Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie
INVENTARIZACE OHROŽENÝCH DRUHŮ ROSTLIN NA ÚZEMÍ ARBORETA KŘTINY
Bakalářská práce
2010/2011
Fedorová Barbora
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Inventarizace ohrožených druhů rostlin na území Arboreta Křtiny zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č.111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:
Podpis studenta:
PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla nejvíce poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce doc. Ing. Luboši Úradníčkovi, CSc., za poskytnuté rady, odbornou pomoc a veškeré připomínky při zpracování daného tématu. Dále Ing. Michalu Kneiflovi, Ph.D. za zapůjčení
dendrometrických
pomůcek,
Ing.
Martinovi
Klimánkovi,
Ph.D.
za poskytnutí mapových podkladů a Ing. Petru Jelínkovi, Ph.D. za propůjčení podkladového materiálu pro zpracování seznamu ohrožených druhů.
ABSTRAKT Jméno posluchače: Fedorová Barbora Název práce: Inventarizace ohrožených druhů rostlin na území Arboreta Křtiny
Cílem této bakalářské práce je inventarizace ohrožených druhů rostlin na území Arboreta Křtiny. Arboretum se nachází přibližně 20 km od města Brna, na území Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny. Prvním krokem bylo se seznámit s odbornou literaturou, poté provést venkovní práce, tzn. determinaci bylin a dřevin. U rostlin byla hodnocena populace a plošný výskyt, u dřevin změřeny základní dendrometrické veličiny (výška, výčetní tloušťka, výška nasazení koruny a průměr koruny) a též zaznamenán výskyt. Dále bylo zkoumáno zmlazení a plodnost jednotlivých druhů. Výstupem práce jsou tabulky všech druhů, které se nachází v arboretu, tabulky pouze chráněných druhů, tabulky s biometrickými údaji, mapy s výskytem chráněných druhů a fotografie. Klíčová slova: arboretum, Křtiny, inventarizace, ohrožené druhy rostlin
Topic of the thesis: The Inventory of Endangered Species of Plants at Křtiny Arboretum
The aim of the bachelor thesis is to provide the inventory of endangered species of plants at the premises of Křtiny Arboretum. The Arboretum is located 20 km from Brno, at the territory of the „Masaryk Forest“ Training Forest Enterprise in Křtiny. The first step in the course of work was the study of all the relevant literature, then came the terrain work in the Arboretum premises which involved mainly the determination of the plants and trees. With the plants, the assessed data was the population and the territorial incidence, with the timbers, the measured data were the height, the trunk diameter, the height of crown and the diameter of crown, and also the incidence. Further examination focused on rejuvenation, fertility and the health condition of the species. The outcome of the thesis are the tables of all the species in the Arboretum, the tables of endangered species only, the tables of biometric data, the maps of the incidence of species and photographs. Key words: arboretum, Křtiny, inventory, endangered species of plants
OBSAH 1
Úvod a cíl práce ............................................................................................... 10
2
Literární přehled ............................................................................................... 11 2.1
2.1.1
Základní informace ............................................................................ 11
2.1.2
Historie .............................................................................................. 11
2.1.3
Význam.............................................................................................. 12
2.2
4
Arboretum Křtiny ..................................................................................... 12
2.2.1
Základní informace ............................................................................ 12
2.2.2
Historie .............................................................................................. 13
2.2.3
Současný stav .................................................................................... 14
2.2.4
Význam.............................................................................................. 14
2.2.5
Naučná stezka „Domácí dřeviny“ ..................................................... 14
2.2.6
Přírodní podmínky ............................................................................. 15
2.3
3
ŠLP „Masarykův les“ Křtiny .................................................................... 11
Stanovení stupně ohrožení ........................................................................ 15
2.3.1
Mezinárodní právní dokumenty ........................................................ 16
2.3.2
Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ....... 16
2.3.3
Červený seznam cévnatých rostlin České republiky ......................... 17
2.3.4
Červený seznam vzácných a ohrožených dřevin ČR ........................ 18
2.3.5
Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů .... 20
Metody a materiál ............................................................................................ 21 3.1
Fotografická dokumentace ........................................................................ 21
3.2
Poziční měření GPS přístrojem................................................................. 21
3.3
Tvorba mapových podkladů ..................................................................... 22
3.4
Dendrometrické měření ............................................................................ 24
3.5
Vytvoření seznamu ohrožených druhů ..................................................... 27
Výsledky a diskuze .......................................................................................... 28
4.1
Seznam chráněných druhů v Arboretu Křtiny .......................................... 28
4.2
Zastoupení jednotlivých a nejčetnějších čeledí ........................................ 30
4.3
Zhodnocení stupně ohrožení ..................................................................... 31
4.4
Dendrometrické měření ............................................................................ 32
4.5
Srovnání výsledků s floristickým soupisem J. Dvořáka ........................... 36
4.6
Zhodnocení početnosti bylin ..................................................................... 37
4.7
Seznam ohrožených druhů, které jsou v Arboretu Křtiny původní .......... 38
4.8
Zhodnocení zmlazení, plodnosti a zdravotního stavu ............................... 38
4.9
Příklad zpracovaných výsledků ................................................................ 39
5
Management ..................................................................................................... 42
6
Závěr ................................................................................................................ 44
7
Summary .......................................................................................................... 46
8
Seznam literatury ............................................................................................. 47 8.1
Bibliografické zdroje ................................................................................ 47
8.2
Elektronické zdroje ................................................................................... 48
8.3
Ústní sdělení ............................................................................................. 49
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Přehledová situační mapa, zdroj: mapy.cz ............................................ 13 Obrázek 2: Ortofoto snímek Arboreta Křtiny s naměřenými bodovými prvky ....... 24 Obrázek 3: Hospodářská mapa Arboreta Křtiny s naměřenými bodovými prvky ... 24 Obrázek 4: Měření výšky založené na podobnosti pravoúhlých trojúhelníků A).... 25 Obrázek 5: Měření výšky založené na podobnosti pravoúhlých trojúhelníků B) .... 25 Obrázek 6: Výška nasazení živé koruny .................................................................. 26 Obrázek 7: Duschekia alnobetula– listy a šištice .................................................... 40 Obrázek 8: Duschekia alnobetula– listy a jehnědy .................................................. 40 Obrázek 9: Mapový podklad s výskytem Duschekia alnobetula ............................. 41
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Seznam chráněných a ohrožených druhů v Arboretu Křtiny ................. 28 Tabulka 2: Zastoupení jednotlivých čeledí .............................................................. 30 Tabulka 3: Výsledky dendrometrického měření ...................................................... 32 Tabulka 4: Zhodnocení naměřených výšek.............................................................. 35 Tabulka 5: Zhodnocení nejvyšších a nejmenších naměřených hodnot .................... 36 Tabulka 6: Seznam chráněných bylin v Arboretu Křtiny (J. Dvořák, B. Fedorová) 36 Tabulka 7: Srovnání početnosti bylin (J. Dvořák, B. Fedorová) ............................. 37 Tabulka 8: Dendrometrické hodnoty Duschekia alnobetula ................................... 40
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Grafické zastoupení vybraných čeledí ......................................................... 31 Graf 2: Zhodnocení stupně ohrožení ........................................................................ 31
SEZNAM PŘÍLOH CD 1 Příloha č. 1: Mapa naučné stezky „Domácí dřeviny“ v Arboretu Křtiny Příloha č. 2: Červený seznam vzácných a ohrožených dřevin ČR Příloha č. 3A: Printscreen z GPS, Pathfinderu Office a ArcGisu Příloha č. 3B: Naměřená data z Trimble Juno ST a výsledné mapové podklady Příloha č. 4: Návod na elektrický dálkoměr Haglöf Příloha č. 5: Výsledky dendrometrického měření a lokality, kde probíhalo měření Příloha č. 6: Seznam všech druhů a seznam pouze chráněných druhů v arboretu Příloha č. 7: Fotografie Příloha č. 8: Souhrnně zpracované výsledky inventarizace v Arboretu Křtiny
1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Zadání bakalářské práce je Inventarizace ohrožených druhů rostlin na území Arboreta Křtiny. Arboretum se nachází přibližně 20 km od města Brna, na území Školního lesního podniku „Masarykův les“ Křtiny. Školní lesní podnik je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně a plní funkci účelovou, výchovnou, estetickou a hospodářskou. Je zde řešeno mnoho výzkumných úkolů pedagogy, lesníky a též studenty. V arboretu je evidováno na 800 taxonů dřevin včetně rozsáhlé sbírky vrb. Nachází se zde jeden z největších exemplářů severoamerického podražce velkolistého (Aristolochia macrophylla Lam.) a nejpozoruhodnější dřevinou je pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata Thunberg). Jsou zde evidovány ohrožené a vzácné druhy dřevin a bylin, které je potřeba chránit. Proto jsem si jako bakalářskou práci vybrala inventarizaci těchto druhů, čímž chci získat nové poznatky o jejich výskytu, počtu a zdravotním stavu, které by vedly k lepší ochraně. Ochrana rostlin a živočichů je velmi důležitá z následujících důvodů: estetického, etického a ekologického. Záštita je důležitá nejen v rámci jednotlivých států, ale i na mezinárodní úrovni. Ochrana prostředí, rostlin a živočichů v České republice vychází z následujících legislativních předpisů- zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Dále vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. Další důležité zdroje týkající se ochrany jedinců jsou červené seznamy a červené knihy. Cílem této práce je vytvořit seznam ohrožených druhů rostlin na zkoumaném území a vyhotovení map s lokalitami jejich výskytu. Dále změřit a zhodnotit základní biometrické údaje u dřevin spadajících do skupiny C1, C2 a C3. Jedná se o kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené taxony dle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky. Nakonec zhodnotit celkový stav ohrožených druhů a navrhnout management. Výsledky této práce by měly sloužit k vyhodnocení situace ohrožených druhů v Arboretu Křtiny, k poučení provozovatele o jejich výskytu, ochraně a péči.
10
2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 ŠLP „Masarykův les“ Křtiny 2.1.1 Základní informace Školní lesní podnik „Masarykův les“ Křtiny byl založen roku 1923. Výkonným ředitelem je v současné době Ing. Jaroslav Martínek, CSc. Lesní pozemky zaujímají rozlohu 10 260 ha, tvořící ucelenou část od severního okraje města Brna až k městu Blansku. Převládají zde především smíšené lesy, které se vyznačují značnou pestrostí a nachází se v nadmořských výškách, které se pohybují od 210 do 575 m. n. m. Průměrná roční teplota zde činí 7,5 °C a průměrné roční srážky dosahují 610 mm. Uplatňuje se tu podrostní hospodářství s velkým podílem přirozené obnovy (až 50 %). Nachází se zde 116 lesních typů a 4 lesní vegetační stupně. Až jedna třetina školního podniku se rozprostírá v oblasti CHKO Moravský kras. Na území dnešního podniku najdeme 19 přírodních rezervací, které zaujímají 8 % z celkové rozlohy. Přesná rozloha rezervací činí 862 ha. Na území podniku jsou celkem tři arboreta: v Řícmanicích, ve Křtinách a v Habrůvce (http://www.slpkrtiny.cz).
2.1.2 Historie Školní lesní podnik „Masarykův les“ Křtiny je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně a to od roku 1923, jak je již zmíněno výše. Pyšní se velmi bohatou historií a též faktem, že je nejstarším školním statkem v resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. O vytvoření školního statku již usiloval jeden z prvních rektorů na Vysoké škole zemědělské v Brně a to profesor Rudolf Haša. V roce 1922 Ministerstvo zemědělství ČSR přiznalo Vysoké škole zemědělské v Brně Lesní statek Adamov, přičemž profesor Josef Opletal byl zvolen do čela Správního výboru. V roce 1931 prezident T. G. Masaryk a Ministerstvo zemědělství ČSR schválili přejmenování Lesního statku Adamov na Školní lesní statek „Masarykův les“. V době první Československé republiky na akademické půdě působili tito profesoři: Rudolf Haša, Ferdinand Müller, Antonín Dyk, Josef Opletal, Josef Konšel, August Bayer a Alois Tichý. Ti všichni pracovali a uplatňovali svoje myšlenky a představy na školním podniku. V době okupace byl školní podnik pod správou Ředitelství státních lesů a statků v Hodoníně. Byly snahy o zrušení podniku, zůstal však zachován. Po osvobození tzn. v roce 1945, bylo vše navráceno do původního stavu. V roce 2000
11
se souhlasem Ministerstva zemědělství ČR byly všechny pozemky ŠLP Mendelovy univerzity převedeny do vlastnictví jako veřejné. To umožnilo otevření se světu a využití tohoto zařízení veřejností (http://www.slpkrtiny.cz).
2.1.3 Význam ŠLP „Masarykův les“ Křtiny slouží jako demonstrační zařízení lesnického a dřevařského hospodaření. Je to místo častých exkurzí, propagačních a prezentačních akcí. Též působiště výkonu praxí studentů Mendelovy univerzity. Je zde řešeno mnoho výzkumných úkolů pedagogy, lesníky a též studenty. ŠLP Křtiny plní funkci účelovou, výchovnou,
estetickou
a
hospodářskou.
Spolupráce
je
nejen
vnitrostátní,
ale i na mezinárodní úrovni. Spolupracuje se státy Evropské unie, Ruska, Číny i Latinské Ameriky. V roce 1997 se podnik stal držitelem ekologického certifikátu FSC, v roce 2003 certifikátu PEFC, poté držitelem certifikátu C-o-C a IKEA. To vše nás utvrzuje o vysoké úrovni a hodnotě tohoto zařízení. ŠLP se skládá ze tří polesí: Vranov u Brna, Habrůvka a Bílovice nad Svitavou. Podnik vlastní pilu v Olomoučanech, která slouží ke zpracování surového dřeva, také se zde
nachází
školkařské
středisko.
V Adamově
se
zase
nalézá
zařízení
pro sortimentaci, vagónování, dopravu kulatiny a též opravářské středisko. Ve Křtinách je středisko stavební, které se zabývá cestními a zednickými prácemi, také je zde sídlo výroby a servisu lesních strojů (http://www.slpkrtiny.cz).
2.2 Arboretum Křtiny Arboretum (lat. arbor = strom) je sbírka živých dřevin- dendrologická zahrada respektive, zvláštní botanická zahrada specializující se na výzkum a pěstění dřevin (http://cs.wikipedia.org).
2.2.1 Základní informace Jedná se o nejstarší a největší arboretum ŠLP „Masarykův les“ Křtiny, polesí Habrůvka, lesnický úsek Tipeček. Rozloha činí 23 ha z původních 100 ha, nadmořská výška se pohybuje od 450-520 m. Začlenění je následující: kraj Jihomoravský, okres Blansko a katastrální území Křtiny. Nachází se v těsné blízkosti CHKO Moravský kras, přesněji mezi městysi Křtiny a Jedovnice, přibližně 20 km severně od města Brna. Je zde evidováno 800 taxonů dřevin, z toho 100 kultivarů a kříženců vrb. Nejpozoruhodnější dřevinou je japonský pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata Thunberg). Celé arboretum je vyzdobeno více než 25 dřevěnými plastikami, 12
které vyrobili studenti Mendelovy univerzity. Arboretum je zpřístupněno veřejnosti každou sobotu a to po celou vegetační sezónu. Dny otevřených dveří se konají vždy začátkem října a na konci května. Pro studijní účely slouží arboretum po celý rok (http://www.slpkrtiny.cz).
Obrázek 1: Přehledová situační mapa, zdroj: mapy.cz
2.2.2 Historie Arboretum bylo založeno roku 1928 profesorem Augustem Bayerem, zakladatelem Dendrologického ústavu Lesnické fakulty tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně. Naučná stezka „Domácí dřeviny“ byla zřízena o rok později v období 1929-1930. Hlavní část výsadeb proběhla v letech 1928-1934. Výstavba hráze rybníka a jeho celkové zprovoznění proběhlo roku 1932. Nejstarší pěstební materiál pocházel z průhonických zahrad u Prahy. Sazební materiál profesor Bayer získával na svých cestách po celé Evropě. Další exempláře byly rozšiřovány vlastními výpěstky, ze sběru semen a výměnnými obchody. Arboretum se chlubí rozsáhlou sbírkou vrb, která byla založena docentem Jindřichem Chmelařem, který byl vedoucím Dendrologického ústavu a též Arboreta Křtiny. Dne 16. 2. 1995 byla založena Nadace prof. Augusta Bayera (dnes nadační fond), který má za cíl celkovou péči o arboreta, lesní palouky, přírodní rezervace na území ŠLP Křtiny a lepší zpřístupnění veřejnosti. Nynějším předsedou je profesor Jaroslav Koblížek. V roce 1996 byla dokončena a zpřístupněna veřejnosti naučná stezka „Domácí dřeviny“ (Karban, 2002). 13
V roce 2004 na základě dotace od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky ve výši 1 950 000 Kč bylo vybudováno nové oplocení Arboreta Křtiny. K nutné výměně oplocení bylo přistoupeno díky značným škodám od zvěře i nechtěných návštěvníků. Nový plot dosahuje výšky dvou metrů a jeho celková délka je 2 300 m (http://www.slpkrtiny.cz). V období 2009-2010 byl za podpory Evropské unie- Evropským fondem pro regionální rozvoj a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci operačního programu Životní prostředí obnoven rybník v arboretu Křtiny. Došlo k odbahnění, opravení rybníka, dále byla zpevněna hráz a výpustné zařízení. Též byly vytvořeny dvě nevypustitelné tůňky. Celkové náklady činily 3 155 385 Kč (informační tabule v Arboretu Křtiny, 2010).
2.2.3 Současný stav Odbornou správu nad arboretem vykonává Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie Mendelovy univerzity v Brně, zastoupena doc. Lubošem Úradníčkem. V rámci ŠLP „Masarykův les“ Křtiny se jedná o středisko zeleně a arboret, zastoupeno p. Annou Fojtíkovou (http://www.slpkrtiny.cz).
2.2.4 Význam Funkce arboreta je výchovná, estetická a slouží jako výukový objekt. Na tomto území probíhají vědecké práce a dále slouží k rodinné turistice. Je zde možnost navázání návštěvy jeskyní Na Výpustku, Rudického mlýna a propadání. Arboretum je na listu evropských botanických zahrad a arboret, patří mezi významné arboretum, tzv. lesoparkového typu. Na tomto území se nachází jeden z největších exemplářů severoamerického podražce velkolistého (Aristolochia macrophylla Lam.) (Průša, 2004).
2.2.5 Naučná stezka „Domácí dřeviny“ Naučná stezka byla vytvořena za podpory Nadace prof. A. Bayera roku 1996. Celková délka naučné trasy činí 2,5 km a skládá se z 23 zastávek. Na každé informační ceduli je návštěvník informován o popisu druhu, ekologických nárocích a rozšíření včetně názorné mapky. Stezka je zaměřena na naše autochtonní druhy dřevin, z nichž je zastoupeno na 120 druhů. Nacházejí se zde také dva památníky věnované A. Bayerovi (1882-1942), zakladateli tohoto arboreta a J. S. Preslovi (1791-1849), profesorovi mineralogie a zoologie na univerzitě v Praze (Kolibáčová a Úradníček, 1996). Mapa naučné stezky, viz příloha č. 1 této práce. 14
2.2.6 Přírodní podmínky Arboretum se nachází v oblasti krystalinika v jižní části Českého masivu. Geologickým podkladem je biotický granodiorit, ve východních částech jsou droby, v jižních částech též droby, dále břidlice a prachovce. Lze zde vylišit dva půdní typy: kambizem typická, subtyp mezotrofní, která patří do skupiny hnědých půd. Jedná se o hlinito-písčitou až písčitou půdu, středně hlubokou. Často je tmavě zbarvena, s typickým středním kambickým horizontem Bv, který je zbarven procesem braunifikace. Z humusových forem se vyskytuje mullový moder až mull. Tento půdní typ se nachází v severozápadní části a též ve svazích, přibližně na 60 % plochy. Druhým půdním typem je hnědozem luvická, která patří do skupiny ilimerizovaných půd. Jedná se o jílohlinitou, hlubokou půdu. V profilu se vyskytuje charakteristický horizont Bt- luvický, o šířce minimálně 15 cm a probíhá zde akumulace koloidních složek, tedy jílovitých minerálů. Pro diagnostiku tohoto půdního typu nám slouží horizont E- eluviální, vybělený a ochuzený o živiny. Humusová forma, která se zde vyskytuje je mullový moder. Tento půdní typ se vyskytuje na rovinatém terénu, kolem aluvia potoka a na úpatí svahů. Zaujímá tedy zbylých 40 % území, vystupuje do nadmořské výšky 460 m. Arboretum se nachází v nadmořské výšce od 450-520 m. n. m. Téměř jednu třetinu plochy zaujímá rovinaté údolí nivy kolem potoka. V jihovýchodní krajní části arboreta se nachází rybník. Většina svahů je orientována na východ. V údolí rozkládajícím se od severu k jihu je dlouhotrvající sněhová pokrývka, mrazy a proudí zde vlhký vzduch. Oblast z hlediska klimatického se dá hodnotit jako mírně teplá a suchá s mírně teplou zimou. Průměrná roční teplota je zde 6 °C. Vegetační období trvá 153 dní, tzn., kdy je průměrná teplota vyšší jak 10 °C. Množství srážek ve vegetačním období je 350 mm, suma srážek v zimním období je 235 mm a celkový úhrn srážek za rok činí 585 mm (Karban, 2002).
2.3 Stanovení stupně ohrožení K jednotlivým druhům bylin a dřevin byl dohledán stupeň ohrožení. Stupeň ohrožení indikuje u jednotlivých biologických druhů šanci na přežití. Při zařazování do kategorie se bere v potaz mnoho faktorů, nejen počet přeživších kusů, ale také přírůstky a úbytky v populaci během času, známé hrozby a možnosti odchovu v zajetí. 15
Ohrožené druhy jsou zaznamenány v červeném seznamu a druhy vyhynulé v černém seznamu (http://cs.wikipedia.org).
2.3.1 Mezinárodní právní dokumenty Ochrana druhů je na mezinárodní úrovni stanovena následujícími dokumenty, jedná se o CITES a Bernskou úmluvu. CITES (Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora) je úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Vědeckým orgánem CITES je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Výkonný orgán pro Českou republiku je Ministerstvo životního prostředí ČR (http://www.ochranaprirody.cz). Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, též zvaná Bernská úmluva- jedná se o jednu z nejvýznamnějších mezinárodních úmluv týkajících se ochrany přírody. Cílem této úmluvy je ochrana evropsky významných chráněných druhů živočichů, rostlin a jejich biotopů (http://www.ochranaprirody.cz).
2.3.2 Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Prvním zdrojem informací o stupni ohrožení druhů na národní úrovni byla vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. a její novela č. 175/2006 Sb., k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Paragraf 14 pojednává o seznamu a stupni ohrožení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Přičemž samotný seznam chráněných rostlin se nachází v příloze č. II této vyhlášky. Paragraf 15 objasňuje pojem ochrana ohrožených druhů. Jedná se o komplexní ochranu jejich stanovišť a bezprostředního okolí. Bezprostřední okolí je definováno jako prostor, který vytváří základní podmínky pro existenci populací a do něhož nelze zasahovat, aniž by rostlina na tento zásah nereagovala. Dále jsou zde rozebrány různé zásahy, ke kterým by nemělo dojít. Jedná se zejména o porušení hydrologicko-půdních poměrů, za ty se zejména považuje odvodňování, zavlažování, zásahy do vodotečí a manipulace s výškou hladiny vodních ploch. Dále zásahy do půdního horizontu, to znamená narušování drnu i hrabání steliva v lese. Za zásahy měnící chemismus prostředí se považuje hnojení organickými i průmyslovými hnojivy a používání jakýchkoli chemických přípravků, pokud nejde o zásah, který zajistí podmínky existence zvláště chráněných druhů rostlin. Zvláště chráněné druhy rostlin uvedené v příloze č. II, které jsou označovány jako škůdci, se nesmějí hubit. V případě nutného zásahu do prostředí či bezprostředního okolí zvláště chráněných druhů rostlin 16
je možno provést přenesení (§ 52 zákona) celých rostlin či jejich částí v jakémkoliv jejich vývojovém stádiu na náhradní stanoviště. K přenesení je nezbytná vyjímka z ochrany zvláště chráněného druhu podle § 56 zákona. Toto přenesení musí být písemně dokumentováno (Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb.).
2.3.3 Červený seznam cévnatých rostlin České republiky První seznam vyhynulých a ohrožených taxonů květeny České republiky pochází z roku 1979. Některé druhy bylo nutné v průběhu let z původního seznamu zcela vypustit či znovu zaznamenat a též bylo potřeba změnit kategorie ohrožení. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR (Holub a Procházka, 2000) byly vyhledány ohrožené druhy rostlin, které se nachází na území Arboreta Křtiny. Označení je použité tak, aby bylo srovnatelné s mezinárodním členěním IUCN (International Union for Conservation of Nature and Natural Resources)- Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů. Použité označení ohrožených druhů je následující: A Vyhynulé a nezvěstné taxony •
A1 Vyhynulé taxony (IUCN: extinct = EX)
Druhy, které se na našem území dlouhodobě neobjevují, tj. 25-50 let, dále druhy stenoektní, které vyhynuly na svých původně rozsáhlých lokalitách, díky úplné změně přírodních podmínek. •
A2 Nezvěstné (pravděpodobně vyhynulé) taxony (?EX)
Výskyt na známých lokalitách, není zaznamenán 20-30 let, ale je zde ještě možnost jejich znovuobjevení na dříve známých či dokonce nových lokalitách. •
A3 Nejasné případy vyhynulých a nezvěstných taxonů (?EX?)
Jedná se o různorodou skupinu, ve které se nachází druhy, které mají nejasný původ či nejasnou taxonomickou hodnotu v naší květeně. C Taxony v různém stupni ohrožené •
C1 Kriticky ohrožené taxony (critically endangered = CR)
Patří sem velmi vzácné a podstatně ohrožené druhy, s jednou až pěti lokálními populacemi, mizející v důsledku lidských aktivit. Populace jsou chudé na jedince, často jsou od sebe hodně vzdáleny. Též sem zařazujeme druhy, které byly dříve velmi hojné až hojné. Dnes jsou vzácné, vyskytuje se pouze 10 % jedinců z předchozí populace.
17
•
C2 Silně ohrožené taxony (endangered = EN)
Patří sem taxony s prokazatelným a postupným ústupem za poslední časové období. Dochází ke snižování velikosti, hustoty a počtu populací, dokonce mohou klesnout na 50 % původní velikosti. Dále sem patří populace s nízkým počtem stanovišť. Druhy, které jsou zařazeny do této kategorie, jim nehrozí vymizení, ale pokud nebudou ochraňovány, tak se mohou stát kriticky ohroženými. •
C3 Ohrožené taxony (vulnerable = VU)
Druhy prokazují trvalý ústup, avšak oproti minulé skupině je pomalejší a menší. Dochází k celkovému snížení hustoty populací, uvádí se až o 20-50 % oproti minulým stavům. •
C4 Vzácnější taxony vyžadující další pozornost (lowed risk = LR and data deficient = DD)
Do této kategorie jsou zařazeny druhy, které jsou vzácnější a nelze je zařadit do předchozích stupňů. Jedná se o druhy, u kterých se dá v budoucnu předpokládat ohrožení, díky různým omezujícím faktorům. Dále sem též patří druhy, o kterých je nedostatek ekologických, fytogeografických a taxonomických údajů a mohly by být ohroženými (Holub a Procházka, 2000).
2.3.4 Červený seznam vzácných a ohrožených dřevin ČR Červený
seznam
vzácných
a
ohrožených
dřevin
ČR
byl
uveřejněn
v Geobiocenologickém spisu, svazku č. 12. V seznamu se nachází všechny autochtonní druhy stromů, keřů, dřevitých lián, polokeřů a keříčků rostoucí na území ČR. Není zahrnut rod Rubus, který vyžaduje mnohem podrobnější studium. Pro vytvoření seznamu ohrožených druhů byly použity následující kritéria, která byla bodově ohodnocena: •
Trend vývoje početnosti populací druhu za posledních 100 let (odhadem)
Velmi silně klesající (pokles populace o 75 %), silně klesající (pokles o 50-75 %), středně klesající (pokles o 25-50 %), mírně klesající (pokles o méně než 25 %), setrvalý a rostoucí trend. •
Pravděpodobnost vyhynutí
50 % pravděpodobnost vyhynutí během 100 let nebo tří generací (podle toho co trvá méně), 20 % pravděpodobnost, 10 % pravděpodobnost, druh není v současnosti ohrožen, ale je závislý na ochranné péči a druh není nyní považován za ohrožený. 18
•
Počet lokalit
Velmi nízký (1-5), nízký (6-20), střední (desítky), vysoký (více než 100). •
Početnost populace, která je průměrná na všech lokalitách
Populace drobné s velmi nízkou početností jedinců (desítky), nízká početnost (desítky, místy stovky), střední početnost (stovky), vyšší početnost (více než 1 000 jedinců) a velmi vysoká početnost jedinců. •
Stupeň ohrožení biotopů
Velmi silně ohrožené, silně ohrožené, středně ohrožené, ohrožené, slabě ohrožené a stabilní- bez ohrožení. •
Stávající legislativní druhová a územní ochrana
Druhy, u kterých jsou populace územně chráněny (NP, CHKO, NPR, NPP, PR, PP, NATURA 2000), populace jsou jen částečně územně chráněny, populace není územně chráněna a druh, u něhož není chráněna žádná populace. •
Potencionální možnost poškození biotickými faktory (včetně člověka)
Druh silně poškozován přímou činností člověka, druh slabě poškozován a druh není přímo poškozován. Poslední dvě kategorie jsou pouze doplňkové. Celkové vyhodnocení stupně ohrožení dle součtu bodů ze základních i doplňkových kritérií je následující: A1, A2 dle skutečnosti o vyhynutí C1 19 a více bodů C2 16-18 bodů C3 13-15 bodů C4 10-12 bodů C5 nedostatek informací, nebylo bodově hodnoceno
Vyhodnocení všech chráněných dřevin ČR: Do kategorie kriticky ohrožených druhů (C1) patří 34 taxonů, do silně ohrožených druhů (C2) patří 30 taxonů, do ohrožených druhů (C3) 22 taxonů, zranitelných druhů (C4) je 20 taxonů, do poslední kategorie C5 patří 6 taxonů s pochybným původem a 6 taxonů, u nichž je nedostatek fytogeografických a taxonomických informací. Z této studie vyplývá, že 56,5 % našich dřevin patří do některé z kategorií ohrožených taxonů a 2,3 % jsou vyhynulé (Maděra a Úradníček, 2007). Seznam vzácných a ohrožených dřevin je uveden v příloze č. 2.
19
2.3.5 Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů Červené knihy (Red data book) vznikají na základě Červených seznamů. Jsou v podstatě obsáhlejší naučně-popularizované červené seznamy zahrnující ohrožené rostliny a živočichy na úrovni státní i celosvětové. Jsou nejsrozumitelnějším zdrojem informací o ohrožení jednotlivých druhů. U každého druhu je zaznamenán stupeň ohrožení dle IUCN (EX, ?EX, ?EX?, CR, EN, VU a LR), dle Červeného seznamu (A1, A2, A3, C1, C2, C3 a C4) a její příčiny ohrožení. Dále je uvedena obecná charakteristika druhu, její ekologické nároky a mapa rozšíření druhu. Je vydáno šest dílů této knihy, poslední vyšla v roce 2005 a jedná se o Červenou knihu biotopů České republiky (http://www.czp.cuni.cz). V rámci této práce byla použita Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR a to konkrétně svazek Vyšší rostliny, z roku 1999. Autorem je Jan Čeřovský.
20
3 METODY A MATERIÁL Přípravné práce se skládaly z vyhledání a nastudování doporučené literatury. Samotné terenní práce začaly na jaře roku 2010, první návštěva spočívala v rekognoskaci terénu podél hlavních cest a zhlédnutí důležitých míst v arboretu. Další návštěvy probíhaly v pravidelných intervalech. První část prací byla zaměřena především na bylinné patro, další část na stromové patro. Určování jednotlivých druhů probíhalo buď přímo v terénu, nebo byly exempláře nafoceny a určeny posléze. Dále byly ohrožené druhy zaměřeny GPS přístrojem a vyfotografovány. U stromů, které spadají do kategorie ohrožení C1, C2 a C3, byly změřeny i základní dendrometrické veličiny. Dále byla určena početnost, plodnost a zdravotní stav. Kancelářská práce znamenala stažení naměřených dat z GPS přístroje, tvorba mapových podkladů, přepsání výsledků dendrometrického měření do elektronické podoby, utřídění a úprava fotografií.
3.1 Fotografická dokumentace Při práci byl použit digitální fotoaparát od firmy Sony, konkrétní typ Super Steady Shot DSC-H2. Snaha byla zachytit celkový habitus, prýty, květy i plody. Při každé návštěvě arboreta byl zachycen aktuální stav vybraných dřevin a rostlin. Fotografické výstupy z práce jsou uvedeny v příloze č. 7, kde jsou vytvořeny složky jednotlivých ohrožených a chráněných druhů.
3.2 Poziční měření GPS přístrojem Cílem bylo zaznamenat polohu jednotlivých ohrožených druhů. Pro práci byl využit přístroj značky Trimble, typ Juno ST zapůjčený Ústavem geoinformačních technologií. Toto GPS zařízení používá pro mapovací práce software TerraSync. Použitý souřadnicový systém byl S-JTSK Krovak1. Přesnost měření ±7-10 m. První krok, je vložení mapového podkladu do GPS přístroje. Je dvojí možnost buď pomocí USB kabelu či Bluetooth. Zvolený postup je pomocí Bluetooth: zapne se GPS přístroj, zvolí se sekce nastavení Bluetooth, v podsekci zatrhnout Možnost propojení pro všechna zařízení a Viditelnost pro ostatní zařízení. Zapnout Bluetooth na PC i GPS, následně propojit obě zařízení. Následuje přenesení mapových podkladů, Arboretum.tiff i druhý soubor Arboretum.tfw. Na GPS se zvolí Start, Průzkumník, My documents, podkladová mapa je přenesena do složky TerraSync. Otevře se software 21
TerraSync, sekce Mapy, Vrstvy, Soubory pozadí, vybere se mapový podklad a výběr se potvrdí. Druhým krokem je spustit software TerraSync, umožnit přímý výhled na oblohu, zkontrolovat stav a konfigurovat GPS. Sběr dat znamená: vytvoření nového datového souboru, sběr bodových, liniových či plošných prvků a ukončení sběru dat. • Vytvoření nového datového souboru: sekce Data, podsekce Nový, název souboru a nakonec zvolit Vytvořit. Tímto se vytvořil nový soubor pro sběr dat a může se zahájit měření. • Postup měření: Data, Sbírat, vybrat měřený prvek, Vytvořit. Je možnost přidat komentář k aktuálně měřenému prvku a potvrdit OK. • Sběr prvků bodových: Pokud je zaměřován bodový prvek, zůstane se stát v klidu na daném místě. TerraSync zaznamená počet měřených poloh. GPS pozice jsou přijímány, ty se zprůměrují a získá se výsledná poloha měřeného bodového prvku. Kontrolou zda TerraSync zaznamenává pozice GPS je ikona píšícího pera na liště. Číslo vedle ikony zobrazuje, kolik pozic bylo zaznamenáno pro jednotlivý prvek. • Sběr prvků liniových: Na zaměření takového prvku se sleduje daná linie. TerraSync zaznamená pozice podle nastaveného intervalu, který je přednastavený na hodnotu, jenž byla zapsána při vytvoření v knihovně prvků. Měřené pozice formují liniový prvek. • Sběr plošných prvků: Daná plocha se musí obejít po celém obvodu, první a poslední pozice se automaticky spojí a tím se vytvoří plocha. • Ukončení sběru prvků: na obrazovce se klikne na tlačítko Zavřít, systém se zeptá, zda má být opravdu ukončen a potvrdí se Ano. V sekci Data, Manažer souborů, dané složky mohou být upravovány (přejmenovávány, smazány, atd.). Výsledky měření jsou uvedeny v příloze č. 3B.
3.3 Tvorba mapových podkladů Z území arboreta mi byly poskytnuty Ústavem geoinformačních technologií následující mapové podklady: hospodářská mapa (elaborát LHP) a ortofoto snímek čili letecký ortogonalizovaný snímek v souřadnicovém systému S-JTSK Krovak East North. Poté co jsou nasbírány data do GPS přístroje následuje jejich přenos a zpracování: GPS se propojí pomocí USB kabelu s PC, spustí se software GPS Pathfinder Office. 22
Postup je následující: zvolí se sekce Utilities, Data Transfer. Dále tlačítko Add, Data Files, otevře se výběrové okno Open, ze seznamu pro přenos se vyberou všechny soubory. Zkontroluje se cílový soubor pro přenos. Klikne se na tlačítko Transfer All. Soubor je přenesen do PC. Objeví se zpráva se souhrnem informací o přenosu. Nakonec je aplikace ukončena tlačítkem Close. Další krok je převedení dat do GIS. Vybere se menu Utility, Export. Určí se cílová složka, dále zvolit Choose an Export Setup: vybrat Sample EsriShapefile Setup a kliknout na Properties. V Properties je třeba nastavit Attributes, Coordinate system, Position Filter a Units. Následuje konečné zpracování mapových podkladů v programu ArcGis, verze 9.3. Otevře se program a objeví se nabídka, zvolí se A new empty map, protože bude vytvářen nový projekt. Zvolí se souřadnicový systém: položka Layers - Properties - Select a coordinate system - Predefined - Projected Coordinate System - National Grids - S-JTSK Krovak EastNorth. Nakonec se vše potvrdí tlačítkem OK. Dále pomocí tlačítka Add Data na liště záložek přidáme podkladové mapy: arboretum.tif, hm_slp.tiff a naměřené pozice chráněných a ohrožených druhů v Arboretu Křtiny. Po přidání se nám vše objeví pod záložkou Layers. Nyní je třeba zprůhlednit jeden mapový podklad, aby na ortofoto snímku prosvítala hospodářská mapa ŠLP Křtiny. Označí se hospodářská mapa - PTM - Properties - záložka Display - Transparency a zvolíme např. hodnotu 55 %. Dále se dvakrát klikne na naměřený prvek bodový, liniový či plošný - Symbol Selector - vybere se příslušný symbol, jeho velikost a barva. Nyní je mapa ve finální podobě. Pro převod do jiného formátu se použije: File - Export map - zvolí se složka pro uložení, název a požadovaný formát výstupu. K prvkům, u kterých bylo provedeno dendrometrické měření bylo přidáno číselné označení. Na liště záložek se zvolí View - Toolbars - Draw. Tímto je přidána lišta kreslení. Pro označení měřeného jedince se vybere požadovaný symbol, např. Callout. Přidá se k prvkům na mapě a popíše. Někteří zkoumaní jedinci se nacházeli blízko sebe a na mapových podkladech je zaměřen pouze jeden bod, protože GPS přístroj neměří s takovou přesností. Jednotlivé PrintScreeny z GPS, Pathfinderu Office i ArcGisu jsou uvedeny v příloze č. 3A.
23
Obrázek 2: Ortofoto snímek Arboreta Křtiny s naměřenými bodovými prvky
Obrázek 3: Hospodářská mapa Arboreta Křtiny s naměřenými bodovými prvky
3.4
Dendrometrické měření Cílem bylo změřit a zaznamenat výšku, výčetní tloušťku, výšku nasazení koruny
a šířku koruny ohrožených druhů dřevin (C1, C2 a C3). Pomůcky byly zapůjčeny Ústavem hospodářské úpravy lesů. Výška stromů (h) se měří v metrech, je to kolmá vzdálenost mezi dvěma rovnoběžnými rovinami vedenými kolmo na podélnou osu kmene v patě kmene a ve vrcholu. Pro měření výšky byl použit výškoměr pracující na podobnosti pravoúhlých trojúhelníků a elektronický. Při zpracování bylo použito obou typů. Postup při měření pomocí přístroje Silva Clino Master je následující: pomocí laserového dálkoměru Nikon Vision, laser 800, 6 x 216° waterproof je určena odstupová 24
vzdálenost (obvykle 15, 20, 30 m), tak aby ze zvoleného místa bylo vidět na patu a vrchol stromu. Nejprve se zacílí na vrchol stromu, dostane se hodnota h1, poté se zacílí na patu stromu, výstupem je hodnota h2. Obě hodnoty se sečtou h1 + h2 = h, to je v případě, že stojíme ve stejné úrovni jako měřený objekt. Pokud stojíme pod úrovní měřeného objektu, tak platí h1 - h2 = h.
Obrázek 4: Měření výšky založené na podobnosti pravoúhlých trojúhelníků A)
h = L (tg α1 + tgα α2) = h1 + h2
Obrázek 5: Měření výšky založené na podobnosti pravoúhlých trojúhelníků B)
h = L (tg α1 - tgα α2) = h1 – h2 Elektronický dálkoměr byl použit značky Haglöf. Výhodou elektronických dálkoměrů
je,
že
měření
může
probíhat
z jakékoli
odstupové
vzdálenosti,
která je změřena laserovým dálkoměrem. Vzdálenost však musí být taková, ze které je dobře viditelná pata i vrchol stromu. Zaměří se na patu i vrchol stromu a dostává se celková výška. Podrobný návod je uveden v příloze č. 4. Výčetní tloušťka (d1,3) je měřena v centimetrech a je definována jako kolmá vzdálenost dvou tečen vedených rovnoběžně v protilehlých bodech obvodu průřezem. Je zjišťována ve výšce 1,3 m. Pokud však jedinec nedosahuje výšky 1,3 m a více, tak se tloušťka měří v kořenovém krčku. Asi tak 3 cm nad půdním povrchem. Měření 25
se provádí průměrkou, konkrétně bylo užito taxační průměrky s dílky po 0,5 cm s celkovým rozsahem 60 cm. Zásady měření: průměrka musí mít správnou a čitelnou stupnici, pohyblivé rameno musí po pravítku hladce klouzat, průměrka se ke kmeni přikládá ve třech bodech, pohyblivé rameno průměrky musí být přesně kolmé k pravítku, průměrka se musí přikládat kolmo k podélné ose kmene a rameno průměrky musí být delší než polovina tloušťky kmene. Hlavní chyba při měření vzniká tím, že je průměrka přiložena šikmo ke kmeni, tudíž je nutno zabezpečit, aby měřidlo bylo vždy přiloženo kolmo k podélné ose kmene. U stromů velkých dimenzí se tloušťky musí odvodit z obvodu kmene, jenž lze změřit např. svinovacím kovovým metrem. Vzorec pro výpočet tloušťky z obvodu je o = 2πR ⇒ 2R = o/π ⇒ d = o/π. Nasazení živé koruny je definováno jako svislá vzdálenost mezi počátkem živé koruny (první živou větví, která je součástí živé koruny) a horizontální rovinou paty kmene. Jednotkou měření jsou metry. Za nasazení živé (zelené) koruny se považuje u jehličnanů výška přeslenu, ve kterém jsou alespoň dvě živé větve a pokud je tento přeslen součástí víceméně souvislé koruny (viz obrázek níže). V případě, kdy je přeslen se dvěma živými větvemi zřetelně oddělen od výše položené zelené koruny, pak se jako nasazení bere až začátek souvislé zelené koruny. U listnatých stromů se za spodní okraj živé koruny považuje místo prvního rozdvojení osy kmene či místo, kde začíná souvislá živá koruna. Přitom se nebere zřetel na jednotlivé menší větve nebo vlky vyrůstající na kmeni pod korunou (http://oryx.mendelu.cz).
Obrázek 6: Výška nasazení živé koruny
Průměr koruny je měřen kolmým průmětem koruny na zem. Jednotkou měření jsou metry. U elipčitých a nepravidelných korun je průměr koruny stromu charakterizován jako průměr dvou na sebe kolmých průměrů, v mapě zobrazen jako průměr kružnice náležící k bodové značce (http://oryx.mendelu.cz). V příloze č. 5 jsou uvedeny výsledky dendrometrického měření.
26
3.5 Vytvoření seznamu ohrožených druhů Vedoucím mé práce mi byly dány materiály pro vytvoření seznamu ohrožených druhů. Jedná se o Seznam bylin zjištěných v Arboretu Křtiny a autorem je Josef Dvořák. Jedná se o jediný publikovaný zdroj dat bylinného patra v dané lokalitě. Další poskytnutý zdroj informací je publikace Naučná stezka „Domácí dřeviny“, jejímž autorem je doc. Luboš Úradníček a kol. Nakonec bylo využito matriálů od Ing. Petra Jelínka, který mi poskytl soubor v MO Excel s druhy vyskytujícími se v arboretu. Tento soubor byl doplněn, upraven a výsledkem je seznam, který je v příloze č. 6 této práce. Ve výsledné tabulce ohrožených druhů v arboretu je popsán latinské a české jméno druhu, dále je uvedena forma, stupeň ohrožení a autoři, kteří potvrdili výskyt daného druhu. Stupeň ohrožení byl doplněn dle literatury, která je uvedena výše.
27
4 VÝSLEDKY A DISKUZE 4.1 Seznam chráněných druhů v Arboretu Křtiny
Helianthemum grandiflorum subsp. grandiflorum S. Iris sibirica L. Juniperus communis subsp. alpina (Neilr.)
Orchidaceae Rosaceae Cornaceae Rosaceae Orchidaceae Thymelaeaceae Thymelaeaceae Brassicaceae Fabaceae Betulaceae Empetraceae Ericaceae Euphorbiaceae Amaryllidaceae Fabaceae
Fedorová 2010
Pinaceae Rosaceae Ericaceae Ericaceae Berberidaceae Betulaceae Betulaceae Araceae
Úradníček 1996
Abies alba Mill. Amygdalus nana L. Andromeda polifolia L. Arctostaphylos uva-ursi L. Berberis vulgaris L. Betula carpatica Willd. Betula nana L. Calla palustris L. Cephalanthera longifolia (L.) Fritsch. Cerasus fruticosa Pallas Cornus mas L. Cotoneaster integerrimus Med. Dactylorhiza majalis (Rchb.) P. F. Hunt S. Daphne cneorum L. Daphne mezereum L. Dentaria enneaphyllos L. Dorycnium herbaceum Vill. Duschekia alnobetula (Ehrh.) C. Koch Empetrum hermaphroditum Hagerup Erica herbacea L. Euphorbia amygdaloides L. Galanthus nivalis L. Genista germanica L.
Čeleď
C4a C1, §1, ČK C2, §3 C2, §2 C4a C4b C2, §2 C3, §3
X X X X X X X
X
X X X X X X X X
C3, §3, CITES
X
X
Stupeň ohrožení
Jelínek 2008
Latinský název
Dvořák J. 1974 - 1976
Tabulka 1: Seznam chráněných a ohrožených druhů v Arboretu Křtiny
X
C2 C4a, §3 C4a C3, §3, CITES C1, §1, ČK C4a C4a C3
X X X X
X X X X
X
X X X X
C2
X
X
C2, §3
X
X
C3, §3 C4 C3, §3, CITES C1, §3
X
X X X X
Cistaceae
C1, §1
Iridaceae
C3, §2
Cupressaceae
C1, §2
X X X
X
X X
X X
X X
X 28
Juniperus communis subsp. communis L. Ledum palustre L. Leucojum vernum L. Lonicera caprifolium L. Malus sylvestris Mill. Neottia nidus-avis (L.) Nymphaea alba L. Oxycoccus palustris Pers. Phyteuma orbiculare L. Pinus rotundata Link. Platanthera bifolia (L.) Pyrus pyraster (L.) Burgsdorf Quercus cerris L. Quercus polycarpa Schur. Rosa arvensis Hudson Rosa gallica L. Rosa jundzillii Besser Rosa pimpinellifolia L. Rosa sherardii Davies Salix appendiculata Vill. Salix bicolor Willd. Salix daphnoides Vill. Salix hastata L. Salix lapponum L. Salix myrtilloides L. Salix nigricans Sm. Salix repens L. Salix rosmarinifolia L. Sorbus aria (L.) Crantz Sorbus sudetica (Tausch) Bluff Sorbus torminalis (L.) Crantz Spiraea salicifolia L. Staphylea pinnata L. Taxus baccata L. Trollius altissimus Crantz Ulmus laevis Pallas Ulmus minor Mill. Viburnum lantana L. Viscum album L.
Cupressaceae Ericaceae Amaryllidaceae Caprifoliaceae Rosaceae Orchidaceae Nymphaeaceae Vacciniaceae Campanulaceae Pinaceae Orchidaceae Rosaceae Fagaceae Fagaceae Rosaceae Rosaceae Rosaceae Rosaceae Rosaceae Salicaceae Salicaceae Salicaceae Salicaceae Salicaceae Salicaceae Salicaceae Salicaceae Salicaceae Rosaceae Rosaceae Rosaceae Rosaceae Staphyleaceae Taxaceae Ranunculaceae Ulmaceae Ulmaceae Caprifoliaceae Loranthaceae
C3 C3, §3 C3, §3 C3 C2 C4a, CITES C1, §2 C3, §3 C2, §3 C3 C3, §3, CITES C4a C2 C4b A1, ČK C3 C3 C2 C2 C1, §2 C1, §1, ČK C3 C2 C2, §1 C1, §1, ČK C1, §1 C1, §3 C3 C4a C1, §1, ČK C4a C3 C3 C3, §2 C3, §3 C4a C4a C4a C4a
X X
X
X
X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X X X X X X
X X
X
X
X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
Seznam ohrožených a chráněných taxonů v Arboretu Křtiny je tvořen 66 druhy. Následují poznámky k vybraným druhům, které jsou uvedeny v seznamu výše. Ve výčtu je uvedena Arctostaphlos uva-ursi. Ten exemplář, který je označen cedulkou, 29
v horní části arboreta letos poprvé plodil. Díky plodům se poznalo, že se jedná o jiný druh. V současné době je determinován na Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Dalším druhem k objasnění je Spiraea salicifolia. Keř místy tvoří směs se Spiraea douglasii, v inventarizaci je vše souhrnně označeno jako S. salicifolia. Na nově vybudovaném vřesovišti se pravděpodobně nachází Empetrum hermafroditum. Rostlina ještě neplodila, předpokládá se však, že se jedná o tento chráněný druh. V současné době by měl být druh správně označen jako Empetrum sp.
4.2 Zastoupení jednotlivých a nejčetnějších čeledí Tabulka 2: Zastoupení jednotlivých čeledí
Jednotlivé čeledě Amaryllidaceae Araceae Berberidaceae Betulaceae Brassicaceae Campanulaceae Caprifoliaceae Caryophyllaceae Cistaceae Cornaceae Cupressaceae Empetraceae Ericaceae Euphorbiaceae Fabaceae Fagaceae Fumariaceae Iridaceae Loranthaceae Nymphaeaceae Orchidaceae Pinaceae Ranunculaceae Rosaceae Salicaceae Staphyleaceae Taxaceae Thymelaeaceae Ulmaceae Vacciniaceae
Počet druhů 2 1 1 3 1 1 2 1 1 1 2 1 4 1 2 2 1 1 1 1 4 2 14 1 9 1 1 2 2 1
30
Graf 1: Grafické zastoupení vybraných čeledí
Celkem je evidováno 30 čeledí a z grafického znázornění vyplývá, že nejvíce zastoupeny jsou čeledě Ranunculaceae a Salicaceae. Dále i čeledě Orchidaceae a Ericaceae.
4.3 Zhodnocení stupně ohrožení
Graf 2: Zhodnocení stupně ohrožení
Při hodnocení stupně ohrožení nejčastěji vyskytující se hodnota byla C3- ohrožené taxony. V této kategorii bylo celkem zastoupeno na 22 druhů. Dalším nejčetnějším stupněm byly C4- vzácné taxony vyžadující další pozornost. V počtu 17 druhů. C2- silně ohrožené taxony byly zastoupeny v počtu 13. Nejméně početná kategorie je C1- kriticky ohrožené taxony. Zde se vyskytovalo celkem 12 druhů.
31
4.4
Dendrometrické měření
3,0
1A
Taxus baccata
C3, §2
5,0
1B 1C 1D 1E 1F 1G 1H
Taxus baccata Taxus baccata Pinus rotundata Pinus rotundata Pinus rotundata Taxus baccata Taxus baccata
C3, §2 C3, §2 C3 C3 C3 C3, §2 C3, §2
4,8 7,3 19,3 18,0 20,0 5,6 3,6
1CH
Taxus baccata
C3, §2
6,5
1I
Taxus baccata
C3, §2
7,3
1J 1K 1L 1M 1N 1Ň 1O 1P
Taxus baccata Quercus cerris Quercus cerris Quercus cerris Quercus cerris Quercus cerris Taxus baccata Taxus baccata
C3, §2 C2 C2 C2 C2 C2 C3, §2 C3, §2
6,2 25,2 5,8 3,0 3,6 2,5 5,3 3,6
1Q
Taxus baccata
C3, §2
4,8
1R
Taxus baccata
C3, §2
6,9
1Ř
Taxus baccata
C3, §2
3,5
1S 1Š 1T 1Ť 1U 1V
Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata
C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2
6,6 5,9 4,2 3,4 3,4 6,8
3,5; 1,7
0,5
0,7
0,5
8,0
1,5 1,5 6,8 4,8 6,8 1,8 0,6
3,2 4,0 2,0 2,5 1,9 3,2 5,6
1,6
5,3
1,0
6,6
13; 12,7; 8,6; 10,2 6,3; 5,5 4,5; 7,5; 8 19 15 18 5; 6; 7,5 5; 4; 6; 3,5 13; 14; 8,5; 9,5 14; 17,3; 10; 3,6 11,5; 9,5 70 7,2 2,2 3,5 2 5; 6; 8; 5; 7,5 12; 20; 10; 8 16; 9; 8,5; 8,7; 6,5 16; 13; 13; 14,5; 12 12; 11; 11,6; 10; 8; 6 16 11; 10; 6,5 13; 9 9 11,5; 6,5 16; 15; 12
Špatný zdravotní stav
Výška [m]
C1, §2
Průměr koruny [m]
Stupeň ohrožení
Salix appendiculata
Výška nasazení koruny [m]
Druh
1.
Výčetní tloušťka [cm]
Lokalita
Tabulka 3: Výsledky dendrometrického měření
1,9 4,8 6,5 11,8 1,6 3,1 1,3 2,0 1,0 1,2 1,0 1,2 1,3 3,2 8,0 0,6
5,6
1,0
6,6
0,5
9,0
1,8 1,7 1,6 0,9 6,7 1,7
7,0 5,8 6,7 4,8 5,0 7,1
X X X X X
32
1W 1X 1Y 1Z 1Ž 11A 11B 11C 11D 11E 11F 11G 11H 11CH 11I 11J 11K
Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata Taxus baccata
C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2 C3, §2
4,3 5,1 5,2 3,6 3,8 6,3 4,9 4,3 6,0 6,6 6,8 7,5 6,2 5,9 3,0 5,0 4,9
Rosa gallica
C3
2,5
Rosa sherardii
11P 11Q 11R 11Ř 11S 11Š 11T 11Ť 11U 11V
Quercus cerris Quercus cerris Quercus cerris Quercus cerris Quercus cerris Rosa arvensis Quercus cerris Quercus cerris Quercus cerris Quercus cerris Quercus cerris Quercus cerris Quercus cerris Quercus cerris Taxus baccata Taxus baccata
C2 C2 C2 C2 C2 C2 C2 C2 C2 C2 C2 C2 C2 C2 C2 C3, §2 C3, §2
3,0 0,8 0,4 1,3 1,9 3,4 1,1 1,5 2,3 2,0 16,8 2,8 26,7 28,8 26,7 0,3 4,5
11W
Taxus baccata
C3, §2
3,5
11X
Taxus baccata
C3, §2
5,5
11Y
Taxus baccata
C3, §2
3,5
11Z
Taxus baccata
C3, §2
8,5
11Ž 12A
Staphylea pinnata Staphylea pinnata Juniperus communis subs. alpina
C3 C3
2,1 1,7
25 14,5 24 14 16 16; 12 13,8 13 10,5 9,5; 5,5; 3,5 11; 10; 5,5 14 8 18,2 11,6 11; 10,5 10 3,5; 3,5; 3,5; 1,5; 1 1,5 0,6 0,4 1 1 3,5 0,7 1 1,6 2,10 20,5 4,2 64 83,7 64 1 5,5; 3; 3 11,5; 7; 5; 4; 4,2 5,3 7,1; 4,5; 3,5; 3,5 15,5; 9,4; 8; 7,4,6 2 1
C1, §2
0,6
0,5; 1
11L 11M 11N 11Ň 11O
0,4 1,4 0,5 0,4 0,5 1,8 1,8 0,6 1,2 0,3 1,4 2,0 1,2 1,3 1,0 1,3 0,6
4,6 4,6 6,2 3,8 4,0 6,2 4,6 2,5 3,2 3,6 4,9 3,0 2,2 2,9 3,7 3,8 3,0
1,5
1,5
1,5 0,4 0,5 0,6 1,2 1,2 0,5 1,1 1,3 1,0 10,5 1,3 11,0 10,8 11,0 0,1 1,6
1,0 0,5 X 0,4 X 1,0 X 0,9 2,0 1,0 0,6 0,7 1,0 7,0 2,0 7,0 14,0 10,0 0,3 3,0
1,8
6,0
2,0
1,5
1,6
3,0
1,6
7,5
1,4 1,4
1,6 0,8
-
0,8
33
12B Rosa pimpinelifolia Rosa 12C pimpinellifolia Amygdalus nana Cerasus fruticosa 6x Sorbus sudetica Juniperus 2A. communis Juniperus 2B communis Juniperus 2C communis Juniperus 2D communis Juniperus 2E communis Juniperus 2F communis Juniperus 2G communis Juniperus 2H communis Juniperus 2CH communis Malus sylvestris 3. Juniperus 3A communis 3B Betula nana 3C Betula nana 3D Betula nana 3E Betula nana 3F Betula nana 3G Betula nana Duschekia alnobetula Salix myrtilloides 3H Betula nana 3CH Betula nana 3I Pinus rotundata 3J Pinus rotundata 3K Salix daphnoides 3L Salix daphnoides 3M Salix daphnoides Salix rosmarinifolia Salix bicolor Salix hastata
C2
1,0
1,6
0,4
0,5
C2
0,5
0,4
0,2
0,3
C1, §1, ČK
0,3
1
0,2
0,2
C2
0,7
1, 5
0,1
0,4
C1, §1, ČK
3,4
3,5
1,6
2,6
C3
6,4
5,1; 5,3; 1,5
1,2
1,5
C3
1,3
1
0,4
0,4
C3
1,3
1
0,3
0,4
C3
4,6
4,5
1,0
0,9
C3
6,3
6,1
1,3
1,2
C3
4,6
5,1; 4,4; 5,3
0,9
2,8
C3
1,3
1,3
0,4
0,4
C3
1,2
1,2
0,3
0,3
C3
1,4
1,3
0,4
0,4
C2
12,9
13
1,6
7,0
C3
7,8
-
-
2,5
C2, §2 C2, §2 C2, §2 C2, §2 C2, §2 C2, §2
0,8 0,6 0.7 0,8 0,9 0,5
1,2 1 1,1 1,2 1,5 0,9
-
1,6 1,5 1,5 1,6 1,7 1,4
C2
4,3
4,3
1,3
4,0
C1, §1, ČK C2, §2 C2, §2 C3 C3 C3 C3 C3
0,3 0,9 0,6 15,8 6,5 5,9 18,8 22,9
0,3 0,5 0,4 42 10 58 30 25
0,1 0,3 0,2 8,8 1,2 3,0 2,5 6,8
0,3 0,4 0,6 5,0 2,6 4,0 5,0 4,5
C3
1,6
1,5
0,6
0,5
C1, §1, ČK C2
0,9 1,2
1,4 1,6; 2,5
0,2 -
0,3 1,9
X X X
34
3N
Salix repens Salix nigricans
C1, §3 C1, §1
1,7 8,1
3O
Salix nigricans
C1, §1
9,0
3P 3Q 3R 3Ř 3S 3Š 3T 3Ť 3U 3V 3W 3X 3Y 3Z 3Ž 31A 31B 31C 31D 31E 31F 31G 31H
Salix nigricans Salix nigricans Salix nigricans Salix nigricans Salix nigricans Salix nigricans Salix lapponum Salix lapponum Salix lapponum Pinus rotundata Pinus rotundata Pinus rotundata Pinus rotundata Pinus rotundata Pinus rotundata Pinus rotundata Pinus rotundata Pinus rotundata Pinus rotundata Pinus rotundata Pinus rotundata Pinus rotundata Pinus rotundata
C1, §1 C1, §1 C1, §1 C1, §1 C1, §1 C1, §1 C2, §1 C2, §1 C2, §1 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3 C3
7,5 6,0 8,0 8,0 8,0 8,0 0,3 0,3 0,3 23,5 6,5 6,0 20,0 20,0 17,0 19,5 5,5 16,0 17,0 18,0 19,0 7,0 16,0
1,2 20, 12, 10, 8, 9 13, 12, 8, 7, 6, 5, 5 9, 5 15, 13, 7,5; 4, 5 13, 11 13, 10, 9 11, 5, 5, 4 15, 10, 7, 6,5 0,5 0,5 0,5 39, 39 13 10 23 31 38 39 18 37 33 34 35 18 36
-
1,3 6,0
-
4,5
2,0 4,0 4,5 4,0 3,5 4,0 0,1 0,1 0,2 0,1 0,1 0,1 6, 5 6, 5 3,0 1,7 3,0 1,5 5,5 4,0 5,0 4,5 8,0 5,5 4,5 6,8 3,5 2,5 X 3,5 5,0 5,0 5,0 4,0 4,5 6,0 7,0 4,0 2,0 X 6,5 3,0
Vysvětlivky k popisu výskytu jednotlivých druhů (tzn. označení 1A-31H) jsou následující: první lokalita zaujímá hlavní část arboreta. Druhá oblast popisuje skupinu jalovců u Preslova památníku. Poslední lokalita se nachází v dolní části arboreta, v aluviu potoka. Mapu s vylišenými plochami lze najít v příloze č. 5. Celkem bylo změřeno a následně v terénu označeno 130 jedinců.
Tabulka 4: Zhodnocení naměřených výšek
stromek nízký strom středně vysoký vysoký velmi vysoký
Výška [m] do 7 m 7-15 m 15-25 m 25-50 m přes 50 m
Počet kusů 95 13 17 4 0
Z předcházející tabulky vyplývá, že v rámci zkoumaného území se nejvíce vyskytují dřeviny do výšky 7 m, dále jsou četné středně vysoké stromy od 15-25 m. 35
Klasifikace pro zhodnocení naměřených výšek je přebrána z publikace Naučná stezka „Domácí dřeviny“ (Kolibáčová a Úradníček, 1996).
Tabulka 5: Zhodnocení nejvyšších a nejmenších naměřených hodnot
Nejmenší výška Největší výška Nejmenší tloušťka v kořenovém krčku Největší výčetní tloušťka
Taxus baccata 0,3 m Quercus cerris 28,8 m Salix myrtilloides 0,3 cm Quercus cerris 83,7 cm
Quercus cerris, jak je vidět z tabulky, dosahuje největší výšky i výčetní tloušťky. Naopak Taxus baccata dosáhl nejmenší výšky a Salix myrtilloides nejmenší tloušťky v kořenovém krčku.
4.5 Srovnání výsledků s floristickým soupisem J. Dvořáka
Calla palustris Cephalanthera longifolia Dactylorhiza majalis Dentaria enneaphyllos Euphorbia amygdaloides Iris sibirica Leucojum vernum Neottia nidus-avis Phyteuma orbiculare Platanthera bifolia Trollius altissimus
ďáblík bahenní okrotice dlouholistá (mečolistá) prstnatec májový kyčelnice devítilistá pryšec mandloňovitý kosatec sibiřský bledule jarní hlístník hnízdák zvonečník hlavatý vemeník dvoulistý úpolín nejvyšší
Fedorová B. 2010
Český název
Latinský název
Dvořák J. 1974 - 1976
Tabulka 6: Seznam chráněných bylin v Arboretu Křtiny (J. Dvořák, B. Fedorová)
X X X X X X X X X X X
X X X X X X X X X X X
V období roku 2010 bylo v rámci této práce nalezeno na území Arboreta Křtiny 13 chráněných bylin. Ve floristickém soupisu J. Dvořáka z let 1974-1976 bylo zaznamenáno 30 chráněných druhů. V předcházející tabulce je výčet 11 druhů, které byly determinovány v obou inventarizacích.
36
4.6 Zhodnocení početnosti bylin Tabulka 7: Srovnání početnosti bylin (J. Dvořák, B. Fedorová)
Latinský název Aethusa cynapium subsp. cynapioides Antennaria dioica Bromus arvensis Bromus ramosus Calla palustris Carex flava Carex paniculata Cephalanthera longifolia Crepis praemorsa Dactylorhiza majalis Dentaria enneaphyllos Epilobium palustre Epipactis helleborine Eriophorum latifolium Euphorbia amygdaloides Helianthemum canum Helianthemum grandiflorum subsp. grandiflorum
Výskyt
Dvořák J. 1974 - 1976
ojediněle
X
ojediněle ojediněle roztroušeně
X X X
ojediněle
X
ojediněle ojediněle vzácně ojedinělevzácně roztroušeně roztroušeně ojediněle vzácně dosti hojně roztroušeně roztroušeně
X X X
X X X X X X X
dosti hojně
X
Isopyrum thalictroides Knautia dipsacifolia Leucojum vernum Listera ovata Matteuccia struthiopteris Menyanthes trifoliata Neottia nidus-avis Nymphaea alba Phyteuma orbiculare
ojediněle roztroušeně ojediněle vzácně ojediněle ojediněle ojediněle
X X X X X X X
roztroušeně ojedinělevzácně ojediněle roztroušeně ojediněle ojediněle
X
Stachys alpina Trollius altissimus Veronica scutellata Vicia dumetorum Neexistuje
žádná
závazná
Fedorová B. 2010
ojedinělevzácně
X
roztroušeně
X
vzácně hojně
X X
hojně
X
vzácně
X
ojedinělevzácně
X
roztroušeně
X
roztroušeně vzácně roztroušeně ojedinělevzácně
X X X
X
Iris sibirica
Platanthera bifolia
Výskyt
X X X X X
a standardizovaná
roztroušeně
stupnice
X X
pro
floristická
hodnocení, nýbrž si ji každý botanik vytvoří ke svým potřebám. 37
Metodika práce J. Dvořáka není známá, tzn., že jednotlivé zařazení do stupně ohrožení není popsáno. Z tohoto faktu vyplývá, že porovnání inventarizace J. Dvořáka a mnou dosažených výsledků není zcela relevantní. Avšak pro ukázku je zde vložena tabulka, která hodnotí výskyt bylinných druhů obou inventarizací. Škála pro hodnocení početnosti je pětistupňová, základní stupně jsou 1, 3 a 5, mezistupně jsou 2 a 4. Zastoupení vzácně a ojediněle-vzácně = 1, ojediněle = 2, roztroušeně = 3, dosti hojně = 4, hojně, velmi hojně = 5 (Jaroslav Čáp, AOPK ČR, pobočka Brno, ústní sdělení 14. 3. 2011). V inventarizaci J. Dvořáka se druh vzácný vyskytuje 3x, druh ojedinělý-vzácný 2x. Stupeň ojediněle se vyskytuje nejčastěji, a to 15x. Roztroušeně zastoupené druhy se nachází 8x, jedná se tedy o druhou nejzastoupenější kategorii. A nakonec druhy dosti hojné se vyskytují 2x. V rámci této práce byly zaznamenány tři vzácné druhy: Dactylorhiza majalis, Helianthemum grandiflorum subsp. grandiflorum a Nymphaea alba. Druhy ojedinělévzácné
jsou
zastoupeny
3x
ve
složení:
Calla
palustris,
Iris
sibirica
a Platanthera bifolia. Zastoupení ojedinělé se nevyskytovalo, naproti tomu druhů roztroušených bylo nejvíce, pět. Druhy hojné byly pouze dva.
4.7 Seznam ohrožených druhů, které jsou v Arboretu Křtiny původní Druhy,
které
jsou
Cephalanthera longifolia,
v
arboretu
původní:
Dactylorhiza
Abies
alba,
majalis,
Calla
Daphne
palustris, mezereum,
Dentaria enneaphyllos, Galanthus nivalis, Euphorbia amygdaloides, Iris sibirica, Leucojum vernum, Lonicera caprifolium, Neottia nidus-avis, Phyteuma orbiculare, Platanthera
bifolia,
Quercus
polycarpa,
Sorbus
torminalis,
Taxus baccata,
Trollius altissimus, Ulmus laevis a Viscum album. Celkem je tedy zastoupeno na 20 původních druhů.
4.8 Zhodnocení zmlazení, plodnosti a zdravotního stavu Velmi dobré zmlazení by se dalo zhodnotit pouze u třech druhů: u Quercus cerris, Taxus baccata a Ulmus minor. Poměrně dobré zmlazení se vyskytovalo i u Abies alba. U jiných druhů nebylo zaznamenáno. Druhy,
které
ve
zkoumaném
Calla
palustris,
Cotoneaster integerrimus,
Daphne
Berberis vulgaris,
období
plodily:
Andromeda
Cephalanthera
longifolia,
mezereum,
Dentaria
polifolia,
Cornus
mas,
enneaphyllos, 38
Duschekia alnobetula, Lonicera caprifolium, Neottia nidus-avis, Platanthera bifolia, Rosa gallica, Rosa sherardii, Spiraea salicifolia, Taxus baccata, Trollius altissimus, Ulmus minor, Viburnum lantana a Viscum album. Špatný zdravotní stav byl celkově shledán u 15 jedinců. U skupiny Taxus baccata (označení 1S-1U), kde se jedná o proschlé keře. Dále u skupiny tvořenou třemi mladými jedinci Quercus cerris (označení 11L-11N) napadeny Microsphaera alphitoides Griff. et Maubl.
Betula nana (označení 3CH) byla mechanicky poškozena při kosení.
Pinus rotundata (označení 3I), má značně pokroucený kmen, jinak nevykazuje žádné známky špatného zdravotního stavu. Salix daphnoides (označení 3K) na tomto jedinci se vyskytují plodnice Fomes fomentarius (L. ex Fr.) Kick. Dále Pinus rotundata (označení 31B a 31G) jeví známky špatného zdravotního stavu, jsou proschlé a chabého vzevření. Následující dva druhy nejsou zahrnuty v dendrometrickém měření, nejsou tudíž ani číselně označeny, protože náleží do skupiny vzácných taxonů vyžadující další pozornost (C4). U Pyrus pyraster bylo nalezeno Gymnosporangium sabinae (Dicks.) G. Winter. U několika jedinců Ulmus minor bylo zaznamenáno napadení halkotvornými mšicemi rodu Schizoneura ulmi (L.).
4.9 Příklad zpracovaných výsledků Tímto způsobem jsou zpracovány všechny ohrožené druhy v Arboretu Křtiny, viz příloha č. 8.
Duschekia alnobetula (Ehrh.) Pouzar- olšička zelená Synonymum: Alnus viridis (Chaix.) DC. Čeleď: Betulaceae Obecný popis: Vyskytuje se v horách nad horní hranicí lesa a místy nahrazuje kleč. Vytváří husté keřovité porosty. Dále se objevuje v nižších polohách: v lesních lemech, vlhkých loukách a rašeliništích. Jedná se o opadavý keř s obloukovitě vystoupavými větvemi. Dorůstá výšky 3 m, v horách však menší, poléhavý keř. Letorosty chlupaté až jemně plstnaté, později olysávají, do strany mírně stlačené. Pupeny jsou přisedlé, nestopkaté. Listy jsou dlouhé až 5 cm, nepravidelně 2krát pilovité, široce vejčité až okrouhlé. Spodní strana listu je pýřitá, později olysávající. V mládí jsou listy trochu lepící. Samičí jehnědy přezimují v pupenech. Květy se rozvíjejí spolu s listy v dubnu.
39
Samčí jehnědy se zakládají v létě, v době květu, na jaře převisají. Šištice jsou spíše kožovité, dřevnatějí málo. Ohrožení a ochrana: Zařazena do skupiny C2. Zákonem chráněným druhem též v Srbsku (http://botany.cz/cs/alnus-alnobetula/). Dendrometrické měření: Tabulka 8: Dendrometrické hodnoty Duschekia alnobetula
Lok.
Druh
3.
Duschekia alnobetula
Výčetní Stupeň Výška tloušťka ohrožení [m] [cm]
Výška nasazení koruny [m]
Průměr koruny [m]
4,3
1,3
4,0
C2
4,3
Zdravotní stav: dobrý Početnost: 1 kus Fotografie:
Obrázek 7: Duschekia alnobetula– listy a šištice
Obrázek 8: Duschekia alnobetula– listy a jehnědy
40
Mapový podklad:
Obrázek 9: Mapový podklad s výskytem Duschekia alnobetula
41
5 MANAGEMENT Obecné návrhy managementu v Arboretu Křtiny jsou následující: • Provádět kontrolu funkčnosti plotu a snažit se vytěsnit zvěř, která způsobuje velké škody. • Opravit cestu včetně nového trubního propustku o větší světlosti v dolní části arboreta, v místě častých jarních záplav. • Lepší značení chráněných jedinců, aby nedošlo k mechanickému poškození během kosení a prořezávky. • Doporučila bych sběr semen ohrožených druhů dřevin. Pro zabezpečení genofondu a zvětšení jejich populací. Samozřejmě by se vše muselo projednat se správou CHKO Moravský kras a státní správou lesů. • Obecně je nutné v celém objektu potlačovat rozšiřování náletu a buřeně, zejména v okolí chráněných druhů. • Samotný management by měl hlavně směřovat k ochraně stanovišť a podmínek, za nichž mohou chráněné druhy na daných lokalitách existovat.
Návrhy managementu ke konkrétním bylinným druhům jsou následující: Calla palustris- populaci se pravděpodobně daří. Je třeba postarat se o to, aby nevyschnul oddenek, tudíž aby nebyly měněny vodní podmínky stanoviště. Cephalanthera longifolia a Platanthera bifolia- v oblastech výskytu je třeba zachování přirozené dřevinné skladby a ochrana biotopů listnatého lesa, protože je mykorhizně vázaná na určitý druh dřeviny. Dactylorhiza majalis- druh vyskytující se na sečených loukách. Jeho přítomnost je nepravidelná. V roce 2008 byl pozorován na 2 místech v arboretu, v roce 2010 pouze na jednom. Díky těmto faktům se zdá, že se bylině na dané lokalitě moc nedaří. Potřebuje spíše mokřejší až bažinné louky. Dentaria enneaphyllos a Euphorbia amygdaloides- jedná se poměrně o početné populace, roztroušené po celém území. Vypadá to, že populacím se daří, jen je potřeba zachovat jejich stinná až polo-stinná stanoviště. Iris sibirica- druh je hodnocen vedením arboreta jako mírně na ústupu, pravděpodobně pod vlivem zastínění náletových i cílových dřevin. Tudíž je třeba v blízkosti jeho stanovišť odstranit náletové dřeviny, které by mohly nevhodně působit
42
na tuto populaci. V místech jeho výskytu by nemělo probíhat kosení, protože je na tyto zásahy citlivý. Leucojum vernum- u druhu dochází k pozvolnému nárůstu počtu kusů. Jen je třeba zamezit rozšiřování Spiraea sp. na největší lokalitě. Popřípadě odstranění náletových i cílových dřevin, z důvodu zastínění lokalit dané byliny. Neottia nidus-avis- podobně jako Cephalanthera longifolia, je tento druh závislý na mykorhize. V místech jeho výskytu by neměla být měněna druhová skladba dřevin, především by neměl být odstraňován Fagus sylvatica L., je na tento druh dřeviny vázán. Phyteuma orbiculare- jedná se o druh, který preferuje spíše vlhká místa. Proto by neměly být měněny vodní podmínky stanoviště. Pravidelné kosení a odvoz dané biomasy by podpořilo jeho rozšíření. Trollius altissimus- druh dobře prosperující, není na ústupu. Vyskytuje se v malých skupinkách na podmáčených loukách, v částech, které jsou sečené i nesečené. Díky faktu, že se mu daří, je vhodné pokračovat s dosavadním managementem (nezměněním podmínek, za kterých se vyskytuje).
43
6 ZÁVĚR Výstupem této bakalářské práce na téma Inventarizace ohrožených druhů rostlin na území Arboreta Křtiny je vytvořený seznam ohrožených druhů, mapové podklady s lokalitami jejich výskytu a foto dokumentace. Dále byly označeny, změřeny a zhodnoceny základní biometrické údaje u dřevin spadajících do skupiny C1, C2 a C3. Jedná se o kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené taxony dle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky. Následovalo zhodnocení početnosti, plodnosti, zmlazení a zdravotního stavu. Nakonec byl navrhnut management. Výsledky této práce slouží k celkové analýze ohrožených druhů v Arboretu Křtiny. Jsou podkladem pro provozovatele, informují ho o výskytu, ochraně a péči ohrožených druhů na daném území. Teoretická část práce byla pojata jako stručné nastínění informací týkajících se ŠLP „Masarykův les“ Křtiny, byly nastíněny základní informace, historie a význam. Dále byly definovány základní informace o zkoumaném území Arboreta Křtiny, popis jeho historie, současný stav a význam. Nakonec následovaly informace o naučné stezce „Domácí
dřeviny“
a zhodnoceny
přírodní
podmínky.
Další
bod,
kterým
jsem se zabývala, byl stupeň ohrožení. Na mezinárodní úrovni je stanoven Bernskou úmluvou a CITES. V rámci České republiky se jedná o následující dokumenty: Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., Červený seznam cévnatých rostlin ČR, Červený seznam vzácných a ohrožených dřevin ČR a Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů. Praktická část byla věnována pozičnímu měření GPS přístrojem, následné tvorbě mapových podkladů, fotografické dokumentaci, dendrometrickému měření a vytvoření seznamu ohrožených druhů. Celkově by se výsledky mohli shrnout následujícím způsobem: seznam ohrožených taxonů v Arboretu Křtiny je tvořen 66 druhy, z toho je 51 dřevin a 15 bylin. Celkem se na zkoumaném území vyskytuje 30 čeledí, nejčetnější jsou Ranunculaceae a Salicaceae. Nejvíce jsou zastoupeny ohrožené taxony (C3) a ty, které vyžadují další pozornost (C4). V terénu bylo změřeno a označeno 130 dřevin. Při hodnocení dendrometrických údajů se nejvíce vyskytují dřeviny do výšky 7 m, též jsou četné středně vysoké stromy od 15-25 m. Quercus cerris dosahuje nejvyšší naměřené výšky 28,8 m a výčetní tloušťky 83,7 cm. V rámci této práce bylo nalezeno 15 chráněných bylin, oproti inventarizaci Jana Dvořáka z let 1974-1976, který nalezl 30 druhů. Celkový počet společných nalezených druhů je 11. Nejčetněji se vyskytují druhy 44
roztroušené, vzácné druhy byly nalezeny pouze tři: Dactylorhiza majalis, Nymphaea alba a Helianthemum grandiflorum subs. grandiflorum. Ojediněle-vzácně se vyskytující druhy jsou též tři: Calla palustris, Iris sibirica a Platanthera bifolia. Špatný zdravotní stav byl celkově zhodnocen u 15 jedinců. Dobré zmlazení bylo zhodnoceno u Taxus baccata, Quercus cerris a Ulmus minor.
45
7 SUMMARY The outcome of this bachelor thesis on the topic of Inventory of Endangered Species of Plants at Křtiny Arboretum is the list of endangered species of plants and trees, maps showing the occurrence of the species and photo-documentation. The focus was placed on the trees in categories C1, C2 and C3 which were marked, measured and assessed for the basic biometric data. These categories relate to critically endangered, seriously endangered and vulnerable taxons according to the Red List of Vascular Plants of the Czech Republic. In the end the plants were assessed for their incidence,
fertility,
rejuvenation
and
health
condition.
Finally the concept
of management was suggested. The results of the thesis are used for an overall analysis of the endangered species at the Arboretum. They serve as a source of information for the operator of the Arboretum providing valuable data on the occurrence, protection and care of the endangered species. The results of the thesis can be summed up as follows: there are 66 endangered species, respectively 51 trees and 15 plants. Out of the total number of 30 tribes the most frequent are Ranunculaceae and Salicaceae. The most frequently occuring are the vulnerable taxons (IUCN: VU) (here marked as C3) and lower risk taxons (IUCN: LR) (C4). 130 individuals of trees were measured and marked in the course of the terrain work. The most numerous categories are the tree below 7 m of height and between 15 to 25 m. Quercus cerris is the highest (28,8 m) and thickest (83,7 cm). In the course of the work at Arboretum 15 endangered species of plants were found, in comparison with the inventory of Jan Dvořák from the years 1974-1976 who found 30 endangered plants. The number of species appearing in both inventories is 11. The most frequent are the scattered species, there were found only 3 rare endangered species: Dactylorhiza majalis, Nymphaea alba and Helianthemum grandiflorum subs. grandiflorum. The sporadic-rare species are:
Calla palustris, Iris sibirica
amd Platanthera bifolia. Bad health condition was found at 15 individuals. Good rejuvenation was valued at Taxus baccata, Quercus cerris and Ulmus minor.
46
8 SEZNAM LITERATURY 8.1 Bibliografické zdroje ČEŘOVSKÝ, J., 1999. Červená kniha: ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR: Vyšší rostliny. Bratislava, Príroda, 453 s.
DEYL, M., HÍSEK, K., 2006. Naše květiny. 3. upr. vyd. Praha, Academia, 690 s.
DVOŘÁK, J., 1974. Seznam bylin zjištěných v Arboretu Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské Křtiny. ms., depon. In: ÚLBDT Mendelovy univerzity, Brno, 13 s.
HEJNÝ, S., SLAVÍK, B., 2003. Květena České republiky 1-3. 1. vyd. Praha, Academia, 1 639 s.
HOLUB, J., PROCHÁZKA, F., 2000. Red list of the flora of the Czech Republic: Červený seznam květeny České republiky. Praha, Preslia, 44 s.
HROUDA, L., CHRTEK , J., KUBÁT, K., 2002. Klíč ke květeně České republiky. Praha, Academia, 927 s.
KARBAN, O., 2002. Inventarizace a vyhodnocení růstu introdukovaných dřevin ve vybrané části Arboreta Křtiny. Diplomová práce. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 65 s.
KOBLÍŽEK, J., 2000. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 1. vyd. Tišnov, Sursum, 445 s.
KOLIBÁČOVÁ, S., MADĚRA, P., ÚRADNÍČEK, L., 1996. Naučná stezka "Domácí dřeviny". Brno, Nadace prof. A. Bayera, 20 s.
MADĚRA, P., ŘEPKA, R., ÚRADNÍČEK, L., 2007. Červený seznam vzácných a ohrožených dřevin ČR: Dřeviny České republiky. In Geobiocenologické spisy, svazek č. 12, Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce, s.r.o., 103-115. 47
PRŮŠA, J., 2004. Vytvoření územního informačního systému pro Arboretum Křtiny. Diplomová práce. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 50 s.
ÚRADNÍČEK, L., MADĚRA, P., TICHÁ, S., KOBLÍŽEK, J., 2009. Dřeviny České republiky. 2. vyd. Kostelec nad Černými Lesy, Lesnická práce, s.r.o., 367 s.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. In Sbírka zákonů, Česká republika, částka 59, s. 1-60.
8.2 Elektronické zdroje Agentura ochrany přírody a krajiny: CITES, Bernská úmluva [online] citováno 21. září 2010. Dostupné na World Wide Web:
.
BOTANY.cz: Alnus alnobetula [online] citováno 18. února 2011. Dostupné na World Wide Web: < (http://botany.cz/cs/alnus-alnobetula>.
Enwiki: Červené knihy [online] citováno 21. září 2010. Dostupné na World Wide Web: .
HÚL II na LDF MENDELU v Brně: Statistická provozní inventarizace- data, Nasazení živé koruny a průměr koruny [online] citováno 24. října 2010. Dostupné na World Wide Web: .
ŠLP Křtiny: Arboreta [online] citováno 21. září 2010. Dostupné na World Wide Web: .
ŠLP Křtiny: Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny [online] citováno 21. září 2010. Dostupné na World Wide Web: .
48
Wikipedie: Arboretum [online] citováno 21. září 2010. Dostupné na World Wide Web: .
Wikipedie: Stupeň ohrožení [online] citováno 23. října 2010. Dostupné na World Wide Web: .
8.3 Ústní sdělení ČÁP, J., 2011. Zhodnocení početnosti bylin, AOPK ČR, pobočka Brno, ústní sdělení.
49
