Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta
PROJEKT RODINNÉHO DOMU RÁMOVÉ DŘEVOSTAVBY Bakalářská práce
TEXTOVÁ ČÁST VÝKRESOVÁ ČÁST – PŘIPOJENÁ PŘÍLOHA
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
doc. Dr. Ing. Zdeňka Havířová
Jiří Valášek
Brno 2012
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Projekt rodinného domu rámové dřevostavby zpracoval sám a uvedl jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne…………………………………..
Podpis student……………………………..
Poděkování Chtěl bych velmi moc poděkovat paní doc. Dr. Ing. Zdeňce Havířové za vedení práce, pomoc při zpracování bakalářské práce a za její odborné konzultace, které mi byly nesmírně uţitečné a nápomocné. Dále bych chtěl poděkovat své rodině, která mě podporovala po celou dobu mého studia.
Abstrakt: VALÁŠEK, J. Projekt rodinného domu rámové dřevostavby. Bakalářská práce. Brno, 2012.
V této bakalářské práci jsem navrhl rodinný dům rámové dřevostavby podle vlastních představ. Jedná se o dvoupodlaţní dům. Práce je rozdělena na výkresovou část, kde práce bude obsahovat výkres základů, půdorysy, svislý řez a pohledy. Dále na textovou část, kde budou uvedeny skladby jednotlivých konstrukcí a základní konstrukční detaily. Pro obvodový plášť konstrukce bude uvedeno tepelně-technické posouzení navrţené skladby. Textová část bude ještě doplněna o průvodní zprávu.
Klíčová slova: součinitel prostupu tepla, průvodní zpráva, rámová dřevostavba
Abstract: VALÁŠEK, J. Project one-family house frame wood – construction. Baccalaureate work. Brno, 2012.
In those baccalaureate work I'm suggested one-family house frame wood construction according to own idea. It is house of two floors. Work is divided on graphical part, where work will contain drawing foundation, ground plan, vertical section and views. Further on text part, where they will mentioned composition single construction and basic constructions details. For
cladding construction will be shown
thermally- technical appreciation designed composition. Text part will be complemented about accompanying report.
Keywords: coefficient
transmission
warm,
accompanying
report,
frame
wood
OBSAH 1
ÚVOD ..................................................................................................... 8
2
CÍL PRÁCE ............................................................................................ 9
3
METODIKA .......................................................................................... 10 4.1
Počátky stavění ze dřeva .................................................................. 11
4.2
Historický vývoj konstrukčních systémů ............................................ 11
4.2.1
Systémy dřevěných staveb z tyčových prvků ............................. 11
4.2.2
Systémy masivních staveb ze dřeva .......................................... 12
SOUČASNÉ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY DŘEVOSTAVEB ............... 13
5 5.1
Masivní dřevostavba ......................................................................... 13
5.1.1
Srubová stavba .......................................................................... 14
5.1.2
Novodobé masivní stavby ze dřeva ............................................ 14
5.2
Elementární dřevostavba .................................................................. 15
5.2.1
Rámová dřevostavba ................................................................. 15
5.2.2
Panelová dřevostavba ................................................................ 15
5.3
Skeletová dřevostavba ...................................................................... 16
5.3.1
Historický skelet (hrázděná konstrukce) ..................................... 16
5.3.2
Novodobý skelet (dřevěná konstrukce) ...................................... 16
RÁMOVÁ DŘEVOSTAVBA ................................................................. 17
6 6.1
Všeobecně ........................................................................................ 17
6.1.1
Dnešní rámové stavby ................................................................ 17
6.1.2
Charakteristické znaky dřevěných rámových staveb .................. 18
6.2
Konstrukční části............................................................................... 18
6.3
Míra sednutí ...................................................................................... 19
6.4
Statika ............................................................................................... 19
6.4.1
Všeobecně ................................................................................. 19
6.4.2
Mezipatrové stropy ..................................................................... 20
6.4.3
Vnější stěny ................................................................................ 21
6.4.4
Vnitřní stěny ............................................................................... 21
TEPELNÉ A AKUSTICKÉ IZOLACE V DŘEVOSTAVBÁCH .............. 22
7 7.1
Tepelně - technické poţadavky......................................................... 22
7.1.1 7.2
Tepelná izolace dřevostaveb ...................................................... 22
Akustické stavební poţadavky .......................................................... 23 5
7.2.1
Zvuková izolace .......................................................................... 23
7.2.2
Hluk šířený vzduchem ................................................................ 24
7.2.3
Kročejový hluk ............................................................................ 24
POŽADAVKY NA DŘEVOSTAVBY .................................................... 25
8 8.1
Poţární bezpečnost .......................................................................... 25
8.2
Hygiena, ochrana zdraví a ţivotní prostředí ...................................... 26
8.3
Větrání a vytápění ............................................................................. 26 NÁVRH KONSTRUKCE PRO REALIZACI DOMU.............................. 27
9 9.1
Skladba obvodové stěny ................................................................... 27
9.1.1
Podrobný popis obvodové stěny ................................................ 27
9.1.2
Součinitel prostupu tepla obvodovou stěnou .............................. 28
9.2
Skladba stropu mezi 1.NP a 2.NP..................................................... 30
9.2.1 9.3
Skladba vnitřní nosné příčky ............................................................. 31
9.3.1 9.4
Podrobný popis vnitřní nosné příčky .......................................... 32
Skladba vnitřní nenosné příčky ......................................................... 32
9.4.1 9.5
Podrobný popis stropu ............................................................... 31
Podrobný popis vnitřní nenosné příčky ...................................... 32
Skladba střešního pláště ................................................................... 33
9.5.1
Podrobný popis střešního pláště ................................................ 33
9.5.2
Součinitel prostupu tepla střešní konstrukcí ............................... 34
9.6
Skladba stropu v podkroví ................................................................ 36
9.6.1
Podrobný popis stropu v podkroví .............................................. 36
9.6.2
Součinitel prostupu tepla stropem v podkroví ............................. 37
9.7
Skladba stěny s instalační mezerou.................................................. 38
9.7.1
Podrobný popis stěny s instalační mezerou ............................... 38
10
PRŮVODNÍ ZPRÁVA........................................................................... 39
11
ZÁKLADNÍ KONSTRUKČNÍ DETAILY POUŽITÉ V PROJEKTU ....... 46
11.1 Napojení obvodových stěn ................................................................ 46 11.2 Napojení vnitřní příčky na obvodovou stěnu ..................................... 47 11.3 Napojení stropu na obvodovou stěnu ............................................... 48 11.4 Napojení schodiště na strop.............................................................. 49 11.5 Napojení obvodové stěny na základovou desku ............................... 50 11.6 Napojení střechy na obvodovou stěnu .............................................. 51 6
11.7 Napojení vnitřní stěny do stropu ....................................................... 52 12
DISKUZE ............................................................................................. 53
13
ZÁVĚR ................................................................................................. 54
14
SUMMARY........................................................................................... 55
15
PŘÍLOHY ............................................................................................. 56
16
POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE ........................ 57
16.1 Literatura: .......................................................................................... 57 16.2 Internetové zdroje: ............................................................................ 57
7
1
ÚVOD Dřevostavby se v České republice v posledních letech staly nedílnou
součástí stavebního trhu a čím dál více roste zájem o tyto stavby. Podle odhadů se podíl dřevostaveb u nás, na stavebním trhu odhaduje minimálně na 5 %, je to zhruba 10 x větší nárůst neţ bylo v posledních dvou dekádách. Ve světě je podíl dřevostaveb mnohem větší neţ u nás. Řádově se to pohybuje okolo 80% (Kanada, USA, Finsko, Švédsko, Norsko). V sousedních zemích je to více neţ 20% (Německo, Rakousko). Existuje řada faktorů, díky kterým tento zájem roste. Jedním z nich je ten, ţe dřevostavby dokáţou dosáhnout velmi dobrých tepelně-izolačních vlastností. Skladbu stěny tvoří dřevěné nosné trámy, které zabezpečují stabilitu. Mezi trámky je uloţena tepelná izolace a vnější stranu stěny tvoří další tepelná izolace, tím pádem skladbu stěny tvoří z velké části tepelný izolant. Proto dřevostavby splňují tyto vlastnosti. Dále nesmíme zapomenout na ekologický aspekt, který se v dnešní době poţaduje. Dřevo je přírodním a obnovitelným materiálem. Další výhodou dřevostaveb, která je pro mnohé vítaným faktorem, je rychlá a relativně nenáročná výstavba. Hrubou stavbu dřevostaveb je moţné postavit za pár dní. K diskusím o výhodách či nevýhodách dřevostaveb dochází dnes a denně. Společnost často mylně srovnává výstavby zděného charakteru a dřevostavby. Kaţdý člověk má určité představy o bydlení a od toho se odvíjí volba materiálu, který by měl splňovat stanovená kritéria. Proto jde o individuální záleţitost a nelze tyto aspekty zobecňovat na širokou veřejnost. Jak zděná, tak dřevěná výstavba má svá pro a proti, přičemţ právě dřevostavba dokáţe mnohdy splnit takové poţadavky, které klasický zděný dům nedokáţe. Pro svou práci jsem si zvolil systém rámové dřevostavby. Je to z důvodu toho, ţe tyto systémy jsou u nás nejvíce rozšířeny a je o ně velký zájem. Je to díky jejich velmi dobrým charakteristickým znakům, mezi které patří rychlost výstavby, opakující se detaily, dostupnost materiálu, architektonické řešení, jednoduchost, oboustranné opláštění a velmi dobré tepelně-izolační vlastnosti. 8
2
CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je vypracovat výkresovou dokumentaci pro
realizaci rodinného domu systémem rámové dřevostavby. Práce bude obsahovat výkresovou část, ve které bude výkres základů, půdorys 1.NP a 2.NP, svislý řez a pohledy z jednotlivých stran. V textové části budou uvedeny skladby jednotlivých konstrukcí a základní konstrukční detaily. Pro obvodový a střešní plášť bude uvedeno tepelně technické posouzení navrţené skladby. Textová část bude ještě doplněna o průvodní zprávu.
9
3
METODIKA
Metodika je rozdělena na výkresovou a textovou část. Výkresová část:
-
Návrh dispozice rodinného domu rámové dřevostavby podle vlastních představ
-
Skici návrhů, nápadů
-
Dispoziční uspořádání jednotlivých místností v souladu s platnými předpisy a normami pro obytné budovy
-
Návrh skladby jednotlivých konstrukcí – podle podkladů firmy Rigips s.r.o., se zaměřením na protipoţární konstrukce, které dobře odolávají případnému poţáru.
-
Vyhotovení modulového systému
-
Vlastní projekt: půdorys (1.NP a 2.NP), základy, svislý řez a pohledy na základě modulového systému
-
Vyhotovení 3D vizualizace rodinného domu
Textová část: Rozdělení dřevostaveb podle konstrukčních systémů a podrobný popis rámových dřevostaveb. Popis daných skladeb pouţitých v projektu a jejich tepelně technické posouzení obvodového pláště navrhované stavby. Dále popis souvisejících konstrukčních detailů, které se v projektu vyskytují. Vyhotovení průvodní zprávy k danému objektu.
10
HISTORICKÝ VÝVOJ STAVEB ZE DŘEVA
4 4.1
Počátky stavění ze dřeva
Postupný vývoj tohoto typu staveb odpovídá celkovému vývoji ţivota na zemi. První stavby se svislými stěnami se stavěly přímo ve vodě na kůlech, zaraţených do dna. V místech kde se vyskytovala v podloţí rašelina, se stavěli stavby palisádové. Jejich svislé stěny tvořily kůly zaraţené těsně vedle sebe do země, přímo na podloţí z rašeliny spočívala podlaha vytvořená jako povalový rošt, pevně spojený se svislými stěnami z kůlů. V mladší době kamenné vznikly stavby pletivové, které jiţ vyţadovaly pevný podklad. Na něm leţely 3 – 4 příčné trámy, nesoucí povalový rošt, který tvořil podlahu. Kolem takto vytvořeného roštu byly zhruba ve vzdálenostech jednoho metru zaraţeny do země svislé kůly. První pokusy o spojování dřev ve stavbách bylo svazování tyčoviny pomocí lýka. Později člověk vyuţíval jako přirozenou podpěru vidlici ve větvích a za počátku konstrukčních spojů, ze kterých se později vyvinuly dnešní tesařské spoje, lze povaţovat vytvoření otvoru a čepu pro spojení dvou tyčových prvků v konstrukci. (VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. Dřevostavby pro bydlení, Praha: 2008)
4.2
Historický vývoj konstrukčních systémů 4.2.1 Systémy dřevěných staveb z tyčových prvků
Základem tohoto způsobu stavění ze dřeva v podobě, kterou známe dnes, byly hrázděné stavby z hraněného řeziva poměrně masivních průřezů. Jednotlivé prvky byly spojovány pomocí tesařských spojů a tvořily nosnou kostru celé stavby celé stavby. Ta musela být schopna přenést veškeré zatíţení působící na stavbu, tedy nejenom svislé síly, ale také síly vodorovné,
11
aţ do základů. U toho důvodu byly v samotné hrázděné konstrukci z tyčových prvků provedeny šikmé vzpěry a řada vodorovných výztuţných prvků. Konstrukce „sloupkových“ dřevostaveb ovlivnila stavby ze dřeva také v Evropě, kde se přibliţně od roku 1930 začaly realizovat první sloupkové konstrukce v Německu, pojmenované jako „skeletové“ nebo „ţebrové“. Postupem času se z toho systému vyvinula dnešní konstrukce rámová dřevostavba. S rozvojem prefabrikace se i v oblasti staveb ze dřeva objevují první stavby z dílců připravených předem v krytém výrobním prostoru, které se na staveništi pouze smontují - současné panelové stavby na bázi dřeva. (VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. Dřevostavby pro bydlení, Praha: 2008)
4.2.2 Systémy masivních staveb ze dřeva Základem všech masivních staveb ze dřeva, které se v současnosti realizují, byla stavba srubová. Stěny domů těchto staveb tvořily vodorovně vrstvené trámy, které byly v nároţích vázány tesařskými spoji (tzv. roubené stavby). Tou nejjednodušší vazbou, pouţívanou pravděpodobně jiţ ve středověku u méně náročných staveb, byl pouhý přesah nároţních konců trámů. Postupným vývojem se nároţní spoje trámů zdokonalovaly a jedním z nejčastěji a pravděpodobně i nejdéle pouţívaných spojů, u kterých jiţ nebyly ponechány přesahy záhlaví nároţních trámů, byly spojení na tzv. rybiny. Stěny roubených staveb byly sestavovány nejprve z kuláčů, později se začaly pouţívat trámy hraněné. Vodorovné spáry mezi jednotlivými trámy se původně vyplňovaly mechem a omazávaly hlínou, dnes jsou vyvinuty speciální těsnící materiály. V současnosti realizované masivní stavby ze dřeva však nejsou pouze stavby srubové nebo roubené. Objevuje se celá řada nových systémů, u kterých je masivní dřevěná stěna tvořena vrstvením nebo skládáním přířezů do celých bloků, tvořících nosnou část konstrukce. (VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. Dřevostavby pro bydlení, Praha: 2008)
12
SOUČASNÉ KONSTRUKČNÍ SYSTÉMY DŘEVOSTAVEB
5
Konstrukční systémy, pouţívané v současnosti v Evropě při realizaci dřevostaveb pro bydlení, lze rozdělit do tří základních skupin. První dvě skupiny se vyvinuly ze staveb hrázděných a reprezentují stavění ze dřeva z tyčových prvků. Základem třetí skupiny – staveb masivních byla stavba srubová, která se vlastně realizuje dodnes, a navíc k ní v současnosti přibyly ještě novodobé masivní stavby. (VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. Dřevostavby pro bydlení, Praha: 2008)
Obr. č. 1 Schéma rozdělení současných dřevostaveb (VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. Dřevostavby pro bydlení, Praha: 2008)
5.1
Masivní dřevostavba
Současné masivní stavby ze dřeva jsou jistou alternativou k systému lehkých staveb, mezi které je většina dnešních dřevostaveb zařazena, ale současně také alternativou ke stavbám z klasických materiálů, jako jsou například cihly nebo beton. Masivní část stěnových, stropních, případně střešních dílců je tvořena vrstvou dřeva, která je zřetelně oddělena od vrstvy izolační a tvoří nosnou část dílců v konstrukci. Dřevěné bloky jsou vytvořeny 13
skládáním nebo vrstvením jednotlivých přířezů, vzájemně spojovaných lepením nebo pomocí „tyčových“ spojovacích prostředků jako jsou hřebíky, vruty, šrouby nebo kolíky z tvrdého dřeva. U masivních dřevostaveb není povinna parozábrana. (VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. Dřevostavby pro bydlení, Praha: 2008)
Masivní dřevostavby jsou rozděleny na srubové stavby a plošné systémy. 5.1.1 Srubová stavba Můţe být provedena z tyčových prvků libovolného profilu. Při průmyslové výrobě, kdy jsou jednotlivé prvky opracovány pomocí strojního zařízení, lze sestavovat roubené stěny z profilů kruhových, obdélníkových, čtvercových, ale i elipsovitých. Vodorovné spáry se spojují „na pero a dráţku“, často je tento spoj zdvojený nebo ztrojený, nebo se vodorovné spáry utěsňují speciálním tmelem či pomocí paměťových pásek. Pro strojní opracování se většinou pouţívá vysušené dřevo, případně lepené lamelové dřevo. (VAVERKA, J. -HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. Dřevostavby pro bydlení, Praha: 2008)
5.1.2 Novodobé masivní stavby ze dřeva V současnosti pouţívané systémy staveb, u kterých je nosná konstrukce stěny tvořena vrstvou masivního dřeva, nemusí být jenom stavby srubové. Stále častěji se objevují výrobci patentovaných systémů, ve kterých jsou vytvářeny masivní bloky pro nosné konstrukce stěn a stropů vrstvením nebo skládáním z jednotlivých přířezů nebo vytváření dutých lepených nosných prvků s vnitřní výplní izolačním materiálem. Vzájemné spojování přířezů při vytváření bloků je mechanické, nebo jsou pouţity spoje lepené. (HAVÍŘOVÁ, Z; Stavíme dům ze dřeva. 2.vyd., Brno: ERA group, spol. s.r.o., 2005)
Masivní bloky rozdělujeme: a) Vrstvené b) Skládané c) Lepené
14
5.2
Elementární dřevostavba
Elementární stavby ze dřeva lze charakterizovat jako stavby sestavované z jednotlivých elementů – přířezů, jednotných profilů. Ty tvoří nosnou dřevěnou kostru stavby, doplněnou ve skladbě dalšími konstrukčními materiály. (VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. Dřevostavby pro bydlení, Praha: 2008)
5.2.1 Rámová dřevostavba Do skupiny elementárních staveb patří dřevostavby rámové, u kterých je sestaven nosný dřevěný rám z přířezů jednotného profilu na výšku jednoho podlaţí a ztuţení celé stavby je provedeno pomocí výztuţných opláštění. Dřevěný rám stěny tvoří spodní práh, horní rám a svislé stojky. Stejný rám je ve vodorovné nebo šikmé poloze vytvořen pro konstrukci stropu a střechy. (VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. Dřevostavby pro bydlení, Praha: 2008)
5.2.2 Panelová dřevostavba U panelových dřevostaveb je předem ve výrobní hale na pracovní ploše sestaven dřevěný rám, provede se jeho opláštění z jedné strany a dílec se na speciálním zařízení překlopí na druhou stranu. Následuje kompletace dílce ve vodorovné poloze vloţením vláknité izolace mezi stojky rámu, provedou se potřebné rozvody instalací a opláštění dílce z druhé strany. Pokud je předepsána parozábrana, natáhne se ještě před opláštění velkoplošným materiálem. Jednotlivé vrstvy jsou dány výrobní dokumentací pro konkrétní stavbu a konkrétní prvky podle jejich účelu. Takto připravený dílec se zvedne do svislé polohy a další vrstvy a kompletační práce jako jsou povrchové úpravy, vnější zateplovací systém a osazení oken a dveří se jiţ provádí ve svislé poloze. Hotové panely se transportují na staveniště, kde se na předem připravenou základovou desku osadí a smontují. (VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -JINDRÁK, M. Dřevostavby pro bydlení, Praha: 2008)
15
5.3
Skeletová dřevostavba 5.3.1 Historický skelet (hrázděná konstrukce)
Nosná konstrukce stěn u hrázděné stavby byla vytvořena z dřevěných prvků masivního průřezu. Jednotlivé prvky byli tesané, vzájemné spojení se provádělo tesařskými spoji a tato dřevěná kostra musela být schopna přenést veškeré zatíţení na ni působící aţ do základů. Hrázděná stěna se skládá ze svislých stojek, vodorovných prahů a liţin, vzpěr a paţdíků. (HAVÍŘOVÁ, Z; Stavíme dům ze dřeva. 2.vyd., Brno: ERA group, spol. s.r.o., 2005)
5.3.2 Novodobý skelet (dřevěná konstrukce) Novodobá dřevěná skeletová stavba, která se vyvinula z hrázděné stavby, se liší jednak uspořádáním základních nosných prvků, ale především zjednodušením spojů. Zůstává zachován základní princip stavby v tom, ţe nosnou funkci přebírá samotný skelet, stěny jsou nenosné, mají pouze funkci výplňovou a ochrannou. Nejsou však jiţ vytvářeny nosné kostry stěn s prahy, stojkami a liţinami jako u hrázděné stavby. Stavba má svůj základní modul, který určuje celkovou koncepci uspořádání jednotlivých nosných prvků. Základní modul je obvykle 600 milimetrů, jeho násobky pak vytvářejí modulovou síť, někdy ji nazývanou rastr. Nosné prvky skeletu mohou být jednoduché nebo zdvojené a podle jejich vzájemného uspořádání rozlišujeme čtyři základní nosné systémy. (HAVÍŘOVÁ, Z; Stavíme dům ze dřeva. 2.vyd., Brno: ERA group, spol. s.r.o., 2005)
Jsou to systémy: a) Systém I.: Jednodílný sloup i hlavní nosník, konstrukce jednopodlaţní b) Systém II.: Jednodílný průběţný sloup, dvoudílný (kleštinový) hlavní nosník c) Systém III.: Vícedílný (kleštinový) průběţný sloup, jednodílný hlavní nosník d) Systém IV.: Jednodílný průběţný sloup, jednodílný hlavní nosník, vedlejší nosník ve stejné výškové úrovni jako hlavní nosník (nesouosý nosník) 16
RÁMOVÁ DŘEVOSTAVBA
6
6.1
Všeobecně
Nosná konstrukce rámových staveb sestává z tyčové nosné kostry, z řeziva a z pláště stabilizující nosnou kostru. Tyčová nosná kostra přitom přenáší svislá zatíţení ze střechy a mezipatrových stropů, zatímco pláště z desek na bázi dřeva přenášejí vodorovná zatíţení, která vznikají účinkem větru a vyztuţených sil. Dílce se vyrábějí v klimatizovaných výrobních halách, které poskytují optimální výrobní podmínky. Pro precizní výrobu jsou k dispozici dopravní a výrobní stroje řízené počítačem. Pro přepravu a montáţ se pouţívají výkonné zdvihací a přepravní prostředky. (KOLB, J; Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště, Praha: Grada, 2008)
6.1.1 Dnešní rámové stavby Dnešní rámové stavby, které vznikly, ze stavebního systému BallonFrame a Platform-Frame, se uţ dávno vyvinuli v USA, tak i v Kanadě a ve skandinávských zemích do pouţívaného a osvědčeného konstrukčního systému. Podle odhadů se v zámoří staví tímto systémem aţ 90% všech volně stojících jedno aţ dvoupodlaţních rodinných domů. Vnější vzhled takto konstruovaných domů často neodpovídá typu dřevěných domů, na jaký jsme ve střední Evropě zvyklí. Nosná kostra je u rámových staveb uvnitř i z venku zcela obloţená. Obklady fasády sestávají často z desek na bázi dřeva nebo rostlého dřeva. Jsou dobře a trvanlivě chráněny krycí povrchovou úpravou. V některých lokalitách se surová rámová stavba opatřuje kompaktní fasádou sestávající z venkovní izolace a omítky. Vlastnosti tohoto systému dřevěných staveb byly přizpůsobeny našim potřebám. Proto lze předpokládat, ţe se tento konstrukční systém bude dále prosazovat, protoţe je hospodárný a vyznačuje se jednoduchou konstrukcí a architektonickou volností uvnitř systému. Mimo to jsou pouţívané průřezy dřeva a deskové materiály na bázi dřeva nebo sádry trvale ve vysokých jakostech dostupné a v krátké době k dispozici. (KOLB, J; Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště, Praha: Grada, 2008)
17
6.1.2 Charakteristické znaky dřevěných rámových staveb -
Volnost architektonického řešení
-
Jednoduchý konstrukční systém
-
Opakující se detaily
-
Nosná konstrukce sestává ze štíhlých, standardizovaných průřezů
-
Celkové vyztuţení oplášťováním
-
Jednoduchá dostupnost materiálu
-
Poschoďová výstavba
-
Spoje kontaktními styky a mechanickými spojovacími prostředky
-
Rastrový rozměr 400-700 mm, přednostně 625 mm
-
Konstrukce oboustranně obloţená
-
Krátká doba výstavby, jsou moţné různé stupně předvýroby
(KOLB, J; Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště, Praha: Grada, 2008)
6.2
Konstrukční části
Pro jedno a dvoupodlaţní typy staveb jsou vzhledem k nosnému chování vyhovující dřevěné prvky s průřezem 60/120 mm. Tím by vycházel základní element, ze kterého je vytvořena hlavní stavební struktura, řezivo s rozměrem 60/120 mm. Dnes se ovšem u vnějších stěn poţadují větší tloušťky izolace neţ 120 mm. Buď se musí průřezy zvětšit ze 120 na 160, 180, 200 atd. milimetrů, nebo se pro izolaci pouţije druhá izolační vrstva nezávislá na nosné konstrukci. Protoţe druhou izolační vrstvou lze současně eliminovat tepelné mosty, je třeba tuto alternativu upřednostnit. U rámových staveb se v zásadě pouţívá: Pro kostru -
Konstrukční dřevo (rostlé dřevo, lepené dřevo), třída pevnosti C24
-
Druh dřeva: smrk, jedle
-
Vlhkost dřeva: 12% ±2%
-
Pro dobrou stabilitu tvaru se u rámových staveb doporučuje pouţití lepeného dřeva
18
Pro vyztuţené pláště stěn a podlahy -
Třívrstvé desky
-
Desky OSB, desky MDF, třískové desky
-
Sádrovláknité desky
-
Překliţkové desky
Pro izolaci -
Minerální vláknité desky
-
Celulózová vlákna
-
Dřevovláknité desky
-
Různé izolační materiály
(KOLB, J; Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště, Praha: Grada, 2008)
6.3
Míra sednutí
Míra sednutí je určena počtem a rozměry vodorovně zabudovaných dřevěných prvků (sesychání a bobtnání při tlaku kolmo k vláknům). Čím větší je podíl vodorovně zabudovaných dřevěných prvků, tím větší pozornost se poţaduje. Tloušťka vodorovně zabudovaných dřevěných prvků jako prahů, vaznic a nosníků je u rámových staveb mezi 240 a 500 mm na poschodí. (KOLB, J; Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště, Praha: Grada, 2008)
6.4
Statika 6.4.1 Všeobecně
Únosnost a pouţitelnost rámových staveb se musí posoudit podle příslušných norem. U jednoduchých staveb lze na základě empirických hodnot také
pomocí
konstrukčních
katalogů
upustit
od
statického
výpočtu
provedeného do posledního detailu. V kaţdém případě se mají projektant a realizační firma dohodnout, kdo je zodpovědný za únosnost a bezpečnost konstrukce. 19
Dřevěné rámové stavby jsou díky standardizaci průřezů rastrových rozměrů, spojů a prováděcích detailů jednoduchým konstrukčním systémem. U rámových domů si zasluhuje pozornost zejména vyztuţení budovy. Je třeba ho vţdy uvaţovat jako celek. Kromě toho je třeba také uvaţovat dokonalé kotvení prováděné stavby. (KOLB, J; Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště, Praha: Grada, 2008)
6.4.2 Mezipatrové stropy Některá konstrukční kritéria: Nosníky -
Vzdálenost nosníků 500 aţ 700 mm, zpravidla 625 mm
-
Rozpětí: l je menší neţ 5 m
-
Celkové zatíţení: vlastní tíha (stálé zatíţení) a uţitné zatíţení z mezipatrového stropu a případně zatíţení příčkami Dovolený průhyb uváţit podle národních norem. Ve vztahu k objektu
-
mohou být potřebné i tuţší stropy -
Uváţení dotvarování
-
U nosníků s poměrem h/b větším neţ 2,5 se musí nosníky zajistit proti klopení
-
Musí se zahrnout poţadavky na vyztuţení stropní tabule
-
Musí se uváţit zářezy ve stropních nosnících
-
Výměny
se
sousedními
stropními
nosníky
se
musí
příslušně
dimenzovat Pláště -
Formáty podle vzdáleností nosníků: 500 aţ 700 mm, zpravidla 625 mm
-
Celkové zatíţení: vlastní tíha (stálé zatíţení) a uţitné zatíţení
-
Výztuţné poţadavky na stropní výztuţnou tabuli
U běţných zatíţených mezipatrových stropů obytných prostorů a při vzdálenosti nosníků nevýše 625 mm stačí dřevotřísková deska (25 mm) nebo bednění z rostlého dřeva s tloušťkou prken 22 mm. Vrstvy pláště mají probíhat 20
nejméně přes dvě pole nosníků. (KOLB, J; Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště, Praha: Grada, 2008)
6.4.3 Vnější stěny Některá kritéria: -
Zatíţení větrem
-
Svislá a vodorovná zatíţení od střechy a mezipatrových stropů a vlastní tíha konstrukce
-
Vzpěrná délka dřevěných sloupků
-
Vzdálenost dřevěných sloupků: e = 625 mm
-
Napětí v tlaku kolmo na vlákna Vybočení nosných dřevěných sloupků v rovině stěny je zabráněno
pláštěm. Pro stěnové sloupky jsou proto rozhodující sloţky tlaku a ohybu k rozhodující ose. Stěnové sloupky s průřezem 60x120 mm a do vzpěrné délky 2750 mm a maximální vzdálenost 650 mm jsou schopny přenášet rovnoměrné zatíţení u jedno a dvoupodlaţních obytných budov v polohách nejvýše do 800 m nadmořské výšky (zatíţení sněhem!). (KOLB, J; Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště, Praha: Grada, 2008)
6.4.4 Vnitřní stěny Zatíţení vnitřních stěn je tak jako u vnějších stěn určeno zatíţením ze střechy, mezipatrových stropů a vlastní tíhy vnitřních stěn. Pro dimenzování jsou rozhodující napětí v tlaku, kolmo k vláknům. (KOLB, J; Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště, Praha: Grada, 2008)
21
TEPELNÉ A AKUSTICKÉ IZOLACE V DŘEVOSTAVBÁCH
7
7.1
Tepelně - technické požadavky
Opatření související s tepelnou ochranou budov zabraňují zbytečným ztrátám při vytápění budov, a tím nejenom přispívají k úsporám energie, ale současně také nepřímo chrání naše ţivotní prostředí. Největší nebezpečí z tohoto pohledu znamenají místa se zvýšeným prostupem tepla oproti jiným částem konstrukce, která nazýváme tepelné mosty, a místa nebo části konstrukce se zvýšenou vlhkostí, která způsobuje zvýšení tepelné vodivosti materiálu. Tepelné ztráty závisí na tepelné vodivosti materiálu, která udává, jaké mnoţství tepla protéká za jednu sekundu plochou vrstvy materiálu o tloušťce 1 m a ploše 1m2 při rozdílu teplot obou povrchů 1 K. Schopnost tepelně izolovat je jednou z nejdůleţitějších vlastností poţadovaných u obvodových plášťů budov. Tato schopnost se udává jako U, tzv. součinitel prostupu tepla, která je pro jednotlivé obvodové konstrukce předepsána závaznou normou (ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov) a která se postupně upravovala v souvislosti s trendem úspory energií všeho druhu a také v souvislosti s růstem cen energií. Součinitel prostupu tepla vyjadřuje tepelnou ztrátu konstrukce ve W na 1 m 2 plochy, při tepelném toku vyvolaném teplotním rozdílem 1 K. To v praxi znamená, ţe konstrukce tím lépe izoluje, čím niţší je hodnota součinitele U. (HAVÍŘOVÁ, Z; Dům ze dřeva. 2.vyd., Brno: ERA group, spol. s.r.o., 2005)
7.1.1 Tepelná izolace dřevostaveb U materiálů pro tepelnou izolaci staveb nejsou kladeny poţadavky na jejich pevnost nebo tuhost, mají pouze zvyšovat tepelněizolační vlastnosti obvodových konstrukcí. Toho lze dosáhnout pouţitím materiálů s malou tepelnou vodivostí a malou nasákavostí, které jsou současně odolné proti vlivům povětrností a hnilobě.
22
U dřevostaveb se pouţívají především izolace z minerálních vláken případně z vláken organických. Izolace z minerálních vláken se vyrábí rozfoukáváním vláken roztaveného čediče, případně skelných vláken nebo vláken vysokopecní strusky, která jsou však pro dřevostavby méně vhodná neţ vlákna čedičová. Vrstvy izolace je nutno chránit před vnikáním vlhkosti, která by jejich tepelněizolační vlastnosti znehodnotila. Vlhkost se v obvodové konstrukci můţe šířit difuzí vodní páry, prouděním vlhkého vzduchu konstrukcí a případně také zatékání dešťové vody při špatně provedených konstrukčních detailech. Z toho důvodu se u dřevostaveb často pouţívá parozábrana umístěná co nejblíţe vnitřnímu povrchu konstrukce, která brání průniku vodních par do konstrukce a chrání tak tepelnou izolaci před vlhkostí. Jako parozábrana se pouţívá PE-fólie o různých ekvivalentních difúzních tloušťkách (podle skladby konstrukce). Důleţité je správné upevnění a napojení v místech styků jednotlivých konstrukčních dílců. U obvodových konstrukcí všech staveb je třeba dbát na to, aby nedocházelo ke vzniku míst s výrazně vyšším prostupem tepla neţ v ostatních částech konstrukce. Těmto místům říkáme tepelné mosty. Takovým místem můţe být například rohový spoj, dvou stěnových panelů nebo detail uloţení stropní či střešní konstrukce na nosnou obvodovou stěnu. (HAVÍŘOVÁ, Z; Dům ze dřeva. 2.vyd., Brno: ERA group, spol. s.r.o., 2005)
7.2
Akustické stavební požadavky 7.2.1 Zvuková izolace
Ochrana staveb proti hluku je stejně důleţitá jako ochrana tepelná. Hluk, který vnímá lidské ucho, je hluk šířící se vzduchem. Jeho zdroj můţe být uvnitř budovy (například rádio, televize, hovor osob) nebo mimo budovu (například dopravní hluk). Hluk v obytných budovách se šíří jednak vzduchem, jednak materiálem ohraničující konstrukce. Zvukovou izolací se rozumí opatření proti 23
vzniku hluku (primární opatření) a opatření proti přenosu hluku (sekundární opatření). (HAVÍŘOVÁ, Z; Dům ze dřeva. 2.vyd., Brno: ERA group, spol. s.r.o., 2005) 7.2.2 Hluk šířený vzduchem Zvukové vlny šířící se vzduchem způsobují vznik ohybového kmitání v ohraničujících konstrukcích. Tím se hluk ze vzduchu přeměňuje na hluk vznikající v materiálu a šířící se materiálem. Podle schopnosti materiálu utlumit hluk se tyto kmity v určité intenzitě šíří dále do sousedních ohraničených prostor. Tato schopnost se nazývá vzduchová neprůzvučnost materiálu a závisí především na jeho objemové hmotnosti. Se zvětšující objemovou hmotností materiálu roste také jeho vzduchová neprůzvučnost. (HAVÍŘOVÁ, Z; Dům ze dřeva. 2.vyd., Brno: ERA group, spol. s.r.o., 2005)
7.2.3 Kročejový hluk Sníţení mnoţství kročejového hluku šířícího se do sousedních prostor lze dosáhnout vytvářením takzvaných plovoucích podlah, zvýšením plošné hmotnosti podlahy a oddělením podhledových konstrukcí. Plovoucí podlaha je podlaha, která nemá přímé spojení s nosnou konstrukcí pod podlahou a se stěnami po obvodu podlahy. Oddělení musí být provedeno pruţnou izolační vrstvou, aby nedocházelo k šíření kmitání konstrukcí (přerušení akustického mostu). Hmotnost podlahy je u dřevěných konstrukcí opět jedním z problémů lehkých konstrukcí. Zvýšení hmotnosti je moţno provést vrstvou betónové mazanice, oddělené od nosné konstrukce stropu vrstvou vláknité izolace. Jako izolační materiál se u dřevostaveb do stěn i stropů pouţívají stejně jako v případě tepelných izolací vláknité materiály, nejlépe desky a rohoţe z minerálních vláken. (HAVÍŘOVÁ, Z; Dům ze dřeva. 2.vyd., Brno: ERA group, spol. s.r.o., 2005)
24
POŽADAVKY NA DŘEVOSTAVBY
8
8.1
Požární bezpečnost
Poţární odolnost staveb obecně udává dobu (vyjádřenou v minutách), po kterou si konstrukce během poţáru zachovává svou nosnou funkci a celistvost. Dřevostavby v tomto ohledu podléhají přísným normám, jejichţ poţadavky jsou ověřovány výpočty a následnými praktickými zkouškami. Na základě těchto zkoušek a zkušeností se skutečnými poţáry bylo zjištěno, ţe správně navrţená a provedená dřevěná konstrukce odolává poţáru lépe neţ konstrukce ocelová nebo ţelezobetonová. Kovová konstrukce sice nehoří, působením vysokých teplot se však roztahuje, tedy měkne, čímţ ztrácí svou nosnost a při poţáru i po následném uhašení se nepředvídatelně hroutí. Avšak ţádná budova, vystavená velkému a dlouhotrvajícímu poţáru, není dále obyvatelná. V tomto ohledu lze za výhodu dřevostaveb oproti stavbám z jiných materiálů povaţovat snadnou a ekologickou likvidaci zbylých konstrukcí. Základní požadavky a způsob zajištění požární bezpečnosti staveb Všechny základní poţadavky na stavby a stavební výrobky vyjadřující obecný zájem jsou v ČR zapracovány do stavebního zákona (§ 156 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.). Patří mezi ně také poţadavky na poţární ochranu. Cílem navrhovaných projektových opatření v oblasti poţární bezpečnosti staveb je: -
zaručit po určitou dobu únosnost a stabilitu konstrukcí
-
zajistit bezpečný únik osob, popř. evakuaci zvířat a majetku
-
zamezit šíření poţáru uvnitř objektu
-
zabránit přenesení poţáru na sousední objekt
-
umoţnit zasahujícím jednotkám účinný a protipoţární zásah
(VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. Dřevostavby pro bydlení, Praha: 2008)
25
8.2
Hygiena, ochrana zdraví a životní prostředí
V současné době lidé tráví v interiéru více neţ 90 % svého ţivota a to doma i v práci a proto má kvalita interiéru staveb i vnitřního ţivotního prostředí signifikantní význam na kvalitu ţivota i zdraví lidí. Vnitřní ţivotní prostředí v interiéru je zatíţeno nejen organickými těkavými látkami, ale i mikroorganizmy, jako jsou bakterie, plísně, alergeny, roztoči. Dále jsou v interiéru budov jako škodliviny vnímány některé materiály, jako je azbest, radon, prach. Kvalita vzduchu uvnitř budov je závislá zejména na následujících faktorech: -
kvalita venkovního ovzduší
-
objem vzduchu připadající na osobu v místnosti
-
výměna vzduchu
-
mnoţství vzdušných škodlivin
(VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. Dřevostavby pro bydlení, Praha: 2008)
8.3
Větrání a vytápění
V návaznosti na úroveň tepelné ochrany a těsnosti budov se stanovují poţadavky na vytápění a větrání dřevostaveb. Systém vytápění musí být navrţen tak, aby během otopného období zajišťoval tepelnou pohodu vnitřního prostředí stavby a zdroje energie byly optimálně vyuţívány. Poţadavky na teploty interiéru v otopném období, účinnost zdroje tepla, měrnou spotřebu tepla a další parametry jsou definovány ve vyhláškách k zákonu o hospodaření energií. Systém větrání dřevostaveb musí splňovat poţadavky na ochranu zdraví, bezpečnost a provozní spolehlivost. Většina staveb můţe při vhodných podmínkách vyuţívat přirozené větrání. V ostatních případech se navrhuje mechanické větrání, které můţe být doplněno o systém zpětného získávání tepla z odpadního vzduchu. (VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. Dřevostavby pro bydlení, Praha: 2008)
26
NÁVRH KONSTRUKCE PRO REALIZACI DOMU
9
Skladby jednotlivých konstrukcí, které jsou zvoleny v projektu, jsou převzaty od firmy Rigips s.r.o., kde jsou veškeré skladby prověřeny autorizovanou osobou firmy PAVUS s.r.o. a Technickým a zkušebním ústavem stavebním Praha s.p., který je zaměřen na poţární bezpečnost staveb.
9.1
Skladba obvodové stěny
Celková tloušťka obvodové stěny je 260 mm.
Obr. č. 2 Skladba obvodové stěny 9.1.1 Podrobný popis obvodové stěny Obvodová stěna se skládá ze sádrovláknitých desek rigidur, které jsou novou generací pro suchou výstavbu. Mají velmi dobré mechanické vlastnosti. V práci jsou pouţity z důvodu dobré odolnosti vůči poţáru a velké pevnosti. Jako parotěsná zábrana je zde pouţita parotěsná fólie JUTAFOL N (AL, REFLEX), která má velmi dobré vlastnosti. Je odolná vůči UV záření. Tepelnou izolací jsou zde zvoleny desky z minerální plstě Isover Orsil Fassil tl. 160 mm, které mají velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a vysokou protipoţární odolnost. Nosnou konstrukci tvoří dřevěné sloupky 80/160 mm a jejich rozteč, mezi jednotlivými je 625 mm. Vnější tepelně izolační kompozitní 27
systém ETICS tvoří pěnový polystyrén EPS tl. 70 mm. Jako konečná povrchová úprava je zde definována tenkovrstvá omítka tl. 5 mm barvy oranţové. Skladba obvodové stěny v garáţi se shoduje se skladbou obvodové stěny v rodinném domě. 9.1.2 Součinitel prostupu tepla obvodovou stěnou Hodnoty pro vnější obvodové stěny Lehké:
Upoţadované =0,30 (W/m2.K)
Udoporučené =0,20 (W/m2.K)
Obr. č. 3 Skladba obvodové stěny pro výpočet součinitele tepla Materiál
Tloušťka d [mm]
Součinitel λ [W/m. K]
Omítka silikonová. dif. otevřená
0,005
0,7
Polystyrén
0,07
0,033
SVD Rigidur
0,0125
0,35
MV/Dř. rám - SM
0,16/0,16
0,035/0,18
SVD Rigidur
0,0125
0,35
Tabulka č. 1 Koeficienty tepelné vodivosti materiálů λ a tloušťky materiálu d
28
Výpočet:
; Rt=
Základní vzorce pro výpočet: U=
fa = fc =
fb =
fa = fc = 0,436
fb = 0,128
R´=
=
= 5,84 [W/m. K]
Ra = Rc = R λOM+ R λPPS+ R λSVD+ R λMV + R λSVD Ra = Rc = Ra = Rc = Ra = Rc = 6,77 [W/m. K] Rb = R λPPS+ R λSVD+ R λSM + R λSVD Rb = Rb = Rb = 3,08 [W/m. K] R´´= R1+R2+R3+R4+R5 R´´= R´´= 5,16 [W/m. K]
R4=
Ra´= Rc´=
=
= 2,97 [W/m. K]
Rb´=
= 4,57 [W/m. K]
29
= 0,88 [W/m. K]
Výpočet součiniteli prostupu tepla „U“
Rt=
U=
=
=
= 5,38 [W/m. K]
= 0,18 (W/m2.K)
Rsi
součinitel proudění tepla na vnitřní straně
0,25 (W/m2.K)
Rse
součinitel proudění tepla na vnější straně
0,04 (W/m2.K)
Upoţadované =0,30 (W/m2.K) > U=0,18 (W/m2.K) < Udoporučené =0,20 (W/m2.K) VYHOVUJE!
9.2
Skladba stropu mezi 1.NP a 2.NP
Celková tloušťka stropu je 276 mm. Obr. č. 4 Skladba stropu mezi 1.NP a 2.NP
30
9.2.1 Podrobný popis stropu Jako hlavním nosným prvkem stropu jsou dřevěné trámy o rozměrech 40/120 mm, na nichţ je poloţena dřevěná stropní OSB deska tloušťky 22 mm. Podlahovou plochu tvoří dvě sádrovláknité desky rigidur, pod kterými je poloţena kročejová izolace z minerální vlny kvůli akustickým vlastnostem. Mezi nosnými dřevěnými trámy je vloţena tepelná izolace Isover Unirol Profil tl. 100 mm. Podhledy těchto stropů tvoří dvě sádrokartonové desky Rigips tl. 12,5 mm, které jsou uchyceny na montáţní CD profil pomocí šroubů rigidur, jejichţ rozteč je 400 mm. Zde je vloţena tepelná izolace. Montáţní CD profily jsou uchyceny pomocí kříţové spojky na nosných CD profilech, jejichţ rozteč je 750 mm. Součinitel prostupu tepla stropem mezi 1.NP a 2.NP se zde počítat nebude, není potřeba mezi obytnými místnostmi. Skladba stropu v garáţi se víceméně shoduje se skladbou stropu v rodinném domě, kde je navíc pouţita parotěsná zábrana JUTAFOL N (AL, REFLEX), protoţe prostor nad garáţí nebude vytápěn.
9.3
Skladba vnitřní nosné příčky
Celková tloušťka nosné příčky je 185 mm. Obr. č. 5 Skladba vnitřní nosné příčky 31
9.3.1 Podrobný popis vnitřní nosné příčky Jako opláštění jsou zde zvoleny sádrovláknité desky rigidur, které jsou novou generací pro suchou výstavbu. Mají velmi dobré mechanické vlastnosti. V práci jsou pouţity z důvodu dobré odolnosti vůči poţáru a velké pevnosti. Nosnou konstrukci tvoří dřevěné sloupky 80/160 mm a jejich vzdálenost mezi jednotlivými sloupky je 625 mm. Tepelnou izolací tvoří skelná plsť Isover Unirol Profi tl. 160 mm, která má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a vysokou protipoţární odolnost.
9.4
Skladba vnitřní nenosné příčky
Celková tloušťka nosné příčky je 145 mm. Obr. č. 6 Skladba vnitřní nenosné příčky 9.4.1 Podrobný popis vnitřní nenosné příčky Jako opláštění jsou zde zvoleny sádrovláknité desky rigidur, které jsou novou generací pro suchou výstavbu. Mají velmi dobré mechanické vlastnosti. V práci jsou pouţity z důvodu dobré odolnosti vůči poţáru a velké pevnosti. Nosnou konstrukci tvoří dřevěné sloupky 60/120 mm a jejich vzdálenost mezi jednotlivými sloupky je 625 mm. Tepelnou izolací tvoří skelná plsť Isover Unirol Profi tl. 120 mm, která má velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a vysokou protipoţární odolnost.
32
9.5
Skladba střešního pláště
Celková tloušťka nosné příčky je 277 mm. Obr. č. 7 Skladba střešního pláště
9.5.1 Podrobný popis střešního pláště Střešní krytina je navrţena betonová, skládaná na laťování, barvy červené. Podstřešní pojistná membrána je od firmy JUTA a.s., JUDATACH 135 (150, MASTER) + spojovací pásky JUDATACH SP. Jako hlavní nosnou konstrukcí jsou krokve 80/180 mm, kde jejich rozteč je 1000 mm. Mezi jednotlivými krokvemi je vloţena tepelná izolace z minerálních vláken Isover Unirol Profi tloušťky 160 mm. Podkonstrukci tvoří krokvové CD profily (závěsy), na které jsou upevněny montáţní CD profily. Mezi montáţními profily je tepelná izolace Isover Unirol Profi tl. 50 mm. Na CD profily je připevněna parotěsná zábrana, která odolává UV – JUTAFOL N (AL, REFLEX). Na tyto profily jsou jako opláštění upevněny dvě sádrokartonové desky rigips o tloušťkách 12,5 mm.
33
9.5.2 Součinitel prostupu tepla střešní konstrukcí Hodnoty pro plochou a šikmou střechu se sklonem do 45° včetně Upoţadované =0,24 (W/m2.K)
Udoporučené =0,16 (W/m2.K)
Obr. č. 8 Skladba střešního pláště pro výpočet součinitele tepla
Materiál
Tloušťka d [mm]
Součinitel λ [W/m. K]
Dřevěný záklop
0,022
0,18
Dřevěná krokev/MV
0,18/0,16
0,18/0,035
Minerální vlákno
0,05
0,035
Deska Rigips
0,0125
0,21
Deska Rigips
0,0125
0,21
Tabulka č. 2 Koeficienty tepelné vodivosti materiálů λ a tloušťky materiálu d
34
Výpočet:
; Rt=
Základní vzorce pro výpočet: U=
fa = fc =
fb =
fa = fc = 0,46
fb = 0,08
R´ =
=
= 5,63 [W/m. K]
Ra = Rc = R λDZ+ R λMV+ R λMV + R λSKR + R λSKR Ra = Rc = Ra = Rc = Ra = Rc = 6,24 [W/m. K] Rb = R λDZ+ R λMV+ R λMV + R λSKR + R λSKR Rb = Rb = Rb = 2,67 [W/m. K] R´´= R1+R2+R3+R4+R5 R´´= R´´= 5,53 [W/m. K]
R2=
Ra´= Rc´=
=
= 3,86 [W/m. K]
Rb´=
= 5,14 [W/m. K]
35
= 1 [W/m. K]
Výpočet součiniteli prostupu tepla „U“
Rt=
=
U=
= 5,56 [W/m. K]
= 0,17 (W/m2.K)
=
Rsi
součinitel proudění tepla na vnitřní straně
0,25 (W/m2.K)
Rse
součinitel proudění tepla na vnější straně
0,04 (W/m2.K)
Upoţadované =0,24 (W/m2.K) > U=0,17(W/m2.K) < Udoporučené =0,16 (W/m2.K) VYHOVUJE!
9.6
Skladba stropu v podkroví
Celková tloušťka nosné příčky je 277 mm. Obr. č. 9 Skladba stropu v podkroví 9.6.1 Podrobný popis stropu v podkroví Jako hlavní, nosnou stropní konstrukci tvoří dřevěná krokev o rozměrech 80/180 mm. Jejich rozteč je 1000 mm. Mezi jednotlivými krokvemi je tepelná izolace z minerálních vláken Isover Unirol Profi tl 160 mm. Krokve jsou 36
opatřeny z vrchní části pojistnou hydroizolační membránou JUDATACH 135 (150, MASTER) + spojovací pásky JUDATACH SP. Na krokve jsou připevněny desky (tzv. záklop) o tloušťce 22 mm. Jako podhled tvoří dvě sádrokartonové desky rigips, které jsou připevněny šrouby rigidur na montáţní CD profil. Mezi CD profily je vloţena tepelná izolace o tloušťce 50 mm. Jako parotěsná zábrana je zde zvolena JUTAFOL N (AL, REFLEX). Spoje parotěsné fólie jsou spojeny páskou s reflexní AL vrstvou. 9.6.2 Součinitel prostupu tepla stropem v podkroví Součinitel prostupu tepla u stropu v podkroví je stejný jako součinitel prostupu tepla u střešního pláště. Skladby se shodují, ale doporučené a poţadované hodnoty, se podle norem liší.
Hodnoty pro strop pod nevytápěnou půdou (se střechou bez tepelné izolace) Upoţadované =0,30 (W/m2.K)
Udoporučené =0,20 (W/m2.K)
Výpočet součiniteli prostupu tepla „U“
Rt=
U=
=
=
= 5,56 [W/m. K]
= 0,17 (W/m2.K)
Rsi
součinitel proudění tepla na vnitřní straně
0,25 (W/m2.K)
Rse
součinitel proudění tepla na vnější straně
0,04 (W/m2.K)
Upoţadované =0,30 (W/m2.K) > U=0,17(W/m2.K) < Udoporučené =0,20 (W/m2.K) VYHOVUJE!
37
9.7
Skladba stěny s instalační mezerou
Celková tloušťka nosné příčky je 332,5 mm.
Obr. č. 10 Skladba stěny s instalační mezerou 9.7.1 Podrobný popis stěny s instalační mezerou Obvodová stěna se skládá ze sádrovláknitých desek rigidur, které jsou novou generací pro suchou výstavbu. Mají velmi dobré mechanické vlastnosti. V práci jsou pouţity z důvodu dobré odolnosti vůči poţáru a velké pevnosti. Jako parotěsná zábrana je zde pouţita parotěsná fólie JUTAFOL N (AL, REFLEX), která má velmi dobré vlastnosti. Je odolná vůči UV záření. Tepelnou izolací jsou zde zvoleny desky z minerální plstě Isover Orsil Fassil 160 mm, které mají velmi dobré tepelně izolační vlastnosti a vysokou protipoţární odolnost. Nosnou konstrukci tvoří dřevěné sloupky 80/160 mm a jejich rozteč, mezi jednotlivými je 625 mm. Vnější tepelně izolační kompozitní systém ETICS tvoří pěnový polystyrén EPS tl. 70 mm. Jako konečná povrchová úprava je zde definována tenkovrstvá omítka tl. 5 mm barvy oranţové. Je zde udělána předstěna se sádrovláknitých desek rigidur, které jsou upevněny na dřevěné sloupky o rozměrech 60/60 mm. Předstěna slouţí k uloţení instalace pro vodu a plyn. 38
10
PRŮVODNÍ ZPRÁVA
A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA SEZNAM: a) IDENTIFIKACE STAVBY b) ÚDAJE O POZEMKU c) ÚDAJE O PROVEDENÝCH PRŮZKUMECH A O NAPOJENÍ NA DOPRAVNÍ A TECHNICKOU INFRASTRUKTURU d) POŢADAVKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ e) OBECNÉ POŢADAVKY NA VÝSTAVBU f) PODMÍNKY ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ INFORMACE g) VAZBY NA SOUVISEJÍCÍ A PODMIŇUJÍCÍ STAVBY h) LHŮTA A POSTUP VÝSTAVBY i) NÁKLADY STAVBY ______________________________________________________________ a) IDENTIFIKACE STAVBY 1. Název stavby Novostavba rodinného domu rámové dřevostavby v Roštíně 2. Investor a vlastník pozemku Jiří Valášek, Roštín č. p. 142, 768 03, Roštín
3. Projektant 3.1. Jiří Valášek, Roštín č. p. 142, 768 03 Roštín, IČ. 12345678 4. Účel stavby, charakteristika stavby 4.1. Účel stavby Rodinný dům bude jednobytový s oddělenou garáţí. Novostavba rodinného domu bude investorovi slouţit k bydlení a garáţ k parkování osobního vozidla.
39
4.2. Charakteristika stavby Jedná se o novostavbu rodinného domu rámové dřevostavby a garáţe na pozemku p. č. 420/3 v katastrálním území Roštín, včetně zpevněných ploch a napojení na technickou infrastrukturu obce. Pozemek, na kterém bude umístěna stavba, se nachází v obci Roštín. Lokalita je územním plánem v navrhované ploše pro bydlení. Rodinný dům bude dvoupodlaţního charakteru a je navrţen o maximálních půdorysných rozměrech 9,84 m x 7,26 m. Vytyčení objektu bude provedeno specializovanou geodetickou firmou, která vystaví doklad o vytyčení. Objekt bude zaloţen na základových pasech z prostého betonu a ţelezobetonové základové desce. Svislé obvodové a nosné stěny budou provedeny ze zvolených skladeb od firmy Rigips s.r.o., viz skladby konstrukcí (kapitola 9). Strop bude zhotoven z dřevěných trámů, které budou uchyceny na obvodových stěnách. Jedná se o skladbu od firmy Rigips s.r.o. Podhledy v 1.NP a 2.NP budou zhotoveny ze sádrokartonových desek rigips tl. 12.5 mm od firmy RIGIPS s.r.o. Montáţ sádrokartonových konstrukcí je nutno doloţit prohlášením autorizovaného zhotovitele. Střešní konstrukce je navrţena sedlová z dřevěné tesařské konstrukce a bude zastřešena betonovou krytinou barvy červené. Rodinný dům bude napojen na sítě technického vybavení obce (elektro, voda, plyn). Garáž bude přízemního charakteru a je navrţen o maximálních půdorysných rozměrech 4,26m x 7,26m. Vytyčení objektu bude provedeno specializovanou geodetickou firmou, která vystaví doklad o vytyčení. Objekt bude zaloţen na základových pasech z prostého betonu a ţelezobetonové základové desce. Svislé obvodové stěny budou provedeny ze zvolených skladeb od firmy Rigips s.r.o., viz skladby konstrukcí (kapitola 9). Strop bude zhotoven z dřevěných trámů, které budou uchyceny na obvodových stěnách. Jedná se o skladbu od firmy Rigips s.r.o. Podhledy budou zhotoveny ze sádrokartonových desek rigips tl. 12.5 mm od firmy RIGIPS s.r.o. Montáţ sádrokartonových konstrukcí je nutno doloţit prohlášením autorizovaného zhotovitele. Střešní konstrukce je navrţena sedlová z dřevěné tesařské konstrukce a bude zastřešena betonovou krytinou barvy červené. Garáţ bude napojena na sítě technického vybavení obce (elektro). 40
KAPACITA STAVBY
PLOCHA (m2m3)
Zastavěná plocha stavby
102,37
Zastavěná plocha zpevněných ploch
34,6
Plocha všech uţitkových místností
91,88
Plocha všech obytných místností
61,2
Obestavěný prostor RD
129,1
Obestavěný prostor garáţe
71,01
Tabulka č. 3 Velikosti ploch
b) ÚDAJE O POZEMKU -
-
-
-
PARCELNÍ ČÍSLO 420/3
(pozemek stavby, zpevněné plochy)
456
(pozemek uloţení inţenýrských sítí a sjezdu)
VÝMĚRA 1930 m2
(p. č. 420/3)
3716 m2
(p. č. 456)
DRUH POZEMKU Orná půda
(p. č. 420/3)
Ostatní plocha
(p. č. 456)
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ 739634 Roštín
-
OBEC 588938 Roštín
-
VLASTNICKÉ PRÁVO p. č. 420/3 Jiří Valášek, Roštín č. p. 142, 768 03, Roštín p. č. 456 Obec Roštín, Roštín č. p. 139, 768 03 Roštín
-
IDENTIFIKÁTOR 5422189/35
-
LIST VLASTNICTVÍ 234 41
ÚDAJE O PROVEDENÝCH PRŮZKUMECH A O NAPOJENÍ NA
c)
DOPRAVNÍ A TECHNICKOU INFRASTRUKTURU 1. Provedené průzkumy Na místě stavby bylo provedeno ohledání a bylo provedeno měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu. Na pozemku p.č. 420/3, na kterém bude novostavba rodinného domu rámové dřevostavby, byl naměřen střední radonový index. viz. stanovení radonového indexu pozemku (součást projektové dokumentace). Geologické poměry: Vzorek 0,8m – orná, F6/F4. Stanoven podíl částic < 0,063mm. Propustnost půdy – středně propustná. Výchozí podklady: katastrální mapa, dispoziční poţadavky investora. 2. Dopravní napojení Stavba bude vjezdem napojena na zpevněnou komunikaci na pozemku p.č. 456 v k.ú. Roštín. Přístup a příjezd na staveniště je taktéţ z místní asfaltové komunikace. Parkování bude řešeno v garáţi nebo na zpevněné ploše z kamene před rodinným domem. 3. Napojení na inženýrské sítě 3.1. Elektro přípojka Ze stávající kabelové skříně SS400 umístěné na pozemku p.č. 498/6 v k.ú.
Roštín
bude rozšířena
elektro kabelová
síť
NN na
náklady
provozovatele. Rozšíření sítě NN povede na hranice pozemků p.č. 423 a 420/3 v k.ú. Roštín, kde bude zhotovena pojistková kabelová skříň SS200. Tato skříň bude slouţit pro potřeby napojení pozemků p.č. 423 a 420/3. Z nové elektro skříně SS200 bude zhotovena elektro přípojka (min. AYKY 4x16mm2) po elektroměrné zařízení umístěné v oplocení pozemku stavby. Odtud povede zemním kabelem elektro rozvod do objektu garáţe a rodinného domu, kde v jednotlivých objektech budou osazeny rozvaděče. V rodinném domě v místnosti zádveří a v garáţi v interiéru tohoto objektu.
42
3.2. Kanalizační přípojka 3.2.1.1.
Dešťová kanalizace
Sráţkové vody spadené na stavebně neupravený terén (terén s travním porostem, atd..) budou zasakovány do půdní zeminy. Ze střechy novostavby RD, garáţe a ze zpevněných ploch budou sráţkové vody částečně svedeny do vsakovacího potrubí na pozemku p.č. 420/3 v k.ú. Roštín a částečně vyuţívány pro zahradní potřeby. Dešťová kanalizace PVC DN150 (plastové roury PIPE LIFE Js 150) bude zhotovena ve spádu 2-3% o celkové délce cca 20 bm. Kladení a montáţ potrubí musí respektovat montáţně-technologické předpisy vydané výrobcem.
3.2.1.2.
Splašková kanalizace
Splašková odpadní vody z plánované novostavby RD budou novou splaškovou kanalizací z PVC trub DN150 svedeny do domovní čističky odpadních vod. Vyčištěné vody z ČOV budou odvedeny novou kanalizační přípojkou do stávající veřejné kanalizace DN300 (obecní kanalizace), která se nachází na pozemku 425/2 v k.ú. Roštín za místní příjezdovou komunikací v nezpevněné ploše. Pod stávající asfaltovou komunikací bude proveden protlak pro potrubí. Délka splaškového potrubí cca 10 bm. 3.3. Vodovodní přípojka Objekt rodinného domu bude napojen vodovodní přípojkou PE 32 na zdroj pitné vody a to z veřejného vodovodu PVC 90 na pozemku p.č. 456 v k.ú. Roštín. Za oplocením, na pozemku p.č. 420/3 v k.ú. Roštín, bude umístěna vodovodní šachta s vodoměrem a hlavním uzávěrem vody o půdorysných rozměrech 900x1200mm. Odtud bude veden rozvod vody do novostavby rodinného domu. Délka přípojky vody po vodovodní šachtu cca 7bm. 3.4. Plynovodní přípojka Bude nově zhotovena přípojka plynu PE32, která bude napojena na stávající plynovodní řad PE STL DN63 na pozemku p.č. 456 v k.ú. Roštín. Ze zapojovacího bodu, na pozemku p.č. 456 v k.ú. Roštín, bude v zemi vedena plynovodní přípojka v chráničce do nově zhotovené plynoměrné skříně 43
na pozemku p.č. 420/3 v k.ú. Roštín. Tato plynoměrná soustava bude osazena ve zděném oplocení na veřejně přístupném místě. Délka přípojky cca 7,5bm. 3.5. Telekomunikační přípojka Telekomunikační přípojka není předmětem stavby, investor nepoţadoval napojení na telekomunikační síť. V místě stavby nedojde ke střetu se ţádným telekomunikačním kabelem.
d) POŽADAVKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ Projektová dokumentace stavby je zpracována na základě všech podmínek dotčených orgánů a vlastníků inţenýrských sítí. V průběhu prací budou dodrţeny veškeré podmínky závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy a vyjádření správců jednotlivých sítí technického vybavení. e) OBECNÉ POŽADAVKY NA VÝSTAVBU Projektová dokumentace splňuje OTP, není třeba ţádat o ţádné výjimky. f) PODMÍNKY ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ INFORMACE Nebyly stanoveny. g) VAZBY NA SOUVISEJÍCÍ A PODMIŇUJÍCÍ STAVBY Bez návaznosti na okolní stavby a související investice.
44
h) LHŮTA A POSTUP VÝSTAVBY Zahájení stavby:
07/2012
Dokončení stavby:
12/2012
-
Příprava pozemku
-
Výkopové a odkopové práce
-
Základové konstrukce
-
Hrubá konstrukce (stavba)
-
Napojení na sítě technického vybavení obce
-
Instalace, úprava povrchů
-
Kompletace stavby
-
Vybavení interiéru
-
Úprava pozemku
Stavba bude prováděna svépomocí. Podmínkou investora je zajistit si stavební dozor.
i) NÁKLADY STAVBY Celkové náklady na stavbu činí odhadem:
Projektant:
Jiří Valášek
Datum:
Květen 2012
45
1,400.000,-- Kč
11
ZÁKLADNÍ KONSTRUKČNÍ DETAILY POUŽITÉ V PROJEKTU
11.1 Napojení obvodových stěn
Obr. č. 11 Detail napojení obvodových stěn Legenda prvků: 1. Dřevovláknitá deska Rigidur 12,5 mm, 2. Parotěsná zábrana Jutafol N (AL, REFLEX), 3. Dřevěná konstrukce rámu 160x60 mm, 4. Tepelná izolace – Skelná plsť Isover Unirol Profi tl. 160 mm, 5. Tepelná izolace - Pěnový polystyrén EPS tl. 70 mm, 6. Tenkovrstvá omítka – silikonová difúzně otevřená tl. 5 mm, 7. Sponka, 8. Lepený spoj – kout vyztuţen speciální zpevňovací páskou Rigidur vloţenou do disperzního lepidla Rigidur,9. Staticky ověřený kotvící prvek – vrut 8x140 mm
46
11.2 Napojení vnitřní příčky na obvodovou stěnu
Obr. č. 12 Detail napojení vnitřní příčky na obvodovou stěnu Legenda prvků: 1. Dřevovláknitá deska Rigidur 12,5 mm, 2. Parotěsná zábrana Jutafol N (AL, REFLEX), 3. Dřevěná konstrukce rámu 160x60 mm, 4. Tepelná izolace – Skelná plsť Isover Unirol Profi tl. 160 mm, 5. Tepelná izolace - Pěnový polystyrén EPS tl. 70 mm, 6. Tenkovrstvá omítka – silikonová difúzně otevřená tl. 5 mm, 7. Sponka, 8. Lepený spoj – kout vyztuţen speciální zpevňovací páskou Rigidur vloţenou do disperzního lepidla Rigidur,9. Staticky ověřený kotvící prvek – vrut 8x140 mm
47
11.3 Napojení stropu na obvodovou stěnu
Obr. č. 13 Detail napojení stropu na obvodovou stěnu Legenda prvků: 1. Dřevovláknitá deska Rigidur 12,5 mm, 2. Parotěsná zábrana Jutafol N (AL, REFLEX), 3. Dřevěná konstrukce rámu 160x60 mm, 4. Tepelná izolace – Skelná plsť Isover Unirol Profi tl. 100 mm, 5. Tepelná izolace - Pěnový polystyrén EPS tl. 70 mm, 6. Tenkovrstvá omítka – silikonová difúzně otevřená tl. 5 mm, 7. Sponka, 8. Lepený spoj – kout vyztuţen speciální zpevňovací páskou Rigidur vloţenou do disperzního lepidla Rigidur, 9. Staticky ověřený kotvící prvek – vrut 8x140 mm, 10. Profil R-UD, 11. Profil R-CD, 12. Šroub Rigidur, 13. Krokvový (Stropní) Závěs, 14. Podlahový prvek SVD Rigidur tl. 2x12,5 mm, 15. Kročejová izolace tl. 30 mm, 16. Stropní OSB deska tl. 22 mm, 17. Okrajová izolační páska, 18. Podhled – sádrokartonové desky rigips tl. 2x 12,5 mm, 19. Dřevěný věnec připevněn do stropního nosníku 40x120 mm
48
11.4 Napojení schodiště na strop
Obr. č. 14 Detail napojení schodiště do stropu Legenda prvků: 1. Podlahový prvek SVD Rigidur tl. 2x12,5 mm, 2. Kročejová izolace tl. 30 mm, 3. Stropní OSB deska tl. 22 mm, 4. Stupnice, 5. Dřevěná výměna 2ks 40x120 mm, 6. Vrut 10x100 mm, 7. Zalomený, závěsný úhelník tl. 20 mm, 8. Podstupnice, 9. Staticky ověřený kotvící prvek – vrut 8x140 mm, 10. Schodnice, 11. Tepelná izolace – Skelná plsť Isover Unirol Profi tl. 100 mm, 12. Tepelní izolace podhledu Isover Unirol Profi tl. 50 mm, 13. Podkladní dřevěná fošna 235x37 mm, 14. Montáţní CD profil, 15. Šroub Rigidur, 16. Krokvový (Stropní) Závěs, 17. Podhled – sádrokartonové desky rigips tl. 2x 12,5 mm, 18. Krycí dřevěná fošna 200x40 mm, 19. Vrut rigidur 7x80 mm, 20. Čep Ø 18 mm
49
11.5 Napojení obvodové stěny na základovou desku
Obr. č. 15 Detail napojení obvodové stěny na základní desku Legenda prvků: 1. Dřevovláknitá deska Rigidur, 2. Parotěsná zábrana Jutafol N (AL, REFLEX), 3. Dřevěná konstrukce rámu, 4. Tepelná izolace – Skelná plsť Isover Unirol Profi tl. 160 mm, 5. Tepelná izolace - Pěnový polystyrén EPS tl. 70 mm, 6. Tenkovrstvá omítka – silikonová difúzně otevřená tl. 5 mm, 7. Sponka, 8. Výplňová malta Rigidur, 9. Staticky ověřený kotvící prvekvrut 8x140 mm do ŢB, 10. Staticky ověřený kotvící prvek do ŢB, 11. Okrajová izolační páska, 12. Konstrukční úhelník pro zajištění polohy připevněn vruty, 13. Podlahový prvek Rigidur tl. 2x12,5 mm, 14. Izolační deska, 15. Základová konstrukce 16. Soklová a základová izolační deska z polystyrénu tl. 50 mm
50
11.6 Napojení střechy na obvodovou stěnu
Obr. č. 16 Detail napojení střešní konstrukce na obvodovou stěnu Legenda prvků: 1. Dřevovláknitá deska Rigidur, 2. Parotěsná zábrana Jutafol N (AL, REFLEX), 3. Dřevěná konstrukce rámu, 4. Tepelná izolace – Skelná plsť Isover Unirol Profi tl. 160 mm, 5. Tepelná izolace - Pěnový polystyrén EPS tl. 70 mm, 6. Tenkovrstvá omítka – silikonová difúzně otevřená tl. 5 mm, 7. Sponka, 8. Lepený spoj – kout vyztuţen speciální zpevňovací páskou Rigidur vloţenou do disperzního lepidla Rigidur, 9. Pozednice 160x150 mm, 10. Dřevěná krokev 80x180 mm, 11. Dřevěný hranol mezi krokve 160x60 mm, 12. Šroub Rigidur, 13. Krokvový závěs, 14. Střešní latě 50x30 mm, 15. Betonová střešní krytina, 16. Hydroizolační difúzní membrána JUTADACH 135, 17. Podstřešní bednění, 18. Podhled – sádrokartonové desky rigips 2x12,5 mm, 19. Tepelní izolace v podhledu Isover Unirol Profi, 20. Tepelní izolace mezi krokvemi Isover Unirol Profi tl. 160 mm, 21. Staticky ověřený kotvící prvek vrut 8x140mm, 22. Odvodňovací ţlab
51
11.7 Napojení vnitřní stěny do stropu
Obr. č. 17 Detail napojení vnitřních příček do stropu Legenda prvků: 1. Dřevovláknitá deska Rigidur, 2. Tepelná izolace – Skelná plsť Isover Unirol Profi tl. 160 mm, 3. Dřevěná konstrukce rámu 60x160 mm, 4. Okrajová izolační páska, 5. Staticky ověřený kotvící prvek – vrut 8x140 mm, 6. Podlahový prvek SVD Rigidur tl. 2x12,5 mm, 7. Sponka, 8. Lepený spoj – kout vyztuţen speciální zpevňovací páskou Rigidur vloţenou do disperzního lepidla Rigidur, 9. Kročejová izolace tl. 30 mm, 10. Dřevěná krokev 80x180 mm, 11. Stropní OSB deska tl. 22 mm, 12. Tepelná izolace – Skelná plsť Isover Unirol Profi tl. 100 mm, 13. Podhled – sádrokartonové desky rigips tl. 2x 12,5 mm, 14. Izolační páska
52
12
DISKUZE Zvolená téma bakalářské práce pojednává o navrţení rodinného domu
rámové dřevostavby. Navrhl jsem jednoduchý, praktický a ekonomicky schopný dvoupodlaţní dům pro čtyři členy rodiny. Je to z důvodu dnešní ekonomické situace, která nedovoluje jen tak jednoduše začít bydlet v rodinném domě. Proto jsem bral v potaz ekonomickou stránku navrţeného domu. Dům je dispozičně uspořádán tak, aby splňoval všechny poţadavky, které jsou danou normou stanoveny. Jedná se o normu ČSN 73 4301 (2004) Obytné budovy. Dále jsem musel brát ohled na tepelně technické posouzení skladeb. Všechny vypočtené hodnoty součinitele prostupu tepla u zvolených skladeb od firmy Rigips s.r.o. splňují poţadované i doporučené hodnoty podle norem. Některé vypočtené hodnoty se blíţily k hodnotám, které jsou pouţívané u pasivních domů. Je to díky pouţitému materiálu a tloušťky tepelné izolace ve skladbách. Nicméně se o pasivní dům nejedná. Náplní práce bylo vyhotovit základní konstrukční detaily, které budou pouţity při realizaci rodinného domu rámové dřevostavby. Detaily jsou převzaty od firmy Rigips s.r.o.. Téma práce je zvoleno z vlastního zájmu. Chtěl sem se zaměřit na projektovou dokumentaci rodinného domu systému rámové dřevostavby a navrhnout si dům podle vlastních představ.
Je to z důvodu toho, ţe tyto
systémy jsou u nás nejvíce rozšířeny a je o ně velký zájem. Je to díky jejich velmi dobrým charakteristickým znakům, mezi které patří rychlost výstavby, opakující
se
detaily,
dostupnost
materiálu,
architektonické
řešení,
jednoduchost, oboustranné opláštění a velmi dobré tepelně-izolační vlastnosti. Součástí projektové dokumentace bylo vyhotovení průvodní zprávy.
53
13
ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo provedení projektové dokumentace
samostatně stojícího rodinného domu na bázi dřeva. Základní konstrukční systém
stavebního
objektu
byl
poţadován
systém
dřevěné
rámové
konstrukce. Výkresová a textová část je vyhotovena dle zadání a obě části jsou doplněny jednotlivými skladbami konstrukcí a základními detaily navrţeného systému. Dále jsem provedl tepelně-technické posouzení navrţené skladby obvodové svislé konstrukce. Při práci jsem si uvědomil, co je všechno třeba znát a na co se při projektování zaměřit. Není to však jednoduché jak jsem si doposud myslel. Pro správné navrţení a vyhotovení dokumentace rodinného domu jsem pouţíval stavební zákon, kde bylo nezbytně nutné prostudovat vyhlášku č. 268/2009Sb., o technických poţadavcích na stavby a vyhlášku č. 499/2006 Sb., která upravuje rozsah a obsah projektové dokumentace. K vyhlášce o technických poţadavcích na stavby bylo nutné připojit i některé normy, jelikoţ v jednotlivých § se na normové hodnoty přímo odkazuje. Mezi tyto normy například patří ČSN 73 0540-2 (2011) Tepelná ochrana budov – Část 2: Poţadavky, podle které jsem posuzoval jednotlivé skladby a to tak, jestli splňují poţadované hodnoty součinitele prostupu tepla. V práci byly pouţity skladby od firmy Rigips s.r.o.. Hodnoty jsou znázorněny samotným výpočtem a srovnány s hodnotami podle této normy. Všechny skladby v projektu splňují poţadované hodnoty. Dále je to norma ČSN 73 4301 (2004) Obytné budovy, která se zaměřuje na dispoziční uspořádání místností a další faktory při navrhování budov pro bydlení. Co se týče vyhlášky o rozsahu a obsahu projektové dokumentace, tak v mém případě byly kladeny poţadavky na vyhotovení průvodní zprávy, kterou jsem vypracoval dle přílohy č. 1 této vyhlášky. Díky této práci a velkému zájmu z mé strany, jsem si uvědomil, co všechno projektování staveb na bázi dřeva obnáší a díky tomu jsem získal hodně poučných a důleţitých informací do budoucna.
54
14
SUMMARY Aim those baccalaureate work was fulfilment project documentation
standalone one-family house on base wood. Primary objective constructive system building object was being asked wooden frame. Graphical and text part is given according to setting and are supplementeds single compositions construction and essential detail designed system. Further I'm performed thermally
technical
appreciation
designed
composition
peripheral
perpendicular construction. At work I'm informed, what is everything possibly know and what at projection locate. Isn't that however simple as I till now thought. To correct proposition and execution documentation one-family house I'm have been using building act, where be indispensable peruse public notice No. 268/2009Sb., about technical needs on construction and public notice No. 499/2006 Sb., which edits range and content project documentation. To public notice about technical needs on construction be necessary add and some way Standards, since in single § on standard funds directly cites. Among these Standards for example belongs to ČSN 73 0540 - 2 (2011) Thermal protector buildings – part 2: Requirements, according to that the I'm judged individual composition namely so, if answer requisite funds coefficient heat passage. In work were to be used composition from firm Rigips s.r.o. Funds are visible himself calculation and flattened with values according to those Standards. All composition in project answer requisite funds. Further is that a norm ČSN 73 4301 (2004) Housing building that the survey on dispositional make - up room and next factors at drafting buildings for living. For notice part public about range and content project documentation, so in mine case were to be laying demand on execution accompanying news that the I'm work up according to appendices No. 1 those public notice. Thanks those work and great interest of mine parties, I'm inform, what all design of building on base wood amounts and thanks that I'm gain a lot instructive and important information to the by - and - by.
55
15
PŘÍLOHY
Seznam výkresů: ČÍSLO PŘÍLOHY 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.
NÁZEV
FORMÁT
ZÁKLADY PŮDORYS 1.NP PŮDORYS 2.NP SVISLÝ ŘEZ A-A´ POHLED SEVERNÍ POHLED JIŢNÍ POHLED VÝCHODNÍ POHLED ZÁPADNÍ 3D VIZUALIZACE DOMU
A2 A2 A2 A2 A3 A3 A3 A3 A2
MĚŘÍTKO 1:50 1:50 1:50 1:50 1:50 1:50 1:50 1:50 -
Seznam obrázků: Obr. č. 1 Schéma rozdělení současných dřevostaveb Obr. č. 2 Skladba obvodové stěny Obr. č. 3 Skladba obvodové stěny pro výpočet součinitele tepla Obr. č. 4 Skladba stropu mezi 1.NP a 2.NP Obr. č. 5 Skladba vnitřní nosné příčky Obr. č. 6 Skladba vnitřní nenosné příčky Obr. č. 7 Skladba střešního pláště Obr. č. 8 Skladba střešního pláště pro výpočet součinitele tepla Obr. č. 9 Skladba stropu v podkroví Obr. č. 10 Skladba stěny s instalační mezerou Obr. č. 11 Detail napojení obvodových stěn Obr. č. 12 Detail napojení vnitřní příčky na obvodovou stěnu Obr. č. 13 Detail napojení stropu na obvodovou stěnu Obr. č. 14 Detail napojení schodiště do stropu Obr. č. 15 Detail napojení obvodové stěny na základní desku Obr. č. 16 Detail napojení střešní konstrukce na obvodovou stěnu Obr. č. 17 Detail napojení vnitřních příček do stropu
Seznam tabulek: Tabulka č. 1 Koeficienty tepelné vodivosti materiálů λ a tloušťky materiálu d Tabulka č. 2 Koeficienty tepelné vodivosti materiálů λ a tloušťky materiálu d Tabulka č. 3 Velikosti ploch 56
16
POUŽITÁ LITERATURA A INTERNETOVÉ ZDROJE
16.1 Literatura:
VAVERKA, J. -- HAVÍŘOVÁ, Z. -- JINDRÁK, M. Dřevostavby pro bydlení. 1. vyd. Praha: Grada publishing a.s., 2008. 247 s. stavitel. ISBN 978-80247-2205-4.
HAVÍŘOVÁ, Z; Stavíme dům ze dřeva. 2.vyd., Brno: ERA group, spol. s.r.o., 2005. 1. Vydání. 99 s. ISBN 80-7366-008-3
KOLB, J; Dřevostavby. Systémy nosných konstrukcí, obvodové pláště 1.vyd., Praha: Grada publishing a.s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2275-7
RŮŢIČKA, M; Stavíme dům ze dřeva. Praha: Grada Publishing a. s., 2006 ISBN 80-247-1461-2
16.2 Internetové zdroje: http://www.schiedel.cz http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/dkk.php http://www.fermacell.cz http://www.isover.cz http://www.rigips.cz/ http://www.ceskestavby.cz/clanky/pozarni-odolnost-drevostavby-19097.html http://www.e-sadrokartony.cz/71-1-29-3/sadrokarton-rigips-rb-125-2000.php http://www.kronospan.cz/osb-superfinish-eco.html http://stavebniny.baushop.cz/folie-parozabrany/sunflex-roof-in-50m2-bal http://www.tepelna-izolace.cz/polystyren-eps-50-z.html http://www.stasa.cz/hrebiky-vruty-sponky-prislusenstvi.html http://www.imaterialy.cz/Normy/Ke-statice-drevenych-staveb-II.html http://www.strechy.eu/i41-jutafol-n-al-170 http://www.imaterialy.cz/Normy/Ke-statice-drevenych-staveb-II.html
57
