MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav nábytku, designu a bydlení

Konstrukce bytové příčky s úložnými prostory dle zadání fy. GG Interstyl s.r.o. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE (Tato práce obsahuje samostatné přílohy.)

2009/2010

Jana Kvapilová

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Konstrukce bytové příčky s úložnými prostory dle zadání fy. GG Interstyl s.r.o. zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne: 15. 6. 2010

podpis:…………………………

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Zdeňku Holoušovi za cenné rady, připomínky a odborné vedení při zpracování bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat všem těm, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli k tomu, aby byla tato práce dokončena.

ABSTRAKT

Jméno: Jana Kvapilová Název bakalářské práce/ Title of the thesis: Konstrukce bytové příčky s úložnými prostory dle zadání fy. GG Interstyl s.r.o./Construction of the Dividing Partition with Storage Space According to Submission by GG Interstyl Ltd. Company

Abstrakt: Tato bakalářská práce se zabývá konstrukčním řešením bytové příčky sloužící k oddělení obývacího pokoje od ložnice. Tato příčka je ze strany ložnice koncipovaná coby vestavěná knihovna, popř. obývací stěna,. Ze strany ložnice je potom zamýšlena jako vestavěný úložný prostor sloužící k ukládání drobného šatstva a předmětů denní potřeby. Ve své práci nejprve hledám teoretická východiska pro členění bytového prostoru a jednotlivé možnosti, dále potom tento průzkum vyhodnocuji a nakonec předkládám návrh konstrukčního řešení zadané příčky společně s výkresovou dokumentací, kusovníkem a ekonomickou úvahou materiálových nákladů.

Klíčová slova: Dělicí příčka, členění interiéru, dispozice, knihovna, obývací stěna, úložný prostor, vestavěný nábytek.

Abstract: This thesis focuses on structural design of a room partition that is to function as element dividing living-room area from bedroom. From the living-room side the partition works as a bookcase or wall unit, whereas from the side of the bedroom it functions as a storage space for clothes and utilities storing. In my thesis I am searching theoretical ground for interier dividing and its options, furthermore I survey market with bulit-in furniture and evaluate it and finally I am bringing structural design of the partition together with drawing documentation, piece list and account of material costs.

Glossary: Partition, interior dividing, lay-out, bookshelf, bookcase, wall unit, storage space, bulit-in furniture

OBSAH:

1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY BYTOVÝCH PŘÍČEK

9

1.1 Psychologický aspekt organizace bydlení

10

1.2 Dispozice a funkce 1.2.1 Dispozice

11

1.2.2 Funkce bytu

12

1.2.3 Funkce jednotlivých místností

12

1.2.4 Diferencovaná a nediferencovaná dispozice

15

1.2.5 Mikroprostor

17

2 CÍL PRÁCE A METODIKA

18

2.1 Cíl práce

19

2.2 Metodika

19

3 DĚLENÍ PROSTORU BYTOVÝMI PŘÍČKAMI

20

3.1 Rozdělování dlouhých prostorů

20

3.2 Způsoby rozdělování prostorů

20

4 ROZDĚLENÍ DŘEVĚNÝCH PŘÍČEK A JEJICH JEDNOTLIVÉ DRUHY25 4.1 Statické příčky

25

4.2 Přemístitelné dřevěné příčky – montážní

28

4.3 Vestavěný nábytek jako příčka

29

4.4 Další možnosti dělení prostoru

30

5 VESTAVĚNÝ NÁBYTEK

33

5.1 Proč právě vestavěný nábytek

33

6 VYHODNOCENÍ REŠERŠE NA ZÁKLADĚ DANÝCH UKAZATELŮ

34

7 VLASTNÍ ŘEŠENÍ

37

7.1 Zadání práce

38

7.2 Návrh zadání

39

7.3 Detaily zadání

40

7.4 Vlastní řešení

41

8 VYHODNOCENÍ MATERIÁLOVÝCH NÁKLADŮ

43

9 VIZUALIZACE

44

10 DISKUZE

45

7

11 ZÁVĚR

47

12 SUMMARY

48

13 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY

49

14 SEZNAM PŘÍLOH

51

8

1

ÚVOD DO PROBLEMATIKY BYTOVÝCH PŘÍČEK

V poslední době se často setkáváme s pojmem loftových bytů, popřípadě s fenoménem přetváření prostorů původně určených pro nebytové účely ve velkometrážní byty s velkorysým objemem. Tento jev ale přináší problémy právě s prostorem, který je sice nadstandardní, ale svou otevřeností neposkytuje dostatečné členění na jednotlivé obytné zóny. Dalo by se namítat, že tento druh obydlí zvolí spíše mladí lidé, kteří nebudou mít až takovou potřebu soukromí a naopak ocení otevřenost dispozice se vším, co přináší. Otázkou je, jestli si takový člověk při pořizování podobného bytu uvědomuje, jak moc mu může pocit intimity a blízkosti chybět a že se může docela často přihodit, že u něj vyvstane potřeba nerušeného odpočinku, která ale nebude saturována. Nemluvě o faktu, že i mladí lidé jednou zestárnou, jak se bude měnit jejich život, budou se měnit i jejich požadavky na bydlení, s rozrůstající rodinou bude otevřený prostor méně a méně vyhovující. Možností, jak takový prostor natrvalo nebo dočasně, úplně nebo částečně rozdělit je na trhu nepřeberně. Samozřejmě může majitel přikročit k vybudování zděné příčky, ale tím trochu popře důvod proč si loftový byt původně pořizoval. Často se proto v interiéru používají různé přenosné, či demontovatelné příčky, které kromě faktu, že se s nimi bez větších potíží dá pohybovat, přináší i zajímavý prvek interiéru, který jej svým designem může kromě praktické stránky obohatit i esteticky. Další možností je potom vestavěný nábytek, který poskytne požadované rozdělení místnosti a skýtá také úložný prostor, kterého v dnešní spotřebně zaměřené době není nikdy dost. Vestavěný nábytek není dnes již nikterak novým fenoménem. Během posledních několika let se počet firem nabízejících vestavěné skříně rozrostl. Pravdou je, že nabídka a kvalita provedení se různí případ od případu. Co je ale zajímavé, že obecně si lidé pod pojmem vestavěný nábytek představí spíš šatní skříň zabudovanou do výklenku místnosti, který je třeba využít, a už méně pak například pěknou knihovnu od podlahy k stropu nebo ode zdi ke zdi. Osobně si myslím, že je to trochu škoda. V době, kdy není problém sehnat společnost, která se zabývá zakázkovou výrobou, zůstává tato možnost nevyužita a je často nahrazena

9

sériovým volným nábytkem, který se může sice pohybovat ve stejné cenové relaci, ale stěží využije prostor tak účelně jako nábytek zabudovaný. Ať už se rozhodneme pro nábytek volný nebo vestavěný, prostor otevřený nebo členěný, je vždy zapotřebí kromě estetického hlediska brát v úvahu aspekt ekonomický a v neposlední řadě praktický. A tento aspekt může vestavěný nábytek při zvolení vhodného provedení splnit dokonale.

1.1

Psychologický aspekt organizace bydlení

Bydlení představuje souhrn procesů podléhajícím faktorům biologickým, sociologickým, technicko-ekonomickým, hospodářským, politickým, psychologickým a konečně genetickým (historicko-vývojovým). Vzniká potřeba vědy o bydlení. Aplikace psychologie bydlení vede nesporně k estetice bytu, ovšem s účinkem značně odlišným od účinu estetiky jako vědního oboru. Dispoziční uspořádání a zařízení bytu dokáže o jeho obyvatelích mnoho prozradit. Bydlení je přitažlivé téma řady televizních pořadů, populárních časopisů, v knihkupectvích se dobře prodávají bohatě ilustrované knížky. Z čistě psychologického pohledu máme před sebou „vnitřek krabice na bydlení“, interiér, který je zapotřebí zabydlit k obrazu svému, tzn. dispozičně vyřešit tak, aby vyhovoval potřebám jeho obyvatel. Často se ale stává, že přijdeme k bytu jako k hotové věci a ačkoliv nám obecně vyhovuje, je zapotřebí úpravami odstranit dílčí nedostatky v jeho organizaci. Klademe si otázku: jak vzniká „zabydlenost“, co dělá z prostoru příjemné bydlení? Jaké fyzikální vlastnosti prostředí vytvářejí? Karel Honzík (1946) je vyjmenoval takto: světlo (denní a zejména pak večer umělé), barevnost, teplota (vytápění, chlazení), vzduch (jeho kvalita), zvuk (zvukotěsnost, ozvučení), použité materiály, živý prvek v prostoru. Každý z nich nabízí bezpočet možností nejrůznějších kombinací a variant - jejich vhodnost ovšem posuzujeme opět vzhledem k funkcím, účelům a k velikosti prostoru. Psycholog Oldřich Matoušek navštěvoval v 80. letech minulého století rodiny, aby viděl, co se děje v jejich přirozeném prostředí. Své postřehy shrnul Matoušek (1987) do knihy Kritické situace lásky, z které cituji: „Rodina potřebuje místo, nebo více míst, která by jejím členům poskytovala útočiště před ostatními, a jiné místo, nebo místa, kam by mohl každý vstupovat kdykoli se mu zamane a byl by tam vždycky

10

vítán. Nazvěme tedy dva druhy míst osobním teritoriem a společným teritoriem.“ Čím více funkcí a lidí, kterým to celé slouží, čím méně prostoru a čím více věcí, tím je skládačka dobrého uspořádání složitější a v lecčem konfliktnější. Pokus s dobrovolníky ukázal, že pokud se skupině lidí, jimž je vykázán určitý společný prostor k bydlení, nepodaří rychle si ho rozdělit na osobní teritoria, vede to časem ke zhroucení celé skupiny, která pak není schopna ani spolupráce, ani klidného soužití. Chce to uvědomit si viditelnou strukturu prostoru, představit si tu neviditelnou a vidět procesy, pohyby věcí i lidí v čase, režim provozu v různých dobách dne či týdne. Pak mohu usoudit, zda je rozvržení funkcí, věcí i režimu to nejlepší možné, přiměřené, či zda už samotné uspořádaní prostoru vyvolává napětí a podněcuje konflikty a boj o území. Typickým příkladem je miniaturní koupelna v době „ranní rodinné špičky“, ale i koupelna prostorná, je-li v domku jediná a navíc spojená s toaletou. Dalším známým cvičištěm pro taktiku a strategii mezigeneračních konfliktů je kuchyně, kde se o prostor mají dělit dvě hospodyně. V zásadě jde o to, aby prostor vyhovoval dvěma opačným potřebám: času na soukromí i času na sdílení s ostatními. Navíc víme, že nic není trvalé - i naše potřeby a hodnoty se v průběhu roků mění, i naše rodiny mění počet členů.

1.2

Dispozice a funkce

1.2.1 Dispozice

Organizace bydlení, to je plán bytu, domu, města, kraje, země. Půdorysné řešení a plošná organizace bytového provozu z hledisek biologických, psychologických, ekonomických (provozních), sociologických se nutně musí odrazit na celkovém rozložení místností, jejich řazení, velikosti, tvaru, orientaci vůči světovým stranám apod. Souhrnně tyto

aspekty bytové organizace nazýváme dispozice bytu

V časopisech, které se věnují problematice bydlení, se často o nových dispozicích dozvíme, že všechny místnosti by měly být správně orientovány a měly mít promyšlenou návaznost. V této části práce se zaměřím na dispozici bytu - tedy na funkce a návaznosti jednotlivých místností. V podstatě jde o to, aby jednotlivé místnosti v bytě dobře plnily svou funkci. Z toho plynou různé požadavky na odpovídající velikosti prostorů, které mají jednotlivé funkce umožnit a na jejich řazení,

11

to jest poskládání jednotlivých místností vedle sebe tak, aby se provozní vazby mezi místnostmi při provozu křižovaly co nejméně.

1.2.2

Funkce bytu

Byty se většinou projektují pro bydlení rodiny, což je (i dnes) nejpřirozenější společenství pro člověka a jeho potomka - tedy byty dvougenerační. Tři až čtyři generace obyvatel v bytě se dnes již pokládá za nouzové řešení. Naproti tomu potřeba bytů pro jednotlivce či pro trvale bezdětné dvojice případně neúplné rodiny vzrůstá. Činnosti se různě rozdělují v čase - (kuchyně, koupelna, ložnice) a mívají odlišnou intenzitu používání. Neméně důležitou potřebou je proměna bytu v čase, což představuje změnu zařízení a dispozice dle měnících se funkcí a potřeb. Aby se každá skupina lidí mohla sociálně vymezit a ohraničit vůči okolí potřebuje vhodnou formu bydlení, který bude zajišťovat jimi požadované funkce. Funkce, které by měl byt umožňovat, můžeme přibližně rozdělit na několik skupin - základní, společné, izolované, proměnlivé a dočasné. Základní funkce probíhají ve všech bytech téměř stejným způsobem a bývají limitovány půdorysem bytu. Jedná se o příchod (a odchod) z bytu, oblékání a svlékání, vaření a stolování, umývání nádobí, osobní hygiena, odpočinek a spánek. Dále domácí práce, tzn. uklízení, praní, sušení a žehlení prádla apod. Společenských funkcí se zúčastňuje celá rodina, například her, konverzace, sledování televize. Izolované funkce musí zajistit soukromí jednotlivce bez rušení ostatními členy domácnosti. Jedná se o odpočinek, osobní zábavu, studium a ostatní duševní práce. Proměnlivé funkce závisí na počtu obyvatel bytu, jejich práci a zálibách. Neméně důležitou funkcí bytu je skladování různých předmětů - od potravin, nádobí až po šaty, boty, sportovní potřeby a čistící prostředky.

1.2.3 Funkce jednotlivých místností

Dispozice domu se v zásadě dělí na vstupní (a zároveň výstupní) místnosti, jakými jsou závětří a zádveří, dále příslušenství bytu, tzn. předsíň, kuchyně, spíž, koupelna a záchod, a konečně na obytné místnosti, jakými jsou obývací pokoj, ložnice, dětský pokoj, eventuelně jídelna a pracovna.

12

Závětří

Jedná se o otevřený ale zároveň i zastřešený nebo jinak proti povětrnosti chráněný prostor, který se většinou nachází mimo samotnou dispozici domu. Hlavní funkcí závětří je ochrana proti dešti a dále proti větru - nejlépe obojímu zároveň.

Zádveří

Každý dům by dnes, podle normy, měl mít zádveří. Zádveří, tedy je-li užito v dispozici domu, má funkci tepelné, dále zvukové a vizuální izolace bytu od okolního prostředí. Jedná se tedy o studený (rozuměj nevytápěný) prostor, který by měl být rozměrově dimenzován i na takové věci, jako je dětský kočárek nebo mokrý deštník. Z činností, které by správné zádveří mělo umožnit, je např. čištění a péče o oděvy a boty, a to nejlépe v sedě.

Předsíň

Předsíň, která často v domech nahrazuje zádveří, je hlavní komunikací v bytě a zároveň průchozí šatnou. Je to místo úložných prostorů s botníkem, se šatnou či šatní stěnou, kde je možné pověsit oděv. Je vhodné dimenzovat tento prostor pro zhruba čtyři osoby, což představuje např. návštěvu, případně rodinu chystající se s dětmi ráno do školy nebo na výlet. Během přezouvání je dobré mít si kde odložit a sednout. Můžeme zde přijmout krátké návštěvy, které nechceme zvát dále do bytu. Pro zajímavost uvedu, že v Loosově/ Müllerově vile byla zvolena "nepříjemná" barevnost, aby se krátkodobá návštěva chtěla zdržet skutečně krátce. Z toho všeho vyplývají poměrně velké nároky na velikost předsíně, která je u ní důležitá a která se dnes často u nových projektů podceňuje. Ideální volná šíře předsíně je 140 až 160 cm, to znamená místo, kde se pohodlně vyhnou i dvě osoby v kabátech - samozřejmě měřeno od skříně. Z předsíně již vstupujeme do denní a noční části bytu.

Kuchyně

Kuchyň umisťujeme blízko vstupu, což má výhody při nošení nákupů a naopak 13

při vynášení odpadků. Snažíme se zachovat návaznost na jídelnu a na obývací pokoj (v tomto pořadí), aby osoba pracující v kuchyni neztrácela kontakt s rodinou nebo případnou návštěvou. Je též vhodné mít dobrou návaznost na venkovní stolování (letní vstup na zahradu - servírování, odnášení). V souvislosti s dispozicí si ještě připomeneme, že je vhodné na severní stranu domu situovat ke kuchyni přilehlou spíž, či alespoň odvětrávanou spížní skříň. Koupelna a WC Koupelnu umisťujeme v noční části dispozice u ložnic. Dbáme však na to, aby provoz koupelny byl dobře akusticky odizolován od přilehlých pokojů. Dveře, pokud to dispozice dovolí, otevíráme raději z koupelny ven. Koupelna slouží, kromě hygieny, ke skladování nejrůznějších kosmetických přípravků, špinavého prádla, k sušení prádla atd.

Obývací pokoj Obývací pokoj je místnost s multifunkčním charakterem. Je to reprezentativní a relaxační místnost zároveň s pasivním, pozorovacím účelem. Bývá zde situován krb, jsou zde vystaveny hodnotné předměty. Jako místnost setkávání má umožnit pohodlné sezení, dále pozorování a sledování dění za oknem. Sezení má být v chráněné pozici zády ke zdi, ne k průchozí části místnosti, vchodu nebo oknu. Je dobré, je-li umožněno sezení do tvaru písmene L, neboť nenutí člověka jen k pohledu z očí do očí a umožňuje pohled stranou.

Jídelna Přímo na kuchyň má navazovat jídelní kout nebo samostatná jídelna. Jídelna je dostředný prostor, kde je vše soustředěno na stůl. Jídelní stůl pro odpovídající počet osob by měl být situován tak, že bude umožňovat "rovnoprávné" sezení všem stolujícím, to znamená přibližně stejný výhled od stolu a stejně klidný charakter prostoru za zády, čímž jsou míněny průchozí prostory, chodby, okna apod.

14

Ložnice

Má být nejméně frekventovanou částí domu, která zásadně nemá být průchozí. Nemáme-li dostatek prostoru pro samostatnou šatnu, je vhodné zde umístit úložné prostory pro skladování prádla např. formou vestavěné skříně. Dnes se často setkáváme se vstupem do koupelny přímo z ložnice nebo se samostatnou koupelnou pro ložnici rodičů. Měli bychom mít možnost umístit postel v ložnici co nejdále od okna a ode dveří kvůli pocitu bezpečí. V nových projektech bytových domů se často setkáváme s velmi úzkými ložnicemi, které často neumožní umístění dvojlůžka nebo šatní skříně. Před lůžkem, které bývá dlouhé 200 cm, by měla být ulička alespoň 60 cm.

1.2.4 Diferencovaná a nediferencovaná dispozice

Podle výše zmíněných funkcí a životního stylu rodiny si vybíráme vhodnou dispozici, která nám bude vyhovovat, co do počtu a velikosti pokojů. Můžeme je rozdělit do dvou skupin.

Obr. 1: Schéma diferencované a nediferencované dispozice rodinného domu.

Diferencovaná dispozice

V diferencované dispozici má každá funkce svůj konkrétní (charakteristický) 15

prostor a je tímto prostorem vyjádřena (kuchyně, jídelna, obývací pokoj, ložnice). Umožňuje jednotlivé činnosti od sebe oddělit, takže se obyvatelé bytu vzájemně neruší. Pro uvažované (většinou základní) činnosti (nebo skupiny činností) jsou vyčleněny samostatné

prostory,

které

jsou

sdružovány

do

funkčních

zón.

Ve funkcionalismu převládala dispoziční forma totálně diferencované dispozice (za ideálního stavu prostoru). Tato koncepce je ve většině případů v rozporu s požadavky skutečného způsobu života v bytě s ohledem na proměnlivé potřeby reálné rodiny. Do malé kuchyně se vejde pouze hospodyně, v žádném případě už příležitostné stolování nebo hrající si děti. .

Obr. 2: Příklad diferencované dispozice.

Nediferencovaná dispozice

V nediferencované dispozici - v jednotném společném prostoru probíhá několik funkcí (vaření, stolování, odpočinek dokonce i spánek - ten například na galerii). Je to

16

společný, kontinuální prostor, ve kterém je konkrétní funkce vyjádřena pouze změnou mobiliáře. V tomto společném prostoru není možné vytvořit nerušené prostředí pro jednotlivce, kuchyňský provoz ruší společenské funkce, sledování televize nebo poslech hudby. Ty jsou zase rušivé pro takové činnosti jako je četba, odpočinek apod. Takové řešení obytného prostoru vyžaduje patřičně dimenzované samostatné místnosti pro jednotlivce - například samostatné ložnice nebo členění prostoru příčkami. Toto je případ bytu zmíněného v mém zadání. Jednotlivým možnostem rozdělení prostoru se proto věnuji v dalších kapitolách podrobněji.

Obr. 3: Příklad částečně nediferencované supozice (kuchyňská, jídelní a obývací zóna nejsou výrazně odděleny).

1.2.5 Mikroprostor Každý člověk si s sebou nosí vlastní mikroprostor (bublinu), která má kolem postavy průměr zhruba 2 až 2,5 m. Přiblíží-li se k nám někdo na 1 m, vstoupí do našeho osobního prostoru, hladina kladných či záporných emocí mezi námi a jím prudce vzrůstá, zvláště je-li tato blízkost nechtěná (například v přeplněné tramvaji). Naopak za touto hranicí končí intimita, prostor se stává poloveřejným, veřejným a neosobním. Proto bývá obvyklý rozměr místností právě kolem 4 metrů, takže rozmístíme-li kolem 17

stěn a do rohů nábytek, zbývá nám ještě dost prostoru pro osobní bublinu. Ohraničování člověka pomocí staveb je zvětšováním osobního prostoru, do kterého se promítáme a který ovlivňujeme. Naše osoba ovlivňuje velikost místností, jejich uspořádání v domě a zařízení, dále umístění domu na pozemku - jeho postoj k okolí, až po oplocení - jeho otevření či uzavření. Vzhledem k tomu, že osobní prostor je středový a toto uspořádání je nám přirozené, jsou nám podvědomě příjemnější centrální dispozice bytů. Protože však jsou centrálně tvarované čtvercové místnosti svým působením příliš statické, je nám příjemnější půdorys místností mírně obdélníkový, neboť takový prostor nepředstavuje pouze spočinutí, ale je dynamičtější, směrovaný, naznačující pohyb. Na druhou stranu příliš dlouhé obdélné místnosti evokují svým tvarem pouze cestu - pokračující pohyb, není tu ukotvené místo ke spočinutí - například, člověku nepříjemné, dlouhé chodby či předsíně, ale i dlouhé obývací místnosti. Proto si dlouhé místnosti rozdělujeme a dělíme na menší, lépe vnímatelné prostory, ve kterých bychom mohli pobývat - všechny lidské smysly (hlavně zrak a sluch) pracují v menší vzdálenosti bezproblémově, bez problémů a větší námahy probíhá komunikace a kontakt mezi lidmi. V dimenzi bytů se jedná o rozdělování dlouhého obytného prostoru na

kuchyň,

jídelnu

a

obývací

část,

případně

pracovnu

(takzvané

kuchyňojídelnoobýváky), ve kterém jsou jednotlivé funkce vymezeny pouze nábytkem.

18

2

CÍL PRÁCE A METODIKA

2.1

Cíl práce

Tato bakalářská práce si dává za cíl navrhnout konstrukční řešení bytové příčky mezi obývacím pokojem a ložnicí, která ze strany obývacího pokoje plní funkci knihovny, respektive obývací stěny a ze strany ložnice funguje jako úložný prostor pro skladování drobnějších předmětů a to na základě požadavků zadaných firmou GG Interstyl s r.o. Součástí práce je vypracování výkresové dokumentace, kusovníku, vizualizace a ekonomické úvahy.

2.2

Metodika

Tato práce se dá rozdělit do tří částí. V první se obecně věnuji problematice členění, respektive nečlenění bytového prostoru, jeho psychologickému aspektu, funkci jednotlivých místností a dispozici bytu. Dále potom předkládám možnosti členění bytového prostoru a u jednotlivých uvádím jejich náležitost. Podrobněji se ale v e své práci věnuji právě možnosti využití vestavěného nábytku pro rozdělení místností. A zmiňuji jeho výhody. Poté se konkrétněji zaměřuji na vestavěný nábytek pro obývací pokoje a ložnice, což vyplývá z charakteru zadané příčky. V druhé části vyhodnocuji poznatky uvedené v části první a provádím porovnání některých možností řešení dle různých kritérií. V třetí a poslední části pak přináším samotné konstrukční řešení příčky, výkresovou dokumentaci, kusovníky a ekonomickou úvahu.

19

3

DĚLENÍ PROSTORU BYTOVÝMI PŘÍČKAMI

3.1 Rozdělování dlouhých prostorů

Velké prostory rozdělujeme proto, že malé prostory vnímáme jako lidské a osobní, kde je vše na dosah jak vizuálně, tak akusticky. Vše je nám blízké, na dosah ruky. Naopak velké prostory vnímáme jako chladné, neosobní, někdy monumentální. V současné době se nám díky rozmanitosti trhu nabízí hned několik řešení, jak příliš velký bytový prostor rozdělit a patřičně diferencovat. V této kapitole vycházím z průzkumu problematiky bytových příček a předkládám řešení, která se na trhu nabízejí. Vetšině z nich se věnuji pouze zběžně, krátkým výčtem a stručnou charakteristikou, která je spíše jenom zmíněním výhod a nevýhod daného typu příčky. Protože jsem si ale pro zadání této práce vybrala bytovou příčku, která je tvořená vestavěným nábytkem, věnuji se blíže problematice dřevěných příček a vestavěného nábytku.

3.2 Způsoby rozdělování prostoru

Při volbě vhodné příčky musíme brát zřetel na přijatelné zatížení stropní konstrukce. Řadu investorů zajímá zároveň rychlost a celková náročnost výstavby příček. Materiálem nejčastěji používaným k výstavbě příček patří: tradiční cihly, pórobetonové tvárnice, sádrové tvárnice a sádrokartonové desky. Příčky se však rovněž vyrábějí ze skla, plastu, dřeva, oceli a betonu. Své místo mají v interiéru i příčky z nábytku. Každý materiál má, jak už to bývá, své přednosti a naopak nevýhody. Příčky z cihel

Často používaným materiálem při stavbě příček jsou pálené zdicí materiály klasické cihly plné nebo dutinové. Tloušťka příček zhotovených z tohoto klasického materiálu se většinou pohybuje v rozmezí 5-15 cm. Tyto příčky jsou ale pracné a také nemalou měrou zatěžují strop. Odměnou za slabší stránky nám u příček z pálených materiálů bude dobrá tepelná a zvuková izolace, neomezené možnosti při zavěšování předmětů i těžších kusů nábytku.

20

Obr. 4: Příčka zděná cihlami Porotherm o tloušťce 8 cm. Pórobetonové tvárnice

Pórobeton nesoutěží s páleným zdivem pouze v roli nosného zdiva, ale při stavbě interiérových příček. Také tloušťka příčky z tohoto materiálu se většinou pohybuje v rozmezí 5 až 15 cm. Ve srovnání s pálenými zdícími materiály má však pórobeton menší tepelnou a zvukovou izolaci. Na druhé straně v menší míře zatěžuje nosnou konstrukci. Také na příčky postavené z tohoto materiálu lze zavěšovat i těžší předměty.

Sádrové tvárnice

Příčky ze sádrových tvárnic mají tu výhodu, že umožňují přesnost výstavby. Spojují se pomocí lepidla, což snižuje pracnost. Nevyžadují omítku a vytvářejí vhodný povrch pro malbu. Z důvodu značné hmotnosti příčka ze sádrových tvárnic nemalou

21

měrou zatěžuje strop. Tento typ příček má poměrně značnou únosnost, a tak je možno na ně zavěšovat i těžší předměty. Příčky skleněné

Mezi místnostmi, které nejsou zásobeny denním světlem, a místnostmi s okny, se stále častěji využívají prosklené příčky. Sklo má velmi nízkou tepelnou izolaci. Pro zajištění zvukové izolace se používají pro zasklení zvukově izolační skla – diterm. Výhodou skleněných příček je možnost individuálního řešení a malá pracnost, ale o to vyšší finanční náročnost.

Obr. 5: Ukázka příčky skleněné, tvořené tvárnicemi Luxfer rozměru 19 * 19 * 8 cm.

Kromě souvislých prosklených ploch se v moderních interiérech stále častěji používají sklobetonové příčky, kde základním stavebním prvkem jsou skleněné tvárnice - luxfery. Tento materiál má vysokou hmotnost, a proto ho nelze využít ve všech interiérech.

22

Sádrokartonové příčky

V roli příček se v současnosti v interiérech nejčastěji uplatňují sádrokartonové desky, které se montují na dřevěnou nebo ocelovou konstrukci. Sádrokartonové příčky mají nízkou zvukovou izolaci, a proto je třeba při jejich použití omezit pronikání zvuku a zamezit vzniku akustických mostů, což se provádí odizolováním nosné konstrukce pomocí pružných pásků. Jako zvuková izolace slouží tepelná izolace, kterou je příčka před uzavřením vyplněna. Výhodou sádrokartonových desek je krátký čas potřebný k jejich výstavbě a fakt, že mají dokonalý povrch pro malbu. Na druhé straně je nevýhodou, že na ně nemůžeme zavěšovat těžší předměty.

Obr. 6: Sádrokartonová příčka. Příčky dřevěné

Dřevěné dělicí stěny můžeme v zásadě rozdělit do tří skupin. Do první skupiny patří konstrukce, které nejsou běžnou součástí stavby a můžeme je nazvat příčkami statickými. Jsou to individuální výrobky a patří sem například dřevěné příčky zasklené, stěny skládací apod. Ve druhé skupině jsou příčky přemístitelné – montážní, které mohou nahradit příčky z různých tradičních staviv. Do třetí skupiny možných řešení prostoru patří vestavěný nábytek. V této kapitole se nejdříve věnuji prvním dvěma

23

skupinám. Třetí skupinu – vestavěný nábytek zmiňuji až na konci, a to proto, že do této kategorie spadá i mé řešení příčky vyplývající ze zadání. V dalších kapitolách této práce se potom problematice vestavěného nábytku jako dělící příčky věnuji podrobněji.

24

4

ROZDĚLENÍ DŘEVĚNÝCH PŘÍČEK A JEJICH JEDNOTLIVÉ DRUHY

4.1

Statické příčky

Tento typ příček bych dále ráda rozdělila dle jejich konstrukce a ke každé podskupině stručně uvedla její charakteristiku.

Dřevěné příčky plné

Plné příčky oddělují sousedící prostory hlavně opticky. Užívá se jich zejména tam, kde nejsou kladeny zvláštní požadavky na izolaci jak zvukovou, tak tepelnou. Protože vytváří plochy větších rozměrů, musí se při jejich konstrukci dbát na vlastnosti dřeva, zejména pak na hygroskopicitu. Konstrukčně jsou řešeny jako panely z masivních prken. Spojené vlysy se přibíjejí do nosné konstrukce, která je do stěn připevněna lavičníky. Spáry u stěn a stropu jsou kryty lištami. Vlysy je možno klást horizontálně nebo vertikálně a spojovat je na pero a drážku, na polodrážku nebo na vložené pero. Nicméně díky vysoké spotřebě materiálu se tohoto typu příček používá spíše zřídka.

Dřevěné příčky rámové s výplněmi

Na tyto příčky se sice spotřebuje méně masivního materiálu (výplně mohou být z překližky nebo tvrdých vláknitých desek), ale jejich výroba je pracná a z estetického hlediska může být jejich provedení náročnější.

Dřevěné příčky opláštěné z obou stran překližkami nebo vláknitými deskami

Tyto příčky mají hladký povrch a na konstrukční rámy je možno použít podřadnější materiál. Navíc lze zvukově izolační vlastnosti příčky zlepšit vložením izolačních materiálů do dutiny mezi deskami.

25

Zasklené příčky rámové

Umožňují optické spojení a prosvětlení prostoru. Výplň může být celoskleněná a sahat od podlahy až po strop nebo může být zčásti plná (např. od podlahy do výše parapetu) a dále pak skleněná. Pokud chceme použitím těchto příček zajistit soukromí v určité části prostoru, ale zároveň chceme tento prosvětlit, můžeme použít skla mléčného, pískovaného nebo čirého a následně na něj aplikovat fólie v různých barvách a dezénech.

Obr. 7: Zasklená rámová příčka (použita kombinace čirého/pískovaného skla a barevných fólií).

26

Obr. 8: Zasklená rámová příčka.

Skládací příčky

Jsou vhodné tam., kde je potřeba prostor dočasně rozdělit. Dle povahy děleného prostoru se pak mohou použít skládací příčky plné, skleněné nebo kombinované.

Obr. 9: Skládací příčka dřevěná.

27

Obr. 10: Skládací příčka rámová zasklená.

4.2

Přemístitelné příčky - montážní

Při hlavním rozdělení dřevěných příček jsem zmínila jako druhou skupinu příčky přemístitelné. Tohoto typu se užívalo zejména v období socialistické výstavby, kdy v panelových bytech bylo zapotřebí zajistit více soukromí jejich jednotlivým obyvatelů. Výsledný efekt byl sice často stísněný a jeho estetická hodnota byla přinejmenším sporná, nicméně považuji za užitečné i tento druh příček zmínit. Koneckonců mohou být zajímavou variantou rozdělení místností, které jsou prostorově daleko velkorysejší, než byly ty v panelových domech. Jak jsem již zmínila, vznik tohoto druhu příček je spjat s panelovou výstavbou, kdy se s postupným zvětšováním rozpony stropních panelů vytvořily předpoklady pro větší variabilnost v členění bytu. Využití této místnosti však předpokládalo nahrazení dosavadních příček příčkami montážními, které jdou relativně snadno přemísťovat. Dobová učebnice truhlářství z roku 1970 doslova uvádí: „ tyto příčky musí být lehké, aby se daly přemístit bez zvedacích prostředků a velký rozpon stropů ani nedovoluje stavět a používat jiných příček než lehkých. Přemístitelnými příčkami je možno bytovou jednotku přizpůsobit individuální skladbě rodiny a do určité míry je i umožněno respektování rozdílných názorů na bydlení. Přemístitelné příčky jsou dělicí stěny mezi jednotlivými místnostmi, montované po dokončení podlah, povrchů stěn a stropů v občanských stavbách. Montují se způsobem, který umožňuje pozdější

28

rozmontování příčky a pozdější osazení příčky na jiném místě. Dílce mají různé rozměry. Největší skladebná šířka je 120 cm, doplňkové šířky jsou 90, 60, 30 cm. Tloušťky příček jsou 7, 6, 4, 5 cm. Výška dílců se rovná světlé výšce místnost. Materiály pro výrobu přemístitelných příček jsou desky dřevopilinové, pazdeřové, dřevotřískové, kůropilinové, sádrové a v menším množství dřevovláknité desky měkké a tvrdé. Dutiny dílců jsou vyplněny hmotou pohlcující zvuk. Používá se rohoží z minerálních vláken (skelná, čedičová nebo trusková), močovinoformaldehydové pěny (Mofotherm) nebo lehčený polyuretan. Neprůzvučnost pak závisí na izolační vložce a na vlastní váze příčky. Pláště by měly být měkce ohebné (uvedené materiály tuto vlastnost mají) a přitom těžší. Značný význam pro neprůzvučnost příčky mají dveře. Není účelné zvyšovat neprůzvučnost příčky nad neprůzvučnost dveří. Před započetím vlastní montáže dílců se vyměří a vyznačí poloha příčky podle výkresů a v těchto místech se ke stropům a stěnám připevní nastřelovacími hřeby kovové U profily, které jsou pevně spojeny s nosnou konstrukcí stavby.“

Obr. 11: Přemístitelná příčka, montážní.

4.3

Vestavěný nábytek jako příčka

Vestavěný nábytek by se dal definovat jako nábytek, který je součástí stavby a je s ní pevně spojen. Často se pro něj také používá označení zabudovaný nábytek.

29

Nejenže může nahradit nábytek přenosný, zpravidla skříňový, může také fungovat jako příčka rozdělující místnost na dva úplně oddělené nebo částečně propojené prostory. Často je volen pro svou prostorovou úspornost, protože skýtá nejenom účelnější umístění úložných prostor, ale také možnost ukládání lůžek, stolů, sedadel apod. Zároveň také umožňuje lepší využití bytových prostor, protože často sahá až po strop. Jeho nevýhodou je však, že určuje velikost a částečně také funkci prostoru a omezuje variabilitu řešení. Podle způsobu zabudování se pak tento typ nábytku dělí na vestavěný – kromě čelní plochy (většinou s dveřmi) je ze všech stran ohraničený konstrukcí stavby, přistavěný – kromě čelné plochy a jednoho boku je ohraničen konstrukcí stavby a může být pravý (přiléhající pravým bokem ke stěně) a levý (přiléhající bokem levým), volný – ohraničen konstrukcí stavby nahoře, dole a vzadu a příčkový – rozděluje-li prostor na dvě části a je konstrukcí ohraničen pouze nahoře, dole a bocích (toto je i případ příčky z mého zadání). Pokud rozděluje příčkový nábytek prostor jen částečně, tzn. má jeden bok viditelný, je pravý, pokud přiléhá ke stěně pravým bokem nebo levý, přiléhá-li bokem levým. Podle řešení korpusu potom rozlišujeme skříně deštěné – vnitřní stěny jsou tvořeny konstrukcí skříně, nedeštěné – vnitřní stěny jsou vytvořeny upravenými stěnami stavby.

Obr. 12: Vestavěná knihovna a obývací stěna tvořící příčku oddělující obývací pokoj od kuchyně.

30

4.4 Další možnosti členění prostoru Otevřené police Sestavy otevřených polic definují prostor bez toho, aby zabraňovaly pronikání světla do něj. Mohou například vymezovat spací kout u obyvatel s nižšími nároky na soukromí.

Obr. 13: Ukázky otevřených policových systémů. Paravány Paravány jsou další možností, jak předělit prostor, pokud jsou vhodně zvoleny, děje se tak nenásilnou formou, nemluvě o tom, že některé z nich mohou být sami osobě krásným kusem solitéru, obzvláště jedná-li se o designový kousek nebo třeba starožitnost.

Obr. 14: Ukázky paravánů, vlevo designový, uprostřed starožitný (30. léta dvacátého století), vpravo starožitný (18. století).

31

Závěsy Závěsy a drapérie často tvoří jakousi měkkou bariéru mezi jednotlivými obytnými zónami. V závislosti na druhu a transparentnosti zvolené látky pak umožníme nebo naopak zabráníme pronikání světla.

Obr. 15: Příklad předělení místnosti závěsem.

32

5

VESTAVĚNÝ NÁBYTEK Z průzkumu možností jak řešit bytovou příčku uvedených v předcházejících

kapitolách je zřejmé, že je jich nespočet. V situaci, kdy je zapořebí bytový prostor nejen rozdělit, ale zároveň rozdělit tak, aby dělicí prvek poskytoval izolaci nejen vizuální ale i zvukovou a také poskytnul požadované úložné prostory, se dostačujícím řešením jeví pouze využít k předělení místností vestavěný nábytek, kterému se blíže věnuji v této a nadcházející kapitole. Když se řekne vestavěný nábytek, většinou si představíme velkou knihovnu přes celou zeď nebo chytře schovaný prostor pro ukládaní košťat a vysavače. Pravdou je, že vestavěný nábytek může znamenat mnohem víc. Kuchyňské kouty, postele, stoly a dětské hrací koutky jsou jen několika z mnoha možností, které tento druh nábytku skýtá.

5.1

Proč právě vestavěný nábytek

Úspora místa

Toto je možná jedna z nejatraktivnějších vlastností zabudovaného nábytku. Většina obydlí je plna nevyužitých prostor a koutů mezi stěnami, pod schodišti, postelemi apod. Tento jev je samozřejmě pochopitelný. Na druhou stranu, proč nevyžít možností, které se s vestavěnými skříněmi nabízejí? Zabudovaný nábytek z těchto přehlížených koutů dělá výhodu a přeměňuje je na plnohodnotné součásti obydlí bez toho, aby drasticky ubíral z otevřeného prostoru.

Nejen pro malé byty

Obecně se vestavěný nábytek považuje za řešení pro obydlí s omezeným prostorem. Tento předsudek je trochu zbytečný a neumožňuje uživateli bytu čerpat i z jiných kladných vlastností zabudovaného nábytku, než je prostorová úspornost. Esteticky zdařilá a řemeslně sofistikovaná příčka ve formě knihovny může být zlatým hřebem i prostorného obývacího pokoje.

33

6

VYHODNOCENÍ REŠERŠE NA ZÁKLADĚ DANÝCH UKAZATELŮ

V této části své práce jsem se rozhodla jednotlivé druhy bytových příček posoudit dle následujících ukazatelů – náročnost montáže/výstavby, cena a zvuková izolace. Na trhu se ale nabízí nepřeberné množství způsobů, jak bytový prostor předělit. Zjistit hodnotu zvukové izolace u cihlové nebo sádrokartonové příčky není nijak obtížné, ale u dřevěných příček montážních, které se výrobce od výrobce liší v materiálovém složení, použité technologii a rozsahu, je to velmi složité. Nicméně na základě informací, které se mi podařilo zajistit, jsem zpracovala krátký přehled vlastností u příčky cihlové, sádrokartonové, dřevěné příčky statické a u paravánu. U náročnosti montáže, respektive výstavby se v grafickém zobrazení věnuji pouze časové stránce náročnosti. Různé druhy příček mohou být rozdílně náročné na použití technologií instalace. Například je zřejmé, že paraván zvládne vhodně umístit i naprostý laik, u cihlové příčky je ale zapotřebí znalostí odborníka nebo alespoň zkušeného amatéra, který vytvoří příčku, která bude nejen rovná, ale i bezpečná pro obyvatele interiéru. Toto jsou ale hlediska, která se dají jen stěží uchopit exaktně a proto je v grafickém řešení nezohledňuji. Zvuková izolace je schopnost materiálu pohltit akustický tlak s ohledem na jeho zdroj i receptor a její hodnota se udává v decibelech. To znamená, že čím je hodnota zvukové izolace daného materiálu, respektive typu příčky vyšší, tím lepší je její schopnost nežádoucí hluk nepropouštět. Grafické znázornění těchto hodnot předkládám níže. Co se dělení bytového prostoru vestavěným nábytkem týče, skýtá toto řešení tak rozmanité možnosti, že se dají daná kritéria jen těžko komplexně zhodnotit. Záleží totiž na rozsahu a sofistikovanosti provedení, zvolených materiálech, náročnosti nábytku a také členitosti děleného prostoru. Už samotný fakt, že příčky tvořené vestavěným nábytkem jsou předmětem zakázkové výroby, napovídá, že lze jen stěží obecně pojmout kvality jako je zvuková propustnost, cenová nebo montážní náročnost, a proto se v tomto případě do srovnávání ani nepouštím.

34

Příčka

cihlová

sádrokartonová

statická dřevěná

paraván

Rychlost výstavby 7 dnů

2 dny

1 den

< 1den

Cena za 1 m²

od 900 Kč

od 650 Kč

od 254 Kč

od 280 Kč

Zvuková izolace

40 dB

45 dB

49 dB

žádná

Grafické znázornění:

8 7 6

D ny

5 4 3 2 1 0

cihlová

sádrokartonová

statická dřevěná

paraván

Graf 1: Rychlost montáže/výstavby ve dnech.

900

800

Kč

700

600

500

400

300

200

cihlová

sádrokartonová

Graf 2: Cena příčky na 1 m².

35

statická dřevěná

paraván

50

45

40

35

dB

30

25

20

15

10

5

0

cihlová

sádrokartonová

Graf 3: Zvuková izolace.

36

statická dřevěná

paraván

7

VLASTNÍ ŘEŠENÍ

V této části své práce vycházím z poznatků zmíněných v částech předešlých. Návrh vzhledu příčky byl dán architektem společnosti, která k této práci poskytla zadání, nicméně mou prací bylo konstrukčně tento návrh vyřešit. Obsah této kapitoly je zpracován zejména ve výkresové části bakalářské práce, nicméně jako úvod k výkresové dokumentaci předkládám stručný technický popis, který má výkresovou část doplnit a pomoci jí objasnit, jak jsem při konstrukčním řešení zadané bytové příčky postupovala. Vlastní řečení předmětu mé bakalářské práce se neopírá ani tak o výsledky rešerše uvedené v předešlé kapitole, jako spíše o zadání poskytnuté společností GG Interstyl. Nebylo tedy na mně, abych po průzkumu toho, co trh v oblasti dělení interiéru nabízí, sama navrhla typ příčky. Na následující stránce nejprve předkládám zadání mé práce, tak jak bylo sestaveno architektem, a dále se pak věnuji podrobnějším informacím týkajícím se zadání.

37

7.1

Zadání práce

Jana Kvapilová Na Rybníku 974 686 01 Uherské Hradiště

Věc: Zadání konstrukčního řešení bytové příčky.

Studentce Janě Kvapilové tímto zadávám za úkol navrhnout konstrukční řešení bytové příčky, která odděluje obývací pokoj od ložnice a slouží jako úložný prostor. Vzhled příčky, rozmístění jednotlivých modulů, rozměry, barevnost a detailní specifikace jsou obsaženy v přiloženém návrhu. Kalkulace materiálových nákladů a vytvoření kusovníku je považováno za součást řešení.

Za společnost GG Interstyl s.r.o.

Ing. arch. Luděk Kouřil

V Uherském Hradišti, dne 2.3.2010

gg interstyl s.r.o. I Zelené náměstí 1291, 686 01 uherské hradiště e-mail [email protected] I www.interstyl.cz tel 572 538 368 I fax 572 538 368 I

38

7.2

Návrh zadání

Obr. 16: Zadání bytové příčky od Ing. Arch. Luďka Kouřila.

39

7.3

Detaily zadání

Architekt společnosti Ing. arch. Luděk Kouřil provedl návrh příčky tvořené vestavěnou obývací stěnou/úložnou skříní ložnice a volbu barev, materiálu a provedení konzultoval s klientkou. Klientka chtěla příčku, která velký prostor pražského loftového bytu rozdělí nejen opticky, ale i funkčně a nabídne tak prostor ložnice se vším soukromím, které ložnice vyžaduje, dokonale oddělený od obývacího pokoje, při čemž jediné propojení mezi těmito dvěmi místnostmi budou tvořit dveře uprostřed příčky. Tyto dvěře architekt zvolil jako posuvné, aby co nejméně nerušovaly půdorys příčky a zároveň působily jako její přirozená součást. Pro barevné provedení zvolil architekt Kouřil bílo zelenou kombinaci. Bílá, použitá na všech viditelných plochách, měla celý prostor prosvětlit a navodit pocit lehkosti a vzdušnosti. Vzhledem k tomu, že v dané domácnosti nejsou malé děti, ani domácí zvířata odpadla hlavní námitka proti použití bílé v interiéru – její nepraktičnost. Architekt ale nechtěl, aby příčka působila jako bílý monolit a tak jí dodal kontrastní rastr v podobě zelených hran v matném provedení. Celkový výsledek je přinejmenším zajímavý a klientka byla návrhem nadšena. Autor návrhu také s klientkou zkonzultoval rozmístění policových a otevíravých modulů a určil, že moduly pro TV soupravu budou logicky umístěny na straně příčky z obývacího pokoje, a to v křídle, které stojí naproti pohovce s křesly. Detailně s klientkou probral, co všechno od úložných prostorů v ložnici očekává. Klientka již má v ložnici šatní skříň, příčka má tedy poskytnou prostory pro ukládání drobnějších předmětů, jako jsou kosmetické potřeby, dárkové a upomínkové předměty z dovolených, popřípadě drobné prádlo. Rozměry, materiál a povrchová úprava příčky byla dána zadáním od firmy GG Interstyl s r.o., nicméně jsem při navrhování konstrukčního řešení vycházela i z poznatků zmíněných v předešlé, teoretické části této práce. Při návrhu konstrukce jsem se snažila docílit toho, aby příčka splňovala všechny nároky na stabilitu a pevnost, ale zároveň aby nebyl opomíjen estetický aspekt výrobku, tzn. konstrukční spoje aby byly pokud možno co nejméně viditelné, technické mezery kryty lištami apod.

40

Celkové rozměry příčky:

Výška: 3900mm Šířka 6600mm Hloubka: 600mm

7.4

Vlastní řešení

Pro popis příčky uvádím její členění při pohledu z obývacího pokoje. Konstrukce celé příčky se skládá ze čtyř částí – levé křídlo, pravé křídlo, středová část nade dveřmi a posuvné dveře, které jsou zavěšeny na pojezd umožňující zasunutí dveří do pravého křídla. Levé křídlo: Jako konstrukční materiál pro korpus, dvířka a police byla použita MDF tloušťky 18mm, pro záda modulů byl použit sololit tloušťky 3mm. Pro povrchovou úpravu ploch dílců byl použit pigmentový nátěr bílý (RAL 1013). Hrany dílců jsou nastříkány zeleným lakem (RAL 6006). Celé křídlo se skláda celkem z 22 modulů o rozměrech 630 x 625 x 600mm a jednoho modulu o rozměrech 1260 x 625 x 600mm určeného pro umístění televizoru. Hrany korpusu všech modulů jsou na pokos směrem dovnitř pod úhlem 45°. Většina těchto modulů je otvíravých na touch-in sytém, 7 je policových bez dvířek. U otvíravých modulů jsou dvířka naložená s hranou na pokos pod úhlem 45°. Vzhledem k užití touch-in systému (Hettich OW 955X|) nebylo zapotřebí použít úchytek. Záda modulů jsou vložena do drážky o hloubce 5mm umístěné v dané hloubce každého modulu. Půda, dno a boky dílců a také čelo neotvíravých modulů jsou spojeny lamelou (Kaiser Kupr 4001007). Police u otevřených policových modulů jsou ke korpusu připevněny kolíky (8 x 40mm). Jednotlivé moduly jsou vůči sobě posunuté ve své hloubce a rozmístění jejich jednotlivých typů je patrné ze zadání. Pravé křídlo: Materiál a povrchová úprava jsou u pravého křídla zvoleny stejně jako u levého s tím rozdílem, že velký modul levého křídla určený pro televizor je rozdělen na dva policové moduly o rozměrech 630 x 626 x 600mm. Výrazný rozdíl v konstrukci je potom u modulů umístěných v prvních dvou sloupcích zleva, které už nejsou řešeny jako průchozí celou hloubkou příčky, ale jsou rozděleny vždy na dva moduly o různé hloubce. Každý modul má samostatná záda z oboustranně hladkého

41

sololitu (vyroben suchou cestou) tloušťky 3mm vložená do polodrážky a připevněná sponami. Tyto „zdvojené“ moduly tak vytvoří mezeru o hloubce 40mm pro zasunutí dveří. Středová část nade dveřmi: Konstrukce celé středové části je ze stejného materiálu a se stejnou povrchovou úpravou, jako tomu je u křídel. Jednotlivé dílce modulů jsou vzájemně opět spojeny lamelami. Tato část je tvořena čtyřmi „zdvojenými“ moduly, které umožňují připevnění závěsu pro pojezd posuvných dveří. Dveře: Ke konstrukci byla použita MDF deska o tlouštce 18mm a rozměrech 1260 x 3900mm, povrchová úprava navazuje na povrchovou úpravu ostatních částí příčky. Na horní hraně dveří je umístěno kování (Hettich Laguna Standard AO-075/1) pro zavěšení na pojezd. Pro otvírání je zvolena vložená úchytka

(UZ 1), která

nenarušuje hladký profil dveří a umožňuje tak jejich bezproblémové zasunutí do pravého křídla. Strana z ložnice je řešena analogicky. Mezery mezi jednotlivými stranami a stěnami, respektive stropem místnosti jsou kryty lištami. Tyto lišty jsou vyrobeny z MDF a opatřeny povrchovou úpravou pigmentovým nátěrem bílým (RAL 1013) a k montáži budou přivezeny v různých délkách a dle potřeby kráceny na přesné rozměry. Tyto krycí lišty potom budou systémem závěsných plechů (Cammar 60mm) připevněny do bloků z masivu, které budou v mezeře mezi příčkou a stěnou do stěny uchyceny šroubem a hmoždinkou. Montáž: Pro co nejednodušší provedení montáže navrhuji nejdříve a dílně spojit moduly do bloků po čtyřech až šesti kusech. Na místě potom tyto bloky umístit do roviny příčky a postupně je pospojovat do celku. Následně je zapotřebí zaměřit mezeru mezi moduly a stěnami, resp. stropem a podle ní krátit krycí lišty. Lišty potom budou závěsnými plechy připevněny na bloky ze smrkového masivu, které vyplňují mezeru mezi příčkou a zdí a jsou do zdi přichyceny šroubem a hmoždinkou.

42

8

VYHODNOCENÍ MATERIÁLOVÝCH NÁKLADŮ

Cena výrobku je dána součtem nákladů přímých (přímá spotřeba materiálu, energie apod.) a nepřímých (tzv. režijní náklady). Ve své práci nicméně uvádím pouze náklady na materiál, protože k ostatním údajům nemám přístup. Cena materiálu tedy zahrnuje:


Konstrukční materiál




Povrchovou úpravu




Lepidla




Kování a spojovací prostředky

Tab. 1: Materiálové náklady: Materiál MDF 18 DVD HRANOL SMRK 100x100mm PUR NÁTĚROVÁ HMOTA RENNER BÍLÝ ZÁKLAD PUR NÁTĚROVÁ HMOTA RENNER RAL 1013 VYSOKÝ LESK

Množství Jednotka Cena/jednotka Cena/množství 2 120m2 1m 218 26160 2 24m2 1m 47 1128 3

151

26

26kg

25kg

4761

4960

13kg

25kg

2720

1380

25kg 1kg

2800 128

224 128

1ks

452

452

1ks 1ks

3,5 0,5

245 35

1ks

59

5192

1ks

53

9328

1ks 1ks 1ks 1ks

0,5 3 2,8 1

82 600 2380 1100 53420

0,5m3

3m

PUR NÁTĚROVÁ HMOTA RENNER RAL 6006 VYSOKÝ LESK 2kg LEPIDLO DUVILAX LS 50 1kg POSUVHÉ HOVÁNÍ HETTICH LAGUNA STANDARD AO-075/1 1ks MONTÁŽNÍ SADA VRUT 6X120 A HMOŽDINKA 70ks VRUT 5X60 70ks PŘÍMÝ ADAPTÉR HETTICH TYP 955X 88ks ZÁVĚS HETTICH CLIP,TOP 17 H 916 070.6103 176ks SPOJOVACÍ ŠROUB VHS HETTICH 164ks KOLÍK 8X40 200ks KOLÍK 8X30 850ks LAMELA KAISER 4001007 1100ks MATERIÁLOVÉ NÁKLADY CELKEM (Kč):

43

9

VIZUALIZACE

Obr. 17: Vizualizace zadané příčky při pohledu z obývacího pokoje.

Obr. 18: Vizualizace zadané příčky při pohledu z ložnice. 44

10

DISKUZE

Vestavěným nábytkem jako možností, jak předělit prostor v interiéru se odborná literatura komplexně nezabývá. Je však dostatek jednotlivých zdrojů, ať už se jedná o vestavěný nábytek, bytové příčky, úložné prostory nebo knihovny. Při vypracování teoretické části této bakalářské práce jsem tedy vycházela z jakési pomyslné syntézy všech znalostí, které jsem v průběhu přípravy nastudovala. V rešerši řešení bytových příček jsem se nejprve zaměřila na bytový prostor jako takový a důvody jeho dělení. Až poté jsme se zabývala samotným možnostmi tohoto dělení. Zdrojem mi byla hlavně odborná literatura, která mi poskytla dostatečné teoretické podklady. Jaké jsou možnosti v praxi jsem nicméně zjišťovala hlavně prostřednictvím internetu. Zjistila jsem, že všechny druhy bytových příček jsou na našem trhu dosažitelné, nicméně žádný výrobce se jim komplexně nevěnuje. Toto poznání vyplývá z logiky věci. Producenti se zabývají výrobou produktů, které jsou z drtivé většiny tvořeny jedním druhem materiálu. Je tedy logické, že firma vyrábějící nábytek, který se dá využít jako bytová příčka, nebude zároveň nabízet zhotovení zděné příčky, kterou se naopak bude zabývat stavební společnost. Zrovna tak výrobce nebo prodejce paravánů nebude nabízet možnost předělit prostor lurexovou příčkou. Tématika mé bakalářské práce je tedy značně specifická, o čemž vypovídá už jenom to, že když jsem někomu zmínila její zadání, okamžitě si představil zděnou příčku nebo vzhledem k oboru, který studuji, příčku dřevěnou rámovou, třeba se skleněnou výplní. Je tedy vidět, že s nábytkem jako možností dělení bytového prostoru se příliš nepočítá. Osobně si myslím, že je to škoda, protože jak návrh příčky použitý k zadání mé práce ukazuje, vestavěný nábytek nemusí plnit jen funkci předělu prostoru, ale může být také funkční ve svých úložných možnostech a zároveň splňovat nebo převyšovat požadavky estetického aspektu, čím například podstatně přesahuje možnosti sádrokartonové příčky. Ještě bych chtěla upozornit na nedostatek v tom, jak je vestavěný nábytek veřejnosti prezentován. V momentě, kdy průměrný člověk narazí na pojem vestavěný nábytek, představí si nejspíš klasickou vestavěnou šatní skříň se zrcadlovými dveřmi, tak jak ji můžeme často vidět například v ložnicích panelových bytů, kde má za úkol

45

uskladnit co největší množství věcí současně s co největší úsporou už tak stísněného prostoru. Jak lze ale vidět v případě zadání mé práce, jsou možnosti vestavěného nábytku mnohem větší. Zajímavé je, že když jsem hledala obrázky k demonstraci možností vestavěného nábytku, neměla jsem problém je najít na zahraničních (britských a amerických) stránkách, ale na českých stránkách se jednalo většinou opravdu o výše zmíněné šatní skříně. Stěží se dá objektivně zjistit, proč tomu tak je. Možná je to celkovým přístupem k bydlení a také zvídavostí, co se zjišťování nových informací a možností interiéru týče. Každopádně bych v závěru této kapitoly poukázla na to, že pokud se otevřeme novým nápadům a netradičním možnostem, může vzniknout nejen něco funkčního, ale také zajímavého po stránce designu.

46

11

ZÁVĚR

V této bakalářské práci bylo mým cílem konstrukčně navrhnout bytovou příčku, která z jedné své strany slouží jako knihovna nebo obývací stěna v obývacím pokoji a z druhé strany jako úložný prostor v ložnici, a to na základě zadání stanoveného firmou GG Interstyl s r.o. a v souladu s bezpečnostními a ergonomickými kritérii. V první části práce obecně a teoreticky pojednávám o problematice bytového prostoru, jeho dispozici a členění a také rešerši možností tohoto členění s důrazem na využití vestavěného nábytku coby dělícího prvku. V další části práce jsem se věnovala vlastnímu řešení zadané bytové příčky a tvorbě výrobních výkresů a dokumentace. Hlavním konstrukčním materiálem je MDF s povrchovou úpravou pigmentovým nátěrem s uzavřenými póry a vysokým leskem, který je na plochách dílců bílý (RAL 1013) a na hranách zelený (RAL 6006). Jako spojovací prvky byly použity spojovací lamely a pro otvírání dvířek u otvíravých modulů tzv. „push“ nebo také „touch in“ systém. Tato část kromě výrobních výkresů obsahuje také ekonomickou úvahu materiálových nákladů a kusovník. Navržená příčka je produktem zakázkové výroby a není určena pro hromadnou distribuci, proto je nanejvýš vhodné, aby vzhledem k rozměrům a náročnosti konstrukce byla součástí provedení zakázky i montáž. Myslím, že vzhledem k množství a stavu zdrojů, které mi byly při vypracovávání této práce k dispozici, se mi podařilo danou problematiku zmapovat komplexně a fakticky správně. Doufám, že se mi podařilo vytvořit průvodce po problematice užití vestavěného nábytku coby bytové příčky a že bude tento průvodce pro své čtenáře přínosem.

47

12

SUMMARY

In this baccalaureate thesis I aim to design construction of a room partition that works as a bookshelf, eventually living-room suite from one side and as a storage space in bedroom from the second side and also to meet demands given ergonomical and safety criteria and also by setting by GG Interstyl s r.o. company. In the first part of the thesis I deal theoretically and generally with interior space question, its lay-out, dviding and also with options of the dividing, while emphasizing use of bulit-in furniture as a dividing element. In the folowing part of the thesis I focused on the structional design of the partition itself and also on the drawings and documentation. MDF with a pigmented gloss lacquer that is white on surfaces (RAL 1013) and green on edges (RAL 6006). Biscuit joints were used as joints and „push“ or also „touch in“ sytem for door opening. This part besides production drawings and technical description also contains account of material and piece list. The partition is ment for cystom manufacturing and not for mass distribution. Considering its dimensions and heftiness it is recommended to include fitout into the project realization Considering the amount and state of sources that I could acces to while working on this thesis, I believe that I managed to survey this problematics completely and corectly. I hope I created a guide in question of use of built-in furniture and I also hope that the guide will mean a contribution to its reader.

48

13

PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY

MÁLEK, A., LUKEŠ, K., 1970. Truhlářství. Konstrukce pro 3. ročník průmyslových škol dřevařských. Praha, SNTL – Nakladatelství technické literatury, 280 s. FIŠEROVÁ, H., 2006. Úložné prostory. Brno, ERA, 106 s. KADLEC, J. a kol., 1988. Ložnice. Praha, SNTL – Nakladatelství technické literatury, 190 s. BÁRTA, J. a kol., 1987. Obývací pokoj. Praha, SNTL – Nakladatelství technické literatury, 238s. CLAUSEN, N., 1996. Police, policové stěny a skříně. Ostrava, Vydavatelství a nakladatelství Blesk, 120 s. BOWLER, J., CHEETHAM, G., RUTHERFORD, R., WALKER, J. B., 2000. Úložné prostory, Praha, Slovart, 64 s. WINKELMEYR, S., 2002. Police, dělicí stěny a skříně. Praha, Grada Publishing a. s., 95 s. HÁJEK, V., 2004. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. Praha, Sobotáles, 125 s. CINBUREK, F. a kol., 1950. Dějiny nábytkového umění. Brno, Nakladatelství Rovnost, 667 s. NUTSCH, W., 2006. Příručka pro truhláře. Praha, Nakladatelství Europa-Sobotáles, 616 s. NUTSHC, W., 2003. Konstrukce nábytku: nábytek a zabudované skříně. Praha, Nakladatelství Grada Publishing, 398 s. NUTSCH, W. a kol., 2007. Odborné kreslení a základy konstrukce pro truhláře. Praha, Nakladatelství Europa-Sobotáles, 316 s. BRUNECKÝ, P., 1999. Výkresy ve dřevozpracujícím průmyslu. Brno, MZLU, 42 s. BRUNECKÝ, P., ŠVANČARA, F., 1995. Interiér- člověk a nábytek. Brno, MZLU, 280 s. Internetové zdroje: http://www.atom-a.com/modularfurniturehistory.html [cit.2010-05-15] http://www.projo.com/art/ [cit.2010-05-15] http://www.britannica.com/EBchecked/topic/87556/cabinet [cit.2010-05-15]

49

http://en.wikipedia.org/wiki/Cabinet_(furniture) [cit.2010-05-15] http://www.maltwood.uvic.ca/hoft/timeline.html [cit.2010-05-15] http://design-and-furniture.blogspot.com [cit.2010-05-15] http://www.lidovky.cz/ln-bydleni.asp [cit.2010-05-15] http://www.rijksmuseum.nl [cit.2010-05-15] http://www.dum-nabytek.cz [cit.2010-05-15] http://www.homesfurnishing.com [cit.2010-05-15] http://www.1900.hu/en/ [cit.2010-05-15] http://www.sico-plzen.cz [cit.2010-05-15] http://www.sten-skrine.cz [cit.2010-05-15] http://www.skrinenamiru.cz [cit.2010-05-15] http://www.truhlar-online.cz [cit.2010-05-15] http://www.halbos.cz [cit.2010-05-15]

50

14

SEZNAM PŘÍLOH

Konstrukční výkres A2 – Konstrukce sestavy bytové příčky Konstrukční výkres A3 – Konstrukce modulu typu 1 Konstrukční výkres A3 – Konstrukce modulu typu 2 Konstrukční výkres A3 – Konstrukce modulu typu 3 Konstrukční výkres A3 – Konstrukce modulu typu 4 Konstrukční výkres A3 – Konstrukce modulu typu 4ab a 4ac Konstrukční výkres A3 – Konstrukce modulu typu 5 Konstrukční výkres A3 – Konstrukce modulu typu 5a Konstrukční výkres A3 – Konstrukce posuvných dvěří a jejich zavěšení Konstrukční výkres A3 – Konstrukční detaily Kusovník

51