MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Ústav základního zpracování dřeva

Proces vzniku dřevostavby od projektu až k hotové stavbě Diplomová práce

2015

Bc. Gabriela Šmardová

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Proces vzniku dřevostavby od projektu až k hotové stavbě“ zpracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 120/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to do jejich skutečné výše

V Brně, dne: 7. 4. 2015

Bc. Gabriela Šmardová:

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří se spolupodíleli na vzniku této diplomové práce, ať už svými radami, slovní či jinou podporou. Děkuji doc. Ing. Zdeňce Havířové PhD., za cenné rady, vlídná slova a čas, který věnovala mé osobě při konzultacích této diplomové práce. Zdeňkovi Kaňovi za zajímavou pracovní příležitost a důvěru ve mně vloženou. A především děkuji svým milovaným rodičům za podporu, péči a lásku, kterou mi vždy dávali. Nakonec také děkuji svým přátelům za neochvějnou víru v moje schopnosti a psychickou i morální podporu v časech dobrých i těch horších.

Abstrakt Bc. Gabriela Šmardová Proces vzniku dřevostavby od projektu až k hotové stavbě. Tématem diplomové práce je popis procesu vzniku dřevostavby od projektu až k hotovému domu. V diplomové práce je detailně popsán proces vzniku konkrétní stavby od prvotního setkání s investorem až po hotovou stavbu domu včetně všech navazujících a logistických procesů. Diplomová práce se v první části věnuje lokalitě pro umístění stavby, výběru vhodného konstrukčního systému, popisuje věcné a časové souvislosti. V další části řeší textovou dokumentaci pro stavební povolení a energetické zhodnocení objektu. Přílohami jsou fotodokumentace, projektová dokumentace a výrobní dokumentace. Klíčová slova: dřevostavba, návrh, realizace, chata, stavba, konstrukce, projekt, výrobní dokumentace, PHPP.

Abstract Bc. Gabriela Šmardová The process of wooden building contruction from a design to a finished structure

The topic of the thesis is a description of wooden building construction process from a design stage to a finished house. There is preciesly described the creation process of the specific building from the initial meeting with the client to a finished building including all follow-up and logistics processes. In the first part, the thesis focuses on a building placement locality, selection of a suitable structural system, and description of factual and time context. The next part of the work addresses the text documentation for building permits and the energy-appreciation of the building. Photographs, design documentation and manufacturing documentation can be found in the attachment part.

Key words: wooden building, proposal, realization, cottage, building, construction, design, project, manufacturing documentation, PHPP

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................... 1

2

Cíl práce..................................................................................................................... 2

3

Literární přehled ........................................................................................................ 3 3.1

Lokalita pro umístění dřevostavby rekreačního objektu .................................... 3 3.1.1.1

Tradiční venkovská zástavba ............................................................... 3

3.1.1.2

Novostavba chaty v Jeseníkách ........................................................... 3

3.1.1.3

Typické prvky jesenického domu ........................................................ 4

3.1.2

Obec Dolní Moravice.................................................................................. 4

3.1.3

Chata pro rekreaci v areálu hotelu Avalanche ............................................ 5

3.2

Dřevostavby obecně ........................................................................................... 6

3.2.1

Dřevo – konstrukční materiál pro stavby .................................................... 6

3.2.2

Dřevostavby v ČR ....................................................................................... 6

3.3

Konstrukční systémy dřevostaveb...................................................................... 7

3.3.1

Rámové dřevostavby................................................................................... 8

3.3.1.1

Vznik a vývoj konstrukčního systému ................................................ 8

3.3.1.2

Rámové dřevostavby dnes aneb „TWO by FOUR” ............................ 9

3.3.2

Skeletové stavby ....................................................................................... 12

3.3.3

Masivní stavby ze dřeva ........................................................................... 14

3.3.4

CLT panely ............................................................................................... 15

3.4

Difuzně uzavřená a otevřená skladba konstrukce ............................................ 16

3.4.1

Difuzně uzavřená konstrukce.................................................................... 18

3.4.2

Difúzně otevřené pláště dřevostaveb ........................................................ 18

3.5

Materiály pro dřevostavby ............................................................................... 19

3.5.1

Řezivo ....................................................................................................... 19

3.5.2

Velkoplošné materiály .............................................................................. 21

3.6

3.5.2.1

OSB desky ......................................................................................... 22

3.5.2.2

Sádrovláknité desky........................................................................... 23

3.5.2.3

Tepelná izolace .................................................................................. 24

3.5.2.4

Minerální vlákno ............................................................................... 25

Snižování energetické náročnosti staveb ......................................................... 25

3.6.1

Historie nízkoenergetické výstavby .......................................................... 26

3.6.2

Nízkoenergetický dům .............................................................................. 27

3.6.3

Obnovitelné zdroje energie ....................................................................... 27

3.6.3.1

Trvale udržitelný rozvoj .................................................................... 28

3.6.3.2

Využití obnovitelných zdrojů energie ............................................... 29

3.6.4 4

Dřevo – obnovitelný zdroj energie s neuvěřitelným potenciálem ............ 29

Metodika .................................................................................................................. 32 4.1

Stavba rekreační chaty v Jeseníkách ................................................................ 33

Fáze výstavby od projektu k hotové stavbě ............................................................. 33

5

5.1.1

Prvotní kontakt s investorem .................................................................... 33

5.1.2

Zajištění podkladů..................................................................................... 34

5.1.3

Fáze studie ................................................................................................ 35

5.1.4

Vytvoření projektové dokumentace pro stavební povolení ...................... 35

5.1.5

Vytvoření výrobní dokumentace .............................................................. 36

5.1.6

Výroba v hale, doprava a montáž hrubé stavby ........................................ 36

5.1.7

Profesní práce, vnitřní úpravy povrchů a dokončovací práce ................... 38

Textová část projektové dokumentace .................................................................... 39

6

6.1

Souhrnná průvodní a technická zpráva ............................................................ 39

6.1.1

l)

Průvodní zpráva ........................................................................................ 39

6.1.1.1

Identifikační údaje ............................................................................. 39

6.1.1.2

Seznam vstupních podkladů .............................................................. 39

6.1.1.3

Údaje o území .................................................................................... 39

6.1.1.4

Údaje o stavbě ................................................................................... 40

Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení. .................... 42 6.1.2

Souhrnná technická zpráva ....................................................................... 42

6.1.2.1

Popis území stavby ............................................................................ 42

6.1.2.2

Celkový popis stavby ........................................................................ 43

6.1.2.3

Účel užívání stavby, základní kapacity funkčních jednotek ............. 43

Stavba má jednu ubytovací jednotku a je určena k rekreaci, předpokládaná kapacita cca 6 osob. ............................................................................................................... 43 6.1.2.4

Celkové urbanistické a architektonické řešení .................................. 43

6.1.2.5

Celkové provozní řešení, technologie výroby ................................... 44

6.1.2.6

Bezbariérové užívání stavby.............................................................. 44

6.1.2.7

Bezpečnost při užívání stavby ........................................................... 44

6.1.2.8

Základní charakteristika objektů ....................................................... 44

6.1.2.9

Základní charakteristika technických a technologických zařízení .... 45

6.1.2.10

Požárně bezpečnostní řešení .............................................................. 45

6.1.2.11

Zásady hospodaření s energiemi ....................................................... 46

6.1.2.12 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí ............................................................................................ 46

7

6.1.2.13

Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí ............ 47

6.1.2.14

Připojení na technickou infrastrukturu .............................................. 47

6.1.2.15

Dopravní řešení ................................................................................. 47

6.1.2.16

Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav ............................... 48

6.1.2.17

Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana ..................... 48

6.1.2.18

Ochrana obyvatelstva ........................................................................ 49

6.1.2.19

Zásady organizace výstavby .............................................................. 49

Zhodnocení energetické náročnosti stavby ............................................................. 52 7.1

Průkaz energetické náročnosti budovy............................................................. 52

7.2

Výpočet energetické náročnosti dle PHPP ....................................................... 54

7.2.1

O programu PHPP .................................................................................... 54

7.2.2

Zadávání do PHPP .................................................................................... 55

7.2.3

Zhodnocení energetické náročnosti chaty v Dolní Moravici dle PHPP ... 58

8

Diskuze .................................................................................................................... 65

9

Závěr ........................................................................................................................ 66

10 Summary.................................................................................................................. 67 11 Seznam odborné literatury ....................................................................................... 68 11.1

Knižní díla ........................................................................................................ 68

11.2

Normy a zákony ............................................................................................... 69

11.3

Elektronické prameny ...................................................................................... 69

12 Seznam obrázků a tabulek ....................................................................................... 70 12.1

Obrázky ............................................................................................................ 70

12.2

Tabulky ............................................................................................................ 71

13 Seznam příloh .......................................................................................................... 72 13.1

Fotodokumentace ............................................................................................. 72

13.2

Projektová dokumentace .................................................................................. 72

13.3

Výrobní dokumentace ...................................................................................... 72

1

Úvod

Dřevostavby mají jako stavební konstrukce díky svým vlastnostem neuvěřitelný potenciál a čím dál více se uplatňují i v českém stavitelství. Dřevostavba už není vnímána jako podružná a méně kvalitní stavba, ale jako vhodný ekvivalent k tradičním zděným konstrukcím, ba právě díky svým přednostem jako je malá tloušťka konstrukcí, tvarová rozmanitost, volnost návrhu prvků a další, se v poslední době dostává do popředí zájmu progresivních architektů a projektantů. Ve srovnání s tradiční cihelnou stavbou si například díky výrazně nižší tloušťce konstrukce při stejných tepelných parametrech a půdorysných rozměrech, můžeme dovolit až o jeden pokoj navíc. Dřevěná konstrukce nachází široké uplatnění, od rodinných domů, před domy bytové, až po velko-rozponové haly a podobně. V době, kdy jsou kladeny vysoké nároky na snižování energetické náročnosti budov a ekologickou výstavbu je konstrukce dřevostavby jedinou možnou přijatelnou volbou. Dřevo je jednak ve své podstatě nevodivý materiál, který je navíc dobře recyklovatelný a zcela obnovitelný. Tyto fakta jsou v souladu s principem trvale udržitelné výstavby a používání zelené energie. Impulzem pro vznik této diplomové práce, která se zabývá projektem chaty pro rekreaci v Jeseníkách, byla stáž autorky v projekční a realizační firmě, která se zabývá výrobou dřevostaveb ve formě paneláže. Výsledkem je chata v malebném prostředí Jeseníků, která kopíruje původní architekturu místních staveb a bude dělat radost nejen majitelům, ale i autorce samotné.

1

2

Cíl práce Cílem práce je popsat jednotlivé etapy v procesu realizace stavby s nosnou kon-

strukcí ze dřeva od zadání, na základě konkrétního požadavku stavebníka, přes první skici, projektovou a výrobní dokumentaci, až po výrobu a montáž stavby. V rámci projektu je třeba zajistit vhodné projekční podklady. To znamená získat znalosti o lokalitě, kde se má daná stavba nacházet, zajistit územně plánovací podklady, geodetické podklady a v neposlední řadě nároky investora na danou stavbu. V další fázi vznikne projekt pro stavební povolení, který se řídí stavebním zákonem a vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Dalším krokem k realizaci bude vytvoření výrobní dokumentace v programu SEMA pro dřevěné konstrukce. Na základě těchto podkladů vznikne kompletní projekt rekreační chaty v Jeseníkách. Výstupem práce je detailní popis jednotlivých navazujících prací při procesu vzniku reálné stavby, popis lokality stavby, rozbor jednotlivých konstrukcí dřevostaveb, výběr konstrukčního systému a vhodných materiálů pro konkrétní stavbu rekreační chaty, vytvoření projektové a výrobní dokumentace a zhodnocení energetické náročnosti stavby.

2

3

Literární přehled

3.1 Lokalita pro umístění dřevostavby rekreačního objektu Investor si vybral pro umístěn své rekreační chaty oblast Jeseníků. Pro jeho výběr byla klíčová poloha pozemku v Dolní Moravici, který se nachází v areálu rekreačních chat komplexu Avalanche s úžasným výhledem na sjezdové dráhy na protějších kopcích v Horním Václavově. Co se týče samotného architektonického ztvárnění domu, v návrhu projektantka vycházela z tradiční jesenické zástavby a inspirovala se podobnými stavbami v blízkém okolí tak, aby dům zapadl do okolní krajiny a co nejvíce se blížil charakteru místní zástavby. 3.1.1.1 Tradiční venkovská zástavba Tradiční zástavba na venkově byla vždy vázána na místní podmínky, zejména na dostupné stavební materiály a na počasí. Stavění bylo vždycky drahé a doprava materiálu nákladná a svízelná, proto se využívalo stavebního materiálu z nejbližšího okolí stavby. Z tohoto materiálu se stavěly domy, které nejvíce odpovídaly místním klimatickým poměrům, jako vichru, sněhu na horách, letnímu vedru na jihu a hojnému dešti na severu. Jinou formu měli venkovská stavení tam, kde jejich obyvatelé pěstovali plodiny, jinou tam, kde se živili pastevectvím. Dík těmto určujícím faktorům se v každé oblasti vytvořily jedinečné, stále se opakující formy stavení, těsně spjaté s krajinou. (Hron, 1999) 3.1.1.2 Novostavba chaty v Jeseníkách Má-li být novostavba jakéhokoli objektu, ať už s funkcí rekreační, trvalého bydlení či jinou, u místěna v chráněné krajinné oblasti, nebo v její blízkosti, s typickým rázem a mnohasetletou historií, měla by co nejlépe dorážet typické znaky domů stavěných po staletí v Jeseníkách. Je třeba tedy vycházet z pojetí původní lidové architektury, které byla ve většině případů v minulosti budována neškolenými řemeslníky. Ti přinášeli jakousi matici osvědčeného typu stavby a stavebních pravidel, které aplikovaly na všechny nově vznikající objekty. Touto tradicí je tedy třeba se inspirovat i při stavbě nových

3

objektů tak, aby byl zachován ráz krajiny a určitá úcta k jejímu charakteru, historii a tradici. 3.1.1.3 Typické prvky jesenického domu Tradiční jesenický dům vycházel, jak již bylo zmíněno výše, z materiálů, které se nacházely v blízkém okolí stavby. Dům byl tak kamenný nebo roubený se šikmou střechou s vysokým sklonem 45-60°, krytou doškem šindelem nebo břidlicí. Mohutnost střechy často opticky mírnily polovalby ve štítech. Dům byl téměř vždy obdélníkového půdorysu s přístavkem nebo bez něj. Měl vnitřní spojovací chodbu, vedenou ze síně mezi komorami do chléva. Často se používala dvojí nebo trojí konstrukce domu, a to srubová (obytná), zděná (hospodářská s topeništěm) a deštěná (sklad) – vše pod jednou střechou. Štít byl velmi výrazný, prostorný, deštěný s podlomením, desky byly často kladeny „na doraz „ a spáry kryty lištou. Pro Jesenicko je také typické řešení průčelí se dvěma až třemi okny. Ve štítu podkroví pak byla nejčastěji dvě symetrická okna o něco menší, než okna v přízemí. Dům byl přízemní s podkrovím, nepodsklepený nebo z části podsklepený. Podezdívka byla nízká, kamenná, omítky vápenné, bílé, okna dřevěná, zpravidla dvoukřídlá dělená venkovními příčkami na dvakrát tři díly. Komín se stavěl z ostře pálených spárovaných cihel nebo bíle omítnutý. Byl posazený co nejblíže hřebeni střechy. Prosvětlení půdního prostoru zajišťovaly vikýře se sedlovou, valbovou, méně pultovou střechou. (Hron, 1999)

3.1.2 Obec Dolní Moravice Obec Dolní Moravice je svojí nadmořskou výškou 600 – 827 m. n. m. jednou z nejvýše položených obcí v okrese Bruntál. Obec se nachází na spojnici Rýmařova a Malé Morávky. První zmínky o obci pocházejí již z roku 1258, kdy náležela panství Sovinec. V polovině 20, století se součástí obce staly i Horní Moravice a Nov Ves. Místní obyvatelé se po staletí zabývali především zemědělstvím a rukodělnými pracemi. V roce 1712 byly vybudovány pila na zpracování suroviny z rozlehlých lesů, patřících k území obce a papírna. První zmínka o škole pochází z roku 1599. V obci se nachází velké množství kulturních památek, které připomínají její vývoj, i chráněné památné stromy.

4

Obrázek 1 - Obec Dolní Moravice (obecdolnimoravice.cz)

3.1.3 Chata pro rekreaci v areálu hotelu Avalanche Investor pro umístění své rekreační chaty vybral lokalitu v areálu hotelu Avalanche, který v obci Dolní Moravice sdružuje objekty pro ubytování hotelového typu i menšího chatového charakteru. Pozemek se nachází ve střední svažité části s výhledem na protější lyžařské středisko Čerťák. V blízkém okolí se nachází velké množství rekreačního vyžití. V letním období se nabízí spoustu turistických i cykloturistických tras. V blízkosti se nachází například Karlova Studánka či nejvyšší vrchol Jeseníků Praděd. V zimě je pak možné využít velké množství běžkařských tras i sjezdovek v Horním Václavově, Malé Morávce či na Karlově.

Obrázek 2 - Areál Avalanche, stávající chaty pro ubytování (G. Šmardová)

5

3.2 Dřevostavby obecně 3.2.1 Dřevo – konstrukční materiál pro stavby Dřevo je jako konstrukční materiál v porovnání s ostatními materiály opravdu jedinečné a neopakovatelné. Žádný jiný materiál nemá tolik pozitivních vlastností a zároveň není tak různorodý, nestejný a nesrovnatelný, co se týče každého prvku, prkna, fošny i hranolku. Jedná se o surovinu, jejímiž předními vlastnostmi jsou především dobré účinky na vnitřní klima, příjemná vůně, regulování vlhkosti, zvýšený pocit tepla a vynikající stavebně fyzikální vlastnosti. (Vaverka J., 2008) Dřevo je také jako jediný stavební materiál natolik variabilní, že je používání jako surové, bez povrchové úpravy nebo s ní, odpad a jeho části je pak možné využít například na konstrukční desky opláštění, podlahové dílce apod. Zbylý dřevní odpad jde s výhodou použít jako palivo. Architekti, stavitelé, řemeslníci i jejich zákazníci – investoři již po staletí staví se dřevem a tento stavební materiál a přírodní surovinu neustále nově používají, utvářejí a mění. Se dřevem se dá realizovat prakticky všechno, od nábytku, přes dům až po loď. Poskytuje nezměrnou volnost pro navrhování a konstruování a umožňuje realizovat i neobvyklé představy. Žádný div že četné konstrukční varianty vycházejí ze dřeva. Dřevo stanovuje trendy. (Kolb, 2011)

3.2.2 Dřevostavby v ČR Přes všechny výhody, které dřevo nepopiratelně má, nejsou přesto dřevostavby v České Republice tak běžné, jako je tomu například v Rakousku, Holandsku nebo skandinávských zemích, kde je převážná většina staveb ze dřeva. Na vině je hned několik historických faktorů, které přerušily tradici dřevěných staveb u nás. Jedním z nich je tzv. ,,ohňový patent,, který v r. 1751 vydala osvícená panovnice Marie Terezie, ten přímo nařizoval stavět domy cihelné či kamenné. Pozadu nezůstal ani její syn Josef II., který nechal vydat první požární řád na našem území vůbec. Neblahý dopad na dřevostavby v ČR měl také průběh 19. století, kdy nastoupila industrializace, která vedla k používání nových strojů i materiálů a zasáhla také české stavebnictví. Do popředí se dostaly materiály jako beton, cihla a ocel. Ty se v přední linii udržely i během druhé světové války, kdy byl dřeva velký nedostatek a také po dobu komunismu. Dá se říci, že až potřeby poslední doby hledat nové materiály a cesty ekologického stavitelství, trvale

6

udržitelné výstavby a obnovitelných zdrojů energie dávají dřevu jako stavebnímu materiálu znovu vyniknout na výsluní zájmu širší odborné i laické veřejnosti. Poměr dřevostaveb na našem trhu se každým rokem zvyšuje a architektům a projektantům, kteří objevily kouzla a variabilitu tohoto materiálu, nezbývá než doufat, že se dřevo jednoho dne stane pro investory běžným stavebním materiálem, stejně samozřejmým jako je cihla a že obliba dřevostaveb u nás s dalšími roky jen poroste.

Obrázek 3 - Dřevostavby a ekologie (drevoastavby.cz)

3.3 Konstrukční systémy dřevostaveb Vývoj konstrukčních systémů staveb na bázi dřeva probíhá již několik tisíciletí. Od primitivních konstrukcí, které si dříve lidé stavěli jako přístřešky pro ochranu před povětrnostními vlivy, přes srubové a hrázděné domky, v oblastech s nedostatkem dřeva, až po dnešní novodobé konstrukce.

Obrázek 4 - Konstrukční systémy dřevostaveb (tzb-info.cz)

Z historických nálezů a dochovaných písemných zpráv vyplývá, že všechny dnes používané konstrukční systémy a způsoby stavění ze dřeva se vyvinuly právě ze staveb srubových či staveb hrázděných. Podle těchto dvou základních způsobů stavění také

7

vznikly dvě samostatné skupiny staveb ze dřeva, tedy stavby z tyčových prvků, vyvinuté z hrázděné konstrukce, a stavby masivní, jejichž předlohou a základem byla stavba srubová. Oba způsoby se s určitými úpravami a inovacemi, odpovídajícími požadavkům na současné stavby, realizují i v současnosti. (Vaverka J., 2008)

3.3.1 Rámové dřevostavby 3.3.1.1 Vznik a vývoj konstrukčního systému Dřevostavby rámové konstrukce se pravděpodobně vyvinuly ze staveb hrázděných s prvky poměrně masivního průřezu. Jednotlivé prvky byly spojovány pomocí tesařských spojů a tvořily nosnou kostru celé stavby. Ta musela být schopná přenést veškeré zatížení působící na stavbu jak ve vertikálním, tak v horizontálním směru, až do základu. Z toho důvodu byly v samotné hrázděné konstrukci provedeny šikmé vzpěry a řada vodorovných výztužných prvků. Výplň rámu tvořily zejména pálené i nepálené cihly.

Obrázek 5 - Středoevropský a severoamerický konstrukční systém dřevěných domů

První přistěhovalci přinesli s sebou do Ameriky znalost stavění hrázděných staveb. Postupným vývojem došlo ke zjednodušení celé konstrukce a počátkem 19. století vznikl v Americe systém, který se využívá dodnes a je známý pod pojmem ,,Timber Frame”. Jedná se o způsob konstrukce stěny z poměrně subtilních tyčových prvků. Celá kostra se skládá z přířezů jednotného průřezu, nejčastěji dva krát čtyři palce, případně dva krát šest palců, vyplněných tepelnou izolací. Od velikosti přířezů je také odvozen dnes hojně používaný název systému ,,two-by-four” nebo ,,two-by-six”.

8

Obr. 1 - Dobová fotografie ze stavby domu (washingtonpost.com)

3.3.1.2 Rámové dřevostavby dnes aneb „TWO by FOUR” Rámové dřevostavby patří k moderním způsobům realizace staveb a to buď přímo z dřevěných prvků a hranolů, krácených a sestavovaných přímo na staveništi, nebo formou výroby jednotlivých panelů v hale ve formě větší či menší prefabrikace stěn. U obou způsobů výstavby je však stejná podstata skladby, kdy nosnou konstrukci tvoří dřevěné sloupky, spojované pomocí hřebíků a sponek v jednotlivé rámy. Rám je vždy tvořen spodním a horním pasem, a jednotlivými sloupky. Z hlediska tepelných mostů je nepodstatné, zda použijeme masivnější sloupky dále od sebe, nebo což je častější, z hlediska dané skladebnosti deskových materiálů, subtilnější sloupky s menším rozestupem. Nejčastěji používaná osová vzdálenost sloupků je 625 mm, která vychází ve svém dvojnásobku přesně do šířkového rozměru deskových materiálů, totiž 1250 mm, a ve svém čtyřnásobku do jejich délky 2500 mm. Jako řešení tepelných mostů se dnes objevují sloupky ve tvaru ,,I“ profilu, kdy pásnici může tvořit OSB nebo HDF deska, která je v obou koncích ukotvena do subtilního dřevěného profilu. Případně tzv. žebříková konstrukce. Výhodou těchto novodobých systémů je podstatná minimalizace tepelných mostů, nevýhodou pak komplikovanější spojování a zpracování profilů na stavbě.

9

Obrázek 6 - Rámová konstrukce dřevostavby (G. Šmardová)

Statická problematika sloupkových konstrukcí spočívá především na zajištění prostorové tuhosti celé konstrukce. Prostorová tuhost jednotlivých stěn se zajišťuje pomocí deskového záklopu stěny, případně doplněním zavětrovadly v podobě šikmých profilů. Tuhost celé konstrukce je zajišťována tzv. ,,zavětrovacími stěnami“, což jsou buď nosné stěny, které navíc plní zavětrovací funkci, nebo samotná zavětrovadla (nejčastěji v sestavách ze šikmých prvků) zakomponovaná v příčkách. Prostorová tuhost konstrukce jako celku je problematika, která by měla být vždy součástí autorizovaného statického posouzení. Zároveň by se na ni mělo myslet už v rámci návrhu stavby. Prostor mezi sloupky je vyplněn beze zbytku tepelnou izolací. (Zahradníček & Horák, 2011)

Obrázek 7 - Typická skladba difuzně uzavřené nízkoenergetické konstrukce (uspornebydleni.cz)

10

Obrázek 8 - Typická skladba difuzně otevření konstrukce z I profilů STEICO s eliminací tepelných mostů (uspornebydleni.cz)

Při realizaci rámové dřevostavby z jednotlivých přířezů na staveništi se jednotlivé přířezy spojují natupo, vytvoří se rám stěny ve vodorovné poloze (na podlaze), potom se celá konstrukce zvedá do svislé polohy, kde se musí provizorně zavětrovat. Jako velkou nevýhodu staveništní montáže lze považovat zejména fakt, že celý proces stavby trvá výrazně déle, než výstavba formou paneláže a může být velmi ovlivněn povětrnostními vlivy. Při provádění rámových staveb částečnou prefabrikací probíhá proces výroby jednotlivých stěn v kryté hale a není tak ovlivněn nešvary počasí. Rastr stěny se vytvoří na montážním stole, jednostranně opláští, otočí, vyplní tepelnou izolací a zaklopí z druhé strany. Takto připravené stěny putují na staveniště, kde jsou obvykle během jednoho dne sesazeny do hrubé stavby. Výrazně se tak eliminují povětrnostní vlivy. A tím i nebezpeční pronikání vlhkosti do dřevěných materiálů. Po zastřešení konstrukce (klasickou krovovou konstrukcí či dřevěným vazníkem) následuje doplnění dalších vrstev, jako je např. fasádní zateplení, vrstvy stěn a stropů apod. Dále jsou provedeny vnitřní rozvody instalací, podlahy a vnější povrchy. (Vaverka J., 2008)

11

Obrázek 9 - Panelová montáž dřevostavby (foto Z. Kaňa)

3.3.2 Skeletové stavby Pro skeletové stavby je charakteristické vytvoření nosné kostry z tyčových prvků, která musí být schopná přenést veškeré zatížení na konstrukci působící do základů, bez spolupůsobení stěn nebo výztužného opláštění, jak je tomu u staveb rámových. Připomínku počátků skeletonových staveb představují staré sakrální stavby kostelů a chrámů. Již tenkrát byli tesařští mistři velkými znalci mechanických vlastností dřeva. Dále se začala tato konstrukce uplatňovat při tvorbě hrázděných staveb. Mezi dřevěný skelet byly vkládány pálené cihly spojované maltovinou. Tento konstrukční systém dřevostaveb byl populární zejména v německy mluvících zemích.

Obrázek 10 - Ukázka hrázděné stavby (drevostavby.cz)

12

S technologickým vývojem vznikly stavby skeletové, u kterých došlo ke zjednodušení celé konstrukce s vynecháním šikmých vzpěr a vodorovných paždíků, použité profily jsou z lepeného dřeva a tesařské spoje byly nahrazeny spoji inženýrskými. Svislými nosnými prvky jsou sloupy, uspořádané v určitých osových vzdálenostech do modulu. Nejčastější modulový rastr je 3600 nebo 4800 mm. Je zcela vynechán spodní práh a sloupy jsou osazovány přímo na základovou konstrukci. Ztužení celé konstrukce zajišťují nejčastěji zavětrovací pásy, ocelové kříže, desky na bázi dřeva a dřevěné diagonály. (Vaverka J., 2008)

Obrázek 11 - Rastr dřevěného skeletu (stavba.tzb-info.cz)

Pro větší rozpony se používají profily z lepeného dřeva, jednotlivé nosné prvky mohou být provedeny jako jednoduché nebo zdvojené. Výhodou zdvojených prvků je možnost provádět nosné prvky jako průběžné, bez přerušení v místě styčníku. V novodobé stavební praxi rozlišujeme čtyři způsoby uspořádání a uložení vodorovných a svislých prvků v rámci skeletu. Nespornou výhodou skeletových staveb jsou velké, otevřené prostory, z čehož těží zejména architekti. Půdorys stavby je relativně volný a tak umožňuje velkou variabilitu. Stejně tak je možné různými prvky zpracovat fasádu. U skeletových staveb je nejběžnější fasáda s velkým množstvím prosklení.

13

Obrázek 12 - Příklad architektonického ztvárnění těžkého skeletu (drevostavitel.cz)

3.3.3 Masivní stavby ze dřeva Masivní dřevostavby se v poslední době těší velké pozornosti. Neboť mimo jiné umožňují návrat k přírodě a také vynikají svým specifickým designem. Podstatou těchto staveb je nosná konstrukce, která je tvořena pouze dřevem v různé formě, například kulatina, dvou a čtyřstranně upravené řezivo, lepené řezivo apod.

Obrázek 13 - Tradiční roubená stavba (stavime.cz) a novodobá roubenka (srubovedomy.cz)

V naší historii mají masivní dřevostavby vedoucí postavení. K hromadné výstavbě došlo zejména v 17. století a to především v horských oblastech České Republiky. Jednotlivé kuláče se zpracovávaly ručně pomocí jednoduchých nástrojů, což znamenalo vysokou časovou i cenovou náročnost stavby. Používala se výhradně lokální dřevní surovina. S rozšířením těchto staveb začaly vznikat i nové typy spojů jako je rybinový 14

plát. Systém konstrukce však zůstal po dlouhou dobu neměnný, používala se srubová konstrukce. Inovace nastala až opracováním kuláčů do obdélníkových trámů za účelem eliminace nerovností a možnosti lepšího zatěsnění stykových spár. V poslední době začaly vznikat konstrukce, které navazují na tradici masivních staveb a vhodně ji kombinují s novodobými technologiemi a postupy. Existuje nepřeberná škála možných variant a řešení konstrukcí pomocí masivního dřeva. V principu však masivní stavby dělíme na srubové, roubené a novodobé.

3.3.4 CLT panely

Obrázek 14 - CLT panely (novatop-system.cz)

Jedním z hlavních novodobých zástupců masivních staveb je CLT panel. Zkratka CLT pochází z anglického Cross Laminated Timber, tedy křížem lepené dřevo. Jedná se o konstrukci masivní stěny z panelů. Panely se vyrábí z vysušených smrkových lamel skládaných do vrstev, orientace vláken jednotlivých vrstev je vždy kolmá k sousedním vrstvám. Počet vrstev může být různý a určuje konečnou tloušťku panelu. Lamely se mezi sebou lepí ve všech směrech a tak výsledný panel získává vynikající rozměrovou stálost. Panely se vyrábí ve dvou kvalitách, a to konstrukční, kdy se počítá s tím, že panel bude oboustranně opláštěn, jde tedy o nižší kvalitu a v pohledové kvalitě, kdy je panel prvkem interiéru. Tady je nutné dodržet nejvyšší kvalitu pohledových vrstev dřeva. Z panelů je možné zkompletovat celou stavbu, od konstrukce stěn, přes stropy, až po zastřešení. Panely se vyrábí v různých tloušťkách, nejběžněji 62, 84 a 124 mm. Jejich velkou předností je statická funkce v celé ploše, velká variabilita co se týče konstrukce i vzhledu stavby, možnost pohledové interiérové části (nejsou nutné sádrokartony, omítky a další úpravy povrchů) a vytvoření difuzně otevřené konstrukce stěny. Jako jedna z mála nevýhod je uváděna jejich vyšší pořizovací cena.

15

Obrázek 15 - Kompletní konstrukce dřevostavby z CLT (novatop-system.cz)

3.4 Difuzně uzavřená a otevřená skladba konstrukce Velmi často citovaným tématem poslední doby se staly difuzně otevřené a uzavřené konstrukce dřevostaveb. Jedná se o problematiku, zda je či není žádoucí nechat vodním parám volný prostup přes konstrukci, či nikoliv. Difúzí se rozumí molekulární přenos plynů, v tomto případě binární směs suchý vzduch-vodní pára. To jak se bude stavební konstrukce chovat z hlediska difúze vodní páry, závisí na pořadí jednotlivých vrstev ve skladbě konstrukce. Vodní pára, která v zimním období prochází z interiéru směrem ven, se nesmí na své cestě zarazit nikde jinde než v místech, kde jsou ještě vysoké teploty. Jakmile dojde k jejímu zadržení v místě nízkých teplot, což je obvykle vnější část skladby konstrukce, vodní pára zkondenzuje a materiál, v němž je obsažena, začíná vlhnout. Výrazem „pára” se v souvislosti s danou problematikou myslí obecná vlhkost v interiérech staveb, která je způsobena jednak jejich provozem, ale i pobytem člověka v interiéru apod. Vlhkostní procento je závislé na teplotě. Při vyšší teplotě se vlhkostní procento snižuje, při nižší naopak zvy16

šuje. Jestliže dosáhne snížení teploty určité meze, dochází k tzv. „stoprocentnímu nasycení vodními parami” a výše zmíněnému „zkapalnění”. Norma povoluje v konstrukci určité množství kondenzátu za předpokladu, že v dalším cyklu dojde k odstranění vlhkosti z konstrukce větráním. (Zahradníček & Horák, 2011). K problému kondenzace vodní páry v konstrukci můžeme přistupovat několika způsoby. První přístup je ten, že se molekulárnímu (konduktivnímu) prostupu vodní páry nijak nebrání. Pára volně prochází konstrukcí a v určitém místě zkondenzuje, objevuje se vlhkost. Tato vlhkost za určitých okolností nemusí být velký problém. A to tehdy, jestliže zkondenzovaná pára neohrozí funkci konstrukce, jinými slovy ke kondenzaci nedojde v žádném materiálu, u kterého by vlivem zhoršené vlhkosti mohlo dojít ke snížení životnosti (dřevo, materiály organického původu, většina tepelných izolací apod.). Dále ve stavební konstrukci nesmí v roční bilanci kondenzace a vypařování zbýt žádné zkondenzované množství vodní páry Mc,a, které by zvyšovalo vlhkost konstrukce, a zároveň roční množství zkondenzované páry v konstrukci Mc,a, musí být nižší, než limit Mc,a,N, který činí: 

Mc,a,N = 0,10 kg/(m2.a) nebo 3% plošné hmotnosti materiálu, v němž dochází ke kondenzaci, pro jednoplášťové střechy, konstrukce s dřevěnými prvky, s kontaktním zateplením a pro další konstrukce s málo propustnými vnějšími vrstvami.



Mc,a,N = 0,50 kg/(m2.a) nebo 5% plošné hmotnosti materiálu, v němž dochází ke kondenzaci, pro ostatní stavební konstrukce. (ČSN EN 73 0540-2) Tento přístup se používá zejména u univerzálních zdících materiálů. Druhý princip je ten, že zabráníme prostupu vodní páry do konstrukce. Děje se to použitím vrstvy, kterou nazýváme parozábrana. Jedná se především o materiály s vysokým difúzním odporem. Třetím principem je použití vrstvy zvané parobrzda, která umožní částečný prostup vodní páry do konstrukce. Jedná se o materiály se středně vysokým difúzím odporem. Schopnost materiálů vést vodní páru se vyjadřuje pomocí dvou parametrů. Prvním z nich je součinitel difúze vodní páry 𝛿 a druhým výše zmíněný faktor difúzního odporu µ. Čím větší hodnota, tím větší nepropustnost pro vodní páru. Faktor difúzního odporu vyjadřuje, kolikrát je difúzní odpor dané vrstvy materiálu větší, než difúzní odpor stejné vrstvy vzduchu (µ pro vzduch je 1). Materiály s vysokým difúzním odporem jsou například sklo, plech nebo PE fólie, která je nejčastěji používána jako parozábrana. Nízký

17

difúzní odpor mají materiály jako minerální izolace nebo dřevní hmota. Rozdíl mezi parozábranou a parobrzdou je v hodnotě faktoru difúzního odporu. Parozábrana má difúzní odporu pohybující se v rozmezí 600 až 900, parobrzda se pohybuje od 100 do 400. (Zahradníček & Horák, 2011)

3.4.1 Difuzně uzavřená konstrukce Z pohledu konstrukčního systému dnes většinu dřevostaveb u nás tvoří koncept rámové dřevostavby s parozábranou, kdy nelze připustit vstup vodní páry do konstrukce. Důvodem je především obava z biologické degradace dřeva v důsledku hromadění vlhkosti. Tento přístup je však v rozporu s konceptem ekologického a zdravého bydlení a to hned z několika hledisek. Hovoří-li se o obnovitelných zdrojích a ekologických materiálech, lze jen těžko souhlasit s použitím PE fólií, pěnového polystyrenu, formaldehydových lepidel apod. Z hlediska ekologické úspornosti je také třeba se pozastavit nad chováním dřevostaveb v letním období. Tyto objekty mají díky nízké hmotnosti obvodových plášťů malou tepelnou kapacitu, což vede v letním období k přehřívání staveb. Protože náklady na chlazení jsou 2-3x dražší, než náklady na vytápění, jsou v tomto smyslu dřevostavby energeticky náročné. A patrně nejdůležitější otázkou je kvalita vnitřního prostředí. Vlivem zásady zamezení vniknutí vlhkosti do konstrukce používáme ze strany interiéru již zmíněnou parozábranu. Interiér tak vlastně obaluje neprodyšný, hermeticky uzavřený prostor, v některých případech ještě doplněn o hermeticky těsnící okna a dveře. O kvalitě tohoto prostředí pak lze s úspěchem pochybovat. Použití umělého větrání je řešením problému jen do té míry, kdy jsme schopni trvale zaručit mikrobiologickou čistotu vzduchotechnických rozvodů. (Krňanský, 2008)

3.4.2 Difúzně otevřené pláště dřevostaveb Difúzně otevřené systémy jsou novým moderním konceptem a nahrazují v mnohých ohledech nevýhodnou parozábranu tzv. parobrzdou. Základní princip difuzně otevřené stěny je ten, že za parobrzdou směrem do exteriéru následují materiály, které vykazují nižší difúzní odpor než parobrzda. Tím je zaručeno, že kdykoli se během cyklu užívání stavby objeví v konstrukci vlhkost, ať již zabudovaná nebo vzniklá chybou v provedení parobrzdy, vždy má možnost odvětrání, nikdy nezůstane uzavřená mezi dvěma difúzně málo propustnými materiály. V případě difúzně otevřených systému tak 18

musíme úplně vyloučit některé běžně používané materiály, jako je například polystyrenová tepelná izolace, či akrylátová omítka. Dále je nutné nezapomenout na uzavření tepelné izolace z vnější strany ochrannou vrstvou proti vnější vlhkosti, nejčastěji se používá difúzně propustná fólie či difúzně propustné desky s uzavřenými póry z vnější strany. Difúzně otevřenou stěnu je také nutno ověřit přesným výpočtem. (Zahradníček & Horák, 2011)

3.5 Materiály pro dřevostavby V dnešní době existuje nepřeberné množství materiálů a konstrukčních prvků, které je možno v dřevostavbách využít. Téměř denně se setkáváme s novými možnostmi, které tento progresivně se rozvíjející obor přináší. Vzhledem k omezeným možnostem této diplomové práce jsou jednotlivé podskupiny materiálů uvedeny pouze obecně a blíže jsou rozvedeny pouze ty materiály, které byly použity při stavbě rekreační chaty v Dolní Moravici.

3.5.1 Řezivo Pro nosnou konstrukci stavby je nutné použít dřevo, které je pro toto určení vhodné. Obecně lze hovořit o třech materiálových kategoriích podle kvality, a samozřejmě také podle ceny. Nejzákladnější alternativou je použití klasického řeziva, které se používá běžně například na krovy rodinných domů. Přesněji dle ČSN-EN dřevo označené C24. Toto řezivo můžeme zabudovat pouze při maximální vlhkosti 18% a mělo by být chemicky ošetřeno proti houbám a dřevokaznému hmyzu. Jestliže by bylo zabudováno dřevo s vyšší vlhkostí, mohlo by zejména u difuzně uzavřených konstrukcí docházet ke zhoršení vlastností konstrukce, případně ke vzniku plísně. Dalším problémem mohou být, vzhledem k vyšší vlhkosti, objemové změny řeziva, kdy dochází k praskání dřeva nebo jeho kroucení. Druhou možností je použití předsušeného řeziva, u nás však není dostatečná dodavatelská základna tohoto materiálu. Což je způsobeno zejména problematickým sušením materiálu o větších dimenzích, kdy nelze garantovat stabilitu materiálu, aniž by docházelo například k jeho kroucení nebo praskání při procesu sušení. Třetí volbu lze považovat z hlediska užitných vlastností za nejoptimálnější. Jedná se o lepené řezivo a jeho zjednodušenou verzi ve formě cinkovaných profilů, pro které

19

se používá sušené jádrové dřevo. Pro toto průmyslově upravené řezivo se vžilo označení KVH (Konstruktionsvollholz). Pro lepené řezivo se potom používá označení BSH (Brettschichtholz). (Zahradníček & Horák, 2011)

Obrázek 16 - Cinkový spoj KVH hranolů (rajdreva.cz)

Význam zkratky KVH pochází z německého Konstruktionsvollholz a v překladu do češtiny znamená něco jako ,,pevnou dřevěnou konstrukci,,. Jedná se o konstrukční hranoly, které se od běžného řeziva liší větším počtem operací při zpracování, z řeziva jsou mimo jiné vymanipulovány vady a je podélně nastavováno na nekonečný ozub. Nespornou výhodou KVH se poté stává vyšší kvalita oproti běžnému řezivu, kde se s určitým počtem vad počítá a které snižují mechanické vlastnosti staviva, navíc je díky podélnému nastavení hranolu možné vytvářet jakkoli dlouhé prvky, které nejsou omezeny délkou kulatiny. KVH hranoly se u nás vyrábí převážně ze smrkového řeziva. Řezivo je vysušeno na konečnou vlhkost 15 ± 3%, dále je řezivo hoblováno na přesný rozměr. Z takto upraveného řeziva je třeba, jak již bylo zmíněno výše, vymanipulovat vady (místa po vypadlých sucích, výsušné praskliny apod.)tak, aby výrobek vyhovoval přísným požadavkům, které jsou na něj kladeny. Na takto vzniklých částech hranolů se vytvoří tzv. cinky (zubové spojení), nanese se lepidlo a jednotlivé části jsou tlakem spojovány k sobě. Hranoly se vyrábí v různých průřezech, z nichž nejběžnější je průřez 100 x 240 mm, při délce 13 m s pevnostní třídou řeziva C24. KVH hranoly se vyrábí ve dvou druzích s označením KVH NSi a KVH Si. Oba hranoly splňují normové požadavky na kvalitu, rozdíl je ve vizuální stránce hranolu. Zatímco KVH NSi je v průmyslové kvalitě, tzn. připouští se v menší míře zamodrání,

20

nebo i drobné vady, které neovlivňují mechanické vlastnosti materiálu, u KVH Si se jedná o pohledové řezivo, které se používá zejména u viditelných konstrukcí v interiéru, a proto výše zmíněné vady nejsou přípustné. Za největší výhodu oproti stavebnímu řezivu je možné považovat to, že materiál je vysušený a tudíž chráněný proti dřevokazným houbám a hmyzu a není třeba jej ošetřovat impregnačními prostředky na dřevo, navíc je díky sušení za vysoké teploty sterilizován od možných zárodků bakterií a plísní. Dalšími výhodami jsou pak tvarová stálost, tloušťková a délková egalizace nebo třeba nižší objemová hmotnost oproti běžnému stavebnímu řezivu.

Obrázek 17 - KVH hranoly (drevovbrne.cz)

3.5.2 Velkoplošné materiály Z hlediska svého zastoupení v konstrukci dřevostaveb mají největší význam a podíl na použitelnosti jednak desky na bázi dřeva, ať už se jedná o desky dřevotřískové či dřevovláknité, tak i desky na bázi dřeva s přídavkem minerálních pojiv, jako jsou desky sádrotřískové, sádrovláknité či cementotřískové. Velkoplošné materiály mají v konstrukci dřevostavby především statickou funkci, tedy roznášejí plošně zatížení od sloupků, zabraňují jejich vybočení apod. V diplomové práci jsou použity jako konstrukční materiály desky OSB a sádrovláknité desky. Vlastnosti těchto materiálů jsou tedy detailně rozepsány v následujících odstavcích.

21

3.5.2.1 OSB desky Deska OSB (Oriented Strand Board) je velkoplošný materiál vyráběný z orientovaných plochých třísek (strands). Třísky ve vnějších vrstvách jsou orientovány rovnoběžně s délkou desky (ve směru výrobního toku), třísky ve střední vrstvě jsou orientovány náhodně nebo kolmo na třísky vnějších vrstev, orientace třísek má významný vliv zejména na pevnostní vlastnosti desek v ohybu. Deska z orientovaných plochých třísek OSB je relativně mladý výrobek, který byl vyvinut v USA, vychází z desky WAFERBOARD a je vyráběn z dlouhých, širokých a tenkých - plochých třísek. Desky OSB se využívají zejména jako stavební materiál, ať už na stěnové pláště dřevostaveb, opláštění sloupkových konstrukcí domů a hal, či v konstrukcích podlah, stropů, střech, i při výrobě vazníků. Další využití nalezly například jako obalový materiál nebo bednění.

Obrázek 18 - OSB 3 (egger.com)

Výchozím materiálem pro výrobu desek OSB je dřevo smrku nebo borovice, které je odkorněno a dezintegrováno na třísky. Ty se dále suší na vlhkost 2-4%, třídí na frakce, nanesou se lepidlem a jsou mechanicky či elektrostaticky orientovány do koberce. Koberec třísek se rozřeže na formáty a je transportován k lisu. Ve více etážovém, případně kontinuálním, lisu jsou desky lisovány pod tlakem 5 MPa za teploty 220°C. Po lisování jsou desky uskladněny k egalizaci, příčně odděleny a stohovány. Výsledkem je velkoplošný materiál o konečné hustotě 350 – 700 kg/m3 s třídou použití I – IV od suchého do agresivního prostředí. ( (Král, 2007)

22

Obrázek 19 - Příklad aplikace OSB desky (egger.com)

3.5.2.2 Sádrovláknité desky Sádrovláknité desky jsou považovány za homogenní, nehořlavý materiál používaný ve stavebnictví zejména pro vnitřní účely. Jsou obrobitelné stejnými nástroji jako klasické třískové desky pojené syntetickými pryskyřicemi. Dobře se řežou, frézují, hoblují a vrtají. Povrchově je lze upravovat dýhováním, foliováním nebo tapetováním. Základními surovinami pro výrobu sárdovláknitých desek jsou sádra, vláknitá surovina (dřevo, starý papír apod.), voda a malé množství přídavných látek pro regulaci doby vytvrzování. Sádrovláknité desky je možné vyrábět dvěma způsoby – polosuchým a mokrým. Množství vody přidané do záměsové směsi je o něco málo větší, než je teoretické množství vody potřebné pro vytvrdnutí sádry. Vláknitý materiál se připravuje v kladivových mlýnech. Sádra je zpravidla vyráběna samostatně a do výrobního závodu sádrovláknitých desek je dopravována už jako hotový produkt, skladována v zásobních silech. Základní komponenty jsou kontinuálně v přesném poměru dávkovány do směsovače, kde jsou intenzivně míchány. Vzniklá směs vlákna a sádry je vrstvena na sítový pás. Po nanesení všech vrstev je přidáno zbylé množství vody ve formě nástřiku (mlhy). Desky se lisují na kontinuálních lisech v čase pouze několika sekund. Sádrovláknité desky mají velmi nízké tloušťkové tolerance a dobrou kvalitu povrchu, proto se vypouští operace broušení. Po proběhnutí procesu prvotního dozrání desek jsou tyto děleny na přesné formáty a ukládány do sušárny pro sušení na konečnou vlhkost ± 0,5%. (Král, 2007)

23

Obrázek 20 - Konstrukční sádrovláknitá deska RigiStabil (rigips.cz)

3.5.2.3

Tepelná izolace

Tepelná izolace tvoří většinovou výplňovou složku dřevostavby a zajišťuje její tepelně technické vlastnosti. Na trhu je nepřeberné množství tepelných izolací a je tedy nutné se lépe orientovat v jejich problematice, pro správný výběr izolace s požadovanými vlastnostmi. Doporučovány jsou materiály s nízkým difuzním odporem, protože v této vrstvě může dojít vlivem porušení parozábrany ke kondenzaci. Nejčastějším řešením jsou minerální izolace. Dalšími běžně používanými a ekologičtějšími typy izolací jsou například foukaná celulóza, konopí, sláma či například recyklované textilní izolace. Ovšem zajímavé jsou i materiály nové generace, které při malé tloušťce nabízejí diametrálně lepší tepelně izolační vlastnosti, jako je vakuová izolace. Běžně nejpoužívanějšími tepelnými izolacemi v dřevostavbách jsou minerální vlákno v nosné konstrukci rámu, které mimo funkce tepelné zajišťuje i požární odolnost konstrukce a polystyren jako fasádní izolace, především díky příznivému poměru cena/výkon. U difuzně otevřených staveb pak funkci fasádního zateplení tvoří nejčastěji měkká dřevovláknitá deska. Obrázek 21 - Různé druhy tepelné izolce (drevostavitel.cz)

24

3.5.2.4 Minerální vlákno Izolace z minerálních vláken má charakteristickou šedozelenou barvu. Vyrábí se v různých tloušťkách a různých variantách pro jednotlivé části konstrukce (stěny, stropy aj.). Desky se vyrábí z minerální plsti spojené organickou pryskyřicí a jsou hydrofobizované v celém svém objemu. Kombinuje hned několik požadavků, které jsou na izolační materiály kladeny. Má dobré akustice, tepelně technické i požárně odolnostní vlastnosti a díky své objemové hmotnosti zajišťuje i dostatečný fázový posuv. Součinitel tepelné vodivosti λ se u minerálních izolací pohybuje okolo 0,035 W/m2K.

Obrázek 22 - Minerální izolace - kamenná vlna (ekodrevostavby.cz)

3.6 Snižování energetické náročnosti staveb Zájem o nízkoenergetické a pasivní domy začíná výrazněji růst také v České Republice i bez zřetelnější podpory ze strany státu. Výhodou a jistým urychlením procesu integrace domů s nižší energetickou náročností je i velké množství pozitivních příkladů ze zahraničí, z nichž je možné se inspirovat. Zvýšený zájem o tyto stavby je možné pozorovat a předpokládat mezi běžnými investory rodinných a bytových domů, kteří chtějí nalézt co nejracionálnější dlouhodobé řešení. To vede k poptávce po stavbách s velkou různorodostí, od domů, které navenek svým vzhledem a uspořádáním jasně deklarují svou energetickou výjimečnost až po domy zdánlivě zcela obyčejné, u nichž nelze na první pohled rozeznat, za se o domy 25

s nízkou energetickou náročností jedná, či nikoli. Žádaná jsou řešení různorodá i z hlediska volby stavebních hmot a konstrukčních principů, zdrojů vytápění, obnovitelných zdrojů energií a celkové finanční náročnosti. Další skupinou zajímající se o nízkoenergetické stavitelství jsou developeři, kteří již pochopili marketingovou sílu tohoto rychle rostoucího segmentu trhu, investoři – správci veřejných rozpočtů, kteří jsou povinní ve svých investičních plánech jak pro novostavby, tak pro změny staveb, hájit veřejný zájem. Splnění pouze obvyklých vyhláškových a normových řešení zpravidla není společensky optimálním řešením. Zájem a propagaci těchto staveb lze v neposlední řadě čekat od stavebních firem a výrobců stavebních hmot a prvků a mezi vzdělávacími institucemi.

Obrázek 23 - Snižování energetické náročnosti (stemio.eu)

Podstatný je fakt, že ověřené metody navrhování v dnešní době, stejně jako ověřená souvrství konstrukcí a kontrakční detaily i použití prvků inteligentního řízení, vedou k navrhování kvalitních staveb s velkou přidanou hodnotou. (Tywoniak, 2008)

3.6.1 Historie nízkoenergetické výstavby Historie staveb s nízkou energetickou náročností se začala psát někdy v průběhu osmdesátých let dvacátého století, kdy se od původních lákavých představ, že vše vyřeší solární energie pronikající do budovy, díky vhodně orientovaným proskleným plochám s následnou sofistikovanou akumulací tepla, postupně začala zdůrazňovat přednost minimalizace spotřeby tepla na vytápění díky výrazně zlepšeným vlastnostem obvodových plášťů staveb a zpětnému získávání tepla z větracího vzduchu. Po ověření nízkoenergetických domů v praxi byl právě v osmdesátých letech publikován princip pasivního domu. Tedy domu, na jehož vytápění by spolu s vnitřními 26

zisky (teplo od obyvatel, domácích spotřebičů apod.) a pasivními solárními zisky okny postačilo jen takové množství vzduchu, které je nutné tak jako tak přivádět z hygienických důvodů. Tato vize byla chápána spíše jako vzdálený cíl, ke kterému je možné v budoucnu směřovat. Průkopníkem myšlenky pasivního domu je Dr. W. Feist z Darmstadtu, kde byl také, po prvotních experimentech, v roce 1996 postaven první bytový dům v tomto energetickém standartu. Pak se začal vývoj výrazně urychlovat. O princip, konkrétní řešení a metody výpočtů začala mít zájem celá řada přemýšlivých architektů, projektantů i investorů, kterým bylo jasné, že je třeba posunout stavebnictví zase o krůček dál a blíže k přírodě a obnovitelným zdrojům energie. (Tywoniak, 2008)

3.6.2 Nízkoenergetický dům Dle ČSN EN 73 0540 je nízkoenergetický dům takový, jehož měrná spotřeba tepla na vytápění je nejvýše 50 kWh/(m2a). Požadovaný součinitel prostupu tepla je dle výše zmíněné normy pro obvodové stěny 0,3 W/m2K, doporučený pak 0,2 W/m2K pro lehké konstrukce. Mimo to je nutné splnit požadavek na vzduchovou neprůvzdušnost 1,5 h-1. V budoucnosti je však možné očekávat postupné snižování limitní hodnoty pro nízkoenergetické domy, jakmile se zpřísní legislativní požadavky na běžnou výstavbu a postupné vymizení pojmu nízkoenergetický dům a přechod na domy pasivní. S přihlédnutím na možné technologie, spotřeby energií a obnovitelné zdroje je možné formulovat zásadu, že je vhodné navrhovat taková řešení budov, aby bylo požadavku nízké energetické náročnosti dosahováno efektivně, tedy zejména s nízkou energetickou náročností a s malou zátěží životního prostředí, po celý životní cyklus budovy. Výsledné energetické vlastnosti budovy lze zpravidla nejlépe ovlivnit při vytvoření celkové koncepce v přípravné fázi projektu, zejména dobrou koordinací s koncepcí nosné funkce, vytápění, větrání a osvětlení budovy. Taková koncepce by měla být charakterizována mimo jiné vyvážeností objemového a konstrukčně technologického řešení všech prostorů a konstrukcí při nejnižší energetické náročnosti budovy. (ČSN EN 73 0540)

3.6.3 Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie je možné definovat jako energetické zdroje, které jsou člověku v přírodě volně k dispozici a jejichž zásoba je z lidského pohledu nevyčerpatelná nebo se obnovuje v časovém měřítku srovnatelném s jejich využíváním - na rozdíl od tradičních fosilních či jaderných energetických zdrojů, které se vytvářely v rozpětí

27

několika geologických období, ale mohou být vyčerpány během několika desetiletí či století. Principiálně je možné obnovitelné zdroje energie rozdělit do tří základních skupin podle základní energie, na které jsou založeny. Jsou to zdroje založené na rotační a gravitační energii Země a okolních vesmírných těles (přívalová energie), na tepelné energii zemského jádra (geotermální energie) a na energii dopadajícího slunečního záření (produkt jaderných reakcí uvnitř Slunce. Největší potenciál využití mají obnovitelní zdroje založené na dopadajícím slunečním záření. Tato energie ej využitelná přímo – jako energie přímého či rozptýleného slunečního záření, nebo v transformovaných formách – energie větru, biomasy, prostředí atd. S ohledem na snižující se zásoby a těžbu fosilních paliv, narůstající spotřeby a cenu energií, životní prostředí a další významné faktory lze říci, že využívání obnovitelných zdrojů ve větší míře je více než žádoucí. Navíc je možným východiskem z energetické krize, která nás pravděpodobně v budoucnosti čeká, pokud se výrazně nezmění politika a myšlení každého z obyvatelů této planety. (Petráš, 2008) 3.6.3.1 Trvale udržitelný rozvoj Od doby první ropné krize v 70. letech minulého století je stále častěji nastolován požadavek nevyhnutelného souladu energetiky, související s rozvojem ekonomiky, hospodářským a společenským pokrokem, a plnohodnotného zachování životního prostředí. Tento požadavek je definován v myšlence trvale udržitelného rozvoje. Trvale udržitelný rozvoj je takový rozvoj, který naplňuje potřeby přítomných generací, aniž by ohrozil schopnost naplňovat je i generacím budoucím, přičemž je dále upřesněno, že termínem ,,potřeby“ se myslí základní potřeby vždy těch nejchudších obyvatel planety. Česká Republika má trvale udržitelný rozvoj definovaný, v zákoně o životním prostředí, jako ,,rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby, a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystému“. Z myšlenky trvale udržitelného rozvoje vychází několik základních pravidel. Obnovitelné zdroje by měly být čerpány maximálně rychlostí, kterou se stačí obnovovat. Část současných technologií by měla být zaměřena na redukci znečištění, snížení plýtvání a zvýšení efektivity (výrobků, energie, výrobních postupů atd.).

28

Jedním ze základních předpokladů trvale udržitelného rozvoje je tedy právě snaha o maximální využití obnovitelných zdrojů energie. (Petráš, 2008) 3.6.3.2 Využití obnovitelných zdrojů energie V dnešní době je více než jasné, že energetika založená převážně na využívání fosilních paliv a jaderné energie je trvale neudržitelným stavem. Předpokladem trvale udržitelného rozvoje v energetice je kromě trvalého snižování energetické náročnosti výroby a spotřeby zboží cílevědomé využívání obnovitelných zdrojů energie, které může výrazně přispět ke zpomalení postupného vyčerpání neobnovitelných přírodních zdrojů. Využití obnovitelných zdrojů přináší řadu výhod:

-

ze své podstaty je nevyčerpatelným zdrojem energie;

-

získání energie z obnovitelných zdrojů zatěžuje životní prostředí výrazně méně než v případě neobnovitelných zdrojů; rozmanitost obnovitelných zdrojů energie zvyšuje diverzifikaci primárních ener-

-

getických zdrojů; obnovitelné zdroje energie jsou k dispozici v daném regionu, v místě spotřeby a

-

není nutné je dovážet (potlačení energetické závislosti na dovozu paliv), což přispívá ke snížení ztrát při přenosu a rozvodu energie; -

příjmy z využívání OZE zůstávají v daném regionu;

-

zařízení na využití OZE jsou výkonově malá a jejich rozptýlenost umožňuje decentralizaci, snižuje zranitelnost a zvyšuje bezpečnost zásobování energií. Vedle nepochybných přínosů má využívání OZE také své nevýhody a charakteris-

tické nedostatky, vyplývající z jejich podstaty. Jedná se zejména o vyšší pořizovací náklady, nerovnoměrnost výroby energie či problematické skladování energie v souvislosti s potřebou pravidelnosti dodávek. (Petráš, 2008)

3.6.4 Dřevo – obnovitelný zdroj energie s neuvěřitelným potenciálem Dřevo zaujímá v současné vyspělé společnosti stále přednější místo mezi stavebními materiály. Tento fakt je dán hned několika faktory: -

Existuje pouze jediný stavební materiál, o kterém se dá říct, že má v průběhu celého svého životního cyklu pozitivní bilanci CO2 - dřevo. Dřevo totiž absor-

29

buje kysličník uhličitý a trvale ho váže uvnitř své struktury ve formě uhlíku. Uvádí se, že jedna tuna dřeva během svého růstu pojme 1,8 – 1,9 tuny CO2 ze vzduchu. Tak váže například každý metr kubický stavebního dřeva na 880 kg CO2. -

Jeho těžební množství v ČR neustále narůstá. Dle informaci ČSÚ se zalesněná plocha v ČR od r. 1990 do r. 2013 zvýšila téměř o 27 tisíc hektarů.

-

Energetická náročnost na těžbu dřeva, jeho zpracování do objektu a následná likvidace po skončení doby životnosti objektu je 3 až 5 krát nižší, než u materiálů, jako je cihla, beton apod. (Vaverka J., 2008)

-

Využití dřeva ve výstavbě budov má na našem území historické kořeny, ke kterým se znovu navracíme.

-

Ze dřeva lze postavit celý objekt, od podlahy až po krytinu.

Obr. 2 - Ekologický koloběh (egger.com), 1 - trvale udržitelné lesní hospodářství, 2 - pila, 3 – výroba a zpracování materiálů na bázi dřeva, 4 – spotřebitel, 5 – recyklace, 6 – elektrárna na biomasu

Toto je pouze krátký výčet všech pozitivních vlastností a vlivů dřeva na naši společnost a člověka jako jednotlivce. Je všeobecně známo, že je třeba starostlivě zacházet s přírodními zdroji a zajistit tak trvalý vývoj pro budoucnost. Pojem trvalý vývoj se v poslední době vyslovuje a skloňuje čím dál častěji. Jeho princip původně vychází ze středoevropského lesního hospodářství. Smyslem je spotřebovat pouze takové množství suroviny a zdrojů (materiál, energie, voda, vzduch, životní prostor apod.), kolik příroda může ,,doprodukovat”. Proto ten, kdo staví ze dřeva, poskytuje velký příspěvek k tomuto pravidlu. Kromě toho navrhuje plášť budovy s masivní izolací, používá ekolo30

gicky snášenlivé doplňkové materiály, optimalizuje výrobní metody a přepravní a montážní podmínky, dostává se velmi blízko k cíli spotřebovat pouze tolik, kolik je příroda schopna ,,doprodukovat”.

31

4

Metodika Práce se zabývá kompletní dodávkou projektu a hotové stavby rekreační chaty pro

konkrétního investora v Jeseníkách. Podkladem pro vznik diplomové práce je stáž autorky v projekční a realizační firmě, která svým klientům zajišťuje dodávku stavby, včetně dokumentací a zastupování při jednání s úřady. S ohledem na déletrvající postup prací, který je nutný z důvodu vytvoření kompletní stavby, bude práce rozčleněna do několika fází. V přípravné fázi bude s klientem konzultována jeho představa o chatě, ať už se jedná o vnější vzhled, rozlohu, finanční možnosti, vnitřní uspořádání chaty a jiné. V závislosti na požadavcích klienta bude třeba detailně analyzovat pozemek a zajistit vstupní projekční podklady. Dále je nutné komunikovat s úřady a definovat podmínky pro umístění konkrétní stavby na daný pozemek. V další fázi projektantka vytvoří projektovou dokumentaci stavby, která bude potřebná pro získání stavebního povolení. Její součástí bude výkresová dokumentace navrhované stavby a textová část, zahrnující průvodní a technickou zprávu, vyjádření dotčených orgánů a posouzení z hlediska požární bezpečnosti, průkaz energetické náročnosti budovy. Tyto posudky vyhotoví externí specialisté v jednotlivých oborech. V době vydání stavebního povolení bude možné pokračovat v projektu formou vytvoření výrobní dokumentace. Výrobní dokumentace bude vytvořena v programu Sema a bude obsahovat všechny části konstrukcí tak, aby bylo možné na jejím základě ve výrobní hale vytvořit jednotlivé prvky stavby. Souběžně budou na místě stavby probíhat také výkopové a betonářské práce tak, aby vznikly základy na dům, dle projektové dokumentace pro budoucí osazení stěn objektu. Dále bude popsáno vyhotovení stěnových a stropních panelů a střešních elementů, přesun na místo stavby a montáž hrubé stavby, průběh řemeslných a jiných prácí v takovém rozsahu, aby na konci bylo možné předat investorovi klíč k nově postavenému objektu. Studentka práci doloží fotodokumentací z jednotlivých realizačních etap stavby, projektovou a výrobní dokumentací pro objekt a posoudí energetickou náročnost nově vznikající stavby.

32

5

Fáze výstavby od projektu k hotové stavbě

5.1 Stavba rekreační chaty v Jeseníkách Tato práce, jak již bylo zmíněno výše, popisuje problematiku projekce a realizace konkrétní stavby. Jedná se o stavbu chaty pro rekreaci v Jeseníkách, přesněji v obci Dolní Moravice. Podnětem pro vznik diplomové práce s tímto tématem byla stáž autorky ve firmě, která se zabývá projekcí a realizací nízkoenergetických a pasivních dřevostaveb, především rodinných a bytových domů. Realizační firma byla v tomto případě také firmou projekční. V rámci stáže byl autorce svěřen celý projekt, ať už návrh, tak samotná realizace chaty, včetně komunikace s investorem, vytvoření projektové a výrobní dokumentace stavby a dohled nad jednotlivými částmi výstavby. Práce tedy popisuje vznik konkrétního stavebního díla a to od jeho úplného prapočátku, kterým je přání klienta nechat si postavit rekreační objekt, přes jednotlivé fáze projekce stavby, po realizaci a dokončení daného stavebního díla. Následující kapitoly popisují jednotlivé stěžejní fáze v celém procesu realizace projektu.

5.1.1

Prvotní kontakt s investorem

Pokud projektant dostane jakoukoli zakázku, je nutné v co nejbližším termínu dohodnout schůzku s investorem a udělat si jasnou představu o jeho požadavcích na budoucí stavbu. V přípravné fázi je třeba zjistit především požadavky investora na vzhled objektu, cenovou relaci stavby, požadavky na funkční uspořádání a vybavení objektu a především také zajistit podklady o daném pozemku, na kterém má být budoucí stavba realizována. Dle požadavků investora a po prvotním zhodnocení pozemku je možné vytvořit studii stavby a jednotlivá variantní řešení. V prvotní fázi je také volen konstrukční systém objektu, hmotové řešení, počet místností, orientace na pozemku a další. Vzhledem k tomu, že v tomto případě byla projekční firma zároveň firmou realizační a investor měl jasné představy o stavbě i konstrukčním materiálu a systému pro stavbu použitém, tato fáze z procesu realizace stavby byla eliminována pouze na variantní řešení objektu. V tomto konkrétním případě proběhla schůzka s investorem v srpnu roku 2014. Dle informací investora bylo zjištěno, že má přání na svém pozemku v Dolní Moravici realizovat projekt rekreační chaty v celkové částce cca 2 mil. Kč. Přičemž požadavkem

33

byla dřevostavba rámové konstrukce v dodávce na klíč, která by vzhledem korespondovala se svým okolím a vyhovovala regulativům pro stavby daným v této lokalitě. Mělo se jednat o objekt s přízemím a podkrovím s umožněním spánku alespoň 6 osob, který bude sloužit k rodinné rekreaci investora a případnému pronájmu po větší část roku. V přízemí požadoval investor vybudování kuchyně s jídelnou, obývací místnosti s komunikačním prostorem pro přístup do podkroví, sociálního zařízení a odkládacího prostoru pro sezónní věci. Co se týče energetických požadavků na objekt, je v dnešní době, dle názoru autorky, nutné přesvědčovat investory o potřebě snižování energetické náročnosti staveb, a proto bylo po debatě o přínosu a přidané hodnotě nízkoenergetických staveb s investorem dohodnuto, že se bude jednat o dřevostavbu v nízkoenergetickém standartu, tzn. měrná spotřeba tepla max. 50 kWh/m2.a, pro výměnu a přívod čerstvého vzduchu bude použit výměník tepla s rekuperací a dodatečně budou na objekt umístěny také fotovoltaické panely.

5.1.2

Zajištění podkladů

Pro vytvoření projektové dokumentace je pro projektanta nezbytné ještě před jejím vznikem zajistit podklady a informace, které se týkají dané lokality a samotného pozemku, na kterém má být stavba realizována. Jedná se především o informace, zda se v dané oblasti nenachází chráněná krajinná oblast, chráněné krajinné prvky, či zda není výstavba v dané lokalitě usměrněna regulačními předpisy, ať už v regulačním plánu, či územním plánu dané obce. Dále je nutné zjistit hydrogeologické podmínky podloží pro zakládání stavby a zajistit geodetické zaměření stavby. V neposlední řadě je nutné zajistit vyjádření správců sítí, za je možnost se v dané lokalitě napojit a za jakých podmínek. Na základě těchto podkladů, kterými se musí projektant řídit, pak může vzniknout prvotní projekt stavby. Dle územního plánu obce Dolní Moravice se parcela pro budoucí objekt nachází v zastavitelném území s charakterem určeným jako plocha hromadné rekreace. Podmínkou pro umístění stavby je koeficient zastavění pozemku 0,3, což je parametr, na který musí brát projektant při návrhu ohled. Všichni správci sítí se k návrhu o umístění stavby vyjádřili v kladném smyslu. Na základě informací ze zprávy o radonovém průzkumu bylo zjištěno, že se jedná o písčitohlinité podloží s vysokým radonovým indexem. I na tuto skutečnost je tedy při návrhu stavby třeba brát ohled. 34

5.1.3 Fáze studie V okamžiku, kdy projektant shromáždí potřebné informace o daném území, na kterém má být stavba realizována a především geodetické podklady, které mají vypovídající schopnost ve smyslu určení, jaké jsou parametry pozemku z hlediska převýšení a jakým způsobem je možno stavbu na konkrétním pozemku zakládat. Pokud je znám způsob založení stavby a výškové převýšení pozemku, může začít vznikat takzvaná studie stavby. V rámci studie projektant načrtne hmotové rozložení stavby a vytvoří konkrétní představu o tom, jak by měl budoucí objekt vypadat. Součástí studie jsou variantní řešení vzhledu objektu a půdorysného uspořádání objektu. Konkrétně se určují velikosti a funkce jednotlivých místností, jejich návaznost a napojení. Nesmí být opomenuty ani požadavky na technické zařízení budov, oslunění jednotlivých místností a orientace objektu ke světovým stranám tak, aby umístění jednotlivých místností odpovídalo odbornému doporučení (např. ložnice umístěné na východ, obývací prostory na západ a technické místnosti co nejvíce severním směrem). Vzhledem k tomu, že projekt i realizační část díla zaštiťuje jedna firma, je třeba také připravit navrhovaný rozpočet stavby a určit konkrétní skladby konstrukcí. Po vytvoření studie následuje další schůzka s investorem, na které projektant představí svůj návrh řešení stavby, investor je také seznámen s konkrétní částkou za projekt a realizaci díla a hmotovým řešením stavby. Investor si zpravidla bere nějaký čas na rozmyšlenou a poté vybere variantní řešení stavby, které jej nejvíce oslovilo, případně s projektantem probere některé úpravy v projektu. Investor také odsouhlasí předpokládaný rozpočet stavby a podepíše smlouvu o dílo se stavební firmou. Pokud je studie projektu odsouhlasena, může projektant začít s fází projektování jednotlivých konstrukcí a detailů stavby.

5.1.4 Vytvoření projektové dokumentace pro stavební povolení Projektant má nyní všechny potřebné informace k tomu, aby mohl začít s výrobou projektové dokumentace stavby. K tomu může sloužit hned několik nástrojů. Většina projektantů dává v dnešní době přednost počítačovým grafickým programům. Projektant musí vytvořit projektovou dokumentaci v rozsahu daném příslušným stavebním úřadem na základě zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů. Projektová dokumentace pak musí splňovat parametry dle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. 35

V daném případě je úkolem projektanta připravit projektovou dokumentaci pro sloučené územní řízení a stavební povolení, na základě kterého je příslušným stavebním úřadem vydáno územní rozhodnutí a stavební povolení. Součástí projektové dokumentace je část textová, kde se uvádí jednotlivé požadavky na stavbu, její umístění v území, hmotové a situační řešení, technické zařízení aj., část výkresová, kterou zpracovává projektant a část dokladová. V dokladové části je nutno doložit závazná stanoviska, rozhodnutí nebo vyjádření dotčených orgánů, průkaz energetické náročnost stavby dle zákona o hospodaření s energií a požárně bezpečnostní řešení objektu dle zákona o požární ochraně. Průkaz energetické náročnosti i požárně bezpečnostní řešení dodávají na základě vytvořené projektové dokumentace autorizovaní experti v oboru energetický specialista a autorizovaný technik pro požární bezpečnost staveb. Tento proces trvá obecně v řádu několika týdnů. Takto zkompletovanou projektovou dokumentaci předá projektant investorovi, který zažádá příslušný stavební úřad o stavební povolení.

5.1.5 Vytvoření výrobní dokumentace Pokud je projektant zaměstnancem realizační firmy, která realizuje danou stavbu, většinou je jeho úkolem vytvořit kromě dokumentace pro stavební povolení také dokumentaci výrobní. Smyslem výrobní dokumentace je popsat jednotlivé konstrukce z hlediska jejich parametrů pro výrobu. Pokud je stavba realizovaná jako dřevostavba paneláží se staveništní montáží, jako v tomto případě, je úkolem projektanta rozkreslit v daném grafickém programu jednotlivé panely, stropy, elementy střešní konstrukce tak, aby dle těchto výkresů bylo možno jednotlivé elementy stavby vyrobit.

5.1.6 Výroba v hale, doprava a montáž hrubé stavby Výhoda výroby konstrukce dřevostavby v krytém prostředí haly je již popsána výše. V hale jsou dle projektové dokumentace kráceny dřevěné elementy na příslušnou délku, jsou sestaveny jednotlivé stěny, vyplněné izolací, doplněné o parozábranu a oboustranně opláštěné. V každém panelu je nutno vytvořit závěsy pro manipulaci s panelem a montážní pásy pro usnadnění montáže a spojování jednotlivých panelů na staveništi. Hotové panely je nutno chránit před možným poškozením při manipulaci a to nejčastěji PVC fólií, do které se panely obalí. Kompletní doba výroby jednoho domu paneláží se v závislosti na velikosti domu pohybuje v řádu několika dnů. Jednotlivé

36

panely jsou poté skladovány, následně naloženy a převezeny na místo montáže. Podmínkou pro montáž hrubé stavby jsou především příznivé povětrnostní podmínky a pokud možno nedeštivé počasí. V předstihu před instalací hrubé stavby je také nutné koordinovat dodávku truhlářských výrobků na stavbu. Vzhledem k rychlosti výstavby je nutné zadat výrobu truhlářských výrobků alespoň s měsíčním, lépe s dvouměsíčním předstihem, předejde se situacím, kdy je hrubá stavba kompletně osazená a s dalšími pracemi na objektu se čeká i několik týdnů, než jsou okna a dveře na stavbu dodány a zabudovány. K instalaci panelů na základovou desku je nutná těžká jeřábová technika. Realizační firma musí zkoordinovat dopravu panelů na místo stavby s jeřábovou technikou, která panely na stavbu osadí tak, aby byla hrubá stavba hotova co nejrychleji. Vzhledem k tomu, že dopravu panelů a jeřábovou techniku pro osazení většinou firma řeší subdodavatelsky, tzn. najme společnost poskytující tyto služby v blízkosti výrobní haly (doprava panelů) a v blízkosti stavby (jeřáb) tak, aby se minimalizovaly náklady na jednotlivé subdodávky. Panely se osazují na připravenou základovou desku s asfaltovými pásy. Pro přesné osazení panelů do vodorovné roviny se používá podkladní maltové lože. Panely jsou kotveny k desce pomocí L profilů nebo závitových tyčí, jak je předepsáno ve výrobní dokumentaci stavby. Osadí se nejdříve dvě na sebe kolmé stěny, které se vzájemně přikotví pomocí šroubů opět dle výrobní dokumentace. V jednom ze dvou panelů je připraven montážní pás, to znamená, že se sejme část opláštění, připevněná pouze šroubky, nikoliv napevno sponkami, panel se přikotví s druhým, kolmým panelem a opět se přikryje deskovým materiálem. Takto jsou osazeny nejdříve spodní obvodové stěny a poté vnitřní nosné stěny. Po osazení stěn je nutné na horní pás stěny připevnit difuzní fólii, kterou se obalí stropy. Následuje osazení stropních panelů, které se kotví ke spodním stěnám. Poté jsou osazeny stěny druhého nadzemního podlaží. Střecha je připravena ve formě jednotlivých prvků, vyřezaných na přesné rozměry, dle výrobní dokumentace, pozednice bývají u podkroví většinou součástí nadezdívek. Osadí se vrcholová vaznice a po rozměření se osazují jednotlivé krokve a kleštinové ztužení.

37

Po osazení střešních prvků se aplikuje z horní strany krokví difuzní fólie, viditelné přesahy se shora pobijí palubovým obkladem, na krokve se osadí kontra latě a střešní latě.

5.1.7 Profesní práce, vnitřní úpravy povrchů a dokončovací práce Po instalaci hrubé stavby na základovou desku a osazení všech okenních a dveřních otvorů v obálce stavby je zpravidla na kontrolním dni, kterého se účastní investor a realizační firma, stavební dozor, případně další přizvaní účastníci převzata investorem hrubá stavba a odsouhlasen postup dalších prací. Práce probíhají současně tak, aby se co nejvíce zkrátila doba výstavby. Na střeše tedy probíhají klempířské a pokrývačské práce Uvnitř stavby je nutné provést rozvody instalací, vytvořit nenosné příčky dle projektu, osadit schodiště a vytvořit hrubé konstrukce podlah a podhledů. Dále je nutné provést zateplení podkroví, důkladně napojit parozábrany a utěsnit všechny možné netěsnosti air stopovou páskou v případě, že se jedná o difuzně uzavřenou stavbu. Pro kontrolu neprůvzdušnosti obálky budovy se u nízkoenergetických budov může použít tzv. ,,blowerdoor“ test. Přičemž doporučená výsledná hodnota výměny vzduchu při testu pro nízkoenergetické stavby je 1,5 h-1. Poté mohou být v interiéru položeny podlahy, provedeny obklady a výmalba, dle projektu a přání investora. V koupelně jsou instalovány sanitární předměty a zpravidla je namontovaná kuchyňská linka. Po výše popsaném procesu je dodávka montované dřevostavby na klíč kompletní a je možné stavbu předat investorovi.

38

6

Textová část projektové dokumentace

6.1 Souhrnná průvodní a technická zpráva 6.1.1 Průvodní zpráva 6.1.1.1 Identifikační údaje Název stavby

Chata pro rekreaci

Místo stavby

parc. č. 1050/187, Dolní Moravice

Investor

Ing. Vladimír Kočur

Projektantka

Bc. Gabriela Šmardová

Zodpovědný projektant

Zdeněk Kaňa

6.1.1.2 Seznam vstupních podkladů Geodetické zaměření pozemku, radonový průzkum a podklady dodané majiteli a provozovateli inženýrských sítí. 6.1.1.3 Údaje o území a) Rozsah řešeného území Jedná se o nezastavěné území. b) Dosavadní využití a zastavěnost území. Území je nezastavěné, prozatím bez využití, požadovaná zastavěnost pozemku dle územně plánovací dokumentace (koeficient zastavění pozemku 0,3) bude dodržena (plocha pozemku 330 m2, zastavěná plocha 72,4 m2). c) Údaje o odtokových poměrech. Splašková voda bude svedena do splaškové kanalizace, dešťová voda bude zasakována pomocí svodů do připravené vsakovací jímky, umístěné v dolním rohu pozemku. d) Údaje o souladu s územně plánovací dokumentací. Navrhovaná stavba je v souladu s územně plánovací dokumentací, pozemek patří do ploch určených pro hromadnou rekreaci, je součástí zastavitelné plochy Z60, dle územního plánu, rozšíření areálu hotelu Avalanche. e) údaje o souladu s územním rozhodnutím nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem, popřípadě s regulačním pánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje územní rozhodnutí, a v 39

případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby údaje o jejím souladu s územně plánovací dokumentací. Územního rozhodnutí bude vydáno současně se stavebním povolením a je předmětem žádosti na stavební úřad. f) Údaje o dodržení obecných požadavků na využití území. Na území jsou kladeny požadavky ve smyslu koeficientu zastavěnosti pozemku a charakteru objektu, umístěném v daném území. Oba požadavky jsou dodrženy. g) Údaje o splnění požadavků dotčených orgánů. Všechny dotčené orgány byly požádány o vydání souhlasů, rozhodnutí či závazných stanovisek k dané stavbě. Veškerá vyjádření dotčených orgánů budou k dokumentaci přiložena dodatečně a požadavky dotčených orgánů budou zapracovány a respektovány. h) Seznam výjimek a úlevových řešení. Úlevová řešení a výjimky se nevyskytují. i) Seznam souvisejících a podmiňujících investic. Podmiňující investicí je dokončení přístupové komunikace k objektu, ve společném majetku společnosti Infogold s.r.o. a p. Korandy, které je v současné době v řešení a to nejpozději do počáteční doby užívání stavby. j) Seznam pozemků a staveb dotčených prováděním stavby (podle katastru nemovitostí). Parcely dotčené prováděním stavby jsou dle katastru nemovitostí: p.č. 1050/186, p.č. 1050/16, p.č. 1050/188 a p.č. 1050/8. 6.1.1.4

Údaje o stavbě

a) Nová stavba nebo změna dokončené stavby. Jedná se o novostavbu. b) Účel užívání stavby. Účelem užívání stavby je její využití jako chaty pro hromadnou rekreaci. c) Charakter stavby. Stavba má charakter trvalé stavby. d) Údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.). Ochrana stavby se nevyžaduje.

40

e) Údaje o dodržení technických požadavků na stavby a obecných technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Technické požadavky na stavbu budou dodrženy, bezbariérové užívání se nevyžaduje. f) Údaje o splnění požadavků dotčených orgánů a požadavků vyplývajících z jiných právních předpisů). Všechny dotčené orgány byly požádány o vydání souhlasů, rozhodnutí či závazných stanovisek k dané stavbě. Požadavky dotčených orgánů budou zapracovány a respektovány. g) Seznam výjimek a úlevových řešení. Výjimky a úlevová řešení nejsou. h) Navrhované kapacity stavby: zastavěná plocha:

72,4 m2

obestavěný prostor:

229,7 m2

užitná plocha:

86,8

počet funkčních jednotek a jejich velikosti:

jedna bytová jednotka

počet uživatelů / pracovníků apod.):

6 osob

m2

i) Základní bilance stavby (potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.). -

Potřeby a spotřeby médií a hmot: viz dokumentace.

-

Hospodaření s dešťovou vodou: bude zasakována na pozemku pomocí svodů na dešťovou vodu a vsakovací jímky, která bude vytvořena v dolním rohu pozemku.

-

Celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí: množství odpadu odpovídající rekreačnímu objektu, domovní odpad bude odvážen popelnicí

-

Třída energetické náročnosti budova: předpoklad B.

j) Základní předpoklady výstavby (časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy). Zahájení stavby1Q/2015, ukončení 2Q/2015, stavba bude provedena v jedné etapě.

41

k) Orientační náklady stavby. Orientační náklady stavby se pohybují okolo 2 000 000 Kč l) Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení. Stavba bude řešena jako jeden objekt.

6.1.2 Souhrnná technická zpráva 6.1.2.1 Popis území stavby a) Charakteristika stavebního pozemku Pozemek se nachází v mírně svažité oblasti, celkové převýšení pozemku cca 1,5 m. b) Výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (geologický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.). V rámci přípravy projektové dokumentace stavby byl proveden radonový průzkum se závěrem - vysoké riziko. Tento závěr bude řešen protiradonovými opatřeními a to jednak speciální hydroizolací proti vysokému radonovému riziku – plastická perforovaná fólie, tak i podpůrným opatřením, kterým je vzduchotechnická jednotka s rekuperací, instalovaná v interiéru stavby. c) Stávající ochranná a bezpečnostní pásma. Ochranná a bezpečnostní pásma se nevyskytují. d) Vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území. Stavba nebude mít negativní vliv na okolí ani odtokové poměry. e) Požadavky na asanace, demolice a kácení dřevin. Tyto požadavky nejsou. f) Požadavky na maximální zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa (dočasné / trvalé). K pozemku parc.č. 1050/187 bude podána žádost o vynětí ze ZPF. Předpokládá se kladné vyřízení této žádosti. g) Územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu). Napojení na dopravní infrastrukturu je v současné době v řešení. Je podmíněno zřízením místní přístupové komunikace. Dle informací projektanta je v současné 42

době na městském úřadě v Rýmařově, odboru stavebním podána projektová dokumentace na vybudování této komunikace. Komunikace bude dokončena před začátkem užívání stavby k rekreaci. V těsné blízkosti pozemku je možnost napojení na přípojky el. energie, vodovodu a kanalizace. h) Věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice. Tyto požadavky se nevyskytují. 6.1.2.2 Celkový popis stavby Stavba má charakter chaty, určené pro hromadnou rekreaci. Jedná se o nepodsklepený objekt s jedním nadzemním podlažím a obytným podkrovím. V přízemí stavby se nachází chodba, koupelna s WC, kuchyně a obývací prostor, ve kterém je umístěno schodiště do podkroví. V podkroví se nachází 2 pokoje a WC. Objekt bude založen na základových pasech a betonové desce vyztužené karisítí. Objekt je projektován jako dřevostavba s hlavní nosnou konstrukcí z KVH hranolů, vyplněné tepelnou izolací z minerální vlny. Z venkovní strany je navržen dřevěný palubový obklad. Jako krytina je volena pálená taška. Vytápění objektu bude umožněno pomocí krbových kamen s tepelným výměníkem vzduchu. Vzhled domu je navržen s ohledem na danou lokalitu a blízké okolí stavby. 6.1.2.3 Účel užívání stavby, základní kapacity funkčních jednotek Stavba má jednu ubytovací jednotku a je určena k rekreaci, předpokládaná kapacita cca 6 osob. 6.1.2.4 Celkové urbanistické a architektonické řešení a) Urbanismus - územní regulace, kompozice prostorového řešení. Objekt je řešen s ohledem na okolní zástavbu a místní podmínky tak, aby svým vzhledem s místní zástavbou korespondoval. Důraz je kladen na přírodní materiály, půdorysné rozměry i sklon střešní roviny. b) Architektonické řešení - kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení. Objekt je svým charakterem chaty se strmou sedlovou střechou navržen tak, aby korespondoval s okolní zástavbou. Jako venkovní opláštění je zvolen dřevěný palubový obklad v celé ploše objektu v barvě ořech. Obklad přízemní části ob-

43

jektu je navržen jako horizontální a obklad půdní nástavby a štítů pak jako vertikální, což je charakteristické pro architekturu chat a chalup v okolí Dolní Moravice. Hmotově objekt nabývá prostého obdélníkového tvaru. Krytina střechy je volená v tmavém odstínu, opět v návaznosti na okolní stavby. Okna jsou volena v dezénu dřeva. 6.1.2.5 Celkové provozní řešení, technologie výroby Stavba je řešena jako dřevostavba z panelů rámové konstrukce vyrobených halovým způsobem a montovaných na staveništi. 6.1.2.6 Bezbariérové užívání stavby Bezbariérové užívání stavby se nepožaduje. Na řešený dům se nevztahuje vyhláška č.398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání stavby. 6.1.2.7 Bezpečnost při užívání stavby Stavba splňuje veškeré nároky na bezpečnost při užívání. 6.1.2.8 Základní charakteristika objektů a) Stavební řešení. Objekt je řešen jako nízká stavba s jedním nadzemním podlažím a podkrovím se sedlovou střechou. Objekt je založen na základových pasech z PB a betonové desce s ocelovou výztuží. b) Konstrukční a materiálové řešení. Jako nosná konstrukce objektu je volena lehká dřevostavba. Nosné obvodové stěny se skládají z KVH hranolů, vyplněných tepelnou izolací na bázi minerální vlny tl. 220 mm. Jako vnitřní opláštění je volena parozábrana a protipožární dřevovláknitá deska Rigistabil tl. 12,5 mm, jako venkovní opláštění pak difuzní fólie, deska Rigistabil tl. 12,5 mm a palubový obklad tl. 33 mm. Vnitřní nosná stěna je opět z KVH hranolů tl. 120 mm, vyplněná akustickou izolací tl. 80 mm, a opláštěna z obou stran deskou Rigistabil tl. 12,5 mm. Stopní konstrukce je 44

fošinková z KVH hranolů tl. 220 mm, opláštěná deskou QSB tl. 18 mm. Hlavní nosnou k-ci střechy tvoří krokve z KVH hranolů tl. 220 mm, vyplněné tepelnou izolací, opláštěné uvnitř parozábranou a deskou Rigistabil tl. 12,5 mm na roštu s tepelnou izolací, zvenku pak difuzní fólií, kontralatěmi a latěmi pro osazení střešní krytiny. Výpis veškerých konstrukčních skladeb viz Výkresová dokumentace. c) Mechanická odolnost a stabilita. Mechanická odolnost a stabilita všech konstrukcí byla ověřena výpočty a je zajištěna. 6.1.2.9 Základní charakteristika technických a technologických zařízení a) Technické řešení. V rámci navržené novostavby se počítá s běžným technickým vybavením dle současných standardů. Hlavními technickými zařízeními budovy bude systém vytápění, primární teplovzdušné vytápění s použitím přímotopných radiátorů a vzduchotechnická jednotka s rekuperací. Dalším technickým zařízením budovy je systém vnitřního a vnějšího vodovodu, vnitřní silnoproudé elektroinstalace a vnitřní slaboproudý rozvod napojený bezdrátově na místní veřejnou bezdrátovou síť. b) Výčet technických a technologických zařízení. Projekt neobsahuje žádná technická a technologická zařízení, jedná se o nevýrobní objekt. 6.1.2.10 Požárně bezpečnostní řešení Požárně bezpečnostní řešení je vypracováno autorizovaným technikem pro požární bezpečnost staveb a bude připojeno k projektové dokumentaci podávané na stavební úřad spolu s žádostí o stavební povolení.

45

6.1.2.11 Zásady hospodaření s energiemi a) Kritéria tepelně technického hodnocení budov. Tepelně technické vlastnosti materiálů a konstrukcí řešené stavby splňují předepsané normové hodnoty a požadavky na energetickou náročnost budov. Budova bude splňovat porovnávací ukazatele podle jednotné metody výpočtu energetické náročnosti budov. b) Energetická náročnost stavby. Pro stavbu je energetickým specialistou vypracován Průkaz energetické náročnosti budovy, který bude připojen k projektové dokumentaci na stavení úřad spolu s žádostí o stavební povolení. Třída energetické náročnosti objektu dle PENB: B. c) Posouzení využití alternativních zdrojů energií. Případné využití alternativních zdrojů energií bude řešeno dalším stupněm projektové dokumentace. 6.1.2.12 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.). Stavba nebude mít negativní vliv na životní prostředí, zdraví osob a zdravých životních podmínek. Při výstavbě budou použity pouze certifikované, nezávadné materiály a technologie. Dispoziční a prostorové uspořádání stavby odpovídá platným normám a hygienickým požadavkům. Navrhované místnosti jsou dostatečně účinně větrány, vytápěny a osvětleny. Objekt je koncipován jako nízkoenergetický dům. Pitná voda bude do objektu přivedena nově budovanou vodovodní přípojkou z místního vodovodního řádu. Pro vytápění a přípravu teplé vody bude použita teplovzdušná jednotka s rekuperací, doplněná o elektrické přímotopné vytápění.

46

6.1.2.13 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí a) Ochrana před pronikáním radonu z podloží. Radonové riziko je určeno Radonovou zprávou, zpracovanou geodetem. Ta bude připojena k projektové dokumentaci, podávané na stavební úřad za účelem získání stavebního povolení. Ochrana proti vysokému radonovému riziku, které vyplývá z radonové zprávy, bude řešena pomocí speciální hydroizolace – plastické perforované fólie a doplněna o možnost odvětrávání pomocí vzduchotechnické jednotky umístěné v interiéru stavby. b) Ochrana před bludnými proudy. Bludné proudy se místě stavby, vzhledem k jejímu umístění, nepředpokládají. c) Ochrana před technickou seizmicitou. Seizmicita se v místě stavby, vzhledem k jejímu umístění, nepředpokládá. d) Ochrana před hlukem. Použité materiály, konstrukce, prvky a technické zařízení budovy jsou navrženy v souladu s platným právním předpisem. Stavební konstrukce mají odpovídající vzduchovou neprůzvučnost. e) Protipovodňová opatření Povodně se v místě stavby nepředpokládají, parcela se nenachází v záplavové zóně. 6.1.2.14 Připojení na technickou infrastrukturu a) Napojovací místa technické infrastruktury. Stavbu je možné v místě připojit na veškerou technickou infrastrukturu. K dispozici je napojení na vodovodní řad, elektrické vedení a splaškovou kanalizaci. 6.1.2.15 Dopravní řešení a) Popis dopravního řešení. Stavba bude napojena na nově vzniklou dopravní komunikaci místního charakteru.

47

b) Napojení území na stávající technickou infrastrukturu. Území je napojeno na stávající technickou infrastrukturu. c) Doprava v klidu. Ke stavbě bude náležet parkovací stní na jeden osobní automobil, které bude řešeno výhledově. d) Pěší a cyklistické stezky. Pěší a cyklistické stezky se na pozemku neuvažují. 6.1.2.16 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav a) Terénní úpravy. Terénní úpravy budou realizovány pouze v rozsahu vytěžené zeminy pro stavbu základů. b) Použité vegetační prvky. Použité vegetační prvky se neuvažují. c) Biotechnická opatření. Biotechnická opatření se neuvažují. 6.1.2.17 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana a) Vliv stavby na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda. Stavba nebude mít negativní vliv na životní prostředí. b) Vliv stavby na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině. Stavba je v souladu s přírodou, krajinou a zachováním přirozených krajinných funkcí. c) Vliv stavby na soustavu chráněných území Natura 2000. Stavba je mimo chráněná území Natura 2000. d) Návrh zohlednění podmínek ze závěru zjišťovacího řízení nebo stanoviska ElA. Neřeší se.

48

e) Navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů. Nejsou navrhována žádná ochranná a bezpečnostní pásma a podmínky ochrany.

6.1.2.18 Ochrana obyvatelstva a) Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Stavba je v souladu s požadavky na ochranu obyvatelstva. 6.1.2.19 Zásady organizace výstavby a) Potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění. -

Voda pro výstavbu:

Bude odebírána z provedené vodovodní přípojky. Vodovodní přípojka je ukončena ve vodoměrné šachtě. -

Elektrická energie:

Bude odebírána z provedené elektro přípojky (ukončeno na hranici pozemku plastovým pilířkem). -

Odkanalizování ZS:

Sociální zařízení staveniště bude zajištěno mobilním chemickým WC. b) Odvodnění staveniště. Voda bude zasakována v místě pozemku (umožněno charakterem půdy – propustná břidlice). c) Napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Zařízení staveniště bude na pozemku stavebníka. Příjezd a přístup na staveniště bude zajištěn ze strany ulice – nově vzniklé komunikace. d) Vliv provádění stavby na okolí stavby a pozemky. Stavba nebude mít vliv na okolní stavby a pozemky. e) Ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin. Ochrana okolí staveniště ani případné asanace apod. se neuvažují. f) Maximální zábory staveniště (dočasné/trvalé). Maximální zábor pro staveniště je vymezen stavební parcelou č. 1050/187. 49

g) Maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace. Druhy odpadů při výstavbě:

DRUH

KÓD

Papír a lepenka

200101

O

Železo a ocel

170405

O

Beton

170101

O

Cihly

170102

O

Dřevo

170201

O

Sklo

170202

O

Ostatní izolační materiály

170604

O

Směsný stavební a demoliční odpad

170904

O

Tašky a keramické výrobky

170103

O

Plasty

170203

O

Zemina a kamení

170504

O

KATEGORIE

Druhy odpadů při provozu:

DRUH

KÓD

Papír a lepenka

200101

O

Plast

200139

O

Komunální odpady jinak blíže neurčené

200399

O

Drobné plastové předměty

200103

O

Kovy

200140

O

Směsný komunální odpad

200301

O

Uliční smetky

200303

O

KATEGORIE

Jednotlivé druhy odpadů vzniklé pří výstavbě a provozu budou uloženy odděleně do samostatných kontejnerů. Odpady budou tříděny podle katalogových čísel. Každý pracovník je povinen třídit vzniklý odpad již na místě jeho vzniku, tak aby byly ukládány zvlášť nebezpečný odpad, ostatní odpad a kapalný odpad.

50

Stavebník je povinen na vlastní náklady zajistit týdenní odvoz odpadu vzniklého na staveništi k tomu oprávněnou osobou. h) Bilance zemních prací, požadavky na přesun nebo deponie zeminy. Zemina bude ukládána na dočasné depónii, přímo na pozemku, a následně bude využita na terénní úpravy. i) Ochrana životního prostředí při výstavbě. Výstavba nebude mít negativní vliv na životní prostředí. j) Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle jiných právních předpisů. Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou zajištěny. Stavba bude prováděna dodavatelsky – stavební podnikatel. Při provádění stavebních prací je nutné v plné míře dodržovat veškeré bezpečnostní předpisy včetně NV č.362/2005 Sb. a NV 591/2006 Sb. Při nejasnostech a při zjištění nepředvídatelných okolnostech při realizaci domu je nutno ihned informovat zodpovědnou osobu. k) Úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb. Úpravy takovéto formy se neuvažují.

51

7

Zhodnocení energetické náročnosti stavby Požadavky na energetickou náročnost staveb se neustále zpřísňují. Je to dáno

zejména začleněním České Republiky do Evropské unie a přejímání směrnic. V současnosti je do českého právního řádu implementována směrnice EPBD 2010/31/EU. Jejím požadavkem je v prvním pilíři, aby se energetické průkazy budov staly součástí celého realitního trhu a ve druhém pilíři pak snížení energetické náročnosti novostaveb a rekonstrukcí. V návaznosti na ni byly upraveny i české právní předpisy. Česká legislativa se v oblasti snižování energetické náročnosti nyní opírá o zákon č. 318/2012 Sb., o hospodaření s energií, prováděcí vyhlášku č. 78/2013 sb., o energetické náročnosti budov, která mimo jiné stanoví, že každá nově postavená budova musí mít průkaz energetické náročnosti, a návaznou technickou normalizační informaci TNI 73 0331 – Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet.

7.1 Průkaz energetické náročnosti budovy K objektu, který je předmětem této diplomové práce, náleží průkaz energetické náročnosti budovy, vypracovaný energetickým specialistou pro účely stavebního povolení. Z níže uvedených obrázků, které jsou výňatkem z PENB je patrné, že budova patří do kategorie velmi úsporných budov. Průměrný součinitel prostupu tepla Uem pro obálku budovy je 0,26 KWh/m2a. Ve velmi úsporné kategorii jsou také složky vytápění a větrání, z důvodu použití výměníku tepla s rekuperací. Vyšší nároky z hlediska energetické náročnosti jsou kladeny na ohřev teplé a užitkové vody a osvětlení. Tyto kategorie by se mohly stát více energeticky úspornými, pokud by investor použil například pro ohřev teplé a užitkové vody místo bojleru na elektrickou energii kombinaci tepelného čerpadla a fotovoltaického systému, a osvětlení v celém domě se realizovalo například LED technologií, oproti běžným svítivým zdrojům.

52

Obrázek 24 - Průkaz energetické náročnosti budovy – rekreační chata v Dolní Moravici (zpracoval M. Jindrák)

53

Obrázek 25 - Ukazatele energetické náročnosti budovy z PEND (zpracoval M. Jindrák)

7.2 Výpočet energetické náročnosti dle PHPP Další možnou metodikou, dle které je možné spočítat energetickou náročnost stavby je metodika dle PHPP. PHPP je program pro hodnocení energetické náročnosti, především pro pasivní domy, který byl vyvinut Passivhaus Institutem v Německém Darmstadtu. Jako takový se také neřídí českou normou TNI, ale německou DIN. Je tedy tvrdším hodnotícím prvkem, než česká TNI. Projektanty, kteří nejsou energetickými specialisty, je ve velké míře využíván k tomu, aby si udělali alespoň základní obrázek o tom, jak se bude budova s danými (či projektovanými) parametry chovat z hlediska tepelných ztrát v určité lokalitě, osazení do terénu a natočení ke světovým stranám. Můžou si být také jistí, že výsledné hodnoty z PHPP jdou na stranu bezpečnou oproti zhodnocení budovy energetickým specialistou dle platných českých norem.

7.2.1 O programu PHPP PHPP je zkratkou anglického slovního spojení Passive House Planning Packet. Jak již bylo zmíněno výše, jedná se o komplexní software, který je určen pro zhodnocení a návrh energeticky vysoce efektivních budov. Jde o uživatelsky nenáročný program, který kromě dimenzování jednotlivých konstrukcí, druhů zasklení apod. umožňuje také

54

okamžitou optimalizaci návrhu budovy. Program také umožňuje rychlé posouzení, kde se vyplatí investovat ve srovnání jednotlivých variant řešení.

7.2.2 Zadávání do PHPP Pro zhodnocení energetické náročnosti rekreační chaty byl zvolen program PHPP, verze 8.5. Program funguje jako Excel soubor, kam jsou na jednotlivé listy doplňována data a čísla pro námi zvolený objekt. Do listu Klimatická data se zadává zeměpisná poloha stavby. Program poté dle nadmořské výšky a referenčních oblastí vyhodnotí klimatické podmínky dané lokality, kde se stavba nachází.

Sluneční záření + vnější teplota 20

160

°C

140

15

kWh/(m²*měsíc)

120

Sever Východ

10

100

Jih

5

80 60

0

40

Západ Globální Vnější teplota

-5

20

Rosný bod

-10

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Měsíc Obrázek 26 - Klimatická data pro Dolní Moravici - rozložení teplot v průběhu roku

V listu U-hodnoty jsou zadávané skladby jednotlivých konstrukcí a odpor při přestupu tepla podle druhu konstrukce (stěna, podlaha, střecha). Program vyhodnotí jednotlivé součinitele prostupu tepla, se kterými dále pracuje. V listu Plochy jsou zadávány plochy jednotlivých obalových konstrukcí. Dále je zadávána energeticky vztažná plocha, což je půdorysná plocha mínus půdorysná plocha stěn a příček. Ke konstrukcím je pak přidělena jejich poloha, to znamená odchylka od severu a od horizontální roviny. Dále jsou specifikovány korekční součinitele stínění (rozlišení, zda se objekt nachází v husté zástavbě, kdy je stíněn, či na volné ploše, nestí55

něný) a součinitel pohltivosti (dle barevné specifikace částí objektu). Čímž je objekt nadefinován. Následuje list Zemina, ve kterém se definují parametry pro konkrétní zeminu, na níž je objekt založen. A list Prvky, kam se zadávají parametry zasklení, rámů okna, použitá vzduchotechnická jednotka apod. V listu okna se zadávají rozměry oken, jejich počet a příslušnost k jednotlivým stěnám. Jedním z výstupů je potom informace, kolik tepelných ztrát prostupem je způsobeno okny a naopak jaké tepelné solární zisky jsme schopni díky dané orientaci a velikosti oken získat.

Obrázek 27 - Tepelné ztráty a zisky přes okna

V listu Větrání specifikujeme nároky domu na výměnu vzduchu. Zadáváme například požadovaný přívod vzduchu na osobu (standardně 30 m3/hod.), počet místností s přívodem (obytný prostor, ložnice) a odvodem (kuchyně, WC, koupelna, technická místnost apod.) vzduchu a další. Dále je možno specifikovat spoustu dalších parametrů, jako jsou například solární systémy, tepelná čerpadla, způsob vytápění, chlazení, elektřinu, kotel apod. Pro základní určení chování a energetické náročnosti domu však stačí zadat tyto prvky. Výsledkem je mimo prvotního listu Hodnocení, který je v práci přiložen dále, také zajímavý graf potřeby tepla na vytápění a informace, jakou část v potřebě zaujímají solární zisky, díky správnému či nesprávnému nasměrování objektu a použitých výplní. A graf celkové energetické bilance stavby, který udává tepelné zisky a ztráty a podíl jednotlivých konstrukcí a opatření na této bilanci.

56

Obrázek 28 - Měrné potřeby tepla na vytápění a vnitřní a solární zisky

Obrázek 29 - Energetická bilance stavby

57

7.2.3 Zhodnocení energetické náročnosti chaty v Dolní Moravici dle PHPP Jak je patrné z listu Hodnocení a z výše přiložených obrázků, energetická náročnost rekreační chaty v Dolní Moravici se pohybuje někde ve středním poli hodnot pro nízkoenergetické domy. Měrná spotřeba tepla na vytápění v nízkoenergetických domech má být od 50 kWh/m2a do 15 kWh/m2a, pokud je měrná spotřeba nižší, bavíme se o tzv. pasivních domech. Vypočtená měrná spotřeba dle PHPP je 38 kWh/m2a. Což je vzhledem k umístění chaty v horském prostředí, nepříliš vhodné orientaci ke světovým stranám a nemožnosti navrhnout větší plochy pro pasivní solární zisky, kvůli zachování tradičního vzhledu chaty, dobrý a přijatelný výsledek. Obrázek 28 výše znázorňuje, jakým způsobem je potřeba tepla na vytápění realizována v průběhu jednotlivých měsíců v roce. Z obrázku je patrné, že v letních měsících je potřeba tepla na vytápění zcela pokryta solárními zisky, naopak nejvíce energie na vytápění bude potřeba v zimních měsících, kdy jsou solární zisky zanedbatelné nebo žádné a venkovní teploty pod bodem mrazu. Z obrázku 29 – Energetická bilance stavby lze odtušit, co způsobuje tepelné ztráty v objektu a naopak tepelné zisky a jaké faktory se na těchto ztrátách a ziscích podílejí jakou měrou. Co se týče tepelných ztrát, jsou z největší míry způsobeny ztrátami tepla při přestupu přes obvodovou stěnu a podlahu na zemině. Pokud bychom chtěli ztráty eliminovat, je nutné posílit izolační vlastnosti obálky budovy, to znamená přidat tepelnou izolaci ve formě EPS do podlahy a minerální vlny do konstrukce obvodových stěn. Dále z hlediska tepelných ztrát hraje významnou roli volba kvalitního zasklení. Výběrem kvalitního zasklení okny například se solárními skly jsme schopni dosáhnout vyšších solárních zisků v objektu. Co se týče tepelných zisků v objektu, je z obrázku patrné, že se na něm nejvyšší mírou podílí zisky solární. Dále to jsou zisky plynoucí z potřeby tepla na vytápění. V neposlední řadě tvoří kladnou bilanci vnitřní zisky, tím můžeme rozumět zisky realizované z průvozu objektu, jako je například vaření, pobyt více osob, sprchování aj. Nakonec rozdíl mezi zisky a ztrátami tvoří příspěvek na tepelné mosty, konkrétně na tepelnou vazbu soklu. Z níže uvedeného obrázku č. 30, který je výňatkem z listu U-hodnoty, jsou patrné jednotlivé skladby konstrukcí a součinitele prostupu tepla pro dané konstrukce. Pro porovnání je dále přiložena tabulka č. 1 - Požadované a doporučené součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 0540. Dle PHPP je součinitel prostupu tepla u podlahy na zemině 0,163 kWh/m2a, který je nižší než normou doporučená hodnota Urec, 20 0,3 kWh/m2a pro 58

lehké konstrukce. Součinitel prostupu tepla pro obvodovou stěnu v přízemí je dle PHPP 0,196 kWh/m2a, i tady normově doporučenou hodnotu 0,2 kWh/m2a pro lehké konstrukce. O něco lépe pak díky větrané mezeře pod obkladem vychází součinitel pro obvodovou stěnu v podkroví, tedy 0,189 kWh/m2a. Součinitel prostupu tepla pro šiknou část střechy je díky dostatečné tloušťce podkrokevního zateplení 0,135 kWh/m2a, což je opět v souladu s doporučenou normovou hodnotou pro šikmé střechy 0,2 kWh/m2a. Poslední součinitel prostupu tepla vypočtený dle druhu obalové konstrukce je styk rovné části zateplení v podkroví s nevytápěným půdním prostorem. Hodnota součinitele dle PHPP je 0,131 kWh/m2a v porovnání s normou doporučenou 0,4 kWh/m2a.

59

Obrázek 30 - Skladby konstrukcí dle listu U – hodnoty

60

Obrázek 31 je ukázkou listu Hodnoty dle PHPP. Díky němu je možné udělat si ucelený obrázek o daném hodnoceném objektu a jeho základních parametrech. Jak již bylo psáno výše potřeba tepla na vytápění v domě je 38 kWh/m2a, což odpovídá domu nízkoenergetickému. Dalším údajem je četnost překročení nejvyšší teploty vzduchu. Jedná se o údaj, který udává, v jaké míře je překračována teplota vzduchu v interiéru nad 25°C, tedy přehřívání interiéru, zejména vlivem solárních zisků v letních měsících. Pro námi hodnocený objekt je četnost překročení 7%, doporučená četnost překročení nejvyšší teploty je pod 10%, jsme tedy v povolené míře překračování nejvyšší teploty. Pokud bychom chtěli překračování vyšších teplot v interiéru v letních měsících zamezit, bylo by nutné přidat buď pasivní stínění oken, například žaluzie, markýzu apod. nebo doplnit vzduchotechnický systém objektu o aktivní variantu, tedy chlazení. Další hodnota udává nároky domu na potřebu primární energie, tedy prvotní neobnovitelnou energii, která je nutná pro provoz domu. Hodnota pro objekt je 136 kWh/m2a, doporučená hodnota je 120 kWh/m2a. Námi hodnocený objekt má tedy nepřiměřeně vysoké nároky na potřebu primární energie. Je to zejména z důvodu, že v objektu nejsou na vytápění, ohřev teplé vody aj. použity zdroje suplementující obnovitelné zdroje energie. Vytápění je realizováno z 50% elektrickou energií a z 50% krbem na dřevní palivo. Ohřev teplé a užitkové vody, který je velmi energeticky náročný, je navíc formou elektrické energie realizován zcela, tedy 100%. Pokud bychom chtěli nároky na primární energii v domě snížit, nabízí se jako vhodná opatření použít například fotovoltaický systém pro částečné pokrytí ohřevu teplé a užitkové vody, tepelné čerpadlo, náhrada běžných svítivých zdrojů za LED osvětlení apod. Poslední údaj znázorňuje požadavek na vzduchovou neprůvzdušnost obálky budovy. Na obrázku je možné vidět hodnotu 0,6 1/h, což je hodnota pro pasivní domy. Pro nízkoenergetické domy je možné si vystačit s hodnotou vzduchové neprůvzdušnosti do 1,5 1/h. Protože však cílem realizační firmy je udělat obálku budovy co nejkvalitnější, je neprůvzdušnost dle blowerdoor testu požadována i u nízkoenergetické varianty taková, jako by šlo o pasivní dům.

61

Tabulka 1 - Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro budovy s převažující návrhovou teplotou v interiéru 18°C až 22°C včetně

62

Obrázek 31 - List Hodnocení dle PHPP s přehledem ukazatelů

Po zhodnocení je patrné, že dům je sice navržen kvalitně v nízkoenergetickém standartu s nízkými nároky na vytápění a oproti běžné stavbě bude svým majitelům spořit nemalé množství finančních prostředků. Pokud by bylo zhodnocení nízkoenergetické náročnosti provedeno již v přípravné fázi projektu, bylo by dle programu PHPP možné jednoduše, rychle a efektivně zoptimalizovat návrh stavby tak, aby dům měl ještě lepší parametry. Program je rychlým a účinným nástrojem pro projektanty, podle nějž si lze vytvořit alespoň prvotní představu, zda jimi navrhovaná stavba má či nemá parametry, 63

dle představ projektanta a investora. Přehlednými výsledky a výstupy je také možno argumentovat před investorem, proč je dobré zvolit tu či onu variantu a zapojit do návrhu domu kvalitnější materiály, konstrukce a obnovitelné zdroje energie.

64

8

Diskuze Úkolem diplomové práce bylo popsat proces vzniku dřevostavby od jeho začátku,

kterým je setkání s investorem, výběr vhodné lokality pro stavbu, základní studie, následující projektová činnost a podobně, přes jeho jednotlivé fáze, například jednání s úřady, se subdodavateli, až do konečné fáze, kterou je hotová stavba. Diplomová práce vychází ze stáže autorky v projekční a realizační firmě, která se zabývá výrobou a montáží panelových dřevostaveb, kde jí byla svěřena daná konkrétní stavba, jednání s investorem, úřady a dalšími subjekty, kteří se spolupodíleli, ať už na projekční části, tak na subdodávkách pro stavbu. V přípravné fázi bylo zahájeno jednání s investorem, který projektantce jasně vytyčil svoje představy o stavbě. Při návštěvě pozemku investora byla zdokumentována daná lokalita, zjištěny rozměry a výškopisná poloha pozemku, náležitostí přístupu na pozemek, geologické podmínky pro zakládání a další. Poté proběhl návrh a společná optimalizace stavby, zejména po vzhledové stránce. Následovalo vytvoření projektové dokumentace a jednání s úřady. Dále byla vytvořena výrobní dokumentace pro výrobu jednotlivých stěnových a stropních panelů a střešních elementů v hale. V realizační fázi vznikly základy pro stavbu domu. V době odevzdání této diplomové práce bohužel není stavba domu kompletně dokončena. Na vině jsou především povětrnostní podmínky v Jeseníkách v zimě 2014/2015, kdy nebylo možné se díky vysoké sněhové pokrývce dostat na pozemek a dále problémy investora s čerpáním hypotečního úvěru na stavbu na jaře 2015. V současnosti tedy stojí pouze základy a hrubá stavba domu je připravena ve výrobní hale k montáži. Z důvodů, které nebylo v moci autorky ovlivnit je tak přiložená fotodokumentace jiných firemních prací na obdobných stavbách a řešení obdobných detailů.

65

9

Závěr Výsledkem diplomové práce je ucelená dokumentace pro stavbu rekreační chaty

v Jeseníkách. Práce zároveň slouží jako projektová a výrobní dokumentace pro stavební povolení a výrobu a montáž dřevostavby ve formě stěnových panelů. Předmětem projektové dokumentace bylo vytvoření dokumentace rekreační chaty pro stavební povolení pro konkrétního investora. Chata je dispozičně řešena jako přízemní s obytným podkrovím a hmotově i vnějším vzhledem vychází z tradičních staveb v oblasti Jeseníků. Z exteriéru je navržen palubový obklad, který je v přízemí objektu orientován vodorovně a v podkroví pak svisle, v barvě zlatého dubu. Jako krytina je volena betonová taška v černé barvě, která imituje břidličnou krytinu. Dispozičně je dům řešen jako 3 + 1. V přízemí se nachází vstupní chodba, koupelna s WC, kuchyň s jídelnou a obytný prostor. V podkroví jsou pak umístěny dva velké pokoje pro ubytování a WC. Chata je osazena do terénu s výhledem na sjezdovky na protějších kopcích. Výrobní dokumentace obsahuje kompletní výkresovou dokumentaci pro výrobu stěnových a stropních panelů a střešních elementů. Dle této dokumentace bude zhotovena kompletní hrubá stavba chaty, která bude po dopravě osazena na místo určení. Dále byla zhodnocena energetická náročnost objektu a jeho vlivy na okolní prostředí. Diplomová práce podává ucelený obraz procesu vzniku konkrétní stavby na daném pozemku za daných podmínek.

66

10 Summary The result of this diploma thesis is a comprehensive documentation for the construction of the recreational house in Jeseníky. The work also serves as the design and the manufacturing documentation for building permits and for the manufacturing and the installation of wooden building in the form of wall panels.

The focus of the project was to create the building permit documentation of the cottage for the particular investor. The layout is designed as ground floor house with attic. The use of materials and the external appearance is based on traditional buildings in Jeseníky. There is the golden oak timber cladding designed in the exterior of the building, which is on the ground floor oriented horizontally and in the attic vertically. The roofing is designed with concrete tile in black color which imitates slate roofing. The layout of the house is designed as 3 + 1. On the ground floor, there is the entrance hall, the bathroom with toilet, the kitchen with dining and living area. There are two large rooms for accommodation and a toilet placed in the attic. The cottage is fitted into the terrain with a view on the slopes on opposite hills.

The manufacturing documentation includes complete design documentation for wall and ceiling panels and roof elements. According to this documentation the complete structure of the cottage will be fabricated off site and then built on site after the transport to the house location.

Energy requirements of the building and its effects on the environment were also assessed.

The thesis gives a comprehensive picture of the creation process of the specific building on the specific place with following clear conditions.

67

11 Seznam odborné literatury 11.1 Knižní díla 1.

HAVÍŘOVÁ, Z. Dům ze dřeva. 2. vyd. Brno: ERA, 2006, 99 s.

2.

RŮŽIČKA, M. Stavíme dům ze dřeva. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 117 s.

3.

KOLB, J. Dřevostavby: systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. Praha: Grada, 2011, 317 s.

4.

PETRÁŠ, D. Nízkoteplotní vytápění a obnovitelné zdroje energie. 1. vyd. Bratislava: Jaga, 2008, 207 s.

5.

BRADÁČOVÁ, I. Stavby z hlediska požární bezpečnosti. 1. vyd. Brno: ERA, 2007, vi, 156 s.

6.

RŮŽIČKA, Martin. Moderní dřevostavba. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 156 s.

7.

REMEŠ, Josef. Stavební příručka: to nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 248 s.

8.

LOKAJ, A. Dřevostavby a dřevěné konstrukce. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010, 309 s.

9.

VAVERKA, J. Dřevostavby pro bydlení. Praha: Grada, 2008, 376 s.

10.

ZAHRADNÍČEK, V., HORÁK, P. Moderní dřevostavby. Brno: Computer Press, 2011, 155 s.

11.

TYWONIAK, Jan. Nízkoenergetické domy 2: principy a příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 193 s.

12.

SMOLA, Josef. Stavba a užívání nízkoenergetických a pasivních domů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011

13.

KRŇANSKÝ, J. Difúzně otevřené konstrukce dřevostaveb: Diffusion - opened facade walls of wooden buildings. V Praze: České vysoké učení technické, 2008, 22 s.

14.

KLIMEŠOVÁ, J. Nauka o pozemních stavbách: modul M01: Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, 157 s.

15.

HRÁZSKÝ, J., KRÁL P. Kompozitní materiály na bázi dřeva. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, 253 s.

16.

HRON, P. Původní venkovská zástavba v oblasti Jeseníků, její zachování a rozvoj: [domov, kolébka lidskosti]. Vyd. 1. Moravský Beroun: Moravská expedice, 1999, 182 s.

68

11.2 Normy a zákony 17.

ČSN EN 1995-1-1 (731701) - Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí Část 1-1: Obecná pravidla - Společná pravidla a pravidla pro pozemní stavby

18.

ČSN EN 1990 ed. 2 (730002) - Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí

19.

ČSN EN 1991-1-1 (730035) - Eurokód 1: Zatížení konstrukcí

20.

ČSN 73 4301 (734301) - Obytné budovy

21.

ČSN 73 0540 (730540) - Tepelná ochrana budovy

22.

Zákon č. 186/2006 Sb., stavební zákon

23.

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb

11.3 Elektronické prameny

24.

www.sgi.nahlizenidokn.cuzk.cz

25.

www.geology.cz

26.

www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz

27.

www.stavby.tzb-info.cz

28.

www.lidova-architektura.cz

29.

www.rockwool.cz

30.

www.egger.cz

31.

www.rigips.cz

32.

www.pasivnidomy.cz

33.

www.drevostavitel.cz

34.

www.mzk.cz

35.

www.ekodrevostavby.cz

36.

www.uspornebydleni.cz

37.

www.novatop-system.cz

38.

www.obecdolnimoravice.cz

69

12 Seznam obrázků a tabulek 12.1 Obrázky Obrázek 1 - Obec Dolní Moravice (obecdolnimoravice.cz) ............................................. 5 Obrázek 2 - Areál Avalanche, stávající chaty pro ubytování (G. Šmardová) .................. 5 Obrázek 3 - Dřevostavby a ekologie (drevoastavby.cz) ................................................... 7 Obrázek 4 - Konstrukční systémy dřevostaveb (tzb-info.cz)............................................ 7 Obrázek 5 - Středoevropský a severoamerický konstrukční systém dřevěných domů ..... 8 Obrázek 6 - Rámová konstrukce dřevostavby (G. Šmardová) ....................................... 10 Obrázek 7 - Typická skladba difuzně uzavřené nízkoenergetické konstrukce (uspornebydleni.cz)......................................................................................................... 10 Obrázek 8 - Typická skladba difuzně otevření konstrukce z I profilů STEICO s eliminací tepelných mostů (uspornebydleni.cz) ............................................................. 11 Obrázek 9 - Panelová montáž dřevostavby (foto Z. Kaňa) ............................................. 12 Obrázek 10 - Ukázka hrázděné stavby (drevostavby.cz) ................................................ 12 Obrázek 11 - Rastr dřevěného skeletu (stavba.tzb-info.cz) ............................................ 13 Obrázek 12 - Příklad architektonického ztvárnění těžkého skeletu (drevostavitel.cz) ... 14 Obrázek 13 - Tradiční roubená stavba (stavime.cz) a novodobá roubenka (srubovedomy.cz) ........................................................................................................... 14 Obrázek 14 - CLT panely (novatop-system.cz) .............................................................. 15 Obrázek 15 - Kompletní konstrukce dřevostavby z CLT (novatop-system.cz) ............. 16 Obrázek 16 - Cinkový spoj KVH hranolů (rajdreva.cz) ................................................. 20 Obrázek 17 - KVH hranoly (drevovbrne.cz) .................................................................. 21 Obrázek 18 - OSB 3 (egger.com) ................................................................................... 22 Obrázek 19 - Příklad aplikace OSB desky (egger.com) ................................................. 23 Obrázek 20 - Konstrukční sádrovláknitá deska RigiStabil (rigips.cz)............................ 24 Obrázek 21 - Různé druhy tepelné izolce (drevostavitel.cz) .......................................... 24 Obrázek 22 - Minerální izolace - kamenná vlna (ekodrevostavby.cz) ........................... 25 Obrázek 23 - Snižování energetické náročnosti (stemio.eu) .......................................... 26 Obrázek 24 - Průkaz energetické náročnosti budovy – rekreační chata v Dolní Moravici (zpracoval M. Jindrák) .................................................................................................... 53 Obrázek 25 - Ukazatele energetické náročnosti budovy z PEND (zpracoval M. Jindrák) ........................................................................................................................................ 54

70

Obrázek 26 - Klimatická data pro Dolní Moravici - rozložení teplot v průběhu roku ... 55 Obrázek 27 - Tepelné ztráty a zisky přes okna ............................................................... 56 Obrázek 28 - Měrné potřeby tepla na vytápění a vnitřní a solární zisky ........................ 57 Obrázek 29 - Energetická bilance stavby ....................................................................... 57 Obrázek 30 - Skladby konstrukcí dle listu U – hodnoty ................................................. 60 Obrázek 31 - List Hodnocení dle PHPP s přehledem ukazatelů..................................... 63

12.2 Tabulky Tabulka 1 - Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro budovy s převažující návrhovou teplotou v interiéru 18°C až 22°C včetně .................................. 62

71

13 Seznam příloh 13.1 Fotodokumentace 13.2 Projektová dokumentace 1. Studie

M 1:100

2. Situace

M 1:250

3. Základy

M 1:50

4. Půdorys 1. NP

M 1:50

5. Půdorys 2. NP

M 1:50

6. Výkres stropu

M 1:50

7. Výkres krovu

M 1:50

8. Řez A-A´

M 1:50

9. Pohledy

M 1:100

10. Výpis truhlářských výrobků

13.3 Výrobní dokumentace 1. Půdorys 1.NP

M 1:50

2. Stěna 1. NP 01

M 1:50

3. Stěna 1. NP 02

M 1:50

4. Stěna 1. NP 03

M 1:50

5. Stěna 1. NP 04

M 1:50

6. Stěna 1. NP 05

M 1:50

7. Stěna 1. NP 06

M 1:50

8. Půdorys 2. NP

M 1:50

9. Stěna 1. NP 01

M 1:50

10. Stěna 1. NP 02

M 1:50

11. Stěna 1. NP 03

M 1:50

12. Stěna 1. NP 04

M 1:50

13. Stěna 1. NP 05

M 1:50

14. Stěna 1. NP 06

M 1:50

15. Výkres stropní k-ce

M 1:50

16. Řez A-A´

M 1:50

17. 3D konstrukce

72

18. Půdorys krovu

M 1:50

19. Prvky krovu: K1

M 1:30

20. Prvky krovu: K2

M 1:30

21. Prvky krovu: K3

M 1:30

22. Prvky krovu: K4

M 1:30

23. Prvky krovu: KL

M 1:30

24. Prvky krovu: V1

M 1:30

25. Prvky krovu: VV

M 1:30

73