat?

21 95,5% Chcete zde zůstat?

22 100%

0 0

Architektura Příroda 8 36,4%

Důležitá historická událost.

Ano

Ne

Ano

Neví

2. světová válka

Střet názorů

Založení pevnosti

Nevyjádřili se

1

0

19

3

9

1

8

4

4,5%

0,0%

86,4%

13,6%

40,9%

4,5%

36,4%

18,2%

Čeho si na Terezínu nejvíce ceníte?*

16 72,7%

Vnímáte Terezín jako historické místo?

Vnímáte ve městě a okolí nějaké negativní prvky?*

Akce a zvyky

Historie

Klid

Velká silnice

10 45,5%

9 40,9%

1 4,5%

11 50,0%

Architektura: opevnění, kostel; Zvyky: Josefínské slavnosti, Vánoční jarmark

Zanedbaná Interspar u zeleň Litoměřic 3 13,6%

2 9,1%

Pole

Opuštěné budovy

Golfové hřiště

0 0,0%

21 95,5%

2 9,1%

Stav silnic a Osvětlení chodníků 18 81,8%

7 31,8%

Lidé u ústavu 4 18,2%

Další: nepořádek 1x, nepořádek po psech 1x, požadavky památkové péče 1x

* Každá takto označená otázka mohla mít více odpovědí, a proto každá odpověď může dosáhnout 100 %.

72

Co Vám ve městě chybí?* Dětská hřiště

Lavičky

Odpadkové koše

Zeleň v sídle

Rozptýlená zeleň v okolí

Rekreační plocha

Kulturní vyžití

Osvětlení

2 9,1%

7 31,8%

8 36,4%

3 13,6%

3 13,6%

7 31,8%

11 50,0%

3 13,6%

Co by se podle Vás mělo ve městě dále rozvíjet? Potenciál města?* Turismus Turismus vize univer. Velká muzea nové byty ghetto města pevnost 6 27,3%

14 63,6%

5 22,7%

12 54,5%

9 40,9%

Zmiňované kultruní vyžití: do této kategorii bylo zařazeno i sportovní vyžití; čistota2x

Ano

Ne, je to nebezpečné

Ne, mám to již okoukané

20 91,0%

1 4,5%

1 4,5%

Graf 3 – Hodnocení okolní krajiny Terezína jejími stálými obyvateli

Jaká je podle Tebe krajina, ve které leží Terezín? 25 20 20 Počet hlasů

Chodíte na městské opevnění?

17

20

19

18

17

16

18 16

15

15

13 11 10

10 5

8 4

5

11

11 9

9

7

4

3 1

4

4 2

2

0

73

5.2.2. Základní škola Terezín Celkem jsem od ředitelky školy získala poměrně velké množství vyplněných dotazníků, ovšem po vyřazení odpovědí žáků, kteří nepochází přímo z Terezína, a po vyřazení mnohých nekompletních odpovědí jsem získala 24 platných dotazníků. Odpovědi jsou od žáků ve věku 11 – 15 let. Vzor dotazníku viz Příloha 3. Výsledky Kompletní výsledky jsou shrnuty níže v Tab. 6. Až na 3 žáky (12,5 %) vnímají všichni dotazovaní Terezín jako historické místo, přičemž nejdůležitější historickou událostí byla dle nich 2. světová válka (41,7%). 29,2 % označuje jako hlavní období založení pevnosti a pro 20,8 % žáků jsou důležité obě události. I když odpovědi na otázku, jestli chtějí žáci v Terezíně v budoucnosti zůstat, mohou být brány s ohledem na věk dotazovaných pouze jako orientační, 45,9 % žáků ve městě zůstat nechce. I když z toho 16,7 % má v plánu odejít kvůli dalšímu studiu, je to poměrně vysoké procento a obavy paní starostky o ztrátu mladé generace v Terezíně se zdají být oprávněné. Nespokojenost a plány opustit město jsou přitom často spojeny s nedostatkem služeb a především se zchátralostí a se špatným stavem města. 37,5 % dotazovaných uvádí, že by zde chtěli zůstat , zbytek ještě není rozhodnutý.

Graf 4 – Hodnocení okolní krajiny Terezína studenty Základní školy Terezín

Počet hlasů

Jaká je podle Tebe krajina, ve které leží Terezín? 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

19

19

18 16

15

16 14

13 13 12 10 10 10

14

14

12 11 8

7

11 9

8

6 4

4

10 5

2

74

Tab. 6 – Výsledky ankety mezi žáky Základní školy Terezín

Pohlaví

Věk

Chcete zde do budoucna zůstat?

Vnímáte Terezín jako historické místo?

Důležitá historická událost.

Muž

žena

11

12

13

14

15

Ano

Ne

Chci odejít kvůli škole

Nevím

Ano

Ne

Založení pevnosti

2. světová válka

Obojí

9

15

2

10

7

3

2

9

7

4

4

21

3

7

10

5

41,7%

29,2%

12,5%

8,3%

37,5%

29,2%

16,7%

16,7%

87,5%

12,5%

29,2%

41,7%

20,8%

37,5% 62,5% 8,3%

75

5.2.3. Vysoká škola aplikované psychologie Dotazník byl vypracován v elektronické podobě a za spolupráce s univerzitními orgány předán studentům, s žádostí o jeho vyplnění. Osloveno bylo dvacet žáků prezenčního studia a padesát studentů dálkových. Odpovědí se vrátilo sedmnáct, ovšem jedna musela být vyřazena z důvodu nekompletních odpovědí. Hodnocení se tedy zúčastnilo 22,8 % oslovených studentů. Výsledky Výsledky jsou shrnuty níže v Tab. 7. Téměř všichni studenti, kteří se účastnili ankety (dále jen „studenti“), do Terezína pouze dojíždějí a ani jeden by se nechtěl v budoucnu do Terezína přestěhovat. Školu vybírali všichni, až na jednu výjimku, pouze podle zaměření školy a nebyli nijak ovlivněni danou lokalitou. Pro všechny je město historicky významné, přičemž 62,5 % vnímá jako nejdůležitější historický okamžik 2. světovou válku a pouze 37,5 % jich bere jako významnější událost založení města za vlády Marie Terezie. Jedna osoba navíc přispěla velmi dobrým postřehem, když zmiňovala záplavy v roce 2002 jako významnou událost, která ovlivnila další utváření města. Tato přírodní katastrofa totiž odstartovala nespočet oprav a revitalizací městských částí. Další informace viz kapitola 5.3.1 Realizované úpravy Studenty je na městě nejvíce ceněnou vlastností možnost studovat vysokou školu (možnost zvolilo 81 % studentů), dále kladně hodnotí historii města, architekturu a památky a hned za nimi i přírodu a okolní krajinu. Negativně vnímané jsou především opuštěné budovy, které vadí 81 % dotazovaným. Dalšími většími problémy jsou stav silnic a chodníků (56 %) a zanedbaný stav zeleně (31 %). Přesto, že se v Terezíně nachází několik parkových ploch, chybí studentům kromě kulturního vyžití i zeleň v sídle. Dá se předpokládat, že je to způsobeno stavem parků, které neposkytují dostatečně kvalitní prostor pro rekreaci a nemají dostatečné vybavení. Hlavním problémem je ale dojem z města, které na studenty působí opuštěně. V odpovědích se objevují názory jako: „Chybí zde lidé na ulicích, městský život a pozitivní atmosféra.“ Před několika lety se vedly debaty o přeměně historické pevnosti v univerzitní město. Záměrem bylo oživení města a snaha přilákat do města mladé lidi. Projekt byl nakonec vyhodnocen jako nerealizovatelný, jelikož by bylo třeba obrovských nákladů. Přes to jsem tuto možnost případného rozvoje do dotazníku vložila, jelikož jsem chtěla zjistit, jestli by byl mezi veřejností o tento projekt zájem. 87 % studentů v této vizi vidí velký potenciál.

76

Jak se potvrdilo i v následujícím dotazníku, nejsou citově či jinak spjati s místem, ale opakovanými návštěvami vnímají Terezín trochu jinak než běžný turista a jsou s městem a jeho potenciálními problémy více seznámeni. Dotazník je dostupný na: https://docs.google.com/forms/d/1pAKxriwTbGU45U8hmbQQH_gERFLQXpXQGuyULW_ouNE/vi ewform Graf 5 - Hodnocení okolní krajiny Terezína studenty Vysoké školy aplikované psychologie

Jaká je podle tebe krajina ve které leží Terezín? 16

14

14

12

Počet hlasů

12

88

8 4

6

13

12

11

10

10 6

14

9

88

7 5

4 2

2

4

12

11 9

9

7

7 5 3

4

2 0

77

Tab. 7 – Výsledky ankety prováděné mezi studenty VŠ Pohlaví Muž

Vnímáš Terezín jako historické místo?

Pobyt

žena

4 12 25,0% 75,0%

Dojíždí

Trvalý

Ano

Ne

14 87,5% Chtěl/a by ses v budoucnu přestěhovat?

2 12,5%

16 100,0%

0 0,0%

Chtěl/a bys zde zůstat?

Důležitá historická událost

Ano 0 0,0%

Ne

Čeho si na Terezínu nejvíce ceníš?* Architektur a 6 37,5%

1 6,3%

Zanedbaná Interspar u zeleň Litoměřic

5 31,3%

Josefínské Možnost Historie slavnosti studovat VŠ 2 7 13 12,5% 43,8% 81,3%

Zvyky 0 0,0%

Ne

Vnímáš ve městě a okolí nějaké negativní prvky?* Velká silnice

Příroda

Založení 2. světová pevnosti válka 1 6 10 6,3% 37,5% 62,5%

Ano

14 87,5%

Ovlivnilo Tě místo při výběru školy? Nevyjádřili Ano Ne se 1 10 5 6,3% 62,5% 31,3%

Pole

Opuštěné Golfové budovy hřiště

2

5

1

0

13

0

12,5%

31,3%

6,3%

0,0%

81,3%

0,0%

Co Ti ve městě chybí?*

Stav silnic a Osvětlení chodníků 9 2 56,3%

12,5%

Další: Přítomní lidé s mentálním postižením, pocit opuštěného města, negativní energie

Dětská hřiště

Lavičky

Odpadkové koše

Zeleň v sídle

Rozptýlená Rekreační zeleň v okolí plocha

3

2

0

5

4

18,8%

12,5%

0,0%

31,3%

25,0%

Kulturní vyžití

Osvětlení

3

4

1

18,8%

25,0%

6,3%

Zmiňované kulturní vyžití: kavárna 2x, noční bar 2x, zábava, diskotéka Další: Lidé 2x, sportovní vyžití, lepší sídlo VŠ

Co by se podle Tebe mělo ve městě dále rozvíjet? Potenciál města?* Turismus Turismus nové vize univer. Velká muzea - ghetto byty města pevnost 4 4 1 7 12 25,0%

25,0%

6,3%

43,8%

75,0%

Chodíš na městské opevnění? Ano

Ne, je to Ne, není zde nebezpečné nic k vidění

Ne, není čas (pouze škola)

4

1

4

4

25,0%

6,3%

25,0%

25,0%

78

5.2.4. Širší veřejnost Širší veřejnost byla oslovena také prostřednictvím internetového dotazníku, který vyplnilo celkem 52 osob z různých částí České republiky. Výsledky Graf 6 – Rozdělení dotazovaných dle místa bydliště a návštěvy Terezína

18

20 15

11

10

4

5

8

7 3

0

1

0 Severní Čechy Střední Čechy Byli v Terezíně

Jižní Čechy

Jižní Morava

Nebyli v Terezíně

Polovina dotazovaných v době vyplňování dotazníku Terezín ještě nenavštívila, zatímco druhá polovina ano. Otázky obou skupin se trochu lišily, přičemž u první jsem zjišťovala pouze obecné povědomí o pevnosti, zato druhé skupině jsem položila konkrétnější a podrobnější otázky. Výše uvedený Graf 6 znázorňuje rozložení dotazovaných podle místa jejich bydliště. Poměr dotazovaných z Čech a Moravy je vcelku vyrovnaný. Dle výsledků vzdálenost bydliště od Terezína hraje důležitou roli na povědomí o pevnosti. Na rozdíl od středních a severních Čech, které mají do Terezína poměrně blízko a návštěvnost z těchto oblastí je poměrně vysoká, na Moravě výrazně převažují lidé, kteří se do Terezína zatím nepodívali a často o něm mají i nižší povědomí. Pro 73 % dotazovaných je Terezín jen ghetto, které sloužilo k řešení tzv. „konečné židovské otázky“ za druhé světové války. 44,3 % lidí neví, kdy či za jakým účelem bylo město založeno. 5,8 % dotazovaných dokonce odpovědělo, že město bylo založeno během 2. světové války jako ghetto. Město zanechalo negativní dojem na 38,5 % dotazovaných, kteří město navštívili a někteří dokonce zmiňují, že by se sem neradi vraceli. Povědomí o každoročně konaných Josefínských slavnostech je bohužel také velmi nízké. Lidé, kteří se na slavnosti do Terezína jeli cíleně podívat, nebo byla jejich cílem pevnost, by se ale na druhou stranu rádi vrátili a většinou se vyjadřují o Terezínu kladně. Dotazník je dostupný na: https://docs.google.com/forms/d/1Pk3O5-iLpV1PfhjCr3AIPaEUgjsvr6Tv8LK-fcb1pfw/viewform 79

Tab. 8 - Výsledky ankety prováděné mezi širší veřejností

Pohlaví

Muž

Víte kdy, kým a za jakým účelem, bylo město Terezín založeno?

Věk

žena

19 33 36,5% 63,5%

pod 18

18 25

26 35

1 35 12 1,9% 67,3% 23,1%

36 55

nad 55

Správné Částečně odpovědi správné

3 1 5,8% 1,9%

16 30,7 %

13 25 %

Vnímáte Terezín jako historické místo?

Neví - účelem založení Ano ghetto 3 49 5,8 % 94,2 %

Neví 20 38,5 %

Důležitá historická událost.

Ne

Založení pevnosti

3 5,8 %

4 7,75 %

2. světová válka 38 73 %

Byl/a jste již někdy v Terezíně?

Střet Nevyjádřili názorů se

Ano

Ne

6 11,5 %

26 50 %

26 50 %

4 7,75 %

44,3 %

Dotazovaní, kteří již navštívili Terezín: Byl/a jste pouze v Malé pevnosti (Památník Terezín), nebo i ve Velké pevnosti (samotné město)?

Kolikrát jste již navštívil Terezín?

Pouze Malá pevnost, nic jiného mě nezajímalo

Pouze Malá Pevnost, ani nevím, že zde Velká pevnost je

I Velká pevnost, ale jen muzeum ghetta

I Velká pevnost, jel mi odtud autobus

I Velká pevnost, prošel jsem si trochu město

I Velká pevnosti, prošel jsem si město i městské opevnění

1x

2x

opakovaně

1

0

3

1

7

13

10

3

13

3,8 %

0

11,6 %

3,8 %

27 %

50 %

38,5 %

11,5 %

50 %

Další: 1x návštěva pouze Velké pevnosti

Dokážete si představit, že byste zde bydlel/a?

Jak na Vás město zapůsobilo?

Jak na Vás působila zeleň města / okolní krajina?

Negativní dojem

Město se líbilo

Líbilo se, ale zmiňují opuštěnost

Líbila se pouze určitá část

Nevyjádřili se

Ano

Ne

Oboje neudržované

Oboje příjemné

Příjemná krajina, ale zeleň ve městě neudržovaná

Zeleň při návštěvě si nevybavují

10

6

3

5

2

0

26

2

10

2

12

38,5 %

23 %

11,5 %

19,2 %

7,8 %

0

100 %

7,7 %

38,5 %

7,7 %

46,1 %

80

Dotazovaní, kteří nenavštívili Terezín:

Chtěl/a byste se do Terezína podívat? / Důvod? Ano / Návštěva Ghetta

Ano / Návštěva celého města

Ne

7

14

5

26,9 %

53,9 %

19,2 %

Společné otázky pro všechny dotazované:

Slyšel/a jste o Josefínských slavnostech?

Kdyby zde byla VŠ (práce) Vašeho zaměření, dojížděla byste (přestěhoval/a byste se) do Terezína? /Ovlivnilo by Vás místo při rozhodování?

Ano

Ne

Ano / Neovlivnilo, důležitá je kvalita školy.

Ne / Ovlivnila by mě pověst města

Ne / Ovlivnila by mě hlavně velká vzdálenost či vybavenost města

Neví

12

40

17

21

10

4

23 %

77 %

32,7 %

40,4 %

19,2 %

7,7 %

Přijal/a byste nabídku výletu: "Pojď, projdeme se po nové naučné stezce po bastionovém opevnění Terezína, podíváme se do podzemí, můžeme se projet na koni a užijeme si den v Josefínské pevnosti!" ? Ano, jel bych rád

Ano, ale když už jsem tu, šel bych i do Malé pevnosti

Ano, ale návštěva Malé pevnosti je podmínkou

Ano, ale jen v době Josefínských slavnosti

Ne, výlet není zajímavý

Ne, nemám rád výlety

Ne, necítím se zde dobře

34

7

3

3

3

1

1

65,4 %

13,4 %

5,8 %

5,8 %

5,8 %

1,9 %

1,9 %

81

5.2.5. Celkové vyhodnocení průzkumu Sociální analýza byla provedena z důvodu omezených možností pouze na malém vzorku obyvatelstva a počet dotazovaných se v jednotlivých skupinách lišil. Výsledky můžeme považovat pouze za orientační. Mezi skupinami ale můžeme zaregistrovat jisté rozdíly. Terezín je Památkovou rezervací a nemůže být pochyb o tom, že má významnou historickou hodnotu. Důležitou otázkou během mého šetření ale bylo, co je tou významnou událostí, která formuje, nebo by měla formovat město. Graf 7 – Nejvýznamnější historické období Terezína dle jednotlivých sledovaných skupin občanů

Historický význam Trezína 80,0% 70,0%

73,0% 62,5%

60,0% 50,0%

40,9%

45,5%

37,5% 36,4% 31,8%

40,0% 30,0%

22,7%

20,0%

18,2%

11,5%

10,0%

4,5%

7,8%

0

0 0

0,0% 2. světová válka Stálí obyvatelé

7,8%

střet názorů VŠ

Založení pevnosti ZŠ

Nevyjádřili se

Širší veřejnost

Celkově je za nejdůležitější považováno období Ghetta. V tomto ohledu nejjednoznačnější názor je rozšířen mezi širší veřejností (odpovědělo 73 % dotazovaných). Je to pochopitelné, jelikož 44,3 % osob má o Terezínu celkově velmi malé povědomí a nemá bližší představu v jakém období, či za jakým účelem byla pevnost založena. Necelých 6 % z toho si dokonce myslí, že pevnost byla založena za účelem zřízení ghetta. Myslím, že v tomto případě je důležitá osvěta. Terezín se musí dostat do povědomí lidí i z jiného důvodu, než je koncentrační tábor a genocida. Jedině tak stoupne zájem o město a jedině tak se z něj nestane v následujících letech „město duchů“, za které už je mnohými v současnosti označováno. Se stoupající vazbou na město se postupně mění názory na něj. U stálých obyvatel je již poměr velmi vyrovnaný. Zastánci období druhé světové války jsou toho názoru, že události, které se zde v tomto krátkém, ale důležitém období staly, nesmějí být zapomenuty a Terezín je tu od toho, 82

aby je připomínal. Druzí zase vidí 18. století jako nejvýznamnější, jelikož bez potřeby ochrany severní hranice státu v této době by pevnost vůbec nevznikla. Já jsem toho názoru, že je nutné si uvědomit, že pevnost nebyla vybudována jako „nástroj k řešení konečné židovské otázky“, a proto by ji tato doba, ač neméně důležitá, neměla tak výrazně ovlivňovat. Několik procent respondentů má podobný názor. V grafu jsou označeni pod odpovědí „střet názorů“ Největším současným problémem města jsou opuštěné budovy kasáren, které lidem vadí jak z estetických, tak bezpečnostních důvodů. Dále je podle výsledků šetření nutné vyřešit stav silnic a chodníků, které jsou místy v dezolátním stavu. Jako třetí problém v pořadí je hodnocen stav vegetace ve městě. Do budoucna by se měla začít řešit primárně „tvář města“. Podle všech dotazovaných skupin město působí opuštěně a negativně. Důležitou roli zde hraje i těžko ovlivnitelný aspekt, jako roční doba, jelikož v zimě může strohá pevnost opravdu působit smutně až depresivně. Na konečný obraz města působí i množství dalších aspektů. Mezi nejčastěji jmenované patří žebráci pohybující se na náměstí, kteří většinou patří k chovancům zdejšího Domu se zvláštním režimem. Kromě nich často téměř nikoho jiného ve městě turisté nepotkají. Dalo se očekávat, že nikdo z dotazovaných nevyjádří touhu se do Terezína přestěhovat, jak se i potvrdilo. Naopak spousta lidí uvedla, že by je pověst města pravděpodobně odradila i při možnosti získání práce či VŠ v Terezíně. I když mezi žáky ZŠ je poměr těch, kteří zde chtějí zůstat a těch, kteří chtějí odejít, vyrovnaný, byl by i tak odliv vysoký. Pokud se tato tendence nebude zlepšovat, lze předpokládat, že se průměrný věk obyvatel města, který je již dnes nad 40 let, bude nadále zvyšovat. Podle mého názoru by bylo vhodné učinit kroky k oživení města a přilákání mladé generace. Možným způsobem by bylo častější pořádání kulturní a naučných akcí o městě. Je ale zajímavé, že Josefínských slavností si v anketě cení pouze místní obyvatelé, ostatní, a to i studenti, kteří sem dojíždějí, o této akci často ani neslyšeli a neznají je. Město by se mělo zaměřit nejen na akci samotnou, ale i na její propagaci a na celkovém zviditelnění města.

83

5.3. SOUČASNÝ STAV ZELENĚ MĚSTA 5.3.1. Realizované úpravy 5.3.1.1.

Záplavy 2002

V srpnu 2002 Českou republikou zasáhly rozsáhlé záplavy, které ve značném rozsahu poznamenaly i Terezín. Záplavy způsobily dvě po sobě jdoucí období s extrémními srážkami. První fronta začala ovlivňovat území ČR vydatnými dešti 6. 8. 2002 a druhá se dostala nad ČR 11. 8. 2002. Z historické analýzy, která byla následně provedena, vyplynulo, že podobný případ je zcela výjimečný. Ve dnech 6. až 15. srpna 2002 byl plošný průměr úhrnu atmosférických srážek v okresu Litoměřice 96,2 mm (plocha 1035 km 2) a průtok v Ohři byl tou dobou kolem 125 m3/s. (Vyhodnocení katastrofální povodně v srpnu 2002) Ve zprávě ze dne 18. 10. 2002 (čj. 6006/02/ŽP) shrnující tuto povodeň v okresu Litoměřice je uvedeno, že k největšímu rozlivu došlo v oblasti ústí Ohře do Labe. Vzniklo zde 20 km dlouhé a 8 km široké jezero. Tato mimořádná situace, která byla způsobena především zpětným vzdutím hladiny Labe, měla za následek poškození nebo úplné zničení mnoha domů a dalších majetků. (Souhrnná zpráva o povodni za ucelené povodí Ohře - srpen 2002 2002) Dne 13. 8. 2002 byl v okresu Litoměřice v několika obcích vyhlášen stav nebezpečí a posléze stav nouze pro celý Ústecký kraj a začalo se s evakuací některých vesnic. 15. 8. byly evakuovány další obce a města, mezi kterými byl i Terezín a Nové Kopisty. Stav nouze trval až do konce měsíce a od 1. 9. do 20. 9. 2002 byl pro okres Litoměřice vyhlášen stav nebezpečí. Pro Terezín, Nové Kopisty a některá další katastrální území byl tento stav prodloužen, a to až do 30. 9. 2002. První odhad škod na území okresu Litoměřice byl vyčíslen celkem na 414 570 000 Kč (náklady materiálové, mzdové a služby). (Souhrnná zpráva o povodni za ucelené povodí Ohře - srpen 2002 2002)

5.3.1.2.

Protipovodňové úpravy

Jak uvedla starostka Růžena Čechová, nábřežní a pevnostní zdi nebyly v dobrém stavu již před velkými povodněmi v roce 2002. Po nich byl stav opravdu velmi vážný a bylo nutné přemýšlet o nápravách škod a o opravách pevnosti. V jakých částech práce na nábřežních zdech a na opevnění probíhá je patrné z Obr. 22.

84

5.3.1.3.

Projekt „Terezín – oživení historických památek“

Ve městě se nachází stále velké množství opuštěných, nevyužívaných staveb, které pouze chátrají, kazí estetický zážitek z pevnosti a stávají se nebezpečnými. Jedná se o bývalá vojenská kasárna, pro které po odchodu vojska nebylo další využití. Přestavba na bytové prostory je většinou velmi nákladná a to především kvůli přísným regulacím ze strany památkové péče, a tak prostory dále chátrají. Stav města se ale v posledních letech zlepšuje a četné opravy začínají být znát. V současnosti probíhá projekt Terezín – oživení historických památek. Dne 4. 5 2010 byla podepsána smlouva o poskytnutí dotace a projekt na obnovu historických památek Terezína tak byl zahájen. Dotace, které město získalo od EU, činí necelých 500 mil. Kč a mají být využity na rekonstrukci celkem čtyř pevnostních objektů, které budou opraveny, vnitřní prostory zrekonstruovány a budou v nich zřízena muzea a historické expozice. Peníze z dotace nemohou být využity na opravu či vznik komerčních zařízení, což často kritizují obyvatelé města, kteří by dali přednost novým bytovým prostorům či komunikacím, před dalšími výstavními prostory. Dotace byla přidělena v rámci Integrovaného operačního programu Prioritní osa 5, oblast intervence 5.1 - Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví, podporovaná aktivita 5.1b – realizace vzorových projektů obnovy a využití nejvýznamnějších součástí nemovitého památkového fondu ČR. Zprostředkujícím subjektem pro IOP oblast podpory 5.1 je Ministerstvo kultury České republiky. Finance nespravuje přímo město Terezín, ale příjemce dotace je zájmové sdružení právnických osob „Terezín – město změny“, jehož členy jsou krom zástupců města i zástupci Ústeckého kraje. (Terezín: Půl miliardy na oživení Terezína 2010) V tomto projektu, který měl původně trvat do roku 2013, mají být revitalizovány objekty Kavalíru 2, budova Jízdáren, Retranchement 5 a Dělostřelecké kasárny. Stavby jsou vyznačené na Obr. 22. Revitalizace Kavalíru 2 byla dokončena na podzim 2012 a je zatím opravená jako jediná. Byly rekonstruovány zelené střechy i vnitřní prostory pevnostního traktu. Na jaře nebo v létě roku 2013 se plánuje v těchto prostorách otevření Dělostřeleckého muzea. Čelní budova, která musela být také opravena, a to včetně fasád, ovšem nebyla financována v rámci integrovaného operačního programu, ale peníze byly získány z dotací od Ministerstva pro místní rozvoj.

85

V současnosti opravovanou budovou jsou bývalé Jízdárny, které budou navráceny do původního stavu. Po válce byly značně poničeny, jelikož zde vojáci zřídili automobilovou dílnu a rozkopali původní podlahu. Opravy jsou proto velmi náročné. Jízdárny by měly být následně využívány Terezínskými jezdeckými oddíly a díky skvělé akustice a možnosti položení dočasné pevné podlahy by se zde mohly konat i občasné koncerty či jiné akce podobného charakteru. V dělostřeleckých kasárnách, kde údajně již měly začít částečné úpravy interiérů, ale tento údaj se mi nepodařilo potvrdit, má vzniknout sídlo Nadačního fondu Leo Becka a muzeum tematicky zaměřené na období 18. století a tereziánskou dobu. Posledním objektem je Bastion 5 ležící u Litoměřické brány, kde má vzniknout Centrum obnovy a využití vojenských pevnostních systémů se stálou expozicí. Tato stavba ovšem stále nebyla zahájena a to z důvodu nedostatku financí a kvůli pozastavení dotací pro Ústecký kraj. Dle starostky R. Čechové byly projekty zpracovány podle původně přislíbené výše dotace 500 mil. Kč bez daně. Před podpisem smlouvy se prý podmínky změnily a nakonec bylo sjednáno 500 mil. Kč včetně daně, což má za následek nedostatek financí na všechny plánované záměry. Dále se obnovy některých částí prodražují kvůli požadavkům státní památkové péče. Obr. 22 - Protipovodňové úpravy Terezína - plány a realizace

(Datový podklad: © Geoportál ČÚZK, 2004-2013) 86

„Město Terezín je jako jediné z regionu na kandidátní listině pro zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Proto usilujeme o to, abychom realizací projektu dosáhli znovuoživení významných kulturních památek a rozšířili povědomí o městě Terezín jako o zachovalé vojenské pevnosti. Historická a kulturní hodnota Terezína přesahuje hranice Ústeckého kraje i České republiky,“ uvedla při podpisu smlouvy hejtmanka Jana Vaňhová. (Terezín: Půl miliardy na oživení Terezína 2010) Tento projekt hodnotím jako pozitivní a pro město přínosný především z toho důvodu, že se snaží podpořit a zviditelnit město Terezín jiným způsobem než zaměřením zájmu na bývalý koncentrační tábor a druhou světovou válku. Návštěvníci se v nových prostorách budou moci blíže seznámit s pevností, jejím významem a historickou hodnotou.

87

5.3.2. Funkční kategorizace zeleně – současný stav Grafické znázornění současného stavu zeleně viz Příloha - volně ložená 1 – Současný stav kategorizace zeleně města Terezín (1:5 000). Největší plošné zastoupení mají hřiště a golfová plocha v severní části katastru. Téměř stejnou plochu zabírají neevidované lesní plochy, luční travnaté porosty a zeleň na pevnostních valech, která je také většinově představována travnatými plochami. PARKY Ve Velké pevnosti je celkem 54 931 m2 parkových ploch, což představuje 1,97 % celkové výměry zeleně v katastru. Pro lepší představu o zdejších parkových plochách jsem pro tři nejrozsáhlejší vypracovala hodnocení jejich dendrologického potenciálu, přičemž Jiráskovy sady a Park pionýrů hodnotím dohromady, jelikož na sebe kompozičně navazují. P1 – Smetanovy sady Tento park je druhově bohatší a také početnější co do kusů stromů. Nachází se zde 19 taxonů z celkových dvaceti, které se nachází v celém hodnoceném areálu. Počet jednotlivých stromů v tomto parku je 151. Výrazně zde převažuje Aesculus hippocastanum, ale jeho procentuální zastoupení je nižší než u následující parkové plochy. Najdeme zde 55 jírovců, což je 36,4 % z celkového množství stromů v parku. Dále jsou zde četné lípy, konkrétně Tilia platyphyllos (15,9 %) a Tilia europaea (9,9%), kterou najdeme převážně ve stromořadích. Také zde oproti prvnímu parku stoupá zastoupení javorů – Acer platanoides (13,2 %).

Graf 8 – Zastoupení jednotlivých taxonů – Smetanovy sady 88

1; 1% 2; 1% 1; 1%

1 Acer campestre 2 Acer cappadocicum 3 Acer platanoides 4 Aesculus hippocastanum 5 Carpinus betulus 6 Fagus sylvatica 7 Fraxinus excelsior 8 Picea abies 9 Pinus nigra 10 Pinus strobus 11 Pinus sylvestris 12 Quercus robur 13 Robinia pseudoacacia 14 Taxus cuspidata 15 Thuja occidentalis 16 Tilia cordata 17 Tilia europaea 18 Tilia platyphyllos 19 Ulmus laevis

20; 13%

24; 16%

15; 10% 7; 5%

1; 1%

55; 36%

1; 1% 1; 1% 4; 3%

10; 7%

1; 1%

2; 1% 1; 1; 1% 3; 2% 1%

1; 1%

(ZEJBRDLICHOVÁ 2011/2012) Tab. 9 - Celkový potenciál – Smetanovy sady CELKOVÝ POTENCIÁL - Smetanovy sady Sadovnická hodnota Věkové stádium

1

2

Celkem

3

4

5

3

4

1

8

36

75

12

140

3

3

16

151

1 2 3 4

2

15

5 Celkem

2

15

39

79

Hodnocení - Smetanovy sady Dendrologický potenciál vysoký DP bez rozhodujícího vlivu na aktuální kompozici

Počet jedinců Zastoupení % 3

2,0%

53

35,1%

nízký DP, nedostatky v pěstební péči

5

3,3%

nízký DP, aktuální rozpad kompozice

90

59,6%

151

100,0%

vysoký DP, přímý vliv na aktuální kompozici

Celkem

Graf 9 – Celkový potenciál – Smetanovy sady

89

Smetanovy sady 3 jedinci; 2%

vysoký DP bez rozhodujícího vlivu na aktuální kompozici

53 jedinců; 35% 90 jedinců; 60%

5 jedinců; 3%

vysoký DP, přímý vliv na aktuální kompozici nízký DP, nedostatky v pěstební péči nízký DP, aktuální rozpad kompozice

(ZEJBRDLICHOVÁ 2011/2012) Smetanovy sady mají oproti následujícímu parku celkový dendrologický potenciál o něco lepší. Nejvíce je zde jedinců se SH 4 a věkovým stádiem 4 (49 %), ovšem celkový počet jedinců s nízkým dendrologickým potenciálem je o 10% nižší. Rozpad kompozice pozorujeme na 60 %. O 10 % vyšší je zato množství jedinců s vysokým DP. Opět se ovšem jedná o stromy s přímým vlivem na kompozici, které nezajistí stabilitu parku v budoucnosti.

¨ P2 a P3 – Jiráskovy sady a Park pionýrů 90

V tomto parku můžeme nalézt celkem 12 taxonů, z nichž výrazně nejvyšší zastoupení má Aesculus hippocastanum s celkovým počtem jedinců 36, což odpovídá 45%. Poměrně vysoké zastoupení má dále Tilia cordata (17,5 %) a Robinia pseudoacacia (11,3 %). Graf 10 – Zastoupení jednotlivých taxonů – Jiráskovy sady a Park pionýrů 2; 2% 1; 1%

4; 5%

1 Acer campestre 2 Acer platanoides

6; 8%

3 Aesculus hippocastanum 4 Carpinus betulus 14; 18%

5 Fraxinus excelsior 6 Pinus nigra 7 Pinus rotundata

2; 3%

36; 45%

8 Robinia pseudoacacia

9; 11%

9 Thuja occidentalis 10 Tilia cordata

1; 1%

11 Tilia europaea

2; 3% 1; 1%

12 Tilia platyphyllos

2; 2%

(ZEJBRDLICHOVÁ 2011/2012) Tab. 10 - Celkový potenciál – Jiráskovy sady a Park pionýrů CELKOVÝ POTENCIÁL - Jiráskovy sady a Park pionýrů Sadovnická hodnota Věkové stádium

1

2

Celkem

3

4

5

2

2

1

5

14

43

7

69

6

6

14

80

1 2 3 4

2

3

5 Celkem

2

3

16

45

Hodnocení - Jiráskovy sady a Park pionýrů

91

Dendrologický potenciál

Počet jedinců

Zastoupení %

vysoký DP bez rozhodujícího vlivu na aktuální kompozici

2

2,5%

vysoký DP, přímý vliv na aktuální kompozici

19

23,8%

nízký DP, nedostatky v pěstební péči

3

3,8%

nízký DP, aktuální rozpad kompozice

56

70,0%

Celkem

80

100,0%

Jiráskovy sady a Park pionýrů 2 jedinci; 2%

vysoký DP bez rozhodujícího vlivu na aktuální kompozici vysoký DP, přímý vliv na aktuální kompozici

19 jedinců; 24%

56 jedinců; 70%

3 jedinci; 4%

nízký DP, nedostatky v pěstební péči nízký DP, aktuální rozpad kompozice

(ZEJBRDLICHOVÁ 2011/2012) Téměř 54 % jedinců v tomto parku je věkového stádia 4 a sadovnické hodnoty 4. Ve většině mají Jiráskovy sady a Park pionýrů nízký dendrologický potenciál a ze 70 % se kompozice parku rozpadá. Stále zde ale nalezneme téměř 24 % jedinců s vysokým dendrologickým potenciálem, které mají přímý vliv na aktuální kompozici, nemohou ale zajistit stabilitu kompozice do budoucna. Celkové hodnocení parků Stav DVP v jednotlivých parcích je na velmi podobné úrovni. Na hodnoceném území se celkově nachází 231 stromů a celkem 20 různých taxonů, z nichž převažují velkou měrou listnaté dřeviny. Jehličnany jsou v kompozici pouze doplňkové. Jednoznačnou dominantou je Aesculus hippocastanum se zastoupením 39,4 %, což odpovídá počtu 91 jedinců, z čehož 89 jedinců je věkového stádia 4. Smetanovy sady jsou o něco druhově bohatší, ale i tak tvoří kostru kompozice 5 hlavních taxonů. Dalšími početnými taxony jsou Tilia platyphyllos (30 jedinců, 13 %), Acer platanoides (24 jedinců, 10,4 %) a Tilia cordata (21 jedinců, 9,1 %). Celkem 54 % stromů spadá do kategorie podprůměrně hodnotných stromů (124 jedinců) a 13 % stromů odumírá nebo již odumřely (30 jedinců). Toto nepříliš lichotivé hodnocení je způsobeno 92

častou přítomností tlakových vidlic a různých srůstů v korunách stromů, početné jsou také rozsáhlé dutiny kmenů. Méně častý, ale také přítomný je posun těžiště stromu z důvodu růstu v zápoji bez následné probírky dřevin. Téměř čtvrtina stromů je pěstebně využitelná, jedná se o průměrně hodnotné stromy (sadovnická hodnota 3). Stromy ve velmi dobrém stavu jsou v celkovém areálu ovšem pouze 4. Lze tedy více než doporučit výsadbu nových dřevin, které vytvoří novou generaci stromů, které časem převezmou funkci odumřelých kosterních dřevin. Parky se liší především kompozičně. Jiráskovy sady a Park pionýrů, které na sebe kompozičně navazují, jsou celkově rozlehlejší, ale počet stromů i počet primárních vegetačních prvků je zde menší. Od západu na východ, směrem ven z města se park rozvolňuje, až volně přechází na hradby a dál do krajiny. Jedná se také o park s minimálním zastoupením keřového patra. Smetanovy sady mají více formální charakter. Celá plocha byla původně lemována alejemi stromů a živými plůtky, které jsou již neúplné. Kompozice se od jihu na sever, tedy směrem ven z města, naopak zahušťuje. Při příchodu z města vnímáme mohutnost prostoru, který se nám v dalším pohledu uzavírá a při následném postupu nám nabízí intimnější prostředí. MALÉ PARKOVĚ UPRAVENÉ PLOCHY (MP) LESY NEEVIDOVANÉ (LN) Jedná se nejčastěji o pozemky ve vlastnictví České republiky, které jsou stále spravovány Ministerstvem obrany. V dnešní době již neslouží svému účelu, pod kterým jsou zaevidované v katastru nemovitostí. Jelikož nejsou využívané, mohlo se tu vyvinout mladé lesní společenstvo. LESY EVIDOVANÉ – PUPFL (LE) Kategorie lesa: Lesy hospodářské V přímé blízkosti města se nacházejí menší evidované lesní plochy o celkové výměře 23,71 ha. V evidenci Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů jsou všechny tyto plochy vedené jako lesy státní. V této kategorii je ovšem stále započítána lesní plocha 301 E v severní části města na pevnostním opevnění. Dle katastru nemovitostí jsou ale již pozemky ve vlastnictví města a dle informací získaných od zástupce lesní správy Litoměřice, Ing. Kryšpína, je plánováno komplexní vykácení toho území. Je rozhodnuto o převodu území do trvalého bezlesí, stejně jako je tomu v ostatních částech pevnosti. Důvodem je negativní působení kořenů na vodní systém a zdivo pevnosti. 93

Plochu stále kategorizuji jako PUPFL, jelikož se jedná o přehled současné vegetace a lesní porost se zde stále nachází. V návrhu ale zohledňuji rozhodnutá, že v průběhu několika let se o plochu tohoto lesa rozšíří jiná kategorie zeleně a tou bude, dle současných záměrů, zeleň na valech, jelikož se má území převést na trvale travnatou plochu.

Lesní plochy 302 A a 302 B v JV části katastru jsou ve státním vlastnictví a nejsou zde plánovány žádné změny či větší zásahy. Obr. 23 – Členění lesů v katastrálním území Terezín

(Zdroj: LESY ČR 2008-2016) Tab. 11 – Základní údaje o lesích v katastru Terezín Lesnické

Výměra

Výměra

označení

[ha]

celkem [ha]

0,51

6,84

301 E 4

12

CHS

4

25

SLT

1B

5

Taxony

DL

% Zastoupení 85

CHS – Cílový hospodářský soubor 19 – Hospodářství lužních stanovišť 18 – Hospodářství lužních stanovišť (Lesy zvláštního určení) 25 – Hospodářství živných stanovišť nižších poloh

5

47 - Hospodářství oglejených stanovišť středních poloh SLT – Soubor lesních typů

94

9

4,41

25

1B

8

1,92

19

1L

6

9,05

19

1L

302 A

9,51 0z

0,46

19

1L

8a

0,32

18

1L

8b

4,34

302 B

47

1L

7,36

8c

8d

2,06

0,64

19

19

1L

1L

JVM

15

JS

45

DBL

29

JVB

9

AK

9

MD

4

BOČ

4

VBJ

100

OL

95

VBJ

5

JS

5

OL

10

OL

90

JS

10

BOČ

40

DBL

35

TOČ

5

SM

5

BČ

5

AK

5

JVB

5

DBL

90

JS

10

OL

75

VBJ

10

JS

10

DBL

5

(Zdroj: LESY ČR 2008-2016)

95

Obr. 24 – Grafické rozložení - Cílový hospodářský soubor lesů (aktuální k 31. 12. 2011)

(Zdroj: Informace o lesním hospodářství v ČR 2003-2013) Malá pevnost Malá pevnost je v mapě vyznačena červenou linií. V práci s tímto územím neoperuji a nezahrnuji ho do návrhu, jelikož se jedná o prostor státní příspěvkové organizace Památníku Terezín. Vnitřní zázemí, vegetace i systém cest je přizpůsoben prohlídkovým okruhům, přičemž vstup je podmíněn poplatkem 170 – 210 Kč pro dospělé.

96

5.4. NÁVRHOVÁ ČÁST 5.4.1. Východiska řešení Terezín je bezesporu historicky významné místo, a proto je třeba k němu i odpovídajícím způsobem přistupovat. Z dotazníkového šetření vyplynula důležitost dvou hodnocených historických událostí. Terezín sám o sobě funguje jako památník ghetta a bude navždy připomínat události 2. světové války. Zároveň je ale významnou pevností josefínského období. Návrh má za dílčí cíl ctít obě významné historické etapy, ale celkově ho zakládám především na rozvoji Velké pevnosti a okolí. Pro Terezín je důležité přilákat turisty i do centra města, a ukázat jim vedle Malé pevnosti i strukturu celého areálu pevnosti a jeho význam. Od tohoto zaměření si slibuji nárůst počtu návštěvníků, pro které je válečná tématika cizí. Zároveň by mělo město pořádat více kulturních akcí a programů. Josefínské slavnosti přitahují množství lidí a života do jinak až tísnivě tichého města. I menší, avšak vhodně prezentované, akce by město zviditelnily a dostaly by jej postupně do povědomí národa. Návrh staví z velké části na okolní krajině a na jejím vysokém potenciálu. Využívá skvělé výhledy z Terezínské kotliny na České Středohoří, které je jedinečným geomorfologickým celkem, i rovinatou lužní krajinu Poohří a Polabí, ve které je pevnost usazena. Pevnostní valy jsou ve většině případů pouze zatravněné, bez další vegetace, tak jak tomu bylo v době založení pevnosti. Zdivo a kamenná cesta skvěle vynikají v ploše trávníku, ze které vystupují terénní nerovnosti a modelace valů. Zároveň čím „jednodušší“ je pevnost, tím je realističtější, a o to zajímavěji působí okolní lesní a luční porosty.

5.4.2. Problémy a střety v území Problémů by se v Terezíně dalo najít více, ale na prvním místě bych jmenovala špatný stav bývalých kasárenských objektů, dnes opuštěných a zchátralých. Nejenže kazí celkový vzhled města, ale padající střešní tašky a další části zdevastovaných staveb mohou být také bezpečnostní hrozbou. Ve velmi špatném stavu jsou také silnice a chodníky, které brání bezpečnému pohybu chodců. Jak uvedla sama starostka Čechová, obnova místních komunikací je jednou z nevyšších priorit, jakmile město získá dostatečné finanční prostředky. Palčivým problémem je silnice II. třídy (608) vedoucí na Prahu, která prochází přímo historickým centrem, vede kolem městských parků a pokračuje po hlavní kompoziční ose, která spojuje 97

Velkou a Malou pevnost. U mostu přes řeku Ohři je navíc na levé straně řeky ztížená dopravní situace způsobená kolmou zatáčkou a stavebním objektem, jehož nároží zasahuje těsně k silnici. Z tohoto důvodu je v tomto úseku využívána v současnosti mobilní světelná signalizace, která střídavě omezuje průjezd z jedné či druhé strany. Pro pozitivní rozvoj města je téměř nutné „přitáhnout“ nové obyvatele a návštěvníky města. Z tohoto důvodu nevidím úplné vypuštění dopravy jako reálné. Dobrá dopravní dostupnost je jedním z předpokladů přílivu návštěvníků. Silnice ale je výrazným rušivým elementem, zvlášť v prostoru městské památkové rezervace. U jižního vjezdu do města je silnice využívána zároveň chodci i automobily, přitom se jedná o turisticky vytížené místo (kolumbárium, márnice, památník železniční vlečky). Navrhuji proto částečné omezení dopravy pro automobily nad 3,5 tuny (minimálně o víkendech, státních svátcích a v hlavní turistické sezóně). Pevnosti je možné se jednoduše vyhnout po silnicích III. třídy přes Bohušovice nad Ohří (silnice 2474) a Hrdly (silnice 2478). Obsluha města by měla upřednostňovat vjezd ze západní strany. Obsluha Českých Kopist by také neměla být vedena přes Velkou pevnost, ale měla by využít jmenovaný obchvat, ze kterého se napojí na silnici 608. K odbočce na České Kopisty pak dorazí z východu. V severní části pevnostního valu dochází ke střetu ÚSES a zamýšlené změny území. Převedení zalesněné plochy na zatravněný val by velmi ovlivnilo funkci území jako biokoridoru. Návrh předkládá další možnost řešení.

5.4.3. Základní koncept návrhu

Návrh systému zeleně stojí na třech vzájemně propojených promenádních okruzích, z nichž každý má své tematické zaměření. Jedná se o systém nově založených cest, opevnění, parkových a odpočinkových míst, který bude sloužit k rekreaci, ale bude plnit i vzdělávací funkci. Všechny tři okruhy využívají v plné míře potenciál opevnění i okolní krajiny. V návrhu jsou uplatněny výhledy na krajinu Českého středohoří i na celkové panorama města či kostelní věž, která je kladně vnímanou dominantou. Na nejzajímavější místa soustřeďuji nové parkově upravené plochy s posezením. První promenádní cesta vede převážně vnitřní částí města a věnuje se období druhé světové války. Jejím základem jsou stávající pomníky, památníky a muzea věnovaná válce. Provede návštěvníka městskými parky a ulicemi a informuje ho o významných budovách. V jižní části okruh vybočí z města k Židovskému hřbitovu s krematoriem. 98

Navazující druhý okruh vede po opevnění a v příkopech Velké pevnosti a dále také vnější částí města. Tematicky je zaměřený na fortifikační systém Terezína a seznamuje návštěvníky s josefínským obdobím a důvodem založení pevnosti, s tehdejšími zbraněmi a s možnostmi obrany. Systém cest navazuje na současnou promenádní cestu. Tu doplňuje a vytváří tak celistvý okruh. Zároveň řeší povrchy cest, které jsou v současné podobě nevyhovující pro větší turistické využití. Hlavní nejvíce využívané cesty na hřebenu pevnostních valů jsou tvořeny převážně kamennou žulovou kostkou. V méně zatěžovaných místech a v místech, které již směřují do krajiny, vzniknou zhutněné štěrkové cesty. Tyto zpevněné plochy jsou v několika částech vedeny přímo do trávníku, a tak vybízí návštěvníka k volnému pohybu mezi opevněním. V západní části pevnosti budou opraveny a zpřístupněny veřejnosti další podzemní chodby pevnostního systému. Součástí jsou i trvalé či dočasné expozice dělostřeleckých zbraní na pevnostních valech a případně i v podzemních částech. Jižní část území katastru u Židovského hřbitova kde se obě promenádní cesty prolínají a navazují na sebe, je řešena samostatně jako centrum rekreace místních obyvatel. Třetí promenádní cesta se věnuje přírodním podmínkám Českého Středohoří, Terezínské kotliny a řece Ohři. Je vedena od Malé pevnosti jižně po opevnění Horního retranchementu. Pokračuje na sever podél toku Ohře a prochází současnou průmyslovou zónou. Za ní se stáčí zpět a podél levého břehu Staré Ohře se vrací k Malé pevnosti. Cesty jsou opět podle místa a intenzity využití z kamenné dlažby, ze zhutnělého štěrku nebo se otvírají volně do plochy trávníku. K okruhu přiléhá i starý jablečný sad, který je navržený k rekultivaci.

99

Obr. 25 – Koncepční skici – první fáze

Obr. 26 – Koncepční skici – závěrečná fáze

I když bude vjezd do Terezína regulován ve (minimálně ve vymezených termínech) a bude umožněn jen osobním automobilům, je nutné vytvořit v místech, kde promenádní okruhy překračují vozovku, přechody pro chodce. Ty ve městě téměř chybí a vzhledem k předpokládanému nárůstu pohybu osob v rámci využívání promenádních cest budou nutností. 100

5.4.4. Dílčí části návrhu 5.4.4.1.

První promenádní cesta – Druhá světová válka

Okruh prochází městem, a proto jej bude nutné tomuto účelu přizpůsobit. Vyžádá si to v první řadě opravu komunikací a vybudování kvalitních chodníků. V ulicích města budou obnoveny na svých původních místech lipové aleje. Ty byly vždy na jedné straně ulice v travnatém pásu. Doporučuji výsadbu stromů spojit s kompletní opravou silnic a chodníků, které jsou v dezolátním stavu a jejich stav hodnotí jako špatný i většina obyvatelů města. Na mnoha místech je bezpečnější pohybovat se po silnici než po rozbitém chodníku. U zakládaných uličních stromořadí bude pravidelně prováděn hlavový řez, který je pro stromy v ulicích města typický a najdeme ho u všech zbylých alejí. Nákres navržené aleje viz Obr. 29. Obr. 27 – Pohled z ulice B. Němcové k Nové poště (srovnání staré pohlednice z roku 1910 a současného stavu)

(Zdroj pohlednice: Terezín na starých pohlednicích) Obr. 28 – Pohled z Havlíčkovy ulice na kostel (stará pohlednice a současný stav)

(Zdroj: © GASZI 2003–2013) 101

Obr. 29 – Koncepční skica lipové aleje v ulici

Bohušovická brána - MP 34 (8 818 m2) V prostoru Bohušovické brány jsou objekty Pomníku Terezín, márnice a kolumbárium. Zároveň podél silnice vede asi 60 m dlouhý úsek železnice, po které kdysi odjížděly transporty vězňů na východ. V okružní cestě toto území tvoří důležitý bod. Podél silnice ovšem není ani pořádný chodník a místo nepůsobí příliš důstojně. Plocha bude upravena tak, aby zde vznikl odpovídající vstup do města a pohodlná cesta k Židovskému hřbitovu. Podél železnice vznikne široká cesta pro pěší. Na její druhé straně bude založen, ve stejné šíři jako kolejiště, štěrkový extenzivní záhon tvořený převážně travinami jako Pennisetum alupecuroides, Calamagrostis x acutiflora a Panicum virgatum ‚Shenandoash‘. Ty dodají záhonu lehkost, pohyb a za větru zvuk. Tento porost doplní Knautia macedonica ´Mars Midget´, jejíž rudé květy budou ve stéblech trávy evokovat kapky krve. Na několika místech bude pro oživení vysazeno Sedum ´Matrona´ a jarní aspekt podpoří cibuloviny Tulipa praestans a Allium sphaerocephalon.

102

Obr. 30 – Skica – Bohušovická brána – pomník železniční vlečky

5.4.4.2.

Druhá promenádní cesta – Pevnostní systém

Druhý okruh vede zajímavými místy pevnostního opevnění a je doplněn systémem parkově upravených ploch s naučným charakterem. Na několika místech bude obnoven původní tvar zemního valu. Ten byl uzpůsobený tak, aby chránil vojáky na hradbách proti střelbě protivníka, ale zároveň aby jim umožňoval pohodlnou střelbu. Původní tvar je zvýrazněn na Obr. 31. Upravené valy budou moci kromě vzdělávací funkce sloužit i jako drnové lavičky. Obr. 31 – Původní tvar zemního valu

(Zdroj: © ČAPEK 2012-2013) 103

Ukázková plocha - MP 31 (3 094 m2) V západní části pevnosti, která je i v současnosti přístupná návštěvníkům a je poměrně dobře udržovaná, vznikne ukázková plocha dělostřeleckých zbraní. Doporučuji jejich celoroční umístění na pevnostních valech. Informační tabule se budou věnovat jejich rozmístění a možnostem použití. Příkopy zůstanou zatravněné s možností volného pohybu osob a vstupem do podzemí. Na valech bude ovšem založena kamenná cesta vedoucí po opevnění až k Litoměřické bráně. Na Obr. 32 je v upraveném leteckém pohledu označeno místo ukázkové plochy, které je zároveň jedním z původních palebných postavení dělostřelectva. Obr. 32 – Vyznačení jednoho palebného postavení pro dělostřelce (upravená fotografie)

(Zdroj: © GAZSI 2003–2013) Severní opevnění Jak již bylo uvedeno v analytické části práce, les v severní části opevnění bude vykácen a bude převeden do trvalého bezlesí. Vzhledem k tomu, že část lesa se nachází přímo na pevnostním valu a část pod ním, vzniknou zde dvě plochy s rozdílným charakterem a funkcí. Val (V 22 - 40 159 m2) bude jako v ostatních částech zatravněn a na jeho hřbetu povede kamenná promenádní cesta. Jelikož zmizí současná pohledová bariéra lesa, bude celá cesta nabízet výhledy na České středohoří a Litoměřice. Bohužel se ale také otevře výhled na rozsáhlou stavbu obchodního centra Interspar a přilehlých skladů ve směru na Litoměřice. Pozorovatel se také dostane do přímého kontaktu s golfovým hřištěm, což může být výhodou i nevýhodou. Při těchto plánovaných úpravách dochází ke střetu s vymezeným územním systémem ekologické stability. Současným lesem totiž prochází lokální biokoridor. Ten není možné posunout dál od opevnění, jelikož na něj přímo navazuje rozsáhlé soukromé golfové hřiště. Navrhuji tedy vytvoření plochy ochranné zelně (O 12 - 37 820 m2) pod pevnostním valem se zachováním 104

lužního charakteru stanoviště. Vznikne vlhčí luční porost s rozptýlenými skupinami nižších dřevin, které budou volně přecházet v golfové hřiště a řídce i na pevnostní val. Při mýcení lesa doporučuji zachování vrbových skupin v tomto prostoru, a to alespoň v místech, kde přímo nezasahují do odvodňovacího systému pevnosti. Budou tvořit kostru vegetačního systému. Takto upravená plocha v kombinaci s travnatým valem si zachová vlastnosti biokoridoru a prostorově oddělí volnou plochu golfového hřiště od pevnosti. I pocitově se tak promenádní cesta na hřbetu valu stane bezpečnější a pro pohyb příjemnější. Zároveň by měly být naplněny požadavky státní památkové péče. Rozvolněné keřové skupiny budou pravidelně prořezávány a regulovány a nebudou tak narušovat odvodňovací systém pevnosti. Na nově odkrytý pevnostní val se po odstranění lesa otevře pohled od Pietního místa u řeky, jak je vidět na následujícím obrázku. Obr. 33 – Pohled JZ směrem k pevnosti od Pietního místa u Ohře

Výhled ze severního pevnostního valu - MP 32 (3 889 m2) Součástí severního valu je i malá parkově upravená plocha v rozšířené části s průhledem mezi opevněním a výhledem na kostelní věž. Informační deska návštěvníka seznámí s obnovou odvodňovacího systému pevnosti a tím nastíní důvod vymýcení lesního porostu. Tento záměr by místními občany nemusel být pochopen a vnímán kladně. Dále je toto místo po informační stránce věnováno stručně Litoměřicím, na které se otevře výhled. Historicky naučná část se zaměří na důvod vzniku pevnosti a strategický výběr místa u soutoku Labe a Ohře. 105

Informační prvky jsou umístěny v lučním trávníku, který bude ale intenzivněji kosený a udržovanější než v ostatních částech. Okolo naučných tabulí je rozšířená plocha kamenné dlažby, aby se předešlo ničení trávníku v nejvíce namáhaných místech. Ve směru výhledu do krajiny jsou umístěny celkem tři dřevěné lavičky. Výhled v JV části pevnosti - MP 33 (plocha 4 073 m2) Plocha umístěná v JV části Velké pevnosti u „špičky“ bastionu I. V současné době jsou zde prováděny stavební práce související s opravami nábřežních zdí po povodních, takže plocha není v příliš lichotivém stavu. Místo je vyvýšené nabízí velmi atraktivní výhled. Vidíme věž kostela, most přes řeku Ohři, pěší most s klenutými pilíři Horní vodní brány i samotné pevnostní příkopy, ve kterých se v letních měsících pasou koně. Zároveň je odtud vidět část „přírodního“ promenádního okruhu za řekou, které jsou tímto vizuálně propojené. V těchto místech se promenádní cesta rozděluje. V závislosti na tom odkud jsme přišli, můžeme jít dál po kamenné cestě na opevnění, po štěrkové cestě podél řeky nebo sejít do malého lesoparku (viz kapitola 0

Obr. 35 – Skica – Malá parkově upravená plocha MP33 (JV Velké pevnosti)

106

). Navrhuji sem umístit reprezentativní plochu s informační tabulí, směrovkou a posezením, které bude přirozeně začleněno do terénu, aby i při pohledu z nižší části nábřeží val vypadal přirozeně a nebyl narušen pevnostní charakter. Na zatravněné části vystupující do příkopu jsem umístila dobové dělo, které si zde nohou návštěvníci prohlédnout. Podobných prvků je na tomto okruhu více. Obr. 34 – Výhled z MP 30 severním směrem

Obr. 35 – Skica – Malá parkově upravená plocha MP33 (JV Velké pevnosti)

107

5.4.4.3.

Centrum rodinné rekreace

Jižní území Velké pevnosti za Židovským hřbitovem, které je v dnešní době nevyužité, se stane hlavním místem pro volnočasové aktivity místních občanů. Dá vzniknout ucelenému prostoru pro rodinnou rekreaci. V teplém období nabídne možnost koupání, rozlehlá louka poskytne prostor pro dětské hry a stín najdeme v přilehlém lesoparku. Louka u Židovského hřbitova Tyto plochy jsou ve vlastnictví České republiky. Evidovány jsou jako plochy rekreace a sportovišť, v současnosti ale nejsou nijak využívané a bez cestní sítě těžko přístupné. Zvolna proto zarůstají. Doporučuji předvedení pod správu města a zapojení plochy do plánovaného systému zeleně s rekreační funkcí a dalším využitím. Návrh těchto ploch ovšem musí brát zřetel na biokoridor, který vede tímto územím. MP 32 (12 428 m2) – Přírodní koupaliště V západní části louky navrhuji vytvoření malé parkové plochy, která bude sloužit rekreaci i sportovnímu vyžití obyvatel města. Vodní nádrž vybudovaná armádou, která v současné době nemá využití a jejíž břehy zarůstají, bude vyčištěna a upravena tak, aby mohla být bezpečně využívána ke koupání. Nálet zasahující přímo k vodě bude odstraněn a na východní straně nádrže bude přizpůsoben spád břehů. Tím bude umožněn snadný přístup k vodě. V této části navrhuji založení a udržování parkového trávníku, který může sloužit k piknikům a slunění obyvatel. 108

Západní část se bude směrem ke hřbitovu zahušťovat tak, aby byl hřbitov od rekreační plochy oddělen souvislým dřevinným porostem. Využity budou stávající porosty, které se pročistí, prořežou a místy doplní novou výsadbou. Obr. 36 – Vodní nádrž – současný stav (duben 2013)

L1 (61 753 m2) Samotný luční porost se zmenší o výměru parkově upravené plochy okolo vodní nádrže. Louka bude pravidelně kosena. Intenzivněji kosené musejí být cesty, které budou tvořeny sekaným nízkým trávníkem. Okolí cest a západní část navazující na parkově upravenou plochu bude také kosena intenzivněji, aby se zde rozvinul luční trávník vhodný k volnému pohybu osob a ke hrám dětí. Části více vzdálené od cesty a plochy navazující na lesopark zůstanou v současném stavu. Jedná se o významný biotop s rozvolněnými vrbovými skupinami a s podmáčenými plochami s orobincem, které zůstanou cennou součástí biokoridoru. Obr. 37 – Louka s mladým lesním porostem v pozadí – současný stav (duben 2013)

Parkový lesík v jižní části Velké pevnosti (PL 1 – 64 363 m2) 109

Na louku navazuje mladá porostlina. Doporučuji převedení tohoto území, které je ve vlastnictví státu, do vlastnictví města, které s ním bude moci dále nakládat. Mladý lesní porost je ve správě Ministerstva obrany a je evidován jako manipulační plocha. Armáda již zde ale delší dobu nepůsobí a prostor nabízí velmi příjemné prostředí, kterým zároveň prochází biokoridor ÚSES. Z toho důvodu navrhuji jeho zachování a převedení na les jiného určení. Ten bude vyčištěn a upraven do podoby parkového lesíku, který se plně zapojí do systému zeleně města. Stane se tak příjemným prostředím pro rekreaci obyvatel. Lesíkem povede několik cest vlnících se mezi stromy, jejichž povrchem je zhutněný štěrk. Šířka je přibližně 2 metry, aby bylo možné pohodlně projet lesem i s kočárkem. Jelikož celé území je řešeno pro rodinnou rekreaci a jako místo pro procházky s dětmi, bylo by efektivní vytvořit v lesoparku doplňkový program s tematickým zaměřením i pro mladší věkové skupiny. Inspirací by mohly být sochy v Pivečkovém lesoparku ve Slavičíně (Obr. 38). Ty byly vytvořeny studenty ateliéru sochařství profesora Kurta Gebauera a J. Skalické z VŠUP Praha. (Pivečkův lesopark 2007-2013) Stejně tak lavičky v lesoparku se stanou součástí uměleckého programu. Mohou mít obdobný charakter jako lavička na inspirační fotografii, která je tvořena dřevem a kamenem. Vhodným materiálem mohou být hrubě i opracované kmeny stromů. Obr. 38 – Inspirační fotografie – umělecká tvorba (Pivečkův lesopark)

(Zdroj: © Pivečkův lesopark 2007-2013)

5.4.4.4.

Třetí promenádní cesta – Okolní krajina

Tato cesta začíná na opevnění Horního retranchementu, které je snadno přístupné z nejvíce navštěvované Malé pevnosti. Po pevnostním valu povede kamenná cesta, která nás dovede až na bastion, na kterém vznikne parková plocha P7.

110

P7 – Park na opevnění Horního retranchementu (10 876 m2) Základem této parkově upravené plochy je trávník snášející vyšší intenzitu sešlapu, který je určen volnému pohybu osob. Detailní návrh prostoru viz Příloha - volně ložená 6. Jedná se o první zastávku okruhu, která návštěvníky seznámí se vznikem Českého Středohoří, na které jsou odtud vedeny pohledy. V travnaté ploše jsou umístěny lavičky k posezení, naučné tabule s popsaným viditelným horizontem a celkové schéma okružní cesty. Krom sekaného trávníku jsou zde jen skupiny keřů na severní klesající straně valu, které oddělují plochu od navazující zahrádkářské kolonie. Nesmí zde být vysazeny vzrůstnější stromy, které by bránily výhledu přes retranchementy. Z valu je možné sestoupit po novém kamenném schodišti do pevnostního příkopu. Na tomto místě bych v návrhu ráda využila stávající vrbovou porostlinu. Stromy musím být zkontrolovány z hlediska stability, nevhodné dřeviny budou odstraněny a skupina bude v jižní části doplněna. Využito bude i slepé rameno Ohře, které zde končí a zarůstá. To bude vyčištěno, jeho koryto vyvedeno tak, že bude obklopovat stromovou skupinu a vytvoří z ní „ostrůvek vegetace“. Na něm je mezi stromy dřevěné molo přístupné můstkem z cesty. To nabízí možnost intimního posezení zastřešené korunami stromů. Na pevnostní zdi, která prostor obklopuje, jsou chronologicky umístěny desky s nejvýznamnějšími historickými událostmi, zachycující vývoj pevnosti od jejího založení do současnosti. Obr. 39 – Současný stav spodní partie parku (pohled z valu SV směrem)

Obr. 40 – Skica - Spodní část parku P7

111

S – Sad (40 469 m2) Starý jablečný sad je skvělým místem pro relaxaci, procházky se psy či hry dětí. Jelikož je v současné době zarostlý a neprostupný, je nutné odstranění náletů a ošetření starých stromů. Většina jabloní není v nejhorším stavu. Některé jsou ale proschlé či polámané a je nutné je ošetřit z hlediska bezpečnosti návštěvníků. Stabilní suchá torza některých stromů a spadlé kmeny doporučuji ponechat na pozemku pro zachování atmosféry. Dvě rozpadlé budovy v nejhorším stavu doporučuji strhnout. Zbylé tři menší rozpadlé objekty bych ovšem ponechala. Vytvoří základ pro romantické posezení. Zpevněné cesty zde nenavrhuji. Pěšiny budou jen pravidelně koseny v lučním trávníku, který tvoří podrost sadu. Jejich trasování se tedy bude měnit a může být přizpůsobováno podmínkám sadu. Styl cesty je vidět na

Obr. 41. Sad v Terezíně je ovšem na rozdíl od inspirační fotografie méně formální.

112

Obr. 41 – Inspirační fotografie – Rozkvetlý sad (Knole castle, Kent, England)

(Zdroj: © SCHNEIDER, 2009)

Obr. 42 – Skica – Sad

113

PV - Oblast průmyslové výroby a skladů Na následujícím Obr. 43 je znázorněno vlastnictví jednotlivých parcel ve vybrané „Oblasti průmyslové výroby a skladů“. Každá barva připadá na jiného vlastníka. Celý prostor je oplocen a veřejnosti nepřístupný, podrobná analýza zeleně tedy nebyla možná. Velké množství budov je opuštěných a pozemky jsou zarostlé a nevyužívané. Většinu území vlastní Věra a Vratislav Tomáškovi, kteří zde provozují Auto Muzeum a zbytek plochy pronajímají jako skladové prostory. V severní části jejich pozemku je uložená zemina. Majitel má v plánu v budoucnu současné volné plochy kolem skladů zatravnit. Úzké pruhy nábřežní zdi jsou ve vlastnictví České republiky a spravuje je Povodí Ohře. Ve vlastnictví města je pouze silnice a malá manipulační plocha v SZ části. Firma Dyntec s.r.o., která vlastní většinu opuštěných budov u řeky, aktivně využívá opravdu pouze několik budov, ve kterých jsou laboratoře. Bohužel se mi s firmou nepodařilo spojit, ale budovy jsou při pohledu z mostu jednoznačně opuštěné, pozemky zarostlé a nevyužití pozemku potvrdili i majitelé okolních parcel. Obr. 43 – Oblast průmyslové výroby a skladů (vlastnické vztahy)

114

Ozn.

Vlastník

1

Neff Vlastimil DYNTEC PRO TEREZÍN s.r.o. Chlop s.r.o. LS profit s.r.o. Švehla Ladislav SJM Tomášek Vratislav a Tomášková Věra Město Terezín

2 3 4 5 6 7 8a

Česká republika 8b

Česká republika

Právo hospodařit

Povodí Ohře, státní podnik Památník Terezín

(Podkladová data: © Geoportál ČÚZK 2004-2013) Doporučuji městu vykoupení pozemků v západní části areálu. Dále bych převedla do vlastnictví města plochy ve vlastnictví ČR. Ty by potom bylo možné propojit do souvislého nábřeží. Nevyužité opuštěné budovy, které jsou nyní vlastnictvím společnosti Dyntec s.r.o. by bylo nejlépe strhnout. Vznikne tak vhodný prostor pro parkově upravenou plochu označenou v návrhu P8. Jelikož k této promenádě nadále přiléhají skladové prostory a zbylé laboratoře společnosti Dyntec s.r.o., navrhuji ještě pásmo ochranné zeleně O11 (27 075 m2), které bude toto dvě zóny rozdílného charakteru a využití oddělovat. P8 – Pravý břeh Ohře (26 128 m2) Obr. 44 – Současný stav břehu Ohře (pohled z mostu SV směrem na opuštěné budovy)

115

Obr. 45 – Koncepční skica – Návrh pravého břehu Ohře

Na kraji nábřežní zdi vede kamenná promenádní cesta, která je součástí „přírodního“ okruhu. V této části se program zaměřuje především na tok řeky Ohře včetně jeho využití v pevnostním systému. Nábřeží má formu promenády lemované javorovou alejí (Acer platanoides). Ta je v dostatečné vzdálenosti od okraje, aby nepoškodila nábřežní zdivo. Podél cesty jsou lavičky s posezením a výhledem na řeku. Mezi alejí a ochrannou zelení O11 vznikla udržovaná plocha parkového trávníku s jarními cibulovinami soustředěnými do pásu dál od cesty. Ten je z hlediska údržby nutné na jaře nekosit až do odkvětu cibulovin. V jižní části ponechávám stávající skupinu jehličnanů. Ochranná zóna O11 je složena z běžně se vyskytujících taxonů dřevin v okolí Terezína. Stromové patro je tvořeno kombinací Acer campestre, Acer platanoides, Fraxinus excelsior, Quercus robur a Populus nigra. V keřovém patře najdeme Sambucus nigra, Cornus mass a na místy okraji kvetoucí Syringu vulgaris. 116

Lesopark u Dolního retranchementu - PL 22 (65 168 m2) Promenáda na břehu Ohře ústí do mladého lesa, který bude upraven do podoby lesoparku se štěrkovou cestou. Ta vede kolem louky ve středu lesa a vrací se zpět k Malé pevnosti romantickým prostředím podél Staré Ohře. Cesta je ideální pro klidné vycházky do přírody. Lesnická rekultivace - LE 4 (2 399 m2) Skládka v JV části katastru je v rámci návrhu rekultivována. Vzhledem k charakteru okolních ploch doporučuji lesnickou rekultivaci, která naváže na současnou lesní plochu.

117

5.4.5. Rozsah zelených ploch M. Jelínková uvádí následné doporučení na rozdělení a plošné zastoupení zeleně v organismu města (in JELÍNKOVÁ, BOUČEK, CEJP, 1982):

Parkové plochy Sídlištní zeleň Zeleň u OV Zahrádkářské osady Hřbitovy Ostatní (lesy, ochranná pásma aj.) Celkem v intravilánu

m2 / obyvatele

%

8 – 10 14 – 16 7–9 10 – 15 3–5

15 25 14 20 6

8 – 15

20

50 - 70

100

Plošné zastoupení jednotlivých kategorií zeleně v Terezíně zobrazuje níže uvedená Tab. 12. V katastrálním území Terezín, které má rozlohu přibližně 410ha je v současné době 297 hektarů zeleně, což je téměř 72,5 % celkové plochy. Při přepočtu na jednoho obyvatele vycházím z celkového počtu 2 000 obyvatel. Jedná se o přibližný údaj, který odhadla starostka města Růžena Čechová. Oficiální statistiky operují s celým územím obce a jsou v nich započítáni i obyvatelé okolních vesnic. Z toho důvodu je není možné využít jako směrodatné. Na jednoho obyvatele tedy připadá v přepočtu 1485,9 m2 zeleně, což je mnohokrát víc než doporučuje použitá metodika M. Jelínkové. I přes to poměrně vysoké procento dotazovaných v sociologickém průzkumu (viz kapitola 5.2) uvedlo, že jim zeleň ve městě chybí. Jedná se převážně o studenty VŠ. Považuji to za důsledek současného stavu ploch. Zeleň je nutné zpřístupnit a přizpůsobit současným požadavkům a potřebám obyvatel, čemuž se návrh věnoval. Jelikož návrh zabírá některé části průmyslové zóny, plocha zeleně se oproti stávajícímu stavu zvýšila o 7 ha. Ve výsledku je tedy celkový rozsah ploch zeleně 304 ha. Na jednoho obyvatele bude připadat 1521 m2. Co do kapacity zelených ploch, je město schopno pojmout mnoho dalších obyvatel.

118

Tab. 12 – Plošné zastoupení jednotlivých kategorií zeleně (porovnání současného stavu a návrhu)

Evidence zeleně - katastrální území Terezín Současný stav Zkratka

Kategorie zeleně

Návrh

Plocha [m2]

%

Plocha [m2 ] / 1 obyvatel

Plocha [m2]

%

Plocha [m2 ] / 1 obyvatel

Změna (nárůst / úbytek plochy) [m2]

G

Hřiště, Golf

369 608

12,44

184,8

369 608

12,15

184,8

0

LN

Lesy neevidované

367 749

12,37

183,9

235 758

7,75

117,9

-131 991

L

Louky

340 688

11,46

170,3

380 910

12,52

190,5

40 222

V

Zeleň na valech

333 934

11,24

167,0

350 446

11,52

175,2

16 512

LE

Lesy evidované

237 147

7,98

118,6

229 473

7,54

114,7

-7 674

K

Křoviny

183 892

6,19

91,9

142 416

4,68

71,2

-41 476

PV PŘ

Oblast průmyslové výroby

181 233,0

6,10

90,6

141712

4,66

70,9

-39 521

5,82

86,5

172 829

5,68

86,4

-84

172 913

O

Zeleň v příkopech městského opevnění Ochranná zeleň

151 899

5,11

75,9

186 357

6,13

93,2

34 458

OK

Zahrádkářské osady a kolonie

115 315

3,88

57,7

115 899

3,81

57,9

584

MP

Menší parkově upravené plochy

89 069

3,00

44,5

163 280

5,37

81,6

74 211

OV

Zeleň u občanské vybavenosti

77 599

2,61

38,8

81 562

2,68

40,8

3 963

H

Hřbitovy

57 083

1,92

28,5

57 083

1,88

28,5

0

P

Parky

54 931

1,85

27,5

74 379

2,44

37,2

19 448

Ruderální plochy zeleně

45 896

1,54

22,9

10 780

0,35

5,4

-35 116

T

Zeleň technických zařízení

45 602

1,53

22,8

45 602

1,50

22,8

0

S

Sady

40 012

1,35

20,0

40 026

1,32

20,0

14

VZ

Vnitrobloková zeleň

29 543

0,99

14,8

29 543

0,97

14,8

0

RU

119

Zkratka

Kategorie zeleně

Plocha [m2]

%

Plocha [m2 ] / 1 obyvatel

Plocha [m2]

%

Změna (nárůst / Plocha [m2 ] / úbytek plochy) 1 obyvatel [m2]

IZ

Zahrady u individuální zástavby

29 528

0,99

14,8

29 528

0,97

14,8

0

KA

Kynologický areál

15 525

0,52

7,8

15 525

0,51

7,8

0

N

Náměstí

14 423

0,49

7,2

14 423

0,47

7,2

0

ZV

Plochy zemědělské výroby

11 067

0,37

5,5

11 067

0,36

5,5

0

R

Zeleň u rekreačních služeb

3 703

0,12

1,9

3 703

0,12

1,9

0

OS

Zeleň obytných souborů

3 361

0,11

1,7

10 657

0,35

5,3

7 296

PL

Parkový lesík

0

0,00

0,0

129 532

4,26

64,8

129 532

2 971 722

100

1485,9

3 042 098

100,00

1521,0

70 376

CELKEM

120

6. Diskuse V územní studii/generelu zeleně předkládám návrh na nové funkční uspořádání některých ploch zeleně ve městě Terezín a v jeho blízkém okolí. Byly vytvořeny některé nové rekreační plochy, nové promenádní cesty, místy došlo k větším pozemkovým úpravám a novým výsadbám nebo jen k úpravě porostů. Když se budeme pohybovat v teoretických hodnotách, jedná se podle mého o realizovatelný návrh, který by zkvalitnil život v Terezíně, při správné prezentaci by podpořil turistický ruch a tím i zvýšil slábnoucí kupní sílu ve městě, jehož ekonomická situace by se mohla postupně vylepšit. Podíváme-li se pravdě do očí, v současné době je mnoho částí v návrhu pro svoji obtížnost či finanční náročnost nerealizovatelných. Variantou pro financování by mohly být evropské fondy, ale i jejich použití by bylo v některých bodech problematické. Finanční podpora by se mohla zlepšit, podaří-li se zapsat Terezín na seznam světového dědictví UNESCO. To by ale zároveň pravděpodobně přineslo i další omezení z hlediska památkové péče. Některé změny navíc navrhuji v místech, které se začaly již v roce 2012 opravovat v rámci protipovodňových úprav a je tedy více než nepravděpodobné, že by město investovalo do těchto území znovu v tak krátkém časovém intervalu. Současné obnovy se navíc ve všech směrech snaží vrátit opevnění města do jeho původní podoby. Soustředí se tedy výhradně na odstraňování náletů a zakládání nových travních porostů. O jiném využití se vůbec neuvažuje. Pravděpodobně je to z toho důvodu, aby se vyhovělo podmínkám památkového ústavu. Už se neuvažuje nad tím, že je možné plochy oživit a začlenit do života města i při zachování jejich historické hodnoty a dobového charakteru. Před případnou realizací by bylo nezbytně nutné návrh konzultovat s orgány státní památkové péče, jelikož zde nebyl prostor věnovat se detailně všem možnostem a omezením vztahujícím se k jednotlivým stavbám či parcelám. Jsem si vědoma toho, že problematické by byly plochy u dělostřeleckých kasáren v severní části města, jelikož se jedná o chráněné historické budovy. Pracuji však s nimi, protože se v současnosti jedná pouze o ruiny se zarostlými dvory, pro které není využití a pouze hyzdí obraz města, které nemá prostory na bydlení a služby. Myslím si, že v tomto případě by stálo za to obětovat a zbořit nejvíce poškozené části a zvážit jejich nahrazení moderní zástavbou s příslušným vybavením. Není pochyb o tom, že takto významné pevností město a památky obecně je nutné chránit, ale je nutné hledat v daných situacích kompromisy, nejen konzervovat minulý stav. Často se stává, že památková péče klade až nesmyslné požadavky na obnovu objektů a náklady na opravu se kvůli tomu stávají enormně vysoké. Dle starostky Růženy Čechové se s podobnými problémy potýká delší dobu i Terezín. Například rekonstrukce bývalé pekárny, která byla dokončena na podzim 2012, se kvůli dodatečným požadavkům památkového ústavu prodražila o 8 milionů korun. 121

Otázkou k zamyšlení potom je výsledný stav takto chráněného objektu. Na řádnou opravu objektů dle památkového záměru město nemá finance. Na stavbu nových bytových prostor a dalších zařízení, které by byly ve městě tak potřebné, se finance z dotačních fondů využít nedají a každý investor přestane o pozemky jevit zájem, když zjistí, jak přísné jsou zdejší regulativy a jak by byla prvotní investice nákladná. Architektonické dědictví tedy dále chátrá a je možné, že právě kvůli ochranným režimům o něj, nebo o jeho část, časem město úplně přijde. V neposlední řadě by minimálně pro některé části návrhu, které souvisí pevnostními objekty či s nábřežím, musel být odborníkem vypracován statický posudek. Případně by bylo vhodné konzultovat výsadby navržené v blízkosti opevnění, aby svým kořenovým systémem nenarušovaly zdivo pevnosti. I když návrh ve většině případů respektuje původní charakter pevnosti a ponechává pevnostní valy zatravněné. Jelikož návrh obsahuje tři tematicky zaměřené promenádní cesty vztahující se k druhé světové válce v Terezíně, k samotnému pevnostnímu systému a životu v 18. století a k přírodním podmínkám Poohří a Českého středohoří, doporučovala bych konzultaci programové náplně, exponátů, obsahu informačních tabulí aj. dále s odborníky v tomto oboru. Obzvlášť v místech rekonstrukce pevnostních valů, které by měly být autentické.

122

7. Závěr Město Terezín je v současnosti mnohými označováno jako vylidněné a ponuré. Provedenou sociální analýzou bylo ověřeno, že velké množství lidí zná Terezín pouze jako koncentrační tábor z 2. světové války a často ani netuší, že se jedná o významnou pevnost z 18. století. Návštěvníky, kteří nemají zájem o téma holocaustu, sem v současnosti nic neláká a naopak je pevnost spíš děsí. V zastupitelstvu města jsou vidět snahy o pozdvihnutí Terezína. Současné realizace vztahující se především k protipovodňovým úpravám navrací pevnostní valy do jejich původní podoby. Období založení si obyvatelé města připomínají Josefínskými slavnostmi, které lákají velké množství turistů. Považuji to za skvělou ukázku toho, jaký v sobě pevnost skrývá potenciál. Každoročně hradby a ulice, které jsou jinak po zbytek roku smutné a prázdné, ožijí a zaplní se turisty i místními občany, kteří sem vyrážejí za zábavou a poznáním. Vytvořila jsem tedy takový systém zeleně, který bude sloužit jak k relaxaci místním obyvatelům, tak podpoří turistický ruch a přitáhne návštěvníky i do prostoru Velké pevnosti, která je dnes láká především Muzeem ghetta. Návrh v základu navazuje na stávající promenádní cestu vedoucí po hradbách, která je ovšem tvořena z velké části pouze vyšlapanou hliněnou pěšinou či asfaltem. Od tohoto základu se odvinul systém tří, navzájem propojených, okružních cest s rozdílnou programovou náplní. Jejich povrch je také přizpůsoben častějšímu provozu a dle předpokládané intenzity návštěvnosti je využita kamenná dlažba, zhutněné štěrkové cesty jemné frakce či kosené travnaté plochy určené k volnému pohybu a rozptýlení osob. První okruh provede návštěvníky vnitřním prostorem Velké pevnosti a židovským hřbitovem a seznámí je s tématem koncentračního tábora za 2. světové války. Základem jsou současné muzejní prostory a četné pomníky a památníky rozeseté po městě věnované tomuto tématu. Druhá promenádní cesta je zaměřená na pevnost samotnou. Jedná se o vnější okruh Velké pevnosti vinoucí se po opevnění, v příkopech a blízkém okolí. Místy dovolí nahlédnout i do podzemních prostor. Na stezce by měl být představen samotný fortifikační systém a smysl jednotlivých částí pevnosti. Stejně tak se zde návštěvník setká s ukázkami dělostřeleckých zbraní a dozví se vše o tehdejších možnostech obrany. Návrh pracuje i s nejjižnějším územím, které dnes není nijak využívané a stále ho spravuje armáda. Doporučuje se tedy převedení území do vlastnictví města, aby bylo možné jeho další využití s možností koupání v letních měsících. Třetí a tedy poslední okruh je věnovaný přírodním podmínkám a krajině okolo Terezínské pevnosti a jejímu vývoji v čase. Tato cesta vlastně obchází prostory retranchementů, vede po východním břehu Nové Ohře a vrací se ze západní strany Malé pevnosti, tedy proti toku Staré Ohře. Na nábřeží se dozvíme vše o novém i původním řečišti, včetně jeho využití při obraně pevnosti. Promenáda na hradbách v jižní části nás dále seznámí s krajinou Českého Středohoří, 123

na které je z valů krásný výhled. V části poblíž Malé pevnosti vznikne u opevnění malá parková plocha, která turisty navede na další okruhy. Dále bude u této trasy obnoven starý sad, který poskytne místním obyvatelů příjemné místo k odpočinku. Zelených ploch v organismu města je dostatek, problémem je ovšem jejich stav a možnost jejich využití. Návrh se tedy zaměřuje především na nové rozložení funkcí těchto ploch, tak aby bylo možno území co nejlépe využít a vytvořit ucelený průchozí systém zeleně. Ten poskytne vhodné podmínky k rekreaci místním obyvatelům a novou náplní podpoří turistický ruch a přiláká nové návštěvníky. Pevnost by měla v konečném důsledku být zviditelněna a měla by se dostat do všeobecného povědomí národa i z jiného důvodu než jen jako koncentrační tábor, což by mohlo do města přilákat nové obchodníky i nové obyvatele. Detailně jsou zpracovány pouze některé vybrané úseky, které jsou buď v daném okruhu klíčové, nebo mají sloužit jako příklad navrhované promenádní cesty.

124

8. Souhrn a Resume Město Terezín je jedinečnou pevností, která byla založena v roce 1780 nedaleko soutoku Labe a Ohře z důvodu ochrany severních hranic státu před pruskými vojsky. Aktivně ovšem nemusela své obranné poslání nikdy plnit. V očích většiny lidí je známější jako koncentrační tábor z druhé světové války využívané k řešení tzv. „židovské otázky“. V mé bakalářské práci se soustředím na analýzu současného stavu vegetace a na následný návrh ideálního systému zeleně, který by splňoval požadavky tohoto města se všemi potřebnými funkcemi. První část práce představuje obecně problematiku pevnostních měst a systémů zeleně. Na ni navazuje hodnocení přírodních podmínek a kategorizace vegetace provedená na základě vlastních terénních průzkumů. Pozornost je věnována také obyvatelstvu, místnímu architektonickému dědictví a vizuálním vztahům v krajině. V dalším bodě se prostřednictvím dotazníkového šetření zaměřuji na názor místních obyvatel i širší veřejnosti, na problémy a nedostatky města a na historický význam pevnosti. Výsledný návrh na tyto analýzy reaguje a snaží se zásadní problémy vyřešit nebo jejich vhodně řešení minimálně nastínit. Mnou navržená úprava systému zeleně a okružních cest by měla v konečném výsledku toto město, které je stále silně poznamenáno událostmi 2. světové války, oživit a vyzdvihnout i pozitivní hodnoty této jedinečné pevnosti. Klíčová slova Terezín, systémy zeleně, generel zeleně, pevnostní města

125

The town of Terezin is a unique fortress built in 1780 near the confluence of the river Elbe and the river Eger to protect the northern borders of the state before the Prussian army. However, never did it have to actively meet its defense mission. In the eyes of most of people it is better known as a concentration camp from the World War II used to solving the "Jewish question". In my bachelor thesis I focus on the analysis of the current status of the vegetation and a followup design of the optimal greenery system which should meet the requirements of the town including all necessary features. The first part of the thesis deals with general issues of the fortress towns and greenery systems. Which is followed up with the environment evaluation and the categorization of vegetation made on the basis of my own in-field research. I also paid my attention to the population, local architectural heritage and visual relations in the landscape. In the next point I focus via questionnaires on the opinion of the local residents and wider community, on the problems and weaknesses of the town and on historical significance of the fortress. The final design reflects the results of the analyses and tries to solve the major problems or, at least, outline a suitable solution. My proposed treatment of the greenery system and surrounding paths should result in regeneration of the town still strongly marked with the events of WWII and highlight of the positive features of the unique fortress.

Key words Terezin, Fortress, Greenery system

126

9. Seznam použité literatury a pramenů CULEK, Martin et al.: Biogeografické členění české republiky: II. díl. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. 590 s. ISBN 80-86064-82-4. GEHL, Jan. Život mezi budovami: Užívání veřejných prostranství. 1. vyd. Brno: Nadace Partnerství, 2000. ISBN 80-85-834-79-0.

CHLÁDKOVÁ, Ludmila. Terezínské ghetto. 1. vyd. Praha: Jitka Kejřová, nakladatelství V RÁJI, 2005. 54 s. ISBN 80-86758-18-4. JELÍNKOVÁ, Marie, Zbyněk BOUČEK a Martin CEJP. Sadovnictví, krajinářství 3: Generely zeleně. 1. vyd. Praha: O.P.SEMPRA, 1982. 105 s. KOTALÍK, Jiří. Význam hodnot a hodnocení v památkové péči (teze). In: Péče o architektonické dědictví: Sborník prací I. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2008, s. 28. ISBN 1866-078-08. NEUHAUSLOVÁ, Zdenka. et al.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky: Textová část. Vydání 1. Praha: ACADEMIA, 1998. 341 s. ISBN 80-200-0687-7. NORBERG-SCHULZ, Christian. Genius loci: k fenomenologii architektury. 1. vyd. Praha: Odeon, 1994. 218 s. ISBN 80-207-0241-5. OTRUBA, Ivar. Zahradně architektonická tvorba: Význačné zahradní a parkové celky. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2000. ISBN 80-7157-461-9. PETRASOVÁ, Dagmar. Josefínské pevnosti a počátky klasicismu v Čechách. In Mezi časy...: Kultura a umění v českých zemích kolem r. 1800. Praha: KLP – Koniasch Latin Press, 1999. 44-53 s. ISBN 80-85917-68-8. QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa. 1. vyd. Brno: Geografický ústav ČSAV, 1971, 73 s., 5 l. příl. Studia Geographica, 16. ROMAŇÁK, Andrej. Pevnost Terezín: a její místo v dějinách fortifikačního stavitelství. 1. vyd. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1972. SALAŠOVÁ, Alena a Petr NEPOMUCKÝ. Krajinné plánování: Svazek 29. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 1996. 100 s. ISBN 80-7078-371-0. Systémový pohled na problémy rozvoje současných měst a jejich reflexe ve výuce urbanismu: Sborník z mezinárodní konference. Brno: Fakulta architektury VUT v Brně, 2007. 120 s. ISBN 97880-214-3478-3. ŠIMEK, Pavel. Koncept osnovy přednášek. Management sídelní zeleně. 2007. ŠIMEK, Pavel. Vyhodnocení dendrologického potenciálu objektu: koncept osnovy textu. Mendelova univerzita v Brně. TOMÁŠEK, Milan. Půdy České republiky. 4. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2007, 67 s., [41] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7075-688-1. VOTOČEK, Otakar a Zdeňka KOSTKOVÁ. Terezín. 1. vyd. Praha: Odeon, 1980. ISBN 01-517-80. Zeleň ve městě - město v zeleni: Seminář AUÚP, 7. - 8. října 2010, Praha-Troja. První. Brno: Ústav územního rozvoje, 2011. 69 s. ISBN 978-80-87318-18-8. 127

ZÍDEK, Martin. Právní úprava památkové péče. In: Péče o architektonické dědictví: Sborník prací I. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2008, s. 145-160. ISBN 1866-078-08. Akademické práce OLIVOVÁ, Markéta. Vybrané problémy tvorby systému zeleně města Liberce. Lednice, 1996-97. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. Alena Salašová. ZEJBRDLICHOVÁ, Jitka. Vyhodnocení dendrologického potenciálu zadaného objektu - Terezín: Smetanovy sady, Jiráskovy sady a Park pionýrů. Lednice na Moravě, 2011/2012. Semestrální práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D.

Internetové zdroje BRANDOS, O., E. STANISLAV a J. BÍNA. Geomorfologické členění České republiky, mapa pohoří a nížin v ČR. BRANDOS, O. Treking.cz: Portál o horách, trekingu a turistice [online]. 20.3.2007 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.treking.cz/regiony/celky.htm ČAPEK, Petr. Pevnost Terezín [online]. http://www.pevnostterezin.cz/

©2012-2013

[cit.

2013-04-10].

Dostupné

z:

CIBULKA, J. Typologie české krajiny: Stručný výtah z projektu VaV 640/01/03 z listopadu 2005. [online]. 2005 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://spoluzaci.im.cz/document/1793/1004717937cd.pdf Databáze demografických údajů za obce ČR. Český statistický úřad [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm GAZSI, R.: Pevnost Terezín [online]. ©2003–2013 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://fortterezin.cz/index.html Fortress of Suomenlinna. UNESCO: World Heritage Centre [online]. © 1992-2013 [cit. 2013-0414]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list/5837 GONA, Milo et al. Pevnosť Komárno [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://pevnosti.szm.com/foto8.htm GRÁFEL, Ľudovít. Nec arte - nec marte [online]. komárno: Mestský úrad Komárno a NEC ARTE s. r. o., 1999 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://komarno.sk/content/necarte/svk/sucasny_stav_pamiatkova_obnova.htm GRISA, I. Pomník 42. pěšímu pluku. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. 21.2. 2010 [cit. 201303-09]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=8829 HERBER, Vladimír a Petr DOBROVOLNÝ. Fyzická geografie České republiky [online]. 1 [cit. 201303-22]. Dostupné z: http://www.herber.kvalitne.cz/FG_CR/index.html Historie města Terezín. Terezín [online]. 17.8.2008 [cit. 2013-04-12]. http://www.terezin.cz/historie-mesta-terezin/d-136455/p1=2361

Dostupné

z:

128

JOLANA. Pevnost Terezín – stav k roku 1868. Pevnost Terezín: stránky pevnosti Terezín [online]. 19.4.2012 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.pevnost-terezin.cz/?attachment_id=96 Místa, která mluví: Památník Terezín 1991-2001. Holocaust.cz [online]. 7. 8. 2011 [cit. 2013-0309]. Dostupné z: http://www.holocaust.cz/cz/resources/ros_chodes/2002/01/terezin Monostori Erőd: Komárom [online]. [cit. 2013-04-14]. monostor.hu/sk/erodrendszer/monostorska-pevnost

Dostupné

z:

http://www.fort-

Návštevný poriadok v starej a novej pevnosti. Komárno [online]. © 1998-2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.komarno.sk/navstevny-poriadok-v-starej-a-novej-pevnosti-(ustrednapevnost)_3794.html Obec Terezín: Podrobné informace. Územně identifikační registr ČR [online]. ©1997-2012 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.uir.cz/obec/565717/Terezin Odborné pokyny pro provádění hlásné povodňové služby. Hlásná a předpovědní povodňová služba: Český hydrometeorologický ústav [online]. Prosinec 2012 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_document.php Park kulturně – přírodní Tvrze Nysa [online]. © 2007 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.en.twierdzanysa.com/index.php?option=com_content&task=view&id=60&Itemid=6 Pivečkův lesopark. Astronomické cestování [online]. 2007–2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z: http://www.astrocesty.eu/lokality/detail/piveckuv-lesopark.html SCHNEIDER, F. W. Pattern Wallpaper [online]. © 2009 [cit. 2013-04-17]. Dostupné z: http://www.peacham.com/travel/patterns.htm Souhrnná zpráva o povodni za ucelené povodí Ohře - srpen 2002. In: POVODÍ OHŘE. Povodí Ohře [online]. 2002 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.poh.cz/profilfirmy/povodnovezpravy/Zprava_o_povodnove_situaci_2002_08.pdf Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2012 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem Suomenlinna: Sveaborg [online]. [cit. 2013-04-14]. http://www.suomenlinna.fi/en/fortress/the_fortification_system

Dostupné

z:

SWAINS, Howard. Komárno: By neither trick nor force. Travel.Spectator.sk: Slovakia's travel guide [online]. 1996 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://travel.spectator.sme.sk/articles/1545/komarno_by_neither_trick_nor_force Terezín: Půl miliardy na oživení Terezína. ODDĚLENÍ TISKOVÝCH INFORMACÍ, odbor kanceláře hejtmana Ústeckého kraje. Města a obce online [online]. 5. 5. 2010 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/mool-vol/dokumenty2.asp?id_org=16647&id=137497 Války o rakouské dědictví. CoJeCo Vaše Encyklopedie [online]. 24.4.2008 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=102005 129

Veřejná databáze. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-02-09]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp VYHODNOCENÍ KATASTROFÁLNÍ POVODNĚ V SRPNU 2002. Praha, 2003. Dostupné z: http://old.chmi.cz/titlist.pdf Mapové zdroje Geologická mapa ČR: List 02-43 Litoměřice. [s.l.]: geologický, 1990.1 mapa.

1:50 000. První. Kolín: Ústřední ústav

Geoportál ČÚZK: přístup k mapovým produktům a službám resortu. ČÚZK [online]. 2004-2013 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastrInfo.aspx Hlavní vodní toky v České republice. Vítejte na zemi...: multimediální ročenka životního prostředí [online]. 2007 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://vitejtenazemi.cenia.cz/voda/popup_img.php?img=1 Hydrogeologická mapa ČR: List 02-43 Litoměřice. [s.l.]: 1:50 000. První. Kolín: Český geologický ústav, 1992.1 mapa. Informace o lesním hospodářství v ČR. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem [online]. 2003-2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://geoportal1.uhul.cz/LhpoMap/ Národní geoportál INSPIRE [online]. 2010-2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/mapGoogle: Mapy [online]. 2013 [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: https://maps.google.cz/maps?ct=reset&tab=ll Regionálně fytogeografické členění ČSR. [s.l.]: 1:500 000. 1. vydání. Průhonice: Academia, nakladatelství ČSAV, 1987. 1 mapa. Webová mapová aplikace. Ředitelství silnic a dálnic ČR [online]. 2012 [cit. 2013-02-13]. Dostupné z: http://www.rsd.cz/Mapy/Webova-mapova-aplikace 1st Military Survey: Section No. 39, 40, 55, 56. 1: 28 800. Austrian State Archive/Military Archive, Vienna, 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace). Dostupné z: http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=70&lang=cs&z_width=0&z_newwin=0&map_ro ot=1vm 2nd Military Survey: Section No. W 5 I. 1: 28 800. Austrian State Archive/Military Archive, Vienna,1836-1852. Dostupné z: http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=70&lang=cs&z_width=0&z_newwin=0&map_ro ot=1vm

Legislativní dokumenty Politika územního rozvoje České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Uzemni-planovani-a-stavebni130

rad/Koncepce-Strategie/Politika-uzemniho-rozvoje-Ceske-republiky/Politika-uzemniho-rozvojeCR-2008/Politika-uzemniho-rozvoje-vcetne-souvisejicich-mat Předpis č. 443/1992 Sb., Nařízení vlády České republiky o prohlášení území historického jádra města Františkovy Lázně a území pevnosti Terezín za památkové rezervace. [Online] [cit. 201302-25]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-443 Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. [Online] [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakony-mezinarodnidokumenty/zakon-o-statni-pamatkove-peci/ Zákon č. 128/200 Sb., o obcích (obecní zřízení). [Online] [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=128~2F200&part=&name=&rp p=15#seznam Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). [Online] [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=183~2F2006&rpp=15#seznam

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů. [Online] [cit. 2013-0320]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&fulltext=&nr=289~2F1995&part=&name=&r pp=15#seznam

131

10.Seznam příloh Příloha 1 – Hypsometrická mapa okolí Terezína Příloha 2 – Dotazník sociologického průzkumu (stálí obyvatelé Terezína) Příloha 3 - Dotazník sociologického průzkumu (Základní škola Terezín) Příloha 4 - Terezín s napuštěným vodotechnickým systémem Příloha - volně ložená 1 – Současný stav - kategorizace zeleně města Terezín (1:5 000) Příloha - volně ložená 2 – Inventarizace dřevin – park Smetanovy sady (1:500) Příloha - volně ložená 3 – Inventarizace dřevin – Jiráskovy sady a Park pionýrů (1:500) Příloha - volně ložená 4 – Problémová mapa (1:10 000) Příloha - volně ložená 5 – Generel zeleně – návrh systému zeleně (1:5 000) Příloha - volně ložená 6 - Situace – Park na opevnění Horního retranchementu P7

CD příloha 1 – Kategorizace zeleně – současný stav (tabulková část) CD příloha 2 – Inventarizace parků (tabulková část) CD příloha 3 – Panoramata, horizonty (fotodokumentace)

Příloha 1 – Hypsometrická mapa okolí Terezína

Příloha 2 – Dotazník sociologického průzkumu (stálí obyvatelé Terezína)

Příloha 3 - Dotazník sociologického průzkumu (Základní škola Terezín)

Příloha 4 - Terezín s napuštěným vodotechnickým systémem (převzato z knihy A. Romaňáka 1996, upraveno J. Smutným)

(Zdroj: JOLANA)