MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Netradiční atraktivity v cestovním ruchu ve městě Brně Bakalářská práce

Autor: Jan Planička Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Krejčí Brno 2013

Bibliografický záznam

Autor:

Jan Planička Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelova univerzita v Brně

Název práce:

Netradiční atraktivity v cestovním ruchu ve městě Brně Bakalářská práce

Studijní program:

Regionální rozvoj

Studijní obor:

Socioekonomický a environmentální rozvoj regionu

Vedoucí práce:

Mgr. Tomáš Krejčí

Akademický rok:

2012/2013

Počet stran:

80

Klíčová slova:

Brno, Česká Republika, cestovní ruch, netradiční atraktivity v cestovním ruchu, netradiční formy cestovního ruchu, urban exploration, dělnické kolonie, lomy

Abstrakt:

Cestovní ruch je dynamickým ekonomickým odvětvím, které disponuje schopností generovat celou řadu ekonomických, sociálních a environmentálních dopadů. V České republice jsou zatím nejčastěji realizovány tradiční formy cestovního ruchu, jako např. poznávací, rekreační apod. S přesycením trhu a sociálními změnami obyvatel však roste zájem i o netradiční formy cestovního ruchu. Tento trend lze pozorovat i v rámci města Brna, na jehož území se kvůli pohnutému historickému vývoji nachází množství atraktivit, které lze klasifikovat jako netradiční a které jsou základním předpokladem pro realizaci zmíněných netradičních forem cestovního ruchu. Tato práce je věnována lokalizaci, klasifikaci a možnostem využití netradičních atraktivit nacházejících se na území města Brna a jeho bezprostředního okolí.

Bibliographic Entry

Author:

Jan Planička Faculty of Regional Development and International Studies Mendel University in Brno

Title of Thesis:

Nontraditional attractiveness of tourism in Brno Bachelor thesis

Degree Programme: Regional Development Field of Study:

Socioeconomic and Environmental Development of Regions

Supervisor:

Mgr. Tomáš Krejčí

Academic Year:

2012/2013

Number of Pages:

80

Keywords:

Brno, Czech Republic, tourism, nontraditional attractiveness in tourism, nontraditional forms of tourism, labour colonies, quarries, urban exploration

Abstract:

Tourism is a dynamic economic sector which has the ability to generate wide range of economic, social and environmental impacts. In the Czech Republic are still the most frequently realized traditional forms of tourism, such as educational, recreational, etc. With the overfilling of the market and with social changes of the population have been increasing interests in nontraditional forms of tourism. This trend can be observed also in the city of Brno, in whose territory, cause its historical development, are many attractions that can be classified as nontraditional and which are essential for the realization of these nontraditional forms of tourism. This work is dedicated to localization, classification and possibilities of using nontraditional attractions located within Brno and its immediate surroundings.

Chtěl bych touto cestou poděkovat vedoucímu bakalářské práce Mgr. Tomáši Krejčímu za jeho odborné vedení, za poskytnuté cenné rady a zejména za trpělivost a čas při akutních konzultacích. Děkuji také Martině Prchalové, DiS. za její trpělivost, podporu, pomoc při terénních průzkumech a diskuse týkající se zkoumaného problému. Děkuji také svým rodičům a sourozencům za podporu a pochopení.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vytvořil samostatně s použitím literatury uvedené v závěrečném seznamu.

V Brně dne

………………………………………... Podpis

OBSAH

1

ÚVOD......................................................................................................................... 8

2

CÍLE A METODY ........................................................................................................ 9

3

2.1

CÍLE PRÁCE ......................................................................................................... 9

2.2

METODY PRÁCE .................................................................................................. 9

ÚVOD DO PROBLEMATIKY CESTOVNÍHO RUCHU ................................................... 12 3.1

CESTOVNÍ RUCH, TURISTA A NÁVŠTĚVNÍK......................................................... 12

3.2

REKREACE, VOLNÝ ČAS A MOTIVACE ................................................................ 13

3.3

ATRAKTIVITY V CESTOVNÍM RUCHU ................................................................. 15

3.4

PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU .................................................. 15

3.5

TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU....................................................................... 17

3.5.1 3.6

4

NETRADIČNÍ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU.................................................. 18

VÝZNAM A VLIVY CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................. 20

3.6.1

EKONOMICKÉ FUNKCE CESTOVNÍHO RUCHU .............................................. 21

3.6.2

VLIVY CESTOVNÍHO RUCHU ....................................................................... 22

BRNO ....................................................................................................................... 24 4.1

LOKALIZACE A DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE ............................................................. 24

4.2

HISTORIE MĚSTA A JEHO VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU........................................ 24

4.3

PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU .................................................. 25

4.3.1

SELEKTIVNÍ PŘEDPOKLADY ....................................................................... 25

4.3.2

LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY .................................................................... 25

4.3.3

REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY ....................................................................... 26

4.3.4

BARIÉRY ROZVOJE ..................................................................................... 27

4.4

STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA BRNA A CESTOVNÍHO RUCHU................................ 27

4.5

OFICIÁLNÍ NETRADIČNÍ ATRAKTIVITY V CESTOVNÍM RUCHU ............................. 28

5

TERÉNNÍ PRŮZKUM VE MĚSTĚ BRNĚ ..................................................................... 30 5.1

6

7

8

METODIKA TERÉNNÍHO PRŮZKUMU ................................................................... 30

5.1.1

PŘÍPRAVA .................................................................................................. 30

5.1.2

VYTIPOVÁNÍ POTENCIÁLNÍCH ATRAKTIVIT ................................................ 30

5.1.3

PRŮZKUM VYTIPOVANÝCH LOKALIT .......................................................... 32

5.1.4

VÝSTUPY PRŮZKUMU – ZPRACOVÁNÍ DAT DO POPISŮ, PŘEHLEDŮ A MAP ... 32

NETRADIČNÍ ATRAKTIVITY NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA ............................................. 34 6.1

DĚLNICKÉ A NOUZOVÉ OSADY (DNO) .............................................................. 35

6.2

OPUŠTĚNÉ STAVBY (OS) ................................................................................... 40

6.3

LOMY A POVRCHOVÉ DOLY (LPD) .................................................................... 46

NÁVRHY BALÍČKŮ NETRADIČNÍCH ATRAKTIVIT V BRNĚ ...................................... 51 7.1

BALÍČEK „SVĚT ZA ZRCADLEM“........................................................................ 52

7.2

BALÍČEK „BRNO JAKO NA DLANI“ ..................................................................... 52

DOPORUČENÍ A ZÁVĚRY ........................................................................................ 53

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................................... 56 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ...................................................................................... 63 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................. 64

1 ÚVOD Cestovní ruch (dále CR) a jeho příbuzná odvětví zažívají v posledních několika dekádách nebývalý rozvoj, který mimo jiné souvisí se zvyšující se životní úrovní, peněžními příjmy a sociálními změnami lidstva. Mezi motivy k cestování patří zejména potřeba vzdělání, regenerace psychických i fyzických sil (rekreace), navazování kontaktů, sociální interakce a mnohé další. Lze předpokládat, že spolu se zvyšováním životní úrovně budou tyto potřeby i nadále růst a CR se bude rozvíjet také v méně rozvinutých částech světa. Z růstu vyspělých zemí profitují i ekonomicky zaostalé regiony, které díky turismu mohou využít specifické hodnoty, kterými jejich území či obyvatelstvo disponuje, ať už jde o přírodní či kulturní atraktivity. Tento jev můžeme ve vysoké míře pozorovat např. u přímořských či ryze ostrovních regionů, které jsou na turismu často ekonomicky závislé a které by se jinak jen těžko mohly tak rychle rozvíjet. Mnohé vědecké studie proto v CR spatřují ekonomické odvětví budoucnosti. V mnoha ohledech také skrývá „kouzlo nepoznaného“ kvůli velkému množství faktorů, které jej ovlivňují, a dosavadní nemožnosti určovat exaktní závěry – je zde spousta prostoru k objevení nových poznatků a závěrů z nich vyplývajících. Vyspělejší země mají oproti ČR z hlediska vývoje a výzkumu spojeného s CR značný náskok, avšak i zde vzniklo v poslední době množství prací, které se CR věnují. Zvláštní pozornost se pak přikládá neobvyklým formám CR, spojených s touhou po dobrodružství, zážitcích, sebepoznání apod. Většina z nich je však směřována spíše na celostátní úroveň. Náplní této bakalářské práce je proto výzkum týkající se netradičních atraktivit využívaných či využitelných k udržitelnému rozvoji CR, a to konkrétně na příkladu města Brna a jeho blízkého okolí. Brno disponuje strategicky výhodnou polohou a rozvinutou dopravní infrastrukturou i službami. Prošlo bohatým historickým vývojem a na jeho území se tak nachází mnoho kulturních a přírodních památek a zajímavostí. Z hlediska infrastruktury CR Brno nabízí široké spektrum služeb. Se zvyšující se životní úrovní bude pravděpodobně stoupat i poptávka po rekreaci a turismu. Díky příhodným geografickým i historickým podmínkám má město Brno jedinečnou příležitost, jak vhodnými aktivitami tuto poptávku v perspektivním odvětví CR uspokojit, zvláště pokud bude jednat v zásadách trvale udržitelného rozvoje.

8

2 CÍLE A METODY 2.1

CÍLE PRÁCE

Práce si klade dva hlavní cíle: a) Najít a lokalizovat netradiční atraktivity na území města Brna a případně jeho blízkého okolí, které jsou využitelné z hlediska CR. Primárním výstupem práce tak budou vybrané netradiční atraktivity typologicky dle formy jejich využití. Ke každé atraktivitě bude příslušet slovní popis, a všechny atraktivity každé skupiny budou lokalizovány na mapě města Brna a zařazeny v tabulkovém přehledu spolu s dalšími podstatnými charakteristikami, zjištěnými zvlášť u každé z nich. Při výběru bude kladen důraz zejména na skutečně netradiční a netypické atraktivity, zajímavé z pohledu CR. b) Vytvořit návrh konkrétního produktu složeného ze zajímavých a snadno využitelných netradičních atraktivit, které mohou být městem Brnem či soukromými subjekty bez velkých změn a investic využity a nabídnuty s cílem rozvoje CR. Produkt bude prezentován formou dvou balíčků, které budou spojovat atraktivity v daných lokalitách tak, aby nekladly výrazné požadavky na mobilitu účastníků CR a nevylučovaly tak ty sociálně slabší (např. absence vlastnictví automobilu), a aby minimálně polovina z obsažených atraktivit byla zajímavá a využitelná pro všechny cílové skupiny (dobrodruzi, běžní turisté, rodiny s dětmi a senioři). 2.2

METODY PRÁCE

První část práce tvoří rešerše odborné literatury, tvořená zejména tituly, které pojednávají o CR z obecného hlediska. Jsou uvedeny definice základních pojmů, které byly v práci později užívány, a vztahů mezi CR, volným časem, motivací a rekreací. Dále je věnován prostor vysvětlení vztahu mezi předpoklady CR (selektivní, lokalizační a realizační) a atraktivitami (tradiční a netradiční). Uvedena je také základní typologie CR, tedy jeho dělení na druhy a formy, přičemž důraz je kladen na netradiční formy CR, které ke své realizaci vyžadují přítomnost netradičních atraktivit. Pro potřeby další práce je proto definován pojem „netradiční atraktivita“, na který jinak neexistuje jednotný náhled. Zde je termín určen coby „atraktivita, kterou lze využít pro realizaci netradičních forem, uvedených např. v Kap. 3.5.1.

9

Poslední kapitoly teoretické části se pak věnují významům CR, plynoucím pro hostitelský region, a positivním i negativním externalitám, které s realizací CR přímo souvisí a které lze kladně ovlivňovat pomocí principu udržitelného růstu CR, který vychází z všeobecných definic trvale udržitelného rozvoje. Praktická část práce zahrnuje průzkum a následnou lokalizaci a popis netradičních atraktivit na území města Brna a blízkého okolí. Jednotlivé fáze průzkumu se skládají v prvé řadě z určení metodiky (kap. 5), která zahrnuje studium území města s předpoklady pro výskyt netradičních atraktivit a vymezení šesti odlišných tematických skupin a jejich kritérií (každá skupina má pro výběr netradičních atraktivit odlišná kritéria). Vytipovávání atraktivit bylo provedeno na základě mnoha internetových zdrojů, zejména pak z www.mapy.cz, http://www.kafelanka.cz/, http://agartha.cz/, http://koda.kominari.cz/, http://www.davar.cz/badatelna/ a dílčích internetových fór a diskusí. V následující fázi byly tyto lokality reálně ověřeny v terénu, zejména zda tyto splňují zadaná kritéria k příslušné skupině. Výsledkem průzkumu je celkem 52 nalezených netradičních atraktivit, které jsou rovnoměrně rozmístěny do zmiňovaných šesti skupin. Z důvodu omezeného rozsahu bakalářské práce je však prostor věnován třem nejzajímavějším skupinám (dělnické a nouzové osady, opuštěné stavby a lomy a povrchové doly – celkem 25 netradičních atraktivit), které jsou dále rozpracovány do tabulkových přehledů, mapových podkladů a také do slovních popisů každé atraktivity (blíže kap. 6), jejichž fotografie lze nalézt v Přílohách 5 až 7. Na výsledný soupis atraktivit navazuje v následující části návrh dvou balíčků spojujících lokality nejbohatší na nalezené netradiční atraktivity, konkrétně jde o oblast ve středu města a oblast pod vrcholem Hády (viz Kap. 7). V závěru práce jsou uvedena shrnutí a doporučení pro případné využití návrhů práce městem či soukromými subjekty. Jsou také nastíněny možnosti a přínosy navrhovaných řešení, kterými lze dosáhnout růstu CR díky synergickým efektům vzájemné podpory města a zájmových skupin (neziskové organizace, sdružení, ad. – viz Kap. 8). Při rešerši odborné literatury bylo čerpáno z publikací českých (např. Pásková, Šauer, Vystoupil, Zelenka) i zahraničních autorů (např. Hall, Horner, Page, Swarbrooke, Williams). Stěžejní mezinárodně uznávané definice jsou citovány z oficiálních zdrojů UNWTO (The United Nations World Tourism Organization). Statistická data byla

10

citována z internetových stránek Českého statistického úřadu, Ministerstva pro místní rozvoj a Czech Tourism – České centrály cestovního ruchu. Text práce byl zpracováván v MS Office Word 2007, tabulky pak v MS Office Excel 2007. Grafické úpravy byly provedeny v programech GIMP 2 (GNU Image Manipulation

Program)

a

IrfanView.

Pro

mapové

podklady

byly

využity

www.maps.google.com, přičemž z Google Street View pochází i několik přiložených fotografií atraktivit. Pro skenování grafických objektů z tištěné literatury byl využit kompaktní fotoaparát Canon PowerShot. Pro rychlé přesuny bylo využíváno vozidlo Škoda Felicia a většina práce byla napsána na notebooku IBM Lenovo T61. Převzaté fotografie, uvedené v přílohách na konci práce, byly převzaty z rozličných internetových zdrojů, jejichž přesné umístění lze nalézt v seznamu literatury.

11

3 ÚVOD DO PROBLEMATIKY CESTOVNÍHO RUCHU 3.1

CESTOVNÍ RUCH, TURISTA A NÁVŠTĚVNÍK

Definice odborných termínů slouží primárně k unifikaci významů a pohledů na danou problematiku či pojem. Definicí CR, coby poměrně mladého a multi-disciplinárního oboru, však existuje hned několik. Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO = The United Nations World Tourism Organization) definuje CR jako činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest, přičemž osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa (CzechTourism, 2013). Foret a Foretová (2008, s. 9) dále uvádějí, že „se může jednat o služební, obchodní či jinak pracovně motivovanou cestu, jejíž zdroj úhrady vyplývá z pracovního poměru u zaměstnavatele v místě bydliště nebo v místě sídla firmy“. Vystoupil a Šauer (2006) popisují CR jako složitý systém, který ovlivňují systémy nadřazené (ekonomické, sociální, politické, technologické a ekologické prostředí) a který zahrnuje dva podsystémy – subjekty a objekty cestovního ruchu (viz Obr. 1).

Obr. 1: Cestovní ruch jako systém (pramen: Vystoupil a Šauer, 2006)

12

Na základě předchozího členění pak CR definují jako souhrn vztahů a jevů, který vyplývá z cestování a pobytu osob – návštěvníků, přičemž místo jejich dočasného pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení či zaměstnání (Vystoupil a Šauer, 2006). Primární vlastností CR je přesun z jednoho místa na místo jiné. Problematikou prostoru se obecně zabývá obor geografie, resp. geografie CR. Na tuto provázanost upozorňuje Williams (2009), který považuje CR za geografický fenomén, který by geografové neměli ignorovat, protože jde o krátkodobou migraci milionů lidí ročně, a to po celém světě. Z předchozích odstavců lze vyvodit definici spotřebitele služeb v CR, kterým je turista. Podle UNWTO (2013) jde o osobu, která v místě realizace CR pobývá minimálně 24 hodin a maximálně jeden rok, neplyne jí z této destinace příjem a právní vztahy s bydlištěm, kam se nakonec vrací, zůstávají zachovány. Může tak jít např. i o obchodní cestující, zahraničními zeměmi vysílané delegáty či účastníky kongresů. Jiným typem spotřebitele CR exkurzionista, neboli „účastník CR, který v navštíveném místě ani jednou nepřespí“ (Čertík, 2000, s. 19). Turisty podle UNWTO (2013) nejsou dělníci či brigádníci (porušena podmínka příjmů z destinace) ani migranti (porušena podmínka návratu domů). 3.2

REKREACE, VOLNÝ ČAS A MOTIVACE

Jak lze vyčíst z předchozích definic, CR je činnost, která probíhá v čase a prostoru, přičemž ji ovlivňuje mnoho dalších faktorů. Volný čas lze vymezit jako čas, ve kterém nejsou vykonávány činnosti vyplývající z pracovních závazků nebo nutnosti uspokojování nezbytných potřeb člověka. Rekreací chápeme souhrn odpočinkových činností, provozovaných ve volném čase za účelem regenerace psychických a fyzických sil (Zelenka a Pásková, 2012). Pásková (2003) pak popisuje vztah mezi vymezenými jevy ve výstižném schématu (viz Obr. 2).

13

Obr. 2 - Schéma vztahů mezi jevy cestovního ruchu (pramen: Pásková, 2003)

O využití času, potažmo volného času k různým činnostem rozhoduje mj. motivace. Potřebu cestovat lze najít v Maslowově hierarchickém systému lidských potřeb, které jsou zde seřazeny od nezbytných potřeb (v rámci rutinních činností) až po seberealizaci. Hromková (2012) pak uvádí Maslovovu pyramidu lidských potřeb v kontextu CR (Obr. 3). Těžiště netradičních forem CR bychom nalezli krom prvního stupně (potřeba rekreace) zejména v horních patrech (potřeba odlišnosti, individuality, rozvoje, …).

Obr. 3 - Maslowův hierarchický systém lidských potřeb v kontextu cestovního ruchu (pramen: Hromková, 2012)

14

3.3

ATRAKTIVITY V CESTOVNÍM RUCHU

Atraktivita neboli schopnost přitáhnout pozornost, má z hlediska CR spolu s motivací návštěvníků klíčovou roli. Atraktivitami CR jsou zajímavé součásti přírody a přírodní podmínky a lidskou činností vytvořené objekty a události, které přitahují účastníky CR. Atraktivity se dělí na následující: (Zelenka a Pásková, 2012) -

Přírodní vs. kulturní (z toho kulturní krajiny, technické atraktivity, …),

-

hmotné (přírodní úkazy a objevy) vs. nehmotné (genius loci, lidové tance, …),

-

mezinárodní vs. národní vs. místní význam,

-

atraktivity s potenciálem nižších vs. vyšších řádů (nutnost dalších investic),

-

tradiční vs. netradiční (dark tourism – koncentrační tábor Terezín, …).

Podle Zelenky a Páskové (2012) se atraktivitami často stávají např. technické stavby související s výstavbou infrastruktury či průmyslových lokalit, mezi něž lze řadit mosty, betonové konstrukce (přehrady, pilíře), dobová ubytovací zařízení apod. Tyto stavby mohou zůstat atraktivní pro dílčí část společnosti i po skončení jejich užívání. Kvůli neexistenci jednotné definice, co to je netradiční atraktivita, zkusme alespoň definovat vztah mezi atraktivitami, motivací a CR. V zásadě lze říci, že turista je motivován k návštěvě či poznávání nějakého typu atraktivit. Realizací návštěvy uskutečňuje CR, jehož forma vychází právě z jeho motivace a typu atraktivity. Netradiční formy CR vyhledávají zejména turisté individuální, toužící po dobrodružství či neobvyklém poznání, nebo po naplnění svých specifických zájmů, přičemž význam těchto forem stoupá se zvyšující se životní úrovní (Hromková, 2012). Z hlediska této práce je „netradiční atraktivita“ definována tím, že je možné uplatnit ji při realizaci některé ze specifických forem CR, které jsou uvedeny v kapitole 3.5.1. 3.4

PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

Předpoklady rozvoje CR lze definovat jako „souhrn přírodních a antropogenních aspektů včetně jejich mnoho-úrovňových vazeb, které vytvářejí předpoklady pro realizaci CR“ (Zelenka a Pásková, 2012, s. 454-455). Ukazují předpoklad, zda a jaké atraktivity CR se na sledovaném území nacházejí. Jak uvádí Vystoupil a Šauer (2011), předpoklady se skládají ze tří podkategorií:

15

-

Selektivní předpoklady – politické, administrativní, demografické, urbanizační, sociologické, ekologické a personální (politická stabilita, obyvatelstvo, životní prostředí, …),

-

lokalizační předpoklady – přírodní a kulturně municipální (potenciál přírodních a/nebo antropogenních atraktivit pro možný rozvoj CR),

-

realizační předpoklady – komunikační a materiálně-technické (komunikační sítě, infrastruktura CR, …).

Z analýz Vystoupila a Šauera (2011) lze usuzovat, že se stoupající nadmořskou výškou stoupá i množství potenciálních rekreačních ploch, což je dáno mj. snižující se intenzitou zemědělského využití půdy a atraktivitami spojenými s různorodějším, a tedy zajímavějším reliéfem. V návaznosti na téma práce, předpoklady rozvoje CR v Jihomoravském kraji (dále JMK) jsou jak přírodního (NP Podyjí, Drahanská vrchovina, Moravský kras, Pálava, ad.), tak antropogenního charakteru (větší sídla, hrady a zámky, stavební díla, aj.). Jejich obecné rozmístění lze lépe vidět při znázornění podílu potenciálních rekreačních ploch JMK (viz Obr. 4). Konkrétní popis předpokladů rozvoje CR ve městě Brně je uveden v kapitole 4.3.

Obr. 4 – Potenciální rekreační plochy na území JMK (pramen: Vystoupil, 2006; graficky upraveno)

16

3.5

TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU

Jak bylo řečeno v předchozích odstavcích, CR představuje komplexní fenomén, který vyžaduje další členění. Williams (2009) dokonce tvrdí, že existuje tolik typů CR, jako typů motivace, které k němu vedou. Uvádí také, že pokud je turismus nedílnou součástí postmoderního života lidí, může kategorizace CR tvořit překážky na cestě k jeho poznávání. Dělení mezi jednotlivé typy, druhy či formy je totiž podmíněno měřitelností řady kritérií, což, dáno obtížností této měřitelnosti, někdy zkrátka není exaktně možné. Z hlediska tématu práce je však nutné uvést alespoň základní dvě klasifikace CR, a to členění na druhy a formy CR. Zelenka a Pásková (2012, s. 123) charakterizují druhy CR jako „typ CR, pro jehož určení je klíčovým kritériem jevový průběh CR a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky.“ Podle Štěpánka a kol. (2001) lze CR rozlišit na druhy podle řady kritérií, jako např. dle délky trvání, pohybu účastníka přes hranice států nebo sezónnosti. Čertík (2000) píše o formách CR jako o typu CR, pro jehož určení je klíčovým kritériem motivace návštěvníka (viz kapitola 3.2). Rozlišuje pak následující formy CR: rekreační CR, kulturně-poznávací CR, lázeňsko-léčebný CR, sportovně-rekreační CR, seniorský CR, mládežnický CR, venkovský CR (agroturistika, ekoturistika), CR spojený s profesními motivy (obchodní CR, kongresový CR, incentivní CR) a další (náboženský CR, lovecký CR, dobrodružný CR, nákupní CR, „průmyslový“ CR, …). Vystoupil a Šauer (2011) pak uvádí nejvýznamnější formy CR, pro které má Česká Republika nejvýhodnější předpoklady. K výběru jsou dále přiřazeny výrazné atraktivity na území města Brna a jeho blízkého okolí: -

Městský a kulturně poznávací CR (hrad Špilberk a Veveří, církevní a ostatní historické stavby, muzea a divadla, podzemí, …)

-

Dovolená v přírodě (Brněnská přehrada, Moravský kras, ..)

-

Sportovní a aktivní dovolená (běžné formy sportů, vodní sporty, golf, …)

-

Lázeňský CR (v Brně nepřítomen, nejblíže v Hodonínu či v Luhačovicích)

-

Kongresový a incentivní CR (Brněnské veletrhy, kongresy, konference, …).

Jednotlivým druhům či formám odpovídají i určité typy turistů, kdy např. Cohen (1979) uvádí čtyři takové kategorie. Podle Urryho (1990) dochází k prolínání hranic mezi 17

jednotlivými typy turistů, mj. hovoří i o tzv. "post-turistovi", který patrně nejvíce naplňuje specifickou charakteristiku netradičního cestovního ruchu. 3.5.1 Netradiční formy cestovního ruchu Formy CR lze taktéž dělit na tradiční a netradiční (neboli specifické, netypické, další, specializované, alternativní…). Existence každé z forem CR je pak vázána na výskyt příslušných netradičních atraktivit v destinaci realizace CR. Při členění na tradiční a netradiční formy CR však opět narážíme na nejednotnost kritérií, dle kterých by bylo možné mezi nimi exaktně definovat hranici. Podle M. Heskové (1999) souvisejí základní formy CR s primárními potřebami, které jsou cílem účasti na CR. Specifické formy CR pak uspokojují potřeby nejrůznějších spotřebitelských segmentů. S rozvojem společnosti jsou rozmanitější a jejich nabídka se rozšiřuje s novými trendy v cestovním ruchu. Obecně lze uvést, že netradičními formami CR jsou například: „urban exploration“ („urbex“, „place hacking“, infiltrace), „dark tourism“ (také CR spojený s místy katastrof), „geocaching“, prekiontrie (komínářství, lezení na komíny), zážitkový CR (adrenalinové parky) (Hromková, 2012), lovecký CR, etnický CR, náboženský CR, nákupní CR, venkovský CR, gurmánský CR, filmový CR a mnoho dalších (Zelenka, Pásková, 2002). Vzhledem k tématu práce a předpokladům města Brna bude v praktické části věnován prostor zejména níže jmenovaným formám CR. 3.5.1.1 URBAN EXPLORATION Silně specifická forma dobrodružného CR, neorganizovaná, individuální. Spočívá v průzkumu člověkem vytvořených staveb, opuštěných ruin, nebo jiných, s lidskou činností spojených, objektů (Chapman, 2005). Paiva a Manaugh (2008) pak hovoří o objevování a prozkoumávání T.O.A.D.S. (angl. temporary, obsolete, abandoned or derelict spaces) – dočasných, starých, opuštěných nebo zchátralých míst. Lidé, praktikující „UrbEx“ v zahraničí, vnikají do zchátralých průmyslových továren, zavřených nemocnic, opuštěných vojenských prostor a objektů, sítí stok a jiných odpadních vod, dopravních (např. metro) a inženýrských sítí, zavřených firem a jiných budov, povrchových i podzemních dolů, bývalých bunkrů, nebo také na mosty a jeřáby (Garrett, 2012). V ČR zatím není příliš zprofanován, avšak jsou lidé, kteří se podobným činnostem věnují, ačkoli je nenazývají zrovna takto. Problém „UrbExu“ může spočívat v jeho ilegalitě, protože z hlediska zákona někdy nastává kolize se vstupem na soukromé pozemky. Mottem „urban explorerů“ však je „take only pictures, leave 18

only footprints...“ neboli „neber nic než fotky, zanechej jen stopy“ (Chapman, 2005). Důraz je kladen na zachycení atmosféry místa a na její zachování i pro další návštěvníky, nemá proto nic společného např. s vandalismem. 3.5.1.2 DARK TOURISM Jde o takový CR, kdy návštěvníci cestují do míst, kde se událo nějaké neštěstí, tragédie či katastrofa. Vychází z toho, že místa spojená se smrtí či utrpením mají schopnost přitahovat turisty, vyvolávají v nich silné emocionální zážitky a touhu dovědět se o místě a události více informací (Hromková, 2012). Jak dále uvádí (2012, s. 47), „objekty zájmu pak jsou konkrétně hřbitovy, místa konfliktů, věznění, mučení nebo zabíjení (např. koncentrační tábory, bitevní pole, místa teroristických útoků, místa spojená se smrtí slavné osoby), ale také místa postižená přírodními katastrofami”. Důležitým aspektem pak je osobní význam místa pro návštěvníka coby např. příbuzného obětí neštěstí, přičemž v takovém případě jde o hlavní motiv celé cesty, nejde jen o trávení volného času (Biran a kol., 2011). 3.5.1.3 GEOCACHING Mezinárodní hra na pomezí sportu a turistiky pro všechny věkové kategorie, spočívající v hledání ukrytých schránek („cache“, „keš“, …) nejčastěji pomocí navigačního systému „Global positioning system“ (dále GPS), která vznikla v roce 2000 poté, co americký president Bill Clinton zrušil úmyslnou odchylku v souřadnicích tohoto vojenského navigačního systému (McNamara, 2011). Pro lokalizaci „cache“ se využívají turistické přijímače GPS. Informace o schránkách, jako jejich GPS souřadnice, velikost, typ a důvod uložení, jsou dostupné na webových stránkách (nejrozšířenější www.geocaching.com). Ukrytých schránek je řada typů, lišících se velikostí, způsobem, náročností a obtížností odlovu. Mezi základní myšlenky „geocachingu“ patří umísťování schránek v místech, která jsou něčím zajímavá, ačkoli nemusí být turisticky navštěvovaná, případně je kladen důraz na alespoň nápadité a precizní zpracování schránky. Hledač pokladu se nazývá „geocacher“, „cacher“, nebo zkomoleně „kačer“ (specifické je pojmenovávání všech zúčastněných pomocí předpony „geo-“, např. „geovozidlo“, „geopes“ či „georobotci“ [=malé děti]). „Mudlové“ jsou pak nezainteresovaní kolemjdoucí, před kterými je třeba se mít na pozoru, aby nedošlo k prozrazení úkrytu (schránky totiž jsou, minimálně v ČR, při náhodném nálezu často zničeny či ukradeny). V celé ČR je aktuálně 33.447 „keší“, z toho 3.467 v JMK 19

(viz Obr. 7, Příloha 1, mapa Brna s vyznačenými „kešemi“). Nejčastěji nalezené „keše“ v JMK odrážejí výsledky statistik návštěvnosti nejznámějších destinací (1. hrad Špilberk – 4806 nalezení, 2. Hlavní nádraží v Brně – 4545, 3. zámecká zahrada v Lednici – 4425) (Geocaching.com, 12. 5. 2013). „Geocaching“ coby forma CR není většinou brán jako hlavní cíl cesty, avšak coby průvodce po zajímavých a netradičních místech dané destinace prohlubuje poznání návštěvníků a dobrodružné zážitky spojené s hledáním pokladů. 3.5.1.4 PREKIONTRIE NEBOLI KOMÍNÁŘSTVÍ Jde o velmi netypický typ CR, spojený s lezením na komíny, chladící věže a podobné stavby, které dokreslují ráz průmyslově zaměřených lokalit. V ČR se této činnosti oficiálně věnuje Český Svaz Komínářů (dále ČSK), který se stará o údržbu historických objektů, katalogizaci objektů, pořizování a shromažďování dokumentace ke komínům (včetně fotodokumentace) a samozřejmě i o samotné výstupy na objekty. Členem tohoto občanského sdružení se může stát kdokoli, kdo pod vedením již stávajícího člena vystoupí na min. tří různé komíny vyšší než 15 metrů. Výstupy na komíny za doprovodu členů ČSK je legální, přičemž jsou většinou předem domluveny s majiteli objektů (Kominari.cz, 2013). Na území Brna se k 12. 5. 2013 nachází 143 komínů, z nichž nejvyšší měří 220 metrů (Brno-Maloměřice) (Koda.Kominari.cz, 2013) (viz Obr. 8, Příloha 2, mapa Brna s vyznačenými komíny). Při zachování základní bezpečnostních pravidel zvládne na nižší objekty vystoupat i průměrně zdatný člověk. Vyvýšený objekt pak poskytuje rozhled do okolí z nezvyklého a netypického místa, může suplovat roli méně frekventované rozhledny. Nutno dodat, že nelegálně se této činnosti věnují i zmiňovaní „urban explorers“ (Garrett, 2012). 3.6

VÝZNAM A VLIVY CESTOVNÍHO RUCHU

CR je ukazatelem životní úrovně obyvatelstva, což vyjadřují i Zelenka a Pásková (2012, s. 656) tvrzením, že „životní úroveň je vztahována k možnosti účasti jednotlivce na CR“. Podle údajů agentury CzechTourism (2013) můžeme funkce CR dělit na společenské (zejména všestranný rozvoj osobnosti, znalostí a poznání, obnova sil, výměna informací aj.) a na ekonomické (viz dále).

20

3.6.1 Ekonomické funkce cestovního ruchu Podle Vystoupila (2006) je CR považován za odvětví, které přináší významné multiplikační efekty a které v porovnání s ostatními odvětvími ekonomiky tvoří přímo i nepřímo nejvíce pracovních příležitostí. Konkrétně v České republice se jeho podíl na celkové zaměstnanosti v roce 2011 pohyboval okolo 4,5 % (MMR, 2013). Kromě snižování míry nezaměstnanosti CR generuje řadu dalších pozitivních vlivů: -

Podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu (dále jen HDP),

-

pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu,

-

tvoří příjmy státního rozpočtu a má vliv na příjmy těch místních,

-

rozvoj CR podporuje investiční aktivity.

Pro kvantifikaci a další možné srovnávání CR např. při výpočtu jeho podílu na HDP se využívá metoda satelitního účtu CR (dále jen TSA). Jde o mezinárodně uznávanou metodu umožňující i mezinárodní statistické srovnávání (Zelenka a Pásková, 2012). Vystoupil (2006) uvádí, že v roce 1999 se CR ve světě podílel na tvorbě HDP necelými 13 %, ve státech EU pak 14 % (srovnání zemí EU z roku 2005 viz Obr. 5). Přímý podíl CR na HDP pak ukazuje následující tabulka: Tab. 1 - Přímý podíl cestovního ruchu na HDP České republiky v letech 2004 - 2011 Rok

2004

2005

2006

2007

2 814 159

2 987 125

3 225 704

3 538 933

HDP z CR (v mil. Kč)

102 316

99 079

99 956

103 079

Přímý podíl CR na HPD

3,64 %

3,32 %

3,10 %

2,91 %

2008

2009

2010 *)

2011 **)

3 692 622

3 629 511

3 778 880

3 845 020

HDP z CR (v mil. Kč)

103 451

104 293

100 253

102 275

Přímý podíl CR na HPD

2,80 %

2,87 %

2,65 %

2,66 %

HDP (v mil. Kč)

Rok HDP (v mil. Kč)

(pramen: ČSÚ, 2013

*) semi-definitivní data **) předběžná data)

Ve sledovaném období lze vidět pokles podílu CR na celém HDP o téměř celý procentní bod. Absolutní hodnota HDP CR se však po celou dobu příliš nemění. Spíše

21

než stagnací významu CR je procentní pokles dán zlepšujícím se stavem národního hospodářství (Vystoupil, 2006). V řadě zemí je však ekonomika přímo založena na příjmech z CR – podle Vystoupil a kol. (2006) se jedná zejména o ostrovní země (Malta, Kypr) či jižní přímořské státy (Chorvatsko či Španělsko). 3.6.2 Vlivy cestovního ruchu V předchozí podkapitole se hovořilo o významech CR, které lze brát jako přínosné pro dané území. S CR se však váže i mnoho negativních důsledků neboli externalit, které vznikly jako vedlejší produkt CR a které jsou zapříčiněny zejména absencí nebo nedostatečnou úrovní regulace. Cílem těchto regulací je zabránění překonání meze únosnosti destinace, jejíž hodnota se odvíjí od přírodních a socio-kulturních předpokladů dané lokality. Pásková (2009) přirovnává CR k ohni – poskytuje nám teplo a světlo, ale je třeba jej hlídat, aby nevznikl požár. Příkladem je „efekt turistické pasti“, o kterém autorka píše (2009, s. 37): „Neregulovaný CR zpravidla k životnímu prostředí nešetrnou formou, nadměrnou intenzitou a nadměrným tempem svého rozvoje spotřebovává zejména neobnovitelné a často jedinečné zdroje“. Dopady (pozitivní i negativní) jsou ekonomického, sociálního či environmentálního charakteru, přičemž je lze klasifikovat z několika hledisek (Hromková, 2012): -

Geografické měřítko – globální, národní, regionální a lokální,

-

časové měřítko – krátkodobě a dlouhodobě působící,

-

charakter změny – vratné (dočasné) a nevratné (trvalé).

O positivních externalitách hovoříme v případě, kdy se s působením CR zlepšuje image destinace, obnovují se tradiční řemesla, snižují se dopady restrukturalizace (např. vznik pracovních míst i v horském regionu – možnost lokálních příjmů), zlepšuje se péče o památky, krajinu a ŽP a rozvíjí se infrastruktura (Zelenka a Pásková, 2012). V případě JMK lze pozorovat positivní dopady CR při zlepšení údržby kulturního dědictví (historická centra měst – městské památkové reservace a zóny), zlepšování stavu ŽP v okolí přírodních turistických destinací (vyhlašování nových chráněných lokalit a udržování již existujících), tvorba a rekonstrukce infrastruktury (silniční doprava, železniční a autobusové spoje) ad. Negativní externality Zelenka a Pásková (2012) charakterizuje jako vedlejší produkty činnosti jednotlivce nebo ekonomického subjektu, které tato osoba/subjekt nekontroluje 22

a které negativně ovlivňují jiné osoby/subjekty, jejich ekonomické a životní aktivity. Ke snižování negativních vedlejších produktů CR slouží výše zmíněné regulace. Hall a Page (2006) uvádí, že z hlediska vlivu CR na ekonomické prostředí může a také často dochází k odlivu kapitálu, nepřiměřenému odhadu nákladů na rozvoj CR, růstu administrativních nákladů, existenci lepších investičních příležitostí nebo selhání destinace přilákat turisty. Pásková (2009) pak negativní vlivy dělí dle jejich dopadu na přírodní a socio-kulturní prostředí (viz Příloha 3 a 4). O posílení positivních externalit a o oslabení těch negativních usiluje udržitelný rozvoj CR, který podle Krause „splňuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů, zatímco chrání a zvyšuje příležitosti do budoucna. Je chápán jako směřování řízení všech zdrojů takovým způsobem, že mohou být naplněny ekonomické, sociální a estetické potřeby, zatímco budou udržovány základní ekologické procesy, kulturní integrita, biologická rozmanitost a život podpůrné systémy“ (2006, s. 20-21).

23

4 BRNO 4.1

LOKALIZACE A DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE

Brno je se svými 378 968 obyvateli druhým největším městem České Republiky (ČSÚ, 2011) a přirozeným centrem Moravy. Leží přibližně uprostřed Jihomoravského kraje (dále JMK), na soutoku řek Svratky a Svitavy. JMK prochází důležitá dopravní a obchodní osa Balt – Jadran, má velmi dobré silniční i železniční spojení s většinou oblastí Čech a Moravy a předností je také blízkost hranicím s Rakouskem a Slovenskem (Vystoupil, 2011). Město Brno, coby centrum JMK, je střediskem CR národního významu (viz Obr. 6).

Obr. 5 - Rozložení, typy a předpoklady CR v JMK (pramen: Vystoupil, 2006; vlastní úprava)

4.2

HISTORIE MĚSTA A JEHO VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU

První datované zmínky o osadě Staré Brno, která dala městu jméno, pochází z let mezi 10. a 11. stoletím n. l. Strategická poloha na křižovatce obchodních cest mu umožnila rychlý růst, takže město postupně získalo důležitá privilegia a práva, vybudovalo (a později zbořilo) opevnění a pevnost Špilberk (Peša, Dřímal, 1969).

24

Za průmyslové revoluce (18. a 19. Století) Brno zažívá rozvoj průmyslu a obchodu, buduje se infrastruktura (dopravní komunikace, plynové osvětlení, …), dochází k dalším politickým a sociálním změnám (zrušení nevolnictví). K této době také lze datovat počátky moderního CR ve střední Evropě (Ryglová, 2009). S nárůstem bohatství obyvatel nabývá na síle i kulturní stránka města, staví se církevní stavby, divadla, jsou zakládána gymnázia a vysoké školy. K městu se připojují stále další okolní obce a s počtem obyvatel stoupá i význam města (ČSÚ, 2012). Tehdejšího největšího rozvoje dosahuje CR v letech před 2. světovou válkou (tramping a další formy domácího CR). Jak uvádí Ryglová (2009), po roce 1948 dochází k omezení základních podmínek pro CR (volný čas, peněžní prostředky, mobilita, …), až na výjimky převažuje domácí CR. Pro obyvatele města představuje nejvyšší překážku pro realizaci CR omezení vycestování za hranice státu, a tak převažuje fenomén „druhého bydlení“ (většinou chaty a chalupy v destinacích okolo Brna). Cestovní kanceláře (dále CK) jsou znárodněny a spojeny s původně první českou cestovní kanceláří, ČEDOKem (v Brně dodnes sídlí v bezprostřední blízkosti Hlavního nádraží). V době komunistické vlády převažuje krátkodobá rekreace v horách nebo u vody (Brněnská přehrada). Po roce 1989 dochází k uvolnění poměrů, rapidně stoupá a později opět klesá počet CK, význam CR pro Brno roste (historické objekty, obchodní cesty, kongresový CR, apod.). 4.3

PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

4.3.1 Selektivní předpoklady Brno lze považovat za politicky stabilní město s poměrně ustálenou místní samosprávou. Počet obyvatel s trvalým bydlištěm se značně liší od počtu reálně bydlících, kteří ve městě mají přechodné bydliště zejména z důvodu práce či studia. Nejčastěji ve městě krom české většiny žijí Slováci, Ukrajinci a Vietnamci (ČSÚ, 2011). Z pohledu bezpečnosti, až na vybrané lokality, nevybočuje z normálu podobně velkých měst střední Evropy. Geografická poloha Brna jej předurčuje k CR spojenému s obchodem, kulturou a poznáváním. 4.3.2 Lokalizační předpoklady Město disponuje různorodým charakterem, jeho reliéf tvoří nížiny a roviny směrem od centra na jih, a lesy a pahorkatiny směrem na sever. V katastru města a blízkého 25

okolí leží několik významných chráněných přírodních lokalit, lze jmenovat např. CHKO Moravský kras s 350 až 400 tis. turisty ročně (Vystoupil, 2011), NPR Stránská skála, PP Podkomorské lesy, PP a NPR okolo lomu Hády a mnoho dalších. Jako kulturně-municipální atraktivity Brna je možné uvést městskou památkovou rezervaci chránící historické jádro města, do které náleží i hrad Špilberk a katedrála sv. Petra a Pavla, nedávno otevřená část rozsáhlého Brněnského podzemí, dále pak samostatné objekty jako vila Tugendhat (UNESCO), hrad Veveří nad Brněnskou přehradou, Technické muzeum, Brněnské veletrhy a výstaviště, Masarykův okruh a mnohé další. 4.3.3 Realizační předpoklady Brno těží ze své strategické polohy, doplněné o poměrně dobře fungující dopravní infrastrukturu. Hlavní silniční spojení obstarávají dálnice D1 a D2 (Praha, Ostrava, Bratislava) a rychlostní silnice R43 a R52, které však zatím nedosahují plné délky a které by měly být v budoucnu propojeny s dalšími komunikacemi evropského významu (např. směrem na R35 z Olomouce do Pardubic). Železniční síť vede v hlavních směrech na Břeclav (směr Slovensko, potažmo Rakousko), na Pardubice a dále na Prahu (směr Německo) a na Olomouc a Ostravu (směr Polsko a Slovensko). Brno tak prakticky leží na spojnici tratí vedoucích ze všech sousedních států ČR. Liniovou dopravní infrastrukturu přehledně znázorňuje přiložená mapa (viz níže Obr. 9). V posledních desetiletích nabývá na významu i Letiště Brno-Tuřany, ležící na jihovýchodním okraji města. Infrastruktura CR je zastoupena různorodou nabídkou hromadných ubytovacích a stravovacích zařízení (dále HUZ). Na celý JMK připadalo k roku 2009 celkem 32,3 tis. HUZ (Vystoupil, 2011), z nichž podstatná část spadala pod Brno. Spektrum HUZ se pak pohybuje od ubytování v chatkách (např. na Brněnské přehradě) až po jediný pěti-hvězdičkový hotel na Moravě – Holliday Inn Brno (GuidePrague.com, 2013). Jak Vystoupil (2011) dále uvádí, díky dobré dopravní dostupnosti a dostatku HUZ město nabízí rozšíření CR i do vzdálenějšího okolí k nejnavštěvovanějším atraktivitám JMK, a to jak k těm umístěným na severu (jeskyně v CHKO Moravský kras, hrad Pernštějn, …), tak i na jihu (Moravské vinařské stezky, CHKO Pálava, Lednicko-Valtický areál patřící pod UNESCO, …) a na jihozápadě (NP Podyjí, Vranovská přehrada, …) (CzechTourism, 2013).

26

Obr. 6 - Liniová dopravní infrastruktura města Brna (pramen: Pacasová a kol., 2009)

4.3.4 Bariéry rozvoje Zmíněné předpoklady rozvoje CR brzdí různé překážky. Jak píše Pacasová a kol. (2009, s. 30), nejvýraznější bariéry se týkají dopravní infrastruktury, přičemž jde především o „nedostatečně řešené vstupní brány do města, nevyužitý potenciál letiště a brněnských nádraží a nedostatečně řešenou nemotorovou dopravu a dopravní infrastrukturu pro cyklisty“. Za bariéru rozvoje lze také považovat nízkou pružnost a přizpůsobivost nabídky města k poptávaným formám CR. 4.4

STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA BRNA A CESTOVNÍHO RUCHU

Kancelář města Brna nechala v roce 2002 vypracovat dokument nazvaný Strategie pro Brno. Od té doby byl dvakrát (vždy po pěti letech) aktualizován. Podle tohoto dokumentu (2012) je město z hlediska klasického pobytového a poznávacího CR samo o sobě pouze průměrné. Nedostatek atraktivit pro tento typ CR se však daří snižovat díky rozvinuté infrastruktuře CR. Příznivější situaci pak vidí zejména v kongresovém 27

CR, incentivním CR a CR spojeném s obchodem, což dokládá sledovatelným růstem těchto specifických typů CR. Jak dále autoři Strategie (2012) uvádějí, v roce 2006 byla založena Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava, která se zabývá koordinací podpory rozvoje CR. Na základě těchto poznatků bylo stanoveno pět priorit všeobecné strategie města Brna (Brno.cz, 2013): -

Image města a vnitřní/vnější vztahy,

-

místní ekonomický rozvoj,

-

kvalita života,

-

výzkum, vývoj, inovace a vzdělání,

-

doprava a infrastruktura.

Jako stěžejní pilíře byly označeny ty, které skýtají největší potenciál, nebo ty, na které dosud nebyl kladen tak velký důraz: místní ekonomický rozvoj, kvalita života a výzkum, vývoj, inovace a vzdělání. Celá strategie pak má být vyjádřena následující vizí: „Brno chce být městem s pozitivní image, místní ekonomickou základnou zaručující jeho konkurenceschopnost v evropském prostoru, s dobrou dopravní dostupností, kvalitními podmínkami pro život obyvatel a zdravým životním prostředím a také centrem inteligence, výzkumu a inovací. Brno chce být lepší.“ (Brno.cz, 2013). Spojení s rozvojem CR je zahrnuto zejména v prioritách „image města a vnitřní/vnější vztahy“ (budování image Brna coby města s předpoklady k realizaci tradičních i netradičních forem CR) a z ní vyplývající „místní ekonomický rozvoj“ (ekonomický růst daný mj. přímými i nepřímými příjmy z CR). Problematice strategie a koncepcí rozvoje města Brna se komplexně věnují následující tři oficiální dokumenty: Strategie pro Brno (2002, 2007, 2012), Indikátorová soustava strategie pro Brno (2012), Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010 – 2015; část analytická (2009) a návrhová (2010). 4.5

OFICIÁLNÍ NETRADIČNÍ ATRAKTIVITY V CESTOVNÍM RUCHU

Soupis typických atraktivit v CR v Brně nabízí Pacasová a kol. (2009) na 26. až 30. straně. Navzdory vhodným předpokladům pro realizaci netradičních forem CR doposud Brno nezpřístupnilo pro veřejnost větší množství netradičních atraktivit, které jsou k realizaci nutné. Jednou z organizací, která se ve městě Brně věnuje CR, je Turistické informační centrum Brno (dále jen TIC Brno). Funguje formou rozcestníku služeb CR, nabízených 28

ve městě, přičemž teoreticky by mělo mít přehled o všech atraktivitách, infrastruktuře CR a dalších možnostech využití volného času na území města. Kvůli různorodosti nabídky však mnoho možností chybí, přičemž nabídka netradičních atraktivit se zaměřuje téměř výhradně na rekonstruovaný prostor Brněnského podzemí, který tvoří pouze malou část všech podzemních prostor. Zpřístupněny jsou zatím tři podzemní prostory – Labyrint pod Zelným trhem, Mincmistrovský sklep a Kostnice u sv. Jakuba. Nově také ve spolupráci s Technickými sítěmi Brno, a.s. realizuje Exkurzi v kolektorech, a to v rámci projektu „Brněnské technické podzemí“ (TIC Brno, 2013). Krom výše uvedených možností, spojených rovněž do balíčků „ubytování + návštěva Podzemí“, nabízí TIC Brno průvodcovské služby včetně podrobnějších návštěv kulturních památek na území města. Kromě netradičních atraktivit zaštiťovaných TIC Brno existují samozřejmě další, které jsou zpřístupněny jinou veřejně působící institucí (např. Kapucínská hrobka) (Kapucini.cz, 2013). Tyto však budou kvůli své „roztroušenosti“ zařazeny mezi výsledky terénního průzkumu v praktické části práce.

29

5 TERÉNNÍ PRŮZKUM VE MĚSTĚ BRNĚ Cílem této práce je objevit a lokalizovat netradiční atraktivity na území města Brna, využitelné v některé z forem CR (viz Kapitola 2). Z rešerše odborných textů bylo mimo jiné zjištěno, že z hlediska obecného pojetí neexistuje jednoznačné definování pojmu „netradiční atraktivita v CR“, což je dáno právě širokým rozptylem významů, které může toto slovní spojení obsahovat. Pro další postup proto bylo nutné určit, co bude v rámci této konkrétní práce chápáno jako „netradiční atraktivita“. V dalším kroku byl proveden terénní průzkum s cílem objevit a lokalizovat na území města Brna atraktivity, které splňovaly výše uvedenou definici a tím i zadání práce. S ohledem na složitost problematiky byla využita metodika terénního průzkumu „šitá na míru“. 5.1

METODIKA TERÉNNÍHO PRŮZKUMU

5.1.1 Příprava Pro započetí terénního průzkumu bylo potřeba zajistit stěžejní podklady a poznatky. V tomto případě šlo o definování klíčových pojmů, které byly nutné k uchopení tématu práce, o zjišťování souvislostí mezi nimi a o řešení případných problémů a komplikací spojených s průzkumem. Konkrétně byly určeny limity práce – bude se věnovat pouze skutečně netradičním atraktivitám, kterými rozumí takové, které lze využít k realizaci netradičních forem CR („urban exploration“, „dark tourism“, „geocaching“, prekrionie, adrenalinové parky), a to pouze na území města a v jeho nejbližším okolí. Byl také určen postup a metody, kterými se průzkum bude řídit – vytipování atraktivit pomocí dostupných informačních zdrojů a vlastních zkušeností, reálné prozkoumávání vytipovaných lokalit, rozdělení na skupiny podobných typů atraktivit a ověřování, zdali každá z atraktivit splňuje kriteria dané skupiny. Posledním krokem příprav bylo určit, které charakteristiky atraktivit lze považovat za klíčové a které tak budou uvedeny ve výsledcích průzkumu. 5.1.2 Vytipování potenciálních atraktivit V první fázi průzkumu bylo třeba vytipovat netradiční atraktivity, které splňují výše uvedené základní kriterium – lze je využít v některé z pěti netradičních forem CR a leží 30

na území města Brna a nejbližšího okolí. Kvůli odlišnostem i mezi samotnými formami CR bylo nutné vytvořit skupiny atraktivit s vlastními podrobnějšími kritérii (viz Tab. 2). Výběr potenciálních atraktivit probíhal na základě vlastních znalostí, úsudků při studiu map a na základě cizích referencí, získaných buď osobně, nebo z různých internetových zdrojů. Tab. 2 – Řazení atraktivit do skupin podle dílčích kritérií Název skupiny atraktivit (zkratka)

Kritéria „členství“ ve skupině Doložený původ obytné zástavby, postavené nejpozději ve 20. století většinou bez stavebního povolení lidmi z nejnižších sociálních vrstev;

Dělnické a nouzové osady

lokality často na místech vytěžených lomů; dodnes i přes menší či vetší

(DNO)

rekonstrukci patrné charakteristické znaky nouzových/dělnických osad – přízemní a k sobě přisedlé malé domky; omezený nebo žádný prostor k růstu rozlohy osady; alespoň částečně dochovaný typický ráz. Nejobecnější skupina, kam patří takové stavby, které nelze zařadit

Opuštěné stavby

do žádné ze zbylých skupin; dříve významné

(OS)

opuštěné/nevyužívané/zchátralé budovy či shluky budov, ale i části jiných staveb (např. mostní pilíře).

Lomy a povrchové doly

Lomy nevyužívané, případně jen s okrajovou těžbou, zajímavé buď

(LPD)

rozlohou, charakterem nebo okolním prostředím. Vytvořené člověkem (např. podzemní kryty, chodby, štoly) nebo

Podzemní prostory (PP)

přírodou (např. jeskyně); nejsou uvedeny sklepní prostory tvořící podstatnou část tzv. brněnského podzemí (rozsah na samostatnou práci), ani stoky dešťové a odpadní vody (nebezpečnost a nepředvídatelnost při potenciálním využití).

Objekty „dark tourismu“

Pohnutá historie objektu či místa, poznamenaná

(ODT)

neštěstím/tragédií/katastrofou (i přírodní); přítomnost smrti, utrpení.

Komíny a výškové objekty

Komíny a jim podobné objekty převyšující okolní budovy – poskytují

(KVO)

výhled, možnost bezpečného výstupu a suplování funkce rozhledny. (pramen: autor)

Z důvodů omezeného rozsahu bakalářské práce je však prostor věnován pouze prvním třem skupinám netradičních atraktivit, které byly vybrány coby nejzajímavější. Všechny nalezené atraktivity bez ohledu na zařazení do příslušné skupiny jsou zaznačeny v Obr. 7, viz níže.

31

5.1.3 Průzkum vytipovaných lokalit Druhou fázi terénního průzkumu tvořilo navštěvování míst vytipovaných v předchozí fázi. Bylo ověřováno, zdali atraktivita zapadá do předpokládané skupiny a zda splňuje uvedená kritéria. Pokud to bylo možné, byla pořízena fotodokumentace a ověřena skutečná poloha atraktivity, zaznačená v souřadnicích GPS. Nakonec byly zjištěny charakteristiky místa pro další zpracování, jako např. jaká je dostupnost k místu nebo přístupnost (veřejně přístupné, zákaz vstupu nebo přístupné s doprovodem…). 5.1.4 Výstupy průzkumu – zpracování dat do popisů, přehledů a map Předposlední fázi průzkumu tvoří jeho vyhodnocení a zpracování všech získaných informací. Výstupy jsou strukturované podle skupinového rozdělení atraktivit (viz Kapitola 5.1.2) a tvoří je vždy úvodní text týkající se celé skupiny, následují slovní popisy jednotlivých atraktivit a vše je doplněno tabulkovým přehledem a mapou s jejich vyznačením. Obsahem každého tabulkového přehledu jsou následující charakteristiky: -

Skupina – označení skupiny atraktivit (např. Lomy a povrchové doly (LPD)),

-

název – jméno konkrétní atraktivity (např. Lesní lom),

-

zkratka – označení konkrétní atraktivity pomocí zkratky názvu skupiny a čísla kapitoly (např. LPD 6.3.2),

-

městská část – zařazení atraktivity do jedné z 29 městských částí,

-

umístění – zadáno v GPS souřadnicích (např. 49°13'20.812"N, 16°41'38.989"E),

-

dostupnost – jakým prostředkem se lze na místo dostat (limit = nejdále 100 m od atraktivity); možnosti: auto/MHD/kolo/pěšky,

-

přístupnost – podle možností vstupu na místo: vstup zakázán/vstup pouze s doprovodem/vstup povolen/vstup očividně nezakázán (např. vstup za závorou bez okolních plotů),

-

možnosti využití – formy CR nebo činnosti, které atraktivita umožňuje (např. „urbex“),

-

cílová skupina – možnosti: dobrodruzi/běžní turisté/rodiny s dětmi/senioři,

-

časová náročnost – orientační čas potřebný k návštěvě atraktivity, bez započítání času dopravy na místo,

32

-

„geocache“ – dle toho, zdali se v okruhu 161 m nachází „geocache" (161 m je minimální vzdálenost jakékoli „keše“ od ostatních „keší“); ne/ano (+ počet); zjišťováno z údajů na webu Geocaching.com (květen, 2013),

-

obtížnost reálného využití – subjektivní názor autora na obtížnost reálného využití atraktivity pro CR, spojeného např. se zajištěním bezpečnosti a přístupnosti ze strany investora/města; hodnocení: snadné/obtížné/nedovedu posoudit (např. kvůli velkému množství faktorů).

Ke každé skupině atraktivit je také přiložena mapa města Brna s vyznačenými katastrálními hranicemi, do které jsou zaneseny jednotlivé atraktivity z předchozího seznamu, včetně jejich názvu.

33

6 NETRADIČNÍ ATRAKTIVITY NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA Jak již bylo naznačeno dříve, město Brno disponuje řadou lokalit, které se jeví jako vhodné alternativy rozvoje místního CR. Důraz při výběru jednotlivých míst byl kladen na skutečnou netradičnost objektů, které by mohly být za menšího či většího úsilí využity k rozvoji CR v Brně.

V práci se tento přístup projevuje mnohdy určitou

rozporuplností, protože oproti některým oficiálním projektům typu „Netradiční místa pro netradiční setkávání“ (Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, 2013) jsou uvedeny skutečně netypické a někdy i veřejnosti neznámé či nepřístupné objekty. Na základě kritérií z předchozích kapitol bylo vytyčeno 6 tematických skupin, slučujících vždy jeden specifický typ atraktivit, který lze charakterizovat jako opravdu netradiční (viz. Tab. 2). Do skupin pak bylo zařazeno 52 objektů (viz. Obr. 7). Atraktivity tří nejzajímavějších skupin byly poté podrobné rozpracovány, viz dále.

Obr. 7 – Všechny nalezené netradiční atraktivity na území města Brna a okolí (pramen: maps.google.com, 2013; autor)

34

6.1

DĚLNICKÉ A NOUZOVÉ OSADY (DNO)

Dělnické kolonie (enklávy) a nouzové osady nejčastěji vznikaly od poloviny 19. století na popud majitelů průmyslových podniků k bydlení pracovních sil (např. Baťa). Tvoří je samostatné domky, přízemní a patrové blokové stavby s typizovanými obytnými jednotkami, které byly zakládány hlavně v blízkosti dolů a průmyslových závodů na Ostravsku, Kladensku, Rosicko-Oslavansku, Mostecku a jinde (Vařeka a Frolec, 2007). V Brně se díky historickému vývoji, spojenému s nárůstem počtu obyvatel a průmyslových činností, také začaly postupně stavět podobné kolonie. Na rozdíl od výše uvedených příkladů však vznikaly bez jakýchkoli stavebních povolení, dělníci a ostatní příslušníci nejnižších vrstev je stavěli svépomocí prakticky ze všeho, co bylo k mání. Tam, kde si kolonie dodnes udržely svůj původní ráz, lze dodnes na staveních pozorovat, jak byly doslova „poslepovány“ z plechu, kazových cihel, dřeva, odpadu apod. S dalším vývojem, pokud to lokalita umožňovala, došlo buď k postupné přeměně v tradiční zástavbu, k odstěhování obyvatel a následnému zchátrání a zbourání, nebo k udržení stavu, který se blíží dřívějším dobám. Někdy jsou dokonce zpětně vyřizována stavební povolení a zaváděny základní inženýrské sítě (kolonie v době vzniku neměly kanalizaci, zajištění před stékající vodou apod.). Dodnes však většinou přetrvává „vesnický“ duch a s ním spojená přátelská atmosféra včetně pevných sousedských vztahů. Ač na tyto lokality není město Brno příliš hrdé, lze je velmi snadno využít pro rozšíření nabídky poznávacího CR, který je zaměřen na méně známé a netradiční, avšak dosud využívané a funkční, lokality s pohnutou historií. Tím, že by šlo spíše o alternativní CR, nehrozí, že by byly kolonie přetíženy návaly turistů. Naopak, zvýšením informovanosti a povědomí o jejich existenci by mohlo alespoň trochu vylepšit ekonomickou situaci místních, kteří by mohli nabídnout např. posezení na zahrádce spojené s občerstvením a případně tematickým historickým výkladem. 6.1.1 Kamenná kolonie (Kaménka) Bezesporu jde o nejznámější brněnskou dělnickou kolonii s unikátní atmosférou. Vznikla mezi 20. až 30. lety 20. století (Peša a Dřímal, 1969) nad pravým břehem Svratky v kamenolomu typické červené barvy, který je dobře vidět i např. z Mendlova nám. nebo ze Špilberku. Tvoří ji cca 130 domků (Slavičínský, 2006), které na sebe 35

různě navazují a vyplňují všechen prostor horního i spodního lomu. Mezi domy je spousta úzkých uliček, ulice jsou někdy i zpevněny a dokonce se zde nachází malá hospůdka, jejíž návštěvníci často sedí na obrubnících před domkem. Okolo celé kolonie vede hradba tvořená okrajem lomu, která skýtá pěkný pohled na blízké okolí. V posledních dvou desetiletích došlo ke změně obyvatel, kdy původní starousedlíky nahradili mj. nadšenci, umělci, učitelé a muzikanti, jejichž činnost dokresluje místní kolorit. 6.1.2 Kolonie na Písečníku (Písečník) Jak název napovídá, Písečník vznikl v prostoru bývalého lomu na těžbu písku, v blízkosti železnice, která zde ústí do tunelu. Typická pískovcová stěna je vidět pouze v severní části kolonie, jinde už zcela zmizela kvůli erozi a náletovým rostlinám. Oproti předchozí kolonii je tvořena zhruba 30 obydlími, od naprosto zpustlých po vkusně zrenovované (fasáda jednoho z nich je doplněna o velkoplošné dílo známého brněnského „street artisty“, který si říká Timo). Tyto se nachází spíše v zadní části, odkud se lze po malých schodech dostat až na ulici Soběšickou. Celkově jde o velice klidné až zapadlé místo, které by návštěvník v těchto končinách nečekal. Určitě však stojí za návštěvu, celý Písečník lze shlédnout z vyhlídky nad lomem. 6.1.3 Divišova čtvrť (Šanghaj) Patrně druhá nejznámější brněnská dělnická kolonie, která je koncipována v prudkém svahu pod dnešní Lesnou v podobě malých domků propojených uličkami z kočičích hlav. Jméno „Šanghaj“ dostala kolonie kvůli podobnosti se světovou metropolí při typickému pohledu z vrcholu kopce, na kterém leží. Tvoří ji asi 12 ulic, z nichž největší se jmenuje Divišova. Prakticky všechny domy jsou obydlené, opravené a je znát, že místo „žije“. V horní části se nachází větší restaurace, a díky oddělení od jižně položených Královopolských strojíren jde o příjemné místo, které vybízí k projití všech uliček a zákoutí. 6.1.4 Kolonie na ul. Podstránská „Odříznutá“ kolonie ohraničená lokalitou Stránská skála, Brněnskou spalovnou a přivaděčem na dálnici D1. Byla postavena ve stejné době jako ty předchozí, avšak lidé se sem stěhovali kvůli práci v blízkém kostivaru (továrna na vaření zvířecích kostí). Spolu s blízkými Černovičkami šlo o nouzovou kolonii s velmi špatnou pověstí, obydlí 36

byla postavena z vlnitého plechu, který byl coby odpad odebírán z blízké továrny (InBrno.cz, 2006). Dodnes je patrná odlehlost místa od ostatních obydlených lokalit, ze které vyplývá určitá uzavřenost zdejší komunity. Díky své blízkosti ke Stránské skále si však zachovala určitou atraktivitu, která sice neplyne až tak z dnes již většinou opravených domů, ale právě z blízkosti atraktivní přírodní lokality (viz netradiční atraktivity spojené se Stránskou skálou). 6.1.5 Kolonie Černovičky (Kostivárna) Tato kolonie původně tvořila s Podstránskou jeden celek, přičemž byla postavena právě v blízkosti Kostivaru (odtud název kolonie). Oproti Podstránské zde žilo méně lidí, celé místo je velmi uzavřené a větší snahy o nápravu zhatilo rozdělení obou kolonií dálničním přivaděčem na D1. Dnes jsou domky i silnice relativně opravené (např. umožnily i průjezd vozidla Google Street View), avšak cíl návštěvy by pravděpodobně spočíval v obdivu o nezdolnosti lidského ducha a nenáročnosti na životní podmínky některých obyvatel Brna. 6.1.6 Kolonie na ul. Myslínova (Zarybec) Jde

o

menší

kolonii

tvořenou

řadou

stejných

domků

na

ul.

Myslínova

za Královopolským nádražím, a několika poslepovanými staveními okolo vnitřní slepé uličky pod stěnou zdaleka viditelného kamenolomu. Kolonie leží na cyklisticky rušné cestě podél říčky Ponávky, zachovává původní ráz a starší neudržované domky jsou aktivně opravovány. Typickou atmosféru vesnice narušují pouze panelové domy v pozadí a podivný, nově postavený, bytový dům umístěný prakticky na okraji kolonie. 6.1.7 Kolonie ve Staré Bystrci (Chaloupky) Oproti předchozím se Chaloupky nachází v zázemí jedné z nejpočetnějších městských částí Brna, takže zde nedochází k „odštěpení“ od okolních obydlených lokalit. Dnes už spíše bývalou kolonii tvoří několik řad domků ležících v údolí ve Staré Bystrci. Jejich původ připomínají úzké uličky, klikaté jednosměrné silnice o šíři jednoho osobního vozidla a často také absence pozemků přilehlých k obydlím. S trochu nadsázky lze na Chaloupkách demonstrovat ukázkovou možnost, jak je také možné naložit s bývalou kolonií, aby mohla sloužit k plnohodnotnému bydlení.

37

6.1.8 Kolonie na ul. Olší Poslední z nalezených kolonií, která však už z velké části postrádá svůj dřívější charakter, je ulice Olší v Maloměřicích. Nachází se na břehu Svitavy u Cacovického ostrova a tvoří ji jedna, místy dvě řady domů, z nichž některé jsou vhodné k demolici, zatímco jiné při rekonstrukci i narostly o další patro. Návštěvu je možné spojit s procházkou ostrova a blízkého zrušeného hřbitova v Maloměřicích.

Obr. 8 - Netradiční atraktivity ze skupiny Dělnické a nouzové osady (DNO) (pramen: maps.google.com, 2013; autor)

38

Tab. 3 – Přehled netradičních atraktivit zařazených ve skupině Dělnické a nouzové osady (DNO)

Skupina

Dělnické a nouzové osady (DNO)

Název Kamenná kolonie (Kaménka) Kolonie na Písečníku (Písečník) Divišova čtvrť (Šanghaj) Kolonie na ul. Podstránská Kolonie Černovičky (Kostivárna) Kolonie na ul. Myslínova (Zarybec) Kolonie ve Staré Bystrci (Chaloupky) Kolonie na ul. Olší

Zkratka

Městská část

Umístění (GPS)

Dostupnost

Přístup

DNO 6.1.1

Střed

49°11'1.329"N, 16°35'13.913"E

auto/ kolo/ pěšky

vstup povolen

DNO 6.1.2

Sever

49°13'10.148"N, 16°37'55.923"E

všechno

vstup povolen

DNO 6.1.3

Sever

49°13'32.144"N, 16°36'52.097"E

všechno

vstup povolen

DNO 6.1.4

Slatina

49°11'17.862"N, 16°40'6.742"E

všechno

vstup povolen

DNO 6.1.5

Slatina

49°11'3.334"N, 16°39'59.090"E

všechno

vstup povolen

49°13'53.438"N, 16°35'51.496"E

auto/ kolo/ pěšky

vstup povolen

DNO 6.1.6

Královo Pole

DNO 6.1.7

Bystrc

49°13'27.056"N, 16°31'33.191"E

všechno

vstup povolen

DNO 6.1.8

Maloměřice

49°13'23.495"N, 16°38'25.337"E

auto/ kolo/ pěšky

vstup povolen

Možnosti využití

Cílová skupina

kulturněnaučný CR kulturněnaučný CR kulturněnaučný CR kulturněnaučný CR kulturněnaučný CR

běžní turisté/ rodiny s dětmi/ senioři běžní turisté/ rodiny s dětmi/ senioři běžní turisté/ rodiny s dětmi/ senioři běžní turisté/ rodiny s dětmi/ senioři běžní turisté/ rodiny s dětmi/ senioři

kulturněnaučný CR

běžní turisté/ rodiny s dětmi/ senioři

kulturněnaučný CR kulturněnaučný CR

běžní turisté/ rodiny s dětmi/ senioři běžní turisté/ rodiny s dětmi/ senioři

Časová náročnost

Geocache

Obtížnost reálného využití

1,5 hod.

ano = 2

snadné

0,5 hod.

ano = 1

snadné

1,5 hod.

ano = 1

snadné

0,5 hod.

ano = 1

snadné

< 0,5 hod.

ne

snadné

< 0,5 hod.

ano = 1

snadné

0,5 hod.

aon = 1

snadné

< 0,5 hod.

ano = 2

snadné

(pramen: autor)

39

6.2

OPUŠTĚNÉ STAVBY (OS)

Opuštěné budovy, areály a jiné objekty, vzniklé lidskou činností, se nazývají pojmem brownfields. Lze je definovat jako plochy, které jsou dotčeny předchozím užíváním, jsou opuštěné nebo nedostatečně využívané, mají skutečné nebo pravděpodobné problémy s kontaminací, vyskytují se hlavně v zastavěném území a vyžadují určitou intervenci, aby je bylo možno navrátit k prospěšnému užívání (Brownfields.cz, 2013). Z pohledu této práce jde o objekty, které nelze zařadit do žádné ze zbylých pěti skupin atraktivit, a které by mohly být využity (a často už využívány jsou) jiným způsobem, než celkovou rekonstrukcí či demolicí a následnou zástavbou. Nutno dodat, že takových objektů je, díky stále probíhajícím procesům urbanizace a deindustrializace a přesunu činností ze sekundárního do terciérního sektoru, v Brně celá řada, od osamocených domů po areály o rozloze několika hektarů. Město dokonce většinu těchto ploch eviduje v interaktivní mapě, přičemž mezi brownfields s rozlohou nad 20 ha patří areály Královopolských strojíren, Zbrojovky Brno, Zetoru Brno a pozemky okolo plánovaného nového vlakového nádraží (Brno.cz, 2012). Tyto i další areály se často stávají lákavým cílem „urban explorers“ (Kap. 3.6.3.1), protože opuštěné továrny, často ještě s původním vybavením a předměty dřívějších zaměstnanců vdechují těmto místům unikátní atmosféru, kterou se „urban explorers“ snaží alespoň zachytit fotografiemi (viz heslo „neber nic než fotky, zanechej jen stopy“). Ve výběru atraktivit však tyto větší areály nejsou zahrnuty, např. z důvodu jejich plánovaného odlišného využití (viz odkoupená Zbrojovka a plán na výstavbu domů, obchodů a zábavních zařízení). Do výběru proto byly zahrnuty zejména samostatně stojící stavby, které jsou obývané maximálně lidmi bez domova a které jsou využívány spíše neoficiálně (např. urbex, airsoft, paintball, …). Ve všech případech však jde o stavby, které jsou svým způsobem působivé a velmi zajímavé. O možnostech a reálnosti navrhovaného využití lze úspěšně vést spory. Cílem však je hlavně upozornit na uvedené objekty, které krom aktuálního využití (urbex) mohou být využity i jinak, než že bude provedena rekonstrukce a obnovena výroba (netradiční lokální muzeum, hřiště/bojová plocha pro airsoft). Proto i návrhy na využití (viz Tab. 5) jsou dvojího druhu – aktuální (většinou „urbex“) a případné budoucí (muzeum). Příkladem využití staré továrny pro CR je bývalá rybářská továrna na Islandu, kde po ukončení výroby došlo k zakonzervování a založení „samoobslužného“ muzea rybolovu (Djúpavík, 2013). Možnosti přístupu k objektu jsou, stejně jako cílové skupiny, brány tak, jaká je aktuální realita. 40

6.2.1 Továrna Ergon Jde o nedostavěný továrenský komplex několika přízemních až několik pater vysokých budov, patřících pod dnes již zaniklou firmu Ergon, která za dob RVHP vyráběla zejména ortopedické pomůcky. V roce 1988 byla zahájena stavba této továrny, avšak pád SSSR znamenal konec stavby, takže komplex nikdy nebyl dokončen (FireBrno.cz, 2013). Od té doby polevila i ostraha objektu, který se tak stává častým místem návštěv mnoha typů lidí. Díky své relativní odlehlosti a rozlehlosti se na místě nenachází ani tolik nepořádku, jak je obvyklé v podobných budovách ležících blíže centru města. Ač se v tisku o fabrice píše jako o objektu hyzdícím výhled z Hádů, lidé mají zjevně opačný názor na fotogeničnost této opuštěné továrny a na Internetu lze najít spousta fotografií, dokumentujících např. zatopený sklep, některé povedené sprejerské malby a výhled ze střechy do všech stran. Kvůli místy narušené statice a ukradeným kovovým zábradlím se stává i cesta po schodech do nejvyššího patra adrenalinovou záležitostí. Atmosféra v budově pak působí jako z „post-apokalyptického“ filmu. Továrna je odkoupena a pravděpodobně odsouzena k zániku, místo ní má být postavena obytná čtvrť. Dle aktuálních zpráv ji ale získal do užívání Hasičský záchranný sbor JMK, který bude v areálu trénovat krizové záchranné akce, které by jinde nebylo možné vyzkoušet předem (lezení, hledání osob ve sklepích pomocí „termovize“, požáry, řízená demolice a hledání obětí v suti apod.) (FireBrno.cz, 2013). Zde je možné vidět potenciální oficiální využití místa mj. pro adrenalinový CR, kdy by vznikl netypický adrenalinový park s atrakcemi a umělými překážkami coby protipól typickým lanovým parkům. 6.2.2 Esslerova textilka Architektonicky zajímavá budova bývalé textilní továrny, ležící na pomezí Obřan a Maloměřic na břehu Svitavy. Byla postavena A. Esslerem, podnikatelem židovského původu, přičemž součástí továrny byla i vodní elektrárna, která zásobovala elektřinou jak továrnu, tak i část okolní zástavby. Essler i s rodinou byl vězněn v koncentračních táborech, po válce prohlášen za nacistu a majetek byl znárodněn. Továrna však fungovala až do roku 1992, kdy byla uzavřena (Encyklopedie.Brna.cz, 2009). Dnes je místo minimálně využívané, dle průzorů ve vybitých oknech je hlavní budova továrny využita pouze ke skladování materiálu. Z hlediska využití v CR by tento objekt byl ideální k citlivé rekonstrukci na muzeum, tematické věnované židovským

41

osobnostem a zejména textilnímu průmyslu, pro který Brno mívalo dobré předpoklady (viz např. NP Vlněna). 6.2.3 Železniční poliklinika Jde o objekt podobný továrně Ergon, který je však v mnohem lepším stavu, protože je oplocen a důsledně hlídán (patrně i kvůli blízké „kolonii“ lidí bez domova). Stavba polikliniky určené pro zaměstnance drah započala roku 1988, ale s revolucí byly práce zastaveny, stavba zakonzervována a v tomto stavu se dochovala dodnes (RYSY.cz, 2008). Leží na velmi perspektivním a žádaném místě blízko budoucího hlavního nádraží, což snižuje možnost využití pro některé z forem netradičního CR. Pokud by však bylo umožněno jiné než původní využití, mohlo by jít o multifunkční dům, kdy by v jednotlivých patrech byly např. hřiště na paintball, výstavní expozice, umělé „horostěny“ a na střeše industriálně laděný lanový park. 6.2.4 Hotel Přehrada Blízko od přehradní hráze se nachází komplex opuštěného hotelu, který tvoří hlavní budova s typickou hranolovou jídelnou a pět bungalovů. Od revoluce je hotel nevyužívaný a chátrá, bydlí v něm lidé bez domova, navštěvují jej narkomani a sprejeři. Taktéž je oblíbenou lokalitou „urban explorers“, protože uvnitř se nachází často původní (avšak již rozbité) vybavení a panuje zde zvláštní atmosféra. Je paradoxem, že přes výhodnou polohu se městu nedaří objekt prodat soukromému investorovi, který by se postaral o rekonstrukci, nebo v tomto případě možná pravděpodobnější demolici. 6.2.5 Stadion za Lužánkami Jde o zarostlý fotbalový stadion ležící pod zahradou patřící Mendelově univerzitě v Brně. Dříve opodál stojící zimní stadion by zbourán, avšak s fotbalovým se zatím prakticky nic neděje. V současné době je objekt obehnán plotem a uzavřen, avšak není těžké se dostat dovnitř. Z travní plochy místo působí „apokalypticky“, v křovinách žijí zajíci a dokonce srnky. Dle některých zdrojů se zde nachází nějaký chráněný druh živočicha. Z horních ochozů pak je vidět překvapivě daleko do okolí. Je patrně jen otázkou času, kdy dojde k rekonstrukci stadionu. Do té doby by však mohl být využit pro alternativní sportovní aktivity, bojové hry (paintball a airsoft, či „light urbex“. Mohlo by být také zajímavé, pokud by se stadion zapečetil, bez zásahů se ponechal

42

svému osudu, a poté by turisté jezdili pozorovat, jak se daří izolovaným rostlinným i živočišným druhům. 6.2.6 Vila na Strážním vrchu Neboli také Hošnova vila, pojmenovaná po tehdejším pravomocně odsouzeném podnikateli. Jde o opulentní stavbu, jejíž architektonický styl měl dávat najevo bohatství majitele. Po peripetiích se soudy je však vila už mnoho let opuštěná a chátrá. Sběrači kovů odnesli vše, co se dalo, avšak i dnes si lze vyvodit, co „obnášel život milionáře“ (Idnes.cz, 2010). Vzhledem k atraktivitě lokality je možné očekávat buď opravu stávající stavby, nebo demolici a nové rozdělení dispozic přilehlých pozemků. Do té doby by však mohla být využita tak, jako doposud, např. coby fotoateliér. 6.2.7 Německá exteritoriální dálnice Oproti zbylým stavbám této skupiny jde o řadu technických objektů spojených se stavbou plánované dálnice vedoucí z Vídně do Wroclavi. Stavba byla započata po rychlém územním vyrovnání na konci 30. let 20. století, avšak kvůli válce byla přerušena a nikdy proto nebyla dokončena v plném rozsahu. Do dnešní doby se dochoval krátký úsek dálnice vedoucí od Veselky po Bystrc, a pak jednotlivé mosty, pilíře, propustky a terénní příprava pro stavbu (např. za Kníničkami je na terénních mapách patrná dlouhá brázda vedoucí přerušovaně před Kuřim a dále na sever). Kromě možného využití těchto objektů pro netradičně-poznávací CR je možné směřovat pozornost zejména na dva betonové pilíře, které se nacházejí po proudu řeky Svratky blízko přehradní hráze. V prvé řadě by bylo možné spojit oba pilíře tak, aby z toho na pravém břehu bylo možné například po provazovém žebříku přejít na vrchol pilíře z levého břehu. Tím, že se žádná podobná stavba pravděpodobně v ČR ani nevyskytuje, mohlo by jít o velmi navštěvovanou netradiční atraktivitu. Druhým využitím by bylo obnovení umělé „horostěny“ po stranách severního pilíře. Jako jediná v této skupině je tato možnost označena coby snadno realizovatelná, zejména i díky tomu, že před rozšířením umělých krytých „horostěn“ se lezlo i závodilo v lezení právě na tomto pilíři, a dodnes ve stěně zůstala příprava pro montáž chytů. 6.2.8 Maruszka Na pomezí hranic Brna a Modřic se nachází hlubší terénní proláklina, která je údajně nazvaná Maruszka (Geocaching.com, 2012). Přes nerovnost vede šesti-proudová silnice 43

R52 (ul. Vídeňská), která je v místě přemostěna a okolí zabezpečeno kamennou zdí bránící postupující vodní erozi. Samotnou atraktivitou je však zbořenina dříve minimálně dvoupatrového domu se sklepem, která nyní stojí pod mostem a kam také vedou souřadnice uvedené „geocache“. Proč došlo k takovému konstrukčnímu řešení a proč vůbec v takovém místě stojí dům, nebylo nikde dohledáno. O tomto místě nyní vědí pravděpodobně jen „typičtí návštěvníci“ podobných opuštěných prostor. Z pohledu možného dalšího využití by dům mohl být využit sám o sobě coby atrakce, nebo by mohl být opraven a celá proláklina upravena na netypické hřiště pro paintball s přilehlým turistickým zázemím. Realizovatelnost je však značně nejistá, zejména kvůli podzemní a stékající vodě z polí, která zde bude mít za velkých dešťů značný vliv.

Obr. 9 – Netradiční atraktivity ze skupiny Opuštěné stavby (OS) (pramen: maps.google.com, 2013; autor)

44

Tab. 4 – Přehled netradičních atraktivit zařazených ve skupině Opuštěné stavby (OS)

Skupina

Opuštěné stavby (OS)

Název

Zkratka

Městská část

Umístění (GPS)

Dostupnost

Přístupnost

Továrna Ergon

OS 6.2.1

Maloměřice

49°12'55.496"N, 16°39'44.718"E

auto/ kolo/ pěšky

vstup zakázán

Esslerova textilka

OS 6.2.2

Obřany

49°13'41.020"N, 16°38'57.984"E

všechno

vstup zakázán

Železniční poliklinika

OS 6.2.3

Střed

49°10'52.234"N, 16°36'34.221"E

kolo/ pěšky

vstup zakázán

Hotel Přehrada

OS 6.2.4

Kníničky

49°14'13.557"N, 16°31'5.172"E

auto/ kolo/ pěšky

vstup zakázán

Stadion za Lužánkami

OS 6.2.5

Královo Pole

49°12'45.886"N, 16°36'41.395"E

auto/ kolo/ pěšky

vstup zakázán

OS 6.2.6

Střed

49°11'7.678"N, 16°33'59.045"E

všechno

vstup zakázán

OS 6.2.7

Bystrc+

49°13'59.663"N, 16°31'17.579"E

auto/ kolo/ pěšky

vstup očividně nezakázán

OS 6.2.8

mimo Brno

49°8'0.099"N, 16°36'13.234"E

auto/ kolo/ pěšky

vstup očividně nezakázán

Vila na Strážním vrchu Německá exteritoriální dálnice Maruszka

Možnosti využití urbex, výhled, paintball, airsoft urbex, muzeum, klub urbex, muzeum, kulturní CR urbex, bojové hry, rekreace urbex, sportovní CR, biologická pozorování urbex, ateliéry, výhled horostěna, výhled, lanový most urbex, místní muzeum, tematická restaurace

Cílová skupina

Časová náročnost

Geocache

Obtížnost reálného využití

dobrodruzi

1,5 hod.

ano = 2

nedovedu posoudit

dobrodruzi /běžní turisté

0,75 hod.

ne

nedovedu posoudit

dobrodruzi

1,25 hod.

ne

nedovedu posoudit

dobrodruzi

1,25 hod.

ne

nedovedu posoudit

dobrodruzi /běžní turisté

1,25 hod.

ano = 1

nedovedu posoudit

dobrodruzi /běžní turisté

0,75 hod.

ano = 1

nedovedu posoudit

dobrodruzi

> 0,25 hod.

ano = 1

snadné

dobrodruzi

0,5 hod.

ano = 1

nedovedu posoudit

(pramen: autor)

45

6.3

LOMY A POVRCHOVÉ DOLY (LPD)

Poslední skupinou ve výběru netradičních atraktivit v Brně jsou lomy nebo povrchové doly, které jsou už dnes nevyužívány nebo užívány pouze okrajově. Zařazeny jsou jak kvůli tomu, že vytěžením ložiska zůstala na místě prakticky nevyužitá jizva v krajině, jednak také proto, že vytěžený lom může být do jisté míry esteticky a rekreačně hodnotný (např. jako koupaliště v případě jeho zatopení). Z brněnských lomů je zatopen pouze jeden, a to navíc jen částečně. Lomy však mohou poskytovat prostor i pro mnoho dalších aktivit spojených s CR. Může jít např. o lezecké aktivity, prostor pro výstavbu adrenalinových a lanových parků, těžební „safari“ (např. Mostecké uhelné safari (2013)) ad. 6.3.1 Lomy pod vrcholem Hády (Růženin lom, lom Džungle, Velká Klajdovka) Lom Hády je souhrnné a neodborné pojmenování skupiny lomů, které se pod vrcholem Hády s největším brněnským vysílačem nachází. Patří mezi ně lom Džungle (majitel pozemku na části zatravněné plochy chová v několika ohradách lamy), lom Velká Klajdovka (horní patra lomu, zahrnující terasy s vyskládanými tvary a nápisy), Růženin lom nacházející se v nejnižší části se smaragdovými jezírky, které jsou využívány jako nudistická pláž, a lom Kavky, který je dnes už kompletně zarostlý a který coby terénní zlom připomíná hlavně kolmá stěna u dvojitého ústí do štol, kde se prý kdysi testovaly letecké motory. Dávný lom Kavky a lom Velká Klajdovka jsou dnes chráněny jako přírodní památky. Podle různých zpráv (Brněnský deník, 2010) má být v místě lomu vybudován akvapark a sjezdovka, avšak plány na výstavbu počítaly s dokončením stavby v roce 2012. Na místě se však dosud nezměnilo nic a je otázkou, zdali je takový zásah žádoucí, protože Hády jako celek jsou častým cílem romantických procházek, koupání a běhu, které těží ze zvláštní atmosféry, která v lomu panuje, a z výhledu na celé Brno. Stavba zamýšleného rozsahu bude pravděpodobně rentabilní, ale je otázkou, za jakou cenu. 6.3.2 Lesní lom Tento lom se nachází na sever od Líšně, na východ od silnice vedoucí do Ochozu u Brna. Jeho jméno je odvozeno od lesů, které jej ze značné části obklopují či obklopovaly. Dnes již nikde těžba neprobíhá, ale prakticky je stále připraven na její 46

obnovu. Tvarem jde o oválný lom o několika terasách, přičemž v porovnání s ostatními lomy ve výběru patří rozhodně mezi ty větší. Ačkoli je cílem mnoha procházek, zůstává v tomto směru zastíněn blízkými mnohem frekventovanějšími lomy pod Hády. Na druhou stranu může jít o pozitivum, protože kvůli tomu je zachovalejší a klidnější. Údajně existují plány výstavby cvičné sjezdovky, která by pravděpodobně využila nejplynulejší západní těžební svah. Aktuálně je však lom využíván pouze k procházkám, k projížďkám na terénních motorkách a čtyřkolkách a případně coby bojiště pro paintball. 6.3.3 Lom Kalcit Třetí, nejmenší z podskupiny lomů v blízkosti vrcholu Hády. Nachází se na rovině u severních hranic města a prozatím zde stále probíhá těžba. Už nyní však zaznívají plány geologů na využití lomu k podrobnějšímu studiu a tréninku odběru vzorků. Z pohledu využití v CR by mohla být zajímavá možnost stavby adrenalinového parku, který by v kompaktní prostory lomu zcela vyplnil množstvím překážek. 6.3.4 Lom v Černovicích Prakticky jde o funkční pískovcový lom o značně velké rozloze a roztroušené těžbě, díky které nepůsobí příliš využívaně. V nejbližším okolí se nacházejí pískovcové tunely (viz Kap. 6.4.9) a neoficiální „bikepark“. Oproti vysokým erodovaným pískovcovým stěnám nepůsobí blízkost průmyslových zařízení ve Starých i Nových Černovicích příliš esteticky a atraktivně, a proto se jeví jako ideální vedlejší využití lomu pro realizaci občasného „těžebního safari“, kdy by byly výpravy o několika lidech provázeny po klíčových místech lomu a seznamovány se základními údaji a principy těžby. 6.3.5 Lom u Kohoutovic Na trase starého „Masarykova“ okruhu vedoucího z Kohoutovic do Žebětína se nachází malý kamenolom se statusem základního stupně ochrany přírody, o čemž informuje tabule u vstupu. Přes svou nevelkou rozlohu nabízí příjemný rozhled směrem na západ a okolní lesy jsou často využívány k procházkám a rekreaci. Z tohoto důvodu by bylo vhodně v horní části lomu vytvořit malý ochoz s posezením, případně pojmout celý prostor k jeho návaznosti s blízkými lesy, a vytvořit členitý lanový park, který by pokračoval i do bezprostředního okolí lomu.

47

6.3.6 Lom v Komíně Kamenolom, podle kterého je pojmenována zastávka MHD, se nachází ve stavu ukončování těžby. Nebylo přesně dohledáno, co je s lomem plánováno dále, údajně má však být místo zastavěno domy. Těžce dostupný prostor nad lomem poskytuje netypický výhled na část Bystrce, a bylo by vhodné místo lépe zpřístupnit a podobně jako u lomu v Kohoutovicích vytvořit jednoduchou vyhlídku s posezením, která by navazovala na cesty vedoucí do Medlánek a Komína. V případě nerealizování stavby domů by přímo v prostoru lomu mohl vzniknout objekt k realizaci adrenalinového CR, např. již zmiňované adrenalinové či lanové parky, které by těžily z ideální dopravní dostupnosti a vysokého počtu obyvatel blízké Bystrce. 6.3.7 Lom na Stránské skále Stránská skála je uvedena i v této kategorii. Do výběru je zařazeno pouze pásmo lomů umístěných pod vrcholem, které jsou tvořeny světlými vápenci a které jsou vidět široko daleko. Oproti okolním kopcům je Stránská skála tvořena zmíněnými vápenci, které nalezneme např. také na Pálavě či v Moravském krasu. Skály byly i jsou hojným nalezištěm zkamenělin dávných živočichů. Z hlediska využití je celá chráněná oblast (Národní přírodní rezervace) do jisté míry multifunkční, slouží k rekreačním procházkám, poskytuje daleké výhledy do všech stran a skalní útvary jsou využívány horolezci. Při hledání alternativního využití lomu by mohla být věnována pozornost právě lezeckým aktivitám, pro které se zde nachází velice vhodné podmínky. 6.3.8 Lom pod Holednou Lom se nachází pod kopcem Holedná, přímo přes řeku naproti zastávce MHD Podlesí. Jde o starý a již dlouho nevyužívaný kamenolom, tvořený tmavě zbarvenou horninou, takže kromě zimního období je ukryt před zraky většiny projíždějících lidí. Využití tohoto lomu je nasnadě – již dnes je amatérsky využíván k lezeckým aktivitám a v tuto chvíli se patrně nenachází v Brně a okolí vyšší skalní stěna, na které by šlo lézt. Díky tomu by postačilo investovat nízkou částku do jistících prvků a informační tabule s pravidly využití, a případně postavit přes řeku lanový žebřík, který by byl jakýmsi doplňkem.

48

6.3.9 Lom v Bosonohách Poslední zmiňovaný objekt se nachází na okraji Bosonoh. Jde o v poslední době již nevyužívaný kamenolom, který nyní slouží jako neoficiální skladiště materiálu a je stále více pokryt náletovými dřevinami. Využití tohoto nevýrazného lomu by těžilo z předpokladu, že se nachází na relativně uzavřeném prostoru bez velkých terénních zlomů, takže by zde mohly probíhat např. hudební koncerty, různé akce, případně mnohokrát uváděné zážitkové parky spojené s adrenalinovým a dobrodružným CR.

Obr. 10 - Netradičních atraktivity ze skupiny Lomy a povrchové doly (DPL) (pramen: maps.google.com, 2013; autor)

49

Tab. 5 - Přehled netradičních atraktivit zařazených ve skupině Lomy a povrchové doly (LPD)

Skupina

Název

Zkratka

Lomy pod Hády

LPD

Lesní lom

Lom Kalcit

Opuštěné lomy (OL)

6.3.1

LPD 6.3.2

LPD 6.3.3

Lom v Černovicích

LPD

Lom u Kohoutovic

LPD

Lom v Komíně

6.3.4

6.3.5

LPD 6.3.6

Lomy na Stránské skále

LPD

Lom pod Holednou Lom v Bosonohách

LPD

6.3.7 6.3.8

LPD 6.3.9

Městská část

Umístění (GPS)

Dostupnost

Přístupnost

Maloměřice

49°13'8.558"N, 16°40'19.862"E

auto/ kolo/ pěšky

vstup očividně nezakázán

Líšeň

49°13'20.097"N, 16°41'39.162"E

auto/ kolo/ pěšky

vstup očividně nezakázán

Líšeň

49°13'35.629"N, 16°41'57.692"E

auto/ kolo/ pěšky

vstup zakázán

Černovice

49°10'33.502"N, 16°38'58.566"E

auto/ kolo/ pěšky

vstup zakázán

těžební safari

Žebětín

49°11'48.069"N, 16°31'29.724"E

auto/ kolo/ pěšky

vstup očividně nezakázán

kulturní akce, lanové centrum

Komín

49°13'16.007"N, 16°32'17.569"E

všechno

vstup zakázán

adrenalinový park

Slatina

49°11'25.510"N, 16°40'33.187"E

MHD/ kolo/ pěšky

vstup povolen

kolo/ pěšky

vstup povolen

auto/ kolo/ pěšky

vstup očividně nezakázán

Jundrov Bosonohy

49°13'3.369"N, 16°32'29.092"E 49°10'44.712"N, 16°32'8.531"E

Možnosti využití turistika, adrenalinový park, (nuda)pláž adrenalinový park, sjezdová trať těžební safari, adrenalinový park

lezecká stěna, turistika lezecká stěna lanové centrum

Cílová skupina

Geocache

Obtížnost reálného využití

všichni

ano = 5

snadné/ nedovedu posoudit

dobrodruzi/ běžní turisté/ rodiny s dětmi

ano = 1

nedovedu posoudit

dobrodruzi/ běžní turisté/ rodiny s dětmi

ne

nedovedu posoudit

dobrodruzi/ běžní turisté/ rodiny s dětmi běžní turisté/ rodiny s dětmi/ senioři dobrodruzi/ běžní turisté/ rodiny s dětmi

ano = 1

snadné

ano = 2

nedovedu posoudit

ano = 2

nedovedu posoudit

všichni

ano = 3

snadné

ano = 1

snadné

ano = 1

nedovedu posoudit

dobrodruzi/ běžní turisté běžní turisté/ rodiny s dětmi

(pramen: autor)

50

7 NÁVRHY BALÍČKŮ NETRADIČNÍCH ATRAKTIVIT V BRNĚ Splnění sekundárního cíle celé této práce předpokládá vytvoření turistických balíčků, ve kterých jsou zahrnuty ty nejzajímavější z vybraných netradičních atraktivit. Jednostranně zaměřené balíčky na jednu určitou formu CR lze nepřímo vyčíst už z typologie atraktivit (např. Kap. 6.1 DNO, věnovaná kulturně-naučné formě CR zaměřené na netradiční typ obydlených lokalit). Kritérii výběru atraktivit při tvorbě reálně využitelných balíčků atraktivit proto byla naopak pestrost nabídky (aby si všechny cílové skupiny „přišly na své“) a možnost propojení s blízkými atraktivitami tak, aby nebyly kladeny vysoké nároky na mobilitu návštěvníků. Netradiční atraktivity každého z balíčků se tak nacházejí vždy v jedné lokalitě, jsou využitelné pro různé formy CR a je možné je v případě zájmu cílové skupiny propojit s tamními tradičními atraktivitami. U atraktivit „se zákazem vstupu“ je pro tyto účely veden předpoklad, že by došlo k zajištění základní bezpečnosti a povolení vstupu.

Obr. 11 – Balíčky netradičních atraktivit na území města Brna (pramen: maps.google.com, 2013; autor)

51

Uvedené balíčky jsou koncipovány vždy na necelý jeden den, a to tak, aby je bylo možné bez podstatných úprav (myšleny úpravy výběru atraktivit, nikoli zajištění bezpečnosti a vstupu) nabídnout coby reálný produkt pro rozvoj CR ve městě Brně. 7.1

BALÍČEK „SVĚT ZA ZRCADLEM“

Netradiční atraktivity (na mapě směrem ze severu na jih): kryt pod Kraví horou, hrad Špilberk a kasematy, tramvajová štola pod Špilberkem, neštěstí na ul. Pekařské, kryt pod Špilberkem (10Z), kostnice u sv. Jakuba, Kapucínská hrobka, kryt Denis, komín na ul. Leitnerova a Kamenná kolonie. Tento balíček je zaměřen na střed města Brna, zejména pak na objekty, které jsou ukryty tak říkajíc „za zrcadlem“ tvořeným obvyklými turisticky oblíbenými památkami. Je určen pro všechny, kteří chtějí město poznat hlouběji, avšak nemají možnost nebo zájem dopravovat se z centra do okolních městských částí. Zjistí tak, co všechno se nachází pod Špilberkem, odkud pramení legendy o propadech lidí do brněnského podzemí a kam se ukrývali lidé při leteckých útocích, uvidí unikátní podzemní kostnici i nejznámější brněnskou dělnickou kolonii plnou přirozených uměleckých děl a vše mohou zakončit netypickým výhledem z komína. Díky výhodnému umístění v centru města může být balíček atraktivní i pro turisty, kteří se jinak obvykle spokojí s typickými turistickými atrakcemi, a může tak sloužit jako obohacující nástavba na běžnou nabídku. 7.2

BALÍČEK „BRNO JAKO NA DLANI“

Netradiční atraktivity (na mapě ve směru od západu na východ): zatopený kryt v Maloměřicích, továrna Ergon a lomy pod Hády (Růženin, Džungle, Velká Klajdovka). V rámci tohoto balíčku mohou turisté navštívit zejména lomy pod vrcholem Hády, které poskytují výhled prakticky na celé město a které jsou velmi lákavým cílem hlavně ve slunečné dny. Zatímco běžní turisté poté patrně sejdou níže k zatopenému Růženinu lomu nebo k výběhu lam v lomu Džungle, dobrodruzi mohou z lomu pokračovat do jedné ze dvou štol, které vedou směrem do nitra kopce a ústí kolmou skruží blízko zmiňovanému výběhu. Následně pak mohou navštívit, pro někoho odpudivou, ruinu nedostavěné továrny Ergon, která je právě z lomu dobře viditelná (zatopené sklepy, některé graffiti, opačný výhled na lomy ze střechy, …), a okruh zakončit průzkumem nedostavěného a částečně zatopeného protileteckého krytu z války.

52

8 DOPORUČENÍ A ZÁVĚRY Turistický průmysl, jak bývá CR někdy označován, je nedílnou součástí většiny ekonomik světa. Jeho realizace je založena zejména na předpokladech, kterými daný stát či lokalita disponuje. Existují státy, které jsou na příjmech spojených s CR zcela závislé, přičemž jde většinou o takové země, které mají velmi silné předpoklady pro CR na úkor ostatních ekonomických odvětví. Základním předpokladem pak je přítomnost přírodních či člověkem vytvořených atraktivit v CR, díky kterým může být daná lokalita pro turisty atraktivní. Brno ani ČR jako celek sice nepatří mezi „turistické velmoci“, avšak i zde se CR přímo či nepřímo podílí na cca 13 % HDP a na 4,5 % zaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel (viz Kap. 3.7.1). Brno pak těží zejména ze své, historickým vývojem pevně zakotvené, pozice města na křižovatce obchodních cest a centra Jižní Moravy, díky čemuž je v dnešní době místem realizace zejména naučně-poznávacího, kongresového, obchodního, incentivního CR a dalších. V posledních letech je však zaznamenáván rostoucí význam tzv. netradičních forem CR, které těží hlavně z přesycenosti turistů běžnými produkty CR. Za netradiční formy CR lze považovat např. takové, jejichž realizace není zaměřena pouze na uspokojování primárních potřeb (rekreace, obnova sil – viz Kap. 3.5.1). Cílem té to práce je lokalizovat netradiční atraktivity na území města Brna, které by bylo možné využít pro rozvoj CR, a to např. ve formě balíčků, spojujících ty nejzajímavější atraktivity, které by byly nabízeny buď městem, nebo soukromými subjekty, které uvedené objekty v mnoha případech vlastní. Primární zájem byl proto soustředěn na netradiční formy CR, mezi něž řadíme „urban exploration“,

„dark

tourism“,

„prekriontrie“,

„geocaching“

a

dobrodružný

a adrenalinový CR. Pro tyto formy CR má Brno právě díky svému vývoji a pozici výhodné předpoklady (průmysl, vysoké školy, centrum Moravy, …). Na základě uvedených forem CR byla určena kritéria výběru atraktivit, přičemž důraz byl kladen na jejich opravdovou netradičnost. Vzniklo tak 6 odlišných skupin atraktivit – dělnické osady, opuštěné stavby, lomy, podzemní prostory, komíny a objekty „dark tourismu“. Výběru atraktivit pak byl přizpůsoben omezenému rozsahu bakalářské práce. Nejdříve byly vytipovány objekty, které byly následně prozkoumány přímo v terénu. Tři nejzajímavější skupiny (osady, opuštěné stavby a lomy) pak byly zpracovány 53

do souhrnných tabulkových a mapových přehledů, doplněných textem ke každé z 25 vybraných atraktivit. Jedná se buď o takové objekty, které by bylo již dnes možné k realizaci CR využít, nebo o takové, které se neobejdou bez počátečních úprav potlačujících nebezpečnost (zchátralé stavby) či překonání hranice dané zákonem (zákaz vstupu, zejména při „urban exploration“). Většinou však není třeba velkých investic pro dosažení možnosti úspěšného využití atraktivity v CR (více v Kap. 6). Všeobecně platí, že sdružená nabídka služeb a možností/činností působí jako vzájemné synergie, a jako taková je vždy lákavější, než osamocená jediná činnost či služba. Posledním krokem proto bylo navrhnutí již zmíněných balíčků, které by spojovaly nejzajímavější z vybraných atraktivit, nacházejících se ve stejné lokalitě. Zároveň by nadpoloviční část obsažených atraktivit měla být využitelná všemi cílovými skupinami (dobrodruzi, běžní turisté, rodiny s dětmi a senioři). Z pohledu atraktivnosti si zaslouží pozornost zejména skryté podzemí v blízkosti Špilberka (tramvajová štola, kryty, …), dělnické kolonie (Kaménka a Šanghaj), lokalita Stránské skály (lom a podzemí) a oblast pod vrcholem Hády (lomy, továrna Ergon, …). Ostatní, nejmenované atraktivity, se však nachází téměř ve všech oblastech Brna, přičemž větší četnost jejich výskytu je pozorována v oblastech s bohatou a pohnutou historií (středověk, industrializace a deindustrializace, druhá světová válka aj.). Nejvíce atraktivit tak bylo lokalizováno v centru (Brno-Střed), v severovýchodní části (Královo Pole, Maloměřice a Obřany), východní (Slatina, Židenice, Černovice) a severozápadní (Bystrc a Kníničky). Žádné netradiční atraktivity pak nebyly nalezeny v městských částech s primární panelovou zástavbou (Starý a Nový Lístkovec, Bohunice), s rovinným reliéfem (Chrlice, Tuřany) a v těch, které leží na severu města (Řečkovice, Ivanovice, ad.), viz Obr. 8. Oba navržené balíčky pak kopírují zmíněné lokality okolo Špilberka („Svět za zrcadlem“) a Hád („Brno jako na dlani“), přičemž obsahují i ty nejzajímavější z nalezených atraktivit. Brno jako dynamické město by mělo hledat stále možnosti ke zlepšení a k růstu do těch správných směrů. Jak praví poupravená poučka, „není vhodné mít všechny vejce v jednom koši“. I Brno by mělo myslet na všeobecné trendy a neklást při rozvoji CR důraz pouze na ty formy CR, ke kterým má nyní nejsilnější předpoklady. Mělo by se zaměřit i na ty, které nejsou určeny masám turistů, avšak ve kterých se skrývá potenciál. V zahraničních velkoměstech po celém světě žije „urban exproration“, v německých vytěžených lomech se staví adrenalin parky, v bývalých koncentračních táborech se 54

konají prohlídky v rámci „dark tourism“, ve funkčních uhelných dolech probíhá „uhelné safari“ a z „geocachingu“ se od roku 2000, kdy vznikl, stal světový fenomén. Věřím, že Brno by mohlo v této práci získat jednoduchou pomůcku, jejíž výstupy stačí pouze vhodně uchopit a aplikovat je. Některé atraktivity se neobejdou bez personálního zajištění, a proto se může obrátit na různé zájmové svazy (např. Svaz komínářů), neziskové organizace, lidi bez domova (viz průvodci Prahou v rámci z řad bezdomovců v Praze – Pragulic.cz, 2013), nebo na „geocachery“, kteří by umístili sérii nejzdařilejších „keší“ u všech brněnských pamětihodností.

Na oplátku by město

za podobné bezplatné či nízkonákladové personální služby poskytlo sdružením, neziskovým organizacím či skupinám lidí podporu formou jejich lepší propagace, která by byla spojená např. s prezentováním činnosti na veletrzích, akcích pro veřejnost či na pobočkách TIC Brno, apod. Pomocí takového přístupu k rozvoji CR by byly šetřeny náklady za oboustranné pomoci a sdílení kontaktů. Hlubší znalosti průvodců z výše zmiňovaných sdružení by byly přínosné i pro místní obyvatele, kteří oproti běžným turistům vyžadují také podrobnější informace a zajímavosti. Při aplikování návrhů a přístupů doporučovaných touto prací tak město dosáhne nejen rozvoje CR a s tím spojeného růstu zaměstnanosti, ale také vzájemného poznání a pochopení veřejnosti i dílčích zúčastněných sdružení.

55

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY TIŠTĚNÉ ZDROJE BIRAN, A., PORIA, Y., OREN, G.: Sought experiences at dark heritage sites. Annals of Tourism Research, 2011. vol. 38, issue 3, p. 820-841. COHEN, E. (1979): A phenomenology of tourist experiences. Department of Sociology and Social Anthropology. The Hebrew University of Jerusalem. ČERTÍK, Miroslav. Cestovní ruch: vývoj organizace a řízení. Vyd. 1. Praha: Off, c2000, 352 s. ISBN 80-238-6275-8. FORET, Miroslav a Věra FORETOVÁ. Marketing místního rozvoje a cestovního ruchu: distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2008, 119 s. ISBN 978-80-903914-3-7. GARRETT, B.J. Place Hacking: Tales of Urban Exploration. Disertation thesis. University of London, 2012. 359 s. HALL, C.M., PAGE, S.J.: The Geography of Tourism and Recreation: Environment, place and space. 3rd ed. Routledge, London, 2006. 427 s. ISBN 0-415-33560-4. HESKOVÁ, M.: Základní problémy cestovního ruchu. 1. vyd. Vysoká škola ekonomická v Praze, Praha, 1999. 142 s. ISBN 80-7079-047-4. HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: aplikovaný marketing služeb. Praha: Grada, c2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9. HROMKOVÁ, L. Nové formy cestovního ruchu v České republice. Diplomová práce. PřF MU, 2012. CHAPMAN, J. Access All Areas: A User's Guide to the Art of Urban Exploration. Toronto: Coach House Press, 2005. 248 s. KRAUS, S. Trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu. Diplomová práce. ESF MU, 2006. MCNAMARA, J. Geocaching For Dummies. John Wiley & Sons, 2011. 240 s. PAIVA, T., MANAUGH, G. Night Visions: The Art of Urban Exploration. San Francisco, California: Chronicle Books. 2008. 144 s.

56

PÁSKOVÁ, M.: Změny geografického prostředí vyvolané rozvojem cestovního ruchu ve světle kriticko-realistické metodologie. Disertační práce. Přírodovědecká fakulta UK Praha, 2003. 200 s. PÁSKOVÁ, Martina. Udržitelnost rozvoje cestovního ruchu. Vyd. 2. Hradec Králové: Gaudeamus, 2009, 298 s. ISBN 978-80-7435-006-1. PEŠA, Václav a Jaroslav DŘÍMAL. Dějiny města Brna. 1. vyd. V Brně: Blok, 1969. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3., rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. SLAVIČÍNSKÝ, Jiří. Kamenná kolonie a občanské sdružení Kamenka - případová studie. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Csaba Szaló, 2006. ŠTĚPÁNEK, Vít, Jiří ŠÍP a Ludvík KOPAČKA. Geografie cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001, 228 s. ISBN 80-246-0172-9. VAŘEKA, Josef a Václav FROLEC. Lidová architektura: encyklopedie. 2., přeprac. vyd., V nakl. Grada 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 427 s. ISBN 978-80-247-1204-8. VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1. VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Základy cestovního ruchu: distanční studijní opora. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006, 163 s. ISBN 80-210-4205-2. VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 978-80-7380-3407. UNWTO. Making Tourism More Sustainable: A Guide for Policy Makers. UNEP, 2005. 222 s. ISBN 92-807-2507-6. URRY, J. 1990: The tourist gaze: leisure and travel in contemporary societies. London: Sage Publica tions Ltd. 180 pp. ISBN: 0-8039-8182-1 WILLIAMS, S. Tourism geography: a new synthesis. London: Routledge, 2009. 309 s. ISBN 978-0-415-39426-0.

57

ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-807201-880-2. ELEKTRONICKÉ ZDROJE Adolf Essler. Encyklopedie Brna [online]. 2009 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=7070 Aktuality - továrna Ergon. HZS JMK – Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje [online]. 2013 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.firebrno.cz/hasici-budoucvicit-v-ergonu-pod-hady-vyuziji-torzo-tovarny Brněnské nouzové kolonie. InBrno [online]. 7.8.2006 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.inbrno.cz/view.php?cisloclanku=2006080045 Brno.cz. Koncepční dokumenty: Strategie pro Brno [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné

z:

https://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/koncepcni-

dokumenty/strategie/ Brownfields. Institut Udržitelného Rozvoje Sídel [online]. 2013 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.brownfields.cz/o-cem-to-je/co-to-jsou-brownfiedls/ Byvaly hrbitov. Geocaching [online]. 2009 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/log.aspx?LUID=a51e92d5-f8ff-4a19-a53bb1d4308f8f31&IID=068e855e-06fc-48a7-b709-79b3fc2c0297 Černovický lom. ČOUPEK, Petr. Geology.cz [online]. 2007 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/sobr.php?r=700&id=17757 Český Svaz

Komínářů

[online].

2006-2013

[cit.

2013-05-12].

Dostupné z:

http://www.kominari.cz/ Český Svaz Komínářů: Komínová databáze [online]. 2006-2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://koda.kominari.cz ČSÚ. Bilance počtu obyvatel v obcích Jihomoravského kraje [online]. 6.5.2013. [cit. 2013-05-09].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/bilance_poctu_obyvatel_v_obcich_jihomoravskeho _kraje

58

ČSÚ. Charakteristika okresu Brno-město [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_brno_mesto ČSÚ. In: TSA - Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR [online].

[cit.

2013-04-28].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tsa_hlavni_ukazatele_narodniho_hospodarstvi_a_ cestovniho_ruchu_v_cr ČSÚ. Obyvatelstvo podle národnosti a podle velikostních skupin obcí, okresů a správních obvodů ORP - Jihomoravský kraj [online]. 26.3.2011. [cit. 2013-05-09]. Dostupné

z:

http://notes3.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/CD0048E195/$File/CZ064_ZVKR013.xl s Czech Tourism. Didaktické podklady: Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didaktickepodklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ Geocaching.com. Všechny keše v ČR [online]. [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/nearest.aspx?country_id=56&as=1&ex=0&cFilter=9a 79e6ce-3344-409c-bbe9-496530baf758&children=n Google Mapy: Město Brno. Maps.Google.com [online]. 2013. vyd. [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: https://maps.google.com/ GuidePrague.com. Hotel Holliday Inn Brno [online]. [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.guideprague.com/holidayinn/hotel-holiday-inn-brno.php Hošnova vila. STOJKO HURVAJS. Plus.google.com [online]. 2012 [cit. 2013-06-03]. Dostupné

z:

https://plus.google.com/photos/115026451061153174487/albums/57877555759011276 65/5787758388570543010?banner=pwa&pid=5787758388570543010&oid=115026451 061153174487 Hotel Přehrada. IULIETTE. Rajce.net [online]. 2010 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://iuliette.rajce.idnes.cz/Hotel_Prehrada/ KANCELÁR MĚSTA BRNA: Strategie pro Brno. Brno, 2012, 100 s. Dostupné online: https://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/Strategie_pro_Brno/dokumen ty/Strategie_pro_Brno_-_aktualizace_2012.pdf 59

Klášter kapucínů Brno. Kapucínská hrobka [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.kapucini.cz/index.php/brno/hrobka/8-hrobkainfo Kohoutovice. MATESOVIC. Rajce.net [online]. 2010 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://matesovic.rajce.idnes.cz/2010-05-22-23_Brno/#39_Lom_u_Kohoutovic.JPG Kolonie.

Poznej

Brno

[online].

2013

[cit.

2013-06-03].

Dostupné

z:

http://poznejbrno.cz/kolonie/ Komín - dioritový lom. HANŽL, Pavel. Geology.cz [online]. 2011 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?foto=20750 Lom Kalcit. TOMANOVÁ PETROVÁ, Pavla. Geology.cz [online]. 2009 [cit. 2013-0603]. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?foto=19207 Mapa

brownfields.

Brno

[online].

2012

[cit.

2013-05-27].

Dostupné

z:

http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-rozvoje-mesta/odboruzemniho-planovani-a-rozvoje/dokumenty/upp/mapa-brownfields/ Maruszka.

Geocaching.com

[online].

2012

[cit.

2013-05-28].

Dostupné

z:

http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=a07c897c-c1c4-426c-93426dae2a9c296e MMR. Aktualizace dat ze Satelitního účtu cestovního ruchu ČR [online]. 4.3.2013. [cit. 2013-04-29].

Dostupné

z:

http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-

ruch/Cestovni-ruch/Informace-Udalosti/Aktualizace-dat-ze-Satelitniho-uctu-cestovnihoruc Mostecké

uhelné

safari

[online].

2013

[cit.

2013-05-29].

Dostupné

z:

http://www.uhelnesafari.cz/cz/ Nedokončená stavba polikliniky - Brno. RISY [online]. 2008 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/brownfields/detail?id=6421 Netradiční místa pro netradiční setkání. CCRJM: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava

[online].

2013

[cit.

2013-05-27].

Dostupné

z:

http://www.ccrjm.cz/projekty/netradicni-mista/ Opuštěná továrna Ergon - Brno. FASTERBOOK1. Rajce.net [online]. 2012 [cit. 201306-03].

Dostupné

z:

http://fasterbook1.rajce.idnes.cz/Opustena_tovarna_Ergon_-

_Brno/#9.jpg

60

PACASOVÁ, M., HRDINOVÁ, B., PÍSKOVSKÁ, H., TROJAN, J.: Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010 – 2015, analytická část. Brno, Dring consulting, 2009,

91

s.

Dostupné

online:

http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/program_rozvoje_CR/Progra m_rozvoje_CR_Analytika_final.pdf PACASOVÁ, M., HRDINOVÁ, B., PÍSKOVSKÁ, H., TROJAN, J.: Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010 – 2015, návrhová část. Brno, Dring consulting, 2010,

133

s.

Dostupné

online:

http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/program_rozvoje_CR/Progra m_rozvoje_CR_Navrhova_cast_final.pdf Pod lomem Hády vyroste akvapark. Brněnský deník [online]. 2010 [cit. 2013-05-29]. Dostupné

z:

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/-pod-lomem-hady-vyroste-

akvapark20100823.html Pragulic: ...poznej Prahu jinak! [online]. 2013 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://pragulic.cz/ Relaxace.

Holiday

Inn

[online].

2013

[cit.

2013-06-03].

Dostupné

z:

http://www.hibrno.cz/relaxace/ Růženin lom. CESTOVATELHANKA. Rajce.net [online]. 2013 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://cestovatelhanka.rajce.idnes.cz/Ruzenin_lom/#A08.jpg Silnici R43 prý lze postavit podle válečných projektů Hitlerovy dálnice. Centrum News [online].

2013

[cit.

2013-06-03].

Dostupné

z:

http://www.centrumnews.cz/zpravodajstvi/silnici-r43-pry-lze-postavit-podle-valecnychprojektu-hitlerovy-dalnice Stadion za Lužánkami. KOTÁSEK, Petr. Panteří Drápek [online]. 2011 [cit. 2013-0603]. Dostupné z: http://panteri.skauting.cz/blog/2011/04/stadion-za-luzankami/ Starý lom na vápenec v Líšni. Geolocation.ws [online]. 2011 [cit. 2013-06-03]. Dostupné

z:

http://www.geolocation.ws/v/P/52603022/star-lom-na-vpenec-v-lni-let-

balonem-nad/en Stránská skála: Kóta 310. ČOUPEK, Petr. Geology.cz [online]. 2006 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://www.geology.cz/aplikace/fotoarchiv/fotoarchiv.php?foto=17664

61

Tady

je

Hošnovo.

Idnes

[online].

2010

[cit.

2013-05-27].

Dostupné

z:

http://brno.idnes.cz/tady-je-hosnovo-tedy-bylo-0yd-/brnozpravy.aspx?c=A100601_1394210_brno-zpravy_dmk The old herring factory. Hótel Djúpavík [online]. 2013 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.djupavik.com/ Turistické informační centrum Brno [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: http://www.ticbrno.cz/cz/sluzby-tic/ UNWTO. Understanding Tourism: Basic Glossary [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://media.unwto.org/en/content/understanding-tourism-basic-glossary VKP Bosonožský lom. LIŠKA, Martin. Mapy.cz Foto [online]. 2010 [cit. 2013-06-03]. Dostupné z: http://foto.mapy.cz/155395-VKP-Bosonozsky-lom Zarybec.

Geocaching.com

[online].

2013

[cit.

2013-06-03].

Dostupné

z:

http://img.geocaching.com/cache/large/f1cea5e9-a70e-4f61-b5b1-5d758ca6f8ab.jpg Železniční poliklinika. KLOBOUK17. Rajce.net [online]. 2012 [cit. 2013-06-03]. Dostupné

z:

http://klobouk17.rajce.idnes.cz/Zeleznicni_poliklinika,_Brno_-

_Styrice#P4174648.jpg

62

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

CR

Cestovní ruch

ČR

Česká Republika

ČSK

Český svaz komínků

ČSÚ

Český statistický úřad

DNO

dělnické a nouzové osady

GPS

Global positioning system

JMK

Jihomoravský kraj

KVO

komíny a výškové objekty

LPD

lomy a povrchové doly

NPR

Národní přírodní rezervace

ODT

objekty „dark tourismu“

OS

opuštěné stavby

PP

podzemní prostory; přírodní památka

RVHP

rada vzájemné hospodářské pomoci

SSSR

Svaz Sovětských Socialistických Republik

TIC

turistické informační centrum

UNWTO

The United Nations World Tourism Organization

63

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha 1 – „Geokeše“ na území města Brna a v jeho bezprostředním okolí Příloha 2 – Komíny na území města Brna a v jeho bezprostředním okolí Příloha 3 – Negativní dopady CR na přírodní prostředí Příloha 4 – Negativní dopady CR na socio-kulturní prostředí Příloha 5 – Fotografie netradičních atraktivit ze skupiny Dělnických a nouzových osad Příloha 6 – Fotografie netradičních atraktivit ze skupiny Opuštěných staveb Příloha 7 – Fotografie netradičních atraktivit ze skupiny Lomů a povrchových dolů

64

Příloha 1: „Geokeše“ na území města Brna a v jeho bezprostředním okolí

(pramen: Geocaching.com, květen 2013, vlastní úprava)

Příloha 2: Komíny na území města Brna a v jeho bezprostředním okolí

(pramen: koda.kominari.cz, květen 2013)

65

Příloha 3: Negativní dopady cestovního ruchu na přírodní prostředí Typ dopadu Turistické znečištění

Emise

Eroze

Zavlečení nepůvodních druhů

Poškozování přírodních hodnot a biodiverzity

Projev spotřeba zdrojů (i mimo destinaci) vnášení fyzikálních, chemických a biologických cizorodých činitelů uvolňování látek a energií do složek ŽP (doprava, provoz center apod.) smog (vysoká koncentrace znečišťujících látek v ovzduší) hluk (nad 60 dB) v místech s vysokou návštěvností či dopravních uzlů znečišťování vody a půdy (splaškové vody, hnojení, odpadky) přirozená a antropogenní eroze vytváření nových pěších i dopravních cest (stavby i nelegální pohyb volnou krajinou) narušování přírodnin i člověkem vytvořených objektů narušení původních ekosystémů vnesení semen rostlin, zárodků mikroorganismů, drobných živočichů, … extrémní případ - botanické a zoologické zahrady, umělá safari vandalismus (grafity a vrypy, zakázaný sběr, …) "hon za suvenýry", motivace místních obyvatel k obohacení (vzácné/ohrožené druhy, …) nelegální lov zvěře

Příklady (Brno) zvýšené množství odpadů

smogové a světelné znečištění; hnojiva v přehradě (sinice); řeky na území Brna zástavby v geologicky nestabilních lokalitách urbanistické aktivity v původně nezastavěném území grafitti na skalách a v lomech; nelegální sběr vzácných objektů

(pramen: Pásková, 2009, forma a příklady vlastní)

66

Příloha 4: Negativní dopady cestovního ruchu na socio-kulturní prostředí Typ dopadu

Projev Demonstrační efekt

Sociální efekty

Dualizace společnosti Marginalizace obyvatel Turistická iritace Etnocida

Etnické efekty Xenofobie

Akulturace

Inscenizace Kulturní efekty Folklorizace

Ekonomické a infrastrukturální efekty

Urbanistické efekty

Komercializace zdrojů CR Komodifikace zdrojů CR Sociální nerovnosti Nežádoucí infrastruktura Sezónnost pracovních pozic Kongesce veřejných prostor a komunikací Ekonomické úniky Sezónní a jádrová inflace Efekt turistické pasti Vznik a rozvoj turistických ghett

Popis projevu (v případě výraznějšího výskytu uveden příklad) dále také akulturace a efekt módnosti - napodobování vzorců chování návštěvníků obyvateli destinace, změna preferencí (ztráta vlastního stylu) rozdělení na bohaté (profit z CR) a chudé (zvýšené náklady) ekonomické i sociální vytlačování místních obyvatel z prestižnějších sídel či pozic do periferních destinací (růst sociálně patologických jevů) negativní vývoj vztahu místních obyvatel k návštěvníkům (iritační index; chataři vs. turisté u Brněnské přehrady) vyhlazování typických prvků místních etnik (brněnské menšiny) strach a obavy z cizinců, kdy CR působí pozitivně (poznávání jiných kultur) i negativně (rozdíly v životní úrovni) ("Pražáci" na Moravě) proces, v němž místní obyvatelé přijímají prvky "vyspělejší" kultury návštěvníků, zatímco prvky jejich vlastní kultury jsou vytěsňovány hraná původnost neboli komerčně motivované předvádění tradic zpravidla ve smyslu vžitých představ návštěvníků o kultuře daného etnika nepřiměřené zdůrazňování až umělé oživování prvků lidové kultury potlačení kulturních, estetických i duchovních hledisek na úkor CR masová výroba suvenýrů, ztráta jedinečnosti místních řemesel posilování sociální nerovnosti kvůli značným rozdílům mezi přijmy obyvatel (Romové v Brně) vznik nežádoucí infrastruktury neposkytující benefity místním obyvatelům sezónní a špatně placené pracovní pozice přetěžování kapacity (ohňostroje na Brněnské přehradě) způsobeno importem zboží na úkor místních produktů (nové trendy - farmářské trhy a produkty) místní zvýšení cenové hladiny důsledkem zvýšení koncentrace nabídky (centrum Brna a přehrada) působení neregulovaného CR, který znehodnocuje vlastní kapitál (viz výše) potlačení původních fcí sídla na úkor služeb CR (vyšší cenová hladina, přetížení, …)

Derezidentalizace

vytlačování obytné fuknce turisticky vyhledávaných částí sídel

Turistifikace

pozvolné vytlačování základních fcí dané lokality monokulturizace

(pramen: Pásková, 2009; vlastní úprava)

67

Příloha 5: Fotografie netradičních atraktivit ze skupiny dělnických a nouzových osad

Kamenná kolonie (Kaménka) (pramen: Holiday Inn, 2013)

Kolonie na Písečníku (Písečník) (pramen: Poznej Brno, 2013)

68

Divišova čtvrť (Šanghaj) (pramen: autor, 2013)

Kolonie na ul. Podstránská (pramen: autor, 2013)

69

Kolonie Černovičky (Kostivárna) (pramen: InBrno.cz, 2006)

Kolonie na ul. Myslínova (Zarybec) (pramen: Geocaching.com, 2013)

70

Kolonie ve Staré Bystrci (Chaloupky) (pramen: maps.google.com, 2013)

Kolonie na ul. Olší (pramen: Geocaching.com, 2009)

71

Příloha 6: Fotografie netradičních atraktivit ze skupiny Opuštěných staveb

Továrna Ergon (pramen: fasterbook1, 2012)

Esslerova textilka (pramen: maps.google.com, 2013)

72

Železniční poliklinika (pramen: klobouk17, 2012)

Hotel Přehrada (pramen: iuliette, 2010)

73

Stadion za Lužánkami (pramen: Kotásek, P., 2011)

Vila na Strážním vrchu (pramen: Stojko Hurvajs, 2012)

74

Německá exteritoriální dálnice (pramen: Centrum News, 2013)

Maruszka (pramen: autor, 2013)

75

Příloha 7: Fotografie netradičních atraktivit ze skupiny Lomů a povrchových dolů

Lomy pod vrcholem Hády (Růženin lom, lom Džungle, Velká Klajdovka) (pramen: cestovatelhanka, 2013)

Lesní lom (pramen: Geolocation.ws, 2011)

76

Lom Kalcit (pramen: Tomanová Petrová, 2009)

Lom v Černovicích (pramen: Čoupek, 2007)

77

Lom u Kohoutovic (pramen: matesovic, 2010)

Lom v Komíně (pramen: Hanžl, 2011)

78

Lom na Stránské skále (pramen: Čoupek, 2006)

Lom v Bosonohách (pramen: Liška, 2010)

79

Lom pod Holednou (pramen: autor, 2011)

80