MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta
Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Brna a okresu Brno-venkov
Bakalářská práce
2013
Lukáš Václavek
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Brna a okresu Brno-venkov“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:
Lukáš Václavek:
Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval všem, kteří mi během práce pomáhali. Především děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Lenochovi, Ph.D. za cenné rady, koncepční a metodickou pomoc. Děkuji také svým přátelům a rodině, kteří mi vyšli vstříc při zpracování bakalářské práce. Výše opomenutým, kteří mi také pomohli, děkuji mnohokrát.
Jméno / Name Lukáš Václavek
Název práce Marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Brna a okresu Brnovenkov
The title of work Marketing study of user satisfaction constructions on the territory of Brno and Brnocountry district.
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá marketingovou studii spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Brna a okresu Brno-venkov. Hlavním cílem práce je získat a vyhodnotit názory, zkušenosti a fakta týkající se dřevostaveb v jedinečném průzkumu, který v ČR dosud nebyl proveden. Tyto výsledky mohou být dále využity při marketingových krocích pro další osvětu a přiblížení dřevostaveb veřejnosti či odborníkům.
Klíčová slova Dřevostavby, marketingová studie, spokojenost uživatelů, okres Brno-město, okres Brno-venkov.
Abstract The Bachelor thesis deals with a marketing study of satisfaction of wooden structures users residing within the City of Brno and Brno-venkov Districs. The main objective of the thesis is to obtain and evaluate opinions, experiences, and facts related to wooden structures in a unique survey, the first ever conducted in the Czech Republic. The results obtained may be further utilised in marketing for education and explanation of wooden structures both to experts and the public.
Key words Wooden houses, marketing studies, user satisfaction, City of Brno, Brno-venkov Districs.
Obsah 1.
Úvod .......................................................................................................................... 1 1.1
Počátek dřevostaveb v Čechách ......................................................................... 1
1.2
Dřevostavby v Čechách v letech 1900 - 1948 .................................................... 5
1.3
Dřevostavby v Čechách v letech 1948 - 1989 .................................................... 6
1.4
Dřevostavby v Čechách po roce 1989 ................................................................ 7
2.
Cíl práce..................................................................................................................... 9
3.
Literární přehled ...................................................................................................... 10 3.1
3.1.1
Směna........................................................................................................ 11
3.1.2
Trh ............................................................................................................. 11
3.1.3
Obchodníci a zákazníci ............................................................................. 11
3.1.4
Trh – vymezený podnikatelský prostor .................................................... 12
3.1.5
Trh jako instituce tvořená lidmi ................................................................ 12
3.1.6
Charakteristika trhu................................................................................... 12
3.2
Marketingový výzkum ..................................................................................... 13
3.2.1
Příprava a realizace výzkumu ................................................................... 14
3.2.2
Technika sběru marketingových údajů ..................................................... 16
3.3
Zákazník ........................................................................................................... 16
3.3.1
Znalost zákazníka ..................................................................................... 16
3.3.2
Rozhodování zákazníka ............................................................................ 18
3.4
Typy dřevostaveb ............................................................................................. 19
3.4.1
Srubové stavby .......................................................................................... 19
3.4.2
Hrázděné stavby ........................................................................................ 20
3.4.3
Balloon-Frame, Platform-Frame ............................................................... 20
3.4.4
Rámové stavby .......................................................................................... 22
3.4.5
Skeletové stavby ....................................................................................... 23
3.4.6
Masivní dřevěné stavby ............................................................................ 24
3.5
4.
Marketing ......................................................................................................... 10
Proč zvolit dřevostavbu .................................................................................... 25
3.5.1
Výhody dřevostaveb ................................................................................. 25
3.5.2
Nevýhody dřevostaveb ............................................................................. 26
Materiál.................................................................................................................... 28 4.1
Okresy Brno-město a Brno-venkov ................................................................. 28
4.2
Lesy v okresech Brno-město a Brno-venkov ................................................... 30
4.3
Populace Brno-město Brno-venkov ................................................................. 30
4.4
Stavebnictví v okresech Brno-město, Brno-venkov......................................... 31
5.
Metodika .................................................................................................................. 32
6.
Řešení ...................................................................................................................... 33
7.
Výsledky .................................................................................................................. 34 7.1
Výsledné grafy ................................................................................................. 34
7.1.1
Výsledné grafy – uživatelé dřevostaveb ................................................... 34
7.1.2
Výsledné grafy – dřevostavba zákazníků ................................................. 38
7.1.3
Výsledné grafy – rozhodnutí zákazníků pro dřevostavbu ........................ 41
7.1.4
Výsledné grafy – zkušenosti zákazníků s dřevostavbami ......................... 43
7.2
Sumarizace výsledků ........................................................................................ 48
7.2.1
Uživatelé dřevostaveb ............................................................................... 48
7.2.2
Dřevostavba zákazníků ............................................................................. 49
7.2.3
Rozhodnutí zákazníků pro dřevostavbu .................................................... 49
7.2.4
Zkušenosti zákazníků s dřevostavbami..................................................... 49
8.
Realizační výstup..................................................................................................... 50
9.
Diskuze .................................................................................................................... 51
10. Summary.................................................................................................................. 53 11. Závěr ........................................................................................................................ 54 12. Přehled použité literatury ........................................................................................ 55 12.1
Knižní zdroje .................................................................................................... 55
12.2
Internetové zdroje............................................................................................. 56
13. Přílohy ..................................................................................................................... 57 13.1
Dotazník ........................................................................................................... 57
Seznam obrázků Obr. 1 První ochrana člověka před povětrnostními vlivy ....................................................... 1 Obr. 2 Slovanské obydlí ......................................................................................................... 2 Obr. 3 Jihočeská lidová architektura ...................................................................................... 3 Obr. 4 Hrázděná stavba z oblasti Krušných hor ..................................................................... 3 Obr. 5 Zděný dům s doškovou střechou z oblasti východní Moravy ..................................... 4 Obr. 6 Hamr v Dobřívi využíván k ražení mincí .................................................................... 4 Obr. 7 Montovaný dům RD Jeseník ....................................................................................... 6 Obr. 8 Základní pojmy marketingu ...................................................................................... 10 Obr. 9 Marketingový výzkum .............................................................................................. 14 Obr. 10 Srubová stavba ........................................................................................................ 19 Obr. 11 Hrázděná stavba ...................................................................................................... 20 Obr. 12 Systém Balloon-Frame ............................................................................................ 21 Obr. 13 Systém Platform – Frame ........................................................................................ 21 Obr. 14 Rámová stavba ........................................................................................................ 22 Obr. 15 Skeletový systém ..................................................................................................... 23 Obr. 16 Masivní dřevostavba ............................................................................................... 24 Obr. 17 Mapa okresu Brno – město, Brno – venkov a místa sběru dat ................................ 29 Obr. 18 Lesnatost ČR ........................................................................................................... 30 Obr. 19 Věková kategorie uživatelů dřevostaveb ................................................................. 34 Obr. 20 Majitelé dřevostavby ............................................................................................... 34 Obr. 21 Věková kategorie uživatelů dřevostaveb - ženy ..................................................... 35 Obr. 22 Věková kategorie uživatelů dřevostaveb – muži ..................................................... 35 Obr. 23 Dosažené vzdělání žen - majitelů dřevostaveb........................................................ 36 Obr. 24 Dosažené vzdělání mužů - majitelů dřevostaveb .................................................... 36 Obr. 25 Předchozí bydlení uživatelů dřevostaveb ................................................................ 37 Obr. 26 Velikost obce, z nichž pochází uživatelé................................................................. 37 Obr. 27 Typ dřevostavby vybraný uživatelem ..................................................................... 38 Obr. 28 Typ projektu vybraný uživatelem............................................................................ 38 Obr. 29 Zvolený dodavatel stavby........................................................................................ 39 Obr. 30 Počet pater dřevostavby........................................................................................... 39 Obr. 31 Počet místností ........................................................................................................ 40 Obr. 32 Zvolený druh vytápění ............................................................................................ 40 Obr. 33 Vybavení dřevostavby ............................................................................................. 40 Obr. 34 Získané informace o dřevostavbách ........................................................................ 41 Obr. 35 Očekávání od dřevostavby ...................................................................................... 41 Obr. 36 Proč se zákazníci rozhodli pro dřevostavbu ............................................................ 42 Obr. 37 Výhody dřevostaveb – na základě zkušeností ......................................................... 43 Obr. 38 Nevýhody dřevostaveb – na základě zkušeností ..................................................... 44 Obr. 39 V čem dřevostavba příjemně překvapila ................................................................. 45 Obr. 40 V čem dřevostavba zklamala................................................................................... 45 Obr. 41 Hodnocení dřevostavby ........................................................................................... 46 Obr. 42 Pořídili by si zákazníci opět dřevostavbu? .............................................................. 46 Obr. 43 Co si myslí zákazník o kvalitě dřevostavby ............................................................ 47 Obr. 44 Co si myslí zákazník o ceně dřevostavby................................................................ 47 Obr. 45 Co si myslí zákazník o dřevostavbě ........................................................................ 48
1. Úvod Dřevo a kámen patří mezi nejstarší stavební materiály používané již při prvních pokusech člověka o vytvoření přístřeší. Jako stavební materiál je dřevo v porovnání s jinými konstrukčními materiály hodnoceno všeobecně velmi pozitivně. Je to především proto, že je jednak obnovující surovinou, je možno jej opětovně použít nebo jinak zhodnotit, přičemž je minimalizováno množství odpadu. Jeho použití v nosných konstrukcích různých typů staveb u nás bylo, v období prudkého rozvoje ostatních stavebních materiálů, především betonu a oceli, po dlouhá léta opomíjeno. V některých evropských zemích má však dlouholetou nepřerušenou tradici a výrobci dřevěných konstrukcí a staveb vyvíjeli stále nové a dokonalejší výrobní technologie a stavební systémy, které mají stále lepší mechanicko-fyzikální vlastnosti (Ďurica a kol. 2010).
1.1 Počátek dřevostaveb v Čechách I když vývoj staveb ze dřeva, od dob pravěku až do dnešního dne, nelze celý spolehlivě doložit, existuje řada nálezů, ze kterých je možné alespoň částečně rekonstruovat celý vývoj a rozvíjení kultury života lidstva na zemi. Nejstarší nálezy, dokazující využití dřeva při budování lidských obydlí, pochází ze starší doby kamenné v podobě pozůstatků, přístřešků a stanových obydlí, která si lovci a rybáři budovali ze dřeva, kůry, větví, kostí a kůží ulovených zvířat.
Obr. 1 První ochrana člověka před povětrnostními vlivy
1
Další nálezy svědčí o nástupu konstrukce domu se svislými stěnami a konstrukčně oddělenou střechou v období mladší doby kamenné (neolitu), ve které je rovněž datován vznik zemědělství a počátek chovu dobytka. Způsob života ovlivňoval uspořádání osad a sídlišť i půdorysy jednotlivých domů. Ty byly budovány ze dřeva a hlíny a celá osada byla ohraničena jednoduchou dřevěnou palisádou, případně příkopem. Stěny domů se většinou vyplétaly proutím a potom vymazávaly hlínou. Postupný vývoj staveb ze dřeva souvisel rovněž s vývojem dovednosti člověka a vynálezem prvních nástrojů, které mu umožnily dřevo opracovat. Prvními pokusy o spojování dřev ve stavbách bylo svazování tyčoviny pomocí lýka. Později člověk využíval jako přirozenou podpěru vidlici ve větvích a za počátek konstrukčních spojů, ze kterých se později vyvinuly dnešní tesařské spoje, lze považovat vytvoření otvoru a čepu pro spojení dvou tyčových prvků v konstrukci (Vaverka, Havířová, Jindrák a kol. 2008). Mezi roky 400 až 550 našeho letopočtu se na našem území začali usazovat Slované, kteří se zde již usadili natrvalo. Z archeologických nálezů vyplývá, že stavěli stejný typ obydlí, jako Keltové.
Obr. 2 Slovanské obydlí Na venkově se tento typ obydlí udržel až do středověku, zatímco v raně středověkých hradištích se začaly stavět vyspělejší roubené stavby. Mezi 13. až 15. stoletím se vytvořila tzv. lidová architektura na vesnici, která zachovala svojí podobu až do 19. století. Lidová architektura se diferencovala podle regionů i podle dostupnosti stavebních materiálů. 2
Obr. 3 Jihočeská lidová architektura V pohraničí, obydleném převážně kolonizátory z německy mluvících zemí se stavěli převážně hrázděné stavby.
Obr. 4 Hrázděná stavba z oblasti Krušných hor Tento typ staveb vznikl ve 12. století v oblastech, kde převažují listnaté lesy. Základem je vizuálně přiznaná nosná kostra z převážně listnatého řeziva. Životnost hrázděných staveb je při správné údržbě vysoká (Ďurica a kol. 2010).
3
Pro oblast střední a jihovýchodní Moravy byl typickým venkovským obydlím zděný nebo roubený dům s doškovou střechou.
Obr. 5 Zděný dům s doškovou střechou z oblasti východní Moravy Dřevo nebylo z daleka našimi předky využíváno jen ke stavbě obydlí nebo sakrálních staveb (kostely, zvonice aj.), ale i strojů (vodní mlýny, hamry aj.).
Obr. 6 Hamr v Dobřívi využíván k ražení mincí
4
1.2 Dřevostavby v Čechách v letech 1900 - 1948 Vývoj dřevostaveb u nás v průběhu 20. století úzce souvisí s extenzivním vývojem výstavby montovaných dřevěných domů v Německu, kde v roce 1919 vznikla společnost „das BAUHAUS“ zabývající se výrobou montovaných domů průmyslovým způsobem. Tohoto trendu využily i dřevařské závody na severu Slovenska a zakoupily švédskou licenci na výrobu montovaných domů. Jejich snaha, však nebyla korunována úspěchem. I přes betonářskou a cihlářskou loby existovalo v ČSSR několik, převážně státních podniků, které zajišťovaly výstavbu objektů dodavatelsky (bytových, zemědělských i průmyslových) a vyvíjely dál svou vlastní výrobu montovaných domů z materiálů na bázi dřeva. Patřily sem např.: Dřevařský průmysl Praha, Dřevařský podnik Žilina, Rudné doly Jeseník (RD licence OKAL), DZ Šumperk (UNIMO buňky), Bučina Zvolen, Drevina Turany (tělocvičny, prodejny, sklady) a další (Ďurica a kol. 2010). Byly to pokusy na úrovni té doby a odpovídaly tehdejším technologickým možnostem. V Turanech na úpatí Velké Fatry jsou do dnešních dnů zachovány pokusy z let 1956 až 1995. Je tu možnost zhlédnout chronologický vývoj těchto pokusů o znovuvzkříšení výroby montovaných domů. Domy jsou dodnes obývány lidmi, kteří jsou úzce spojeni s dřevařskou výrobou. Příčin nízkého využití dřeva bylo více. Podle Zákonu č. 22/1953 Sb., který přijal zákonná opatření o Státní dřevařské inspekci, v podstatě degradoval v našem státě dřevo na materiál vhodný na nenáročné konstrukce (chaty) a nevhodný pro konstrukční systémy objektů. Tento názor postupně přijala i značná část veřejnosti. I když máme v ČR celou řadu příkladů svědčících o kvalitách a přednostech dřevostaveb. Příkladem může být lázeňský dům v Karlově Studánce z 1. pol. 20. století i horské chaty na Pustevnách v Beskydech v nadmořské výšce 1000 m. Dále domky postavené v rámci poválečné obnovy bytového fondu na Ostravsku. Tyto jednoduché přízemní dřevěné domky se sedlovou střechou byly stavěny na dobu 20 let, ale při běžné údržbě fungují dodnes a některé jsou svépomocí modernizovány a vylepšovány.
5
1.3 Dřevostavby v Čechách v letech 1948 - 1989 V roce 1961 byl založen v Německu předchůdce dnešního svazu výrobců montovaných domů, jenž významnou měrou přispěl k propagaci a zvýšení kvality. Výrobci ve svazu museli dodržovat kvalitativní standard, který zaručoval zákazníkům, že dostanou to, co si objednali. V roce 1973 v době energetické krize mohli výrobci montovaných domů bez změn v konstrukci velmi pružně zareagovat na, v té době nově zavedené k-hodnoty, které klasifikovaly stavby dle energetické náročnosti. Montované domy se vešly do kategorie energeticky úsporných domů, protože měly méně tepelných ztrát, díky již vyvinuté konstrukci stěn. Jen v roce 1978 bylo v Německu postaveno cca 22 000 těchto montovaných domů. V bývalém Československu byla počátkem 70. let zakoupena licence
na výrobu
a montáž
montovaných dřevostaveb od německé
firmy
„OKAL“. Jejich výrobou byl pověřen tehdejší RD Jeseník.
Obr. 7 Montovaný dům RD Jeseník Na tehdejší dobu to byla zajímavá a moderní stavba s variabilitou od 2+kk do 4+kk a také cenové relace byly na tu dobu poměrně zajímavé. Přesto ale nedošlo k jejich masovému rozšíření. Na českém trhu je pojem „OKAL“ spíše brzdou než synonymem moderního a kvalitního bydlení i přesto, že německá firma „OKAL“ dodnes úspěšně podniká v oboru dřevěných montovaných staveb na evropských trzích. Laická veřejnost si totiž neuvědomuje, že rozdíly mezi materiály, které se používaly v 70. letech a dnešními materiály a technologiemi 6
jsou podobné jako mezi automobily Škoda ze 70. let a dnešními modely. Pojem „OKAL“ tak v jejích očích zůstal levným výrobkem s nedostatečnou tepelnou i protihlukovou izolací. Výrobci montovaných domů v Německu patřili k prvním stavebním společnostem, které ve svých stavbách masivně prosazovaly energetickou úsporu.
1.4 Dřevostavby v Čechách po roce 1989 V posledních dvaceti letech se stavby ze dřeva a z materiálů na bázi dřeva dostávají do popředí zájmu investorů i veřejnosti. Neustále roste podíl dřevostaveb na bytové výstavbě (z necelého procenta na více než 3 procenta). Dřevo se stále ve větší míře uplatňuje jako konstrukční materiál. V roce 1989 byla při svazu výrobců založena „Společnost pro kvalitu“, která zpracovala seznam kvalitativních podmínek. Tyto podmínky se každým rokem vylepšovaly a vylepšují tak, že dnes stojí na nejvyšší možné technické úrovni. V Německu od poloviny 90. let začali výrobci montovaných domů stále více spolupracovat s architekty, takže byli schopni oslovit i jiné skupiny zákazníků než doposud. V roce 1995 se podruhé změnila tepelně technická norma. Členové svazu výrobců montovaných domů v Německu, mají opět náskok a překračují tuto normu o cca 40% a začínají budovat tzv. nízkoenergetické domy. Do montovaných domů se zabudovávají nejnovější technologická a úsporná zařízení (centrální vysavače, solární zařízení, větrací jednotky, rekuperace, tepelná čerpadla apod.). V bývalém Československu se po roce 1989 výrobou montovaných domů začalo zabývat množství nově založených firem. Tento trend spíš uškodil, než by podpořil vývoj a zájem o tento druh výstavby. Jen málo firem se zabývalo stavební fyzikou, kvalitou výroby, designem, technologickými postupy a dalšími navazujícími obory, které v podstatné míře ovlivňují konečné dílo. Z těchto a dalších důvodů počet montovaných dřevěných rodinných domů od roku 1989 nerostl tak rychle, jak se původně předpokládalo. Po roce 2000 se společnosti v Německu začaly více věnovat individuálním projektům, úspoře energií, zisku ze sluneční energie přes zasklené jižní fasády a výstavbě pasivních domů. V roce 2005 byl podíl montovaných domů na německém trhu 14%. Po roce 2000 je možno konstatovat, že v Čechách se stále více, i když obtížně, prosazují dře-
7
vostavby nejen ve výstavbě rodinných domů, ale také bytových domů, ubytoven, mateřských škol, v řadové výstavbě jiných občanských a průmyslových staveb. V České republice je dřevo jako stavební materiál, po letech určité stagnace, znovu ve stavebnictví objevováno především pro jeho příznivé mechanicko-fyzikální vlastnosti a nízkou energetickou náročnost při zpracování. Řada výrobců v oblasti zpracování dřeva se dnes orientuje na výrobu dřevostaveb, což je do značné míry dáno právě tím, že rozvoj ekonomiky je na celém světě ovlivňován energetickými problémy a vyspělé státy hledají možnosti úspory energií všeho druhu. Můžeme jen konstatovat, že přes všechny snahy a propagaci je podíl montovaných staveb na stavebním trhu v Čechách ještě stále, oproti sousedním státům nízký. Zaostáváme oproti zbytku světa nejen v dřevostavbách samotných, ale také ve výstavbě dřevěných konstrukcí, jak již bylo konstatováno, zkušenosti i příklady tady jsou. Velkou měrou k tomu přispívají neopodstatněné tradující se předsudky a mýty, chybějící soustředěná a cílená kvalifikovaná osvěta a propagace. Obecná neochota učit se novému podporuje nedůvěru ze strany architektů a realizačních firem. Proto je pro budoucnost dřevostaveb v České republice důležité, aby se opět vzbudil zájem o dřevostavby a dřevo jako stavební materiál. Společnosti zabývající se návrhem, výrobou nebo realizací potřebují znát názory či poznatky svých zákazníků. Tento výzkum má za úkol jako první v České republice zjistit a vyhodnotit tyto informace a pomoci svými závěry k zlepšení postavení dřevostaveb v České republice. [e2]
8
2. Cíl práce Zadáním bakalářské práce je marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Brna a okresu Brno-venkov. Hlavním cílem práce je zpracovat marketingovou studii spokojenosti uživatelů staveb na bázi dřeva na území města Brna a okresu Brno-venkov. Uvedená práce za tímto účelem vyhodnocuje získaná data a údaje, které slouží jako výstup dané problematiky. Dílčím cílem mohou být výsledky vyplývající ze sestaveného dotazníku, které mohou být dále využity pro přiblížení dřevostaveb široké veřejnosti či potencionálním budoucím zákazníkům. Data mohou být dále využity při marketingových krocích jednotlivých společností, zabývajících se dřevostavbami a pomoci tak zvyšování prodejů a výstavby dřevostaveb v okresech Brno – město, Brno – venkov nebo na území celé České republiky. Zvýšení výstavby dřevostaveb za použití místních surovin také znamená zlepšení situace v lesnictví, dřevařství a napomáhá k zlepšení situace na trhu práce v daném regionu.
9
3. Literární přehled 3.1 Marketing Marketing je pochopení zákazníka a návrh řešení, která poskytují: • • •
spokojenost zákazníkům zisk výrobcům přínosy akcionářům Marketing je společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny
získávají to, co potřebují a požadují prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotných výrobků s ostatními. Tato definice předpokládá užití a vysvětlení základních pojmů marketingu, viz Obr. 8.
Potřeby Požadavky
Výrobky
Hodnota Cena
Směna
Trhy
Zástupci na trhu
Marketing
Obr. 8 Základní pojmy marketingu Potřeby jsou výchozí pro marketing, potřeby jsou přirozenými vlastnostmi člověka, např. potřeba jídla, pití, bezpečí atd. Požadavky vyplývají z různého stupně uspokojování potřeb, stávají se poptávkou, jsou-li podloženy kupní silou. Lidé své potřeby uspokojují různými výrobky a službami. Využíváme pojmu výrobky a služby, abychom rozlišili hmotné a nehmotné předměty. Význam spočívá v jejich využívání pro uspokojování potřeb a tužeb (auto-doprava, klub-zábava, cestovní kancelář-pobyt). Je nutné, aby se výrobci nezaměřili jen na výrobek a jeho kvalitu, ale na to, jak uspokojí potřebu. Hodnota – cena – uspokojení. Spotřebitel si volí pro uspokojení svých potřeb z celé řady výrobků.
10
3.1.1
Směna Je potřeba si uvědomit, že všechny předcházející pojmy ještě nedefinují marketing. Ten se objevuje až rozhodnutím uspokojit potřebu (požadavek) směnou. Směna se uskutečňuje při splnění podmínek: •
Musí být alespoň dvě strany
•
Každá strana má něco, co by mohlo mít hodnotu pro druhou stranu
•
Každá strana je schopná komunikace a dodání
•
Každá strana má svobodu přijmout nebo odmítnout nabídku
•
Každá strana se domnívá, že je odpovídající nebo žádoucí jednat s druhou stranou Jestliže dojde k dohodě o směně, říkáme, že se uskutečnila transakce. Trans-
akce je základní jednotkou směny. Transakce tvoří obchod s hodnotami mezi dvěma stranami (naturální, peněžní atd.). Marketingová transakce je součástí vztahového marketingu. Zvlášť schopní prodejci se snaží vybudovat dlouhodobé důvěrné vztahy – výsledkem vztahového marketingu je marketingová síť složená z firem, mezi kterými jsou spolehlivé obchodní vztahy. 3.1.2
Trh Pojem směny vede k trhu. Trh je množina potenciálních zákazníků sdílejících potřeby nebo požadavky a ochotných, prostřednictvím směny, tyto požadavky uspokojit. Rozlišuje se mezi trhy zdrojů, trhy výrobců, vládní trhy, spotřebitelské trhy a další (Stávková, Dufek 1998).
3.1.3
Obchodníci a zákazníci Pojem trhů nás vede zpět k pojmu marketing. Marketing znamená činnost, vykonávanou ve vztahu k trhu. Marketing značí takovou práci s trhy, aby se uskutečnili směny. Podmínkou směny je, že má alespoň dvě strany. Ten kdo usiluje o směnu, to je obchodník, druhá strana méně aktivní, je zákazník. Za normálních podmínek je obchodník firmou sloužící trhu konečných uživatelů v konkurenčním prostředí.
11
3.1.4
Trh – vymezený podnikatelský prostor Dalším velmi důležitým krokem předcházejícím tvorbu marketingové koncepce je důkladné poznání podnikatelského prostoru – trhu, na kterém se podnik pohybuje. Takto analyzovaný trh je potom nutno rozdělit na jednotlivé tržní segmenty a s nimi pracovat (Stávková, Dufek 1998).
3.1.5
Trh jako instituce tvořená lidmi Je vymezen současnými a potencionálními zákazníky, současnou i vznikající konkurencí, současnými i potenciálními dodavateli a všemi ostatními účastníky (bankami, pojišťovnami a především různými obchodními články) a širokou veřejností. Podniky přicházejí do styku s různými trhy. Trhy, na nichž podnik realizuje své požadavky, jsou jeho zásobovací trhy. Tyto lze v hrubých rysech rozdělit na trhy pracovní, trhy zboží a služeb (surovina, půda, budovy, výrobní zboží, technologie, informace apod.) a trhy kapitálové.
3.1.6
Charakteristika trhu Rozhodující charakteristikou při prodeji je velikost trhu a znát tyto tři tržní veličiny: Tržní potenciál Tržní potenciál je celková možná absorpční schopnost trhu pro určitý výrobek, za určitou dobu ve vztahu ke všem nabízejícím. Představuje tedy nejvyšší možnou tržní poptávku. Tržní kapacita Tržní kapacita zahrnuje všechna realizovaná množství nebo obraty určitého výrobku všemi nabízejícími za určitou dobu. Tržní podíl Tržní podíl podniku je poměr mezi odbytem podniku a tržní kapacitou za určité období. Tento podíl ukazuje, jak silné je postavení firmy na trhu určitého výrobku ve srovnání s výrobky konkurenčními.
Všechny tři tržní veličiny mohou být sledovány k určitému datu.
12
Segmentace trhu Trh je možno z různých hledisek členit na tržní segmenty, které vytvářejí strukturu trhu. Segmentace znamená rozčlenění trhu do tržních segmentů, což jsou stejnorodé potenciální skupiny zákazníků. Kritéria segmentace mohou být různá.(geografická, sociální, atd.). Základem je, aby tyto skupiny byly vnitřně co nejvíce homogenní a z vnějšího pohledu co nejvíce heterogenní (Stávková, Dufek 1998).
3.2 Marketingový výzkum Hlavním cílem marketingového výzkumu je poskytnout podstatné a objektivní informace o situaci na trhu. Především se jedná o informace o zákazníkovi. Vedle těch základních, kdo to je (jeho osobní socioekonomické charakteristiky, vzdělání, místo bydliště, věk, ekonomická aktivita), kde a co nakupuje nebo nenakupuje, také to, jak je spokojen či naopak nespokojen s nabídkou, co by potřeboval. Právě se znalostí takových informací bychom měli dosáhnout lépe připravené nabídky a komunikace se zákazníkem. (Foret 2003)
Marketingový výzkum spočívá v: •
Identifikaci
•
Shromažďování
•
Analýze
•
Interpretaci
Marketingový výzkum je souhrn aktivit, které se uskutečňují na podporu manažerského rozhodování.
Marketingový proces má 3 části: •
Část analytickou – poznávání toků, hledání tržních příležitostí
•
Část realizační – příprava a realizace marketingových strategií
•
Část kontrolní – kontroluje průběh marketingových aktivit a jejich soulad se situací na trhu.
13
Marketingový výzkum:
Definování problémů a stanovení cílů
Orientační analýza situace
Sestavení plánu výzkumu
Sběr dat
Analýza dat
Prezentace výsledků Obr. 9 Marketingový výzkum Příprava výzkumu zahrnuje: a) Identifikaci problému b) Orientační analýzu situace c) Vytvoření plánu výzkumného projektu
Realizace výzkumu zahrnuje: d) Sběr dat e) Zpracování shromážděných dat f) Interpretace výsledků výzkumů 3.2.1
Příprava a realizace výzkumu a) Identifikace problému Daný problém se musí převést do takové podoby, aby byl řešitelný. Je nutné, aby přesně určil problém a otázky, na které by měl výzkum odpovědět. Základem je problém přesně definovat, stanovit jeho specifické rysy a pokusit se o předběžnou formulaci hypotézy, což je předběžná odpověď na otázku obsaženou v problému, kterou chceme potvrdit nebo vyvrátit.
b) Orientační analýza situace Jde v podstatě o ověření si hypotézy na základě předběžného shromáždění dostupných informací a názorů na problematiku. Hledáme především, kde leží podstata problému, zda podobné problémy prožívá konkurence nebo celá ekonomika nebo zda se jedná o specifický problém našeho výrobku.
14
c) Vytvoření plánu výzkumného projektu Poté, co byl problém identifikován a definován, byl vymezen směr jeho řešení, je nutno vytvořit určitý plán výzkumné činnosti. I zde je nutno dodržovat logický postup.
d) Sběr dat Sběr dat sestává ze samostatného shromažďování dat. Týká se jak Informací primárních, získávaných především v terénu tak i v sekundárních, získaných studiem dokumentů.
e) Zpracování shromážděných dat Zpracování se týká především primárních údajů, tyto je nutno: •
Upravit – prověřit úplnost a přesnost
•
Klasifikovat – údaje rozdělit do tříd a kategorií
•
Kódovat – převést slovní výrazy do numerických znaků tak, aby mohly být dále zpravovány výpočetní technikou
•
Technicky zpracovat – sestavit potřebné tabulky a grafy, jimiž jsou vyjadřovány výsledky výzkumu, jejich úkolem je podat názorný, srozumitelný a logicky uspořádaný obraz o zkoumaných jevech, především o jejich vývoji, struktuře a závislosti
f) Interpretace výsledků Závěry představují stručné a jasné slovní konstatování bez dalších statistických údajů (Stávková, Dufek 1998).
15
3.2.2
Technika sběru marketingových údajů Primární informace můžeme získat třemi způsoby: •
Pomocí experimentálních technik
•
Pozorováním
•
Dotazovací technikou
Pro zisk informací byl vybrán způsob formou dotazování. Dotazování je typickou metodou marketingového výzkumu. Dotazování znamená verbální kontakt s respondentem prostřednictvím záznamového média (písemně – pomocí dotazníků, audiotechniky apod.). Dotazník je možno začít formulovat, jestliže je znám účel a cíle výzkumu. Převod cílů výzkumu do požadavků na informace se uskutečňuje na bázi vypracování seznamu informací, které je třeba zjistit, aby bylo stanoveného cíle dosaženo. Dotazníky jsou velmi pružným nástrojem, protože nabízejí široké spektrum možností, jak klást otázky. Dále musí být dotazníky velice pečlivě sestaveny a odzkoušeny a nedostatky musí být odstraněny před uplatněním v širokém měřítku. Osobní dotazování je nejvšestrannější a umožňuje položit mnohem více otázek i dodatečná pozorování respondenta. Na druhé straně tento způsob dotazování je nejnákladnější a vyžaduje dobrou organizační přípravu a určitý dohled. Může také být do značné míry zaujatý a odpovědi mohou být zdeformované dotazovatelem.
3.3 3.3.1
Zákazník Znalost zákazníka Znalost zákazníka znamená v podstatě komunikaci především do firmy. Informace a poznatky se tímto způsobem přenášejí například od pracovníků první linie, kteří jsou v osobním a každodenním kontaktu s trhem, konkurencí a zákazníky k marketingovým manažerům a vedení podniku. Možností poznávat své zákazníky je však více. V dnešní době se zákazník stává klíčovým partnerem veškeré podnikatelské činnosti a právě proto je spokojený zákazník hlavním smyslem veškeré podnikatelské činnosti. Podobně jako v politice i v podnikání se dnes hovoří o de16
mokracii, kdy jsou firmy ovlivňovány přáními a požadavky zákazníků, veškerá jejich činnost se zaměřuje na maximální uspokojení těchto přání a požadavků (Spáčil 2003). Při orientaci nabídky pro zákazníky bychom měli dobře znát jejich potřeby, přání a názory, pokud možno ještě dříve, než začneme náš produkt nabízet.
Spokojený zákazník Proč bychom měli zákazníkovi a jeho spokojenosti věnovat maximální pozornost a péči? Minimálně z následujících důvodů: •
Spokojený zákazník nám zůstane nadále věrný a udržet si zákazníka vyžaduje pětkrát méně úsilí, času a peněz, než získat nového
•
Spokojený zákazník předá svoji dobrou zkušenost minimálně třem dalším, a to velice účinnou a neplacenou formou ústního podání v osobní komunikaci
•
Spokojený zákazník k nám bude velmi otevřený a je ochoten nám sdělit své zkušenosti a poznatky s užíváním našeho produktu, případně i s konkurenční nabídkou, svými podněty nás navádí k novým zlepšením a inovacím
•
Spokojený zákazník vyvolává zpětně u našich zaměstnanců pocit uspokojení a hrdosti na svou práci a firmu
Nespokojený zákazník Význam spokojeného zákazníka je tedy jasný. Co však dělat s nespokojenými? Stížnost od nespokojených zákazníků se vyskytuje velmi vzácně, uvádí se, že si stěžují pouze 4 % nespokojených zákazníků. Proto bychom měli stížnostem věnovat maximální pozornost. Velká většina zbývajících nespokojených nás totiž dříve nebo později opustí. I když důvody ztráty zákazníků mohou být jiné než pouze jejich nespokojenost, ve velké většině je prvořadou příčinou právě nespokojenost s naším produktem (14 %) a hlavně s naším přístupem a přístupem našich zaměstnanců (68 %). Nespokojený zákazník sdělí své problémy minimálně deseti dalším (13 % nespokojených dokonce sdělí svoji špatnou zkušenost dvaceti dalším lidem). 17
Kdo je nespokojený, spokojený a potěšený zákazník?
Úroveň uspokojení či neuspokojení potřeb zákazníků je, kromě osobních zkušeností při nákupu, v zásadě dána dvěma složkami – jejich očekávání před nákupem a hlavně zkušenostmi po nákupu s používáním produktu. Nespokojenost vychází z neuspokojených očekávání. Jestliže například na základě přehánějící reklamy si zákazník učinil představu, která se mu koupí produktu nesplnila, a byl zklamán, nejspíš se bude snažit, již nepřijít do kontaktu s naší firmou. Pokud zkušenost s naší nabídkou odpovídá představám, které zákazník měl před jejím zakoupení, je spokojen. Avšak jestli se nám podaří překonat zákazníkova očekávání, produkt ho potěší a příjemně překvapí, zůstane nám věrný a bude se těšit na naši příští nabídku. Na rozdíl od spokojeného zákazníka, který získal to, co očekával, potěšený zákazník získal víc, než očekával, a má potřebu se s tím pochlubit ještě někomu jinému. 3.3.2
Rozhodování zákazníka Pro stručné shrnutí použijeme komplexní model, který vyjadřuje chování a rozhodování zákazníků v pěti stádiích:
1) Stadium rozpoznávání svých potřeb – zde se projevují individuální odlišnosti vycházející z rozdílných demografických charakteristik, životního stylu, osobnostních charakteristik, znalostí, postojů, motivací zákazníků. Neméně silně působí také vlivy prostředí - socioekonomické, kulturní či rodinné. 2) Stadium vyhledávání informací – zákazník může využít informace osobních zkušeností, informace ze sdělovacích prostředků a informace z okolí. 3) Stadium vyhodnocení variant nabídky – což znamená pro zákazníka předně nutnost být vystaven působení nabídky, věnovat jí pozornost, pochopit ji, přijmout ji a nakonec si ji udržet v paměti. 4) Stadium rozhodnutí – zda a co zákazník koupí 5) Vyhodnocení nákupu – zde jde především o to, zda je zákazník se zakoupeným produktem spokojen či naopak nespokojen (Foret 2003).
18
Pro navázání vztahu se zákazníkem je nejdůležitější náležitá informace o nabídce a o jejích přednostech. Proto by firmy zabývající se dřevostavbami měly umět sdělit, zaujmout a informovat zákazníka o podstatných vlastnostech a přínosech konkrétní nabídky.
3.4 Typy dřevostaveb 3.4.1
Srubové stavby Jedná se o nejstarší typ konstrukce dřevostaveb, který výrazně ovlivnil vývoj dřívější architektury dřevěných staveb a je široce rozšířený. Srubové stavby postavené do pro ně tradičního stavebního prostředí se ovšem nehodí do obrazu současných staveb. Tradiční srubová stavba patří především do horského regionu a vyžaduje odborníky, kteří jsou schopni takové stavby konstrukčně správně postavit (Kolb 2007). Charakteristické znaky srubových staveb: • umělecké rohové spoje • velká spotřeba dřeva • speciální výběr dřeva • pevné uspořádání půdorysu • sednutí (Kolb 2007)
Obr. 10 Srubová stavba
19
3.4.2
Hrázděné stavby Hrázděné stavby se vyvinuly spíše tam, kde dřevo nebylo k dispozici v takovém množství, jaké je potřebné (např. pro srubové stavby). U hrázděných staveb je možné spíše používat krátké části listnatého dřeva. Až do poloviny 19. století se vyráběly převážně hrázděné stavby, jejichž hlavní nosná konstrukce a tedy i vyzdívka zůstala viditelná. Dříve se hrázděné stavby omítaly, aby napodobovaly masivní stavby z kamene a zdiva. Věřilo se, že se tímto způsobem stanou domy bezpečné proti požáru (Kolb 2007). Charakteristické znaky hrázděných staveb: • nosná kostra může být oboustranně obložena (podle tradičního vzoru je ale zvenku viditelná) • především čisté spoje dřeva s čepy, zapuštěními a plátováním • jednoduchá montáž (Kolb 2007)
Obr. 11 Hrázděná stavba 3.4.3
Balloon-Frame, Platform-Frame S požadavkem na rychlou výstavbu se ve Spojených státech zrodil zvláštní druh dřevěných staveb a architektury - konstrukce Ballon-Frame a Platform-Frame. Jedná se o žebrový stavební systém ze dřeva, který se sestává ze sloupků postavených v malých vzdálenostech, které jsou vyztuženy prkny nebo deskami na bázi dřeva, přitlučenými hřebíky (Kolb 2007). Balloon-Frame (nosná konstrukce s průběžnými sloupky) U systému Balloon-Frame procházejí stěnové sloupky průběžně přes dvě nebo více podlaží. Spodní a horní uzavření tvoří vodorovná prkna (prahy a vaznice). Stropní nosníky jsou uloženy na stojaté fošně, která je zapuštěna do zářezů stěnových sloupků (Kolb 2007).
20
Obr. 12 Systém Balloon-Frame Platform-Frame (plošinová konstrukce) Charakteristickým znakem Platform-Frame je poschoďová skladba. Plošina se během stavby používá jako pracovní plocha a výrobní místo. Tento konstrukční systém umožňuje standardizaci a prefabrikaci a používání normalizovaných konstrukčních prvků. Kromě toho je tento způsob stavění velmi flexibilní vzhledem ke konstrukci i architektonickému řešení (Kolb 2007). Charakteristické znaky sloupkových staveb: • malá možnost předvýroby • vysoká pracnost na staveništi • budova je vyztužena plášti • konstrukce je oboustranně obložena • štíhlé, vysoké průřezy • těsná vzdálenost sloupků (Kolb 2007)
Obr. 13 Systém Platform – Frame 21
3.4.4
Rámové stavby Pro rámové dřevostavby jsou charakteristické malé průřezy dřevěných profilů a malá vzdálenost nosných stojek. Celý nosný rám je vytvořen z profilů jednotných rozměrů, nejčastěji používaným rozměrem v evropských zemích je průřez 60x120 mm. Ten je v posledních letech často nahrazován průřezem 60x180 mm, opět z důvodu zvýšení požadavků na tepelnou izolaci obvodových stěn (Havířová, Z., 2008). Nosné stěny dřevěných rámových domů jsou tvořeny svislými stojkami, které jsou rozmístěny v pravidelných osových vzdálenostech (většinou 400, 600 nebo 625 mm). Stojky jsou spojeny s dolním a horním vodorovným pasem na tupý sraz pomocí hřebíků. Tím je vytvořen dřevěný rám (Havířová 2008). Charakteristické znaky dřevěných rámových staveb: • volnost architektonického řešení • jednoduchý konstrukční systém • opakující se detaily • nosná kostra se skládá ze štíhlých, standardizovaných průřezů • celkové vyztužení oplášťováním • jednoduchá dostupnost materiálu • podlažní výstavba • spoje kontaktními styky a mechanickými spojovacími prostředky • rastrový rozměr 400 - 700 mm, přednostně 625 mm • konstrukce oboustranně obložená • krátká doba výstavby, jsou možné různé stupně předvýroby (Kolb 2007).
Obr. 14 Rámová stavba
22
3.4.5
Skeletové stavby Dřevěné skeletové stavby se vyvinuly z hrázděných staveb a jsou jedním z nejstarších druhů konstrukce, dnes často označovaných jako „historický skelet". Nosná konstrukce stěn u hrázděné stavby je tvořena z dřevěných prvků masivního průřezu. Jednotlivé prvky byly tesané, vzájemné spojení se provádělo tesařskými spoji a tato dřevěná kostra musela být schopna přenést veškeré zatížení na ni působící až do základů (Havířová 2008). Charakteristické znaky skeletových staveb: • velká kompoziční volnost, variabilní řešení půdorysu • nosný skelet a stěny ohraničující prostor zůstávají vzájemně nezávislé • škála rozměrů podle rastru a modulu • dřevěný skelet může být uvnitř nebo venku viditelný nebo také oboustranně zakrytý • u stěnových, stropních a střešních prvků je možnost předvýroby (Kolb 2007)
Obr. 15 Skeletový systém
23
3.4.6
Masivní dřevěné stavby Masivní stavba ze dřeva je stavba, u které je nosná část stěny vytvořena z řeziva masivního průřezu jako např. srubové stavby nebo z opracovaných přířezů, které jsou vzájemně spojeny do masivních desek skládáním, vrstvením nebo lepením do různých tvarů. Stěna takové to stavby již dnes nesplňuje z důvodu vysokých požadavků na tepelnou ochranu budov předepsanou hodnotu součinitele prostupu tepla, proto je většinou nosná masivní část stěny ještě doplňována vrstvou tepelně-izolační nebo dalšími potřebnými vrstvami podle typu konstrukce (Havířová, Z., 2005). Charakteristické znaky masivních dřevěných staveb: • nosná vrstva z masivní, plošně působící desky • masivní podíl je nejméně 50% uzavřené nosné vrstvy • plošně působící nosný systém je tvořen velkorozměrovými plošnými dílci nebo konstrukčními prvky malého formátu • jednovrstvé systémy spojované hřebíky nebo hmoždíky i vícevrstvé systémy slepené příčně nebo křížově nebo spojované hmoždíky • většinou poschoďová výstavba, avšak jsou možné také průběžné stěny a zavěšené stropy • příčně nebo křížově slepené systémy jsou vysoce rozměrově stabilní • redukovaný počet vrstev konstrukčního prvku, protože nosná konstrukce, ohraničení prostoru, těsnící rovina atd. podle systému jsou výhradně vytvořeny masivními dílci nosné konstrukce • masivní dřevěné konstrukční prvky odebírají vlhkost ze vzduchu místnosti, tuto vážou a v suchých obdobích ji opět odevzdávají • rozličné konstrukční systémy jsou většinou vztaženy na výrobek a změřeny podle výrobce (Kolb 2007).
Obr. 16 Masivní dřevostavba 24
3.5 Proč zvolit dřevostavbu V okamžiku výběru svého budoucího bydlení zákazník volí typ konstrukce dle různých požadavků. Ve chvíli, kdy se rozhoduje pro dřevostavbu, může zvažovat i klady a zápory dřevostaveb, které jsou mnohdy opředeny mýty a domněnkami. Proč tedy zvolit právě dřevostavbu?
3.5.1
Výhody dřevostaveb Mezi výhody dřevostaveb z pohledu užívání patří: •
Rychlost výstavby (do 6 – 12 týdnů dle použité technologie může být postavena dřevostavba na klíč). To je důležité např. při prodeji jedné nemovitosti a rychlého přestěhování se do nové dřevostavby, která je financována z prodeje předchozího bydlení. Dnes už nemusí zákazníci čekat na postavení svého vlastního bydlení několik let, jak bylo obvyklé ještě před rokem 1989.
•
Suchý proces výstavby, který nevyžaduje technologické přestávky na vyschnutí či vyzrání materiálů a tím umožní rychlou výstavbu bez čekání na zahájení dalších fází stavebních prací. Současně dřevostavba, která nepoužívá mokré technologie výstavby, nemusí ani vysychat, a proto už od začátku nabízí zdravější bydlení s ideální vlhkostí vzduchu v interiéru a nižší spotřebu energie na vytápění v prvních letech užívání stavby. Poslední velkou výhodou suchého procesu výstavby je prodloužení stavební sezóny i do období s nižšími venkovními teplotami, tj. zejména v zimě.
•
Nižší hmotnost dřevostavby umožňuje realizovat stavbu i na méně únosném podloží či v dopravně těžko (s vyššími finančními náklady) dostupných místech. Dřevostavby jsou také doporučovány pro seismicky více aktivní oblasti, do blízkosti velmi zatěžovaných silničních komunikací, železničních tratí, letišť, kde hrozí více otřesy, apod.
•
Řada renomovaných výrobců a dodavatelů používá certifikovaný a průběžně kontrolovaný stavební systém. Je však také pravda, že při současné poměrně pestré nabídce domů na trhu s dřevostavbami řada firem nabízí necertifikované stavby výrazně nižší kvality s řadou výrobních závad a technicky nevyřešených problémů.
25
3.5.2
•
Některé konstrukce dřevostaveb umožňují poměrně snadnou pozdější změnu dispozičního řešení, zejména realizaci přístaveb nebo třeba doplnění, vyjmutí či posunutí jednotlivých příček dle požadavku uživatelů v jednotlivých časových etapách vývoje rodiny.
•
Pokud se dřevostavba realizuje s dostatečnou tepelnou izolací, pak mohou být náklady na vytápění domu tak nízké, že klasická zděná stavba bez doplnění fasádním zateplením nemá šanci těchto parametrů dosáhnout.
•
Masivní dřevo či různé desky na bázi dřeva používané na stěny, stropy a podlahy v interiérech dřevostaveb dokáží regulovat vlhkost vzduchu v místnostech tak, že při zvýšené vlhkosti ji pohlcují a při snížené zase uvolňují. To umožňuje udržovat příjemné klima pro pobyt lidí, zejména pro alergiky.
•
Díky tloušťce obvodového zdiva oproti zděným stavbám při stejných parametrech má při stejném obestavěném prostoru dřevostavba přibližně o 10 % více podlahové plochy, což činí přibližně jednu místnost střední velikosti v domu navíc.
•
Dřevostavby mají nižší náklady na likvidaci stavby, dopravu a deportování stavebního materiálu.
Nevýhody dřevostaveb Mezi nejčastější nevýhody dřevostaveb se z pohledu užíván, tj. komfortu bydlení uvádí tyto parametry: •
Dřevostavby mají kratší životnost, jejich předpokládaná životnost je zhruba 25 – 40 % doby než mají stavby zděné.
•
Hořlavost dřeva a odolnost dřevostaveb vůči požárům. Správně navržená konstrukce dřevostaveb (opláštění pomocí velkoplošných materiálů) odolává v případě požáru takovým způsobem, že se to výrazněji neliší od jiných staveb na jiné materiálové stavební bázi. Zejména použití kompozitních stavebních materiálů na bázi dřeva speciálně navržených jako protipožární komponenty mohou tento parametr v budoucnosti výrazněji zlepšit.
26
•
Dřevostavby mají výrazně jiné podmínky užívání stavby, při jejich nedodržování může dojít ke zvýšení vlhkosti konstrukce a k následnému výskytu plísní či dokonce dřevní hniloby.
•
Dřevostavby mohou uvolňovat do interiéru různé impregnační a ochranné přípravky, lazury, laky apod., které mohou být více či méně životu nebezpečné. V minulosti se jednalo zejména o formaldehyd a azbestový prach z izolací, tyto látky je dnes již zakázáno používat.
•
Pohyby dřevěných prvků stavby, které jsou způsobeny tzv. sedáním stavby, mohou vést k výskytu prasklin a snížení estetického i uživatelského komfortu.
•
Stěny dřevostaveb neakumulují teplo jako např. zděné stavby. Dřevostavby se rychleji vytopí a rychleji zase vystydnou. Je zde tedy tendence, že se v létě mohou přehřívat a v zimě zase podchlazovat. Dřevostavby je třeba vytápět průběžně a stále, naopak nárazové vytápění např. krbem bez akumulační nádrže je naprosto nevhodné.
•
Dřevostavby je výhodnější používat v klimaticky příznivějších oblastech, kde nejsou v průběhu roku výrazně nižší teploty (Lenoch, Kalousek 2010).
Všechny tyto výhody a nevýhody dřevostaveb jsou přímo závislé na návrhu a provedení konkrétní zakázky. Nekomplexní přístup k navrhování a provádění dřevěných rámových konstrukcí bez jasného prověření teplotně vlhkostních podmínek v konstrukci může být příčinou snížení spolehlivosti a životnosti těchto konstrukcí a staveb (Havířová 2008).
27
4. Materiál 4.1 Okresy Brno-město a Brno-venkov Marketingová analýza byla prováděna v Jihomoravském kraji v okresech Brno a Brno-venkov. Okres Brno–město tvoří statutární město Brno, které je druhým největším městem České republiky, zároveň je centrem Moravy. Leží na ploše 230 km2 v nadmořské výšce od 190 do 425 m. Díky své poloze disponuje Brno příjemnými klimatickými podmínkami. Kvalitu ovzduší v posledních letech příznivě ovlivňuje restrukturalizace výroby a přechod na ušlechtilá paliva při lokálním vytápění. Z územně správního pohledu se statutární město Brno člení na 29 městských částí. Největší co do počtu obyvatel je městská část Brno-střed, nejmenší městská část Brno - Útěchov. Rozloha města se na současný stav zvětšovala postupným připojováním předměstských obcí. V roce 1919 vzniklo tzv. Velké Brno připojením 23 předměstských obcí, v roce 1944 byla k Brnu připojena Líšeň, v roce 1960 Bystrc, v letech 1961 až 1980 bylo připojeno dalších 11 obcí. Městské části v dnešní podobě vznikly v roce 1990. [e1] Okres Brno-venkov vznikl po reformě státní správy v roce 1960 a tvoří široký pás skládající se ze 187 obcí, které obklopují ze všech stran město Brno. Převážná část okresu leží v nadmořské výšce od 250 do 450 metrů a rozléhá se na 1 499 km2. Z klimatického hlediska převládá teplejší podnebí. V porovnání se sousedními okresy je území okresu Brno-venkov sušší, protože je pod vlivem dešťového stínu Českomoravské vysočiny. Počet obyvatel se postupně stále zvyšuje vlivem přistěhovalých z okresu Brno-město, kteří využívají dobré podmínky pro výstavbu domů a bytů v klidném prostředí obcí okresu Brno-venkov s relativně dobrým dopravním napojením na Brno. Okres Brno-venkov zůstal i přes strukturální změny v hospodářství v posledním desetiletí okresem průmyslově zemědělským. [e1] Okres Brno-venkov zůstal i přes strukturální změny v hospodářství v posledním desetiletí okresem průmyslově zemědělským. Díky příznivým půdním a klimatickým podmínkám má na území okresu bohatou tradici zemědělství (zemědělská půda zabírá více než 57% celkové plochy okresu), které je zaměřeno na výrobu obilovin, okopanin a na pěstování ovoce, zeleniny i vinné révy. 28
Obr. 17 Mapa okresu Brno – město, Brno – venkov a místa sběru dat
29
4.2 Lesy v okresech Brno-město a Brno-venkov Lesy v okresu Brno – město a Brno-venkov se rozprostírají na ploše 480,131 km2. Lesy s listnatými dřevinami se rozkládají na ploše 228,012 km2 a lesy s jehličnatými dřevinami na ploše 247,732 km2. Podíl lesní půdy na celkové rozloze okresu (lesnatost) se pohybuje od 20 – 29,9 %. [e1]
Obr. 18 Lesnatost ČR
4.3 Populace Brno-město Brno-venkov V okrese Brno-město a Brno-venkov žije 552 257 obyvatel z toho 200 837 pracujících, jejichž průměrná mzda je 23 814 Kč. Míra nezaměstnanosti se pohybuje kolem hodnoty 6,16%. Téměř 26 % zaměstnaných v okrese Brno-venkov pracovalo, podle údajů ze sčítání lidu, domů a bytů v průmyslu, 13,9 % v obchodě, ubytování a pohostinství a 8,6 % zaměstnaných pracovalo ve stavebnictví. [e1]
30
4.4 Stavebnictví v okresech Brno-město, Brno-venkov Český statistický úřad ani Ministerstvo průmyslu a obchodu nezpracovávají přesné statistiky (pouze firmy nad 20 zaměstnanců), kde by se základní charakteristiky staveb vyhodnocovaly podle použité stavební technologie. Nelze tedy přesně zjistit, jaký je přesný počet dřevostaveb, resp. jaký je jejich podíl z celkového počtu realizovaných stavebních jednotek v ČR (Lenoch, Kalousek, 2010). Dle kvalifikovaných odhadů je podíl dřevostaveb v rozmezí 9 – 10% a nadále se se zvyšuje. Jihomoravský kraj patří k jednomu z nejprogresivnějších a nejvíce se rozvíjejících krajů (i co se stavebnictví týká) v České republice s hlavní stavební zónou v Brně a přilehlém okolí. I přes mírnou recesi ve stavebnictví, bylo v roce 2012 v okresech Brno-město a Brno-venkov dokončeno 1781 bytů. Z toho 822 rodinných domů a 959 bytů. [e1]
Mezi hlavní výrobce dřevostaveb v Brně a okolí patří: Lignia dřevostavby, s.r.o. ROVAX, spol. s.r.o. Avanta Systeme, spol. s r.o. RD Rýmařov, s.r.o. Igor Sabela DŘEVODOMKY - Plus, spol. s r.o.
31
5. Metodika Ihned po zadání bakalářské práce byl společně s kolegy zabývající se obdobnou bakalářskou prací, sestaven dotazník obsahující otázky týkající se základních informací uživatelů dřevostaveb. Tento dotazník byl další týden modifikován podle námětů všech kolegů a byl prohlášen za konečný. Pomocí dotazníků byly dále zjišťovány potřebné informace, které byly dále zpracovávány. Pro dotazníky bylo zapotřebí získat data o dřevostavbách z daných okresů. Dotazníky byly vyplněny buďto osobně přítomnými obyvateli nebo byly zaslány na předem domluvený e-mail k vyplnění. Na začátku studie bylo kontaktováno přes 50 dřevostaveb, ale celkem bylo vyplněno pouze 38 dotazníků. Někteří uživatelé si nepřáli být kontaktováni, nesouhlasili s uveřejnění svých názorů nebo měli jiný osobní důvod. Vyplněné dotazníky byly dále přepsány do elektronické podoby. Z dat byly dále vypracovány grafy s příslušnými komentáři a vyhodnocením, které posloužily ke zjištění souvislostí mezi získanými daty. Dále byla na internetovém portálu drevostavby.cz založena sekce ve fóru, s ohlasy a názory, kde byl vložen odkaz na předem vytvořený dotazník na webu oursurvey.biz, který vyplňovalo stále více majitelů dřevostaveb. Většina dat však byla poskytnuta lidmi, kteří vlastní dřevostavbu i v jiných okresech a krajích než Brno a Brno-venkov. Proto byly tyto dotazníky vyhodnoceny jako nerelevantní.
32
6. Řešení Pro sběr dat bylo zapotřebí zajistit adresy dřevostaveb nacházející se v daných okresech. Nápad kontaktovat velké stavební firmy a firmy zabývající se dřevostavbami pomocí e-mailu, telefonního hovoru či osobní návštěvy na stánku stavebního veletrhu nebo přímo na sídlu firmy se stal mylný. Firmy neměly zájem a ani nemohly bez svolení svých zákazníků poskytovat informace a adresy svých klientů třetím stranám. Proto bylo nutné začít s vyhledáváním dřevostaveb v nejbližším okolí. Jak ale najít dřevostavby pokud je jejich opláštění shodné s ostatními rodinnými domy? První dotazníky pro sběr dat byly rozdány v nedalekých Neslovicích, kde byla zahájena na konci obce výstavba nepodsklepených rámových dřevostaveb přibližně před pěti lety. Domy byly postaveny v relativně krátkém časovém úseku, ale z důvodů formálních (majetkové spory atd.) zde nájemníci žijí pouze tři roky. Většina dotazovaných bydlela dlouhé roky v panelových domech v Brně nebo v blízkém okolí, a tyto dřevostavby jsou jejich první, v kterých bydlí. S tím souvisí i jejich nadšení z nových domů, které až na problémy s dokončením a problémy s nedokonalými řemeslnými pracemi subdodavatelů s instalatérskými pracemi, hodnotili kladně. Přes prvotní skeptické myšlenky na neúspěch, u dveří první dřevostavby bylo postupem času zjišťováno, že lidé jsou ochotni nejen vyplnit dotazník, ale i pomoci s dalším průběhem výzkumu a to tím, že zaslali adresy dalších dřevostaveb patřících kamarádům nebo rodinným příslušníkům. Bylo proto zajímavé sledovat jak se liší odpovědi v dotazníku v domech různých rodin se stejným unifikovaným projektem. Nutno ovšem dodat, že každý dům se mírně lišil, podle představ jednotlivých zákazníků (typ oken, podlah atd.). Podobné zkušenosti byly shledávány i v dalších periferiích v okolí Brna. Ovšem zcela ojedinělá je výstavba dřevostaveb a nízkoenergetických domů v Hradčanech u Tišnova, kde je každý z domů navržen individuálně dle přání investorů. Byly zde použity materiály a technologie, které jsou ojedinělé, proto byly tyto stavby blíže okomentovány v knize: Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech z roku 2012.
33
7. Výsledky Výsledky byly vyhodnoceny z primárních údajů - dotazníků. Data byla z dotazníku převedena do číselných hodnot a byla dále vyhodnocena. Jako výstup jsou znázorněny grafy s výslednými údaji.
7.1 Výsledné grafy 7.1.1
Výsledné grafy – uživatelé dřevostaveb
Věkové kategorie uživatelů dřevostaveb 0%
18%
29%
12%
18-25 26-35 36-50 51-65 66+
41%
Obr. 19 Věková kategorie uživatelů dřevostaveb Nejvíce zastoupenou věkovou skupinou uživatelů dřevostaveb jsou lidé mezi 26 – 35 lety (41 %). Žádný uživatel však nebyl starší více než 65 let.
Majitelé dřevostavby
47%
Jednotlivec
53%
Dvojice
Obr. 20 Majitelé dřevostavby Majitelé jsou ve větší míře dvojice (53 %), ale jen s malým rozdílem oproti jednotlivcům (47 %). 34
Věková kategorie uživatelů dřevostaveb - ženy 7% 0%
18-25
18%
26-35 36-50
32%
51-65 43%
66+
Obr. 21 Věková kategorie uživatelů dřevostaveb - ženy Bezmála polovina uživatelek (43 %) dřevostaveb jsou ženy mezi 26 – 35 lety. Dále ženy věku mezi 36 – 50 let (32 %), 18 – 25 let (18 %) a 51 – 65 let (7%).
Věková kategorie uživatelů dřevostaveb – muži 0% 18%
29%
12%
41%
18-25 26-35 36-50 51-65 66+
Obr. 22 Věková kategorie uživatelů dřevostaveb – muži Uživatelé dřevostaveb nejčastěji zakoupili dům v letech 26 – 35 let (41 %). Dalšími jsou muži mezi lety 36 – 50 (29 %), 51 – 65 let (18 %) a 18 – 25 let (12 %).
35
Dosažené vzdělání uživatelů - žen 0% Základní
12%
23% Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vysokoškolské
65%
Obr. 23 Dosažené vzdělání žen - majitelů dřevostaveb Vysokoškolského vzdělání dosáhlo 12 % uživatelek dřevostaveb, středoškolského vzdělání bez maturity dosáhlo 23 % uživatelek. Středoškolského s maturitou 65 % dotazovaných uživatelek.
Dosažené vzdělání uživatelů - mužů Základní 24%
19% 0%
Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou
57%
Obr. 24 Dosažené vzdělání mužů - majitelů dřevostaveb Vysokoškolského vzdělání dosáhlo dvojnásobně více uživatelů než uživatelek dřevostaveb 24 %, středoškolského s maturitou 57 % dotazovaných uživatelů, základního vzdělání 19 % dotazovaných. Středoškolského vzdělání bez maturity nedosáhnul žádný ze zákazníků. 36
Předchozí bydlení uživatelů dřevostaveb 35% 29%
30% 25%
21%
21%
20%
ženy muži
15%
15% 10% 3%
5%
6%
5% 0%
0% Panelák
Zděný byt
0% 0%
Zděnný rodinný Dřevostavba dům
Jiné
Obr. 25 Předchozí bydlení uživatelů dřevostaveb Předchozí bydlení uživatelů (mužů) dřevostaveb byl nejčetněji panelový dům (29 %) a u žen shodně panelový a zděný rodinný dům (21 %). Jen 6 % uživatelů (mužů) bydlelo dříve v dřevostavbě.
Velikost obce, z nichž pochází uživatelé 25% 21% 20% 15%
13%
11%
13%
ženy muži
10% 5%
5%
6%
6% 6%
2%
5%
6% 3%
2% 2%
0% do 1 000
1 001 - 5 5 001 - 20 20 001 - 50 50 001 - 100 100 001 - 400 000 000 000 000 000
Praha
Počet obyvatel
Obr. 26 Velikost obce, z nichž pochází uživatelé Nejvíce uživatelů pochází z obce s počtem obyvatel 5 001 – 20 000 (muži 21 %). Uživatelky (ženy 13 %) pocházejí shodně z obcí se 100 001 – 400 000 a 5 001 – 20 000 obyvatel. 37
7.1.2
Výsledné grafy – dřevostavba zákazníků
Typ dřevostavby vybraný uživatelem Rámová konstrukce s izolační výplní – stavebnicový systém
0% 0%
Rámová konstrukce s izolační výplní – výroba na místě
5% 29%
Roubenka Srub 66%
Jiné Obr. 27 Typ dřevostavby vybraný uživatelem Jako typ dřevostavby byla nejčastěji zvolena rámová konstrukce s izolační výplní – výroba na místě (66 %). Stavebnicový systém – rámovou konstrukci s izolační výplní volilo 29 % dotazovaných.
Typ projektu vybraný uživatelem
Unifikovaný projekt – sériová výstavba
47%
Individuální projekt
53%
Obr. 28 Typ projektu vybraný uživatelem Unifikovaný typ projektu si vybralo 53 % a individuální projekt 47 % uživatelů. Individuálním projektem je i pozměnění unifikovaného projektu. 38
Zvolený dodavatel stavby 0%
Velká firma (25+ z.) s vlastními zaměstnanci výroba i stavba Velká firma (25+ z.) s vlastními zaměstnanci pouze stavba Malá firma (25- z.) s vlastními zaměstnanci pouze stavba Malá firma (25- z.) a převážně subdodávky Svépomocí
21% 39% 11% 8%
21%
Obr. 29 Zvolený dodavatel stavby Dodavatel stavby byla u 39 % respondentů volena velká firma s vlastními zaměstnanci (výroba i stavba). Svépomocí si dřevostavbu postavilo 21 % uživatelů.
Počet pater dřevostavby Bungalov 21% 47%
Přízemí s podkrovím 32%
Dvě patra a více, kolik -
Obr. 30 Počet pater dřevostavby Dvě patra a více mělo 47 % dřevostaveb, dále 32 % domů mělo přízemí s podkrovím. Zákazníci volili v 21 % případů i bungalov.
39
Počet místností 40% 30% 20% 10% 0%
34% 24% 16% 8% 1+1
0% 2+1
3+1
4+1
5+1
8%
11%
6+1
7+1
0% 8+1
0%
0%
9 + 1 10 + 1 a více
Obr. 31 Počet místností Nejčetněji dřevostavby disponovaly 5 + 1 místnostmi, pouze 8 % dřevostaveb bylo postaveno 1 + 1.
Zvolený druh vytápění 80%
66%
60% 40%
26%
20%
5%
0% Dřevo
0%
3%
0%
Zemní plyn Hnědé uhlí Černé uhlí Elektrokotel Tepelné čerpadlo
Obr. 32 Zvolený druh vytápění V nadpoloviční většině dřevostaveb (66 %) byl využit na vytápění elektrokotel. Zemní plyn jen v 5 % dřevostaveb.
Vybavení dřevostavby
60%
45% 40%
29%
26%
Sklep
Garáž -součást stavby
20% 0% Přístřešek na auto
Obr. 33 Vybavení dřevostavby Jako vybavení dřevostaveb si zákazníci nejvíce volili přístřešek na auto (45 %), více jak garáž (26 %) a sklep (29 %). 40
7.1.3
Výsledné grafy – rozhodnutí zákazníků pro dřevostavbu
Získané informace o dřevostavbách 3% 18%
Internet Časopis 31%
Známí Veletrh
32%
16%
Jiné
Obr. 34 Získané informace o dřevostavbách Informace o dřevostavbách sdělené na internetu (31 %), vyhledávali podobnou měrou jako informace od známých (32 %). Časopisy (16 %) a informace z veletrhu (18 %) vyhledávali uživatelé v menší míře.
Očekávání od dřevostavby 5%
27% 63% 5%
Levné, rychlé a kvalitní bydlení Něco moderního, být IN. Chuť zkusit něco netradičního. Jiné
Obr. 35 Očekávání od dřevostavby Od dřevostavby nejvíce respondentů (63 %) očekávalo možnost levné, rychlé a kvalitní bydlení. Chuť zkusit něco netradičního uvedlo 27 % uživatelů. Stejné množství zákazníků (5 %) očekávali něco moderního, být IN nebo měli jiné očekávání (např.: zkusit postavit vlastní dům bez pomoci stavebních firem). 41
Proč se zákazníci rozhodli pro dřevostavbu 60
Procenta
50 40 30 20 10 00 Cena pořízení
Cena provozu (užívání)
1 - bez vlivu
Kvalita a Ekologické Rychlost Moderní Reference komfort hledisko výstavby životní styl uživatelů a bydlení pořízení reklama
2 - slabě
3 - středně
4 - silně
5 - nejsilněji
Obr. 36 Proč se zákazníci rozhodli pro dřevostavbu Rozhodnutí pro koupi dřevostavby ovlivnila slabě (31 %), středně (28 %) a silně (29 %) cena pořízení. Shodně zapůsobil slabě a středně (38 %) faktor ceny užívání. Také slabě uživatele ovlivnila kvalita a komfort bydlení (38 %). Středně zapůsobilo na zákazníky ekologické hledisko pořízení (40 %). Rychlost výstavby nebyla pro 31 % uživatelů rozhodující, ale pro 19 % budoucích obyvatel tomu bylo právě naopak.
42
7.1.4
Výsledné grafy – zkušenosti zákazníků s dřevostavbami
Procenta
Výhody dřevostaveb - na základě zkušeností 50 40 30 20 10 00 Cena pořízení 1 - bez vlivu
Kvalita a komfort bydlení 2 - slabě
Rychlost výstavby
Moderní životní styl
3 - středně
4 - silně
Nízké provozní náklady
Jiné
5 - nejsilněji
Obr. 37 Výhody dřevostaveb – na základě zkušeností Cenu pořízení uživatelé vyhodnotili sice nejčetněji jako slabý vliv (31 %), ale z grafu je patrné, že zákazníky cena ovlivnila značně. Nejsilnější vliv ceny označilo 18 % respondentů. Kvalitou a komfortem bydlení na zákazníky dřevostavba zapůsobila nejvíce slabě (39 %) a středně (34 %). Rychlost výstavby byla pro uživatele shodně středně a silně označena za výhodu (34 %). Jako výhodu rychlosti výstavbu označilo 18 % uživatelů. Jako slabý vliv (39 %) byl vyhodnocen moderní životní styl. Výhoda nízkých provozních nákladů byla vyhodnocena jako nejsilnější vliv pouze pro 11 % obyvatel dřevostaveb, ale větší část obyvatel se přiklání k slabému vlivu (11 %). Jiné výhody byly kladeny ke stránce estetického dojmu dřevostavby.
43
Nevýhody dřevostaveb - na základě zkušeností 100 Procenta
80 60 40 20 00
1 - bez vlivu
2 - slabě
3 - středně
4 - silně
5 - nejsilněji
Obr. 38 Nevýhody dřevostaveb – na základě zkušeností Cenu pořízení nejčetněji uživatelé vyhodnotili jako slabou nevýhodu (42 %). Vysoké provozní náklady označilo jako nevýhodu se slabým a středním vlivem 30 % uživatelů. Slabým vlivem označili též jako nevýhodu krátkou životnost (42%) a stejně tak výskyt plísně (39 %). Jako nevýhodu se středním vlivem označili uživatelé zápach (40 %). Praskliny však nevýhodou bez vlivu označilo 88 % obyvatel dřevostaveb. Slabým vlivem byla označena nízká akumulace tepla (51 %) i výskyt hmyzu (60 %). Slabá zvuková izolace a vrzání byla vyhodnocena 53 % uživatelů jako nevýhoda se středním vlivem. Jako jiná nevýhoda byla uvedena špatná kvalita vzduchu uvnitř dřevostavby.
44
V čem dřevostavba příjemně překvapila 60
Procenta
50 40 30 20 10 00 Cena pořízení 1 - bez vlivu
Nízké provozní náklady 2 - slabě
Kvalita a komfort bydleni
3 - středně
4 - silně
Kvalita práce při výstavbě
5 - nejsilněji
Obr. 39 V čem dřevostavba příjemně překvapila Slabě překvapili zákazníky dřevostavby svojí cenou (32 %) a nízkými provozními náklady (48 %). Také kvalita a komfort bydlení byly označeny nejvíce respondenty za slabě (31 %), ale pro 4 % uživatelů nejsilněji. Překvapení v oblasti kvality práce při výstavbě slabým vlivem zapůsobilo slabým vlivem na 55 % respondentů.
Procenta
V čem dřevostavba zklamala 70 60 50 40 30 20 10 00 Cena pořízení 1 - bez vlivu
Vysoké provozní náklady 2 - slabě
Krátká životnost 3 - středně
Kvalita a Kvalita práce komfort při výstavbě bydleni 4 - silně
Jiné
5 - nejsilněji
Obr. 40 V čem dřevostavba zklamala Slabým zklamáním označili obyvatelé dřevostaveb vysoké provozní náklady (42 %), kvalitu a komfort bydlení (59 %) a kvalitu práce při výstavbě (42 %). Krátkou životnost vyhodnotilo středním zklamáním 41 % uživatelů. Zákazníky nezklamala cena pořízení (40 %). 45
Hodnocení dřevostavby 10% 0%
Silně převažují výhody
5%
Mírně převažují výhody Výhody a nevýhody vyrovnaně Mírně převažují nevýhody Silně převažují nevýhody
53%
32%
Obr. 41 Hodnocení dřevostavby Při celkovém hodnocení dřevostaveb se zákazníci nejvíce shodovali se silně převažujícími výhodami (53 %), pro mírně převažující výhody se přiklonilo (32 %), dále pro mírně převažující nevýhody (10%) a pro výhody a nevýhody vyrovnaně (5 %). Silně převažující nevýhody v hodnocení neuvedl žádný respondent.
Pořídili by si zákazníci s dnešními zkušenostmi opět dřevostavbu? 11%
5%
0%
Ne Ano – stejný dodavatel a stejná technologie Ano – jiný dodavatel a stejná technologie Ano – stejný dodavatel a jiná technologie
21% 63%
Obr. 42 Pořídili by si zákazníci opět dřevostavbu? Volbu Ano – stejný dodavatel a stejná technologie označilo 63 % zákazníků spokojených se svojí dřevostavbou jejím technologickým řešením. Volbu - Ne neoznačil žádný z uživatelů. 46
Co si myslí zákazník o kvalitě dřevostavby Méně
16%
Stejně
37%
Více 47%
Obr. 43 Co si myslí zákazník o kvalitě dřevostavby Dřevostavba byla ohodnocena jako stejně kvalitní (47%) v porovnání se zděnou stavbou. Více kvalitní vyhodnotilo dřevostavbu 37 % uživatelů a 16 % jako méně kvalitní.
Co si myslí zákazník o ceně dřevostavby 16%
Méně
34%
Stejně Více 50%
Obr. 44 Co si myslí zákazník o ceně dřevostavby Zákaznící si myslí, že cena dřevostavby je stejná (50 %) jako cena zděného domu, že stojí více si myslí 34 % uživatelů a 16 % si myslí, že dřevostavba stojí méně než zděná stavba. 47
Co si myslí zákazník o dřevostavbě 0%
dřevostavba je vždy kvalitní bydlení
16%
dřevostavba je kvalitní bydlení, musí být ale zvolena kvalitní technologie a poctivá výroba i stavba
84%
Obr. 45 Co si myslí zákazník o dřevostavbě Zákaznící si povětšinou (84 %) myslí že dřevostavba je kvalitní bydlení, ale musí být zvolena kvalitní technologie a poctivá výroba i stavba. Dřevostavba je vždy kvalitní bydlení si myslí jen 16 % uživatelů. Dřevostavbu oproti zděným stavbám jako podřadnou stavbu neuvedl žádný zákazník.
7.2 Sumarizace výsledků 7.2.1
Uživatelé dřevostaveb Z výzkumu v oblasti – uživatelé dřevostaveb vyplývá, že většinovými zákazní-
ky, kteří si pořizují dřevostavbu v okrese Brno-město a Brno-venkov jsou páry ve věkovém rozmezí 26-35 let s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou, jejichž předcházející bydlení bylo v panelovém bytě nebo ve zděném rodinném domě, pochází z menší obce do 20 000 obyvatel. Z těchto informací lze odvodit, že dřevostavby si pořizují zákazníci, kteří chtějí vyměnit těsné prostory bytu, za komfortnější rodinný dům, či zákazníci, kteří chtějí opustit konvence zděné stavby a jsou ochotni vyzkoušet něco nového Příjemným zjištěním je i fakt, že dřevostavbám nejsou nakloněni jen mladší zákazníci, ale i starší v rozmezí 36 – 50 let.
48
7.2.2
Dřevostavba zákazníků Z výsledků zabývajícími se oblasti – dřevostavby zákazníků si zákazníci nejčas-
těji vybrali dvoupatrovou rámovou konstrukci s izolační výplní (vyrobená na místě), která měla 5 + 1 místností. O realizaci se postarala velká firma s více jak 25 zaměstnanci. Jako druh vytápění si zvolili nejčastěji elektrokotel a přistavěli přístřešek na auto. Zajímavým zjištěním je, že 21 % zákazníků si dřevostavbu postavila svépomocí.
7.2.3
Rozhodnutí zákazníků pro dřevostavbu Zákazníci se rozhodovali pro dřevostavbu, dle mnoha faktorů. K rozhodování
jim nejvíce pomohli informace umístěné na internetu a reference známých. Dále také cena pořízení, cena užívání, ekologické hledisko pořízení, ale rychlost výstavby kupodivu ovlivnila jen 19 % dotazovaných. Nejvíce zákazníků očekávalo od dřevostavby možnost rychlého, levného a kvalitního bydlení nebo zkusit něco netradičního a být IN. Někteří zákazníci si chtěli postavit dům svépomocí.
7.2.4
Zkušenosti zákazníků s dřevostavbami Výhody dřevostaveb shledávají uživatelé v ceně dřevostavby a nízkých provoz-
ních nákladech na užívání. Výhody shledávali i v kvalitě a komfortu bydlení nebo v estetické stránce dřevostavby. Zákazníci jako nevýhodu označili krátkou životnost, výskyt plísně a zápach. Také mírným zklamáním byla nízká akumulace tepla, slabá zvuková izolace a výskyt hmyzu. Většina uživatelů se shodla, že nevýhodou je špatná cirkulace vzduchu v dřevostavbě. Zákazníky také špatně překvapila po stránce řemeslných prací, ale i tak hodnotí dřevostavbu jako výhodné kvalitní bydlení (pokud je použita správná technologie), které je srovnatelné se zděnou stavbou, a pokud by si nechali postavit dřevostavbu znovu, zvolili by stejnou technologii a stejného dodavatele.
49
8. Realizační výstup Zákazník kupující dřevostavbu již není pouze mladší, více přemýšlivý a ochoten zkoušet nové věci. Dnes si kupují dřevostavby i starší zákazníci hledající domov na stáří svého života, nebo lidé hledající alternativu k panelovému domu (myšleno cenou). Nabídka dřevostaveb a s tím i související vybavení těchto domů by tomuto trendu měla odpovídat. Korespondovat k těmto trendům ovšem musí i cena a kvalita dřevostaveb. Velké téma objevující se v diskuzích v souvislosti s dřevostavbami je jejich kvalita, kvalita řemeslné práce odvedené na konkrétním domu a kvalita materiálu, které se dále projevují v budoucím užívání dřevostavby. Nemalou mírou promlouvá do kvality bydlení i samotný uživatel, proto by společnosti zabývající se výstavbou dřevostaveb měly nejen odvádět kvalitní práci, ale také sdělit zákazníkům informace k užívání dřevostavby včetně výsledků blow-door testů, které jsou klíčovým parametrem a ukázkou kvality, protože ne každý zákazník ví, jaké zásady musí v domě dodržovat. Tímto způsobem může být zabráněno možným budoucím komplikacím (např.: plísně vznikající z důvodů nevětrání interiéru, seřízení dřevěných oken atd.). A dále vzájemnou komunikací se zákazníky získat i lepší zpětnou vazbu o užívání a spokojenosti s dřevostavbami. Z hlediska dlouhodobého nelze udržovat povědomí o dřevostavbách pouze marketingem, ale jen racionálními fakty vypovídajícími o kvalitách a přednostech dřevostaveb.
50
9. Diskuze Dřevostavby mají do značné míry odlišnou klientelu než domy postavené zděným systémem. Investoři dřevostaveb pocházejí z řad přemýšlivější a odvážnější skupiny obyvatel. Otázka proto zní, zda majitele dřevostaveb něco spojuje, zda jsou si v něčem podobní a jestli by se dalo případně říci, že jde o stavby charakteristické pro určitou specifickou skupinu obyvatelstva. Tyto domy si stavějí rodiny, do kterých v budoucnu přibydou děti, rodiny s dětmi odrostlejšími i ti, kteří si připravují příjemné bydlení na důchod. Profesně najdeme mezi uživateli dřevostaveb velkou škálu zaměření – od učitelů z mateřských škol i univerzit, lékařů, přes drobné podnikatele a IT specialisty až po manažery nadnárodních korporací. Jedna věc ale většinou uživatelů spojuje. Investovali do domu, o kterém jim větší či menší odborník v oboru stavitelství, s nímž konzultovali svoje budoucí obydlí tvrdili, že dům je špatně navržený, předražený, nesmyslný a nefunkční a přesto se rozhodli pro dřevostavbu. Hlavně investoři z období 1994-2004 své domy budovali tak trochu jako experimentální laboratoře, které vedle své obytné funkce nahrazovaly oficiální výzkum. Také vzhledem k méně obvyklým materiálům a novým technologiím investovali do domu vyšší sumy peněz, než by bylo nutné. Dnes si pořizují dřevostavbu i zákazníci, kteří by dříve bez váhání koupili zděný dům a dřevostavby se jim v tomto ohledu staly na trhu plnohodnotnou volbou. Této změně napomáhá i marketing týkající se dřevostaveb a má pomoci i tato marketingová spokojenost uživatelů dřevostaveb. Jsem si vědom toho, že výsledky by byly daleko přesnější a méně zatížené chybou při větší velikosti zkoumaného vzorku dřevostaveb. Otázka však zní, zda můžeme nějakým způsobem měřit nebo analyzovat spokojenost uživatelů. Spokojenost je definována jako aktuální pocit jedince. Tudíž spokojenost s dřevostavbou mohou ovlivňovat i jiné faktory než samotná dřevostavba. Například oblast, kde je dům postaven, životní zkušenosti nebo věk. Není proto překvapením, že mladší zákazníci nebo zákazníci ve středních letech volící dřevostavbu jako svůj první vlastní dům jsou spokojenější než starší zákazníci se zkušeností z dřívějších domů. Pohlíží na dřevostavbu s větším odstupem a vidí více chyb a nedostatků. Starší zákazníci volí dřevostavbu z různých důvodů, ale jedním z nich je i důvod, že kupují dřevostavbu jako svůj poslední dům. Už nechtějí v budoucnu stavět nebo kupovat 51
jiný dům. Pokud se o dům budou starat nebo se neobjeví v konstrukci nějaké problémy, pravděpodobně o tom nebudou uvažovat. Mladší zákazníci volící dřevostavbu jako svůj nový a povětšinou první domov přemýšlí zcela odlišně. Řeší aktuální životní situaci, někdy i s minimem financí. Rozhodují se mezi panelovým bytem na periferii města a dřevostavbou v blízkém okolí i za cenu náročnějšího dojíždění do práce, ve stejné cenové relaci. Tato volba s sebou nese různá úskalí. V dané cenové relaci často zakoupí dřevostavbu nevalné kvality v řadové zástavbě s malým pozemkem, kde si mohou po práci odpočinout. Tyto dřevostavby jen stěží dosáhnou vyšší životnosti, avšak někteří zákazníci jsou si toho vědomi a přiznávají, že v dnešní nejisté době je situace za 20 let daleká budoucnost. Fakt, že budou možná muset v přibližně jejich důchodovém věku řešit problémy s opravou, či prodejem dřevostavby argumentují tím, že cihlový dům bude v budoucnu také potřebovat údržbu. Samozřejmě se jednotlivé dřevostavby liší nejen podle kvality zpracování, ale i dle kvality a výběru či ceny materiálu. Bohužel nové materiály stále nejsou prověřeny časem, a proto nemůžeme tvrdit, že nové materiály jsou zárukou kvality. Je ovšem pravdou, že zákazníci v dražších dřevostavbách byli více spokojeni, než zákazníci v levnějších. Nesouvisí však cena dřevostavby i s tím kolik má uživatel dostupných financí? Na druhou stranu, ne pro všechny uživatelé dřevostaveb znamenají peníze spokojený život a proto ke komplexnějšímu výzkum by bylo zapotřebí se dozvědět o lidech a dřevostavbách ještě více bližších a specifických informací.
52
10. Summary The objective of the thesis was to collect and evaluate opinions and facts related to the use of wooden structures by clients residing in the South Moravian Region, particularly in the City of Brno and Brno-venkov Districts which occupy the area of 1,729 km2. The South Moravian Region belongs to the most progressive and developed regions in the country, with Brno and its surroundings as the main construction zone. Despite slight recession, 1,781 dwelling units in total were completed in the two districts in 2012 (822 family houses and 959 apartments). According to qualified estimations, the share of wooden structures on the total housing construction is 9-10 %. The results show that customers have usually opted for a two-storey insulated frame structure (on-site built) with 5 rooms and a kitchen. The construction was realised by a larger company with over 25 employees. The most common heating source is an electrical boiler; most houses have a car shelter. Customers were making decisions especially upon information obtained from the internet and references from their friends. Most customers expected a wooden structure to be a fast, cheap, and high-quality dwelling unit, some wanted to try something unusual and to be “in”. Advantages of wooden structures listed by their users are their price and low running costs; disadvantages are a short lifetime, occurrence of moulds and bad odour. Disappointing was also low heat accumulation, low soundproofing, and insect occurrence. Most users stated another disadvantage: insufficient air circulation. Although a number of customers were negatively surprised also by craftsmanship, they consider their wooden structure to be a favourable and high-quality dwelling (provided a proper construction technology was used), comparable to a brick structure. If they were going to have a wooden structure built again, they would choose the same technology and the same contractor.
53
11. Závěr Bakalářská práce na téma marketingová studie spokojenosti uživatelů dřevostaveb na území Brna a okresu Brno-venkov analyzuje a vyhodnocuje spokojenost uživatelů s dřevostavbami jako takovými. Cílem bylo identifikovat faktory ovlivňující spokojenost zákazníků dřevostaveb. K identifikaci faktorů bylo použito marketingové studie a dotazníku jako jeho nástroje. Z vyhodnocení vyplývá, že zákazník bydlící v okresech Brno-město a Brno-venkov je se svojí dřevostavbou většinou spokojen a doporučil by ji i ostatním známým nebo kamarádům. Spokojen je ovšem z různých důvodů a tyto důvody mohou být subjektivní. S přibývajícími dřevostavbami v našem okolí se postupně mění i pohled a názory veřejnosti. K tomuto faktu přispívají nejen odborné články, expozice na veletrhu nebo odborné diskuze, ale i reference uživatelů žijících v tento okamžik v dřevostavbách. Závěrem je nutno konstatovat, že trh s dřevostavbami se neustále vyvíjí, stejně jako potřeby zákazníků a jejich možnosti. Proto je pro budoucnost dřevostaveb v České republice důležité, aby realizační firmy a firmy zabývající se dřevostavbami dobře znaly uživatele dřevostaveb a mohly dle jejich zkušeností dále rozvíjet či optimalizovat nabídku svých produktů.
54
12. Přehled použité literatury 12.1 Knižní zdroje LENOCH, J. – KALOUSEK, F., 2010: Ekonomická analýza dřevostaveb. 1. Vydání. Brno: Mendelova univerzita v Brně. 2010, 142s. ISBN 978-80-7375-473-0.
VYSEKALOVÁ, J. Psychologie spotřebitele 1. Vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2004, 284s. ISBN 80-247-0393-9.
SPÁČIL, A. Péče o zákazníky 1. Vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. 2003, 116s. ISBN 80-247-0514-1.
ZAHRADNÍČEK, V. – HORÁK, P. Moderní dřevostavby 1. Vydání. Brno: ERA s.r.o., 2007, 150s. ISBN 978-80-7366-109-0.
STÁVKOVÁ, J., – DUFEK, J. Marketingový výzkum 1. Vydání. Brno: Mendelova univerzita v Brně. 1998, 191s. ISBN 80-7157-795-2.
FORET, M,. Marketingová komunikace. 1. Vydání. Brno: Computer Press, a.s. 2003, 273s. ISBN 80-7226-811-2.
ĎURICA, P., KOLEKTIV AUTORŮ, Dřevostavby a dřevěné konstrukce I. díl 1. Vydání. Brno: CERM – akademické nakladatelství, 2010, 309s. ISBN 978-80-7204-732-1.
VAVERKA, J., HAVÍŘOVÁ, Z., JINDRÁK, M., A KOLEKTIV, Dřevostavby pro bydlení 1. Vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008, 376s. ISBN 978-80-2472-054-0.
NIGEL BRADLEY, Marketing research. Oxford: New York Oxford university Press, 2007, 531s. ISBN 978-0-19-928196-1.
KOLB, J., Dřevostavby 1. Vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2007, 320s. ISBN 978-80-247-2275-7.
55
BROTÁNEK, A., BROTÁNKOVÁ, K., Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech 1. Vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2012, 304s. ISBN 978-80-247-3969-4.
12.2 Internetové zdroje http://www.czso.cz ……………………………………………….....[e1] http://rodinne-domy.bydleni.cz .............................................................[e2]
56
13. Přílohy 13.1 Dotazník
57
58
