Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny

Návrh objektu pro potřeby střelnice v Rychnově nad Kněžnou Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Pavla Kotásková, Ph.D.

Vypracoval: Bc. Aleš Wezdenko

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Návrh objektu pro potřeby střelnice v Rychnově nad Kněžnou zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s §47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena knihovně Mendelovy univerzity v Brně, Zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:…………………………… Podpis studenta:……………………………

Poděkování Tímto bych rád poděkoval vedoucí práce Ing. Pavle Kotáskové, Ph.D. za její ochotné vedení, odborné rady a trpělivost při konzultacích v průběhu tvorby diplomové práce. Děkuji.

Abstrakt Práce je zaměřena na návrh objektu pro potřeby střelnice v Rychnově nad Kněžnou a výběr vhodného konstrukčního systému. U jednotlivých systémů jsou navrženy skladby obvodové stěny, vnitřní nosné stěny, vnitřní příčky, stropu, stropu nad podkrovím a střešní konstrukce. Jsou uvedeny výhody a nevýhody jednotlivých konstrukcí a systémy konstrukce jsou vzájemně porovnány. Proveden je výpočet prostupu tepla obvodovou stropní a střešní konstrukcí u jednotlivých variant. Ze zvoleného konstrukčního systému je navržen objekt a zakreslen na výkresy. Při návrhu se počítá s tělesně postiženými osobami.

Klíčová slova Rámová konstrukce dřevostavby, difuzně uzavřená konstrukce, difuzně otevřená konstrukce, masivní konstrukce dřevostavby, prostup tepla.

Abstract The work is focused on the design of an object for the purpose of shooting range in Rychnov nad Kněžnou and selection of appropriate structural system. The individual systems are designed to composition walls, interior bearing walls, interior walls, the ceiling, the ceiling of the attic and roof. Are the advantages and disadvantages of different structures and systems construction are compared with each other. Performed the calculation of heat transmission circuit ceiling and roof structures for each variant. The selected design system is designed object and plotted on drawings. When designing counts with disabled persons.

Key words Frame construction timber, diffusion-sealed construction, diffusion-open construction, massive construction wooden houses, heat transfer.

Obsah 1.

Úvod ......................................................................................................................7

2.

Cíl ..........................................................................................................................8

3.

Metodika ................................................................................................................9

4.

Literární přehled ................................................................................................... 12

5.

4.1

Dřevostavba .................................................................................................. 12

4.2

Dřevo jako konstrukční materiál .................................................................... 13

4.3

Materiál na výrobu dřevostavby .................................................................... 19

4.4

Součinitel prostupu tepla ............................................................................... 24

4.5

Požadavky na budovy bez bariér ................................................................... 26

Vlastní řešení - návrh konstrukčních systémů ....................................................... 33 5.1

Difuzně uzavřená konstrukce rámové dřevostavby ........................................33

5.1.1

Skladby ..................................................................................................34

5.1.2

Součinitel prostupu tepla ........................................................................36

5.1.3

Spotřeba materiálu ................................................................................. 37

5.1.4

Výhody systému ..................................................................................... 38

5.1.5

Nevýhody systému ................................................................................. 40

5.2

Difuzně otevřená konstrukce rámové dřevostavby .........................................41

5.2.1

Skladby .................................................................................................. 42

5.2.2

Součinitel prostupu tepla ........................................................................ 44

5.2.3

Spotřeba materiálu ................................................................................. 45

5.2.4

Výhody systému ..................................................................................... 46

5.2.5


5.3

Konstrukce systému Novatop ........................................................................47

5.3.1

Skladby ..................................................................................................48

5.3.2

Součinitel prostupu tepla ........................................................................ 50

5.3.3

Spotřeba materiálu ................................................................................. 51 5

5.3.4

Výhody systému ..................................................................................... 52

5.3.5


6.

Vyhodnocení ........................................................................................................55

7.

Návrh dispozice.................................................................................................... 60

8.

Technologický postup výstavby domu systémem sloupkové dřevostavby na

staveništi ..................................................................................................................... 61 9.

Spotřeba materiálu na stavbu ................................................................................ 66

10.

Technická zpráva .............................................................................................. 67

11.

Diskuze ............................................................................................................74

12.

Závěr ................................................................................................................ 75

13.

Summary .......................................................................................................... 76

14.

Použitá literatura ............................................................................................... 77

15.

Použité normy a vyhlášky ................................................................................. 78

16.

Internetové zdroje ............................................................................................. 79

17.

Seznam obrázků................................................................................................ 80

18.

Seznam tabulek ................................................................................................. 80

19.

Seznam příloh ................................................................................................... 82

20.

Seznam výkresů ................................................................................................ 83

6

1. Úvod Dřevo jako stavební materiál z hlediska mechanických, tepelně-technických a z hlediska dopadu na životní prostředí nemá mezi ostatními materiály konkurenty. Jedná se o přírodní materiál, který má schopnost přijímat vlhkost z prostředí a naopak uvolňovat vlhkost do suchého prostředí a je schopno pohlcovat škodlivé látky. Dřevo je příjemné na pohled, na dotyk a navíc příjemně voní. Nachází všestranné uplatnění ve všech kulturách a zemích světa. Mezi jeho největší přednosti patří nízká hmotnost při vysoké pevnosti. S vynaložením poměrně nízkých nákladů umožňuje vytvářet složité konstrukce. Aby se dřevo a dřevěné konstrukce začaly využívat ve stavebnictví ve větší míře, je nutné překonat mylné představy o dřevostavbách. Stavby ze dřeva jsou u mnoha lidí považovány za méně cenné stavby, které nejsou využívány k trvalému bydlení, ale pouze k rekreaci. V současné době se dřevo stává významným konstrukčním materiálem a to především z hlediska fyzikálních, mechanických a v poslední době i ekologických vlastností. Dřevostavby a dřevo se začíná rovněž využívat při realizaci vícepatrových budov, tak při realizaci budov pro občanskou vybavenost a to v městské zástavbě. Stavby ze dřeva mají jak u nás, tak i v zahraničí staletou tradici, která vychází především z místních klimatických podmínek a především z dostupnosti stavebního materiálu. Podíl dřevostaveb tvoří v České Republice jen oklolo1 až 2 % všech staveb. Ve srovnání s některými státy je to značně zanedbatelné číslo. V Německu je to 7 % (z toho v Bavorsku 70%), v Rakousku a Švýcarsku 10%, ve Velké Británii - Walesu 15 %, Skotsku 50 % (přitom na britských ostrovech jsou malé vlastní zdroje dřeva), ve Finsku, Norsku a Dánsku přes 60 %, v USA 65 % a v Kanadě dokonce 80 %. (Vaverka, Havířová, Jindrák, 2008)

7

2. Cíl Cílem diplomové práce je, navrhnout objekt se zázemím pro potřeby střelnice mysliveckého sdružení. V objektu je nutné počítat s kanceláří, zasedací místností, archivem, sociálním zařízením a sklady. Dále vybrat takové konstrukční systémy dřevostavby, které budou vhodné pro realizaci na zadaném pozemku a budou i finančně přijatelné pro myslivecké sdružení v Rychnově nad Kněžnou. Při návrhu se bude počítat s možností využívat objekt i tělesně postiženými osobami. Z vybraného konstrukčního systému a skladeb bude navržen objekt. Zpracována bude potřebná projektová dokumentace pro stavbu, vizualizace a návrh technologického postupu výstavby. V objektu se počítá s osobami tělesně postiženými. Pro vhodnou variantu bude navrženo vhodné osazení do terénu a zpracována vizualizace a potřebná projektová dokumentace. Bude doplněn technologický postup výstavby. Budou navrženy skladby obvodového pláště jednotlivých konstrukčních systémů, které by vyhovovaly platným normám. Vzájemně budou jednotlivé systémy porovnány.

8

3. Metodika 3.1 Návrh dispozice domu Nejprve byl proveden návrh dispozice objektu - zázemí střelnice podle doporučených norem a podle požadavků na výstavbu. Při navrhování byly použity normy především týkající se navrhování staveb občanské vybavenosti a vyhlášky 398/2009 Sb. Vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Stavby občanského vybavení a jejich jednotlivé prostory se musí dispozičně řešit tak, aby byla plně zajištěna jejich funkce, hygiena, požární bezpečnost, bezpečnost práce a technických zařízení a pohoda návštěvníků. Při navrhování staveb občanské vybavenosti je nutné zřizovat před vstupem do objektu rozptylovou plochu odpovídající druhu stavby. Umístění těchto staveb, uspořádání východů a rozptylových ploch před nimi musí umožnit plynulý a bezpečný přístup i odchod a rozptyl návštěvníků do okolí stavby. Je třeba mít na paměti i vybavení základním počtem odstavných a parkovacích stání na pozemku stavby, a to jako součást stavby nebo její provozně neoddělitelnou část. Pro návrh samotné střelnice by bylo nutné respektovat ČSN 39 5401 Civilní střelné zbraně a střelivo - Střelnice pro ruční palné a plynové zbraně, která stanoví jak podmínky pro projektování a výstavbu střelnic na území ČR, ale tato část není už předmětem diplomové práce.

3.2 Návrh konstrukčních systémů a skladeb Byly navrženy 3 varianty systému dřevostavby, jednotlivé varianty se liší konstrukcí obvodových stěn, skladbou vnitřní nosné stěny. Stropní konstrukce mezi podlažími a stropní konstrukce nad podkrovím a následně střešní konstrukce jsou rovněž rozdílné. Návrh skladeb je proveden u všech třech variant dřevostaveb a zapsán přehledně do tabulek. První varianta panelové dřevostavby bude navržena podle podkladů firmy RD Rýmařov, druhá varianta podle podkladů firmy Woodprogress. Masivní konstrukce stavby podle podkladů firmy Novatop.

9

3.3 Výhody a nevýhody konstrukčních systémů U všech třech variant budou uvedeny výhody a nevýhody zvolených konstrukčních systémů dřevostaveb podle znalostí ze studia, dostupné literatury a zdrojů.

3.4 Výpočet prostupu tepla Pomocí programu Area bude vypočten součinitel prostupu tepla konstrukcí obvodové stěny, stropu nad podkrovím a střešní konstrukce, aby mohl být následně posouzen.

3.5 Spotřeba materiálu Výpočet spotřeby materiálu je proveden na 1m² stěny a to u všech variant. Výpočet bude zpracován, jak u svislých konstrukcí (obvodové, vnitřní nosné stěny a vnitřní příčky), tak u vodorovných a svislých konstrukcí (stopy a šikmé stěny v podkroví). Spotřeba materiálu na navrhovaný objekt je dále vyjádřena ve skutečně spotřebovaném množství materiálu na celou stavbu, a to podle druhu v ݉ǡ ݉ଶ a ݉ଷ .

3.6 Vyhodnocení konstrukčních systémů a skladeb

V závěru práce bude provedeno vyhodnocení a porovnání všech tří systémů vzájemně mezi sebou podle zvolených kritérií – sesýchání, tepelná izolace stěny, rychlost výstavby, konstrukce stěn, stroje potřebné pro výrobu, náročnost na dopravu, vystavení vnějšímu prostředí, klima v interiéru a vliv na životní prostředí.

3.7 Požadavky na budovy bez bariér Z dostupné literatury, norem a vyhlášek je třeba respektovat základní požadavky na budovy bez bariér, a to především pro tělesně postižené osoby, se kterými se v objektu střelnice můžeme setkat.

3.8 Návrh dispozice domu Bude proveden návrh dispozice rodinného domu podle doporučených norem a podle požadavků na výstavbu. Při navrhování budou použity normy především ČSN 73 4301Obytné budovy a vyhlášky 398/2009 Sb. Vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

10

3.9 Zakreslení na výkresy Navržený objekt je zakreslen v měřítku potřebnými výkresy, pomocí programu AutoCAD. Výkresy základů, půdorysné řezy, svislý řez, výkresy jednotlivých stěn, strupu, krovu, pohledů a detailů.

3.10 Návrh technologického postupu výstavby Na základě znalostí ze studia, vlastních zkušeností a dostupné literatury bude proveden chronologický návrh technologických postupů výroby objektu. Jednotlivé operace budou podrobně popsány a chronologicky seřazeny.

11

4. Literární přehled 4.1 Dřevostavba 4.1.1 Rámová a panelová dřevostavba Dřevostavby tohoto typu mají největší podíl na dřevostavbách stavěných u nás, míní se tím převážně konstrukce na bázi dřevěných rámů. Jedná se o stavbu z jednotlivých elementů – přířezů jednotného profilu, které tvoří nosnou dřevěnou kostru stavby, doplněnou ve skladbě dalšími konstrukčními materiály. Tento druh stavby se vyvinul ze staveb hrázděných. Zásadní rozdíl mezi původní hrázděnou stavbou a stavbou rámové nebo panelové spočívá v tom, že u hrázděné stavby bylo ztužení provedeno pomocí šikmých vzpěr, tedy tyčových prvků, které byly součástí dřevěné kostry, zatímco u panelové dřevostavby je vyztužení prováděno pomocí vnějšího opláštění pomocí velkoplošných materiálů. (Vaverka, Havířová, Jindrák 2008) Dřevěný rám tvoří horní a dolní rám a svislé stojky. Podle způsobu výroby rozdělujeme stavby na realizované na stavbě a pomocí různého stupně prefabrikace ve výrobním závodě, kdy se v hale sestaví jednotlivé panely, ze kterých se objekt smontuje na stavbě. Větší část staveb se realizuje s navrženou parozábranou, tedy difuzně uzavřenou konstrukcí a menší část staveb pak jako difuzně otevřené. Jedná se o nejpoužívanější typy dřevostaveb vůbec.

4.1.2 Skeletová stavba Jedná se o stavbu, která je tvořena nosnou kostrou z tyčových prvků, která přenáší veškeré zatížení. Prvním typem skeletové stavby byla konstrukce hrázděná, u které se nejprve vytvořila nosná konstrukce, která se spojuje pomocí tesařských spojů a posléze vyplňuje vyzdívkou, která má nosnou funkci. Nevýhodou je, že po určité době vznikne mezera mezi dřevěnou konstrukcí a vyzdívkou. Současné typy skeletových staveb se od hrázděných staveb liší především v tom, že šikmé vzpěry jsou nahrazeny inženýrskými spoji a stěny tvoří moderní vícevrstvé konstrukce.

12

4.1.3 Masivní dřevostavba Jednotlivé stěny jsou vytvořeny skládáním, vrstvením jednotlivých prvků a to buď bez spojovacích prvků, nebo s nimi. Mezery mezi prvky se vyplňují převážně přírodními izolačními materiály, jako je například ovčí vlna. Rozlišujeme stavby srubové, které jsou vytvořeny pomocí celých kmenů, nebo roubené stavby, které jsou tvořeny trámy. Výroba může probíhat jednak pomocí strojního zařízení nebo ruční technologií. Mezi novější typ masivních dřevostaveb patří systém Novatop. Je to ucelený stavební systém z velkoformátových komponentů vyráběných z křížem vrstveného masivního dřeva (CLT – cross laminated timber). (www.novatop-system.cz)

4.2 Dřevo jako konstrukční materiál Dřevo patří mezi nejstarší stavební materiály na světě. Přednosti dřeva oproti jiným materiálů jsou především snadná opracovatelnost při nízké hmotnosti a vysoké pevnosti. Jedná se také o obnovitelnou surovinu, což znamená, že neustále dorůstá a nehrozí jeho nedostatek. Při použití dřeva ve stavbě se minimalizuje množství odpadu, protože je možné jej opětovně použít nebo jinak zhodnotit.

4.2.1 Stavba dřeva Dřevo je anizotropní materiál, má rozdílné vlastnosti v jednotlivých směrech (podélném, radiálním a tangenciálním), ať už jde o mechanické, fyzikální nebo vizuální vlastnosti, a proto je při návrhu potřeba tyto údaje respektovat.

Příčiny anizotropie ·

Průběh vláken celulózy je orientován převážně podél osy buňky (ve směru osy kmene).

·

Ztenčeniny (tečky a dvojtečky) jsou umístěny převážně v radiálních stěnách.

·

Jarní a letní dřevo má rozdílné vlastnosti.

·

Dřeňové paprsky se v radiálním směru málo deformují.

Vady dřeva Je třeba se vyvarovat vad a nepoužívat je v konstrukci dřevostavby, protože snižují zejména mechanické vlastnosti. 13

Jedná se o odchylky od nejpříznivějšího stavu pro určitý druh použití, především o změny vzhledu, a mechanických vlastností dřeva. Dřevo s těmito vadami není možné použít na stavbu dřevostaveb, materiál musí být pokud možno bez vad nebo alespoň a minimálním množstvím vad. Mezi nežádoucí vady dřeva, patří především tyto vady: ·

Suky

·

Trhliny

·

Vady struktury dřeva

·

Vady způsobené houbami

·

Vady způsobené hmyzem

·

Vady způsobené houbami

·

Výrobní vady

4.2.2 Fyzikální a mechanické vlastnosti Fyzikální vlastnosti určují především vztah dřeva k vodě a mechanické vlastnosti určují především pevnost dřeva. Fyzikální a mechanické se vzájemně ovlivňují a působí vzájemně na sebe, hlavně od fyzikálních vlastností se odvíjí mechanické vlastnosti a určují jejich hodnoty. Mezi nejdůležitější vlastnosti patří vlhkost, sesýchání a bobtnání, hustota a pevnost dřeva. Tyto vlastnosti závisí především na směru namáhání vzhledem k dřevním vláknům, hustotě, vlhkosti, struktuře a teplotě dřeva.

Vlhkost dřeva Na stavbu dřevěné konstrukce je potřeba použít dřevo vysušené na vlhkost 12% a čím je vyšší vlhkost dřeva, tím je nižší pevnost dřeva. Přítomnost kapalin (vody) ve dřevě se nazývá vlhkostí dřeva. Vyjadřuje se podílem hmotnosti vody k hmotnosti dřeva v absolutně suchém stavu – vlhkost absolutní, nebo podílem hmotnosti vody ke hmotnosti mokrého dřeva – vlhkost relativní. (Horáček 1998)

14

Sesýchání a bobtnání dřeva Když se mění objem vody volné ve dřevě, mění se i rozměry dřeva. Schopnost dřeva zvětšovat svoje rozměry nazýváme bobtnáním, sesýcháním nazýváme proces, při kterém se rozměry zmenšují. Hodnoty bobtnání a sesýchání se vyjadřují pomocí podílu změny oproti původní hodnotě. Se sesýcháním se musí počítat zejména při stavbě masivních dřevostaveb, ale v menší míře i u sloupkových konstrukcí. I proto je nutné zabudovávat dřevo o vhodné vlhkosti. Hustota dřeva Hustota je charakterizována podílem hmotnosti a objemu dřeva při určité vlhkosti. Dřevo se běžně nejčastěji udává při vlhkosti 12% nebo 15% anebo při nulové vlhkosti. Hustota se používá jako jedna z hlavních charakteristik pro dřevo. U dřevostaveb se této vlastnosti příliš nevyužívá, ale zpravidla platí čím je vyšší hustota, tím je vyšší pevnost dřeva. Nejpoužívanější dřeviny při výrobě dřevostaveb jsou smrk ztepilý, který má hustotuρଵହ ൌ Ͷ͹ͲȀଷ, jedle bělokorá ρଵହ ൌ ͶͷͲȀଷ a borovice lesní ρଵହ ൌ

Ͷ͹ͲȀଷ (Křupalová, 2004)

Tepelné vlastnosti

Teplotní roztažnost je prakticky zanedbatelná, proto se s ní nepočítá. V souvislosti s tepelnými vlastnostmi nejčastěji slyšíme název koeficient tepelné vodivosti, který vyjadřuje množství tepla, které projde určitou plochou za určitý čas při rozdílné teplotě jednoho stupně. Koeficient udává základní tepelné vlastnosti dřeva. Tyto vlastnosti se využívají především při výpočtech prostupu tepla obvodovou konstrukcí stěny. Dřevo má obvykle vyšší tepelnou vodivost než ostatní materiály v konstrukci a proto vznikají tepelné mosty. Akustické vlastnosti Dřevo je materiálem s velmi dobrými akustickými vlastnostmi. Akustické vlastnosti jsou vyjadřovány schopností materiálu utlumit, vést nebo zesílit zvuk. (Horáček 1998) Nevýhodou je přenášení zvuku u dřevostavby z konstrukce na jinou konstrukci např. ze stropu na stěny, proto se musí detailně řešit jejich vzájemné styky.

15

Pevnost v tlaku Pohybuje se v rozpětí 45 - 60MPa (SM 46,5MPa) podél vláken, to má význam při výrobě sloupů a vzpěr. Pevnost napříč vláken je asi 3 až 3,5 krát nižší než pevnost podél vláken. (Křupalová, 2004) Pevnost v tahu Pevnost v tahu se pohybuje maximálně od 115 do 130MPa (SM 120MPa) podél vláken. Pevnost v tahu má význam u táhel a věšadel. Tahová pevnost kolmo na vlákna je 10-20 krát menší. (Křupalová, 2004) Pevnost v ohybu Schopnost materiálu vzdorovat zatížení za podmínek, že je materiál podepřen na koncích. Pevnost v ohybu je důležitá při výrobě nosníků, hodnoty se pohybují okolo 75125MPa (SM 78,6MPa). (Křupalová, 2004) Pevnost ve smyku Smyková pevnost podél vláken je 5 krát menší něž pevnost v tlaku podél vláken (SM 5,3MPa). Speciálním případem je střih kolmo na vlákna, kdy pevnost může dosáhnou vysokých hodnot (SM 34,4MPa). (dle Křupalová, 2004) Pevnost v krutu Pevnost v krutu se pohybuje od 10 až po 30MPa (SM 9,6MPa). Krut má význam především při použití kolíků. (dle Křupalová, 2004)

4.2.3 Ochrana dřeva Dřevo je organický materiál, který je nutno chránit před jeho znehodnocením. Dřevo musí být umístěno v konstrukci, tak aby vystaveno takovým podmínkám, a aby bylo zamezeno napadení dřeva činiteli znehodnocující dřevo. Je nutné jej chránit co nejrychlejším zpracováním, vhodnou ochranou při skladování i jeho zpracování. Dřevo jako organická hmota podléhá zkáze a to působením biologických činitelů, kterými jsou: ·

Dřevokazné houby

·

Dřevokazný hmyz

·

Oheň

·

Povětrnostní vlivy – voda, vítr, mráz, slunce 16

Rozeznáváme tři druhy ochrany dřeva, konstrukční ochranu, fyzikální ochranu a chemickou ochranu dřeva.

4.2.3.1 Konstrukční ochrana Jedná se o preventivní ochranu dřeva. Cílem je zabudovat dřevo do konstrukce tak, aby nebylo vystaveno biologickým činitelům a nedošlo tak k jeho znehodnocení. Nejčastěji se konstrukční ochrana používá tam, kde je nutné, zamezení vnikání vlhkosti do dřeva. Zásady při konstrukční ochraně dřeva ·

U prvků vystavených povětrnostním vlivům je nutné zajistit rychlé odvedení dešťové vody stékající po povrchu a zajistit možnost odkapání vody.

·

Dřevo do stavby by mělo být zabudováno s vlhkostí blízkou rovnovážné vlhkosti, která bude v budově v průběhu jejího užívání. Tím lze minimalizovat vznik výsušných trhlin.

·

Dřevěné prvky musí být minimálně 300mm nad okolním terénem z důvodu ochrany před odstřikující dešťovou vodou a vlhkostí z tajícího sněhu.

·

Konstrukce střech musí být dokonale utěsněné, správně odvodněné a s dostatečným přesahem.

·

Dřevěné prvky uložené na zdivu nebo betonu je třeba chránit izolací před vzlínáním vlhkosti, čela dřevěných stropních trámů mají být uložena ve zdivu se vzduchovou mezerou.

·

U konstrukcí s parotěsnou vrstvou je třeba správným konstrukčním návrhem vyloučit nebezpečí kondenzace vodních par uvnitř konstrukce a dbát na správný technologický postup při provádění.

·

V průběhu skladování na staveništi je nutné chránit dřevěné prvky před vlhkostí (déšť, zemní vlhkost) správným uložením a zakrytím, zejména před nepříznivým počasím. (Vaverka, Havířová, Jindrák 2008)

Protipožární ochrana Dřevo je hořlavý materiál, proto je nutné jej chránit před požárem. Především tvar, rozměry a povrch ovlivňuje chování dřeva při požáru. Se zvyšujícími rozměry se zvyšuje doba hoření. Nežádoucí jsou ostré hrany, které zvyšují možnost zahoření. Povrch, který je rovný, čistý, ohoblovaný bez trhlin snižuje výrazně rychlost šíření požáru. Konstrukce je možné chránit před působením ohně obložením nehořlavým 17

materiálem, například u dřevostaveb se používají sádrokartonové desky a sádrovláknité desky.

4.2.3.2 Fyzikální ochrana Úkolem je vytvořit takové podmínky ve dřevě a jeho okolí, při kterých se snižuje riziko znehodnocení dřeva. Cíle fyzikální ochrany ·

Omezit působení abiotických faktorů.

·

Zabránit napadení biotických škůdců.

·

Sterilovat napadené dřevo.

Suchá ochrana Účelem suché ochrany dřeva je co nejrychlejší snížení jeho vlhkosti pod hodnoty při kterých se zastavuje aktivita biotických škůdců dřeva a její trvalé udržování pod touto hranicí. ·

pro dřevokazný hmyz – pod 10%

·

pro dřevokazné houby – pod 20%

·

pro plísně a dřevozbarvující houby – pod 25%

Nejčastěji se používá umělé vysoušení, méně často pak přirozené sušení dřeva. Vlhkost se snižuje pomocí dodávané energie do dřeva. (Ptáček, 2009) Mokrá ochrana Cílem a principem mokré ochrany dřeva je dosažení a udržování hranice maximální vlhkosti dřeva, při níž je ve dřevě již nedostatek vzduchu (kyslíku) nutný pro dýchání dřevokazných hub a hmyzu. V praxi se mokrá ochrana dřeva využívá výhradně na dočasnou ochranu kulatiny před jejím dalším zpracováním. Ochrana muže být prováděna formou máčení nebo postřiků.

4.2.3.3 Chemická ochrana Používá se tam, kde nelze použít jinou ochranu. Jde o vpravování nejčastěji toxických látek do dřeva. Chemická ochrana dřeva umožňuje zvýšit přirozenou trvanlivost dřeva, to znamená jeho odolnost proti abiotickým vlivům a biologickým škůdcům. Povrch dřeva je chráněn nátěrem, postřikem, máčením a jinými beztlakovými

18

technologiemi. Chceme-li dosáhnout většího průniku do dřeva, používají se podtlakovopřetlakové technologie. Cíl chemické ochrany ·

Chemická ochrana dřeva se používá především k dlouhodobé preventivní ochraně, a to hlavně výrobků ze dřeva umístěných v náročnějších expozicích.

·

Důležitým úkolem chemické ochrany je i pomoc při likvidaci biologických škůdců ve dřevě.

·

Chemická ochrana dřeva se používá tam, kde metody fyzikální a konstrukční ochrany jsou málo efektivní nebo těžko realizovatelné.

4.3 Materiál na výrobu dřevostavby 4.3.1 Konstrukční dřevo Na konstrukce se používá především konstrukční dřeva třídy pevnosti C24. Vlhkost 12% ± 2%. Dřeviny smrk a jedle.

Řezivo Materiál získaný podélným rozřezáním sortimentů surového dříví, tzv. pilařských výřezů (kulatiny). Zpravidla jsou alespoň dvě protilehlé plochy rovnoběžné. Deskové řezivo Šířka je větší nebo rovna dvojnásobku tloušťky, může být omítané nebo neomítané. ·

Prkna – tloušťka 13 – 39 mm.

·

Fošny – tloušťka 40 – 100 mm.

Hraněné řezivo Řezivo s pravoúhlým příčným průřezem, šířka je menší než dvojnásobek tloušťky. ·

Hranolky – plocha příčného průřezu je 25 – 100 cm².

·

Hranoly – plocha příčného průřezu je větší než 100 cm².

·

Latě - plocha příčného průřezu je 10 – 25 cm².

·

Lišty - plocha příčného průřezu je menší než 10 cm².

19

Lepené dřevo Vzniká slepením dvou nebo tří fošen, které mohou být napojovány v podélném směru pomocí zubového spoje. Takto vytvořený nosník má lepší vlastnosti než rostlé dřevo.

Lepené lamelované dřevo Z prken se pomocí délkového

nastavení vyrobí

nekonečná

lamela.

Z jednotlivých lamel, stejné tloušťky, se lepí lamelované dřevo. Výhodou lamelovaného dřeva je vyřazení vad z jednotlivých prken a vyrobení nosníku velkých rozměrů, kterých nelze u rostlého dřeva dosáhnout.

Vrstvené dřevo Materiál na bázi dřeva s vysokou pevností, který je podobný překližce. Jednotlivé dýhy jsou navzájem lepeny rovnoběžně. Vyrábí se ve velkých blocích a následně se rozřeže na potřebné rozměry.

4.3.2 Velkoplošné materiály Dřevo, jako anizotropní materiál, vykazuje rozdílné vlastnosti v jednotlivých směrech, jde především o rozměrovou stálost a mechanickou pevnost. Velkoplošné materiály se snaží tyto nevhodné vlastnosti eliminovat. Mezi přednosti patří především rovná plocha a možnost různého dimenzování tloušťky desky.

DTD (dřevotřísková deska) Materiál vyrobený z dřevních třísek a spojený organickými lepidly za pomocí tlaku a teploty. Podle způsobu výroby rozeznáváme desky výtlačně a častěji používané plošně lisované. Podle počtu vrstev mohou být jednovrstvé, třívrstvé a vícevrstvé. Výhodou je izotropnost materiálu (bez vad) a zpracování zbytkového materiálu při výrobě řeziva. Speciálním typem dřevotřískové desky je cementotřísková deska (CTD), kde se jako pojivo používá cement. Výhodou CTD je její nehořlavost a používá se především jako obklad fasády.

OSB (desky s orientovanými třískami) Vzniká slepením velkoplošných plochých třísek pomocí formaldehydové pryskyřice a tlaku. Třísky se vyrábějí nejčastěji ze dřeva borovice. Deska je tvořena 20

třemi vrstvami třísek, které jsou orientovány na povrchu v podélném směru a ve středu desky v příčném směru nebo náhodně. Deska slouží jako náhrada překližky. Výhodou OSB desky jsou velmi dobré mechanické vlastnosti, nízká objemová hmotnost na rozdíl od překližek nebo dřevotřískových desek. Někdy se deska používá i jako pohledová, vzhledem k pohledovým vlastnostem.

DVD (dřevovláknitá deska) Jedná se o materiál vyrobený rozvlákněním dřeva na dřevní vlákna, která se zformují do požadovaného tvaru pomocí lepidla teploty a tlaku. Desky se rozlišují měkké, polotvrdé a tvrdé. Podle způsobu výroby se dělí na výrobu suchým způsobem a mokrým způsobem. Dřevovláknité desky se v dřevostavbách používají pro své dobré tepelně izolační vlastnosti. Nevýhodou je nižší odolnost měkkých desek proti ohni a vlhkosti. Velkou výhodou je jejich ekologičnost a bezproblémová recyklovatelnost.

Překližované materiály Velkoplošný materiál, který vznikne slepením lichého počtu (minimálně tří) vrstev. PDP (překližovaná deska – překližka) Deska, která se vyrábí slepením lichého počtu minimálně tří dýh, přitom sousední vrstvy svírají úhel 90°. Vyrábí se z loupaných nebo krájených dýh. Podle použitého lepidla mohou být vyrobeny i vodovzdorné překližky. Výhodou překližek je vysoká pevnost v tahu a ohybu. PDL (překližovaná deska – laťovka) Překližovaná konstrukční deska vyrobená pomocí oboustranného překlížení laťovkového středu zpravidla loupanými dýhami lepenými kolmo na směr vláken středu a slisováním všech vrstev. Laťovky mohou být i vícevrstvé. Používá se především v interiérových konstrukcích. BIO deska Vznikají překřížením tři vrstev masivního dřeva, tím získávají poměrně vysokou tvarovou a rozměrovou stabilitu.

21

SKD (sádrokartonová deska) Sádrokartonová deska se používá pro výstavbu vnitřních stěn a stropů. Výroba spočívá v lisování sádrové hmoty mezi dva silné kartony papíru a následném vysušení. Výhodou je protipožární odolnost, nevýhodou je nižší odolnost proti vlhkosti.

SVD (sádrovláknitá deska) Do sádrovláknité desky se přidávají celulózová vlákna a lisují se pod vysokým tlakem. Nejsou opatřeny na povrchu kartony jako sádrokartonové desky. Sádrovláknitá deska se používá jako náhrada kombinace dřevotřískové desky a sádrokartonové desky. Fermacell Sádrovláknité desky Fermacell se skládají ze sádry a papírových vláken, která se získávají recyklací. Na výrobních linkách řízených počítačem se po přidání vody a bez dalších pojidel stlačuje homogenní směs těchto dvou přírodních surovin pod vysokým tlakem na pevné desky, které se suší a řežou na příslušné formáty. Jedná se o inovační a ekologicky nezávadný výrobní postup. Sádra reaguje s vodou, pronikne dovnitř a obalí vlákna. To zajistí vysokou pevnost a tvrdost a také nehořlavost materiálu. Fermacell je jak stavební a protipožární deskou tak i deskou do vlhkých místností. Fermacell neobsahuje žádné látky, které škodí zdraví, protože neobsahuje žádná lepidla.

4.3.3 Izolační materiály Jedná se o materiály, které špatně vedou teplo, to znamená, že mají nízkou tepelnou vodivost. Izolační materiály se využívají všude tam, kde je třeba zabránit prostupu (předávání) tepla. U tepelných izolantů se využívá toho, že plyny (vzduch), které obsahují minimum vlhkosti, jsou dobrými tepelnými izolanty, a proto jich obsahují velké množství.

Polystyren Ve stavebnictví se nejvíce využívá pěnového tepelně izolačního polystyrenu. Jedna z nejlevnějších a nejefektivnějších tepelných izolací. Polystyren se v konstrukcích dřevostaveb používá především k dodatečnému zateplení vnějšího pláště. Velkou nevýhodou je jeho neekologičnost a problémová recyklovatelnost.

22

Minerální vlna Rozlišujeme skelnou a kamennou vatu. Vlákna se získávají z tavené kameniny nebo zvlákněním skla. Rozdíl mezi skelnou a kamennou vlnou je, že skelná vata obsahuje až 70% skelných vláken a kamenná je vyrobená z čedičových vláken. Ve stavebnictví se nejčastěji používá zplstěná vata zpevněná umělou pryskyřicí. Minerální vlna má nízkou teplotní vodivost (odolnost vůči vysokým teplotám) a hustotu. Jedná se o nejpoužívanější tepelnou izolaci v dřevostavbách.

Ovčí vlna Surovina ze srsti ovce domácí má výborné tepelně izolační vlastnosti. Izolace z ovčí vlny musí být chráněna před moly a jinými škůdci. Nevýhodou je její stlačitelnost a proto se nedá použít do všech konstrukcí. Používá se u masivních dřevostaveb k dotěsňování spár mezi jednotlivými prvky.

Izolace z konopí Konopná izolace je přírodní materiál, který je pro svou vysokou schopnost teplotní a vlhkostní akumulace ideálním materiálem do difúzně otevřených konstrukcí. Konopné vlákno má jedinečnou schopnost absorbovat vlhkost a opět ji uvolnit. Konopná izolace zachovává zdravé mikroklima domu bez množících se bakterií, plísní a jiných mikroorganismů, které způsobují alergie a jiné zdravotní problémy. (www.konopne-izolace.cz)

Izolace na bázi papíru Sypká hmota, je tvořena vločkami z mineralizovaného recyklovaného papíru. Její použití je poměrně všestranné – od izolací stěn po izolace stropů. Aplikace se provádí foukáním do předem připravených dutin. (Záhradníček, Horák 2007) Nevýhodou je, že po určitém čase může vrstva vloček sednout a nemusí dostatečně izolovat. Proto je nutné tam foukat izolaci v dostatečném tlaku, což by mělo zabránit sesedání vrstvy vloček.

Sláma Materiál používaný jako tepelná izolace u experimentálních domů. Zpravidla se používají mechanicky lisované balíky, které se na sebe vrství a působí jako tepelný

23

izolant. Sláma musí být dokonale chráněna proti vlhkosti. Velkou nevýhodou je, že sláma postupně degraduje a musí se po určitém čase vyměnit.

4.3.4 Spojovací prvky Hřebíky Používají se různé typy hřebíků, rozdělují se podle délky, průměru, povrchu dříku, povrchovou úpravou a způsobem zatloukání (ručně nebo pneumaticky).

Spony Spony se zarážejí pomocí pneumatických sponkovaček. Spony se rozlišují svými rozměry a povrchovou úpravou. Pomocí spon se připevňují především aglomerované materiály.

Vruty Vruty se vyrábí z kvalitních ocelí a musí být dostatečně dimenzovány, aby přenesly zatížení ve spoji. Dělí se především podle svých rozměrů (délka, průměr) a povrchové úpravy.

Šrouby Šrouby musí být vyrobené z kvalitní oceli a dostatečně dimenzovány, aby přenesly zatížení ve spoji. Rozlišují se především svými rozměry a povrchovou úpravou.

Ocelové spojky, úhelníky Spojníky a úhelníky se vyrábějí na míru spoje, který se vytvoří tak, aby byl dostatečně únosný a přenesl zatížení. Materiál, který se používá na výrobu, je nejčastěji pozinkovaná ocel.

4.4 Součinitel prostupu tepla Součinitel prostupu tepla charakterizuje tepelně izolační schopnost konstrukce. V tepelné technice budov to je nejdůležitější veličina, s níž pracují architekti a stavební inženýři při navrhování. Čím je nižší součinitel prostupu tepla, o to bude nižší tepelná ztráta budovy.

24

ܷሾܹȀ݉ଶ ‫ ܭ‬ሿ, celková výměna tepla v ustáleném stavu mezi dvěma prostředími

vzájemně oddělenými stavební konstrukcí o tepelném odporu ܴ s přilehlými mezními

vzduchovými vrstvami.

Tepelný odpor vrstvy

ܷൌ

ͳ ܴ

ܴሾ݉ଶ ‫ܭ‬Ȁܹ ሿtepelně izolační vlastnosti vrstvy materiálu. Je-li známa hodnota

součinitele tepelné vodivosti vrstvy materiálu, a je-li konstantní, povrchy kolmé na směr tepelného toku jsou vzájemně rovnoběžné a vrstvou tak proudí rovnoměrný tepelný tok, je tepelný tok definován vztahem:

Součinitel tepelné vodivosti

ܴൌ

݀ ߣ

ߣሾܹȀ݉‫ ܭ‬ሿ, schopnost stejnorodého, isotropního materiálu při dané střední

teplotě vést teplo. (ČSN 73 0540-1)

Konstrukce vytápěných nebo klimatizovaných budov musí mít v prostorech součinitel prostupu tepla ܷሾܹȀ݉ଶ ‫ ܭ‬ሿ takový, aby splňoval podmínku: ܷ ൑ ܷே

Kde ܷே je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla, ve ܹȀ݉ଶ ‫ܭ‬.

Požadované a doporučené hodnoty ܷே se do 0,4 ܹȀ݉ଶ ‫ ܭ‬zaokrouhlují na setiny,

od 0,4 ܹȀ݉ଶ ‫ ܭ‬včetně do 2,0 ܹȀ݉ଶ ‫ ܭ‬na pět setin a nad 2,0 ܹȀ݉ଶ ‫ ܭ‬včetně na desetiny. (ČSN 73 0540-2)

25

Tab. 1 Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U (ČSN 73 0540-2) Součinitel prostupu tepla ࢁࡺǡ૛૙ ሾܹȀ݉ଶ ‫ ܭ‬ሿ

Popis konstrukce

Požadované Doporučené hodnoty

Střecha plochá a šikmá se sklonem do 45° včetně

hodnoty

0,24

0,16

0,30

0,20

Stěna vnější

lehká 0,30

0,20

Stěna k nevytápěné půdě (se střechou bez tepelné

těžká 0,38

0,25

Strop s podlahou nad venkovním prostorem Strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) Stěna vnější vytápěná (vnější vrstvy od vytápění)

izolace) Střecha strmá se sklonem nad 45°

4.5 Požadavky na budovy bez bariér Bezbariérový přístup umožňuje tělesně postiženým osobám navštěvovat i místa, na která by jim za běžných okolností nebyl umožněn přístup. Jedná se především o překonávání schodů, terénních nerovností a jiných překážek. Ze stavebního hlediska znamená bezbariérový přístup soubor opatření, které zajistí samostatný pohyb a užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Jsou to především osoby používající vozík pro invalidy nebo berle, případně dále lidé s těžkým smyslovým (zrakovým a sluchovým) postižením. V současné době je bezbariérový přístup vyžadován především u novostaveb veřejné vybavenosti a ve většině případů i u rekonstruovaných objektů, kde je zásady problematické dodržovat.

4.5.1 Zajištění přístupu do objektu občanského vybavení Přístup od všech prostor určených pro užívání veřejností musí být zajištěn vodorovnými komunikacemi, schodišti a souběžně vedenými bezbariérovými rampami nebo výtahy.

26

4.5.2 Záchody Ve stavbě, ve které je záchod určen pro užívání veřejností, musí být v každém tomto zařízení nejméně jedna bezbariérová kabina WC v oddělení pro muže a nejméně jedna bezbariérová kabina WC v oddělení pro muže. Kabina nemusí mít předsíňku v případě, kdy je přístupná z prostoru, který není pobytovou místností. Pokud je stavba vybavena maximálně dvěma záchodovými kabinami, lze jako bezbariérovou zařídit pouze jednu z nich, určenou pro obě pohlaví a přístupnou přímo z veřejného komunikačního prostoru. (Šestáková, Lupač, 2010)

4.5.3 Orientace veřejnosti ·

Základní informace pro orientaci veřejnosti musí být jak vizuální, tak podle okolností i akustické a hmatné.

·

Vizuální informace musí mít kontrastní a osvětlené nápisy a symboly.

·

Informační a signalizační prvky musí být vnímatelné a srozumitelné pro všechny uživatele, je nutné brát v úvahu zejména zorné pole osoby na vozíku, velikost a vzdálenost písma.

·

Vyhrazené prostory a zařízení musí být označeny příslušným symbolem na viditelném místě a musí být umístěna orientační tabule s označením o přístupu k nim.

4.5.4 Obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb dle vyhlášky 398/2009 4.5.4.1 Základní prvky bezbariérového užívání staveb Základní prvky bezbariérového užívání staveb vyjadřují elementární principy a systémové zásady na užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu vychází jak z dispozic, možností a potřeb osob na vozíku a osob s dětským kočárkem, tak z dispozic a možností a osob požívajících berle, hole, chodítka nebo jiné pomůcky pro chůzi. ·

Výškové rozdíly pochozích ploch nesmí být vyšší než 20 mm

·

Povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu.

27

·

Minimální manipulační prostor pro otáčení vozíku do různých směrů v rámci úhlu, který je větší než 180°, je kruh o průměru 1500 mm a nejmenší prostor pro otáčení vozíku o 90° až 180° je obdélník o rozměrech 1200 mm x 1500 mm.

·

U pokladny a přepážky musí být zajištěn průchod šířky nejméně 900 mm. Jejich výška musí být nejvíce 800 mm nad podlahou v nejmenší délce 900 mm, dále doplněné v celé této délce předsunutou plochou o šířce 250 mm pro podjetí vozíkem při manipulaci s věcmi na této ploše.

4.5.4.2 Schodiště a vyrovnávací stupně Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace Bezbariérově se řeší hlavní a přiměřeně úniková a ostatní schodiště. ·

Ve všech ramenech téhož schodiště musí být stejný počet stupňů.

·

Počet stupňů za sebou může být nejméně 3 a nejvíce 16.

Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu Sklon schodišťového ramene nesmí být větší než 28° a výška schodišťového nebo vyrovnávacího stupně větší než 160 mm. To neplatí pro stavby bytových domů s výtahem. Stupnice a podstupnice musí být k sobě kolmé. Schodišťová ramena a vyrovnávací stupně musí být po obou stranách opatřeny madly ve výši 900 mm, která musí přesahovat nejméně o 150 mm první a poslední stupeň s vyznačením v jejich půdorysném průmětu. Madlo musí být odsazeno od svislé konstrukce ve vzdálenosti nejméně 60mm.Tvar madla musí umožnit uchopení rukou shora a jeho pevné sevření.

28

4.5.5 Technické požadavky dle vyhlášky 398/2008 Technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, společných prostor a domovního vybavení bytových domů, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení a staveb pro výkon práce.

4.5.5.1 Vstupy do budov Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu ·

Před vstupem do budovy musí být plocha nejméně 1500 mm x 1500 mm. Při otevírání dveří ven musí být šířka nejméně 1500 mm a délka ve směru přístupu nejméně 2000 mm.

·

Sklon plochy před vstupem do budovy smí být pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50 (2,0%).

·

Vstup do objektu musí mít šířku nejméně 1250 mm. Hlavní křídlo dvoukřídlých dveří musí umožňovat otevření nejméně 900 mm.

·

Otevíraná dveřní křídla musí být ve výši 800 až 900 mm opatřena vodorovnými madly přes celou jejich šířku, umístěnými na straně opačné než jsou závěsy, s výjimkou dveří automaticky ovládaných.

·

Dveře smí být zaskleny od výšky 400 mm, nebo musí být chráněny proti mechanickému poškození vozíkem.

·

Zámek dveří musí být umístěn nejvýše 1000 mm od podlahy, klika nejvýše 1100mm.

·

Horní hrana zvonkového panelu smí být nejvýše 1200 mm od úrovně podlahy s odsazením od pevné překážky nejméně 500 mm.

4.5.5.2 Dveře Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu ·

Dveře musí mít světlou šířku nejméně 800 mm.

·

Světlá šířka dveří ve sportovních stavbách musí odpovídat rozměrovým parametrům sportovních vozíků.

29

·

Otevíravá dveřní křídla musí být ve výši 800 až 900 mm opatřena vodorovnými madly přes celou jejich šířku, umístěnými na straně opačné než jsou závěsy, s výjimkou dveří automaticky ovládaných.

·

Dveře smí být zaskleny od výšky 400 mm nebo musí být chráněny proti mechanickému poškození vozíkem.

4.5.5.3 Okna Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu ·

V každé obytné nebo pobytové místnosti musí mít nejméně jedno okno pákové ovládání nejvýše 1100 mm nad podlahou.

·

Okna s parapetem nižším než 500 mm a prosklené stěny musí mít spodní části do výšky 400mm nad podlahou opatřeny proti mechanickému poškození.

4.5.5.4 Hygienická zařízení Řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu Stěny hygienických zařízení a šaten musí po konstrukční stránce umožnit kotvení opěrných madel v různých polohách s nosností minimálně 150 kg. Po osazení všech zařizovacích předmětů musí být zachován volný manipulační prostor o průměru nejméně 1500 mm. Podlaha musí být protiskluzná. Záchod Záchodová kabina musí mít šířku nejméně 1800 mm a hloubku nejméně 2150 mm. Záchodová kabina s využitím asistence musí mít šířku nejméně 2200 mm a hloubku nejméně 2150 mm. V kabině musí být záchodová mísa, umyvadlo, háček na oděvy a prostor pro odpadkový koš. Šířka vstupu musí být nejméně 800 mm, u bytů a obytných částí staveb nejméně 900 mm. Dveře se musí otevírat směrem ven a musí být opatřeny z vnitřní strany vodorovným madlem ve výšce 800 až 900 mm. Zámek dveří musí být odjistitelný zvenku. Záchodová mísa musí být osazena v osové vzdálenosti 450 mm od boční stěny. Mezi čelem záchodové mísy a zadní stěnou kabiny musí být nejméně 700 mm. Prostor okolo záchodové mísy musí umožnit čelní, diagonální nebo boční nástup. U kabin

30

minimálních rozměrů musí být manipulační prostor umístěný proti dveřím. Kabiny s využitím asistence musí mít záchodovou mísu osazenou v ose stěny, která je naproti vstupu. Horní hrana sedátka záchodové mísy musí být ve výši 460 mm nad podlahou. Ovládání splachovacího zařízení musí být umístěno na straně, ze které je volný přístup k záchodové míse, nejvýše 1200 mm nad podlahou. Splachovací zařízení umístěné na stěně musí být v dosahu osoby sedící na záchodové míse. V dosahu ze záchodové mísy a to ve výšce 600 až 1200 mm nad podlahou a také v dosahu z podlahy a to nejvýše 150 mm nad podlahou musí být ovladač signalizačního systému nouzového volání. Umyvadlo musí být opatřeno stojánkovou výtokovou baterií s pákovým ovládáním. Umyvadlo musí umožnit podjezd osoby na vozíku, jeho horní hrana musí být ve výšce 800mm. V záchodových kabinách minimálních rozměrů je nutno použít pouze malé umývátko. Po obou stranách záchodové mísy musí být madla ve vzájemné vzdálenosti 600 mm a ve výši 800 mm nad podlahou. U záchodové mísy s přístupem jen z jedné strany musí být madlo na straně přístupu sklopné a záchodovou mísu musí přesahovat o 100 mm; madlo na opačné straně záchodové mísy musí být pevné a záchodovou mísu musí přesahovat o 200 mm. U záchodové mísy s přístupem z obou stran, nebo-li záchodová kabina s využitím asistence musí být obě madla sklopná a obě musí přesahovat záchodovou mísu o 100 mm. Vedle umyvadla musí být alespoň jedno svislé madlo délky nejméně 500 mm. Je-li v hygienickém zařízení nebo šatně instalováno zrcadlo musí být použitelné pro osobu stojící i osobu na vozíku. U pevného zrcadla musí být spodní hrana ve výši maximálně 900 mm nad podlahou a horní hrana ve výši minimálně 1800 mm nad podlahou. Sklopné zrcadlo nesmí mít ovládací páku vystupující do prostoru.

4.5.5.5 Symbol Symbol je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazena bílou čarou stylizovaná postava sedící na vozíku pro invalidy. Nejmenší rozměry symbolu jsou 100 mm x 100 mm.

31

Obr. 1 Symbol pro tělesně postižené

32

5. Vlastní řešení - návrh konstrukčních systémů Navržené konstrukční systémy: K porovnání byly navrženy dvě varianty konstrukčních systémů a to rámová dřevostavba a dřevostavby z masivních panelů systému Novatop. Přitom u rámové dřevostavby jsou navrženy dvě varianty skladeb, difuzně otevřená a difuzně uzavřená konstrukce. Rámová dřevostavba ·

Difuzně uzavřená konstrukce

·

Difuzně otevřená konstrukce

Masivní panelová dřevostavba ·

Masivní panely Novatop

Rámová dřevostavba Nosná konstrukce rámových dřevostaveb se skládá především z nosné sloupkové konstrukce z řeziva a z pláště stabilizující tento rám. Sloupková konstrukce přenáší zatížení hlavně ze střechy a mezilehlých stropů, kdežto desky zpravidla na bázi dřeva přenáší vodorovné síly, především od větru. Základním principem rámových dřevostaveb je, že se vyrábí pomocí prefabrikace ve výrobních závodech. Už v menší míře se vyrábí přímo na stavbě, hlavně kvůli rychlosti a možnosti stavbu chránit rychle před povětrnostními vlivy. Rozlišujeme dva základní typy rámových dřevostaveb, a to difusně uzavřenou a difusně otevřenou, které jsou zde rovněž navrženy. Odlišují se především v tom, že u difusně uzavřené konstrukce je nutné použít parozábranu proti vnikání vlhkosti do konstrukce, kdežto u difusně otevřené konstrukce se vhodným uspořádáním dá zabránit kondenzaci vlhkosti v konstrukci stěny.

5.1 Difuzně uzavřená konstrukce rámové dřevostavby U dřevostaveb by při zimním topení hrozila možnost tvorby rosného bodu v jejich vnitřních prostorách, a proto je možné stavbu řešit jako difuzně uzavřenou. Nosná konstrukce dřevostavby je od jejího vnitřku oddělena absolutně neprodyšnou,

33

parotěsnou fólií (parozábranou), což by mělo zajistit, že dřevo zůstane prakticky v suchu.

5.1.1 Skladby Tab. 2 Skladba obvodového pláště difuzně uzavřené konstrukce Materiál

Tloušťka [mm]

Fermacell

15

Dřevěný rám 60x40mm

40

(vyplněn minerální tepelnou izolací Isover Rollino) Parozábrana

-

Dřevěný rám 60x120 mm

120

(vyplněn minerální tepelnou izolací Isover Orsik) Fermacell

15

Termofasáda

107

(100 mm polystyrén Isover XPS, 7 mm kontaktní omítka) Celkem

297

Tab. 3 Skladba vnitřní nosné stěny difuzně uzavřené konstrukce Materiál

Tloušťka [mm]

Fermacell

15

Dřevěný rám 60x120 mm (vyplněn minerální tepelnou izolací Isover Orsik)

120

Fermacell

15

Celkem

150

34

Tab. 4 Skladba dělící příčky difuzně uzavřené konstrukce Materiál

Tloušťka [mm]

Fermacell

15

Dřevěný rám 60x120 mm (vyplněn minerální tepelnou izolací Isover Orsik)

60

Fermacell

15

Celkem

90

Tab. 5 Skladba stropu nad podkrovím difuzně uzavřené konstrukce Materiál

Tloušťka [mm]

Podlahová krytina

10

Fermacell

25

Dřevovláknitá deska měkká

60

Mirelon

-

Dřevotřísková deska

22

Stropní nosník 60x240mm (vzduchová mezera 120mm, tepelná izolace 120mm Isover Orsik)

240

Rošt z latí

30

2x sádrokartonová deska 12,5mm

25

Celkem

412

Tab. 6 Skladba stropní konstrukce nad přízemím difuzně uzavřené konstrukce Materiál

Tloušťka [mm]

Tepelná izolace Isover Orsik

100

DTD

22

Stropní nosník 60x180 mm (vyplněn minerální tepelnou izolací Isover Orsik) Parozábrana

180 -

Rošt z latí

30

SKD

15

Celkem

347 35

Tab. 7 Skladba střešní konstrukce difuzně uzavřené konstrukce Materiál

Tloušťka [mm]

Střešní krytina

30

Střešní latě

33

Kontralatě

33

Difusní fólie

-

Krokev 60x180 mm (vyplněna tepelnou izolací Isover Orsik)

180

Laťování 60x60 mm (vyplněno tepelnou izolací Isover Orsik)

60

Parozábrana

-

Fermacell

15

Celkem

351

Schéma skladeb viz. příloha č. 1.

5.1.2 Součinitel prostupu tepla Výpočty součinitele prostupu tepla jsou uvedeny v příloze č. 2.

Obvodová stěna Vypočtená hodnota součinitel prostupu tepla je U = Ͳǡͳͷ͸ܹȀ݉‫ܭ‬.

Navržená skladba splňuje požadavky ČSN 73 0540 - 2 (Tepelná ochrana budov -

Požadavky) na prostup vnější stěnou.

Strop nad podkrovím Vypočtená hodnota součinitel prostupu tepla je U = Ͳǡͳ͵͹ܹȀ݉‫ܭ‬.


Požadavky) na prostup stropu.

Střešní konstrukce Vypočtená hodnota součinitel prostupu tepla je U = ͲǡʹͳͷܹȀ݉‫ܭ‬.


Požadavky) na prostup šikmou střechou.

36

5.1.3 Spotřeba materiálu Tab. 8 Spotřeba materiálu na 1m² obvodové stěny difuzně uzavřené konstrukce Materiál

Skutečné množství [m³] Podíl objemu stěny [%]

Dřevo

0,010

5,2

Aglomerovaný materiál

0,019

10,1

Izolační materiál

0,090

48,7

Termofasáda

0,067

36,0

Tab. 9 Spotřeba materiálu na 1m² vnitřní nosné stěny difuzně uzavřené konstrukce Materiál


Dřevo

0,007

7,7


0,019

20,0


0,068

72,3

Tab. 10 Spotřeba materiálu 1m² vnitřní dělící příčky difuzně uzavřené konstrukce Materiál


Dřevo

0,004

6,4


0,019

33,3


0,034

60,3

Tab. 11 Spotřeba materiálu 1m² stropu nad podkrovím difuzně uzavřené konstrukce Materiál


Dřevo

0,016

9,4


0,045

26,0


0,105

61,0

Podlahová krytina

0,006

3,6

37

Tab. 12 Spotřeba materiálu 1m² stropní konstrukce nad přízemím difuzně uzavřené konstrukce Materiál


Dřevo

0,023

11,6


0,013

6,3


0,164

82,1

Tab. 13 Spotřeba materiálu 1m² střešní konstrukce difuzně uzavřené konstrukce Materiál


Dřevo

0,017

10,6


0,136

83,6


0,009

5,8

5.1.4 Výhody systému Výhody jsou zaměřeny na stavbu sloupkové dřevostavby na staveništi. Sériovostí lze snížit náklady Domy se vyrábí v modulu, proto lze dispozice jednoduše měnit. Rovněž lze rozměry stavby stále opakovat a tudíž snížit náklady na výrobu. Minimální spotřeba materiálů, předem dáno statickými a technickými požadavky Při výrobě panelové dřevostavby je minimální spotřeba materiálů. Při vytváření projektu se provádí statické a technické výpočty, které snižují spotřebu materiálu na konstrukce domu. Lze vyrábět vícepatrové domy Z konstrukce panelové dřevostavby lze vyrábět i vícepatrové domy. Dřevo je dostatečně únosné, aby přeneslo velké zatížení stavby. Při vytvoření vhodné konstrukce je možné stavět i více než dvoupatrové domy. Vysoká stabilita a tuhost stavby Vysoká pevnost dřeva je základem stability konstrukce. Stabilitu a tuhost zajišťuje konstrukce tvořená sloupky a jeho opláštění. Sloupky zajišťují svislé zatížení a opláštění působí jako ztužující prvek.

38

Dobrá protipožární ochrana Dřevo je v konstrukci panelu chráněno proti ohni sádrokartonovými nebo sádrovláknitými deskami a mezi sloupky je nehořlavá minerální vlna. Protipožární ochrana se dá ještě zvýšit aplikováním různých látek. Ekologické Na výrobu panelové dřevostavby se používají především přírodní materiály. Většina materiálu se v přírodě jednoduše rozloží. Negativní vliv na životní prostředí mají především použité polymery jako je polystyren a různé fólie. Zdravotně nezávadná stavba Stavba je z hlediska vlivu na zdraví člověka nezávadná. Na výrobu dřevostaveb se používají materiály ověřené zkouškami, které neobsahují žádné látky, které by měly negativní vliv na lidské zdraví. Především se používají aglomerované materiály s žádným nebo nízkým obsahem formaldehydu. Levné bydlení Cena panelové dřevostavby se odvíjí především typem konstrukce obvodového pláště. Obecně dřevostavby patří mezi levnější typy bydlení. Dřevostavba nemusí vypadat jako dům ze dřeva Většina panelových dřevostaveb se vyrábí s kontaktním zateplovacím systémem, který tvoří omítka, proto nelze na první pohled, zda se jedná o dřevostavbu. Výhodou je, že dřevo je chráněno před povětrnostními vlivy. Dobré tepelně izolační vlastnosti Dřevo

v kombinaci

s tepelnými

izolačními

materiály

tvoří

konstrukci

s výbornými tepelně izolačními vlastnostmi. Míra tepelně izolačních vlastností se odvíjí od konstrukce panelů. Dlouhá životnost Životnost dřevostaveb z hlediska statiky se udává 100 – 160 let je-li dřevo chráněno před vlhkostí. V dnešní době se staví hlavně jednogenerační domky, u kterých se udává životnost 60 – 80 let. Po určité době je však nutné v určitých intervalech provádět udržovací opravy.

39

Opakující se detaily Z hlediska výstavby je dobré, že se opakují jednotlivé detaily ve stavbě. Celkový počet detailů je menší, než například u zděné stavby. Není nutné pro jednotlivé stavby řešit znovu detaily, protože jsou stále stejné. Nosná kostra se skládá ze štíhlých a standardizovaných průřezů V konstrukci panelů se používá především jednotného průřezu, standardně 120 x 60 mm. Používají se i jiné průřezy, ale zpravidla se používají štíhlé profily řeziva. Celá konstrukce je ve výsledku velmi lehká. Suchý způsob výstavby Ve stavbě se nevyužívá mokrých technologií výstavby, jako je například vytvrzení betonu. Suchý způsob výstavby souvisí i s tím, že je možné stavět i v nepříznivých podmínkách (nízké teploty). Zdvihací technika Není nutná speciální zdvihací technika při stavbě domu. Jednotlivé prvky lze přenášet jednoduše v rukách.

5.1.5 Nevýhody systému Nevýhody jsou zaměřeny na stavbu sloupkové dřevostavby na staveništi. Možnost napadení dřevokazným hmyzem a houbami Jedná se o přírodní materiál, který má přirozené nepřátele a nepříznivé podmínky ve kterých ztrácí své vlastnosti. Dřevo se musí chránit hlavně snížením vlhkosti pod hodnotu, kdy se nevykazuje činnost dřevokazných hub a hmyzu. Vlivem vysoké vlhkosti dřevo degraduje a ztrácí své původní vlastnosti. Nízká schopnost akumulovat teplo Dřevo jako materiál není schopno akumulovat teplo ve větším množství. Proto je nutné volit jiné typy vytápění než u tradičních zděných staveb. Je vhodné v interiéru instalovat stěny z materiálů, které mají vyšší akumulační schopnost. Nutnost dokonalého napojení parotěsné fólie Při stavbě domu s difuzně uzavřeným obvodovým pláštěm je nutné dokonalé napojení parotěsné fólie, hlavně v místech napojení stěn mezi sebou. Pro napojení je nutné používat speciální lepicí pásky. 40

Nutnost přesné výroby Výroba musí být prováděna s vysokou přesností, aby bylo na stavbě umožněno snadné napojení stěn. Přesnost výroby záleží na výrobních strojích a pracovnících, kteří jednotlivé stěny sestavují. Stěny je nutné vyrábět s přesností na milimetry. Riziko poškození na stavbě Při skladování materiálu na stavbě musí být dostatečně chráněno před vlhkostí a odcizením.

5.2 Difuzně otevřená konstrukce rámové dřevostavby Difúzně otevřená konstrukce pracuje na principu prostupu plynů molekulárním přenosem, běžně označovaným jako difúze. To v praxi znamená, že v konstrukcích nejsou používány parotěsné zábrany, které tento proces znemožňují. Místa, kde bývá tento typ konstrukcí používán, jsou tzv. obalové konstrukce, což jsou obvodové pláště a pláště podkroví. (www.drevostavitel.cz) Pokud se stěny difuzně otevřou, dochází k rychlému odchodu vlhkosti z domu. U této možnosti stavebního řešení přichází na řadu místo parozábrany parobrzda. Ta má podobu dřevotřískové OSB desky, která povoluje molekulární propouštění vody skrz stěnu ven z budovy. U difuzně otevřené dřevostavby se část vlhkosti dostane k vnitřní nosné konstrukci. Proto je třeba zajistit její odpařování směrem ven do exteriéru. Toho bude dosaženo propustností vnějších vrstev stěn a tepelné izolace. Izolace pro difuzně otevřenou dřevostavbu musí být realizována dřevovláknitými deskami nebo prodyšnou minerální vatou.

41

5.2.1 Skladby Tab. 14 Skladba obvodového pláště difuzně uzavřené konstrukce Materiál

Tloušťka [mm]

SKD

15

Dřevěný rošt 40x60 mm (vyplněn dřevovláknitou tepelnou izolací Steico Flex) OSB

40 18

Dřevěný rám 60x120 mm (vyplněn dřevovláknitou tepelnou izolací Steico Flex) Fasádní dřevovláknitá izolace Steico Protect H

120 100

Omítka

5

Celkem

298

Tab. 15 Skladba vnitřní nosné stěny difuzně uzavřené konstrukce Materiál

Tloušťka [mm]

Fermacell

15

Dřevěný rám 60x120 mm (vyplněn dřevovláknitou tepelnou izolací Steico Flex)

120

Fermacell

15

Celkem

150

Tab. 16 Skladba vnitřní dělící příčky difuzně uzavřené konstrukce Materiál

Tloušťka [mm]

Fermacell

15

Dřevěný rám 60x60 mm (vyplněn dřevovláknitou tepelnou izolací Steico Flex)

60

Fermacell

15

Celkem

90

42

Tab. 17 Skladba stropu nad podkrovím difuzně uzavřené konstrukce Materiál

Tloušťka [mm]

Podlahová krytina

10

Fermacell

25

Dřevovláknitá deska měkká

60

Mirelon

-

Dřevotřísková deska

22

Stropní nosník 60x240mm (vzduchová mezera 120mm, tepelná izolace 120mm Steico Flex)

240

Rošt z latí

30

2x sádrokartonová deska 12,5mm

25

Celkem

412

Tab. 18 Skladba střešní konstrukce difuzně otevřené konstrukce Materiál

Tloušťka [mm]

Dřevovláknitá tepelná izolace

100

OSB

22

Stropní nosník 60x180 (vyplněn dřevovláknitou tepelnou izolací Steico Flex) Parozábrana

180 -

Rošt z latí

30

SKD

15

Celkem

347

43

Tab. 19 Skladba střešní konstrukce difuzně otevřené konstrukce Materiál

Tloušťka [mm]

Střešní krytina

30

Střešní latě

33

Kontralatě

33

Difusní fólie

-

Krokev 60x180 mm (vyplněna tepelnou izolací Steico Flex)

180

Laťování 60x60 mm (vyplněno tepelnou izolací Steico Flex)

60

Parozábrana

-

SKD

15

Celkem

351



Obvodová stěna Vypočtená hodnota součinitel prostupu tepla je U = Ͳǡͳ͹ͲܹȀ݉‫ܭ‬.

Navržená skladba splňuje požadavky ČSN 73 0540 - 2 (Tepelná ochrana budov Požadavky) na prostup vnější stěnou.

Strop nad podkrovím Vypočtená hodnota součinitel prostupu tepla je U = ͲǡͳʹͷܹȀ݉‫ܭ‬.



Střešní konstrukce Vypočtená hodnota součinitel prostupu tepla je U = Ͳǡͳͻ͸ܹȀ݉‫ܭ‬.



44

5.2.3 Spotřeba materiálu Tab. 20 Spotřeba materiálu na 1m² obvodové stěny příčky difuzně otevřené konstrukce Materiál


Dřevo

0,010

5,2


0,021

11,3

Fasádní izolace

0,063

34,1


0,090

49,4

Tab. 21 Spotřeba materiálu na 1m² vnitřní nosné stěny difuzně otevřené konstrukce Materiál


Dřevo

0,007

7,7


0,019

20,0


0,068

72,3

Tab. 22 Spotřeba materiálu na 1m² vnitřní dělící příčky difuzně otevřené konstrukce Materiál


Dřevo

0,004

6,4


0,019

33,3


0,034

60,3

Tab. 23 Spotřeba materiálu na 1m² stropu nad přízemím difuzně otevřené konstrukce Materiál


Dřevo

0,016

9,4


0,045

26,0


0,105

61,0

Podlahová krytina

0,006

3,6

45

Tab. 24 Spotřeba materiálu na 1m² stropu nad podkrovím difuzně otevřené konstrukce Materiál


Dřevo

0,013

11,6


0,023

6,3


0,164

82,1

Tab. 25 Spotřeba materiálu na 1m² střešní konstrukce difuzně otevřené konstrukce Materiál


Dřevo

0,017

10,6


0,136

83,6


0,009

5,8

5.2.4 Výhody systému Pohyb vlhkosti Pohybující

se

vlhkost

v konstrukci

nevyhovuje

houbám,

plísním

a

mikroorganismům a zlepšuje tak kvalitu vnitřního ovzduší. V zimním období dochází i k vysušování konstrukce. Díky velkým rozdílům exteriérových a interiérových teplot v konstrukcích vlhkost obecně stoupá a právě díky možnosti pohybu vlhkosti i směrem do dřevostavby se tato vlhkost může za určitých podmínek redukovat. (www.drevostavitel.cz) Klima v interiéru Dřevostavby používající difúzně uzavřený systém mají vnitřní klima s poměrně nízkou vzdušnou vlhkostí, difúzně otevřený systém dokáže v případě zvýšení vlhkosti v interiéru určitou část absorbovat do konstrukce, když vlhkost opět poklesne, začne se absorbovaná vlhkost ze stěn vypařovat do interiéru.

46

Ekologie Zdravotně nezávadné a obnovitelné materiály používané pro konstrukci stěny. Bez plastů Není nutné používat žádné polymery (např. parozábranu, polystyrén). Dřevostavbu lze postavit čistě ze dřeva a materiálů na bázi dřeva (např. OSB, DTD,DVD)

5.2.5 Nevýhody systému Vysoká cena Cena izolačních materiálů na bázi dřeva je v dnešní době značně vysoká, cena může být dvojnásobná oproti minerálním izolacím. Nezkušenost Patří mezi relativně nové konstrukční systémy a mnohé firmy s tímto systémem nemají s realizací dostatečné zkušenosti.

5.3 Konstrukce systému Novatop Konstrukční prvky se skládají většinou z masivního dřeva. Velkou část tvoří buď uzavřený, nebo masivní deskový průřez. Hlavní část nosného systému se vždy skládá z nosného jádra, které je tvořeno z masivního překližovaného dřeva. Novatop je ucelený stavební systém z velkoformátových komponentů vyráběných z křížem vrstveného masivního dřeva (CLT – cross laminated timber). Komponenty Novatop se vyrábí z vysušených smrkových lamel skládaných do vrstev, jednotlivé vrstvy jsou k sobě otočeny o 90˚. Počet vrstev může být různý a určuje konečnou tloušťku panelu. Dřevo je sušeno na vlhkost cca 8 %, to zajišťuje vysokou stabilitu komponentů a zabraňuje tvorbě trhlin. Lamely se mezi sebou lepí ve všech směrech, při výrobě jsou používána nejčastěji polyuretanová lepidla, která jsou podle evropských norem schválena pro zhotovení nosných dřevěných stavebních dílů pro interiér i exteriér. Všechny panely se vyznačují vysokou pevností, stabilitou a mimořádnou statickou únosností – vytváří masivní, bezpečnou a skutečně celodřevěnou konstrukci. Vzhledem k technologii sušení a lepení vykazují tvarovou stálost i při změnách vlhkosti. (www.novatop-system.cz) 47

5.3.1 Skladby Tab. 26 Skladba obvodové stěny konstrukčního systému Novatop Materiál

Tloušťka [mm]

Fermacell

10

Dřevěný rošt 50x40 mm (vyplněn dřevovláknitou tepelnou izolací Steico Flex)

50

Masivní dřevěný panel

124

Dřevovláknitá tepelná izolace Steico Protect H

200

Systémová fasádní omítka

8

Celkem

392

Tab. 27 Skladba vnitřní nosné příčky konstrukčního systému Novatop Materiál

Tloušťka [mm]

Fermacell

10


124

Fermacell

10

Celkem

144

Tab. 28 Skladba vnitřní příčky konstrukčního systému Novatop Materiál

Tloušťka [mm]

Fermacell

10


62

Fermacell

10

Celkem

82

48

Tab. 29 Skladba stropu nad podkrovím konstrukčního systému Novatop Materiál

Tloušťka [mm]

Dřevovláknitá tepelná izolace

120

Masivní dřevěná deska Novatop

27

Stropní nosník 27x186mm (vyplněn dřevovláknitou tepelnou izolací 80mm Steico Flex)

186

Masivní dřevěná deska Novatop

27

Celkem

360

Tab. 30 Skladba stropu konstrukčního systému Novatop Materiál

Tloušťka [mm]

Podlahová krytina

10

Fermacell 2x10mm

20

Dřevovláknitá deska

10

Voštinový zásyp a voštinou Fermacell

60


27

Masivní dřevěný nosník 27x186mm (vzduchová mezera 136mm,

186

dřevovláknitá tepelná izolace 60mm Steico Flex) Masivní dřevěný panel

27

Laťování 30x60mm

30

Fermacell

10

Celkem

400

49

Tab. 31 Skladba střešní konstrukce konstrukčního systému Novatop Materiál

Tloušťka [mm]

Střešní krytina

30

Střešní latě

30

Kontralatě

40


27

Masivní dřevěný nosník 27x186mm) (vyplněn dřevovláknitou tepelnou izolací Steico Flex) Masivní dřevěný panel

186 27

Dřevěný rám 40x60mm

40

(vyplněn tepelnou izolací Steico Flex) Parozábrana

-

Fermacell

10

Celkem

320



Obvodová stěna Vypočtená hodnota součinitel prostupu tepla je U = Ͳǡͳͷ͵ܹȀ݉‫ܭ‬.


Požadavky) na prostup vnější stěnou.

Strop nad podkrovím Vypočtená hodnota součinitel prostupu tepla je U = ͲǡͳʹͷܹȀ݉‫ܭ‬.



50

Střešní konstrukce Vypočtená hodnota součinitel prostupu tepla je U = Ͳǡͳ͸͹ܹȀ݉‫ܭ‬.



5.3.3 Spotřeba materiálu Tab. 32 Spotřeba materiálu na 1m² obvodové stěny systému Novatop Materiál


Dřevo

0,002

0,8

Dřevěný panel

0,078

32,3


0,006

2,6

Fasádní izolace

0,125

52,1


0,029

12,2

Tab. 33 Spotřeba materiálu na 1m² vnitřní nosné stěny systému Novatop Materiál


Dřevěný panel

0,078

86,1


0,013

13,9

Tab. 34 Spotřeba materiálu na 1m² vnitřní příčky systému Novatop Materiál


Dřevěný panel

0,039

75,6


0,013

24,4

51

Tab. 35 Spotřeba materiálu na 1m² konstrukci stropu konstrukčního systému Novatop Materiál


Dřevo

0,002

1,7

Dřevěný panel

0,040

36,8


0,019

17,3


0,042

38,5

Voštinový zásyp

0,038

34,6

Podlahová krytina

0,006

5,8

Tab. 36 Spotřeba materiálu na 1m² konstrukci stropu nad podkrovím konstrukčního systému Novatop Materiál


Dřevěný panel

0,040

24,7


0,123

75,3

Tab. 37 Spotřeba materiálu na 1m² střešní konstrukce konstrukčního systému Novatop Materiál


Dřevo

0,006

3,0

Dřevěný panel

0,040

21,6


0,133

72,0


0,006

3,4

5.3.4 Výhody systému Přírodní a ekologický materiál nosné konstrukce Většina konstrukcí je ze dřeva, u kterého se využívá jeho vizuálních, fyzikálních a mechanických vlastností. Jde o přírodní surovinu, která patří mezi obnovitelné zdroje. Po skončení životnosti lze stavbu ekologicky zlikvidovat bez ekologických následků na okolní prostředí. Maximální využití vlastností dřeva Při stavbě se využívá maximálně všech příznivých vlastností dřeva, jako jsou dobré tepelně izolační vlastnosti a výborné mechanické vlastnosti při nízké hmotnosti. 52

Celý dům dýchá Roubený dům poskytuje zdravé a příjemné prostředí. Obousměrná cirkulace vzduchu vyrovnává rozdílnou vzdušnou vlhkost mezi vnějším prostředím a interiérem stavby a vytváří stálé příjemné vnitřní klima. Minimum spojovacích prostředků Při výstavbě se používá minimum kovových nebo jiných spojovacích prvků. Panely se spojují pouze k sobě. Vzniká tak jak úspora materiálů, tak financí. Rychlá výstavba na staveništi Panely se vyrobí v hale, posléze se přepraví na stavbu. Samotná výstavba na staveništi je velmi rychlá, protože se jedná pouze o sestavování jednotlivých dílů. Stavbu lze dokončit během několika dní. Vysoký přenos zatížení Masivní deska dokáže přenášet vysoká zatížení ve všech směrech, proto je vhodné tento systém použít na stavbu i vícepodlažních budov. Příjemné klima Masivní dřevěné konstrukční prvky odebírají vlhkost ze vzduchu místnosti, vážou ji a v suchých obdobích ji opět odevzdávají.

5.3.5 Nevýhody systému Hořlavost dřeva Dřevo je hořlavý materiál, proto je nutné jej před ohněm chránit. Nejčastěji se používají konstrukční úpravy, které nejsou příliš nákladné. Povrch dřeva musí být hladký, nejlépe hoblovaný pokud možno bez ostrých hran, tyto konstrukční úpravy zamezí rychlému zažehnutí a šíření požáru. Vzhledem k tomu, že nosné prvky jsou masivní, dřevo neprohoří do středových vrstev a udržuje si částečně i v době požáru své mechanické vlastnosti, což je velká výhoda. Možnost napadení dřevokazným hmyzem a houbami Dřevo je přírodní materiál, který má přirozené nepřátele a v nepříznivých podmínkách ztrácí své vlastnosti. Dřevo se musí chránit hlavně před zvýšenou vlhkostí, kdy nevykazují činnost dřevokazné houby a hmyz a nesnižuje se pevnost dřeva. 53

Velká spotřeba dřeva Při stavbě masivní stěny se spotřebuje velké množství dřeva, které tvoří 30 – 80 % spotřeby materiálu na stavbu. S velkou spotřebou souvisí i vysoké náklady, jak na materiál, tak na dopravu. Vyšší pracnost Výroba probíhá na speciálních CNC strojích. Vzájemné napojení jednotlivých stěn mezi sebou je poměrně složité. Nejčastěji se používají šroubové. Nutnost použití dřeva vyšší kvality Na stavbu je nutné použít dřevo vyšší kvality, nemá obsahovat růstové vady, nesmí mít hnilobu nebo být napadeno biotickými škůdci. Ideální je, když je dřevo těženo v zimním období, kdy se nevyskytuje dřevokazný hmyz, a když dřevo pochází z vyšší nadmořské výšky, kde má dřevo vyšší hustotu a tím i vyšší pevnost. Dřevo se musí chránit před vlhkostí Dřevo negativně reaguje na vlhkost, proto je nutné jej před ní chránit, jak konstrukčními úpravami, tak pomocí ochranných prostředků. Ve dřevu je nutné vlhkost snížit na hodnotu, kdy se nerozvíjí hniloba, nebo dřevo napadají biotičtí škůdci dřeva.

54

6. Vyhodnocení Tab. 38 Porovnání součinitele prostupu tepla Součinitel prostupu tepla [W/࢓૛ K] Konstrukce Obvodová stěna Strop nad podkrovím Střecha

Uzavřená Otevřená Novatop

Požadované

Doporučené

hodnoty

hodnoty

0,155

0,170

0,153

0,30

0,20

0,137

0,125

0,171

0,30

0,20

0,215

0,196

0,167

0,24

0,16

Součinitele prostupu tepla U vyhovují požadovaným hodnotám normy ČSN 73 0540-2. U obvodových stěn a stropu nad podkrovím navrhovaných skladeb hodnoty splňují doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla. Pouze u skladeb střechy vyhovují pouze požadovaným hodnotám. Porovnání spotřeby materiálů Tab. 39 Vnější stěna Materiál Dřevo Aglomerovaný materiál Izolační materiál Fasádní izolace

Podíl objemu stěny [%] Uzavřená Otevřená Novatop 5,2 10,1 48,7 36

5,2 11,3 49,4 34,1

33,1 2,6 12,2 52,1

Tab. 40 Vnitřní nosná stěna Materiál Dřevo Aglomerovaný materiál Izolační materiál

Podíl objemu stěny [%] Uzavřená Otevřená Novatop 7,7 7,7 86,1 20

20

13,9

72,3

72,3

0

55

Tab. 41 Vnitřní příčka Podíl objemu stěny [%] Uzavřená Otevřená Novatop Dřevo 6,4 6,4 75,6 Aglomerovaný materiál 33,3 33,3 24,4 Izolační materiál 60,3 60,3 0 Materiál

Tab. 42 Strop nad přízemím

Podíl objemu stropu [%] Uzavřená Otevřená Novatop Dřevo 9,4 9,4 38,5 26 26 17,3 Aglomerovaný materiál 61 61 38,5 Izolační materiál 3,6 3,6 5,8 Podlahová krytina Materiál

Tab. 43 Strop nad podkrovím

Podíl objemu stropu [%] Uzavřená Otevřená Novatop Dřevo 11,6 11,6 24,7 Aglomerovaný materiál 6,3 6,3 0 Izolační materiál 82,1 82,1 75,3 Materiál

Tab. 44 Střešní konstrukce

Podíl objemu střechy [%] Uzavřená Otevřená Novatop Dřevo 10,6 10,6 24,6 Aglomerovaný materiál 5,8 5,8 3,4 Izolační materiál 83,6 83,6 72 Materiál

56

Tab. 45 Porovnání výhod a nevýhod Parametr Sesýchání dřeva Tepelná izolace stěny

Rychlost výstavby

Uzavřená

Otevřená

Novatop

Téměř žádné se nevyskytuje, protože se používá vysušené řezivo. Kombinace minerální vaty a polystyrénu.

Používá se dřevovláknitá tepelná izolace.

Vlastní konstrukce

Při výstavbě na

domu je vystavěna

staveništi se může

velmi rychle, během

doba výstavby

jednoho týdne, při

pohybovat okolo 1 –

použití panelů.

3 měsíců.

Konstrukce domu je vystavěna velmi rychle, během jednoho týdne, při použití masivních panelů. Nosná konstrukce je

Konstrukce stěny

Složitá konstrukce jednotlivých panelů,

tvořena masivní

mnoho prvků tvoří rám, který se oplášťuje.

překližovanou deskou.

Nízká spotřeba dřeva, celková spotřeba na Spotřeba dřeva

stavbu běžného rodinného domu je asi 10-15m³.

Vysoká spotřeba dřeva, stěny jsou tvořeny masivními panely.

Zdvihací technika je nutná při manipulaci Potřeba zdvihací techniky

jednotlivých panelů, jak při výrobě tak při montáži na staveništi při použití

Zdvihací technika je Zdvihací technika

nutná při manipulaci

není nutná, probíhá-li

a přepravě panelů a

stavba na staveništi.

při montáži na staveništi.

prefabrikovaných panelů Dřevo +

Dřevo +

Použitý

aglomerované

aglomerované

Dřevo + přírodní

materiál

materiály + izolace +

materiály + přírodní

tepelná izolace.

polymery.

izolace.

Formátovací pily,

Kotoučové pily,

Stroje potřebné

57

Speciální stroje na

pro výrobu

sponkovací stroje,

zkracovací pily,

výrobu panelu a jeho

otáčecí zařízení při

sponkovací pistole

formátování (CNC).

výrobě

při staveništní

prefabrikovaných

montáži.

panelů. Vystavení dřeva vnějšímu

Dřevo není vystaveno vnějšímu prostředí a je chráněno opláštěním nebo omítkou.

prostředí Na přepravu jsou nutné speciálně

Náročnost na dopravní prostředky

upravené prostředky,

Nejsou nutné

Na přepravu nejsou

probíhá li stavba

speciální dopravní

nutné speciálně

pomocí

prostředky v případě,

upravené prostředky,

prefabrikovaných

že stavba probíhá na

panely je ale nutné

panelů, některé

stavbě, prvky lze

přepravovat ve

panely je nutné

přenášet ručně.

vodorovné poloze.

přepravovat vodorovně jiné svisle. Poskytuje zdravé a

Klima v interiéru

Je podobné klimatu

příjemné prostředí,

v interiéru zděné

obousměrná

Poskytuje zdravé a

stavby. Občas se

cirkulace vzduchu

příjemné prostředí,

vyskytují problémy

vyrovnává rozdílnou

jako u otevřené

s nízkou vzdušnou

vzdušnou vlhkost

konstrukce.

vlhkostí.

mezi vnějším a vnitřním prostředím.

Stavba obsahuje malé

Vliv na životní prostředí

množství čistě

Stavba se skládá

Přírodní materiály

přírodních materiálů,

z převážně

tvoří asi 90 % stavby,

používají se i umělé

přírodních materiálů

které nemají nepatrný

materiály, které mají

– nízký vliv na

vliv na životní

vliv na životní

životní prostředí.

prostředí.

prostředí.

58

Výhody a nevýhody staveništní montáže panelové sloupkové dřevostavby Výhody staveništní montáže Mezi hlavní výhody patří to, že není nutný výrobní závod. Všechny práce se provádí na staveništi, čímž se šetří finanční prostředky, které by jinak musely investovat do výstavby výrobní haly. Vzhledem k tomu, že veškerý materiál je na stavbu dovezen jednotlivě, nejsou nutné speciální ani zdvihací prostředky. Staveništní montáž, je tedy možné realizovat i na méně dostupných místech. Další výhodou je kontrola prováděných činností v průběhu celé výstavby a vyvarování se tak chyb v konstrukci a nekvalitní práce. V průběhu výstavby je také možno provádět určité změny a reagovat tak na věci, které si investor uvědomí až v průběhu realizace stavby. Nevýhody staveništní montáže Hlavní nevýhoda výstavby na staveništi je dlouhá doba realizace a s tím spojené nebezpečí, že nechráněné dřevo je delší čas vystaveno povětrnostním vlivům (především vlhkosti), což může vést k jeho znehodnocení. Složitější je také zabezpečení stavebních materiálů, což může být problémem především v prvních fázích stavby, kdy může dojít k jeho odcizení. Tento způsob je také náročný na odbornost a zručnost stavitele, lze si dům postavit i svépomocí, nebo pod dohledem tesaře. Je nutné brát ohled na všechny konstrukční detaily. Je nutno také počítat s vyššími náklady na montážní práce, vzhledem k delší době strávené na staveništi.

59

7. Návrh dispozice Objekt je navržen v jednoduchém tvaru, v půdoryse ve tvaru obdélníku 9 x 16 m. Hlavní vstup je přes tři schody, pro tělesně postižené je podél stěny rampa se sklonem 6% a opatřena zábradlím. Objekt je navržen jako dvoupodlažní a využitím podkrovím se sedlovou střechou. Hlavní vstup tvoří velké dvoukřídlé dveře, na hlavní vstup navazuje chodba, která je dostatečně široká a ze které se dostaneme do všech místností v přízemí. Za vstupními dveřmi po pravé straně je umístěn sklad, vedle něj se nachází recepce se vstupem za rohem, kde se rovněž nachází vstup do předsíně hygienických zařízení a technické místnosti. V předsíni po pravé ruce se nachází WC pro ženy se dvěma kabinkami. Nachází se zde také vstup do WC pro muže s pisoáry a jednou kabinkou a vstup do WC pro postižené. Na levé straně je vstup do technické místnosti. Vedle schodiště je vstup do druhého skladu. Za vstupem vlevo se nachází kuchyně. Na konci chodby vlevo se nachází vstup do zasedací místnosti, ze které se dále vchází do vnitřní terasy. Naproti vchodu se nachází levotočivé schodiště, kterým se vstupuje do druhého podlaží. Zde se nachází vlevo kancelář a naproti archiv, mezi těmito místnostmi se nachází ještě sklad. Důležitá je orientace domu ke světovým stranám. Na jižní stranu, na které se předpokládají velké tepelné zisky a velké oslunění, jsou situovány hlavní místnosti. Oproti tomu na severní stranu jsou situovány místnosti, které neplní obytnou funkci. Z důvodu nižší teploty a menšího zdroje přirozeného osvětlení je vhodné situovat na severní stranu záchod, zádveří a vstup.

60

8. Technologický postup výstavby domu systémem sloupkové dřevostavby na staveništi 8.1 Založení stavby Na odizolované základové konstrukce se dřevostavba zakládá na základový pás (práh) o rozměrech 30x120mm, který se pomocí šroubů do betonu připevní k základu. Pás se vkládá pod všechny obvodové stěny a nosné stěny.

8.2 Vnější stěny Nejprve se vytvoří rám ve vodorovné poloze. Rozloží se dolní a horní práh, vloží se rohové stojky a vzájemně se spojí pomocí hřebíků. Poté se postupně vkládají stojky a překlady podle výkresu a připevňují se k prahům pomocí hřebíků. Když je základní rám hotov, postaví se do svislé polohy a umístí se na místo a přibije se k zakládacímu prahu, zajistí se pomocí dočasných vzpěr. Vzniklé a ukotvené rámy se vzájemně v rozích spojují pomocí šroubů. Kvůli stabilitě je nyní nutné dřevěné rámy opláštit z vnější strany pomocí Fermacell desek. Na hranu desky se nanese polyuretanové lepidlo a deska se umístí na místo a připevní se pomocí sponkovací pistole a kovových sponek. Postupně se oplášťuje celý vnější plášť. V místě kde jsou otvory, se pomocí kotoučové pily vyřežou otvory. Nyní se vloží mezi jednotlivé stojky tepelná izolace ve formě tuhých desek. Izolace se musí dostatečně natlačit, aby bylo dosaženo dostatečné tepelné izolace a nedocházelo k sedání. Natáhne se parotěsná fólie a připevní k rámu pomocí sponek, lze ji pomocí speciální lepicí pásky lepit i k sobě. Při natahování je nutný dostatečný přesah pro pozdější napojení parozábrany. Je nutné pracovat s parotěsnou fólií tak, aby se nenarušila a tím neztrácela svou funkci. Vnitřní předstěna se vytvoří z hranolků 40x60mm, k rámu se připevňuje pomocí hřebíků. Do předstěny se vkládá elektroinstalace a případně vodovodní potrubí. Prostor mezi sloupky předstěny se vyplní tepelnou izolací ve formě minerální vaty. Ta se musí dostatečně vmáčknout mezi rošt v šířce i délce, aby nedošlo k sednutí tepelné izolace. Předstěna se z vnitřní strany opláští obdobně jako z vnější strany. Opláštění je důležité kvůli stabilitě stěny. Hrany desek se lepí pomocí polyuretanového lepidla a připevní se pomocí sponkovací pistole a kovových sponek. V místě kde jsou otvory, se pomocí kotoučové pily vyřežou otvory.

61

8.3 Vnitřní stěny Rám vnitřních stěn se vytvoří obdobně jako u vnějších stěn a ukotví se na své místo a připevní k obvodovému rámu pomocí šroubů. Mezi stojky se vloží izolace ve formě tuhých desek. Izolace musí dostatečně přiléhat, aby nedocházelo k sedání. Vnitřní stěny se z obou stran opláští. Hrany desek se lepí pomocí polyuretanového lepidla a připevňují se pomocí kovových sponek. V místě kde jsou výřezy, se pomocí kotoučové pily vyřežou otvory.

8.4 Stropní konstrukce Stropní konstrukce se skládá z nosníků (60x240mm), které se položí na stěny a připevní se k nim pomocí hřebíků, mezi nosníky je vhodné umístit rozpěry, aby nedošlo ke klopení. Nosníky jsou na stěně uloženy 60mm. U obvodové stěny se z čela nosníků vkládá další nosník, kvůli uzavření konstrukce stropů. Ze spodní strany se vytvoří rošt z latí 30x60mm. Na tento rošt se připevní dvě vrstvy sádrokartonu. Mezi stropní nosníky se vloží tepelná izolace tloušťky 120mm, v místě u obvodové stěny se v délce 500mm od stěny vloží v celé výšce 240mm. Izolace slouží především jako zvuková izolace. Z horní strany se na nosníky položí dřevotřísková deska (22mm), která se připevní pomocí hřebíků k nosníkům. Otvory se vyřežou pomocí kotoučové pily.

8.5 Vnější stěny horního podlaží a štítové stěny Rám se vytvoří ve vodorovné poloze. Když je základní rám hotov, postaví se do svislé polohy, umístí se na místo, přibije se k zakládacímu prahu a zajistí se pomocí dočasných vzpěr. Vzniklé a ukotvené rámy se vzájemně v rozích spojují pomocí šroubů. Rámy se opláští z vnější strany pomocí Fermacell desek. Na hranu desky se lepí polyuretanovým lepidlem a připevňuje se pomocí kovových sponek. V místě kde jsou výřezy, se pomocí kotoučové pily vyřežou otvory. Mezi jednotlivé stojky se vloží tepelná izolace ve formě tuhých desek. Izolace se musí dostatečně natlačit, aby bylo dosaženo dostatečné tepelné izolace a nedocházelo k sedání. Natáhne se parotěsná fólie a připevní k rámu pomocí sponek. Při natahování je nutný dostatečný přesah, pro pozdější napojení parozábrany. V místě styku se stropem se pomocí speciální lepicí pásky spojí s parozábrana stěny z přízemí s parozábranou stěny z podkroví. Je nutné pracovat s parotěsnou fólií tak, aby se příliš nenarušila a tím neztrácela svou funkci. Vnitřní předstěna se vytvoří z hranolků 40x60mm, k rámu se připevňuje pomocí hřebíků. Předstěna se z vnitřní strany opláští obdobně jako z vnější strany. Hrany desek 62

se lepí pomocí polyuretanového lepidla a připevní se pomocí sponkovací pistole a kovových sponek. V místě kde jsou výřezy, se pomocí kotoučové pily vyřežou otvory.

8.6 Vnitřní stěny Rám vnitřních stěn se vytvoří obdobně jako u vnějších stěn a ukotví se na své místo a připevní k obvodovému rámu pomocí šroubů. Mezi stojky se vloží izolace ve formě tuhých desek. Izolace musí dostatečně přiléhat, aby nedocházelo k sedání. Vnitřní stěny se z obou stran opláští. Hrany desek se lepí pomocí polyuretanového lepidla a připevňují se pomocí kovových sponek. V místě kde jsou výřezy, se pomocí kotoučové pily vyřežou otvory.

8.7 Konstrukce střechy Konstrukce střech se vytvoří pomocí pozednic, které se položí na stěny, středových a vrcholové vaznice, které se položí na štítové stěny a vnitřní nosné stěny. Následně se položí na vaznice páry krokví (60x180mm), které jsou staženy pomocí kleštin. Na krokve se poté natáhne difuzní fólie. Na fólii se připevní kontralatě a latě 33x60mm. Následuje pokládka vlastní krytina. Před pokládkou je vhodné instalovat střešní okna. V místech střešních oken se provedou výměny. Z vnitřní strany se vloží tepelná izolace do výšky krokví. Vytvoří se vnitřní rošt, který se připevní pomocí hřebíků, mezi rám se vloží tepelná izolace. Natáhne se parotěsná fólie a připevní k rámu pomocí sponek. Při natahování je nutný dostatečný přesah, pro pozdější napojení parozábrany. Ve styku se stěnami se napojí pomocí lepicí pásky. Konstrukce se následně opláští Fermacell deskou, která se připevní pomocí vrutů. Strop nad podkrovím Strop nad podkrovím je tvořen pomocí nosníků (kleštin). Na nosníky se ze spodní části natáhne parozábrana a spojí se s parozábranou střechy. Poté se ze spodní strany vytvoří rošt z latí 30x60mm a hřebíků. Konstrukce se následně opláští Fermacell deskou, která se připevní pomocí vrutů. Do prostoru mezi nosníky se vloží tepelná izolace tloušťky 180mm. Následně se z vrchní strany konstrukce uzavře dřevotřískovou deskou 22mm, připevněnou hřebíky. Na konstrukci se poté volně položí tepelná izolace ve výšce 100mm.

8.8 Vnitřní příčky Rám příček se vytvoří obdobně jako rám stěn. Mezi stojky se vloží izolace ve formě tuhých desek. Příčky se z obou stran opláští Fermacell deskami. Hrany desek se 63

lepí pomocí polyuretanového lepidla a připevňují se pomocí kovových sponek. Poté se umístí na místo a ukotví se na své místo a připevní k nosným stěnám pomocí šroubů.

8.9 Okna a vchodové dveře Okna a vchodové dveře se pomocí kovových úhelníků a vrutů připevní ke konstrukci rámu obvodové stěny.

8.10 Schodiště Schodiště se sestaví z předvyrobených prvků a upevní se ke konstrukci stěny. Schody se sestavují ke konci stavby, aby nedošlo k jejímu poškození.

8.11 Povrchové úpravy stěn V místnostech, kde je plánovaný keramický obklad se stěny obloží. Ostatní povrchy se přetmelí a natřou barvou.

8.12 Podlaha nad podkrovím Na strop nad podkrovím se položí vrstva mirelonu. Poté se položí měkká dřevovláknitá deska (60mm). Následně se položí Fermacell deska (25mm). Tyto desky se ke konstrukci nekotví.

8.13 Podlahy Keramické dlaždice se pomocí lepidla přilepí k podlaze, sokl ke stěně. Následně se podlaha vyspáruje pomocí spárovací hmoty. V místě, kde bude plovoucí podlaha, se podklad vyrovná a položí se podlaha, kolem stěn se podlaha zalištuje.

8.14 Sanitární zařízení Sanitární zařízení se podle typu, ukotví k podlaze, nebo ke stěně pomocí vhodných šroubů. Záchodová mísa se ukotví k podlaze, pisoáry k instalační předstěně a umyvadla ke stěnám.

8.15 Kuchyňská linka Kuchyňská linka se sestaví a instaluje podle návodu. V případě externího dodavatele je vhodné ji nechat sestavit a instalovat dodavatelem.

64

8.16 Interiérové dveře Interiérové dveře, tedy obložkové zárubně se instalují až po dokončení všech prací uvnitř objektu, aby nedošlo k poškození. Obložky se sestaví podle návodu dodavatele a instalují se na místo. Poté se nasadí a seřídí dveřní křídlo.

8.17 Termofasáda Na srovnanou plochu se nanese lepící tmel, pomocí stěrky, v rovnoměrné vrstvě. Následně se přilepí vrstva polystyrénu (100mm). Polystyrén je vhodné kotvit pomocí kotvících prvků do stěny. Na vrstvu polystyrénu se posléze nanese vrstva stěrkovacího tmelu, do kterého se zatlačí armovací síť a znovu se přestěrkuje. Následuje tenkovrstvá fasádní omítka. Celková tloušťka zateplovacího fasádního systému je 107mm.

65

9. Spotřeba materiálu na stavbu Tab. 46 Výpis základního materiálu Dřevo Délka celkem [m]

Tloušťka [mm]

Šířka [mm]

60

120

1305,8

60

60

179,4

95

120

7,1

180

120

2,3

200

120

5,3

240

60

257,8

320

120

4,0

60

180

665,7

120

180

67,8

40

60

672,8

30

60

390,1

33

60

699,3

Objem [m³] 9,40 0,65 0,08 0,05 0,13 3,71 0,15 7,19 1,46 1,61 0,70 1,38

Celkem

Tloušťka [mm] 15 25 Celkem

Fermacell Plocha [m²] 892,9 276,0 1168,8

Objem [m³] 13,39 6,90 20,29

Tloušťka [mm] 22

DTD Plocha [m²] 216,3

Objem [m³] 4,76

Tloušťka [mm] 15

SKD Plocha [m²] 354,3

Objem [m³] 5,31

66

24,44

10. Technická zpráva 10.1 Účel objektu Objekt zázemí střelnice je určen pro potřeby mysliveckého sdružení. V objektu se budou nacházet kanceláře, sklady, přípravna jídla, zasedací místnost, recepce, archiv a sociální zařízení.

10.2 Stavebně technické řešení stavby 10.2.1

Příprava území a zemní práce

Před zahájením výkopových prací bude provedeno sejmutí ornice ve výšce 30 cm. Ornice bude uložena na části pozemku. Ornice se později použije při dokončovací terénní úpravě okolí stavby. Pozemek bude vyspádován ve sklonu 1 : 1,3 směrem od stavby v délce 3m.

10.2.2

Základy

Základové konstrukce jsou tvořeny stupňovitými základovými pasy (š 300mm a 400mm) a základovou patkou (š 400mm). Pasy jsou umístěny pod obvodovými stěnami a vnitřními nosnými stěnami. Základová patka je také pod komínovým tělesem. Pro betonáž pasů i základové patky bude použit prostý beton třídy C15/20. Hloubka základové spáry obvodových stěn byla zvolena 800 mm. U vnitřní nosné stěny je hloubka 345 mm. Základ pro komín bude v hloubce 800 mm, stejně jako u obvodové stěny. Vnější strana obvodových pasů bude izolována extrudovaným polystyrenem XPS tloušťky 50 mm. Betonáž základu bude řešena bedněním, které se vyplňují betonem třídy C15/50. Nejnižší vrstvu mezi pasy tvoří vrstva rostlého terénu, který je nutné zhutnit (0,1MPa), a zajistit tak dostatečnou únosnost terénu pro stavbu. Následně se nanese vrstva štěrku tloušťky 100m a frakce 8-16-32, vrstvu je nutné zhutnit. Na tuto vrstvu se natáhne geotextilie. Dále se provede podkladní betonová vrstva C 15/25 tloušťky 50 mm, která slouží jako vyrovnání pod železobetonovou deskou. Následuje vytvoření železobetonové desky tloušťky 150mm vyztužené ocelovými svyřovanými sítěmi. Nyní se položí vrstva hydroizolace, která chrání proti vodě (především vzlínání) a radonu. Spoje izolace musí být dokonale spojeny.

67

10.2.3

Svislé nosné konstrukce

10.2.3.1

Obvodová stěna

Obvodová stěna je tvořena ze strany interiéru Fermacell deskou tloušťky 15mm, která je připevněna pomocí kovových sponek z nerezavějící oceli, desky se přitom musí vzájemně mezi sebou lepit pomocí polyuretanovým lepidlem. Následuje dřevěný rošt 40x60mm, který je připevněn na nosný rám pomocí hřebíků z pozinkované oceli (ZI 4,5x70mm), prostor mezi prostor mezi roštěm je vyplněn minerální vatou Isover Rollino. Další vrstva sloužící jako parozábrana je tvořena fólií Jutafol. Pod parozábranou je nosný dřevěný rám, který je tvořen ze sloupků ze smrkového řeziva o rozměrech 60x120mm a je spojen pomocí hřebíků z nerezavějící oceli (ZI 4,5 x 90mm). Mezi sloupky je vložena tepelná izolace Isover Orsik ve formě izolačních desek tloušťky 120mm. Následuje vrstva Fermacell desky, která je připevněna pomocí kovových sponek z nerezavějící oceli a vzájemně slepena polyuretanovým lepidlem. Z exteriérové strany stěnu uzavírá kontaktní zateplovací systém tloušťky 107mm (100mm Isover XPS).

10.2.3.2

Vnitřní nosná stěna

Vnitřní nosná stěna se skládá z nosného rámu, který je tvořen z řeziva 60x120mm a je spojen pomocí hřebíků z nerezavějící oceli (ZI 4,5 x 90mm). Mezi jednotlivé sloupky je vložena izolace Isover Orsik ve formě desek tloušťky 120mm. Rám je opláštěn pomocí Fermacell desek, které jsou vzájemně lepeny pomocí polyuretanového lepidla a přisponkovány na nosný rám.

10.2.3.3

Vnitřní nenosná stěna

Vnitřní nenosná stěna se skládá z nosného rámu, tvořeného z řeziva 60x60mm a je spojen pomocí hřebíků z nerezavějící oceli (ZI 4,5 x 90mm). Mezi jednotlivé sloupky je vložena izolace ve formě desek Isover Orsik tloušťky 60mm. Rám je opláštěn pomocí Fermacell desek, které jsou vzájemně lepeny pomocí polyuretanového lepidla a přisponkovány na nosný rám.

10.2.4

Stropní konstrukce

10.2.4.1

Stropní konstrukce nad přízemím

Stropní konstrukce je tvořena stropními nosníky o rozměrech 60x240mm, které přenáší zatížení. Prostor mezi nosníky je do výšky 120mm vyplněn izolací Isover Orsik 68

ve formě desek. Ze spodní strany je k nosníkům připevněn rošt z latí 30x60mm pomocí hřebíků z nerezavějící oceli (ZI 4,5 x 70mm). Na rošt jsou připevněny dvě vrstvy sádrokartonových desek (2x12,5mm) pomocí vrutů do sádrokartonu, spára se přitom musí vzájemně překrývat. Z vrchní části nosníků je položena dřevotřísková deska (22mm), připevněna pomocí hřebíků z nerezavějící oceli (ZI 4,5 x 70mm). Následuje vrstva mirelonu, na kterou se položí měkká dřevovláknitá deska (60mm). Konstrukci uzavírá vrstva Fermacell desky (25mm), která se nějak neupevňuje. Poté následuje vrstva podlahové krytiny.

10.2.4.2

Stropní konstrukce nad podkrovím

Stropní konstrukci nad podkrovím tvoří stropní nosníky (60x180mm), které jsou tvořeny kleštinami. Prostor mezi nimi je vyplněn tepelnou izolací Isover Orsik. Ze spodní strany je připevněna parozábrana Jutafol, následuje rošt z latí 30x60mm, která je připevněn pomocí hřebíků z nerezavějící oceli (ZI 4,5 x 70mm). Na rošt je připevněna sádrokartonová deska (15mm) pomocí vrutů na sádrokarton. Z horní části je na nosníky položena dřevotřísková deska (22mm), připevněna pomocí hřebíků z nerezavějící oceli (ZI 4,5 x 70mm). Na dřevotřískovou desku je položena volně kožená tepelná izolace Isover Orsik tloušťky 100mm.

10.2.5

Střešní konstrukce

Střešní konstrukce je tvořena krokvemi 60x180mm, prostor mezi nimi je vyplněn tepelnou izolací Isover Orsik. Ze strany interiéru je připevněno laťování 60x60mm připevněno pomocí hřebíků z nerezavějící oceli (ZI 5,5 x 140mm), prostor mezi laťováním je vyplněn tepelnou izolací. Dále je připevněna parozábrana Jutafol a Fermacell deska tloušťky 15mm pomocí vrutů na Fermacell desky. Z exteriérové strany je položena difuzní fólie Jutadach a kontralatě (33x60mm), připevněné pomocí hřebíků z nerezavějící oceli (ZI 4,5 x 80mm). Na kontralatě jsou položeny střešní latě (33x60mm). Následuje střešní plechová střešní krytina Monterrey Premium (Ruukki) tmavě hnědé matné barvy imitující taškovou krytinu. Hlavní konstrukční prvky budou impregnovány nátěrem Bochemit. Na odvodnění střech bude použit okapový systém.

69

10.2.6

Podlahy

V přízemí se na základovou konstrukci se položí dřevovláknitá deska tloušťky 60mm a vrstva Fermacell desky tloušťky 25mm. Nyní se podle typu místností, položí podlahová krytina a to buď laminátová plovoucí podlaha, nebo keramická dlažba. Tab. 47 Podlahy Číslo Účel místnosti

Plocha ሾ݉ଶ ሿ Materiál 5,0

Keramická dlažba s keramickým soklem

Recepce

4,8

Laminátová plovoucí podlaha, zalištovaná

103

WC ženy

6,1

Keramická dlažba

104

WC muži

6,3

Keramická dlažba

105

WC postižení

3,9

Keramická dlažba

106

Chodba 1

5,4


107

Technická místnost

6,3


108

Sklad 2

4,3


109

Chodba 2

15,3


110

Kuchyň

11,8


111

Vnitřní terasa

15,2


112

Zasedací místnost

29,3


201

Kancelář

45,1


202

Sklad 3

11,4


203

Archiv

58,0


204

Chodba

4,3


101

Sklad 1

102

Ve všech místnostech je protiskluzová úprava, odpovídající normovým hodnotám pro daný provoz a účel.

10.2.7

Výplně otvorů

V budově jsou použita plastová eurookna s izolačním dvojsklem a jsou navržena jako otevíravé a sklápěcí s celoobvodovým kováním a mikroventilaci. Součinitel prostupu tepla okna je U = 1,2 W/ mK. Okna jsou navrženy v barvě bílé. Vchodové dveře z hliníkových profilů s izolačním bezpečnostním sklem. Je použito bezpečnostní kování a barva rámu je bílá.

70

Vnitřní dveře jsou navrženy jako otevíravé, tvořeny jsou dřevěným rámem s voštinou oplášťované MDF deskou s fólií s dekorem buku. Zárubeň je tvořena dřevotřískovými obložkami s fólií dekoru buk. Podrobněji viz. příloha Výpis výplní otvorů.

10.2.8

Vnitřní povrchové úpravy

Tab. 48 Vnitřní povrchové úpravy stěn Číslo Účel místnosti

Plocha ሾ݉ଶ ሿ Materiál 5,0

Bílý nátěr

Recepce

4,8

Bílý nátěr

103

WC ženy

6,1

Keramický obklad 1500mm, bílý nátěr

104

WC muži

6,3


105

WC postižení

3,9


106

Chodba 1

5,4

Bílý nátěr

107

Technická místnost

6,3

Bílý nátěr

108

Sklad 2

4,3

Bílý nátěr

109

Chodba 2

15,3

Bílý nátěr

110

Kuchyň

11,8

Keramický obklad 700-1500mm za

101

Sklad 1

102

kuchyňskou linkou, bílý nátěr 111

Vnitřní terasa

15,2

Bílý nátěr

112

Zasedací místnost

29,3

Bílý nátěr

201

Kancelář

45,1

Bílý nátěr

202

Sklad 3

11,4

Bílý nátěr

203

Archiv

58,0

Bílý nátěr

204

Chodba

4,3

Bílý nátěr

10.2.9

Omítky

Fasádní systém se skládá ze zateplení, lepidla, vyztužovací síťky, tenkovrstvé minerální omítky (Cemix), která bude provedena jako rýhovaná. Barva omítky bude béžová.

10.2.10

Komín

Krbový komín bude vyzděn ze systému Schiedel UNI Plus 20 350x350 mm. Nad střešní část komína bude instalován prefabrikovaný komínový plášť. 71

10.2.11

Truhlářské výrobky

Kuchyňská linka bude dodána a sestavena namístě. Typ, vzhled a povrchová úprava, bude instalována podle požadavku investora. Okapový systém bude zhotoven z okapového systému Ruukki.

10.2.12

Schodiště

Schody jsou navrženy se schodnicemi upevněnými ke konstrukci stěny. Schodiště je vyrobeno celé z bukového masivu a povrchově upraveno bezbarvým lakem. Zábradlí je připevněno ke stěně.

10.2.13

Klempířské výrobky

Všechny klempířské konstrukce budou provedeny z pozinkovaného plech tl. 0,7mm. Všechny klempířské prvky jsou opatřeny nátěrem.

10.2.14

Větrání místností

Všechny prostory v domějsou pouze přirozeněodvětrány okny.

10.2.15

Vytápění

V objektu je navrženo elektrické vytápění přímotopy, v zasedací místnosti prvního nadzemního patra je umístěn krb na dřevo.

10.2.16

Elektroinstalace

V objektu se nachází rozvody světel a zásuvek. Elektrické rozvody jsou vedeny v instalační předstěně a ve stropní konstrukci, popřípadě ve vnitřních stěnách.

10.2.17

Ohřev teplé užitkové vody

Ohřev TVU je pomocí akumulačního zásobníku vody ohřívaného elektrickým kotlem. Kotel se zásobníkem se nachází v technické místnosti v přízemí a bude zajištěn externí firmou.

10.2.18

Odpadní voda

Odpadní splašková voda se bude jímat do žumpy na pozemku stavby. Žumpa je plánována jako bezodtoková a vodotěsná nádrž a je nutné ji pravidelně vyvážet. Zhotovena bude jako betonový prefabrikát tip SL 215-8,6 od firmy Septiky, žumpy, jímky, garáže. Vnější rozměry jsou 2,05x2,55x2,25m a objem 8,6ଷ . 72

Žumpa se uloží na vyrovnané dno předem vyhloubené stavební jámy (do cca 10 cm písku). Žumpu není nutno obetonovávat, stačí jejich obsypání zeminou (bez kameniva). Po usazení jímky jeřábem na dno jámy je třeba obetonovat nebo vypěnit montážní háky. Žumpa musí být pravidelně kontrolována a vyprazdňována. Obsah jímky musí být likvidován v souladu s požadavky na ochranu životního prostředí (odvozem na čistírnu odpadních vod, nebo dalšími způsoby uvedenými v ČSN 756081). (www.septikyzumpy.cz)

73

11. Diskuze U objektu je na zváženou, především podle toho jak intenzivně bude využíván, jaké množství finančních prostředků do stavby investovat, jaké materiály na stavbu použít a jaký tip zvolit na vytápění objektu. V dnešní době je tendence směřovat k používání přírodních materiálů a trvale udržitelnému způsobu stavění s minimálním dopadem na životní prostředí. Stavby směřují postupně k energeticky pasivním domům, což je stavba, která splňuje dobrovolná, ale přísná kritéria energetických úspor při provozu domu. To může v budoucnu ušetřit náklady na provoz, nevýhodou jsou ale zvýšené vstupní investice. Méně přísná kritéria na provoz a úsporu energií platí pro nízkoenergetický dům. Technologiemi zdokonalenou variantou pasivního domu je pak energeticky nulový dům, který využívá energie z místních zdrojů. Nebo existují domy s pozitivní bilancí energie a naopak do sítě energii dodávají. Například při zvýšení tloušťky termofasády o 100mm lze snížit tepelnou ztrátu v rámci desítek procent. Na uváženou je využití energetických zdrojů na pozemku nebo v okolí dostupných. Nejjednodušší je využít elektrickou energii, jako je to v případě navrhovaného objektu, která je ovšem nejdražší energií, ale snadno dostupná a jednoduše regulovatelná. Další možností je použití kotle na pevná paliva, tato možnost se ale v dnešní době u novostaveb moc nevyužívá vzhledem k náročnosti na provoz a údržbu otopné soustavy. Variantou kotle na pevná paliva je kotel spalující peletky, který má velkou účinnost a může být řízen plně počítačem a je tak hojně využíván. Možností je i vytápění pomocí tepelného čerpadla, především typu země-voda. Vzhledem k velké ploše střechy se nabízí i možnost využití solárních panelů. Ideální je kombinace minimálně dvou zdrojů. Je však nutné zhodnotit vložené vstupní investice a údržbu s pravidelnými platbami za energie v budoucnu. Ideální kombinace pro objekt je zřejmě nízkoenergetický dům s vytápěním buď plynovým kotlem nebo samočinným peletovacím kotlem s elektřinou. Otázka je i jak nakládat s odpadními vodami? Žumpa použitá v návrhu možná není ideální řešení, ale vzhledem k tomu , že nebude objekt využíván pravidelně, je tato varianta vhodnější než domovní čistírna odpadních vod. Vhodnou možností, vzhledem k rozlehlosti pozemku je možnost využití kořenové čističky odpadních vod.

74

12. Závěr Diplomová práce je zaměřena na návrh objektu pro potřeby střelnice. Nejprve jsou navrženy dvě varianty konstrukčních systémů a to rámová dřevostavba a masivní konstrukce, přitom rámová dřevostavba je navržena v difuzně uzavřené a difuzně otevřené variantě. Jsou navrženy jednotlivé skladby pro každou variantu. U každé vnější skladby je vypočítán prostup tepla. U konstrukčních systémů jsou popsány jeho výhody a nevýhody a následně jsou vzájemně porovnány. Jako hlavní výhodou sloupkové dřevostavby je, že si ji lze ve větší míře postavit svépomocí bez větších obtíží s odborným dozorem. Kdežto u systému s masivními panely, lze hrubou stavbu postavit v rámci několika dnů a ušetřit tak čas, ale stavbu musí provádět odborná firma Jako nejvhodnější konstrukční systém pro stavbu objektu je zvolená rámová dřevostavba difuzně uzavřená, která může být částečně postavena svépomocí na staveništi. Rámová dřevostavba je svými tepelnými vlastnostmi srovnatelná s cihlovými domy, avšak stavba rámové dřevostavby je daleko příjemnější, nenáročná a rychlejší. Zejména vyloučením mokrého procesu na vlastní stavbě je významným ulehčením a urychlením. V průběhu výstavby objektu je nutné dodržovat uvedený technologický postup, aby se předešlo zbytečným škodám a to jak finančních tak materiálních. Jedná se především o řešení detailů spojů a správnou instalaci a napojení parozábrany, což je u dřevostavby velmi důležité. Na celou stavbu je nutno podle výpočtů použít zhruba 25ଷ řeziva a 1170ଶ Fermacell desek. Součinitel prostupu tepla obvodovou stěnou

navržené skladby je ൌ ͲǡͳͷͷȀଶ , což odpovídá doporučeným hodnotám.

Objekt je navržen tak, aby splňoval příslušné zákony, vyhlášky a normy pro

navrhování a výstavbu domů.

75

13. Summary This thesis focuses on the design object for the purpose of shooting range. They proposed two variants of structural systems and timber frame and massive panel system, timber frame is designed in a closed diffusely and diffusely open option. They are designed track individual building envelope and interior walls and ceilings for each variant. Tracks meet the requirements of standard ČSN 730540-2 for heat transmission of. In the case of systems described its advantages and disadvantages and are subsequently compared. As the main advantage of panel wooden houses is that it can be more widely build yourself without too much difficulty with expert supervision. Whereas the system with massive panels can be rough construction build within several days to save time, but the construction must be carried out by a specialized company. The best construction system for building object is selected frame timber frame diffusely concluded, that can be partially built yourself at the site. Timber frame is its thermal properties comparable with brick houses, but the construction of frame wooden houses is far more pleasant, undemanding and faster. In particular, the exclusion of wet process on your own building is a significant relief and speeding. During the construction of the building is necessary to comply with the technological process, to avoid unnecessary damage both financial and material. This is essentially a detailing of joints and proper installation and connection of vapor barrier, which is very important for timber construction. On whole building must be according to the calculations used about 25 ଷ of lumber and 1170 ଶ Fermacell boards. The thermal transmittance of the

peripheral wall is designed composition is ൌ ͲǡͳͷͷȀଶ , which corresponds to the recommended values.

The building is designed to meet the applicable laws, regulations and standards for the design and construction of buildings.

76

14. Použitá literatura 1. HAVÍŘOVÁ, Z. Dům ze dřeva. 2. vyd. Brno: ERA, 2006. 99 s. Stavíme. ISBN 80-7366-060-1. 2. VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. a kol. Dřevostavby pro bydlení. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 376 s. Stavitel. ISBN 978-80-247-2205-4. 3. KOŽELOUH, B. Dřevěné konstrukce podle Eurokódu 5. : Navrhování detailů a nosných systémů. STEP 2. 1. vyd. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2004. 401 s. ISBN 80-86769-13-5. 4. ZAHRADNÍČEK, V. -- HORÁK, P. Moderní dřevostavby. 1. vyd. Brno: ERA, 2007. 155 s. 21. století. ISBN 978-80-7366-109-0. 5. Projektování staveb bytových a občanských. 1. vyd. Praha: SNTL, 1979. 440 s. 6. ŠNAJDAROVÁ, H. Bezbariérové stavby: právní a normové prostředí, úpravy staveb pro pohybově postižené. Brno: ERA, 2007. 142 s. Technická knihovna. ISBN 978-80-7366-084-0. 7. HORÁČEK, P. Fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva I. 2. vyd. Brno: Ediční středisko MZLU Brno, 2008. 124s. ISBN 978-80-7375-169-2 8. KOLB, J. Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2275-7. 9. KOTTJÉ, J. Jak se staví dřevěný dům. Praha: Grada, 2008. 128s. Edice stavitel. ISBN 978-80-247-2531-4 10. KUKLÍK, P. Dřevěné konstrukce. 1. vyd. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2005. 172s. ISBN 80-86769-72-0 11. RŮŽIČKA, M. Stavíme dům ze dřeva. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 120s. Profi & Hobby. ISBN 80-247-1461-2 12. KŘUPALOVÁ, Z. Nauka o materiálech. 2. upravené vyd. Praha: Sobotáles, 2004. 244s. ISBN 80-86817-02-04 13. PTÁČEK, P. Ochrana dřeva. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 96s. ISBN 97880247-2326-6 14. ŠESTÁKOVÁ, I., LUPAČ, P. Budovy bez bariér. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 128s. ISBN 978-80-247-3225-1 15. KOŽELUH, B. Navrhování, výpočet a posuzování dřevěných stavebních konstrukcí. 1. vyd. Praha: EXPODATA-DIDOT, 2008. 228s. ISBN 978-8087093-73-3 77

15. Použité normy a vyhlášky 1. ČSN 73 4301 - Obytné budovy 2. ČSN 73 0540 - 1 - Tepelná ochrana budov - Terminologie 3. ČSN 73 0540 - 2 - Tepelná ochrana budov - Požadavky 4. ČSN 73 0540 - 3 - Tepelná ochrana budov - Výpočtové hodnoty veličin pro navrhování a ověřování 5. ČSN 73 0540 - 4 - Tepelná ochrana budov - Výpočtové metody 6. ČSN 73 4130 - Schodiště a šikmé rampy - Základní požadavky 7. ČSN 01 3420 – Výkresy pozemních staveb – Kreslení výkresů stavební části 8. Vyhláška č. 389/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb 9. Vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb

78

16. Internetové zdroje www.fermacell.cz

www.drevostavitel.cz

www.isover.cz

www.oknostyl.cz

www.steico.cz

www.alutrend.cz

www.rdrymarov.cz

www.dvere.cz

www.tzb-info.cz

www.e-parapety.cz

www.dekwood.cz

www.novatop-system.cz

www.drevoportal.cz

www.envart.cz

www.odreve.cz

www.septiky-zumpy.cz

www.rigips.cz

www.schiedel.cz

www.wikipedia.cz

www.cemix.cz

www.atrium.cz

www.ruukkistrechy.cz

www.drevene-domy.info

www.fatrafol.cz

www.cuzk.cz

www.rychnov-city.cz

www.bioreality.cz

79

17. Seznam obrázků Obr. 1 Symbol pro tělesně postižené ..................................................................................... 32

18. Seznam tabulek Tab. 1 Požadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla U ................................ 26 Tab. 2 Skladba obvodového pláště difuzně uzavřené konstrukce .......................................... 34 Tab. 3 Skladba vnitřní nosné stěny difuzně uzavřené konstrukce .......................................... 34 Tab. 4 Skladba dělící příčky difuzně uzavřené konstrukce .................................................... 35 Tab. 5 Skladba stropu nad podkrovím difuzně uzavřené konstrukce ..................................... 35 Tab. 6 Skladba stropní konstrukce nad přízemím difuzně uzavřené konstrukce ..................... 35 Tab. 7 Skladba střešní konstrukce difuzně uzavřené konstrukce............................................ 36 Tab. 8 Spotřeba materiálu na 1m² obvodové stěny difuzně uzavřené konstrukce ................... 37 Tab. 9 Spotřeba materiálu na 1m² vnitřní nosné stěny difuzně uzavřené konstrukce ............. 37 Tab. 10 Spotřeba materiálu 1m² vnitřní dělící příčky difuzně uzavřené konstrukce ............... 37 Tab. 11 Spotřeba materiálu 1m² stropu nad podkrovím difuzně uzavřené konstrukce ............ 37 Tab. 12 Spotřeba materiálu 1m² stropní konstrukce nad přízemím difuzně uzavřené konstrukce ............................................................................................................................ 38 Tab. 13 Spotřeba materiálu 1m² střešní konstrukce difuzně uzavřené konstrukce .................. 38 Tab. 14 Skladba obvodového pláště difuzně uzavřené konstrukce......................................... 42 Tab. 15 Skladba vnitřní nosné stěny difuzně uzavřené konstrukce ........................................ 42 Tab. 16 Skladba vnitřní dělící příčky difuzně uzavřené konstrukce ....................................... 42 Tab. 17 Skladba stropu nad podkrovím difuzně uzavřené konstrukce.................................... 43 Tab. 18 Skladba střešní konstrukce difuzně otevřené konstrukce .......................................... 43 Tab. 19 Skladba střešní konstrukce difuzně otevřené konstrukce .......................................... 44 Tab. 20 Spotřeba materiálu na 1m² obvodové stěny příčky difuzně otevřené konstrukce ....... 45 Tab. 21 Spotřeba materiálu na 1m² vnitřní nosné stěny difuzně otevřené konstrukce ............ 45 Tab. 22 Spotřeba materiálu na 1m² vnitřní dělící příčky difuzně otevřené konstrukce ........... 45 Tab. 23 Spotřeba materiálu na 1m² stropu nad přízemím difuzně otevřené konstrukce .......... 45 Tab. 24 Spotřeba materiálu na 1m² stropu nad podkrovím difuzně otevřené konstrukce ........ 46 Tab. 25 Spotřeba materiálu na 1m² střešní konstrukce difuzně otevřené konstrukce .............. 46 Tab. 26 Skladba obvodové stěny konstrukčního systému Novatop ........................................ 48 Tab. 27 Skladba vnitřní nosné příčky konstrukčního systému Novatop ................................. 48

80

Tab. 28 Skladba vnitřní příčky konstrukčního systému Novatop ........................................... 48 Tab. 29 Skladba stropu nad podkrovím konstrukčního systému Novatop .............................. 49 Tab. 30 Skladba stropu konstrukčního systému Novatop ...................................................... 49 Tab. 31 Skladba střešní konstrukce konstrukčního systému Novatop .................................... 50 Tab. 32 Spotřeba materiálu na 1m² obvodové stěny systému Novatop .................................. 51 Tab. 33 Spotřeba materiálu na 1m² vnitřní nosné stěny systému Novatop ............................. 51 Tab. 34 Spotřeba materiálu na 1m² vnitřní příčky systému Novatop ..................................... 51 Tab. 35 Spotřeba materiálu na 1m² konstrukci stropu konstrukčního systému Novatop ......... 52 Tab. 36 Spotřeba materiálu na 1m² konstrukci stropu nad podkrovím konstrukčního systému Novatop .................................................................................................................. 52 Tab. 37 Spotřeba materiálu na 1m² střešní konstrukce konstrukčního systému Novatop ........ 52 Tab. 38 Porovnání součinitele prostupu tepla ........................................................................ 55 Tab. 40 Vnější stěna ............................................................................................................. 55 Tab. 41 Vnitřní nosná stěna .................................................................................................. 55 Tab. 42 Vnitřní příčka .......................................................................................................... 56 Tab. 43 Strop nad přízemím ................................................................................................. 56 Tab. 44 Strop nad podkrovím ............................................................................................... 56 Tab. 45 Střešní konstrukce ................................................................................................... 56 Tab. 39 Porovnání výhod a nevýhod ..................................................................................... 57 Tab. 46 Výpis základního materiálu ..................................................................................... 66 Tab. 47 Podlahy ................................................................................................................... 70 Tab. 48 Vnitřní povrchové úpravy stěn ................................................................................. 71

81

19. Seznam příloh 1. Schéma skladeb difuzně uzavřené konstrukce 2. Součinitel prostupu tepla difuzně uzavřené konstrukce 3. Schéma difuzně otevřené konstrukce 4. Součinitel prostupu tepla difuzně otevřené konstrukce 5. Schéma skladeb masivní konstrukce Novatop 6. Součinitel prostupu tepla konstrukcí Novatop 7. Údaje o pozemku 8. Vizualizace

82

20. Seznam výkresů 1. Výkres č. 1 - Základy

22. Výkres č. 22 - Stěna S6+S8

2. Výkres č. 2 - Půdorys 1NP

23. Výkres č. 23 - Stěna S7

3. Výkres č. 3 - Půdorys 2NP


4. Výkres č. 4 - Řez A-A´


5. Výkres č. 5 - Strop


6. Výkres č. 6 - Krov


7. Výkres č. 7 - Pohled severní


8. Výkres č. 8 - Pohled východní


9. Výkres č. 9 - Pohled jižní

30. Výkres č. 30 - Stěna

10. Výkres č. 10 - Pohled západní

S20+S21+S22

11. Výkres č. 11 - Situace stavby

31. Výkres č. 31 – Pozice stěn 2NP

12. Výkres č. 12 - Detail D 1








16. Výkres č. 16 - Pozice stěn 1NP





38. Výkres č. 38 - Stěna


S29+S30+S31 39. Výpis výplní otvorů

20. Výkres č. 20 - Stěna S4 21. Výkres č. 21 - Stěna S5

83

Příloha č. 1 Schéma skladeb difuzně uzavřené konstrukce

Obr. 2 Schéma obvodového pláště difuzně uzavřené konstrukce

Obr. 3 Schéma vnitřní nosné stěny difuzně uzavřené konstrukce

Obr. 4 Schéma vnitřní dělící příčky difuzně uzavřené konstrukce 84

Obr. 5 Schéma stropu nad podkrovím difuzně uzavřené konstrukce

Obr. 6 Schéma stropní konstrukce nad přízemím difuzně uzavřené konstrukce

85

Obr. 7 Schéma střešní konstrukce difuzně uzavřené konstrukce

86

Příloha č. 2 Součinitel prostupu tepla difuzně uzavřené konstrukce Obvodová stěna Základní parametry úlohy: Parametry pro výpočet teplotního faktoru: Teplota vzduchu v exteriéru:

-15.0 C

Teplota vzduchu v interiéru:

21.0 C

Parametry charakterizující rozsah úlohy: Počet svislých os:

69

Počet vodorovných os:

70

Počet prvků:

9384

Počet uzlových bodů:

4830

Zadané materiály: č.

Název

1

Fermacell

0,320

0,320

13

13

1

69

1

5

2

Dřevo měkké

0,180

0,180

157

157

33

37

5

14

3

Isover Rollino

0,042

0,042

1,00

1,00

1

33

5

14

4

Isover Rollino

0,042

0,042

1,00

1,00

37

69

5

14

5

Jutafol

0,350

0,350

1

69

14

15

6

Dřevo měkké

0,180

0,180

157

157

33

37

5

14

7

Isover Orsik

0,043

0,043

1,000

1,000

37

69

15

48

8

Isover Orsik

0,043

0,043

1,000

1,000

1

33

15

48

9

Fermacell

0,320

0,320

13

13

1

69

48

52

10 Polystyrén Isover

0,032

0,032

70

70

1

69

52

68

11 Omítka

0,0800

0,008

50

50

1

69

68

70

LambdaX LambdaY MiX

MiY

61275 61275

X1 X2 Y1 Y2

Zadané okrajové podmínky a jejich rozmístění: číslo 1. uzel 2. uzel Teplota [C] Rs [m2K/W] Pd [kPa] h,p [s/m] 1

70

4830

-15,00

0,04

0,14

20,00

2

1

4761

21,00

0,13

1,37

10,00

Pro výpočet šíření vodní páry byla uplatněna přirážka k vnitřní průměrné vlhkosti 5 %. 87

Nejnižší povrchové teploty a hustoty tepelného toku: Prostředí

T

Rs

R.H. Ts,min Tep.tok Q Propust. L

[C]

[m2K/W] [%]

[C]

[W/m]

[W/mK]

1

-15,0

0,04

84

-14,79

-3,51316

0,09759

2

21,0

0,13

50

19,58

3,51302

0,09758

Vysvětlivky: T - zadaná teplota v daném prostředí [C] Rs - zadaný odpor při přestupu tepla v daném prostředí [m2K/W] R.H. - zadaná relativní vlhkost v daném prostředí [%] Ts,min - minimální povrchová teplota v daném prostředí [C] Tep.tok Q - hustota tepelného toku z daného prostředí [W/m] (hodnota je vztažena na 1m délky tepelného mostu, přičemž ztráta je kladná a zisk je záporný) Propust. L - tepelná propustnost mezi daným prostředím a okolím [W/mK] (lze určit jen pro maximálně 2 prostředí; pro určité charakteristické výseky lze získat průměrný součinitel prostupu tepla vydělením hodnoty L šířkou hodnoceného výseku konstrukce)

Součinitel prostupu tepla konstrukce je ૙ǡ ૚૞૟ࢃȀ࢓ࡷ.

Obr. 8 Difuzně uzavřená konstrukce obvodového pláště – teplotní pole

88

Strop nad podkrovím Základní parametry úlohy: Parametry pro výpočet teplotního faktoru: Teplota vzduchu v exteriéru:

-15.0 C


21.0 C


69


69

Počet prvků:

9248


4761

Zadané materiály: č. Název

LambdaX LambdaY MiX

MiY

X1 X2 Y1 Y2

1

Sádrokarton

0,220

0,220

9,000

9,000

1

69

1

5

2

Dřevo měkké+ iz.

0,025

0,025

157

157

1

69

5

14

3

Jutafol

0,350

0,350

61275 61275

1

69

5

15

4

Isover Orsik

0,043

0,043

1,000

1,000

1

33

15

49

5

Isover Orsik

0,043

0,043

1,000

1,000

37

69

15

49

6

Dřevo měkké

0,180

0,180

157

157

33

37

15

49

7

Dřevotříska

0,180

0,180

13

13

1

69

49

53

8

Isover Orsik

0,043

0,043

1,000

1,000

1

69

53

69


69

4761

-15,00

0,04

0,14

20,00

2

1

4693

21,00

0,13

1,37

10,00

Pro výpočet šíření vodní páry byla uplatněna přirážka k vnitřní průměrné vlhkosti 5 %. Nejnižší povrchové teploty a hustoty tepelného toku: Prostředí 1

T

Rs

[C]

[m2K/W] [%]

-15,0


0,04

84

[C]

[W/m]

-14,82 89

-3,07129

[W/mK] 0,08531

2

21,0

0,13

50

20,15

3,07126

0,08531

Součinitel prostupu tepla konstrukce je ૙ǡ ૚૜ૠࢃȀ࢓ࡷ.

Obr. 9 Difuzně uzavřená konstrukce stropu nad podkrovím – teplotní pole

Střešní konstrukce Základní parametry úlohy: Parametry pro výpočet teplotního faktoru: Teplota vzduchu v exteriéru:

-15.0 C


21.0 C


37


59

Počet prvků:

4176


2183


LambdaX LambdaY MiX 90

MiY

X1 X2 Y1 Y2

1

Fermacell

0,320

0,320

3

Jutafol

0,350

0,350

4

Dřevo + izolace

0,055

5

Isover Orsik

6

13

13

1

37

1

6

61275 61275

1

37

6

7

0,055

1,000

1,000

1

37

7

24

0,043

0,043

1,000

1,000

1

17

24

58

Isover Orsik

0,043

0,043

1,000

1,000

21

37

24

58

7

Dřevo měkké

0,180

0,180

157

157

17

21

24

58

8

Jutadach 115

0,390

0,390

100

100

1

37

58

59


1

2125

-15,00

0,13

1,37

10,00

2

59

2183

-15,00

0,04

0,14

20,00

Pro výpočet šíření vodní páry byla uplatněna přirážka k vnitřní průměrné vlhkosti 5 %. Nejnižší povrchové teploty a hustoty tepelného toku: Prostředí

T

Rs


[C]

[m2K/W] [%]

[C]

[W/m]

[W/mK]

1

21,0

0,013

50

19,70

4,82567

0,13405

2

-15,0

0,04

84

-14,76

-4,82570

0,13405

Součinitel prostupu tepla konstrukce je ૙ǡ ૛૚૞ࢃȀ࢓ࡷ.

91

Obr. 10 Difuzně uzavřená konstrukce střechy – teplotní pole

92

Příloha č. 3 Schéma difuzně otevřené konstrukce

Obr. 11 Schéma obvodového pláště difuzně otevřené konstrukce

Obr. 12 Schéma vnitřní nosné stěny difuzně otevřené konstrukce

Obr. 13 Schéma vnitřní dělící příčky difuzně otevřené konstrukce

93

Obr. 14 Schéma stropu nad přízemím difuzně otevřené konstrukce

Obr. 15 Schéma stropu nad podkrovím difuzně otevřené konstrukce

94

Obr. 16 Schéma střešní konstrukce difuzně otevřené konstrukce

95

Příloha č. 4 Součinitel prostupu tepla difuzně otevřené konstrukce Obvodová stěna Základní parametry úlohy: Parametry pro výpočet teplotního faktoru: Teplota vzduchu v exteriéru:

-15.0 C


21.0 C


37


66

Počet prvků:

4680


2442


Název

1

Sádrokarton

0,220

0,220

2

Dřevo měkké

0,180

0,180

3

Steico Flex

0,038

0,038

5,000 5,000

4

Steico Flex

0,038

0,038

5

OSB desky

0,130

0,130

6

Steico Flex

0,038

7

Steico Flex

8 9

LambdaX LambdaY MiX

MiY

1

37

1

5

17

21

5

13

1

17

5

13

5,000 5,000 21

37

5

13

1

37

13

17

0,038

5,000 5,000 21

37

17

49

0,038

0,038

5,000 5,000

1

17

17

49

Dřevo měkké

0,180

0,180

17

21

17

49

Steico Protect

0,048

0,048

5,000 5,000

1

37

49

65

0,100

0,100

7,000 7,000

1

37

65

66

10 Omítka

9,000 9,000

X1 X2 Y1 Y2

157

50

157

157

50

157


69

2377

21,0

0,13

1,37

10,00

2

66

2442

-15,00

0,04

0,14

20,00

Pro výpočet šíření vodní páry byla uplatněna přirážka k vnitřní průměrné vlhkosti 5 %.

96

Nejnižší povrchové teploty a hustoty tepelného toku: Prostředí

T

Rs


[C]

[m2K/W] [%]

[C]

[W/m]

[W/mK]

1

21,0

0,13

50

19,45

3,82222

0,10617

2

-15,0

0,04

84

-14,78

-3,82221

0,10617

Součinitel prostupu tepla konstrukce je ૙ǡ ૚ૠ૙ࢃȀ࢓ࡷ.

Obr. 17 Difuzně otevřená konstrukce obvodové stěny - teplotní pole

Strop nad podkrovím Základní parametry úlohy: Parametry pro výpočet teplotního faktoru: Teplota vzduchu v exteriéru:

-15.0 C


21.0 C


69


69

Počet prvků:

9248


4761

97


Název

1

Sádrokarton

0,220

0,220

9,000

9,000

1

69

1

5

2

Dřevo měkké +iz.

0,025

0,025

157

157

1

69

5

14

3

Jutafol

0,350

0,350

61275 61275

1

69

14

15

4

Steico Flex

0,038

0,038

5,000

5,000

1

33

15

49

5

Steico Flex

0,038

0,038

5,000

5,000

37

69

15

49

8

Dřevo měkké

0,180

0,180

157

157

33

37

15

49

9

Dřevotříska

0,180

0,180

13

13

1

69

49

53

10 Steico Flex

0,038

0,038

5,000

5,000

1

69

53

69

LambdaX LambdaY MiX

MiY

X1 X2 Y1 Y2


69

4761

-15,00

0,04

0,14

20,00

2

1

4693

21,00

0,13

1,37

10,00


T

Rs


[C]

[m2K/W] [%]

[C]

[W/m]

[W/mK]

1

-15,0

0,04

84

-14,83

-2,81625

0,07823

2

21,0

0,13

50

20,19

2,81620

0,07823

Součinitel prostupu tepla konstrukce je ૙ǡ ૚૛૞ࢃȀ࢓ࡷ.

98

Obr. 18 Difuzně otevřená konstrukce stropu nad podkrovím - teplotní pole


-15.0 C


21.0 C


37


59

Počet prvků:

4176


2183


LambdaX LambdaY MiX

MiY

X1 X2 Y1 Y2

1

Sádrokarton

0,220

0,220

9,000

9,000

1

37

1

6

2

Jutafol

0,350

0,350

61275 61275

1

37

6

7

3

Dřevo měkké + iz.

0,052

0,052

1,000

1

37

7

24

99

1,000

4

Steico Flex

0,038

0,038

5,000

5,000

1

17

24

58

5

Steico Flex

0,038

0,038

5,000

5,000

21

37

24

58

8

Dřevo měkké

0,180

0,180

157

157

17

21

24

58

9

Jutadach 115

0,390

0,390

100

100

1

37

58

59


1

2125

21,00

0,13

1,37

10,00

2

59

2183

-15,00

0,04

0,14

20,00


T

Rs


[C]

[m2K/W] [%]

[C]

[W/m]

[W/mK]

1

21,0

0,13

50

19,76

4,41765

0,12271

2

-15,0

0,04

84

-14,79

-4,41777

0,12272

Součinitel prostupu tepla konstrukce je ૙ǡ ૚ૢ૟ࢃȀ࢓૛ ࡷ.

Obr. 19 Difuzně otevřená konstrukce střechy - teplotní pole

100

Příloha č. 5 Schéma skladeb masivní konstrukce Novatop

Obr. 20 Schéma obvodové stěny konstrukčního systému Novatop

Obr. 21 Schéma vnitřní nosné příčky konstrukčního systému Novatop

Obr. 22 Schéma vnitřní příčky konstrukčního systému Novatop 101

Obr. 23 Schéma stropu nad podkrovím konstrukčního systému Novatop

Obr. 24 Schéma stropu konstrukčního systému Novatop

102

Obr. 25 Schéma střešní konstrukce konstrukčního systému Novatop

103

Příloha č. 6 Součinitel prostupu tepla konstrukcí Novatop Obvodová stěna Základní parametry úlohy: Parametry pro výpočet teplotního faktoru: Teplota vzduchu v exteriéru:

-15.0 C


21.0 C


37


60

Počet prvků:

4248


2220


LambdaX LambdaY MiX

MiY

X1 X2 Y1 Y2

1

Fermacell

0,320

0,320

13

13

1

37

1

3

2

Dřevo měkké

0,180

0,180

157

157

17

21

3

11

3

Steico Flex

0,038

0,038

5,000 5,000 21

37

3

11

4

Steico Flex

0,038

0,038

5,000 5,000

1

17

3

11

5

Novatop

0,130

0,130

1

37

11

27

6

Steico Protect

0,048

0,048

5,000 5,000

1

37

27

59

7

Omítka

0,100

0,100

7,000 7,000

1

37

59

60

157

157


1

2161

21,00

0,13

1,37

10,00

2

60

2220

-15,00

0,04

0,14

20,00

Pro výpočet šíření vodní páry byla uplatněna přirážka k vnitřní průměrné vlhkosti 5 %. Nejnižší povrchové teploty a hustoty tepelného toku: Prostředí T

Rs


104

[C]

[m2K/W] [%]

[C]

[W/m]

[W/mK]

1

21,0

0,13

50

19,74

3,43849

0,09551

2

-15,0

0,04

84

-14,78

3,43849

0,09551

Součinitel prostupu tepla konstrukce je ૙ǡ ૚૞૜ࢃȀ࢓ࡷ.

Obr. 26 Obvodová stěna konstrukčního systému Novatop - teplotní pole

Strop nad podkrovím Základní parametry úlohy: Parametry pro výpočet teplotního faktoru: Teplota vzduchu v exteriéru: -15.0 C Teplota vzduchu v interiéru: 21.0 C Parametry charakterizující rozsah úlohy: Počet svislých os: 67 Počet vodorovných os: 73 Počet prvků: 9504 Počet uzlových bodů: 4891 Zadané materiály: č.

Název

LambdaX LambdaY MiX

105

MiY

X1 X2 Y1 Y2

1

Novatop

0,130

0,130

157

157

1

67

1

5

2

Novatop

0,130

0,130

157

157

17

33

35

5

37 Novatop

0,130

0,130

157

157

1

67

37

41

4

Steico Flex

0,038

0,038

5,000 5,000

1

33

5

21

5

Steico Flex

0,038

0,038

5,000 5,000

35

67

5

21

6

Steico Flex

0,038

0,038

5,000 5,000

1

67

41

73

7

Vzduch. mez.

1,373

0,594

0,033 0,094

35

67

21

37

1,373

0,594

0,033 0,094

1

33

21

37

nevětr. 8

Vzduch. mez. nevětr.


1

4819

21,00

0,13

1,37

10,00

2

73

4891

-15,00

0,04

0,14

20,00


T

Rs


[C]

[m2K/W] [%]

[C]

[W/m]

[W/mK]

1

21,0

0,13

50

19,87

3,83479

0,10652

2

-15,0

0,04

84

-14,75

-3,83489

0,10652

Součinitel prostupu tepla konstrukce je ૙ǡ ૚ૠ૚ࢃȀ࢓૛ ࡷ.

106

Obr. 27 Strop nad podkrovím konstrukčního systému Novatop - teplotní pole


-15.0 C


21.0 C


39


65

Počet prvků:

4864


2535


Název

1

Fermacell

0,320

0,320

2

Jutafol

0,350

0,350

3

Dřevo měkké

0,180

0,180

157

4

Steico Flex

0,038

0,038

5

Steico Flex

0,038

0,038

LambdaX LambdaY MiX 13

MiY 13

1

39

1

3

1

39

13

14

157

18

22

3

13

5,000

5,000

1

18

3

13

5,000

5,000

22

39

3

13

61275 61275

107

X1 X2 Y1 Y2

6

Novatop

0,130

0,130

157

157

1

39

14

23

7

Novatop

0,130

0,130

157

157

1

2

23

55

8

Novatop

0,130

0,130

157

157

38

39

23

55

9

Steico Flex

0,038

0,038

5,000

5,000

2

38

23

55

10 Novatop

0,130

0,130

157

157

1

39

55

64

11 Jutadach 115

0,390

0,390

100

100

1

39

64

65


1

2471

21,00

0,13

1,37

10,00

2

73

2535

-15,00

0,04

0,14

20,00


T

Rs


[C]

[m2K/W] [%]

[C]

[W/m]

[W/mK]

1

21,0

0,13

50

19,79

3,75189

0,10422

2

-15,0

0,04

84

-14,78

-3,75198

0,10422

Součinitel prostupu tepla konstrukce je૙ǡ ૚૟ૠࢃȀ࢓ࡷ.

Obr. 28 Střešní konstrukce konstrukčního systému Novatop - teplotní pole 108

Příloha č. 7 Údaje o pozemku Kraj (VÚSC): Královéhradecký kraj Okres: Rychnov nad Kněžnou Obec s rozšířenou působností (ORP): Rychnov nad Kněžnou

Informace o parcele Parcelní číslo: 3393/1 Obec: Rychnov nad Kněžnou Katastrální území: Rychnov nad Kněžnou Výměra [݉ଶ ]: 14749 Druh pozemku: trvalý travní porost

Vlastníci Vlastnické právo: Českomoravská myslivecká jednota okresní myslivecký spolek Rychnov nad Kněžnou Adresa: Strojnická 1486, 51601 Rychnov nad Kněžnou

Přes pozemek vede vedení VN 110KW, porto je nutné dbát ochranného pásma inženýrské sítě vysokého napětí. Podle územního plánu je pozemek veden jako zastavěný nebo k zástavbě určený a to pro sport, tělovýchovu a rekreaci.

Informace - sousední parcely Katastrální území

Parcelní číslo

Lipovka u Rychnova nad Kněžnou

392/1


395/6

Jméno/název

Adresa

Česká republika

Husinecká 1024/11a, Žižkov,

Státní pozemkový úřad

13000 Praha 3

109

Katastrální území

Parcelní číslo


778/1


782/1

Jméno/název

Adresa

Město Rychnov nad Kněžnou

Havlíčkova 136, 51601 Rychnov nad Kněžnou


Parcelní číslo

Rychnov nad Kněžnou

3232/8

Jméno/název

Adresa

Českomoravská myslivecká jednota okresní

Strojnická 1486, 51601

myslivecký spolek Rychnov nad Kněžnou



Parcelní číslo


3232/20

Jméno/název

Adresa

Matouš Břetislav

Mírová 1460, 51601 Rychnov nad Kněžnou


Parcelní číslo


3336/2


3393/2


3393/3

Jméno/název

Adresa

Česká republika

Husinecká 1024/11a, Žižkov,

Státní pozemkový úřad

13000 Praha 3


Parcelní číslo


3394/1


3394/3


3393/4

Jméno/název

Adresa

Českomoravská myslivecká jednota okresní

Strojnická 1486, 51601

myslivecký spolek Rychnov nad Kněžnou

Rychnov nad Kněžnou 110

Přes pozemek vede vedení VN 110KW, porto je nutné dbát ochranného pásma inženýrské sítě vysokého napětí. Podle územního plánu je pozemek veden jako zastavěný nebo k zástavbě určený a to pro sport, tělovýchovu a rekreaci.

Obr. 29 Katastrální mapa M 1:2000

111

Obr. 30 Katastrální mapa M 1:5000

Obr. 31 Územní plán

112

Příloha č. 8 Vizualizace

Obr. 32 Pohled jihozápadní

Obr. 33 Pohled severozápadní 113

Obr. 34 Pohled severovýchodní

Obr. 35 Pohled jihovýchodní

114

115

Mendelova univerzita v Brně

Recommend Documents