MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Analýza systému rostlinné produkce ve vybraném zemědělském podniku

Bakalářská práce BRNO 2010 Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

prof.Ing.Jan Křen, Csc.

František Verner

Mendelova univerzita v Brně Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Agronomická fakulta 2009/2010

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Studijní program: Obor:

František Verner Zemědělská specializace Všeobecné zemědělství

Název tématu: Analýza systému rostlinné produkce ve vybraném zemědělském podniku Rozsah práce: 40 stran textu a příloh Základy pro vypracování: 1) Prostudujte odbornou literaturu a zdroje informací k dané problematice 2) Proveďte charakteristiku stanovištních podmínek ve kterých se podnik nachází 3) Shromážděte podklady o používaných osevních sledech a pěstebních technologiích polních plodin z dostupné agronomické evidence 4) Shromážděte podklady o hospodaření zemědělského podniku z dostupné evidence 5) Proveďte komplexní hodnocení hospodaření zemědělského podniku 6) Vyhodnoťte indikátory trvalé udržitelnosti hospodaření 7) Navrhněte možnosti optimalizace hospodaření zemědělského podniku s využitím dotací Seznam odborné literatury: 1) CHRISTEN, O.: Sustainable agriculture - from the history of ideas to practical application. Institut for agriculture and environment, Bonn, 1999, 72 pp. 2) HULSBERGEN, K. J.: Entwicklung und Anwendung eines Bilanzierungsmodell zur Bewertung der Nachhaltigkeit landwirtschaftlicher Systeme. Shaker Verlag, Aachen 2003, 257 s. 3) KOSTELANSKÝ, F.: Obecná produkce rostlinná. AF MZLU Brno 1997 (skripta). 4) LEIBNER, F. a kol.: Nauka o hospodaření zemědělského podniku. ČIAE Praha, 1991. 5) PETR, J.: Rukověť agronoma. SZN Praha, 1989. 6) PREININGER, M.: Energetická hodnocení výrobních procesů v rostlinné výrobě. Metodika UVTIZ, Praha 1979. 7) VEREIJKEN, P.: Research network for EU and associated countries on integrated and ecological erable farming systems (Concerted Action AIR 3 – CT920755). Progress report 3 – Testing and improving prototypes, 1996. DLO Research Institute for Agrobiology and Soil Fertility (AB-DLO) Wageningen, The Netherlands.

2

Datum zadání bakalářské práce :

říjen 2007

Termín odevzdávání bakalářské práce:

duben 2010

František Verner rešitel

prof.Ing.Jan Křen, Csc. vedoucí práce

prof.Ing.Jan Křen, Csc. vedoucí ústavu

prof.Ing.Ladislav Zeman, Csc. děkan AF MENDELU

3

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Analýza systému rostlinné produkce ve vybraném zemědělském podniku vypracoval samostatně a použil jsem jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně, dne

Podpis bakaláře…………………………………….

4

Poděkování

Děkuji prof.Ing.Janu Křenovi, Csc. a prof.Ing.Josefu Zimolkovi, Csc. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce.

Bakalářská práce vznikla s využitím výsledků Výzkumného záměru č. MSM 621 564 8905 „ Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu “ uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.

5

ANOTACE Cílem bakalářské práce bylo komplexní zhodnocení hospodaření akciové společnosti Hermas, která se zabývá rostlinnou a živočišnou produkcí v bramborářské výrobní oblasti ve východních Čechách. Hodnocení bylo provedeno z pohledu trvalé udržitelnosti používaného způsobu hospodaření a na základě výsledků byla navržena vhodná opatření k optimalizaci výrobního systému. Předmětem podnikatelské aktivity je produkce zemědělských komodit za účelem prodeje. Výměra zemědělské půdy na které podnik hospodaří činí 723 ha. Pěstební plocha tedy orná půda zaujímá rozlohu 350,50 ha a zbylá část výměry 373,36 ha tvoří louky a pastviny. Při zpracování půdy je využíváno tradiční konvenční technologie obdělávání půdy. Pro provedení analýzy systému rostlinné produkce byly použity data z hospodářských roků 2006 – 2009 a bylo k tomu použito vybraných indikátorů trvalé udržitelnosti. Zjištěné výsledky zhodnocují současný systém hospodaření. Osevní postup je pestrý a vyvážený i přesto, že se podnik snaží pěstovat plodiny ekonomicky rentabilní a poptávané výkupními organizacemi. Celkové ekonomické hodnocení hospodaření podniku je dobré, ale i přesto je potřeba hledat nové pěstební cíle poptávané trhem. V tuto dobu, kdy není možno efektivně zúročit výrobu komodit z důvodu malé cenové poptávky se naskytuje možnost přemýšlet o výstavbě, či možnosti dodávky surovin, tj. kukuřice, konzervované píce do nedaleké bioplynové stanice, kde by část produkce byla zhodnocena v procesu výroby energie.

6

ANOTACE The aim of this thesis was a comprehensive assessment of the economic stock of Hermas, which is engaged in crop and livestock production in potato production areas in eastern Bohemia. The evaluation was conducted from the perspective of sustainable farming method used and the results of the proposed appropriate measures to optimize the production system. The subject of entrepreneurial activity is the production of agricultural commodities for sale. Acreage of agricultural land to which it farms is 723 ha. Growing area of arable land and therefore occupies an area of 350.50 hectares and the remainder of acreage of 373.36 hectares are grassland. When tillage is used in traditional conventional tillage technologies. For the analysis of plant production data were used for the marketing years 2006 2009 and was used to select indicators of sustainability. Observed results of value to the current system of management. Crop rotation is varied and balanced even though the company tries to grow economically viable crops and farm-gate high demand organizations. Overall economic assessment of the company management is good, but i still need to find new targets growing market demanded. At this time, it is impossible to effectively capitalize on the production of commodities due to low demand, the price naskytuje chance to think about the construction, or the possibility of supply of raw materials, corn, preserved forage in nearby biogas plant, where the bulk of production was evaluated in the process of energy production.

7

OBSAH 1. ÚVOD…………………………………………………………………9 2. LITERÁNÍ PŘEHLED………………………………………………..10 2.1. Rostlinná produkce……………………………………………….10 2.2. Charakteristika zemědělských oblastí a podoblastí………………11 2.3. Růst a vývoj rostlin……………………………………………….14 2.3.1. Hlavní faktory podmiňující kvalitativní změny……………...14 2.3.2. Tvorba výnosu – intenzifikační faktory……………………...15 2.4. Způsoby hospodaření v ČR……………………………………….17 3. CÍL……………………………………………………………………. 22 4. VLASTNÍ PRÁCE…………………………………………………….24 4.1. Materiál……………………………………………………………23 4.2. Charakteristika výrobního území………………………………….24 4.2.1. Výrobní podmínky…………………………………………….24 4.3. Charakteristika podniku……………………………………………26 4.4.1. Živočišná produkce…………………………………………….27 4.4.2. Rostlinná produkce…………………………………………….29 4.4.3. Významní obchodní partneři…………………………………..33 4.4.4. Základní mechanizační vybavení podniku…………………….33 4.5. Marketing společnosti……………………………………………..34 4.6. Postup při zpracování výsledků……………………………………35 4.7. Spotřeby hnojiv za jednotlivé hospodářské roky…………………..36 4.8. Spotřeby chemických přípravků za jednotlivé roky……………….37 5. VÝSLEDKY…………………………………………………………….40 5.1. Agronomické výsledky……………………………………………..40 5.1.1. Indikátory vázané na osevní postup…………………………….40 5.1.2. Indikátory hospodaření s živinami………………………………57 5.1.3. Indikátory integrované ochrany rostlin………………………….73 5.1.4. Indikátory produkční úrovně zemědělského podniku……………73 5.1.5. Indikátory ekonomické úrovně zemědělského podniku…………76 5.1.6. Využití dotačních titulů………………………………………...79 6. Diskuze…………………………………………………………………84 7. Závěr……………………………………………………………………85 8. Literatura………………………………………………………………..87

8

1. ÚVOD Zemědělství dnes již neslouží pouze k výrobě potravin a chovu hospodářských zvířat, ale přebírá na sebe i důležité společenské a ekologické funkce. Zemědělská činnost je nedílnou, ne-li esenciální složkou venkovského prostoru, který si zaslouží péči a podporu. Zemědělci jsou k těmto podobným pro veřejnost i životní prostředí prospěšným činnostem vedení i celou škálou dotačních nástrojů, ať již národních či evropských. Zemědělská výroba je i s navazující výrobou potravinářskou jedním z tradičních odvětví národního hospodářství. Podíl zemědělství (spolu s lesnictvím) na hrubé přidané hodnotě v národním hospodářství se přibližuje průměru zemí bývalé evropské patnáctky. České zemědělství má za sebou stoletími prověřenou tradici, která nejenže zaručovala kýženou soběstačnost národa v základních potravinách, ale i tento středoevropský kout světa proslavila v zahraničí. Zemědělství a krajina českých zemí se za uplynulých 50 let velmi změnily. Mezníkem byla kolektivizace v 50. letech 20. století, spojená s rozoráváním mezí a zcelováním pozemků. Za své přitom v krajině vzala velká část rozptýlené zeleně, která plní velice důležitou funkci pro zachování ekologické rovnováhy krajiny. Vedle travnatých mezí pokleslo množství remízků, zmizela část stromů a ubylo nivních luk. Další vlna scelování proběhla v 70. letech, kdy by těžkou mechanizací často upravován reliéf krajiny. Došlo k narušení odtokových poměrů, k půdní erozi, snížení počtu rostlin a živočichů i četnosti zastoupení jednotlivých druhů v zemědělské krajině. V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie (EU) jejímž cílem je Evropa s rostoucím hospodářským výsledkem, konkurenceschopnou sociální ekonomiku a vytvářející se kvalitní životní prostředí. Dále byly tímto nastavené dotační podmínky, které jsou pro hospodařící zemědělce povinné v případě, že žádají o finanční podporu. V této bakalářské práci je provedeno vyhodnocení trvalé udržitelnosti hospodaření prostřednictvím vybraných indikátorů v akciové společnosti HERMAS, která se zabývá rostlinnou a živočišnou výrobou.

9

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1. Rostlinná produkce Zemědělská výroba patří mezi prvovýroby, dělí se na výrobu rostlinnou a živočišnou a ty dále na řadu odvětví. Rostlinná výroba je základní odvětví zemědělské výroby, které se zabývá pěstování rostlin a jejichž produkty slouží k výživě lidí a hospodářských zvířat a jako průmyslové suroviny. Posklizňové zbytky spolu s odpadky živočišné výroby (statková hnojiva) jsou cenným zdrojem organických látek pro zúrodnění půdy. Ze všech produktů, které vytvářejí pěstované rostliny, neboli zemědělské plodiny, je vhodná pro lidskou výživou přibližně jedna čtvrtina. Zbývající produkty jsou z největší části zužitkovány v živočišné výrobě jako krmiva a stelivo, menší část jako průmyslové suroviny a asi 10-20% posklizňových zbytků obohacuje přímo půdu o organické látky humus. (http://referatyseminarky.cz/rostlinna-vyroba/) Základem rostlinné výroby jsou tedy kulturní rostliny, jinak nazývané zemědělské plodiny. Poněvadž se jedná o rostliny člověkem zušlechtění, jež mají jiné vlastnosti nežli rostliny téhož druhu, rostoucí planě bez péče člověka. Zušlechťováním a staletou kulturou se hospodářské plodiny staly výkonnějšími, to znamená uzpůsobenými k největšímu a nevýhodnějšímu zužitkování životních podmínek: světla, tepla, vzduchu, vody a živin. Soustavným výběrem a záslužnou prací šlechtitelů bylo vytvořeno velké množství odrůd šlechtěných, z nichž každá má své hospodářské vlastnosti a nároky vyvinuty v různém stupni a směru. Sortimenty plodin, které nyní máme k dispozici, umožňují výběr vhodných druhů a odrůd pro různé výrobní oblasti i pro různé pěstitelské účely. Výkonnost i nároky zemědělských plodin a jejich odrůd se zkouší ve výzkumných ústavech a odrůdových zkušebnách. Podle výsledků zkoušek se provádí rajonizace i mikrorajonizace odrůd, plodin i celé rostlinné výroby. (http://referaty-seminarky.cz/rostlinna-vyroba/) Rostlinné produkty jsou dosud nenahraditelné a jejich potřeba s růstem počtu obyvatelstva vzrůstá. Některé suroviny, jako např. textilní vlákna, suroviny pro výrobu technického lihu, dřevo ve stavebním průmyslu, jsou nahrazovány s růstem chemické výroby novými hmotami (chemickými vlákny, technickým lihem a podobně). Nezbytným předpokladem rostlinné výroby a aktivním činitelem výrobního procesu je půda. Celková plocha půdy na naší planetě se odhaduje na 13 600 miliónů hektarů. Pro intenzitu rostlinné výroby je rozhodující úrodnost půdní, která jako nejdůležitější a velmi složitá vlastnost půdy není veličina stálá a neměnná, daná od přírody. Je to kategorie historická a ekonomická, na jejímž docílení se podílí celý komplex agrotechnických opatření. Vzdělávaná či kulturní půda jako přírodní útvar je tedy současně i produktem lidské práce, je výsledkem lidského úsilí o zvyšování její úrodnosti (půda – úrodnost půdní). Stupeň ovlivnění prostředí, zvláště půdních podmínek a ovlivnění rostlin, je závislý na vyspělosti biologie, agronomie a zemědělské techniky, to znamená na rozšíření a dokonalosti zemědělské biologizace, chemizace, mechanizace, meliorace. Důležitou úlohu má také ekonomika a organizace výrobních a pracovních procesů i celé rostlinné výroby. http://referaty-seminarky.cz/rostlinna-vyroba/) Zvláštní význam má vyspělost vědy, která jako důležitá složka výrobních sil ovlivňuje všechny složky výrobního procesu a jeho technologii. Na zvyšování intenzity rostlinné má z biologických opatření vliv zejména úroveň šlechtění rostlin a semenářství, jejichž úkolem je vytvářet a vyrábět vysoce výkonné, biologicky plně hodnotné a zdravé osivo a sadbu. Nemenší význam má správné založení a ošetřování porostů zemědělských plodin v průběhu vegetace, kdy se zvyšuje váha jejich zelené hmoty i sušiny. Váha rostlinné sušiny se 10

zvyšuje postupným vytvářením organických látek v procesu fotosyntézy a čerpáním minerálních živin z půdy dostatečně zásobené vláhou. Vytváření optimálních podmínek pro fotosyntézu jednotlivých druhů i odrůd zemědělských plodin je tedy jedním z nejdůležitějších úkolů biologizace v rostlinné výrobě. http://referaty-seminarky.cz/rostlinna-vyroba/) V průběhu vegetace, zvláště však i nashromážděné minerální látky do zásobních orgánů, které jsou zpravidla hlavními sklizňovými produkty. Proto čím je uvedený přísun dokonalejší, tím jsou hlavní sklizňové produkty (jako např. zrno, hlízy, kořeny) bohatší na zásobní látky a jejich podíl ve srovnání s vedlejšími sklizňovými produkty (např. se slámou, natí atd.) je vyšší. Prvořadým úkolem rostlinné výroby zemědělství je neustálé zvyšování celkových sklizní plodin především růstem hektarových výnosů i dosahováním více sklizní do roka zařazováním meziplodin. Tím se podstatně zvyšuje produktivita práce a současně zajišťuje vyšší životní úroveň pracujících. Důležitým předpokladem růstu rostlinné výroby je zvýšené péče o půdu a zlepšené využívání půdního fondu. K charakteristice úrovně rostlinné výroby slouží mnoho různých ukazatelů, jako je např. plocha zemědělské půdy, zastoupení jednotlivých kultur, struktura plodin na orné půdě, výše hektarových výnosů, výnos živin nebo sušiny z jednoho hektaru a podobně. http://referaty-seminarky.cz/rostlinna-vyroba/ Díky zemědělství se člověk poprvé začal věnovat produkční činnosti. Zemědělci nahradili lovce a sběrače v období neolitu (mladší doby kamenné), tj. 7 – 3,5 tisíc let p.n.l. Tehdy došlo k tzv. neolitické revoluci, pro kterou je charakteristické žďáření lesů a s tím související rozšiřování ploch zemědělské půdy, používání jednoduchých zemědělských nástrojů, usedlejší způsob života (zakládání trvalých vesnic) a růst počtu obyvatelstva. V současnosti zemědělství plní tři základní úkoly: • • •

Produkční – zajišťuje výživu obyvatelstva a výrobu dalších nepotravinářských surovin a produktů – textilní, tukové, farmaceutické, technické nebo energetické plodiny. Krajinotvorné a ekologické – utváří a udržuje ráz krajiny, ovlivňuje vodní hospodářství, biosféru, atmosféru... Sociální – zajišťuje pracovní příležitosti pro venkovské obyvatelstvo a tím do značné míry i úroveň osídlení a následně také úroveň infrastruktury.

Zemědělskou výrobu především ovlivňují rozmanité přírodní faktory: úrodnost půd, podnebí, počasí, vodstvo, geologické podloží apod. Současné tendence v zemědělství spočívají v omezení snahy o maximální výnosy díky používání pesticidů a minerálních hnojiv. Zemědělství směřuje k tzv. trvale udržitelnému zemědělství – ekologické obdělávání krajiny. 2.2. Charakteristika zemědělských oblastí a podoblastí Zemědělské výrobní oblasti (ZVO) a podoblasti charakterizují výrobní podmínky a využití zemědělského půdního fondu ČR z hlediska půdně klimatických podmínek území bez ohledu na administrativní hranice vyšších územních celků (okresů, regionů). Tato kategorizace území vytváří třídící základnu katastrálních území a zemědělských podniků, které v nich hospodaří. Slouží pro účely zemědělské statistiky pro srovnávací hodnocení podnikatelských subjektů, analýzy jejich produkčních a ekonomických opatření. Nové 11

zemědělské výrobní oblasti a podoblasti byly zpracovány v roce 1996 na základě výsledů bonitace zemědělských půd ČR. Česká republika byla tedy rozdělena na pět výrobních oblastí a jedenadvacet podoblastí: 1. 2. 3. 4. 5.

Kukuřičná – pět podoblastí (K1 - K5), 6,7% zemědělské půdy Řepařská – pět podoblastí (Ř1 - Ř5), 24,3% zemědělské půdy Obilnářská – čtyři podoblasti (O1 - O4), 40,5% zemědělské půdy Bramborářská – čtyři podoblasti (B1 - B4), 18,5% zemědělské půdy Pícninářská – tři podoblasti (P1 - P3), 10,0% zemědělské půdy

Zemědělské výrobní oblasti Tabulka č.1: Charakteristiky zemědělských výrobních oblastí Charakteristika

Kukuřičná Řepařská oblast (K) oblast (Ř)

Obilnářská oblast (O)

Bramborářská Pícninářská oblast (B) oblast (P)

Reliéf terénu

rovinný až mírně zvlněný

rovinný a mírně zvlněný

mírně zvlněný až svažitý

horizontálně středně zvlněný členitý s až silně svažitý vysokou svažitostí

Nadmořská výška

do 250 m

250-350 m

300-600 m

400-650 m

nad 600 m

Klimatický region

teplý, mírně vlhký (T3); mírně teplý, suchý (MT1); teplý, suchý mírně teplý, (T1); teplý, vlhký (MT2); velmi teplý, mírně suchý mírně teplý, suchý (VT) (T2); teplý, značně vlhký mírně vlhký (MT3); mírně (T3) teplý, vlhký (MT4); mírně chladný, vlhký (MCCH)

mírně teplý, vlhký (MT2); mírně teplý, značně vlhký (MT3); mírně teplý, vlhký (MT4); mírně chladný, vlhký (MCCH)

mírně chladný, vlhký (MCH); chladný, vlhký (CH)

Průměrná roční teplota

9 - 10°C

8 - 9°C

5 - 8,5°C

5 - 8°C

5 - 6°C

Průměrné roční srážky

500 - 600 mm

500 - 650 mm

550 - 700 mm

550 - 900 mm

více než 700 mm

Výskyt suchých vegetačních 30 - 50% období

10 - 60%

5 - 40%

5 - 30%

0 - 5%

černozemní a hnědozemní půdy na spraších a

různorodé půdy od hnědozemních a illimerizovaných půd až po

hnědé půdy, hnědé půdy podzolové a hnědé půdy kyselé

hnědé půdy oglejené a glejové, svažité půdy na všech

Hlavní půdní jednotky

černozemní a lužní typy, nivní půdy na píscích, drnové půdy

12

Charakteristika

Kukuřičná Řepařská oblast (K) oblast (Ř) sprašových hlínách, hluboké nivní půdy

Obilnářská oblast (O)

Bramborářská Pícninářská oblast (B) oblast (P)

glejové půdy

horninách

Zrnitostní složení

hlinitopísčité až hluboké písčitohlinité hlinitopísčité až aluviální půdy s nižším hlinité a jílovité půdy s písčitohlinité hlinité a podílem různým stupněm půdy písčitohlinité mělkých a silně skeletovitosti půdy skeletovitých půd

písčitohlinité půdy, středně hluboké až mělké štěrkovité až kamenité půdy

Stupeň zornění

větší než 80%

větší než 80%

větší než 60%

větší než 60%

méně než 50%

Zastoupení trvalých kultur

10 - 15%

6 - 9%

4,5 - 6,5%

2,5 - 3%

2,5 - 3%

Lesnatost

velmi nízká Nízká

nízká až střední

střední až vysoká

vysoká až velmi vysoká

Hlavní zemědělské plodiny

kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce, vinná réva, teplomilné zeleniny, kvalitní pekařská pšenice, sladovnický ječmen

cukrovka, kvalitní pšenice, sladovnický ječmen, kořenová zelenina, v některých oblastech chmel, rané brambory

obilniny, technické plodiny, řepka, pěstování brambor a cukrovky není příliš výhodné

konzumní, průmyslové a sadbové brambory, krmné obilniny, řepka, len

částečně sadbové brambory, len, převážně louky a pastviny

Brno, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo

Hradec Králové, Chrudim, Kladno, Kolín, Litoměřice, Louny, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Olomouc, Opava,

Beroun, Bruntál, České Budějovice, Cheb, Jeseník, Karlovy Vary, Louny, Náchod, Písek, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rakovník, Semily, Svitavy, Šumperk, Tábor, Tachov, Třebíč, Ústí nad Orlicí,

Benešov, Havlíčkův Brod, Jihlava, Jindřichův Hradec, Klatovy, Pelhřimov, Příbram, Strakonice, Tábor, Třebíč

Bruntál, Český Krumlov, Jablonec, Klatovy, Prachatice, Semily, Šumperk, Trutnov, Vsetín

Výskyt (bývalé okresy)

13

Charakteristika

Podíl na zemědělském půdním fondu ČR

Kukuřičná Řepařská oblast (K) oblast (Ř)

6,7%

Obilnářská oblast (O)

Prostějov, Přerov

Zlín

24,3%

40,5%

Bramborářská Pícninářská oblast (B) oblast (P)

18,5%

10,0%

http://www.gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch14.html Nové rozdělení je koncipováno podle základního výrobního zaměření a podle integrální produkční schopnosti půd. Při klasifikaci byly použity bonifikované půdněekologické jednotky (BPEJ), které poskytují podrobnější informace o klimatických, půdních a reliéfních podmínkách území. Bonitovaná půdně-ekologická (jsou definovány ve vyhlášce Ministerstva zemědělství 327/1998 Sb.) jednotka je určitá část (areál) zemědělské půdy, která má stejné stanovištní a produkční vlastnosti dané půdou, klimatem a reliéfem terénu. Je k ní tudíž možné přiřadit parametrizované (normativní) údaje o produkci a ekonomickém efektu hlavních zemědělských plodin. Je základní mapovací a oceňovací jednotkou v oblasti zemědělství, především rostlinné výroby. BPEJ se označuje kódem složeným z pěti číslic: • • • •

1. číslo – klimatický región. Hodnoty se pohybují od 0 (velmi teplý a suchý klimatický región) do 9 (chladný a vlhký klimatický región). 2. a 3. číslo – půdní jednotka (od 0 do 78). 4. číslo – kombinace sklonovitosti a expozice (od 0 do 9). 5. číslo – skeletovitost a hloubka půdy (od 0 do 9).

2.3. Růst a vývoj rostlin Růst a vývoj rostlin jsou základní procesy probíhající v jejich životních cyklech. Pojmem „růst“ rostliny rozumíme nevratný proces kvantitativního zvětšování počtu, hmotnosti a velikosti buněk, pletiv. Podstatou růstu je vytváření nových organických látek fotosyntézou, kterou se vytváří biomasa rostlin. Křivky nárůstu sušiny řady druhů vykazují poměrně malé přírůstky po vzejití, které se později silně zvyšují nejvíce v období kolem kvetení a koncem vegetace opět klesají. Pro počátek a průběh fáze růstu musí faktory vnějšího prostředí (především teplota) dosáhnout alespoň minimálních hodnot. „Vývoj“ rostliny znamená proces kvalitativních změn v buňkách, tkáních a orgánech, kterým rostlina prochází od klíčení semene do odumření rostliny a vytvoření nových semen. Tyto změny tedy vedou k vytvoření generativních orgánů (květů, plodů či semen). Vnitřní změny podmiňující vývoj závisí na určitých podmínkách vnějšího prostředí, které se u jednotlivých druhů liší od podmínek růstu. Oba jevy – růst i vývoj, spolu úzce souvisí, vzájemně se podmiňují a jsou vázány na průběh podmínek vnějšího prostředí. (http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=4)

14

2.3.1. Hlavní faktory podmiňující kvalitativní změny Působení teploty ve vymezeném rozsahu, která působí na rostliny po určitou dobu (jarovizační či vernalizační období). U ozimých a dvouletých rostlin probíhá proces jarovizace působením nízkých teplot vyvolávajících stav, který po další fotoperiodické reakci vede k zakládání a diferenciaci generativních orgánů. Pokud rostliny těchto skupin neprojdou stadiem jarovizace, nemohou vytvářet semena či plody, přestože jejich růst může pokračovat. jarovizace může probíhat u některých druhů (např. obilnin) již v semenech po probuzení klíčku, u jiných druhů (většinou drobnosemenných) až v mladých rostlinách (řepka olejná, či řepa u které jarovizace probíhá v růstovém vrcholu pupenů bulvy). Kromě teploty jsou k jejímu průběhu nezbytné i patřičná vlhkost a přístup vzduchu. Nároky jednotlivých druhů, ale i odrůd na potřebnou teplotu (chlad) a délku jejího působení v průběhu stadia jarovizace jsou značně rozdílné. Znalost podmínek průběhu stadia jarovizace umožňuje využití těchto poznatků ve šlechtění, semenářství a agrotechnice ozimých a dvouletých druhů. Dalším významným faktorem, který ovlivňuje vývoj rostliny je světlo, přesněji střídání období světla a tmy – fotoperiodismus. (http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=4) Z tohoto hlediska rozdělujeme rostliny na: • Rostliny

dlouhého dne, které v podmínkách dne delšího než 12 – 14 hodin svůj vývoj urychlují. Rostliny krátkého dne, které vývoj urychlují v podmínkách dne kratšího než 12 – 14 hod., delší den jejich vývoj brzdí. Rostliny, které na délku dne nereagují zařazujeme do skupiny neutrálních či indiferentních rostlin. • Rostliny dlouhého dne kvetou dříve v severních oblastech, kde je delší den v létě. Patří sem např. pšenice, žito, ječmen, oves, len, hrách, bob, vojtěška, jetel, řepa atd. • Rostlinám krátkého dne vyhovují více jižní oblasti odkud tyto pochází s vyrovnanou délkou dne a noci. Delší den v našich podmínkách v létě (až 16hod.) u nich diferencovaně působí opožděné kvetení. Patří sem kukuřice, proso, rýže, sója, fazol, slunečnice.Mezi indiferentní rostliny řadíme například pohanku, tabák. Délka fotoperiodické reakce trvá u rostlin průměrně 20 – 40 dnů. Indikátorem změn, které v rostlině probíhají po uskutečnění příslušných podmínek vývoje je diferenciace vegetačního (vzrostného) vrcholu. Tyto změny jsou označovány jako etapy organogeneze a lze je sestavit do mikrofenologické stupnice. V této stupnici lze přesně sledovat projev uskutečněných vývojových změn. Takové přesné sledování však vyžaduje preparaci vzrostného vrcholu a jeho pozorování při určitém zvětšení. K praktickému a rychlému popisu stupně růstu a vývoje postačí fenologická (makrofenologická) stupnice. (http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=4) 2.3.2. Tvorba výnosu – intenzifikační faktory Nejdůležitější vlastností zelených rostlin je schopnost tvorby organických látek pomocí fotosyntézy, kdy při využití energie slunečního záření se vytváří veškerá organická hmota (biomasa) rostlin. Fotosyntézou rostliny asimilují z dopadajícího slunečního záření energii, pomocí které vytváří z CO2 a H2O za přítomnosti minerálních látek organické sloučeniny vlastního těla.

15

Pro dosažení maximálních výnosů je rozhodující, aby se na organickou hmotu porostu proměnil co největší podíl z celkové využitelné energie slunečního záření, které na tuto plochu dopadne. Sluneční záření jako takové nemůžeme ovlivnit – hledáme tedy způsoby, jak šlechtěním a agrotechnikou (hnojením, ochranou, zavlažováním, organizací porostu) zabezpečit podmínky pro optimální činnost fotosyntetizujícího aparátu rostlin. Skutečné využití sluneční energie v rostlinné výrobě je poměrně nízké (1 – 2%). Prvním předpokladem k maximálnímu využití slunečního záření je velikost asimilačního aparátu rostlin (především listů, ale i řapíků, listových pochev obilnin, stébel či stonků), zelených částí, kde se fotosyntéza uskutečňuje. V přehoustlém porostu trpí rostliny nedostatkem světla, vláhy a živin, část listů předčasně odumírá a využití sluneční energie se snižuje. V řídkém porostu je využívána jen část záření, druhá dopadá bez užitku na půdu. Z uvedených důvodů je optimální organizace porostu – tj. počet a rozmístění rostlin na ploše jedním z hlavních předpokladů pro využití výnosové schopnosti rostlin. Dalším předpokladem je délka působení slunečního záření během vegetace. Jednou z možností zlepšeného využití sluneční energie je rychlý rozvoj asimilační plochy na počátku vegetace a případné prodloužení vegetační doby včasným setím. (http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=4)

Rychlost fotosyntézy je limitována: • nízkým

obsahem CO2 ve vzduchu

• nevyužitím

světla při nevhodné struktuře porostu (přehoustlé či řídké)

• nedostatkem

vody půdního vzduchu, živin nebo jejich nevhodným poměrem

Je zřejmé, že fotosyntéza je podmíněná aktivitou kořenového systému, jeho schopnosti čerpat vodu a živiny, obsahu živin vody a vzduchu v půdě. Kromě fotosyntézy probíhají v rostlinách další životní pochody, především dýchání (disimilace), kterými se uvolňuje z produktů vytvořených fotosyntézou energie potřebná k látkovým proměnám a růstovým procesům. Z produktů vytvořených fotosyntézou se jich vzápětí určitá část spotřebuje. Intenzita dýchání stoupá s teplotou, takže při extremně teplém počasí se produkce rostlin snižuje vyššími ztrátami dýcháním rostlin v průběhu dne, ale především v noci, kdy fotosyntéza neprobíhá. Skutečně vyprodukovaná biomasa pak představuje pouze část celkově vyprodukované organické hmoty hrubé produkce fotosyntetizujícím aparátem. Výnos hodnocený kvantitativně je výslednicí fotosyntetické reakce rostlin a představuje v širším pojetí veškerou čerstvou biomasu rostlin či jejich orgánů. Srovnatelným měřítkem při přesném hodnocení výnosů je hmotnost sušiny veškeré biomasy z 1 hektaru označovaná jako biologický výnos. Ještě přesněji je možné definovat biologický výnos množstvím vyprodukovaného uhlíku v organické hmotě – čili množstvím vázané energie organických látek v rostlinách. Z praktických důvodů hodnotíme především hospodářský výnos – úrodu, což je výnos těch částí rostlin, které využíváme k lidské výživě, ke krmení zvířat či průmyslovému zpracování. Vedle hospodářského výnosu zůstává na poli po sklizni ještě část posklizňových zbytků. Biologický výnos je tedy tvořen hospodářským výnosem a posklizňovými zbytky. Při sklizni se nám prakticky nepodaří sklidit celý hospodářský výnos, neboť zcela bezztrátová sklizeň je technicky i technologicky neproveditelná. Rozdíl mezi 16

hospodářským výnosem a hektarovým výnosem (hektarovou sklizní) představují sklizňové ztráty, které zůstávají na povrchu půdy nebo v půdě. Hospodářský výnos je tvořen výnosovými prvky. Jejich objektivní znalost je nutná pro řízení agrotechniky, tj. zakládání porostů, výživa a hnojení porostů, ochrana před chorobami a škůdci. Kvantifikace výnosových prvků porostu je rovněž nutná při předběžném odhadu výnosu. Jako příklad uvádíme výnosové prvky obilnin a okopanin (brambor a cukrovky). (http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=4) Výnos obilnin je tvořen: • počtem

rostlin na jednotce plochy – R (uvádí se na 1m2)

• počtem

klasů (lat) na jedné rostlině – K (tj. počtem plodných odnoží)

• počtem

zrn v klasu (latě) – Z

• hmotností zrna (tj.

hmotností 1 000 zrn v g)

2.4. Způsoby hospodaření v ČR Pěstitelské soustavy v ČR odpovídaly a odpovídají v různém stupni podmínkám konkrétního prostředí. Od 50-tých do 90-tých let 20. století byla strukturální skladba rostlinné výroby v ČR značně uniformní: 47 – 58% obilnin na orné půdě, 10 – 18% víceletých pícnin, do 18% okopanin (cukrovky nebo brambor), 8 – 14% jednoletých pícnin, především kukuřice. Rostlinná výroba tak svojí pestrou skladbou čelila do jisté míry rizikovosti a zajišťovala každoroční stabilitu tržní produkce. V řadě případů však byly překrývány méně vhodné agroekologické podmínky pěstování zvýšenými vstupy, především v chemizaci (hnojení). Tato plošně rozvinutá a neefektivně rozmístěná zemědělská výroba z minulého období se svojí potenciální produkční kapacitou dostává do rozporu s celkovou poptávkou po zemědělských produktech (Vrkoč, 1997). V současnosti dochází k postupné diferenciaci zemědělské výroby a změnám ve výrobním zaměření a strukturální skladbě rostlinné i živočišné výroby. Vrkoč z polních pokusů vyvodil závěr, že strukturální skladba rostlinné výroby je rozhodující pro celkovou produkci sušiny, bílkovin i pro finanční vyjádření hodnoty produkce. Vliv pevné a účelné struktury rostlinné výroby respektující požadavky plodin je při dodržování osevního postupu často významnější než faktor hnojení. Stálá a pestřejší soustava tak znamená určité úspory živin a stabilnější výnosy oproti nesystémovým každoročním změnám v rozsahu plodin. Nutnost restrukturalizace zemědělské výroby v ČR odvozuje i z rozdílnosti přírodních podmínek jednotlivých regionů i poloh (půdy, srážky, průměrné teploty atd.), což má za následek rozdílné výnosy a výsledky hospodaření podniků v tzv. produkčních a marginálních oblastech. (http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=4) V našem zemědělství lze vymezit v podstatě dva typy oblastí (Střeleček, 1995): • Oblasti s nejvyšší či vysokou produkční schopností (produkční), které zajistí konkurenceschopnost pěstování daných plodin z mezinárodního hlediska. V těchto oblastech by se měly udržet komparativní výhody intenzivního zemědělství. Tyto oblasti lze velmi hrubě vymezit v ČR průměrnou cenou půdy 5Kč.m-1 a více, dále nadmořskou výškou do 450m. (Rámcově jsou to oblasti kukuřičná, řepařská a obilnářská). • Marginální (okrajové, podhorské) oblasti dosahují v zemědělství horších výsledků. Vyšší náklady na jednotku produkce znamenají nižší konkurenceschopnost těchto 17

oblastí. Obecně jsou charakterizovány průměrnou cenou půdy 2,25Kč.m-1 a nadmořskou výškou nad 450m. (Především jsou to oblasti bramborářská a pícninářská). Podle kriterií EU rozlišujeme tři kategorie marginálních (znevýhodněných) oblastí: • horské oblasti, • ostatní znevýhodněné oblasti, • malé oblasti.

Dalšími z řady kriterií zařazení do marginálních oblastí jsou nízká hustota zalidnění oblasti, svažitost pozemků, negativní účinky jiných odvětví (imise, těžební oblastí, CHKO, pásma ochrany vod). V produkční oblasti většina podniků provozuje jak rostlinnou tak živočišnou výrobu. Některé podniky se již úzce specializovaly na rostlinnou výrobu tak, že se nezabývají chovem zvířat a v rostlinné výrobě pěstují výhradně tržní plodiny. Tato úzká specializace znamená pro podnik nižší náklady na strojní park, budovy, pracovní síly. V jednoduchých osevních postupech, většinou s vysokým podílem zrnin, bez víceletých pícnin je pak nutné aplikovat vyšší dávky minerálních hnojiv, pesticidů a zaorávat slámu, chrást řepy a co nejvíce využívat zeleného hnojení v meziporostním období. Systémy – struktury rostlinné výroby v podhorských oblastech Systémy vychází z podmínek bramborářské a horské oblasti ČR a zachycují pouze hlavní možnosti rostlinné výroby, její produktivitu s návazností na chov skotu (zvířat). V typické horské oblasti s převahou luk a pastvin již jsou a ještě budou značné plochy orné půdy zatravněny. Podniky tam jsou v podstatě zaměřeny na chov skotu (postupně bez tržní produkce mléka (masný skot), přičemž intenzita chovu bude záviset na produkci píce jak z luk a pastvin tak i z porostů na orné půdě, dále na v budoucích kvótách stavů krav bez tržní produkce mléka (KBTPM). V krajních případech, při 100% zatravnění budou porosty udržovány pastvou, sečí a hnojením – běžnou pratotechnikou včetně omezování plevelů. Určitá obnova těchto porostů – především k získání píce pro zimní období – se nabízí bezorebnými dosevy kvalitnějších trav a jetele bílého, což je ovšem nákladná záležitost. Pro podniky produkující pouze objemnou píci s chovem masného skotu to znamená prodávat mladá zvířata o hmotnosti 220 – 250kg do podniků v produkční oblasti (dokrmení), nebo chovat skromnější plemena s nižšími přírůstky i nižší rentabilitou podnikání. (http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=4) Další možností je osevní postup 1. s maximálním – 80% zastoupením travních porostů. • Hon 1-8 Travní porost (dočasný) na orné půdě. Založení krycí plodinou (oves, jarní ječmen nebo směs jarní obilniny s peluškou. Podsev – pozdní pastevní směs (bojínek, kostřava luční, kostřava červená, lipnice luční, jetel plazivý). • Hon 9 Smíšený hon. V 8. roce na podzim orba, hrubé urovnání a výsev buď ozimé obilniny (žito, tritikale), nebo na jaře výsev jarní obilniny, případně krmné kapusty a pod. • Hon 10 Na podzim orba s urovnáním povrchu, na jaře setí jarní obilniny s podsevem travní směsi. Sklizeň – senáž. 18

Nízké průměrné výnosy travních porostů s „nízkými vstupy“ nejsou vhodné ani pro pastvu ani rentabilní sklizeň píce na zimu. Vyšší výnosy pícních porostů v praxi nejsou doposud „pokryty“ vyváženým stavem zvířat a představují rezervu pro chov skotu. Takto zaměřené podniky ve vyšších polohách představují úzkou specializaci na chov zvířat a vyžadují dotace na údržbu krajiny, chov skotu bez tržní produkce mléka, chov ovcí, případně další enviromentální programy. Další možností je struktura plodin na orné půdě se zastoupením technických plodin, okopanin a nižším podílem obilnin pro vlastní potřebu (krmení). Tabulka č.2: Vlastní struktura plodin pak může být následující: 50,0% 12,5% 18,7% 12,5% 6,25%

víceletých pícnin Obilnin jednoletých pícnin (jarní směsky, dle možnosti kukuřice, senáž z jarních obilovin.) Brambory půda v klidu (set-aside), zelené hnojení nebo len přadný, řepka (produkce bionafty - MEŘO – metylester řepkového oleje)

Osevní postup pak nabízí i další možné varianty ve struktuře plodin například zvýšení podílu půdy v klidu při poklesu plochy brambor a podobně. Příkladem postupující specializace se zaměřením na chov dojnic v bramborářské oblasti jsou podniky s vyšším zastoupením luk a pastvin, využívající pastvy mladého skotu k odchovu jalovic a s vyšší produkcí zrnin pro vlastní potřebu – chov prasat a skotu. Jako tržní plodiny pěstují řepku, sadbu brambor, v jiných případech len. Tabulka č.3:Přibližné (modelové ) zastoupení plodin na orné půdě je pak: 20,0% 35 – 37% 20,0% 10,0% 10,0%

Vícelet. pícnin (jetelotrávy) obilnin, 3 – 5% luskovin jednoletých pícnin brambory řepky

Poznámka: Ponechání 5 – 10% půdy v klidu (set-aside), což může být zelené hnojení, ale i plodina k nepotravinářskému využití (len přadný,řepka pro produkci bionafty, obilnina pro získání biolihu na ETBE, případně sláma, může být akceptováno na částech honu obilnin, řepky. Při stoupajícím podílu luk a pastvin bude možné zatížení (podíl VDJ na 100ha z. p.) klesat i stoupat v závislosti na výnosu z luk a pastvin. Modelem vysoce produktivních podniků v lepší bramborářské oblasti s širokou diverzitou v rostlinné výrobě a se zaměřením na chov skotu – dojnic a výkrm prasat jsou podniky s podílem obilnin na orné půdě kolem 40%, specializované na pěstování brambor (konzumních nebo sadbových), ozimou řepku, případně len, dosahující vysokých výnosů v celé rostlinné výrobě.

19

Tabulka č.4: Přibližné zastoupení plodin na orné půdě může být následující: 14,25% 21,4% 40,0% 2 – 3% 14,25% 7,12%

víceletých pícnin (jetel luční) jednoletých pícnin obilnin luskovin brambor (případně část len přadný apod.) řepka ozimá

Specifické podmínky pro hospodaření jsou v chráněných krajinných oblastech (CHKO) s rozsahem 522tis.ha (včetně území tzv. ekologické stability) a pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů (PHO) s rozsahem 755tis.ha. Tyto oblasti se do značné míry překrývají a nacházejí se většinou v marginálních oblastech (LFA). Orientačně je do všech typů chráněných oblastí zahrnuto 20% zemědělského půdního fondu t. j.860tis.ha zemědělské půdy. Hospodaření v těchto oblastech specifikuje zákon č. 114/1992 Sb. (CHKO) a zákon o vodách č. 224/2001 Sb. Podrobně jsou zde pro jednotlivé zóny hospodaření specifikována omezení v používání agrochemikálií až po jejich zákaz, vytyčeny požadavky na zatravnění či zalesnění ploch, zastoupení chovů skotu atd. Od daně z nemovitostí jsou osvobozeny pozemky, které se nacházejí v 1. zóně CHKO, PHO a národních parků, které nelze žádným způsobem hospodářsky využívat. (http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=4) Snížená intenzita výroby a „údržby“ krajiny je zde diferencovaně dotována podle následujících programů Mze: • Pomoc k

podpoře méně příznivých oblastí.

• Změna struktury zemědělské výroby zatravněním • Údržba travních

porostů pastvou hospodářských zvířat.

• Částečné vyrovnání • Vápnění •

pozemků s ornou půdou.

ztrát v rámci ekologického zemědělství.

zemědělských pozemků s půdní reakcí do pH 5,5.

Založení prvků územních systémů ekologické stability krajiny.

Tyto úsporné systémy hospodaření low input se uplatní nejvíce v marginálních oblastech, kde již nyní není všechna půda dostatečně obhospodařována v důsledku omezených finančních zdrojů zemědělských podniků. V produkčních oblastech bude naopak půda plně využívána k intenzivnímu pěstování pro dosažení odpovídajícího zisku z hektaru. Tam – v produkčních oblastech se může low input spíše uplatnit minimalizačními technologiemi při zpracování půdy využitím moderní techniky. Zásady integrovaného pěstování rostlin: • Struktura – adekvátní přírodním a hospodářským podmínkám produkce i odbytovým možnostem. 20

• Druhová

skladba – pestré zastoupení druhů jednoletých a víceletých, větší podíl zlepšujících předplodin. • Odrůdová skladba – odrůdy odolné nebo tolerantní vůči chorobám a škůdcům, více odrůdy s genetickou rezistencí k rasám patogenů, odrůdy s vysokou schopností využívat živiny. • Osivo – osivo vypěstované v nejlepších semenářských podmínkách a oblastech upravené a mořené. • Příprava

půdy – kvalitní základní zpracování půdy, šetrná příprava osivového lůžka omezení eroze.

• Hnojení–

pravidelný a vydatný přísun organické hmoty (hnůj, kompost, zelené hnojení), doplnění zásoby živin podle AZP, VKK. Dávky N podle Nmin a rostlin ARR, zamezit vyplavování živin využitím meziplodin. • Založení porostu – optimální dobou a způsobem setí založit takový porost, aby nevyžadoval chemickou ochranu (případně jen minimální),využíval výnosový potenciál. Zavést kolejové meziřádky. • Ochrana rostlin – používání všech ekonomicky, geneticky, ekologicky i toxikologicky přijatelných metod pro udržení škodlivých činitelů pod prahem škodlivosti, s využitím přirozených omezujících faktorů. • Kontrolní systém – sledování tvorby výnosových prvků, růstu, vývoje, výživného stavu rostlin a jeho korekce, na základě znalostí prahu škodlivosti určit nejvhodnější zásah ekologicky a ekonomicky přijatelný. • Hodnocení jakosti – posouzení dosažené jakosti produktů, deklarace jakosti, cena. • Ekonomické hodnocení – bilance nákladů, náklady na jednotku produkce.

21

3. Cíl

Cílem této Bakalářské práce je analýza systému rostlinné produkce ve vybraném zemědělském podniku. Na základě shromážděných podkladů a informací o hospodaření podniku vyhodnotit indikátory trvalé udržitelnosti hospodaření. Komplexně zhodnotit jak agronomickou stránku hospodaření, tak ekonomickou. Navrhnout možnosti optimalizace hospodaření zemědělského podniku s využitím dotací.

22

4. Vlastní práce 4.1 Materiál Byla zhodnocena zemědělská výroba akciové společnosti HERMAS , která sídlí v Horních Heřmanicích v Čechách, okres Ústí nad Orlicí – tvoří severovýchodní výběžek Pardubického kraje. Obec Horní Heřmanice v Čechách se skládá ze tří katastrálních území, má 504 obyvatel a celkově zaujímá rozlohu 1573 ha. Tabulka č.5: Obhospodařované území tvoří katastrální území obcí: Katastrální území

Obhospodařovaná výměra v ha

Dolní Heřmanice v Čechách

203,06

Horní Heřmanice v Čechách

376,32

Rýdrovice

124,19

Výprachtice

2,10

Herbortice

17,33

Uvedený podnik obhospodařuje 723 ha zemědělské půdy, z toho 350,50 ha orné půdy a 373,36 ha je luk a pastvin. Z uvedené výměry zemědělské půdy společnost vlastní 166 ha a zbytek půdy je pronajato od fyzických vlastníků v podobě nájemní smlouvy s pětiletou výpovědní dobou, roční nájemné je 6OO Kč/ha. Podnik se neustále zabývá nákupem půdy do svého vlastnictví, neboť se tím stabilizuje chod firmy. Akciová společnost vznikla 1.7.1998, transformací z dřívějšího zemědělského družstva. Zápis do obchodního rejstříku byl proveden 1.7.1998 u Krajského soudu v Hradci Králové oddíl B, vložka 1800. Předmětem podnikání jsou: - zemědělská výroba - zpracování zemědělských produktů - výroba a opravy zemědělských strojů - práce a služby za pomocí zemědělské techniky - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej - silniční motorová doprava nákladní - vedení účetnictví - hostinská činnost - výroba, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů - lesní výroba - provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy

23

4.2 Charakteristika výrobního území 4.2.1 Výrobní podmínky Tabulka č.6: Výrobní podmínky Výrobní oblast

bramborářská

Výrobní podoblast

B4

Nadmořská výška

515 – 700 m.n.m.

Průměrná teplota

5 – 6°C

Roční suma srážek

700 – 800 mm

Klimatický region

mírně chladný a vlhký (MCCH)

Hlavní půdní jednotky

hnědé půdy kyselé

Úřední cena půdy

1,50 – 2,9 Kč/m2

Svažitost

do 15°

Skeletovitost

bez skeletu až středně skeletovými

Půdotvorný substrát

spraš a sprašové hlíny

Hloubka ornice

do 20 cm

Počátek jarních prací

polovina dubna

Počátek senoseče

25. květen

Počátek žní

5. srpna

24

Upřesnění výrobních podmínek Tabulka č. 7: Průměrné ceny půdy za jednotlivé katastry Horní Heřmanice v Čechách Dolní Heřmanice v Čechách Rýdrovice Herbortice Výprachtice

2,20 Kč/m2 2,30 Kč/m2 1,54 Kč/m2 1,75 Kč/m2 2,30 Kč/m2

Klimatické podmínky Území je většinou řazeno do klimatologického regionu 8 mírně chladného a vlhkého s průměrnou roční teplotou 5 až 6°C, ročním úhrnem srážek 700 až 800 mm a se sumou teplot nad 10 °C 2000 až 2200 °C. Nejvyšší polohy na okraji zájmového území jsou řazeny do klimatologického regionu 9 chladného a vlhkého s průměrnou roční teplotou do 5 °C, ročním úhrnem srážek nad 800 mm a se sumou teplot nad 10 °C do 2000 °C. Reliéf terénu Zájmové území je tvořeno zejména celkem Kladská kotlina podcelkem Kralická brázda podokrsek Štítská brázda, celkem Orlické hory podcelkem Bukovohorská hornatina podokrsek bukovohorská část a Drozdovskou vrchovinou. Nadmořská výška kolísá v rozsahu 515 až 700 m (resp. až 798 m v lesní kultuře) Území je geologicky členité. Z geologických útvarů se vyskytují migmatitiy, ortoruly, diority, granodiority, tonality, matabazika, granát, svory a paruly. Horniny jsou lokálně převáté sprašovou hlínou o malé mocnosti. Půdní podmínky Půdní fond je zejména tvořen kambizeměmi districkými, modálními (hnědými půdami silně kyselými), litickými, rankerovými, rankery, kryptopodzoly modálními včetně slabě oglejených variant na vyvřelých horninách, krystalických břidlicích a na jim podobných horninách, resp. na všech substrátech bez rozlišení, lehkými až středně těžkými, bez skeletu až středně skeletovitými, s vláhovými poměry příznivými (HPJ = 34, 35 a případně 37). Okrajově se vyskytují kambizemě oglejené, pseudogleje glejové i hydroeluviální, gleje hydroeluviální i povrchové s případným výskytem pramenišť, středně až velmi těžké (HPJ = 73). Agrochemické zkoušení půd (AZP) Dle aktuálního agrochemického zkoušení zemědělských půd z roku 2009 se od posledního zkoušení zvýšil podíl půd s půdní reakcí kyselou, silně kyselou a na jednom pozemku se dokonce vykazuje extrémně kyselá půdní reakce.

25

Tabulka č.8: výsledky AZP Půdní reakce Kategorie EK SilK K Celkem ha 723 9,7 78,9 433,0 % ha 100 1,3 10,9 59,8 Obsah přístupného fosforu Kategorie N VH Celkem ha 723 38,5 241,6 % ha 100 5,4 33,4 Obsah přístupného draslíku Kategorie N VH Celkem ha 723 82,10 172,2 % ha 100 11,4 23,9 Obsah přístupného hořčíku Kategorie N VH Celkem ha 723 82,9 289,7 % ha 100 11,5 40 Obsah přístupného vápníku Kategorie N VH Celkem ha 723 49,4 530,2 % ha 100 6,83 73,3

SlaK 199,7 27,7

N 1,7 0,3

A -

SilA -

D 256,6 35,5

V 122,8 16,9

VV 63,5 8,8

D 188,3 26

V 104,2 14,4

VV 176,2 24,3

D 206,7 28,6

V 43,7 6

VV 100 13,9

D 85,5 11,8

V 7,8 1,2

VV 50,1 6,9

Tabulka č.9: Vážené průměry agrochemických vlastností pozemků (ÚKZÚZ,2009) Kultura orná půda travní porost zeměd. půda

výměra v ha 350,50 372,50 723

vápnění celkem [CaO t.rok ]

pH

206,2 91,47 297,7

5,5 5,3 5,4

P 79 96 87

K

Mg

[mg.kg půdy] 204 137 450 169 325 152

Ca 1747 1599 1674

4.3 Charakteristika podniku Podnik vznikl převzetím všech závazků na základě majetkových podílů dotčených osob, se kterými byly uzavřeny smlouvy z transformace dřívějšího zemědělského družstva Horní Heřmanice. Byly převzaty vybudované areály a to středisko v katastru Dolní Heřmanice v Čechách, který slouží jako pastevní areál s odchovem dobytka – hala pro 250 DJ, dále dvě stáje na produkci mléka – 150 DJ a opravárenskou dílnu. Ve středisku Horní Heřmanice v Čechách je administrativní kancelář, stáj pro dojnice – 91DJ, stáj pro výkrm mladého dobytka – 75DJ, seník, plně vybavená linka na posklizňovou úpravu brambor, dvě zděné stodoly na uskladnění slámy, dvě betonové haly na uskladnění produkce a jedna plechová hala na úschovu mechanizace. Sklad pro uskladnění nebezpečných prostředků a odpadů, tankovací stojan na naftu a minerální oleje.

26

Organizační struktura společnosti HERMAS a.s. VALNÁ HROMADA

DOZORČÍ RADA

PŘEDSTAVENSTVO

PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA

ROSTLINNÁ VÝROBA

EKONOM

MECHANIZACE

ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA

Personální obsazení, zaměstnanci Celkový počet zaměstnanců k 1.1.2009 je 21, zastávají tyto funkce: 1x předseda představenstva agronom 1x zootechnik 1x mechanizátor 1x účetní 1x skladník-vodohospodář 1x elektrikář 1x traktoristé - opraváři 6x ošetřovatelé skotu 8x V rámci sezonních prací, především při sklizni plodin podnik zaměstnává příležitostné zaměstnance 20-30 osob, bez kterých by se především okopaniny nedaly sklidit.

4.4 Výrobní zaměření zemědělského podniku 4.4.1. Živočišná produkce V živočišné produkci se podnik zaměřuje na chov skotu pro produkci mléka, kde je zastoupeno plemeno Českého strakatého skotu s užitkovostí 6000 kg/rok mléka. Dojnice mléčného skotu jsou ustájeny ve vazných stájích a to ve středisku Dolní Heřmanice a Horní Heřmanice s jednotlivou kapacitou stájí 101 DJ. Zařízení těchto stájí je značně zastaralé a je nevyhnutelná následná rekonstrukce. Dále se provádí výkrm masného skotu, kde je zastoupeno plemeno Charolais a Hereford s průměrným denním přírůstkem nad 1300g v intenzivním výkrmu a jateční výtěžnost činí nad 58%. Ustájení a výkrm probíhá v moderních stájích - středisko Chudoba, kde kapacita činí 250 DJ. Od května do konce října je skot celodenně na pastvě. Další ustájení je ve středisku Horní Heřmanice, kde kapacita činí 75 DJ. Ustájení je volné na hluboké podestýlce a bez možnosti využití pastvy.

27

Tabulka č.10 : Stav a koncentrace chovných zvířat Stáje Kategorie technologie zvířat

Hluboká podestýlka Úsporná podestýlka

Klasická podestýlka

Název stáje

Telata

Horní Heřmanice Krávy Chudoba Telata Chudoba Jalovice Chudoba Býci Chudoba Dolní Krávy Heřmanice Horní Heřmanice Telata Dolní Heřmanice Horní Heřmanice Vysokobřezí Dolní jalovice Heřmanice Horní Heřmanice

Celkem

Počet a množství zvířat Ks kg.ks-1

Počet DJ

Kategorie celkem

169

220,00

74,4

74,4

68 24 244 1 91

550,00 110,00 320,00 650,00 550,00

74,8 5,3 156,2 1,3 100,1

74,8 5,3 156,2 1,3

89

550,00

97,9

16

270,00

8,6

35

245,00

17,2

4

530,00

4,2

198

25,8

9,5 5

530,00

5,3

746

365,4

545,2

545,2

Tabulka č.11 : Celoroční produkce stájových hnojiv Stáje Kategorie technologie zvířat

Počet DJ

Hluboká podestýlka Úsporná podestýlka

74,4

Klasická podestýlka

Telata Krávy Telata Jalovice Býci Krávy

74,8 5,3 156,2 1,3 198 x Telata 25,8 x Vysokobřezí 9,5 jalovice x

Produkce hnojiv po ztrátě na pastvě Druh Sušina% t.DJ-1 t HnS 19,00 16,8 911

Pastva Bez ztráta t pastvy HP 340 1251

HnS HnS HnS HnS HnS MčS HnS MčS HnS MčS

183 16 558 3 0 0 0 0 0 0

22,00 22,00 22,00 22,00 19,60 2,40 42,00 2,20 19,60 2,40

CELKEM

9,0 11,5 8,6 8,6 9,5 5,2 5,4 9,5 10,8 5,2

490 44 781 8 1882 1030 138 245 103 50

673 61 1339 11 1882 1030 138 245 103 50

545,2 HnS 20,91 8,0 4358 1100 5458 x MčS 2,36 2,4 1324 0 1324 Vysvětlivky: MčS – močůvka skotu HnS – hnůj skotu Zatížení půdy živočišnou výrobou: zátěž půdy hospodářskými zvířaty celkem – 0,67 DJ.ha-1 na plochu zemědělské půdy = z toho na orné půdě – 1,35 DJ.ha-1 28

4.4.2. Rostlinná produkce Základní výrobní rostlinou komoditou je pěstování krmných obilnin, tj. pšenice ozimá, ječmen jarní, oves, tritikale ozimé, které slouží, jak pro vlastní spotřebu, tak pro merkantilní prodej. Dále se zabývá pěstování konzumních a sadbových brambor. Mezi olejninami je v pěstování zastoupená řepka ozimá a mák. Ve speciálních plodinách se podnik úspěšně zabývá množením semenářských trav a svazenky vratičolisté, které jsou velice finančně zajímavé. Dále se zabývá výrobou konzervovaných objemných krmiv k zajištění výkrmu v živočišné výrobě, tj. především jetelotravní senáž, kukuřičnou siláž a nechybí ani výroba sena. Z následující tabulky, kde je uveden osev jednotlivých plodin, vyplývá následující: zvyšování výměry pšenice ozimé, řepky ozimé a máku je z důvodu stále zajištěného odbytu. Pšenice jarní se pěstuje jen po vyzimování pšenice ozimé a nebo se osvědčila i jako krycí plodina do podsevu trávosemených porostů trav. Dále dochází ke snižování plochy konzumních brambor, kde se projevila nadprodukce a tudíž nedostatečný odbyt. Určitě je lepší se zaměřit na produkci sadbových brambor po kterých je poptávka. Tabulka č.12: Plochy osevů zemědělských plodin v letech 2006, 2007, 2008, 2009 Plodina Pšenice ozimá Pšenice jarní Ječmen jarní Oves Tritikále Brambory konzum Sadba Kukuřice siláž Jednoleté pícniny Víceleté pícniny Kostřava luční Mák Řepka Svazenka vratičolistá Celkem orná p.

r. 2006 4 20,61 78,10 16,56 31,72 4,50 3,50 42 78,70 96,74 31,6 408,03

r. 2007 49,13 33,46 17,82 20,58 4 4 23,62 61,80 96,71 31,50 5,60 16 20,20 384,42

r. 2008 78,10 10,16 52,19 28,63 15,71 2,50 3,50 18 25,82 67,79 31,50 16,39 37 12 384,39

r. 2009 42,59 29,70 50,83 26,08 2 4 20,15 86,14 22,16 15,71 29,68 12 350,50

Tabulka č.13 :Realizační cena tržních plodin v letech 2006-2007 v Kč za 1 t Plodina

Pšenice ozimá Ječmen jarní Oves Tritikále

r.2006 Realizační cena hlavního produktu 2450 2500 2100 2350

r.2007 Realizační cena hlavního produktu 4000 3800 2700 3800 29

r.2008 Realizační cena hlavního produktu 2400 2300 1900 2300

r.2009 Realizační cena hlavního produktu 2300 2400 1800 2200

Brambory konzum

7350

6510

5450

6000

Sadba Kukuřice siláž Víceleté pícniny Kostřava luční Mák Řepka Svazenka vratičolistá

11100 540 480 30000 -

9500 550 480 30000 85000 7100 40000

9000 550 480 30000 37800 6500 40000

9000 480 30000 22200 6100 40000

Tabulka č. 14: Vnitropodnikové ceny krmných plodin Plodina: kukuřice jetel Senáž Seno Pastviny Louky

cena/ t 240 Kč 180 Kč 500 Kč 1000 Kč 130,50 Kč 170 Kč

Tabulka č. 15: Ceny vedlejších produktů Plodina: Sláma chlévská mrva Odpadní brambory

cena/ t 200 Kč 110 Kč 1000 Kč

Pěstební technologie jednotlivých plodin Při technologii zakládání porostů je využíváno konvenčního systému zpracování půdy, tj. podmítka, orba, smykování, kypření, vláčení, setí, zavláčení, válení. Tabulky č.16 :Technologie zakládání porostů, ošetřování během vegetace a sklizeň jednotlivých plodin Ozimé obilniny Pracovní operace podmítka

Termín ihned po sklizni předplodiny Orba 3 týdny před setím smykování ihned po orbě Vláčení před setím Setí 25.9. – 5.10. zavláčení ihned po setí Válení ihned po zavláčení hnojení prům.hnojivy jarní regenerační,

Mechanizace talířový podmítač

Poznámka do 10 cm

oboustranný pluh těžký smyk těžké brány pneusej Accord lehké brány hladké, lehké válce rozmetadlo umělých

do 20 cm

30

230 kg.ha-1 LAV 27% - 2q.ha-1,

DAM 390– 100 l.ha-1

produkční

hnojiv

jarní na dvouděložné plevele začátek srpna

postřikovač, fekál na vodu samochodná sklízecí mlátička

Termín ihned po sklizni předplodiny těsně před orbou

Mechanizace talířový podmítač

Poznámka do 10 cm

rozmetadlo

dávka 30 t.ha-1

oboustranný pluh těžký smyk těžké brány pneusej Accord hladké, lehké válce postřikovač

do 20 cm

rozmetadlo umělých hnojiv postřikovač, fekál na vodu

LAV 27% -4q.ha-1, DAM 390– 150 l.ha-1 kapalné hnojivo Folibor, insekticid

samochodná sklízecí mlátička

MDW 521, E-514

Mechanizace talířový podmítač

Poznámka do 12 cm

aplikace statkových hnojiv orba střední smykování hnojení před setím Kypření Setí

Termín ihned po sklizni předplodiny těsně před orbou

rozmetadlo

pod kukuřici 30 t.ha-1

podzimní na jaře před setím před setím do poloviny dubna

oboustranný pluh těžký smyk rozmetadlo kultivátor pneusej Accord

do 20 cm

zavláčení Válení chemické ošetření

ihned po zasetí po zavláčení polovina května

lehké brány hladké, lehké válce postřikovač, fekál

chemické ošetření Sklizeň

MDW 521, E-514

Řepka ozimá Pracovní operace podmítka aplikace statkových hnojiv Orba smykování Vláčení Setí Válení chemické ošetření

3 týdny před setím ihned po orbě před setím 15.8.-25.8. ihned po zasetí nejpozději do 3 dnů po zasetí hnojení prům.hnojivy jarní regenerační, produkční chem. ošetření, během vegetace hnojení listovými hnojivy Sklizeň konec července

1VJ na 5 ha preemergentní postřik

Jarní obilniny Pracovní operace podmítka

hnojení prům.hnojivy produkční

postřikovač, fekál 31

LAV27% - 2q-1 Ječmen – 220kg.ha-1 Oves – 190kg.ha-1 Tritikale – 240kg.ha-1 Kukuřice 90000tis.zrn

na dvouděložné plevele DAM 390–100 l.ha-1

chem. ošetření

během vegetace

sklizeň

první polovina srpna

postřikovač, fekál na vodu samochodná sklízecí mlátička

u kukuřice LAV27% 2q.ha-1 choroby MDW 521, E-514

Mák setý Pracovní operace podmítka aplikace statkových hnojiv orba střední smykování hnojení před setím kypření setí válení chemické ošetření hnojení prům.hnojivy chem. ošetření

sklizeň

Termín ihned po sklizni předplodiny těsně před orbou

Mechanizace talířový podmítač

Poznámka do 12 cm

rozmetadlo

dávka 30t.ha-1

podzimní na jaře před setím před setím co nejdříve na jaře po zasetí do 3 dnů po zasetí produkční

oboustranný pluh těžký smyk rozmetadlo kultivátor pneusej Accord hladké, lehké válce postřikovač, fekál rozmetadlo

do 20 cm

od 6 pravých listů, dostatečná vosková vrstvička konec srpna

postřikovač, fekál na vodu samochodná sklízecí mlátička

LAV27% - 2,5q.ha-1 výsevek 1,2 kg.ha-1 preemergentní postřik LAV27% - 2q.ha-1 na dvouděložné plevele, listové hnojivo Folibor MDW 521, E-514

Brambory konzumní a sadbové Pracovní operace podmítka aplikace statkových hnojiv orba střední smykování hnojení před sázením kypření sázení

Termín ihned po sklizni předplodiny těsně před orbou

Mechanizace talířový podmítač

Poznámka do 12 cm

rozmetadlo

dávka 35t.ha-1

podzimní na jaře před sázením před sázením konec dubna

oboustranný pluh těžký smyk rozmetadlo kultivátor sazečka Mars 4SaBP75 proorávka na slepo po sázení plečka vláčení do týdne po výsadbě síťové brány chemické ošetření do 14 dnů po výsadbě postřikovač, fekál hnojení prům.hnojivy když začínají vylézat rozmetadlo proorávání do zapojení řádku plečka

32

do 20 cm LAV27% - 2,5q.ha-1 30q.ha-1

preemergentní postřik LAV27% - 2q.ha-1 4x opakující se po týdnu

chem. ošetření

od zapojení řádku

postřikovač, fekál na vodu

sklizeň

polovina září

GRIMME Mk 700

insekticidy, fungicidy, listová hnojiva Harmavit, desikace

4.4.3. Významní obchodní partneři HERMAS a.s. Dodavatelé pro rostlinou výrobu OSEVA UNI Choceň, a.s. - osiva obilovin, jetelů OSEVA AGRO Brno, spol. s r.o. – osiva obilovin, kukuřice YARA AGRI, spol. s r.o. – dodávka průmyslových hnojiv AGROKONZULTA Žamberk, spol. s r.o. – dodávka chemických přípravků SCHAUMANN, spol. s r.o. – dodávka konzervantů a silážních plachet SATIVA KEŘKOV, a.s. – sadba brambor EUROPLANT šlechtitelská spol. s r.o. – sadba brambor

Odběratelé rostlinné produkce OSEVA UNI Choceň, a.s. – obiloviny, množitelský materiál, olejniny FAULHAMMER, s.r.o. – obiloviny AGROCHEM, a.s. – obiloviny, olejniny OSEVA AGRO BRNO, a.s. – množitelský materiál SATIVA KEŘKOV, a.s. – sadba brambor EUROPLANT šlechtitelská spol. s r.o. – sadba brambor AGROCHEM, a.s. – olejniny, obiloviny Dodavatelé pro živočišnou výrobu AGROCHEM a.s. – krmné směsi FAULHAMMER, s r.o. – krmné směsi VVS Verměřovice s r.o. – výrobky minerální výživy AGROKONZULTA Žamberk, spol. s r.o. – mléčné krmné směsi, stájová dezinfekce Odběratelé živočišné produkce AGRICOL s r.o. – výkup kravského mléka AGROSTYL CZ s r.o. – výkup jatečného a zástavového skotu GENOSERVIS, a.s. – výkup jatečného a zástavového skotu 4.4.3 Základní mechanizační vybavení podniku Traktory : Zetor Forterra typ 11441, John Deere typ 6110, John Deere typ 7800, Zetor typ 7745 – 3x, Zetor typu 8045, Zetor typ 7011, Zetor typ 7245, Zetor typ 5245, Zetor typ 12145, Zetor typ 10145 Stroje ke zpracování půdy : Obracecí 7 – radličný pluh KUHN MANAGER, Jednostranný pluh 3 –radličný ROUDNICKÝ PRIVAT 330, sazeč brambor MARS 4SaBP75, secí stroj Pneusej ACCORD 6m, kombinátor 56KON800, 25KON375, PB1-044, válce polní 33

hladké skládací 6m – 2x, brány těžké a lehké, plečka na brambory 4KHN 3m, těžký smyk na oranici 3x, smyk luční 3x. Stroje ke hnojení, postřikovač : Fekál MV5-08, RUR5 – 5x, postřikovač Agrio Křemže 18m, rozmetadlo průmyslových hnojiv LELY CENTERLINER. Stroje ke sklizni : Sklízecí mlátička E 514 a MDW 521, řezačka TORON SPS-50, žací mačkače E 301 a E 303, rotačky ŽTR 185 a KUHN 310, senážní vůz Pöttinger Jumbo, bramborový kombajn GRIMME Mk 700, samosběrací vozy HORAL 5x, obraceč píce OZ 676 – 2x, shrnovač píce KUHN GA7822, lis WELGER RP 420. Ostatní stroje: Škoda Liaz 151.261, 13 traktorových vleků o nosnosti 9t, 2x návěs traktorový o nosnosti 8t, manipulátor MANITOU 835 120LS, nakladače UN 053 a T174, vysokozdvižný vozík DESTA, mobilní cisterny na vodu k pastvinám 6x. 4.5. Marketing společnosti SWOT analýza S – silné stránky: -

nákup pozemků do svého vlastnictví, což už je momentálně přibližně 30% obhospodařované výměry pravidelný příjem financí v podobě dotací vyhovující mechanizační zařízení v podobě strojů, které se společnost snaží každoročně obnovovat a tím zvyšovat produktivitu práce probíhá přestavba zastaralých stájí na moderní bezvazné ustájení dobré platební zkušenosti s odběrateli komodit výborné zázemí pro produkci trav na semeno udržování krajinného rázu cenově zajímavé nájemní smlouvy na oblast ve které podnik hospodaří

W – slabé stránky: -

-

vysoký průměrný věk zaměstnanců podnik nemá posklizňovou linku a dostatečné skladovací kapacity na obilí, řepku a je nucen ihned po sklizni odvézt komoditu do nedalekého výkupu k ošetření a rovněž i skladování podnik je často nucen k prodeji produkce ihned po sklizni, kdy nemusí být zrovna prodejní cena komoditu zajímavá velká konkurence v okolí hospodaření a tudíž problém s pronajatou půdou, kdy dochází k výpovědí nájemních smluv

O – příležitosti: -

zájem o práci v zemědělství u mladších pracovníků zaměření na ochranu, údržbu přírody a krajiny, využívat příjem dotací na hnízdiště chřástala polního dle požadavku trhu volit osevní postup

34

T – hrozby: -

ztráta pronajatých pozemků hospodařícím rolníkům, nebo i kupcům, kteří je zalesňují nepříznivé cenové podmínky pro výkup komodit, jak už je obilí, olejniny, tak i mléko a maso zhoršování půdní úrodnosti, pokles živin v půdě, zvyšování pH půd na kritickou hranici povětrnostní a půdní podmínky – častěji opakované suché jarní období téměř beze srážek, které je vystřídáno vydatnými srážkami v období léta a sklizně (vznik půdní eroze)

Strategie dosažení úspěchu: -

pokračovat v rekonstrukcích zastaralých stájí nesplňující stanovené požadavky věnovat se nákupu pozemků od pronajímatelů obměna strojového parku za modernější, výkonné stroje výstavba skladovacích prostor pro sklízené komodity zabránění vzniku půdní eroze

4.6. Postup při zpracování výsledků K zajištění dostatečné analýze určených cílů je důležité nejprve určit počet klíčových indikátorů, stanovit jejich hodnotu a následně provést jejich vyhodnocení. Z pohledu zajištění trvalé udržitelnosti hospodaření vyžaduje vypracování projektu stanovení indikátorů, které lze rozdělit na – ekonomické, sociální, agronomické. Ke zpracování analýzy byly stanoveny tyto indikátory: Agronomické: Indikátory vázané na osevní postup -Volba pěstovaných odrůd: vhodnost odrůdy do daných podmínek (např. odolnost vůči vyzimování), výběr dle uplatnění produkce (např. potravinářská kvalita, krmná), odolnost vůči škodlivým činitelům (choroby). - Roční bilance organické hmoty: je definován jako roční vstup a výstup organické hmoty. Do vstupu patří zbytky rostlin a organická hnojiva, výstupy představuje odhadovaná ztráta půdní organické hmoty rozkladem a erozí. - Index pokryvnosti půdy: vyjadřuje stupeň pokrytí pozemku porosty plodin nebo posklizňovými zbytky plodin během rozhodujícího období nebo během celého roku. - Pokryvnost půdy na podzim: představuje procentický podíl zastoupení ozimých plodin v struktuře zemědělského podniku na podzim a v říjnu. Indikátory hospodaření s živinami -Roční bilance NPK: jsou charakterizovány jako podíly živin ve vstupech (hnojiva) a výstupech (produkty) na všech pozemcích. 35

Indikátory integrované ochrany rostlin - Spotřeba pesticidů: při stanovení vycházíme z množství použitých pesticidů v rámci pěstebních technologií jednotlivých plodin. Vlastní výpočet je založen na součtu dávek pesticidů (1l = 1kg) aplikovaných v rámci použité pěstební technologie. Indikátory produkční úrovně zemědělského podniku - Výrobnost systému: je stanovení přepočtem na obilní jednotky Indikátory ekonomické úrovně zemědělského podniku - Příspěvek na úhradu: je stanovení tržby (výnos x realizační cena) a odečtení přímých nákladů - Čistý zisk: se stanoví tak, že od hrubých výnosů se odečtou veškeré náklady včetně plateb za všechny odpracované hodiny.

4.7. Spotřeby hnojiv za jednotlivé hospodářské roky 2006 – 2009 Tabulka č.17: Spotřeby hnojiv za rok 2006 / t Název hnojiva HNŮJ skotu DAM 390 LAV 27% AMOFOS MOČŮVKA skotu

celkem 4358 22,2 93,2 2,8 1324

Tabulka č.18: Spotřeby hnojiv za rok 2007 / t Název hnojiva HNŮJ SKOTU DAM 390 LAV 27% AMOFOS MOČŮVKA SKOTU HARMAVIT

celkem 4376 20 69,25 3,4 1894 100

Tabulka č.19: Spotřeby hnojiv za rok 2008 / t Název hnojiva HNŮJ skotu DAM 390 LAV 27% AMOFOS MOČŮVKA skotu

celkem 5370 29,70 75,80 2,10 2115 36

FOLIBOR HARMAVIT

70 50

Tabulka č.20: Spotřeby hnojiv za rok 2009 / t Název hnojiva HNŮJ skotu DAM 390 LAV 27% MOČŮVKA skotu FOLIBOR HARMAVIT HOŘČÍK 140

celkem 5290 25,3 46,6 1372 200 50 40

4.8. Spotřeby chemických přípravků za jednotlivé roky Tabulka č.21: Spotřeby pesticidů za rok 2006 Výměra ošetření/ ha Název plodiny Přípravek na OR Kostřava luční Pšenice oz. Ječmen jarní Pšenice jarní Tritikále j. Oves Kukuřice

Brambory

Orná půda

Mustang Decis Flow Mustang Mustang Lontrel Mustang Mustang Lintur70WG Mustang Maister Istroekol Titus 25WG Trend 90 Acrobat MZ Mospilan 20SP Curzate Reglone Istroekol Dominátor Roundup klasik

31,6 31,6 4 78,1 10 20,61 26,02 5,60 16,56 35,72 35,72 7,40 7,40 16 20,5 4,5 7 7 17,32 3

37

Spotřeba l /g/ kg. ha-1 15,8 9,5 2 39 3 10,3 13 1 8,3 5,4 71,5 0,5 4 32 1,23 9 21 10,5 60 9

Tabulka č.22: Spotřeby pesticidů za rok 2007 Název plodiny

Přípravek na OR

Výměra ošetření/ ha

Pšenice Ozimá Kostřava l. Ječmen j. Oves Tritikále j. Hrách Mák Kukuřice

Lintur 70WG Monitor 75WG Decis Mega Lintur 70WG Lintur 70WG Lintur 70WG Pantera Pantera Maister Mero Titus 25WG Nurelle D Bravo 500 Mospilan 20SP Ridomil Gold Altima 500SC Reglone Istroekol Dominátor

49,13 49,13 31,5 33,46 17,82 20,58 15,71 5,60 23,98 23,98 8 7 8 13,3 2 2,5 6 6 25,71

Brambory

Orná půda

Spotřeba l /g/ kg. ha-1 8,9 10 ks 4,7 5 2,7 3 39 14 3,6 48 0,6 4 20 0,8 5 1 18 9 95

Tabulka č.23: Spotřeby pesticidů za rok 2008 Název plodiny

Přípravek na OR

Výměra ošetření/ ha

Pšenice Ozimá Tritikále oz.

Arrat Monitor 70WG Lintur 70WG Agritox 50SL Mustang Decis Mega Arrat Mustang Mustang Callisto 480SC Pantera 40EC Basagran Super Titus 25WG Mustang Titus 25WG Nurelle D Ridomil Gold Mospilan 20SP Altima 500SC Reglone

78,10 31,67 15,71 15,71 31,5 31,5 52,19 17,82 10,16 16,39 16,39 25,8 18 18 4,1 9 5,5 14 8,5 6,5

Kostřava l. Ječmen j. Oves Pšenice j. Mák setý Hrách setý Kukuřice Brambory

38

Spotřeba l /g/ kg. ha-1 15,6 6 ks 2,8 20 19 4,7 10,5 9 5 3,3 36 39 1 11 0,25 5,4 14 0,8 3,4 19,5

Istroekol

6,5

10

Řepka oz.

Butisan 400SC

29,68

44,5

Orná půda

Command 36S Pantera 40EC Dominátor

29,68 29,68 90

6 65 280

Tabulka č.24: Spotřeby pesticidů za rok 2009 Název plodiny

Přípravek na OR

Výměra ošetření/ ha

Řepka oz.

Galera Fury 10EW Mustang Decis Mega Agroxone 750 Lintur 70WG Arrat Granstar 75WG Agroxone 750 Mustang Biplay 50SX Starane 25OEC Callisto 480SC Agil 100EC Escort Agil 100EC Brasan 540EC Afalon 45SC Command 36S Dominátor

14,28 29,68 22,16 22,16 26,08 26,08 44,38 32,83 32,83 3 29,7 29,7 15,71 15,71 9,36 5,92 44,64 7 7 7

Spotřeba l /g/ kg. ha-1 5 3 13,3 3 20 4,37 8,9 700 30 1,5 750 9,8 3,14 18,8 30 7 120 11 1 20

Ridomil Gold

6,4

15,4

Mospilan 20SP

9

0,54

Casoar Nurelle D Reglone Altima

5 5 6,6 2,5

10 3 20 1

Dominátor

86,64

260

Kostřava l. Tritikále oz. Pšenice oz. Oves

Ječmen j. Mák Hrách Svazenka Řepka oz. Brambory

Orná půda

39

5. Výsledky Výsledky hospodaření podle jednotlivých vybraných indikátorů 5.1. Agronomické výsledky 5.1.1. Indikátory vázané na osevní postup 1) Struktura pěstovaných plodin a volba odrůd v letech 2006-2009 Tabulka č.25:Struktura pěstovaných plodin

Plodina Pšenice ozimá Pšenice jarní Ječmen jarní Oves Tritikále Brambory konzum sadba Kukuřice siláž Jednoleté pícniny Víceleté pícniny Kostřava luční Mák Řepka Svazenka vratičolistá Hrách Celkem o.p.

Plocha osevů a procentické zastoupení na o.p. r. 2006 % zast. r. 2007 % zast. r. 2008 % zast. 4 0,98 49,13 12,78 78,10 20,32 20,61 5,05 10,16 2,64 78,10 19,1 33,46 8,70 52,19 13,57 16,56 4,03 17,82 4,64 28,63 7,45 31,72 7,75 20,58 5,35 15,71 4,09 4,50 1,10 4 1,04 2,50 0,65

r.2009 42,59 29,70 50,83 26,08 2

%zast. 12,15 8,91 14,50 7,44 0,57

3,50 42 78,70 96,74 31,6 -

0,86 10,30 19,26 23,68 7,89

4 23,62 61,80 96,53 31,50 5,60 16 20,20

1,04 6,14 16,07 25,13 8,20 1,46 4,16 5,29

3,50 18 25,82 67,79 31,50 16,39 22 12

0,86 4,68 6,72 17,64 8,19 4,26 5,72 3,12

4 20,25 86,14 22,16 15,71 29,68 12

1,04 5,77 24,57 6,32 4,48 8,46 3,12

408,03

100

384,42

100

384,39

100

9,36 350,50

2,67 100

Z této tabulky vyplývá, že skladba pěstovaných plodin kolísá podle poptávky na trhu. Nejmenší zastoupení pšenice ozimé v roce 2006 je z důvodu vyzimování a je nahrazena pšenicí jarní, která se jinak používá jako krycí plodina do podsevů semenářských trav. Ukazuje se zde i na snižování plochy konzumních brambor, kde se podnik snaží soustředit jen na sadbové brambory. Oproti tomu narůstá plocha máku, kdy se výkupní cena v roce 2007 vyšplhala až k 90 Kč/kg. Tabulka č.26: Průměrné výnosy pěstovaných plodin

Plodina Pšenice ozimá Pšenice jarní Ječmen jarní

Průměrné výnosy v t-1 r. 2006 r.2007 3,48 4,28 3,55 3,10 2,72

40

r.2008 3,67 3,12 3,52

r.2009 3,61 4,02

Oves Tritikále Brambory konzum sadba Kukuřice siláž Jednoleté pícniny Víceleté pícniny Kostřava luční Mák Řepka Svazenka vratičolistá Hrách

3,75 4,23 25,10 18,30 31,40 22,61 5,68 0,75 -

4,17 3,21 29,30 19,50 42,50 28,90 6,80 0,88 1,06 2,87 0,35 -

3,85 6,19 27,20 18,12 32,10 29,20 5,23 0,59 0,98 3,10 4,12 -

4,65 3,95 26,10 19,50 28,29 6,53 0,89 1,01 2,90 0,39 2,03

V této tabulce jsou uvedeny průměrné výnosy v daných letech, které jsou nemalou mírou ovlivněny úhrnem srážek, volbou odrůdy, správnou agrotechnikou, chemickou ochranou, organickým a anorganickým hnojením, kvalitou sklizně. 2) Volba odrůd u jednotlivých plodin a jejich % zastoupení v letech 2006-2009 K volbě odrůd se dá říci to, že podnik zůstává věrný vyzkoušené odrůdové skladbě plodin. Obiloviny se pěstují pro krmné účely, takže zde nejsou žádné požadavky ze strany odběratelů. Z olejnin zde nezklamala odrůda máku Opál, i když poslední rok se zkouší novější odrůda Major. Z množitelských ploch kostřavy a svazenky jsou zde uvedeny odrůdy, které jsou přiděleny pro množení Osevou Uni Choceň, a.s. a u brambor se jedná o množitelské odrůdy o které je zajištěný odbyt. Tabulka č.27: Odrůdy u jednotlivých plodin a jejich % zastoupení Plodina Pšenice oz.

r. 2006 Rheia 62% Etela 38%

Tritikale oz.

Lamberto 100%

Řepka oz.

-

Odrůdy a jejich % zastoupení r. 2007 r. 2008 Rheia 24% Rheia 45% Meritto 42% Simila 29% Etela 34% Dromos 26% SW Talentro SW Talentro 100% 100% Asgard 100% Asgard 100%

Pšenice jarní Ječmen jarní

Vinjett 100% Sebastian 23% Heris 77%

Calgary 32% Heris 68%

Vinjett 100% Sebastian 56% Heris 44%

Asgard 45% Benefit 55% Calgary 77% Aksamit 23%

Tritikale jarní Oves Hrách setý Jetel luční Bojínek luční Mák setý Kostřava luční

Gabo 100% Dagny 100% Tempus 100% Sobol 100% Opál 100% Otava 100%

Atego 100% Terno 100% Tempus 100% Sobol 100% Opál 100% -

Gabo 100% Dagny 100% Sponsor 100% Tempus 100% Sobol 100% Opál 100% Pronela 100%

Atego 100% Sponsor 100% Tempus 100% Sobol 100% Major 100% -

41

r. 2009 Sakura 23% Penalta 33% Dromos 44% -

Kukuřice Svazenka Brambory

Cemilk 100% Karin 56% Filea 33% Marena 11%

Cemilk 100% Větrovská 100% Karin 55% Marena 11% Belana 34%

Cemilk 100% Větrovská 100% Karin 55% Belana 34% Marena 11%

Větrovská 100% Karin 55% Belana 34% Marena 11%

Charakteristika pěstovaných odrůd v letech 2006-2009 Pšenice ozimá Rheia -

poloraná odrůda s potravinářskou kvalitou B vyznačuje se vysokým výnosem zrna ve všech oblastech pěstování vysoká mrazuvzdornost dobrá odolnost ke rzím a braničnatkám nižší odolnost k padlí travnímu – fungicid vhodný střední odolnost k polehání vhodná pro pozdní výsevy a po obilovině vhodná i pro pěstování při nižších vstupech ke krmným účelům i pro výrobu bioethanolu

Meritto -

poloraná odrůda s potravinářskou jakostí B velmi vysoký výnos zrna ve všech oblastí pěstování dobrá odolnost k porůstání, stabilní číslo poklesu vysoká mrazuvzdornost, dobrá odnoživost střední odolnost k poléhání vhodná i pro pozdní výsevy ke krmným účelům pro výrobu bioethanolu

Sakura -

krátkostébelná krmná odrůda s velmi dobrou odolností k poléhání vysoký výnos vynikající odolnost k fusariose klasu a braničnatce plevové vhodná do všech oblastí pěstování, především nejlepších výsledků je dosahováno v intenzivních oblastech ŘVO, OVO a BVO vysoké a stabilní číslo pádu a vysoká úroveň objemové hmotnosti vynikající výtěžnost bioethanolu

Simila -

vyšší odolnost k fusarióze klasu stabilní potravinářská jakost B nadprůměrný výnos vysoká mrazuvzdornost špičkový zdravotní stav 42

-

odrůda je i vhodná pro výrobu bioethanolu vhodná do všech oblastí pěstování pšenice ozimé

Penalta -

krmná odrůda s jakostí C, vyniká vysokým výnosem zrna ve všech oblastech pěstování vysoký obsah škrobu v sušině, vhodná k výrobě bioethanolu předpoklady pro pečivárenské využití vysoká odolnost k významným chorobám dobrá mrazuvzdornost snáší pěstování s nižšími vstupy vysoká plasticita odrůdy, vhodná do všech oblastí pěstování

Etela -

polopozdní až pozdní odrůda středně vysokého vzrůstu se střední odolností proti poléhání a střední odolností k vyzimování, středně až méně odnožující zdravotní stav vcelku dobrý, středně dobré odolnosti proti chorobám, nižší odolnost proti napadení chorobami pat stébel plastická odrůda vhodná do všech výrobních oblastí, tolerantní k předplodině krmná jakost C, předpoklad využití i k pěstování pro výrobu bioethanolu výnos vysoký až velmi vysoký, zrno velké, výtěžnost předního zrna vysoká ošetření morforegulátory růstu proti poléhání je nutné, fungicidní ochrana v případě zvýšeného infekčního tlaku nezbytná

Dromos -

polopozdní odrůda středně vysokého vzrůstu se střední odolností proti poléhání a střední odolností proti vyzimování, velmi dobře odnožující zdravotní stav v celku dobrý, střední odolnosti proti chorobám, nižší odolnost proti napadení rzí pšeničnou velmi vysoký výnos je dosahován ve všech oblastech pěstování, lze i pěstovat po obilovinách a v lokalitách trpících přísušky krmná jakost C s vhodností pro využití na bioethanol zrno středně velké, objemová hmotnost vysoká ošetření morforegulátory růstu proti poléhání a fungicidní ochrana při intenzivním způsobu pěstování jsou nezbytné

Tritikále ozimé SW Talentro -

středně raná odrůda nízkého vzrůstu vhodná do všech oblastí vysoce výnosná, vysoký obsah škrobu odolná proti poléhání odolnost proti vyzimování dobrá odolná proti napadení padlím, středně odolná k napadení listovými skvrnitostmi doporučený výsevek 3,0–4,0 MKS/ha v závislosti na termínu výsevu a stanovištních

43

-

doporučený termín setí od poloviny září do poloviny října HTZ vysoká – 47 g (2005–2008)

Lamberto - polopozdní odrůda, rostliny středně vysoké, zrno středně velké až malé - doporučená pro kombinaci středně vysokého výnosu zrna a středně vysoké, odolnosti proti napadení braničnatkou plevovou - náchylnost k napadení komplexem listových skvrnitostí a padlím travním - vhodnost do všech oblastí pěstování Řepka ozimá Asgard -

vysoká adaptabilita odrůdy vysoký výnos semene a oleje velmi rychlý počáteční vývoj univerzální, středně raná liniová odrůda s vysokým výnosem semene a oleje ve všech oblastech pěstování rostliny tvoří nízký porost s velmi dobrou odolností k polehání, dobrým zdravotním stavem vysoká až velmi vysoká odolnost k vyzimování

Benefit -

výnosná pozdní až polopozdní liniová odrůda velmi vysoký výnos především v teplých oblastech velmi dobrou odolnost k plísni šedé, fomovému černání a hlízence výborná odolnost k polehání velmi dobrá mrazuvzdornost Benefit nemá sklony k přerůstání, odrůda je vhodná pro velmi rané setí střední až vysoký obsah oleje a nízký obsah glukosinolátů, nízký obsah kyseliny erukové

Pšenice jarní Vinjett -

poloraná pekařská odrůda středně vysokého až vysokého vzrůstu se střední odolností k polehání, středně odnožující zdravotní stav je dobrý, odolnost proti napadení rzí pšeničnou, padlí travním na listu a v klasu, střední odolnost proti napadení listovými skvrnitostmi vysoké výnosy ve všech oblastech pěstování, plastická odrůda lze použít i pro velmi pozdní podzimní výsev jako přesívkový typ

44

Ječmen jarní Heris -

poloraná odrůda středního vzrůstu s dobrou odolností vůči poléhání velmi vysoká odolnost k padlímu travnímu, dobrá odolnost k hnědé skvrnitosti, rzi ječné odrůda určená pro krmné účely je vhodná do všech výrobních oblastí hnojení dusíkem na dobrých půdách a po zlepšující předplodině do 30 kg/ha vysoce ekonomická odrůda

Calgary -

středně raná odrůda nižšího vzrůstu se střední odolností k poléhání vysoká odolnost proti napadení padlím, střední odolností proti napadení rzí ječnou, hnědou skvrnitostí sladovnická jakost 3,6 – vhodnost pro výrobu českých piv velmi vysoké výnosy zrna ve všech oblastech pěstování středně velké zrno se střední až nižší výtěžností předního zrna

Sebastian -

polopozdní odrůda nižšího vzrůstu se střední odolností vůči poléhání a lámání stébla, vysoká odnoživost uspokojivý zdravotní stav, nižší odolnost proti napadení padlím¨ špičková sladovnická jakost 7,6 velmi vysoké výnosy ve všech oblastech pěstování ošetření fungicidy je žádoucí

Aksamit -

polopozdní sladovnická odrůda středního vzrůstu se střední odolností proti poléhání a dobrou odnožovací schopností velmi dobrá odolnost proti napadení padlím a rhynchosporiovou skvrnitostí, nižší až střední odolnost proti napadení rzí ječnou a hnědou skvrnitostí sladovnická jakost 3,3 – odrůda vhodná pro výrobu českého piva zrno středně velké, podíl předního zrna středně vysoký vhodná do všech oblastí pěstování

Tritikále jarní Gabo -

poloraná odrůda nižšího vzrůstu se střední odolností k poléhání tolerance na předplodinu, možno pěstovat ve všech oblastech a typu půd malé nároky na půdní podmínky dobrý zdravotní stav, střední odolnost k napadení rzí žitnou a listovými skvrnitostmi – ošetření fungicidy potřebné střední odolnost k porůstání zrna 45

-

vhodnost do všech oblastí pěstování

Oves setý Dagny -

jedná se o středně pozdní bělozrnou odrůdu rostliny jsou středně vysoké, dobrá odolnost k poléhání velmi dobrý zdravotní stav dosahuje vysokých výnosů zrna ve všech oblastech pěstování vhodnost pro potravinářské a krmné účely

Atego -

středně raná žlutozrnná odrůda nižšího vzrůstu dobrá odolnost proti poléhání dobrý zdravotní stav vysoký výnos ve všech oblastech pěstování

Hrách setý Sponsor -

středně raná žlutozrnná semi-leafless odrůda, středního vzrůstu, HTS středně vysoká odolnost proti poléhání střední dobrý zdravotní stav – střední až dobrá odolnost ke všem chorobám výnos semene vysoký v obou oblastech pěstování, zrno střední velikosti s vysokou barevnou vyrovnaností vysoká plasticita k podmínkám pěstování

Terno -

polopozdní semi-leafless odrůda – žlutozrnná odolnost proti poléhání střední až dobrá velmi dobrý zdravotní stav, vysoká odolnost ke komplexu kořenových a krčkových chorob velká délka rostlin vhodnost i pro použití jako hrachová siláž

Jetel luční Tempus -

středně raná tetraploidní odrůda, 2-3 sečná s mohutným kořenovým systémem, poskytuje vysoké výnosy píce i sena v 1. i 2. užitkovém roce obrůstání po sečích velmi dobré, zdravotní stav dobrý odrůda vhodná do jetelotravních, lučních a pastevních směsí kratkodobého charakteru

46

Bojínek luční Sobol -

výnosná bohatě olistěná poloraná odrůda s rychlým obrůstáním po sečích a s velmi dobrou zimovzdorností a vytrvalostí je vhodným komponentem do vytrvalých lučních a pastevních porostů i v drsnějších klimatických podmínkách

Mák setý Opál -

odrůda modrosemenného máku středně raná odrůda se střední odolností proti poléhání a vyvracení rostlin vysoká úroda kvalitního semene střední odolnost proti napadení helminotosporiózou a plísní makovou, odolnost proti nežádoucímu otevírání tobolek odrůda určená k produkci semene pro potravinářské účely určená do všech oblastí pěstování máku

Major -

barva semene modrá vysoká odolnost proti vyvracení s poléhání rostlin dobrý zdravotní stav, vysoká odolnost proti helmintosporióze a plisni makové vysoký výnos semene univerzální a přizpůsobivá odrůda, vhodná do všech oblastí pěstování

Kostřava luční Otava -

víceletá až vytrvalá tráva ozimého charakteru, s jistým přezimováním, zdravotní stav je dobrý pro svoji univerzálnost je vhodná do všech typů směsí krátkodobé a dlouhodobé luční porosty, poskytuje velmi dobrou a kvalitní píci

Pronela -

vícelistá středně raná diploidní odrůda ozimého charakteru s dobrým zdravotním stavem a doboru zimovzdorností, má rychlý jarní růst, po sečích dobře obrůstá její použití je především v pastevních směsích a v lučních směsích s nižší až střední intenzitou využívání, dává chutnou a kvalitní píci

47

Svazenka vratičolistá Větrovská -

jednoletá pícnina s rychlým růstem a vývojem, dobře olistěná vícenásobně zpeřenými listy uplatnění má především jako meziplodina na píci, na zelené hnojení nebo jako proti erozní plodina současně je výbornou medonosnou plodinou s dobrou produkcí pylu na půdní a klimatické podmínky není náročná

Brambory Karin -

je raná konzumní salátová odrůda s velmi dobrou stolní hodnotou, kterou si zachovává i v jarních měsících hlízy jsou oválné, vyrovnané tvarem i velikostí, očka mělká, dužnina sytě žlutá má nadprůměrný obsah vitamínu C odolnost rakovině brambor biotypu 1 náchylná k háďátku bramborovému, méně odolná plísni bramborové, odolná virovým chorobám a strupovitostí varný typ BA konzistence pevná, vhodná pro výrobu hranolků, salátů

Filea -

je poloraná, jakostní stolní odrůda odolná háďátku bramborovému (Ro 1+4), obecné strupovitosti i virovým chorobám hlízy jsou dlouze oválné se sytě žlutou dužninou, po uvaření s výslovně pevným varným typem a s velmi dobrou chutí jejich výhodou je, že netmavnou jak za syrova, tak po uvaření Filea je salátová odrůda s velmi dobrou konzistencí, varný typ se označuje A vysoký počet nasazených hlíz zaručuje vysoký výnosový potenciál a odpovídající tržní výnos hlíz

Marena -

polopozdní až pozdní odrůda hlízy velké, nárůst pomalý, počet pod trsem nižší až střední škrobnatost velká varný typ B, dosti pevné konzistence, slabě moučnaté, příjemně vlhké, chutné, netmavnou, vhodná pro úpravu loupáním odolná virovým chorobám, plísni bramborové a obecné strupovitosti, méně odolná kořenomorce bramborové hlízy oválné s mělkými očky, slupka žlutá, středně hladká, barva dužniny žlutá

48

Belana -

je raná, háďátku bramborovému je rezistentní, velmi kvalitní pevně vařivá salátová odrůda varný typ se označuje jako A/AB krásné středně velké hlízy jsou oválné, slupka žlutá, očka mělká, dužnina sytě žlutá v syrovém stavu a ani po uvaření dužnina netmavne její velmi dobré vnitřní a vnější kvalitativní vlastnosti určují Belanu jako prémiové zboží u prodejců a znalců brambor

Kukuřice silážní Cemilk 222 -

velmi raný hybrid, FAO 220 určen pro pěstování na siláž v BVO a chladnější ŘVO hybrid s pevným stéblem, vysoký podíl klasů, velmi dobrý zdravotní stav optimální hustota porostu 100 000 rostlin/ha

3) Bilance organických látek na orné půdě – potřeba a produkce v letech 2006-2009 Každoročně potřebná průměrná dávka organických látek v organických hnojivech na 1 ha orné půdy činí 1,3 t.ha-1 Roční průměrná dávka statkových hnojiv přepočtená na 1 ha o.p. – 11t a je aplikována v periodicitě 1x za 2 roky v celkové dávce 22t. Ve sledovaných letech vyšla produkce organických látek s dostatečnou rezervou a zajišťuje tím trvale udržitelný systém hospodaření.

Tabulka č.28: aplikace zdrojů organických látek a živin na ornou půdu v roce 2006 Zdroj organických látek Hnůj skotu Močůvka skotu Hnojůvka Statková hnojiva celkem

Zdroje 4350 4350

Aplikace (t) organických N P2O5 látek 675 18,7 11,6 675 18,7 11,6

K2O 26,6 26,6

Celkem č.ž. 56,9 56,9

Výpočet roční potřeby organických látek v organických hnojivech: 408,3 o.p. x 1,3 = 530,79 t Produkce org. l. je 675t – roční potřeba 530,79 = 144 t rezerva

49

Tabulka č.29: aplikace zdrojů organických látek a živin na ornou půdu v roce 2007 Zdroj organických látek Hnůj skotu Močůvka skotu Hnojůvka Statková hnojiva celkem

Zdroje 4376 4376

Aplikace (t) organických N P2O5 látek 669,5 18,6 11,5 669,5 18,6 11,5

K2O 26,4 26,4

Celkem č.ž. 56,5 56,5

Výpočet roční potřeby organických látek v organických hnojivech: 384,4 o.p. x 1,3 = 499,74 t Produkce org.l. je 669,5 t – roční potřeba 499,7 = 169,8 t rezerva Tabulka č.30: aplikace zdrojů organických látek a živin na ornou půdu v roce 2008 Zdroj organických látek Hnůj skotu Močůvka skotu Hnojůvka Statková hnojiva celkem

Zdroje 5370 5370

Aplikace (t) organických N P2O5 látek 821,6 22,8 14,1 821,6 22,8 14,1

K2O 32,4 32,4

Celkem č.ž. 69,3 69,3

Výpočet roční potřeby organických látek v organických hnojivech: 384,4 o.p. x 1,3 = 499,74 t Produkce org. l. je 821,6 t – roční potřeba 499,7 = 321,9 t rezerva Tabulka č.31: aplikace zdrojů organických látek a živin na ornou půdu v roce 2009 Zdroj organických látek Hnůj skotu Močůvka skotu Hnojůvka Statková hnojiva celkem

zdroje 5290 5290

Aplikace (t) organických N P2O5 látek 809,3 22,5 13,9 809,3 22,5 13,9

K2O 31,9 31,9

Celkem č.ž. 68,3 68,3

Výpočet roční potřeby organických látek v organických hnojivech: 350,5 o.p. x 1,3 = 455,65 t Produkce org. l. je 809,3 t – roční potřeba 455,65 = 353,6 t rezerva

50

4) Roční bilance organické hmoty v roce 2006 Tabulka č.32: Roční bilance organické hmoty pro rok 2006 Plodina

Plocha (ha) 4

Posklizňové Statková Zelené Sláma Celkem zbytky hnojiva hnojení t.ha-1 celkem t.ha-1 celkem t.ha-1 celkem t.ha-1 celkem t 2,5 10 10

Pšenice ozimá Pšenice 20,61 2 jarní Ječmen 78,10 2 jarní Oves setý 16,56 2,5 Tritikale 31,72 2,5 jarní Brambory 8 0,5 Kukuřice 42 1,5 siláž Jednoleté 78,70 2 pícniny GPS Víceleté 96,74 2 pícniny jetele Kostřava 31,60 5 luční Suma 408,03 celkem Průměr na 1 ha / t.ha-1

41,2

41,2

156,2

7,7

601,4

757,6

33,1 79,3

6,3 6,3

104,3 199,8

137,4 279,1

4 63

4 63

157,4

157,4

193,5

193,5

158

158 1801,2 4,41

Tabulka č.33: Roční bilance organické hmoty pro rok 2007 Plodina

Pšenice ozimá Řepka ozimá Ječmen jarní Oves setý Tritikale jarní Brambory Kukuřice

Plocha (ha) 49,13

Posklizňové zbytky t.ha-1 celkem 2,5 122,80

Statková Zelené hnojení Sláma Celkem hnojiva t.ha-1 celkem t.ha-1 celkem t.ha-1 celkem t 6,3 206,01 328,81

16

2,5

40

33,46

2

66,92

6,3

210,0

179,18

17,82 20,58

2,5 2,5

44,55 51,45

6,3 6,3

112,26 63

156,81 114,45

8 23,62

0,5 1,5

4 35,43

40

4 35,43 51

siláž Jednoleté pícniny GPS Víceleté pícniny jetele Kostřava luční Mák setý

61,80

2

123,60

96,71

2

193,42

31,50

5

157,50

5,60

2

11,20

1

5,60

16,80

2

40,40

2

40,40

80,80

Svazenka 20,20 vratičolis.

123,60

6,3

206,82

400,24

157,50

Suma 384,42 celkem Průměr na 1 ha / t.ha-1

1637,62 4,26

Pozn. : hnojeno hnojem – pšenice ozimé 32,7 – tritikale 10 ha - víceleté pícniny 32,83 ha Tabulka č.34: Roční bilance organické hmoty pro rok 2008 Plodina

Pšenice ozimá Řepka ozimá Ječmen jarní Oves setý Tritikale ozimé Brambory Kukuřice siláž Jednoleté pícniny GPS Víceleté pícniny jetele

Plocha (ha) 78,10

Posklizňové Statková Zelené hnojení Sláma Celkem zbytky hnojiva -1 t.ha celkem t.ha-1 celkem t.ha-1 celkem t.ha-1 celkem t 2,5 195,25 195,25

22

2,5

55

52,19

2

104,38

28,63 15,71

2,5 2,5

71,57 39,27

6 18

0,5 1,5

3 27

3 27

25,82

2

51,64

51,64

67,79

2

135,58

55 6,3

6,3

6,3

329

433,3

98,97

71,57 138,24

427

52

562,58

Kostřava luční Mák setý

31,50

5

157,50

175,50

16,39

2

32,78

1

16,39

49,17

Svazenka 12 vratičolis.

2

24

2

24

48

Pšenice jarní

10,26

2

20,52

Suma celkem

384,39

20,52

1830,77

Průměr na 1 ha / t.ha-1

4,76

Pozn.: hnojeno hnojem - ječmen jarní 52,19 ha - tritikále ozimé 15,71 ha - víceleté pícniny 62,10 ha Tabulka č.35: Roční bilance organické hmoty pro rok 2009 Plodina

Pšenice ozimá Řepka ozimá Ječmen jarní Oves setý Tritikale ozimé Brambory Hrách setý Jednoleté pícniny GPS Víceleté pícniny jetele Kostřava luční Mák setý

Plocha (ha) 42,59

Posklizňové zbytky t.ha-1 celkem 2,5 106,47

Statková Zelené hnojení Sláma Celkem hnojiva t.ha-1 celkem t.ha-1 celkem t.ha-1 celkem t 6,3 103 209,47

29,68

2,5

74,20

29,70

2

59,40

6,3

187,10

246,50

50,83 26,08

2,5 2,5

127 65,20

6,3 6,3

207 164,30

334 229,5

6 9,36

0,5 2

3 18,72

32,76

3 70,20

20,25

2

40,50

86,14

2

172,28

22,16

5

110,80

15,71

2

31,42

74,20

3,5

2

18,72

40,50

5,76

257,10

429,38

110,80 1

53

15,71

47,13

Svazenka 12 vratičolis. Suma celkem

2

24

2

24

350,50

48 1842,68

Průměr na 1 ha / t.ha-1

5,25

Pozn. : hnojeno hnojem – celá plocha ječmene jarního 29,70 ha - víceleté pícniny 44,64 ha - pšenice ozimá 16,39 ha - oves 32,83 ha Tento indikátor roční bilance organické hmoty je vyhovující ve všech hospodářských letech, na kladném výsledku má určitě největší podíl dodávka organické hmoty ve formě chlévského hnoje a následně víceleté pícniny. 5) Index pokryvnosti půdy v letech 2006-2009 Průměrný index pokryvnosti obvykle kolísá mezi > 0,5 a IPP < 0,8. V následujících tabulkách byla zjištěna optimální úroveň parametrů indexu pokryvnosti půdy a charakterizuje tak dobrou ochranu proti erozi a odtoku živin i poskytování pokryvu pro faunu. Tabulka č.36: Index pokryvnosti půdy pro rok 2006 Plodina Pšenice ozimá Pšenice jarní Ječmen jarní Oves Tritikale jarní Brambory Kukuřice siláž Jednoleté pícniny Víceleté pícniny Kostřava luční Celkem

ha 4 20,61 78,10 16,56 31,72 8 42 78,70 96,74 31,60 408,03

setí 27.9.05 22.4. 23.4. 25.4. 21.4. 27.4. 8.5. 6.5. -

sklizeň 21.8. 21.8. 20.8. 17.8. 7.9. 10.7. 12.10 27.9. -

Výpočet 325 dní x 4 = 1300 122 dní x 20,61 = 2514 120 dní x 78,10 = 9372 115 dní x 16,56 = 1904,4 140 dní x 31,72 = 4440,8 75 dní x 78,70 = 5902,5 103 dní x 42 = 4326 87 x 8 = 696 365 dní x 96,74 = 35310,1 365 dní x 31,6 = 11534 77299,80 : 408,03 = 189,45 189,45 : 365 = 0,52 index pokryvnosti

Tabulka č.37: Index pokryvnosti půdy pro rok 2007 Plodina Pšenice ozimá Řepka ozimá Ječmen jarní Oves

ha 49,13 16 33,46 17,82

setí 26.9.06 15.8.06 27.3. 30.3.

sklizeň 2.8. 31.7. 5.8. 14.8. 54

Výpočet 310 dní x 49,13 = 15230,3 343 dní x 16 = 5488 130 dní x 33,46 = 4349,8 136 dní x 17,82 = 2423,52

Tritikale jarní Brambory Kukuřice siláž Jednoleté pícniny Víceleté pícniny Kostřava luční Mák Svazenka vratič. Celkem

20,58 8 23,62 61,80 96,71 31,50 5,60 20,20 384,42

26.3. 18.4. 27.4. 5.4. 2.4. 1.4.

16.8. 2.10. 25.9. 16.7. 28.8. 28.8.

142dní x 20,58 = 2922,36 137 dní x 8 = 1096 117 dní x 23,62 = 2763,5 102 dní x 61,80 = 6303,6 365 dní x 96,71 = 35299,1 365 dní x 31,50 = 11497,5 120 dní x 5,6 = 672 150 dní x 20,20 = 3030 91075,73 : 384,42 = 236,92 236,92 : 365 = 0,62 index pokryvnosti

Tabulka č.38: Index pokryvnosti půdy pro rok 2008 Plodina Pšenice ozimá Pšenice jarní Řepka ozimá Ječmen jarní Oves Tritikale ozimé Brambory Kukuřice siláž Jednoleté pícniny Víceleté pícniny Kostřava luční Mák Svazenka vratič. Celkem

ha 78,10 10,16 22 52,19 28,63 15,71 6 18 25,82 67,79 31,50 16,39 12 384,39

setí 3.10.07 13.4. 20.8.07 15.4. 19.4. 2.10.07 28.4. 6.5. 21.4. 10.4. 11.4.

sklizeň 22.8. 27.8. 28.7. 15.8. 25.8. 21.8. 5.10. 9.10. 21.7. 8.9. 30.8.

výpočet 323 dní x 78,10 = 25226,3 134 dní x 10,16 = 1361,4 335 dní x 22 = 7370 122 x 52,19 = 6367,1 127 dní x 28,63 = 3636 321 dní x 15,71 = 5043 127 dní x 6 = 762 131 dní x 18 = 2358 91 dní x 25,82 = 2349,6 365 dní x 67,79 = 24743,3 365 dní x 31,50 = 11497,5 122 dní x 16,39 = 1999,6 141 dní x 12 = 1692 94405,8 : 384,39 = 245,6 245,6 : 365 = 0,67 index pokryvnosti

Tabulka č.39: Index pokryvnosti půdy pro rok 2009 Plodina Pšenice ozimá Řepka ozimá Ječmen jarní Oves Tritikale ozimé Brambory Hrách setý Jednoleté pícniny Víceleté pícniny Kostřava luční Mák Svazenka vratič. Celkem

ha 42,59 29,68 29,70 50,83 26,08 6 9,36 20,25 86,14 22,16 15,71 12 350,50

setí 25.9.08 24.8.08 8.4. 9.4. 24.9.08 21.4. 10.4. 11.4. 7.4. 10.4.

sklizeň 14.8. 7.8. 15.8. 20.8. 8.8. 29.9. 24.8. 14.7. 31.8. 2.9.

55

výpočet 318 dní x 42,59 = 13543,6 339 dní x 29,68 = 10061,5 126 dní x 29,70 = 3742,2 131 dní x 50,83 = 6658,7 309 dní x 26,08 = 8058,7 126 dní x 6 = 756 131 dní x 9,36 = 1226,1 90 dní x 20,25 = 1822,5 365 dní x 86,14 = 31441,1 365 dní x 22,16 = 8088,4 141 dní x 15,71 = 2215,1 145 dní x 12 = 1740 89352,96 : 350,50 = 254,92 254,92 : 365 = 0,69 index pokryvnosti

6) Pokryvnost půdy na podzim Při výpočtu se sečte výměra ozimých plodin (ha) a vyjádří se poměrným číslem k celkové ploše (ha) katastru zemědělského podniku.

r. 2006 – výměra ozimých plodin 65,13 ha – 15,9% zem. půdy r. 2007 – výměra ozimých plodin 155,81 ha – 30,1% zem. půdy r. 2008 – výměra ozimých plodin 98,35 ha – 25,6% zem. půdy r. 2009 – výměra ozimých plodin 95,93 ha – 27,3% zem. půdy

56

5.1.2. Indikátory hospodaření s živinami – Roční bilance NPK Tabulka č.40: Roční bilance NPK pro rok 2006 živiny odběr odběr odběr plodina výměra Výnos výnos hlav. vedl. hlav. vedl. celkem Prům. produk. produk. produk. produk. (t.ha-1) (t.ha-1) (t.ha-1) (t.ha-1) (kg.ha-1) hnojiva

Dodávka (kg.ha-1) Organ. hnojiva

Symb. Celkem fixace N kg/ha

Rozdíl Vstupy – výstupy (kg.ha-1) 40,9 -31,6 -45,6 -8,9

Pšenice 4 ozimá

3,48

2,5

N P2O5 K2O MgO

19 7,6 4,5 1,5

5,2 2,1 12 1,5

79,1 31,6 45,6 8,9

120

120

Pšenice 20,61 jarní

3,5

2,5

3,1

2

4,6 1,8 12,6 1,5 6 2,3 13,2 1,5

75,5 30 46,2 9 63,1 29,4 43,1 7,6

85

78,10

18,3 7,3 4,2 1,5 16,5 8 5,4 1,5

85

Ječmen Jarní

N P2O5 K2O MgO N P2O5 K2O MgO

85

175 108,5 248,5 21

260 108,5 248,5 21

9,5 -30 -46,2 -9 196,9 79,1 205,4 13,4

Oves

16,46

3,7

2,5

N P2O5 K2O

18,8 8,9 6,0

5,7 3,4 21,4

83,7 41,4 75,7

85

175 108,5 248

260 108,5 248,5

176,3 67,1 172,8

MgO N

1,5 18

1,5 5,5

9,2 92,1

21 200

21 285

11,8 192,9

P2O5 K2O MgO

8,7 5,5 1,5

2,1 15,1 1,5

42,8 20,6 10,8

124 284 24

124 284 24

81,2 263,4 13,2

Tritikale 31,62 jarní

4,2

3

57

85

Tabulka č.40 : pokračování tabulky plodina výměra Výnos výnos živiny odběr hlav. hlav. vedl. produk. produk. produk. -1 -1 (t.ha ) (t.ha ) (t.ha-1)

odběr odběr vedl. celkem Prům. produk. -1 -1 (t.ha ) (kg.ha ) hnojiva

Dodávka (kg.ha-1) Organ. hnojiva

Brambory 8

25,1

-

N P2O5 K2O MgO

3,5 1,1 5,4 6

87,8 27,6 135,5 150,6

59

175 108,5 248,5 21

Kukuřice 42

31,4

-

0,75

3

116,1 43,9 144,4 15,7 61,5 14,8 82,9 7,5

175 108,5 248,5 21

31,50

3,7 1,4 4,6 0,5 22,1 7,8 6,6 2

119 49

Kostřava luční

N P2O5 K2O MgO N P2O5 K2O MgO

Jetel luční

96,74

6,5

N P2O5 K2O

5,1 1,1 5,3

Jednoleté 79 pícniny GPS

26,5

15 3 26 2

Symb. Celkem fixace N kg/ha 234 108,5 248,5 21

93

33,1 7,1 34,4

240

Rozdíl Vstupy – výstupy (kg.ha-1) 146,2 80,9 113 -129,6

294 157,5 248,5 21 93

177,9 113,6 104,1 5,3 31,5 -14,8 -82,9 -7,5

240

206,9 -7,1 -34,4

MgO 4 N 4,1

26 108,6

P2O5 K2O

1,4 5,3

37,1 140,4

-37,1 -104,4

Mgo

4

106

-106

58

27

27

-26 -81,6

plodina

Trvale travní porosty, louky

výměra Výnos hlav. produk. (t.ha-1)

výnos živiny odběr vedl. hlav. produk. produk. (t.ha-1) (t.ha-1)

247,70 4,21

-

N P2O5 K2O MgO

15,8 4,9 19,5 5

odběr odběr vedl. celkem Prům. produk. (t.ha-1) (kg.ha-1) hnojiva 66,5 20,6 82 21

Dodávka (kg.ha-1) Organ. hnojiva 75 6 159 9

Symb. Celkem fixace N kg/ha 75 6 159 9

Trvale 161,82 3,9 N 4,1 15,9 5 travní P2O5 1,3 5 3,1 porosty, K2O 5,1 19,8 7,1 pastviny MgO 2 7,8 1,5 Celkový přísun živin ve sledovaném roce 2006 Tabulka č.41: Přísun živin r. 2006 Hnojivo Množství v t kg/ t Obsah N Obsah P2O5 Obsah živin živin živin HNŮJ SKOTU 4358 5 21790 3,1 13509,8 7,1 DAM 390 22,2 390 8658 - LAV 27% 93,2 270 25164 - AMOFOS 2,8 110 308 490 1373 MOČŮVKA SKOTU 1324 2,5 3310 0,2 264,8 5,3 CELKEM 5800,2 59230 15146,6 Tabulka č.42: Zjištěné ukazatele za sledovaný rok 2006 Živiny Odběr celkem živin v kg Přísun živin v kg Rozdíl v kg N 49432,5 59230 9797,5 P2O5 17135,7 15146,6 -1989,1 K2O 54092,8 37959 -16133,8 MgO 20760,7 6934,2 -13826,5 59

5 3,1 7,1 1,5

K2O 30941,8 7017,2 37959

Rozdíl Vstupy – výstupy (kg.ha-1) 8,5 -14,6 77 -12 -10,9 -1,9 -12,7 -6,3

Obsah živin 1,5 0,3 -

MgO 6537 397,2 6934,2

Tabulka č. 43: Roční bilance živin pro rok 2007 plodina

výměra Výnos hlav. produk. (t.ha-1)

odběr odběr vedl. celkem produk. (t.ha-1) (kg.ha-1) 5,2 2,1 12 1,5

96,9 38,8 55,2 10,9

86

86

108

108

86

86

Pšenice 49,13 ozimá

4,28

3

N P2O5 K2O MgO

19 7,6 4,5 1,5

Řepka ozimá

16

2,8

-

Ječmen Jarní

33,46

2,72

2

N P2O5 K2O MgO N P2O5 K2O MgO

33,5 16 10 2 16,5 8 5,4 1,5

6 2,3 13,2 1,5

93,8 44,8 28 5,6 56,8 26,3 41 7,08

Oves

17,82

4,17

3

N P2O5 K2O

18,8 8,9 6,0

5,7 3,4 21,4

95,4 47,2 89,2

MgO 1,5 N 18

1,5 5,5

10,7 75,9

P2O5 8,7 K2O 5,5 MgO 1,5

2,1 15,1 1,5

37 72,7 8,5

Tritikale 20,58 jarní

3,21

Dodávka (kg.ha-1)

výnos živiny odběr vedl. hlav. produk. produk. (t.ha-1) (t.ha-1)

2,5

Prům. hnojiva

86

86

Organ. hnojiva

Symb. fixace N kg/ha

Celkem

Rozdíl Vstupy – výstupy (kg.ha-1) -10,9 -38,8 -55,2 -10,9 14,2 -44,8 -28 -5,6 29,2 -26,3 -41 -7,08

175 108,5 248

261 108,5 248,5

165,6 61,3 159,3

21

21 86

10,3 10,1 -37 -72,7 -8,5

60

Tabulka č.43 : pokračování tabulky plodina

výměra Výnos hlav. produk. (t.ha-1)

výnos živiny odběr vedl. hlav. produk. produk. (t.ha-1) (t.ha-1)

odběr odběr vedl. celkem Prům. produk. (t.ha-1) (kg.ha-1) hnojiva

Dodávka (kg.ha-1) Organ. hnojiva

Brambory 8

29,3

-

N P2O5 K2O MgO

3,5 1,1 5,4 6

102,5 32,2 158,2 175,8

95,1 0,56 0,65

175 108,5 248,5 21

Kukuřice 23,62

42,5

-

0,88

3

157,2 59,2 195,5 21,2 64,4 15,8 83,8 7,76

175 108,5 248,5 21

31,50

3,7 1,4 4,6 0,5 22,1 7,8 6,6 2

70,5 73,5

Kostřava luční

N P2O5 K2O MgO N P2O5 K2O MgO

Jetel luční

96,71

6,8

N P2O5 K2O

5,1 1,1 5,3

Jednoleté 61,80 pícniny GPS

28,9

15 3 26 2

34,6 7,4 36

93

46

MgO 4 N 4,1

27,2 118,4

P2O5 K2O

1,4 5,3

Mgo

4

Symb. Celkem fixace N kg/ha 270,1 109 249,1 21

240

Rozdíl Vstupy – výstupy (kg.ha-1) 167,6 76,8 90,9 -154,8

245,5 182 248,5 21 93

88,3 122,5 53 -0,2 28,6 -15,8 -83,8 -7,76

286

251,4 -7,4 -36

175

209

-27,2 90,6

40,4 153,1

108,5 248,5

108,5 248,5

68,1 95,4

115,6

21

21

-94,6

61

34

plodina

výměra Výnos hlav. produk. (t.ha-1)

výnos živiny odběr vedl. hlav. produk. produk. (t.ha-1) (t.ha-1)

odběr odběr vedl. celkem produk. (t.ha-1) (kg.ha-1)

Dodávka (kg.ha-1) Prům. hnojiva

Organ. hnojiva 150 93 213 12

Mák setý 5,60

1,06

-

N P2O5 K2O MgO

32,5 17,2 9,6 2

34,4 18,2 10,1 2,1

93

Svazenka 20,20 vračitol.

0,35

-

269,3

4,61

20,5 7,6 7,8 1,5 15,8 4,9 19,5 5

7,1 2,6 2,7 0,5 72,8 22,5 89,8 23

47

Trvale travní porosty, louky

N P2O5 K2O MgO N P2O5 K2O MgO

Trvale travní porosty, pastviny

161,5

4,01

N P2O5 K2O

4,1 1,3 5,1

MgO 2

Symb. Celkem fixace N kg/ha 243 93 213 12

75 6 159 9

75 6 159 9

39,9 -2,6 -2,7 -0,5 2,2 -16,5 69,2 -14

16,4 5,2 20,4

5 3,1 7,1

5 3,1 7,1

-11,4 -2,1 -13,3

8,0

1,5

1,5

-6,5

62

47

Rozdíl Vstupy – výstupy (kg.ha-1) 208,6 74,8 202,9 9,9

Celkový přísun živin ve sledovaném roce 2007 Tabulka č.44: Přísun živin r. 2007 Hnojivo

Množství v t

HNŮJ SKOTU DAM 390 LAV 27% AMOFOS MOČŮVKA SKOTU CELKEM

4376 20 69,25 3,4 1894 6462,6

Obsah živin 5 390 270 110 2,5 -

N Obsah živin 21880 3,1 7800 18697,5 374 490 4735 0,2 53486,5 -

kg/ t P2O5 Obsah živin 13565,6 7,1 - - 1666 378,8 5,3 15610,4 -

Tabulka č.45: Zjištěné ukazatele za sledovaný rok 2007 Živiny N P2O5 K2O MgO

Odběr celkem živin v kg 49432,5 17135,7 54092,8 20760,7

Přísun živin v kg 59230 15146,6 37959 6934,2

Rozdíl v kg 9797,5 -1989,1 -16133,8 -13826,5

63

K2O 31069,6 10038,2 41107,8

Obsah živin 1,5 0,3 -

MgO 6564 568,2 7132,2

Tabulka č.46: Roční bilance živin pro rok 2008 plodina

výměra Výnos hlav. produk. (t.ha-1)

výnos živiny odběr vedl. hlav. produk. produk. (t.ha-1) (t.ha-1)

odběr odběr vedl. celkem produk. (t.ha-1) (kg.ha-1) 5,2 2,1 12 1,5

Prům. hnojiva

Organ. hnojiva

80,1 32 40,5 8,5

93

150 93 213 45

120

Pšenice 78,10 ozimá

3,67

2

N P2O5 K2O MgO

19 7,6 4,5 1,5

Řepka ozimá

22

2,9

-

Ječmen Jarní

52,19

3,85

2

N P2O5 K2O MgO N P2O5 K2O MgO

33,5 16 10 2 16,5 8 5,4 1,5

6 2,3 13,2 1,5

97,1 46,4 29 5,8 70 32,7 45,4 8,28

Oves

28,63

3,85

2,5

N P2O5 K2O

18,8 8,9 6,0

5,7 3,4 21,4

86,6 42,7 76,6

MgO 1,5 N 18

1,5 5,5

9,4 131,3

P2O5 8,7 K2O 5,5 MgO 1,5

2,1 15,1 1,5

66,9 112 14,4

Tritikale 15,71 ozimé

6,19

3,5

Dodávka (kg.ha-1) Symb. fixace N kg/ha

Celkem

243 93 213 45

93

150 93 213 45

243 93 213 45

22,9 -46,4 -29 -5,8 173 60,3 167,6 36,7

98

150 93 213

243 93 213

156,4 89,6 136,4

45

45 106,5

35,6 -24,8

106,5

120

Rozdíl Vstupy – výstupy (kg.ha-1) 162,8 61 172,5 36,5

-66,9 -112 -14,4

64

Tabulka č.46: Pokračování tabulky Plodina

výměra Výnos hlav. produk. (t.ha-1)

výnos živiny odběr vedl. hlav. produk. produk. (t.ha-1) (t.ha-1)

odběr odběr vedl. celkem Prům. produk. (t.ha-1) (kg.ha-1) hnojiva

Dodávka (kg.ha-1) Organ. hnojiva

Brambory 6

27,2

-

N P2O5 K2O MgO

3,5 1,1 5,4 6

95,2 29,9 146,8 163,2

82,8 1,68 1,96

175 108,5 248,5 21

Kukuřice 18

32,1

-

0,59

2,5

118,7 44,9 147,6 16 50,5 12,1 68,8 6,2

175 108,5 248,5 21

31,50

3,7 1,4 4,6 0,5 22,1 7,8 6,6 2

138 56

Kostřava luční

N P2O5 K2O MgO N P2O5 K2O MgO

Jetel luční

67,79

5,2

N P2O5 K2O

5,1 1,1 5,3

Jednoleté 25,82 pícniny GPS

29,2

15 3 26 2

Symb. Celkem fixace N kg/ha 257,8 110,1 250,4 21

99

26,6 5,7 27,5

240

MgO 4 N 4,1

20,8 119,7

P2O5 K2O

1,4 5,3

Mgo

4

Rozdíl Vstupy – výstupy (kg.ha-1) 162,6 80,2 103,6 -142,2

313 164,5 248,5 21 99

194,3 119,6 100,9 5 48,5 -12,1 -68,8 -6,2

240

213,4 -5,7 -27,5

175

215,5

-20,8 95,8

40,8 154,7

108,5 248,5

108,5 248,5

67,7 93,8

116,8

21

21

-95,8

65

40,5

Tabulka č.46: pokračování tabulky plodina výměra Výnos výnos živiny odběr hlav. hlav. vedl. produk. produk. produk. -1 -1 (t.ha ) (t.ha ) (t.ha-1) Pšenice jarní

10,16

3,12

2

N P2O5 K2O MgO

18,3 7,3 4,2 1,5

Mák setý 16,39

0,98

-

Svazenka 12 vratičol.

0,35

-

N P2O5 K2O MgO N P2O5 K2O MgO N P2O5 K2O

Trvale travní porosty, louky Trvale travní porosty, pastviny

272,12 4,1

161,5

3,8

odběr odběr vedl. celkem Prům. produk. -1 -1 (t.ha ) (kg.ha ) hnojiva 4,6 1,8 12,6 1,5

Dodávka (kg.ha-1) Organ. hnojiva

Symb. Celkem fixace N kg/ha 105

Rozdíl Vstupy – výstupy (kg.ha-1) 38,8 -26,3 -38,3 -7,68

66,2 26,3 38,3 7,6

105

32,5 17,2 9,6 2 20,5 7,6 7,8 1,5

31,8 16,8 9,4 1,9 7,1 2,6 2,7 0,5

94

94

54

54

15,8 4,9 19,5

64,7 20 79,9

87,5 7 185,5

87,5 7 185,5

22,8 -1,3 105,6

MgO 5 N 4,1

20,5 15,7

10,5 5

10,5 5

-10 -10,7

P2O5 K2O

1,3 5,1

5 19,6

3,1 7,1

3,1 7,1

-1,9 -12,5

Mgo

2

7,7

1,5

1,5

-6,2

66

62,2 -16,8 -9,4 -1,9 46,9 -2,6 -2,7 -0,5

Celkový přísun živin ve sledovaném roce 2008 Tabulka č.47: Přísun živin r. 2008 Hnojivo

Množství v t

HNŮJ SKOTU DAM 390 LAV 27% MOČŮVKA SKOTU CELKEM

5370 29,7 75,8 2115 7590,5

Obsah živin 5 390 270 2,5 -

N Obsah živin 26850 3,1 11583 20466 5287,5 0,2 64186,5 -

kg/ t P2O5 Obsah živin 16647 7,1 423 5,3 17070 -

Tabulka č.48: Zjištěné ukazatele za sledovaný rok 2008 Živiny N P2O5 K2O MgO

Odběr celkem živin v kg 47202,5 17132,1 47169,4 14544

Přísun živin v kg 64186,5 17070 49336,5 8689,5

Rozdíl v kg 16984 -62,1 2167,1 -5854,5

67

K2O

Obsah živin 38127 1,5 11209,5 0,3 49336,5 -

MgO 8055

634,5 8689,5

Tabulka č.49: Roční bilance živin pro rok 2009 plodina

výměra Výnos hlav. produk. (t.ha-1)

výnos živiny odběr vedl. hlav. produk. produk. (t.ha-1) (t.ha-1)

odběr odběr vedl. celkem produk. (t.ha-1) (kg.ha-1) 5,2 2,1 12 1,5

Prům. hnojiva

Organ. hnojiva

78,9 31,6 40,2 8,4

87

200 124 284 60

287 124 284 60

Rozdíl Vstupy – výstupy (kg.ha-1) 208,1 92,4 243,8 51,6

145

189 53 223 34 150 93 213 45

334 53 223 34 231 93 213 45

236,9 6,6 194 28,2 149,7 55,1 158,3 35,2

175 109 249

246 109 249

141,5 57,5 156,9

52,5

52,5 81

41,1 -4,3

Pšenice 42,59 ozimá

3,6

2

N P2O5 K2O MgO

19 7,6 4,5 1,5

Řepka ozimá

29,68

2,9

-

Ječmen Jarní

29,70

4,02

2,5

N P2O5 K2O MgO N P2O5 K2O MgO

33,5 16 10 2 16,5 8 5,4 1,5

6 2,3 13,2 1,5

97,1 46,4 29 5,8 81,3 37,9 54,7 9,78

Oves

50,83

4,6

3

N P2O5 K2O

18,8 8,9 6,0

5,7 3,4 21,4

104,5 51,5 92,1

MgO 1,5 N 18

1,5 5,5

11,4 85,3

P2O5 8,7 K2O 5,5 MgO 1,5

2,1 15,1 1,5

43,6 77,2 9,65

Tritikale 26,08 ozimé

3,95

2,5

Dodávka (kg.ha-1)

81

71

81

Symb. fixace N kg/ha

Celkem

-43,6 -77,2 -9,65

68

plodina

výměra Výnos hlav. produk. (t.ha-1)

výnos živiny odběr vedl. hlav. produk. produk. (t.ha-1) (t.ha-1)

odběr odběr vedl. celkem Prům. produk. (t.ha-1) (kg.ha-1) hnojiva

Dodávka (kg.ha-1)

Brambory 6

26,1

-

N P2O5 K2O MgO

3,5 1,1 5,4 6

97,1 46,4 29 5,8

67,5

Symb. Celkem fixace N kg/ha 67,5

Hrách setý

9,36

2,03

-

0,89

3

72 16,8 20,3 4,06 64,6 15,9 83,8 7,7

80

22,16

35,5 8,3 10 2 22,1 7,8 6,6 2

27

Kostřava luční

N P2O5 K2O MgO N P2O5 K2O MgO

Jetel luční

86,14

6,5

N P2O5 K2O

5,1 1,1 5,3

Jednoleté 20,25 pícniny GPS

28,2

15 3 26 2

Organ. hnojiva

89

89

33,3 7,1 53,3

240

MgO 4 N 4,1

26,1 115,9

P2O5 K2O

1,4 5,3

Mgo

4

107

240

Rozdíl Vstupy – výstupy (kg.ha-1) -23,8 -28,7 -140,9 -156,6 35 -16,8 -20,3 -4,06 244 -15,9 -83,8 -7,7 206,7 -7,1 -33,3

170

197

-26,1 81,1

39,6 149,9

107 246

107 246

67,4 96,1

113,1

52

52

-61,1

69

27

plodina

výměra Výnos hlav. produk. (t.ha-1)

výnos živiny odběr vedl. hlav. produk. produk. (t.ha-1) (t.ha-1)

Mák setý 15,71

1,01

-

Svazenka 12 vratičol.

0,39

-

Trvale travní porosty, louky Trvale travní porosty, pastviny

211,86 4,4

161,5

3,9

odběr odběr vedl. celkem Prům. produk. (t.ha-1) (kg.ha-1) hnojiva 50

Dodávka (kg.ha-1) Organ. hnojiva 200 56 236 36

Symb. Celkem fixace N kg/ha 250 56 236 36 27

Rozdíl Vstupy – výstupy (kg.ha-1) 217,2 38,7 226,4 33,9 19,1 -2,9 -3 -0,5

N P2O5 K2O MgO N P2O5 K2O MgO

32,5 17,2 9,6 2 20,5 7,6 7,8 1,5

32,8 17,3 9,6 2,02 7,9 2,9 3 0,5

N P2O5 K2O

15,8 4,9 19,5

69,5 21,5 85,8

87,5 7 185,5

87,5 7 185,5

18 -14,5 100

MgO 5 N 4,1

22 16,1

10,5 5

10,5 5

-11,5 -11,1

P2O5 K2O

1,3 5,1

5,1 20,1

3,1 7,1

3,1 7,1

-2 -13

Mgo

2

7,9

1,5

1,5

-6,4

27

70

Celkový přísun živin ve sledovaném roce 2009 Tabulka č.50: Přísun živin r. 2009 Hnojivo

Množství v t

HNŮJ SKOTU DAM 390 LAV 27% MOČŮVKA SKOTU CELKEM

5290 25,3 46,6 1372 6733,9

Obsah živin 5 390 270 2,5 -

N Obsah živin 26450 3,1 9867 12582 3430 0,2 52329 -

kg/ t P2O5 Obsah živin 16399 7,1 - - 274,4 5,3 16673,4 -

K2O 37559 7271,6 44830,6

Obsah živin 1,5 0,3 -

MgO 7935 411,6 8346,6

Tabulka č.51: Zjištěné ukazatele za sledovaný rok 2009 Živiny N P2O5 K2O MgO

Odběr celkem živin v kg 41995,3 15383,3 41298,7 13312,2

Přísun živin v kg 52329 16673,4 44830,6 8346,6

Rozdíl v kg 10333,7 1290,1 3531,9 -4965,6

Z tohoto vyhodnoceného indikátoru vyplývá, že ve všech sledovaných hospodářských letech je nejlepší hodnota u dusíku a výjma roku 2009 jsou skoro všechny zbývající prvky v záporných hodnotách. Na tuto bilanci mám vliv úrovně hnojení a výběr hnojiv. Nejvíce se hnojí N a ostatní prvky jsou dodávány pouze ve statkových hnojivech.

71

5.1.3. Indikátory integrované ochrany rostlin Spotřeba pesticidů za jednotlivé hospodářské roky 2006-2009 Při stanovení spotřeby pesticidů vycházíme z množství použitých pesticidů v rámci pěstebních technologiích jednotlivých plodin. Tabulka č.52: Spotřeba pesticidů za rok 2006-2009 Plodina r. 2006 Pšenice ozimá Kostřava luční Ječmen jarní Pšenice jarní Tritikale Kukuřice Brambory Orná půda po sklizni Oves Hrách Mák Podsev jetele Řepka ozimá Celkem za dávku pesticidů na 1 ha/kg

0,5 0,8 2,3 2 0,30 0,6 12,7 6,5

2,26

Dávky pesticidů za jednotlivé plodiny v kg r.2007 r.2008 r.2009 0,3 0,8 0,2 0,15 0,75 0,73 0,45 0,6 0,32 0,6 0,75 1,45 1,46 0,3 1,32 8,4 8,5 13,25 7,45 9,3 3 0,15 1,5 0,94 2,5 3,21 2,5 2,4 1,40 3,1 1,2 3,8 3,13 2,36 2,13 2,27

Spotřeba pesticidů v žádném sledovaném roce nepřekračuje průměrnou spotřebu v pesticidů v ČR. Největší vnosy pesticidních dávek sledujeme u brambor, kde je nutná obrana proti plevelům, následně proti mšicím, mandelince bramborové a nezbytná je fungicidní ochrana proti plísním. 5.1.4. Indikátory produkční úrovně zemědělského podniku Výrobnost systému – stanovená přepočtem na obilní jednotky Tabulka č.53: Výrobnost systému za rok 2006 Plodina

Pšenice ozimá Pšenice jarní Ječmen jarní Oves

Plocha Výnos t.ha-1 (ha) Výnos hlavního produktu Výnos vedlejšího produktu 4 3,48 2,7 20,61 3,5 2,8 78,10 3,1 2,4 16,46 3,7 72

Koeficient přepočtu na OJ 1 0,1 1 0,15 1 0,15 1

Počet obilních jednotek 139,2 10,8 721,3 86,5 2421,1 281,1 609

2,9 0,15 Tritikale 31,62 4,2 1 3,3 0,1 Brambory 8 25,1 0,25 Kukuřice 42 31,4 0,15 Jetel luční 96,74 6,5 5 Kostřava luční 31,50 0,75 5 0,6 0,5 Jednoleté pícniny 79 4,21 0,15 Výrobnost osevního postupu v obilních jednotkách - Suma Průměrná výrobnost osevního postupu v obilních jednotkách (OJ.ha-1)

71,6 1328 104,3 502 197,8 31440,5 1181,2 94,5 498,8 39687,7 97,2

Tabulka č.54: Výrobnost systému za rok 2007 Plocha Výnos t.ha-1 Koeficient (ha) Výnos hlavního produktu přepočtu na Výnos vedlejšího produktu OJ Pšenice ozimá 49,13 4,28 1 3,40 0,1 Řepka ozimá 16 2,8 2 Ječmen jarní 33,46 2,72 1 2,10 0,15 Oves 17,82 4,17 1 3,30 0,15 Tritikale 20,58 3,21 1 2,5 0,1 Brambory 8 29,3 0,25 Kukuřice 23,62 42,5 0,15 Jetel luční 96,71 6,8 5 Kostřava luční 31,50 0,88 5 0,7 0,5 Jednoleté pícniny 61,8 28,9 0,15 Svazenka 20,20 0,35 2 Mák 5,60 1,06 5,50 Výrobnost osevního postupu v obilních jednotkách - Suma Průměrná výrobnost osevního postupu v obilních jednotkách (OJ.ha-1) Plodina

Počet obilních jednotek 2102,7 167 896 910,1 105,3 743 88,2 660,6 51,4 586 1505,7 32881,4 138,6 110,2 2679 141,4 326,4 43286,6 112,6

Tabulka č.55: Výrobnost systému za rok 2008 Plodina

Pšenice ozimá Pšenice jarní

Plocha Výnos t.ha-1 (ha) Výnos hlavního produktu Výnos vedlejšího produktu 78,10 3,67 2,9 10,16 3,12 73

Koeficient přepočtu na OJ 1 0,1 1

Počet obilních jednotek 2866,2 226,4 316,9

Jednoleté pícniny 25,82 Svazenka 12 Mák 16,39

2,4 3,5 2,8 3,8 3 6,19 4,9 27,2 32,10 5,23 0,59 0,4 29,20 0,35 0,98

0,15 1 0,15 1 0,15 1 0,1 0,25 0,15 5 5 0,5 0,15 2 5,50

36,5 1826,6 219,1 1087,9 128,8 972,4 76,9 408 866,7 17727 929,2 63 1130,9 84 883,4

Řepka ozimá

2,90

2

1276

Ječmen jarní

52,19

Oves

28,63

Tritikale

15,71

Brambory Kukuřice Jetel luční Kostřava luční

6 18 67,79 31,50

22

Výrobnost osevního postupu v obilních jednotkách - Suma 31125,9 -1 Průměrná výrobnost osevního postupu v obilních jednotkách (OJ.ha ) 80,9 Tabulka č.56: Výrobnost systému za rok 2009 Plocha Výnos t.ha-1 (ha) Výnos hlavního produktu Výnos vedlejšího produktu Pšenice ozimá 42,59 3,61 2,80 Hrách 9,36 2,03 Ječmen jarní 29,70 4,02 3,2 Oves 50,83 4,65 3,70 Tritikale 26,08 3,95 3,10 Brambory 6 26,10 Jetel luční 86,14 6,53 Kostřava luční 22,16 0,89 0,7 Jednoleté pícniny 20,25 28,29 Svazenka 12 0,39 Mák 15,71 1,01

Koeficient přepočtu na OJ 1 0,1 1,20 1 0,15 1 0,15 1 0,1 0,25 5 5 0,5 0,15 2 5,50

Počet obilních jednotek

Řepka ozimá

2

1721,4

Plodina

29,68

2,90

1537,4 119,2 22,8 1193,9 142,5 2363,5 282,1 1030,1 80,80 39,1 28124,7 986,1 77,5 859,3 93,6 872,6

Výrobnost osevního postupu v obilních jednotkách - Suma 39546,6 -1 Průměrná výrobnost osevního postupu v obilních jednotkách (OJ.ha ) 112,8

74

Z následujícího vyhodnoceného indikátoru vyplývá, že výrobnost osevního postupu má velice zvyšující tendenci. 5.1.5. Indikátory ekonomické úrovně zemědělského podniku Čistý zisk - se stanoví tak, že od hrubých výnosů se odečtou veškeré náklady včetně plateb za všechny odpracované hodiny. Tabulka č.57: Čistý zisk, nebo ztráta v Kč.ha-1 Plodina Pšenice oz. Ječmen jarní Oves Tritikale Brambory Kukuřice Kostřava l. Jetelotráva Jednoleté p. Řepka oz. Mák

r.2006 2101 1510 4764 660 27036 -12945 15458 10484 3997 -

r.2007 3906 9462 2546 -9815 19914 -3122 11893 6721 -2615 3458 49817

r.2008 -5273 572 -402 9648 21457 -3867 6259 11720 -1056 2294 21657

r.2009 -8293 -804 -323 -2335,1 79286,6 16553 1685 6633 -373,1 5579

Svazenka

-

3730

6029

3359,1

Z následujícího vyhodnoceného indikátoru ekonomické úrovně jednotlivých pěstovaných plodin vyplývá, že jediná plodina, která nevykázala v žádném sledovaném roce zisk je kukuřice setá. Tato plodina je na vstupní náklady velice finančně náročná a její pěstování je jen z důvodu potřeby živočišné výroby. Od roku 2009 se od pěstování kukuřice ustoupilo. Velice ekonomicky zajímavé výsledky má pěstování máku, brambor, řepky, semenářské kostřavy luční a svazenky vratičolisté. U obilnin je výsledek ovlivněn nízkou výkupní cenou, která často nepokrývá její náklady na pěstování, ale ustoupit od pěstování obilnin nelze, neboť je potřeba zajistit krmný fond farmy a stelivo pro dobytek.

Příspěvek na úhradu: je stanovení tržby (výnos x realizační cena) a odečtení přímých nákladů. Nutno stanovit: - přímé náklady, zjištěné z pěstební technologie (cena osiv, hnojiv, pesticidů, práce strojů, mzdové náklady, nájem a pojištění - průměrný výnos - průměrná realizační cena - výměra plodiny Tabulka č.58: Příspěvek na úhradu u jednotlivých plodin v Kč.ha-1 Plodina Pšenice oz. Ječmen jarní Oves

r.2006 -1898 -4904 1449

r.2007 1507 20247 -2091

r.2008 -5109 -5586 -5161 75

r.2009 -2705 9025 -1590

Tritikale Brambory Kukuřice Kostřava l. Jetelotráva Jednoleté p. Řepka oz. Mák

-5704 39742 13453 12898 7805 1600 -

-14969 -35675 -5411 8405 3894 3550 11555 49817

6677 8443 -7443 7839 11720 -2561 7140 32834

-3450 12561 6432 9962 1332 5223 16898

Svazenka

-

2674

7470

3052

Byla zjištěna optimální úroveň u ekonomického zhodnocení. Nejlepší výsledky vykazuje trávosemená kostřava luční, svazenka, mák, řepka ozimá, brambory, jednoleté a víceleté pícniny. Nejhůře dopadlo zastoupení pšenice ozimé, ječmene jarního, ovsa setého, tritikale a kukuřice. Vyhodnocení produktivnosti za jednotlivé plodiny Tabulka č.59: Přehled ukazatelů produktivnosti r.2006 Plodina Pšenice oz. Ječmen jarní Oves Tritikale Brambory Kukuřice Kostřava l. Jetelotráva Jednoleté p. Řepka oz. Mák

Náklady (Kč) 484219,30 799745,72 197651,69 618691,76 1229973,23 1108743,93 191059,75 259089,19 194837,42 -

Svazenka Celkem

5084011,99

%

Tržby (Kč)

%

9,52 15,73 3,88 12,16 24,19 21,80 3,75 5,09 3,88

535929,23 917678,63 247643,71 639565,19 1446265,70 565048,18 678000 1273320 320760 -

8,09 13,83 3,73 9,65 21,83 8,53 10,23 19,22 4,89

100

6624210,64

100

Zisk – ztráta (Kč) 51709,93 117932,91 76992,02 20873,43 216292,47 -543695,75 486940 1014230,81 125922,58 1540198,65

% 3,36 7,65 4,99 1,35 14,04 -35,30 31,61 64,13 8,17

100

Tabulka č.60: Přehled ukazatelů produktivnosti r.2007 Plodina Pšenice oz. Ječmen jarní Oves Tritikale Brambory Kukuřice Kostřava l. Jetelotráva

Náklady (Kč) 1271745,30 1354960,41 329969,24 734733,04 1535712,12 1117846,82 717019,51 584793,86

%

Tržby (Kč)

%

14,70 15,67 3,81 8,49 17,76 12,92 8,29 6,76

1463674,98 1671565,11 375341,08 532733,40 1376398,51 335494 1091670,21 1234800

15,57 17,79 3,99 5,67 14,64 3,57 11,61 13,14

76

Zisk – ztráta (Kč) 191929,48 316604,70 45371,84 -201999,64 -159313,61 -782352,82 374650,70 650006,14

% 25,59 42,21 6,05 -0,26 -21,24 -104,32 49,95 86,67

Jednoleté p. Řepka oz. Mák

456447,04 363544 89520

5,27 4,20 1,10

294840 408000 368500

3,13 4,34 3,92

-161607,04 44456 278979,80

-21,55 5,92 37,20

Svazenka Celkem

89211 8645501,93

1,03 100

242400 9395417,29

2,63 100

153189 749915,36

20,42 100

Zisk – ztráta (Kč) -411847,13 29904 -11514,38 151579,07 128744,01 -69617,88 269533,47 794523,39 -27277,91 159966,23 354960,09 33953 1402906,47

%

Tabulka č.61: Přehled ukazatelů produktivnosti r.2008 Plodina Pšenice oz. Ječmen jarní Oves Tritikale Brambory Kukuřice Kostřava l. Jetelotráva Jednoleté p. Řepka oz. Mák Svazenka Celkem

Náklady (Kč) 2420743,78 706665,20 629481,62 657816,19 1087537,36 701182,43 921491,22 352796,61 203774,24 952123 280299,60 65700 8979611,25

%

Tržby (Kč)

%

26,95 7,86 7,01 7,32 12,11 7,80 10,26 3,92 2,26 10,60 3,18 0,73 100

2008896,65 736569,71 617967,24 809395,26 1216281,37 631564,55 1191024,69 1147320 176496,33 1112089,23 635259,69 99653 10382517,72

19,34 7,09 5,95 7,79 11,71 6,08 11,47 11,05 1,69 10,71 6,11 1,01 100

-29,35 2,13 -0,82 10,80 9,17 -4,96 19,21 56,63 -1,94 11,40 25,30 2,43 100

Tabulka č.62: Přehled ukazatelů produktivnosti r.2009 Plodina Pšenice oz. Ječmen jarní Oves Tritikale Brambory Kukuřice Kostřava l. Jetelotráva Jednoleté p. Řepka oz. Mák Svazenka Celkem

Náklady (Kč) 1371873,54 1060674,95 539484,93 501435,93 1040400,30 643120,34 829863,15 113531 1118921,19 274980,40 71388 7565673,73

%

Tržby (Kč)

%

18,13 14,01 7,13 6,62 13,75 8,50 10,96 1,50 14,78 3,63 0,99 100

988621,87 950039,70 762963,42 532535,46 1081556,46 988677,92 975042 247860 919387,94 323804,59 89777 7860266,36

12,57 12,08 9,70 6,77 13,75 12,57 12,40 3,15 11,69 4,11 1,21 100

77

Zisk – ztráta (Kč) -383251,67 -110635,25 223478,49 31099,53 41156,16 345557,58 145178,85 134329 -199533,25 48824,19 18389 294592,63

% -130,09 -37,55 75,86 10,55 13,97 117,03 49,28 45,59 -61,21 16,57 6,24 100

5.1.6. Využití dotačních titulů Tabulka č.63:Poskytnuté dotace v jednotlivých letech ( Kč) Dotační titul Na chov přežvýkavců TOP UP TOTAP – zem. půda SAPS – jednotná platba na plochu PGRLF na úroky z úvěru PGRLF pojištění (plodiny, zvířata) LFA – NATURA Agroenvi AEO Ostatní provozní výnosy Dotace národ.ozdr.prog. IBR Dotace podpora poradenství Dotace na kadávery Dotace ozdr. polních plodin Dotace zlepšování gen.pot.zv. Dotace na masné krávy Celkem

r.2006 1269630,88 538188,90 1988786,05

r.2007 1179630,92 704637,55 2283726,43

r.2008 772598,32 1097023,81 2437528,07

r.2009 676289,64 857050,24 2685520,60

178204

117520 47498

91894 61715

70850 92298

1935458 982340,70 227846,03 32088 26000 81775 26766 14573 7301661,17

1874247,41 1023299,10 639562 17840 45956 13101 7947021,63

1776091,51 1022761,50 41181,71 19120 36992

1572416,87 1156108,70 36760 32000 11935 8758 10488 149924 215194,24 7515638,34 7416915,28

Obdržené dotace mají na existenci podniku velký význam, bez kterých by jen stěží přežilo. Což má za následek nízké výkupní ceny celkové rostlinné produkce. Podnik se proto snaží využít všechny možné dotační tituly. O úhradu dotací se dělí pokladna Evropské unie (EU) a ČR (80% a 20%) Podmínky pro jednotnou platbu na plochu (SAPS) Žadatelem je fyzická nebo právnická osoba, obhospodařující zemědělskou půdu, která je na žadatele vedena v Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (tzv. LPIS) podle §3a a 3b zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (dále jen „Evidence“). Žádost o poskytnutí podpory v rámci jednotné platby na plochu (SAPS) je možné podat na následující kultury (dle §3i zákona o zemědělství), přičemž na druhu kultury nezávisí výše podpory: - orná půda - travní porost - vinice - chmelnice - ovocný sad - školka - zelinářská zahrada - jiná kultura Jednou z podmínek pro poskytnutí podpory je dodržení minimální výměry, na kterou může být poskytnuta podpora, která činí v součtu všech půdních bloků/dílů půdních bloků v Žádosti nejméně 1 ha zemědělské půdy (včetně). Dotčené půdní bloky/díly půdních bloků musí být 78

uvedeny v Evidenci. Podmínky pro národní doplňkové platby (Top-Up) Národní doplňkové platby (Top-Up) jsou platby poskytované k jednotné platbě na plochu (SAPS). Režim národních doplňkových plateb podléhá pravidlům nastavených evropskou legislativou a národní doplňkové platby jsou každoročně předkládány Evropské komisi ke schválení. Česká republika musela reagovat na dokument Evropské komise s výkladem evropské legislativy, podle něhož jsou nové členské státy aplikující SAPS povinny zajistit oddělení platby od produkce (tzv. decoupling) u těch plateb Top-Up, které jsou v režimu SPS (platba na farmu) rovněž odděleny od produkce, tj. decouplovány. Top-Up bude i nadále poskytován Státním zemědělským intervenčním fondem formou finančních podpor v následujících oblastech: a) lnu na vlákno na zemědělské půdě, b) chmele na zemědělské půdě, c) chovu skotu, ovcí, popřípadě koz (dále jen „chov přežvýkavců“) d) plodin (včetně množitelských porostů) na zemědělské půdě, e) brambor pro výrobu bramborového škrobu na zemědělské půdě Podmínky pro platby LFA a Natura 2000 na zemědělské půdě Žadatel nemusí být podnikatelem podle §2 odst. 2 Obchodního zákoníku. O platbu v oblastech LFA a oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě (dále jen Natura 2000) mohou žádat i nepodnikatelé mající právní subjektivitu (např. obce, fyzické osoby nepodnikající, školy), jestliže mají tyto subjekty vedeny v Evidenci alespoň minimální výměru zemědělské půdy v LFA nebo oblastech Natura 2000 od data doručení žádosti Fondu do 30. září kalendářního roku, ve kterém žádají o podporu. Platba pro LFA je poskytována pouze na kulturu travní porost obhospodařovanou v následujících oblastech: - horské oblasti (oblast typu HA a HB) - ostatní méně příznivé oblasti (oblast typu OA a OB) - oblasti se specifickými omezeními (oblast typu S a SX) Žadatel o platbu pro LFA a Natura 2000 musí splňovat následující podmínky: Půdní bloky/díly půdních bloků se zemědělskou kulturou travní porost, na které je podána žádost o poskytnutí platby, musí být na žadatele vedeny v Evidenci minimálně od data doručení žádosti Fondu do 30. září 2007. Žádost může podat fyzická nebo právnická osoba vedená v Evidenci, která zemědělsky obhospodařuje alespoň: - 1 ha travních porostů v LFA, nebo - 1 ha travních porostů v oblasti Natura 2000 Specifické podmínky pro LFA Povinnost dodržovat intenzitu chovu hospodářských zvířat. - Žadatel musí dodržovat intenzitu chovu skotu, ovcí, koz a koní k datu 31.7.2007 ve výši: Minimálně 0,2 VDJ na 1 ha travního porostu vedeného v Evidenci Maximálně 1,5 VDJ na 1 ha zemědělské půdy vedené v Evidenci - Do výpočtu minimální úrovně intenzity chovu hospodářských zvířat (0,2 VDJ) se nezahrnují plochy (travní porosty!) užívané žadatelem v ochranných pásmech vodních zdrojů povrchových nebo podzemních vod 1. stupně. Výměru travního porostu užívanou v 79

1. ochranném pásmu vodního zdroje (dále jen 1. OPVZ) žadatel doloží potvrzením příslušného vodoprávní úřadu. Nezapočítání výměry travních porostů v OPVZ se bere v úvahu pouze při výpočtu minimální intenzity. Ošetřování travních porostů Pro účely čerpání dotací s cílem ochrany přírody jsou travní porosty v rámci půdních bloků členěny na základní tituly: - louky – v tomto managementu má podnik nahlášeno 82,82 ha, povinností u tohoto titulu je, že hnojit můžu maximálně do 60 kg N/ha v průměru na celkovou výměru luk za rok, včetně dusíku dodaného při přepásání. Travní porost se musí sekat minimálně 2x ročně, první seč do 31.7. a druhou do 31.10. Posečená hmota se musí z pozemku uklidit. Přepásat se smí po 15.8. - pastviny – podnik má v tomto základním managementu 104,22 ha, hnojiva se smí aplikovat maximálně do výše 80 N/ha každého půdního bloku, maximálně však 55 N/ha v průměru na celkovou výměru pastvin. Po skončení pastvy musejí být do 30 dnů posekány nedopasky. Travní porost přepasu minimálně jednou do 31.10. Nadstavbové tituly: - druhově bohaté pastviny – tento management zastupuje 57,35 ha, nebudu aplikovat hnojiva, pastvou ročně dodám minimálně 5 kg N/ha každého půdního bloku, maximálně však 40 kg N/ha v průměru na celkovou plochu pastvin. Travní porost přepasu minimálně jednou ročně do 31.10. Po skončení pastvy se musí provést do 30 dnů odklid nedopasků. - ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště chřástala polního – tento management 23,71 ha, nesmějí se aplikovat hnojiva, travní porost se musí poséci minimálně jednou ročně, však první seč se smí provést až po 15.8. a nejpozději do 30.9. Na tomto pozemku se nesmí pást. Seč se musí provádět od středu ke krajům nebo od jedné strany ke druhé. Nesmí se provádět mulčování, smykování. - mezofilní a vlhkomilné louky – v tomto managementu má podnik 28,21 ha, aplikovat hnojiva max. do 60 kg N/ha na celkovou výměru těchto luk, včetně dodaného dusíku při přepasení, hnojit se smí pouze hnojem, kompostem. Travní porost se musí poséci 2x ročně a posekaná hmota se musí odklidit z pozemku. Dále podnik žádá o dotace na pojištění pěstovaných plodin ohledně vyzimování, či živelných pohrom, dále dotace na poradenství v zemědělství a následně i dotace na podporu v živočišné výrobě. 5.1.7. Celkové zhodnocení Celkové hodnocení zahrnuje přehled hodnot základních parametrů sledovaných let rozdělených na ekonomické, sociální, agronomické. Tabulka č.64: Celkové zhodnocení podniku podle jednotlivých parametrů Ekonomické parametry Roční zisk celkem (Kč) Průměrný zisk z ha (Kč.ha-1) Rentabilita nákladová (%) Rentabilita tržeb (%) Průměrný příspěvek na úhradu tržních plodin (Kč.ha-1)

r.2006 1540198,65 3774,71 30,29 23,25 7160,11

r.2007 749915,36 1950,77 8,67 7,98 3625,25

80

r.2008 1402906,47 3649,69 15,60 13,51 4688,58

r.2009 294592,63 840,49 3,89 3,74 5158,18

Sociální parametry Počet pracovníků k zajištění rostlinné výroby Počet pracovníků na 100 ha Průměrné využití pracovního fondu (%) Průměrná mzda v RV Agronomické parametry Výrobnost osevního postupu (OJ.ha-1) Bilance organické hmoty (t.ha-1) Zatížení dobytčími jednotkami (DJ.ha-1) Spotřeba N (kg.ha-1) Spotřeba P (kg.ha-1) Spotřeba K (kg.ha-1) Spotřeba Mg (kg.ha-1) Zatížení pesticidy(kg.ha-1) Pokryvnost půdy během vegetace Pokryvnost půdy na podzim Doplňující parametry Kvalita produkce

Zastoupení obilnin (%)

Zastoupení olejnin (%)

6

6

6

6

16,60 38,45

16,60 42,60

16,60 31,65

16,60 35,33

12145

12890

13420

13785

97,20

112,60

80,90

112,80

4,41

4,26

4,76

5,25

0,67

0,67

0,67

0,67

72,19 18,46 46,26 8,45 2,26 0,52

65,37 19,08 50,24 8,71 2,36 0,65

78,47 20,87 60,32 10,62 2,13 0,67

72,29 23,03 61,93 11,53 2,27 0,69

15,92

30,12

25,60

27,30

Pšenice, ječmen, tritikale, oves – krmné obilí, Kukuřice – siláž, brambory – konzum a sadba, Řepka – olej, mák – konzumní, svazenka a kostřava - osivo 100 94,38 86,38 87,06 bez bez bez bez kukuřice, kukuřice, kukuřice, kukuřice, jetele a jetele a jetele a jetele a okopanin okopanin okopanin okopanin 35,94 33,35 20,01 26,18 5,62 13,62 12,94

81

Tabulka č.65 : Příklad zhodnocení rostlinné produkce za r. 2009 Náklady na pěstební opatření Výměra Osivo, sadba Org. hnojiva Prům.hnojiva Pesticidy Stroje a prac.náklady Nájem Pojištění Přímé náklady celk. Nepřímé náklady Náklady celk.na ha Náklady na plodinu celk. Výnos z 1 ha Cena za tunu Tržby celk. Zisk na 1 ha Rentabilita ha Příspěvek na úhradu Celkový zisk rostlinné pr.

MJ

Pšenice Ječmen Oves ozimá jarní

Tritikale Hrách ozimé setý

Brambory

Řepka ozimá

Mák setý

Kostřava luční

Svazenka vratičolistá

ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha Kč/ha

42,59 2185 3850 2533 2129 3457

29,70 1794 2300 926 3347

50,83 1140 2300 322 2925

26,08 2185 2533 333 3625

9,36 2254 754 1120 3780

6 37500 3850 3190 7861 10962

29,68 250 3850 4041 3860 2980

15,71 598,8 3850 2533 3580 3120

22,16 1350 2300 870 2987

12 1080 3850 1131 450 3010

Kč/ha 600 Kč/ha 350 Kč/ha 15104

600 350 9317

600 250 7537

600 350 9626

600 8508

600 63963

600 810 16391

600 810 15092

600 550 8657

600 550 10671

Kč/ha 1492

1135

1156

1399

1340

13351

1670

1550

1490

1370

Kč/ha 16596

10452

8693

11025

9848

77314

18061

16642

10147

12041

706,82 310,42 441,86 287,53

92,17

463,88

536,05 261,44

224,85

144,49

3,61 2300 353,62 -8293 -49,97

2,03 4500 85,50 -712,6 -7,23

26,10 6000 939,60 79286,6 102,55

2,90 6100 525,03 -371,3 -2,05

1,01 22200 352,24 5779,7 34,73

0,89 30000 591,67 16553,2 163,13

0,39 40000 187,20 3559,16 29,55

-2350

12561

5223

16898

6432

3052

v tis. Kč t/ha Kč/t tis.Kč Kč/ha %

Kč/ha -2705

4,02 2400 286,54 -804 -7,69

4,65 1800 425,44 -323 -3,71

3,95 2200 226,63 -2335,1 -21,10

9025

-1590 -3450

Kč

503960 82

6. Diskuze Podnik hospodaří na celkové výměře 723 ha zemědělské půdy, která se za poslední roky snížila asi o 120 ha z důvodu neprodloužení nájemního vztahu ze strany vlastníků. Dá se uvést, že podnik je touto výměrou stabilizován a probíhá další odkup půdy do svého vlastnictví. Hospodaření je zaměřeno jak na rostlinnou, tak živočišnou výrobu. V rostlinné výrobě má zastoupení pěstování krmných obilnin, tj. pšenice, ječmen, tritikale, oves. Z olejnin mák a řepka ozimá, v okopaninách mají zastoupení konzumní a sadbové brambory, dále semenářské porosty trav a svazenky vratičolisté. Od kukuřice se v posledním sledovaném roce 2009 upouští z důvodu nevyužití ke krmnému účelu, vysokých nákladů na pěstování a dále se plánuje upuštění od produkce mléka z důvodu malé realizační ceny, kde musí podnik doplácet na výrobu 3 Kč na 1 l mléka. Většina obdělávaných pozemků je zařazena v méně příznivé oblasti jako HA (horská A). Agroenviromentální opatření zahrnují komplex způsobů hospodaření, které si kladou za cíl podpořit udržitelný rozvoj venkovských oblastí a jsou založena na principu pětiletých závazků k danému způsobu hospodaření. Jedním z pod opatření je ošetřování travních porostů. Vrstva enviro je samostatná mapová vrstva v evidenci půdy (LPIS), která přiřazuje nadstavbové tituly v pod opatření ošetřování travních porostů k jednotlivým půdním blokům v LPIS. Vrstva enviro pokrývá půdní bloky s kulturou travní porost ve všech zvláště chráněných území ČR, dále ochranná pásma národních parků a ptačí oblasti vymezené v rámci Natura 2000. V těchto oblastech má zemědělec při vstupu do AEO povinnost volit vstup do titulu právě podle vrstvy ENVIRO, tedy vymezení titulů ve vrstvě je zde závazné. Podnik je zavázán na obhospodařování mezofilních a vlhkomilných luk, druhově bohatých pastvin a hnízdiště chřástala polního. Zpracování půdy a její následné operace mají za cíl vytvořit vhodné stanovištní podmínky pro růst a vývoj dané plodiny. Podnik využívá klasické technologie zpracování půdy, tedy orba, smyk, kypření, vláčení, setí, válení. Provádění minimalizační technologie se nově plánuje na pozemcích silně erozně ohrožených z důvodu plnění standardů Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu (GAEC). Podnik má pestrý a vyvážený osevní postup, dobré přerušovače obilních sledů, ikdyž se poslední roky snaží pěstovat ekonomicky rentabilní plodiny. Výrobnost osevního postupu je na dané podmínky, lokalitu na dobré úrovni a vyjadřuje množství biomasy vyrobených na všech osetých ploch během jednoletého období. Volba odrůdové skladby je pestrá a odvijí se na odolnosti vůči chorobám, toleranci k předplodině a dobré mrazuvzdornosti. Roční bilance organické hmoty dosahuje ve všech sledovaných letech kladných hodnot, u kterých je splněn požadavek dodání 4 t/ha-1. Zdroje organické hmoty na orné půdě jsou především posklizňové zbytky a chlévský hnůj. Veškerá sláma se odváží z polností pro využití v živočišné produkci a zelené hnojení se momentálně neprovádí, ale určitě by stálo za úvahu. Index pokryvnosti půdy během vegetace by měl průměrně dosahovat parametrů od 0,5 do 0,8. Ve sledovaných letech dosáhl index pokryvnosti půdy během vegetace hodnot 0,52; 0,62; 0,67 a 0,69. Tyto zjištěné ukazatele jsou kladné a největší podíl na těchto výsledcích má velké zastoupení víceletých pícnin na orné půdě. 83

Index pokryvnosti půdy na podzim dosahuje průměrně hodnoty kolem 28% a vyjadřuje procentický podíl pokrytí půdy plodinou na podzim. Indikátor hospodaření s živinami vykazuje hlavně u N kladných hodnot a pak i po aplikaci chlévského hnoje, kdy se dostávají do kladných hodnot i ostatní prvky (P2O5, K20, MgO). K aplikaci minerálních hnojiv se používá především LAV 27%, AMOFOS a DAM 390, k aplikaci statkových hnojiv patří chlévský hnůj a močůvka skotu. Určitě by bylo potřebné zahrnout ke hnojení více fosforečných a draselných hnojiv. Spotřeba pesticidů za jednotlivé roky nepřekračuje průměrnou spotřebu pesticidů v ČR. K aplikaci do obilnin se používají pouze herbicidy, fungicidy a insekticidy se volí do obilnin jen zřídka. Oproti tomu okopaniny a to brambory vykazují spotřebu jak herbicidů, fungicidů tak i insekticidů bez kterých by se tato plodina nedala pěstovat. Ekonomické zhodnocení rostlinné produkce je kladné a dá se říci, že je dosahován zisk. Průměrné příspěvky na úhradu tržních plodin pro jednotlivé hospodářské roky jsou: r.2006 -7160,1 Kč/ha, r.2007 - 3725,2 Kč/ha, r.2008 - 4688,5 Kč/ha, r.2009 - 5158,1 Kč/ha. Zhodnocení jednotlivých komodit není každý rok optimální. Nejvyšší realizační ceny byly v roce 2007, kde se cena např. máku vyšplhala až ke 90 Kč/kg, řepky 9000 Kč/t a podobně. Od tohoto roku se realizační ceny propadly na hranici únosnosti. Zemědělská činnost je velice závislá na přírodních podmínkách a to během celého vegetačního roku, kdy může být během chvilky při nepřízni počasí celá úroda zničena. Dále je třeba udržovat půdní úrodnost, která se vyznačuje schopností poskytovat rostlinám vodu, živiny a ostatní nezbytné podmínky života po celou vegetační dobu. Ochraňovat půdu proti erozi, plánovat vhodnou strukturu plodin a vyvážený osevní postup, vykonávat správné způsoby kultivace půdy a dobrý živný management. 7. ZÁVĚR Cílem této práce byla analýza systému rostlinné produkce v akciové společnosti HERMAS se sídlem v Horních Heřmanicích v Čechách. Zjištěné výsledky za hospodářské roky 2006 až 2009, byly vyhodnoceny podle jednotlivých vybraných indikátorů. Ze zjištěných výsledků vyplývají následující závěry: Z hlediska agronomického je systém hospodaření podniku na dobré úrovni. Struktura pěstovaných plodin je pestrá, výběr odrůd je bohatý a je dosahováno na tuto oblast celkem dobrých hektarových výnosů. Bilance organických látek je produkována s dostatečnou rezervou a zajišťuje tím trvale udržitelný systém hospodaření. Každoročně potřebná průměrná dávka organických látek v organických hnojivech činí 1,3 t.ha-1 na orné půdě. Roční bilance organické hmoty je vyhovující ve všech hospodářských letech. Průměrně vychází bilance organické hmoty na 1 ha 4,52 t.ha-1. Na tomto kladném výsledku má největší podíl dodávka organické hmoty ve formě chlévského hnoje a následně víceleté pícniny.

84

Index pokryvnosti půdy během vegetace je vysoký, průměrně kolem 62% a pokryvnost půdy na podzim je průměrně 28% z celkové plochy zemědělské půdy. Indikátory hospodaření s živinami, roční bilance NPK ukazuje na převyšující hnojení N oproti P, K, Mg. Spotřeba pesticidů za jednotlivé hospodářské roky je pod hranicí celorepublikového průměru. Zjištěná spotřeba činí průměrně 2,25 kg.ha-1. Výrobnost osevního postupu přepočtená na obilní jednotky vyšla průměrně 100,87 OJ.ha-1 a je tedy vysoká. Jednotlivé ekonomické výsledky ukazují na zvyšující se výrobní náklady, klesající tržby a tím i méně vytvářený zisk. Po technické vybavenosti je podnik na dobré úrovni, pracovní mechanizace je každoročně obměňována za novou dle potřebnosti. Chybějící posklizňovou linku na úpravu a skladování obilí by bylo potřebné zrealizovat. Návrhy a opatření na zjištěné nedostatky v hospodaření: -

V rámci výběru pěstební odrůdy by bylo dobré se zaměřit na krmné odrůdy obilnin, zejména pšenice ozimé, dále vhodné rajonizace, tolerantnější k předplodině, poléhání, odolnosti vůči chorobám a vyzimování. V těchto podmínkách je v celku nemožné dosahovat jakostních potravinářských parametrů a podle záznamů např. u sladovnického ječmene to vyšlo 1 x za 4 roky, že mohl být použit na slad.

-

Nedostatečná, nevyhovující je pokryvnost půdy na podzim, která činí podle výsledku jen 28%. Bylo by dobré zvážit využití pěstování meziplodin a tuto plochu zvětšit.

-

Dle výsledků AZP je zřejmé nedostatečné hnojení P, K, Mg a Ca, kdy se zvětšují plochy kyselých půd, což má za následek hnojení minerálními hnojivy obsahující především N z hlediska ekonomického vývoje. Bylo by dobré s ohledem na finanční zhodnocení produkce každý rok zvážit vápnění aspoň části zemědělské půdy a tím i zaujmout dodávku fosforečných a draselných hnojiv. Podnik se tyto chyby snaží eliminovat použitím listových hnojiv, kde jsou tyto důležité prvky zastoupeny. Polehčující okolností je to, že podnik dodává tyto velice potřebné prvky alespoň v malé míře v chlévském hnoji.

-

V zhledem ke špatné realizaci produkce, by bylo dobré zvážení dodávky suroviny například silážní kukuřice nebo travní senáže do nedaleké bioplinové stanice na následné energetické účely.

-

Zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti realizace, prodeje vyprodukovaných komodit. Hledání nových cílů uplatnění na trhu a tím i stabilizace ekonomiky podniku. Využití všech možných podpor z dotačních titulů.

-

Zavedení minimalizačního zpracování půdy, vzhledem k časté vodní erozi a tím i akceptace nového standardu Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu (GAEC). 85

8. LITERATURA HULSBERGEN, K. J.: Entwicklung und Anwendung eines Bilanzierungsmodell zur Bewertung der Nachhaltigkeit landwirtschaftlicher Systeme. Shaker Verlag, Aachen 2003, 257 s. CHRISTEN, O.: Sustainable agriculture - from the history of ideas to practical application. Institut for agriculture and environment, Bonn, 1999, 72 pp. KAVKA, M.: Normativy zemědělských výrobních technologií. Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, 2006, 376 stran, ISBN 80-7271-164-4 KOSTELANSKÝ, F.: Obecná produkce rostlinná. AF MZLU Brno 1997, 212 stran, ISBN 80-7157-765-0 KUBÁT, J., CERHANOVÁ, D., MIKANOVÁ, O., ŠIMON, T.: Metodika hodnocení množství a kvality půdní organické hmoty v orných půdách. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., 2008, ISBN 978-80-87011-65-2 KŘEN, J., a kol. : Metodická podpora výuky předmětu „Systémy rostlinné výroby“ Indikátory a metody pro komplexní hodnocení systémů rostlinné produkce, MZLU v Brně 2003, Agronomická fakulta LEIBNER, F. a kol.: Nauka o hospodaření zemědělského podniku. ČIAE Praha, 1991 PETR, J.: Rukověť agronoma. SZN Praha, 1989, 704 stran, ISBN 80-209-0062-4 PETR, J., HÚSKA,J.: Speciální produkce rostlinná-I, učební text, agronomická fakulta ČZU v Praze, Praha 1997, ISBN 80-213-0152-X PREININGER, M.: Energetická hodnocení výrobních procesů v rostlinné výrobě. Metodika UVTIZ, Praha 1979 STŘELEČEK, F., ZEMAN, R., JÍLEK, M.: Zemědělství v podhorských oblastech si zaslouží více pozornosti, Agrobase, 1996, 19, s. 2 ŠIMON, J. a kol.: Zemědělství v marginálních oblastech. Praha, 1997 VANĚČKOVÁ, E., KUČERA, Z.: Uplatnění vícekriteriální analýzy při výběru vhodného výrobního zaměření podniku v horské oblasti, Sborník konference Agroregion 1999, JU ZF, 1999, ISBN 80-7040-353-5 VRKOČ, F. a kol.: Restrukturalizace a extenzifikace rostlinné výroby. Praha, 1996 ZIMOLKA, J. et al: Speciální produkce rostlinná – rostlinná výroba, MZLU Brno, 2000, 245 stran, ISBN 80.7157-451-1

86

Internetové zdroje: http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=4 http://eagri.cz/public/eagri/ http://www.gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch14.html http://referaty-seminarky.cz/rostlinna-vyroba/ http://www.vukrom.cz/

87

88