MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Statistické zpracování výzkumu možností sportovního vyžití studentů v Brně

Diplomová práce

Autor: Bc. Dana Nedvědová Vedoucí práce: Ing. Kristina Somerlíková, Ph.D. Brno 2013

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci „Statistické zpracování výzkumu možností sportovního vyžití studentů v Brně“ vytvořila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Adamově dne 18. 5. 2013 ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí diplomové práce Ing. Kristině Somerlíkové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při zpracování mé diplomové práce.

Také bych chtěla poděkovat mé trpělivé rodině, která mne během práce podporovala.

Abstrakt Diplomová práce je vypracována na téma „Statistické zpracování výzkumu možností sportovního vyžití studentů v Brně“. Cílem této diplomové práce je zjistit názory studentů brněnských vysokých škol na možnosti sportovního vyžití ve městě Brně. V literární rešerši jsou vymezeny základní pojmy problematiky, zejména marketingový výzkum a metody statistického zpracování dat. Vlastní práce se zabývá realizací a vyhodnocením marketingového výzkumu. Klíčová slova: marketingový výzkum, statistické zpracování dat, faktorová analýza, sport, sportoviště města Brna.

Abstract This Diploma thesis analyzes the "Statistical analysis of research of sports opportunities in Brno". The aim of this thesis is to find out opinions of university students on sports possibilities in Brno. The literature research defines the essential terms of the issue, especially marketing research and statistical analysis. The dissertation itself focuses on the issues of implementation and evaluation of marketing research. Keywords: marketing research, statistical data processing, factor analysis, sport, sports in Brno.

OBSAH

1

ÚVOD ....................................................................................................................... 8

2

CÍL A METODIKA PRÁCE .................................................................................. 9

3

PŘEHLED LITERATURY .................................................................................. 10

4

MĚSTO BRNO ...................................................................................................... 11

5

4.1

Významné události ve vývoji sportu města Brna ............................................. 11

4.2

Současné možnosti sportovního vyžití ............................................................. 13

4.3

Vysoké školy města Brna ................................................................................. 13

MARKETINGOVÝ VÝZKUM ........................................................................... 15 5.1

Definice marketingového výzkumu ................................................................. 15

5.2

Historie marketingového výzkumu .................................................................. 15

5.3

Základní druhy a typy marketingového výzkumu ........................................... 16

5.4

Proces marketingového výzkumu .................................................................... 18

5.5

Techniky marketingového výzkumu ................................................................ 20

5.5.1

Pozorování ................................................................................................ 20

5.5.2

Dotazování ................................................................................................ 20

5.5.3

Experiment ................................................................................................ 22

5.6

Dotazník ........................................................................................................... 22

5.6.1 6

ZPRACOVÁNÍ STATISTICKÝCH ÚDAJŮ ..................................................... 26 6.1

Třídění a významné hodnoty............................................................................ 26

6.1.1 6.2

7

Konstrukce celého dotazníku .................................................................... 23

Rozdělení četností ..................................................................................... 26

Charakteristiky úrovně ..................................................................................... 27

6.2.1

Průměry ..................................................................................................... 27

6.2.2

Významné hodnoty ................................................................................... 28

6.3

Míry intenzity závislosti dvou veličin .............................................................. 28

6.4

Faktorová analýza ............................................................................................ 30

VLASTNÍ PRÁCE................................................................................................. 33 7.1

Přehled výsledků dotazníkového šetření .......................................................... 33

7.2

Měření závislosti slovních znaků ..................................................................... 56

7.3

Faktorová analýza ............................................................................................ 63

8

ZÁVĚR ................................................................................................................... 68

9

SEZNAM LITERATURY .................................................................................... 72

10 SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................... 74 11 SEZNAM TABULEK ........................................................................................... 75 12 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................... 76 13 PŘÍLOHY .............................................................................................................. 77

1 ÚVOD Téměř každý z nás se někdy setkal s aktivní či pasivní formou sportování. Už od malička nás doprovázela slova našich rodičů a prarodičů „tělo potřebuje dostatek pohybu“ či „sportem ku zdraví“. Tato tematika je tedy každému známá, avšak jak je to v současné době se sportováním? Pokud se podíváme, kolik pohybu měli naši rodiče a prarodiče, kteří chodili denně několik kilometrů do školy, práce, obchodu a volný čas trávili s vrstevníky venku, zjistíme, že byli v pohybu po velkou část dne. Generace, do které patřím i já, dětství také z velké většiny trávila běháním po lese a na základní i střední škole absolvovala povinnou tělesnou výchovu. Nicméně jak jsme na tom v současné době? Díky rozvoji technologií, dopravní obslužnosti, je pro nás vše mnohem lépe dostupné, a tak se v porovnání s minulými generacemi pohybujeme mnohem méně. Oproti rodičům a prarodičům máme ale možnost využití většího počtu sportovišť. Je však otázkou, zda tato sportoviště využíváme. Brněnské veřejnosti je předkládán názor, že je na území města Brna nedostatek sportovních zařízení. Pravdou je, že co se sportu týče, disponuje Brno početným množstvím sportovišť a v posledních letech se nejvíce postrádaná sportoviště dobudovávají. Například plavecké areály na Kraví hoře, aquapark v Kohoutovicích, výstavby ledových ploch, rekonstrukce haly Rondo, apod. Jak si však stojí brněnská sportoviště a jsou v současné době již dostačující? Výše zmíněné otázky mne vedly ke zpracování marketingového výzkumu, který by tyto skutečnosti dokázal objasnit a zjistil názory mých vrstevníků na sportování a možnosti sportovního vyžití ve městě Brně. Vzhledem tomu, že sama z města Brna nepocházím a nejvíce se setkávám právě se studenty, zobecnila jsem marketingový výzkum na respondenty, kteří studují na vysokých školách v Brně – konkrétně na pěti největších (Mendelově univerzitě v Brně, Masarykově univerzitě, Vysokém učení technickém, Veterinární a farmaceutické univerzitě Brno a Univerzitě obrany). Podkladem pro vytvoření této diplomové práce byly odborné i neodborné zdroje, především publikace vysokoškolských pedagogů, odborné knihy a internetové zdroje.

8

2 CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem této diplomové práce je zjistit názory studentů brněnských vysokých škol na možnosti sportovního vyžití ve městě Brně. K naplnění tohoto cíle je zapotřebí splnění dílčích cílů, mezi které patří: •

analyzovat aktuální možnosti sportovního vyžití v Brně,

•

vymezit pojem marketingový výzkum,

•

popsat použité statistické metody,

•

realizovat a vyhodnotit marketingový výzkum.

Smyslem této práce je zhodnotit jednotlivé možnosti, které brněnským studentům vysokých škol město Brno nabízí a doporučit případná zlepšení v jednotlivých oblastech. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V literární rešerši jsou z dostupných odborných i neodborných zdrojů vymezeny základní informace o městě Brně, historických sportovních událostech, současných možnostech sportování a brněnských univerzitách, jejichž studenti se účastnili výzkumného šetření. Dále je zde popsán marketingový výzkum a statistické zpracování dat. Praktická část vychází z vlastní realizace dotazníkového šetření. Dotazníky byly převedeny do elektronické podoby díky Google Docs a v elektronické verzi byly zasílány do brněnských vysokých škol, mezi které patřila Mendelova univerzita v Brně, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno a Univerzita obrany. Získané poznatky sloužily jako zdroj dat pro statistické zpracování. Dotazník obsahoval celkem 28 otázek, z toho 4 otázky byly identifikační, 4 filtrační a 24 věcných. Celkem bylo získáno 280 dotazníků, přičemž pro samotné zpracování jich bylo vybráno pouze 276. Při realizaci marketingového výzkumu bylo dbáno na rovnoměrné rozložení studentů jednotlivých univerzit, a to především z důvodu lepšího zachycení závislostí mezi jednotlivými odpověďmi. Data byla následně upravena v programu Excel a statisticky zpracována v programu Unistat. Výsledky byly převedeny do podoby grafů a každá otázka byla patřičně okomentována.

9

3 PŘEHLED LITERATURY FORET, M., STÁVKOVÁ, J.: Marketingový výzkum Publikace Marketingový výzkum obsahuje důležité informace, které je třeba znát pro uskutečnění marketingového výzkumu. Kniha poskytuje rady začátečníkům, příklady praktických problémů, otázky k zamyšlení a praktickou ukázku průzkumu. Autor čtenáře provede jednotlivými kroky, kterým je při poznávání zákazníků třeba věnovat pozornost, informuje o způsobu, jak definovat marketingový problém a výzkumný cíl, jaké techniky využívat a v neposlední řadě také jak data zpracovat. KOZEL, R. a kol.: Moderní marketingový výzkum Tato publikace je určena pro marketingové manažery a vysokoškolské studenty. Přináší moderní pohled na marketingový výzkum, jeho metody, možnosti a přínosy. Autor informuje čtenáře o postupech v průběhu celého marketingového výzkumu. Především se soustředí na kvantitativní a kvalitativní výzkum a typy výzkumu. MINAŘÍK, B.: Statistika I − Popisná statistika Publikace Prof. Ing. Bohumila Minaříka, CSc. je určena především jako studijní materiál pro studenty Mendelovy univerzity v Brně. Publikace Statistika I je rozdělena do dvou částí. První část je věnována úvodu do studia, dále problematice statistického zpracování, statistického souboru a souhrnných statistických charakteristik. V druhé části autor vymezuje měření závislostí, statistické srovnávání a popis časových řad. PECÁKOVÁ, I.: Statistika v terénních průzkumech Publikace se zabývá pořizováním a především vyhodnocováním dat ve výzkumech trhu a veřejného mínění z pohledu statistika. Autorka v této knize popsala základy teorie pravděpodobnosti, matematické statistiky a maticové symboliky. Publikace informuje čtenáře o pořizování dat, rozsahu výběru a kritérii jeho volby, statistickém zpracování primárních dat, zobecňováním z výběru na populaci, srovnáním dvou nebo více populací, apod.

10

4 MĚSTO BRNO Brno je centrum jižní Moravy a také krajské město Jihomoravského kraje. Hned po Praze je rozlohou a počtem obyvatel druhým největším městem v České republice. Díky své poloze je také nazýváno městem uprostřed Evropy. Rozkládá se v nadmořské výšce 190 až 479 m a svojí rozlohou dosahuje 230,2 km2. V tomto městě se nachází centrum soudní moci České republiky a další celostátní instituce (úřad Veřejného ochránce práv, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, apod.). Brno je také centrum vědy, výzkumu a inovací, a díky ideální poloze ve středu Evropy a široké škále ubytovacích zařízení je Brno vyhledávanou destinací, jak pro veletržní a kongresovou turistiku, tak i pro firemní akce. Dále je Brno považováno za hlavní město veletrhů, a to především díky areálu brněnského výstaviště, kde se ročně pořádá více než 50 veletrhů v mnoha různých oborech. V Brně působí řada divadel, muzeí, galerií, klubů a právem je v rámci celé České republiky vnímáno jako město kultury. V neposlední řadě je Brno také univerzitním městem, ve kterém působí jedna státní, pět veřejných vysokých škol se sedmadvaceti fakultami a šest soukromých vysokých škol. Počet studentů přesahuje 80 tisíc. (INFORMACE A ZAJÍMAVOSTI O MĚSTĚ BRNĚ, 2012)

4.1 Významné události ve vývoji sportu města Brna Nejstarší tělocvičnou jednotou na našem území byl Moravský tělocvičný spolek, který založil lékař Jan Helcelet. Sokolům z Brna však náleží prvenství, neboť ještě před oficiálním ustanovením spolku předvedli první veřejné cvičení v lednu 1862. Jednalo se o skupinu 50 mužů cvičících v Hergsellově tělocvičně Steinbrecherova domu (na dnešním námětí Svobody). Na otce navázal jeho syn Ctibor Helcelet, který stál u zrodu tělovýchovné jednoty Sokol s ideou „svobodu vlasti, slávu národu“. Vzhledem k národnostnímu smíšení však z německé strany nebyla tato jednota s pochopením či nadšením přijímána. Kuriozitou Sokolů byl v roce 1914 jediný sokolský slet, konaný v Králově Poli. Místo moravské metropole bylo záměrně vybráno kvůli motivaci posílit českou část obyvatelstva. Jak se však dalo předpokládat, bez konfrontace mezi Čechy a Němci se tento sjezd neobešel. (ŠTĚPANÍK, 2011)

11

Podle ŠTĚPANÍKA (2011), první známé závody v atletických disciplínách se uskutečnily během První německo-rakouské krajské slavnosti na nově vybudovaném cvičišti v Brně Pisárkách. Závody se uskutečnily v roce 1871 a sestávaly ze tří disciplín: běh na jeden stadion, skok do výšky a dvojboj (vrh kamenem a skok daleký). Od roku 1897 vznikaly pod vlivem sociálnědemokratické strany DTJ (dělnické tělovýchovné organizace). DTJ se sdružovaly do Svazu dělnických tělocvičných jednot československých, avšak díky názorové rozdílnosti byla vytvořena Federace dělnických tělovýchovných jednot (FDTJ) s komunistickým zaměřením. Významnou událostí byl rok 1922, kdy brněnský magistrát uvolnil pro pořádání spartakiády bývalé vojenské cvičiště za parkem Lužánky. (FILIP, 2011) Dalším sportovním klubem byla Moravská Slavia, založená roku 1904. Před vznikem Československé republiky, i za jejího trvání, působily v Brně německé a židovské tělovýchovné a sportovní organizace. Počátky židovského sportu jsou datovány do roku 1908, kdy byl v Brně zřízen spolek Judischer Turnverein, který byl roku 1913 ve Vídni přejmenován na Makkabi. Ve stejném roce se na stadionu Laudonka (dnešní ulice Tábor) uskutečnily první atletické závody žen na našem území. Rok 1913 je také považován za počátek brněnského sportovního plavání. V tomto roce se uskutečnily první plavecké závody v Komíně na Svratce, pořádané českým plaveckým klubem. Na tradici plaveckého klubu navázala Rudá hvězda doku 1963 a od roku 1990 Kometa Brno. (ŠTĚPANÍK, 2011) Pro sport bylo velice příznivé období první republiky, kdy byl vystavěn Stadion na Kounicově ulici. Další významnou stavbou bylo Sokolské koupaliště na přehradě, jehož stavba započala roku 1939 a posléze byla přerušena. Po válce byla stavba obnovena, avšak v roce 1948 opět zastavena. Ve válečném roce 1944 byly zakázány kulturní i sportovní akce. Po nástupu komunismu byla Moravská Slavia s nálepkou buržoazního klubu likvidována a obnovena až v roce 1965. (ŠTĚPANÍK, 2011)

12

Z Brna pocházelo mnoho výborných sportovců a olympioniků, mezi které patří například Jan Koreis, Eduard Hašek, Vladimír Valenta, Marie Čermáková, Bedřich Šupčík, Zdeněk Pospíšil, a mnoho dalších. (ŠTĚPANÍK, 2011)

4.2 Současné možnosti sportovního vyžití Brno je významným sportovním centrem regionu. Byla zde vychována řada špičkových sportovců, kteří dokázali proslavit nejen město Brno, ale i celou Českou republiku. Brno je významným centrem kolektivních i individuálních sportů. Je zde vysoká koncentrace obyvatelstva a díky tomu je Brno přirozeným centrem pro pořádání vrcholných sportovních událostí. V Brně rozlišujeme sportovní zařízení, která jsou v majetku města, sportovních subjektů, školských subjektů, jejichž zřizovateli jsou město Brno, Jihomoravský kraj nebo mají vlastní právní subjektivitu, případně se jedná o majetek soukromých fyzických či právnických osob. Sportoviště jsou určena pro vrcholový sport, jiná pro sport výkonnostní či rekreační. V současné době má město Brno ucelenou strukturu sportovišť, neboť se zde nachází všechna sportoviště běžných druhů sportu a navíc i některá speciální sportoviště, kterými většina měst nedisponuje (Masarykův okruh pro automotosporty, Městský baseballový stadion, broková střelnice v Soběšicích, krasobruslařská hala na Křídlovické, apod.). Hlavním problémem sportovních klubů jsou samozřejmě omezené zdroje. Bez podpory města by často nebyl možný provoz a údržba zařízení, ani zabezpečení cenových podmínek, které jsou akceptovatelné sportující veřejností. (KONCEPCE MĚSTA BRNA V OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA LÉTA 2011–2016, 2011) Významná brněnská sportoviště a formy jejich provozu jsou uvedeny v příloze 5.

4.3 Vysoké školy města Brna Masarykova univerzita MU je jedna z nejvýznamnějších vzdělávacích a vědeckých institucí v České republice a uznávaná středoevropská univerzita, jejíž založení je datováno do roku 1919. Jedná se o druhou největší univerzitu v naší republice, která v současnosti disponuje devíti

13

fakultami s více než 200 katedrami, ústavy a klinikami. Jedná se o jednu z nejrychleji rostoucích vzdělávacích institucí v Evropě. Tělovýchovné a sportovní vzdělávání je studentům umožněno od roku 2002 v rámci fakulty sportovních studií, která je nejmladší fakultou této univerzity. (MUNI.CZ, 2013) Mendelova univerzita v Brně Jedná se o nejstarší vysokoškolské zemědělské učení, které bylo zřízeno v roce 1919, jako Vysoká škola zemědělská v Brně. Univerzita je tvořena pěti fakultami a jedním vysokoškolským ústavem. Tělovýchovné a sportovní vyžití je studentům umožněno v rámci Centra sportovních aktivit a dále v rámci vysokoškolského sportovního klubu univerzity. (MENDELU.CZ, 2013) Vysoké učení technické VUT je nejstarší brněnská univerzita, která byla založena v 1899 císařem a uherským králem Františkem Josefem I. Jedna z elitních evropských technických a výzkumných univerzit nabízí současné špičkové vědecké a odborné znalosti na osmi fakultách a Ústavu soudního inženýrství. Tělovýchovné a sportovní vyžití je studentům umožněno v rámci Centra sportovních aktivit, kde si studenti mohou vybrat přibližně 50 různých sportů. (VUTBR.CZ, 2013) Univerzita obrany Jedná se o jednou z nejmladších univerzit v Brně, neboť vznikla v roce 2004. Je tvořena třemi fakultami. Univerzita je zaměřena na vzdělávání, výchovu a přípravu vojenských profesionálů pro potřeby Armády České republiky a vědecké činnosti ve prospěch resortu Ministerstva obrany. Tělovýchovné a sportovní vyžití je studentům umožněno v rámci Centra tělesné výchovy a sportu. (UNOB.CZ, 2013) Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Jedná se o jedinou univerzitu zaměřenou na veterinární lékařství, veterinární hygienu a ekologii a jednu ze dvou univerzit v České republice zaměřených na farmacii. Univerzita byla založena v roce 1918 a v současné době disponuje třemi fakultami. Sportovní vyžití je zajištěno v rámci Ústavu tělesné výchovy a sportu. (VFU.CZ, 2013)

14

5 MARKETINGOVÝ VÝZKUM 5.1 Definice marketingového výzkumu Marketingový výzkum je disciplína, jež vychází z mnoha vědních oborů, mezi které řadíme matematiku, statistiku, ekonometrii, sociologii, psychologii a mnoho dalších. Postupem času si tato disciplína vybudovala systém metod a kroků pro práci s marketingovými informacemi. V závislosti na vývoji jednotlivých oborů, technickém rozvoji a vývoji potřeb se jednotlivé metody aktualizují a obnovují. (PŘIBOVÁ, 1996) Marketingový výzkum můžeme definovat jako funkci, která spojuje spotřebitele, zákazníka i veřejnost s marketingovým pracovníkem, a to prostřednictvím informací užívaných ke zjišťování a definování marketingových příležitostí a problémů, dále k tvorbě,

zdokonalování

a hodnocení

marketingových

akcí,

monitorování

marketingového úsilí, a ke zlepšení pochopení marketingu jakožto procesu. Tento výzkum specifikuje informace podle jejich vhodnosti k řešení jednotlivých problémů, utváří metody pro sběr informací, uskutečňuje proces sběru dat, analyzuje výsledky a sděluje zjištěné poznatky i jejich důsledky. (KOLB, 2008)

5.2 Historie marketingového výzkumu Jak uvádí ve své publikaci FORET (2012), začíná historie tohoto výzkumu již v 19. století v USA, kde došlo k prvnímu empirickému výzkumu chování a rozhodování voličů v prezidentských volbách. O sto let později byl výzkum obohacen o statisticky propracované postupy výběru vzorku. První explanační modely chování se objevily ve 40. letech 20. století. Jednalo se především o ovlivnění voličů názorovými vůdci. Tyto modely byly záhy aplikovány i do modelů chování a rozhodování spotřebitelů. Počátek marketingového výzkumu je tedy datován do období prvních výzkumů chování voličů.

15

5.3 Základní druhy a typy marketingového výzkumu Marketingový výzkum je možné klasifikovat dle mnoha hledisek. KOZEL (2006) rozlišuje dle účelu marketingový výzkum: •

Monitorovací – jeho cílem je získání informací o vnitřním i vnějším prostředí firmy a odhalovat možná rizika a příležitosti. Jedná se o neustále se opakující zpracování údajů interních i externích zdrojů.

•

Explorativní – cílem je vysvětlení nepřehledných či nejasných skutečností. Využívá se v předběžném zkoumání situace a slouží k pochopení, definování a určení jednotlivých možností řešení problému.

•

Deskriptivní – zabývá se popisem skutečností a jevů přičemž nezkoumá jejich příčiny. Má kvantitativní charakter.

•

Kauzální – jeho cílem je získání informací o vzájemných vztazích, přičemž se zabývá poznáním příčin sledovaných skutečností. Je kvalitativního charakteru.

•

Prognostický – cílem je za pomocí prognostických metod určit predikci budoucího vývoje, k níž využívá poznatků předchozích metod.

•

Koncepční – jedná se o nejvyšší stupeň výzkumu, jehož cílem je získat komplexní výstupy. Krom předchozích typů využívá také expertní metody, například brainstorming, strom významnosti, apod.

Dle povahy získaných informací rozlišujeme výzkum kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum zkoumá rozsáhlé soubory i tisíců respondentů. Cílem je postihnout velký a reprezentativní vzorek. Získané informace jsou zpracovány pomocí statistických postupů a zobecněny na základní soubor. Mezi techniky tohoto výzkumu řadíme osobní rozhovory, pozorování, experiment, písemné dotazování a další. Oproti tomu kvalitativní výzkum umožňuje poznání motivů chování lidí do hloubky. Hledá příčiny, vztahy a závislosti mezi jevy a subjekty, nebo mezi příčinou a následky. (FORET, 2008) Dalším hlediskem je členění dle způsobů získávání informací na výzkum primární a sekundární. (FORET, 2008) Primární výzkum se uskutečňuje poprvé s cílem zjištění

16

hodnot vlastností u samotných jednotek. Jedná se o sběr informací v terénu. Sekundární výzkum zahrnuje dodatečné a další využití dat, které již byly získány v primárním výzkumu. Jak uvádí KOZEL (2006) ve své publikaci, můžeme členit marketingový výzkum také dle časového hlediska na: •

Dynamický rozměr výzkumu – zde rozlišujeme pretest (výzkum předcházející marketingovým rozhodnutím) a posttest (ověřuje výsledky jednání a činností. Používá se po marketingových rozhodnutích).

•

Délku výzkumu – rozlišujeme krátkodobý operativní výzkum, jehož výsledky pomáhají řešit okamžité krátkodobé požadavky. Informace jsou získávány především

dotazníkovým

šetřením

a pozorováním.

Druhým

typem

je

dlouhodobý konjunkturální výzkum, který získává informace pro strategické rozhodování. Informace jsou získávány především analýzami vývoje a vlivů, prognózováním či dotazováním odborníků. •

Periodicitu provádění výzkumu – rozlišujeme výzkum ad hoc, který provozujeme jednorázově na novém souboru a kontinuální výzkum, který využíváme pro sledování vývoje. U druhého případu pracujeme se stejným výběrovým souborem, tzv. panelem.

Další dělení marketingového výzkumu (KOZEL, 2006) je dle zkoumaných subjektů, kdy rozlišujeme výzkum spotřebitelů a výzkum organizací. Dle subjektů realizujících výzkum existuje firemní a agenturní výzkum, a dle tematiky rozlišujeme jednotematické a vícetematické výzkumy. Poslední typ dělení marketingového výzkumu je dle funkční aplikace výzkumu (KOZEL, 2006), kdy rozlišujeme •

výzkum celkové tržní situace, který měří základní charakteristiky trhu, jako tržní potenciál, tržní kapacitu, stupeň nasycení trhu a tržní podíl,

•

výzkum nástrojů marketingového mixu, zajišťující informace o ceně, produktu, distribuci a marketingové komunikaci.

17

5.4 Proces marketingového výzkumu Každý marketingový výzkum je jedinečný, neboť je ovlivňován pokaždé jinými faktory vyplývajícími z různorodosti zkoumaných problémů. V průběhu všech výzkumů rozlišujeme dvě hlavní fáze, a to fázi přípravnou a realizační. Obě tyto etapy zahrnují několik po sobě jdoucích a navzájem souvisejících fází. Je tedy patrné, že pokud se v počátečních fázích objeví nedostatky, mohou mít za následek znehodnocení výsledků fází následujících. (FORET, 2008) Celý proces marketingového výzkumu je znázorněn na obr. č. 1.

Přípravná etapa - definování problému a cíle výzkumu - orientační analýza situace - plán výzkumného projektu

Realizační etapa - sběr údajů - zpracování dat - analýza dat - interpretace výsledků - závěrečná zpráva a prezentace výsledků

Obr. 1− Proces marketingového výzkumu (Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z publikace KOZEL (2006)

Samotná formulace problému je nejdůležitější částí marketingového výzkumu. Vymezuje nám oblast, na kterou se v dalších fázích výzkumu zaměřujeme. Pokud je problém nepřesně definován, mohou náklady výzkumu převýšit hodnotu přínosu tohoto výzkumu. Na základě vymezeného problému stanovujeme cíl výzkumu, tedy nalezení hlavního faktoru, který nám určuje směr naší další práce. Dalším krokem je formulace hypotézy možného řešení problému. (FORET, STÁVKOVÁ, VAŇKOVÁ, 2006) V orientační analýze situace dochází k bližšímu seznámení s podstatou problému a prostředím. Výzkumný pracovník studuje již získané informace, konzultuje je s odborníky a hledá další informace a data, která by mu pomohla lépe pochopit daný problém a pomoci k jeho vyřešení. V orientační analýze bývají často využívány postupy sekundární analýzy a výzkumu či kvalitativního výzkumu. (FORET, STÁVKOVÁ, 2003) Informace, které byly v procesu marketingového výzkumu získané a probádané, můžeme třídit dle FORETA (2008) na primární a sekundární, které se odvíjí od toho,

18

zda byly získány v primárním či sekundárním výzkumu. Dále rozlišujeme harddata, která zachycují výsledky lidské činnosti a chování, a softdata vypovídající o stavu vědomí. Informace mohou být vyjádřeny v číselné, tedy kvantitativní podobě, nebo kvalitativní (slovní a popisné) podobě. Přípravná etapa je zakončena plánem realizace a kontroly marketingového výzkumu. Vzhledem k tomu, že každý výzkumný problém je jedinečný, musí být také plán výzkumu pro každý případ odlišný. Dle KOZLA (2006) by měl plán výzkumu především specifikovat typy shromažďovaných údajů, způsob sběru dat (metoda, technika, vzorek), metody analýzy dat, rozpočet nákladů výzkumu, rozdělení úkolů pro jednotlivé pracovníky, časový harmonogram etap a kontrolu plánu. Realizační etapa je zahájena sběrem údajů, přičemž nejprve sbíráme data sekundární a posléze primární. Tato fáze skrývá mnoho úskalí, problémů a chyb, které tuto etapu činí nejnákladnější z celého výzkumného procesu. Důležité je vybrat a zaškolit nové spolupracovníky, na jejichž kvalitně odvedené práci závisí úspěch celého výzkumu. Z tohoto důvodu je třeba zajistit i jejich kontrolu. Při sběru dat využíváme výzkumné metody, kterými jsou dotazování, pozorování a experiment. Použité metody vybíráme dle několika hledisek. Prvním hlediskem je účel a cíl výzkumu, které rozhodují o množství, kvalitě a míře zobecnění údajů. Druhým hlediskem je charakter zkoumané problematiky, který určuje míru dostupnosti údajů. Poslední hledisko je vlastnictví zdrojů, neboť v každém výzkumu jsou naše možnosti omezeny časem, lidmi a finančními zdroji. (KOZEL, 2006) Pokud máme shromážděn dostatek údajů, můžeme začít data zpracovávat. Jak uvádí ve své publikaci KOZEL (2006), nejprve provedeme kontrolu a úpravu získaných dat. Zjišťujeme, jakou mají data validitu (přesnost) a reliabilitu (pravdivost). Posléze data klasifikujeme (třídíme), abychom mohli v následné fázi zkoumat závislosti mezi jednotlivými třídami a kategoriemi. Data kódujeme, abychom při zpracování mohli využít výpočetní techniku.

19

Připravená data můžeme následně statisticky zpracovávat. V etapě analýzy dat počítáme četnosti, úroveň zkoumaných znaků pomocí centrálních momentů, variabilitu, měření závislostí. (KOZEL, 2006) Následně dochází k interpretaci údajů, která výsledky statistického zpracování převádí do závěrů, a za pomoci slovního vyjádření se navrhuje doporučení. Poslední etapou je vytvoření závěrečné zprávy a prezentace výsledků. Prezentace je zhmotnělým výsledkem marketingového výzkumu a vychází z ní celkové hodnocení zadavatele.

5.5 Techniky marketingového výzkumu Data, která jsou dle projektu výzkumu shromaždována v terénu, je možné získat mnoha způsoby, které označujeme jako techniky sběru dat. 5.5.1 Pozorování Pozorování je charakteristické tím, že probíhá bez aktivní účasti pozorovaného. Při této technice dochází k pozorování chování lidí, pocitů, které vyjadřují, apod. S výhodou tuto techniku používáme tam, kde je třeba získat údaje evidenčního typu. Snažíme se o zachycení číselných údajů, které odborně připravený pozorovatel soustřeďuje takovým způsobem, aby jednotlivé charakteristiky pozorování byly kontrolovatelné, a to především z hlediska spolehlivosti, validity a objektivnosti. V marketingovém výzkumu existuje pět variant pozorování, rozlišených podle toho, je-li: (PŘIBOVÁ a kol, 1996) •

pozorovaná situace přirozená či uměle vyvolaná,

•

pozorování skryté a zjevné,

•

pozorování strukturované a nestrukturované,

•

pozorování přímé a nepřímé,

•

osobní pozorování, nebo využívání technických zařízení.

5.5.2 Dotazování Základem této nejrozšířenější techniky marketingového výzkumu je pokládání otázek respondentům. Na základě jejich odpovědí jsou získávány žádoucí primární údaje.

20

Dotazování dělíme dle formy kontaktu s respondentem na osobní, telefonické, písemné a elektronické. (PŘIBOVÁ a kol, 1996) Vzhledem k tomu, že tato technika byla použita v praktické části této diplomové práce, bude jí věnována patřičná pozornost. První formou je osobní dotazování, které je založeno na přímé komunikaci s respondentem. Pro tuto techniku je velice důležité navázání dobrého osobního vztahu, neboť díky přímé zpětné vazbě mezi tazatelem a respondentem můžeme dotazovaného motivovat k odpovědím. Pro vyšší srozumitelnost a názornost otázek může tazatel používat obrázky, karty, výrobky, apod. Jedná se o pohodlný způsob kontaktu, neboť zde respondent nemusí osobně zapisovat odpovědi do dotazníku. Tazatel si odpovědi sám zapisuje do záznamového archu. Mezi výhody této techniky patří vysoká spolehlivost získaných údajů, znalost respondenta, možnost obsáhlých odpovědí u otevřených otázek. Realizační fáze této techniky je však velmi finančně i časově náročná. (PŘIBOVÁ a kol, 1996) Telefonické dotazování je obdobou předchozí varianty. Respondent je však skryt v anonymitě a může poskytovat i upřímnější odpovědi. Jeho výhodou je rychlost a cena, pohodlí a bezpečnost tazatelů. Telefonické dotazování je však stručnější a není u něj možné využití vizuálních pomůcek. (FORET, 2008) Písemné dotazování bývá zprostředkováno pomocí dotazníku nebo ankety. Jeho výhodou je, že si respondent může odpovědi rozmyslet a sám si dotazník vyplnit. Avšak nevýhoda spočívá v tom, že tazatel ztrácí kontrolu nad velikostí a strukturou výběrového souboru, neboť není jasné, kdo dotazník vyplňoval, ani jaká bude celková návratnost. V poslední době se jako technika sběru dat využívá elektronické dotazování. Jeho rozšíření je závislé na rozvoji počítačů a elektronické pošty. Mezi jeho výhody patří rychlost, nízké náklady a urychlení zpracování dat. (PŘIBOVÁ a kol, 1996)

21

5.5.3 Experiment Poslední technikou marketingového výzkumu je experiment, který může probíhat v přirozených nebo laboratorních podmínkách. Jedná se o jakoukoli změnu v nabídce, přičemž evidované reakce respondentů považujeme za závisle proměnnou a změnu v nabídce za nezávisle proměnnou. (FORET, 2008) Laboratorní experiment je založen na vytvoření situace s parametry, které jsou pro projekt důležité. U laboratorního experimentu přichází respondenti do uměle vytvořených podmínek. Dle pokynů vedoucího ochutnávají, vyhodnocují, apod. Tento typ experimentu se nejčastěji využívá u výrobkových testů a skupinových pohovorů. Experiment v přirozených podmínkách je poměrně málo využívanou technikou. Podobně jako u předchozí varianty se jedná o vytvoření částečně kontrolované situace, mezi které nejčastěji patří testování zájmů o nové výrobky. Oproti laboratornímu experimentu pozorovaní nevědí o tom, že jsou součástí experimentu. (PŘIBOVÁ a kol, 1996)

5.6 Dotazník Existují 3 základní požadavky na kvalitu sestavení dotazníku, na základě kterých získané poznatky a informace naplní potřeby a cíle výzkumu: (FORET, 2008) •

Požadavek psychologický – dotazník musí vytvořit podmínky pro to, aby dotazovaného zaujal a zdálo se mu smysluplné dotazník vyplnit. Proces vyplňování by měl být snadný a příjemný, aby dotazovaný odpovídal pravdivě a stručně.

•

Požadavek srozumitelnosti – dotazník musí být schopen respondentovi vysvětlit vše potřebné pro vyplnění i bez asistence tazatele tak, aby bylo snadné mu porozumět. Pokyny musí být pokud možno stručné ale srozumitelné, aby bylo zřejmé, jak při procesu vyplňování postupovat.

•

Požadavek účelově technický – otázky by měly být sestaveny do celku a formulovány tak, aby získaná odpověď co nejpřesněji vystihla to, co nás zajímá.

22

Mezi 4 aspekty dotazníku, které přispívají k naplnění výše uvedených požadavků, patří celkový dojem dotazníku, typ otázek, formulace jednotlivých otázek a manipulace s dotazníkem. (FORET, 2008) Dotazník musí respondenta na první pohled oslovit, vzbudit jeho pozornost a zájem o zodpovězení otázek. Celkový dojem ovlivňuje grafická úprava první strany, volba barev, kvalita papíru, formát dotazníku a zejména volba obsahu úvodního textu. Pomocí úvodního textu lze získat pozornost respondenta především uvedením cíle výzkumu, jaký bude význam jeho odpovědí, další postup, jaké zlepšení může vyplnění dotazníku přinést, případný následný prospěch pro respondenta. Dále by neměly chybět pokyny jak dotazník vyplnit, v jakém termínu jej odevzdat pro případ, že by dotazník nebyl distribuován přímo výzkumníkem, který by při rozdávání dotazníků tyto informace respondentům sdělil. Obsahem by mělo být i ujištění respondentů o postupu pro zachování jejich anonymity. Dobrým dojmem působí, je-li výzkum zaštítěn všeobecně uznávanou institucí, případně nezávislou či nezúčastněnou stranou. (FORET, 2008) 5.6.1 Konstrukce celého dotazníku Rozeznáváme dva hlavní přístupy k tvorbě dotazníku: (KOZEL, 2006) •

sociologický přístup, jehož cílem je probrat co nejvíce oblastí a návazností, charakteristická je tedy velmi velká rozsáhlost těchto dotazníků,

•

ekonomický přístup, jehož cílem je dotazník stručný s jasně formulovanými dotazy.

Délka dotazníku obecně není dána a je ovlivněna řadou aspektů. Mezi tyto aspekty patří zkoumané téma, jaký vztah má dotazovaný k danému tématu, typ použitého dotazování, na jakém místě a čase bude dotazník vyplňován či pro jakou příležitost byl dotazník vytvořen. Z psychologického hlediska můžeme očekávat větší návratnost dotazníků kratších, pro které byl zvolen menší formát papíru, dodržíme-li přitom současně i čitelnost textu dotazníku. (KOZEL, 2006) Dotazník má mít svou logickou strukturu, otázky by měly tvořit určitý logický celek, plynule na sebe navazovat. V závislosti na zadání volíme dotazník strukturovaný nebo

23

polostrukturovaný. Strukturovaný dotazník má pevnou logickou strukturu, která musí být v rámci celého dotazníku dodržena. Většinou bývá využito otázek s uzavřeným počtem variant odpovědí, výsledkem čehož je rychlé a jednoduché vyplnění dotazníku. Pomocí jednoduchého a lehce srovnatelného zaznamenání odpovědí je následně i snadné zpracování. Nevýhoda tohoto typu dotazníku spočívá v možném snížení informační hodnoty dané vymezením nabídnutých možností k odpovědi. Naproti tomu polostrukturovaný dotazník využívá navíc také polouzavřené nebo otevřené otázky. Respondenti se vyjadřují volně, svými slovy, na základě kterých lze zjistit více individuálních rozdílů. Dotazník klade větší nároky na respondenta a na čas, který musí věnovat jeho vyplnění, také zpracování odpovědí je náročnější. (KOZEL, 2006) Pořadí otázek je spjato s logickou strukturou dotazníku. Podstatné je uplatňovat otázky ve vzájemném kontextu. Otázka ovlivňuje zaprvé odpověď, za druhé pak otázky následující. Pro pořadí kladených otázek je třeba klást důraz na to, aby se odpovědi na jednotlivé otázky vzájemně neovlivňovaly. Žádoucí naopak je, aby položením otázky byl lépe pochopitelný smysl otázek následujících. (KOZEL, 2006) Nahoře v dotazníku uvedeme jeho název, např. „Dotazník“ a je vhodné tento název doplnit o téma výzkumu. Následovat by měla společenská rubrika, jejímž obsahem má být oslovení respondenta, požádání o vyplnění dotazníku, vysvětlení cíle výzkumu a jeho důležitosti, motivace pro zodpovězení otázek, osvětlení výběru respondentů, záruka anonymity a nezneužití získaných údajů, specifikace postupu jak dotazník vyplnit, zdůraznění naléhavosti rychlé odpovědi, poděkování za spolupráci a podpis výzkumného týmu. (KOZEL, 2006) Následuje položení první otázky, kterou je dotazník uveden. Je tedy žádoucí, aby byl pomocí úvodních otázek navázán s dotazovaným pozitivní kontakt, získána jeho důvěra a zájem o spolupráci. Mělo by se jednat o použití otázek snadných a přitom zajímavých. Pro následující otázky je možné zvolit použití filtračních otázek, které mají zajistit, aby na konkrétní dotaz odpovídali pouze konkrétní respondenti, o jejichž informace máme zájem. Věcné otázky zohledňují zadání výzkumu. Pomocí zahřívacích otázek, které jsou obecnější, získáme odpovědi na základě vybavování si z paměti. Pomocí kladení otázek

24

od obecných k specifickým lze zasadit specifické otázky do širšího rámce. Identifikační otázky se zaměřují na získání charakteristik dotazovaného a zpravidla bývají umístěny na závěr dotazníku, neplní-li současně funkci otázek filtračních. Požadování osobních údajů ihned v úvodu dotazníku by mohlo respondenta znepokojit, případně od vyplnění dotazníku odradit. S ohledem na délku dotazníku může především v jeho závěru dojít k poklesu koncentrace dotazovaného. Na závěr proto nevolíme otázky stěžejní pro výzkum a příliš náročné, které je vhodné umístit do středu dotazníku. Můžeme také zvolit taktiku umístění otázek intimnějšího charakteru do závěrečné části, kdy již má respondent pocit, že by měl započatý dotazník dokončit, přestože položená otázka v něm vyvolá negativní postoj. V závěru dotazníku respondentovi poděkujeme za projevené úsilí a čas věnovaný vyplnění dotazníku. Vhodné je otestovat kvalitu dotazníku na menším množství respondentů, než jej začneme plně využívat. (KOZEL, 2006) Škály – jejich hlavní význam pro použití v dotazníku spočívá ve schopnosti převést neměřitelné znaky na měřitelné. Slouží k měření názorů a postojů respondentů především tam, kde se vyjádření jeví jako obtížné. Respondentům je dána při odpovědi možnost pohybovat se pouze v rámci určitého intervalu. Škála může mít formu čísel, grafických prvků, může být vyjádřena slovy či různou kombinací uvedených způsobů. Počet kategorií ve škále není pevně dán, nicméně za nejvhodnější je považováno rozmezí mezi pěti až sedmi kategoriemi, přičemž škála by měla být vyvážená a počet pozitivních a negativních kategorií by měl být rovnoměrně zastoupen. V případě škál s lichým počtem kategorií by tedy měla být zastoupena jedna kategorie, která představuje odpověď neutrální. (KOZEL, 2006)

25

6 ZPRACOVÁNÍ STATISTICKÝCH ÚDAJŮ V předchozích kapitolách jsou shrnuty metody a postupy, kterými mají výzkumníci možnost získat velké množství údajů. Výsledkem marketingového šetření jsou tedy data, která jsou však nepřehledná a ani zkušený pracovník z nich nedokáže mnoho vyčíst. Abychom z těchto dat mohli získat patřičné informace, musíme s nimi dále pracovat. (HINDLS, HRONOVÁ, SEGER, FISCHER, 2007) Každé zpracování údajů by mělo začínat kontrolou nashromážděných dat. První kontrola je formální, která spočívá v přezkoušení správnosti početních úkonů. Druhá je logická, spočívající v posouzení, zda vykázané údaje svojí výší odpovídají logicky možným mezím, v nichž se mohou pohybovat. Při kontrole také rozlišujeme chyby úmyslné a neúmyslné. (HINDLS, HRONOVÁ, SEGER, FISCHER, 2007)

6.1 Třídění a významné hodnoty Pro vznik charakteristických rysů, zákonitostí analyzovaného souboru a především přehlednosti údajů, je třeba data setřídit. Jedná se o rozdělení jednotek souboru do skupin, v nichž nejlépe vynikají charakteristické vlastnosti zkoumaných prvků. Pokud provádíme třídění dle obměn jednoho statistického znaku (vlastnosti), jedná se o třídění jednostupňové. V případě třídění dle více statistických znaků najednou, provádíme vícestupňové třídění. (HINDLS, HRONOVÁ, SEGER, FISCHER, 2007) Dále dělíme třídění na intervalové a bodové. Intervalové třídění využíváme u velkého množství jednotlivých variant. 6.1.1 Rozdělení četností U jednostupňového třídění uspořádáme údaje o sledovaném kvantitativním znaku do rostoucí posloupnosti. Ke každé z variant znaku je přiřazen počet jejích výskytů, čímž dojde k vytvoření tabulky rozdělení (absolutních) četností. (HINDLS, HRONOVÁ, SEGER, FISCHER, 2007) Kromě absolutních četností rozlišuje ADAMEC (2010) také četnosti relativní, které jsou dány poměrem absolutní četnosti ni k celkovému rozsahu souboru n, a jsou většinou udávány v procentech. Pro výpočet platí následující vztah:

26

; přičemž Dále můžeme určovat kumulativní četnosti, které získáme postupným načítáním absolutních či relativních četností. U intervalového třídění je vektor variant nahrazen vektorem středů intervalů (xi). Tab. 1− Tabulka rozdělení četností

(Zdroj: NEUBAUER, SEDLAČÍK, KŘÍŽ, 2012)

6.2 Charakteristiky úrovně Podle SOUČKA (2006) úroveň jevů, které jsou vyjadřovány kvantitativními znaky, vyjadřují tzv. střední hodnoty. Hlavní skupinu tvoří průměry (aritmetický, geometrický a harmonický), druhou skupinu tvoří poziční střední hodnoty (medián a modus). 6.2.1 Průměry Podle SOUČKA (2006) je nejvíce využívaným a také nejznámějším typem průměr aritmetický, u kterého rozlišujeme dvě formy. Prostý aritmetický průměr, který nepředpokládá žádné předběžné uspořádání hodnot a platí pro něj následující vztah:

Druhým typem je vážený aritmetický průměr, kde jsou hodnoty statistického souboru uspořádané do rozdělení četností. Lze jej vypočítat podle následujícího vzorce:

27

Geometrický průměr se využívá v případech, kde má smysl součin hodnot. Pro kladné hodnoty x je definován jako n-tá odmocnina ze součinu následujících hodnot:

Harmonický průměr je uplatňován v případech, kde má smysl součet převrácených hodnot. Je definován jako poměr mezi rozsahem souboru a součtem převrácených hodnot.

6.2.2 Významné hodnoty V datových řadách existují hodnoty, které mají zvláštní postavení. Mezi ně patří extrémní hodnoty, které dosahují minimálních a maximálních hodnot. Vzdálenost mezi minimem a maximem se nazývá variační rozpětí. Další významnou hodnotou je modální hodnota neboli modus. Jedná se o typickou, tedy nejčastěji se vyskytující hodnotu. U intervalového třídění za modus považujeme střed intervalu s nejvyšší četností. Mezi další významné hodnoty patří kvantily. Nejvýznamnějším kvantilem je medián, který nám uspořádanou datovou řadu dělí na dvě části se stejnými četnostmi. Pokud k mediánu přidáme horní a dolní kvartily, získáme datovou řadu rozdělenou na čtyři části se stejnou četností. Podobně bychom mohli pokračovat i dále a získat deset, sto i více částí datové řady. (MINAŘÍK, 2007)

6.3 Míry intenzity závislosti dvou veličin Hlavním cílem měření intenzity závislostí dvou veličin je získat informace o tom, do jaké míry lze z chování jedné proměnné usuzovat na chování druhé proměnné. Závislost veličin je možné měřit jak u číselných, tak slovních znaků. (PECÁKOVÁ, 2008) Při měření závislosti dvou veličin využíváme kontingenční a asociační tabulku. Podle MINAŘÍKA (2008) kontingenční tabulka vzniká kombinačním tříděním podle dvou slovních znaků, z nichž je alespoň jeden znakem možným. Znak, jehož podmíněná

28

rozdělení četností jsou v jednotlivých sloupcích tabulky, označujeme symbolem A, nabývá obměn a1, a2,…, ai,….ar, kde r je počet řádků tabulky. V jednotlivých řádcích jsou vymezeny symboly B, nabývající obměn b1, b2,…, bi,….bs, kde s je počet sloupců tabulky. Pro každé políčko této tabulky stanovujeme četnost, která by zde byla v případě, že znaky A, B by byly nezávislé. Jedná se o četnost vypočtenou, kterou stanovíme podle vztahu: Závislost slovních znaků v kontingenční tabulce je tím vyšší, čím jsou rozdílnější pozorované a vypočtené četnosti. Tuto rozdílnost souhrnně za celou tabulku měří tzv. čtvercová kontingence. Dvojitý symbol sumace zde vyjadřuje součet přes všechny řádky a také sloupce tabulky. Čtvercovou kontingenci vypočítáme podle vztahu: (MINAŘÍK 2008)

Čtvercová kontingence ovšem není příliš dokonalou charakteristikou, neboť závisí i na dalších činitelích (rozsah souboru, rozměry tabulky). Vliv rozsahu souboru můžeme odstranit stanovením průměrné čtvercové kontingence, dané vztahem: Předchozí vztah však neřeší vliv velikostí kontingenční tabulky. Proto existují charakteristiky intenzity závislosti, které jsou oproštěny od tohoto vlivu. Jedná se o koeficienty kontingence. Jedním z nich je Pearsonův koeficient kontingence, který nabývá hodnot z intervalu 0 ≤ P < 1, a vypočítáme jej podle vztahu. (PECÁKOVÁ, 2008)

Další charakteristikou je dle MINAŘÍKA (2008) Cramérův koeficient kontingence, nabývající hodnot 0 ≤ C ≤ 1, který je vyjádřen vztahem:

V případě asociační tabulky, kdy r = s = 2, využíváme k měření závislosti koeficient asociace, který nabývá hodnot <−1,1>. Čím se hodnota blíží k nule, tím je závislost slabší. Pro výpočet tohoto koeficientu platí následující vztah:

29

6.4 Faktorová analýza Faktorová analýza je statistická metoda, která se zaměřuje na vytváření nových proměnných a na redukci rozsahu dat, a to s co nejmenší ztrátou informace. Jedním z cílů faktorové analýzy je posouzení struktury jednotlivých vztahů sledovaných proměnných a zjistit, zda je možné jejich rozdělení do skupin, kde spolu proměnné více korelují než proměnné z různých skupin. Dalším cílem faktorové analýzy je vytvoření faktorů, přičemž nám tyto proměnné umožní pochopit analyzovaná data či jiné použití. Původně byla tato metoda používaná v oblasti psychologie. V dnešní době je možné použití ve mnoha vědních oborech. (HEBÁK, 2007) Faktorovou analýzu řadíme mezi metody vícekriteriálního hodnocení. Pozorované závislosti považuje za projev skryté příčiny neboli faktory. Tento faktor stojí za pozorovanými proměnnými a není přímo přístupný. Díky poznání tohoto souboru faktorů je možné popisovat a vysvětlovat pozorované veličiny. V praxi však velmi často dochází k problému pojmenování faktorů. (SYNEK, KOPKÁNĚ, KUBÁLKOVÁ, 2009) Samotný postup a výpočet faktorové analýzy je natolik složitý, že by ji bez statistického softwaru bylo obtížné zpracovat. Podstatou je korelační vztah a upořádání korelačních koeficientů do tabulky (matice). Snahou je dále z této matice izolovat skutečné proměnné faktory, které dokáží vysvětlit pozorované závislosti. (SYNEK, KOPKÁNĚ, KUBÁLKOVÁ, 2009) Při faktorové analýze je využito následujícího postupu. Nejprve jsou vypočteny vlastní hodnoty redukované korelační matice. Dále dojde k extrakci společných faktorů z této matice, k výpočtu výchozích faktorových zátěží a ortogonální rotaci faktorových zátěží metodou varimax. Následuje grafické znázornění těchto zátěží a interpretace získaného faktorového schématu. (SYNEK, KOPKÁNĚ, KUBÁLKOVÁ, 2009) Jak uvádí ŘÍČAN a HAMPEJSOVÁ (1972), při zpracování faktorové analýzy můžeme rozlišovat dva typy proměnných. Prvním typem jsou faktory (ideální proměnné), které je možné získat z korelací mezi empirickými proměnnými. Jedná se o odvozené

30

veličiny, které nejsou přímo měřitelné. Druhým typem jsou měřitelné, empirické proměnné. Co se týče počtu společných faktorů, bývá ve většině případů neznámý a vyšší než jeden. Faktory se na celkové variabilitě původních proměnných podílí minimálně 5 %. Při extrakci společných faktorů dojde k vytvoření faktorové matice, která obsahuje téměř stejný počet informací, jako korelační matice. Výsledkem extrakce je nerotovaná faktorová matice. V dalším procesu je třeba provést, na základě zvolené metody, rotaci. První metodou je Centroidní metoda, která je jednoduchá a výpočetně snadná. Využíváme ji, pokud se chceme rychle orientovat v malé korelační matici. Pro rotaci se však běžně využívá metoda hlavních os, která je bez počítače takřka neproveditelná, nicméně výsledky jsou mnohem přesnější. Východiskem je redukovaná korelační matice, z níž jsou postupně extrahovány vzájemně nezávislé faktory. Každý z faktorů vždy vyčerpá maximální možnou část celkové variance. Nejprve dochází k určení prvního faktoru, jehož příspěvek k celkové varianci musí být maximální. Jedná se o vektor a11 , a21 , ... an1 , přičemž V1 = a112, a122,…, an12 = maximum, za podmínek:

(pro j, k = 1,2, …, n). Úloha nakonec vede k řešení soustavy n rovnic o n neznámých ajl, kterou lze maticově vyjádřit (R − λ I ) a = 0, kde

.

λ = V1, který je maximalizován. Proto dojde pro extrakci prvního hlavního faktoru k použití největšího kořenu λ1. Pro druhý faktor vezmeme z původní matice druhé největší číslo λ2. Jedná se tedy o hledání vázaného extrému pomocí metody Langrangeových multiplikátorů. (SYNEK, KOPKÁNĚ, KUBÁLKOVÁ, 2009) V další části faktorové analýzy dochází k odhadu komunalit a stanovení počtu faktorů. K odhadu komunalit bývá nejčastěji využívána iterativní metoda, v níž se komunality určí z výsledné faktorové matice, následně se dosadí do diagonály korelační matice a dojde k dalšímu faktorování. Tento proces se několikrát opakuje, přičemž se vždy sledují změny v komunalitách. V případě zanedbatelných změn jsou komunality již definitivní. Pro odhad počtu extrahovaných faktorů se v současnosti využívá KaiserGuttmanova kritéria, ve kterém dojde k výpočtu vlastní hodnoty korelační matice při

31

jedničkách v diagonále a počet faktorů je určen jako počet vlastních čísel s hodnotou větší než 1. (SYNEK, KOPKÁNĚ, KUBÁLKOVÁ, 2009) Nerotovaná matice není vhodná pro interpretaci výsledků faktorové analýzy. Většina nerotovaných faktorů je považována za mezistupeň na cestě ke smysluplnému faktorovému řešení. Pro interpretaci faktorů je využívána rotace, tedy nalezení správného úhlu pohledu na data ve faktorové matici. (CHRÁSTKA, 2007) Při výpočtu rotované faktorové matice zavádíme obecné faktorové zátěže. Zátěž j-tého testu v prvním nerotovaném faktoru označujeme aj1, zátěž j-tého testu ve druhém nerotovaném faktoru označujeme bj1 a zátěže téhož testu v nových faktorech značíme aj2 a bj2. Potom platí: aj2 = aj1 cos α + bj1 sinα; bj2 = aj1 (−sin α) + bj1 cos α. Snahou rotace faktorů je, aby co nejvíce zátěží vykazovalo hodnotu blízkou nule. Pokud jsou úhly mezi faktory stejné (pravé), jedná se o ortogonální rotaci, jejíž nejpoužívanější metodou je varimax. Jedná se o metodu maximalizující rozptyl čtverců faktorových zátěží. (SYNEK, KOPKÁNĚ, KUBÁLKOVÁ, 2009)

32

7 VLASTNÍ PRÁCE V první části vlastní práce bylo třeba vymyslet výzkumné otázky a zapracovat je do dotazníku. Po jeho sestavení byl nejprve na dvaceti respondentech proveden předvýzkum. Na základě recenzí a odpovědí respondentů předvýzkumu, byl dotazník poupraven a zpracován do jeho finální podoby. Samotný marketingový výzkum probíhal v měsících listopad 2012 až leden 2013. Dotazníky byly v elektronické verzi zasílány do vybraných brněnských univerzit. Dotazník obsahoval průvodní dopis a 28 otázek. Z celkového počtu byla jedna otázka otevřená, 5 polootevřených a dvě se škálováním. V dotazníku byly použity čtyři otázky filtrační, 24 otázek věcných a 4 otázky identifikační, které zjišťovaly pohlaví, věk, bydliště a vysokou školu respondenta. Celkem bylo od respondentů získáno 280 dotazníků, z nichž jich po korekci zůstalo 276 pro statistické zpracování. Během realizace marketingového výzkumu bylo dbáno na rovnoměrné rozložení studentů jednotlivých univerzit, a to především z důvodu lepšího zachycení závislostí mezi jednotlivými odpověďmi. Získaná data byla zapracována a upravena v programu Excel, statisticky zpracována v programu Unistat, a následně opět převedena do programu Excel, kde byly odpovědi graficky zpracovány. Následující část obsahuje vyhodnocení všech otázek, jejich grafické znázornění a komentáře.

7.1 Přehled výsledků dotazníkového šetření V úvodu přehledu výsledků dotazníkového šetření je uvedena otázka týkající se zastoupení studentů jednotlivých univerzit. Ačkoli se jedná o jednu z posledních identifikačních otázek, je velice důležité ji uvézt hned na začátku, neboť většina odpovědí se lišila dle toho, ze které univerzity respondent pocházel. Pro objektivnost výsledků bylo nutné zajistit rovnoměrné rozložení pěti brněnských univerzit. Jak je patrné z obr. 2, všechny univerzity dosahovaly přibližně stejného procentuálního zastoupení respondentů. Cílem bylo získat z každé vybrané univerzity přibližně 50 respondentů, což se také podařilo naplnit. V této otázce bylo možné vyznačit více

33

variant odpovědí. V případě, že student navštěvoval i jinou vysokou školu, mohl doplnit její název. Z celkového počtu přijatých dotazníků navštěvovali tři studenti Brno International Business School a jeden Rašínovu vysokou školu. Vzhledem k nízkému počtu jiných vysokých škol, nebyly tyto dotazníky do statistického zpracování zahrnuty. Student vysoké školy: Mendelova univerzita

25%

Univerzita obrany

20% 15% 10%

20%

18%

20%

Masarykova univerzita

24% 19%

Veterinární a farmaceutická univerzitaBrno Vysoké učení technické

5% 0%

Obr. 2 – Zastoupení brněnských vysokých škol (Zdroj: vlastní zpracování)

Jedním z nejdůležitějších faktorů bylo zjistit, zda studenti sportují, či nikoli. Z celkového počtu 276 odpovědí sportuje 84 % respondentů. Celkem 44 studentů (16 %) neprovozuje žádný druh sportu. Sportujete?

16% ano ne 84%

Obr. 3 – Procentuální vyjádření sportujících a nesportujících respondentů (Zdroj: vlastní zpracování)

Nesportující respondenti, byli dotazováni, z jakého důvodu neprovozují sport. V otázce bylo možné vybrat více variant odpovědí, proto je procentuální součet vyšší než 100 %.

34

Nejčastěji se vyskytovala varianta „nejsem sportovní typ“ (59 %). Celkem 32 % respondentů uvedlo, že důvodem, proč nesportují, je jejich lenost a stejný počet dotazovaných (32 %) sport nebaví. Pouze jedno procento studentů nesportuje ze zdravotních důvodů. Varianta „nemám ve svém okolí sportoviště“ neměla v odpovědích žádné zastoupení. Dále mohli respondenti zvolit variantu „jiné“ a vypsat důvody, proč se sportu nevěnují. Tuto variantu zvolilo celkem jedno procento respondentů. Mezi volnými odpověďmi se vyskytovala především špatná dostupnost sportovišť a nedostatek času. Ačkoliv nesportuje pouze 44 respondentů, jedná se stále o vysoké číslo, neboť by každý z nás měl mít alespoň nějakou fyzickou aktivitu. Samozřejmě u respondentů, kteří nesportují ze zdravotních důvodů, je tento postoj opodstatněný. U ostatních studentů se však jedná o určitou formu nezdravého životního stylu – stylu bez pohybu. Z jakého důvodu nesportujete? nebaví mě to 60% nejsem sportovní typ

50%

jsem líný

40% 59%

30% 20% 10% 0%

32%

32% 0%

1%

1%

nemám ve svém okolí sportoviště ze zdravotních důvodů jiné

Obr. 4 – Procentuální vyjádření důvodů nesportování studentů (Zdroj: vlastní zpracování)

Z následujícího grafu je patrné, jak často se studenti sportu věnují. Téměř polovina (48 %) sportuje jednou až dvakrát týdně. Jednou za dva týdny sportuje 9 % studentů a pět procent dotazovaných se sportu věnuje méně než jednou za dva týdny. Zbývající respondenti sportují pravidelně, neboť dle výsledků 29 % studentů zvolilo variantu sportování třikrát až čtyřikrát týdně a 10 % dokonce sportuje častěji než čtyřikrát za týden. Výsledky jsou uspokojivé, neboť naprostá většina dotazovaných se věnuje sportování pravidelně každý týden. Mezi důvody, proč respondenti sportují méně než

35

jednou za týden, může patřit nedostatek času a finančních prostředků, lenost, absence sportovních partnerů, apod. Jak často se věnujete sportu? 50% více než čtyřikrát týdně

40%

třikrát až čtyřikrát týdně 30%

jednou až dvakrát týdně

48%

jednou za dva týdny

20% 10%

29%

méně než jednou za dva týdny

10%

9%

5%

0%

Obr. 5 – Procentuální zastoupení frekvence sportování (Zdroj: vlastní zpracování)

Dalším z hlavních faktorů, které byly v tomto výzkumu zkoumány, patřilo zjištění, zda sportující studenti využívají sportoviště města Brna. Zde byly varianty odpovědí téměř rovnoměrně rozloženy. Nejvíce (39 %) respondentů využívá sportoviště města Brna i jiná sportoviště. Dvacet šest procent dotazovaných sportoviště v Brně nevyužívá a 35 % naopak navštěvuje pouze sportoviště v tomto městě. Z výsledků je možné odvození bydliště respondentů, neboť podle něj a místa, kde se studenti nejvíce nacházejí, dochází i k výběru sportovišť. Využíváte sportoviště města Brna? 26%

35%

ano ano, ale využívám i jiná sportoviště

39%

ne

Obr. 6 – Procentuální zastoupení využití sportovišť v Brně (Zdroj: vlastní zpracování)

36

Obr. 7 zobrazuje rozdělení studentů brněnských univerzit podle toho, jak často využívají sportoviště tohoto města. Nejvíce respondentů (57 %) je využívá jednou až dvakrát týdně. Třikrát až čtyřikrát týdně využívá sportoviště města Brna sedmnáct procent respondentů. Téměř shodné zastoupení měly varianty „jednou za dva týdny“ s 12 % a „méně než jednou za dva týdny“ s 10 %. Pouze 4 % studentů využívá tato sportoviště více než čtyřikrát týdně. Jak často využíváte sportoviště v Brně? 10%

4% 17%

12%

více než čtyřikrát týdně třikrát až čtyřikrát týdně jednou až dvakrát týdně jednou za dva týdny 57%

méně než jednou za dva týdny

Obr. 7 – Frekvence využití sportovišť v Brně (Zdroj: vlastní zpracování)

Rozdělení respondentů dle toho, která sportoviště ve městě Brně využívají, je následující. Vzhledem k tomu, že v této otázce měli studenti možnost zaznačit více odpovědí, je procentuální součet vyšší než 100 %. Nejvíce respondentů (72 %) navštěvuje tělocvičny a sportovní haly. Druhým nejvíce navštěvovaným sportovištěm jsou posilovny a fitcentra, které označilo 55 % studentů. Celkem 46 % studentů navštěvuje plavecké bazény, 34 % cyklostezky a in-line stezky a 32 % venkovní hřiště a stadiony. Zimní stadiony využívá deset procent dotazovaných. Ostatní varianty odpovědí měly minimální zastoupení. Pouze jedno procento respondentů navštěvuje jízdárny a stejný počet loděnice. Dvě procenta respondentů navštěvuje střelnice a poslední 2 % dotazovaných vyznačilo variantu „jiné“. Mezi doplněnými variantami odpovědí se nejčastěji objevovaly boulder centra (sportoviště s lezeckými stěnami) a taneční sály.

37

Která sportoviště města Brna využíváte? venkovní hřiště a stadiony tělocvičny a sportovní haly

80% 70%

posilovny a fitcentra jízdárny cyklostezky a in-line stezky plavecké bazény

60% 50% 40%

72%

30%

55%

20%

46% 34%

32%

10%

1%

10% 1% 2%

2%

0%

zimní stadiony loděnice střelnice jiné

Obr. 8 – Procentuální zastoupení využití sportovišť v Brně (Zdroj: vlastní zpracování)

Následující graf zobrazuje rozdělení respondentů dle toho, jaké faktory jsou pro ně nejdůležitější při výběru sportoviště. Respondenti mohli vybírat více variant odpovědí. Podle předpokladů je pro studenty nejvýznamnější cena. V dotazníkovém šetření tuto odpověď vyznačilo 90 % respondentů. Hned na druhém místě je dostupnost sportoviště se zastoupením 83 %. Více než polovina studentů (56 %) si sportoviště vybírá podle kvality a 44 % zajímá poskytované vybavení. Celkem 22 % studentů ovlivňuje vytíženost sportoviště a 18 % personál. Jedno procento respondentů zaznačilo variantu „jiné“. Mezi jinými variantami, které respondenty ovlivňovaly při výběru sportoviště, se vyskytovaly důvody, jako umístění současných tréninků a zda je ke vstupu třeba koupě permanentky. Co je pro Vás rozhodující při výběru sportoviště? dostupnost 100%

cena

80%

kvalita

60%

vytíženost

40%

83%

90%

vybavení 56%

20%

personál

44% 22%

18%

1%

jiné

0%

Obr. 9 – Zastoupení faktorů ovlivňujících výběr sportovišť (Zdroj: vlastní zpracování)

38

V obrázku číslo deset jsou zobrazeny názory vysokoškolských studentů na to, jaký mají přehled o možnostech sportovního vyžití města Brna. Výsledky byly poměrně překvapivé, neboť 44 % respondentů vyznačilo možnost „spíše ano“ a stejné množství respondentů variantu „spíše ne“. Poměrně nízké zastoupení měly varianty „rozhodně ne“ se čtyřmi procenty a „rozhodně ano“ s 5 %. Pouze tři procenta respondentů zaznačila odpověď „nevím“. U některých respondentů, kteří „spíše nemají“ přehled o možnostech sportování ve městě Brně, lze předpokládat, že nemají trvalé bydliště na území tohoto města. Mezi další důvody však může patřit i nízká či žádná propagace jednotlivých sportovních zařízení a v neposlední řadě také nedostatečný informační systém. Myslíte si, že máte přehled o možnostech sportování v Brně? 4%

3% 5%

rozhodně ano spíše ano

44%

44%

spíše ne rozhodně ne nevím

Obr. 10 – Procentuální zastoupení názorů studentů na přehled možností sportování v Brně (Zdroj: vlastní zpracování)

Následující otázky byly zaměřeny přímo na jednotlivé brněnské univerzity. Obr. 11 zobrazuje procentuální vyjádření možností sportování na pěti vybraných vysokých školách. Celkem 96 % respondentů uvedlo, že jejich škola disponuje předměty se sportovním zaměřením. Pouze devět studentů (4 %) na jejich škole nemá možnost sportovat. V tomto případě se nejspíš jedná o chybu, či neznalost, neboť každá ze zmíněných vysokých škol respondentům v rámci studia sport umožňuje. U některých studijných oborů jsou tyto předměty dokonce povinné. Každý student má však možnost zapsat si nepovinný sportovní předmět.

39

Disponuje Vaše škola možnostmi sportování? 4%

ano ne 96%

Obr. 11 – Možnosti sportování na vysokých školách (Zdroj: vlastní zpracování)

Co se týče povinnosti navštěvovat na vysoké škole sportovní předměty, byly z výzkumu zjištěny následující výsledky. Celkem 54 % studentů tuto povinnost nemá. Zbývajících 46 % respondentů má na své vysoké škole povinnost absolvovat během studia sportovní předmět. Jsou sportovní předměty na Vaší škole povinné?

46% 54%

ano ne

Obr. 12 – Rozdělení studentů dle povinnosti absolvování sportovních předmětů na vysoké škole (Zdroj: vlastní zpracování)

V následující otázce odpovídali respondenti na to, zda sportovní předměty v rámci vysoké školy využívají. Z celkového počtu 223 respondentů využívá tyto předměty 73 %. Pouze šedesát respondentů (27 %) na vysoké škole sportovní předměty nevyužívá. Kromě povinnosti odstudovat tyto předměty může mezi další důvody pro jejich využívání patřit i možnost sportovat se svými spolužáky, motivace dokončení

40

předmětu z důvodu získání kreditů, nízké či nulové náklady na vstup, využívání sportovišť v blízkosti školy, apod. Využíváte sportovních předmětů v rámci Vaší vysoké školy?

27% ano ne 73%

Obr. 13 – Rozdělení studentů dle využívání sportovních předmětů (Zdroj: vlastní zpracování)

Obr. 14 zobrazuje procentuální zastoupení respondentů dle toho, zda jsou na jejich škole sportovní předměty kreditované, či nikoli. Nejvíce respondentů (58 %) za absolvování tohoto předmětu kredity získává. Třicet čtyři procent studentů za sportovní předmět kredity nedostává a 8 % respondentů na tuto otázku neznalo odpověď. Jsou sportovní předměty na Vaší škole kreditované? 8% ano 34% 58%

ne nevím

Obr. 14 – Možností získání kreditů za sportovní předměty (Zdroj: vlastní zpracování)

V následující otázce byli respondenti dotazováni, zda získávají za sportovní předmět kredity i v případě, že si jej zapíší podruhé. Nejvíce studentů (41 %) kredity za opětovné zapsání předmětu nezískává. Variantu „nevím“ využilo 30 % z dotazovaných. Kredity za opětovné absolvování předmětu si zapíše 29 % studentů.

41

Získáváte kredity, pokud si sportovní předmět zapíšete podruhé? 29%

30%

ano ne nevím 41%

Obr. 15 – Respondenti podle možností opětovného získání kreditů (Zdroj: vlastní zpracování)

Při dotazníkovém šetření byla respondentům položena otázka, zda si myslí, že by sportovní předměty měly být na vysoké škole povinné. V tomto případě převažovalo pozitivní hodnocení, neboť 35 % respondentů zaznačilo odpověď „spíše ano“ a 33 % studentů vybralo možnost „rozhodně ano“. Celkem 19 % z dotazovaných si myslelo, že by tyto předměty spíše neměly být povinné a 11 % bylo rozhodně proti. Pouhé jedno procento respondentů na tuto otázku nevědělo odpověď. Myslíte si, že by sportovní předměty na vysokých školách měly být povinné? 40%

rozhodně ano

30%

spíše ano

20% 10%

spíše ne 33%

35%

rozhodně ne 19%

11%

1%

nevím

0%

Obr. 16 – Procentuální zastoupení názorů respondentů na povinnost sportovních předmětů na vysoké škole (Zdroj: vlastní zpracování)

Zajímavostí bylo porovnání generací. Respondentům byla položena otázka, zda si myslí, že jejich generace sportuje více než generace dřívější. Pouhé čtyři procenta respondentů si myslí, že sportují rozhodně více a 20 % studentů zaznačilo odpověď

42

„spíše ano“. Nejvíce byla zastoupena odpověď „spíše ne“ (40 %) a variantu „rozhodně ne“ zaznačilo 19 % dotazovaných. Celkem 16 % respondentů je toho názoru, že minulé i současné generace sportují přibližně stejně. Pokud srovnáte Vaši generaci s generacemi minulými, myslíte si, že sportujete více? 40%

rozhodně ano

30%

spíše ano spíše ne

40%

20%

rozhodně ne

20%

10%

19%

16%

je to tak nastejno

4% 0%

Obr. 17 – Porovnání sportování minulé a současné generace (Zdroj: vlastní zpracování)

Obr. 18 znázorňuje, jaké sporty jsou u respondentů nejvíce preferovány. V otázce bylo možné zaškrtnout více odpovědí, z tohoto důvodu je suma relativních četností vyšší než 100 %. Z celkového počtu 232 respondentů jsou nejvíce preferovány outdoorové sporty (69 %) a sporty letní (63 %). Kolektivní sporty má v oblibě 59 % dotazovaných a indoorové sporty provozuje 56 % studentů. Nejmenšího počtu odpovědí bylo dosaženo u sportů individuálních (44 %) a zimních (35 %). Jaké sporty preferujete? outdoorové

80%

indoorové

60%

individuální

40%

kolektivní 69%

20%

56%

44%

59%

63% 35%

zimní letní

0%

Obr. 18 – Procentuální zastoupení dle preferencí sportů (Zdroj: vlastní zpracování)

43

Následující grafy zobrazují, jaké sporty respondenti provozují. Vzhledem k tomu, že otázka v sobě zahrnovala mnoho aktivit, nemuseli je respondenti všechny vyplňovat. Z tohoto důvodu je v grafu zaneseno i procentuální zastoupení studentů, kteří na podotázky neodpověděli. Nejprve bylo u 232 sportujících respondentů zjišťováno, zda provozují atletiku. Tomuto sportu se zřídka věnuje 20 % a vůbec 45 % respondentů. Druhým sportem byl badminton, který si zahraje 19 % studentů, zřídka 32 % studentů a vůbec 25 %. Z grafu je patrné, že tento sport zaznamenává v poslední době příliv příznivců. Následně byli respondenti dotazováni na preferenci baseballu. Varianta zřídka byla zastoupena 10 % a vůbec (63 %). Basketbal zřídka provozuje 22 % a vůbec 45 % studentů. Otázku vynechalo 32 % respondentů. Bojovým sportům se zřídka věnuje 9 % a vůbec 56 % respondentů. Ačkoli je běh součástí atletiky, úmyslně byl ponechán samostatně, neboť se v dnešní době stává čím dál více populárním. Pravidelně běhá 20 %, občasně 34 % a zřídka 23 % studentů. Z první šestice sportů patří mezi nejoblíbenější běh a v dnešní době rozvíjející se badminton. Naopak nejméně oblíbené jsou baseball a bojové sporty. Které sporty preferujete? 100%

20%

80% 60% 40% 20%

19%

22%

21%

23%

25%

23%

45%

45% 32%

63%

19%

12%

19%

8% 15%

34% 22%

10%

56%

9%

9%

6%

neodpovědělo vůbec zřídka občas pravidelně

20%

0% atletika

badminton

baseball

basketbal

bojové sporty

běh

Obr. 19 – Procentuální zastoupení dle preferencí sportů (Zdroj: vlastní zpracování)

Obr. 20 zobrazuje procentuální zastoupení preferencí studentů u druhé šestice základních sportů. Bruslení a in-line se pravidelně věnuje 10 % a občas 36 % respondentů. Zřídka tento sport provozuje 17 % a vůbec 24 % dotazovaných. Dále byli respondenti dotazování na provozování cyklistiky. Tento sport pravidelně provozuje 20 % a občas 40 % studentů. Dalším vybraným sportem byl florbal, který zřídka

44

provozuje 13 % a vůbec 52 % respondentů. O něco oblíbenější oproti florbalu je fotbal, který pravidelně provozuje 12 %, občas 10 % a zřídka 19 % respondentů. Vůbec se tomuto sportu nevěnuje 43 %. Nejméně oblíbeným sportem je golf, neboť se mu vůbec nevěnuje 72 % studentů. Posledním ze šestice sportů je gymnastika, která má oproti golfu o něco vyšší zastoupení. Zřídka se gymnastice věnuje 9 % studentů a zbylý počet dotazovaných se gymnastice nevěnuje vůbec (60 %), nebo na otázku neodpověděl (24 %). Z výsledků je patrné, že mezi respondenty byla nejvíce preferována cyklistika, bruslení a in-line. Které sporty preferujete? 100%

13%

80%

24%

60% 40%

13% 9% 18%

17%

19%

52%

17%

72%

60%

19%

36% 10%

24%

43%

40%

20%

24%

20%

0% bruslení a in-linecyklistika

13% 9% 7% florbal

10% 12% fotbal

neodpovědělo vůbec zřídka občas pravidelně

9% golf

gymnastika

Obr. 20 – Procentuální zastoupení dle preferencí sportů (Zdroj: vlastní zpracování)

Na obr. 21 jsou zobrazeny zobrazeny škály odpovědí respondentů na následující šestici sportů. Jednalo se o házenou, hokej, jezdectví, vodní sporty, posilování a squash. Z výsledků je patrné, že házenou vůbec neprovozuje 65 % dotazovaných. Následující otázka byla věnována hokeji, kterému se nevěnuje 61 %. O něco lépe je na tom jezdectví, které zřídka provozuje 7 % a vůbec 63 % respondentů. Jak je patrné na obr. 21, těší se zbývající tři sporty větší oblibě. Vodní sporty pravidelně provozuje 13 %, občas 29 %, zřídka 29 % a vůbec 13 % respondentů. Dalším sportem je posilování, kterému se pravidelně věnuje 29 %, občasně 32 %, zřídka 16 % respondentů. Vůbec neposiluje pouze 10 % a na otázku neodpovědělo 13 % dotazovaných. Poslední z třetí šestice sportů je squash, který občasně provozuje 14 %, zřídka 18 % a vůbec 42 % respondentů. Otázku nezodpovědělo 19 % dotazovaných. Z této šestice je tedy nejoblíbenější posilování, vodní sporty a squash.

45

Které sporty preferujete? 100% 80%

16% 13%

60%

29%

24%

25%

61%

65%

22%

63%

40%

13% 10% 16%

19% 42%

32% 18%

29%

20%

10%

13%

29%

neodpovědělo vůbec zřídka občas pravidelně

14%

0% házená

hokej

jezdectví

vodní sporty

posilování

squash

Obr. 21 – Procentuální zastoupení dle preferencí sportů (Zdroj: vlastní zpracování)

Procentuální zastoupení preferencí respondentů na provozování poslední šestice sportů, je zobrazeno v obr. 22. Prvním z těchto sportů je stolní tenis, který občasně hraje 16 %, zřídka 28 % a vůbec 19 % respondentů. Druhým sportem byla střelba, kterou vůbec neprovozuje 65 % respondentů. Jak je patrné z výsledků, velké oblibě se těší tanec, který pravidelně provozuje 14 %, občas 18 % a zřídka 16 % respondentů. Vůbec netancuje 35 % dotazovaných a zbývajících 16 % na otázku neodpovědělo. Dalším spotem je tenis, kterému se zřídka věnuje 16 %, vůbec 47 % a zbývajících 19 % dotazovaných na otázku neodpovědělo. Předposledním zjišťovaným sportem byla turistika, které se pravidelně věnuje 17 %, občas 32 % a zřídka 20 % studentů. Vůbec turistiku neprovozuje 16 % respondentů a stejný počet dotazovaných na tuto otázku neodpovídal. Poslední šestici uzavírá kolektivní hra volejbal, který pravidelně hraje 11 %, občas 15 % a zřídka 23 % respondentů. Volejbal vůbec neprovozuje 33 % a 19 % studentů na otázku neodpovědělo. Z poslední šestice je nejoblíbenějším sportem turistika, volejbal a tanec. Pokud zhodnotíme preference respondentů u všech dotazovaných sportů, zjistíme, že mezi nejvíce provozované sporty patří běh, cyklistika, posilování, vodní sporty, turistika, bruslení a in-line. Naopak nejméně preferovaným sportem je baseball, golf, bojové sporty, gymnastika, házená, hokej, jezdectví a střelba.

46

Které sporty preferujete? 100% 80%

19%

23%

35%

35%

60% 40%

28%

20%

16%

16%

65%

16%

8%

18% 14%

19%

16% 16%

47%

20%

16% 11% 6%

19% 33%

32%

23%

17%

15% 11%

turistika

volejbal

neodpovědělo vůbec zřídka občas pravidelně

0% stolní tenis

střelba

tanec

tenis

Obr. 22 – Procentuální zastoupení dle preferencí sportů (Zdroj: vlastní zpracování)

Následující graf znázorňuje hodnocení brněnských sportovišť dle jednotlivých faktorů. Dotazovaní mohli označovat varianty odpovědí 1 až 5, které odpovídají českému známkování výborný až nedostatečný. Současně byla tato baterie otázek použita pro zpracování pomocí faktorové analýzy, která je uvedena níže. Odbornost personálu byla ze 44 % hodnocena dobře a z 37 % chvalitebně. O něco lépe je na tom ochota a přístup personálu, která je ze 43 % hodnocena chvalitebně, z 36 % dobře a 13 % výborně. Služby poskytované na sportovišti hodnotilo 44 % respondentů chvalitebně a 41 % dobře. Možnost občerstvení hodnotilo nejvíce respondentů (39 %) dobře a 35 % chvalitebně. Pouhých 13 % respondentů zaznačilo variantu „výborně“. Téměř shodných výsledků bylo dosaženo u hodnocení vybavenosti sportoviště, kvality a bezpečnosti sportoviště. Kolem 50 % respondentů hodnotilo tyto otázky chvalitebně, přibližně 35 % dobře a kolem 13 % dotazovaných dalo „jedničku“. Jednou z nejlépe hodnocených otázek bylo zjištění spokojenosti s otevírací dobou. Celkem 28 % ji hodnotilo výborně, 39 % chvalitebně a 29 % dobře. Benefity pro stávající klienty a slevové akce získaly horší hodnocení. Celkem 42 % respondentů hodnotí benefity pro stávající klienty dobře, 22 % chvalitebně a 21 % dostatečně. Slevové akce získaly následující hodnocení. Celkem 41 % studentů je hodnotí dobře, 25 % chvalitebně a 15 % dostatečně. Vstupní cenu hodnotilo 47 % respondentů dobře, 22 % dostatečně a 19 % chvalitebně. Dále byli respondenti dotazováni na hodnocení vzdálenosti od bydliště/školy/pracoviště. Celkem 37 % dotazovaných tuto problematiku hodnotilo

47

chvalitebně, 33 % dobře a 18 % výborně. Pouhých 11 % hodnotilo tuto problematiku dostatečně a zbývající počet nedostatečně. Další otázku tvořilo hodnocení čistoty sportovišť. Z výsledků je patrné, že 42 % respondentů hodnotí čistotu dobře a 41 % chvalitebně. Množství sportovišť ve městě Brně hodnotilo 38 % dobře, 34 % chvalitebně, 15 % dostatečně a 12 % výborně. Větší nespokojenost je patrná z hodnocení vytíženosti sportovišť, které hodnotilo 44 % dobře, 26 % chvalitebně a 22 % dostatečně. V baterii byli respondenti dotazováni také na spokojenost s informovaností o sportovištích. Celkem 45 % hodnotí informovanost jako dobrou, 28 % ji hodnotí chvalitebně a 18 % dostatečně. Přítomnost parkovacích míst byla hodnocena ze 46 % dobře, 30 % chvalitebně a 15 % nedostatečně. Poslední otázkou bylo zjištění spokojenosti s dostupností MHD. Celkem 47 % respondentů ji hodnotí chvalitebně, 33 % výborně a 17 % dobře.

Jak hodnotíte brněnská sportoviště? odbornost personálu ochota a přístup personálu služby poskytované na sportovišti možnosti občerstvení vybavenost sportoviště kvalita sportoviště otevírací doba benefity pro stávající klienty slevové akce vstupní cena vzdálenost od bydliště/školy/pracoviště bezpečnost sportovišť čistota sportovišť množství sportovišť vytíženost sportovišť informovanost o sportovištích přítomnost parkovacích míst dostupnost MHD

44%

37%

9%

39%

35%

13%

42%

22%

9%

41%

25% 37%

18%

26%

33%

11% 6%

42%

34%

28% 30%

10%

34%

41%

12%

8%

15% 33%

50%

14% 10%

21% 22%

47%

19%

6%

29%

39%

28%

6%

35%

50%

13%

9% 35%

51%

12%

6%

7% 6%

41%

44%

7%

8% 36%

43%

13%

15%

38% 44% 45%

22% 18% 15%

46% 47%

17%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% výborný

chvalitebný

dobrý

dostatečný

nedostatečný

Obr. 23 – Procentuální zastoupení hodnocení sportovišť v Brně (Zdroj: vlastní zpracování)

48

Jak je patrné z hodnocení této otázky, nejvíce byli respondenti spokojeni s dostupností MHD, otevírací dobou, bezpečností, kvalitou a vybaveností sportoviště. Naopak nespokojeni byli respondenti s benefity pro stávající klienty, slevovými akcemi, vstupní cenou a vytížeností sportovišť. U prvních tří faktorů bychom mohli použít rčení „za hodně peněz je málo muziky“. To, že jsou studenti ovlivněni po finanční stránce, je v období studentských let samozřejmé, neboť většina studentů má v této době nízké či nulové příjmy. Z celkového pohledu na výsledky tohoto šetření je však patrné, že brněnská sportoviště jsou u respondentů celkem oblíbená. Většina faktorů byla hodnocena „chvalitebně“ až „dobře“. Hodnocení faktorů je dále patrné na obr. 24, kde jsou znázorněny průměrné hodnoty odpovědí. Naprostá většina faktorů měla průměrné hodnoty v rozpětí 2 až 3. Průměrné hodnoty hodnocení sportovišť v Brně 3,5 3 2,5 2 1,5 1

Obr. 24 – Průměrné hodnoty hodnocení sportovišť v Brně (Zdroj: vlastní zpracování)

Dále bylo u sportujících respondentů zjišťováno, zda by uvítali vybudování nových sportovišť ve městě Brně. Pro vybudování sportovišť bylo celkem 59 % respondentů a proti 41 % dotazovaných.

49

Uvítali byste ve městě Brně vybudování nových sportovišť?

41% 59%

ano ne

Obr. 25 – Procentuální zastoupení dle preferencí vybudování nových sportovišť (Zdroj: vlastní zpracování)

Následně byli respondenti, kteří zaznačili variantu „ano“, dotazováni na to, jaká nová sportoviště by ve městě Brně uvítali. Jednalo se o otevřenou otázku a nejčastější odpovědi respondentů jsou zaznačeny v obr. 24. Nejvíce respondentů uvedlo, že by v Brně uvítalo nové plavecké stadiony a koupaliště (20 respondentů). Mezi odpověďmi se objevovaly také aquaparky a koupaliště s teplou vodou. Dále studentům chybí víceúčelové haly a sportoviště a moderní sportovní areály (20 respondentů), kde by mimo jiné mohli provozovat volejbal, nohejbal, florbal a badminton. Často zmiňované bylo také vybudování in-line stezek (17 respondentů), které se v Brně sice nachází, ale v omezeném množství, které nedokáže pojmout celou kapacitu sportovců. Sedmnáct respondentů uvedlo, že by uvítali vznik tělocvičen, posiloven a fitness parků. Jedenáct studentů preferovalo vybudování nových cyklostezek, popřípadě rozšíření cyklistických pruhů mezi chodníkem a silnicí v centru města. Stejný počet respondentů jmenoval vybudování veřejných venkovních hřišť. Mezi odpověďmi se vyskytovaly především hřiště na basketbal a dále parky s příslušenstvím pro malé děti. Devět respondentů by ve městě Brně uvítalo další hřiště na beach volejbal, včetně krytých hřišť, která by bylo možné využívat i za nepříznivého a chladného počasí. Osm respondentů uvedlo vybudování nových tělocvičen a sálů na tanec, kde by se realizovaly tréninky aerobiku, pole dance, moderního i tradičního tance, apod. Stejný počet (8 respondentů) preferovalo výstavbu nových venkovních i krytých lezeckých stěn a boulder center. Mezi odpověďmi se také objevily nové tenisové haly a kurty, které preferovalo

50

5 respondentů. Stejný počet respondentů by uvítal nová kluziště a zimní haly, kde by bylo studentům umožněno hrát hokej. Čtyři dotazovaní preferovali vybudování nového fotbalového stadionu, a to především v lokalitě za Lužánkami. Stejný počet studentů jmenoval hřiště a haly na atletiku. Další varianty, které respondenti uvedli, měly nižší početní zastoupení, a proto byly shrnuty v kategorii „ostatní“. V této kategorii se objevily požadavky na vybudování nových běžeckých stezek, golfových odpališť, kulečníkových a biliardových klubů, baseballových hřišť, stadionů pro rychlobruslení, squashových center a center pro kondiční box. Další požadavek byl na rozšíření vodních sportů, mezi které patřily tzv. dračí lodě. Velice zajímavým požadavkem bylo vybudování většího množství venkovních parků, kde by respondenti mohli hrát různé hry, posilovat, běhat, a kde by bylo především zakázané venčit domácí mazlíčky. Dále respondenti uváděli, aby se budovala taková sportoviště, kde by měli dotazovaní možnost uplatňovat studentské průkazy a navštěvovat centrum, aniž by se museli stávat jeho členem. Jaká nová sportoviště byste ve městě Brně uvítali?

20

plavecké stadiony a koupaliště

17

in-line dráhy

15

tělocvičny, posilovny a fitness parky

14

ostatní veřejná venkovní hřiště

11

cyklostezky

11 9

hřiště na beach volejbal tělocvičny a sály pro tanec

8

lezecké stěny

8

zimní haly a kluziště

5

tenisové haly a kurty

5

hřiště a kryté haly na atletiku

4

fotbalové stadiony

4 0

4

8

12

16

20

Obr. 26 – Návrhy na nová sportoviště města Brna (Zdroj: vlastní zpracování)

51

Následně byli respondenti dotazováni, jaké jsou jejich měsíční výdaje za vstupy na sportoviště. Odpovědi byly následující. Nejvíce respondentů (37 %) měsíčně utratí od 101 do 300 Kč. Od 301 do 500 Kč měsíčně vynakládá za vstupy 30 % dotazovaných. Do stokoruny měsíčně se vejde 17 % studentů a třináct procent respondentů utratí od 501 do 1000 Kč. Více za vstupy do sportovišť utratí pouze 3 % dotazovaných, přičemž jedno procento vynaloží 1001 – 2000 Kč a dvě procenta více než 2000 Kč. Jak již bylo zmíněno výše, většina vysokoškolských studentů má v době studia nízké, či nulové příjmy. Tato situace je patrná i z grafu, neboť nadpoloviční většina respondentů investuje měsíčně za vstupy na sportoviště částku do 500 Kč, což můžeme považovat za přijatelnou sumu peněz. U respondentů, majících vyšší výdaje za vstupy na sportoviště, můžeme předpokládat vysokou frekvenci sportování, či sport na vrcholové úrovni. Vyšší výdaje mohou být také za „luxusnější“ sporty, mezi které můžeme řadit například golf. Pro tyto studenty budou charakteristické vyšší finanční příjmy. Jaké jsou Vaše měsíční výdaje za vstupy na sportoviště? 40%

0 – 100 Kč 101 – 300 Kč

30%

301 – 500 Kč 20% 10%

37% 17%

501 – 1000 Kč 30%

1001 – 2000 Kč 13%

1%

2%

více než 2000 Kč

0%

Obr. 27 – Procentuální rozdělení respondentů dle výdajů za vstupy na sportoviště (Zdroj: vlastní zpracování)

Obr. 28 ukazuje procentuální zastoupení respondentů dle navštěvování sportovních utkání města Brna. Jak je patrné z výsledků, sportovní utkání navštěvuje pouze 26 % respondentů. Zbývajících 74 % dotazovaných na sportovní utkání ve městě Brně nechodí.

52

Navštěvujete sportovní utkání ve městě Brně? 26% ano 74%

ne

Obr. 28 – Dělení respondentů dle návštěvnosti sportovních utkání (Zdroj: vlastní zpracování)

Zajímavostí tohoto dotazníkového šetření bylo zjištění názoru respondentů na otázku, zda se při sledování sportovních utkání považují za sportovce. Výsledky jsou překvapivé, neboť 16 % dotazovaných uvedlo, že se při sledování, skandování a fandění za sportovce považují. Zbývajících 84 % respondentů se během sledování zápasů za sportovce nepovažuje. Považujete se při sledování sportovních utkání za sportovce? 16% ano 84%

ne

Obr. 29 – Dělení respondentů dle faktoru, zda se při sledování sportovních utkání považují za sportovce (Zdroj: vlastní zpracování)

Dalším faktorem, který byl při výzkumu zkoumán, bylo zjištění, co si respondenti myslí o dostatku či nedostatku pohybu. Z 276 respondentů si 42 % myslí, že jejich tělo má dostatek pohybu. Zbývajících 58 % dotazovaných má dojem, že jejich tělo trpí nedostatkem pohybu.

53

Myslíte si, že má Vaše tělo dostatek pohybu?

42% ano

58%

ne

Obr. 30 – Dělení respondentů dle názoru na množství pohybu (Zdroj: vlastní zpracování)

Mezi jednu z identifikačních otázek patřilo zjištění, jakého pohlaví byli respondenti, kteří se tohoto marketingového výzkumu účastnili. Z celkového počtu 276 respondentů se dotazníkového šetření účastnilo 28 % mužů. Zbývajících 72 % dotazovaných tvořily ženy. K tomuto nepoměru mohlo dojít zejména z důvodu nerovnoměrného rozložení studentů ve vybraných vysokých školách, či ochoty věnovat svůj čas a trpělivost vyplnění dotazníku. Pohlaví:

28% muž 73%

žena

Obr. 31 – Dělení respondentů dle pohlaví (Zdroj: vlastní zpracování)

Další identifikační otázka se týkala věku respondentů. Nejvíce studentů (84 %) bylo ve věkové kategorii 21 – 25 let. Třinácti procentům dotazovaných bylo do dvaceti let a ve věkové kategorii od 26 do 30 let byly pouze 3 % respondentů. V této otázce byla dále varianta „nad 30 let“, která však měla nulové zastoupení.

54

Věk: 3% 13% do 20 let 21 – 25 let 26 – 30 let

84%

Obr. 32 – Věkové rozložení respondentů (Zdroj: vlastní zpracování)

Závěrečnou identifikační otázkou, a také i poslední otázkou celého dotazníku, bylo zjištění, kde účastníci marketingového výzkumu bydlí. Nejvíce z nich (43 %) bydlelo na privátě. Druhé nejvyšší zastoupení měli respondenti, jejichž trvalé bydliště bylo přímo na území města Brna. Tuto variantu zaznačilo celkem dvacet tři procent respondentů. Na kolejích bydlelo osmnáct procent dotazovaných. Čtvrtou variantou odpovědí byla možnost „dojíždí“, kterou v dotazníkovém šetření zaznačilo zbývajících šestnáct procent respondentů. Bydlíte: 18% 43%

na kolejích 23%

mám trvalé bydliště v Brně dojíždím

16%

na privátě

Obr. 33 – Rozdělení respondentů dle bydliště (Zdroj: vlastní zpracování)

55

7.2 Měření závislosti slovních znaků Z dotazníku byly vybrány otázky, u kterých bylo možné předpokládat vzájemnou závislost, a v programu Unistat byly vypočteny charakteristiky potřebné pro určení těchto závislostí. Aby bylo možné tyto otázky určit, bylo třeba zjistit hodnoty pravostranné pravděpodobnosti. V případě, že její hodnota vycházela menší než 0,05, existovala mezi otázkami významná závislost. Pokud byla tato hodnota menší než 0,01, jednalo se o vysoce významnou závislost. První závislost byla prokázána u otázky, zda respondenti sportují, a další otázky, která se týkala názoru respondentů na dostatek pohybu. Zvláštnost se objevila u nesportujících studentů, z nichž si 3,6 % myslí, že mají dostatek pohybu. U sportujících studentů téměř polovina (45,3 %) respondentů zaznačila, že jejich tělo stále nemá dostatek pohybu.

Názor studentů na dostatek pohybu mají dostatek pohybu nesportuje nemají dostatek pohybu

sportuje 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Obr. 34 – Procentuální zastoupení studentů dle názoru na dostatek pohybu (Zdroj: vlastní zpracování)

V následujícím grafu je zobrazena závislost mezi identifikační otázkou pohlaví respondenta a otázkou týkající se frekventovanosti sportování. Z výsledků je patrné, že nejvíce žen (36,4 %) sportuje jednou až dvakrát týdně a 15,6 % třikrát až čtyřikrát týdně. Naopak nejvíce mužů (13 %) se sportu věnuje třikrát až čtyřikrát týdně a 11,3 % jednou až dvakrát týdně. U mužů byly varianty sportování méně než jednou týdně téměř nulově zastoupeny. Z tohoto zjištění je tedy patrné, že u mužského pohlaví je frekvence sportování vyšší, než u žen.

56

Pohlaví versus frekvence sportování více než čtyřikrát týdně třikrát až čtyřikrát týdně

žena

jednou až dvakrát týdně

muž

jednou za dva týdny

0%

20%

40%

60%

80%

méně než jednou za dva týdny

Obr. 35 – Procentuální zastoupení studentů dle pohlaví a frekvence sportování (Zdroj: vlastní zpracování)

Dále byla zjišťována závislost mezi pohlavím respondentů a frekvencí využívání brněnských sportovišť. Nejvíce žen (41,3 %) i mužů (16,3 %) využívá sportoviště v Brně jednou až dvakrát týdně. Druhou nejvíce zastoupenou odpovědí žen (10 %) bylo využití sportovišť méně než jednou za dva týdny. U opačného pohlaví byla druhá nejčastěji zaškrtnutá varianta „třikrát až čtyřikrát týdně“ a zaznačilo ji 9,3 % mužů. Pohlaví versus frekvence využívání brněnských sportovišť více než čtyřikrát týdně

žena

třikrát až čtyřikrát týdně jednou až dvakrát týdně

muž

jednou za dva týdny

0%

20%

40%

60%

80%

méně než jednou za dva týdny

Obr. 36 – Procentuální zastoupení studentů dle pohlaví a frekvence využívání brněnských sportovišť (Zdroj: vlastní zpracování)

Z následujícího grafu je patrné, jaké zastoupení pohlaví měly jednotlivé brněnské vysoké školy. Nejvíce z dotazovaných žen, celkem sedmnáct procent studuje na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně a dále na Masarykově univerzitě (15,2 %). Nejvíce mužů studuje na Vysokém učení technickém (8,7 %) a na Mendelově univerzitě (6,6 %).

57

Pohlaví ve vybraných VŠ města Brna Masarykova univerzita Vysoké učení technické

žena

Mendelova univerzita

muž

Univerzita obrany

0%

20%

40%

60%

80%

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Obr. 37 – Procentuální zastoupení pohlaví na VŠ města Brna (Zdroj: vlastní zpracování)

Zajímavé výsledky byly zjištěny v kombinaci otázek, jak často respondenti sportují a zda si myslí, že mají dostatek pohybu. Nejvíce respondentů, kteří jsou toho názoru, že mají nedostatek pohybu, sportuje jednou až dvakrát týdně (33 %) a 3x až 4x týdně (8 %). Naopak respondenti, kteří mají dostatek pohybu, sportují 3x až 4x týdně (20 %), jednou až dvakrát týdně (15 %) a více než 4x týdně (10 %). Frakvence sportování versus názor na dostatek pohybu více než čtyřikrát týdně

nedostatek pohybu

třikrát až čtyřikrát týdně jednou až dvakrát týdně

dostatek pohybu

jednou za dva týdny

0%

20%

40%

60% méně než jednou za dva týdny

Obr. 38 – Procentuální zastoupení frekvence sportování versus názor na dostatek pohybu (Zdroj: vlastní zpracování)

Rozdělení studentů brněnských vysokých škol dle bydliště je následující. Nejvíce studentů z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno bydlí na privátě (12 %) a na kolejích (3 %). Univerzita obrany má podobné rozložení, neboť nejvíce studentů bydlí na privátě (8,8 %) a dalších 5 % na kolejích. Nejvíce studentů Mendelovy univerzity má trvalé bydliště v Brně (7,6 %), anebo dojíždí (5,8 %). V případě Vysokého učení

58

technického bydlí 10 % studentů na privátě a 6,1 % na kolejích. Nejvíce respondentů Masarykovy univerzity bydlí na privátě (8,7 %), nebo má trvalé bydliště v Brně (6,5 %). Rozdělení studentů brněnských VŠ dle bydliště Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

na kolejích

Univerzita obrany

mám trvalé bydliště v Brně dojíždím

Mendelova univerzita Vysoké učení technické

na privátě

Masarykova univerzita

0%

10%

20%

30%

Obr. 39 – Rozdělení studentů brněnských VŠ dle bydliště (Zdroj: vlastní zpracování)

Následující graf zobrazuje, jak studenti vysokých škol využívají nabízené sportovní předměty. Nejvíce studentů, kteří sportovní předměty v rámci jejich vysoké školy nevyužívají, bylo z Mendelovy univerzity (13,5 %) a Vysokého učení technického (8 %). Naopak nejvíce studentů, kteří tyto předměty využívají, bylo z Masarykovy univerzity (19,2 %), Univerzity obrany (18,4 %) a Veterinární a farmaceutické univerzity (16,6 %). Využití sportovních předmětů na vysokých školách Masarykova univerzita Vysoké učení technické

ne

Mendelova univerzita

ano Univerzita obrany

0%

20%

40%

60%

80%

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Obr. 40 – Rozdělení studentů dle využití sportovních předmětů na vysokých školách (Zdroj: vlastní zpracování)

S předchozím grafem souvisí graf následující, který zobrazuje, zda studenti jednotlivých vysokých škol získávají za sportovní předměty kredity. Pokud porovnáme tyto grafy,

59

zjistíme, že většina studentů navštěvuje sportovní předměty především z důvodu získání kreditů. Z obr. 41 je patrné, že kredity získávají za sportovní předměty studenti na Masarykové univerzitě,

Vysokém

učení

technickém,

Univerzitě

obrany

a Veterinární

a farmaceutické univerzitě Brno. Nejvíce respondentů, kteří v dotazníkovém šetření zaznačili získávání těchto kreditů, bylo z Masarykovy univerzity (20,1 %), Veterinární a farmaceutické univerzity Brno (17,9 %) a Univerzity obrany (17,5 %). Naopak studenti, kteří v rámci těchto předmětů kredity nezískávají, byli z Vysokého učení technického (17,5 %) a Mendelovy univerzity v Brně (13,9 %). Respondenti mohli také zaznačit variantu „nevím“. Jak je patrné z grafu, nejvíce studentů, kteří na tuto otázku neznali odpověď, studovalo Mendelovu univerzitu v Brně (4,9 %) a dále Vysoké učení technické (2,2 %). Získání kreditů za sportovní předměty Masarykova univerzita nevím

Vysoké učení technické Mendelova univerzita

ne

Univerzita obrany

ano 0%

20%

40%

60%

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Obr. 41 – Rozdělení studentů dle získání kreditů za sportovní předměty na vysokých školách (Zdroj: vlastní zpracování)

V následující závislosti slovních znaků bylo zjišťováno, zda studenti jednotlivých vysokých škol získávají kredity i v případě, že si sportovní předmět zapíší podruhé. V tomto případě samozřejmě není možné výsledky zobecnit za celou vysokou školu, neboť studenti sportovních programů mají jiné podmínky, než studenti například ekonomických programů. Z výsledků je patrné, že opětovné získání kreditů je možné na Masarykové univerzitě (11,6 %), Univerzitě obrany (6,7 %) a Veterinární farmaceutické univerzitě Brno (10,3 %). Kredity podruhé nezískají studenti na Vysokém učení technickém (17 %) a Mendelově univerzitě v Brně (11,6 %). Na tuto otázku neznalo

60

odpověď 5 % studentů z Masarykovy univerzity, 4 % z VUT, 6,3 % z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, 7,6 % z Mendelovy univerzity v Brně a stejný počet z Univerzity obrany. Získání kreditů při opětovném zapsání sportovních předmětů Masarykova univerzita nevím

Vysoké učení technické Mendelova univerzita

ne

Univerzita obrany

ano 0%

10%

20%

30%

40%

50%

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Obr. 42 – Rozdělení studentů získání kreditů při opětovném zapsání sportovních předmětů na vysokých školách (Zdroj: vlastní zpracování)

V následujícím grafu je znázorněno využití sportovišť města Brna dle bydliště studentů. Podle předpokladů, nejvíce respondentů využívajících brněnská sportoviště, má trvalé bydliště v Brně (17,2 %), nebo bydlí na privátě (11,6 %). Další variantou odpovědi bylo využití i ostatních sportovišť, které zaznačilo 16,4 % respondentů bydlících na privátě, 10,3 % studentů na kolejích, 6,5 % dojíždějících a 5,6 % studentů s trvalým bydlištěm ve městě Brně. Sportoviště města Brna vůbec nevyužívá 14,2 % respondentů bydlících na privátě, 5,2 % dojíždějících a 5 % studentů bydlících na kolejích. Využívání sportovišť města Brna versus bydliště respondentů na privátě

ano

dojíždím

ano, ale využívám i jiná sportoviště ne

mám trvalé bydliště v Brně na kolejích 0%

20%

40%

60%

Obr. 43 – Využití sportovišť města Brna vs. bydliště respondentů (Zdroj: vlastní zpracování)

61

V posledním grafu měření slovních závislostí bylo zjišťováno, kolik peněz utratí studenti za vstupy na sportoviště v porovnání s frekvencí sportování. Z grafu je patrné, že při vyšší frekvenci sportování stoupají výdaje za sport. Jedná se však o nerovnoměrné navyšování, neboť tato otázka zahrnuje i sportoviště, která nejsou placená. U studentů, kteří sportují méně než jednou za dva týdny, byly měsíční výdaje za vstupy na sportoviště ve výši 0 − 100 Kč (1,2 %) a 101 – 300 Kč (3,5 %). Respondenti, sportující jednou za dva týdny, utratí 0 – 100 Kč (2,2 % respondentů), 101 – 300 Kč zaplatí 3 % dotazovaných, 301 – 500 Kč (2,6 %) a 501 – 1000 Kč celkem 0,9 % respondentů. Devět procent respondentů sportujících jednou až dvakrát týdně utratí od 0 – 100 Kč, 101 – 300 Kč zaplatí 17,8 % dotazovaných, 301 – 500 Kč 15,2 % a 501 – 1000 Kč celkem 4,5 % respondentů. U dotazovaných, kteří sportují třikrát až čtyřikrát týdně, utratí od 0 do 100 Kč 2 % respondentů, 101 – 300 Kč zaplatí 10,4 % dotazovaných, 301 – 500 Kč 10,8 %, a celkem 4,3 % respondentů zaplatí 501 – 1000 Kč. Respondenti sportující více než 4x týdně vynaloží za vstupy na sportoviště 0 – 100 Kč 2,6 % respondentů, 101 – 300 Kč zaplatí 1,7 % dotazovaných a stejné procento zaplatí 301 – 500 Kč. Od 501 do 1000 Kč vynaloží za vstupy 3 % respondentů a více než 2000 Kč vydává za sportoviště 0,9 % respondentů. Výdaje za vstupy na sportoviště versus frekvence sportování méně než jednou za dva týdny

0 – 100 Kč 101 – 300 Kč

jednou za dva týdny

301 – 500 Kč jednou až dvakrát týdně

501 – 1000 Kč

třikrát až čtyřikrát týdně

1001 – 2000 Kč

více než čtyřikrát týdně

více než 2000 Kč 0%

50%

100%

Obr. 44 – Výdaje za vstupy na sportoviště versus frekvence sportování (Zdroj: vlastní zpracování)

62

7.3 Faktorová analýza Pro lepší interpretaci a informovanost o vztazích mezi jednotlivými variantami odpovědí, byla provedena faktorová analýza. Hlavním cílem této vícerozměrné statistické metody bylo snížit vysoký počet variant a pokusit se objevit nové, díky nimž dokážeme lépe porozumět analyzovaným údajům. Pomocí programu Unistat byly ukazatele rozděleny do několika oblastí dle společného jmenovatele. Analýza byla provedena u otázky č. 18, která zahrnovala baterie otázek se škálováním, zaměřenými na hodnocení brněnských sportovišť. Nejprve bylo třeba odhadnout počet faktorů, kterých je obvykle více než jedna. Každý faktor by se měl na celkové variabilitě prvotních dat podílet alespoň 5 %. Rozdělení faktorů je znázorněno v tabulce 2. Tab. 2 – Tabulka rozptylu Komunalita Faktor dostupnost MHD přítomnost parkovacích míst informovanost o sportovištích vytíženost sportovišť množství sportovišť čistota sportovišť bezpečnost sportovišť vzdálenost od bydliště/školy/pracoviště vstupní cena slevové akce benefity pro stávající klienty otevírací doba kvalita sportoviště vybavenost sportoviště možnosti občerstvení služby poskytované na sportovišti ochota a přístup personálu odbornost personálu

0,2632 0,1498 0,2913 0,3897 0,3895 0,4592 0,4136

1 2 3 4 5

Vlastní hodnota 5,1164 1,8711 1,6512 1,3361 1,1008

Procento Kumulat. 28,4% 10,4% 9,2% 7,4% 6,1%

28,4% 38,8% 48,0% 55,4% 61,5%

0,3448 0,3165 0,5965 0,5823 0,3080 0,5573 0,5931 0,4530 0,5220 0,5584 0,4953

(Zdroj: vlastní zpracování)

Rozdělení faktorů je dále znázorněno v obrázku 44. Zde vidíme, že nad vlastní hodnotou 1 je celkem pět faktorů. V tomto případě je však vhodnější zvolit pouze čtyři faktory, které vysvětlí variabilitu proměnných z 55,4 %.

63

Metoda hlavních os Graf vlastních hodnot 6

Vlastní hodnota

5

4

3

2

1

0

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

Číslo vl astní hodnoty

Obr. 44 – Metoda hlavních os (Zdroj: vlastní zpracování)

Následně byla pomocí metody varimax provedena tzv. rotace faktorů. Jednalo se o transformaci faktorů do podoby, kdy bylo možné je smysluplně interpretovat a pojmenovat. Pokud se na faktorovou analýzu podíváme z grafického hlediska, vzniká nám tzv. mnohostranný ježek, neboli n rozměrná soustava vektorů, mající počátek ve společném bodě. Ježek je znázorněn na následujícím obrázku. Metoda hlavních os: Rotace varimax Graf faktorových skórů: Rotace varimax 3

Faktor 2

2

1

0

-1

-2

-3

-2

-1

0

1

2

3

Faktor 1

Obr. 45 – Metoda hlavních os, graf faktorových skórů (Zdroj: vlastní zpracování)

64

Výsledky rotace varimax a rozdělení do čtyř faktorů je patrné z následující tabulky. Tab. 3 – Metoda hlavních os – rotovaná matice faktorů

a. b. c. d. e. f. g. h. i. j. k. l. m. n. o. p. q. r.

dostupnost MHD přítomnost parkovacích míst informovanost o sportovištích vytíženost sportovišť množství sportovišť čistota sportovišť bezpečnost sportovišť vzdálenost od bydliště/školy/pracoviště vstupní cena slevové akce benefity pro stávající klienty otevírací doba kvalita sportoviště vybavenost sportoviště možnosti občerstvení služby poskytované na sportovišti ochota a přístup personálu odbornost personálu

Faktor 1 0,2731 -0,0251 0,0888 0,2634 0,4482 0,6606 0,5854 0,2533 0,1328 0,1320 0,0677 0,4461 0,6729 0,6810 0,1113 0,2302 0,5571 0,4710

Faktor 2 -0,0096 -0,0418 0,2414 0,4288 0,2056 0,1870 -0,0030 0,0241 0,4023 0,8177 0,7898 0,0811 0,0761 0,0475 0,0729 0,1918 0,2241 0,2846

Faktor 3 0,1267 0,0010 0,1444 0,0332 0,0261 -0,0750 -0,0255 -0,0298 0,0237 0,1493 0,1563 0,2603 0,2475 0,3335 0,7237 0,7457 0,3970 0,2782

Faktor 4 0,4337 0,3971 0,5669 0,2452 0,2356 0,0991 0,2913 0,5160 0,3329 -0,0259 -0,0687 0,0989 0,0915 0,1445 0,1120 0,0336 -0,0257 -0,0036

(Zdroj: vlastní zpracování)

Z výsledků uvedených v tabulce 3 je patrné, že každému faktoru odpovídá několik původních proměnných, které spolu vzájemně korelují. Nebyly zjištěny nečisté faktory a u všech faktorů je prokázána vysoká zátěž. Posledním krokem faktorové analýzy je pojmenování čtyř faktorů. Z výsledků je patrné, jak první faktor koreluje s proměnnými, jako je množství, čistota a bezpečnost sportovišť, otevírací doba, kvalita a vybavenost sportovišť, ochota, přístup personálu a jeho odbornost. Tento faktor můžeme charakterizovat jako charakteristika sportovišť. Druhý faktor je reprezentován vytížeností sportoviště, vstupní cenou, slevovými akcemi a benefity pro stávající klienty. Tento faktor můžeme pojmenovat jako cenová politika a její důsledky. Třetí faktor koreluje s proměnnými, jako jsou možnosti občerstvení a služby poskytované na sportovišti. Tento faktor pojmenujeme jako služby sportovišť. Poslední faktor je reprezentován dostupností MHD, přítomností parkovacích míst, informovaností o sportovištích a vzdálenosti od bydliště, školy či pracoviště. Pojmenovat tento faktor můžeme jako dostupnost.

65

Graficky je naším cílem rotovat s ježkem tak dlouho, dokud v třídimenzionální rovině nedostaneme přehledné uspořádání do čtyř skupin. Grafické vyjádření těchto 4 skupin proměnných je znázorněno na obrázku 46. Z obrázku je patrné, že otázky e, f, g, l, m, n, q a r jsou vysvětlovány faktorem 1, otázky d, i, j, k faktorem 2, otázky o a p faktorem 3 a otázky a, b, c, h faktorem 4. Metoda hlavních os: Rotace varimax Graf faktorů: Rotace varimax 0,8

A18i

A18j

0,6

Fak tor 2

0,4

A18d

A18c h

A18q A 18 e

A18c

0,2

A18o A 18 n

0

A18p

A18k A18h A18a

A18b

A18f A18l A18m

A18g

-0,2

-0,4

-0,6 0

0,1

0,2

0 ,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

Faktor 1

Obr. 46 – Metoda hlavních os, graf faktorů (Zdroj: vlastní zpracování)

Z výsledků faktorové analýzy jsou patrné čtyři skupiny hodnocení brněnských sportovišť, které jsou pro lepší názornost uvedeny v tabulce 4. Po pojmenování faktorů bylo důležité zjistit, co mají jednotlivé skupiny společného. Z variant odpovědí byly v prvním sloupci sloučeny podotázky, které v celkovém pohledu poukazují na nabídku, či základní charakteristiku sportovišť. Druhý faktor sloučil dohromady podotázky, týkající se cenové politiky. Nachází se zde také otázka vytíženosti sportovišť, která jde ruku v ruce s cenovou politikou, neboť je jejím důsledkem. Třetí faktor sloučil dohromady otázky týkající se služeb, které zahrnovaly občerstvení a ostatní služby poskytované na sportovišti. Poslední faktor byl označen jako dostupnost. Tento faktor zahrnuje skupinu otázek, která se týká jednak dopravní dostupnosti, ale dále také dostupnosti informací.

66

Tab. 4 – Výstup faktorové analýzy

• • • • • • • •

charakteristika sportovišť množství sportovišť čistota sportovišť bezpečnost sportovišť otevírací doba kvalita sportoviště vybavenost sportoviště ochota a přístup personálu odbornost personálu

• • • •

cenová politika a její důsledky vytíženost sportovišť vstupní cena slevové akce benefity pro stávající klienty

služby sportovišť • možnosti občerstvení • služby poskytované na sportovišti

dostupnost • dostupnost MHD • přítomnost parkovacích míst • informovanost o sportovištích • vzdálenost od bydliště/školy/ pracoviště

(Zdroj: vlastní zpracování)

67

8 ZÁVĚR Jak bylo uvedeno výše, cílem této diplomové práce bylo zjistit názory studentů brněnských vysokých škol na možnosti sportovního vyžití ve městě Brně. Pro dosažení tohoto cíle bylo třeba naplnění dílčích cílů, mezi které patřilo analyzovat aktuální možnosti sportovního vyžití v Brně, vymezit pojem marketingový výzkum, popsat použité statistické metody, realizovat a vyhodnotit marketingový výzkum. První tři cíle byly splněny již v teoretické části práce. Realizace a vyhodnocení marketingového výzkumu bylo náplní praktické části. Za pomoci odborné i neodborné literatury byly zjištěny možnosti sportování v Brně, které lze v současné době hodnotit jako dobré. Město Brno disponuje ucelenou strukturou sportovišť, neboť se zde nachází všechna sportoviště běžných druhů sportu a navíc i některá speciální sportoviště, kterými většina měst nedisponuje. Jaký názor mají

na

tato

sportoviště

studenti

pěti

vysokých

škol

města

Brna,

je

předmětem následujícího shrnutí výsledků marketingového výzkumu. V rámci marketingového výzkumu byli dotazováni studenti pěti brněnských univerzit (Mendelova univerzita v Brně, Vysoké učení technické, Masarykova univerzita, Univerzita obrany a Veterinární a farmaceutické univerzita Brno). Dotazníky byly k dispozici v elektronické podobě, především z důvodu pohodlného vyplnění a časové úspory výzkumníka. Nejprve bylo zjišťováno, zda respondenti sportují. Z celkového počtu 276 odpovědí sportuje 84 % respondentů. Ačkoliv nesportuje pouze 16 % respondentů, jedná se stále o velkou část studentů. Každý z nás by měl mít dostatek fyzické aktivity a kromě studentů nesportujících ze zdravotních důvodů, poukazují odpovědi především na lenost či

určitou

formu

nezdravého

životního

stylu

–

stylu

bez

pohybu.

Z identifikačních otázek je patrné, že dotazník vyplnilo 73 % žen a 28 % mužů. K této diferenciaci mohlo dojít zejména z důvodu nerovnoměrného rozložení studentů ve vybraných vysokých školách, či ochoty věnovat svůj čas a trpělivost vyplnění dotazníku. Další identifikační otázka se týkala věku respondentů, kdy bylo nejvíce studentů (84 %) ve věkové kategorii 21 – 25 let. Studenti bydleli především na

68

privátech (43 %), nebo měli trvalé bydliště v Brně (23 %), ostatní bydleli na kolejích, nebo se jednalo o dojíždějící studenty. Dále bylo zjišťováno, jak často respondenti sportují. Nejvíce respondentů sportuje jednou až dvakrát týdně (48 %) a třikrát až čtyřikrát týdně (29 %). Výsledky jsou poměrně uspokojivé, neboť je z nich patrné, že naprostá většina dotazovaných se věnuje sportování pravidelně každý týden. Mezi důvody, proč respondenti sportují méně než jednou za týden, může patřit nedostatek času a finančních prostředků, lenost, absence sportovních partnerů, apod. Nadpoloviční většina studentů také uvedla, že má dostatek pohybu. Z výsledků marketingového šetření je dále patrné, že pouze 26 % respondentů nevyužívá brněnská sportoviště. Z výsledků je možné odvodit bydliště respondentů, neboť podle něj a místa, kde se studenti nejvíce nacházejí, dochází i k výběru sportovišť. S četností sportování souvisí i frekvence využití brněnských sportovišť, které jednou až dvakrát týdně využívá 57 % a třikrát až čtyřikrát týdně 17 % dotazovaných. Mezi nejvíce využívaná sportoviště patří tělocvičny a sportovní haly (72 %), posilovny a fitcentra (55 %), plavecké bazény (46 %), cyklostezky a in-line stezky (34 %). U respondentů bylo dále zjišťováno, co je pro ně rozhodující při výběru sportoviště. Jednalo se především o cenu (90 %), dostupnost (83 %), kvalitu (56 %) a vybavení sportovišť (44 %). Z hlediska přehledu o možnostech sportování mají studenti jisté rezervy. Celkem 44 % má spíše přehled a stejný počet naopak přehled spíše nemá. Můžeme předpokládat, že studenti, nemající přehled, nepocházejí z města Brna, nebo se může jednat o nízkou propagaci sportovišť či nedostatečný informační systém. Respondenti by z 59 % uvítali vybudování nových sportovišť. Jedná se především o plavecké stadiony a koupaliště (i aquaparky a koupaliště s teplou vodou), víceúčelové haly a sportoviště a moderní sportovní areály (kde by bylo možné provozovat také volejbal, nohejbal, florbal a badminton), in-line stezky, tělocvičny, posilovny a fitness parky, cyklostezky (popřípadě rozšíření cyklistických pruhů mezi chodníkem a silnicí v centru města), a venkovní hřiště (hřiště na basketbal a parky s příslušenstvím pro malé děti). Dále by respondenti uvítali další hřiště na beach volejbal (včetně krytých hřišť), tělocvičny a sály na tanec (pro tréninky aerobiku, pole

69

dance, moderního i tradičního tance, apod.), venkovní i kryté lezecké stěny a boulder centra, tenisové haly a kurty, kluziště a zimní haly, fotbalový stadion, hřiště a haly na atletiku a mnoho dalších. Následující část výzkumu byla zaměřena na jednotlivé vysoké školy. Nejprve bylo zjištěno, že všechny školy disponují možností sportování, a 54 % respondentů má povinnost absolvovat během studia sportovní předmět. Studenti (73 %) těchto předmětů využívají a v 58 % za ně získávají i kredity. Školy, které tyto předměty nemají kreditované, jsou Vysoké učení technické a Mendelova univerzita v Brně. Možnost získání kreditů i v případě, že si sportovní předmět zapíší podruhé, má pouze 29 % respondentů. Z výsledků souvztažností můžeme usuzovat, jaká je informovanost studentů o možnostech sportování na školách. Nejvíce respondentů, kteří v otázkách zaznačili odpověď „nevím“, bylo z Mendelovy univerzity v Brně a dále Univerzity obrany. Z názorů respondentů je dále patrné, že nadpoloviční většina si myslí, že by sportovní předměty měly být na vysokých školách povinné. Respondenti se také zamýšleli nad otázkou porovnání sportování s minulými generacemi. Bylo zjištěno, že 59 % respondentů si myslí, že sportují méně než předchozí generace. Respondenti preferují především outdoorové, letní, a kolektivní sporty. Mezi nejvíce provozované sporty patří běh, cyklistika, posilování, vodní sporty, turistika, bruslení a in-line. Naopak nejméně preferovaným sportem je baseball, golf, bojové sporty, gymnastika, házená, hokej, jezdectví a střelba. Hodnocení sportovišť města Brna bylo většinou pozitivní. Nejvíce byli respondenti spokojeni s dostupností MHD, otevírací dobou, bezpečností, kvalitou a vybaveností sportovišť. Naopak nespokojeni byli respondenti s benefity pro stávající klienty, slevovými akcemi, vstupní cenou a vytížeností sportovišť. To, že studenty negativně ovlivňuje cenová politika je samozřejmé, neboť většina studentů má v této době nízké či nulové příjmy. Z výsledků je patrné, že nejvíce respondentů za vstupy na sportoviště měsíčně utratí od 101 do 500 Kč.

70

Během tvorby této diplomové práce byla navázána spolupráce s Odborem školství mládeže a tělovýchovy (OŠMT) Magistrátu města Brna, který projevil zájem o získání výstupů i celé diplomové práce. Dále o výsledky diplomové práce projevila zájem společnost, zabývající se zprostředkováním dotací z fondů Evropské unie. Na úplný závěr práce lze konstatovat, že došlo k naplnění dílčích cílů i cíle hlavního.

71

9 SEZNAM LITERATURY ADAMEC, V.: Statistics I − Applied statistics. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. 119 s. ISBN 978-80-7375455-6 FILIP, V.: Brno, město – lidé – události, díl I. 1. vyd. Brno: Josef Filip, zal. 1938, 2011. 104 s. ISBN 456456456 FORET, M.: Marketingový průzkum. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2 FORET, M.: Marketing research. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. 72 s. ISBN 978-80-7375-592-8 FORET, M., STÁVKOVÁ, J.: Marketingový výzkum – Jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2003. 159 s. ISBN 80-247-0385-8 FORET, M., STÁVKOVÁ, J., VAŇKOVÁ, A.: Marketingový výzkum – Distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o., 2006. 116 s. ISBN 80-239-7755-5 HEBÁK, P.: Vícerozměrné statistické metody [3]. 2. vyd. Praha: Informatorium, 2007. 271 s. ISBN 978-80-7333-001-9 HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J., FISCHER, J.: Statistika pro ekonomy. 8. vyd. Praha: Professional Publishing, 2007. 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6 CHRÁSTKA, M.: Metody pedagogického výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. 2007. 265 s. ISBN 978-80-247-1369-4 Informace a zajímavosti o městě Brně [online]. c2012 [cit. 15-04-2013]. Dostupné na World Wide Web:. Informace o univerzitě [online]. c2013 [cit. 15-04-2013]. Dostupné na World Wide Web:. Kdo jsme? [online]. [cit. 17-04-2013]. Web:.

Dostupné

na

World

Wide

KOLB, B.: Marketing Research a Practical Approach. 1. vyd. California: SAGE Puglications Inc, 2008. 292 s. ISBN: 978-1-4129-4796-1

72

Koncepce města Brna v oblasti tělovýchovy a sportu na léta 2011–2016 [online]. c2011 [cit. 15-04-2013]. 40 s. Dostupné na World Wide Web:. KOZEL, R. a kol.: Moderní marketingový výzkum. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. 282 s. ISBN 80-247-0966-X MINAŘÍK, B.: Statistika I − Popisná statistika – druhá část. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2008. 227 s. ISBN 978-80-7375-152-4. MINAŘÍK, B.: Statistika I − Popisná statistika – první část. 2. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2007. 98 s. ISBN 978-80-7157-928-1. NEUBAUER, J., SEDLAČÍK, M., KŘÍŽ, O.: Základy statistiky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. 240 s. ISBN 978-80-247-4273-1 PECÁKOVÁ, I.: Statistika v terénních průzkumech. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2008. 231 s. ISBN 978-80-86946-74-0 PŘIBOVÁ, M. a kol.: Marketingový výzkum v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 1996. 248 s. ISBN: 80-7169-299-9 ŘÍČAN, P., HAMPEJSOVÁ, O.: Prolegomena k faktorové analýze. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 1972. 136 s. ISBN 17-090-72 SOUČEK, E.: Statistika pro ekonomy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 2006. 268 s. ISBN 80-86730-06-9 SYNEK, M., KOPKÁNĚ, H., KUBÁLKOVÁ, M.: Manažerské výpočty a ekonomická analýza. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. 301 s. ISBN 978-80-7400-154-3 ŠTĚPANÍK, J.: Neobyčejné Brno. 1. vyd. Brno: Literra, 2011. 268 s. ISBN 978-8085763-64-5 Veterinární a farmaceutická univerzita Brno [online] 2012 [cit. 15-04-2013]. Dostupné na World Wide Web:. Základní fakta o škole [online]. c2013 [cit. 15-04-2013]. Dostupné na World Wide Web:.

73

Život na VUT [online]. c2013 [cit. 15-04-2013]. Dostupné na World Wide Web:.

10

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15 Obr. 16 Obr. 17 Obr. 18 Obr. 19 Obr. 20 Obr. 21 Obr. 22 Obr. 23 Obr. 24 Obr. 25 Obr. 26 Obr. 27 Obr. 28

Proces marketingového výzkumu Zastoupení brněnských vysokých škol Procentuální vyjádření sportujících a nesportujících respondentů Procentuální vyjádření důvodů nesportování studentů Procentuální zastoupení frekvence sportování Procentuální zastoupení využití sportovišť v Brně Frekvence využití sportovišť v Brně Procentuální zastoupení využití sportovišť v Brně Zastoupení faktorů ovlivňujících výběr sportovišť Procentuální zastoupení názorů studentů na přehled možností sportování v Brně Možnosti sportování na vysokých školách Rozdělení studentů dle povinnosti absolvování sportovních předmětů na vysoké škole Rozdělení studentů dle využívání sportovních předmětů Možností získání kreditů za sportovní předměty Respondenti podle možností opětovného získání kreditů Procentuální zastoupení názorů respondentů na povinnost sportovních předmětů na vysoké škole Porovnání sportování minulé a současné generace Procentuální zastoupení dle preferencí sportů Procentuální zastoupení dle preferencí sportů Procentuální zastoupení dle preferencí sportů Procentuální zastoupení dle preferencí sportů Procentuální zastoupení dle preferencí sportů Procentuální zastoupení hodnocení sportovišť v Brně Průměrné hodnoty hodnocení sportovišť v Brně Procentuální zastoupení dle preferencí vybudování nových sportovišť Návrhy na nová sportoviště města Brna Procentuální rozdělení respondentů dle výdajů za vstupy na sportoviště Dělení respondentů dle návštěvnosti sportovních utkání

74

Obr. 29 Obr. 30 Obr. 31 Obr. 32 Obr. 33 Obr. 34 Obr. 35 Obr. 36 Obr. 37 Obr. 38 Obr. 39 Obr. 40 Obr. 41 Obr. 42 Obr. 43 Obr. 44 Obr. 45 Obr. 46 Obr. 47

11 Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5

Dělení respondentů dle faktoru, zda se při sledování sportovních utkání považují za sportovce Dělení respondentů dle názoru na množství pohybu Dělení respondentů dle pohlaví Věkové rozložení respondentů Rozdělení respondentů dle bydliště Procentuální zastoupení studentů dle názoru na dostatek pohybu Procentuální zastoupení studentů dle pohlaví a frekvence sportování Procentuální zastoupení studentů dle pohlaví a frekvence využívání brněnských sportovišť Procentuální zastoupení pohlaví na VŠ města Brna Procentuální zastoupení frekvence sportování versus názor na dostatek pohybu Rozdělení studentů brněnských VŠ dle bydliště Rozdělení studentů dle využití sportovních předmětů na vysokých školách Rozdělení studentů dle získání kreditů za sportovní předměty na vysokých školách Rozdělení studentů získání kreditů při opětovném zapsání sportovních předmětů na vysokých školách Využití sportovišť města Brna vs. bydliště respondentů Výdaje za vstupy na sportoviště versus frekvence sportování Metoda hlavních os Metoda hlavních os, graf faktorových skórů Metoda hlavních os, graf faktorů

SEZNAM TABULEK Tabulka rozdělení četností Tabulka rozptylu Metoda hlavních os – rotovaná matice faktorů Výstup faktorové analýzy Městská sportoviště, vlastníci, provozovatelé

75

12 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6

Dotazník Tabulky rozdělení četností Kontingenční tabulky Souhrnné charakteristiky Sportovní možnosti města Brna Schéma rozložení sportovních zařízení ve městě Brně

76

13 PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1 − DOTAZNÍK Vážení studenti, ráda bych Vás touto cestou požádala o vyplnění dotazníku, který bude sloužit jako podklad pro moji diplomovou práci. Cílem výzkumu je zjištění spokojenosti brněnských studentů se sportovním vyžitím ve městě Brně. Jedná se o anonymní dotazník a jeho vyplnění Vám zabere několik minut. Pokud není určeno jinak, vyberte vždy jednu variantu odpovědi. Za Vaši ochotu a čas Vám předem velice děkuji. Bc. Dana Nedvědová 1. Sportujete? ano ne

(pokračujte otázkou č. 3)

2. Z jakého důvodu nesportujete? (pokračujte otázkou č. 24) (možnost zaškrtnutí více odpovědí) nebaví mě to nejsem sportovní typ jsem líný nemám ve svém okolí sportoviště ze zdravotních důvodů jiné (uveďte)………………………………. 3. Jak často se věnujete sportu? více než čtyřikrát týdně třikrát až čtyřikrát týdně jednou až dvakrát týdně jednou za dva týdny méně než jednou za dva týdny 4. Využíváte sportoviště města Brna? ano ano, ale využívám i jiná sportoviště ne (pokračujte otázkou č. 7)

5. Jak často využíváte sportoviště v Brně? více než čtyřikrát týdně třikrát až čtyřikrát týdně jednou až dvakrát týdně jednou za dva týdny méně než jednou za dva týdny 6. Která sportoviště města Brna využíváte? (možnost zaškrtnutí více odpovědí) venkovní hřiště a stadiony tělocvičny a sportovní haly posilovny a fitcentra jízdárny cyklostezky a in-line stezky plavecké bazény zimní stadiony loděnice střelnice jiné…………………………………………………………. 7. Co je pro Vás rozhodující při výběru sportoviště? (možnost zaškrtnutí více odpovědí) dostupnost cena kvalita vytíženost vybavení personál jiné (uveďte) ………………………………………………. 8. Myslíte si, že máte přehled o možnostech sportování v Brně? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím 9. Disponuje Vaše škola možnostmi sportování (sportovní předměty)? ano ne (pokračujte otázkou č. 14)

10. Jsou sportovní předměty na Vaší škole povinné? ano ne 11. Využíváte sportovních předmětů v rámci Vaší vysoké školy? ano ne 12. Jsou sportovní předměty na Vaší škole kreditované? ano ne nevím 13. Získáváte kredity, pokud si sportovní předmět zapíšete podruhé? ano ne nevím 14. Myslíte si, že by sportovní předměty na vysokých školách měly být povinné? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím

15. Pokud srovnáte Vaši generaci s generacemi minulými, myslíte si, že sportujete více? rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne je to tak nastejno 16. Jaké sporty preferujete? (možnost zaškrtnutí více odpovědí) outdoorové vs. indoorové individuální vs. kolektivní zimní vs. letní

17. Které sporty provozujete? (u jednotlivých faktorů uveďte jednu možnost odpovědi) a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o) p) q) r) s) t) u) v) w) x)

atletika badminton baseball basketbal bojové sporty běh bruslení a in-line cyklistika florbal fotbal golf gymnastika házená hokej jezdectví vodní sporty posilování squash stolní tenis střelba tanec tenis turistika volejbal

pravidelně

občas

zřídka

vůbec

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

18. Jak hodnotíte brněnská sportoviště? (U jednotlivých faktorů uveďte prosím jen jednu možnost odpovědi, 1 – nejlepší, 5 – nejhorší) dostupnost MHD 1 2 3 4 5 přítomnost parkovacích míst 1 2 3 4 5 informovanost o sportovištích 1 2 3 4 5 vytíženost sportovišť 1 2 3 4 5 množství sportovišť 1 2 3 4 5 čistota sportovišť 1 2 3 4 5 bezpečnost sportovišť 1 2 3 4 5 vzdálenost od bydliště/školy/pracoviště 1 2 3 4 5 vstupní cena 1 2 3 4 5 slevové akce 1 2 3 4 5 benefity pro stávající klienty 1 2 3 4 5 otevírací doba 1 2 3 4 5 kvalita sportoviště 1 2 3 4 5

vybavenost sportoviště (cvičební pomůcky, apod.)

1

2

3

4

5

možnosti občerstvení služby poskytované na sportovišti (sociální zázemí,…)

1

2

3

4

5

1

2

3

4

5

ochota a přístup personálu odbornost personálu

1 1

2 2

3 3

4 4

5 5

19. Uvítali byste ve městě Brně vybudování nových sportovišť? ano ne (pokračujte otázkou č. 21) 20. Jaká nová sportoviště byste ve městě Brně uvítali? (uveďte)………………………………………………………………………… 21. Jaké jsou Vaše měsíční výdaje za vstupy na sportoviště? 0 – 100 Kč 101 – 300 Kč 301 – 500 Kč 501 – 1000 Kč 1001 – 2000 Kč více než 2000 Kč 22. Navštěvujete sportovní utkání ve městě Brně? ano ne 23. Považujete se při sledování sportovních utkání za sportovce? ano ne

24. Myslíte si, že má Vaše tělo dostatek pohybu? ano ne 25. Pohlaví: muž žena

26. Věk: do 20 let 21 – 25 let 26 – 30 let více než 30 let 27. Student vysoké školy: (možnost zaškrtnutí více odpovědí) Masarykova univerzita Vysoké učení technické Mendelova univerzita v Brně Univerzita obrany Veterinární a farmaceutická univerzita Brno jiné (uveďte)……………………………… 28. Bydlíte: na kolejích mám trvalé bydliště v Brně dojíždím na privátě

PŘÍLOHA 2 – TABULKY ROZDĚLENÍ ČETNOSTÍ Otázka č. 1 – Sportujete? četnost absolutní

četnost kumulativní

četnost absolutní

četnost kumulativní

ano

232

232

84,06%

84,06%

ne

44

276

15,94%

100,00%

Otázka č. 2 – Z jakého důvodu nesportujete? četnost absolutní

četnost absolutní

nebaví mě to

14

31,82%

nejsem sportovní typ

26

59,09%

jsem líný nemám ve svém okolí sportoviště ze zdravotních důvodů jiné

14 0 4 3

31,82% 0,00% 1,45% 1,09%

Otázka č. 3 – Jak často se věnujete sportu? četnost absolutní

četnost kumulativní

četnost absolutní

četnost kumulativní

více než čtyřikrát týdně

24

24

10,39%

10,39%

třikrát až čtyřikrát týdně

66

90

28,57%

38,96%

jednou až dvakrát týdně

110

200

47,62%

86,58%

jednou za dva týdny

20

220

8,66%

95,24%

méně než jednou za dva týdny

11

231

4,76%

100,00%

Otázka č. 4 – Využíváte sportoviště města Brna?

ano ano, ale využívám i jiná sportoviště ne

četnost absolutní 82

četnost kumulativní 82

četnost absolutní 35,34%

četnost kumulativní 35,34%

90

172

38,79%

74,14%

60

232

25,86%

100,00%

Otázka č. 5 – Jak často využíváte sportoviště v Brně?

více než čtyřikrát týdně třikrát až čtyřikrát týdně jednou až dvakrát týdně jednou za dva týdny méně než jednou za dva týdny

četnost absolutní 7 29 99 20 17

četnost kumulativní 7 36 135 155 172

četnost absolutní 4,07% 16,86% 57,56% 11,63% 9,88%

četnost kumulativní 4,07% 20,93% 78,49% 90,12% 100,00%

Otázka č. 6 – Která sportoviště města Brna využíváte?

venkovní hřiště a stadiony tělocvičny a sportovní haly posilovny a fitcentra jízdárny cyklostezky a in-line stezky plavecké bazény zimní stadiony loděnice střelnice jiné

četnost absolutní

četnost absolutní

55 123 94 2 58 79 17 2 3 4

32% 72% 55% 1% 34% 46% 10% 1% 2% 2%

Otázka č. 7 – Co je pro Vás rozhodující při výběru sportoviště?

dostupnost cena kvalita vytíženost vybavení personál jiné

četnost absolutní

četnost absolutní

193 209 131 52 102 41 3

83,19% 90,09% 56,47% 22,41% 43,97% 17,67% 1,29%

Otázka č. 8 – Myslíte si, že máte přehled o možnostech sportování v Brně?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím

četnost absolutní 12 102 102 10 6

četnost kumulativní 12 114 216 226 232

četnost absolutní 5,17% 43,97% 43,97% 4,31% 2,59%

četnost kumulativní 5,17% 49,14% 93,10% 97,41% 100,00%

Otázka č. 9 – Disponuje Vaše škola možnostmi sportování (sportovní předměty)?

ano ne

četnost absolutní 223 9

četnost kumulativní 223 232

četnost absolutní 96,12% 3,88%

četnost kumulativní 96,12% 100,00%

Otázka č. 10 – Jsou sportovní předměty na Vaší škole povinné?

ano ne

četnost absolutní 102 121

četnost kumulativní 102 223

četnost absolutní 45,74% 54,26%

četnost kumulativní 45,74% 100,00%

Otázka č. 11 – Využíváte sportovních předmětů v rámci Vaší vysoké školy?

ano ne

četnost absolutní 163 60

četnost kumulativní 163 223

četnost absolutní 73,09% 26,91%

četnost kumulativní 73,09% 100,00%

Otázka č. 12 – Jsou sportovní předměty na Vaší škole kreditované?

ano ne nevím

četnost absolutní 129 76 18

četnost kumulativní 129 205 223

četnost absolutní 57,85% 34,08% 8,07%

četnost kumulativní 57,85% 91,93% 100,00%

Otázka č. 13 – Získáváte kredity, pokud si sportovní předmět zapíšete podruhé?

ano ne nevím

četnost absolutní 64 92 67

četnost kumulativní 64 156 223

četnost absolutní 28,70% 41,26% 30,04%

četnost kumulativní 28,70% 69,96% 100,00%

Otázka č. 14 – Myslíte si, že by sportovní předměty na vysokých školách měly být povinné?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne nevím

četnost absolutní 77 81 45 26 3

četnost kumulativní 77 158 203 229 232

četnost absolutní 33,19% 34,91% 19,40% 11,21% 1,29%

četnost kumulativní 33,19% 68,10% 87,50% 98,71% 100,00%

Otázka č. 15 – Pokud srovnáte Vaši generaci s generacemi minulými, myslíte si, že sportujete více?

rozhodně ano spíše ano spíše ne rozhodně ne je to tak nastejno

četnost absolutní 10 47 93 44 38

četnost kumulativní 10 57 150 194 232

četnost absolutní 4,31% 20,26% 40,09% 18,97% 16,38%

četnost kumulativní 4,31% 24,57% 64,66% 83,62% 100,00%

Otázka č. 16 – Jaké sporty preferujete? četnost absolutní

četnost absolutní

159 129 103 138 81 146

68,53% 55,60% 44,40% 59,48% 34,91% 62,93%

outdoorové indoorové individuální kolektivní zimní letní

Otázka č. 17 – Které sporty provozujete?

atletika pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

badminton pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

četnost absolutní 10 27 45 104 46

četnost kumulativní 10 37 82 186 232

četnost absolutní 4,31% 11,64% 19,40% 44,83% 19,83%

četnost kumulativní 4,31% 15,95% 35,34% 80,17% 100,00%

četnost absolutní 14 44 74 57 43

četnost kumulativní 14 58 132 189 232

četnost absolutní 6,03% 18,97% 31,90% 24,57% 18,53%

četnost kumulativní 6,03% 25,00% 56,90% 81,47% 100,00%

baseball pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

basketbal pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

bojové sporty pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

běh pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

bruslení a in-line pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

četnost absolutní 2 9 24 145 52

četnost kumulativní 2 11 35 180 232

četnost absolutní 0,86% 3,88% 10,34% 62,50% 22,41%

četnost kumulativní 0,86% 4,74% 15,09% 77,59% 100,00%

četnost absolutní 7 21 51 104 49

četnost kumulativní 7 28 79 183 232

četnost absolutní 3,02% 9,05% 21,98% 44,83% 21,12%

četnost kumulativní 3,02% 12,07% 34,05% 78,88% 100,00%

četnost absolutní 15 14 21 129 53

četnost kumulativní 15 29 50 179 232

četnost absolutní 6,47% 6,03% 9,05% 55,60% 22,84%

četnost kumulativní 6,47% 12,50% 21,55% 77,16% 100,00%

četnost absolutní 47 79 53 34 19

četnost kumulativní 47 126 179 213 232

četnost absolutní 20,26% 34,05% 22,84% 14,66% 8,19%

četnost kumulativní 20,26% 54,31% 77,16% 91,81% 100,00%

četnost absolutní 23 84 40 55 30

četnost kumulativní 23 107 147 202 232

četnost absolutní 9,91% 36,21% 17,24% 23,71% 12,93%

četnost kumulativní 9,91% 46,12% 63,36% 87,07% 100,00%

cyklistika pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

florbal pravidelně občas

četnost absolutní 47 93 41 21 30

četnost kumulativní 47 140 181 202 232

četnost absolutní 20,26% 40,09% 17,67% 9,05% 12,93%

četnost kumulativní 20,26% 60,34% 78,02% 87,07% 100,00%

četnost absolutní 16

četnost kumulativní 16

četnost absolutní 6,90%

četnost kumulativní 6,90%

20

36

8,62%

15,52%

zřídka

30

66

12,93%

28,45%

vůbec

121

187

52,16%

80,60%

neodpovědělo

45

232

19,40%

100,00%

četnost absolutní 27 23 43 100 39

četnost kumulativní 27 50 93 193 232

četnost absolutní 11,64% 9,91% 18,53% 43,10% 16,81%

četnost kumulativní 11,64% 21,55% 40,09% 83,19% 100,00%

četnost absolutní 1 4 5 167 55

četnost kumulativní 1 5 10 177 232

četnost absolutní 0,43% 1,72% 2,16% 71,98% 23,71%

četnost kumulativní 0,43% 2,16% 4,31% 76,29% 100,00%

četnost

četnost

četnost

četnost

absolutní

kumulativní

absolutní

kumulativní

pravidelně

7

7

3,02%

3,02%

občas

8

15

3,45%

6,47%

zřídka

22

37

9,48%

15,95%

vůbec

140

177

60,34%

76,29%

neodpovědělo

55

232

23,71%

100,00%

fotbal pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

golf pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

gymnastika

četnost absolutní 1 8 16 150 57

četnost kumulativní 1 9 25 175 232

četnost absolutní 0,43% 3,45% 6,90% 64,66% 24,57%

četnost kumulativní 0,43% 3,88% 10,78% 75,43% 100,00%

četnost absolutní 6 6 23 141 56

četnost kumulativní 6 12 35 176 232

četnost absolutní 2,59% 2,59% 9,91% 60,78% 24,14%

četnost kumulativní 2,59% 5,17% 15,09% 75,86% 100,00%

četnost absolutní 10

četnost kumulativní 10

četnost absolutní 4,31%

četnost kumulativní 4,31%

občas

9

19

3,88%

8,19%

zřídka

16

35

6,90%

15,09%

vůbec

146

181

62,93%

78,02%

neodpovědělo

51

232

21,98%

100,00%

četnost absolutní 29 67 67 31 38

četnost kumulativní 29 96 163 194 232

četnost absolutní 12,50% 28,88% 28,88% 13,36% 16,38%

četnost kumulativní 12,50% 41,38% 70,26% 83,62% 100,00%

četnost absolutní 67 74 36 24 31

četnost kumulativní 67 141 177 201 232

četnost absolutní 28,88% 31,90% 15,52% 10,34% 13,36%

četnost kumulativní 28,88% 60,78% 76,29% 86,64% 100,00%

házená pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

hokej pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

jezdectví pravidelně

vodní sporty pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

posilování pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

četnost absolutní 15 33 42 98 44

četnost kumulativní 15 48 90 188 232

četnost absolutní 6,47% 14,22% 18,10% 42,24% 18,97%

četnost kumulativní 6,47% 20,69% 38,79% 81,03% 100,00%

četnost absolutní 3 37 65 82 45

četnost kumulativní 3 40 105 187 232

četnost absolutní 1,29% 15,95% 28,02% 35,34% 19,40%

četnost kumulativní 1,29% 17,24% 45,26% 80,60% 100,00%

četnost absolutní 8

četnost kumulativní 8

četnost absolutní 3,45%

četnost kumulativní 3,45%

občas

3

11

1,29%

4,74%

zřídka

18

29

7,76%

12,50%

vůbec

150

179

64,66%

77,16%

neodpovědělo

53

232

22,84%

100,00%

četnost absolutní 33 42 38 81 38

četnost kumulativní 33 75 113 194 232

četnost absolutní 14,22% 18,10% 16,38% 34,91% 16,38%

četnost kumulativní 14,22% 32,33% 48,71% 83,62% 100,00%

četnost absolutní 14 26 37 110 45

četnost kumulativní 14 40 77 187 232

četnost absolutní 6,03% 11,21% 15,95% 47,41% 19,40%

četnost kumulativní 6,03% 17,24% 33,19% 80,60% 100,00%

squash pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

stolní tenis pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

střelba pravidelně

tanec pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

tenis pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

četnost absolutní 39

četnost kumulativní 39

četnost absolutní 16,81%

četnost kumulativní 16,81%

občas

74

113

31,90%

48,71%

zřídka

46

159

19,83%

68,53%

vůbec

37

196

15,95%

84,48%

neodpovědělo

36

232

15,52%

100,00%

četnost absolutní 25 35 53 76 43

četnost kumulativní 25 60 113 189 232

četnost absolutní 10,78% 15,09% 22,84% 32,76% 18,53%

četnost kumulativní 10,78% 25,86% 48,71% 81,47% 100,00%

četnost absolutní 32,76% 47,41% 17,24% 2,59% 0,00%

četnost kumulativní 32,76% 80,17% 97,41% 100,00% 100,00%

turistika pravidelně

volejbal pravidelně občas zřídka vůbec neodpovědělo

Otázka č. 18 – Jak hodnotíte brněnská sportoviště?

dostupnost MHD výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

četnost absolutní 76 110 40 6 0

přítomnost parkovacích míst výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

informovanost o sportovištích výborný chvalitebný dobrý dostatečný

četnost kumulativní 76 186 226 232 232

četnost absolutní 13 69 107 35 8

četnost absolutní 11 66 105 41

četnost kumulativní 13 82 189 224 232

četnost kumulativní 11 77 182 223

četnost absolutní 5,60% 29,74% 46,12% 15,09% 3,45%

četnost kumulativní 5,60% 35,34% 81,47% 96,55% 100,00%

četnost absolutní 4,74% 28,45% 45,26% 17,67%

četnost kumulativní 4,74% 33,19% 78,45% 96,12%

nedostatečný

vytíženost sportovišť výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

množství sportovišť výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

čistota sportovišť výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

9

232

četnost absolutní 10 61 102 51 8

četnost kumulativní 10 71 173 224 232

četnost absolutní 28 78 88 35 3

četnost absolutní 24 94 98 13 3

četnost kumulativní 28 106 194 229 232

četnost kumulativní 24 118 216 229 232

3,88%

100,00%

četnost absolutní 4,31% 26,29% 43,97% 21,98% 3,45%

četnost kumulativní 4,31% 30,60% 74,57% 96,55% 100,00%

četnost absolutní 12,07% 33,62% 37,93% 15,09% 1,29%

četnost kumulativní 12,07% 45,69% 83,62% 98,71% 100,00%

četnost absolutní 10,34% 40,52% 42,24% 5,60% 1,29%

četnost kumulativní 10,34% 50,86% 93,10% 98,71% 100,00%

četnost absolutní

četnost kumulativní

četnost absolutní

četnost kumulativní

výborný

32

32

13,79%

13,79%

chvalitebný

116

148

50,00%

63,79%

dobrý

78

226

33,62%

97,41%

dostatečný

6

232

2,59%

100,00%

nedostatečný

0

232

0,00%

100,00%

bezpečnost sportovišť

vzdálenost od bydliště/školy/ pracoviště výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

četnost četnost četnost četnost absolutní kumulativní absolutní kumulativní 42 42 18,10% 18,10% 85 127 36,64% 54,74% 76 203 32,76% 87,50% 26 229 11,21% 98,71% 3 232 1,29% 100,00%

vstupní cena výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

slevové akce výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

četnost absolutní 15 44 109 52 12

četnost kumulativní 15 59 168 220 232

četnost absolutní 6,47% 18,97% 46,98% 22,41% 5,17%

četnost kumulativní 6,47% 25,43% 72,41% 94,83% 100,00%

četnost absolutní 21 57 95 35 24

četnost kumulativní 21 78 173 208 232

četnost absolutní 9,05% 24,57% 40,95% 15,09% 10,34%

četnost kumulativní 9,05% 33,62% 74,57% 89,66% 100,00%

benefity pro stávající klienty výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

otevírací doba výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

kvalita sportoviště výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

četnost absolutní 15 52 97 49 19

četnost absolutní 64 90 67 9 2

četnost absolutní 29 116 82 5 0

četnost kumulativní 15 67 164 213 232

četnost kumulativní 64 154 221 230 232

četnost kumulativní 29 145 227 232 232

četnost absolutní 6,47% 22,41% 41,81% 21,12% 8,19%

četnost absolutní 27,59% 38,79% 28,88% 3,88% 0,86%

četnost absolutní 12,50% 50,00% 35,34% 2,16% 0,00%

četnost kumulativní 6,47% 28,88% 70,69% 91,81% 100,00%

četnost kumulativní 27,59% 66,38% 95,26% 99,14% 100,00%

četnost kumulativní 12,50% 62,50% 97,84% 100,00% 100,00%

četnost absolutní 27 119 81 5 0

vybavenost sportoviště výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

možnosti občerstvení výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

četnost absolutní 29 81 91 20 11

služby poskytované na sportovišti výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

ochota a přístup personálu výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

odbornost personálu výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

četnost kumulativní 27 146 227 232 232

četnost kumulativní 29 110 201 221 232

četnost absolutní 17 101 95 15 4

četnost absolutní 29 100 84 16 3

četnost absolutní 20 85 101 18 8

četnost absolutní 11,64% 51,29% 34,91% 2,16% 0,00%

četnost absolutní 12,50% 34,91% 39,22% 8,62% 4,74%

četnost kumulativní 17 118 213 228 232

četnost kumulativní 29 129 213 229 232

četnost kumulativní 20 105 206 224 232

četnost absolutní 7,33% 43,53% 40,95% 6,47% 1,72%

četnost absolutní 12,50% 43,10% 36,21% 6,90% 1,29%

četnost absolutní 8,62% 36,64% 43,53% 7,76% 3,45%

četnost kumulativní 11,64% 62,93% 97,84% 100,00% 100,00%

četnost kumulativní 12,50% 47,41% 86,64% 95,26% 100,00%

četnost kumulativní 7,33% 50,86% 91,81% 98,28% 100,00%

četnost kumulativní 12,50% 55,60% 91,81% 98,71% 100,00%

četnost kumulativní 8,62% 45,26% 88,79% 96,55% 100,00%

Otázka č. 19 – Uvítali byste ve městě Brně vybudování nových sportovišť?

ano ne

četnost absolutní 136 96

četnost kumulativní 136 232

četnost absolutní 58,62% 41,38%

četnost kumulativní 58,62% 100,00%

Otázka č. 20 – Jaká nová sportoviště byste ve městě Brně uvítali? četnost absolutní 4 4 5 5 8 8 9 11 11 14 15 17 20 20

fotbalové stadiony hřiště a kryté haly na atletiku tenisové haly a kurty zimní haly a kluziště lezecké stěny tělocvičny a sály pro tanec hřiště na beach volejbal cyklostezky veřejná venkovní hřiště ostatní tělocvičny, posilovny a fitness parky in-line dráhy plavecké stadiony a koupaliště víceúčelové haly a sportoviště

Otázka č. 21 – Jaké jsou Vaše měsíční výdaje za vstupy na sportoviště?

0 – 100 Kč 101 – 300 Kč 301 – 500 Kč 501 – 1000 Kč 1001 – 2000 Kč více než 2000 Kč

četnost absolutní 40 85 70 30 3 4

četnost kumulativní 40 125 195 225 228 232

četnost absolutní 17,24% 36,64% 30,17% 12,93% 1,29% 1,72%

četnost kumulativní 17,24% 53,88% 84,05% 96,98% 98,28% 100,00%

Otázka č. 22 – Navštěvujete sportovní utkání ve městě Brně?

ano ne

četnost absolutní 60 172

četnost kumulativní 60 232

četnost absolutní 25,86% 74,14%

četnost kumulativní 25,86% 100,00%

Otázka č. 23 – Považujete se při sledování sportovních utkání za sportovce?

ano ne

četnost absolutní 37 195

četnost kumulativní 37 232

četnost absolutní 15,95% 84,05%

četnost kumulativní 15,95% 100,00%

četnost kumulativní 117 276

četnost absolutní 42,39% 57,61%

četnost kumulativní 42,39% 100,00%

četnost absolutní 76 200

četnost kumulativní 76 276

četnost absolutní 27,50% 72,50%

četnost kumulativní 27,50% 100,00%

četnost absolutní 35 233 8

četnost kumulativní 35 268 276

četnost absolutní 12,70% 84,40% 2,90%

četnost kumulativní 12,70% 97,10% 100,00%

Otázka č. 24 – Myslíte si, že má Vaše tělo dostatek pohybu?

ano ne

četnost absolutní 117 159

Otázka č. 25 – Pohlaví:

muž žena

Otázka č. 26 – Věk:

do 20 let 21 – 25 let 26 – 30 let

Otázka č. 27 – Student vysoké školy:

Masarykova univerzita Vysoké učení technické Mendelova univerzita Univerzita obrany Veterinární a farmaceutická univerzitaBrno

četnost absolutní 56 65 54 49

četnost kumulativní 56 121 175 224

četnost absolutní 20,29% 23,55% 19,57% 17,75%

četnost kumulativní 20,29% 43,84% 63,41% 81,16%

52

276

18,84%

100,00%

Otázka č. 28 – Bydlíte:

na kolejích mám trvalé bydliště v Brně dojíždím na privátě

četnost absolutní 51 64 43 118

četnost kumulativní 51 115 158 276

četnost absolutní 18,50% 23,20% 15,60% 42,80%

četnost kumulativní 18,50% 41,70% 57,20% 100,00%

PŘÍLOHA 3 – KONTINGENČNÍ TABULKY a) Sportujete vs. myslíte si, že máte dostatek pohybu. Četnost sportuje nesportuje Sl.souč.

ano 107 10 117

ne 125 34 159

Součet řádku 232 44 276

Celkem % sportuje nesportuje Sl.souč.

ano 38,77% 3,62% 42,39%

ne 45,29% 12,32% 57,61%

Součet řádku 84,06% 15,94% 100,00%

Statistika Chí-kvadrát Stupně volnosti Pravostranná pravděpodobnost Fí Cramerovo V Koeficient kontingence

8,2881 1 0,0040 0,1733 0,1733 0,1707

b) Pohlaví vs. jak často sportujete.

Četnost muž žena Sl.souč.

Celkem % muž žena Sl.souč.

více než čtyřikrát týdně 9 15 24

třikrát až čtyřikrát týdně 30 36 66

jednou až dvakrát týdně 26 84 110

více než čtyřikrát týdně 3,90% 6,49% 10,39%

třikrát až čtyřikrát týdně 12,99% 15,58% 28,57%

jednou až dvakrát týdně 11,26% 36,36% 47,62%

Statistika Chí-kvadrát Stupně volnosti Pravostranná pravděpodobnost Fí

jednou za dva týdny 2 18 20

jednou za dva týdny 0,87% 7,79% 8,66%

méně než jednou za dva týdny 0 11 11 méně než jednou za dva týdny 0,00% 4,76% 4,76%

Součet řádku 67 164 231

Součet řádku 29,00% 71,00% 100,00%

19,0557 4 0,0008 0,2872

Cramerovo V Koeficient kontingence

0,2872 0,2761

c) Pohlaví, vs. jak často využíváte sportoviště v Brně. více než

třikrát až

jednou až

čtyřikrát

čtyřikrát

dvakrát

týdně

týdně

týdně

muž

2

16

28

6

0

52

žena

5

13

71

14

17

120

Sl.souč.

7

29

99

20

17

172

více než

třikrát až

jednou až

čtyřikrát

čtyřikrát

dvakrát

Četnost

Celkem %

jednou za dva týdny

jednou za dva týdny

méně než jednou za

Součet řádku

dva týdny

méně než jednou za

Součet řádku

týdně

týdně

týdně

muž

1,16%

9,30%

16,28%

3,49%

0,00%

30,23%

žena

2,91%

7,56%

41,28%

8,14%

9,88%

69,77%

Sl.souč.

4,07%

16,86%

57,56%

11,63%

9,88%

100,00%

Statistika Chí-kvadrát Stupně volnosti Pravostranná pravděpodobnost Fí Cramerovo V Koeficient kontingence

dva týdny

16,1066 4 0,0029 0,3060 0,3060 0,2926

d) Pohlaví, vs. student vysoké školy.

Četnost

Masarykova univerzita

muž žena Sl.souč.

14 42 56

Veterinární a Vysoké Mendelova Univerzita farmaceutická učení univerzita obrany univerzita technické Brno 24 18 15 5 41 36 34 47 65 54 49 5

Součet řádku 76 200 276

Celkem % muž žena Sl.souč.

Veterinární a Vysoké Masarykova Mendelova Univerzita farmaceutická učení univerzita univerzita obrany univerzita technické Brno 5,07% 8,70% 6,52% 5,43% 1,81% 15,22% 14,86% 13,04% 12,32% 17,03% 20,29% 23,55% 19,57% 17,75% 18,84%

Statistika Chí-kvadrát Stupně volnosti Pravostranná pravděpodobnost Fí Cramerovo V Koeficient kontingence

Součet řádku 27,54% 72,46% 100,00%

12,5621 4 0,0136 0,2133 0,2133 0,2086

e) Myslíte si, že má Vaše tělo dostatek pohybu, vs. jak často se věnujete sportu.

Četnost dostatek pohybu nedostatek pohybu Sl.souč.

Celkem % dostatek pohybu nedostatek pohybu Sl.souč.

více než čtyřikrát týdně

třikrát až čtyřikrát týdně

jednou až dvakrát týdně

jednou za dva týdny

méně než jednou za dva týdny

Součet řádku

22

47

34

3

0

106

2

19

76

17

11

125

24

66

110

20

11

231

více než čtyřikrát týdně

třikrát až čtyřikrát týdně

jednou až dvakrát týdně

jednou za dva týdny

méně než jednou za dva týdny

Součet řádku

9,52%

20,35%

14,72%

1,30%

0,00%

45,89%

0,87%

8,23%

32,90%

7,36%

4,76%

54,11%

10,39%

28,57%

47,62%

8,66%

4,76%

100,00%

Statistika Chí-kvadrát Stupně volnosti Pravostranná pravděpodobnost Fí Cramerovo V Koeficient kontingence

64,2537 4 0,0000 0,5274 0,5274 0,4665

f)

Myslíte si, že má Vaše tělo dostatek pohybu, vs. pokud srovnáte Vaši generaci s generacemi minulými, myslíte si, že sportujete více.

Četnost

rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

je to tak nastejno

Součet řádku

7

22

38

16

24

107

3

25

55

28

14

125

10

47

93

44

38

232

rozhodně ano

spíše ano

spíše ne

rozhodně ne

je to tak nastejno

Součet řádku

3,02%

9,48%

16,38%

6,90%

10,34%

46,12%

1,29%

10,78%

23,71%

12,07%

6,03%

53,88%

4,31%

20,26%

40,09%

18,97%

16,38%

100,00%

dostatek pohybu nedostatek pohybu Sl.souč.

Celkem % dostatek pohybu nedostatek pohybu Sl.souč.

Statistika Chí-kvadrát Stupně volnosti Pravostranná pravděpodobnost Fí Cramerovo V Koeficient kontingence

9,4637 4 0,0505 0,2020 0,2020 0,1980

g) Student vysoké školy vs. bydliště.

Četnost Masarykova univerzita Vysoké učení technické Mendelova univerzita Univerzita obrany Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Sl.souč.

na kolejích

mám trvalé bydliště v Brně

dojíždím

na privátě

Součet řádku

6

18

8

24

56

17

11

9

28

65

7

21

16

10

54

13

7

6

23

49

8

7

4

33

52

51

64

43

118

276

Celkem % Masarykova univerzita Vysoké učení technické Mendelova univerzita Univerzita obrany Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Sl.souč.

na kolejích

mám trvalé bydliště v Brně

dojíždím

na privátě

Součet řádku

2,17%

6,52%

2,90%

8,70%

20,29%

6,16%

3,99%

3,26%

10,14%

23,55%

2,54%

7,61%

5,80%

3,62%

19,57%

4,71%

2,54%

2,17%

8,33%

17,75%

2,90%

2,54%

1,45%

11,96%

18,84%

18,48%

23,19%

15,58%

42,75%

100,00%

Statistika Chí-kvadrát Stupně volnosti Pravostranná pravděpodobnost Fí Cramerovo V Koeficient kontingence

41,6408 12 0,0000 0,3884 0,2243 0,3621

h) Student vysoké školy vs. využíváte sportovních předmětů v rámci Vaší vysoké školy. Četnost Masarykova univerzita Vysoké učení technické Mendelova univerzita Univerzita obrany Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Sl.souč.

ano

ne

Součet řádku

43

3

46

29

18

47

13 41

30 3

43 44

37

6

43

163

60

223

Celkem % Masarykova univerzita Vysoké učení technické Mendelova univerzita

ano

ne

Součet řádku

19,28%

1,35%

20,63%

13,00%

8,07%

21,08%

5,83%

13,45%

19,28%

Celkem % Univerzita obrany Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Sl.souč.

ano 18,39%

ne 1,35%

Součet řádku 19,73%

16,59%

2,69%

19,28%

73,09%

26,91%

100,00%

Statistika Chí-kvadrát Stupně volnosti Pravostranná pravděpodobnost Fí Cramerovo V Koeficient kontingence

i)

65,6838 4 0,0000 0,5427 0,5427 0,4770

Student vysoké školy vs. jsou sportovní předměty na Vaší škole kreditované?

Četnost Masarykova univerzita Vysoké učení technické Mendelova univerzita Univerzita obrany Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Sl.souč. Celkem % Masarykova univerzita Vysoké učení technické Mendelova univerzita Univerzita obrany Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Sl.souč.

ano

ne

nevím

Součet řádku

46

0

0

46

3

39

5

47

1

31

11

43

39

3

2

44

40

3

0

43

129

76

18

223

ano

ne

nevím

Součet řádku

20,63%

0,00%

0,00%

20,63%

1,35%

17,49%

2,24%

21,08%

0,45%

13,90%

4,93%

19,28%

17,49%

1,35%

0,90%

19,73%

17,94%

1,35%

0,00%

19,28%

57,85%

34,08%

8,07%

100,00%

Statistika Chí-kvadrát Stupně volnosti Pravostranná pravděpodobnost Fí Cramerovo V Koeficient kontingence

j)

185,2955 8 0,0000 0,9115 0,6446 0,6737

Student vysoké školy vs. získáváte kredity, pokud si sportovní předmět zapíšete podruhé?

Četnost Masarykova univerzita Vysoké učení technické Mendelova univerzita Univerzita obrany Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Sl.souč. Celkem % Masarykova univerzita Vysoké učení technické Mendelova univerzita Univerzita obrany Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Sl.souč.

ano

ne

nevím

Součet řádku

26

9

11

46

0

38

9

47

0

26

17

43

15

12

17

44

23

7

14

44

64

92

68

224

ano

ne

nevím

Součet řádku

11,61%

4,02%

4,91%

20,54%

0,00%

16,96%

4,02%

20,98%

0,00%

11,61%

7,59%

19,20%

6,70%

5,36%

7,59%

19,64%

10,27%

3,13%

6,25%

19,64%

28,57%

41,07%

30,36%

100,00%

Statistika Chí-kvadrát Stupně volnosti Pravostranná pravděpodobnost Fí Cramerovo V Koeficient kontingence

88,2528 8 0,0000 0,6277 0,4438 0,5316

k) Bydliště vs. využíváte sportoviště města Brna.

Celkem %

10

ano, ale využívám i jiná sportoviště 24

40

13

4

57

5 27 82

15 38 90

12 33 60

32 98 232

ano

na kolejích mám trvalé bydliště v Brně dojíždím na privátě Sl.souč.

Celkem %

Součet řádku

11

45

ne

Součet řádku

4,31%

ano, ale využívám i jiná sportoviště 10,34%

4,74%

19,40%

17,24%

5,60%

1,72%

24,57%

2,16% 11,64% 35,34%

6,47% 16,38% 38,79%

5,17% 14,22% 25,86%

13,79% 42,24% 100,00%

ano

na kolejích mám trvalé bydliště v Brně dojíždím na privátě Sl.souč.

ne

Statistika Chí-kvadrát Stupně volnosti Pravostranná pravděpodobnost Fí Cramerovo V Koeficient kontingence

l)

45,5579 6 0,0000 0,4431 0,3133 0,4051

Jak často se věnujete sportu vs. jaké jsou Vaše měsíční výdaje za vstupy na sportoviště.

Celkem % více než čtyřikrát týdně třikrát až čtyřikrát týdně jednou až dvakrát týdně

0 – 100 Kč

101 – 300 301 – 500 Kč Kč

501 – 1000 Kč

1001 – více než 2000 Kč 2000 Kč

Součet řádku

6

4

4

7

1

2

24

5

24

25

10

1

1

66

21

41

35

11

1

1

110

jednou za dva týdny méně než jednou za dva týdny Sl.souč.

Celkem % více než čtyřikrát týdně třikrát až čtyřikrát týdně jednou až dvakrát týdně jednou za dva týdny méně než jednou za dva týdny Sl.souč.

5

7

6

2

0

0

20

3

8

0

0

0

0

11

40

84

70

30

3

4

231

0 – 100 Kč

101 – 300 Kč

301 – 500 Kč

501 – 1000 Kč

1001 – 2000 Kč

více než 2000 Kč

Součet řádku

2,60%

1,73%

1,73%

3,03%

0,43%

0,87%

10,39%

2,16%

10,39%

10,82%

4,33%

0,43%

0,43%

28,57%

9,09%

17,75%

15,15%

4,76%

0,43%

0,43%

47,62%

2,16%

3,03%

2,60%

0,87%

0,00%

0,00%

8,66%

1,30%

3,46%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

4,76%

17,32%

36,36%

30,30%

12,99%

1,30%

1,73%

100,00%

Statistika Chí-kvadrát Stupně volnosti Pravostranná pravděpodobnost Fí Cramerovo V Koeficient kontingence

35,1796 20 0,0192 0,3902 0,1951 0,3635

PŘÍLOHA 4 – SOUHRNNÉ CHARAKTERISTIKY

Platná pozorování Průměr Medián Rozptyl Směrodatná odchylka Minimum Maximum

dostupnost MHD

přítomnost parkovacích míst

informovanost o sportovištích

vytíženost sportovišť

množství sportovišť

čistota sportovišť

232,0000

232,0000

232,0000

232,0000

232,0000

232,0000

1,8966 2,0000 0,5953

2,8103 3,0000 0,7777

2,8750 3,0000 0,7938

2,9397 3,0000 0,7929

2,5991 3,0000 0,8646

2,4698 2,0000 0,6484

0,7716

0,8819

0,8910

0,8904

0,9298

0,8053

1,0000 4,0000

1,0000 5,0000

1,0000 5,0000

1,0000 5,0000

1,0000 5,0000

1,0000 5,0000

bezpečnost vzdálenost od sportovišť bydliště/školy/pracoviště

Platná pozorování Průměr Medián Rozptyl Směrodatná odchylka Minimum Maximum

Platná pozorování Průměr Medián Rozptyl Směrodatná odchylka Minimum Maximum

vstupní cena

slevové akce

benefity pro stávající klienty

otevírací doba

232,0000 232,0000 232,0000 232,0000

232,0000

232,0000

2,2500 2,0000 0,5173

2,4095 2,0000 0,9095

3,0086 3,0000 0,8830

2,9310 3,0000 1,1727

3,0216 3,0000 1,0255

2,1164 2,0000 0,7873

0,7192

0,9537

0,9397

1,0829

1,0127

0,8873

1,0000 4,0000

1,0000 5,0000

1,0000 5,0000

1,0000 5,0000

1,0000 5,0000

1,0000 5,0000

kvalita sportoviště

vybavenost sportoviště

možnosti občerstvení

služby poskytované na sportovišti

ochota a přístup personálu

odbornost personálu

232,0000

232,0000

232,0000

232,0000

232,0000

232,0000

2,2716 2,0000 0,4930

2,2759 2,0000 0,4777

2,5819 3,0000 0,9543

2,5172 2,0000 0,6317

2,4138 2,0000 0,7112

2,6078 3,0000 0,7762

0,7022

0,6911

0,9769

0,7948

0,8433

0,8810

1,0000 4,0000

1,0000 4,0000

1,0000 5,0000

1,0000 5,0000

1,0000 5,0000

1,0000 5,0000

PŘÍLOHA 5 – SPORTOVNÍ MOŽNOSTI MĚSTA BRNA Řada důležitých brněnských sportovišť je ve vlastnictví města Brna a jeho společností. Správu nad těmito sportovišti mají Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna (OŠMT), akciová společnost STAREZ – SPORT, příspěvková organizace Lázně města Brna a městské části. (KONCEPCE MĚSTA BRNA V OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA LÉTA 2011–2016, 2011) STAREZ – SPORT, a.s. vlastní: •

halu Rondo,

•

městský baseballový stadion,

•

koupaliště Riviéru.

Zároveň provozuje některá sportoviště v majetku města (viz tabulka níže). Vlastníkem 100% akcií je město Brno. Lázně města Brna, p.o. spravuje: •

Lázně na Kopečné ulici,

•

Lázně na Rašínově ulici,

•

bazén Ponávka,

•

koupaliště Zábrdovice.

Tab. 5 − Městská sportoviště, vlastníci a provozovatelé sportovní zařízení Městský fotbalový stadion, Srbská Haly míčových sportů, Vodova (vč. kluziště)

vlastník

provozovatel

město Brno (ve správě OŠMT)

FC Zbrojovka Brno, a. s.

město Brno (ve správě OŠMT)

SK Královo Pole, o. s.

Volejbalové kurty Lužánky

město Brno (ve správě OŠMT)

SK Královo Pole, o. s.

Hala Rondo

STAREZ – SPORT, a. s.

KOMETA GROUP, a. s.

Městský baseballový stadion

STAREZ – SPORT, a. s.

Pro Draci, s. r. o.

Hala Morenda

město Brno (ve správě OŠMT)

STAREZ – SPORT, a. s.

Městský plavecký stadion Lužánky

město Brno 95% (ve správě OŠMT), soukromá osoba 5%

STAREZ – SPORT, a. s.

Aquapark Kohoutovice

město Brno (ve správě OŠMT)

STAREZ – SPORT, a. s.

Rekreační areál Kraví hora

město Brno (ve správě MČ Brno střed)

p. o. městské části

Ledové kluziště za Lužánkami

město Brno (ve správě OŠMT)

STAREZ – SPORT, a. s.

Zimní stadion Úvoz

město Brno (ve správě MČ Brno střed)

p. o. městské části

(Zdroj: Koncepce města Brna v oblasti tělovýchovy a sportu na léta 2011–2016, 2011)

Na provoz těchto sportovních zařízení přispívá město Brno nebo městské části. Sportoviště v majetku sportovních organizací a obchodních společností Do této kategorie spadá zhruba 160 brněnských sportovišť, která jsou v majetku a správě sportovních organizací, občanských sdružení, právnických a fyzických osob. Provoz je zajišťován zejména z hospodářské činnosti organizací, členských příspěvků i z dotací města Brna. (KONCEPCE MĚSTA BRNA V OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA LÉTA 2011–2016, 2011) Nejvýznamnější

sportoviště:

(KONCEPCE

MĚSTA

BRNA

TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA LÉTA 2011–2016, 2011) •

Masarykův okruh,

•

areál Sokola Brno I na Kounicově ulici,

•

krasobruslařská hala TJ Stadion Brno na Křídlovické ulici,

•

hala TJ Tesla Brno na Halasově náměstí,

•

hala Rosnička na Horákově ulici ve vlastnictví SK Žabovřesky,

•

střelnice Soběšice provozována SKP Kometou Brno,

•

plavecký bazén v areálu Družstevní v Řečkovicích,

•

sportovní areál TJ Tatran Bohunice,

•

areál TJ Start Brno na Loosově,

•

tenisový areál BLTC v Lužánkách,

•

areál velodromu v Pisárkách provozovaný TJ Favorit Brno,

•

beachvolejbalový areál Sokola Brno I na Brněnské přehradě,

V OBLASTI

•

jezdecký areál na Panské líše v Soběšicích,

•

dostihový areál ve Dvorskách provozovaný TJ Brno Dvorska,

•

fotbalové areály TCM, s. r. o. v Brněnských Ivanovicích, Sparty Brno v Komárově a FC Líšeň,

•

areál TJ Slovan Brno na Vodařské ulici v Komárově aj.

Sportoviště v majetku školských subjektů Část sportovních objektů je v majetku školských zařízení: •

v areálu základních škol,

•

v areálu středních škol,

•

v areálu vysokých škol.

Sportoviště vysokých škol se v poslední dekádě nejvíce rozvíjela. Projekty zpracované pro zlepšení sportovní infrastruktury byly často dotovány fondy EU. Tato sportoviště byla vybudována s požadavky na modernost a kvalitní vybavenost. (KONCEPCE MĚSTA BRNA V OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA LÉTA 2011–2016, 2011) Nejvýznamnější nově vzniklá sportoviště: •

sportovní areál VUT Pod Palackého vrchem,

•

sportovní areál v Bohunickém univerzitním kampusu, který provozně spadá pod Fakultu sportovních studií Masarykovy univerzity.

Starší sportoviště: •

sportovní hala na Veterinární a farmaceutické univerzitě na Palackého třídě v Králově Poli,

•

fotbalový areál při ZŠ Janouškova,

•

víceúčelový areál Univerzity obrany na Chodské.

V Brně je celkem asi 130 sportovišť u školských zařízení, 66 u základních, 40 u středních, 24 u vysokých škol. Probíhá výstavba sportoviště u ZŠ Zeiberlichova, ZŠ Čejkovická, ZŠ Křivánkovo náměstí. (KONCEPCE MĚSTA BRNA V OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA LÉTA 2011–2016, 2011)

Nabídka sportovišť pro prioritní sportovní odvětví Níže uvedená sportoviště slouží k vrcholovým sportovním výkonům brněnských klubů s marketingovým přínosem. Kolektivní sporty: (KONCEPCE MĚSTA BRNA V OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA LÉTA 2011–2016, 2011) •

Haly s diváckou kapacitou,

•

Hala Rondo (zrekonstruovaná v roce 2010 pro 7200 diváků),

•

Hala I Královo Pole, Vodova ulice(městská hala pro 3500 diváků),

•

Hala II Královo Pole,Vodova (městská hala pro 900 diváků, pronajatá SK KP),

•

Areál Sokol Brno I (Stadion), Kounicova ulice (kapacita 650 diváků),

•

Hala SK Žabovřesky, Horákova ulice (kapacita 1 400 diváků),

•

Hala Morenda, Vídeňská ulice (kapacita 480 diváků),

•

Hala TJ Tatran Bohunice, Neužilova ulice (kapacita 250 diváků),

•

Hala TJ Tesla Brno, Halasovo náměstí, Lesná (kapacita 200 diváků),

•

Hala VUT Brno ve sportovním areálu Pod Palackého vrchem,

•

Víceúčelová hala Masarykovy univerzity v univerzitním kampusu v Bohunicích (kapacita 300 diváků),

•

Hokejové haly mládeže na ul. Sportovní (dvě kluziště s kapacitou 500 diváků).

Nejvíce využívána pro mezinárodní akce je hala na Vodově ulici. Významná otevřená sportoviště: (KONCEPCE MĚSTA BRNA V OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA LÉTA 2011–2016, 2011) •

Městský fotbalový stadion na Srbské s kapacitou 12 500 diváků,

•

Městský baseballový stadion v Komárově s kapacitou 500 diváků.

Fotbal – Městský fotbalový stadion na Srbské ulici s kapacitou 12 500. Dále je k dispozici 23 fotbalových areálů, které se skládají z 28 travnatých hřišť, 6 hřišť s umělou trávou a 5 hřišť se škvárovým povrchem. Do budoucna se počítá s výstavbou stadionu s kapacitou 30 000 diváků a dobudováním tréninkového centra pro mládež.

Lední hokej – hala Rondo s kapacitou 7200 míst. K tréninku slouží Hokejové haly mládeže na sportovní ulici, hokejová hala Úvoz, krasobruslařská hala vedle haly rondo. Basketbal, volejbal a házená: •

Městská hala míčových sportů Vodova – haly splňují parametry pro basketbal, volejbal a házenou,

•

Hala Sokolů Brno I na Kounicově ulici – určena pro nejvyšší soutěž basketbalistů, není vhodná pro házenou,

•

Hala SK Žabovřesky na Horákově ulici – basketbal,

•

Hala TJ Tatranu Bohunice – házená,

•

další haly – hala Morenda na Vídeňské ulici, hala Tesly Brno na Lesné,

•

VUT Pod Palackého vrchem, hala v bohunickém kampusu, hala Veterinární a farmaceutické univerzity na Palackého třídě.

Ve městě Brně je celkem 192 sportovišť pro basketbal, házenou, volejbal. Z tohoto počtu je 150 sportovišť vedeno jako menších s rozměry do 450 m2, 42 větších nad 450 m2, ze kterých má 7 sportovišť rozměr nejméně 24 x 45 m. Baseball – Městský baseballový stadion v Komárově, v majetku STAREZ – SPORT, a. s. a provozován baseballovým klubem Draci Brno, je nejvýznamnějším stadionem tohoto druhu v celé České republice. Další hřiště jsou umístěny na Kraví hoře (VSK Technika), v Zamilovaném hájku v Řečkovicích a tréninkové hřiště na Veslařské ulici. Ostatní

kolektivní

sporty:

(KONCEPCE

MĚSTA

BRNA

V OBLASTI

TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA LÉTA 2011–2016, 2011) •

ragbyové areály v Husovicích a v Bystrci,

•

florbal – nový oblíbený sport u mládeže je možné provozovat ve všech větších tělocvičnách,

•

národní házená v areálu Drakenu na Kraví hoře a ZŠ Novoměstská v Řečkovicích.

Individuální sporty a sportoviště: (KONCEPCE MĚSTA BRNA V OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA LÉTA 2011–2016, 2011) •

Masarykův okruh v Žebětíně s kapacitou 150 000 diváků,

•

Městský plavecký stadion Lužánky s kapacitou 1 200 diváků,

•

atletický areál VUT Pod Palackého vrchem s kapacitou 1 000 diváků,

•

broková střelnice v Soběšicích,

•

krasobruslařská hala na Křídlovické,

•

golfové hřiště,

•

areál Brněnské přehrady a část toku řeky Svratky, které slouží k přípravě vodáckým sportům,

•

Velodrom s kapacitou 2 050 diváků.

V dalších bodech jsou uvedeny prioritní individuální sporty na území města Brna. (KONCEPCE MĚSTA BRNA V OBLASTI TĚLOVÝCHOVY A SPORTU NA LÉTA 2011–2016, 2011) Atletika – nejdůležitější je areál VUT Pod Palackého vrchem a areál Moravské Slavie na Vojtově ulici. Atletickou přípravu lze provozovat i na tartanových drahách, které jsou součástí hřišť základních a středních škol, celkem ve městě Brně jich je 15. Plavecké sporty: •

50 m Městský plavecký stadion Lužánky, 8 plaveckých drah, hlediště pro 1200 diváků,

•

25 m plavecký bazén v areálu Družstevní v Řečkovicích, 6 plaveckých drah,

•

25 m plavecký bazén Ponávka, 4 plavecké dráhy,

•

25 m plavecký bazén TJ Tesla Brno na Lesné, 6 plaveckých drah,

•

25 m plavecký bazén na Kraví hoře, 6 plaveckých drah,

•

25 m plavecký bazén v aquaparku Kohoutovice (vzhledem k charakteru tohoto volnočasového zařízení ho využívají spíše nejmenší plavci),

•

8 bazénů v základních školách o menších rozměrech, 1 bazén je v lázních na Rašínově ulici.

Do budoucna se uvažuje o přístavbě aquaparku za Lužánkami. Nevýhodou je nerovnoměrné rozložení bazénů, kdy v jižní části města žádný bazén není. Cyklistika – Velodrom v současné době nevyhovuje parametrům pro pořádání soutěží. Velký areál pro BMX se dobudovává v Komárově. Triatlon – bez náročnosti na sportoviště, pro plaveckou část vybudován bazén Družstevní. Sportovní gymnastika – dolní tělocvična v areálu Sokola Brno I na Kounicově ulici a gymnastický sál v hale Morenda na Vídeňské ulici. Moderní gymnastika – Specializovaná hala na Vojtově ulici, dají se využít i tělocvičny s dostatečnou výškou stropů (např. ZŠ Kneslova a ZŠ a MŠ Chalabalova). Beachvolejbal − Profesionální provoz, Sokol Brno I, na přehradě, zimní příprava probíhá na hřištích v Kounicově ulici. V současnosti je na území Brna 30 beachvolejbalových kurtů. Střelectví – střelnice v Soběšicích spolu se střelnicí ve Slatině. Krasobruslení – krasobruslařská hala při hale Rondo, možnost využití hokejových hal. Automotosporty – areál Masarykova okruhu v Žebětíně. Méně časté individuální sporty: •

vodní sporty (kanoistika, veslování, jachting, vodní lyžování a motorismus),

•

Brněnská přehrada a tok řeky Svratky,

•

tenis – největší areál v Lužánkách i s diváckou kapacitou,

•

badminton − haly v Jehnicích nebo v areálu Boby,

•

stolní tenis − hala na Moravské Slavii,

•

squash − areál TJ Slovanu Brno na Vodařské (6 kurtů), Sportovní centrum Ivanovice (6), areál na Polní ulici (6) nebo v Boby centru (5),

•

jezdectví − areál na Panské líše v Soběšicích, v areálu Moravanu na Staňkově ulici, v areálu Cola – transport v Holáskách, pro rovinové dostihy areál ve Dvorskách,

•

judo a zápas a ostatní bojové sporty se dají provozovat v tělocvičnách i v dalších prostorách, speciální tělocvična je v Městské hale míčových sportů na Vodově ulici, hale TJ Tesla Brno na Halasově náměstí, ZŠ Horácké náměstí a v blízké tělocvičně TAK Hellas Brno a nově i v kampusu Masarykovy univerzity, na Fakultě sportovních studií,

•

golf − areál Masarykova okruhu v Žebětíně.

PŘÍLOHA 6 – SCHÉMA ROZLOŽENÍ SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ VE MĚSTĚ BRNĚ

(Zdroj: Koncepce města Brna v oblasti tělovýchovy a sportu na léta 2011–2016, 2011)