Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

Diplomová práce

Návrh dřevostavby srubové konstrukce

2009/2010

Bc. Petr Zemek

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Návrh dřevostavby srubové konstrukce zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová

práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o

vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne:

podpis studenta

Poděkování

Chtěl bych poděkovat paní doc. Dr. Ing. Zdeňce Havířové za její rady při vedení a zpracovávání diplomové práce. Dále děkuji firmě OK Prus, především panu Ing. Otakaru Koudelkovi Csc. a panu Ing. Františku Kostkovi za umožnění získání praktických i teoretických zkušeností při projektování a stavbě srubových domů a za jejich

rady

a

připomínky

při

řešení

konstrukčních

detailů

stavby.

ABSTRAKT

Název diplomové práce : Návrh dřevostavby srubové konstrukce

Autor: Petr Zemek

Česky: Diplomová práce se zabývá zpracováním výkresové dokumentace ke srubové stavbě, dále řeší konstrukční detaily mající vliv na správnou funkci a dlouhou životnost stavby. Jedná se zejména o vyřešení základové konstrukce, uložení prahových klád, rohové spojení obvodového pláště, napojování vnitřních příček, konstrukce podlahy a stropu, uložení stropních trámů, zabudování stavebně truhlářských výrobků, konstrukci střešního pláště, rozvody elektřiny. V práci bude také okrajově zmíněn historický vývoj srubů, rozdělení srubových konstrukcí a rohových spojů. Součástí práce je také řešení dispozice domu.

Klíčová slova: srub, konstrukční detaily, systém piece en piece, rohová spojení, podélné spoje klád, sedlový spoj, sedání stavby.

English: Thesis deal with proposal disposal log house and above all resolution constructional details with reference to correct functionality and lifetime construction. Will act especially about isolation globe, placing threshold beams, corner notch, join on inner bars, construction floors, placing joist, installation structurally cabinetmaker products. In work will also be marginally mentioned historical evolution log - cabins, indicative log construction and corner nothch and also fire endurance cribbed walling.

Keywords: Log house, construction detail, system piece en piece, Corner notch, saddle notch, sidding building.

Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 5 2 Cíl práce......................................................................................................................... 6 3 Metodika práce .............................................................................................................. 7 4 Stávající situace v oboru řešené problematiky .............................................................. 8 4.1 Historie srubových staveb....................................................................................... 8 4.2 Rozdělení novodobých srubových konstrukcí ..................................................... 10 4.2.1 Kanadská srubová konstrukce ....................................................................... 10 4.2.2 Srubová konstrukce „Piece en Piece“ ............................................................ 11 4.3 Rohové spoje srubových staveb............................................................................ 12 4.3.1 Skandinávský sedlový spoj ............................................................................ 12 4.3.2 Rybinový spoj ................................................................................................ 13 4.3.3 Křížové přeplátování...................................................................................... 14 4.3.4 Jednoduché překampování klád..................................................................... 14 4.3.5 Začepování vodorovných srubových prvků do sloupů .................................. 14 4.4 Způsoby spojení vodorovných srubových prvků.................................................. 15 5 Vlastní řešení ............................................................................................................... 18 5.1 Návrh dispozice .................................................................................................... 18 5.2 Návrh konstrukce.................................................................................................. 19 5.2.2 Připevnění dřevěného podkladního rámu ...................................................... 21 5.2.3 Připevnění sloupů k podkladnímu rámu ........................................................ 23 5.2.4 Prahové klády ................................................................................................ 24 5.2.5 Spojení sloupů a vodorovných srubových prvků........................................... 25 5.2.6 Spojeni vodorovných srubových prvků ......................................................... 27 5.2.7 Konstrukce nenosných příček a napojení příčky na srubovou konstrukci..... 28 5.2.8 Osazení oken a dveří...................................................................................... 30 5.2.9 Vedení elektroinstalace.................................................................................. 33 5.2.10 Osazení průvlaků a stropních trámů ............................................................ 34 5.2.11 Detail spojení rámové a srubové konstrukce ............................................... 35 5.2.12 Konstrukce obvodového pláště podkroví, konstrukce podlahy 2.NP .......... 36 5.2.13 Detail napojení štítové a vnitřní nosné stěny ............................................... 38 5.2.14 Detail rohového spojení obvodových stěn podkroví ................................... 39 5.2.14 Přesah střešního pláště ................................................................................. 39 6 Skladby konstrukcí ...................................................................................................... 41 ST 1 – Obvodová stěna 1NP – 350mm................................................................... 41 ST 2 – Vnitřní nosná stěna 1NP – 250mm ............................................................. 41 ST 3 – Vnitřní dělící příčka 1NP – 100mm ............................................................ 41 ST 4 – Vnitřní stěna 2NP – 275mm........................................................................ 41 ST 5 – Obvodová stěna 2NP – 393......................................................................... 41 S 1 – Podlaha nad terénem - 550mm ...................................................................... 42 S 2 – Podlaha 2NP – 430mm .................................................................................. 42 S 3 – Strop 2NP – 333mm ...................................................................................... 42 S 4 – Střešní konstrukce.......................................................................................... 43 S 5 – Přístřešek ....................................................................................................... 43 7 Vizualizace................................................................................................................... 44 8 Diskuze ........................................................................................................................ 45 9 Závěr ............................................................................................................................ 47 10 Seznam použité literatury .......................................................................................... 48 11 Summary.................................................................................................................... 49

12 Soupis obrázků........................................................................................................... 50 13 Soupis výkresů ........................................................................................................... 51

1 Úvod Dá se říct, že srubové stavby člověka provázejí od nepaměti a jsou rozšířené takřka po celém světě. Důvod proč lidi stavěli z klád byl velmi jednoduchý. Dřevo sloužilo jako nejdostupnější a nutno podotknout, že i velmi kvalitní stavební materiál, který bylo možné lehce opracovávat i jednoduchými nástroji. Navíc u prvotních srubových staveb opracování nebylo nijak přesné, protože spoje se vysekávaly sekerou a vzniklé spáry se ucpávaly například mechem. Dnes se ale doba obrátila a kvalitních stavebních materiálů je velké množství. Domy z klád si však i v dnešní době udržují své místo. A to především díky svému charakteru. Srubový dům vytváří specifické mikroklima, protože materiál ze kterého je vytvořen umožňuje domu dýchat a je schopen pohlcovat nebo uvolňovat vzdušnou vlhkost. Dá se říci, že stavby z masivního dřeva jsou pro zatím jedinou spolehlivě fungující difúzně otevřenou konstrukcí. V dnešní době je kladen důraz na snižování spotřeby energií jak při výstavbě budov tak při jejich užívání. Sruby tuto podmínku splňují jen z poloviny, protože oproti zděným stavbám je sice pro jejich realizaci energií potřeba mnohem méně a jsou vyráběny z obnovitelné suroviny, na druhou stranu je nelze dodatečně tepelně izolovat bez toho, aby ztratily svůj osobitý charakter. Výstavba srubových domů je od zděných konstrukcí i od jiných typů dřevostaveb jako rámových konstrukcí či skeletových staveb značně odlišná. Je třeba u ní víc než u jiných dřevostaveb počítat s tvarovými změnami dřeva při sedání stavby a od toho se odvíjejí všechna technologická a konstrukční specifika. Dodržení konstrukčních a technologických zásad výstavby dělá ze srubů kvalitní stavby velmi dlouhé životnosti. Za zmínku stojí také požární odolnost srubových staveb, protože právě tato vlastnost je srubům často ač zcela nesmyslně vytýkán. Dřevo sice dobře hoří, ale pouze v malých kusech, při použití masivních klád se ze dřeva stává obtížně zápalný materiál a srubové stěny dosahují vysokých tříd požární odolnosti podobně jako jiné konstrukce. Život ve srubu je životním stylem a člověk, který si chce pořídit srub by si měl předem zjistit co obnáší péče o tyto stavby. Zejména je zapotřebí si uvědomit, že dřevo je přírodní materiál, který pracuje i po dokončení stavby. Je proto nutné občas zkontrolovat sedání stavby a přenastavit polohy aretačních šroubů. Pečovat se musí i zevnějšek srubu například obnovením ochranného nátěru apod. Pro člověka, který si srub pořídí musí být tato opatření radostí nikoliv starostí.

2 Cíl práce Cílem této diplomové práce je řešení konstrukčních detailů a celkové dispozice srubové stavby s ohledem na správnou funkci a životnost stavby. Nedílnou součástí práce je také zpracování výkresové dokumentace, která bude obsahovat půdorysy jednotlivých podlaží, minimálně dva řezy a celkové pohledy na stavbu, jednotlivé detaily a 3D vizualizaci. Největší důraz je kladen na řešení konstrukčních detailů zvolené konstrukce srubové stavby s ohledem na správnou funkci a dlouhou životnost stavby. Jedná se zejména o spojení srubové konstrukce se základem a izolace základů, konstrukce obvodových stěn, rohové spoje obvodového pláště, konstrukci podlahy nad rostlým terénem, uložení stropních trámů a konstrukce stropu a spojení vnitřních příček s nosnou obvodovou konstrukcí, zabudování oken a dveří do srubové stěny, vedení elektroinstalací ve srubové stěně, vyřešení obvodového pláště podkrovní části a další. Část práce je zaměřena na stávající stav v oboru stavby srubových domů, zejména na rozdělení srubových konstrukcí a spojů.

3 Metodika práce Metodika práce vychází z navržení srubové stavby systémem „piece en piece“, respektive její vhodné dispozice a nosného systému při dodržení technických a hygienických požadavků na výstavbu. Stavba je složena ze dvou konstrukčních systémů. První nadzemní podlaží je řešené výše zmíněnou srubovou konstrukcí, podkroví je řešeno jako rámová sendvičová konstrukce. Dále jsou navrženy skladby jednotlivých svislých a vodorovných konstrukcí a jejich vzájemné konstrukční napojování. Jako první je řešeno uložení stavby na základovou konstrukci, způsob odizolování základů od zemní vlhkosti, tepelná izolace základů a skladba podlahy. Dále detail spojení dřevěných prvků se základovou konstrukcí a konstrukce obvodových nosných stěn prvního nadzemního podlaží včetně způsobu osazení výplňových otvorů do srubové stěny. Dále konstrukce stropu, osazení průvlaků a stropních klád na obvodové srubové stěny. Řešeny jsou také detaily podkrovní části, zejména spojení rámové konstrukce se srubovou částí stavby, detail rohového spojení obvodových stěny podkroví a napojení nosných příček na obvodovou konstrukci. Součástí práce je také konstrukce krovu s výkresovou dokumentací.

Důležitou podmínkou při řešení konstrukčních detailů je umožnění sedání stavby vlivem sesychání masivních dřevěných prvků. Výstupem práce je navržení srubové stavby a jejich rizikových detailů s ohledem na správnou funkčnost a životnost.

4 Stávající situace v oboru řešené problematiky 4.1 Historie srubových staveb Dřevěné stavby a jejich vývoj za sebou mají téměř čtyři tisíce let historie. Přidat obrázek zemljanky. Až do poloviny 19. století měly dřevostavby v podstatě dvě varianty a to roubené stavby, a stavby hrázděné nebo-li těžké skeletové stavby. Oba dva stavební způsoby využívaly technologicky náročné tesařské spoje. Ve středoevropském regionu je doložena existence roubené konstrukce z roku 739 př. Kr. (obytných domy v polském Biskupíně). Na území Česka dokládají existenci roubených a srubových staveb například odkryté stopy chat z období lužické kultury (1200–750 př. Kr.) v Opatovicích nad Labem nebo srubové domy v nejstarším sídle Přemyslovců v Levém Hradci (8.–10. stol.) viz obr 1. (Kešnerová,2009).

Obr. 1. Srubová stavba v Levém Hradci (Kešnerová, 2009)

Jejich postupný vývoj je zřejmý na postupném zdokonalování konstrukce roubené stěny. U nejjednodušších a nejstarších obytných konstrukcí se na sebe ukládaly neopracované klády, které se v nároží překampovaly půlkulatým zásekem. Shora se potom do roubeného věnce vysekala úložná drážka pro další kládu. Od tohoto způsobu se ale upustilo, protože do záseků

zhotovených shora zatékala voda a způsobovala

hnití. Řešením bylo zhotovení záseků ze spodní strany, tento způsob zajišťoval přirozené odtečení vody. Materiál na těchto stavbách byl velmi zhruba opracovaný, pouze sekerami, a proto bylo nutné spáry vytěsňovat mechem. (Manfred, G.) Dřevěné stavby se u nás obecně až do první poloviny 18. století běžně stavěly v místech s dostatkem kvalitní suroviny. Kvůli obavám z velkých požárů celých vesnic

a měst pak dochází k prudkému útlumu a nakonec úplnému zákazu stavění dřevěných staveb. Úřední nařízení přikazovala omítnout staré dřevěnice hliněnými omítkami. Mezi první taková nařízení patří patent Marie Terezie „Řád pro hašení ohně pro země Koruny české“ z r. 1755, který trestal stavění dřevěných domů ve městech, a Požární řád Josefa II. z r. 1785, přikazující mj. vyzdívání a zaklenutí chlévů a další podobná opatření zabraňující vzniku požáru. Nejzávažnější byl asi dekret z r. 1816 zakazující stavět dřevěné stavby, na který v přímé vazbě navazoval další z r. 1819 o povolení poddaným vyrábět cihly. To mělo vliv i na tzv. hrázděné domy s dřevěnou příhradovou kostrou a zděnou výplní z cihel, kamene nebo lepenice (jednotlivá podlaží jsou zpravidla konstruována samostatně), které se od konce 18. století začaly postupně nahrazovat zděnými stavbami. Pozdější předpisy z r. 1833 naopak za určitých podmínek povolovaly stavět dřevěné stavby v horských oblastech. Ani dnes, ani tenkrát však nebyly stanovené podmínky uplatňovány jednotně. V 19. století tím ale došlo k radikální změně nazírání na dřevěné domy jako na stavby nižší užitné hodnoty. Zvláště pokud jde o životnost a požární odolnost dřevostaveb, jsou informace uživatelské, ale i části odborné veřejnosti dodnes zkreslené a nedostatečné. Současný stav znalostí, zkušeností a existujících prostředků ochrany dokáže přírodní vlastnosti dřeva (hořlavost, napadání biologickými škůdci) regulovat a ovládat, tím i eliminovat nedůvěru ke dřevu jako stavebnímu materiálu. Živým důkazem dlouhověkosti dřevěných staveb může být např. existující ulice třípodlažních domů ze 16. století v německém Einbecku. Podobných lokalit i celých měst je zvláště v Německu a Anglii (regionálně i u nás) celá řada. (Kešnerová 2009)

4.2 Rozdělení novodobých srubových konstrukcí 4.2.1 Kanadská srubová konstrukce

Klasické kanadské sruby jsou tvořeny vodorovně uloženými kládami v rozích spojenými nejčastěji sedlovými spoji bez použití jiných spojovacích prostředků nebo lepidel. U této konstrukce lze jako architektonického prvku využít rohové přesahy klád, které se upravují nejrůznějšími způsoby. Kanadské sruby jsou nejrozšířenější na severu Evropy, USA a Kanadě, kde je s jejich výstavbou staletá tradice. Z historického pohledu byla především v Severní Americe kulatina nejdostupnějším a v kombinaci často s primitivními nástroji osadníků také nejvýhodnějším stavebním materiálem. V průběhu staletí si sruby v těchto zemích vybudovali silnou tradici. Srub byl několikrát využit jako volební symbol amerických prezidentů. V Evropě je tento konstrukční typ také nejrozšířenější (Hájek, 1997).

Obr. 2. Srub stavěný kanadskou technologií, (dostupné na http://www.okpyrus.cz)

4.2.2 Srubová konstrukce „Piece en Piece“

Tato konstrukce nabízí široké designové využití viz obr. 2, protože je tvořena svislými kládami, které tvoří sloupy, mezi které se následně vkládají vodorovné srubové prvky. Je tedy možné vytvářet srubové stavby rozmanitých tvarů, protože vytvořit nepravoúhlé tvary staveb je mnohem jednodušší než u klasické srubové konstrukce.

Obr. 3. Využití designových možností systému piece en piece (Foto : Nicola Logworks, Kanada, dostupné na )

Srubová konstrukce „Piece en Piece“ se tedy dá označit za rámovou konstrukci (Houdek D., Koudelka O., 2006) Stěny jsou tedy tvořeny sloupy mezi, které je vkládána výplň v podobě vodorovných srubových prvků. Tento typ konstrukce vznikl v Severní Americe má oproti „klasické“ srubové konstrukci výhodu v tom, že k jeho výstavbě jsou zapotřebí mnohem kratší výřezy, což snižuje spotřebu materiálu, ale především ulehčuje manipulaci při opracovávání výřezů. Tato výhoda se projevuje i při nevyhnutelném pracování dřeva při sesychání a to tak, že kratší klády se v případě použití klád s točivostí vláken méně kroutí. Další výhodou je variabilnost tvarů, kdy není nutné tvořit pravoúhlé tvary budov, ale naopak je možné vytvořit tvary například oválné nebo kruhové.

Velkou výhodou systému „piece en piece“ je umožňuje určitou míru prefabrikace, která spočívá v dokonalejším opracování jednotlivých panelů (výplní), jež se následně jako celky vkládají mezi sloupy.

4.3 Rohové spoje srubových staveb

4.3.1 Skandinávský sedlový spoj

V současné době nejpoužívanější rohový spoj srubových staveb. Rozšíření jeho užívání na moderních srubových stavbách je více míně logické, protože jde o takřka geniální spoj, který nejen zajišťuje mechanickou stabilitu staveb, ale také umožňuje dřevu sesychat a žádným způsobem nebrání sedání srubové stavby, protože při tvorbě tohoto spoje se vytváří dilatační mezera jak je patrno z obrázku 4. Při dodržení správných zásad výroby tvoří tento spoj po sednutí stavby dokonale těsný spoj.

Obr. 4. Skandinávský sedlový spoj

Tento spoj je poměrně jednoduchý a lze ho vytvořit za pomoci dláta, motorové pily a hoblíku. Jeho výroba spočívá ve vyřezání sedla (klínu), které se pomocí srubařského kružítka obkreslí na další kládu. Přičemž se sedlo vyřezává vždy v horní polovině klády, aby mohla voda, která se eventuálně do spoje dostane, bez problémů odtéct. Tohoto spoje se využívá především u obvodového nosného pláště v nároží obvodových stěn srubů.

Technické parametry spoje Při přiložení rovné hrany napříč rohovým sedlem ve směru kolmo k podélné ose klády by se hrana neměla na žádném místě uvnitř spoje dotýkat dřeva, naopak vnitřní plocha rohového spoje by měla být vzdálená od rovné hrany minimálně 15 mm, ale ne více než 35 mm. To znamená, že spoj, pokud je umístěn přes spodní kládu, se jí musí dotýkat pouze po okraji obkresleném srubařským kružítkem. Konkávnost uvnitř sedla zabezpečí, že kláda nezůstane „viset“, a tím nedostatečně těsnit. Prostor uvnitř spojů je též nutný k vložení izolačního materiálu a těsnění zabraňujícího vzduchové infiltraci a vnikání hmyzu.(International Log Builders‘ Association, 2000)

4.3.2 Rybinový spoj

Tento spoj je využíván především u roubených staveb, u výstavby z masivních klád se z důvodu vysoké technologické náročnosti využívá jen zřídka. Lze ho využít jako dekorativního prvku nebo v případě kdy jsou nežádoucí přesahy klád (například u vnitřních rohů). Podobně jako sedlový spoj umožňuje sesychání dřeva a sedání stavby obr. 5.

Obr.5. Rybinový spoj

4.3.3 Křížové přeplátování

Poměrně jednoduchý spoj, který se používá především k osazení stropních trámů na obvodové stěny. Tento spoj po seschnutí netvoří tak kvalitní spoj jako sedlový typ spojení, avšak má lepší mechanickou stabilitu. Tento spoj lze vytvořit i bez přesahujících konců klád. Vyrábí se podobně jako sedlový spoj obkreslováním srubařským kružítkem, dlátem a motorovou pilou obr. 6.

Obr.6. Křížové přeplátování

4.3.4 Jednoduché překampování klád

Dá se považovat za nejstarší rohový spoj srubových staveb. V minulosti se tyto spoje vytvářely jen hrubě vysekáním sekerou a spáry se následně těsnili mechem (Manfrédy G., 2003) I při dokonalejším opracování, které v dnešní době není žádným problémem klády po seschnutí vytvoří netěsný spoj, protože při zmenšení průměru klád se ve spoji vytvoří spáry. Proto je jeho použití omezeno jen na spoje kde nepožadujeme těsnost spoje.

4.3.5 Začepování vodorovných srubových prvků do sloupů

Jak již bylo zmíněno je tento spoj charakteristický pro systém „piece en piece“. Na sloupech je v místě styku s výplní (s vodorovnými srubovými prvky) v podélném směru vytvořena seřezáním plocha a následně do této plochy drážka odpovídající šířce

cěpů na čelech vodorovných srubových prvků viz obr. 7. Výroba tohoto typu spoje je mnohem rychlejší a přesnější než u předchozích typů, protože čepy se zhotovují na celé výplni současně a jak vidět na obrázku 8 je možné čepy zhotovovat pomocí speciálního nářadí, které je mnohem přesnější než motorová pila.

Obr. 7. Znázornění spoje sloupu a vodorovného prvku

Obr. 8. Zhotovení čepů (dostupné na http://www.brianmooreloghomes.com)

4.4 Způsoby spojení vodorovných srubových prvků Na vodorovných srubových prvcích je na spodní straně klád vytvořena drážka v podélné ose prvku, tzv. ložná spára. Tato drážka na svých okrajích kopíruje povrch klády, na kterou dosedá. Přesné dosednutí jednotlivých klád na sebe je závislé na co nejpřesnějším obkreslení klád pomocí srubařského kružítka. Je nutné, aby obkreslování prováděl zkušený a zručný pracovník. V současné době se používají různé typy profilu podélných drážek. Nejčastěji však profil písmene „W“ nebo „mělkého půlměsíce“ viz obr. 9 a 10. Někdy se podélné prvky ještě spojují pomocí ocelových svorníků nebo dřevěných kolíků, to však není nezbytně nutné a provádí se jen na přání zákazníků (Kočí, J., Chochula, J. Zrubové stavby.1954) Prostor, který vznikne mezi kládami je určený pro umístění tepelné izolace a těsnících paměťových pásků. Jako tepelná izolace se používá buď minerální vata nebo

v ideálním případě ovčí vlna, která je schopná přijmout určité množství vzdušné vlhkosti a zachovat si svoje tepelně izolační vlastnosti. Navíc jde o čistě ekologický přírodní materiál. Hodnota součinitele tepelné vodivosti λ je 0,035 - 0,042 W/m2K , objemová hmotnost činí přibližně 12,5 kg/m3 (Chybík J., 2009). Na vnitřních okrajích je drážka opatřena paměťovými pásky, jenž zabraňují infiltraci, vnikání vody a hmyzu. Toto těsnění svým vzhledem připomíná dutinkové těsnění používané při výrobě eurooken (Houdek D., Koudelka O., 2006) Paměťové těsnící pásky se vyrábí z elastického materiálu, který je schopen po dlouhou dobu kopírovat tvarové změny sesychajícího dřeva a udržovat tak spoj neustále těsný. Je absolutně nepřijatelné, aby se na utěsňování jakýchkoliv spár na srubu používali pěnové polyuretanové lepidla, protože po zaschnutí nejsou schopny přizpůsobit se sesychajícímu dřevu. Instalace paměťového pásku je znázorněna na obrázku viz obr 11. Paměťové pásky jsou připevněny pomocí sponek.

Obr. 9. Ložná spára ve tvaru W

Obr. 10. Ložná spára ve tvaru půlměsíce

Způsob podélného spojení klád je jedním z nejkritičtějších detailů srubů jak z hlediska náročnosti výroby tak z hlediska tepelně technických vlastností. Je zapotřebí manuální zručnosti jak při práci se srubařským kružítkem při obkreslování tak při prácí s motorovou pilou při vyřezávání drážky. Zvlášť pečlivě je třeba vybírat kulatinu pro vodorovné srubové prvky, protože kulatina s velkou točivostí vláken se při sesychání zkroutí a tím dojde k otevření podélných spojů.

Obr. 11. Instalace paměťové těsnící pásky (dostupné na http://www.brianmooreloghomes.com)

Technické parametry spoje Rozměry podélných drážek nejsou a ani nemůžou být pevně stanoveny, řídí se však určitými pravidly. Minimální šířka podélné drážky je 6,3 cm. Takto široká drážka nesmí kontinuálně probíhat v úseku delším než 30,5 cm. Ve všech případech však musí být šířka drážky dostatečná k zakrytí a ochraně svorníků, dřevěných nebo ocelových kolíků a jiných kovových spojovacích prostředků, stejně tak jako k zakrytí otvorů pro elektrické rozvody, uvolňovací zářezy a podobně. Drážky musí být dostatečně široké, aby odolávaly povětrnosti a vniknutí hmyzu. Do vodorovných srubových prvků se za účelem snížení napětí při vysychání dřeva provádí takzvaný uvolňovací zářez vedený v podélné ose klády v její horní polovině. Hloubka tohoto zářezu musí být minimálně jedna čtvrtina průměru klády. Součet hloubky zářezu a podélné drážky nesmí překročit jednu polovinu průměru klády. (International Log Builders‘ Association, 2000)

5 Vlastní řešení 5.1 Návrh dispozice Půdorysné rozměry objektu jsou 10,55 x 8,43 celková zastavěná plocha 88,93m2, výška hřebene je 8,36m. Objekt je zastřešen sedlovou střechou s vaznicovým krovem stojaté stolice (Neufert E.,2000). Štíty domu jsou situovány na sever a na jih, na východ a na západ jsou směrovány střešní pláště. Zvolená situace objektu má svůj důvod a sice, aby západní stranu objektu, která bývá vystavena nejhorším povětrnostním vlivům, chránil střešní plášť s dostatečným přesahem střechy. Vchod do objektu je orientován na západ.

V přízemí se nachází zádveří,

technická místnost, WC s koupelnou, kuchyně s jídelním koutem a obývací pokoj orientovaná. V podkroví se nachází chodba a čtyři obytné pokoje a sprcha s WC viz obr. 12.

Obr. 12. Návrh dispozičního řešení 1NP

Obr. 13. Návrh dispozičního řešení 2NP

5.2 Návrh konstrukce Pro obvodové a vnitřní nosné stěny přízemí je navržena srubová konstrukce typu „piece en piece“ ze smrkové kulatiny, dělící příčky v přízemí jsou rámové konstrukce. Pro obvodové stěny podkroví je navržena sendvičová rámová konstrukce. Nosné příčky v podkroví jsou taktéž rámové konstrukce (Kolb J., 2008). Střecha bude sedlová, krov vaznicové soustavy stojatá stolice. Střešní tašky budou uloženy na systému latí a kontralatí s využitím odvětrávané mezery. Tepelná izolace podkrovní části bude umístěna mezi krokve a kleštiny, ty nebudou tudíž pohledové. Část střešního pláště nad kleštinami tepelně izolovaná nebude.

5.2.1 Základy, základová deska

Základové pasy jsou z prostého betonu C 16/20 do nezámrzné hloubky. Šířka základového pasu je 400mm. Na pasech je uložena základová deska tloušťky 140mm z betonu C 20/25, vyztužená kari sítí. Po obvodu základové desky je dále zhotoven železobetonový věnec z prefabrikovaných tvárnic ztraceného bednění Neico BST 25 250/190/500, vyztužený železnými pruty o průměru 8mm, na kterém stojí vlastní dřevěná konstrukce. Na základové desce a na železobetonovém věnci je uložena vrstva hydroizolace Penefol tloušťky 1mm jež zároveň slouží jako protiradonová izolace. Na ní je uložena desková tepelná izolace z extrudovaného polystyrenu tloušťky 140mm, následuje vrstva cementového potěrového betonu tloušťky 110mm a dále nášlapná vrstva. Skladba podlahy je záměrně umístěna mezi vyvýšení tvořené tvárnicemi ztraceného bednění proto, aby nepřesahovala srubovou konstrukci. Sokl stavby je opatřen asfaltovým nátěrem, který tvoří hydroizolační vrstvu a vrstvou tepelné izolace z extrudovaného polystyrenu tloušťky 100mm, která zabraňuje vzniku tepelného mostu přes železobetonový věnec, obloženou obkladem z umělého kamene. Základové pasy jsou od země izolovány nopovou fólií z HDPE.

Obr. 14. Detail základů

5.2.2 Připevnění dřevěného podkladního rámu

Podkladní rám vyrobený z modřínového dřeva profilu 80/250mm, je do železobetonového věnce připevněn pomocí mechanických kotev RAWL M12 délky 130mm. Rozteč umístění těchto kotev je 1m. Mezi dřevěným rámem a ŽB věncem je

umístěna hydroizolace Penefol tl. 1mm. Dřevěný podkladový rám slouží k uchycení sloupů srubové konstrukce. Do rámu jsou také předem předvrtány otvory průměru 60mm a hloubky 20mm pro zapuštění matic mechanických kotev a dále otvory (dlaby) pro čepy sloupů rozměru 80/80mm. Jednotlivé

prvky

podkladního

rámu

jsou

v rozích

přeplátováním a jištěny hřebíky.

Obr. 15. Detail uchycení podkladního rámu

vzájemně

spojeny

5.2.3 Připevnění sloupů k podkladnímu rámu

Sloupy srubové stěny jsou do podkladního rámu osazeny pomocí čepů, zhotovených na spodním čele, o rozměrech 80 x 80mm, délka čepu 75mm. Je nutné ponechat technologickou mezeru. Sloupy budou jištěny k podkladnímu rámu kovovými úhelníky, které budou skryté uvnitř dlabů. Dlaby jsou určeny pro čepy vodorovných srubových prvků. Kovové uhelníky jsou k dřevěným konstrukcím připevněny vruty BSH 6 x 70mm.

Obr.16. Spojení sloupů s podkladním rámem

5.2.4 Prahové klády

Prahové klády jsou umístěné jako první konstrukční prvek srubové stěny a spodní okraj je 600mm nad výškou upraveného terénu. Jsou seříznuty na spodní straně po celé styčné ploše. Minimální šířka této plochy je 10mm. Rovně seříznutá styčná plocha zajišťuje stabilitu prahové klády, do této plochy je navíc vyřezána drážka pro umístění tepelné izolace. Do prahových klád, jejichž styčná plocha prochází středem klády, není nutné vyřezávat uvolňovací zářez. Zamezení infiltrace mezi podkladovým rámem a prahovými kládami je zabezpečeno pomocí těsnících pásků. Na rozdíl od klasické srubové stavby není nutné, aby byly prahové klády kotveny k podkladu, protože tuto funkci již zabezpečuje ukotvení sloupů.

Obr. 17. Uložení prahové klády

5.2.5 Spojení sloupů a vodorovných srubových prvků Sloupy a vodorovné srubové prvky budou spojeny pomocí čepů a dlabů. Na sloupech se seřezáním v podélné ose vyrobí rovná styčná plocha o průměrné šířce 220 mm , do které se pomocí motorové pily vyřeže dlab. Rozměry dlabu budou 80 x 85mm. Minimálně polovina průřezu sloupu však musí zůstat celistvá. Na čelech vodorovných srubových prvků se vyřeže čep. Tato operace bude provedena až bude sestaven celý panel vodorovných srubových prvků. Účelem je úspora času a zajištění přesnosti výroby. Rozměr čepů je 80 x 75mm. Mezera vzniklá kratším čepem je určená k umístění tepelné izolace. Dále se do styčných ploch sloupů vyfrézuje drážka o rozměrech 5 x 15 mm pro instalaci paměťových těsnících pásků, které budou zamezovat infiltraci. K té by v průběhu času došlo, protože při seschnutí vod. srub. prvku se zmenší šířka čepu a dojde ke vzniku spáry. Umístění těsnící pásky má opodstatnění v tom, že sesychání sloupů v podélném směru je zanedbatelné.

Sloupy – Smrkové klády zbavené lýka a kůry s maximální pravostrannou točivostí 1:10 až 1:20. Středový průměr klád 350mm. Klády nesmí být napadeny houbami ani dřevokazným hmyzem. Vodorovné srubové prvky – Smrkové klády zbavené lýka a kůry s maximální pravostrannou točivostí 1:10 až 1:20. Středový průměr klád 350mm. Klády nesmí být napadeny houbami ani dřevokazným hmyzem.

Točivost je odklon vláken od podélné osy kmene. Klády s velkou točivostí se při vysychání nadměrně kroutí. K určení odklonu vláken může být použito výsušných trhlin, protože ty se přirozeně tvoří ve směru vláken.

Obr. 18. Napojení vodorovných prvků na sloupy

5.2.6 Spojeni vodorovných srubových prvků

Vodorovné srubové prvky budou na sebe sesazeny pomocí tzv. mělkého půlměsíce. Prostor vzniklý mezi jednotlivými kládami je určen pro tepelnou izolaci z ovčí vlny a paměťové těsnící pásky. Minimální šířka drážky je 6,3 cm, tento úsek však nesmí být delší než 30,5 cm, naopak největší šířka drážky je 3/8 průměru kmene. Drážky musí být dostatečně široké jednak z důvodu umístění izolace, ale také zde musí být prostor pro vedení elektroinstalace. Hloubka podélné drážky nesmí přesáhnout 1/4 průměru prvku. Hluboké podélné drážky mohou zbytečně oslabit kládu. Je potřeba mít na paměti, že alespoň polovina průměru klády musí zůstat neporušena v kterékoli části průřezu po vyrobení podélné drážky a výrobě uvolňovacího zářezu. Uvolňovací zářez se provádí v horní polovině prvku ve směru podélné osy prvku z důvodu snížení napětí ve dřevě, které vzniká při sesychání. Pokud není uvolňovací zářez proveden vytvoří se v podélné ose prvku velká prasklina. Řezy musí být dostatečně hluboké, aby podporovaly kontrolovanou tvorbu trhlin Po zhotovení uvolňovacího zářezu a podélné drážky musí zůstat alespoň polovina průměru klády neporušená, jinak by došlo k jejímu značnému zeslabení. Pokud činí například hloubka uvolňovacího zářezu čtvrtinu průměru klády, pak hloubka podélné drážky nesmí přesáhnout čtvrtinu průměru klády.

Obr. 19. Ložné spáry vodorovných srubových prvků

5.2.7 Konstrukce nenosných příček a napojení příčky na srubovou konstrukci

Nenosné příčky jsou navrženy jako rámové sendvičové konstrukce z profilu 50/70mm oboustranně opláštěné sádrokartonovými deskami s roztečí stojek 625mm. Při napojení nenosné příčky na srubovou konstrukci je potřeba tyto dvě konstrukce od sebe oddělit, aby bylo umožněno sesychání masivní části. Vlastní spojení stojky a srubové části je provedeno pomocí vrutů, je nutné do stojky vytvořit otvor větší, který umožní posunutí vrutů při sedání stavby. Zakrytí spár mezi oblinami srubové stěny (jež jsou vyplněny zvukovou izolací) a příčkou je vyřešeno tak, aby bylo umožněno sedání stavby. Do srubové části se vyříznou drážky do kterých se zasune opláštění příčky.

Stejně důležité je vytvořit dilatační mezeru pro sedání konstrukce stropu. Toho se dosáhne tak, že se příčka horizontálně rozdělí na dvě části – samostatný horní práh a vlastní příčku. Samostatný práh se připevní ke stropu, zbytek je ukotven do podlahy. Obě části jsou propojeny závitovými tyčemi M16, toto spojení umožňuje sedání horní části příčky. Mezi příčkou a horním prahem vzniká dilatační mezera, která se překryje krycí lištou.

Obr. 20. Napojení rámové příčky na srubovou konstrukci

5.2.8 Osazení oken a dveří

Okna a dveře se podobně jako příčky nesmí pevně spojit se srubovou konstrukcí. K jejich osazení do srubové stěny se používá kovových vodících profilů, které jsou pevně spojeny s osazovacím rámem okna nebo se zárubněmi dveří. Tyto profily jsou pak volně uloženy v drážkách vyřezaných do srubové stěny a umožňují sedání stavby. Vodící profily ztužují srubovou stěnu v místě vyřezaného otvoru tím, že zamezují vybočení klády ze stěny. Stavební otvory jsou zhotoveny již s nadmírou pro sednutí stavby. Při vložení osazovacího rámu do otvoru zůstane v horní části dilatační mezera, která je vyplněna ovčí vlnou a překrytá systémem krycích lišt, které jsou pevně spojeny pouze s osazovacím rámem.

Horizontální řez oknem

Vertikální řez oknem

Obr. 21 Osazení oken do srubové konstrukce

Horizontální řez dveřmi

Vertikální řez dveřmi

Obr. 22 Osazení dveří do srubové konstrukce

5.2.9 Vedení elektroinstalace

K horizontálnímu rozvodu elektrických kabelů slouží podélná ložná spára vytvořená na jednotlivých kládách při stavbě srubu a je tedy nutné ji zhotovit dostatečně velkou, aby se do ní rozvody vešly. Rozvody vertikální jsou vedeny v otvorech vyvrtaných ve středech klád (ložných spár).

Obr. 23. Osazení oken do srubové konstrukce

5.2.10 Osazení průvlaků a stropních trámů

Průvlaky jsou osazeny a čepech, jež jsou zhotoveny na horním zhlaví nosných sloupů. To zajišťuje svázání obvodových srubových stěn. Vlastní stropní systém je potom uložen na třech průvlacích (dva svazují delší stěny domu, jeden je uprostřed). Je nutné vytvořit dilatační mezeru mezi průvlaky a nosnými sloupy, toho je dosaženo tak, že při výstavbě jsou průvlaky uloženy na vodorovné srubové prvky, které jsou zhotoveny do větší výšky než sloupy. Rozdíl těchto výšek tvoří dilatační mezera, která je vyplněna stlačitelnou tepelnou izolací. Stropní klády, jež mají shora seřezanou plochu pro uložení podlahy a jsou na průvlaky osazeny pomocí křížového přeplátování. Stropní klády 1,5,7,11, pod plnými vazbami krovu, procházejí skrze odvodovou stěnu a nesou pozednici krovu. Průvlaky jsou shora převázány další kládou, která tvoří podklad pro uložení rámové konstrukce podkroví.

Obr. 23 Znázornění dilatační mezery mezi sloupem a průvlakem

Obr. 24. Znázornění dilatační mezery mezi sloupem a stropní kládou

5.2.11 Detail spojení rámové a srubové konstrukce

Nosná rámová konstrukce je ke srubové části připojena pomocí ocelových svorníků M 12. Je osazena na vodorovné srubové prvky P2, P4, P6, STK1, STK5, STK7, STK11 dle výkresové dokumentace.

Obr. 24. Spojení srubové části s rámovou konstrukcí

5.2.12 Konstrukce obvodového pláště podkroví, konstrukce podlahy 2.NP

Obvodové stěny tvoří dřevěné vázané konstrukce z profilů 60/180mm s roztečí stojek 625mm, které jsou prostorově ztuženy oboustranným opláštěním z OSB desek tloušťky 15mm, formát desek 1250x2500mm. Prostor mezi nosnými prvky konstrukce je vyplněn minerální tepelnou izolací ISOVER ORSIK. Z interiérové strany je umístěna dále parozábrana a na ní dřevěný rošt s profilů 60/40mm se sádrokartonovými deskami. Prostor mezi parozábranou a sádrokartonovými deskami je rovněž vyplněn tepelnou

izolací ISOVER DOMO tloušťky 40mm. Z exteriérové strany je navržen horizontálně uložený dřevěný obklad s odvětranou mezerou, difúzní fólií a tepelnou izolací ISOVER ORSIK uložené v roštu z profilu 80/80mm. Konstrukce podlahy je uložena na stropních kládách a ve výřezu v prvcích nad obvodovými stěnami. Na stropní klády jsou uloženy palubky, které tvoří viditelný podhled stropu 1NP. Na ně jsou uloženy OSB desky tloušťky 12,5mm ve dvou na sebe kolmých vrstvách, vzájemně spojené vruty. Následuje vrstva kročejové izolace ISOVER TDPT tloušťky 30mm, dále hydroizolace, cementový potěr tloušťky 50mm a nášlapná vrstva.

Obr. 25. Konstrukce obvodové stěny podkroví, konstrukce podlahy 2NP

5.2.13 Detail napojení štítové a vnitřní nosné stěny

Vnitřní stěny tvoří dřevěné vázané konstrukce z profilů 60/180mm s roztečí stojek 625mm, které jsou prostorově ztuženy oboustranným opláštěním z OSB desek tloušťky 15mm, formát desek 1250x2500mm. Prostor mezi nosnými prvky konstrukce je vyplněn minerální tepelnou izolací ISOVER. Z jedné strany je sádrokartonová deska připojena přímo na OSB desku, z druhé strany je dřevěný rošt z profilu 60/40 se sádrokartonovými deskami. Vnitřní nosné stěny jsou ke štítové stěně připojeny pomocí ocelových svorníků M 12.

Obr. 26. Spojení obvodové štítové stěny s vnitřní nosnou stěnou

5.2.14 Detail rohového spojení obvodových stěn podkroví

Obr. 27 Rohové spojení obvodových stěn podkroví

5.2.14 Přesah střešního pláště

Přesahy střešního pláště jsou navrženy tak, aby splňovaly podmínku „8:1“ dle dokumentu ILBA tzn. délka chráněné výšku konstrukce ku přesahu střechy. U štítové stěny je této podmínky docíleno zastřešením přesahu průvlaků, skladba střechy S5 viz skladby konstrukcí.

Obr. 28 Přesahy střešních plášťů

6 Skladby konstrukcí ST 1 – Obvodová stěna 1NP – 350mm - Srubová stěna z rostlého smrkového dřeva průměrné středové tloušťky 350mm.

ST 2 – Vnitřní nosná stěna 1NP – 250mm - Srubová stěna z rostlého smrkového dřeva průměrné středové tloušťky 250mm.

ST 3 – Vnitřní dělící příčka 1NP – 100mm - Sádrokartonová deska 12,5mm - Nosná konstrukce, profil 75/50mm, zvuková izolace ISOVER DOMO 75mm - Sádrokartonová deska 12,5mm

ST 4 – Vnitřní stěna 2NP – 275mm - Sádrokartonová deska 12,5mm - OSB deska 15mm - Nosná konstrukce, profil 180/60mm, zvuková izolace ISOVER ORSIK 180mm - OSB deska 15mm - Rošt z profilu 60/40 pro sádrokartonové desky - Sádrokartonová deska 12,5mm

ST 5 – Obvodová stěna 2NP – 393 - Palubky 15mm, horizontálně uložené - Odvětraná mezera tvořená roštem z profilu 30/50mm - Difúzní fólie - Minerální tepelná izolace ISOVER ORSIK 80mm, uložená v roštu z hranolků profilu 80/80mm - OSB deska 15mm - Nosná konstrukce, profil 180/60mm, tepelná izolace ISOVER ORSIK 180mm

- OSB deska 15mm - Parotěsná fólie - Rošt z profilu 60/40 pro sádrokartonové desky, minerální tepelná izolace ISOVER DOMO 40mm - Sádrokartonová deska 12,5mm

S 1 – Podlaha nad terénem - 550mm - Nášlapná vrstva 20mm - Cementový potěr 110mm - Tepelná izolace z extrudovaného polystyrenu XPS 140mm - Hydroizolace - Základová deska 140mm vyztužená kari sítí, +50mm podkladní beton - Hutněný štěrkopískový podklad 140mm - Geotextile - Zemina

S 2 – Podlaha 2NP – 430mm - Nášlapná vrstva 10mm - Cementový potěr 50mm - Hydroizolace - Kročejová izolace ISOVER TDPT 30mm - 2xOSB deska 12,5mm, vzájemně prošroubovaná - Palubky 15mm - Stropní kláda 300mm

S 3 – Strop 2NP – 333mm - Minerální tepelná izolace 80mm - Kleštiny 80/200, minerální tepelná izolace Isomer DOMO 200mm - Parozábrana - Rošt z profilů 60/40 pro sádrokartonové desky, minerální tepelná izolace ISOVER DOMO 40mm - Sádrokartonová deska 12,5m

S 4 – Střešní konstrukce - Betonové střešní tašky - Latě 30/50mm - Kontralatě 30/50mm - Difúzní fólie - Krokve 80/200, minerální tepelná izolace ISOVER DOMO 200mm - Parozábrana - Rošt z profilu 60/40 pro sádrokartonové desky, minerální tepelná izolace ISOVER DOMO 40mm - Sádrokartonová deska 12,5mm

S 5 – Přístřešek - Plechová krytina z TiZn - Difúzní fólie - Bednění z OSB desek 15mm - Nosná konstrukce 80/180mm

7 Vizualizace

Pohled SV

Pohled JZ

8 Diskuze Konstrukce je navržena tak, aby vlivem sedání stavby nedocházelo k nežádoucím jevům, jako například k rozevření ložných spár mezi vodorovnými srubovými prvky, zejména pak mezi průvlaky a prvky, které tvoří poslední vrstvu výplně mezi sloupy. V konstrukci nemusí být použity pod sloupy aretační šrouby, protože sloupy při konstrukci netvoří nosné prvky a nebrání sedání stavby. Dalším nežádoucím jevem je zabránění sedání stavby nevhodným osazením výplňových otvorů.

Tyto jevy jsou

eliminovány ponecháním dilatačních mezer mezi částmi stavby, které sesedají a které nikoliv. Pro zvýšení kvality stavby z hlediska vzduchotěsnosti se doporučuje po ukončení sedání stavby přetmelit spáry srubu speciálním srubařským tmelem. Například tmely WOODCHINK. Stěny 2NP – podkroví jsou tvořeny dřevěnými vázanými konstrukcemi z profilů 60/180mm s roztečí stojek 625mm, které jsou prostorově ztuženy oboustranným opláštěním z OSB desek (příčky jsou opláštěné pouze sádrokartonovými deskami). Prostor mezi nosnými prvky konstrukce je vyplněn, akustickou izolací. Obvodové a vnitřní nosné stěny jsou spojeny pomocí ocelových svorníků., tak aby tvořily prostorově ztuženou konstrukci. U zvoleného typu konstrukce nedochází v podkrovní části v podstatě k žádnému sesedání, protože všechny nosné rámové konstrukce podkrovní části jsou usazeny na průvlacích a stropních kládách, zjednodušeně řečeno rámová konstrukce není pevně spojena s žádným prvkem stavby, který by nesesedal. Důležitým prvkem zachování dlouhé životnosti stavby je vhodná konstrukční ochrana, té je dosaženo dostatečným vyvýšením stavby nad okolní terén a zhotovení dostatečného přesahu střešního pláště. U štítových stěn je konstrukční ochrana zajištěna pomocí stříšky osazené na průvlaky. Velmi podstatný je pro správnou funkci a životnost stavby výběr kvalitního materiálu, s malou točivostí vláken, s co malou sbíhavostí, bez napadení houbami nebo hmyzem apod. Výhodou systému piece en piece je, že je možné některé vady materiálu odstranit, protože ke stavění se používají poměrně krátké výřezy a lokální vady je možné z dlouhých klád jednoduše vyřezat.

Z technologického a výrobního hlediska má systém piece en piece obrovskou výhodu v možnosti určité standardizace prvků. Jako příklad lze uvést sloupy v nosných stěnách – i když jsou vyrobeny z rostlého dřeva, jsou upraveny v podstatě na stejný profil. Další výhodou je možnost částečné prefabrikace výroby a usnadnění manipulace díky používání krátkých výřezů.

9 Závěr Cílem této práce bylo navrhnout dispozici srubového domu systémem piece en piece, vyřešit nosný systém a konstrukční detaily této konstrukce od správného usazení domu na základové konstrukce až po vzájemné propojení jednotlivých konstrukcí, s důrazem kladeným na správnou funkci a dlouhou životnost stavby. Správnou funkcí bylo myšleno vytvoření takové konstrukce, která umožní sedání stavby vlivem sesychání masivních dřevěných prvků tak, aby nedocházelo k nežádoucím jevům. Důležité je si uvědomit, že dřevo pracuje neustále, a že srubová stavba bude potřebovat od svého majitele odlišný přístup, než třeba stavba zděná. Srubové domy mají svůj osobitý charakter, vytváří specifické mikroklima, jsou krásné, ale nejsou pro každého.

10 Seznam použité literatury (1) Houdek D., Koudelka O., 2006. Srubové domy z kulatin. Brno, ERA, 167s.

(2) Kešnerová Věra,2009. Renesance dřevostavění. Partner, roč. 17, 8-10

(3) International Log Builders‘ Association, 2000

(4) Štefko J., Reinprecht L., 2004. Dřevěné stavby, konstrukce, ochrana a údržba. Bratislava 2004, JAGA, 196s.

(5) Neufert E. Navrhování staveb : Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2000.

(6) Chybník J., Přírodní stavební materiály. Praha, Grada, 2009

(7) Kolb J., Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. 1. vyd. Praha, Grada, 2008. 320 s.

(8) Hájek V., Stavíme ze dřeva. Praha, Sobotáles, 1997

(9) Kočí, J., Chochula, J. Srubové stavby. 1. vyd. Bratislava: ŠNTL, 1954. 229 s.

11 Summary The main aim of this thesis was to propose the construction and disposition of the log house using „piece en piece“ system. Thesis also focused on suggestion of solutions for the bearing system and another constructional details, such as correct settlement of the base construction, corner notches, ceiling construction etc, with emphasis on the proper function and durability of the log house. By this proper function was ment such as construction that enable shrinkage of massiv wooden parts without undesirable effect.

Only first floor was projected by „piece en piece“ system. For second floor was used frame construction. In thesis was also solved interconnection of the particular constructional patrs into komplex.

„Piece en piece“ construction is made of massiv columns. In between them are inserted horizontally placed beams. There are big advantages of „piece en piece“ system from technologic and manufacturing view such as standardization, prefabrication and easier handling.

12 Soupis obrázků 4.2.1 Kanadská srubová konstrukce ............................................................................... 10 4.2.2 Srubová konstrukce „Piece en Piece“ .................................................................... 11 4.3.1 Skandinávský sedlový spoj .................................................................................... 12 4.3.2 Rybinový spoj ........................................................................................................ 13 4.3.3 Křížové přeplátování.............................................................................................. 14 4.3.4 Jednoduché překampování klád............................................................................. 14 4.3.5 Začepování vodorovných srubových prvků do sloupů .......................................... 14 5.2.2 Připevnění dřevěného podkladního rámu .............................................................. 21 5.2.3 Připevnění sloupů k podkladnímu rámu ................................................................ 23 5.2.4 Prahové klády ........................................................................................................ 24 5.2.5 Spojení sloupů a vodorovných srubových prvků................................................... 25 5.2.6 Spojeni vodorovných srubových prvků ................................................................. 27 5.2.7 Konstrukce nenosných příček a napojení příčky na srubovou konstrukci............. 28 5.2.8 Osazení oken a dveří.............................................................................................. 30 5.2.9 Vedení elektroinstalace.......................................................................................... 33 5.2.10 Osazení průvlaků a stropních trámů .................................................................... 34 5.2.11 Detail spojení rámové a srubové konstrukce ....................................................... 35 5.2.12 Konstrukce obvodového pláště podkroví, konstrukce podlahy 2.NP .................. 36 5.2.13 Detail napojení štítové a vnitřní nosné stěny ....................................................... 38 5.2.14 Detail rohového spojení obvodových stěn podkroví ........................................... 39 5.2.14 Přesah střešního pláště ......................................................................................... 39 ST 1 – Obvodová stěna 1NP – 350mm........................................................................... 41 ST 2 – Vnitřní nosná stěna 1NP – 250mm ..................................................................... 41 ST 3 – Vnitřní dělící příčka 1NP – 100mm .................................................................... 41 ST 4 – Vnitřní stěna 2NP – 275mm................................................................................ 41 ST 5 – Obvodová stěna 2NP – 393................................................................................. 41 S 1 – Podlaha nad terénem - 550mm .............................................................................. 42 S 2 – Podlaha 2NP – 430mm .......................................................................................... 42 S 3 – Strop 2NP – 333mm .............................................................................................. 42 S 4 – Střešní konstrukce.................................................................................................. 43 S 5 – Přístřešek ............................................................................................................... 43

13 Soupis výkresů 1. Půdorys 1NP 2. Půdorys 2NP 3. Příčný řez A 4. Příčný řez B 5. Podélný řez C

24. Detail G,H - osazení dveří do srubové stěny 25. Osazení průvlaku a stropní klády na čepy sloupů 26. Detail D – osazení podlahy 2NP

6. Půdorys krovu

na obvodovou srubovou

7. Příčný řez krovem

konstrukci

8. Podélný řez krovem 9. Skladba stropu 10. Skladba stropu – pohled A a B 11. Pohled severní 12. Pohled východní 13. Pohled jižní 14. Pohled západní 15. Detail A – základové konstrukce 16. Detail uchycení podkladního rámu 17. Detail uchycení sloupů k podkladnímu rámu 18. Detail uložení prahové klády 19. Ložné spáry vodorovných srubových prvků 20. Detail B – napojení vodorovných srubových prvků na sloupy 21. Detail C – napojení příčky na srubovou konstrukci 22. Detail rozvodů elektroinstalace 23. Detail E,F - osazení oken do srubové stěny

27. Detail napojení rámové konstrukce a pozednice 28. Detail I – napojení vnitřní stěny na obvodovou 29. Detail J – rohové spojení obvodových stěn podkroví 30. Detail K – napojení vnitřní nosné stěny na stěnu štítovou 31. Panel 1 32. Panel 2 33. Panel 3 34. Štítová stěna