MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

NÁVŠTĚVNICKÉ PREFERENCE VYUŽITÍ BROWNFIELDS V CESTOVNÍM RUCHU V OKRESE BLANSKO BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Brno 2013

Tomáš Dohnal

Mendelova univerzita v Brně Ústav regionálního rozvoje a veřejné správy

Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií 2012/2013

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor: Název tématu:

Tomáš Dohnal Regionální rozvoj Socioekonomický a environmentální rozvoj regionu

Návštěvnické preference využití brownfields v cestovním ruchu v okrese Blansko

Rozsah práce:

35

Zásady pro vypracování: 1. Proveďte zhodnocení domácí i zahraniční odborné literatury, která se zabývá problematikou využití brownfields v městském cestovním ruchu. 2. S využitím dostupných dat a informací charakterizujte, jakým způsobem byly doposud brownfields využívány na území okresu Blansko v oblasti cestovního ruchu (např. Western City Boskovice ad.) 3. Za pomoci dotazníkového šetření s návštěvníky brownfields, využívaných v cestovním ruchu ve vybraném území, identifikujte jejich preference a potřeby v dané oblasti. 4. Na základě dříve realizovaných dílčích výzkumných aktivit navrhněte opatření vedoucí k intenzivnějšímu využití brownfields v cestovním ruchu ve studovaném území. 5. Práce bude zpracována dle vyhlášky děkanky č. 1/2010 o bakalářských pracích. Seznam odborné literatury: RUSS, T. Redeveloping Brownfields. New York, USA: McGraw-Hill Professional, 1999. 400 s. ISBN 978-0-07-135311-3. 2. HLADÍK, J. Regenerace brownfieldů. [online]. 2012. URL: http://www.rrajm.cz. VYSTOUPIL, J. -- ŠAUER, M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: 3. Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7. KUNC, J., KLUSÁČEK, P., MARTINÁT, S. Percepce a lokalizace urbánních brownfields: 4. podrobnosti a rozdíly na příkladu Brna a Ostravy. Urbanismus a územní rozvoj. 2011, roč. 14, č. 1, s. 13-17. 1.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím literatury a pramenů uvedených v seznamu literatury a výsledků nasbíraných při terénním šetření.

V Brně dne:

________________________

Poděkování Rád bych poděkoval především panu Mgr. Tomáši Krejčímu, vedoucímu mé bakalářské práce, se kterým bylo možné konzultovat nejasnosti při tvorbě této práce vždy, kdy bylo potřeba, za vedení a cenné rady. Dále bych rád poděkoval jmenovitě Radku Štrajtovi a Petru Červinkovi za pomoc při terénním šetření na území okresu Blansko.

Anotace Jméno:

Tomáš Dohnal

Název práce:

Návštěvnické preference využití brownfields v cestovním ruchu v okrese Blansko

Závěrečná práce se zabývá výzkumem návštěvnických preferencí využití brownfields pro potřeby cestovního ruchu a tím navazuje na problematiku regionálního rozvoje. První část obsahuje vymezení a charakteristiku brownfields a cestovního ruchu a je pojata formou rešerše. Druhá, tedy praktická část je zaměřena na samotný výzkum preferencí dotazovaných respondentů, vyhodnocení a vytvoření souvislostí mezi získanými údaji.

Klíčová slova Brownfields, cestovní ruch, revitalizace, okres Blansko, návštěvnické preference

Annotation Name:

Tomáš Dohnal

Title:

Visitor preferences of utilization brownfields in tourism in the district Blansko

This thesis is a research deals with visitor preferences of brownfields for tourism and its links for regional development. The first part contains the definition and characteristics of brownfields and tourism as a search form. The second, practical part is focused on the research preferences of respondents, evaluation and creation of links between data obtained.

Keywords Brownfields, tourism, revitalization, district Blansko, Visitor preferences

OBSAH 1.

ÚVOD ..................................................................................................................................................7

2.

CÍLE PRÁCE A JEJÍ METODY .....................................................................................................8

3.

2.1

CÍLE PRÁCE ......................................................................................................................................8

2.2

METODY VYPRACOVÁNÍ BP .............................................................................................................8

REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY ...........................................................................................9 3.1

DEFINICE A CHARAKTERISTIKA BROWNFIELDS ................................................................................9

3.2

DEFINICE A CHARAKTERISTIKA GREENFIELDS ...............................................................................11

3.3

ČLENĚNÍ A TYPY BROWNFIELDS V ČR ...........................................................................................11

3.3.1

Dělení z hlediska původu vzniku ..........................................................................................11

3.3.2

Dělení Brownfields dle polohy .............................................................................................13

3.3.3

Dělení Brownfields dle rozlohy ............................................................................................13

3.3.4

Dělení Brownfields dle ekonomické atraktivity....................................................................13

3.3.5

Dělení Brownfields dle ekologické zátěže ............................................................................15

3.4

ČLENĚNÍ A TYPY BROWNFIELDS V ZAHRANIČÍ ...............................................................................15

3.4.1

Klasifikace Brownfields používaná v USA ...........................................................................15

3.4.2

Klasifikace Brownfields používaná v Německu....................................................................16

3.4.3

Klasifikace Brownfields používaná ve Francii ....................................................................17

3.5

PŘÍČINY VZNIKU BROWNFIELDS .....................................................................................................17

3.5.1 3.6

REVITALIZACE BROWNFIELDS .......................................................................................................19

3.7

BARIÉRY PŘI REVITALIZACI BROWNFIELDS ....................................................................................20

3.8

VYMEZENÍ A SPECIFIKA CESTOVNÍHO RUCHU.................................................................................21

3.8.1 4.

Příčiny vzniku Brownfields v ČR .........................................................................................18

Dělení cestovního ruchu ......................................................................................................22

NÁVŠTĚVNICKÉ PREFERENCE VYUŽITÍ BROWNFIELDS V CESTOVNÍM RUCHU V OKRESE BLANSKO ...................................................................................................................25 4.1

CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ ......................................................................................25

4.2

REGENEROVANÉ BROWNFILEDS VYUŽITÉ PŘI VÝZKUMU ................................................................28

4.2.1

Western park Boskovice .......................................................................................................28

4.2.2

Agrocentrum Ohrada ...........................................................................................................30

4.2.3

Hotel Sudický dvůr ...............................................................................................................32

4.2.4

Stará huť Františka ..............................................................................................................34

4.3

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ NÁVŠTĚVNICKÝCH PREFERENCÍ ...............................................................35

5.

ZÁVĚR..............................................................................................................................................43

6.

SEZNAM LITERATURY ...............................................................................................................44

7.

PŘÍLOHA .........................................................................................................................................47

1. ÚVOD Problematika brownfields je v současnosti velice diskutované téma. Na našem území existuje spousta těchto lokalit jako pozůstatek budovatelské éry socialismu. O tyto lokality či objekty není však velký zájem a jen těžko hledají nové funkční využití. Pro obce, pod které tyto lokality spadají, jsou jen přítěží, která kazí image a přináší dodatečné náklady na údržbu a jsou pro obce zásadní z hlediska dalšího rozvoje samotné obce a jejího okolí. Nicméně tyto relativně levné objekty a pozemky přináší i možný potenciál z hlediska rozvoje podnikatelského prostředí v obci a tím i zvýšení například volných pracovních pozic pro občany. Jedním z nich je možné využití v oblasti cestovního ruchu. Tato oblast podnikání je velmi lukrativní, neboť nevyužívané brownfields se většinou nacházejí na zajímavých místech, kde může chybět určitý druh služeb. Cestovní ruch je činnost převážně relaxační a poznávací. Každá lokalita tak zajisté může nabídnout zajímavé možnosti relaxace, odpočinku či jiné činnosti, která přiláká návštěvníky ze všech krajů a dopomůže tak k rozvoji území, na kterém se nachází. Z tohoto důvodu jsem si jako téma mé bakalářské práce zvolil návštěvnické preference využití brownfields v cestovním ruchu v okrese Blansko. Okres Blansko je krásná oblast, plná zajímavých přírodních i člověkem vytvořených lokalit, a proto má velký potenciál pro podnikatelské záměry v oblasti cestovního ruchu. Ne však všechny možnosti využití brownfields jsou obyvateli přijímány kladně, a proto je důležité zjistit, jaké preference tito obyvatelé mají a zda jsou se současným vývojem jejich území spokojeni. To je také hlavní důvod, proč se v této práci zaměřím na preference a požadavky obyvatel navštěvujících již revitalizované lokality, které v současnosti slouží pro potřeby cestovního ruchu. Je důležité, aby se rozvoj území posouval správným udržitelným směrem, díky kterému bude pro další generace zajištěno přírodní a kulturní dědictví v plné kráse a možnost i nadále uspokojovat jejich potřeby.

7

2. CÍLE PRÁCE A JEJÍ METODY V této kapitole bakalářské práce si uvedeme hlavní a vedlejší cíle práce, kterých chceme dosáhnout. Dále si nastíníme jednotlivé kroky, které nám dopomohou k pochopení problematiky brownfields a následného návrhu opatření spojeného s budoucím využitím v cestovním ruchu.

2.1 Cíle práce Hlavním cílem této bakalářské práce je identifikovat návštěvnické preference využití brownfields v cestovním ruchu v okrese Blansko, kde poté budou navrhnuta některá opatření, která mohou dopomoci k intenzivnějšímu využití dnes ještě stále nevyužívaných či neregenerovaných brownfields a tím i přispět k rozšíření cestovního ruchu. To pomůže přinést dodatečné finance do okresu a zvýšit image celé oblasti. Dílčími cíli této bakalářské práce bude představení obecné problematiky brownfields a cestovního ruchu na našem území i v zahraničí.

2.2 Metody vypracování BP Tato bakalářská práce se bude skládat ze dvou částí a to z teoretické a praktické. V teoretické části se budeme zabývat všeobecnou charakteristikou brownfields a prostředí, ve kterém se nachází. To nám dopomůže k pochopení její problematiky a na druhou stranu i potenciálu, který se v těchto lokalitách nachází z hlediska cestovního ruchu. Dále se budeme v teoretické části zabývat, samotným cestovním ruchem a pochopením jeho funkce. V druhé, tedy praktické části bakalářské práce budeme zkoumat, jaké způsoby využití brownfields v cestovním ruchu jsou preferovány návštěvníky těchto lokalit. Za pomoci dotazníkového šetření a návštěvy těchto regenerovaných lokalit, budeme moci určit jejich dosavadní přínos pro okres Blansko, ve kterém se nacházejí a doporučit tak postup a využití ostatních dnes ještě stále nerevitalizovaných brownfields v okrese Blansko. Dotazníkové šetření bude probíhat ve 4 lokalitách (viz. kapitola 4.2 Regenerované brownfields použité při výzkumu). Počet respondentů je stanoven na 180, z toho 50 v lokalitách Western parku Boskovice, Agrocentru Ohrada a hotelu Sudický dvůr. Zbývajících 30 respondentů budeme dotazovat v lokalitě Stará huť.

8

Dotazníkové šetření bude probíhat dva týdny po sobě, pokaždé o víkendu, kdy jsou tato revitalizovaná brownfields nejvíce navštěvována. Konkrétně v datech 3-4.5 2013 a následně 10-11.5 2013. Zaměříme se na všechny věkové skupiny, aby byl výzkum co možná nejobjektivnější. Problematika brownfields není všeobecně známa, proto budeme provádět

dotazníkové

šetření

osobním

dotazováním,

abychom

byli

schopni

respondentům odpovídat na případné nejasnosti. Součástí návštěvy regenerovaných lokalit bude i fotodokumentace areálů, které budou použity jako názorné ukázky regenerovaných brownfields.

3. REŠERŠE ODBORNÉ LITERATURY V této kapitole se budeme zabývat všeobecnou problematikou brownfields a cestovního ruchu. Jedná se tedy o teoretickou část této bakalářské práce, na jejíchž základech budeme dále provádět praktickou část výzkumu. Budou nastíněny poznatky převzaté z odborné literatury jak české tak i zahraniční.

3.1 Definice a charakteristika Brownfields Pojem „brownfields“ je převzat z anglického jazyka a představuje staré, nevyužívané nebo ekonomicky nedostatečně efektivní urbanizované1 pozemky a nemovitosti (Kadeřábková a kol., 2009). Může se tedy jednat jak o výrobní, obytné či zemědělské budovy, tak i vojenské dnes už nevyužívané areály. V české terminologii je doslovný překlad „brownfields“ jako „hnědá pole“ nicméně se tento doslovný ekvivalent v České republice nepoužívá. Ministerstvo pro místní rozvoj užívá výrazu „deprimující zóny“, přičemž Ministerstvo životního prostředí označuje brownfields jako tzv. narušené pozemky (Kadeřábková a Piecha, 2009). Charakteristické pro tyto brownfields je především jejich špatný technický stav a ve většině případů i ekologické zatížení, které s sebou tyto objekty nesou. V řadě případů dokonce slouží jako nepovolené skládky odpadů a často obsahují i odpady nebezpečné a toxické. Vysoké riziko představují vysloužilé a dále již nevyužívané části technického a strojního vybavení těchto objektů, které mohou obsahovat náplně s chemickými látkami 1

Jedná se o soustřeďování hospodářského i kulturního života do městských center na úkor venkova.

9

a sloučeninami. Dalším negativním faktorem, který tyto opuštěné zóny přinášejí, je celkový pokles image obce, ve které se nacházejí. Nejen že se z hlediska cestovního ruchu stává tato lokalita méně atraktivní, ale zároveň se snižuje hodnota ostatních nemovitostí v okolí těchto objektů a obci zvyšují náklady na jejich údržbu, neboť se o ně nemá kdo jiný starat. Okolí brownfields bývá často neobydleno nebo se zde nedoporučuje bydlet z důvodu možných zdravotních rizik pro člověka. Většina těchto brownfields vznikla v období socialismu, kdy se na našem území masivně budovaly průmyslové a zemědělské komplexy, bez většího uvážení strategického plánování. Je to dáno skutečností, že se v minulém režimu nehledělo na cenu kapitálu a pozemky tak neměly svoji skutečnou hodnotu. Díky centrálnímu plánování a „neomezenému“ zdroji financování vznikal obrovským objem staveb, které nebyly využívány naplno a oproti západním zemím postupně ztráceli své využití a konkurenceschopnost.

Obr. 1: Příklad brownfields, Esslerova textilní továrna (Brno-Obřany) (zdroj: vlastní fotografie)

10

3.2 Definice a charakteristika Greenfields S problematikou brownfields úzce souvisí i pojem greenfields respektive „Greenfield sites“. V české terminologii se používá výraz „zelená louka“, což je doslovný překlad z anglického jazyka. Greenfields jsou pozemky a volné plochy většinou v okrajových částech měst. Tyto pozemky byly původně určeny zemědělskému či lesnickému účelu. Ovšem se změnou územního plánování, byla změněna jejich funkce pro budoucí výstavbu residenčního a komerčního typu. Důvodem zástavby na zelené louce oproti revitalizaci brownfields jsou podstatně menší náklady i jednodušší realizace než na již urbanizovaném území (Bergatt Jackson et al., 2005). Ekonomická aktivita a vynaložený kapitál na výstavbu na „zelené louce“ však chybí v oblasti revitalizace brownfields a napomáhá tak vzniku nových nevyužívaných objektů (Kadeřábková a Piecha, 2009).

3.3 Členění a typy Brownfields v ČR Je třeba si uvědomit, že ne všechny brownfields jsou stejné a proto je nutné k nim přistupovat různými způsoby (Bergatt Jackson et al., 2005). Mohou se lišit rozlohou, původním využitím, ekonomickou atraktivitou a dalšími aspekty. Proto je nutné si toto jednotlivé dělení podrobněji popsat.

3.3.1 Dělení z hlediska původu vzniku Rozdělení z hlediska vzniku brownfields je zaměřeno na původní funkční využití objektu, či území, které z různých důvodů přestalo plnit svoji funkci. Většina brownfields dělená dle původního využití, je jistým způsobem ovlivněna historickým vývojem a lokalitou, ve které se nacházejí. To je také důvodem, proč je v mnoha případech limitována možnost budoucího využití těchto objektů. Z důvodu omezení armádních složek a zemědělské výroby na našem území lze předpokládat, že tyto brownfields nebudou v budoucnu regenerovány za účelem svého původního využití (Kadeřábková a Piecha, 2009). V ČR se jedná o tyto typy brownfields: •

Nevyužívané průmyslové zóny v urbanizovaném území Ke vzniku tohoto typu vedla zásadní změna v orientaci českého průmyslu, kterou charakterizuje odklon od těžké průmyslové výroby k orientaci na produkci spotřebního zboží, automobilů, atd.

11

•

Nevyužívané administrativní objekty ve vnitřních zónách měst Brownfields tohoto typu představují budovy, na jejichž provoz a údržbu neměla obec dostatek finančních prostředků, a pro které se nepodařilo najít nového majitele. Do této skupiny spadají i brownfields, které vznikají při rychle probíhajících změnách strukturálního a funkčního uspořádání urbanizovaného území.

•

Nevyužívané objekty Českých drah a Správy železniční dopravní cesty U brownfields spadajících do této skupiny představuje největší problém především skutečnost, že majetek státních podniků Českých drah a Správy železniční dopravní cesty není dodnes kompletně zinventarizována a ohodnocena. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků není řada objektů dlouhodobě udržována a mnoho budov se nachází v natolik špatném stavu, že by měly být určeny k demolici.

•

Nevyužívané objekty ozbrojených složek Vznik tohoto typu brownfields je spojen s odchodem sovětských vojsk z našeho území a se zrušením vojenských posádek Armády České republiky, popř. ozbrojených složek Ministerstva vnitra a Celní služby.

•

Nevyužívané zemědělské objekty Mnoho objektů brownfields nachází svůj původ v zemědělském sektoru. Po roce 1989 prošlo české zemědělství změnami nebývalých rozměrů počínaje narovnáním vlastnických vztahů k půdě a konče regulací produkce jednotlivých komodit, což mělo opět za následek tvorbu nových brownfields.

•

Pozůstatky ukončené důlní činnosti těžby nerostných surovin Sanace a opětovné začlenění důlních objektů do okolní krajiny, bude dlouhodobou záležitostí, která je ovlivněna vysokými náklady na revitalizaci území a dlouhou periodou přírodních procesů vedoucích k obnově přirozených ekosystémů.

12

3.3.2 Dělení Brownfields dle polohy Tento typ dělení nám říká, kde se jednotlivé lokality nacházejí, což nám může dopomoci s odhadem možného budoucího využití.

V ČR se jedná o tyto typy brownfields: •

Zastavěné území měst – v centrální části města

•

Zastavěné území měst – ve větší vzdálenosti od centra města

•

Příměstské zóny

•

Okrajové části malých obcí a vesnic

•

Mimo urbanizované území

3.3.3 Dělení Brownfields dle rozlohy Rozdělení z hlediska rozlohy jednotlivých objektů čí lokalit je víceméně pouze přibližné a v praxi se může lišit (Šilhánová, 2006). V ČR se jedná o tyto typy brownfields: •

Malé (do 1 ha)

•

Středně rozsáhlé (10 ha)

•

Velmi rozsáhlé (100 a více ha)

•

Obzvláště rozsáhlé (Jedná se lokality s rozlohou v řádech km2)

3.3.4 Dělení Brownfields dle ekonomické atraktivity Při tomto typu dělení brownfields hraje hlavní roli umístění lokality, výše poškození objektu a zóny a vyčíslení nákladů na ekologickou likvidaci nežádoucích látek či materiálů. Dalším hlediskem tohoto rozdělení jsou možnosti řešení projektů s pomocí prostředků soukromých investorů či státu a jejich následnou revitalizaci (Kadeřábková a Piecha, 2009). V ČR se jedná o tyto typy brownfields:

13

•

Projekt s nulovou bilancí O tento typ brownfields se vzhledem k velmi dobré lokaci postará samotný trh. Investice veřejných prostředků není nutná, i když je možné poskytnout veřejnou nepeněžní intervenci, která pak zpětně může zvýšit výhody místní komunity.

•

Projekty s mírnou podporou Projekty s mírnou podporou představují brownfields, které se již nenacházejí v tak exkluzivní lokalitě, jako je tomu v prvním případě. Tyto typy projektů obvykle vyžadují silnou veřejnou podporu a intervenci, bez níž by se projekt nemohl vůbec uskutečnit. Obvyklý poměr veřejných a soukromých investic je 1 : 5 a více, tj. investujeme-li do projektu jednu korunu veřejných prostředků, měl by soukromý sektor přispět nejméně pěti a více korunami. Tento poměr veřejných a soukromých prostředků je považován za jeden z hlavních indikátorů efektivnosti takovéto veřejné finanční intervence2.

•

Nekomerční projekty Do této kategorie patří lokality a nemovitosti, u nichž je rozvoj veden ve vyšší míře sociálnímu cíli či ochranou životního prostředí. V tomto případě je třeba vždy počítat s vyšší intervencí veřejných prostředků, obvykle 1 : 1 až 1 : 4. Projekty spadající do této kategorie jsou vhodné pro využití grantů strukturálních fondů.

•

Nebezpečné projekty U brownfields v této kategorii se již obvykle jedná o havarijní stav ohrožující lidské zdraví a životní prostředí. Jestliže není možné přivést k zodpovědnosti toho, kdo způsobil škody, platí obvykle jejich odstranění cestou veřejných prostředků daňový poplatník.

•

Ostatní projekty Kromě uvedených kategorií se velké množství brownfields vyskytuje v nekomerčních oblastech a je pravděpodobné, že pro ně nebude nalezeno v dlouhodobém horizontu nové funkční využití. Tato skutečnost je zapříčiněna převahou nabídky nad poptávkou.

2

Představuje vnější zásah do nějakého procesu za účelem jej ovlivnit či změnit.

14

3.3.5 Dělení Brownfields dle ekologické zátěže Při tomto typu dělení je nutné, aby byly vypracovány odborné posudky a byly provedeny analýzy v jednotlivých lokalitách. Bohužel však ve většině případů je obtížné zjistit všechny typy možného ekologického zatížení a výskytu negativních ekologických jevů. Dalším problémem je, že podrobné analýzy mohou být velmi nákladné (Šilhánová, 2006). V ČR se jedná o tyto typy brownfields: •

Bez ekologické zátěže Jedná se o brownfields, u kterých nebyla po vypracování analýz zjištěna žádná ekologická zátěž.

•

S předpokládanou ekologickou zátěží Jedná se o brownfields, u kterých se předpokládá ekologická zátěž, ale zatím nebyla prokázána ekologickými analýzami.

•

S existující ekologickou zátěží Jedná se o brownfields, u kterých již byla prokázána ekologická zátěž na základě podrobných analýz.

3.4 Členění a typy Brownfields v zahraničí Jak již bylo zmíněno výše, existují různé typy brownfields a je třeba k nim přistupovat různými způsoby. V různých státech se klasifikace liší od České republiky. V této podkapitole si nastíníme, jakým způsobem se dělí brownfields v zahraničí a to konkrétně v USA, Německu a Francii.

3.4.1 Klasifikace Brownfields používaná v USA V USA jsou stanoveny tři základní typy brownfields (Kadeřábková a Piecha, 2009). •

Ekonomicky životaschopné Jedná se o plochy či areály s malými environmentálními riziky nebo s vysokou ekonomickou návratností, která výrazně převýší náklady spojené s regenerací a s odstraněním starých zátěží (dekontaminace území). Tyto plochy představují

15

z pohledu investora vynikající příležitost k dosažení zisku, a proto přirozeně přitahují soukromý kapitál. Zpravidla se jedná o dobře umístěné lokality v atraktivních oblastech, např. širší centra měst. Typickým příkladem z českého prostředí jsou historické průmyslové čtvrti ve městech a jejich postupná tržní přeměna na rezidenční oblasti. •

Částečně návratné Jedná se o plochy, které za stávajících ekonomických podmínek nebudou soukromými investory vyhledávány, neboť návratnost investic nepokryje vynaložené náklady. Rozdíl mezi náklady na úpravu ploch, odstranění ekologických zátěží a revitalizaci a finanční návratností regenerace je nepříznivý, avšak není tak veliký. Jedná se o lokality poměrně dobře umístěné, které však hůře konkurují lokalitám nezatíženým.

•

Nenávratné Nenávratné plochy a areály jsou ty, které mají nadměrné množství environmentálních zátěží a velmi nízké vyhlídky na přirozenou regeneraci. Pro soukromý i veřejný sektor představuje jejich dekontaminace a revitalizace poměrně vysoké náklady.

3.4.2 Klasifikace Brownfields používaná v Německu V Německu jsou stanoveny tři základní typy brownfields. •

Samostatně rozvojové Jedná se o lokality s vysokou hodnotou pozemku, s nízkými náklady na jeho úpravu pro opětovné využití, tzn., Nevyžadují veřejné investice.

•

Pasivně rozvojové Jedná se o lokality, které mají specifický rozvojový potenciál. Investice představují pro soukromý kapitál riziko, které je možné snížit zapojením veřejných prostředků.

•

Nerozvojové Areály a lokality, které v dohledné budoucnosti nemají žádný rozvojový potenciál.

16

3.4.3 Klasifikace Brownfields používaná ve Francii Ve Francii jsou popsány klasifikační třídy následovně: •

Samostatně rozvojové Jedná se o areály či plochy, které v krátkodobém horizontu samy naleznou nové využití.

•

Pasivně rozvojové Nové využití a rozvoj těchto lokalit je třeba plánovat a také částečně zainvestovat z veřejného rozpočtu.

•

Nerozvojové Nové ekonomické využití není možné nalézt. Strategií Francie je jejich rekultivace.

3.5 Příčiny vzniku Brownfields Teorie vzniku brownfields nebyly dosud zcela rozpracovány, proto nelze najít jejich jednotné vysvětlení (Kadeřábková a Piecha, 2009). Z důvodu mnoha typů brownfields nelze uvést pouze jednu příčinu jejich vzniku, protože různé druhy brownfields mají své různé důvody vzniku. Obecně platí, že čím vyspělejší země, tím větší problémy s revitalizací již nevyužívaných urbanizovaných ploch. Nejvýznamnější milník ve vzniku brownfields se udává počátek průmyslové revoluce v 19. století, kdy masivně začala urbanizace a umožnila využívat centra měst pro průmyslovou a bytovou zástavbu (Kadeřábková a Piecha, 2009). Vyspělé země, potažmo jejich velká města, měla v době průmyslové revoluce největší podíl na tvorbě hrubého domácího produktu státu. S restrukturalizací ekonomik přišel však i trend přesouvat těžkou výrobu do zemí třetího světa, s cílem minimalizovat náklady na výrobu. To však mělo za následek úpadek tradičních výrobních odvětví, jak průmyslových, tak zemědělských a vzniku velkého množství brownfields, z důvodu nadměrné kapacity výrobních a zemědělských lokalit či objektů. Ve vyspělých ekonomikách dominoval sekundární sektor až do poloviny 20. Století (Hurníková, 2009).

17

V okamžiku, kdy se ve vyspělých průmyslových zemích vývoj směrem k industrializaci3 zastavil a naopak začalo docházet k desindustrializaci hospodářství, musely tyto země začít řešit problémy spojené se vznikem samotných brownfields. V západních zemích se však jedná o poměrně pozvolný proces (Nový et al., 2004). Současně se zánikem průmyslových zón, a tím i vzniklých průmyslových brownfields si lze povšimnout zániku původního účelu u dalších specifických druhů zastavěných území a celků, jež jsou nositelé dobové funkce. Jedná se o účelové areály a stavby, mezi které se řadí obchodní přístavy, doky, kasárna, technická zařízení (městské vodárny, elektrárny, plynárny a další), (Zemánková, 2003).

3.5.1 Příčiny vzniku Brownfields v ČR Na našem území došlo k nejmarkantnějšímu vzniku brownfields v období po roce 1989. Důvodem byla změna politického složení v naší republice a tím i změna sociálněekonomické struktury. V letech 1968-1989 se Česká republika soustředila převážně na těžký průmysl a z důvodů megalomanského myšlení, tehdejších vysokých státních činitelů

a

„neomezených“

finančních

zdrojů,

vznikalo

velké

množství

předimenzovaných4 průmyslových a zemědělských lokalit. Průmyslové a zemědělské objekty představují převážnou většinu brownfields na našem území. Důvodem vzniku velkého množství brownfields v zemědělství byla změna vlastnických vztahů k půdě po roce 1989 a nejrůznější regulace produkce. Dnes se tyto objekty a lokality řadí mezi nevyužívané zemědělské objekty. Důvodem vzniku nevyužívaných průmyslových zón v urbanizovaném území byla převážně změna v orientaci českého průmyslu, kdy se orientace změnila z těžké průmyslové výroby na produkci spotřebního zboží, automobilů, informační a komunikační techniky. S odchodem sovětských vojsk z našeho území a se zrušením vojenských posádek Armády České republiky, ozbrojených složek Ministerstva vnitra a Celní služby, je spojen vznik dalšího typu brownfields. Jedná se o nevyužívané objekty ozbrojených složek (Kadeřábková a Piecha, 2009). 3

Neboli zprůmyslnění, tedy proces přeměny agrární země na průmyslovou. Jedná se pojem, kdy jsou výrobní či jiné kapacity uměle nastaveny výše než jsou ve skutečnosti zapotřebí.

4

18

Posledním typem brownfields, které vznikly na našem území a popíšeme si důvod jejich vzniku, jsou nevyužívané administrativní objekty ve vnitřních zónách měst. Jedná se o objekty, které z hlediska změny sociálně-ekonomické struktury ztratily své plné využití, a obce z důvodu minimalizace nákladů přesunula jejich části do jiných vhodných prostor. Na následnou údržbu těchto objektů nemají obce dostatek finančních prostředků a pro tyto objekty není v současnosti žádné využití a nadále chátrají.

3.6 Revitalizace Brownfields5 Brownfields v České republice mohou být zajímavé pro investory zejména tím, že jsou potenciálně atraktivními lokalitami pro regionální rozvoj. Jsou často umístěny v blízkosti větších měst či páteřních komunikací, kde již většinou nejsou volné pozemky na odkoupení. Revitalizací brownfields je navíc výrazně zvýšena celková kvalita a image lokality, ve kterých se nacházejí. Velmi podstatný a pozitivní dopad revitalizace některých těchto brownfields je také ten, že s sebou přináší nové pracovní příležitosti a tím i větší budoucí příjmy pro obce. Dalším pozitivním faktorem pro rozvoj regionů je, že s revitalizací rostou ceny okolních pozemků a tím pádem se i otevírají zajímavé nabídky atraktivních lokalit pro investory, namísto výstavby na zelené louce v okrajových částech měst, kde jsou ceny pozemků podstatně vyšší. Ministerstvo pro životní prostředí jednoznačně preferuje znovuvyužití již urbanizovaných území před výstavbou na tzv. zelených loukách. Dle Ministerstva pro místní rozvoj odpovídá znovuvyužití brownfields všeobecnému trendu trvale udržitelného rozvoje, kdy se s územím zachází jako s cenným zdrojem. Výhodami nového využití brownfields jsou tedy: •

Revitalizace celého území, odstranění estetických i ekologických závad v krajině

•

Ochrana zdraví obyvatel a životního prostředí

•

Snížení tlaku na využití greenfields a tím předejít rozmachu měst do okolní krajiny

•

Zvýšení příjmů pro jednotlivé obce a rozproudění ekonomiky v území

5

Revitalizací se rozumí znovuoživení, nový kvalitativní rozvoj stagnujících či upadajících částí obce, zlepšení fyzického stavu a funkčnosti území a jeho následné co nejvýnosnější využití v rámci podnikatelské sféry.

19

Pro revitalizaci brownfields jsou ve světě používána různá opatření. Jedná se především o daňová zvýhodnění a finanční podporu z veřejných rozpočtů. Jiným ovšem drastičtějším a pro investory ne příliš pozitivním opatřením užívaným v některých zemích, je absolutní zákaz stavět mimo městská území, takže investorům nezbývá jiná možnost, než revitalizovat již stávající brownfields. Z hlediska životního prostředí je toto opatření velmi efektivní, nicméně pro investory to mnohdy znamená podstatně větší náklady při podnikání.

3.7 Bariéry při revitalizaci Brownfields Můžeme konstatovat, že hlavní bariérou při revitalizaci brownfields je stále nedostatek finančních prostředků. Oproti výstavbě na zelené louce jsou brownfields znevýhodněny především podstatně finančně náročnější realizací projektů na jejich uskutečnění. Další negativitou při realizaci projektů na území brownfields, je jejich celkově větší komplexnost realizace a časová náročnost. Mezi jedny z hlavních bariér při revitalizaci jsou samozřejmě i ekologické bariéry. Jedná se o to, že se dekontaminace území a odstranění ekologických škod může zásadně prodražit a tím i zvýšit rizika projektu, který bude převyšovat cenu běžného projektu na zelené louce. Stát nese zodpovědnost za odstranění ekologických škod pouze v případech, spadajících pod zákon č. 92/1991 Sb.6 o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby (Hurníková, 2009). Jedná se především o odstranění kontaminace, jejíž původci nebyli zjištěni, již neexistují nebo jsou náhrady nevymahatelné. Hlavní bariéry bránící revitalizaci brownfields jsou dle odborníků: •

Chybějící celková strategie pro znovuvyužití brownfields

•

Nedostatečná spolupráce a sdílení informací mezi institucemi

•

Nedostatek vzdělání, informovanosti a zkušenosti v problematice

•

Nedostačující pochopení rozsahu problému brownfields

•

Absence

centralizovaného

rejstříku

lokalit

brownfields

nejkritičtějších míst •

6

Velmi složité majetkoprávní vztahy

Kompletní zákon lze prostudovat na: http://www.psp.cz/sqw/sbirka.sqw?r=1991&cz=92

20

a

jejich

•

Nedostatečné nástroje na řešení odpovědnosti za ekologické poškození území

•

Absence nástrojů pro stanovení prioritních investic do lokalit

Toto jsou pouze jedni z těch nejdůležitějších bariér při revitalizaci brownfields, nicméně reálně je jich násobně v závislosti na typu lokality. Bohužel však, všechny tyto bariéry zvýhodňují výstavbu na zelených loukách oproti regeneraci již urbanizovaného území viz. kapitola 3.6 Revitalizace brownfields.

3.8 Vymezení a specifika cestovního ruchu V dnešní době je cestovní ruch spojen ve většině mínění veřejnosti jen s příjemnými prožitky. Za cestovní ruch se považuje činnost osoby, cestující na přechodnou dobu7 do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v návštěvnickém místě (Foret, 2005). Pro toto pojetí cestovního ruchu jsou podstatné tři skutečnosti: •

Jedná se o změnu místa

•

Jedná se o dočasnost pobytu

•

Jedná se o jiný než pracovní a výdělečný charakter pobytu v návštěvnickém místě

Jako návštěvník je označována každá osoba cestující do jiného místa, v němž nemá trvalé bydliště. Pokud přenocuje, stává se turistou. Bez přenocování se jedná o jednodenního návštěvníka, který v místě pobyl méně než 24 hodin. Jestli-že jeho pobyt překročí 24 hodin a alespoň jednou přenocuje, stává se krátkodobě pobývajícím turistou. Při větším počtu dní, konkrétně v České republice se jedná o tři dny, stává se turistou na dovolené (Foret, 2005). Ne ve všech zemích je stanovena stejná hranice pro rozdělení krátkodobého a dlouhodobého cestovního ruchu. V Belgii, Nizozemí a Švýcarsku je považován dlouhodobý cestovní ruch po uplynutí čtyř dní místo tří, jako je tomu v České republice. V Německu a Švédsku je to dokonce 5 dní. Stejné neshody najdeme i u definice nevýdělečnosti v místě pobytu. Toto vymezení cestovního ruchu je velmi široké, neboť 7

U mezinárodního cestovního ruchu maximálně 1 rok, u domácího cestovního ruchu maximálně 6 měsíců.

21

umožňuje zahrnout mezi turisty i zaměstnance firem na montážích či veletrzích (Foret, 2005). Cestovní ruch je každým účastníkem vnímán trochu jinak. Pokud bychom hledali, našli bychom nepřeberné množství různě modifikovaných charakteristik a definicí cestovního ruchu. Ne všechny jsou ovšem mylné, neboť existuje spousta typů cestovního ruchu a jeho nejrůznějších rozdělení v závislosti na okolnostech definování. Z tohoto důvodu si v následující podkapitole popíšeme jedny z nejzákladnějších způsobů dělení.

3.8.1 Dělení cestovního ruchu Existuje nepřeberné množství rozdělení cestovního ruchu. Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu, uspořádána Světovou organizací cestovního ruchu v kanadské Ottavě v roce 1991 rozlišila tři hlavní kategorie cestovního ruchu. Jedná se o tyto kategorie: •

Vnitřní Jedná se o domácí cestovní ruch tj. cestování obyvatel v rámci vlastní země a příjezdový zahraniční cestovní ruch tj. návštěvy cizinců v dané zemi.

•

Národní Jedná se o domácí cestovní ruch a výjezdový cestovní ruch tj. návštěvy obyvatel dané země v zahraničí.

•

Mezinárodní Jedná se o příjezdový zahraniční cestovní ruch a výjezdový zahraniční cestovní ruch.

Nicméně toto je pouze striktní rozdělení a z daleka nám neposkytuje mnohdy potřebný výčet všech typů cestovního ruchu. Abychom pochopili, jakým způsobem se může kromě již zmíněných dělení rozlišit cestovní ruch, musíme si v první řadě identifikovat dva důležité pojmy, a to druh cestovního ruchu a forma cestovního ruchu. Následná definice je převzata z Výkladového slovníku cestovního ruchu (Zelenka a Pásková, 2002). Druh cestovního ruchu je typ cestovního ruchu, pro jehož určení je klíčovým kritériem „jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických,

22

ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky“. Toto obecné kritérium se dále dělí podle objektivních faktorů (prostorové, časové, sociální a demografické, vlivů cestovního ruchu). Například místa realizace cestovního ruchu (domácí a zahraniční, mezinárodní cestovní ruch, národní, atd.), doba trvání pobytu (krátkodobý a dlouhodobý CR8) a převažujícího prostředí pobytu (městský, venkovský, lázeňský, přírodní CR). V poslední řadě i faktor způsobu zabezpečení cesty a pobytu (organizovaný, neorganizovaný).(Zelenka a Pásková, 2002).

Forma cestovního ruchu je typ cestovního ruchu, pro jehož určení je klíčovým kritériem motivace návštěvníka. Základními motivacemi cestovního ruchu jsou odpočinek, poznávání prostředí a kontakty s lidmi, odtud základní formy cestovního ruchu: rekreační, pobytový, lázeňský, lovecký, poznávací (kulturně poznávací, přírodně poznávací, historicky poznávací) aj. (Zelenka a Pásková, 2002). Z těchto definicí je patrné, že druhů cestovního ruchu je nepřeberné množství a i na jednu stejnou činnost se dá dívat více způsoby. Nás nicméně prioritně zajímá situace v České republice a proto si vyjmenujeme několik dle mého názoru důležitých typů cestovního ruchu. Dle Vystoupila a Šauera jsou nejvýznamnější formy cestovního ruchu, pro které má Česká republika nejlepší předpoklady a které by měly být v současném období přednostně podporovány a rozvíjeny jsou:

•

Městský a kulturně poznávací cestovní ruch Jedná se o kulturní dědictví, historická města, kulturně-historické památky, technické a církevní památky a stejně tak muzea či divadla.

•

Dovolené v přírodě Patří sem například kempink, dovolená u vody, letní a zimní pobyty v horách, venkovský cestovní ruch a agroturistika a podobně.

8

CR = zkratka pro „Cestovní ruch!

23

•

Sportovní a aktivní dovolená Všechny formy nejrozšířenějších sportů, turistika, cykloturistika, zimní sporty, vodní sporty aj.

•

Lázeňský cestovní ruch Převážně zdravotní pobyty v lázních, wellness a zdravotní cestovní ruch.

•

Kongresový a incentivní cestovní ruch9 Kongresový cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, obchodní cestovní ruch.

9

Jedná se specializovanou formu cestovního ruchu, která zahrnuje soubor činností zaměřených na výměnu vědeckých a odborných poznatků a zkušeností, spojených s cestováním a pobytem lidí v kongresovém místě.

24

4. NÁVŠTĚVNICKÉ PREFERENCE VYUŽITÍ BROWNFIELDS V CESTOVNÍM RUCHU V OKRESE BLANSKO Předchozí kapitoly byly zpracovány formou rešerše a jednalo se o teoretickou část této bakalářské práce. Stručně jsme si nastínili problematiku týkající se brownfields a cestovního ruchu. Jistě je tato problematika velice komplexní a dala by se popsat v mnoha knihách, nicméně hlavní záměr této bakalářské práce, je identifikovat návštěvnické preference v revitalizovaných brownfields v okrese Blansko. Proto se dostáváme do praktické části této práce. V následujících kapitolách si charakterizujeme zkoumané území a jednotlivé brownfields, ve kterých byl prováděn výzkum. Okrajově si také předvedeme revitalizace brownfields realizovaná v zahraničí. Závěrem budou představeny preference obyvatel ve zkoumaném území a budou navrhnuta určitá doporučení pro budoucí využití brownfields v tomto okrese.

4.1 Charakteristika zkoumaného území Řešeným územím této bakalářské práce je okres Blansko, který leží v severní části Jihomoravského kraje a sousedí s pěti okresy České republiky. Na západě je to okres Žďár nad Sázavou z kraje Vysočina, na severu hraničí s okresem Svitavy z Pardubického kraje a na severovýchodě sousedí s okresem Prostějov z Olomouckého kraje. Na jihovýchodě okres sousedí s územím okresu Vyškov a na jihu pak s okresem Brno-venkov, tedy dvěma okresy Jihomoravského kraje.

Obr. 2: Mapa ČR s vyznačeným okresem Blansko (zdroj: www.mapy.crr.cz - vlastní úprava)

25

Okres Blansko se rozkládá na území o rozloze 863 km2. Patří k nejmenším okresům v Jihomoravském kraji. Menší okres je už jen Brno-město. Administrativně se okres Blansko dělí na 116 obcí. Statut města má 8 obcí a to: Adamov, Blansko, Boskovice, Kunštát, Letovice, Olešnice, Rájec-Jestřebí a Velké Opatovice. V tomto okrese jsou dvě ORP (Obce s rozšířenou působností) a to Boskovice a Blansko.

Obr. 3: Mapa okresu Blansko (zdroj: www.mapy.crr.cz - vlastní úprava)

Nejvýše položenou obcí okresu je Benešov s nadmořskou výškou 673 metrů, nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 727 metrů jsou Skály na rozhraní okresu Blansko a Prostějov. Naopak nejnižším místem je údolí řeky Svitavy u Adamova s nadmořskou výškou 248 metrů. Právě řeka Svitava dominuje svou velikostí vodstvu okresu, tok řeky území okresu protíná od severu k jihu. V obci Jedovnice jsou pak dva největší rybníky okresu – rybník Olšovec s plochou 42 hektarů a rybník Budkovan s plochou 11 hektarů. Okres Blansko je převážně hornatý, jeho západní část leží v Hornosvratecké vrchovině, východní část v Drahanské vrchovině. Středem okresu se táhne Boskovická brázda. Turisticky nejatraktivnější částí je Moravský kras, který leží v jihovýchodní části okresu. Díky velkému zastoupení lesnatých ploch se okres Blansko řadí mezi ekologicky nejčistější okresy v České republice. Vzhledem k velkému množství kulturních památek a přírodních krás, je okres Blansko atraktivní jak pro tuzemské tak i zahraniční návštěvníky (Český statistický úřad).

26

Počet obyvatel k roku 2012 činil 107 354 s hustotou zalidnění 124 ob./km2, čímž se řadí mezi okres s druhou nejnižší lidnatostí v Jihomoravském kraji. Z celkového počtu obyvatel jich žije ve městech 51,43% (Český statistický úřad).10 Tab. 1: Vybrané ukazatele okresu Blansko10 Vybrané ukazatele

Měřicí jednotka km2

Rozloha1) Počet obcí1)

2012

Věková skupina

Počet částí obcí Počet obyvatel

1) 2)

osoby

Ženy

0

1,160

580

580

116

1-4

4,932

2,511

2,421

8

5-9

5,270

2,686

2,584

177

10-14

4,636

2,393

2,243

107,354

15-19

5,558

2,819

2,739

20-24

6,798

3,480

3,318

1) 2)

Obyvatelé ve věku 0 - 14

%

14.8

25-29

7,146

3,660

3,486

15 - 64

%

68.3

30-34

8,300

4,199

4,101

%

16.9

35-39

9,503

4,961

4,542

roky

41.1

40-44

7,334

3,795

3,539

muži

39.7

45-49

6,992

3,620

3,372

ženy

42.5

50-54

6,382

3,285

3,097

osoby

1,110

55-59

7,412

3,668

3,744

osoby

1,050

60-64

7,245

3,483

3,762

osoby

1,350

65-69

6,406

2,990

3,416

osoby

925

70-74

4,579

1,961

2,618

75-79

3,301

1,342

1,959

65 a více 1) 2)

Průměrný věk obyvatel

Živě narození2) Zemřelí

2)

Přistěhovalí Vystěhovalí

2)

2) 2)

Na 1 000 obyvatel

přirozený přírůstek

‰

0.6

80-84

2,664

933

1,731

přírůstek stěhováním

‰

4

85-89

1,309

369

940

‰

4.5

90-94

375

99

276

%

8.73

95+

52

7

45

197

0-14

15,998

8,170

7,828

69

15-64

72,670

36,970

35,700

65+

18,686

7,701

10,985

Celkem

107,354

52,841

54,513

celkový přírůstek 1) 2)

Míra registr. nezaměstnanosti Volná pracovní místa

1) 2)

Ubytovací zařízení celkem

3,672

lůžka Průměrná pracovní neschopnost

%

Zjištěné trestné činy

4.458 1,637

(Zdroj: Český statistický úřad – vlastní návrh)

10

Muži

863

z toho měst 1)

Celkem

Všechny údaje jsou platné k 31.12 2012

27

4.2 Regenerované brownfileds využité při výzkumu Výzkum návštěvnických preferencí využití brownfields v cestovním ruchu jsme prováděli na několika již regenerovaných lokalitách. V této kapitole si jednotlivé revitalizované brownfields stručně popíšeme. Nastíníme si historické využití těchto lokalit, jejich následnou revitalizaci a současné využití. Výzkum jsme prováděli ve 4 lokalitách, z nichž každá má jiné současné uplatnění.

4.2.1 Western park Boskovice Western park se nachází na území města Boskovice v přilehlém bývalém pískovcovém lomu. Boskovice leží na střední Moravě asi 40 km severně od Brna na hranici mezi Boskovickou brázdou a Drahanskou vrchovinou v nadmořské výšce 380 metrů. Boskovice se pro své krásné okolí stávají centrem turistiky a odpočinku. Celé okolí města má letoviskový charakter. Nejbližší okolí nabízí zajímavé možnosti pro pěší turistiku a cykloturistiku. Boskovice jsou obklopeny pěknými lesy Drahanské vrchoviny. V okolí města je řada značených turistických tras, které směřují do klidových zón Kunštátska s pískovcovou jeskyní v Rudce a dalších zajímavých lokalit, proto jsou ideálním místem pro vytváření nových turistických zajímavostí a mají vysoký potenciál pro cestovní ruch. Boskovice se nacházejí v severní části Moravského krasu se Sloupsko-Šošůvskými jeskyněmi a dalšími lokalitami krasového území. Moravský kras je druhá nejstarší Chráněná krajinná oblast v České republice.

Obr. 3: Poloha Western parku v Boskovicích (zdroj: www.mapy.cz – vlastní úprava)

28

Vznik westernového městečka je datován do roku 1993, kdy jeho budoucí záměr nebyl ještě definován. Parta mladých lidí se začala scházet v bývalém pískovcovém lomu, který ztratil svoji původní funkci a mnoho let byl nevyužíván. V tomto roce vznikla první budova, která odstartovala rozmach westernového městečka. První roky se jednalo spíše o koníček a nikoliv podnikatelský záměr zaměřený na cestovní ruch, kdy se každý víkend sehrávala scéna s přepadením dostavníku. Od této doby se však každým rokem budovali nové stavby a zajímavé atrakce.

Obr. 4: Main street Western park Boskovice (zdroj: www.westernove-mestecko.cz)

Obr. 5: Plánek Western parku Boskovice (zdroj: www.westernove-mestecko.cz)

29

V současnosti se však již jedná o rozhlehlý areál a jedno z největších lákadel Boskovicka. V posledních 3 letech k areálu westernového městečka přibyl i hotel a v neposlední řadě i celý nový komplex ztraceného světa, ve kterém mají návštěvníci možnost zhlédnout prehistorický svět na naší planetě a v životních velikostech si prohlédnout modely již dávno vymřelých dinosaurů. Další atrakcí je přilehlé lanové centrum, ve kterém návštěvníci mohou zažít nával adrenalinu při překonávání překážek umístěných ve výšce mezi stromy s dozorem zkušených horolezců a dalšího odborného personálu. Celý areál je otevřený celoročně, nicméně v zimních měsících fungují pouze salony, kde se pořádají různé akce většinou s dobovou tématikou a přilehlý hotel, který poskytuje ubytování a stravování pro návštěvníky Boskovic. Díky podnikatelské inovaci se během 20 let stal z opuštěného lomu, velmi výnosný areál, který ročně přiláká tisíce lidí a podporuje tak cestovní ruch na území okresu Blanska.

4.2.2 Agrocentrum Ohrada Agrocentrum Ohrada se nachází u obce Vísky. Obec leží v severní části Jihomoravského kraje na úpatí Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce cca 470 metrů a je vzdálená 7 km od Letovic a 10 km od Boskovic. Historicky vznikla sjednocením Horní, Prostřední a Dolní části. Tato malebná vesnička s 237 obyvateli je vyhledávána turisty díky malebné okolní přírodě a spoustou nenáročných cyklotras, které propojují celý region.

Obr. 6: Poloha agrocentra Ohrada (zdroj: www.mapy.cz – vlastní úprava)

30

Agrocentrum Ohrada vznikla jako podnikatelský nápad na využití bývalého statku JZD11, který nebyl od pádu komunismu v roce 1989 nikterak využíván. Obec neměla pro tento objekt žádné využití a z důvodu velkého poškození budov a celkové zanedbanosti areálu ani finanční prostředky pro jeho opravu a využití jeho původního účelu. Po rozsáhlé rekonstrukci areálu bylo Agrocentrum otevřeno v roce 2004. První dva roky se v areálu provozovali pouze výcviky a vyjížďky na koních a jejich ustájení pro majitele, kteří neměli své koně kde jinde ustájit. Nicméně v roce 2006 areál prošel další fází rekonstrukce a rozšířil své dosavadní nabídky služeb. Vznikl zde chov specifického druhu horského skotu, který slouží spíše jako atrakce pro turisty, nicméně se dá i v jídelníčku každoročně najít speciality právě z těchto zvířat. Další velkou změnou, kterou Agrocentrum ohrada prodělala, bylo vytvoření wellness centra. Tím se taky částečně změnila koncepce podnikatelského záměru a přeorientování na rekreační ozdravné pobyty. Vybudoval se zde hotel a v současnosti slouží areál pro relaxační a ozdravné pobyty, jejichž součástí jsou výlety jak pěší tak na koních, masáže, sauny, perličkové koupele a spousta dalších.

Obr. 7: Agrocentrum Ohrada (zdroj: vlastní fotografie)

11

Jednotné zemědělské družstvo (zkratka JZD) je forma organizace zemědělského podniku podle socialismu.

31

V neposlední řadě se Agrocentrum Ohrada zaměřilo na kvalitní gastronomii a velké množství sportovních aktivit, které jsou postupně přidávány do nabídky pro veřejnost a patří mezi ně například vyjížďky na koních či plavání v krytém, nově vybudovaném bazénu. Posledním přídavkem je malý pivovar, který se otevřel letos na jaře. Vaření piva má v českých a moravských zemích svoji dlouholetou tradici. V blízkém okolí se dochovaly zmínky o vaření piva už ve středověku. Nejbližší pivovar byl založen v roce 1447 v Letovicích hrabětem Kalnokym. Zajímavostí bylo, že se voda do pivovaru dopravovala dřevěným vodovodem až z Písečné, která leží na katastrální území obce Vísky. Chmel se pěstoval přímo v Letovicích. V roce 1901 koupila pivovar konkurence z Černé Hory a udržovala výrobu. Tím si Agrocentrum Ohrada zařídila další zajímavost v okolí, která láká české i zahraniční turisty.

4.2.3 Hotel Sudický dvůr Hotel Sudický dvůr se nachází v obci Sudice. Obec Sudice se nachází v regionu Blansko, kraj Jihomoravský. Obec leží 5km kilometrů na sever od města Boskovice a leží v údolí Malá Haná. Leží v nadmořské výšce 363 metrů s pouhými 426 obyvateli. Okolí je vyhledáváno především milovníky rybolovu, neboť se zde nachází velké množství rybníků a řek a dále pak pro vyznavače myslivosti, díky lesům s hojností zvěře.

Obr. 8: Poloha Hotelu Sudický dvůr (zdroj: www.mapy.cz – vlastní úprava)

32

Hotel Sudický dvůr je bývalý šlechtický statek, který byl v roce 1968 zabaven původním majitelům. V období od roku 1968 -1989 byl využíván převážně pro skladování materiálu a uskladnění zemědělských strojů patřících JZD. V tomto období nemovitost pouze chátrala a dokonce se zamýšlelo, že bude celý areál srovnán se zemí. Nicméně se od tohoto plánu upustilo a statek zůstal ležet ladem, bez jakéhokoliv většího využití. V roce 1995 koupil ruiny statku nový majitel, který se z něj rozhodl udělat hotel pro milovníky tradiční české kuchyně a zvěřinových specialit. Díky rozsáhlé rekonstrukci, která trvala téměř 7 let, se dnes může Sudický dvůr pyšnit prvotřídním ubytovacím komplexem a vyhlášenou gastronomií množstvím vyžití pro milovníky sportovní střelby, myslivosti a rybolovu.

Obr. 9: Hotel Sudický dvůr (zdroj: www.sudickydvur.cz)

V současnosti je hotel využíván především pro společenské a kulturní akce jak českých tak i zahraničních návštěvníků. V provozu je celoročně a je vyhledáván novomanželi pro pořádání svatebních oslav, právě díky jeho rozloze a nabídce služeb. Postupně jsou zde budovány další atrakce pro uspokojení všech druhů návštěvníků. Díky velké ubytovací kapacitě není problém rezervovat prostory po celý rok. Nicméně je hotel vyhledáván především v letních měsících právě díky možnosti rybolovu, sportovní střelbě a půjčovně kol pro projížďky po malebném okolí s nenáročnými cyklotrasami.

33

4.2.4 Stará huť Františka Stará huť Františka se nachází nedaleko města Adamov. Město Adamov leží na Drahanské vrchovině ve vidlici hlubokých a úzkých zalesněných údolí řeky Svitavy a Křtinského potoka a na jejich svazích 13 km severně od okraje Brna a 7 km jižně od Blanska na železniční trati Brno–Česká Třebová. Náleží do okresu Blansko v brněnském kraji. Východně od Adamova se rozkládá atraktivní chráněná krajinná oblast Moravský kras. Dno údolí v centru města se nachází v nadmořské výšce 258 metrů, zatímco obytná zástavba šplhá nad 300 metrů.

Obr. 10: Poloha staré huti Františka (zdroj: www.mapy.cz – vlastní úprava)

Stará huť sloužila v minulosti ke zpracovávání železné rudy. Její historie sahá až do 17. Století, kdy byla plně využívána. Postupem času ztratila svůj účel a stala se v podstatě bezúčelná. Stavba, která je nyní pod patronátem Technického muzea v Brně v období socialismu pouze chátrala a nevědělo se, jakým způsobem tento objekt využít. Nicméně po převzetí stavby Technickým muzeem v Brně se památka začala postupně opravovat a nynější podobu získala kolem roku 1996. V současnosti slouží stará huť pouze jako turistická atrakce, která je celoročně volně přístupná a ve vnitřních prostorách přilehlé budovy bylo vybudováno muzeum.

34

Obr. 11: Stará huť Františka (zdroj: vlastní fotografie)

4.3 Dotazníkové šetření návštěvnických preferencí V rámci výzkumu návštěvnických preferencí využití brownfields v cestovním ruchu bylo provedeno dotazníkové šetření, které mělo nastínit, jakým způsobem by návštěvníci výše zmíněných lokalit využili stále ještě neregenerované brownfields a zda jsou dostatečně informováni o jednotlivých lokalitách. V této kapitole budou blíže popsáni respondenti z hlediska věkového složení, vzdělání a profese. Následně budou vyhodnoceny jednotlivé otázky dotazníku (viz Příloha) a zhodnocení návštěvnických preferencí všeobecně. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 180 respondentů (50 western park Boskovice, 50 Agrocentrum Ohrada, 50 hotel Sudický dvůr, 30 Stará huť Františka), kteří navštívili lokality použité při výzkumu. Tab. 2: Dělení respondentů dle pohlaví

Muži Ženy

Počet 103 77

(zdroj: vlastní návrh)

35

Podíl 57.20% 42.80%

Tab. 3: Věkové složení a profese respondentů

Věk 0-18 18-24 25-34 35-44 45-54 55-64 64<

Počet 12 40 54 32 19 16 7

Podíl 6.60% 22.20% 30% 17.80% 10.50% 8.90% 4%

Profese Student Zaměstnanec OSVČ/Podnikatel Důchodce Os. na rodičovské dovolené Nezaměstnaný

Počet 37 95 22 15 8 3

Podíl 20.60% 52.80% 12.20% 8.30% 4.40% 1.70%

(zdroj: vlastní návrh)

Z tabulky může vidět, že nejpočetnější skupinou v dotazníkovém šetření byli lidé ve věku 25-34 let (30%) a druhou nejpočetnější skupinou jsou potom lidé ve věku 18-24 let (22,2%). Dále pak můžeme vidět, že nejvíce zastoupenou profesí respondentů jsou zaměstnanci (52,8%) a druhou nejpočetnější skupinou jsou studenti (20,6%). Tab. 4: Vzdělání respondentů

Vzdělání Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

Počet 12 38 84 13 33

Podíl 6.60% 21.10% 46.70% 7.20% 18.40%

(zdroj: vlastní návrh)

Z tabulky můžeme vidět, že nejpočetnější skupinou respondentů z hlediska jejich vzdělání jsou lidé se středoškolským vzděláním s maturitou (46,7%) a dále pak lidé se středoškolským vzděláním bez maturity (21,1%) a hned za nimi jsou vysokoškolsky vzdělaní lidé (18,4%). Tab. 5: Místo bydliště respondentů

Místo bydliště Obec s místem zkoumané lokality Jiná obec stejného kraje s místem zkoumané lokality Jiný kraj

Počet 25 108 47

Podíl 13.90% 60.00% 26.10%

(zdroj: vlastní návrh)

Z tabulky je zřejmé, že převážná většina respondentů (73,9%) má bydliště v kraji, kde jsme prováděli terénní šetření. Zbytek dotazovaných (26,1%) žije v jiném kraji na území ČR. Nikdo z dotazovaných nepocházel ze zahraničí.

36

Nyní si popíšeme jednotlivé otázky dotazníku a jejich vyhodnocení, což nám dopomůže ke zjištění znalostí o problematice a preferencích respondentů. Celkově je v dotazníku 15 otázek včetně pěti, které nám rozdělili respondenty dle určitých kritérií a byly popsány výše (viz tab. 2-5). V první otázce jsme se dotazovali respondentů, zda jsou si vědomi, že se nachází v již regenerovaném brownfields. Díky této otázce jsem schopni zjistit, zda jsou si občané vědomi o využívání brownfields pro potřeby podnikání a cestovního ruchu. Graf č. 1

Ano jsem si toho vědom(a) (99)

45% 55%

Ne nejsem si toho vědom(a) (81)

Z grafu můžeme jasně vidět, že více jak polovina respondentů (55%) si je vědoma, že se nachází v regenerovaném brownfields. Podíl by byl pravděpodobně ještě větší, nicméně je to dáno návštěvníky, kteří například nejsou z místního kraje, a tudíž nemají znalosti o této lokalitě a její historii. Druhá otázka navazuje na otázku č. 1 a měla nám říct, zda jsou si respondenti vědomi původního účelu využití lokality či nikoliv. Graf č. 2

Ano jsem si vědom(a) původního využití (93)

48% 52%

37

Ne nejsem si vědom(a) původního využití (87)

Z grafu je patrné, že stejně jako v otázce č. 1 je si více než polovina respondentů (52%) vědoma původního využití lokalit a podíl by byl pravděpodobně větší, nicméně jako u první otázky je to dáno místem bydliště respondenta a jeho znalostí lokality. V otázce č. 3 jsme se dotazovali na důvod návštěvy konkrétní lokality a při tom jsme se zaměřili na to, zda respondenty zajímala spíše nabídka služeb či chtěli vidět způsob regenerace území. Jako doplňující odpověď jsme uvedli jiný důvod a to proto, že v mnoha případech může být návštěva lokality spíše náhodná a respondenti si nemusí být vědomi nabízených služeb, či zda se jedná o regeneraci území. Díky této otázce jsme schopni určit, zda návštěvníci vyhledávají konkrétní lokality z důvodu zajímavé nabídky služeb, či se jedná o jiný důvod. Graf č. 3

Zaujala mne nabídka služeb (100)

37%

56%

Chtěl(a) jsem vidět způsob regenerace území (13) Jiný důvod (67)

7%

Výsledky otázky č. 3 jsou více než překvapivé. Původně zamýšlená doplňující otázka má druhé největší zastoupení (37%). Když jsme se jednotlivých respondentů dotazovali, jaký měli jiný důvod návštěvy lokality, téměř všichni až na pár výjimek uváděli, že jeli za příbuznými a v lokalitě se stavovali pouze na oběd, čili to nebyla cílená návštěva. Z grafu je také patrné, že největší část respondentů (56%) vyhledalo cíleně konkrétní lokalitu z důvodu zajímavé nabídky služeb. Ovšem jen velmi malou část dotazovaných zajímala regenerace lokality, což se ovšem dalo očekávat. V otázce č. 4 jsme se respondentů dotazovali na hodnocení kvality regenerace lokality ze dvou hledisek a to z funkčního hlediska a hlediska estetického. Díky této otázce jsme byli schopni zjistit, zda jsou návštěvníci spokojeni s konkrétní regenerací, nebo by preferovali jiný typ využití lokality či jiné vzezření.

38

Tab. 5: Hodnocení kvality regenerace brownfields

Hledisko Funkční Estetické

Velmi dobré 87 (48.3%) 104 (57.8%)

Dobré 62 (34.5%) 56 (31.1%)

Průměrné 24 (13.3%) 14 (7.8%)

Špatné 7 (4%) 6 (3.3%)

Velmi špatné 0 (0%) 0 (0%)

(zdroj: vlastní návrh)

Z tabulky je jasně vidět, že je převážná většina dotazovaných spokojena se současným stavem a využitím lokality. Nicméně, se našlo několik respondentů, kteří nebyli se současnou regenerací příliš spokojeni a preferovali by na jeho místě jiný typ využití. Na dotaz, co by raději vybudovali na konkrétním místě, odpovídali různě, převažovali však návrhy typu: koupaliště, obchodní centrum či objekty pro bydlení. Nikdo z dotazovaných však nepokládal konkrétní regeneraci za úplně špatnou. Otázka č. 5 se dotazovala, zda již někdy respondenti navštívili jiný regenerovaný brownfields. Díky této otázce jsme mohli zjistit, zda jsou si návštěvníci vědomi i jiných regenerovaných brownfields, protože můžeme téměř s jistotou říci, že každý už někdy navštívil nějakou takovouto regenerovanou lokalitu, ale nemusel si toho být vědom. Na tuto otázku navazuje i otázka č. 6, kterou vyplňovali pouze ti dotázaní, kteří v otázce č. 5 odpověděli ano. Graf č. 4 Ano navštívil(a) jsem již dříve regenerovaný brownfield (75) 42%

45%

Ne nenavštívil(a) jsem již dříve regenerovaný brownfield (24) Nevím zda jsem již v minulosti navštívil(a) regenerovaný brownfield (81)

13%

Z grafu můžeme vyčíst, že necelá polovina dotázaných si je vědoma, že v minulosti navštívili nějaký regenerovaný brownfields. O trochu víc respondentů (6) si není vědoma toho, že by někdy nějaký takový brownfields navštívili, nicméně sami přiznávali, že toho o této problematice mnoho nevědí a nemohou tak zaručit zda opravdu někdy v nějakém nebyli.

39

Šestá otázka se vztahovala k předcházející otázce, a odpovídali na ni pouze ti, kteří jsou si vědomi, že již v minulosti navštívili nějaké regenerované brownfields. Chtěli jsme v ní po respondentech, aby zkusili napsat nějaký konkrétní regenerovaný brownfield, který v současnosti slouží volnočasovým aktivitám popřípadě cestovnímu ruchu, jaké bylo jeho původní a současné využití. Z této otázky se dalo částečně vyvodit, jaké typy brownfields nejčastěji respondenti navštěvují, či které jim utkví v paměti. Lokalit, které respondenti vypsali, bylo mnoho, ovšem mezi ty nejčetnější patřili zejména: Western park Boskovice, který byl bývalý pískovcový lom a v současnosti slouží jako zábavní areál s hotelem a spoustou atrakcí. Další často zmiňovanou lokalitou byla například Galerie Vaňkovka v Brně, která původně sloužila jako výrobní hala v současnosti je z ní nákupní centrum. Mezi ty nejčastěji zmiňované můžeme zařadit například: zábavní centrum pro děti Bongo, Šikulův mlýn či turistické centrum v Malhostovicích. Otázka č. 7 se dotazovala, zda byli respondenti informováni z dostupných zdrojů (internet, televize, noviny, propagační materiály, apod.) o jiných regenerovaných lokalitách na území ČR, které v současnosti slouží cestovnímu ruchu. Tato otázka nám měla nastínit, zda je veřejnost dostatečně informována o regenerovaných brownfields a dopomáhat tak podnikatelům k úspěšnému záměru revitalizace určité lokality a tím i pomoci krajům k rozvoji území a vyřešení problému s brownfields. Graf č. 5 Ano byl(a) jsem informován(a) o dalších regenerovaných brownfields (45)

18% 25%

Ne nebyl(a) jsem informován(a) o dalších regenerovaných brownfields (103) Nevím zda jsem byl(a) informován(a) o dalších regenerovaných brownfields (32)

57%

Převážná většina dotázaných (57%) nebyla informována o úspěšných regeneracích určitých lokalit a dalších (18%) dotázaných si toho není vědoma. Zde můžeme vidět, že v současnosti neexistují dostatečné informační kanály, které by informovali veřejnost o

40

regenerovaných brownfields a možnosti jejich využití. To je s největší pravděpodobností také důvod, proč nemá široká veřejnost znalosti a povědomí o problematice brownfields. Stejně tak, jako neexistují centralizované databáze brownfields, jsou i informační zdroje velice nedostatečné a zasloužili by si věnovat větší pozornost, pokud se má tato problematika výrazně pohnout kupředu. Osmá otázka navazovala na otázku č. 7 a odpovídali na ni pouze ti respondenti, kteří v minulé otázce odpověděli ano. Díky této otázce jsme byli schopni určit, které informační zdroje se nejvíce podílejí na obeznámení veřejnosti o problematice brownfields a následné regenerace území či lokality. Nejčastěji zmiňované lokality byly v podstatě shodné jako v otázce č. 6 (galerie Vaňkovka, western park Boskovice, Šikulův mlýn, zábavní centrum pro děti Bongo, atd.). Mezi nejčetnější informační zdroje dle respondentů patřili propagační materiály měst a internetové stránky. Na druhou stranu tisk a televize nebyli zmíněny ani v jednom případě. Z toho vyplívá, že informace o problematice jsou na velmi špatné úrovni a vzhledem k tomu, že je tisk a televize nejvíce využívaný informační zdroj, měli by se instituce a subjekty zabývající se propagací regenerovaných brownfields zaměřit právě na tyto dva typy informačních kanálů. Otázka č. 9 byla zaměřena na předpokládaný rozvojový potenciál různých typů brownfields. Díky této otázce, jsme byli schopni určit jaký typ brownfields je dle návštěvníka těchto lokalit nejvhodnější pro další budoucí regeneraci v oblasti cestovního ruchu. Tab. 6: Rozvojový potenciál typů brownfields dle respondentů Typ brownfields Vysoký Nadprůměrný Průměrný

Podprůměrný

Nízký

Industriální (bývalá továrna)

42.20%

25.60%

23.90%

5.50%

2.80%

Zemědělská (bývalé JZD)

27.20%

30.50%

25.60%

10.50%

6.20%

Těžební (bývalé lomy)

4.40%

15.60%

34.40%

24.50%

21.10%

Armádní (bývalá kasárna)

21.10%

27.80%

31.10%

13.90%

6.10%

Dopravní (bývalé nádraží)

12.80%

1.50%

30.60%

30.60%

15.50%

Obytná (nevyužité bytové domy)

6.70%

18.30%

25%

20.60%

29.40%

(zdroj: vlastní návrh)

41

Z tabulky jde vidět, že největší rozvojový potenciál dle návštěvnických preferencí mají industriální brownfields (tj. bývalé továrny apod.). Druhý nejlépe hodnocený typ brownfields je zemědělský typ (tj. bývalé JZD apod.). Za to typ s nejmenším potenciálem dle respondentů je obytný typ brownfields (tj. opuštěné obytné budovy apod.). Otázka č. 10 byla zaměřena na alternativní využití zkoumaných lokalit (viz. kapitola 4.2 Regenerované brownfields využité při výzkumu) dle návštěvnických preferencí. Respondenti známkovali různé typy využití na stupnici 1-5 kde 1 = určitě nevhodné využití a 5 = určitě vhodné využití. Díky této otázce jsme schopni určit, zda je současné využití zkoumaných lokalit vhodné, nebo je dle respondentů vhodné využití jiné. Tab. 7: Alternativní využití zkoumaných lokalit dle návštěvnických preferencí Možné využití Určitě Vhodné Průměrné Nevhodné Určitě vhodné (5) (4) (3) (2) nevhodné (1) 101 64 15 0 0 Volný čas/ cestovní ruch 86 70 14 10 0 Průmyslová výroba

Hodnocení (průměr) 4.47 4.41

Administrativní budovy Obchodní centrum

14

20

80

63

3

2.88

32

40

39

56

13

3.12

Objekty pro bydlení Parkoviště

12

21

89

31

27

2.78

0

15

91

56

18

2.57

Vodní plochy

79

31

28

29

13

3.74

Parkoviště

56

13

61

41

9

3.37

(zdroj: vlastní návrh)

Z tabulky je zřejmé, že převážná většina respondentů shledává současné využití zkoumaných lokalit za vhodné a nijak by jejich využití neměnila. Na druhou stranu, pokud by se využití mělo změnit, tak si většina dotázaných myslí, že dalším vhodným využitím lokalit je průmyslová či zemědělská výroba. Za využití s nejmenším potenciálem však považují parkoviště, administrativní budovy a objekty pro bydlení. S největší pravděpodobností je to z důvodu umístění lokalit v přírodě, kde by tři zmíněné využití nenašlo žádný potenciál.

42

5. ZÁVĚR Díky výzkumu lokality a terénnímu šetření lze konstatovat, že problematika revitalizace brownfields je velice komplexní a jistě si zaslouží větší pozornost. Díky dotazníkovému výzkumu jsem byl schopen zjistit, že informovanost veřejnosti o problematice brownfields je na velice špatné úrovni a tato situace by se měla prostřednictvím státních a soukromých institucí značně zlepšit. Převážná většina dotazovaných respondentů neměla ponětí o tom, co to vůbec brownfields jsou a jakým způsobem by se mohl ubírat jejich další vývoj. Nicméně po obeznámení respondentů s touto problematikou jsem se dozvěděl, že je převážná většina dotazovaných se současným využíváním brownfields pro potřeby cestovního ruchu spokojena. Dle jejich názoru má největší potenciál pro budoucí využití v oblasti cestovního ruchu průmyslové či zemědělské objekty a lokality. Na druhou stranu shledávají obytné, armádní a těžební lokality za ty s velmi nízkým potenciálem budoucího využití a převážná většina dotazovaných nebyla schopna odpovědět, jakým způsobem tyto objekty revitalizovat. Co se týče navštívených lokalit, ve kterých bylo prováděno dotazníkové šetření (viz. Kapitola 4.2 Regenerované brownfields využité při výzkumu), je dle respondentů jejich současné využití vhodné a žádným způsobem by jej neměnili. Dle údajů nasbíraných při dotazníkové šetření, mají dle respondentů největší potenciál objekty, které po revitalizaci budou sloužit volnočasovým aktivitám a cestovnímu ruchu. Jako alternativu toho, kde není možné, využít lokalitu pro potřeby cestovního ruchu uváděli nejčastěji průmyslovou výrobu, či vybudování vodních ploch a tím nabídnout možnost dalšího využití podnikatelské sféře a dopomoct tak rozvoji území. Při budoucí revitalizaci brownfields je nezbytné, aby se subjekty zaměřili právě na potřeby a přání obyvatel a dopomohli tak ke zkvalitnění infrastruktury služeb a tím i přispěli k všeobecnému rozvoji a blahobytu území.

43

6. SEZNAM LITERATURY

Tištěné zdroje: BERGATT JACKSON, J., E. STAŇKOVÁ, B. ZLÁMALOVÁ, E. RYDZA, J. DĚRDOVÁ, J. TYLČER, T. PEJPEK a R. SÍTEK. Brownfields snadno a lehce: Příručka zejména pro pracovníky a zastupitele obcí. Praha: IURS - Institut pro udržitelný rozvoj sídel, 2005. FORET, M. Cestovní ruch. 1.vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. ISBN 80-7157-838-X (brož.) HURNÍKOVÁ, J. Brownfieldy a územní rozvoj. Urbanismus a územní rozvoj. 2009, č. 6. KADEŘÁBKOVÁ, B., PIECHA, M. a kol. Brownfields. Jak vznikají a co s nimi. 1. Vydání. Praha : C.H. Beck, 2009 KRAMÁŘOVÁ, Z. Revitalizace brownfieldů jako alternativa ochrany krajiny. Veřejná správa: týdeník vlády ČR. 2007, roč. 18, č. 25. KUNC, J., KLUSÁČEK, P., MARTINÁT, S. Percepce a lokalizace urbánních brownfields: podrobnosti a rozdíly na příkladu Brna a Ostravy. Urbanismus a územní rozvoj. 2011, roč. 14, č. 1, s. 13-17. NOVÁČEK, Pavel. Udržitelný rozvoj. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, 430 s. ISBN 978-802-4427-959. NOVÝ, A., J. PALACKÝ, P. DÝR a J. KNESL. Brownfields - šance pro budoucnost. 1. vyd. Brno: VUT, 2004, 78 s. ISBN 80-214-2697-7. RUSS, T. Redeveloping Brownfields. New York, USA: McGraw-Hill Professional, 1999. 400 s. ISBN 978-0-07-135311-3. SUCHÝ, J., O. HABR, J. ČALFOVÁ a L. DOLEŽALOVÁ. KOLPRON CZ, s.r.o. Regenerace ploch brownfields: informační teze pro obce. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2006.

44

ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Rekonverze vojenských brownfields. Vyd. 1. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2006, 218 s. ISBN 80-719-4836-5. VYSTOUPIL J., ŠAUER M., et al. Geografie cestovního ruchu české republiky. Plzeň : Aleš Čeněk, 2001. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7. ZELENKA J., PÁSKOVÁ M., Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha : MMR ČR, 2002, s.448. ZEMÁNKOVÁ, H. Tvořit ve vytvořeném: nové funkční využívání uvolněných objektů. Vyd. 1. Brno: CERM, 2003, 157 s. ISBN 80-214-2365-X.

Internetové zdroje: Brownfields tituly ve strukturálních fondech.

Institut Udržitelného Rozvoje Sídel

[online]. 2006 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.brownfields.cz/ceskezdroje/financni-zdroje-pro-regenerace/brownfields-tituly-ve-strukturalnich-fondech/ Centrum pro regionální rozvoj České republiky CRR: Mapový server [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://mapy.crr.cz/tms/crr_a/default/index.php?reload=1&%23c=353602552C5519376& z=1&l=ajax_default&p=#c=3557017%252C5562768&z=2&l=ajax_default&p=&hs=1& Český statistický úřad[online]. Praha: Český statistický úřad, 2012[cit. 15. 5. 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home DOLEŽALOVÁ, J. a J. BERGATT JACKSON. Regenerace brownfields - zahraniční zkušenosti: Studie příkladů Anglie, Francie, Belgie - Flandry, Nizozemí. In: Projekt programu

výzkumu

MMR

[online].

2004

[cit.

2012-10-28].

Dostupné

http://pdf2.brownfieldsinfo.cz/studie%20prikladu.pdf HLADÍK, J. Regenerace brownfieldů. [online]. Brno: Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, 2012. Dostupné z: http://data.rrajm.quonia.cz/brownfieldy/publikace/2008_bf_publikace.pdf Mapy.cz: Seznam.cz, a.s. [online]. 2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/

45

z:

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Ústav územního rozvoje [online]. Brno: Ústav územního rozvoje, 2011 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.uur.cz/default.asp?ID=3962 Regionální infromační servis RIS: Centrum pro regionální rozvoj ČR [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs Regenerace brownfields - zahraniční zkušenosti. In: DOLEŽALOVÁ, L. Projekt programu výzkumu MMR [online]. 2004 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://pdf2.brownfieldsinfo.cz/web%20tabulky_cs.pdf

46

7. PŘÍLOHA Dobrý den, jsem student Mendelovy univerzity, Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií v Brně a dovoluji si Vás laskavě požádat o vyplnění dotazníku, který se zabývá výzkumem regenerace brownfields pro potřeby cestovního ruchu. Brownfields je nedostatečně využívaná, zanedbaná nemovitost (pozemek, objekt, areál) s možným výskytem kontaminace, která vznikla jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské, dopravní či jiné aktivity. Objektem zájmu tohoto výzkumu jsou již regenerovaná (tj. opětovně využitá) brownfields, a to konkrétně pro potřeby cestovního ruchu. Protože jste právě jeden takový regenerovaný brownfield navštívil(a), žádáme Vás tímto zdvořile o vyplnění krátkého dotazníku. Dotazník je anonymní a jeho výsledky budou použity pro zpracování bakalářské práce na téma „Návštěvnické preference využití brownfields v cestovním ruchu na území okresu Blansko“ a další vědecký výzkum. Velmi Vám děkuji za spolupráci! Kontakt na řešitele: Tomáš Dohnal - [email protected], 723 416 535 Koordinátor výzkumu: Mgr. Tomáš Krejčí - [email protected], 545 136 330 DOTAZNÍK Brownfields a jejich využití v oblasti cestovního ruchu 1) Právě jste navštívil(a) regenerovaný brownfields (Agrocentrum Ohrada) který je po regeneraci využíván pro potřeby volnočasových aktivit Věděl(a) jste již před vyplňováním tohoto dotazníku, že se jedná o regenerovaný brownfields (nemovitost, která byla v minulosti využívána jiným způsobem)? a) ano b) ne 2) Víte k jakému účelu sloužilo toto území v minulosti? a) ano, jednalo se o…………………………………..

b) ne

3) Z jakých důvodů jste navštívil(a) tento objekt? (můžete označit více důvodů)? a) Zaujala mne nabídka služeb zde nabízených, konkrétně…………………………………………….. b) Chtěl(a) jsem vidět způsob regenerace tohoto území (např. opravenou budovu) c) jiný důvod – uveďte prosím konkrétně…………………. 4) Jak ze svého pohledu hodnotíte tuto konkrétní regeneraci brownfields pro potřeby volnočasových aktivit ze dvou níže uvedených hledisek? Hledisko velmi dobře dobře průměrně špatně velmi špatně Funkční Estetické 5) Navštívil(a) jste v minulosti na území České republiky jiná regenerovaná brownfields, která momentálně slouží potřebám volnočasových aktivit popř. cestovního ruchu? a) ano b) ne (přejděte prosím k otázce číslo 7) c) nevím (přejděte prosím k otázce číslo 7) 6) Pokud jste v minulosti již navštívil(a) na území České republiky jiná regenerovaná brownfields, která momentálně slouží potřebám cestovního ruchu, můžete vyjmenovat jeden až tři konkrétní a uvést jejich původní i současné využití? Název brownfieldu (lokalita) Původní využití Současné využití 1. 2. 3. 7) Byl(a) jste informován(a) z dostupných informačních zdrojů (tisk, televize, internet, propagační materiály měst apod.) i o jiných regenerovaných brownfields na území České republiky, která slouží potřebám volného času resp. cestovního ruchu? a) ano b) ne (přejděte prosím k otázce číslo 9) c) nevím (přejděte prosím k otázce číslo 9) 8) Pokud jste byl(a) jste informován(a) z dostupných informačních zdrojů (tisk, televize, internet, ad.) i o jiných regenerovaných brownfields na území České republiky, která momentálně slouží potřebám cestovního ruchu, můžete uvést jejich původní a současné využití, a dále specifikovat typ informačního zdroje? Název (lokalita)

brownfieldu

Původní využití

Současné využití

1. 2. 3.

47

Typ informačního zdroje (např. tisk, televize, internet, propagační materiály měst apod.)

9) Z hlediska předchozího využití existuje řada různých typů brownfileds. Ohodnoťte, prosím, dle svého názoru rozvojový potenciál (=předpoklad dalšího rozvoje) níže uvedených typů brownfields z hlediska jejich možného budoucího využití pro cestovní ruch na území České republiky? Typ brownfields Vysoký Nadprůměrný Průměrný Podprůměrný Nízký Industriální brownfields (např. bývalá továrna) Zemědělská brownfields (např. bývalé JZD) Těžební brownfields (např. bývalé lomy) Armádní brownfields (např. bývalá kasárna) Dopravní brownfields (např. zrušené nádraží) Obytná brownfields (např. nevyužité bytové domy) 10) Existuje rozsáhlé množství možností, jak využít areály brownfieldů. Využití pro volný čas či cestovní ruch je pouze jednou z variant. Jaké využití tohoto konkrétního místa byste preferoval(a) Vy? Na stupnici 1 až 5, kde 1 = určitě nevhodné využití, 5 = určitě vhodné využití, ohodnoťte jednotlivé možné scénáře využití. Hodnocení Možné využití (1–5) (a) volný čas/cestovní ruch – tj. STÁVAJÍCÍ VYUŽITÍ (b) průmyslová výroba (c) administrativní budovy (d) obchodní centrum (e) objekty pro bydlení (f) parkoviště (g) park (h) vodní plocha (i) Jiné (doplňte konkrétně) ………………………………………………………………………………………………………

11) Místo bydliště respondenta: a) žiji ve stejné obci, v níž se nachází mnou dnes navštívený regenerovaný brownfield (přejděte k otázce 12), b) přijel jsem z jiné obce stejného kraje, ve které se nachází mnou dnes navštívený regenerovaný brownfield, c) přijel jsem z jiného kraje na území ČR - specifikujte z jakého……………………… 12) Pohlaví respondenta: a) muž b) žena 13) Věk respondenta: méně než 18 18–24 25–34 35–44 45–54 55–64 65 a více 14) Vzdělání respondenta: a) základní b) středoškolské bez maturity c) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné e) VŠ 15) Profese respondenta: a) studentb) zaměstnanec c) OSVČ/Podnikatel d) důchodce e) osoba na rodičovské dovolené Děkujeme Vám za váš čas a spolupráci na projektu!

48