MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva
Návrh nízkoenergetického rodinného domu Bakalářská práce Technická dokumentace a přílohy
2013
Adéla Doskočilová
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Návrh nízkoenergetického rodinného domu“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:
podpis studenta:
Poděkování: Na tomto místě děkuji vedoucí práce doc. Dr. Ing. Zdeňce Havířové za užitečné rady. Panu Ing. et Ing. Janu Klepárníkovi za ochotu při konzultacích nad danými problémy a v neposlední řadě mé rodině, bez které by to nešlo.
Jméno:
Adéla Doskočilová
Název práce:
Návrh nízkoenergetického rodinného domu
Abstrakt
Tématem bakalářské práce je návrh nízkoenergetického rodinného domu, který má jedno nadzemní podlaží a obytné podkroví. Hlavním cílem práce je vyzdvihnout klady dřevostaveb a snaha více přiblížit jejich vlastnosti veřejnosti. V práci je proveden návrh nízkoenergetického domu, jeho konstrukční a dispoziční řešení, dále vyhodnocení rozdílů mezi dřevostavbou a stavbou z klasických materiálů, včetně porovnání rozdílů na základě zvolených parametrů, které jsou v práci vyhodnoceny. Součástí práce je rozvaha a závěrečná doporučení, vedoucí k popularizaci dřevostaveb na našem trhu.
Klíčová slova Nízkoenergetický dům, návrh, dřevostavba, klasické materiály.
Name:
Adéla Doskočilová
The title of work:
Design of low-energy house
Abstract
The subject of the bachelor’s thesis is a concept of a low-energy family house, which includes one elevated floor and a residential attic. The main goal of the work is to highlight the advantages of wooden houses and their further decription to public. The concept of the low-energy family house is shown through a structural and disposal solution, differences evaluation between a wooden structure and a structure based on prevalent materials counting comparing differences based on selected parameters evaluated in the thesis. The work also includes a deliberation and a final recommendation leading to popularization of wooden houses on the Czech market.
Key words Low-energy house, design, timber construction, classic materials.
Obsah 1
Úvod .......................................................................................................................... 1
2
Cíl práce..................................................................................................................... 2
3
Metodika .................................................................................................................... 3
4
Současný stav řešené problematiky ........................................................................... 4 4.1
Návrat k tradici ................................................................................................... 4
4.2
Vlastnosti dřeva .................................................................................................. 4
4.3
Výběr dřeviny a určení její kvality..................................................................... 5
4.4
Používané konstrukční systémy dřevostaveb ..................................................... 6
4.5
Volba skladby obvodové stěny .......................................................................... 7
4.6
Současnost dřevostaveb ..................................................................................... 8
5
Nízkoenergetický dům............................................................................................... 9
6
Vlastní návrh rodinného domu ze dřeva a materiálů na bázi dřeva ........................ 11
7
6.1
Všeobecné informace ....................................................................................... 11
6.2
Základní údaje charakterizující stavbu............................................................. 11
Stavebně technické řešení domu ze dřeva a z materiálů na bázi dřeva ................... 12 7.1
Základy............................................................................................................. 12
7.2
Svislé nosné konstrukce ................................................................................... 12
7.2.1
8
Co je to EKOPANEL................................................................................ 12
7.3
Příčky ............................................................................................................... 13
7.4
Stropní konstrukce ........................................................................................... 13
7.5
Schodiště .......................................................................................................... 13
7.6
Krov.................................................................................................................. 14
7.7
Výplně otvorů................................................................................................... 14
7.8
Zpracování projektové dokumentace ............................................................... 14
7.8.1
Obecný přehled o uspořádání a obsahu projektové dokumentace ............ 14
7.8.2
Vlastní zpracování projektové dokumentace ............................................ 15
7.8.3
Vyhodnocení objektu dle normy ČSN 73 4301 – Obytné budovy ........... 16
7.8.4
Výpočet schodiště ..................................................................................... 18
7.8.5
Výpočet součinitele prostupu tepla ........................................................... 19
Vlastní návrh rodinného domu z klasických materiálů ........................................... 24 8.1
Všeobecné informace ....................................................................................... 24
8.2
Základní údaje charakterizující stavbu............................................................. 24
9
Stavebně technické řešení domu z klasických materiálů ........................................ 25 9.1
Základy............................................................................................................. 25
9.2
Svislé nosné konstrukce ................................................................................... 25
9.2.1
Cihla HELUZ STI 49 ................................................................................ 25
9.3
Příčky ............................................................................................................... 25
9.4
Stropní konstrukce ........................................................................................... 25
9.5
Schodiště .......................................................................................................... 26
9.6
Krov.................................................................................................................. 26
9.7
Výplně otvorů................................................................................................... 26
9.8
Vlastní zpracování projektové dokumentace ................................................... 27
9.8.1
Vyhodnocení dle normy ČSN 73 4301 – Obytné budovy ........................ 28
9.8.2
Výpočet součinitele prostupu tepla ........................................................... 30
10 Porovnání konstrukčních systémů a získání výsledků ............................................ 31 11 Rozvaha nad získanými výsledky ........................................................................... 32 11.1
Další výhody a nevýhody dřevostaveb v porovnání se zděnou stavbou .......... 33
12 Závěr ........................................................................................................................ 34 13 Summary.................................................................................................................. 35 14 Seznam použité literatury ........................................................................................ 36 15 Seznam obrázků a tabulek ....................................................................................... 38 16 Technická dokumentace a přílohy ........................................................................... 39
1
Úvod Ještě stále mnoho lidí v České republice, především střední a starší generace,
vidí dřevostavbu spíše jako rekreační objekt a to z jednoduchého důvodu. Na nový výrobek či technologii veřejnost pohlíží většinou s despektem. Odmítání něčeho nového podkládají argumenty, k nimž lze občas jen těžko najít opodstatnění. Domněnky se začnou šířit, až z nich vzniknou mýty. A ty už není jednoduché vyvrátit. Obavy bývají ze škodlivých látek, plísní, hrabošů, životnosti stavby a v neposlední řadě požární odolnosti dřeva. Dřevo je ale materiál, který člověka provází ve výstavbě obydlí, měst a sídel v celé jeho historii. Již od nepaměti jsou vnímána pozitiva, která nám dřevo nabízí. Přispívají k tomu zejména široké znalosti v oblasti stavební fyziky, navrhování dřevostaveb a poučení se z tradice. Stavby ze dřeva mají minimálně tak dlouhou tradici jako stavby z ostatních stavebních materiálů. O jejich oblíbenosti a tradici svědčí, že v jejich moderní podobě bydlí stovky miliónů lidí v průmyslově nejvyspělejších státech světa – v zemích Severní Ameriky, Skandinávie, západní Evropy (Švýcarska, Německa, Rakouska) i Japonska. Postavit si, či nechat si postavit dřevostavbu vyjadřuje zcela jistě také určitý postoj lidského vnímání. Na stav životního prostředí má vliv i stavebnictví, jinak řečeno budovy, které v důsledku své průměrné kvality a hlavně spotřeby energie na vytápění a ohřev teplé vody produkují poměrně vysoké množství CO2 a podílí se na vytváření velkého množství odpadů. Důležité je vědět, že stavby mohou mít až několikanásobně nižší energetickou spotřebu a jsou schopny využívat obnovitelné zdroje a suroviny. K zvyšování energetické efektivnosti staveb slouží zejména správný výběr skladby konstrukčních prvků a technologií. Patří sem využívání recyklovatelných materiálů, materiálů netradičních (hlína, sláma) a obnovitelných zdrojů energie pro minimalizaci potřeby energie na vytápění a ohřev teplé vody. Chceme-li dosáhnout takovéto budovy, je nutné vše skloubit do jednoho celku. Proto u tohoto typu výstavby je velmi důležitý odborný návrh. Situace dřevostaveb na trhu se v poslední době velice zlepšila. Nové certifikované materiály posunuly dřevostavby naprosto jiným směrem. Lze konstatovat, že nabídka nestíhá uspokojovat poptávku.
1
2
Cíl práce Cílem práce je návrh nízkoenergetického rodinného domu. V první části budou uvedeny požadované vlastnosti pro nízkoenergetický dům.
Dále bude proveden vlastní návrh domu, který bude obsahovat volbu typu konstrukčního systému, dispoziční uspořádání a mnou zvolený druh materiálu. Pro řešenou konstrukci domu provedu výpočet součinitele prostupu tepla podle příslušné normy, návrh a výpočet schodiště a orientační výpočet ceny 1m2 obvodové zdi. Totožný dům navrhnu z klasických materiálů a poté výsledky konstrukčního a dispozičního řešení mezi sebou porovnám. V dalším vyhodnocení budou uvedeny klady a zápory materiálů použitých pro mnou zvolené konstrukce domu. Oba řešené systémy doplním částečnou výkresovou dokumentací s příslušným popisem. V závěrečné části provedu zhodnocení získaných výsledků a na jejich základě navrhnu doporučení vedoucí k popularizaci dřevostaveb na našem trhu.
2
3
Metodika Při
návrhu
nízkoenergetického
rodinného
domu
budu
postupovat
po
jednotlivých krocích. Nejprve určím lokalitu výstavby, počet osob, které budou dům obývat a velikost domu. Dále provedu výběr vhodného materiálu na skladbu obvodových konstrukcí a určím druh konstrukčního systému u dřevostavby. Z části vypracuji
výkresovou
dokumentaci
a posoudím
objekt
podle
obytné
normy
ČSN 73 4301. Vše doplním o výpočty součinitelů prostupu tepla přes jednotlivé obvodové konstrukce podle normy ČSN 73 0540-2 a provedu výpočet předběžné ceny 1m2 obvodové zdi. Stejný postup zvolím při návrhu domu z klasických materiálů. Na základě získaných výsledků provedu analýzu dle zvolených parametrů, navrhnu příslušná doporučení, přičemž zdůrazním klady a zápory jednotlivých materiálů s ohledem na životní prostředí.
3
4
Současný stav řešené problematiky V posledních letech získalo dřevo charakteristiku obnovitelné suroviny
s minimálními energetickými nároky a s bezodpadovými technologiemi zpracování, což všechno má příznivý vliv na životní prostředí. Za zmínku stojí, že každý člověk má k dispozici téměř 1 m3 dorůstajícího dřeva ročně – na každou tříčlennou rodinu vyroste v Evropě během 80 let 240 m3 kulatiny. Ze 140 m3 užitkového dřeva lze postavit rodinný dům s kvalitní izolací a 80 let ho vytápět, dalších 100 m3 zbude na nábytek, různé příslušenství, rekreační domky atd. Pokud dřevo po několikanásobné recyklaci na stavbě nakonec spálíme, lze vzniklé teplo využít k výrobě dalších materiálů nebo pro člověka potřebných věcí. [2]
4.1 Návrat k tradici Až do poloviny 19. století se ze dřeva stavělo hlavně na venkově. Byla to totiž jedna z nejdostupnějších surovin, poměrně levná, s dlouhou životností. Důkazem toho jsou dřevěné stavby staré stovky let, které se v dobré kondici dočkaly současnosti. Není tedy divu, že jsme se ke dřevu jako stavebnímu materiálu začali vracet. Kromě jeho mnohostranného použití a výborných stavebně-fyzikálních vlastností se do popředí dostává téměř dokonalý soulad dvou aktuálně velmi důležitých pojmů, jako jsou ekonomie a ekologie. Dřevo při správném použití a údržbě vytváří optimální vnitřní klima, které v takových stavbách napomáhá tepelné pohodě prostředí. Dřevěné stěny jsou
totiž
schopné uvolňovat
molekuly
kyslíku,
tedy
dýchat,
každá
dřevostavba dovede vyrovnávat relativní vlhkost vzduchu a funguje také jako výborná tepelná izolace. Vedle spíše technických vlastností uspokojuje dřevo také oči, hmat, čímž vytváří útulné a zdravé prostředí. [2]
4.2 Vlastnosti dřeva Pevnost dřeva charakterizuje odpor (odolnost) dřeva proti jeho trvalému porušení. Kvantitativně se pevnost vyjadřuje napětím, při kterém se poruší soudržnost tělesa – napětím na mezi pevnosti. Údaje o pevnosti dřeva se zjišťují prostřednictvím zkoušek, kde se sleduje skutečné napětí v okamžiku porušení tělesa. [1] Tvrdost je mechanická vlastnost dřeva, která příslušný druh dřeva předurčuje ke konkrétnímu využití. Měkké dřevo se snáze opracovává, získává se z většiny našich jehličnanů a některých listnatých stromů, zatímco trvanlivější tvrdé dřevo
4
pochází především z listnáčů. Tvrdost odpovídá síle, jaká je třeba vyvinout k průniku cizího tělesa do dřeva. [1] Pružnost dřeva je definována jako schopnost dřeva dosahovat původní tvar a rozměry po uvolnění vnějších sil. Moduly pružnosti vyjadřují vnitřní odpor materiálu proti pružné deformaci. Čím je modul pružnosti větší, tím větší napětí je potřebné na vyvolání deformací. [1] Houževnatost je schopnost dřeva odolávat dynamickému, rázovému namáhání. Dřevařské tabulky definují houževnatost jako hodnotu výšky, z jaké musí spadnout kladivo těžké 1,5 kg na hranolek o průřezu 2 x 2 cm, aby ho přerazilo. V tomto směru vyniká svou houževnatostí dřevo dubové. [1] Textura je kresba dřeva, tvoří ji letokruhy, dřeňové paprsky apod. V každém pohledu je jiná. [1]
4.3 Výběr dřeviny a určení její kvality Pro stavební účely je obecně žádanější dřevo jehličnanů, které je méně náročné na technologii zpracování. Prvky z něho vyrobené jsou rovné, mají dobré mechanické vlastnosti. U dřevostaveb se nejčastěji setkáváme s evropským smrkem, borovicí a modřínem. Mohou se samozřejmě použít i zahraniční dřeviny jako je cedr, teak, merbau, atd. Zde nastává první výběr, zda použít dřevinu s náročnými úpravami před jejím použitím nebo kvalitnější dražší dřevinu. Dřevo by mělo pocházet z kontrolované těžby. Nejpoužívanější u nás je smrk, jehož porosty tvoří 54,4 % zalesněného území v České republice. Má smetanově bílou až nahnědlou barvu s výraznými letokruhy. Jádro nemá barevně odlišeno. Obecně lze říci, že dřevo smrku i přestože je měkké, je pevné a pružné, dobře opracovatelné. [2] Kvalitu dřeva můžeme určit pomocí vizuálního vzhledu. Neměly by se na dřevě vyskytovat stopy hniloby, poškození hmyzem, vypadané suky, trhliny a známky po těžbě. Právě normy nám při posuzování určují, jak která vada na dřevě je zásadní pro další jeho zpracování. Na výrobu dřevěných stavebních konstrukcí se používá dřevo bez jakýchkoli vad a to ve formě řeziva nebo kulatiny. Podle tvaru a rozměrů příčného průřezu se zřetelem na poměr tloušťky řeziva k jeho šířce, se řezivo rozděluje na deskové (prkna, fošny), hraněné (hranoly a hranolky) a polohraněné (trámy, polštáře).
5
4.4 Používané konstrukční systémy dřevostaveb V současnosti používané konstrukční systémy dřevostaveb lez rozdělit do tří základních skupin. První skupinu tvoří rámové dřevěné stavby, druhou skupinu skeletové stavby a tu třetí dřevěné masivní stavby. Rámové stavby jsou tradičními konstrukčními systémy. Tento systém byl postupně zdokonalován pro naše potřeby, a proto se prosazuje jeho použití u velké většiny novostaveb. Jsou to stavby, u kterých je nosná konstrukce tvořená dřevěnou tyčovou kostrou z řeziva a z pláště stabilizujícího nosnou kostru. Ta je sestavena do obdélníkového rámu a slouží k přenášení svislého zatížení ze střechy a mezipatrových stropů, zatímco pláště z desek na bázi dřeva přenášejí vodorovná zatížení vznikající účinkem větru a výztužných sil. Nosný obdélníkový rám je tvořen spodním a horním dřevěným prahem a krajními svislými sloupky (Kolb, 2007). Pro rámové dřevostavby jsou charakteristické malé průřezy dřevěných profilů a malá vzdálenost nosných stojek. Celý nosný rám je vytvořen z profilů jednotných rozměrů. Nejčastěji používaným rozměrem v zemích Evropy je průřez 60 x 120 mm. Ten je v posledních letech často nahrazován průřezem 60 x 180 mm, z důvodu zvýšení požadavků na tepelnou izolaci obvodových stěn. Nosné stěny dřevěných rámových domů jsou tvořeny svislými stojkami, které jsou rozmístěny v pravidelných osových vzdálenostech (většinou 400, 600 nebo 625 mm). Stojky jsou spojeny s dolním a horním vodorovným pasem na tupý sraz pomocí hřebíků. Tím je vytvořen dřevěný rám (Havířová, 2005). Skeletové stavby jsou tvořeny nosnou konstrukcí z prutových prvků vytvořenou v určité modulové síti doplněnou o plošné konstrukční prvky, které jsou nezávislé na nosné konstrukci a uzavírají vnitřní prostor. U nás byly skeletové konstrukce používány většinou pro výstavbu průmyslových objektů. Použitým materiálem u těchto staveb byl železobeton, popřípadě ocel. Dřevěné skeletové stavby se vyvinuly z hrázděných staveb a jsou jedním z nejstarších druhů konstrukce, dnes často označovaných jako „historický skelet". Nosná konstrukce stěn u hrázděné stavby je tvořena z dřevěných prvků masivního průřezu. Jednotlivé prvky byly tesané, vzájemné spojení se provádělo tesařskými spoji a tato dřevěná kostra musela být schopna přenést veškeré zatížení na ni působící až do základů. Novodobá skeletová stavba se liší jednak uspořádáním základních nosných prvků, ale především zjednodušením spojů. Základní princip stavby zůstává zachován v tom, že nosnou funkci přebírá samotný skelet (zatížení přenášejí bodově uspořádané sloupy), stěny jsou nenosné, mají pouze funkci výplňovou 6
a ochrannou. Stavba má svůj základní modul, který určuje celkovou koncepci uspořádání jednotlivých nosných prvků. Základní modul je obvykle 600 mm, jeho násobky pak vytvářejí modulovou síť, někdy nazývanou rastr (Havířová, 2005). Masivní stavba ze dřeva je stavba, u které je nosná část stěny vytvořena z řeziva masivního průřezu jako např. srubové stavby nebo z opracovaných přířezů, které jsou vzájemně spojeny do masivních desek skládáním, vrstvením nebo lepením do různých tvarů. Stěna takovéto stavby již dnes nesplňuje z důvodu vysokých požadavků na tepelnou ochranu budov předepsanou hodnotu součinitele prostupu tepla, proto je většinou nosná masivní část stěny ještě doplňována vrstvou tepelně-izolační nebo dalšími potřebnými vrstvami podle typu konstrukce. Novodobé masivní stavby, u kterých je nosná konstrukce stěny tvořena vrstvou masivního dřeva, nemusí být jenom stavby srubové. Stále častěji se objevují systémy, ve kterých jsou vytvářeny masivní bloky pro nosné konstrukce stěn a stropů vrstvením nebo skládáním z jednotlivých přířezů nebo vytvářením dutých lepených nosných prvků s vnitřní výplní izolačním materiálem (Havířová, 2005).
4.5 Volba skladby obvodové stěny Při návrhu skladby obvodového pláště vybíráme ze dvou variant: difúzně otevřené konstrukce nebo difúzně uzavřené konstrukce, kdy každá odlišným způsobem řeší problém, jak bude prostupovat vlhkost obvodovou konstrukcí. Difúzně uzavřená konstrukce je systém kde stěna dřevostavby obsahuje materiál, který má nízký difúzní odpor a nepropustí vodní páru – většinou mluvíme o parotěsné folii. Tato fólie se umisťuje mezi dřevěný rám a vnitřní konstrukční desku. Při zabudovávání fólie musíme být obezřetní, aby nedošlo k jejímu poškození a brát ohled na preciznost práce, protože při nedbalosti nám vlhkost může vnikat dovnitř stěny. Nebezpečí může hrozit i při jednoduchém připevňování poličky, kdy může dojít k porušení folie například vrutem. Vhodné je tedy používat skladbu stěny s tzv. instalační předstěnou, na kterou lze montovat další zařízení. [3] Difúzně otevřená konstrukce je systém, kdy se přirozeně dostává vodní pára ven skrz konstrukci. Pracuje na principu prostupu plynů molekulárním přenosem, běžně označovaným jako difúze. Ve stavebnictví se za zkoumané prostupující plyny nejčastěji považuje směs suchého vzduchu a vodní páry. Difúzně otevřený systém tedy zjednodušeně propouští (difunduje) určité látkové množství vzduchu s vodními parami konstrukcí ven z objektu. Stejné látkové množství suchého vzduchu proudí opačným 7
směrem, tj. do objektu. Toto proudění si nesmíme představovat jako průvan, ale přenos vlhkosti
na molekulární
úrovni
z vlhčích
do sušších
míst
a z míst
teplejších
do chladnějších. [3] Jednoznačná odpověď na budoucnost těchto konstrukcí neexistuje – jako ostatně vždy, mají své výhody a nevýhody. Z výše uvedeného vyplývá, že problém je spíše ve volbě vhodného a zkušeného dodavatele pro realizaci.
4.6 Současnost dřevostaveb Dřevostavba je jakýkoli objekt, který má základní nosnou konstrukci ze dřeva nebo z materiálů na bázi dřeva. Současné trendy moderního bydlení a narůstající počet lidí, kteří se rozhodli pro život v dřevostavbě, se zvyšuje. Podíl dřevostaveb na trhu je podle asociace v současnosti 8 – 10 procent. Přitom v roce 2000 to bylo jen něco mezi 2 a 3 procenty. Dřevostavby jsou dnes nejčastěji montované domy z dřevěných sloupků, opláštěné konstrukčními deskami, vyplněné izolačním materiálem, nazývané rámové dřevostavby.
Nespornou
výhodou
rámových
dřevostaveb
je
možnost
jejich
prefabrikace, a to až do stádia hotových stěn. To v praxi znamená, že lze dřevostavbu ve výrobní hale připravit tak, že se jednotlivé stěny, stropy a krovy na stavbu přivezou již hotové a pouze se smontují dohromady. Tímto způsobem je dosahována až pozoruhodná rychlost stavby dřevostaveb, detailní přesnost montovaných dílů a vysoká kvalita samotné stavby. Předpokladem kvality moderní dřevostavby je užití pouze certifikovaných materiálů a kontrola každého detailu přímo na stavbě. Klíčový je správný návrh a realizace stavebních konstrukcí a provedení zejména konstrukčních detailů. Dřevostavba již dávno neznamená pouze roubenku či srub. Dřevostavba je synonymem moderního bydlení, rychlé a efektivní výstavby, zdravého bydlení a smysluplného užívání staveb.
8
5
Nízkoenergetický dům Obecně lze říci, že je to budova, která plní základní funkce a to ochranu před
povětrnostními vlivy, chladem, deštěm, atd. Vytváří pocit bezpečí, tepelné pohody a dokáže zabezpečit hygienické a zdravotní podmínky vnitřního klimatu. Koncept nízkoenergetického domu vznikl jako odpověď na rostoucí ceny energií. Přestože se předpisy na energetickou spotřebu domu a izolační vlastnosti konstrukcí stále zpřísňují, má nízkoenergetický dům ve srovnání s běžnou výstavbou podle současných norem zhruba jen poloviční až třetinovou spotřebu tepla na vytápění. Základním kritériem pro nízkoenergetický dům je roční spotřeba na vytápění nanejvýš 50 kWh/m2 za rok. Návrh nízkoenergetického domu Nízkoenergetické domy by měly vykazovat tyto základní znaky: – umístění budovy s ohledem na místní klima, terén a vegetaci, – důkladně propracovaný projektový návrh, – kompaktní tvar, – orientace prosklených ploch na jih nebo na jihozápad, – velmi kvalitní zasklení, – maximální tepelná izolace, – efektivní řešení tepelných mostů, – regulace vytápění využívající tepelné zisky, – pasivní a přídavné využití sluneční energie, – kontrolované větrání regulované podle aktuálních potřeb, – spotřeba tepla na vytápění do 50 kWh/m2 za rok. Důležité je, aby jednotlivé komponenty domu byly vyvážené a vzájemně spolupracovaly. Například způsob vytápění může ovlivnit volbu konstrukčního systému domu. Podmínkou úspěšné realizace nízkoenergetické stavby je pečlivá příprava projektu, na kterém bychom rozhodně neměli šetřit. [4] Při návrhu nízkoenergetického domu je potřeba vzít v úvahu několik parametrů. Měrná spotřeba tepla vyjadřuje, kolik tepla na jednotku užitkové plochy je třeba dodat během roku na udržení tepelné pohody v budově. Závisí na použitém energetickém médiu. Celková potřeba tepla je energie potřebná pro provoz všech technických zařízení objektu určených na vytápění, ohřev vody, větrání, osvětlení a chod běžných elektrospotřebičů. 9
Výběr vhodné lokality – při výběru lokality není důležitá ani tak teplota, ale nadmořská výška, povětrnostní podmínky a přísun sluneční energie. Aby dům mohl využívat sluneční energii, měla by většina prosklených ploch být orientována na jih. [4] Tvar a dispozice domu – vhodný je kompaktní tvar bez výběžků, samostatné konstrukce balkonů. Jednoduchý tvar domu je výhodný i z hlediska eliminace tepelných mostů. Úspory ve stavební části – spotřebu energie je možno snižovat hlavně kvalitní a dostačující izolací obvodového pláště a použitím kvalitních oken. Důsledně je zapotřebí řešit spáry mezi jednotlivými prvky při opláštění dřevěné konstrukce. Vniklá spára v konstrukci je tepelným mostem, který se dá velmi složitě odstranit. Okna musí bránit únikům tepla z domu, v zimě propouštět energii slunce a v létě nás před ní chránit. Měli bychom se vyvarovat netěsností okolo oken, z prostoru sklepa apod. Těsnost se ověřuje zkouškou (blower – door test). [4] Vytápění – do vytápěcího systému zpravidla začleňujeme akumulační nádrž nahřívanou kotlem, z ní se teplo vede do ústředního topení nebo do větrací jednotky – kotel může v tomto případě vždy pracovat v optimálním režimu. Akumulační nádrž můžeme nahřívat i solárním systémem, přičemž můžeme využít přebytky energie, které jsou zejména od jara do podzimu. Akumulační nádrž může posloužit i k přípravě teplé užitkové vody. [4] Větrání – řídíme se obvykle požadavkem, aby intenzita výměny vzduchu odpovídala hodnotě 0,3 až 0,5 h-1, tedy aby přívod čerstvého vzduchu na osobu představoval 30 až 50 m3/h. V nízkoenergetických domech bývá často využíváno právě nucené (strojní) větrání – zaručuje vždy dostatečný přívod čerstvého vzduchu. Strojní větrání navíc umožňuje ochlazovat jižní místnosti a teplo převádět do místností chladnějších. Hlavní předností strojního větrání je však možnost využití tepla z odváděného vzduchu. Lze samozřejmě využít i přirozeného větrání. [4] Ohřev vody – energie, která se spotřebuje na ohřev užitkové vody, tvoří až třetinu celkové energetické spotřeby nízkoenergetického domu. K ohřevu je vhodné využít například solární systém, který je schopný pokrýt až 3/4 energie, kterou za rok ohřev vody potřebuje. Solární systém může pomoci i s podlahovým či stěnovým přitápěním, může ohřívat akumulační nádrž. [4]
10
6 6.1
Vlastní návrh rodinného domu ze dřeva a materiálů na bázi dřeva Všeobecné informace
Projekt: Návrh rodinného domu. Místo: Křetín, okres: Blansko, θe = -15 °C. Velikost domu: jedno nadzemní podlaží (NP) a obytné podkroví. Navrhovaný počet osob: 5 osob. Zastavěná plocha: 104,48 m2. Podlahová plocha celkem: 171,82 m2. Spotřeba tepla: max. 50 kWh/m2 za rok.
6.2 Základní údaje charakterizující stavbu Obsahem je stručný popis urbanistického, architektonického, dispozičního a stavebního řešení. Jedná se o jednopodlažní rodinný dům s obytným podkrovím a sedlovou střechou se sklonem 35°. Jako střešní krytina bude použita břidlice NATURAFLEX. Dům je samostatně stojící bez okolní zástavby, orientace domu (viz příloha – pohledy). Půdorysný rozměr domu je 11,4 x 9,15 m. Objekt bude připojen na kanalizační, vodovodní a plynovodní přípojku. Bude provedeno napojení na veřejnou síť elektrické energie. Účel domu je pro bydlení 5členné rodiny. Podlaží, do kterého vstupujeme, přes zádveří slouží spíše k pobytu osob. Najdeme zde obývací pokoj, kuchyň, spíš, pracovnu, chodbu, WC, koupelnu, kotelnu a schodiště, které nám umožňuje přístup do obytného podkroví. V podkroví jsou pokoje určené pro spánek a na chodbě je umístěno WC a koupelna.
11
7
Stavebně technické řešení domu ze dřeva a z materiálů na bázi dřeva
7.1 Základy Na základě provedeného inženýrsko-geologického průzkumu budou získány podmínky pro zakládání stavby. Objekt je založen na základových pasech z prostého betonu třídy C16/20. Hloubka založení u obvodových stěn a vnitřních nosných stěn je 1 000 mm od úrovně terénu. Šířka základů je 600 mm a výška 450 mm. Jsou navrženy na zhutněný podsyp tvořený štěrkodrtí fr. 32 – 64 mm. Zároveň je do základů zatažena TI – XPS tl. 50 mm. (viz Obr. č. 3)
7.2 Svislé nosné konstrukce Obvodové zdi mají charakter sendvičové stěny. Pokud to vezmeme od interiéru, tak první vrstvu tvoří omítka štuková Baumit, poté ekopanel tl. 60 mm, vzduchová mezera tl. 20 mm, izolace Naturizol tl. 20 mm, sloupek (smrk) + izolace Naturizol tl. 120 mm, ekopanel tl. 60 mm, HOFATEX tl. 22 mm a vnější povrchová úprava škrábaná omítka Baumit opentop (viz Obr. č. 2).
7.2.1 Co je to EKOPANEL Jádro ekopanelu se lisuje ze slámy za vysokého tlaku a teploty a tudíž neobsahuje žádná pojiva a nátěry. Ekopanel je z vnější strany polepován recyklovatelnou lepenkou za pomoci lepidla, které vyhovuje nejpřísnějším hygienickým normám a je nanášeno v tenké vrstvě. Protože sláma i papír jsou organické materiály, které lze po dožití stavby snadno zlikvidovat, je ekopanel plně recyklovatelný a je klasifikován jako ekologický výrobek. Pevnost, tuhost, odolnost je předností ekopanelů. Například průrazová síla nutná k proražení běžných interiérových dveří je 30 J. Ekopanel naproti tomu vydrží nárazovou energii 180 J bez porušení (EN 596). [6] Tepelné vlastnosti – zhuštěné lisované slaměné jádro dává ekopanelům nejen nadprůměrné tepelně-izolační vlastnosti ale také schopnost akumulace. Jeho specifická tepelná kapacita je srovnatelná s kapacitou měkkého dřeva tj. cca 2 400 J/kg K, proto se stavby z ekopanelů lépe vyrovnávají s rychlými změnami teplot a šetří tak náklady na jejich vytápění. Teplotní amplituda u ekopanelů má zpoždění 11,8 hodin, tj. teplo proniká do prostoru objektu s tímto zpožděním. V létě se tedy dům do rána „nachladí“ a chlad si udrží až do večera. V zimě naopak se dům přes den nahřeje topením, a toto
12
teplo si dům udrží až do rána, i když přestanete topit ve večerních hodinách. Díky vláknitému charakteru slámy mají materiály z ní vyrobené relativně nízkou tepelnou vodivost a jsou propustné pro vodní páru. Příznivou vlastností ekopanelů je, že při zvýšené vlhkosti vzduchu absorbují vlhkost do vnitřní pórovité struktury slaměných vláken a při snížení vlhkosti vzduchu ji naopak pozvolna uvolňují do okolního prostředí. Tento mechanismus příznivě ovlivňuje mikroklima v interiéru z hlediska vlhkosti vzduchu, hlavně v zimním období, kdy vytápěním dochází k dlouhodobému snížení vlhkosti vzduchu uvnitř objektu. Díky tomu se ekopanely skvěle hodí pro výstavbu energeticky úsporných domů. [6] Požární odolnost - protože je ekopanel ze slámy lisován, jeho jádro obsahuje jen minimální množství vzduchu. Dostatek vzduchu respektivě kyslíku podmiňuje hoření. Když potom ekopanel hoří, obhoří nejprve papír a poté je hoření zastaveno slaměným jádrem. Tento samozhášivý efekt je jednou z jeho výrazných výhod. Neobsahuje ani chemické látky, jejichž výpary by byly hořlavé a podporovaly tak jeho hoření. Ve Výzkumném a vývojovém ústavu dřevařském ho zařadili podle reakce na oheň do kategorie E. Dle vyhlášky č. 23/2008 je požadavek na požární odolnost použitých materiálů pro 1. NP 45 minut. [6]
7.3 Příčky V přízemí jsou navrženy vnitřní nosné příčky z ekopanelů, kde se ve středu nachází sloupková konstrukce, tloušťka příčky je 260 mm. Nenosné příčky jsou tvořeny také ekopanely s vnitřní vzduchovou mezerou, tloušťka příčky je 140 mm. Místnosti hygienického zařízení jsou obloženy keramickými obklady (poloha, velikost obkladaček a rozsah viz příloha – výkres podlaží a legendy místností).
7.4 Stropní konstrukce Stropní konstrukce 1. NP je dřevěný trámový strop tl. 400 mm. Nosnou funkci zde plní trámy rozměrů 240 x 120 mm, které jsou uloženy na sloupkové konstrukci. Prostor mezi trámy je vyplněn izolací NATURIZOL. Skladba a detail uložení stropní konstrukce na obvodovou stěnu (viz příloha – detaily).
7.5 Schodiště Vertikální komunikace v objektu je řešena dřevěným lomeným pravotočivým (180°) schodištěm. Jedná se o schodnicové schodiště, kde nosnou konstrukci stupňů tvoří schodnice nástěnná a volná (2x zalomená). Stupně rozměrů 300 x 166,7 mm jsou 13
zadlabány do drážky. Uložení schodiště je na okolní vnitřní nosné příčky. Zábradlí je dřevěné, výška činí 1 000 mm.
7.6 Krov Střecha je sedlová (sklon 35°) se štíty na jižní a severní straně. Konstrukce krovu je krokevní krov, který nemá jalové vazby, všechny vazby mají hambalek nebo kleštiny, nepoužívá se vazný trám ani sloupky. Výhodný je u obytného využití podkroví, ze statických důvodů se nedoporučuje použít pro rozpětí větší než 10 metrů. Tuto hodnotu lze ale i zvětšit, je ale nutné staticky spočítat velikost jednotlivých prvků krovu. Dnes je u rodinných domků v českém stavebnictví nejrozšířenější. (viz Obr. č. 4)
7.7 Výplně otvorů Okna a balkonové dveře OKNOLUX IV78 Klasik, dřevěná ze čtyřvrstvého lepeného hranolu se stavební hloubkou 78 mm. Obsahují dvojité těsnění a izolační trojsklo 4-12-4-12-4, Ug = 0,7 W/m2K-1. Jejich rozměr je 1 140 x 1 400 mm a 515 x 500 mm. U(rec,20) = 1,2 W/m2 K ≥ U = 0,93 W/m2 K, konstrukce vyhoví normě ČSN 73 0540-2. Vstupní dveře OKNOLUX DV88, dřevená ze čtyřvrstvého lepeného hranolu se stavební hloubkou 88 mm. Obsahují dvojité těsnění a izolační trojsklo 4-18-4-16-4, Ug = 0,6 W/m2K-1. Jejich rozměr je 900 x 1 970 mm. U(rec,20) = 1,2 W/m2 K ≥ U = 1,1 W/m2 K, konstrukce vyhoví normě ČSN 73 0540-2. Střešní okna Solara LIDO IQ se otevírají kyvně na středových závěsech pro snadné mytí z vnější strany a pro intenzivní větrání. Jsou zhotovena z dřevěného masivu. U(rec,20) = 1,2 W/m2 K ≥ U = 0,9 W/m2 K, konstrukce vyhoví normě ČSN 73 0540-2.
7.8 Zpracování projektové dokumentace 7.8.1 Obecný přehled o uspořádání a obsahu projektové dokumentace Projektová dokumentace se skládá z několika částí. Jednotlivé části projektové dokumentace jsou systematicky seřazeny v deskách. Členění projektové dokumentace na jednotlivé části: 1. Úvodní textová část má dvě podčásti, a to průvodní zprávu a technickou zprávu. 2. Výkresová část má čtyři podčásti, a to výkresy situace, výkresy stavební části, výkresy profesí, výkresy konstrukčních detailů. Výkresy stavební části obsahují
14
zejména půdorysy všech podlaží, charakteristické řezy, pohledy, výkopy a výkresy některých složitějších konstrukčních částí. Výkresy profesí obsahují zejména výkres elektroinstalace, topení, vody, kanalizace, plynových rozvodů, vzduchotechniky, apod. 3. Zvláštní části dokumentace jsou zejména statické výpočty, tabulky výrobků a prvků, výkazy výměr, rozpočet stavby, harmonogram výstavby, plán organizace výstavby, požární zpráva, projekt zařízení staveniště, dokumentace speciálních technologií apod. 4. Dokladová část obsahuje osvědčení zpracovatele projektové dokumentace, dokumenty určující podmínky, kterým musí dokumentace vyhovovat a také doklady z projednání dokumentace s orgány státní správy. [7]
7.8.2 Vlastní zpracování projektové dokumentace Nejdříve jsem si musela prostudovat všechny podklady. Začala jsem místem stavby a osazením objektu vzhledem ke světovým stranám (viz příloha – pohledy). Lokalita Křetín, ve které se objekt nachází, leží 620 m n. m. Patří do teplotní oblasti, kde výpočtová venkovní teplota je -15 °C a krajina je bez intenzivních větrů. Terén je mírně svažitý s travním porostem. Následně jsem navrhla konstrukční systém, za který jsem si zvolila dřevěnou rámovou konstrukci. Zde je důležité, že stavba je stavěna, tzv. systémem Platform-Frame (poschoďová stavba, kde plošina se během stavby používá jako pracovní plocha, kromě toho je tento způsob stavění velmi flexibilní vzhledem ke konstrukci, (Kolb, 2007). Rámová konstrukce je tvořena ze sloupků s rastrovým rozměrem 625 mm. Konstrukční dřevo je smrkové pevnostní třídy C24 o vlhkosti 12 %. Kritériem pro nízkoenergetický dům je kompaktní tvar. Navrhla jsem tedy nejpoužívanější obdélníkový s orientací okenních ploch na příslušné strany. Při začátku projektování jsem začala prostory, které jsou provozně náročnější a to vstupním podlažím. Postupovala jsem od hlavních nosných konstrukcí (dle daného rastru) a zde, při zvolení skladby obvodových stěn se mi vymezil prostor stavby. Dalšími navrhovanými hlavními konstrukcemi byly vnitřní nosné příčky, komín a schodiště. Vnitřní nosné příčky jsem projektovala s ohledem na stropní konstrukci. Dále jsem provedla umístění schodiště a jeho výpočet dle normy. Po tomto schodišti jsem se dostala do obytného podkroví, jehož velikost je dána obvodovými konstrukcemi vstupního podlaží. V podkroví jsem musela dodržet všechny náležitosti normy. Při následném navrhování dispozičního řešení, jsem nesměla zapomenout na sloupkovou konstrukci, protože příčky jsou ukotveny právě v místě sloupků. 15
Rozmístění příček jsem uspořádala v závislosti na minimální ploše místnosti, která je dána normou. Po tomto navržení jsem do každé místnosti umístila výplňové otvory a to tak, aby každá místnost byla správně osvětlená a křídlo vnitřních dveří se otevíralo na stranu, kde zabere co nejméně místa. Celou dispozici jsem zhodnotila podle obytné normy. Projekt jsem rýsovala v programu AutoCad 2010. Obsah výkresové dokumentace (viz příloha) • Půdorys 1. NP v měřítku 1 : 50. • Půdorys podkroví v měřítku 1 : 50. • Řez objektem A-A´ v měřítku 1 : 50. • Pohled jihozápadní, severovýchodní, jihovýchodní a severozápadní v měřítku 1 : 50.
7.8.3 Vyhodnocení objektu dle normy ČSN 73 4301 – Obytné budovy Tabulka č. 1 Vyhodnocení rodinného domu dle normy ČSN 73 4301 – Obytné budovy Č. normy
Skutečná hodnota
Požadovaná hodnota
Hodnocení
3.1.4.
více než polovina
min. 2/3 plochy pro bydlení
splňuje
3.4.1.
okny
přívod čerstvého vzduchu z venku
splňuje
3.4.2.
chodbou
přívod čerstvého vzduchu přes vedlejší prostor
splňuje
4.2.1.
samostatně stojící
musí splňovat urbanistické a další požadavky
splňuje
4.2.2.
4,5 m
vzdálenost budov s okny obytných místností min. 3m od komunikace
splňuje
4.3.1.
umožňuje
2/3 podlahových ploch musí být prosluněny
splňuje
5.1.1.
Ekopanely, dřevo
použití materiálů, které neovlivňují vnitřní prostředí
splňuje
5.1.3.1
300 mm
obytné místnost nejméně 150 mm nad terénem
splňuje
5.1.3.4
1 000 mm
výška zábradlí 900 mm pro hloubku 3 m
splňuje
5.2.1.1
umožňuje
přeprava předmětů 1 800 x 600 x 1 800 mm
splňuje
5.2.1.2
umožňuje
vybavení nábytkem podle účelu místnosti
splňuje
5.2.1.3
umožňuje
obytné místnosti a kuchyně nemají být přístupné ze zádveří
splňuje
5.2.2.1
všechny místnosti dodržují
obytná místnost min. 8 m2
splňuje
5.2.2.2
29,1 m2
obývací pokoj min. 16 m2
splňuje
16
5.2.2.3
3 405 mm
obývací pokoj šířka min. 3 300 mm
splňuje
5.2.2.3
4 195 mm
jednolůžková ložnice min. 1 950 mm
splňuje
5.2.2.3
2 826 mm
dvoulůžková ložnice šířka min. 2 400 mm
splňuje
5.2.2.4
není určen
obývací pokoj není určen ke spaní
splňuje
5.2.2.5
vstup přes chodbu
vstup není přes obytnou místnost
splňuje
5.2.2.7.
přes chodbu
obytná místnost neslouží jako průchod
splňuje
5.2.2.9.
2 600 mm
světlá výška nejméně 2 500 mm
splňuje
5.2.2.10
2 400 mm
5.2.2.11
odpovídá
5.2.3.1.
umožňuje
příslušenství pro specifické prostory
splňuje
5.2.3.5.
12,45 m2
pracovní kuchyně min. 8 m2
splňuje
5.2.3.6.
umožňuje
umožnit instalaci zařízení na pečení, vaření …
splňuje
5.2.3.7.
2 320 mm
šířka před linkou nejméně 1 100 mm
splňuje
5.2.3.8.
2 600 mm
světlá výška min. 2 500 mm
splňuje
5.2.3.9
spíž s odvětráním
spíž musí být větraná
splňuje
5.2.3.10
umožňuje 2x
u bytu min. 1 záchodová mísa a koupelna
splňuje
5.2.3.11
umožňuje v koupelně
instalace pračky
splňuje
5.2.3.12
umožňuje
záchod bez přístupu z obytné místnosti
splňuje
5.2.3.13
1 060 x 1 730 mm
rozměry záchodu s otevíráním dveří ven min. 900 x 1 200 mm
splňuje
5.2.3.16
v koupelně
přístupnost prostoru pro úklidové prostředky
splňuje
5.3.1.1
umožňuje
přeprava předmětů 1 800 x 900 x 1 800 mm
splňuje
5.3.1.3
umožňuje
uspořádání zádveří pro očištění obuvi
splňuje
5.3.1.5
900 mm
vstupní dveře šířka min. 800 mm
splňuje
5.3.2.3
1 000 mm
průchodná šířka schodišť min. 900 mm
splňuje
5.3.2.5
33°
sklon schodiště do rodinného domu nesmí přesáhnout 35°
splňuje
6.3.
světlá výška v obytném podkroví nejméně 2 300 mm nejméně polovina podlahové plochy v podkroví nad 2 300 mm
zajišťuje studenou vnitřní vodovod a teplou vodu
17
splňuje splňuje
splňuje
6.3.3. 6.4.1. 6.4.2. 6.4.3.
v kotelně
výtoková armatura vně budovy
boiler a kotel na ohřev vody a vytápění dřevo v každé obytné každá obytná místnost má topení místnosti je topení topení má vytápěcí zařízení se musí dát regulovat termostat
splňuje splňuje splňuje splňuje
6.4.4.
má vlastní komín
kotel nesmí být zdrojem škodlivin
splňuje
6.5.4.
umožňuje
nutnost odsávat páry ze sporáku
splňuje
6.5.5.
umožňuje
6.7.2.1
umožňuje
doplnění koupelny, záchodu a spíže o nucené vyvětrání přístup k plynovým zařízením za účelem obsluhy, údržby
Zdroj: ČSN 73 4301 – Obytné budovy
7.8.4 Výpočet schodiště
Obr. č. 1 – Schodiště v rodinném domě KV – konstrukční výška podlaží L – délka schodišťového prostoru B – šířka schodišťového prostoru
18
splňuje splňuje
a) celkový počet schodišťových stupňů N, konstrukční výšky 3 000 mm N = KV/h(opt.) = 3000/160 = 18,75 = 18 stupňů b) výška schodišťového stupně h = KV/N = 3000/18 = 166,67 mm c) šířka schodišťového stupně 2 h + b = 630 b = 630 – (2 x 166,67) = 296,66 mm = 300 mm d) sklon schodišťového ramene h/b = 166,67/300 = 33,33° Běžné schodiště 25 – 35°, a proto mnou navrhnuté schodiště mohu zařadit jako běžné.
7.8.5 Výpočet součinitele prostupu tepla U – součinitel prostupu tepla je základní měrná jednotka při stanovení tepelných ztrát stavebního dílce. Udává množství tepla, které projde za časovou jednotku 1 m2 stavebního dílce při teplotním rozdílu vzduchu uvnitř a venku 1 K. Měrnou jednotkou je W/m2K. Celková hodnota U není pouze součtem hodnot jednotlivých materiálů konstrukce, ale jeho součástí jsou i tepelné mosty a tepelné vazby mezi jednotlivými vrstvami konstrukce. [8]
Vysvětlivky k výpočtům: λ (lambda) – součinitel tepelné vodivosti [W/mK] λeg – ekvivalentní součinitel tepelné vodivosti [W/mK] d – tloušťka vrstvy [m] αe (alfa exteriéru) – součinitel přestupu tepla [W/m2K] αi (alfa interiéru) – součinitel přestupu tepla [W/m2K] Rc – celkový tepelný odpor [m2K/W] U(rec,20 ) – doporučená hodnota součinitele prostupu tepla [W/m2K]
19
Odvodová stěna αe = 23 W/m2K, αi = 8 W/m2K
Obr. č. 2 – Skladba obvodové stěny dřevostavby
1
=
2
=
3
=
∗
+ +
∗
∗
+ +
∗
∗
+ +
∗
=
0,18 ∗ 0,06 + 0,038 ∗ 0,565 = 0,052 0,06 + 0,565
=
0,18 ∗ 0,06 + 0,038 ∗ 0,6 = 0,051 0,06 + 0,6
/
0,18 ∗ 0,1 + 0,0245 ∗ 0,5 = 0,05 0,1 + 0,5
/
=
/
1 dom dh dek d1 d2 d3 dek dom 1 + + + + + + + + + = αe λom λh λek λ1 λ2 λ3 λek λom αi 1 0,003 0,022 0,06 0,12 0,02 0,02 0,06 0,002 1 = + + + + + + + + + = 23 0,7 0,046 0,102 0,052 0,051 0,05 0,102 0,8 8 2 = 4,93m K/W Rc =
U= *+
1 1 = = 0,2 W/m2 K R c 4,93
, ,20
= 0,2 W/m2 K ≥ * = 0,2
/m2 K
Konstrukce vyhoví normě ČSN 73 0540-2.
20
Podlaha na terénu αe = 8 W/m2K, αi = 8 W/m2K
Obr. č. 3 – Skladba podlahy na terénu dřevostavby
Rc =
U= *+
1 dpl dan deps 1 1 0,012 0,055 0,12 1 + + + + = + + + + = 3,84 m2 K/W αe λpl λan λeps αi 8 0,04 1,2 0,037 8
1 1 = = 0,26 W/m2 K R c 3,84
, ,20
= 0,3 W/m2 K ≥ * = 0,26
/m2 K
Konstrukce vyhoví normě ČSN 73 0540-2.
21
Střecha šikmá se sklonem 35° αe = 23 W/m2K, αi = 8 W/m2K
Obr. č. 4 – Skladba střešní konstrukce dřevostavby
1
=
2
=
∗
+ +
∗
∗
+ +
∗
=
0,18 ∗ 0,06 + 0,038 ∗ 0,565 = 0,052 0,06 + 0,565
=
0,18 ∗ 0,1 + 0,038 ∗ 0,5 = 0,062 0,1 + 0,5
1 d1 d2 dek dom 1 + + + + + = αe λ1 λ2 λek λom αi 1 0,18 0,025 0,06 0,002 1 = + + + + + = 4,8m2 K/W 23 0,052 0,062 0,102 0,8 8
Rc =
U=
1 1 = = 0,2 W/m2 K R c 4,8
*3,20 = 0,2 w/m2 K ≥ * = 0,2
/m2 K
Konstrukce vyhoví normě ČSN 73 0540-2. 22
/
/
Strop pod nevytápěným prostorem αe = 23 W/m2K, αi = 8 W/m2K
Obr. č. 5 – Skladba stropu pod nevytápěnou půdou dřevostavby
1
=
2
=
∗
+ +
∗
∗
+ +
∗
=
0,18 ∗ 0,05 + 0,038 ∗ 0,6 = 0,049 0,05 + 0,6
=
0,18 ∗ 0,1 + 0,038 ∗ 0,5 = 0,062 0,1 + 0,5
/
/
1 d1 d2 dek dom 1 1 0,18 0,025 0,06 0,002 1 + + + + + = + + + + + = αe λ1 λ2 λek λom αi 23 0,049 0,062 0,102 0,8 8 2 = 4,84m K/W Rc =
U= *+
1 1 = = 0,21 W/m2 K R c 4,48
, ,20
= 0,4 W/m2 K ≥ * = 0,21
/m2 K
Konstrukce vyhoví normě ČSN 73 0540-2.
23
8
Vlastní návrh rodinného domu z klasických materiálů
8.1 Všeobecné informace Projekt: Návrh rodinného domu. Místo: Křetín, okres: Blansko, θe = -15 °C. Velikost domu: jedno nadzemní podlaží a obytné podkroví. Navrhovaný počet osob: 5 osob. Zastavěná plocha: 109,86m2. Půdorysný rozměr domu: 11,54 x 9,52. Podlahová plocha celkem: 167,23 m2. Spotřeba tepla: max. 50 kWh/m2 za rok.
8.2 Základní údaje charakterizující stavbu Obsahem je stručný popis urbanistického, architektonického, dispozičního a stavebního řešení. Popis postupu je totožný s předcházející charakteristikou dřevostavby (viz 6.2).
24
9 9.1
Stavebně technické řešení domu z klasických materiálů Základy Na základě provedeného inženýrsko-geologického průzkumu budou získány
podmínky pro zakládání stavby. Objekt je založen na základových pasech z prostého betonu třídy C16/20. Hloubka založení u obvodových stěn a vnitřních nosných stěn je 1 000 mm od úrovně terénu. Šířka základů je 850 mm a výška 450 mm. Jsou navrženy na zhutněný podsyp tvořený štěrkodrtí fr. 32 – 64 mm. Zároveň je do základů zatažena TI – XPS tl. 50 mm.
9.2 Svislé nosné konstrukce Obvodové stěny jsou zděné z cihelných bloků HELUZ STI 49 cihla broušená o rozměrech 247 x 490 x 249 mm. Spojení ve svislém směru je na pero a drážku a ve vodorovném je zajištěno celoplošným lepidlem. Lepidlo se nanáší v tloušťce 3 mm a po zatížení má pouze 1 mm. Z exteriéru jsem na tuto stěnu navrhla 20 mm tepelně izolační omítky. (viz Obr. č. 6)
9.2.1 Cihla HELUZ STI 49 Cihly s označením HELUZ STI (tepelně-izolační) splňují běžné nároky na úsporné, zdravé a energeticky nenáročné bydlení. S použitím tepelně-izolační omítky lze dosáhnout velmi dobrých tepelně-technických parametrů. Cihelné zdivo dobře izoluje, akumuluje teplo, má dobré akustické vlastnosti a bezproblémově zvládá kolísání vlhkosti vzduchu (dům může "dýchat") a tím přispívá k vytvoření zdravého vnitřního klima v objektech. Jedná se o tradiční stavební materiál.
9.3 Příčky V přízemí jsou navrženy vnitřní nosné příčky z HELUZ STI 30, cihla je broušená s celoplošným lepidlem o rozměrech 247 x 300 x 249 mm. Nenosné příčky jsou tvořeny cihlami HELUZ 15, broušenými s o rozměrech 497 x 150 x 249 mm. Místnosti hygienického zařízení jsou obloženy keramickými obklady (poloha, velikost obkladaček a rozsah viz příloha – výkres podlaží a legendy místností).
9.4 Stropní konstrukce Stropní konstrukce je z keramických nosníků HELUZ 160 x 175 mm a vložek MIAKO
8/62,5. Keramické stropní nosníky se ukládají na cementovou maltou
srovnané obvodové a nosné zdivo nebo na vyrovnaný železobetonový věnec. Cihelné 25
stropní vložky HELUZ MIAKO mají jednotnou délku 250 mm. Kladou se nasucho, na osazené a podepřené nosníky. Díky keramickému cihelnému podhledu jsou stropy zárukou dokonale hladké a čisté omítky. Celková tloušťka stropu je 400 mm.
9.5 Schodiště Vertikální komunikace v objektu je řešena dřevěným lomeným pravotočivým (180°) schodištěm. Jedná se o schodnicové schodiště, kde nosnou konstrukci stupňů tvoří schodnice nástěnná a volná (2x zalomená). Stupně rozměrů 300 x 166,7 mm jsou zadlabány do drážky. Uložení schodiště je na okolní vnitřní nosné příčky. Zábradlí je dřevěné, výška činí 1 000 mm.
9.6 Krov Střecha je sedlová (sklon 35°) se štíty na jihozápadní a severovýchodní straně. Konstrukce krovu je krokevní krov, který nemá jalové vazby, všechny vazby mají hambalek nebo kleštiny, nepoužívá se vazný trám ani sloupky. Výhodný u obytného využití podkroví, ze statických důvodů se nedoporučuje použít pro rozpětí větší než 10 metrů. Tuto hodnotu lze ale i zvětšit, je ale nutné staticky spočítat velikost jednotlivých prvků krovu. Dnes je u rodinných domků v českém stavebnictví nejrozšířenější.
9.7 Výplně otvorů Okna a balkonové dveře OKNOLUX IV78 Klasik, dřevěná ze čtyřvrstvého lepeného hranolu se stavební hloubkou 78 mm. Obsahují dvojité těsnění a izolační trojsklo 4-12-4-12-4, Ug = 0,7 W/m2K-1. Jejich rozměr je 1 140 x 1 400 mm a 515 x 500 mm. U(rec,20) = 1,2 W/m2 K ≥ U = 0,93 W/m2 K, konstrukce vyhoví normě
ČSN 73 0540-2. Vstupní dveře OKNOLUX DV88, dřevená ze čtyřvrstvého lepeného hranolu se stavební hloubkou 88 mm. Obsahují dvojité těsnění a izolační trojsklo 4-18-4-16-4, Ug = 0,6 W/m2K-1. Jejich rozměr je 900 x 1970 mm. U(rec,20) = 1,2 W/m2 K ≥ U = 1,1 W/m2 K, konstrukce vyhoví normě ČSN 73 0540-2. Střešní okna Solara LIDO IQ se otevírají kyvně na středových závěsech pro snadné mytí z vnější strany a pro intenzivní větrání. Jsou zhotovena z dřevěného masivu. U(rec,20) = 1,2 W/m2 K ≥ U = 0,9 W/m2 K, konstrukce vyhoví normě
ČSN 73 0540-2.
26
9.8 Vlastní zpracování projektové dokumentace Při výběru lokality a umístění objektu vzhledem ke světovým stranám jsem vycházela ze stejného místa, jako byla umístěna v předchozí dokumentaci dřevostavba. Při projektování domu z klasických materiálů se obracíme na výrobky z cihel. Pro svoji stavbu jsem si zvolila cihelný systém od firmy HELUZ. Na začátku projektování hrubé stavby je důležité znát rozměry prvků, ze kterých budu dům stavět. V mém případě se jedná o cihelné bloky HELUZ STI 49 cihla broušená o rozměrech 247 x 490 x 249 mm, které mi určují modulovou koordinaci. Jinými slovy se jedná o rozměrové sjednocení, vlastně o to, abych nemusela prvky zkracovat a tím narušovat jejich vlastnosti. V projektové dokumentaci jsem provedla kótování v koordinačních rozměrech, tedy započítala jsem výrobní odchylky. U všech prvků, použitých při výstavbě, jsem se snažila dostat do stavu, kdy jednotlivé prvky budou mezi sebou sestavitelné a nezaměnitelné. Při projektování vnitřních prostorů, jsem začala totožně jako u dřevostavby. Nejprve provozně náročnějším, tedy vstupním podlažím a poté podkrovím. Následné navrhování dispozičního řešení, tím myslím především ukotvení příček, zde není omezeno sloupkovou konstrukcí. Rozmístění příček jsem uspořádala v závislosti na minimální ploše místnosti, která je dána normou. Celou dispozici jsem zhodnotila podle obytné normy. Projekt jsem rýsovala v programu AutoCad 2010.
Obsah výkresové dokumentace (viz příloha) • Půdorys 1. NP v měřítku 1 : 50. • Půdorys podkroví v měřítku 1 : 50. • Řez objektem A-A´ v měřítku 1 : 50. • Pohled jihozápadní, severovýchodní, jihovýchodní a severozápadní v měřítku 1 : 50.
27
9.8.1 Vyhodnocení dle normy ČSN 73 4301 – Obytné budovy Tabulka č. 2 Vyhodnocení rodinného domu dle normy ČSN 73 4301 – Obytné budovy Č. normy
Skutečná hodnota
Požadovaná hodnota
Hodnocení
3.1.4.
více než polovina
min. 2/3 plochy pro bydlení
splňuje
3.4.1.
okny
přívod čerstvého vzduchu z venku
splňuje
3.4.2.
chodbou
přívod čerstvého vzduchu přes vedlejší prostor
splňuje
4.2.1.
samostatně stojící
musí splňovat urbanistické a další požadavky
splňuje
4.2.2.
4,5 m
vzdálenost budov s okny obytných místností min. 3 m od komunikace
splňuje
4.3.1.
umožňuje
2/3 podlahových ploch musí být prosluněny
splňuje
5.1.1.
cihelné bloky
použití materiálů, které neovlivňují vnitřní prostředí
splňuje
5.1.3.1
280 mm
obytné místnost nejméně 150 mm nad terénem
splňuje
5.1.3.4
1 000 mm
výška zábradlí 900 mm pro hloubku 3 m
splňuje
5.2.1.1
umožňuje
přeprava předmětů 1 800 x 600 x 1 800 mm
splňuje
5.2.1.2
umožňuje
vybavení nábytkem podle účelu místnosti
splňuje
5.2.1.3
umožňuje
obytné místnosti a kuchyně nemají být přístupné ze zádveří
splňuje
5.2.2.1
všechny místnosti dodržují
obytná místnost min. 8 m2
splňuje
5.2.2.2
28,24 m2
obývací pokoj min. 16 m2
splňuje
5.2.2.3
3 300 mm
obývací pokoj šířka min. 3 300 mm
splňuje
5.2.2.3
4 150 mm
jednolůžková ložnice min. 1 950 mm
splňuje
5.2.2.3
2 720 mm
dvoulůžková ložnice šířka min. 2 400 mm
splňuje
5.2.2.4
není určen
obývací pokoj není určen ke spaní
splňuje
5.2.2.5
vstup přes chodbu
vstup není přes obytnou místnost
splňuje
5.2.2.7.
přes chodbu
obytná místnost neslouží jako průchod
splňuje
5.2.2.9.
2 600 mm
světlá výška nejméně 2 500 mm
splňuje
5.2.2.10
2 400 mm
5.2.2.11
odpovídá
světlá výška v obytném podkroví nejméně 2 300 mm nejméně polovina podlahové plochy v podkroví nad 2 300 mm 28
splňuje splňuje
5.2.3.1.
umožňuje
příslušenství pro specifické prostory
splňuje
5.2.3.5.
12,32 m2
pracovní kuchyně min. 8 m2
splňuje
5.2.3.6.
umožňuje
umožnit instalaci zařízení na pečení, vaření …
splňuje
5.2.3.7.
2 200 mm
šířka před linkou nejméně 1 100 mm
splňuje
5.2.3.8.
2 600 mm
světlá výška min. 2 500 mm
splňuje
5.2.3.9
spíž s odvětrání
spíž musí být větraná
splňuje
5.2.3.10
umožňuje 2x
u bytu min. 1 záchodová mísa a koupelna
splňuje
5.2.3.11
umožňuje koupelna
instalace pračky
splňuje
5.2.3.12
umožňuje
záchod bez přístupu z obytné místnosti
splňuje
5.2.3.13
1 060 x 1 730 mm
rozměry záchodu s otevíráním dveří ven min. 900 x 1 200 mm
splňuje
5.2.3.16
v koupelně
přístupnost prostoru pro úklidové prostředky
splňuje
5.3.1.1
umožňuje
přeprava předmětů 1 800 x 900 x 1 800 mm
splňuje
5.3.1.3
umožňuje
uspořádání zádveří pro očištění obuvi
splňuje
5.3.1.5
900 mm
vstupní dveře šířka min. 800 mm
splňuje
5.3.2.3
1 000 mm
průchodná šířka schodišť min. 900 mm
splňuje
5.3.2.5
33°
sklon schodiště do rodinného domu nesmí přesáhnout 35°
splňuje
6.3. 6.3.3. 6.4.1. 6.4.2. 6.4.3.
zajišťuje studenou vnitřní vodovod a teplou vodu
splňuje
v kotelně
splňuje
výtoková armatura vně budovy
boiler a kotel na ohřev vody a vytápění dřevo v každé obytné každá obytná místnost má topení místnosti je topení topení má vytápěcí zařízení se musí dát regulovat termostat
splňuje splňuje splňuje
6.4.4.
má vlastní komín
kotel nesmí být zdrojem škodlivin
splňuje
6.5.4.
umožňuje
nutnost odsávat páry ze sporáku
splňuje
6.5.5.
umožňuje
6.7.2.1
umožňuje
doplnění koupelny, záchodu a spíže o nucené vyvětrání přístup k plynovým zařízením za účelem obsluhy, údržby
Zdroj: ČSN 73 4301 – Obytné budovy
29
splňuje splňuje
9.8.2 Výpočet součinitele prostupu tepla Odvodová stěna αe = 23 W/m2K, αi = 8 W/m2K
Obr. č. 6 – Skladba obvodové stěny zděné stavby
Rc =
U= *+
1 di dc dom 1 1 0,02 0,49 0,002 1 + + + + = + + + + = 4,94m2 K/W αe λi λc λom αi 23 0,2 0,105 0,8 8
1 1 = = 0,2 W/m2 K R c 4,94
, ,20
= 0,2 W/m2 K ≥ * = 0,2
/m2 K
Konstrukce vyhoví normě ČSN 73 0540-2.
30
10 Porovnání konstrukčních systémů a získání výsledků Tabulka č. 3 Zjištěné výsledky u konstrukčních systémů Zvolené parametry
Dřevostavba
Zděná stavba
Zastavěná plocha [m ]
104,84
109,86
Obestavěný prostor [m3]
623,39
665,25
Užitná plocha [m2]
84,77
82,69
19,71
27,17
Rozměry domu D x Š [m]
11,4 x 9,15
11,54 x 9,52
Rozměry základů Š x V [mm]
600 x 450
850 x 450
Tloušťka obvodových stěn [mm]
307
510
Zvolená budova 9 x 11 m, kolik % zdiva
6,1
10,1
dřevo
cihla
obnovitelný
neobnovitelný
Schopnost akumulace materiálů [kWh/m ]
0,28
0,16
Měrná tepelná kapacita [J/kg K]
1 630
1 000
0,2
0,2
otevřená
otevřená
Prostup vodních par
13,1
0,5
Akumulační vlastnosti
nižší
vyšší
rychleji
pomaleji
Akustika vnitřních příček [dB]
45
42
Reakce na oheň [kategorie]
C
A1
Délka výstavby hrubé stavby [dny]
2−3
10 − 14
Celková délka výstavby [měsíce]
6−8
18 − 40
Životnost stavby [let]
80 − 100
100
Cena hrubé stavby [Kč] bez DPH
1 508 500
1 547 000
14 389
14 082
2
2
Půdorys stěn [m ]
Převažující druh materiálu Vliv materiálu na životní prostředí 3
Součinitel prostupu tepla obvod. konstrukcí [W/m2 K] Konstrukce difúzně otevřená/uzavřená
Rychlost vytopení na požadovanou teplotu
2
Cena 1m hrubé stavby [Kč] bez DPH
Zdroj: vlastní Poznámka: Užitná plocha je plocha místností bez konstrukcí (stěny, sloupy, komíny, atd.), tzn. plocha podlahy mezi stěnami (započteny jsou vestavěné skříně, kuchyňské linky, apod.). [8] Zastavěná plocha je plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech podlaží do vodorovné roviny upraveného terénu. Neuvažují se izolační přizdívky. [8] Obestavěný prostor rodinného domu je součtem obestavěných prostor základů, spodní a vrchní části objektu a zastřešení. [8] Rozměry domu se rozumí vzdálenost mezi krajními body objektu v daném směru, zjednodušeně se jedná o největší vzdálenost mezi protilehlými stěnami objektu. [8] Životnost stavby je doba, po kterou je stavba schopna plnit svojí funkci. Je limitována dvěma hranicemi, a to technickou a ekonomickou. [8]
31
11 Rozvaha nad získanými výsledky Navržené konstrukční systémy staveb se mírně liší svými rozměry a to v důsledku jejich rozdílných modulových koordinací. Dřevostavba je ovlivněna rastrovým uspořádáním sloupků po celém obvodu pláště. Naproti tomu je zděná stavba ovlivněna nejen po obvodu koordinačním rozměrem cihelného prvku, ale zároveň v podélném směru uložením stropních nosníků o daných výrobních rozměrech. Dalším ukazatelem je šířka obvodových zdí. Rozměr šířky zdí mi udává součinitel prostupu tepla, který je pro oba systémy stejný. Poté obvodové zdi vytyčují užitnou plochu v objektu. Jelikož jsem navrhla stavby tak, aby vyhověly obytné normě, snažila jsme v tabulce zdůraznit výrazný pokles užitné plochy na objektu o skoro totožných rozměrech 9 x 11 m. Přitom tloušťku obvodových zdí jsem zachovala dle projektových dokumentací. Zde je zřetelné, že dřevostavba mi zvětšila užitnou plochu tohoto objektu o 4 %. Znamená to, že v dřevostavbě vznikne prostor větší o 4 m2, což je místnost 2 x 2 m. Obestavěný prostor by se při výšce 3 m v dřevostavbě zvětšil o 10 %. Materiál použitý na stavby je rozdílný a to ve velmi důležitém působení na životní prostředí. Dřevo, izolace i Ekopanely tvořící konstrukci dřevostavby jsou obnovitelné zdroje, tzn. recyklovatelné výrobky. Pokud dojde ke zchátrání, nebo zániku stavby, suť je bezproblémově a bezodpadově zlikvidována. Může se velmi laicky
řečeno zapálit a ani výpary by neměly ohrozit životní prostředí. Na rozdíl od zděné stavby, kdy recyklování není zajištěno. Suť může sloužit jako stavební materiál do různých cest, výkopů, atd. Pokud však neobsahuje jiné materiály než cihelné. Této potřeby nelze ve většině případů docílit, a proto velké množství sutě musíme odvážet na skládku a samozřejmě za to zaplatit. Zhodnocení náročnosti projektových dokumentací je kritériem, ve kterém je dřevostavba náročnější. Aby navržená dřevostavba splňovala parametry, jako jsou těsnost, tepelná pohoda, akustika, statika, musí být správně a důkladně vyřešeny detaily. Zanedbání řešení těchto problémů vede ke vzniku tepelných mostů v konstrukci, proto jsem se v mnou navrhnuté dřevostavbě snažila o co nejpřesnější vyřešení nejběžnějších detailů. Poslední parametr, který je třeba brát v úvahu, pokud se budeme rozhodovat, mezi dřevostavbou a zděnou stavbou, je délka výstavby. Zjednodušeně můžeme říct, že v dřevostavbě, u které trvá výstavba rok, ten další rok, co se staví ještě zděná stavba, už můžeme bydlet. Životnost obou staveb je stejná.
32
11.1 Další výhody a nevýhody dřevostaveb v porovnání se zděnou stavbou V rámci zjištěných výsledků jsem dále vyhodnotila tyto výhody a nevýhody dřevostavby v porovnání se zděnou stavbou.
Výhody o výrobou konstrukce se méně zatěžuje životní prostředí, o lehčí konstrukce, o rychlejší výstavba, o výborné tepelně-izolační vlastnosti, o rychlost vytopení na požadovanou hodnotu, o výstavba suchou technologií, o snížené náklady na dopravu. Nevýhody o menší tepelná akumulace, o zvuková izolace, o reakce na oheň, o konstrukce rychle chladnou.
33
12 Závěr Při zpracování této práce jsem zrealizovala návrh rodinného domu. Narýsovala jsem částečnou projektovou dokumentaci, provedla výpočty a uvedla jsem vlastnosti dvou konstrukčních systémů včetně druhů materiálů. Nejzajímavější jsou podle mě vlastnosti zvolených materiálů, protože volbou materiálu ovlivňujeme celou stavbu. Cihla i dřevo mají svá specifika, své výhody i nevýhody. Nejsem ale přesvědčena, že by klady zděných staveb překonaly klady dřevostaveb. Nejvýznamnější podíl podle mě má ekologický dopad výroby na životní prostředí. Dřevo je ekologický, přírodní a zcela recyklovatelný materiál. V literatuře je zmiňována uhlíková stopa, která znamená celkové množství skleníkových plynů (zejména CO2) vypuštěných do ovzduší při výrobě daného materiálu nebo výrobku. V případě dřeva prakticky neexistuje. Je dokonce záporná, protože dřevo ke svému růstu CO2 naopak spotřebovává a vytváří kyslík. Lidé by si měli více uvědomovat, co to znamená „chránit životní prostředí“. Pohled, na zdevastované stavby, které stojí jen proto, že je nikdo nechce zbourat a odvést na skládky, není líbivý. Není správné, že majitelé domů raději nechávají domy ve městech a vesnicích zdevastované či opuštěné, protože demolice je nákladná. Právě dřevostavby mohou být variantou, aby k těmto stavům nedocházelo, neboť zaručují pozitivní přínos k trvale udržitelnému stavění. V naší zemi je stavba na bázi dřeva stále brána jako něco podřadného. Nedůvěra lidí je v současné době stále poměrně velká, ale většina argumentů proti, pramení z neznalosti a z přesvědčení, že co není z kamene, cihel či betonu, prostě nevydrží. Již to, že dřevostavby nikdy nevyšly z módy je známkou toho, že přírodní materiály budou vždy žádané. V době neustálého zvyšování cen energií má nezanedbatelný význam i nízká energetická náročnost těchto staveb. Tak tedy dřevo nebo cihla? Každý materiál má svá specifika, své výhody i nevýhody, ale já jsem přesvědčena, že výhody dřeva převažují.
34
13 Summary The nature of project difficulty documentation is a criterion in which wood structures are more difficult. A wooden structure is designed in order to not only meet its parameters as tightness, thermal comfort, acoustics and stability but in which details should be solved thoroughly and correctly as well. According to the fact that I designed the buildings in order to meet the living standard, I made an effort to highlight the chart with significant decrease in utility area on an object with almost the same dimensions 9x11 meters where the circumferential wall thickness was preserved. Here it is clearly seen that the timber has increased its usable area of the building by 4%. This will lead to provide more space 4 m2 larger, which corresponds to the size of 2x2 meters room. The enclosed space at the height of 3 meters would be increased by 10 %. The most remarkable part for me was the properties of selected materials because they affect the entire building. Brick and wood have their own specific characteristics, advantages and disadvantages.
35
14 Seznam použité literatury Literatura VAVERKA J., HAVÍŘOVÁ Z., JINDRÁK M. a kol. Dřevostavby pro bydlení. 1. vyd. Praha, Grada, 2008. 376 s. Stavitel. ISBN 978-80-247-2205-4.
HAVÍŘOVÁ Z., Dům ze dřeva. 2. vyd. Brno, ERA, 2006. 99 s. Stavíme. ISBN 807366-060-1.
KOLB J., Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. 1. vyd. Praha, Grada Publishing, a. s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2275-7.
TRANDOVÁ L., Porovnání konstrukce rámové dřevostavby a zděné stavby. Bakalářská práce. Brno, MENDELU Brno, 2011. 47 s.
VAVERKA, J. a kol. Stavební tepelná technika a energetika budov. 1. vyd. Brno, VUTIUM, 2006. 648 s. ISBN 80-214-2910-0.
Kolekti autorů, Dřevostavby, ERA group spol. s r. o., Brno 2002.
JAROSLAV PAVLIS A KOL. Cvičení z pozemního stavitelství. 1. vyd. Praha, Sobotáles, 1995. 156 s.
Internetové zdroje [1] Wood mendelu [online]. 15.3.2013 (cit. 2013) Pružnost, pevnost, tvrdost, houževnatostV a textura dřeva. Dostupné z http://wood.mendelu.cz/ .
[2]
Dřevostavební
portál
[online].
16.3.2013
(cit.
2013).
Dostupný
z http://drevostavebniportal-popularizace.msdk.cz.
[3]
Dřevostavitel
[online].
16.3.2013
z http://www.drevostavitel.cz.
36
(cit.
2013).
Dostupný
[4] Zásady výstavby nízkoenergetických domů, Ekowat [online]. 16.3.2013 (cit. 2013). Dostupný
z
http://www.ekowatt.cz/cz/informace/uspory-energie/zasady-vystavby-
nizkoenergetickych-domu.
[5] Vše o nízkoenergetickém domě, Vydavatelství Jaga, Dostupný z magazínu.
[6] Ekopanely [online]. 18.3.2013 (cit. 2013). Dostupný z http://www.ekopanely.cz http://www.vstecb.cz/Projektova-dokumentace-stavby-864.htm.
[7] Kolektiv autorů, Stavební kniha 2010: Kontrolujeme provádění staveb, IC ČKAIT, Praha 2010.
[8] Wikipedie [online]. 20.3.2012 (cit. 2013) Součinitel prostupu tepla. Dostupné z http://cs.wikipedia.org.
Normy ČSN EN ISO 128-23: Typy čar a jejich použití, 2004.
ČSN 73 4301: Obytné budovy, 2004.
ČSN 73 0540: Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky, 2011.
ČSN 73 0540: Tepelná ochrana budov – Část 4: Výpočtové metody, 2011.
37
15 Seznam obrázků a tabulek Obr. č. 1
Schodiště v rodinném domě
Obr. č. 2
Skladba obvodové stěny dřevostavby
Obr. č. 3
Skladba podlahy na terénu dřevostavby
Obr. č. 4
Skladba střešní konstrukce dřevostavby
Obr. č. 5
Skladba stropu pod nevytápěnou půdou dřevostavby
Obr. č. 6
Skladba obvodové stěny zděné stavby
Tabulka č. 1 Vyhodnocení rodinného domu dle normy ČSN 73 4301 – Obytné budovy Tabulka č. 2 Vyhodnocení rodinného domu dle normy ČSN 73 4301 – Obytné budovy Tabulka č. 3 Zjištěné výsledky u konstrukčních systémů
38
16 Technická dokumentace a přílohy Seznam výkresů Výkres č. 1
1. NP – půdorys – dřevostavba – M 1 : 50; A3
Výkres č. 2
Podkroví – dřevostavba – M 1 : 50; A3
Výkres č. 3
Řez A – A´; dřevostavba – M 1 : 50; A3
Výkres č. 4
Jihozápadní pohled – M 1 : 50; A3
Výkres č. 5
Severovýchodní pohled – M 1 : 50; A3
Výkres č. 6
Jihovýchodní pohled – M 1 : 50; A3
Výkres č. 7
Severozápadní pohled – M 1 : 50; A3
Výkres č. 8
1. NP – půdorys – zděná stavba – M 1 : 50; A3
Výkres č. 9
Podkroví – zděná stavba – M 1 : 50; A3
Výkres č. 10 Řez A – A´; zděná stavba – M 1 : 50; A3 Výkres č. 11 Detail založení stavby na pásech; A4 Výkres č. 12 Detail rohu obvodové stěny; A4 Výkres č. 13 Detail připojení příčky na obvodovou stěnu; A4 Výkres č. 14 Detail uložení stropnice; A4 Výkres č. 15 Detail střešních konstrukcí; A4
39
