Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav regionální a podnikové ekonomiky
Podpora malého a středního podnikání v rámci Jihomoravského kraje Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
prof. Ing. Iva Živělová, CSc.
Markéta Malíková
BRNO 2012
Zadání
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Podpora malých a středních podniků v rámci Jihomoravského kraje vypracovala samostatně, a to pouze za pomoci pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Brně dne 21. 5. 2012
…………………………………. Markéta Malíková
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat své vedoucí bakalářské práce prof. Ing. Ivě Živělové CSc., za její pomoc a cenné rady, kterými mi pomohla při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat rodině a přátelům, kteří mi byli oporou.
Abstrakt MALÍKOVÁ, M. Podpora malého a středního podnikání v rámci Jihomoravského kraje. Bakalářská práce. Brno, 2012.
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou malých a středních podniků. První část práce obsahuje podrobnou charakteristiku malých a středních podniků, spolu s legislativou, organizacemi a popisem jednotlivých programů malého a středního podnikání. Praktická část je zaměřena na popis a vyhodnocení operačních programů Průmysl a podnikání a Podnikání a inovace. Poté následuje dotazníkové šetření, které se zabývá informovaností a názorem podnikatelů na podporu malého a středního podnikání v Jihomoravském kraji. V poslední části práce jsou zahrnuty závěry a doporučení. Klíčová slova: malé a střední podnikání, programy podpory malého a středního podnikání, politika hospodářské a sociální soudržnosti, informovanost.
Abstract MALÍKOVÁ, M. Support for small and medium-sized enterprises in South moravian region. Bachelor work. Brno, 2012.
This bachelor work deals with the support for small and medium-sized enterprises in South moravian region. The first part contains a detailed characterization of small and medium-sized enterprises, together with legislation, organizations, and description of each program for small and medium enterprises. The practical part is focused on the description and evaluation of operational programs Industry and Enterprise and Enterprise and Innovation. This is followed by a survey that deals with business awareness and opinion to support small and medium enterprises in South moravian region. The last part includes conclusions and recommendations. Keywords: small and medium-sized enterprises, support for small and medium-sized enterprises,
policy
of
economic
and
social
cohesion,
awareness.
OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................ 9 2 PŘEHLED O SOUČASNÉM STAVU ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY.................. 10 2. 1 Význam malých a středních podniků ................................................................... 10 2. 2 Vymezení malých a středních podniků ................................................................ 10 2. 3 Podpora malých a středních podniků v České republice ..................................... 13 2. 3. 1 Politika podpory malých a středních podniků.............................................. 13 2. 3. 2 Systém podpory malým a středním podnikům .............................................. 14 2. 3. 3 Druhy podpory malých a středních podniků v současnosti.......................... 14 2. 3. 4 Způsoby financování podpor pro malé a střední podniky ............................ 15 2. 4 Vládní organizace pro podporu malého a středního podnikání ........................... 15 2. 5 Nevládní organizace pro podporu malého a středního podnikání........................ 18 2. 6 Vědecko-technické parky a podnikatelské inkubátory ........................................ 20 2. 7 Podpora malého a středního podnikání z Evropské unie ..................................... 21 2. 7. 1 Politika hospodářské a sociální soudržnosti ................................................ 21 2. 7. 2 Cíle strukturální politiky............................................................................... 21 2. 7. 3 Členění území ČR z pohledu Evropské unie ................................................. 22 2. 7. 4 Fondy Evropské unie .................................................................................... 23 2. 7. 5 Operační programy ...................................................................................... 24 2. 7. 6 Operační program Podnikání a inovace ...................................................... 25 2. 7. 7 Prioritní osy programu Podnikání a inovace............................................... 26 3 CÍL PRÁCE A METODIKA .................................................................................... 30 3. 1 Cíl práce ............................................................................................................... 30 3. 2 Metodika práce..................................................................................................... 30 4 VLASTNÍ PRÁCE ..................................................................................................... 32 4. 1 Charakteristika Jihomoravského kraje ................................................................. 32 4. 2 Čerpání podpor v Jihomoravském kraji ............................................................... 37
7
4. 2. 1 Operační program Průmysl a podnikání...................................................... 37 4. 2. 2 Operační program Podnikání a inovace ...................................................... 40 4. 3 Dotazníkové šetření o informovanosti a názorech podnikatelů na podpory malého a středního podnikání .................................................................................................. 43 5 SHRNUTÍ ................................................................................................................... 53 6 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 55 7 LITERATURA........................................................................................................... 56
8
1 ÚVOD Malé a střední podniky hrají velmi důležitou roli pro ekonomiku státu. Vývoj sektoru malého a středního podnikání má dopad nejen na ekonomický vývoj, ale také na vývoj sociální a rozvoj jednotlivých regionů. Proto je zájmem státu napomáhat těmto podnikům. Malé a střední podniky podporují konkurenceschopnost státu, vytvářejí nová pracovní místa a působí proti vzniku monopolů. Mají schopnost absorbovat velkou část pracovních sil a tím napomáhají stabilizaci ekonomického systému. Představují více, než 90 % z celkového počtu firem, vytvářejí přibližně 60 % pracovních příležitostí a na hrubém domácím produktu se podílejí okolo 37 %. V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Tento rok znamenal pro malé a střední podniky novou podporu. V prvním programovacím období v letech 2004-2006 obdržela Česká republika 260,852 milionů EUR pro podporu podnikání. V následujícím programovacím období 2007-2013 činí finanční prostředky 3,04 miliard EUR. Podpora je zprostředkována fondy Evropské unie. Pro využívání fondů Evropské unie připravila Česká republika operační programy. Mezi tyto operační programy patří operační program Podnikání a inovace, který je podporou začínajícím podnikům v první části jejich vývoje, ale také v poradenství, spolupráci mezi podniky a v dalších formách podpory. V České republice je problematika malého a středního podnikání definována v zákoně č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Po vstupu do EU byl příslušný právní rámec harmonizován s legislativou Evropské unie. Pro podporu malých a středních podniků bylo zřízeno mnoho organizací. Jak už vládních organizací, včetně internetových informačních portálů, tak i nevládních organizací, podnikatelských inkubátorů a vědecko-technických parků.
9
2 PŘEHLED O SOUČASNÉM STAVU ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 2. 1 Význam malých a středních podniků Význam malých a středních podniků můžeme posuzovat z několika hledisek. Důležitým hlediskem je např. to, že reagují v porovnání s velkými korporacemi citlivěji na potřeby trhu a změny v ekonomických podmínkách. Nemají tzv. výrobní a ekonomickou setrvačnost. Vytvářejí nová pracovní místa a jsou velmi důležité pro rozvoj jednotlivých obcí, měst a regionů. Napomáhají budovat příznivé podnikatelské prostředí a zvyšovat dynamičnost trhu. Ve 20. století se stali autory 60 % veškerých významných vynálezů nezávislí vynálezci nebo malé firmy. Tyto firmy se stávají hlavním zdrojem inovací. S malými a středními podniky se pojí protikrizové tendence a stabilizace konjunktury zemí (Vojtík, 2009). Malé a střední podniky působí proti posilování monopolních tendencí. I když jsou firmy mnohdy těmito korporacemi z trhu vytlačovány, snaží se nátlaku čelit. Hledají co nejvýhodnější uplatnění na lokálních trzích a jsou schopny vyhovět individuálním přáním zákazníků (Veber, 2008). Dalším hlediskem je efektivnější využívání zdrojů surovin a energií. V porovnání s dominantními firmami se menší firmy chovají efektivněji. Tím dochází k nárůstu produktivity a snižování cen. Tento sektor přispívá ke snižování nezaměstnanosti a tím také úspoře prostředků. Prostředky by musely být nezaměstnaným vypláceny ze státního rozpočtu, jako podpora v nezaměstnanosti. Sektor malých a středních podniků má také význam politický. Patří sem podnikatelé, které můžeme zařadit do střední společenské vrstvy. Střední třída překlenuje velké rozdíly mezi vrstvou chudých a bohatých. Tímto způsobem zachovává sociální smír (Vojtík, 2009). 2. 2 Vymezení malých a středních podniků Přesná definice podniku je uvedena v Obchodím zákoníku §5 odst. 1 takto: „Podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit.“ (Dolejšová, 2008, str. 10)
10
V evropském právu je podnik definován v příloze 1 doporučení Evropské komise 2003/361/EC s platností od 6. května 2003 takto: „Podnik je jakákoliv jednotka, která vyvíjí ekonomickou činnost bez ohledu na její právní formu.“ (Dolejšová, 2008. s. 11) Vymezení malých a středních podniků v evropské legislativě má své počátky v 90. letech 20. století.
V roce 1992 podala Evropská komise návrh na rozšíření
definice malých a středních podniků. Šlo o takovou definici, která by platila ve všech členských zemích Evropské unie. Hlavním cílem tohoto návrhu bylo sjednotit různé definice malých a středních podniků, které byly v jednotlivých státech Evropské unie odlišné. Pro podniky členských zemí by měla platit stejná pravidla v rámci jednotného trhu. V článku 2 přílohy doporučení 2003/361/EC mají malé a střední podniky definici takovou: „Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků tvoří podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a které mají roční obrat nepřesahující 50 milionů EUR a /nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.“ (Dolejšová, 2008. s. 12) Mikropodnik - je podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Malý podnik - je definován jako podnik, který má méně než 50 zaměstnanců a jeho roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. Střední podnik - tento podnik zaměstnává více než 50 osob, ale maximální počet zaměstnanců nesmí přesáhnout 250 osob. Roční obrat středního podniku nesmí převýšit 50 milionů EUR a/nebo bilanční suma roční rozvahy přesáhnout 43 milionů EUR. Je potřebné respektovat maximální počet zaměstnanců u všech kategorií podniků. Malé a střední podniky si při svém podnikání mohou zvolit, zda si vyberou obrat nebo bilanční sumu roční rozvahy při posuzování konkrétní kategorie podniku. 11
Bilanční suma roční rozvahy a obrat nemusí platit současně. Proto obrat nebo bilanční suma roční rozvahy mohou být překročeny, aniž by podnik ztratil status malého a středního podniku. Z pohledu typu vazeb mezi podniky rozlišuje doporučení Evropské komise 2003/361/EC tři typy malých a středních podniků. Jsou to nezávislé podniky, partnerské podniky a podniky spojené. Spojené podniky mají většinu hlasovacích práv, které představují podíl vyšší než 50 % na řízení a správě jiné společnosti. Partnerské podniky jsou firmy, které jako mateřské společnosti vlastní výlučně, spolu s jedním podnikem nebo s více spojenými podniky 25 % až 50 % kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku. Nezávislé podniky jsou definovány jako podniky, které nejsou ani partnerskými či spojenými podniky. Do těchto podniků mohou například investovat veřejné investiční společnosti, vysoké školy, nezisková výzkumná centra nebo institucionální investoři včetně fondů regionálního rozvoje. Podniky si mohou zachovat postavení nezávislého podniku za předpokladu, že investoři podniku mají podíl vyšší než 25 % a investoři podniku nejsou podniky spojené, a to ani jednotlivě, ani společně. V české legislativě jsou malé a střední podniky definovány jinými termíny, avšak smysl zůstává stejný. Drobný podnikatel - je podnikatel, který zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR. Malý podnikatel - je definován jako podnikatel, který zaměstnává méně než 50 zaměstnanců a jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR. Střední podnikatel - zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR. V tomto případě se rozhoduje o tom, zda podnik vede účetnictví nebo daňovou evidenci. V situaci, kdy podnik vede účetnictví, vykazuje aktiva. Pokud ovšem vede daňovou evidenci, vykazuje majetek. Korunový ekvivalent se určí takovým způsobem, že se částka uvedená v eurech vynásobí kursem, který vyhlásila Evropská centrální banka pro poměr mezi eurem a Kč k 31. prosinci roku předcházejícímu roku podání žádosti o podporu (Dolejšová, 2008). 12
2. 3 Podpora malých a středních podniků v České republice Pro každý stát je velmi důležité podporovat malé a střední podniky. Malé a střední podniky zvyšují konkurenceschopnost státu a zajišťují mnoho nových pracovních míst. 2. 3. 1 Politika podpory malých a středních podniků Politika podpory malých a středních podniků byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky. Tato politika má vymezeny své hlavní dlouhodobé a střednědobé cíle. Dlouhodobé cíle – politika podpory malých a středních podniků se snaží o ekonomický rozvoj naší společnosti. Tento předpoklad zajišťuje fungováním sektoru malých a středních podniků tak, aby přispíval především k růstu národního hospodářství, technologické úrovni a konkurenceschopnosti, snižováním regionálních, sociálních a ekonomických disparit a nezaměstnanosti. Střednědobé cíle – konkrétnější záměry politiky podpory malého a středního podnikání se nacházejí ve střednědobých cílech, jako jsou: -
Zvýšení podílu malých a středních podniků na obnovení růstu ekonomiky, snižování nezaměstnanosti, hospodářské oživení strukturálně postižených a ekonomicky slabých regionů a expertní výkonnosti.
-
Zvýšení technologické úrovně a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a tvorba předpokladů jejich začlenění do evropského trhu.
-
Podpora spolupráce malých a středních inovačních firem s výzkumnými pracovišti, vysokými školami, státními a soukromými výzkumnými ústavy, velkými výrobci, Akademií věd ČR apod.
-
Usnadnění vstupu občanů do podnikatelského prostředí.
-
Uplatnění nástrojů a mechanismů systému podpory MSP v souladu s pravidly EU a racionalizace mechanismů jeho poskytování (Kux, 2004).
13
2. 3. 2 Systém podpory malým a středním podnikům V České republice je systém podpory malého a středního podnikání tvořen dvěma pilíři, tedy legislativním a institucionálním rámcem (Kux, 2004). Legislativní rámec „V České republice bylo důležitým vládním krokem v oblasti malého a středního podnikání přijetí zákona České národní rady č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání, který byl v roce 2002 nahrazen zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. Tento zákon je základním pilířem státní politiky v této oblasti podnikání. Dále se jedná o zákony č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje.“ (Vojtík, 2009, s. 63) Po vstupu do Evropské unie se i systém podpory, který byl poskytován malým a středním podnikům v České republice, přizpůsobil systému prováděnému v Evropské unii (Vojtík, 2009). Institucionální rámec Kompetence pro spravování sektoru malého a středního podnikání jsou rozděleny mezi Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj a současně je realizován vzájemně se doplňujícími institucemi a jejich vymezenými kompetencemi (Kux, 2004). 2. 3. 3 Druhy podpory malých a středních podniků v současnosti Podpory podnikání se člení dle prostorového hlediska a formy poskytování. Dle formy poskytování: -
Přímé - dotace, půjčky
-
Nepřímé - infrastruktury
Dle prostoru: -
unijní
-
národní
14
-
krajské a regionální
-
obecní (Malach, 2005)
Podpory mohou být poskytovány v různých formách, jako jsou například dotace, finanční příspěvky, bezúročné úvěry, zvýhodněné bankovní záruky, zvýhodněné úvěry či podřízené úvěry. 2. 3. 4 Způsoby financování podpor pro malé a střední podniky Podstatná část finančních prostředků na podporu malých a středních podniků pochází z Českomoravské záruční a rozvojové banky, které jsou v podobě garancí a zvýhodněných úvěrů. Problémem je však to, že je zvýhodněna pouze určitá část podnikatelů. Finanční prostředky, které jsou přidělovány ze státního rozpočtu, rok od roku rostou. Ale i přesto nedokážou pokrýt vše. Peníze ze státního rozpočtu pocházejí z vybraných daní. Nastává situace, kdy schopnější podnikatelé jakoby podporují ty, kteří jsou méně úspěšní. Další zdroje financování pochází z prostředků Evropské unie, a to z programů dostupných v ČR (Vojtík, 2009). Českomoravská záruční a rozvojová banka Českomoravská záruční a rozvojová banka byla založena roku 1992 a napomáhá rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a jiných sektorů, a to v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů. Jejími akcionáři je Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí a Ministerstvo pro místní rozvoj v zastoupení České republiky. Dalšími akcionáři je Komerční banka a. s., Česká spořitelna a. s., a Československá obchodní banka a. s. Banka je řízena devítičlennou dozorčí radou a pětičlenným představenstvem.
Jejím auditorem je společnost
PricewaterhouseCoopers Audit, s. r. o. (Českomoravská záruční a rozvojová banka; online) 2. 4 Vládní organizace pro podporu malého a středního podnikání Bylo vytvořeno množství organizací, které mají za úkol podporovat malé a střední firmy prostřednictvím zvýhodněných poradenských služeb (Veber, 2008).
15
Czech Trade Czech Trade je Česká agentura na podporu obchodu. Je to národní proexportní organizace Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Byla založena v roce 1997 rozhodnutím ministra průmyslu a obchodu. Agentura se snaží podporovat rozvoj mezinárodního obchodu a vzájemnou spolupráci mezi českými a zahraničními subjekty. Czech Trade poskytuje informační, asistenční a poradenské služby pro české vývozce na zahraniční trhy. Dále napomáhá přicházejícím firmám na český trh jako kontaktní osoba při hledání zajímavých a spolehlivých obchodních partnerů. Cílem agentury je prosazovat profesionální přístup k zákazníkovi, individuálně řešit přání zákazníků, poskytovat českým firmám špičkový servis, který by se vyrovnal zemím EU, budovat dlouhodobé partnerství s klienty a také vytvořit dobré jméno českého exportu prostřednictvím značky agentury. Czech Trade má také své zahraniční zastoupení. Zahraniční kanceláře vycházejí z priorit Koncepce proexportní politiky, kterou v roce 2003 schválila vláda České republiky.
Tyto kanceláře spolupracují s českými zastupitelskými úřady a vedle
ekonomických úkolů poskytují i praktickou asistenci (Jakubcová, 2004). Czech invest Czech invest je organizace, která byla také zřízena Ministerstvem průmyslu a obchodu. Je to národní rozvojová agentura, která podporuje restrukturalizaci průmyslu v České republice. Czech invest podporuje malé a střední podnikání v souladu s programem Evropské unie. Usiluje o zjednodušení podnikatelského prostředí. Malé a střední podniky jsou zahrnuty do projektu, který podporuje české subdodavatele. Cílem projektu je zvýšení výkonnosti klíčových místních dodavatelů. Prostřednictvím tohoto projektu je zajištěno zprostředkování informací mezi zahraničními výrobci a českými dodavateli. Dále se jedná o komplexní poradenství, směřující ke zvýšení úrovně dodavatelů. Projekt je zaměřen na dodavatele z oblasti elektrotechniky, elektroniky, automobilových součástek, leteckých dílů a medicínské techniky. Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská a inovační centra Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská inovační centra byla v České republice zřízena dle vzoru zemí Evropské unie. 16
Regionální poradenská a informační centra poskytují malým a středním podnikům mnoho cenově výhodných služeb. Tyto služby jsou například úvodní konzultace, podnikatelské poradenství, zprostředkování bankovních úvěrů, vytváření nových pracovních míst, pomoc při realizaci podnikatelských plánů, informace o dalších programových podporách a podporách regionu a možnost vzdělávacích seminářů pro podnikatele. Podnikatelská informační centra se zaměřují na technické, podnikatelské a technologické poradenství, dále na transfer technologií ze zahraničí a realizaci
výsledků
výzkumu
a
vývoje
s využitím
možností
Evropské
sítě
podnikatelských a inovačních center. Poradenské a informační služby jsou dotovány ze státního rozpočtu. Pokud je potřeba, tak i z dalších programů podpory malých a středních firem. Centrum pro regionální rozvoj ČR Je to příspěvková organizace, která je zřízená Ministerstvem pro místní rozvoj. Je zaměřena na podporu činnosti ministerstva při realizaci regionální politiky, dále přeshraniční spolupráce či implementaci programů a projektů Evropské unie v České republice. Centrum pro regionální rozvoj shromažďuje informace o různých možnostech podpory regionálního rozvoje, nejvíce ze zdrojů EU. Do jeho kompetence patří pomoc při zpracování příslušných žádostí, dokumentace a další náležitostí, které jsou potřebné pro zaslání žádosti. Výstavbu a provoz regionálního informačního systému a integrovaného regionálního informačního systému zabezpečuje toto centrum (Veber, 2008). Národní vzdělávací fond Národní vzdělávací fond byl založen roku 1994. Je to nezávislá nezisková organizace, kterou založilo Ministerstvo práce a sociálních věcí v ČR. Hlavním úkolem fondu je podpora rozvoje, příprava a restrukturalizace lidských zdrojů. Podporu rozvoje, přípravu a restrukturalizaci zajišťuje prostřednictvím nových vzdělávacích programů a vzdělávacích kurzů pro rozvoj managementu v podnicích či zahraničních stážích (Vojtík, 2009).
17
Informační portály Informační portály jsou určeny podnikatelské veřejnosti. Integrovaný systém informací pro podnikání a export - tento portál má své webové stránky www.businessifo.cz. Byl založen roku 2001 a obsahuje mnoho informací pro malé a střední podnikatele v oblasti podpory podnikání. Portál je účelný jak pro začínající podnikatele, tak i pro podnikatele pokročilé. Začínající podnikatelé zde mohou najít řešení běžných životních situací. Pokročilí podnikatelé mohou využít kanály pro elektronickou výměnu dokumentů. Jsou zde umístěny nejrůznější informace týkající se například legislativy, práva, Evropské unie, zahraničního obchodu, financí, daní, kalendářních akcí, veletrhů, seminářů a dalších událostí. Euro Info Centrum Praha - adresa tohoto portálu je www. Euroinfocentrum.cz. Portál poskytuje informace o fungování Evropské unie, zprostředkování údajů o podnikatelském prostředí, organizaci seminářů a vzdělávacích akcí a mnoho dalších. 2. 5 Nevládní organizace pro podporu malého a středního podnikání Nevládní organizace jsou různorodé subjekty, které poskytují řadu užitečných služeb různým podnikatelským subjektům, a to včetně malého a středního podnikání. Hospodářská komora a agrární komora Hospodářská a agrární komora jsou instituce zřízené ze zákona. Jejich úkolem je pomoc podnikatelům prosazovat jejich zájmy před státními orgány, dále poskytovat informační a vzdělávací servis a zprostředkovávat obchodní kontakty. Hospodářská komora Hospodářská komora je členěna oborově (profesní společenstva, svazy, asociace) a regionálně. Tato organizace je důležitou formou zájmového sdružování. Profesní komory jsou instituce, které registrují a také kontrolují tzv. svobodná povolání, a to z hlediska odbornosti a etiky. Hospodářská komora plní funkci poskytovatele odborných informačních služeb pro své členy. Představuje diskusní fórum a prostředek, díky kterému může každý člen uplatnit svůj vliv a zájem. Malým a středním podnikům poskytuje poradenství a konzultace jak ekonomického charakteru, tak i exportněimportního.
18
Například informace o nových přístupech pro řízení malých a středních podniků apod. Komora dále poskytuje celní a certifikační služby a zabezpečuje informační servis v oblasti programových podpor, platební kázně a monitoringu. Agrární komora Agrární komora podporuje podnikatele v oblasti zemědělství, potravinářství a lesnictví. Plní vcelku podobné funkce jako hospodářská komora. Úkolem navíc je sledování a vydávání stanovisek k problematice ochranářských tendencí týkajících se trhu s potravinami a zemědělskými produkty. Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky Sdružení podnikatelů a živnostníků České republiky je zaměstnavatelský svaz soukromých podnikatelů, a to zejména malého a středního podnikání. Tento svaz obhajuje zájmy svých členů, které taky podporuje. Mezi jeho služby patří poskytování konzultací a potřebných informací. Pomáhá navazovat obchodní kontakty v tuzemsku i zahraničí, řeší ekonomicko-právní vztahy a poskytuje poradenství ve věci úvěrů aj. Centrum pro evropskou integraci Centrum pro evropskou integraci má svou působnost v Bruselu při institucích Evropské unie. Podpora domácích podnikatelských zájmů jak vůči orgánům Evropské unie, tak i vůči celoevropským oborovým a zaměstnavatelských federacím je hlavním cílem Centra pro evropskou integraci. Českým firmám poskytuje informace o Evropské unii, podnikatelsky významné informace o nové evropské legislativě a podpůrných programech EU. Umožňuje prezentaci a reklamu firem, zajišťuje pracovní schůzky u orgánů EU, realizuje cílený monitoring připravovaných předpisů EU o podnikání, ochraně životního prostřední a další. Asociace pro poradenství v podnikání Tato asociace byla založena v roce 1990. Sdružuje právnické a fyzické osoby, které se zavázaly dodržovat etický kodex, pravidla profesionálního poradenství závazná pro členy FEACO a poskytující poradenské služby. Hlavním úkolem asociace je hájit zájmy a potřeby svých členů, reprezentovat své členy uvnitř i vně republiky a spolupracovat se státními orgány i nevládními institucemi. Napomáhá rozvoji poradenské profese a rozvoji využívání poradenských služeb. 19
Asociace inovačního podnikání České republiky Asociace inovačního podnikání České republiky je občanským sdružením, které působí v oblasti inovačního podnikání, vědecko-technických parků a transferu technologií. Asociace se snaží vytvářet předpoklady pro rozvoj inovačního podnikání v České republice. Mezi další nevládní instituce můžeme zařadit Unii malých a středních podniků ČR a Společnost vědecko-technických parků ČR. 2. 6 Vědecko-technické parky a podnikatelské inkubátory Vědecko-technické parky a podnikatelské inkubátory jsou zpravidla zřizovány ze státního i komerčního sektoru. Podnikatelské inkubátory Podnikatelské inkubátory jsou určeny především pro začínající podnikatele. Podnikatelům jsou poskytovány nejrůznější bezplatné nebo zvýhodněné služby. Mezi tyto služby patří zejména zlevněné nájemné ve výrobních halách či kancelářských prostorech, vzdělávací akce a školení, poskytnuté základní vybavení kanceláří a přístup k vědeckému a laboratornímu zařízení. Dále asistence při hledání investorů a dalších zdrojů financování, jednotný přístup k informacím a databázím, zprostředkování obchodních kontaktů a také společná zařízení pro inkubované firmy jakou jsou parkoviště, ostraha objektu, sekretariát a jiné. O podnikatelské inkubátory je díky těmto výhodám velký zájem. Avšak vstup do inkubátorů je omezen jak kapacitně, tak i profesně. Podnikatelé a firmy s inovačními a originálním nápady mají největší šanci. Zvýhodněných podmínek mohou podnikatelé a firmy využívat pouze omezenou dobu, a to zpravidla tři roky. Po uplynutí tří let musí firma inkubátor opustit. Naopak může využít přestup do některého z vědeckotechnických parků. U některých inkubátorů je možnost setrvání firmy i po uplynutí tříleté doby, avšak již za běžných tržních podmínek. Vědecko-technické parky Vědecko-technické parky mají podobný princip fungování jako inkubátory. Zásadní rozdíl mezi inkubátory a vědecko-technickými parky je ten, že parky pomáhají již zaběhlým a fungujícím firmám. 20
I když vědecko-technické parky nenabízejí tolik výhodných podmínek, jako tomu bylo u inkubátorů, stále tu některé výhody jsou. Jako například možnosti odborného poradenství nebo přístup k vědeckému zázemí (Veber, 2008). 2. 7 Podpora malého a středního podnikání z Evropské unie Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004. Od tohoto data získala nárok na čerpání finančních prostředků v rámci fondů Evropské unie na podporu malého a středního podnikání. 2. 7. 1 Politika hospodářské a sociální soudržnosti Politiku hospodářské a sociální soudržnosti můžeme nazvat také jako regionální a strukturální politiku. Tato politika je velice důležitá v rámci celkové hospodářské politiky Evropské unie. Pro tuto politiku je určena přibližně třetina rozpočtu Společenství. Snaží se o rozvoj a sledování činností, díky kterým dochází k posilování hospodářské a sociální soudržnosti, a to v rámci všech členských států Evropské unie. Mezi hlavní cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti patří snaha o snížení rozdílů mezi jednotlivými regiony Evropské unie. Hlavní podpora je směřována do nejvíce strukturálně postižených regionů. Česká republika vstoupila do prvního zkráceného programovacího období v letech 2004-2006. Následně pokračuje v druhém programovacím období v letech 2007-2013. Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU je realizována prostřednictvím fondů. V období 2007-2013 slouží k realizaci tři typy finančních nástrojů. Jedná se o Fond soudržnosti, a dva strukturální fondy, což jsou Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond (Veber, 2008). 2. 7. 2 Cíle strukturální politiky Cíl 1 – Konvergence - cíl Konvergence podporuje hospodářský a sociální rozvoj regionů, které jsou na úrovni NUTS II. Tyto regiony musí splňovat dvě kritéria. Jejich hrubý domácí produkt na obyvatele musí být nižší než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Dále mohou z tohoto cíle čerpat státy, které mají hrubý národní důchod na obyvatele nižší než 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Cíl konvergence je financován z Evropského fondu pro regionální
21
rozvoj, Evropského sociálního fondu a z Fondu soudržnosti. V České republice spadají pod tento cíl všechny regiony soudržnosti s výjimkou hlavního města Prahy. Cíl 2 – Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – do tohoto cíle spadají regiony NUTS II a NUTS I, které nemůžeme zařadit do cíle Konvergence. Tento cíl je financován z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj. V České republice řadíme pod tento cíl Prahu. Cíl 3 – Evropská územní spolupráce – zahrnuje podporu regionů na úrovni NUTS III, které se nacházejí podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic. Dále se tento cíl týká všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny 150 km. Podpora se vztahuje na meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů. (Strukturální fondy; online) 2. 7. 3 Členění území ČR z pohledu Evropské unie V tabulce je uveden základní přehled členění území České republiky a jejich počet. Tabulka 1: Členění území v ČR Úroveň
Název
Jednotek
NUTS I
Stát
1
NUTS II
Regiony soudržnost
8
NUTS III
Kraje
14
LAU I
Okresy
75 +15 pražských obvodů
LAU II
Obce
Zdroj:http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalnipolitika-EU#cile
Do regionů soudržnosti (viz tabulka č. 2) patří regiony Severovýchod, Severozápad, Jihozápad, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko, Střední Čechy a Praha (Malach 2004).
22
Tabulka č. 2: Regiony soudržnosti NUTS II- regiony soudržnosti
NUTS III – kraje
Severovýchod
Liberecký, Královéhradecký, Pardubický
Severozápad
Ústecký, Karlovarský
Jihozápad
Plzeňský, Jihočeský
Jihovýchod
Vysočina, Jihomoravský
Střední Morava
Olomoucký, Zlínský
Moravskoslezsko
Moravskoslezský
Střední Čechy
Středočeský
Praha
Praha
Zdroj: Malach, 2005
2. 7. 4 Fondy Evropské unie Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) má funkci základní vnitřní instituce, která spravuje regionální politiku. Z hlediska finančních prostředků zaujímá dominantní pozici mezi strukturálními fondy. V letech 1994-1999 se z tohoto fondu vyčerpalo 49,5 % finančních prostředků, tedy 76,5 miliardy EUR. Nejdříve se prostředky přerozdělovaly celoplošně, později se podpora zaměřila přímo na regiony. V současnosti se finanční prostředky rozdělují především pro plnění cílů 1 a 2 regionální a strukturální politiky, dále na iniciativy INTERREG a URBAN a také na inovační opatření. Podpora hospodářské a sociální soudržnosti prostřednictvím snižování regionálních nerovností, posilování rozvoje a konverze regionů je hlavním cílem Evropského fondu pro regionální rozvoj. Fond podporuje stabilní a trvale udržitelný rozvoj a tvorbu trvale perspektivních pracovních míst. Prostředky z ERDF slouží ke spolufinancování pomoci problémovým regionům, zaměřenou na produktivní investice pro vytváření a zachování trvale udržitelných pracovních příležitostí, dále na investice do vzdělání pro regiony řazené do cíle 1, investice do infrastruktury a rozvoj místního potenciálu. Rozvoj místního potenciálu zahrnuje místní rozvoj, rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech, dále výzkum, rozvoj a investice zaměřené na životní prostředí.
23
Evropský sociální fond V roce 1960 byl ustanoven Evropský sociální fond (ESF). Jeho cílem je čelit nezaměstnanosti a přispívat k rekvalifikaci pracovní síly v postižených oblastech. ESF však nemá pouze regionální charakter. Finanční prostředky slouží k podpoře integrace nezaměstnaných a to především osob postižených dlouhodobou nezaměstnaností. Dále přispívá k integraci osob vyloučených z trhu práce, adaptaci pracovníků na průmyslové změny, podporu stejných příležitostí na trhu práce, stabilizaci a růst zaměstnanosti, posílení lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii, získávání další kvalifikace a posílení systému vzdělávání. Kohezní fond – fond soudržnosti Vedle strukturálních fondů vznikl také Kohezní fond neboli Fond soudržnosti. Fond soudržnosti byl ustanoven v roce 1993, a to v rámci Hospodářské a měnové unie. Pro získání prostředků z tohoto fondu je zapotřebí zcela jiný postup, než je tomu u strukturálních fondů. Tento specifický postup je vázán na splnění určitých podmínek. Týká se států, které mají nejméně rozvinutou ekonomiku, tedy HDP na osobu je nižší než 90 % průměru EU. Kritéria potřebná ke splnění podmínek jsou přísná především v oblasti státních financí a velikosti státního dluhu. Těmto zemím pomáhá Evropská unie financovat investice s dlouhým obdobím návratnosti. Jsou to především investice do infrastruktury a ekologická opatření. Kohezní fond se zaměřuje na typy projektů, jako jsou například environmentální projekty přispívající k politice ochrany životního prostředí, projekty společného zájmu v oblasti dopravní infrastruktury a studie a opatření technické pomoci (Malach, 2005). 2. 7. 5 Operační programy Pro využívání fondů Evropské unie připravila Česká republika celkem 26 operačních programů. V období 2007-2013 je možno čerpat 26,69 miliard EUR. Podpora z fondů pro Českou republiku odpovídá přibližně 74 % státního rozpočtu České republiky z roku 2007. Pod cíl konvergence řadíme tyto operační programy: -
Operační program Podnikání a inovace
-
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
-
Operační program Životní prostředí 24
-
Operační program Doprava
-
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
-
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
-
Operační program Technická pomoc
-
Integrovaný operační program
-
Regionální operační programy
Pod cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost patří: -
Operační program Praha – Adaptabilita
-
Operační program Praha – Konkurenceschopnost
V rámci cíle Evropská územní spolupráce řadíme tyto typy operačních programů -
Operační program Meziregionální spolupráce
-
Operační program INTERACT II
-
Operační program ESPON II
-
Operační program Meziregionální spolupráce
-
Operační program Nadnárodní spolupráce (Veber, 2008, s.42, 43)
2. 7. 6 Operační program Podnikání a inovace Operační program Podnikání a inovace (OPPI) plní úlohu hlavního programového dokumentu pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti v sektoru průmyslu a také je důležitým nástrojem realizace Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007-2013. Tento operační program je v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Operační program Podnikání a inovace navázal na operační program Průmysl a podnikání (OPPP), který byl vyhlášen na zkrácené období 2004-2006 pro Českou republiku po vstupu do Evropské unie. Program Podnikání a inovace se vztahuje na celé území České republiky a je realizován v rámci prvního cíle Konvergence. Finanční prostředky pro realizaci projektů jsou čerpány z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Operační program Podnikání a inovace se zaměřuje především na: -
zintenzivnění aktivity malých a středních podniků
-
zvýšení inovační činnosti v průmyslu 25
-
zintenzivnění zavádění inovací, technologií, výrobků a služeb
-
zvýšení
účinnosti
užití
energií
v průmyslu
a
využití
obnovitelných, popř. druhotných zdrojů energie -
povzbuzení spolupráce sektoru průmyslu s výzkumem a vývojem (Veber, 2008, s. 44)
2. 7. 7 Prioritní osy programu Podnikání a inovace Tento operační program obsahuje 7 prioritních os. Prioritní osa 1 – Vznik firem Podpora začínajícím podnikatelům Program Start: Umožnění realizace podnikatelských záměrů osobám, které vstupují do podnikání poprvé, nebo s delším časovým odstupem je hlavním cílem tohoto programu. V rámci programu Start se poskytují podpory ve formě bezúročného úvěru nebo zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru. Využití nových finančních nástrojů Finanční nástroje: Tento typ podpory je aktivita, která se zaměřuje na využití nových nedotačních finančních nástrojů a to na podporu inovativních projektů firem v počáteční a růstové fázi podnikání. Projekty firem jsou spojeny s vyšším rizikem realizace. Nástroje tohoto druhu nemají formu úvěru nebo dotace, ale jde o vstup kapitálu investorů do podniku s cílem jeho dalšího rozvoje. Prioritní osa 2 – Rozvoj firem Bankovní nástroje podpory malých a středních podniků Program Progres: Tento program poskytuje podporu ve formě podřízených úvěrů, které posilují kapitálové vybavení podnikatele, a to po dobu až 6 let. Kapitálové vybavení umožňuje realizovat rozvojové podnikatelské projekty malých a středních podnikatelů, pro které je bariérou získat externí financování nebo mají nižší kapitálovou vybavenost či omezenou možnost zajištění úvěru. Prostřednictvím podpory ve formě finančního příspěvku k podřízenému úvěru má program sloužit jako motivace ke zvyšování zaměstnanosti.
26
Dále program Progres umožňuje získat podporu ve formě zvýhodněných úvěrů a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem k zaručenému úvěru. Tato podpora vede k možnosti realizace projektů malých a středních podnikatelů v oblasti energetických služeb, které svými projekty přispívají ke snížení spotřeby energie a zvýšení efektivnosti výroby energie. Program Záruka: Cílem programu Záruka je usnadnit realizaci podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice pomocí zvýhodněných záruk a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb Program Rozvoj: Program poskytuje dotace na technologické vybavení malých a středních podniků a tím urychluje jejich rozvoj. Program ICT a strategické služby: Tento program podporuje pomocí dotací konkurenceschopnost a růst ICT sektoru v České republice. Podporuje nabídku nových informačních systému, softwarových produktů a služeb a ICT řešení. Program ICT v podnicích: Malí a střední podnikatelé prostřednictvím tohoto programu obdrží dotace na pořízení a rozšíření informačních komunikačních technologií – hardwaru a softwaru (Veber, 2008). Prioritní osa 3 – Efektivní energie Úspory energie a obnovitelné zdroje energie Program Efektivní energie: Program se zaměřuje na podporu začínajících podnikatelů v takových aktivitách, které vedou k vyššímu využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Formou podpory jsou dotace nebo podřízené úvěry s finančním příspěvkem (Staňková, 2007). Prioritní osa 4 – Inovace Zvyšování inovační výkonnosti podniků Program Inovace: Program Inovace napomáhá inovačním projektům, které uplatňují nová originální pravidla nebo řešení. Podpora je poskytnuta formou dotace. 27
Dále projektům na ochranu práv průmyslového vlastnictví. Program přispěje projektu v podobě ochrany patentů, průmyslových vzorů a podobně. Program Potenciál: Program Potenciál napomáhá podnikatelským subjektům při zavádění a rozšiřování kapacity, která je potřebná pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Výsledky těchto aktivit jsou potom následně využity ve výrobě. Prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace Platformy spolupráce Program Spolupráce-
Tento program se snaží o rozvoj podnikatelského
prostředí prostřednictvím podpory spolupráce a
zlepšení vazeb mezi firmami,
vysokými školami a výzkumem. Do této podpory se zahrnují klastry, póly excelence a technologické platformy. Program Prosperita- K aktivitám podpory patří zakládání institucí a další rozvoj infrastruktury pro výzkum a vývoj ve formě podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků, center pro transfer technologií a tvorbu sítí Business Angles. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů Program Školicí střediska – Cílem programu je zvýšit konkurenceschopnost podniků a podnikatelských subjektů prostřednictvím zajištění kvalitního zázemí pro realizaci, organizaci a řízení vzdělávání, personálních činností a dalších aktivit. Prostřednictvím rozvoje infrastruktury se zajišťuje další udržování a zvyšování odborných znalostí zaměstnanců. Infrastruktura pro podnikání Program Nemovitosti – Program Nemovitosti podněcuje vznik a rozvoj podnikatelských nemovitostí včetně infrastruktury, která s těmito nemovitostmi souvisí. Tímto přispívá ke vzniku funkčního trhu s nemovitostmi a ke zlepšení investičního a životního prostředí v České republice.
28
Prioritní osa 6 – Služby pro rozvoj podnikání Podpora poradenských služeb Program Poradenství – Program Poradenství se snaží o zlepšení dostupnosti a kvality poradenských, informačních a vzdělávacích služeb pro malé a střední podniky. Jeho cílem je zvýšení jejich konkurenceschopnosti prostřednictví ucelené koncepce poradenských služeb. Podpora marketingových služeb Program
Marketing
–
Program
Marketing
usiluje
o
mezinárodní
konkurenceschopnost malých a středních podniků, které sídlí v České republice. Podporu malých a středních podniků realizuje prostřednictvím individuálních účastí na zahraničních výstavách a veletrzích. Prioritní osa 7-Technická pomoc Technická pomoc U technické finanční pomoci se jedná o financování analýz, externích podpůrných studií, strategií a hodnocení Operačního programu Podnikání a inovace, financování nákladů na publicitu a nákladů spojených s informačním systémem pro řízení, implementaci a monitorování Operačního programu Podnikání a inovace (Veber, 2008).
29
3 CÍL PRÁCE A METODIKA 3. 1 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení situace podpor malých a středních podniků v rámci Jihomoravského kraje. Praktická část je zaměřena na popis operačního programu Průmysl a podnikání, a operačního programu Podnikání a inovace. V rámci těchto operačních programů je uveden stručný popis alokace finančních prostředků na tyto programy a zhodnocení podaných žádostí na jednotlivé prioritní osy programů. Jednotlivé žádosti jsou zhodnoceny v rámci počtu podaných žádostí na uvedené programy. Dále pokračuje hodnocení z hlediska úspěšnosti podaných žádostí. Vyhodnocení výsledků bylo provedeno pomocí počtu podaných a zamítnutých žádostí. V druhém úseku praktické části následuje dotazníkové šetření, které se zabývá informovaností a názorem podnikatelů na podporu malého a středního podnikání spolu se shrnutím a zhodnocením výsledků. 3. 2 Metodika práce Pro zpracování bakalářské práce bylo nutné nastudovat dostupnou literaturu, která poskytovala informace o podpoře malých a středních podniků. Tedy popis základních charakteristik malých a středních podniků, kritérií, druhů podpor a organizací spojených s podporou těchto podniků. K získání potřebných informací bylo potřeba použít odborné knihy, odborné publikace a internet. Dále se v rámci dotazníkového šetření seznámit s postupem vytvoření dotazníku.
Z hlediska
internetových stránek bylo pracováno se stránkami Ministerstva průmyslu a obchodu, Czech investu, Českomoravské záruční a rozvojové banky a Strukturálních fondů. Po
sestavení
dotazníku
byl
dotazník
podnikatelům prostřednictvím e-mailových adres.
následně
předáván
jednotlivým
Během několika měsíců byly
všechny informace shromážděny a vyhodnoceny. V rámci těchto dat proběhlo sestavení možných opatření, které byly spojeny s připomínkami respondentů. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda jsou podnikatelé dostatečně informováni v oblasti podpor malého a středního podnikání a jaký mají názor na tyto podpory.
30
Zda některou z podpor využili, jestli s podporou byli spokojeni a jejich případné náměty na opravu. V rámci šetření byli osloveni podnikatelé ze všech okresů Jihomoravského kraje různých oblastí podnikání. Dotazníkového šetření se zúčastnili podnikatelé z nejrůznějších oblastí podnikání. Především však z významných odvětví Jihomoravského kraje. Dotazník byl sestaven ze 13 otázek. Z toho 3 otázky byly zcela uzavřeny, 6 otázek zůstalo otevřených a 4 otázky byly uzavřeny s možností volné odpovědi nebo doplnění u jiné možnosti. (viz příloha č. 1) V dotazníku byl kladen důraz na individuální názory a postoje podnikatelů k podporám. Zároveň také na to, aby bylo možno objektivně posoudit informace z hlediska počtu respondentů. Např. kolik respondentů je informováno o možnostech podpory nebo kolik z těchto respondentů podporu využilo. V rámci dotazníkového šetření bylo spolupracováno se 76 podnikateli z celkového počtu 250 oslovených osob. V rámci 9 otázek byly získané informace seřazeny do tabulek, kde bylo vyhodnocení uvedeno v počtu respondentů, kteří jednotlivé možnosti uvedli, dále pak v procentuálním zastoupení. Ostatní otázky byly zhodnoceny v návaznosti na volné odpovědi.
31
4 VLASTNÍ PRÁCE 4. 1 Charakteristika Jihomoravského kraje Znak Jihomoravského kraje
Jihomoravský kraj leží v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Dále sousedí s pěti kraji České republiky. Jeho rozloha 7 194,5 km2 zaujímá zhruba 9 % našeho území a řadí se tak na 4. místo mezi kraji. Území Jihomoravského kraje se dělí na 7 okresů, které jsou Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo, na 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 34 obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Celkem se v tomto kraji nachází 673 obcí, přičemž 49 má status města a 40 status městyse. Brno je městem statutárním. Jihomoravský kraj se z hlediska evropského členění řadí do NUTS II Jihovýchod spolu s krajem Vysočina, dále do NUTS III z pozice krajů. Obrázek č. 1: Mapa Jihomoravského kraje
Zdroj:http://www.google.cz/search?hl=cs&sugexp=frgbld&cp=5&gs_id= e&xhr=t&q=jihomoravsk%C3%BD+kraj&rlz=1R2SUNC
32
Obyvatelstvo Počet obyvatel v Jihomoravském kraji, který je uveden v následující tabulce, se od roku 2003 neustále zvyšuje, a to spolu se středním stavem obyvatelstva.
Dle
poslední statistiky se počet obyvatel zvýšil o 1 219 osob a ve srovnání s rokem 2009 dokonce až o 5 669 osob. V roce 2011 se v rámci okresů Jihomoravského kraje počet obyvatel nejvýrazněji zvýšil v okrese Brno-venkov, a to o 1 492 osob. Ke snížení počtu obyvatel došlo v okresech Brno-město a Hodonín. Tabulka č. 3: Vývoj obyvatelstva Jihomoravského kraje v letech 2009-2011 2009
2010
2011
Počet obyvatel k 30. 6.
1 150 204
1 152 819
1 155 873
Střední stav obyvatel
1 148 544
1 152 077
1 155 102
Přirozený přírůstek
829
871
656
Přistěhovalí
5 560
4 307
4 244
Vystěhovalí
3 331
4 067
3 681
Přírůstek stěhováním
2 229
240
563
Celkový přírůstek
3 058
1 111
1 219
Zdroj:http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/demograficky_vyvoj_v_jihomoravskem_kraji_v_1_pololet i_2011
Významná odvětví Jihomoravského kraje Mezi významná průmyslová odvětví se v Jihomoravském kraji řadí strojírenství, textilní a oděvní průmysl, elektrotechnický průmysl, biotechnologie a farmacie. Tradičním odvětvím Jihomoravského kraje je strojírenský průmysl. Po roce 1990 nastal v tomto odvětví úpadek, který způsobil ztrátu některých významných trhů, avšak na počátku 21. století se situace změnila k lepšímu. Tržby ve strojírenství se opět začaly zvyšovat také díky zájmu zahraničních investorů. Textilní a oděvní průmysl byl v minulosti významným odvětvím. V současnosti ztrácí na významu díky asijské konkurenci. Budoucnost tohoto odvětví se nachází ve vývoji nových materiálů a technologií. V městě Brně sídlí Pletařský a textilní zkušební ústav. Z hlediska elektrotechnického průmyslu význam tohoto odvětví rapidně roste. Zásluhu na něm mají jak tradiční výrobci, tak i nové zahraniční firmy. V elektrotechnickém průmyslu má své velké zastoupení počet malých a středních podniků. V tomto kraji se vyrábí
33
široké spektrum výrobků, jako například měřicí přístroje, přesná elektronika nebo elektrosoučástky. Vysoké školy se podílejí na dalším výzkumu a vývoji. Biotechnologie a farmacie je v Jihomoravském kraji odvětvím budoucnosti, díky příležitostem v kraji a významnému vědeckému a výzkumnému zázemí v podobě zastoupení výzkumu a vývoje léčiv, laboratorní medicíny či diagnostické medicíny. Nové výrobní značky vznikly například v přesném strojírenství, elektrotechnickém průmyslu, stavebních materiálech, farmaceutickém průmyslu, medicínské technice, zdravotnickým potřebám, chemickém průmyslu či plastikářství. Ekonomika Jihomoravský kraj má vysoký ekonomický potenciál. V rámci hrubého domácího produktu se po Praze řadí jako nejvýkonnější mezi regiony. V roce 2009 dosáhlo HDP v přepočtu na obyvatele 76,7 % průměru Evropské unie. V roce 2010 zde bylo evidováno 247 průmyslových podniků, které měly sto a více zaměstnanců. Tyto podniky zaměstnávaly 62,5 tis. zaměstnanců. Avšak míra poklesu zaměstnanosti se stala ve velkých průmyslových podnicích nejvyšší v České republice. I když zaměstnanost klesla, tržby za prodej výrobků a služeb naopak vzrostly. V Jihomoravském kraji byla v roce 2010 zahájena stavba 3 414 bytů a 97 bytů v domech s pečovatelskou službou či v domovech-penzionech. Investice Jihomoravský kraj se řadí na první místo v rámci investic. Do tohoto kraje směřuje nejvíce investorů, jak tuzemských, tak i zahraničních. V roce 2010 se zde uskutečnilo celkem 52 projektů o celkové výši 1 223 miliard korun. Tato investice zajistila tvorbu 1 678 nových pracovních míst. V počtu investic se po Jihomoravském kraji umístil na druhém místě kraj Moravskoslezský, ve kterém se uskutečnilo 29 projektů s celkovou investicí 3 488 miliard korun. V porovnání s Jihomoravským krajem si vede nejhůře hl. město Praha a Karlovarský kraj. V Praze byly zrealizovány pouze dva nové projekty, Karlovarský kraj se obohatil třemi projekty. Jihomoravský kraj je pro nové investice velmi oblíbený. Například Brno je lákavé díky investicím do výzkumu a vývoje, strategických služeb nebo softwaru. Důležitou roli zde hrají také kvalitní vysoké školy, které město Brno dostávají na hlavní příčku mezi dalšími městy. 34
Od roku 1993 bylo v Jihomoravském kraji vytvořeno 264 investičních projektů, které zprostředkovala agentura Czech invest. Celková částka projektů přesahuje 60, 572 miliard korun, a nese zásluhu na tvorbě 28 706 nových pracovních míst. Díky těmto investicím získává Jihomoravský kraj vysokou konkurenceschopnost v rámci krajů České republiky. Počet projektů, výše investic a pracovní místa jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č 4: Stav investic dle krajů v roce 2010
Hl. město Praha
2
Výše investice (mil. CZK) 11
Jihočeský kraj
6
285
331
Jihomoravský kraj Karlovarský kraj
52
1 223
1 678
3
2
16
Kraj Vysočina
8
246
146
Královéhradecký kraj Liberecký kraj
5
39
40
6
702
330
Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj
29
3 488
975
12
1 032
497
Pardubický kraj
10
1 315
782
Plzeňský kraj
22
2 016
1 319
Středočeský kraj
26
1 433
802
Ústecký kraj
7
2 211
1 043
Zlínský kraj
19
2 246
1 226
Celkem
209
16 247
9 423
Kraje
Počet projektů
Pracovní místa 238
Zdroj: http://www.czechinvest.org/nejvice-investoru-v-roce-2010-prilakal-jihomoravsky-kraj
Ekonomické subjekty Podle počtu ekonomických subjektů (viz tabulka č. 5) se podle posledních statistik umístil Jihomoravský kraj v rámci krajů České republiky na třetím místě. Tvořil tedy 10,7 % z republikového počtu. Z pohledu intenzity podnikatelské aktivity byl Jihomoravský kraj na 6. místě mezi ostatními kraji republiky.
35
Tabulka č. 5: Vývoj počtu ekonomických 2006-2010 Ekonomické subjekty 2006 205 984 Fyzické osoby - živnostníci 179 411 57 087 Právnické osoby Obchodní společnosti 33 445 spol. s. r. o. 30 418 spol. a. s. 2 238 zahraniční 5 998 osoby Celkem 263 071 Převažující činnost zemědělství, 16 994 lesnictví, rybolov průmysl 36 776 stavebnictví 29 856 obchod, 79 091 ubytování a stravování
subjektů v Jihomoravském kraji v letech 2007 209 057 183 044 60 309 35 329 32 044 2 495 6 409
2008 212 806 186 702 63 977 37 463 33 92 2 769 6 946
2009 207 947 192 743 67 242 39 007 35 438 2 790 7 615
2010 211 952 195 743 71 250 40 743 37 065 2 855 8 874
269 366
276 783
275 189
283 202
17 194
17 541
9 728
10 926
37 293 31 107 81 287
37 640 32 546 80 887
38 211 33 750 80 285
39 597 34 941 80 060
Zdroj:http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/registr_ekonomickych_subjektu_jihomoravskeho_kraje_k_31_ 12_2010
Nezaměstnanost Jihomoravský kraj patří v rámci České republiky k oblastem s nadprůměrnou úrovní nezaměstnanosti. V roce 2011 dosáhl počet nezaměstnaných nejvyšší hodnoty za posledních pět let. Vývoj nezaměstnanosti v tabulce z hlediska jednotlivých okresů kraje značí, že v roce 2011 byly nejvíce postiženy nezaměstnaností okresy Znojmo a Hodonín. V Hodoníně činila míra nezaměstnanosti 14,46 %, v okrese Znojmo 14,5 %. Nejmenší míra nezaměstnanosti 7,62 %, náležela okresu Brno-venkov. V roce 2010 tomu bylo s těmito okresy stejně. Opět vykazovaly nejvyšší nezaměstnanost okresy Znojmo a Hodonín. Znojmu připadalo 10,7 % a okresu Hodonín 13,9 %. V okrese Brno-venkov byla míra nezaměstnanosti 8,1 %. Znojmo je zařazeno mezi hospodářsky slabé okresy v České republice.
36
Tabulka č. 6: Vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji v letech 2006-2011
Nezaměstnaní celkem (tis. os.) Z toho ženy Obecná míra nezaměstnanosti celkem (%) Míra registrované nezaměstnanosti (%)
2006
2007
2008
2009
2010
2011
44,6
30,5
24,7
38,9
44,4
44,9
24,1 8,0
16,8 5,4
13,9 4,4
19,0 6,8
20,9 7,7
24,9 7,8
8,82
6,92
6,83
10,59
10,87
10,32
Zdroj:http://www.brno.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zamestnanost_a_nezamestnanost_v_jihomoravskem_kraji _ve_3_ctvrtleti_2011
Výhody a příležitosti Jihomoravského kraje Mezi hlavní výhody Jihomoravského kraje patří příznivá geografická poloha, tradice průmyslového odvětví, kvalifikovaná pracovní síla nebo zájem investorů, a to jak zahraničních, tak i tuzemských. Jihomoravský kraj je důležitým dopravním uzlem v případě silniční, železniční a letecké dopravy. Brno poskytuje největší vědecké a výzkumné zázemí v podobě stávajících vysokých škol. Je zde zastoupení všech typů vysokých škol a s nimi spojená příznivá vzdělanostní struktura. Příležitostmi kraje by mohlo být zavádění nových technologií a inovací či rozvoj již zaběhlých výrobních odvětví jako je farmacie, biotechnologie, medicína či životní prostředí. Další příležitosti se mohou projevit v rozvoji spolupráce vysokých škol s privátní sférou, modernizace dopravy, užší spojení jednotlivých pracovišť ve vědě a výzkumu, podpora exportu či další výstavba vědecko-technologických parků. 4. 2 Čerpání podpor v Jihomoravském kraji V prvním programovacím období v letech 2004-2006 byl vytvořen operační program Průmysl a podnikání a v letech 2007-2013 následoval operační program Podnikání a inovace. 4. 2. 1 Operační program Průmysl a podnikání Hlavním cílem operačního programu Průmysl a podnikání byl rozvoj podnikatelského prostředí, podpora rozvoje inovací výrobků, technologií a služeb a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu. Důraz byl kladen především na podporu malých a středních firem zpracovatelského průmyslu a celkový rozvoj podnikání. Na 37
tento operační program bylo celkově alokováno 260,8 mil. EUR za celé programovací období 2004-2006. Tyto finanční prostředky byly konkrétně financovány ze zdrojů Evropské unie z ERDF. Operační program Průmysl a podnikání tvořil podíl 17,94 % na celkové podpoře finančních prostředků vyčleněných ze strukturálních fondů na operační programy Cíle 1 v České republice. Včetně národních finančních zdrojů činila celková alokace pro OPPP 347,8 mil. EUR. Operační program Průmysl a podnikání obsahoval 11 programů podpory, které byly vyhlášeny Ministerstvem průmyslu a obchodu dne 12. 5. 2004. V programu OPPP byly uvedeny tři prioritní osy. Osa Rozvoje podnikatelského prostředí, osa Konkurenceschopnosti podniků a osa Technické pomoci. Tyto osy a alokované finanční prostředky jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 7: Finanční prostředky alokované pro OPPP na období 2004 -2006 (EUR)
Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Celkem
Alokace 2004 40 532 052
Alokace 2005 58 054 837
Alokace 2006 63 314 537
2004- 2006 absol. 161 901 426
2004 -2006 % 46,6
37 289 488
53 410 452
82 289 374
172 989 314
49,7
3 242 566
4 644 386
5 025 162
12 912 114
3,7
81.064.106
116.109.675
150.629.073
347.802.854
100,0
Zdroj:http://www.czechinvest.org/data/files/celkove-vyhodnoceni-vysledku-a-dopadu-realizace-oppp1529-cz.pdf
Finanční prostředky byly alokovány tak, že se následující roky od roku 2004 postupně zvyšovaly.
V roce 2004 bylo nejvíce finančních prostředků použito na
prioritní osu 1 a tak tomu bylo i roku 2005. V roce 2006 byla největší část finančních prostředků určena na prioritní osu 2, a to až 82 289 374 EUR. Počet podaných žádostí a udělených dotací či úvěrů V programovacím období 2004-2006 operačního programu Průmysl a podnikání (viz Tabulka č. 8) bylo podáno nejvíce dotací v programu Start, tedy 155 žádostí. V počtu podaných žádostí poté následovaly programy Kredit, Marketing a Rozvoj, které přesahovaly 100 podaných žádostí. Naopak nejméně podaných žádostí náleželo programu Úspory energie, které byly pouze tři. Program Klastry a Obnovitelné zdroje obdržely 13 žádostí.
38
Tabulka č. 8: Počet podaných, zamítnutých a přidaných žádostí Program
Podané žádosti 20 21 15 13 104 120 55 3 13
Zamítnuté a vyřazené žádosti 13 14 5 5 75 27 36 0 6
Přidané dotace a zvýhodněné úvěry 7 7 10 8 29 93 19 3 7
Prosperita Reality Školicí střediska Klastry Rozvoj Marketing Inovace Úspory energie Obnovitelné zdroje energie Start Kredit Celkem
155 152 671
9 59 249
127 92 402
Zdroj:http://isop.czechinvest.org/isop_OPPP/WebVystupy/stat_cerp_dotaci_z_OPPP.aspx
Úspěšnost podaných žádostí Je potřeba splnit mnoho požadavků a kritérií, které některé firmy nesplňují. Vybírá se jen z těch nejpotřebnějších a nejlepších projektů. V každém projektu probíhá ekonomické hodnocení žadatele, následně ekonomické a finanční hodnocení realizovatelnosti předpokládaného projektu. Z hlediska úspěšnosti (viz Graf č. 1) byl na tom nejlépe program Úspory energie. I když tomuto programu náležel nejmenší počet podaných žádostí, tak byly všechny žádosti schváleny. Poté následovaly programy Školicí střediska a Klastry, kde bylo zamítnuto 5 žádostí a program Obnovitelné zdroje energie se zamítnutými 6 žádostmi. Nejvíce zamítnutých žádostí náleželo programu Inovace, kde z celkového počtu 55 žádostí bylo zamítnuto 36 žádostí.
39
Graf č. 1 : Úspěšnost podaných žádostí OPPP
Zdroj: Vlastní zpracování
4. 2. 2 Operační program Podnikání a inovace Pro období 2007-2013 vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Operační program Podnikání a inovace, který je hlavním programovým dokumentem realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti, a to v sektoru průmyslu. Je to významný nástroj realizace Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období 2007-2013 schválené usnesením vlády České republiky č. 392/2006. Operační program Podnikání a inovace navazuje na operační program Průmysl a podnikání. České podnikatelské subjekty bohužel nadále zaostávají z hlediska své vybavenosti, efektivity, kvality, či inovativnosti za zeměmi Evropské unie. Operační program Podnikání a inovace je orientován právě na odstranění a eliminaci jednotlivých problémů a nedostatků. V období 2007-2013 platí pro financování pomoci ze strukturálních fondů EU princip monofondovosti. V rámci Operačního programu Podnikání a inovace, kterému náleží cíl „Konvergence“ a který se vztahuje na celé území České republiky s výjimkou Prahy, je podpora poskytována z Evropského fondu pro regionální rozvoj. V rámci principu „Jeden fond pro jeden program “ zde existuje možnost financování až do výše 10 % činnosti spadající z hlediska uznatelných nákladů pod Evropský sociální fond. Avšak tyto činnosti jsou financovány z ERDF. 40
V této situaci se jedná o křížové financování. Následující tabulka popisuje jednotlivé prioritní osy a zdroje čerpání finančních prostředků. Tabulka č. 9: Finanční alokace pro OPPI na období 2007- 2013 (EUR) Prioritní osy OPPI
ERDF 85 %
SR (MPO) 15 %
Celkem
Vznik firem
13 357 569
2 357 219
15 714 788
Rozvoj firem
780 959 572
137 816 395
918 775 967
Efektivní energie
355 537 313
62 741 879
418 279 192
Inovace
783 736 883
138 306 509
922 043 392
Prostředí pro
918 748 290
162 132 050
1 080 880 340
99 371 960
17 536 229
116 908 189
89 600 959
15 811 933
105 412 892
3 041 312 546
536 702 214
3 578 014 760
podnikání a inovace Služby pro rozvoj podnikání Technická pomoc Celkem
Zdroj: http://www.czechinvest.org/data/files/vyrocni-zprava-oppi-2010-2815-cz.pdf
Pro operační program Podnikání a inovace bylo v období 2007-2013 určeno 3 578 014 760 EUR. Nejvíce finančních prostředků směřuje na prioritní osu Prostředí pro podnikání a inovace, a to částkou 1 080 880 340. Naopak nejméně na prioritní osu 1, tedy Vznik firem. Počet podaných žádostí a udělených dotací či úvěrů Podle posledních uvedených výsledků (viz Tabulka č. 10) Czech invest dle krajů z 6. 4. 2012, který poskytl informace o téměř většině programů, bylo nejvíce podaných žádostí na program ICT v podnicích a to 388 podaných žádostí. Z tohoto počtu žádostí bylo zamítnuto nebo vyřazeno 149 žádostí. Mezi další programy s vysokým počtem podaných žádostí patří programy Marketing, dále Eko-energie, Potenciál a Poradenství. Zatím nejmenší počet podaných žádostí náležel programům Klastry, Neveřejná prosperita a Technologické platformy, kde bylo podáno pouhých 8 žádostí. Z 8 podaných žádostí bylo 5 žádostí zamítnuto. Přiznaná dotace a úvěr byly uděleny pouze 3 žádostem.
41
Tabulka č. 10: Počet podaných žádostí a udělených dotací či úvěrů ke dni 6. 4. 2012 Program
Podané žádosti 295 388 254
Zamítnuté a vyřazené žádosti 207 149 107
Přidané dotace a zvýhodněné úvěry 73 167 84
Eko – energie ICT v podnicích ICT a strategické služby Inovace – inovační projekty Inovace – ochrana průmyslového vlastnictví Klastry Marketing Nemovitosti Poradenství Potenciál Prosperita – veřejná Prosperita – neveřejná Rozvoj Školicí střediska Technologické platformy Celkem
282
155
81
138
53
74
18 310 168 176 183 53
6 91 82 49 101 23
4 182 82 82 50 6
11
3
4
251 207 8
108 123 5
142 60 3
2742
1262
1094
Zdroj: http://eaccount.czechinvest.org/Statistiky/StatistikaCerpaniDotaci.aspx
Úspěšnost podaných žádostí V rámci rozdílu mezi počtem podaných žádostí a žádostmi (viz Graf č. 2) uznanými má nejmenší rozdíl program Klastry, avšak u tohoto programu bylo podáno pouhých 8 žádostí a zamítnuty byly 3. V rámci programu s nejvyšším počtem žádostí neuspělo 221 projektů. Celkový počet podaných žádostí činil 2 472 žádostí. Nejvíce žádostí bylo uznáno v programu Marketing. Z podaných 310 žádostí uspělo 182 respondentů. Nejhůře je na tom program Školící centra. Zde bylo podáno 207 žádostí, avšak vyřazeno jich bylo 147.
42
Graf 2. Úspěšnost podaných žádostí OPPI
Zdroj: Vlastní zpracování
4. 3 Dotazníkové šetření o informovanosti a názorech podnikatelů na podpory malého a středního podnikání V dotazníku zaměřeném na informovanost a názor podnikatelů na podpory malého a středního podnikání bylo spolupracováno se 76 podnikateli, kteří poskytli informace o jejich firmě, včetně individuálních názorů na podporu malých a středních podniků. Podnikatelé byli osloveni v rámci Jihomoravského kraje. Respondenti pocházeli ze všech okresů Jihomoravského kraje. Tedy z okresu Brno-město, Brnovenkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Dotazník je uveden v příloze č. 1. Otázka č. 1: Kolik má Vaše firma zaměstnanců? První otázka pro malé a střední podnikatele byla zaměřena na rozdělení podniků dle počtu zaměstnanců na drobné, malé a střední podniky. Podle počtu zaměstnanců a velikost firmy se budou následně odvíjet další informace. V rámci dotazníku bylo spolupracováno s 51 drobnými firmami, které vlastní méně než 10 zaměstnanců. Druhou nejčastější skupinou byli podnikatelé, kteří splňovali kritéria pro malé podniky, tedy méně než 50 zaměstnanců. Pod kritérium do 250 zaměstnanců - středních podniků odpověděly 4 firmy. Následující tabulka uvádí počet firem, které se řadí pod drobné, malé a střední podniky.
43
Tabulka č. 11: Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců
Počet respondentů
%
Do 10 zaměstnanců
51
67,10
Do 50 zaměstnanců
21
27,63
Do 250 zaměstnanců
4
5,26
Celkem
76
100
Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka č. 2: Ve kterém roce byla vaše firma založena? Z podniků respondentů (viz Tabulka č. 12) bylo nejvíce firem založeno v letech 1992 a 1998. V roce 1992 bylo založeno 8 firem a v roce 1998 sedm firem. V letech 1991, 1993, 1994, 1995 bylo založeno 5 firem. Naopak v letech 1999 a 2005 nebyla z oslovených firem založena žádná firma. Z pohledu malých podniků do 50 zaměstnanců bylo nejvíce firem založeno v roce 2000, a to čtyři firmy. Dále po třech firmách v letech 2006, 1991 a 1992. Střední podniky vznikly v letech 1947, 1995, 2006 a 1991. Tabulka č. 12: Rok založení firmy Rok
Počet respondentů
Do roku 1991
4
1991
5
1992
8
1993
5
1994
5
1995
5
1996
2
1997
2
1998
7
1999
0
2000
6
2001
3
2002
2
44
Rok
Počet respondentů
2003
3
2004
2
2005
0
2006
3
2007
2
2008
4
2009
5
2010
1
2011
2
Celkem
76
Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka č. 3: V jaké oblasti podnikáte? Dotazovaní podnikatelé byli z různých oblastí podnikání. Oblast podnikání respondentů byla především zaměřena na průmyslová odvětví, jako je strojírenský, elektrotechnický, textilní a oděvní průmysl. Dále se jednalo se o stavebnictví, truhlářství, ubytovací služby, výrobu a vybavení pro firmy, slévárenství, e-shopy, výrobu interiéru, výrobu jezdeckých potřeb, dřevovýrobu, kovovýrobu a další. Otázka č. 4: Máte informace o možnostech podpory malých a středních podniků? Otázkou číslo čtyři (viz Tabulka č. 13) byla zaměřena na míru informovanosti malých a středních podnikatelů. Nejčastější odpovědí v této otázce byla možnost částečně ano. Z celkového počtu 76 podnikatelů označilo možnost částečně ano přes 53 %. Druhou nejčetnější odpovědí bylo ne, tedy necelých 32 %. Možnost ano uvedlo 11 respondentů. Z hlediska velikosti firem nemají žádné informace pouze drobní podnikatelé spolu s jedním podnikatelem, který je vlastníkem malého podniku. Ostatní malí a střední podnikatelé mají informace o podporách částečné nebo úplné.
45
Tabulka č. 13: Informace o možnostech podpory Možnost Počet respondentů
%
Ano
11
14,47
Částečně ano
41
53,94
Ne
24
31,57
Celkem
76
100
Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka č. 5: Kde jste informace o možnostech podpory malých a středních podniků získali?
V této otázce bylo respondentům umožněno zvolit více variant odpovědí. Z pohledu místa získání podpory (viz Tabulka č. 14) respondenti nejvíce čerpali z internetu. Ze 104 uvedeným možností označilo možnost internet 35 respondentů, což odpovídá 33,65 %. Je pravdou, že internet je v dnešní době nejdostupnější možnost rychlých informací. Z hlediska podpor je možné na toto téma vyhledat většinu podkladů. Druhou nejčastější odpovědí byla poradenská centra, která splňovala 19,23 %. Je patrné, že služby poradenských center využívá rok od roku více podnikatelů. Tisku náleželo 17,3 %, tedy i tisk hraje důležitou roli v rámci rozšíření informací z hlediska podpor. Dokáže být alespoň impulzem proto, aby podnikatele zaujal k vyhledávání dalších informací. Respondentům, kteří informace na toto téma nevyhledávají, náleželo 17,30 %. Některé podnikatele podpora tohoto typu nezajímala nebo se k nim informace na toto téma vůbec nedostaly. Nejmenší procento zdroje informací náleželo odborné literatuře. Odbornou literaturu využili pouze tři respondenti. Respondenti byli všech typů podnikatelů, tedy drobných, malých i středních. Jinou možnost uvedlo 9,61 % respondentů. Pod touto možností byly zejména rozepsány odpovědi typu přátel a známých. Podnikatelé se o informacích podpory podniků dozvěděli od svého okolí, tedy přátel, nebo známých z jiných firem, kteří podporu využívali nebo o ní slyšeli. Dva respondenti se dozvěděli o podpoře díky televizi. K jiným možnostem získání zdrojů informací náležely firmy, které se zabývají pomocí získání podpory nebo poradenstvím. Častou odpovědí byla také Hospodářská komora. Jeden z respondentů se zúčastnil školení v rámci Hospodářské komory na krajském úřadě. 46
Tabulka č 14: Zdroj získaných informací Možnost
Počet respondentů
%
Tisk
18
17,3
Odborná literatura
3
2,88
Internet
35
33,65
Poradenská centra
20
19,23
Informace na toto téma nehledám Jiná možnost
18
17,30
10
9,61
104
100
Celkem Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka č. 6: Byly informace, které jste získali, dostačující? Na otázku, zda byly informace dostačující, následně odpovídali jen ti, kteří měli informace o podpoře podnikání zcela nebo alespoň částečně. Těchto respondentů bylo 52. Nejčastější odpověď 44,23 % byla odpověď ano. Tedy když podnikatelé informace vyhledávali, zdály se jim dostačující. Druhou nejčetnější odpovědí byla odpověď částečně ano, které náleželo 38,46 % z celkového počtu. Pouze devět respondentů odpovědělo, že i po vyhledávání potřebných podkladů pro ně informace nebyly dostačující vůbec. Jednotlivý počet respondentů je uveden v následující tabulce. Tabulka č 15: Dostatečnost vyhledaných informací Možnost
Počet respondentů
%
Ano
23
44,23
Částečně ano
20
38,46
Ne
9
17,30
52
100
Celkem Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka č. 7: Pokud tyto informace nebyly dostačující, které Vám chyběly? Otázku chybějících informací jsem uvedla pro malé a střední podnikatele v otevřené formě, aby mohli individuálně napsat svoje výhrady, dle vlastního úsudku. Pro některé respondenty byly informace dostačující a neměli žádné připomínky. Hlavní výhrady byly uvedeny k přesnosti formulování informací. Jeden z respondentů uvedl, že je pro něho složité pochopit, jak jsou některé informace myšleny. Touto problematikou 47
se nikdy předtím nezabýval, takže bylo těžké si uvědomit případné souvislosti. Další respondenti hodnotili informace za zcela nedostačující. Chyběly jim jasně uvedené podmínky pro získání podpory. Dohledávání informací přišlo podnikatelům příliš složité a časově náročné. Postrádali rychlé nalezení a seznámení se s přesnými podmínkami pro získání podpory. Dále jaké podklady jsou nutné k předložení k zaslané žádosti, včetně osvětlení rizik spojených s vyřízením a následným využitím podpory. Chyběl jim jednoduchý a přístupný manuál. Mezi jiné problémy podnikatelé řadili chybějící uvedení řešení pro jejich firmu. Uvítali by konkrétní případy podpory společnosti jejich formátu se shodným zaměřením. Jako řešení uváděli modelový vzor, který by v kostce a jednoduše vysvětlil požadavky k podpoře. Několik z respondentů by uvítalo také to, kdyby malým a středním podnikatelům chodily informace o možných podporách podnikání e-mailem automaticky. Doposud nevěděli, že podpora tohoto druhu existuje, a že jim může v podnikání pomoci. Některé respondenty odradilo komplikované plnění podmínek a náročná administrativa a proto dále podrobnější informace o podpoře nevyhledávali. Otázka č. 8: Pobíráte nebo jste pobírali podporu pro malé a střední podnikání? V rámci 76 respondentů (viz Tabulka č. 16) pobíralo 14 respondentů podporu. Z těchto 14 respondentů byli 4 respondenti z drobného podniku, 6 podnikatelů z malého podniku a 4 podnikatelé z podniku středního. Zbytek respondentů, který tvořil 81,57 %, se rozhodli podporu nevyužít, a to z různých důvodů. Tabulka č. 16: Počet respondentů, kteří podporu pobírali či nikoliv Možnost
Počet respondentů
%
Ano
14
18,42
Ne
62
81,57
76
100
Celkem Zdroj: Vlastní zpracování
48
Otázka č. 9: Pokud jste se rozhodli podporu nevyužít, uveďte prosím důvod. Na otázku odpověděla část respondentů, kteří se rozhodli podporu nevyužít tak, že zatím podpora jejich podnikání nebyla potřeba. Dokázali firmu udržet z vlastních finančních prostředků. Nejčastější odpověď byla taková, že podnikatelé nenašli žádnou vhodnou podporu pro jejich podnikání nebo také nesplňovali podmínky, které byly požadovány pro podání žádosti. Další respondenti uvedli, že jsou si vědomi své nedostatečné informovanosti v této oblasti. Tento důvod zapříčinil jejich rozhodnutí podporu podnikání nevyužít. Avšak do budoucna se chystají si své znalosti rozšířit a o využití podpory uvažují. Jiní měli o možnosti podpory zájem, splňovali podmínky, ale podpora jim nebyla udělena. Někteří podnikatelé mají nyní zpracovanou žádost a čekají na výsledky. Otázka č. 10: Jakou formou jste podporu obdrželi? Na otázku číslo deset (viz Tabulka č. 17) odpověděli pouze ti respondenti, kteří v dotazníku uvedli, že podporu malého a středního podnikání využili. Z 15 podnikatelů využilo podporu formou dotace 13 podnikatelů, což tvoří 86,6 %. Podpora formou dotace byla v 11 případech z operačního programu Podnikání a inovace a operačního programu Průmysl a podnikání. Jednalo se o programy Inovace, Nemovitosti, Rozvoj, Marketing a ICT v podnicích. Dále šlo o podporu z programu Rozvoj venkova a dotaci v rámci certifikace ISO 9001. Jeden respondent využil podporu prostřednictvím zvýhodněného úvěru z ČMRZB. Tento zvýhodněný úvěr byl součástí operačního programu Podnikání a inovace, dále programu Progres. Finanční příspěvek byl udělen respondentovi v rámci podpory exportu na zvoleném veletrhu, nazvaným Hannover messe. Tabulka č. 17: Forma podpory malého a středního podnikání Možnost
Počet respondentů
%
Dotace
13
86,6
Finanční příspěvek
1
6,66
Bezúročný úvěr
0
Zvýhodněné bankovní záruky
0
49
Možnost
Počet respondentů
%
Zvýhodněný úvěr
1
6,66
Podřízený úvěr
0
0
Jiná forma podpory
0
0
15
100
Celkem Zdroj: Vlastní zpracování
Otázka č. 11: Ve kterém roce jste poprvé podporu obdrželi? Podpora vlády v České republice (viz Tabulka č. 18) má počátky od roku 1991. V tomto roce byl vyhlášen Program podpory rozvoje průmyslové výroby. Na tento program vyčlenila vláda 500 mil. Kč. Od roku 1992 se v ČR každoročně vyhlašují a schvalují programy podpory malého a středního podnikání. V letech 2004 až 2006 začalo první programovací období, po které bylo možno čerpat finanční prostředky z Evropské unie. Po skončení tohoto období následovalo druhé programovací období, které začalo roku 2007 a bude pokračovat do roku 2013. Zde odpovědělo 15 respondentů, kteří podporu malého a středního podnikání získali. Jeden z podnikatelů obdržel dotaci v roce 2004. Poté následovaly roky 2005, a 2007 až 2011. Tabulka č. 18: Rok získání podpory Rok obdržení podpory 2004
Počet respondentů 1
2005
2
2007
2
2008
1
2009
3
2010
2
2011
4
celkem
15
Zdroj: Vlastní zpracování
50
Otázka č. 12: Uveďte případné problémy a připomínky k podpoře. Většina respondentů, kteří podporu čerpali, neměli připomínky. Upozornili jen na náročnou administrativu a následné kontroly, probíhající několik let či zdlouhavé vyřizování. Otázka č. 13: Myslíte si, že se podpora malého a středního podnikání postupně zlepšuje? Popřípadě co byste změnili. V rámci této otázky (viz Tabulka č. 19) byli uvedeni pouze ti respondenti, kteří v otázce č. 4 uvedli, že informace o podporách malého a středního podnikání mají zcela, nebo alespoň z části. Těchto respondentů bylo 52. Avšak někteří z podnikatelů svůj názor na zlepšení podpor neuvedli. Výsledek poslední otázky dotazníku vyšel následně. Celých 57,69 % respondentů si myslí, že se podpora v podnikání nezlepšuje. Odpověď částečně ano uvedlo 23,07 % podnikatelů. Čtyři respondenti se domnívají, že se podpora v podnikání nadále zlepšuje. Z těchto čtyř respondentů odpověď označili 3 podnikatelé, kteří podporu v rámci podnikání získali. Část respondentů přiznala, že k podpoře nemají dostatečné informace na to, aby mohli objektivně odpovědět na tuto otázku. Tedy odpovědi v předchozí tabulce uvedli pouze orientačně. Většina dotazovaných jsou toho názoru, že se podpora příliš nezlepšuje. Někteří respondenti vidí problém v podpoře začínajících podnikatelů. Začínající podnikatelé, kteří vstupují poprvé na trh, mají mnoho starostí se získáváním zkušeností o řízení podniku a z tohoto důvodu nemají více času studovat podmínky pro získání podpory. Jako řešení vidí zjednodušení podmínek pro podání žádostí a celkové administrativy, která se týká podpory. Několik respondentů upozornilo na korupci a zhoršení dostupnosti dotací. Další podnikatelé se domnívají, že jsou znevýhodněny firmy v silnějších regionech, nebo drobní živnostníci, kteří nemají zaměstnance. Dále drobné podniky, které nemají dostatek financí na zaplacení firem, které pomáhají s žádostí o dotaci a celou administrativou s ní spojenou. Sami si na vyřízení veškerých podmínek pro získání podpory netroufají.
51
Jedna strana respondentů byla zcela proti podporám malých a středních podniků. Někteří vidí podporu jako deformaci trhu, dále znevýhodněné postavení firem, které podporu neobdrželi s firmami, které podporu pobírají. Tím se nepobírajícím firmám snižuje konkurenceschopnost. Dalším názorem bylo to, že operační programy ani jiné formy podpory podnikání nedokážou eliminovat nezaměstnanost a další hospodářské problémy. Jako změnu navrhovali respondenti několik opatření. Mezi nejčastější uvedené odpovědi bylo zahrnuto zjednodušení administrativy spojené se získáním dotace. Vytvoření více poradenských služeb a zastřešení projektů ze strany dotačních titulů, snížení daňové zátěže podnikatelských subjektů a uvedení modelových příkladů vyřízení dotace na konkrétních příkladech. Dále snížení cen firem, které podnikatelům pomáhají zpracovat žádost o dotaci a s tím spojenou administrativu. Tabulka č. 19: Názory podnikatelů na vývoj podpor Možnost
Počet respondentů
%
Ano
4
7,69
Částečně ano
12
23,07
Ne
30
57,69
Neuvedl
6
11,5
Celkem
52
100
Zdroj: Vlastní zpracování
52
5 SHRNUTÍ Prostřednictvím dotazníku byly zjištěny informace o podnikatelích v rámci malého a středního podnikání. Dotazník byl zaměřen na informovanost podnikatelů o podporách a jejich názorech na tyto podpory. Z hlediska získávání informací jsou na tom podnikatelé v podstatě dobře. Téměř polovina respondentů odpověděla, že mají informace alespoň částečné. Tudíž lze usoudit, že mají podnikatelé svůj zájem na toto téma informace vyhledávat a snaží se mít alespoň přehled o podporách malého a středního podnikání. V rámci dostatečnosti vyhledaných informací byly tyto podklady k podporám pro podnikatele zcela, nebo alespoň z části, dostatečné. I přesto se zde našli podnikatelé, pro které informace nebyly dostatečné, nebo k nim měli připomínky. Nejčastěji se zde objevila odpověď nesrozumitelnosti nebo nejasnosti údajů. Složitost hledání. Dále podnikatelům chyběl určitý vzorový příklad, který by jim ujasnil informace. Bylo by proto dobré vytvořit jednoduchý manuál, který by uváděl vzorový přiklad firmy, např. již vyplněnou žádost o dotaci a zpracovanou administrativu. Někteří podnikatelé měli problémy s formulací jednotlivých požadavků nebo s vyhledáváním informací. Proto by bylo vhodné vytvořit například internetové stránky pro „laiky“, které by byly jasněji a srozumitelněji formulovány a jednotlivé požadavky jednodušeji vysvětleny. Z hlediska zdrojů vyhledávání podpory se na prvním místě umístil internet. Je to nejrychlejší a nejdostupnější zdroj informací. V internetu mají podnikatelé velkou výhodu. Mohou si vyhledat vše, co potřebují. Mohou komunikovat s poradenskými centry a s nejrůznějšími organizacemi. Pomocí tohoto zdroje informací si také mohou vyhledat firmu, která jim se zpracováním žádosti a spojenou administrativou pomůže. Proto by se měl na internet klást větší důraz. Právě díky němu se může významně ovlivnit informovanost již zaběhlých, ale i budoucích podnikatelů, kteří se do podnikání chystají. Může přilákat nové zájemce o podnikání, které se díky podpoře do této činnosti pustí. Na internetových stránkách by mělo být více reklam na možnosti podpory, které by na první pohled upoutaly pozornost. Také více stránek, které popisují toto téma nebo různých veřejných diskuzí, které by podnikatelům zodpověděly jejich dotazy. Důležitou roli z hlediska informovanosti hraje také tisk, který byl druhým nejčastějším zdrojem vyhledávání informací. Proto by se v tisku mělo objevovat také více informací. Různých reklam a odkazů na poradenská centra nebo více úspěšných projektů podpořených z podpory pro malé a střední podnikání. 53
Tyto projekty by sloužily jako motivace podnikatelům a možná by byly impulsem pro vyhledávání nových informací. Odbornou literaturu jako zdroj informací o získání podpor uvedlo nejméně respondentů. Je pravdou, že podnikatelé nemají mnoho času studovat literaturu, která je časově náročná. Jako opatření bych navrhla více příruček, které by měly méně stran, ale v kostce by shrnuly základní problematiku podpor s odkazem např. na různé internetové stránky, poradenská centra a další organizace, které pomáhají podnikatelům v rámci podpor. Důležitým zdrojem informací je také televize, bilboardy na veřejných prostranstvích nebo reklama v rádiu. Vhodné by bylo zavést více přednášek nebo kurzů pro podnikatele i širokou veřejnost, které by objasnily základní otázky účastníků a také navrhly nejrůznější možná řešení. Byly by to kurzy a přednášky jak pro zaběhlé podnikatele, tak i přednášky na vysokých školách v oborech, které nejsou ekonomicky zaměřené a nemají možnost se o této oblasti více dozvědět. Z hlediska podpory využilo v tomto dotazníkovém šetření podporu jen 19 % respondentů. Výsledky jsou však relativní, protože neobsáhly všechny osoby v Jihomoravském kraji. Důvody, proč se podnikatelé rozhodli podporu nevyužít, byly nejrůznější. Častým problémem bylo to, že nemohli najít program, který by jim vyhovoval. Zde bych uplatnila opět řešení vytvoření více kurzů na toto téma, které by objasnily případné nejasnosti a poradily by občanům, do kterého programu se mohou zařadit a co je pro ně nejvýhodnější. Mnoho problémů se také pojí s obavami se složitou administrativou a zdlouhavostí hodnocení a sdělení výsledků podnikatelům. Tuto administrativu by bylo dobré alespoň částečně zjednodušit. V otázce, zda si podnikatelé myslí, že se podpora podnikání zlepšuje, bohužel nebyla kladná odezva. Respondenti byli spíše skeptičtí. Mnoho podnikatelů má pocit, že na podporu nemají nárok nebo že nemají šanci uspět. Díky tomu ztrácejí motivaci k hledání informací a snahu žádat o podporu. Proto je důležité je nejrůznějšími způsoby informovat a motivovat je k dalším úspěchům v podnikání.
54
6 ZÁVĚR Malé a střední podniky jsou velmi důležité pro ekonomiku státu. Proto by měl každý stát usilovat o to, aby zjednodušil podmínky pro fungování těchto podniků a poskytl jim co největší pomoc. Po vstupu do Evropské unie jsme získali možnost čerpání finančních prostředků na podporu malého a středního podnikání. Finanční prostředky pobírala Česká republika nejdříve ze zkráceného programovacím období v letech 2004-2006, nyní v období 2007-2013. V prvním programovacím období bylo uděleno na operační program Průmysl a podnikání 260,8 mil. EUR. V dalším programovacím období to bylo již 3 041 312 546 EUR na operační program Podnikání a inovace. Proto dnes může být uskutečněno a podpořeno více projektů. Podpora se zlepšuje i v rámci os podpory. V programovacím období 2004-2006 byly vytvořeny pouze 3 prioritní osy, které obsahovaly 11 dotačních programů. Nyní je těchto prioritních os vytvořeno 7. Prioritní osy obsahují daleko více dotačních programů. Podnikatelé mají více prostoru a možností začlenit se do určitého programu a žádat o finanční prostředky. Menší počet finančních prostředků z Evropské unie a počet prioritních os byl v prvním programovacím období ovlivněn také tím, že toto období bylo zkrácené. Cílem této bakalářské práce bylo především zhodnocení informovanosti a názorů podnikatelů na podporu malého a středního podnikání. Práce je zaměřena přímo na Jihomoravský kraj. Jihomoravský kraj má velmi vysoký ekonomický potenciál. Řadí se na první místo v rámci investic. Město Brno je významné díky mnoha vysokým školám a investicím do výzkumu a vývoje. Jihomoravský kraj se umístil mezi prvními místy v počtu ekonomických subjektů mezi kraji České republiky. Proto je v tomto kraji důležité i nadále podporovat malé a střední podnikání, které je zdrojem mnoha nových inovací a technologií. Z hlediska dotazníkového šetření jsou malí a střední podnikatelé Jihomoravského kraje v celku dobře informovaní. Avšak někteří respondenti neměli o podpoře přehled žádný, nebo velice malý. Opatřením tohoto problému je jistě zvýšení informovanosti v podobě reklam a odkazů na internetových stránkách, v tisku, televizi nebo na veřejných prostranství. Pozitivním jevem je, že podnikatelé využívají stále více poradenská centra a snaží si rozšiřovat svoje znalosti. A to i v rámci Hospodářské komory a dalších institucí.
55
7 LITERATURA 1. VOJTÍK, V. Podnikání malých a středních podniků na jednotném trhu EU. 1. vyd. Praha:Wolters Kluwer ČR, 2009, s. ISBN 978-80-7357- 467-3 2. Prof. Ing. VEBER, J.CSc., doc. Ing. SRPOVÁ, J. Csc., a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualizované a rozšířené vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008, s. ISBN 978-80-247-2409-6 3. Doc., Ing. MALACH, A., Csc, a kolektiv. Jak podnikat po vstupu do EU. 1. Vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2005, s. ISBN 80-247-0906-6 4. STAŇKOVÁ, A. Podnikáme úspěšně s malou firmou. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s., ISBN 978-80-7179-926-9 5. Ing. DOLEJŠOVÁ, M., Ph.D. Zdroje financování malých a středních podniků, 1. Vyd. Bučovice: Martin Stříž, 2008, s.,ISBN 978-80-87106-17-4 6. KRAUSE, D., KUX, J., Krátká zpráva o problematice malých a středních podniků v ČR, Praha 2004, VÚPSV ,ISBN: 80-239-5793-7 7. MALACH, A., Podpora podnikání v regionech ČR a EU, 1. Vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, ISBN 80-210-3450-5 8. JAKUBCOVÁ, J., HRADIL, O., DUDA, M., Česká firma v Evropské unii, 2004, nakladatelství servis: PhDr. Bořivoj Kleník, ISBN 80-903280-2-4 9. WÖHE, G., KISLINGEROVÁ, E. Úvod do podnikového hospodářství. 2. vyd. Praha: C.H. Beck, 2007. 928 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-807179-897-2 10. SYNEK, M. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3.
Elektronické zdroje: 1. Českomoravská záruční a rozvojová banka [online]. [Citováno 27. 3.]. Dostupné z http://www.cmzrb.cz/o-bance/kdo-jsme 2. Strukturální fondy [online]. [Citováno 27. 3. 2012]. Dostupné z http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU#cile 3. Czech
invest[online].
[Citováno
2.
4.
2012].
Dostupné
z
http://www.czechinvest.org/ 4. Český statistický úřad [online]. [Citováno 6. 4. 2012]. Dostupné z http://www.czso.cz/ 56
PŘÍLOHY Příloha č. 1: Dotazník
1. Kolik má Vaše firma zaměstnanců? a) do 10 b) do 50 c) do 250
2. Ve kterém roce byla založena Vaše firma?
3. V jaké oblasti podnikáte?
4. Máte informace o možnostech podpory malých a středních podniků? a) Ano b) Částečně ano c) Ne
5. Kde jste informace o možnostech podpory malých a středních podniků získali? U jiné možnosti prosím uveďte.
a) Tisk b) Odborná literatura c) Internet d) Poradenská centra e) Informace na toto téma nehledám f) Jiná možnost ………………………………
6. Byly informace, které jste získali dostačující? a) Ano b) Částečně ano c) Ne
57
7. Pokud tyto informace nebyly dostačující, které Vám chyběly? Odpověď
8. Pobíráte nebo jste pobírali podporu z některého z programů pro malé a střední podnikání? Pokud ano, uveďte jakou. a) Ano ……………………………… b) Ne
9. Pokud jste se rozhodli podporu nevyužít, uveďte prosím důvod. Odpověď:
10. Jakou formou jste podporu obdrželi? U jiné formy podpory uveďte jakou.
a) Dotace b) Finanční příspěvek c) Bezúročný úvěr d) Zvýhodněné bankovní záruky e) Zvýhodněný úvěr f) Podřízený úvěr g) Jiná forma podpory ………………………………………
11. Ve kterém roce jste podporu poprvé využili? Odpověď:
12. Uveďte případné problémy a připomínky k podpoře. Odpověď:
58
13. Myslíte si, že se podpora malého a středního podnikání postupně zlepšuje? Popřípadě co byste změnili. a) Ano b) Ano částečně c) Ne Odpověď:
59
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulky Tabulka č. 1: Členění území ČR Tabulka č. 2: Regiony soudržnosti Tabulka č. 3: Vývoj obyvatelstva Jihomoravského kraje v letech 2009-2011 Tabulka č. 4: Stav investic dle krajů v roce 2010 Tabulka č. 5: Vývoj počtu ekonomických subjektů v Jihomoravském kraji v letech 2006-2010 Tabulka č. 6: Vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji v letech 2006-2011 Tabulka č. 7: Finanční prostředky alokované pro OPPP na období 2004-2006 (EUR) Tabulka č. 8: Počet podaných, zamítnutých a přidaných žádostí Tabulka č. 9: Finanční alokace pro OPPI na období 2007- 2013 (EUR) Tabulka č. 10: Počet podaných žádostí a udělených dotací či úvěrů ke dni 6. 4. 2012 Tabulka č. 11: Počet zaměstnanců Tabulka č. 12: Rok založení firmy Tabulka č. 13: Informace o možnostech podpory Tabulka č. 14: Zdroj získaných informací Tabulka č. 15: Dostatečnost vyhledaných informací Tabulka č. 16: Počet respondentů, kteří podporu pobírali či nikoliv Tabulka č. 17: Forma podpory malého a středního podnikání Tabulka č. 18: Rok získání podpory Tabulka č. 19: Názory podnikatelů na vývoj podpor
Grafy Graf č. 1: Úspěšnost podaných žádostí OPPP Graf č. 2: Úspěšnost podaných žádostí OPPI
60
