Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav financí

Projekt Regionálního wellness centra Jeseník Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Martin Širůček

Markéta Radová

Brno 2010

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Ing. Martinovi Širůčkovi za vedení, rady a ochotu spolupracovat a panu Radkovi Brnkovi, členu zastupitelstva města Jeseník, za poskytnuté informace a obětavou spolupráci.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem Projekt regionálního wellness centra Jeseník zpracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Širůčka a všechny zdroje, ze kterých jsem čerpala, jsem uvedla v seznamu použité literatury popř. seznamu elektronických zdrojů.

V Brně, dne 24. března 2010

………………………………

4

Abstrakt Radová, Markéta. Projekt Regionálního Bakalářská práce. Brno, 2010.

wellness

centra

Jeseník.

Bakalářská práce se zabývá posouzením vnějších faktorů ovlivňujících veřejný projekt prostřednictvím OT analýzy a matice priorit. Porovnává tři varianty financování, ze kterých vybere variantu z nákladového hlediska optimální. Dále hodnotí efektivnost a dobu návratnosti investice. Výsledky práce jsou porovnány s finanční a ekonomickou analýzou vyhotovenou firmou Enterprise plc, s.r.o. Závěrem jsou navrhnuta doporučení městu Jeseník. Klíčová slova Veřejný projekt, OT analýza, matice priorit, financování, efektivnost, ekonomická analýza, finanční analýza.

Abstract Radová, Markéta. Project of the Regional wellness centre Jeseník. Bachelor thesis. Brno, 2010. The bachelor thesis concern with appraisal of external factors, that influence public project thtought the OT analysis and matrix of preferences. The work compares three options of financing and chooses the optimal one. Further point of the work is evaluation of effectivity and repayment time of investment. These results are confronted with financial and economic analysis, that made out the company Enterprise plc, s.r.o. The recommendation for the town are projected in conclusion of work. Keywords Public project, OT analysis, matrix of preference, financing, effectivity, economic analysis, financial analysis.

OBSAH

5

Obsah 1

Úvod........................................................................................ 7

2

Cíl práce.................................................................................. 8

3

Metodika ................................................................................. 9

4

Teorie projektů...................................................................... 12 4.1 Veřejný projekt ...................................................................... 12 4.2 Ekonomické analýzy veřejných projektů ................................ 12 4.3 Metody hodnocení efektivnosti investic .................................. 13 4.4 Životní cyklus investičních projektů....................................... 14 4.4.1 Předinvestiční fáze .......................................................... 14 4.4.2 Investiční fáze ................................................................. 14 4.4.3 Provozní fáze ................................................................... 15

5

Seznámení s projektem RWC Jeseník .................................... 16 5.1 5.2 5.3

6

Projekt Regionálního wellness centra Jeseník ........................ 16 Základní charakteristika stavby............................................. 16 Ekonomická a finanční analýza ............................................. 17

Seznámení s městem Jeseník ................................................ 19 6.1 Poloha města......................................................................... 19 6.2 Demografické ukazatele......................................................... 19 6.3 Ekonomické ukazatele........................................................... 21 6.3.1 Míra inflace ..................................................................... 21 6.3.2 Úroková míra .................................................................. 22 6.3.3 Míra nezaměstnanosti ..................................................... 22 6.3.4 Průměrná mzda .............................................................. 22 6.3.5 Rozpočet města Jeseník .................................................. 23

7

Stávající městské koupaliště ................................................. 25 7.1 7.2

8

Návštěvnost městského koupaliště ........................................ 25 Hospodářský výsledek ........................................................... 25

Vlastní práce ......................................................................... 27 8.1 OT analýza RWC Jeseník ....................................................... 27 8.1.1 Matice priorit .................................................................. 31 8.2 Forma financování projektu................................................... 32 8.3 Vyvození návštěvnosti............................................................ 35 8.4 Posouzení efektivnosti projektu ............................................. 40 8.5 Porovnání výsledků práce se zadanou analýzou ..................... 41

9 10

Diskuse ................................................................................. 44 Závěr .................................................................................. 46

OBSAH 11

6

Seznam použité literatury .................................................. 48

11.1

Elektronické zdroje............................................................. 48

12

Seznam grafů...................................................................... 50

13

Seznam tabulek .................................................................. 51

14

Seznam příloh .................................................................... 52

1

1

ÚVOD

6

Úvod

Jeseník je středně velké město ležící v severní části Olomouckého kraje. Podle národního rozvojového plánu se řadí do zaostávajících regionů. Tato oblast je ve své podstatě „odříznuta“ od světa, což lze z ekonomického pohledu brát jako velmi závažný negativní faktor. Z tohoto důvodu je podnikání v této oblasti, především malé a střední, zaměřeno na minimální dovoz materiálu a surovin. Jeseník se dostal do povědomí návštěvníků díky krásné přírodě a podmínkám, které v této oblasti přispěly ke vzniku proslulých lázní. Tyto navštěvují především pacienti, hosté a turisté z Polska, Německa a samozřejmě tuzemska. Tuto oblast, tedy oblast lázeňství a turistického ruchu se město snaží prostřednictvím svého strategického plánu rozvíjet a proto přišlo zastupitelstvo města s myšlenkou stávající hosty, nejen ty lázeňské, ale i ty, kteří přijíždějí za horskou turistikou popř. dobrými lyžařskými podmínkami, přimět, aby v tomto regionu setrvali delší dobu. S rostoucí délkou pobytů totiž roste i útrata, kterou zde návštěvníci zanechají, což vede k celkovému rozvoji oblasti. Tak se zrodil nápad Regionálního wellness centra, které by sloužilo jako sportovní, relaxační a zábavné zařízení. Nedá se říci, že by tento nápad byl jediným řešením rozvoje cestovního ruchu a už vůbec ne originálním. V dnešní době je myšlenka aqua parků a aqua center poměrně oblíbená a řada měst tuto myšlenku již realizovala. Zbývá tedy jen posoudit, jak velkým přínosem by tento projekt byl pro město Jeseník. Bohužel je toto období charakteristické nepříznivými podmínkami celonárodního nebo dokonce celosvětového charakteru, které zapříčinila ekonomická krize. Ta ovlivňuje jednání většiny subjektů na trhu. V dnešní době kdy lidé utrácejí peníze za věci potřebné a luxusní zboží se nesetkává s vysokou poptávkou, zůstává otázkou, kolik spotřebitelů bude ochotno zaplatit poměrně vysoké vstupné za návštěvu wellness centra. Pomocí ekonomických ukazatelů, statistik a analýz lze budoucnost takového projektu predikovat. Je nutno podotknout, že při výstavbě (realizaci) obdobných projektů za účelem zlepšení sociálního rozvoje a konkurenceschopnosti regionu, je možné zažádat o dotaci z fondů Evropské unie. Tato podpora není přidělena automaticky. Žádost je přesně strukturována a provází ji řada příloh, které musí splňovat určité podmínky (Benefit 7). O takovouto peněžní podporu usiluje i finančně náročné Regionální wellness centrum Jeseník.

2

2

CÍL PRÁCE

8

Cíl práce

Cílem bakalářské práce je zhodnotit důsledky a vliv zamýšleného projektu RWC Jeseník na ekonomiku města a turistický ruch v této oblasti. Dílčím cílem je určit nejvýhodnější variantu ze tří návrhů způsobů financování zmiňovaného projektu a porovnat provoz RWC Jeseník s dalšími podobnými zařízeními obdobného rozsahu v České Republice. Porovnání se bude týkat především návštěvnosti a cen areálů. Z těchto zjištěných údajů bude stanoveno doporučení ceny a odhad návštěvnosti areálu. Žádost o dotaci na realizaci areálu byla regionální radou zamítnuta z důvodu nezřejmého přínosu pro Jesenicko. Výsledky práce proto budou konfrontovány se zmiňovanými námitkami, za spolupráce s členem zastupitelstva města Radkem Brnkou (členem valné hromady stávajícího městského koupaliště).

3

3

METODIKA

9

Metodika

V teoretické části práce bude uvedeno to nejdůležitější ze základů teorie projektů (hlavní cíle, charakteristiky apod.). Stěžejním bodem teoretické části je seznámení čtenáře s městem Jeseník, tedy s jeho polohou, demografickými ukazateli a ekonomickými ukazateli. Důležitý je také vývoj rozpočtu v delším časovém období (v letech 2005-2009), který zachycuje trendová přímka. Trend se vypočítá pomocí vzorce: Tt = b0 + b1 * t , kde b0 je výchozí hodnota (hodnota, kdy t = 0), b1 je směrnice trendové přímky. b0 =

∑y

t

, pokud Σt = 0, n ∑ yt * t b1 = ∑ t 2 , pokud Σt = 0, kde yt je naměřená hodnota, n je počet období, t je časové období, které sledujeme. Tento krok je podstatný pro určení příhodnosti finanční situace města, pro stanovení úvěrových podmínek a pro zjištění dosažitelnosti dotace, o kterou město žádá. Dále je v tomto úseku důležité seznámit čtenáře se samotným projektem Regionálního Wellnes Centra Jeseník, jeho polohou, půdorysem a podrobnějšími parametry. Obrazový materiál bude uveden v přílohové části práce. Praktická část bakalářské práce se skládá z více bodů. Zaprvé je to hodnocení vnějších faktorů oblasti Jesenicka a jejich vlivu na projekt s použitím OT analýzy a stanovením priorit jednotlivých faktorů, tzn. intenzity jejich projevu. Jedním z dílčích cílů práce je stanovit formu financování wellnes centra. Ze tří dostupných variant financování projektu, které poskytlo město, bude vybrána jedna z možností, která se jeví jako varianta optimální. Tzn. bude vybrána varianta s nejnižšími úrokovými náklady. Samozřejmě je nutno brát v potaz i jiné faktory, kterými jsou například způsob čerpání úvěru a způsob jeho splácení, což každá banka umožňuje odlišně. Tyto faktory však pro práci nebudou směrodatné. Všechny tři varianty předpokládají účast dotace ve výši 90 mil. Kč. K výpočtu bylo použito vzorce pro složené úročení:

3

METODIKA

10 BH = SH * (1 + u ) , t

kde SH/BH je současná/budoucí hodnota vložené částky, u je úroková sazba, t je doba úročení. Třetím bodem je odhad návštěvnosti aqua centra a to s pomocí materiálů, které zachycují počet návštěvníků koupaliště stávajícího, návštěvnost obdobných zařízení v ČR a demografický vývoj obyvatel na tomto území. Návštěvnost je směrodatná pro určení výnosů tohoto wellness centra, na což navazuje další bod práce. Čtvrtá oblast praktické části tvoří výpočet efektivnosti projektu. Zde se hodnotí zda je či není projekt z ekonomického hlediska efektivní investicí a v období kolika let se finance vložené opět vrátí investorům. Pro zohlednění faktoru času při hodnocení efektivnosti investic bylo použito vzorce diskontního faktoru: 1 , (1 + i )t kde i je očekávaná výnosnost investice, t jsou roky životnosti investice ( 1 až n).

Očekávaná výnosnost se vypočte jako: i = u * (1 − d ) *

CK VK +r* , K K

kde u je úroková sazba, d je daňová sazba, CK je cizí kapitál, K je celkový kapitál, r je rentabilita celkového kapitálu, VK je vlastní kapitál. Pro výpočet efektivnosti investice bylo užito tří metod. Metoda čisté současné hodnoty, kde byl užit vzorec: CFt − KV , (1 + i ) t Kde CF je budoucí hodnota cash flow, i je očekávaná výnosnost, KV je vložený kapitál.

ČSH = ∑

3

METODIKA

11

Metoda indexu čisté současné hodnoty: CFt

I ČSH =

∑ (1 + i)

t

KV

,

kde CF je budoucí hodnota cash flow, i je očekávaná výnosnost, KV je vložený kapitál. Třetí užitou metodou je metoda doby návratnosti investice: CFt

∑ (1 + i)

t

≥ KV ,

kde CF je budoucí hodnota cash flow, i je očekávaná výnosnost, KV je vložený kapitál. Posledním bodem této praktické části bude zhodnotit a porovnat výsledky práce s analýzou, kterou si město Jeseník nechalo zpracovat u externí ostravské firmy Enterprise plc, s.r.o. V části diskuze a závěr potom budou zhodnoceny všechny výsledky a vliv projektu na ekonomiku města a cestovní ruch celé oblasti.

4

TEORIE PROJEKTŮ

4

12

Teorie projektů

Tato kapitola se zabývá vymezením pojmů a základní charakteristikou veřejných projektů. Popisuje životní fáze projektů, cíle, které by měly splňovat a metody hodnotící jejich efektivnost.

4.1

Veřejný projekt

Samotný pojem projekt, kterého se využívá v souvislosti s uplatňováním metod ekonomických analýz v procesu rozhodování o alokaci veřejných prostředků, může být poněkud zavádějícím. Neodpovídá současné reálné praxi. Při rozhodování o většině celkového objemu veřejných financí se u nás většinou uplatňuje resortní a institucionální přístup. Cílem tohoto přístupu je profinancovat chod konkrétních organizací a institucí. „Pod pojmem projekt pak v této situaci bývá chápána především konkrétní rozvojová aktivita, něco nového, většinou investice nebo vytvoření nové organizační struktury.“(1) Ve skutečnosti se pod projekt dá zahrnout podstatně širší škála pojmů. „V podstatě jsou to jakékoli aktivity, činnosti či úkoly probíhající, resp. plněné v rámci veřejného sektoru, při kterých jsou použity veřejné výdaje.“(1) Mohou být jednorázové, ale i opakované až rutinní. Jedním z případů může být zajištění výstavby čističky odpadních vod, druhým, zajišťování provozu plaveckého bazénu. „Projektový přístup k veřejným výdajům se snaží sledovat účel, cíle a finální efekty vynakládání prostředků.“(1) Konkrétní projekt má veřejný charakter, pokud splňuje alespoň jednu ze tří podmínek: • Důležitá část zdrojů realizace pochází z přímého nebo nepřímého veřejného financování (např. ze státního rozpočtu, daňových úlev apod.). • K realizaci jsou použity jiné nástroje hospodářské politiky (např. státní regulace cen, …). • Jsou s ním spojeny významné externality (zejména dopady změn právní úpravy – zákaz výroby freonů, odstraňování překážek pro vstup na trh apod.) (1)

4.2

Ekonomické analýzy veřejných projektů

„Ekonomická analýza veřejných projektů objasňuje společensky poměřované ekonomické náklady a přínosy soupeřících projektů majících veřejný charakter. Cílem analýz veřejných projektů je vybrat investiční

4

TEORIE PROJEKTŮ

13

projekty nebo činnosti, které jsou schopné nejlépe přispět k růstu společenského blahobytu.1“(1) Podstatou ekonomických analýz je porovnávání nákladů a výnosů (užitků) alternativních řešení. Z toho vyplývají základní úkoly každého ekonomického hodnocení: identifikovat, změřit, ocenit a porovnat náklady a důsledky alternativ, o jejichž realizaci se uvažuje. Rozhodovací procedura ekonomických subjektů soukromého sektoru je charakterizována v následujících krocích: • Identifikace souboru možných projektů. • Identifikace všech významů těchto projektů. • Odhad ceny jednotlivých vstupů a výstupů. • Sečtení všech nákladů a výnosů s cílem určit ziskovost projektu. Zatím co firmy budou realizovat projekt s nejvyšším ziskem, institucím, které hospodaří s veřejnými financemi jde o širší zájmy např. dopady ekologické, sociální apod. Hodnocení jednotlivých veřejných projektů by mělo odpovídat hodnocení veřejné správy jako celku. „Mezi základní kritéria hodnocení veřejné správy patří efektivnost, hospodárnost, úspornost, účelnost a přiměřenost.“ (2). • Efektivnost – efektivní je ta veřejná správa, která plní své úkoly včas, odborně a hospodárně. • Hospodárnost znamená, že při dosahování určitých cílů vynaložíme minimální náklady. • Úspornost má obdobný význam jako hospodárnost. • Účelnost souvisí s naplněním cílů. Sleduje se zda bylo danou činností dosaženo vytyčeného cíle, bez ohledu na výši nákladů. • Přiměřenost. Přiměřenost je pro nás tím nejdůležitějším kritériem, neboť zkoumá poměr mezi vynaloženými prostředky a výsledky. Pokud prostředky, které byly při realizaci projektu užity převyšují jeho význam (užitek), který z něj veřejnost čerpá, nemá smysl do takového projektu investovat. Druhou otázkou je jak výši tohoto užitku zjistíme, neboť ohodnocení nemateriální podstaty je věc velmi složitá.2

4.3

Metody hodnocení efektivnosti investic

V odborné literatuře se tyto metody obvykle dělí na dvě skupiny: • Metody statické, které nerespektují faktor času. • Metody dynamické, které faktor času zohledňují a jejich základem je diskontování všech dat vstupujících do výpočtu.

1 2

Společenský blahobyt je synonymem úrovně spokojenosti členů společnosti. MALIŠOVÁ, I., MALÝ I., Hodnocení veřejných projektů, Způsoby oceňování nehmotných položek, Brno: MU v Brně, 1997,s. 41, ISBN 80-210-1591-8

4

TEORIE PROJEKTŮ

14

K hodnocení efektivnosti investic se využívá těchto pět základních metod: • Metoda výnosnosti investic. • Metoda doby splacení (doba návratnosti). • Metoda čisté současné hodnoty. • Metoda vnitřního výnosového procenta. • Metoda nákladová.(3)

4.4

Životní cyklus investičních projektů

Životní cyklus, který je typický pro investiční projekt zahrnuje tyto dílčí fáze: • Předinvestiční. • Investiční. • Operační (provozní). Předinvestiční etapa je zaměřená především na vyhodnocení záměru, končí proto studií proveditelnosti. Pokud závěry studie podporují cíle účastníků projektu (investorů), lze přistoupit k další fázi, tedy k realizaci projektu. Cyklus je uzavřen operační fází. (4) 4.4.1 Předinvestiční fáze Součástí předinvestiční fáze je studie o příležitostech. Studie slouží k identifikaci vhodných investičních příležitostí v určitém městě, regionu nebo zemi. Může být zpracována i formou PESTE analýzy, která je zahrnuta spíše na odhadech než na detailní analýze. V této fázi se sestavuje tzv. studie proveditelnosti (technickoekonomická studie), která poskytuje veškeré informace pro investiční rozhodování. „Zpracovaný projekt má vyjasněny všechny cíle, marketingové strategie, odpovídající technologii a vybavení, dopady na životní prostředí atd. Finanční část studie zahrnuje pořizovací náklady, marketingové a výrobní náklady, pracovní kapitál, tržby a analýzu návratnosti investovaných prostředků.“(4) Důvodem pro provedení studie proveditelnosti je zjistit, zda je záměr životaschopný. 4.4.2 Investiční fáze Investiční fáze se dělí na tyto etapy: • Vytvoření právní, finanční a organizační základny pro realizaci projektu. • Příprava projektové dokumentace. • Podrobné zpracování dokumentace a kontraktování. • Získání pozemků, stavební práce. • Nábor a školení zaměstnanců. • Zahájení provozu.

4

TEORIE PROJEKTŮ

15

V průběhu této fáze se provádí přípravné práce pro zahájení stavby a zpracovávají se časové plány. Metodami, které se při časovém plánování využívají jsou kritická cesta (CPM) popř. PERT.3 (4) 4.4.3 Provozní fáze Problémy provozní fáze by měly být zkoumány z krátkodobého a dlouhodobého hlediska. Krátkodobé hledisko se vztahuje na období krátce po uvedení do provozu. Dlouhodobé hledisko se týká strategie projektu a s tím souvisejícími náklady a tržbami projektu. Změny v této oblasti jsou mnohokrát velmi obtížné a značně nákladné, protože vyžadují vysoké další investice.(4)

3

HOLOUBEK, J., Ekonomicko-matematické metody, Brno: MZLU v Brně, 2006, ISBN 97880-7157-970-0.

5

SEZNÁMENÍ S PROJEKTEM RWC JESENÍK

5

16

Seznámení s projektem RWC Jeseník

Tato kapitola se zabývá představením projektu čtenáři. Obsahuje charakteristiku stavby a ekonomickou a finanční analýzu, kterou si město nechalo vypracovat od externí firmy.

5.1

Projekt Regionálního wellness centra Jeseník

Jedná se o výstavbu zařízení typu wellness a aquapark s celoročním provozem. Sportovní vyžití by zde měli nalézt především turisté a návštěvníci města. Součástí bude krytá část s celoročním provozem s relaxačním bazénem, tobogány, vodními atrakcemi a wellness provozem. Venkovní část bude sloužit pro letní provoz. Stavební povolení na tuto investici bylo již vydáno. V současné době probíhá zpracování zadávací dokumentace pro výběrové řízení na zhotovitele díla. (9) Byla podána žádost o dotaci v rámci Regionálního operačního programu na částku ve výši 90 mil. Kč. Tato však byla, jak píše místní tisk (Jesenický týdeník), zamítnuta regionální radou z důvodu nezřejmého přínosu pro Jesenicko. Výsledky práce proto budou porovnány se zmiňovanými námitkami. Bude tak zjištěno, zda jsou tyto připomínky opodstatněné či nikoli. Zamítnutí dotace totiž vyvolalo kritiku ze strany starosty i místostarosty města. (6)

5.2

Základní charakteristika stavby

Stavba se bude nacházet v centrální oblasti města Jeseník – v areálu stávajícího městského koupaliště a na ploše sousedícího fotbalového hřiště. Jedná se o novostavbu trvalého charakteru. Výstavba je uvažovaná ve dvou etapách. Rozsah druhé etapy bude stanoven na základě finančních možností investora (města). Bude v ní zahrnuto odstavné parkoviště, úpravy na ulici Dukelská, okrasný rybníček, úpravna užitkové vody a část venkovních saun. Celková výše přepokládaných investičních výdajů je 340 mil. Kč. (7) Aqua centrum bude propojeno s in-line stezkou, která je dalším samostatným projektem města. Účelem plnohodnotného užívání stavby jsou sportovní, plavecké, relaxační a rekreační aktivity, které budou umožněny na těchto sportovištích: Exteriér: • 1 hřiště pro plážový volejbal. • 1 hřiště pro volejbal s umělým povrchem. • 1 hřiště pro plážový fotbal. • Bazén venkovní ochlazovací, saunový. • Bazén venkovní relaxační. • Bazén venkovní skokanský.

5

SEZNÁMENÍ S PROJEKTEM RWC JESENÍK

17

• •

Bazén venkovní dětský. Sauna finská / 5 objektů / s ochlazovacím bazénkem a venkovními sprchami. Interiér: • Bazén krytý, plavecký. • Bazén krytý relaxační. • Bazén krytý dětský. • Tobogán č. 1 – krytá část. • Tobogán č. 2 – krytá část. • Vířivka č. 1 – krytá část. • Vířivka č. 2 – krytá část. • Patní lázeň. • Finská sauna. • Aroma sauna. • Solária. • Masáže. (7)

5.3

Ekonomická a finanční analýza

Město Jeseník si nechalo vypracovat ekonomickou a finanční analýzu externí ostravskou firmou Enterprise plc, s.r.o. Podklady budou k nahlédnutí v přílohové části, neboť jsou rozsáhlé, především tabulkového charakteru. Součástí této analýzy je porovnání aquaparků v Jičíně, Špindlerově Mlýně, Horažďovicích a Přimdě s budoucím RWC. Dle zpracované analýzy je nejbližší obdobné zařízení, tedy aqua centrum s wellness prvky, v Bohuňovicích tj. 77 km od Jeseníku. Tento fakt měl poukazovat na to, že v blízkém okolí se atrakce podobného typu nevyskytuje. Průměrná návštěvnost RWC je odhadována kolem 354 návštěvníků za jeden den tj. 129 210 návštěvníků za rok. Vstupné budoucího wellness centra je stanoveno následovně: Tab. č. 1: Stanovení vstupného (v Kč) Vstupné Plné vstupné Zlevněné vstupné Průměr (podíl 2kr. plné/1,5 zlevněné) Průměr při poměru 70/30 Příplatek za každou 1/2 hodinu Předpoklad: 1/3 zůstane o 1/2 hodiny déle

1,5 h 80 60 71,43 74 25

3h 140 100 122,86 128 20

6h 250 180 220,00 229 20

Zdroj: Enterprise plc, s.r.o.

Do finanční analýzy společnost zahrnula následující údaje, ze kterých bude práce vycházet.

5

SEZNÁMENÍ S PROJEKTEM RWC JESENÍK

18

Tab. č. 2: Hospodářský výsledek (v tis. Kč) Rok Provozní příjmy Provozní výdaje HV

Rok Provozní příjmy Provozní výdaje HV

2008

2009

2010

2011

2012

0,0

1260,0

1306,0

17067,9

21328,0

0,0

738,0

749,2

14901,0

22457,4

0,0

522,0

556,8

2166,9

-1129,4

2013

2014

2015

2016

21786,6

22258,0

22740,4

23234,3

22901,9

23345,2

23809,8

24272,4

-1115,3

-1087,2

-1069,4

-1038,1

* HV je hospodářský výsledek daného roku Zdroj: Enterprise plc., s.r.o.

Do ekonomické analýzy firma zahrnula i socioekonomické přínosy dle CBA/NUTS 2 Střední Morava. Prvním z nich je prevence vzniku nemocí, neboť toto zařízení může být chápáno jako faktor ovlivňující zdravotní stav návštěvníků. Druhým přínosem označila firma přírůstek zahraničních i domácích jednodenních návštěvníků a přírůstek přenocování zahraničních a domácích turistů. Dalším bodem je rozvoj cestovního ruchu a zlepšení stavu infrastruktury pro sport a mládež. Posledním, ne však z pohledu významnosti je zvýšení zaměstnanosti pro obyvatele se všemi druhy vzdělání. (8) Průměrnou denní útratu stanovila analýza ve výši 575,88 Kč. To platí pro oblast Jeseníků. Pro porovnání, v oblasti Severní Morava a Slezsko je to 593,42 Kč a v na území ČR je průměrná denní útrata 623,07 Kč. (8)

6

SEZNÁMENÍ S MĚSTEM JESENÍK

6

19

Seznámení s městem Jeseník

Tato kapitola popisuje polohu a charakteristiku města a to z pohledu historického i současného. Nastiňuje demografický vývoj oblasti a ekonomické ukazatele jakými jsou například míra nezaměstnanosti, průměrná mzda, vývoj rozpočtu města atd.

6.1

Poloha města

Jeseník je malé město ležící ve Slezsku, v pohoří Hrubý Jeseník, přibližně 20 km od polských hranic, na soutoku dvou říček Bělá a Staříč. Údolí, v němž se obec nachází, lemují, pro lyžaře známé, Červenohorské sedlo, Ramzová a mnoho dalších hor, z nichž nejvyšší je Praděd s 1492 m nad mořem. Co se týče správního zařazení, nachází se v severní části Olomouckého kraje, ve stejnojmenném okrese. První zmínka o této obci se dochovala z roku 1267, kdy oblast rozkvétala díky těžbě zlata, železných rud a textilnímu průmyslu. Tehdy se městu říkalo Freiwaldau „území zbavené lesa“ (později Frývaldov). Tato oblast spadá do bývalých Sudet, pohraničí osídleného především německým obyvatelstvem, které bylo v letech 1945 – 1946 deportováno (vysídleno) do Německa. Jeseník se dostal do povědomí široké veřejnosti především od 19. století, kdy zde byly založeny Priessnitzovy léčebné lázně. Díky nim Jeseník ročně přivítá kolem dvanácti tisíc hostů, turistů a pacientů. Tato oblast je známá nejen díky přírodě, ale najdeme zde celou řadu historických a kulturních památek jako jsou např. vodní tvrz, renesanční radnice ze 17. století, katovna a další. Mapa polohy města a přilehlého okolí je k nahlédnutí v příloze.

6.2

Demografické ukazatele

Co se týká demografických ukazatelů, byly vybrány jen ty, které jsou zapotřebí v praktické části této práce, jsou jimi: porodnost, úmrtnost, z nich vyplývající přirozený přírůstek a na něj navazující přírůstek celkový, který je ovlivněn migrací obyvatel okresu Jeseník. Samostatné město Jeseník má 12 096 obyvatel, jak bylo zjištěno k 31.12.2008. Zde je možné pozorovat klesající tendenci neboť v roce 1990 tato hodnota dosahovala úrovně 15 358 obyvatel. Náhled do tabulek Statistického úřadu Olomouckého kraje, umožňuje vyčíst zajímavé údaje zaměřené na okres Jeseník.

6

SEZNÁMENÍ S MĚSTEM JESENÍK

20

Tab. č. 3: Stav obyvatel v 1. – 3. čtvrtletí 2009 (Počet obyv.) Stav na počátku období

Střední stav obyvatelstva

Stav na konci období

celkem

muži

ženy

celkem

muži

ženy

Celkem

muži

ženy

41404

20560

20844

41342

20537

20805

41317

20518

20799

Okres Jeseník

Zdroj: ČSÚ

V roce 2009 byl průměrný počet obyvatel Jesenického okresu 41 342, z toho 20 537 obyvatel byli muži a zbytek, tedy 20 805 tvořili ženy. Je možné si všimnout nepatrně vyššího počtu žen v místní populaci. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel města Jeseník podle ČSÚ ukazuje, že od roku 2004 celkový přírůstek obyvatel klesá. V roce 2004 to byla hodnota -26, v roce 2008 tato hodnota dosáhla -113. Dá se tedy předpokládat dlouhodobý odliv obyvatel z této oblasti. Tab. č. 4:

Dlouhodobý vývoj celkového přírůstku počtu obyvatel

(počet obyv.) Rok

Obec

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník Jeseník

Přírůstek přirozený 23 9 0 19 -11 -23 -11 -22 13 28 -5 14 -4 -7

Přírůstek migrační -32 -108 -36 -98 -102 -59 -89 -78 -73 -54 -49 -98 -80 -106

Přírůstek celkový -9 -99 -36 -79 -113 -82 -100 -100 -60 -26 -54 -84 -84 -113

Zdroj ČSÚ

Pozitivní informací je, že počet obyvatel v roce 2009 vzrostl zásluhou přirozeného přírůstku (hodnota 3) způsobeným převahou živě narozených dětí nad zemřelými. Tuto skutečnost však kompenzuje počet přistěhovalých a vystěhovalých. Přírůstek stěhováním tvoří -2,9 (na tisíc obyvatel). Celkový přírůstek pak vykazuje hodnotu -2,8 (na tisíc obyvatel) jak je zřejmé z tabulky. (10)

6

SEZNÁMENÍ S MĚSTEM JESENÍK

21

Průměrný věk obyvatel Olomouckého kraje se každým rokem zvyšuje, stejně jako je tomu na celém území České republiky. V roce 2008 se podle ČSÚ jeho hodnota vyšplhala na 40,5 let. Mezi demografické ukazatele patří mimo jiné vzdělání obyvatel. Stále častěji se považuje také za ukazatel ekonomický. Jednotlivá sčítání lidu mu proto věnují stále větší pozornost. Úroveň vzdělání trvale bydlících obyvatel v daném území do určité míry ovlivňují požadavky na vzdělání zaměstnavatelských organizací.(11) Pro Olomoucký kraj, který celkem čítá 551,5 tisíc obyvatel je struktura podle vzdělání následující. Se základním vzděláním zde žije 98,9 tisíc obyvatel. Středního vzdělání bez maturity dosáhlo 210,5 tisíc obyvatel, 189,5 tisíc obyvatel má středoškolské vzdělání ukončeno maturitou a 52,1 tisíc úspěšně absolvovalo vysokou školu. Tyto hodnoty byly zjištěny ve 2. čtvrtletí roku 2009. (12) Tab. č. 5: Struktura vzdělání obyvatel Olomouckého kraje v 2. čtvrtletí 2009 (v tis. obyvatel) Vzdělání

Základní

Počet obyvatel 98,8

Střední bez maturity

210,5

Střední s maturitou

189,5

Vysokoškolské

52,1

Zdroj: ČSÚ

6.3

Ekonomické ukazatele

Tato část je rozdělena na pomyslné dva oddíly. Prvním z nich jsou ekonomické ukazatele, které ovlivňují ekonomiku jako celek, tedy makroekonomické ukazatele, těmi jsou míra inflace, úroková sazba, které použijeme při výpočtu návratnosti projektu a nezaměstnanost v Jeseníku porovnána s celorepublikovou hodnotou. Průměrná mzda opět porovnávaná s národním průměrem bude také přínosem pro praktickou část. Druhým oddílem je ekonomická situace města. Tedy vyhodnocení hospodaření města - vyrovnanost rozpočtu a jeho vývoj na časové ose. Bonita4 obce, druh projektu a doba splatnosti, to vše jsou faktory, které do značné míry ovlivňují výši úroku požadovaného bankou. (13) 6.3.1 Míra inflace Průměrná míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2009 byla 1,0 %, což je hodnota výrazně nižší proti průměru roku 2008 kdy byla 6,3 %. Stala se tak druhou nejnižší průměrnou 4

Bonita je hodnocení schopnosti dlužníka dostát svým závazkům.

6

SEZNÁMENÍ S MĚSTEM JESENÍK

22

roční mírou inflace od roku 1989 (nižší míra inflace byla pouze v roce 2003 ve výši 0,1 %). (14) 6.3.2 Úroková míra Pro výpočty v praktické části je zapotřebí znát úrokovou sazbu. Ta bude vyvozena ze zvolené finančních alternativy. Je třeba si uvědomit, že úrokové sazby jsou s časem odlišné. V případě úvěru je možné sjednat fixaci úrokové sazby po určité období. Z této fixace plyne jisté riziko. Úroková míra se může v budoucnu snižovat a my tak budeme platit vyšší náklady spojené s úvěrem. Pokud se úroková sazba bude zvyšovat, pak nás fixace „chrání“ před rostoucími náklady. Obecný pohled: od základních úrokových sazeb stanovovaných Českou národní bankou se odvíjí i úročení komerčních úvěrů. V dnešní době je úroková sazba (diskontní) dosti nízká. Její pokles zaznamenáváme od února roku 2008, to samé se děje s dnes často užívanou repo sazbou. (15) Je možné očekávat její nárůst. Pokud však bude stát (centrální banka) chtít ovlivnit ekonomiku a přinutit spotřebitele nikoli ke spoření, ale k utrácení a tím ke zvýšení HDP, bude tato úroková míra i nadále klesat. To na druhé straně může nepříznivě ovlivnit inflaci. 6.3.3 Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti se v prosinci roku 2009 vyšplhala na 9,6 %. Tato hodnota je celorepublikovým průměrem. Informaci o míře nezaměstnanosti v Jesenickém okrese přináší Jesenický týdeník. Na Jesenicku hodnota dosáhla 16,9 % již v prosinci loňského roku. V měsíci lednu se tato hodnota má podle ředitele Úřadu práce (Martina Viterny), který poskytl rozhovor zmiňovanému periodiku, ještě zvyšovat. Dostal se tak i před Most, který v tomto žebříčku dlouhodobě vedl. Více než 20% nezaměstnanost zaznamenaly statistiky v Bernatricích, Kobylé, Skorošicích a dalších. Nad 30 % se pak dostali v obci Bílá Voda.(6) 6.3.4 Průměrná mzda Pro sestavení OT analýzy jsou pro práci podstatné všechny vnější faktory. Mezi ně řadíme i faktor peněž. Jak již bylo výše zmíněno, Jeseník je okres s vysokou mírou nezaměstnanosti a proto je zajímavé jaké jsou mzdy těch, kteří práci mají. Tento faktor je samozřejmě značně zkreslující, průměrné mzdy mají nízkou vypovídací schopnost. Pro porovnávání by byly jistě výhodnější hodnoty střední (medián), které situaci zachytí přesněji, neboť nejsou tak citlivé na odchylky. Podle Českého statistického úřadu se průměrná mzda ve 3. čtvrtletí roku 2009 dostala na úroveň 23 350 Kč. Zatím co v Olomouckém kraji se průměrná hodnota hrubých mezd pohybuje kolem 19 600 Kč. „Pracovat za průměrnou mzdu v Jeseníku a v Praze 4 znamená mít na výplatní pásce v hrubé mzdě rozdíl více než deset tisíc korun. Právě

6

SEZNÁMENÍ S MĚSTEM JESENÍK

23

taková je propast mezi okresem s nejmenšími a největšími průměrnými výdělky v Česku.“ (16) 6.3.5 Rozpočet města Jeseník Místní rozpočty jsou hlavním nástrojem realizace funkcí místních financí. Zahrnují rozpočty všech nižších vládních úrovní, tzn. municipalit (měst a obcí) a ostatních subnárodních vládních úrovní (regiony, okresy, kraje atd.) Místní rozpočet tvoří příjmy a výdaje. Velikost a struktura příjmů vypovídá o fiskální samostatnosti, velikost a struktura výdajů je odrazem výdajové politiky dané municipality. Místní rozpočet je jak decentralizovaným peněžním fondem, tak bilancí, která porovnává příjmy a výdaje. Místní rozpočet může být sestavován jako: • •

vyrovnaný, tzn. příjmy = výdaje, přebytkový, tzn. příjmy > výdaje deficitní, tzn. příjmy < výdaje.

Bilanční přístup vyrovnanosti rozpočtu vyžaduje, aby se příjmy vždy rovnaly výdajům. V případě přebytkového rozpočtu jsou přebytečné zdroje investovány, v případě deficitního rozpočtu musí být deficit uhrazen některým z dluhových instrumentů. (5) Rozpočet municipalit se dělí na běžný a kapitálový. V běžném rozpočtu jsou příjmy a výdaje, které se vztahují k danému fiskálnímu roku, tzn. v případě každoročně sestavovaného rozpočtu je doba jejich splatnosti v rámci daného roku. Běžný rozpočet by měl zajišťovat běžné funkce místních financí, tzn. služby, které municipalita běžně či celoročně poskytuje svým rezidentům. Kapitálový rozpočet obsahuje příjmy a výdaje, jejichž splatnost je delší než jeden fiskální rok. Zpravidla se jedná o investice (na straně výdajů) a způsob jejich financování (na straně příjmů). (5) Běžné příjmy jsou dále děleny na daňové a nedaňové. Kapitálové příjmy pak můžeme členit podle zdrojů (z prodeje movitého, nemovitého nebo kapitálového majetku). Běžné i kapitálové výdaje dělíme podle oblasti použití (policie, hasiči, zdravotnictví, vzdělání, …, nákup nemovitostí, kapitálové investice, …) Rozpočet města je informace, kterou je každá obec povinna volně zpřístupnit. V práci je zachycen v letech 2005 až 2009. Využijeme hodnot rozpočtu upraveného. (17) Město Jeseník hospodaří deficitně již v běžném rozpočtu. Ten by měl být dlouhodobě vyrovnaný. Rozpočet kapitálový je možné spravovat se záporným saldem, ale to jen v krátkém časovém období. Dlouhodobě by měl být opět vyrovnaný. Zjednodušené číselné vyjádření nabízí tabulka č. 6.

6

SEZNÁMENÍ S MĚSTEM JESENÍK

24

Tab. č. 6: Rozpočet města Jeseník v letech 2005 až 2009 (v tis. Kč)

Celkové příjmy Celkové výdaje Saldo

2005

2006

2007

2008

2009

259737,913

410593,077

443215,015

371566,074

415065,262

275852,889

512822,684

462251,714

385193,337

468847,882

-16114,976

-102229,607

-19036,699

-13627,290

-53782,620

Zdroj: Obec Jeseník

Na následujícím grafu č.1 je přehledně zachycen vývoj rozpočtu města Jeseníku v jednotlivých letech. Pokud obec hospodaří s deficitem, je nutné toto záporné saldo uhradit z jiných finančních zdrojů. Obec stejně jako každý podnik nebo občan může zažádat o úvěr u finančních organizací k tomu určených. Tento úvěr samozřejmě má svá specifika a od běžných půjček se do určité míry liší, především svou výškou, dobou splatnosti a úrokem. Graf č. 1: Vývoj deficitu v letech 2005 až 2009 600000,000 500000,000

Tis. Kč

400000,000 300000,000

Příjmy

200000,000

Výdaje

100000,000

Saldo

0,000 -100000,000 -200000,000

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Zdroj: Vlastní

Úroková sazba se stanovuje individuálně v závislosti na bonitě žadatele, rizikovosti projektu a možnostech zajištění úvěru. Banka svou nabídkou zpravidla vstupuje do výběrových řízení vyhlašovaných obcemi. (18) Další z možností na získání peněžních prostředků je prodej majetku obce, ať movitého či nemovitého. V neposlední řadě může obec, podobně jako stát, vydávat cenné papíry, v tomto případě se jedná o tzv. komunální obligace.

7

STÁVAJÍCÍ MĚSTSKÉ KOUPALIŠTĚ

7

25

Stávající městské koupaliště

Město Jeseník má v současné době nekryté městské koupaliště, které je využíváno pouze po část roku (v letních měsících). Nedaleko, v obci Česká Ves, (cca 2 km od města Jeseník) se nachází bazén krytý, který je v provozu celoročně.

7.1

Návštěvnost městského koupaliště

Tab. č. 7: Návštěvnost koupaliště k 17.8.2009 (Počet návštěvníků) Rok

Červen Červenec Srpen – září Celkem

2006 3782 15606 400 19788

2007 2398 6495 2598 11482

2008 1451 6622 3731 11804

2009 1 7971 3912 12432

2008 10 12 18 40

2009 1 20 9 30

Zdroj: Ing. L. Kubelka, JK s.r.o. Tab. č. 8: Počet dní provozu k 17.8.2009 (Počet dní) Rok

Červen Červenec Srpen – září Celkem

2006 12 24 5 41

2007 13 15 17 45

Zdroj: Ing. L. Kubelka, JK s.r.o

Z uvedených tabulek lze vypočítat průměrný počet návštěvníků v jednotlivých měsících. Pokud se budou brát v úvahu jen ty dny, kdy bylo zařízení otevřeno, vychází tyto hodnoty následovně. Měsíc červen má návštěvnost nejnižší, průměr je 161,5 návštěvníků na jeden den. Měsíc červenec je nejúspěšnější, jeho průměrná hodnota je 508,4 návštěvníků. Poslední období, kdy je koupaliště přístupné veřejnosti je srpen až září, zde se průměrná hodnota vyšplhala na 218,7 návštěvníků za den.

7.2

Hospodářský výsledek

Hospodářský výsledek bude podrobněji vyznačen v přílohové části na konci práce. Koupaliště je závislé na dotacích města. Hospodaření zařízení a výši dotací znázorňuje následující tabulka.

7

STÁVAJÍCÍ MĚSTSKÉ KOUPALIŠTĚ

26

Tab. č. 9: Hospodářský výsledek stávajícího koupaliště (v tis. Kč) Dotace města Výnosy celkem (včetně dotace) Náklady celkem HV

2006 2400,0

2007 0

2008 1367,2

7/2009 0

5236,4

2462,8

3755,2

1010,3

4093,3 1143,1

3515,3 -1052,5

3023,5 731,7

947,3 63,0

Zdroj: Ing. Vinklerová, Ing. Kubelka

Výnosy městského koupaliště celkem činily v roce 2006 5 236,4 tis. Kč. Nutno podotknout, že zde je započítána i položka dotace města, která tvoří 2 400 tis. Kč. Celkový hospodářský výsledek pak vykazoval 1 143,1 tis. Kč. V roce následujícím hospodářský výsledek dosahoval záporných hodnot, přesně minus 1 052,5 tis. Kč. Tento rok dotace od města poskytnuta nebyla. V roce 2008 dotace tvořila částku 1 367,2 tis. Kč a hospodářský výsledek byl 7 731,7 tis. Kč. K červenci 2009 hospodářský výsledek vycházel 63,0 tis. Kč. 5 Celkové hospodaření místního koupaliště se jeví jako ztrátové, pokud nebude podporováno z místních zdrojů (místního rozpočtu) formou dotací. Výnosy městského koupaliště nejsou samozřejmě tvořeny jen tržbami ze vstupného, ale především příjmy z pronájmu prostor. V současnosti jsou zde pronajímány prostory pro kanceláře, trafiku, restauraci, večerku, půjčovnu nářadí, fit centrum a dvě herny. Příjmy tohoto charakteru budou předpokládaným zdrojem příjmů i RWC Jeseník.

5

Vypracovali ing. Vinklerová a ing. Kubelka – zobrazeno v přílohové části.

8

VLASTNÍ PRÁCE

8

27

Vlastní práce

Ve vlastní práci budou zkoumány vnější faktory prostřednictvím analýzy vnějšího prostředí tzv. OT analýzy a bude jim přidělena určitá váha (významnost vlivu na projekt v současnosti a budoucnosti). Druhým krokem bude stanovení varianty financování RWC Jeseník a odhad návštěvnosti tohoto zařízení. Důležitým bodem je potom výpočet efektivnosti projektu a porovnání výsledků práce s analýzou firmy Enterprise plc, s.r.o.

8.1

OT analýza RWC Jeseník

Příležitosti • • • • • • • • • •

Chybějící vyžití pro turisty v letním období. Zvyšující se zájem o tuzemské dovolené. Příliv německých turistů, kteří se zde narodili nebo zde mají rodinu. Nedostatek pracovních míst v oblasti. Mírně se zvyšující porodnost. Poloha blízko hranic s Polskem (zvýšení počtu turistů z Polska). Možnost financování projektu pomocí dotací EU. Tradice lázeňství. Výstavba in-line stezky (výhledově). Oblast horské turistiky (vysoký potenciál turistického ruchu, dosud nevyužit).

Hrozby • • • •

Velké množství podobných zařízení v ČR. Výstavba aqua centra v blízkém Bruntále. Migrace obyvatel z oblasti v důsledku vysoké míry nezaměstnanosti. Velké množství starších obyvatel ( vliv stárnutí obyvatelstva – zvyšující se průměrný věk, snižující se úmrtnost). • Nízké platové ohodnocení obyvatel v porovnání s celorepublikovým průměrem. • Ekonomická krize. • Špatná dopravní dostupnost. • Nízký počet investorů v oblasti. Projekt RWC lze chápat jako strategie města vyvozená z místních podmínek. Oblast Jesenicka je známá díky Priessnitzovým léčebným lázním, díky horské turistice a především díky dobrým lyžařským podmínkám. Avšak „atrakce“, která by do této oblasti přilákala turisty i z jiných krajů nejen v zimních, ale i v letních měsících zde vyloženě chybí. Aqua park by byl jistě vítán i majiteli zimních zařízení a penzionů, protože by zde jejich hosté setrvávali po delší časové období. Jednou z výhod, příznivých pro tento projekt, je poloha v oblasti

8

VLASTNÍ PRÁCE

28

dřívějších Sudet, neboť i nadále na Jesenicko přijíždějí němečtí turisté ať za rodinou či za rekreací a odpočinkem. Další z příležitostí lze pozorovat v zaznamenaném zvýšení zájmu o tuzemské dovolené, což je trend, který bude v období krize určitě sílit (v tuzemsku návštěvníkům nehrozí zrušení letu z důvodu krachující letecké či jiné společnosti). Projekt wellness centra by mohl být řešením pro pozdvižení oblasti co se týče nejen turistického ruchu, ale také zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti zde totiž převýšila 16,9%. Tento relaxační komplex by mohl být zdrojem pracovních příležitostí pro obyvatele Jeseníku a blízkého okolí. Odhadem by toto zařízení mohlo do oblasti přinést 15 až 20 pracovních míst bez ohledu na možnost pronájmu prostor pro podnikatele, kteří opět mohou ze zařízení prosperovat a tak zaměstnat další pracovníky. O vyrovnání podmínek jednotlivých regionů se snaží především stát a Evropská unie, která poskytuje za tímto účelem finanční prostředky ve formě dotací ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Pozitivním vnějším faktorem pro výstavbu centra je zvyšující se porodnost v posledních letech. Pokud by v krytém komplexu bylo myšleno i na ty nejmenší, v podobě bazénu pro maminky s dětmi, mohlo by to významně ovlivnit návštěvnost a tím i výnosnost areálu. Komplex by bylo možno využít i pro aktivity škol. Jen v Jeseníku je 5 mateřských, 3 základní, 5 středních škol (včetně odborných učilišť) a 2 školy speciální. Nejen Jesenicko, ale celá oblast NUTS 2 Střední Morava je známá svým spíše průmyslovým charakterem, což by tento projekt mohl změnit a zvýšit tak podíl služeb na HDP. V blízké budoucnosti by měla být dokončena také výstavba in-line stezky, která by opět mohla být jedním z důvodů delších pobytů turistů, což by posílilo ekonomický vývoj regionu. Dalším příznivým faktorem hovořícím ve prospěch RWC je poloha Jeseníku a již nyní atraktivita ze strany polských návštěvníků. I u nich se předpokládá prodloužení pobytu. Všechna tato fakta hovoří pro realizaci projektu, ale existují i hrozby, s kterými se může setkat. Jeseník není prvním městem, které přišlo s nápadem výstavby podobného zařízení. Aquaparků, aquacenter a wellnes center je již v celé ČR značné množství a je otázkou, do jaké míry je toto město schopno své potencionální návštěvníky upoutat a přilákat. Propagace je opět otázkou financí. Na následujícím obrázku jsou všechny aquaparky srovnatelného charakteru zachyceny červeně. Obdobná mapa je k nahlédnutí v analýze firmy Enterprise plc, s.r.o. Některá centra jsou zde doplněna. Ironicky jsou to ty nejbližší městu Jeseník: Šumperk, Bruntál atd.

8

VLASTNÍ PRÁCE

Obr. č. 1:

Mapa aquaparků v ČR

29

Zdroj: Enterprise plc, upraveno autorkou

Neméně podstatným faktorem je stále častější odchod mladšího obyvatelstva za prací do větších měst. I toto může být důvod podprůměrné ekonomické vyspělosti regionu, neboť s novými nápady na oživení ať už cestovního ruchu nebo konkurenceschopnosti přicházejí nejčastěji mladí lidé se zatím neovlivněnými názory a s fantazií. Nemluvě o tom, že tak odchází i potencionální zákazníci RWC. S odchodem obyvatel souvisí také nízké platové ohodnocení, které je silně pod průměrem celorepublikovým a vysoké vstupné by tak některé návštěvníky, především místní, mohlo odradit. I přes příznivou polohu města Jeseník vůči hranici s Polskem, je jedním z největších nedostatků, který celou tuto myšlenku posílení cestovního ruchu může zmařit, dopravní dostupnost a infrastruktura v celém regionu. V nedávné době proběhla rekonstrukce komunikace přes Červenohorské sedlo, zatím z jesenické strany, která situaci zlepšila, ale zdlouhavá serpentinami opředená trasa většinu turistů odradí. Možným řešením by byl již v minulosti zmiňovaný tunel, který by celý region zpřístupnil „zbytku světa.“ V současné době probíhá oprava vozovky v ulici Lipovská, v centru města a dokončování rekonstrukce náměstí což je také projekt města Jeseník realizovaný díky dotacím EU.

8

VLASTNÍ PRÁCE

Tab. č. 10:

30

Vliv a výskyt faktorů Pravděpodobnost výskytu faktorů Faktor

O/T

Současnost

Budoucnost

Výskyt

Vliv

Výskyt

Vliv

Chybějící vyžití pro turisty v letním období.

O1

Vysoký

Vysoký

Střední

Vysoký

Zvyšující se zájem o tuzemské dovolené.

O2

Nízký

Nízký

Střední

Střední

O3

Střední

Střední

Vysoký

Vysoký

O4

Vysoký

Vysoký

Střední

Střední

O5

Střední

Střední

Nízký

Nízký

O6

Vysoký

Vysoký

Vysoký

Vysoký

O7

Střední

Vysoký

Střední

Vysoký

O8

Vysoký

Vysoký

Střední

Střední

O9

Nízký

Nízký

Střední

Střední

O10

Střední

Střední

Vysoký

Vysoký

T1

Střední

Střední

Vysoký

Vysoký

Výstavba aqua centra v blízkém Bruntále.

T2

Střední

Střední

Střední

Střední

Migrace obyvatel z oblasti v důsledku vysoké míry nezaměstnanosti.

T3

Střední

Střední

Střední

Střední

T4

Střední

Střední

Vysoký

Vysoký

Příliv německých turistů, kteří se zde narodili nebo zde mají rodinu. Nedostatek pracovních míst v oblasti.

Zvyšující se porodnost.

Poloha blízko hranic s Polskem.

Možnost financování projektu pomocí dotací EU. Tradice lázeňství.

Výstavba in-line stezky (výhledově).

Oblast horské turistiky (vysoký potenciál turistického ruchu, dosud nevyužit). Velké množství podobných zařízení v ČR.

Velké množství starších obyvatel.

8

VLASTNÍ PRÁCE

Nízké platové ohodnocení obyvatel v porovnání s celorepublikovým průměrem. Ekonomická krize.

Špatná dopravní dostupnost.

Nízký počet investorů do oblasti.

31 Vysoký

T5

Vysoký

Vysoký

Vysoký

T6

Vysoký

Vysoký

Střední

Střední

T7

Vysoký

Vysoký

Střední

Střední

T8

Vysoký

Vysoký

Střední

Střední

Zdroj: Vlastní

8.1.1 Matice priorit Vnější faktory jsou vyhodnoceny v následujícím kroku. Tento krok se nazývá analýza priorit vnějších faktorů. Do tabulky jsou zaneseny příležitosti a hrozby, které byly zaznamenány v předcházejícím bodě. Je jim přiřazena závažnost (váha) s jakou ovlivní realizaci a následný provoz Regionálního wellness centra Jeseník. Tab. č. 11:

Matice priorit s příležitostmi RWC Jeseník

Intenzita vlivu / Intenzita výskytu

Vysoká

Vysoká

O1,O4,O6,O8

Střední

O7

Střední

Nízká

O3,O5,O10

Nízká

O2,O9

Zdroj: Vlastní Tab. č. 12:

Matice priorit s hrozbami RWC Jeseník

Intenzita vlivu / Intenzita výskytu

Vysoká

Vysoká

T5,T6,T7,T8

Střední Nízká

Zdroj: Vlastní

Střední

T1,T2,T3, T4

Nízká

8

VLASTNÍ PRÁCE

32

Z tabulky „matice priorit příležitostí“ vyplývá, že největší důraz by měl být kladen na body O1, 04, O6, O8, které svou vahou ovlivní projekt nejen v současnosti, ale i v blízké budoucnosti. Jedná se o chybějící vyžití v letních měsících, které by mohlo ekonomicky pozvednout město nejen díky turistům, ale i návštěvníkům, kteří v této oblasti žijí. Nedostatek pracovních míst je v této oblasti již tradičním problémem, který tento projekt může částečně řešit. Pokud by stoupla atraktivita města, mohlo by dojít také ke zvýšení jiných služeb spojených s ubytováním, stravováním apod. Nehledě na to, že by tato zakázka mohla být zadána některé místní firmě, které jsou v současné době na kraji krachu (např. Jesan, Warex a další). Účast na stavebních pracích je samozřejmě vázána výběrovým řízením. Další výhodou je poloha města při hranici s Polskem. Jeseník se již nyní stává hostitelským městem pro návštěvníky z tohoto sousedního státu, ti sem přijíždějí především za sportem a gastronomií ve vysokém měřítku především v zimních měsících. Lázeňství, které propůjčilo svůj věhlas městu, v současné době také skomírá a proto by bylo vhodné využít této skvělé vlastnosti a pomocí propagačních prostředků bývalé, stávající i budoucí hosty přilákat do této oblasti a nabídnout jim další nadstandardní služby, kterými relaxační centrum bezpochyby je. Vysokou váhu analýza přikládá hrozbám T5, T6, T7, T8. T5 je faktor peněz. Nízké platové ohodnocení místních obyvatel se pohybuje na úrovni 19 tis. Kč, proti tomu národní průměr přesahuje hranici 23 tis. Kč. Pro obyvatele, kde vysoké procento z nich dostává minimální mzdu, je těžko přepokládat, že budou mít zájem zaplatit poměrně vysoké vstupné do tohoto typu zařízení. S finanční stránkou věci souvisí také současná ekonomická krize, která v lidech budí respekt nebo zavinila jejich nezaměstnanost. Poslední dvě hrozby spolu také víceméně souvisejí. Špatná dopravní dostupnost zapříčiňuje špatnou komunikaci s „vnějším světem,“ což vzbuzuje nedůvěru investorů, přestože se město Jeseník umístilo na třetím místě v celostátní soutěži „nejlepší město pro podnikání roku 2009“.

8.2

Forma financování projektu

Podklady předložené městem obsahují tři různé varianty financování projektu. Každá z nich je vázána na dotaci EU ve výši 90 mil. Kč. Celkové investiční náklady stavby pak tvoří 340 mil. Kč. Pozemky a stará budova v hodnotě 20,0 a 29,5 mil. Kč jsou vlastnictvím města Jeseníku.

8

VLASTNÍ PRÁCE

33

Varianta č. 1 se skládá z položek:

• • •

Úvěr ČMZRB6 – 30 mil. Kč, pevná sazba 2,8 %, splatnost 10 let Úvěr KB7 – 220 mil. Kč, investiční úvěr, pevná sazba, 5,3 %, splatnost 20 let. Dotace SF EU8 – 90 mil. Kč., ROP NUTS II – priorita 3.1.

Výpočet: Při výpočtu pomocí složeného úročení zjistíme, že celková částka, kterou obec bude muset uhradit při splácení úvěru je 657 543 751,4 Kč, pokud nebereme v úvahu inflaci. Náklady úvěru tj. celková zaplacená částka minus částka vypůjčená činí celkem 407,5 mil. Kč. Varianta č. 2. se skládá z položek:

• • • • •

I. etapa Úvěr ČMZRB - 30 mil. Kč, pevná sazba 2,8 %, splatnost 10 let. Úvěr ČMZRB – 150 mil. Kč, pevná sazba 4,3 %, splatnost 15 let. Dotace SF EU – 90 mil. Kč II.etapa Vlastní prostředky – 30 mil. Kč z prodeje nepotřebného majetku. Dotace OK – 40 mil. Kč.

Výpočet: Složeným úročením vypočteme, že za úvěr ve výši 30 mil. Kč obec zaplatí náklady ve výši 9 541 432,7 Kč, za úvěr 150 mil. Kč zaplatí náklady 132 069 342,0 Kč a 30 mil. Kč zaplatí z vlastních zdrojů. V této variantě se celková částka, kterou bude město nuceno zaplatit, vyšplhala na 351 610 774,7 Kč. Avšak je zřejmé, že tento dluh bude splacen o pět let dříve, neboť nejdelší doba splatnosti činí 15 let. Je to zapříčiněno tím, že město přistoupí k odprodeji majetku a tím získá finanční hotovost 30 mil. Kč. Pokud se budou zohledňovat náklady ušlé příležitosti z prodeje majetku, kdy počítáme s úrokovou sazbou 3 % p. a., po dobu 15let, potom celkové náklady činí 158 349 797,2 Kč. Varianta č. 3. se skládá z položek:

• • • • 6

I. etapa Úvěr ČMZRB - 30 mil. Kč, pevná sazba 2,8 %, splatnost 10 let. Úvěr ČMZRB – 100 mil. Kč, investiční úvěr, pevná sazba 4,3 %, splatnost 15 let. Dotace partner – 50 mil. Kč, jedná se o nevratnou dotaci na profinancování energetické infrastruktury projektu. Dotace SF EU – 90 mil. Kč.

ČMZRB – Českomoravská záruční a rozvojová banka. KB – Komerční banka. 8 SF EU – strukturální fond Evropské unie. 7

8

VLASTNÍ PRÁCE

34

• •

II. etapa Vlastní prostředky – 30 mil. Kč z prodeje nepotřebného majetku. Dotace f SAFF – 40 mil. Kč, komerční úvěr, pev. sazba cca 7 – 8 %.

Výpočet: V případě poslední varianty vychází celková výše nákladů na úvěr a nákladů ušlé příležitosti rovna hodnotě 153 012 737,5 Kč. Celková částka, kterou město zaplatí ze svých finančních prostředků je rovna 336 273 715 Kč. V poslední variantě je možné provést nepatrnou změnu a však s pozitivními ekonomickými důsledky. Komerční úvěr v hodnotě 40 mil. Kč s úrokovou sazbou 7 – 8%, uvažujeme na dobu 10 let, lze nahradit tím způsobem, že místo úvěru od ČMZRB 100 mil. Kč si obec vypůjčí od téže instituce sumu ve výši 140 mil. Kč s nabízeným úrokem 4,3 % p. a. na dobu 15 let. Potom ušetří na nákladech 3 467 563,1 Kč. Jak vyplývá z výpočtů, nejvýhodnější variantou je varianta poslední, kde celkové náklady na úvěry včetně nákladů ušlé příležitosti z prodeje vlastního majetku činí 153 012 737,5 Kč. Jak již bylo zmíněno výše, dotace byla městu zamítnuta. Obec bude o tuto částku nadále usilovat, ale pokud by ani zde neuspěla, bude nutné čerpat tyto finanční prostředky z náhradního zdroje, tzn. vyšší úvěr u banky nebo odprodej dalšího majetku města. Úroková sazba Komerční banky je poměrně vysoká, 5,3 % p. a., může to být způsobeno špatným hodnocením města bankou, neboť rozpočet města je dlouhodobě deficitní a na začátku roku 2009 byl stav dlouhodobých půjček a úvěrů roven cca 42 mil. Kč z celkových 54 mil. Kč cizích zdrojů, jak vyplývá z rozvahy. Graf č. 2: Trendová přímka deficitu v letech 2005 až 2009. 0,00 -20 000,00

2005

2006

2007

2008

2009

Tis. Kč

-40 000,00 saldo

-60 000,00

trend

-80 000,00 -100 000,00 -120 000,00 Rok

Zdroj: Vlastní

8

VLASTNÍ PRÁCE

35

Trend byl vypočten podle vzorce uvedeného v metodice práce. Hodnota b0 vychází – 40958,238 a b1 se rovná 1326,703. Rovnici trendové přímky T pak můžeme zapsat ve tvaru: T = −40958,238 + 1326,703t . Za t dosazujeme hodnoty {-2, -1, 0, 1, 2}, aby bylo dosaženo Σt = 0. Jak je z grafu patrné, deficit má tendenci se snižovat, ovšem střednědobý výhled (5 let) je stále v záporných hodnotách. Pokud se předpokládá výstavba plaveckého areálu v blízké budoucnosti je logický další nárůst cizích zdrojů (úvěru) v konečné rozvaze města.

8.3

Vyvození návštěvnosti

Návštěvnost takového zařízení, jakým je wellnes centrum popř. aqua park, může být ovlivněna mnoha vnějšími faktory. Snad ten nejdůležitější z nich je cena. Každý spotřebitel porovnává cenu obdobného zboží nebo zboží, kterým lze daný vzorek na trhu nahradit tzv. substitut. Jinými slovy. Pokud konkurence nabízí tytéž služby nebo služby obdobné za výhodnější cenu, spotřebitel neváhá a vybere si výrobek či službu, která pro něj znamená nižší náklady, ale srovnatelný užitek. Proto je důležitým krokem porovnání ceníků obdobných zařízení nikoli však namátkově, ale podle velikosti zařízení, vybavenosti a samozřejmě podle velikosti města, ve kterém se nachází. Je samozřejmé, že návštěvnost aqua centra v Praze a Jeseníku je neporovnatelná. Proto bylo vybráno několik měst: Rokycany (14 300 obyv.), Slaný (15 000 obyv.), Jičín (16 500) a Uherský Brod (17600), které se z měst vlastnících takové zařízení nejvíce přibližují svou velikostí (počtem obyvatel) městu Jeseník. Ceníky jednotlivých zařízení jsou uvedeny v přílohové části práce. Z důvodu srovnatelnosti hodnot práce porovnává vstupné za 1,5 h užívání zařízení a celodenní vstupné. Tab. č. 13:

Porovnání cen vstupného vzorku aqua parků.

(v Kč) Město Rokycany Slaný

Kategorie Dospělí Zlevněný vstup Dospělí

1,5 h

6h (celý den)

60 50 80

220 185 140

Zlevněný vstup

60

120

Jičín

Dospělí Zlevněný vstup

80 50

140 100

Uherský Brod

Dospělí

100

-

Jeseník

Zlevněný vstup Dospělí

85 80

250

Zlevněný vstup

60

180

Zdroj: viz. příloha, upraveno autorkou

8

VLASTNÍ PRÁCE

36

Z tabulky je zřejmé, že Jeseník požaduje jedno z nejvyšších vstupných ze všech uvedených příkladů. Hodina a půl je srovnatelná jak v městě Slaný, Jičín tak i Jeseník, nejlevnější je aqua centrum v Rokycanech, nejdražší pak aqau park v Uherském Brodě. Avšak u celodenního vstupného se ceny výrazně liší. Zde je jednoznačně nejvyšší cena v Jesenickém wellness centru, naopak nejnižší v Jičíně, kde požadují po svých návštěvnících 140 Kč (pro dospělé) a 100 Kč (pro studenty, děti a důchodce). Jeseník proti tomu navrhuje výši vstupného 250 Kč pro dospělé a 180 Kč pro ostatní návštěvníky. Doporučení pro stanovení výše cen je následující: zlevnění celodenního vstupného na běžnou hodnotu, která se pohybuje od 140 do 200 Kč. Pro srovnání, toto je hodnota, kterou jesenické zařízení nabízí za tři hodiny využívání svých služeb. Nutno podotknout, že místní obyvatelé zvyklí na ceny stávajícího koupaliště (nevýhodou je provoz pouze v letních měsících) tj. 50 Kč vstupné celodenní pro dospělé a 35 Kč vstupné celodenní zlevněné, zřejmě nebudou ochotni často a především dlouhodobě utrácet za zařízení tohoto charakteru. To souvisí i s vnějším faktorem, kterým je výše uvedená průměrná mzda v tomto regionu. Další variantou je již zmiňovaný krytý bazén v České Vsi, kde se vstupné pohybuje na hladině 45 Kč/hod. dospělí a 28 Kč/hod. zlevněné vstupné pro důchodce, děti a studenty. Dalším rozhodujícím faktorem týkajícím se návštěvnosti je počet obyvatel, jeho přesun (migrace) a přirozený přírůstek obyvatel. Jak vyplývá z údajů uvedených v teoretické části, v okrese Jeseník se narodilo v roce 2009 více dětí než byl počet zemřelých, proto můžeme mluvit o přirozeném přírůstku obyvatel 0,1 (na tisíc obyvatel středního stavu). Tento přírůstek však kompenzuje migrace obyvatel pryč z tohoto regionu. Přírůstek migrací je -2,9 (na tisíc obyvatel středního stavu). Celkový přírůstek je potom záporná hodnota relativního údaje -2,8 (na tisíc obyvatel středního stavu). Jedná se tedy o celkový úbytek obyvatel, většinou mladší generace, která odchází za vzděláním nebo prací do větších měst. Z tabulky č. 3 vyplývá, že počet obyvatel se v období 1. až 3. čtvrtletí roku 2009 snížil ze 41 404 obyvatel na 41 317 obyvatel tj. o 87 obyvatel. Z těchto dat lze odvodit, že výhledově se návštěvnost, alespoň z řad místních obyvatel, bude snižovat. Pozitivní je zvýšení porodnosti, protože pak lze očekávat větší návštěvnost dětí (školy, školky apod.) a samozřejmě rodin s dětmi. Tento projekt však klade velký důraz na přilákání turistů i z jiných oblastí Česka. Návštěvnost je pak nejlépe možné odhadnout za pomoci srovnání obdobných zařízení. Porovnáním aqua center a jejich návštěvností v jednotlivých měsících lze odhadnout návštěvnost RWC Jeseník. Prvním dotazovaným zařízením byl areál v Rokycanech.

8

VLASTNÍ PRÁCE

37

Počet návštěvníků

Graf č. 3: Návštěvnost areálu Rokycany v r. 2008

12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Měsíc Zdroj: Ing. Jaroslav Moravec

Jak lze vyčíst z grafu nejvyšší návštěvnost byla evidována v měsících únor, březen, říjen a listopad. Průměrná měsíční návštěvnost tohoto zařízení byla vypočtena a zaokrouhlena na 8 906 hostů. Při výpočtu nebyl brán v úvahu měsíc červenec, kdy probíhala pravidelná údržba a provoz byl proto na 24 dní přerušen. Dalším aquacentrem, který byl ochoten spolupracovat je zařízení v městě Slaný. Zde byla pomocí vzorce aritmetického průměru vypočtena průměrná měsíční návštěvnost a to 11 467 hostů.

Počet návštěvníků

Graf č. 4: Návštěvnost areálu Slaný v r. 2009 20000 15000 10000 5000 0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Měsíc

Zdroj: L. Schneider

Jak znázorňuje graf, nejvyšší návštěvnost byla naměřena v měsíci: březen, květen a srpen. Z návštěvnosti uvedené v příloze H vyplývá dlouhodobě se snižující zájem o zařízení již od roku 2000. Třetím vybraným zařízením byl areál v Jičíně, ten však neposkytl potřebné údaje, proto byl na jeho místo vybrán Sokolov viz. Dále. Čtvrtým vybraným zařízením byl aquapark Delfín v Uherském Brodě.

8

VLASTNÍ PRÁCE

38

Počet návštěvníků

Graf č. 5: Návštěvnost areálu Uherský Brod v r. 2009 40000 30000 20000 10000 0 I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Měsíc

Zdroj: Info Delfín UB

Je zřejmé, že Uherský Brod je již větší město (17 600 obyvatel) a určitě se zde do značné míry projevuje dobrá dopravní dostupnost. Proto jsou hodnoty o mnoho vyšší než u předcházejících příkladů. Průměrná hodnota byla vypočtena a zaokrouhlena na 20 850 hostů za jeden měsíc. Nejvyšší zájem o atrakce byl zaznamenán v měsících: březen, červenec a srpen. Pro porovnání byla zařazena do práce také návštěvnost městského plaveckého zařízení v Sokolově. Sokolov je město nesrovnatelně větší, čítá 24 500 obyvatel a leží při hranici s Německem, z toho vyplývá, že má podobné geografické podmínky jako Jeseník a počítá se zahraničními turisty, přesto je jeho průměrná měsíční návštěvnost paradoxně nižší, pouhých 10 833 hostů. Graf č. 6 znázorňuje vypočtené průměrné hodnoty měsíční návštěvnosti dotazovaných zařízení. Bylo vypočteno, že celková průměrná měsíční návštěvnost je asi 13 014 hostů. Graf č. 6: Průměrná měsíční návštěvnost porovnávaných zařízení

Počet návštěvníků

20000 15000 10000 5000 0 I

II

III

IV

V

VI

VII

Měsíc

Zdroj: Vlastní

VIII

IX

X

XI

XII

8

VLASTNÍ PRÁCE

39

Nejvyšší návštěvnost lze očekávat v měsících: březen, červenec a srpen. Celková průměrná roční návštěvnost se rovná zaokrouhleně 154, 3 tis. Návštěvníků. Predikce návštěvnosti areálu na osm let dopředu je následující:

Počet návštěvníků v tis.

Graf č. 7: Odhad návštěvnosti areálu do roku 2020 200 150 100 50 0 2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Rok

Zdroj: Vlastní

Předpokladem je, že výše počtu návštěvníků bude oscilovat kolem hodnoty 154, 3 tis. hostů, jak bylo vypočteno pomocí srovnání jednotlivých center. Ve druhém a třetím roce provozu se očekává navýšení zájmu, v důsledku tzv. „otestování nové atrakce“. Od čtvrtého roku pak začíná klesající tendence návštěvnosti o cca 10 % v závislosti na finanční situace, upadajícím zájmu a klesajícím počtu obyvatel této oblasti. Následující roky se očekává vyrovnaná návštěvnost oscilující v rozmezí 3 %, v důsledku demografických ukazatelů oblasti. Požadovaná cena vstupného ovlivní návštěvnost také spíše negativně, pokud vezmeme v úvahu, že je jednou z nejvyšších u porovnávaných ceníků. Po počáteční „euforii“ byl zaznamenán pokles návštěvnosti i v zařízení města Slaného. Hlavním úmyslem města bylo přimět turisty, kteří přijedou do Jeseníků za sněhem, aby setrvali déle a utratili tak v oblasti více peněz. Ovšem v dnešní době, kdy pobyt v Alpách vychází finančně výhodněji než v Česku9, bude problém již jen přilákat turisty na lyžařskou sezónu. Po tom co bylo na mapce ukázáno, že v lépe dostupných nedalekých regionech již obdobná zařízení existují viz. Šumperk, Olomouc, Bruntál těžko budou turisté dojíždět za vodními atrakcemi až do údolí pod Červenohorským sedlem.

9

Viz. IDNES.CZ: Lyžování a snowboarding v Alpách, kvalitně a levně, dostupné z: http://sdeleni.idnes.cz/lyzovani-a-snowboarding-v-alpach-kvalitne-a-levnef73-/ig_sdeleni.asp?c=A091029_120146_eko-sdeleni_ahr

8

VLASTNÍ PRÁCE

8.4

40

Posouzení efektivnosti projektu

Pro posuzování a hodnocení efektivnosti investice je nutné znát cash flow, tedy finanční toky RWC Jeseník. Tyto data poskytlo město prostřednictvím finanční analýzy firmy Enterprise plc, s.r.o. Na grafu č. 8 je vyznačena tendence vývoje HV až do roku 2020 a na grafu č. 9 vývoj cash flow v jednotlivých letech do roku 2020. Z hospodářského výsledku, který je uveden v teoretické části práce je na první pohled zřejmé že se od uvedení do provozu pohybuje v záporných číslech a tyto záporné hodnoty budou muset být kryty z veřejného rozpočtu, v tomto případě z rozpočtu města. Jelikož se obec dlouhodobě nachází v deficitu není pro každoroční dotační financování areálu dostatek finančních prostředků. Graf č. 8: Vývojový trend HV a cash flow do roku 2020 (v tis.Kč)

5000

20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 20 14 20 15 20 16 20 17 20 18 20 19 20 20

Tis. Kč

0 -5000

-10000

Trend HV Trend cash flow

-15000 -20000 -25000 Rok

Zdroj: Vlastní

Jak je patrné z grafů, HV i cash flow mají tendenci klesat do záporných čísel, což ovlivnilo i výsledky hodnocení efektivnosti této investice. Při výpočtech je nezbytné zohlednit faktor času. S tím souvisí stanovení diskontního faktoru, který bere v potaz riziko, inflaci a zdanění. Při stanovení diskontního faktoru lze využít: • výnosnost státních dluhopisů + zisková přirážka s ohledem na riziko. • úrokovou sazbu dlouhodobých bankovních úvěrů • průměrné náklady na kapitál. Při výpočtu byla využita varianta druhá (úrokových sazeb), konkrétně sazby 5,3 % p.a., kterou městu nabídla komerční banka. První dynamická metoda hodnocení efektivnosti investice, metoda čisté současné hodnoty, ukázala, že projekt efektivní není.

8

VLASTNÍ PRÁCE

41

Tzn. současná hodnota cash flow nepokryje výdaje spojené s tímto projektem a ten tak nebude schopen dosahovat zisku. Druhá metoda, metoda indexu čisté současné hodnoty, je poměrový ukazatel. I zde byla vypočtena hodnota nižší než jedna, což je pro projekt hodnota nedostačující. Index by měl být vyšší než číslo jedna, potom teprve bude projekt schopen vytvářet zisk. Třetím a posledním vypočteným ukazatelem je doba návratnosti projektu. Zde je již z předcházejících grafů zřejmá nenávratnost investice, jelikož obě trendové přímky klesají do „červených“ čísel. U projektů podobného charakteru se však návratnost investice často nepředpokládá, neboť jejím úkolem je zvýšit životní úroveň a zlepšit sportovní a kulturní infrastrukturu. Zde se tedy předpokládají dotace ze strany města.

8.5

Porovnání výsledků práce se zadanou analýzou

Úkolem této podkapitoly je porovnat výsledky práce s finanční a ekonomickou analýzou, kterou město zadalo ostravské firmě Enterprise plc, s.r.o., interpretovat rozdíly popř. dát městu určitá doporučení. V úvodu poskytnuté prezentace firma vybrala vzorek aqua zařízení, u kterých provedla tzv. benchmarking10. Pro tuto analýzu byla vybrána města: Jičín (16 448 obyv.), Špindlerův mlýn (1292 obyv.), Přimda (1501 obyv.), Horažďovice(5744 obyv.). Tato zařízení odpovídají svou vybaveností nikoli však srovnatelností velikostí měst, ve kterých byla zřízena. Velikost měst je uvažována podle počtu obyvatel. V práci byl vybrán reprezentativní vzorek měst: Rokycany (14300 obyv.), Slaný (15000 obyv.), Jičín (16448 obyv.) a Uherský Brod (17600 obyv.), které srovnání s RWC odpovídají jak svou vybaveností, tak velikostí měst v nichž jsou provozovány. K porovnání zařízení patří také určení vzdálenosti nejbližšího obdobného areálu. Zde firma Enterprise zmiňuje jako nejbližší aqua centrum v Bohuňovicích (77 km), které také zakreslila na své mapce . Bohužel tomu tak není. Město Bohuńovice vzdálené 89,2 km (77 km vzdušnou čarou) předchází ještě další dvě zařízení položená blíže na území ČR. Jsou jimi město Šumperk (49 km) a město Bruntál (52 km), které v loňském roce také provedlo realizaci projektu wellness centra a získalo finanční dotaci z evropských fondů.11Provoz bude zahájen 1.6.2010. Polohy jsou zachyceny na upravené mapce v praktické části práce. Průměrná návštěvnost areálu byla odhadnuta firmou na 354 hostů (realistický odhad). Ten se jeví nejvíce pravděpodobný. Odhad pesimistický předpokládá vstup 222 návštěvníků za jeden den a odhad 10 11

Benchmarking – porovnání zařízení s konkurencí na trhu. Viz. Město Bruntál: Wellness centrum Bruntál [online] 2010, [cit-2010-04-20], dostupné z: http://www.mubruntal.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org= 316&id=631427&p1=39870

8

VLASTNÍ PRÁCE

42

optimistický 492 návštěvníků denně. Porovnáním výše uvedených zařízení a zprůměrováním návštěvností, které tato zařízení poskytla, byla vypočtena hodnota cca 422 návštěvníků na jeden den. Zde se tedy odhad práce shodl s odhadem analýzy firmy (354 <422<492). S návštěvností je bezesporu svázána cena vstupného, které by měl návštěvník při vstupu uhradit. Bohužel analýza neuvádí zda jsou doporučené ceny včetně vstupného do solárií a saun, které budou také v areálu provozovány. Samotné doporučení cen není příliš přizpůsobeno místním poměrům. Jak již bylo uvedeno výše oblast Jesenicka je charakteristická vysokou nezaměstnaností a nízkými platy. Jestliže chce město zlepšit sportovní vyžití a zvýšit životní úroveň obyvatel, navrhované ceny tomuto záměrů vůbec nenasvědčují. Cena za 1,5 hodiny strávené ve wellness centru je srovnatelná s jinými zařízeními, ale pokud bude návštěvník chtít setrvat případně i s rodinou delší dobu, výrazně se mu tato návštěva prodraží. Za celodenní vstupné je požadováno 250 Kč plného vstupného a 180 Kč zlevněného vstupného pro děti a důchodce. Jen pro srovnání v zařízeních Slaný a Jičín se celodenní vstupné pohybuje na úrovni 140 Kč plného vstupného a 120 až 100 Kč vstupného zlevněného. Výše vstupného je očividně zaměřena na vyšší společenské vrstvy, pokud ty ovšem nezjistí, že šumperské centrum své vodní atrakce nabízí za 35 Kč na hodinu a 55 Kč na celý den. Zde bych městu doporučila výši celodenního vstupného snížit na hladinu 140 – 150 Kč plného vstupného a 100 – 120 Kč vstupného zlevněného. Finanční analýza varianty 2 (minimalistické) posloužila jako podklad pro hodnocení efektivnosti investice a její návratnosti, bohužel bylo zjištěno, že jednotlivé položky (konkrétně) celkových výdajů byly chybně sečteny a proto i cash flow udává jiné hodnoty. V práci byl tento nedostatek odstraněn a hodnoty cash flow byly přepočteny. Ekonomická analýza se většinou shoduje s výsledky OT analýzy práce. Je zde spatřován příznivý vliv na vyžití v letních měsících, vliv na turistický ruch zvyšování zaměstnanosti. I když je málo pravděpodobné, že se v tomto zařízení najde uplatnění pro zaměstnance s vysokoškolským vzděláním. Pokud bychom chtěli být přesnější ve výpočtech průměrné hodnoty je lepší nahradit hodnotami středními (mediánem), které nejsou tak citlivé na extrémní hodnoty, např. průměrná útrata na osobu a den, kterou firma uvádí ve své analýze by pak tvořila nikoli 575,88 Kč, ale asi 415 Kč, což při výpočtu tržeb snižuje jejich hodnotu o asi 1,5 mil. Kč. To jsou drobnosti, které lze přehlédnout neboť se jedná o hrubý odhad. Posledním bodem prezentace firmy je shrnutí. Etapovitost, která je zde uvedena je pozitivní z toho důvodu, že díky ní lze postupovat na základě dosažených výsledků. Pokud po výstavbě první etapy nebude

8

VLASTNÍ PRÁCE

43

mít zařízení úspěch nebude v zájmu města tento projekt dále rozšiřovat. Je však nutné podotknou, že více etap znamená vyšší náklady. Celkový dojem z analýzy firmy Enterprise plc, s.r.o je poměrně rozpačitý. Nemluvě o formální úpravě prezentace, která byla prezentována před zastupitelstvem města. S tím souvisí nepřehlednost čísel, mnohdy bez uvedení jednotek. Časové řady zejména u cash flow a hospodářského výsledku byly prezentovány jen do roku 2016, což je poněkud krátké časové období pro projekt takto velkého rozsahu. Ideální by byl výhled na 20 let dopředu. Proto práce provedla výpočet a sestavení trendové přímky, která charakterizuje vývoj do roku 2020 u hospodářského výsledku i vývoje cash flow. Samozřejmě nelze předvídat změny makroekonomického charakteru jako např. finanční krize apod. Zřejmě by analýza vypadala jinak od interního zpracovatele, který zná danou lokalitu, poměry v ní a nebude ji posuzovat jen objektivně.12

12

HUBÍK, S.: Sociální konstrukce regionu, Teoretická a metodologická východiska, 1. vyd, Brno: MZLU v Brně, 2006, 102 s, ISBN 80-86633-73-X

9

9

DISKUSE

44

Diskuse

V této kapitole budou shrnuty všechny výsledky a bude polemizováno o vhodnosti výstavby RWC Jeseník či nikoli. Městu budou dána doporučení popř. návrhy jiných variant řešení prodloužení pobytu turistů v této oblasti. Práce poukazuje, že výstavba areálu by byla velice vhodná pro zvýšení zaměstnanosti v regionu a pozdvižení některých podnikatelů, kteří v této oblasti působí např. masáže, sauny, wellness služby, ale i občerstvení apod. Tito obchodníci by mohli využívat nájemních prostor wellnes centra. Vždyť Jeseník je lázeňské město a mělo by se pokusit tento svůj statut zviditelnit. Snahou města je samozřejmě přilákat více turistů a postarat se o to, aby se jim v regionu líbilo a aby zde byl dostatek vyžití pro jejich prodloužený pobyt či opakovaný návrat. Příliv turistů samozřejmě znamená příliv finančních prostředků do regionu. Jak již bylo zmíněno v praktické části práce, dnešní turisté, především lyžaři, kteří jsou pro tuto oblast směrodatní si raději užívají zimních radovánek v Alpských zemích, neboť v současné době je výhodnější lyžování v Alpách nežli v Jeseníkách. Bohužel proti tomuto projektu mluví především čísla. Provoz areálu se jeví jako dlouhodobě ztrátový, jak ukazuje finanční analýza a i různé metody hodnocení efektivnosti investice prokázaly, že investice není výhodná. Projekt není návratný, což se ve veřejném sektoru často nebere v úvahu, protože zde jde o uspokojení potřeb občanů a zvýšení životní úrovně popř. konkurenceschopnosti oblasti, pokud je projekt úspěšný. Je těžké porovnávat užitek, který investice vyvolá a náklady s tím spojené. V každém případě město s dlouhodobě deficitním rozpočtem by toto zařízení muselo každoročně dotovat, neboť rozdíl mezi příjmy a výdaji aqua areálu je záporné číslo a pokud porovnáme dotace poskytované stávajícímu městskému koupališti s výdaji, které by město muselo každoročně investovat do nového zařízení, přiklání se práce k variantě nulové. Nulová varianta upřednostňuje zachování koupaliště v takové podobě jaké je nyní. Společně se splácením úvěru a poměrně vysokých úrokových nákladů by tato investice byla velkou zátěží pro již deficitní rozpočet. Mimo faktory ekonomické a sociální je však výstavba RWC Jeseník ovlivněna politickým tlakem, který finanční situaci města příliš nezohledňuje. V souvislosti s financováním projektů, stojí za zmínku PPP projekty, tedy projekty na kterých se podílí jak veřejná správa, tak soukromé subjekty, které by takovou výstavbu mohly pomoci financovat. Tím by se ulevilo i obecnímu rozpočtu.

9

DISKUSE

45

Pokud město usiluje o zlepšení sportovní infrastruktury, jistě by stála za úvahu možnost rekonstrukce již výše zmiňovaného krytého areálu v blízké České Vsi. Podobně jako to provedlo město Bruntál, které pouze přestavělo již stávající areál. Nešlo tedy o novostavbu jako v případě města Jeseník, což samozřejmě i výši investovaných prostředků převedlo do jiných „sfér“. Krytý bazén v České Vsi má zajisté vysoký potenciál, neboť při jeho rekonstrukci popř. rozšíření by bylo možno využít areálu Řetězárny a.s., která jej celý dlouhodobě nevyužívá a která již v současnosti celý objekt zásobuje tepelnou energií. Pokud by se vstupné přizpůsobilo cenám konkurenčních středisek v Šumperku a Bruntále, mohla by vzniknout lákavá atrakce pro místní i „přespolní“ návštěvníky. V blízkosti krytého bazénu se nachází Ranč Orel, který organizuje letní tábory, školní akce a mimo jiné nabízí adrenalinové atrakce pro dospělé a to nejen pro hosty tuzemské, ale konkrétně i pro zájemce z Německa. Návštěvníci ranče by mohli být potencionálními zákazníky plaveckého areálu, jistě by byla možná spolupráce při zvýhodněných cenách pro jejich turisty. Je samozřejmé, že pokud chce město nalákat do této oblasti více turistů, popř. usilovat o to aby zde prodloužili své pobyty, je nutné zajistit dostatek ubytovacích prostor (lůžek). Součástí projektu má být ubytovací zařízení, které by samo o sobě bylo velice nákladné a jak vychází z výsledků práce ne příliš účelné. Není však zahrnuto v první etapě výstavby proto jej analýza firmy Enterprise plc, s.r.o. neuvádí. V Jeseníku a přilehlém okolí je ubytovacích možností dostatek, jak vypovídá seznam v přílohové části I. Jedná se pouze o zařízení v Jeseníku a některých podoblastech jako Dětřichov, Bukovice, Adolfovice apod., není zde např. zahrnuta obec Lipová-lázně, kde řada budov slouží jako penziony či malé hotýlky. Nehledě na to, že právě krytý bazén v České Vsi sousedí s nově zrekonstruovaným hotelem Zlatý Chlum, který nabízí i dostatek parkovacích míst pro potencionální zákazníky vodního areálu.

10 ZÁVĚR

10

46

Závěr

Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit důsledky a vliv zamýšleného projektu RWC Jeseník na ekonomickou situaci města a na turistický ruch. Jak práce vypovídá, rozpočtová situace města není příliš příznivá už jen z toho důvodu, že již běžný rozpočet, který by měl být dlouhodobě přebytkový nebo alespoň vyrovnaný je deficitní. Relativně vysoký úvěr, který by město splácelo společně s vysokými úrokovými náklady. Další ránu by rozpočtu zasadily každoroční finanční dotace na samotný provoz zařízení. Je pravda, že region Jesenicka má vysoký potenciál, co se týče turistického ruchu, jen je potřeba jej správně využít. Přijatelnou variantou jak pro rozpočet města, tak pro rozvoj turistického ruchu, by byla varianta podle doporučení, která by znamenala jen rekonstrukci již stávajícího zařízení a snížila investiční výdaje města. V kombinaci se spoluprácí již zmiňovanými zařízeními jako je hotel Zlatý Chlum a Ranč Orel by tento projekt jistě do oblasti přilákal širokou veřejnost, protože by jim nabízel komplexní sportovní, turistické, adrenalinové a jiné vyžití. Samozřejmě se nesmí zanedbávat propagace, která je v dnešní době klíčová. Zde je třeba navázat kontakt i např. s organizacemi, které každoročně na Jesenicko zprostředkovávají zájezdy německy mluvícím návštěvníkům, kteří se vracejí do rodného města popř. za rodinou či vzpomínkami. Dílčím cílem práce bylo vybrat jednu ze tří variant financování projektu, které předložilo zastupitelstvo města Jeseník. Variantou s nejnižšími úrokovými náklady byla zvolena varianta třetí, která zahrnuje úvěr od ČMZRB ve výši 30 mil. Kč a 100 mil. Kč, předpokládá získání dotace partner ve výši 50 mil. Kč a dotaci z evropských fondů 90 mil. Kč. Druhá etapa by pak byla financována vlastními prostředky a z části dotací f. SAFF (komerční úvěr 7 – 8 % p.a.). Zde byla doporučena úprava varianty, a to úvěrem ve výši nikoli 100 mil. Kč, ale 140 mil. Kč od Českomoravské záruční rozvojové banky s úrokem 4,3 % p.a. místo 8 % p.a. požadovaných u komerčního úvěru (f. SAFF). Porovnáním jednotlivých zařízení podobného charakteru se došlo k závěru, že Jesenický areál požaduje jedno z nejvyšších vstupných a proto i zde byla stanovena doporučení na snížení cen především u celodenního vstupného. Ta by se měla pohybovat kolem 140 Kč pro dospělé a 100 Kč pro děti, studenty a důchodce. Majitelé ZTP průkazů často mívají v obdobných zařízeních vstup zdarma popř. je zde stanovena sazba speciální (snížená). Odhad návštěvnosti zařízení byl vyvozen z průměrného počtu návštěvníků všech porovnávaných zařízení. Hodnoty vyšly víceméně obdobně jako u analýzy firmy Enterprise plc, s.r.o. s malými odchylkami. Předpokládá se vyšší návštěvnost v prvních třech letech

10 ZÁVĚR

47

provozu a to v důsledku ustupující krize a „euforie z nové atrakce.“ Později by toto nadšení z nového zařízení mělo opadat, pokud zde nebude provedena inovace popř. zvýšena propagace apod. Tento pokles bude samozřejmě ovlivněn i demografickými změnami v této oblasti, které poukazují na záporný celkový přírůstek obyvatel v důsledku migrace obyvatel do jiných krajů ČR. Jak bylo zmíněno výše, obec požádala o dotaci z evropského fondu v rámci ROP Střední Morava a to ve výši 90 mil. Kč, což je necelá čtvrtina celkové investice. Tato by byla připsána městu zpětně. Finanční pomoc měla především napomoci zlepšení konkurenceschopnosti oblasti. Zamýšlený projekt rozdělil město na dva tábory, ty kteří s výstavbou souhlasí a ty, kteří se domnívají, že by tento krok byl velkým zásahem do rozpočtu obce. Práce se přiklání k názoru, že projekt by v současné podobě nebyl pro oblast přínosem, ale spíše finanční zátěží. Proto navrhuje variantu nulovou nebo alternativní řešení – rekonstrukci krytého bazénu v České Vsi. Nezřejmý přínos mimochodem zdůrazňuje i regionální rada ve svých připomínkách. Otázka návratnosti je sporná. Jak již bylo řečeno u projektů takového rozsahu se návratnost nepředpokládá. Lhostejnost zastupitelů k místnímu rozpočtu dokládá skutečnost, že na toto téma byly zpracovány již dvě studie a v plánu je nechat sestavit studii třetí. Tímto způsobem již město vynaložilo 13 mil. Kč z obecního rozpočtu. Lze se tedy domnívat, že v případě výstavby RWC Jeseník jde především o politický boj.

11 SEZNAM ZDROJŮ

11

48

Seznam použité literatury

(1) MALÍKOVÁ, I., MALÝ, I., Hodnocení veřejných projektů, Brno: MU v Brně, 1997, 88 s, ISBN 80-210-1591-8. (2) VOLEK, P., PŘENOSIL, J., Veřejná správa, Brno: Mendelu v Brně, 2008, 77 s, ISBN 978-80-7157-847-5. (3) SYNEK, M., Manažerská ekonomika, 1. vyd., Praha: Grada, 1996, 456 s, ISBN 80-7169-211-5. (4) VYTLAČIL, D., Managerské informační systémy 30, Praha: ČVUT, 2002, 103 s, ISBN 80-01-02518-7. (5) HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A., Veřejné finance, Praha: ASPI, 2007, 233 s, ISBN 978-80-7357-301-0. (6) CHOVANEC, M., Jesenický týdeník, Kraj nepodpořil Wellness, 4. vyd, roč. 20, Opole: Pro Media Spolka z o.o., s. 1) (7) DANIŠ, J., MACH, P., Průvodní zpráva – Wellness centrum Jeseník, 2008, 7 s. (8) ENTERPRISE PLC, S.R.O, Finanční a ekonomická analýza projektu Regionálního wellness centra Jeseník, Ostrava, 2009, 26 s.

11.1 Elektronické zdroje (9) MĚSTO JESENÍK, Wellness centrum Jeseník, [online] 2009, [cit 201002-09], dostupné z: http://www.jesenik.org/cs/wellnesscentrum-jesenik/wellness-centrum-jesenik.html. (10) ČSU, Obyvatelstvo Olomouckého kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2009, [online] 2009, [cit 2010-02-02], dostupné z: http://www.olomouc.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/obyvatelstvo _olomouckeho_kraje_v_1_az_3_ctvrtleti_2009 . (11) ČSU, Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání, [online] 2009, [cit 2009-11-24], dostupné z: www.czso.cz/xm/edicniplan.nsf/t/030034F231/$File/7113k 302.doc . (12) ČSU, Vzdělanostní struktura obyvatel ČR, [online] 2009, [cit 201002-02], dostupné z: http://www.ostrava.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/3 101-09-za_2__ctvrtleti_2009 cit 2.2.2010. (13) NELIPSKÝ M., „Emailový dotaz“, PPF banka, [online] 2009, [cit 200911-24], zpětně nedohledatelný zdroj. (14) KURZY.CZ, Inflace – 2010, míra inflace a její vývoj v ČR, [online] 2010, [cit 2010-01-03], dostupné z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/.

11 SEZNAM ZDROJŮ

49

(15) FINANCE.CZ, Úrokové sazby české národní banky, [online] 2009, [cit 2009-11-24], dostupné z: http://www.finance.cz/bankovnictvi/sazby-cnb/. (16) IDNES.CZ, Nejvyšší mzdy má Praha, nejnižší Jeseník, [online] 2004, [cit 2010-01-03], dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/ekonomika.asp?r=ekonomika&c= A040311_220339_ekonomika_pol. (17) MRÁZEK, F., FOMICZEWOVÁ, M., Rozpočet, [online] 2004-2010, [cit 2010-01-05], dostupné z: http://www.mujes.cz/rozpocet/index.php. (18) VANÍK, J., „Emailový dotaz“, Českomoravská záruční a rozvojová banka a.s., [online] 2009, [cit 2009-11-23], zpětně nedohledatelný zdroj.

12 SEZNAM GRAFŮ

12 Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf Graf

50

Seznam grafů č. č. č. č. č. č. č. č.

1: 2: 3: 4: 5: 6: 7: 8:

Vývoj deficitu v letech 2005 až 2009 ................................ 24 Trendová přímka deficitu v letech 2005 až 2009. ............. 34 Návštěvnost areálu Rokycany v r. 2008 ........................... 37 Návštěvnost areálu Slaný v r. 2009 ................................. 37 Návštěvnost areálu Uherský Brod v r. 2009 ..................... 38 Průměrná měsíční návštěvnost porovnávaných zařízení... 38 Odhad návštěvnosti areálu do roku 2020 ........................ 39 Vývojový trend HV a cash flow do roku 2020 ................... 40

13 SEZNAM TABULEK

13

51

Seznam tabulek

Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č.

Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab. Tab.

č. č. č. č. č. č. č. č.

1: 2: 3: 4: 5:

Stanovení vstupného .......................................................... 17 Hospodářský výsledek ........................................................ 18 Stav obyvatel v 1. – 3. čtvrtletí 2009 ................................... 20 Dlouhodobý vývoj celkového přírůstku počtu obyvatel ........ 20 Struktura vzdělání obyvatel Olomouckého kraje v 2. čtvrtletí 2009 .................................................................................. 21 6: Rozpočet města Jeseník v letech 2005 až 2009 ................... 24 7: Návštěvnost koupaliště k 17.8.2009 ................................... 25 8: Počet dní provozu k 17.8.2009 ........................................... 25 9: Hospodářský výsledek stávajícího koupaliště ...................... 26 10: Vliv a výskyt faktorů ....................................................... 30 11: Matice priorit s příležitostmi RWC Jeseník....................... 31 12: Matice priorit s hrozbami RWC Jeseník ........................... 31 13: Porovnání cen vstupného vzorku aqua parků. ................. 35

14 SEZNAM PŘÍLOH

14 A B C D E F G H I J

Seznam příloh Obrazové podklady půdorysu RWC Jeseník Mapa polohy města Jeseník Varianty financování wellness centra Hospodářský výsledek stávajícího městského koupaliště Ceny vstupného součastného městského koupaliště Hospodářský výsledek stávajícího koupaliště v r. 2006-2009 Ceníky vybraných aqua zařízení Návštěvnosti vybraných zařízení Seznam ubytovacích zařízení ve městě Jeseník Analýza ENTERPRISE plc, s.r.o. – prezentace na cd nosiči

52

PŘÍLOHY

53

Přílohy

PŘÍLOHY A

Obrazové podklady půdorysu RWC Jeseník

54

PŘÍLOHY B

Mapa polohy města Jeseník

55

PŘÍLOHY C

56

Varianty financování wellness centra

Příloha č.3

Varianty financování Wellness centra Jeseník

Varianta č. 1 Pozemky Stará budova

20,0 mil.Kč 29,5 mil.Kč

město Jeseník město Jeseník

Investiční náklady stavby Wellness Jeseník

vlastník vlastník

340,0 mil.Kč

Způsob financování:

Dotace SF EU Úvěr ČMZRB

Úvěr KB

90,0 mil.Kč 30,0 mil.Kč sazba,2,8%, 220,0 mil.Kč splatnost 20

ROP MUTS II-dotace, priorita 3.1. Program.“ Infrastruktura“ úvěr,pevná splatnost 10 let Investiční úvěrr, pevná sazba,5,3% let

Celkem

340,0 mil. Kč

PŘÍLOHY

57

Varianta č. 2

Pozemky Stará budova

20,0 mil.Kč 29,5 mil.Kč

město Jeseník město Jeseník

Investiční náklady stavby Wellness Jeseník

vlastník vlastník

340,0 mil.Kč

Způsob financování: I. etapa: ( krytý bazén, přípojky,parkoviště, část saunové vesničky) Dotace SF EU Úvěr ČMZRB

90,0 mil.Kč 30,0 mil.Kč sazba,2,8%,

Úvěr ČMZRB

150,0 mil.Kč

ROP MUTS II-dotace, priorita 3.1. Program.“ Infrastruktura“ úvěr,pevná splatnost 10 let Investiční úvěr-program „Obec“, pevná

sazba 4,3% splatnost 15 let

II. etapa: ( venkovní bazény, hřiště, sauny, venkovní úpravy) Vlastní prostředky město Jeseník

30 mil. Kč

Dotace OK

40 mil. Kč OK“

Celkem

340,0 mil. Kč

Vlastní prostředky z prodeje nepotřebného majetku Dotace z programu „ Významné projekty

PŘÍLOHY

58

Varianta č. 3

Pozemky Stará budova

20,0 mil.Kč 29,5 mil.Kč

město Jeseník město Jeseník

Investiční náklady stavby Wellness Jeseník

vlastník vlastník

340,0 mil.Kč

Způsob financování: I. etapa: ( krytý bazén, přípojky,parkoviště, část saunové vesničky) Dotace SF EU Úvěr ČMZRB

90,0 mil.Kč 30,0 mil.Kč sazba,2,8%,

Úvěr ČMZRB

100,0 mil.Kč

ROP MUTS II-dotace, priorita 3.1. Program.“ Infrastruktura“ úvěr,pevná splatnost 10 let Investiční úvěr-program „Obec“, pevná

sazba Dotace partner

50,0 mil.Kč

4,3% splatnost 15 let Nevratná dotace na financování energetické infrastruktury wellness od provozovatele systému CZT Jeseník

II. etapa: ( venkovní bazény, hřiště, sauny, venkovní úpravy) Vlastní prostředky město Jeseník

30 mil. Kč

alt. Olomoucký kraj Dotace f. SAFF Celkem

40 mil.Kč 340,0 mil. Kč

Vlastní prostředky z prodeje nepotřebného majetku Významné projekty OK Komerční úvěr, pevná sazba cca 7-8%

PŘÍLOHY D

59

Hospodářský výsledek stávajícího městského koupaliště

Jesenické koupaliště s.r.o.

Náklady a výnosy ( v tis. Kč) skut 2006

skut 2007

skut 2008

Náklady (třída 5) 501100 Spotřeba materiálu

103,4

101,0

501200 Čistící prostředky

8,0

6,2

8,2

501400 Chemikálie bazén

43,4

49,7

27,6

501500 Vybavení koupaliště

11,0

5,9

14,3

51600 PHM sekačka,sn.fréza

7,6

4,6

3,1

13,1

2,1

4,2

Celkem 501

186,5

170,7

109,0

502100 Plyn

298,4

289,3

362,6

502200 voda

45,7

37,4

36,8

502300 Elektrická energie

437,7

469,9

479,0

Celkem 502

781,8

796,6

878,4

501700 Ochranné pomůcky 501800 Spotřeba nedaňová

51,6

1,2

504 Prodané zboží

1,0

1,5

161,8

86,4

104,6

86,3

78,0

78,0

5,7

3,6

1,2

515,5

257,2

312,3

2,7

2,4

10,4

50,5

46,2

48,2

1 008,0

1 008,0

420,0

100,4

96,0

94,4

2,0

0,7

1,0

521- Mzdy zaměstnanci

500,9

586,3

550,8

524- Soc. a zdrav. pojištění

157,2

172,8

166,1

27,4

28,8

27,2

531-Daň silniční

7,2

7,2

6,1

538-ost.nepř.daně

8,8

5,0

11,0

5..... Ost.pokuty a penále

1,0

511100- opravy a udržování 511200-hřiště 512- Cestovné 513 Repre 518200 Služby 518201na sport.činnost 518400 Telefony 518601Nájem objektu (městu)

8,1

518.... Odpis software 518... Stočné 518999 Nedaňové náklady

527- Přísp. na strav., prac. oděvy

546 Odpis nedobyt.pohledávek

41,3

6,5

558-Tvorba zákon.opr.položek

273,8

-19,7

2,0

33,7

33,7

33,7

108,2

93,4

104,5

29,5

52,4

52,0

5,8

5,5

3,0

4 093,3

3 515,3

3 023,5

551- Odpisy DHM 551- Odpisy DDHM 568- Pojištění poplatky pen úst.daně 5 – Ostatní Náklady celkem

PŘÍLOHY

Výnosy (Třída 6)

60

2006

2007

2008

602100- Tržby z automatů

765,0

405,4

339,6

602300- Tržby z nájmů

837,6

854,8

921,4

602301- přefakturace el.energie

282,4

443,8

317,5

602302- přefakturace voda 602303- přefakturace tepla +TUV 602400-ost.příjem-tech.zhodn. 602500- Tržby koupaliště 602501 Příjmy sport.činnost 648000 Ost.provoz.výnos-dotace města 6-

Ostatní příjmy

Výnosy celkem Náklady celkem Hospodářský výsledek Zpracovali: Ing.Vinklerová, Ing.Kubelka

47,1

93,0

34,2

177,5

285,7

358,0

658,0

365,5

397,0

3,7

3,6

10,5

54,6

1 367,2

2 400,0 10,5

11,0

9,8

5 236,4

2 462,8

3 755,2

4 093,3

3 515,3

3 023,5

1 143,1

-1 052,5

731,7

PŘÍLOHY E

Ceny vstupného současného koupaliště

61

PŘÍLOHY F

62

Hospodářský výsledek stávajícího koupaliště v r. 20062009

PŘÍLOHY G

63

Ceníky vybraných aqua zařízení

Rokycany 1h

Každá další hodina

1,5 h

Dospělí

45 Kč

35 Kč

60 Kč

Děti (6 – 15 let), důchodci, studenti

35 Kč

30 Kč

50 Kč

Děti ( 3 – 6 let)

25 Kč

20 Kč

35 Kč

Zdroj:http://www.rokycany.cz/vismo/o_utvar.asp?d=1&u=14069&id_org=14069&i d_u=3085&p1=&p2=&p3=

Slaný 1h

1,5 h

2h

celodenní

Dospělí

65 Kč

80 Kč

100 Kč

140 Kč

Děti do 15 let, studenti, důchodci

45 Kč

60 Kč

80 Kč

120 Kč

Zdroj: http://www.aquaparkslany.cz/

Jičín 1,5 h

3h

celodenní

Dospělí

80 Kč

120 Kč

140 Kč

Děti (2 – 15 let), studenti, důchodci

50 Kč

80 Kč

100 Kč

Plavání bez atrakcí

Jednotné vstupné 25 Kč.

Zdroj: http://www.sport-jicin.cz/aquacentrum/index.php

Uherský Brod 1h

1,5 h

2h

3h

4h

Dospělí

70 Kč

100 Kč

130 Kč

185 Kč

235 Kč

Děti, studenti, důchodci

60 Kč

85 Kč

110 Kč

155 Kč

195 Kč

Zdroj: http://www.delfinub.cz/

PŘÍLOHY H

64

Návštěvnosti vybraných zařízení

Slaný (Osob) Rok 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Návštěvnost 109 668 267 096 233 241 185 165 151 139 136 137

658 954 579 800 017 324 976 606

Komentář Klesající tendence

Zastavení poklesu hodnot

Zdroj: L. Schneider Návštěvnost v roce 2009 (Osob) Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Návštěvnost 11336 12366 15161 11956 13880 11223 12645 13898 5318 11190 10951 7682

Zdroj:. L. Schneider

Rokycany (Osob) Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: Ing. Jaroslav Moravec

Návštěvnost 70 165 97 167 98 354 98 838 95 387 99 373 96 424

PŘÍLOHY

65

Návštěvnost v roce 2008 (Osob) Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Návštěvnost 9565 10068 10865 9784 7923 5490 1402 7267 7650 10293 11383 7677

Zdroj: Ing. Jaroslav Moravec

Uherský Brod Návštěvnost v roce 2008 (Osob) Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Návštěvnost 20477 19610 28280 15451 19956 19544 30741 30640 10648 19290 17650 17910

Zdroj: Info Delfín UB

Sokolov Celková návštěvnost aqua centra v Sokolově byla v roce 2009 naměřena asi 130 tis. hostů, tj. 10 833 návštěvníků průměrně za jeden měsíc.

PŘÍLOHY I

Seznam ubytovacích zařízení ve městě Jeseník

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Turistická ubytovna adolfovice – Jeseník. Lázeňský dům Albatros. Penzion Aldaron. Penzion Alenka. Apartmá penzion Andrea. Privát apartmá penzion. Penzion Auto-penzion. Apartmá privát Barbar. Penzion Barunka. Lázenský dům Bezruč. Privát Blanka. Chata Čertovy kameny. Rekreační středisko ČSAD Brno holding a.s. Penzion Dany. Chalupa domeček. Penzion Emílie. Penzion Frankův dvůr. Penzion Freiwaldau. Penzion Gräfenberg. Penzion Hostinec u Josefa. Penzion Hotel Staříč. Privát Irena. Lázeňský dům Jan Ripper. Apartmá penzion Jana. Privát Jarmila. Privát Jesdrev. Penzion Jeseník. Hotel Jeseník. Apartmá privát Jeseník lázně - Andersová . Penzion Jubilejní vila. Hotel Kámen. Penzion Karolína. Penzion Kaskáda. Privát Krásná vyhlídka. Chata Křížový vrch. Penzion Laguna. Privát M – ubytování Skotáková. Penzion Maurič. Privát Milibar Bábinka. Lázeňský dům Mír. Penzion Miriam. Hotel Morava. Penzion Na kovárně. Apartmá privát Na stráni.

66

PŘÍLOHY • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Apartmá penzion Na úbočí. Penzion Nela. Apartmá penzion Nikola. Hotel Nodus. Apartmá privát Oldřich Jehlička. Apartmá privát P. Brabenec. Apartmá privát P. Fousek. Apartmá privát P. Geršic. Privát p. Michala. Privát p. Mareček. Apartmá privát P. Moravec. Apartmá privát P. Novák. Privát p. Švubová. Apartmá privát P. Vávra. Apartmá privát P. Ziegelbauer. Apartmá privát Panorama Jeseník 1,2. Privát pí. Akritidisová. Privát pí. Čechová. Apartmá privát pí. Činčilová. Privát pí. Frurišová. Privát pí. Hořejšová. Privát pí. Knoblichová Jana. Privát pí. Krošová. Privát pí. Lindušková. Privát pí Machalová. Privát pí. Migalová. Privát pí. Navrátilová. Apartmá privát pí. Netopilová. Apartmá privát pí. Omelková. Privát pí. Omelková. Privát pí. Sejkorová. Aparmá privát pí.Senciová. Privát pí. Švejdíková. Apartmá privát pí. Vašíčková. Apartmá privát pí. Vítová. Penzion Pod kolonádou. Hotel Praděd. Apartmá penzion Pražák Luboš. Privát Ranch Eden. Penzion Růže. Lázeňský dům Sanatorium Priessnitz. Penzion Silesie. Penzion Slezský dům. Hotel Slovan. Hotel SOŠ a SOU – internátní ubytování.

67

PŘÍLOHY • • • • • • • • • • • • • • • •

68

Apartmá privát Sport. Chata Svornost. Chalupa U Aloise. Penzion U Antošů. Privát U Hynků. Privát U Jančaříků. Penzion U Lukáčů. Penzion U Petra. Penzion U Vinaře. Penzion Vera. Apartmá privát Věra Pekanová. Penzion Veronika. Apartmá privát Viki. Penzion Vinárna Peklo. Chata Vysokej kopec. Lázeňský dům Wolker.

Zdroj: Jesenicko:[Online] 2009, [cit. 2009-11-24] dostupné z: http://www.jesenicko.eu/index.php?option=com_searchubyt&Itemid=330&task=vi ew&searchword=%25&sh=2&ordering=newest&limit=30&limitstart=0&lang=cs