Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Ústav zahradnické techniky

Technické prostředky pro sběr a svoz biologicky rozložitelného odpadu Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce

Vypracoval

doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.

Lukáš Hotař Lednice 2013

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „ Sběr a svoz biologicky rozložitelného odpadu“ zpracoval sám a uvedl všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998, Sb., o vysokých školách, uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a byla zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

V Lednici dne Podpis studenta: …………………………….

Poděkování Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce panu doc. Ing. Pavlu Zemánkovi, Ph.D. za trpělivost, odborné vedení a užitečné rady, které mi v průběhu zpracování poskytl. Dále děkuji za to, že mi pomohl dovést mou závěrečnou práci do konečné podoby.

Obsah 1

Úvod

………………………………………………………………….

5

2

Cíl práce ………………………………………………………………….

6

3

Literární část

7

………………………………………………………….

3.1 Biologicky rozložitelný odpad

………………………………….

7

3.2 Základní druhy BRO ………………………………………………….

8

3.3 Zdroje BRO v KO

8

………………………………………………….

3.4 Faktory ovlivňující množství BRO v KO

4

………………………….

11

3.5 Problematika separace BRO ………………………………………….

13

3.6 Členění separovaného sběru ………………………………………….

14

3.6.1 Donáškový způsob sběru

………………………………….

16

3.6.2 Odvozový způsob sběru

………………………………….

16

3.7 Nádoby na separovaný sběr BRO

………………………………….

18

3.8 Svozové prostředky na BRO

………………………………….

18

………………………………………………………….

20

Vypracování

4.1 Charakteristika jednotlivých skupin nádob

………………………….

20

4.1.1 Sběrné nádoby pro separovaný sběr ………………………….

20

4.1.2 Velkoobjemové kontejnery ………………………………….

23

4.1.3 Lisovací kontejnery ………………………………………….

30

4.1.4 Nástavby pro užitková vozidla

34

………………………….

4.2 Charakteristika svozových prostředků pro BRO

………………….

36

4.2.1 Traktorové soupravy ………………………………………….

36

4.2.2 Nákladní automobily se speciálními nástavbami

………….

37

4.2.3 Svozové prostř. s hydr. manipulátory (ONE MAN) ………….

39

4.2.4 Svozové prostř. s hydraulickou rukou

………………….

41

4.2.5 Automobilové nosiče kontejnerů

………………………….

42

4.2.6 Méně používané prostř. pro BRO

………………………….

45

Komentář ………………………………………………………………….

46

5.1 Návrh svozu BRO ve vybrané oblasti

……………….………….

48

Závěr

………………………………………………………………….

51

Abstrakt

………………………………………………………………….

52

7

Použitá literatura ………………………………………………………….

53

8

Přílohy

………………………………………………………………….

58

5

6

4

1 ÚVOD S rostoucím počtem obyvatel a jejich stoupající životní úrovní se zvyšuje produkce odpadů. Nezanedbatelné množství tohoto vyprodukovaného odpadu zaujímá biologicky rozložitelný odpad, kterého stále přibývá. Společnost si nemůže dovolit neřešit množství BRO a spokojit se s jeho skládkováním, neboť, místa která jsou určena pro ukládání odpadu jsou prostorově omezená. Jejich zaplnění zanedlouho dosáhne maxima a bude se muset najít jiný způsob, místo, kam tento odpad deponovat. Už se objevuje snaha biologicky rozložitelnou složku z tuhého komunálního odpadu (TKO) využít nebo zpracovávat metodami kompostování, výrobou bioplynu nebo energeticky. Aby se tyto metody mohly uplatnit, vyvstává zde jeden problém, a to, jak levně a účinně odseparovat ze směsného TKO využitelnou složku. Třídění odpadu na třídících linkách je energeticky příliš náročné, včetně náročné manipulace s objemem odpadu. Proto ideálním řešením je separovat využitelnou složku BRO z TKO už na začátku vzniku, a to jeho původci. Aby se lidé mohli podílet na třídění tuhého komunálního odpadu, musí být nádoby vhodné pro tento druh odpadu a svozové prostředky pro jejich odvoz z místa vzniku dobře zajištěny. Návrh a provozování systémů třídění odpadů jsou vkladem do budoucnosti, neboť v dnešní době se tento systém spíše rozvíjí a zkouší realizovat jako pilotní projekt na malých částech městské zástavby. V současnosti není možné tento systém sběru zavést celoplošně na území České republiky. I kdyby bylo všechno realizováno a zajištěno technickými prostředky, tento sběr stejně nemusí dobře fungovat. Co je nejdůležitější, je ukázněnost obyvatel, jejich výchova ke třídění už od útlého věku a zájem podílet se na řešení společného problému, neboť třídění odpadu není problém organizační skupiny, ale každého z nás, protože všichni žijeme společně v prostředí, které nás obklopuje.

5

2 CÍL PRÁCE Cílem práce je charakterizovat druhy a množství BRO v komunální oblasti, popsat systémy sběru a svozu BRO uplatňované v současnosti a vypracovat přehled sběrných nádob a svozových prostředků pro tuto oblast.

6

3 LITERÁRNÍ ČÁST 3.1 BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÝ ODPAD (BRO) Biologicky rozložitelný odpad, označený jako bioodpad, tvoří mezi komunálním odpadem významnou skupinu odpadů vzhledem ke svému velkému objemu. V komunálním odpadu tvoří v průměru 42% z celkového množství. (TESAŘOVÁ, 2010) Je to odpad, který je schopen se rozložit za přístupu nebo nepřístupu vzduchu. Biologicky rozložitelné odpady mohou obsahovat různé typy látek organické povahy, které mohou být mineralizovány, rozloženy nebo humifikovány mikroorganismy, popřípadě bezobratlými živočichy. Z pedologického hlediska se jedná všeobecně o části odpadů, které jsou buď rostlinami, či člověkem spotřebovávány z půdy. Tyto části je nutné do půdy navracet zpět. Mluví se o tzv. humusotvorných složkách. Deficit těchto přírodních (humusotvorných) látek, je v současné době nahrazován průmyslovými hnojivy. Toto nahrazování sice doplní půdu živinami, nezbytnými pro růst a vývoj rostliny, ale postupem času půda degraduje a ztrácí svou úrodnost. “ Biologický odpad je definován jako biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu.“ (ZELENÁ KNIHA, 2008) Díky vlastnostem, které tento druh odpadu vykazuje, vyvolává komplikace při skládkování (výluhy a tvorba skládkových plynů). Ale při oddělení tohoto materiálu od ostatního komunálního odpadu vzniká surovina, kterou je možné přeměnit na kompost.

7

3.2 ZÁKLADNÍ DRUHY BRO • Odpady ze zemědělské činnosti – množství se snižuje v důsledku poklesu zemědělské výroby - z živočišně výroby - z rostlinné výroby • Odpady z potravinářského a dalšího zpracovatelského odvětví • Komunální odpady – množství tohoto odpadu vzrůstá v důsledku kladení větších nároků na údržbu okrasných ploch obcí a měst. FILIP (2006) rozděluje komunální odpady do těchto skupin: - z údržby zeleně, uliční odpady a smetky, odpady ze škol, úřadů, obchodů - kaly z čistíren odpadních vod - separovaně shromažďovaný komunální odpad z domácností, zahrad, restaurací a jídelen • Odpadní dřevo - ze staveb a demolicí – tento materiál, ale bývá z 50 % znečištěný - z lesů a dřevozpracujícího průmyslu (EKODENDRA, 2004)

3.3 ZDROJE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉHO ODPADU V KOMUNÁLNÍ SFÉŘE Biologicky rozložitelný odpad z údržby stromů Dřevnatá hmota, která vzniká v komunální oblasti údržbou stromů, má různorodé vlastnosti a materiál. Produkuje se v rozdílném množství. Do této kategorie můžeme zařadit dřevní hmotu, která vzniká v důsledku údržby soukromých, ale především veřejných ploch, např. parků, alejí, stromořadí a nebo zahrad.

8

Údržbové zásahy lze rozdělit na údržbu stále zelených, opadavých dřevin nebo jehličnatých dřevin. U stromů je důležitá pravidelná kontrola a opakování potřebného řezu. U zdravého stromu se postupem věku nutnost řezu snižuje. Většinou se u stromů uskutečňuje řez v těchto cyklech: 1. mladé stromy do 10 roků

–

řez po 2 – 3 letech

2. stromy od 10 – 30 roků

–

řez po 4 – 6 letech

3. stromy od 30 – 50 roků

–

řez po 5 – 8 letech

4. stromy nad 50 let

–

řez po 4 – 10 letech (ZEMÁNEK, 2010)

Odpadní dřevní hmota původem z komunální sféry je tvořena většinou mladými výhony nebo větvemi různého průměru, a to včetně kosterních větví, kmenů a pařezů odstraňovaných či prořezávaných dřevin. Vlastnosti takto získané dřevní hmoty výrazně souvisejí s termínem uskutečnění zásahu (období vegetace nebo vegetačního klidu souvisejí s obsahem vody v dřevině), stářím dřevin (s touto vlastností souvisí průměr a délka odstraňovaných větví atd. ) a jejich druhovými vlastnosti (tvrdost dřeva nebo objemová hmotnost). Biologicky rozložitelný odpad z údržby keřů Údržbové práce u keřových výsadeb jsou otázkou charakterem určité lokality. Důležitým kritériem při rozsahu údržbových prací je objem výsadby, u řadových živých plotů je to ošetřená plocha. Vyjadřování množství vzniklého biologicky rozložitelného odpadu ze skupinových výsadeb se nejčastěji vyjadřuje v kg.ks-1 nebo jako kg.m-2. Odpadní dřevitou hmotou jsou z větší části tenčí výhony, které lze snadno štěpkovat. Důležitým hlediskem, ve vztahu k množství vyprodukované odpadní hmoty, jsou tvary keřovitých výsadeb.

9

Biologicky rozložitelný odpad z údržby zatravněných ploch Celkový objem tohoto poměrně problematického materiálu, se zvětšuje v důsledku přibývání intenzivně ošetřovaných trávníků. Travní porosty se sečou zhruba 3 – 20x za rok, záleží na stupni intenzity udržování trávníku. S postupem techniky stále roste počet žacích strojů, které mají sběrací ústrojí, tudíž se vyprodukuje více travního odpadu, než tomu bylo dříve. Vzniklá výsledná hmota po seči je převážně tvořena travními ústřižky o délce 15 – 20 mm. Z takto ustřiženého stébla se uvolňuje velké množství vody a vlhkost materiálu se pohybuje mezi hodnotami 50 – 70 %. S takto vysokým podílem vody nelze tato hmotu zkrmovat. Záleží na stavu porostu, jak velké bude vyprodukované množství travního odpadu: - 12 – 14 m3 hmoty z 1 ha ošetřované nestandardní trávníkové plochy za rok. Při objemové hmotnosti 150 kg.m-3 to představuje množství 2,0 t.ha-1. - 30 m3 hmoty z 1 ha ošetřované luční trávníkové plochy za rok. Při objemové hmotnosti 170 kg.m-3 to představuje množství 5,0 t.ha-1. - 35 m3 hmoty z 1 ha ošetřované trávníkové parkové plochy za rok. Při objemové hmotnosti 200 kg.m-3 to představuje množství 7,0 t.ha-1. (ZEMÁNEK, 2010)

Biologicky rozložitelný odpad vyprodukovaný ostatními okrasnými plochami Na kraji městských obydlí a ve venkovských sídlech vzniká bioodpad při údržbě ploch, které představují předzahrádky, okrasné květinové záhony a další menší okrasné plochy.

10

3.4

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ MNOŽSTVÍ BRO V KOMUNÁLNÍ SFÉŘE Pozorování faktorů ovlivňující produkci BRO v komunální oblasti je důležité

z hlediska výše nákladů. Množství vyprodukovaného BRKO se projeví na výši nákladů, které je zapotřebí dodat do systému. Logické je, že při vzrůstu množství tohoto odpadu stoupají náklady na jeho svoz a zpracování.

Mezi nejdůležitější faktory můžeme zařadit: • stupeň zavádění speciálních sběrných nádob na BRKO • strukturu osídlení • podíl domovního kompostování BRKO • podíl obyvatel napojených na systém • zpoplatnění sběru • objem sběrných nádob na BRKO (ŠEFLOVÁ, SLAVÍK, 2012)

Stupeň zavádění speciálních sběrných nádob na BRKO

Je třeba zohlednit vybavenost obyvatelů zapojených do sběru BRKO. Tudíž při plánování zavádění tohoto sběru musí být celoplošně zajištěno dodání sběrných nádob určených na tento materiál. Při dobrém vybavení obyvatel sběrnými nádobami by narostlo množství BRKO; a tento objem také narůstá s počtem obyvatelů zapojených do systému.

Struktura osídlení

Tento faktor ovlivňuje množství BRKO velice výrazně. Se zvyšujícím se počtem obyvatel vzrůstá množství vyprodukované hmoty, také hodně závisí na typu zástavby. Zatímco v bytových zástavbách (např. sídlištní výstavba) je produkce BRKO v rozmezí 60 – 75 kg.obyv-1.rok-1. Ve smíšených zástavbách se produkce pohybuje až 150

kg.obyv-1.rok-1.

Úplně odlišná je produkce ve venkovských

oblastech

( např. vesnice ), tam je produkce až 180 kg.obyv-1.rok-1. V těchto zástavbách ale také 11

často dochází k domácímu kompostování a následnému využívání kompostu pro soukromé účely. Takový BRKO se nezahrnuje do oficiálních statistik a tudíž statisticky množství vyprodukovaného BRKO v těchto vesnických zástavbách klesá.

Podíl domovního kompostování BRKO

Domovní kompostování se provádí především v městských zástavbách s rodinnými domy a ve venkovských oblastech. Čím větší podíl bude kompostování BRKO občany, tím menší bude produkce BRKO, který v určité obci vzniká. Množství sebraného BRKO ve vesnických zástavbách může poklesnou z původních 180 kg.obyv1

.rok-1 až na 60 kg.obyv-1.rok-1 za předpokladu, že 90% domácností, využije domovní

kompostování. Množství BRKO, který je předmětem domovního kompostování, může dosahovat až 15 – 80 kg.obyv-1.rok-1, což by zcela zásadním způsobem ovlivnilo výkon systému. (GALLENKEMPER, DOEDES, 1994) Proto by se mělo domácí nebo komunitní kompostování co nejvíce podporovat, z důvodu vysoké nákladovosti celého systému BRKO a snížil se objem odvozu. Podporovat domácí kompostování lze různými způsoby. Např. dodáváním kompostejnerů do domácností zdarma nebo za nižší cenu, zřízení prostorů určených pro kompostování. Důležitými kritérii tohoto řešení je zajištění instalace v přiměřené vzdálenosti, dostatečná objemová kapacita a v případě potřeby zajištění obsluhy, která by kontrolovala ukládaný odpad. (ŠEFLOVÁ, SLAVÍK, 2012)

Podíl obyvatel napojených na systém

Jak bylo už řečeno, počet obyvatel napojených na systém ovlivňuje množství sebraného BRKO. Pro obyvatele, kteří jsou napojeni na systém tříděného sběru povinně, platí závislost, že čím více obyvatel, tím více sebraného odpadu. Jinak je tomu u obyvatel, kteří se na sběru BRKO podílejí dobrovolně. Množství sebraného BRKO u této skupiny lidí klesá.

12

Zpoplatnění sběru

Zpoplatnění sběru BRKO má vliv na chování lidí a mělo by působit do jisté míry jako motivační impuls. Dobré výsledky přináší zpoplatnění sběru BRKO dle hmotnosti, ale oproti tomuto kritériu je méně účinné zpoplatnění dle objemové velikosti nádoby. Poplatky za tento materiál by měly být nižší přibližně o 10 – 30 %, než je tomu u směsného komunálního odpadu.

Objem nádob na BRKO

Velikost nádoby by měla splňovat podmínky místa, kam byla umístěna. Hlavním kritériem, ovlivňujícím velikost použité nádoby, je frekvence svozu a struktura zástavby. Čím větší je objem u použité nádoby, tím je množství uloženého BRKO větší, a to z toho důvodu, že se do nádob ukládá i odpad, který může být využit při domovním kompostování.

3.5 PROBLEMATIKA SEPARACE BRO V minulosti a to zhruba před několika desítkami let, v rozvinutějších částech evropského kontinentu už byly zaznamenány první pokusy v kompostování BRO z domácností. Úplně na počátku se kompostoval komunální odpad, který byl pak následně tříděn. Ovšem kvalita vytříděného materiálnu byla velice špatná. Cílený materiál, tzn. kompost, se nedal využít, protože obsahoval vysoké procento škodlivin. Dalším řešením bylo zavedení třídicích linek, které měly velikou produktivitu. Na těchto linkách se nejdříve komunální odpad vytřídil a následně byl zpracováván podle charakteru materiálu. Použití tohoto systému přineslo vyšší kvalitu vytříděných surovin, ale přesto pro využití v zemědělství, které navazovalo na potravní řetězce, byl tento materiál nevyhovující. Zcela odlišná metoda se využívá v rozvinutém světě dnes. Tato metoda se nazývá separovaný sběr. Jednotlivé složky odpadu se třídí už při sbírání. Kvalita sbíraného materiálu je zcela jinde. Dalo by se říci, že se získává skoro čistá surovina, která vyžaduje jen lehké dotřídění a je možné ji hned zpracovávat. Největším úskalím při separovaném sběru je ukázněnost obyvatelstva, na kterém závisí, do jaké míry bude sbíraný materiál bez příměsí, jež do daného odpadu nepatří. Čím poctivější 13

a ukázněnější lidé budou, tím sebraný materiál bude čistší. Separovaný sběr je nákladnější a organizačně náročnější. (EKODENDRA, 2004)

3.6 ČLENĚNÍ SEPAROVANÉHO SBĚRU V ČR je sběr biologicky rozložitelného odpadu z poloviny zajišťován prostřednictvím sběrných dvorů měst a obcí. Odpad je ukládán do kontejnerů. Také se provádí jednorázový svoz, který je uskutečňován v měsících, kdy se produkuje nejvíce bioodpadu, tento svoz má sezónní charakter. Vyseparovaný materiál se odváží většinou do kompostáren s různou kapacitou nebo na skládku k úpravě dle následného použití. Bioodpad, který je přivezen, musí být dobře homogenizován a musí být prostý cizorodých příměsí (plastové obaly, sklo apod.) z důvodu dobré a rychlé degradace přírodními biomechanizmy. Proto je důležité, aby tento odpadu byl už při sběru tříděn důsledně tříděn. Bioodpad, který je odvezen na skládku, slouží k její rekultivaci. Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem může probíhat dvěma způsoby. • Odpad ( jako materiál ) je možné zpracovávat pomocí domácího nebo komunitního kompostování. Toto se většinou děje na zahradách rodinných domů, v zahrádkářských koloniích apod. Surovina není považována za odpad, jelikož majitel nemá úmysl se tohoto materiálu zbavit. Domácí nebo komunitní kompostování můžeme do jisté míry považovat za předcházení vzniku skutečného odpadu. • Odpad ( už ne jako materiál ) je majitelem, který se ho chce zbavit, ukládán na vyhrazené místo, pro tento účel. V důsledku zřizování sběrných míst se zvyšuje produkce komunálního odpadu a množství hmoty. Dává se do kontejnerů, sběrných nádob nebo sběrných dvorů. Jedná se o separovaný sběr BRKO, který lze uskutečňovat buď donáškovým nebo odvozovým způsobem.

Separovaný sběr BRKO

Jedná se o část komunálního odpadu, která je biologicky rozložitelná. Tento druh sběru zatím není ve větší míře rozšířen, a to z hygienických důvodů. Odpadu má totiž negativní vliv na životní prostředí – a to díky tvorbě skleníkových plynů a kyselých výluhů.

14

Sběr biologicky rozložitelného odpadu

Systém odděleného sběru BRO se člení podle: a) sbíraného bioodpadu b) technického zabezpečení c) organizačního hlediska d) frekvence svozu (ALTMANN, 2008) Podle sbíraného bioodpadu • zahradní odpad, kam patří materiál, který vzniká údržbou zahrad, veřejných ploch nebo rostlinné zbytky např. z hřbitovů, má velikou objemovou hmotnost; vyžaduje tudíž na svůj sběr větší nádoby; je vhodné ho před kompostováním upravit drcením • kuchyňský odpad, do kterého patří zbytky zeleniny a jiných rozkladu podléhajících surovin, má vyšší obsah solí a vyšší vlhkost, rychleji fermentuje, musí se častěji svážet a je nevhodné jej stlačovat • kuchyňský a zahradní odpad se shromažďuje dohromady do jedné společné nádoby

Podle technického zabezpečení dle FILIPA (2002) • sběrné nádoby na odpad s objemem (120 l, 240 l) • velkoobjemové kontejnery o objemu VOK (2,5 – 41 m3) • sběrné nádoby s úpravou na bioodpad s objemem (120 l, 240 l) • systém s využitím pytlů • systém bez nádob Podle organizačního hlediska se dělí na: •

donáškový způsob

• odvozový způsob

15

3.6.1 Donáškový způsob sběru

Donáškový systém sběrů je především charakteristický tím, že občané musí bioodpad donést na sběrná místa (např. do sběrných nádob, které jsou umístěné na předem oznámeném místě) nebo přímo do sběrných dvorů, kde se nacházejí nádoby určené na ukládání tohoto druhu odpadu. Tento způsob sběru nachází především využití při sběru odpadu, který vzniká z údržby zeleně. Ve sběrných dvorech občané ukládají odpad do velkoobjemových kontejnerů. Plné kontejnery jsou pak sváženy do kompostárny, kde se přivezený bioodpad dále zpracovává dle charakteru materiálu. Pokud vzdálenost sběrného dvora neumožňuje odvoz přímo občany, jsou z tohoto důvodu zřizována sběrná místa. Na tomto místě je kontejner, který je určený a označený pro sběr bioodpadu. Vzhledem k požadované kvalitě sběru, biologicky rozložitelného materiálu, je nutno dodaný materiál kontrolovat. Proto je lepší provádět sběr s dohledem pracovníka. Do kontejneru na bioodpad by neměli přijít žádné kovové předměty, nebezpečné zboří (např. autobaterie aj.), sklo, plastová hmota nebo křemičité části jako jsou kameny a podobně. (KOTOULOVÁ, VÁŇA, 2001)

3.6.2 Odvozový způsob sběru

Tento způsob sběru se využívá, při sběru bioodpadu z domácností. Podle druhu zástavby může být sbírán kuchyňský odpad s odpadem, který vzniká při údržbě zeleně. Nádoby, které se využívají jsou menšího charakteru. Mívají objem (120 l, 240 l), tudíž jsou veliké jako popelnicové nádoby na komunální odpad. Tyto sběrné nádoby se při odvozu umísťují ke komunikaci, kde je svozový prostředek vyprázdní. Tento způsob sběru je pohodlnější. Interval odvozu v letních měsících by neměl překročit lhůtu 7 dnů z důvodu obsahu vody a zápachu. Naopak v zimních měsících interval odvozu může přesáhnou lhůtu 14 dnů a to z toho důvodu, že rozklad probíhá v chladných měsících pomaleji. Interval odvozu se také řídí velikostí nádoby a hustotou obytné zástavby. (KOTOULOVÁ,VÁŇA, 2001)

16

Problémy, které můžou vznikat při sběru bioodpadu z domácností: • unikající zápach při manipulaci s nádobou • větší hmotnost, tudíž obtížnější manipulace při nakládání • riziko znečištění okolních ploch při nakládce • unikání vody z nádoby Část těchto nedostatků se může eliminovat a to používáním správných nádob na sběr tohoto odpadu. Vhodným řešením je použít kompostejnery ( popis je uveden v kapitole nádob na BRO ). Využitím těchto nádob se může prodloužit interval odvozu. Samozřejmě je pořizovací cena těchto prostředku vyšší, jelikož jejich konstrukce je složitější.

Podle frekvence svozu • intenzivní (odvoz prováděn více jak 1x týdně ) • standardní ( odvoz 1-2x za dva týdny ) • extenzivní ( odvoz se provádí méně jak 1x za 14 dní ) (ALTMANN, 2008)

17

3.7 NÁDOBY NA SEPAROVANÝ SBĚR BRO Nádoby, které slouží na sběr či manipulaci s bioodpadem, jsou vyráběny v různých podobách, velikostech, konstrukčních řešeních. Jsou zhotovovány z různých materiálů, například sklolaminátu, tvrzeného plastu, či plechu. Výběr materiálu musí odpovídat velikosti a nosnosti nádoby, tzn., čím větší je objem nádoby, tím větší jsou požadavky na pevnost materiálu a jeho stálost. Konstrukčním řešením jsou nádoby přizpůsobovány druhu odpadu, pro který byly vytvořeny – jiné požadavky bude mít nádoba na sběr BRO (dobrá cirkulace vzduchu), jiné nádoba určená na čistírenské kaly (dokonalá těsnost). • Tašky, sběrné pytle a vaky • Popelnicové nádoby ( kompostejnery ) • Depontkontejnery ( sklolaminátové kontejnery ) • Kontejnery a) Klecové ( pletivové ) kontejnery b) Velkoobjemové kontejnery c) Velkoobjemové kontejnery s vyprazdňovacím zařízením d) Lisovací kontejnery (ZEMÁNEK, 2010)

3.8 SVOZOVÉ PROSTŘEDKY NA BRO

Pro přepravu BRKO i BRO se používají různá dopravní zařízení, tzv. svozové prostředky. Společným znakem těchto prostředků je uzavřená korba s přídavným mechanizmem, který slouží k vyprazdňování odpadu ze sběrných nádob. Mohou být i jiná řešení, a těmi jsou otevřené korby s hydraulickým zařízením („hydraulická ruka“), které slouží pro přesýpání a nebo k nakládání sběrných nádob. Hydraulická ruka například slouží k vyzvednutí zvonových sklolaminátových nádob, které se vyprazdňují do zásobníku na automobilu. Přídavný mechanizmus na svozovém prostředku neslouží 18

jen k přesypávání malých popelnicových nádob (120, 240 l), ale i větších plastových kontejnerů (1100 l). Díky výkonnému hydraulickému zařízení je možné vyprázdnit kontejner typu MULDA, který můžu mít hmotnost až 6 tun. (BERTHE, 2002) •

svozové odpadové automobily - slouží pro sběr směsného komunálního odpadu, ale i pro sběr separovaného odpadu, v našem případě bioodpadu - jsou většinou vybaveny hydraulickým zařízením - traktorové soupravy se standardními přívěsy - nákladní automobily se speciálními nástavbami - nástavby na komunální odpad se zadním podávacím zařízením - nástavby na komunální odpad s bočním podávacím zařízením - nástavby na komunální odpad s čelním podávacím zařízením - nákladní automobily s hydraulickými manipulátory - prostředky a zařízení k přepravě kapalných a pastových odpadů

•

nosiče přepravníků (kontejnerů) - tato skupina svozových prostředků slouží pro nakládku, přepravu a vyklápění kontejnerů, ve kterých je uložen směsný komunální odpad, bioodpad apod. - automobilové nosiče kontejnerů Rozdělení nosičů přepravníků dle FILIPA (2002) • hákový – využívá se nádoba typu ABROLL • ramenný – použití vanových kontejnerů • lanový – využívá se nádoba typu ABROLL •

přepravní odpadové automobily - tato skupina prostředků slouží zejména pro přepravu odpadu na větší vzdálenosti z překladních stanic - využívají se tahače s návěsy, které mohou být zatíženy do 38 t - speciální přepravní automobily (NOVÁK, 2012)

19

4 VYPRACOVÁNÍ 4.1 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH SKUPIN NÁDOB 4.1.1 Sběrné nádoby pro separovaný sběr Kompostovací pytle Pytle na biologicky rozložitelný odpad jsou vyrobeny z kukuřičného nebo bramborového škrobu. Tyto pytle jsou dokonce méně energeticky náročné na výrobu, než je tomu u papírových pytlů, a podílí se minimálně na skleníkovém efektu při rozkladu. Na rozdíl od papírových pytlů vydrží větší účinky počasí. Může na ně pršet nebo sněžit, stále si uchovávají svoji pevnost. Jsou-li však v kompostu, velice rychle podléhají rozkladu (obrázek č. 1) Do těchto pytlů, je vhodné ukládat bioodpad z údržby zahrad, parků, nebo drobný odpad z domácností. Povrch vaku je paropropustný, díky čemuž se zabraňuje vzniku zápachu v důsledku zapaření vnitřního obsahu. A navíc se díky propustnosti snižuje celková hmotnost materiálu z důsledku odpařování vody. Pytel naplnění biologicky rozložitelným odpadem by měl být odvezen maximálně do 14 dnů, jinak ztrácí svou pevnost. Celé pytle se následně zakomponují do kompostu, kde se zcela rozloží do 50-ti dnů. Objem pytlů se vyrábí ve více velikostech (tab. č. 1). Do sáčků, které se používají v domácnostech patří např. jádřince, pecky, skořápky, kávový odpad, sáčky od čaje, zbytky pečiva apod. Obr. č. 1 Degradace pytlů ze škrobu v závislosti na čase (Novamont, 2009)

20

Tab. č. 1 Velikost pytlů, sáčků a jejich cena

Kompostovatelné sáčky Kompostovatelné pytle

Objem (l) 10 120

Rozměry ( mm ) 440x420 700x1100

Počet kusů v balení 15 15

Cena ( Kč ) 54,327,-

Popelnicové nádoby (kompostejnery) Vyrábí se dvě velikostní řešení, menší o objemu 120 l a větší o objemu 240 l. Součásti jsou dvě kolečka, které usnadňují manipulaci s nádobou. Tato nádoba se na první pohled jeví jako běžná popelnice na sběr komunálního odpadu, avšak má úplně jiné konstrukční řešení, které je přizpůsobené charakteru sbíraného odpadu. Ve stěnách jsou větrací otvory, které umožňují cirkulaci vzduchu. Díky tomuto efektu nedochází k zápachu a k tvoření metanu, který vzniká za nepřístupu vzduchu. Dno nádoby je vybaveno mřížkou, která je umístěna nad samotným dnem nádoby. Tato mřížka odděluje vyloučenou tekutou složku od pevné. Objem odpadu, při správné skladbě, lze snížit až na 30 %. Teplota obsahu uloženého v nádobě může vystoupat až k 55°C. Tato sběrná nádoba připravuje uložený bioodpad ke kompostování. Za přednosti sběru pomocí těchto nádobových prostředků se může považovat snížení celkové hmotnosti díky odpaření vody, redukce výskytu larev, červů a omezení zápachu. Matriál, z kterého je popelnice vyrobena, je polyetylen s antibakteriálními vlastnostmi. Obr. č. 2 Kompostejner (Biologicky rozložitelné odpady a kompostování)

větrací otvor

víko

větrací otvory

vnitřní svislá žebra

rošt ve dně

21

Tab. č. 2 Rozměry kompostejnerů dle objemu

Objem ( l ) 120 240

Technické paramenty Hmotnost ( kg ) Rozměry ( mm ) Cena ( Kč ) 9,6 485x550x980 1 371,13,5 580x725x1075 1 802,-

Sklolaminátové kontejnery Tyto sběrné prostředky se vyrábějí v různých velikostních provedeních. Nejmenší objemová velikost činí 1,1 m3, další 2,1 m3 a největší kontejner tohoto typu má objem úložného prostoru 3,2 m3. Plášť této nádoby tvoří dvě stěny, které jsou od sebe vzdáleny 40 mm. Tato mezera slouží k uložení ocelového mechanizmu, který je tvořen většinou kovovými táhly nebo řetězy o průměru 12 mm, díky nimž dochází k vyprazdňování obsahu. Na vrchu nádoby se nachází dvě oka. Jedno slouží z vyzvednutí kontejneru do výšky a druhé oko k otevření dna nádoby. Vyprazdňování je zde spodní. Všechny kovové části nádoby jsou pozinkované. Vnitřní plášť je perforovaný. Tyto průduchy zajišťují neustálou cirkulaci vzduchu mezi plášti. Dno nádoby je tvořeno záchytnou vanou, do které stéká vznikající tekutá složka odpadu. Spodní část je oddělena mřížkou, aby se vzniklá tekutá složka mohla odpařit a nebyla v kontaktu s tuhou částí odpadu. Díky tomuto efektu dochází k výrazné redukci plynů, a tudíž i k menšímu vzniku zápachu. Takto konstrukčně řešený kontejner stačí vyvážet ve 14-ti denních cyklech. Obr. č. 3 Sklolaminátový kontejner na bioodpad (katalog firmy Reflex Zlín)

22

Tab. č. 3 Technické parametry sklolaminátových a plastových kontejnerů

Objem ( m3 ) 1,1 2,1 3,2 1,1

Sklolaminátové kontejnery Rozměry ( mm ) Výška vhozu ( mm ) 1000x1000x1240 1150 1320x1200x1680 1400 1900x1200x1680 1400 Plastový kontejner s kulatým víkem 1370x1210x1465 1211

Cena ( Kč ) 13 490,19 990,27 190,6 300,-

Plastový kontejner s kulatým víkem Tento kontejner je vhodný pro sběr nejen komunálního, ale i tříděného odpadu. Objemová velikost je 1100 l (rozměry jsou uvedeny v tab. č. 3). Hmotnost prázdné nádoby je 65 kg. Maximální možná nosnost se pohybuje okolo 360 kg. Díky čtyřem otočným kolečkům, o průměru 20 mm na spodu nádoby, je manipulace jednodušší. Dvě kolečka jsou navíc vybavena brzdou, aby kontejner byl zajištěn proti samovolnému pohybu. Polyetylen, z kterého je kontejner vyroben, je odolný vůči UV záření, mrazu či biologickým vlivům. Vyprazdňování je hřebenové nebo čepové. Po ukončení životnosti nádoby, lze kontejner zcela recyklovat. 4.1.2 Velkoobjemové kontejnery Hlavní přednosti kontejnerizace v komunální oblasti Uplatnění nacházejí zejména tam, kde je nepravidelný přísun materiálu, kde vzniká materiál v dávkách s časovou variabilitou. To jsou například sběrné dvory, sklizeň ovoce a zeleniny. Kontejnery umožňují svoz, předem neznámého materiálu a jeho množství – úklid parků apod. Dále tyto nádoby nacházejí uplatnění v případě kontinuálního nuceného vstupu malého objemu materiálu – štěpkování při zpracování dřevin. Klíč k určení kontejnerů Kontejnery, které se prodávají, jsou často označovány složitým „kódem“, který dokáže charakterizovat danou nádobu v několika málo kombinacemi čísel a písmen. Abychom byli schopni se v těchto kombinacích vyznat, byl vytvořen univerzální klíč pro všechna označení. V tomto tzv. „kódu“ se můžeme dozvědět, o jaký typ kontejneru

23

se jedná, přečteme rozměry, dozvíme se jestli má nádoba nějaké speciální úpravy ( střechu apod.). Dále se můžeme dozvědět, pro jaký nakládací systém je kontejner určen, jaký má objem, v jakém je provedení.

ABROLL kontejnery Nádoby tohoto typu se vyznačují především tím, že mají na spodní zádní části dvě pojezdové rolny. Ty umožňují manipulaci jedno hákovým či lanovým natahovacím mechanizmem, díky kterému se kontejner nakládá či vykládá z automobilu. Tyto kontejnery se rozdělují dle výšky natahovacího háku (viz. tab. č. 4), objemu a konstrukčního řešení. Obr. č. 4 Kontejner typu ABROLL (katalog firmy BRUKOV)

Rozdělení kontejnerů ABROLL dle výšky natahovacího háku • Kontejnery s výškou háku 1570 mm • Kontejnery s výškou háku 1340 mm • Kontejnery s výškou háku 1000 mm • Kontejnery s výškou háku 900 mm

24

Tab. č. 4 Technické parametry kontejnerů ABROLL dle výšky natahovacího háku výška háku ( mm ) 1570 1340 1000 900

délka ložné plochy ( mm )

vnitřní šířka ( mm )

výška ( mm )

objem ( m3 )

nosnost ( t )

3 750 - 7 000 4 500 – 5 000 3 000 – 5 000 3 000 – 4 500

2 400 2 400 1 100 – 2 400 2 000 – 2 200

volitelná volitelná volitelná volitelná

5 – 41 5 – 30 2,5 – 23 2,5 – 18

10 - 26 12 3–8 5–8

Typy mechanizmů pro nakládání kontejnerů ABROLL • Hákové natahovací mechanizmy • Lanové natahovací mechanizmy • Ostatní natahovací mechanizmy Hákové kontejnery typu ABROLL • ABROLL PLOŠINA – tento prostředek neslouží pro svoz bioodpadu, ale spíše pro přepravu nákladů v podobě zemědělských, stavebních strojů, stavební dílce apod. Podlaha kontejneru může být vyrobena ze silného plechu, dřevěných prken, které můžou být uspořádány buď příčně, nebo podélně. Součástí mohou být nájezdové klíny buď odnímatelné, či integrované. Další součástí můžou být boční pažnice, které slouží k zajištění nákladu proti pohybu. • ABROLL OTEVŘENÝ – tento typ kontejneru slouží k přepravě směsného i separovaného odpadu, stavebních materiálů apod. Objem se pohybuje v různých hodnotách (výška může být různá), podle nosnosti automobilu a podle množství odpadu. Součástí jsou háčky přivařené na vnějších stěnách po celém obvodu nádoby, které slouží k přichycení sítě. U „vyšších“ provedení se můžeme setkat se stupačkami s navařenými na přední straně. Slouží obsluze pro kontrolu uloženého odpadu.

25

• ABROLL OTEVŘENÝ PROLAMOVANÝ – u této nádoby je stejná charakteristika jako u předchozího kontejneru (ABROLL OTEVŘENÝ) s jedním rozdílem. Bočnice tohoto kontejneru jsou profilované neboli prolamované, což vede ke zvýšení celkové pevnosti, a tudíž i větší užitečné nosnosti kontejneru. • ABROLL UZAVŘENÝ S ODKLOPNOU STŘECHOU – tento kontejner se moc neliší od předešlých nádob s tím rozdílem, že místo navařených háčků pro ochrannou síť je vybavený střechou, která je ovládaná mechanickým heverem z čelní strany. Pro bioodpad tato nádoba není typickým řešením pro svoz, ale dá se taktéž využít. • ABROLL

UZAVŘENÝ,

PROLAMOVANÝ,

S ODKLOPNOU

STŘECHOU – obecný popis je stejný jako u předchozího kontejneru s tím rozdílem, že stěny jsou profilovány, a tak se zvyšuje odolnost a pevnost nádoby. • ABROLL UZAVŘENÝ S POSUVNOU STŘECHOU – kontejner tohoto typu je vybavený střechou, ale její otevírání se neděje klasickým způsobem, a to nahoru, nýbrž střecha je rozdělena na dvě poloviny. Ty jsou zapuštěny do žlábků, v který se pohybují nezávisle na sebe díky jinému výškovému uložení. • ABROLL UZAVŘENÝ SE SEDLOVOU STŘECHOU – střecha u této nádoby není otevíratelná, takže jediný přístup do kontejneru je zadními vraty. • ABROLL

UZAVŘENÝ

S PLACHTOU

–

tento

kontejner

je

konstrukčně řešený jako ABROLL OTEVŘENÝ s tím rozdílem, že je doplněný plachtou, který zakryje celý ložný prostor nádoby. Plachta má stejný účinek jako kovová střecha, ale na rozdíl od uzavřených kontejnerů se může srolovat a nádoba nemusí být výškově limitována.

26

• ABROLL UZAVŘENÝ SÍŤOVÝMI VÍKY – tato svozová nádoba se liší od předchozí jen tím, že místo plachty se používá síť na zajištění nákladu proti povětrnostním vlivům během přepravy. Síť je napnutá v ocelovém rámu, kterým se odpad po naložení na vršku nádoby zaklopí. • ABROLL S VÝKLOPNÝMI VRATY – předností tohoto kontejneru je zejména snadné vyklápění uloženého odpadu. Zadní vrata zavěšená na dvou pantech, se po sklopení tlakem odpadu samy otevřou. Je tedy vhodný pro sypké hmoty, jako jsou bioodpad, komunální odpad, suť apod. • ABROLL S JEDNOKŘÍDLÝMI TĚSNĚNÝMI VRATY – předností tohoto kontejneru je, jak už vyplývá z názvu, těsnost. Proto je vhodný pro průmyslový odpad, komunální odpad, bioodpad, kaly apod.

AVIA kontejnery Velkoobjemové kontejnery typu AVIA mají výšku háku 1000 mm nebo 900 mm. Nacházejí uplatnění v různých hospodářských odvětvích, např. pro svoz bioodpadu, komunálního odpadu, stavebního materiálu apod. Na spodu kontejneru jsou dvě rolny nebo veden válec, který slouží pro manipulaci s nádobou. K dispozici jsou nejrůznější varianty a velikosti podle požadovaného záměru použití. Tyto nádoby se vyznačují menší objemovou velikostí, která je přizpůsobená svozovým prostředkům. Obr. č. 5 Kontejner typu AVIA (katalog firmy BRUKOV)

27

Hákové kontejnery typu AVIA • AVIA OTEVŘENÁ – tento typ kontejneru je základní, který má na bočnicích stěnách háky pro ochrannou síť zabraňující ztrácení nákladu při přepravě. Na konci kontejneru jsou otevíratelná vrata, která umožňují najetí mechanizace či vyklopení nákladu. • AVIA OTEVŘENÁ SE SKLOPNÝMI BOČNICEMI – předností této nádoby, jsou sklopné bočnice, které můžou být půlené či vcelku. Tyto sklopné bočnice umožňují lepší nakládání či vykládání materiálu. • AVIA UZAVŘENÁ S ODKLOPNOU STŘECHOU – tento kontejner je vybaven střechou, kterou je možno odklápět pomocí mechanické kliky umístěné na přední stěně nádoby. Pro bioodpad se příliš nepoužívá. • AVIA UZAVŘENÁ SE SEDLOVOU STŘECHOU A BOČNÍMI VHOZY – tento kontejner má na boční stěně dva vhozy pro plnění. Využití této nádoby je vhodné při separovaném sběru odpadu. Střecha zabraňuje sváženému odpadu samovolnému ztrácení. • AVIA UZAVŘENÁ S BOČNÍMI DVOUKŘÍDLÝMI VRATY – zvláštností této nádoby je umístění vrat. Vrata nejsou jako u většiny kontejnerů umístěná vzadu, ale na boku. Toto konstrukční řešení se vyznačuje

především

velmi

dobrou

manipulací

při

plnění

a

vyprazdňování. • AVIA RAKEV S PLASTOVÝMI VÍKY – tento typ nádoby se velmi dobře uplatňuje především ve sběrných dvorech při sběru komunálního odpadu, separovaného odpadu, či bioodpadu. Víka mohou být plastová či plechová. Víka redukují unikající zápach z uloženého odpadu. Na čelní straně je kontejner vybaven vhozem pro dlouhý odpad. Vyprazdňování

tohoto

typu

otevíratelným zadním vratům.

28

kontejneru,

je

umožněno

díky

Řetězové kontejnery typu MULDA Kontejnery tohoto typu jsou konstrukčně odlišně řešeny, viz. obr. č 5, než tomu bylo v předchozích případech. Jsou totiž určeny pro jiný druh nakládacího systému. Používaný mechanizmus je ramenný neboli řetězový. Nádoby typu MULDA se vyznačují tím, že mají po obou bočních stranách dva úchyty, neboli boltce, které slouží pro uchycení ramenného hydraulického systému. Upevňovací oka se mohou nacházet i v rozích kontejneru. Při přepravě prázdných kontejnerů na větší vzdálenosti se nádoby vkládají do sebe, čímž se převoz zefektivňuje. Obr. č. 6 Kontejner typu MULDA (katalog firmy MULTITEC)

Řetězové kontejnery typu MULDA • VANA OTEVŘENÁ SYMETRICKÁ – tato nádoba je základním provedením typu MULDA. Součástí jsou čtyři boltce pro uchycení háků ramenného mechanizmu pro manipulaci. Součástí mohou také být oka umístěná na vnějších stěnách po obvodu, která slouží k uchycení sítě či plachty. • VANA OTEVŘENÁ ASYMETRICKÁ – popis této nádoby je obdobný jako popis předchozího typu. Liší se jen tvarem, díky němuž se může použít na automobilové prostředky, které převoz klasických kontejnerů MULDA neumožňuje. • VANA OTEVŘENÁ S VÝKLOPNÝM ČELEM – předností této nádoby je sklopné čelo, které je na spodní hraně uchyceno do čtyřech pantů, takže po sklopení vytvoří rampu, a tak se při nakládání odpadu může zajíždět až na vnitřní plochu kontejneru. Díky této vlatsnoti je také snadnější vyklápění obsahu.

29

• VANA UZAVŘENÁ, S OCELOVÝMI VÍKY – tvarem odpovídá tato nádoba ostatním kontejnerům typu MULDA mimo asymetrické provedení. Liší se tím, že je uzavíratelný dvěma plechovými nebo plastovými víky, která slouží proti povětrnostním vlivům během přepravy, nebo k uzamčení nádoby. Víka mohou být odpružená, takže nedochází po otevření k samovolnému zavírání. • MINIVANA – manipulačních

tato

nádoba nachází uplatnění ve stísněných

podmínkách, kde manipulace s velkými vanovými

kontejnery by byla nemožná, nebo by nebylo dost místa pro svozové prostředky těchto velkých nádob. Pro bioodpad se tato nádoba příliš nevyužívá, spíše nachází uplatnění pro přepravu kovového šrotu a pro manipulaci v rámci areálu apod.

4.1.3 Lisovací kontejnery Lisovací kontejnery jsou charakteristické svým stlačovacím zařízením, které redukuje objem nákladu a tím zvyšuje efektivitu svozu či využití celého objemu kontejneru. Materiál, který je vhozen do vnitřního prostoru kontejneru, může být stlačován lineárním (pístovým), nebo rotačním (šnekovým) mechanizmem. Při lineárním lisování je využíván obloukový nebo přímočarý pohyb lisovací desky, která tlačí materiál v pracovní komoře a tím je posouván vždy o délku jednoho zdvihu. Při využití tohoto lisování je účinnost v pracovní komoře z hlediska redukce objemu o něco vyšší než u rotačního lisování. Rotační lisování je založeno na principu šneku, který je uložen podélně a při pracovní činnosti se pootočí a tím se stlačený materiál postupně posouvá a dochází k jeho zhutnění. Zpětný chod šneku se využívá pro vyprázdnění odpadové komory. Výhodou tohoto ústrojí je, že dochází k částečnému narušování, například lámání nebo štípání, dřevní hmoty, rozmělňování a tím dochází k dobré homogenizaci materiálu. Tím je částečně už upraven do kompostované zakládky.

30

Toto lisovací zařízení má univerzální rozsah použití pro běžné druhy odpadů. Další z výhod tohoto zařízení je nízká spotřeba pohonných hmot. V důsledku rovnoměrného naplňování se vytvářejí pozitivní podmínky pro jízdní vlastnosti automobilu ( podvozek je zatěžován rovnoměrně ).

Lisovací nástavby s lineárním stlačováním •

ASK 10 - 24 – tento typ kontejneru je vyráběn ve více velikostních variantách (10 m3, 20 m3, 24 m3). Lisovací část je pevně spojena s kontejnerem. Energii pro lisování zajišťuje hydraulický agregát. Kónické strany usnadňují vysypávání obsahu. Vrata kontejneru mohou být opatřena těsněním proti vytékání tekuté složky, která se může při lisování tvořit. Na spodu nádoby jsou připevněné rolny pro lepší manipulaci s kontejnerem. Součástí je samozřejmě natahovací hák, díky němuž může být kontejner vytažen na automobil. K signalizaci naplněnosti kontejneru slouží „kontrolka“, která upozorňuje už předem při 80 % naplnění, a když dosáhne obsah odpadu 100 %, signál se opakuje. Jeden cyklus lisování trvá přibližně 55 sekund. Jednotlivé lisovací cykly lze nastavit podle přání zákazníka. Vhozy do nádoby mohou být jak z čelní strany, tak i z bočních stran. •

MPC 20 – objemová velikost je 20 m3. Obecná charakteristika tohoto lisovacího kontejneru je obdobná jako u varianty ASK 10-24. U MPC 20 je násypka zakryta víky. Otevírají se do boku a tím tvoří bočnice násypky. Pohonem lisovacího zařízení je hydraulický agregát.

•

MSK 7,5 a 10 – kontejner tohoto typu, jak už vyplývá z názvu, je vyráběn ve velikostech 7,5 m3 a 10 m3. Tato nádoba je určena především pro nakladače s ramenovým mechanizmem. Nakládání umožňují řetězy uchycené za dvojici boltců z každé strany nádoby. Zadní vrata nádoby jsou vybavena gumovým těsněním, aby neunikala tekutina vznikající při lisování.

31

•

PC17 a PC20 – objem této nádoby je 17 m3 a 20 m3. Předností tohoto lisovacího kontejneru je velká kapacita lisování, a to 0,75 m3 na jeden cyklus. Uzavírání násypky pro odpad je jednokřídlovými vraty, které zajišťují dokonalý a účinný proces lisování daného odpadu. Lisování umožňuje kyvadlo, které se pohybuje směrem nahoru a dolů. Tento lisovací kontejner je vybaven čtyřmi rolnami, které zlehčují manipulaci při skládání nebo nakládání kontejneru na automobilový nosič. Možným příslušenstvím k tomuto zařízení může být čelní nebo rampový nakladač. Ten obsah nádoby vysype přímo do násypky.

Tab. č. 5 Hlavní technické paramenty jednotlivých velkoobjemových lisovacích kontejnerů

Typ kontejneru ASK •MPC MSK PC • •

Objem jednoho cyklu lisování (m3) 1,25 1,12 0,58 0,75

Objem násypky Lisovací síla (m3) (t) 3,5 31 1,15 28 1,95 32 2,5 35

AKS10S nebo ASK20S – tento typ lisovacího kontejneru je především určen pro automobily s celkovou užitnou nosností do 6 tun. Objem ložného prostoru je 10 m3. Vozidlo musí být vybaveno hydraulickou rukou, protože tato nádoba je určená především pro vysypávání sklolaminátových zvonových kontejnerů. Nicméně tento kontejner může být upraven pro boční nakládání kontejnerů o objemu 1 100 litrů. (obr. č. 7) Pohon lisovacího zařízení může být zajištěn různými způsoby. Buď od podvozku auta, napojení na hydrauliku podvozku, nebo vlastním agregátem – je potřeba elektrická energie.

32

Obr. č. 7 Lisovací kontejner AKS10S s bočním podávacím zařízením na podvozku MAN (katalog firmy IVP CZ)

Lisovací nástavby s rotačním stlačováním • FAUN Rotopress 516, 518, 520 – typ této nástavby je určen pro automobilové prostředky se systémem pohonu 4x2, 4x4, 6x4, 6x2/4, 6x2 a 6x6. Celkové užitné zatížení je v rozmezí 14 – 26 tun. Objem těchto nádob se pohybuje do 20 m3. Pro vyklápění sběrných nádob je možné použít různé typy vyklápěcích zařízení, které jsou určeny pro nádoby o objemu 35 l až po velké kontejnery 1 100 l. Tab. č. 6 Technické údaje jednotlivých lisov. kontejnerů s rotačním stlačováním Typ nástavby Rotopress 516 Rotopress 518 Rotopress 520

Celkové zatížení podvozku ( t ) 18 25 - 26 25 - 26

Rozvor náprav ( mm ) 4 000 3 200 3 500

Tab. č. 7 Porovnání technických parametů jednotlivých skupin VOK Typ kontejneru ABROLL AVIA MULDA LISOV. KONTEJ.

Objem ( m3 ) 2,5 – 41 < 15 3 – 12 7,5 – 24

33

Nosnost ( t ) < 20 3–9 <9 < 26

4.1.4 Nástavby pro užitková vozidla Lisovací nástavby pro užitková vozidla do 3,5 t – tento typ kontejneru je vhodný pro menší svozové prostředky, jako jsou například Multicar nebo Gasolone 28 a 35. Lisovací nástavba může být ve dvou provedeních, a to buď 2,7 m3 (LN 2700) nebo 3,5 m3 (LN 3500). Tento objem lze ještě trochu zvětšit a to tím, že rovné víko, které uzavírá nádobu vzadu, se vymění za vyklenuté. Velikost se zvětší o 0,3 m3. Na boku nádoby může být umístěn jako příslušenství vyklápěč sběrných nádob o objemu do 240 l. Toto zařízení však nepatří k základnímu vybavení, tudíž pořizovací cena bude vyšší. Kontejner je umístěn na pantografickém zařízení, díky němuž se může objem vysypávat do velkoobjemových kontejnerů nebo větších svozových prostředků. Vyzvedávání nádoby se děje pomocí hydraulického pístu. Lisovací nástavby pro užitková vozidla do 5,0 t – v tomto případě má lisovací nástavba objem 4,2 m3 (LN 4200). Je vhodná především pro vozidla do celkové hmotnosti 5000 kg, ale může najít uplatnění i na vozidlech o celkové hmotnosti 3500 kg. Objem nádoby lze opět zvětšit výměnou zadního rovného víka za vyklenuté. Tato úprava zvýší maximální objem o 0,5 m3. Lisovací nástavba může být vybavena vyklápěči pro kontejnery o objemu do 240 l. Vyklápění tohoto kontejneru zajišťuje nůžkové zvedací zařízení, které umožňuje výsyp odpadu do velkoobjemových kontejnerů. Lisovací nástavby pro užitková vozidla do 8,0 t – objem této nádoby je 5 m3 a 6 m3 (LN 5000). Vhodné automobilové prostředky pro tento kontejner jsou vozidla s celkovou hmotností 8000 kg. Lisovací kontejnery mohou být zase vybaveny vyklápěcím zařízením pro nádoby o objemu do 240 l. Vysypávání odpadu se děje prostřednictvím nůžkového zařízení, které umožňuje vysypávání do velkoobjemových kontejnerů. Vše je řízeno hydraulickým systémem.

34

Nástavba na svoz bio odpadu LNB 5000 – tato nástavba je určena výhradně pro svoz a sběr biologicky rozložitelného odpadu. Objem ložného prosto je 5 m3 . Tento kontejner je určen pro automobily s rozvorem 2500 mm a tomu odpovídající užitné hmotnosti. Celá nádoba je svařená z nerezového materiálu a tvoří jakousi vanu, takže umožňuje svoz i tekutého komunálního odpadu. V zadní části kontejneru je na svrchní straně násypný otvor s přihrnovací lopatou (viz. obr. č. 8). Díky univerzálnímu vyklápěči nádob je možné vysypávat nádoby o určitých objemech a to: 110, 120, 240, 1100 litrů. Vyklápěč nádob umožňuje vysypávání dvou popelnicových nádob zároveň. Vysypávání zásobníku je možné do výšky 1800 mm, kdy stabilitu vozidla zajišťují zadní hydraulické patky, které jsou při vysypávání v kontaktu se zemí, tudíž nedojde k překlopení celého vozidla. Sklápění umožňuje hydraulický píst.

Obr. č. 8 Nástavba na BRO (LNB 5000) na podvozku Daewoo (katalog firmy SIMED)

Nástavba na svoz bio odpadu LNB 7000 – popis této nádoby odpovídá nádobě předchozí s tím rozdílem, že tato nástavba má větší objemovou velikost, a to 7 m3. Z toho plyne, že je vhodná pro vozidla s větší celkovou užitnou hmotností. Je určená pro vozidla o rozvoru min. 2750 mm a tomu odpovídající užitné hmotnosti.

35

4.2 CHARAKTERISTIKA SVOZOVÝCH PROSTŘEDKŮ BRO 4.2.1 Traktorové soupravy se standardními přívěsy Nosnost a velikost je variabilní (tab. č. 8). Pohybuje se v rozmezí 3 – 22 tun a objem prostoru pro uložení odpadu velikostně odpovídá použité nádobě. Připojený přívěs je agregován z traktoru o výkonu 30 – 40 kW. Pracovní rychlost se pohybuje v rozmezí 2,5 – 3,5 km.h-1 a dopravní rychlost mezi 20 – 40 km.h-1. Tyto svozové prostředky nacházejí uplatnění zejména ve venkovských zástavbách nebo v místech, která jsou špatně přístupná pro automobily. Nakládka pytlů na ložnou plochu přívěsu, v kterých je uložen tříděný BRO, se provádí ručně. Přívěs může být návěsný či přívěsný. Přívěsné valníky mívají dvě nápravy a je ložná plocha většinou neoddělitelná od podvozku. Sklápění tohoto typu přívěsu bývá většinou boční, umožňuje to hydraulický válec. Tento typ valníku má sklopné bočnice i čela. Návěsné valníky (obr. č. 9), neboli přípojné nosiče kontejnerů, jsou většinou jednonápravové či dvounápravové zařízení, ale existují také třínápravové. Ty ale spíše nacházejí uplatnění na farmě než při sběru bioodpadu. Počet náprav se volí podle velikosti použité nádoby pro sběr odpadu. Nosná konstrukce je vybavena nástavbou nosičů kontejnerů. Tento nosič je ve většině případech hákový, hojně se využívá pro kontejnery typu ABROLL.

Obr. č. 9 Dvounápravový traktorový nosič kontejnerů v hákovém provedení (katalog firmy BIGAB)

36

Tab. č. 8 Charakteristika traktorových nosičů kont. dle výrobců

Výrobce BIGAB WTC PÍSEČNÁ BIGAB WTC PÍSEČNÁ BIGAB WTC PÍSEČNÁ

2

Hmotnost podvozku (t) 2,2

Celková max. hmotnost (t) 12,3

Délka kontejneru (m) 4,2-4,6

Portýr 5 Bigab 10 - 14

1 2

1,43 2,3

6,5 14,3

3,8 - 4,2 4,2-4,6

Portýr 10 Bigab 17 - 20

2 2

3,68 4,5

14 21,5

4,5-5,2 5,5-6,0

Portýr 16

2

5

21

4,1-6,8

Název nosiče Bigab 8 -12

Počet náprav

4.2.2 Nákladní automobily se speciálními nástavbami Jedná se o automobily, které mají speciálně upravený podvozek na určený typ nástavby. Nástavba se skládá ze zásobníku na sbíraný materiál, vyklápěčem nádob a zařízením pro lisování dané hmoty (lisovací zařízení). Objem nádob se liší podle nosnosti a velikosti automobilu. Velikost ložné plochy také ovlivňuje délka svozové trasy a objem sběrných nádob. Pro menší vozidla se volí zásobník s objemem 3,5 – 8 m3 a u vozidel většího typu mohou mít zásobníky objem 10 – 25 m3 . Podávací zařízení může být na vozidle řešeno různě. Svozové automobily se zadním podávacím zařízením se vyskytují nejčastěji. (obr.č. 10) Nedílnou součástí tohoto typu svozového prostředku je obsluha, která upevňuje sběrné nádoby do vyklápěcího zařízení, jež sběrné nádoby vysypán do korby automobilu. Vyklápěcí zařízení je robustní čtyřramenná konstrukce umístěná na hřídeli. Ukončení ramen je hřebenem, háky či čepy, do kterých se zavěsí daný typ nádoby. Pohyb vyklápěče umožňují čtyři hydraulické válce. Nádoby, které lze vyprazdňovat, mohou být různých velikostí. Klasickou nádobou je popelnice o objemu 120 l nebo 240 l, tímto zařízením můžeme vyprazdňovat i kontejnery s objemem 1100 l. Nejmodernější automobily jsou schopny vyvážet kontejnery typu MULDA, které mohou mít hmotnost až 6000 kg.

37

Svozové prostředky můžou také mít boční podávací zařízení. Toto řešení nachází uplatnění zvláště u menších užitkových vozidel, určených pro menší nádoby. Díky svým rozměrům je tento prostředek vhodný do městských zástaveb s horší dostupností. Konstrukční řešení je podobné jako u automobilu se zadním podávacím zařízením s tím rozdílem, že zde je konstrukce jednodušší. Podávací zařízení může být také instalované na čelní části vozidla. Při použití tohoto systému je sběrná nádoba dopravována do korby přes kabinu řidiče. Tento způsob řešení není v našich podmínkách dosud moc rozšířen, nádoby nejsou vždy dobře přístupné. Pro dobrou a rychlou manipulaci je důležité, aby nádoby byly podél svozové trasy volně přístupné.

Obr. č. 10 Svozový automobil s nástavbou s lineárním stlačováním (katalog firmy FAUN)

Tab. č. 9 Svozové automobily firmy KOBIT s.r.o.

Typ vozu PRESCO 9 PRESCO 15 PRESCO 20

Objem zásobníku ( m3 ) 9 15 20

Max. hmotnost odpadu ( t ) 3-4 7 11

38

Celková hmot. vozidla ( t ) 12 - 14 18 26

Tab. č. 10 Svozové automobily firmy FAUN

Typ vozu VARIOPRESS I. VARIOPRESS II. POWERPRESS I. POWERPRESS II. ROTOPRESS

Objem zásobníku ( m3 ) 7 - 25 18 - 25 18 - 25 18 - 25 14 - 23

Max. hmotnost odpadu (t) 6,0 - 13,0 8 - 13 5 - 11 5 - 11 7 - 13

Celková hmot. vozidla (t) 10 - 26 17 - 26 18 - 26 18 - 26 18 - 26

Tab. č. 11 Svozové automobily firmy ROS ROCA

Typ vozu OLYMPUS N OLYMPUS W OLYMPUS INDUSTRIAL

Objem zásobníku ( m3 ) 10 - 19 13 - 27 22 - 28

Celková hmot. vozidla (t) 15 - 26 15 - 32 26 - 32

4.2.3 Svozové prostředky s hydraulickými manipulátory (ONE MAN) Skupina těchto svozových prostředků je řešena jinak než skupina předchozí. Tyto automobily nemají podávací zařízení na nádoby na zadní části, to je umístěno na boku či na čelní straně automobilu. Jejich nejdůležitější technické paramenty jsou uvedeny v tab. č. 12. SIDEPRESS – tento inovativní automobil s nejmodernější technologií je vhodný pro svoz odpadních nádob z domácností. Vhodné nádoby jsou malé, 60 l, až po velké kontejnery s objemem 1100 l. Výhodou tohoto vozu je ovládání celého zařízení jedním muže z kabiny automobilu. Nedochází tedy k přímému kontaktu s odpadem a s ním bakteriemi spojenými. Řidič má v kabině joystick, v případně potřeby zasahuje do navádění nakládacího systému. Obsluha automobilu najede boční stranou k nádobě a nakládací zařízení díky optickým senzorům (SENSOLIFT) začne samočinně pracovat. Uchopí nádobu do hřebenu a vyzvedne ji k násypnému otvoru svozového automobilu. Vracení nádoby na původní místo ovládá řidič, který pomocí joysticku postaví popelnici bezpečně zpět na původní místo. Vyklápěcí zařízení je upevněno na pohyblivých pístech, a tak se hřeben může pohybovat v určitých mezích dopředu či dozadu a vyrovnávat nepřesné postavení automobilu. Samostatná nástavba

39

automobilu je vybavena jedním beranem, ten posouvá uložený bioodpad do zadní části automobilu. EASYPRESS – tento svozový prostředek má na boku za kabinou řidiče instalované kyvné rameno (obr. č. 11 ). Toto rameno je v nepracovní polez při delší jízdě přepravováno nad kabinou řidiče. Vše opět ovládá jeden pracovník, řidič. Ovládá rameno z kabiny joystickem. Výhodou tohoto svozového prostředku je, že se hodí i do městských uliček, kde by měla klasická vozidla pro svoz odpadu problém. Vozidlo při pracovním procesu najíždí ke kontejneru z boku. Rameno může být otáčeno v rozmezí 33 stupňů, řidič nemusí přesně regulovat, určit správnou polohu automobilu. Rameno dosáhne do dálky až 3 metrů. Vhodné nádoby pro tento typ automobilu jsou (60 l až 1700 l). Zakončení ramene je klasickým hřebenem. Nádoby se dopravují do sběrného kontejneru přes kabinu řidiče.

Obr. č. 11 Automobil EASYPRESS s kyvným ramenem (katalog firmy FAUN)

FRONTPRESS – tento svozový prostředek ovládá také jedna osoba, řidič. Automobil je vhodný pro větší kontejnery od 1,1 m3. Výhodou tohoto automobilu je užší rozvor náprav, a tudíž i lepší manévrovatelnost. Zvedací zařízení kontejnerů na čelní straně automobilu tvoří dvě ramena, která zvedají kontejner přes kabinu řidiče až do uzavíratelné nástavby. Nástavba je vybavena lisovacím zařízením, to posouvá 40

materiál do zadní části automobilu. Při vyzvedávání nádoby se poklop automaticky otevře a po vyprázdnění automaticky dochází zase k jeho zavření. Vyzvedávání nádob se uskutečňuje prostřednictvím joysticku, který ovládá řidič z kabiny automobilu. Nevýhodou tohoto moderního automobilu je nutnost přesného najetí před kontejner. Ramena se pohybují jen vertikálním směrem, nikoliv horizontálním, čili dobré navedení ramen záleží na řidičských dovednostech obsluhy. Tab. č. 12 Technické parametry svozových prostředků s hydraulic. manipulátory

Typ vozidla SIDEPRESS 519 SIDEPRESS 524 SIDEPRESS 526 EASYPRESS FRONTPRESS 533 FRONTPRESS 538

Objem nástavby ( m3 ) 19 24 26 25 33 38

Užitečná nosnost (t) 6,5 12,8 12,3 11,5 9 12,5

Celková hmot. vozidla (t) 18 26 26 26 26 32

4.2.4 Svozové prostředky s hydraulickou rukou Tyto automobily bývají vybaveny nosiči kontejnerů o různé velikosti. Jejich součástí je hydraulická ruka většinou umístěna za kabinou řidiče. Ruka je ovládána řidičem, který stojí u ovládacího zařízení u paty hydraulické ruky. Může také vše ovládat z kabiny automobilu. Tyto svozové automobily nacházejí využití při vyvážení zvonových kontejnerů. Používají se u nás nejvíce na separovaný sběr skla, a mohou se používat i pro sběr bioodpadu (viz. kapitola sběrné nádoby na BRO). Nádoby musí být volně přístupné, nejlépe postavené na okraj komunikace. Pomocí hydraulické ruky se vyzvedne kontejner nad nástavbu na automobilu a pomocí kovového uvolňovacího oka se otevře dno. Nástavba, která slouží k ukládání odpadu, může být obyčejný otevřený kontejner typu ABROLL a nebo lisovací kontejner uzavřený.

41

Tab. č. 13 Porovnání technických parametrů možných nástaveb pro svozové prostředky s hydraulickou rukou

Nástavba Kontejner ABROLL Lisovací nástavba

Objem nástavby ( m3 ) 30 20

Užitečné zatížení (t) 10 7,3

Celková hmot. vozidla (t) 26 26

4.2.5 Automobilové nosiče kontejnerů Tato zařízení se používají na přepravu, nakládání nebo vyklápění různých velkoobjemových kontejnerů nebo různých nástaveb. Jsou vhodná pro všechny automobilové podvozky, neboť velikostně mohou být přizpůsobeny jednotlivým typům nákladních automobilů. Kontejnerová přeprava má velikou výhodu ve své rozmanitosti, proto je velmi rozšířená. Kontejnerové nosiče se mohou upravovat podle požadavků jejich uživatelů. Nakládací zařízení kontejnerů se rozlišují podle způsobu manipulace s kontejnerem. Pro snadný posun kontejneru se používají navalovací nebo nákluzné prvky. Z toho hlediska rozdělujeme manipulační systémy kontejnerů. Rozdělení nosičů přepravníků podle způsobu nakládání kontejnerů • hákový – využívá se nádoba typu ABROLL (objem 2,5 – 49 m3) • ramenný – použití vanových kontejnerů (objem 7 – 12 m3) • lanový – využívá se nádoba typu ABROLL (objem 2,5 – 49 m3)

Hákové nosiče kontejnerů V současnosti se tento druh nástavby využívá nejvíce. Existuje více variant, jak pohánět tyto nástavby. Jsou různě kontrakčně řešené, takže jejich pracovní činnost, z hlediska manipulace s kontejnerem, je odlišná. Rameno hákového nosiče může být řešeno dvěma způsoby. Prvním řešením

je kloubové rameno, kdy je rameno s hákem připevněno

k čepu s kluzným ložiskem. K ovládání lomení ramene s hákem je třeba použít přímočarý hydromotor. Výhodou tohoto systému je rychlost při nakládání a vykládání

42

kontejnerů z nosné konstrukce automobilu. Nevýhodou však je, že tento systém pracuje s jedinou délkou kontejnerů. Druhým řešením je teleskopický systém. U tohoto systému, místo lámání, dochází k zasouvání a vysouvání ramen. Hydromotor je umístěn v nosníku ramene, který se skládá ze dvou ocelových uzavřených profilů, vložených a opatřených kluzným uložením. Výhodou tohoto systému je větší životnost a možnost pracovat s kontejnery o různých délkách. Nevýhodou pro údržbu je zhoršený manipulační přístup. Hákové nosiče mívají nosnost 2,5 – 35 tun.

Obr. č. 12 Hákový nosič kontejnerů na podvozku MAN (katalog firmy NAVARA)

Tab. č. 14 Porovnání technických parametrů hákových nosičů kontejnerů dle výrobců Výrobce CONTSYSTEM CONTSYSTEM CONTSYSTEM CONTSYSTEM CONTSYSTEM HYVA - CS HYVA - CS CTS Okřínek CTS Okřínek NAVARA NAVARA

Délka plošiny Typ ( mm ) XR 2S 2700 - 3200 XR 7S 3250 - 4150 XR 8S 3250 - 4150 XR 16S 5308 - 6758 XR 26S 5933 - 8419 S 3900 - 6500 SK 4900 - 6500 CTS 5038 3230 CTS 08 - 39 4200 JTN 5 4000 JTN 12 4800

43

Hmotnost nosiče ( t ) 0,39 - 0,43 0,65 - 0,73 0,98 - 1,04 1,74 - 2,01 2,55 - 3,23 1,75 - 3,45 2,65 - 3,2 0,58 0,973 0,75 1,9

Max. zatížení podvozku ( t ) 3,5 7,5 12 - 14 26 32 12 - 40 26 - 37 7,49 - 10,2 12 - 16 5 14

Ramenové nosiče kontejnerů Tyto nosiče nacházejí nejvíce uplatnění při manipulaci s vanovými kontejnery. Systém se skládá z dvojice ramen na bocích nástavby. Na konci ramen jsou výkyvné konzole, které slouží pro uchycení řetězů. Řetězové zavěšení nádoby na ramena nosiče, umožňuje zaháknutí na čtveřici boltců navařenych na kontejneru. Díky ramenným nosičům je nádoba po celou dobu nakládání či vykládání ve vodorovné poloze. Automobil využívající tento nosič musí být vybaven stabilizačními patkami na konci vozu, existuje riziko převrácení vozidla. Tyto stabilizační patky, jsou většinou namontovány pod úhlem 45°, aby se při manipulaci s kontejnerem těžiště posunulo. Ramena mohou být také teleskopická, díky této vlastnosti dochází k přesnému umístění kontejneru na automobil či na určené místo vykládky. Nevýhodou těchto nosičů je z důvodu rozteče ramen omezený výběr kontejnerů.

Tab. č. 15 Porovnání ramenových nosičů Výrobce CONTSYSTEM CONTSYSTEM HYVA - CS HYVA - CS

Typ SLT 142 SLT 192 NA TA

Délka plošiny ( mm ) 3255 3500 3470 - 5170 3470 - 5170

Hmotnost nosiče ( t ) 2,9 3,8 1,9 - 3,455 2,130 - 3,635

Max. zatížení podvozku( t ) 18 26 7,5 - 32 7,5 - 32

Lanové nosiče kontejnerů Tyto systémy pracují zcela odlišně než předchozí dva. Nosič je připevněn v zadní části automobilu na otočný kloub, ten umožňuje sklápění nosiče i s kontejnerem. Hydraulický píst uprostřed nosiče zajišťuje naklápění celého nosiče s nádobou směrem dozadu. Pomocí lan, která jsou namotána na navijáku, je kontejner spouštěn po ploše nosiče na zem. Při nakládání nádoby naviják vytáhne kontejner po kluzné ploše nakloněné směrem ke kontejneru. Tyto mechanizmy potřebují pro svou činnost speciální kontejnery, které mají na spodu vodiče lan. Nosiče tohoto typu se v současné době příliš nevyužívají, požadavek speciálních nádob a složitost manipulace je technicky obtížné, omezující, ekonomicky nevýhodné. Nahradili je hákové nosiče kontejnerů, který mají obdobný způsob manipulace s kontejnery, ale jsou jednodušeji řešená a mají větší efektivitu.

44

Tab. č. 16 Přehled technických parametrů jednotlivých typů lanových nosičů kont. Výrobce CONTSYSTEM CONTSYSTEM CONTSYSTEM

Typ CLF 190 CLF 260 CLF 320

Délka plošiny ( mm ) 3450 - 5460 3450 - 6460 3450 - 7025

Hmotnost nosiče (t) 1,35 1,6 1,8

Max. zatížení podvozku ( t ) 19 26 32

4.2.6 Méně využívané prostředky pro BRO Speciální přepravní automobily Tuto skupinu speciálních prostředků představují soupravy tahače s návěsem nebo přívěsem. Jsou schopny pojmout významně veliké množství odpadu, což vede ke zvýšení efektivity dopravy. Jejich celková hmotnost může dosahovat až 30 – 35 t a velikost prostoru pro odpad se pohybuje v rozmezí 120 – 150 m3 . Uplatnění nacházejí zejména při dálkové přepravě, například při odvozu odpadu ze sběrných dvorů do místa jeho zpracování. Odpad je uložen ve standardizovaných kontejnerech. Tyto přepravní automobily většinou využívají standardizované nosiče kontejnerů s tím rozdílem, že mají větší možné zatížení a delší ložnou plochu určenou pro kontejner.

Prostředky a zařízení k přepravě kapalných a pastových odpadů Odpady v tekutém stavu se přemisťují v nádržích buď na nákladních automobilech, a nebo na traktorových přívěsech. Součástí těchto nádrží je vakuové čerpadlo, které slouží k plnění, pneumaticky ovládaný ventil a zařízení pro vyprazdňování cisterny. Objemová velikost nádrže je 5 – 10 m 3 . Odpady v polotekutém stavu a kaly se přepravují ve vanách, již mohou být uzavřené nebo otevřené. Jsou umístěné na mobilním podvozku, který má zařízení pro vyklápění.

45

5 KOMENTÁŘ Souhrn uvedených informací je možno využít při zpracování návrhu celého systému sběru a svozu BRO. Návrh sběru a svozu BRO se realizuje zejména podle určitých kritérií. Důležitá je volba sběrného systému, určení sběrných míst, stanovení použití typu a množství sběrných nádob. Dalším důležitým krokem při zhotovování tohoto plánu je volba svozového vozidla a stanovení intervalu svozu, návrh svozových tras a jejich optimalizace a vypracování harmonogramu svozu pro jednotlivá vozidla. Harmonogram svozu, představuje vyjádření vytížení vozidel v jednotlivých dnech v týdnu. Pomocí tohoto harmonogramu můžeme zjistit, kolik bude potřeba času na svoz jednoho druhu suroviny či všech druhů odpadu. Z harmonogramu se také může zjistit aktuální pozice vozidla v daném čase. Rozmístění sběrných nádob a počtu těchto nádob se určuje podle hustoty obyvatel v daném území. Volba sběrné nádoby a její velikost se určuje podle charakteru odpadu a podle počtu obyvatel v blízkosti sběrné nádoby. Počet sběrných nádob většinou vychází ze statistických údajů produkce odpadu v dané lokalitě s připočtením rezervy. Při výběru svozového vozidla záleží na rozloze a počtu obyvatel a tudíž množství vyprodukovaného odpadu. Důležitým kritériem jsou rozměry svozového prostředku vůči prostoru, kterým disponují ulice daného území. Automobil musí být schopen se dostat ke všem sběrným nádobám. Počet vozidel se určuje podle množství vyprodukovaného odpadu a podle počtu různých sběrných surovin. Důležitým aspektem je také rozloha daného okolí a doba, která je potřebná pro svoz odpadu. Při volbě svozové trasy lze využít dvě varianty. První variantou je okružní trasa, která se využívá zejména při svozu menších objemů odpadu, kdy svozové vozidlo vyprazdňuje nádoby s odpadem, do té doby, kdy dojde k jeho naplnění. Druhou variantou je kyvadlová trasa, která se využívá při svozu větších objemů odpadu, kdy odpad z jednoho místa je odvážen na několikrát. Systém sběru může být donáškový či odvozový. Odpady z údržby zeleně se shromažďují donáškovým způsobem. Tento způsob sběru je, vzhledem k objemnému množství, zajištěn velkoobjemovými kontejnery nebo sběrnými dvory, kam původci odpadu BRO odvážejí. Naproti tomu sběr z domácností (odvozový sběr) využívá nádoby o velikostech 120 litrů nebo 240 litrů, kde hmotnost naplněné nádoby se pohybuje okolo 80-100 kg. Tento způsob sběru vyžaduje dostatečně dlouhou dobu na naplnění nádoby, 46

ale tato doba by neměla překročit 2 týdny. Poté hrozí nepříjemný zápach z nádoby zejména v letních měsících. Levnější variantou odvozového sběru je sbírat BRO do pytlů, kdy obyvatelé po naplnění umístí pytle na kraj chodníku. Nevýhodou je fyzická náročnost pro posádku sběrného vozidla při nakládání. Velkým problémem při odvozovém sběru je čistota sebraného BRO. Zatímco u donáškového sběru je pomocí obsluhy sběrného dvora dohlíženo na nežádoucí příměsi, u odvozového sběru je to nemožné. Případné nežádoucí příměsi se zjistí, až v místě zpracování, proto je důležitá zodpovědnost domácností, které se na třídění podílejí. Nutno je také přihlížet, jedná-li se o sběr BRO z domácností, na zápach doprovázený sběrná místa či manipulaci při nakládce odpadu. Dále je spojen tento sběr s větší namáhavostí při ruční manipulaci s nádobami a v neposlední řadě nesmíme zapomenout na přítomnost vody na dně nádoby. O zavedení sběru BRO rozhoduje druh BRO, způsob jeho zpracování, finanční prostředky obcí, ochota lidí třídit a cíle dané obce či města. Uvedené zásady jsou využity při návrhu svozu BRO ve vybrané oblasti, kterou je obec Čerčany. Při návrhu svozu biologicky rozložitelného odpadu v Čerčanech, bylo použito 20 sběrných sklolaminátových nádob o objemu 1,1m3. Tyto nádoby vyžadují vyprazdňování pomocí hydraulické ruky. Nádoby byly rozmístěny podle počtu obyvatel v daném okolí a podle frekvence výskytu zahrad či zahrádek, tudíž podle potenciálního množství vyprodukovaného BRO. Frekvence vývozu je jednou za 14 dní, přičemž záleží na daném období v roce. V létě bude množství BRO větší a bude probíhat rychlejší rozklad hmoty v nádobě, zatímco v zimě bude množství BRO menší a rozklad bude pomalejší. Zvolená trasa svozu je okružní, protože svozový automobil pojme až 5 kontejnerů. Volba svozového prostředku vyplývá z velikosti prostoru, kterým daná lokalita disponuje. Větší vozidlo, by mělo problémy se dostat do určitých sběrných míst, proto je zvolen menší svozový automobil, který disponuje lepší přístupností do všech sběrných míst. Nástavba je navíc vybavena bočním podávacím zařízením pro popelnicové nádoby či plastové kontejnery, což umožňuje širší využití pro vyvážení více typů nádob. Svoz BRO v Čerčanech bude realizován na 4 svozové etapy, přičemž naplněné vozidlo bude vyprázdněno v místní kompostárně.

47

5.1 NÁVRH SVOZU BRO V ČERČANECH Tab. č. 17 Průměrná roční produkce BRO v Čerčanech

Počet obyvatel Rozloha celkem (ha) Počet domů Počet chat Rozloha zahrad (ha) Silnice Trvalé travní porosty (ha) Příkopy (km)

2700 644 680 370 354 10 4 5

Produkce na jednotku 80 kg.os-1.rok-1 2t.ha-1 1,5t.km-1 4t.ha-1 2t.ha-1

Produkce BRKO (t) 216 000 708 15 16 10

Čistá produkce BRO (t) 129,6 354 4 16 10 513,6

- čistá produkce BRO je předpokládána v množství odpovídajícímu 60% BRKO - BRO ze zahrad je sníženo o 50% z důvodu existence domácího kompostování - BRO z údržby stromů u silnic je snížen o 73%, to představuje dřevní štěpku, kterou firma prodává - tab. č. 18 uvádí množství odpadu podle sběrných míst za 14 dní v tunách Interval vývozů: 1x za 14 dní Typ použité nádoby: sklolaminátový kontejner na bioodpad viz obr.č. 3 Nosnost jedné nádoby: 1,3 tuny objem ( 1,1m3) Typ použitého svozového prostředku: MAN s lisovací nástavbou AKS10S viz. obr.č.7 - nosnost 6 tun ( objem ložného prostoru 10m3) Průměrná rychlost vozidla: 30km.h-1 Volba trasy: okružní Výpočet: 512,6:12 = 42,7 t.měsíc-1 42,7:2 = 21,4 t.14 dní-1 + rezerva 20% = 25,7 t.14dní-1 25,7:1,3= 19,78 = 20 kontejnerů Sběr BRO pokryje 20 kontejnerů. Počet vyprázdněných kontejnerů na jeden výjezd: 5 48

Nosnost automobilu je 6 tun Hmotnost jednoho naplněného kontejneru průměrně 1,07 tuny Svozový prostředek pojme 5 kontejnerů než dojde k naplnění. Vyprazdňování naplněného vozidla je na místní kompostárně.

Tab. č. 18 Množství odpadu podle sběrných míst za 14 dní (t) Okruh č. 1 I II III IV Kompostárna Celkem Okruh č. 2 V VI VII VIII XI Kompostárna Celkem Okruh č. 3 XI XI XII XIII XIV Kompostárna Celkem Okruh č. 4 XV XVI XVII XVIII XIX Kompostárna Celkem

(t) 1,07 1,07 2,14 1,07 5,35

vzdálenost (km) čas ( min. ) 0,67 1:34: + 5 0,307 1:00: + 5 0,472 1:10: + 5 0,476 1:10: + 5 1,925 4:00 + 3 3,85 36:54

Cena (kč) 14kč.km-1 9,38 4,298 6,608 6,664 26,95 53,9

1,07 1,07 1,07 1,07 1,07 5,35

1,5 0,348 0,172 0,441 0,45 1,638 4,549

3:00 + 5 1:10 + 5 0:30 + 5 1:20 + 5 1:30 + 5 3:20 + 3 38:50

21 4,872 2,408 6,174 6,3 22,932 63,686

1,07 1,07 1,07 1,07 1,07 5,35

1,83 0,923 0,439 1,688 0,85 3,207 8,937

4:00 + 5 2:20 + 5 1:20 + 5 3:30 + 5 2:10 + 5 6:20 + 3 46:30

25,62 12,922 6,146 23,632 11,9 44,898 125,118

1,07 2,993 6:00 + 5 1,07 1,842 4:00 + 5 1,07 0,6 1:20 + 5 1,07 0,6 1: 20 + 5 1,07 0,5 1:00 + 5 3 6:00 + 3 5,35 9,572 47:40 (t) vzdálenost (km) čas ( hod. ) Celkem svoz 21,4 26,908 2:50:00 -1 Mzdové nákl. 136 kč.h 2:50:00 Celkem 1 svoz 49

41,902 25,788 8,4 8,4 7 42 133,49 Cena (kč) 377 385 761

Tab. č. 19 Roční náklady na svoz (t)

vzdálenost (km)

513,6

699,6

čas (hod.)

Počet svozů

68

Mzda (kč)

26

9 248

Cena (kč) 14kč.km-1 9794,4

Náklady celkem (kč) 19 042,4

Stanovení potřebných investic: 20 kontejnerů, 13 400, = 269 800,Automobil

= 2 362 500,-

(Rozsah svozu bude pokryt formou služby, automobil o těchto investičních nákladech by byl provozován v daleko vyšším využití.)

50

6 Závěr Bakalářská práce byla zpracována s cílem charakterizovat druhy a množství BRO v komunální oblasti, popsat systémy sběru a svozu BRO uplatňované v současnosti a vypracovat přehled sběrných nádob a svozových prostředků pro tuto oblast. Jsou zde popsány základní druhy BRO, zdroje BRO v komunální oblasti a faktory ovlivňující množství BRO. Dále je v práci charakterizován separovaný sběr biologicky rozložitelného odpadu s popisem nádob a svozových prostředků. Vlastní práce je tvořena zpracováním utříděného systému současně používaných nádob a svozových prostředků. Pro popsané nádoby jsou uvedeny jejich základní technické parametry. Důraz je v práci kladen také na svozové prostředky v systému ONE MAN. V závěru práce jsou shrnuty možnosti využití zpracovaných informací při návrhu systému sběru a svozu BRO v dané lokalitě a je vypracován modelový příklad návrhu svozu pro obec Čerčany s 2 700 obyvateli s produkcí přes 500 t BRO ročně.

51

Anotace Bakalářská práce se zabývá charakteristikou a rozdělením nádob a svozových prostředků používaných na sběr biologicky rozložitelného odpadu. Je zpracována část zabývající se hlavními zdroji tohoto odpadu, dále jsou uvedeny základní faktory ovlivňující množství tohoto odpadu a naznačeny způsoby sběru uplatňované v současné době. V práci je také vypracována bližší podrobná charakteristika a porovnání jednotlivých nádob a svozových prostředků, které se v současnosti pro sběr BRO využívají. Závěr práce je zaměřen na moderní svozové prostředky s označením „ONE MAN“, které představují progresivní techniku pro tuto oblast. V závěru je také vypracován návrh pro realizaci sběru biologicky rozložitelného odpadu v Čerčanech.

Klíčová slova rozložitelný odpad, svoz odpadu, technika pro svoz

Annotation Bachelor´s dissertation is concerned on characteristics and division of containers and means of waste collection used for gathering biologically decomposable waste. The part dealing with main resources of this waste is worked out here, next the basic factors influencing the amount of this waste and the ways of collecting used nowadays are indicated. In this thesis there is also more detailed characteristics and comparison of single containers and means of waste collection, which are used for collecting of BDW nowadays. The conclusion of the thesis is aimed at modern means of waste collection with the label „ONE MAN“ which represent progressive technique for this branch. At the end also the proposal for the realization of gathering biologically decomposable waste in Cercany is worked out.

Keywords degradable waste, waste collection, technique for collection

52

7 POUŽITÁ LITERATURA BERTHE,A.: 2002. Kommunale Fahrzenge, - Katalog, Verlag Hermann Kuhn GmbH & Co 413 s. ISSN 0175-6745 FILIP,J.: 2002. Odpadové hospodářství. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. 118 s. ISBN 80-7157-608-5 FILIP,J.:2006. Odpadové hospodářství II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2006. 78 s. ISBN 80-7157-682-4 HŘEBÍČEK, J.: 2009. Integrovaný systém nakládání s odpady: na regionální úrovni. 1.vyd. Brno: Littera, 2009. 202 s. ISBN 978-808-5763-546 KOTOULOVÁ,Z., VÁŇA,J.: 2001 Příručka pro nakládání s bioodpadem. MŽP Praha 2001, 70 s. ISBN 80-7212-201-0 NOVÁK,J.: 2012. Svoz BIO odpadu ve Vysokém Mýtě: bakalářská práce. Pardubice: Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, 2012. 59 s., 33 s. příl. Vedoucí bakalářské práce Jiří Čáp PLÍVA,P., a kol.: 2005 Technika pro kompostování v pásových hromadách. 1. vyd. Praha: VÚZT, 2005. 71 s. ISBN 80-86884-02-3 TESAŘOVÁ, M.: 2010. Biologické zpracování odpadů. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. 129 s. ISBN 978-80-7375-420-4 ZEMÁNEK, P.: 2010. Biologicky rozložitelné odpady a kompostování . 1. vyd. Praha, 2010. 113 s. ISBN 978-80-86884-52-3 Internetové zdroje ALTMANN, Vlastimil. Systém sběru a svozu biologicky rozložitelného odpadu v ČR. In:

Ekomonitor

[online].

2008

[cit.

2013-03-26].

Dostupné

http://www.ekomonitor.cz/sites/default/files/04_Altmann.pdf Čerčany: Oficiální web obce [online]. 2003, 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.cercany.cz/

53

z:

DOLEČEK, L.: 2012 Hákový nosič kontejnerů NKH 8A340 [online]. Brno, 2012 [cit.2013-03-25]. Dostupné z: https://www.vutbr.cz/www_base/ zav_prace_soubor_ verejne.php?file_id=52622. Diplomová práce. Vysoké učení technické. Vedoucí práce JAROSLAV KAŠPÁREK Hydraulické jeřáby a překladače: Kontejnerový systém Multilift. ContSystem [online]. 2011 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.contsystem.cz/cz/hydraulicke-jeraby-aprekladace/multilift.html HYVA - LIFT. HYVA - CS [online]. 2005 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.hyva.cz/index.php?lang=cz&sec=adv_redaction&r_cat=10&s_cat=88&title _string=HYVA-LIFT Komunální technika: Svoz komunálního odpadu. HANES [online]. 2010 [cit. 2013-0319]. Dostupné z: http://hanes.cz/new.hanes.cz/#!produkty/svoz-komunalniho-odpadu KOMUNÁLNÍ TECHNIKA: časopis pro komunální služby. Praha: ProfiPress s.r.o., 2011. Vychází měsíčně. ISSN 1802 – 2391. LCA OF BAGS IN MATER-BI. NOVAMONT: Living Chemistry for Quality of Live [online].

2009

[cit.

2013-04-08].

Dostupné

z:

http://www.novamont.com/default.asp?id=570&ricerca=Mater+Bi#b584 Mobilní lisovací kontejnery. INDUSTRY VISION PROGRESS: Výroba lisovacích technologií pro odpadové hospodářství [online]. 2011 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.ivp.cz/cs/mobilni-lisovaci-kontejnery Nosiče kontejnerů CTS - SERVIS, A.S. Okřínek. TRUCK PARTNER [online]. 2008 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.truckpartner.cz/cts-okrinek.php Nástavby na svoz komunálního odpadu. Simed: Zimní a letní komunální technika [online]. 2002 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: http://www.simed.cz/sortiment/nastavbyna-svoz-komunalniho-odpadu-21/

54

Nádoby na odpad, Nádoby na komunální a tříděný odpad. MEVA - TEC: member of meva

group

[online].

2006

[cit.

2013-03-18].

Dostupné

z:

http://www.mevatec.cz/101x0-nadoby-na-komunalni-a-trideny-odpad.htm Ověření proveditelnosti třídění BRKO BRO a SDO, jejich zpracování a využití pro následnou obnovu přirozené půdní úrodnosti a vododržnosti v rámci Ústeckého kraje. In:

Ekodendra

[online].

2004

[cit.

2013-03-12].

Dostupné

z:

http://kr-

ustecky.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=450018&id_dokumenty=164 3061&ei=DWw_UeqBMsHTtAat7YGVCw&usg=AFQjCNEKXLmZ4XngGUGz8k61g71xa244Q Pracovní a účelové nástavby: Svoz odpadu. CROY: Truck service Unimog [online]. 2004

[cit.

2013-03-26].

Dostupné

z:

http://www.croy.cz/pracovni-a-ucelove-

nastavby/faun/svoz-odpadu/ Refuse collection vehicles. FAUN: Kirchhoff Gruppe [online]. 2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.faun.com/en/home/refuse-collection-vehicles.html Sběr a svoz komunálního odpadu. Kobit s.r.o. [online]. 2010 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z: http://www.kobit.cz/produkce.php?menu=6&kategorie=31 Sběr a svoz separovaného komunálního odpadu. Marius Pedersen [online]. 2013 [cit. 2013-03-20].Dostupné

z:

http://www.mariuspedersen.cz/cs/o-marius-

pedersen/sluzby/2.shtml ŠEFLOVÁ, J.,SLAVÍK J.: Analýza vybraných faktorů nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (BRKO) – případová studie Německo. Centrum celoživotního vzdělání: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích [online]. 2012 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://ccv.ef.jcu.cz/opvkreg/prezentace/okruh7/cla7tema-02clanek_EkonomikaUprava_Se.pdf Traktorový nosič kontejnerů BIGAB. Www.malyhospodar.cz [online]. 2007 [cit. 201303-18]. Dostupné z: http://www.malyhospodar.cz/katalog/traktorove-nosice-kontejnerubigab Teleskopické nosiče kontejnerů. Navara [online]. 2010 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: http://www.navara.cz/nosice-kontejneru/teleskopicke-nosice-kontejneru.php

55

Zemědělská technika: Nosiče kontejnerů Portýr. WTC Písečná: Výrobce zemědělské a komunální techniky [online]. 2011 [cit. 2013-03-18]. Dostupné z: http://www.wtcpisecna.eu/zemedelska-technika/nosice-kontejneru-portyr ZELENÁ KNIHA o nakládání s biologickým odpadem v Evropské uni. 2008 In: Senát parlamentu České republiky [online]. 2008 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/49559/41988

Seznam tabulek Tab. č. 1 Velikost pytlů, sáčků a jejich cena Tab. č. 2 Rozměry kompostejnerů dle objemu Tab. č. 3 Technické parametry sklolaminátových a plastových kontejnerů Tab. č. 4 Technické parametry kontejnerů ABROLL dle výšky natahovacího háku Tab. č. 5 Hlavní technické parametry jednotlivých velkoobjemových lisovacích kontejnerů Tab. č. 6 Technické údaje jednotlivých lisov. kontejnerů s rotačním stlačováním Tab. č. 7 Porovnání technických parametrů jednotlivých skupin VOK Tab. č. 8 Charakteristika traktorových nosičů kont. dle výrobců Tab. č. 9 Svozové automobily firmy KOBIT s.r.o. Tab. č. 10 Svozové automobily firmy FAUN Tab. č. 11 Svozové automobily firmy ROS ROCA Tab. č. 12 Technické parametry svozových prostředků s hydraulic. manipulátory Tab. č. 13 Porovnání technických parametrů možných nástaveb pro svozové prostředky s hydraulickou rukou Tab. č. 14 Porovnání technických parametrů hákových nosičů kontejnerů dle výrobců Tab. č. 15 Porovnání ramenových nosičů Tab. č. 16 Přehled technických parametrů jednotlivých typů lanových nosičů kontejnerů Tab. č. 17 Průměrná roční produkce BRO v Čerčanech Tab. č. 18 Množství odpadu podle sběrných míst za 14 dní (t) Tab. č. 19 Roční náklady na svoz Tab. č. 20 Nakládání s komunálním odpadem v letech 2006-2011 Tab. č. 21 Podíl jednotlivých komodit v letech 2003-2007

56

Seznam obrázků Obr. č. 1 Degradace pytlů ze škrobu v závislosti na čase Obr. č. 2 Kompostejner Obr. č. 3 Sklolaminátový kontejner na bioodpad Obr. č. 4 Kontejner typy ABROLL Obr. č. 5 Kontejner typu AVIA Obr. č. 6 Kontejner typu MULDA Obr. č. 7 Lisovací kontejner AKS10S s bočním podávacím zařízením na podvozku MAN Obr. č. 8 Nástavba na BRO (LNB 5000) na podvozku Daewoo Obr. č. 9 Dvounápravový, traktorový nosič kontejnerů v hákovém provedení Obr. č. 10 Svozový automobil s nástavbou s lineárním stlačováním Obr. č. 11 Automobil EASYPRESS s kyvným ramenem Obr. č. 12 Hákový nosič kontejnerů na podvozku MAN Obr. č. 13 Klíč k určení kontejnerů typu ABROLL Obr. č. 14 Klíč k určení kontejnerů typu MULDA Obr. č. 15 Kontejner typu AVIA „rakev“ Obr. č. 16 Kontejner typu MULDA s uzavíratelnými víky Obr. č. 17 Kontejner typu ABROLL otevřený prolamovaný Obr. č. 18 Lisovací kontejner MSK 7,5 Obr. č. 19 Kompostejnery Obr. č. 20 Kompostovací pytle Obr. č. 21 Man L 2000 s bočním podávacím zařízením Obr. č. 22 Ramenný nosič kontejnerů AK 11 MT Obr. č. 23 Vyklápěč klecových kontejnerů Vario lift Obr. č. 24 ROTOPRESS Obr. č. 25 FRONTPRESS Obr. č. 26 Plán svozových okruhů pro svoz kontejnerů v obci Čerčany Obr. č. 27 Mapa Čerčan

57