MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Zahradnická fakulta Ústav zahradní a krajinářské architektury
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Formální kompozice v soudobém zahradním umění
Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. Dana Wilhelmová
Vypracoval: Martin Horký
Lednice 2014
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci na téma Formální kompozice v soudobém zahradním umění vypracoval samostatně a veškeré pouţité prameny a informace uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, ţe se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše.
V Brně dne: 18. 4. 2014 …………………………………………………….. podpis
Poděkování
Velmi rád bych poděkoval doc. Dr. Ing. Daně Wilhelmové, vedoucí mé bakalářské práce za podnětné připomínky i konstruktivní kritiku, ale také za její přívětivost a trpělivost. Dále bych rád poděkoval doc. Ing. Tatianě Kuťkové, CSc. za cenné rady a také svým rodičům i přátelům za jejich neúnavnou podporu.
OBSAH
1. ÚVOD………………………………………………………………………………...……10 2. CÍL PRÁCE…………………………………………………………………………...…..10 3. METODIKA PRÁCE………………………………………………………………….....11 4. LITERÁRNÍ PŘEHLED………………………………………………………………...12 4.1. FORMÁLNÍ KOMPOZICE …………………………………………………………....12 4.1.1. Hlavní kompoziční charakteristiky…………………………………………….12 4.1.2. Terén…………………………………………………………………………....12 4.1.3. Voda……………………………………………………………………………12 4.1.4. Vegetace………………………………………………………………………..13 4.1.5. Mobiliář………………………………………………………………………...13 4.1.6. Drobná architektura a umění…………………………………………………...13 4.2. VÝVOJ ZAHRADNÍHO UMĚNÍ SE ZAMĚŘENÍM NA FORMÁLNÍ KOMPOZICI.15 4.2.1. Starověk………………………………………………………………………...15 4.2.2. Středověk……………………………………………………………………….16 4.2.3. Italská renesanční zahrada……………………………………………...………17 4.2.4. Italská barokní zahrada…………………………………………………………18 4.2.5. Francouzská Renesanční a Barokní zahrada………………………………...…18 4.2.6. Anglická krajinářská zahrada…………………………………………………..19 4.2.7. 19. století……………………………………………………………………….20 4.2.8. 20. a 21. století…………………………………………………………………20 5. VÝSLEDKY………………………………………………………………………………24 5.1. ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH REALIZACÍ…………………………………………24 5.1.1. Náměstí Jana Palacha…………………………………………………………..24 5.1.2. Klidová zóna Kociánka………………………………………………………...29 5.1.3. The Park………………………………………………………………………..34 5.1.4. Corvin Promenade……………………………………………………………...42 5.1.5. Monte Laa Central Park………………………………………………………..49 5.2. NÁVRH FORMÁLNÍ KOMPOZICE VE VYBRANÉM PROSTORU………………..55 5.2.1. Cíl studie……………………………………………………………………….55 5.2.2. Brno- Bohunice………………………………………………………………...55 5.2.3. Lokalizace……………………………………………………………………...55 5.2.4. Přírodní podmínky……………………………………………………………..57 5.2.4.1. Klimatické podmínky………………………………………………...57 5.2.4.2. Geologické podmínky…………………………………………….….57 5.2.4.3. Hydrologické podmínky……………………………………..……….57
5
5.2.4.4. Vegetace, inventarizace dřevin……………………………...……….57 5.2.6. Konflikty v území………………………………………………………….…..60 5.2.7. Dotčené parcely…………………………………………………………….….60 5.2.8. Průvodní zpráva……………………………………………………………..…61 6. DISKUZE…………………………………………………………………………..….….62 7. ZÁVĚR……………………………………………………………………………………64 8. SOUHRN A RESUME, KLÍČOVÁ SLOVA…………………………………….….…65 9. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ……………………………...…66 10. PŘÍLOHY VČETNĚ FOTODOKUMENTACE………………………………..……69
6
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1- Vodní kanál- Exchange square v Manchesteru (Foto: A. Broom, 2003), Dostupné z: http://www.adebroom.plus.com/images/manchester/slides/exchange-squarewater.htm Obr. 2- Vyuţití nadčasového mobiliáře Paley Park, New York (Foto: T, Dmeyer, 2003) Dostupné z: http://urbanrhizome.blogspot.cz/2013/01/paley-park-in-winter.html Obr. 3- Millenium park s Cloud Gate v popředí a Jay Pritzker Pavilion (Foto: B, Randolph, 2004) Dostupné z: http://www.yoninja.com/united-states/listing/unitedstates/activities/3616/millennium-park-il#.U0CHVKh_smE
Obr. 4- Situační plán chrámu Angkor Wat (Wikipedia, 2009) Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Angkor_wat_plano_v.png Obr. 5- Situační plán Vily Lante (Jellicoe, 1995, s úpravou autora) JELLICOE, GEOFFREY AND SUSAN, The Landscape of Man, Third edition. Thames & Hudson Ltd, London, 1995. 408 s. ISBN 0-500-27819-9. Obr .6- Geometric Gardens (foto: Ch. Benton,2010) Dostupné z: http://www.vulgare.net/2010/04/ Obr. 7- Náměstí jezdců (foto: Barragán, 2000) BARRAGÁN, L.,RIGEN, A., Escritos y conversaciones, El Croquis, Madrid, 2000. 206 s. ISBN 84-88386-17-6. Obr. 8- Situační plán Fountain Place (Foto: Kiley., Amidon, 1999) KILEY, D., AMIDON, J., Dan Kiley: In his own words: America’s master landscape architect. Thames and Hudson, London 1999. 224 s. ISBN 0-500-34170-2. Obr. 9- Dalle Centrale v La Defense-Takis pool (foto:Epadesa, 2008) Dostupné z: http://www.ladefense.fr/en/available-venues Obr. 10- Druţicový snímek Náměstí Jana Palacha (foto: google.maps.com) Dostupné z: https://www.google.com/maps/@49.175367,16.5660174,152m/data=!3m1!1e3 Obr. 11- Pohled na náměstí ze střešní zahrady Moravského zemského archivu (foto: autor, 2013) Obr. 12- Přírodní část s vodním tokem (foto: autor, 2013)
7
Obr. 13- Vyvýšený trojúhelníkový záhon (foto: autor, 2014) Obr. 14- Detail formálního vodního prvku (foto: autor, 2013) Obr. 15 Ptačí pohled na park (foto: mapy.cz) Dostupné z: http://www.mapy.cz/#!t=s&x=16.398481&y=49.972488&z=16&l=15 Obr. 16- Pohled na vyvýšené záhony (foto: autor, 2014) Obr. 17- Největší vodní prvek se skulpturou (foto: autor, 2014) Obr. 18- Betonová zeď oddělující část parku od okolí (foto: autor, 2014) Obr. 19- Dětské hřiště (foto: autor, 2014) Obr. 20- Druţicový snímek celého areálu parku (foto: google.maps.com) Dostupné z: https://www.google.com/maps/@50.0272583,14.4963553,550m/data=!3m1!1e3 Obr. 21- centrální náměstí, pohled ze střechy (foto: autor, 2014) Obr. 22- centrální náměstí (foto: autor, 2014) Obr. 23- centrální náměstí, kamenná lavice (foto: autor, 2014) Obr. 24- centrální náměstí (foto: autor, 2014) Obr. 25- ztvárnění dvoru (foto: autor, 2014) Obr. 26- ukázka výsadby trvalek a keřů (foto: autor, 2014) Obr. 27- neformální část s momentálně vypuštěnou nádrţí (foto: autor, 2014) Obr. 28- sedací prvek (foto: autor, 2014) Obr. 29- ptačí pohled (foto: 1000x Landscape architecture, Corvin Promenade, 208) Obr. 30- pohled na starší část promenády (foto: autor, 2014) Obr. 31- starší část promenády s vodním prvkem v popředí (foto: autor, 2014) Obr. 32- novější část (foto: autor, 2014) Obr. 33- detail trvalkové výsadby v nové části (foto: autor, 2014) Obr. 34- pohled na mobiliář (foto: autor, 2014) Obr. 35- pohled na novější část promenády (foto: autor, 2014) Obr. 36- druţicový snímek parku (foto: google maps) Dostupné z: https://www.google.com/maps/@48.1676396,16.3886845,249m/data=!3m1!1e3 Obr. 37- pohled na skluzavky s pískovištěm (foto: autor, 2014)
8
Obr. 38- centrální vodní prvek (foto: autor, 2014) Obr. 39- jihovýchodní konec parku, pohled na rozdílné pouţité povrchy (foto: autor, 2014) Obr. 40- severozápadní konec parku (foto: autor, 2014) Obr. 41- detail trvalkových výsadeb (foto: autor, 2014)
9
1. ÚVOD Snaha podrobit si své blízké ţivotní prostředí se projevuje jiţ od pradávna a zvláště pak snaha o přehlednost a jasnost. V tomto podrobování a utváření prostoru, člověk uplatňuje principy jemu vlastní, jako je zalíbení v přirozených či přírodních formách, zdánlivé nahodilosti a rozpustilosti. Prvky tolik typické pro přírodně krajinářské kompozice, jejichţ prazáklad lze hledat ve východních kulturách, pro jejichţ zahrady bylo charakteristické co moţná nejvěrnější napodobení přírodě. Oproti tomu člověk uplatňuje i jiné principy jemu vlastní jako je smysl pro řád, záliba v jednoduchosti, čistotě či v jasných liniích a křivkách. Právě tyto základní charakteristiky jsou tolik typické pro formální kompozici. Strach z divočiny či chaosu a snaha podrobit si přírodu je charakteristikou pro zahrady tradiční západní kultury. Formální uspořádání prvků z pohledu zahradně architektonického, prodělalo za tisíciletou tradici významný vývoj aţ do současnosti. Můţeme tedy říci, ţe v současné době se formální kompozice vyskytuje ve své nejpropracovanější a nejčistší formě. Ovšem za několik staletí jiţ mohou platit jiné standardy a formální kompozice dvacátého a jednadvacátého století můţe být povaţována za přeţitek. Nebo se také dospěje k názoru, ţe formální kompozice jako taková, v současnosti jiţ dospěla ke svému zářnému vrcholu.
2. CÍL PRÁCE Cílem práce je představení formální kompozice v zahradní a krajinářské architektuře. Z čeho tato kompozice vychází, její obecné zákonitosti, charakteristika základních kompozičních prvků a také její stručný vývoj. Vzhledem k faktu, ţe nebyla dostupná ţádná literatura týkající se problematiky uplatnění formálních kompozic, bude toto téma zobecněno a pojednáno formou rozborů a analýz jednotlivých realizací nesoucích se v tomto duchu. Vlastní analýza realizací bude provedena na základě vlastní metodiky. Bude zhodnocena jejich celková kompozice i zpracování detailů a výsadeb. V práci budou také zhodnoceny moţnosti a limity uplatnění formální kompozice v zahradní a krajinářské architektuře. Na závěr práce bude vypracován návrh ztvárnění vybrané části prostoru, vhodného k uplatnění formální kompozice za vyuţití popsaných principů prostředků.
10
3. METODIKA PRÁCE
Bohuţel nebyla nalezena ţádná jednotná publikace zabývající se komplexně tímto tématem, ať uţ zahraniční či tuzemská. O formálních kompozicích se ve většině publikací píše jen v pár odstavcích a to většinou ke konkrétním realizacím. Jisté útrţkovité informace budou tedy získány ze zdrojů pojednávajících o širším spektru druhů zahradního umění a z nich vytvořené literární rešerše. Literární rešerše bude nejprve pojednávat o obecném pojmu formální kompozice v zahradním umění a z čeho idea těchto zahrad vyhází. Také se zaměří na formu hlavních kompozičních prvků v těchto zahradách. Dále bude pojednáno o vývoji zahradního umění ve vztahu k formálním kompozicím se zaměřením na dobu současnou. V další části práce budou vybrány jiţ existující realizace, jejichţ určující charakteristikou bude kompozice formálního typu, vhodná k rozboru. Čtyři z pěti realizací budou mít charakter náměstí či parku a pátá realizace bude dětským hřištěm jako ukázka moţnosti uplatnění formální kompozice v prostředí s dosti odlišným charakterem. Tři vybrané realizace budou z České republiky a dvě ze zahraničí. U vybraných realizací bude uveden název, autor návrhu, rok zaloţení a jejich přibliţná rozloha. Dále pak bude komplexně shrnuta jejich kompozice, charakter vegetace, provoz, mobiliář, detailní prvky a podobně. Popis realizací bude mimo jiné obsahovat také charakteristiku a myšlenkovou ideu autora. Součástí budou v terénu pořízené fotografie a autorem získané názory uţivatelů - jejich subjektivní pocity, názory, připomínky i negativa. V poslední části práce bude vytvořen návrh zahrady s formální kompozicí v daném prostoru. V návrhu budou vyuţity získané poznatky vycházející z předchozích kapitol a uplatněny principy formálních kompozic. Modelový objekt bude vybrán s ohledem k charakteru okolí, jeho praktickou vyuţitelností a k demonstrování předností těchto kompozic.
11
4. LITERÁRNÍ PŘEHLED
4.1. FORMÁLNÍ KOMPOZICE S formální kompozicí zahrad bylo pracováno nějakým způsobem jiţ od počátku formování zahradního umění. Současná formálně uspořádaná zahrada vychází především z klasické zahrady italské a francouzské. Nástin historie je zpracován v následující kapitole. Formální kompozice má však jisté charakteristiky, které dále budou popsány. 4.1.1. Hlavní kompoziční charakteristiky Základní charakteristikou formálních kompozic jsou linie, ať uţ přímé či zvlněné. Vţdy prostoru dominují a člení ho. Tyto linie se projevují nejčastěji v podobě cest, okrajích výsadeb, vodních prvcích a dalších. Charakteristická je čistota, přímost a v některých případech i určitá dávka minimalismu. Dominuje geometrické členění a uspořádání, jasnost i přehlednost. Velmi často bývá uţívána v urbánním prostředí neboť její principy lze velmi dobře uplatnit v malých zahradách. 4.1.2. Terén Uspořádání terénu vţdy vychází z jiţ daných stanovištních podmínek a není moţné je tedy výrazněji měnit, pouze částečně přizpůsobit. Je výchozím a určujícím prvkem celého prostoru. Formálních kompozic je uţíváno zvláště na rovinách a v případě kopcovitého terénu jsou často vytvářeny terasy. Zdolávání terénu prostřednictvím zárubních zdí, teras, ramp a schodišť.
4.1.3. Voda Voda je zde jako v kaţdé zahradě nepostradatelným prvkem, který sem vnáší ţivot a vzruch. Ve formálně komponovaných zahradách bývá uţita v geometrické podobě nejčastěji jako bazény, střiky, vodopády i prameny. Vody je vyuţito s klidnou, zrcadlící se hladinou i vody divoké, proudící a stříkající. Obr. 1- Vodní kanál- Exchange square v Manchesteru (Foto: A. Broom, 2003)
12
4.1.4. Vegetace Vegetace bývá uspořádána formálně, přímočaře a geometricky. Stromy jsou velmi často sázeny do linií či v rastru a mohou být spolu s keři tvarovány. Z bylin jsou v současnosti velmi uţívané traviny pro svoji lehkost a čistotu. Druhové sloţení ostatních bylin bývá většinou méně bohaté, příliš se zde neuplatňuje trend sbírkaření, který se v zahradách naopak uplatňoval v dobách minulých. Ve formálních zahradách má dlouholetou tradici i pouţití rostlin v nádobách. Uţívají se nádoby různého charakteru i velikosti, nejčastěji pro zdůraznění os, jako podtrhujícího akcentu.
4.1.5. Mobiliář Uţívá se široká škála druhů mobiliáře za vyuţití nových materiálů a úprav povrchů. Vţdy by však mobiliář měl být v souladu s architekturou přilehlé stavby i s charakterem zahrady. Můţe prostor nenápadně dotvořit, podtrhnout či zcela narušit. Nejčastěji se zde uplatňuje spíše minimalistický a strohý typ. Obr. 2- Využití nadčasového mobiliáře Paley Park, New York (Foto: T, Dmeyer, 2003)
4.1.6. Drobná architektura a umění Drobná architektura má v prostoru také svůj nezastupitelný význam. Můţe mít různý charakter, avšak většinou jsou to prvky jednoduchého provedení s čistým vzezřením. Dominující je linie, křivka či geometrické obrazce. Plošné stavby, jako jsou cesty a jiné zpevněné plochy, bývají zhotoveny různými materiály i provedením. Poslední dobou dostává tento prvek na významu. Bývá velmi často nápaditě ztvárněn do rozličných podob. Stavby pro regulaci světla a stínů, jako jsou pergoly, loubí či treláţe, bývají jednoduché a minimalistické. Velmi často inspirované geometrickými tvary stejně tak, jako ostatní drobné stavby. Vodní prvky mohou mít velké mnoţství podob, které se odvíjí od záměru vyuţití vody. Pakliţe chceme vyuţít vodu v její divoké formě a vyuţít tak jejího zvuku či třpytu, zvolíme nejčastěji různé fontány, kaskády a jiné. Chceme-li vyuţít vody klidné a zrcadlící se, můţeme uţít větších, klidných vodních ploch či pomalu tekoucích kanálků. Variabilita moţností tvarů,
13
materiálů a zařízení vodních prvků, je velmi široká a vydala by na samostatnou bakalářskou práci. Další stavby, například pro sport, pobyt či pěstování rostlin, se ve formálních kompozicích také uplatňují v nejrůznějších formách a většinou je jejich hlavním estetickým motivem zmíněná linie, křivka či geometrie. V soudobé tvorbě má svůj nezastupitelný i všudypřítomný význam také výtvarné umění, design a tzv. nová media, jako je zvuk či osvětlení. Uţívá se v mnoha podobách, jako samostatně stojící umělecký objekt, solitéra nebo několik prvků můţe být pouţito ve skupinách či velmi často ve spojení s vodním elementem, ve formě vodního prvku. Ukázkou parku, který je ve velké míře spojen s uměním, je například Millenium park v Chicagu. Nachází se zde například největší plastika na světě, obří nerezový fazolovitý útvar nazvaný Cloud Gate, Crown Fountain či Luri Garden. Obr. 3- Millenium park s Cloud Gate v popředí a Jay Pritzker Pavilion (Foto: B, Randolph, 2004)
14
4.2. VÝVOJ ZAHRADNÍHO UMĚNÍ SE ZAMĚŘENÍM NA FORMÁLNÍ KOMPOZICI „Veškerý design vyplývá z dojmů z minulosti, vědomé či podvědomé. Ať už moderní krajinný ráz či historické zahrady a parky byly vytvořeny z odlišných sociálních důvodů. Ačkoliv byly tyto základní formy zahradního umění vytvořeny na základě dojmů a pocitů, měly vždy jistý skutečný rámec: klasická či formální kompozice byla odvozena od geometrie zemědělského členění, parcelace a romantický styl odvozený od přírodní scenérie.“ (Jellicoe, 1995). V následujících odstavcích bude ve stručnosti shrnut vývoj zahradního umění se zaměřením na formální kompozici. Zřetel bude brán především na dobu současnou, tedy na dvacáté a jednadvacáté století.
4.2.1. Starověk V Egyptě kult zahradničení započal jiţ v brzké době. Charakter starověkých egyptských zahrad se zachoval hlavně z několika grafických pramenů. Zahrada byla nejčastěji čtvercového či obdélníkového tvaru, obehnána zdí s jedním hlavním vchodem. Podél této zdi byly umístěny nejvyšší rostliny v zahradě. Vnitřní uspořádání zahrady se odvíjelo především od centrálního geometrického vodního prvku, také nejčastěji čtvercového či obdélníkového tvaru. V rozlehlých faraonových zahradách dosahovaly tyto vodní nádrţe takových rozměrů, ţe bylo moţné se v nádrţi projíţdět na plachetnici. Tyto bazény byly první nezbytností i prvním luxusem zahrady. V tomto vodním prvku byly pěstovány vodní rostliny jako Nymphaea či Nelumbo. Zdi egyptských zahrad byly stavěny z hliněných cihel, neboť byly budovány jen pro období ţivota na zemi, a proto se dochovalo jen velmi malé procento těchto zahrad. Tyto dvě nejvýznamnější charakteristiky (tvar zahrady a jeho centrální prvek) určovaly charakter kompozice- formální. Vodní prvek měl význam především mikroklimatický, estetický a v rozlehlých palácových zahradách plnil také funkci náboţenskou- slouţil k pohřebním obřadům. Voda tedy měla v zahradě své nezastupitelné místo. Výrazně formální členění prostoru bylo dáno z velké části také geometrickým vedením zavlaţovacích kanálů, které byly v tehdejší době hojně budovány i vyuţívány. (Turner, 2005) Homér představil tři kategorie řeckých venkovních prostorů: otevřené plochy, zahrady a háje. Háje byly spojeny s bohy, oltáři, nymfami a jeskyněmi, palácové plochy s rodinným ţivotem a zahrady, umístěné za hradbami města, byly spojené s pěstováním ovoce a květin (Turner, 2005). Řecká města bývala ohrazena, a proto jiţ nezbývalo tolik místa pro budování zahrad. Zeleň se vyskytovala především ve veřejném prostranství a to například v prostorách škol-gymnasionů, podél komunikací a aquaduktů či palestry1 obehnané portikem2. Řekové spíše vynikali v práci
1
Palestra- Veřejné nádvoří
2
Portikus- sloupořadí
15
s krajinou. Vyznačovali se citlivým vkládáním svých staveb do krajinného rázu. Příkladem takového přístupu můţe být starověké město Delfy a jeho světoznámá věštírna3.
Velký vliv na formování římské zahrady měla řecká a egyptská kultura. V té době dosahovalo římské zahradní umění velmi vysoké úrovně. Zahrady se členily na soukromé, kde byla zahrada svázána s městským domem, vilou či palácem a veřejné. Z veřejných zahrad to mohli být veřejné parky, portikové zahrady či pohřební zahrady. Měšťanské domácí zahrady tvořili s domem jednotnou formu a byly rozšířeným obytným prostorem. Součástí domu byly nejčastěji dva dvory obdélníkového či čtvercového tvaru. Jeden menší, nacházející se v přední části domu zvaný atrium měl otevřený strop a v jeho středě se nejčastěji nacházelo impluvium4. Druhým dvorem byl dvůr zahradní zvaný viridarium, který byl uspořádán v peristylu. Obklopen byl ze dvou, tří nebo čtyř stran portikem. Tento dvůr byl průchodný a nacházely se zde sochy, nízká zeleň, květiny a rostliny v nádobách. V centru viridária se často nacházela vodní nádrţ, která slouţila mimo jiné pro koupel. Menší měšťanské domy obsahovaly většinou pouze atrium. 4.2.2. Středověk Zahrada středověká nebyla příliš významná pro vývoj zahradního umění. Vývoj zahrad zaznamenal spíše úpadek. Jednalo se o období hradů, za jejichţ hradbami nezbývalo mnoho místa pro zahrady. Ze sakrální architektury můţeme jmenovat například rajské dvory, které byli součástí klášterů. Kompozice těchto zahrad byla značně podobná antickému peristylu s portikem- zde tedy čtvercový či obdélníkový tvar dvoru obklopený kříţovou chodbou a arkádami. Změnilo se částečně pouze sloţení pěstovaných rostlin. Převládaly rostliny uţitkové, léčivé nebo několik druhů rostlin se symbolickým významem5. Příkladem nám mohou být dobře dochované texty a situační plány klášteru Saint Gallen ve Švýcarsku. Z profální architektury můţeme zmínit například Zahradu lásky, která vychází z rukopisu Roman de la rose, jenţ slouţil jako předloha této zahrady. Tato zahrada je zde vyobrazena jako kruhovitá neobvyklá zahrada s mnoţstvím ptáků a zvěře, do které je vpouštěn amantmilenec kterého sem přivádí dvorní dámy. Jedním z významných příkladů středověkého zahradního umění je palácový komplex Alhambra v Granadě. Jedná se o zástupce maurské architektury. Tento komplex se člení na 3
Delfská věštírna- Bájný střed světa a domov Pýthie- věštkyně, pro jejíž věštbu si chodili i nejmocnější králové tehdejší doby. Žádný státník si nedovolil učinit významné rozhodnutí bez rady z Delfské věštírny. V době své největší slávy se v Delfské věštírně nacházeli až tři Pýthie. 4
Impluvium- nádrž pro zachycování vody
5
Symbolický význam- trojčetné listy jako symbol nejsvětější trojice, bílá lilie jako symbol Panny Marie, nevinnosti a zvěstování, …
16
několik významnějších celků, přičemţ v kaţdém z nich je jasné členění prostoru za pomoci přímých čar v podobě bazénů, kanálů či stříhaných ţivých plůtků. (Jellicoe, 1995) Angkor Wat v Kamodţdi je proslulý palácový komplex formovaný výrazně formálně. Celý prostor je obehnán obrovským vodním kanálem tvaru obdélníku. Vzniká tak jakýsi pravidelný ostrov, kde jsou menší, podruţné stavby komponovány podle několika os symetrie, coţ je jedna z charakteristik formálních kompozic.
Obr 3- Situační plán chrámu Angkor Wat ( Wikipedia, 2009)
4.2.3. Italská renesanční zahrada V renesanci nastává významný zlom v myšlení lidí. Místo téměř fanatické víry v Boha a slepého následování jeho přikázání, lidé začínají smýšlet humanisticky. Oprošťují se od středověkých přeţitků a vrací se k ideálům antické doby, kde byl hluboce zakořeněn silný vztah ke kultu rostlin a k zahradnímu umění. Italská zahrada se snaţila se o překonání překáţek a nerovností stavebními úpravami neboť italská krajina je hornatá a dramaticky členěná. Italská zahrada je zahradou osovou, symetrickou i geometrickou, tedy výrazně formální. Příkladem nám můţe být Villa d’Este v Tivoli či Villa Lante v Bagnaii. Ve Ville Lante je zahrada členěna výrazně geometricky a nachází se v ní mnoho os včetně jedné s centrálním významem (označena červeně). Jedna strana osy je téměř zrcadlově obrácenou stranou druhou. Tato osa prochází například přes Fontánu Maurů (1), Fontánu světel (2), Fontánu gigantů (8) či Račí kaskádu (3), … Po stranách této osy se nachází významné kompoziční prvky, Obr. 5- Situační plán Vily Lante (Jellicoe, 1995, s úpravou autora)
17
jako jsou budovy Casin (4), Venušina (5) a Neptunova (6) grotta, Portikus (7) a jiné. Dokonalá je jednota architektury domu a zahrady. (Jellicoe, 1995). Toto období přineslo několik významných prvků pro formální kompozici, z nichţ nejvýznamnější je Parter- formálně členěný předprostor budovy.
4.2.4. Italská barokní zahrada Jde o nový přístup, který měl tolik energie v efektivním uplatňování celého Italského umění. Navrhování krajiny a zahrad nebylo tolik soustředěno na vztah člověka a jeho bezprostředního okolí, ale na vztah člověka k prostoru jako k celku. Zahrada se snaţí o navození nekonečného a neomezeného prostoru. Překročení do volné krajiny. Zahrady jsou plné pohybu a ţivota, prolamování přímých linií. Přísné tvarování vegetace. Navazuje na základní geometrii Renesančních zahrad. S přicházejícím barokem se zahrady stávají divadelními, ve kterých jsou lidé herci, spíše neţli filozofy. Ukázkou formální kompozice barokního zahradního umění je kaskáda v zahradách Vily Aldobrandini zaloţená na úţasné perspektivě, která vytváří iluzi strmosti a teleskopicky přináší fontánu ze vzdálenosti k pozorovateli. Pro ukázku vrcholné barokní zahrady nám můţe poslouţit Villa Garzoni v Collodi6 (Jellicoe, 1995).
4.2.5. Francouzská renesanční a barokní zahrada Francouzská zahrada byla v harmonickém vztahu s centrální dominantní budovou, která byla nejčastěji umístěna na terase vyvýšené nad ostatní plochy, aby umoţňovala daleký výhled. Je to zahrada nekonečného mnoţství dálkových průhledů do krajiny a snaţí se o iluzivní nekonečno vytvořené perspektivou stromových alejí, stříhaných bosketů či modelací terénu. Vodní prvky vyuţívá především jako kanály či bazény s klidnou vodní hladinou pro zrcadlení nebe a navození tak ještě většího nekonečna. Pracuje s geometrií obdélníku, elipsy a s výraznou osovou dispozicí. Francouzská renesanční zahrada byla inspirována zahradou italskou a aplikovala ji ve větších či menších obměnách ve svém prostředí. Nemá tedy svou jedinečnou charakteristiku. Francouzská Renesanční zahrada nachází zalíbení v antické kultuře, terasování terénu nebo jeho parcelaci na menší díly. Hlavním motivem je kruh či čtverec.
6
Villa Garconi v Collodi se nachází v blízkosti města Lucca a byla vytvořena v roce 1652. Zahrada této vily je nezávislá na stavbě, avšak v korespondenci s ní.
18
Formování Francouzské barokní zahrady ve značné míře ovlivňuje tehdejší politická situace. Bohatá šlechta si nechává stavět rozlehlé palácové zahrady obrovského měřítka pro demonstraci svým prostředků. Cesty zde mají například několik desítek metrů a podobně. Nejznámějším panovníkem té doby byl například Ludvík XIV zvaný Král slunce, který dal vzniknout zahradám ve Versailles, jejichţ autorem je André Le Nötre. Zahrady ve Versailles jsou zahradami formálního charakteru. Hlavní osa sem přichází z urbanizované krajiny a navazují na ni další dvě osy příčné. Nekonečná osa má své Point de Vue7 v podobě kruhového Rondelu. Zahradu je moţné pomyslně rozdělit na čtverce. Kromě jiného, Francouzská zahrada přinesla zahradně architektonické tvorbě významné prvky jako je například Broderie- stylizované rostlinné ornamenty s výsadbami či Bosketlesík, tvarovaný a vnitřně členěný cestami.
4.2.6. Anglická krajinářská zahrada 18. století bývá povaţováno za vznik tolik významné Anglické krajinářské zahrady. Dochází zde k odklonu od doposud nejvíce vyuţívaného formálního členění k neformálnímu krajinářskému členění. V této době je určující silný vztah k antickému ideálu krásy. Pro vznik tohoto stylu je podstatné poznání antické krajiny a architektury. Na významu dostává Arkádský mýtus, který popisuje Arkádii jako líbeznou pasteveckou krajinu věčného jara, z které vychází vzor krajinářské zahrady. Anglickou krajinářskou zahradu lze dělit do několika dílčích období. První pokusy o rozbití formálního členění prostoru přichází v tzv. Lesním stylu, který byl prvním vývojovým obdobím krajinářské zahrady. Podstatu přechodu od klasicismu k romantismu je moţné spatřit v okolí Castle Howard v Anglii. Poté následovalo několik dalších vývojových období, aţ přibliţně po devadesáti letech od prvního, přišlo období Krajinářského stylu. V tomto období začíná být opět stále více oblíbené formální uspořádání. V těsné blízkosti domu se začíná objevovat část zdobná s formální kompozicí, tedy parter (Turner, 1995). Kromě vzniku této významné Krajinářské školy, vznikají další, velmi důleţité zahrady stylu formálního. Z těch nejvýznamnějších můţeme zmínit například Belevedere či královský palác Schönbrunn, oboje nacházející se ve Vídni.
7
Point de Vue- Významná pohledová dominanta zahrady s návazností na osu symetrie
19
4.2.7. 19. století Světová energie a moc byla nyní koncentrována v okolí Francie, Německa a Anglie s rychlým vzestupem Spojených států amerických. Celosvětový význam Průmyslové revoluce. Neklidné období Americké revoluce a konce Velké francouzské revoluce si často ţádalo únik do romantismu literárního, architektonického či krajinářského. Po střízlivých zahradách se začínají uplatňovat zahrady zdobné, barevné, dekorativní a navíc se v nich vlivem četných zahraničních expedic uţívá stále více cizokrajných rostlin. V Anglické krajinářské škole toto období nazýváme Gardenesque style. Vzrůstá vliv Japonska a inspirace tamní kulturou. Přichází návrat k formálním principům, vkládání formálních prvků, avšak bez větších filozofických vztahů k prostoru. Kromě zmíněného romantismu se v tomto období projevuje i klasicistní přístup a plánování inspirované starověkým Řeckem. Ze zástupců tohoto ne zcela jednoznačně charakterizovatelného období můţeme jmenovat například Cenral park v New Yorku
4.2.8. 20. a 21. století Dvacáté století je chápáno jako nová renesance zahrady. Nastává nové myšlení, snaha o co moţná největší začlenění přírody do měst. Vznik dvou hlavních směrů- ekologie a konstruktivismus. Významnými se stávají jména jako Antoní Gaudí nebo Gunar Asplund. Gunar Asplund se snaţil o přetvoření klasicistního konceptu do moderních kompozic a o harmonizaci geometrických hodnot s organickými. Například Woodlandský hřbitov ve Stockholmu. Celý areál je komponován s geometrickou a proporční strukturou a přitom je podřízen uměle navršenému kopci, který skrývá přilehlé urbanizované prostředí (Jellicoe, 1995). Významným jménem tohoto období, které ovlivnilo formování formálních kompozic je také Le Corbusier, který je povaţován za tvůrce funkcionalismu. Byl to významný architekt, urbanista i umělec. Jeho principy je moţno vidět například v knize La Ville Radieuse, jejíţ titulek je programem La Ville Radieuse- zářící, svítící, oslňující město (Jellicoe,1995). Carl Theodor Sörensen byl Dánský zahradní architekt. Jeho díla byla komponována formálně, snaţil se o vyuţívání geometrických tvarů a současně o ekologické pouţití rostlin. Například
Obr.6- The Geometric Gardens (foto:Ch. Benton, 2010)
20
dílo s názvem The geometric Gardens. Jedná se o obří geometrické tvary vytvořené z ţivých stříhaných plotů. Kaţdý tento tvar je tematicky pojednán. jeho
Louis Barragán je významným autorem mexického původu se zvláštním citem pro spojení člověka s krajinou a nespoutanou přírodou. Dokázal dokonale včlenit dům i zahradu do krajiny. Bývá často mylně uváděn mezi architekty minimalistické architektury, avšak většina opravdových minimalistických architektů nepouţívá barvu. Oproti tomu Barragan ve svých pracích vyuţívá jasných a pestrých barev. Obr.7- Náměstí jezdců (foto:Barragán, 2000)
Zde je patrná inspirace maurskou tradicí. Avšak některé myšlenky a formy, které Barragán propagoval, jsou jasně minimalistické. Z jeho výrazně formálních děl můţeme jmenovat například náměstí Fuente de los Amantes či Pedregalské zahrady (Barragán, 2000). Unikátní geometrické uspořádání alejí, skupin stromů, vodní prvků i cest charakterizují Dana Kileyho a jeho design. Pravidelné uspořádání a geometrie byla velmi důleţitá v jeho dílech. Stejně jako jeho předchůdci Le Nötre a Le Corbusier věřil, ţe geometrie je nedílnou součástí člověka a jeho ţivota. Byla to stavba, kterou mohl člověk pouţít k získání porozumění a vytvoření stabilizace svého okolí. Snaţil se o napodobení zakřivených linií přírody a vnesení matematického řádu do krajinné architektury. Mimo to poţíval abstraktní a amorfní tvary výsadeb v prostorech obdélníkového půdorysu (Saunders, 1999). Z jeho nejznámějších děl můţeme jmenovat například Nations bank park Plaza na Floridě, Fountain Place v Texasu nebo Dalle Centrale v moderní Paříţské čtvrti La Defense. Fountain Place je náměstí nacházející se v srdci Texasu v těsné blízkosti Bank Tower. Jedná se o náměstí, kde je hlavním kompozičním prvkem tryskající a chladivá voda. Při první prohlídce místa Dan Kiley hned věděl, ţe zde bude náměstí v podobném duchu. Jak sám řekl: „Je to přesně to, co město potřebuje: Urbánní baţina. Náměstí Fountain Place (Foto: Kiley., Amidon, 1999) bude slouţit pro úředníky z klimatizovaných kancelářských budov. Pro pořádání pikniků a v noci pro večírky mezi osvětlenými cypřiši a svítícími fontánami“. (Kiley, Amidon, 1999)
21
Kompozice prostoru je velmi formální. Všechny stromy jsou uspořádány do rastru. V centru je zpevněná čtvercová plocha, na kterou navazují cesty v kříţové dispozici. Středem prostoru je moţné vést pomyslnou osu souměrnosti, jejíţ strany jsou téměř totoţného charakteru-jedna z charakteristik formálních kompozic. Dalle Centrale v La Defense má významnou roli v monumentalismu pozdně dvacátého století. Patří také k “velkým projektům“ pokračující Paříţské revitalizace designu parků a urbánního prostředí. La Defense je moderní městskou částí Paříţe, které vévodí monumentální stavba tvaru čtverce- Grand Arche, která navazuje na Paříţskou pohledovou osu. Vyuţito je zde především výsadeb stromů v rastrech často s podsadbou trvalek. Své nezastupitelné místo má zde i prvek vody v podobě výtvarně ztvárněných bazénů. La Defense je v podstatě městem ve městě, které má centrum v mixu kancelářských budov, hotelů a restaurací (Kiley, 1999). V současné době, tedy okolo roku 2000, působí v oblasti zahradní Obr.9- Dalle Centrale v La Defense-Takis pool (foto:Epadesa, 2008) a krajinné architektury mnoho architektů světového formátu. Uvedu zde však pouze některé z nich. Za významnou, pro formální kompozici v soudobém zahradním umění, povaţuji mimo jiné i Kathryn Gustafson. Z jejích děl formálního charakteru můţeme jmenovat například Old Market Square v Nottinghamu, Památník Lady Diany, Náměstí Woolwich v Londýně či HM Treasury Courtyards v Londýně. Poslední zmíněný projekt je součástí areálu národní banky v srdci Westminstru. Gustafson zde vytvořila několik teras překonávající mírně zvlněný terén, vodní prvky s klidnou hladinou a výsadby se stínomilnými trvalkami. Jde o moderní interpretaci parteru určeného pro neformální setkávání, čtení a tiché rozjímání (Gustafson, K., HM Treasury Courtyards [online]). Dále pak například Marta Schwarz a její Monte Laa Central park ve Vídni, Exchange Square v Manchesteru či Schouwburgplein v Nizozemsku, kde byly vyuţity a ještě více zviditelněny staré jeřáby. Trochu vymykající se charakteru ostatních osobností zahradní a krajinné architektury je ne tak známá Bonita Bulaitis. Mezi její díla patří například zahrada s názvem Voyage of Vitality nebo Violence of the garden. Výstiţně ji charakterizoval Cooper, P. (2001, s. 162) „Je to zahradní designér, který nepochází z prostředí zahradnictví či zahradní architektury a vytváří přitom zahradní architekturu, která je tak citlivá a evokující. Kombinováním divadelních
22
elementů jako dramatické osvětlení či zajímavé strukturní rysy kovu a kamene, vytváří zahrady, které zvou návštěvníky k prozkoumání každého jejího koutu a skuliny.“ Mohlo by se zdát, ţe Česká republika je postiţena post- komunistickým syndromem a není tu tedy předpoklad pro výskyt výraznějších počinů zahradní a krajinářské architektury, alespoň částečně světového formátu. Opak je však pravdou. České země jsou rodištěm několika zahradních architektů formální kompozice, které já osobně povaţuji za významné. Jsou to například: Vladimír Sitta, Eva Wágnerová, Ivar Otruba, Zdeněk Sendler, Václav Babka a další. Zahradní architektura v České republice tedy vůbec nemusí být na špatné úrovni. Česká republika má kapacity pro tvorbu kvalitních realizací, avšak stále ve většině případů vzniká zahradní architektura nekvalitní, fádní aţ tuctová.
23
5. VÝSLEDKY
5.1. ZHODNOCENÍ VYBRANÝCH REALIZACÍ
5.1.1. Náměstí Jana Palacha Lokace: Brno- Bohunice, náměstí nacházející se mezi kancelářskými budovami. Autor: A PLUS a.s. (Jaromír Černý, Petr Uhlíř, Karel Tuza) Rok dokončení: 2007 Rozloha: 3 450 m2
Kompozice Celý prostor Palachova náměstí se nachází mezi kancelářskými budovami. Vytváří tak polouzavřený prostor určený k odpočinku a setkávání především zaměstnanců přilehlých kancelářských budov. Prostor je volně přístupný veřejnosti a proto nic nebrání vyuţívání prostoru například návštěvníky přilehlého obchodního centra. Voda se v prostoru nachází hned ve dvou podobách. Ve formální části se zde vyskytuje v podobě tekoucího potůčku vlévajícího se do malé vodní nádrţe. Potok má přírodní charakter, jeho koryto je tvořeno štěrkovým podkladem a místy se v korytě nachází i balvan. Vyuţito je zde vody pohybující se, bublající, vnášející do prostoru ţivot a dynamiku. Druhý typ vodního prvku uvozuje dva vstupy do kancelářských budov. Jde o dvě dlouhá betonová koryta vysoká asi 45 centimetrů. Hladina vody dosahuje aţ k samému okraji koryt a proto se voda jen líně a pomalu převaluje přes jejich okraj po celé své délce. Vyuţito je zde vody klidné, tiché, odráţející nebeské fenomény. Celý prostor náměstí lze pomyslně rozdělit na dvě části- výrazně formální a přírodní, které jsou od sebe odděleny především vodním tokem se štěrkovým korytem. Formální část je charakteristická především vyvýšenými záhony tvaru trojúhelníku. Tyto záhony se v jednom rohu svaţují, coţ nechává vyniknout uspořádání výsadby a vnáší do prostoru dynamiku. V přírodní části jsou dominantní prvky uspořádány spíše nahodile. Je zde pracováno s měkkou modelací terénu, s převýšením ne větším neţ 1 metr. Náměstí je také velmi dobře uzpůsobené pro pohled shora, z přilehlých kancelářských budov i ze střešní zahrady Moravského zemského archivu.
24
Provoz Hlavní přístup na náměstí i do všech kancelářských budov probíhá ze schodiště, které propojuje tento prostor s prostory nákupního centra i parkoviště. U vodního toku a nádrţe neformální části se nacházejí mola a lávky, které umoţňují přímý kontakt s vodním elementem a zpříjemňují tak pobyt. Kompozice toho náměstí nijak neomezuje zdejší provozní tahy. Vegetace V celém prostoru je pracováno především s travinami jako například Festuca glauca, Deschampsia caespitosa či Miscanthus sinensis. Jiných rostlin bylinného charakteru se zde nachází pouze malé procento. Nachází se zde především keře, stromy a poléhavé dřeviny. Kolem celého vodního prvku v neformální části vodního prvku se nachází několik jedinců rodu Salix alba, dále pak Cotoneaster horizontalis, Juniperus sabina, Macrobiota decussata a Swida alba. Ze stromů jsou zde Alnus glutinosa, Acer campestre a Tilia cordata. Na nezastavěných plochách se nachází intenzivně udrţovaný, krátce střiţený trávník, který zde působí velmi příjemně. Autorským záměrem bylo náměstí připodobnit české krajině. Některé druhy české flóře odpovídají a jiné nikoliv. V kaţdém případě je druhová skladba relativně nezajímavá a působí dosti fádně aţ rigidně. Ačkoliv se jedná o realizaci posledních několika let, mohla by druhová skladba připomínat česká sídliště z dob dávno minulých. Měla být pouţita zajímavější druhová skladba doplněná rostlinami, které jsou ozdobné svým květem. Mobiliář Lavičky čtvercového průřezu jsou zhotoveny z masivního dřeva tvaru kvádrů různé délky. Poskytují dostatek sedacích míst v celém prostoru. Materiálem poskytují dostatečný tepelný komfort, avšak v hlubokých prasklinách ve dřevě se dlouho drţí voda, například po dešti a uţivatelům tak můţe způsobit nepříjemnosti při uţívání. Osvětlení i odpadkové koše se do prostoru hodí a podtrhují tím jeho charakter. Chybí však propojenost mezi pouţitými lavicemi a ostatním mobiliářem. Názory uţivatelů Hodnocení byla pozitivní, uţivatelům se prostředí líbí a nemají vůči němu výhrady. Vlastní shrnutí Velikost a charakter prostoru odpovídá potřebám majoritních uţivatelů- pracovníků z kancelářských budov, avšak dokáţe přilákat návštěvníky z širšího okolí. Pozitivně lze hodnotit přítomnost vodního elementu ve dvou podobách, pouţitý mobiliář a také zajímavě i dynamicky působící trojúhelníkové vyvýšené záhony. Hlavní nedostatek je moţno spatřovat v pouţité taxonomické skladbě rostlin, která působí dosti nezajímavě.
25
Slova autora „ Areál je umístěn mezi pražskou radiálou, areálem fakultní nemocnice v Brně a Univerzitním kampusem Bohunice. Soubor nových objektů vytváří polouzavřený blok s vnitřním náměstím. V současné době byla realizována první z pěti navržených administrativních budov a část náměstí- relaxační a oddychový prostor koncipovaný jako část krajiny- který vytváří v daném území nový a žádoucí městotvorný prvek, sloužící nejen zaměstnancům a návštěvníkům, ale i široké veřejnosti. Náměstí je pěší, ze zpevněných pochůzích ploch vybíhají dřevěná modřínová mola do prostoru modelované zelené krajiny s tekoucí vodou- potokem. Celá struktura náměstí bude doplněna o kavárnu. Vizuálního i fyzického kontaktu mezi náměstím a okolím je docíleno průhledy a průchody z okolních ulic. Relaxační a oddychový prostor náměstí koncipovaný jako část krajiny- dřevěná mola vybíhají do prostoru modelované krajiny s tekoucí vodou.“ (A PLUS, Campus Science park, 2008 [online])
Obr.10– Družicový snímek Náměstí Jana Palacha (foto: google.maps.com)
26
Obr.11- Pohled na náměstí ze střešní zahrady Moravského zemského archivu (foto: autor, 2013)
Obr. 12- Přírodní část s vodním tokem (foto: autor, 2013)
27
Obr. 13- Vyvýšený trojúhelníkový záhon (foto: autor, 2014)
Obr. 14- Detail formálního vodního prvku (foto: autor, 2013)
28
5.1.2 Klidová zóna Kociánka Lokace: Ústí nad Orlicí Autor: MgA. Přemysl Kokeš- Kokeš Partners Rok dokončení: 2010 Rozloha: 9 500 m2
Kompozice Klidová zóna Kociánka se nachází v centru města Ústí nad Orlicí. Tato klidová zóna, nazývána téţ park, odpovídá svým charakterem spíše náměstí. Nachází se zde gymnázium, hotel, městský úřad a další. Hlavním motivem parku je kruh. Tato zóna tvoří soubor větších či menších vyvýšených záhonů tvaru kruhu. V těchto záhonech se povětšinou nachází stromy v kombinaci s krátce střiţeným trávníkem či trvalkami. Některá místa na obrubách vyvýšených záhonů jsou opatřena dřevěnými prkny a slouţí tak jako sedací prvek. Pochozí plocha mezi jednotlivými vyvýšenými záhony je zhotovena z mlatu. Součástí tohoto prostoru je i přilehlé dětské hřiště, které se také nese v motivu kruhu. V největším z kruhů je travnatý amfiteátr, který se svaţuje jako obrovský důlek. Při procházení fotek ze slavnosti pořádané u příleţitosti otevření nově zrekonstruovaného parku, účinkující kapely vystupovali na pódiu provizorně vystavěném na schodech střední školy. Sami pořadatelé tak nejspíš nechtíc, poukázali na ne-praktičnost zmíněného amfiteátru. V uspořádání jednotlivých kruhů nevidím nějaký systém či záměr. Jedná se pouze o kombinaci různě velkých kruhovitých útvarů s různou náplní. V jednom místě jsou mezi kruhovitými útvary větší rozestupy pro průjezd automobilů. Vodních prvků se zde nachází hned několik. První, je fontána se střiky nacházející se v západní části parku. Umístění fontány působilo dosti rozpačitě, jako by zde byla umístěna “na zaplnění prostoru“. Fontáně nebyla dána patřičná důstojnost a krčila se tak mezi většími sousedními kruhy. Dalo by se očekávat, ţe jí autor poskytne dostatečný prostor pro vyniknutí. V její blízkosti chyběla moţnost sednout si a kochat se pohledem na ni. Druhý vodní prvek je podobné velikosti, vyznačuje se určitým stupněm interaktivity a nachází se na dětském hřišti. Jde o fontánu, z které vytéká proud vody do kanálku o délce asi 10 metrů. Tento kanálek ústí do další vodní nádrţe se střiky. Kanálek je velmi lehce přístupný a děti si tak mohou v horkých letních dnech s vodou hrát. Třetím a největším vodním prvkem je ţulová nádrţ jejíţ dominantu tvoří bronzová skulptura. Uprostřed nádrţe je pod vodou umístěno vzduchovadlo, díky čemuţ na nás voda působí mimo jiné svým bubláním a šuměním.
29
Park protíná ulice Smetanova, jejíţ vozovka je ve stejné úrovni jako plochy určené pro pěší. Působí to čistě a příjemně, avšak ne příliš bezpečně, neboť zamyšlený či textující člověk si při procházení parkem ani nemusí uvědomit, ţe jiţ vstoupil do frekventované vozovky. Provoz Park se nachází v těsné blízkosti ulice Smetanova, jejíţ funkce zůstala zachována. Mezi jednotlivými kruhovými záhony bylo ponecháno dostatek místa pro průchod z jedné části do druhé, avšak průchod některými směry je dosti nepohodlný neboť tvar vyvýšených záhonů nutí uţivatele v některých případech ke zbytečnému obcházení a prodluţování trasy. Travnaté plochy s udrţovaným trávníkem vybízí k pobytu a lenošení. Dětské hřiště v době provádění analýzy bylo hojně vyuţíváno dětmi. Vegetace Z celkového pohledu byla vegetace v relativně dobrém pěstebním stavu. Místy by bylo potřeba doplnit uhynulou výsadbu, avšak nebylo to pravidlem. Velmi pozitivně lze hodnotit ponechání stávajících, vzrostlých stromů, kteří tomuto prostoru daly novou dimenzi. Byla to například Tilia cordata, Acer platanoides či Pinus strobus. Prostor byl také doplněn o novou výsadbu, především pak Acer platanoides. Jak bylo psáno výše, pod stromy se nacházel krátce střiţený parkový trávník či mnoţství trvalek jako například: Achillea millefolium, Alchemila mollis, Sedum spurium, Vinca minor, Hylotelephium spectabile, Geranium Cantabrigiense, Heuchera ´Palace Purple´. Z dřevin Symphoricarpos doorenbosii, Cotoneaster horizontalis, Lonicera japonica, Hedera helix a další. Mobiliář Mobiliář se do prostoru docela dobře hodil a nenarušoval svým působením dojem z celku. Nicméně nešlo o ţádné zajímavé prvky, které by vhodným způsobem doplňovali či podtrhovali ducha parku. Klasické lavičky se vyskytovaly pouze v oblasti dětského hřiště. V celém parku pak bylo posezení řešeno prostřednictvím dřevených prken na obrubách vyvýšených záhonů. Sedací plocha byla relativně nízko, avšak pohodlná. Prkna byla velká tak akorát pro jednoho uţivatele coţ lze zhodnotit jako významný nedostatek. Není zde téměř moţné, aby u sebe seděli dva a více lidí pokud nechtějí sedět na holém kameni. Jednomístné sedací plochy jsou od sebe dosti vzdáleny, coţ v tomto hledisku zamezuje sociálnímu kontaktu. Jako pozitivum lze vnímat přítomnost jednoduše a čistě ztvárněného pítka. Pozitivně lze také hodnotit oţivující přítomnost několika skulptur, které byly rozmístěny různě v prostoru. Sporná je přítomnost lavičky, která je vytesána z kusu kmene stromu. Sama o sobě je zajímavá a nápaditá, avšak svým charakterem nezapadá do konceptu parku. Současně je nejasné, proč byla tato lavička vyhotovena také z bronzu a postavena do největšího centrálního kruhu.
30
Názory uţivatelů Názory uţivatelů se povětšinou shodují a to bohuţel v negativním slova smyslu. Park je velmi kritizován pro svoji neekonomičnost (při zakládání i údrţbě), náročnost na údrţbu a také nepraktičnost z hlediska zbytečně dlouhého obcházení kruhových záhonů. Lidé říkají, ţe park je samý beton a ţádná zeleň. Vlastní shrnutí Jedná se o zajímavý park, jemuţ není ţádný jiný v České republice podobný a určitě stojí za zhlédnutí. Kladem je jeho jedinečnost, mnoţství vodních prvků i mnoţství pouţitých taxonů v trvalkových výsadbách. Nicméně mezi jeho hlavní nedostatky lze řadit nemoţnost posezení ve skupině lidí a v některých případech zdlouhavé obcházení záhonů. Park je také velmi neoblíbený u většiny místních obyvatel. Z celkového pohledu však park lze hodnotit spíše pozitivně neţ negativně. Slova autora „Neruš mé kruhy. Už ani nevím, jestli je koncepce Kociánky výsledkem pohledu na otisky mnoha sklenic na stole, které byly vypity při konzultacích se starostou Peškem, nebo odrazem jeho věty, že to území je samá boule. Ale pokus o skloubení náměstí a parku považuji za úspěšný. Skladbou budov odpovídá prostor spíše funkci náměstí - je zde hotel, gymnázium, ZUŠ, střední zdravotnická škola a úřad. Na druhou stranu nebylo toto místo nikdy jako náměstí užíváno a bylo plné zanedbané zeleně. Zeleň jsme tedy spoutali do obrovského množství větších i menších kruhových „květináčů“, které jsme po náměstí rozeseli, a vznikla tak hravá struktura koflíků kypících zelení. Vzhledem k množství vysázených stromů bude projekt ve skutečnosti hotový až za desítky let. Teprve až se koruny stromů spojí, vytvoří nad Kociánkou zelený baldachýn. Zůstane pouze toužebným přáním, aby do té doby byly kruhy skutečně rozkvetlou zahradou a nejen utilitárním trávníkem.“ (Kokeš partners, Klidová zóna Kociánka, 2010 [online])
Obr. 15- Ptačí pohled na park (foto: mapy.cz)
31
Obr. 16- Pohled na vyvýšené záhony (foto: autor, 2014)
Obr. 17- Největší vodní prvek se skulpturou (foto: autor, 2014)
32
Obr. 18- Betonová zeď oddělující část parku od okolí (foto: autor, 2014)
Obr. 19- Dětské hřiště (foto: autor, 2014)
33
5.2.3. The Park Lokace: Praha Chodov Autor: Cigler Marani Architects a.s. Rok dokončení: 2010 Rozloha: 19 300 m2
Kompozice Hlavní rámec celému prostoru souhrnně nazývanému The park tvoří kancelářské budovy. Ty mají většinou tvar písmene H a jsou uspořádány do dvou pruhů. Vzniká tak přirozený prostor pro frekventovanou pěší zónu, která ústí do centrálního prostoru s charakterem náměstí. Tvar budov dává vzniknout dvorům, které jsou rozličně ztvárněny. Současně dvory působí jednotně, avšak rozdílně v detailu či v uspořádání prostorotvorných prvků. V přízemních patrech budov jsou umístěny podniky se sluţbami- především občerstvení, kadeřnictví, banky, cafeterie a další, které slouţí jak zaměstnancům z kanceláří, tak i v menší míře lidem z širší veřejnosti. Kanceláře se nachází ve vyšších patrech budov. Dotazovaní uţivatelé parku hodnotily přítomnost těchto sluţeb jako velmi pozitivní, nazvali to “městem ve městě.“ Vstup do areálu od stanice metra Chodov uvozují stříhané ţivé ploty o výšce cca 60 centimetrů. Na jedné straně dominuje kombinace těchto plotů s mnoha druhy travin. Toto pouţití dává vyniknout různým strukturám a barvám jednotlivých druhů a umocňuje tak jejich svěţí, lehké a dynamické působení. Na straně druhé převaţuje kombinace plotů s jarními cibulovinami a půdopokryvnými trvalkami. Cesta dále pokračuje po pěší zóně, kterou lemuje alej jinanů. Po stranách pěší zóny se nachází různě ztvárněné dvory, často s vodními prvky. Tyto dvory tvoří vstupní prostor do kancelářských budov. Hlavní pěší tah nás přivede na centrální náměstí. Dominujícím tvarem jsou zde čtverce a kvádry. Celý prostor je ztvárněn jako jedno velké šachovnicové pole. Jednotlivé čtvercové plochy mohou být: ţulová dlaţba černé nebo bílé barvy, travnatý kopeček často v kombinaci s dřevinami, rovná travnatá plocha, výsadba trvalek či fontána čtvercového půdorysu. Některé vydláţděné čtverce jsou zpracovány detailněji a to jako šachovnice pro hru velkých šachů nebo lodí. V prostoru jsou rozmístěny hnědé pískovcové kostky či kvádry různé délky slouţící jako lavice. Z tohoto centrálního náměstí pak dále pokračuje pěší zóna necelých 100 metrů aţ k vozovce. Za vozovkou se nachází poslední a největší budova patřící k tomuto komplexu. V 1. třetině areálu je zbudována místo další kancelářské budovy volná travnatá plocha. Plocha je příjemně modelována a v teplých dnech je tak prý hojně vyuţívána pro polehávání a pikniky v obědových pauzách zaměstnanců. Klenbu jí tvoří na jaře kvetoucí sakury a stromy
34
rodu Malus s okrasnými plody. Součástí je kromě kavárny s letní terasou i vodní nádrţ, jejíţ částí je kaskáda, díky které působí na návštěvníky voda bublající a šumějící. Z vnější strany komplexu, na západní straně se nachází tři podlouhlé vodní nádrţe se štěrkovým korytem. Vţdy z jedné strany nádrţe je břeh pozvolna klesající, aby byl umoţněn volný přístup k vodě. Z druhé strany tvoří stěnu nádrţe gabiony. Podél těchto nádrţí se nachází cesta na měkce zvlněném terénu pro procházení a k odpočinku na lavičkách. Vodních prvků se v celém prostoru nachází bezpočet. Jsou to jiţ popsané velké vodní nádrţe na západní straně komplexu, fontány s několika střiky čtvercového půdorysu nacházející se v centrálním náměstí, vodní kaskády, betonové nádrţe se štěrkem vysypaným dnem či jednoduché vyvýšené nádrţe obdélníkového tvaru. Dále jsou zde na několika místech niţší bazény, které jsou z části naplněny hladkými, oblými kameny o velikosti cca 20- 30 centimetrů, které jsou ze dvou třetin ponořeny ve vodě. Provoz Hlavní provoz spočíval v pěší zóně, která protíná celý areál a spojuje jeho jednotlivé části. V době oběda se po ní valná většina zaměstnanců houfně přesouvala směrem k popsanému vstupu do areálu, blízko kterého se nachází obchodní centrum Chodov, kam docházeli zaměstnanci na oběd. Stejným směrem se také nachází stanice metra a pozemní městské hromadné dopravy. Tato hlavní pěší zóna, současně s centrálním náměstím, je tedy velmi rušným místem. V okolí velkých vodních nádrţí na západní straně komplexu se ţádní lidé z kanceláří téměř nezdrţovali, avšak je velmi pravděpodobné, ţe v teplých dnech je toto místo hojně vyuţívané. Do těchto míst zavítají občas i lidé z okolní zástavby. Tyto nádrţe stejně jako celý prostor parku jsou volně přístupné a nachází se blízko panelových domů a proto je tu moţné spatřit například maminky s kočárky. Prostory parku však byli kromě hlavních přesunů ráno, v poledne a po pracovní době vyuţívány jen na krátké, cigaretové pauzy. Vegetace V tomto případě lze úroveň vegetace hodnotit velmi pozitivně. Vegetace působila zdravě, bujně a nejevila známky většího poškození. Bylo zde pouţito velké mnoţství taxonůznámých a ověřených i neokoukaných, které do kompozice vnášeli další hodnotu. Ve vstupní části byly nízké plůtky vytvořeny ze stříhaných rostlin druhu Taxus baccata a Fagus sylvatica. Mezi ţivými ploty prorůstaly Rudbeckia fulgida, Hylotelephium spectabile, Hedera helix, Pachysandra torminalis, Narcissus dále pak z travin to byli například Pennisetum alopecuroides, Deschampsia caespitosa, Calamagrostis x acutiflora, Miscanthus sinensis, Molinia caerulea a další. Ze stromů zde byli Ginkgo biloba a Quercus robur, z keřů například Buddleia davidii či Spiraea chamaedrifolia. Celou pěší promenádu lemovali aleje stromů Ginkgo biloba. Tyto stromy byly na jedné straně v úrovni země nebo ve vyvýšených záhonech z gabionů. Poslední zmíněné byly často vysazovány s podsadbou trvalek či cibulovin. Byly to například Euphorbia myrsinites, Helleborus niger, Vinca minor, Campanula portenschlagiana a z cibulovin Crocus, Hyacinthus nebo Scilla siberica. Mezi
35
jednotlivými vyvýšenými záhony s jinany pak byly nejčastěji Bergenia cordifolia Cotoneaster dammeri a Chaenomeles japonica. V centrálním prostoru na náměstí byly pouţity Acer davidii, Betula jacquemontii, Betula lenta, Celtis occidentalis, Corylopsis pauciflora. V celém areálu byly záhony s keři a trvalkami nejrůznějšího sloţení. Z keřů to byly například Cornus Mas, Hypericum calycinum, Hamamelis x virginiana, Hydrangea macrophylla, Swida alba. Z trvalek Bergenia cordifolia, Vinca minor, Miscanthus sinensis, Hylotelephium spectabile, Heuchera, Stachys byzantina, Achillea millefolium, Geranium cantabrigiense a další. Západní část s vodními nádrţemi je ztvárněna více neformálně, přírodně. Bylo zde vyuţito napříkald: Tilia cordata, Alnus glutinosa, Salix sepulcralis, Swida stolonifera či Swida alba. Mobiliář V celém parku je pouţit zajímavý mobiliář a to především lampy veřejného osvětlení a lavičky. Lampy jsou velmi jednoduché- válec vysoký asi 5 metrů, v jehoţ těle je zabudována zářivka. Toto osvětlení poskytuje příjemné, tlumené osvětlení. Od hlavního správce budov se autor tohoto textu však dozvěděl, ţe mají potíţe s těmito světly. Vniká do nich vlhkost a světla pak rezavějí a zkratují. Současně je také problém s jejich výměnou, neboť tato osvětlení nebyla vyrobena sériově a v současné době se jiţ nevyrábí. Nicméně tato osvětlení doplňují atmosféru parku a podtrhují jeho charakter. Nejsou příliš výrazná, aby tak na sebe strhovala zbytečnou pozornost a současně nejsou fádní a nudná. Kromě těchto výrazně vertikálních světel se zde nachází ještě halogenová světla zabudovaná v zemi. Slouţí většinou k nasvětlení korun stromů a zvýraznění jejich struktury. Lavičky jsou betonové s nerezovými sedáky. V tomto lze spatřovat jejich hlavní problém. Kov neposkytuje dobrý tepelný komfort, neboť se v létě na slunci příliš zahřívá a v zimě studí. Lavička je hezká a zajímavá avšak moţná na úkor funkčnosti. Lavičku tvoří jen dva větší sedáky, takţe neumoţňuje posezení pro skupinku lidí. V centrálním náměstí se však nachází dlouhé kamenné lavice, takţe potřeba posezení pro větší skupinky je zde zajištěna. Z rozhovoru se správcem budov bylo také zjištěno, ţe pouţitá bílá ţulová dlaţba je dosti nepraktická v zimním období, neboť silně namrzá a je tak nezbytné ji solit. Z toho důvodu dochází k neţádoucímu zasolování půdy a větší zátěţi pro výsadby. Názory uţivatelů Dotazovaným uţivatelům se park velmi zamlouval, líbí se jim pouţitá zeleň a pochvalují si její častou údrţbu. Všichni se shodli, ţe park je hezký a příjemný pro pobyt Jediné co vytýkali, bylo velké zahřívání prostoru v parných letních dnech, které je způsobeno tím, ţe celý prostor je obklopen prosklenými budovami. Část dotazovaných uţivatelů také v negativním smyslu zmínila zákaz vstupu psů. Vlastní shrnutí Park lze zhodnotit velmi pozitivně. Vymyká se běţným standardům, které můţeme vidět v České republice. Je vidět, ţe si autoři dali při vymýšlení návrhu nemalou práci. Celý prostor je plně funkční a nikde nebyl zaznamenána výraznější provozní či estetická vada. Uplatňuje se zde formální kompozice- výrazné působení geometrických tvarů, částečně také osová symetrie dle jedné hlavní osy procházející pěší zónou. Je zde také pouţito velmi velké
36
mnoţství taxonů! S takovýmto mnoţstvím se setkáváme spíše v botanických či dendrologických zahradách, v komplexech kancelářských budov jen velmi zřídka. Vegetace se zde uplatňuje ve všech svých aspektech- její struktury, textury, květ i vizuální působení v období vegetačního klidu. Park je ţivý, zajímavý v detailu a v kaţdém měsíci nás překvapí jiná kvetoucí rostlina. Jedinou drobnou chybou mohou být nepraktické lavičky či problém s obměnou mobiliáře. Slova autora „Projekt The Park je komplexním návrhem víceúčelového areálu na Chodově v Praze 4. Budovy s převážně kancelářskými plochami jsou doplněny o plochy výstavní a obchodní. Řada doplňkových služeb jako banka, fitness, kavárna, trafika, lékařská služba, školka a další pak přispívá k celkovému oživení komplexu. Postupná realizace budov a zahrad naplnila urbanisticko–architektonický záměr vytvořit humánní pracovní prostředí.“ (Cigler, Marani, The park, 2010 [online]).
Obr.20– Družicový snímek celého areálu parku (foto: google.maps.com)
37
Obr. 21- centrální náměstí, pohled ze střechy (foto: autor, 2014)
Obr. 22- centrální náměstí (foto: autor, 2014)
38
Obr. 23- centrální náměstí, kamenná lavice (foto: autor, 2014)
Obr. 24- centrální náměstí (foto: autor, 2014)
39
Obr. 25- ztvárnění dvoru (foto: autor, 2014)
Obr. 26- ukázka výsadby trvalek a keřů (foto: autor, 2014)
40
Obr. 27- neformální část s momentálně vypuštěnou nádrží (foto: autor, 2014)
Obr. 28- sedací prvek (foto: autor, 2014)
41
5.2.4. Corvin Promenade Lokace: Maďarsko, Budapešť Autor: Townshend Landscape Architects Rok dokončení: první část 2009, druhá část 2013 Rozloha: 6 300 m2
Kompozice Jedná se o veřejný prostor podlouhlého tvaru a navazuje na nedávno vzniklé obchodní centrum. Jde o prostor, kterému nedominuje jedna centrální osa, ale o soustavu vzájemně mezi sebou komunikujících vyvýšených záhonů tvaru trojúhelníku, mezi nimiţ vzniká prostor pro pěší provoz. Tyto záhony dávají celému prostoru rámec a určují jej. Mají podobný charakter jako trojúhelníkové záhony první uvedené realizace, avšak v mnohem větším měřítku. V těchto záhonech je pracováno s několikametrovými stromy, keři a trvalkami. Tyto záhony se často v jednom z rohů trojúhelníku sniţují a působí tak dynamicky. Formální kompozice a linearita je také podpořena přímkami vytvořenými z odlišných materiálů dlaţby. Celou promenádu lze rozdělit na dvě části- první, nacházející se blíţe obchodnímu centru, která byla dokončena v roce 2009 a druhou, dokončenou v roce 2013. Obě tyto části na sebe navazují, avšak v charakteru výsadby jsou odlišné. Starší část také byla výrazně špinavější a méně udrţována, působila celkově méně přívětivým dojmem. Obě tyto části od sebe odděluje i automobilová vozovka. Do budoucna je plánována výstavba také třetí části promenády, která se bude nést ve stejném duchu. Charakter promenády koresponduje s okolím, neboť je obklopena bytovými domy, které jsou podobného stáří a charakteru jako ona sama. Je zde také jeden vodní prvek. Jedná se o soustavu vodních trysek, které jsou pravidelně rozmístěny v ploše trojúhelníkového tvaru. Tyto trysky jsou zakomponovány do kamenné dlaţby, která velmi podobná okolní dlaţbě. Prvek je tak včleněn do svého okolí a není vyhrazen nádrţí či podobným funkčním prvkem. Je tak umoţněn přímý kontakt s vodou, který je atraktivní především pro děti a jejich vodní hry v horkých letních dnech. Voda je tryskami vystřikována ve vodním sloupci do výšky cca 50 centimetrů. Včleněním trysek do kamenné dlaţby shodné s okolním, nám vodní prvek v době své nečinnosti (v zimě) téměř zaniká a jeho jinak nevyuţitá plocha slouţí jako součást pochozí plochy. Co promenádě v současné době chybí, jsou herní prvky pro děti. Nenachází se zde ţádné dětské hřiště, ačkoliv se zde rodiče s dětmi hojně pohybovali.
42
Provoz Jak jiţ výše bylo psáno, prostor pro pěší provoz je určen vyvýšenými záhony. Tento prostor je plně dostačující pro zdejší poţadavky a v prostoru nebyly nalezeny výraznější provozní problémy či konflikty. Snad jen automobilový provoz probíhající po dvou ulicích jenţ tuto promenádu protínají. Nicméně je velmi pravděpodobné, ţe bylo nutné ponechat tento provoz pro zanechání stávající funkce a obsluţnosti dalších, sousedních budov. Prostor je ponejvíce vyuţíván návštěvníky přilehlého obchodního centra pro relaxaci a odpočinek. Dále pak je vyuţíván obyvateli zdejších obytných domů a chodci z ulic, které tento prostor protínají. Na intenzitě provozu se také podílí fakt, ţe v přízemních patrech obklopujících budovy se nachází obchody s potravinami, kavárny a restaurace. Promenáda byla v době analyzování rušná, ţivá a hojně vyuţívaná lidmi nejrůznějšího věku. V novější části byl také vyuţit trávník pro hru a odpočinek. Vegetace Charakter vegetace byl ve starší a novější části dosti rozdílný. Není jisté zda to byl autorův záměr, ale charakter výsadeb působil v obou částech dosti nejednotně. Současně v obou částech se někteří jedinci keřů nacházeli na kompozičně nevyhovujících místech. Ve starší části bylo stromové patro tvořeno jedinci rodu Carpinus betulus, Platanus x hispanica a Aesculus carnea okolo 9 metrů vysokých. Podrost těchto stromů tvořily keře v kombinaci s krátce střiţeným parkovým trávníkem, který nebyl ve všech místech zapojený a někde se nacházela pouze ušlapaná, holá zemina. Z keřů zde byly vysázeny: Forsythia intermedia, Berberis thunbergii ‘Atropurpurea‘, Buxus sempervirens, Hypericum calycinum, Lavandula angustifolia, Ligustrum vulgare, Spiraea x vanhouttei, Viburnum rhytidophyllum a další. Některé keře, především Buxus sempervirens a Ligustrum vulgare, byly zastřihávány do různých výšek. Trvalky zde nebyly téměř vůbec pouţity. Celá tato část působila trochu přebujele, neuspořádaně a neudrţovaně. Vegetace v druhé, novější, části měla docela jiný charakter. Rostliny zde byly udrţované, často vysázené v pruzích a vykazovali vyšší stupeň uspořádanosti, formálnosti oproti druhé části. Ze stromů zde byly pouţity stejně jako v předchozí části Carpinus betulus a Platanus x hispanica. Dále pak Betula pendula, Ginkgo biloba, Ilex meservae ‘Blue princess‘, Prunus fruticosa globosa, Pyrus calleryana ‘Chanticleer‘a Liquidmbar stiraciflua. z keřů: Buxus sempervirens, Berberis thunbergii ‘Atropurpurea‘, Corylus colurna, Euonymus fortunei ‘Emerald Gold‘, Hypericum calycinum, Magnolia stellata ‘globosa‘, Magnolia soulangeana, Pinus mugo, Viburnum burkwoodii,… Byly zde pouţity i některé trvalky jako například Hosta plantaginea, Heuchera americana ‘Melting Fire‘, Yucca filamentosa, Lavandula angustifolia. Trvalky a některé keře byly pouţity jako podsadba keřů či stromů nejčastěji v pásech mulčovaných kůrou.
43
Z celkového hlediska výsadba působila, v jednotlivých částech, dosti nejednotně v pouţitých taxonech i v kompozici vysazovaných jedinců. Parkový trávník byl neudrţovaný, někde velmi vyšlapaný a místy značně poškozený psí močí. Mobiliář Zdejší mobiliář je pojat velmi minimalisticky. Svým tvaroslovím koresponduje s charakterem promenády, avšak v celku tato kombinace působí v některých místech poněkud nesourodě. Nejprve je nutno říci, ţe všechny vyvýšené záhony a většina dlaţeb byla vytvořena z béţové ţuly. Na dlaţbu byla navíc pouţita ţula černá a cihlově červená. Její barevné varianty byly pouţity pro vytvoření zmíněných linií a podpoření lineárnosti. Sedací prvky jsou vytvořeny z ţuly černé a mají tvar buď kvádrový nebo tvar ţidle (viz. fotografie č. 34). Pouţití těchto dvou sedacích prvků dohromady působí nestejnorodě a roztříštěně. Lépe by bylo, kdyby autor pouţil jeden typ sedací prvků. V novější části jsou navíc pouţity lavice z grafického betonu s motivy listů jinanu i jiných rostlin a také bílé betonové balvany s motivy listů ambroně. Jsou to tedy další výrazné prvky, které podporují nejednotnost obou částí. Jako sedací prvek je ve všech částech vyuţíván kraj vyvýšených záhonů. Všechny sedací prvky jsou vyrobeny z kamene nebo betonu a tudíţ neposkytují příliš velký tepelný komfort. Bylo by dobré, kdyby byl například okraj záhonů místy doplněn o dřevný povrch, který by umoţňoval příjemnější posezení. Lampy jsou podobného vzezření jako lampy pouţité v předchozí praţské realizaci. Jsou to úzké válcovité útvary, jejichţ horní třetina slouţí jako samotné světlo. Tentokrát je tělo lampy vyhotoveno v černé barvě. Lampa se do prostoru hodí a nijak svým působením nenarušuje charakter promenády. Prostor je také doplněn o další prvky osvětlení, které jsou umístěny v zemi nebo ve stěnách záhonů. V novější části jsou ke klasické kamenné dlaţbě navíc přidány dlaţdice z grafického betonu, na kterých jsou vyobrazeny stylizované rostlinné části několika pouţitých rostlin a jejich maďarský i latinský název. Tento prvek s edukační a estetickou funkcí lze hodnotit jako pozitivní a zajímavý. Ve starší části se také nacházely jakési betonové útvary neurčitého tvaru nejblíţe podobné asi pomačkanému kusu látky ve zvětšeném měřítku. Nepodařilo se dohledat, co daný objekt znamená. Pokud tento prvek byl uměleckým dílem, tak autora textu příliš nezaujal a do prostoru se příliš nehodil, ovšem nerad by se zde autor těchto řádků pouštěl do kritiky uměleckého díla. Pokud to měl být nějaký funkční prvek, který měl slouţit k sezení či lezení, tak zde poněkud selhal. Prvek byl zaprášený a řekl bych i dosti nepohodlný a málokterého dospělého člověka by napadlo na něm odpočívat. V době analýzy jsem spatřil malé dítě lezoucí po tomto prvku a moţná toto je jeho skutečný úděl. Pokud ano, pravděpodobně se na něm děti budou bavit pouze pár chvil, neţ je prvek omrzí.
44
Názory uţivatelů Dotazovaným uţivatelům se prostor líbil a neměli k němu větší výtky. Snad jen kritizovali absenci vodního prvku, který však byl v době dotazování vypnut z důvodu brzkého jarního období. Vlastní shrnutí Prvky formální kompozice jsou na této promenádě myslím dobře uplatněny. Dominantní jsou zde přímé linie v kombinaci s geometrickými tvary podpořené barevnou kombinací dlaţeb. Provozně je promenáda plně funkční a svůj úkol plní dobře. Zvolené vyvýšené záhony jsou zajímavé i dynamické. Základní kompozice je dobrá a tvarosloví je dobře zvolené. Co promenádu sniţuje na lehce podprůměrnou úroveň, jsou detaily. Vegetace je málo udrţovaná a nejednotná v jednotlivých částech promenády. Nešťastně byla také zvolena kombinace všech typů sedacích prvků, které prostor tříští. Samy o sobě jsou pouţité sedací prvky zajímavé a v kompozici mohly být dobře pouţity, pokud by zde nebylo takové mnoţství jejích typů. Zdá se, jakoby kaţdou část promenády navrhovala jiná osoba stylem sobě vlastním. Hlavním problémem je zde tedy nejednotnost. Slova autora „Povaha Corvin Promenade je definována jeho fyzickou formou a časovými prvky které ji tvoří. Je to souhra mezi těmito dvěma prvky, které určují návrh a tvoří zajímavou vizuální podívanou. Jedná se o prostor občanských rozměrů a současně klíč k interakci ve struktuře města, která bude mít vliv a na široké i své fyzické okolí. Bude působit jako katalyzátor pro obnovu a regeneraci. Klíčovými prvky jsou světla, stromy, a voda, které generují živé, vizuálně zajímavé místo. Velikost promenády vytvořené těmito prvky poskytuje příležitost k prozkoumání různých charakteristik, které dávají návštěvníkům a obyvatelům šanci najít místa, která odpovídají jejích náladě i sezóně. Stejně tak, jako princip vést lidi prostorem.“ (Townshend Landscape Architects, Corvin Promenade, 2009 [online]).
Obr. 29- ptačí pohled (foto: 1000x Landscape architecture, Corvin Promenade, 2008)
45
Obr. 30- pohled na starší část promenády (foto: autor, 2014)
Obr. 31- starší část promenády s vodním prvkem v popředí (foto: autor, 2014)
46
Obr. 32- novější část (foto: autor, 2014)
Obr. 33- detail trvalkové výsadby v nové části (foto: autor, 2014)
47
Obr. 34- pohled na mobiliář (foto: autor, 2014)
Obr. 35- pohled na novější část promenády (foto: autor, 2014)
48
5.2.5. Monte Laa Central Park Lokace: Vídeň, Rakousko Autor: Martha Schwartz Partners Rok dokončení: 2005 Rozloha: 12,2 ha
Kompozice Monte Laa Central Park je víceúčelové hřiště pro děti předškolního věku i ty školou povinné. Neslouţí však pouze jako prostor pro dětské hry, ale také je zde dostatek prostoru a klidných míst pro relaxaci lidí dospělých. Park se nachází v periferní oblasti Vídně zvané Favoriten. Hřiště je umístěno mezi nově postavené bytové domy a svým charakterem se tedy do prostoru hodí. Kladem a zároveň mínusem můţe být jeho blízkost zmíněným bytovým domům. Plusem je přítomnost pouze jedné, málo frekventované automobilové komunikace, která dlouhé hřiště protíná, blízkost a dostupnost. Tuto komunikaci je navíc moţné překonat za pomoci mostku. Na hřiště je dobrý výhled z okolních bytů a rodiče mohou pozorovat své děti z pohodlí svých bytů. Na druhou stranu nevýhodou pro ostatní obyvatele bytů je neustálá blízkost hřiště plného divokých a rozverných dětí, které bývají někdy dosti hlučné. Park je orientován od severozápadu k jihovýchodu a má tvar dlouhého úzkého obdélníku. Dominantní je zde linearita, dlouhé přímé linie a podlouhlé obdélníkové tvary. Tyto obdélníky slouţí jako komunikace různých materiálů, pásy trávníků, trvalkových záhonů atd. Z herních prvků je zde například volejbalové či fotbalové hřiště, U-rampa, několik pískovišť se skluzavkami a další. Park se nachází na rovném terénu, a proto je zde pro zvlnění roviny vyuţito jakýchsi obrovských vyvýšených záhonů s maximálním převýšením okolo čtyř aţ pěti metrů. Tyto vyvýšené útvary slouţí také jako nástupní místo pro skluzavky či pro obytné schody se zábradlím pro skateboardisty. Jejich vnější stěny jsou natřeny červenou barvou, coţ působí zajímavěji neţ šedá betonová plocha. Tato zvolená barva evokovala v autorovi tohoto textu některé realizace od L. Barragána a dodávala místu mírně středomořský charakter. Jako pozitivum lze vnímat také přítomnost několika malých záhonů, které rozvíjí vztah dětí k přírodě, práci atd. Záhony jsou určeny pro pěstování květin, zeleniny nebo ostatních rostlin a jsou vyuţívány především obyvateli domů nebo dětmi z přilehlé základní školy. V místě největší kumulace lidí, v přibliţném středu parku se nachází vodní prvek. Jde o dvě nádrţe vysoké asi třicet centimetrů, v nichţ je výška vodního sloupce okolo deseti centimetrů. Voda se na jednom konci převaluje přes jeho okraj a přidává tak prostoru jemný šum. Vyuţito je vodní hladiny klidné a zrcadlící se. Na dně těchto nádrţí jsou v rastru uspořádány velké kovové kruhy, které tento prvek ozvláštňují.
49
Provoz V parku nebyl zpozorován výrazný provozní nedostatek. Volný průchod celým parkem je dostatečně zabezpečen. Kromě rušných dětských hřišť a míst s hojným výskytem dětí jsou zde i klidná místa. Jak jiţ bylo řečeno, park protíná pouze jedna málo frekventovaná automobilová komunikace. Rušnější silnice se nachází na jeho Severozápadní a jihovýchodním konci a jsou v dostatečné vzdálenosti od dětských herních prvků, a proto by neměla hrozit ţádná kolize návštěvníků s automobily. Park je dosti rušný a je hojně vyuţíván lidmi všech věkových kategorií.
Vegetace V parku bylo pouţito relativně velké mnoţství jedinců stromů, kteří byli jiţ docela mohutní a dosahovali výšky okolo šesti metrů. Z taxonů to byly především Carpinus betulus Prunus serrulata, Prunus serrulata ‘Shirotae‘, Prunus sargentii. Dále pak zde byl Philadelphus x lemoinei, Ligustrum ovalifolium a z trvalek například Nepeta faassenii, Geranium cantabrigiense, Festuca glauca, Hedera helix a Vinca minor. Vegetace se zde nacházela volně rostlá, pouze Ligustrum ovalifolium pouţité do ţivých plotů bylo zastřihováno do výšky asi jednoho metru. Trvalkové záhony se zde vyskytovali především jako podrost stromů. Tyto záhony byli značně zanedbané, rostliny nebyly po realizaci pravděpodobně dodatečně dosazovány a byly znečištěny odpadky. Avšak stromy a keře byly v relativně dobrém zdravotním stavu. Trvalky vysázené podél obrovských vyvýšených útvarů viditelně lépe prosperovaly na severovýchodní straně, neboť byla tato strana více zastíněna okolními domy a nebyla tolik vysoušena sluncem, ačkoliv byly všechny záhony opatřeny závlahou. Jestli však závlaha byla funkční, se autorovi nepodařilo zjistit. Byl zde také nízce střiţený, zaplevelený parkový trávník, který byl také velmi znehodnocený a dost často v některých místech jiţ zcela chyběl.
Mobiliář Lampy veřejného osvětlení byly pouţity podobné jako ve většině předešlých realizacích. Jednalo se tedy o lampy válcovitého tvaru, jejichţ horní jedna třetina slouţila k samotnému osvětlování. Tyto lampy jsou minimalistické, nepoutají zbytečnou pozornost a do prostor podobného typu se většinou hodí. Ne jinak tomu bylo u této realizace. Koše byly válcovitého tvaru a prostor nenarušovali, avšak byly také ve značně dezolátním stavu. Posezení bylo řešeno několika způsoby. Byly zde lavičky na dvou betonových kvádrech s dřevěnou sedací plochou avšak bez opěradla. Dalším typem byly betonové kostky či kvádry různě velkých rozměrů. Tyto sedací prvky byly rozmístěny vţdy ve skupinách a společně díky svým rozdílným velikostem působily hravě a zajímavě. Posledním typem byly schody opatřené dřevěnými sedáky. Všechny typy sedacích prvků byly hojně vyuţívány a v prostoru se dobře osvědčily.
50
Cesty byly vytvořeny z bílého či červeného mlatu a korespondovali tak s barevností celé realizace. Dále pak zde byla základní bílá betonová dlaţba, v níţ byly černou betonovou dlaţbou vytvořeny různě široké pruhy, které umocňovaly linearitu parku a naznačovaly směr pohybu. Názory uţivatelů Uţivatelé si park chválili, zvláště pak jeho blízkost bydlišti. Líbilo se jim mnoţství herních prvků a bezpečnost, avšak negativně zhodnotili současný stav parku- jeho zanedbanost a špinavost. Vlastní shrnutí V parku je velmi dobře uplatněna formální kompozice a do okolního prostoru se hodí. Pozitivně lze zhodnotit jeho tvarovou čistotu a jednoduchost, hravost a práci s barvou. Park je rušný a hojně vyuţívaný návštěvníky a poskytuje dostatek atraktivních míst pro děti i dospělé. Pozitivní je i přítomnost enviromentálně působících záhonů, kde si mohou lidé sami pěstovat svoji zeleninu a květiny. Negativem parku je jeho nízká úroveň údrţby a zjevná zanedbanost. Barva se na některých místech loupe a stěny jsou posprejovány. Ţalostná je i úroveň trvalkových záhonů, které jsou velmi řídké a zarostlé plevely stejně jako trávník. Nízká druhová rozmanitost neposkytuje dostatek zajímavých momentů v průběhu celého roku Z celkového pohledu je park dobře a moderně navrţený, avšak kamenem úrazu je v tomto případě jeho následná péče a údrţba, která jeho úroveň velmi sniţuje.
Slova autora „Central Park je srdcem a ústředním bodem bytového projektu Gartenstadt Laaerberg. Celkovým předpokladem pro design bylo vytvořit samostatný a silný subjekt v rámci projektu s neobyčejnou vizuální identitou, který poskytuje nezapomenutelný zážitek. Martha Schwartz Partners navrhla konfiguraci protáhlé skulpturální formy, linie cylindrických stromů a pásy z různých materiálů, které společně pracují na zdůraznění lineární kvality parku. Tyto prvky jsou stejně geometrické a formální jako je celkové uspořádání Gartenstadt. Nejaktivnější zóna parku se záměrně nachází v blízkosti školy se snadným přístupem ze školního dvoru se snadnou dostupností pro děti. Rampa a její okolí je uzpůsobena pro hru dětí a také je zde asfaltový povrch pro kolečkové brusle. Na konci reliéfu se nachází fontána dětských her. Na několika místech jsou podél okraje parku vysazeny habry. Designu bytových a kancelářských budov je třeba přizpůsobit tyto stromy. Je zde spojení mezi polo-veřejným místem a parkovou plochou. Rozestup mezi stromy je dostatečně široký, aby umožňoval přístup do parku.“ (Marta Schwartz Partners, Monte Laa Central Park, 2005 [online])
51
Obr. 36- družicový snímek parku (foto: google maps)
Obr. 37- pohled na skluzavky s pískovištěm (foto: autor, 2014)
52
Obr. 38- centrální vodní prvek (foto: autor, 2014)
Obr. 39- jihovýchodní konec parku, pohled na rozdílné použité povrchy (foto: autor, 2014)
53
Obr. 40- severozápadní konec parku (foto: autor, 2014)
Obr. 41- detail trvalkových výsadeb (foto: autor, 2014)
54
5.2. NÁVRH FORMÁLNÍ KOMPOZICE VE VYBRANÉM PROSTORU
5.2.1. Cíl studie Cílem studie je vytvoření zahradně-architektonického návrhu, který dokáţe aplikovat principy formálních kompozic na ploše, která je v současné době bez adekvátního vyuţití a poskytne tak uţivatelům moţnost vyuţití a seznámení se s tématem formálních kompozic.
5.2.2. Brno- Bohunice Bohunice jsou městskou částí druhého největšího města České republiky, Brna. Nachází se na jihozápadním okraji města s těsnou blízkostí dálnice E 65, která je hlavním tahem na hlavní město Prahu. Sousedními městskými částmi jsou Nový Lískovec, Starý Lískovec, Pisárky, Štýřice, Horní Heršpice a samostatná obec Moravany. Samotná městská část Bohunice zabírá přibliţně 3 km2 plochy. Městskou částí náleţící k městu Brnu se stala roku 1919. Před tímto aktem byly Bohunice samostatnou obcí, jejichţ historie sahá aţ do roku 1237. V současnosti velkou část tvoří panelové sídliště, v jehoţ středu se nachází zástavba zbytku původní vesnice. Jiţně od ní protéká říčka Leskava. Na severní straně se rozkládá rozsáhlý areál fakultní nemocnice, jejíţ součástí je i zvolený prostor pro návrh formální kompozice. Část tohoto areálu zasahuje do sousední městské části Starý Lískovec (Flodrová, M. 2008).
5.2.3. Lokalizace Areál Fakultní nemocnice Brno se nachází ve středu městské částí. Řešené území se nachází před budovou, která slouţí především jako příjmové ambulance, ortopedie a traumatologie. Plocha přímo sousedí s areálem Masarykovy univerzity, Obchodním centrem Campus square a parkovištěm slouţícím jako zázemí fakultní nemocnice. V současné době je celý areál takřka bez vyuţití, ačkoliv je jeho okolí rušné a značně frekventované místo.
55
Obr. 42- Lokalizace v rámci městské části Brno- Bohunice (foto: google.maps.cz)
Obr. 43- Okolí řešeného území (foto:google.maps.cz)
56
5.2.4. Přírodní podmínky 5.2.4.1. Klimatické podmínky Brno má poměrně rozmanité přírodní zázemí a mírné klima, coţ je dáno jeho polohou mezi Českomoravskou vrchovinou a níţinami jiţní Moravy. Průměrná roční teplota dosahuje 9,4 °C, průměrný sluneční svit za rok činí 1 771 hodin a převaţující směr větru je severozápadní. Velmi dobrá kvalita ovzduší v Brně je zaručena dobrou ventilací jeho území. V porovnání s ostatními velkými městy České republiky si v kvalitě ovzduší stojí na dobré úrovni. Dlouhodobě nebyly v Brně zaznamenány ţádné klimatické kalamity (Flodrová, M. 2008).
5.2.5.2. Geologické podmínky Brno je ze tří stran chráněno zalesněnými kopci Brněnské vrchoviny, na jihozápadě pak začínají níţiny Dyjsko-svrateckého úvalu. Nadmořská výška řešeného prostoru se pohybuje kolem 270 m n. m. Samostatná řešená plocha je rovinatá a dobře přehledná (wikipedia,2013).
5.2.5.3. Hydrologické podmínky Průměrné roční sráţky 505 mm, průměrný počet dnů se sráţkami je 150. V těsné blízkosti
řešené plochy se nenachází ţádný vodní tok, který by ovlivňoval zdejší podmínky.1 kilometr severně se nachází řeka Svratka, která se však významněji nepodílí na zdejším mikroklimatu
5.2.5.4. Vegetace, inventarizace dřevin Ve zkratce by se dal řešený prostor z hlediska vegetace charakterizovat jako holá travnatá plocha pouze s ojedinělým výskytem vzrostlých dřevin. V lokalitě se téţ nacházelo několik náletů. Jednotliví jedinci dřevin a jejich charakteristika je uvedena v inventarizační tabulce, která byla pro účely práce zkrácena, avšak je stále plně dostačující.
Metodika inventarizace Pořadové číslo odkazuje analýzu prostředí se zaznačenými jedinci. Kaţdý jedinec má své pořadové číslo. Pouze v případě čísla 19 se jedná o souvislý porost.
57
Typ vegetačního prvku Označuje formu uspořádání vegetačních prvků SS- soliterní strom SSZ- skupina stromů zapojených SK- skupina keřů
Výška Udává výšku jedince v metrech
Šířka koruny Udává šířku celé koruny v metrech
Tloušťka kmene Udává průměr kmene v centimetrech měřený v 1, 3 metru. V případě vícekmenu je zde uveden pouze nejmocnější z nich. Tloušťka dalších kmenů je uvedena v poznámkách (např: +35) Věkové stadium 1- nová výsadba 2- odrostlá výsadba 3- stabilizovaný jedinec 4- dospělý jedinec, projevují se známky stárnutí 5- doţívající veterán vhodný k okamţitému odstranění Vitalita 1- stromy plně vitální 2- stromy s mírně sníţenou vitalitou 3- jedinci se středně sníţenou vitalitou- je moţné očekávat zlepšení při omezení vnějších negativních podmínek 4- jedinci se silně sníţenou vitalitou 5- jedinci bez projevů fyziologické vitality
Statická stabilita označuje stupeň narušení statické stability jedince a jeho moţné ohroţení provozu lidí x- statická stabilita nesníţena 1- statická stabilita sníţena mírně
58
2- statická stabilita sníţena středně, tlakové vidlice, hrozí nebezpečí ohroţení zdraví obyvatel 3- statická stabilita výrazně sníţena, vysoké nebezpečí selhání stromu Zdravotní stav Označuje zdravotní stav jedince, respektive jeho odchylku od normálního stavu. 1- stromy vůbec nebo velmi málo poškozené 2- stromy výrazně poškozené, existence jedince není významně ohroţena 3- stromy velmi silně poškozené, existence jedince silně ohroţena.
Sadovnická hodnota Sadovnická hodnota vyjadřuje celkovou hodnotu z pohledu zahradní a krajinářské architektury. Zohledňuje se zde zdravotní i estetický aspekt jedince. 1- velmi hodnotný strom 2- nadprůměrně hodnotný strom 3- strom s průměrnou hodnotou 4- podprůměrný strom obvykle s předpokladem krátkodobé existence 5- strom s velmi malou hodnotou, jedinec odumírající nebo odumřelý
Věkové stadium
Vitalita
Statická stabilita
Zdravotní stav
Sadovnická hodn.
Acer campestre Acer campestre Acer campestre Acer campestre Acer campestre Acer campestre
2 2,5 2,5 2 3 2,5
12 15 10 10 12 12
2 2 2 2 2 2
2 1 1 1 2 1
x x x x 1 x
1 1 1 2 2 1
3 3 3 3 3 3
7 8 9 10 11 12
Acer pseudoplatanus Populus x canadensis Populus x canadensis Salix caprea Thuja plicata Thuja plicata
SS SS SS SS SSZ 1 SSZ 1
12 12 10 5 3 3
8 6 7 5 2 2
30 35 30 25 8 5
3 3 3 3 2 2
3 4 4 2 1 1
1 2 1 x x x
1 1 1 1 1 1
4 4 4 3 3 3
59
Poznámky
Šířka koruny/d/m
1 2 3 4 5 6
Tloušťka km./d/cm
Výška/m 7 7 6 7 8 6
Typ veget. prvku SS SS SS SS SS SS
Taxon
Pořadové číslo
(Zpracováno podle konceptu osnovy textu dle Šimka, 2009)
+ 25, + 25, tlak.vidlice +25, +30, výmladky +25, četné výmladky +20, +15, +15
13 14 15 16 17 18
Thuja plicata Thuja plicata Thuja plicata Thuja plicata Thuja plicata Thuja plicata
19 20
Cotoneaster dammeri Populus x canadensis
SSZ 1 SS SSZ 2 SSZ 2 SSZ 2 SSZ 2 SK SS
3 3,5 3 3 3 3
2 8 2 2,5 8 2 2 7 2 2,5 5 2 2 8 2 2 8 2 celková plocha: 0,5 80 m2 1,5 1 5 1
1 1 2 1 1 1
1
x x x x x x
1 1 2 1 1 1
3 3 3 3 3 3
x
2 1
3 4
horizont.zápoj: 100% +5, +5, +3, +2
5.2.6. Konflikty v území Ačkoliv je bohunická nemocnice hojně navštěvovaným místem s vysokým počtem pacientů, kteří sem často přijíţdí autobusy, tak je tento prostor takřka bez uţitku. Prostor se přímo vybízí k vyuţití jako reprezentační. Celý prostor je také oplocen a je doposud nutné tento plot zbytečně obcházet. V těsné blízkosti prostoru je menší uzel městské hromadné dopravy a několik fakult Masarykovy univerzity. Proto by zde měl být prostor vhodný pro pobyt lidí a jejich setkávání. Chybí zde také moţnost úkrytu ve stínu.
5.2.7. Dotčené parcely číslo parcely 1681/120 1681/119 1681/118 1681/12 1681/100 1681/2 1681/49 1681/45 1681/44 1681/46 1681/48 1681/47 1681/41 1681/40 1681/39 1681/38 1681/37 1681/36
vlastník parcely/právo hospodař. s majetkem Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno Fakultní nemocnice Brno
způsob ochrany není není není není není není není není není není není není není není není není není není
katastrální území Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec Starý Lískovec
60
5.2.8. Průvodní zpráva Modelový prostor pro zpracování návrhu byl vybrán záměrně, neboť poskytuje dobré moţnosti pro uplatnění formální kompozice. Vybraný prostor se nachází v místě, které nemá dlouhou historii a zástavba není starší více neţli třicet let. Naopak většina okolních budov je stará přibliţně pět let a jedná se o velmi moderní prostředí. Prostor tedy není omezen historickými vztahy a můţe tak být pouţita formální kompozice soudobého zahradního umění. Jelikoţ se řešená plocha nachází v těsné blízkosti dopravního uzlu městské hromadné dopravy, vysoké školy a fakultní nemocnice, je tato oblast velmi frekventovaná. Návrh si klade za cíl otevřít tento doposud téměř nevyuţívaný prostor široké veřejnosti a začlenit ho do kaţdodenního provozu návštěvníků a zaměstnanců přilehlých budov. Návrh má také za cíl odstranit stávající negativum tkvící v nutnosti dlouhého obcházení plotů. Prostor tak bude do značné míry místem tranzitním a spojovacím s moţností odpočinku a pobytu pod korunami stromů. Základem celé kompozice je vytvořená centrální osa symetrie navazující na symetrickou budovu nemocnice. Od ní se pak odvíjí zbytek řešeného prostoru. Hlavní osa je tvořena především vzrostlými jedinci druhu Quercus robur. Na tuto osu navazuje také ztvárněný prostor vyvýšeného ostrůvku náleţící k zastávkám městské hromadné dopravy. Všichni jedinci Quercus robur tvoří rámec celého prostoru a jsou a jejich koruna je vyvětvena ve výšce 3 metry. Směr pohybu umocňují navíc vyvýšené trvalkové záhony a místy také větší spáry mezi dlaţdicemi, ve kterých prorůstají nízké trvalky. Ve spárách s nízkými trvalkami bude růst Acaena buchananii, Cerastium biebersteinii, Cotula squalida, Chamaemelum nobile, Duchesnea indica, Sedum album a Sedum spurium. Vyvýšené záhony budou mít výšku 45 centimetrů a horní okraj jejich stěny tak bude moţné vyuţít jako sedací plochu. V těchto vyvýšených trvalkových záhonech budou pěstovány především léčivé rostliny pro moţnost seznámení se s alternativními druhy medicíny. U jednotlivých druhů se budou nacházet informační cedulky s informacemi o způsobu vyuţití jednotlivých bylin. Prostor tak kromě jiného bude mít edukativní význam. Tyto rostliny do prostoru vnesou vůni, barvu svými květy a do jisté míry také dávku netradičnosti. Z jednotlivých taxonů můţeme uvést například Agrimonia eupatoria, Hyssopus officinalis, Hypericum perforatum, Lavandula angustifolia, Leonurus cardiaca, Foeniculum vulgare a mnoho dalších. V několika místech budou tyto léčivkové záhony doplněny druhy trav které do prostoru vnesou dynamiku a jemnost. Zástupců travin však zde bude pouze malé procento, neboť pyl travin je hlavním spouštěčem pollinós. Některé vyvýšené záhony budou tvořeny místo trvalkového záhonu udrţovaným parkovým trávníkem, který bude doplněn o několik jedinců méně vzrůstných stromů. Jednou z důleţitých charakteristik formálních kompozic jsou i tvarované keře. Proto je tento prostor navíc doplněn o tvarovaný Buxus sempervirens, který bude zastřihován do výšky 0, 80
61
m. Dále pak budou tvarováni někteří jedinci rodu Acer tataricum, kteří jsou uspořádány v pruzích s podrostem Hypericum calycinum. Hypericum bude tvarováno pouze v horizontální rovině, aby nepřesahovalo vymezený pruh. Součástí prostoru bude také měkce modelovaná travnatá plocha s několika exempláři méně vzrůstných stromů jako například Koelreuteria paniculata či Acer tataricum pro moţnost odpočinku v trávě, zpříjemnění prostředí a pro zvýšení protiprašného účinku. V prostoru byly navrhnuty celkem tři vodní prvky. Dva menší se nachází v prostoru centrální osy. Třetí a největší vodní prvek bude umístěn v klidnější části parku, v blízkosti travnaté plochy s terénní modelací. Vodní prvek bude vytvořen z bronzu a jeho hlavním motivem budou jemně zvlněné křivky pro vytvoření kontrastu s přímými liniemi, které dominují celému prostoru. V okolí tohoto většího vodního prvku jsou i vodní trysky umístěné v úrovni terénu. Oblast umístění těchto trysek je vyznačena v situaci. Povrch celého náměstí bude tvořen podlouhlými betonovými dlaţdicemi o rozměrech 20 x 50 cm. Povrch parkoviště v severovýchodní části bude tvořen ţulovými kostkami. V některých místech se nachází rozvolněná dlaţba se spárami o šířce 10 centimetrů ve kterých bude na stinném stanovišti růst Ajuga reptans, Anemone sylvestris, Duchesnea indica, Omphalodes verna, Sagina procumbens a Veronica officinalis. Ve vlhčích podmínkách Asarum europaeum, Blechnum penna- marina, Gallium odoratum a Heptaica nobilis. Na slunném stanovišti to bude Achillea tomentosa, Cotula hispida, Chamaemelum nobile, Origanum vulgare ‘Compactum‘, Sedum Kamtschaticum, Thymus serpylum a Sedum album. (Samotný návrh řešeného území a ostatní náležitosti se nachází v přílohách)
6. DISKUZE
Jelikoţ nebyla na toto téma vypracována ţádná publikace, bylo v literární rešerši pouţito několika různých zdrojů, ze kterých bylo vybráno podstatné týkající se problematiky. Z těchto vybraných zdrojů byla snaha o formulaci obecně platných pravidel charakterizujících formální kompozici. Tato pravidla se utvářela od počátků lidské kultury a snahy lidí o přetváření jejich ţivotního prostředí. Ve světě jiţ od počátků existují dva hlavní přístupy k formování okolního prostředí. První přístup chápe nezměněnou přírodu jako její nejdokonalejší moţnou formu. Snaţí se o splynutí s přírodou a vyuţívá rostliny ve své přirozené kráse. Zahrady vytvořené s tímto přístupem se snaţí o co moţná nejvěrnější kopii člověkem neovlivněné krajiny a snaţí se o implementaci přírodních krás ve své nezměněné podobě. Příroda je to nejdokonalejší, co existuje. Tento přístup je charakteristický především pro východní kultury v čele s Čínou a Japonskem. Je také podstatou Taoismu- náboţenství či způsobu myšlení významného pro tyto kultury v minulých dobách.
62
Druhým přístupem je přístup antropocentrický, kdy člověk povaţuje za střed všeho dění sám sebe a svoji existenci. Snaţí se o podrobení si přírody a co moţná největšího uspořádání svého okolí k obrazu svému. Tato potřeba pramení v jeho strachu z divoké přírody a z neznámého prostředí. Tento přístup je charakteristický především pro západní kulturu. Z této základní myšlenky pramení prvotní impulz pro vznik formální kompozice, která v obecném měřítku představuje tu nejpropracovanější formu podrobené přírody. Tyto dva přístupy byly rozvíjeny ve své nejčistší podobě ve svých domovinách aţ do doby, kdy se rapidně zvýšila četnost zámořských plaveb a na své důleţitosti nabral pojem globalizace. V této době se začínají kultury s oběma přístupy vzájemně ovlivňovat a přejímat východiska druhého přístupu. V Evropě, s tradiční formální kompozicí, se tak začínají uplatňovat nezměněné přírodní krásy, s vrcholem v období Anglické krajinářské školy a naopak, ve východních kulturách se začíná uplatňovat formálnost a linearita. Formální kompozice má na evropském kontinentě bohatou historii a byla tedy jakýmsi přirozeným řešením, při řešení uspořádání prvků v zahradě. Byla uţívána v menších či větších obměnách aţ do doby na počátku 17. století, kdy vzrůstá vliv východní kultury a začíná se projevovat výraznější odklon od zaţitých dogmat formální kompozice. Svoji sílu začala nabývat Anglická krajinářská škola, která byla pro danou dobu charakteristická a určující. Tato škola byla z historického hlediska velice významnou pro formování zahradní a krajinářské architektury tak, jak ji známe dnes. Nicméně formální kompozice se zachovala a poté přibliţně v 19. století zaţila své znovuzrození a byla dále rozvíjena, aţ do podoby, v jaké ji známe v dnešní době. O nastínění podoby formální kompozice v dnešní době se snaţí další kapitola, která autorem vybrané realizace posuzuje z komplexního i detailního pohledu. Hodnocena je uplatněná podoba formální kompozice, její vliv na provozní vztahy a jiné aspekty. Vybrány byly realizace z České republiky i ze zahraničí pro moţnost alespoň základního porovnání úrovně zahradního umění v Čechách a v zahraničí. Obliba novodobých formálních kompozic v současné době vzrůstá ve světě i v České republice. Je moţné konstatovat, ţe vznikají díla povedená a propracovaná, která neustále čerpají kromě historických souvislostí také z odkazů autorů světového formátu, jakým byl například Dan Kiley a další. Závěrem je moţno říci, ţe formální kompozice je v současné zahradně architektonické tvorbě jednou z nejvíce pouţívaných moţností uspořádání kompozičních prvků v prostoru, uplatňující se převáţně v městských prostorech. Moţnosti a způsob uplatnění formální kompozice jsou téměř nevyčerpatelné a problematika aplikace tohoto stylu s obecně platnými pravidly je dosti široká. Jasný přehled o charakteristice a moţnostech formální kompozice člověk získá po mnohaletém, ne-li celoţivotním studiu historie zahradně architektonické tvorby a současně pozorováním jejího nejnovějšího vývoje. Tato bakalářská práce se snaţí alespoň o částečné nastínění moţností vyuţití této kompozice v zahradní a krajinářské tvorbě.
63
7. ZÁVĚR
Formální kompozice je nenahraditelným objektem zahradně architektonické tvorby, která má mnoho příznivců či odpůrců, ať uţ z laické či odborné veřejnosti a v kaţdém případě bylo zajímavé setkat se s pomyslnými členy obou dvou stran a konfrontovat se s jejich názory. Většina laické veřejnosti vnímá formální kompozici především v její historické podobě jako ornamentální zahrady náleţící k historickým objektům a areálům. Její současnou podobu vnímají většinou rozpačitě a dost často s odmítavým postojem, neboť si ji často spojují se zahradně architektonickou tvorbou minulého století a socialismem. Je však patrný progres ve vnímání těchto kompozic, a to především u mladších generací, které ji většinou shledávají moderní a svěţí. Je moţné konstatovat, ţe úroveň formálních kompozic v České republice je více, neţli srovnatelná s úrovní v zahraničí, avšak stále se zde nenachází tolik kvalitních příkladů jako je tomu v jiných zemích, které své první formální kompozice současného charakteru měli jiţ o mnoho a mnoho let dříve neţ tomu bylo u nás. Ne vţdy je však moţné jednoznačně stanovit, zda- li je realizace kvalitní či nikoliv. Vţdy záleţí na vkusu jednotlivce, jeho rozpoloţení i na podmínkách daných společností. Při tvorbě soukromých či veřejných formálních prostor mohou nastat skutečnosti, které odsoudí vznikající dílo pouze na průměrnou či podprůměrnou úroveň. Jsou to například nepochopení prostoru a jeho provozních potřeb, ignorace okolí či nedostatečná následná péče o prostor, které jinak kvalitní dílo dokáţe velmi lehce svrhnout. Ovšem tyto problémy mohou nastat při tvorbě kteréhokoliv prostoru. V této práci bylo pouţito několik referenčních příkladů, na kterých byla ukázána moţnost pouţití formální kompozice a jejich individuálních předností či nedostatků. Poukázáním a uvědoměním si těchto skutečností můţe pozitivně ovlivnit následnou tvorbu formálních či jiných kompozic pozitivním směrem a inspirovat ke vzniku dalších a jedinečných realizací. Pro ještě lepší přijetí veřejností je třeba osvěta a moţnost její zapojení v procesu plánování a poukázání na všechny pozitivní hodnoty, které realizace s formální kompozicí přinášejí.
64
8. SOUHRN A RESUME, KLÍČOVÁ SLOVA
Zaměření bakalářské práce vyplývá jiţ ze samotného názvu. Hlavní náplní je tedy představení formální kompozice, jejích obecných principů, charakteru základních kompozičních prvků a jejího vývoje. První část zpracovaná v podobě literární rešerše se zabývá obecnou charakteristikou formálních kompozic a podobou základních kompozičních prvků v ní uplatněných. Je zde také ve stručnosti představen vývoj zahradně architektonické tvorby od starověku po současnost se zaměřením právě na formální kompozici. Je zde také částečně nastíněn vliv ostatních zahradně architektonických stylů, které se na vzniku této kompozice významně podílely V další části je představeno 5 jiţ existujících realizací, ve kterých je uplatněna formální kompozice. U kaţdé z nich je popsána kompozice, provoz i charakter technických a vegetačních prvků. Tato charakteristika je doplněna o popis autorů a názory místních uţivatelů. Část realizací se nachází na území České republiky a část v zahraničí, zároveň jsou však všechny realizace veřejným prostorem. Na základě zpracované literární rešerše byl vytvořen návrh za vyuţití principů formální kompozice v odpovídajícím veřejném prostoru.
KLÍČOVÁ SLOVA formální kompozice, zahradně architektonický styl, formálnost, linearita, historie formální kompozice, geometrie
SUMMARY The focus of the bachelor thesis is clear from the name. The main focus is therefore the formal presentation of the composition, it’s general principles, the nature of the basic compositional elements and its development. The first stage is processed in the form of a literature review deals with the general characteristic of formal composition and the form of basic compositional elements in it applied. There is also briefly introduced the development landscape design from antiquity to the present, focusing just on formal composition. There is also partially outlined the influence of other garden architectural styles to the composition of the major contributors. The next section is introduced five existing implementation, in which a formal composition is applied. For each of them discloses a composition, operation and technical nature and vegetation elements. This characteristic is accompanied by a description of the authors and
65
the views of local users. Part of the project, which is located on the territory of the Czech Republic and part is located abroad. All of these realizations are public spaceses. Based on a literature review was created draft, using the principles of formal composition in the corresponding public space.
KEY WORDS formal composition, garden style, formality, linearity, history of formal composition, geometry
9. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ
Literatura
BARRAGÁN, L.,RIGEN, A., Escritos y conversaciones, El Croquis, Madrid, 2000. 206 s. ISBN 84-88386-17-6.
COOPER, P., The new tech garden, Octopus Publishing Group, Ltd, London, 2001. 192 s. ISBN 1-84000-337-5.
DAMEC, J.,WILHELMOVÁ, D., Učební materiál předmětu Teorie a vývoj zahradní architektury I, II a Zahradně architektonická tvorba I,II, Mendelova univerzita v Brně (při psaní práce bylo vyuţito odpřednášených materiálů a zápisků autora z těchto předmětů) FLODROVÁ, M.,. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno, Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. Kapitola Bohunice, s. 93-94. ISBN 978-80-86137-79-1.
JELLICOE, GEOFFREY AND SUSAN, The Landscape of Man, Third edition. Thames & Hudson Ltd, London, 1995. 408 s. ISBN 0-500-27819-9.
66
KILEY, D., AMIDON, J., Dan Kiley: In his own words: America’s master landscape architect. Thames and Hudson, London 1999. 224 s. ISBN 0-500-34170-2.
SAUNDERS W., editor, with essays by ERRIZBEITIA, A., DISPONZIO, J., DONOVAN, D., FITCH, J., HILDERBRAND, G., KLOPFER, M. Daniel Urban Kiley, The Early Gardens. Princeton Architectural Press. New York. 1999. 80 s. ISBN 1-56898-148-1.
ŠIMEK, Koncept osnovy textu- metodika inventarizace, 2009.
TURNER, T., Garden History, Philosophy and design 2000 BC-2000 AD, Spon Press,Oxon 2005. 290 s. ISBN 0-415-31748-7.
UFFELEN, C V., 1000 x landscape architecture. 1. vydání Berlin: Braun, 2010. 1023 s. ISBN 978-3-938780-60-2
Internetové zdroje
A PLUS, Campus Science park [online] 2008 [cit. 2014-3-10] Dostupný z http://www.aplus.cz/projekty/csp/csp-01.html BENTON, CH., Geometric Gardens [online] 2010 [cit. 2014-2-10] Dostupné z: http://www.vulgare.net/2010/04/ BROOM, A., Exchange square [online] 2003 [cit. 2014-2-15] Dostupný z: http://www.adebroom.plus.com/images/manchester/slides/exchange-squarewater.htm Cigler, Marani Architects, The Park [online] 2010 [cit. 2014/3/21] Dostupný z http://www.ciglermarani.cz/node/7 ĆÚZK, Nahlíţení do katastru nemovitostí [online] 2014 [cit. 2014-4-7] Dostupný z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ZobrazObjekt.aspx?encrypted=gC_361t7l_3lp4HNb3QE5lG_Bv5UgW7bkWywkbkuWE_bD76YYd02eo5oWQ_o_6XdYpYm4c9AJ0HKOPVJuvPYO4rJce18tEWYv8N4SbmXio7nF_ZP8n7FutyCzuwdXiiOWZjAU0rOlJKwtddU __wJJKW
67
DMEYER, T., Paley Park [online] 2003 [cit. 2014-2-15] Dostupné z: http://urbanrhizome.blogspot.cz/2013/01/paley-park-in-winter.html Google maps, [online] 2012 [cit. 2014-2-15] Dostupné z: https://www.google.com/maps/@49.175367,16.5660174,152m/data=!3m1!1e3 GUSTAFSON, K., HM Treasury Courtyards [online]) 2006 [cit. 2014-1-5] Dostupný z: http://www.gustafson-porter.com/treasury-courtyards/ Kokeš Partners, Klidová zóna Kociánka [online] 2010 [cit. 2014-3-11] Dostupný z http://www.kokespartners.cz/cs/architektura/namesti-kocianka/?opened=1 La Defense, Dalle Centrale- Takis pool [online] 2008 [cit. 2014-2-15] Dostupné z: http://www.ladefense.fr/en/available-venues Marta Schwartz Partners, Monte Laa Central Park, [online] 2005 [cit. 2014/3/31] Dostupný z http://www.marthaschwartz.com/projects/parks_montelaa.php#
RANDOLPH, B., Millenium park [online] 2004 [cit. 2014-2-15] Dostupné z: http://www.yoninja.com/united-states/listing/unitedstates/activities/3616/millennium-park-il#.U0CHVKh_smE Townshend Landscape Architects, Corvin Promenade [online] 2009 [cit. 2014/3/24] Dostupný z: http://www.townshendla.com/projects/europe/corvin-promenade-19/ Wikipedia.cz, Brno, [online] 2013 [cit. 2014/4/6] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Brno
Wikipedia.cz, Angkor Wat, [online] 2009 [cit. 2014/3/5] Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Angkor_wat_plano_v.png
68
10. PŘÍLOHY VČETNĚ FOTODOKUMENTACE
Seznam příloh: Příloha č. 1- Fotodokumentace Příloha č. 2- Analýza Příloha č. 3- Koncept Příloha č. 4- Situace Příloha č. 5- Řezopohled A-A‘ Příloha č. 6- Řezopohled B-B‘ Příloha č. 7- Ptačí pohled 1 Příloha č. 8- Ptačí pohled 2 Příloha č. 9- Perspektiva 1 Příloha č. 10- Perspektiva 2 Příloha č. 11- Perspektiva 3 Příloha č. 12- Vodní prvek
69
Příloha č. 1- Fotodokumentace
70
71
