MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV TVORBY A OCHRANY KRAJINY

NÁVRH METODIKY HODNOCENÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU ÚZEMÍ

DIPLOMOVÁ PRÁCE

2009 / 2010

Bc. Stanislav Carbol

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Návrh metodiky hodnocení rekreačního potenciálu území zpracoval sám a uvedl všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými právy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 19.4.2010 Bc. Stanislav Carbol

V úvodu bych rád poděkoval Ing. Jiřímu Schneiderovi, Ph.D. za vedení závěrečné diplomové práce i všem ostatním konzultantům, kteří mně při jejím zpracování pomohli. Velký dík patří také rodičům a přítelkyni Bc. Petře Hlouškové za podporu během zpracování práce.

Bc. Stanislav Carbol Návrh metodiky hodnocení rekreačního potenciálu území

ABSTRAKT Diplomová práce volně navazuje na moji bakalářskou práci z roku 2008 s názvem Analýza stavu krajiny v okolí města Tišnova z hlediska rekreačního využívání. Během zpracování uvedené bakalářské práce byl zjištěn nedostatek vhodných metodik, které by komplexně vystihovaly hodnocení rekreačního potenciálu území. V předkládané diplomové práci je shrnuta veškerá základní problematika rekreace, a to i v souvislosti s územním plánováním a cestovním ruchem. Je také provedena rešerše aktuálně používaných metodik, které souvisejí s hodnocením rekreačního potenciálu území. Na základě některých myšlenek stávajících metodik byla navržena zcela nová a originální metodika hodnocení rekreačního potenciálu území, která se skládá ze šesti hlavních částí, jimiž jsou: Stanovení základních přírodních hodnot lokalizační složky rekreačního potenciálu, Podrobné hodnocení podle skupin tématické příbuznosti, Celkové zhodnocení kladného rekreačního potenciálu území, Hodnocení negativních vlivů a prvků krajiny, Celkové zhodnocení rekreačního potenciálu území včetně zohlednění negativních vlivů a prvků v krajině a poslední, šestou části je nadstavbová část, ve které se hodnotí vhodnost území pro jednotlivé druhy rekreačního využití na základě analýz v předchozích bodech metodiky. Následně je navržená metodika aplikována na katastrálním území města Tišnov a tím je předveden vzorový výpočet. Na závěr jsou podrobně okomentovány výsledky a potíže, které vznikly při použití nově navržené metodiky. Klíčová slova: metodika, potenciál, rekreace, Tišnov

Bc. Stanislav Carbol The proposal of evaluation methodology of an area recreational potential

THE ABSTRACT The diploma work is a continuation of my bachelor diploma thesis worked in 2008 entitled The analysis of state of landscape around the town Tišnov form viewpoint of recreation using. During the processing of the thesis was identified lack of appropriate methodologies, which would completely suited to the evaluation of recreational potential of the area. In the present thesis is summed up all the fundamental issues of recreation, even in the context of regional planning and tourism. It also conducted research methodologies currently used, linked to the evaluation of recreational potential. Based on some existing ideas of existing methodologies have been proposed an entirely new and original methodology for the evaluation of recreational potential of the territory, which consists of six main parts, namely: Determination of the natural values of the positioning components of the recreational potential, detailed evaluation by groups of thematic relatedness, a positive overall assessment of the recreational potential territories, rating of negative effects of landscape elements, overall assessment of the recreational potential of the area including taking into account the negative influences and elements in the landscape and the last, sixth part of the add-in which to evaluate the suitability for different types of recreational uses on the basis of the analysis in the preceding paragraphs of methodology. Subsequently, the proposed methodology is applied to the cadastral territory of the city Tisnov and that is a demonstration calculation. In conclusion, the results are commented in detail and the difficulties that arose when using the new methodology proposed. Key words: methodology, potential, recreation, Tišnov

OBSAH ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE PROHLÁŠENÍ PODĚKOVÁNÍ ABSTRAKT THE ABSTRACT

1.

ÚVOD......................................................................................................... 10

2.

CÍL PRÁCE ................................................................................................ 11

3.

ZÁKLADNÍ PŘEHLED PROBLEMATIKY ............................................ 12 3.1.

PROBLEMATIKA REKREACE .................................................................. 12

3.1.1. Krajinná rekreologie ....................................................................... 12 3.1.2. Definice rekreace ............................................................................ 12 3.1.3. Potřeba rekreace.............................................................................. 13 3.1.4. Význam rekreace ............................................................................ 14 3.1.5. Třídění rekreace .............................................................................. 14 3.1.6. Členění rekreace podle jejího obsahu ............................................. 15 3.2. 3.3.

VZTAH REKREACE A CESTOVNÍHO RUCHU ............................................ 16 HLAVNÍ ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ A UMÍSTĚNÍ CESTOVNÍHO RUCHU A REKREACE..............................................................................................17

3.3.1. Lokalizační podmínky .................................................................... 17 3.4.

REKREAČNÍ POTENCIÁL ........................................................................ 18

3.4.1. Rekreační potenciál a související pojmy ....................................... 18 3.4.2. Hodnoty ovliňující rekreační potenciál území................................ 20 3.4.3. Využití rekreačního potenciálu v cestovním ruchu ........................ 20 3.4.4. Využití rekreačního potenciálu v územním plánování ................... 21 3.5.

PŘEHLED AKTUÁLNĚ POUŽÍVANÝCH METODIK K HODNOCENÍ REKREAČNÍHO POTENCÁLU ÚZEMÍ ....................................................... 22

3.5.1. Posouzení rekreačních předpokladů území metodou TERPLAN... 23 3.5.2. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka .................... 24 3.5.3. Metodická konstrukce hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny........................................................................................... 26 3.5.4. Metodika možností využití krajinných celků.................................. 34

3.5.5. Určení rekreačního potenciálu lesních porostů dle metody Ambros............................................................................................ 34 4. NÁVRH NOVÉHO METODICKÉHO POSTUPU PRO HODNOCENÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU ÚZEMÍ .................................................... 35 4.1.

STRUČNÝ POPIS NOVĚ NAVRŽENÉ METODIKY A ZÁKLADNÍ PODMÍNKY JEJÍHO POUŽITÍ .......................................................................................... 35

5.

4.2.

ORIENTAČNÍ GRAFICKÉ SCHÉMA NAVRŽENÉ METODIKY ....................... 37

4.3.

NAVRŽENÁ METODIKA ......................................................................... 38

OVĚŘENÍ NOVÉ METODIKY NA VYBRANÉM ÚZEMÍ .................... 99 5.1. 5.2.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O HODNOCENÉM ÚZEMÍ ............................................ 99 URČENÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU ÚZEMÍ MĚSTA TIŠNOV DLE NOVÉ METODIKY – VZOR VÝPOČTU ................................................................. 100

5.3.

CELKOVÉ VÝSLEDKY A ZHODNOCENÍ METODIKY ............................... 104

6.

DISKUSE.................................................................................................. 107

7.

ZÁVĚR ..................................................................................................... 109

8.

THE SUMMARY ..................................................................................... 110

9.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................... 112

10. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ...................................................... 116 11. PŘÍLOHY ................................................................................................. 118

1. ÚVOD Krajina České republiky prošla mnoha set letým vývojem a oplývá poměrně velkým bohatstvím a variabilitou přírodních podmínek. Nachází se v ní mnoho historických, kulturních a uměleckých památek a je protkána hustou sítí dobře značených tras zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku. V současnosti lze v ČR provozovat široké spektrum rekreačních aktivit, jejichž rozmanitost ve většině případů závisí právě na rozmanitosti lokalizačních podmínek. Tyto podmínky z velké míry ovlivňují rekreační potenciál území. Hodnocení tohoto potenciálu je důležité jak pro rozvoj cestovního ruchu, tak pro územní plánování. Slouží nejen k posouzení rekreační atraktivity, ale také může mnohé napovědět o rizicích spojených například s rozvojem masové rekreace a cestovního ruchu. Téma diplomové práce jsem si vybral z několika důvodů. Prvním z nich je možnost navázat na výsledky a zjištění z bakalářské práce. V bakalářské práci byla provedena dle metodiky Bíny Analýza stavu krajiny v okolí města Tišnova z hlediska rekreačního využívání. Během zpracování této práce jsem zjistil, že neexistuje dostatek metodik vhodných k hodnocení rekreačního potenciálu. Dostupné metodiky jsou buď velmi náročné na práci s mapou, hodnocení lokalizačních a realizačních podmínek je nedostatečně rozpracováno a hodnocení se pak stává dosti subjektivním a nepřesným. Proto jsem se rozhodl přispět do dané problematiky svým pohledem na věc. Jsem si však vědom toho, že se nikdy nelze ubránit jisté míře subjektivity, a proto nemůže být žádná metodika 100% objektivní, i když bylo učiněno vše pro maximální objektivitu. V první části předkládané práce je shrnuta základní problematika rekreace, je provedena rešerše aktuálně používaných metodik k hodnocení rekreačního potenciálu území a je popsáno využití rekreačního potenciálu území v územním plánování a cestovním ruchu. V další části práce je proveden vlastní návrh metodického postupu. V tomto návrhu jsou popsány základní podmínky použití nové metodiky, je vytvořeno názorné schéma členění metodiky a postupu při hodnocení území, dále pak jsou podrobně rozebrány a okomentovány jednotlivé části metodiky a jejich výpočet. Dále se v práci věnuji aplikaci a předvedení výpočtu rekreačního potenciálu nově navržené metodiky na zvoleném území – katastrální území města Tišnov. Důvodem k tomu je podrobně zpracovaná charakteristika tohoto území a také zpracované hodnocení dle již zmíněné Bínovy metodiky.

- 10 -

2. CÍL PRÁCE Jak je již naznačeno v úvodu, primárním cílem je navázat na moji bakalářskou práci na téma Analýza stavu krajiny v okolí města Tišnova z hlediska rekreačního využívání. Během jejího zpracování byl zjištěn nedostatek metodik, které by objektivně a komplexně vystihovaly všechny myslitelné aspekty ovlivňující rekreační potenciál, potažmo potenciál cestovního ruchu. Hlavním cílem tedy je na základě nastudování veškeré dostupné a relevantní literatury a na základě známých metodik a jejich nedostatků zpracovat zcela novou metodiku, která by komplexním způsobem analyzovala všechny aspekty rekreačního potenciálu území. Cílem práce je nalézt, popsat a ohodnotit všechny prvky krajiny České republiky, přírodní i člověkem vytvořené, které jsou a mohou být atraktivní a využitelné pro rekreaci, významné pro turistický ruch v daném území a tím významné pro jeho rozvoj. Součástí metodiky by mělo být i určení negativně působících vlivů a prvků v krajině. Podle míry negativního působení by byl snížen celkový kladný rekreační potenciál území. Hodnocení negativních vlivů a prvků v krajině by tedy mělo být odečteno od součtu kladných podmínek. Závěrečným cílem je zhodnocení modelového území (město Tišnov) a srovnání výsledků s hodnocením provedeným v B.P. dle metodiky Bíny. Výsledky analýz dle nové metodiky by měly poskytovat podrobný přehled hodnocení dílčích složek podílejících se na utváření celkového rekreačního potenciálu. To znamená, že uživatel zpracovaného přehledu, v tomto případě např. tvůrci územních plánu, tvůrci různých strategií rozvoje nebo i manageři mikroregionů, by měli lepší možnost orientace v jednotlivých složkách rekreačního potenciálu a přehled vyhotovený dle metodiky by sloužil k podání „instantních informací“ při řešení dílčích úkolů plánování.

- 11 -

3. ZÁKLADNÍ PŘEHLED PROBLEMATIKY 3.1. PROBLEMATIKA REKREACE 3.1.1. KRAJINNÁ REKREOLOGIE Krajinná rekreologie je vědní disciplína, která se zabývá komplexním zkoumáním krajiny z hlediska sociálně-rekreačního a zdravotně hygienického využití pro humánní rekreaci, terapii a rekreační aktivity. [17] Stojí na pomezí mnoha věd a oborů: sociologie, medicíny, geografie, psychologie, geografie, ekonomiky, politiky, historie, krajinné ekologie, filosofie, kultury, práva, urbanismu, religionistiky a dalších. [17] Krajinná rekreologie studuje rekreační atributy krajinného prostoru. Řeší rekreační potenciál krajiny a rekreační požadavky společnosti na jeho využívání. Vymezuje limity rekreačního využívání krajiny a zabývá se trvale udržitelným rozvojem rekreačního potenciálu. Z tohoto výčtu je zřejmé, že rekreologie může být zkoumána z mnoha různých pohledů. [17]

3.1.2. DEFINICE REKREACE Několik definic rekreace: Slovo rekreace pochází z latinského „creare“, což znamená tvořit. Předpona „re“ značí vratný charakter a z toho plyne, že „rekreace“ je nové tvoření nebo lépe: znovustvoření. Samotný význam slova nabádá jedince k činorodému a rozvíjejícímu způsobu využití volného času ve smyslu harmonického rozvoje osobnosti v somatické, psychické a psychosociální oblasti, přičemž intenzita a míra uspokojování potřeb závisí čistě na vůli a motivaci jedince. [47] Rekreace je forma odpočinku nebo aktivní činnosti ve volném čase vedoucí k nezbytné obnově a rozvoji fyzické a psychické energie člověka. Poskytuje změnu prostředí, vytváří protiváhu monotónní a náročné práce a přispívá, často v přímém styku s přírodou k pocitu celkové pohody. Doplněna vhodnými zájmy a zálibami poskytuje člověku vnitřní uspokojení, obohacuje jeho intelekt a přispívá k růstu jeho osobnosti. [46]

- 12 -

Rekreací rozumíme velmi širokou škálu činností, které člověk vyvíjí ve svém volném čase mimo své bydliště za účelem zotavení a odpočinku, regenerace a reprodukce svých fyzických i psychických sil. Tuto tělesnou nebo duševní činnost vykonává po své normální práci, která často jednostranně zatěžuje jeho organismus. Rekreace je činnost, která zaměstnává jiné svalové skupiny, případně jiná mozková centra, než obvyklá práce. [11] V dnešní společnosti vyplývá potřeba rekreace z toho, že velká část obyvatelstva bydlí koncentrovaně v městských sídlech a je zaměstnána a bydlí v umělém technickém prostředí, které má vesměs nepříznivé hygienické podmínky (nepříznivé mikroklima, hluk, prašnost apod.). Rekreace jako společenský jev je tedy trvalou součástí životního stylu ekonomicky rozvinutých společností nezávisle na jejich společenském zřízení, které však ovlivňuje její rozvoj a realizaci. [11] Největší význam je přisuzován zdravotní a zdravotně preventivní funkci rekreace, neboť kompenzuje negativní důsledky pracovního procesu, špatného životního prostředí a také četných tlaků, vyvolaných nevhodným způsobem života. [46]

3.1.3. POTŘEBA REKREACE Převzato z práce Lenky Přívozníkové [15]. V současnosti jsou pro společnost charakteristické tyto tendence: a) urbanizace ve smyslu stále většího podílu obyvatelstva do měst b) zhoršování životního prostředí ve městech Dochází ke znečištění ovzduší, znehodnocování vodních zdrojů a je nedostatek volných veřejně přístupných ploch zeleně. Také se zvyšuje hladina hluku ve městech a klidový interval se neustále zkracuje. Stupňuje se znečištění ulic a veřejných prostranství a především se vyvíjí stereotyp jednotvárného únavného života ve městech, pro který je charakteristický spěch. Všechny tyto tendence vedou k růstu potřeby rekreace na zdravém vzduchu, zájmu o bydlení a pobyt ve volné přírodě i snahy o kontakt s přírodními prvky. K podstatným celospolečenským požadavkům na rekreaci v přírodním prostředí patří: a) zabezpečení rekreace všem obyvatelům a poskytnutí odpočinku b) racionální využití prostoru a času c) ochrana krajiny a přírodních zdrojů

- 13 -

3.1.4. VÝZNAM REKREACE Zpracováno podle materiálu Ústavu územního rozvoje [46]. Rekreace má dvojí ekonomický význam. Pro jedince je předpokladem kvalitního pracovního výkonu, ve sféře cestovního ruchu je pak realizací kupní síly obyvatelstva, která připívá k rozvoji řady hospodářských odvětví. V neprůmyslových oblastech může rekreace představovat důležitý ekonomický faktor a v územích se sklonem k vylidňování

pomáhá

cestovní

ruch

ke

stabilizaci

obyvatelstva,

k posílení

zaměstnanosti ve službách a k využívání uvolněného stavebního fondu. Rekreace má také sociální význam, který spočívá ve zlepšení kvality života. Rozvoj rekreační funkce je vázán na hospodářský rozvoj společnosti a růst volného času. Potřeba rekreace se projevuje bez rozdílu u všech sociálních a věkových skupin obyvatelstva a představuje celospolečenský fenomén se stoupající důležitostí.

3.1.5. TŘÍDĚNÍ REKREACE Rekreaci lze třídit podle řady základních hledisek [15]: a) podle místa, kde rekreace probíhá na rekreaci b) uvnitř sídla − v nejbližším zájmovém území sídla (např. příměstská zóna) − ve spádovém území sídla (např. v izochroně vhodné pro víkendovou rekreaci) − v ostatním území c) podle délky trvání rekreace − krátkodobá (polodenní, jednodenní, vícedenní do tří dnů, zejména víkendová) − dlouhodobá (více než 3 dny – dovolená, školní prázdniny atp.) d) podle časového rytmu na rekreaci − každodenní (v pracovní dny po práci) − krátkodobou neboli víkendovou (ve dnech pracovního volna) − dlouhodobou neboli roční (rekreace o dovolené) e) podle organizačních forem rekreačních zařízení − v komerčních zařízeních − v nekomerčních zařízeních − v zařízeních ve vlastnictví rekreanta

- 14 -

f) podle struktury rekreantů − individuální (pro jednotlivce až širší rodinu) − hromadná neboli skupinová či kolektivní g) podle možnosti účasti v rekreačních zařízeních − v zařízeních veřejně přístupných (např. motely, hotely..) − v zařízeních určeným způsobem vyhrazených h) podle nároků na ubytování − bez ubytování, tedy bez nároku na přenocování − s ubytováním, tedy s nárokem na přenocování i) podle rozložení během roku − sezónní (letní, zimní) − celoroční

3.1.6. ČLENĚNÍ REKREACE PODLE JEJÍHO OBSAHU Hodaň a Dohnal [6] člení rekreaci podle obsahu na jednotlivé druhy. Pasivní odpočinek, kdy nedochází k žádnému rozvoji osobnosti nepovažují tito autoři za rekreaci, ale za biologickou nutnost. Druhy aktivního odpočinku jsou členěny na následující:

a) Kulturně umělecká rekreace je zaměřena na umění. Zvyšuje požitkovost života, estetické vnímání, kulturnost a kultivovanost. Může být pasivní (přijímání z vnějšku přicházejících podnětů) nebo aktivní (vlastní tvorba, interpretace hodnot). Jedná se o činnosti spojené s poslechem nebo produkcí hudby, výtvarným uměním, filmem divadlem a literaturou. Má především psychický a sociální charakter.

b) Intelektuální rekreace spočívá ve zvyšování vědomostí v určité zájmové oblasti (všechny vědní a umělecké obory). Obvykle se jedná o silně individuální činnost.

c) Sociální rekreace, během které dochází k vytváření sociálních vztahů, kontaktů a pohybu v sociálních skupinách, a tím i k vzájemnému intelektuálnímu a citovému obohacování. Člověk vnímá prožitek z prostředí a osobnostně přínosných kontaktů.

- 15 -

d) Zájmové rekreace je spojena s různými druhy „koníčků“ – od sběratelství přes pěstitelství a výrobu až k chalupaření. Prožitek je spojen s výsledným produktem vlastní činnosti.

Pohybová rekreace je zájmová, ve volném čase prováděná tělovýchovná a pohybová činnost za účelem odpočinku, zábavy, udržování zdraví a tělesné kondice. Např.

turistika,

tanec,

zdatnost

(aerobic,

kondiční

cvičení),

hobby

sport

(neprofesionální), rekreační sportovní trénink (chůze, jogging, běh, cyklistika, plavání, běh na lyžích apod.), doplňující postupy (masáž, sauna, koupele).

3.2. VZTAH REKREACE A CESTOVNÍHO RUCHU Cestovní ruch je průmyslovým odvětvím, které patří do sektoru služeb zajišťujících i jiné než základní potřeby. Je ukazatelem míry životní úrovně obyvatelstva, což úzce souvisí s možnostmi využívání volného času. Cestovní ruch je soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pro které místo pobytu není trvalým bydlištěm ani místem výkonu pracovní činnosti. Cestovní ruch v sobě zahrnuje na rozdíl od rekreace i cesty služebního charakteru, cesty z rodinných důvodů, apod. Je - li k výkonu rekreace nutno opustit místo trvalého bydliště, dochází k účasti na cestovním ruchu. Rekreace je tedy v mnoha případech významnou a neoddělitelnou součástí cestovního ruchu. [47]

Cestovní ruch lze rozdělit na tyto kategorie, při jejichž vymezování se vychází z aktivit cestovního ruchu: a) oddychový cestovní ruch (nejmasovější) - rekreační cestovní ruch - sportovně turistický cestovní ruch - lázeňsko léčebný cestovní ruch - kulturně poznávací cestovní ruch b) zaměstnanecký cestovní ruch (veletrhy, výstavy) c) zvláštní formy cestovního ruchu ( lov, sportovní soutěže) Účastníci všech forem tvoří určité homogenní skupiny se specifickými potřebami a zájmy.

- 16 -

3.3. HLAVNÍ ČINITELÉ OVLIVŇUJÍCÍ ROZVOJ A UMÍSTĚNÍ CESTOVNÍHO RUCHU A REKREACE Rekreace je tedy považována, jak je naznačeno v předchozí kapitole, za významnou

a

neoddělitelnou

součást

cestovního

ruchu

(pokud

je

třeba

pro uskutečnění rekreace opustit místo bydliště), a proto jsou podmínky pro vznik rekreace obdobné jako pro vznik cestovního ruchu. Tyto podmínky nazýváme lokalizační, které lze rozdělit na podmínky přírodního charakteru a na socioekonomické zdroje a předpoklady. Dalšími jsou podmínky realizační. Realizační podmínky cestovního ruchu umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu a mají ve srovnání s lokalizačními podmínkami nižší primární výpovědní hodnotu, protože vesměs druhotně reflektují diferenciaci podle vhodnosti jednotlivých území pro cestovní ruch, tj. podle lokalizačních podmínek. [30] 3.3.1. LOKALIZAČNÍ PODMÍNKY Lokalizační podmínky cestovního ruchu umožňují umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území na základě charakteristik „nabídky“ tohoto území. Jsou vyjádřeny buď atraktivitou místní přírody a krajiny, nebo místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi, popř. – a to je případ oblastí nejvýhodnějších pro rozvoj cestovního ruchu – oběma sektory současně. [30] Rozdělení lokalizačních podmínek: Podmínky přírodního charakteru Podle Rekreologie [47] podmínky přírodního charakteru tvoří: a) reliéf – pro lidi z rovinných oblastí jsou turisticky atraktivní velehory a naopak = primární stimul migrace v cestovním ruchu (horské oblasti pro lyžování, charakter pobřeží pro přímořská letoviska) charakteristiky reliéfu: - formy povrchu – základní typ rekreace - výšková poloha - vertikální členitost, horizontální členitost - expozice – sklon svahu a jeho orientace b) podnebí - základní předpoklady cestovního ruchu - působení vertikální (projevuje se hlavně v mírném pásu) a horizontální (podnebné pásy) zonálnosti podnebí na Zemi ( nejvyšší využití má subtropický a mírný pás)

- 17 -

- působení klimatických hodnot – mikroklima Zimní sporty se soustřeďují na severní svahy – déletrvající sněhová pokrývka, vítr, leštivost, znečištění ovzduší, antropogenní činnost. Sledujeme teplotu vzduchu, srážkové poměry, sluneční svit, okamžitý stav atmosféry, kontinentalitu podnebí… c) vodstvo - povrchové vodstvo - vodní nádrže, řeky, jezera a moře – vnitrozemské pro vodní turistiku, moře pro dlouhodobou pobytovou rekreaci - podpovrchové vodstvo – prameny – lázně d) rostlinstvo – dotváří celkový charakter oblasti – les = rozvoj turistiky x rozvoj lyžařských sportů e) živočišstvo – nejmenší význam, uplatňuje se především při speciálním druhu c.r. – lov Socioekonomické zdroje a předpoklady Podle Rekreologie [47] socioekonomické zdroje a předpoklady tvoří: a) kulturně historické předpoklady – umělecké a historické památky, lidová architektura, archeologické lokality atd. b) společenské předpoklady – veletrhy, výstavy, kongresy, olympiády atd. c) realizační předpoklady – vlastní uskutečnění cestovního ruchu a rekreace, vztah poptávka – nabídka - materiálně technické předpoklady – všechna zařízení, která umožňují rozvoj c.r. a rekreace (ubytování, stravování, sportovně rekreační, zábavní, ostatní zařízení – horská služba, benzínky, dopravní zařízení – vleky, lanovky) - dopravní předpoklady – dopravní síť a dopravní prostředky – zajišťují spojení místa trvalého bydliště a místa rekreace = dopravní dostupnost

3.4. REKREAČNÍ POTENCIÁL 3.4.1. REKREAČNÍ POTENCIÁL A SOUVISEJÍCÍ POJMY V souvislosti s hodnocením rekreačního potenciálu a rekreační využitelnosti krajiny se používají především tyto pojmy:

- 18 -

Rekreační potenciál území Souhrn ekologických, vegetačních, kulturních a sociálních faktorů určujících maximální schopnosti působení území na rekreační aktivity člověka. Rekreační potenciál území je tvořen rekreační atraktivitou území a rekreační infrastrukturou. [17]

Rekreační atraktivita území Souhrn rekreačně vysoce vhodných přírodních, historických, kulturních a sociálních podmínek území. [17]

Rekreační infrastruktura Tuto infrastrukturu představují prvky umožňující rekreační utilizaci území – zpřístupnění, ubytovací a pohostinské kapacity, informační centra aj. [17]

Rekreační efekt území Míra (stupeň) využití potenciálních rekreačních schopností území, tzv rekreační utilizaci. [17] Tzn. míra využití potenciálu, atraktivit a infrastruktury území (pozn. autora). Pro rekreační efekt území jsou zásadní realizační podmínky cestovního ruchu. Tyto podmínky jsou řazeny mezi socioekonomické zdroje a předpoklady. Realizační podmínky cestovního ruchu umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu.

Podrobněji

jsou

rozepsány

v předchozí

kapitole

3.3.1.

v rámci

socioekonomických předpokladů .

Rekreační kapacita území Tato kapacita je limitována únosností krajiny. Ta je dána obecnými limity využití území a navíc dalšími sociologickými a kulturními aspekty, představovanými zejména dochovaným krajinným rázem či tradicemi. [17]

Limity využití území Jsou to závazné podmínky realizovatelnosti záměrů vyplývajících z územního plánování. Určují účel, způsob, ohraničení a podmínky uspořádání území. Stanovují nepřekročitelnou hranici nebo rozpětí pro využití a uspořádání území. Jsou pro pořizovatele a projektanty územně plánovací dokumentace závazné a musí je respektovat. [17] - 19 -

3.4.2. HODNOTY OVLIŇUJÍCÍ REKREAČNÍ POTENCIÁL ÚZEMÍ Rekreační hodnoty napomáhají vhodnosti krajiny pro rekreační využití a jsou více-méně shodné s již uvedenými lokalizačními podmínkami cestovního ruchu. Jsou jimi především: − vhodnost přírodních podmínek − hygienická nezávadnost prostředí − dopravní dostupnost Dalšími rekreačními hodnotami jsou průchodnost krajiny, vytvoření možnosti pohybu pěších a cyklistů v zemědělsky využívané krajině, zachování a obnovování cest, vytváření cyklistických stezek, funkční a prostorové předpoklady pro rekreační činnosti – přítomnost vodních ploch a toků, terény pro sjezdové lyžování a turistiku, běh na lyžích apod. Neopomenutelné jsou estetické a kulturně – historické hodnoty, které přispívají k obytnosti krajiny, poskytují atraktivitu pro určité formy rekreačních a kulturně vzdělávacích aktivit. [15]

3.4.3. VYUŽITÍ

REKREAČNÍHO

POTENCIÁLU

V CESTOVNÍM

RUCHU Rekreační potenciál území představuje tzv. lokalizační podmínky cestovního ruchu. (kapitola 3.3.1.). Umožňuje umístění a rozvíjení aktivit cestovního ruchu v určitém území na základě jeho charakteristik. Tyto charakteristiky jsou vyjádřeny atraktivitou

místní

přírody

a

krajiny

a

místními

kulturními

zajímavostmi

a pozoruhodnostmi. [17] Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že rekreační potenciál a veškeré do něj vstupující veličiny jednoznačně determinují míru vhodnosti území pro cestovní ruch a jeho rozvoj. Analýza jednotlivých skladebných prvků rekreačního potenciálu a jejich posouzení může významnou měrou přispět k lepšímu využití území a také umožňuje přesně definovat např. marketingové cíle v rozvoji území, zejména pak definovat požadavky například na rozvoj infrastruktury území. [Carbol]

- 20 -

3.4.4. VYUŽITÍ

REKREAČNÍHO

POTENCIÁLU

V ÚZEMNÍM

PLÁNOVÁNÍ Zpracováno podle materiálu Ústavu územního rozvoje [46]. Na úvod této kapitoly je nutno podotknout, že v současnosti v oboru rekreace v územním plánování neexistují žádné speciální normy ani metodické pokyny. Lze se proto oprávněně domnívat, že „co projektant, to subjektivní názor“ na danou problematiku. Rekreace je však pojmem stavebního zákona č. 183 / 2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (kde tvoří obsahovou součást Územně plánovacích dokumentů v obsahu Územně analytických studií, obsahu Zásad územního rozvoje a Územních plánů) a jeho prováděcích vyhlášek, zejména vyhlášky č. 501 / 2006 o obecných požadavcích na využívání území. Využití rekreačního potenciálu v územním plánování úzce souvisí s využitím tohoto potenciálu v cestovním ruchu. Územní plánování však kromě samotného využívání hodnot rekreačního potenciálu jako jediná disciplína provádí multioborové průzkumy a rozbory území pro potřeby funkce rekreace a v cílech územního plánování je dán požadavek na řešení koncepce a územních podmínek pro rozvoj rekreace, ale i pro rozbor podmínek pro rozvoj rekreace jako jedné ze základních urbanistických funkcí. Proto se pro potřeby územního plánování vyhledávají a identifikují stávající hodnoty území, formulují se problémy a nedostatky. Územní plánování má zásadní vliv na utváření rekreačního potenciálu tím, že koncepčně řeší územní požadavky všech rekreačních aktivit (tedy i cestovního ruchu), navrhuje plochy pro nová ubytovací, sportovní a rekreační zařízení včetně trasování cest. Rozvoj rekreace s sebou ale přináší také problémy, které často vedou ke střetům s ostatními společenskými zájmy a k negativním dopadům na přírodní prostředí i na vlastní rekreaci. Problém rekreace proto nelze chápat izolovaně, ale jako jednu z rovnocenných otázek rozvoje osídlení a životního prostředí. Aby výsledné řešení bylo optimální, je třeba kromě samotného rekreačního potenciálu znát motivace a požadavky obyvatelstva, brát ohledy na možnosti území a respektovat všechny celospolečenské zájmy. Shrnuto do několika bodů, obecně by v Územně plánovací dokumentaci měly být řešeny následující otázky, které zásadním způsobem ovlivňují rekreační potenciál území: - 21 -

•

rozvoj rekreačního využití krajiny, stanovení opatření potřebných k ochraně přírody a krajiny jako hlavní nositelky rekreační funkce,

•

vytváření podmínek pro vznik souvislých ploch a linií veřejně přístupné zeleně (zelené pásy, budování cestní sítě a její obnova), umožňujících prostupnost krajiny pro rekreační využití,

•

ochrana charakteru a identity kulturní krajiny a kulturních, historických a památkových hodnot, tedy zejména historických prvků kulturní krajiny (např. alejí, mezí, sakrálních a technických staveb, historických zahrad a parků), ale i ostatní plošné a liniové prvky zeleně v zastavěném i nezastavěném území, včetně tradičních činností (např. různých řemesel),

•

vytváření podmínek pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. poznávací turistika, cykloturistika, agroturistika), obzvláště ve specifických oblastech, s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot,

•

podpora propojení atraktivních míst turistickými trasami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (pěší, cyklostezky, lyžařské stezky, hipostezky, bruslení letní i zimní),

•

vytváření pro rozvoj rekreace uvnitř sídel, budování rekreačních areálů a sportovišť pro neorganizovaný sport, budování a udržování parků pro jejich rekreační funkci.

3.5. PŘEHLED

AKTUÁLNĚ

POUŽÍVANÝCH

METODIK

K HODNOCENÍ REKREAČNÍHO POTENCÁLU ÚZEMÍ Pro účely hodnocení krajiny z hlediska rekreačního potenciálu, využití a atraktivity se nejčastěji uplatňují metodiky: •

Posouzení rekreačních předpokladů metodou TERPLAN – tato metoda hodnotí pouze přírodní rekreační potenciál krajiny.

•

Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Vepřeka a Metodická konstrukce hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny – tyto metody hodnotí potenciál cestovního ruchu, jež je na rekreačním potenciálu krajiny principielně postavený, avšak reflektuje i aktuálně preferované rekreační aktivity společnosti.

•

Metodika možností využití krajinných celků – doplňková a velmi jednoduchá metoda k rychlému orientačnímu porovnání dvou krajinných oblastí. Nevýhodou je velmi vysoká míra subjektivity hodnocení.

- 22 -

•

Metoda Ambros – tato metoda slouží, resp. sloužila k určení rekreačního potenciálu lesních porostů. Tato metoda je poměrně složitá a dnes se už prakticky nevyužívá.

3.5.1. POSOUZENÍ

REKREAČNÍCH

PŘEDPOKLADŮ

ÚZEMÍ

METODOU TERPLAN Převzato z práce L. Přívozníkové [15]: Tato metodika byla zpracována pro účely Rajonizace. Jedná se o metodiku Kiemstedovu, přepracovanou kolektivem Míchal, Nosková pro podmínky České republiky. Zájmové území se rozčlení sítí čtverců o straně a = 2,4 km. Analýza se provádí v rámci jednotlivých čtverců. Základem pro výpočet rekreační hodnoty je tento vzorec: r = (A+B+C+D) x K Přičemž: A je celková délka okrajů lesa v km B je délka okrajů vodních ploch a toků B1 – okraje vodních ploch v km – násobeno koeficientem 2,0 B2 – okraje vodních toků v km B = B1 + B2 C je výškové rozpětí území v přepočtu na jednotku plochy (varianty: na ha, km2) D je struktura půdního fondu v % D1 – zastavěná plocha a devastovaná území – násobeno koeficientem 0 D2 – orná půda – násobeno koeficientem 0,1 D2 – trvalé travní porosty, louky, pastviny, neobdělávané půdy, rašeliniště apod. – násobeno koeficientem 0,3 D4 – lesy – násobeno koeficientem 0,3 D5 – vodní plochy – násobeno koeficientem 1 D = D1 + D2 + D3 + D4 + D5 K je koeficient K=L+Z L – koeficient počtu pobytových dnů v letní sezóně (průměrný počet dnů se teplotou vyšší než 100 C) Z – koeficient počtu pobytových dnů v zimní sezóně (průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou vyšší než 40 cm)

- 23 -

Tab. č. 1: Přírodní rekreační potenciál podle tříd Terplanu Rekreační potenciál velmi vysoký vysoký průměrný nevyhovující

Stupeň 1 2 1 2 1 2 1 2

Třída I II III IV V VI VII VIII

r ≥ 191 151 – 190 121 – 150 101 – 120 81 – 100 61 – 80 41 – 60 < 60

Jednotlivé prvky se vypočítají podle vzorce a výsledné číslo slouží k porovnání s jinými oblastmi, tedy oblast s vyšším výsledným číslem má vyšší rekreační hodnotu. Na počátku výpočtů je třeba uvést celkovou plochu oblasti, nejvyšší a nejnižší bod oblasti (pro výpočet výškového rozpětí). 3.5.2. HODNOCENÍ

POTENCIÁLU

CESTOVNÍHO

RUCHU

DLE

VEPŘEKA Zpracováno na základě informací z časopisu Urbanismus a územní rozvoj [21]. Jedná se o velmi podrobné rozšíření metodiky Bíny. Hodnocení se provádí na základě bodovacích tabulek, které jsou rozčleněny na šest sekcí: sportovně technická zařízení a trasy (15 bodovaných kritérií), přírodní atraktivity (12 bodovaných kritérií), obslužná zařízení a vybavenost (10 bodovaných kritérií), architektonické a stavební atraktivity (9 bodovaných kritérií). Dále jsou hodnocena zařízení cestovního ruchu a služby (13 bodovaných kriterií). Nakonec jsou hodnoceny tzv. ostatní doplňkové položky (6 bodovaných kriterií). Ve všech šesti sekcích je zároveň rozlišována letní a zimní sezóna. V letní sezóně je bodování zvlášť provedeno pro pobytovou rekreaci a rekreaci u vody a zvlášť pro turistiku. Důvodem je to, že rekreant ubytovaný v místě rekreace hodnotí místní atraktivity jinak než návštěvník, který pouze „prochází kolem“ jako turista. Hodnocení se provádí na mapách rozčleněných čtvercovou sítí (nejmenší čtverec zpravidla 1,2 x 0,9 km, tzn. 1,08 km2). Do hodnocení jsou kromě prvků zvyšujících využitelnost „čtverce“, započítány i hodnoty snižující tuto využitelnost. Z těchto čtverců je pak vytvořena rastrová mozaika území. Tato metodika se používá jako přímý podklad pro zpracování územních plánů velkých územních celků.

- 24 -

Obr. č.1: Příklad hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle metodiky Vepřek zdroj: Vepřek, K., Urbanismus a územní rozvoj [21]

Obr. č.2: Příklad hodnocení negativních vlivů území dle metodiky Vepřek zdroj: Vepřek, K., Urbanismus a územní rozvoj [21]

- 25 -

3.5.3. METODICKÁ

KONSTRUKCE

HODNOCENÍ

POTENCIÁLU

CESTOVNÍHO RUCHU DLE BÍNY Metoda přiřazuje jednotlivým stupňům hodnocení (1,2,3) rozdílné bodové hodnoty u každého hodnoceného kriteria, podle jeho významnosti a důležitosti pro cestovní ruch a rekreaci. Toto řešení umožňuje lépe vystihnout a zapracovat do celkového řešení „váhu“ jednotlivých kritérií. Potenciál cestovního ruchu je metodikou chápán jako formalizovaný výsledek zhodnocení

co

možná

nejkomplexnějšího

okruhu

lokalizačních

podmínek

a předpokladů pro další možný rozvoj cestovního ruchu. Lokalizační podmínky cestovního ruchu vytvářejí složitý multidisciplinární systém. Podmínkou pro zkoumání tohoto systému je jeho zjednodušení a rozčlenění na relativně přirozené segmenty. Za tyto segmenty metodika považuje jednotlivé, v zásadě homogenní aktivity cestovního ruchu – např. cykloturistika, kulturně poznávací turistika, kongresová turistika apod. Celkový potenciál se tak skládá z dílčích, „odvětvových“ potenciálů, tj. možností, které v území existují pro provozování konkrétních aktivit cestovního ruchu. [30] Lokalizační podmínky v rámci jednotlivých složek cestovního ruchu jsou přirozeně někde vyšší, někde nižší, někde neexistují vůbec. V posledním případě jde o jejich nulový stupeň. Pro ostatní (kladné) případy metodika používá tři stupně vhodnosti lokalizačních podmínek cestovního ruchu: •

stupeň 1 – podmínky jsou v základní úrovni, tj. potenciálově relevantní jev je v konkrétním prostoru registrovatelný,

•

stupeň 2 – podmínky jsou ve zvýšené úrovni, tj. potenciálově relevantní jev vykazuje v konkrétním prostoru již zřetelný a výrazný stav,

•

stupeň 3 – podmínky jsou ve vysoké úrovni, tj. potenciálově relevantní jev dosahuje v konkrétním prostoru dominantního stavu. Pouze u některých složek (jmenovitě: vhodnost krajiny pro horolezectví,

pro závěsné létání, pro sportovní myslivost, pro rybolov a pro pozorování vodních ptáků) je při splnění lokalizačních podmínek rozlišen pouze jediný stupeň. Území dané obce je buď pro tyto určité aktivity cestovního ruchu vhodné, nebo vhodné není. [30]

- 26 -

Tab.č.2: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny [30] (nově zpracováno pro větší přehlednost), 1. část tabulky Složka potenciálu CR

stupně 1

body 10

2

20

3

45

1

5

2

10

3

15

1

10

2

15

3

20

Přírodní pozoruhodnosti

Vhodnost krajiny pro pěší a horskou turistiku

Vhodnost krajiny pro cykloturistiku

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek charakteristika V krajině zařazené do stupně 1 se vyskytují jednotlivé atraktivní přírodní výtvory (zejména skalní formace). Ve stupni 2 jsou přírodní výtvory větší a významnější, mají širší publicitu v průvodcích i turistických mapách. Nejméně do této kategorie jsou řazeny krasové povrchové i podzemní jevy. Stupeň 3 tvoří obce, na jejichž území se nacházejí celostátně a mezinárodně proslulé přírodní výtvory, které často tvoří jediný důvod návštěvy celé oblasti (pískovcová skalní města, kaňony, jeskyně, propasti, rezervace s naučnými chodníky apod.). Do stupně 1 se zařazuje mírně členitá pahorkatinná až vrchovinná krajina protékaná vodotečemi, se střídáním lesů se zemědělskými plochami, terén musí vykazovat určitou rozmanitost a jsou k dispozici vhodné mimosilniční trasy využitelné pěšími turisty. Krajina ve stupni 2 vykazuje větší reliéfovou členitost nebo vyšší nadmořskou výšku, přibývá podílu lesů, objevují se louky a pastviny. V některých oblastech (Třeboňsko) byla do tohoto stupně zařazena i rovinatá území díky své krajinné estetice. Stupeň 3 představuje převážně horská a podhorská krajina se souvislejšími lesy a extenzivnějším zemědělstvím s četnými turistickými stezkami, s možnostmi vyhlídek, někde s rozhlednami, a drobným (popř. rozptýleným) osídlením. Ve stupni 1 je rovinatá až pahorkatinná krajina v zemědělských územích v oblastech bez výraznějšího ekologického poškození, s malým podílem lesů a kompaktními sídly, s vhodnými vedlejšími silnicemi a polními cestami. Stupeň 2 tvoří rovinatá až pahorkatinná krajina v oblastech, kde je více lesů a vodotečí, popř. i vodních ploch. Začleňovány jsou rovněž výše položené krajiny odpovídající vrchovinám, které mají charakter rozevřených údolí a širokých hřbetů. Do stupně 3 se řadí území s větším podílem lesů, nízkou hustotou osídlení a vysokou krajinnou estetikou, často i náhorní plošiny hor. Tyto atributy mohou převážit v některých krajích poměrně značnou členitost reliéfu.

- 27 -

Pokračování Tab.č.2: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny [30] (nově zpracováno pro větší přehlednost), 2. část tabulky Složka potenciálu CR

Vhodnost krajiny pro sjezdové zimní sporty

stupně

body

1

7

2

15

3

30

1

3

2

7

3

10

1

10

2

20

3

40

Vhodnost krajiny pro lyžařskou turistiku

Vhodnost krajiny pro rekreaci u vody

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek charakteristika Terén ve stupni 1 je částečně vhodný pro provozování sjezdových zimních sportů. Nadmořské výšky se pohybují nad 500 m. Do tohoto stupně jsou zařazeny i oblasti s nižšími nadmořskými výškami, mají-li dobré klimatické podmínky, dostatečnou sněhovou pokrývku a vhodné svažitostní poměry. Stupeň 2 představuje poměrně vhodný terén k provozování zimních sportů. Nadmořské výšky se pohybují průměrně okolo 800 m. Svažitostní i klimatické podmínky jsou vhodné pro provozování zimních sportů i pro náročnější lyžaře a snowboardisty. Stupeň 3 je území s náročnými lyžařskými terény ve výrazně členitém terénu. Nadmořské výšky se pohybují okolo 1000 m i výše. Území patří do chladných klimatických oblastí s vhodnými teplotními i srážkovými poměry a dlouhou dobou trvání sněhové pokrývky. Ve stupni 1 je terén částečně vhodný pro provozování lyžařské turistiky. Nadmořské výšky se pohybují okolo 500 m. Do této kategorie jsou zařazeny i oblasti s nižšími nadmořskými výškami v případě dobrých klimatických podmínek, dostatečné sněhové pokrývky a dostatečné přírodní atraktivity oblasti. Do stupně 2 byl zařazen poměrně vhodný terén k provozování lyžařské turistiky, přírodně atraktivní prostředí, vhodné klimatické podmínky s dostatečnou a dlouho trvající sněhovou pokrývkou. Území stupně 3 má vysoké přírodní hodnoty a atraktivity. Patří většinou do chladné klimatické oblasti s vhodnými teplotními i srážkovými poměry, s dostatečnou dobou trvání sněhové pokrývky. Jsou sem zařazovány oblasti s méně členitým povrchem, které splňují výše uvedené podmínky. Takovéto oblasti jsou využívány k lyžařské turistice plošně a jsou protkány spletí cest. Na druhé straně jsou do této skupiny zařazovány i oblasti s vysokou členitostí povrchu, které však vytvářejí možnosti souvislých hřebenových nebo údolních cest s odpovídajícím vhodným převýšením. V obcích zařazených do stupně 1 jsou přírodní vodní plochy nadmístního významu. Většinou se jedná o menší plochy, nebo o větší vodní plochy, kde je k rekreaci z objektivních důvodů využitelná pouze malá část. Do stupně 2 jsou zařazeny lokality regionálního, ale částečně i nadregionálního významu. Jedná se zejména o větší vodní plochy rybníků a přehradní nádrže střední velikosti. Vesměs jsou k dispozici ubytovací kapacity a další obslužné zázemí. Stupeň 3 je použit pro vodní plochy velkého rozsahu, zejména se jedná o velké přehradní nádrže. Jejich využití k rekreaci je celorepublikového významu a často přitahuje i zahraniční klientelu.

- 28 -

Pokračování Tab.č.2: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny [30] (nově zpracováno pro větší přehlednost), 3. část tabulky Složka potenciálu CR

Vhodnost krajiny pro rekreaci typu les/hory

Vhodnost krajiny pro venkovskou turistiku

Vhodnost krajiny pro vodní turistiku

Vhodnost krajiny pro horolezectví

stupně

body

1

7

2

13

3

20

1

3

2

7

3

10

1

3

2

7

3

15

ano

2

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek charakteristika Ve stupni 1 je pahorkatinná, výjimečně i nížinná rovinná krajina se zvýšeným podílem lesů a nejvýše průměrnou hustotou obyvatelstva a osídlení. Do tohoto stupně jsou řazeny i některé výše položené a členitější oblasti, ale v poloze blízké velkým městským střediskům osídlení. Do stupně 2 byly zařazeny převážně oblasti v nadmořských výškách 500 – 800 m, rázem reliéfu odpovídající vrchovinám, s celostátně výrazně nadprůměrným podílem lesů, s drobným, částečně i rozptýleným osídlením a malou hustotou zalidnění. Připojeny byly i oblasti horského rázu s určitou ekologickou zátěží (Krušné hory). Stupněm 3 je typický areál horských krajin se souvislými lesy a nejlepšími možnostmi rekreačního využití, vesměs území s nadmořskou výškou nad 900 m. Stupeň 1 tvoří obce se sídly vesnického charakteru v rovinaté, či mírně zvlněné zemědělské krajině, průměrně nebo podprůměrně osídlené s menším podílem lesů, vodních ploch a turisticky značených cest (většina našich rovin a pahorkatin). Do stupně 2 řadíme obce s venkovskými sídly v členitější krajině charakteru vrchovin s vyšším podílem lesů, vodních ploch a turisticky značených cest. Stupeň 3 představují venkovská sídla často rozptýleného charakteru v členité podhorské a horské krajině s vysokým podílem lesů a travních porostů, dostatek možností pro turistiku. Výjimečně i mimořádně atraktivní krajina nižších poloh (pískovcová skalní města, Lednicko-valtický areál, některé lokality jihočeských rybničních pánví apod.). Stupněm 1 je území obcí, které jsou situovány při vodních tocích, klasifikovaných v pramenu Atlas pro volný čas jako vhodné pro vodní turistiku, méně využívané. Do stupně 2 byly zahrnuty obce, které jsou situovány při části řek klasifikovaných v pramenu Atlas pro volný čas jako vhodné pro vodní turistiku, využívané. Do této skupiny byly zařazeny i obce podél souvislejších tras výletní lodní dopravy. Stupeň 3 je vyhrazen pro území ležící při březích vodácky nejpopulárnějších řek v ČR (Lužnice, Sázavy, Berounky, horní Vltavy). Lokalizační podmínky splňuje výskyt skal umožňujících horolezecké výstupy nebo alespoň výcvik, zejména pískovcová skalní města Českého ráje, Kokořínska, Labských pískovců apod.

- 29 -

Pokračování Tab. č.2: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny [30] (nově zpracováno pro větší přehlednost), 4. část tabulky Složka potenciálu CR

stupně

body

Vhodnost krajiny pro závěsné létání

ano

2

Vhodnost krajiny pro sportovní myslivost

ano

2

Vhodnost krajiny pro sportovní rybolov

ano

2

Vhodnost krajiny pro ozorování vodních ptáků

ano

1

1

10

2

25

3

50

Kulturně-historické památky a soubory

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek charakteristika Lokalizačním podmínkám odpovídá konfigurace terénu vhodná pro starty rogallových křídel a pro paragliding. Jedná se zejména o poměrně prudké, málo zalesněné osamělé vrchy či jiné prudké svahy spadající nikoliv do údolí, ale roviny nebo širší kotliny. V potenciálním letovém a přistávacím prostoru by neměly být větší vodní plochy, větší sídla, lesy, dálnice a silnice I. třídy. Jde o výskyt mysliveckých revírů vydávajících turistická lovecká povolení. Na základě informace z příslušného odboru Ministerstva zemědělství vydává dnes tato povolení velké množství mysliveckých sdružení, takže je není možno evidovat. Proto byly příslušné lokalizační podmínky vyhodnoceny kladně v každé obci s výjimkou silně urbanizované a intenzivně zemědělské krajiny s minimem rozptýlené zeleně. Lokalizačním podmínkám odpovídá výskyt rybářských revírů se zájmem o turistické rybářské lístky. Vzhledem k tomu, že vášniví rybáři navštěvují pro úlovek i kraje jinak zcela neturistické, byly na základě dostupných rybářských map do této kategorie řazeny všechny pstruhové a mimopstruhové revíry Českého a Moravského rybářského svazu i dalších organizací a soukromých vlastníků. U krajů, kde tyto mapy nebyly k dispozici, byla vhodnost pro sportovní rybářství usuzována dle průměrného průtoku (šířky) příslušného vodního toku dle mapy. Jde o lokality s možností sezónního pozorování ptáků při páření či hnízdění zajímavé z hlediska vzácnosti druhu či většího množství. Jedná se ve většině případů o břehové prostory velkých rybníků či vodních toků, výjimečně též některé jiné ornitologické lokality ve stepních, lesních, horských i jiných oblastech. Do stupně 1 jsou zařazeny obce, v nichž byly vyhlášeny vesnické památkové zóny a dále obce, jejichž solitérní kulturně památkové objekty klasifikuje pramen Kulturně historický potenciál České republiky pro cestovní ruch jako 3. třídu významnosti. Ve stupni 2 se nacházejí obce s městskými památkovými zónami a obce, v nichž existují vesnické památkové rezervace. U solitérních objektů se vycházelo ze zařazení do 2. třídy významnosti v pramenu Kulturně historický potenciál České republiky pro cestovní ruch. Stupeň 3 tvoří městské památkové rezervace a obce, na jejichž území se nachází památka UNESCO nebo národní kulturní památka. U solitérních objektů se vycházelo ze zařazení do 1. třídy významnosti v pramenu Kulturně historický potenciál České republiky pro cestovní ruch.

- 30 -

Pokračování Tab. č.2: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny [30] (nově zpracováno pro větší přehlednost), 5. část tabulky Složka potenciálu CR

Skanzeny a muzea

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek stupně

body

1

5

Stupeň 1 tvoří obce, v nichž existují skanzeny a muzea s regionálním a místním významem.

2

15

Do stupně 2 jsou zařazeny obce se skanzeny a muzea s nadregionálním významem.

3

35

Ve stupni 3 jsou obce se skanzeny a muzei s celostátním a mezinárodním významem.

1

5

Stupeň 1 představují minimálně všechny obce, které jsou oficiálně klasifikovány jako lázeňské.

2

15

3

35

Ve stupni 2 jsou lázeňské obce se střední kapacitou specializovaných zdravotnických zařízení a se zřetelným fyziognomickým utvářením lázeňské čtvrti. Do stupně 3 byla zařazena lázeňská města s významným postavením v léčebném procesu (více než 30 tis. pacientů za rok) a s velmi výraznou fyziognomií; jsou zároveň vysoce atraktivními cíli kulturní a společenské turistiky.

1

2

V obcích stupně 1 se relativně často konají valné hromady a konference regionálního a místního významu.

2

10

3

20

1

10

2

20

3

40

Stupeň 2 byl použit v případě, že se v obcích relativně často konají konference a kongresy celostátního a nadregionálního významu. Stupeň 3 spojuje obce s častým pořádáním nejvýznamnějších kongresů, konferencí a sympozií (celostátního i mezinárodního významu). Do stupně 1 byly zařazeny obce s meziročně pravidelným konáním kulturních akcí, slavností apod. regionálního a místního významu. Stupeň 2 tvoří obce s meziročně pravidelným konáním festivalů, slavností a jiných akcí převážně s nadregionálním a celostátním významem. Ve stupni 3 jsou obce, v nichž se konají nejvýznamnější festivaly, přehlídky, slavnosti apod. s celostátním a mezinárodním významem. Zahrnuta jsou i místa nejnavštěvovanějších letních divadelních představení.

Lázeňská funkce

Kongresy a konference

Kulturí akce

charakteristika

- 31 -

Pokračování Tab. č.2: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny [30] (nově zpracováno pro větší přehlednost), 6. část tabulky Složka potenciálu CR

Sportovní akce

Církevní akce

Veletrhy a tématické trhy

Místní produkty

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek stupně

body

1

2

Stupeň 1 tvoří obce, v nichž se nejméně v roční periodicitě konají sportovní závody a jiné akce regionálního a místního významu. Nebyly uvažovány (ani v následujících stupních) cesty fanoušků na pravidelné ligové zápasy fotbalových, hokejových a jiných týmů.

2

7

Do stupně 2 byly zařazeny obce, v nichž sportovní akce mají větší význam a delší tradici.

3

20

1

2

Ve stupni 3 se seskupily obce se sportovními závody a akcemi s celostátní a mezinárodní publicitou a s nejdelší tradicí. Do stupně 1 byla začleněna minimálně všechna církevní poutní místa, která jsou takto speciálně vymezena v pramenech Poutní místa v Čechách a Poutní místa Moravy a Slezska.

2

4

Ve stupni 2 jsou církevní poutní místa vyššího významu (více poutí do roka, více poutníků).

3

10

Stupeň 3 tvoří církevní poutní místa nejvyššího významu.

1

5

2

20

Ve stupni 1 jsou obce, v nichž se s nejméně roční periodicitou konají trhy, jarmarky a podobné akce regionálního a místního významu. Do stupně 2 byly zařazeny obce, kde trhy a jiné akce jsou více zaměřené na výstavnictví a obvykle bývají spojeny s kulturními akcemi.

3

40

Stupeň 3 představují obce s nejvýznamnějšími veletrhy a výstavami, důležitými i v mezinárodním kontextu.

1

5

2

10

3

25

Do stupně 1 byly zařazeny obce s nadmístně známou výrobou a prodejem řemeslných a tradičních potravinářských produktů. Stupeň 2 znamená, že v obci vyráběné produkty (keramika, víno, proutěné zboží, tradiční pečivo aj.) jsou šíře známé a jejich prodej vytváří turistickou atraktivitu v regionálním měřítku. Stupeň 3 soustřeďuje obce s celostátně nejznámějšími a turisticky atraktivními produkty a příslušnou infrastrukturou (např. rázovité vinné sklepy).

charakteristika

- 32 -

Pokračování Tab. č.2: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny [30] (nově zpracováno pro větší přehlednost), 7. část tabulky Složka potenciálu CR

stupně

body

1

2

2

5

3

10

Příhraniční specifika

Počet bodů pro kladný stupeň lokalizačních podmínek charakteristika Gradient kupní síly německé a rakouské měny oproti české měně vede k častým cestám občanů SRN a Rakouska do českého příhraničí za zábavou a za běžnými nákupy a službami. Potenciální ekonomický (daňově zprostředkovaný) přínos této turistiky se týká všech obcí v pásu do cca 10 – 15 km od státní hranice, v případě měst i dále; tyto obce představují 1. stupeň. Do stupně 2 byly zařazeny obce ležící na silnicích I. a II. třídy vedoucích k hraničním přechodům, vzdáleným cca 7 – 15 km. Podmínky pro nákupní a zábavné cesty Němců a Rakušanů jsou tu zvýšeny. Stupeň 3 zahrnuje obce přímo při silničních hraničních přechodech nebo města v těsné blízkosti přechodů.

Hodnocení intenzity potenciálu cestovního ruchu dle Bíny [30] je určena rozmezím výsledných bodových hodnot (jejich součtu): a) Bodová hodnota 0 = bez potenciálu b) Bodová hodnota 1 – 25 = základní potenciál c) Bodová hodnota 26 – 50 = zvýšený potenciál d) Bodová hodnota 51 – 100 = vysoký potenciál e) Bodová hodnota 101 – 200 = velmi vysoký potenciál f) Bodová hodnota 201 a více = výjimečný potenciál

- 33 -

3.5.4. METODIKA MOŽNOSTÍ VYUŽITÍ KRAJINNÝCH CELKŮ Tato metoda je jiným způsobem hodnocení vhodnosti krajiny pro rekreaci a vytvořili ji stejní autoři jako předešlou. Popis metodiky převzat z práce L. Přívozníkové [15] Vychází se v ní ze stupnice hodnocení: Podmínky velmi vhodné – 3 Podmínky vhodné – 2 Podmínky omezené – 1 Podmínky nevhodné (žádné) – 0

Hodnoceny jsou tyto atributy (podmínky pro rekreaci): letní r., zimní r., víkendová r., dlouhodobá r., pěší turistika, cykloturistika, vodní turistika, vodní sporty, agroturistika, hippoturistika, zimní sporty, myslivost, sportovní rybolov

Každý z těchto atributů je ohodnocen body z výše uvedené stupnice. Body se následně sečtou a slouží k porovnání s jinými oblastmi.

3.5.5. URČENÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU LESNÍCH POROSTŮ DLE METODY AMBROS Jde o součet koeficientu bioklimatu (kb), koeficientu diverzity (kd) a koeficientu přístupnosti (kp). Koeficient bioklimatu je funkcí průměrné roční teploty v porostu a počtu příjemných dní (ten je určen hodnotou tlaku vodních par, tlaku vzduchu a teplotou vzduchu pro daný vegetační stupeň). Koeficient diverzity je funkcí stupňovitosti vertikálního zápoje a bylinného podrostu. Koeficient přístupnosti je funkcí sklonitosti a kamenitosti. Popis metodiky je převzat z práce R. Kocourka [8].

- 34 -

4. NÁVRH NOVÉHO METODICKÉHO POSTUPU PRO HODNOCENÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU ÚZEMÍ 4.1. STRUČNÝ

POPIS

NOVĚ

NAVRŽENÉ

METODIKY

A ZÁKLADNÍ PODMÍNKY JEJÍHO POUŽITÍ Jedná se o zcela novou metodiku, která byla vytvořena na základě již známých metodických konstrukcí uvedených v předchozí kapitole. Všechny koeficienty a bodové hodnoty byly odvozeny z uvedených existujících metodik nebo byly vytvořeny hodnoty nové v kontextu hodnot známých, tak aby byla zachována jejich „váha“. V první části nazvané: „Stanovení základních přírodních hodnot lokalizační složky rekreačního potenciálu“ se

stanoví obecné, v delším časovém horizontu

neovlivnitelné přírodní hodnoty a podmínky území, které determinují tzv. lokalizační předpoklady území k rekreaci. Hlavním zdrojem inspirace pro vypracování této části metodiky byla metoda TERPLAN. Tato první část je rozčleněna na tři okruhy hodnocení: 1. Hodnocení struktury půdního fondu katastrálního území se zohledněním typu krajinné struktury a nejvýznamnějších negativně působících fragmentačních prvků. 2. Zohlednění maximálního výškového převýšení krajiny v rámci katastrálního území. 3. Hodnocení maximální možné délky pobytu v ideálních podmínkách dle součtu počtu pobytových dnů v letní sezóně a počtu dnů v zimní sezóně.

Ve druhé části nazvané: „Podrobné hodnocení podle skupin tématické příbuznosti“ jsou hodnoceny specifické prvky krajiny a specifická zařízení, která se podílí významným způsobem na utváření rekreačního potenciálu (potažmo i potenciálu cestovního ruchu). Kriteria jsou rozčleněna do 6 skupin, dle tématické příbuznosti: 1. Přírodní atraktivity. 17 kriterií. 2. Sportovně technická zařízení. 18 kriterií. 3. Obslužná zařízení a vybavenost. 11 kriterií. 4. Architektonické a stavební atraktivity. 5 kriterií. 5. Zařízení pro uspokojování potřeb rekreace (a cestovního ruchu). 5 kriterií. 6. Ostatní – v této skupině jsou zařazena kriteria, která by nevytvořila větší samostatnou skupinu. 6 kriterií.

- 35 -

7. Na závěr se hodnotí všechny předešlé tématické skupiny dohromady = celkové zhodnocení 2. části metodiky

Ve třetí části je provedena syntéza výsledků z první a druhé části. Tím je určen celkový kladný rekreační potenciál území. Ve čtvrté části metodiky jsou hodnoceny negativní vlivy a prvky území. V páté části metodiky je hodnocen rekreační potenciál území včetně zohlednění negativních vlivů a prvků v krajině. V šesté, nadstavbové, části metodiky je hodnocena vhodnost území pro jednotlivé druhy rekreačního využití na základě již zhodnocených kriterií z 1. a 2. části metodiky.

Podmínky pro použití metodiky jsou následující: 1. Základní jednotkou hodnocení je katastrální území jednotlivých obcí. Hodnocení by bylo pak použitelné např. pro územní plánování. 2. Při hodnocení rekreačního potenciálu mikroregionů nebo větších měst a jejich přilehlého území je možné vypočítat celkový potenciál jako aritmetický průměr z hodnocení samostatných katastrálních území a pak dle bodového hodnocení v tabulce 3a metodiky určit celkový potenciál území. Tímto se však do jisté míry snižuje vypovídací

hodnota výsledku a není pak zřejmé rozložení rekreačního

potenciálu. 3. Pro zpracování hodnocení je potřeba shromáždit veškeré dostupné literární (nebo informace z internetu) údaje o území, a to především terénním průzkumem a shromážděním veškerých mapových podkladů. Pro druhou část metodiky je vhodné dodržet následující: 4. Pro hodnocení (zejména dle 2. bodu metodiky) v případech, kdy nejde zcela jednoznačně zařadit do určitého stupně hodnocení, je potřeba, aby hodnotitel zdůvodnil svoje hodnocení fakty, která korespondují alespoň částečně s popisem situace pro zařazení do kladného stupně potenciálu. 5. Pokud se v území vyskytuje více prvků, které lze zařadit do dvou nebo všech tří kladných stupňů potenciálu, se vezme v úvahu vždy vyšší stupeň.

Veškeré další informace a konkrétní postupy jsou uvedeny v samotném návrhu metodiky.

- 36 -

4.2. ORIENTAČNÍ GRAFICKÉ SCHÉMA NAVRŽENÉ METODIKY Přehledné zpracování postupu při zpracování hodnocení dle nově navržené metodiky hodnocení rekreačního potenciálu. Schéma znázorňuje jak postup prací, tak i základní členění samotné metodiky.

- 37 -

4.3. NAVRŽENÁ METODIKA

1) Stanovení základních přírodních hodnot lokalizační složky rekreačního potenciálu Na začátek je vhodné stanovit obecné přírodní hodnoty a podmínky území, které determinují tzv. lokalizační předpoklady území k rekreaci. Tyto předpoklady jsou v krátkodobém horizontu neovlivnitelné a změna těchto podmínek může probíhat desítky až stovky let. Jsou stanoveny jako procentický podíl max. možného potenciálu lokalizační složky rekreačního potenciálu. V této „první části“ hodnocení rekreačního potenciálu se jedná o zhodnocení obecných přírodních hodnot a podmínek území. Inspirací, pro tuto část hodnocení byla metoda TERPLAN. Hodnota lokalizační složky rekreačního potenciálu sestává z hodnot struktury půdního fondu, jehož hodnota je ještě upravena koeficienty typu krajinné struktury a koeficienty zohledňující fragmentaci krajiny. Po vypočtení hodnot struktury půdního fondu se dále pokračuje vynásobením těchto hodnot koeficientem maximálního výškového převýšení katastru a nakonec vynásobením koeficientem počtu letních a zimních pobytových dnů. Tímto získáme základní představu o krajinných podmínkách území, resp. přírodních hodnotách lokalizační složky rekreačního potenciálu. První část hodnocení je rozčleněna na dílčí části označené 1a – 1d, což představuje sled logicky navazujících operací pro zjištění základních přírodních hodnot lokalizační složky rekreačního potenciálu. Pozn.: tam kde jsou hospodářské lesy stanoveny (nebo je lze považovat) jako součást zón pro rekreaci, se použije koeficient lesa pro příměstskou rekreaci.

Celkovým výsledkem první části „Stanovení základních přírodních hodnot lokalizační složky rekreačního potenciálu“ je hodnota K dle vzorce:

K = S * P * W kde: K – hodnota přírodních hodnot lokalizační složky rekreačního potenciálu S – hodnota struktury půdního fondu se zohledněním typu krajinné struktury a fragmentace (část 1a) P – koeficient maximálního výškového převýšení v rámci katastru (část 1b)

- 38 -

W – koeficient hodnocení maximální možné délky pobytu v ideálních podmínkách dle součtu počtu pobytových dnů v letní sezóně a počtu dnů v zimní sezóně (část 1c) Vyhodnocení celé první části se provede dle výše uvedeného vzorce pro výpočet hodnoty K a porovnáním výsledku s tabulkou v části 1d. Tím zjistíme slovní hodnocení přírodních hodnot lokalizační složky rekreačního potenciálu.

1a) Hodnocení struktury půdního fondu katastrálního území se zohledněním typu krajinné struktury a nejvýznamnějších negativně působících fragmentačních prvků. Výsledkem části 1a „Hodnocení struktury půdního fondu katastrálního území se zohledněním typu krajinné struktury a nejvýznamnějších negativně působících fragmentačních prvků“ je hodnota S dle vzorce:

S = [(Fp * Sk) + (Fp * F)] / 2 kde: S – hodnota struktury půdního fondu se zohledněním typu krajinné struktury a fragmentace Fp – využití půdního fondu – land use (součet jednotlivých složek v %) Výpočet Fp: (Rozloha podskupiny půdního fondu v ha / 1% celkové rozlohy území) * koeficient KFp dle tabulky. Součet těchto hodnot (za každou podskupinu zvlášť) = výsledek části 1a. Sk – koeficient typu krajinné struktury F – koeficient fragmentace krajiny

Tab.č.3: Hodnocení struktury půdního fondu katastrálního území se zohledněním typu krajinné struktury a nejvýznamnějších negativně působících fragmentačních prvků – 1. část tabulky. koeficent KFp % 1. Půdní koeficient x podskupina - členění zastoupení fond Fp KFp % zastoupení v katastru v katastru souvislá zástavba + 0,01 silnice + dráhy rekreační zástavba – zastavěná 0,05 chaty + hřbitovy území sportovní a rekreační plochy + kulturní a 0,2 osvětové plochy povrchové lomy + devastovaná 0,001 dobývací prostory území skládky + zbořeniště 0,001

- 39 -

Pokračování Tab.č.3: Hodnocení struktury půdního fondu katastrálního území se zohledněním typu krajinné struktury a nejvýznamnějších negativně působících fragmentačních prvků - 2. část tabulky. koeficent KFp % 1. Půdní koeficient x podskupina - členění zastoupení fond Fp KFp % zastoupení v katastru v katastru povrchové lomy + devastovaná 0,001 dobývací prostory území skládky + zbořeniště 0,001 povrchové lomy + devastovaná 0,001 dobývací prostory území 0,001 skládky + zbořeniště orná půda 0,1 vinice 0,2 chmelnice 0,1 zahrady 0,2 ovocné sady extenzivní 0,3 zemědělská louky intenzivní a půda pastviny 0,25 postagrární lada, 0,1 zamokřené plochy (rašeliniště) 0,1 neplodná půda 0,01 zeleň mimo les 0,3 hospodářské jehličnaté 0,3 monokultury hospodářské listnaté porosty, příp. listnaté 0,4 monocenózy hospodářské smíšené 0,5 porosty lesy národních parků 0,9 lesy lázeňské 0,9 lesy příměstské I. pásma rekreačních zón a lesy lesy 0,9 územně koncentrované sezónní rekreace lesy příměstské II. pásma 0,75 rekreačních zón lesy příměstské III. 0,65 pásma rekreačních zón Lesy chatových oblastí 0,55 lesy antropogenně degradované a lesy 0,2 vysoké alergologické agresivity

- 40 -

Pokračování Tab.č.3: Hodnocení struktury půdního fondu katastrálního území se zohledněním typu krajinné struktury a nejvýznamnějších negativně působících fragmentačních prvků - 3. část tabulky. koeficent KFp % 1. Půdní koeficient x podskupina - členění zastoupení fond Fp KFp % zastoupení v katastru v katastru Lesy limitovaného vstupu (NPR, ochranná 0,45 Lesy pásma vodních zdrojů) lesy rekreačně 0,25 nepřístupné tok přírodní (+jeho 3 okolí) tok umělý (+ jeho okolí) 2 vodní plochy vodní nádrž přírodní 3 vodní nádrž umělá 2 mokřad, močál 0,5 výsledek 1. části (max. 100) – Součet max. 100% pokud více, také max. 100 koeficient 2. Typ krajinné struktury Sk výsledek krajinné st. koeficient (struktura jednoznačně převažující) 1. části x výsledek 1. části mozaika 1 mřížka 0,7 izolované enklávy 0,75 bodová mřížka 0,7 výsledek 2. části zonace 0,9 alternace 0,8 postupné přechody 0,85 výsledek:

- 41 -

Pokračování Tab.č.3: Hodnocení struktury půdního fondu katastrálního území se zohledněním typu krajinné struktury a nejvýznamnějších negativně působících fragmentačních prvků - 4. část tabulky. průměrný 3. Fragmentace krajiny F výsledek koeficient koeficient (výskyt bariéry v území) 1. části fragmentace x výsledek 1. části dálnice a rychlostní silnice 0,6 silnice první třídy 0,8 železniční koridory 0,75 vedení vysokého napětí 0,75 ploty (delší jak 100 m v jedné hraně) 0,8 výsledek 3. části kanály (otevřené, dlážděné stoky) 0,8 průměrný koeficient fragmentace: výsledek: (výsledek 2. části + výsledek 3. Celkový výsledek: části) /2 výsledek hodnocení přírodních podmínek území => vyhodnocení Získáme základní hodnotu, která vypovídá, na kolik je struktura půdního fondu (včetně zohlednění krajinné struktury a fragmentace) vhodná k rekreačním účelům (rozpětí hodnoty 0,001 - 100).

1aa) Dodatek ke kapitole 1a, bod číslo 2 – typ krajinné struktury

Obr. č. 3: Příklady základních typů krajinné struktury dle Zonnenvelda zdroj: Sklenička, P., 2003. Základy krajinného a územního plánování. [18]

- 42 -

Zpracováno dle informací ze Základu krajinného a územního plánování. [18] Zonneveld uvádí klasifikaci krajinných struktur z hlediska povahy jednotlivých skladebných částí (množství, velikosti, tvary, typy) i z hlediska její celkové kompozice (konfigurace), tedy vzájemného uspořádání jednotlivých částí. A – Mozaika – je charakterizována více či méně pravidelnou strukturou s minimálním zastoupením typu koridor. Jednotlivé prvky se velikostí výrazně neliší. Nejpravidelnější variantou mozaiky je forma šachovnice s absolutně pravidelným uspořádáním obou elementů. Reálně se však takto absolutně přesná mozaika v krajině nevyskytuje B – Mřížka – tento typ struktury je tvořen vesměs liniovými elementy, které mohou být distribuovány nahodile či pravidelně. C – Izolované enklávy – struktura je zde tvořena navzájem izolovanými krajinnými elementy. V případě, že jsou tyto elementy relativně malé, můžeme takovou strukturu označit jako bodovou. D – Bodová mřížka - Je – li navíc oproti bodu C uspořádání těchto malých plošek pravidelné, jedná se o bodovou mřížku. E – Zonace – struktura se souběžně

uspořádanými, podélnými, postupně

gradujícími komponenty. F – Alternace - V případě, že v podobně struktuře, jako je zonace, dochází ke střídání komponentů, označujeme tento jev jako alternaci. G – Postupný přechod – označuje krajinu jako zónu postupného přechodu jednoho komponentů v druhý.

- 43 -

1b) zohlednění výškového převýšení krajiny V rámci katastrálního území je bráno v potaz maximální výškové převýšení. V této části hodnocení se vychází z myšlenky výškové členitosti, jakožto jednoho z hlavních aspektů determinujícího v našich podmínkách ovlivnění přírodních hodnot krajiny. Hodnoty zjištěné ve výpočtu vhodnosti půdního fondu se dále vynásobí jedním z následujících koeficientů převýšení P.

Tabulka č. 4: Přehledné uspořádání hodnocení maximálního výškového převýšení krajiny maximální převýšení Třída převýšení koeficient P reliéfu katastru (m) 1

0 - 20

1,0

2

21 -50

1,1

3

51 – 100

1,2

4

101 - 150

1,3

5

151 - 300

1,4

6

301 – 500

1,5

7

více než 500

1,6

Tímto se celkový počet bodu navyšuje na max. 160 (získatelné rozpětí 0,001 -160).

- 44 -

1c) Hodnocení maximální možné délky pobytu v ideálních podmínkách dle součtu počtu pobytových dnů v letní sezóně a počtu dnů v zimní sezóně Po výpočtu v bodě 1b se zjištěná hodnota dále násobí koeficientem W součtu pobytových dnů, viz dále:

W = L + Z kde: L - koeficient počtu pobytových dnů v letní sezóně (průměrný počet dnů se teplotou vyšší než 100 C) Z - koeficient počtu pobytových dnů v zimní sezóně (průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou alespoň 10cm) Tab. č. 5 : Koeficient počtu pobytových dnů v letní a zimní sezóně Třída počtu

L+Z

koeficient W

1

méně než 170

1,0

2

171 - 200

1,1

3

201 -220

1,2

4

221 - 240

1,3

5

241 a více

1,4

pobytových dnů

Zpracováno na základě údajů z Klimatického atlasu České republiky.

Tímto krokem se celkový počet získatelných bodů navyšuje na 224 (získatelné rozpětí 0,001 - 224)

- 45 -

1d)Vyhodnocení 1. části metodiky Vzhledem k nastaveným (a poměrně přísným) podmínkám, lze rozčlenit hodnocení následovně podle výsledné hodnoty K = S * P * W Tab. č. 6: Hodnocení rekreačního potenciálu neovlivnitelných a daných podmínek v krajině Třída počet vhodnosti

získaných

hodnocení rekreačního potenciálu neovlivnitelných

krajinných

bodů =

a daných podmínek v krajině

podmínek

hodnota K

1

0 – 10

krajinné podmínky nevyhovující

2

10,01 – 20

krajinné podmínky v základní úrovni

3

20,01 – 35

krajinné podmínky ve zvýšené úrovni

4

35,01 – 60

krajinné podmínky ve vysoké úrovni

5

60,01 a více

krajinné podmínky ve velmi vysoké úrovni

2) Podrobné hodnocení podle skupin tématické příbuznosti V části druhé budou hodnoceny specifické prvky krajiny a specifická zařízení, která se podílí významným způsobem na utváření rekreačního potenciálu (potažmo i potenciálu cestovního ruchu). Kriteria jsou rozčleněna do 6 skupin, dle tématické příbuznosti: 1. Přírodní atraktivity. 17 kriterií. 2. Sportovně technická zařízení. 18 kriterií. 3. Obslužná zařízení a vybavenost. 11 kriterií. 4. Architektonické a stavební atraktivity. 5 kriterií. 5. Zařízení pro uspokojování potřeb rekreace (a cestovního ruchu). 5 kriterií. 6. Ostatní – v této skupině jsou zařazena kriteria, která by nevytvořila větší samostatnou skupinu. 6 kriterií. Každé kriterium v rámci všech skupin bude hodnoceno z pohledu důležitosti pro místní obyvatelstvo, z pohledu dlouhodobé pobytové rekreace (cizí návštěvníci s dobou pobytu nad 3 dny) a z pohledu turistiky (cizí lidé s délkou pobytu ½ až 3 dny), čímž bude zohledněno časové hledisko hodnocení (délka pobytu rekreantů).

- 46 -

Pro každé kriterium jsou tři stupně kladného hodnocení, tak jako v metodikách Bíny nebo Vepřeka: − 1. stupeň vyjadřuje méně významnou atraktivitu či důležitost, v některých případech jen samotný výskyt hodnoceného prvku nebo výskyt prvku jehož atraktivita je snížena okolními vlivy, − 2. stupeň vyjadřuje středně významné atraktivity nebo zařízení průměrného standardu, či výskyt prvku, který by mohl mít nebo má významnější vliv na utváření rekreačního potenciálu, − 3. stupeň vyjadřuje významné atraktivity (nebo zařízení vyššího standardu), nebo také prvku, který má alespoň regionální charakter, − tam, kde se hodnotí pouze výskyt prvku ano/ne, je stanovena jediná hodnota. Tam, kde může být kriterium hodnoceno více stupni se vždy zvolí stupeň vyšší. Zároveň by vyšší stupeň měl zpravidla obsahovat i prvky nižšího stupně. Tam, kde kriterium nebude splňovat ani podmínky pro zařazení do 1. stupně kladných podmínek – hodnocení se vynechá. U každé skupiny tématické příbuznosti hodnocení jsou 4 tabulky, jejich členění je následující: první číslo (2) je ve všech tabulkách, protože značí podrobné hodnocení podle skupin tématické příbuznosti. Číslo za lomítkem značí skupinu tématické příbuznosti. Písmeno (a – d) značí, o kterou tabulku v rámci hodnocení jedné tématické skupiny se jedná. Písmeno a značí tabulku, která popisuje podmínky pro zařazení do jednotlivých stupňů hodnocení, písmeno b značí tabulku, ve které jsou bodové hodnoty jednotlivých stupňů hodnocení. Písmeno c značí tabulku, ve které je uvedeno bodové rozpětí pro vyhodnocení stupně potenciálu (pro každé časové hledisko zvlášť). Písmenem d je označena tabulka, která stupňům potenciálu přiřazuje slovní hodnocení každé skupiny (resp. na závěr všech skupin ve druhé části metodiky). Tabulka označená 2/0 obsahuje procentické rozpětí (získatelných bodů v jednotlivých časových hlediscích), na základě kterého jsou určeny stupně potenciálu u jednotlivého hodnocení tabulek dle skupin tématické příbuznosti.

- 47 -

Vysvětlivky kódů kritérií: První místo kódu: číslo značící, ve které ze šesti tabulek hodnocení se kriterium nachází, jedná se zkratku názvu skupiny: − 1PA – Přírodní atraktivity (označení ve vzorci Ap) − 2STZ – Sportovně technická zařízení (označení ve vzorci Ast) − 3OZV – Obslužná zařízení a vybavenost (označení ve vzorci OV) − 4AR – Architektonické a stavební atraktivity (označení ve vzorci Aa) − 5ZPR – Zařízení pro uspokojování potřeb rekreace (a cestovního ruchu), (označení ve vzorci Ir) − 6OST - Ostatní – v této skupině jsou zařazena kriteria, která by nevytvořila větší samostatnou skupinu (označení ve vzorci O)

Druhé místo kódu: upřesňuje, pro jakou rekreaci je dané kriterium důležité − V – kriterium důležité pro rekreaci u vody (bylo samostatně vymezeno – rekreace u vody je jedna z nejdůležitějších složek rekreace) − IN – kriterium je důležité především pro rekreaci v intravilánu (tzn. především pro místní obyvatele) − K – kriterium je důležité pro rekreaci ve volné krajině (tzn. především pro turistiku) − IN, K – kriterium je důležité pro rekreaci v obci i v krajině − (Z) – výhradně zimní rekreace Třetí místo kódu: je zkratka vyjadřující zobecněný název hodnoceného prvku.

- 48 -

2/1a) Ap - Přírodní atraktivity - popis podmínek pro zařazení do kladných stupňů jednotlivých kriterií: Tab. č. 7: Hodnocení přírodních atraktivit, 1. část tabulky 2/1a. Ap – P ř í r o d n í kód kriteria

kriterium

stupeň hodnocení 1

1PA – V – Ř

řeka

2

3 drobné vodní 1PA – V – DV

toky

1 2 3 1

1PA – V – RB

rybník

2

3

1 1PA – V – JZ

přírodní jezero

2 3

atraktivity popis situace pro zařazení

Všechny převážně regulované toky (potoky, říčky) nižších řádů protékající zemědělskou i lesní krajinou s čistou nebo i mírně znečištěnou vodou. Může protékat obcí. Max. 2 toky na území jednoho katastru. Alespoň některé části břehu by měly být zpřístupněny nebo kolem nich procházejí turistické trasy. Po většinu roku nejsou splavné a vhodné pro vodní turistiku. Toky nižších řádů s čistou nebo i mírně znečištěnou vodou, částečně regulované, využívané částečně k vodní turistice. Dále větší toky méně využívané k vodní turistice, ale protékající intravilánem měst, přičemž jejich nábřeží je alespoň částečně upraveno. Vodácky atraktivní řeky (Lužnice, Sázava, Berounka, horní Vltava). Dále zpřístupněné, turisticky atraktivní horské toky (většinou v chráněných územích), převážně bystřinného charakteru s vodopády a zpřístupněním můstky, lávkami a schůdky. Např. Bílá Opava v Jeseníkách. Drobné vodní toky v zemědělské krajině. Vegetační doprovod jen místy. Voda středně až hodně znečištěná. Drobné vodní toky v zemědělsko-lesní krajině. Voda čistá nebo jen mírně znečištěná. Drobné vodní toky v horské krajině nebo bystřiny s drobnými vodopády. Podmínkou je čistá voda. Rybníky s intenzivním chovem ryb a s vodou po většinu roku nevhodnou ke koupání. Jejich okolí je k odpočinku spíše nevhodné (rozbahněné, strmější svahy). Vytvářejí na pohled obraz malebnější krajiny. Prochází kolem nich turistické trasy. Mohou to být také tzv. návesní rybníky. V zimě po zamrznutí by měly být přístupné k bruslení. Rybníky s polointenzivním až intenzivním chovem ryb. Dobře přístupné pro rekreační a sportovní rybáře. S tzv. „vodním květem“ jen na sklonku léta. Využitelné ke koupání v časně letním období. Rybníky s extenzivním chovem ryb, s možností koupání, s dostatečně rozlehlou a upravenou, travnatou (popřípadě i písčitou), okolní plochou k odpočinku (cca 50 m okolo). Tyto rybníky mohou být i tzv. „částečně průtočné“ a často se nacházejí v pstruhovém rybářském revíru (není to však podmínkou). Vrcholem atraktivity v této kategorii je Máchovo jezero. Jezera vytvořená např. přirozeným sesuvem půdy do potoka. Voda mírně znečištěná. Okolí hůře přístupné, zbahnělé nebo je přístup jinak omezen. Např. Mladotické jezero. Turisticky přístupná rašelinná jezírka, např. Rejvíz v Jeseníkách, Chalupské jezírko na Šumavě. Turisticky atraktivní cíle: jezera, zejména ledovcového původu. Jedná se např. o Černé a Čertovo jezero na Šumavě. Dále krasová jezírka, např. na dně Hranické propasti.

- 49 -

Pokračování Tab. č. 7: Hodnocení přírodních atraktivit, 2. část tabulky 2/1a. Ap – P ř í r o d n í kód kriteria

1PA – V – MVN

kriterium

MVN

stupeň hodnocení 1 2 3 1

1PA – V – PŘ

přehrada

2 3

1PA – K – PPK

přírodní park, CHKO, NP

1PA – K – PPAREZ

přírodní památka, rezervace

1 2 3 1 2 3

1PA – IN – MP

městský park

1PA – K – JSK

jeskyně, propasti

1 2 3 1 2 3

atraktivity popis situace pro zařazení

Malé vodní nádrže v zemědělské krajině, vylepšující její ráz. Voda znečištěná, nevhodná ke koupání. Malé vodní nádrže kolem kterých vedou turistické trasy, jsou kolem nich zařízení k odpočinku – lavičky, přístřešky s lavičkami. Malé vodní nádrže s vodou vhodnou ke koupání, přístupnými břehy a okolní plochou k odpočinku. Menší a méně známé přehrady (např. vodní nádrž Bojkovice). Nebo přehrady dále od větších sídel. Nebo přehrady se znečištěnou vodou a nevhodné ke koupání. Okolí by měla procházet alespoň turistická trasa. Přehrady v blízkosti měst (rekreační zóny) s upraveným okolím a s vodou vhodnou ke koupání alespoň po část letního období. Např. Brněnská přehrada. Nebo známé a vyhledávané přehrady se zhoršenou jakostí vody. Např. VN Mušov. Ve všech těchto nádržích by měla být možnost rybaření. Známé přehrady (Lipno, Orlík, Slapy) s okolím vhodným především k dlouhodobé rekreaci a vodou vhodnou ke koupání po většinu letní sezóny. Tyto přehrady disponují upravenými plážemi. Samozřejmostí je možnost rybaření. Hodnocená lokalita se nachází na území přírodního parku. Je zde předpoklad zvýšené kvality přírodních podmínek krajiny. Hodnocená lokalita se nachází na území chráněné krajinné oblasti. Předpoklad vhodných přírodních podmínek. Hodnocená lokalita se nachází na území národního parku. Předpoklad vysoce vhodných přírodních podmínek. Menší přírodní památky v blízkosti turistických tras. Měla by zde být alespoň jedna informační tabule s popisem lokality. Může se jednat o stepní i lesní přírodní památky a rezervace s omezenými možnostmi výhledů v krajině s menším převýšením. Přírodní památky a rezervace v okolí větších sídel. Velké přírodní památky či rezervace s naučnou stezkou nebo s možnostmi dalekých výhledů. Přírodní památky a rezervace ve velkoplošně chráněných územích. Jejich součástí by měla být návštěvnická infrastruktura (dřevěné chodníky, naučné stezky, informační tabule). Městský park či „parčík“ v menších městech cca do 5 000 obyvatel. Malé, veřejnosti přístupné zámecké zahrady. Menší parky ve větších městech nad 5 000 obyv. (např. Tyršův sad v Brně). Zámecké parky přístupné pro veřejnost. Městský park ve větších městech, s vodními prvky a travnatými plochami (např. Lužánecký park v Brně). Malé a méně vyhledávané jeskynní útvary otevřené pro veřejnost. Např. Jeskyně Na Turoldu u Mikulova. Menší jeskynní útvary, které jsou vyhledávané spíše individuálními turisty či turistickými skupinami. Např. jeskyně Na Špičáku nebo jeskyně Na Pomezí v Jeseníkách. Vyhlášené a hojně navštěvované krasové a jeskynní útvary. Např. Punkevní jeskyně v Moravském krasu. Patří sem také zpřístupněné propasti.

- 50 -

Pokračování Tab. č. 7: Hodnocení přírodních atraktivit, 3. část tabulky 2/1a. Ap – P ř í r o d n í kód kriteria

kriterium

stupeň hodnocení 1

1PA – K – VY

výhledy do kraje

2 3 1

1PA – IN, K – NS

naučná stezka

2 3

1PA – IN, K PSTR

památné stromy

1PA – K – SK

skály

1 2 3 1 2 3 1

1PA – K – LR

lovecký revír

2 3 1

1PA – K – RR

rybářský revír

2 3

atraktivity popis situace pro zařazení

Dočasné i stálé průhledy v lesích i v otevřené krajině s převýšením alespoň 50 m. Nebo výhledy z turistických tras, které vedou v zemědělské krajině. Výhledy na jednu až dvě světové strany. Do tohoto stupně lze zařadit místa (krajinné dominanty) s výhledem do dvou až tří světových stran. Může se jednat o různé skalní vyhlídky, vrcholy kopců atd. Převýšení nad okolní krajinou alespoň 100 m. Do tohoto stupně lze zařadit místa (krajinné dominanty) s výhledem do všech světových stran. Lze sem zařadit horské hřebeny, ale i různé skalní vyhlídky, vrcholy kopců bez lesa. Převýšení nad okolní krajinou alespoň 100 m. Krátké naučné stezky mimo chráněná území a v normálních hospodářských lesích. (Např. věnující se problematice místních lesů a hospodaření v nich). Naučné stezky v (převážně větších) maloplošně chráněných územích. Naučné stezky ve velkoplošně chráněných územích, s kompletní návštěvnickou infrastrukturou, která také eliminuje důsledky zvýšeného turistického ruchu. Solitérní památné stromy ve městech a vesnicích mimo areály uvedené v bodech 2 a 3. Památné stromy a stromořadí v lázeňských parcích nebo zámeckých zahradách. Památné stromy a stromořadí na (pietních) místech spojených s historickou událostí. Malé skalní útvary v lesích nebo v zemědělské krajině, které oživují monotónní vzhled krajiny či lesa. Vyhlášené skalní útvary méně vhodné k provozování horolezectví. Nebo skalní útvary, kolem kterých prochází turistické trasy, nebo které jsou cílem pro turisty. Vyhlášené skalní útvary. Např. Adršpach, Labské pískovce, Kokořínsko. Vhodné k provozování horolezectví. Lovecký revír v zemědělské krajině nebo vydávající povolenky převážně jen místním členům mysliveckých sdružení. Také sem lze zařadit bažantnice a lokality s výskytem zajíce. Lovecké revíry v krajině s výraznějším podílem lesů, převážně v okolí vesnic. Měla by být vydávány turistické povolenky k lovu. Loví se zde jeden až dva druhy spárkaté zvěře. Vyhledávané lovecké revíry v méně antropicky ovlivněné krajině s velkou rozmanitostí lovených druhů. Tyto revíry by měly vydávat tzv. turistické povolenky k lovu. Místa, kde se nachází alespoň jeden tok či jedna vodní nádrž zařazená do parmového či cejnového rybářského pásma. Místa s výskytem lipanového či pstruhového rybářské pásma. Tyto revíry umožňují aktivní sportovní rybolov díky druhům, které se v těchto revírech nacházejí. Místa se zvýšeným výskytem vodních toků a vodních nádrží. V těchto místech by se měly nacházet alespoň 3 ze 4 rybářských pásem. Tato místa by měla uspokojit jak vyznavače „relaxačního rybolovu“ především z řad místních obyvatel, tak vyznavače sportovního rybolovu především z řad pobytových rekreantů.

- 51 -

Pokračování Tab. č. 7: Hodnocení přírodních atraktivit, 4. část tabulky 2/1a. Ap – P ř í r o d n í kód kriteria 1PA – K - SP

kriterium studánky a

stupeň hodnocení 1 2

prameny

atraktivity popis situace pro zařazení

Místa pramenných vývěrů a studánek s neupraveným okolím. Voda není pitná. Studánky a prameny s upraveným vývěrem, nacházející se v běžných lesích. Voda by měla být pitná. Lázeňské pramenné vývěry a studánky s upraveným okolím, s přístřeškem a lavičkami okolo. Voda je pitná a pravidelně kontrolována hygienou.

3

2/1b) Ap - Přírodní atraktivity – stanovení bodové hodnoty jednotlivých kriterií Tab. č. 8: Bodové hodnocení přírodních atraktivit, 1. část tabulky 2/1b. Ap - Přírodní atraktivity

letní sezóna místní obyvatelstvo

časové hledisko

každodenní rekreace

kriterium

stupeň

kód kriteria

zimní sezóna

pobytová rekreace

turistika

místní obyvatelstvo

pobytová rekreace

turistika – cizí

více jak 3 dny

cizí návštěvníci do 3 dnů

každodenní rekreace

více jak 3 dny

návštěvníci do 3 dnů

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1PA – V – Ř

řeka

1

2

3

1

2

3

2

4

6

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

1

2

3

1PA – V - DV

drobné vodní toky

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

1

2

3

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

1PA – V – RB

rybník

1

2

3

0,5

1

1,5

3

6

9

1

2

3

1

2

3

0

0

1

1PA – V – JZ

přírodní jezero

2

4

6

3

6

9

6

12

18

1

2

3

2

4

6

1

2

3

MVN

1

2

3

1

2

3

2

4

6

1

2

3

1,5

3

4,5

1

2

3

přehrada

2

4

6

3

6

9

6

12

18

2

4

6

2

5

8

3

6

9

1PA – V – MVN 1PA – V – PŘ

- 52 -

Pokračování Tab. č. 8: Bodové hodnocení přírodních atraktivit, 2. část tabulky 2/1b. Ap - Přírodní atraktivity

letní sezóna místní obyvatelstvo

časové hledisko

každodenní rekreace

kriterium

stupeň

kód kriteria

zimní sezóna

pobytová rekreace

turistika

místní obyvatelstvo

pobytová rekreace

turistika – cizí

více jak 3 dny

cizí návštěvníci do 3 dnů

každodenní rekreace

více jak 3 dny

návštěvníci do 3 dnů

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

přírodní park

0,5

1

1,5

3

6

9

5

10

15

1

2

3

2

4

6

2

4

6

0,5

1

1,5

1

2

3

6

9

12

0,5

1

1,5

1

2

3

2

4

6

1PA – IN – MP

přírodní památka, rezervace městský park

2

4

6

1

2

3

4

8

12

3

6

9

1

2

3

0,5

1

1,5

1PA – K – JSK

jeskyně

0,5

1

1,5

1

2

3

3

6

9

-

-

-

-

-

-

-

-

-

1PA – K – VY

výhledy do kraje

1

2

3

2

4

6

3

6

9

1

2

3

1,5

3

4,5

3

6

9

naučná stezka

0,5

1

1,5

2

4

6

6

9

12

0,5

1

1,5

1

2

3

2

4

6

památné stromy

0,5

1

1,5

1

2

3

3

6

9

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

1PA – K – SK

skály

0,5

1

1,5

1

2

3

2

4

6

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

1

2

3

1PA – K – LR

lovecký revír

0,5

1

1,5

1

2

3

1

2

3

0,5

1

1,5

1

2

3

1

2

3

1PA – K – RR

rybářský revír

1

2

3

1

2

3

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

-

-

-

1PA – K - SP

studánky a prameny

1

2

3

2

4

6

3

6

9

0,5

1

1,5

1

2

3

2

4

6

16

32

48

25

50

75

1PA – K - PPK 1PA – K - PPAREZ

1PA – IN, K – NS 1PA – IN, K - PSTR

max. celkem z jednotlivých stupňů potenciálu výsledná hodnota

- 53 -

56,5 107 157,5 14,5 29 43,5 17,5 36 54,5 20,5 41 62,5

2/1c) Ap - Přírodní atraktivity – stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Tab. č. 9 : Stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Přírodní atraktivity 2/1c. Ap - Přírodní atraktivity – stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny časové stupeň hledisko potenciálu

1

2

3

4

5

0-7

7,5 - 17

17,5 - 36,0

36,5 - 45

45,5 - 48,0

0 - 19

19,5 - 34

34,5 - 52,5

53 - 67,5

68 - 75,0

0 - 31,5

32 - 63

64 - 94,5

95 - 126,0

126,5 - 157,5

0 - 4,5

5 - 13

13,5 - 26

26,5 - 39

39,5 - 43,5

0 - 13,5

14 - 27

28 - 41

41,5 - 49

49,5 - 54,5

0 - 12,5

13 - 25

26 - 37,5

38 - 50

51 - 62,5

místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Letní

pobytová rekreace více jak 3 dny

sezóna

turistika cizí návštěvníci do 3 dnů místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Zimní

pobytová rekreace více jak 3 dny

sezóna

turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

2/1d) Ap - Přírodní atraktivity – slovní popis hodnocení jednotlivých stupňů potenciálu tématické skupiny Tab. č. 10: Slovní hodnocení stupňů potenciálu přírodních atraktivit, 1. část tabulky Stupně potenciálu přírodních atraktivit

Slovní hodnocení stupňů potenciálu přírodních atraktivit

1

potenciál přírodních atraktivit nevyhovující

2

potenciál přírodních atraktivit v základní – dostatečné úrovni

3

potenciál přírodních atraktivit ve zvýšené úrovni

- 54 -

Pokračování Tab. č. 10: Slovní hodnocení stupňů potenciálu přírodních atraktivit, 2. část tabulky Stupně potenciálu přírodních atraktivit

Slovní hodnocení stupňů potenciálu přírodních atraktivit

4

potenciál přírodních atraktivit ve vysoké úrovni

5

potenciál přírodních atraktivit ve velmi vysoké úrovni

2/2a) Ast - Sportovně technická zařízení - popis podmínek pro zařazení do kladných stupňů jednotlivých kriterií: Tab. č. 11: Hodnocení sportovně technických zařízení, 1. část tabulky 2/2a. Ast – S p o r t o v n ě t e c h n i c k á z a ř í z e n í kód kriteria

kriterium

stupeň hodnocení

1

2STZ – V – KOU

koupaliště

2

3 1 2STZ – V – KB

krytý bazén

2 3

popis situace pro zařazení Koupaliště nižšího standardu v menších městech s významem především pro místní obyvatelstvo. Většinou bazén s délkou 25 m bez ohřevu vody. Na těchto koupalištích většinou nejsou hřiště pro míčové sporty. Např. koupaliště v Tišnově. Může se jednat také o zatopené lomy se základní infrastrukturou (mobilní WC) a koupání by zde mělo být dovoleno příslušným úřadem. Koupaliště v menších městech, s veškerou infrastrukturou, občerstvovacími zařízeními, dostatkem travnatých ploch, bazénkem pro děti a dostatkem parkovacích ploch, které však nemusí být podmínkou stejně tak jako přítomnost hřiště pro míčové hry. Např. koupaliště ve Slavkově u Brna. Může se jednat také o zatopené lomy, kolem kterých je vybudována základní návštěvnická infrastruktura. Např. koupaliště v Lulči u Vyškova. Koupaliště ve větších městech s veškerou infrastrukturou, občerstvovacími zařízeními, dostatečně dimenzovanými travnatými plochami, bazénkem a hrací plochou pro děti, hřišti pro míčové hry. Délka bazénu by měla být kolem 50 m, většinou tato koupaliště disponují ohřevem vody, nadstandardní vodní atrakce (chrliče vody, bublinková lázeň, skluzavky) a večerní koupání. Např. Brno Kraví Hora. Kryté bazény v menších městech. Délka bazénu do 25 m. Bez doplňkových služeb. Kryté bazény ve větších i menších městech s délkou bazénu do 25 m. Nabízejí navíc např. parní lázeň, vířivý bazének. Nebo mohou být do tohoto stupně zařazeny bazény o délce 50 m, ale bez dalších doplňkových služeb. Kryté bazény ve větších městech. Délka bazénu nad 25 m, většinou však kolem 50 m. Součástí mohou být skluzavky, skokanské můstky, parní lázně, vířivý bazén nebo i kavárna.

- 55 -

Pokračování Tab. č. 11: Hodnocení sportovně technických zařízení, 2. část tabulky 2/2a. Ast – S p o r t o v n ě t e c h n i c k á z a ř í z e n í kód kriteria

kriterium

stupeň hodnocení 1

2STZ – V – AQ

aquapark

2 3

2STZ – K – GH

golfové hříště

1 2 3 1

2STZ – IN – LZ

lázeňská zařízení

2

3

2STZ – IN – HOKKT

hřiště na odbíjenou, košíkovou, kopanou, tenisové kurty, lanová centra, umělé horolezecké stěny, minigolf, squash

popis situace pro zařazení Menší aquaparky nižšího standardu, v podstatě se jedná o lépe vybavená koupaliště s vnitřním bazénem. Většinou jen s jedním vnitřním bazénem, jedním venkovním bazénem, bazénkem pro děti, minimálně jedním tobogánem a jednou skluzavkou. Stejně jako v bodě 1, ale mají větší množství skluzavek, tobogánů, disponují např. imitací říčního proudění, umělým vlnobitím a jsou zde také kavárny či restaurační zařízení. Velké aquaparky, které disponují několika bazény, vyhřívanými bazény, veškerými moderními atrakcemi, saunou, soláriem atd. Golfová hříště s 9 jamkami. Se základním zázemím. Např. na Automotodromu Brno Golfová hřiště s 18 jamkami. Např. ve Slavkově u Brna Velká golfová hřiště se 27 jamkami. Např. v Kuřimi u Brna. Stupeň 1 představují minimálně všechny obce, které jsou oficiálně klasifikovány jako lázeňské.Menší a méně známá lázeňská zařízení. Např. Bludov, Klimkovice. Ve stupni 2 jsou lázeňské obce se střední kapacitou specializovaných zdravotnických zařízení a se zřetelným fyziognomickým utvářením lázeňské čtvrti.Větší lázeňská místa, nedosahující však tak velkého věhlasu jako lázně v bodě 3. Např. Luhačovice. Do stupně 3 se zařadí lázeňská města s významným postavením v léčebném procesu (více než 30 tis. pacientů za rok) a s velmi výraznou fyziognomií; jsou zároveň vysoce atraktivními cíli kulturní a společenské turistiky.Věhlasná lázeňská místa. Např. Karlovy Vary, Mariánské lázně, Karlova studánka, Jeseník.

1

Území, v němž se nachází alespoň jedno z vyjmenovaných hřišť či zařízení.

2

Území, v němž se nachází alespoň dvě a více z vyjmenovaných hřišť či zařízení.

3

Území, v němž se nachází alespoň tři z vyjmenovaných hřišť nebo je zde sportovní areál či centrum nabízející sportovní vyžití.

- 56 -

Pokračování Tab. č. 11: Hodnocení sportovně technických zařízení, 3. část tabulky 2/2a. Ast – S p o r t o v n ě t e c h n i c k á z a ř í z e n í kód kriteria

kriterium sauna, fit

2STZ – IN – SFIT

centrum, solná jeskyně, solárium

stupeň hodnocení 1 2 3 1

2STZ – K - ROZ

rozhledna

2 3 1

2STZ – IN, K TT

turistická trasa

2 3 1

2STZ –IN, K –

cykloturistická

CKTT

trasa

2 3

1 2STZ – K – HIP

hipostezka 2 3

popis situace pro zařazení Alespoň jedno z vyjmenovaných zařízení. Dvě a více z vyjmenovaných zařízení odděleně. Střediska, kde jsou „pod jednou střechou“ nabízeny alespoň 3 ze 4 vyjmenovaných služeb. Nízké dřevěné rozhledny, rozhledny zpoplatněné či omezeně přístupné. Také to mohou být rozhledny, které nabízejí výhled max. do dvou světových stran. Všechny zděné rozhledny vyšší než 5 m s výhledem alespoň do 3 světových stran. Vysoké rozhledny, většinou v horské a vrchovinné krajině, celoročně přístupné, s fungujícím občerstvovacím zařízením (alespoň v letní sezóně). Rozhledny s výhledem do všech světových stran. Alespoň jedna turistická trasa procházející skrze hodnocené území. (Počet značených tras většinou dosti silně závisí na krajinných podmínkách – proto hodnocení dle počtu tras). Území, kterým prochází alespoň dvě značené turistické trasy. Turistické trasy procházející krajinou s vysokou přírodní hodnotou (tato metodika – bod č.1). Turistické trasy, na kterých se nacházejí naučné stezky. V území jsou alespoň tři značené trasy, které se mohou sbíhat a křížit. Všechna území, ve kterých se nachází turistická trasa přístupná pro invalidy. Územím prochází vyznačená místní cykloturistická trasa. Značení čtyřcifernými čísly. Územím prochází vyznačená regionální cykloturistická trasa. Značení trojcifernými čísly. Do tohoto stupně lze zařadit také území, ve kterých se nachází tzv. singletrekové tratě. Územím prochází vyznačená dálková - nadregionální cykloturistická trasa. Značení jedno a dvoucifernými čísly. Do třetího stupně lze zařadit také území, kterými prochází Moravské vinařské stezky, jakožto unikátní dlouhodobý projekt. V území se nachází alespoň vyznačená místní jezdecká trasa nebo místní jízdárenský okruh nebo městský jezdecký okruh. Měla by zde existovat možnost zapůjčit si koně i s fundovaným doprovodem. Dále sem lze zařadit trasy, na kterých se objevují místa s méně vhodným povrhem (do 20% celkové délky trasy) jako je štěrk, písek, dlažební kostky a asfalt. V území se nachází jezdecké stezky do regionální úrovně. Délka nevhodných povrchů je do 10%. Měla by zde existovat možnost zapůjčit si koně i s fundovaným doprovodem. V území se nachází hlavní, vedlejší, regionální i místní jezdecké trasy. Trasy jsou vedeny po cestách s pružným či měkkým podkladem. Neměly by vést po asfaltu, dlažebních kostkách či písku. Měla by zde existovat možnost zapůjčit si koně i s fundovaným doprovodem.

- 57 -

Pokračování Tab. č. 11: Hodnocení sportovně technických zařízení, 4. část tabulky 2/2a. Ast – S p o r t o v n ě t e c h n i c k á z a ř í z e n í kód kriteria

kriterium

stupeň hodnocení 1

2STZ – IN - INS

in-line stezka

2 3 1

2STZ – IN - DH

dětská hřiště

2 3 1

2STZ – IN, K (Z) – LA

lyžařské areály

2 3

1 2STZ – IN, K (Z)– BT

běžkařské trasy

2

3 2STZ – IN (Z) –

kluziště, zimní

KL-ZS

stadion

1 2 3

popis situace pro zařazení Krátké in –line stezky, většinou pouze v parcích, či na sídlišti sloužící ke krátkodobému vyžití, současně často slouží jako cyklostezka (mimo parky) In – line stezky s délkou alespoň 0,5 km, v zastavěných územích, na nábřežích vodních ploch a toků. Současně často slouží jako cyklostezka. Několik km dlouhé in – line stezky, v přírodně hodnotném prostředí nebo kolem vodních ploch a toků. Např. stezka Lipno – Frymburk – Vřesná (12 km) na Šumavě. Základní vybavení v intravilánu, především pro vyžití nejmenších dětí. Pískoviště, skluzavky, prolézačky, houpačky. To stejné jako v bodě 1, ale je zde navíc například dopravní hřiště, terénní hřiště, malé U-rampy. Dětská hřiště v intravilánu, která poskytují vyžití všem věkovým skupinám včetně mládeže. Pro různé věkové skupiny odděleně. V území se vyskytují všechny druhy hřišť pro všechny věkové kategorie dětí a mládeže. Většinou jen jedna sjezdová trať v polohách do 500 m nad mořem. Doprava lyžařů je zajištěna klasickými vleky. Délka sjezdovek se pohybuje okolo 400 m. Je zde alespoň bufet. Dvě a více sjezdových tratí, občerstvovací zařízení, lyžařská škola. V polohách od 500 m na mořem a výše. Délka tratí nad 400 m. Nebo sem lze zařadit jednu sjezdovou trať vybavenou lanovkou. Např. Harusův kopec na Vysočině. Vyhlášené lyžařské areály situované v horských střediscích. Areály nabízejí několik sjezdových tratí v různých stupních náročnosti. Doprava lyžařů je zajišťována většinou lanovkami, méně vleky. Např. Herlíkovice v Krkonoších. Všechny značené běžkařské trasy, které jsou zaneseny i v turistických mapách 1. stupněm se hodnotí v oblastech do 500 m nadmořské výšky = kratší doba trvání sněhové pokrývky. Musí být zajištěna návaznost na prostředky hromadné dopravy. Všechny značené běžkařské trasy, které jsou zaneseny i v turistických mapách. 2. stupněm se hodnotí v oblastech nad 500 m nadmořské výšky = delší doba trvání sněhové pokrývky, členitější terén a kde není prováděna údržba běžecké stopy. Musí být zajištěna návaznost na prostředky hromadné dopravy. Všechny značené běžkařské trasy, které jsou zaneseny i v turistických mapách a je na nich v zimní sezóně prováděna údržba běžecké stopy. Nachází se většinou v horských oblastech s nadmořskou výškou 600-700 m a výše. Trasy nabízejí členitější reliéf a procházejí přírodně hodnotným prostředím. Musí být zajištěna návaznost na prostředky hromadné dopravy. Venkovní kluziště, závislá na příznivých teplotních podmínkách. Venkovní kluziště s umělou výrobou ledu. Nebo zimní stadiony fungující jen sezónně. Zimní stadiony s možností celoročního ledního bruslení.

- 58 -

Pokračování Tab. č. 11: Hodnocení sportovně technických zařízení, 5. část tabulky 2/2a. Ast – S p o r t o v n ě t e c h n i c k á z a ř í z e n í kód kriteria

2STZ – IN, K - S

kriterium

střelnice

stupeň hodnocení 1 2 3 1

2STZ – IN, K -

motokrosová

MTKR

trať

2

3

popis situace pro zařazení Střelnice pro trénování střelby ze vzduchových zbraní nebo malé střelnice s omezenou kapacitou. Kryté nebo částečně kryté střelnice pro střelbu převážně z kulových zbraní do terčů, zvláště pak z pistolí. Střelecké stadiony uzpůsobené především pro sportovní střelbu brokovými zbraněmi. Tyto stadiony jsou vybaveny zařízením pro automatické vyhazování asfaltových kotoučů. Legální motokrosové tratě v dostatečné vzdálenosti od obydlených míst, od lesa a od chráněných území. Slouží především k vyžití místních obyvatel. Legální motokrosové a autokrosové tratě, které splňují veškeré požadavky na ochranu životního prostředí. Tyto tratě slouží především lidem z regionu a blízkého okolí. Nekonají se zde pravidelně závody. Tyto tratě leží v bývalých lomech, nevyužívaných vojenských prostorách, plochy vytvořené na místech ukončené důlní činnosti nebo v místech nevyužitých průmyslových areálů a ukončených skládek. Do tohoto stupně lze zařadit také stadiony, které lze uzpůsobit nebo jsou pravidelně uzpůsobovány k tomuto využití. Legální motokrosové a autokrosové tratě, které splňují veškeré požadavky na ochranu životního prostředí. Konají se zde pravidelně závody. Tyto tratě leží v bývalých lomech, nevyužívaných vojenských prostorách, plochy vytvořené na místech ukončené důlní činnosti nebo v místech nevyužitých průmyslových areálů a ukončených skládek. Lze sem zařadit také stadiony, trvale uzpůsobené k provozování motokrosu.

- 59 -

2/2b) Ast - Sporotovně technická zařízení – stanovení bodové hodnoty jednotlivých kriterií Tab. č. 12: Bodové hodnocení sportovně technických zařízení, 1. část tabulky 2/2b. Ast - Sportovně technická zařízení

letní sezóna

zimní sezóna

místní

časové hledisko kód kriteria

obyvatelstvo

pobytová rekreace

každodenní

více jak 3 dny

turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

kriterium

stupeň

rekreace

místní obyvatelstvo

pobytová rekreace

turistika – cizí

každodenní rekreace

více jak 3 dny

návštěvníci do 3 dnů

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

koupaliště

6

10

14

4

8

12

3

6

9

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2STZ – V - KB

krytý bazén

5

7

9

4

6

8

1

2

3

8

10

12

7

9

11

2

4

6

2STZ – V - AQ

aquapark

10 15

20

8

12

16

5

10

15

10

12

14

12

15

18

5

10

15

2STZ – K – GH

golfové hříště

1

2

3

4

8

12

2

4

6

0,5

1

1,5

1

2

3

0,5

1

1,5

2STZ – IN – LZ

lázeňská zařízení

2

4

6

10

15

20

5

10

15

2

4

6

8

11

14

4

6

8

4

8

12

3

6

9

1

2

3

2

4

6

1,5

3

4,5

0,5

1

1,5

2

4

6

4

6

8

1

2

3

3

6

9

2

4

6

1

2

3

2STZ – V - KOU

2STZ – IN – H-OKKT

2STZ – IN – SFIT

hřiště na odbíjenou, košíkovou, kopanou, tenisové kurty, lanová centra, umělé horolezecké stěny, minigolf, squash sauna, fit centrum, solná jeskyně, solárium

- 60 -

Pokračování Tab. č. 12: Bodové hodnocení sportovně technických zařízení, 2. část tabulky 2/2b. Ast - Sportovně technická zařízení

letní sezóna

zimní sezóna

místní

časové hledisko kód kriteria

obyvatelstvo

pobytová rekreace

každodenní

více jak 3 dny

turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

kriterium

stupeň

rekreace

místní obyvatelstvo

pobytová rekreace

turistika – cizí

každodenní rekreace

více jak 3 dny

návštěvníci do 3 dnů

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

rozhledna

2

4

6

3

6

9

6

9

12

0,5

1

1,5

1

2

3

1

3

5

turistická trasa

2

3

4

2

5

8

5

10

15

1

2

3

1

2

3

2

4

6

cykloturistická trasa

2

4

6

5

10

15

10

15

20

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2STZ – K – HIP

hipostezka

1

2

3

2

4

6

1

2

3

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2STZ – IN - INS

in-line stezka

2

3

4

1

4

6

1

2

3

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

-

-

-

2STZ – IN - DH

dětská hřiště

4

8

12

1

2

3

0,5

1

1,5

1

2

3

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

-2STZ – IN, K (Z) – LA

lyžařské areály

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

4

6

10

15

20

5

10

15

2STZ – IN, K (Z)– BT

běžkařské trasy

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

4

6

8

12

16

10

13

16

kluziště, zimní stadion

-

-

-

-

-

-

-

-

-

2

4

6

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

střelnice

2

4

6

1

2

3

0,5

1

1,5

2

4

6

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

2STZ – K - ROZ 2STZ – IN, K - TT 2STZ –IN, K – CKTT

2STZ – IN (Z) – KL - ZS 2STZ – IN - S

- 61 -

Pokračování Tab. č. 12: Bodové hodnocení sportovně technických zařízení, 3. část tabulky 2/2b. Ast - Sportovně technická zařízení

letní sezóna

zimní sezóna

místní

časové hledisko kód kriteria

pobytová rekreace

každodenní

více jak 3 dny

turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

stupeň

rekreace

kriterium 2STZ – IN, K - MTKR

obyvatelstvo

motokrosová trať max. celkem z jednotlivých stupňů potenciálu výsledná hodnota

místní obyvatelstvo

pobytová rekreace

turistika – cizí

každodenní rekreace

více jak 3 dny

návštěvníci do 3 dnů

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

2

4

6

0,5

2

5

1

2

3

-

-

-

-

-

-

-

-

-

43

78

113

47 82 117 52,5 96 140

36,5 59 81,5 53,5 79 104,5 32,5 57 81,5

2/2c) Ast - Sportovně technická zařízení – stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Tab. č. 13: Stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Sportovně technická zařízení, 1. část tabulky 2/2c. Ast - Sportovně technická zařízení – stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny časové stupeň hledisko potenciálu

1

2

3

4

5

0 – 17,5

18 - 41

41,5 - 88

88,5 - 111

111,5 - 117

0 – 35

35,5 - 63

63,5 - 98

98,5 - 126

126,5 - 140

místní obyvatelstvo

Letní sezóna

každodenní rekreace pobytová rekreace více jak 3 dny

- 62 -

Pokračování Tab. č. 13: Stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Sportovně technická zařízení, 2. část tabulky 2/2c. Ast - Sportovně technická zařízení – stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny turistika Letní sezóna 0 - 22,5 23 - 45 45,5 - 68 68,5 - 90,5 91 - 113 cizí návštěvníci do 3 dnů místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Zimní sezóna

0-8

8,5 - 24,5

25 - 49

49,5 - 73,5

74 - 81,5

0 - 26

26,5 - 52

52 ,5 - 78,5

79 - 94

94,5 - 104,5

0 - 16

16,5 - 32,5

33 - 49

49,5 - 65

65,5 - 81,5

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

2/2d) Ast - Sportovně technická zařízení – slovní popis hodnocení jednotlivých stupňů potenciálu tématické skupiny Tab. č. 14: Slovní hodnocení stupňů potenciálu sportovně technických zařízení Stupně potenciálu sportovně technických zařízení

Slovní hodnocení stupňů potenciálu sportovně technických zařízení

1

potenciál sportovně technických zařízení nevyhovující

2

potenciál sportovně technických zařízení v základní – dostatečné úrovni

3

potenciál sportovně technických zařízení ve zvýšené úrovni

4

potenciál sportovně technických zařízení ve vysoké úrovni

5

potenciál sportovně technických zařízení ve velmi vysoké úrovni

- 63 -

2/3a) OV - Obslužná zařízení a vybavenost - popis podmínek pro zařazení do kladných stupňů jednotlivých kriterií: Tab. č. 15: Hodnocení obslužných zařízení a vybavenosti, 1. část tabulky 2/3a. OV - O b s l u ž n á z a ř í z e n í a v y b a v e n o s t kód kriteria

3OZV – IN – D

kriterium

divadlo, kino

stupeň hodnocení 1 2 3

3OZV – IN - KD

kulturní dům

3OZV – IN - KN

knihovna

1 2 3 1 2 3 1

3OZV – IN MUZGAL

muzeum, galerie

2 3

3OZV – IN - LP

3OZV – IN - OB

lékařská

0

pohotovost

1,2,3

obchody

popis situace pro zařazení Malá soukromá divadla, s nepravidelným programem. Např. divadlo Barka v Brně. Nebo sem lze zařadit letní kina. Větší a věhlasnější divadla, nabízející pravidelný program. Např. divadlo Bolka Polívky nebo Husa na provázku v Brně. Nebo kina v menších městech, fungující jen v některé dny. Velká divadla. Např. Janáčkovo nebo Mahenovo divadlo v Brně. Kina a multiplexy, převážně ve větších městech, promítající alespoň 4 dny v týdnu. Obecní kulturní domy. Sloužící k pořádání nepravidelně konajících se kulturních akcí především pro místní obyvatele. Kulturní domy pořádající občasné akce, které mohou přilákat i návštěvníky z okolních měst či obcí. Kulturní domy ve větších městech. Jsou intenzivně využívané k pořádání divadelních představení, koncertů, plesů atd. Malé obecní knihovny. Pobočky velkých knihoven. Městské knihovny v menších městech. Knihovny půjčující knihy a časopisy pro všechny věkové kategorie. Knihovny ve velkých městech. Např. Moravská zemská knihovna v Brně. Malá místní muzea nabízející různé tématické (většinou putovní) výstavy nebo výstavy spjaté s místním okolím. Dále lze do tohoto stupně zařadit památníky různých osobností. Nebo galerie v malých obcích sloužící např. k výstavám děl místních či regionálních umělců. Městská muzea. Muzea věnující se životu místních osobností (např. Priesnitszovo muzeum v Jeseníku). Muzea řemesel (sklářství, mlynářství atd.). Menší technická muzea (např. muzeum letectví v Kunovicích). Nebo galerie s různými tématickými výstavami. Většinou v krajských či okresních městech. Větší muzea nabízející doprovodné programy a programy pro děti. Skanzeny a muzea v přírodě. Nebo galerie ve větších městech nabízející výstavy děl předních českých i zahraničních umělců. Nebo nabízejí více výstav najednou. Lékařská pohotovost se v obci nebo městské části nenachází. Lékařská pohotovost se nachází přímo v obci nebo městské části.

1

V obci se nachází alespoň obchod s potravinami.

2

V obci je více než jeden obchod. V obci se nacházejí obchody se suvenýry, se sportovními potřebami atd.

3

V obci se mimo obchodu se základními potřebami nacházejí i obchody se suvenýry, s místními produkty, se sportovními potřebami atd.

- 64 -

Pokračování Tab. č. 15: Hodnocení obslužných zařízení a vybavenosti, 2. část tabulky 2/3a. OV - O b s l u ž n á z a ř í z e n í a v y b a v e n o s t kód kriteria

3OZV – IN - TURI

kriterium

stupeň hodnocení 1

autobusová

1 2

Turistická infocentra poskytující základní informace o lokalitě a jsou zde k dispozici informační materiály. Městská a turistická informační centra, která zařizují některé služby, např. prohlídky města. Poskytují také internetové služby. Turistická informační centra, zejména v horských střediscích, která poskytují zázemí při nepřízni počasí - jejich součástí jsou stálé expozice a také např. možnost vyzkoušení místních řemesel, či koutky pro děti. Např. TIC na Modravě, Šumava. Hvězdárny, které pro veřejnost organizují pozorování různých astronomických úkazů za dobrého počasí. Planetária a hvězdárny pořádající naučné pořady pro děti, mládež i dospělé. Planetária a hvězdárny, většinou v jednom areálu, ve větších městech. Např. Hvězdárna a planetárium Mikoláše Koperníka v Brně. Do toho stupně řadíme zooparky, ve kterých se nachází jen omezené množství druhů zvířat. Např. Zoopark Chomutov, minisafari v Šumperku. Dále sem lze zařadit tzv. Dinoparky. Menší zoologické zahrady s větším počtem exotických druhů - např. Zoo Hodonín. Dále tzv. obří akvária - např. ve Dvoře Králové. Nebo lze do tohoto stupně zařadit např. krokodýlí zoo nebo zoo věnující se chovu pouze chovu domácích zvířat. Např. Zoo Vyškov. Velké zoologické zahrady. Např. Zoo hl. m. Prahy, Zoo Brno, Zoo Dvůr Králové. Nabízejí možnost celodenního vyžití, koutky pro menší děti, možnosti krmení, občerstvovací zařízení. Mají význam pro krátkodobou rekreaci místního obyvatelstva. Botanické (příp. okrasné) zahrady přístupné pro veřejnost alespoň sezónně. Nejrůznější botanické zahrady při zahradnických a zemědělských učilištích. Botanické zahrady přístupné celoročně, s tématickými expozicemi i uvnitř přilehlých budov. Nebo také celoročně přístupná arboreta. Botanické zahrady a arboreta v jednom celku. Součástí jsou například i vnitřní a skleníkové expozice. Tato zařízení by měla být přístupná pro veřejnost celoročně. V obci se nachází autobusová zastávka nebo železniční zastávka (alespoň jedno z toho). V obci se nachází autobusová a železniční zastávka nebo nádraží (oboje zároveň).

zastávka

3

Města a obce, ve kterých se nachází vlaková či autobusová nádraží. Tato místa jsou přestupními uzly.

turistické

2

infocentrum 3

3OZV – IN PLAN

planetárium, hvězdárna

1 2 3 1

zooparky a 3OZV – IN - ZOO

zoologické

2

zahrady 3

3OZV – IN - BOZ

botanické

1

zahrady a

2

arboreta 3 železniční a 3OZV – IN - DI

popis situace pro zařazení

- 65 -

2/3b) OV - Obslužná zařízení a vybavenost – stanovení bodové hodnoty jednotlivých kriterií Tab. č. 16: Bodové hodnocení obslužných zařízení a vybavenosti, 1. část tabulky 2/3b. OV - Obslužná zařízení a vybavenost

kód kriteria kriterium

stupeň

časové hledisko

letní sezóna

zimní sezóna

místní obyvatelstvo

pobytová rekreace

turistika

místní obyvatelstvo

pobytová rekreace

turistika – cizí

každodenní rekreace

více jak 3 dny

cizí návštěvníci do 3 dnů

každodenní rekreace

více jak 3 dny

návštěvníci do 3 dnů

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

3OZV – IN – D

divadlo, kino

3

6

9

2

4

6

1

2

3

4

8

12

3

6

9

1

2

3

3OZV – IN - KD

kulturní dům

3

6

9

1

2

3

1

2

3

4

8

12

3

6

9

1

2

3

3OZV – IN - KN

knihovna

1,5

3

4,5

1

2

3

0,5

1

1,5

1,5

3

4,5

1

2

3

0,5

1

1,5

2

4

6

2

4

6

1

2

3

2

4

6

2

4

6

1

2

3

3OZV – IN -

muzeum, galerie

MUZGAL 3OZV – IN - LP

lékařská pohotovost

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

3OZV – IN - OB

obchody

1

2

3

2

4

6

2

4

6

1

2

3

2

4

6

2

4

6

3OZV – IN - TURI

turistické infocentrum

0,5

1

1,5

1

2

3

1

2

3

0,5

1

1,5

1

2

3

2

4

6

3OZV – IN - PLAN

planetárium, hvězdárna

3

6

9

2

4

6

1

2

3

3

6

9

2

4

6

1

2

3

3OZV – IN - ZOO

zooparky a zoologické zahrady

3

6

9

2

4

6

4

8

12

1

2

3

0,5

1

1

1,5

- 66 -

1,5 0,5

Pokračování Tab. č. 16: Bodové hodnocení obslužných zařízení a vybavenosti, 2. část tabulky 2/3b. OV - Obslužná zařízení a vybavenost

kód kriteria kriterium 3OZV – IN - BOZ 3OZV – IN - DI

stupeň

časové hledisko

botanické zahrady a arboreta železniční a autobusová zastávka max. celkem z jednotlivých stupňů potenciálu výsledná hodnota

letní sezóna

zimní sezóna

místní obyvatelstvo

pobytová rekreace

turistika

místní obyvatelstvo

pobytová rekreace

turistika – cizí

každodenní rekreace

více jak 3 dny

cizí návštěvníci do 3 dnů

každodenní rekreace

více jak 3 dny

návštěvníci do 3 dnů

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

2

4

6

1

2

3

1,5

3

4,5

0,5

1

1,5

0,5

1

1

2

3

1

2

3

2

4

6

1

2

3

1

2

3

21

41

61

16

31

46

16

31

46

19,5

38

56,5

17

33

49

1

2

3

1

1,5

1,5

3

4,5

12

23

34

1,5 0,5

2/3c) OV - Obslužná zařízení a vybavenost – stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Tab. č. 17: Stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Obslužná zařízení a vybavenost, 1. část tabulky 2/3c.OV – Obslužná zařízení a vybavenost – stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny časové stupeň hledisko potenciálu

1

2

3

4

5

0-9

9,5 - 21,5

22 - 46

46,5- 58

58,5 - 61

0 - 11,5

12 - 20,5

21 - 32

32,5 - 41,5

42 - 46

místní obyvatelstvo

Letní sezóna

každodenní rekreace pobytová rekreace více jak 3 dny

- 67 -

Pokračování Tab. č . 17: Stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Obslužná zařízení a vybavenost, 2. část tabulky 2/3c.OV – Obslužná zařízení a vybavenost – stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

0-9

9,5 - 18,5

19 - 27,5

28 - 37

37,5 - 46

0-6

6,5 - 17

17,5 - 34

34,5 - 51

51,5 - 56,5

0 - 12

12,5 - 24,5

25 - 37

37,5 - 44

44,5 - 49

0-7

7,5 - 13,5

14 - 20,5

21 - 27

27,5 - 34

místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Zimní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

2/3d) OV - Obslužná zařízení a vybavenost – slovní popis hodnocení jednotlivých stupňů potenciálu tématické skupiny Tab. č. 18: Slovní hodnocení stupňů potenciálu obslužných zařízení a vybavenosti Stupně potenciálu obslužných zařízení a vybavenosti

Slovní hodnocení stupňů potenciálu obslužných zařízení a vybavenosti

1

potenciál obslužných zařízení a vybavenosti nevyhovující

2

potenciál obslužných zařízení a vybavenosti v základní – dostatečné úrovni

3

potenciál obslužných zařízení a vybavenosti ve zvýšené úrovni

4

potenciál obslužných zařízení a vybavenosti ve vysoké úrovni

5

potenciál obslužných zařízení a vybavenosti ve velmi vysoké úrovni

- 68 -

2/4a) Aa - Architektonické a stavební atraktivity - popis podmínek pro zařazení do kladných stupňů jednotlivých kriterií: Tab. č. 19: Hodnocení architektonických a stavebních atraktivit, 1. část tabulky 2/4a. Aa - A r c h i t e k t o n i c k é a s t a v e b n í a t r a k t i v i t y kód kriteria

4AR – IN – MVPZR

kriterium

stupeň hodnocení

městská/vesnická

1

památková

2

zóna/rezervace 3

4AR – IN – ZH

zřícenina hradu hrad, zámek

1 2 3

drobné sakrální 4AR – IN – CS

stavby, kaple

1 2

kostel, synagoga 3 technické 4AR – IN – TP

pozoruhodnosti a památky

1 2 3

popis situace pro zařazení Do stupně 1 se zařadí obce, v nichž byly vyhlášeny vesnické památkové zóny. Dále se do tohoto stupně zařadí obce, ve kterých se nachází skupiny objektů místní lidové architektury. Do stupně 2 se zařadí obce s městskými památkovými zónami a obce, v nichž existují vesnické památkové rezervace. Do stupně 3 se zařadí městské památkové rezervace a obce, na jejichž území se nachází památka UNESCO nebo národní kulturní památka. Zřícenina hradu či tvrze (většinou v lesích), kolem které vede značená turistická trasa. Často jde jen o několik zdí. Jedná se pouze o malé oživení na turistických trasách. Také sem lze zařadit zříceniny kaplí nebo tvrzí. Zachovalé zříceniny hradů nebo tvrze přístupné pro veřejnost. Hrady a zámky s možností prohlídkových okruhů a nabízející (sezónně) ve svém areálu doprovodné akce. Např. ukázky dobové hudby, rytířských soubojů atd. Do stupně 1 se zařadí obce, v jejichž území se nachází historické kašny, sloupy, památeční pomníky, kaple a kapličky nacházející se v obci, nebo alespoň opravená boží muka, kolem kterých je vyznačena turistická trasa. Do stupně 2 se zařadí všechny kaple mimo obce, např. na vrcholech kopců (Např. kaple Cyrila a Metoděje na Radhošti, Beskydy). Dále se sem zařadí menší kostely (nebo i dřevěné kostelíky) a hrobky, kostnice a památníky přístupné pro turisty. Do stupně 3 se zařadí baziliky, kláštery a kostely ve větších městech, které jsou přístupné pro turisty. Lze sem zařadit také synagogy. Málo zachovaná zařízení nebo jejich zbytky. Stoky, historická zdymadla, dřevěné či roubené mosty, menší kamenné mosty, zpřístupněné štoly. Nebo zařízení a památky uvedené v bodě dva, ale pro veřejnost nepřístupné zevnitř. Zachovalé a zpřístupněné větrné mlýny, vodní mlýny, železniční viadukty, akvadukty, vodní kanály, historické vodní elektrárny. Také zpřístupněné vysílače nebo bývalé radarové věže. Věhlasné technické památky celoročně přístupné pro veřejnost. Např. přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně v Jeseníkách, papírna ve velkých Losinách.

- 69 -

Pokračování Tab. č. 19: Hodnocení architektonických a stavebních atraktivit, 2. část tabulky 2/4a. Aa - A r c h i t e k t o n i c k é a s t a v e b n í a t r a k t i v i t y kód kriteria

4AR – IN – II.SV

stupeň hodnocení 1

kriterium

opevnění z druhé

popis situace pro zařazení Jednotlivé objekty opevnění z II. sv. války, volně přístupné. Různé střílny a bunkry nebo jejich zbytky. Menší nebo jednotlivé objekty opevnění – menší pevnosti, dělostřelecké tvrze ze II. sv. války, přístupné zevnitř s průvodcem. Velké pevnosti z II. světové války. Mělo by se jednat o nejvýznamnější objekty opevnění, které jsou s průvodcem přístupné zevnitř, je zde například možnost sestoupit do podzemích prostor a opevnění se skládá z několika objektů. Např. pevnost Dobrošov.

2

světové války 3

2/4b) Aa - Architektonické a stavební atraktivity – stanovení bodové hodnoty jednotlivých kriterií Tab. č. 20: Bodové hodnocení architektonických a stavebních atraktivit, 1. část tabulky 2/4b. Aa - Architektonické a stavební

letní sezóna

atraktivity místní obyvatelstvo

pobytová

každodenní

rekreace

rekreace

více jak 3 dny

časové hledisko kriterium

4AR – IN – MVPZR

stupeň

kód kriteria

lidová architektura městská/vesnická památková zóna/rezervace

zimní sezóna turistika

místní obyvatelstvo

pobytová rekreace

turistika – cizí

cizí návštěvníci do 3 dnů

každodenní rekreace

více jak 3 dny

návštěvníci do 3 dnů

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

0,5

1

1,5

3

6

9

10

15

20

0,5

1

1,5

2

4

6

6

9

12

- 70 -

Pokračování Tab. č. 20: Bodové hodnocení architektonických a stavebních atraktivit, 2. část tabulky 2/4b. Aa - Architektonické a stavební

letní sezóna

atraktivity místní obyvatelstvo

pobytová

každodenní

rekreace

rekreace

více jak 3 dny

časové hledisko kriterium 4AR – IN – ZH 4AR – IN – CS

4AR – IN – TP

4AR – IN – II.SV

stupeň

kód kriteria 1

2

zřícenina hradu 2 2,5 hrad, zámek drobné sakrální stavby, 0,5 2 kaple, kostel, synagoga technické 1 2 pozoruhodnosti a památky opevnění z druhé 0,5 1 světové války max. celkem z jednotlivých stupňů 4,5 8,5 potenciálu výsledná hodnota

zimní sezóna turistika

místní obyvatelstvo

pobytová rekreace

turistika – cizí

cizí návštěvníci do 3 dnů

každodenní rekreace

více jak 3 dny

návštěvníci do 3 dnů

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

3

3

5

7

6

9

12

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

4

1

5

9

2

6

9

0,5

1

1,5

1

4

8

1

4

6

3

2

3

4

6

9

12

0,5

1

1,5

1,5

3

4,5

2

4

6

1,5

2

4

6

6

9

12

0,5

1

1,5

0,5

1

1,5

1

2

3

13

11

23

35

30

48

65

2,5

5

7,5 5,5 13 21,5 10,5

20

28,5

- 71 -

2/4c) Aa - Architektonické a stavební atraktivity – stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Tab. č. 21: Stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Architektonické a stavební atraktivity 2/4c. Aa - Architektonické a stavební atraktivity – stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny stupeň

časové

hledisko potenciálu

1

2

3

4

5

0-2

2,5 - 4,5

5 - 10

10,5 - 12,5

13

0-9

9,5 - 16

16,5 - 24,5

25 - 31,5

32 - 35

0 - 13

13,5 - 26

26,5 - 39

39,5 - 52

52,5 – 65

0-1

1,5 - 2,5

3 - 4,5

5–7

7,5

0 - 5,5

6 - 11

11,5 - 16

16,5 - 19,5

20 - 21,5

0 - 5,5

6 - 11,5

12 - 17

17,5 - 23

23,5 - 28,5

místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Letní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Zimní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

2/4d) Aa - Architektonické a stavební atraktivity – slovní popis hodnocení jednotlivých stupňů potenciálu tématické skupiny Tab. č. 22: Slovní hodnocení stupňů potenciálu architektonických a stavebních atraktivit, 1. část tabulky Stupně potenciálu architektonických a stavebních atraktivit 1

Slovní hodnocení stupňů potenciálu architektonických a stavebních atraktivit potenciál architektonických a stavebních atraktivit nevyhovující

- 72 -

Pokračování Tab. č. 22: Slovní hodnocení stupňů potenciálu architektonických a stavebních atraktivit, 2. část tabulky Stupně potenciálu architektonických a stavebních atraktivit

Slovní hodnocení stupňů potenciálu architektonických a stavebních atraktivit

2

potenciál architektonických a stavebních atraktivit v základní – dostatečné úrovni

3

potenciál architektonických a stavebních atraktivit ve zvýšené úrovni

4

potenciál architektonických a stavebních atraktivit ve vysoké úrovni

5

potenciál architektonických a stavebních atraktivit ve velmi vysoké úrovni

2/5a) Ir - Zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a cestovního ruchu - popis podmínek pro zařazení do kladných stupňů jednotlivých kriterií: Tab. č. 23: Hodnocení zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a cestovního ruchu, 1. část tabulky 2/5a. Ir - Z a ř í z e n í p r o u s p o k o j o v á n í p o t ř e b r e k r e a c e a c e s t o v n í h o r u c h u kód kriteria

kriterium

stupeň hodnocení 1

5ZPR - IN, K – UB

ubytovací zařízení

2 3

5ZPR - IN, K – RES

stravovací a občerstvovací

1 2

zařízení 3

popis situace pro zařazení Do stupně 1 se zařadí všechny turistické ubytovny, motely do dvou hvězdiček, chatové osady (chaty, sruby, bungalovy, které nejsou součástí kempů) bez sociálního zařízení přímo na pokoji nebo v chatce. Do stupně 2 se zařadí všechny penziony, motely od tří hvězdiček, chatové osady (chaty, sruby, bungalovy, které nejsou součástí kempů) se sociálním zařízením přímo na pokoji nebo v chatce. Je zde k dispozici také společenská místnost. Do stupně 3 se zařadí území v němž se nachází ubytovací zařízení vyššího standardu. Hotely od 3 hvězdiček. Dále by se zde mělo nacházet alespoň jedno další ubytovací zařízení uvedené ve stupních hodnocení 1a 2. V území se vyskytuje pouze samoobslužná restaurace (jídelna pro veřejnost) nebo bar, bufet, bistro, rychlé občerstvení. Nepočítají se zde mobilní stánky. V území se vyskytuje alespoň jedna restaurace nebo pohostinství a některé ze zařízení rychlého občerstvení nebo kavárna, vinárna, pivnice. V území se vyskytují více než dvě restaurace nebo dvě pohostinství nebo jejich kombinace. Dále území, v nichž se nachází vyhlášené restaurace. Dále by se zde měla nacházet např.kavárna, cukrárna a některé ze zařízení uvedených v bodě 1 a 2. Také území v němž se nachází motorest.

- 73 -

Pokračování Tab. č. 23: Hodnocení zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a cestovního ruchu, 2. část tabulky 2/5a. Ir - Z a ř í z e n í p r o u s p o k o j o v á n í p o t ř e b r e k r e a c e a c e s t o v n í h o r u c h u kód kriteria

5ZPR - IN, K – PSP

kriterium

stupeň hodnocení

půjčovna

1

sportovních

2

potřeb 3 1

5ZPR - K – ACC

kemp

2

3

5ZPR- IN, K – AGEKTF

agroturistická,

1

ekoturistická

2

farma

3

popis situace pro zařazení Půjčovny zaměřené na půjčení jednoho druhu věci. Např. jen cyklopůjčovna nebo půjčovna lyží v lyžařských areálech. Většinou nemožnost rezervace předem. Půjčovny kol, lodí, šlapadel, lyží. Není zde možnost rezervace přes internet nebo telefonicky. Nenabízejí možnost dopravy věcí na smluvené místo. Půjčovny kol, lodí, šlapadel, lyží. Možnost rezervace telefonicky nebo přes internet. Možnost dopravy věcí na smluvené místo. Kempovací plochy se základní infrastrukturou – zpevněné vnitřní komunikace, společná kuchyň, WC, sprchy. Je zde zajištěna recepce, noční služba je kdykoliv dosažitelná. Je zde maximálně bufet s rychlým občerstvením. Obvykle kempy do 2 hvězdiček. Kempovací plochy se základní infrastrukturou – zpevněné vnitřní komunikace, společná kuchyň, WC, sprchy. Mohou zde být i chatky a bungalovy. Jsou zde hřiště pro míčové hry. Je zde zajištěna nepřetržitá recepce a místnost pro přijímání hostů. Je zde stravovací zařízení do vzdálenosti 500m. Teplá voda ve společných zařízeních alespoň 6 hodin denně. Elektrická přípojka je k dispozici alespoň pro 50% míst pro obytná auta a přívěsy. V kempu se kromě travnatých kempovacích míst nacházejí chatky, bungalovy, je zde také společenská místnost s televizorem a rozhlasovým přijímačem. Funguje zde nepřetržitá recepce. V areálu kempu je možnost zapůjčení sportovních potřeb a jsou zde hřiště pro míčové hry. Je zde možnost celodenního stravování do vzdálenosti 500m. Všechna (100%) kempovací místa pro obytná auta a přívěsy jsou vybavena elektrickou přípojkou. V umývárnách je k dispozici nepřetržitě teplá voda. Území, v němž se nachází agroturistická nebo ekoturistická farma nabízející alespoň sezónní pobyty. Nebo mají velmi omezenou kapacitu. Území, v němž se nachází agroturistická nebo ekoturistická farma nabízející celoroční ubytování. Území, v němž se nachází agroturistická nebo ekoturistická farma nabízející nadstandardní služby. Např. půjčovna kol, možnost vyjížďky na koních, výcvik jízdy na koni, možnosti pořádání zabijaček atd.

- 74 -

2/5b) Ir - Zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a cestovního ruchu - stanovení bodové hodnoty jednotlivých kriterií Tab. č. 24: Bodové hodnocení zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a cestovního ruchu 2/5b. Ir - Zařízení pro uspokojování potřeb

letní sezóna

rekreace a c.r.

kód kriteria kriterium

stupeň

časové hledisko

zimní sezóna

místní obyvatelstvo

pobytová rekreace

turistika

místní obyvatelstvo

pobytová rekreace

turistika – cizí

každodenní rekreace

více jak 3 dny

cizí návštěvníci do 3 dnů

každodenní rekreace

více jak 3 dny

návštěvníci do 3 dnů

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

5ZPR - IN, K – UB

ubytovací zařízení

-

-

-

5

10

15

3

6

9

-

-

-

5

10

15

2

4

6

5ZPR - IN, K – RES

stravovací a občerstvovací zařízení půjčovna sportovních potřeb kemp

0,5

1

1,5

3

6

9

4

8

12

0,5

1

1,5

3

6

9

4

8

12

0,5

1

1,5

2

3

4

1

2

3

0,5

1

1,5

2

3

4

1

2

3

-

-

-

2

4

6

3

6

9

-

-

-

-

-

-

-

-

-

agroturistická, ekoturistická farma max. celkem z jednotlivých stupňů potenciálu výsledná hodnota

-

-

-

4

8

12

2

4

6

-

-

-

2

4

6

0,5

1

1,5

1

2

3

16

31

46

13

26

39

1

2

3

12

23

34

7,5

15

22,5

5ZPR - IN, K – PSP 5ZPR - K – AC 5ZPR- IN, K – AGTF

- 75 -

2/5c) Ir - Zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a c.r. – stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Tab. č. 25: Stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a cestovního ruchu 2/5c. Ir - Zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a c.r. – stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny časové

stupeň

hledisko potenciálu

1

2

3

4

5

0 - 0,5

1

1,5 - 2

2,5

3,0

0 - 11,5

12 - 21

21,5 - 32

32,5 - 41,5

42 - 46

0-8

8,5 - 15,5

16 - 23,5

24 - 31

31,5 - 39

0 - 0,5

1

1,5 - 2

2,5

3,0

0 - 8,5

9 - 17

17,5 - 25,5

26 - 31

31,5 - 34

0 - 4,5

5-9

9,5 - 13,5

14 - 18

18,5 - 22,5

místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Letní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Zimní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

- 76 -

2/5d) Ir - Zařízení uspokojování potřeb rekreace a c.r. – slovní popis hodnocení jednotlivých stupňů potenciálu tématické skupiny Tab. č. 26: Slovní hodnocení stupňů potenciálu zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a cestovního ruchu Stupně potenciálu zařízení pro

Slovní hodnocení stupňů potenciálu zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a c.r.

uspokojování potřeb rekreace a c.r. 1

potenciál zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a c.r. nevyhovující

2

potenciál zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a c.r. v základní – dostatečné úrovni

3

potenciál zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a c.r.ve zvýšené úrovni

4

potenciál zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a c.r. ve vysoké úrovni

5

potenciál zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a c.r. ve velmi vysoké úrovni

2/6a) O - Ostatní hodnotitelná kriteria - popis podmínek pro zařazení do kladných stupňů jednotlivých kriterií: Tab. č. 27: Hodnocení ostatních hodnotitelných kriterií, 1. část tabulky 2/6a. O – O s t a t n í h o d n o t i t e l n á k r i t e r i a kód kriteria

6OST – IN, K – POUT

kriterium

církevní poutní místa

stupeň hodnocení 1 2 3

popis situace pro zařazení Do stupně 1 se řadí všechna církevní poutní místa, která jsou takto speciálně vymezena v pramenech Poutní místa v Čechách a Poutní místa Moravy a Slezska (Bína). Do tohoto stupně lze zařadit také místa, ke kterým se vztahuje církevní legenda nebo je zde např. „zázračný pramen“. Ve stupni 2 jsou církevní poutní místa vyššího významu (více poutí do roka, více poutníků). Lze sem zařadit baziliky a kostely ve kterých se pravidelně konají mše nejen pro místní obyvatele. Lze sem zařadit také kostnice. Stupeň 3 tvoří církevní poutní místa nejvyššího významu. Např. Svatý Kopeček u Olomouce nebo Svatý kopeček v Mikulově na který vede Křížová cesta.

- 77 -

Pokračování Tab. č. 27: Hodnocení ostatních hodnotitelných kriterií, 2. část tabulky 2/6a. O – O s t a t n í h o d n o t i t e l n á k r i t e r i a kód kriteria

6OST – IN, K – TZ

kriterium

stupeň hodnocení

turistická

1

Do tohoto stupně se zařadí území v němž je alespoň jedno místo označeno tzv. turistickou známkou.

známková

2

Do tohoto stupně se zařadí území v němž jsou alespoň dvě místa označena tzv. turistickou známkou.

místa

3

Do tohoto stupně se zařadí území v němž jsou alespoň tři místa označena tzv. turistickou známkou.

sportovní

1

akce

2

6OST – IN, K – SA

3

kulturní a 6OST – IN, K – ZA

zábavní akce

1 2 3

trhy

1

6OST – IN - EXP

a výstavy

2 3

6OST – IN, K – SPROD

specifické

1

místní

2

produkty

3

popis situace pro zařazení

Do stupně 1 se zařadí obce, ve kterých se alespoň s jednoroční periodicitou konají sportovní akce či závody místního až regionálního charakteru. Do sportovních akcí nelze uvažovat cesty na pravidelné ligové zápasy fotbalových, hokejových a jiných týmů. Do stupně 2 náleží obce, na jejichž území se konají sportovní akce a závody alespoň krajského významu. Do stupně 3 se zařadí obce, na jejichž území se konají sportovní akce a závody s mnohaletou tradicí a jimž je věnována minimálně celostátní pozornost. Do stupně se zařadí obce s meziročně pravidelným konáním kulturních akcí, slavností apod. regionálního a místního významu. Např. Jarní slavnosti, žně, masopust…. Do stupně 2 se zařadí obce s meziročně pravidelným konáním festivalů, slavností a jiných akcí převážně s nadregionálním a celostátním významem. Např. koncertní turné Concentus Moraviae. Ve stupni 3 jsou obce, v nichž se konají nejvýznamnější festivaly, přehlídky, slavnosti apod. s celostátním a mezinárodním významem. Zahrnuta jsou i místa nejnavštěvovanějších letních divadelních představení. Např. Karlovarský filmový festival. Do stupni 1 se zařadí obce, v nichž se s nejméně roční periodicitou konají trhy, jarmarky a podobné akce regionálního, ale především místního významu. Např. trhy, na kterých se prodávají výrobky místních producentů. Tyto trhy mají pouze místní publicitu. Do stupně 2 se zařadí obec, kde trhy a jiné akce jsou více zaměřené na výstavnictví a obvykle bývají spojeny s kulturními akcemi. Řadí se sem různé prodejní výstavy regionálního, krajského a výjimečně lze zařadit i akce celostátního významu, které se konají v menších městech. Stupeň 3 představují obce s nejvýznamnějšími veletrhy a výstavami, důležitými i v mezinárodním kontextu. Do stupně 1 lze zařadit obce s nadmístně známou výrobou a prodejem řemeslných a tradičních potravinářských produktů. Výroba kvalitních sýrů, uzenin, pečiva…. Do stupně 2 lze zařadit místa s řemeslně vyráběnými produkty (keramika, víno, proutěné zboží, tradiční pečivo, ovocné šťávy aj.) jsou šíře známé a jejich prodej vytváří turistickou atraktivitu v regionálním měřítku. Do stupně 3 se řadí obce s celostátně nejznámějšími a turisticky atraktivními produkty. Jako nejznámější příklad lze uvést např. vinné sklepy na Jižní Moravě.

- 78 -

2/6b) O - Ostatní hodnotitelná kriteria - stanovení bodové hodnoty jednotlivých kriterií Tab. č. 28: Bodové hodnocení ostatních hodnotitelných kriterií 2/6b. O - Ostatní hodnotitelná kriteria

letní sezóna

zimní sezóna

místní

časové hledisko

pobytová rekreace

turistika

každodenní

více jak 3 dny

cizí návštěvníci do 3 dnů

kód kriteria

každodenní

stupeň

církevní poutní místa

POUT

turistická známková 6OST – IN, K – TZ

místa

pobytová rekreace

turistika – cizí

více jak 3 dny

návštěvníci do 3 dnů

rekreace

rekreace

kriterium 6OST – IN, K –

místní obyvatelstvo

obyvatelstvo

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

1

2

3

0,5

1

1,5

2

4

6

3

6

9

0,5

1

1,5

1,5

3

4,5

2

4

6

0,5

1

1,5

1,5

3

4,5

3

6

9

0,5

1

1,5

1

2

3

2

4

6

6OST – IN, K – SA

sportovní akce

1

2

3

2

4

6

1,5

3

4,5

1

2

3

2

4

6

1,5

3

4,5

6OST – IN, K – ZA

kulturní a zábavní akce

2

3

4

3

5

7

2

4

6

3

5

7

4

6

8

2

4

6

trhy a výstavy

0,5

1

1,5

2

3

4

3

6

9

0,5

1

1,5

2

3

4

2

4

6

0,5

1

1,5

1

2

3

3

5

7

0,5

1

1,5

1

2

3

3

5

7

5

9

13

30

44,5

6

11

16

6OST – IN – EXP 6OST – IN, K – SPROD

specifické místní produkty max. celkem z jednotlivých stupňů

11,5 21 30,5 15,5

potenciálu výsledná hodnota

- 79 -

11,5 20 28,5 12,5 24

35,5

2/6c) O - Ostatní hodnotitelná kriteria – stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Tab. č. 29: Stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Ostatní hodnotitelná kriteria 2/6c. O - Ostatní hodnotitelná kriteria – stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny časové

stupeň

hledisko potenciálu

1

2

3

4

5

0-2

2,5 - 4,5

5 - 10

10,5 - 12,5

13,0

0 - 7,5

8 - 13,5

14 - 21,5

22 - 27,5

28 - 30,5

0-9

9,5 - 18

18,5 - 26,5

27 - 35,5

36 - 44,5

0 - 1,5

2-5

5,5 - 10

10,5 - 14,5

15 - 16

0-7

7,5 - 14

14,5 - 21,5

22 - 26

26,5 - 28,5

0-7

7,5 - 14

14,5 - 21,5

22 - 28,5

29 - 35,5

místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Letní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Zimní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

2/6d) O - Ostatní hodnotitelná kriteria – slovní popis hodnocení jednotlivých stupňů potenciálu tématické skupiny Tab. č. 30: Slovní hodnocení stupňů potenciálu ostatních hodnotitelných kriterií, 1. část tabulky Stupně potenciálu ostatních hodnotitelných kriterií

Slovní hodnocení stupňů potenciálu ostatních hodnotitelných kriterií

1

potenciál ostatních hodnotitelných kriterií nevyhovující

2

potenciál ostatních hodnotitelných kriterií v základní – dostatečné úrovni

- 80 -

Pokračování Tab. č. 30: Slovní hodnocení stupňů potenciálu ostatních hodnotitelných kriterií, 2. část tabulky 3

potenciál ostatních hodnotitelných kriterií ve zvýšené úrovni

4

potenciál ostatních hodnotitelných kriterií ve vysoké úrovni

5

potenciál ostatních hodnotitelných kriterií ve velmi vysoké úrovni

- 81 -

2/7) Celkové hodnocení 2. části metodiky (všech tématických skupin dohromady) - stanovení bodových hodnot dle výpočtu hodnoty A. Výsledný potenciál 2. části metodiky (všech tématických skupin dohromady) se určí pro všech 6 časových hledisek (pro každé zvlášť) z výsledných hodnot každého časového hlediska každé ze 6-ti tabulek podle následujícího vzorce. (Tzn. součet výsledných bodů např. pro sloupec časového hlediska místní obyvatelstvo ze všech tabulek označených písmenem b) Tento součet vyjádřený hodnotou A označuje výslednou bodovou hodnotu stupně potenciálu pro dané časové hledisko:

A = Ap + Ast + OV + Aa + Ir + O kde: A – hodnota atraktivit území a realizačních kriterií Ap - přírodní atraktivity – kriteria tvoří rekreačně atraktivní segmenty krajiny. Každé kriterium je členěno do tří stupňů (subkategorii kriteria) podle kvality rekreační atraktivity. Stupněm je pak přiřazena bodová hodnota dle sezónnosti a časového hlediska rekreace Ast – sportovně technická zařízení OV – obslužná zařízení a vybavenost Aa – architektonické a stavební atraktivity Ir – zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a cestovního ruchu O – ostatní hodnotitelná kriteria

- 82 -

Tab. č. 31: Určení procentického rozpětí hodnot stupňů rekreačního potenciálu pro jednotlivá časová hlediska 2/0) Procentické (%) rozpětí bodových hodnot stupňů rekreačního potenciálu pro jednotlivá časová hlediska – použito ve všech hodnotících tabulkách (vždy mimo jiné označeny také písmenem c) a použito také v celkovém hodnocení

časové

stupeň

hledisko potenciálu

1

2

3

4

5

15%

20%

40%

20%

5%

25%

20%

25%

20%

10%

20%

20%

20%

20%

20%

10%

20%

30%

30%

10%

25%

25%

25%

15%

10%

20%

20%

20%

20%

20%

místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Letní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Zimní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

- 83 -

Tab. č. 32: Celkové hodnocení 2. části metodiky (všech tématických skupin dohromady) - stanovení bodových hodnot stupňů potenciálu dle výpočtu A - hodnota atraktivit území a realizačních kriterií 2/7a) Celkové hodnocení 2. části metodiky (všech tématických skupin dohromady) - stanovení bodových hodnot stupňů potenciálu dle výpočtu A - hodnota atraktivit území a realizačních kriterií časové

stupeň

hledisko potenciálu

1

2

3

4

5

0 - 38

38,5 - 89

89,5 - 191

191,5 - 242

242,5 – 255

0 - 93

93,5 - 167,5

168 - 261

261,5 - 335

335,5 - 372,5

0 - 93

93,5 - 186

186,5 - 279

279,5 - 372

372,5 - 465

0 - 21

21,5 - 62,5

63 - 125

125,5 - 187

187,5 - 208

0 - 73

73,5 - 146

146,5 - 219

219,5 - 263

263,5 - 292

0 - 53

53,5 - 106

106,5 - 159

159,5 - 211,5

212 - 264,5

místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Letní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Zimní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

- 84 -

2/7b) Slovní popis hodnocení jednotlivých stupňů celkového potenciálu území atraktivit území, celkové hodnocení 2. bodu metodiky (všech tématických skupin dohromady) Tab. č. 33: Slovní hodnocení stupňů celkového potenciálu z tabulek 2. části metodiky Stupně celkové potenciálu všech tématických skupin

Slovní hodnocení stupňů celkového potenciálu z tabulek 2. části metodiky

1

celkový potenciál tématických skupin nevyhovující

2

celkový potenciál tématických skupin v základní - dostatečné úrovni

3

celkový potenciál tématických skupin ve zvýšené úrovni

4

celkový potenciál tématických skupin ve vysoké úrovni

5

celkový potenciál tématických skupin ve velmi vysoké úrovni

3) Celkové zhodnocení kladného rekreačního potenciálu území Celkový rekreační potenciál území se pro každé časové hledisko (místní, turisté, pobytová rekreace) vypočítá dle vzorce.

Rzp = K + A kde: Rzp – celkový rekreační potenciál území bez zahrnutí negativních vlivů a prvků krajiny K – hodnota přírodních hodnot lokalizační složky rekreačního potenciálu (výsledek 1. části metodiky – bodová hodnota) A - atraktivity území, realizační kriteria (výsledný stupeň 2. části metodiky pro každé časové hledisko – bodová hodnota)

- 85 -

3a) Vyhodnocení celkového rekreačního potenciálu území dle vztahu Rzp = K + A - stanovení bodových hodnot Tab. č. 34: Vyhodnocení celkového kladného rekreačního potenciálu území dle vztahu Rzp = K + A - stanovení bodových hodnot 3a) Vyhodnocení celkového kladného rekreačního potenciálu území dle vztahu Rzp = K + A - stanovení bodových hodnot časové

stupeň

hledisko potenciálu

1

2

3

4

5

0 - 48

48,01 - 99

99,01 - 206

206,01 – 267

267,01 a více

0 - 103

103,01 - 177

177,01 - 276

276,01 – 360

360,1 a více

0 – 103

103,01 - 196

196,01 – 294

294,01 – 397

397,01 a více

0 - 31

31,01 - 72

72,01 – 140

140,01 – 212

212,01 a více

0 - 83

83,01 - 156

156,01 – 234

234,01 – 288

288,01 a více

0 - 63

63,01 - 116

116,01 - 174

174,01 - 236

236,01 a více

místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Letní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Zimní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

- 86 -

3b) Slovní hodnocení stupňů celkového kladného rekreačního potenciálu území Tab. č. 35: Slovní hodnocení stupňů celkového kladného rekreačního potenciálu území Stupně celkového rekreačního potenciálu území

Slovní hodnocení stupňů celkového kladného rekreačního potenciálu území

1

celkový rekreační potenciál území na velmi nízké úrovni

2

celkový rekreační potenciál území v základní úrovni

3

celkový rekreační potenciál území ve zvýšené úrovni

4

celkový rekreační potenciál území ve vysoké úrovni

5

celkový rekreační potenciál území ve velmi vysoké úrovni „rekreační ráj“

- 87 -

4) Hodnocení negativních vlivů a prvků krajiny Určení veškerých negativně působících prvků krajiny, které se nacházejí v hodnoceném katastrálním území. Jejich viditelnost je však možno určit odkudkoliv. Hodnocení negativních vlivů a prvků krajiny se odečte od součtu kladných podmínek Rzp. U každého stupně negativního hodnocení jsou stanovena procenta, o jejichž celkový součet se sníží celkový výsledek ze 3. části metodiky. Po tomto snížení se provede znova hodnocení rekreačního potenciálu území dle tabulky 3a. Součet procent se značí NV.

NV = NV1 + NV2 + … NVx .

Tab. č. 36: Hodnocení negativních vlivů a prvků krajiny, 1. část tabulky 4) Hodnocení negativních vlivů a prvků krajiny kód kriteria negativních vlivů

negativní vliv

NV - PS

panelové sídliště

NV - OA

obchodní areály

NV - V

vysílač televizního signálu

NV - MV

vysílač mobilní sítě

stupeň negativního hodnocení 1 2 3

% odečtení od výsledků 1% 3% 5%

1

1%

2 3 1 2

2% 4% 0,5% 1%

3

1,5%

1 2 3

0,5% 1% 1,5%

popis situace pro určení negativního stupně hodnocení Panelová sídliště viditelná z dálky do vzdálenosti 1km a maximálně ze dvou světových stran. Větší panelová sídliště viditelná z dálky do vzdálenosti 2 – 3 km a maximálně ze tří světových stran. Velká panelová sídliště viditelná ze všech světových stran z dálky více než 3 km. Malé a zanedbané, funkční obchodní areály v intravilánu z dob komunismu. (dříve tzv. nákupní střediska) Areály hypermarketů. Velká obchodní centra vystavěná na „zelené louce“ s více než pěti obchody. Vysílač viditelný ze dvou světových stran nebo jen mírně přesahující výšku lesních porostů. Vysílač viditelný ze tří světových stran. Vysílač viditelný ze čtyř světových stran. Neplatí pro vysílače, které jsou známým turistickým cílem (Ještěd, Praděd) Vysílače viditelné pouze z malé vzdálenosti. do 200m minimálně ze dvou světových stran. Vysílače viditelné do vzdálenosti 1 km minimálně ze tří světových stran. Vysílače umístěné na vrcholech či hřebenech kopců a viditelné ze všech světových stran.

- 88 -

Pokračování Tab. č. 36: Hodnocení negativních vlivů a prvků krajiny, 2. část tabulky 4) Hodnocení negativních vlivů a prvků krajiny kód kriteria negativních vlivů

negativní vliv

NV - R

radarová stanice

NV - D

dálnice

NV - K

NV - PA

NV - RVN

NV - E

komín

průmyslový areál rozvodny vysokého napětí elektrárny

stupeň negativního hodnocení 1 2 3 1 2 3

% odečtení od výsledků 0,5% 1% 2% 3% 5% 7%

1

1%

2

3%

3

5%

1

1%

2

3%

3

5%

1

1%

2

2%

3

5%

1 2 3

1% 3% 5%

popis situace pro určení negativního stupně hodnocení Radarové stanice schované v lesích. Radarové stanice viditelné minimálně z jednoho místa. Radarové stanice viditelné z více míst. Území protíná jedna dálnice. Území, v němž se sbíhají dvě dálnice. Území v němž se sbíhá více dálnic, jsou zde velké sjezdy a nájezdy. Menší komíny průmyslových areálu, viditelné jen z některých míst jen nepatrně vystupující nad okolní zástavbu. Jen jeden komín v území, který nesmí být vyšší než 2 násobek výšky okolní zástavby. Dva a více komínů převyšující zástavbu alespoň 2x nebo jeden komín převyšující okolní zástavbu 2x – 4x. Velké komíny tepelných elektráren (i chladící věže jaderných elektráren). Nebo dva a více komínů v území, převyšující 2x – 4x výšku okolní zástavby. Nebo jeden komín, který má výšku větší než 4 násobek výšky okolní zástavby. Menší a fungující průmyslové areály a malé továrny v intravilánu. Nebo staré opuštěné budovy. Menší a fungující nebo opuštěné průmyslové areály a továrny v krajině, viditelné z více než dvou světových stran. Velké fungující i zchátralé průmyslové areály ve volné krajině i v intravilánu, které obtěžují hlukem a zápachem. Menší rozvodny vysokého napětí do rozlohy 20 x 20 m. Nevhodně a příliš viditelně umístěné trafostanice. Rozvodny od 0,04 do 1ha viditelné jen částečně nebo maximálně ze dvou světových stran do vzdálenosti 1 km. Velké rozvodny vysokého napětí s rozlohou nad 1 ha a viditelné ze tří světových stran viditelné z větší dálky než cca 1km. Větrné elektrárny do deseti jednotek. Větrné elektrárny nad deset jednotek. Velké tepelné a jaderné elektrárny viditelné z více než dvou světových stran.

- 89 -

Pokračování Tab. č. 36: Hodnocení negativních vlivů a prvků krajiny, 3. část tabulky 4) Hodnocení negativních vlivů a prvků krajiny kód kriteria negativních vlivů

negativní vliv

stupeň negativního hodnocení

% odečtení od výsledků

popis situace pro určení negativního stupně hodnocení

NV – VV

vodárenské věže

1,2,3

1%

Nevzhledné vodárenské věže umístěné v zemědělské krajině nebo vyčnívající z lesních porostů na kopcích.

1

1%

Menší, nerekultivované lomy, umístěné v lesích nebo viditelné jen z malé vzdálenosti do 500m.

2

3%

Lomy a dobývací prostory viditelné maximálně ze dvou světových stran.

3

8%

Krajina zničená těžbou hnědého uhlí. Nebo lomy viditelné ze všech světových stran – zejména těžba vápencových kopců.

NV - DP

dobývací prostory

Negativní vlivy popsané v tabulce mohou snížit celkový rekreační potenciál až o 50 %

Vysvětlivky ke kódům negativních vlivů a prvků krajiny: NV – První místo kódu, které značí, že se jedná o negativní vliv či prvek XX – druhé místo kódu je zkratkou názvu negativního vlivu

- 90 -

5) Celkové zhodnocení rekreačního potenciálu území včetně zohlednění negativních vlivů a prvků v krajině Pro celkové zhodnocení rekreačního potenciálu území včetně zohlednění negativních vlivů a prvků v krajině se užije následující vzorec. Výsledné bodové hodnoty Crp se porovnají s tabulkou 3a ve 3. části metodiky (tím se zjistí výsledný rekreační potenciál pro jednotlivá časová hlediska po zahrnutí negativních prvků krajiny):

Crp = Rzp - (NV * 1% Rzp) kde: Crp - Celkové zhodnocení rekreačního potenciálu území včetně zohlednění negativních vlivů a prvků v krajině Rzp – celkový rekreační potenciál území bez zahrnutí negativních vlivů a prvků krajiny NV – součet „negativních“ procent

6) Zhodnocení vhodnosti území pro jednotlivé druhy rekreačního využití na základě analýz v 1. a 2. části metodiky Tato část metodiky je nadstavbová a slouží k rychlému a relativně jednoduchému určení vhodnosti území pro jednotlivé druhy nebo skupiny aktivit či druhů rekreačního využívání, tzn. jak je dané území vhodné pro konkrétní druhy rekreačního využití. Vhodnost pro jednotlivé, nejčastější druhy rekreačního využívání území bude určena na základě hodnocení metodiky v bodech 1 a 2 nebo i dalších individuálních kriterií. Určení vhodnosti území pro jednotlivé druhy rekreačního využití tedy bude určeno jak na základě specifických přírodních podmínek, tak (nebo) na základě hodnocení konkrétních, vybraných jednotlivých kriterií, která bezprostředně ovlivňují druh rekreačního využití území. Pro každý druh rekreačního využití území jsou tak stanoveny konkrétní podmínky pro zařazení do stupňů vhodnosti (0-4). Tím dojde k upřesnění a konkretizaci informací o daném území a jeho skutečném rekreačním potenciálu. Členění druhů využití je inspirováno metodikou Bíny.

- 91 -

6a) Stupně vhodnosti území, pro jednotlivé druhy rekreačního využití – slovní hodnocení Tab. č. 37 : Slovní vyjádření stupňů vhodnosti pro jednotlivé druhy rekreačního využití stupeň vhodnosti druhu využití území

slovní vyjádření stupňů vhodnosti

0

území nevhodné pro druh využití

1

vhodnost podmínek v základním stavu

2

podmínky vhodné pro druh využití

3

podmínky vysoce vhodné pro druh využití

6b) Stanovení kritérií pro jednotlivé (nejčastější) druhy rekreačního využití území – vysvětlivky ke kódům rekračního využití území Vysvětlivky ke kódům druhů rekreačního využití území: xDV – první místo v kódu je označení, jež jednoznačně vymezuje skutečnost, že území bylo hodnoceno také podle vhodnosti pro jednotlivé druhy rekreačního využití území (upřesnění a konkretizace rekreačního potenciálu). Číslo před DV značí pořadí v tabulce. AR – druhé místo v kódu označení, značí aktivní druh rekreačního využití PR – druhé místo v kódu označení značí pasivní druh rekreačního využití XX – třetí místo v kódu označení je zkratkou konkrétního druhu rekreačního využití území

- 92 -

Tab. č. 38: Hodnotící kriteria (podmínky) pro zařazení do jednotlivých stupňů vhodnosti, 1. část tabulky kód druhu rekreačního využití území

druh rekreačního využití území

stupně vhodnosti pro druhy rekreačního využití 0 1

1DV – AR – PT

pěší turistika

2

3

kriteria (podmínky) pro zařazení do jednotlivých stupňů vhodnosti V území se nenachází žádná značená turistická trasa. Nebo území s třídou vhodnosti krajinných podmínek 1. Kriterium 2STZ-IN,K-TT je v území hodnoceno stupněm 1. Třída převýšení 1 – 3. Třída vhodnosti krajinných podmínek 2 a vyšší. (3). Alespoň čtyři z uvedených kriterií musí být hodnoceno stupněm alespoň 1: 1PA-V-Ř; 1PA-V-DV; 1PA-VRB; 1PA-V-JZ; 1PA-V-MVN; 1PA-V-PŘ; 1PA-K-PPK; 1PA-K-JSK; 1PA-K-PPAREZ; 1PA-K-VY; 1PA-IN,K-NS; 1PA-IN,K-PSTR; 1PA-K-SP; 2STZ-K-ROZ; 3OZV-IN-ZOO; 3OZV-IN-BOZ; kterékoliv kriterium ze skupiny 4AR; kterékoliv kriterium ze skupiny 5ZPR; 6OST-IN, K-POUT; 6OST-IN, K-TZ; 6OST-IN-EXP; 6OST-IN, K-SPROD. Kriterium 2STZ-IN,K-TT je v území hodnoceno stupněm 2 nebo 3. Třída převýšení 3 a vyšší. Třída vhodnosti krajinných podmínek 3 a vyšší (4). Alespoň čtyři z uvedených kriterií musí být hodnoceno stupněm 1 nebo 2: 1PA-V-Ř; 1PA-V-DV; 1PA-V-RB; 1PA-V-JZ; 1PA-V-MVN; 1PA-V-PŘ; 1PA-K-PPK; 1PA-K-JSK; 1PA-K-PPAREZ; 1PA-KVY; 1PA-IN,K-NS; 1PA-IN,K-PSTR; 1PA-K-SP; 2STZ-K-ROZ; 3OZV-IN-ZOO; 3OZV-IN-BOZ; kterékoliv kriterium ze skupiny 4AR; kterékoliv kriterium ze skupiny 5ZPR; 6OST-IN, K-POUT; 6OST-IN, K-TZ; 6OST-IN-EXP; 6OSTIN, K-SPROD. Kriterium 2STZ-IN,K-TT je v území hodnoceno stupněm 3. Třída převýšení 4 a vyšší. Třída vhodnosti krajinných podmínek 4 a vyšší (5). Alespoň čtyři z uvedených kriterií musí být hodnoceno stupněm 2 nebo 3: 1PA-V-Ř; 1PA-VDV; 1PA-V-RB; 1PA-V-JZ; 1PA-V-MVN; 1PA-V-PŘ; 1PA-K-PPK; 1PA-K-JSK; 1PA-K-PPAREZ; 1PA-K-VY; 1PAIN,K-NS; 1PA-IN,K-PSTR; 1PA-K-SP; 2STZ-K-ROZ; 3OZV-IN-ZOO; 3OZV-IN-BOZ; kterékoliv kriterium ze skupiny 4AR; kterékoliv kriterium ze skupiny 5ZPR; 6OST-IN, K-POUT; 6OST-IN, K-TZ; 6OST-IN-EXP; 6OST-IN, K-SPROD.

- 93 -

Pokračování Tab. č. 38: Hodnotící kriteria (podmínky) pro zařazení do jednotlivých stupňů vhodnosti, 2. část tabulky kód druhu rekreačního využití území

druh rekreačního využití území

stupně vhodnosti pro druhy rekreačního využití 0 1

2DV – AR – CKT

cykloturistika

2

3

3DV – AR – SZS

sjezdové zimní sporty

0 1 2 3

kriteria (podmínky) pro zařazení do jednotlivých stupňů vhodnosti Územím neprochází žádná značená cykloturistická trasa. Nebo území s třídou vhodnosti krajinných podmínek 1. Kriterium 2STZ-IN,K-CKTT je v území hodnoceno stupněm 1. Třída převýšení max. 2-3. Třída vhodnosti krajinných podmínek 1 – 2. Alespoň tři z uvedených kriterií musí být hodnoceno stupněm alespoň 1: 1PA-V-Ř; 1PA-V-DV; 1PAV-RB; 1PA-V-JZ; 1PA-V-MVN; 1PA-V-PŘ; 1PA-K-PPK; 1PA-K-VY; 1PA-IN,K-PSTR; 1PA-K-SP; 2STZ-K-ROZ; kterékoliv kriterium ze skupiny 4AR. Kriterium 2STZ-IN,K-CKTT je v území hodnoceno stupněm 2. Území ležící v nadmořské výšce od 300 do 500 m. Třída převýšení max. 3-4. Třída vhodnosti krajinných podmínek 2 – 3. Alespoň tři z uvedených kriterií musí být hodnoceno stupněm 1 nebo 2: 1PA-V-Ř; 1PA-V-DV; 1PA-V-RB; 1PA-V-JZ; 1PA-V-MVN; 1PA-V-PŘ; 1PA-K-PPK; 1PA-K-VY; 1PA-IN,K-PSTR; 1PA-K-SP; 2STZ-K-ROZ; kterékoliv kriterium ze skupiny 4AR. Kriterium 2STZ-IN,K-CKTT je v území hodnoceno stupněm 3. Třída převýšení max. 3 – 4. nejlépe však do třídy 2. Třída vhodnosti krajinných podmínek 3 a vyšší. Alespoň tři z uvedených kriterií musí být hodnoceno stupněm 2 nebo 3: 1PA-V-Ř; 1PA-V-DV; 1PA-V-RB; 1PA-V-JZ; 1PA-V-MVN; 1PA-V-PŘ; 1PA-K-PPK; 1PA-K-VY; 1PA-IN,K-PSTR; 1PA-K-SP; 2STZ-K-ROZ; kterékoliv kriterium ze skupiny 4AR. V území se nenachází žádný lyžařský areál ani sjezdovka Kriterium 2 STZ-IN,K(Z)-LA je v území hodnoceno stupněm hodnocení 1. Třída převýšení krajiny je minimálně 2. Kriterium 2 STZ-IN,K(Z)-LA je v území hodnoceno stupněm hodnocení 2. Třída převýšení krajiny je minimálně 3. Kriterium 2 STZ-IN,K(Z)-LA je v území hodnoceno stupněm hodnocení 3. Třída převýšení krajiny je minimálně 4.

- 94 -

Pokračování Tab. č. 38: Hodnotící kriteria (podmínky) pro zařazení do jednotlivých stupňů vhodnosti, 3. část tabulky kód druhu rekreačního využití území

druh rekreačního využití území

stupně vhodnosti pro druhy rekreačního využití 0 1

4DV – AR – LT

lyžařská turistika

2 3 0 1

5DV – AR – RV

rekreace u vody

2 3

6DV – AR – VT

vodní turistika

0 1 2 3

kriteria (podmínky) pro zařazení do jednotlivých stupňů vhodnosti Území ležící v nadmořských výškách do 200m. Zařazeno do třídy převýšení 1. Nevyskytují se zde značené běžkařské trasy. Území je zařazeno do třídy vhodnosti krajinných podmínek 1 dle hodnoty K. Území ležící v nadmořských výškách cca 200 – 500m. Je začleněno do třídy převýšení 2 nebo 3 (max.4). Jsou zde značené běžkařské trasy (alespoň dvě v katastru). Území je začleněno do třídy vhodnosti krajinných podmínek alespoň 2 dle hodnoty K. Dále musí být ohodnoceno kriterium 2STZ – IN,K (z)-BT alespoň 1. stupněm hodnocení. Území ležící v nadmořských výškách cca 400 – 700m. Je začleněno do třídy převýšení 3 nebo 4 (max.5). Jsou zde značené běžkařské trasy (alespoň jedna v katastru). Území je začleněno do třídy vhodnosti krajinných podmínek alespoň 3 dle hodnoty K. Dále musí být ohodnoceno kriterium 2STZ – IN,K (z)-BT alespoň 2. stupněm hodnocení. Území ležící v nadmořských výškách cca 700 m a zpravidla i více. Může být začleněno do kterékoliv třídy převýšení. Jsou zde značené běžkařské trasy (alespoň dvě sbíhající se v katastru). Území je začleněno do třídy vhodnosti krajinných podmínek alespoň 3 a vyšší dle hodnoty K. V území se nenachází vodní plocha. V území je hodnoceno dle 2. části metodiky alespoň jedno ze všech následujících kriterií: Kriteria 1PA-V-RB; 1PA-VMVN hodnoceny alespoň stupněm 2, kriteria 1PA-V-PŘ; 2STZ-V-KOU; 2STZ-V-KB; 2STZ-V-AQ hodnocené stupněm hodnocení 11 V území je hodnoceno dle 2. části metodiky alespoň jedno ze všech následujících kriterií: Kriteria 1PA-V-RB; 1PA-VMVN hodnoceny stupněm 3, kriteria 1PA-V-PŘ; 2STZ-V-KOU; 2STZ-V-KB; 2STZ-V-AQ hodnocené stupněm hodnocení alespoň 2. V území jsou hodnocena dle 2. části metodiky alespoň dvě ze všech následujících kriterií: Kriteria 1PA-V-RB; 1PA-VMVN hodnoceny stupněm 3, kriteria 1PA-V-PŘ; 2STZ-V-KOU; 2STZ-V-KB; 2STZ-V-AQ hodnocené stupněm hodnocení 3. V území se nenachází žádná řeka. Kriterium 1PA–V-Ř ve 2. části metodiky musí být hodnoceno stupněm hodnocení 1. Kriterium 1PA–V-Ř ve 2. části metodiky musí být hodnoceno stupněm hodnocení 2. Kriterium 1PA–V-Ř ve 2. části metodiky musí být hodnoceno stupněm hodnocení 3.

- 95 -

Pokračování Tab. č. 38: Hodnotící kriteria (podmínky) pro zařazení do jednotlivých stupňů vhodnosti, 4. část tabulky kód druhu rekreačního využití území

druh rekreačního využití území

6DV – AR – VT

vodní turistika

7DV – AR – HOR

horolezectví

8DV – AR – MYS

sportovní myslivost

9DV – AR – RYB

sportovní rybolov

10DV – AR – JZ

jezdectví

stupně vhodnosti pro druhy rekreačního využití 0 1 2 3 0 1 2 3 0 1 2 3 0 1 2 3 0 1 2 3

kriteria (podmínky) pro zařazení do jednotlivých stupňů vhodnosti V území se nenachází žádná řeka. Kriterium 1PA–V-Ř ve 2. části metodiky musí být hodnoceno stupněm hodnocení 1. Kriterium 1PA–V-Ř ve 2. části metodiky musí být hodnoceno stupněm hodnocení 2. Kriterium 1PA–V-Ř ve 2. části metodiky musí být hodnoceno stupněm hodnocení 3. V území se nevyskytují žádné skalní útvary vhodné pro horolezectví. V území se nachází alespoň umělá horolezecká stěna. Kriterium 1PA–K-SK ve 2. části metodiky musí být hodnoceno stupněm hodnocení 2. Kriterium 1PA–K-SK ve 2. části metodiky musí být hodnoceno stupněm hodnocení 3. V území se nenachází lovecký revír. Kriterium 1PA–K-LR ve 2. části metodiky musí být hodnoceno stupněm hodnocení 1. Kriterium 1PA–K-LR ve 2. části metodiky musí být hodnoceno stupněm hodnocení 2. Kriterium 1PA–K-LR ve 2. části metodiky musí být hodnoceno stupněm hodnocení 3. V území se nenachází rybářský revír. Kriterium 1PA–K-RR ve 2. části metodiky musí být hodnoceno stupněm hodnocení 1. Kriterium 1PA–K-LR ve 2. části metodiky musí být hodnoceno stupněm hodnocení 2. Kriterium 1PA–K-LR ve 2. části metodiky musí být hodnoceno stupněm hodnocení 3. V území se nenachází žádná jezdecká stezka ani jízdárenský okruh. V území se je kriterium 2STZ-K-HIP zařazené do stupně hodnocení 1. V území se je kriterium 2STZ-K-HIP zařazené do stupně hodnocení 2. V území se je kriterium 2STZ-K-HIP zařazené do stupně hodnocení 3.

- 96 -

Pokračování Tab. č. 38: Hodnotící kriteria (podmínky) pro zařazení do jednotlivých stupňů vhodnosti, 5. část tabulky kód druhu rekreačního využití území

11DV – AR – ST

druh rekreačního využití území

stupně vhodnosti pro druhy rekreačního využití 0 1

střelectví

2 3

12DV – AR – GOLF

golf

13DV – AR, PR – MOT

motosport

0 1 2 3 0 1 2 3 0

14DV – AR – LET

bezmotorové létání (rogalo, padáky)

1 2 3

kriteria (podmínky) pro zařazení do jednotlivých stupňů vhodnosti V území se nenachází žádné zařízení pro provozování sportovního střelectví. V území se nachází zařízení pro provozování sportovní střelby dle kriteria 2STZ-IN,K-S zařazené do stupně hodnocení 1. V území se nachází zařízení pro provozování sportovní střelby dle kriteria 2STZ-IN,K-S zařazené do stupně hodnocení 2. V území se nachází zařízení pro provozování sportovní střelby dle kriteria 2STZ-IN,K-S zařazené do stupně hodnocení 3. Na území se nenachází žádné golfové hřiště. V území se nachází golfové hřiště, kriterium 2STZ-K-GH ve druhé části metodiky je hodnoceno stupněm hodnocení 1. V území se nachází golfové hřiště, kriterium 2STZ-K-GH ve druhé části metodiky je hodnoceno stupněm hodnocení 2. V území se nachází golfové hřiště, kriterium 2STZ-K-GH ve druhé části metodiky je hodnoceno stupněm hodnocení 2. V území se nenachází žádná motokrosová trať ani se zde nekoná žádná motoristická akce. V území se nachází motokrosová trať zařazená dle kriteria 2STZ-IN,K-MTKR do stupně hodnocení 1. V území se nachází motokrosová trať zařazená dle kriteria 2STZ-IN,K-MTKR do stupně hodnocení 2. V území se nepravidelně konají motoristické akce. V území se nachází motokrosová trať zařazená dle kriteria 2STZ-IN,K-MTKR do stupně hodnocení 3.V území se pravidelně konají motoristické akce. Území zařazená do 1. třídy převýšení (metodika – část 1b) Území zařazená do 2 a 3. třídy převýšení (metodika – část 1b). Podmínkou je dostatečně velký bezlesý úsek na svahu a přistávací plocha. Území zařazená do 4. a 5. třídy převýšení (metodika – část 1b). Podmínkou je dostatečně velký bezlesý úsek na svahu a přistávací plocha. Území zařazená do 6 a 7. třídy převýšení (metodika – část 1b). Podmínkou je dostatečně velký bezlesý úsek na svahu a přistávací plocha.

- 97 -

Pokračování Tab. č. 38: Hodnotící kriteria (podmínky) pro zařazení do jednotlivých stupňů vhodnosti, 6. část tabulky kód druhu rekreačního využití území

15DV – PR POZT

druh rekreačního využití území

poznávací turistika

stupně vhodnosti pro druhy rekreačního využití 0

1

V území se nenachází žádná architektonická ani stavební atraktivita hodnocená ve skupině 4AR ve 2. části metodiky. V území se musí nacházet 2 a více architektonických a stavebních atraktivit ohodnocených v kategorii 4AR stupni hodnocení 1. V území se musí nacházet 2 a více architektonických a stavebních atraktivit ohodnocených v kategorii 4AR stupni hodnocení 1 a minimálně jedenkrát 2. V území se musí nacházet 2 a více architektonických a stavebních atraktivit ohodnocených v kategorii 4AR stupni hodnocení alespoň 2 a minimálně jedenkrát 3. V obci není hodnoceno žádné z následujících kriterií: 3OZV-IN-D; 3OZV-IN-KD;3OZV-IN-KN; 3OZV-IN-MUZGAL; 3OZV-IN-PLAN; 3OZV-IN-ZOO; 3OZV-IN-BOZ; 6OST-IN,K-SA; 6OST-IN,K-ZA; 6OST-IN-EXP; 6OST-IN, KPROD. Alespoň dvě z kriterií uvedených v bodě 0 musí být hodnoceno stupněm hodnocení 1.

2

Na území se musí nachází alespoň tři z kriterií uvedených v bodě 0 a minimálně jedno kriterium musí být hodnoceno stupněm hodnocení alespoň 2 (ostatní mohou být hodnoceny stupni 1).

3

Na území se musí nachází alespoň čtyři z kriterií uvedených v bodě 0 a minimálně jedno kriterium musí být hodnoceno stupněm hodnocení 3 (ostatní mohou být hodnoceny stupni 1a 2).

1 2 3

16DV – PR AKCE

oddychová rekreace, pasivní účast na sportovních a kulturních akcích

kriteria (podmínky) pro zařazení do jednotlivých stupňů vhodnosti

0

- 98 -

5. OVĚŘENÍ NOVÉ METODIKY NA VYBRANÉM ÚZEMÍ 5.1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O HODNOCENÉM ÚZEMÍ Pro vzorové zhodnocení bylo vybráno katastrální území města Tišnov, které se nachází v Jihomoravském kraji, cca 25 km od severozápadně od města Brna. O tomto území mám nashromážděno dostatek informací, a to jak literárních zdrojů, tak informací získaných terénními průzkumy. Veškerý popis katastrálního území (nejen k.ú. Tišnov, ale i okolních obcí), na kterém je provedeno ověření nově navržené metodiky se nachází v mé bakalářské práci z roku 2008 s názvem: Analýza stavu krajiny v okolí města Tišnova z hlediska rekreačního využívání. Kompletní bakalářská práce je přiložena na CD jako příloha této diplomové práce. Popis území v bakalářské práci obsahuje obecné informace (od str. 20 v b.p.) o poloze a velikosti území, je zde uvedena stručná charakteristika obcí zájmového území a jsou zde zevrubně popsány přírodní poměry území. Dále je ve zmíněné práci proveden komplexní rozbor území dle Bínovy metodiky. Nad rámec je pak provedena analýza dopravní obslužnosti, analýza ubytování a stravování a jsou zde také ve stručnosti popsány některé negativní jevy či prvky vyskytující s v území. Další údaje o území (zejména pro vyhodnocení první části metodiky) byly zjištěny (v krajním případě odborně odvozeny) z mapových serverů, které se nacházejí na webových stránkách: www.geoportal.cenia.cz, www.uhul.cz, www.cuzk.cz.

- 99 -

5.2. URČENÍ REKREAČNÍHO POTENCIÁLU ÚZEMÍ MĚSTA TIŠNOV DLE NOVÉ METODIKY – VZOR VÝPOČTU Rozloha katastrálního území města Tišnova je 9,22 km2. 1) Stanovení základních přírodních hodnot lokalizační složky rekreačního potenciálu •

Hodnota S – struktura půdního fondu se zohledněním typu krajinné struktury a fragmentace a její stanovení dle vzorce S = [(Fp * Sk) + (Fp * F)] / 2 kde: Fp – využití půdního fondu – land use (součet jednotlivých složek v %) Výpočet Fp: (Rozloha podskupiny půdního fondu v ha / 1% celkové rozlohy území v ha) * koeficient KFp. Součet těchto hodnot (za každou podskupinu zvlášť) = výsledek části 1a. Fp – vypočítaná hodnota 39,84 (tento výpočet je součástí příloh) Sk – koeficient typu krajinné struktury: zonace 0,8 F – koeficient fragmentace krajiny: (ploty 0,8 + vedení vysokého napětí 0,75) / 2 = 0,775 S = [(39,84*0,8)+(39,84*0,775)] / 2 = (31,87 + 30,88) / 2 = 31,38

•

Koeficient maximálního převýšení katastru P zařazen do 5 třídy převýšení – koeficient 1,4 (470 – 245 = 225)

•

Koeficient

maximálního počtu pobytových dnů W zařazen do 3. třídy počtu

pobytových dnů – koeficient 1,2 (150 + 55 = 205)

výpočet: K=S*P*W K = 31,38 * 1,4 * 1,2 K = 52,72

Krajinné podmínky jsou zařazeny do třídy vhodnosti 4 = tzn. že jsou ve vysoké úrovni.

- 100 -

2) Podrobné hodnocení podle skupin tématické příbuznosti Ve 2. části metodiky byla na zvoleném území hodnocena tato kriteria: Tab. č. 39: Podrobné hodnocení podle skupin tématické příbuznosti kód kriteria 1PA – V – Ř 1PA – V - DV 1PA – K - PPAREZ 1PA – K – VY

stupeň hodnocení 1 2 2 2

1PA – IN, K – NS

2

1PA – IN, K - PSTR 1PA – K – SK 1PA – K – LR 1PA – K – RR 2STZ – V - KOU 2STZ – IN – H-OKKT 2STZ – IN – SFIT 2STZ – IN, K - TT 2STZ –IN, K – CKTT 2STZ – IN - DH 2STZ – IN (Z) – KL-ZS 2STZ – IN, K - S 2STZ – IN, K - MTKR

1 1 2 1 1 2 3 3 3 1 1 2 1

kód kriteria 3OZV – IN – D 3OZV – IN - KD 3OZV – IN - KN 3OZV – IN - LP 3OZV – IN MUZGAL 3OZV – IN - OB 3OZV – IN - TURI 3OZV – IN - DI 4AR – IN – CS 5ZPR - IN, K – UB 5ZPR - IN, K – RES 5ZPR - IN, K – PSP 5ZPR - K – ACC 6OST – IN, K – TZ 6OST – IN, K – SA 6OST – IN, K – ZA 6OST – IN - EXP

stupeň hodnocení 1 2 2 1,2,3 1 2 1 3 2 3 3 3 2 1 1 2 2

Podle sečtených bodů pro jednotlivá časová hlediska a jednotlivé skupiny hodnocení ve 2. části metodiky vyšly tyto výsledky (slovní hodnocení stupňů je v tabulkách 2/1d – 2/6d a pro celkový výsledek v tabulce 2/7b):

Tab. č. 40: Výsledky hodnocení dle 2. části metodiky - Podrobné hodnocení podle skupin tématické příbuznosti časové hledisko

Letní sezóna

Zimní sezóna

sk. hodnocení místní obyvatelstvo každodenní rekreace pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů místní obyvatelstvo každodenní rekreace pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

součet bodů v jednotlivých skupinách hodnocení (v závorce - stupeň potenciálu) celkem 1PA 2STZ 3OZV 4AR 5ZPR 6OST A 9 38 23,5 2 3 5,5 81 (2) (2) (3) (1) (5) (3) (2) 17 35,5 19 5 32 11,5 120 (1) (2) (2) (1) (3) (2) (2) 35,5 34,5 18 6 30 14,5 138,5 (2) (2) (2) (1) (4) (2) (2) 8 24 27,5 1 3 7,5 71 (2) (2) (3) (1) (5) (3) (3) 12 16 28 4 28 12 100 (1) (1) (3) (1) (4) (2) (2) 88,5 19,5 15 17,5 4 21 11,5 (2) (2) (1) (3) (1) (5) (2)

- 101 -

3) Celkové zhodnocení kladného rekreačního potenciálu území Tab. č. 41: Výsledky hodnocení dle 3. části metodiky - Celkové zhodnocení kladného rekreačního potenciálu území Rzp časové hledisko

Letní sezóna

Zimní sezóna

sk. hodnocení

místní obyvatelstvo každodenní rekreace pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů místní obyvatelstvo každodenní rekreace pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

součet bodů pro hodnoty A, K a jejich součet (v závorce - stupeň potenciálu) hodnota celkového rekreačního celkem hodnota potenciálu bez zahrnutí neg. vlivů A K Rzp = K + A 81 52,72 133,72 (2) (4) (3) 120 52,72 172,72 (2) (4) (2) 138,5 52,72 191,22 (2) (4) (2) 71 52,72 123,72 (3) (4) (3) 100 52,72 152,72 (2) (4) (2) 88,5 52,72 141,22 (2) (4) (3)

Pro místní obyvatelstvo je celkový rekreační potenciál katastrálního území města Tišnov ve zvýšené úrovni jak v létě, tak v zimě. Pro pobytovou rekreaci v létě i v zimě je rekreační potenciál území v základní úrovni. Pro turistiku v létě má území základní potenciál, pro turistiku v zimě potenciál zvýšený (kvůli mírnější zimě). Slovní hodnocení stupňů celkového kladného rekreačního potenciálu území lze najít v tabulce 3b.

4) Hodnocení negativních vlivů a prvků krajiny Na zvoleném katastrálním území byly určeny pouze tyto tři negativní prvky, jejich součet je 4%: Tab. č. 42: Označení negativních vlivů a prvků krajiny kód kriteria negativních vlivů

stupeň hodnocení

NV - PS

2 (3%)

NV - K

1 (1%)

NV - PA

1 (1%)

- 102 -

5) Celkové zhodnocení rekreačního potenciálu území včetně zohlednění negativních vlivů a prvků v krajině Tab. č. 43: Výsledky hodnocení dle 4. a 5. části metodiky - Celkové zhodnocení rekreačního potenciálu území včetně zohlednění negativních vlivů a prvků v krajině Crp hodnota Rzp, NV a výpočet Crp (stupeň potenciálu)

časové hledisko

sk. hodnocení

Rzp = K + A

NV * 1% Rzp

133,72 (3)

5,35

172,72 (2)

6,91

191,22 (2)

7,65

123,72 (3)

4,95

152,72 (2)

6,11

141,22 (3)

5,65

místní obyvatelstvo každodenní rekreace Letní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů místní obyvatelstvo každodenní rekreace

Zimní sezóna

pobytová rekreace více jak 3 dny turistika cizí návštěvníci do 3 dnů

Crp = Rzp - (NV * 1% Rzp)

128,37 (3) 165,81 (2) 183,57 (2) 118,77 (3) 146,61 (2) 135,57 (3)

Stupně rekreačního potenciálu se i při zohlednění negativních prvků krajiny nemění.

6) Zhodnocení vhodnosti území pro jednotlivé druhy rekreačního využití na základě analýz v 1. a 2. části metodiky: Na území byly ohodnoceny tyto druhy rekreačního využití na základě předchozích analýz a kriterií v 6. části metodiky (slovní hodnocení lze nalézt v tabulce 6a). Tab. č. 44: Zhodnocení území pro jednotlivé druhy rekreačního využití, 1. část tabulky kód druhu rekreačního využití území

stupně vhodnosti pro druhy rekreačního využití

1DV – AR – PT (pěší turistika)

2

2DV – AR – CKT (cykloturistika)

3

5DV – AR – RV (rekreace u vody)

1

6DV – AR – VT (vodní turistika)

1

- 103 -

Pokračování Tab. č. 44: Zhodnocení území pro jednotlivé druhy rekreačního využití, 2. část tabulky kód druhu rekreačního využití území

stupně vhodnosti pro druhy rekreačního využití

8DV – AR – MYS (sportovní myslivost)

2

9DV – AR – RYB (sportovní rybolov)

1

11DV – AR – ST (střelectví)

2

13DV – AR, PR – MOT (motosport)

1

16DV – PR – AKCE (oddychová rekreace, pasivní účast na sportovních a

2

kulturních akcích)

Z celkového počtu 16 definovaných druhů využití bylo kladně ohodnoceno 9 druhů rekreačního využití. Pro cykloturistiku je území vysoce vhodné, pro pěší turistiku, pro sportovní myslivost, pro střelectví (střelnice) a pro oddychovou rekreaci je území označeno jako vhodné. Základní podmínky jsou v území pro rekreaci u vody, pro vodní turistiku, pro sportovní rybolov a pro motosport.

5.3. CELKOVÉ VÝSLEDKY A ZHODNOCENÍ METODIKY Pro ověření nové metodiky bylo zvoleno katastrální území města Tišnov z důvodů, které jsou zmíněny v předchozích kapitolách. Jako první se stanovují základní přírodní hodnoty lokalizační složky rekreačního potenciálu. V této části jsem se inspiroval metodou TERPLAN. S koeficienty P a W nebudou mít hodnotitelé výraznější problém – postačí základní mapa české republiky s vrstevnicemi překrytá hranicemi katastrálních území (www.geoportal.cenia.cz) a základní klimatické charakteristiky z nejbližší meteorologické stanice (případně mohou posloužit i mapy v Klimatickém atlasu České republiky). Větší problém nastává s výpočtem hodnoty struktury půdního fondu S. Základní informace o jednotlivých druzích využití katastrálních území lze nalézt na www.cuzk.cz v sekci digitalizace map a jednotlivé údaje si pak manuálně zpracovat do požadované podoby. Dále je nutné si zjistit z územně analytických podkladů či na dotaz na příslušné obci s rozšířenou působností, zda se na území nenachází lesy ochranné či zvláštního určení. Podíl jehličnatých či listnatých lesů je třeba odborně odhadnout na základě lesních hospodářských plánů či osnov, informací od místních správ lesů a samozřejmě z terénního šetření. Složky

- 104 -

metodiky, které nejsou obecně zjistitelné – např. rekreačně nepřístupné lesy, je nutno lokalizovat a změřit jejich rozlohu v některém z programů GIS. Co se týče koeficientu krajinné struktury, je potřeba na něj nahlížet velmi generalizovaně a zvolit vždy tu strukturu, která je v daném území dominantní. Fragmentační koeficienty byly do první části začleněny zejména proto, aby hodnotitel získal základní přehled o negativně se projevujících prvcích v území, které do jisté míry souvisí i s typem krajinné struktury a mohou narušovat určitou harmonii v krajině. Poslední dva zmíněné koeficienty jsou velmi generalizované pro jednoduchost výpočtu. Tato problematika by zasluhovala podrobnější rozpracování a začlenění do metodiky, čímž by však na druhou stranu byla způsobena větší obtížnost výpočtu a hodnocení. Ve druhé části metodiky nazvané Podrobné hodnocení podle skupin tématické příbuznosti bylo na zvoleném území kladně ohodnoceno 35 kriterií z celkového počtu 72 kriterií. Potenciál všech tématických skupin (výsledek druhé části metodiky) pro jednotlivá časová hlediska je přehledně uspořádán ve výsledkové tabulce v kapitole 5.2. Kriteria a jejich členění do stupňů bylo zpracováno na základě co nejvíce objektivních hledisek, v některých případech se však nešlo vyhnout subjektivnímu pohledu na věc a jednotlivá kriteria a jejich členění bude ještě třeba upřesňovat až při praktickém používání případnými budoucími uživateli metodiky. Bodové hodnoty jednotlivých stupňů hodnocení byly odvozeny na základě již existujících metodik nebo byly zvoleny po důkladné úvaze v kontextu ostatních hodnot tak, aby co nejlépe vystihovaly to, čeho má být hodnocením dosaženo nebo čeho by dosaženo být mělo. Ve třetí části metodiky nazvané Celkové hodnocení kladného rekreačního potenciálu území je proveden součet hodnot z první a druhé části metodiky. Tento součet vyjadřuje rekreační potenciál území bez započtení negativních prvků krajiny. Čtvrtá část metodiky nazvaná Hodnocení negativních prvků je vypracována především proto, aby hodnotitel mohl poukázat na určité nedostatky v území. Pokud je těchto „negativních prvků“ v krajině jen několik, výrazněji se na celkovém potenciálu území neprojeví. To byl i případ hodnoceného vzorového území, kdy bylo pouze spíše poukázáno na nedostatky, které se však do celkového rekreačního potenciálu území nepromítly. Pátá část metodiky nazvaná Celkové zhodnocení rekreačního potenciálu území včetně zohlednění negativních vlivů a prvků v krajině úzce souvisí s předchozí částí a jde o pouhé odečtení hodnot čtvrté části od části třetí. Výsledné hodnoty se znovu

- 105 -

porovnají s tabulkou 3a a zjistí se, zda nedošlo u jednotlivých časových hledisek k „přeskočení“ do nižšího stupně potenciálu. V poslední, šesté, nadstavbové části nazvané Zhodnocení vhodnosti území pro jednotlivé druhy rekreačního využití na základě analýz v 1. a 2. části metodiky se hodnotí jednotlivé druhy rekreačního využívání území. Pro toto hodnocení je užito již provedených analýz a zjištění z předchozích částí metodiky a je pevně stanoveno, co vše musí být splněno, aby určitý druh rekreačního využití mohl být hodnocen jako kladný (jedním ze stupňů vhodnosti) v daném území. Na zájmovém území bylo kladně ohodnoceno 9 druhů rekreačního využití území z celkových 16-ti. Toto hodnocení slouží k dodatečnému upřesnění a konkretizaci informací o rekreačním potenciálu území. V porovnání s hodnocením dle Bínovy metodiky bylo dosaženo diametrálně odlišného výsledku. Dle Bínovy metodiky má území města Tišnova velmi vysoký rekreační potenciál. Dle nové metodiky je potenciál jen zvýšený a to jen pro místní obyvatele. Pro pobytovou rekreaci a turistiku je rekreační potenciál území dokonce jen v základní úrovni. Subjektivně spíše souhlasím s výsledky nově navržené metodiky. Rozdíl ve výsledném hodnocení je podle mého názoru dán tím, že Bínova metodika není tak podrobná a hodnocení jednotlivých kriterií není vždy zcela jednoznačné. Proto mohlo dojít k nechtěnému nadhodnocení některých kriterií. Na závěr tohoto pojednání o výsledcích bych chtěl ještě jednou podotknout, že s výsledky jednotlivých části hodnocení subjektivně souhlasím, avšak jsem si vědom toho, že je zde určitě ještě prostor pro postupné vylepšování, jak hodnocení jednotlivých kriterií, tak pro úpravu bodových hodnot. Bohužel rekreační potenciál území je do jisté míry velmi subjektivní veličinou a pro každého bude mít stejný prvek krajiny jinou hodnotu, pro někoho hodnotu třeba i zápornou. Proto bude hodnocení rekreačního potenciálu založeno vždy na konsensu hodnotící většiny.

- 106 -

6. DISKUSE Pro značnou část současné společnosti je charakteristická zvýšená potřeba rekreace determinovaná náročným a uspěchaným životním stylem. Manuálně pracující lidé vyhledávají spíše rekreaci oddychovou a pasivní. Lidé, kteří mají tzv. sedavé zaměstnání zase většinou odpočívají aktivní rekreací, např. provozováním různých sportů. Zároveň si již mnoho měst a vesnic sdružených například do mikroregionů uvědomilo, že turistický a rekreační ruch by mohl být určitým zdrojem přínosů, ať už se jedná o finanční přínosy nebo o pouhé zvýšení povědomí o dané lokalitě a jejím věhlasu, které nakonec také vyústí ve finanční přínosy alespoň pro část místních obyvatel. Mnoho míst a jejich obyvatel v České republice jsou již plně závislí na příjmech z turismu, rekrace a cestovního ruchu. Pro vypracování různých strategií rozvoje jednotlivých území musí mít obce, města či regiony podklady, ze kterých mohou vycházet. To znamená, že musí mít co nejvíce objektivní přehled o tom, jakými přírodními hodnotami disponuje jejich území a jaký je jejich vliv na utváření rekreačního potenciálu. Zde vidím ještě velké možnosti ve zpracování hodnocení krajiny dle její struktury a dle fragmentačních prvků, které atraktivitu přírodních podmínek mohou snižovat a tím mohou mít vliv na psychickou pohodu rekreujícího se člověka. V nové metodice je tato problematika (struktury krajiny a fragmentace) velmi zjednodušena a zgeneralizována tak, aby byla metodika použitelná na co nejvíce územích. Další náležitostí, o které musí mít hodnotitel přehled je, které jednotlivě vymezitelné prvky krajiny, ať už přírodní či člověkem vytvořené, mají vliv na utváření rekreačního potenciálu. Jedná se o veškeré přírodní atraktivity, sportovně technická zařízení, prvky občanské vybavenosti, architektonické atraktivity, zařízení pro uspokojování potřeb rekreace, ale i další ovlivnitelné prvky jako konání různých akcí v daném území. Dále by měl hodnotitel vědět, které prvky snižují atraktivitu daného území. Většinou se jedná o nevhodně umístěné technické prvky v krajině, jako jsou vysílače či větrné elektrárny. Zde je ještě velký prostor pro podrobnější zpracování hodnocení a určování negativních prvků v krajině, které mohou mít vliv na celkové vnímaní krajiny člověkem. V metodice je tato problematika opět patřičně zobecněna pro rychlost a jednoduchost posouzení a následného výpočtu. Na základě všech analýz by pak hodnotitel - obec měl také stanovit, které druhy rekreačního využití v území lze provozovat a tyto druhy využití pak náležitě podporovat dalším budováním a zlepšováním potřebné infrastruktury. Nově navržená metodika se snaží hodnotit

- 107 -

a sledovat veškeré uvedené požadavky, které je potřeba zohlednit při hodnocení rekreačního potenciálu území. Jednotlivé existující metodiky na hodnocení území z hlediska rekreace či cestovního ruchu jsou velmi odlišné a sledují vždy odlišné cíle. Např. metoda TERPLAN se soustředí pouze na zhodnocení přírodních podmínek, Bínova metodika je příliš obecná a v mnohých bodech neobjektivní a nejednoznačná, Vepřekova metodika se soustředí spíše na jednotlivé prvky krajiny, ze kterých se skládá potenciál. Metoda Ambros se soustředí na zhodnocení potenciálu lesních porostů, metoda hodnocení krajinných celků je příliš jednoduchá a obecná a staví hodnocení jen na subjektivním roztřídění různých aspektů rekreace do tříd což může zapříčinit velkou nepřesnost v konečném hodnocení. Při vypracování nové metodiky jsem se snažil o syntézu toho nejlepšího z již existujících metodik a o doplnění návrhu svými vlastními, četnými nápady a náměty. Vznikla tak zcela nová metodika jejíž první část je inspirována myšlenkami metody TERPLAN, druhá až pátá část inspirována Vepřekovou a Bínovou metodikou a poslední část je velmi lehce inspirována také Bínovou metodikou. Dále je však nutné podotknout, že návrh nové metodiky je v mnoha principech hodnocení zcela odlišný od stávajících metodik. Veškerá hodnocení, bodové hodnoty a koeficienty, kterými se hodnotí, byly odborně odvozeny na základě stávajících metodik nebo byly vymyšleny hodnoty nové, tak aby vyjadřovaly požadovanou „váhu“ v kontextu ostatních hodnot, koeficientů a kriterií. Subjektivně s výsledky hodnocení modelového území souhlasím, ale nemohu se zbavit pocitu, že i po všech úpravách a upřesňování během hodnocení jsou kriteria nastavena stále velmi přísně. Nově navržená metodika tak bude muset být ještě zcela určitě zdokonalována a upřesňována ve všech svých bodech na základě hodnocení dalších území, čímž bude vzrůstat její vypovídací hodnota. Hodnocení území a vylepšování nové metodiky může být dle mého názoru předmětem dalších bakalářských a diplomových prací. Čím víc bude provedeno hodnocení a čím více lidí se bude metodice věnovat a upravovat ji, tím lepší a objektivnější přirozeně bude.

- 108 -

7. ZÁVĚR Diplomová práce volně navazuje na moji bakalářskou práci s názvem Analýza stavu krajiny v okolí města Tišnova z hlediska rekreačního využívání. Během zpracování uvedené bakalářské práce byl zjištěn objektivní nedostatek vhodných metodik na hodnocení rekreačního potenciálu území, a proto jsem se rozhodl vytvořit na základě všech získaných vědomostí o dané problematice vlastní metodiku hodnocení rekreačního potenciálu území. Diplomová práce obsahuje kompletní shrnutí a přehled problematiky rekreace, včetně popisu všech dostupných existujících metodik. Dále práce obsahuje kompletně popsaný a okomentovaný návrh nové metodiky hodnocení rekreačního potenciálu území. Nad návrhem metodiky, která by co nejlépe vystihovala hodnocení jsem usilovně přemýšlel od chvíle úspěšného obhájení mojí bakalářské práce. Nově navržená metodika sestává z následujících částí: část Stanovení základních přírodních hodnot lokalizační složky rekreačního potenciálu na základě struktury půdního fondu, krajinné struktury a fragmentace a část Podrobné hodnocení podle šesti skupin tématické příbuznosti. Na základě syntézy výsledků uvedených dvou částí je vypočítán celkový kladný rekreační potenciál území, který dále může být snížen o celkovou hodnotu negativních vlivů a prvků krajiny. Poslední částí metodiky je nadstavbová část nazvaná Zhodnocení vhodnosti území pro jednotlivé druhy rekreačního využití na základě analýz v 1. a 2. části metodiky. Tato část má za úkol sloužit k dodatečnému upřesnění a konkretizaci informací o rekreačním potenciálu území na základě kriterií stanovených pro určitý druh rekreačního využití území. Nechybí ani popis konkrétních podmínek použití metodiky a schéma členění a postupu výpočtu dle nové metodiky. Po dokončení návrhu metodiky byla ověřena její funkčnost provedením vzorového výpočtu rekreačního potenciálu na modelovém území, kterým bylo katastrální území města Tišnov. V průběhu hodnocení byly upřesněny postupy výpočtu a také byla upřesněna některá kriteria hodnocení (koeficienty, bodové hodnoty a slovní hodnocení) ve všech částech metodiky. Výsledky hodnocení podle mého názoru odpovídají skutečnosti. Na samotný závěr je ještě třeba upozornit na skutečnost, že se jedná pouze o návrh, který musí být ještě v průběhu „zkušebního používání“ upřesňován a neustále vylepšován, aby bylo možné dosáhnout co nejobjektivnějších výsledků.

- 109 -

8. THE SUMMARY The diploma work is a continuation of my diploma thesis entitled The analysis of state of landscape around the town Tišnov from viewpoint of recreation using. During the processing of the thesis was identified lack of suitable objective methods to evaluate the recreational potential of the area, so I decided to create on the basis of acquired knowledge about the problems their own method of evaluation of the recreational potential of the territory. The thesis contains a complete overview and summary of the issues of recreation, including a description of all available existing methodologies. Work also includes fully described and annotated proposal of new methodology for assessment of recreational potential. The design methodology that would best suited to the evaluation, I thought hard since successfully defending my bachelor thesis. The newly proposed methodology consists of the following components: Establishment of the basic components of natural values, recreational potential of location-based structure of land use, landscape structure and fragmentation of a detailed evaluation of six groups according to thematic kinship. Based on a synthesis of those two parts is calculated overall positive recreational potential of an area, which can be further reduced by the total value of the negative impacts and landscape elements. The last part of the methodology is to add-on section entitled Evaluation of the suitability for different types of leisure activities based on the analysis in the 1 and 2 Part of the methodology. This part is intended to be used for additional clarification and specification of information on recreational potential of the territory based on the criteria established for a specific type of recreational land use. There is also a description of the specific conditions of application of the methodology and scheme of division and a method to calculate the new methodology. After completion of the design methodology has been verified the functionality of the implementation of the standard calculation of the recreational potential of the model, which was the city of cadastral Tišnov. During the evaluation procedures have been clarified and the calculation was also clarified some of the evaluation criteria (factors and point values, written evaluation) in all parts of the methodology. The results of

the

evaluation,

in

my

- 110 -

opinion,

correspond

to

reality.

At the very end is still to be noted that this is only a proposal, which must still be in the "trial use" refined and improved constantly in order to achieve the results as objective as possible.

- 111 -

9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY (všechny zdroje použité při zpracování) Literární prameny: [1] BUJÁK, M., 1996. Rekreace v lese a její vliv na ekonomiku LHC Příměstské lesy města Brna. Závěrečná práce, MZLU Brno [2] CAHA, M., 2006. Studie zvýšení rekreačního potenciálu krajiny a obce. Diplomová práce. Brno : MZLU Brno, 71 s. [3] CULEK, M. et al., 1995. Biogeografické členění ČR. Enigma, Praha, 347 str., 162 - 164 [4] DEMEK, J., MACKOVIČ, P. a kol., 2006. Zeměpisný lexikon ČR. AOPK, Brno. [5] FORET, M., 2005. Možnosti městského a venkovského cestovního ruchu v České republice. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. sv. 53, č. 3, s. 25--33. ISSN 1211-8516. [6] HODAŇ, B., DOHNAL T., 2005. Rekreologie. Olomouc : Hanex Olomouc. 202 s. ISBN 80-85783-48-7. [7] JAKUBÍKOVÁ, D., JEŽEK,J., PAVLÁK,M., 1995.Cestovní ruch. Plzeň: ZČU Plzeň. 268s. ISBN 80-7082-185-X [8] KOCOUREK, R., 1985. Studium rekreace na ŠLP Křtiny v Brně v rekreačním prostoru Hády. Závěrečná práce: MZLU Brno, 77 s. [9] LÖW, J., MÍCHAL, I., 2003. Krajinný ráz. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy. 552 s., ISBN 80-86386-27-9

.

[10] MACKŮ, N., 2009. Analýza krajinného segmentu v oblasti Vranovské přehrady ve vztahu k rekreaci. Diplomová práce. Brno : MZLU Brno, 76 s. [11] NAVRÁTIL, P., 2007. Analýza mikroregionu Mostěnka ve vztahu k rekreaci. Diplomová práce. Brno : MZLU Brno, 52 s. [12] NEPOMUCKÝ, P., 1996. Možnosti rekreačního využití venkovských sídel a krajiny. Disertační práce. Lednice na Moravě: MZLU Brno, 155 s. [13] PALAS, L., 2009. Rekreační atraktivita vybraného území CHKO Žďárské vrchy. Bakalářská práce, MZLU Brno, 51 s. [14] POHL, T., 1996. Rekreace v lese a její vliv na ekonomiku LHC Příměstské lesy města Brna. Závěrečná práce, MZLU Brno [15] PŘÍVOZNÍKOVÁ, L., 2004. Hodnocení přírodních podmínek pro jednotlivé druhy rekreačního využití krajiny. Diplomová práce. Lednice: MZLU Brno, 100 s.

[16] SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I., 2008. Krajinná rekreologie I. Brno : MZLU v Brně. 140 s. ISBN 978-80-7375-200-2. [17] SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J., VYSKOT, I., 2009. Krajinná rekreologie II. Brno : MZLU v Brně. 132 s. ISBN 978-80-7375-357-3. [18] SKLENIČKA, P., 2003. Základy krajinného plánování. 2. vydání. Praha : Naděžda Skleničková, Praha. 320 s. ISBN 80-903206-1-9. [19] ŠKARPICHOVÁ, L, 2008. Studie rozvoje rekreačního potenciálu mikroregionu s cílem dosáhnout zvýšení příjmů z turistického ruchu. Diplomová práce. Brno : MZLU Brno, 65 s. [20] VESECKÝ, J. [ed.], 1961. Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky Hydrometeorologický ústav Praha, Praha. [21] VEPŘEK, K., 2002. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu a jeho využití v územních plánech VÚC. Urbanismus a územní rozvoj, ročník V, str. 17 – 28. [22] VÍTOVSKÁ, D., 2009. Rekreační potenciál a možnosti rekreačního využití území. Diplomová práce. Lednice : MZLU Brno, 64 s. [23] VYSTRČILOVÁ, A., 2008. Rekreační potenciál a aktivity v oblasti Chřibů. Diplomová práce. Brno : MZLU Brno, 74 s.

Mapy: [24] KOLEKTIV AUTORŮ, 2007. Atlas podnebí Česka – mapy. Český hydrometeorologický ústav, Univerzita Palackého v Olomouci, Národní klimatický program České republky, Ministerstvo životního prostředí České republiky. Elektronická forma – program. [25] QUITT, E., 1975. Klimatické oblasti Československa in soubor map fyziogeografické regionalizace ČSR. Academia, ČSAV Brno, mapa 1 : 500 000 [26] RIEDL, M., PERNICA, M., SAMUEL, P., 2007. Okolí Brna - Svratecko, TRASA spol. s r.o., Praha, turistická mapa, 1:50 000, ISBN: 978-80-7324-122-3 [27] RANČÁK, J., 2007. Okolí Brna – západ, Geodézie On Line spol. s r. o., Česká Lípa, turistická a cykloturistická mapa, 1:25 000, ISBN: 978-80-86782-62-X

Internetové zdroje: [28] Atlas Česka, [online] citováno 2. února 2010. Dostupné na World Wide Web:

[29] Agroturistické farmy, [online] citováno 16. února 2010. Dostupné na World Wide Web: [30] BÍNA, J., Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky [online] citováno 10. února 2010. Dostupné na World Wide Web: [31] České aquaparky, [online] citováno 12. února 2010. Dostupné na World Wide Web: [32] Golfová hřiště v ČR, [online] citováno 13. února 2010. Dostupné na World Wide Web: [33] Info pro turisty, [online] citováno 11.dubna 2010 Dostupné na World Wide Web: [34] In-line stezka na Šumavě, [online] citováno 12. února 2010. Dostupné na World Wide Web: [35] Jezera, [online] citováno 11. února 2010. Dostupné na World Wide Web: [36] KUČERA, T., Strategická rozvojová studie regionu Tišnvsko [online] citováno 5.duben 2010 Dostupné na World Wide Web: [37] Kulturní památky, [online] citováno 1.dubna 2010 Dostupné na World Wide Web: [38] Květnice, [online] citováno 2.března 2010 Dostupné na World Wide Web: [39] Máchovo jezero, [online] citováno 11. února 2010. Dostupné na World Wide Web: [40] Mrk.cz, [online] citováno 3.dubna 2010 Dostupné na World Wide Web: [41] Muzea a galerie v ČR, [online] citováno 15. února 2010. Dostupné na World Wide Web:

[42] Občanské vybavení, [online] citováno 21. února 2010. Dostupné na World Wide Web: [43] Památky, [online] citováno 4.dubna 2010 Dostupné na World Wide Web: [44] Příroda, [online] citováno 5.dubna 2010 Dostupné na World Wide Web: [45] Regionální potraviny, [online] citováno 15. února 2010. Dostupné na World Wide Web: [46] Rekreace, [online] citováno 20. února 2010. Dostupné na World Wide Web: [47] Rekreologie, [online] citováno 23. listopadu 2009. Dostupné na World Wide Web: [48] Restaurace, [online] citováno 9.března 2010. Dostupné na World Wide Web: [49] Rozhledna, [online] citováno 3. dubna 2010. Dostupné na World Wide Web: [50] Tipy na výlet, [online] citováno 5. února 2010. Dostupné na World Wide Web: [51] Turistické trasy, [online] citováno 10. února 2010. Dostupné na World Wide Web: [52] Zeleň, [online] citováno 21.února 2010 Dostupné na World Wide Web: [53] Zoologické zahrady v ČR, [online] citováno 13. února 2010. Dostupné na World Wide Web:

10. SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tabulka 1: Přírodní rekreační potenciál podle tříd Terplanu ………………….............24 Tabulka 2: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle Bíny (nově zpracováno pro větší přehlednost) ……………………………......................................................27 Tabulka 3: Hodnocení struktury půdního fondu katastrálního území se zohledněním typu krajinné struktury a nejvýznamnějších negativně působících fragmentačních ……………………………………………………………39 Tabulka 4: Přehledné uspořádání hodnocení maximálního výškového převýšení krajiny…........................................................................................................44 Tabulka 5: Koeficient počtu pobytových dnů v letní a zimní sezóně………………….45 Tabulka 6: Hodnocení rekreačního potenciálu neovlivnitelných a daných podmínek v krajině……………………………………………………………………46 Tabulka 7: Hodnocení přírodních atraktivit……………………………………………49 Tabulka 8: Bodové hodnocení přírodních atraktivit……………………………………52 Tabulka 9: Stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Přírodní atraktivity………………………………………………...54 Tabulka 10: Slovní hodnocení stupňů potenciálu přírodních atraktivit………………..54 Tabulka 11: Hodnocení sportovně technických zařízení……………………………….55 Tabulka 12: Bodové hodnocení sportovně technických zařízení………………………60 Tabulka 13: Stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Sportovně technická zařízení……………………………………62 Tabulka 14: Slovní hodnocení stupňů potenciálu sportovně technických zařízení…….63 Tabulka 15: Hodnocení obslužných zařízení a vybavenosti…………………………...64 Tabulka 16: Bodové hodnocení obslužných zařízení a vybavenosti…………………...66 Tabulka 17: Stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Obslužná zařízení a vybavenost………………………………….67 Tabulka 18: Slovní hodnocení stupňů potenciálu obslužných zařízení a vybavenosti...68 Tabulka 19: Hodnocení architektonických a stavebních atraktivit…………………….69 Tabulka 20: Bodové hodnocení architektonických a stavebních atraktivit…………….70 Tabulka 21: Stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Architektonické a stavební atraktivity…………………………...72 Tabulka 22: Slovní hodnocení stupňů potenciálu architektonických a stavebních atraktivit.......................................................................................................72 Tabulka 23: Hodnocení zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a cestovního ruchu………………………………………………………………………73 Tabulka 24: Bodové hodnocení zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a cestovního ruchu………………………………………………………………………75 Tabulka 25: Stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a cestovního ruchu………………....................................................................................76 Tabulka 26: Slovní hodnocení stupňů potenciálu zařízení pro uspokojování potřeb rekreace a cestovního ruchu……………………………………………...77 Tabulka 27: Hodnocení ostatních hodnotitelných kriterií……………………………...77 Tabulka 28: Bodové hodnocení ostatních hodnotitelných kriterií……………………..79

Tabulka 29: Stanovení bodových hodnot pro jednotlivé stupně potenciálu tématické skupiny Ostatní hodnotitelná kriteria…………………………………….80 Tabulka 30: Slovní hodnocení stupňů potenciálu ostatních hodnotitelných kriterií…..80 Tabulka 31: Určení procentického rozpětí hodnot stupňů rekreačního potenciálu pro jednotlivá časová hlediska……………………………………………….83 Tabulka 32: Celkové hodnocení 2. části metodiky (všech tématických skupin dohromady) - stanovení bodových hodnot stupňů potenciálu dle výpočtu A - hodnota atraktivit území a realizačních kriterií…………………………84 Tabulka 33: Slovní hodnocení stupňů celkového potenciálu z tabulek 2. části metodiky………………………………………………………………….85 Tabulka 34: Vyhodnocení celkového kladného rekreačního potenciálu území dle vztahu Rzp = K + A - stanovení bodových hodnot………………………………86 Tabulka 35: Slovní hodnocení stupňů celkového kladného rekreačního potenciálu území……………………………………………………………………...87 Tabulka 36: Hodnocení negativních vlivů a prvků krajiny……………………………88 Tabulka 37: Slovní vyjádření stupňů vhodnosti pro jednotlivé druhy rekreačního využití……………………………………………………………………..92 Tabulka 38: Hodnotící kriteria (podmínky) pro zařazení do jednotlivých stupňů vhodnosti………………………………………………………………….93 Tabulka 39: Podrobné hodnocení podle skupin tématické příbuznosti……………….101 Tabulka 40: Výsledky hodnocení dle 2. části metodiky - Podrobné hodnocení podle skupin tématické příbuznosti…………………………………………….101 Tabulka 41: Výsledky hodnocení dle 3. části metodiky - Celkové zhodnocení kladného rekreačního potenciálu území...................................................................102 Tabulka 42: Označení negativních vlivů a prvků krajiny…………………………….102 Tabulka 43: Výsledky hodnocení dle 4. a 5. části metodiky - Celkové zhodnocení rekreačního potenciálu území včetně zohlednění negativních vlivů a prvků v krajině………………………………………………………………….103 Tabulka 44: Zhodnocení území pro jednotlivé druhy rekreačního využití…………...103

Obrázek 1: Příklad hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle metodiky Vepřek……25 Obrázek 2: Příklad hodnocení negativních vlivů území dle metodiky Vepřek………...25 Obrázek 3: Příklady základních typů krajinné struktury dle Zonnenvelda…………….42

11. PŘÍLOHY Seznam příloh: Tišnov – hodnocení části 1 – výpočet hodnoty Fp Fotodokumentace hodnoceného území

Mapy: 1. Vyznačení hodnoceného území v širších územních souvislostech (M 1 : 180 000) 2. Vyznačení katastrálního území na jednoduché katastrální mapě 3. Vymezení hodnoceného území na podrobnější mapě (M 1 : 30 000)

CD 1. Bakalářská práce CARBOL, S., 2008. Analýza stavu krajiny v okolí města Tišnova z hlediska rekreačního využívání. Bakalářská práce. MZLU Brno, 83 s. - bakalářská práce - přílohy - prezentace

2. Diplomová práce CARBOL, S., 2010. Návrh metodiky hodnocení rekreačního potenciálu území. Diplomová práce. MZLU Brno, 117 s. - diplomová práce - přílohy