MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Vojenský újezd Brdy – ekologicky čisté území a nové investice Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Zbyšek Korecki, Ph.D.

Vypracovala: Eliška Machová

Brno 2013

Na

tomto

místě

bych

ráda

poděkovala

vedoucímu

své

bakalářské

práce

Ing. Zbyšku Koreckimu, Ph.D. za odborné vedení práce a za podporu při jejím vytváření. Dále bych chtěla poděkovat své rodině, která je mi vždy oporou.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vojenský újezd Brdy – ekologicky čisté území a nové investice“ zpracovala samostatně a uvedla jsem veškeré použité prameny. Souhlasím, aby bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, také uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a také zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autorka kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko Mendelovy univerzity v Brně o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně

__________________

Podpis

Abstrakt Tato bakalářská práce analyzuje historii i současnost vojenského újezdu Brdy a zaměřuje se na možnosti ochrany přírody po jeho zrušení. Na území újezdu se vyskytují lokality s velmi vzácnou flórou i faunou, kterým je třeba zabezpečit optimální ochranu, nejlépe formou chráněné krajinné oblasti (CHKO). Vojenský újezd i přilehlý region jsou velmi perspektivní pro rozvoj cestovního ruchu, a tím i pro rozvoj infrastruktury obcí ležících v blízkosti újezdu. Vlastní práce je zaměřena na analýzu oblasti a zmapování vztahu obyvatel vybraných obcí k otázce CHKO.

Klíčová slova vojenský újezd, ochrana přírody, CHKO, cestovní ruch

Abstract This thesis analyzes the history and present of Brdy military training area and focuses on the possibilities of nature protection after its cancellation. On the proving ground there are areas with rare flora and fauna. It is necessary to provide optimal protection to these flora and fauna, preferably in the form of the Protected Landscape Area (PLA). The Military area and neighboring region are very promising for the development of tourism, and thus the development of infrastructure in the surrounding communities. This thesis is focused on analyzing the area and soliciting the opinion of inhabitants of selected municipalities on the issue of the PLA.

Key words military training area, proving ground, environmental protection, PLA, tourism

Obsah

6

OBSAH 1

Úvod ......................................................................................................................... 8

2

Cíl a metodika práce ............................................................................................... 9

3

2.1

Cíl práce ............................................................................................................ 9

2.2

Metodika práce ................................................................................................. 9

Vojenský újezd Brdy ............................................................................................. 10 3.1

Historie do roku 1989 ..................................................................................... 10

3.2

Vývoj po roce 1989......................................................................................... 12

3.3

Současné využití vojenského újezdu .............................................................. 13

3.3.1 4

5

6

Výcviková zařízení ................................................................................. 15

Základní přírodní a krajinná charakteristika Brd ............................................ 17 4.1

Geografické začlenění v rámci České republiky ............................................ 17

4.2

Historický vliv člověka na krajinu .................................................................. 18

4.3

Klimatické podmínky ..................................................................................... 20

4.4

Reliéf a geologický základ území ................................................................... 20

4.5

Voda ................................................................................................................ 21

4.6

Fauna a flóra ................................................................................................... 22

4.7

Les ................................................................................................................... 23

4.8

Vliv armády na stav zmiňovaných složek přírody.......................................... 24

Ochrana přírody a krajiny Brd ........................................................................... 25 5.1

Řízení ochrany přírody a životního prostředí ................................................. 25

5.2

Evropsky významné lokality .......................................................................... 27

5.3

Možné formy ochrany přírody v Brdech ........................................................ 29

5.4

Chráněná krajinná oblast ................................................................................ 30

5.5

Přírodní park ................................................................................................... 31

Praktická část ........................................................................................................ 32 6.1

Analýza oblasti Středních Brd ........................................................................ 33

6.2

Cíl dotazníkového výzkumu ........................................................................... 35

6.3

Předmět a objekt výzkumu ............................................................................. 35

6.4

Metodologie výzkumu .................................................................................... 35

6.4.1

Dotazníkové šetření ................................................................................ 36

6.4.2

Struktura dotazníku ................................................................................. 36

Obsah 6.5

7 Lokality výzkumu ........................................................................................... 36

6.5.1

Obecnice ................................................................................................. 36

6.5.2

Strašice .................................................................................................... 37

6.6

Interpretace výsledků ...................................................................................... 38

6.7

Diskuze ........................................................................................................... 43

6.8

Doporučení...................................................................................................... 45

7

Závěr ...................................................................................................................... 47

8

Literatura .............................................................................................................. 48

Úvod

1

8

ÚVOD

Každá země je utvářena vlastní specifickou krajinou a reliéfem, který určuje její začlenění do vyššího celku. Česká republika je obehnána horami, jež tvoří přirozenou hranici se sousedními zeměmi, jsou atraktivitou pro turistický ruch a jsou hojně navštěvovány. V centru naší malé země je však možné narazit na vrchovinu, která je výrazně oddělena od okolní krajiny. Komplex lesů, kterým je tvořena, dal vzniknout vojenskému újezdu již na počátku minulého století. Vojenský újezd byl až doposud tou nejlepší ochranou pro krajinu, která by v blízkosti Prahy zcela jistě představovala příhodné místo pro rekreaci všeho druhu. Tato bakalářská práce se zabývá historií i současností vojenského újezdu Brdy a přibližuje stav přírody a krajiny na jeho území. Dále analyzuje možnosti ochrany přírody a krajiny, která se po zrušení újezdu v roce 2016 stane přístupnou veřejnosti. Lidé žijící v bezprostřední blízkosti újezdu stojí před otázkou, co bude s územím újezdu po jeho zpřístupnění a jaký vliv bude mít tato skutečnost na jejich každodenní život. Území újezdu je do budoucna velmi atraktivní pro rozvoj cestovního ruchu a pro obce je tedy i příležitostí k rozvoji. Zůstává jen otázkou, jestli této skutečnosti obce využijí ve svůj prospěch.

Cíl a metodika práce

2

9

CÍL A METODIKA PRÁCE

2.1

Cíl práce

Hlavním cílem práce je vytvoření doporučení pro řešení situace nastalé v současnosti ve Středních Brdech. Po zrušení vojenského újezdu bude nezbytné zajistit ochranu přírody, která se nachází na jeho území a nové uspořádání bude mít vliv na život obcí v okolí. Tato doporučení budou vytvořena na základě dotazníkového šetření provedeného na území vybraných obcí. Vedlejším cílem je analýza pomocí SWOT, zaměřená na oblast újezdu a jeho bezprostředního okolí. Zjišťuje stav újezdu, jeho silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby.

2.2

Metodika práce

Pro zpracování teoretické části práce je použita literární rešerše, která spočívá ve vyhledávání informací, shromažďování, třídění a zpracování dat. Tyto informace a data jsou získávány z dostupných knižních zdrojů, internetových zdrojů či dokumentů v elektronické podobě. Praktická část je založena na vlastní analýze SWOT a dále na výsledcích dotazníkového šetření prováděného osobním dotazováním ve vybraných lokalitách. Jeho výsledky jsou dále interpretovány a vznikla z něj vyplývající doporučení.

Vojenský újezd Brdy

3

10

VOJENSKÝ ÚJEZD BRDY

„Vojenský újezd je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. Státní správu na území újezdu vykonává správní úřad s názvem újezdní úřad. V čele újezdního úřadu je přednosta, kterým je voják z povolání.“ (zákon č. 222/1999 Sb.) Zákonem byly v roce 2002 také vytyčeny současné hranice újezdu. Vojenský újezd Brdy se nachází ve Středočeském kraji, 60 km jihozápadně od Prahy, v okrese Příbram. Rozlohou 26 009 ha je druhým největším újezdem České republiky. Výcviková zařízení se nacházejí ve výškách 600-800 m nad mořem; nejvyšším vrcholem území je Tok – 865 m nad mořem. Újezdní úřad sídlí na katastru vojenského újezdu Brdy, v těsném sousedství posádkové obce Jince. (Ministerstvo obrany, 2006a) Vojenský újezd zahrnuje pět katastrálních území: Baština, Hrachoviště, Kolvín, Těně a Záběhlá. Obydleny jsou pouze dvě osady a samoty. (Ministerstvo vnitra, 2010) Na území újezdu bylo hlášeno (k 31.12. 2011) 31 obyvatel. (CZSO, 2012)

3.1

Historie do roku 1989

Historie vojenského újezdu se začala psát ve 20. letech 20. století, kdy vyvstala potřeba zřídit

novou

dělostřeleckou

střelnici.

(Ministerstvo

obrany, c 2012)

V

nové

československé armádě se začaly zvyšovat stavy dělostřelectva a modernizovat jeho výzbroj. Parametry zbraní už přesahovaly možnosti dosavadních vojenských cvičišť, a proto musela vojenská správa odpovědná za bojovou pohotovost armády v krátkém čase vyhledat vhodná cvičiště pro ostrou střelbu dělostřelectva. Akci předcházel pečlivý průzkumu možných vlivů na krajinu i život obyvatelstva a důkladné zvážení vojenských i finančních aspektů. Za účasti zástupců ministerstev obrany, zemědělství a státního pozemkového fondu, byl jako nejvhodnější pro Čechy vybrán prostor v Brdech. (Ministerstvo obrany, 2006a) Centrálně položené cvičiště bylo dobře dosažitelné a tím se snížily dopravní náklady, které v době první republiky nebyly malé. Vhodným se zdál i rozsáhlý terén, ve kterém je i možnost volby četných palebních postavení, řešení různorodých střeleckých i taktických úloh. Terén je svým charakterem příbuzný našim hranicím a tím i válečným možnostem. Bezpečnost pro okolní obyvatelstvo je zajištěna nesnadnou přístupností ploch a jejich vzdáleností od osad. (Březovský, 2005) I přes dostatečné a odůvodněné vysvětlení všech okolností, které vedly ke vzniku dělostřelecké střelnice v Brdech a to, že byly výhodné pro vojenskou správu a současně


11

nevyžadovaly vysoké státní výdaje, se v letech 1924−1925 zvedla silná vlna odporu a protestů. (Březovský, 2005) „Československá společnost se tehdy rozdělila na dva tábory. Na jednu stranu se postavili pragmatičtí politici, na druhou stranu zástupci kulturně-humanitního smýšlení – vědci, literáti, četná občanská sdružení a spolky.“ (Adámek, 2008) Veřejnost se obávala zhoršení hydrologické funkce Brd, jakou měrou budou zachovány lesy, jestli nedojde k poškozování svérázné flóry a fauny, nebude docházet

k velkým

požárům

a

také

zda

bude

zachován

turistický

ruch.

(Březovský, 2005) Největší protest vyvolal návrh na vykácení 23 kilometry dlouhého a půl kilometru širokého pásu lesa napříč celým komplexem brdského lesa, který se ale naštěstí nikdy neuskutečnil. (Ministerstvo obrany, c 2012) I přes protesty obyvatel ohrožených případným vystěhováním, dne 19. února 1926 vláda projekt schválila. (Ministerstvo obrany, c 2012) V roce 1927 byla zahájena realizace projektu, vznikala nová dělostřelecká střelnice a v roce 1928 bylo zřízeno velitelství vojenského dělostřeleckého cvičiště a ředitelství vojenských lesních podniků. (Ministerstvo obrany, 2006) Následovala výstavba kasáren v roce 1929, obytná budova pro vojenské gážisty (1930) a probíhalo kácení lesa pro vybudování dalších cílových ploch. Protože místní dělníci nebyli sami schopni dokončit dílo podle požadavků, byla do Brd pozvána početná skupina dřevorubců ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. Jako první začala být užívána cílová plocha Jordán, a to dne 19.5. 1930. „V témže roce bylo dokončeno i vykácení plochy Brda a byla započata příprava další cílové plochy Tok.“ V následujících letech probíhaly na vymezených územích cvičení střeleb z protipěchotních zbraní, minometů, střelby protitankové a házení granátů. Probíhaly zde zkoušky odolnosti betonu a v roce 1935 byl vystavěn zkušební železobetonový pěchotní srub na cílové ploše Jordán. (Březovský, 2005, str. 251) V této době nebyl armádou vstup do prostoru zakázán. Zákaz byl vymezen pouze na cílové plochy a v oblasti nadále vládl čilý turistický ruch. Zákaz vstupu do celého prostou nařídila až německá armáda, která brdskou střelnici začala za okupace využívat. (Ministerstvo obrany, c 2012) Vojenský prostor byl Němci za války zřejmě využíván obdobně jako před ní, a to pro výcvik dělostřelců, letců, pěchoty, ale i jiných druhů vojsk. V roce 1940 bylo okupanty rozhodnuto o rozšíření území vojenské střelnice, které souviselo s vystěhováním několika obcí. Nová bydliště si lidé museli hledat sami. (Březovský, 2005) Jelikož však nacisté všechny objekty v prostoru ponechali, mohli se po skončení okupace původní obyvatelé nastěhovat zpět do svých domovů.


12

(Ministerstvo obrany, c 2012) V prostoru dnešní střelnice Kolvín-sever byl také vystavěn pracovní tábor sloužící pro tisíce dělníků, kteří likvidovali obrovské polomy způsobené vichřicí a sněhovou kalamitou v zimě 1941. (Ministerstvo obrany, 2006a) V oblasti Středních Brd působilo i partyzánské hnutí podporované místním obyvatelstvem. (Březovský, 2005) Rokem 1945 a obnovením československé armády začala být střelnice v Brdech využívána jako před válkou, ale na větší ploše. „Historii vojenského újezdu Brdy lze datovat od nabytí účinnosti zákona číslo 169/1949 Sb., o vojenských újezdech. Dnem 1.6. 1950 byl na území dělostřelecké střelnice v Brdech zřízen vojenský újezd se sídlem újezdního úřadu v Jincích.“ Celková výměra tehdy dosahovala 20 676,5 ha. V roce 1952 bylo rozhodnuto o rozšíření újezdu na 26 101 ha. (Ministerstvo obrany, 2006a, str. 91) Své domy tehdy opustilo téměř 1 250 obyvatel obcí Velcí, Hrachoviště, Přední a Zadní Záběhlá, Padrť a Kolvín. (Ministerstvo obrany, c 2012) S výjimkou Velcí byly obce srovnány se zemí a obyvatelům byla poskytnuta náhrada. Dále byla v 50. letech vybudována nová tanková střelnice Bahna, radarová stanice na vrchu Praha, nová kasárna pro velitelství vojenského výcvikového prostoru v Jincích a vybudována tábořiště Valdek, Obecnice a další. Protože v okrajových částech vojenského újezdu došlo k výstavbě nových sídlišť, byly tyto z vojenského prostoru vyčleněny a snížila se tak jeho výměra (na 26 038 ha) i počet obyvatel (na 150). Od roku 1968 byl na území vojenského újezdu dislokován útvar sovětské armády. Na rozdíl od prostorů Ralsko, Libavá a Milovice, nebyl však újezd v Brdech sovětům zcela postoupen. Sovětská armáda opustila území ČR v roce 1991. „Od roku 1977 byly používány plně elektrifikované protitankové střelnice na Padrti a Kolvínu-jih a od roku 1978 i pěchotní střelnice Velcí. V roce 1984 byl uveden do provozu muniční sklad Velcí, který byl určen zejména ke skladování dělostřelecké munice pro cvičící vojska, a to i pro případný válečný výcvik.“ (Ministerstvo obrany, 2006a, str. 92)

3.2

Vývoj po roce 1989

V 90. letech minulého století se opět začaly objevovat návrhy na úplné zrušení, nebo alespoň podstatné zmenšení rozlohy vojenského prostoru, vyhlášení chráněné krajinné oblasti (centrální a jižní Brdy) a zpřístupnění Brd široké veřejnosti. (Ministerstvo obrany, 2006a) „Ekologové a ochránci přírody opět začali poukazovat na jedinečnost


13

Brdské přírody a krajiny.“ (Adámek, 2008) Zachování újezdu však podporovalo mimo jiné i ministerstvo životního prostředí, protože vyčlenění území pro vojenské účely jej uchránilo před škodlivými vlivy civilizace. Projevují se taktéž snahy občanské veřejnosti, zájmových sdružení a klubů o využívání vojenského prostoru k různým sportovním, turistickým a jiným aktivitám, či ke komerčním účelům. I tento způsob využití

byl

Inspektorem

pozemního

vojska AČR

shledán

jako

nežádoucí.

(Březovský, 2005) „Od roku 1994 se vojenské výcvikové prostory ve vojenských újezdech staly místem společného výcviku a cvičení české armády se svými spojenci, nejdříve v rámci programu Partnerství pro mír a později s vojenskými jednotkami států NATO. Od roku 2001 se ve vojenských výcvikových prostorech uskutečnila také řada národních cvičení ozbrojených sil Belgie, Francie, Maďarska, Nizozemska, Rakouska a Spojených států amerických.“ (Ministerstvo obrany, 2013) Dnem 1.12.1999 vstoupil v platnost nový zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR ze dne 14.9.1999, který v § 30-40 vymezuje záležitosti vojenských újezdů a zároveň ve své příloze č. 1 stanoví Vojenský újezd Brdy. Přílohou č. 4 zákona jsou vymezeny hranice vojenského újezdu Brdy. V letech 1999−2000 byla na vrcholu Praha vystavěna nová 47 m vysoká věž s americkým meteorologickým radarem, který mimo jiné přispívá ke zkvalitnění předpovědí počasí ČHMÚ. (Ministerstvo obrany, 2006a) V únoru roku 2000 bylo velitelem vojenského výcvikového prostoru navrženo vojenský prostor zachovat. „Výcviková zařízení, vyjma tankové střelnice Bahna, jsou zastaralá a je nutná jejich oprava a modernizace. Vzhledem k bezpečnostním opatřením se nedoporučuje měnit současné hranice vojenského újezdu.“ (Březovský, 2005, str. 260) Situace vojenských újezdů se změnila v roce 2011, kdy byl návrh na optimalizace vojenských újezdů a zrušení vojenského újezdu Brdy osobně prezentován tehdejším ministrem obrany Alexandrem Vondrou. Od té doby probíhají jednání se starosty obcí i obyvateli o rozdělení území do katastrů obcí či o budoucím využití oblasti.

3.3

Současné využití vojenského újezdu

Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy i Středisko obsluh výcvikových zařízení Brdy jsou dislokovány v posádce Jince. Tato vojenská posádka sídlí ve stejnojmenné obci Jince na okraji vojenského újezdu Brdy, zhruba 14 km severně od města Příbrami. Plochy využívané ve vojenském újezdu jsou uvedeny v Tab. 1.


14

Tab. 1: Plochy využívané ve vojenském újezdu Brdy, zdroj: Ministerstvo obrany Plochy používané pro výcvik 3 023 ha Plochy hospodářsky využívané 22 792 ha z toho: výměra zemědělské půdy 187 ha výměra lesa 22 164 ha výměra vodních ploch 183 ha ostatní plocha (sídelní útvary, komunikace) 258 ha Plochy ve vlastnictví restituentů 194 ha Celkem vojenský újezd Brdy 26 009 ha

Pro

výcvik

ozbrojených

sil

jsou

na

území

újezdu

zřízeny a

udržovány

v provozuschopném stavu vojenské výcvikové prostory (VVP) a výcviková zařízení (VZ) – tj. soubory střelnic, cvičišť, ubytovacích objektů, tankových cest, pozemních komunikací a ostatních vojenských účelových zařízení. Cvičící vojska jsou ubytována v areálu Valdek. Vojenskou techniku je možno přepravovat vlakem do žel. st. Jince. Pro leteckou přepravu lze využít letiště v Praze. (Ministerstvo obrany, 2006a) Hlavní určení vojenského výcvikového prostoru: − výcvik jednotek dělostřelectva, včetně bojových ostrých střeleb; − výcvik jednotek AČR a ozbrojených složek ČR ve střelbě z ručních zbraní; − výcvik jednotek pasivních sledovacích systémů a elektronického boje; − plnění úkolů výzkumné a zkušební činnosti; − výcvik aktivních záloh; − plnění úkolů bojového stmelení rozvinovaných a vytvářených jednotek; − výcvik jednotek integrovaného záchranného systému; − komerční využití zahraničními jednotkami. Potřebná šířka a hloubka vojenského újezdu jsou předpokladem pro kvalitní výcvik ozbrojených sil, včetně bojových (ostrých) střeleb. Velikost újezdu ovšem není dána jen účinným dostřelem zbraní, ale i rozměry prostorů ohrožených střelbou, v nichž nelze vyloučit dopad muničních elementů. Jedinečností vojenského újezdu Brdy je systém palebných a pozorovacích stanovišť pro střelbu dělostřelectva na maximální vzdálenosti a střelnice pro zkušební činnost letectva. Od roku 1989 je ve vojenském újezdu již tradičně pořádána akce Bahna – Den pozemního vojska AČR. (Ministerstvo obrany, 2006b)

Vojenský újezd Brdy 3.3.1

15

Výcviková zařízení

Výcviková zařízení dislokovaná na území újezdu jsou uvedena v Tab. 2. Dělostřelecká střelnice, Střelnice Jordán a Kolvín – Jih byly vybrány k podrobnějšímu popisu. Tab. 2: Přehled výcvikových zařízení, zdroj: Ministerstvo obrany

Přehled výcvikových zařízení Dělostřelecká střelnice Střelnice bojových vozidel Kolvín a Padrť Letecká zkušební střelnice Jordán Střelnice bojových vozidel Bahna 1000 Tankostřelecké cvičiště 400 Bahna Pěchotní střelnice Velcí Pistolová střelnice Jince

Broková střelnice Velcí Pěchotní střelnice Bahna Pěchotní střelnice Kolvín – jih Házeliště ručních granátů Brda Házeliště ručních granátů Bahna Trhací jáma Brda Cvičiště řízení bojových vozidel Bahna

Dělostřelecká střelnice Rozkládá se prakticky po celém území vojenského újezdu Brdy a je určena k bojovým střelbám dělostřeleckých jednotek, útvarů a svazků. Střelnice má tři cílové plochy: Brda, Jordán a Tok na kterých lze provádět pozemní bojové střelby, trhání ženijní munice, ničení nevybuchlé dělostřelecké munice a další. Maximální délka střelby je 21 km.

Obr. 1: Dopadová plocha Brda, zdroj: vlastní archiv


16

Letecká zkušební střelnice Jordán Tato střelnice je určena k činnosti letectva proti pozemním cílům a k provádění zkoušek nově vyvíjených pum, neřízených leteckých raket a kanonů. Povolena je střelba z palubních zbraní raketami vzduch-země i výcvik bombardování cvičnými a tříštivými pumami do hmotnosti 100 kg.

Obr. 2: Střelnice Jordán, zdroj: vlastní archiv

Pěchotní střelnice Kolvín – Jih Slouží pro výcvik jednotlivců a jednotek všech druhů vojsk, včetně speciálních jednotek, ve střelbě z ručních zbraní (pistole, revolvery všech ráží, malorážka, samopal, kulomet, odstřelovačské pušky, ruční protitankové zbraně). Její šířka je 60 m a střelbu lze provádět do vzdálenosti 400 m. K využití je zde deset stanovišť pro střelbu z pistole na pevné cíle nebo deset stanovišť pro střelbu ze samopalu na pevné cíle a pět stanovišť pro střelbu ze samopalu na mizivé cíle. V týlové části střelnice se nachází řídící věž, příjezdová komunikace s parkovištěm a prostory pro ubytování vojsk. (Ministerstvo obrany, 2006a)

Základní přírodní a krajinná charakteristika Brd

4

4.1

17

ZÁKLADNÍ PŘÍRODNÍ A KRAJINNÁ CHARAKTERISTIKA BRD Geografické začlenění v rámci České republiky

Český masiv můžeme rozdělit na sedm orografických soustav. Mezi nimi je Poberounská soustava, která se dále dělí na čtyři podsoustavy: Plzeňskou pahorkatinu, Brdskou vrchovinu, Pražskou plošinu a Džbán. (Čáka, 2010) „Za Brdy považujeme lesnatý okrsek rozkládající se mezi Zbraslaví na severovýchodě, Rokycany na západě a Hvožďany na jihozápadě. V rámci takto rozsáhlého území pak podle řady různých, dílem umělých dělení, můžeme rozlišit celou řadu dílčích celků. Pro přírodovědce či turistu se však toto pohoří přirozeně rozpadá do tří hlavních částí,“ (Ložek, Cílek, 2005, str. 9) a to na Hřebeny na severovýchodě, Střední neboli centrální Brdy, které tvoří jádro oblasti a Brdy Třemšínské na jihozápadě. Střední Brdy vytvářejí ovál o délce téměř 25 km a šířce 14 km. Největší část tohoto území ležící ve vojenském výcvikovém prostoru je nejméně známa a nejvíce charakteristicky vyvinuta, představuje uzavřený horský celek, který dosahuje větší výšky než Českomoravská vrchovina. (Ložek, Cílek, 2005)

Obr. 3: Situační mapa Středních Brd, zdroj: vlastní archiv


4.2

18

Historický vliv člověka na krajinu

„Vedle geografického vymezení lze vyslovit ještě jeden termín: Brdy – krajina. Zde je jádrem rozsáhlý a takřka jednolitý les na nejvyšších polohách nitra Čech. Osídlení na jeho obvodu s výjimkou nejsevernějšího výběžku ukazuje etnograficky a folkloristicky značně jednotný celek. V dávné minulosti byl brdský hřeben výrazným dělítkem mezi krajinami středních, západních a jižních Čech.“ (Čáka, 2010, str. 138) „Uprostřed se rozšiřujících krajin zůstalo chudé, zalesněné a neobydlené pásmo.“ (Ložek, Cílek, 2005, str. 9) Nejstarší písemný doklad jména Brdy je z roku 1275 v latinském názvu jednoho ze správních

celků

Českého

království

–

Podbrdska:

„prounincia

Podbridye“.

(Ministerstvo obrany, 2006a) „Staroslovanský název Brdy nebo ve starší době Brda, který se objevuje v řadě slovanských zemí, znamená, že jde o pohoří, jehož význačným prvkem jsou kratší hřbety nazývané ve starších dobách brdo.“ (Ložek, Cílek, 2005, str. 10) Oblast Brd byla však osídlena již mnohem dříve. Například již v době bronzové se na vrchu Plešivci nedaleko Jinců nacházelo hradiště. (Ministerstvo obrany, 2006a) „Už od středověku přestaly být Brdy územním předělem. Hlavní charakter vtiskla této krajině hornická a hutnická činnost. Od nejstarších písemných zpráv až do poloviny 19. století bylo Podbrdsko s přilehlými okrajovými částmi Plzeňska a Prácheňska nejvýznamnější železářskou oblastí Čech.“ (Čáka, 2010, str. 138) Těžila se zde a zpracovávala od nepaměti zejména železná ruda a vzácné kovy. Kraj má tedy svou osobitou národopisnou historii čerpající především z dědictví hornické minulosti. (Ministerstvo obrany, 2006a) Nejvýznamnější hutní oblastí Středních Brd se zdá být údolí říčky Litavky. Na mnoha místech v okolí se nacházela ložiska rudy a tekoucí voda byla silou, kterou železářské podniky nezbytně potřebovaly. Na říčce vznikla v průběhu historie kaskáda drobných hutí, hamrů, drátoven a lopatáren, které dnes již neexistují. (Čáka, 2010) Neméně důležitým artiklem pro rozvoj těžby a zpracování železných rud byly zdroje dřeva, kterého bylo v brdských lesích dostatek. Typickým obrazem minulých dob byly tedy sloupce světlého dýmu, který na mnoha místech vystupoval z lesů a značil místa, kde stály milíře vyrábějící dřevěné uhlí. Tato těžká a vždy špatně placená práce byla v brdských lesích provozována až do 30. let 20. století. (Čáka, 2010) Slavná éra brdského železářství skončila ve druhé polovině 19. století, poměrně chudá brdská ruda už nestačila nové technologii a také ustoupila levnějšímu dovozu z ciziny. (Čáka, 1998)


19

Mezi těmi, co dobývali železnou rudu a tavili z ní kov, byl udržován stavovský kontakt. Brdy, zvláště část lemující centrální les, byly skutečně etnograficky jednotnou krajinou, a to až do počátku 20. století. (Čáka, 1998) Blízké bylo proto i myšlení tohoto lidu, jeho zvyky, tradice, báje a pověsti, stejně jako lidové stavitelství a oblast lidového umění. (Čáka, 2010) Pro kraj je typická lidová architektura dřevěných stavení, členěných do dvou základních prostor – světnice a chléva. (Daňková, 2005) „Často velmi půvabné roubené stavby mizely však z Brd od sklonku 19. století, ustupovaly požadavkům náročnějšího bydlení.“ Těch, které se zachovaly dodnes v původním stavu, je velmi málo. (Čáka, 1998, str. 20) Podbrdsko také nemá svůj typický kroj, jako ho známe z Chodska či Moravy. „Muži chodívali většinu roku v pracovním oděvu, ženy nosívaly skromnější městský oděv. Na slavnostní příležitosti oblékali hutníci a horníci slavnostní uniformu.“ Na Podbrdsku nenalezneme vzhledem k roztroušenosti obyvatel žádné osobité nářečí. Slovník byl ovlivněn pouze migrací obyvatel, zejména z Německa, což se nejvíce projevuje v pracovním slovníku mužů. (Daňková, 2005, str. 261) Zemědělství v podhůří Brd bylo jen doplňkovou složkou, obvykle se spojovalo se sezónní prací v železářství či v lese a s domáckým průmyslem. (Čáka, 2010) Zaměstnání mužů obvykle nestačilo k uživení často početné rodiny, a proto si horníci pronajímali půdu k pěstování brambor, žita, ječmene, máku a krmné řepy. To jim stačilo i k uživení drobného hospodářství. (Daňková, 2005) Z literatury jsou známá také další lesní řemesla, která přispívala k obživě. Byla to například kolomazník, šindelář či řezbář, jehož řemeslo bylo nejprve užitkové, následně se stalo lidovým a bylo oblíbené po celém obvodu lesa středních Brd. Centra lidové řezby nalezneme ještě dnes na Rožmitálsku a Příbramsku, kde se stala tradiční a stále žije. (Čáka, 1998) Osobitý způsob života v brdském kraji vymizel s příchodem nové doby, modernizace těžby, později vzniku vojenského újezdu či dalších civilizačních změn. Jak píše Čáka (1998): „musíme chránit krajinu, jíž se denně dotýkáme, aby za modernizaci nebyla placena neúměrně vysoká a zbytečná daň – pokřivení či ztráta tváře naší vlasti.“


4.3

20

Klimatické podmínky

Teritorium vojenského újezdu je nedílnou součástí Brd, v níž se uplatňuje mohutnost lesního komplexu a mezoklimatická inverze plochých kotlin s průvodním jevem zvratu vegetačních pásem, kdy se v nižších polohách nachází společenstva poloh vyšších. Území náleží do dvou klimatických oblastí. Níže položené oblasti spadají do klimatické oblasti mírně teplé až vlhké s ročním průměrem srážek 550−650 mm a průměrnou roční teplotou 7 °C. Nejvyšší centrální část Brd patří do oblasti chladné až vlhké s ročním úhrnným průměrem srážek nad 800 mm a průměrnou roční teplotou 5,5 °C. Celá oblast Brd se nachází ve slabém srážkovém stínu západních hraničních pohoří a sama srážkový stín vytváří. Hydrologicky jsou Brdy výjimečné jako významná oblast akumulace vod v České kotlině. První mrazový den bývá okolo 1.10., poslední přibližně 10.4. Sníh leží asi 70−80 dní v roce v průměrné výšce 30−40 cm. (Petříček, Dejmal, 1998; Ministerstvo obrany, 2006a)

4.4

Reliéf a geologický základ území

„Území vojenského újezdu Brdy přináleží do celku Brdské vrchoviny, podcelku Brdy, který má charakter členité vrchoviny s výškovou četností 200−300 m, pouze v okolí průlomu Litavky (při východní hranici újezdu) má ráz ploché hornatiny s členitostí až 350 m. Pánev v okolí padrťských rybníků má charakter pahorkatiny s členitostí 100−150 m. Pro reliéf Brd jsou charakteristické oblé vrcholy s širokými táhlými hřbety oddělenými široce rozevřenými úvalovými údolími, a to většinou bez typické nivy, neboť jejich dna jsou zahalena balvanitými sutěmi. (Ministerstvo obrany, 2006a) Tato údolí jsou podmíněna tím, že do nitra Brd ještě nepostoupila čtvrtohorní eroze, která vytváří ostré zářezy tvaru V. (Cílek, Ložek, 2005) Slepence, křemence, tvrdé pískovce a buližníky vystupují ve vrcholových partiích v podobě skalních stupňů a kamýků a otevřenými balvanitými drolinami na úpatí.“ (Ministerstvo obrany, 2006a) Geologický podklad území je tvořen horninami starších prvohor (kambrium, ordovik, silur, devon). (Ministerstvo obrany, 2006a) Vliv horninového složení dostává Brdy do zcela specifického postavení víceméně izolovaného ostrova, který je morfologicky, substrátově i téměř jednolitou plochou lesa oddělen od okolních krajin. Díky tomuto tvrzení je možné říci, že Brdy jsou pravděpodobně nejstarším reliéfem ČR. Horniny, jako křemité pískovce a slepence, převládající na území Brd, za normálního klimatu


21

téměř nezvětrávají. Leží také v oblasti, kde se neutváří eroze vodními toky a vrstvy hornin leží ve stabilní poloze. (Cílek, Ložek, 2005) Brdy jsou z velké části vybudovány horninami chudými na vápník i jiné živiny, a proto na nich vznikají na živiny chudé hnědé půdy s tendencí k podzolizaci až rašelinění. (Ložek, 1998) Bohatší půdy a substráty vystupují lokálně v celém pohoří Brd, nicméně v důsledku své menší odolnosti vůči zvětrávání obvykle ve sníženinách, kde je zakrývají sutě. (Cílek, Ložek, 2005)

4.5

Voda

Hydrologicky lze rozdělit území vojenského újezdu do tří dílčích povodí hlavního toku. Největší část území je odvodňována vodními toky na sever do Berounky, okrajové jižní části jsou odvodňovány do Otavy a do povodí Úslavy. Území újezdu zahrnuje 28 vodních toků a přibližně 30 nádrží a rybníků. Vodní toky můžeme převážně klasifikovat jako potoky, výjimečně bystřiny. (Ministerstvo obrany, 2006a) Brdy jsou rozvodím s četnými prameništi, ale zároveň relativně malými rašeliništi. (Petříček, Dejmal, 1998) Největší plochu újezdu odvodňuje Klabava (73 km2). Z vodních ploch mají hlavní význam Hořejší a Dolejší padrťský rybník. Údolní nádrže slouží jako místo akumulace pitné vody nebo vody užitkové a požární. (Ministerstvo obrany, 2006a) „Díky dlouhodobému zemědělskému a jinému znečištění širokého okolí se staly Brdy nenahraditelným zdrojem pitné vody pro Příbram a další obce nejméně do poloviny 21. století.“ (Nekut a kol., 2005) Nejvodnatějším měsícem je březen, kdy vrcholí období jarního tání, nejnižší průtoky se naopak vyskytují od srpna do zimních měsíců. (Ministerstvo obrany, 2006a) Důležitým tokem v oblasti Brd je říčka Litavka, která pramení ve výšce 765 m n. m. na úbočí vrchu Hradiště, asi 5 km západně od obce Láz. Litavka protéká nedaleko západní hranice újezdu a po cestě sbírá vodu z Brdských vrchů, například Ohrazenický potok nebo Červený potok, které pramení v samém středu brdských lesů. V letech 1992−2000 bylo prováděno sledování kvality vody na Litavce a jejích přítocích v oblasti Středních Brd. Levostranné přítoky Litavky, pramenící v lesích Středních Brd, vykazovaly malé zatížení vody organickými látkami a všechny ukazatele chemického rozboru ukazují na velmi čistou vodu. Naopak potok Drahlín, který je pravostranným přítokem a je představitelem vodoteče drénující především zemědělskou krajinu, vykazuje daleko vyšší znečištění. (Cílek, 2005)


22

Kvalita podzemních vod, potažmo i pramenů a vod povrchových je poměrně dobrá, protože území je většinou zalesněné a zemědělská činnost je pouze v okrajových částech. (Němec a kol., 1994)

4.6

Fauna a flóra

Již v roce 1903 významný český botanik K. Domin napsal o zdejších lesích, že v nich „překvapuje chudost a jednotvárnost druhů“, pokračující floristický výzkum však toto tvrzení silně zpochybnil. Nelze říci, že Brdy svým podložím vytváří vhodné podmínky pro výraznou biodiverzitu, nicméně na jejich území existují lokality velmi vzácné květeny i fauny. Původní vegetace se přirozeně měnila s příchodem člověka na území Brd. Odlesněním velkých ploch v centrální části pohoří a jejich využitím jako vojenských cvičišť byla biodiverzita významně posílena. Například na odlesněných plochách Toku vznikla vřesoviště a mělká rašeliniště, na kterých se vyskytuje suchopýr pochvatý či rosnatka okrouhlolistá, ve vrcholových polohách odlesněné dopadové plochy Jordán se vyvinuly přírodě blízké louky a lada a vznikla zde lesostep s břízou bílou, v lučních porostech s kosatcem sibiřským a ojediněle i s vřesem, připomínající přechod mezi severskou tajgou a tundrou. (Petříček, Dejmal, 1998) Druhotně odlesněné plochy vyčleněné pro činnost armády nabízejí množství vhodných stanovišť pro mnoho živočichů, kteří by se zde za normálních okolností buď vůbec nevyskytovali, nebo by jejich počty byly podstatně nižší. (Ministerstvo obrany, 2006a) Podle Fischera (1998) jsou ze zoologického hlediska Brdy s přilehlým okolím velmi zajímavou oblastí. Odlesněné plochy spolu s množstvím čistých, neregulovaných potoků, mokřadů a různě uměle vytvořených vodních nádrží tvoří unikátní část přírody, která poskytuje přímo ideální podmínky pro život všech skupin živočichů. Oblast Brd a přilehlého okolí není příliš hustě osídlena ani mimo hranice souvislého lesa, a tak se zde zachovávají vhodné biotopy hlavně pro obojživelníky a plazy. Faunu Brd lze charakterizovat jako pozoruhodný ostrov horské květeny uprostřed západní části středních Čech. Lze ho chápat také jako obří biocentrum, jež z hlediska flóry jeví genetický vztah převážně k Šumavě, zvláště k její severozápadní části. Kromě poměrně drsných klimatických podmínek Brd měl nejen na původní, ale i na současný stav květeny a vegetace vliv geologický substrát. Ten se v jižní a severní části výrazně


23

liší, a proto dává vzniknout i odlišné vegetaci. Jižní Brdy jsou význačné bohatým bylinným patrem, severovýchodní Brdy kontrastně velice chudým bylinným patrem. (Hlaváček a kol., 1998)

4.7

Les

Největší bohatství Brd představují lesy, byť přeměněné, ale přesto krásné a bohaté. Přestože se nachází ve středních Čechách, je tento komplex lesů, snad nejméně ze všech pohoří, přerušován bezlesými enklávami, které prozrazují dávnou činnost člověka. Důvodem jsou zřejmě půdní podmínky, dané geologickou stavbou, které znemožňují zemědělské využití. Dřevinná skladba lesa se vytvářela kolem začátku našeho letopočtu, kdy se v nižších polohách přirozeně vyskytoval buk s jedlí, vyšší úroveň zastupoval dub a na hřebenech vzrostlo zastoupení smrku. Až do 14. století byly lesy v Brdech člověkem poměrně málo ovlivňovány. Les byl využíván především k lovu zvěře a pro pastvu dobytka. Později přichází do kraje fenomén v podobě železářství, díky kterému rapidně vzrostla spotřeba dřeva místních v lesích. Po roce 1927, kdy došlo ke zřízení dělostřelecké střelnice, byly lesní pozemky vykoupeny státem a od roku 1928 jsou obhospodařovány organizací k tomu určenou, dnes se nazývající Vojenské lesy a statky České republiky. Začaly být zpracovávány lesní hospodářské plány a hospodářská směrnice, podle kterých bude hospodařeno. (Škoda, 2005) Vývoj lesa byl ovlivněn také kalamitami, jakými byla mniška či polomy, které zejména ve vysokých Brdech vedly k téměř naprosté převaze smrku. Z hlediska lesnického tvoří toto území samostatnou lesní oblast s výskytem dubojehličnatého, smrkobukojedlového a smrkobukového vegetačního stupně. Na Brdech existuje i jistá zvláštnost ve vegetační stupňovitosti dřevin, že dub zde vystupuje i v centrální části dost vysoko – nad 800 m. Je to zřejmě způsobeno tím, že na zdejších vyhraněných stanovištích je dub schopen růstově konkurovat buku. (Štipl, 1998) Oligotrofní bučiny se však zachovaly už jen na nemnohých lokalitách, ve většině případů byly v posledních dvou staletích přeměněny na ekologicky nestabilní smrkové kultury. Smrčiny se zde vyskytují na mnoha stanovištích v mnoha podobách, zajímavé jsou smrčiny rašeliníkové, kde je smrk často soliterní a zakrnělý. (Sofron, 1998) Uvedené údaje nastiňují jedinečnost ekologických podmínek, které ve spojitosti s dřevinnou skladbou blízkou přirozené mohou být zárukou dlouhodobé ekologické


24

stability. (Štipl, 1998) Do budoucna by mělo být upuštěno od zakládání smrkových monokultur a byl stanoven poměr budoucího zastoupení dřevin (viz tab. 3). Tab. 3: Plánované zastoupení dřevin v Brdech, zdroj: Škoda, 2005 Plánované zastoupení dřevin v Brdech: smrk a jedle 70% borovice 12% modřín 5% dub, lípa 7% další listnáče 6%

4.8

Vliv armády na stav zmiňovaných složek přírody

Armáda nemá prakticky žádný vliv na klima v oblasti Středních Brd. Pouze zpracování dlouhodobých charakteristik jednotlivých meteorologických prvků je podle Němce (2005) velmi obtížné, protože ve vojenském prostoru je nedostatek meteorologických stanic. Ke všem výpočtům jsou používána data z nejbližších okolních stanic. Jak již víme, od roku 2000 pracuje na brdském vrchu Praha meteorologický radar, a proto vznikají nové možnosti pro získání podkladů pro dlouhodobé charakteristiky. Největší zásah do hydrologických poměrů ve Středních Brdech znamenala výstavba a provoz střelnic, což dokládá vymizení řady druhů rostlin i živočichů. Na druhou stranu odlesnění některých rozsáhlých ploch odkrylo skryté unikátní geomorfologické jevy a vytvořilo podmínky pro vznik sekundárních, ale velmi cenných biotopů. Armáda se svým způsobem postarala i o zachování kvalitní přírody v Brdech. Nicméně je to především díky skutečnosti, že v prostoru je zákaz vstupu veřejnosti, stavební a dopravní uzávěra a roli hraje také to, že armáda prakticky využívá jen velmi malou část újezdu. Všechny tyto skutečnosti uchránily pohoří před urbanizací a chatovou výstavbou. Armáda také nevyvíjí žádnou zemědělskou činnost, a proto jsou Brdy ušetřeny meliorací, zcelování polí, chemizace a zavlékání nových druhů rostlin a živočichů. Největší vliv na stav krajiny má v současné době armáda prostřednictvím podniku Vojenské lesy a statky. Při současné politické situaci je podnik orientován na dosahování zisku, a proto velmi nešetrně a intenzivně těží dřevo. Zasahuje tak do vodotečí, vodních ploch, do oblastí rašelinišť a mokřad a nerespektuje ani existenci CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace vod) či EVL (evropsky významné lokality), které jsou na území vyhlášené.

Ochrana přírody a krajiny Brd

25

5 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY BRD Krajinně-estetická funkce území vojenského újezdu Brdy je významná především z hlediska zachování původních společenstev flóry a fauny a nabývá na důležitosti zejména s ohledem na platnost evropských norem péče o prostředí v České republice. (Ministerstvo obrany, 2006a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny říká, že je nutné vytvářet územní systém ekologické stability krajiny, chránit druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů a zabezpečovat předpoklady pro zachování vzácných či ohrožených druhů. Dále uvádí, že je zapotřebí vytvářet síť zvláště chráněných území a pečovat o ně. (zákon č. 114/1992 Sb.)

5.1

Řízení ochrany přírody a životního prostředí

Vojenské újezdy zabírají téměř 1,6 % území České republiky a v podmínkách rezortu ministerstva obrany představují nejdůležitější entitu z hlediska ochrany přírody. (Komár, 1995) „Činnost vojsk má přímé i nepřímé negativní dopady na životní prostředí, které nejsou zanedbatelné. Zajištění dobrého image nutí armádu dodržovat zásady ochrany životního prostředí a napravovat škody, které způsobila.“ (Komár, 1998) V polovině 80. let byl učiněn první pokus k systematické ochraně přírody a krajiny v podmínkách

prioritního

výcviku

vojsk.

V

souladu

s ustanovením

zákona

č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, byl zpracován územní plán velkého územního celku pro všechny vojenské újezdy. Do dokumentace územního plánu bylo navrženo zpracovat samostatnou kapitolu životní prostředí, která mj. obsahovala část zabývající se ochranou přírody. Dokumentace v tehdejší armádě se stala základním nástrojem ochrany péče o životní prostředí. Rozsáhlé krácení rozpočtu federální armády a reorganizační změny vedly v roce 1990 k zastavení prací. Dokumentace územního plánu nebyla dokončena, byla však prohlášena za dostačující a závaznou. Vymezuje např. lesní a zemědělské půdy, výcvikové plochy, ochranná pásma vodních zdrojů, klidové zóny obcí a zejména části přírody, které není věnována dostatečná pozornost. (Komár, 1995) Od roku 1990 se v rámci tehdejšího ekologického oddělení začal v resortu ministerstva obrany prosazovat systematický přístup k ochraně přírody a krajiny. V letech 1993−1998 byly pořádány semináře s názvem „Příroda Brd a perspektivy její ochrany“,


26

které poskytly příležitost ke zhodnocení stavu v oblasti ochrany přírody a krajiny a plnění povinností armádou a ministerstvem. (Komár, Komárová, 1998) Ze závěrů semináře lze vidět, že spolupráce armády s odborníky na ekologii je nejlepší zárukou ochrany přírody ve vojenských újezdech. (Komár, 1995) Pro základní orientaci příslušníků ozbrojených sil při ochraně přírody a krajiny byly vydány „Zásady ochrany životního prostředí ve vojenských újezdech v roce 1990“. Zásady ukládají vypracovat tzv. ekologický provozní řád, kterým se mají řídit cvičící vojska v praxi. Činnost cvičících útvarů a jednotek v oblasti ochrany životního prostředí se v současnosti řídí obecně závaznými právními předpisy, vojenskými předpisy, rozkazy a nařízeními. Dále se činnost řídí směrnicemi a pokyny velitele vojenského újezdu a přednosty újezdního úřadu. Povinností velitelů cvičících útvarů a jednotek je nepřipustit poškozování přírody, nedopustit ohrožení povrchových a podzemních zdrojů vody, zejména polními sklady pohonných hmot a pohybem vozidel ozbrojených sil, při veškeré činnosti vojsk dbát na snižování hlučnosti a dalšího zbytečného rušení zvěře, ochraňovat přirozený kryt (drn) ekologicky šetrným plánováním výcviku, aj. Ochrana životního prostředí na území vojenského újezdu obsahuje zejména: − ochranu půdy a vody před účinky nebezpečných látek zejména ropných, − ochranu půdy, flóry a fauny před devastujícími účinky vojenské techniky a vojenských činností, − systém sběru, třídění, ukládání, přepravu a likvidaci nebezpečných odpadů, − systém sběru, třídění, ukládání, přepravu a likvidaci komunálního odpadu, − zajištění cvičících vojsk pro případ havárie, − dodržování stanovených pravidel chování v dočasných nebo stálých tábořištích.

K podrobnému a soustavnému přírodovědnému zkoumání a sledování širší odbornou veřejností se oblast centrálních Brd otevřela až se změnou politických poměrů po listopadu 1989. První, co nezávislá zkoumání a pozorování prokázala, bylo zjištění, že se obavy českých vědců z dvacátých let nenaplnily. Panovaly obavy před neblahým vlivem odlesňování na podnebí, půdu a odtokové poměry pohoří. Odlesněné střelnice považuje většina vědců za mnohem cennější, než okolní monokulturní smrčiny.


27

(Dejmal, Petříček, 2005) Jak píše Cílek (2005, str. 59): „V roce 1991 jsme společně s V. Ložkem byli požádáni, abychom provedli inventarizační výzkum vojenského prostoru včetně zhodnocení jeho reliéfu a výběru významných krajinných prvků. Celková nálada byla v té době spíš protivojenská. Uvažovalo se o tom, že armáda by měla Brdy opustit a že by zde měla vzniknout chráněná krajinná oblast. Panovalo přesvědčení, že se jedná o devastované plochy, které je nutné nějak zachránit. V době prvních seminářů o přírodě Brd v letech 1992−1994 však již bylo jasné, že díky existenci vojenské střelnice se podařilo území ochránit lépe, než kdyby bylo vyhlášeno jako velkoplošné chráněné území.“ Cílek a Ložek (2005) také došli k závěru, že odlesněná krajina se díky dopadům munice neustále proměňuje a zároveň dopadové plochy, zejména na okrajích zarůstají, protože se cvičí méně. Podle Březovského (2005) vznikají dopadem cvičných střel nehluboké prohlubně, které rychle zarůstají borůvčím, brusinkami a vřesem a na některých místech vznikají rašelinná jezírka s pozoruhodnou faunou a flórou.

Obr. 4: Dopadová plocha s krátery po munici, zdroj: vlastní archiv

5.2

Evropsky významné lokality

Na územích vojenských újezdů České republiky je alokováno třináct evropsky významných lokalit, z nichž se devět nachází na území VÚ Brdy. (Ministerstvo obrany, 2006a) Takzvaná „směrnice o stanovištích“, v praxi EVL, je spolu s dokumentem


28

„směrnice o ptácích“ součástí soustavy Natura 2000. Odborné podklady pro vytváření soustavy poskytuje Ministerstvu životního prostředí Agentura ochrany přírody a krajiny. „Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast.“ (nature.cz, 2006a) Pro přehlednost je uvedena tabulka EVL VÚ Brdy a některé z nich jsou podrobně popsány. Tab. 4: Evropsky významné lokality na území VÚ Brdy, zdroj: Ministerstvo obrany Název lokality Ochrana Výměra (ha) Klabava vranka obecná 2,353 Ledný potok vranka obecná 1,615 Hrachoviště kuňka žlutobřichá 62,829 Felbabka kuňka žlutobřichá 11,375 Padrťský potok rak kamenáč 45,129 Octárna mihule potoční 15,066 Ohrazenický potok mihule potoční 1,623 Obecnický potok mihule potoční 1,105 Mešenský potok rak kamenáč 1,038

Evropsky významná lokalita Ledný potok Území se nachází asi 10 km východně od Rokycan a jedná se dva úseky dvou drobných vodotečí. Toky v těchto místech protékají převážně lesem a kořeny stromů přesahující do koryta vytvářejí překážky v toku i úkryt pro charakteristickou vodní faunu pstruhového pásma. Úseky Ledného potoka představují velmi významné prostředí pro populace vranky obecné, která je zde hlavním předmětem ochrany. (nature.cz, 2006b) Evropsky významná lokalita Hrachoviště Bezlesí se nachází uvnitř vojenského újezdu Brdy asi 8 km západně od obce Jince v nadmořské výšce 500−550 m n. m. Lokalitu tvoří několik částí, které se výrazně liší obhospodařováním (vojenské cvičiště, kosená louka, luční lado), v důsledku čehož je velmi diferencovaná i biota. Na plochách, kde probíhají vojenská cvičení, jsou četná místa bez vegetace a řada terénních prohlubní a tůněk, ve kterých se drží voda a vyskytují se zde rostlinné druhy žabník jitrocelový nebo zevar vzpřímený. Tato část je nejhodnotnější ze zoologického hlediska. Biotop nejvyššího výskytu kuňky žlutobřiché, která je zde předmětem ochrany, tvoří z 90 % mělké nezarostlé tůně a kaluže vytvářené vojenskou technikou, 10 % tvoří zvodnělé zákopy. (nature.cz, 2006c)


29

Evropsky významná lokalita Padrťský potok Lokalita se nachází v Brdské vrchovině asi 14 km jihovýchodně od Rokycan a spolu se 7 km dlouhým úsekem Padrťského potoka tvoří prostředí pro ochranu raka kamenáče. Ve své horní části protéká potok odlesněnou krajinou pod padrťskými rybníky. Jeho okolí je zde místy velmi podmáčené. V ostřicových porostech se nacházejí pozůstatky nekosených pcháčových luk a místy i dobře vyvinutá tužebníková lada. Zastoupena jsou zde také rašeliniště s ohroženými druhy rostlin. (nature.cz, 2006d) Evropsky významná lokalita Octárna Octárna je území nacházející se ve východní části vojenského újezdu Brdy, 7 km severozápadně od Příbrami v nivě potoka. Jde o přirozený vodní tok s velmi čistou a živinami chudou vodou. Protéká většinou lesem, jehož kořeny stromů přesahují do koryta a vytvářejí úkryty pro charakteristickou vodní faunu pstruhového pásma. Při nižším stavu vody dochází na obnaženém dně potoka k rozvoji vegetace. Les kolem lokality je převážně smrková kultura, místy rašelinné a podmáčené smrčiny. V dolní části toku nalezneme olši lepkavou, ve východní části lokality se nachází nádrž Obecnice s rašelinnými okraji. Byl zde nalezen druh orobince, který byl do té doby považován v Čechách za vymřelý. Hlavním předmětem ochrany je zde mihule potoční. (nature.cz, 2006e; Ministerstvo obrany, 2006a)

5.3

Možné formy ochrany přírody v Brdech

V dubnu 2011 bylo oznámeno rozhodnutí redukovat rozlohy vojenských újezdů a zcela zrušit druhý nejstarší vojenský újezd Brdy. Podle vládou přijatého harmonogramu by měl zaniknout k 1. 1. 2016. V souvislosti s plánovaným opouštěním Středních Brd armádou, zahájilo středisko Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Střední Čechy zpracování podkladů pro vyhlášení MZCHÚ (maloplošná zvláště chráněná území) v nejrůznějších kategoriích. V úvahu připadá národní přírodní památka, přírodní rezervace nebo přírodní památka. Většinově je upřednostňována také varianta CHKO, nicméně několik obcí přišlo i s návrhem vyhlásit v Brdech přírodní park doplněný o maloplošná chráněná území. (Brdy – Res Publica, 2012a)


5.4

30

Chráněná krajinná oblast

Definuje se jako „rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristickým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů a hojným zastoupením dřevin“. Status CHKO definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vyhlašuje ji vláda svým nařízením na návrh Ministerstva životního prostředí. To také stanoví bližší podmínky ochrany a vyhlašuje plán péče o CHKO a jednotlivá MZCHÚ na jejím území. Ochrana je aplikována na celém území CHKO a definována zónami, kdy I. a II. jsou nejpřísnější, III. a IV. se aplikují například na území obcí a vztahují se na ně přiměřená opatření. Veškeré náklady spojené s managementem a provozem CHKO hradí MŽP prostřednictvím AOPK. Stavební uzávěra, která je tolik diskutována obcemi je vždy v I. zónách ze zákona (§ 26), dále podle bližších podmínek vydaných MŽP a územních plánů. Dohled na dodržování režimu chráněného území provádějí profesionální i dobrovolní členové Správy CHKO, která je financována a zřizována MŽP. Statut CHKO lze vyhlásit i za trvání vojenského újezdu a zajistit tak kontinuitu ochrany přírody. Byly definovány dvě možné verze rozsahu území CHKO, tzv. malá a velká varianta. Malá varianta zasahuje prakticky jen v hranicích současného vojenského újezdu, nikde tam nezasahuje do intravilánu obcí. Navrhovalo ji Ministerstvo obrany a byla by přijatelná pro drtivou většinu obcí, ignoruje však nemalou část Brdského pohoří, které je již nyní volně přístupné a vykazuje obdobné charakteristiky jako Střední Brdy a zasluhuje si stejnou ochranu. Tato varianta by mohla být vyhlášena již před zrušením vojenského újezdu, protože se nedostává do konfliktu s legislativou. Po dobu existence vojenského újezdu by funkce Správy CHKO vykonával Újezdní úřad. Malá varianta by zabírala přibližně 260 km2. S návrhem velké varianty přišlo Ministerstvo životního prostředí a měla by zahrnovat charakterově stejná

a stejně cenná přilehlá území,

zejména tzv. Třemšínské (Jižní) Brdy a až na drobné výjimky by se vyhýbala intravilánům obcí. Velká varianta by zabírala přibližně 380 km2 (viz příloha č. 1). Problémem velké varianty je okolnost, že by musela být vyhlášena až po zrušení vojenského újezdu, jelikož Újezdní úřad by nemohl rozšiřovat své kompetence mimo hranice újezdu. Jako vhodné se jeví vyhlásit malou variantu území a po zrušení újezdu k CHKO připojit další území, která jsou v současné době v civilní správě.


5.5

31

Přírodní park

Deklaruje určité přírodní, estetické a kulturní hodnoty území. Není nijak definován v zákoně a vyhlašuje ho příslušný kraj jen na svém vlastním území. V oblasti přírodního parku (PP) mohou být vyhlášena MZCHÚ, ve kterých pak může být definována územní ochrana biotopů a druhů pomocí kategorií definovaných v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 28 – 37). Jsou to národní přírodní rezervace a národní přírodní památky, které vyhlašuje MŽP a dále přírodní rezervace a přírodní památky vyhlašované krajem. Každý z nich pak financuje jím vyhlášené území. Nezastavitelnost území není nijak definována, ale je možné ji založit na celém území PP nebo jeho částí. O povolování výstavby rozhodují místně příslušné stavební úřady a vyjádření orgánu ochrany přírody je třeba pouze pro případ staveb v nezastavitelných územích. Pro dohled nad územím PP může zřídit kraj Stráž přírody a tuto také financuje. PP je určen pouze k ochraně krajinného rázu a nemůže sám provádět management. Nelze tak řešit ekologické škody, případně jim do budoucna předcházet. Velikost území přírodního parku není jasně dána, avšak určitě by zahrnoval území stávajícího vojenského újezdu. Vzhledem ke skutečnosti, že území újezdu bude po jeho zrušení rozděleno mezi kraj Středočeský a Plzeňský, musely by tyto kraje přírodní park na svém území vyhlásit každý odděleně. (Brdy – Res Publica, 2012a)

Praktická část

6

32

PRAKTICKÁ ČÁST

Cílem bakalářské práce je podat základní charakteristiku oblasti z hlediska historického a přírodního, dále pak nastínit problematiku ochrany přírody a budoucí možnosti její ochrany. Zcela jistě lze předpokládat, že brdský region bude atraktivní pro turistický ruch i nové investice, o to více je třeba dbát na přiměřenou ochranu přírody, která bude regulovat vztah mezi přírodou a člověkem. Z teoretické analýzy vyplývá, že nejvhodnějším řešením bude vznik CHKO, která splňuje kritéria pro ochranu Brd. Jde o velkoplošnou formu ochrany, která je se svojí intenzitou na druhém místě, hned za statutem národního parku. Podle občanského sdružení BRDY – Res publica CHKO funguje sama o sobě jako „značka kvality“

přírodního prostředí, která motivuje potenciální návštěvníky

přinášející určité finanční prostředky a pomáhá zajišťovat přijatelný ekonomický standard regionu. (Brdy – Res Publica, 2012b) Brdy a jejich okolí zcela postrádají infrastrukturu pro rozvoj cestovního ruchu, zejména základní ubytovací a stravovací služby, a proto by zde zcela určitě zapůsobila zvýšená poptávka, která by stimulovala k výstavbě nových zařízení v obcích. Praktická část této bakalářské práce analyzuje oblast pomocí analýzy SWOT a mapuje prostřednictvím dotazníkového šetření vztah obyvatel přilehlých obcí k navrhované CHKO, která by vznikla v bezprostřední blízkosti jejich domovů. Dále má za úkol navrhnout opatření, která by vedla k lepšímu rozvoji cestovního ruchu v oblasti.

Praktická část

6.1

33

Analýza oblasti Středních Brd

V následující části jsou prezentovány silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby oblasti Středních Brd. Byla využita standardní metoda výzkumu – SWOT analýza (Strengths, Weaknesses, Opportunities, and Threats). Tab. 5: SWOT analýza, zdroj: vlastní zpracování SWOT Silné stránky Slabé stránky Jedinečná a neporušená příroda Nepřístupnost území vojenského újezdu Umístění oblasti v centrální části České Nerozvinutá infrastruktura obcí a okolí pro republiky cestovní ruch Vysoká atraktivita místa pro cestovní ruch a Vysoké náklady převodu území do civilních nové investice rukou Příležitosti Hrozby Vznik CHKO a kvalitní ochrana životního Devastace přírody masovou návštěvností prostředí Příliv návštěvníků do regionu Nevhodné podnikatelské zájmy Nedostatek ubytovacích zařízení pro Vznik nových turistických tras a cyklotras potenciální návštěvníky Příliv nových podnikatelských subjektů do Nedostatek finančních prostředků pro rozvoj regionu oblasti Nové pracovní příležitosti Výstavba ubytovacích a rekreačních zařízení

Silné stránky Oblast Středních Brd je výjimečná svou jedinečnou přírodou, jsou zde lokalizovány území s chráněnými druhy živočichů i rostlin a díky zákazu vstupu veřejnosti na území vojenského újezdu nebyly tyto lokality nijak zvláště narušeny a ovlivněny výstavbou či zemědělskou činností. Umístění oblasti na území Středočeského kraje představuje dobrou dopravní dostupnost z celé České republiky a zvyšuje atraktivitu území pro rozvoj cestovního ruchu. Slabé stránky Slabou stránkou oblasti je aktuální nepřístupnost území vojenského újezdu – narušuje se tak kontinuita území, znemožňuje vznik nových turistických tras a propojení východního a západního úpatí území. Dalším problémem je nerozvinutá infrastruktura obcí bezprostředně přiléhajících k vojenskému újezdu a jejich okolí pro cestovní ruch. Na území obcí nalezneme pouze základní prvky občanské vybavenosti – obchod, poštu, školu či hřiště, ale přístup

Praktická část

34

ke kvalitnějším službám zde není. Mírný příliv turistů do oblasti lze sledovat již v dnešní době a s ním souvisí i zvýšená poptávka po ubytovacích zařízeních, jimiž většina obcí nedisponuje v dostatečné míře. Nedostatečná je kapacita a kvalita místních komunikací, parkovišť a dalších služeb. jako jsou půjčovny sportovních potřeb, informační střediska apod. Za slabou stránku lze také považovat vysoké náklady převodu území do civilních rukou. Prvním z kroků směrem k předání je asanace, tedy očista vojenského újezdu od munice. Největší koncentrace munice je na dopadových plochách a v jejich ochranných pásmech. V malé míře se nachází i na ostatním území vojenského újezdu, a proto je třeba provést pyrotechnický průzkum celého zpřístupňovaného území. Pyrotechnická očista je plánována v nejzamořenějších lokalitách, které však často hostí přírodovědně nejcennější biotopy. Díky jejich možnému zničení nebude možné provést hloubkovou asanaci a omezení na povrchový sběr výrazně sníží předpokládané náklady. V nákladech na převod území budou později figurovat i územně plánovací dokumentace obcí, které bude třeba aktualizovat. Příležitosti Vznik CHKO na území stávajícího vojenského újezdu představuje příležitost pro kvalitní ochranu životního prostředí a ochranu před možnými negativními vlivy na unikátní biotopy. Vhodné definování zón ochrany na území CHKO zajistí nezastavitelnost vzácných území a dohled Správy CHKO na dodržování režimu chráněného území. Příležitostí je také samotný příliv návštěvníků do regionu, který znamená přísun financí obcím, dále využitelných k rozvoji infrastruktury cestovního ruchu. Díky zpřístupnění vojenského újezdu a CHKO vzniknou nové turistické trasy a cyklostezky, které propojí regiony západních a východních Brd. Příležitost, zvláště pro obce, lze také vidět v přílivu nových podnikatelských subjektů do regionu. Výstavba ubytovacích, rekreačních či stravovacích zařízení pomůže rozvoji regionu a obyvatelům poskytne nové pracovní příležitosti. Hrozby Největší hrozbou jsou nevhodné podnikatelské zájmy, které by mohly negativně ovlivnit existenci jedinečné brdské přírody. Jedná se například o výstavbu běžeckých a

Praktická část

35

sjezdových areálů nebo ubytování uvnitř území, které má být chráněno. Dalším ohrožením je možná devastace území masovou návštěvností, očekávanou po zpřístupnění vojenského újezdu, zejména v počátečním období. Hrozbou je i nedostatek finančních prostředků, případně náležících obcím, který znemožní vznik rozvojových projektů.

6.2

Cíl dotazníkového výzkumu

Cílem výzkumu bylo zjistit, jaký postoj zaujímají obyvatelé vybraných obcí k možnosti vzniku CHKO a jejich názor na přínos této velkoplošné ochrany obci, který by vedl k rozvoji cestovního ruchu. Dále byla zjišťována spokojenost obyvatel s občanskou vybaveností jejich obce. Byly také navrženy možnosti obcím, které by vedly k efektivnímu rozvoji po přílivu nových návštěvníků do oblasti.

6.3

Předmět a objekt výzkumu

Předmětem výzkumu této práce bylo zjistit, jakým způsobem lidé hodnotí vztah navrhované CHKO k obci, jejich zájem o problematiku a zda jsou ve své obci spokojeni s občanskou vybaveností. Objektem výzkumu se stali občané vybraných obcí. V dotazníkovém šetření se používají tzv. tvrdé a měkké skupinové charakteristiky, které rozlišují nejrůznější vlastnosti sociálních subjektů a jejich chování. Lidé nebyli nijak rozdělováni pomocí tvrdých charakteristik, jakými je věk, zaměstnání apod., podmínkou bylo pouze aby byli obyvateli dané obce. Měkké charakteristiky se týkaly například jejich názoru na přínos CHKO a spokojenosti v obci.

6.4

Metodologie výzkumu

Pro účely bakalářské práce byla použita forma osobního dotazování, která má výhodu v tom, že vzniká vazba mezi tazatelem a respondentem a lze tak upřesnit význam jednotlivých otázek nebo měnit jejich pořadí podle předchozích odpovědí. Negativem může být nesprávný způsob vedení rozhovoru, je třeba si dát pozor na ovlivňování odpovědí respondenta. Komplikací je také náročnost dotazovací techniky spočívající ve finančních nákladech a časové náročnosti.

Praktická část 6.4.1

36

Dotazníkové šetření

Pro výzkumné šetření byl sestaven dotazník, který byl společný pro všechny respondenty, v tomto případě 48 obyvatel obce Obecnice a 43 obyvatel Strašic. Typy otázek použitých v dotazníku se dělí podle otevřenosti na otázky uzavřené, polouzavřené a otevřené.V dotazníku byly použity většinou otázky uzavřené, které mají předem stanovené varianty odpovědí. Uzavřená otázka je taková, která nabízí hotové alternativní odpovědi a respondent zodpoví podle toho, která je pro něj vhodná. Další využité byly otázky polouzavřené, které nabízejí alternativní odpověď a potom ještě žádají vysvětlení nebo objasnění v podobě otevřené otázky. (GAVORA, 2000)

6.4.2

Struktura dotazníku

Dotazník obsahoval celkem čtyři otázky, z nichž jedna byla čistě ověřovacího charakteru. Respondentům byla položena otázka, zda ví o možnosti vzniku CHKO na území stávajícího vojenského újezdu. Druhá otázka se zaměřila na zjištění zájmu o tuto problematiku, zda se obyvatelé informují či se angažují ve věci CHKO. Třetí otázka zjišťovala názor na přínos této nové situace pro obec a byla doplněna o rozšiřující otevřenou otázku, která se ptala na důvod jejich odpovědi. Čtvrtá otázka se týkala spokojenosti obyvatel s občanskou vybaveností obce a taktéž byla doplněna o otevřenou otázku zjišťující důvod jejich případné negativní odpovědi.

6.5

Lokality výzkumu

Osobní dotazování probíhalo na území dvou vybraných obcí, které byly vyhodnoceny jako vhodně reprezentativní pro účely výše zmiňovaného dotazníkového šetření. Jsou to obce Obecnice a Strašice, které se nachází na protilehlých hranicích újezdu, a proto prošly odlišným vývojem ovlivněným daným prostředím.

6.5.1

Obecnice

Obec Obecnice se nachází v okrese Příbram ve Středočeském kraji, přibližně 6 km severozápadně od Příbrami a svým západním okrajem sousedí s hranicí vojenského újezdu. Umístění a dobrá dopravní dostupnost dělají z obce jednu z nejatraktivnějších lokalit pro umístění centra cestovního ruchu. K 1.1. 2013 žilo na území obce 1 257 obyvatel a je zde vidět mírná tendence k rozrůstání zástavby, tedy i nárůstu počtu obyvatel. Je možné zde potkat starousedlíky,

Praktická část

37

mladé rodiny s dětmi i chalupáře a víkendové obyvatele. Prolíná se zde stará zástavba s nově vznikajícími obytnými domy. Z hlediska vybavenosti se v Obecnici nachází téměř všechny objekty základní občanské vybavenosti: základní i mateřská škola, knihovna, hřiště a obchod se základními potravinami a zbožím. Chybí však například kvalitní restaurační zařízení, které by využili návštěvníci obce k občerstvení. Obec je dostupná ze směru od Příbrami, po místních komunikacích jezdí relativně častá okružní autobusová linka.

Obr. 5: Obecnice, zdroj: vlastní archiv

6.5.2

Strašice

Obec Strašice přináleží okresu Rokycany v Plzeňském kraji a žije zde 2 454 obyvatel (1.1. 2013). Občanská vybavenost v obci je na vyšší úrovni v porovnání s Obecnicí. Nachází se zde základní i mateřská škola, knihovna, praktický i zubní lékař, lékárna, restaurace a nákupní středisko. Obec má také vypracovaný návrh na revitalizaci areálu bývalých kasáren Strašice a očekává dotace, které jí pomohou s realizací projektu. Chce vybudovat víceúčelové hřiště, atletický ovál, horolezeckou věž, skatepark, další veřejnou zeleň či hřiště pro děti. Návštěvníci obce mohou již dnes navštívit Muzeum Středních Brd a Muzeum dopravy. Z územního plánu obce lze vyčíst, že rozsah připravované výstavby není nijak výrazně dynamický. Dobré dopravní spojení je zde s městem Rokycany, které se nachází 14 km západním směrem.

Praktická část

38

Obr. 6: Strašice, zdroj: vlastní archiv

6.6

Interpretace výsledků

Odpovědi na otázky z dotazníkového šetření pro každou obec jsou uspořádány do tabulek, zobrazeny do výsečových grafů a okomentovány. V tabulkách jsou použity zkratky ni pro absolutní četnost a pi pro relativní četnost v procentech. Otázka 1: Víte o možnosti vzniku CHKO v oblasti stávajícího vojenského újezdu? Uzavřená otázka s možností výběru z odpovědí „ano“ a „ne“. Po zodpovězení možnosti „ne“ následovalo ukončení dotazníkového výzkumu. Tato otázka v dotazníku byla zjišťovacího a vyřazovacího charakteru. Oblast, ve které výzkum probíhal, je velmi vzdálená mému bydlišti, a proto jsem neměla představu o tom, jak moc jsou lidé žijící v oblasti informováni o této skutečnosti. Z dostupných informací bylo zřejmé, že lidé o problematiku příliš nejeví zájem a byly očekávány i negativní odpovědi. Proto byla překvapením stoprocentní četnost odpovědi „ano“ v Obecnici i Strašicích. Tato skutečnost mi zároveň usnadnila výzkum, jelikož nemusely být z výzkumu vyřazováni občané odpovídající „ne“.

Praktická část

39

Otázka 2: Zajímáte se o iniciativu CHKO (vyhledáváte novinky, angažujete se)? Uzavřená otázka s možností dvou odpovědí. Tab. 6: Informovanost o CHKO, zdroj: vlastní zpracování Obecnice Strašice Otázka 2 ni pi ni pi Ano Ne

20 28 48

Celkem

41,7% 58,3% 100%

26 17 43

60,5% 39,5% 100%

42% ano ne 58%

Obr. 7: Graf - Informovanost o CHKO v obci Obecnice, zdroj: vlastní zpracování

40% ano ne 60%

Obr. 8: Graf - Informovanost o CHKO v obci Strašice, zdroj: vlastní zpracování

Zájem občanů o iniciativu CHKO je na území Obecnice nižší než polovina, přibližně 42 %. Ve Strašicích je to 60 %, tzn. mnohem vyšší ochotu obyvatel k vyhledávání informací.

Praktická část

40

Otázka 3: Myslíte si, že CHKO bude přínosem pro Vaši obec? Polouzavřená otázka s možností tří odpovědí a doplňující otázkou. Tab. 7: Názor na přínos CHKO, zdroj: vlastní zpracování Obecnice Strašice Otázka 3 ni pi ni pi Ano Ne Nevím Celkem

24 12 12 48

50% 25% 25% 100%

28 9 6 43

65% 21% 14% 100%

25% ano ne 50%

nevím

25%

Obr. 9: Graf - Názor na přínos CHKO v obci Obecnice, zdroj: vlastní zpracování

14%

ano

21%

ne nevím 65%

Obr. 10: Graf - Názor na přínos CHKO v obci Strašice, zdroj: vlastní zpracování

Praktická část

41

V Obecnici si 50 % občanů myslí, že CHKO bude přínosem pro obec, 25 % občanů má negativní názor na věc a zbylých 25 % respondentů neví. Strašičtí jsou většinově přesvědčeni o přínosu CHKO obci, 21 % pak myslí, že CHKO přínosná nebude, 14 % neví. Pokud jste odpověděli ano, proč si tak myslíte? Druhá část otázky je otevřeného typu a upřesňuje názor respondentů, kteří odpověděli na třetí otázku „ano“. Odpovědi jednotlivých respondentů je možné zařadit do tří kategorií, které jsou uvedeny v tabulce 7. Tab. 8: Důvody odpovědi "ano", zdroj: vlastní zpracování Obecnice Strašice Otázka 3 ni pi ni pi Lepší vybavenost, rozvoj cestovního ruchu, příliv turistů Kvalitní ochrana přírody Nezastavitelnost území a znemožnění průjezdu automobilů Celkem

4

17%

11

39%

9

38%

10

36%

11

46%

7

25%

24

100%

28

100%

Odpovědi respondentů

100% 80% 60% 40% 20% 0% Lepší vybavenost, rozvoj cestovního ruchu, příliv návštěvníků

Kvalitní ochrana přírody

Nezastavitelnost území a znemožnění průjezdu automobilů

Obr. 11: Graf - Důvody k odpovědi „ano“ v obci Obecnice, zdroj: vlastní zpracování

Praktická část

42

Odpovědi respondentů

100% 80% 60% 40% 20% 0% Lepší vybavenost, rozvoj cestovního ruchu, příliv návštěvníků

Kvalitní ochrana přírody Nezastavitelnost území a znemožnění průjezdu automobilů

Obr. 12: Graf - Důvody k odpovědi „ano“ v obci Strašice, zdroj: vlastní zpracování

Podle Obecnických převažuje názor, že pokud bude CHKO prospěšná, bude to právě díky deklarované nezastavitelnosti chráněného území a dále je důležité, aby přes něj nemohla jezdit automobilová doprava. Na druhém místě je kvalitní ochrana životního prostředí. Pro Strašice naopak nejvýraznější přínos CHKO představuje výhled na lepší vybavenost obce, rozvoj cestovního ruchu a příliv návštěvníků. Na druhé pozici je kvalitní ochrana přírody.

Otázka 4: Jste spokojeni s občanskou vybaveností obce? Polouzavřená otázka s možností dvou odpovědí a doplňující otázkou. Tab. 9: Spokojenost s vybaveností, zdroj: vlastní zpracování Obecnice Strašice Otázka 4 ni pi ni pi ano ne celkem

48 0 48

100% x 100%

40 3 43

93% 7% 100%

Praktická část

43

7%

ano ne

93%

Obr. 13: Graf - Spokojenost s občanskou vybaveností v obci Strašice, zdroj: vlastní zpracování

Na tuto otázku odpovídali obyvatelé Obecnice jednotně, tedy „ano“, a proto nebyl důvod využít doplňující otázku: Pokud jste odpověděli ne, proč nejste spokojeni? V případě Obecnice tedy nebylo nutné odpovědi graficky znázorňovat. Obyvatelé Strašic byli méně jednotní, tři občané odpověděli ne a důvodem bylo chybějící dětské hřiště v obci.

6.7

Diskuze

Cílem výzkumu bylo zjistit vztah obyvatel vybraných obcí k možnosti vzniku CHKO na území vojenského újezdu Brdy. Diskuze je formulována na základě výsledku výzkumných otázek. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že všichni obyvatelé žijící v obcích bezprostředně sousedících s újezdem jsou seznámeni s možností vzniku CHKO na území vojenského újezdu. Ne příliš aktivně však přistupují k vyhledávání aktuálních informací o CHKO a tím vzniká neinformovanost, která se může projevovat i v odpovědích na následující otázky. V obci Strašice je vidět mírně větší zájem, než v Obecnici. Polovina respondentů v Obecnici souhlasí s tím, že CHKO bude určitým způsobem využitelná pro jejich obec. Zbylých 50 % se dělí rovným dílem mezi ty, kteří si myslí, že prospěšná nebude a ty, kteří neví. Pokud jde o možnou využitelnost CHKO pro obec, je interpretace výsledků poněkud složitější. Po položení dotazu a zodpovězení respondentem možností „ano“, následovala doplňující otázka na důvod jejich odpovědi. V Obecnici se lidé obávají skutečnosti, že po zpřístupnění újezdu bude okolí jejich

Praktická část

44

domovů zdevastováno náhlou masou návštěvníků, okolní kopce budou zaplaveny developery a příroda zničena výstavbou komunikací napříč brdskými lesy, kterými bude proudit automobilová doprava. Jejich obavy nejsou nijak neopodstatněné, a proto se nelze divit, že většina obyvatel si přeje vznik CHKO, v jejíchž pravidlech je zakotvena nezastavitelnost území, která znemožní vznik veškerým plánovaným projektům výstavby. Dalším důležitým kritériem je kvalitní ochrana přírody, ke které mají místní obyvatelé velmi kladný vztah a z jejich reakcí je poznat zájem na jejím zachování. Na pomyslném třetím místě skončila možnost, že založení CHKO dá vzniknout novým příležitostem pro rozvoj regionu v oblasti cestovního ruchu a zlepší se občanská vybavenost obce. Ve Strašicích je vyšší podíl obyvatel s kladným přístupem ke vzniku CHKO, a to celých 65 %. Zbylých 21 % nesouhlasí a 14 % neví. Interpretace doplňující otázky bude zahájena názorem na budoucí lepší vybavenost obce z hlediska rozvoje cestovního ruchu a potenciální příliv návštěvníků – tuto možnost očekávali obyvatelé obce nejčastěji. Následuje myšlenka na kvalitní ochranu přírody, se kterou souhlasil přibližně stejný počet respondentů. Tolik zajímavá pro ně není možnost, že území získá statut nezastavitelnosti a znemožní se průjezd automobilů oblastí. Je zajímavé povšimnout si spojitosti mezi aktivitou vyhledávání informací a odpověďmi na otázku využitelnosti CHKO pro obec. Většinou právě lidé, kteří si aktivně vyhledávají informace, popřípadě se nějakým způsobem angažují na vzniku CHKO, odpovídají, že CHKO pro obec zcela určitě využitelná bude. Naopak respondenti, kteří se příliš nezajímají o aktuální dění a mají jen okrajové informace k problému, odpovídají většinou záporně. Obyvatelé Obecnice jsou v obci spokojeni a nepociťují žádné nedostatky ze strany občanské vybavenosti. Vzhledem k velikosti obce zřejmě ani nepožadují výraznější rozšíření služeb a ochotně využívají možnosti dojíždění za některými službami do Příbrami. Strašice jsou obcí s vyšším počtem obyvatel i s kvalitnější občanskou vybaveností, což je zřejmě dáno větší vzdáleností od jejich okresního města, Rokycan. Dojíždění za kvalitnějšími službami by tak obyvatelům zabralo více času. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že občané jsou spokojeni s občanskou vybaveností obce, pouze 7 % respondentů odpovědělo na otázku negativně. Svoji odpověď odůvodnili v rozšiřující otázce tím, že v obci chybí dětské hřiště.

Praktická část

6.8

45

Doporučení

Výzkumem byly zjištěny názory obyvatel na vznik CHKO a jejich spokojenost s občanskou vybaveností obcí. Na základě toho byla definována následující doporučení pro snazší rozvoj infrastruktury cestovního ruchu: Pro obyvatele obcí Nedostatečná informovanost a neochota obyvatel vyhledávat aktuality k problematice CHKO vede ke zkreslování skutečností, které následně ústí i v extremistické názory typu „byli jsme proti radaru, budeme i proti CHKO“. Velký počet respondentů si neumí představit, jakým způsobem by jim mohla být CHKO prospěšná a je jednoznačně proti, či neví. V Obecnici je tato tendence znát a z negativních odpovědí obyvatel je slyšet obava: „Co se stane, až vojáci přestanou používat území?“. To opět souvisí s neinformovaností, ale i nedůvěrou ke schopnostem úřadů a legislativy zabezpečit kvalitní ochranu přírody. Proto mají pocit, že lepší bude, když vše zůstane tak, jak je. Ve Strašicích panují poněkud příznivější podmínky pro vyhlášení CHKO. Obyvatelé se více ztotožňují s tím, že CHKO bude pro ně nějakým způsobem užitečná a chtějí toho využít. Obyvatelům bych doporučila, aby se více informovali, například prostřednictvím obecního úřadu, kde naleznou věrohodné informace, či na jiných oficiálních webech. Stránky sdružení i jednotlivců hovořících na toto téma mnohdy obsahují zkreslené a nepodložené informace.

Pro obce Vzhledem k negativnímu postoji obyvatel lze předpokládat, že obecní úřady nedisponují velkým množstvím informací k podmínkám založení CHKO nebo je případně neposkytují obyvatelům obce tak, aby zvyšovaly povědomí a možnost reagovat na změny, které nastanou v následujících letech. Je třeba se připravit na budoucnost včas a nevědomost je komplikací, kterou je třeba řešit. Výbornou příležitostí pro obce je možný rozvoj cestovního ruchu, infrastruktury obce i okolí v souvislosti se vznikem CHKO a přílivu nových návštěvníků do regionu. Pokud by se obce chopily příležitosti včas, vypracovaly rozvojové plány a ukázaly zájem o zlepšení stavu jejich infrastruktury mohly by být jejich šance na úspěch mnohem vyšší, než kdyby se

Praktická část

46

k příležitosti postavily zády. Tento přístup by měl nespornou výhodu v tom, že nastaneli příliv developerů do regionu, bude už obec připravena a dokáže směrovat investory podle svých představ. Obcím bych navrhovala, aby více zapojovaly obyvatele do veřejných zasedání, vyvěšovaly informace na webu i veřejné desce. Eliminují se tím dezinformace a obyvatelé pak budou více spolupracovat s obcí, což může mít vliv na rychlejší postup rozvoje, který je podmíněn vypracováním rozvojových plánů obce. Dále bych navrhovala, aby obce i jejich obyvatelé podpořili vznik CHKO a zajistili tak přírodě, ve které žijí, kvalitní ochranu. Deklarace nezastavitelnosti území znemožní výstavbu hotelů či sjezdových tratí, které by sice přinášely jejich provozovatelům jednorázově zisk, bohužel by však nenávratně poškodily to nejcennější, co se zde nachází − přírodu Středních Brd. Pro Správu CHKO Za předpokladu, že vojáci opustí vojenský prostor a vznikne CHKO, bude území spravovat Správa CHKO. Jejím úkolem je zabezpečit dodržování vyhlášeného režimu ochrany a podílet se na péči o krajinu. Součástí péče je i údržba cest, po nichž se pohybují návštěvníci. Doporučením pro Správu by bylo udržet návštěvníky pouze na cestách, které již existují a nebudovat nové. Budování nových cest by znamenalo nápor na lokální biotu, popřípadě její úplnou devastaci. Dále bych navrhla vybudovat naučnou cyklostezku, jejíž trasa by procházela přes území bývalého vojenského újezdu a svými zastaveními by mapovala historii a dříve využívaná místa oblasti (viz příloha č. 3). Je důležité, aby minulost regionu nebyla zapomenuta a panely naučné cyklostezky by o ní pomohly informovat.

Závěr

7

47

ZÁVĚR

Tato bakalářská práce byla zaměřena na analýzu historie a současnosti vojenského újezdu Brdy, jeho využití a stav přírody a krajiny. Vojenský újezd se rozkládá v oblasti Středních Brd, které jsou součástí jedinečného geografického celku ve Středních Čechách. Vojenský újezd vznikl v oblasti, která byla díky svým podmínkám nedostupná veřejnosti a velmi vhodná pro výcvik ozbrojených sil. Komplex lesů zajistil bezpečí pro obyvatele okolních obcí a znemožnil přístup veřejnosti. Existence vojenského újezdu zajistila také zachování jedinečného rázu krajiny spolu se zachováním vzácných druhů rostlin a živočichů. Podle výzkumů přispěla přítomnost ozbrojených složek dokonce ke zvýšení biodiverzity území. Vzhledem k těmto skutečnostem je na území dislokováno několik evropsky významných lokalit a oblast přirozené akumulace vod. Vojenský újezd bude díky rozhodnutí ministerstva obrany zrušen k 1.1. 2016 a je žádoucí, aby na jeho místě vznikla chráněná krajinná oblast. Ta by zajistila nezastavitelnost území a znemožnila by výstavbu komunikací, čímž by příroda byla kontinuálně ochráněna. V praktické části byla oblast vojenského újezdu analyzována pomocí analýzy SWOT, ze které vyplynulo, že příležitost území je v rozvoji cestovního ruchu a také, že okolní obce nemají pro tuto příležitost dostatečně rozvinutou infrastrukturu. Silnou stránkou je jednoznačně jedinečná a nedotknutá příroda. Hrozbou se může stát nedostatek finančních prostředků pro rozvoj. Na území obcí, sousedících s vojenským újezdem, byl proveden průzkum názoru obyvatel na CHKO prostřednictvím dotazníkového šetření, jehož výsledky jsou v práci interpretovány a diskutovány. Následuje doporučení, směřující obyvatelům, obcím i budoucí Správě CHKO, které by pomohlo k rozvoji cestovního ruchu a infrastruktury sledovaných obcí. Obyvatelům bylo doporučeno, aby se více informovali o stávající situaci CHKO, obce by měly více zapojovat obyvatele do veřejného jednání a společně by měli podpořit vznik CHKO, která jim může přinést rozvoj. Správě CHKO bych doporučila nebudovat nové cesty, vzhledem k možnému nenávratnému poškození bioty. Jako ideální příležitost do budoucnosti považuji vybudování naučné cyklostezky, která by návštěvníky

seznámila

s historií

území,

která

by neměla být zcela zapomenuta.

Literatura

8

48

LITERATURA

Publikace BŘEZOVSKÝ, . Vojenský výcvikový prostor Jince. In CÍLEK, V. Střední Brdy. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2005, s. 248-260. ISBN 80-7084-266-0. CÍLEK, V., LOŽEK, V. Reliéf a geomorfologie. In CÍEK, V. Střední Brdy. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2005, s. 59-69. ISBN 80-7084-266-0. ČÁKA, J. Střední Brdy, etnografie a krajina dnes. In Příroda Brd a perspektivy její ochrany.Příbram: Ministerstvo životního prostředí, 1998, s. 18-21. ČÁKA, J. Toulání po Brdech: souhrnné vydání knih Po Brdech se chodí pěšky a Brdské toulání. Vyd. 3. Praha: Mladá fronta, 2010, 333 s. ISBN 978-80-204-2360-3. DAŇKOVÁ, D. Lidová kultura. In CÍLEK, V. Střední Brdy. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2005, s. 261-294. ISBN 80-7084-266-0. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu.rozš. české vyd. Brno: Paido, 2010, 261 s. ISBN 978-80-7315-185-0. DEJMAL, PETŘÍČEK, . Ochrana přírody. In CÍLEK, V. Střední Brdy. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2005, s. 312-321. ISBN 80-7084-266-0. FISCHER, D. Ichthyofauna a herpetofauna Brd a přilehlého okolí. In Příroda Brd a perspektivy její ochrany.Příbram: Ministerstvo životního prostředí, 1998, s. 96-99. HLAVÁČEK, R. a kol. Předběžný pohled na květenu Brd z hlediska současného průzkumu. In AUTOR. In Příroda Brd a perspektivy její ochrany.Příbram: Ministerstvo životního prostředí, 1998, s. 85-92. KOMÁR, A. Problematika revitalizace a nového využití bývalých vojenských území ve střední a Východní Evropě. In Sborník české geografické společnosti. Praha: Česká geografická společnost, 1998, s. 216-220. KOMÁR, A. Řízení ochrany přírody a životního prostředí ve vojenských újezdech. In Geografické rozhledy. Praha: Česká geografická společnost, 1995, s. 27-28. KOMÁR, A. KOMÁROVÁ, J. Aktuální úkoly v ochraně přírody resortu MO. In Příroda Brd a perspektivy její ochrany. Příbram: Ministerstvo životního prostředí, 1998, s. 7-9. LOŽEK,V. Půdy Brd a měkkýši. In Příroda Brd a perspektivy její ochrany.Příbram: Ministerstvo životního prostředí, 1998, s. 24-26. LOŽEK, CÍLEK, V. Význam a postavení Brd v rámci Čech. In CÍEK, V. Střední Brdy. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2005, s. 9-15 ISBN 80-7084-266-0. NEKUT, B. a kol. Vody. In CÍLEK, V. Střední Brdy. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2005, s. 75-87 ISBN 80-7084-266-0.

Literatura

49

NĚMEC, J. a kol. CHOPAV Brdy. In Příroda Brd a perspektivy její ochrany.Příbram: Ministerstvo životního prostředí, 1994, s. 39-56. PETŘÍČEK, V., DEJMAL, I. Sjednocení všech úrovní ÚSES v brdském regionu. In Příroda Brd a perspektivy její ochrany.Příbram: Ministerstvo životního prostředí, 1998, s. 56-63. SOFRON, J. Stručný přehled aktuální vegetace centrálních Brd. In Příroda Brd a perspektivy její ochrany. Příbram: Ministerstvo životního prostředí, 1998, s. 29-32. Stručně o České republice, armádě a výcvikových zařízeních vojenského újezdu: [Brdy]. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - AVIS, 2006B, 111 s. ISBN 80-7278-3165. Stručně o České republice, armádě a výcvikových zařízeních vojenského újezdu: [Brdy]. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - AVIS, 2006b, 111 s. ISBN 80-7278-3165. ŠKODA, A. Lesní hospodářství. In CÍLEK, V. Střední Brdy. Praha: Ministerstvo zemědělství České republiky, 2005, s. 120-141. ISBN 80-7084-266-0. ŠTIPL, P. Význam Brd z hlediska regionálního SES. In Příroda Brd a perspektivy její ochrany.Příbram: Ministerstvo životního prostředí, 1998, s. 22-23. Vojenské újezdy Armády České republiky. Praha: Ministerstvo obrany České republiky AVIS, 2006a, 285 s. ISBN 80-7278-345-9. Internetové zdroje a dokumenty v elektronické podobě: ADÁMEK, M. Historie a současnost VVP Brdy – Jince [online]. 2008 [cit. 2013-0315]. Dostupné z WWW: BRDY – Res publica, občanské sdružení: Možné formy ochrany přírody v Brdech – II. část [online]. 2012b [cit. 2013-03-8]. Dostupné z WWW: BRDY – Res publica, občanské sdružení: Srovnání CHKO s přírodním parkem [online]. 2012a [cit. 2013-03-8]. Dostupné z WWW: CZSO: Počet obyvatel v obcích k 1.1. 2013 [online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z WWW:

Literatura

50

ČESKO: Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. [online]. 1992 [cit. 201304-21]. Dostupné z WWW: ČESKO: Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. [online]. 1999 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z WWW: Ministerstvo obrany: Informace o vojenských újezdech [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z WWW: Ministerstvo vnitra: Neznámý svět vojenských újezdů [online]. 2010 [cit. 2013-03-15]. Dostupné z WWW: Ministerstvo obrany: Vojenský výcvikový prostor Brdy [online]. c 2012 [cit. 2013-0321]. Dostupné z WWW: nature.cz: Co je Natura 2000 [online]. 2006a [cit. 2013-05-5]. Dostupné z WWW: nature.cz: Seznam lokalit: Hrachoviště [online]. 2006c [cit. 2013-05-5]. Dostupné z WWW: nature.cz: Seznam lokalit: Ledný potok [online]. 2006b [cit. 2013-05-5]. Dostupné z WWW: nature.cz: Seznam lokalit: Octárna [online]. 2006e [cit. 2013-05-5]. Dostupné z WWW: nature.cz: Seznam lokalit: Padrťsko [online]. 2006d [cit. 2013-05-5]. Dostupné z WWW: http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=karta&id=1000070976>

Seznam zkratek

51

SEZNAM ZKRATEK AČR

Armáda České republiky

AOPK

Agentura ochrany přírody a krajiny

CZSO

Český statistický úřad

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

EVL

Evropsky významná lokalita

CHKO

Chráněná krajinná oblast

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

MZCHÚ

Maloplošně zvláště chráněná území

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NATO

Severoatlantická aliance (North Atlantic Treaty Organization)

PLA

Chráněná krajinná oblast (Protected Landscape Area)

PP

Přírodní park

VÚ

Vojenský újezd

VVP

Vojenský výcvikový prostor

VZ

Výcviková zařízení

Seznam tabulek

52

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Plochy využívané ve vojenském újezdu Brdy .................................................... 14 Tab. 2: Přehled výcvikových zařízení ............................................................................. 15 Tab. 3: Plánované zastoupení dřevin v Brdech ............................................................... 24 Tab. 4: Evropsky významné lokality na území VÚ Brdy ............................................... 28 Tab. 5: SWOT analýza .................................................................................................... 33 Tab. 6: Informovanost o CHKO...................................................................................... 39 Tab. 7: Názor na přínos CHKO....................................................................................... 40 Tab. 8: Důvody odpovědi "ano"...................................................................................... 41 Tab. 9: Spokojenost s vybaveností .................................................................................. 42

Seznam obrázků

53

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Dopadová plocha Brda ....................................................................................... 15 Obr. 2: Střelnice Jordán................................................................................................... 16 Obr. 3: Situační mapa Středních Brd .............................................................................. 17 Obr. 4: Dopadová plocha s krátery po munici ................................................................ 27 Obr. 5: Obecnice ............................................................................................................. 37 Obr. 6: Strašice ................................................................................................................ 38 Obr. 7: Graf - Informovanost o CHKO v obci Obecnice ................................................ 39 Obr. 8: Graf - Informovanost o CHKO v obci Strašice .................................................. 39 Obr. 9: Graf - Názor na přínos CHKO v obci Obecnice ................................................. 40 Obr. 10: Graf - Názor na přínos CHKO v obci Strašice ................................................. 40 Obr. 11: Graf - Důvody k odpovědi „ano“ v obci Obecnice ........................................... 41 Obr. 12: Graf - Důvody k odpovědi „ano“ v obci Strašice ............................................. 42 Obr. 13: Spokojenost s občanskou vybaveností v obci Strašice ..................................... 43

Přílohy

54

PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Dotazník 1. Víte o možnosti vzniku CHKO na území stávajícího vojenského újezdu? ano

ne (Pokud jste odpověděli ne, nepokračujte v dotazníku.)

2. Zajímáte se o iniciativu CHKO? (čtete novinky, angažujete se) ano

ne

3. Myslíte si, že CHKO bude přínosem pro Vaši obec? ano

ne

nevím

Pokud jste odpověděli ano, proč si tak myslíte? ........................................................................... 4. Jste spokojeni s občanskou vybaveností obce? (obchody, škola, lékař, pošta) ano

ne Pokud jste odpověděli ne, proč nejste spokojeni? .............................................................................

Přílohy Příloha č. 2 – Orientační mapa CHKO (Velká varianta), zdroj: MŽP

55

Přílohy

56

Příloha č. 3 – Návrh cyklostezky na území vojenského újezdu, zdroj: vlastní zpracování

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Recommend Documents