MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ Ústav regionální a podnikové ekonomiky
_______________________________________________________________________________________________
Formování komoditní vertikály pšenice Bakalářská práce
Vedoucí:
Vypracoval:
prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.
Michal Hejč
Brno 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Formování komoditní vertikály pšenice“ vypracoval samostatně pod odborným vedením prof. Ing. Věry Bečvářové CSc. a všechny zdroje, ze kterých jsem čerpal, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. V Brně dne 20. 5. 2013
……………………. Michal Hejč
Poděkování Rád bych poděkoval prof. Ing. Věře Bečvářové CSc. za veškerou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi během zpracování bakalářské práce poskytla.
Abstrakt HEJČ, M. Formování komoditní vertikály pšenice. Bakalářská práce. Brno, 2013. Bakalářská práce se zabývá formováním trhů a příslušných typů cen v rámci komoditní vertikály pšenice. Vymezuje předpoklady a podmínky efektivního fungování komoditní vertikály pšenice z hlediska vazeb výrobce a zpracovatele. Charakterizuje vývoj cen pšenice v České republice a v Evropské unii a zkoumá souvislosti vývoje cen ve vybraných regionech. Na příkladech vývoje cenových hladin u dvou pekárenských výrobků prezentuje vazby v rámci celé komoditní vertikály. Analýzy vycházejí ze zpracování statistických dat o vývoji cen v období posledního desetiletí. Klíčová slova: Agrobyznys, komoditní vertikála, pšenice, cena
Abstract HEJČ, M. Formation of commodity vertical of the wheat. Bachelor thesis. Brno, 2013. The bachelor thesis deals with the formation of the markets and relevant types of prices within the bounds of commodity vertical of the wheat. It defines conditions of effective working of commodity vertical of the wheat in terms of relation between producers and practitioners. It characterizes development of the prices of wheat in Czech republic and in European union and it examines relations between prices in chosen regions. It presents relations within the bounds of commodity vertical of wheat on two examples of bakery products. The analyses result from the processing of statistical data about price developmet in last decade. Key words: Agribusiness, commodity vertical, wheat, price
Obsah 1. Úvod .....................................................................................................................................................................7 2. Cíl a metodika práce ................................................................................................................................9 3. Literární přehled..................................................................................................................................... 11 3.1 Agrobyznys ............................................................................................................................................... 11 3.2 Poptávkově orientovaný model agrobyznysu ............................................................................ 15 3.3 Relevantní trhy a formování cen v rámci vertikály .................................................................. 17
4. Vlastní práce............................................................................................................................................... 20 4.1 Komoditní vertikála pšenice .............................................................................................................. 20 4.2 Světová produkce pšenice .................................................................................................................. 22 4.3 Produkce pšenice v Evropské unii .................................................................................................. 24 4.4 Produkce pšenice v České republice .............................................................................................. 26 4.5 Vývoj cen zemědělských výrobců v evropském prostředí .................................................... 28 4.6 Analýza cen zemědělských výrobců v regionálních souvislostech .................................... 29 4.7 Formování cen v rámci komoditní vertikály pšenice .............................................................. 32 4.8 Prognózy budoucího vývoje na trhu s pšenicí ............................................................................ 37
5. Závěr................................................................................................................................................................. 39 6. Seznam použité literatury ............................................................................................................... 41 7. Přílohy............................................................................................................................................................. 43
1. ÚVOD Mezi významné procesy, které v dnešní době velmi silně ovlivňují vývoj celé společnosti, ať už v oblasti ekonomiky, či sociálně-kulturního prostředí, patří procesy globalizace. Globalizaci doprovází i řada kvalitativních změn ve společnosti, které se projevují i v rámci vývoje současného zemědělství a celého agrárního sektoru. Týkají se celého
segmentu
ekonomiky spojeného
s výrobou,
zpracováním
i
distribucí
zemědělských produktů. Proto ani zemědělství, které bylo vždy tradičně spojováno především se zajištěním dostatku potravin pro obyvatelstvo, již nelze hodnotit jako specifický a relativně uzavřený systém. V posledních desetiletích se právě zemědělství stává součástí daleko rozsáhlejšího segmentu ekonomiky a jeho vztahů, který je nazýván agrobyznysem. Tento segment zahrnuje kromě vlastní výroby zemědělských produktů i předvýrobní fáze spojené s výzkumem a vývojem vstupů do samotné zemědělské výroby. Dále také množství dalších aktivit zaměřených na zpracování, distribuci a výslednou realizaci výrobku zemědělského původu. Na jedné straně dochází k rozšiřování relevantních trhů zapojováním dalších odvětví a aktivit, které bezprostředně či zprostředkovaně souvisí s výrobou a realizací produktů zemědělského původu. Na druhé straně se zvyšuje konkurence. Tyto procesy přispívají k urychlování specializace, při využití nejrůznějších vědeckotechnologických inovací, i k realizaci úspor z rozsahu. Tradiční zemědělec je v těchto souvislostech vystavován stále větším konkurenčním tlakům rozšiřujícího se trhu a ztrácí svůj původně rozhodující vliv na budoucí vývoj. Pro zemědělce je dnes klíčové, aby struktura jeho výroby, kvalita i nabídka v čase byly již od počátku výrobního procesu utvářeny na základě znalosti poptávky, která je dnes stále častěji formována v rámci komoditních vertikál a sítí, zpravidla na nadnárodní úrovni. Současně dochází k přesouvání silového těžiště na finalizující články zpracování a distribuce v celých komoditních vertikálách. Výrobci a zpracovatelé se proto pro
7
úspěšné začlenění do potravinových vertikál stávají stále více závislými na následných stupních zpracování, finalizace a realizace zemědělského produktu. Tím je formováno konkurenční prostředí nejen potravinářských, ale i zemědělských podniků, což v konečném důsledku determinuje podmínky rozvoje celých venkovských regionů. Tato bakalářská práce zkoumá vertikálu pšenice, jakožto nosnou komoditu rostlinné výroby v České republice i v celé Evropě. Pšenice představuje základní surovinu pro výrobu pečiva, těstovin a dalších rozmanitých pokrmů. Je také využívána při výrobě krmných směsí, škrobu, lihu a v současné době i jako obnovitelný zdroj energie. Právě Evropa v dnešní době zaujímá pozici nevětšího producenta pšenice na světě. Její produkce se v současnosti pohybuje okolo 130 mil. tun. Práce nabízí bližší pohled na problematiku vývoje cen v komoditní vertikále navazující na výrobu pšenice v evropském i českém agrárním prostředí.
8
2. CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem bakalářské práce je vymezit předpoklady a vyhodnotit podmínky efektivního fungování komoditní vertikály pšenice a to z hlediska podmínek relevantních trhů a vazeb výrobce a zpracovatele. V rámci literárního přehledu se zaměřit na problematiku formování agrobyznysu a v tomto konceptu charakterizovat komoditní vertikálu pšenice na bázi poptávkově determinovaného modelu. Specifikovat základní vazby relevantních trhů a příslušných typů cen na rozhodujících trzích vertikály. Následně analyzovat vývoj cen a příslušných cenových hladin a vyhodnotit jejich úroveň a vývoj z hlediska diferencí v ČR celkově a ve vybraných regionech. Pro naplnění cíle bakalářské práce byl zvolen následující metodický postup: Zpracování literárního přehledu, který je zaměřen na formování agrobyznysu v širších souvislostech i na popis jeho struktury. Pro pochopení procesu tvorby cen a obecně celého procesu formování potravinových vertikál v rámci agrobyznysu je charakterizován přechod od nabídkově orientovaného modelu agrobyznysu k modelu orientovanému na poptávku. Přehled vymezuje předpoklady efektivního fungování jednotlivých subjektů potravinových vertikál, zejména v oblasti vazeb zemědělských výrobců a následných zpracovatelů. V závěru literárního přehledu jsou popsány relevantní trhy a příslušné typy cen v rámci potravinových vertikál obecně.
Podklady pro vypracování této části bakalářské práce byly čerpány zejména z odborné literatury, uvedené v seznamu na konci práce.
Zpracování vlastní práce, která se na základě získaných poznatků zaobírá následujícími kroky: •
Charakteristika komoditní vertikály pšenice a její specifika.
9
•
Charakteristika světového, evropského a českého trhu s pšenicí, která zahrnuje informace o produkci, velikosti osevních ploch a spotřebě pšenice.
•
Analýza cen pšenice v regionálních souvislostech. Ta spočívá v analýze cen pšenice v jednotlivých krajích v porovnání s cenami v ČR celkově, i s cenami v sousedních zemích. Ceny byly zjišťovány z příslušných situačních zpráv, z Českého statistického úřadu, polského hlavního statistického úřadu (Główny urząd statystyczny), rakouského portálu pro agrární obchod (Agrarmarkt Austria) a ze stránek německého ministerstva pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele (Bundesministerium für ernährung landwirtschaft und verbraucherschutz).
•
Analýza vývoje příslušných typů cen v rámci komoditní vertikály pšenice v České republice, při využití statistické metody bazických indexů s pevným základem k lednu 2007.
•
Prognózy budoucího vývoje v rámci trhu s pšenicí.
Závěr práce, který shrnuje získané poznatky z jednotlivých částí vlastní práce, se zaměřením na celkový vývoj trhů s pšenicí i na výsledky komparací v regionálních souvislostech.
10
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 AGROBYZNYS Pojem agrobyznys do značné míry souvisí s globalizací, která se vztahuje k rozsáhlým procesům, vyvolávajícím řadu kvalitativních změn ve společnosti. Souvisí s ní velice rychlý růst závislosti jednotlivých subjektů mezinárodních vztahů, vedoucí mimo jiné k mimořádným možnostem přístupu lidí k novým strategiím, postupům, znalostem, informacím, či nejmodernějším technologiím. Těmito změnami se mění i pohled na zemědělství, na které už není nahlíženo, jako na uzavřené odvětví, ale jako na součást agrárního sektoru, na integrovaný segment ekonomiky, který se podílí na celkové produkci zemědělských produktů. Vývoj v odvětvích národních hospodářství, zahrnujících zemědělství, navazující potravinářský průmysl, obchod s potravinami a služby pro zemědělství, vedl formování potravinových vertikál a agrobyznysu. Jak uvádí Bečvářová (2009), zemědělství se stává součástí podstatně širšího segmentu ekonomiky zahrnujícího jak předvýrobní fáze, tak i celou škálu odvětví a aktivit přímo nebo zprostředkovaně souvisejících se zpracováním, distribucí a realizací produktů zemědělského původu. Přitom determinujícími subjekty v těchto vztazích se stávají ekonomicky konsolidované podniky, převážně představitelé finálních fází zpracování a distribuce. Změny podnikatelského prostředí zemědělství jsou v současné fázi vývoje dokonce natolik podstatné, že dávají nejen novou podobu podmínkám a vazbám agrárních trhů, dnes fungujících zpravidla v rámci nadnárodních komoditních vertikál a sítí, ale vynucují si i nové strategie státní ingerence v agrární politice. Formování potravinového hospodářství na bázi agrobyznysu obecně je typické především rostoucím vlivem navazujících fází zpracování a obchodu na strukturu i podmínky dodávek zemědělských produktů, jako vstupů pro další části příslušné potravinové vertikály. Typickým znakem posilující tržní síly zpracovatelů finální fáze a obchodů je potom snaha o ovládnutí předvýrobních fází, jakými jsou vývoj a výzkum
11
nových biologických vstupů, nebo technických inovací a procesů. To následně vede k posilování dominantní pozice těchto článků v rámci potravinových vertikál. Princip
agrobyznysu
podle
Bečvářové
(2011)
znamená
vymezení
a
charakteristiku činností a vzájemných vazeb spojených se zemědělskou výrobou nejen uvnitř podniku, ale i vazeb s předcházejícími a navazujícími subjekty a činnostmi typickými pro transformaci (zpracování) zemědělských komodit do konečného výrobku, především do potravin, ale i dalších finálních produktů ze zemědělských surovin. Představuje doslova „průřez“ celým spektrem odvětví ekonomiky, která se přímo, či zprostředkovaně, zapojují v procesech výroby potravin. Konkurence potom dostává podobu soutěžení celých potravinových vertikál na příslušných trzích. Typickým rysem současné etapy vývoje zemědělství je také omezení bezprostředního kontaktu zemědělského výrobce a spotřebitele, kdy jen velmi malá část zemědělských produktů jde od zemědělského výrobce přímo ke spotřebiteli. Úspěšnost zemědělců i zpracovatelů závisí především v možnosti zapojit se do komoditního řetězce agrobyznysu jako dodavatel suroviny a v orientaci na takové odběratele, kteří dokážou zemědělskou produkci zpracovat a v požadovaném objemu, kvalitě i čase ji úspěšně uplatnit na navazujících trzích vertikály, tedy na regionálních, národních a světových trzích potravinářských výrobků. Důležitým se také stává správné vyhodnocení informací o situaci na trhu a schopnost předvídat poptávku v poměrně velkém detailu. Je třeba vzít v úvahu, že proces formování agrobyznysu je procesem dynamickým, prochází dalšími změnami, které ovlivňují nejen podniky a odvětví podílející se na výrobě potravin a dalších výrobků ze zemědělských surovin, ale zejména klade stále větší nároky na znalosti a schopnosti vedoucích pracovníků, kteří, pokud jsou schopni kvalifikovaně vyhodnotit a aktivně reagovat na nové podmínky a změny jako na příležitosti, se stávají klíčovým faktorem úspěchu podniku, který se projeví jak ve vlastní ekonomické prosperitě podniku, tak v jeho pozitivním vnímání okolím. Jak uvádí Bečvářová (2005) v koncepci klasického DAVIS-GOLDBERGOVA pojetí (1957) je agrobyznys charakterizován jako komplex všech činností týkajících se
12
výroby, skladování, zpracování, dopravy a prodeje zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených. Davis a Goldberg zahrnují do agrobyznysu následující odvětví: zemědělská prvovýroba, lesnictví, vodní hospodářství, potravinářství a další zpracovatelský průmysl, krmivářský průmysl, služby pro zemědělství a potravinářství – zásobování, nákup, opravárenství, šlechtitelství, semenářství, plemenářské služby, aplikovaný výzkum, školství, poradenství, atd., dodavatelská odvětví vstupů do zemědělství a potravinářství – specializované strojírenství, chemie, energetika, atd., potravinářský obchod a veřejné stravování. Pro aktuální zpřesnění reflektující situaci na přelomu tisíciletí, je využívána zejména definice SONKY a HUDSONA (1999), kteří ve výše charakterizované struktuře agrobyznysu zvýraznili úlohu výzkumu a předvýrobních fází (zejména vliv genetického a biologického výzkumu a jeho aplikace v praxi) a rostoucí úlohu veřejného stravování v segmentu spotřeby potravin.
13
Obrázek č. 1: Základní struktura agrobyznysu (zdroj: Bečvářová 2005)
Schéma na obrázku č. 1 zobrazuje základní strukturu agrobyznysu. Důležité je ovšem poznamenat, že popisuje pouze naturální tok suroviny v rámci agrobyznysu a ne důležitost nebo rozhodující role jednotlivých článků. Výrobci zemědělských produktů již nemají rozhodující vliv na formování potravinových vertikál, potažmo celého agrobyznysu, jak by se mohlo z obrázku zdát. Rozhodujícím determinantem množství a kvality zemědělských produktů na trzích se stává poptávka. Ta formuje cenové i nákladové podmínky a stále výrazněji působí na celý proces výroby, zpracování i distribuce zemědělských produktů.
14
3.2 POPTÁVKOVĚ ORIENTOVANÝ MODEL AGROBYZNYSU Z pohledu na dlouhodobý vývoj agrárního trhu je zřejmý obecně pomalejší růst poptávky. Ten je typický i po promítnutí vlivu růstu populace a zvýšení spotřeby na obyvatele obecně. Značný je potom růst nabídky, způsobený jak částečným rozšířením obhospodařované plochy, tak zejména růstem produktivity faktorů, důsledkem technologických inovací. Tato situace vedla zejména v hospodářsky vyspělejší části světa až k problémům nadprodukce. Zemědělství se tak postupně stávalo součástí poptávkově orientovaného modelu, motivovaného zejména potřebami. Ten se vyznačuje například zvýšeným zájmem o původ zemědělských surovin a o použité technologie výroby i zpracování, o garance zdravotní nezávadnosti. Rozšiřuje se poptávka po nových úpravách, předpřipravených, dehydratovaných, konzervovaných nebo zmrazených jídlech s vysokou přidanou hodnotou. Poptávkově orientovaný model s sebou přináší požadavky na daleko náročnější a pružnější přístup, kdy předpokladem úspěšnosti zemědělce i zpracovatele se stává vysoká informovanost a schopnost vyhodnocovat aktuální potřeby trhu. Máme-li stručně charakterizovat podstatu změn souvisejících s přechodem od nabídkově koncipovaných modelů tradičního zemědělství k modelům s výraznějším akcentem na poptávkově orientované typy tržních vztahů, pak předpoklady dalšího rozvoje odvětví a s ním spojený růst konkurenceschopnosti výrobců jsou podmíněny rostoucí efektivností faktorů a dalších vkladů v rámci podnikatelských aktivit, ale i schopností na takto vymezovaném trhu se prosadit. V těchto souvislostech se konkurence výrobců projevuje v rovině horizontálních i vertikálních vztahů. (Bečvářová, 2009) V následující tabulce jsou uvedeny charakteristiky změn, vyplývající z přechodu od nabídkově k poptávkově orientovanému modelu zemědělství.
15
Charakteristiky
Tradiční koncepce – nabídkově
Nová koncepce – poptávkově
orientovaný model
orientovaný model Zemědělství je součást výroby
Přístup k zemědělství
Zemědělství je zemědělská výroba
Charakter výstupu
Komodita jako konečný výrobek
Komodita jako surovina
Hlavní typické plodiny a produkty
Žádané/poptávané plodiny a
ŽV
produkty ŽV
Výrobní podmínky, půda, kapitál
Požadavky zákazníka
Struktura produkce Determinující faktor výroby Základ konkurenční výhody
Kvalita půdy, technologie, stavby
Universální struktura dle
Volba zaměření výroby
dostupnosti výrobních faktorů a vstupů
potravin
Lidé, znalosti, strategie, organizace
Specializace na konkrétní/žádanou surovinu
Vztah k majetku
Vlastnictví aktiv
Kontrola aktiv
Rozhodující předpoklad úspěchu
Kapitál v peněžní a naturální formě
Znalosti a informace
Vztah k pracovní síle
PS je náklad a součástí investice
PS je investice a součást nákladů
Typ obchodu
Prodává produkt a předává službu
Prodává službu a předává produkt
Charakteristika trhu
Neosobní vztahy / otevřené trhy
Osobní kontakty na bázi kontraktů
Převážně adversní
Konkrétní, přátelské
Nákup vstupů
Velké množství různých dodavatelů
Nákup zpravidla od jednoho zdroje
Vlastní výroba vstupů
Velmi silná tendence
Nákup od dodavatelů
Vztah k ceně nabídky produktu
Jednoznačně tlak na zvyšování ceny
Preference snižování nákladů
Rozhodující druh rizika
Riziko selhání trhu (ceny)
Riziko selhání vztahů
Postavení v systému
Nezávislost
Interakce s partnery
Charakteristika podnikání
Stabilita
Změna, flexibilita
Znalosti podmiňující úspěch
Technické
Ekonomické a komunikační
Přístup k zemědělství
Zkušenostní, na základě tradice
Učící se, inovativní
Vztah k přírodním zdrojům
Využívání a čerpání
Užívání a ochrana
Filosofie výroby
Výroba zboží a likvidace odpadu
Výroba zboží a využití odpadu
Typ vztahů s dodavateli a odběrateli
Tabulka č. 1: Charakteristika změn vyplývajících z koncepce nabídkově a poptávkově koncipovaných modelů zemědělství (zdroj: Bečváčová 2005)
16
Z regionálního hlediska je pro zemědělský podnik důležitá vazba a s ní související efektivnost bezprostředně navazujícího článku komoditní vertikály, což zpravidla bývá podnik potravinářského průmyslu. Ten svou konkurenceschopností prakticky konkretizuje poptávku na trhu zemědělských výrobků. Klíčová je v tomto případě opět vazba na navazující fáze zpracování v příslušné komoditní vertikále. Úspěšnost této interakce následně determinuje strukturu i rozsah zemědělské výroby v konkrétním regionu (ať už zpracovatel v regionu působí, či nikoliv).
Rozhodující pro diferenciaci ekonomické úrovně podniků je pak úroveň činnosti managementu při začleňování podniku do obchodně výrobních vazeb příslušných komoditních vertikál a s tím související stabilita odbytu produkce. Podniky s vyšší mírou stabilizace vnějších obchodních vztahů pak převážně razantněji přistupují k inovacím, k modernizačním i rozvojovým investicím (Bečvářová, 2011).
3.3 RELEVANTNÍ TRHY A FORMOVÁNÍ CEN V RÁMCI VERTIKÁLY V agrárním sektoru jsou charakterizovány čtyři základní typy trhů (Bečvářová, 2005): a) Trh naturální – výrobce a spotřebitel jsou totožné subjekty. Mezi výrobou a spotřebou není zahrnuta směna.
b) Trh surovino-potravinářský – výrobcem je zemědělec produkující surovinu, kterou následně prodává na trh v nejrůznějším stupni předzpracování. Spotřebitelem je kupující suroviny, který surovinu v dalších fázích zpracování upravuje do konečného výrobku.
17
c) Trh zemědělských výrobků – prodávající jsou výrobci zemědělské suroviny a kupující potom zpracovatelské podniky nebo nákupní organizace. Ty se následně stávají prodávajícími subjekty buď sobě navzájem, nebo vůči zpracovatelské organizaci.
d) Trh potravinářských výrobků – prodávajícím je potravinářský podnik a kupujícími pro menší část produkce jsou přímo spotřebitelé, nebo ve větší míře obchodní organizace. Ty se následně stávají prodávajícím subjektem vůči spotřebitelům.
18
Pro analýzy vztahů mezi jednotlivými segmenty v rámci komoditních vertikál se zpravidla užívají 3 typy cen, které zachycují vývoj na rozhodujících trzích dané vertikály. Jsou to ceny zemědělských výrobců (CZV), ceny potravinářských výrobců (CPV) a ceny spotřebitelské (SC). Ceny zemědělských výrobců jsou ceny, za které prodává zemědělský prvovýrobce svoji produkci následným zpracovatelům v místě výroby, tedy bez úhrady dopravních nákladů do míst nákupu či zpracování. Jsou to ceny bez DPH či jiných daní a poplatků. CZV představují náklad pro následné potravinářské zpracovatele a jsou jedním z faktorů, které ovlivňují formování cen průmyslových výrobců (CPV) a následně i cen spotřebitelských (SC).
Ceny průmyslových výrobců jsou ceny, charakterizující vztahy v další fázi dané vertikály. Jsou tedy utvářeny na úrovni zpracovatele a zahrnují především další hodnotu přidanou zpracováním. Bývá zpravidla vyšší, než je cena zemědělských výrobců (CZV) a nižší, než cena spotřebitelská (SC).
Spotřebitelská cena, představuje cenu konečnou. Platí ji spotřebitel za hotové potraviny, popřípadě zemědělské výrobky na různém stupni zpracování. Její konečná výše je utvářena na dílčích trzích dané vertikály a do značné míry reflektuje situace, které na relevantních trzích nastávají.
19
4. VLASTNÍ PRÁCE 4.1 KOMODITNÍ VERTIKÁLA PŠENICE Komoditní vertikálu pšenice z hlediska konkrétního vymezení subjektů a vztahů od její výroby, následného zpracování, až po finální produkt určený konečnému spotřebiteli, tedy proces od výroby až po spotřebu lze znázornit takto:
Obrázek č. 2: Komoditní vertikála pšenice, potravinářská i krmná větev, vlastní zpracování
Komoditní vertikála pšence, která je předmětem této práce, se dělí podle svého konečného užití, do 2 větví:
Potravinářská větev – vychází z produkce pšenice určené pro potravinářské užití. Pšenice je od zemědělců vykupována zprostředkovatelem (podniky typu ZZN, zabývající se kromě jiného obchodem se zemědělskými komoditami a jejich skladováním), nebo jsou zemědělským producentem dodávány přímo subjektům první fáze zpracování (tj. mlýnům). Mouka je pak dále dodávána podnikům druhé záze zpracování (pekárny, těstárny), nebo distribuována přímo do obchodní sítě. Do těch jsou následně dodávány i produkty druhé fáze zpracování
20
(výrobky pekárenského a těstárenského průmyslu).
Z obchodních sítí,
prostřednictvím velkoobchodů a maloobchodů jsou následně distribuovány konečnému spotřebiteli.
Krmná větev – vychází z produkce pšenice určené pro krmné účely, která je zpravidla nakupována podniky nákupu a zásobování/skladování. Ty jsou, kromě dalších činností, rozhodujícími zpracovateli a výrobci průmyslových krmiv. V této větvi produkt první fáze zpracování (krmivo), vstupuje zpět do zemědělské výroby. Tentokrát však do výroby živočišné, jako jeden z rozhodujících vstupů produkce živočišné výroby. Na produkty živočišné výroby (jatečných zvířat), navazují další fáze zpracování v podnicích masného průmyslu. V první fázi je to porážka, ve druhé potom konečná výroba masných produktů. Produkty masného průmyslu jsou následně distribuovány do obchodních sítí, kde jsou dodávány konečnému spotřebiteli.
Komoditní vertikála krmné pšenice má tedy navíc specifické postavení v agrobyznysu, které vyplývá z oboustranné vazby na zemědělskou prvovýrobu. Nelze tedy hovořit o typickém modelu toku suroviny zemědělec-zpracovatel-obchod, jelikož se produkt z pšenice vrací zpět do zemědělského podniku, jako jeden z klíčových vstupů pro následnou živočišnou výrobu. Kromě těchto dvou typických částí lze v rámci komoditní vertikály obilí rovněž specifikovat návaznosti na výrobu lihu a škrobu s nepotravinářským užitím (Syrovátka, 2009). V komoditní vertikále pšenice (a obilovin obecně), se na příslušných trzích projevují určitá specifika, vyplývající ze samotného charakteru zkoumané komodity:
a) Na vývoj trhu pšenice působí velice výrazně vlivy počasí, a to jak v průběhu celého vegetačního období, tak i meziročně. Tyto vlivy vyvolávají výrazné sezónní i meziroční kolísání cen zemědělských výrobců, což se následně promítá i v cenách na ostatních trzích příslušné komoditní vertikály.
21
b) Charakter komodity pšenice (a obilovin obecně) obecn ) na druhé straně stra umožňuje díky nízké kazivosti využít institutu skladování. V případěě nerovnováhy nabízeného a poptávaného množství je tedy možné plně pln využít dodateč datečných skladovacích kapacit.
4.2 SVĚTOVÁ PRODUKCE PŠENICE PŠEN Pšenice obecněě patří ří mezi nejdůležitější nejd plodiny na světě. V současné časné době dob představuje druhou nejpěstovanější ější rostlinnou komoditu v rámci světové tové produkce obilovin a je nejvíce obchodovanou rostlinnou komoditou na světě. sv Je relativně náročná náro podnebí i půdu a pěstuje stuje se tak zpravidla v nížinných a podhorských ských oblastech. V marketingovém roce 2011/12 tvořila ila globální produkce pšenice 695,7 mil tun, sklizených z plochy 221,9 mil. ha, při p průměrném rném výnosu 3,1 t/ha. Nejvíce pšenice bylo sklizeno v EU-27 27 (138 mil. tun), Číně (117,9 mil. tun), Indii (86,9 mil. tun), USA (54,4 mil. tun), Rusku (56,2 mil. tun), Austrálii (30,0 mil. tun) a Kanadě Kanad (25,2 mil. tun). V následujícím grafu jsou uvedeni nejvýznamnější nejv producenti pšenice na světě sv a jejich produkce v letech 2010/11, 2011/12 a 2012/13:
Produkce pšenice ve vybraných zemích světa (v mil. t) 160 140 120 100 80
2010/11
60
2011/12
40
2012/13
20 0
Obrázek č. 3: Produkce pšenice ve vybraných zemích světa, sv ta, vlastní zpracování podle SVZ 2012
22
Celková nabídka pšenice na mezinárodním trhu vzrostla na 893,63 mil. tun. Světová spotřeba pšenice dosáhla rekordních 695,46 mil. tun, k čemuž výrazně přispěla zejména silná poptávka po krmné pšenici, z důvodu vysokých cen kukuřice. Došlo tak k nárůstu krmného užití pšenice na 144,4 mil. tun, což je nejvyšší krmný podíl pšenice od marketingového roku 1990/91, kdy byly vyšší stavy hospodářských zvířat především v bývalém SSSR. Sklizeň v marketingovém roce 2012/13 byla oproti předešlému roku vyšší zejména v Indii a Severní Americe, zatímco ve státech bývalého Sovětského svazu, v EU-27, Argentině a Austrálii došlo k určitému poklesu.
Obrázek č. 4: Světová produkce pšenice v roce 2012 podle jednotlivých zemí v roce 2012, INDEXMUNDI
23
4.3 PRODUKCE PŠENICE V EVROPSKÉ UNII Podle statistického šetření Evropské komise bylo v marketingovém roce 2011/2012 sklizeno v EU-27 138,1 mil. tun pšenice, pšenice což představuje téměř 20 % světové sv produkce. Sklizňová plocha činila 25,7 2 mil. ha a průměrná rná výnosnost byla 5,46 5, t/ha. Nejvyšší hektarové výnosy vykazují Velká Británie, Francie, Německo a Dánsko, což je dáno především úrodností půd, ůd, klimatickými podmínkami i vysokou technologickou úrovní. Největšími ími producenty pšenice EU-27 EU jsou Francie, Německo, ěmecko, Velká Británie, Polsko, Itálie a Španělsko. ělsko. Zejména Francie a Německo mecko si velikostí své produkce vytvářejí ejí dominantní postavení na trhu EU s pšenicí. Po mimořádně řádně úspěšném roce 2008, kdy produkce pšenice vzrostla prakticky ve všech zemích EU-27, EU následovala opět určitá itá stagnace, s relativně odlišným průběhem v jednotlivých zemích EU-27. EU Zatímco ve Francii i ostatních zemích produkce od roku 2008 do určité urč míry stagnuje, v Německu je patrný výrazný razný pokles. Následující graf popisuje vývoj produkce pšenice u nejvýznamnějších nejvýznamn producentů EU-27 v letech 2007 – 2011:
Produkce pšenice ve vybraných zemích EU-27 EU 27 (v tis. tun) 45000 40000 35000 30000 25000
2007
20000
2008
15000
2009
10000 5000
2010
0
2011
Obrázek č. 4:: Produkce pšenice ve vybraných zemích EU-27, 27, vlastní zpracování podle FAOSTAT
24
V marketingovém roce 2012/13 bylo z celkové sklizňové plochy 25,7 mil. ha sklizeno 133 mil. tun pšenice, při průměrné výnosnosti 5,4 t/ha. Sklizeň byla významně ovlivněna průběhem počasí. Oblasti jižní a jihovýchodní Evropy byly v průběhu letního období zasaženy vlnou veder. V některých oblastech Evropy (zejména ve Španělsku, západní Francii, na Ukrajině, v Rusku, severní Itálii, Slovensku, Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku) došlo k poškození pšenice v důsledku sucha. Nadbytek srážek se naopak vyskytoval v Irsku, severní části Velké Británie a Skandinávii, kde jsou obavy zejména o kvalitu obilovin.
Obrázek č. 5: Sklizeň obilovin podle regionů NUTS 2 z roku 2010 (t/km2), EUROSTAT 2012
25
Na obrázku č. 5 je znázorněna znázorně evropská produkce obilovin v rámci územně územn statistických jednotek NUTS 2 (v tunách na čtvereční kilometry).
4.4 PRODUKCE PŠENICE V ČESKÉ REPUBLICE V České republice zaujímá dominantní postavení mezi pěstovanými p stovanými obilovinami právě práv pšenice, a to jak z hlediska produkce, tak i velikosti osevních ploch. Důvody určité dlouhodobé stability pěstování pě pšenice spočívají především edevším ve výnosové jistotě jistot s možností exportu a případné př nabídky intervenčního nákupu. V roce 2012 tvořily osevní plochy pšenice 56,4 % (815,4 tis. ha.) osevních ploch všech obilovin, které se dlouhodobě pohybují okolo výměry vým 1500 tis. ha. Hektarové výnosy u pšenice se v České republice v současné souč době pohybují okolo 4,5 – 6 t/ha. Jejich pokles bývá způsobován sobován zpravidla vlivem nepříznivých nep íznivých srážkových a teplotních poměrů. pom V marketingovém roce 2012/13 201 bylo v ČR sklizeno celkem 3577,8 tis. tun pšenice. Spotřeba pšenice na obyvatele v ČR představuje v současné časné době dob 138,6 kg v hodnotě zrna (96,2 kg v hodnotě mouky). Spotřeba eba pšenice na obyvatele v poslední době klesá a obnovuje se tak trend poklesu ve spotřebě spot pšenice pro lidskou výživu. Na druhé straně roste spotřeba pšenice pro technické užití, například nap při ři výrobě výrob bioetanolu pro dopravní účely. V roce 2011 bylo na tyto účely ú spotřebováno ebováno 150 tis. tun pšenice.
Struktura osevů obilovin v ČR v roce 2012 Ječmmen ozimý 7% Ječmen jarní 20%
Žito 2%
Oves 3% Kukuřice 7% Triticale 3% Ostatní obiloviny 1%
Pšenice ozimá 52% Pšenice jarní 5%
Obrázek č.. 6: Struktura osevů obilovin v ČR v roce 2012,, vlastní zpracování podle ČSÚ
26
Graf na obrázku č. 7 popisuje vývoj produkce pšenice v marketingových letech 1997/98 – 2012/13. Jak již bylo uvedeno v kapitole 4.1, na velikost produkce v jednotlivých letech má rozhodující vliv počasí. po Právě výkyvy počasí poč mají na úroveň produkce daleko větší ětší vliv, než například nap íklad samotné státní zásahy do trhu. Z grafu jsou patrné jisté výkyvy, jako například nap výrazný pokles v letech 2003/2004, ovšem významné změny v objemu produkce z dlouhodobého hlediska nenastávají.
Produkce pšenice v ČR v letech 1997 - 2013 (tis. tun) 6000 5000 4000 3000 Pšenice celkem
2000 1000 0
Obrázek č. 7: Produkce pšenice v ČR v letech 1997-2013, 2013, vlastní zpracování podle SVZ Poznámka: Za marketingový rok 2012/13 jsou uvedeny pouze předběžné p žné údaje
Celková výroba pšenice v České republice se v letech 1997-2013 1997 pohybovala v rozmezí od 2866,5 do 5042,5 tis. tun. tu Tyto dvěě extrémní hodnoty byly naměřeny nam ve dvou po soběě jdoucích letech. Produkce 5042,5 tis. tun pšenice v marketingovém roce 2004/05 byla v daných podmínkách ovlivněna ěna jak zvýšenou poptávkou, tak i cenou, která reagovala na snížení zásob v důsledku extrémně extrémn nízké produkce v roce předcházejícím, ředcházejícím, tedy stavu v marketingovém roce 2003/04.
27
4.5 VÝVOJ CEN ZEMĚDĚLSKÝCH ZEMĚDĚLSKÝC VÝROBCŮ V EVROPSKÉM PROSTŘEDÍ Vývoj cen pšenice v evropském prostředí prost prošel za poslední dvěě desetiletí určitými ur výkyvy. Poněkud odlišný dlišný průběh pak sledujeme u zemí staré EU-15 EU a u nově přistoupivších zemí EU-10, EU mezi něž patří mimo jiné i Česká republika. V nových členských zemích EU-10 10 došlo nejprve do roku r 1996 k značnému čnému zvýšení cen a následně k významnému poklesu s minimem v letech 2000-2002. Další růst r cen nastal v roce 2004, ve kterém země zem EU-10 10 vstoupily do Evropské unie. K výraznému růstu cen u všech zemí pak dochází od roku 2006 s maximem v roce 2007, zejména vlivem poklesu světových tových zásob a orientací na nepotravinářské nepotraviná užití pšenice.. V roce 2008 ceny opět op prudce klesly, což bylo způsobeno ůsobeno zejména velmi vysokou domácí, evropskou i světovou sv tovou produkcí pšenice. Od roku 2010, vzhledem k průměrné rné sklizni obilovin a s ohledem na situaci na světových ětových a evropských trzích, začaly ceny obilovin velmi rychle narůstat. nar Růst cen pokračoval čoval i v roce 2011. Výše uvedené dokumentuje graf na obrázku č. 8.
Vývoj cen pšenice ve vybraných zemích EU 10 a v Německu 300 250 200
Česká republika Německo
150
Polsko 100
Slovensko Maďarsko
50
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
0
Obrázek č. 8:: Vývoj cen pšenice ve vybraných zemích EU 10 a v Německu, mecku, vlastní zpracování podle FAOSTAT
28
Dlouhodoběě dochází k postupnému sbližování cen u starých zemí EU (reprezentovaných na následujícím grafu Německem) N a těch, ěch, které do EU přistoupily v roce 2004,, což nám dokumentuje i graf na obrázku č. 9.
Vývoj cen pšenice ve vybraných zemích EU 10 v porovnání k cenové hladině v Německu 1,300 1,200 1,100 1,000 0,900 0,800 0,700 0,600 0,500 0,400
Česká republika Německo Polsko Slovensko
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
Maďarsko
Obrázek č. 9: Vývoj cen pšenice ve vybraných zemích EU-10 EU v porovnání k cenové hladině v Německu, mecku, vlastní zpracování podle FAOSTAT
4.6 ANALÝZA CEN ZEMĚDĚLSKÝCH ZEMĚDĚLSK VÝROBCŮ V REGIONÁLNÍCH SOUVISLOSTECH V předchozí části práce byl nastíněn vývoj CZV v České republice a vybraných vybran zemích EU v letech 1993-2010. 2010. Pro následující analýzu průměrných měsíčních mě cen bylo zvoleno období od začátku čátku roku 2010 do března b roku 2013 s cílem analyzovat úroveň a vývoj cen z hlediska diferencí v ČR celkově, v sousedních zemích a ve vybraných regionech. Obrázek č. 10 dokumentuje vývoj průměrných pr měsíčních čních cen pšenice v České republice a ve vybraných sousedních zemích. Tato data byla b dále využita při p analýze diferencí v cenovém vývoji CZV pšenice ve vybraných krajích České Č republiky a sousedních zemích, které s nimi přímo sousedí. Z grafu je evidentní, že změny zm cenové hladiny v České eské republice a sousedních zemích vykazují úzkou závislost závisl a nelze jednoznačně určit, čit, která z nich dosahuje dlouhodobě vyšších, či nižších hodnot.
29
Obrázek č. 10: Vývoj průměrných měsíčních cen pšenice v ČR a sousedních zemích (bazické indexy), vlastní zpracování
Sledované sousední země (Německo, Polsko a Rakousko) jsou pro Českou republiku důležitými obchodními partnery v oblasti obchodu s pšenicí. Existuje proto důvodný předpoklad, že by jejich cenové hladiny mohly do určité míry ovlivňovat ceny pšenice v přilehlých regionech ČR (Jihočeský, Olomoucký a Jihomoravský).
Obrázek č. 11: Vývoj průměrných měsíčních cen pšenice v ČR, Polsku a Olomouckém kraji (bazické indexy), vlastní zpracování
30
Z vývoje průměrných měsíčních cen pšenice v ČR, Polsku a Olomouckém kraji nelze jednoznačně prokázat, že by ceny pšenice v Polsku významným způsobem ovlivňovaly ceny v Olomouckém kraji. Z obrázku č. 11 jsou však viditelné jisté tendence přibližování cen a tak se lze domnívat, že určitá kauzalita mezi změnou cen pšenice v Polsku a Olomouckém kraji existuje.
Obrázek č. 12: Vývoj průměrných měsíčních cen pšenice v ČR, Rakousku a Jihomoravském kraji (bazické indexy), vlastní zpracování
V případě porovnávání cen pšenice v ČR, Rakousku a Jihomoravském kraji z obrázku č. 12 lze konstatovat, že mezi změnami cen v Rakousku a Jihomoravském kraji téměř žádná závislost viditelná není. Za zmínku stojí pouze období od července 2011 do března 2012, kdy ceny pšenice v Jihomoravském kraji kopírují změny cenových hladin v Rakousku a ČR s 1-2 měsíčním zpožděním. Z důvodu chybějících dat je pak jakákoliv analýza v následujících měsících od května 2012 velice ztížena.
31
Obrázek č. 13: Vývoj průměrných měsíčních cen pšenice v ČR, Německu a Jihočeském kraji (bazické indexy), vlastní zpracování
Průměrné měsíční ceny pšenice v Německu by mohly ovlivňovat ceny v přilehlém Jihočeském kraji podstatně více, než tomu bylo u předchozích příkladů. Na obrázku č. 13 lze pozorovat relativně vysokou závislost při změnách cen v Jihomoravském kraji a v Německu. S výjimkou dvou kratších období, mají ceny pšenice v Jihomoravském kraji určitou tendenci reagovat na změny cen v Německu a přibližovat se jim, jak je například výrazně patrné v období od května 2010 do března 2011. Do jaké míry je tato skutečnost kauzalitou, nebo jen náhodou, ve které hrají důležitější roli jiné determinanty, je však těžké jednoznačně určit.
4.7 FORMOVÁNÍ CEN V RÁMCI KOMODITNÍ VERTIKÁLY PŠENICE Pro analýzu vývoje v rámci komoditní vertikály pšenice byly využity tři typy cen. Jedná se o ceny zemědělských výrobců (CZV), ceny průmyslových výrobců (CPV) a ceny spotřebitelské (SC). Ceny zemědělských výrobců jsou českým statistickým úřadem zjišťovány měsíčně a jsou očištěny od daně z přidané hodnoty a jiných poplatků. Zjišťovány jsou realizační, smluvní ceny, určené pro tuzemský i zahraniční trh, a to bez úhrady dopravních nákladů do míst nákupu či zpracování. Průměrné měsíční ceny výrobků se
32
vypočítávají prostým aritmetickým průměrem z cen jednotlivých výrobců. V našem případě se jedná o cenu pšenice, jako výchozí suroviny pro další fáze zpracování v rámci vertikály. Analýza zahrnuje vývoj průměrných měsíčních cen pšenice v období od začátku roku 2007 do října roku 2012. Ceny průmyslových výrobců na navazujících trzích v rámci vertikály, jsou ceny sjednané mezi dodavatelem a odběratelem v tuzemsku bez daně z přidané hodnoty, spotřební daně a bez nákladů na dopravu k zákazníkovi. Jsou zjišťovány měsíčně na základě údajů z vybraných organizací. Tyto ceny bývají zpravidla nižší než ceny spotřebitelské (SC), ale vyšší, než ceny zemědělských výrobců (CZV). V našem případě se jedná o ceny, které platí odběratelé za produkty mlýnských, pekárenských a těstárenských organizací. Analýza zahrnuje vývoj průměrných měsíčních cen hladké mouky v období od začátku roku 2007 do října roku 2012. Spotřebitelská cena je maloobchodní cena výrobku, kterou platí jeho konečný spotřebitel. Spotřebitelské ceny jsou zjišťovány měsíčně přímo ve vybraných prodejnách. V případě komoditní vertikály pšenice se jedná o ceny, které platí koneční spotřebitelé za mlýnské a pekárenské výrobky. Analýza zahrnuje vývoj průměrných měsíčních cen kmínového chleba v období od začátku roku 2007 do října roku 2012. Pro potřeby této práce byly vybrány dva tradiční produkty, představující výstupy zpracovatelské fáze v rámci komoditní vertikály potravinářské pšenice. Jedná se o pšeničnou mouku hladkou, jako zástupce produktu s nižší přidanou hodnotou a o chléb konzumní kmínový, jako zástupce produktu s vyšší přidanou hodnotou. Graf na obrázku č. 14 popisuje vývoj všech tří sledovaných cenových hladin v rámci vertikály. Vývoj CPV i SC relativně věrně kopíruje vývoj cen zemědělských výrobců (CZV), s výraznějšími výjimkami pouze v polovině roku 2008 a od začátku roku 2012, kdy se spotřebitelské ceny (SC) od CZV a CPV odchýlily. Dá se předpokládat, že se tak stalo v důsledku uplatnění tržní síly obchodních řetězců, které zejména v druhé polovině roku 2008 využily nárůst cen pro dočasné zvýšení své obchodní marže. Výše zmíněné dokumentuje ještě názorněji graf na obrázku č. 15, který popisuje stejnou situaci pomocí bazických indexů s pevným základem k lednu 2007.
33
Vývoj cenových hladin v komoditní vertikále pšenice pšeničná mouka hladká 16 14 cena v Kč/kg
12 10 8 6 4 2 2007-I III V VII IX XI 2008-I III V VII IX XI 2009-I III V VII IX XI 2010-I III V VII IX XI 2011-I III V VII IX XI 2012-I III V VII IX
0
CZV (pšenice potravinářská)
CPV (pšeničná mouka hladká)
SC (pšeničná mouka hladká)
Obrázek č. 14: Vývoj příslušných cenových hladin v komoditní vertikále pšenice (pšeničná mouka hladká), vlastní návrh podle SVZ 2011, 2012
Vývoj cenových hladin v komoditní vertikále pšenice mouka hladká (bazické indexy 1 = 2007) 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8
2007-I III V VII IX XI 2008-I III V VII IX XI 2009-I III V VII IX XI 2010-I III V VII IX XI 2011-I III V VII IX XI 2012-I III V VII IX
0,6
CZV (pšenice potravinářská)
CPV (pšeničná mouka hladká)
SC (pšeničná mouka hladká)
Obrázek č. 15: Vývoj příslušných cenových hladin v komoditní vertikále pšenice (pšeničná mouka hladká, bazické indexy), vlastní návrh
34
S ohledem na vazby v rámci vertikály je zřetelné zejména to, že ceny zemědělských výrobců (CZV) kolísají více, nežli je tomu u CPV a SC. Cenový vývoj byl ve sledovaném období značně nestabilní. Byl výrazně ovlivňován dosaženou produkcí v ČR, ale také v zahraničí. Růst cen od poloviny roku 2007, způsobený zejména výpadky v produkci v celém Společenství a nízkým stavem intervenčních zásob vystřídal prudký pád cen koncem roku 2008. Ten byl způsoben naopak velmi úspěšnou sklizní pšenice s výbornými jakostními ukazateli. Obdobně střídavý růst a propad cen nastává i od poloviny roku 2010. Mezi příčiny růstu všech tří cenových hladin od roku 2012 lze uvést mimo jiné zvýšení DPH, ceny energií nebo výpadky produkce pšenice v některých světových regionech.
Vývoj cenových hladin v komoditní vertikále pšenice chléb konzumní kmínový 25
cena v Kč/kg
20 15 10 5
2007-I III V VII IX XI 2008-I III V VII IX XI 2009-I III V VII IX XI 2010-I III V VII IX XI 2011-I III V VII IX XI 2012-I III V VII IX
0
CZV (pšenice potravinářská)
CPV (chléb konzumní kmínový)
SC (chléb konzumní kmínový)
Obrázek č. 16: Vývoj příslušných cenových hladin v komoditní vertikále pšenice (chléb konzumní kmínový, bazické indexy), vlastní návrh
Cenu kmínového chleba se snaží ovlivňovat především velké obchodní řetězce. Spotřebitelská cena jednoho kilogramu chleba je v České republice výrazně deformována a v porovnání s okolními státy je nižší. Velkou měrou ji ovlivňuje zejména politika obchodních řetězců, které tlačí na snižování cen takovým způsobem,
35
že nutí pekárny výrobu co nejvíce zlevňovat. To se samozřejmě odráží i v samotné kvalitě chleba. Cena levného chleba nemůže mnohdy pokrýt ani jeho výrobní náklady a náklady spojené s jeho realizací na trhu. Motiv tlaku obchodních řetězců na snižování cen chleba spočívá především ve snaze přilákat zákazníka, který v obchodě zpravidla nakoupí i další zboží. Ještě zřetelněji je tato snaha viditelná na grafu v bazických indexech na obrázku č. 17, kdy spotřebitelská cena chleba velmi věrně kopíruje změny v cenách CPV. Ceny potravinářské pšenice (CZV) se měnily v průběhu sledovaného období až o téměř 90 %. Ceny spotřebitelské (SC) a ceny průmyslových výrobců (CPV) potom o necelých 40 %. Z vývoje cenových hladin v rámci vertikály u příkladu kmínového chleba (obr. č 16) lze konstatovat, že ceny průmyslových výrobců (CPV) a spotřebitelské ceny (SC) nezkopírují ceny pšenice (CZV) tak věrně, jako v předchozím případě. Důvodem může být mimo jiné to, že při výrobě kmínového chleba je pšenice sice surovinou základní, ne však jedinou. Patrná je opět tendence obchodních řetězců o navyšování marže v období růstu cen pšenice (CZV) a průmyslových cen chleba (CPV) koncem roku 2007.
Vývoj cenových hladin v komoditní vertikále pšenice chléb kmínový (bazické indexy 1 = 2007) 1,8 1,6 1,4 1,2 1 0,8
2007-I III V VII IX XI 2008-I III V VII IX XI 2009-I III V VII IX XI 2010-I III V VII IX XI 2011-I III V VII IX XI 2012-I III V VII IX
0,6
CZV (pšenice potravinářská)
CPV (chléb konzumní kmínový)
SC (chléb konzumní kmínový)
Obrázek č. 17: Vývoj příslušných cenových hladin v komoditní vertikále pšenice (chléb konzumní kmínový, bazické indexy), vlastní návrh
36
4.8 PROGNÓZY BUDOUCÍHO VÝVOJE NA TRHU S PŠENICÍ Světová produkce pšenice by se podle OECD-FAO měla do roku 2020 zvýšit na 746 mil. tun. Měla by tak být o 11% vyšší, než tomu bylo ve výchozích letech 2008-2010, ovšem s pomalejším meziročním přírůstkem oproti předchozímu desetiletí. Spotřeba pšenice pro potravinářské účely se v roce 2020 předpokládá ve výši 68 % (mírný pokles oproti dnešku). Průměrná spotřeba pšenice na hlavu by se výrazně měnit neměla a měla by tedy činit něco kolem 66 kg na osobu ročně. Podíl využití pšenice pro výrobu biopaliv by měl do roku 2020 vzrůst z dnešních 0,9 % na 2 % celkové produkce. Evropská unie by přitom měla držet až 75% podíl celosvětového využití pšenice na výrobu biopaliv (oproti dnešním 63 %). Předpokládá se také mírný nárůst osevních ploch a to o 2% do roku 2020. Největší rozšíření osevních ploch se předpokládá v Rusku, na Ukrajině a v Kazachstánu. rok Produkce pšenice (mil. tun) Osevní plocha (mil. ha) Cena (USD/ t)
2012/13
2013/14
2014/15
2015/16
2016/17
684,9
694,2
706,3
711,9
719,4
223,2
223,8
225,3
225,1
234,1
247,9
237,6
240,7
2017/18
2018/19
2019/20
2020/21
724,9
732,1
739,3
745,9
226
226,3
226,7
227,3
227,6
238,8
241,8
241,3
241,2
240,4
Tabulka č. 2: Výhledy světové produkce pšenice, OECD-FAO 2011
Obrázek č. 18 znázorňuje vývoj podílu největších světových producentů pšenice, který do roku 2020 nepředpokládá výraznější změny v podílech nebo pořadí jednotlivých producentů. Určitý růst podílu na celkové produkci pšenice se předpokládá v Indii, Rusku a všeobecně v ostatních zemích („Rest of countries“ na grafu).
37
Obrázek č. 18: Vývoj podílu největších světových producentů pšenice, FAO-OECD
V Evropské unii se předpokládá mírný růst produkce pšenice ze současných 138,540 na 141,399 mil. tun v roce 2020. Očekáván je pokles sklizňové plochy pšenice z 25,486 na 25,446 mil. ha, ovšem za předpokladu růstu průměrné výnosnosti z 5,46 na 5,56 t/ha. Všechny předpovědi jsou však závislé na faktorech, kterými jsou například počasí nebo ceny energií. Jejich náhlé a neočekávané změny tak mohou způsobit, že se tyto dlouhodobé předpovědi mohou od reálné situace nakonec velmi výrazně odlišovat.
38
5. ZÁVĚR Pšenice patří mezi nosné komodity rostlinné výroby ať už v České republice, tak i v celé Evropě. Tato práce měla za cíl vymezit komoditní vertikálu pšenice a vyhodnotit podmínky jejího efektivního fungování z hlediska podmínek relevantních trhů a především vazeb výrobce a zpracovatele. Z tohoto hlediska je důležité uvést zejména fakt, že zemědělství již nepředstavuje specifický a relativně uzavřený systém, ale stává se součástí daleko rozsáhlejšího segmentu ekonomiky, který je nazýván agrobyznysem. S tím souvisí i určité procesy globalizace, jako je rozšiřování relevantních trhů, zapojování dalších odvětví a aktivit, které bezprostředně či zprostředkovaně souvisí s výrobou a realizací produktů zemědělského původu. Tradiční zemědělec je tak vystavován stále větším konkurenčním tlakům a ztrácí svůj původně rozhodující vliv na formování celých potravinových vertikál. Struktura jeho výroby tak musí být bezpodmínečně utvářena na základě znalosti poptávky. Pro zemědělce je dnes klíčové úspěšné začlenění do potravinových vertikál jako dodavatel suroviny, s čímž souvisí i stabilita odbytu jeho produkce. V současné době představuje pšenice druhou nejpěstovanější obilovinu na světě. V roce 2011 tvořila její produkce 695,7 mil. tun, za využití sklizňové plochy 221,9 mil. ha. Průměrná výnosnost se celosvětově pohybuje okolo 3,1 t/ha. Mezi nejvýznamnější producenty pšenice patří EU-27, Čína, Indie, USA, Rusko, Austrálie, Kanada, nebo Argentina. Právě EU-27 zaujímá v současné době první místo v objemu produkce pšenice, a to s 695,46 mil. tun v roce 2011. V Evropě zaujímají dominantní postavení mezi producenty především Francie, Německo a Velká Británie. Tyto země také vykazují nejvyšší hektarové výnosy, což je dáno především úrodností půd, klimatickými podmínkami, nebo vysokou technologickou úrovní. V produkci pšenice a obilovin obecně dochází meziročně k různým výkyvům. Ty jsou způsobeny, více než čím jiným, srážkovými a teplotními podmínkami v daném období. V dlouhodobém časovém horizontu si však úroveň produkce pšenice i
39
sklizňových ploch drží relativně stabilní hladinu, bez významnějších strukturálních změn. Práce se dále zabývala vývojem cen pšenice v evropském prostředí. Odlišný průběh vývoje cen sledujeme u zemí staré EU-15 a u zemí EU-10, tedy těch, které do EU vstoupily v roce 2004. Důležité ovšem je, že se jejich cenové hladiny v dlouhodobém měřítku, i přes jisté výkyvy, stále více sbližují. Z hlediska cen zemědělských výrobců je patrné, že ceny v sousedních zemích ČR mohou určitým způsobem ovlivňovat i ceny v krajích ČR, které s nimi bezprostředně sousedí. Tento vliv je však velmi omezený. Z analýzy vývoje cen zemědělských výrobců je však evidentní, že pro jistá časová období tato souvislost vývoje cen ve dvou sousedních příhraničních regionech platí. Nejmarkantněji se projevila mezi cenami v Olomouckém kraji a v Polsku, nebo v Jihočeském kraji a Německu. Analýza vývoje příslušných cenových hladin v rámci vertikály (CZV, CPV, SC) přináší několik poznatků. Velké obchodní řetězce často využívají růstu cen pšenice (CZV) i následného produktu (CPV) k tomu, aby výrazněji navyšovaly své obchodní marže. Tyto řetězce také vyvíjejí tlak na co největší snižování cen pečiva, v našem konkrétním případě kmínového chleba. Tato obchodní politika má vést především k přilákání zákazníka na nízké ceny pečiva, aby pak v daném obchodě nakoupil i další zboží. Enormní tlaky na snižování nákladů výroby se následně odráží i v kvalitě pekárenských výrobků. Mezi příčiny růstu všech sledovaných cenových hladin můžeme v současné době řadit růst cen energií, zvyšování DPH, nebo meziroční výpadky produkce pšenice v některých světových regionech. Prognózy vývoje do roku 2020 odhadují zvýšení světové produkce na 746 mil. tun, tedy o 11 %. Předpokládá se růst spotřeby pšenice pro technické využití (jako je výroba biopaliv) až na 2% celkové produkce. Dle odhadů by si Evropská unie měla udržet své prvenství ve využívání pšenice na technické účely a měla by tak zaujímat 75% podíl celosvětového využívání pšenice na výrobu biopaliv.
40
6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BEČVÁŘOVÁ, V. Agrobyznys mění koncepci i kriteria úspěchu zemědělských podniků. Praha. 2005. 48 s. ISBN 80-213-1372-2. BEČVÁŘOVÁ, V. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. První vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. 2005. 68 s. ISBN 80-7157911-4. BEČVÁŘOVÁ, V a kol. Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu. První vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 2008. 62 s. ISBN 978-80-7375-255-2. BEČVÁŘOVÁ, V. - LECHANOVÁ, I. Zemědělství a potravinářský průmysl v rámci komoditních vertikál: obecné a regionální aspekty. První vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Provozně ekonomická fakulta. 2006. 48 s. ISBN 807157-921-1. BEČVÁŘOVÁ, V. - VINOHRADSKÝ, K. – ZDRÁHAL, I. České zemědělství a vývoj cenového prostředí společného trhu EU. První vydání. Brno: MZLU v Brně. 2009. 74 s. ISBN 978-80-7375-345-0. LECHANOVÁ, I. - BEČVÁŘOVÁ, V. Možnosti využití analýzy cenové transmise pro posouzení vlivu tržní síly v potravinových vertikálách. První vydání. Brno: PEF MZLU v Brně. 2006. 79 s. ISBN 80-86633-70-5. SVOBODOVÁ, E. - BEČVÁŘOVÁ, V. - VINOHRADSKÝ, K. Intenzivní a extenzivní využívání přírodních zdrojů zemědělství ČR. První vydání. Brno: Mendelova univerzita v Brně. 2011. 136 s. ISBN 978-80-7375-578-2. SYROVÁTKA, P. – BLAŽKOVÁ, I. Pružnost poptávkových vztahů ve vertikále potravinářského obilí v podmínkách ČR. Brno: Mendelova univerzita v Brně. 2009. 60 s. ISBN 978-80-7375-368-9.
41
Situační a výhledová zpráva – Obiloviny, prosinec 2012. MZE ČR. Praha. 2012. ISBN 978-80-7434-055-0 Situační a výhledová zpráva – Obiloviny, prosinec 2011. MZE ČR. Praha. 2011. ISBN 978-80-7084-989-7 Situační a výhledová zpráva – Obiloviny, prosinec 2007. MZE ČR. Praha. 2007. ISBN 978-80-7084-599-8 Situační a výhledová zpráva – Obiloviny, listopad 2006. MZE ČR. Praha. 2006. ISBN 80-7084-518-X Eurostat regional yearbook 2012. Luxembourg: Publications Office of the European Union. 2012. ISBN 978-92-79-24940-2 OECD-FAO Agricultural outlook 2011-2020. OECD Publishing and FAO. 2011. ISBN 978-92-64-410675-8
Internetové zdroje AgrarMarkt Austria [online]. Dostupné z WWW:
Agrární www portál [online]. Dostupné z WWW:
Bundesministerium für ernährung landwirtschaft und verbraucherschutz [online]. Dostupné z WWW:
Český statistický úřad [online]. Dostupné z WWW:
Faostat [online]. Dostupné z WWW: Główny urząd statystyczny [online]. Dostupné z WWW: Index Mundi [online]. Dostupné z WWW:
42
7. PŘÍLOHY Příloha č. 1: Produkce pšenice největších světových producentů v letech 2010/11 – 2012/13 (mil. t). Příloha č. 2: Produkce pšenice největších evropských producentů v letech 2007 – 2011 (tis. t). Příloha č. 3: Ceny potravinářské pšenice podle krajů ČR v roce 2010 (Kč/t). Příloha č. 4: Ceny potravinářské pšenice podle krajů ČR v roce 2011 (Kč/t). Příloha č. 5: Ceny potravinářské pšenice podle krajů ČR v roce 2012 (Kč/t). Příloha č. 6: Ceny potravinářské pšenice podle krajů ČR v roce 2013 (Kč/t). Příloha č. 7: Vývoj CZV pšenice v Německu v letech 2010-2012 (EUR/t). Příloha č. 8: Vývoj CZV pšenice v Rakousku (Vídeň) v letech 2010-2012 (EUR/t). Příloha č. 9: Vývoj CZV pšenice Polsku v letech 2010-2012 (zloty/t). Příloha č. 10: Vývoj průměrných měsíčních cen (CZV) pšenice v letech 2007-2012 (Kč/t). Příloha č. 11: Vývoj průměrných měsíčních cen (CPV) pšeničné mouky hladké v letech 20072012 (Kč/t). Příloha č. 12: Vývoj průměrných měsíčních cen (CPV) kmínového konzumního chleba v letech 2007-2012 (Kč/kg). Příloha č. 13: Vývoj průměrných měsíčních cen (SC) pšeničné mouky hladké v letech 20072012 (Kč/kg). Příloha č. 14: Vývoj průměrných měsíčních cen (SC) kmínového konzumního chleba v letech 2007-2012 (Kč/kg). Příloha č. 15: Vývoj CZV pšenice ve vybraných zemích EU v letech 1993-2010 (USD/t).
43
Příloha č. 1: Produkce pšenice největších světových producentů v letech 2010/11 – 2012/13 (mil. t). Země / rok EU-27 Čína Indie USA Rusko Austrálie Kanada Argentina Ukrajina
2010/11 2011/12 2012/13 135,86 137,37 131,58 115,18 117,92 118 80,8 86,87 93,9 60,06 54,41 61,76 41,51 56,23 38 27,41 29,52 23 23,17 25,26 26,7 17,2 15,5 11,5 16,84 22,12 15,5
Zdroj: Situační a výhledová zpráva – Obiloviny 2011,2012
Příloha č. 2: Produkce pšenice největších evropských producentů v letech 2007 – 2011 (tis. t). Francie Německo Velká Británie Polsko Itálie Španělsko Dánsko Maďarsko Česká republika Rumunsko Bulharsko
2007
2008
2009
2010
2011
32764 20828 13221 8317 7170 6436 4519 3987 3939 3044 2391
39006 25989 17227 9275 8855 6714 5019 5631 4632 7181 4632
38332 25192 14076 9790 6535 4724 5940 4419 4358 5203 3977
40787 24107 14878 9488 6850 5611 5060 3745 4162 5812 4095
38037 22800 15257 9339 6622 6900 4831 4107 4913 7132 4458
Zdroj: FAOSTAT
44
Příloha č. 3: Ceny potravinářské pšenice podle krajů ČR v roce 2010 (Kč/t). Rok Kraj/Měsíc
2010 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Středočeský
2649 2717 2778 2757 2716 2800 2884 3252 3987 4318 4613 4795
Jihočeský
2567 2653 2663 2693 2697 2816 2796 3543 4558 4556 4379 4789
Plzeňský
2700 2690
Ústecký
2664 2871 2796 2800 2685 2769
Pardubický Vysočina
-
-
-
-
-
-
-
-
4080 4360 4776 4700 -
3933 4166 3912
2666 2731 2725 2817 2750 2848 3083 3630 4508 4766 4470 4870 2644 2685 2675 2724 2728 2790
-
3512 4190 4315 4649 4756
Jihomoravský
2661 2698 2757 2730 2772 2874 2895 3468 4322 4506 4562 4612
Olomoucký
2712 2748 2773 2717 2728 2931 3074 3673 4316 4624 4656 4730
Zlínský
2778 2825 2751 2819 2725 2767
Královehradecký 2676 2866 2903 Moravskoslezský
-
-
2768
-
-
3800 4335 4717 4575 4634
2888 2994 3993
2726 2677 2608 2735 2681
-
-
-
4797 4574
4037 4430 4187 4540
Zdroj: ČSÚ
Příloha č. 4: Ceny potravinářské pšenice podle krajů ČR v roce 2011 (Kč/t). Rok Kraj/Měsíc Středočeský
2011 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
4629 5174 5698 5702 5621 5556 5226 4759 4494 4284 4284 4178
Jihočeský
4049 5224 5416 5670 5355 5476
-
Plzeňský
4933
-
Ústecký
-
5217
5823 5667 -
5467
4767 4436 4506 4506 4565
-
-
-
-
4582 4968 4968 4485
-
5601
-
4600 4518 4144 4144 3960
Pardubický
4924 5583 5738 5613 5790
-
-
5565 4570 4450 4450 4016
Vysočina
5075 5483 5657 5741 5761
-
-
4617 4831 4532 4532 3779
Jihomoravský Olomoucký Zlínský
4745 5152 5439 5926 6102 5956 5388 4716 4535 4529 4529 4142 4729 5471 5797 5593 5670 5750
-
4712 4278 4245 4245 3922
4863 5586 5838 5617 5864 5650 5600 4450 4274 4425 4425 4089
Královehradecký 4791 5139 5555 5732 5429 5620 5650 4994 Moravskoslezský
-
4976 5250 5150
-
Zdroj: ČSÚ
45
-
-
-
5050 5116 4863 4460
4419 4307 -
-
Příloha č. 5: Ceny potravinářské pšenice podle krajů ČR v roce 2012 (Kč/t). Rok Kraj/Měsíc
2012 I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Středočeský
4045 4138 4284 4425 4676 4826 5244 5363 5590 5749 5743 5888
Jihočeský
4050 4108 4492 4658 4667 4885 5028 5336 5628 5686 6063 6120
Plzeňský
4333 4414 4468 4596 4653 4958 5183
Ústecký
3964
Pardubický Vysočina
5521 5930 5998
-
5439 5761 5617 5978
-
4090 4225 4330 4492 5200 5288 5233 5350 5985 5800 5801
-
-
-
4342 4448
-
-
4429 4481 4580 4888 5100
-
-
5358 5643 5889 5780 6020
Jihomoravský
4047 4058 4261 4521 4836 4950 5429 5500 5665 5806 5792 5804
Olomoucký
3988 4173 4376 4486 4934 5052 5125 5338 5673 5843 5916 5959
Zlínský
5254 5700 5740
-
Královehradecký 4058 4119 4232 4583 4853 5167 5050 5527 5753 5675 5873
-
Moravskoslezský
4300 4217 4383 4822 4919 -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
5375 5617 5663
-
5875
Zdroj: ČSÚ
Příloha č. 6: Ceny potravinářské pšenice podle krajů ČR v roce 2013 (Kč/t). Rok
2013
Kraj/Měsíc
I
II
III
Středočeský
5997
6038
6101
Jihočeský
6053
6186
6242
Plzeňský
6025
6175
5967
Ústecký
-
6297
6110
Pardubický
6011
6175
6180
Vysočina
-
6090
6056
Jihomoravský
6098
6159
6123
Olomoucký
5976
6261
6089
Zlínský
-
6225
6228
Královehradecký
6619
6098
6066
Moravskoslezský
5638
5832
5786
Zdroj: ČSÚ
46
Příloha č. 7: Vývoj CZV pšenice v Německu v letech 2010-2012 (EUR/t). 2010 2011 2012 2013
I 120 258 192 260
II 118 262 201 254
III 115 240 207 244
IV 120 252 221
V 126 256 220
VI 135 236 216
VII 156 201 237
VIII 200 204 249
IX 218 201 253
X 206 188 253
XI 213 185 269
XII 231 181 269
Zdroj: Bundesministerium für ernährung landwirtschaft und verbraucherschutz
Příloha č. 8: Vývoj CZV pšenice v Rakousku (Vídeň) v letech 2010-2012 (EUR/t). 2010 2011 2012 2013
I II III IV 126 122 120 119 277,5 300 265 271 204 203,5 203,5 208,5 265 265 245
V 124 271 212
VI 127 266 -
VII 169 -
VIII IX 227,5 240 227,5 233,5 259,5 259,5
X 236 205 256
XI 230 200,5 257
XII 257 190 -
Zdroj: AgrarMarkt Austria
Příloha č. 9: Vývoj CZV pšenice Polsku v letech 2010-2012 (zloty/t). 2010 2011 2012 2013
I 495 889 782,5 1025
II III IV V VI VII VIII IX X XI XII 478,5 454,3 448,2 472,1 530 549,9 647,8 688,3 690,9 708,9 779,7 935,4 914,7 948,3 992,2 990,7 861,6 754,8 767,7 753,5 747,5 759,1 794,5 802,5 898,3 933,4 906,9 908,3 897 915 925,1 970,7 1016,8 1021,3
Zdroj: Główny urząd statystyczny
47
Příloha č. 10: Vývoj průměrných měsíčních cen (CZV) pšenice v letech 2007-2012 (Kč/t). 2007 2008 2009 2010 2011 2012
I 3780 5876 2928 2661 4816 4057
II 3923 6015 2987 2733 5280 4171
III 4100 6098 3063 2756 5610 4339
IV 4154 6207 3025 2741 5629 4529
V 4089 6210 3010 2731 5689 4788
VI 4076 6036 3073 2810 5634 5005
VII 4026 5832 3093 2916 5348 5161
VIII 4435 4409 2821 3426 4808 5371
IX 5133 3932 2693 4218 4551 5645
X 5591 3829 2698 4510 4527 -
XI 5819 3549 2612 4558 4426 -
XII 5806 3284 2663 4649 4155 -
XI 7836 7855 5683 6549 7459 -
XII 8063 7647 5663 6841 7326 -
Zdroj: Situační a výhledová zpráva – Obiloviny 2012
Příloha č. 11: Vývoj průměrných měsíčních cen (CPV) pšeničné mouky hladké v letech 2007-2012 (Kč/t). 2007 2008 2009 2010 2011 2012
I 5993 8676 7227 5661 7244 7119
II 6338 8985 6535 5656 8030 7037
III 6430 8996 6475 5584 8159 6969
IV 6475 9020 6396 5564 8245 6924
V 6506 9024 6305 5534 8289 6990
VI 6511 9024 6264 5548 8283 7068
Zdroj: Situační a výhledová zpráva – Obiloviny 2012
48
VII 6499 8899 6253 5537 8267 7080
VIII 6508 8804 6136 5546 8197 7247
IX 6621 8622 6057 6007 8048 7544
X 7354 8267 5818 6354 7744 7778
Příloha č. 12: Vývoj průměrných měsíčních cen (CPV) kmínového konzumního chleba v letech 2007-2012 (Kč/kg). 2007 2008 2009 2010 2011 2012
I 14 16,91 16,59 14,78 16,09 17,98
II 14,01 16,96 16,36 14,74 16,05 17,73
III 13,92 17 16,22 14,44 16,04 17,44
IV 13,91 16,64 15,88 14,34 16,52 17,42
V 13,89 16,63 15,73 14,28 17,65 17,4
VI 14,08 16,75 15,51 14,18 17,99 17,37
VII 14,22 16,8 15,4 14,18 18,09 17,44
VIII 14,19 16,8 15,16 14,23 18,35 17,39
IX 14,18 16,9 15,14 14,26 18,34 17,4
X 14,19 16,85 14,89 14,3 18,34 17,49
XI 15,7 16,68 14,74 15,19 18,3 -
XII 16,46 16,62 14,69 15,84 18,28 -
XI 10,89 12,54 9,04 10,03 11,57 -
XII 10,93 11,87 8,9 10,37 11,47 -
Zdroj: Situační a výhledová zpráva – Obiloviny 2012
Příloha č. 13: Vývoj průměrných měsíčních cen (SC) pšeničné mouky hladké v letech 2007-2012 (Kč/kg). 2007 2008 2009 2010 2011 2012
I 8,12 12,26 11,62 8,41 10,71 11,56
II 8,08 12,15 11,06 8,73 11,24 11,33
III 8,31 11,47 10,45 8,38 11,24 11,33
IV 8,46 12,88 10,18 8,67 11,41 10,53
V 8,62 13,3 10,59 8,5 11,83 10,63
VI 8,7 13,65 9,69 8,29 11,79 10,55
Zdroj: Situační a výhledová zpráva – Obiloviny 2012
49
VII 8,75 13,37 9,38 7,99 11,62 10,56
VIII 8,75 13,74 9,62 7,99 11,04 11,26
IX 9,23 13,49 9,22 8,59 11,24 11,75
X 10,36 13,25 9,16 8,88 11,3 12,6
Příloha č. 14: Vývoj průměrných měsíčních cen (SC) kmínového konzumního chleba v letech 2007-2012 (Kč/kg). 2007 2008 2009 2010 2011 2012
I 17,41 22,6 21,52 17,83 19,17 22,78
II 17,57 23,65 21,35 18,89 19,15 22,75
III 17,16 23,63 21,09 18,89 19,05 23,34
IV 17,36 23,02 20,73 18,84 19,48 23,3
V 18,61 23,33 19 18,22 22,52 22,72
VI 18,86 22,47 19,37 18,39 22,7 22,76
VII 18,76 22,95 18,57 17,73 22,12 22,51
VIII 18,82 22,7 18,92 17,43 22,63 22,68
IX 19,28 23,41 18,14 17,69 22,94 22,73
X 18,8 22,02 18,84 17,69 22,92 22,75
XI 21,9 22,2 18,13 18,87 22,96 -
XII 23,2 22,67 18,77 19,85 22,96 -
Zdroj: Situační a výhledová zpráva – Obiloviny 2011,2012
Příloha č. 15: Vývoj CZV pšenice ve vybraných zemích EU v letech 1993-2010 (USD/t). 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Česká republika
101
93
93
129
124
107
81
88
103
104
120
152
115
137
208
281
145
167
Německo
164
160
173
173
136
127
120
107
100
95
125
154
123
137
245
251
150
199
Polsko
132
109
146
212
155
135
108
117
123
107
117
130
114
145
256
267
156
199
Slovensko
115
109
109
123
126
117
95
89
95
98
117
138
121
132
222
266
160
195
Maďarsko
102
89
87
159
111
72
84
98
80
88
135
116
103
125
239
233
149
189
Zdroj: FAOSTAT
50
