Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav geoinformačních technologií
VIZUALIZACE PROSTOROVÉHO UMÍSTĚNÍ DŘEVOSTAVBY V TERÉNU POMOCÍ SOFTWARE SKETCHUP V KATASTRU OBCE VRANOV U BRNA
Bakalářská práce
Samostatná příloha: Vizualizace pohledů a řezů na CD
2011/2012
Jaroslav Nerušil
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vizualizace prostorového umístění dřevostavby v terénu pomocí software SketchUp v katastru obce Vranov u Brna zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
V Brně, dne ………………………. Jaroslav Nerušil
Poděkování Děkuji panu Ing. Miroslavu Matějíkovi, Ph.D za odborné vedení a cenné rady.. Dále bych chtěl poděkovat své rodině za projevenou podporu při studiu a poskytnutí zázemí pro vypracování této bakalářské práce.
Abstrakt Autor: Jaroslav Nerušil Název bakalářské práce: Vizualizace prostorového umístění dřevostavby v terénu pomocí software SketchUp v katastru obce Vranov u Brna.
Tato bakalářská práce je zaměřena na řešení praktického příkladu umístění dřevostavby do terénu od zaměření pozemku po vyhotovení prostorového modelu pomocí programu SketchUp. V první polovině této práce jsou zejména popsány teoretické předpoklady pro osazení stavby do terénu a popis základních funkcí programu SketchUp. Druhá polovina práce se zaměřuje na praktický příklad osazení dřevostavby do terénu v programu SketchUp včetně vytvoření digitálního 3D modelu terénu a dřevostavby podle zvoleného typového projektu.
Klíčoví slova: SketchUp, digitální model terénu, osazení stavby do terénu, dřevostavba
Abstract Author: Jaroslav Nerušil Title: The vizualization of a spatial location of a wooden building in the field at the land register of the village Vranov u Brna, using the software SketchUp.
The thesis is focused on the solution of a practical example of a location of a wooden building into a field from a focus of land to drawing up a dimensional model using the program SketchUp. There are mainly described theoretical assumptions for a fitting of building into the field and a description of basic functions of the program SketchUp in the first half of this thesis. The second half of the thesis is focused on the practical example of a fitting of wooden building into the field in the program SketchUp, including the creation of the digital 3D model of the field and wooden building according to the selected type project.
Keywords: SketchUp, digital terrain model, location of a building into a field, wooden building
Obsah
1 Úvod.......................................................................................................................... - 9 2 Cíl práce .................................................................................................................. - 10 3 Obec Vranov ........................................................................................................... - 11 4 Stavby na bázi dřeva ............................................................................................... - 12 4.1 Historie dřevostaveb ........................................................................................ - 12 4.2 Současnost dřevostaveb ................................................................................... - 13 4.2.1 Rámové stavby .......................................................................................... - 13 4.2.2 Skeletové stavby ....................................................................................... - 14 4.2.3 Masivní stavby .......................................................................................... - 15 5 SketchUp ................................................................................................................. - 16 5.1 Hardwarové nároky.......................................................................................... - 17 5.2 Instalace ........................................................................................................... - 17 5.3 Ovládání ........................................................................................................... - 18 5.3.1 Kreslení čar ............................................................................................... - 18 5.3.2 Tvorba ploch ............................................................................................. - 19 5.3.3 Kreslení ve 3D .......................................................................................... - 20 5.3.4 Barvy a textury.......................................................................................... - 20 5.3.5 Práce s hladinami ...................................................................................... - 22 5.3.6 Import výkresu .......................................................................................... - 22 5.3.7 Import obrázku nebo fotografie ................................................................ - 23 5.4 Reference ......................................................................................................... - 23 6 Územní plánování ................................................................................................... - 25 6.1 Úkoly územního plánování .............................................................................. - 25 6.2 Územní plán ..................................................................................................... - 26 6.2.1 Pořízení územního plánu .......................................................................... - 27 6.2.2 Schvalování územního plánu .................................................................... - 28 7 Umístění obytné budovy do území ......................................................................... - 29 7.1 Vzájemné odstupy staveb ................................................................................ - 29 -
7.2 Proslunění ........................................................................................................ - 30 7.3 Výškové osazení objektu ................................................................................. - 32 8 Volba parcely .......................................................................................................... - 33 8.1 Informace o parcele z KN ................................................................................ - 34 8.2 Odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu ............................. - 35 8.3 Územní plán obce Vranov ............................................................................... - 37 9 Zaměření parcely .................................................................................................... - 38 9.1 Technické vybavení ......................................................................................... - 38 9.2 Použitá metoda ................................................................................................. - 38 9.3 Zpracování dat ................................................................................................. - 39 9.3.1 Výpočet souřadnic .................................................................................... - 39 9.3.2 Grafický výstup......................................................................................... - 40 10 Osazení dřevostavby do terénu ............................................................................. - 42 10.1 Vytvoření modelu terénu ............................................................................... - 42 10.1.1 Tvorba vrstevnic ..................................................................................... - 42 10.1.2 Import vrstevnic do programu SketchUp................................................ - 44 10.1.3 Tvorba 3D vrstevnic ............................................................................... - 45 10.1.4 Tvorba 3D modelu terénu ....................................................................... - 45 10.2 Vytvoření modelu dřevostavby podle zvoleného projektu ............................ - 46 10.2.1 Volba projektu dřevostavby .................................................................... - 46 10.2.2 Vytvoření struktury hladin ...................................................................... - 47 10.2.3 Model 1NP .............................................................................................. - 48 10.2.4 Model 2NP .............................................................................................. - 49 10.2.5 Model střechy ......................................................................................... - 50 10.2.6 Model oken a vchodových dveří ............................................................. - 50 10.2.7 Model schodů .......................................................................................... - 51 10.2.8 Varianty modelu dřevostavby ................................................................. - 51 10.3 Osazení modelu dřevostavby do terénu ......................................................... - 52 10.4 Tvorba řezů .................................................................................................... - 53 10.5 Tvorba pohledů .............................................................................................. - 54 11 Závěr ..................................................................................................................... - 55 12 Summary ............................................................................................................... - 56 Seznam použité literatury .......................................................................................... - 57 -
Seznam obrázků ......................................................................................................... - 59 Seznam tabulek .......................................................................................................... - 60 Přílohy........................................................................................................................ - 61 -
1 Úvod Od dob, kdy si začal člověk budovat svá vlastní obydlí, musel se zamyslet nad tím, jak umístit svoji stavbu tak, aby mu poskytla co největší bezpečí a pohodlí. Vedle volby používaného materiálu lze tedy považovat umístění stavby za zásadní faktor ovlivňující kvalitu bydlení. Postupem času se tak vyvinuly zásady pro umisťování staveb do území, které v dnešní době upravuje celá řada legislativních předpisů a norem. V zásadě lze říci, že se předpisy snaží o umístění staveb tak, aby došlo k optimální kombinaci mnoha faktorů. Z nejvýznamnějších lze jmenovat například bezpečnost konstrukce, ochrana konstrukce, ochrana lidského zdraví, ochrana přírodních hodnot a podobně. Vzhledem k rostoucím nákladům na stavební materiály a energie dnes prostorové umístění stavby stále více ovlivňuje také ekonomický faktor. V důsledku těchto skutečností roste důraz na důkladnou projektovou přípravu celé stavby tak, aby se co nejvíce minimalizovaly náklady na výstavbu a náklady na budoucí provoz stavby. Toho lze dosáhnout vhodnou volbou použitých materiálů a právě správným prostorovým umístěním stavby. Příkladem může být využití tepelných zisků ze slunečního svitu umístěním okenních otvorů do jižní plochy domu. V dnešní době je téměř nemyslitelné, aby návrh a příprava projektové dokumentace probíhala jinak než s pomocí počítačového vybavení. Výpočetní technika dnes nalézá uplatnění ve všech oborech lidské činnosti, stavebnictví není výjimkou. V současné době se klade důraz na zvýšení efektivity práce, tudíž se i výrobci CAD systémů snaží vylepšovat své produkty tak, aby co nejlépe odpovídaly požadavkům zákazníka a získali tím konkurenční výhodu na trhu. Jinou cestou může být myšlenka odlišného přístupu k problematice. Právě v duchu této myšlenky uvedla na trh v roce 2000 společnost @Last Software první verzi programu SketchUp. Tvůrci SketchUpu přišli s koncepcí, která umožňuje práci jako s papírem a perem. Tímto vytvořili silný nástroj zejména pro designéry v oblasti 3D návrhů. V současné době je již na trhu 8. verze tohoto programu. Přes všechna vylepšení a modifikace
však
koncepce
programu
-9-
zůstala
stejná.
2 Cíl práce Cílem této práce je vytvoření prostorového modelu osazení dřevostavby do terénu na vybrané lokalitě pomocí software SketchUp. Území obce Vranov u Brna bylo vybráno záměrně pro svůj kopcovitý charakter, tudíž bylo provedeno osazení dřevostavby ve svažitém terénu. Svažitosti terénu je vhodné využít pro podsklepení objektu, byla tedy vytvořena varianta nepodsklepená i podsklepená. Nedílnou součástí osazení stavby do terénu je prostudování legislativních předpisů vztahujících se k této problematice. Vybrané předpisy týkající se této problematiky byly v práci citovány. K vytvoření složitějších modelů v software SketchUp, například modelu terénu, je nutné osvojit si práci s tímto programem. Základní principy ovládání programu SketchUp jsou v této práci uvedeny. V rámci práce proběhlo zaměření pozemku KÚ Vranov u Brna. Jedním ze stěžejních cílů této práce je posouzení programu SketchUp na základě vlastních zkušeností.
- 10 -
3 Obec Vranov Obec Vranov leží v okrese Brno-venkov přibližně 8 kilometrů severně od Brna. Obec je součástí mikroregionu Ponávka. Katastrální území Vranov u Brna se rozkládá na 12,4 km2 v průměrné nadmořské výšce 465 m a podle sčítání lidu, které proběhlo 1. 3. 2001, žije v obci 602 obyvatel. (www.vranov.cz) První dochovaná písemná zmínka o obci pochází z poloviny 14. století. Již od 15. století je Vranov významným poutním místem, jehož součástí je klášter a barokní kostel Narození Panny Marie, ve kterém je od poloviny 19. století hrobka rodu Liechtensteinů. Podle takzvané zakladatelské legendy se zde na přímluvu panny Marie roku 1240 zázračně uzdravil zemský maršálek Vilém z Rožmberka, postižený slepotou. Během středověkých dob se zde odehrála celá řada dalších zázraků, které však byly sepsány až roku 1608. (Mihola, 2010)
Obr. č. 1: Dobový obraz zachycující poutníky u Vranova (Franz Richter, 1828)
- 11 -
4 Stavby na bázi dřeva Dřevo má vhledem ke své relativně nízké objemové hmotnosti výborné fyzikální a mechanické vlastnosti. Tyto vlastnosti, společně se snadnou a energeticky nenáročnou opracovatelností, dělají ze dřeva téměř dokonalý stavební materiál. Člověk využívá dřevo ke stavbě obydlí již od pravěku, tím se dřevo řadí mezi nejstarší materiály pro stavbu lidských obydlí.
4.1 Historie dřevostaveb První stavby, ve kterých bylo využito dřeva jako konstrukčního materiálu, byly stany kočujících kmenů. Tyto stany byly vytvořeny z nosných tyčí, na kterých byla položena zvířecí kůže. Když se člověk začal usazovat na jednom místě, přišlo postupné zdokonalování obydlí a s tím i složitost konstrukce. Nosné kůly se zarážely do země a vytvářely tak nosnou obvodovou konstrukci. Podlahu tvořil povalový rošt, který byl v pozdější době umístěn v určité výšce nad terénem pomocí horizontálních trámů. Výplň obvodových stěn tvořilo například propletené vrbové proutí, které se případně omazávalo hlínou. V této době člověk začal používat první tesařské spoje. V Evropě, kde byl dostatek dřeva pro stavby, se vyvinuly stavby srubové, které měly obvodové stěny z masivní kulatiny namísto proutěných. Postupem času se opracování kulatiny pro srubové stavby zdokonalilo a v určité podobě se systém výstavby srubových staveb dochoval dodnes.
Obr. č. 2: První typy staveb s použitím dřevěných kůlů zaražených do země (Havířová, 2006) - 12 -
S vývojem a zdokonalováním tesařských spojů se setkáváme od počátku našeho letopočtu na území Evropy, především na území dnešního Německa, se stavbami hrázděnými. Nosná kostra je opět vytvořena z masivních dřevěných prvků, ovšem již hraněných. Stejně jako u předchozích staveb byly obvodové stěny nejprve vyplétány, později byly pro výplně obvodových stěn používány nepálené a pálené cihly. Nutno ovšem
podotknout,
že
vyzdívka
obvodových
stěn
měla
funkci
ochranou
před povětrnostními vlivy, funkci nosnou plnila dřevěná konstrukce. Postupně se však pod vlivem zejména z jižních zemí rozšířil vliv kamenných zděných staveb. Jelikož převládl názor, že stavby ze dřeva jsou méně hodnotné než stavby zděné, přišel útlum výstavby ze dřeva. Hrázděné stavby se velmi často omítaly, aby nebyla patrná konstrukce ze dřeva. (Havířová, 2006)
4.2 Současnost dřevostaveb V současné době používané konstrukční systémy lze rozdělit do tří základních skupin – rámové, skeletové a masivní. Pro každou z těchto skupin jsou charakteristické konstrukční zásady, ve kterých se navzájem liší. 4.2.1 Rámové stavby Rámové stavby mají nosnou konstrukci vytvořenou tak, že nosnou kostru tvoří opracované řezivo. Tato kostra je opláštěna deskovými materiály, které přenáší spolu nosnou kostrou zatížení. Tento systém výstavby pochází ze Severní Ameriky, odkud pronikl i do Evropy. Při výstavbě rámových staveb se využívá různých stupňů prefabrikace, takže se doba montáže hrubé stavby na staveništi může pohybovat jen v řádech několika hodin. Dnes nejpoužívanější průřez nosných stojek je 60 x 120. Stojky jsou v pravidelných osových vzdálenostech, většinou 400, 600 nebo 625 mm. Takto vytvořený rám je vyplněn tepelnou izolací. Pro dosažení standardu pasivního domu je dále nutné opatřit obvodové stěny termofasádou, při čemž je vhodné, navrhnout z vnitřní strany montážní předstěnu, aby při zásahu do stěn nedošlo k narušení izolačních prvků skladby stěny. (Havířová, 2006)
- 13 -
Obr. č. 3: Nosná kostra dřevěné rámové stavby (Havířová,2006) 4.2.2 Skeletové stavby U skeletových staveb má obvodový plášť pouze funkci výplňovou, to znamená, že nepřenáší žádná zatížení. Oproti rámové stavbě mají nosné prvky větší dimenze a jsou ve větších vzdálenostech. Jedná se o svislé prutové prvky, které jsou od sebe vzdáleny v určité modulové vzdálenosti. Dnes používaným materiálem pro dřevěné skeletové stavby je většinou lepené dřevo. Skeletová konstrukce je vhodná pro architektonická řešení s velkým otevřeným prostorem a velkoplošné prosklené fasády. (Havířová, 2006)
Obr. č. 4: Možnost modulové sítě dřevené skeletové stavby (Havířová, 2006) - 14 -
4.2.3 Masivní stavby Masivní stavba je taková, u které jsou nosné stěny vytvořeny z masivního dřeva. Typickým příkladem masivní stavby ze dřeva je stavba srubová. Při současné velmi přesné technologii opracování není třeba těsnění vodorovných spár, jako tomu bylo v minulosti. Podle dnešních norem a požadavků na tepelnou ochranu budov tato technologie neodpovídá daným parametrům. Z tohoto důvodu bývá většinou obvodový plášť masivních staveb doplněný o vrstvu tepelné izolace. (Havířová, 2006)
Obr. č. 5: Vazba rohu se zhlavím srubové stavby (Havířová, 2006)
- 15 -
5 SketchUp SketchUp je software vyvíjený společností Google a v současné době je na trhu veze 8. SketchUp slouží pro tvorbu 3D modelů v oblasti architektury, strojírenství, nábytkářství a podobně. SketchUp se řadí mezi CAD programy, ovšem prostředí je navrženo tak, aby ovládání bylo rychlé a intuitivní. Právě tyto vlastnosti dělají z programu SketchUp silný nástroj jak pro skicování, tak pro tvorbu přesných 3D modelů. Propojením s aplikací LayOut, která je součástí placené verze programu SketchUp, lze vytvářet výkresovou dokumentaci a podklady pro prezentaci výsledků práce. (sketchup.ic.cz) Společnost Google poskytuje dvě varianty programu SketchUp, a to variantu Free pro domácí použití zdarma a verzi Pro, která je určena pro profesionální použití a je placená. Cena verze Pro v českém jazyce se pohybuje okolo 15 tis. Kč. Základní rozdíl mezi těmito verzemi je dostupnost formátů, se kterými je schopen software pracovat. Porovnání podporovaných formátů a dalších funkcí je uvedeno v tabulce (Tab. I) Tab. I: Porovnání SketchUp 8 Free a SketchUp 8 Pro SketchUp 8 Free 2D formáty Import 3D formáty 2D formáty Export 3D formáty
SketchUp 8 Pro
JPG, PNG, TIF, BMP, TGA
JPG, PNG, TIF, BMP, TGA, DWG, DXF SKP, KLM, KMZ, SKP, KLM, KMZ, 3DS, DEM, DDF 3DS, DEM, DDF, DWG, DXF, JPEG, TIFF, PNG PDF, EPS, EPIX, JPEG, TIFF, PNG KMZ, DAE 3DS, DWG, DXF, FBX, OBJ, VRML, XSI, KMZ, DAE
Nástroj LayOut pro prezentaci a tisk Nástroj Style Builder pro vytváření vlastních kreslících stylů Nástroj pro sdílení 3D komponentů 3D Warehouse - 16 -
Ne
Ano
Ne
Ano
Ano
Ano
Online Centrum pomoci Technická podpora emailem
Ano Ne
Ano Ano
5.1 Hardwarové nároky U verze Free i Pro jsou shodné požadavky na hardwarové vybavení. Rozdíly jsou dány použitým operačním systémem. Nutno poznamenat, že software SketchUp podporuje pouze operační systémy, které jsou uvedeny v následující tabulce. Uvedeny jsou rovněž minimální a doporučené požadavky. (sketchup.google.com) Tab. II: Hardwarové požadavky Operační systém Windows XP Windows Vista, 7 Mac OS X 10.5+, 10.6+, 10.7+
Procesor [GHz]
paměť RAM [GB]
grafická karta [MB]
volné místo na HDD [MB]
minimální doporučené minimální doporučené minimální doporučené minimální doporučené
1
2
512
2
128
512
300
500
1
2
1
2
256
512
300
500
2,1
2,1
1
2
128
512
300
500
Při nedodržení doporučených hardwarových požadavků se může stát, že software nebude pracovat optimálně a při práci se složitějšími modely bude práce s ním obtížná a zdlouhavá.
5.2 Instalace Instalace programu SketchUp je velmi jednoduchá a nijak zásadně se neliší od standardní instalace jakéhokoli jiného programu. Instalační soubor je dostupný na stránkách výrobce, tedy http://sketchup.google.com. Na této stránce máme možnost volby verze placené nebo zdarma. Při prvním spuštěním se zobrazí okno „Vítejte ve SketchUpu“. V tomto okně jsou tři záložky. První z nich slouží pro začátečníky, pro které je zde odkaz na výuková videa, tipy a triky a v neposlední řadě odkaz na online centrum pomoci. Ve druhé záložce se nacházejí informace o licenci a ve třetí záložce si volíme typ šablony pracovního prostoru. Každý uživatel má jiné nároky na pracovní prostor, proto si volí, co je pro jeho práci nejvhodnější. - 17 -
5.3 Ovládání Ovládání programu SketchUp je velmi jednoduché a intuitivní. Při spuštění programu se zobrazí tři panely nástrojů: Kreslení, Kamera a Pohledy. V pracovní ploše jsou znázorněny osy pracovního 3D prostoru. Červená (X) a zelená (Y) znázorňují půdorysnou plochu, modrá (Z) je osa svislá. Kladný směr os je znázorněn plnou čarou, záporný čárkovaně. Stručný popis funkcí nástrojů je uveden v příloze č. 1 – Nástroje SketchUp. (Mikač, 2008)
5.3.1 Kreslení čar Pro kreslení přímých čar slouží nástroj tužka z panelu kreslení. Počátek čáry vyneseme jednoduchým kliknutím levého tlačítka do plochy. Konec vynášené čáry opět definujeme prostým kliknutím. Můžeme si všimnout, že se čára při barevně ztotožňuje s barvou osy, se kterou má shodný směr. Zároveň se zobrazí odkaz s textem, který říká se kterou osou je rovnoběžný. Při vynášení čáry obecného směru má tato čára barvu černou. Výsledná vynesená čára má barvu černou.
Obr. č. 6: Kreslení čáry rovnoběžné s osou Přesné kreslení funguje tak, že se zvolí počáteční bod vynášené čáry a požadovaná
délka
se
definuje
číselnou
hodnotou
v jednotkách
zvolených
před začátkem kreslení formou šablony. Pro vynesení čáry délky 1 metr při zvolené jednotce milimetr postupujeme takto: 1) zvolíme nástroj tužka - 18 -
2) definujeme počátek čáry kliknutím do plochy 3) zvolíme požadovaný směr čáry 4) definujeme délku čáry (v tomto případě 1000) a potvrdíme klávesou ENTER 5.3.2 Tvorba ploch SketchUp umožňuje kreslit plochy libovolného tvaru. Tyto plochy mohou být spojovány dohromady, odečítány jedna od druhé, rozdělovány do více ploch. Plochy lze vytvořit kterýmkoli nástrojem pro kreslení. Jako příklad poslouží úloha vytvoření jednoduché obdélníkové plochy pomocí nástroje tužka. 1) zvolíme počátek první strany obdélníka 2) kliknutím definujeme konec první strany a zároveň začátek druhé strany 3) kontinuálně pokračujeme druhou a třetí stranou 4) při vynášení konce třetí strany využijeme „inteligentní“ čáry, která umožňuje ukončit obdélník; při dosažení stejné délky první a třetí strany se objeví odkaz Z bodu a čárkovaná čára spojující první a čtvrtý bod obdélníka; kliknutím dokončíme třetí stranu obdélníka 5) plochu uzavřeme vynesením čtvrté strany obdélníka
Obr. č. 7: Kreslení obdélníka Uzavřením obdélníka automaticky vznikne plocha. Zjednodušeně lze plochy vytvářet nástroji pro tvorbu ploch (Obdélník, Kružnice, Polygon) - 19 -
5.3.3 Kreslení ve 3D Kreslení ve 3D je velmi pomocí tužky je velmi obdobné jako kreslení v ploše. Rozdíl je pouze v tom, že zde přistupuje kreslení ve směru modré osy Z. Zjednodušenou formou vytváření 3D objektů je za použití nástroje Tah/Tlak z panelu úprav. Jde o nástroj, který tvoří podstatu programu SketchUp. Použití nástroje Tah/Tlak je opět velice intuitivní a jednoduché. Vytvoření 3D objektu pomocí tohoto nástroje lze popsat takto: 1) vytvoříme plochu libovolného tvaru 2) zvolíme nástroj Tah/Tlak a označíme vytvořenou plochu 3) vytažením objektu do výšky a kliknutím vznikne 3D objekt
Obr. č. 8: 3D model kvádru Právě rychlé a jednoduché vytváření 3D objektů je jádrem a základní myšlenkou programu SketchUp. Pomocí nástrojů pro 3D modelování lze v tomto software vytvořit 3D model takřka jakéhokoli objektu. 5.3.4 Barvy a textury Nástroj Výplň umožňuje přiřadit plochám materiály, což mohou být barvy a textury. Kliknutím na nástroj Výplň se vyvolá následující dialogové okno.
- 20 -
Označení materiálu
Náhled aktivního materiálu Záložka pro úpravu barevnosti, textur a průhlednosti
Kapátko Název skupiny materiálů
Vzorky materiálu
Obr. č. 9: Dialogové okno nástroje Výplň Zvolená textura nebo barva se aplikuje zvolením ze vzorků v dané skupině materiálů a označením příslušné plochy na modelu. Pokud se již požadovaná textura v modelu vyskytuje, je možné použít kapátko pro zkopírování dané textury na zvolenou plochu. Zvolením kapátka a označením plochy s požadovanou texturou nebo barvou se tento materiál natáhne do kapátka a kliknutím do pokrývané plochy se barva nebo textura přenese.
Obr. č. 10: Příklad použití barev a textur - 21 -
Na předchozím obrázku je uveden příklad zvolení materiálů pro jednotlivé plochy. Fasádě je přidělena barva, střeše krytina a na okna je použito sklo. U skla je vhodné zvolit míru neprůhlednosti. 5.3.5 Práce s hladinami Při vytváření složitějších modelů je vhodné rozdělit si objekty do jednotlivých hladin. Hladiny je možno vytvářet pomocí dialogového okna Hladiny, které se nachází v menu Dialogová okna → Hladiny.
Obr. č. 11: Dialogové okno Hladiny Tlačítkem + se vytvářejí nové hladiny. Nové hladiny je vhodné pojmenovat tak, aby název co nejlépe charakterizoval vlastnosti skupiny. Ve sloupci viditelnost jsou zaškrtnuty viditelné hladiny. Kliknutí na zatržítko způsobí, že se hladina stane neviditelnou. 5.3.6 Import výkresu Pokud hodláme vytvořit model objektu, pro který již máme připravený výkres v některém z CAD programů ve formátu DWG nebo DXF, je vhodné využít možnost importu tohoto výkresu do programu SketchUp. Import provedeme tak, že vybereme menu Soubor → Import… a zvolíme importovaný soubor. Objeví se dialogové okno s výsledky importu. Po zavření tohoto okna se zobrazí importovaný výkres.
- 22 -
Takto importovaný výkres je pouze soubor čar. Pro spojení do plochy vybereme nástroj Čára a obtáhneme jednu z čar. Tím se vyplní obrys ohraničený čarami stěn. Vytvořené plochy stěn vytáhneme nástrojem Tah/Tlak do požadované výšky a získáme model budovy nebo její části.
Obr. č. 12: Vytváření modelu z importovaného výkresu 5.3.7 Import obrázku nebo fotografie Importované obrázky nebo fotografie mají v programu SketchUp široké využití. Mohou sloužit jako pozadí, lze pomoci nich vytvářet rychlé urbanistické studie, ale také mohou být použity jako textury. Samotný import provedeme pomocí menu Soubor → Import. Jakmile je obrázek neimportován, lze s ním pracovat jako s kteroukoli jinou geometrií. Můžeme ho tedy natáčet, zvětšovat posouvat atd.
5.4 Reference Program SketchUp je velmi rozšířený zejména mezi architekty, modeláři, konstruktéry a dalšími odborníky, kteří ocení velmi příznivý poměr cena/výkon. Mezi uživatele Google SketchUp se řadí: RD Rýmařov s.r.o. – výrobce montovaných dřevostaveb MACURA – projektování pozemních staveb - 23 -
OB – INSIDE studio – návrhy a realizace interiérů a exteriérů GENTOP Design s.r.o. – návrhy a realizace interiérů a exteriérů REMY design s.r.o. – design, interiér, realizace dřevostaveb
- 24 -
6 Územní plánování Územním plánováním se v České republice zabývá zákon č. 183 ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Mimo jiné tento zákon upravuje ve věcech územního plánování zejména cíle a úkoly územního plánování, soustavu orgánů a nástroje územního plánování, vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území, možnosti sloučení postupů podle tohoto zákona s postupy posuzování vlivů záměrů na životní prostředí, podmínky pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury, evidenci územně plánovací činnosti a kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost.
6.1 Úkoly územního plánování Úkoly územního plánování jsou uvedeny v § 19 tohoto zákona. Úkolem územního plánování je zejména a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),
- 25 -
g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, m) vytvářet podmínky pro ochranu území před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.
6.2 Územní plán Územní plán je zásadní dokument pro rozvoj obcí a ochranu krajiny. Stavbám, které nejsou v souladu s územním plánem, nesmí být vydáno stavební povolení. Územní plán musí být veřejně přístupný na příslušném obecním úřadě nebo krajském úřadě. Obce často umisťují územní plány na své internetové stránky. § 43 zákona č. 183/2006 definuje účel územního plánu takto: (1) Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. (2) Územní plán může ve vybraných plochách a koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií nebo pořízení regulačního plánu jako podmínku - 26 -
pro rozhodování o změnách v území; v tomto případě stanoví podmínky pro jeho pořízení a pro jeho vydání, které jsou zadáním regulačního plánu. Pořízení regulačního plánu jako podmínka pro rozhodování pozbývá pro vybranou plochu nebo koridor platnosti, pokud nedojde k vydání regulačního plánu do 2 let od podání úplné žádosti v souladu s právními předpisy a zadáním regulačního plánu. (3) Územní plán v souvislostech a podrobnostech územní obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. (4) Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Na pořizování územního plánu vojenského újezdu se vztahují přiměřeně ustanovení § 43 až 55 a § 57. Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu. (5) Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí. Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle zvláštních právních předpisů na provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem. Územní plán hlavního města Prahy je závazný též pro územní plán vydaný pro vymezenou část území hlavního města prahy. (6) Náležitosti obsahu územního plánu a obecné požadavky na využívání území stanoví prováděcí právní předpis. 6.2.1 Pořízení územního plánu Tentýž zákon v § 44 říká, že o pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce, a to: a) z vlastního podnětu, b) na návrh orgánu veřejné správy, c) na návrh občana obce, d) na návrh právnické nebo fyzické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce.
- 27 -
6.2.2 Schvalování územního plánu Návrh územního plánu musí být přístupný po dobu 30 dnů k nahlédnutí veřejnosti. Do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu územního plánu může každý uplatnit své připomínky. Po veřejném projednání navrhne pořizovatel vypořádání námitek a tento návrh sdělí dotčeným orgánům a vlastníkům, kteří uplatnili námitky k návrhu územního plánu. Návrh územního plánu před schválením zastupitelstvem obce posoudí nadřízený orgán územního plánování, tedy krajský úřad nebo ministerstvo. Platný územní plán vyhlašuje obec rozhodnutím zastupitelstva, jedná se o obecně závaznou vyhlášku obce. (Skalský, 2006)
- 28 -
7 Umístění obytné budovy do území Umísťováním obytných budov do území se ve 4. kapitole Umísťování obytných budov do území zabývá norma ČSN 73 4301 Obytné budovy z 1.6.2004.
7.1 Vzájemné odstupy staveb Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace. Tento požadavek se neuplatní u budov umísťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění je řešeno v závazné části územně plánovací dokumentace. Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m. Vzdálenost rodinných domů od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých částí stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se nemusí uplatnit požadavek na odstup od společných hranic pozemků. Vzdálenost mezi obytnými budovami navzájem nebo obytnými budovami a budovami jiného účelu musí být takové, aby všechny byty splňovaly požadavky na proslunění a požadavky na denní osvětlení.
- 29 -
Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace. (ČSN 73 4301: Obytné budovy, 2004) Vzájemné odstupy budov by měly být v zásadě řešeny v kontextu většího celku budov, do kterého hodláme novou budovu umístit. V následujícím obrázku jsou zpracovány podmínky na vzájemné odstupy budov a komunikací dle ČSN 73 4301 Obytné budovy.
Obr. č. 13: Vzájemné odstupy staveb dle ČSN 73 4301 Obytné budovy
7.2 Proslunění Všechny byty musí být navrhovány tak, aby byly prosluněny. Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně jedné polovině - 30 -
součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu. Do součtu podlahových ploch z jedné strany prosluněných obytných místností ani do součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu se pro tento účel nezapočítávají části podlahových ploch obytných místností, které leží za hranicí hloubky místnosti 2,3 násobku její světlé výšky. Obytná místnost se považuje za prosluněnou, jsou-li splněny následující podmínky: - Půdorysný úhel slunečních paprsků hlavní přímkou roviny okenního otvoru musí být nejméně 25°, hlavní přímka roviny je přímka, která je průsečnicí této roviny s vodorovnou rovinou. - Přímé sluneční záření musí po stanovenou dobu vnikat do místnosti okenním
otvorem
nezkreslujícím
nebo
otvory,
materiálem,
krytými
jejichž
průhledným
celková
plocha
a
barvy
vypočtená
ze skladebných rozměrů je rovna nejméně jedné desetině podlahové plochy místnosti; nejmenší skladebný rozměr osvětlovacího otvoru musí být alespoň 900 mm; šířka oken umístěných ve skloněné střešní rovině může být menší, nejméně však 700 mm. - Sluneční záření musí po stanovenou dobu dopadat na kritický bod v rovině vnitřního zasklení ve výšce 300 mm nad středem spodní hrany osvětlovacího otvoru, ale nejméně 1 200 mm nad úrovní podlahy posuzované místnosti. - Výška slunce nad horizontem musí být nejméně 5°. - Při zanedbání oblačnosti musí být dne 1. března a 21. června doba proslunění nejméně 90 minut. Požadovanou dobu proslunění pro den 1. března lze nahradit bilancí, při které je mimo přestupné roky celková doba proslunění ve dnech od 10. února do 21. března včetně 3 600 minut (jedná se o 40 dní s průměrnou dobou proslunění 90 minut). (ČSN 73 4301: Obytné budovy, 2004) Při navrhování obytných budov se bere v úvahu stínění nejen dle současného stavu okolí, ale také možnost pozdějších změn v případě realizace výstavby podle podmínek územního rozhodnutí nebo podle regulačního plánu, popř. územního plánu, jsou-li pro dané území schváleny.
- 31 -
Následující obrázek zobrazuje způsob stanovení kontrolního bodu a úhlů neefektivního dopadu slunečního záření.
Obr. č. 14: Stanovení kontrolního bodu a úhlů neefektivního dopadu slunečního záření
7.3 Výškové osazení objektu Výškovým osazením objektu do terénu rozumíme stanovení optimální nadmořské výšky podlahy prvního nadzemního podlaží, takzvané stanovení 0,000 objektu. Základním předpokladem pro správné stanovení optimální nadmořské výšky podlahy prvního nadzemního podlaží je dodržení zejména těchto podmínek: Objem výkopů by měl být přibližně roven nebo o málo větší než objem násypů Možnost napojení inženýrských sítí (zejména kanalizace) Dbát na architektonické působení objektu
- 32 -
8 Volba parcely Požadavkem na volbu parcely bylo, aby se nacházela ve svažitém terénu. Parcelu jsem si tudíž nejprve zvolil v mapě dostupné na www.cuzk.cz (viz Obr. č. 15), kde je zanesen jak polohopis, tak výškopis. Průzkum terénu byl proveden 5.10.2011, z tohoto průzkumu byla vyhotovena fotodokumentace (viz příloha č. 2) Jak je již uvedeno v názvu této bakalářské práce, parcela se nachází v katastru obce Vranov u Brna. Při prozkoumání mapových podkladů dostupných na serveru Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v sekci nahlížení do katastru nemovitostí (http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) je zřejmý výškový profil obce. Jelikož se obec nachází v kopcovitém území, má rovněž zvolená parcela kopcovitý charakter. Jednoduchým výpočtem podle vzorce
[%] (kde s je sklon terénu, Δv je výškový rozdíl,
l je délka) zjistíme sklon terénu. V tomto případě se sklon terénu rovná přibližně 20 %.
Obr. č. 15: Výškopisná mapa v oblasti obce Vranov, M=1:25 000 (www.cuzk.cz)
- 33 -
Na následujícím leteckém snímku ze serveru maps.google.cz je vyznačena poloha zvolené parcely. Parcela se nachází v západní části obce.
Obr. č. 16: Letecký snímek s vyznačeným zájmovým územím, M=1:10 000 (maps.google.cz)
8.1 Informace o parcele z KN Základní informace o parcelách uvedené v katastru nemovitostí jsou dostupné na webovém serveru Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (www.cuzk.cz) prostřednictvím bezplatné aplikace Nahlížení do KN. Podrobnější informace lze získat formou výpisů, opisů a kopií na katastrálních pracovištích, dále pomocí aplikace Dálkový přístup k datům KN nebo Webové služby Dálkového přístupu rovněž přístupné na serveru ČÚZK. Rozsah a podmínky poskytování údajů z katastru nemovitostí se řídí vyhláškou č. 162/2001 Sb. o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky. Aplikace Nahlížení do KN nabízí několik možností vyhledávání v KN. Tyto možnosti jsou: vyhledat parcelu, vyhledat stavbu, vyhledat jednotku, vyhledat řízení a zobrazení mapy. Právě pomocí možnosti zobrazení mapy bylo zjištěno parcelní číslo zvolené parcely (viz Obr. 17). Pokud tedy známe parcelní číslo, je velice jednoduché zjistit informace o této parcele pomocí volby vyhledat parcelu. Stačí zadat název obce a zjištěné parcelní číslo a aplikace zobrazí volně přístupné informace o zvolené parcele.
- 34 -
Obr. č. 17: Výřez katastrální mapy, M=1:5000 (www.cuzk.cz) V následující tabulce jsou uvedeny základní informace o parcele zjištěné pomocí aplikace Nahlížení do KN. Tab. III: Informace o parcele 288/1 Parcelní číslo 2
Výměra [m ] Katastrální území Číslo LV Typ parcely Mapový list Určení výměry Druh pozemku Způsob ochrany nemovitosti Omezení vlastnického práva
288/1 13 369 Vranov u Brna 785407 126 Parcela katastru nemovitostí DKM Graficky nebo v digitalizované mapě Trvalý travní porost Zemědělský půdní fond Věcné břemeno užívání
8.2 Odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu Jak vyplývá z informací uvedených v katastru nemovitostí, jedná se o pozemek, který je součástí zemědělského půdního fondu. Ochranou zemědělského půdního fondu - 35 -
se zabývá zákon č.334/1992 Sb. České národní rady ze dne 12. května 1992 o ochraně zemědělského půdního fondu, odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu se zabývá v § 9. Žádost o odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro KÚ Vranov se podává na odbor životního prostředí Městského úřadu Šlapanice. Žadatel vyplní formulář žádosti o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu dostupný na webových stránkách města Šlapanice (město.slapanice.cz) v sekci odboru životního prostředí. K žádosti se připojí tyto doklady: Výpis z listu vlastnictví katastru nemovitostí (vydá katastrální úřad) Kopie katastrální mapy (vydá katastrální úřad) se zákresem navrhovaného odnětí (situace stavby) Výpis z obchodního rejstříku nebo živnostenský list Vyjádření vlastníků dotčených pozemků (v případě, že žadatel není vlastníkem pozemku), př. nájemců Výpočet odvodů za odnětí půdy
ze zemědělského půdního
fondu, nejde-li
o odnětí, při kterém se odvody nepředepisují Vyhodnocení důsledků navrhovaného umístění stavby na ZPF zpracované podle přílohy č. 5
vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé
podrobnosti ochrany ZPF (Projekt zalesnění) Plán rekultivace dle příl. č. 7 vyhl. č. 13/1994 Sb., má-li být půda po ukončení účelu odnětí vrácena do ZPF nebo
rekultivována zalesněním
(osázením
dřevinami nebo keři) či zřízením vodní plochy Předběžná bilance skrývky kulturních vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného využití Stavba mimo zastavěné území – navrhnout technicky řešitelné územní alternativy jejího umístění, vyhodnotit důsledky jednotlivých územních alternativ na ZPF podle § 6 vyhlášky č. 13/1994 Sb. Plná moc k zastupování
Poplatek za podání žádosti o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu úřad neúčtuje a vyřízení je do 30 dnů (mesto.slapanice.cz) - 36 -
8.3 Územní plán obce Vranov Obec Vranov na svých internetových stránkách vystavila návrh územního plánu, ze kterého je možné vyčíst některé zásadní informace týkající se zvolené parcely. Návrh územního plánu obce Vranov byl pořízen v září roku 2009, objednatelem byla obec Vranov, pořizovatelem Městský úřad Šlapanice. Návrh územního plánu byl v únoru roku 2012 předán pořizovateli k dalšímu zpracování. (www.vranov.cz) Současný návrh se skládá z části textové a výkresové. Textová část obsahuje návrh zadání územního plánu Vranov, ve které jsou specifikovány mimo jiné požadavky na rozvoj území obce, požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území a další důležitá témata. Výkresová část je zpracována v měřítku 1:5 000 a obsahuje tyto části: výkres současného využití území výkres vývoje území výkres hodnot území výkres limitů využití území výkres záměrů na provedení změn v území problémový výkres Z výkresové části lze vyčíst, že se pozemek dle územního plánu nachází na významně pohledově exponované ploše, dále se jedná o regionální biocentrum a významný krajinný prvek registrovaný. Z těchto důvodů není výstavba na tomto pozemku žádoucí a není příliš reálná. V této práci však nepřikládám těmto skutečnostem váhu, jelikož se jedná o teoretické osazení stavby do terénu. Textová i výkresová část je vložena na CD přiloženém k této práci.
- 37 -
9 Zaměření parcely Vzhledem k velké rozloze parcely, která činí přes 13 000 m2, byla zaměřena zhruba polovina celkové rozlohy. Pro vytvoření modelu terénu a osazení dřevostavby je tento rozsah zaměření dostačující. Pokud by se jednalo o skutečný záměr výstavby, bylo by žádoucí zaměřit celou parcelu (popřípadě okolní parcely) tak, aby bylo možné vyprojektovat přípojky a komunikace pro jejich napojení na stávající infrastrukturu.
9.1 Technické vybavení Pro zaměření parcely byla použita totální stanice GTS 105N od japonské firmy Topcon. Základní parametry přístroje jsou uvedeny v tabulce níže. Tab. IV: Základní parametry Totální stanice GTS 105N Technické parametry Zvětšení Obraz Minimální délka zaostření 1 hranol, viditelnost asi 20 km Přesnost měření délek Přesnost měření úhlů Provozní doba Provozní teplota Délka nabíjení
Topcon GTS-105N Green Label 30 x Vzpřímený 1,3 m 2000 m ±2mm+2ppm 5" 9 h (délkové á úhlové měření; 40 h (úhlové měření -20°C až 50°C 1,8 h
9.2 Použitá metoda Parcela byla polohově zaměřena polární metodou, což je metoda, při které určujeme polohu bodu pomocí polárních souřadnic, tedy vodorovného úhlu mezi orientací a určovaným podrobným bodem a délku spojnice mezi stanoviskem a měřeným podrobným bodem. Výška podrobných bodů byla určena trigonometricky, tedy z měřeného svislého úhlu a délky.
- 38 -
Na počátku měření byla zaměřena zvolená měřická přímka tvořenou body 501 a 502. Bod 501 je zároveň počátkem místního souřadnicového systému, který byl pro účely této práce zvolen. Souřadnice bodu 501 jsou tedy Y=0,00; X=0,00; Z=100,00, bod 502 má souřadnice Y=42,75; X=0,00; Z=96,27. Souřadnice Z je záměrně zvolená tak, aby vypočtené výšky podrobných bodů nebyly menší než nula. Figurant dostal instrukce, aby na měřené ploše vytvořil přibližně čtvercovou síť z podrobných bodů. Tento postup má za následek věrné zachycení průběhu terénu, který je důležitý pro co nejpřesnější budoucí prostorový model terénu. Naměřené hodnoty byly zapsány do předtištěného zápisníku polárního měření. Pro výpočet prostorové polohy bodu je nutné zaznamenat horizontální úhel, vodorovnou délku, převýšení, výšku cíle a přístroje. Základním předpokladem pro bezchybné zpracování naměřených dat v pozdější době je nutné zapisované údaje psát čitelně, nepřepisovat hodnoty, chránit zápisník před povětrnostními vlivy a použít stálý způsob zápisu tak, aby nedošlo k znehodnocení výsledků měření. Následující obrázek zobrazuje ukázku zápisníku polárního měření.
Obr. č. 18: Zápisník polárního měření
9.3 Zpracování dat 9.3.1 Výpočet souřadnic Pro výpočet pravoúhlých souřadnic podrobných bodů jsem využil geodetický software Groma verze 8. Nejprve tedy bylo nutné naměřené hodnoty přepsat do elektronické formy. Pro tento účel je v Gromě při tvorbě nového souboru volba - 39 -
seznam měření – polární metoda. Vložení řádků do zápisníku se děje pomocí klávesy Ins na klávesnici. Dále je třeba vytvořit seznam souřadnic známých bodů (v tomto případě body 501 a 502) vstupujících do výpočtu souřadnic podrobných bodů. Výpočet se uskutečňuje pomocí funkce polární metoda dávkou. Jedná se o hromadný přepočet polárních souřadnic na pravoúhlé. Vzorce pro přepočet polárních souřadnic na pravoúhlé:
Vzorec pro výpočet výšek:
kde
,
,
jsou vypočtené souřadnice,
vodorovná délka,
je horizontální úhel,
jsou souřadnice stanoviska, je převýšení,
je výška přístroje,
je je
výška cíle
Obr. č. 19: Ukázka vypočtených souřadnic v programu Groma 9.3.2 Grafický výstup Po úspěšném výpočtu pravoúhlých souřadnic podrobných bodů následuje export těchto souřadnic do formátu *.txt. Tento úkon je nezbytný pro vykonání další operace, kterou je načtení do programu VKM. - 40 -
VKM je geodetický program ,mimo jiné, pro práci s digitální vektorovou a rastrovou mapou. V této práci byl program VKM použit pro grafické vynesení a tisk podrobných bodů. Vynesení bodů není nijak obtížné. Stačí načíst seznam souřadnic ve formátu *.txt a při správném nastavení program provede vynesení bodů. Dále je již možné provést tisk zobrazených bodů pomocí. Tiskem provází krok za krokem funkce nastavení tisku.
Obr. č. 20: Ukázka grafického výstupu z programu VKM
- 41 -
10 Osazení dřevostavby do terénu 10.1 Vytvoření modelu terénu Pomocí software SketchUp lze vytvářit model terénu dvěma způsoby: Na zelené louce Z vrstevnic Tvorba terénu na zelené louce znamená, že vytvoříme rovnou plochu „louku“. Pomocí nástroje Zvlnění modelujeme terén. Pomocí dalších nástrojů pro úpravu terénu (např. Přidat detail) lze terén dále editovat. Druhý způsob je vhodné využít v případě, kdy chceme, aby model terénu co nejpřesněji odpovídal skutečnému terénu. Podmínkou je naimportovat vrstevnice do SketchUpu buď ve formátu DWG/DXF nebo ve formě obrázku jako v tomto případě. 10.1.1 Tvorba vrstevnic Vrstevnice se tvoří pomocí interpolace vypočtených výškových souřadnic bodů zaměřených v terénu. Interpolaci výšek lze rozdělit na metodu početní a grafickou. Početní metoda je matematické vyjádření půdorysné vzdálenosti vrstevnic. Grafická metoda je založena na podobnosti trojúhelníků. V této práci byl využitý způsob grafické interpolace. Grafická interpolace výšek je navazující operací na vytištění výkresu výškových bodů zpracovaných v programu VKM. Jelikož je k vyhotovení vrstevnicového plánu pomocí grafické metody třeba jen měřítka a dvou pravítek, jedná se o metodu velmi jednoduchou a relativně rychlou. První operací při interpolaci výšek je vytvoření spojnic mezi známými body, poté se přiloží měřítko k bodu s nižší výškou tak, aby hodnota na měřítku odpovídala hodnotě výšky tohoto bodu. Následně se přiloží pravítko tak, že pravítko spojuje odpovídající hodnotu na měřítku. Tato spojnice tvoří stranu trojúhelníka se kterou se vynesou rovnoběžky procházející celými hodnotami na měřítku. Průsečíky rovnoběžek a spojnice známých výškových bodů jsou body,
- 42 -
kterými budou procházet vrstevnice. Takto interpolujeme výšky na celém výkresu. Postup grafické interpolace je znázorněn na následujícím obrázku.
Obr. č. 21: Znázornění grafické interpolace V dalším kroku následuje samotné vytvoření vrstevnicového plánu. Samotné vykreslení vrstevnic principu vrstevnic. Vrstevnice neboli izohypsa je spojnice bodů o stejné výšce. Při vykreslování vrstevnicového plánu tedy spojujeme body o stejné výšce v celých metrech a snažíme se vystihnout tvar terénu tak, aby jej co nejdokonaleji zachycoval.
- 43 -
S
Obr. č. 22: Vrstevnicový plán zájmového území, M=1:1000 10.1.2 Import vrstevnic do programu SketchUp Pro import vrstevnicového plánu do software SketchUp je nutné vytvořený vrstevnicový plán převést do digitální podoby. Při skenování vrstevnicového plánu je vhodné uložit ve formátu, který je možno importovat do programu SketchUp (JPG, PNG, TIF, BMP). Import grafického souboru do prostředí programu SketchUp se provádí vyvoláním nabídky Soubor → Import… a zvolením možnosti Použít jako obrázek. Importovaný obrázek je nutné transformovat do měřítka 1:1. K tomuto úkonu se využije nástroj zvětšení. Poměr zvětšení lze určit z poměru skutečné délky měřické přímky a délky této přímky odměřené v prostředí SketchUp.
kde
je poměr zvětšení,
je délka skutečná,
je délka odměřená.
Importované vrstevnice je dále třeba digitalizovat. Pro digitalizaci vrstevnic se využije zejména funkce oblouk a importované vrstevnice se co nejpřesněji obkreslí. Tím vzniknou 2D vrstevnice v digitální podobě a je možno s nimi dále pracovat.
- 44 -
10.1.3 Tvorba 3D vrstevnic Pro vytvoření modelu terénu je třeba, aby byly vrstevnice ve 3D. Toho docílíme tím, že jednotlivé vrstevnice „vytáhneme“ pomocí funkce Posun tak, aby mezi vrstevnicemi byl výškový rozdíl jeden metr. Výsledek této operace je patrný na následujícím obrázku.
Obr. č. 23: 3D vrstevnice
10.1.4 Tvorba 3D modelu terénu Jak již bylo uvedeno, pro tvorbu modelu terénu jsou v programu SketchUp dvě možnosti, a to buď Z vrstevnic nebo Na zelené louce. Obě tyto možnosti jsou přístupné v menu Kreslení → Terén. Jelikož máme k dispozici vrstevnice ve 3D, použijeme volbu Z vrstevnic. Vrstevnice pro vytvoření modelu je nejprve nutné označit. Poté vybereme volbu Kreslení → Terén → Z vrstevnic. Program vygeneruje model terénu, který pokryje vrstevnice. Pokud by se na modelu terénu vytvořily nepřirozené hrany, je nutné označit model a použít funkci Zjemnění a vyhlazení hran v menu Dialogová okna. Při vyhlazování hran je třeba zatrhnout možnost Hlazení koplanárních. Pomocí posuvníku volíme úhel mezi normálami a tím míru vyhlazení terénu.
- 45 -
Obr. č. 24: Model terénu vytvořený z vrstevnic Takto vytvořený model terénu je možno dále upravovat pomocí menu Nástroje → Terén.
10.2 Vytvoření modelu dřevostavby podle zvoleného projektu Vytvořit model jakékoli stavby v prostředí software SketchUp je v zásadě velice jednoduché. Způsoby vytvoření modelu dřevostavby lze rozdělit podle vstupních informací při modelování. Pokud máme v úmyslu jen načrtnout své myšlenky, budeme používat volné kreslení bez vkládání přesných hodnot. Máme-li podklady v podobě například půdorysu a řezu, budeme používat přesné kreslení. Nejjednodušší vytvoření modelu je v případě, máme-li výkresy ve formátu
DWG nebo DXF (viz kapitola
5.3.6 Import výkresu). Pokud máme výkresy v papírové podobě, vkládáme hodnoty ručně. 10.2.1 Volba projektu dřevostavby Pro osazení do terénu byl zvolen typový projekt RD 126V od společnosti AVANTA SYSTEME spol. s.r.o. Tato společnost vznikla roku 1990 jako projekční firma. Postupně se vypracovala přes rekonstrukce a půdní vestavby až ke komplexním stavbám na přání. Hlavním impulzem pro realizace komplexních staveb byly záplavy v roce 1997, kdy se firma podílela na stavební obnově postižených oblastí. Firma SYSTEME spol. s.r.o. je členem Asociace dodavatelů montovaných domů a držitel
- 46 -
certifikátu Dokument národní kvality. Je tak jediným certifikovaným dodavatelem montovaných dřevostaveb technologií staveništní montáže v ČR. Typový dům RD 126V je rodinný dům s obytným podkrovím. Označení V znamená, že má zvýšenou pozednici a nabízí tak více prostoru v podkroví. RD 126V je standardně v dispozici 4+KK, dispozici lze ale upravit. Užitná plocha je 100 m2 a zastavěná plocha 65 m2. Cena tohoto domu dodaného na klíč v nízkoenergetickém provedení je podle ceníku v současné době 2 063 875 Kč včetně DPH. U domu RD 126V lze upravovat: polohu a počet oken posouvat či odstraňovat nenosné příčky domu změnit účel místností; například v 2.NP zrušit koupelnu a vytvořit pokoj s vlastním vstupem volit rozsah dodávky volit energetickou úroveň provedení domu (nízkoenergetický, úsporný) zvolit konstrukční systém domu (difuzně uzavřený nebo difuzně otevřený systém) Jako podklad pro vytvoření modelu domu RD 126V půdorys tohoto domu (viz příloha č.3) umístěný na webu společnosti AVANTA SYSTEME spol. s.r.o. (www.avanta.cz). Rozměry a některé detaily uvedené v projektu nejsou přesně shodné s použitými rozměry v této práci, jelikož byl projekt částečně upraven. Projekt dřevostavby máme dostupný ve formátu elektronického obrázku, ale s vynesenými kótami. Vytváření modelu bude provedeno pomocí přesného kreslení s ručním zadáváním délek. 10.2.2 Vytvoření struktury hladin Prvním krokem při modelování složitějších modelů, jakým dřevostavba bezpochyby je, by mělo být vytvoření struktury používaných hladin. Hladiny lze během práce upravovat, přidávat, odstraňovat, ovšem pro představu postupu práce je vhodné počáteční strukturu vytvořit. Na počátku tedy byla vytvořena tato struktura hladin: přízemí_podlahy přízemí_obvod - 47 -
přízemí_příčky základ strop podkroví_obvod podkroví_příčky podkroví_strop krov střecha okna_vstupní dveře schody Dodržení zvolené struktury značně usnadňuje práci například při modelování vnitřních příček. Aby byly vnitřní prostory domu viditelné, jednoduše odškrtneme obvodové
prvky
modelu
reprezentované
hladinami
(např.
hladiny
střecha,
přízemí_obvod atd.) v dialogovém panelu Hladiny. 10.2.3 Model 1NP V další fázi můžeme již přistoupit k samotnému modelování dřevostavby. Jako základní prvek modelu bude sloužit model vnitřních příček a obvodu stavby prvního nadzemního podlaží. Půdorys 1NP byl vytvořen pomocí nástroje tužka a přesného kreslení zadáváním hodnot tak, jak je tento postup popsán v kapitole 4.3.1 Kreslení čar. Takto překreslený výkres půdorysu jednoduchým vytažením pomocí nástroje Tah/Tlak vytvořil model 1NP dřevostavby. Následně byly vytvořeny stavební otvory opět pomocí nástrojů Tužka a Tah/Tlak.
- 48 -
Obr. č. 25: Model 1NP 10.2.4 Model 2NP Před samotným modelováním příček a obvodových stěn 2NP je nutné vytvořit strop nad 1NP. Vytvořením obdélníka shodného s obvodovými stěnami stavby a jeho vytažením do požadované tloušťky vznikne strop nad 1NP. Otvor pro schody je vhodné vymodelovat současně s modelováním obvodových stěn a vnitřních příček 2NP. Ty byly vytvořeny obdobně jako v 1NP. V této fázi lze již přiřazovat barvy a textury plochám, jak je vidět na následujícím obrázku.
Obr. č. 26: Model 2NP
- 49 -
10.2.5 Model střechy Logicky následovalo vytvoření modelu střešní konstrukce včetně stropu nad 2NP. K vytvoření modelu střešní konstrukce bylo opět použito zejména nástrojů Tužka a Tah/Tlak. Při vytváření modelu krovu bylo použito kopírování prvků pomocí kombinace kláves Ctrl+C a Ctrl+V pro vložení. Tento postup uplatníme u všech opakujících se prvků. Sklon střechy byl zvolen 35°, přesahy 600 mm na podélných a 500 mm na příčných stranách stavby.
Obr. č. 27: Model střechy 10.2.6 Model oken a vchodových dveří Okna a vstupní dveře byla vytvořena na míru dle stavebních otvorů. Výplni oken byl přiřazen materiál Translucent_Glass_Blue, což je sklo. U oken byla nastavena neprůhlednost 55% a u vchodových dveří 83%.
Obr. č. 28: Model okna
- 50 -
10.2.7 Model schodů Model schodů byl vytvořen na základě půdorysného průmětu zobrazeného v půdoryse 2NP.
Obr. č. 29: Model schodiště
Obr. č. 30: Půdorys schodiště
10.2.8 Varianty modelu dřevostavby Podle zvoleného projektu byly vytvořeny 2 varianty řešení dřevostavby. Varianta A je v takové podobě, v jaké byla navržena společností AVANTA SYSTEME spol. s.r.o. Varianta B je oproti variantě A doplněna garážovým stáním situovaným ve sklepních prostorách stavby.
Obr. č. 31: Varianta A
Obr. č. 32: Varianta B - 51 -
10.3 Osazení modelu dřevostavby do terénu Po vytvoření modelu terénu a stavby, kterou hodláme umístit, je následující operací samotné osazení do dřevostavby do terénu. Otevřeme si tedy soubor s vytvořeným modelem terénu, do kterého chceme dřevostavbu umístit. Do tohoto souboru naimportujeme model dřevostavby pomocí menu Soubor → Import… Otevřeme složku, ve které je model dřevostavby umístěn a zvolíme soubory typu SketchUp (*skp). Kliknutím na Otevřít se zvolený model naimportuje. Naimportovaný model dřevostavby umístíme nad terén v místě budoucího umístění. Zvolíme funkci Otisk a označíme objekt, který budeme do terénu osazovat. Vytvoří se podkladová deska, kolem které se vytvoří ofsetová čára, která určuje, do jaké vzdálenosti od objektu se bude terén upravovat. Hodnotu vzdálenosti lze zadat v okně hodnot v pravém dolním rohu. Posunem nahoru a dolů zvolíme výškovou úroveň podkladové desky. Objekt umístíme nad podkladovou desku pomocí nástroje posun.
Obr. č. 33: Osazení dřevostavby do terénu Čárovou grafiku, jako jsou silnice a chodníky, naneseme na terén pomocí nástroje Terén → Pokrýt. Požadované tvary nakreslíme v půdorysných rozměrech a poté jako celek uzavřeme do skupiny. Tuto skupinu označíme a zvolíme funkci Pokrýt, poté označíme terén pro pokrytí. Na terénu se vytvoří požadovaná plocha, které můžeme přiřadit požadované materiály, jako je asfalt, štěrk, dlažba apod.
- 52 -
Obr. č. 34: Nanesení čárové grafiky na terén
10.4 Tvorba řezů Svislý řez se zpravidla umisťuje tak, aby procházel nástupním ramenem schodiště s pohledem na výstupní. Je-li to možné, měl by zachycovat stavební otvory. V software SketchUp se řezy vytvářejí pomocí nástroje Řezová rovina. Zvolením tohoto nástroje a kliknutím na čelní rovinu objektu se umístí řezová rovina. Pomocí nástrojů Posun a Otáčení lze polohu řezové roviny upravovat. Řezy lze zobrazovat a vypínat pomocí funkce Zobrazit řezy. Vytvořený řez lze doplnit o kóty a popisy pomocí funkcí Kótování a Text. Export řezu do formátu DWG nebo DXF je možné provést v menu Soubor → Export → Řez.
Obr. č. 35: Řez, varianta A - 53 -
10.5 Tvorba pohledů Pro vytvoření pohledů využijeme standardní pohledy kamery (přední, zadní, levý, pravý). Pro správné zobrazení pohledů je nutné zvolit paralelní projekci v menu Kamera. Obdobně jako řezy lze i pohledy doplnit o popisy a kóty. Pohledy je možné exportovat ve formě obrázků nebo ve formátech DWG a DXF. V pohledech je vhodné zachytit i budoucí výsadbu. V tomto případě byly do modelu umístěny 3D modely stromů a keře dostupné v on-line knihovně 3D Warehouse. 3D Warehouse je on-line knihovna, ve které jsou zdarma dostupné modely vytvořené uživateli software SketchUp. Každý uživatel má tedy možnost nejen stahovat, ale i nahrávat nově vytvořené modely. Tato možnost velice usnadňuje práci například při návrhu interiéru, návrhu výsadby apod. 3D Warehouse je přímo přístupná ze SketchUpu v menu Soubor.
Obr. č. 36: Pohled Východní, varianta A
- 54 -
11 Závěr V této práci jsem dosáhl vytyčeného cíle v podobě vytvoření prostorového modelu osazení dřevostavby do terénu včetně vytvoření pohledů a řezů v programu SketchUp. Splněnými předpoklady pro osazení do terénu bylo zaměření vybraného pozemku a vytvoření jeho prostorového modelu a vytvoření modelu vybraného typového projektu dřevostavby. Byly vytvořeny dvě varianty řešení osazení stavby do terénu (nepodsklepená a podsklepená). Kompletní výstupy práce jsou umístěny na přiloženém CD nosiči. Mám-li zhodnotit software SketchUp obecně, ocenil bych rychlost a intuitivní ovládání programu, které si běžně zdatný uživatel osvojí během krátké doby. Dá se říci, že zásadní je ovládnout základní nástroje pro kreslení. Poté se již dovednosti uživatele rozvíjejí úměrně s jeho představivostí a nároky, jaké daný uživatel má. Program SketchUp je tedy velice jednoduchý na ovládání a v tom je právě jeho největší síla. Snadným skicováním lze v rychlosti přenést své myšlenky rovnou na pracovní plochu. Tyto vlastnosti ocení zejména architekti, designéři, návrháři, modeláři apod. Naopak nevýhodou je nedokonalé zpracování výkresové dokumentace. Například řezy budovou je vhodnější exportovat ve formátu DWG nebo DXF. Ovšem nevýhodou je skutečnost, že je třeba exportované soubory dále upravovat pomocí jiného software (například AutoCAD). Při exportu se totiž často nevyexportují hrany, které jsou nutné pro správné zobrazení řezu. Naopak nežádoucí hrany musíme odstranit při úpravě. Rovněž řešení osazení stavby do terénu, zejména ve svažitém terénu, není úplně dokonalé. SketchUp zde slouží spíše jako nástroj pro vizualizaci, než jako nástroj pro přesné projektování. V tomto případě je vhodnější použít jiný z CAD programů určených pro stavebnictví (například AutoCAD). Využití software SketchUp ve své budoucí praxi vidím jako doplněk při návrhu staveb na bázi dřeva, zejména pro tvorbu vizualizací a architektonických studií. V ovládání programu SketchUp bych se chtěl dále zdokonalovat tak, aby výstupy mé práce
byly
pro
- 55 -
praxi
přínosem.
12 Summary In this work I reached the set target of creating spatial location model of location of wooden building into a field, including the creation of views and incision using the program SketchUp. Two variants of location of building into a field were created. The first option is without basement, the second option was supplemented with the basement. Complete work outputs are located on the enclosed CD. The SketchUp is very easy to use and it is his greatest strength. An easy drawing allows bring your ideas directly to the desktop. These features will be appreciated by architects, designers, designers, modelers, etc. Using SketchUp software in my future practice, I see as a complement to design buildings based on wood, especially for building and architectural visualizations. I would like to develop my knowledge further so that the output of my work will be benefit
for
- 56 -
practice.
Seznam použité literatury HAVÍŘOVÁ, Zdeňka. Dům ze dřeva. 2. vyd. Brno: ERA, 2006, 99 s. ISBN 80-7366-060-1. Informace o obci Vranov [online] citováno 16. 4. 2012. Dostupné na WWW:
. MIHOLA, Jiří. Vranov u Brna. Mariánské poutní místo, paulánský klášter, hrobka Lichtenštejnů. Vranov u Brna : Kartuziánské nakl., 2010. 30 s. MIKAČ, Ivo. Učebnice pro modeláře [online] citováno 2. 4. 2012 Dostupné na WWW: O Google SketchUp [online] citováno 26. 4. 2012 Dostupné na WWW:
SKALSKÝ, Martin. Územní plánování [online] citováno 13.4. 2012 Dostupné na WWW: SketchUp Google [online] citováno 25. 4. 2012. Dostupné na WWW: Územní plán obce [online] citováno 16. 4. 2012. Dostupné na WWW: < http://www.vranov.cz/urad-obce/uzemni-plan-obce-/>
Zákony a normy ČSN 73 4301: Obytné budovy, 2004 Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu - 57 -
- 58 -
Seznam obrázků Obr. č. 1: Dobový obraz zachycující poutníky u Vranova (Franz Richter, 1828) ..... - 11 Obr. č. 2: První typy staveb s použitím dřevěných kůlů zaražených do země (Havířová, 2006) ........................................................................................................ - 12 Obr. č. 3: Nosná kostra dřevěné rámové stavby (Havířová,2006) ............................. - 14 Obr. č. 4: Možnost modulové sítě dřevené skeletové stavby (Havířová, 2006) ........ - 14 Obr. č. 5: Vazba rohu se zhlavím srubové stavby (Havířová, 2006) ......................... - 15 Obr. č. 6: Kreslení čáry rovnoběžné s osou ............................................................... - 18 Obr. č. 7: Kreslení obdélníka ..................................................................................... - 19 Obr. č. 8: 3D model kvádru ....................................................................................... - 20 Obr. č. 9: Dialogové okno nástroje Výplň ................................................................. - 21 Obr. č. 10: Příklad použití barev a textur ................................................................... - 21 Obr. č. 11: Dialogové okno Hladiny .......................................................................... - 22 Obr. č. 12: Vytváření modelu z importovaného výkresu ........................................... - 23 Obr. č. 13: Vzájemné odstupy staveb dle ČSN 73 4301 Obytné budovy .................. - 30 Obr. č. 14: Stanovení kontrolního bodu a úhlů neefektivního dopadu slunečního záření . 32 Obr. č. 15: Výškopisná mapa v oblasti obce Vranov, M=1:25 000 (www.cuzk.cz) . - 33 Obr. č. 16: Letecký snímek s vyznačeným zájmovým územím, M=1:10 000 (maps.google.cz) ........................................................................................................ - 34 Obr. č. 17: Výřez katastrální mapy, M=1:5000 (www.cuzk.cz) ................................ - 35 Obr. č. 18: Zápisník polárního měření ....................................................................... - 39 Obr. č. 19: Ukázka vypočtených souřadnic v programu Groma ............................... - 40 Obr. č. 20: Ukázka grafického výstupu z programu VKM ........................................ - 41 Obr. č. 21: Znázornění grafické interpolace .............................................................. - 43 Obr. č. 22: Vrstevnicový plán zájmového území, M=1:1000 .................................... - 44 Obr. č. 23: 3D vrstevnice ........................................................................................... - 45 Obr. č. 24: Model terénu vytvořený z vrstevnic ........................................................ - 46 Obr. č. 25: Model 1NP ............................................................................................... - 49 Obr. č. 26: Model 2NP ............................................................................................... - 49 Obr. č. 27: Model střechy .......................................................................................... - 50 - 59 -
Obr. č. 28: Model okna .............................................................................................. - 50 Obr. č. 29: Model schodiště Obr. č. 31: Varianta A
Obr. č. 30: Půdorys schodiště ................................. - 51 -
Obr. č. 32: Varianta B ..................................................... - 51 -
Obr. č. 33: Osazení dřevostavby do terénu ................................................................ - 52 Obr. č. 34: Nanesení čárové grafiky na terén ............................................................ - 53 Obr. č. 35: Řez, varianta A ........................................................................................ - 53 Obr. č. 36: Pohled Východní, varianta A ................................................................... - 54 -
Seznam tabulek Tab. I: Porovnání SketchUp 8 Free a SketchUp 8 Pro .............................................. - 16 Tab. II: Hardwarové požadavky ............................................................................... - 17 Tab. III: Informace o parcele 288/1 .......................................................................... - 35 Tab. IV: Základní parametry Totální stanice GTS 105N .......................................... - 38 -
- 60 -
Přílohy Příloha č. 1 – Nástroje SketchUp Nástroje pro kreslení
Ikona
Název
Klávesová zkratka
Popis
Tužka
L
základní nástroj pro kreslení všech objektů, linií a hran; po uzavření geometrického útvaru se vytvoří plocha
Obdélník
R
nástroj pro kreslení obdélníka nebo čtverce
Kružnice
C
nástroj pro kreslení kruhu
Polygon
nástroj pro kreslení pravidelného mnohoúhelníka
Oblouk
nástroj pro kreslení oblouku; po uzavření geometrického útvaru se vytvoří plocha
A
nástroj pro volné kreslení; po uzavření geometrického útvaru se vytvoří plocha
Od ruky
Nástroje pro úpravu
Ikona
Název
Klávesová zkratka
Popis
- 61 -
Posun
M
posune vybranou entitu
Tah/Tlak
P
nástroj pro vytažení plochy do prostoru; vytváří 3D objekty
Otáčení
Q
otočí vybraný objekt v rovině
nástroj pro vytvoření 3D objektu pomocí dané plochy ve směru dané křivky
Tažení po dráze
Zvětšení
S
nástroj pro zvětšení nebo zmenšení daného objektu
Ofset
F
nástroj pro vytvoření odsazeného obrysu objektu
Konstrukční nástroje
Ikona
Název
Klávesová zkratka
Měření
T
Popis
nástroj pro měření délek a vytvoření konstrukčních přímek
Kótování
nástroj pro kótování
Úhloměr
nástroj pro měření úhlů a vytvoření konstrukčních přímek pod daným úhlem
Text
nástroj pro umístění popisek a poznámek
- 62 -
Osy
nástroj pro úmístění počátku os
nástroj pro vytvoření 2D nebo 3D textu, text je ve formě komponenty
3D Text
Nástroje kamery
Ikona
Název
Klávesová zkratka
Popis
Otočit pohled
O
nástroj pro posun v prostoru
Panorama
H
nástroj pro posun v rovině
Zoom
Z
nástroj pro přiblížení
Lupa okno
nástroj pro přiblížení vybrané části
Předchozí
nástroj pro vyvolání předchozího pohledu
Další
Hranice výkresu
nástroj pro vyvolání posledního pohledu
Shift + Z
nástroj pro zobrazení všech prvků v prostoru
- 63 -
Příloha č. 2 – Fotodokumentace – Průzkum terénu (5.10.2011)
Západní pohled na zvolený pozemek
Východní pohled na zvolený pozemek
- 64 -
- 65 -
Příloha č. 3 – Projekt RD 126V
Půdorys 1NP
M=1:100
- 66 -
Půdorys 2NP
M=1:100
- 67 -
Příloha č. 4 – Struktura přiloženého CD
zaverecna_prace.pdf Přílohy práce -
variantaA_pohledy.pdf variantaA_rezy.pdf variantaB_pohledy.pdf variantaB_rezy.pdf
Územní plán obce Vranov -
textova_cast.pdf výkresova_cast.pdf
- 68 -
