MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Bakalářské prezenční studium 2009 – 2013

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Pavla Jašková

Korunní pevnůstka v Olomouci - nové využití historického objektu

Lednice 2013 Vedoucí bakalářské práce: Ing. Zora Kulhánková, Ph.D.

1

2

Prohlášení autora Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Veškerou literaturu a ostatní zdroje z nichž jsem při vypracování čerpala v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Souhlasím s uložením a prezenčním zpřístupněním své práce v univerzitní knihovně.

V

dne

podpis

3

Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucí své bakalářské práce Ing. Zoře Kulhánkové, Ph.D. Dále především Ing. Petru Mičolovi a Ateliéru Bonmot za poskytnutí cenných rad a množství informací. Za poskytnutí údajů děkuji rovněž Ing. Haně Zacpálkové, vedoucí rozária a botanické zahrady, Ing. Ludmile Žalákové z odboru koncepce a rozvoje Magistrátu města Olomouce, Mgr. Blance Krausové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého a občanskému sdružení Muzeum olomoucké pevnosti.

4

Obsah 1Úvod..........................................................................................6 2Cíl práce.....................................................................................7 3Metodika....................................................................................7 4Seznam použitých zkratek.........................................................7 5Literární přehled........................................................................8

7.6.4Obnova botanické zahrady.........................................................................24 7.6.5Aktuální vegetace v areálu KP...................................................................24

7.7Širší vztahy a vizuální vazby.............................................................25 7.7.1Širší vztahy................................................................................................25 7.7.2Vizuální vazby...........................................................................................25

7.8Obraz místa, paměť místa, Genius loci a potenciál lokality.............28 7.8.1Obraz místa................................................................................................28 7.8.2Paměť místa...............................................................................................28 7.8.3Duch místa.................................................................................................28 7.8.4 Potenciál místa .........................................................................................28

5.1Historie pevnosti Olomouc..................................................................8 5.2Historie olomouckých parků...............................................................9

7.9Požadavky zainteresovaných............................................................29

5.2.1Botanická zahrada......................................................................................10 5.2.2Rozárium....................................................................................................10 5.2.3Parkánové zahrady.....................................................................................10 5.2.4Korunní pevnůstka.....................................................................................11

8Návrh.......................................................................................30

6Příklady realizací zabývající se obdobnou tematikou..............14 6.1Kladská pevnost ...............................................................................14 6.2Cité des scientes ...............................................................................15 6.3Bastion XXXI – U božích muk.........................................................16

7Analýzy....................................................................................17 7.1Lokalizace řešeného území ..............................................................17 7.2Identifikační údaje.............................................................................17 7.2.1Přírodní podmínky.....................................................................................17 7.2.2Územní systém ekologické stability..........................................................18 7.2.3Městská památková rezervace (MPR).......................................................18

7.3Územně plánovací dokumentace.......................................................20 7.4Demografie........................................................................................20 7.5Provoz................................................................................................21 7.5.1Statická doprava.........................................................................................21 7.5.2Dopravní obslužnost .................................................................................21 7.5.3Cyklostezky...............................................................................................21 7.5.4Pěší.............................................................................................................21

7.6Vegetace.............................................................................................23 7.6.1Analýza olomouckých městských parků...................................................23 7.6.2Obnova Bezručových sadů........................................................................23 7.6.3Obnova rozária...........................................................................................24

7.9.1Muzeum olomoucké pevnosti ...................................................................29 7.9.2Požadavky MOP........................................................................................29 7.9.3Požadavky PřF UP.....................................................................................29

8.1Východiska pro návrh řešení.............................................................30 8.2Popis současného stavu.....................................................................30 8.3Popis navrhovaného řešení................................................................31 8.3.1Koncept......................................................................................................31 8.3.2Terasa u řeky..............................................................................................31 8.3.3Vodní prvky................................................................................................31 8.3.4Vegetační prvky.........................................................................................31 8.3.5Venkovní učebna........................................................................................32 8.3.6Dětské hřiště..............................................................................................32 8.3.7Materiály....................................................................................................32 8.3.8Mobiliář ....................................................................................................32 8.3.9Drobné prvky.............................................................................................32 8.3.10Vstupy......................................................................................................33

9Závěr........................................................................................34 10Souhrn, klíčová slova.............................................................35 10.1Souhrn..............................................................................................35 10.2Klíčová slova...................................................................................35 10.3Abstract............................................................................................35 10.4Key words........................................................................................35

11Seznam zdrojů ......................................................................36 12Seznam příloh........................................................................38 5

1 Úvod Stará pouta rozvoje, pevnostní hradby, padla a město se rozprostřelo na území hradeb a rozšířilo se ven za bývalou pevnostní ohradu, odkud vane nový a čerstvý vzduch z krásných parků, které nahrazují nedostatky krajinné krásy plochého okolí. Panorama Olomouce, které nemá v blízkosti žádného dekorativního pozadí proto tím více upoutává svojí siluetou a ten kdo je milovníkem širých obzorů, bude v Olomouci spokojen, zvláště nalezne-li ukončující objekt, jakým je např. Budova Klášterního Hradiska anebo vzdálený kostel Sv. Kopečka, ke kterému jej přivádí klikatá stromová alej.[1] Jak se na hradby dívat dnes? Je to bariéra, která brzdila rozvoj města a kvůli které ztratila Olomouc své výsostné postavení a funkce hlavního města Moravy se přesunula do Brna a Olomouc se stala provinčním městem. Také se můžeme na vojenskou historii města podívat jako na prvek, který udržoval celistvost historického jádra a díky pozdnímu zrušení hradeb nedošlo k zastavění uvolněného prostoru před hradbami, jako tomu bylo v jiných městech, nýbrž ke vzniku městských parků, kterých si ceníme dodnes. Neboť až od 2. poloviny 19. století si lidé plně začínají uvědomovat význam zeleně a cíleně ji do městského prostředí vnášet. Změny přišly v pokročilejší době, uznávající nutnost zachování stavebních památek a v době kdy si urbanismus vydobyl pevné místo mezi vědeckými i uměleckými disciplínami.[2]

6

2 Cíl práce Cílem práce je představit Olomouc jako historicky významné vojenské město s částečně dochovanými hradbami, jež daly v 19. století vzniknout parkům v hradebním okruhu. Na modelovém území Korunní pevnůstky bude nastíněno možné nové využití tohoto historického objektu a jeho začlenění do širšího území a celého systému zeleně města. Ve variantním řešení k návrhu Ateliéru Bonmot s.r.o. se jedná především o vytvoření vhodného rámce pro vznikající Science centrum a provázání s projekty na obnovu přilehlých objektů botanické zahrady a rozária.

3 Metodika Po zvolení modelového území byly shromážděny dostupné literární a grafické zdroje, kontaktovány zainteresované instituce (Správa botanické zahrady a rozária; Magistrát města Olomouce, odbor koncepce a rozvoje; zástupce PřF UP). Ze zjištěných informací byla formulována textová část. V následujícím kroku byly provedeny analýzy provozu, zeleně, vizuálních vazeb apod., které byly východiskem pro návrh variantního řešení modelového území.

4 Seznam použitých zkratek MOP – Muzeum olomoucké pevnosti PřF UP – Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého KP – Korunní pevnůstka VDS – Velký dělostřelecký sklad MDS – Malý dělostřelecký sklad

7

5 Literární přehled 5.1

Historie pevnosti Olomouc Historie olomoucké pevnosti se datuje do 11. století, kdy vznikl olomoucký hrad s

opevněním. Postupně docházelo k scelování kupeckých osad a obehnání města hradbami. Na přelomu 13. a 14. století získaly již celistvou raně gotickou podobu. V letech 1642-1650, kdy je město okupováno švédskými vojsky, dochází k rozšiřování hradeb a torzovitému budování pětiúhelníkových bastionů. V důsledku válek o habsburské dědictví a hrozícímu nebezpečí dává Marie Terezie rozkaz k vybudování komplexní bastionové pevnosti podle návrhu plukovníka Bechade de Rochepina a Olomouc byla přebudována na císařsko - královskou hlavní hraniční pevnost. V roce 1758 obléhali Olomouc po dobu dvou měsíců Prusové, avšak neúspěšně. Tehdy sklidilo město nejvyšší pocty a

Ilustrace 1: Fortový věnec; zdroj: I

bylo na vrcholku své slávy. V dalších letech se boje městu vyhýbaly a pevnost pomalu zastarává. Po vypuknutí Prusko-rakouské války roku 1866 probíhá výstavba fortového věnce jako příprava na obléhání pruskou armádou. Avšak to se ukázalo jako zastaralá taktika a Prusové opevněnou Olomouc zkrátka obešli a táhli rovnou na Vídeň.

Roku 1888 nabývá platnosti dekret císaře Josefa I. o zrušení pevnostního statutu města. Nařízení o zákazu jakýchkoli staveb (včetně stromů a keřů), které by bránily výhledu v předpolí

Jestliže v době pruského obležení Olomouce odpovídala bastionová pevnost nejvyššímu stupni technické úrovně,....., pak na přelomu 18. a 19. století začala rychle zastarávat. V důsledku nové strategie a technického pokroku v dělostřelectví...bylo potřeba přenést jádro obrany z hlavní

hradeb, mělo jistě své opodstatnění v době vzniku, avšak v Olomouci platilo až do konce 19. století. Olomoucké hradby nakonec potkal z velké části stejný osud jako opevnění většiny měst – byly rozebrány na stavební materiál a skončily v základech domů a zdech.

pevnosti na systém předsunutých tvrzí, tzv. fortů.[3] Projekt fortového věnce počítal s vybudováním 25 detašovaných polygonálních fortů vytvářející uzavřený prstenec kolem vlastní pevnosti. Okruh fortů se budoval ve vzdálenosti 1 km od pevnosti, další okruh měl dodržovat vzdálenost 2,5-3km. Ne všechny byly realizovány z finančních či časových důvodů.[4]

Olomouc si nechala vypracovat první regulační plán od významného rakouského urbanisty a architekta Camillo Sitte (1843-1903). Jeho přístup pomohl zachovat historickou zástavbu, včetně původního urbanismu. Na místě zrušených kasemat a Mlýnského potoka navrhoval vybudovat okružní třídu (po válce realizovanou jako tř. Svobody). Jeho plán byl ovšem realizován jen zlomkovitě a z dnešního pohledu snad i ku prospěchu věci – například v areálu Korunní pevnůstky navrhoval bytovou zástavbu. [3][2]

8

5.2

Historie olomouckých parků

Druhým významným parkem jsou Čechovy sady, tvořící pokračovaní Smetanových sadů. Základem parku se stala alej vysázená vojáky podél cesty ve 30. letech 19.století. Stejně jako

Parky v Olomouci zaujímají celkovou rozlohu asi 47 ha. Jejich základ tvoří tři velké parky

Smetanovy sady byly stromy v roce 1866 vykáceny a znovu zasazeny. Park sloužil především pro

z 19. století rozprostírající se na východ, západ a jih od historického centra. V průběhu 20. století

jezdce na koni, jezdecká pískovaná cesta byla zrušena za první republiky. Pro účely výstavnictví

k nim byly připojovány další plochy zeleně s cílem vytvořit souvislý zelený prstenec. Ministerstvo

byly v parku upraveny velké louky mezi vzrostlými stromy střídající se s květinovými záhony.

kultury postupně vyhlásilo všechny tři parky kulturní památkou České republiky – nejprve

Hlavní promenáda navazuje na mimoúrovňový chodník překonávající hlavní komunikaci na Brno

Smetanovy sady (duben 1995), poté Bezručovy sady (červen 1995) a nakonec Čechovy sady (září

a spojující park se Smetanovými sady.[5]

1998). Společným rysem všech tří parků je jejich kompozice v duchu přírodně krajinářského parku, kde hlavní osu tvoří promenádní cesta. U všech parků se dochovala více či méně původní kompozice, což svědčí o odbornosti údržby a úctě k původním tvůrcům, k narušení docházelo především v druhé polovině 20. století, kdy byly ničeny průhledy a používány nevhodné taxony.

Bezručovy sady – nejdelší a nejmladší ze tří parků olomouckého prstence. Nejstarší část Olomouce je vystavěna na skále vyvýšené nad okolní rovinatý terén, kterou obtéká rameno řeky Moravy. Na tomto skalnatém ostrohu stál přemyslovský hrad a hradby pod ním zůstaly zachovány dodnes a tvoří vedle přítomnosti vody hlavní charakter místa. Pod hradbami vznikl park až

Smetanovy sady tvořily nejvýznamnější část městské zeleně a dodnes jsou za ni

koncem 19. století. Původně se tu rozkládalo podhradí s mlýnem, jež byly za třicetileté války

považovány. Z prostoru před hradbami byla v době válečných konfliktů pečlivě odstraňována

zničeny a již nebyly obnoveny. V polovině 19. století zde stály vojenské chemické a dělostřelecké

vegetace, avšak v klidnějších dobách po napoleonských válkách byl vojáky osázen stromy a keři a

laboratoře. Kvůli extrémnímu riziku při požáru byly tyto dílny odstraněny, území přešlo pod

pro svou oblíbenost mezi veřejností se stal městským parkem. Aleje vznikaly, ačkoli stále platil

správu města a byl založen park. Cesty jsou zde vyvýšeny nad terén, aby nedocházelo za deště k

tzv. demoliční revers – tedy stavební omezení s rizikem beztrestného odstranění v případě

zaplavování vodou která zde nemá odtok, neboť pevnostní příkopy mají zvýšenou hladinu spodní

válečného ohrožení.

vody. V parku se nachází mateřská škola a jeden výstavní pavilon. Bezručovy sady jsou spojeny s

Až sem tedy sahá historie Smetanových sadů, ačkoli byla přerušena když v roce 1866 v

městem na hradbách celkem třemi přístupnými schodišti. Atmosféru dotváří i detaily v podobě

důsledku válečných událostí byla vegetace opět vykácena. Po uzavření míru přešlo území do

pramínku s nádržkou vytékající ze skály, nebo dřevěná zvonička. V parku se nachází mauzoleum s

vlastnictví města a nic nebránilo jeho rozvoji. Byla vysázena Rudolfova alej, upravovaly se cesty,

kostnicí jihoslovanských vojáků zemřelých na Moravě za první světové války. Rameno Moravy

sázely okrasné rostliny a byla vybudována restaurace, systém závlahy a skleník. Spolek s názvem

(Mlýnský potok) ohraničující Bezručovy sady je zároveň odděluje od Korunní pevnůstky.[5]

Přátelé sadů postavil hudební pavilon a byl zbudován rybník s ostrovem. V roce 1902 byla zřízena botanická zahrada a školka okrasných rostlin. Rudolfova alej byla tvořena z jedné strany lípami a z druhé jírovci dodatečně ořezanými do podoby rovných stěn. Park se postupně rozšiřoval dokupováním dalších parcel např. i dvou hřbitovů. Ve Smetanových sadech, kde bylo zbudováno výstaviště se koná řada výstav, z nichž nejslavnější je od roku 1966 pořádaná květinová výstava Flora Olomouc.

9

5.2.2 Rozárium Rozárium o rozloze 3,5 ha bylo realizováno podle návrhu zahradního architekta Emila Zavadila na přelomu 60. a 70. let 20. století. Kompozice spočívá v kontrastu pravidelně řešených vodních plocha a betonových bloků. Rozarium je členěno do úseků v nichž jsou návštěvníkům představeny růže rozdělené podle pěstitelských skupin. Dochovala se zde sbírka 415 odrůd růží[7], z nichž některé exempláře (např. odrůdy ze SSSR a NDR) takřka jinde na našem území nenajdeme. O to více překvapující je fakt, že se reálně uvažovalo o přemístění rozária a jeho nahrazení komerčním objektem, což se ovšem ukázalo jako nereálné z hlediska citlivosti růží na změnu prostředí. Památkový ústav v Olomouci vydal 1.3. 2000 návrh na prohlášení botanické zahrady a rozária za kulturní památku.[8]

Botanická zahrada a rozárium nebyly koncipovány jako sbírkové zahrady, ale měly především sloužit výstavnictvím účelům, při velkolepém projektu rozšíření zahradnické výstavy nebo jako exteriér pro Galerii výtvarného umění, která měla vzniknout na místě dnešních tenisových kurtů. Rostliny nejsou v botanické zahradě tříděny dle nějaké systematiky či výraznějšího klíče, jednalo se zkrátka o výsadbu vytvořenou pro rychlý efekt a silné působení na návštěvníka výstavy. Ilustrace 2: Schéma prostorového uspořádání zájmového území; 1 - Malý dělostřelecký sklad, 2 Velký dělostřelecký sklad, 3 - Strážnice, 4 - Prachárna

5.2.3 Parkánové zahrady 5.2.1 Botanická zahrada Zahrada o rozloze 8 ha se nachází mezi Korunní pevnůstkou a Bezručovými sady, od nichž

Parkánové zahrady, nacházející se na hradbách při ulici Křížkovského, patří v ČR k ojedinělým. Byly zrekonstruované v roce 2011 a zpřístupněné veřejnosti jako nejnovějším

je oddělena přirozenou hranicí – pouze Mlýnským potokem. Zahrada byla založena na začátku 20. přírůstek do systému zeleně města. Zahrady v minulosti patřily biskupské kapitule jako rezidenční století, do současné podoby byla upravena v 70. letech. Na návrhu se podílel Ing. J. Finger, Ing. M. zahrady jejích kanovníků. Historická podoba se nedochovala a tak byly ztvárněny jako Polepil a Prof. I. Otruba. Zahrada je uspořádána v duchu poplatném době do tzv. Zahrad národů,

reminiscence klasicistní zahrady. Jejich význam spočívá v přímém propojení areálu Filozofické

které měly být původně ukázkou praktického použití rostlin na odlišných stanovištích.[6]

fakulty UP a rektorátu UP s Bezručovými sady. Jedná se o prostor poloveřejný a vyhrazený sloužící především studentům, ale i veřejnosti s určitým otevíracím režimem.

10

5.2.4 Korunní pevnůstka Korunní pevnůstka, jak je nazývána od dob Marie Terezie, je jedním z mála dochovaných objektů, které byly součástí bastionového opevnění Olomouce, vznikla na území, kde dříve rozkládalo předměstí tzv. Závodí. Pevnůstka, jak ji známe dnes, vznikla mezi lety 1755 až 1756. Základem Korunní pevnůstky je tzv. korunní hradba, která se skládá z jednoho bastionu, dvou polo-bastionů a dvou kurtin, v jedné z nich je brána. Hradba byla obklopena suchým příkopem, který bylo možno v případě nebezpečí naplnit vodou. Poloha Olomouce a dostatek vhodných

Slovníček Bastion - část opevnění vystupující mimo samotnou hradbu, na níž se koncentrují střelci a děla Fort – samostatně stojící předsunutý dělostřelecký objekt, chráněný příkopy a zemními valy Parkán – zesilující prvek gotických opevnění, jedná se o prostor mezi vyšší hlavní a nižší parkánovou hradbou, většinou upraven navážkou zeminy Fortna – brána pro pěší v opevnění Kurtina – hradba spojující bastiony [4]

vodních toků umožnily zde vybudovat skutečnou vodní pevnost. Dokonalým systémem stavidel bylo možno vodou z řeky Moravy naplnit podle potřeby nejen hradební příkopy, ale i celé velké plochy v severním a západním pevnostním předpolí.[3] Uvnitř areálu Korunní pevnůstky byly v 18. století vybudovány vojenská strážnice a válečná prachárna. V 50. letech 19. století byl přistavěn dělostřelecký sklad, později doplněn ještě o Malý dělostřelecký sklad. V 19. století se uvažovalo o vybudování kasemat pro ubytování vojáků v korunním valu, či o výstavbě mohutného kasárenského objektu, ale pro nedostatek financí se projekty nerealizovaly. Od 60. let 19. stol. sloužila Pevnůstka i k nevojenským účelům. Část prostoru Korunní pevnůstky byla adaptována na zahradu, cesta v jejím areálu byla osázena stromy a po zrušení pevnostního statutu města zde Olomoučané dokonce sušili prádlo. Armáda využívala pouze oba dělostřelecké sklady, válečnou prachárnu a strážnici.[9] Roku 1931 zde bylo vystavěno betonové koupaliště sahající až k pevnostnímu ravelinu v jehož zdivu byla stavidla k zadržení vody za účelem zaplavení pevnostních příkopů. Na místě valů před pevnůstkou byl vybudován stadion a budova tělocvičné jednoty. V sousedství na území Envelopy (dnešní Právnická a Přírodovědecká fakulta UP) se roku 1935 začal zřizovat park, nazvaný Jubilejní, avšak hotová úprava byla zničena v roce 1945. V 60. letech 20. stol. část areálu odkoupila Flora a vybudovala zde botanickou zahradu a rozárium. Na konci 20. stol. se stalo vlastníkem zbylé části areálů, jež je nyní chápán jako KP město Olomouc a sloužilo jako skladiště stavebnin.[7] V roce 2008 přešlo za symbolickou částku do vlastnictví občanského sdružení Muzeum olomoucké pevnosti (dále MOP).[9][3][10] Ilustrace 3: Schéma bastionového opevnění. 1 – bastion, 2 – zděný líc bastionu, 3 – kurtina, 4 – ravelin (zmírňuje účinek střelby na kurtinu), 5 - krytá cesta, 6 – koliště, 7 – příkop (suchý či vodní); zdroj: II

11

Ilustrace 4: Olomoucká pevnost, opevnění u Litovelského výpadu; po 1890, lavírovaná kresba L.E. Petrovitse; zdroj: III

Ilustrace 5: Olomoucká pevnost, opevnění západní linie; po 1890; lavírovaná perokresba L. E. Petrovitse; zdroj: III

Ilustrace 7: Bourání Kateřinské brány pro uvolnění cesty k jihu; fotografie; 1878; zdroj: IV

Ilustrace 6: Bourání hradeb v prostoru dnešní tržnice; fotografie; (bez datace); zdroj: XVI Ilustrace 8: Kapitulní děkanství od severozápadu; po roce 1890, lavírovaná perokresba L. E. Petrovitse; zdroj: III

12

Ilustrace 9: Skladiště v Michalském výpadu zbořená r. 1898; fotografie; r. 1889; zdroj: VI

Ilustrace 12: Pohled na Korunní pevnůstku; zleva: prachárna, Velký dělostřelecký sklad, Malý dělostřelecký sklad; fotografie; asi r. 1902; zdroj: V

Ilustrace 10: Před Korunní pevnůstkou; fotografie; 20. léta 20. století; zdroj: III

Ilustrace 11: Nově založený park v Michalském výpadu (Bezručovy sady) v r. 1902; fotografie asi v r. 1904; zdroj: VI

13

6 Příklady realizací zabývající se obdobnou tematikou Jako realizace, které se zabývají obdobnou tematikou byly zvoleny tři projekty, každý řešící danou problematiku z jiného úhlu. Kladská pevnost v Polsku, kde se dochovalo opevnění ze stejného období jako v Olomouci, je pojata jako muzeum vojenství, v maximální míře zachovávající historickou podstatu místa, avšak rezignující na hledání nové náplně a aktivit. Druhou realizací je Science muzeum v Paříži. Tento projekt je svou podstatou obdobný Pevnosti poznání, ačkoli svou velikostí a lokalizací jsou tyto projekty nesrovnatelné. Specifikem Pevnosti poznání je navíc to, že vzniká v historickém objektu – pro Science centra je typické využití novodobých brownfields, případně novostaveb. Třetí projekt je revitalizace bastionu v Praze. Tuto realizaci zmiňují, nejen protože se jedná

Ilustrace 13: Kladská pevnost – bastiony; zdroj: VII

o realizaci vzniklou v kontextu českých podmínek, ale především splňující klíčový požadavek pro řešení Korunní pevnůstky - vnést do historického prostředí soudobého ducha a život díky novým funkcím.

6.1

Kladská pevnost Kladsko (Klodzko) je polské město ležící u hranic s ČR, poblíž Rychnova nad Kněžnou.

Městské opevnění je jedním z nejlépe dochovaných fortifikačních systémů ze 17. a 18. století. Stejně jako přes Olomouc tudy vedla jantarová stezka a bylo tedy odedávna významným strategickým místem. Svou současnou podobu získala pevnost za vlády pruského krále Fridricha II., byla obehnána řetězem bastionů, redut a příkopů. Pevnost později sloužila jako skladiště a vězení až do konce 2. světové války. [11] V současnosti je pevnost typickým turistickým objektem, kde se na několika prohlídkových trasách návštěvník seznámí s historií. Bastiony slouží pouze jako vyhlídkové terasy, tomu je přizpůsobena veškerá zeleň pojednaná v plochách trávníku a doplněná o mobiliář. Ilustrace 14: Klodská pevnost; zdroj: VII

14

6.2

Cité des scientes Cité des scientes je interaktivní Science muzeum nacházející se v Paříži v Parc de la

Villette, který vznikl na místě bývalých jatek. Pro potřeby muzea byla přestavěna hala a upraveno okolí. Autorem návrhu je francouzský architekt Adrian Fainsilber. Muzeum bylo pro veřejnost zpřístupněno v roce 1986. [12] Budova muzea je obklopena vodou jakoby stála ve vodním příkopu. Směrem k parku tvoří stěnu muzea skleník. Okolí je řešeno pomocí pobytových trávníků, které komunikují s parkem, ačkoli je od muzea striktně oddělen vodním kanálem. Před budovou muzea se nachází la Geóde, kino v podobě stříbrné koule.

Science centrum má být střediskem neformálního vzdělávání zaměřené na popularizaci vědy a techniky. Základním principem je učení založené na osobní zkušenosti, samostatném objevování formou her a přímým kontaktem a manipulací s exponáty.[13]

Ilustrace 16: Cité des scientes v parku La Villette; zdroj: VIII

Ilustrace 15: Science muzeum Cité des Scientes v Paříži; zdroj: IX Ilustrace 17: La Geóde; Cité des Scientes; zdroj: IX

15

6.3

Bastion XXXI – U božích muk Barokní Bastion XXXI je součástí opevnění Nového Města pražského, založeného roku

1348 císařem Karlem IV. Vznikl navázáním barokních hradeb na původní gotické. Oblast zahrad před hradbami byla ve 14. století ponechána jako územní rezerva a zůstala nezastavěná i v době pozdějšího rozšiřování města. Zachovaná linie hradeb dosud jasně odděluje funkční územní celky před hradbou, Nové Město a kampus Karlovy univerzity, a za hradbou, park Folimanka a část města pod Vyšehradem.[14] Projekt revitalizace bastionu podle návrhu architektů Miroslava Cikána a Pavly Melkové z MCA atelier s. r. o. byl realizován v roce 2011. Základem realizace je stavba polyfunkčního objektu a kavárny, jež se z větší části nachází pod zemí, aby nerušila pohledově velmi exponované panorama. Pomocí prosklených stěn je propojen interiér s exteriérem jak bastionu, tak s výhledem na Vyšehrad. Jako klíčové byly použity moderní materiály - beton, sklo a corten, které harmonizují

Ilustrace 19: Bastion XXXI; zdroj: X

s historickým kamenivem, mlatem, cihlami a plochami trávníku. Projekt je součástí koncepce propojení zelených částí a veřejných prostranství s okolím – pomocí točitého schodiště je bastion spojen s parkem Horka a novou brankou v hradbách s parkem Folimanka.[14][15]

Ilustrace 18: Bastion XXXI; Praha 2; zdroj: X

Ilustrace 20: Schodiště do parku Horka; zdroj: X

Ilustrace 21: Boží muka, podle nichž je bastion pojmenován; zdroj: X

16

7 Analýzy

7.2

Identifikační údaje

Kraj: Olomoucký

7.1

Lokalizace řešeného území

Okres: Olomouc Obec: Olomouc

Řešené území se nachází v katastrálním území Olomouc – město, na východ od středu města avšak v bezprostřední návaznosti na historické centrum a tedy stále v Městské památkové rezervaci Olomouc. V místě, kde se dochovala část hradeb a pod nimi vznikl veřejný park,

Městská část: Olomouc - střed Počet obyvatel: cca 100 tisíc, aglomerace 480 tisíc

sbírkové zahrady a sportoviště. Hranice lze v širším pojetí chápat tak, že zaujímají areál Korunní

Katastrální území: Olomouc - město

pevnůstky, botanické zahrady, rozária a Bezručových sadů, přilehlé komunikace a zbytkové

Katastrální výměra: 29 562 m2

plochy. V užším pojetí se jedná o prostor samotné Korunní pevnůstky.

Parcelní čísla: 101/4; 101/6; 101/7; 101/10; 101/11; 102/4; 102/5; 102/6; 102/7; 102/10; 102/11; 102/12; 102/18; 102/22; 102/23; 128/1; 128/2;

Parcely č. 101/4 a 128/2 jsou ve vlastnictví města, zbylé parcely jsou majetkem Muzea olomoucké pevnosti. Parcela 102/3 je botanická zahrada, jejíž součástí je kompostové hospodářství, které bude připojeno ke Korunní pevnůstce, tzn. část parcely mezi Mlýnským potokem a areálem KP.

7.2.1 Přírodní podmínky Nadmořská výška: 213m n. m.[16] Klasifikace dle Quitta: T2 Průměrný roční úhrn srážek: 500 - 600 mm[17] Ilustrace 22: Lokalizace řešeného území v rámci města; zdroj: XI

Průměrná roční teplota: 8,1 – 9 °C[18] Povodí: povodí Moravy

17

7.2.2 Územní systém ekologické stability Bezručovy sady jsou evidovány jako významný krajinný prvek. Jeho součástí je biocentrum (část Bezručových sadů) a regionální biokoridor (Mlýnský potok) s funkcí klidovou a s podmínkou dosazování především domácích dřevin. Závazně je vymezeno omezení funkčního využití dané ochranným režimem ÚSES: Přípustné využití: - vegetační úpravy s použitím domácích rostlinných druhů Podmíněně (výjimečně) přípustné využití: - vegetační úpravy s použitím introdukovaných rostlinných druhů - cesty, odpočívadla, osvětlení, fontány drobná architektura - lavičky, sochy, plastiky[19] Je možné i přerušení biokoridoru – pro mokřadní společenstva regionálního biokoridoru platí limit maximálního možného přerušení 150m.[20] Jako závazná je vymezena hranice záplavového území Q 100 z roku 2004 stanovená Odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje pod č.j. KUOK/6388/04/OŽPZ/339 ze dne 17. září 2004.[19]

Ilustrace 23: Hranice řešeného území; zdroj: XI

7.2.3 Městská památková rezervace (MPR) Řešené území se nachází na okraji Městské památkové rezervace Olomouc, která je po Praze druhou největší památkovou rezervací v ČR. MPR Olomouc byla stanovena v rozsahu daném výnosem MK ČR čj. 16 417/87-VI/1 ze dne 21.12.1987 o prohlášení některých historických jader za památkové rezervace. (Limity vztahující se k zásadám památkové ochrany vyplývajícím ze zákona č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů) MPR je nutno chránit jako celek s jedinečným urbanistickým a architektonickým charakterem, kde vedle evidovaných památek je nutné chránit všechny charakteristické části urbanistické struktury, architektonické tvarosloví a detaily.[19] V areálu Korunní pevnůstky se nachází tři památkově chráněné objekty - zapsány na seznamu nemovitých kulturních památek. Jedná se o Korunní hradbu 3786/5, Vojenskou prachárnu 3786/6 a Vojenskou strážnici3786/7.[19]

18

Ilustrace 24: Výřez z územního plánu; zdroj: XII

Ilustrace 25: Výřez z regulačního plánu MPR Olomouc; zdroj: XIII

19

jádra obnovou zaniklých a podporou vzniku nových propojení jednotlivých městských prostorů (zejména budováním průchodů a pasáží …) a také, že se bude město Olomouc nadále rozvíjet jako

7.3

Územně plánovací dokumentace

kompaktní sídelní útvar se zdůrazněním významu mimořádně hodnotného historického jádra a se zachováním hodnotných charakteristických znaků …

Pro řešené území jsou vydány dva územně plánovací dokumenty: Dle zásad regulace zeleně a vodních ploch, podle odstavce H1.2 Zeleň klášterních a 1) Územní plán sídelního útvaru Olomouce, vyhlášený obecně závaznou vyhláškou 7/2006. Areál Korunní pevnůstky byl v územním plánu zařazen jako návrh do skupiny KS, tedy sportovní a rekreační areál a botanická zahrada, rozárium a Bezručovy sady do skupiny ZP, tedy

palácových zahrad, zeleň historických hradeb by úpravy areálu Korunní pevnůstky měly splňovat následující: Přípustné funkce:

plochy parků a parkových úprav jako stav. - vegetační úpravy - cesty, zpevněné plochy a odpočívadla 2) Regulační plán Městské památkové rezervace Olomouc, jenž byl vyhlášen obecně závaznou vyhláškou 9/2005

- drobná architektura a vhodný mobiliář (sochy, plastiky, fontány, lavičky, osvětlení, fontány …)

V regulačním plánu funkčního využití jsou mezi doporučené prvky návrhové zařazeny příkopy před valy do skupiny vodní toky a plochy. Historické budovy jsou označeny v kategorii závazný stav jako nebytové prostory, stavby v kategorii doporučené prvky návrh jako objekty

Podmíněně (výjimečně) přípustné funkce: –

nevhodné (tzn. ke zbourání a dožití) byly již odstraněny. Cesta od vstupu do Korunní pevnůstky do

venkovní posezení cukráren, kaváren a drobných restauračních provozoven umístěných v hlavním objektu nikoliv v nové účelové stavbě - nutno prověřit podrobnější dokumentací

kompostového hospodářství je značena jako trasa veřejně přístupných průchodů. Zbylé cesty jsou zařazeny mezi chodníky a nemotoristické komunikace D3.

–

podzemní vedení technické infrastruktury sloužící k napojení objektů, které jsou součástí vybavenosti zahrady [19]

Část areálu sousedící s botanickou zahradou je v kategorii závazné prvky – návrh jako plochy zeleně. Bezručovy sady, botanická zahrada, rozárium a valy jsou označeny jako plocha zeleň ostatních ploch chráněných MPR. Jako památkově chráněné jsou označeny prachárna a

7.4

Demografie

strážnice, nikoli dělostřelecké sklady. Ty jsou zařazeny do závazných prvků jako objekty s nezbytností zachovat.

Dle údajů Českého statistického úřadu má k 1.1. 2012 Olomouc 99 529 obyvatel. Průměrný věk obyvatel činí 41,7 let. [21]Vzhledem k rekreačnímu a turistickému potenciálu místa

V zásadách koncepce rozvoje města je mimo jiné zdůrazněno že: Významnou zásadou uplatněnou v regulačním plánu MPR Olomouc je snaha o zvýšení pěší prostupnosti historického

není zanedbatelný fakt, že Olomouc je vyhledávanou turistickou destinací. Dle údajů Informačního centra Olomouc v roce 2007 navštívilo (počet přenocování) Olomouc 147 238 tuzemských turistů

20

a 113 872 návštěvníků ze zahraničí.[22] Významným demografickým faktorem přímo v zájmové lokalitě je bezpochyby přítomnost

7.5.2 Dopravní obslužnost Z hlediska dopravní obslužnosti staveb v areálu KP je možno využít hlavní přístupovou

čtyř fakult Univerzity Palackého v bezprostřední blízkosti řešeného území. Univerzita Palackého

cestu skrze val nebo pro potřeby restaurace v MDS navrhovaný služební vstup v zázemí restaurace

má v současné době cca 20 000 studentů z toho Přírodovědecké fakulta čítá asi 4 000 studentů a

napojený na komunikaci v botanické zahradě.

Právnickou fakultu navštěvuje zhruba 2 000 studentů. Na tyto dvě fakulty navazuje Šmeralova kolej, která ubytuje 630 studentů. [23]Dále se v okolí nachází Pedagogická fakulta, Teologická fakulta, Slovanské gymnázium, Střední průmyslová škola strojnická a Dům dětí a mládeže. Z toho

7.5.3 Cyklostezky Podpora cyklodopravy je dlouhodobou snahou města, důkazem toho je zařazení Olomouce

vyplývá, že hlavními potenciálními uživateli obnovených prostorů mimo návštěvníky Olomouce

mezi signatáře Uherskohradišťské charty, která deklaruje podporu cyklistiky. V Olomouci se

budou děti a mladí lidé.

střetávají dvě cyklostezky nadregionálního významu Jantarová stezka a Moravská cyklotrasa. Jantarová stezka, nese jméno staré obchodní cesty sloužící k transportu jantaru, protíná Evropu od

7.5

Provoz

severu k jihu ( Krakov – Morava – Vídeň) a je součástí celoevropské sítě cyklotras Eurovelo.[24] V blízkosti řešené lokality se nachází cyklostezka č. 6029, procházející Bezručovými sady a cyklostezka podél Moravy.

Řešené území se nachází na východním okraji MPR, kde je automobilová doprava omezena. Na západě vede třída 17. listopadu (odděluje Botanickou zahradu a PřF UP), která

V současné době jsou botanická zahrada a rozárium cyklistům nepřístupné, v plánech na jejich obnovu se počítá s napojením i těchto objektů na síť cyklostezek.

navazuje na třídu Kosmonautů a Masarykovu třídu, jež vedou k Hlavnímu nádraží. Projektem sdružení Pevnostní město Olomouc je naučná cyklostezka Cesta po pevnůstkách císařsko-královské olomoucké pevnosti, propojující na třicet vojenských památek v okolí

7.5.1 Statická doprava

Olomouce, přičemž u každé se nachází cedulka s QR kódem, díky které se návštěvník seznámí s detaily o historii místa. [9]

Statická doprava v areálu Korunní pevnůstky řešena není, neboť to neumožňuje jeho prostorová dimenze a je nežádoucí z hlediska zachování zklidněné dopravy pěší zóny a možného narušení rázu místa. Z analýzy provozu vyplývá, že budování nových parkovacích míst není nutné. V lokalitě se nachází dostatek volně přístupných neplacených parkovišť, jejichž pěší dosažitelnost je v rámci několika minut. Rovněž návaznost KP na MHD je velice dobrá. Parkování se tedy nabízí podél třídy 17. listopadu (cca 30 míst), dále parkoviště okolo PřF a PF ( 170 míst), která jsou využívána během pracovního týdne, ovšem o víkendech, kdy se

7.5.4 Pěší Korunní pevnůstka má v současnosti pouze jeden vstup z postranní komunikace spojující Tř. 17. listopadu s Bezručovými sady, ale přesto je velice snadno přístupná pro pěší, neboť navazuje na systém parků, z Bezručových sadů je přístupná po lávce přes Mlýnský potok. Pokud dojde k realizaci plánovaného propojení všech tří areálu (KP, BZ a R) dostupnost se zvýší, protože hlavní vstup do rozária je navrhován z Tř. 17. listopadu.

předpokládá největší návštěvnost řešeného území, jsou volná. Další možností je parkoviště u Tržnice, které je vzdálenější, avšak dobře dostupné z Bezručových sadů.

21

Ilustrace 26: Analýza provozu; zdroj: autorka

22

(např. Na místě bývalého Mlýna stávalo dětské hřiště, dnes jsou zde umístěny sochy Herkulů)

7.6

Vegetace

- Navrátit do parku repliky původního mobiliáře, vytvořeného podle dostupných ikonografických materiálů.

Parky jsou nejen nedílnou součástí konaných výstav, ale jsou i památkově chráněny v

- Ze závěrů vyplývá rovněž, že by měl být odstraněn chátrající výstavní pavilon – otázkou je, zda

rámci Městské památkové rezervace. Jejich hodnota spočívá především v tom, že jsou pojímány

není možná spíše jeho rekonstrukce a nové využití.

jako celek a tvoří zelený prstenec objímající jádro města. Patří sem Smetanovy, Čechovy a

- Počítá se s obnovou umělého vodopádu, spadajícího z hradeb v blízkosti vstupu do parku z

Bezručovy sady, ale i menší parky v okolí městské střelnice a pod kostelem svatého Václava (též

Kosinovy ulice. Tento vodopád byl vytvořen v 70. letech jako součást velkolepé koncepce výstav

park Přemyslovců).

Flora Olomouc, od 90. tet byl nefunkční a v roce 2006 zcela zrušen.

Z tohoto důvodu je účelné nastínit záměry města, na obnovu přilehlých objektů zeleně, tak aby na ně mohlo být návrhem řešení Korunní pevnůstky koncepčně navázáno. V době tvorby

- Rekonstrukce Jihoslovanského mauzolea z roku 1926 podle návrhu architekta H. Austa a nové řešení jeho okolí.

bakalářské práce probíhá v řešené lokalitě řada projektů (projekt na obnovu rozária je ve fázi stavebního povolení a ve zpracování je studie na obnovu botanické zahrady a obnova Bezručových

- Nové řešení členění stroze působících hradeb. Teto bod není zcela srozumitelný a domnívám se, že snad ani žádoucí.

sadů).

- Obnovit kompoziční vazby mezi jednotlivými celky jednotlivých parků. - Ošetřit senescentní hodnotné dřeviny. [25]

7.6.1 Analýza olomouckých městských parků Ze závěrů historické analýzy olomouckých městských parků z roku 1997 vyplývají tyto závěry: (vybrány ty, týkající se Bezručových sadů)

Některé závěry se z mého pohledu zdají být dnes již neaktuální či nereálné, například obnova vodopádu či odstranění krytů.

- Veškeré úpravy dosadby a odstranění narušujících dřevin by měly být v souladu s původní kompozicí. - Měla by být respektována původní cestní síť. Cesty by měly mít v co největší míře pískový povrch. (Hlavní komunikace jsou však většinou asfaltové cesty rozdělené na část pro pěší a pro cyklisty.

7.6.2 Obnova Bezručových sadů V roce 2011 skončila rekonstrukce Bezručových sadů, jež byla součástí projektu Obnova

Toto opatření se patrně týká spíše menších pěšinek, neboť změnou by značně utrpěla různorodost

mobiliáře a cestní sítě v historických sadech, Čechovy a Bezručovy sady. Byly vytvořeny nové

rekreace v parcích.)

povrchy cest, jak asfaltových, tak bočních mlatových a výměna mobiliáře. Během rekonstrukce

- V budoucnu by bylo žádoucí odstranit z parků objekty civilní obrany. Otázkou je zda nejsou tyto

proběhly rovněž sadové úpravy – dílčí kácení a výsadba nových dřevina a založení trávníků.

objekty považovány již za památky (při občasném zpřístupnění návštěvnicky atraktivní) a

Vznikla také nová lávka spojující park s botanickou zahradou, jež nahradila lávku poškozenou za

vzhledem k vojenské historii města na daném místě žádoucí.

povodní v roce 1997. Zrekonstruován bal také Jakubský výpad – průchod z hradebních zahrad

- Na původních místech obnovit dětská hřiště, respektive najít nové místo, když obnova není možná

(Parkánové zahrady) do Bezručových sadů. V současné době se pracuje na obnově Jihoslovanského mauzolea a odstranění výstavního pavilonu.[26]

23

7.6.3 Obnova rozária

7.6.5 Aktuální vegetace v areálu KP

Studie zpracovaná Ateliérem zahradní a krajinářské architektury Zdeňka Sendlera klade

V celém areálu Korunní pevnůstky i v okolí vodního toku (areál kompostového

důraz na prostupnost, provozní čistotu a volný průchod nabízející spojení mezi třídou 17. listopadu

hospodářství) byly stávající dřeviny (vesměs nálet) kompletně odstraněny. Zachovány zůstaly

a centrem a rovněž zrušení bariér mezi areálem Korunní pevnůstky a tedy i botanickou zahradou,

pouze dva jasany (Fraxinus excelsior) před velkým dělostřeleckým skladem, avšak ve špatném

jak pro pěší tak pro cyklisty. Do rozária povede šest vstupů, přičemž hlavní vchod bude zcela nový

zdravotním stavu, proto s nimi návrh řešení již nepočítá. Jedinec stejného druhu se nachází na

z třídy 17. listopadu naproti vstupu do Přírodovědecké fakulty v podobě informačního koutku s

severo - východní straně VDS a při západním okraji KP, mezi dělostřeleckými sklady, zůstaly

pergolou. Rekreační část rozária bude rozděleno na dva celky – spodní plató bude sloužit jako

ponechány dva jedinci Tilia platyphyllos. Pět jedinců Robinia pseudoacacia se nachází před

dětské hřiště a hřiště pro petangue, zatímco horní plató jako vyhlídková plošina. Součástí zadání

vstupem do areálu.

bylo obnovení pohledů na historickou část města a její dominanty. Zásadní je obnova bazénů kde přibudou zvlněná dřevěná odpočinková mola zastíněná slunečními plachtami. Vegetační úpravy proběhnou citlivě s ohledem na původní koncept architekta E. Zavadila, zůstane zachována hodnotná sbírka růží, avšak doplněná o více trvalkových výsadeb.[27]

7.6.4 Obnova botanické zahrady Studie na obnovu botanické zahrady je zpracovávána rovněž ateliérem Zdeňka Sendlera. Nejsou tedy zatím dostupné podklady o její budoucí podobě. Lze však předpokládat, že naváže na koncepci propojení všech tří objektů. Ilustrace 28: Lokalizace stávajících dřevin; zdroj: autorka

Č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

TAXON Robinia pseudoacacia Robinia pseudoacacia Robinia pseudoacacia Robinia pseudoacacia Robinia pseudoacacia Fraxinus excelsior Fraxinus excelsior Fraxinus excelsior Tilia platyphyllos Tilia platyphyllos

VĚK. S. 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

VÝŠ. Š. KOR. 15 6 20 8 20 10 20 8 20 10 18 12 20 14 20 12 25 16 20 12

VÝČ. TL. NAS. KOR. 30 4 35 6 25 3 30 7 30 4 50 4 45 3 30 3 30 4 25 3

POŠ. KOR. 2 2 2 2 2 2 2

POŠK. KM.

3 1

DUT. A HN. SUCH. V. 2 2 2 2 2 3 2 2

STAT. STAB. VIT ZS SH POZNÁMKA 4 2 4 provedena významná redukce v koruně 4 2 4 provedena významná redukce v koruně 4 2 4 provedena významná redukce v koruně 4 2 4 provedena významná redukce v koruně 4 2 4 provedena významná redukce v koruně 3 4 3 5 1 4 2 4 3 1 3 3 1 3 3 1 3

Ilustrace 27: Inventarizační tabulka

24

7.7

Širší vztahy a vizuální vazby

7.7.1 Širší vztahy Lokalizace KP v bezprostřední blízkosti centra města a napojení na systém parků ji činí velice snadno dostupnou. Od brány Korunní pevnůstky k zastávce tramvaje na třídě Kosmonautů činí dochozí vzdálenost 550 m (cca 7 minut chůze), k zastávce tramvaje na Žižkově náměstí je to 930m ( cca 12 minut). Na parkoviště u Tržnice (asi 500m) trvá cesta 7 minut, z třídy 17. listopadu 4 minuty (270m). Ke Smetanovým sadům je to asi 600 m (8 minut) a na Horní náměstí se přes schody na hradbách lze dostat za 9 minut (670m). A např. ke kostelu sv. Václava trvá cesta 18 minut, což odpovídá asi 1300m.[28]

7.7.2 Vizuální vazby Zvýšený terén valů (rozdíl 4,7m) nabízí nevšední pohled na historické jádro města. Bezprostřední vizuální kontakt nabízí s budovami na hradbách tzn. s rektorátem UP, kapitulním děkanstvím a filozofickou fakultou. Dominantou je bezpochyby kostel Panny Marie Sněžné, dobře viditelné jsou rovněž věže kostela sv. Michala a kostela sv. Václava. Novodobou dominantou je výšková stavba Moravské vysoké školy a průhled na Přírodovědeckou fakultu. Vizuálním vazbám částečně nebo úplně brání vzrostlé dřeviny v botanické zahradě a Bezručových sadech. Je tedy na zvážení, které průhledy vytvořit odstraněním nevhodně umístěných dřevin a které jedince nechat dožít a na jejich místě další vzrůstné stromy nevysazovat. Ať ihned nebo teprve v určitém časovém horizontu je jistě žádoucí vizuální vazby vytvořit.

25

Ilustrace 29: Analýza širších vztahů; zdroj: autorka

26

Ilustrace 30: Pohled na KP z Bezručových sadů přes Mlýnský potok a rozárium; zdroj: autorka Ilustrace 31: Letecký snímek areálu Korunní pevnůstky; zdroj: XIV

Ilustrace 32: Korunní pevnůstka při konání kulturní akce; zdroj: XV

Ilustrace 33: Letecký snímek areálu Korunní pevůstky; zdroj: XIV Ilustrace 34: Přístupvá cesta ke KP, pohled od Bezruč. sadů; zdroj: autorka

Ilustrace 35: Rekonstrukce VDSzdroj: autorka

27

Do jaké míry navázat na minulost, obzvláště když chceme naplnit prostor tak odlišnou

7.8 Obraz místa, paměť místa, Genius loci a potenciál lokality 7.8.1 Obraz místa Městské prostředí plní mnoho úloh. Kromě jiného by mělo být takové, abychom si je zapamatovali a při pohledu na ně cítili potěšení.[29]

funkcí než původně plnil? Kolik může mít předprostor Science muzea společného s přísným vojenským řádem, naprostou funkční čistotou a s veškerými stavbami podřízenými válce? Čím starší, tím více toho viděl, tím více je prosycen duchem svých minulých obyvatel. Někdy tato energie není pozitivní – nejde jen o strašidelné domy, ale také o klaustrofobní úzkost nebo feudální aroganci zapsanou do zdí. Častěji ale místa věkem spíš zjemní - stejně jako lidé – a jsou tak mnohem přitažlivější.[31] Zelené měkké křivky valů a vápnem obílené budovy prachárny působí dnes přívětivěji než mnohé stavby současnosti, určené mírumilovnějším účelům.

Olomouc je prezentována a v povědomí lidí zakořeněna především jako významné královské město, které kdysi bývalo centrem Moravy, se starobylou univerzitou, arcibiskupstvím a bezpočtem historických památek. Mnoho lidí má Olomouc rovněž spjatou s konáním výstavy

7.8.3 Duch místa Mottem obnovy KP je spojení starého s novým, historie s nejnovějšími poznatky vědy a

květin a rozlehlými parky. To je bezesporu ryze kladný obraz města, jak jej vnímají návštěvníci.

techniky, zprostředkované univerzitou a Science centrem. Toto propojení není vůbec v rozporu,

Pro obyvatele by ale jejich město mělo být především příjemným místem pro život. Ani z

neboť armáda vždy byla a je jedním z největších zdrojů pokroku.

důležitých historických objektů v organismu města nemůžeme vytvořit skanzeny bez života. Zcela jistě platí že: Pohyblivé prvky ve městě, zvláště lidé a jejich činnosti, jsou stejně důležité jako fyzicky nehybné části města. Není nikdy definitivním útvarem, ale je výsledkem neustálého vývoje.[29]

Obavy zda takovýmto zásahem neutrpí duch místa vyvrací CH. Day: Novinky jsou z počátku vždy cizí, ale to se s časem mění. Čím více času uběhne, tím pevněji jsou materiály i budovy jako celek spojeny. Kameny a cihly ohladí deště, dřevo stářím zešedne, starý lak získá patinu....Viditelné opravy jako jsou nové břidlicové tabulky, bednění a cihly – nejenže zdůrazňují stáří stavby (stejně jako když člověk dostane nové zuby), ale také poukazují na vynaloženou péči, což vzbuzuje pozitivní reakce. Místa, která se nikdy zřetelně nemění, nereagují na život. Živá jsou

7.8.2 Paměť místa

místa, která se mění s počasím, časem, údržbou a opravami.[31]

Nejdůležitějšími otázkami co se týká paměti místa jsou tyto: kdo chce komu a co připomínat, čí verze minulosti je zaznamenána a uchovávána kdo chce po kom a co a proč, aby zapomněl.[30] Máme si připomínat slavnou dobu Olomouce v době válek o habsburské dědictví –

7.8.4 Potenciál místa Projekty na obnovu botanické zahrady, rozária a KP nabízejí unikátní možnost rozvoje této

to je dávná minulost, která už dnes málokoho pobouří. Hradby jsou dnes pro většinu lidí jen

velmi zajímavé lokality, která dosud působila v organismu města spíše jako bariéra. V důsledku

romantickou připomínkou monarchie a s trochou nelibosti přijímaným faktem, že řadu hodnot

nepřístupnosti Korunní pevnůstky, zpoplatnění a tedy oplocení botanické zahrady a rozaria.

vytvořili německy mluvící obyvatelé. Pierre Nora (francouzský historik): Paměť je život, který

Předání pevnůstky a čtyř v ní se nacházejících objektů armádou městu a následný prodej areálu

vždy nesou skupiny živých a právě proto je v neustálém vývoji, otevřená dialektice vzpomínky a

občanskému sdružení Muzeum olomoucké pevnosti nastartovalo významnou proměnu tohoto

zapomnění, nevědomá ohledně svých postupných deformací, vydána každému užití a zneužití,

místa s jedinečným potenciálem. Do roku 1995 byl objekt v utajení a veřejnost nevěděla, co je

schopna dlouhých období skrytosti a náhlých znovuoživení. Historie je vždy problematickou a

uvnitř. [32] Nově se tedy obyvatelům i návštěvníkům otevřou místa a výhledy na panorama města,

neúplnou rekonstrukcí toho, co už není.[30]

které byly dlouho jejich pohledům skryty. Významně se rozšíří rekreační možnosti a prostupnost

28

daným územím pro pěší i cyklisty. Projekt Science muzea je v Olomouckém kraji svého druhu ojedinělým, avšak v evropském

Požadavkem je rovněž dostatečná plocha pro pořádání kulturních akcí a tedy zajištění dopravní obsluhy pro instalaci mobilního pódia a návrh na umístění amfiteátru.

měřítku existuje síť spolupracujících Science center. Stejně jako je využíván potenciál vojenských objektů. Příkladem může být The Baltic Fort Route. Jedná se o mezinárodní projekt na němž spolupracuje 14 evropských zemí, jež má za cíl přeměnit bývalé vojenské objekty na místa kultury, umění a odpočinku. Jejich motto v originálu zní: “From war to peace“, “From mystic, unknown places to public areas“ and “From military to culture“. [33] Od války k míru, od tajemných neznámých míst k veřejnému prostoru a od armády ke kultuře. Není vyloučené, že by se Korunní

7.9.3 Požadavky PřF UP Přírodovědecká fakulta UP je hlavním investorem rekonstrukce Velkého dělostřeleckého skladu a vznikajícího interaktivního Science muzea Pevnost poznání. Požadavky na ztvárnění předprostoru muzea v zásadě doplňují přání MOP - tedy vhodné prostory pro konání doplňkových činností muzea, jako jsou workshopy, přednášky, dočasné výstavy a jiné popularizační aktivity.

pevnůstka v budoucnu mohla tímto směrem ubírat.

7.9

Požadavky zainteresovaných V úžeji vymezeném území jsou hlavními zainteresovanými Muzeum olomoucké pevnosti a

Přírodovědecká fakulta univerzity Palackého.

7.9.1 Muzeum olomoucké pevnosti Za účelem obnovy památkově chráněného objektu Korunní pevnůstky bylo v roce 2007 založeno Občanské sdružení Muzeum olomoucké pevnosti (dále MOP). Cílem sdružení je popularizace památek vojenského charakteru. Expozice věnovaná životu v pevnosti a olomouckému opevnění bude umístěna v prachárně. Od roku 2008 je MOP členem zájmového sdružení právnických osob Pevnostní město Olomouc společně se sdruženími provozující forty v Křelově, Radíkově a na Nové ulici. MOP je vlastníkem pozemků objektů v areálu Korunní pevnosti.

7.9.2 Požadavky MOP Z pohledu sdružení by Korunní pevnůstka měla být pojata jako oddechový zábavně poznávací areál sloužící k rekreaci Olomoučanů i turistů. Přičemž vůdčím motivem je pochopitelně historická podstata objektu, v exteriéru připomínanou formou vodních prvků, úpravou valů, instalací bronzového modelu historické Olomouce a pod., jež tematicky navážou na expozici muzea v prachárně. V tomto pojetí se tedy jedná o jakýsi symbol olomoucké pevnosti.

29

8 Návrh

8.2

Popis současného stavu V době tvorby bakalářské práce (jaro 2013) probíhá rekonstrukceVelkého dělostřeleckého

Východiska pro návrh řešení

8.1

skladu, vyhořelá strážnice a Malý dělostřelecký sklad jsou v původním stavu a prachárna je po rekonstrukci. Z valů a prostranství před velkým dělostřeleckým skladem byly v roce 2008 z iniciativy MOP odstraněny náletové dřeviny (viz kapitola 7.6.5) a rovněž stavby dočasného

Nejvýznamnějším východiskem pro návrh řešení areálu Korunní pevnosti je nová funkce velkého dělostřeleckého skladu a přilehlých staveb. V současné době zde vzniká interaktivní Science muzeum Pevnost poznání, jehož nositelem je Přírodovědecká fakulta Univerzity

charakteru po předchozím vlastníkovi Armádě ČR. Na valech a v příkopu se nyní nachází pravidelně kosený trávník. V prostoru mezi dělostřeleckým skladem, strážnicí a prachárnou je navezen štěrk pro lepší dopravní obslužnost stavby.

Palackého v Olomouci ve spolupráci s Městem Olomouc a občanským sdružením MOP. Pilotní provoz bude zahájen na konci roku 2014. Expozice muzea se budou týkat popularizace přírodních věd především v oblastech matematiky, fyziky a logiky, dále zde bude expozice s názvem světlo a tma a lidské tělo. Rovněž se bude věnovat fenoménu vody v krajině. Část muzea nazvaná Věda v pevnosti je věnována starým řemeslům a vědeckým poznatkům, které přineslo vojenství. Součástí muzea bude i malé planetárium, vědecké a řemeslné dílny, přednáškový sál a podobně. Science centrum má sloužit jako výukové prostor, alternativa k trávení volného času a místo střetávání lidí s vědou. Těmto funkcím by měl být přizpůsoben i venkovní prostor a tematicky na ně svou náplní navázat. Vzhledem k plánovaným rekonstrukcím všech tří objektů (Korunní pevnůstky, botanické zahrady i rozária) s podobným rekreačním potenciálem – nabízející pobyt v parkovém prostředí, s větším či menším důrazem na sbírku rostlin, relaxační plochy s mobiliářem, vodní hrátky v podobě brouzdališť a možnost drobného občerstvení. Hrozí zde určité přesycení stejnými aktivitami na velmi malé ploše. Ploch zeleně pro pasivní rekreaci je, dle mého názoru, v okolí dostatek a proto by měl být areál KP ve variantním řešení ztvárněn spíše jako předprostor muzea Pevnosti poznání, než jako další parková plocha. To znamená oprostit se od tendence maximálního využití zeleně ve veřejném prostoru a zaměřit se spíše na provozní vztahy a vytvořit volné prostranství pro pořádání kulturních akcí muzea, doplněné o zobytňující drobné prvky. To vše při maximálním respektování historické hodnoty památky.

30

8.3.4 Vegetační prvky

8.3

Popis navrhovaného řešení

Jak odhalilo sdružení MOP při prvotní úpravě areálu, krása hradebních valů nejlépe vynikne, jsou- li z nich odstraněny veškeré dřeviny a pokryjí - li se udržovaným trávníkem. Stejně je tomu z vnější strany opevnění, v příkopech. Vodu, která už se do příkopů nevrátí, připomenou

8.3.1 Koncept Areál KP je rozdělen na tři pomyslné části. První je plató – nástupní prostor, kde se po

na jaře mraky drobných cibulovin, zplaňujících v trávníku. Na několika místech je použit rastr stromů, odkazující svým řádem na vojenskou historii prostoru. Použité dřeviny jsou menšího

vstupu branou v hradbě náhle otevře pohled na dosud skryté. Návštěvník si vychutná nečekaně

vzrůstu (cca 10 m), aby nebránily výhledu na hradby a dominanty kostelů. Nebyly použity jiné

velké otevřené slunné prostranství. Druhá část patří vodě – jedná se o kousek říčního břehu

druhy vegetačních prvků než trávník a pravidelně uspořádané dřeviny s ohledem na charakter a

upravený jako nábřeží s vyhlídkou a schody umožňujícími přímý kontakt s řekou. Třetí část za

měřítko místa. A také s přihlédnutím k okolní mnohotvaré výsadbě.

Velkým dělostřeleckým skladem je věnována hravosti a odpočinku. Nachází se zde restaurace a

Součástí řešeného území je i přístupová cesta ze třídy 17. listopadu, lemovaná

dětské hřiště. Samostatnou částí jsou valy. Procházka po nich umožňuje zažít setkání s horizontem

stromořadím. V současné době je oplocení přilehlých pozemků tvořeno vlnitým plechem.

a oblohou. Ve středu areálu se nachází intenzivně využívané prostranství. Při okrajích jsou

Navrhovaným řešením je po dohodě s vlastníky náhrada současného plotu za transparentní pletivo

soustředěny klidové zóny.

doplněné stříhaným živým plotem.

8.3.2 Terasa u řeky Připojením části pozemku botanické zahrady, získala KP přístup k Mlýnskému potoku. Jeho břehy mají přírodní charakter, ale přístup k vodě je nesnadný, protože se prudce svažují. Tuto překážku překonává terasa, jež lehce vyčnívá nad koryto řeky a zůstává v rovině parteru. Bezpečí zajišťuje betonová zídka. Druhou možností je sejít k vodě po schodech. Díky terase se vizuálně propojí KP s parkem a jedinou hranicí zůstane řeka.

8.3.3 Vodní prvky Připomínkou důmyslné vodní pevnosti a skutečnosti, že KP byla kdysi, díky rozdvojení ramen řeky Moravy, de facto ostrovem, jsou dvě možnosti kontaktu s vodou. Nejvýznamnějším z nich je pochopitelně přístup k řece samotné, jak bylo popsáno výše. Druhým je lineární vodní prvek v podobě mělkého úzkého vodního kanálu vedeného podél čelní strany VDS. Při vstupu do budovy jej musí návštěvník překonat pomocí můstku, který tvoří zároveň vstupní předprostor muzea. Ve svém průběhu je kanál na několika místech přerušen menšími můstky. Použitým materiálem je beton, doplněný o lemy a detaily z kamenné mozaiky. U začátku kanálu se nachází studna doplněná o pumpu, která rovněž vybízí k vodním hrám.

Ilustrace 36: Rastr stromů namísto vojáků; zdroj: XVII

Ve způsobu boje převládala na bojištích druhé poloviny 18. století lineární taktika, kdy se jednotlivé armády sešikovaly proti sobě. Pěšáci, jichž byl na bitevním poli nejvyšší počet, se postavili do několika linií po třech řadách a na křídlech stálo vyrovnané jezdectvo. Lehké dělostřelectvo stálo mezi pěchotou a těžké dělostřelectvo opevněné pozice na křídlech a uprostřed vojska.[34]

31

podoby mlatových cest s lemem z žulové mozaiky.

8.3.5 Venkovní učebna Mezi aktivity Science muzea patří rovněž řada výukových programů a přednášek. Pro ty může sloužit venkovní třída umístěná mezi valy bastionu, které ji ze tří stran ohraničují. Kapacita

8.3.8 Mobiliář Významným prvkem pro chápání KP jako součásti zeleného okruhu města je mimo dlažby

učebny je jedna třída (cca 30 dětí), ale možnost posadit se přímo na trávník valu, ji činí takřka

též použití jednotného mobiliáře. Proto byl zvolen obdobný typ laviček jaké byly při revitalizaci

neomezenou. Učebna má podobu pódia z tvrdého dřeva se zvýšeným sedacím okrajem. Venkovní

umístěny v Bezručových sadech. (typ VERA, spol. mmcité)

učebna má být nenápadně zasazena do valu, kopírovat jeho tvarosloví. Jedná se o polyfunkční prostor, pro nějž nejsou aktivity jednoznačně určeny a je spíše pomyslný – se skončením akce a odchodem lidí zmizí.

8.3.9 Drobné prvky Jedním z úkolů návrhu bylo najít vhodné umístění pro bronzový model historické Olomouce. Model byl situován v blízkosti prachárny, v níž se nachází hlavní expozice MOP o

8.3.6 Dětské hřiště Na východní straně od Malého dělostřeleckého skladu se nachází dětské hřiště. Je v dostatečné vzdálenosti, aby nerušilo hosty v letní zahrádce u restaurace a zároveň rodičům

historii vojenství. Toto místo bylo zvoleno, neboť se nachází na pohledově exponovaném místě na plató, ale je rovněž dostatečně stranou od nejintenzivněji využívaného prostoru a není proto tolik vystaven riziku zničení při větší kulturní akci.

umožňovalo vizuální kontrolu hrajících si dětí. Hřiště je koncipováno v duchu Science muzea, tak aby si děti při hře osvojily určité vědomosti. Srozumitelným způsobem jim vysvětlí fyzikální principy, dle kterých atrakce fungují (např. trampolína pružnost, klouzačka gravitační zrychlení, kolotoč odstředivá síla atd.) Nachází se zde i netradiční herní prvky – například houpačka spojená pružinou. Hřiště je doplněno mobiliářem a umístěno je na mlatovém povrchu, respektive v písku u prvků kde hrozí pád.

Jedním z venkovních exponátu v duchu Science muzea je Camera obscura, ztvárněná v podobě malé místnosti pro několik osob zahloubené ve valu. Po zavření dveří návštěvníci několik minut setrvají ve tmě a poté se jim díky světlu pronikajícím skulinou ve dveřích začne na protější stěně rýsovat pohled na Velký dělostřelecký sklad. Ve vodním kanále se nachází exponát, jako jediný zvnějšku upozorňující na podstatu expozice nalézající se v budově. Jedná se o mobil, zdánlivě poháněný vodou s názvem Stroj.

8.3.7 Materiály Základním materiálem pro zpevněné povrchy je mechanicky zpevněné kamenivo (MZK). Tento druh povrchu má vhodné vlastnosti pro intenzivní využívání a umožňuje dopravní obsluhu

Tento Stroj má v sobě něco z mlýnského kola, něco z hodinek a několik zbytečností navíc. Jedná se o soustavu mechanických součástek, soukolí, převodů, řemenic, lopatek, rolniček, lodních šroubů a dalších udělátek, to vše v neustálém pohybu, cvakání a vrzání.

budov v areálu. Méně intenzivně využívané plochy, především se jedná o valy, jsou pojednány

Camera obscura je v principu schránka (třeba i

pobytovým trávníkem.

velikosti místnosti) s otvorem v jedné stěně. Světlo z

Značná plocha navrhované kamenné dlažby klade nemalé nároky na materiálové zajištění.

vnější scény po průchodu otvorem dopadne na

Z části je plánováno využití dlažby, která byla odstraněna z přízemí VDS (tzn. asi 1700 m2),

konkrétní místo na protější stěně. S popsaným

zbytek bude doplněn o dlažbu novou. Použití jiného dlažebního materiálu než přírodního kamene

jednoduchým aparátem byl promítaný obraz vždy

by nerespektovalo záměr s jakým byly stavby opraveny a v jakém duchu je použit materiál v

menší než ve skutečnosti a převrácený. Se

interiérech. Druhým důvodem pro zvolenou kombinaci materiálů je začlenění KP do systému

zmenšujícím se otvorem je promítaný obraz ostřejší,

zeleně Olomouce. V městských parcích lze pozorovat snahu o sjednocení povrchů komunikací do

Ilustrace 37: Camera obscura; zdroj:XVIII ale zároveň se snižuje jeho jas.[35]

32

8.3.10

Vstupy

Pro naplnění koncepce propojení všech čtyř objektů (Bezručových sadů, botanické zahrady, rozaria a Korunní pevnůstky), byly převzaty navržené vstupy z již hotového projektu obnovy rozária a doplněn jeden navíc. To znamená, že počet z dosavadního jednoho vstupu vzroste na sedm. Pochopitelně zůstane zachována jako hlavní vstup brána v opevnění. Přibudou tři nové vstupy z botanické zahrady. Jeden ústící na plató mezi VDS a prachárnou, druhý v části za MDS a třetí na terasu u Mlýnského potoka. Další vstup je rovněž z botanické zahrady, ale bude sloužit pouze pro zásobování restaurace v jejím zázemí. U posledních dvou vstupů je předpoklad, že budou využívány měně intenzivně. Jedná se o úzký chodník vedoucí podél Mlýnského potoka z terasy a ústící do příkopu před KP. Poslední branka se nachází na valu a spojuje část patřící KP s částí opevnění nacházejícím se na rozhraní mezi botanickou zahradou a rozáriem. Má umožnit zájemcům vychutnat si nerušeně procházku po tomto velkolepém díle našich předků. Zmiňované areály mají být co nejlépe provázány, ale přesto musí zůstat možnost je od sebe dočasně oddělit (konání zpoplatněné akce apod.), proto zůstane zachováno umístění stávajícího oplocení, avšak betonové panely, které jej dnes tvoří, budou nahrazeny transparentním pletivem. Vyjímkou bude část u dětského hřiště, kde betonová zeď vytváří příjemnější chráněný pocit.

33

9 Závěr Nedá se, než-li souhlasit se slovy J . Ruskina: Památky nepatří nám, ale těm, co je vytvořili a těm co přijdou po nás.[36] Také proto začíná tato bakalářská práce shrnutím historického vývoje Olomouce jako vojenské pevnosti a snahou o pochopení postupného utváření tohoto prostoru. Další kapitola se zabývá vývojem městských sadů v Olomouci, neboť jedním z hlavních východisek pro návrh je zapojení řešeného území do systému zeleného prstence města, kam svou polohou přirozeně patří. Neméně důležitým cílem práce bylo seznámit se s různými přístupy odborníků k řešení historických prostorů či novodobých objektů s obdobnou tematikou. Navazující kapitoly se zabývají analýzami řešeného území. Na základě získaných informací bylo snahou navrhnout koncepci, která by vyhovovala požadavkům zainteresovaných subjektů a zároveň se stala příjemným místem pro trávení volného času odpovídající, jak historické podstatě objektu, tak jeho novému využití.

34

10

Souhrn, klíčová slova 10.3 Abstract

10.1 Souhrn Předmětem práce je shrnutí vývoje městských parků a jiných objektů zeleně v souvislosti s

The main subject of this bachelor thesis is the summary of the development of city parks and other greenery objects in the context of military history of Olomouc. On the model area is

vojenskou historií města Olomouc. Na modelovém území je znázorněno řešení využití

described the concept of a use of historical military object and it's embodiment into the city

historického vojenského objektu a jeho začlenění do systému zeleně.

greenery system.

10.2 Klíčová slova

10.4 Key words

Olomouc, hradby, hradební okruh, park, systém zeleně, Korunní pevnůstka

Olomouc, city walls, fortification ring, park, greenery system, Korunní pevnůstka

35

technologies [online]. 2010 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.cite-sciences.fr/en/about-

11

Seznam zdrojů

us/contenu/c/1239030301454/history/ [13]Co je to science centrum?. In: Moravian Science Centre Brno [online]. 2010/08/27 [cit. 201304-11]. Dostupné z: http://www.mscb.cz/cz/co_je_sc

Seznam použité literatury [1]KŠÍR, Josef. Vzhled města Olomouce. In: Krása našeho domova: Měsíčník pro okrašlování, zalesňování a ochranu domoviny. Praha: Svaz okrašlovací a ochranný v Praze, 1937, s. 70-71. [2]TICHÁK, Milan. Olomouc z nadhledu. 1. vyd. Olomouc: Burian a Tichák, s. r. o., 2011, 176 s. ISBN 978-80-87274-09-5. [3]POJSL, Miloslav a Vladimír HYLÍK. Olomouc očima staletí. Olomouc: Spotřební družstvo Jednota olomouc, 1992, 277 s. ISBN 80-900013-3-5. [4]Pevnost Olomouc [online]. © 2007 - 2013 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.pevnostolomouc.wbs.cz/Home.html [5]KŠÍR, Josef. Olomoucké sady a parky. Olomouc: Vlastivědný ústav v Olomouci, 1973, 55 s. [6]Výstaviště Flora Olomouc a.s.: Botanická zahrada / Rozárium [online]. 8.9.2006 [cit. 2013-0401]. Dostupné z: http://www.flora-ol.cz [7]Olomoucká Korunní pevnůstka asi propojí botanické areály. In: Archiweb [online]. 05.09.08 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: www.archiweb.cz [8]Výstaviště Flora olomouc a.s.: Rozárium [online]. 5.6.2006 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.flora-ol.cz [9]Muzeum olomoucké pevnosti o.s. [online]. © 2012-2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: www.pevnostolomouc.cz [10]Tři kapitoly příběhu o Korunní pevnůstce. In: Olomoucký deník.cz [online]. 1.2.2009 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/tri-kapitoly-pribehu-okorunni-pevnustce20090201.html [11]Kladská pevnost. In: Klodzko: Od nás vše na dosah [online]. © 2008 - 2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.klodzko.pl/klodzko/klodzko_15/index.php? option=com_content&view=article&id=230:kladska-pevnost&catid=107:kladskepamatky&Itemid=197 [12]Creation of the Cité des sciences. In: Universcience.fr: Le portail dessciences et des

[14]Revitalizace Bastionu u Božích muk. In: Archiweb [online]. 11.01.12 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=3189 [15]Veřejný prostor a zázrak na Praze 2. In: Lidovky.cz: Zpravodajský server Lidových novin [online]. 24. ledna 2012 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/verejny-prostor-azazrak-na-praze-2-dt4-/design.aspx?c=A120123_201248_ln-bydleni_ter [16]Výškopis České republiky [online]. ©2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://vyskopis.cz/ [17]Průměrný roční úhrn srážek 1961 - 1990 [mm]. In: Český hydrometeorologický ústav [online]. 2008 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ok/images/sra6190.gif [18]Průměrná roční teplota vzduchu za období 1961-90 [°C]. Česká republika. ČHMÚ, 1999. Dostupné z: http://hestia.energetika.cz/encyklopedie/11.htm [19]Příloha č.1 vyhlášky č. 9/2005: o závazné části regulačního plánu městské památkové rezervace. In: www.olomouc.eu. Olomouc, 2005. [20]Definice pojmů pro potřeby metodiky místního ÚSES. In: Katedra ekologie a životního prostředí: PřF UP v Olomouci [online]. 2007© [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://ekologie.upol.cz/ku/kplo/spuses.pdf [21]Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ [22]Městská památková rezervace a její regenerace – Olomouc: – postoje návštěvníků a turistů. Jihlava, 2009. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. [23]Univerzita Palackého v Olomouci [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.upol.cz/ [24]Radniční listy: Měsíčník občanů statutárního města Olomouce. Olomouc: Strategic consulting,s.r.o., 2013, 15.ročník, č. 3. [25]FIFKOVÁ, Renáta. Smetanovy, Čechovy a Bezručovy sady v Olomouci: Historický průzkum. Olomouc, 1997. [26]Olomouc.cz: Bezručovy sady po rekonstrukci: lavičky, cesty, lávka i nové stromy [online]. 26.10.2011 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://zpravodajstvi.olomouc.cz

36

[27]ATELIÉR ZAHRADNÍ A KRAJINÁŘSKÉ ARCHITEKTURY ZDENĚK SENDLER. Studie Rozárium Olomouc. Brno, únor 2013. [28]Mapy.cz [online]. © 2011 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ [29]LYNCH, Kevin. Obraz města / The Image of the City. 1. do češtiny přelož.vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2004, 224 s. ISBN 80-7273-094-0. [30]FERENCOVÁ, Michaela et al. Paměť města: Obraz města, veřejné komemorace a historické zlomy v 19.-21. století. Brno: Etnologický ústav AV ČR, 2000, s. 11-40. ISBN 978-80-87112-22-9. [31]DAY, Christopher. Duch a místo: uzdravování našeho prostředí ; uzdravující prostředí. 1. vyd. Překlad Lucie Koutková, Libuše Mohelská. Brno: ERA, 2004, 273 s. ISBN 80-865-1795-0. [32]StavbaWeb [online]. © 2013 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: www.stavbaweb.cz [33]Baltic Fort Route [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.balticfortroute.eu/ [34]LNĚNIČKOVÁ, Jitka. České země v době osvícenství. 1. vyd. Ilustrace Jan Maget. Praha: Albatros, 1995, 63 s. Dějiny v obrazech. ISBN 80-000-0233-7. [35]Camera obscura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Camera_obscura [36]RUSKIN, John. CÍLEK, Václav. Krajina a paměť. 2004. Dostupné z: http://www.archinet.cz/index.php?mode=article&art=16671&sec=10019&lang=cz

Ilustrace 12: Nově založený park v Michalském výpadu v r. 1902; fotografie asi v r. 1904; zdroj: VI......................................................................................................................................................13 Ilustrace 13: Kladská pevnost – bastiony; zdroj: VII.......................................................................14 Ilustrace 14: Klodská pevnost; zdroj: VII.........................................................................................14 Ilustrace 15: Science muzeum Cité des Scientes v Paříži; zdroj: IX................................................15 Ilustrace 16: Cité des scientes v parku La Villette; zdroj: VIII........................................................15 Ilustrace 17: La Geóde; Cité des Scientes; zdroj: IX........................................................................15 Ilustrace 18: Bastion XXXI; Praha 2; zdroj: X.................................................................................16 Ilustrace 19: Bastion XXXI; zdroj: X...............................................................................................16 Ilustrace 20: Schodiště do parku Horka; zdroj: X............................................................................16 Ilustrace 21: Boží muka, podle nichž je bastion pojmenován; zdroj: X...........................................16 Ilustrace 22: Lokalizace řešeného území v rámci města; zdroj: XI..................................................17 Ilustrace 23: Hranice řešeného území; zdroj: XI..............................................................................18 Ilustrace 24: Výřez z územního plánu; zdroj: XII...........................................................................19 Ilustrace 25: Výřez z regulačního plánu MPR Olomouc; zdroj: XIII..............................................19 Ilustrace 26: Analýza provozu; zdroj: autorka..................................................................................22 Ilustrace 27: Inventarizační tabulka..................................................................................................24 Ilustrace 28: Lokalizace stávajících dřevin; zdroj: autorka..............................................................24 Ilustrace 29: Analýza širších vztahů; zdroj: autorka.........................................................................26 Ilustrace 30: Pohled na KP z bezručových sadů přes Mlýnský potok a rozárium; zdroj: autorka. . .27 Ilustrace 31: Letecký snímek areálu korunní pevnůstky; zdroj: XIV...............................................27 Ilustrace 32: Korunní pevnůstka při konání kulturní akce; zdroj: XV.............................................27 Ilustrace 33: Letecký snímek areálu korunní pevůstky; zdroj: XIV.................................................27 Ilustrace 34: Přístupvá cesta ke KP, pohled od Bezruč. sadů; zdroj: autorka...................................27 Ilustrace 35: Rekonstrukce VDSzdroj: autorka................................................................................27 Ilustrace 36: Rastr stromů namísto vojáků; zdroj: XVII..................................................................31 Ilustrace 37: Camera obscura; zdroj:XVIII......................................................................................32

Seznam ilustrací Ilustrace 1: Fortový věnec; zdroj: I.....................................................................................................8 Ilustrace 2: Schéma prostorového uspořádání zájmového území; 1 - Malý dělostřelecký sklad, 2 Velký dělostřelecký sklad, 3 - Strážnice, 4 - Prachárna....................................................................10 Ilustrace 3: Schéma bastionového opevnění. ...................................................................................11 Ilustrace 4: Kapitulní děkanství od severozápadu; po roce 1890, lavírovaná perokresba L. E. Petrovitse; zdroj: III..........................................................................................................................12 Ilustrace 5: Olomoucká pevnost, opevnění u Litovelského výpadu; po 1890, lavírovaná kresba L.E. Petrovitse; zdroj: III..........................................................................................................................12 Ilustrace 6: Olomoucká pevnost, opevnění západní linie; po 1890; lavírovaná perokresba L. E. Petrovitse;zdroj: III...........................................................................................................................12 Ilustrace 7: Bourání hradeb v prostoru dnešní tržnice; fotografie; (bez datace); zdroj: XVI...........12 Ilustrace 8: Bourání Kateřinské brány pro uvolnění cesty k jihu; fotografie; 1878; zdroj: IV.........12 Ilustrace 9: Skladiště v Michalském výpadu zbořená r. 1898; fotografie; r. 1889; zdroj: VI...........13 Ilustrace 10: Pohled na Korunní pevnůstku; zleva: prachárna, velký dělostřelecký sklad, malý dělostřelecký sklad; fotografie; asi r. 1902; zdroj: V........................................................................13 Ilustrace 11: Před Korunní pevnůstkou; fotografie; 20. léta 20. století; zdroj: III...........................13

Seznam zdrojů použitých ilustrací I: Fortový věnec v okolí Olomouce. In: Olomoucký deník.cz: Olomoucké forty: kde byly, proč a co je s nimi teď [online]. 29.12.2009 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/olomouckeforty-kde-vsude-byly-a-co-je-s-nimi-ted.html

II: VAĹKA, Zbyněk. 1758--Olomouc a prusové: hrdá pevnost Marie Terezie. Olomouc: Votobia, 2001, ISBN 80-719-8477-9.

III: POJSL, Miloslav a Vladimír HYLÍK. Olomouc očima staletí. Olomouc: Spotřební družstvo Jednota olomouc, 1992, ISBN 80-900013-3-5. IV: TICHÁK, Milan. Když padly hradby: Olomouc na přelomu dvou staletí. 1. vyd. Olomouc: Burian a Tichák, s. r. o., 2005, s. 20. ISBN 80-903687-1-9.

V: Korunní pevnůstka na dobové fotografii z r. 1902. In: Stavbaweb [online]. 2007–2010 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://www.stavbaweb.cz/Novinky/Studenti-navrhli-propojeni-olomoucke-Korunni-pevnustky-arozaria.html

37

VI: KŠÍR, Josef. Olomoucké sady a parky. Olomouc: Vlastivědný ústav v Olomouci, 1973 VII: Kladská pevnost. In: Klodzko: Od nás vše na dosah [online]. © 2008 - 2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.klodzko.pl/klodzko/klodzko_15/index.php?option=com_content&view=article&id=230:kladskapevnost&catid=107:kladske-pamatky&Itemid=197

12

Seznam příloh

VIII: Cite des sciences et de l’Industrie Paris, France. In: Paris 4 Travel.com: Paris Travel Guide [online]. © 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.paris4travel.com/sightseeing-attractions-cite-des-sciences-etde-lindustrie/

Axonometrie

IX: Cité des Sciences et de l’Industrie. In: World Top Top [online]. © 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:

Pohled na nábřeží a schody k řece

http://www.worldtoptop.com/cite-des-sciences-et-de-lindustrie/

Pohled na prachárnu a model pevnosti Olomouc

X: Revitalizace Bastionu u Božích muk. In: Archiweb [online]. 11.01.12 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=3189

Situace 1:500 a řezopohled

Pohled na VDS a vodní prvek

XI: Google Maps [online]. ©2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: https://maps.google.cz/maps?hl=cs&tab=wl XII:Platný územní plán: Grafická část ÚPnSÚ. In: Statutární město Olomouc: oficiální informační portál [online]. © 2012 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.olomouc.eu/o-meste/uzemniplanovani/platny-uzemni-plan

XIII: Regulační plány: Plán funkčního využití. In: Statutární město Olomouc: oficiální informační portál [online]. © 2012 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.olomouc.eu/o-meste/uzemniplanovani/regulacni-plany

XIV: Korunní pevnůstka s opravenou Prachárnou z výšky. In: Archiweb: Galerie: Korunní pevnůstka [online]. [2005] [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://olomoucky.denik.cz/galerie/korunni-fort-g0712.html?mm=3396804

XV: Muzeum olomoucké pevnosti o.s. [online]. © 2012-2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: www.pevnostolomouc.cz

XVI: VIKTOŘÍK, Michael. Táborová pevnost Olomouc: modernizace olomoucké pevnosti v 19. století. Vyd. 1. České Budějovice: Veduta, 2011, s. 115. ISBN 978-80-86829-71-5.

XVII: Vojenské dějiny Československa: od roku 1526 do roku 1918. I. Praha: Naše vojsko, 1986, 592 s. díl II. XVIII:Camera obscura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-04-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Camera_obscura

38