Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav práva a humanitních věd
Vybrané otázky přeshraničního podnikání v EU Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
JUDr. Dana Zapletalová
Bc. Marika Celbrová
Brno 2011 1
Zadání
2
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vybrané otázky přeshraničního podnikání v EU vypracovala samostatně a použila jsem jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Brně dne 3. ledna 2011
…………………… Bc. Marika Celbrová 3
Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce JUDr. Daně Zapletalové za pomoc při zpracování tématu, za odborné vedení a cenné připomínky.
4
Abstrakt Celbrová, M. Vybrané otázky přeshraničního podnikání v EU. Diplomová práce. Brno, 2011. Nové přístupy k podnikání, které podnikatelským subjektům poskytují možnost zakládání nadnárodních společností, jsou stále častěji využívány při rozvoji přeshraničního podnikání. I přestože jsou legislativní úpravy mnohdy složité a je nutná dokonalá znalost právních předpisů, je pro některé společnosti velice výhodné zakládání nových nadnárodních korporací, zejména se jedná o evropskou akciovou společnost. Existují různé způsoby, jak založit evropskou akciovou společnost. Diplomová práce se zabývá zejména tématem fúzí s nástupnickou společností ve formě evropské akciové společnosti. Diplomová práce celistvě popisuje průběh nadnárodní fúze a uvádí příklad z praxe, který může sloužit jako návod pro společnosti, které mají zájem na fúzi. Klíčová slova: evropská akciová společnost, nadnárodní fúze, projekt fúze, legislativa The Abstract Celbrová, M. Selected issues of cross-border business in the European Union. Thesis. Brno, 2011
New approaches to business enterprises that provide the possibility of the establishment of multinational companies are increasingly involved in the development of crossborder business. Even though the legislative amendments are often complex and requires a perfect knowledge of the law makes for some very good start of new transnational corporations, notably the European Company. There are various ways to establish an European company. This thesis mainly deals with the topic of mergers the acquiring company in the form of an European company. This thesis describes the process integrally transnational mergers and gives examples of practices that can serve as a guide for companies interested in the merger.
Key words: an European company, a multinational merger, a project of merger, a legislation 5
OBSAH 1. ÚVOD .......................................................................................................................8 2. CÍL PRÁCE...............................................................................................................9 3. METODIKA PRÁCE..............................................................................................10 4. LITERÁRNÍ REŠERŠE..........................................................................................11 4.1 Evropské obchodní právo ...............................................................................11 4.1.1 Prameny evropského práva obecně.......................................................11 4.1.2 Vnitřní trh Evropské unie .....................................................................12 4.1.3 Svoboda usazování................................................................................13 4.2 Kapitálové obchodní splolečnosti na území ČR .............................................14 4.3 Společnost s ručením omezeným....................................................................15 4.3.1 Základní charekteristika........................................................................15 4.3.2 Založení a vznik společnosti.................................................................17 4.3.3 Orgány společnosti ...............................................................................18 4.3.4 Výhody a nevýhody společnosti s ručením omezeným........................20 4.3.5 Společnost s ručením omezeným jako účastník přeshraniční fúze.......21 4.4 Akciová společnost .........................................................................................21 4.4.1 Základní charakteristika........................................................................21 4.4.2 Založení a vznik společnosti.................................................................24 4.4.3 Orgány společnosti ...............................................................................27 4.4.4 Výhody a nevýhody akciové společnosti..............................................29 4.5 Evropská akciová společnost ..........................................................................29 4.5.1 Prameny práva evropské akciové společnosti.......................................29 4.5.2 Nařízení o SE č. 2457/2001 ..................................................................30 4.5.3 Obsah stanov přijatých na základě nařízení o SE .................................31 4.5.4 Směrnice rady č. 2001/86/ES................................................................32 4.5.5 Základní charakteristika........................................................................33 4.5.6 Způsoby založení SE ............................................................................35 4.5.7 Organizační struktura řízení SE ............................................................37 4.5.8 Dualistický systém ................................................................................38 4.5.9 Monistický systém ................................................................................38 4.5.10 Zapojení zaměstnanců do záležitostí SE.............................................40 6
4.5.11 Publicita SE.........................................................................................42 4.5.12 Výhody a nevýhody SE ......................................................................43 4.6 Založení SE fúzí..............................................................................................44 4.6.1 Projekt nadnárodní fúze ........................................................................44 4.6.2 Zveřejnění projektu fúze .......................................................................45 4.6.3 Zveřejnění projektu fúze a přezkoumání fúze znalcem ........................45 4.6.4 Informační povinnost ............................................................................46 4.6.5 Schválení nadnárodní fúze valnou hromadou.......................................46 4.6.6 Ochrana menšinových akcionářů..........................................................47 4.6.7 Kontrola zákonnosti fúze ......................................................................47 4.6.8 Zápis fúze do obchodního rejstříku ......................................................49 4.6.9 Shrnutí účinků nadnárodní fúze ............................................................49 4.6.10 Ekonomické aspekty fúzí....................................................................50 5. VLASTNÍ PRÁCE..................................................................................................53 5.1 Základní informace o účastnických společnostech .........................................53 5.1.1 Česká účastnická společnost – charakteristika .....................................53 5.2.2 Slovenská účastnická společnost – charakteristika...............................55 5.1.3 Rozhodnutí k nadnárodní fúzi...............................................................58 5.2 Projekt fúze .....................................................................................................58 5.2.1 Příklad projektu fúze.............................................................................58 5.3 Další postup pro úspěšné provedení fúze.......................................................71 5.3.1 Přezkoumání projektu fúze ...................................................................71 5.3.2 Publicita fúze ........................................................................................71 5.3.3 Schválení fúze.......................................................................................71 5.3.4 Kontrola zákonnosti fúze ......................................................................72 5.3.5 Účinky nadnárodní fúze........................................................................72 6. DISKUSE ................................................................................................................73 7. ZÁVĚR....................................................................................................................75 8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.....................................................................77 9. SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................83
7
1. Úvod Česká republika v posledních několika letech prodělala velké změny týkající se jednak legislativy, jednak i ekonomické a obchodní sféry. Tyto změny započaly již v přípravách na vstup České republiky do Evropské unie. Vzhledem k této integraci se naši podnikatelé potýkali a stále potýkají s problematikou právních úprav vyplývajících ze zakládajících smluv i sekundárních pramenů práva Evropské unie, které jsou nadále doplňovány judikaturou Evropského soudního dvora. Právní úprava vyplývající z výše uvedených smluv je závazná jak pro členské státy, tak i bezpochyby pro jejich vnitrostátní soudy. Dobrá orientace v legislativním systému je tudíž nezbytná pro jednotlivé podnikatele, kteří se rozhodli využívat možnosti například přeshraničního podnikání či zakládání společností v jiné než mateřské zemi nebo se rozhodli využít možnosti fúze se společností nebo společnostmi z jiného členského státu. Samotná historie Evropského společenství a později Evropské unie směřovala k tomu, aby nejen fyzické osoby, ale i podnikatelé mohli využívat možností otevřeného trhu bez celních a legislativních zábran a tak rozšiřovat své podnikatelské činnosti na území celé Evropské unie. Vzhledem k tomu, že svoboda podnikání přímo souvisí se základními svobodami a budováním vnitřního trhu EU, můžeme říci, že postupné odbourávání překážek právě na území Evropské unie a na území Evropského hospodářského prostoru, je úspěšné. Díky možnosti zakládání nadnárodních společností, jako jsou evropské hospodářské zájmové sdružení, evropská akciová společnost či evropská družstevní společnost, jsou možnosti podnikatelů rozšířeny a usnadněny přijatou legislativou o zakládání těchto nadnárodních společností. Diplomová práce se zabývá především popisem a komparací výhod a nevýhod národních kapitálových společností a společností výše uvedených – tedy nadnárodních. Pro upřesnění možnosti vzniku jednotlivých společností bylo zvoleno zejména téma fúzí společností a to z důvodu, že je tato problematika poměrně nového data a není zcela a kompletně zpracována. Fúzování společností je v poslední době často využívaná možnost, jak založit právě evropskou akciovou společnost, proto diplomová práce sumarizuje tuto problematiku s cílem přehledně vysvětlit možnosti a právní faktory ovlivňující nadnárodní fúze společností.
8
2. Cíl práce Svoboda podnikání zakotvená v komunitárním právu Evropské unie je jednou ze základních svobod evropských společenství. Toto právo umožňuje podnikatelským subjektům, jak fyzickým, tak i právnickým osobám, vykonávat svou činnost napříč celou Evropskou unií. Nové přístupy k podnikání, které podnikatelským subjektům skýtá možnost zakládání nadnárodních společností, jsou stále častěji využívány při rozvoji přeshraničního podnikání. I přestože jsou legislativní úpravy mnohdy složité a je nutná dokonalá znalost právních předpisů, je pro některé společnosti velice výhodné zakládání nových nadnárodních struktur zejména způsobem fúzí, kterým se v práci zabývám. Problematika nadnárodních fúzí obchodních společností, zejména pak společností kapitálových, je často diskutovaným tématem nejen v podnikatelské sféře, ale i ve sféře právní a ekonomické. Svoboda usazování právnických osob na celém území Evropské unie je nedílnou součástí myšlenky „jednotné Evropy“ již od počátku. Právě díky možnosti fúzování společností se rozvíjí přeshraniční podnikání a právě tomuto tématu se věnuje právo obchodních společností v EU. Cílem této práce je osvětlit problematiku, jakým způsobem jsou prováděny nadnárodní fúze, jaké možnosti fúze kapitálových společností na území EU skýtají, jak jsou fúze v praxi prováděny a jak je náročná vlastní příprava fúze kapitálových společností v praxi. Než se však v diplomové práci doberu k tomuto tématu, je nezbytné osvětlit stávající situaci jak na území našeho státu, tak i situaci v celé EU. Proto se budu zabývat základními rysy kapitálových společností v České republice, jejich právní úpravě a také evropskou akciovou společností. Výsledkem práce je sumarizovaná teorie, která dopomáhá při praktickém provedení nadnárodní fúze kapitálových společností, které mají sídla v různých členských státech Evropské Unie. Tato vybraná problematika je velice specifická, proto bude zpracována způsobem, který by měl sloužit jako pomůcka pro společnosti, jež se rozhodnou aplikovat ve své podnikatelské praxi právě fúzi se společností z jiného členského státu než je Česká republika a mají zájem založit tímto způsobem evropskou akciovou společnost.
9
3. Metodika V úvodu diplomové práce je uvedena charakteristika problematiky, kterou se práce zabývá. Teoretická část, která je zde nazvána jako literární rešerše. Je zpracována na základě publikací významných autorů, vysvětlujících problematiku přeshraničního podnikání v rámci EU. Problematika právní úpravy je také nezbytnou součástí teoretické části, její studium je předpokladem pro orientaci v problému a následně pro aplikaci teoretických poznatků na praktické příklady v další části práce. Výběr literatury byl zvolen s ohledem na související ekonomickou souvislost práce, jako je podnikání, kapitálové obchodní společnosti, společnosti zakládané na území EU s nadnárodním charakterem, obchodní právo a evropské právo. Charakteristické rysy, výhody a nevýhody jednotlivých forem obchodních společností jsou uvedeny v teoretické části práce. V této části práce jsou také použity informace z internetových portálů, které se zabývají právními úpravami jak na území České republiky, tak i v celoevropském měřítku. V teoretické části práce je použita metoda popisná a metoda analytická. V rámci praktické části diplomové práce je zpracován příklad z praxe, kde je detailně popsán a proveden celý postup nadnárodní fúze, který vyúsťuje v založení evropské akciové společnosti. Tento příklad je nejprve uveden do kontextu popisem společností, které mají zájem na provedení fúze a také jsou zde vysvětleny důvody, jež je vedou k tomuto rozhodnutí. V další části je podrobně vypracován celý projekt fúze, který má všechny zákonem povinné náležitosti. Praktický příklad je opatřen komentáři, výpočty jsou uvedeny v tabulkách a je využito i ekonomických ukazatelů, které jsou nezbytnou součástí projektu fúze. Praktická část práce navazuje na informace a provedenou studii literatury z části teoretické. Při zpracování praktického příkladu bylo využito metody kompilace s teoretickou částí práce. Pro vypracování doporučení pro management firem, které zvažují vstoupení do nadnárodní fúze, byla použita metoda zobecnění. Tato doporučení jsou uvedeny v závěrečné části práce.
10
4. Literární rešerše 4.1 Evropské obchodní právo
4.1.1 Prameny evropského práva obecně
Základní pramenem evropského práva jsou právní normy objektivní, kterými se rozumí obecně závazná pravidla chování. V evropském právu jsou však obsahem práva i tzv. akty aplikace práva. Evropské právo tudíž považuje za pramen práva i soudní a správní rozhodnutí. Právní následky způsobují i doporučení a stanoviska, která však nemají povahu právních norem, ale jsou závazná a způsobují právní následky.
Převládá názor, který rozlišuje prameny evropského práva následujícím způsobem: 1.
Komunitární právo -
primární právo (je považováno za právo ústavní zejména z hlediska svého významu a vztahu k ostatním pramenům práva),
-
obecné právní zásady (nejsou kodifikovány, ale obsahují základní právní pravidla, která jsou společná pro všechny státy a jsou stavěny
rovnocenně k právu primárnímu), -
základní lidská práva (tyto jsou kodifikována v Chartě základních lidských
práv
EU1 a získala během existence evropských společenství význam a jsou
stavěny
rovnocenně k právu primárnímu),
-
sekundární právo (právní normy vytvořené orgány Společenství),
-
soudní rozhodnutí (Evropského soudního dvora a Soudu první instance mají neopomenutelný význam a z některých takových rozhodnutí vyplývají
obecně závazná pravidla – soudcovská normotvorba), -
smlouvy (uzavřené mezi společenstvím a členskými státy a mezi třetími subjekty, což jsou mezinárodní organizace a třetí státy),
1
EU dále také jako “Evropská unie”
11
-
právní obyčej (pravidla, která byla přijata užíváním v praxi orgánů
společenství a členských států), -
terciární právo (smlouvy uzavřené členskými státy na základě čl. 293 SES)
-
rozhodnutí, která byla přijata v Radě zástupci členských států,
-
rozhodnutí představitelů Evropské rady,
-
prameny práva, která byla přijata členskými státy v rámci úzké spolupráce na základě čl. 11 SES.
2.
Unijní právo -
mezinárodní smlouvy,
-
rozhodnutí Evropské rady,
-
společné akce, postoje a rámcová rozhodnutí,
-
jiné společné právní akty.2
4.1.2 Vnitřní trh Evropské unie
Situace České republiky se výrazně změnila vstupem do Evropské unie. Do 1. května 2004 byly zahraničně obchodní vztahy zcela v pravomoci státu. Tento stav se však podstatně změnil. Režim obchodování s členskými zeměmi Evropské unie a také zeměmi Evropského hospodářského prostoru začal zcela podléhat komunitárnímu právu. Toto právo upravuje právě vnitřní trh evropského společenství. Tento fakt je nezbytný zmínit, protože základem vnitřního trhu jsou právě čtyři svobody - volný pohyb osob, zboží služeb a kapitálu. Zejména volný pohyb osob je důležitou součástí, protože bez této svobody by nebylo možné provádět nadnárodní fúze.3 Díky zřízení instituce, jakou je evropská společnost4, je možné zřizovat společnosti v evropském měřítku ve kterémkoliv členském státě. Podnikatelská činnost obchodních společností jiných členských států je postavena na stejnou úroveň, jako podnikání domácích společností. Právní předpisy státu, ve kterém má podnikatelský 2
TICHÝ, Luboš, ARNOLD, Rainer, et al. Evropské právo. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006. 879 s. ISBN 80-7179-430-9, s. 223 – 225. 3 ROZEHNALOVÁ, Naděžda; TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské unie. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 207 s. ISBN 80-2104073-4, s. 27 – 28. 4 Evropská společnost dále také “evropská akciová společnost” či “SE”
12
subjekt sídlo, mají stejný dopad jako na domácí podniky a to zejména v oblastech správní, daňové, hospodářské i pracovní. Pro tento účel byl zřízen zákaz diskriminace, který ukládá, že žádná fyzická ani právnická osoba nesmí být z důvodu státní příslušnosti v oblasti podnikání na území EU diskriminována.5 Jednotný vnitřní trh se jeví jako významný nástroj pro dosažení mnoha cílů EU. Zejména se jedná o vyvážený a trvalý růst, hospodářskou a sociální soudržnost, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany a také dobré kvality života. Čtyři základní svobody (viz výše) jsou základním kamenem hospodářské ústavy celého Společenství. Z tohoto důvodu k nim musíme přihlížet i v případě, že je nutné stanovit účel právní úpravy pro zdůraznění sociálního rozměru trhu a také k podpoře hospodářské soutěže.6
4.1.3 Svoboda usazování
Svoboda usazování (podnikání) znamená volný pohyb osob samostatně výdělečně činných bez ohledu na jejich občanství či vztah k členskému státu. Svoboda usazování platí jak pro výše uvedené fyzické osoby, tak i pro osoby právnické. Pokud má právnická osoba úředně evidované sídlo v některém z členských států, pak má možnost zakládat zastoupení, poboček i dceřiné společnosti na území kteréhokoliv členského státu.7 Právo usazování zahrnuje každé opatření, které umožňuje nebo jen zjednodušuje přístup do jiného členského státu, než je stát, kde má společnost své sídlo. I výkon hospodářské činnosti v jiném členském státě je tímto právem umožněn či usnadněn a pohlíží se na něj stejně a má i stejné podmínky, jako by to byl vnitrostátní hospodářský subjekt.8
5
Sagit.cz : Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 1996 - 2010 [cit. 2010-11-11]. Svoboda usazování právnických osob. Dostupné z WWW:
. 6 POMAHAČ, Richard. Evropské právo. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze nakladatelství Karolinum, 2003. 197 s. ISBN 80-246-0576-7, s. 143 – 144. 7 TICHÝ, Luboš, ARNOLD, Rainer, et al. Evropské právo. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006. 879 s. ISBN 80-7179-430-9, s. 495 – 498. 8 DĚDIČ, Jan ; LASÁK, Jan . Přehled judikatury : Přeměny obchodních společností. Převod podniku a jeho části. Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. 340 s. ISBN 978-80-7357-457-4, s. 167.
13
4.2 Kapitálové obchodní společnosti na území ČR Obchodní společnosti jsou považovány za nevýznamnější entity, které vystupují v komerčních vztazích. To platí jak pro osobní obchodní společnosti, tak pro společnosti kapitálové. Základním atributem kapitálové společnosti na rozdíl od společnosti osobní je to, že prvek majetkový převažuje nad prvkem osobním. Charakterizovat kapitálové obchodní společnosti je tedy možné nejvýrazněji z pohledu povinně vytvářeného základního kapitálu. Povinnost vytvářet základní kapitál je předepsána zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších přepisů. Dalším výrazným rysem je ručení společníků, které je omezené. Dalším rysem, který odlišuje osobní a kapitálové obchodní společnosti je důležitost osob společníků. Prosperující chod společnosti totiž není zajištěn charakterem a schopnostmi osob společníků,
protože
provoz
společnosti
je
nejčastěji
zajišťován
placeným
profesionálním managementem, ale důležitá je síla jejich kapitálových účastí na společenském podnikání.9 Obchodní společnosti jsou úsekem práva obchodního. Všechny obchodní společnosti jsou právnickými osobami. Zakládání společností je postaveno na smluvním základu, tím je společenská smlouva nebo zakladatelská listina.10 Znaky kapitálových obchodních společností: a)
Základní kapitál – jeho tvorba je povinná ze zákona11, základní kapitál je
tvořen vklady společníků. Společnosti nemohou vzniknout, jestliže není dodržena povinnost splatit vklady a jejich součet musí činit minimálně hodnotu základního jmění předepsaného zákonem, tyto skutečnosti patří k obligatorním
údajům zapisovaným do obchodního rejstříku,12
9
ELIÁŠ, Karel; POKORNÁ, Jarmila; DVOŘÁK, Tomáš . Kurs obchodního práva : Obchodní společnosti a družstva. 6. vydání. Praha : H. C. Beck, 2010. 503 s. ISBN 978-80-7400-048-5, s. 10. 10 BEJČEK, Josef, et al. Základy obchodního práva v Evropě : (učební texty). 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2009. 341 s. ISBN 978-80-210-4957-4, s. 18 – 19. 11 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále bude popužíváno “ObchZ” 12 Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích.
14
b) Obchodní firma - je tvořena tak, že vždy obsahuje název společnosti a dodatek, který značí formu obchodní společnosti, c)
Ručení společníků – omezené či žádné,
d) Založení a vznik – společnosti se zakládají společenskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou u s. r. o., zakladatelskou smlouvou nebo zakladatelskou listinou u a. s., společnost vzniká zápisem do Obchodního rejstříku, e)
Obchodní podíl – míra účasti společníka nebo akcionáře na společnosti a z toho vyplývající práva a povinnosti,
f)
Orgány - kapitálová společnost je řízena svými orgány, jež jsou dle Obchodního zákoníku uvedeny v určitých soustavách typických pro každou společnost.
g) Vystoupení společníka - společníci nemohou jednostranně vystoupit ze společnosti, ani nemohou žádat o vrácení svých vkladů.13
Do kapitálových obchodních společností se řadí společnost s ručením omezeným a také akciová společnost.14 Protikladem jsou osobní obchodní společnosti, do kterých jsou řazeny veřejná obchodní společnost a komanditní společnost.15 Samostatnou kapitolou jsou družstva.16 V práci není zahrnut bližší popis osobních obchodních společností ani družstev, jelikož nepředstavují předmět zkoumání této diplomové práce a přesahují zvolené téma i cíle.
4.3 Společnost s ručením omezeným
4.3.1 Základní charakteristika
Dle ObchZ § 105 odst. 1 je společnost s ručením omezeným definována takto: „Společností s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejích společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno 13
SALACHOVÁ, Bohumila. Mendelova univerzita v Brně : Univerzitní informační systém [online]. 11. 11. 2010 [cit. 2010-11-11]. Obchodní společnosti - formy. Dostupné z WWW: , s. 8 – 11. 14 Sagit.cz : Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 1996 - 2010, 1.5.2004 [cit. 2010-10-07]. Kapitálové obchodní společnosti. Dostupné z WWW: . 15 Více viz. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 16 Více viz. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
15
splacení vkladů do obchodního rejstříku.“ Základní ustanovení dále určují, že společnost může být založena minimálně jedním společníkem – tedy jednou osobou (fyzickou či právnickou), a může mít maximálně 50 společníků. Odpovědnost společnosti za její závazky je upravena v následujících ustanoveních. Společnost ručí za své závazky celým svým majetkem, tak jak je to u všech kapitálových obchodních společností. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených vkladů všech společníků a to dle současného stavu zapsaného v obchodním rejstříku. Splacením všech vkladů společníků a jejich následným zápisem do obchodního rejstříku jejich osobní ručení zaniká. Společnost s ručením omezeným je řazena ke kapitálovým společnostem, ale není tak typickým příkladem jako společnost akciová, u společnosti s ručením omezeným se snoubí jak prvek osobní, tak i prvek majetkový. Osoby společníků nejsou plně odděleny od řízení společnosti, i přestože za závazky společnosti ručí jen do výše svých nesplacených vkladů zapsaných v obchodním rejstříku. Společnost může být založena jak za účelem podnikání, tak i za jiným účelem.17 Podle ObchZ je výše základního kapitálu stanovena na alespoň 200 000 Kč. Výše vkladu každého ze společníků musí činit nejméně 20 000 Kč. Výše tohoto vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovena odlišně, avšak musí být dělitelná na celé tisíce korun. Suma vkladů společníků musí být shodná s výší základního kapitálu společnosti. Možné je také poskytnutí nepeněžních vkladů, toto však musí být stanoveno ve společenské smlouvě. Podání návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí předcházet splacení celého emisního ážia a na každý peněžní vklad společníka musí být splaceno nejméně 30 % z jeho celkové hodnoty. Sumarizovaná výše splacených peněžitých vkladů současně s hodnotou splacených nepeněžních vkladů musí činit alespoň 100 000 Kč. Při založení společnosti pouze jedním společníkem, je nutné, aby byl splacen základní kapitál v plné výši a to ještě před zápisem do obchodního rejstříku. Obchodní firma společnosti s ručením omezeným dle ObchZ musí obsahovat jednoznačný údaj o tom, že se jedná o tento druh společnosti. K tomuto účelu postačí dodatky „spol. s r. o.“ nebo „s. r. o.“ či celé označení „společnost s ručením omezeným“. 17
ELIÁŠ, Karel; POKORNÁ, Jarmila; DVOŘÁK, Tomáš . Kurs obchodního práva : Obchodní společnosti a družstva. 6. vydání. Praha : H. C. Beck, 2010. 503 s. ISBN 978-80-7400-048-5, s. 11.
16
Jak již bylo zmíněno, společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše svých nesplacených vkladů zapsaných v obchodním rejstříku. Společnost ručí celým svým majetkem, jak určuje ObchZ. Obchodní podíl vyjadřuje práva a povinnosti společníka ve společnosti s ručením omezeným. Jeho velikost představuje odpovídající účast na společnosti. Výše obchodního podílu společníka je určena v poměru k celkové výši základního kapitálu. Toto ustanovení je však dispozitivní normou a ve společenské smlouvě může být určena velikost obchodního podílu jiná, než je poměr k základnímu kapitálu. Jeden společník může vlastnit pouze jediný obchodní podíl. Jestliže společník při zvyšování základního kapitálu převezme vkladovou povinnost, zvýší se mu odpovídajícím způsobem vklad a následně i obchodní podíl. Úpravy převodu, dědění či přechodu obchodního podílu mohou být, v souladu s obchodním zákoníkem, dispozitivně upraveny dle vůle společníků ve společenské smlouvě.18 Rozsah obchodního podílu je stabilní, avšak hodnota se mění podle velikosti hospodářského výsledku. Obchodní podíl je v případě právního nástupnictví – fúze, převeden na nástupnickou právnickou osobu.19
4.3.2 Založení a vznik společnosti
Společnost s ručením omezeným je možné založit buď společenskou smlouvou a to v případě dvou a více společníků anebo zakladatelskou listinou, jedná-li se o jednoho zakladatele (společníka). Minimální požadavky na obsah společenské smlouvy jsou uvedeny v obchodním zákoníku.
Obligatorní náležitosti: -
firma a sídlo společnosti,
-
určení společníků uvedením firmy nebo názvů a sídla u právnických osob a jméno a bydliště u osob fyzických,
-
předmět podnikání,
18
Sagit.cz : Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 19966-2010 [cit. 2010-11-13]. Obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným. Dostupné z WWW: . 19 SALACHOVÁ, Bohumila. Mendelova univerzita v Brně : Univerzitní informační systém [online]. 11. 11. 2010 [cit. 2010-11-11]. Obchodní společnosti - formy. Dostupné z WWW: , s. 9.
17
-
výše základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu,
-
jména a bydliště prvních jednatelů a způsob, jakým jednají za společnost,
-
jména a bydliště členů dozorčí rady,
-
určení správce vkladu,
-
jiné údaje, které jsou zákonem vyžadovány. Společnost také může ve společenské smlouvě určit, že budou vydány stanovy
společnosti, ve kterých bude upravena vnitřní organizace společnosti a podrobněji upraveny další záležitosti obsažené ve společenské smlouvě. Má-li společnost prokuristu, musí být také uveden ve společenské smlouvě, případně v jejím doplňku. Pokud bude společnost vytvářen stanovy, musí být uloženy do obchodního rejstříku společně se společenskou smlouvou. Dalšími náležitostmi mohou být úprava převoditelnosti obchodního podílu a jeho dědění, úprava počtu hlasů a výše obchodního podílu, v případech, kde to dovolují dispozitivní normy. Společenská smlouva či zakladatelská listina musí být sepsány formou notářského zápisu. Společnost vzniká dnem, kdy je proveden zápis do obchodního rejstříku.20
4.3.2 Orgány společnosti
Společnost s ručením omezeným má stejně tak jako všechny kapitálové společnosti své orgány. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem společnosti jsou jednatelé a kontrolní orgán tvoří společnost jen v případě, že si tak sama stanoví. V tom případě se jedná o dozorčí radu. Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným je valná hromada. Do její působnosti patří dle obchodního zákoníku § 125: -
schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem podle § 64,
-
schvalování řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát,
-
schvalování stanov a jejich změn,
20
SALACHOVÁ, Bohumila. Mendelova univerzita v Brně : Univerzitní informační systém [online]. 11. 11. 2010 [cit. 2010-11-11]. Obchodní společnosti - formy. Dostupné z WWW: , s. 8.
18
-
rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností (§ 141), rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění
-
nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu, -
jmenování, odvolání a odměňování jednatelů,
-
jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady,
-
vyloučení společníka podle § 113 a 121,
-
jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování o zrušení společnosti s likvidací, jestliže to společenská smlouva připouští,
-
schvalování smluv uvedených v § 67a,
-
rozhodování o fúzi, převodu jmění na společníka, rozdělení a změně právní formy,
-
schválení ovládací smlouvy (§ 190b), smlouvy o převodu zisku (§ 190a) a smlouvy o tichém společenství a jejich změn,
-
schválení smlouvy o výkonu funkce (§ 66 odst. 2),
-
další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon nebo společenská smlouva. Valná hromada také uděluje a odvolává prokuru, může si vyhradit rozhodování
věcí, jež by jinak spadaly pod jiný orgán společnosti. Valná hromada je schopná se usnášet v případě, že jsou přítomní společníci, kteří drží alespoň polovinu všech hlasů, pokud ovšem společenská smlouva nevyžaduje účast vyšší. Každý ze společníků disponuje jedním hlasem na každých 1 000 Kč svého vkladu, jedná se o dispozitvní ustanovení, tudíž může společenská smlouva stanovit něco jiného. Rozhoduje se prostou většinou, existují však případy dané zákonem, kde je potřebná jiná než jen prostá většina hlasů a také je možné upravit si ve společenské smlouvě vyšší počet hlasů.21 Valná hromada je svolávána minimálně jedenkrát ročně a svolává ji písemnou pozvánkou jednatel. Svolávat valnou hromodu je i v pravomoci tzv. společenské
21
ELIÁŠ, Karel; POKORNÁ, Jarmila; DVOŘÁK, Tomáš . Kurs obchodního práva : Obchodní společnosti a družstva. 6. vydání. Praha : H. C. Beck, 2010. 503 s. ISBN 978-80-7400-048-5, s. 222 – 225.
19
minority. To jsou společníci, jejichž součet vkladů tvoří alespoň 10 % základního kapitálu společnosti.22 Dle ObchZ je statutárním orgánem společnosti jednatel nebo více jednatelů. Nastane-li situace, že je jednatelů více, potom je každý z nich oprávněn jednat jménem společnosti samostatně, ale to jen v případě, že společenská smlouva nebo stanovy neuvádí jiný způsob.23 Právní úkony jménem společnosti konají jednatelé, stejně tak jako zajištění vedení účetnictví, vystupování jménem společnosti a zajišťují komunikaci s úřady. V ObchZ je v ustanovení § 136 pro jednatele důležitý zákaz konkurence, který platí pro jednatele bez výjimky, jelikož je v zásadě kogentní povahy. Může být úpravou společenské smlouvy pouze zpřísněn. Dle ObchZ je ve společnosti s ručením omezeným dozorčí rada pouze fakultativním orgánem. Je zřizována pouze v případě, že je to zakotveno ve společenské smlouvě. Členové dozorčí rady jsou voleni valnou hromadou společnosti. Hlavní náplní funkce dozorčí rady je dohlížet a kontrolovat veškerou činnost prováděnou jednateli, z tohoto důvodu není dovoleno, aby člen dozorčí rady byl současně jednatelem společnosti. Všichni členové dozorčí rady se mohou účastnit valné hromady a je-li to v zájmu společnosti, tak ji mohou i svolávat. V takovémto případě jim musí být na schůzi valné hromady uděleno slovo, pokud o to požádají. Pro členy dozorčí rady, stejně tak jako pro jednatele, platí zákaz konkurence. Dozorčí rada má při své kontrolní činnosti právo nahlížet do všech dokumentů a záznamů o probíhající podnikatelské činnosti, dále kontroluje řádné vedení účetních záznamů a také to, aby uskutečňování podnikatelské činnosti bylo v souladu s právními přepisy, společenskou smlouvou i pokyny valné hromady společnosti. Přezkoumání účetní závěrky a přezkoumání návrhu na rozdělení zisku (nebo úhrady ztráty) je také v kompetenci dozorčí rady.
Členové dozorčí rady se účastní valné hromady, kde
předkládají výsledky své kontrolní činnosti.
4.3.3 Výhody a nevýhody společnosti s ručením omezeným
22
SALACHOVÁ, Bohumila. Mendelova univerzita v Brně : Univerzitní informační systém [online]. 11. 11. 2010 [cit. 2010-11-11]. Obchodní společnosti - formy. Dostupné z WWW: , s. 10. 23 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v aktuálním znění, § 133
20
Výhodou je beze sporu omezené ručení za závazky společnosti a také relativně malá administrativní náročnost. Nevýhody společnosti jsou relativně vyšší finanční náročnost při zakládání, nutnost formy notářského zápisu u společenské smlouvy a splacení základního kapitálu. Za jistou nevýhodu (oproti osobním obchodním společnostem) se dá považovat i nutnost vedení podvojného účetnictví.24
4.3.4 Společnost s ručením omezeným jako účastník přeshraniční fúze
Společnost s ručením omezeným se může stát účastníkem přeshraniční fúze. Přeshraniční fúze je v mnohém podobná fúzi nadnárodní. Hlavním rozdílem je, že jako výstup z fúze nadnárodní je společnost právě v nadnárodní formě. Kdežto u fúzí přeshraničních se jedná o sloučení či splynutí společností, které budou později podnikat v právní formě, která nemůže být formou nadnárodní. V současnosti je uvažováno o přijetí právní úpravy společnosti s ručením omezeným v nadnárodní formě, jedná se tzv. evropskou soukromou společnost. Přeshraniční fúze se řídí zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Tento zákon detailně upravuje možnosti přeshraniční fúze a také je jedním z pramenů práva, kterým se řídí fúze nadnárodní. Vzhledem k zaměření a rozsahu diplomové práce nebude společnost s ručením omezeným vystupovat v části praktické, kde bylo použito pro praktický příklad sloučení dvou akciových společností. Tyto společnosti se sloučí v nadnárodní společnost.
4.4 Akciová společnost 4.4.1 Základní charakteristika
Dle ObchZ § 154 odst. 1 je akciová společnost definována takto: „Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým 24
Česká republika [online]. 4. 1. 2010 [cit. 2010-11-13]. Společnost s ručením omezeným. Dostupné z WWW: .
21
majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti.25“ V dalších ustanoveních ObchZ akciové společnosti je určeno, co je to akcie, formy akcií, samostatně převoditelná práva týkající se akcií, vyměnitelné a prioritní dluhopisy, nabývání vlastních zatímních listů a akcií, finanční asistence pro účely získání akcií. Všechny akciové společnosti jsou právnickými osobami. Stejně jako společnost s ručením omezeným může být založena i za jiným účelem než je podnikání. Akciová společnost je učebnicovou ukázkou kapitálové společnosti. Povinně vytváří základní kapitál a jednotlivé podíly společníků jsou rozvrženy na samostatně obchodovatelné části. Právě k tomuto účelu slouží akcie.26 Akcionář je společníkem akciové společnosti, svá práva může uplatňovat ode dne, kdy je do obchodního rejstříku zapsán základní kapitál společnosti. Z toho vyplývá, že vlastní fyzické vydání akcií není právním aktem. Akcie jsou vydávány až při jejich úplném splacení. Do doby splacení je akcionář vlastníkem zatímního listu nebo před zapsáním společnosti do obchodního rejsříku je mu vydáno potvrzení správce vkladu o uhrazené částce za akcie.27
Funkce akcie dle obchodního práva jsou následující: a)
reprezentuje svou jmenovitou hodnotou část základního kapitálu společnosti,
b) poukazuje na podíl akcionáře jako společníka, c)
představuje doklad společníka o vztahu ke společnosti.28
Dle ObchZ §155 je akcie cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka v akciové společnosti. Akcionář se může podílet na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, má oprávnění vykonávat práva ode dne zápisu do obchodního rejstříku.Existují dva způsoby vydávání akcií, prvním je vydávání v listinné podobě a druhým v podobě zaknihované. 25
Mohou nastat případy, kdy akcionář ručí za závazky splečnosti. Více viz ObchZ. ELIÁŠ, Karel; POKORNÁ, Jarmila; DVOŘÁK, Tomáš . Kurs obchodního práva : Obchodní společnosti a družstva. 6. vydání. Praha : H. C. Beck, 2010. 503 s. ISBN 978-80-7400-048-5, s. 264. 27 SALACHOVÁ, Bohumila. Mendelova univerzita v Brně : Univerzitní informační systém [online]. 11. 11. 2010 [cit. 2010-11-11]. Obchodní společnosti - formy. Dostupné z WWW: , s. 10. 28 ELIÁŠ, Karel. Akciová společnost : Systematický výklad obecného akciového práva se zřetelem k jeho reformě. Praha : Linde Praha, a. s., 2000. 433 s. ISBN 80-7201-232-0, s. 69 – 97. 26
22
Povinné náležitosti akcie jsou následující: -
firma a sídlo společnosti,
-
jmenovitá hodnota,
-
označení formy akcie (u akcie na jméno firma, název nebo jméno akcionáře),
-
výše základního kapitálu a počet akcií k datu emise akcie,
-
datum emise.
Forma akcie je upravena v ObchZ § 156, který uvádí následující možnosti: -
akcie na jméno,
-
akcie na majitele.29
V případě, že společnost vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů, ve kterém jsou uvedeny náležitosti akcie i jméno a bydliště fyzické osoby, sídlo a název osoby právnické. Tento seznam je povinna na žádost kteréhokoliv z akcionářů ve formě opisu vydat žadateli. Převoditelnost akcií na jméno je dále upravena ve stanovách společnosti nebo zvláštním přepisem. Akcie na majitele jsou neomezeně převoditelné. Práva s akcií na majitele vykonává ten, kdo ji předloží, nebo ten, kdo se prokáže písemným prohlášením osoby, která vykonává úschovu podle zvláštního právního přepisu.
Druhy akcií se odlišují podle práv, která jsou s nimi spojena a dělí se následovně: a) kmenové akcie - nespojuje se s nimi žádné zvláštní právo, b) prioritní akcie - právo na vyplácení zisku přednostně, ale nemusí s nimi být spojeno právo hlasovací, c) akcie, které vlastní zaměstnanci společnosti (dříve zaměstnanecké akcie30).
Akcie mohou být vydávány v následující podobě: a) listinná podoba akcie – musí obsahovat číselné označení a podpis člena nebo více členů představenstva,
29 30
Více viz . ELIÁŠ 2000, s. 110 - 118 Více viz . ELIÁŠ 2000, s. 122 - 124
23
b) zaknihovaná podoba akcie – musí obsahovat číselné označení v zákonem stanovených případech, tyto akcie existují jen jako zápis ve stanovené evidenci cenných papírů.31
Základním kapitálem se rozumí peněžní vyjádření sumy všech peněžitých a nepeněžitých vkladů do společnosti a to od všech společníků. Stejně tak jako je tomu u společnosti s ručením omezeným, tak i akciová společnost má ze zákona uloženo vytváření základního kapitálu. Významnou funkcí základního kapitálu je možnost odvození z celkové sumy i poměry akciových podílů, k čemuž se váží práva a povinnosti akcionářů.32 Výše základního kapitálu je stanovena zákonem a to nejméně 2 000 000 Kč při neveřejné nabídce akcií a 20 000 000 Kč při veřejné nabídce akcií.33 Obchodní firma společnosti s ručením omezeným musí podle ObchZ obsahovat jednoznačný údaj o tom, že se jedná o tento druh společnosti. K tomuto účelu postačí dodatky „a. s.“ nebo “akc. spol.“ či celé označení „akciová společnost“. Podle ObchZ společnost ručí za své závazky celým svým majetkem a společníci za závazky společnosti neručí. Existují však situace, kdy by se společník mohl dostat do situace, kdy by za závazky společnosti ručil. Jedná se například o zrušení společnosti s likvidací, kdy akcionář ručí za závazky společnosti do výše svého podílu na likvidačním zůstatku. Také v situaci, kdy ručí převodce zatímního listu za splacení emisního kurzu a zakladatelé ručí za splnění povinnosti správce vkladu, když má vrátit vklady upisovatelům, jestliže nedojde ke vzniku společnosti.
4.4.2 Založení a vznik společnosti
Založení a vznik společnosti je také upraven v ObchZ. Společnost může být založena jednou právnickou osobou nebo dvěma a více osobami fyzickými. Maximální počet zakladatelů není uveden. Je-li společnost zakládána jednou osobou, potom se zakládá
31
SALACHOVÁ, Bohumila. Mendelova univerzita v Brně : Univerzitní informační systém [online]. 11. 11. 2010 [cit. 2010-11-11]. Obchodní společnosti - formy. Dostupné z WWW: , s. 10 – 11. 32 ELIÁŠ, Karel. Akciová společnost : Systematický výklad obecného akciového práva se zřetelem k jeho reformě. Praha : Linde Praha, a. s., 2000. 433 s. ISBN 80-7201-232-0, s. 296 – 297. 33 Více viz kapitola 4.3.4. Založení a vznik společnosti
24
zakladatelskou listinou, v případě více osob je zakládána zakladatelskou smlouvou. Zakladatelská smlouva nebo listina musí obsahovat níže uvedené náležitosti: -
firmu, sídlo a předmět podnikání (činnosti),
-
navrhovaný základní kapitál,
-
počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, podobu, v níž budou akcie vydány, určení,
zda budou na jméno či majitele, popřípadě jejich počet na jméno
na majitele, dále údaj o převoditelnosti akcií na jméno, pokud jsou
a počet vydány, -
kolik akcií který zakladatel upisuje, výše emisního kurzu, způsob a lhůtu pro splacení emisního kurzu34 a jakým vkladem bude tento kurz splacen,
-
v případě vkladů nepeněžitých určení předmětu vkladu, způsob jeho splacení, počet, jmenovitou hodnotu, podobu, formu a druh akcií, jež budou vydány za tento vklad,
-
přibližnou výši nákladů, které vzniknou se založením společnosti,
-
určení správce vkladu,
-
údaje v případě uvedení veřejné nabídky,
-
návrh stanov společnosti. Akciovou společnost je možné zakládat buď s veřejnou nabídkou akcií, nebo
bez veřejné nabídky akcií. Způsob první je náročnější, jak je uvedeno výše, hlavně z důvodu výše základního kapitálu. ObchZ upravuje veřejnou nabídku akcií v § 164 až § 168. Veřejná nabídka akcií musí být vhodně uveřejněna a její obsah již nelze měnit. Návrh stanov musí být k nahlédnutí v každém z upisovacích míst. Akcionáři se zapisují do listiny upisovatelů se všemi nezbytnými náležitostmi. Při veřejné nabídce akcií nelze upisovat nepeněžité vklady. Upisovatelé jsou povinni splatit nejméně emisní ážio a také 10 % ze jmenovité hodnoty upsaných akcií a to ve lhůtách stanovených v listině upisovatelů. Při zvolení druhého způsobu založení akciové společnosti, tedy veřejné nabídky akcií, se zakladatelé v zakladatelské smlouvě dohodnou o poměru, ve kterém upisují akcie na celý základní kapitál společnosti. Právní postavení mají zakladatelé. Rozhodnutí, které jinak přijímá ustavující valná hromada, musí být obsažena
34
Emisní kurz akcie je částka, za níž společnost vydává akcie. Emisní kurz nesmí být nižší, než jmenovitá hodnota akcie.
25
v zakladatelské smlouvě. Toto platí obdobně i pro jednoho zakladatele, tedy jednu právnickou osobu. Dalším velice důležitým předpisem, který musí společnost povinně vydat, jsou stanovy. Stanovy jsou součástí zakladatelské smlouvy. Musí být vydány formou, kterou předepisuje zákon, ale také mohou obsahovat úpravu problematiky, na které má společnost zájem. K tomu slouží dispozitivní normy. Stanovy společnosti pojí všechny akcionáře, orgány společnosti i samotnou společnost jako právní subjekt.35 Obchodní zákoník upravuje obsah stanov zejména v § 173 a 174. Stanovy společnosti musí obsahovat: -
firmu a sídlo společnosti,
-
předmět podnikání (činnosti),
-
výši základního kapitálu a způsob splácení emisního kursu akcií,
-
počet a jmenovitou hodnotu akcií, podobu akcií, jakož i určení, zda akcie znějí na jméno nebo na majitele, nebo kolik akcií zní na jméno a kolik na majitele,
-
počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě, vydala-li společnost akcie v různé jmenovité hodnotě, počet hlasů vztahující se k té které výši jmenovité hodnoty akcií,
-
způsob svolávání valné hromady (§ 184 odst. 4), její působnost a způsob jejího rozhodování,
-
určitý počet členů představenstva, dozorčí rady nebo jiných orgánů, délku funkčního období člena orgánu, jakož i vymezení jejich působnosti a způsob rozhodování, jestliže se zřizují,
-
způsob tvorby rezervního fondu a výši, do které je společnost povinna jej doplňovat, a způsob doplňování,
-
způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty,
-
důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie,
-
pravidla postupu při zvyšování a snižování základního kapitálu, zejména možnost snižovat základní kapitál vzetím akcií z oběhu losováním,
-
postup při doplňování a změně stanov,
-
další údaje, pokud tak stanoví zákon.
35
SALACHOVÁ, Bohumila. Mendelova univerzita v Brně : Univerzitní informační systém [online]. 11. 11. 2010 [cit. 2010-11-11]. Obchodní společnosti - formy. Dostupné z WWW: , s. 18.
26
Zvýšení či snížení základního kapitálu, štěpení akcií či spojení více akcií do jedné akcie, změna formy nebo druhu akcie, omezení převoditelnosti, musí být také zaneseno do stanov společnosti. Tyto změny jsou platné ke dni zápisu do obchodního rejstříku.36
4.4.3 Orgány společnosti
Akciová společnost tvoří stejně jako všechny kapitálové společnosti své orgány. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem společnosti je představenstvo a kontrolní orgán tvoří společnost povinně a je to dozorčí rada. Nejvyšším orgánem společnosti je dle ObchZ valná hromada obdobně, jako je tomu i u společnosti s ručením omezeným. Akcionáři se zúčastňují valné hromady buď osobně, nebo v zastoupení. Stanovy společnosti mohou upravit jakým způsobem je možné využití elektronických prostředků (dálkový přenos) nebo komunikaci zvukem (telefon). Valná hromada se svolává a koná nejméně jedenkrát do roka ve lhůtě určené stanovami společnosti. Nejzazší datum pro konání je do konce června běžného roku.37 Valnou hromadu svolává představenstvo společnosti tak, že zašle pozvánku nebo oznámí konání valné hromady, což je nutné udělat následujícím způsobem:
1. Akcionářům, jež drží akcie na majitele, je nutné uveřejnit nejméně 30 dnů před konáním valné hromady a to způsobem, který je zakotven ve stanovách, a to nejméně v jednom celostátně vydávaném deníku, jehož název je určen také ve stanovách společnosti.
2. Akcionářům, jež drží akcie na jméno, je nutné zaslat pozvánku na adresu sídla jejich společností, nebo na adresu bydliště, kterou uvedli do seznamu akcionářů také nejméně 30 dní před konáním valné hromady. 36
Epravo.cz [online]. 1999 - 2010 [cit. 2010-11-11]. Ručení společníků společnosti s ručením omezeným a akcionářů akciové společnosti za závazky společnosti po dobu trvání společnosti a po jejím zániku. Dostupné z WWW: . 37 Za běžný rok je považován rok kalendářní.
27
Valná hromada je usnášení se schopná v případě, že se sejdou akcionáři, kteří drží alespoň 30 % jmenovité hodnoty akcií základního kapitálu společnosti.38 Statutárním orgánem společnosti je představenstvo. Zaštiťuje obchodní vedení společnosti a také vedení účetnictví a předkládá ke schválení účetní závěrku s návrhem na rozdělení zisku také podává zprávu o vedení a hospodaření společnosti a o stavu jejího majetku. Tuto dokumentaci předkládá představenstvo na valné hromadě společnosti. Členové představenstva jsou voleni i odvolávání valnou hromadou, ve stanovách společnosti však muže být určeno, že to náleží dozorčí radě společnosti. Členové představenstva jsou voleni maximálně na funkční období pěti let. Představenstvo společnosti musí mít nejméně tři členy, kterými mohou být jen fyzické osoby, které splňují požadavky dle živnostenského zákona na plnoletost, způsobilost k právním úkonům a trestní bezúhonnost. Členy představenstva je zvolen jeho předseda. Každý z členů má jeden hlas a rozhoduje se prostou většinou, není-li stanovami společnosti určen vyšší počet hlasů. Členové představenstva musí dle zákona dodržovat zákaz konkurence v akciové společnosti. Pro členy představenstva je povinností vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, které by mohly nějakým způsobem společnosti poškodit. Za škodu způsobenou špatným vedením společnosti odpovídají všichni členové společně a nerozdílně.39 Dozorčí
rada
akciové
společnosti
je
orgánem
zřizovaným
povinně,
u společnosti s ručením omezeným to je fakultativní orgán. Dozorčí rada plní funkci vnitřní kontroly nad celým hospodařením společnosti. Do její působnosti spadá dohled nad tím, zda představenstvo společnosti pracuje dle stanov a rozhodnutí valné hromady a zda je uskutečňována podnikatelská činnost společnosti, pro kterou byla zřízena. Dalším úkolem dozorčí rady je přezkoumání účetní závěrky a přezkoumání podání návrhu na rozdělení zisku či úhrady ztráty – toto vyjádření a návrhy předkládá valné
38
Sagit.cz : Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 1996 - 2010 [cit. 2010-10-10]. Valná hromada akciové společnosti. Dostupné z WWW: . 39 Sagit.cz : Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 1996 - 2010 [cit. 2010-1010]. Představenstvo akciové společnosti. Dostupné z WWW: .
28
hromadě společnosti. V případě nutnosti je v pravomoci dozorčí rady svolat valnou hromadu a navrhnout určitá opatření. Dozorčí rada, stejně tak jako představenstvo společnosti, musí mít nejméně tři členy. Dvě třetiny členů jsou voleni valnou hromadou a zbývající jednu třetinu volí zaměstnanci společnosti, to však jen v případě, že má společnost více jak padesát zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni v pracovním poměru přesahujícím nejméně polovinu týdenní pracovní doby stanovené zvláštními předpisy v první den účetního období, ve kterém se koná valná hromada, která členy dozorčí rady volí. Volba tohoto člena dozorčí rady musí být tajná a musí volit nejméně jedna polovina zaměstnanců oprávněných volit. Funkci získá kandidát s největším počtem hlasů. Funkční období členů dozorčí rady je zakotveno ve stanovách společnosti, maximální délka je však dána zákonem, a to je pět let. Výjimkou je také první funkční období, které činí jeden rok od vzniku společnosti. Rozhodnutí dozorčí rady jsou prováděna hlasováním, kde rozhoduje nadpoloviční většina hlasů, každý člen má jeden hlas. Osoby, které jsou jmenovány do funkce členů dozorčí rady, musí splňovat stejné požadavky, jaké jsou kladeny na členy představenstva společnosti. Členové dozorčí rady nemohou být rovněž členy představenstva společnosti, ani nesmí zastávat funkci prokuristy společnosti. Zákaz konkurence je také upraven v obchodním zákoníku stejně tak pro členy dozorčí rady, jako pro členy představenstva.40 4.4.4 Výhody a nevýhody akciové společnosti41
Nejvýraznější výhodou akciové společnosti je dojem velké společnosti, omezené ručení akcionářů i to, že společnost funguje i při odchodu zakladatelů či přesunu akcií. Nevýhody jsou zřejmé v nákladech na základní kapitál, náročná administrativa při zakládání i vedení společnosti, oddělené vlastnictví od řízení společnosti a v neposlední řadě dvojí zdanění příjmu – zisk a následně dividendy akcionářů.
40
Sagit.cz : Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 1996 - 2010 [cit. 2010-10-19]. Dozorčí rada akciové společnosti. Dostupné z WWW: . 41 SYNEK, Miloslav, KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Podniková ekonomika. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3, s. 78 – 80.
29
4.5 Evropská společnost 4.5.1 Prameny práva evropské akciové společnosti
Poněkud složitou problematikou je samotné vymezení a systém právních předpisů, které upravují Evropskou společnost. Jak je uvedeno výše, základním právním předpisem, který se zabývá problematikou SE je nařízení Rady č. 2157/2001 ze dne 8. Října 2001, o statusu evropské společnosti (dále jen „nařízení o SE“), které je doplněno směrnicí č. 2001//86/ES, která doplňuje status zaměstnanců ve SE (dále jen „směrnice o SE“). Tyto předpisy jsou doplňovány stanovami společnosti a národními předpisy, které komunitární úpravu doplňují. V České republice se jedná o zákon č. 518/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších přepisů. Evropská společnost se v první řadě řídí nařízením o SE. V místech, kde to nařízení o SE výslovně stanovuje, se řídí společnost svými stanovami. V problematice, jež nařízení o SE neupravuje, nebo je upraveno jen částečně, se uplatňuje národní právní úprava státu, v němž má SE sídlo. Národní právní předpisy se dále dělí do dvou skupin: -
národní prováděcí předpisy, které jsou přijaté výlučně jen k provedení nařízení o SE,
-
právní předpisy členského státu, které se vztahují k akciové společnosti založené na území členského státu, v němž evropská společnost sídlí. Evropská společnost je společností kapitálovou ve formě akciové společnosti42.
Díky tomuto ustanovení je možné odvodit, které předpisy národního práva je možné na evropskou společnost aplikovat, jestliže nejsou upraveny nařízením o SE, ani prováděcím zákonem k němu. 4.5.2 Nařízení o SE č. 2157/200143
Tímto nařízením se upravují vztahy po přistoupení dalších členských států v roce 2004 (Česká republika, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko). Rada evropských společenství předpokládá celkové dotvoření 42 43
Dle ustanovení čl. 1 odst. 1 Nařízení o SE Viz. příloha č. 1: Nařízení o SE
30
vnitřního trhu, což by mělo přinést zlepšení situace jak v hospodářské, tak i v sociální oblasti celého Společenství. Nezbytné je proto odstranění překážek obchodu a také přizpůsobení podnikatelských struktur celému Společenství. Díky této reorganizaci je možné spojování podniků různých členských států napříč celým územím Evropské unie a to především prostřednictvím spojování potenciálů společností fúzemi. Takovéto sbližování nezbavuje společnosti řídit se vnitrostátním právem státu, ve kterém mají své sídlo. Členské státy jsou povinny zajistit, aby nedocházelo k diskriminaci evropských společností. Evropská společnost musí mít formu kapitálové společnosti ve formě akciové společnosti, jež se jeví jako nejvhodnější forma z pohledu financování, tak i z pohledu řízení v měřítku Společenství. Evropská společnost musí být účinně řízena a musí být nad jejími aktivitami zajištěn dohled. Pro potřeby ovládajících a ovládaných evropských společností jsou upraveny podmínky v národních právních řádech a to takovým způsobem, aby byly dodrženy obecné normy mezinárodního práva soukromého. Z tohoto důvodu je také nutné, aby jednotlivé členské státy uplatňovaly sankce, které se vztahují k akciovým společnostem, pokud jde o porušení tohoto nařízení. Zapojení zaměstnanců evropských společností je také upraveno Směrnicí Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001. Touto směrnicí je doplněno nařízení rady. Nařízení se dále zabývá problematikou možností přemístění sídla společnosti, ochranou menšinových akcionářů, zájmů věřitelů a jiných oprávněných osob. Činností finančních institucí se zabývají zvláštní směrnice a vnitrostátní právní předpisy. Nařízení bylo přijato hlavně z důvodu, že nebylo možné výše uvedené cíle dostatečně aplikovat na úrovni členských států. Na úrovni Společenství může být dosaženo správného rozsahu účinku nařízení. V souladu se zásadou subsidiarity44 a proporcionality45 bylo přijato nařízení o evropských společnostech.46
44
Princip subsidiarity je definován jako politická zásada, podle které se zodpovědnost a rozhodování v záležitostech veřejných vyřizuje na nejnižším stupni veřejné správy. Wikipedie : Otevřená encylkopedie [online]. 2010, 28. 10. 2010 v 09:36 [cit. 2010-11-01]. Subsidiarita. Dostupné z WWW: . 45 Princip proporcionality je úzce zpjat s princimep subsidiarity. Tento princip zajišťuje, aby činnost Evropské unie nepřekročila rámec nezbytných opatření k dosažení cílů Smlouvy. Evropská unie v České republice : Evropská komise [online]. 2009, 12/12/2009 [cit. 2010-11-01]. Subsidiarita. Dostupné z WWW: .
31
4.5.3 Obsah stanov přijatých na základě nařízení o SE
Evropská společnost se řídí svými stanovami, pokud je to v nařízení výslovně stanoveno. Stanovy společnosti jsou základním dokumentem každé akciové společnosti a u společnosti evropské je tomu tak rovněž. Stanovy přijaté na základě nařízení o SE mají přednost před vnitrostátní právní úpravou. Další problematika upravená v nařízení o SE je limitována kogentním charakterem, proto je nutné brát v potaz, že co není výslovně dovoleno, je zakázáno. Tímto se úprava stanov odlišuje od úpravy českého práva pro akciové společnosti, které nevylučuje další úpravu stanov, jež zákon přesně neurčuje. Existují předpisy členských států, kde jsou upraveny další záležitosti, které jsou v nařízení o SE upraveny nedostatečně. Úprava SE týkající se českého právního řádu tak infiltruje zcela nový typ právnické osoby. SE tedy podléhá právní úpravě českého práva pouze subsidiárně. Ustanovení nařízení o SE dávají základ pro národní úpravu práva a to v záležitostech, kde to konkrétně nařízení umožňuje nebo přímo přikazuje.47 4.5.4 Směrnice rady č. 2001/86/ES 48
Směrnice rady, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců, podporuje dosažení cílů Smlouvy nařízení Rady č. 2157/2001 o statutu evropské společnosti. Smyslem tohoto nařízení je vybudování jednotného právního rámce, v němž by podnikatelé z různých členských států mohly provádět reorganizaci podnikatelských činností a to z pohledu Společenství. Podpora sociálních cílů Společenství je důležitá, zejména však v oblasti zapojení zaměstnanců v nové podnikatelské struktuře, kterou je evropská společnost. Byly proto přijaty zvláštní právní předpisy, aby nevznikl problém v oblasti zániku nebo omezení praxe
46
DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropské právo společností : Včetně úplného znění předpisů komunitárního práva. Vydání I. Praha : Bova Polygon, 2004. 536 s. ISBN 80-7273-110-6, s. 181 – 185. 47 DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997 2010, 30.9.2008 [cit. 2010-10-07]. Nadnárodní formy společností - Evropská akciová společnost. Dostupné z WWW: . 48 Viz příloha č. 2: Směrnice o SE
32
zaměstnanců. Tento cíl je dosahován díky souboru pravidel, která doplní ustanovení nařízení o SE. Cílem je tedy vytvořit soubor pravidel o zapojení zaměstnanců, který bude použitelný na evropskou společnost. Je tedy zřejmé, že národní právní řády nejsou schopny v měřítku Společenství uspokojit tyto potřeby. Bohužel je však rozmanitost zaměstnanců a praxe v členských státech příliš široká, proto není vhodné snažit se vytvořit jednotný systém modelu účasti zaměstnanců na evropské společnosti. Pro všechny případy založení SE však byly přijaty nadnárodní postupy, které umožňují poskytování a projednávání informací. Je-li v jedné společnosti, která zakládá SE, právo zaměstnanců na účast, je toto právo převoditelné na SE, pokud však nerozhodnou strany jinak. Směrnice upravuje postupy jednání a informování zaměstnanců a jejich případné účasti, které jsou využívány na jednotlivé SE. Směrnice také upravuje možnost nevyužití referenčních ustanovení pro případy fúze vhledem k odlišnostem ve vnitrostátních systémech, které se zabývají zapojením zaměstnanců. Nynější systémy a zvyková praxe účasti na úrovni společností bude zachována úpravou předpisu v zápise do obchodního rejstříku.49 Veškerá pravidla participace zaměstnanců na vedení společnosti jsou nedílnou součástí směrnice o SE. Tato směrnice musí být dodržována stejně tak jako nařízení o SE. Směrnice o SE však musí být bezprostředně implementována do národního právního řádu. V České republice je tato směrnice transponována pomocí zákona o SE, který se nazývá Zapojení zaměstnanců evropské společnosti. Tento zákon obsahuje jak obecná ustanovení, tak i velice podrobně rozpracovanou úpravu samotného procesu vyjednávání. Upravuje též postup pro případ, kdy dohody se zaměstnanci SE není dosaženo.50 Právní předpisy aplikovatelné na evropskou společnost se použijí v následujícím pořadí:51 49
DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropské právo společností : Včetně úplného znění předpisů komunitárního práva. Vydání I. Praha : Bova Polygon, 2004. 536 s. ISBN 80-7273-110-6, 209 – 211. 50 DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997 2010, 30.9.2008 [cit. 2010-10-07]. Nadnárodní formy společností - Evropská akciová společnost. Dostupné z WWW: . 51 DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997 2010, 30.9.2008 [cit. 2010-10-07]. Nadnárodní formy společností - Evropská akciová společnost. Dostupné
33
1.
Nařízení o SE,
2.
Směrnice o SE,
3.
Zákon o SE,
4.
Národní akciové právo,
5.
Ustanovení národního právního řádu,
6.
Ustanovení stanov přijatá v rámci vnitrostátního práva.
4.5.5 Základní charakteristika Již v 50. letech 20. století se objevují první informace o projektu evropské společnosti. První návrhy nařízení byly předloženy v roce 1959, dále v roce 1970 a v letech 1991 a 1992 předložila Komise další upřesňující návrhy.52 Nařízení č. 2157/2001, jež vydala Rada 8. října 2001, o statusu evropské společnosti, umožňuje založení akciové společnosti v nadnárodní formě. Toto nařízení umožňuje členským státům Evropské unie, aby některá ustanovení upravila vnitrostátní právní
normou,
zejména
v podrobnějším
znění.53
Členské
státy
nařízení
implementovaly do října 2004, avšak první evropské společnosti vnikly teprve počátkem roku 2006. Z toho je zřejmé, že téměř rok a půl trvalo, než se legislativa aplikovala do praxe a umožnila podnikatelům využít nabídky výhod, jež jsou s evropskou společností spojeny.54 Evropská společnost neboli Societas Europaea55 je jednou z nadnárodních forem podnikání. Jedná se o společnost akciovou. Norma pro úpravu této společnosti je zakotvena v komunitárním právu, jež je přímo aplikovatelné v jednotlivých členských státech, jak je uvedeno výše. Hlavním důvodem pro vytvoření této nadnárodní formy je nejen odstranění překážek obchodu, ale také z důvodu potřeby přizpůsobení podnikatelských struktur celému Společenství. Evropská společnost je právnická osoba, z WWW: . 52 TICHÝ, Luboš, ARNOLD, Rainer, et al. Evropské právo. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006. 879 s. ISBN 80-7179-430-9, s. 650. 53 Sagit.cz : Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 1996 - 2010 [cit. 2010-10-19]. Evropská akciová společnost. Dostupné z WWW: . 54 Akont.cz : Řešení Vašich klíčových potřeb [online]. 200- 2010 [cit. 2010-10-19]. Societas Europaea - Evropská společnost. Dostupné z WWW: . 55 Societas Europaea je oficiální název Evropské akciové společnosti. Zkratka SE vznikla právě z tohoto názvu.
34
upravená jednak právem Evropských společenství a zvláštními právními předpisy, ale také přímo v českém právním řádu v zákoně č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti a také o zákon č. 518/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Základní charakteristika společnosti se v mnohém shoduje s vlastnostmi akciové společnosti. Kritéria národní právní úpravy postavení společnosti jsou upravena v nařízení o SE. Podle tohoto nařízení se v členském státě přistupuje ke společnosti stejně, jako by to byla společnost akciová, založená podle práva členského státu, ve kterém sídlí. S tímto úzce souvisí zákaz diskriminace.56 Zákaz diskriminace z pohledu obchodního práva se vztahuje především k základním hospodářským svobodám v souvislosti s vnitřním trhem Evropské unie. Svoboda usazování FO i PO je zakotvena v právu Evropského společenství.57 Základní kapitál je rozvržen na akcie. Jeho hodnota musí činit nejméně 120 000 €.58 Obchodní firma evropské společnosti musí obsahovat před nebo za firmou evropské akciové společnosti zkratku SE a tuto zkratu může užívat jen společnost, která je evropskou akciovou společností. Společnost ručí za své závazky celým svým majetkem a každý akcionář ručí jen do výše svého upsaného základního kapitálu.
4.5.6 Způsoby založení SE
Evropskou akciovou společnost je možné založit fúzí, vytvořením holdingové společnosti, vytvořením společnosti dceřiné a vytvořením dceřiné společnosti existující evropské společnosti a také změnou právní formy společnosti. Bližší informace o jednotlivých metodách jsou uvedeny v následujících kapitolách.
56
DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997 2010, 30.9.2008 [cit. 2010-10-07]. Nadnárodní formy společností - Evropská akciová společnost. Dostupné z WWW: . 57 BEJČEK, Josef, et al. Základy obchodního práva v Evropě : (učební texty). 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2009. 341 s. ISBN 978-80-210-4957-4, s. 82 – 83. 58 CHAMR & PARTNERS s.r.o. Finance.cz : poznejte hodnotu informace [online]. 5.2.2009, 5.2.2009 [cit. 2010-11-13]. Evropská společnost v praxi? Nižší daně, lepší mobilita i větší anonymita…. Dostupné z WWW:
35
Založení SE je velice specifickou záležitostí, jelikož podléhá mnoha omezením, která jsou uvedena v Nařízení o SE.59 Založení fúzí je jedním ze způsobů založení Evropské společnosti. Není to ale typický případ přeshraniční fúze. V Nařízení o SE jsou uvedeny způsoby a také podmínky, za kterých je možné SE založit a právě jeden z těchto způsobů je nadnárodní fúze akciových společností. Tento způsob je bližší přeměnám obchodních společností než samotnému zakládání. Podrobný popis způsobu založení SE fúzí je uveden v kapitole 4.6 Založení SE fúzí. Nadnárodní fúzi mohou uskutečnit:60 -
nejméně dvě akciové společnosti, jež mají zapsané i skutečné sídlo na území členských států a řídí se alespoň dvěma odlišnými právními řády členských států,
-
nejméně dvě evropské akciové společností, jež mají zapsané i skutečné sídlo
na
území členských států a řídí se alespoň dvěma odlišnými právními řády členských států,
-
nejméně jedna akciová společnost, která se řídí právním řádem členského
státu
a má zapsané i skutečné sídlo na území členského státu a nejméně jedna
SE.61 Výběr a stanovení sídla společnosti, která vznikne fúzí, je velice náročnou součástí celého procesu. Komunitární nařízení (nejen o evropské společnosti, ale i o evropském družstvu) řeší kontinuitu právnických osob a také změnu statusu fúzujících společností, jež jsou důsledkem provedené operace.62 Fúze může proběhnout dvěma způsoby:63 1.
splynutím – dvě nebo více společností se zruší bez likvidace a jejich jmění přechází na společnost novou, která je založena ve formě SE,
59
DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská akciová společnost. 1. vyd. Praha : Bova Polygon, 2006. s. ISBN 80-7273-133-5, s. 63 60 Dle článku 2 odst. 1 Nařízení o SE 61 ŠPATNÁ, Blanka. Přeshraniční a nadnárodní fúze obchodních společností z ČR a dalších členských států. Ostrava-Přívoz : KEY Publishing s.r.o., 2010. 84 s. ISBN 978-80-7418-058-3, s. 63. 62 PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo 1. díl. Vydání první. Praha : ASPI, a. s., 2005. 460 s. ISBN 80-7357-062-9, s. 403. 63 Dle směrnice týkající se restrukturalizačních opatření, třetí směrnice Rady 78/855/EHS
36
2.
sloučením – jedna nebo více společností se zruší bez likvidace a její jmění přechází na exitující společnost.64
V diplomové práci se budu blíže zabývat druhým způsobem založení fúzí, tedy sloučením.
Druhým ze způsobů založení SE je založení holdingové společnosti nad několika společnostmi kapitálovými, což jsou buď společnosti akciové, nebo společnosti s ručením omezeným. Tyto společnosti musí mít sídlo a hlavní správu na území členských států, musí být tedy alespoň dvě. Také je možné založit holdingovou mateřskou společnost, jestliže společnost vlastní nejméně dva roky organizační složku nebo dceřinou společnost na území jiného členského státu. Pak je možné i nad těmito společnostmi založit SE.65 Určitým specifickým znakem založení holdingové společnosti je i to, že společnost je formálně zakládána společníky nebo akcionáři stávajících národních společností. Důležitou roli zde hrají i společnosti, jelikož podíly v nich, se později stanou předmětem vkladu do zakládané společnosti holdingové. Společnosti, které daly podnět k založení holdingové SE, se nazývají promotorské společnosti.66 Dalším ze způsobů založení SE je založení dceřiné společnosti. Dceřinou společnost mohou založit alespoň dvě společnosti, jiné veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby. Tyto subjekty musí být založeny dle práva některého z členských států, dále musí mít sídlo i hlavní správu v některém z členských států a alespoň dvě z nich musí mít sídlo na území různých členských států. V případě, že mají nejméně dva roky dceřinou společnost nebo pobočku v jiném členském státě, mohou dceřinou společnost zakládat také.67 Založení dceřiné společnosti existující evropské společnosti je také možnost, jak založit SE.
64
HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Praha : Linde Prada a. s., 2005. 267 s. ISBN 80-72010-520-6, s. 28. 65 ELIÁŠ, Karel; POKORNÁ, Jarmila; DVOŘÁK, Tomáš . Kurs obchodního práva : Obchodní společnosti a družstva. 6. vydání. Praha : H. C. Beck, 2010. 503 s. ISBN 978-80-7400-048-5, s. 380. 66 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropské právo společností : Včetně úplného znění předpisů komunitárního práva. Vydání I. Praha : Bova Polygon, 2004. 536 s. ISBN 80-7273-110-6, s. 157. 67 DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997 2010, 30.9.2008 [cit. 2010-10-07]. Nadnárodní formy společností - Evropská akciová společnost. Dostupné z WWW: .
37
Posledním ze způsobů založení evropské akciové společnosti je změna právní formy dosavadní akciové společnosti, která je založena podle práva některého z členských států. Takováto společnost musí mít sídlo a hlavní správu na území jednoho ze členských států a musí mít alespoň po dobu dvou let dceřinou společnost na území jiného členského státu.68
4.5.7 Organizační struktura řízení SE
Právo obchodních společností se tématikou organizace řízení evropské akciové společnosti zabývá do hloubky. Nařízení o SE tuto problematiku důsledně upravuje v článcích č. 43 – 51. Problematika řízení SE vznikla díky nejednotnému systému řídících orgánů v členských státech. Například Německo využívá systém dualistický, obdobně jako Česká či Slovenská republika, ale napříč tomu Francie a země tzv. common law69 užívají systému monistického. Nařízení o SE dovoluje vybrat systém řízení společnosti a ukotvit jeho výběr ve stanovách společnosti.70
4.5.8 Dualistický systém
V ČR dobře známý systém pro řízení akciové společnosti. V dualistické struktuře je nutné mít statutární orgán, který jedná jménem společnosti a to je představenstvo a následně i kontrolní orgán, který dohlíží právě na činnost statutárního orgánu a tím je dozorčí rada. Představenstvo je statutárním orgánem společnosti. Jednou z nejzásadnějších odlišností pro SE je to, že členové představenstva nemusejí být voleni valnou hromadou, ale mohou být voleni dozorčím orgánem společnosti. Předpokládaná velikost SE a tím i oddálení vlastních akcionářů od obchodního vedení společnosti proto umožňuje, aby byli členové představenstva voleni právě dozorčí radou. V ČR je možné, aby řídící orgán volila valná hromada, ale stanovy společnosti tak musí
68
ELIÁŠ, Karel; POKORNÁ, Jarmila; DVOŘÁK, Tomáš . Kurs obchodního práva : Obchodní společnosti a družstva. 6. vydání. Praha : H. C. Beck, 2010. 503 s. ISBN 978-80-7400-048-5, s. 381. 69 Za tyto země jsou považovány USA a Velká Británie, řadí se sem i Itálie a Francie. 70 HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Praha : Linde Prada a. s., 2005. 267 s. ISBN 80-72010-520-6, s. 205.
38
výslovně určit. Další odlišností je, že řídící orgán informuje orgán dozorčí o činnosti a následném vývoji společnosti jedenkrát za tři měsíce. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Členové dozorčí rady jsou nejméně tři a mají svého předsedu, který má pravomoc rozhodnout ve sporných otázkách. Členy volí valná hromada, v případě volby dozorčího orgánu zaměstnanci, kteří zvolí polovinu členů dozorčí rady, musí být za předsedu dozorčí rady zvolen člen, který bude jmenovaný valnou hromadou. Dozorčí orgán je oprávněn jmenovat jednoho ze svých členů jako člena představenstva, pokud místo není obsazeno. Po tuto dobu je mu pozastavena funkce člena dozorčí rady.
4.5.9 Monistický systém
Jedná se o řízení společnosti správní radou a generálním ředitelem či více výkonnými řediteli. Správní rada má v ČR stanoven minimální počet členů a to jsou tři. Maximální počet členů správní rady je osmnáct. V případě, že SE podléhá dle nařízení o SE účasti zaměstnanců, pak budou členy správní rady i zástupci zaměstnanců. Podmínky pro členství ve správní radě jsou shodné s podmínkami pro členství v představenstvu akciové společnosti.71 Členy jmenuje buď valná hromada nebo jsou určeni stanovami společnosti. V ČR je to valná hromada, kdo volí členy správní rady. Článek č. 44 Nařízení o SE stanovuje, že správní rada se musí sejít minimálně jedenkrát za tři měsíce a každý člen správní rady má právo na veškeré informace, které byly orgánu předány. Rada se schází proto, aby projednala průběh a další vývoj podnikání SE. Předseda správní rady je nejvýznamnější a nejvlivnější osobou v monisticky strukturované evropské společnosti. Postavení předsedy není upraveno v Nařízení o SE, ale existuje zde určitá ochrana akcionářů, protože předsedou se nemůže stát zástupce zaměstnanců. Pravomoci předsedy jsou svolávání, řízení, organizování zasedání, podepisování zápisů ze zasedání a rozhodnutí správní rady. Předseda správní rady může být zároveň i generálním ředitelem. Správní radu je možné dělit na výbory výkonné (management) a kontrolní. Výbory připravují poklady pro zasedání správní rady, dohlíží nad realizací rozhodnutí a studují materiály, které budou předloženy správní radě. Nařízení o SE
71
Dle zákona č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti § 26
39
upravuje společně pro monistickou i pro dualistickou strukturu rozhodování a usnášeníschopnost.72 Generální ředitel nebo výkonní ředitelé odpovídají za obchodní vedení společnosti, pokud za něj neodpovídá předseda správní rady. Jestliže je jmenována správní radou fyzická osoba pověřená k vedení, musí mít titul generální ředitel.73 Tento titul ponese osoba s nevýznamnějším postavení mezi výkonnými řediteli, pokud ve společnosti existují. Celkový počet ředitelů je v ČR stanoven na šest včetně osoby generálního ředitele. Výkonní ředitelé (včetně generálního ředitele) jsou statutárním orgánem společnosti. Každý z nich má samostatné jednatelské právo, proto se liší od představenstva akciové společnosti. Výkonné ředitele jmenuje správní rada a může je kdykoliv odvolat. Spojení jediné osoby generálního ředitele a předsedy správní rady se nedoporučuje, ale není zakázáno. Výkonní ředitelé jsou se svým oprávněním jednat za společnost zapisováni do obchodního rejstříku. Společná pravidla pro dualistický i monistický systém jsou upravena v nařízení o SE v článcích 38- 51. Do těchto pravidel spadá: a)
Rozhodování a usnášeníschopnost,
b) funkční období, c)
členství právnických osob v orgánech SE,
d) způsobilost ke členství v orgánech SE, e)
jednání vyžadující schválení,
f)
povinnost mlčenlivosti a odpovědnosti.
Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, stejně tak jako u společnosti akciové, bez ohledu na to, zda je ve společnosti zaveden systém řízení dualistický či monistický. Nařízení o SE a právní předpisy státu, v němž má SE své sídlo jsou normami, které upravují záležitosti svěřené do pravomoci valné hromady. Organizační záležitosti i záležitosti týkající se hlasování valné hromady plně spadají do legislativy členského státu74, kde má SE své sídlo.75 72
HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Praha : Linde Prada a. s., 2005. 267 s. ISBN 80-72010-520-6, s. 208 – 223. 73 Dle zákona č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti § 35 74 Platí tedy stejná pravidla jako u české akciové společnosti viz kapitola 4.3.6.1. Valná hromada 75 Sagit.cz : Nakladatelství právní a ekonomické literatury ostrava [online]. 1996 - 2010, 01.05.2004 [cit. 2010-11-14]. Evropská společnost - Obchodní společnosti. Dostupné z WWW: .
40
4.5.10 Zapojení zaměstnanců do záležitostí SE
Směrnice o SE, která se zabývá právě zapojením zaměstnanců prodělala mnoho úprav a byla také zdrojem konfliktů při schvalování návrhů nařízení o SE. Konečné znění směrnice, která doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců č. 2001/86/ES, obsahuje dva základní modely pro zapojení zaměstnanců. Model stanovený dohodou na základě vyjednávání a model stanovený v případě, že vyjednávání není účinné. V takovémto případě je použito podpůrných ustanovení směrnice o SE, která se opírají o situace, které byly ve společnostech ještě před založením SE.76 Tato úprava se použije i v případě přeshraniční fúze.77 Dle zákona o evropské společnosti mají zaměstnanci právo na zapojení do záležitostí společnosti v mezích stanovených tímto zákonem. Směrnice o SE upravuje tři základní formy zapojení zaměstnanců a to jsou:78 a)
Informace – zaměstnanci (případně jejich reprezentativní orgán) musí být
musí posloužit k řádnému posouzení důsledků plánovaných opatření především
pravidelné zprávy o činnosti SE, jejích orgánů a také
upozornění na zvláštní b) Konzultace – lze jí využít v případě projednávání plánovaného opatření a při jejich
zástupce, orgány SE jsou povinny splnit požadavek výboru
zaměstnanců o
společné zasedání.
c)
Vliv na složení orgánů – zaměstnanci (nebo orgán, který je zastupuje) mají
člena
správního nebo dozorčího orgánu společnosti.
Předpokladem pro založení SE je, že bude zaměstnávat osoby z více členských států. Proto je nutné, aby byla směrnice o SE implementována do národních právních řádů a využita právě ta implementace státu, v němž bude SE mít své sídlo. Z tohoto důvodu je opět velice důležité rozhodnutí o sídle společnosti, protože nevýhodnější bude založit SE tam, kde je zapojení zaměstnanců upraveno nejflexibilněji.
76
HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Praha : Linde Prada a. s., 2005. 267 s. ISBN 80-72010-520-6, s. 235. 77 Dle předloženého návrhu desáté směrnice o přeshraničních fúzích akciových společností. 78 Viz druhá a třetí část přílohy ke směrnici o SE.
41
Ihned po publikaci projektu založení SE v obchodním rejstříku je nutné začít pracovat na záležitostech týkajících se zaměstnanců. Je třeba učinit kroky, které povedou k jednání se zástupci zaměstnanců o zapojení do záležitostí SE. Potřebné kroky jsou následující: a)
Sestavení vyjednávacího výboru – složení výboru musí co nejpřesněji odpovídat složení zaměstnanců zúčastněných společností, na každých 10 % (nebo zlomek z této části) z jednoho členského státu bude připadat nejméně jeden člen výboru, jestliže je SE zakládána fúzí, potom musí být zastoupeni zaměstnanci všech zanikajících společností, vyjma situace, kdyby to navýšilo počet členů vyjednávacího výboru o více jak 20 %. V této situaci by volná místa připadla nezastoupeným zaměstnancům společnosti s největším počtem zaměstnanců.
b) Jednání o dohodě – výbor a příslušné orgány společností79 by měly uzavřít dohodu, kde bude jasně stanoven způsob zapojení zaměstnanců na záležitostech SE, pokud dohody dosaženo není, následuje uplatnění podpůrných ustanovení stanovených členským státem v přílohách ke směrnici o SE. c)
Zápis SE do obchodního rejstříku – společnost může být zapsána do obchodního rejstříku až tehdy, když jsou vyřešeny otázky týkající se zapojení zaměstnanců.
d) Rozhodnutí vyjednávacího výboru – výbor rozhoduje buď většinou hlasů80 v běžných otázkách, nebo kvalifikovanou většinou81 v otázkách snížení vlivu zaměstnanců na složení SE nebo rozhodnutí o nezahájení či ukončení jednání o dohodě. e)
Podpůrná ustanovení – uplatňuje se v případě, že není dosaženo dohody.82
4.5.11 Publicita SE
Publicita je upravena v článcích 12 až 14 nařízení o SE. Evropská akciová společnost má povinnost se registrovat v členském státě, kde má své sídlo. Další údaje týkající se 79
Orgány výkonné – představenstvo, správní rada nebo u s. r. o. jednatelé, souhlas s dohodou si však může vymínit i valná hromada dle článku 23 nařízení o SE 80 Větsina hlasů musí zárověň souhlasit s většinou zaměstnanců, z toho důvodu bude vypočítána jako počet zaměstnanců, kteří jsou zastupováni jedním členem a musí být více než polovina, aby bylo rozhodnuží výboru v běžných otázkách přijato. 81 Kvalifiková většina hlasů činí 2/3 hlasů členů výboru, jež zastupují alspoň 2/3 zaměstnanců nejméně ze dvou člsnkcýh států. 82 HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Praha : Linde Prada a. s., 2005. 267 s. ISBN 80-72010-520-6, s. 242 – 246.
42
SE (zveřejňování listin) se také budou řídit legislativou státu, v němž má své sídlo. Jelikož se jedná o nadnárodní formu společnosti je zřejmé, že má SE povinnost také zveřejnit informace v Úředním věstníku evropských Společenství. Toto oznámení musí být provedeno nejpozději do jednoho měsíce po zveřejnění SE v členském státě. Tuto povinnost má v kompetenci rejstříkový soud, jež ji provede na náklady navrhovatele.
Oznámení musí obsahovat následující údaje: a)
Firmu evropské akciové společnosti,
b) identifikační číslo přidělené na základě registrace ve státě, kde má SE své sídlo, c)
datum a místo zápisu SE do obchodního rejstříku,
d) datum, místo a název zveřejnění, e)
sídlo SE,
f)
předmět podnikání SE.83
4.5.12 Výhody a nevýhody SE
Existují čtyři výhody evropské akciové společnosti, které jsou uváděny nejčastěji: a)
Sídlo SE – může být v kteréhokoliv členském státě, může své sídlo libovolně
b) nadnárodní fúze SE – akciové společnosti z členských států SE mohou umístit účastnické c)
společnosti,
struktura řízení SE – možnost zvolit mezi monistickým a dualistickým
d) image SE – právní forma SE s sebou nese kosmopolitní identitu a je vnímána K nevýhodám evropské akciové společnosti patří prioritně to, že je administrativa spojená s jejím založením poměrně složitou záležitostí. Také vyšší náklady na základní kapitál mohou být důvodem k nezaložení SE stejně tak jako
83
DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997 2010, 30.9.2008 [cit. 2010-11-13]. Nadnárodní formy společností - Evropská akciová společnost. Dostupné z WWW: .
43
omezené možnosti způsobů zakládání.84
Tabulka č. 1: Počet registrovaných SE v zemích EU Z e m Počet SE ě C 317 Z D 163 E N 30 L S 21 K U 21 K F 19 R L 17 U A 13 T o s t a t n í č l e n s k é z e m
< 10
84
Ipodnikatel.cz : Specializovaný portál pro začínající podnikatele [online]. 25.01.2010 [cit. 2010-11-13]. Výhody a nevýhody evropské společnosti (SE). Dostupné z WWW: .
44
ě Zdroj: www.evropskespolecnosti.cz
4.6 Založení SE fúzí
4.6.1 Projekt nadnárodní fúze
Pokud se společnosti rozhodou pro aplikaci nadnárodní fúze je prvním a nezbytným krokem vypracování projektu fúze. Tento projekt je vypracováván ve správě řídích (statutárních) orgánů společností, jež do fúze vstupují. U akciových společností s dualistickým systémem řízení je to tedy představenstvo, v případě, že se jedná o společnosti s monistickým systémem řízení, se jedná o správní radu. Podrobnosti o systémech řízení jsou uvedeny v kapitole 4.5.7 Organizační struktura řízení evropské akciové společnosti. Článek 20 nařízení o SE upravuje povinné náležitosti projektu fúze a ty jsou následující: a)
Firma a sídlo každé fúzující společnosti a navrhovaná firma a sídlo SE,
b) výměnný poměr akcií a částka jakéhokoli případného dorovnání, c)
podmínky pro přidělení akcií v SE,
d) den, od kterého majiteli akcií SE vzniká právo na podíl na zisku, a případné zvláštní podmínky týkající se tohoto práva, e)
den, od kterého se pro účely účetnictví považují jednání fúzujících společností za jednání SE,
f)
práva udělená SE akcionářům se zvláštními právy a majitelům cenných papírů jiných než akcie nebo navrhovaná opatření, která se týkají těchto osob,
g) zvláštní výhody poskytnuté znalcům, kteří přezkoumávají projekt fúze, nebo členům správních, řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánů fúzujících společností, h) stanovy SE, 45
i)
údaje o postupu, jímž se určí podmínky účasti zaměstnanců podle směrnice 2001/86/ES. Další náležitosti jsou povoleny také dle článku 20. I přestože povinné údaje jsou
uvedeny taxativně, vzniká zde otázka, zda by neměly být v projektu fúze zahrnuty i informace, které požaduje národní právní řád v případě fúzí přeshraničních.85 Vzhledem k tomu, že v čl. 18 nařízení o SE je výslovně uvedeno, že v záležitostech, které nejsou upraveny, nebo jsou upraveny nedostatečně, se společnost řídí podle legislativy členského státu, je nutné upravit povinné údaje i o ty, které vyžaduje Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev.86
4.6.2 Zveřejnění projektu fúze
Statutární orgán je povinen uložit projekt fúze do sbírky listin, kterou vede obchodní rejstřík a další povinností je do jednoho měsíce před konáním valné hromady, jež bude rozhodovat o přijetí projektu, musí uveřejnit projekt fúze v obchodním věstníku. Článek 21 nařízení o SE upravuje povinné údaje, jež musí být zveřejňovány o fúzi: a)
Právní forma, firma a sídlo každé fúzující společnosti,
b) rejstřík, u kterého jsou uloženy listiny každé fúzující společnosti uvedené v čl. 3 odst. 2 směrnice 68/151/EHS a spisová značka zápisu, c)
údaje o opatřeních ustanovených v souladu s článkem 24 pro výkon práv věřitelů dotyčné společnosti a adresu, na které lze získat zdarma veškeré údaje o těchto opatřeních,
d) údaje o opatřeních ustanovených v souladu s článkem 24 pro výkon práv menšinových akcionářů dotyčné společnosti a adresu, na které lze získat zdarma veškeré údaje o těchto opatřeních, e)
navrhovaná firma a sídlo SE. Tyto obligatorní údaje musí být doplněny požadavky národního právního řádu,
v České republice jsou tyto údaje upraveny opět v zákoně.87
4.6.3 Zveřejnění projektu fúze a přezkoumání znalcem 85
Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev ŠPATNÁ, Blanka. Přeshraniční a nadnárodní fúze obchodních společností z ČR a dalších členských států. Ostrava-Přívoz : KEY Publishing s.r.o., 2010. 84 s. ISBN 978-80-7418-058-3, 64 – 65. 87 Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev 86
46
Další povinnou náležitostí pro úspěšnou fúzi společností je vypracování zprávy o nadnárodní fúzi. Tato zpráva musí být zpracována v souladu s národním prvním řádem, který je uveden v zákoně o přeměnách. Tato zpráva musí být k dispozici všem akcionářům v sídle společnosti nejméně jeden kalendářní měsíc před konáním valné hromady, která bude mít v programu schvalování projektu fúze.88 Přezkoumání projektu fúze znalcem je další náležitostí k provedení fúze. Vypracování „znalecké zprávy o přeshraniční fúzi“ je povinně vyžadováno, z této povinnosti však existuje výjimka. Pokud všichni akcionáři všech zúčastněných společností souhlasí na valné hromadě s tím, že zpráva vypracována nebude.89 V případě udělení tohoto souhlasu je nutné vypracovat písemně zprávu o tomto rozhodnutí, kde nesmí chybět ověřený podpis a v případě, že bylo toto rozhodnutí schváleno akcionáři na valné hromadě, je nezbytné to uvést do zápisu o rozhodnutí valné hromady, který musí být proveden zápisem notářským. 4.6.4 Informační povinnost
Nelze také opomenout informační povinnost, která se vztahuje jak ke společníkům, tak i k věřitelům společnosti, kteří musí být písemně informováni o svých právech. Také zaměstnanci nejsou vyloučeni z práv na informace. Musí jim být udělena možnost seznámit se s projektem fúze a to nejpozději do dne uveřejnění projektu fúze. Zaměstnanci se mohou k projektu písemně vyjádřit.90 4.6.5 Schválení nadnárodní fúze valnou hromadou
Valná hromada se detailně seznámí s projektem fúze, se znaleckou zprávou (pokud existuje) a posléze rozhodne o přijetí či nepřijetí projektů. Tento proces probíhá v každé
88
ŠPATNÁ, Blanka. Přeshraniční a nadnárodní fúze obchodních společností z ČR a dalších členských států. Ostrava-Přívoz : KEY Publishing s.r.o., 2010. 84 s. ISBN 978-80-7418-058-3, s. 65. 89 ZAJÍČEK, Vlastimil. Znal.cz : Znalecké posudky pro podniky [online]. 2009 [cit. 2010-11-12]. Znalecká zpráva o přeshraniční fúzi. Dostupné z WWW: . 90 ŠPATNÁ, Blanka. Přeshraniční a nadnárodní fúze obchodních společností z ČR a dalších členských států. Ostrava-Přívoz : KEY Publishing s.r.o., 2010. 84 s. ISBN 978-80-7418-058-3, s. 66 – 67.
47
z fúzujících společností. Problematika hlasování je ponechána na vnitrostátních právních řádech.91
4.6.6 Ochrana menšinových akcionářů
Ochrana menšinových akcionářů a věřitelů je upraveno v Zákoně o přeměnách (právo na dorovnání), platí zde i podmínky stanovené nařízením o SE, kde je určeno, že legislativa členského státu stanoví postup pro přezkoumání a změnu výměnného poměru akcií nebo metoda pro vypořádání menšinových akcionářů. Toto nesmí bránit zápisu fúze a tyto postupy je možné použít jen za předpokladu, že právo ostatních členských států, které vstupují do fúze, výslovně nestanoví postup a při schválení nadnárodní fúze valnou hromadou musí být výslovně přijato rozhodnutí, které ukládá akcionářům, aby se řídili tímto postupem. Je zde možnost podat žalobu na určení výše doplatků nebo přiměřenosti výměnného poměru akcií, ale jen do 3 měsíců ode dne konání valné hromady, která měla na programu schválení projektu fúze.92
4.6.7 Kontrola zákonnosti fúze
Specifické vlastnosti procesu fúze záleží zejména na tom, že do něj vniká několik právních řádů, které je nutné skloubit. Z tohoto důvodu vznikl instrument osvědčení. Toto osvědčení vystaví příslušný orgán státu poté, co dojde k závěru, že byly splněny podmínky a předpoklady pro fúzi, jež plynou z Nařízení o SE a národních právních řádů. Jakmile orgány příslušných státu, ve kterých mají zúčastněné společnosti své sídlo toto osvědčení vydá, je otevřen prostor pro zapsání fúze a vzniku evropské akciové
91
LASÁK, Jan. Přeshraniční fúze národních obchodních společností v komunitárním kontextu. [s.l.], 2008. 50 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, fakulta Právní. 92 ŠPATNÁ, Blanka. Přeshraniční a nadnárodní fúze obchodních společností z ČR a dalších členských států. Ostrava-Přívoz : KEY Publishing s.r.o., 2010. 84 s. ISBN 978-80-7418-058-3, s. 67 – 69.
48
společnosti. Ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku státu, v němž bude mít SE sídlo, nastávají účinky fúze a to také ve všech ostatních členských státech.93 Osvědčení o zákonnosti přípravy fúze musí obsahovat náležitosti dle Zákona o SE: a)
Jméno, příjmení a sídlo notáře,
b) místo, den, měsíc a rok, sepsání notářského osvědčení, c)
obchodní firmu nebo název, identifikační číslo a sídlo zúčastněné společnosti, které se osvědčení vydává,
d) údaj o ověření existence zúčastněné společnosti, e)
prohlášení notáře, které obsahuje potvrzení o provedení všech úkonů a splnění formálních náležitostí, jež musí být splněny před provedením fúze a vyplývají z nařízení o SE a z vnitrostátních právních předpisů, notář také musí uvést, jaké operace a formality byly provedeny a splněny a na bázi jakých dokumentů byly ověřeny,
f)
otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.94 Fúze může nabýt účinnosti, až dojde k přezkoumání zákonnosti fúze
kompetentním orgánem členského státu, jehož právem se bude řídit nástupnická společnost. V České republice se jedná o notáře.95 Osvědčení o zákonnosti dokončení fúze obsahuje stejné náležitosti jako osvědčení o zákonnosti přípravy fúze, ale navíc musí být sepsán seznam dokumentů, které byly notáři k osvědčení přeloženy a také prohlášení notáře se bude lišit. Notář zde musí uvést, že se osobně přesvědčil o: a)
Schválení projektu všemi zúčastněnými společnostmi ve stejném znění,
b) způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců SE, které musí být v souladu se zákonem, c)
tom, že mu byla vydána osvědčení českých zúčastněných společností dle § 16 Zákona o SE,
d) tom, že mu byla vydána osvědčení všech ostatních zúčastněných společností,
93
DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropské právo společností : Včetně úplného znění předpisů komunitárního práva. Vydání I. Praha : Bova Polygon, 2004. 536 s. ISBN 80-7273-110-6, s. 151 – 152. 94 ŠPATNÁ, Blanka. Přeshraniční a nadnárodní fúze obchodních společností z ČR a dalších členských států. Ostrava-Přívoz : KEY Publishing s.r.o., 2010. 84 s. ISBN 978-80-7418-058-3, s. 70. 95 LASÁK, Jan. Přeshraniční fúze národních obchodních společností v komunitárním kontextu. [s.l.], 2008. 50 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, fakulta Právní., s. 44
49
e)
tom, že jsou splněny ostatní náležitosti, které vyžaduje český právní řád pro zápis SE do obchodního rejstříku.96 Důležitým bodem, který ještě nebyl zmíněn, je také platnost nařízení č. 4064/86
o kontrole spojování podniků. Podle tohoto nařízení hodnotí Evropská komise navrhované spojení společností, ať už se jedná o fúze či akvizice, na základě toho, zda nebyla vytvořena společnost s dominantním postavením. Tím by totiž došlo k narušení hospodářské soutěže na společném trhu nebo na nějaké z jeho částí. To však z povinnosti kontroly nevylučuje vnitrostátní orgány členského státu. Jestliže navrhovaná transakce vyvolá obavy o hospodářskou soutěž, je v pravomoci Evropské komise fúzi zablokovat. Evropská komise stanovuje jak podstatné, tak i procedurální požadavky, které musí spojující se společnosti splňovat, při navrhování nápravných opatření k řešení výše uvedeného problému.97
4.6.8 Zápis fúze do OR
Nástupnická společnost vzniká zápisem do veřejného rejstříku členského státu, kde má nástupnická společnost své sídlo. V České republice to bude zápis do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík po aktu zápisu rozešle oznámení o nabytí účinnosti fúze příslušným rejstříků v členských státech zanikajících společností, jež se fúze účastnily.98
4.6.9 Shrnutí účinků nadnárodní fúze
Fúze uskutečněná sloučením má tyto následky: a)
na nástupnickou společnost se převádí veškerá aktiva a pasiva zanikající společnosti,
b) akcionáři zanikající společnosti se stávají akcionáři nástupnické společnosti, c)
zanikající společnosti zanikají,
96
ŠPATNÁ, Blanka. Přeshraniční a nadnárodní fúze obchodních společností z ČR a dalších členských států. Ostrava-Přívoz : KEY Publishing s.r.o., 2010. 84 s. ISBN 978-80-7418-058-3, s. 78. 97 LÉVÊQUE, François; SHELANSKI, Howard A. Merger remedies in American and European Union competition law. Cheltenham, UK : E. Elgar Pub., 2003. 212 s. ISBN 1843764520, s. 106 – 107. 98 LASÁK, Jan. Přeshraniční fúze národních obchodních společností v komunitárním kontextu. [s.l.], 2008. 50 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, fakulta Právní, s. 44.
50
d) nástupnická společnost nabývá právní formy SE.
Fúze uskutečněná splynutím má tyto následky: a)
na nástupnickou společnost se převádí veškerá aktiva a pasiva fúzujících společností,
b) akcionáři fúzujících společností se stávají akcionáři společnosti nástupnické, c)
fúzující společnosti zanikají,
d) nástupnická společnost nabývá právní formy SE.99
4.6.10 Ekonomické aspekty fúzí
Ve výrobním i obchodním sektoru se fúze stále častěji stávají prostředkem ke spolupráci podniků na evropské i celosvětové úrovni. Jak je uvedeno níže, integrační proces podniků je z hlediska ekonomického, právního i tržního prostředkem k dosahování vyšších zisků, prosazování se na větších trzích a také získávání osvědčení a certifikace, která je již dnes nezbytná pro správné a zdravé fungování společností. Stále častěji je kladen důraz na životní prostředí a nezávadnost výrobků a díky fúzím je možné získat certifikace na bezpečné postupy výroby právě spojením několika společností, z nichž jedna tato potřebná osvědčení již získala.
1)
Fúze jako forma integrace podniků
Fúze je spojení jak po stránce právní, tak i po stránce hospodářské. Jedná se buď o spojení (dvě a více společností zanikají bez likvidace a jejich nástupcem se stává nová nástupnická společnost) nebo o sloučení (kdy jednu nebo více společností přebere nástupnická společnost, která již existovala).
2)
Fúze jako projev globalizace
Hlavní příčinou spojování podniků v podobě fúzí, akvizic, joint-venture atd. je rostoucí liberalizace a globalizace nejen evropské, ale i světové ekonomiky. České podniky se stále potýkají s nízkou konkurenceschopností jak na trhu evropském, tak 99
ŠPATNÁ, Blanka. Přeshraniční a nadnárodní fúze obchodních společností z ČR a dalších členských států. Ostrava-Přívoz : KEY Publishing s.r.o., 2010. 84 s. ISBN 978-80-7418-058-3, s. 74.
51
celosvětovém. Z tohoto důvodu jsou fúze možností, jak získat silnější postavení na trhu, jak rozvíjet výrobní programy a také odbytové cesty skrz Evropu či celý svět. Jen tímto způsobem mohou české společnosti konkurovat světovým korporacím.
3)
Fúze jako strategická alternativa rozvoje
Inovace výrobních programů a celých výrobních základen jsou počátkem cesty k lepší konkurenceschopnosti společností. Vzrůstající finanční náročnost na výrobky, výrobní procesy a také na know-how, hospodárnost a organizaci ve společnosti vedou právě ke spojování společností. Pokud je fúze správně promyšlena a je zvolena správná strategie řízení, je možné efektivně snížit náklady na organizace, administrativu i na certifikace potřebné k výrobě. Také nákup materiálových potřeb a strojů je možné díky sloučení podniků zlevnit. Strategie společného rozvoje je nejvyšším stupněm propojení společností a to právě v podobě fúze. Je to cesta, kterou lze dosáhnout rychlého a efektivního růstu, zrychlení technického rozvoje, efektivnější výroby a také lepší a silnější pozice na trhu.
4)
Synergické efekty fúze
Činnosti jako je účetnictví, marketing, logistika a nákup lze sdílet, proto dochází k úspoře zaměstnanců, kteří tyto činnosti zajišťují a také k přehlednosti výstupů z těchto činností, aniž by docházelo ke snížení objemu výkonů či kvality. Zvýšení kvality řídících činností v důsledku jejich racionalizace, sdílení zkušeností a také knowhow přispívá ke snižování nákladů. Snížení konkurence proběhne v případě, že se z minulého konkurenta stane partner, což přináší kýžený pozitivní efekt. V tomto případě, ale musí být dodržena pravidla hospodářské soutěže a nesmí docházet k efektům, které by narušovaly hospodářské prostředí či poškozovaly konečného zákazníka. Riziko se snižuje především v silnějším postavení na trhu, kdy vyšší finanční základna fúzujících společností vede ke stabilitě cash-flow. Komplementární zdroje a jejich využívání jsou typické v případech, kdy jedna společnost vlastní práva nebo disponuje výrobky či prodejní sítí, které druhá společnost postrádá.
Zhromadnění
produkce fúzujících společností přispívá k efektivnosti výstupů, protože k potenciálu lidských a materiálových zdrojů náleží větší objem výkonů. Daňového štítu lze také 52
využít v případě, že jedna společnost je ztrátová a druhá zisková. Takto se totiž sníží celkové daňové zatížení fúzujících společností. Sdílení činností, zvýšení a zhromadnění produkce, omezení konkurence, snížení finančního a tržního rizika, využívání komplementárních zdrojů, snížení daní jsou nejdůležitějšími impulzy pro vznik synergických efektů. To jsou výhody, které vznikají právě při fúzi společností a z těchto důvodů jsou fúze prováděny.
5)
Poznání partnera
Poznání partnerů z marketingového hlediska - silné, slabé stránky, příležitosti a hrozby - důležité pro to, aby si společnosti uvědomily, co vlastně od fúze očekávají. Poznání vnitřních a vnějších faktorů je nezbytným předpokladem pro dosažení konsensu u fúzujících společností. Pro výběr partnera by měl podnik zhodnotit následující informace: -
Údaje o firmě a akcionářích,
-
informace o zaměstnancích, vedení společnosti, organizaci jako celku,
-
hospodářské výsledky z minulosti a výhledy do budoucna,
-
stav, vývoj a jakost výroby, kapacita výroby a jejich nynější využití,
-
dodavatelé, odběratelé, vztahy k veřejnosti, konkurence,
-
popis trhu, podíl na trhu, prodejní a cenová politika atd.
Podstatné je i poznání vlastní hodnoty a také reálná představa o přínosech fúze.
6)
Proces integrace
Uzavřením dohody zúčastněných společností na fúze ještě zdaleka celý proces nekončí. Následuje složitá integrace, administrativa a legislativní procedura, kterou si musí společnosti projít. Realizace celého projektu závisí zejména na způsobu spolupráce, komunikace při řešení problémů, také na flexibilitě a připravenosti čelit změnám.
7)
Důvody neúspěchu fúzí
Nereálný odhad
tržního
a ekonomického
potenciálu
partnerů,
nepřítomnost
strategického řízení a nízká flexibilita při reakcích na nově vzniklé skutečnosti, nepřiměřená očekávání od fúze, přijetí nové společnosti a integrace všech osob, které jsou ve zúčastněných společnostech zainteresovány. Je nemožné provést úspěšnou fúzi, pokud nejsou osoby spokojeny s novou tváří společnosti a pokud nejsou ochotny 53
přijmout pozitivně nastalé změny. Z tohoto důvodu je úkolem managementu společnosti, aby vytvořil takové prostředí, kde bude v příjemném pracovním prostředí možné využít všech zkušeností a vědomostí obou partnerů a tím využití nového potenciálu.100
5. Vlastní práce V této části práce bude vypracována konkrétní nadnárodní fúze dvou akciových společností, jejíž právním nástupcem se stane společnost evropská. Jak již bylo řečeno v literatuře, jedná se o poměrně složitou problematiku, kterou je třeba se zabývat do hloubky, poznat všechny právní předpisy a normy, které nadnárodní fúze ovlivňují a posléze je aplikovat na skutečné společnosti tak, aby celý projekt fúze proběhl hladce a úspěšně. Nejprve provedu popis společností a posléze podrobně vypracuji projekt fúze se všemi povinnými náležitostmi. Dále také uvedu rozhodnutí valné hromady o přijetí projektu fúze. Dále bude vypracováno osvědčení o zákonnosti fúze a uveden fiktivní zápis do obchodního rejstříku. Tento projekt by měl být přípravou pro skutečné provedení nadnárodní fúze, i když vše bude vypracováno jen fiktivně.
5.1 Základní informace o účastnických společnostech
5.1.1 Česká účastnická společnost - charakteristika
Společnost MIKROP ČEBÍN a.s. vznikla 1. ledna 1993 na základě schválení předloženého privatizačního projektu. Stala se tak nástupcem původní Výrobny minerálních krmných přísad, kterou tehdejší Moravské výrobny krmiv začaly budovat
100
Ekonomické aspekty fúzí. MM Průmyslové spektrum : Strojírenský měsíčník přinášející aktuální technické informace z tuzemska i ze zahraničí. [online]. 16. května 2002, 2002/5, [cit. 2010-1121]. Dostupný z WWW: .
54
v roce 1964. Výstavba nové výrobny byla dokončena v roce 1968 již jako přímořízený provoz Zemědělského nákupního a zásobovacího podniku n.p. v Brně. V roce 1987 byla v rámci reorganizace výrobna převedena pod Zemědělské zásobování a nákup, odštěpný závod Brno - venkov. V letech 1988-89 proběhla kompletní rekonstrukce technologie. Výrobna v Čebíně byla prvním závodem v tehdejší Československé socialistické republice, která připravovala minerální složky krmných směsí pro výrobce těchto směsí. Doplňky k minerálním složkám pro výrobce krmných směsí zajišťovaly Farmakon Olomouc a Biotika Slovenská Lupča. Počátkem roku 1990 byl z provozu Výrobna minerálních krmných přísad vytvořen samostatný závod v rámci ZZN k.p. Brno. Na základě žádosti zaměstnanců Ministerstvu zemědělství o
vytvoření zcela
samostatného podniku byl z tohoto
závodu v roce 1991 vytvořen nový a zcela samostatný podnik Mikrop s. p. Čebín. Tento byl na základě privatizačního projektu v roce přetransformován na akciovou společnost. Společnost Mikrop Čebín a. s. se zabývá
vlastní výrobou a distribucí
minerálních a minerálně-vitamínových premixů i směsí pro výživu všech druhů hospodářských zvířat. Navazuje na vlastní třicetiletou tradici v tomto oboru a v současné době se řadí k nejvýznamnějším českým výrobcům pro krmivářský průmysl.
Sortiment výrobků lze rozdělit do těchto hlavních oblastí: -
premixy biologicky aktivních látek pro velkovýrobce krmných směsí, určených pro všechny kategorie hospodářských zvířat ve všech vývojových stádií,
-
minerálně-vitaminová doplňková krmiva, která pokrývají potřebu vitaminů, aminokyselin, mikro a makroprvků, které se v určitém procentu dávkují při výrobě krmných směsí, nebo se aplikují jako doplněk krmné dávky,
-
doplňková krmiva, která jsou složena z minerálně-vitamínové složky, z rostlinných i živočišných bílkovin-bílkovinných koncentrátů,
-
medikovaná krmiva a medikované premixy.
V rámci doplňkové výroby MIKROP ČEBÍN a. s. nabízí: a)
Výrobu instantních a minerálních lizů,
b) výrobu stimulačních doplňků (Reprostim aj.), c)
přípravky pro konzervaci objemných krmiv, 55
d) ucelený sortiment mléčné výživy hospodářských zvířat, e)
"HOBBY program"pro drobnochovy (psi, kočky, králíci...),
f)
vnadící směsi pro sportovní rybolov,
g) hubení hlodavců. Společnost MIKROP ČEBÍN a. s. vlastní následující certifikace: a)
Certifikát Systému kvality ISO 9001,
b) Certifikát řízení životního prostředí ISO 14001, c)
Certifikát správné výrobní praxe,
d) Registrace v systému EKO-KOM, e)
Osvědčení "BEZPEČNÝ PODNIK" - zavedení systému řízení bezp. a ochrany
f)
Registrace pro výrobu premixů a krmiv s použitím premixů,
g) Registrace výroby přípravku VLP zinek, h) EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ - povolení k používání loga EZ, i)
EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ - seznam výrobků osvědčených pro EZ,
j)
STOPRATOX - bezpečností list,
k) STOPRATOX - oznámení biocidního přípravku, l)
STOPRATOX - stanovisko ÚSKVBL,
m) Politika jakosti a EMS.
Společnost se řadí mezi malé a střední formy podnikání. MIKROP ČEBÍN a. s. podle Českého statistického úřadu patří do skupiny středních podniků, kam se řadí společnosti s 50 až 249 zaměstnanci.101
5.1.2 Slovenská účastnická společnost – charakteristika
Společnost Poľnonákup TURIEC, a.s. vznikla 1. 5. 1992. Společnost působí v odvětví zemědělském a zabývá se výrobní, obchodní a zprostředkovatelskou činností. Stejně tak jako MIKROP ČEBÍN a. s. se zabývá i poskytováním služeb. Historie obou společností je podobná a to zvláště kvůli společné minulosti za Československa. To znamená, že i Poľnonákup TURIEC, a.s. byl nejprve jednotným zemědělským družstvem, které se po
101
Mikrop : Minerálně vytamínová výživa zvířat [online]. 2005 - 2009, 29. 10. 2010 [cit. 2010-11-21]. MIKROP ČEBÍN a. s. Dostupné z WWW: .
56
pádu komunismu zprivatizovalo a došlo k rozdělení družstev do soukromého vlastnictví pomocí první kupónové privatizace na Slovensku. Sortiment výrobků společnosti Poľnonákup TURIEC, a. s.: 1.
Kompletní krmné směsi pro drůbež -
pro výkrm brojlerů,
-
pro odchov kuřat,
-
pro nosnice,
-
pro výkrm krůt,
2.
Kompletní krmné směsi pro prasata -
pro odchov selat
-
pro výkrm prasat,
-
pro chovná prasata,
3.
Kompletní krmné směsi pro králíky -
4.
pro výkrm králíků, Doplňkové krmné směsi pro skot
-
pro odchov telat,
-
pro mladý dobytek,
-
pro výkrm skotu,
-
pro dojnice,
5.
Doplňkové krmné směsi pro ovce -
pro výkrm a odstavení jehňat,
-
pro výkrm beranů a ovcí,
6.
Služby -
prodej sójových a řepkových šrotů,
-
skladování a ošetření obilí, řepky,
-
provoz veřejných skladů, prodej výrobků a zemědělských potřeb ve vlastní prodejně,
-
doprava výrobků k zákazníkům auty na přepravu krmných směsí.
Certifikáty společnosti Poľnonákup TURIEC, a. s.: a)
Certifikát ISO 22000:2005 na nákup, ošetřování, skladování a prodej agronomit,
b) Certifikát ISO 22000:2005 na výrobu krmných směsí, c)
Certifikát UKAS Quality Managemet 005, 57
d) Certifikát ISO 9001:2000 managementu jakosti pro oblast výroby a služeb. Společnost se řadí mezi malé a stření formy podnikání. Poľnonákup TURIEC, a.s. podle slovenského statistického úřadu patří do skupiny malých podniků, jelikož v současné době zaměstnává 27 pracovníků.102 Všechny akcie vydané společností Poľnonákup TURIEC, a.s. vlastní společnost MIKROP ČEBÍN a.s., z toho vyplývá, že je jejím jediným akcionářem.
Tabulka č. 2: Souhrnné informace k projektu fúze
102
Poľnonákup Turiec a. s. [online]. 1992-2010 [cit. 2010-11-21]. Poľnonákup TURIEC, a. s. . Dostupné z WWW: .
58
Souhrnné informace Datum vzniku Velikost ZK Počet akcií Jmenovitá hodnota akcie Počet zaměstnanců Systém řízení společnosti Hospodářské výsledky za rok 2009 Hospodářské výsledky za rok 2008 Hospodářské výsledky za rok 2007 Předmět činnosti
Zúčastněné společnosti MIKROP ČEBÍN a.s. Poľnonákup TURIEC, a.s. 1. ledna 1993 1. května 1992 27 777 000 CZK 3 329 720 EUR 273 ks 100 323 ks 1 000, 10 000, 100 000, 1 000 000 CZK 33,19 EUR 105 27 dualistický dualistický 4 251 000 CZK zisk 57 421 EUR ztráta 3 433 000 CZK zisk 162 140 EUR ztráta 19 360 000 CZK zisk 4 885 EUR ztráta výroba krmných koncentrátů a minerálních komponentů výroba hotových krmiv neveřejná silniční přeprava nákladů a osob podle zvláštního povolení maloobchod se smíšeným zbožím jiný specializovaný maloobchod v prodejnách překladištích nákladů; skladování ostatní služby v dopravě maloobchod s potravinami a pochutinami služby pro společnost jako celek zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje zprostředkovatelská činnost velkoobchod s obilím, ostatními zemědělskými základními produkty, živými zvířaty a polotovary maloobchod s obilím, ostatními zemědělskými základními produkty, živými zvířaty a polotovary v rozsahu volných živností zprostředkování obchodu s obilím, ostatními zemědělskými základními produkty, živými zvířaty a polotovary prodej na trzích pronájem strojů a přístrojů bez obsluhujícího personálu pronájem motorových vozidel pronájem zemědělských strojů a zařízení pronájem nemovitostí včetně poskytování základních služeb a doplňkových činností v rozsahu volných živností prodej zvířat, masa, živočišných a potravinářských výrobků v rozsahu volných živností reklamní činnosti balicí činnosti silniční nákladní doprava prodej jedů a žíravin v maloobchodě provozování veřejného skladu chov hospodářských zvířat
Zdroj: www.justice.cz a www.orsr.sk 5.1.3 Rozhodnutí k nadnárodní fúzi 59
Společnost MIKROP ČEBÍN a.s. dlouho hledala vhodného partnera ve svém podnikání, aby mohla částečně posílit a rozvinout svou činnost v evropském měřítku. Společnost Poľnonákup TURIEC, a.s. se zdála pro tuto spolupráci vhodná. Nejen z hlediska společné historie, ale zejména z pohledu ekonomického, kde je možné rozvinou podnikání na nové trhy, jak ze strany slovenské, tak i směrem z Čech na Slovensko. Slovenská společnost byla informována o nabídce spolupráce a souhlasila s navrhovaným sloučením společností fúzí. Společnost Poľnonákup TURIEC, a.s. Souhlasila s novým společným názvem společnosti na MIKROP SE. Společnost MIKROP ČEBÍN a.s. se tímto zavázala, že po sloučení společností převezme ztráty společnosti slovenské a tím vylepší její ekonomickou situaci, toto už však bude probíhat v nástupnické společnosti MIKROP SE. Obě společnosti spatřují v možnosti fúze rozvinutí svého podnikání a propracování se na nové trhy. Také spojení výhod a silných stránek společností je neopomenutelnou výhodou při spojení, stejně tak jako eliminace rizik. Společnosti nezaujímají významným způsobem trh, proto svým spojením nebudou narušovat hospodářskou soutěž na evropském trhu. Pro účel diplomové práce je společnost MIKROP ČEBÍN a.s. považována za jediného akcionáře společnosti Poľnonákup TURIEC, a.s.
5.2 Projekt fúze V této části práce je vypracován detailní projekt fúze zúčastněných společností, který by měl sloužit k uskutečnění fúze.
5.2.1 Příklad projektu fúze
Projekt fúze sloučením obchodní společnosti MIKROP ČEBÍN a.s. a obchodní společnosti Poľnonákup TURIEC, a.s. 1.
MIKROP ČEBÍN a.s. 60
se sídlem na adrese Čebín 416, PSČ 664 23 Česká republika IČ 469 91 743 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, v oddíle B, vložce 948, dále jen MIKROP, v postavení nástupnické společnosti, kde bude toto označení používáno jak pro původní akciovou společnost před zápisem fúze do obchodního rejstříku, tak dle kontextu i pro společnost po zápisu fúze do obchodního rejstříku jako MIKROP SE.
a
2.
Poľnonákup TURIEC, a.s.
se sídlem na adrese Martin, Robotnická 2, PSČ 036 80, Slovenská republika, IČ 31 562 353 zapsaná v obchodním rejstříku Okresního soudu v Žilině, oddíl Sa, vložka 86/L, dále jen TURIEC, v postavení společnosti zanikající.
Společnosti budou dále označovány jako zúčastněné společnosti či strany, v souladu s těmito právními předpisy: -
Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE), ve znění pozdějších předpisů, Nařízení dále také jen „Nařízení o SE“ a evropská společnost dále také jen „SE“;
-
Směrnice Rady č. 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců ve znění pozdějších předpisů, dále také jen „Směrnice o zaměstnancích“;
-
První směrnice Rady č. 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření, dále také jen „První směrnice“;
-
Druhá směrnice Rady č. 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společnosti a při udržování a 61
změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření, dále také jen „Druhá směrnice“; -
Třetí směrnice Rady č. 78/855/EHS ze dne 9. října 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o fúzích akciových společností, dále také jen „Třetí směrnice“;
-
zákon č. 513/1991 Sb. zákonů České republiky - obchodní zákoník, dále také jen „OBCHZ“;
-
zákon č. 627/2004 Sb. zákonů České republiky, o evropské společnosti, dále také jen „Zákon o SE“;
-
zákon č. 262/2006 Sb. zákonů České republiky, zákoník práce, dále také jen „Zákoník práce“;
-
zákon Slovenské republiky č. 562/2004 Z. z. o evropské společnosti a o změně a doplnění některých zákonů, dále také jen „Slovenský zákon o SE“
-
zákon Slovenské republiky č. 513/1991 Z. z. obchodní zákoník, dále také jen „SLOOBCHZ“,
a na základě toho, že 1. obě Strany mají své sídlo a správní ústředí na území Evropského společenství (dále také jen „Společenství“); 2. obě Strany mají právní formu uvedenou v Příloze I Nařízení o SE; 3. každá ze Stran podléhá právním předpisům jiného členského státu Společenství, jmenovitě MIKROP podléhá právním předpisům České republiky a TURIEC podléhá právním předpisům Slovenské republiky;
rozhodly se strany realizovat projekt fúze se založením SE takto:
1. Úvodní ustanovení 1.1
Akciové společnosti založené podle práva členského státu, které mají zapsané i
1.2 Zúčastněné společnosti se rozhodly pro realizaci nadnárodní fúze sloučením, jejímž důsledkem bude založení evropské akciové společnosti – Societas Europea (dále také jako „SE“). Po zápisu fúze do obchodního rejstříku podle tohoto projektu nabývá nástupnická společnost formu evropské akciové společnosti MIKROP SE. 62
sku
1.3 Právní úprava fúze zúčastněných společností je uvedena výše. 1.4 Zpráva představenstva a dozorčí rady zajikající společnosti o fúzi a přezkoumání návrhu fúze znalcem není vyžadována, jelikož zanikající společnost se slučuje se svým jediným akcionářem, což je nástupnická společnost. K datu 1. 12. 2010 se společnost MIKROP stane jediným majitelem všech akcií vydaných společností TURIEC. 1.5 Zpráva představenstva a dozorčí rady nástupnické společnosti o fúzi a přezkoumání smlouvy o fúzi znalcem není vyžadována, jelikož TURIEC se slučuje se svým jediným akcionářem, což je nástupnická společnost MIKROP. 1.6 Představenstvo zanikající a nástupnické společnosti splnilo informační povinnost, kterou ukládá Nařízení o SE a OBCHZ. 2. Předmět projektu 2.1
Předmětem projektu je sloučení společnosti MIKROP, jakožto společnosti nástupnické, se společností TURIEC, jakožto společností zanikající. Pamětem tohoto projektu je úprava práv a povinností zúčastněných společností v celém procesu sloučení. Dále také úprava postavení akcionářů a věřitelů zúčastněných společností. Také zde bude uvedena úprava stanov nástupnické společnosti MIKROP SE, kde bude uvedena i úprava podmínek účasti zaměstnanců.
2.2
Následky sloučení zúčastněných společností: - zrušení zanikající společnosti bez likvidace a jejímu zániku s přechodem obchodního jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů na nástupnickou společnost, - veškerá aktiva a pasiva zanikající společnosti se převádějí na nástupnickou společnost, - nástupnická společnost bude ve formě SE.
2.3
Právní účinky fúze nastanou ke dni zápisu fúze do obchodního rejstříku České republiky, protože sídlo společnosti bude shodné se sídlem společnosti MIKROP. 3.
Údaje o stavu společností před sloučením
Tabulka č. 3: Základní údaje o české společnosti Položka MIKROP ČEBÍN a.s. Základní kapitál 27 777 000 CZK Splacení ZK ANO Počet akcií 185 ks 63
Jmenovitá hodnota akcie Kotování akcií Omezení převoditelnosti Souhlas orgánů k převoditelnosti Zdroj: www.justice.cz
1 000, 10 000, 100 000, 1 000 000 CZK NE ANO ANO (představenstvo)
Tabulka č. 4: Základní údaje o slovenské společnosti Položka Poľnonákup TURIEC, a.s. Základní kapitál 3 329 720 EUR Splacení ZK ANO Počet akcií 100 323 ks Jmenovitá hodnota akcie 33,19 EUR Kotování akcií NE Omezení převoditelnosti NE Souhlas orgánů k převoditelnosti NE Zdroj: www.orsr.sk 4. Navrhovaná firma a sídlo nástupnické společnosti Navrhovaná firma evropské akciové společnosti, která vznikne v důsledku této fúze sloučením zúčastněných společností, zní MIKROP SE se sídlem zapsaným i skutečným na adrese Čebín 416, PSČ 664 23 Česká republika.
5. Akcie a akcionáři 5.1
Vhledem k tomu, že nástupnická společnost je jediným akcionářem společnosti
v souladu s čl. 31 odst. 1 práva akcionářů dle ustanovení 5.2 Společnosti prohlašují a potvrzují, že s akciemi nástupnické ani zanikající
s
opční listy apod.
6. Vliv sloučení na akcie nástupnické společnosti 6.1 Česká republika nevstoupila do třetí fáze evropské hospodářské a měnové unie, z toho důvodu bude v souladu s ustanovením čl. 67 dost. 1 Nařízení o SE a ustanovení § 66a zákona č. 627/2004 Sb. základní kapitál nástupnické společnosti vyjádřen v českých peněžních jednotkách. 6.2
Zúčastěné společnosti potvrzují, že sloučením nedojde ke změně základního kapitálu nástupnické společnosti a stávající akcie vydané nástupnickou
64
společností budou zachovány v jejich počtu, podobě, druhu, formě a nebude měněna ani jejich jmenovitá hodnota.
Tabulka č. 4: Akcie nástupnické společnosti Položka Akcie společnosti MIKROP ČEBÍN a.s. Počet v ks 97 98 57 21 Jmenovitá 1 000 000 CZK 1 000 CZK 10 000 CZK 100 000 CZK hodnota Podoba listinné listinné listinné listinné Druh kmenové kmenové kmenové kmenové Forma na jméno na jméno na jméno na jméno Zdroj: www.justice.cz
Údaje v tabulce č. 4 jsou platné k datu 31. července 2009. Všechny tyto akcie mají dle stanov společnosti omezenou převoditelnost a tak, že jsou převoditelné pouze se souhlasem valné hromady společnosti. Všechny výše uvedené akcie vlastní fyzická osoba, která byla majoritním vlastníkem 90,17% podílu a požádala o konání mimořádné valné hromady, na která rozhodla o přechodu všech ostatních vlastnických práv na hlavního akcionáře. Byly splněny podmínky stanovené OBCHZ § 183i – 183m. Minoritním akcionářům bylo poskytnuto protiplnění, jehož výše byla schválena nezávislým znalcem.
7. Struktura převzetí složek vlastního a cizího kapitálu 7.1
Zúčastněné společnosti vypracovaly účetní závěrky ke dni předcházejícímu
rozhodné
7.2
Níže uvedené bilanční položky představují vlastní i cizí kapitál zúčastněných
7.3
Společnost zanikající nemá ve své evidenci v konečné účetní závěrce sestavené
spole
ke dni 31. 12. 2009 žádné složky cizího kapitálu, které nejsou závazkem. Tabulka č. 5: Složky vlastního kapitálu společnosti Poľnonákup TURIEC, a.s. Složka Částka v EUR Základní kapitál 3 329 720 Ostatní kapitálové fondy 7 702 Zákonný rezervní fond 393 Výsledek hospodaření minulých let -1 152 962 Výsledek hospodaření běžného účetního období -57 421 Zdroj: www.polnonakupturiec.sk 65
7.4
Složky vlastního kapitálu ve stejných částkách, které jsou uvedeny v Tabulce č.
5,
převezme nástupnická společnost do svého účetnictví takto: a)
základní kapitál společnosti bude převeden do nástupnické společnosti na
b)
ostatní kapitálové fondy budou převedeny do nástupnické společnosti na
c)
zákonný rezervní fond bude převeden do nástupnické společnosti na účet
d)
výsledek hospodaření z minulých let bude převeden do nástupnické
e)
výsledek hospodaření z běžného účetního období bude převeden do
účet nerozdě
účet o
nerozdělený
společnosti n
nástupnické společnosti na účet nerozdělených zisků a ztrát z minulých let. 7.5
Vzhledem k tomu, že opravné položky nebyly vytvořeny, tak je nástupnická
společn
7.6
Veškeré ostatní složky jak aktiv, tak i pasiv zanikající společnosti budou převzaty do účetnictví nástupnické společnosti a to včetně složek vlastního kapitálu, které nejsou závazkem, dále také opravných položek, přechodných účtů aktiv a pasiv. Všechny tyto údaje jsou uvedeny v zahajovací rozvaze evropské akciové společnosti, která je sestavená k rozhodnému dni 1. 1. 2010 a je ověřená auditorem. 8. Obchodní jmění zanikající společnosti
8.1
Zanikající společnost a nástupnická společnost se slučují tím způsobem, že
zanikajíc
Tabulka č. 6: Vyčíslení obchodního jmění zanikající společnosti Položka Částka v EUR Hmotný dlouhodobý 3 806 122 majetek Nehmotný dlouhodobý 187 majetek Dlouhodobý finanční 272 190 majetek Oběžný majetek 1 286 317 Finanční prostředky 10 032 Dlouhodobé závazky 45 259 Krátkodobé závazky 276 972 Bankovní úvěry 299 438 Suma obchodního jmění společnosti TURIEC
5 996 517
Zdroj: www.polononakupturiec.sk
9. Rozhodný den 66
9.1
Rozhodný den je ten, od kterého se pro účely účetnictví považují jednání
9.2
Fúzující společnosti se dohodly, že rozhodný den sloučení je ve smyslu čl. 20
uskutečněna na účet období společnosti
10. Zvláštní odměny poskytnuté znalcům, které přezkoumávají projekt fúze nebo členům správních, řídících nebo kontrolních orgánů fúzujících společností 10.1 Dle ustanovení čl. 31 odst. 1 Nařízení o SE je tento projekt fúze pojat jako tzv. všechny akcie společnosti zanikající. Z tohoto důvodu není třeba přezkoumání 10.2 Členům statutárních ani kontrolních orgánů zúčastněných společností nejsou
11. Zapojení zaměstnanců 11.1 Zaměstnanci SE, která má sídlo na území České republiky, mají právo dle 11.2 Zapojení zaměstnanců se rozumí způsoby a postupy, kterými může výbor V
případě
sestavení
dohody
o způsobu a rozsahu zapojení zaměstnanců SE podle ustanovení § 54 zákona o 11.3 Výbor zaměstnanců bude stanoven dle platných pravidel Směrnice o SE. Tento 11.4 Představenstva zúčastněných společností přijmou nezbytná opatření týkající se poskytnou všem svým zaměstnancům mají právo tento vliv vykonávat. 11.5 Vyvěšením na informační tabuli budou zaměstnanci zúčastněných společností zaměstnance jednotlivě a to písemnou formou 11.6 Představenstva zúčastněných společností učiní bezodkladně opatření k ustanovení schůze. Tento program bude obsahovat zejména zvolit si představitele, který se za ně jmenování 11.7 Stanovení počtu míst ve vyjednávacím výboru je následovné – na každých (i započatých) 10 % zaměstnanců fúzujících společností, kteří jsou zaměstnáni ve
shodném členském státě, počítaných z celkového počtu zaměstnanců fúzujících společností v tomto případě z obou členských států, bude zvolen právě jeden člen vyjednávacího výboru. Celkový počet členů vyjednávacího výboru pak souhlasí s počtem míst, která jsou stanovena výše uvedeným způsobem. Pro tento výpočet se vychází z počtu zaměstnanců ke dni zveřejnění projektu fúze. 67
11.8
Výpočet počtu míst ve vyjednávacím výboru Tabulka č. 7: Údaje pro výpočet míst vyjednávacího výboru Položka - platný stav ke dni zveřejnění fúze Počet zaměstnanců zanikající společnosti Počet zaměstnanců nástupnické společnosti Počet členů vyjednávacího výboru - TURIEC Počet členů vyjednávacího výboru - MIKROP Počet členů vyjednávacího výboru celkem
Počet zaměstnanců 27 105 3 9 12
Zdroj: www.justice.cz a www.orsr.sk
11.9
Jmenování členů vyjednávacího výboru se řídí ustanovením § 25e odst. 4
si mohou zaměstnanci zvolit 11.10
Výbor rozhoduje usnesením přijatým většinou hlasů všech členů a to v případě,
11.11
Zúčastněné společnosti mají povinnost zajistit vyjednávacímu výboru(všem
nákladů na výkon této činnosti. Odměna jim nenáleží. Sídlo 11.12 Fúzující společnosti prostřednictvím svých představenstev předají rejstříku. Také sdělí informaci o počtu zaměstnanců ve jednání budou vedena věcně, konkrétně a tak, aby co 11.13 Jednání o zapojení zaměstnanců SE nepřekročí dobu šesti měsíců od ustavení 11.14 Existuje také možnost, že vyjednávací výbor většinou hlasů rozhodne o tom, že na informace a projednávání v rozsahu stanoveném českou 11.15 Nejdříve za dva roky (pokud se strany nedomluví na dřívější době) po přijetí 11.16 V případě, že nedojde k uzavření písemné dohody mezi výborem a představenstvy zúčastněných společností ve lhůtě uvedené v odstavci 11.13., ani v této lhůtě nepřijme vyjednávací výbor usnesení o zrušení vyjednávání a představenstva fúzujících společností vyjádří souhlas s použitím ustanovení hlav III a IV části druhé zákona o SE, řídí se zapojení zaměstnanců SE ustanoveními § 56 až 62 zákona o SE a, jsou-li splněny požadavky odstavců 3 až 5 ustanovení § 53 zákona o SE, též platí § 64 zákona o SE.
68
12. Stanovy společnosti MIKROP SE103
I.
Základní ustanovení
článek 1 Založení evropské společnosti článek 2 Obchodní firma a sídlo článek 3 Trvání společnosti článek 4 Předmět podnikání společnosti článek 5 Základní kapitál článek 6 Akcie článek 7 Zápis společnosti do obchodního rejstříku, vznik společnosti
II.
Akcionáři
článek 8 Práva a povinnosti
III. Organizace společnosti článek 9 Orgány společnosti článek 10 – 14 Valná hromada článek 15 – 22 Představenstvo článek 23 – 26 Dozorčí rada
IV. Úprava zapojení zaměstnanců do činnosti SE článek 27 Zapojení zaměstnanců do činnosti SE V. Jednání za společnost článek 28 Jednání za společnost článek 29 Podepisování za společnost
VI. Hospodaření společnosti článek 30 Obchodní rok článek 31 Řádná roční účetní závěrka článek 32 Rozdělování zisku článek 33 Rezervní fond
103
Stanovy jsou v celém znění uvedeny v příloze č. 3: Stanovy společnosti MIKROP SE
69
článek 34 Vytváření fondů článek 35 Zvýšení a snížení základního kapitálu
VII. Zrušení společnosti článek 36 Způsoby zrušení společnosti článek 37 Rozhodnutí valné hromady o zrušení společnosti článek 38 Likvidace společnosti článek 39 Zánik společnosti
VIII. Společná a závěrečná ustanovení článek 40 Oznamování článek 41 Právní poměry společnosti a řešení sporů článek 42 Doplňování a změna stanov článek 43 Výkladové ustanovení článek 44 Účinnost stanov
13. Závěrečná ustanovení 13.1 Tento projekt fúze, jenž byl řádně schválen příslušnými orgány fúzujících 13.2 Právní účinky sloučení podle tohoto projektu nastávají ke dni zápisu fúze do
5.3 Další postup pro úspěšné provedení fúze
5.3.1 Přezkoumání projektu fúze
Po uložení projektu fúze do sbírky listin následuje vyhotovení zprávy o fúzi, dále je také nutné vypracování znalecké zprávy o fúzi. Z této povinnosti však existuje výjimka a to v případě, že je valnou hromadou zúčastněných společností schváleno, že zpráva vypracována nebude. Blíže k přezkoumání projektu fúze v kapitole 4.6.2 Zveřejnění fúze a přezkoumání znalcem.
70
V praktickém příkladně není nutné vypracování zprávy o fúzi, ani znalecké zprávy o fúzi, jelikož zanikající společnost má jediného akcionáře a tím je společnost nástupnická.
5.3.2 Publicita fúze
Česká zúčastněná společnost má povinnost zveřejnit přípravu přeshraniční fúzi v Obchodním věstníku. Zahraniční zúčastněná společnost také zveřejňuje přípravu fúze způsobem, který stanovuje právní řád Slovenské republiky. Existuje zde i informační povinnost jak vůči akcionářům, tak i vůči zaměstnancům. Více o informační povinnosti je uvedeno v kapitole 4.6.4 Informační povinnost.
5.3.3. Schválení fúze
V našem případě není nutné svolávání valné hromady pro schválení projektu fúze, jelikož se jedná o velice silně majetkově propojené korporace. Toto zjednodušené schvalování fúze proběhne schválením předsedou představenstva nástupnické společnosti a předsedou představenstva zanikající společnosti. Náležitosti rozhodnutí statutárních orgánů o fúzi jsou stejné jako v případě schvalování valnou hromadou, musí být notářsky ověřeno a jeho přílohou musí být projekt fúze.104 Bližší informace ke schválení fúze jsou uvedeny v kapitole 4.6.5 Schválení fúze valnou hromadou. 5.3.4. Kontrola zákonnosti fúze
Osvědčení o zákonnosti přípravy fúze a také osvědčení o zákonnosti dokončení fúze vydává v České republice notář. Fúze je schopna nabýt účinnosti, až dojde ke kompletnímu a kompetentnímu přezkoumání. Více informací v kapitole 4.6.7 Kontrola zákonnosti fúze.
5.3.5. Účinky nadnárodní fúze
104
DVOŘÁK, Tomáš . Přeměny obchodních společností a družstev : Právnické osoby. Vyd. 1. Praha : ASPI, a.s., 1. 7. 2008. 432 s. ISBN 978-80-7357-376-8, s. 167 – 168.
71
Zápisem do obchodního rejstříku vzniká nástupnická společnost ve své nové formě. V tomto případě se jedná o evropskou akciovou společnost. Povinností obchodního rejstříku je neprodleně po zápisu fúze rozeslat oznámení všem ostatním rejstříkům členských států, kde byly zapsány zanikající společnosti, v tomto případě tedy obchodnímu rejstříku Slovenské republiky. Podrobnosti ohledně zápisu fúze do obchodního rejstříku jsou uvedeny v kapitole 4.6.8 Zapis fúze do obchodního rejstříku.
6. Diskuse Vzhledem k celé historii Evropské unie je zřejmé, že snahy o využití otevřeného trhu jak pro osoby fyzické, tak i pro osoby právnické dostávají v posledních letech nové rozměry. Díky možnosti vytváření nadnárodních společností, zejména však evropské akciové společnosti, která je z nadnárodních forem nejfrekventovanější, se rozvíjí možnosti pro podnikatele ze všech členských států i ze států Evropského hospodářského prostoru, kteří mohou této možnosti také využít. 72
Podrobně rozebraná možnost fúze společností, která má v nadnárodním měřítku právě následek ve vzniku evropské akciové společnosti, je velice diskutovaným tématem posledních několika let. Respektive od vydání Nařízení o SE a Směrnici o SE a v České republice po přistoupení do Evropské unie. Fúzování společností s nadnárodním výstupem je velice zajímavá a rozsáhlá problematika a právě z toho důvodu byla zvolena jako téma diplomové práce. Otázky spojené s praktickou náročností samotného provedení celé fúze jsou popsány s co největší přesností a takovým způsobem, který bude dále využitelný ve společnostech, které fúzování s nadnárodním výstupem chtějí realizovat. Celá problematika fúzí vychází z fúzí národních, přeshraničních a posléze přicházíme k fúzím nadnárodním. Teprve však vydání Nařízení o SE a Směrnici o SE je možné uceleně aplikovat fúzi bez větších problémů, které se povětšinou týkaly rozdílné legislativní úpravy zúčastněných států. Tento problém se částečně vyřešil, ale doposud lze nalézt právě v národních legislativách problematické oblasti, které nejsou stále dořešeny. Vzhledem k analýze výše uvedených skutečností navrhuji doporučení pro management společností, které v budoucnu fúze plánují: -
dobré poznání partnera pro fúzi,
-
pokud je to možné odkoupení všech akcií zanikající společnosti,
-
rozhodnutí, zda provést fúzi sloučením či splynutím,
-
zjištění předpokládaných přínosů fúze,
-
zjištění předpokládaných rizik fúze,
-
znalost legislativy související s fúzí,
-
znalost požadavků na projekt fúze,
-
znalost požadavků na stanovy nástupnické společnosti,
-
znalost legislativy související se zapojením zaměstnanců,
-
vysoká úroveň spolupráce a komunikace statutárních orgánů fúzujících společností. Při zamyšlení nad výhodami, které podnikatelům skýtá založení evropské
akciové společnosti docházím k závěru, že je to obrovský krok směrem kupředu v globálním smyslu a významu Evropské unie. Možnost přesouvání sídla, kde je povoleno odlišit sídlo zapsané a skutečné, možnost působit na své obchodní partnery i konkurenty zpoza nadnárodní formy společnosti je také nepopiratelnou výhodou. Podnikatelé v České republice již objevili a využívají možností a výhod evropské 73
akciové společnosti, to jasně dokládá počet založených společností v České republice s porovnáním k ostatním členským státům.
7. Závěr Cílem diplomové práce bylo popsat a zhodnotit výhody a nevýhody všech kapitálových společností, které je možné zakládat na území České republiky. Z toho důvodu byla popsána společnost s ručením omezeným, akciová společnost a evropská akciová společnost. Za největší výhody evropské akciové společnosti je obecně považovaný snadný přesun sídla a to i do zemí, kde je možné oddělit skutečné sídlo od sídla zapsaného v obchodním nebo podobném registru dané země. Jedná se například o Kypr. Zde není legislativní úpravou vyžadováno, aby bylo skutečné sídlo na území 74
republiky. Co se týče výhod v přemisťování sídla společnosti, pak se také jedná o vyhledávání lokalit, které jsou daňově příznivější, než například domovský členský stát. Spojování společností v nadnárodní korporace je možné jak u společnosti s ručením omezeným, tak i u společnosti akciové. Diplomová práce se zabývá zejména fúzováním společností a to s nadnárodním charakterem. Přeshraniční fúze má za výstup právní formu podnikání jednoho ze zúčastněných států, ale při fúzi nadnárodní přijímají zúčastněné společnosti pro své další konání formu nadnárodní korporace – evropské akciové společnosti. Nesporné výhody pro založení této formy podnikání již byly uvedeny výše, ale existují další důvody právě pro zakládání této formy podnikání, a to jest působení nadnárodní korporace na partnery a na konkurenci. Také rozvinutí podnikání přes hranice státu a poznání nových partnerů a odběratelů, které mají ostatní ze zúčastněných společností je nespornou výhodou. Rozšiřování trhu, kde společnosti působí je velmi přínosné pro růst společností a jejich další prosperitu. Postup při fúzi dvou a více společností z různých členských států je shodný. Jedná se o poměrně složitý proces, který vyústí ve spojení společností s nástupnickou firmou ve formě SE. Projít tímto procesem je však jen nutné zlo, které později může přinášet velké výhody. V práci je detailně popsáno, co všechno musí společnosti absolvovat, aby skutečně mohlo dojít k jejich vytouženému spojení a v praktickém příkladě je vytvořen projekt fúze, který je aplikován na skutečné společnosti, jež spojení tímto způsobem zvažují. Celý postup může v této podobě sloužit i dalším společnostem, které mají na fúzování zájem a tím je splněn cíl této diplomové práce. Popis kapitálových forem společností s možností zakládání na území České republiky, možnosti zakládání evropské akciové společnosti, podrobný a přehledný popis fúze společností s nástupnickou společností ve formě evropské společnosti a aplikace na skutečné společnosti mající na spojení tímto způsobem s tímto výstupem zájem. Přínos práce je právě ve zmíněných oblastech a to zejména zpracování tématu fúzí, které je častým zdrojem nedorozumění, jelikož se společnosti potýkají s neznalostí právních úprav, které nadnárodní fúze ovlivňují, je v práci vyřešeno. Praktická část je zpracována názorným způsobem, takže je vhodná jednak pro využití v praxi právě zúčastněných společností, jednak i pro ostatní společnosti, které v budoucnu plánují spojení pomocí nadnárodní fúze. 75
8. Seznam použité literatury MONOGRAFIE [1]
BEJČEK, Josef, et al. Základy obchodního práva v Evropě : (učební texty). 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2009. 341 s. ISBN 978-80-210-4957-4.
76
[2]
DĚDIČ, Jan; LASÁK, Jan. Přehled judikatury : Přeměny obchodních společností. Převod podniku a jeho části . Praha : Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009. 340 s. ISBN 978-80-7357-457-4.
[3]
DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská akciová společnost. 1. vyd. Praha : Bova Polygon, 2006. 619 s. ISBN 80-7273-133-5.
[4]
DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropské právo společností : Včetně úplného znění předpisů komunitárního práva. Vydání I. Praha : Bova Polygon, 2004. 536 s. ISBN 80-7273-110-6.
[5]
DVOŘÁK, Tomáš. Přeměny obchodních společností a družstev : Právnické osoby. Vyd. 1. Praha : ASPI, a.s., 1. 7. 2008. 432 s. ISBN 978-80-7357-376-8.
[6]
ELIÁŠ, Karel. Akciová společnost : Systematický výklad obecného akciového práva se zřetelem k jeho reformě. Praha : Linde Praha, a. s., 2000. 433 s. ISBN 80-7201-232-0.
[7]
ELIÁŠ, Karel; POKORNÁ, Jarmila; DVOŘÁK, Tomáš. Kurs obchodního práva : Obchodní společnosti a družstva. 6. vydání. Praha : H. C. Beck, 2010. 503 s. ISBN 978-80-7400-048-5.
[8]
HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Praha : Linde Prada a. s., 2005. 267 s. ISBN 80-72010-520-6.
[9]
LASÁK,
Jan.
Přeshraniční
fúze
národních
obchodních
společností
v komunitárním kontextu. [s.l.], 2008. 50 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, fakulta Právní.
[10] LÉVÊQUE, François; SHELANSKI, Howard A. Merger remedies in American and
European Union competition law. Cheltenham, UK : E. Elgar Pub.,
2003. 212 s. ISBN
1843764520.
77
[11] PELIKÁNOVÁ, Irena. Obhodní právo 1. díl. Vydání první. Praha : ASPI, a. s., 2005.
460 s. ISBN 80-7357-062-9.
[12] POMAHAČ, Richard. Evropské právo. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova v Praze nakladatelství Karolinum, 2003. 197 s. ISBN 80-246-0576-7.
[13] ROZEHNALOVÁ, Naděžda; TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské unie. 1. vydání. Brno : Masarykova univerzita, 2006. 207 s. ISBN 80-2104073-4.
[14] SYNEK, Miloslav, KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Podniková ekonomika. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3.
[15] ŠPATNÁ, Blanka. Přeshraniční a nadnárodní fúze obchodních společností z ČR a dalších členských států. Ostrava-Přívoz : KEY Publishing s.r.o., 2010. 84 s. ISBN 978-80-7418-058-3.
[16] TICHÝ, Luboš, ARNOLD, Rainer, et al. Evropské právo. 3. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006. 879 s. ISBN 80-7179-430-9.
PRÁVNÍ PŘEDPISY [1] Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev
[2] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
[3] Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti
[4] NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE)
78
[5] SMĚRNICE RADY (ES) č. 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců
ELEKTRONICKÉ ZDROJE [1]
DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 1997 - 2010, 30. 9. 2008 [cit. 2010-10-07]. Nadnárodní formy společností - Evropská akciová
společnost.
Dostupné
z
WWW:
.
[2]
SALACHOVÁ, Bohumila. Mendelova univerzita v Brně : Univerzitní informační systém [online]. 11. 11. 2010 [cit. 2010-11-11]. Obchodní společnosti – formy. 30
s.
Dostupné
z
WWW:
.
[3]
ZAJÍČEK, Vlastimil. Znal.cz : Znalecké posudky pro podniky [online]. 2009 [cit. 2010-
11-12]. Znalecká zpráva o přeshraniční fúzi. Dostupné z WWW:
[4]
products/znalecka-zprava-pro-preshranicni-fuzi/>.
Akont.cz : Řešení Vašich klíčových potřeb [online]. 200- 2010 [cit. 2010-10-19]. Societas Europaea
-
Evropská
společnost.
Dostupné
z
WWW:
europaea-evropska-spolecnost>.
[5] Česká republika [online]. 4. 1. 2010 [cit. 2010-11-13]. Společnost s ručením omezeným.
Dostupné z WWW:
rucenim-omezenym>.
[6]
Epravo.cz [online]. 1999 - 2010 [cit. 2010-11-11]. Ručení společníků společnosti s ručením omezeným a akcionářů akciové společnosti za závazky společnosti po dobu
trvání
společnosti
a
po
jejím
zániku.
Dostupné
z
WWW: 79
clanky/ruceni-spolecniku-spolecnosti-s-rucenim-
omezenym-a-akcionaru-akciove-spolecnosti-za-zavazky-spolecnosti-po-dobutrvani-spolecnosti-a-po-jejim-zaniku-40966.html>.
[7]
Evropská unie v České republice : Evropská komise [online]. 2009, 12/12/2009 [cit. 2010-
11-01].
Subsidiarita.
Dostupné
z
WWW:
.
[8]
Evropské společnosti : evropskespolecnosti.cz [online]. 10-2010 [cit. 2010-11-15]. Societaseuropaea
-
evropskespolecnosti.
Dostupné
z
WWW:
.
[9] CHAMR & PARTNERS s.r.o. Finance.cz : poznejte hodnotu informace [online].5.2.
2009, 5. 2. 2009 [cit. 2010-11-13]. Evropská společnost v praxi?
Nižší daně, lepší mobilita i větší anonymita…. Dostupné z WWW: .
[10] Ipodnikatel.cz : Specializovaný portál pro začínající podnikatele [online]. 25. 01. 2010
[cit. 2010-11-13]. Výhody a nevýhody evropské společnosti (SE).
Dostupné z WWW:
-spolecnosti-se.html>.
[11] Mikrop : Minerálně vitamínová výživa zvířat [online]. 2005 - 2009, 29. 10. 2010 [cit.
2010-11-21].
MIKROP
ČEBÍN
a.
s.
Dostupné
z
WWW:
.
[12] Poľnonákup Turiec a. s. [online]. 1992-2010 [cit. 2010-11-21]. Poľnonákup Turiec a. s. . Dostupné z WWW: .
[13] Sagit.cz : Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 1996 2010
[cit. 2010-10-10]. Valná hromada akciové společnosti. Dostupné 80
z WWW: .
[14] Sagit.cz : Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 1996 2010
[cit. 2010-10-10]. Představenstvo akciové společnosti. Dostupné
z WWW: .
[15] Sagit.cz : Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 1996 2010
[cit. 2010-10-19]. Dozorčí rada akciové společnosti. Dostupné z WWW:
.
[16] Sagit.cz : Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 1996 2010
[cit. 2010-10-19]. Evropská akciová společnost. Dostupné z WWW:
.
[17] Sagit.cz : Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 1996 2010 z
[cit. 2010-11-11]. Svoboda usazování právnických osob. Dostupné WWW:
r&levelid=EU_303.HTM>.
[18] Sagit.cz : Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 1996 2010,
1.5.2004 [cit. 2010-10-07]. Kapitálové obchodní společnosti. Dostupné
z WWW: .
[19] Sagit.cz : Nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 19966-2010 [cit. 2010-11-13]. Obchodní podíl na společnosti s ručením omezeným.
Dostupné
z
WWW:
txt.aspcd=152&typ=r&levelid=ob_137.htm>. 81
[20] Sagit.cz : Nakladatelství právní a ekonomické literatury Ostrava [online]. 1996 2010,
01. 05. 2004 [cit. 2010-11-14]. Evropská společnost - Obchodní
společnosti. Dostupné z WWW: .
[21] Wikipedie : Otevřená encyklopedie [online]. 2010, 28. 10. 2010 v 09:36 [cit. 201011-
01].
Subsidiarita.
Dostupné
z
WWW:
/wiki/Subsidiarita>.
9. Seznam příloh Příloha č. 1: Nařízení o SE Příloha č. 2: Směrnice o SE Příloha č. 3: Stanovy MIKROP SE 82
83