Mendelova univerzita v Brně
Ústav tvorby a ochrany krajiny
Hodnocení funkcí městských lesů Uherský Brod
Diplomová práce
2009 / 2010
Bc. Tomáš Zemek
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci na téma: Hodnocení funkcí městských lesů Uherský Brod zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 11/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:
Na tomto místě by jsem velmi rád poděkoval vedoucímu mé diplomové práce Ing. Petru Kupcovi, Ph.D za svědomitou pomoc, odborné rady a trpělivé vedení při zpracování mé diplomové práce.
Taktéž touto cestou děkuji městu Uherský Brod za poskytnutí podkladů, bez kterých by tato práce nemohla být zpracována.
Jméno posluchače: Název diplomové práce: Thesis tittle:
Tomáš Zemek Hodnocení funkcí městských lesů Uherský Brod Evaluation functions of suburban forests Uherský Brod
ABSTRAKT Cílem práce je vyhodnocení funkcí městských lesů Uherský Brod dle metody ,,Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky“ – Prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc. a kol. 2003 a návrh rámcových hospodářských doporučení v souvislosti s uvedeným hodnocením a zájmy města Uherský Brod. Vlastní práce spočívá ve stanovení hodnoty reálných potenciálů a reálných efektů funkcí lesů, hodnoty aktuálního společenského zájmu funkcí lesů a ve výpočtu finančního vyjádření těchto tří ukazatelů. Práce obsahuje rámcová hospodářská doporučení pro vlastníka lesa (město Uherský Brod) se zaměřením na pěstování cenných sortimentů listnáčů. Součástí práce jsou tabelární a mapové přehledy s vyjádřenými hodnotami funkcí lesů do úrovně porostních skupin (etáží). Klíčová slova: funkce lesa, reálný potenciál funkcí lesa, reálný efekt funkcí lesa, faktor aktuálního společenského zájmu, finanční vyjádření funkcí lesa, rámcová hospodářská doporučení, městské lesy Uherský Brod
ABSTRACT The aim of this work is the evaluation functions of suburban forests Uherský Brod by method ,,Quantification and evaluation of forest fuctions Czech republic“ – Prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc. a kol. 2003 and proposal of management framework recommendations on the basis of those assessments and interest of the town Uherský Brod. Custom work consists in determining the value of real potentials and real effects of forest functions, the value of the topical social interest of forest functions and calculating the financial terms of thees three indicators. The work includes a management framework recommendations for forest owner (town Uherský Brod), with focusing on the growing assortment of valuable hardwoods. Part of this work are tabular and map reports with the values expressed by functions of forests to the level of forest stand groups (floor).
Key words: forest functions, real potential of forest functions, real effect of forest functions, topical social interest, financial value of forest functions, management framework recommendations, suburban forests Uherský Brod
Obsah 1
ÚVOD ................................................................................................................ 9
2
CÍL PRÁCE .................................................................................................... 10
3
PŘÍRODNÍ POMĚRY ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ......................................... 11
3.1
Obecná charakteristika městských lesů Uherský Brod..................................... 11
3.2
Geomorfologie oblasti ...................................................................................... 12
3.3
Poměry geologické a pedologické .................................................................... 13
3.3.1
Geologie oblasti ................................................................................................ 13
3.3.2
Pedologie oblasti............................................................................................... 13
3.4
Poměry klimatické ............................................................................................ 14
3.5
Hydrické poměry .............................................................................................. 16
3.6
Vegetační poměry a lesní vegetační stupně...................................................... 18
3.7
Zhodnocení dosavadního hospodaření LHC Uherský Brod a rozbor dat LHP 19
3.7.1
Dosavadní hospodaření..................................................................................... 19
3.7.2
Rozbor dat LHP ................................................................................................ 19
4
METODIKA.................................................................................................... 23
4.1
Metodická východiska – metoda ,,Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR“ (Vyskot, I. a kol. 2003)..................................................................................... 23
4.1.1
Společenské předpoklady metody .................................................................... 23
4.1.2
Filosofie koncepčního chápání metody ............................................................ 24
4.1.3
Ekosystémová metoda kvantifikace a hodnocení funkcí lesů .......................... 25
4.1.4
Princip metody.................................................................................................. 26
4.1.5
Vymezení parametrů a kritéria funkcí lesů (Vyskot, I. a kol. 2003) ................ 26
4.2
Metodická východiska konstrukce rámcových hospodářských doporučení pro LHC Uherský Brod........................................................................................... 30
4.3
Vlastní postup práce ......................................................................................... 32
4.4
Reálné potenciály funkcí lesů........................................................................... 33
4.4.1
Schéma postupových kroků výpočtu RPFL ....................................................... 35
4.5
Reálné efekty funkcí lesů ................................................................................. 37
4.5.1
Schéma postupových kroků výpočtu REFL ....................................................... 38
4.6
Aktuální společenský efekt funkcí lesů ............................................................ 39
4.6.1
Stanovení faktoru aktuálního společenského zájmu (FAZ) ............................. 40
4.7
Finanční vyjádření hodnoty funkcí lesů ........................................................... 40
4.7.1
Výpočet finančního vyjádření hodnoty reálných potenciálů funkcí lesů ......... 41
4.7.2
Výpočet finančního vyjádření hodnoty reálných efektů funkcí lesů ................ 41
4.7.3
Výpočet finančního vyjádření hodnoty aktuálních společenských efektů ....... 42
4.8
Tvorba mapových příloh .................................................................................. 43
5
VÝSLEDKY .................................................................................................... 44
5.1
Vyhodnocení reálných potenciálů funkcí lesů.................................................. 44
5.1.1
Vyhodnocení reálného potenciálu jednotlivých funkcí .................................... 44
5.1.2
Vyhodnocení celkového reálného potenciálu funkcí........................................ 47
5.2
Vyhodnocení reálného efektu funkcí lesů ........................................................ 48
5.2.1
Vyhodnocení reálného efektu jednotlivých funkcí........................................... 48
5.3
Vyhodnocení aktuálního společenského zájmu funkcí lesů ............................. 50
5.3.1
Vyhodnocení průměrné hodnoty faktoru aktuálního společenského zájmu..... 50
5.3.2
Vyhodnocení faktoru aktuálního společenského zájmu u jednotlivých funkcí 51
5.4
Vyhodnocení finanční hodnoty funkcí lesů...................................................... 52
5.4.1
Finanční vyjádření reálného potenciálu funkcí lesů ......................................... 52
5.4.2
Finanční vyjádření reálného efektu funkcí lesů................................................ 53
5.4.3
Finanční vyjádření faktoru aktuálního společenského zájmu........................... 54
5.5
Rámcová hospodářská doporučení ................................................................... 55
6
DISKUSE......................................................................................................... 56
7
ZÁVĚR ............................................................................................................ 59
8
SUMMARY ..................................................................................................... 60
9
SEZNAM LITERATURY ............................................................................. 61
10
SEZNAM PŘÍLOH ........................................................................................ 63
1 Úvod Přírodu, přírodní prostředí a přírodní zdroje lidé odedávna chápali jako něco, co je jim svěřeno k dispozici, k tomu, aby žili a přežili. Díky své schopnosti myšlení se lidé postupně vymaňovali ze zcela bezprostřední závislosti na svém nejbližším přírodním okolí a začali se postupně stavět do pozice nadřazené nad ostatní živou i neživou přírodu. Dokud bylo osídlení Země relativně řídké a lidské poznání nepronikalo hlouběji do podstaty hmoty, nevznikaly při využívání přírody žádné závažnější problémy, většina statků a služeb přírody byla využívána bezplatně. Situace se však změnila ve 20. století, a to jak v důsledku enormně narůstající hustoty osídlení Země, tak i v důsledku toho, že lidé začali výrazně měnit charakter původních přírodních procesů. Díky těmto novým skutečnostem se příroda, přírodní prostředí, přírodní zdroje i celý globální ekosystém Země (biosféra) staly vzácnými ekonomickými statky, které již nadále nemohou být využívány jako volně přístupné a bezplatné, nýbrž jim musí být přiřazovány určité kladné ceny (Seják a kol. 1999). Moderní, existenční – ekosystémové pojetí konstatuje, že lesy jsou v úrovni přírodních systémů, tedy i pro lidskou populaci záchovnými, životadárnými zdroji. Funkce
lesa
jsou
schopnosti
produkce
účinků
vyplývající
z jeho
podstaty
a ekosystémových procesů. Jsou produkovány každým specifickým ekosystémem lesa. Nastupující novodobé lesnické pojetí integrovaného polyfunkčního hospodaření tak přijímá filozofii rovnocenného významu všech funkcí lesů včetně dřevní produkce pro život lidské populace pojmem ,,celospolečenské funkce lesů“, nebo prostě ,,funkce lesů“ (Vyskot a kol. 2003). Rád bych, aby tato diplomová práce posloužila konkrétnímu vlastníkovi lesa, kterým je město Uherský Brod, ke komplexnímu pochopení všech celospolečenských funkcí lesa, které jeho lesní majetek produkuje a potažmo s tím byla pro něj i určitým nástrojem při rozhodováních s tím souvisejících.
9
2 Cíl práce Vyhodnocení funkcí lesů na daném lesním majetku dle metody ,,Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky“ – Prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc. a kol. 2003 => stanovení hodnoty reálných potenciálů a reálných efektů funkcí lesů, hodnoty aktuálního společenského zájmu funkcí lesů a výpočet finančního vyjádření těchto tří ukazatelů.
Vytvoření rámcových hospodářských doporučení vycházejících z výsledků vyhodnocení jednotlivých funkcí lesů, rozšířených o pěstební postupy DB a TR se zaměřením na cenné sortimenty jako maximalizace funkce bioprodukční.
Seznámení vlastníka lesa s funkcemi, které jeho lesní majetek produkuje, hodnotami těchto funkcí a přístupy polyfunkčního hospodaření v lesích.
10
3 Přírodní poměry zájmového území Kapitola Přírodní poměry zájmového území je zpracována s využitím OPRL pro PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy a LHP (2004 – 2013) pro LHC Uherský Brod. Ostatní zdroje jsou v textu řádně citovány.
3.1 Obecná charakteristika městských lesů Uherský Brod Městské lesy města Uherský Brod se nachází ve Zlínském kraji, bývalý okres Uherské Hradiště. Výměra pozemků určených k plnění funkcí lesa je necelých 300 ha, konkrétně 297,13 ha. Tyto lesy jsou ve vlastnictví jednoho vlastníka, kterým je město Uherský Brod, a jsou spravovány oddělením správy městských lesů, které spadá pod odbor životního prostředí a zemědělství Městského úřadu Uh. Brod. Předání lesů historickému vlastníku, tj. městu, se uskutečnilo 28. května 1992 na základě zákona č. 172/91 Sb. O převodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obce. O městské lesy se stará jeden odborný pracovník, kterému jsou podřízeni dva lesní dělníci. Ti zajišťují převážně pěstební činnost (zalesňování, vylepšování a vyžínání). Těžební činnost (výchovná a mýtní úmyslná) je prováděna dodavatelsky, prostřednictvím specializovaných firem či živnostníků. Na úvod je nutné ale zdůraznit, že městské lesy netvoří souvislý lesní celek, ale jsou různě rozptýlené ve větších či menších lesních celcích a to na 12 katastrálních územích (Biskupice u Luhačovic, Bystřice pod Lopeníkem, Havřice, Maršov u Uh. Brodu, Nivnice, Pašovice, Polichno, Šumice, Těšov, Uh. Brod, Újezdec u Luhačovic, Vlčnov. Některé lesní celky mají charakter tzv. ,,selských lesíků“, nacházejících se v otevřené polní krajině, jiné jsou součástí větších lesních celků, spravovaných jinými obcemi či Lesy České republiky, s.p. Městské lesy města Uherský Brod spadají do PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy. Převažují lesy listnaté, zastoupené poměrně širokou škálou druhů. Převážná část lesů náleží do kategorie lesů hospodářských. Z hlediska ekonomického tyto lesy nemají příliš velký význam, nachází se zde hodně porostů výmladkového původu, které jsou postupně převáděny na les vysokokmenný. Daleko významnější je funkce krajinotvorná a rekreační, zejména u lesů vyskytujících se v okolí Uherského Brodu, jelikož krajina v bezprostřední blízkosti města je spíše intenzivně zemědělsky využívána. 11
3.2 Geomorfologie oblasti Dle Zeměpisného lexikonu ČR: Hory a nížiny (Demek, J. a kol. 2006) má zájmová oblast toto geomorfologické členění:
Geomorfologická provincie : Západní Karpaty
Geomorfologická subprovincie: Vnější Západní Karpaty
Geomorfologická oblast: Slovensko – moravské Karpaty
Geomorfologický celek: Vizovická vrchovina
Geomorfologický podcelek: Hlucká pahorkatina
Na LHC se vyskytují tyto geomorfologické okrsky: Prakšická pahorkatina - okrsek v s. části Hlucké pahorkatiny, členitá pahorkatina s celkovým úklonem povrchu k JZ, 198,69 km2, tvořena flyšovými horninami převážně vsetínských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu, ojediněle miocénní jíly a písky, erozně denudační povrch širokých plochých hřbetů oddělených hlubokými, ale široce rozevřenými, často asymetrickými podélnými údolími a rozčleněnými krátkými příčnými údolími, četná údolí založena na zlomech, na rozvodích velké zbytky terciérního zarovnaného povrchu, sprašové pokryvy, sesuvy (Demek, J. a kol. 2006). Uherskobrodská kotlina – okrsek ve střední části Hlucké pahorkatiny, kotlina, 19,40 km2, tvořena převážně flyšovými jílovci, jíly, méně pískovci nivnického souvrství bělokarpatské jednotky a vsetínskými vrstvami zlínského souvrství račanské jednotky, strukturně litologicky podmíněná sníženina na soutoku Olšavy a Bystřičky s velmi plochým dnem, tvořeným širokými údolními nivami, říčními terasami a kryopedimenty, 2. v.s., pole, zástavba města včetně továren, regulované koryto Olšavy téměř bez dřevin, široký břehový porost podél Nivničky, těžba hlín u Havřic (Demek, J. a kol. 2006). Nivnická pahorkatina – okrsek ve v. části Hlucké pahorkatiny, členitá pahortkatina, 52,21 km2, budovaná flyšovými vrstvami s převahou vápnitých jíllovců svodnického souvrství, jíly, jílovci a pískovci bělokarpatské jednotky magurského příkrovu, erozně denudační povrch osamocených plochých hřbetů oddělených širokými údolími,
ve
vrcholových
částech
zbytky
plioceního
zarovnaného
kryopedimenty, spraše, široké údolní nivy (Demek, J. a kol. 2006).
12
povrchu,
3.3 Poměry geologické a pedologické 3.3.1 Geologie oblasti Na současném vzhledu zájmového území krajiny se rozhodujícím podílem účastnily tři etapy – geomorfologické cykly a dvě období zarovnání. V první etapě – panonské, došlo k destrukci starého reliéfu, zbytky jsou dnes patrné ve výškách 490 – 600 m n. m. V druhé etapě došlo k vytvoření základních makroforem – předchůdců dnešních. Koncem svrchního pliocénu začíná poslední etapa - valašská fáze. Vyzdvihnutím pohoří začala nová vlna hloubkové eroze a její odpovídající akumulace na úpatí, která trvá dodnes. Prohloubením údolí z druhé vývojové etapy vznikla údolí tvaru ostrého ,,V“. Výsledkem periglaciální modelace v pleistocénu je systém náplavových kuželů, mocných podsvahových diluvií, soliflukčně přemístěné bloky, periglaciální úvaliny, suťové kužele a sutě vůbec. V poslední době (holocénu) se vytvořily menší náplavové kužele, sesuvy a travertinové (tufové) usazeniny. Základním znakem krajiny je členitost povrchu s velmi kolísavou amplitudou reliéfu, sklonitostních poměrů a nadmořských výšek. Celkově dominují vypuklé tvary nad vyhloubenými. Dalším znakem je bystřinný charakter toků se značným spádem a převahou eroze nad akumulací. Jsou vytvořeny příznivé podmínky pro tvorbu zářezů a výmolů. Holocenní zářezy začínají pramennými výklenky, pokračují úzce zařezanými stržemi o hloubce i přes 10 – 15 m a mohou mít i úzkou nivu. EROZE – na území se výrazně projevují rychlá geomorfologická nebezpečí v podobě vodní eroze, větrné eroze, svahových sesuvů a transportů splavenin. Kromě výrazného projevu eroze půdy se uplatňuje i tzv. utajená eroze, která probíhá skrytě a nepozorovaně.
3.3.2 Pedologie oblasti Rozlišení půd na zemědělskou a lesní je záležitostí poměrně mladou, související až s poslední vlnou valašské kolonizace v 17. a 18. století. Nynější rozloha zemědělské půdy je v porovnání se stavem v 18. století menší o značné rozlohy pastvin, zejména v nadmořských výškách nad 450 – 500 m, které byly zpětně zalesněny v drtivé většině nepůvodními smrkovými a borovými monokulturami. Rozložení lesní a zemědělské půdy se stabilizovalo od tereziánských dob. 13
Lesní půdy oblasti je možno z velké části pokládat za půdy v přirozeném stavu, neboť se na nich uchovaly přirozené listnaté porosty. Ani lesní půdy se však nevyhnuly antropogennímu ovlivnění. Bylo to zejména ochuzováním selských půd a půd singulárních lesů vyhrabáváním steliva. Takové půdy mají desítky let narušen přirozený proces akumulace a rozkladu humusu, což se projevuje nedostatkem přístupných organických látek, ústupem živin a celkovou degradací stanoviště. Mimo to jsou tato stanoviště často postižena změněnou druhovou skladbou dřevin ve prospěch monokultur borovice a smrku. Důsledky hrabání v minulosti a nepříznivého vlivu jehličnatých monokultur v současnosti, vytváří celkovou výslednici půdních podmínek, která ovlivňuje jednak půdní fytocenózu a dále kvalitu lesních porostů na těchto půdách rostoucích. Takto degradovaná stanoviště nalezneme na celém území, převážně v nižších částech v okolí lidských sídel, zejména vesnic na okrajích lesních komplexů. Výjimkou není ani okolí Uherského Brodu. Na stav a kvalitu lesních půd má značný vliv také změněná druhová skladba porostů. I mimo bývalé selské lesy byly v minulosti zakládány monokultury, zejména smrkové. Takové porosty, naprosto neodpovídající přírodním podmínkám oblasti, s sebou přinesly zápory, které se ve svých důsledcích projevují v posledních desetiletích. Od počátku své existence tak způsobují svým pomalu rozložitelným opadem postupné okyselování půd a jejich postupnou podzolizaci. Převládajícím půdním typem je kambizem. Podle charakteru půdotvorného substrátu je pak rozlišena do několika subtypů. K nejzastoupenějším pak patří kambizem typická mezotrofní a oligotrofní, kambizem eutrická a kambizem luvická, kambizem dystrická, kambizem rankerová atd.
3.4 Poměry klimatické Podle klimatického členění – Quitt, E. (Klimatické oblasti ČR, 1971), na území lesní oblasti převažuje mírně teplá oblast (MT 10, MT 9, MT 7, MT 5, MT 3), západní nížinná část náleží do teplé oblasti (T2), nejvyšší partie Vizovických vrchů a Bílých Karpat zaujímá chladná oblast (CH 7).
14
Tab. I: Klimatické charakteristiky zájmového území (Quitt, E. 1971)
Charakteristiky Počet letních dnů Počet dnů nad 10°C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. teplota v lednu Prům. teplota v červenci Prům. teplota v dubnu Prům. teplota v říjnu Prům. počet dnů se srážkami nad 1mm Úhrn srážek ve veg. době Úhrn srážek v zimě Srážky celkem Počet dnů se sněhem Počet dnů zamračených
T2
MT 10
MT 9
MT 7
MT 5
MT 3
CH 7
50 - 60
40 - 50
40 - 50
30 - 40
30 - 40
20 - 30
11232
160 - 170 140 - 160 140 - 160 140 - 160 140 - 160 120 - 140
120 - 140
100 - 110 110 - 130 110 - 130 110 - 130 130 - 140 130 - 160
140 - 160
30 - 40
30 - 40
30 - 40
40 - 50
40 - 50
40 - 50
50 - 60
-2 až -3
-2 až -3
-3 až -4
-2 až -3
-4 až -5
-3 až -4
-3 až -4
18 - 19
17 - 18
17 - 18
16 - 17
16 - 17
16 - 17
15 - 16
40429
40397
40365
40365
40365
40365
40333
40428
40397
40397
40397
40365
40365
40365
90 - 100
100 - 120 100 - 120 100 - 120 100 - 120 110 - 120
120 - 130
350 - 400 400 - 450 400 - 450 400 - 450 350 - 450 350 - 450
500 - 600
200 - 300 200 - 250 250 - 300 250 - 300 250 - 300 250 - 300
350 -400
550 - 700 600 - 700 650 - 750 650 - 750 600 - 750 600 - 750 850 - 1000 40 - 50
50 - 60
60 - 80
60 - 80
60 - 100
60 - 100
100 - 120
120 - 140 120 - 150 120 - 150 120 - 150 120 - 150 120 - 150
150 - 160
Rozhodující význam má mírně teplá oblast s krátkým mírně suchým létem, mírným jarem a podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná se sněhovou pokrývkou spíše kratší. SV části PLO a vrcholové části Bílých Karpat (Javořina, Lopeník, Mikulčin vrch) jsou řazeny do chladné klimatické oblasti, pro niž je charakteristické krátké, mírně chladné, vlhké léto, mírně chladné jaro, mírný podzim, zima je mírně chladná s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. Západní část PLO je již teplou oblastí. Nejteplejšími jsou nejnižší území v JZ části PLO, reprezentované stanicí Strážnice, s dlouhodobým teplotním ročním průměrem 8,9°C. Směrem na V a SV teplota klesá, do 500 m n. m. více, nad 500 m n. m. méně. V nejvýše položených místech klesá průměrná roční teplota pod 6°C. Jaro je ve vyšších polohách chladnější než podzim. Je to způsobeno delším trváním sněhové pokrývky na jaře. V údolních částech není teplotní rozdíl mezi podzimem a jarem patrný. Pro členitý terén PLO je typické i tvoření teplotních inverzí, které jsou projevem zvrstvení vzduchu za silného vypařování zemského povrchu. Tyto pak ovlivňují i inverzní „zvrstvení“ lesních vegetačních stupňů. 15
Extrémní teploty vzduchu jsou značně ovlivňovány místními specifickými podmínkami. Maxima v nížinách překračují 35°C, absolutní maximum bylo naměřeno v Luhačovicích 6. července 1932 – 36,8°C. Absolutní minimum – 32,4°C bylo změřeno v Brumově 25. února 1961. Srážky jsou velmi proměnlivým a důležitým vegetačním prvkem. Pro zájmové území je dobře reprezentativní měření srážkoměrných stanic od 170 m n.m. do 952 m n.m.(V. Javořina). Srážkové úhrny se pohybují od 550 mm (Strážnice) do 900 mm (Javořina) ročně. Nejdůležitějšími činiteli ovlivňujícími srážky je nadmořská výška, konfigurace terénu a expozice. Údaje o srážkových úhrnech platí pro sledované období 1951 – 1980. Po roce 1980 v relativně suchém období srážkové úhrny poklesly, v letech 1982 – 1983 v nížinách nedosáhly ani 400 mm. Doposud nebyl srážkový deficit uplynulých 15 let vyrovnán. Počet dnů se sněhovou pokrývkou je na území PLO velmi proměnlivý, v teplé oblasti je to 30 – 50, v chladných vrcholových partiích až 120 dnů. Větrné poměry – jsou ovlivňovány horským masivem Bílých Karpat jak v rychlosti i směru. Konkrétní směry jsou pak v jednotlivých lokalitách určovány orografickými poměry a jejich zjištění, obzvláště u bořivých a přepadových větrů, je předmětem důkladného ochranářského šetření. V zimním období je charakteristickým znakem zvýšení východní složky četnosti větrů, letní období je charakterizováno více západními větry. Podzim a jaro jsou větrně nestabilní v důsledku četných povětrnostních změn, vyskytuje se nejméně bezvětří ze všech ročních období. Zajímavostí oblasti je zesilování J a JV větrů po přechodu masivu Bílých Karpat. Tyto větry – teplé a sestupné proudění, se vyskytují v zimě a časně z jara, méně pak v suchém období pozdního léta a podzimu. Vyvolávají v důsledku tzv. föhnového efektu silnou větrnou erozi i zdravotní potíže obyvatel.
3.5 Hydrické poměry Území LHC Uherský Brod spadá hydrologicky k povodí řeky Moravy. Rozvodnice jde z větší části po hlavním hřebenu Bílých Karpat. Výjimku tvoří tok Vláry se svými přítoky, které zpětnou erozí prořízly hlavní hřeben a odvádějí vody do řeky Váhu. Nejvýznamnějším tokem odvodňujícím většinu LHC je řeka Olšava a její přítoky. Nejvodnatější měsíce spadají do období jarního tání s povodněmi s velkými průtokovými objemy. Nejnižší měsíční průtoky se pak vyskytují v měsíci září. Pro toky Bílých Karpat a Vizovických vrchů je typická značná rozkolísanost průtoků. Tu 16
zapříčiňuje malá retenční schopnost flyšového území spolu s morfologií terénu a také klimatické poměry. Přitom větší rozkolísanost je na jihu území, kde dochází v suchých letech k častému vysychání toků (široká štěrkovitá koryta, vysoký výpar). Naopak kulminační průtoky jsou zaznamenávány v červenci po bouřkových lijácích. Zvýšené průtoky jsou zaznamenávány i za jarního tání. Snížená retenční schopnost flyše je příčinou vysokých odtoků. Na nich se podílí mimo klimatických faktorů nevhodné hospodaření v krajině (odlesnění, odstranění mezí, scelování lánů, změna skladby lesů, polaření na příkrých svazích, používání těžkých mechanismů, regulace toků, meliorace). Snížená retence má za následek zvýšenou erozi, která je v karpatském flyši více než charakteristická. Celkově je flyšové území charakterizováno celkovým nedostatkem vody. Pramenné vývěry jsou málo časté, existují v místech výchozů nepropustných (pískovcových, jílovcových) vrstev na povrch a vytváří charakteristické mokřady s pohyblivou svahovou vodou. Vydatnost takových pramenů je však malá. Na území LO se v souvislosti s geologickým vývojem vytvořily podmínky pro tvorbu minerálních pramenů. Vývěry jsou vázány na Nezdenický zlom na linii Březová – Suchá Loz – Nezdenice – Luhačovice – Biskupice. Největší množství vývěrů je vázáno na Luhačovické údolí. Dále jsou to vývěry u Suché Loze a Březové. Sirné prameny jsou četné na Brumovsku (Brumov, Lipová, Podhradí, Vlachovice), ve Strání, Korytné a v Javorníku, pod masivem Velké Javořiny.
17
3.6 Vegetační poměry a lesní vegetační stupně Řešený LHC je řazen podle mapy variant vegetační stupňovitosti (Zlatník, 1975) k teplé mediteránní oblasti (ekologické variantě bukové a chorologické variantě panonské a subpanonské). Rozvržení lesních vegetačních stupňů odpovídá sousedním flyšovým pohořím, jako jsou Chřiby či Hostýnské vrchy, na slovenské straně Myjavská pahorkatina. Typickou vegetací oblasti jsou bohaté dubové bučiny a bohaté bučiny a vlivem lidské společnosti v posledních stoletích vzniklé dubové či bukové habřiny či dubové a bukové pařeziny, které se staly jako známé bělokarpatské louky druhotnou, ale specifickou složkou přírodních společenstev Bílých Karpat a Vizovických vrchů. Bylinná vegetace na LHC je charakteristická především těmito druhy: Galium sylvaticum, Convallaria majalis, Brachypodium sylvaticum, Melampyrum nemorosum, Pulmonaria officinalis, Anemone nemorosa, Hepatica nobilis, Lathyrus sp., Carex pilosa, Rubus fruticosus. Všeobecně lze říci, že celá přírodní lesní oblast patří k nejzachovalejším lesním celkům ve vztahu k původnosti lesních společenstev. Zachovaly se zde ve větší míře původní listnaté a smíšené porosty. Od nejnižších nejteplejších poloh jsou to bohaté, hlinité a obohacené bukové doubravy, uléhavé bukové doubravy a potoční luhy, dále kyselé či kamenité dubové bučiny, svěží, bohaté, hlinité a obohacené dubové bučiny, lipodubové bučiny, lipové javořiny, bodově jedlodubové bučiny, kyselé, bohaté, svěží, hlinité či obohacené dubové bučiny s jedlí, jasanové olšiny, kamenité, kyselé, svěží, svahové, bohaté, hlinité, obohacené bučiny, bodově podmáčené a lipové bučiny, v nejvyšších polohách kamenité, kyselé, svěží, svahové, bohaté a obohacené jedlové bučiny, klenové bučiny, vlhké jedlové bučiny a podmáčené jedliny.
18
3.7 Zhodnocení dosavadního hospodaření LHC Uherský Brod a rozbor dat LHP 3.7.1 Dosavadní hospodaření Na převážné ploše majetku byl les výmladkového původu, který se v minulých decenniích převáděl výchovou a místy holosečně na les vysoký. K zalesnění se používaly listnáče a taky ve větší míře jehličnany – SM, BO, MD. Borovice je místy prolámána v důsledku škod mokrým sněhem a námrazou. Kvalita pařezin je celkem průměrná. V porostech je dostatečný počet stromů vzniklých ze semen, což je dobrý předpoklad pro další výchovu – maximální podpora stromů vzniklých ze semen. Smíšení dřevin je jednotlivé až skupinovité. Vzhledem k obmýtí, které bylo dříve používáno při hospodaření v pařezinách (30 roků v případě měkkých listnáčů a 40 roků v případě tvrdých listnáčů) je značně nevyrovnaná plocha věkových stupňů. Na části pařezin byla provedena obnova. Plochy byly převážně zalesněny stanovištně nepůvodními dřevinami – SM, BO a MD. Tato obnova byla pravděpodobně v části skupin provedena zbytečně, místo obnovy měla být prováděna řádná výchova.
3.7.2 Rozbor dat LHP Na území LHC Uherský Brod se nachází 2. LVS – bukodubový a 3. LVS – dubobukový. Pouze okrajově je zastoupen 1. LVS – dubový. Na území jsou vytipovány následné lesní typy: 1C3 – suchá habrová doubrava s válečkou prapořitou na svazích 2H2 – hlinitá buková doubrava s ostřicí chlupatou na mírných svazích 2H3 – hlinitá buková doubrava s ostřicí chlupatou na plochých hřbetech 2H4 – hlinitá buková doubrava s ostřicí horskou a chlupatou na mírných svazích 2D3 – obohacená buková doubrava bršlicová na úpatí svahů a mírných svazích 2D4 – obohacená buková doubrava s ostřicí chlupatou na krátkých příkrých svazích 2D5 – obohacená buková doubrava strdivková na plošinách a plochých hřbetech 2B4 – bohatá buková doubrava válečková na svazích 2L1 – potoční luh pahorkatinný
19
2I5 – uléhavá kyselá buková doubrava se třtinou rákosovitou na plošinách a mírných svazích 3H2 – hlinitá dubová bučina s ostřicí chlupatou na mírných svazích 3D5 – obohacená dubová bučina s ostřicí chlupatou (sběrný tip) 3B5 – bohatá dubová bučina s ostřicí chlupatou na svazích 3L1 – jasanová olšina potoční
Obr. I: Graf zastoupení SLT na LHC Uherský Brod
Z předcházejícího grafu je jasně patrná dominance výskytu souboru lesního typu 2H, který je na ploše 165,8 ha, což představuje více jak polovinu LHC (celých 56,1%). Druhým nejvíce se vyskytujícím SLT je 2B – 83,34 ha (28,2%), následuje SLT 3H na ploše 23,32 ha (7,9%). Ostatní soubory lesních typů jsou zastoupeny minimálně (méně než 4% zastoupení). Výskyt a vysoké % zastoupení těchto SLT (potažmo LT) na LHC svědčí o dobré potenciální produkční schopnosti těchto stanovišť, která by měla být využita ve prospěch přirozené skladby dřevin. Na území LHC Uherský Brod bylo zjištěno dle databáze LHP 5 cílových hospodářských souborů. Nejvíce zastoupeným CHS je HS 25 – hospodářství živných stanovišť nižších poloh. Tento HS je vylišen na 281,67 ha, což je 95% celého území LHC. Na zbývající ploše LHC jsou vylišeny tyto cílové hospodářské soubory: HS 45 – hospodářství živných stanovišť středních poloh, HS 41 – hospodářství exponovaných stanovišť středních poloh, HS 43 – hospodářství exponovaných stanovišť středních
20
poloh a HS 19 – hospodářství lužních stanovišť. Konkrétní plochu jednotlivých CHS znázorňuje následující graf.
Obr. II: Graf plochy jednotlivých cílových hospodářských souborů na LHC Uh. Brod
V druhové skladbě dřevin převládá dub letní, habr obecný a jasan ztepilý, za ním následuje borovice lesní a smrk ztepilý. Ostatní dřeviny jsou zastoupeny již na menší ploše. Na LHC se samozřejmě vyskytují i porosty, které na takováto stanoviště a do těchto LVS nepatří. Jedná se zejména o nevhodně založené jak SM, tak i BO monokultury, výjimkou na LHC nejsou ani monokultury BO černé. Zejména SM monokultury na LHC Uherský Brod jsou silně napadány hnilobou, která zvyšuje riziko poškození větrem, BO monokultury (zejména v nižších věkových stupních) jsou zase náchylné na poškození sněhem. Následující graf (obr. III), znázorňuje 10 nejvíce zastoupených dřevin dle plochy na LHC. Všechny dřeviny vyskytující se na LHC Uherský Brod, včetně jejich bonity a zásoby, jsou uvedeny v tabulce III: Základní údaje podle dřevin.
21
Obr. III: Graf plochy jednotlivých dřevin na LHC Uh. Brod
Tab. II: Základní údaje podle dřevin (LHP 2004 – 2013)
bonita
zásoba m3 b.k. % 2 3 6529 10,90 67 0,11 9 0,02 4642 7,75 1958 3,27 26 0,04 2028 3,38 24350 40,64 255 0,43 358 0,60 9119 15,22 732 1,22 59 0,10 6365 10,62 31 0,05 71 0,12 703 1,17 146 0,24 1869 3,12 410 0,68 143 0,24 28 0,05 1 0,00 23 0,04 59922 100
Dřevina Smrk ztepilý Jedle bělokorá Jedle obrovská Borovice lesní Borovice černá Vejmutovka Modřín evropský Dub lesní Dub červený Buk lesní Habr obecný Klen Babyka Jasan ztepilý Jilm habrolistý Akát trnovník Bříza bradavičnatá Třešeň ptačí Lípa srdčitá Olše lepkavá Osika Topoly šlechtěné Jíva Vrby ostatní Celkem holina
1 27,77 28,00 28,00 23,65 21,85 25,46 28,45 23,18 25,87 27,65 19,67 27,21 23,00 27,54 18,42 18,61 23,50 25,79 26,19 25,82 24,05 25,58 26,00 25,47 0,90
22
plocha ha % 4 5 22,66 7,69 0,14 0,05 0,37 0,13 36,36 12,34 6,93 2,35 0,11 0,04 5,97 2,02 109,59 37,19 1,89 0,64 1,15 0,39 53,90 18,29 3,23 1,10 0,30 0,10 32,58 11,06 0,20 0,07 0,78 0,26 5,34 1,81 0,57 0,19 9,32 3,16 1,99 0,68 0,87 0,29 0,28 0,10 0,02 0,01 0,13 0,04 294,67 100
4 Metodika 4.1 Metodická východiska – metoda ,,Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR“ (Vyskot, I. a kol. 2003) 4.1.1 Společenské předpoklady metody Nové strategie a přístupy k lesům, deklarované mezinárodním společenstvím, vyžadují i adekvátní reakce společnosti. Životazáchovný význam lesních ekosystémů je sice obecně vnímán, avšak názory různých společenských a profesních skupin se značně liší. Zcela jinak pojímá hospodaření v lesích vášnivý ochránce přírody, moudrý lesní hospodář či rezolutní dřevařský obchodník, považující les za výhradně ekonomický statek a zdroj zisku. Současné pojetí (stav) funkcí lesů v České republice •
Funkcemi lesů je chápáno naplňování aktuálních účelových požadavků společnosti na les, či v lese, nikoliv skutečné funkční schopnosti lesních ekosystémů.
•
Funkce lesů jsou pojímány preferenčně diferencovaně, s přetrvávající a dominující
prioritou
váhy
funkce
dřevoprodukční:
legislativně,
hospodářsky i ekonomicky. •
Funkční integrace je přijímána jen proklamativně, v hospodářské struktuře ani lesnických činnostech není uplatňována.
•
Mimodřevní funkce jsou zákonně (opět mimofunkčně) uplatňovány pouze v lesích mimo kategorie lesů hospodářských.
•
Kategorizace lesů rozděluje lesy podle aktuálních účelových požadavků, bez vkladu jejich skutečných funkčních schopností, administrativním rozhodnutím, určujícím oddělení plné a omezené dřevní produkce.
•
Hodnocení a oceňování lesů je záležitostí pouze lesního pozemku a dřevní produkce na něm.
•
Současné metody hodnocení
funkcí
schopnosti lesů (Vyskot, I. a kol. 2003).
23
nevyjadřují
exaktní
funkční
Nové přístupy k funkcím lesů v pojetí funkčně integrovaného hospodaření •
Funkční
využívání
lesů
je postaveno
na
skutečných
funkčních
schopnostech lesních jednotek a jejich optimální využitelnosti pro aktuální účelové požadavky společnosti. •
Všechny funkce lesů mají obecně pro lidskou populaci rovnocenný význam. Nelze zaměňovat společenský (skupinový) prostorově či časově vymezený zájem s celospolečenskou nezbytností (bilance uhlíku, kyslíku, voda, klima, biodiverzita aj.).
•
Rovnocenný význam funkcí lesů však neznamená jejich rovnost ,,funkčně hodnotovou“.
•
Schopnost lesů produkovat ,,obsahovou hodnotu“ funkcí je velmi rozdílná a vyplývá z podmínek a vlastností ekosystémů.
•
Stupeň intenzity společenského využívání lesů je limitován jejich funkčními schopnostmi.
•
Kategorizace lesů rozlišuje lesy polyfunkční – integrující všechny společenské potřeby až do úrovně ,,výjimečné“ a lesy výjimečného společenského významu, kde určitá funkce je mimořádně vyžadovaným společenským zájmem. Vychází ze skutečných schopností lesních porostů produkovat funkce, nikoliv z pouhého společenského rozhodnutí. (Vyskot, I. a kol. 2003)
4.1.2 Filosofie koncepčního chápání metody Filozofie a koncepce objektivizace funkcí lesů primárně vychází ze dvou pojetí, které se principielně liší posuzováním vztahu – člověk a les. Jako první je pojetí utilitární – antropocentrické, kdy funkce lesa jsou považovány za služby, které člověk požaduje a o jejichž účinnosti a tedy i hodnotě, výhradně společensky rozhoduje. Jako druhé je pojetí existenční – ekosystémové. Na tomto pojetí staví i metoda Prof. Vyskota. Toto pojetí vychází z podstaty, že lesy jsou v úrovni přírodních systémů, tedy i pro lidskou populaci záchovnými, životadárnými zdroji, řídícími se přírodními zákony a jistým omezeným způsobem ovlivňovanými a využívanými člověkem. Funkce lesa jsou realizovanou produkcí účinků vyplývajících z jeho podstaty a ekosystémových procesů. Funkce jsou produkovány každým specifickým ekosystémem lesa, bez ohledu
24
na potřeby či poptávky člověka, a jejich účinnost (obsahová hodnota) je exaktně vyhodnotitelná v úrovni současného vědeckého poznání (Vyskot, I. a kol. 2003).
4.1.3 Ekosystémová metoda kvantifikace a hodnocení funkcí lesů Metodická východiska Dosud používané metody hodnocení a posuzování funkcí lesů jsou zatíženy antropocentrickým přístupem a filozofií účelovosti. Posuzují funkce nikoliv z hlediska jejich produkované hodnoty, ale měřítkem hodnoty společenských zájmových požadavků. Celospolečenské funkce lesa jsou však realizovanou produkcí naturálních ekosystémových účinků, tedy přírodních procesů, které probíhají nezávisle na člověku. Společenská poptávka a požadavky modifikují jejich využívání, nikoliv podstatu a zákonitosti. Ekosystémová metoda kvantifikace a hodnocení funkcí lesa je založena na kvantifikaci a hodnocení prvků a parametrů ekosystémů lesa, determinujících jejich funkční účinky (Vyskot, I. a kol. 2003).
naturální
FUNKCE
CELOSPOLEČENSKÉ
produkční (primární produkce)
BIOPRODUKČNÍ
klimatické
EKOLOGICKO – STABILIZAČNÍ
edafické
EDAFICKÁ – PŮDOOCHRANNÁ
hydrické
HYDRICKO – VODOHOSPODÁŘSKÁ
fytobiotické (zoobiotické)
SOCIÁLNĚ – REKREAČNÍ
kreativní
HYGIENICKO – ZDRAVOTNÍ
Obr. IV: Účinnostní skupiny celospolečenských funkcí lesů na bázi ekosystémových funkčních synergií (Vyskot, I. a kol. 2003)
25
4.1.4 Princip metody Při samotném hodnocení funkcí je stěžejním problémem jejich samotná kvantifikace. Měřitelné jsou pouze kvantitativní hodnoty bioprodukce ekosystému a její složky, které jsou měřitelné s různou obtížností. Kvantita ostatních funkcí, např. funkce rekreační, zdravotní, kulturně – naučné atd. je tímto způsobem obtížně stanovitelná až nestanovitelná. Metoda Prof. Vyskota, která je použita v této práci, využívá postupu tzv. ,,parametrického zprostředkování“ (nepřímá kvantitativní parametrizace). Tento výraz lze chápat asi takto: Lesní ekosystém tvoří soubor prvků a segmentů ekotopu a biocenózy. Parametry těchto prvků a segmentů (hodnoty, kvantity) určují stav ,,chování“ ekosystému, průběh ekosystémových procesů – funkčních účinků. Princip nepřímé parametrizační kvantifikace je použit u všech systemizovaných, realizovaných ekosystémových funkcí lesů. Prvky a segmenty ekosystému jsou agregovány do tzv. funkčních kritérií, které vymezují hodnocené funkční účinky.
4.1.5 Vymezení parametrů a kritéria funkcí lesů (Vyskot, I. a kol. 2003) Přímé parametry – dokumentované v údajích a přehledech databáze LHP lesů ČR (charakterizující konkrétní definované jednotky lesa). Nepřímé parametry – dokumentované jinými databázovými zdroji (rozdílná hierarchická úroveň stanovištních a aplikačních jednotek) Přehled sledovaných ,,funkčních“ datových parametrů: a) parametry klimatické b) parametry hydrologické c) parametry terénní d) parametry geopedologické e) parametry biotické
FUNKCE BIOPRODUKČNÍ – schopnost lesního ekosystému produkovat biomasu, tj. nejen dřevní hmotu, ale veškerou primární produkci a její následnou transformaci v trofických řetězcích. V průměrné dynamice vývoje lesních ekosystémů vykazuje vztah hmotnosti celkové
26
porostní biomasy a dendromasy v průměru 91% celkové porostní biomasy, u listnáčů je to 85%. Jako ukazatel byla proto použita celková dřevní produkce, v níž je vázána dominantní část produkce biomasy lesních ekosystémů ČR. Pro rámec přírodních podmínek je kritériem bonita dřevin, charakterizující růstové podmínky stanoviště. Bioprodukční potenciál je kvantifikovaná, maximálně možná funkční schopnost bioprodukce lesních ekosystémů (hodnota produkované funkce) v optimálních ekosystémových podmínkách (Vyskot, I. a kol. 2003). Determinačními kritérii přímými je reálná druhová skladba a bonita dřevin.
FUNKCE EKOLOGICKO – STABILIZAČNÍ – schopnost lesního ekosystému udržovat na základě autoregulačních mechanismů a vyváženosti energomateriálních toků dynamickou rovnováhu a odolávat působení stresových faktorů. Ekologicko – stabilizační potenciál je kvantifikovaná, maximálně možná funkční schopnost lesních ekosystémů (hodnota produkované funkce) dosahovat za optimálních podmínek vyváženosti energomateriálních toků, fungování autoregulačních procesů a odolnosti proti disturbanci (Vyskot, I. a kol. 2003). Determinačními přímými kritérii je reálná druhová skladba. Nepřímými kritérii je stupeň přirozenosti porostního typu.
FUNKCE HYDRICKO – VODOHOSPODÁŘSKÁ – schopnost lesních ekosystémů prostřednictvím hydrických účinků utvářet a modifikovat vodní bilanci a vodní režim. Hydricko – vodohospodářský potenciál je kvantifikovaná, maximálně možná funkční schopnost lesních ekosystémů (hodnota produkované funkce) formovat a modifikovat v optimálních ekosystémových podmínkách složky a režim vodní bilance (Vyskot, I. a kol. 2003). Determinačními přímými kritérii je reálná druhová skladba a lesní typ. Mezi nepřímá kritéria patří atmosférické srážky, horizontální srážky, potenciální vsak, potencionální odtok, průměrný úhrn intercepce, průměrná hodnota evapotranspirace a propustnost půdy.
27
FUNKCE EDAFICKÁ – PŮDOOCHRANNÁ – schopnost lesních ekosystémů modifikovat půdní vlastnosti, ovlivňovat pedogenetické procesy, chránit půdní povrch a svrchní horizonty před erozními mechanickými procesy a eliminovat změny fyzikální i chemické. Edaficko – půdoochranný potenciál je kvantifikovaná, maximálně možná funkční schopnost
lesních
ekosystémů
(hodnota
produkované
funkce)
v optimálních
ekosystémových podmínkách modifikovat půdní vlastnosti, ovlivňovat pedogenetické procesy, chránit půdní povrch a svrchní horizonty před erozními procesy (Vyskot, I. a kol. 2003). Determinačními přímými kritérii je reálná druhová skladba a lesní typ. Mezi nepřímá kritéria patří dešťový faktor, charakteristický půdní typ, faktor sklonu svahu, geologicko – pedologický faktor, hloubka půdy, intenzita humifikace a forma nadložního humusu.
FUNKCE SOCIÁLNĚ – REKREAČNÍ – schopnost lesních ekosystémů produkovat účinky působící humánně – sociální uspokojení fyzických a psychických potřeb člověka (optimalizace fyziologických procesů organizmu. Sociálně – rekreační potenciál lesa je kvantifikovaná, maximálně možná funkční schopnost
lesních
ekosystémů
(hodnota
produkované
funkce)
v optimálních
ekosystémových podmínkách produkovat humánně sociální účinky k uspokojení fyzických a psychických potřeb člověka – optimalizaci fyziologických procesů organizmu (Vyskot, I. a kol. 2003). Determinačními přímými kritérii je reálná druhová skladba a lesní typ. Mezi nepřímá kritéria patří teplota vzduchu ve veg. období, fyziologické klimatické optimum, počet letních dnů, počet srážkových dnů, počet dnů se sněhem, délka slunečního svitu, nadmořská výška, přístupnost terénu, hloubka půdy, únosnost stanoviště, ,,fyziologická“ biodiverzita dřevin a bylinné patro (jeho druhová diverzita a pokryvnost).
FUNKCE ZDRAVOTNĚ – HYGIENICKÁ – schopnost lesních ekosystémů produkovat hygienické účinky modifikující kvalitu prostředí a tlumící jeho extrémy a účinky ovlivňující hygienu a zdravotní stav organismu člověka.
28
Zdravotně – hygienický potenciál je kvantifikovaná, maximálně možná funkční schopnost
lesních
ekosystémů
(hodnota
produkované
funkce)
v optimálních
ekosystémových podmínkách produkovat synergické, zdravotně – hygienické účinky působící na hygienu prostředí, a hygienu a zdraví člověka (Vyskot, I. a kol. 2003). Determinačními přímými kritérii je reálná druhová skladba a lesní typ. Mezi nepřímá kritéria patří maximální teplota vzduchu, počet ledových dnů, počet tropických dnů, doba slunečního svitu, filtrační účinek dřevin, imisní zatížení a alergenní zátěž dřevin a bylin.
FUNKČNÍ CÍLOVÝ HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR – vymezuje příbuzné vyšší praktické jednotky typů ekosystémů lesů reálné druhové
skladby,
charakterizované
limity
přírodních
podmínek
a
vychází
z legislativního vymezení (Vyhláška č. 83 MZe z roku 1996). Modifikací je jeho stanovištní homogenizace, nezbytná pro parametrické funkční hodnocení (Vyskot, I. a kol. 2003).
POROSTNÍ TYPY – druhová schémata, která byla vytvořena simplifikační cestou na základě podílu zastoupení dřevin lesů ČR.
29
4.2 Metodická východiska konstrukce rámcových hospodářských doporučení pro LHC Uherský Brod Rámcová hospodářská doporučení (dále jen RHD) pro LHC Uherský Brod jsou hlavní přílohou této diplomové práce (příloha č. I). RHD vychází z obdobného principu konstrukce a obsahové složky jako rámcové směrnice hospodaření. Stěžejním metodickým východiskem při jejich sestavování je ale metoda Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR (Vyskot, I. a kol. 2003). RHD jsou sestaveny na základě výsledků funkčního vyhodnocení na daném LHC a to výsledků reálných potenciálů funkcí lesů a faktoru aktuálního společenského zájmu (přílohy č. II a IV této diplomové práce). Dalším metodickým východiskem při jejich konstrukci byl princip funkčně integrovaného lesního hospodářství s cíleným polyfunkčním obhospodařováním lesů. Funkční zaměření Funkční zaměření bylo odvozeno od převažující celospolečenské funkce na daném FHS. Pokud žádná z celospolečenských funkcí výrazně nepřevažovala (dle vyhodnocení RPFL) či u ní nebyl zvýšený faktor aktuálního společenského zájmu, funkční zaměření pak bylo charakterizováno jako podpora všech celospolečenských funkcí lesa. Kategorie lesa, hospodářský tvar a hospodářský způsob Kategorie lesa byla zvolena dle trendu polyfunkčního využití lesů, který u metody Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR navrhuje Prof. Vyskot s cílem funkční integrace lesů. Tyto kategorie jsou dvojí: lesy polyfunkční a lesy ,,výjimečného“ společenského významu, kdy určitá funkce je aktuálním prioritním společenským zájmem. Hospodářský tvar lesa byl stanoven dle aktuálního stavu na LHC (les vysoký), hospodářský způsob dle převládajícího způsobu hospodaření. Zákonná ustanovení Maximální velikost a šířka holé seče, doba zajištění lesního porostu a minimální podíl MZD byly odvozeny dle zákonného ustanovení (Zákon č. 289/1995 Sb.).
30
Základní hospodářská doporučení Obmýtí, obnovní doba, počátek obnovy, návratná doba a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, byly odvozeny na základě přílohy č. 3 vyhlášky MZe č.83/1996 Sb. Soubory lesních typů Charakteristika konkrétních SLT, jejich přirozené dřevinné skladby (dále jen PDS) a minimální podíl edifikátorů PDS při hospodaření v lese byly převzaty z tabulkové přílohy I. – Stanovištní a pěstební charakteristiky SLT – typ. systém ÚHÚL z knihy Pěstování lesů II. – Teoretická východiska pěstování lesů (Poleno, Z., Vacek, S. a kol. 2007). Přirozená dřevinná skladba PDS vychází z rekonstrukce potenciální přirozené vegetace, která odpovídá daným stanovištním podmínkám. Jedná se o upravované přirozené dřevinné skladby zpracované z charakteristik LT jednotlivých PLO. Číslice uvedené u jednotlivých dřevin znamenají rozsah (+, - desítky) % (Mikeska, Vacek 2006, Macků 1999, Vokoun 2000). Minimální podíl edifikátorů PDS při hospodaření v lese Uvedeno je celkové % dřevin přirozené skladby, které by se mělo na daném SLT dodržet. Rozdělení minimálního podílu dřevin přirozené skladby na hlavní edifikátory PDS (v našich podmínkách jsou to zpravidla BK, DB, DBZ, JD, u specifických stanovišť pak OL, JS, KL) a ostatní edifikátory PDS. Vše je členěné podle SLT a PSLT. Bez ohledu zda je SM či BO součástí přirozené skladby, jako hlavní či ostatní edifikátor jsou vždy uvedeny v % pouze minimální podíly listnáčů a JD. Dále jsou uvedena procenta hlavních a vedlejších edifikátorů PDS s tím, že by se měla veškerá snaha ubírat k dodržení hlavních edifikátorů v dřevinné skladbě při hospodaření v lese (Mikeska, Vacek 2006, Vokoun 2000). Cílové porostní typy Cílové porostní typy jsou uvedeny dle klasifikace lesů ČR podle celkového reálného potenciálu funkcí (∑ RPFL) a příslušného HS (Vyskot, I. a kol. 2003). Záměrně byly vynechány porostní typy, které svým % zastoupením dřevin neodpovídají přirozené dřevinné skladbě uvedené v předchozí charakteristice SLT. Podpora jednotlivých celospolečenských funkcí lesů Hospodářská doporučení pro jednotlivé celospolečenské funkce byla vypracována na základě vyhodnocení reálných potenciálů funkcí lesů (příloha č. II této diplomové 31
práce) a taktéž s přihlédnutím na zvýšený faktor aktuálního společenského zájmu, pokud se u některé z funkcí vyskytl (příloha č. IV této diplomové práce). Hospodářská doporučení u funkce bioprodukční byla rozšířena (u FHS 25a) o výchovné postupy pěstění DB a TR se zaměřením na získání cenných sortimentů těchto listnáčů. U ostatních FHS byly (zejména pěstební postupy u bioprodukční funkce) čerpány z publikace Program trvale udržitelného hospodaření v lesích (Zezula, J. 2000). Pěstební doporučení pro DB a TR jako maximalizace biprodukční funkce na FHS 25a se zaměřením na získání cenných sortimentů Pěstební doporučení pro DB a TR vycházela z vyhodnocení funkce bioprodukční, které jasně dokázalo vysoký produkční potenciál těchto stanovišť na většině území LHC Uherský Brod (obr. č. V: Graf vyhodnocení RPFL dle jednotlivých hodnotových stupňů). Konkrétní pěstební doporučení pro DB byla čerpána z těchto zdrojů: Pěstování lesů III. – Praktické postupy pěstování lesů (Poleno, V. a kol. 2009), Pěstování lesů v biologickém pojetí (Truhlář, J. 1996), Pěstění dubu (Vyskot, M. 1965) a Program trvale udržitelného hospodaření v lesích (Zezula, J. 2000). Pěstební doporučení pro TR se největší mírou opírala o zahraniční studie, kde je všeobecně delší zkušenost s pěstováním TR se zaměřením na cenné sortimenty než v ČR. Konkrétně se jednalo o německou studii Prof. Martina Spieckera a jeho bratra Heinricha Spieckera, uvedenou v článku Erziehung von Kirschenwertholz (Allgemeine forst zeitschrift, 1988).
4.3 Vlastní postup práce K praktickému zpracování a vyhodnocení funkcí městských lesů Uherský Brod metodou ,,Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky“ (Vyskot, I. a kol. 2003) je nutný přístup k databázi LHP vlastníka. O poskytnutí dat byl požádán (samozřejmě s přiloženým písemným souhlasem vlastníka) ÚHUL Brandýs n. Labem, konkrétně Informační a datové centrum jeho pobočky v Kroměříži. Tato data byla získána v elektronické podobě, která celou následnou operaci s využitím dat pro tuto metodu usnadňuje. Data byla následně separována dle potřeb konkrétních tří charakteristik vyhodnocení a to v pořadí hodnocení: reálných potenciálů funkcí lesů, reálných efektů funkcí lesů a aktuálního společenského efektu funkcí lesů. Po následném zpracování a vyhodnocení RPFL, REFL a FAZFL byly tyto tři charakteristiky vyjádřeny finančně.
32
4.4 Reálné potenciály funkcí lesů Reálné potenciály funkcí lesů jsou kvantifikované funkční schopnosti reálných lesů – (hodnoty produkovaných funkcí) v optimálně možných ekosystémových podmínkách. Hodnoty reálných potenciálů funkcí lesů jsou zpracovány pro ekosystémové jednotky celého území lesů České republiky. Těmito jednotkami jsou jednotlivé porostní typy ve funkčních hospodářských souborech, které byly vylišeny na základě rozboru dat LHP pro území lesů České republiky. Počet hodnocených porostních typů je pro provozní praxi omezen významem jejich plošného a procentuelního zastoupení v HS. Plošně nevýznamné porostní typy jsou funkčně hodnoceny přiřazením k porostním typům funkčně kvantifikovaným, na základě jejich ekologické příbuznosti a tolerance zastoupení podílu dřevin ve schématech porostních typů (Vyskot, I. a kol. 2003). Reálný potenciál pro jednotlivé funkce je vyjádřen hodnotovými stupni v klasifikaci 0 – 6.
Tab. III: Hodnotová klasifikace reálných potenciálů funkcí lesů ČR (Vyskot, I. a kol. 2003)
Hodnotový stupeň
Reálný potenciál
0 1 2 3 4 5 6
funkčně nevhodný velmi nízký nízký průměrný vysoký velmi vysoký mimořádný
Této hodnotové klasifikace je využito v diplomové práci ve výsledcích vyhodnocení
reálných
potenciálů
funkcí
lesů,
kdy
jednotlivé
hodnoty
celospolečenských funkcí lesů jsou na základě této klasifikace slovně a procentuelně vyhodnoceny, okomentovány a graficky znázorněny. Hodnotové stupně jednotlivých funkcí pro každou porostní skupinu (etáž) jsou uvedeny v příloze č. II. Taktéž z těchto zjištěných hodnot reálných potenciálů jednotlivých funkcí vycházelo zpracování 33
rámcových hospodářských doporučení, které jsou přílohou této diplomové práce (příloha č. I). Celkový reálný potenciál funkcí nám vznikne součtem potenciálů jednotlivých funkcí dle vzorce ∑ RPFL = RPBP + RPES + RPHV + RPEP + RPSR + RPZH. Poté následuje získání hodnoty celkového reálného potenciálů sečtením hodnot u jednotlivých funkcí. Tato výsledná hodnota (0 – 36) je zařazena do šesti tříd (∑ RPFL I – VI). Celkový reálný potenciál funkcí lesů je přesněji charakterizován hodnotovou klasifikační stupnicí, kterou znázorňuje následující tabulka.
Tab. IV: Klasifikační hodnotová stupnice celkového reálného potenciálu funkcí (Vyskot, I. a kol. 2003) Třída Hodnotový Hodnota ∑ funkční interval ∑ RPFL RPFL 1 – 100%
Celkový reálný potenciál funkcí
I
< 11
1 – 30
velmi nízký
II
12 – 16
31 – 45
nízký
Pomocná specifikace
snížený (17) III
17 – 20
46 – 55
* průměrný
normální (18 – 19) zvýšený (20)
IV
21 – 26
56 – 70
vysoký
V
27 – 32
71 – 90
velmi vysoký
VI
33 – 36
90 +
mimořádný
Této klasifikační hodnotové stupnice celkového reálného potenciálu je využito v tabelárních přehledech vyhodnocení reálných potenciálů funkcí lesů (příloha č. II), kdy každá porostní skupina na LHC (včetně etáže) je tímto způsobem vyhodnocena. Reálné potenciály funkcí jsou též znázorněny v mapové příloze č. VI (mapy č. 1 – 7).
34
4.4.1 Schéma postupových kroků výpočtu RPFL 1. Zjištění dat z databáze LHP nutných k vyhodnocení REFL Data potřebná k vyhodnocení REFL byla tato: oddělení, dílec, porost, porostní skupina, etáž, dřevina, zastoupení dřeviny, soubor lesních typů, lesní typ. 2. Přepis dat do prostředí MS Excel Po zjištění dat, která jsou nutná k vyhodnocení reálných efektů funkcí lesů, byla tato data separována a převedena do prostředí MS Excel pro potřebu další práce s nimi. 3. Stanovení funkčního hospodářského souboru (FHS) Funkční hospodářský soubor byl stanoven dle konkrétního SLT nacházejícího se v příslušné porostní skupině. FHS vychází z legislativního vymezení (Vyhláška č. 83 MZe 1996). 4. Stanovení porostního typu Porostní typ byl odvozen od dřevinné skladby a jejího % zastoupení v příslušné porostní skupině (etáži) dle následujících dvou tabulek, jako kombinace příslušného porostního typu a specifikace dřevin porostních typů lesů ČR. V metodě Prof. Vyskota je modifikován stanovištní homogenizací za účelem parametrického hodnocení.
Tab. V: Diferenciace porostních typů (PT) dle podílu zastoupení dřevin lesů ČR (Vyskot, I. a kol. 2003) POROSTNÍ TYP MONOKULTURY C C – čistý PT zastoupení > 90 % SMÍŠENÉ POROSTY D, M D – dominantní PT zastoupení 71 – 90% M – majoritní PT zastoupení 51 – 70% NESOURODÉ POROSTY Z, P Z – základní PT zastoupení 31 – 50 % P – přimíšený PT zastoupení 11 – 0 %
35
Tab. VI: Specifikace dřevin porostních typů lesů ČR (Vyskot, I. a kol. 2003)
1 2
pro PT ozn. kód SM 1 SME 1e
3 4
JD JDE
2 2e
5 6
BO BOE
3 3e
7
MD
4
8
KOS
4k
9
JX
4x
10
DB
5
Poř. číslo
Dřevina pro PT Poř. ozn. kód číslo ozn. kód DBE 5e SM 1 11 SMP 2 SMC 3 SMS 4 SMO 5 BK 6 SME 6 12 SMX 9 JD 10 JDO 11 JS 7 JDJ 12 13 JDK 13 AK 7e JDV 14 14 OL 8 JDX 16 15 DG 18 BO 20 TP 9 BOC 21 16 BKS 22 VJ 23 LMB 24 BOP 25 BOX 27 TP 9 MD 30 17 MDX 31 KOS 28 BL 29 TS 33 JAL 35 JX 39 DB 40 DBZ 42 DBP 44 DBB 45 CER 48 JL 60 JLH 61 LIE 9e JLV 62 18 LP 80 LPV 81 LPS 82
36
Dřevina ozn. kód DBS 41 DBC 43 DBX 47 OR 70 ORC 71 BK 50 JV 52 KL 53 TR 74 JS 57 JSU 59 AK 63 OL 83 OLS 84 OLZ 85 OS 86 TP 87 TPC 88 TPX 89 TPS 90 VR 92 HB 51 BB 54 BR 64 BRP 65 JR 66 BRK 67 MK 68 STR 75 HR 76 JB 77 LTX 79 JIV 91 LMX 97 KR 98 JNJ 55 JVX 56 JSA 58 PL 72 KS 93 KJ 94 PJ 95
5. Stanovení substituovaného porostního typu Pokud uvedený porostní typ, stanovený na základě dřevinné skladby a zastoupení dřevin, se nenacházel v zastoupení funkčního hospodářského souboru, byl tento porostní typ substituován na porostní typ jemu nejvíce se podobající na základě jeho ekologické příbuznosti a tolerance podílu zastoupení dřevin, či vyhledán v databázi porostních typů RPFL Buchlov. 6. Přiřazení hodnotových stupňů (0 – 6) U každé porostní skupiny byly přiřazeny hodnotové stupně RPFL v rozmezí 0 – 6 ke každé funkci na základě funkčního HS a jemu příslušnému porostnímu typu. 7. Zjištění celkového reálného potenciálu funkcí lesů Celkový reálný efekt funkcí lesů se zjistil jako součet hodnotových stupňů u všech funkcí dle vzorce ∑ RPFL = RPBP + RPES + RPHV + RPEP + RPSR + RPZH. Dále byl výsledný celkový reálný potenciál slovně charakterizován dle klasifikační hodnotové stupnice (tabulka č. IV). Třída III, která je slovně charakterizována jako potenciál ,,průměrný“, je rozdělena ještě pomocnou specifikací na potenciál průměrný snížený, normální a zvýšený. Důvodem tohoto dodatečného rozdělení je vysoké zastoupení hodnocených ekosystémových jednotek právě v této třídě (62% plochy lesů ČR).
4.5 Reálné efekty funkcí lesů Reálný efekt představuje aktuální funkční účinnost lesního ekosystému, tedy účinek, vyplývající z jeho aktuálního stavu. V procentuelních hodnotách vyjadřuje míru produkované funkce vzhledem ke svým potencionálním schopnostem. Aktuální stav je vždy vymezen konkrétními lokálními hodnotami parametrů posuzované jednotky. Porostní typ, jako ekosystémová jednotka, lokální parametry nespecifikuje. Hodnocení aktuálních reálných efektů je vázáno na konkrétní vymezené jednotky organizačního, resp. prostorového uspořádání lesů (porost, porostní skupina, etáž) v rámci příslušného porostního typu (Vyskot, I. a kol. 2003). Samotný reálný efekt funkcí lesů je redukcí reálných potenciálů funkcí lesů, pomocí tzv. funkčně – redukčních kritérií a jejich vahami. Těmito funkčně – redukčními kritérii jsou věk, zakmenění a zdravotní stav. Funkčně redukční kritérium věk je blíže specifikováno jako porostní vývojová fáze. Ta představuje procentuelní vyjádření věku z celkové doby předpokládané existence porostu (doby obmýtní).
37
Funkčně redukční kritérium zakmenění (redukovaná plocha dřeviny) je legislativně zakotvený ukazatel. Ten nám vyjadřuje stupeň využití růstového prostředí porostu v hodnotách 1 – 10. Funkčně redukční kritérium zdravotní stav se zjišťuje terénní pochůzkou a vychází z metodiky ICP Forest, která je založena na hodnocení poškození korun (defoliaci) jednotlivých stromů a jejich procentuelnímu zastoupení v klasifikačních stupních. Reálný efekt funkcí lesů se stanovuje výpočtem podle vývoje REFL v závislosti na hodnotě funkčně – redukčních kritérií a váhy funkčně – redukčního kritéria v produkci konkrétní funkce lesa v určitém vývojovém stádiu lesního ekosystému (věk porostní skupiny) => REFL = vT1 – 6 * T1 – 6 + vZ1 – 6 * Z1 – 6 + vZS1 – 6 * ZS1 – 6 (%), kde: T1 – 6 = hodnota dílčího RE dané funkce v závislosti na věku (porostní vývojové fázi porostu) Z1 – 6 = hodnota dílčího RE dané funkce v závislosti na zakmenění (porostní vývojové fázi) ZS1 – 6 = hodnota dílčího RE dané funkce v závislosti na zdravotním stavu (vývojové fázi) vT1 – 6 = váha věku pro danou funkci ve vývojové fázi porostu vZ1 – 6 = váha zakmenění pro danou funkci ve vývojové fázi porostu vZS1 – 6 = váha zdravotního stavu pro danou funkci ve vývojové fázi porostu
4.5.1 Schéma postupových kroků výpočtu REFL 1. Zjištění dat z databáze LHP nutných k vyhodnocení REFL Data potřebná k výpočtu REFL byla tato: oddělení, dílec, porostní skupina, etáž, věk z LHP, věk fyzický (dopočítáno), věk v % obmýtí (dopočítáno), zakmenění, zdravotní stav (pochůzka). 2. Přepis dat do prostředí MS Excel Tato data byla z databáze LHP separována a přenesena do prostředí MS Excel do přehledné tabulky v členění pro každou porostní skupinu (etáž). Zbytek potřebných ukazatelů, které nebyly součástí LHP (věk fyzický, věk v % obmýtí) byly v této tabulce vzorcově dopočítány u každé porostní skupiny (etáže).
38
3. Zjištění REFL v závislosti na funkčně – redukčních kritériích Pomocí funkčně – redukčních kritérií byly v jejich závislosti zjišťovány hodnoty REFL. Tyto hodnoty byly zapisovány do tabulky pro každou porostní skupinu a každou funkci zvlášť. 4. Zjištění váhy funkčně redukčních kritérií Váhy funkčně redukčních kritérií (váha věku vT, váha zakměnění vZ a váha zdravotního stavu vZS) byly zjišťovány dle použité metodiky a zapisovány do tabulky pro každou funkci a porostní skupinu zvlášť v závislosti na vývojové fázi porostu (v % obmýtí). 5. Výpočet reálného efektu funkcí lesů Výpočet REFL byl proveden pro jednotlivé celospolečenské funkce v následujícím pořadí: REBP = vT1 * T1 + vZ1 * Z1 + vZS1 * ZS1 (%) REES = vT2 * T2 + vZ2 * Z2 + vZS2 * ZS2 (%) REHV = vT3 * T3 + vZ3 * Z3 + vZS3 * ZS3 (%) REEP = vT4 * T4 + vZ4 * Z4 + vZS4 * ZS4 (%) RESR = vT5 * T5 + vZ5 * Z5 + vZS5 * ZS5 (%) REZH = vT6 * T6 + vZ6 * Z6 + vZS6 * ZS6 (%)
4.6 Aktuální společenský efekt funkcí lesů Aktuální společenský efekt funkcí lesů je aktuální nadstavbový, společensky preferovaný a realizovaný funkční účinek stanovený uzančním ukazatelem (faktorem) váhy aktuálního společenského zájmu (FAZ). Faktor aktuálního společenského zájmu (FAZ) je ukazatel, kterým se stanovuje nikoliv ekosystémová, ale výhradně společenská hodnota funkcí lesa. Aktuální společenský efekt funkcí proto nesouvisí s ekosystémovou kvantifikací a hodnocením funkcí lesů. Není vědecky vymezen ani exaktně parametrizován. Faktor aktuálního společenského zájmu FAZ je založen na společenském efektu jednotlivých funkcí lesů a diferenciaci efektů jednotlivých funkcí lesů podle úrovně jejich společenských utilizací. Stanovení hodnot FAZ bylo provedeno na základě funkčních společenských aplikací (aktuální potřeba, uplatnitelnost, žádanost (Vyskot, I. a kol. 2003).
39
4.6.1 Stanovení faktoru aktuálního společenského zájmu (FAZ) 1. Zjištění dat z databáze LHP nutných k vyhodnocení FAZ V databázi LHP LHC Uherský Brod byly vyhledány oddělení a dílce, které se lišily od ostatních např. tím, že byly součástí zonace CHKO (I. zóna, II. zóna, III. zóna), ležely v pásmech hygienické ochrany vodních či léčivých zdrojů, byly součástí územních systémů ekologické stability (ÚSES) apod. 2. Zápis FAZ pro jednotlivé funkce Byla vytvořena tabulka v MS Excel v členění dle jednotlivých porostních skupin a jim hodnocených funkcí. Ke každé funkci se přiřazovala hodnota FAZ, která vypovídala o společenském efektu jednotlivé funkce. Tyto hodnoty byly posléze zprůměrovány za každou porostní skupinu, aby lépe vypovídaly o společenské hodnotě funkcí lesů u jednotlivých porostních skupin.
4.7 Finanční vyjádření hodnoty funkcí lesů Finanční vyjádření hodnoty funkcí lesů realizované metodou ,,Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů“ (Vyskot, I. a kol. 2003) není oceňováním jako takovým. Nestanovuje hodnoty tržní, ale jeho cílem jsou informace o hodnotě funkcí lesních ekosystémů v systému hodnot vnímaných a přijímaných lidskou společností. Srozumitelným, srovnávacím prostředkem, jednotně společensky užívaným, jsou peníze. Peněžní vyjádření hodnot funkcí lesů je kompatibilním nástrojem společnosti k řízení a hájení životadárných zdrojů a složek životního prostředí. Funkce lesa je jevem ekonomickým jen tehdy, stane – li se předmětem přivlastňování a směny (Vyskot, I. a kol. 2003). Použitou metodou finančního vyjádření hodnot funkcí lesů je ,,peněžní příměr ke společensky známému ekonomickému jevu“. Společensky známým ekonomickým jevem z oblasti funkcí lesů je dominantní produkt bioprodukční funkce – dřevní hmota a její finančně hodnotové relace – cena (Vyskot, I. a kol. 2003). Cena dříví z hlediska příměru známého ekonomického jevu není ukazatelem zcela objektivním. Je závislá na tržních relacích a měnící se společenské poptávce. Tržní, obecně užívaný princip společnosti, však trvalé či absolutní, konstantní finanční hodnoty nepoužívá. Hodnotový stav, úrovně a měřítka jsou vždy stavem aktuálním (Vyskot, I. a kol. 2003).
40
Finančně hodnotovou jednotkou pro finanční vyjádření hodnot funkcí lesů je cena jednotky dominantního produktu bioprodukční funkce – jednoho m3 dřevní hmoty (Vyskot, I. a kol. 2003). Rozdílnost tohoto ukazatele byla pro potřeby této metody objektivizována průměrnou cenou dřeva na odvozním místě v Kč za 1 m3, vyhlašovanou každoročně Mze a decenálním průměrem této ceny v závislosti na vyrovnání pohybů trhu.
4.7.1 Výpočet finančního vyjádření hodnoty reálných potenciálů funkcí lesů 1. Zjištění dat z databáze LHP potřebných k výpočtu FRPFL Data potřebná k výpočtu byla tato: oddělení, dílec, porost, porostní skupina, etáž, obmýtí, plocha jednotky. Tyto data byla separována a převedena do prostředí MS Excel pro následné další využití. 2. Zápis hodnot (hodnotových stupňů) reálných potenciálů jednotlivých funkcí Hodnoty (hodnotové stupně) jednotlivých funkcí RP byly převzaty z výpočtu RPFL. 3. Výpočet finančního vyjádření RPFL Výpočet finančního vyjádření hodnoty RPFL byl proveden na základě vzorce pro tuto metodu, který je ve tvaru: FRPFL = CD * PP * U * RPFL * P 3 FRPFL…finanční vyjádření hodnoty reálného potenciálu funkce v Kč RPFL……hodnota (hodnotový stupeň) reálného potenciálu konkrétní funkce CD……decenální, průměrná cena dřeva na odvozním místě v Kč za m3, vyhlášená MZe (970Kč), PP……průměrná roční potencionální produkce lesů ČR v m3.ha -1, stanovená zvláštním předpisem (6,3 m3.ha -1) U…obmýtí porostu P…plocha jednotky (porostní skupiny, etáže) v ha
4.7.2 Výpočet finančního vyjádření hodnoty reálných efektů funkcí lesů 1. Zjištění dat z databáze LHP potřebných k výpočtu FREFL Data byla shodná jako v předcházejícím případě u výpočtu FRPFL. 41
2. Zápis hodnot reálných efektů jednotlivých funkcí Hodnoty jednotlivých funkcí reálných efektů byly převzaty z výpočtu REFL. 3. Výpočet finančního vyjádření hodnoty RPFL Výpočet byl proveden na základě vzorce: FREFL = (CD * PP * U) / 3 * RPFL * REFL / 100* P, tedy: FREFL = FRPFL * REFL / 100 * P FRPFL…finanční vyjádření hodnoty reálného efektu funkce v Kč z předcházejícího výpočtu REFL / 100…hodnota reálného efektu funkce
4.7.3 Výpočet finančního vyjádření hodnoty aktuálních společenských efektů 1. Zjištění dat z databáze LHP potřebných k výpočtu FSEFL Data byla shodná jako v předcházejícím případě u výpočtu FREFL. 2. Zápis hodnot jednotlivých funkcí Hodnoty jednotlivých faktorů aktuálních spol. efektů byly převzaty z výpočtu FAZ. 3. Výpočet finančního vyjádření hodnoty FSEFL Výpočet byl proveden na základě následujícího vzorce: FSEFL = (CD * PP * U) / 3 * RPFL * REFL / 100* FAZFL * P tedy:
FSEFL = FREFL * FAZFL
FSEFL…finanční vyjádření hodnoty aktuálního spol. efektu funkce v Kč FREFL…finanční vyjádření hodnoty reálného efektu funkce v Kč z předchozího výpočtu FAZFL…hodnota faktoru aktuálního společenského zájmu (0 – 3) Diplomová práce byla zpracovávána s využitím zdrojových dat v digitální podobě LHP pro období 2004 – 2013 LHC Uherský Brod se souhlasem vlastníka. Tato vstupní data byla zobrazována v podobě dokumentů OpenOffice.org.2.0 a pro účely této práce převáděna do prostředí MS Office, konkrétně do programu MS Excel. V programu MS Excel byly k těmto datům doplňovány další potřebné údaje (viz popis v předchozích kapitolách) a data byla následně vyhodnocována a počítána. Veškeré tyto uvedené postupy jsou součástí CD, které je přílohou této diplomové práce (příloha č. VII).
42
4.8 Tvorba mapových příloh Vyhodnocení funkcí lesů v podobě mapových příloh (příloha č. VI) bylo provedeno v programu ArcGIS. Nad rastrem porostní mapy, který byl součástí digitální podoby LHP, byly zobrazeny jednotlivé vrstvy všech funkcí. Tyto vrstvy byly vytvořeny v ShapeFilu, který obsahoval vytvořený podrobný detail na základě předchozího vyhodnocení funkcí lesů. Rozlišení jednotlivých hodnot funkcí na mapách bylo řešeno v podobě různých typů šrafování (viz legenda na mapě) kvůli lepší názornosti v detailu barevné porostní mapy (obrysová mapa LHC nebyla poskytnuta). Mapové výstupy jsou zobrazeny v měřítku 1: 30 000 a pro potřeby tisku byly převedeny do formátu .JPEG (příloha č. VI).
43
5 Výsledky Zdrojové výsledky vyhodnocení funkcí pro všechny nejmenší jednotky rozdělení lesa na LHC Uherský Brod v rozsahu RPfl, REfl, FAZ a jejich finanční hodnoty jsou součástí příloh této diplomové práce (přílohy č. II, III, IV, V, VII). Následující kapitoly obsahují slovní vyhodnocení (doplněné grafy) těchto výstupů pro jednotlivé celospolečenské funkce lesa.
5.1 Vyhodnocení reálných potenciálů funkcí lesů Reálné potenciály funkcí lesů byly vyhodnoceny ve dvou základních rovinách: 1. Vyhodnocení RP každé z celospolečenských funkcí lesů zvlášť a jeho procentické zastoupení vztažené na plochu LHC. 2. Vyhodnocení celkového RPFL (sumy jednotlivých hodnotových stupňů) pro každou porostní skupinu (etáž) a jejich zařazení do klasifikační hodnotové stupnice celkového reálného potenciálu funkcí lesů (∑RPFL). Tabulka vyhodnocení reálných potenciálů funkcí lesů pro celé LHC je součástí přílohy č. II této diplomové práce.
5.1.1 Vyhodnocení reálného potenciálu jednotlivých funkcí FUNKCE BIOPRODUKČNÍ Reálný potenciál funkce bioprodukční na území LHC se pohyboval v rozmezí hodnotových stupňů 2 až 5. Nebyly zastoupeny hodnotové stupně 0, 1 a 6. Největšího zastoupení na LHC dosahoval RPBP hodnotového stupně 4, charakterizován jako reálný potenciál vysoký. Tímto hodnotovým stupněm byla ohodnocena funkce bioprodukční na 134,84 ha LHC (48,8%). O něco méně se vyskytoval hodnotový stupeň č. 5 – RP velmi vysoký, který se nacházel na celých 127 ha LHC (43,1%). Ostatní hodnoty RP funkce bioprodukční byly následující: hodnotový stupeň č. 3 – RP průměrný – 31,11 ha (10,6%), stupeň č. 2 – RP nízký – 1,74 ha (0,6%). Z těchto výsledků jasně vyplývá, že LHC Uherský Brod je charakteristický vysokým až velmi vysokým potenciálem této funkce (součet hektarového zastoupení hodnotového stupně č. 4 a 5 činí 261,84 ha, což je 88,9% z celé výměry LHC! To svědčí o dobré potencionální produkční schopnosti stanovišť na LHC Uherský Brod.
44
Reálný potenciál bioprodukční funkce je znázorněn v mapové příloze č. VI (mapa č. 1).
FUNKCE EKOLOGICKO – STABILIZAČNÍ Reálné potenciály funkce ekologicko – stabilizační nabývaly hodnotových stupňů č. 1 až 5. Zcela chyběl hodnotový stupeň č. 0 a 6. Nejvíce zastoupený hodnotový stupeň reálného potenciálu funkce ekologicko – stabilizační byl stupeň č. 3, charakterizován jako průměrný. Zaujímal výměru 140,25 ha, což je necelá polovina LHC (47,6%). Dále následoval RP hodnotového stupně č. 5 – velmi vysoký, vyhodnocený na ploše 73,36 ha (24,9%) LHC. Ostatní hodnoty RP funkce ekologicko – stabilizační se pohybovaly v těchto hodnotách: hodnotový stupeň č. 4 – vysoký, vyhodnocený na ploše 35,11 ha (11,9%), hodnotový stupeň č. 2 – nízký, na ploše 31,77 ha (10,8%) a stupeň č. 1 – velmi nízký, zaujímal plochu 14,18 ha (4,8%). Reálný potenciál funkce ekologicko – stabilizační na území LHC vykazoval největší variabilitu (rozpětí) ze všech hodnocených funkcí, co se týče hodnotových stupňů (obsaženy hodnotové stupně č. 1 až 5). To je zřejmě zapříčiněno pestrou druhovou skladbou na území LHC, jelikož hlavními determinačními kritérii funkce ekologicko – stabilizační je reálná druhová skladba a stupeň přirozenosti porostního typu. Reálný potenciál funkce ekologicko – stabilizační je znázorněn v mapové příloze č. VI (mapa č. 2).
FUNKCE HYDRICKO – VODOHOSPODÁŘSKÁ Vyhodnocený reálný potenciál funkce hydricko – vodohospodářské lze na území LHC jednoznačně charakterizovat jako nízký až velmi nízký. RPHV nabývaly pouze hodnotových stupňů č. 2 – nízký, na ploše 257,2 ha (87,3%) a stupně č. 1 – velmi nízký, plocha 37,47 ha, což odpovídá 12,7% plochy LHC. Reálný potenciál funkce hydricko – vodohospodářské je znázorněn v mapové příloze č. VI (mapa č. 3).
FUNKCE EDAFICKO – PŮDOOCHRANNÁ Potenciální schopnost funkce edaficko – půdoochranné na LHC Uherský Brod lze vyhodnotit jako průměrnou. RPEP nabývají hodnotových stupňů v rozmezí 2 až 4, přičemž hodnotový stupeň č. 3 – průměrný, je zastoupen na více jak ¾ LHC, konkrétně 45
na 221,56 ha (75,2%). Plochu 71,37 ha (24,2%) zaujímá hodnotový stupeň č. 2 – nízký a nejméně je zastoupen stupeň č. 4 – vysoký, pouze na ploše 1,47 ha (0,6%) Reálný potenciál funkce edaficko – půdoochranné je znázorněn v mapové příloze č. VI (mapa č. 4).
FUNKCE SOCIÁLNĚ – REKREAČNÍ Potencionální schopnost funkce sociálně – rekreační je obdobná jako u předcházející funkce, taktéž ji lze vyhodnotit jako průměrnou. Nejvíce zastoupeným hodnotovým stupněm RPSR je stupeň č. 3 – průměrný. Tímto stupněm byl RPSR ohodnocen na 86,6% plochy LHC (255,13 ha). Zbývající výměra LHC 39,54 ha náležela u RPSR hodnotovému stupni č. 4 – vysoký. Reálný potenciál funkce sociálně – rekreační je znázorněn v mapové příloze č. VI (mapa č. 5).
FUNKCE ZDRAVOTNĚ – HYGIENICKÁ Potencionální schopnost funkce zdravotně – hygienické dosahovala na většině LHC nadprůměrných hodnotových stupňů, a to v rozmezí 3 až 5. Největšího reálného potenciálu této funkce (stupeň č. 5 – velmi vysoký), bylo dosaženo na 61,8 ha výměry LHC (21%). Nejvíce zastoupeným hodnotovým stupněm RPZH byl stupeň č. 4, charakterizován jako vysoký, na ploše 201,76 ha (68,5% výměry LHC). Zbývající část výměry LHC 31,11 ha) spadala pod hodnotový stupeň č. 3 – průměrný. Reálný potenciál funkce zdravotně – hygienické je znázorněn v mapové příloze č. VI (mapa č. 6).
46
Obr. V: Graf vyhodnocení RPFL dle jednotlivých hodnotových stupňů Vyhodnocení funkčního potenciálu jednotlivých funkcí lesního majetku města Uherský Brod bylo využito jako zdroje pro vytvoření rámcových hospodářských doporučení (příloha č. I a – d) pro LHC Uherský Brod, kdy na základě dosažených vysokých hodnot reálných potenciálů (u funkce bioprodukční) byla navržena její maximalizace v podobě pěstebních doporučení pro DB a TR se zaměřením na cenné sortimenty těchto dřevin.
5.1.2 Vyhodnocení celkového reálného potenciálu funkcí Celkový reálný potenciál všech celospolečenských funkcí na LHC Uherský Brod můžeme charakterizovat jako průměrný. Suma hodnot jednotlivých RPFL (hodnota ∑ RPFL) se pohybuje v rozmezí 17 (nejnižší dosažená hodnota) až 22 (nejvyšší dosažená hodnota). Tyto hodnoty spadají do dvou klasifikačních tříd ∑ RPFL). Do klasifikační třídy III, charakterizované jako celkový reálný potenciál funkcí průměrný, spadá 220,86 ha, což je celé ¾ výměry LHC (75%). Jelikož klasifikační třída III tvoří 62% zastoupení v lesích ČR, byla rozdělena ještě třemi pomocnými specifikacemi na celkový RPFL snížený (17), normální (18 – 19) a zvýšený (20). Do celkového RPFL průměrného sníženého spadá pouze 0,6% LHC, do průměrného normálního 47,8% a do průměrného zvýšeného 26,6% LHC.
47
Celkový RPFL spadající do IV. třídy ∑ RPFL charakterizován jako vysoký, je zastoupen na zbývajících 25% LHC (73,75 ha). Vyhodnocení celkového RPfl je dobře patrné na následujícím obr. č. VI.
Obr. č. VI: Graf celkového reálného potenciálu funkcí lesa na LHC Uh. Brod
Vyhodnocení celkové reálného potenciálu funkcí lesa pro každou porostní skupinu (etáž) na LHC Uherský Brod je taktéž součástí přílohy č. II a mapové přílohy č. VI (mapa č. 7).
5.2 Vyhodnocení reálného efektu funkcí lesů Při zpracování výsledků REFL byly pro lepší názornost a prezentaci tato data u každé celospolečenské funkce datově rozfiltrována do pomocných intervalových tříd REFL a to v rozmezí po 20% (celkem tedy 5 intervalových tříd vyhodnocení REFL ). V těchto intervalových třídách je taktéž znázorněno vyhodnocení REFL v mapové příloze č. VI této diplomové práce (mapy č. 8 – 13). Hodnota reálného efektu celospolečenských funkcí lesů je u každé porostní skupiny (etáže) uvedena v příloze č. III této diplomové práce.
5.2.1 Vyhodnocení reálného efektu jednotlivých funkcí FUNKCE BIOPRODUKČNÍ Reálný efekt funkce biprodukční je nejvíce naplňován v rozmezí 61 – 80% potenciálu na výměře 102,33 ha (34,6% LHC), těsně za ním následuje intervalová třída 48
RE v rozmezí 81 – 100% potenciálu vyhodnocená na výměře 100,86 ha LHC (34,1 %). Na 60,9 ha (20,6% výměry LHC) byl vyhodnocen REFL v rozmezí 41 – 60% potenciálu, intervalová třída reálného efektu 21 – 40 % byla vyhodnocena na 30,58 ha (10,3 % LHC). Zbývající interval REBP 0 – 20 % potenciálu byl vyhodnocen pouze na 0,9 ha (0,3 % LHC). Reálný efekt funkce bioprodukční je znázorněn v mapové příloze č. VI (mapa č. 8).
FUNKCE EKOLOGICKO – STABILIZAČNÍ REBP je nejvíce naplňován v rozmezí 81 – 100 % potenciálu na výměře 176,29 ha (59,7% LHC), dále následuje intervalová třída 61 – 80% potenciálu na výměře 89,33 ha (30,2% výměry LHC). Další intervalové třídy REBP byly zastoupeny již na podstatně menších výměrách LHC – RE 41 – 60% na 16,91 ha (5,7%), RE 21 – 40% na 12,95 ha (4,4%). Poslední intervalová třída RE 0 – 20% potenciálu nebyla na LHC nikde naplněna. Reálný efekt funkce ekologicko – stabilizační je znázorněn v mapové příloze č. VI (mapa č. 9).
FUNKCE HYDRICKO – VODOHOSPODÁŘSKÁ Na téměř ¾ výměry LHC (220,96 ha=74,8%) byl naplněn REHV v rozmezí 81 – 100% potenciálu. Zbývající intervalové třídy REHV byly zastoupeny takto: RE 61 – 80% na 61,66 ha (20,9% LHC), RE 41 – 60 na 5,76 ha (1,9% LHC), RE 21 – 40% na 6,29 ha (2,1% LHC) a RE 0 – 20% na 0,9 ha (0,3% LHC). Reálný efekt funkce hydricko – vodohospodářské je znázorněn v mapové příloze č. VI (mapa č. 10).
FUNKCE EDAFICKO – PŮDOOCHRANÁ Nejvíce zastoupenou intervalovou třídou byl REHV v rozmezí 41 – 60% plnění potenciálu na 141,8 ha LHC (48%). Dále následoval REHV v rozmezí 61 – 80% plnění na 125,4 ha (42,4% výměry LHC). REHV v rozmezí 21 – 40% byl na 15,24 ha LHC (5,2%). Nejmenšího plnění potenciálu 0 – 20% dosahoval REHV na výměře 12,95 ha (4,4% LHC). Intervalového rozpětí 81 – 100% nebylo u této funkce dosaženo nikde. Reálný efekt funkce edaficko – půdoochranné je znázorněn v mapové příloze č. VI (mapa č. 11).
49
FUNCKE SOCIÁLNĚ – REKREAČNÍ RESR v intervalovém rozmezí 61 – 80% bylo dosaženo na 142,57 ha (48,2% LHC), RESR v rozmezí 41 – 60% na 124,81 ha (42,2% LHC). Třetím nejvíce zastoupeným intervalovým rozpětím hodnoty RESR byl interval 21 – 40% na 15,24 ha (5,2% LHC). Nejméně bylo zastoupeno intervalové rozpětí 0 – 20% na výměře 12,95 ha (4,4% LHC). Intervalu RESR 80 – 100% plnění potenciálu nebylo u této funkce dosaženo. Reálný efekt funkce sociálně – rekreační je znázorněn v mapové příloze č. VI (mapa č. 12).
FUNKCE ZDRAVOTNĚ – HYGIENICKÁ Největší hodnoty funkce zdravotně – hygienické (intervalové rozpětí RE 81 – 100%) bylo dosaženo na 156,36 ha LHC (52,2%). Rozmezí hodnot RE 61 – 80% bylo dosaženo na 65,32 ha (22,1% výměry LHC). Intervalová třída REZH 41 – 60% byla vyhodnocena na 49,06 ha LHC (16,6%). Zbývající dvě intervalové třídy REZH byly v tomto zastoupení: REZH 21 – 40% na 11,88 ha (4% LHC) a REZH 0 – 20% na 12,95 ha (4,4% LHC). Reálný efekt funkce zdravotně – hygienické je znázorněn v mapové příloze č. VI (mapa č. 13).
5.3 Vyhodnocení aktuálního společenského zájmu funkcí lesů Vyhodnocení aktuálního společenského zájmu funkcí lesů bylo provedeno ve dvou rovinách a to jako vyhodnocení průměrné celkové hodnoty FAZ a vyhodnocení u jednotlivých celospolečenských funkcí zvlášť.
5.3.1 Vyhodnocení průměrné hodnoty faktoru aktuálního společenského zájmu Více jak ½ porostů vyskytujících se na LHC Uherský Brod lze charakterizovat jako porosty polyfunkční, s běžnou společenskou utilizací, tzn. že u těchto šetřených porostů se nevyskytuje žádný významný společenský zájem. V těchto porostech dosahuje průměr hodnoty FAZ (faktor aktuálního společenského zájmu) u všech celospolečenských funkcí hodnoty 1,0 (faktor běžného společenského zájmu). Tyto porosty se vyskytují na 62,5% výměry LHC (184,62 ha). Druhého největšího zastoupení 34% (100,64 ha LHC) dosahují porosty s průměrnou hodnotou FAZ 1,1. Na 0,17 ha 50
LHC (0,1%) bylo dosaženo průměrné hodnoty FAZ 1,2. Nejvyšší průměrné hodnoty FAZ, konkrétně 1,8 bylo dosaženo na ploše 10,14 ha (3,4% LHC).
Tab. VII: Průměrná hodnota faktoru aktuálního společenského zájmu Průměrná hodnota FAZ na LHC Uherský Brod ha 184,62 100,64 0,17 10,14 295,57
Ø hodnota FAZ 1,0 1,1 1,2 1,8 suma
% 62,5 34,0 0,1 3,4 100,0
5.3.2 Vyhodnocení faktoru aktuálního společenského zájmu u jednotlivých funkcí FUNKCE BIOPRODUKČNÍ Funkční skupina bioprodukční dosahuje na 100% výměry LHC hodnoty 1,0 FAZ, kdy všechny porosty náleží do lesů běžné produkční utilizace (lesy polyfunkční).
FUNKCE EKOLOGICKO – STABILIZAČNÍ Funkční skupina ekologicko – stabilizační dosahovala největšího rozpětí hodnot FAZ. Hodnoty 1,0 na 184,62 ha (62,5% LHC) – lesy polyfunkční, hodnoty 1,6 na 100,64 ha (34% LHC), zde se jednalo o porosty zařazené do lesů lokálních ÚSES, hodnoty 1,9 na 0,17 ha (0,1% LHC) – porosty patřící do regionálních ÚSES a hodnoty FAZ 2,3 na 10,14 ha (3,4% LHC) – porosty spadající do I. zóny CHKO (Bílé Karpaty).
FUNKCE HYDRICKO – VODOHOSPODÁŘSKÁ Faktor aktuálního společenského zájmu u funkce hydricko – vodohospodářské dosahoval dvou hodnot a to hodnoty nejnižší, 1,0 na 285,43 ha (96,6% LHC) – lesy běžné vodohospodářské utilizace (lesy polyfunkční) a hodnoty nejvyšší 3,0 na 10,14 ha (3,4% LHC) – lesy ochrany vodních zdrojů PHO I. stupně.
51
FUNKCE EDAFICKO – PŮDOOCHRANNÁ A SOCIÁLNĚ – REKREAČNÍ Funkční skupina edaficko – půdoochranná a sociálně rekreační na celém LHC dosahovala pouze hodnoty 1,0. Tudíž lze porosty na LHC Uherský Brod zařadit jako lesy polyfunkční s běžnou půdoochranou funkcí a lesy běžné rekreační utilizace.
FUNKCE ZDRAVOTNĚ – HYGIENICKÁ Funkční skupina zdravotně – hygienická dosahovala na celém LHC pouze dvou hodnot FAZ. Nejvíce (96,6% výměry LHC) dosahovalo hodnoty FAZ 1,0 – lesy polyfunkční s běžnou zdravotně – hygienickou účinností. Hodnoty FAZ 2,6 bylo dosaženo na 10,14 ha LHC (3,4%) – tyto porosty náležely do kategorie lesů v ochranném pásmu léčivých zdrojů. Vyhodnocení aktuálního společenského zájmu funkcí lesů pro každou porostní skupinu (etáž) je přehledně uvedeno v tabulce jako příloha č. IV a v mapové podobě jako příloha č. VI této diplomové práce (mapa č. 14 – 19)
5.4 Vyhodnocení finanční hodnoty funkcí lesů Finanční vyjádření hodnoty funkcí lesů na LHC Uherský Brod bylo provedeno pro každou porostní skupinu (etáž) zvlášť. Jednalo se konkrétně o 144 porostních skupin (etáží) na LHC Uherský Brod. Pro účely grafického znázornění v diplomové práci bylo finanční vyhodnocení funkcí lesů vztaženo na 1 ha. Kompletní finanční vyjádření pro všechny porostní skupiny v tabulkové podobě je přílohou č. V.
5.4.1 Finanční vyjádření reálného potenciálu funkcí lesů Nejvyšší finanční hodnoty bylo dosaženo u funkce bioprodukční a to 284 171 336 Kč, hodnota BP funkce vztažená na 1 ha LHC Uherský Brod byla 961 435 Kč/ha. Za ní následovala funkce zdravotně – hygienická, se sumou 266 141 636 Kč (900 435 Kč/1ha). Finanční vyjádření RP funkce ekologicko – stabilizační dosáhlo hodnoty 223 144 938 Kč (754 965 Kč/ha). Finanční hodnota reálného potenciálu funkce sociálně rekreační činila 202 705 412 Kč (685 812 Kč/ha). Za ní následovala
funkce
edaficko
–
půdoochranná,
FRPEP
=
179 194 176
Kč
(606 266 Kč/ha). Nejnižšího finančního vyjádření RP dosáhla funkce hydricko – vodohospodářská, konkrétně sumy 122 979 241 Kč (416 065 Kč/ha).
52
Obr. VII: Graf finančního vyjádření RP funkcí lesů (v Kč)
5.4.2 Finanční vyjádření reálného efektu funkcí lesů Nejvyššího finančního vyjádření dosáhl RE funkce zdravotně – hygienické, a to částky 205 076 590 Kč (693 834 Kč/ha). Za ním následovala funkce bioprodukční se sumou 187 114 371 Kč (633 063 Kč/ha). O málo menší bylo finanční vyjádření funkce ekologicko – stabilizační, 179 240 422 Kč, (606 423 Kč/ha). Funkce sociálně – rekreační byla finančně vyjádřena částkou 109 565 000 Kč (370 691 Kč/ha). Finanční vyjádření RE edaficko – půdoochranné funkce bylo spočteno na částku 100 986 274 Kč (341 666 Kč/ha). Nejnižší finanční hodnoty dosáhl RE u funkce hydricko – vodohospodářské, a to částky 108 174 648 Kč, (365 987 Kč/ha).
Obr. VIII: Graf finančního vyjádření reálného efektu funkcí lesů (v Kč) 53
5.4.3 Finanční vyjádření faktoru aktuálního společenského zájmu Nejvyššího finančního vyjádření hodnoty aktuálního společenského zájmu dosáhla funkce ekologicko – stabilizační, a to částky 222 963 040 Kč (754 349 Kč/ha). Za ní následovala funkce zdravotně – hygienická s částkou 219 048 235 Kč, (741 104 Kč/ha). Třetího nejvyššího dosaženého finančního vyjádření bylo dosaženo u funkce bioprodukční, a to částky 187 114 371 Kč, (633 063 Kč/ha). Menší finanční hodnoty pak dosahovaly zbývající tři celospolečenské funkce lesa, a to těchto částek: 115 385 317
Kč
(390 382
Kč/ha)
u
funkce
hydricko
–
vodohospodářské,
109 565 000 Kč (370 691 Kč/ha) u funkce sociálně – rekreační a částka 100 986 274 Kč (341 666 Kč/ha) u funkce edaficko – půdoochranné. Grafické porovnání finančního vyjádření hodnoty FAZ u všech funkcí, které je pro lepší názornost vztažené na 1 ha, je zobrazené na následujícím obrázku č. IX.
Obr. IX: Graf finančního vyjádření hodnoty aktuálních společenských efektů (v Kč)
54
Obr. č. X: Graf srovnání finančního vyjádření hodnoty RPfl, REfl a FAZ Na přecházejícím obrázku č. X je graficky znázorněno souhrnné finanční vyjádření hodnoty RPfl, REfl a FAZ, vztažené na 1 ha. Nejvyššího finančního vyjádření u všech tří charakteristik dosahuje funkce bioprodukční a zdravotně – hygienická.
5.5 Rámcová hospodářská doporučení Součástí výsledků diplomové práce jsou rámcová hospodářská doporučení (dále jen RHD) pro LHC Uherský Brod. Výstup a jejich konkrétní podoba je uvedena v příloze č. I (a – d) této diplomové práce. Rámcová hospodářská doporučení byla vytvořena pro čtyři funkční hospodářské soubory, které byly na LHC vylišeny (FHS 25a, FHS 45, FHS 21b, FHS 19a) na základě jednotlivých souborů lesních typů (SLT) nacházejících se na LHC Uherský Brod. Specifickým výsledkem těchto RHD je návrh maximalizace funkce bioprodukční na funkčním hospodářském souboru (FHS) 25a se zaměřením na pěstování cenných sortimentů dubu a třešně ptačí a současná podpora všech celospolečenských funkcí lesů na ostatních FHS v rámci LHC Uherský Brod (příloha č. I – a). Při tvorbě RHD bylo vycházeno z výsledků vyhodnocení reálných potenciálů funkcí lesů a taktéž faktoru aktuálního společenského zájmu. Rámcové směrnice hospodaření umožňují vlastníkovi lesa operativní přístup hospodaření na jeho lesním majetku dle trendu polyfunkčního hospodaření v lesích a měly by mu posloužit jako podklad při zpracování (obnově) příštího lesního hospodářského plánu na další decennium.
55
6 Diskuse Mou snahou a hlavním přáním, které mě vedlo k napsání této diplomová práce na téma ,,Hodnocení funkcí městských lesů Uherský Brod“, byla snaha poskytnout vlastníkovi lesa, kterým je v tomto případě město Uherský Brod, ucelený a kvantifikovaný pohled na veškeré celospolečenské funkce, které jeho lesní majetek produkuje a vyhodnocení těchto funkcí zohlednit při následném lesnickém hospodaření (plánování). Tento záměr dle mého názoru nejlépe postihuje metoda ,,Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR“ (Vyskot, I. a kol. 2003), která byla využita v této diplomové práci. V České republice jsou známy ještě další dvě metody, které se používají ke stanovení hodnoty funkcí lesa, popř. oceňování netržních částí přírody. Jednou z těchto metod je sociálně – ekonomická metoda Prof. Šišáka, která je založena na ryze ekonomickém hodnocení účinků lesa, které pokrývají potřeby společnosti. Její použití je vhodné zejména pro konkrétní ekonomické kalkulace, nákladové výpočty apod. Další je tzv. ,,Hesenská metoda“, která byla zpracována pro podmínky České republiky týmem Doc. Sejáka. Tato metoda, na rozdíl od předchozích dvou, nevychází z hodnocení konkrétních funkcí, které jsou produkovány či ,,společensky“ vyžadovány, ale hodnotí jednotlivé ekosystémy (konkrétně biotopy), tudíž postihuje i nelesní prostředí a její využití je spíše uplatnitelné při hodnocení větších krajinných celků. V následujících několika odrážkách bych rád poukázal na výhody metody Prof. Vyskota, které jsem při řešení mé diplomové práce na daném LHC spatřoval zejména: v hodnocení funkcí probíhajícího ve třech úrovních – 1. reálné potenciály funkcí lesů (stanovení potenciálních možností), 2. reálné efekty funkcí lesů (zohledňují současný stav lesa), 3. vyhodnocení aktuálního společenského efektu (reakce na současnou ryze společenskou poptávku) ve využitelnosti taxačních údajů ze současného hospodářsko – úpravnického plánování (zastoupení dřevin, věk, zakmenění, zdravotní stav…) v možnosti finančního vyjádření hodnot funkcí přiřazením k ekonomicky používanému jevu, kterým je v současné době peněžní hodnota (na základě ceny 1 m3 dřevní hmoty) v návrhu nové kategorizace lesů (lesy polyfunkční a lesy ,,výjimečného“ společenského významu) 56
v možnosti vypracování moderních postupů hospodaření na základě zjištěných výsledků (využití trendu polyfunkčního hospodaření v lesích či usměrnění hospodaření na podporu konkrétní funkce) Samozřejmě při samotném řešení vyvstaly i některé problémy či nedostatky této metody. Jednalo se zejména o velkou variabilitu porostních typů (PT), kdy některé PT, které se nenacházely ve funkčních hospodářských souborech, musely být substituovány k PT funkčně kvantifikovaným (na základě ekologické příbuznosti a tolerance zastoupení podílu dřevin či nalezení stejného PT u sousední PLO 36 - Středomoravské Karpaty). To může snižovat vypovídací schopnost hodnocení a zároveň zvyšovat relativní míru generalizace. Taktéž hodnocení zdravotního stavu, které je založeno pouze na zjišťování míry defoliace korun (i když vychází z mezinárodně uznávané metodiky ICP Forest), může být ovlivněno subjektivní chybou či nezkušeností hodnotitele. Samozřejmě je diskutabilní, do jaké míry může být defoliace odrazem skutečného zdravotního stavu stromu/porostu. Posledním nedostatkem, i když ne přímo dotýkajícím se mé diplomové práce, může být fakt, že metoda ,,Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR“ (Vyskot, I. a kol. 2003) nemá doposud platný legislativní rámec a ukotvení zejména v lesním zákoně, i když byla tato metoda oficiálně schválena Vědeckou radou MŽP ČR již před několika lety a je využívána zejména jako podklad pro oceňování (resp. vyjadřování finanční hodnoty) funkcí. Myslím si, že metoda prof. Vyskota byla plně využitelná a taktéž dostatečně vypovídající pro hodnocení funkcí lesů LHC Uherský Brod. Rámcová hospodářská doporučení (RHD) jsou hlavní přílohou této diplomové práce. Při jejich sestavování jsem vycházel ze zjištěných výsledků vyhodnocení dle použité metodiky, a to zejména reálných potenciálů funkcí lesů a v menší míře z vyhodnocení faktoru aktuálního společenského zájmu. Mou snahou bylo v co největší míře použitou metodiku ,,Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů ČR“ (Vyskot, I. a kol. 2003) provázat s hospodářskými doporučeními vztahujícími se na plánování v lese. Největší důraz je kladen na vytvoření uceleného rámce hospodaření pro konkrétní funkční hospodářský soubor a SLT, který je na daném LHC vylišen. Na závěr k samotné otázce, proč v rámcových hospodářských doporučeních navrhuji pěstování cenných sortimentů DB a TR. Především se jedná o vysoký až velmi vysoký produkční potenciál, který se nachází na většině území LHC. To je zřejmé i 57
z výsledků samotné diplomové práce (vyhodnocení RP funkce bioprodukční). Myslím, že by bylo chybou tento produkční potenciál vlastníkem lesa nevyužít. To se týká zejména obnovovaných, či nově zakládaných porostů, kdy je možnost při řádné a pečlivé výchově a dodržení pěstebních doporučení v budoucnu dosáhnout vysokých výnosů z lesa. Vlastník lesa bude muset být ale schopen akceptovat zvýšené náklady na ochranu a výchovu lesa, což při dlouhé době obmýtí DB (Ø 160 let) není zanedbatelná věc. Taktéž si musíme položit otázku, jaké sortimenty a jakých dřevin budou dřevařským průmyslem za tak dlouhou dobu preferovány a ceněny. Možným východiskem se dle mého návrhu jeví pěstování DB a TR současně. TR dřevo je vysoce ceněno (uvádí se cena kvalitních výřezů první jakosti 12 – 20 000 Kč/1 m3). Tomu nahrává i relativně nízké obmýtí TR (60 – 80 let), kdy se můžeme poměrně brzy dočkat vysokého zpeněžení suroviny – zhruba v polovině obmýtí DB! Dalším nesporným faktem hrajícím ve prospěch TR, je její ekologické optimum na těchto stanovištích. Třešeň ptačí je dřevina, která podporuje trend zvyšování diverzity a zároveň nabídky kvalitní dřevní suroviny – produkce mimořádně ceněných sortimentů při dodržení zásad trvale udržitelného hospodaření v lesích. Pomocí rámcových hospodářských doporučení byla má snaha nastínit určitou cestu polyfunkčního hospodaření v lesích (při zachování všech funkcí), kterou se může vlastník i menšího lesního majetku vydat. Na závěr snad mohu vyslovit přání, aby tato diplomová práce posloužila konkrétnímu vlastníkovi lesa, kterým je město Uherský Brod, ke komplexnímu pochopení všech celospolečenských funkcí lesa, které jeho lesní majetek produkuje a potažmo s tím byla pro něj i určitým nástrojem při rozhodováních s tím souvisejících.
58
7 Závěr Diplomová práce Hodnocení funkcí městských lesů Uherský Brod se zabývala vyhodnocením celospolečenských funkcí lesů na daném lesním majetku (LHC Uherský Brod). Pro řešení dané problematiky byla použita metoda ,,Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky“ (Vyskot, I. a kol. 2003), která vznikla na Mendelově univerzitě v Brně (Ústav tvorby a ochrany krajiny). Pomocí této metody byly stanoveny hodnoty reálných potenciálů funkcí lesů, reálných efektů funkcí lesů a faktoru aktuálního společenského zájmu na celém území LHC Uherský Brod. Taktéž bylo vypočítáno finanční vyjádření hodnot funkcí lesů v Kč u těchto tří charakteristik. Tato vyhodnocení byla provedena u každé porostní skupiny včetně etáží. Výsledné hodnoty byly prezentovány v tabelární i mapové podobě a jsou součástí příloh této diplomové práce. Výsledky vyhodnocení reálných potenciálů funkcí lesů, reálných efektů funkcí lesů, faktoru aktuálního společenského zájmu a finančního vyjádření těchto hodnot, byly v diplomové práci komentovány u každé celospolečenské funkce zvlášť. Z výsledků vyhodnocení celospolečenských funkcí lesů na daném lesním majetku (zejména reálných potenciálů funkcí lesů a faktoru aktuálního společenského zájmu) vycházela tvorba rámcových hospodářských doporučení (RHD) pro LHC Uherský Brod, které jsou hlavní přílohou této diplomové práce. Jejich tvorba se dále opírala o dva základní body, kterými jsou: princip funkčně integrovaného lesního hospodářství (trend polyfunkčního využití lesů) a program trvale udržitelného hospodaření v lesích. Rámcová hospodářská doporučení byla vytvořena pro čtyři funkční hospodářské soubory (FHS), které byly na LHC Uherský Brod vylišeny (FHS 25a, FHS 45, FHS 21b, FHS 19a). FHS 25a byl rozšířen o konkrétní pěstební doporučení pro dub a třešeň ptačí, jako návrh maximalizace funkce bioprodukční, se zaměřením na získání cenných sortimentů těchto dřevin, při zachování plnění všech ostatních funkcí lesa. U zbývajících tří funkčních hospodářských souborů byla rámcová hospodářská doporučení vztažena na podporu všech celospolečenských funkcí lesa, s vazbou na výsledky funkčního vyhodnocení (reálných potenciálů funkcí lesů a zvýšená hodnota aktuálního společenského zájmu).
59
8 Summary Diploma thesis ,,Evaluation functions of suburban forests Uherský Brod“ was dealt with the evaluation of society functions of forests on the forest property (LHC Uherský Brod).,,Quantification and evaluation of forest functions in the Czech Republic“ method (Vyskot, I. a kol. 2003) was used to resolve this issue. This method was originally used at the Mendel university in Brno (Institute of production and landscape protection). Using this method values of real potentials of forest functions, the real effects of forest functions and the topical social interest throughout the LHC Uherský Brod were determined. Also the financial values of forest functions in CZK of these three characteristics has been calculated. These evaluations were done in each group, including the stand raised floor throughout the LHC Uherský Brod. The resulting values were presented in tabular and map form and they are part of the attachments of this thesis. The results of the evaluation of the real potentials of forest functions, the real effects of forest functions, factor of topical social interest and the financial terms of these values were commented in the thesis for each social function separately. Creation of the Management framework recommendations (MFR) for the LHC Uherský Brod (part of the main attachment of the thesis) was based on the results of the evaluation of the social function of the forests on the forest property (especially real potentials of forest functions and topical social interest). Also two basic points were important for the creation of these recommendations, namely: the principle of functionally integrated forest management (a multifunctional use of forests trend) and the sustainable development of forests program. Management framework recommendations were made for four functional management complex (FMC), which were found at the LHC Uherský Brod (FMC 25a, FMC 45, FMC 21b, FMC 19a). Functional management complex 25a was expanded to include specific recommendations for growing oak and cherry bird, such as design features to maximize bioproduction function, with a focus on gaining valuable assortment of trees, while maintaining compliance with all other functions of forests. The remaining three functional economic complexes were related to the promotion of social functions of the forest and were based on the evaluation results of real potentials of forest functions and increased value of topical social interest.
60
9 Seznam literatury VYSKOT, I. a kol., 2003. Kvantifikace a hodnocení funkcí lesů České republiky. Praha, 131 Margaret, 186 s. ISBN 80 – 7212 – 264 – 9
SEJÁK, J. a kol., 1999. Oceňování pozemků a přírodních zdrojů. Praha, Grada Publishing, 256 s. ISBN 80 – 7169 – 393 – 6
SEJÁK, J., DEJMAL, I. a kol., 2003. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha, Český ekologický ústav, 422 s. ISBN 80 – 85087 – 54 – 5
ZEZULA, J., 2000. PROGRAM trvale udržitelného hospodaření v lesích. Hradec Králové, Nakladatelství Lesnická práce, s.r.o., 83 s. ISBN 80 – 86386 – 03 – 1
LESNÍ HOSPODÁŘSKÝ PLÁN LHC Uherský Brod pro období 1. 1. 2004 – 31. 12. 2013, Lesprojekt Kroměříž, s.r.o.
OBLASTNÍ PLÁN ROZVOJE LESŮ pro PLO 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy s platností 1.1.1999 – 31.12.2018, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs n. L., pobočka Kroměříž.
289/1995 Sb. ZÁKON ze dne 3. listopadu 1995 o lesích a změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon)
83 VYHLÁŠKA Mze ze dne 18. března 1996 o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů
PRŮŠA, E. 2001. Pěstování lesů na typologických základech. Vydání první, Kostelec n. Černými lesy, Nakladatelství Lesnická práce s.r.o., 593 s., ISBN 80 – 86386 – 10 – 4
TRUHLÁŘ, J., 1996. Pěstování lesů v biologickém pojetí. Brno, ŠLP ,,Masarykův les“ Křtiny při MZLU Brno, 128 s.
61
POLENO, Z., VACEK, S. a kol. 2007. Pěstování lesů II. Teoretická východiska pěstování lesů. První vydání, Kostelec n. Černými lesy, Nakladatelství Lesnická práce s.r.o., 463 s., ISBN 978 – 80 – 87154 – 09 – 0
POLENO, Z., VACEK, S. a kol. 2009. Pěstování lesů III. Praktické postupy pěstování lesů. První vydání, Kostelec n. Černými lesy, Nakladatelství Lesnická práce s.r.o., 951 s., ISBN 978 – 80 – 87154 – 34 – 2
VYSKOT, M., 1958. Pěstění dubu. Vydání první. Praha, Československá akademie zemědělských věd, 284 s. SIMON, J., KADAVÝ, J., MACKŮ, J., 1998. Hospodářská úprava lesů. Vydání první, Brno, MZLU Brno, 256 s. ISBN – 80 – 7157 – 327 – 2 DEMEK, J., MACKOVČIN, P., 2006. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Vydání druhé, Brno: Agentura ochrany a přírody krajiny ČR, 582 s. ISBN 80 – 86064 – 99 – 9. SPIECKER, M., SPIECKER, H., 1988. Erziehung von Kirschenwertholz. Allgemeine forst zeitschrift, 88 (20), 562 – 565.
KUPKA, I., 2005. Třešeň ptačí – vtroušená, nebo hlavni dřevina? Lesnická práce, 84 (2005), 8 (2005). PODRÁZSKÝ, V., REMEŠ, J., KARNET, P., 2002. Hodnotová produkce a půdotvorná funkce třešně ptačí. Lesnická práce, 81 (2002), 6 (2002). PODRÁZSKÝ, V. a kol. 2002. Porostotvorná funkce třešně ptačí. Lesnická práce, 81 (2002), 5 (2002).
62
10 Seznam příloh Příloha č. I: Rámcová hospodářská doporučení a) RHD pro FHS 25a b) RHD pro FHS 45 c) RHD pro FHS 21b d) RHD pro FHS 19a
Příloha č. II: Tabulka vyhodnocení reálných potenciálů funkcí lesů Příloha č. III: Tabulka vyhodnocení reálných efektů funkcí lesů Příloha č. IV: Tabulka vyhodnocení aktuálních spol. efektů funkcí lesů Příloha č. V: Tabulka finančního vyjádření funkcí lesů Příloha č. VI: Mapy č. 1 – 19 REfl, RPfl a FAZ Příloha č. VII: CD
63
