Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta Ústav zahradnické techniky

Údržbové operace u stromů a keřů a jejich ekonomika Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.

Bc.Monika Blahoudková

Lednice 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Údržbové operace u stromů a keřů a jejich ekonomika vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího práce a děkana ZF MENDELU v Brně.

V Lednici, dne:

podpis

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou chci poděkovat vedoucímu diplomové práce doc. Ing. Pavlu Zemánkovi, Ph.D. za odborné vedení a pomoc při zpracování.

Obsah 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 9

2

CÍL ......................................................................................................................... 11

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED ..................................................................................... 12 3.1 ZÁSADY ÚDRŽBY STROMŮ A KEŘŮ ....................................................................... 12 3.2 PRACOVNÍ OPERACE PŘI ÚDRŽBĚ STROMŮ A KEŘŮ ............................................... 13 3.2.1

Řez............................................................................................................... 15

3.2.2

Kroužkování kůry ........................................................................................ 24

3.2.3

Řez kořenů................................................................................................... 24

3.2.4

Mechanické zarovnání trávníku .................................................................. 24

3.2.5

Hnojení a zálivka ........................................................................................ 24

3.2.6

Ochrana proti chorobám a škůdcům .......................................................... 25

3.2.7

Odstranění buřeně ...................................................................................... 25

3.2.8

Odstranění pařezů....................................................................................... 25

3.3 MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY PRO ÚDRŽBU OKRASNÝCH POROSTŮ ..................... 26 3.3.1

Ruční nářadí ............................................................................................... 27

3.3.2

Motorové a řetězové pily............................................................................. 28

3.3.3

Plotostřihy ................................................................................................... 29

3.3.4

Vyžínače a křovinořezy ............................................................................... 30

3.3.5

Stroje pro chemickou ochranu .................................................................... 30

3.3.6

Mechanizační prostředky na likvidaci pařezů ............................................ 31

3.4 VÝPOČET NÁKLADŮ NA PROVOZ STROJŮ.............................................................. 33 4

METODIKA .......................................................................................................... 34 4.1 VÝBĚR FIREM....................................................................................................... 34 4.2 VÝBĚR PRACOVNÍCH OPERACÍ SLEDOVANÝCH MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ.. 35 4.3 ČASOVÝ SNÍMEK .................................................................................................. 35 4.4 VÝPOČET NÁKLADŮ NA STROJE ........................................................................... 35 4.5 ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU ÚDRŽBY VYBRANÉHO ÚZEMÍ ............................................ 41

5

VÝSLEDKY .......................................................................................................... 46 5.1 STANOVENÍ VÝKONNOSTI MECHANIZAČNÍCH PROSTŘEDKŮ ................................. 46 6

5.2 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ SLEDOVANÝCH STROJŮ .............................................. 47 5.3 NÁVRH ÚDRŽBY STROMŮ A KEŘŮ V ZÁMECKÉM PARKU V JAROMĚŘICÍCH NAD ROKYTNOU .................................................................................................................. 49 5.3.1

Charakteristika zámeckého parku v Jaroměřicích nad Rokytnou .............. 49

5.3.2

Návrh údržby dřevin ................................................................................... 50

5.3.3

Kalkulace nákladů na údržbové operace .................................................... 55

6

DISKUZE .............................................................................................................. 56

7

ZÁVĚR .................................................................................................................. 59

8

SOUHRN ............................................................................................................... 60

9

SUMMARY ........................................................................................................... 60

10

POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................... 61

11

PŘÍLOHY .............................................................................................................. 65

7

Seznam obrázků v textu: Obr.č. 1 Schéma špatně a správně provedeného řezu .................................................... 16 Obr.č. 2 Řez výhonu ........................................................................................................ 19 Obr.č. 3 Schéma řezu živého plotu ................................................................................. 22 Obr.č. 4 Schéma konstrukce motorové pily .................................................................... 28 Obr.č. 5 Plotostřih se spalovacím motorem ................................................................... 29 Obr.č. 6 Půdorys zámeckého parku Jaroměřice nad Rokytnou ...................................... 50

Seznam tabulek v textu: Tab. č. 1 Rozdělení motorových pil podle hmotnosti ...................................................... 28 Tab. č. 2 Pracovní operace: bez stromů ......................................................................... 32 Tab. č. 3 Pracovní operace: tvarovaní živých plotů ....................................................... 32 Tab. č. 4 Pracovní operace: vyžínání ............................................................................. 32 Tab. č. 5 Pracovní operace: ochrana proti chorobám a škůdcům , hnojení .................. 32 Tab. č. 6 Pracovní operace-likvidace ............................................................................. 33 Tab. č. 7 Pracovní operace sledovaných mechanizačních prostředků ........................... 35 Tab. č. 8 Ekonomické zhodnocení ................................................................................... 40 Tab. č. 9 Ekonomické hodnocení Pllotostřihu Husqvarna 226HD75S ........................... 48 Tab. č. 10 Přehled dřevin vyžadující údržbu .................................................................. 51 Tab. č. 11 Udržovací péče keřů ...................................................................................... 54 Tab. č. 12 Udržovací péče pro tvarovaný živý plot......................................................... 54 Tab. č. 13 Udržovací péče stromů .................................................................................. 54 Tab. č. 14 Kalkulace nákladů na údržbové operace ....................................................... 55

8

1

ÚVOD V dnešní době je nepřeberné množství různých příruček, které pojednávají o

speciálních metodách ošetřování dřeviny. Ale skutečnost je pokaždé odlišná jednoduše proto, že podmínky prostředí jsou vždy jiné. Půdní druh, s ním související vláhová retence, různé měsíce s vyšší četností srážek, vystavení stanoviště větru a světlu, výživa, převládající škůdci a choroby, osudy konkrétní rostliny, její genotyp, druh a dokonce odrůda. To všechno ovlivňuje, jak jedinec poroste a jak bude reagovat na jednotlivé provedené zásahy. (FLOWERDEW, 2012) Stromy a keře jsou živé organismy a z toho důvodu se musí zohlednit i práce s nimi. Znalost biologie stromů musí mít každý, kdo se zabývá péči o dřeviny. Takový člověk musí být schopen zodpovědně rozhodnout, zda je či není v konkrétním případě takový zásah stromů či keře skutečně nutný, a pokud ano, v jakém rozsahu je třeba jej realizovat. Každá operace například i řez dřevin se musí provádět pouze v co nejmenší míře. Zbytečný řez dřevin beze smyslu je hrubou technologickou chybou, kterou nelze nikdy vrátit zpět. (ŽĎÁRSKÝ, 2008) Vnucuje se otázka, zda je zákrok skutečně nutný. Takovou otázku může vyvolat pohled na krásný strom ve volné přírodě, který má nádherný tvar a je zcela harmonickou součástí krajiny. Adam v ráji žádné nůžky nepoužíval a vše mělo ideální podobu, bohatě kvetoucí a plodící stromy a keře. Dnešní člověk chce mít květy a plody v dosahu ve své zahradě, aby se z nich mohl těšit. Chce mít větší květy, bohatší barvy, větší, krásnější a chutnější plody. Aby se taková přání splnila, musí usměrňovat přírodní síly v rostlinách. Určité zákroky musí vést k regulaci vnitřní energie dřevin, aby získaly květy a plody, jaké si člověk přeje a vysnil. (FARTHING, 2010) Do městského prostředí, tedy prostředí, které je ovlivňováno člověkem, byly rostliny uměle přeneseny. Nevyskytly se tady z toho důvodu, že by zde nalezly vhodné podmínky pro jejich růst a existenci, ale proto, že člověk je zde potřebuje a chce. Vývoj těchto stromů a jejich porostů nelze tedy ponechat pouze na samovolné sukcesi. Je-li skutečný zájem o zachování stromů v dobrém stavu, v neposlední řadě neohrožujících své okolí, je třeba jim věnovat patřičnou péči. Její součást je bezesporu i řez. (ŽĎÁRSKÝ, 2003) Keře většinou netvoří listy, květy a plody vždy takovým způsobem, jakým si majitelé pozemků přejí a vyžadují. Základní funkce okrasné dřeviny je taková, aby dlouhou dobu byla atraktivní a kvalitní. Tohoto lze dosáhnout pouze kvalitní péčí, 9

usměrňováním jejich růstu, a proto je nutné pravidelně nebo občas řezat. (FARTHING, 2010) Řezem přinutíme rostliny k tomu, aby své „plány do života“ sladily s našimi přáními. (HENSEL, 2007). K tomu se využívá tvarovací řez, při kterém se stromy a keře tvarují do geometrických tvarů nebo živých zahradních „soch“. Tato stará technika se používala již ve starém Římě a objevovala se zejména i v zahradách z 16. a 17. století. Tvarované dřeviny můžeme vidět především v historických zahradách, například stříhané brodérie. V dnešní době se používají s velkou oblibou i v mnohých zahradách ve Velké Británii. Vedle geometrických tvarů můžeme obdivovat i mnohé umělecky sestříhané figury. Geometrické tvary se rozšiřují i ve střední Evropě. Upoutávají pozornost nejen v soukromých zahradách, ale i ve veřejné zeleni. (PIRC, 2009)

10

2

CÍL Cílem práce je zpracovat zásady údržby stromů a keřů s ohledem na typy

výsadeb, charakteristiku jednotlivých pracovních operací při údržbě stromů a keřů. Součástí práce bude vypracování ekonomického hodnocení mechanizačních prostředků pro pracovní operace při údržbě stromů a keřů. Podle výsledků sledování mechanizačních prostředků bude následně vypracován návrh údržby vybraného objektu s kalkulací nákladů.

11

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Zásady údržby stromů a keřů Udržovací péče je soubor činností nutných k zachování plné funkční účinnosti vegetačního prvku. Činnosti udržovací péče se zpravidla opakují v pravidelných časových intervalech. Technologie udržovací péče je popis postupu při údržbě konkrétního vegetačního prvku, který závazně specifikuje pracovní operace, použití zlepšujících a pomocných materiálů popř. další podstatné náležitosti a pravidla související se zachováním plné funkčnosti vegetačního prvku. (ŠIMEK, 2006) Úrovní udržovací péče se vymezuje kvalita dosahované údržby. Rozlišují se tři úrovně údržby: 

optimální úroveň - představuje všestranný a setrvalý rozvoj celého systému zeleně



standardní úroveň - odpovídá představě o udržení současného stavu vegetačních prvků a jeho případném postupném zlepšování



úroveň technologického minima - není vytvořen předpoklad ani k udržení současného stavu vegetačních prvků, často dochází ke zhoršování celkového stavu ploch zeleně. (ŠIMEK, 2006)

Intenzita péče o zeleň udává druh pracovních operací a jejich četnost, které jsou plánovány a provedeny na jednotlivých prvcích zeleně v průběhu jednoho roku. Intenzitní třídy péče o zeleň rozlišují kvalitativní a kvantitativní rozsah intenzity péče. Zařazení do určité intenzitní třídy je závislé na významu zeleně. Rozlišuje se pět údržbových tříd:

I.

Údržbová třída: trvale optimální stav údržby, dopravní bezpečnost a zachování substance jsou trvale zaručeny. Do této skupiny se řadí parky, zeleň hotelů a parkově upravených ploch.

II.

Údržbová třída: zpravidla optimální stav údržby, dopravní bezpečnost a zachování substance jsou trvale zaručeny. Do této skupiny se řadí 12

zeleň školních a kulturních zařízení, zeleň obytných souborů a zeleň hotelů. III.

Údržbová třída: značné nedostatky v optimálním stavu údržby, dopravní bezpečnost zpravidla zaručena, dochází ke ztrátám substance. Do této skupiny se řadí zeleň vodotečí, železničních zařízení, nábřeží velkých řek, zeleň chatových a zahrádkářských osad.

IV.

Údržbová třída: pouze sporadická údržba, dopravní bezpečnost pouze zčásti zaručena, dochází ke ztrátám substance.

V.

Údržbová třída: zpravidla žádná údržba, pouze nejnutnější opatření k odvrácení nebezpečí, žádné zachování substance. (ŠIMEK, 2006)

Typy výsadby 

Solitéra



Skupina keřů – zapojená – rozvolněná



Skupina stromů – zapojená – rozvolněná



Stromořadí



Porosty dřevin



Živé ploty a stěny

3.2 Pracovní operace při údržbě stromů a keřů Pěstební opatření je soubor jednorázově provedených úkonů nutných k ovlivnění především kvalitativních atributů vegetačního prvku - především jeho pěstebního stavu, druhové a prostorové skladby, růstu a vývoje. (ŠIMEK, 2006) Pracovní operace při údržbě dřevin lze provádět během jejich celé existence a to i opakovaně. Opakovanost jednotlivých zásahů je ovlivněna zdravotním stavem dřeviny a druhem dřeviny. Před každou operací je nutné důkladně provést průzkum vitality, vývoje koruny, případné napadení chorobami a škůdci. (ŠIMEK, 2005) 13

Přehled zásahů prováděných u jednotlivých kategorii dřevin při jejich údržbě Zásahy při údržbě dřevin opadavých jsou: 

Tvarování korun stromů, případně keřů



Prosvětlování korun



Zmlazování starých stromů a keřů



Pravidelný řez kvetoucích keřů

Zásahy u dřevin jehličnatých a stálezelených: 

Formování růstu korun



Zabezpečování zimní vláhy, zimní ochrana

Zásahy u dřevin pokryvných: 

Zmlazování



Prořezávky

Zásahy společné pro více kategorií dřevin 

Probírka porostů



Řez dřevin používaných na živé ploty



Ošetření významných dožívajících a poškozených stromů



Odstranění planiny u roubovaných a očkovaných dřevin



Obdělávání půdy



Hnojení a zálivka



Likvidace pařezů



Ochrana proti škůdcům a chorobám (ŠIMEK, 2006)

14

3.2.1

Řez

Od raného věku dřevin, u kterých se předpokládá vydatného růstu, se doporučuje dřeviny řezat. Zjednodušená definice řezu: řez je zkracování nežádoucích výhonů, stonků nebo větví dřevin. Existuje celá řada důvodů pro řez. Ty jsou zpracovány v následujících bodech: 

důležitý, aby rostlina zůstala zdravá a silná a mohla se dále rozvíjet



slouží k řízení přehnaného růstu nebo naopak simuluje růst nový



pro založení korun mladých stromů



tvarování a péče vzrostlých korun stromů



prosvětlení koruny



zachování naroubované odrůdy



povzbuzení nového rašení



podpora vydatné tvorby květů a plodů



odstranění nežádoucích výmladků



odstranění vlků



zaopatření provozní bezpečnosti



úprava kořenového systému.

Pracovní operace, tedy řez se volí s ohledem na požadovaný cíl, jak má daná dřevina vypadat v budoucnu. Rozhodování o vykonání řezu ovlivňuje především jakou požadovanou funkci má dřevina plnit na trvalém stanovišti. V úvahu se musí brát i biologické potřeby dřevin a jejich zdravotní stav, vitalita a možné negativní důsledky vyplývající z případného řezu. Důležité je i znalosti osoby, která úkon provádí a technické a technologické vybavení. Existují druhy, které prosperují bez rutinního a pravidelného řezu, ale i u nich platí pravidlo, že pokud aspoň minimálně odstraníme mrtvé a poškozené výhony, tak vyprodukují kvalitnější květy a plody.

15

Principy řezu Principem úkonu je odstranit veškeré odumřelé, poškozené a napadené dřevo, slabé deformované a nežádoucí výhony. Základem je vytvořit otevřenou kostru a to seříznutím některé z hlavních stonků až k základně a následným prořezáním koruny, aby se vzduch a sluneční světlo dostaly k nalitým pupenům. Sluneční paprsky mají pozitivní vliv, listy po dešti rychleji oschnou a tím se předejde houbovým chorobám. Řez se vede vždy hned nad pupenem, který se nachází v úžlabí mezi výhonem a listem. Vzdálenost řezu je velmi důležitá. Pokud řez bude veden příliš vysoko nad pupenem, zbývající část výhonu nad pupenem odumírá a vede pak k poškození vyrůstajícího nového výhonu. Jestliže řez byl proveden naopak velmi blízko k pupenu, vyrůstá jen velmi slabý nekvalitní výhon, nebo dokonce nevyraší žádný. Řez má začínat přímo proti pupenu a má být veden trochu šikmo nad pupen.

Obr.č. 1 Schéma špatně a správně provedeného řezu (1. a 2. špatně provedený řez, 3. správně provedený řez). (FARTHING, 2010) To samé platí u odřezávání silnější větve, kdy řez má být proveden co nejtěsněji u hlavní větve nebo u hlavního kmene. U silnějších větví hrozí nebezpečí rozštípnutí dřeva. Proto se úkon operace provádí nadvakrát: první řez se provádí dále od hlavního kmene, kde se nařízne větev zespoda asi do jedné třetiny tloušťky, druhý řez se řeže pár centimetrů od spodního řezu a ve směru ven se větev odřízne. Na závěr se těsně podél kmene odstraní zbývající pahýl. 16

Po provedení řezu se doporučuje nanášení prostředků na zacelení ran a proti vniknutí houbovým chorobám. Ale po posledních výzkumů se prokázalo, že tyto prostředky nemají na hojení žádný vliv. Protože řezné plochy nejsou nikdy úplně bez choroboplodných zárodků a zatřením se jim umožní snadné rozmnožování. Termíny řezu Hlavní zásadou kdy se nesmí řezat dřevinu, je v období mrazu. Řez je možný provést maximálně do -5°C. Po staletí platila zásada, že hlavní řez dřeviny se provádí v době vegetačního klidu, to znamená mezi začátkem listopadu a začátkem března. Ale nové poznatky v arboristice toto několikaleté pravidlo nepovažuje za správné. Hlavní řez by se měl provádět ve vegetační době. A to z důvodů, že v období vegetačního klidu, zůstane dřevina po řezu bez reakce čtvrt někdy i půl roku. Po tuto dobu můžou patogeny nakazit rostlinu. Oproti tomu v letním období strom po řezu ihned reaguje a snaží se ránu zacelit. Ale odstranění olistěných výhonů může mít negativní dopad ne růst a budoucí rašení pupenů. (HENSEL, 2007)

3.2.1.1 Druhy řezu Řez po výsadbě Provádí se, aby se dřevině udal budoucí tvar rostliny a z důvodu redukce koruny, do doby než se kořeny dobře uchytí. Jedná se o zpětný řez na určité výhony, které v budoucnu budou vytvářet kostru koruny. Řez výchovný Výchovný řez je důležitý k vytvoření koruny s rovnoměrně rozloženými kosterními větvemi. Cílová stavba koruny musí být charakteristická pro daný taxon, nebo aby odpovídala funkci, kterou má dřevina vykonávat. Podle druhu dřeviny a především tvaru trvá 4 až 8 let. (HENSEL, 2007)

17

Řez udržovací Úloha tohoto řezu je docílit dlouhodobosti funkčního stavu dřeviny a zpomalit nebo až zastavit proces stárnutí. Tímto se pečuje o zdravotní stav, vysokou vitalitu a zlepšení pronikáni světla do koruny. Dalším úkolem je udržení tvaru a rovnováha mezi růstem a tvorbou plodů, pravidelného bohatého kvetení. Pravidelným provedením řezu lze zamezit i možné negativní působení na okolí. Při provedení řezu se musí brát v úvahu vlastnosti jednotlivé rostliny, regenerační schopnosti a jakou dřevina plní funkci (zda je pěstované z důvodu bohatého kvetení, plodů, nebo pro barevné dřevo). Udržovacím řezem dochází k odstranění suchých, nemocných, odumírajících nebo se křížících se větví a vytváření světelného prostorového profilu. Prosvětlení se rozlišuje podle rozsahu odstraňovaného podílu tenkých a slabých větví na lehká (asi 5 %), střední (asi 10 %), silná (asi 15 %). (ŠIMEK, 2005) Řez zmlazovací Pokud se zanedbá péče, tedy neprovede-li se udržovací řez, když je to nutné, dojde k rychlému stárnutí dřeviny. Projevuje se to především větvením výhonů v horní oblasti. To má za následek ubývání světla uvnitř koruny a způsobuje vyholování. Zmlazovacím řezem se odstraní přestárlé výhony na bázi a prostříhají se hustě rozvětvené větve a provede se radikální průkles. (PIRC, 2009) Zpětný řez Zpětným řezem provádíme silné zakrácení výhonů a tím se řídí a podněcuje růst, podporuje se větvení a rašení výhonů. Po silném zakrácení rostlina reaguje vznikem malého počtu dlouhých silných výhonů. Po zakrácení krátkém, vyroste naopak větší počet výhonů, ale tenkých. (HENSEL, 2007)

18

Obr.č. 2 Řez výhonu 1. Účinek dlouhého a krátkého řezu. Letošní výhon na konci vegetačního období. 2. Tento výhon se v zimě nezkrátil. Výhon se prodlužuje pouze slabě a na jeho vrcholu se vyvíjí několik menších výhonků. 3. Výhon byl v zimě zakrácen asi o třetinu. Díky tomu se intenzivně prodlužuje a utváří se několik dobře vyvinutých postranních výhonků pod středovým výhonem. 4. Výhon byl v zimě zkrácen asi o dvě třetiny. Vyrůstají pouze asi dva nebo tři velmi bujně vyvinuté výhony. (PIRC, 2009)

3.2.1.2 Řez keřů Účelem řezu je vytvořit pěkně tvarovaný keř se silnými, mladými větvemi, které jsou rozmístěny tak, aby ke středu rostliny propouštěly světlo a vzduch. Dalším úkolem je odstranit veškeré odumřelé a nakažené dřevo, zkřížené nebo navzájem odírající se větve a veškeré slabé výhonky. U některých okrasných keřů je důležité i načasování řezu. Pokud by byl řez proveden ve špatnou dobu, způsobil by malé kvetení nebo dokonce žádné kvetení. (FRANCIS, 2002) Pro účely řezu se keře dělí: a) časně kvetoucí keře b) pozdě kvetoucí keře 19

c) nekvetoucí stálezelené keře d) kvetoucí stálezelené keře a šedolisté keře e) keře s barevnými stonky ad. a) Časně kvetoucí keře Tyto keře vytvářejí květy na „starém dřevě“, tedy na větvích, které byly vytvořené v předchozím roce. Aby se podpořila tvorba nových květů v dalším roce, je nutnost tento typ keřů řezat ihned po jejich odkvětu. Jejich péče spočívá v odstranění nadměrně nahloučených větvích. Zároveň při tom se musí nechat dostatečné množství zelených výhonů, protože na nich se tvoří v dalším roce květy. Důležité je zkrátit mladší kvetoucí větve asi na polovinu jejich původní délky, a to těsně nad místem, kde raší nový výhonek a odstranit veškeré mrtvé dřevo až u země. Mezi tento typ keřů se řadí například Forsythia × intermedia L. (FRANCIS, 2002) ad. b) Pozdě kvetoucí keře Pozdě kvetoucí keře kvetou na „letošním dřevě“. Na výhonech, které vyrostly v minulých letech. Hluboký řez se provádí začátkem jara z důvodů, aby se stihly dobře vyvinout květní pupeny. Provede se i podpora růstu nových výhonů, a to zkrácením výhonů z předchozího roku a odstraněním starších větví, aby nepřehušťovaly keř. (FRANCIS, 2002) ad. c) Nekvetoucí stálezelené keře Tyto keře nejsou náročné na řez. Ten se provede jen odstraněním odumřelých částí a to začátkem jara, kdy se začíná oteplovat. Pokud dosáhnou výšky než je žádoucí, musí se provést hluboký jarní řez až k mladým výhonům u země. (FRANCIS, 2002) ad. d) Kvetoucí stálezelené keře a šedolisté keře U tohoto typu stálezelených keřů se realizuje řez až po odkvětu. Přerostlé rostliny se seřezávají, ale pouze do míst, aby se nepoškodilo staré dřevo. 20

ad. e) Keře s barevnými stonky Okrasné keře, které se pěstují především pro jejich barevné větve, se řežou vždy na konci zimy. Jedná se o jednoduchou metodu zvanou „vysekávání mlází“. Například se jedná o dřeviny Cornus alba, Cornus stolonifera, Rubus cockburnianus a Salix alba 'Britzensis'. (FRANCIS, 2002) Odlamování květenství Toto opatření doplňuje základní řez u keřů, které pěstujeme kvůli výraznému květenství – tvorba plodů by je zbytečně vysilovala. Nejtypičtějším druhem, u kterého se odlamování odkvetlého květenství provádí, je Rhododendron sp. Květenství se vylamuje každoročně co nejdříve po odkvětu a dává se při tom pozor, aby se nepoškodily pupeny, které jsou hned pod květenstvím. Výhony, které vyraší na takto ošetřených keřích, jsou o poznání silnější než na keřích neošetřených. (ŠONSKÝ, 1999)

3.2.1.3 Řez živých plotů Živé ploty jsou pravidelné liniové výsadby dřevin. Plní několik funkcí, například oddělují pozemek a vytváří pohledovou clonu. Aby splňovaly požadavky, musí mít dokonalý horizontální a vertikální zápoj. Podle pěstebního tvaru se dělí na pravidelné a nepravidelné živé ploty. Při řezu platí pravidlo, že u velkolistých druhů je zapotřebí používat zahradní nůžky, aby se nepotrhaly listy. U drobnolistých druhů lze použít ruční a elektrické plotové nůžky. Termín tvarovacího řezu je období po hlavním tvarovacím růstu, je to závislé dle taxonu. (FARTHING, 2010) Pravidelné živé ploty Pokud se jedná o tvarované ploty je nutnost je opakovaně tvarovat a redukovat řezem. Platí pravidlo, že báze má být širší než vrchní část. Zúžení by mělo u vysokých živých stěn a plotů činit asi 5 až 8 cm na každý výškový metr. Činí se tak proto, aby se dostával k nejspodnějším listům dostatek světla a nedocházelo k jejich opadu. (FRANCIS, 2002)

21

Obr.č. 3 Schéma řezu živého plotu (1. a 2. dobře provedené řezy, 3. a 4. špatně provedené řezy). (FARTHING, 2010) Nepravidelné živé ploty Od tvarovaného živého plotu se liší rozvolněným tvarem. Při řezu je zapotřebí rostlinu pravidelně prořezávat a odstraňovat staré dřevo. Tvarované živé ploty se podle použitých dřevin dají rozdělit do třech skupin a ty potřebují rozdílný řez. Do první skupiny patří všechny opadavé a stálezelené keře, které mají přirozeně velký počet výhonů nebo husté výhony. Ve druhé skupině se vyskytují stromovitě rostoucí listnaté dřeviny, zatímco jehličnany patří do třetí skupiny. a) Opadavé a stálezelené keře Opadavé keře mají nevýhodu, že se větví pouze v horní části a ve spodní části dochází postupně k vyholování. Z toho důvodu je nutné tento typ dřevin ihned po výsadbě zakrátit na výšku 20-30cm. Další pěstební zákroky spočívají v zastřihávání v letním období silných výhonů a zakracování výhonů, aby se podpořilo další hustější větvení. Opadavé keře se seřezávají na sklonku zimy, druhý řez se provádí podle počasí a podle nadmořské výšky od poloviny do konce června.

Oproti tomu

stálezelené keře se seřezávají v polovině jara a druhý řez se provádí v polovině léta. Pro živé ploty jsou vhodné rostliny: Ligustrum vulgare L., Cornus mas L., Crataegus monogyna L. (PIRC, 2009)

22

b) Opadavé a stálezelené listnaté stromy Tento typ rostoucích dřevin se používá především pro vysoké živé ploty a stěny. Výhodou použití těchto dřevin je jejich dosažitelný vysoký věk, oproti tomu jejich nevýhoda je náročnost na seřezávání. Řez se provádí 2x ročně. Při zmlazování se realizuje řez v zimě u opadavých a u stálezelených na začátku jara. U vysokých živých plotů je potřeba pečovat o velmi velkou plochu, a proto se zpravidla používají elektrické nůžky na živý plot. Pro živé ploty jsou vhodné rostliny: Acer campestre L., Fagus sylvatica ´Atropurpurea´ L., Ilex L. c) Živé ploty z jehličnanů Kladnou vlastností jehličnanů je jejich husté větvení a tím poskytují po celý rok vizuální bariéru. Udržovací řez se provádí na sklonku jara krátce před rašením nebo raději ještě na počátku podzimu od konce srpna do začátku září. Intenzita řezu u jehličnatých dřevin nesmí být silná a nesmí se při řezu zasáhnout staré dřevo. Postižená místa by se už nezregenerovala. Pro živé ploty jsou vhodné rostliny: Chamaecyparis leylandii L., Chamaecyparis pisifera L., Thuja occidentalis L., Juniperus chinensis L. d) Kvetoucí a volně rostoucí živé ploty Kvetoucí a volně rostoucí živé ploty se od přísně tvarovaných živých plotů liší tím, že se podstatně méně zastřihávají a jednotlivé rostliny se mohou lépe rozvíjet. Podle druhu záleží na době a intenzitě řezu. Řez u kvetoucích živých plotů neslouží k tomu, aby jednotlivým rostlinám dodal tvar, ale aby se vytvořil harmonický celek. Důvodem řezu dřevin je bohaté kvetení a zachování požadované výšky živého plotu. (PIRC, 2009) Mezi další údržbu živých plotů krom řezu patří odplevelení a kosení trávníku, protože plevel a přerostlý trávník způsobuje špatný vývin spodních větví. Důležité je i pravidelné přihnojování a to v dávce 50 g plného hnojiva / bm / 2 roky. V období sucha

23

je nutná závlaha. V zimě je nutné pravidelně oklepávat sníh, aby nedocházelo k vylomení větví a rozklesávání dřevin. (ŠONSKÝ, 1999)

3.2.2

Kroužkování kůry

Kroužkování kůry se provádí v pozdním jaru pro zeslabení nadměrného růstu. Je to z důvodu menšího proudění živin k vrcholkům větví a tím se zmenší přírůstky větví. Proudění živin se nesmí úplně přerušit, to by způsobilo uhynutí rostliny. Proto se nemůže odstranit celý pruh kůry po obvodu kmene. Kroužkování se tedy realizuje vyříznutím proužku kůry na jedné straně a další proužek se vyřízne na druhé straně o několik centimetrů níže. Tyto rány je nutné následně překrýt páskou. (FARTHING, 2010)

3.2.3

Řez kořenů

Pro zeslabení růstu je možné použít řez kořenů. V dnešní době se ale používá málo. Provádí se dvouetapovým odstraněním kořenů po obvodu kořenového systému. Tím se omezí přísun živin a zmenší se tak i růst rostliny. (FARTHING, 2010)

3.2.4

Mechanické zarovnání trávníku

Mechanické zarovnání se provádí ručně a to pomocí nářadí: motyčky, rýče, nože nebo nůžek. Na plochách většího rozměru se využívají nařezávače trávníků. Tyto stroje mají spalovací motor o výkonu cca 1, 8 – 4,0 kW. Jejich výhodou je možné nastavení zarovnávacího nože pod úhlem 0 - 45°. (ZEMÁNEK, 2005)

3.2.5

Hnojení a zálivka

Dostatek vody je důležitý pro správný vývoj rostliny. Zavlažování musí být vydatné a šetrné pro rostliny. Během letních horkých dnů se zálivka provádí brzy ráno nebo večer. Jinak dochází k poškození pletiv. 24

Hnojení okrasných dřevin má význam především u mladých výsadeb a rostlin, které jsou náročné na živiny. Dávku hnojiv je vhodné rozdělit do několika dávek během roku. Používají se dusíkatá, fosforečná a draselná hnojiva.

3.2.6

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Odolnost jednotlivých okrasných rostlin proti chorobám a škůdcům závisí především na fyziologickém stavu rostliny, na vhodnosti stanoviště a péči o dřevinu. Rostliny jsou napadány virózami, bakteriemi a houbami. Další, kdo znehodnocují rostliny, jsou roztoči, pokorní, dřevní a savý hmyz. Proti chorobám a škůdcům se provádí zásahy přímou nebo nepřímou metodou. Nepřímá metoda spočívá v provádění správných agrotechnických zásahů. Přímá metoda spočívá v zásahu v době největší citlivosti choroby či škůdce. Jedná se o použití biologických prostředků nebo mechanické, termické a chemické opatření. Významná metoda pro ochranu okrasných dřevin je chemická. Aplikace chemických látek se provádí pomocí postřikovače, rosiče, zamlžovače a poprašovače.

3.2.7

Odstranění buřeně

Odstranění plevelů je důležité pro správný vývin rostlin. Proto se musí provádět odplevelení už v mladých výsadbách. Odstranění plevelů se provádí mechanicky nebo pomocí herbicidů.

3.2.8

Odstranění pařezů

Pařezy lze odstranit ručním klučením, pomocí výbušnin, rypadlem nebo speciálními mechanizačními prostředky jako je pařezová fréza a pařezový vrták.

25

3.3 Mechanizační prostředky pro údržbu okrasných porostů Požadavky na mechanizační prostředky pro údržbu dřevin: 

Vysoká provozní spolehlivost



Nízká hmotnost



Ergonomické řešení



Anatomicky tvarované rukojeti



Řešení pracovních orgánů s ohledem na vysokou kvalitu řezu



Snadná výměna pracovních orgánů



Dodržení přípustné hranice hlučnosti



Minimum přenášených vibrací na obsluhu (JELÍNEK, 2000) Rozdělení nářadí a strojů: Nůžky 

ruční



ruční pákové



pneumatické



elektrické akumulátorové



teleskopické



ruční (rámové, bezrámové)



řetězové (motorové – univerzální, vyvětvovací; elektrické)



kotoučové (motorové prořezávací)

Pily

Plotostřih 

motorové



elektrické

26

Vyžínače 

motorové



elektrické

Křovinořezy 

3.3.1

motorové (ruční, zádové), (JELÍNEK, 2000)

Ruční nářadí

Výběr vhodného nářadí je závislé na vykonávaném zásahu a průměru výhonu. Ruční nářadí se využívá na větve a výhony keřů a stromů. Do této skupiny se řadí nůžky ruční, ruční pákové, pneumatické, elektrické akumulátorové, teleskopické a ruční pilky. Ruční nůžky musí mít anatomicky tvarovanou rukojeť a vyměnitelné břity z kvalitní oceli. Podle čepele se rozlišují nůžky na jednočepelové - pro odstranění především suchých větví a dvoučepelové - určené pro živé větve, které mají obě čepele ostré. Pro snížení námahy svalů jsou některé nůžky vybaveny převodovým mechanizmem. Pákové nůžky se využívají na odstraňování silnějších a suchých větví. Proto musí být vyrobeny z kvalitního materiálu s nízkou hmotností. Pneumatické nůžky se řadí do profesionálního nářadí. Jejich kladnou vlastností je snížení námahy svalů na ruce. Jejich nevýhodou je nutnost připojení na zdroj tlakového vzduchu. (ZEMÁNEK, 2005) Akumulátorové nůžky mají akumulátor, který pracovník má připevněný u pasu nebo na rameni. Hmotnost tohoto akumulátoru se pohybuje cca 3,5 kg. Pracovní doba po nabytí je cca 8 hod. Teleskopické nůžky jsou určené pro vyvětvování a prořezávání ve výškách 5 – 7m. Pohon těchto nůžek je pneumatický nebo hydraulický. Ruční pilky se rozlišují s pevným, zavíracím nebo zasouvacím pilovým lisem. Využívají se pro menší zásahy.

27

3.3.2

Motorové a řetězové pily

Pily se využívají pro kácení stromů a prořezávání silnějších větví u stromů. Jednotlivé kategorie se odlišují v požadavcích uživatelů, výkonem motoru, délkou lišty, materiálovým provedením a pořizovací cenou. (ZEMÁNEK, 2005) Tab. č. 1 Rozdělení motorových pil podle hmotnosti (HURYCH, 1984) Třída I. Velmi lehké

Hmotnost kg 4-5

Objem

Výkon

30 - 40

1,1 - 1,9

II. Lehké

6-7

50 - 60

1,9 - 2,6

III. Středně těžké

8 - 10

60 - 80

2,6 - 3,4

IV. Těžké

11 - 12

90 - 100

3,7 - 4,8

V. Velmi těžké

13 - 15

120 - 140

5,2 - 6,6

Podle profesionality se rozlišují pily na hobby, farmářské a profi. HOBBY pily jsou určené pro zahrádkáře. Výkon spalovacího nebo elektrického motoru se pohybuje do 1,8 kW. Výhodou elektrických pil je jejich nižší hlučnost, vibrace a hmotnost. Délka lišty nepřesahuje 400mm. FARMÁŘSKÉ pily jsou určené pro častější používání. Jejich spalovací motor má výkon 2,5 kW. Délka lišty nepřesahuje 500mm. PROFI pily využívají náročnější uživatelé, pro každodenní použití. Výkon těchto pil se pohybuje okolo 3,5 kW. Délka lišty a typ řetězu jsou závislý na vykonávané práci. (ZEMÁNEK, 2005)

Obr.č. 4 Schéma konstrukce motorové pily 28

1 – lišta, 2 – řetěz, 3 – opěrka, 4 – tlumič výfuku, 5 – brzda řetězu, 6 – přední rukojeť, 7 – válec motoru, 8 – zapalovací svíčka, 9 – aretace plynu, 10 – páčka plynu, 11 – pojistka páčky plynu, 12 – čistič vzduchu, 13 – olejová nádrž, 14 – sací potrubí oleje, 15 – sací potrubí benzínu, 16 – zadní rukojeť, 17 – vzduchová klapka, 18 – tlumič sání vzduchu, 19 – hnací řetězové kolo, 20 – zachycovač řetězu, 21 – klikový hřídel, 22 – spínač zapalování, 23 – šroub napínání řetězu (ZEMÁNEK, 2005)

3.3.3

Plotostřihy

Plotostřihy, označovány taktéž jako stříhací lišty, se používají na pravidelné tvarování a formování živých plotů. Skládají se z motoru a stříhací lišty. Motory mohou být elektrické s výkonem pohybující se v hodnotách 350 – 800 W nebo se spalovacím motorem o výkonu 600 – 1200 W. Pracovním orgánem plotostřihu je oboustranná nožová lišta kmitající po pevné navádějící prstové liště. Mezi vybavení stříhacích lišt řadí kryt pro ochranu rukou a bezpečnostní pojistka s rychlobrzdou, která zajišťuje okamžité zastavení lišty. Pracovní orgán může být jednostranný nebo dvoustranný. Délka u elektrické stříhací lišty bývá kolem 50 cm, u motorových lišt 75 až 85 cm. Existují varianty prodloužených stříhacích lišt, které využívají standardního křovinořezu. Stříhací lišta je nasazena na konci pracovního hřídele. (JELÍNEK, 2000)

Obr.č. 5 Plotostřih se spalovacím motorem (ZEMÁNEK, 2005)

29

3.3.4

Vyžínače a křovinořezy

Tyto mechanizační prostředky jsou sestaveny z lehkého výkonného motoru a pracovního orgánu. Pracovní orgán může být nožová hvězdice nebo pilový kotouč. V těžišti stroje se nachází tvarované trubkovité rukojeti a závěsné popruhy na zachycení na rameni. Jako vyžínače se označují stroje lehčí konstrukce se strunovým žacím ústrojím, plastovým zubovým kotoučem nebo dvouramenným nožem. Křovinořezy oproti vyžínačům mají těžší konstrukci a výkonnější motor. (JELÍNEK, 2000)

3.3.5

Stroje pro chemickou ochranu

Rozdělení strojů: 

postřikovače (velikost kapek 100 – 700 µm, dávka 200 – 2000 l.ha-1)



rosiče (velikost kapek 50 – 150 µm, dávka 150 – 300 l.ha-1)



zamlžovače (velikost kapek 1 – 50 µm, dávka 1 – 20 l.ha-1)



poprašovače (velikost kapek 15 – 40 µm, dávka 20 – 80 l.ha-1)

Postřikovače Postřikovače se skládají z těchto částí: 

nádrž



filtr



čerpadlo



pohon čerpadla



regulační ventil



postřikový rám, rozvod tlakové kapaliny



rozptylovače – trysky, určující kvalitu postřiku

Podle konstrukčního provedení a způsobu pohonu se rozdělují na: 

ruční



zádové (ruční, motorové)



převozné (ruční, s pomocným motorem)



traktorové (nesené, návěsné) 30



samojízdné

Rosiče Rosiče a postřikovače jsou konstruovány na stejném principu. Rosiče jsou doplněny axiálním nebo radiálním ventilátorem. Aplikační ústrojí se konstrukčně rozlišuje na ústrojí s pracovním rámem a na ústrojí centrální. (ZEMÁNEK, 2005) Rosiče se rozdělují podle konstrukčního provedení:

3.3.6



zádové



převozné



nesené traktorové



návěsné traktorové



samojízdné

Mechanizační prostředky na likvidaci pařezů

Pařezové frézy Pařezové frézy se rozlišují podle konstrukčního hlediska na převozné s vlastním spalovacím motorem nebo jako traktorové nesené a návěsné. Pracovním orgánem je frézovací kotouč, který je schopen zlikvidovat pařez do hloubky 20 – 30 cm pod okolní terén. Při likvidaci dochází přeměna pařezu na dřevní třísky a štěpky postupným frézováním. Tento zbylý materiál se smíchává s okolní půdou a dochází tak ke zlepšení půdních podmínek. Pařezové vrtáky Výhodou pařezových vrtáků je odstranění pařezu až do hloubky 1m a estetičtější vzhled okolí po jejich zásahu. Pohon u tohoto typu je řešen hydraulicky od vývodového hřídele traktoru. Rozlišují se dva konstrukční typy vrtáků: dutý válcový vrták, kuželový vrták. Dutý vrták má průměr v rozmezí 0,2 – 0,6 m a délku 0,8 – 1 m. Dolní hrana vrtáku je osazena frézovacími noži, které oříznou postranní kořeny a točivým pohybem se přeruší i hlavní kořen a pařez se vytáhne z půdy. Práce kuželového vrtáku spočívá v pronikání do pařezu pomocí bočních břitů a následným štípáním na segmenty. 31

Přehled mechanizačních prostředků pro jednotlivé operace při údržbě stromů a keřů Tab. č. 2 Pracovní operace: bez stromů Mechanizační prostředek Motorová pila Vyvětvovací pila Arboristická pila

Výkon kW/k

Model

1,8/2,4 1,04 0,75

Stihl MS 201 T Stihl HT 101 Dolmar PS-222 TH

Hmotnost Zdvihový kg objem cm3 3,7 7,6 2,5

Délka lišty cm

35,2 31,4 x

30 30 25

Tab. č. 3 Pracovní operace: tvarovaní živých plotů Mechanizační prostředek Plotostřih benzínový Plotostřih elektrický Plotostřih tyčový

Výkon kW

Model HITACHI CH 78EC (ST) AL-KO HT 700 Husqvarna 327HE3x

Hmotnost Zdvihový kg objem cm3

Délka řezačky mm

0,81

3,5

23,9

780

x 0,9

4,5 6,5

x 25,4

65 55

Tab. č. 4 Pracovní operace: vyžínání Mechanizační prostředek

Typ motoru

Model

Kapacita Výdrž Hmotnost baterie baterie kg Ah min

Zdvihový Výkon objem kW 3 cm

Vyžínač Křovinořez

Husqvarna 536 Li R Husqvarna 323R-II

BLDC x

3 x

60 x

5 5,1

x 24,5

x 0,9

Křovinořez zádový

STIHL FR 460 TC-E

x

x

x

11,2

45,6

2,2

Tab. č. 5 Pracovní operace: ochrana proti chorobám a škůdcům , hnojení Mechanizační prostředek Zádový rosič Zádový zmlžovač Zádový postřikovač

Model

Hmotnost kg

Zdvihový objem cm3

Horizontální dosah m

Objem nádrže l

STIHL SR 430 Mountfield AM 162 Farm Z25

12,2 11,5 8,7

63,3 61,3 25

14 18 19

14 16 25

32

Tab. č. 6 Pracovní operace-likvidace Mechanizační prostředek Pařezová fréza Pařezová fréza

Model Laski F 450/25 H Fsi ST 27 B

Hmotnost kg

Výkon kW

Počet nožů ks

Průměr kotouče

230 600

18 20

12 18

410 470

3.4 Výpočet nákladů na provoz strojů Náklady na stroje jsou ovlivněny těmito faktory: 

technická úroveň a technologická vhodnost



výkonnost



pořizovací cena a způsoby financování nákupu nového stroje



doba používání stroje a změna provozních parametrů v závislosti na čase



cena mechanizované práce na trhu



náklady na provoz strojů, výnosy a zisk z provozu strojů.

Při využívání každé techniky je rozhodující výsledný ekonomický efekt, tj. jednotkové náklady na provoz strojů jsou důležitým ukazatelem efektivity provozu strojů a souprav. Podílí se na celkové výši nákladů potřebných pro údržbové technologie. Modelování nákladů pro konkrétní podmínky uživatelů je také významným prostředkem pro stanovení ceny služeb. Pro jejich výpočet lze využít obecně platnou metodiku (ABRHAM, 1992), která vychází z rozboru nákladových položek na provoz strojů. Nověji se náklady na techniku v oblasti zahradnictví zabývají také Zemánek (2006) a Burg (2006).

33

4

METODIKA

4.1 Výběr firem Pro sledování byly vybrány firmy, které se zabývají realizací a údržby soukromých zahrad a veřejné zeleně. Jedná se o tyto firmy: 

Ovocné a okrasné školky Michálek – firma je založená od roku 1997. Zabývá se

projektováním a navrhováním parků, zahrad a ostatní zeleně. Dále provádí realizaci výsadeb zeleně a její následnou pravidelnou údržbou v soukromém ale i veřejném sektoru. Zaměřují se na prodej ovocných stromků, keřů, okrasné zeleně, trvalek a substrátů. 

JK zahrady – působí od roku 2007 v Brně. Firma se zabývá údržbou a realizací

zahrad. Specializujeme se především na rodinné zahrady. 

Arbodesign – je nově vzniklá firma založená v roce 2012. Jejich hlavní činnost

jsou návrhy zeleně soukromých objektů. Dále se věnují realizací sadových úprav, údržbou zeleně, pěstováním a prodejem okrasných dřevin a trvalek.

34

4.2 Výběr pracovních operací sledovaných mechanizačních prostředků Pro sledování byly vybrané následující operace. K nim je uvedena v tabulce použitá mechanizace. Tab. č. 7 Pracovní operace sledovaných mechanizačních prostředků Pracovní operace

Mechanizažní prostředek

Tvarování živého plotu

Plotostřih Husqvarna 226HD75S

Údržba trávníku v okolí dřevin

Křovinořez STIHL FS 260 C-E

Zmlazování keřů

Motorová pila Husqvarna 545

Zarovnání tvarovaného živého plotu

Plotostřih ACTIVE H23S75

Údržba trávníku v okolí dřevin

Křovinořez STIHL FS 410 CE

Kácení stromů

Motorová pila Dolmar 115iH-38

Prosvětlení koruny stromů

Motorová pila MS 201 T

Zmlazení keřového porostu

Křovinořez Stihl FS 310

Tvarování živého plotu

Plotostřih Solo 162-75

4.3 Časový snímek Časový snímek jednotlivých sledovaných mechanizačních prostředků byl vypracován podle normy ČSN 47 01 20. Získané hodnoty při provádění údržbových operací jsou zpracovány v tabulce. Díky naměřeným časům se vypočítá výkonnost operativní W02, produktivní W04 a provozní W07.

4.4 Výpočet nákladů na stroje Pro ekonomické hodnocení pracovní operace a vybraných sledovaných strojů byla použita metodika pro stanovení nákladů na stroje (ABRHAM, 1998), kterou uvádí i Burg a Zemánek (2006).

35

Výkonnost mechanizačního prostředku Výkonnost mechanizačního prostředku je množství vykonané práce patřičným mechanizačním prostředkem za časovou jednotku. Rozlišují se tři výkonnosti: teoretická, technická a skutečná výkonnost.

Plošná výkonnost se stanoví: W1 = 0,1 . Bp . vp [ha.h-1] kde: W1

efektivní výkonnost mobilní soupravy [ha.h-1]

Bp

technicky možný (optimální) pracovní záběr soupravy [m]

vp

technicky možná (optimální) pracovní rychlost [km.h-1] Pro značnou obtížnost stanovení technicky možného, tedy optimálního

pracovního záběru a pracovní rychlosti, se počítá tato výkonnost za skutečně dosaženého pracovního záběru a

pracovní

rychlosti

dosažené

v konkrétních

podmínkách.

Struktura času nasazení stroje Skutečná doba používání stroje se označuje T09, je tvořena těmito časy: T09 = Σ T07 + Σ T8 + Σ T9 kde: celkový čas nasazení, je to čas, během kterého je mechanizační prostředek

T07

využíván k provedení pracovní operace (jednotkou bývá minuta, hodina, den). T8

čas na předepsané údržby vyšších stupňů

T9

posezónní opravy, uskladnění Pro potřeby stanovení výkonnosti a provozních nákladů strojů má největší

význam celkový čas nasazení T07. Lze ho vymezit dobou mezi odjezdem a příjezdem stroje z místa garážování v rámci jednoho dne. Čas nasazení T07 se dělí na tyto časy: 

čas hlavní (T1) – jedná se o čas, kdy stroj aktivně vykonává práci 36



čas vedlejší (T2) – čas pomocných činností, které se pravidelně opakují



čas na údržbu, přípravu a seřízení mechanizačního prostředku (T3)



čas na odstranění poruch (T4)



čas prostojů způsobených obsluhou (T5)



čas pro zahájení a ukončení práce (T6)



čas ostatních prostojů (T7) Z těchto uvedených časů je možné stanovit výkonnost sledovaného stroje. Roční nasazení stroje

Roční nasazení stroje lze stanovit dvěma způsoby. Buď vyjádřením hodin v provozu stroje za rok, nebo velikosti ošetřené plochy za rok. Tato hodnota ukazuje na rozsah využití stroje v podmínkách uživatele. Hodnotu ročního nasazení lze zvýšit zvětšením obhospodařované plochy nebo změnou technologického postupu. Tím i dochází ke snížení fixních nákladů stroje na jednotku nasazení, ale i zároveň může způsobit zvýšení nákladů na opravy. Náklady na provoz mechanizačních prostředků Náklady na provoz strojů se skládají ze dvou složek a to z fixní a variabilní složky. Při sledování fixních nákladů se vychází z časového období jednoho roku a u nákladů variabilních se užívá specifického vyjádření jednotkových nákladů (hodina, hektar, tuna). Aby byl výpočet přesný, je nutné evidovat náklady pro daný stroj. Celkové roční provozní náklady rNc se stanoví: rNc = rNf + jNhv . Wr [Kč.rok-1]

kde jsou: rNc

celkové roční náklady na stroj [Kč.rok-1]

rNf

roční náklady fixní [Kč.rok-1]

jNhv jednotkové variabilní náklady [Kč.h-1] Wr

roční nasazení stroje [h.rok-1] 37

Jednotkové náklady na provoz stroje se stanoví:

jNhc =

rNc

[Kč.h-1]

Wr

kde: jNhc

jednotkové provozní náklady vztažené na 1 hodinu provozu stroje [Kč.h -1] Pro vyjádření nákladů vztažených na jednotku plochy vstupuje do výpočtu

skutečná výkonnost stroje nebo soupravy:

jNha =

jNhc W07

[Kč.ha-1]

kde: jNha

jednotkové náklady vztažené na 1 ha ošetřované plochy [Kč.ha -1]

W07

skutečná výkonnost stroje nebo strojní soupravy [ha.h-1]

Náklady a cena mechanizované práce Náklady na mechanizované práce Náklady na mechanizované práce mají význam pro plánování a kalkulaci nákladů uvnitř podniku, při realizaci mechanizovaných prací vlastními mechanizačními prostředky. Tyto náklady se skládají ze součtu nákladů na energetický prostředek, mechanizační prostředek a nákladů na obsluhu stroje. Náklady lze stanovit buď vztažené na 1 hodinu práce, nebo na jednotku operace. Výpočet nákladů mechanizované práce vztažené na 1 hodinu pro soupravu: jNhpr = jNhEP + jNhMP + jNhOB [Kč.h-1] kde: jNhEP jednotkové náklady na hodinu provozu energetického prostředku [Kč.h-1] jNhMP jednotkové náklady na hodinu provozu mechanizačního prostředku [Kč.h -1] jNhOB osobní náklady na hodinu práce obsluhy [Kč.h-1] 38

Výpočet nákladů mechanizované práce vztažené na 1 hodinu pro samostatný stroj: jNhpr= jNhMP + jNhOB [Kč.h-1] kde: jNhMP jednotkové náklady na hodinu provozu mechanizačního prostředku [Kč.h-1] jNhOB osobní náklady na hodinu práce obsluhy [Kč.h-1] Výpočet nákladů na mechanizované práce na jednotku operace: jNhapr =

jNhpr W07

[Kč.ha-1]

Cena mechanizované práce Význam stanovení této ceny nabývá při realizaci mechanizovaných prací formou služeb pro cizí. Pro zjištění skutečných nákladů je nezbytné zhodnotit skutečné nasazení a náklady techniky a určit ceník prací, který odpovídá skutečným podmínkám. Tvorba ceny je založená na přidání nezbytné režie související s provozem strojů formou služeb (provoz a odpisy budov, cestovné apod.) Tyto položky se vyjadřují v % z nákladů na mechanizované práce. Výpočet ceny mechanizované práce lze určit vztažením na čas (hod.) nebo na plochu (ha) operace. Určení ceny mechanizované práce vztaženou na 1 hodinu: jCEhpr = jNhpr . (1+

R + 100

Z 100

) [Kč.h-1]

Určení ceny mechanizované práce vztaženou na 1 jednotku plochy nebo na ks: jCEhapr =

jNhapr . (1+

R 100

+

Z 100

kde: R

režie [%]

Z

zisk [%] 39

)

[Kč.ha-1]

Kalkulace cen byly zpracovány tabulkově a výsledkem bylo stanovení nákladů a ceny pro každou operaci. Tab. č. 8 Ekonomické zhodnocení

Vstupní údaje

Označení Jednotka Hodnota

Pořizovací cena

C

Kč

Zůstatková cena stroje

Cz

Kč

Vlastní kapitál

KV

Kč

Externí kapitál

KE

Kč

Úhrn splátek a poplatků z úvěru

SBU

Kč

Doba odepisování

ta

rok

Doba používání stroje

ts

rok

Roční nasazení stroje

Wr

h.r-1

Provozní výkonnost stroje

W07

m2.h-1

Spotřeba pohonných hmot

Sh

l.h-1

Cena pohonných hmot

Cph

Kč

Koeficient maziv

kM

-

Koeficient nákladů na opravy

ko2

-

Průměrné roční náklady na opravy

rNo

Kč.r-1

Průměrná roční spotřeba paliva

rSPH

l.r-1

Roční sazba za 1 m² garážové plochy

Sg

Kč.r-1

Délka stroje

ls

m

Šířka stroje

bs

m

Náklady na obsluhu stroje

jNos

Kč.h-1

Náklady na pojištění

Nzp

Kč

Režie

R

%

Zisk

Z

%

Fixní náklady

rNf

Kč.r-1

Jednotkové fixní náklady celkem

jNf

Kč.h-1

Variabilní náklady

jNv

Kč.h-1

Náklady vztažené na časovou jednotku

jNhc

Kč.h-1

Náklady vztažené na jednotku plochy

jNm2

Kč.m-2

Náklady na mechanizovanou práci na jedn. času

jNhpr

Kč.h-1

Náklady na mechanizovanou práci na jedn. plochy

jNm2

Kč.m-2

Cena mechanizované práce stroje na jednotku času

jCEhpr

Kč.h-1

Cena mechanizované práce stroje na jed. plochy

jCEm2pr

Kč.m-2

40

4.5 Zpracování návrhu údržby vybraného území Pro zpravování návrhu údržby byl vybraný objekt, kde se nachází několik typu výsadeb stromů a keřů. V tomto území bylo nutné vypracovat nejdříve inventarizaci dřevin. Na inventarizaci byla použita metodika, kterou uvádí ŠIMEK (2008). Návrh operací na údržbu objektu byl vypracován v přehledných tabulkách, které uvádějí termín, operaci, stroj, výkonnost a množství ošetřené plochy nebo kusů. Kalkulace nákladů na tuto údržbu vycházela z výsledků ekonomického hodnocení strojů. Tabulka ekonomického hodnocení umožní vyčíslit náklady na navrhovanou údržbu. Terénní šetření Při terénním šetření je nutné zakreslit do terénní mapy polohy stromů. Dále u nich pomocí výškoměru změřit jejich výšku. Dalším krokem bylo změření výčetní tloušťky, báze koruny, šířky koruny. V rámci terénního šetření se hodnotí i vitalita, věkové stádium, různé poškození, sadovnickou hodnotu a jiné. Hodnocené atributy jednotlivých stromů Pořadové číslo vegetačního prvku K jednotlivému stromořadí je pro odlišení přiřazeno pořadové číslo. Čísla jsou průběžná. Pořadové číslo jedince Každý z hodnocených VP je v databázi i na výkresové části veden pod konkrétním pořadovým číslem. Číselná řada je průběžná.

Taxon Pěstební tvar Označení pěstebního tvaru jedince: (tvarovaný, netvarovaný = volně rostlý)

41

Výška Výška zjišťována pomocí výškoměru od báze kmene stromu až na nejvyšší vrchol koruny. Uvedena v metrech. Báze koruny Za bázi koruny jsou považovány zemi nejblíže se nacházející normální výhony s živými listy nebo místo nasedání nejníže postavené živé větve na kmeni, pokud je blíže k zemi než zmíněné výhony s listy. Údaj vyjadřuje výšku báze v metrech. Šířka koruny Je zjišťována kolmým průmětem koruny k zemi u nepravidelných korun je měřena zprůměrňováním dvou na sebe kolmých průmětů koruny. Uvedena celková šířka (průměr) koruny v metrech.

Objem koruny Objem koruny je uváděn v procentech. Výčetní tloušťka kmene Tloušťka kmene je měřena ve výšce 1,3m od země kolmo na kmen. Pokud je vícekmenný, měří se pouze ten nejsilnější z nich. Věkové stadium Stádia života rostliny, které mají charakteristické soubory znaků. Druh poškození je často vázán nejen na určitý taxon, ale i na věkové stadium. 1. nová výsadba – převládají znaky a projevy ujímání 2. odrostlá výsadba – ujatá výsadba doposud nestabilizovaná, znaky intenzitní péče nebo její absence, zakládání architektury koruny 3. stabilizovaný, dospívající jedinec – dotváření dalších typických charakteristik pro daný taxon (habitus, borka…), výrazný prodlužovací růst, často začátek plodnosti 4. dospělý jedinec – vyvinutý jedinec s charakteristickými znaky taxonu 5. veterán – rozpad struktury jedince s doprovodnými projevy (úbytek kosterních větví, nástup přirozených patogenů…) 42

Vitalita Vitalita je hodnocena jako souborná hodnota bez specifikace dílčích ukazatelů vitality. Hodnocení se opíralo především o posouzení olistění a tvarových změn větvení. Zdravotní stav Zdravotní stav se hodnotí na základě posouzení rozsahu poškození hodnoceného dílčími charakteristikami. 1. poškození nebo defekty minimálního rozsahu bez významnějšího vlivu na existenci jedince 2. poškození nebo defekty významného rozsahu, existence není bezprostředně ohrožena – často však podmíněna realizací pěstebního opatření 3. poškození nebo defekty kritického rozsahu, existence bezprostředně (nebo během poměrně krátkého období) ohrožení Poškození kmene Zahrnuje veškeré poškození způsobené vnějším poškození. (např. neopatrným dosekáváním okrajů trávníku, klimatem, patogeny, poškození mrazem…) 0. kmen není nijak poškozen 1. oděrky, nebo drobné již zahojené poškození, nezahojené jizvy po odstraněných větví 2. větší poranění, pravděpodobně se zahojí nebo větší množství menších ran 3. poškození velkého rozsahu, včetně velkých ran např. po odstranění dvojáku, terminálu apod. Poškození koruny Poškození koruny je způsobeno mechanickým poškozením (oděrky, olámané větve), neodborným ošetření (špatný řez), patogeny. 0. koruna není poškozena 1. nepodstatné zlomy nebo pahýly v koruně, velké množství starých, částečně zahojených ran 43

2. ojedinělé poškození většího rozsahu, popř. podstatná část kosterních větví slabě poškozena 3. poškození kosterních větví velkého rozsahu, ohrožující jedince

Výskyt suchých větví Hodnocení výskytu suchých větví v koruně je často dokladem zanedbané péče o jedince. 0. suché větve se nevyskytují 1. četné slabší větve, zanedbaná péče 2. část kosterních větví nebo odumírající terminál 3. výpadek kosterních větví nad 50 %, suchý terminál

Výskyt dutin a hnilob Při posuzování zvažujeme především rozsah, závažnost a lokalizaci:

1.

počáteční stadia tvorby dutin, mokvání

2.

kmenové dutiny (tvrdá hniloba) neohrožující jedince, četné dutiny v koruně, velmi četný výskyt drobných dutin, mokvání ve vidlicích

Snížení statické stability Zahrnuje zejména naklonění (posunutí těžiště) a chybné větvení ve vztahu k možnému rozlomení, popř. nevhodné postavení kosterních větví, vliv hnilob a dutin a jejich rozsah a umístění. 0. statická stabilita není snížena 1. statická stabilita je snížena v důsledku naklonění stromu, popř. špatného větvení, výskyt dutin, významných zlomů. Sadovnická hodnota Hodnota vyjadřuje celkovou hodnotu jedince z pohledu zahradní a krajinářské tvorby a vyjadřuje v podstatě biologický aspekt dendrologického potenciálu jedince. 44

Tato hodnota je výslednicí hodnocení jeho několika vlastností v daném případě byl zohledněn: taxon, vývojové stadium, vitalita a zdravotní stav. 1. velmi hodnotný strom, zcela zdravý, plně vitální, typický habitus a charakteristické znaky příslušného taxonu, pěstebně plnohodnotný 2. nadprůměrně hodnotný strom, plně odpovídající pěstebním potřebám, převládají charakteristické znaky příslušného taxonu, strom vitální, zdravý, případné nedostatky významně nesnižují jeho hodnotu, výjimečně i strom třetího věkového stadia 3. průměrně hodnotný strom s předpokladem střední až dlouhodobé existence, případně se sníženou vitalitou a zdravotním stavem, pěstebně využitelný, stromy 1-3 věkového stadia 4. podprůměrně hodnotný strom obvykle s předpokladem jen poměrně krátkodobé existence, pěstebně neperspektivní jedinec 5. velmi málo hodnotný strom, jedinec odumírající nebo odumřelý, chybí předpoklady i pro krátkodobou existenci

45

5

VÝSLEDKY

5.1 Stanovení výkonnosti mechanizačních prostředků Pro ekonomické zhodnocení je nutné stanovit výkonnost sledovaných mechanizačních prostředků. K tomu byly využity časové snímky mechanizace. Naměřené hodnoty jsou zpracované v přehledné k tabulce a slouží ke stanovení operativního (T02), produktivního (T04) a celkového času nasazení (T07). Díky těmto časům byly vypočítány výkonnosti mechanizačních prostředků (operativní W02, produktivní W04 a provozní W07). Pro ukázku je níže uvedený časový snímek. Zbývající snímky jsou uvedeny v příloze práce.

Časový snímek č.1 plotostřih Husqvarna 226HD75S Pracovní operace:

Tvarování živého plotu

Sledovaný MP:

Plotostřih Husqvarna 226HD75S

Datum měření:

9/2012

Místo měření:

Lanškroun

Plocha:

200m2

Spotřeba PHM:

0,42 l.h-1

Časový snímek č.1 plotostřih Husqvarna 226HD75S Označení Čas T1 Čas hlavní - aktivně konané práce T2 Čas vedlejší - pravidelně se opakující činnost T3 Čas na údržbu, přípravu a seřízení T07 T4 Čas na odstranění poruch T 09 T5 Čas prostojů způsobených obsluhou T6 Čas pro zahájení a ukončení práce T7 Čas ostatních prostojů T8 Čas na předepsané údržby 46

Mj. min. min. min. min. min. min. min. min.

Hodnota 178 15 5 0 45 10 0 0

W01= 67,34 m2. h-1 W02= 62,11 m2. h-1 W04= 60,60 m2. h-1 W07= 48,43 m2. h-1

5.2 Ekonomické hodnocení sledovaných strojů Pro ekonomické vyhodnocení mechanizačních prostředků byly využity hodnoty z časových snímků. Při výpočtu se pracovalo s následujícími údaji: 

Fixní náklady – náklady na amortizaci, náklady na uskladnění stroje a náklady na poplatky – pojištění.



Variabilní náklady – stanovují se z: o nákladů na pohonné hmoty (v době sledování mechanizačních prostředků to bylo 37,2 Kč.l -1 a 36,2 Kč.l-1), o nákladů na maziva (počítáno s koeficientem maziv 1,05) o nákladů na opravy.



Mzda zaměstnance (120 Kč.h-1 ), režie (75 %) a zisk (15 %).

V níže uvedené tabulce jsou uvedené náklady na provoz a cenu mechanizované práce pro mechanizační prostředek plotostřih. Zbylé tabulky ekonomického hodnocení jsou zařazeny v příloze diplomové práce.

47

Tab. č. 9 Ekonomické hodnocení Pllotostřihu Husqvarna 226HD75S Plotostřih Husqvarna 226HD75S Vstupní údaje

Označení Jednotka Hodnota C

Kč

Zůstatková cena stroje

Cz

Kč

0

Vlastní kapitál

KV

Kč

15 990

Externí kapitál

KE

Kč

0

Úhrn splátek a poplatků z úvěru

SBU

Kč

0

Doba odepisování

ta

rok

5

Doba používání stroje

ts

rok

4

Pořizovací cena

Roční nasazení stroje Provozní výkonnost stroje

Wr

h.r

W07

2

-1

m .h

-1

Sh

l.h

Cena pohonných hmot

Cph

Kč

Koeficient maziv

kM

Koeficient nákladů na opravy

ko2

Průměrná roční spotřeba paliva

500

-1

Spotřeba pohonných hmot

Průměrné roční náklady na opravy

15 990

48,43 0,42 36,3 1,05 0,8

-1

rNo

Kč.r

rSPH

-1

l.r

Roční sazba za 1 m² garážové plochy

Sg

Kč.r

Délka stroje

ls

m

Šířka stroje

bs

m

1800 210

-1

0 1,15 0,3

-1

Náklady na obsluhu stroje

jNos

Kč.h

Náklady na pojištění

Nzp

Kč

0

Režie

R

%

75

Zisk

Z

%

15

rNf

Kč.r-1

jNf

Kč.h

-1

6,36

Kč.h

-1

18,13

Kč.h

-1

24,49

-2

0,51

-1

144,49

-2

2,98

-1

274,53

-2

5,66

Fixní náklady Jednotkové fixní náklady celkem Variabilní náklady

jNv jNhc

Náklady vztažené na časovou jednotku

Kč.m

jNm2

Náklady vztažené na jednotku plochy Náklady na mechanizovanou práci na jedn. času

jNhpr

Náklady na mechanizovanou práci na jedn. plochy

jNm2

Cena mechanizované práce stroje na jednotku času Cena mechanizované práce stroje na jed. plochy

48

Kč.h

Kč.m

jCEhpr 2

jCEm

pr

Kč.h

Kč.m

120

3 180

5.3 Návrh údržby stromů a keřů v zámeckém parku v Jaroměřicích nad Rokytnou

5.3.1

Charakteristika zámeckého parku v Jaroměřicích nad Rokytnou

Zámek se nachází na Vysočině v okrese Třebíč. Zámek prošel několika přestavbami, původně to byla středověká tvrz, která byla přestavena na renesanční zámek, který se dochoval ve zdivu nynější barokní budovy. Poslední úprava zámku proběhla v letech 1700-1737, kdy byl ve vlastnictví rodu Questenberků. Zároveň došlo k tvorbě zámecké zahrady ve francouzském stylu, která za protékající říčkou Rokytnou přechází v anglický styl zahrady. Rozloha zámeckého parku činí 8,7 hektaru. (www.zamek-jaromerice.cz, 2013) V části zahrady pod zámeckou budovou se nachází parter s broderií z Buxus sempervirens L. a travnatá plocha se stříhanými keři ve tvaru koule z Taxus baccata L.. Jednotlivé úseky parteru jsou od sebe odděleny pravidelně tvarovanými špalíry. Francouzská zahrada pokračuje za řekou trojúhelníkovým ostrovem, kde se nachází dvě řady stromů s pravidelně stříhanými korunami stromů. (www.botany.cz/cs/jaromericenad-rokytnou, 2012)

49

Obr.č. 6 Půdorys zámeckého parku Jaroměřice nad Rokytnou V západní části parku je rozsáhlá travnatá plocha s paprsčitě vedoucími cestami a u nich vysázené stromořadí mladých stromků. Vzrostlé dřeviny lemují jen obvod parku, v centrální části se nachází především výsadby mladší, které jsou ojediněle střídány vzrostlejšími stromy.

5.3.2

Návrh údržby dřevin

Pro vypracování návrhu bylo nutné vypracovat nejdříve inventarizaci dřevin. Na inventarizaci byla použita metodika ŠIMEK (2008) U stromů, které se nacházejí v dospělém stádiu, je potřebné provést zdravotní řez. Tento řez má za úkol docílit dlouhodobý funkční stav dřeviny a pečovat o zdravotní stav. Při tomto zásahu dojde k odstranění suchých větví u stromů Tilia cordata, Alnus glutinosa, Salix alba a u Quercus robur. U živých plotů z Carpinus betulus a tvarovaných keřů je pouze nutný pravidelný tvarovací řez a to dvakrát ročně. Keře, které se v parku nacházejí, jsou v dobrém zdravotním stavu. U některých je nutné provést zmlazení, jedná se o Swida sanguinea.

50

Tab. č. 10 Přehled dřevin vyžadující údržbu Číslo jedince 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 44 45 46 47

Taxon Carpinus betulus Thuja occidentalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis Thuja occidentalis Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata

Výš ka (m)

Báze koruny (m)

Šířka koruny (m)

Výčetní tloušťka (m)

2,5

0

2

0

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

1,5 1,5 1,4 1,5 1,3 1,5 1,5 1,4 1,5 1,5 1,4 1,5 1,5 1,3 1,5 1,5 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

51

Navrhovaná operace tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez

Číslo jedince 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 63 65 66 68 101 103 105 107 108 111 113 116 118 124 288 289 290 301 309 310 325 331 335 342 350 351 352 353 354

Taxon Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Buxus sempervirens Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Alnus glutinosa Alnus glutinosa Alnus glutinosa Alnus glutinosa Alnus glutinosa Alnus glutinosa Alnus glutinosa Alnus glutinosa Alnus glutinosa Alnus glutinosa Alnus glutinosa Alnus glutinosa Salix alba Tilia cordata Taxus baccata Fraxinus excelsior Tilia cordata Tilia cordata Quercus robur Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata

Výš ka (m) 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,7 0,4 10 30 15 16,5 16,9 18,3 16,7 18,9 16,9 17,9 17,9 18,9 17,9 29 30 26 28 4 12 27 26,4 24,6 20 10 10 10 10 10

Báze koruny (m) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2,7 6 1,5 0,9 2,4 1,7 3,2 2,7 1,9 2,5 3 2,6 3,8 9,5 2,5 4 2,5 0 4 5,2 6,8 6 3 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5

52

Šířka koruny (m) 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0,4 4,3 13 10,4 12 10 13 11,5 10 13 10,9 11,5 11,7 13 15 17 20 15 3 10 13 12 15 10 2 2 2 2 2

Výčetní tloušťka (m) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,9 0,7 0,5 0,65 0,6 0,7 0,65 0,8 0,7 0,8 0,55 0,7 0,65 0,8 0,9 1,3 0,4 0 0,6 0,42 0,6 0,68 0,7 0,45 0,45 0,43 0,4 0,46

Navrhovaná operace tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez odstranění zdravotní řez odstranění zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez udržovací řez zdravotní řez udržovací řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez

Číslo jedince 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 376 378 382 384 395 400 402 408 409 410

Taxon Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Carpinus betulus Carpinus betulus Carpinus betulus Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Tilia cordata Swida sanguinea Swida sanguinea Swida sanguinea

Výš ka (m) 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 3,8 2 3,8 28,3 26,4 25,9 27,5 24,8 25 27,5 25,2 23,9 1,9 1,9 1,9

Báze koruny (m) 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 2,5 0 0 0 3,4 2,6 2,4 2,7 1,8 1,6 3,3 1 2 0 0 0

53

Šířka koruny (m) 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 0,7 0,7 0,7 15 13 15 14 16 13 13 16 14 1,5 1,3 1,5

Výčetní tloušťka (m) 0,45 0,45 0,4 0,47 0,43 0,45 0,45 0,42 0,45 0,42 0,4 0,45 0,47 0,4 0,45 0,2 0,23 0,2 0,67 0,7 0,65 0,6 0,68 0,7 0,76 0,6 0,72 0 0 0

Navrhovaná operace tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez tvarovací řez zdravotní řez zdravotní řez udržovací řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez udržovací řez udržovací řez zdravotní řez zdravotní řez zdravotní řez

Udržovací péče pro jednotlivé typy výsadby Pro potřeby údržby se zpracovává návrh technologie, která má ustálené metodické postupy. Tab. č. 11 Udržovací péče keřů Udržovací péče keřů Poř. Pracovní operace Číslo 1

Zmlazovací řez

Termín

Mechanizace

W07 [m2.h-1]

Mj Množství

III

Křovinořez Stihl FS 310

284,59

m2

13,5

Tab. č. 12 Udržovací péče pro tvarovaný živý plot Udržovací péče pro tvarovaný živý plot Poř. Pracovní operace Číslo

Termín

Mechanizace

W07 [m2.h-1]

2

Tvarovací řez (Carpinus betulus)

IV,VII

Plotostřih Husqvarna 226HD75S

48,43

m2

8 551

3

Tvarovací řez (Buxus sempervirens)

IV,VII

Plotostřih ACTIVE H23S75

23,07

m2

560

Mj Množství

Tab. č. 13 Udržovací péče stromů Udržovací péče stromů Poř. Pracovní operace Číslo

Termín

Mechanizace

W07

Plotostřih Husqvarna 226HD75S

48,43 [m2.h-1]

4

Tvarovací řez (Tilia cordata)

II-III

5

Zdravotní řez

II-III

6

Kácení

II

Mj Množství

m2

Motorová pila MS 201 T

3,70 m3 [ks . h-1]

Motorová pila Dolmar 115iH-38

1,23 [ks.h-1]

54

ks

80 85 692,3 2

5.3.3

Kalkulace nákladů na údržbové operace

Pro stanovení kalkulace pro údržbové operace stromů a keřů v zámeckém parku bylo nutné provést inventarizaci dřevin. Pomocí inventarizace byl zjištěný zdravotní stav dřevin a následně stanoveny potřebné údržbové zásahy. Výběr stroje pro navrhovanou operaci je závislé na podobnosti podmínkám ze sledovaných časových snímků. Technicko-ekonomické hodnoty sledovaných mechanizačních prostředků jsou také využity u kalkulace nákladů

navrhovaného objektu. Při výpočtu nákladů u

zdravotního řezu se cena za jednotku zvýší podle objemu koruny stromu. V úvahu se musí brát skutečnost, co strom to individualita. Proto tato kalkulace je přibližná. Reálné náklady ve skutečnosti budou vyšší, jelikož není počítáno s cenou za odvoz odpadového materiálu, náklady na dovoz a odvoz stoje. Tab. č. 14 Kalkulace nákladů na údržbové operace Poř. Číslo

Operace

Mj

Množství

jN [Kč.m-2; Kč.ks-1]

cena [kč]

1

Zmlazovací řez

m2

13,5

0,97

13,1

2

Tvarovací řez (Carpinus betulus)

m2

8 551

5,66

2x48398,7 =96 797

3

Tvarovací řez (Buxus sempervirens)

m2

560

12,25

2x6860= 13 720

4

Tvarovací řez (Tilia cordata)

m2

80

5,66

452,8

5

Zdravotní řez stromů do objemu 2000 m3

m3

11

91,83 + 500 % = 459,15

5 050,65

m3

6

91,83 + 750% = 688,73

4 132,38

m3

6

91,83+1000 % = 918,3

5 509,80

m3

5

91,83 +1250 % = 1 147,88

5 739,38

ks

2

281,07

562,14

Celkové náklady

131 977,25 Kč bez DPH

6 7 8 9

Zdravotní řez stromů oobjemu 2000-3000 m3 Zdravotní řez stromů oobjemu 3000-4000 m3 Zdravotní řez stromů o objemu 4000-6000 m3 Kácení

55

6

DISKUZE V posledních letech vzrostly požadavky a nároky na údržbu zeleně, s tím i

souvisí vyšší nároky na stroje. Trh nabízí širokou škálu sortimentu mechanizačních prostředků, které od sebe liší různými technickými parametry. Důležitá je znalost technicko – ekonomických parametrů, protože jen tak se může zvolit vhodný stroj pro určitou operaci. Tato

diplomová

práce

obsahuje

ekonomické

hodnocení

mechanizačních prostředků při pracovní operaci tvarování živého plotu ,

sledovaných zmlazování

keřů, údržbě trávníku v okolí dřevin, kácení stromů a prosvětlení koruny stromů. Při sledování strojů byly vypracované časové snímky, které slouží ke stanovení výkonnosti a spotřeby pohonných hmot. Zjištěné hodnoty jsou použity k výpočtu nákladů. V nákladech na mechanizační prostředek při provádění údržbové operace nejsou zohledněny náklady na naložení a odvoz odpadního materiálu. Výsledky cen jsou porovnávány s Katalogem popisů a směrných cen stavebních prací (ÚRS 2010). Z následujících uvedených cen jsou zřejmé rozdíly, někdy i značné mezi získanými hodnotami terénním měřením a cenami uvedené v katalogu. Je to dáno tím, že ÚRS uvádí ceny, v nichž je zahrnutá další manipulace s odstraněným materiálem. První operací, která byla hodnocena, je tvarování živého plotu pomocí plotostřihu. Tato operace byla provedena u všech tří vybraných firem a je možné náklady mezi sebou porovnat. Cena u plotostřihu Husqvarna 226HD75S byla stanovena na 5,66 Kč.m-2, u plotostřihu ACTIVE H23S75 12,25 Kč.m-2, u plotostřihu Solo 162-75 13,55 Kč.m-2. Katalog popisů a směrných cen stavebních prací udává ceny pro řez keřů od výšky 0,8 do 3,0 m. Cena tvarování živého plotu do výšky0,8m a 1,5 m je uvedena 19,90 Kč.m-2 a 36,5 Kč.m-2. Rozdíl vysledované ceny a částky, která je podle ÚRS, je z důvodů, že částka z katalogu zahrnuje mimo tvarování plotu i složení odpadu na hromady, naložení na dopravní prostředek a odvoz do 20 Km i se složením materiálu. Druhou hodnocenou operací je zmlazování keřů pomocí motorové pily Husqvarna 545 a křovinořezu Stihl FS 310. Jedná se o keře netrnité s průměrem koruny do 1,5 m. Cena mechanizované práce křovinořezu na jednotku plochy vychází 0,97 Kč.m-2, v přepočtu na jednotku času 276,96 Kč.h-1. Cena za zmlazení keřů provedená pomocí motorové pily vychází se sledovaných hodnot na 3,52 Kč.m-2. Katalog popisů a 56

směrných cen stavebních prací udává cenu 44 Kč.ks-1. V ceně uvedené v katalogu je zahrnuto i přemístění odstraněných větví na vzdálenost do 20 m, uložení na hromady, naložení na dopravní prostředek, odvoz do 20 km a složení odstraněného materiálu. Z toho důvodu je takový rozdíl mezi vysledovanou cenou a cenou z ceníku prací. Mimo jiné se musí brát v úvahu, že výpočty cen jsou uvedeny v m2. Třetí hodnocenou operací je údržba trávníku v okolí dřevin pomocí křovinořezu STIHL FS 260 C-E a STIHL FS 410 CE. V dostupných ceníkách nebyla tady ta položka samostatně hodnocená. Pro představu porovnání cen byla vybraná operace z ÚRS pokosení parkového trávníku v hodnotě 2,7 Kč.m-2. Tato položka zahrnuje v ceně pokosení s hrabáním a naložením shrabků na dopravní prostředek, odvoz do 20 km a složení odpadu. Pro křovinořez STIHL FS 260 C-E vychází cena ve sledovaných podmínkách 1,35 Kč.m-2 a pro STIHL FS 410 CE 1,01 Kč.m-2. Čtvrtou operací, která byla hodnocena, je kácení stromů motorovou pilou Dolmar 115iH-38. Jednala se o stromy s průměrem kmene 0,35 m. Cena sledované operace byla stanovena na 281,07 Kč.ks-1 při výkonnosti 1,23 ks.h-1. Při stavování ceny se nebere v úvahu následná manipulace s odpadem. Oproti katalogu popisů a směrných cen stavebních prací, který udává cenu i s rozřezáním a odstraněním odpadu do 20 m, se složením na hromady nebo s naložením na dopravní prostředek. Cena v ÚRS pro pokácení listnatého stromu na rovině, do průměru kmene 400 mm 1 180 Kč.ks-1. Pátou hodnocenou operací je prosvětlení koruny stromů s motorovou pilou MS 201 T. Jedná se o stromy s průměrem koruny do 4 metrů. Cena sledované operace byla stanovena na 91,83 Kč.ks-1 při výkonnosti 3,70 ks . h-1. S porovnáním s kalkulaci z ÚRS je cena opět nižší. V katalogu je uvedena cena, kde je opět zde připočtena cena za manipulaci s materiálem a následným odvozem. Tvorba ceny vychází z cíle podniku, určení poptávky, určení fixních a variabilních nákladů a analýzy konkurenčních cen. V případě této diplomové práce je stanovena cena, která vychází z pořizovací ceny mechanizačního prostředku, nákladů na pohonné hmoty a maziva, nákladů na opravy, pojištění a garážování. Součástí cenotvorby je procentuální stanovení režií a zisku., které mají hodnotu 75 % a 15 %. Přístupy k technologickým postupům můžou být rozlišné. Je to závislé na rozsahu a intenzitě provedeného zásahu. Lze provést zásah menší intenzity, za to četněji provedený, nebo méně často a intenzivněji. Neplatí ale pravidlo, že menší zásah má nižší náklady než ten intenzivnější provedený po delším časovém intervalu. Tato teorie 57

je samozřejmě závislá i na vlastnostech rostliny. Například existují jedinci, kteří snesou pouze mírný řez. Větší zásah by mohl vést k jejich oslabení až úhynu. Důležitý faktor je i regenerace dřeviny. Kdy se může stát, že určitý druh má horší regenerační schopnosti, proto se u nich nedoporučuje řez s velkou řeznou plochou. Výsledky ekonomického hodnocení lze využít při rozhodování výběru vhodné mechanizace pro konkrétní podmínky. V úvahu se musí brát rozdílnost stanoviště a individualita rostlin. Dále může hodnocení sloužit k vytváření ceníků firem za provedené operace. Z uvedených údajů lze vyčíst rozsah využitelnosti stroje v podniku a z toho vyvodit zda stroj je ekonomičtější si pořídit vlastní nebo si jen vypůjčit pro danou operaci.

58

7

ZÁVĚR Diplomová práce na téma Údržbové operace u stromů a keřů a jejich ekonomika

byla vypracována v letech 2012/2013 na Ústavu zahradnické techniky Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V literární části jsou vypracované zásady údržby stromů a keřů s ohledem na typy výsadeb, charakteristika jednotlivých pracovních operací při údržbě stromů a keřů. Cílem této diplomové práce bylo zpracovat časové snímky na základě sledování jednotlivých strojů při pracovních operacích v reálných podmínkách. Sledování probíhalo ve třech firmách v roce 2012. U každé firmy byly sledovány tři mechanizační prostředky. Byly to motorové pily (Husqvarna 545, Dolmar 115iH-38, MS 201 T), plotostřihy (Husqvarna 226HD75S, ACTIVE H23S75, Solo 162-75) a křovinořezy (STIHL FS 260 C-E, STIHL FS 410 CE, STIHL FS 310). Při sledování byly zaznamenávány časy, za které byly vykonávané jednotlivé operace. Z nich pak byly stanoveny výkonnosti. Výsledky jsou vázané na konkrétní podmínky stanoviště, tj. na výšku a průměry stromů (objem koruny), výšku živých plotů a plochy pro vyžínání kolem stromů. Tyto výsledky a další údaje (např. pořizovací cena, pojištění, spotřeba pohonných hmot, roční nasazení, cena PHM, náklady na obsluhu) sloužily k vypracování ekonomického hodnocení. Pro návrh údržby vybraného objektu, tedy zámeckého parku v Jaroměřicích nad Rokytnou byla provedena inventarizace pro zjištění zdravotního a pěstebního stavu dřevin a následně byly navrženy údržbové operace s příslušnou mechanizací. Hodnoty provozních nákladů jednotlivých strojů umožnily zpracování kalkulaci nákladů na údržbu. Výsledky diplomové práce v praxi může sloužit pro výběr mechanizace pro provozn operaci v konkrétních podmínkách nebo pro ekonomické hodnocení strojů při provádění údržbových zásahů.

59

8

SOUHRN Diplomová práce se zabývá údržbovými operacemi stromů a keřů a jejich

ekonomickým zhodnocení. V literární části popisuje jednotlivé údržbové operace a k nim doporučené mechanizační prostředky. V praktické části je vypracováno ekonomické hodnocení strojů, které proběhlo na základě časových snímků získaných při jejich sledování. Stroje byly sledovány u třech firem, které se zabývají realizací a údržbou zeleně. Získané výsledky sledování strojů a stanovení provozních nákladů na pracovní operace jsou uplatněny v další části diplomové práce. Při kalkulaci nákladů na návrh údržby modelového objektu. Návrh údržby byl zpracován na základě provedené inventarizace dřevin.

Klíčová slova: údržba stromů a keřů, mechanizační prostředky, časový snímek, ekonomické hodnocení.

9

SUMMARY This thesis deals with the maintenance operations of trees and shrubs and their

economic evaluation. The literary section describes maintenance operations and their recommended mechanization. The practical part is preparing the economic evaluation tools, which was based on images obtained at the time of observation. The machines were monitored at three companies that deal with implementation and maintenance of green. The results of machine monitoring and determining the operating costs of working operations are applied in other parts of the thesis. When calculating the cost of maintenance design model object. Maintenance design was prepared on the basis of the inventory trees.

Key words: maintenance of trees and shrubs, mechanical equipment, time survay, economic evaluation.

60

10 POUŽITÁ LITERATURA 1. ABRHAM, Z. Náklady na provoz zemědělských strojů: Mechanizační prostředky pro posklizňové operace, skladování, dopravu a manipulaci. Vyd.: 1. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 1996. 42 s. ISBN 80-7105-120-9. 2. ABRHAM, Z. Stanovení a ekonomické hodnocení nákladů na mechanizované práce v zemědělství. 1: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1995. [1] Metodiky pro zavádění výsledků výzkumu do zemědělské praxe. ISBN 0231-9470.

3. BURG, P.; ZEMÁNEK, P. Mechanizační prostředky využívané při tvarování okrasných dřevin. In Trendy a tradice 2008. Vyd.: 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, s. 165-170. ISBN 978-80-7399-510-2. 4. BURG, P.; ZEMÁNEK, P. Vinohradnická mechanizace : (ekonomika pěstitelských systémů). Vyd.: 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006. 62 s. ISBN 80-7375-018-X. 5. BURIAN, S. Živé ploty v zahradě. Vyd.: 1. Praha: Grada, 2008. 80 s. Česká zahrada. ISBN 978-80-247-2324-2. 6. Dobré rady do zahrady: odpovědi na všechny otázky zahrádkářů. Vyd.: 2. Praha: Svojtka & Co., 2009. 160 s. ISBN 978-80-256-0252-2. 7. FARTHING, D.; FARTHING, G.; TUCKER, W. Řez: proč, kdy a jak. Vyd.: 5. Čestlice: Rebo, 2010. 114 s. ISBN 978-80-255-0316-4. 8. FLOWERDEW, Bob. Prořezávání, úpravy a péče. Praha: Metafora, spol. s.r.o., 2012. 108 s. ISBN 978-80-7359-330-8. 9. FRANCIS, A R. Řez stromů a keřů. 1. vyd. Praha: Grada, 2002. 112 s. ISBN 80247-0293-2. 61

10. HENSEL, W. a kol. Praktická zahrada : dobré rady zahrádkářům. Vyd.: 1. Praha: Vašut, 2007. 600 s. ISBN 978-80-7236-551-7. 11. HURYCH, V a kol. Sadovnictví II. Praha: SZN, 1984. 12. JELÍNEK, A. et al.: Malá mechanizace. Vyd.:1. Praha: Agrospoj, 2000. 267 s. 13. Katalog popisů a směrných cen stavebních prací: 823-1 Plochy a úprava území, 823-2 Rekultivace. Praha: ÚRS Praha, 2010. ISBN 978-80-7369-272-8. 14. KRAUS, Z.: Malá zemědělská mechanizace. Vyd.: 1. Praha: Institut výchovy a vzdělání Ministerstva zemědělství České republiky v Praze, 1996. 56 s. ISBN 807105-132-2.

15. PIRC, H. Řez stromů a keřů : jehličnany, listnaté stromy, ovocné a okrasné dřeviny, růže. Vyd.: 1. Praha: Knižní klub, 2009. 359 s. ISBN 978-80-242-24770. 16. PIRO, B. Zakládání a údržba zeleně I. Vyd.: 1. Praha: SPN, 1984. 143 s. 17. ŠIMEK, P. Metodika dendrologického průzkumu. In. Koncept přednášek k Praktikům III. Lednice: MZLU. 2008 18. ŠIMEK, P. Pěstební opatření u dřevinných vegetačních prvků. In. Koncept přednášek k Zakládání zeleně. Lednice: MZLU. 2005 19. ŠIMEK, P. Projekt údržby zeleně. In. Koncept přednášek k Zakládání zeleně. Lednice: MZLU. 2006 20. ŠONSKÝ, D. Živé ploty a tvarované dřeviny v zahradě. Vyd.: 1. Praha: Grada, 1999. 90 s. Česká zahrada. ISBN 80-7169-823-7. 21. ZEMÁNEK, P.; BURG, P. Provozní náklady strojů při údržbě okrasné zeleně. Zahradnictví. 2008. sv. XCIX, č. 6, s. 50-53. ISSN 1213-7596. 62

22. ZEMÁNEK, P.; BURG, P.: Speciální mechanizace: mechanizační prostředky pro zakládání a údržbu okrasných porostů. Vyd.: 1. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005. 169 s. ISBN 80-715-7919-X. 23. ZEMÁNEK, P.; VEVERKA, V.: Speciální mechanizace: malá mechanizace v zahradnictví. Vyd.: 1. Brno: MZLU, 2001. 99 s. ISBN 80-7157-511-9

24. ŽĎÁRSKÝ, M. a kol. Arboristika : pro další vzdělávání v arboristice.. Řez stromů, konzervační ošetření, vázání korun, stromolezení, kácení, pnoucí dřeviny. III. Vyd.: 1. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a střední zahradnická škola, 2008. 176 s. 25. ŽĎÁRSKÝ, M. a kol. Strom pro život, život pro strom IV. : řez dřevin z pohledu nového tisíciletí. Vyd.: 1. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2003. 87 s. ISBN 80-902910-4-X. 26. WAECHTER, D. Tvarování dřevin : praktické návody pro vytváření tvarů a figur. Vyd.: 1. Dobřejovice: Rebo, 2006. 95 s. Zahrada plus. ISBN 80-7234-451X. 27. WAGNER, B. -- MACHOVEC, J. Sadovnická a krajinářská tvorba. II. Sadovnické a krajinářské úpravy. 1. vyd. Praha: SPN, 1965. 222 s.

NORMY 1. ČSN 47 0120. Zemědělské a lesnické stroje a traktory: Metody měření času a stanovení provozních ukazatelů. Praha: Úřad pro normalizaci a měření, 1988. INTERNETOVÉ ZDROJE

1. Arbodesign.

[online].

©

2012

http://www.arbodesign.cz/

63

[cit.

2013-04-22].

Dostupné

z:

2. Botany.

[online].

©

2007

–

2012

[cit.

2013-04-22].

Dostupné

z:

http://botany.cz/cs/jaromerice-nad-rokytnou/ 2008 - 2011[cit. 2013-04-22]. Dostupné z:

3. Husqvarna. [online]. © http://www.husqvarna.com

4. JK

zahrady.

[online].

©

2010

[cit.

2013-04-22].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.jkzahrady.cz/ 5. Michálek

školky.

[online].

©

2011

[cit.

2013-04-22].

http://www.michalekskolky.cz/ 6. Stihl. [online]. [cit. 2013-04-22]. Dostupné z: http://www.stihl.cz/ 7. Zámek Jaroměřice. [online]. © 2013 [cit. 2013-04-22]. Dostupné z:

http://www.zamek-jaromerice.cz/historie/

64

11 PŘÍLOHY

65