Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

VYMÁHÁNÍ POHLEDÁVEK OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Zpracovatelka diplomové práce:

JUDr. Hana Kelblová, Ph.D.

Bc. Alena Paţitková

BRNO 2011

2

Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatně, s vyuţitím zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu literatury.

V Brně dne:

Podpis:

3

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce, JUDr. Haně Kelblové, Ph.D. za odborné vedení, velmi cenné rady, podněty a čas, který věnovala této práci. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Martinovi Jiříkovskému, finančnímu manaţerovi ze společnosti Velux Česká republika, za poskytnutí potřebných informací pro zpracování diplomové práce.

4

ABSTRAKT PAŢITKOVÁ, A. Vymáhání pohledávek obchodní společnosti. Diplomová práce. Brno, 2011. Diplomová práce se zabývá vymáháním pohledávek ve vybrané obchodní

společnosti.

První

část

vymezuje

právní

pohled

na

celou

problematiku. Obsahuje ujednání o kupní smlouvě, která je základním předpokladem pro vznik pohledávek v obchodní společnosti. Na tento oddíl navazuje charakteristika vybraných zajišťovacích prostředků, které mají význam pro včasnou úhradu pohledávek. Praktická část je náhledem do skutečného procesu fungování vymáhání a zajištění pohledávek v konkrétní sledované společnosti včetně jejich analýzy. KLÍČOVÁ SLOVA Pohledávka, vymáhání, zajištění, kupní smlouva

ABSTRACT PAŢITKOVÁ, A. Claim recovery in trade company. Diploma thesis. Brno, 2011. This thesis deals with the debt recoveries of chosen company. The first part is dedicated to the theory and law point of view of these matters and contains agreement of sale contract which is the main presumption to create debt recovery in the company. This part follows by characteristic of security for debts. The next part is practical. I present the real debt process in the chosen company including debt analysis. KEY WORDS Claim, collection, security, purchase contract

5

SEZNAM ZKRATEK

DSP = dekorační a zastiňovací doplňky (decoration and sun protection) DIY = řetězec hobby marketů (do it yourself) KACC = kategorie nejdůleţitějších zákazníků (key account customer)

6

OBSAH 1. Úvod 2. Cíl práce a metodika 3. Literární rešerše 3.1. Kupní smlouva 3.1.1. Pojem smlouva 3.1.2. Definice kupní smlouvy 3.1.3. Podstatné náleţitosti kupní smlouvy 3.1.4. Povinnosti prodávajícího 3.1.5. Povinnosti kupujícího 3.1.6. Vady zboţí 3.1.7. Nebezpečí škody na zboţí 3.1.8. Právo zpětného prodeje 3.1.9. Proces uzavírání smlouvy 3.2. Pohledávka 3.2.1. Vznik pohledávky 3.2.2. Změna pohledávky a závazku 3.2.3. Zánik pohledávky a závazku 3.3. Zajištění závazků 3.3.1. Ručení 3.3.2. Smluvní pokuta 3.3.3. Bankovní záruka 3.3.4. Uznání závazku 3.3.5. Zástavní právo 3.3.6. Směnka 3.3.7. Pojištění pohledávek 4. Vlastní práce 4.1. Charakteristika zkoumané společnosti 4.2. Obchodní politika 4.2.1. Předmět činnosti 4.2.2. Obchodní partneři 4.3. Obchodní úvěr 4.4. Správa pohledávek 4.5. Zajištění pohledávek 4.6. Obchodní podmínky 5. Doporučení 6. Závěr 7. Literatura 8. Přílohy

8 9 11 11 11 11 12 13 15 16 17 18 18 20 20 21 25 30 32 33 34 36 37 41 45 47 47 49 49 49 52 55 61 63 66 68 70 73

7

1. ÚVOD V dnešní nejisté době, ve které je existence firem ohroţována finančními a následnými hospodářskými recesemi, je nutné důsledně dbát na sledování ekonomické situace obchodních partnerů. Vše začíná okamţikem, kdy se podnikatel rozhoduje, zda s danou firmou naváţe spolupráci. Měl by přihlédnout nejen k informacím dostupným na trhu, coţ je v době elektronických přenosů dat velkým dílem usnadněno, ale taktéţ vyuţít svých pracovníků, kteří se pohybují v terénu. Protoţe ani budoucí predikce hospodářského vývoje není pozitivní, vyplatí se vynaloţit náklady na bezchybné uzavření obchodního kontraktu, který bude minimalizovat riziko ztráty. Nejedná se o pouhé sepsání kupní smlouvy, ale taktéţ o zajištění pohledávky pro případ včasného neuhrazení. Široká škála zajišťovacích prostředků je upravena českým právním řádem ať jiţ výslovně, tak můţe vycházet z obchodních zvyklostí. Takovým nepřímým prostředkem je například často vyuţívaná směnka. V obchodní praxi i při vyuţití různých druhů zajištění a pečlivém výběru obchodního partnera není moţné zcela omezit vznik pohledávky po splatnosti. Proto má význam zaměstnat osobu, která svou činností riziko spojené s takovými pohledávkami minimalizuje. Hlavním úkolem této osoby je především předcházet existenci pohledávek po splatnosti, monitorovat je a v případě vzniku s maximální úspěšností vymáhat. V této diplomové práci

se zaměřuji

na

společnost

VELUX

Česká

republika, s. r. o., která vznikla ke dni 17. 7. 1990, zápisem do obchodního rejstříku v Brně se základním kapitálem ve výši 625 000 Kč. Společníkem je pouze jediná fyzická osoba, proto zakládacím dokumentem je zakladatelská listina. Společnost má jednoho jednatele, který je oprávněn jednat a podepisovat jménem společnosti samostatně.

8

2. CÍL PRÁCE A METODIKA V této diplomové práci se zabývám obchodní společností, u které zkoumám způsob vymáhání pohledávek a jejich zajištění se zaměřením na účinnost těchto procesů. Cílem diplomové práce je provést posouzení současného způsobu vymáhání

pohledávek,

stávajícího

zajištění

pohledávek

a

obchodních

podmínek v konkrétní společnosti. Výstupem bude analýza, kde bude zhodnocen stávající proces a navrţen nový způsob, jakým pohledávky vymáhat a zajistit. Představuji vybranou obchodní společnost jakoţto subjekt pohybující se v trţním prostředí, který funguje na principu uzavírání kupních smluv se smluvními odběrateli. U této společnosti je předmětem mého zájmu funkce credit controllora, jakoţto osoby zodpovědné za proces a úspěšné inkaso splatných pohledávek a taktéţ za operace spojené se zajištěním pohledávek. Dílčím cílem je uceleně pohlédnout na zajišťovací prostředky, které jsou vyuţívány v obchodních smlouvách. Není smyslem provést kompletní výčet, protoţe to přesahuje rámec diplomové práce, ale zaměřit se na zajištění, které je z hlediska vymahatelnosti nejvýhodnější. Při zpracování diplomové práce jsem nejprve nastudovala literaturu související

s cílem

práce.

Literatury,

která

se

zabývá

obchodními

závazkovými vztahy a zajištěním pohledávek, je k dispozici velké mnoţství. V prvním oddílu práce se zaměřuji na obchodní kontrakt, u kterého je vymezena hlavní podstata a další aspekty s kupní smlouvou související. V praktické části je s kupní smlouvou spojena část týkající se obchodních podmínek. Následuje oddíl, který charakterizuje samotnou pohledávku nejen jako pojem, ale i jako neoddělitelnou součást obchodní společnosti. Literární přehled uzavírá kapitola definující vybrané způsoby zajištění pohledávek především s ohledem na jejich vymahatelnost a pouţitelnost v souvislosti s obchodní společností.

9

Právě vymáhání pohledávek je stěţejní oblastí, která je předmětem zkoumání. Zde jsem se snaţila maximálně vyuţít své zkušenosti a znalosti, které jsem nabyla působením ve společnosti VELUX. Klíčové je porozumět vnitřním

procesům,

které

jsou

platné

vůči

jednotlivým

obchodním

partnerům. Čtenáře proto seznamuji s obchodní politikou, která je specifická pro kaţdou společnost. Obchodní spolupráce je charakteristická moţností vyuţívat obchodní úvěr, jehoţ získání je podmíněno několika faktory, které jsou v praktické části uvedeny. Samotná správa pohledávek představuje přesně vymezený postup, kterým se společnost řídí a jejímţ smyslem je minimalizovat riziko jakýchkoliv ztrát. Podpůrným prostředkem pro včasné inkaso pohledávek je vyuţití zajišťovacích prostředků. U jednotlivých oddílů praktické části provádím rozbor a směřuji tím k doporučením pro praktické pouţití ve společnosti.

10

3. LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1. KUPNÍ SMLOUVA 3.1.1. Pojem smlouva Pojem „smlouva“ není v ţádném zákoně v České republice výslovně definován. Lze však říci, ţe plní funkci základního právního nástroje pro zaloţení, změnu či zánik občanskoprávních vztahů, jejichţ prostřednictvím subjekty uspokojují ve společnosti své nejrozmanitější zájmy, potřeby a preference. Protoţe právě prostřednictvím smluv dochází ke značným přesunům nejrůznějších majetkových i nemajetkových hodnot, hrají smlouvy významnou úlohu jak v osobním ţivotě, tak při podnikání. Bez smluv si nelze představit fungování trţní ekonomiky.

3.1.2. Definice kupní smlouvy Základní

úprava

občanskoprávní

kupní

smlouvy

je

obsaţena

v občanském zákoníku. Obchodněprávní kupní smlouvu upravuje obchodní zákoník. Ze znění ustanovení obchodního zákoníku vyplývá, ţe není-li moţno řešit některé otázky podle něj, řeší se dle předpisů občanského práva, čímţ se především myslí obecná úprava majetkových vztahů, zejména vlastnická práva a věcná práva vůbec, obecná úprava právní subjektivity a právních úkonů atd. Protoţe naprostá většina obchodních kontraktů ve společnosti VELUX probíhá mezi podnikateli, bude následující text věnován kupní smlouvě především dle obchodního zákoníku. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboţí) určenou jednotlivě nebo co do mnoţství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta nebo musí v ní být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaţe z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny.

11

3.1.3. Podstatné náleţitosti kupní smlouvy Podstatné části kupní smlouvy jsou následující: ● stanovení předmětu koupě, tj. zboţí (movité věci), ● sjednání závazku prodávajícího dodat zboţí, ● sjednání závazku prodávajícího převést vlastnictví ke zboţí, ● sjednání závazku kupujícího zaplatit kupní cenu, ● sjednání ceny zákonem určeným způsobem, eventuelně musí z jednání o uzavření smlouvy vyplývat vůle stran uzavřít smlouvu i bez určení kupní ceny.1 Stanovení předmětu koupě Zboţí, které je předmětem kupní smlouvy, můţe být určeno buď individuálně, tj. prostřednictvím znaků, které tuto věc vyčleňují z okruhu věcí daného druhu, nebo druhově (např. výrobní číslo stroje), potom se zboţí určí podle druhu, k němuţ patří (např. nafta, uhlí, cement). Zde musí být zboţí vymezeno minimálně uvedením mnoţství. Předmětem kupní smlouvy můţe být i zboţí, které dosud nebylo vyrobeno, nemusí tedy v době uzavření smlouvy existovat. Předmětem koupě je zboţí včetně všech součástí, zejména jde o součástky strojů a také návody k pouţití a další listiny, prokazující vlastnosti zboţí. Určení kupní ceny Cenou se rozumí peněţní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboţí nebo vytvořená při oceňování zboţí, dalšího majetku a majetkových práv k jiným účelům. Cena tedy musí být vţdy vyjádřena v penězích. Pokud strany nehodlají stanovit cenu pevně jiţ při uzavírání smlouvy, je nutné určit v ní jasný algoritmus, podle něhoţ lze později (nejčastěji v době vzniku

1

MAREK, K., Smluvní obchodní právo: kontrakty. Brno: Masarykova univerzita, 2008 str. 106

12

povinnosti cenu zaplatit) cenu vytvořit. Určení kupní ceny je podmínkou platnosti smlouvy, ledaţe strany výslovně projeví vůli uzavřít kupní smlouvu i bez jejího určení. Z tohoto projevu má být patrné, ţe strany neopomněly sjednat kupní cenu a ţe naopak hodlají přijmout za svou obvyklou cenu zboţí, tj. cenu, za kterou se totéţ nebo srovnatelné zboţí za srovnatelných obchodních podmínek obvykle prodává. 2

3.1.4. Povinnosti prodávajícího Prodávající je povinen kupujícímu dodat zboţí, předat doklady, které se ke zboţí vztahují a umoţnit kupujícímu nabýt vlastnického práva ke zboţí v souladu se smlouvou a obchodním zákoníkem. Místo dodání zboţí Místo dodání můţe určit smlouva, neučiní-li to, aplikují se zákonné předpisy. Při volbě smluvního určení místa dodání mají strany naprostou volnost. Stanovit je mohou jakýmkoli určitým ujednáním (např. uvedením adresy). Místo lze také vymezit odkazem na obchodní podmínky (např. odkazem na některou doloţku INCOTERMS). Pokud není místo dodání ve smlouvě specifikováno a smlouva stanoví prodávajícímu povinnost zboţí odeslat, počítá zákon s následujícími variantami: 

je-li alespoň určeno místo, kde má prodávající předat zboţí k přepravě, je místem plnění toto místo,



jestliţe není určeno ani toto místo, stává se místem plnění místo, ve kterém prodávající zboţí předá prvnímu dopravci k přepravě s určením pro kupujícího,



v případě, kdy strany uţ v době uzavření kupní smlouvy věděly, kde se zboţí nachází nebo kde má být vyrobeno a kupujícímu je umoţněno v tomto místě se zboţím nakládat, je místem dodání toto místo.

V ostatních případech je místem plnění: BEJČEK, J., ELIÁŠ, K., RABAN, P., a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. Praha: C. H. Beck, 2007 str. 253 2

13



je-li prodávajícím právnická osoba, její sídlo,



je-li prodávajícím fyzická osoba, místo jejího podnikání. Pokud je nemá, bydliště prodávajícího,



umístění organizační sloţky prodávajícího za předpokladu, ţe toto umístění prodávající kupujícímu s dostatečným časovým předstihem oznámil.

Můţe nastat případ, kdy je zboţí dodáváno jako součást hromadné zásilky a není přitom dostatečně označeno. V takovém případě účinky dodání nastanou, jen kdyţ prodávající bez zbytečného odkladu oznámí kupujícímu odeslání zboţí a odeslané zboţí v oznámení blíţe určí. Jestliţe prodávající toto oznámení opomene učinit, uskutečňuje se dodání aţ předáním zboţí dopravcem kupujícímu. Čas dodání zboţí Doba plnění bývá především sjednána ve smlouvě. Podle obchodního zákoníku je prodávající povinen dodat zboţí dne, který je ve smlouvě určen nebo určen způsobem stanoveným ve smlouvě, případně kdykoli během časového rozmezí, které je ve smlouvě vymezeno. V případě definice dodání v časovém rozmezí záleţí pouze na prodávajícím, který den dodávku uskuteční. Pokud termín dodání smlouva neuvede, začíná lhůta, v níţ má být zboţí dodáno, běţet ode dne uzavření smlouvy. Dojde-li k tomu, ţe prodávající dodá zboţí před určenou dobou, je kupující oprávněn buď zboţí převzít, nebo je odmítnout. Nabytí vlastnického práva Kupující nabývá vlastnického práva ke zboţí, jakmile je mu dodané zboţí předáno.

Před

předáním

nabývá

kupující

vlastnického

práva

k přepravovanému zboţí, kdyţ získá oprávnění zásilkou nakládat. Na základě ujednání ve smlouvě můţe kupující nabýt vlastnické právo dříve nebo později, neţ bylo uvedeno – toto ujednání však musí být striktně písemné. Při dřívějším vzniku vlastnického práva musí být zboţí určeno individuálně nebo genericky (v tomto případě je nutné zboţí alespoň označit). Pozdější

14

vznik vlastnického práva se označuje jako výhrada vlastnictví. Tento případ přichází v úvahu, pokud je zboţí dodáváno na úvěr nebo kdyţ kupní cena má být placena ve splátkách. Pak zpravidla přechází vlastnické právo na kupujícího aţ úplným zaplacením kupní ceny.

3.1.5. Povinnosti kupujícího Kupující je povinen zaplatit za zboţí kupní cenu a převzít dodané zboţí v souladu se smlouvou. Doba, ve které má být zaplaceno za zboţí dodané podle kupní smlouvy, bývá často dohodnuta ve smlouvě. Jestliţe má být kupní cena placena při předání zboţí nebo dokladů, je kupující povinen kupní cenu zaplatit v místě tohoto předání. Nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, je kupující povinen zaplatit kupní cenu, kdyţ prodávající v souladu se smlouvou a ustanoveními obchodního zákoníku umoţní kupujícímu nakládat se zboţím nebo s doklady umoţňujícími kupujícímu nakládat se zboţím.3 Platební podmínky lze v zásadě rozdělit do tří skupin: -

platba při dodání jako nejobecnější způsob,

-

platba předem,

-

obchodní úvěr, tj. platba po dodání zboţí.

Akt převzetí zboţí má právotvorné účinky, neboť na něj se váţou zvlášť zásadně instituty přechodu nebezpečí škody na věci a odpovědnosti za vady. Zboţí můţe kupující odmítnout i dříve, neţ je dopraveno do místa určení, v některých případech tak můţe učinit i později. Pokud je však zboţí do místa určení jiţ dopraveno, musí se kupující zachovat profesionálně a zboţí se ujmout tak, aby bylo zachováno, a to i tehdy, chce-li je odmítnout, pak tak činí na účet prodávajícího. 4 Pokud kupující po převzetí zboţí oprávněně odmítne, vzniká prodávajícímu povinnost zpětného převzetí zboţí.

MAREK, K., Smluvní obchodní právo: kontrakty. Brno: Masarykova univerzita, 2008 str. 137 BEJČEK, J., ELIÁŠ, K., RABAN, P., a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. Praha: C. H. Beck, 2007 str. 263 3 4

15

3.1.6. Vady zboţí Poruší-li prodávající povinnosti v mnoţství, jakosti, provedení a obalu zboţí, má zboţí vady. Vady bývají nejčastěji tříděny na tzv. vady právní a vady faktické. U faktických vad se rozlišují: ● vady kvality (vady jakosti a provedení zboţí), ● vady kvantity (dodávky jiného neţ sjednaného mnoţství zboţí), ● vady balení, ● vady v dokladech. Za vady zboţí se povaţuje i dodání jiného zboţí nebo dodání většího mnoţství neţ je sjednáno ve smlouvě. Naopak dodání menšího mnoţství neţ je uvedeno v kupní smlouvě se povaţuje za částečné plnění. Prodávající neodpovídá za vady zboţí, o kterých kupující v době uzavření smlouvy věděl. Prodávající odpovídá za vadu, kterou má zboţí v okamţiku, kdy přechází nebezpečí škody na zboţí na kupujícího, i kdyţ se vada stane zjevnou aţ po této době. Kupující je povinen prohlédnout zboţí podle moţnosti co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na zboţí, přičemţ se přihlédne k povaze zboţí. Jestliţe smlouva stanoví odeslání zboţí prodávajícím, můţe být prohlídka odloţena aţ do doby, kdy zboţí je dopraveno do místa určení. Kupující má oznámit zjištěné vady prodávajícímu hned po provedení prohlídky. Jestliţe tyto zjevné vady nejsou včas oznámeny, nelze je v případném soudním řízení přiznat. Pokud jde o vady skryté, je kupující povinen podat prodávajícímu zprávu o vadách bez zbytečného odkladu poté, kdy vady mohly být zjištěny při vynaloţení odborné péče. Nejpozději tak má učinit do dvou let od doby dodání zboţí v případě zákonné odpovědnosti za vady. Za skrytou se povaţuje pouze vada zboţí, jeţ při odborném zkoumání nemohla být odhalena. Zboţí má právní vady, jestliţe prodané zboţí je zatíţeno právem třetí osoby, ledaţe kupující s tímto omezením projevil souhlas, jedná se zejména o věcná práva a práva k nehmotným statkům.

16

Při dodávce vadného zboţí a porušení smlouvy podstatným způsobem můţe kupující zvolit, zda vyuţije svého práva: -

poţadovat odstranění vad dodáním náhradního zboţí,

-

poţadovat odstranění vad opravou zboţí,

-

poţadovat přiměřenou slevu z kupní ceny,

-

odstoupit od smlouvy.

Při porušení smlouvy nepodstatným způsobem jsou moţnosti volby kupujícího uţší. Kupující můţe poţadovat buď: -

dodání chybějícího zboţí a odstranění ostatních vad zboţí

-

slevu z kupní ceny. 5

3.1.7. Nebezpečí škody na zboţí Nebezpečí ztráty, zničení, poškození nebo znehodnocení zboţí přechází v určité době na kupujícího. Podle pravidla platného pro případ, kdy má kupující převzít zboţí přímo od prodávajícího, k tomuto přechodu dochází: 

v době, kdy proběhne převzetí zboţí,



v případě opoţděného převzetí – v době, kdy prodávající umoţnil kupujícímu se zboţím nakládat.

Jestliţe je prodávající povinen podle smlouvy předat zboţí dopravci v určitém místě pro přepravu zboţí kupujícímu, přechází na kupujícího nebezpečí škody na zboţí jeho předáním dopravci v tomto místě. Jestliţe kupní smlouva zahrnuje povinnost prodávajícího odeslat zboţí, avšak prodávající není povinen předat zboţí dopravci v určitém místě, přechází nebezpečí škody na zboţí na kupujícího, kdyţ zboţí je předáno prvnímu dopravci pro přepravu do místa určení. Skutečnost, ţe prodávající nakládá s doklady vztahujícími se k přepravovanému zboţí, nemá vliv na přechod nebezpečí škody na zboţí. Škoda na zboţí, jeţ vznikla po přechodu jejího nebezpečí na kupujícího, nemá vliv na jeho povinnost zaplatit kupní cenu, ledaţe ke škodě na zboţí došlo v důsledku porušení povinnosti prodávajícího. 5

MAREK, K., Smluvní obchodní právo: kontrakty. Brno: Masarykova univerzita, 2008 str. 128

17

3.1.8. Právo zpětného prodeje Zpětný prodej není v českém právním řádu definován. Je moţné jej však zaloţit smlouvou. Kupující si přitom vymiňuje vůči prodávajícímu právo prodat mu věc zpět a tomu odpovídá povinnost prodávajícího zboţí koupit. Dochází tímto ke dvěma přechodům vlastnictví ke zboţí na základě dvou právních úkonů.

3.1.9. Proces uzavírání smlouvy Jedná-li se o samotný proces uzavírání smlouvy, je upraven především občanským zákoníkem v § 43 aţ 51. Pro vztahy, které se řídí občanským zákoníkem, je vyuţíváno doplňujících ustanovení v § 269 aţ 275. Občanský zákoník je i zde základní právní normou. Základním pojmem je návrh smlouvy, který je definován jako projev vůle směřující k uzavření smlouvy, směřující jedné nebo více určitým osobám. Návrh musí splňovat podmínku dostatečné určitosti a vyplývá z něj vůle navrhovatele, aby byl vázán v případě jeho přijetí. Jedná se o jednostranný právní úkon, který je adresován určité druhé smluvní straně. Adresát musí být jasně identifikován a můţe jím být buď jedna, nebo více osob. Návrh obsahuje všechny podstatné náleţitosti, které jsou vyţadovány u příslušného typu smlouvy. Návrh smlouvy působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Návrh smlouvy můţe být učiněn ústně anebo jinak, tedy písemně či pomocí prostředků výpočetní techniky. Ústní návrh na uzavření smlouvy působí vůči tomu, komu je určen, neprodleně. Vůči tomu, kdo v době návrhu není přítomen, působí tento návrh od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Za došlý návrh se pokládá i takový, kdy je pouze doručen, ale např. obálka s návrhem ještě není otevřena. Pokud ale návrh ani takto nedojde, není účinný. Kaţdý návrh smlouvy lze podle zákona zrušit. Podmínkou je, ţe zrušení

dojde

osobě,

které je

určen,

dříve nebo

alespoň

současně

18

s návrhem.6 Existuje i moţnost odvolání návrhu. Toto přichází v úvahu tehdy, je-li návrh smlouvy adresátovi jiţ doručen. Návrh je odvolán, obdrţí-li jeho adresát od navrhovatele zrušení před tím, neţ odešle přijetí návrhu. Pokud návrh obsahuje lhůtu pro přijetí, nelze jej v této době odvolat. Návrh zaniká uplynutím lhůty, pokud je v něm obsaţena. Není-li obsaţena, potom uplynutím přiměřené lhůty. Zánik nastává také doručením navrhovateli o jeho nepřijetí. Opačnou situací je přijetí návrhu, které je adresováno navrhovateli. Zákon výslovně uvádí, ţe mlčení anebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu. Návrh musí být přijat bez jakýchkoliv výhrad. Pokud se výhrady vyskytnou, jedná se o odmítnutí návrhu a takový projev vůle se povaţuje za návrh nový. V podnikatelské praxi se často jednotlivé strany odvolávají na všeobecné obchodní podmínky, které mohou doplnit části smlouvy, které nejsou v návrhu výslovně uvedeny. Musí se však jednat o navzájem známé skutečnosti. Takovým příkladem mohou být mezinárodně pouţívané doloţky INCOTERMS.

6

POHL, T., Vymáhání pohledávek. Praha: IFEC, 2002 str. 21

19

3.2. POHLEDÁVKA

3.2.1. Vznik pohledávky Pohledávku lze definovat jako právo podniku na zaplacení určité peněţní částky. Pohledávka patří mezi aktiva, přičemţ pohledávky lze členit na dlouhodobé a krátkodobé podle předpokládané doby splatnosti v době jejich vzniku.

V okamţiku

splatnosti

pohledávky

zároveň

vzniká

povinnost

dluţníka tuto pohledávku uspokojit. Pojem splatnost je pouţíván jak pro pohledávky peněţité, tak nepeněţité. Jestliţe pohledávka, která je splatná, není

dluţníkem

vůči

věřiteli

uspokojena,

vzniká

věřiteli

právo

tuto

pohledávku proti vůli dluţníka vymáhat, například soudní cestou. Obecné důvody vzniku pohledávky pro občanskoprávní i obchodněprávní vztahy jsou obsaţeny v § 489 Občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakoţ i ze způsobené škody, bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně. Dluţník je povinen věřiteli něco dát, něco vůči němu konat, něčeho se zdrţet nebo něco trpět a věřitel je oprávněn uvedená plnění od dluţníka poţadovat. Nejčastějším důvodem je vznik právního vztahu na základě smlouvy. Smlouva je dvoustranný i vícestranný právní úkon, kdy věřitel má na jedné straně právo od dluţníka obdrţet určité plnění a dluţník má povinnost vůči věřiteli mu toto plnění poskytnout. Plnění můţe mít podobu peněţitou i nepeněţitou. Většina smluv obsahuje více závazků, a to jak na straně dluţníka, tak i na straně věřitele. Kaţdá smluvní strana je tedy zároveň dluţníkem a věřitelem. Pohledávka musí být splatná neboli dospělá. Vztah pohledávky a závazku se však nemusí týkat vţdy vztahu jednoho věřitele a jednoho dluţníka. Na straně věřitele, ale i na straně dluţníka můţe existovat vedle sebe i několik subjektů. Tyto subjekty jsou buď zavázány

20

společně a nerozdílně vůči jednomu věřiteli, nebo naopak více věřitelů je oprávněno společně a nerozdílně vůči jednomu dluţníkovi. 7

3.2.2. Změna pohledávky a závazku Za

ideálních

podmínek

zůstává

pohledávka

v čase

nezměněna.

Pohledávka zpravidla platně vznikne a po čase, kdyţ nastane její splatnost, zanikne řádným splněním dluţníka. I přesto však k změnám závazkových vztahů dochází poměrně často. Základní právní úpravou je opět občanský zákoník. Obchodní zákoník aţ na některá dílčí ustanovení, zvláštní úpravu změn závazků neobsahuje. Zákon rozlišuje změny na změny v subjektech závazků a změny v obsahu závazků. Jednotlivé právní instituty je moţno tedy členit: A.

Změny v subjektech:

-

postoupení pohledávky,

-

převzetí dluhu,

-

přistoupení k závazku.

B.

Změny v obsahu:

-

dohoda účastníků,

-

prodlení dluţníka,

-

prodlení věřitele,

-

vady plnění.

7

POHL, T., Vymáhání pohledávek. Praha: IFEC, 2002 str. 14

21

Změny v subjektech Postoupení pohledávky Smlouva o postoupení pohledávky patří k běţně pouţívaným typům smlouvy v obchodních vztazích. Jedná se o smluvní typ, kterým věřitel převádí svoje práva vyplývající mu z pohledávky za svým dluţníkem třetímu subjektu, přičemţ nadále pak jiţ jako oprávněný z této pohledávky vystupuje tento třetí subjekt. Smlouva o postoupení pohledávky musí být striktně písemná, jinak je absolutně neplatná. Smlouvu tedy uzavírá původní věřitel – postupitel a jiný subjekt – postupník, který nastupuje na místo původního věřitele. Jedná se o dvoustranný právní úkon bez účasti dluţníka, jehoţ souhlas ani vyrozumění předem není nutné. Dluţníkův závazek zůstává v celém rozsahu nezměněn. Původní věřitel má však oznamovací povinnost vůči dluţníkovi v okamţiku, kdy dojde k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávky. Musí tak učinit bez zbytečného odkladu. Pokud tuto povinnost nesplní, dluţník je povinen plnit původnímu věřiteli. Po obdrţení doručení oznámení musí platit dluţník pouze novému věřiteli, jedině takto se povaţuje jeho plnění za řádně splněné. I u oznámení je vyţadována písemná forma. Existují však i situace, kdy pohledávku postoupit nelze. Jedná se zejména o tyto případy: ●

Postoupit nelze pohledávku, která zaniká nejpozději smrtí věřitele.

Jedná se o pohledávky vázané smlouvou nebo zákonem na dobu ţivota určité osoby, které smrtí konkrétní osoby bez dalšího zanikají. ● Postoupit nelze pohledávku, jejíţ obsah by se změnou věřitele změnil. Znamená to, ţe pohledávka je svým obsahem vázána na osobu věřitele. Účelem je ochrana dluţníka, aby se jeho postavení postoupením nezhoršilo. ● Postoupit nelze pohledávku, pokud nemůţe být postiţena výkonem rozhodnutí. V tomto případě se jedná zejména o pohledávky za pojišťovnou.

22

● Nelze postoupit pohledávku, jestliţe by postoupení odporovalo dohodě s dluţníkem. Zákon dává dluţníkovi moţnost, aby dohodou s věřitelem vyloučil moţnost postoupení pohledávky třetímu subjektu.

Převzetí dluhu Nový dluţník můţe převzít závazek dluţníka původního. Zákon zde vyţaduje, aby k převzetí dluhu došlo dvoustranným právním úkonem, tedy prokazatelný

souhlas nového dluţníka s převzetím.

Nejvíce dotčeným

subjektem v tomto případě je věřitel. Ten má zájem na řádném splnění závazku a proto musí mít převzetí dluhu pod kontrolou, aby takto nedocházelo k ohroţení nebo zmaření splnění závazků převzetím dluhu dluţníkem neschopným dostát svým závazkům. Účinnost smlouvy o převzetí dluhu je tedy vázána na souhlas věřitele. Pokud k převzetí dluhu došlo účinně, původní dluţník ze vztahu vystoupí a zcela se zbaví své povinnosti plnit závazek, přičemţ na jeho místo nastoupí nový dluţník. Převzetím dluhu však nastává jen změna v subjektech, obsah závazku se nemění. 8 Přistoupení k závazku Základním znakem přistoupení k závazku je, ţe se nezmění původní subjekty závazkového vztahu, ale jejich počet se rozšíří a vedle původního dluţníka se zavázaným stává další subjekt. K přistoupení k závazku můţe dojít dvěma způsoby: - Případ, kdy se nesprávně provedeným převzetím závazku nebo záměrně se nový dluţník bez souhlasu původního dohodne písemně s věřitelem, ţe splní za dluţníka jeho peněţitý závazek. Situace je výhodná pro věřitele, protoţe třetí osoba se stává dluţníkem vedle původního dluţníka. Původní dluţník se závazku nezbaví, ale naopak je vůči věřiteli s novým dluţníkem zavázán společně a nerozdílně.

VAIGERT, D., PHILIPPI, T., RIŠKO, P., NAVRÁTILOVÁ, H., Pohledávky – Právní příručka věřitele. Praha: Computer press, 2006 str. 155 8

23

- Druhá moţnost je naopak výhodná pro dluţníka. Dluţník můţe uzavřít s třetí osobou dohodu, ve které se tato dluţníku zaváţe, ţe jeho závazek vůči věřiteli splní místo něj. Tato dohoda můţe být uzavřena i ústně. Třetí osoba má potom vůči dluţníkovi povinnost poskytovat plnění jeho věřiteli, věřiteli však přímé právo nevznikne. V případě, ţe by nastal problém s úhradou i na straně třetí osoby, můţe věřitel ţalovat pouze původního dluţníka.

Změny v obsahu Dohoda účastníků Prostřednictvím dohody si mohou účastníci závazkových vztahů změnit vzájemná práva a povinnosti. Změny se mohou týkat předmětu plnění, doby plnění, místa plnění, ceny či platebních podmínek, zajištění práv, záručních podmínek nebo dalších práv a povinností. Z dohody můţe vyplývat, ţe stávající závazek zcela zaniká a místo něj nastupuje závazek nový nebo ţe vedle stávajícího závazku vzniká další. Prodlení dlužníka Pokud dluţník nesplní řádně a včas svůj závazek, dostává se do prodlení, a to aţ do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Pokud je dluţník v prodlení, věřiteli vedle původní pohledávky vznikají další práva. K prodlení však nedojde, pokud věřitel včas a řádně nabídnuté plnění nepřijal nebo neposkytl potřebnou součinnost. V případě prodlení dluţníka má věřitel tato práva: 

Věřitel má právo odstoupit od smlouvy, jestliţe dluţník nesplní závazek ani v dodatečné přiměřené lhůtě poskytnuté mu věřitelem.



Byla-li ve smlouvě stanovena přesná doba plnění a ze smlouvy nebo z povahy věci vyplývá, ţe na opoţděném plnění nemůţe mít věřitel zájem, musí věřitel oznámit dluţníkovi bez zbytečného odkladu, ţe na plnění trvá. Jestliţe tak věřitel neučiní, smlouva se ruší od počátku.

24



Je-li dluţník v prodlení s předáním nebo vrácením věci věřiteli, přechází na něj po dobu, po kterou je v prodlení, nebezpečí škody na věci, jestliţe toto nebezpečí nenesl jiţ předtím.



Je-li dluţník v prodlení s plněním peněţitého dluhu, má věřitel právo poţadovat od dluţníka úroky z prodlení.

Prodlení věřitele Věřitel se dostane do prodlení, jestliţe od dluţníka nepřijal řádně nabídnuté plnění nebo mu neposkytl potřebnou součinnost. Důsledky prodlení věřitele jsou obdobné jako v případě prodlení dluţníka. V případě prodlení věřitele má dluţník tato práva: -

Věřitel má povinnost nahradit dluţníkovi náklady, které mu tím vznikly.

-

Na věřitele přechází nebezpečí nahodilé zkázy věci.

-

Od věřitele, který je v prodlení, můţe dluţník poţadovat splnění jeho povinnosti.

-

V případě podstatného porušení smlouvy můţe dluţník odstoupit od smlouvy.

Vady plnění V případě, ţe dluţník dodá věřiteli zboţí, které nemá věřitelem vymíněné vlastnosti nebo vlastnosti obvyklé, má zboţí vady. Nároky věřitele při vadném plnění jiţ byly uvedeny u kupní smlouvy.

3.2.3. Zánik pohledávky a závazku Logickým ukončením existence pohledávky je její zánik. Účastníci právních vztahů sjednávají vzájemná práva a závazky především proto, aby byly naplněny. Zákon rozlišuje celou řadu způsobů zániku pohledávek, jeţ lze členit takto: 

splnění dluhu,

25



dohoda,



započtení,



nemoţnost plnění,



výpověď,



odstoupení od smlouvy,



odstupné,



narovnání,



neuplatnění práva,



splynutí,



uplynutí doby,



smrt věřitele nebo dluţníka.

Jednotlivé způsoby zániku budou podrobněji popsány

v následujících

odstavcích. Splnění dluhu Splnění dluhu je ze způsobů zániku závazků na prvním místě a v podstatě způsobem nejvýznamnějším, protoţe takto dochází k uspokojení věřitele, který dostane to, co byl oprávněn poţadovat a také oprávněně očekával. Ke splnění dochází úkonem dluţníka, který poskytne věřiteli sjednané plnění a věřitel jej přijme. Splněním dluh zaniká. Věřitel je povinen vydat dluţníkovi na jeho poţádání písemné potvrzení o tom, ţe dluh byl zcela nebo zčásti splněn. Dohoda stran Dohoda stran o zániku závazku můţe mít tři podoby: - Zánik dosavadního závazku a jeho nahrazení závazkem novým. Věřitel s dluţníkem se mohou dohodnout, ţe dosavadní závazek se nahrazuje novým. Dosavadní závazek tedy zaniká a dluţník je povinen plnit závazek nový. - Zánik dosavadního závazku bez vzniku nového.

26

V tomto případě se ruší nesplněný závazek, aniţ by vznikl nový. Nevyplývá-li z dohody něco jiného, rušený závazek zaniká, kdyţ návrh na jeho zrušení byl přijat druhou stranou. - Prominutí dluhu. Strany se mohou dohodnout, ţe věřitel se vzdává svého práva nebo ţe dluh promíjí. Tato dohoda musí být uzavřena písemně. Zde zaniká pouze povinnost dluţníka plnit věřiteli bez navazující povinnosti vrátit věřiteli plnění, které z předmětného vztahu získal. Započtení Při

uplatnění

započtení

zaniká

závazek

bez

fyzického

uhrazení

pohledávky. K započtení můţe dojít i jednostranným právním úkonem, pokud jsou splněny následující zákonem stanovené podmínky:  vzájemnost pohledávek,  plnění pohledávek je stejného druhu,  splatnost pohledávek,  způsobilost pohledávky k započtení (její vymahatelnost u soudu). Započtení nepůsobí automaticky, ale jen na základě úkonu započítávající strany adresovaného druhé straně. Souhlas druhé strany se nevyţaduje. Započtením zaniknou pohledávky zpětně ke dni, kdy se pohledávky setkaly, tedy ke dni, kdy nastala splatnost poslední pohledávky. Pohledávky zanikají jen do výše, ve které se vzájemně kryjí. Jestliţe je tedy některá pohledávka vyšší, zaniká jen do výše pohledávky, která je uplatněná proti ní k započtení. 9 Nemoţnost plnění Během platnosti závazkového vztahu můţe dojít k situaci, kdy se plnění stane nemoţným. K nemoţnosti můţe dojít v důsledku objektivních okolností nebo subjektivních na straně dluţníka. Za nemoţné se ale nepovaţuje

VAIGERT, D., PHILIPPI, T., RIŠKO, P., NAVRÁTILOVÁ, H., Pohledávky – Právní příručka věřitele. Praha: Computer press, 2006 str. 219 9

27

plnění, jestliţe je jej moţné uskutečnit i za ztíţených podmínek, s většími náklady nebo aţ po sjednaném čase. Výpověď Jestliţe smluvní strany uzavřou smlouvu na dobu neurčitou, jejímţ předmětem je závazek: 

k nepřetrţité nebo opakované činnosti



závazek zdrţet se určité činnosti



závazek strpět určitou činnost

je moţno smlouvu ukončit výpovědí. Pokud ze zákona nebo ze smlouvy nevyplývá způsob její výpovědi, lze smlouvu vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí. Uvedené pravidlo je obecné a ve smlouvě lze sjednat odlišnou výpovědní dobu. 10 Souhlas druhé strany s výpovědí není nutný, výpověď je však nutné jí doručit. Závazky ze smlouvy pak zaniknou uplynutím výpovědní doby. Odstoupení od smlouvy Aby bylo moţné odstoupit od smlouvy, musí být splněno několik podmínek, které jsou vyţadovány zákonem nebo jsou upraveny smlouvou. Obecným důvodem k odstoupení od smlouvy je, ţe se dluţník dostal do prodlení s plněním svého závazku a závazek nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu poskytl věřitel. Pro odstoupení zákon nestanoví ţádnou formu, pokud však byla smlouva písemná, musí být i odstoupení písemné. Podmínkou platnosti odstoupení od smlouvy je její doručení druhé straně. Následky odstoupení od smlouvy jsou následující: - smlouva se od počátku ruší, - pokud doposud nebylo ze smlouvy plněno, závazek odstoupením zaniká,

VAIGERT, D., PHILIPPI, T., RIŠKO, P., NAVRÁTILOVÁ, H., Pohledávky – Právní příručka věřitele. Praha: Computer press, 2006 str. 223 10

28

- jestliţe jiţ ze smlouvy plněno bylo, je nutné vzájemné nároky vypořádat jako bezdůvodné plnění, - nárok na náhradu škody není dostoupením od smlouvy dotčen.

Odstupné Obchodní zákoník stanoví, ţe smluvní strany si mohou ve smlouvě dohodnout, ţe jedna nebo kterákoli ze stran je oprávněna smlouvu zrušit zaplacením určité částky jako odstupného. K účinnosti zrušení se vyţaduje nejen vědomost druhé strany o úkonu, ale také současnou úhradu odstupného. Oprávnění zrušit smlouvu nemá strana, která jiţ přijala plnění závazku druhé strany. Účinností odstoupení se smlouva se ruší od počátku. Narovnání Dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná nebo pochybná. Stávající závazek je potom nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání. Takovým závazkem zpravidla bývá povinnost dluţníka uhradit alespoň část dluhu a současně závazek věřitele nic víc v budoucnu nepoţadovat. Neuplatnění práva V důsledku neuplatnění práva u příslušného subjektu je, ţe právo bez dalšího zaniká a dochází k tzv. prekluzi práva. Zánikem se nerozumí pouze nárok jej vymáhat, ale přímo subjektivní právo. S ohledem na tuto skutečnost není dluţník v případě, ţe byl ţalován, činit ţádné úkony a soud k prekluzi přihlédne i bez podnětu a ţalobu zamítne. Splynutí K zániku závazku splynutím dochází tak, ţe dojde ke spojení strany věřitele a dluţníka. Jedná se o případy postoupení pohledávky nebo právního nástupnictví např. dědění, fůze podniku.

29

Uplynutí doby Trvání určitého závazkového vztahu můţe být předem omezeno na přesně stanovenou dobu. Omezení vyplývá zejména z dohody smluvních stran. Uplynutím stanovené doby pak závazek zaniká bez toho, aby bylo nutné provést nějaký další úkon. Smrt věřitele nebo dluţníka Práva a povinnosti ze závazkových právních vztahů smrtí dluţníka nebo věřitele zásadně nezanikají, ale přecházejí na právního nástupce. Pokud se však právo nebo povinnost váţe na osobu konkrétního věřitele, respektive na osobní výkon dluţníka, jejich smrtí právo nebo povinnost zanikne.

3.3. ZAJIŠTĚNÍ ZÁVAZKŮ Zajištění závazku lze vymezit jako soubor právních institutů, jejichţ prostřednictvím je zajištěno splnění povinnosti vyplývající ze závazku. Účelem zajištění závazku je zabezpečit účastníkovi závazkového vztahu, který je ze závazku oprávněn, aby splnění jeho oprávnění ze závazku bylo právně zajištěno zákonem stanoveným způsobem. Oprávněný účastník závazkového vztahu si tedy zajišťuje splnění závazku, který se označuje jako hlavní, pomocí závazku dalšího, označovaného jako vedlejší. Vedle sebe existují dva závazkové vztahy. Právní prostředky zajištění plní většinou dvě funkce, a to funkci zajišťovací a funkci uhrazovací. Základní funkce je zajišťovací a spočívá v tom, ţe právo věřitele vůči dluţníkovi prostředky zajištění zabezpečují z hlediska budoucího uspokojení a motivují dluţníka k včasnému plnění závazku. Funkce uhrazovací má význam v tom, ţe prostředky zajištění ve většině případů dávají věřiteli moţnost právo za stanovených podmínek a stanoveným způsobem uspokojit, jestliţe není uspokojeno dluţníkem. Zajištění závazků vzniká nejčastěji smlouvou, potom se o ní mluví jako o zajišťovací smlouvě. Zajištění nemůţe existovat samo o sobě, ale musí jít o

30

zajištění

něčeho.

Proto

také

tato

smlouva

zaniká,

jakmile

zanikne

pohledávka, která byla zajištěna. V zajišťovací smlouvě musí být vymezeno: - jaké povinnosti na sebe bere osoba poskytující zajištění vůči věřiteli, - vztah zajištění k hlavnímu právnímu poměru. 11 Zajištění obchodních závazkových vztahů neupravuje obchodní zákoník komplexně v celém rozsahu pro všechny prostředky zajištění. Obsahuje dva druhy ustanovení týkajících se zajištění závazků. Některé způsoby zajištění upravuje speciálně v celém rozsahu, takţe pouţití občanského zákoníku nepřichází v úvahu, nebo jen zcela výjimečně. Takovou povahu má úprava ručení, bankovní záruky a uznání závazku. U jiných způsobů zajištění stanoví obchodní zákoník pouze dílčí

odchylky

od úpravy obsaţené

v občanském zákoníku, popřípadě tuto úpravu doplňuje. V ostatním pro ně platí obecná úprava v občanském zákoníku. Sem patří smluvní pokuta. Vedle toho

existují

ještě způsoby

zajištění,

které

obchodní

zákoník

neupravuje vůbec. Ohledně nich platí pro obchodní závazkové vztahy v celém rozsahu úprava v občanském zákoníku. To se týká zástavního práva k jiným předmětům, neţ je obchodní podíl a cenný papír. 12 V dalším textu budou charakterizovány nejvýznamnější způsoby zajištění pohledávek: ● ručení, ● smluvní pokuta, ● bankovní záruka, ● uznání závazku, ● zástavní právo, ● směnka, ● pojištění pohledávek. BEJČEK, J., ELIÁŠ, K., RABAN, P., a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. Praha: C.H.Beck, 2007 str. 235 12 PLÍVA, S., Obchodní závazkové vztahy. Praha: ASPI, a.s., 2009 str. 75 11

31

3.3.1. Ručení Pro pouţití

ručení v obchodních

závazkových vztazích

se vychází

z ustanovení § 303 aţ 312 obchodního zákoníku. Podstata ručení spočívá v tom, ţe osoba odlišná od dluţníka je věřiteli zavázána uspokojit jeho pohledávku vůči dluţníkovi, jestliţe dluţník svůj závazek nesplní. Ručitelem je tedy ten, kdo je povinen uspokojit pohledávku věřitele v případě, ţe ji neuspokojí dluţník. 13 Ručitelem můţe být i fyzická osoba. Ručením je moţné zajistit platný závazek nebo jeho část. Zákon umoţňuje zajistit ručením i závazek, který vznikne v budoucnu, případně závazek, který je vázán na splnění podmínky. Ve většině případů je zajišťován peněţitý závazek, v úvahu však připadá i nepeněţitý. Pro vznik zajišťovacího vztahu je vyţadována písemná forma prohlášení, která musí obsahovat: - závazek, ţe ručitel v případě nesplnění povinnosti dluţníka, bude plnit místo něj, - označení smluvních stran, - identifikace závazku. Ke vzniku zajištění ručením není třeba souhlasu dluţníka ani věřitele. Ručitel tedy můţe tohoto práva vyuţít či nikoliv. Pokud není v prohlášení uvedeno něco jiného, není ručení omezeno časově ani co do rozsahu. Ručitel má povinnost plnit aţ v okamţiku, kdy svůj závazek nesplnil dluţník a to ani v přiměřeně dlouhé době, kterou mu věřitel poskytl. Důleţitá je výzva věřitele směřovaná k dluţníkovi. Výzva není vyţadována, pokud ji věřitel nemůţe uskutečnit např. z důvodu neznámé adresy dluţníka nebo jestliţe je zcela zřejmé, ţe dluţník svůj závazek nesplní např. byl-li proti němu podaný návrh na prohlášení konkurzu.

13

PLÍVA, S., Obchodní závazkové vztahy. Praha: ASPI, a.s., 2009 str. 89

32

Věřitel

je povinen

na poţádání

sdělit

ručiteli

výši

své zajištěné

pohledávky. Mezi další jeho práva patří moţnost uplatnit vůči věřiteli všechny námitky, ke kterým je oprávněn dluţník. Ručitel můţe započíst jak pohledávky dluţníka, tak i své pohledávky vůči věřiteli. Ručení nejčastěji zaniká tak, ţe dluţník svůj závazek splní. Další moţností je případ, kdy se věřitel vzdal vůči ručiteli svého práva, anebo splynutím věřitele a ručitele v jednu osobu. Existují i případy, ve kterých k zániku ručení nedochází: - závazek zanikl pro nemoţnost plnění dluţníkem a je splnitelný ručitelem, - zanikla právnická osoba, která je dluţníkem, - došlo k postoupení pohledávky zajištěné ručením.

3.3.2. Smluvní pokuta Smluvní pokutu lze definovat jako peněţní plnění dluţníka pro případ nesplnění nebo pouze částečného splnění jeho povinnosti. 14 Jedná se o dvoustranný smluvní vztah zaloţený písemnou dohodou, který můţe být součástí smlouvy, v níţ je stanoven závazek zajištěný pokutou nebo jej lze sjednat samostatně. Smluvní pokutou lze zajistit jak závazek peněţitý, tak nepeněţitý. V dohodě o sjednání smluvní pokuty musí být: ● označeny smluvní strany, pokud je dohoda samostatnou smlouvou, ● určena smluvní povinnost, na jejíţ porušení se smluvní pokuta vztahuje, ● určena výše smluvní pokuty. Povinnost, která má být zajištěna smluvní pokutou, je třeba v dohodě o smluvní pokutě určit tak, aby byla jednoznačně identifikovatelná (nemohla být zaměněna s jinou smluvní povinností), tj. aby bylo zřejmé, která ze GIESE, E., DUŠEK, P., KOUBOVÁ J., DIETSCHOVÁ, L., Zajištění závazků v České republice. Praha: C.H.Beck, 1999 str. 275 14

33

smluvních povinností je takto zajišťována, popř. které z více smluvních povinností jsou takto zajištěny. 15 Výše smluvní pokuty není stanovena zákonem, smluvní strany se proto mohou dohodnout, jakým způsobem bude určena. V úvahu připadá uvedení konkrétní částky, anebo sjednání způsobu, jakým bude dodatečně určena. V souvislosti se smluvní pokutou můţe do její výše zasáhnout soud a to tak, ţe ji sníţí. Nárok na zaplacení smluvní pokuty vzniká okamţikem porušení zajištěné povinnosti. Pokud není ve smlouvě definováno něco jiného, nahrazuje smluvní pokuta náhradu škody. Nelze tedy od osoby, která porušila závazek, vyţadovat obojí současně. Právo na zaplacení smluvní pokuty je promlčeno uplynutím čtyřleté doby ode dne, kdy na něj vznikl nárok. Pokud zanikne nebo nevznikne-li platně smlouva, v níţ je obsaţena smluvní pokutou zajišťovaná povinnost, nenastávají ani účinky spojené s ujednáním o smluvní pokutě. Právo na zaplacení smluvní pokuty lze prominout a to dohodou věřitele a dluţníka, která musí mít opět písemnou podobu.

3.3.3. Bankovní záruka V současnosti je právní úprava bankovní záruky obsaţena v obchodním zákoníku, přičemţ se na ni pouţijí přiměřeně ustanovení o ručení a vztah mezi bankou a dluţníkem se řídí ustanovením o smlouvě mandátní. Bankovní záruka je vlastně zvláštním případem ručení, kde ručitelem můţe být pouze banka. Rozdíl oproti ručení je především v tom, ţe pro uspokojení věřitele se nevyţaduje písemné vyzvání dluţníka k plnění. Bankovní záruka má svůj základ ve smlouvě uzavřené mezi bankou a dluţníkem. Sama bankovní záruka jako závazkový obchodní vztah mezi

FALDYNA, F., HUŠEK, J., POHL, T., Zajištění a zánik obchodních závazků. Praha: ASPI, a. s., 2007 str. 52 15

34

bankou a věřitelem vzniká jednostranným písemným prohlášením banky vůči věřiteli a nazývá se záruční listina. Záruční listina musí obsahovat: - označení záruční banky, věřitele a dluţníka, - výši částky, kterou se banka zavazuje věřiteli poskytnout, - závazek dluţníka, za který banka ručí (můţe se jednat jak o závazek peněţitý, tak nepeněţitý). Vztah věřitele a banky vzniká doručením záruční listiny věřiteli. Banka ručí za splnění zajištěného závazku do výše a za podmínek stanovených v záruční listině. Banka můţe vůči věřiteli uplatnit pouze námitky, jejichţ uplatnění záruční listina připouští. Na bankovní záruku nemá účinek částečné plnění závazku dluţníkem, jestliţe nesplněný zbytek závazku je stejný nebo vyšší, neţ činí částka, na kterou zní záruční listina. 16 Předpokladem

toho,

aby

banka

splnila

svůj

závazek

vyplývající

z bankovní záruky, je písemná výzva věřitele. Záruční listina můţe stanovit podmínku,

ţe

věřitel

musí

současně

s výzvou

předloţit

specifické

dokumenty, potom se jedná o dokumentární bankovní záruku. Dokumenty musí být doručeny buď současně s výzvou, nebo bez zbytečného odkladu po této výzvě. Vůči věřiteli nemůţe banka uplatnit ţádné námitky, které by vůči němu mohl uplatnit dluţník, pokud to není uvedeno v záruční listině. Věřitel má povinnost vrátit dluţníkovi takové plnění včetně náhrady škod, na které neměl nárok. Dluţník má povinnost zaplatit bance to, co banka plnila věřiteli ve spojitosti se záruční listinou. Bankovní záruka můţe být v záruční listině časově omezena. Potom tedy zanikne, pokud věřitel včas neoznámí písemně bance své nároky z bankovní záruky.

FALDYNA, F., HUŠEK, J., POHL, T., Zajištění a zánik obchodních závazků. Praha: ASPI, a. s., 2007 str. 100 16

35

3.3.4. Uznání závazku Podstata uznání závazku spočívá v jednostranném právním úkonu dluţníka vůči věřiteli, kterým potvrzuje, ţe svůj závazek uznává. Poté platí vyvratitelná domněnka, ţe uznaný závazek v době uznání trvá. Oproti jiným zajišťovacím

institutům

nemá

uznání

závazku

samo

o

sobě

funkci

uhrazovací, ale pouze preventivní a zajišťovací. Zákon

vyţaduje

písemnou

formu

uznání,

která

musí

minimálně

obsahovat:  vůli dluţníka, ţe závazek uznává,  přesné vymezení účastníků závazkového vztahu,  rozsah závazku,  předmětu závazku. Předmět závazku musí být náleţitě identifikován a to tak, aby nebyl zaměnitelný s jiným závazkem. Předmětem můţe být jak plnění peněţité, tak nepeněţité. Uznání je platné, pokud je doručeno věřiteli. V úvahu přichází i konkludentní jednání. Zde je podstatné, ţe nedošlo k promlčení práva. Pouţitelné jsou dva způsoby: - placení úroku – uznává se ta částka, z níţ byl úrok zaplacen, - částečné plnění závazku – uznává se zbytek dluhu, pokud lze usuzovat, ţe plněním dluţník uznává i zbytek závazku. Je-li závazek uznán písemně, lze uznat i závazek promlčený. Naproti tomu konkludentně uznané promlčené právo nelze soudně vymoci proti námitce promlčení. Uznání závazku má právní účinky i pro ručitele, aniţ by s ním ručitel musel souhlasit. Jelikoţ při uznání závazku se má za to, ţe tento určitý závazek v uznaném rozsahu trvá v době, kdy k uznání došlo, přechází důkazní břemeno pro případ sporu z věřitele na dluţníka. Dluţník, který svůj určitý závazek uznal, můţe sice namítat, ţe závazek nevznikl nebo ţe v době uznání jiţ netrval, avšak musel by své tvrzení dokázat. Přesunutím důkazního

36

břemene na dluţníka se v případě sporu značně ulehčuje procesní situace věřitele.17

3.3.5. Zástavní právo Právní úprava zástavního práva je obsaţena výhradně v Občanském zákoníku a to i pro obchodněprávní vztahy. Zástavní právo nemůţe existovat samo o sobě, ale přináleţí k hlavnímu zajišťovanému právnímu vztahu, jímţ je vztah mezi závazkovým dluţníkem a zástavním věřitelem. Subjekty závazkového vztahu jsou závazkový dluţník jako osoba, jejíţ dluh je zástavním právem zajištěn, dále zástavní věřitel jako osoba, jejíţ pohledávka je zajištěna zástavním právem a konečně zástavní dluţník jako osoba, která je vlastníkem zástavy. Závazkový dluţník a zástavní dluţník často splývají v jednu osobu. Zástavní právo souţí k zajištění pohledávky pro případ, ţe dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, ţe v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěţku zpeněţení zástavy. Zástavní právo tedy plní dvojí funkci:  zajišťovací – vede dluţníka ke splnění povinnosti splatit dluh,  uhrazovací – v případě, ţe dluţník nesplní závazek, dává věřiteli moţnost uspokojit svoji pohledávku z předmětu zástavy. Zajištěna zástavním právem zpravidla bývá pohledávka jiţ existující. Můţe však dojít k zajištění pohledávky, která má vzniknout aţ v budoucnu, anebo pohledávka, jejíţ vznik je vázán na splnění určité podmínky. Předmětem zástavy můţe dle občanského zákoníku být: - kterákoli věc movitá i nemovitá, - podnik nebo jiná věc hromadná, - soubor věcí,

NESNÍDAL, J., Obchodní zákoník s komentářem. Český Těšín: PORADCE s.r.o., 2007 str. 249 17

37

- pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, - byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví, - obchodní podíl, - cenný papír, - předmět průmyslového vlastnictví. Vţdy musí jít o věc, kterou je moţné individuálně určit. Zástavní právo se nevztahuje jen na samotný předmět zástavního práva, ale i na příslušenství, přírůstky a neoddělené plody zástavy. Zajištěna můţe být pohledávka jak peněţitá, tak nepeněţitá. Pokud se jedná o nepeněţitou pohledávku, je zajištěna do výše její obvyklé ceny v době vzniku zástavního práva. Pohledávka můţe být zajištěna i více zástavami, poté se hovoří o zástavním právu vespolném. Na druhé straně můţe vzniknout na jedné zástavě více zástavních práv. Zákon rozeznává několik způsobů, kterými můţe vzniknout zástavní právo. Jedná se o: - smlouvu, - rozhodnutí soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví, - rozhodnutí soudu nebo správního úřadu, - vznik ze zákona. Při vzniku zástavního práva prostřednictvím smlouvy, musí být v této obsaţeno:  označení předmětu zástavy,  označení pohledávky, jejíţ splnění zástava zajišťuje. Ujednání zástavních smluv, dohod o vypořádání dědictví a samostatně uzavřená ujednání jsou neplatná, jestliţe stanoví, ţe: - zástavní dluţník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit, - zástavní dluţník nebo zástavce nesmí nemovitou věc nebo byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního zákona zastavit jinému, dalšímu věřiteli,

38

- zástavní věřitel můţe uplatnit uspokojení z prodeje zástavy jinak, neţ je stanoveno zákonem, - zástavní věřitel se nesmí po splatnosti pohledávky domáhat jejího uspokojení prodejem zástavy, - při

prodlení

s plněním

zajištěné

pohledávky

zástava

propadne

zástavnímu věřiteli, nebo ţe si ji zástavní věřitel můţe ponechat za určenou cenu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zástavní

právo

k nemovitostem vzniká

dnem zápisu

do katastru

nemovitostí. Katastrální úřad nezkoumá platnost uzavřené zástavní smlouvy, ale přezkoumává to, zda jsou účastníci oprávněni nakládat s předmětnou zástavou, jestli byl úkon učiněn v předepsané písemné formě, zda jsou projevy účastníků v zástavní smlouvě určité a srozumitelné a zda nebyla něčím omezena smluvní volnost. Nemovitosti, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, věci hromadné, soubor věcí a movité věci, k nimţ má vzniknout zástavní právo, aniţ by byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě do úschovy, vzniká zápisem do Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky. V tomto případě je zástavní smlouva sepsána formou notářského zápisu. Zástavní právo k cizím věcem můţe vzniknout pouze se souhlasem jejich vlastníka. Pokud věřitel uzavře zástavní smlouvu k věci cizí v dobré víře, ţe věc je oprávněně drţena dluţníkem a věc je současně předána zástavnímu věřiteli, zástavní právo je platné. Zástavní věřitel je oprávněn mít po celou dobu trvání zástavního práva věc, která je předmětem zástavy, u sebe. O tuto věc se musí starat s péčí řádného hospodáře, coţ zahrnuje ji opatrovat a chránit ji před poškozením, ztrátou či zničením. Pokud s touto péčí vzniknou zástavnímu věřiteli účelně vynaloţené náklady, je povinen je dluţník uhradit. Zástavní věřitel není oprávněn věc uţívat, pokud není ve smlouvě uvedeno něco jiného. Dojde-li během doby, v níţ má zástavní věřitel u sebe zástavu, ke ztrátě, zničení nebo poškození zástavy, odpovídá za vzniklou škodu podle obecných ustanovení odpovědnosti za škodu.

39

Zástavní dluţník je povinen zdrţet se takového jednání, které by vedlo ke zhoršení stavu zástavy, čímţ se rozumí sníţení její hodnoty. Ztratí-li zástava na ceně tak, ţe zajištění pohledávky se stane nedostatečným, zástavní věřitel má právo od dluţníka poţadovat, aby zajištění bez zbytečného odkladu doplnil. Pokud dluţník zástavu včas nedoplní, stává se nezajištěná část pohledávky splatnou. Základní účel zástavního práva spočívá v dosaţení toho, aby zajištěná pohledávka

byla

včas

a

řádně

splněna.

Okamţikem,

kdy

dluţník

v dohodnuté době pohledávku nesplní, nebo ji splní jen částečně, má zástavní věřitel právo uspokojit svoji pohledávku zpeněţením zástavy, a to dvojím způsobem:  prodej zástavy ve veřejné draţbě,  soudní prodej zástavy. Prodej ve veřejné draţbě se provádí na návrh zástavního věřitele a řídí se zákonem o veřejných draţbách. Řízení o soudním prodeji zástavy je zahájeno na základě ţaloby, kterou se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, kde účastníky řízení jsou zástavní věřitel a zástavní dluţník, popř. zástavce. Soud nařídí prodej zástavy, pokud zástavní věřitel doloţí:  zajištěnou pohledávku,  zástavní právo k zástavě,  kdo je zástavním dluţníkem. Je-li

pohledávka

zajištěna

více

zástavami,

můţe

zástavní

věřitel

navrhnout zpeněţení kterékoliv z nich, případně je-li to třeba, můţe navrhnout i prodej více nebo všech těchto zástav. Ten, kdo tvrdí, ţe prodej zástavy ve veřejné draţbě není přípustný, musí své právo uplatnit ţalobou u soudu podanou proti zástavnímu věřiteli na ručení nepřípustnosti prodeje zástavy. Takovou ţalobu je moţné podat do jednoho měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné draţbě, nejpozději však 7 dnů před zahájením veřejné draţby. Pokud se prokáţe, ţe ţaloba je bezdůvodná, je dluţník povinen

40

nahradit zástavnímu věřiteli škodu, která mu vznikla oddálením prodeje zástavy za dobu od podání ţaloby do dne rozhodnutí soudu první stupně. Zástavní právo zaniká: - zánikem zajištěné pohledávky – zanikne-li zajištěná pohledávka, zpravidla splněním, zanikne v důsledku toho i zástavní právo, - zánikem zástavy – zpravidla fyzickým zánikem věci, - vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva jednostranným písemným úkonem – musí být učiněno písemným úkonem, u kterého se nevyţaduje notářský zápis, - uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, - sloţí-li zástavní dluţník nebo zástavce zástavnímu věřiteli obvyklou cenu zástavy – jedná se o tzv. vyplacení zástavy, - písemnou smlouvou uzavřenou mezi zástavním věřitelem a zástavním dluţníkem nebo zástavcem – dvoustranná dohoda mezi účastníky, - v případech stanovených zvláštními právními předpisy – např. převod obchodního podílu, prodej nemovitosti v soudní draţbě. Zánik zástavního práva k nemovitým věcem, které se evidují v katastru nemovitostí, vyţaduje, aby byl proveden jeho výmaz. Zastavené věci, které jsou evidovány v Rejstříku zástav, jsou po zániku zástavního práva z něj vymazány kterýmkoliv notářem, pokud existuje alespoň jeden z těchto podnětů:  s ţádostí o výmaz zástavního práva se na něj obrátil zástavní věřitel,  tomuto notáři bylo prokázáno, ţe došlo k zániku zástavního práva.

3.3.6. Směnka Směnka se vystavuje primárně za účelem zajištění pohledávky, ovšem ani občanský, ani obchodní zákoník ji neuvádějí jako prostředek k zajištění závazků.

Přesto

je

v

praxi

vyuţívána

jako

zajišťovací

instrument.

Problematika směnek a šeků je upravena v zákoně č. 191/1950 Sb. Tento zákon nebyl od svého vzniku novelizován.

41

Směnka je listinným cenným papírem, do kterého je vtělena abstraktní peněţitá pohledávka. Směnka není pouhým důkazem o existenci pohledávky a závazku, ale listinou, se kterou jsou směnečná pohledávka a jí odpovídající závazky neoddělitelně spjaty. 18 Směnky je moţné klasifikovat například tímto způsobem: - Substitutivní a kumulativní směnka Substitutivní směnku věřitel nabývá namísto příčinné pohledávky. Znamená to, ţe příčinná pohledávka je nahrazena substitutivní směnkou. Naproti tomu kumulativní směnku věřitel nabývá vedle příčinné pohledávky. Význam je v tom, ţe příčinná pohledávka a kumulativní směnka existují současně. - Úplná směnka a blankosměnka Úplná směnka obsahuje veškeré údaje, které jsou nejen vymezeny zákonem, ale i smluvně. Není tedy moţné ji později jakýmkoliv způsobem doplnit. Blankosměnka je směnka neúplná, která záměrně není vystavena v úplné podobě.

Důvodem

takové

směnky

je

dohoda

stran,

ţe

zajišťovací

blankosměnka bude dodatečně doplněna jinou osobou neţ ta, která směnku vystavila. - Cizí a vlastní směnka Rozdíl mezi směnkou cizí a vlastní spočívá v tom, ţe směnka cizí obsahuje bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou sumu, coţ můţe být vyjádřeno např. „za tuto směnku zaplaťte“ a příkaz je adresovaný tomu, kdo má platit. Ve směnce cizí tedy musí být uvedeno jméno směnečníka. Směnka vlastní obsahuje pouze slib zaplatit určitou peněţní částku např. „za tuto směnku zaplatím“. - Uhrazovací a zajišťovací směnka Pokud má směnka plnit uhrazovací funkci, věřitel musí nejprve uplatnit směnečnou pohledávku a teprve poté příčinnou pohledávku. U zajišťovací

18

CHALUPA R., Zajišťovací směnka. Praha: Linde Praha, 2009 str. 24

42

směnky má prioritu dluh z příčinného závazkového vztahu, který je následován uplatněním zajišťovací směnky. Další odstavce budou věnovány zajišťovací směnce, protoţe uţ z jejího názvu vyplývá, ţe primárně tato má vztah k zajištění pohledávek. Zajišťovací směnka Věřitel zpravidla nabývá zajišťovací směnku s tím, ţe směnečný dluţník řádně splatí svůj příčinný závazek, a směnku nebude muset vyuţít. Tohoto zajišťovacího instrumentu je vyuţíváno pro rychlé a snadné vymáhání před soudem. Zajišťovací směnkou lze zajistit jakoukoliv pohledávku, tedy jiţ existující nebo pohledávku, která vznikne v budoucnu. Zajišťovací směnka zajišťuje pohledávku a příslušenství zajištěné pohledávky. Rozsah zajištění však můţe být smluvně rozšířen či zúţen. Aby byla směnka platná, musí obsahovat následující náleţitosti: ● označení, ţe jde o směnku – není směrodatné, zda je slovo „směnka“ uvedeno v záhlaví dokumentu, ale musí být obsaţeno ve vlastním textu listiny a to v jazyce, ve kterém je směnka napsána, ● bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněţitou sumu u směnky cizí a bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněţitou sumu u směnky vlastní – v příkazu nesmí být ţádná podmínka, jinak je směnka neplatná, ● vyjádření peněţité sumy – jde o částku, které se říká směnečný peníz; nesmí chybět uvedení měny, ve které má být směnečná suma placena, ● jméno toho, kdo má směnku platit u směnky cizí

- jedná se o

směnečníka, k identifikaci postačí jméno i bez adresy, ● údaj o splatnosti směnky – směnka musí obsahovat buď konkrétně stanovené datum splatnosti, pokud toto chybí tak platí, ţe směnka je splatná na viděnou, tedy proti předloţení směnky,

43

● uvedení místa, kde má být placeno – dle zvyklostí stačí, pokud je platební místo uvedeno alespoň obcí nebo městem; pokud údaj chybí, zákon stanoví platebním místem místo směnečníkova bydliště, ● jméno toho, komu nebo na jehoţ řad má být placeno – u směnky nepostačuje ji drţet, ale musí svým obsahem majiteli patřit, ● datum a místo vystavení směnky – datum splatnosti směnky by nemělo předcházet datu jejího vystavení, ● podpis výstavce – doporučuje se vlastnoruční podpis takovým způsobem, aby byl po určitou dobu zachován. Zajišťovací směnka je věřiteli poskytnuta proto, aby jejím prostřednictvím získal odpovídající majetkové plnění v případě, ţe dluţník řádně a včas neuspokojí zajištěnou pohledávku. Majitel můţe směnku uplatnit dvěma základními způsoby: 1. Řádně uplatnit Směnečný věřitel má na starosti úhradu směnečného dluhu, který si uspokojení své pohledávky musí vyţádat. Zákon stanoví, jakým způsobem můţe být směnka uplatněna: - předloţit směnku k placení, - započíst směnečné pohledávky, - uplatnit směnku formou ţaloby. Předloţení směnky k placení obnáší povinnost věřitele dostavit se osobně k dluţníkovi. Musí mu současně předloţit: ● originál směnky, ● existenci zajištěné pohledávky, ● uplatnitelnost zajištěné pohledávky, ● prokázat, ţe je legitimovaným drţitelem směnky, ● musí se nacházet na určeném místě v určeném čase.

44

Uplatnění směnky formou ţaloby se provádí pomocí platebního rozkazu, na základě kterého se zahajuje zkrácené směnečné soudní řízení. Věřitel v návrhu

na

vydání

směnečného

platebního

rozkazu

musí

prokázat

vlastnictví a pravost směnky. Dluţník má povinnost do tří dnů od vydání směnečného platebního rozkazu zaplatit poţadovanou částku a náklady řízení nebo ve stejné lhůtě můţe podat námitky. 2. Řádně převést Směnečná práva mohou přejít na nového majitele dvěma způsoby: - indosament, - cese (postoupení pohledávky). Indosament je primární a typický způsob převodu práv směnek. Samotný převod práv však nedostačuje, směnečná listina ještě musí být předána novému nabyvateli. Převod se nejčastěji provádí rubopisem, který má 3 sloţky – převodní doloţka („za nás na řad“), identifikace nabyvatele, podpis osoby, která směnku převádí. Cese se řídí obecnými předpisy o postoupení pohledávky, protoţe nejde o zvláštní způsob převodu směnečných práv.

3.3.7. Pojištění pohledávek Pojištění pohledávek je určeno podnikatelským subjektům, kteří chtějí sníţit riziko toho, ţe jim dluţník včas a řádně neuhradí dluţnou částku. Pojistit lze obchodní dodavatelské úvěry, které pojištěný dodavatel poskytuje svým odběratelům v zahraničí i v tuzemsku při dodávce zboţí či sluţeb. Smyslem není pouze ochrana pro případ neuhrazení plateb, ale také prostřednictvím průběţného sledování bonity odběratelů a zavedení pravidel pro přidělování úvěrových limitů, moţnost preventivně předcházet moţným škodám. Před uzavřením pojistné smlouvy si pojišťovna vyţádá obecné informace o podnikateli, včetně informací o firmách, se kterými pojistník uzavírá

45

smluvní vztahy. Pojišťovnu také zajímá struktura pohledávek a jejich objem, odběr odběratelů a odvětví, ve kterém podnikatel působí. Výše pojistky kryje tzv. subjektivní riziko, tedy pravděpodobnost platební nevůle či neschopnosti odběratele, jehoţ bonitu pojišťovna individuálně ohodnotí a určí, jakou výši úvěru nebo obratu je ochotna pojistit. Předmětem pojištění můţe být jedna dodávka, jeden odběratel nebo celý obrat se zákazníky pojmenovanými i nepojmenovanými. Sazby pojistného jsou velmi individuální vzhledem k pojištěnému subjektu. Stejně tak pojistná plnění se odvíjí dle dohody uzavřené mezi pojišťovnou a podnikatelským subjektem. V případě, ţe není pohledávka zaplacena ve lhůtě splatnosti, počíná běţet tzv. karenční lhůta. Jedná se o období zpravidla v délce 5 – 9 měsíců. V první části karenční lhůty si firma vymáhá pohledávku sama, a pokud nedosáhne jejího zaplacení, předá celou věc pojišťovně. Pojišťovna vymáhá pohledávku sama nebo ji předá k inkasu svým smluvním partnerům. Jestliţe nedojde k vymoţení pohledávky do konce karenční lhůty, přistoupí pojišťovna k pojistnému plnění. Kromě výše uvedených zajišťovacích prostředků existuje celá řada dalších, které je moţné pouţít vůči specifickým subjektům nebo v určitých případech, které jsou pro jejich vyuţití vhodné. Mezi další zajišťovací prostředky patří: ● dohoda o sráţkách ze mzdy a jiných příjmů, ● zajištění závazku převodem práva, ● zajištění postoupením pohledávky, ● uznání dluhu, ● některé případy změn v osobě dluţníka, ● zadrţovací právo, ● výhrada vlastnictví, ● finanční zajištění, ● smluvní záloha.

46

4. VLASTNÍ PRÁCE

4.1. CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI Obchodní značku VELUX zaloţil v Dánsku v roce 1942 Villum Kann Rasmussen. Název není náhodný, ale je sloţen ze dvou, pro firmu charakteristických, slov: VEntilation (ventilace) a LUX (latinsky světlo). Hlavní vizí bylo vytvořit střešní okno, které bude ve všech ohledech stejně tak dobré jako okno vertikální. Od té doby společnost VELUX přináší do podkroví po celém světě denní světlo a čerstvý vzduch a přispívá tak k příjemnému domácímu i pracovnímu prostředí. Aţ do současnosti si firma udrţuje rodinný charakter a jednotliví potomci prochází postupně od nejniţších po nejvyšší pozice, aby dokonale pochopili celý systém fungování společnosti. Nyní je moţné nalézt po celém světě bezmála 40 obchodních zastoupení a 11 výrobních závodů. Obr. č. 1 Mapa zastoupení a závodů

Zdroj: VELUX www.velux.cz

47

Jedním z obchodních zastoupení je i VELUX Česká republika, s.r.o., jehoţ vstup na český trh se datuje do roku 1990. Jakoţto první prodejce střešních oken v České republice si postupem času vybudoval silnou pozici a to nejdůleţitější, důvěru zákazníků v kvalitní produkt. V současnosti zaujímá přibliţně 80% celkového prodeje zmíněného artiklu. Svůj sortiment dále rozšiřuje o elektricky a solárně ovládané prvky. Společnost vlastní skupina VKR Holding A/S, jejíţ akcie v převáţné většině patří různým charitativním organizacím. Tento holding rozšiřuje pole působnosti a mimo střešních oken se dále zabývá například stavebními materiály a navrhováním energeticky úsporných staveb. Hospodářské výsledky skupiny VELUX jsou součástí konsolidovaných výsledků holdingu VKR. V roce 2010 byl obrat holdingu VKR 2,3 miliardy EUR a zisk po zdanění činil 237 milionů EUR. Obr. č. 2 Struktura holdingu VKR

Zdroj: VKR holding www.vkr-holding.com

48

4.2. OBCHODNÍ POLITIKA

4.2.1. Předmět činnosti Společnost Velux Česká republika, s.r.o. se zabývá prodejem různých typů střešních oken, světlovodů, zastiňovacích, dekorativních a montáţních doplňků a ovládacích systémů včetně solárních. Jednotka tedy jako taková sortiment nevyrábí. Veškeré reklamace a servis je prováděn prostřednictvím vlastních zaměstnanců.

4.2.2. Obchodní partneři Obchodní partnery tvoří prodejci stavebních materiálů, stínící techniky a montáţní firmy. Výrobky společnosti tedy nejsou distribuovány přímo k zákazníkům, ale dostávají se k nim pouze prostřednictvím smluvních partnerů. Výjimku tvoří náhradní díly a zastiňovací doplňky, které je moţné zakoupit v internetovém obchodě. Tento sortiment si můţe zakoupit jakákoliv osoba bez smluvních vazeb na společnost VELUX. Rozdělení dle způsobu odběru Smluvní prodejce můţe zboţí odebírat jedním z následujících způsobů: A. Na dobírku B. Na obchodní úvěr C. Na předplatbu

Ad. A) Prodejci, který odebírá zboţí na dobírku, je objednávka odeslána ihned po jejím obdrţení a zpracování. Prostřednictvím e-mailu či faxu dostane prodejce potvrzení objednávky s informací o termínu dodání. Dodávky jsou distribuovány Českou poštou a předání zboţí je podmíněno uhrazením částky uvedené na faktuře.

49

Ad. B) Obchodní úvěr v tomto pojetí znamená, ţe objednávky do výše stanoveného limitu budou prodejci ihned odeslány. Současně musí být splněna podmínka, ţe vůči němu není evidována ţádná pohledávka, která je více neţ dva dny po splatnosti. Potvrzení objednávky probíhá stejným způsobem jako u prodejců na dobírku. Zboţí je v tomto případě rozesíláno kurýrní sluţbou a platba probíhá na fakturu s různou dobou splatnosti. Ad. C) Prodejce, který zboţí odebírá na předplatbu, musí uhradit zakázku před jejím odesláním. Po obdrţení a zpracování objednávky je prodejci zaslána zálohová faktura. Jakmile jsou finanční prostředky odpovídající faktuře připsány na bankovní účet. Na tuto platbu je vystaven doklad o přijaté záloze a po dodání zboţí zúčtovací faktura. Zboţí je odesláno opět kurýrní sluţbou. Na předplatbu odebírají zejména tito prodejci: ● nový prodejce, který začíná s prodejem výrobků VELUX ● prodejce, kterému byl odebrán obchodní úvěr ● prodejce, který nesplňuje podmínky pro získání obchodního úvěru

Rozdělení dle předmětu odběru Hlavním předmětem odběru jsou střešní okna a zastiňovací doplňky. Prodejci jsou pro účely společnosti rozděleni do dvou skupin: -

DSP prodejci

-

Ostatní prodejci

DSP prodejce můţe odebírat pouze zastiňovací doplňky. Ostatní prodejci odebírají veškerý sortiment včetně zastiňovacích doplňků.

Rozdělení dle výše obratu Tato kategorie se člení dle počtu prodaných střešních oken, nikoliv vyjádřením peněţní hodnoty odebraného zboţí ve sledovaném období.

50

Odběratelé jsou rozděleni následujícím způsobem: KACC – nad 1000 ks odebraných oken A – nad 100 ks odebraných oken B – od 30 do 100 ks odebraných oken C – do 30 ks odebraných oken DSP, DIY prodejci – bez omezení odebraných oken

Rozdělení dle splatnosti Prodejce, který nemá schválený obchodní úvěr, má dvě moţnosti platby za zboţí – dopředu před samotným odesláním či při jeho dodání. Pokud je prodejci přidělen obchodní úvěr, splatnost faktur se odvíjí dle zařazení do kategorie dle výše obratu takto: 14 dní – výchozí splatnost pro všechny typy prodejců, dále pro kategorii B, C a DSP 21 dní – splatnost pro prodejce v kategorii A 30 dní – splatnost pro prodejce v kategorii KACC a DIY Vyšší neţ 30 dní – je určena výhradně pro projekty

Elektronický obchod Prostřednictvím elektronického obchodu jsou nabízeny k prodeji pouze zastiňovací a dekorativní doplňky. Nákup má smysl jen pro majitele střešních oken stejné obchodní značky, jelikoţ se jedná o typové výrobky, nikoliv o zakázkové produkty. Zde jiţ není nutné být smluvním partnerem společnosti, ale prodej je zpřístupněn kaţdému jednotlivci. Zboţí objednané přes elektronický obchod je doručováno Českou poštou na dobírku. Výjimku

51

tvoří pouze předokenní rolety, které jsou vzhledem ke své váze a velikosti dopravovány kurýrní sluţbou se stejnou platební podmínkou.

4.3. OBCHODNÍ ÚVĚR Odběr

zboţí

prostřednictvím

obchodního

úvěru

přináší

kaţdému

obchodníkovi jisté výhody. Jedná se především o získání zboţí bez nutnosti mít ihned k dispozici finanční obnos, který odpovídá ceně zboţí. Má tedy moţnost nejprve zboţí prodat a zaplatit za něj aţ z reálně obdrţených peněz. Druhou nespornou výhodou je odeslání objednaného zboţí ihned po zpracování objednávky. Doručení tedy není pozdrţeno čekáním na převod finančních prostředků a jejich fyzické připsání na účet společnosti VELUX.

Přidělení obchodního úvěru Ţádost o přidělení obchodního úvěru můţe být podána obchodním zástupcem společnosti VELUX nebo samotným prodejcem. Tuto agendu má na starosti credit controller, coţ je osoba zodpovědná za správu veškerých operací týkající se obchodních úvěrů, vymáhání pohledávek a bankovních účtů. Credit controller tedy po obdrţení poţadavku zkompletuje informace o odběrateli a na základě toho rozhodne o přidělení nebo nepřidělení obchodního úvěru. Informacemi o odběrateli se rozumí zejména zjištění platební morálky, informací z trhu prostřednictvím obchodních zástupců, zda jsou splněny podmínky pro udělení obchodního úvěru.

Podmínky pro přidělení obchodního úvěru Podmínky jsou rozdílné pro odběratele z hlediska předmětu odebíraného zboţí. Pro přidělení obchodního úvěru musí být splněny všechny podmínky uvedené pro kaţdou kategorii.

52

DSP prodejci musí splnit: -

Obchodování v délce minimálně 3 měsíce

-

Alespoň 4 realizované objednávky

-

Obrat od počátku spolupráce minimálně 40.000 Kč včetně DPH

Ostatní prodejci musí splnit: -

Obchodování v délce minimálně 3 měsíce

-

Alespoň 4 realizované objednávky

-

Obrat od počátku spolupráce minimálně 250.000 Kč včetně DPH

Stanovení výše obchodního úvěru Základní výši obchodního úvěru schvaluje pouze credit controller a je stanovena následujícím způsobem: 

Pro DSP prodejce ve výši 15.000 Kč – 20.000 Kč se splatností faktur 14 dní



Pro ostatní prodejce ve výši 60.000 Kč – 100.000 Kč se splatností faktur 14 dní

U poţadavku na jinou výši či splatnost je vyţadován souhlas finančního manaţera.

Změna výše obchodního úvěru Ţádost o změnu výše obchodního úvěru probíhá zcela shodným způsobem jako u ţádosti o jeho přidělení. Rozdíl je pouze ve schvalovacím procesu. Proces schválení změny výše obchodního úvěru: 

Částka do 300.000 Kč → schvaluje credit controller + regionální manaţer

53



Částka od 300.000 Kč do 1.000.000 Kč → schvaluje credit controller + regionální manaţer + finanční manaţer



Částka od 1.000.000 Kč → schvaluje credit controller + regionální manaţer + finanční manaţer + ředitel společnosti

Se změnou výše obchodního úvěru je spojena navíc záleţitost zajištění pohledávek. Společnost vyţaduje jištění u obchodního úvěru přesahujícího hodnotu 400.000 Kč. Pro tyto účely je akceptováno jištění v podobě směnky, bankovní záruky nebo zástavy nemovitosti. Povoleny jsou i kombinace uvedených zajišťovacích prostředků.

Odebrání obchodního úvěru K odebrání obchodního úvěru se přistoupí v případě, kdy dochází k ohroţení úhrady pohledávek nebo odběratel obchodní úvěr nevyuţívá. Credit controller odebere obchodní úvěr tehdy, kdyţ odběratel neuhradí splatné pohledávky ani po obdrţení třetí upomínky. Obchodní úvěr není vyuţíván, pokud: 

DSP prodejce v kalendářním roce neodebere zboţí alespoň v hodnotě 10.000 Kč včetně DPH



Ostatní prodejce v kalendářním roce neodebere zboţí alespoň v hodnotě 20.000 Kč včetně DPH

Struktura schválených obchodních úvěrů je znázorněna grafem č. 1.

54

Graf č. 1 Struktura obchodních úvěrů

47

0 - 99.999 Kč 100.000 - 399.999 Kč

57

157

nad 400.000 Kč

Zdroj: vlastní práce

Celkový počet zákazníků, kteří mají přidělený obchodní úvěr, je 261. Z grafu je patrné, ţe 157 odběratelů má přidělen obchodní úvěr v rozmezí 0 – 99.000 Kč, 57 odběratelů 100.000 – 399.999 Kč a 47 odběratelů má úvěr vyšší neţ 400.000 Kč včetně. Odběratelé s přiděleným obchodním úvěrem nakupují zboţí s různými dobami splatnosti. Jejich souhrnný přehled obsahuje graf č. 2. Graf č. 2 Přehled splatností

25 32

14 21 30 204

Zdroj: vlastní práce

Naprostá většina odběratelů tedy disponuje 14 denní lhůtou splatnosti faktur. 32 odběratelů má schválenu 32 denní splatnost a 25 dodavatelů 30 denní splatnost.

55

4.4. SPRÁVA POHLEDÁVEK Za veškeré pohledávky, které společnosti vznikají, je od okamţiku vystavení faktury za zboţí či sluţby zodpovědný credit controller. Tato funkce je vykonávána pouze jedinou osobou, která je zaměstnancem společnosti VELUX. Výkonu této funkce je uzpůsoben interní software, který poskytuje relevantní a přehledné informace o splatných pohledávkách u jednotlivých odběratelů. V pravidelných 14denních intervalech je credit controller povinen vytisknout výkaz, kde se zajímá zejména o pohledávky po splatnosti. Výkaz zobrazuje aktuální stav účetnictví, tedy zohledňuje vystavené faktury a finanční prostředky přijaté na bankovní účty. Pohledávky po splatnosti Pohledávkami, jejichţ splatnost dosud neuplynula, se credit controller ţádným způsobem nezabývá. Splatné pohledávky jsou řešeny dle doby, která uplynula ode dne splatnosti a dle typu zákazníka. -

Dle uplynutí doby ode dne splatnosti

V případě, ţe je u odběratele evidována neuhrazená splatná pohledávka, jsou mu okamţitě pozastaveny veškeré dosud neexpedované dodávky, pokud takové existují. Toto opatření trvá, dokud nejsou veškeré dluhy vyrovnány. Současně je prostřednictvím interního systému vygenerována upomínka, která je odeslána odběrateli. Maximálně je moţné vystavit 3 upomínky vztahující se k jedné faktuře a to vţdy po 14 dnech, kdy je prováděna kontrola. Kopie zaslaných upomínek jsou uloţeny na oddělení financí. Po vyčerpání moţnosti odeslat upomínku se přistoupí k vystavení předţalobní upomínky, která obsahuje nejzazší datum, do kterého se očekává připsání úhrady. Jestliţe ani poté není splatná pohledávka vyřešena, je celá záleţitost předána externí právní kanceláři, která zahájí

příslušné kroky vůči

dluţníkovi jakoţto zástupce společnosti VELUX Česká republika. Neuhrazení splatné pohledávky do 60 dnů od uplynutí splatnosti má vliv i na obchodní úvěr, pokud jej odběratel vyuţívá. Dochází k jeho odebrání a pro opětovné přidělení musí odběratel splnit stejné podmínky jako na úplném začátku

56

spolupráce. Po celou dobu řešení splatných pohledávek komunikuje credit controller s místně příslušnými obchodními zástupci. Protoţe součástí jejich pracovní náplně je i osobní kontakt se smluvní sítí odběratelů, stávají se tak především psychologickou podporou, která má s velkými praktickými účinky vliv na vyjednání úhrady nejen splatných pohledávek. -

Dle typu zákazníka

Výjimku v uvedeném postupu tvoří zákazníci zařazení do kategorie KACC, DIY, a zákazníci elektronického obchodu. Protoţe do kategorie KACC jsou zařazeni nejvýznamnější odběratelé, není z obchodního hlediska vhodné ihned pozastavovat objednávky. Splatné pohledávky jsou řešeny individuálně a zpravidla k neuhrazení dochází z důvodu neobdrţení faktury, coţ je v objemu, ve kterém jsou vystavovány, akceptovatelné. Mezi DIY patří řetězce hobby marketů, které naopak podmínky úhrady faktur stanovují svým dodavatelům, tudíţ společnost VELUX je jejich příjemcem. V tomto případě nejsou odesílány upomínky, ale splatné faktury jsou řešeny s konkrétními kontaktními osobami. V praxi dochází často k evidenci faktur po splatnosti, jejichţ vyřešení je pro credit controllera časově náročné. Útěchou snad můţe být to, ţe se v naprosté většině případů jedná o faktury na takovou částku, která neohroţuje chod společnosti. Zákazníkům

objednávajícím

zboţí

prostřednictvím

elektronického

obchodu je zboţí zasíláno na dobírku. Pokud se vyskytne splatná pohledávka ve výkazu, jedná se většinou o chybu při zadání objednávky nebo při dodání zboţí. I tato kategorie vyţaduje individuální přístup a prvotní úkon credit controllera spočívá v telefonické konzultaci se zákazníkem, případně Českou poštou jakoţto doručovatelem. Pokud je prokázáno doručení zásilky bez výběru částky uvedené na faktuře a zákazník ji neuhradí do 14 dnů, postupuje se standardním způsobem, jak bylo uvedeno v odstavci řešení případů dle uplynutí doby ode dne splatnosti. Pohledávky jsem sledovala na údajích z období od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2011. Jejich vývoj je znázorněn v grafu č. 3.

57

Graf č. 3 Celkový objem pohledávek 120

v mil. Kč

100 80 60 40

20 0

Zdroj: vlastní práce

Graf obsahuje celkový objem pohledávek k určitému dni, se kterými pracuje credit controller. Předmětem jeho zájmu jsou pohledávky splatné, jejichţ podíl na celkových pohledávkách je zobrazen v grafu č. 4. Graf č. 4 Poměr celkových pohledávek vůči splatným 120

100

v mil. Kč

80 60 40

20 0

celkem

celkem po splatnosti

Zdroj: vlastní práce

Problém ovšem spočívá v tom, ţe nelze pouze jednoduše konstatovat, ţe vše, co se ve výkazu objeví jako pohledávky po splatnosti, je pravda. Interní systém a nastavení procesů způsobuje mnoţství chyb, které musí credit controllor řešit. Jedná se o tyto záleţitosti:

58

Tab. č. 1 Řešení pohledávek po splatnosti

Problém chybně vystavená faktura faktura nebyla doručena platba na cestě špatné doručení zásilky nevybraná dobírka vystavení zatíţenky - pouze u DIY

Řešení manuální oprava, zaslání faktury odběrateli opětovné zaslání odběrateli kontrola bankovního výpisu v následujících dnech kontaktování odběratele, ţádost o úhradu kontaktování odběratele, individuální řešení

Zdroj: vlastní práce

Jaká je úspěšnost vyplývající z činnosti credit controllora je patrné z grafu č. 5. Graf č. 5 Úspěšnost řešení pohledávek

16 14

v mil. Kč

12 10 8 6 4 2 0

celkem po splatnosti

celkem nevyřešeno credit controllerem

celkem vyřešeno credit controllerem

Zdroj: vlastní práce

59

Lze říci, ţe naprostá většina pohledávek po splatnosti byla vyřešena připsáním úhrady na účet společnosti. U zbývajících pohledávek po splatnosti se postupuje standardním způsobem. Ve sledovaném období vznikly následující pohledávky, které jsou více neţ 75 dnů po splatnosti: Tab. č. 2 Pohledávky po splatnosti

Číslo zákazníka 2989 3526 6555 94084 94538

Dluţná částka 513 000 Kč 63 197 Kč 20 670 Kč 32 173 Kč 3 600 Kč

Zdroj: vlastní práce

Celková částka splatných pohledávek u zákazníka č. 2989 ke dni 1.1.2011činila 683.462 Kč. Vzhledem k tomu, ţe odběratel disponoval obchodním

úvěrem

ve

výši

800.000

Kč,

existuje

u

něj

zajištění

prostřednictvím podepsané směnky. Aţ do konce sledovaného období docházelo k postupné úhradě dluţné částky, která se sníţila na částku 513.000 Kč. Společnost VELUX se s dluţníkem dohodla, ţe pokud bude dluh uhrazen do konce roku 2011, nebude uplatňovat směnku. V opačném případě se obrátí na soud. Zákazník č. 3526 je dlouhodobým obchodním partnerem s přiděleným obchodním úvěrem ve výši 80.000 Kč, který aktuálně není schopen dostát svým závazkům vyplývajícím z uzavřené kupní smlouvy. I po vyčerpání urgencí prostřednictvím odeslaných upomínek a odmítnutí podepsání uznání závazku, není dluţná částka uhrazena. Společnost VELUX proto přistoupila k soudnímu vymáhání pohledávky, které nyní probíhá. Dluţná částka 20.670 Kč u zákazníka č. 6555 byla způsobena primárně chybou zaměstnance. Jedná se o dodávku zboţí, které bylo objednáno prostřednictvím elektronického obchodu a mělo být dodáno na dobírku. Do interního systému však byla zadána objednávka bez poţadavku na dobírku a

60

zboţí bylo zákazníkovi předáno bez výběru peněţní hodnoty zboţí. Ani v tomto případě nebylo úspěšné vymáhání pohledávky zasláním upomínek a proto společnost VELUX přistoupila k soudnímu vymáhání. I přes vydaný platební rozkaz je pohledávka obtíţně vymahatelná z toho důvodu, ţe dluţník se z místa bydliště odstěhoval a společnost VELUX nemá k dispozici dostatečně určité údaje k identifikaci dluţníka, které jsou nutné pro exekuci. Splatné pohledávky u zákazníků č. 94084 a č. 94538 v celkové částce 35.773 Kč vznikly v souvislosti se servisními sluţbami. V obou případech se přistoupilo k soudnímu vymáhání, které nyní probíhá. Ke dni 30. 6. 2011 tedy činil celkový objem pohledávek po splatnosti více neţ 75 dnů 632.640 Kč.

4.5. ZAJIŠTĚNÍ POHLEDÁVEK Ţádná obchodní společnost se nemůţe obejít bez vzniku pohledávek, protoţe tato skutečnost vyplývá uţ z povahy předmětu podnikání. Jak však maximalizovat

jejich

včasnou

úhradu

a

minimalizovat

riziko

vzniku

neuhrazené pohledávky, je předmětem nejen dobrých obchodních vztahů, ale především předcházení takového nebezpečí, k čemuţ slouţí zajištění. Společnost VELUX v současnosti vyuţívá tyto zajišťovací nástroje: -

směnka,

-

zástavní právo k nemovitosti,

-

uznání závazku.

Zajištění směnkou je, v souladu s interní směrnicí, poţadováno po kaţdém smluvním prodejci, jehoţ schválený obchodní úvěr je roven a vyšší částce 400.000 Kč. Akceptována je směnka jak s avalem, tak bez avala. Většina společností, které disponují obchodním úvěrem vyšším neţ 5.000.000 Kč, jsou součástí mezinárodních koncernů, proto je riziko jejich neúspěšné činnosti povaţováno za nízké. Z důvodu výše přiděleného obchodního úvěru je pouţita zástava nemovitosti společně se směnkou

61

u jednoho

odběratele.

Zmíněný

odběratel

je

osobou

zapsanou

v ţivnostenském rejstříku a v případě neúspěšného podnikání se společnost VELUX obává, ţe by nedošlo k uspokojení všech pohledávek. K uznání závazku firma přistupuje v okamţiku, ve kterém je odběratel s úhradou splatných pohledávek v prodlení, a byly mu odeslány 3 upomínky. Následně probíhá telefonická komunikace credit controllora a osobní kontakt obchodního zástupce s odběratelem, kdy se oba snaţí přesvědčit odběratele k podpisu uznání závazku, které obsahuje návrh splátkového kalendáře, který je tvořen individuálně dle výše pohledávky a typu zákazníka. Obchodní úvěr, který odpovídá poţadavku na zajištění, má schváleno 47 odběratelů. Ve skutečnosti však není zajištěno 13 odběratelů. Přehled odběratelů, u kterých chybí zajištění, je uveden v tabulce č. 3. Tab. č. 3 Nezajištění odběratelé

Číslo

Obchodní

zákazníka

úvěr v tis. Kč

1050 2810 0616 0639 2266 1007 1938 1222 0096 3785 1860 2662 2582

14000 7000 2000 2000 1200 1000 400 400 400 400 400 400 400

Zdroj: vlastní práce

Pokud

bych

předpokládala

vyuţití

obchodního

úvěru

u

kaţdého

nezajištěného odběratele ve výši 50%, činilo by celkové riziko vzniku pohledávky po splatnosti 15.000.000 Kč, coţ je nezanedbatelná částka.

62

Podíl hodnoty zajištěných obchodních úvěrů vůči nezajištěným je zobrazen v grafu č. 6. Graf č. 6 Zajištění obchodních úvěrů

30,000,000

Zajištěno Nezajištěno 93,200,000

Zdroj: vlastní práce

4.6. OBCHODNÍ PODMÍNKY Všeobecné

obchodní

podmínky

ve

společnosti

VELUX

mají

dvojí

charakter. Liší se dle způsobu a účastníků, vůči nimţ jsou platné: 1. Obchodní podmínky pro velkoobchodní prodej výrobků 2. Obchodní podmínky pro přijímání elektronických objednávek Ad. 1. Obchodními podmínkami pro velkoobchodní prodej se řídí obchodní vztahy mezi společností VELUX a schválenými prodejci. Vţdy jsou součástí smlouvy uzavřené mezi zmíněnými stranami. Vzniku smlouvy předchází zaslání objednávky, které provede kupující na základě platného ceníku a představuje závazný návrh na uzavření smlouvy. Pokud jsou v návrhu uvedeny jakékoliv odchylky od obchodních podmínek, společnost VELUX se zprošťuje být jimi vázána. Smlouva je uzavřena okamţikem, kdy je kupujícímu doručeno písemné potvrzení o přijetí objednávky. Obchodní podmínky stanoví úhradu za zboţí před jeho dodáním, avšak z praxe jiţ bylo

63

popsáno, ţe přichází v úvahu i platba při dodání či po jeho dodání (obchodní úvěr). Jestliţe není kupní cena uhrazena ve stanoveném termínu, stanoví si společnost VELUX úrok z prodlení ve výši 0,1% denně. Před dodáním zboţí můţe být změněna cena pouze z důvodu změny devizového kurzu nebo daňových předpisů. Za místo dodání se povaţuje sklad společnosti VELUX. Pokud je zboţí přepravováno ke kupujícímu, přechází na něj nebezpečí za škody okamţikem předání k dopravě. V praxi je však zboţí vţdy přepravováno ke kupujícímu, aniţ by toto bylo předmětem dohody u jednotlivých objednávek bez jakékoliv úhrady za tuto sluţbu. Odstoupení od smlouvy ze strany prodávajícího přichází v úvahu, jestliţe si kupující v určený den zboţí nepřevezme nebo dojde k nemoţnosti plnění z důvodu „vyšší moci“. Vyšší moc je definována jako přírodní katastrofy, válka, občanské nepokoje, rekvizice, restrikce ze strany státu, zákazy nebo jiná právní opatření jakéhokoli druhu, dovozní nebo vývozní omezení, stávky, výluky, pracovní konflikty, poţár, havárie nebo jakékoli jiné důvody, které jsou mimo vliv a kontrolu společnosti. Kupující můţe od smlouvy odstoupit ve lhůtě do tří týdnů od uplynutí šesti měsíců od sjednaného dne dodání, pokud budou trvat okolnosti způsobené vyšší mocí. U střešních oken, lemování a montáţních doplňků činí záruční lhůta 5 let. Pokud byl při montáţi pouţit izolační rám a plisovaný límec, prodluţuje se tato lhůta na 10 let. U všech ostatních výrobků platí standardní záruční lhůta stanovená obchodním zákoníkem. Pro získání 10leté záruční lhůty stačí předloţit potvrzení od montáţní firmy. Zjištěné vady výrobků musí kupující nahlásit do 8 dnů ode dne, kdy vady zjistil. Společnost VELUX však není zodpovědná za vady, které vzniknou chybnou instalací a manipulací s výrobkem. Obchodní podmínky dávají společnosti pravomoc určit, jakým způsobem provede nápravu. Výslovně uvádí: vrácení kupní ceny, dodání náhradního zboţí, oprava vad zboţí u kupujícího nebo ve společnosti VELUX, oprava na náklady společnosti VELUX. V praxi je však kupující dotazován, jakému způsobu kompenzace dává přednost. Nejčastěji se přistupuje k dodání náhradního zboţí, protoţe z ekonomického hlediska se nevyplatí

64

provádět jakoukoliv opravu. V ojedinělých případech kupující poţaduje vrácení kupní ceny. Kupující má moţnost nepoškozené a neotevřené zboţí vrátit ve lhůtě tří měsíců po jeho převzetí. Interní směrnice uvádí poplatek, který je účtován za takové vrácení. Poplatek má být jakousi kompenzací za přepravní a administrativní náklady spojené s dodáním zboţí kupujícímu a zpravidla se pohybuje v rozmezí 200 – 500 Kč. U některých výrobků se jedná o zanedbatelnou částku, u jiných však můţe tvořit aţ 50% z kupní ceny. Ad. 2. Obchodní podmínky pro přijímání elektronických objednávek jsou platné

výhradně

pro

prodej

zastiňovacích

a

dekorativních

doplňků

uskutečněný prostřednictvím elektronického obchodu. Vznik smlouvy je i v tomto případě vázán na odeslání objednávky, tentokrát elektronické, a odesláním potvrzení kupujícímu na uvedený e-mail. Vzhledem k tomu, ţe prostřednictvím elektronického obchodu je moţné koupit pouze omezený sortiment, omezuje se lhůta dodání pouze na 1 nebo 3 týdny. Při objednání výrobků s různou dodací lhůtou platí dodání do 3 týdnů. Zboţí je doručováno na jakoukoliv adresu v České republice výhradně na dobírku. Specifickým rysem elektronického prodeje je vyobrazení nabízených výrobků. V případě neshody barvy vyobrazené se skutečně dodaným zboţím se společnost VELUX zprošťuje odpovědnosti. V elektronickém prodeji platí právo kupujícího do 14 dnů od smlouvy odstoupit. Při odstoupení od smlouvy společnost ţádá o poskytnutí čísla objednávky a údajů o kupujícím, aby

mohla

kupní

cenu

vrátit

v co

nejkratším

termínu.

Vrácení

nepoškozeného zboţí se uskutečňuje na náklady kupujícího. Pokud však zašle zboţí na náklady společnosti, jsou kupujícímu naúčtovány. V obchodních podmínkách nejsou specifikovány zákony, kterými se jednotlivé obchodní případy řídí. Záleţí tedy na povaze osob, které vstupují do smluvního vztahu.

65

5. DOPORUČENÍ Společnost VELUX provozuje svou činnost v České republice jiţ více neţ 20 let. Díky spolupráci s řadou odborníků má své procesy od počátku velmi dobře nastavené, přesto však je nutné reagovat na aktuální změny, které na trhu probíhají. Sledování aktuálního stavu pohledávek tvoří podstatnou část práce credit controllora. Interní systém je mu velkou podporou, přesto však vidím nedostatek zejména při řešení pohledávek, které mají chybně vystavené datum splatnosti. Tento případ nastává u objednávek doručovaných na dobírku. V kaţdém výkazu se objevuje přibliţně 10 případů. Doporučuji provést analýzu, u kterých zákazníků se situace neustále opakuje a provést nastavení na správnou splatnost. Obchodní zákoník obsahuje řadu dispozitivních ustanovení, díky kterým lze vztahy mezi stranami upravit dohodou. Všeobecné obchodní podmínky společnosti VELUX definují podrobným způsobem, jak probíhá prodej nabízených výrobků. V oddílu, který je věnovaný dodání zboţí, se uvádí: „doprava ze skladu společnosti VELUX ke kupujícímu se uskutečňuje na náklady kupujícího.“ Domnívám se, ţe toto ujednání vychází z historie, kdy si odběratelé skutečně vyzvedávali zboţí přímo v centrálním skladu. Mnoho z nich to chápalo jako výhodu, protoţe nemuseli čekat na rozvoz, který se uskutečňoval 2x týdně a byl placenou sluţbou, ale mohli mít zboţí k dispozici ihned po zpracování objednávky. Aktuální situace je však zcela odlišná a veškeré dodávky jsou doručovány do kteréhokoliv místa v České republice, které kupující uvede v objednávce. Doporučuji tedy změnit dodací podmínku takto: „doprava ze skladu společnosti VELUX ke kupujícímu se uskutečňuje na náklady prodávajícího.“ Na otázku, jaký je nejlepší způsob zajištění pohledávek ani v literatuře neexistuje jednoznačná odpověď. Vţdy je nutné přihlédnout k mnoha rozhodujícím aspektům, jako je například odvětví, ve kterém je podnikání uskutečňováno, k obchodním partnerům, k aktuální situaci na trhu a mnoha dalším. Společnost VELUX nyní pouţívá k zajištění pohledávek

66

především směnku. Její získání je ale čím dál obtíţnější, proto je nutné zajistit pohledávky i jiným způsobem. Pojištění pohledávek představuje moderní způsob zajištění. Pokud budu uvaţovat pojištění obratu, které odpovídá součtu obchodních úvěrů u zákazníků s úvěrem vyšším neţ 1 milion, pohybuje se poplatek za tuto sluţbu v řádu desítek tisíc. Taková částka je v dnešní nejisté době poněkud vysoká. Nutno tedy hledat jiný způsob, kterým by mohla být bankovní záruka či zástava nemovitosti. U zmíněných zajišťovacích prostředků je velkou výhodou, ţe nedodrţení smluvních podmínek znamená rychlý způsob, jak dosáhnout inkasa pohledávky a poplatek za jejich poskytnutí je poměrně nízký. Otázkou však zůstává, jestli má společnost VELUX dostatečně silné postavení na trhu, aby své obchodní partnery přesvědčila k podpisu zástavní smlouvy či poskytnutí bankovní záruky. Elektronický prodej sice představuje jen nepodstatnou část celkového objemu prodejů, pokud však dojde k situaci, ţe z jakéhokoliv důvodu není uhrazena splatná pohledávka, šance na její úspěšné vymáhání je z praxe téměř mizivá. Doporučuji, aby součástí elektronického objednávkového formuláře byl i poţadavek na uvedení data narození, případně věku osoby, která objednávku provádí. Velmi se tím zjednoduší vymáhání pohledávky prostřednictvím exekučního řízení.

67

6. ZÁVĚR Ve své práci jsem se zabývala problematikou vymáhání pohledávek vybrané obchodní společnosti. Tato činnost je velmi důleţitou součástí kaţdého obchodního subjektu, který chce zabezpečit svou budoucí existenci na trhu. Ponecháme-li úhradu pohledávek pouze na libovůli odběratele, nebo budeme-li spoléhat na poctivost kaţdého z nich, velmi brzy se objeví někdo, kdo bude povaţovat splnění svých závazků za zbytečné. Podniková praxe tomuto bohuţel nasvědčuje. Vzhledem k silnému zázemí, které je tvořeno holdingem s celosvětovou působností a více neţ 20leté existenci společnosti VELUX na českém trhu, jsou aktuálně nastavené interní procesy velmi propracované a spolehlivé. Avšak důleţitým předpokladem úspěšného fungování společnosti je výběr vhodného obchodního partnera, u kterého je nutné pečlivě zváţit způsob obchodování. Velkou výhodou je moţnost vyuţití obchodního úvěru, který v současnosti čerpá přibliţně 30% odběratelů z celkového počtu 906. I přesto, ţe je stav pohledávek neustále monitorován, není moţné úplně vyloučit existenci pohledávek, které nejsou uhrazeny v termínu splatnosti. Z tohoto důvodu se osvědčilo zaměstnávat osobu, která s velkou úspěšností pravidelně upomíná odběratele a má o nich ucelený přehled. Včasná reakce credit controllora v mnoha případech buď zamezila či alespoň omezila vznik dlouhodobě neuhrazené pohledávky. Politika spočívající v zajištění pohledávek prostřednictvím směnek je prozatím účinná. V poslední době se však vyskytují případy, kdy odběratel odmítá podepsat předloţenou směnku. S přihlédnutím k nákladům a vymahatelnosti zajišťovacích prostředků, se jako vhodné zajištění nabízí bankovní záruka či zástavní právo. S ohledem na odvětví, ve kterém společnost VELUX provozuje svou obchodní činnost, je nutné dbát zvýšené pozornosti a sledovat jakýkoliv podnět, který by mohl mít za následek platební neschopnost některého z odběratelů. Takovými informacemi disponují jak obchodní zástupci, kteří

68

pravidelně navštěvují jednotlivé odběratele, tak i odborné firmy, které se sledováním rizikovosti odběratelů zabývají. Profil společnosti je v současnosti velmi úzce specializovaný, čehoţ si je management dobře vědom a správně se snaţí diverzifikovat portfolio pro zvýšení konkurenceschopnosti i na jiných trzích. Tyto kroky by měly zabezpečit úspěšné fungování společnosti VELUX na českém trhu i do budoucnosti.

69

7. LITERATURA Knižní zdroje: [1] BEJČEK, J., ELIÁŠ, K., RABAN, P., a kol. Kurs obchodního práva. Obchodní závazky. Praha: C.H.Beck, 2007. 585 s. ISBN 978-80-7179-781-4. [2] CIRÁK, J., Směnky a směnečné právo: základy směnečného práva a směnečný zákon č. 191/1950 Sb. Ostrava: KEY publishing, 2007. 80 s. ISBN 978-80-87071-49-6. [3] FALDYNA, F., HUŠEK, J., POHL, T., Zajištění a zánik obchodních závazků. Praha: ASPI, a. s., 2007. 236 s. ISBN 978-80-7357-154-2. [4] GIESE, E., DUŠEK, P., KOUBOVÁ J., DIETSCHOVÁ, L., Zajištění závazků v České republice. Praha: C.H.Beck, 1999. 352 s. ISBN 80-7179-239-X [5] HOGG, M., Promises and contract law: comparative perspectives. Edinburgh: Cambridge university press, 2011. 544 s. ISBN 9780521193382. [6] HOLEYŠOVSKÝ M., Zástavní právo, ručení, bankovní záruka a ostatní zajišťovací prostředky v podnikatelské, bankovní a právní praxi. Praha: Newsletter, 1995. 132 s. ISBN 80-901779-2-1. [7] CHALUPA R., Zajišťovací směnka. Praha: Linde Praha, 2009. 189 s. ISBN 978-80-7201-756-0. [8] KNAPPOVÁ, M., ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., a kol. Občanské právo hmotné. Praha: ASPI, 2005. 524 s. ISBN 80-7357-127-7. [9] KOFFMAN, L., MACDONALD, E., The law of contract. Oxford: Oxford university press, 2011. 712 s. ISBN 978-0-19-957020-1. [10] MAREK, K., Smluvní obchodní právo: kontrakty. Brno: Masarykova univerzita, 2008. 478 s. ISBN 978-80-210-4619-1. [11] NEIL, A., Contract law. Edinburgh: Cambridge university press, 2011. 796 s. ISBN 9780521124676.

70

[12] PATĚK, D., Smluvní pokuta v obchodních vztazích. Praha: C.H.Beck, 2006. 124 s. ISBN 80-7179-538-0. [13] PILÁTOVÁ, J., RICHTER, J., Pohledávky a jejich řešení v podnikové praxi. Olomouc: ANAG, 2009. 112 s. ISBN 978-80-7263-534-4. [14] PLÍVA, S., Obchodní závazkové vztahy. Praha: ASPI, a.s., 2009. 340 s. ISBN 978-80-7357-444-4. [15] POHL, J., DRBOHLAV, T., Pohledávky z právního, účetního a daňového pohledu. Praha: ASPI Publishing, 2004. 182 s. ISBN 80-86395-93-0. [16] POHL, T., Vymáhání pohledávek. Praha: IFEC, 2002. 275 s. ISBN 8086412-16-4. [17] POHL, T., Abeceda obchodního práva pro podnikatele. Praha: ASPI Publishing, 2001. 240 s. ISBN 80-86395-18-9. [18] ŠTENGLOVÁ, I., Přehled judikatury ve věcech zajištění závazků. Praha: ASPI, 2007. 235 s. ISBN 978-80-7357-245-7. [19] VAIGERT, D., PHILIPPI, T., RIŠKO, P., NAVRÁTILOVÁ, H., Pohledávky – Právní příručka věřitele. Praha: Computer press, 2006. 272 s. ISBN 80-2510881-3. Časopisy: [20]

NESNÍDAL,

J.,

Občanský

zákoník

s komentářem.

Český

Těšín:

PORADCE s.r.o., 2007. ISSN 1211-2437. [21] NESNÍDAL, J., Obchodní zákoník s komentářem. Český Těšín: PORADCE s.r.o., 2007. ISSN 1211-2437. Elektronické zdroje: [22]

Epravo.cz

[online]

[cit.

2011-10-30]

Dostupný

z URL:<

http://www.epravo.cz/top/clanky/smenka-vlastni-a-smenka-cizi11407.html>

71

[23]

Epravo.cz

[online]

[cit.

2011-10-31]

Dostupný

z URL: [24] Pojistenipohledavek.cz [online] [cit. 2011-10-31] Dostupný z URL:< http://www.pojistenipohledavek.cz/principy-pojisteni.html> [25]

Podnikatel.cz

[online]

[cit.

2011-10-31]

Dostupný

z URL:<

http://www.podnikatel.cz/finance/pojisteni-podnikatelu/> [26]

Businessinfo.cz

[online]

[cit.

2011-11-01]

Dostupný

z URL:<

http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/orientace-v-pravnichukonech/zajisteni-zavazku-opu/1000818/49270> [27]

Velux

[online]

[cit.

2011-11-03]

Dostupný

z URL:<

http://www.velux.cz/spolecnost/skupina-velux/fakta-ospolecnosti/zakladni-udaje> [28]

VKR-Holding.com

[online]

[cit.

2011-11-03]

Dostupný

z URL:<

http://www.vkr-holding.com/4,-d-,0%20Om%20VKR%20Gruppen.aspx>

72

8. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Směnka vlastní – vzor Příloha č. 2: Směnečné prohlášení – vzor Příloha č. 3: Uznání závazku – vzor Příloha č. 4: Seznam odběratelů se zajištěním Příloha č. 5: Seznam odběratelů s přiděleným obchodním úvěrem

73