Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Návrh dispoziční studie prodejního a výstavního prostoru pro firmu - Habitat a.s., se zaměřením na prodej bytového a dekoračního textilu Bakalářská práce

2012/2013

Pavla Nováková

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Návrh dispoziční studie prodejního a výstavního prostoru pro firmu - Habitat a.s., se zaměřením na prodej bytového a dekoračního textilu“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně dne: …….………….

Podpis studenta: ……………………

Poděkování Chtěla bych poděkovat především Ing. Jiřímu Tauberovi, Ph.D a Ing Jaroslavu Svobodovi, Ph.D za odborné vedení mé bakalářské práce, za ochotu a čas. Dále Ing. Janu Hejátku, CSc. za poskytnutí cenných rad. V neposlední řadě patří mé díky rodině a kamarádům za jejich trpělivost a podporu při tvorbě práce.

ABSTRAKT Jméno studenta:

Pavla Nováková

Název práce:

Návrh dispoziční studie prodejního a výstavního prostoru pro firmu - Habitat a.s., se zaměřením na prodej bytového a dekoračního textilu

Bakalářská práce se zaměřuje na návrh dispozice prodejního a výstavního prostoru firmy Habitat a.s.. Práce obsahuje tři návrhy dispozičního řešení. Finální dispoziční řešení zahrnuje také detailní zpracování části zabývající se prodejem bytového textilu a froté programu. Řešení těchto návrhů vychází z požadavků firmy na daný prostor, ergonomických, výstavních a dalších pravidel týkajících se navrhování prodejního prostoru. Klíčová slova:

bytový a dekorační textil, dispozice, prodejní prostor, showroom, veřejný interiér

ABSTRACT Author:

Pavla Nováková

Title:

Design disposition study sales and exhibition space for the company - as Habitat, focusing on the sale of housing and decorative textiles

The bachelor thesis focuses on the layout design of the exhibition space and sale space for company - Habitat. The work includes three layout designs. The final layout also includes a detailed processing part of selling home textiles and terry program. Solution to these designs based on the business requirements for the space, ergonomic, exhibition and other rules relating to the design of selling space. Keywords:

housing and decorative showroom, public interior

textiles, disposition, sale space,

Obsah

1.

Úvod.......................................................................................................................... 1

2.

Cíl.............................................................................................................................. 2

3.

Metodika práce ......................................................................................................... 3

4.

Interiér ....................................................................................................................... 4 4.1 Vnímání prostoru .................................................................................................... 4 4.2 Kompozice, kvalitativní činitelé prostoru ............................................................... 6 4.3 Tvorba interiéru ...................................................................................................... 9 4.3.1 Zásady při navrhování interiéru ..................................................................... 11

5.

Veřejný interiér ....................................................................................................... 16

6.

Prodejny .................................................................................................................. 17 6.1 Druhy prodejen ..................................................................................................... 17 6.2 Další formy dělení prodejen ................................................................................. 17 6.3 Formy prodeje ....................................................................................................... 18 6.4 Vnitřní úprava a prostorové členění prodejny ...................................................... 19 6.5 Výstavnictví .......................................................................................................... 22 6.6 Ergonomie prodejního prostoru ............................................................................ 23 6.7 Analýza současných prodejních prostorů ............................................................. 27 6.8 Analýza současných požadavků na vybavení prodejního prostoru dekoračních látek a froté zboží ........................................................................................................ 30

7.

Bytové a dekorační textilie ..................................................................................... 32 7.1 Historie vzniku bytových textilií .......................................................................... 32

8.

Vlastní řešení .......................................................................................................... 35 8.1 Historie firmy HABITAT a.s. ............................................................................... 35 8.1.1 Počátek textilní výroby .................................................................................. 35 8.1.2 Počátek výroby koberců................................................................................. 35 8.1.3 Po válce .......................................................................................................... 36 8.1.4 BYTEX později DOWA ................................................................................ 36 8.1.5 HABITAT ...................................................................................................... 37 8.2 Ferdinand Lederer ................................................................................................. 37 8.3 Analýza daného prostoru a jeho okolí .................................................................. 38

8.4 Požadavky zadavatele ........................................................................................... 38 8.5 Dispoziční řešení................................................................................................... 39 8.5.1 Dispoziční řešení č. 1 ..................................................................................... 39 8.5.2 Dispoziční řešení č. 2 ..................................................................................... 41 8.5.3 Dispoziční řešení č. 3 ..................................................................................... 43 8.5.4 Řešený prodejní prostor bytového a dekoračního textilu .............................. 46 9. Diskuze ....................................................................................................................... 51 10. Závěr ......................................................................................................................... 53 11. Summary ................................................................................................................... 54 12. Zdroje ........................................................................................................................ 55

1. Úvod Veřejný interiér je určen pro pobyt, styk a komunikaci mezi osobami a vykonávání činností, pro něž je vytvořen. Jedním z těchto interiérů jsou také obchodní prostory; nákupní galerie, obchody showroomy. V takovémto prostoru dochází k detailnímu až intimnímu vnímání vnitřního prostrou jakožto celku a také jednotlivých součástí. Člověk zde zhmotňuje své pocity, které odráží jeho sociální, praktické a jiné zkušenosti přes objektivní a také subjektivní činitele. Strategie firmy, uskutečňování firemních cílů a naplňování smyslu podnikání bezprostředně souvisí s tvorbou a úpravou vnitřního prostoru prodejny. Důležité pro každou firmu s prodejním prostorem je zajistit plynulý a bezproblémový obchodní chod. Ten se odvíjí převážně od dispozičního řešení prodejny. S dobře řešenou dispozicí totiž souvisí bezproblémový pohyb zboží a zákazníků. Z toho vyplývá, že díky rychlé orientaci, přehledu o zboží a jeho rozmístění podle určitých zásad vede ke zvyšování obratu prodejny.

1

2. Cíl Cílem bakalářské práce je navrhnout různé varianty dispozičního řešení prodejního a výstavního prostoru firmy Habitat a.s. s detailně zpracovanou částí prodeje bytového a dekoračního textilu. Při tvorbě návrhových řešení bude brán ohled na požadavky firmy, ergonomické požadavky daného prostoru a dalších teoretických východisek plynoucích z tvorby veřejného interiéru. V tomto případě se jedná o prodejní a výstavní prostor, respektive showroom.

2

3. Metodika práce Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a praktické. První, teoretická část se zabývá rozborem veřejného interiéru konkrétně prodejního prostoru a problematikou při jeho navrhování. Součástí teoretické části je také analýza současných požadavků na vybavení prodejny s bytovým textilem a analýza prodejních prostorů s podobným sortimentním zastoupením. Druhá, praktická část je zaměřena na tři řešení dispozice showroomu. Mapuje vývoj návrhů dispozicí k finálnímu dispozičnímu řešení s detailně zpracovanou částí zabývající se prodejem bytového a dekoračního textilu. Návrhy vyplívají z požadavků zadavatele a teoretických východisek vlastního řešení. Architektonické výkresy objektu jsou poskytnuty firmou Habitat, a.s., do kterých byla zpracována dispoziční řešení pomocí programu AutoCAD 2009. Vizualizace byly vypracovány v programu 3D Studio Max 2010 a upraveny pomoví programu Adobe Photoshop CS4.

3

4. Interiér Pod pojmem interiér označujeme: „ Stavební konstrukcí záměrně vytvořený anebo dodatečně upravený vnitřní prostor, logicky uspořádaný pro daný účel, vybavený zařizovacími prvky a systémy, určený pro uspokojení potřeb člověka .“ Dle ČSN 91 00 00 je interiér zčásti, nebo zcela uzavřený vnitřní prosto, upravený, nebo zařízený nábytkem pro jeho předpokládaný účel. (Hála 2010)

4.1 Vnímání prostoru V interiéru dochází k detailnímu až intimnímu vnímání vnitřního prostrou jakožto celku a také jednotlivých součástí. Člověk zde zhmotňuje své pocity, které odráží jeho sociální, praktické a jiné zkušenosti přes objektivní a také subjektivní činitele. Objektivní činitelé vnímáni prostředí jsou převážně antropologické a fyziologické. Antropologické činitele podstatně ovlivňují určitou potřebu individuálního prostoru, což má vliv na utváření a vnímání navrhovaného architektonického prostoru, kde sehrávají úlohu zákonitosti fyziologické. Subjektivní činitelé vnímání prostředí souvisí s individuálními vlastnostmi člověka, jeho emocionálním stavem, individuálními zkušenostmi, estetikou a individuální interpretací architektonického tvaru. Člověk vnímá a zpracovává informace, které mu zprostředkovává jeho signální soustava z vlastností prostředí. Mezi tyto vlastnosti patří například návaznost prostoru v dispozičním řešení, tvaru a struktuře. Dále pak díky různorodému použití materiálu, struktur, barev, poměrových vztahů, atd. může prostor působit těžce, tísnivě, pevně, volně, vzdušně. Psychologická úroveň začíná přepracováním impulzu energie, jako je pocit světla, barvy, zrakový vjem apod., na duševní reakci v podobě vjemu, asociace, vzpomínky, pocitu atd., což končí určitým psychickým stavem = náladou.

4

„ Vzájemné působení

člověka a prostředí

a jeho psychologickou úroveň

charakterizujeme jako úroveň asociativní, tedy takovou, která souvisí s lidskou pamětí a představivostí .“ Architektonická psychologie zahrnuje dva základní vjemy: 

psychologii architektonické tvorby: předmětem zkoumání je osobnost designéra a jeho činnost



psychologii vnímání architektonického prostředí: kdy předmětem zkoumání je člověk jakožto spotřebitel.

Díky humanitním vědám, jako sociologie, psychologie, teorie životního prostředí a dalších

věd

zkoumajících

různé

funkce

prostředí,

dostáváme

nový

obraz

architektonického prostředí. Tedy prostředí pro lidské chování. (Schmeidler, 2001) Psychologické klima prostoru Psychologické klima lze definovat jako emotivní prostředí člověka ovlivňující jeho duševní stav. Určitý prostor, barvy v něm, proporce, kompozice, obrazy, doplňky, nábytek, ale také přítomnost lidí vytváří podmínky, které nazýváme psychologické klima. Jiné pocity vyvolá prostředí s výhledem do krajiny a jinak prostor postrádající výhled. Sociální klima prostoru Ze sociologického hlediska prostor můžeme rozdělit na veřejný (ulice), společný (schodiště), bytový (byt jako celek) a intimní (určité místo jednotlivce v bytě). Od té doby, co člověk ohraničil část prostoru a vytvořil si privátní část, jako místo ochrany svého majetku, začaly se uplatňovat sociální vztahy mezi uživateli tohoto prostoru. Prostor, jenž nás obklopuje, působí jistým fyzikální, psychologickým a sociálním klimatem a ovlivňují zdravotní stav jeho obyvatel. Každý člověk podílející se na tvorbě prostoru nebo jeho předmětů odpovídá za fyziologický a duševní stav jeho obyvatel.

5

4.2 Kompozice, kvalitativní činitelé prostoru Prostor je charakterizován vícero kvalitativními činiteli jako např.: TVAR - je jedním z hlavních kvalitativních činitelů vnitřního prostoru. Tvar prostoru ovlivňuje materiál a jeho vlastnosti, ze kterého je vytvořen. PROPORCE - slouží k harmonizaci a upřesnění tvaru. Pomáhají dosáhnout konečného tvaru a spolupůsobení částí a celku. Proporce a vzájemný poměr jednotlivých částí v interiéru vnímáme jako jeden systém pronikající celým prostorem. STRUKTURA OBJEKTU - má velký vliv na pocity člověka. PROVOZ - zřetelně zcela jinak na nás působí sakrální stavby než interiéry staveb občanské vybavenosti. Ale i ty se výrazně liší podle své funkce a provozu. Například velmi osobité klima vytváří tiché prostředí knihovny narušené pouze zvukem obracených stránek a opačné klima na nás působí v prostředí restaurace plné gest a hluku. MATERIÁL - jiný pocit v nás vyvolá mohutné, hrubé zdivo a opačný pocit navodí dřevěná stěna. Nejvýraznější rozdíl ve vytvoření atmosféry prostoru je při užití kamene nebo dřeva. Dřevo v interiéru navozuje pocit tepla a uvolnění, které jsou vyvolány biologickým projevem materiálu. Kdežto kámen vyvolává pocit chladu, strohosti, sanitární čistoty (dlažební obklad). Například malá místnost vytvořená ze dřeva je příjemná, ale stejná místnost z kamene už na nás působí skličujícím dojmem. Velmi důležité z hlediska psychologického je materiál stropu a jeho zpracování. Pusté bílé plochy vyvolávají pocit osamocení, prázdnoty a bezvýchodnosti, kdežto jiný pocit vyvolává strop zdobený krásou štuky nebo dřeva. Evokuje příjemné emoce a snění. Někteří designéři využívají velmi omezený počet materiálů, aby tak zvýraznili čisté linie a minimální detaily. To je tzv. minimalistický přístup. Na druhé straně je záměrné využití provokativních povrchů a barev. Mezi tradiční materiály patří dřev, sádra, tapeta, cihly, sklo, kov a mezi ty neobvyklé patří např. plasty, mřížky, akryláty a textilie. (Brooker, 2010)

6

SVĚTLO - je elektromagnetické vlnění o vlnových délkách 380 - 770 nm a užívá se jako silný biologický a psychofyziologický podnět působení na výkonnost člověka. Vedle světla přirozeného se setkáváme v interiéru i se světlem umělým. Jeho účinek můžeme víceméně ovlivnit. Máme volbu jakosti a výkonnosti zdroje, rozptylu, odrazu, barvy a tím vytváříme určité světelné klima objektu vyvolávající v člověku vzruch, únavu, sklíčenost nebo euforii. Střídáním umělého a přirozeného světla nepůsobí příznivě a současné působení obou druhů osvětlení je zmatečné a z fyziologického hlediska nevhodné. Důležitá je schopnost komponovat osvětlení prostoru z pohledu jeho psychologického působení. Tím nemyslíme jen zdroje osvětlení a orientaci, velikost, zastiňování oken, ale také situování předmětů v prostoru a jeho členění z hlediska světelných poměrů. BARVA - její působení významně utváří psychické klima, jelikož člověk vnímá barvu dříve než koncepci tvaru předmětu. Barevnou představu s člověk pamatuje déle než představu tvaru. Rozdělení barev: Teplé barvy - jejich základem jsou odstíny žluté, hnědé, oranžové a zeleno žluté. Tyto barvy svoji podstatou vzrušují a mají tendenci upoutat pozornost. Studené barvy - jsou založeny na odstínech modré, zelené, fialové, modro-zelené a modro-červené. Mají tendenci uklidňovat a tišit. Na rozdíl od teplých barev se dají lépe aplikovat na velké plochy a prostor se díky nim rozšíří. Neutrální barvy - patří sem bílá, šedá a černá. Dokážou zvýšit atraktivitu teplých barev. Díky barvě a její sytosti je možná vizuální korekce; například: 

vysoký strop bude působit nižší díky jeho tmavší barvě současně při světlejších barvách stěn a podlahy



nízký strop naopak bude působit vyšší při použití velmi světlých barev



dlouhou místnost je možné přiblížit pokud vzdálenější stěnu vymalujeme sytými teplými barvami



krátkou místnost prodloužíme opticky vymalováním zadní stěny světlou barvou



širokou místnost opticky zužují protilehlé stěny v tmavých sytých barvách 7



úzkou místnost opticky zvětšují světlé barvy celkově v celém interiéru, např. také na závěsech a tapetách. (Dlabal, 1992)

ŽLUTÁ: povzbuzuje, osvobozuje, přináší pocit uvolnění a harmonie, působí vesele a otevřeně. Prostor prosvětlí a zjasní, proto se hodí do prostor s menším množstvím světla. ORANŽOVÁ vyvolává pocit radosti, podporuje chuť k jídlu, je spojena s představou slunce, tepla, bohatství, zlata a úrody. ČERVENÁ je vzrušující, energická, prudká až náruživá, silná, mocná, spojená s představou ohně, krve, lásky; vyvolává dokonce úzkost a agresivitu. RŮŽOVÁ vyjadřuje klid a pohodu, opticky zvětšuje a zútulní prostor. FIALOVÁ je neklidná, znepokojivá, melancholická, tajemná, osobitá, náročná; je spojována s intuicí a nesmyslem, znamená pochopení. MODRÁ vyvolává představu oblohy, vzduchu, ticha a touhy; působí přívětivě, klidně, čistě, proto se hodí do místností určených k soustředění a odpočinku. ZELENÁ vyvolává klid, naději, rovnováhu a optimismus; z těchto důvodů se často využívá v lékařských interiérech. HNĚDÁ je barva střízlivá, mlčenlivá, solidní a vážná, realistická, spojená s představou jistoty a pořádku, domova, tradice. ČERNÁ je barva nicoty, smrti, tajemství, zužuje prostor a oživuje teplé barvy. ŠEDÁ je neutrální barva používaná na vyrovnávání a neutralizaci barev v okolí. BÍLÁ zvětšuje prostor, je čistá, střízlivá, neosobní a působí kladně v kombinaci s jinými barvami. Skládání prostorových tvarů může být rytmické, symetrické, kontrastní apod. To se týká nejen návaznosti jednotlivých prostorů, ale také zařizovacích prvků, světla anebo barvy. Z hlediska těchto základních charakteristik interiéru rozlišujeme prostor jako:

8

JEDNOTNÝ - to je takový, který jsme schopni z jednoho stanoviska celý obsáhnout svým zrakem. Jednotný prostor se pojí s pocity jistoty a uzavřenosti. Tradiční jednotný prostor má tvar hranolu a je konvenční a nejpoužívanější typ prostoru. SLOŽENÝ - ze dvou a víc částí. Tyto prostory bývají z architektonicko-výtvarného hlediska nejzajímavější. Tento prostor nese v sobě pocity volnosti, svobody, neohraničenosti, ale také určitého nepokoje a nejistoty v tom, že nemáme přehled o celém prostoru. Hodnota prostoru je ukázána pomocí vjemů a pocitů člověka. Ty však ovlivňuje pohyb člověka v prostoru a jeho smysly. Podle B. Zeviho „prostor není možné pochopit a zažít jinak než přímou zkušeností".

4.3 Tvorba interiéru „ Tvorbu interiéru lze definovat jako činnost, která vytváří podmínky pro uspokojování potřeb člověka v rámci daného hmotného a společenského prostředí.“ Blíže řečeno pod pojem tvorba rozumíme nevýrobní nebo předvýrobní činnost, která se zabývá modelováním předmětu nebo prostoru za účelem dosažení uspokojení potřeb člověka při jejich praktickém užívání. První myšleny o podstatě prostoru nacházíme už v dílech starých filozofů, jako jsou Euklides, E. Larijský atd. Z postupného vývoje lidského bydlení je jasné, že tvar, proporce prostoru se v jednotlivých obdobích měnily. Od prostoru vymezeného křivkou se vývoj ubíral k pravoúhlým prostorům a přitom se měnily organické a tektonické půdorysné tvary. Výsledné vnímání prostoru je podmíněno vzájemným spolupůsobením prostoru a jeho pozorovatele. Prostor je základem interiérové tvorby a jeho tvar, funkce, rozměry, princip konstrukce jsou východiskem tvořivého přístupu. Pracujeme s prvky jako jsou - bod, linie, plocha a prostor na základě určitých kompozičních principů nebo měřítko, proporce, gradace, rytmus, symetrie, asymetrie, kontrast. V další etapě je však třeba zahrnout nejen ostatní kvalitativní činitele, jako např. osvětlení, barva, materiál, struktura. Ale také je nutné

9

sloučit spolupůsobení všech prvků v něm obsažených, jako například nábytek, ohraničující povrchy a podobně. Design interiéru - neboli tvorba interiéru je velice specializovaný obor lišící se od ostatních odvětví designu. Interiér je obklopen konstrukcí budovy a váže se tedy ke svému umístění. To má na design interiéru často převládající vliv nad ostatními faktory. Základním principem interiérového designu je často citované Vitruviovo pravidlo: „Firmitas, utilitas, venustas = užitečnost, pevnost, půvab". Užitečnost spočívá ve funkčnosti objektu. Pevnost zahrnuje strukturální integritu objektu a půvab se ptá, zda má objekt estetickou hodnotu. Toto pravidlo můžeme aplikovat na jakýkoliv typ interiéru a objekty nacházející se v něm. Interiérový design zahrnuje veškeré typy interiérových projektů počínaje dekoracemi až po rekonstrukci. Ovšem s rozšiřující se revitalizací budov je nutné tento obor rozdělit a definovat jednotlivé specializace. Rozdíly mezi těmito specializacemi se týkají rozsahu změny vůči konkrétnímu interiéru. Interiérová dekorace vtiskne interiéru určitý styl. Je uměním výzdoby interiéru. Zabývá se ornamenty, nábytkem, povrchovými vzory, bytovým textilem, osvětlením a materiály. Řeší jen nepatrné konstrukční změny stávajících budov. Typickým příkladem je design restauračních či hotelových interiérů. Interiérový design se zabývá tvorbou interiérových prostor vyjadřujících určitou identitu a atmosféru. Manipuluje s kapacitou prostoru, umístěním prvků nebo objektů a povrchovými úpravami. Jde o projekty, které nevyžadují žádné konstrukční úpravy nebo jen minimální úpravy. Tyto interiéry mají přechodný charakter a patří sem například maloobchodní prodejny, výstavní prostory nebo domácnosti. Interiérová architektura je spojena s revitalizací a rekonstrukcí stávajících budov. Řeší konstrukční, technické a environmentální otázky. Tato disciplína se týká různých projektů například pro muzea, galerie a jiné veřejné stavby, kanceláře a jiné komerční budovy. Přestože jde o tři odlišné obory se specifickou charakteristikou, mají úzkou souvislost s daným prostorem. (Brooker, 2010) 10

4.3.1 Zásady při navrhování interiéru Prioritními zásadami při navrhování veřejných interiérů jsou bezvadná funkce objektu, bezpečnost provozu a navození vhodného psychologického klimatu prostoru. (Brunecký, 1995) Designér musí ovládat stavební předpisy a plánovací právo. Měl by mít široké vědomosti o materiálech a povrchových úpravách, měl by znát stavební techniky a mít přehled o cenách. Důležitá je také znalost historie oboru a současných trendů. V neposlední řadě jsou však nezbytné tvůrčí schopnosti vytvářet interiéry. 

Sensibilita - znamená designérovo porozumění možnostem a limitům práce s existující stavbou. Vzniká tak určitý druh sensibility, kdy designér respektuje to, co se na místě již vyskytuje a je ochoten tyto rysy zdůraznit. Pracuje s příběhem dané budovy a vybírá si aspekty, které zvýrazní. Měl by být tedy empatický, to znamená, že opustí vlastní myšlenky, city a představy a začne uvažovat, jak by se cítil v situaci toho druhého. Na tuto schopnost by neměl zapomínat!



Adaptace/Přestavba - je to proces, při kterém se stavba kompletně promění. Nejvíce se změní její funkce nebo využití. Tento proces zahrnuje například vznik nových místností, chodeb, dispozicí. Designér tedy pracuje se dvěma typy prostoru - postavená budova nebo dosud nerealizovaná stavba.



Restaurování, ochrana, konzervace - při přestavbě stávajících budov často designér řeší problematiku, která začíná u zásahů trvajících několik hodin až po rozsáhlé a důkladné restaurování stavby. Konzervace a ochrana původní budovy vytváří návaznost na minulost a uvědomíme si hodnotu toho, co je již postavené. Patří sem také nalezené objekty, které lze znova využít a může tak dojít k vytvoření nezaměnitelného interiéru.



Detaily - neboli osobité prvky interiéru se podílí na formování charakteru daného prostoru. Pomáhají utvořit identitu interiéru a podporují schopnost reprezentovat určitého klienta, značku. Jde sice o malou složku celého projektu, ale přitom detail významnou měrou utváří atmosféru prostoru. Protože právě detailu si návštěvník všimne ze všeho nejdříve.



Strategie - při návrhu interiéru se designér musí vždy vypořádat s určitým prostorem: pro který platí daná omezení, s nimiž se musí vyrovnat. Způsob, s jakým se s těmito limity vypořádá, udává jeho strategii - korespondující nebo 11

autonomní. Obě se samozřejmě prolínají, ale je snadné je od sebe odlišit. Pokud designér dodrží dané restrikce, navržený interiér bude korespondovat se svým prostředím, vznikne korespondující interiér. Pokud se rozhodne naopak od limitů a vlivů upustit, vzniká autonomní interiér. Je nezávislý na kostře domu, který jej obklopuje; je soběstačný. Strategie korespondujícího obchodního interiéru se zaměřuje na způsob vystavení produktů tedy na podporu identity dané značky. Designér pracuje s prostorem, osvětlením, objekty a povrchem.

Obr. č.1 Alexander McQueen shop New York Zdroj: Robert Wright

12

Strategie autonomního obchodního interiéru se zaměřuje na autonomnost designu prodejen; interiér by měl být navržen tak, aby se dal případně rychle pozměnit, inovovat nebo mohla změnit značka.

Obr. č.2 Mandarina duck store Paříž Zdroj: DROOG

13

 Taktika - lze ji nazvat jako nejpodrobnější způsob provedení designerského návrhu. Vztahuje se na materiály, světlo, povrch, objekty, tvar, vzhled a podstatu jednotlivých složek interiéru. Tyto prvky určují vlastnosti, charakterizují prostor a dodávají mu individuální ráz. Stejně jako u strategie může designér k prostoru přistupovat takticky tak, že příjme jeho vlastnosti a charakter a bude se k němu chovat s porozuměním. Nebo může mít jen malý, případně vůbec žádný vztah ke své hostitelské budově. Je naprosto nezávislý na vnějších vlivech. (Brooker, 2010)

Obr. č.3 Kvadrat showroom Londýn Zdroj: Kvadrat

Obr. č.4 Kvadrat showroom Stockholm Zdroj: Kvadrat

14

Hlavním rozdílem mezi privátním a veřejným interiérem je v rozdílném způsobu spolupráce s klientem a přístupu architekta k zpracování návrhu. V návrhu veřejného interiéru je třeba vycházet z potřeb zadavatele, ale také je nutné brát ohled na potřeby klientů a zaměstnanců zadavatele. V případě větších zadavatelů bývá zvykem, že je vypracován manuál interiéru. Účelem manuálu je obsáhnout veškeré požadavky, které jsou kladeny na tvorbu a výsledný interiér. Dalším účelem manuálu je zajistit jednotný styl a úroveň řešení podle jednotných pravidel v případě více interiérů stejného zadavatele. Pokud zadavatel nepředloží manuál, tvůrce pak vytváří interiér tak, aby splňoval požadavky a potřeby zadavatele i jeho klientů. (Hála, 2009) Dále pak technická - výkresová dokumentace je rozhodujícím činitelem pro úspěšnou realizaci veřejného interiéru, která zpravidla obsahuje: dispoziční řešení s vyznačením jednotlivých položek, perspektivní zobrazení prostoru v různých úhlech pohledu a popřípadě výkresy jednotlivých atypických prvků. (Brunecký, 1995)

15

5. Veřejný interiér „Interiér veřejný je určen pro pobyt, styk a komunikaci mezi osobami a vykonávání činností, pro něž je vytvořen.“ (Hála, 2009) Veřejné interiéry dělíme dle činností a osob, pro které je určen, do několika základních kategorií: 

Kancelářské prostory sloužící převážně k administrativní činnosti a ke styku s klienty (právnické firmy, realitní kanceláře, cestovní agentury…).



Zdravotnická zařízení, prostory zahrnující místa, kde je klientům poskytována jakákoliv zdravotnická služba (laboratoře, veterinární kliniky, nemocnice, zubařské ordinace, domy s pečovatelskou službou…).



Prostory pro zábavu a pohostinství (hotely, restaurace, zábavní parky, sportovní zařízení, noční kluby, muzea…).



Obchodní prostory (obchody, nákupní galerie, showroomy…).



Institucionální zařízení, jako jsou místa pro instituce sloužící veřejnosti (školy, policejní a hasičská stanice, věznice, kostely, soudy, prostory určené vládě…).



Průmyslová zařízení, jakékoliv prostory určené pro průmysl a výrobu (výrobní haly, prostory na školení, elektrárny…).



Dopravní zařízení, poskytující jakýkoliv způsob dopravy veřejnosti a prostory spojené s touto činností (vlaková a autobusová nádraží, letiště…).

Veřejný interiér je v první řadě vytvářen pro potřeby pobytu a styku osob v určitém prostoru. Takový interiér je ve většině případů členěn na část veřejnou a privátní, určenou pro majitele a zaměstnance. (Hála, 2009) V dalších kapitolách se již autorka zaměřuje pouze na problematiku prodejního interiéru.

16

6. Prodejny Obchody a služby jsou nejširší kategorií veřejných staveb. Jednotlivé prodejny se od sebe liší podle nabízeného sortimentu zboží - od potravinářských výrobků až po průmyslové výrobky. Forma prodeje a vybavenost interiéru prodejny je řízena příslušnými zákony ČR, ČSN, vyhláškami příslušného ministerstva, hygienickými nebo speciálními oborovými předpisy. (Brunecký, 1995)

6.1 Druhy prodejen  stacionární prodejny - prodejny se stále pevným stanovištěm (běžné prodejny, supermarkety, hypermarkety obchodní domy, odborné prodejny)  ambulantní prodejny - provozní jednotky s pohyblivým stanovištěm (prodejní stánky, pojízdné prodejny)  objednávkové provozní jednotky - firmy, které zajišťují prodej zákazníkům podle katalogů a zboží (prodej prostřednictvím telefonu, televize, internetu)

6.2 Další formy dělení prodejen Dle místa: 

v prodejnách - obchodní dům, super a hypermarket, místní obchod, podnikové prodejny, specializovaný obchod



bez prodejen - přímý prodej zásilkový prodej formou katalogu, prodej předváděcí

Dle počtu výrobců: 

prodej zboží jednoho výrobce, většinou to bývají značkové a vlastní prodejny výrobce. Jsou menší a více specializované



prodej zboží více výrobců

Dle sortimentu: 

prodej více sortimentu



prodej jednoho sortimentu



komplexní prodej 17



nákupní střediska

Dle poskytování služeb 

bez služeb



s konstantními službami



prodejny s poradenstvím

6.3 Formy prodeje 

volný prodej - kombinace pultového a samoobslužného. Zákazník si vybere podle vzorků a zboží je mu dovezeno ze skladu.



zásilkový prodej - zprostředkovává se objednávky z katalogu. Velkou výhodou je úspora času, pohodlí výběru, ale nevýhodou je obtížné vyřizování reklamací a náklady na katalogy.



pultový prodej - se uskutečňuje na základě komunikace mezi prodavačem a zákazníkem, proto jsou kladeny vysoké nároky vzhled a odbornost prodavače.



samoobslužný prodej - nebo také prodej s účastí zákazníka. Je to tzv. anonymní typ prodeje. Samoobslužný prodej členíme na dvě části: a) uzavřený - zákazník neopustí prodejnu, aniž by neprošel kolem přepážky a nezaplatil b) otevřený - zákazník se může volně pohybovat po prodejně, kde pokladny jsou rozmístěny po ploše. (Kanická, 2006)

Interiér velkých prodejen bude zaměřen víc na prodávaný produkt a jeho reklamu, jako na individualitu interiérů. Zařízení bude racionální, maximálně využitelné, s dostatečným prostorem pro pohyb kupujících s nákupními vozíky a širokým sortimentem. Samoobslužný prodej musí být přehledný a použité materiály i podlahoviny mají zabezpečit dobré čištění a udržování hygieny. Každý obchodní prostor je charakteristický svým vstupem a jeho portálem. Ten spojuje interiér s exteriérem a má také funkci nositele označení obchodu a reklamy.

18

6.4 Vnitřní úprava a prostorové členění prodejny Strategie firmy, uskutečňování firemních cílů a naplňování smyslu podnikání bezprostředně souvisí s tvorbou a úpravou vnitřního prostoru prodejny. Plynulý obchodní provoz závisí na: 

pohybu zákazníků - vstupní a výstupní prostory, prodejní prostor



pohybu zákazníků - vstup na pracoviště, šatny, hygienické zařízení, pohyb na pracovišti



pohybu zboží - odběr a příjem, skladování zboží a obalů, prodej zboží, pomocné manipulační činnosti

Provozní prostor prodejny členíme na: 

prodejní prostor



ostatní hlavní druhy prostorů - prostor pro poskytování služeb, občerstvení apod.



pomocné provozní prostory

Provozní požadavky Vycházejí z organizace prodeje zboží. Velikost prodejního prostoru musí být taková, aby bylo možné v ní vystavit všechen sortiment zboží a zároveň byl zajištěn plynulý chod prodejny. Rychlou orientaci a přehled o zboží zajišťuje prodejní místnost bez zákoutí a výklenků. Dále je důležité umožnit rychlé doplnění zboží a nepřipustit křížení pohybu zákazníka a prodavače při manipulaci a přesunu zboží. Ekonomické požadavky Ke zvyšování obratu prodejny přispívá úprava a zařízení prodejny. To znamená maximální využití kapacity prodejní plochy, tj. sestavení středových, přístěnných regálů a ostatního výstavního zařízení tak, aby bylo vystaveno co nejvíce zboží. Sortiment se rozmisťuje podle určitých zásad vedoucích zákazníka k jeho koupi. Velmi důležité je také dbát na ochranu zboží, jelikož jeho ztráty zvyšují náklady prodejny. Společenské požadavky Jsou požadavky zákazníků i zaměstnanců, zahrnují požadavky estetické, hygienické a bezpečnostní. Zákazník požaduje vysokou úroveň obsluhy a informovanost o použití zboží. Pro zaměstnance je důležité při úpravě prodejny dbát na to, aby při užívání 19

prodejny nevynakládali zbytečnou námahu a nekonali zbytečné úkony. Výchozím motivem při řešení prodejny je vystavené zboží, které by mělo být s dalšími prvky zařízení prodejny sladěno za účelem vytvoření působivého prostředí. Taková prodejna je pro kupujícího lákavá a tudíž vede ke zvyšování návštěvnosti a nákupu. Vnitřní úprava a prostorové členění prodejny jsou velmi často řešeny dělicími příčkami, ať už mobilními nebo pevnými. Příklady mobilních dělicích příček Příčkové nenosné konstrukce patří mezi interiérové svislé dělicí systémy rozdělující vnitřní prostor budovy do funkčních celků a jednotlivých místností z hlediska dispozičního a architektonického řádu. Příčky rozlišujeme z hlediska provedení na: 

zděné - z keramických tvárnic, silikátové, sklobetonové, skleněné, z tvrzeného plastu apod.



monolitické betonové



montované, dílcové - sádrokartonové, dřevotřískové nebo dřevovláknité, rámové ze dřeva s deskovým povrchem, upevňované na dřevěnou nebo hliníkovou roštovou konstrukci s podložkou z pružící hmoty, vestavěné nebo flexibilní vymezené: 

světlou výškou místnosti



výškou k podhledové konstrukci



parapetní konstrukcí



nikou nebo jinou stavební konstrukcí, tvořící nábytkové příčkové moduly vybavené různými druhy skříňových elementů včetně dveřních a prosklených výplní

Z hlediska funkce členíme příčky na: 

pevné



zabudované, nábytkové, skříňové, flexibilní (trvalého charakteru nebo demontovatelné)



pohyblivé - posuvné, skládací, shrnovací, zasouvací ve vertikálním směru



bezpečnostní - jejichž součástí jsou také přepážkové konstrukce nebo mezistěny 20

Účelem všech těchto dělících konstrukcí je zajistit akustickou pohodu, která je daná přípustnou hodnotou hladiny hluku podle druhu činnosti s korekcí na impulzní hluk uvnitř budovy, popř. hluk, který se šíří z vnějšího prostředí. Vzhledem k typu příčkové konstrukce, jejího zabudování a skladby materiálů jsou také vymezeny hodnoty vzduchové neprůzvučností a zvukové pohltivosti plynoucí z hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí v budovách. Zhoršující se akustická pohoda může nastat v případě, kdy jsou svislé dělící stěny zabudovány pouze do výškové roviny podhledu. Flexibilní a pohyblivé příčkové konstrukce členíme na: 

homogenní - z různých materiálů v podobě prvků: skleněných, průhledných, s dekorem a určitou barvou, plastových neprůhledných, průsvitných, s rastry v prostorách

komunikačních

odolávajících

ohni,

masivních

ze

dřeva,

laminovaných a aglomerovaných na bází dřeva, drátěných, z ocelového nebo hliníkového plechu, skládaných do různých dílců apod. 

sendvičové - s kovovou rámovou konstrukcí s jádrem z minerální vlny a s oplášťováním

dřevovláknitých

popř.

dřevotřískových

desek

povrchové

upravených laminací s různým dezénem a dekorem Důležitou vlastností těchto příček je soulad s napojením na stávající stavební konstrukce. Pohyblivé a flexibilní příčky jakožto mobilní dělící stěnové prvky jsou vybaveny pojízdnými mechanismy a kováním zabezpečující jejich bezporuchový chod popř. jejich uschování do předem připravených prostor. Jestliže přidáváme flexibilní příčky dodatečně do interiéru, jako systémy trvalého charakteru, nábytkové systémy nebo moduly různé funkce (dveřní, skříňkové, skříňové apod.), je důležité respektovat modulový a konstrukční systém podhledů nebo stropní konstrukce. Tyto konstrukce mohou plnit v interiéru správnou funkci pouze za předpokladu, známeli jejich: 

plošnou hmotnost



celková hmotnost příčky



tepelně technické vlastnosti 21



odolnost proti požáru



odolnost proti nárazu



tuhost zabudované konstrukce. (Suchá, 2004)

Při navrhování interiéru prodejního prostoru řešíme také problematiku disciplíny výstavnictví.

6.5 Výstavnictví „Výstavnictví je prostorová disciplína s časově omezeným trváním architektonického díla." Výstavnictví má velmi dlouhou historii, snad tak jako první lidská sídliště na světě. V nejstarších dobách se zboží vystavovalo na volném prostranství za účelem volného obchodu. Tyto výstavy byly přirozeně přitažlivé pro lid z blízkého i vzdáleného okolí a poskytovaly řemeslníkům a obchodníkům příležitost zaútočit na smysli zákazníka a prodat. (Denk, 1989) Základním faktorem při řešení problematiky výstavnictví je syntéza architektonických disciplín, jako je: urbanismus, architektura, interiér, design a také scénografie. Zaměřuje se na problémy výstavního areálu, architekturu objektů, jejich interiér, jednotlivé výstavní plochy a jejich prostorové, scénografické a designérské ztvárnění. V procesu navrhování výstavního prostoru řešíme tři základní problémy: 

informativní a fyzické plánování - jedná se hlavně o materiál a konstrukci budov, typ stavby, osvětlení a dispoziční řešení na určené ploše.



lidské hledisko - to znamená, aby člověk cítil spojitost s tím, co jej obklopuje, aby tím byl nadšen a měl pocit klidu. Špatné uspořádání věcí a prostoru totiž působí depresivně.



vizuální hledisko - díky němuž, umělecké hledisko dosahuje dokonalé souhry formy, prostoru, barev a struktur.

„Hlavní význam dobré výstavy záleží na její schopnosti působit vizuálně i dalšími technickými a uměleckými prostředky na vnímavost a citlivost obecenstva." (Denk, 1989) 22

6.6 Ergonomie prodejního prostoru Slovo ergonomie vzniklo ze dvou řeckých slov: ergon = práce a nomos = zákony. Hlavním předmětem řešení ergonomie jsou vztahy mezi technikou a lidským chováním a cílem je snížit pocit únavy při práci, chybování pracovníků a úrazovost. Ergonomii ovlivňuje řada vědních a technických disciplín, humanitních oborů jako jsou: fyziologie, antropologie, zdravotnictví, sociologie, psychologie, hygiena práce a technicky zaměřené obory. Však nejdůležitější disciplínou ovlivňující ergonomii je antropometrie, která řeší problematiku měření lidského těla. (Gilbetová 2002)

Obr. č.5 Antropometrické parametry Zdroj: Holouš, Máchová 2008

Důležité parametry a kritéria 1.

Regály

Důležitým prvkem v prodejním interiéru jsou regály. Ty mají být přehledně uspořádané a být přístupné také v rohových částech obchodu. Výška předmětů v regálech nemá překročit výšku dosahu 1,8 m a nejnižší výška 0,3 m nad podlahou.

23

Vzdálenost mezi regálem na stěně a v prostru nemá být menší než 2 m a vzdálenost mezi regály v prostoru pod 1,8 m. Maximální šířka jednostranného regálu je 70 cm a oboustranného regálu 1,3 m. Čelní ukončení regálu by nemělo být hlubší jak 60 cm. Regály mohou být vodorovné, šikmé nebo uspořádané jinak podle sortimentu. Police musí být shora dostatečně osvětleny, aby byl umožněn dobrý přehled o kvalitě zboží a nedocházelo při tom k oslnění zákazníka.

Obr. č.6 regál s obchodním zbožím, nástěnný regál a regál v prostoru Zdroj: Neufert 2000

2.

Pokladny

Důležité je také věnovat pozornost izolaci pokladen od průvanu chladného vzduchu ze vstupní části. (Brunecký, 1995)

24

Obr. č.7 Minimální požadavky na půdorys a rozměry pokladen Zdroj: Neufert, 2000

Obr. č.8 Příklady dispozičního řešení prodejen Zdroj: Neufert, 2000

25

3. Podlahová plocha pro jednoho pracovníka Minimální nezastavěná plocha při denním osvětlení je 2 m2. Bez denního osvětlení s umělým ovzduším je 5 m2. 4.

Pracovní prostor

Jeho rozměry musí odpovídat tělesným rozměrům pracovníka s ohledem na přístup, únik, základní pracovní polohu, vykonávané pohyby. Vzdálenosti mezi pracovním místem a stěnou, mezi pracovními místy, rozměry chodeb, dveří atd. musí umožnit bezpečný a volný pohyb. 5.

Zrakové podmínky

Celkové osvětlení musí odpovídat zrakovým nárokům při požadované činnosti. Hodnoty osvětlenosti nesmí být nižší než 200lx a v místnostech bez denního osvětlení 300 lx. V zorném poli nesmí být žádné zdroje velkých jasů (např. svítidel) ani nežádoucích odrazů. Jestliže je v prostředí důležité rozlišování barev, je nutné volit svítidla nezkreslující barvy. 6.

Akustické podmínky

Při duševní práci s požadavkem snadného dorozumění je limit 60-65 dB. Kvalita verbálních komunikací je při hladině hluku pozadí, jež je menší než 40 dB, perfektní; při 40-45 dB velmi dobrá; při 45-50 dB dobrá, při 50-55 dB uspokojivá; při 55-65 dB mírně snížená; při 65-80 dB nesnadná a při hladině hluku pozadí větší než 85 dB je nedostatečná. Intenzita akustických informací (např. mimořádné a havarijní stavy) musí být nejméně o 10 dB vyšší než hluk pozadí. 7.

Mikroklimatické podmínky

V letním období je optimální teplota vzduchu 23 - 26 °C. Při vyšší teplotě klesá schopnost podávat plný výkon o 25%. V zimním období je nejvhodnější teplota vzduchu 20 - 24 °C. Nejvhodnější relativní vlhkost vzduchu je 40 a 60 %. Doporučená hranice proudění vzduchu se pohybuje mezi 0,1 - 0,3 m.s-1 v závislosti na druhu činnosti a oděvu. (Gilbertová, 2002)

26

6.7 Analýza současných prodejních prostorů IKEA - jméno IKEA tvoří iniciály zakladatele firmy Ingvar Kamprada a první písmena slov Elmtaryd a Agunnaryd, farmy a vesnice, kde Ingvar vyrostl. V roce 1950 založil zásilkový obchod s koberci IKEA.

Obr. č.9 Logo IKEA Zdroj: IKEA

Základní obchodní myšlenkou je široký sortiment bytového zařízení s důrazem na design, funkčnost, kvalitu za cenu tak nízkou, aby byl sortiment dostupný pro co nejvíce lidí. Obchodní úspěch firmy zaručují také mimo jiné designéři ze Skandinávie i Evropy pracující ve vývojovém ateliéru. Ačkoliv společnost začínala jako prodejce tužek, per, peněženek a rámečků na obrazy, dnes prodává téměř vše, co se domova a bydlení týče a tomu se snaží také přizpůsobit prodejní prostory. Hlavní myšlenka IKEA showroomu je v atraktivním prodejním prostředí, ve kterém si tudíž zákazník ve většině případů poradí s nákupem sám. Atraktivita showroomu tkví v navrhování ukázkových pokojů, vymýšlení kreativních způsobů vystavování, sledování trendů a přizpůsobení se trhu. V showroomu je zboží smontováno do funkčních sestav včetně bytových doplňků a opatřeno informacemi. Smyslem chybějícího informačního systému je nutnost projít celou výstavní síň a často koupit zboží, které původně nebylo v plánu. Bytové doplňky jsou uspořádány na tzv. market place, na samoobslužných pultech, podiích, paletách. To však vzhledem k hlavní myšlence atraktivního prodejního prostoru působí opačným dojmem. Tedy lacině, neesteticky a postrádá jakýkoliv výstavní řád.

27

Obr. č.10 Orientační systém v prodejně IKEA Zdroj: Archiv autorky

Obr. č.11 prodejna IKEA Zdroj: Amedio Image Archive

Obr. č.12 prodejna IKEA Zdroj: Archiv autorky

28

Interio - je řetězec prodejen nábytku a bytových doplňků s mateřskou základnou ve Švýcarsku. Na rozdíl od ostatních podobných obchodních řetězců je

Obr. č.13 logo Interio Zdroj: Interio

hlavní filozofií Interia prodej zásadně evropského nábytku. Sortiment je různorodý a široký. Nabízí však sortiment pro určitou sortu zákazníků a ne pro každého. Firma navštěvuje různé evropské země a vybírá si designové kousky, které by ráda zařadila do svého sortimentu. Jako příkladem může být design od Philippe Starcka, který nabízí nebo například překvapivě odebírá ručně vyráběné vánoční ozdoby z Česka a podporuje tak místní a regionální výrobce dané země. Klade důraz na vysokou kvalitu, ale snaží se prodávat za co nejnižší cenu. Showroom firmy je v porovnání s ostatními již zmíněnými firmami střízlivější, přehlednější, celková orientace je daleko přijatelnější.

Obr. č.14 prodejna Interio Víděň Zdroj: Archiv autorky

29

6.8 Analýza současných požadavků na vybavení prodejního prostoru dekoračních látek a froté zboží Vybavení prodejního prostoru bytového textilu se odvíjí především podle nabízeného sortimentu a jeho rozsahu, ale také podle daného dispozičního řešení prostoru. Mezi základní požadavky na vybavení můžeme tedy řadit: 

úložné regály pro dekorační látky



stojany pro role látek



tzv. listovačky; na froté zboží - nástěnné listovačky nebo stojany



vzorkovníky látek + katalogy dodavatelských firem



úložné regály nebo policový systém na froté zboží

Skladování textilního zboží Textilní zboží se skladuje obvykle při teplotách od 10 °C do 25 °C při relativní vlhkosti vzduchu do 70 %. Při skladování je třeba dále vyloučit sluneční záření a sálavé teplo topných a osvětlovacích těles. Podlahy by měly být bezprašné a v celém skladu je třeba dbát na pravidelný úklid. Textilní výrobky se uskladňují buď zavěšené na ramínkách, nebo poskládané v regálech v takových vrstvách, aby se vlastní hmotností spolu s obalem nedeformovaly. Pokud se ukládají na podlahu, podkládají se dřevěnými rohožemi a umísťují se nejméně 1 m od stěn. Nebalené zboží se chrání před prachem přikrytím fóliemi nebo papírem.

Obr. č.15 Kvadrat showroom Stockholm Zdroj: Kvadrat

30

Obr. č.16 Studio four NYC Zdroj: Rachel Watson

Obr. č.17 Kalců - galanterie a látky Brno Zdroj: Archiv autorky

Obr. č.18 IKEA Brno Zdroj: Archiv autorky

Obr. č.19 Interio Vídeň Zdroj: Archiv autorky

Obr. č.20 Kalců - galanterie a látky Brno Zdroj: Archiv autorky

Obr. č.21 IKEA Brno Zdroj: Archiv autorky

31

7. Bytové a dekorační textilie Bytový textil;

ochranný a hlavně estetický prvek vytvářející příjemnou atmosféru

prostoru, ve které trávíme určitý čas. Pod pojmem bytový textil rozumíme např. koberce, záclony, potahy, přikrývky, polštáře, dekorační textilie, ubrusy. Nezbytným doplňkem kvalitního bytového textilu jsou finální úpravy tkanin, jelikož zvyšují užitné vlastnosti látek. Velmi důležité pro bezpečnost hlavně v nemocnicích, hotelech, sociálních zařízeních a veřejných prostorách jsou nehořlavé úpravy bytových textilií. Hydrofobní a olejofobní úprava se používají nejčastěji u koberců, potahů a ubrusů. Dále zvyšují komfort antibakteriální úpravy a úpravy proti mačkavosti.

7.1 Historie vzniku bytových textilií Vznik bytových textilií je ovlivněn několika faktory - způsoby života, klimatické podmínky, náboženství, stupeň lidské společnosti, stupeň výroby a dostupnost materiálů. Bytové textilie se vyvíjely po celá tisíciletí. Od pradávna člověk vytvářel kolem sebe určité životní prostředí, které ho chránilo od přírodních vlivů i před nebezpečím. Postupně si tak vyráběl předměty, které ho chránily a zpříjemňovaly jeho život. Dalším vývojovým stupněm byla potřeba vyjádření určité společnosti, zdůraznění nadřazenosti, potřeba vytváření symbolů nebo uplatnění výtvarného názoru. Předpokládá se, že nejprimitivnější způsob výroby bytových textilií byl znám již v mladší době kamenné, kdy se člověk chránil a zpříjemňoval si obydlí kůží a kožešinami. Postupem času začal kožešiny nahrazovat zpracováním stříhané vlny a srstí zvířat. První kočovníci užívali hrubé tkané a vázané přikrývky - předchůdci koberce, nejen jako přikrývky, ale také jako pokrývky podlah, dekorace nebo závěs. Jejich vznik a dlouhotrvající převaha ve výrobě náleží Orientu. Do Evropy se dostávají nejprve jako vzácná válečná kořist a později jako drahé zboží. Teprve v 16. století se začínají napodobovat nejdříve v Anglii a v polovině 17. století ve Francii. V Evropě se používání bytových textilií vyvíjelo odlišně. Na Východě bylo množství textilu ve velké oblibě a naopak Řekové a Římané upřednostňovali kámen. nežli textilie. O něco později přišli s gobelínovou technikou - ornamentální a obrazové motivy na vlněných i hedvábných tkaninách. Evropského významu gobelíny dosáhly ale 32

až v polovině 17. století, kdy byla v barvířské rodině Gobelin v Paříži založena první manufaktura. Odtud název pro nástěnné koberce - gobelíny. Bytové textilie podobné dnešním se objevují až v baroku, kdy se obytné místnosti začínají chápat jako jednotlivé architektonické celky a podle toho se i komponovalo jejich zařízení. S barokním čalouněním se ve Francii objevily první textilní potahy; do té doby nebylo známé ani čalounění nábytku ani překrývání podlah. V této době se svými vzory a charakterem začíná bytový textil značně odlišovat od oděvního textilu. V 17. a 18. století již bytový textil zaznamenává širokou škálu výrobků v různých kvalitách. Na přelomu 18. a 19. století se v Evropě bytové textilie používají méně a často bez vzoru; projevuje se střízlivost v bydlení. V 19. století nastává technický pokrok a strojní výroba umožnily zařizování interiéru odlišnými textiliemi od předchozích. Drahocenné ručně vyráběné textilie nahradily mechanicky vyráběné. Tím došlo ke zlevnění a rozšíření bytových textilií, které se staly dostupné všem vrstvám obyvatelstva. (Pařilová, 2005) Po první světové válce vznikla silná snaha vyčlenit textil z funkce doplňkové a povýšit jej na umění v interiéru. O to se snažil styl doby art deco a později pak evropská avantgardní škola Bauhaus. Fašistická doba na nějaký čas ukončila vývoj moderny. Po válce však nastalo o to větší vzedmutí avantgardních tendencí. Do čela se dostaly málo barevné kontrastní textilní tisky a nevzorované potahové látky s výraznou plastickou strukturou. Léta 70. a 80. jsou reakcí na předešlé období přísných estetických kritérií funkcionalismu. Uvolnila se uzda fantazie textilních vzorů podporovaná hnutím hippies a jejich psychedelickými vizemi. 90. léta jsou charakteristická návratem ke klidu a harmonii. Pravoúhlost, symetrie, čerpání z historických, folklórních, orientálních inspirací. V dnešní době je styl bydlení úzce spojen se způsobem života a technickým a ekonomickým vývojem výroby textilií. Přesto však navazuje na bohaté tradice bydlení a bytového textilu. V současnosti rozeznáváme tři nejběžnější postupy při vybavování interiéru textilem:

33



historizující dekorativní způsob - s větším množstvím textilu; vychází z 19. století částečně přejatého art decem. Vyhovuje lidem, které zneklidňuje prázdný prostor a hladké plochy.



inženýrský technicistní způsob - textil téměř vylučuje a užívá ho jen na nezbytně nutná místa (čalounění, lůžkoviny) často bez vzorování. Tento styl navazuje na funkcionalismus a je vhodný pro lidi, kteří se dobře cítí ve volném čistém prostoru a ornament je nepříjemně rozptyluje.



kompromis mezi historizujícím a inženýrským způsobem. (Suchá, 2004)

A jaké jsou současné trendy bytového textilu? Největší světový veletrh s bytovým textilem Heimtextil ve Frankfurtu nad Mohanem počátkem ledna tohoto roku naznačil, že se vyplatí investovat především do přírodních tónů i materiálů. Všudypřítomné odstíny šedé, hnědé, béžové, stříbrné, velbloudí, bílé barvy a nadvláda přírodních materiálů a florálních dezénů symbolizovaly pokojíky anglického venkovského sídla. Teplo domova navozovali výrobci pletenými vzory v zemitých barvách na přehozech a polštářích, lněnými závěsy nebo koberci ze surové vlny, které se nechávají ručně tkát v Indii, odkud tato tradiční technologie pochází. Renesanci na veletrhu zažily také výrobky z vlněné plsti. přivezla splétané plstěné koberce, jejichž chytrý design dává vyniknout výrazné struktuře tohoto materiálu. Geolog, vynálezce, historik a excentrik. Tyto čtyři postavy reprezentovaly na veletrhu čtyři hlavní trendy pro sezónu 2013/14. Zatímco fiktivní geolog prezentoval svoji vášeň pro zemité barvy, kombinace lesklých a matných povrchů, struktury a neobvyklé materiály, vynálezce si liboval v ostrých tónech, geometrických vzorech, optické iluzi a pokročilé technologii funkčních materiálů. Historik nezapřel nostalgii po starých dobrých časech, kdy se panská sídla halila do brokátu, hedvábí a kožešin. Jeho staromilství však doplnily i nové technologie, například velkoplošné digitální tisky. Excentrik pak elegantně spojoval nespojitelné. Extravagantní tapety z pavích per doplňoval výšivkami do novinového papíru i kýčovitým porcelánem.

34

8. Vlastní řešení Zásadní vliv na řešení tohoto projektu má řada faktorů, jako jsou: podmínky zadavatele, současné firemní podmínky, historie objektu a analýza současného prostoru.

8.1 Historie firmy HABITAT a.s. 8.1.1 Počátek textilní výroby Městečko Náměšť nad Oslavou se pyšní kromě krásného renesančního zámku a kamenného mostu také výrobou vlněných koberců. Navázala tak na dvě stě let starou tradici ve tkaní. V 18. století byla Náměť panství s naprostou převahou zemědělství. Když se však panství ujal Jindřich Vilém Haugwitz, situace se velmi změnila. Začal se věnovat, s pomocí vídeňských odborníků, průmyslovému podnikání. V roce 1795 založil manufakturu na sukna s výrobními prostory zrušeného kapucínského kláštera nedaleko zámku. Vyráběly se zde jemné vlněné tkaniny, o které se zajímaly nejenom bohatí obchodníci rakouské monarchie, ale také z jiných zemí, jako Uhry, Turecka severní Itálie a později USA. V době francouzské revoluce si Haugwitz vyžádal výsadní povolení pozvat do Náměště Holandské odborníky, jelikož Holandsko bylo kolébkou textilní výroby. Hlavním záměrem bylo uvést manufakturu do provozu a předávat zkušenosti domácím pracovníkům. V polovině 70. let 19. století byla tedy C. K. Privilegovaná náměšťská továrna největším podnikem na výrobu jemných suken na Moravě. V té době zaměstnávala 1200 dělníků. Vedle továrny v Klagenfurtu byla náměšťská továrna jedinou, která se zabývala výrobou jemných vláken. Vyráběla látky na pánské obleky, dámské kostýmky a pláště, polosukna, kulečníková sukna, jemné mušelíny a ještě jemnější zefíry. V roce 1898 přádelna vyhořela a do roku 1907 byla opuštěna. 8.1.2 Počátek výroby koberců Antonín Klazar v roce 1908 zakoupil přádelnu a začal zde vyrábět kokosové koberce a rohože. V roce 1914 vypukla první světová válka, výroba byla zastavena a všichni pracovníci propuštěni. Po krátké pauze se výroba zase částečně rozproudila, díky získání vojenských objednávek. Po první světové válce byly do závodu přemístěny

35

stavy pro ručně vázané koberce, které se vyráběly v perských vzorech a jejich úpravu prováděl základní závod v Brně. V roce 1944 se závod musel vzdát části svých výrobních prostor pro opravu vojenské výstroje. 7. května 1945 v 19.00 hodin, v posledních hodinách války, byl závod těžce poškozen bombardováním. 8.1.3 Po válce Po roce 1945 se závod rozvíjel velmi prudce. Výroba se postupně ustaluje, ruší se výroba kokosových koberců a rohoží, instalují se stavy na výrobu flanelových pokrývek. Zvyšuje se také výroba ručně vázaných koberců. Nová tkalcovna byla vybudována v roce 1951, do které se instalovaly stavy z podniku Hrako. V tomto období se začíná rozjíždět výroba dvojplyšových koberců. Zpočátku byly velké potíže hlavně s kvalitou, jelikož nebyla zabezpečena žádná technická ani odborná činnost. Došlo také k adaptaci tkalcovny a přístavbě 2. patra budovy. Začíná se rozvíjet výroba tzv. holandských neboli oboustranných koberců. 8.1.4 BYTEX později DOWA Po zrušení n.p. Moravan Brno v roce 1965 byl závod začleněn do kombinátu bytových textilií – národního podniku BYTEX. V roce 1974 byla postavena tzv. experimentální hala, do které se zakoupilo šest nových stavů. V roce 1983 byla definitivně zrušena výroba holandských koberců a závod se zaměřil pouze na dvojplyšové koberce. V 80. a 90. letech se exportovalo více jak 92% produkce na trhy USA, Japonska, Středního východu a západní Evropy. 21. květena v roce 1985 se po řece Oslavě přihnala čtyřmetrová povodňová vlna a zatopila sklady hotových výrobků, přízí a náhradních dílů. DOWO a.s. vznikla v roce 1991 delimitací podniku BYTEX Liberec. Název firmy je zkratkou anglického výrazu DOuble plush WOolmark tedy dvojplyšové koberce z vlny. Společnost měla od svého vzniku značně ztíženou situaci při uskutečňování podnikatelské činnosti. Od 1.8.1996 zahájila samostatnou činnost sesterská společnost DOWO, a.s. – DOWO T s.r.o., která je výhradním prodejcem výrobků společnosti DOWO, a.s.

36

V roce 1999 zahájila svou činnost společnost HABITAT, a.s. zabývající se prodejem bytových doplňků a textilu. Koncem roku 2001 šel výrobce koberců DOWO, a.s., který v 90. letech zaměstnával kolem 200 lidí, do konkursu. Společnost byla prodána v listopadu 2003 pražské firmě KONSENSUS. Ta s tímto majetkem vstoupila do místní firmy Habitat a.s., který převzal DOWO T s.r.o. a byl rovněž primárním odběratelem náměšťských koberců. Firma KONSENSUS ukončila výrobu koberců v Náměšti 31. prosince 2004. Po více než dvou stech letech tak skončila textilní výroba v Náměšti. 8.1.5 HABITAT HABITAT a.s. vznikla 22. 11. 1999 jako obchodní firma

zabývající

se

maloobchodem

a

velkoobchodem kusových i celoplošných koberců a bytovým textilem. V dnešní době najdete v areálu HABITAT prodejnu koberců a podlah,

Obr. č.22 Logo firmy Habitat a.s. Zdroj: Habitat a.s.

bytový textil a zdravé spaní a také zahradní centrum. Firma nabízí rovněž služby – realizace – v oblasti „hotelového programu“, kdy provede komplexní interiérové realizace – textilní dekorace, koberce, ručníky, lůžkoviny, případně i nábytek. Výrobu dekorací zajišťuje vlastní šicí dílna. Nabídku doplňuje realizace sadových úprav, která poskytuje komplexní služby při budování a údržbě zahrad, veřejné zeleně pro soukromé i firemní účely. (Interní zdroje firmy Habitat a.s., 2012) Budova tkalcovny, tak jak ji známe dnes, dominuje střešní dřevěnou konstrukcí, jejíž autorem je architekt Ferdinand Lederer.

8.2 Ferdinand Lederer * 12.12.1906 Brno – † 24.4.1990 Brno Vysokoškolský profesor a odborník na ocelové konstrukce. Vystudoval Českou vysokou školu technickou v Brně - odbor inženýrského stavitelství v roce 1932. Působil například jako stavební komisař Stavebního úřadu města Přerova a poté jako pedagog na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě v letech 1946 - 1953. Poté působil 37

jako vedoucí katedry ocelových konstrukcí na Vysokém učení technickém v Brně. Přednášel zde statiku, pružnost a pevnost, ocelové a dřevěné konstrukce. Je autorem originálních zastřešení pavilonů C, Y a Z na výstavišti v Brně. Pavilon Z byl vytvořen při rozšiřování brněnského výstaviště na konci padesátých let. Byl největším výstavním pavilonem v Československu. Dále pak příhradovými deskami zastřešil zimní stadiony v Brně a Olomouci a podílel se i na návrhu festivalových sálů v Karlových Varech. Byl specialistou v oboru prutových ocelových konstrukcí.

8.3 Analýza daného prostoru a jeho okolí Sídlo firmy Habitat a.s. se nachází ve městě Náměšť nad Oslavou vzdáleném městu Brnu přibližně padesát kilometrů. Prostory firmy se nachází v okolí náměšťského "podzámčí" a daný řešený prostor se nachází v bývalé tkalcovské hale. Budova je velmi zajímavá pro svou dřevěnou stropní konstrukci a sloupovím uprostřed haly. Autorem stropní konstrukce je architekt Ferdinand Lederer, jak již bylo zmíněno v předchozí kapitole. Díky střešním světlíkům stropní konstrukce nechybí prostoru denní osvětlení. Plocha prostoru má tvar lichoběžníku a činí zhruba 2800 m2 (40 x 70m) s výškou stropu cca 5 m. Hlavní vstup do prostoru se plánuje ze šikmé strany. Jedna z delších stěn je opatřena okny, jako jediná stěna, s výhledem na nedalekou řeku Oslavu.

Obr. č.23 prostory tkalcovny firmy Habitat a.s. Zdroj: Archiv autorky

8.4 Požadavky zadavatele Při řešení určeného prostoru vycházíme z následujících požadavků zadavatele: Cílová skupina zákazníků jsou manželské páry a ženy ve věkové kategorii 40+. Dále pak je prostor showroomu rozložen mezi sedm zón o určitém procentuelním zastoupení

38

a oddělen mobilním dělícím zařízením. Zóny se liší podle nabízeného sortimentu následujícím způsobem: 

podlahy + koberce 25%



zdravé spaní + lůžkoviny 20%



textilní dekorace + froté program 20%



dekorace 15%



stylový nábytek 10%



dětský koutek 5%



květiny 5%

Dalším požadavkem majitele bylo zanechat repasovaný tkalcovský stav, jakožto součást showroomu.

8.5 Dispoziční řešení 8.5.1 Dispoziční řešení č. 1 Prvotní idea dispozičního řešení je založena na jednoduché orientaci zákazníka v showroomu. Hlavní orientační tok je tvořen dlouhou rovnou chodbou rozdělující halu na dvě poloviny. Chodba je orientována uprostřed haly a je tvořena sloupořadím. V každé polovině se nachází čtyři části prodeje daného sortimentu. Nabízené zboží je rozmístěno do jednotlivých částí s ohledem na návaznost dalšího sortimentu. Každá prodejní část má určité procentuální zastoupení vyplývající z požadavků firmy. Hlavní vstup je situován ze šikmé stěny a případně lze použít vchod od řeky Oslavy. V blízkosti hlavního vchodu do prodejny je umístěna pokladna sloužící zároveň jako informační bod. Naproti pokladny se nachází dětský koutek. V tomto prostoru je také umístěn zrestaurovaný stav, který má vyvolávat v dětech, ale i rodičích zvídavého ducha. Z toho důvodu jsou umístěny v této části také informační tabule o historii firmy, tkalcovství, funkci stavu atd. Hlavní tok dále pokračuje přes stylový nábytek, dekorace, textilní dekorace a froté program až k podlahám a kobercům, umístěným z velké části podél bezokenních stěn z důvodu rozměrných úložných systémů. Následuje část zdravého spaní a lůžkovin a v poslední řadě část prodeje květin. Hlavní myšlenkou tohoto dispozičního řešení je jednoduchý průchod a orientace. Nezaručuje však strategický průchod celou prodejnou. 39

40 Obr. č. 24 Návrh č. 1 Zdroj: Archiv autorky

8.5.2 Dispoziční řešení č. 2 Hlavní myšlenkou druhého návrhu je vytvořit

opět jednoduchou orientaci se

strategickým nuceným průchodem celou prodejnou. Hlavním orientačním bodem jsou dva ukázkové pokoje v prostřed haly. Výška stěn ukázkových pokojů je větší, jako výška dělicích stěn, tudíž slouží jakožto záchytný bod v orientaci prostorem. Kolem tohoto orientačního bodu se soustřeďují, podél obvodu celé haly, jednotlivá centra prodeje. Nabízené zboží je rozmístěno do jednotlivých částí s ohledem na návaznost dalšího sortimentu. Hlavní směr nákupu touto dispozicí je pevně daný. Zákazník opět, jako u předchozího návrhu musí projít kolem pokladny. Od pokladny tok směřuje k dětskému koutku s informačními tabulemi a zrestaurovaným stavem. Vedle dětského koutku je situován hlavní sortiment firmy - podlahy a koberce. Je zde umístěn záměrně, aby nestínil a nebránil výhledu díky rozměrným úložným systémům. Tok dále pokračuje přes část s lůžkovinami a zdravým spaním, textilní dekorace a froté program až k dekoracím a květinám na samém konci nákupního toku, aby zákazník nemusel absolvovat celou dobu nákupu s drobným zbožím. Dalším psychologickým tahem, jak vnutit zákazníkovi zboží, je prostor pro případné slevové zboží v blízkosti pokladny. Po konzultacích se zadavatelem bylo toto řešení dále zpracováno do již finálního dispozičního řešení.

41

42 Obr. č. 25 Návrh č. 2 Zdroj: Archiv autorky

8.5.3 Dispoziční řešení č. 3 Současná finální podoba vyplývá z předchozího návrhu. Opět je tedy hlavním cílem návrhu jednoduchá orientace a nucený průchod celým showroomem. Zůstává stejné uspořádání jednotlivých prodejních částí podél obvodu haly, ale také orientační bod prodejny. V tomto návrhu byl však přepracován a zjednodušen. Ze dvou ukázkových pokojů se tak stal jeden výstavní prostor opatřený jedním vchodem. Vstup do výstavního prostoru je situovaný na konci prodejny, což je další tah, jak přinutit zákazníka projít celou prodejnu. Mimo jiné přední stěna výstavního prostoru je opatřena průsvitným sklem. Zákazník tak vnímá pouze stíny a siluety. Záměrně je stěna v přední části prodejny, z důvodu upoutání zákazníkovy pozornosti při vstupu do showroomu. Cílem je vyvolat v zákazníkovi pocit nutkání podívat se, co se zde ukrývá. Jak již bylo řečeno v předchozím návrhu, výška stěn ukázkového prostoru je vyšší jako výška dělících příček. Požadavkem zadavatele byl mobilní předělový systém oddělující jednotlivé prodejní části. Prvotní ideou jsou příčky ze sendvičových desek opatřených pojízdným zařízením na spodní části desky. Sendvičové desky EUROPANEL se skládají z dřevěného pláště a jádra z polystyrenu, tudíž zajišťují poměrně jednoduché

přemisťování. Výška

mobilních příček je volena zhruba okolo 180 cm.

Obr. č.26 návrh stěny ukázkového výstavního prostoru Zdroj: Archiv autorky

43

44 Obr. č. 27 Návrh č. 3 Zdroj: Archiv autorky

45 Obr. č. 28 Návrh č. 3 - finální podoba Zdroj: Archiv autorky

8.5.4 Řešený prodejní prostor bytového a dekoračního textilu

Nabízený sortiment firmou Habitat a.s. v sekci prodeje bytového a dekorativního textiluw je následující: Froté program je sestavený z ručníků a osušek, županů a koupelnových předložek. Dále se dělí také na maloobchodní zboží a hotelový program. Hotelový program zahrnuje vše pro hotely a penziony – ručníky, osušky, předložky, župany a pantofle. Jedná se většinou o sady v jednom dezénu a dodavatelé pochází většinou z Turecka (např. firma EKE). Maloobchodní zboží pochází od více firem. Například český výrobce Bellatex a Davídek dodávající 100% froté. Z dovozu; slovenská značka GRENO (100% froté a také kombinace bavlna + bambus, bavlna + len), EKE Turecko (ručníky a osušky s bambusovým vláknem. Nejprodávanější koupelnové předložky jsou česká značka GRUND, z levnějších verzí je to pak značka Duramat a Bellatex. Dekorativní látky jsou dovážený především ze zahraničí. Například ze Španělska značka Alhambra, z Německa Rasch, SAHCO a NEUTEX, z Rakouska Backhausen, z Anglie Designers Guild a z ČR Horn a Hedva. (Interní zdroje firmy Habitat a.s., 2013)

Obr. č. 29 Detailní návrh prodejny bytového a dekoračního textilu Zdroj: Archiv autorky

46

Legenda: a - úložné prostory pro ručníky, osušky a koupelnové předložky b - úložné prostory pro pantofle c - závěsný systém pro župany d - tzv. listovačky pro ručníky, osušky a koupelnové předložky e - stojany na role látek f - stůl pro obsluhu prodejny; střihací případně šicí stůl g - regály na látky Prodejní prostor bytového a dekorativního textilu je uspořádán do dvou částí. Část froté programu a část textilních dekorací, které jsou odděleny průchozí chodbou směrem k vedlejšímu vchodu u řeky Oslavy. Hlavní nákupní tok v těchto částech je volný a orientovaný podle regálů. Součástí tohoto prostoru je také posezení určené ke konzultacím s odborníky skrze daný sortiment. Vizualizace:

Obr. č. 30 Celkový pohled na oddělení prodeje bytových a dekoračních textilií Zdroj: Archiv autorky

47

Obr. č. 31 Celkový pohled na část oddělení s prodejem froté programu Zdroj: Archiv autorky

Obr. č. 32 Celkový pohled na část oddělení s prodejem froté programu Zdroj: Archiv autorky

48

Obr. č. 33 Celkový pohled části oddělení zaměřenou na prodej textilií Zdroj: Archiv autorky

Obr. č. 34 Celkový pohled části oddělení zaměřenou na prodej textilií Zdroj: Archiv autorky

49

Obr. č. 35 Pohled na obslužný stůl pro úpravu textilií a posezení pro případné řešení zakázek Zdroj: Archiv autorky

50

9. Diskuze Práce se zabývá návrhem dispozičního řešení prodejního a výstavního prostoru určeného objektu pro firmu Habitat a.s., sídlící v Náměšti nad Oslavou. Kromě návrhu dispozice celého showroomu bylo cílem také detailně vypracovat část showroomuu určenou k prodeji bytového a dekorativního textilu. Teoretická část se zaměřuje na problematiku veřejného interiéru, jeho tvorbu, vnímání a kvalitativní činitele ovlivňující vnímání daného veřejného interiéru. Dále se práce zabývá pouze prodejními a výstavními prostory. Tedy ergonomií prodejního prostoru, druhy prodejen, vnitřní úpravou a prostorovým členěním prodejen, historií bytového textilu. Před samotným započetím tvorby návrhů byly vytvořeny dvě analýzy. První; analýza prodejních prostorů s podobnou klientelou a hlavně sortimentem, jako firma Habitat a.s. Druhá; analýza současných požadavků na vybavení prodejního prostoru bytového a dekorativního textilu. Na základě informací získaných v teoretické části došlo k utvoření základní myšlenky, která se v průběhu práce a díky konzultacím zformulovala do finálního návrhu s určitou filosofií. Hlavním cílem finálního návrhu je jednoduchá orientace a nucený průchod celým showroomem. Jednotlivé prodejní části jsou uspořádány podél obvodu haly tak, aby na sebe příbuzný sortiment navazoval. Dominantou showroomu je ukázkový pokoj orientovaný v centru haly, tudíž je vnímán také jako orientační bod prodejny. Vstup do výstavního prostoru je situovaný na konci prodejny, což je další tah, jak přinutit zákazníka projít celou prodejnu. Přední stěna výstavního prostoru je opatřena průsvitným sklem. Zákazník tak vnímá pouze stíny a siluety. Záměrně je stěna v přední části prodejny, z důvodu upoutání zákazníkovy pozornosti při vstupu do showroomu. Cílem je vyvolat v zákazníkovi pocit nutkání podívat se, co se zde ukrývá. Výška stěn ukázkového prostoru je vyšší jako výška dělících příček s výškou kolem 180 cm. Požadavkem zadavatele bylo oddělit jednotlivé prodejní části mobilním předělovým systémem. Prvotní ideou jsou příčky ze sendvičových desek opatřených pojízdným zařízením na spodní části desky. Z finálního návrhu byl ještě podrobně zpracován prodejní prostor bytového a dekorativního textilu. Prodejní prostor bytového a dekorativního textilu je rozdělen do dvou částí. Část froté programu a část textilních dekorací, které jsou odděleny průchozí 51

chodbou směrem k vedlejšímu vchodu k řece Oslavě. Hlavní nákupní tok v těchto částech je volný a orientovaný podle regálů. Součástí tohoto prostoru je také posezení určené ke konzultacím s odborníky skrze daný sortiment. Návrhy byly zpracovány do půdorysných výkresů a u detailního zpracování daného prostoru byly vytvořeny vizualizace. Návrhy byly od začátku konzultovány jak s vedoucím práce, tak s vedením firmy Habitat a.s. Tato práce byla zajisté od začátku praktickým přínosem a předpokládá se další práce na realizaci tohoto prostoru ve finální podobu showroomu firmy Habitat a.s.

52

10. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo navrhnout dispoziční řešení prodejního a také výstavního prostoru daného objektu pro firmu Habitat a.s. Dále bylo cílem podrobně zpracovat a zaměřit se na prodej bytového a dekorativního textilu. V teoretické části bylo cílem získat potřebné informace a zásady týkající se tvorby veřejného interiéru se zaměřením na prodejní a výstavní prostory, zásady týkající se vnitřní úpravy a prostorového členění prodejen, o ergonomii, historii a současnosti bytového textilu. Nedílnou součástí teoretické části byla také analýza současných prodejních prostorů podobného sortimentu nebo s podobnou klientelou, jako u zadavatelské firmy. Následovala také analýza současných požadavků na vybavení prodejního prostoru bytového a dekorativního textilu. Při řešení praktické části se vycházelo ze získaných informací a zásad z předchozí teoretické části. Společně s požadavky firmy byly postupně vytvořeny tři dispozice showroomu firmy Habitat a.s., z nichž byl vybrán jeden finální návrh na základě společných konzultací s majitelem zadavatelské firmy. Z finálního návrhu byl ještě podrobně zpracován prodejní prostor bytového a dekorativního textilu. Návrhy byly zpracovány do půdorysných výkresů a u detailního zpracování daného prostoru byly vytvořeny vizualizace.

53

11. Summary The aim of this thesis was to design the layout of the sales and exhibition area of the building for the company Habitat. Further aim was to elaborate and focus on the sales of housing and decorative textiles. In the theoretical part was to obtain the necessary information and principles relating to creation of public interiors with a focus on sale and exhibition spaces, the principles relating to internal adjustments and spatial layout of stores, the ergonomics, history and contemporary home furnishings. An integral part of the theoretical part of the analysis of current areas like sale space or a similar range of clients, such as the sponsoring company. Followed by an analysis of the current requirements for equipment of sale space of housing and decorative textiles. In solving the practical part based on the received information and the principles of the previous theoretical part. Together with the company's requirements were created three dispositions showroom for company Habitat, from which was selected a final design based on common consultations with the owner of sponsoring company. The final draft was elaborated in detail selling space of housing and decorative textiles. The drafts were incorporated into the floor plan drawings and for detail of selling space of housing and decorative textiles were created visualizations.

54

12. Zdroje Seznam použité literatury 1. DLABAL, Stanislav. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s. 2. HÁLA, Boris. Interiér: tvorba obytného prostoru. Praha: Grada, 2009, 149 s. ISBN 978-80-247-3216-9. 3. HÁLA, Boris. Management tvorby veřejného interiéru: zadání, projekt a realizace : manuál a postupy řešení. V Brně: Mendelova univerzita, 2010. ISBN 978-807-3753771. 4. HOLOUŠ, Zdeněk, Eliška MÁCHOVÁ a Pavla KOTÁSKOVÁ. Odborné kreslení pro učební obor Truhlář. Praha: Informatorium, 2008, 105 s. ISBN 978-80-7333-069-9. 5. NEUFERT, Ernst. Navrhování staveb. 2. čes. vyd. Praha: Consultinvest, 2000, 618 s. ISBN 80-901486-6-2. 6. SCHMEIDLER, Karel. Sociologie v architektonické a urbanistické tvorbě. Vyd. 2. Brno: Z. Novotný, 2001, 292 s. ISBN 80-238-6582-x. 7. BROOKER, Graeme a Sally STONE. Co je interiérový design?. V Praze: Slovart, 2010, 256 s. ISBN 978-80-7391-435-6. 8. DLABAL, Stanislav. Interiéry v pohostinství. 1. vyd. Praha: ABF, 1992, 49s. 9. BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interier- člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995, 280 s. ISBN 80-7157-157-1. 10. KANICKÁ, Ludvika. Obchod s nábytkem a výstavnictví. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006, 102 s. ISBN 80-7157-946-7. 11. SUCHÁ, Věra. Interiér 20: aplikace materiálů a doplňkových konstrukcí v interiéru. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2004, 192 s., [2] s. obr. příl. ISBN 80-01-03106-3. 12. DENK, Zdeněk. Výstavnictví a veletržní tvorba pro předmět Interier a výstavnictví. 2. vyd. Brno: VUT, 1989, 86 s. ISBN 80-214-1015-9. 55

13. GILBERTOVÁ, Sylva a Oldřich MATOUŠEK. Ergonomie: optimalizace lidské činnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 239 s. ISBN 80-247-0226-6. 14. PAŘILOVÁ, Hana a Hana ŠTOČKOVÁ. Textilní zbožíznalství: bytové textilie: učební texty pro bakalářská studia. Vyd. 2. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2005, 101 s. ISBN 80-7083-921-x. 15. WEINSCHENK, Susan. 100 věcí, které by měl každý designér vědět o lidech. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2012, 240 s. ISBN 978-80-251-3649-2. 16. TANGAZ, Tomris. Škola interiérového designu. V Praze: Slovart, 2006, 144 s. ISBN 80-7209-856-x. 17. Interiér. 1. vyd. V Bratislave: Vydavatel'stvo STU, 2003, 178 s. ISBN 80-227-18661. Seznam internetových zdrojů 1. Vnitřní úprava a prostorové členění prodejny [online]. 2007 [cit. 2013-05-13]. Dostupné

z:

http://www.zaverky.estranky.cz/clanky/obchodni

provoz/vnitrni_uprava.html 2. Nábytek IKEA – Brno, Praha i Ostrava [online]. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://blog.mapaobchodu.cz/11/ikea/ 3. Heimtextil 2013: Do čeho obléci váš domov pro nadcházející sezónu? [online]. 2013 [cit.

Dostupné

2013-05-13].

z:

http://www.czechdesign.cz/index.php?status=c&clanek=2709&lang=11 4. Ostatní galanterní zboží, vady a skladování [online]. 2007 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.zaverky.estranky.cz/clanky/zboziznalstvi---prumyslove-zboziprvni-r-_studijni-materialy_/vady-skladovani.html 5. Prof. Ing. Dr. techn. Ferdinand Lederer, DrSc. [online]. 2012 [cit. 2013-05-13]. Dostupné

z:

http://encyklopedie.brna.cz/home-

mmb/?acc=profil_osobnosti&load=14675 6.

Obchodní

dům

IKEA

v

Brně [online].

[cit.

2013-05-13].

http://www.unistav.cz/reference/obchodni-dum-ikea-v-brne-c6.htm

56

Dostupné

z:

7.

Interio [online].

2013

[cit.

2013-05-13].

Dostupné

z:

http://de.interio.ch/%C3%9CBER%20INTERIO/67bb7ac82985acdcd0f1731eb99ba634. html 8. Two New York City Showrooms Do Interesting Work with Belgian Linen and Fabrics [online].

2012

[cit.

2013-05-13].

Dostupné

z:

http://libecolagae.wordpress.com/2012/06/21/two-new-york-city-showrooms-dointeresting-work-with-belgian-linen-and-fabrics/ 9. New Kvadrat showroom, London [online]. 2009 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.wallpaper.com/design/new-kvadrat-showroom-london/3207 10.

Dream

Weavers [online].

2007

[cit.

2013-05-13].

Dostupné

z:

http://www.nytimes.com/2007/10/07/style/tmagazine/07dream.html?_r=0 11. Mandarina Duck Flagship Store [online]. 2011 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.archello.com/en/project/mandarina-duck-flagship-store 12. Metamorphosis Has a Price Tag [online]. 2008 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2008/10/09/fashion/09CRITIC.html 13.

IKEA

logo [online].

2013

[cit.

2013-05-13].

Dostupné

z:

http://asklogo.com/show/detail/I/ikea-154-logo#.UZE1ArWeOjU 14. Interio logo [online]. 2013 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://de.interio.ch/ 15. Showroom Inspiration: Picnic installation, Kvadrat stand, Stockholm Furniture Fair

2013 [online].

2013

[cit.

2013-05-13].

Dostupné

z:

http://prodistro202.blogspot.cz/2013/02/showroom-inspiration-picnic.html 16. Habitat a.s. [online]. 2013 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.habitatcz.cz/o-habitatu

57

Seznam obrázků Obr. 1 Alexander McQueen shop New York Zdroj: Robert Wright

12

Obr. 2 Mandarina duck store Paříž Zdroj: DROOG

13

Obr. 3 Kvadrat showroom Londýn Zdroj: Kvadrat

14

Obr. 4 Kvadrat showroom Stockholm Zdroj: Kvadrat

14

Obr. 5 Antropometrické parametry Zdroj: Holouš, Máchová 2008

23

Obr. 6 Regál s obchodním zbožím, nástěnný regál a regál v prostoru Zdroj: Neufert 2000

24

Obr. 7 Minimální požadavky na půdorys a rozměry pokladen Zdroj: Neufert, 2000

25

Obr. 8 Příklady dispozičního řešení prodejen Zdroj: Neufert, 2000

25

Obr. 9 Logo IKEA Zdroj: IKEA

27

Obr. 10 Orientační systém v prodejně IKEA Zdroj: Archiv autorky

28

Obr. 11 Prodejna IKEA Zdroj: Amedio Image Archive

28

Obr. 12 Prodejna IKEA Zdroj: Archiv autorky

28

Obr.13 Logo Interio Zdroj: Interio

29

Obr. 14 Prodejna Interio Víděň Zdroj: Archiv autorky

29

Obr. 15 Kvadrat showroom Stockholm Zdroj: Kvadrat

30

Obr. 16 Studio four NYC Zdroj: Rachel Watson

30

58

Obr. 17 Kalců - galanterie a látky Brno Zdroj: Archiv autorky

31

Obr. 18 IKEA Brno Zdroj: Archiv autorky

31

Obr. 19 Interio Vídeň Zdroj: Archiv autorky

31

Obr. 20 Kalců - galanterie a látky Brno Zdroj: Archiv autorky

31

Obr. 21 IKEA Brno Zdroj: Archiv autorky

31

Obr. 22 Logo firmy Habitat a.s. Zdroj: Habitat a.s.

37

Obr. 23 Prostory tkalcovny firmy Habitat a.s. Zdroj: Archiv autorky

38

Obr. 24 Návrh č. 1 Zdroj: Archiv autorky

40

Obr. 25 Návrh č. 2 Zdroj: Archiv autorky

42

Obr. 26 Návrh stěny ukázkového výstavního prostoru Zdroj: Archiv autorky

43

Obr. 27 Návrh č. 3 Zdroj: Archiv autorky

44

Obr. 28 Návrh č. 3 - finální podoba Zdroj: Archiv autorky

45

Obr. 29 Detailní návrh prodejny bytového a dekoračního textilu Zdroj: Archiv autorky

46

Obr. 30 Celkový pohled na oddělení prodeje bytových a dekoračních textilií Zdroj: Archiv autorky

47

Obr. 31 Celkový pohled na část oddělení s prodejem froté programu Zdroj: Archiv autorky

48

Obr. 32 Celkový pohled na část oddělení s prodejem froté programu Zdroj: Archiv autorky

48

Obr. 33 Celkový pohled části oddělení zaměřenou na prodej textilií Zdroj: Archiv autorky

49

59

Obr. 34 Celkový pohled části oddělení zaměřenou na prodej textilií Zdroj: Archiv autorky

49

Obr. 35 Pohled na obslužný stůl pro úpravu textilií a posezení pro případné řešení zakázek Zdroj: Archiv autorky

50

60