Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Návrh konstrukčního řešení recepčního pultu Bakalářská práce Součástí je příloha k Bakalářské práci
Vedoucí práce
Vypracoval
Ing. Eliška Máchová
Šmíd Libor Brno 2014
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Návrh konstrukčního řešení recepčního pultu vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne:
..........................................................................
podpis
Poděkování Rád bych poděkoval především mé vedoucí práce paní Ing. Elišce Máchové a panu Ing. Zdeňkovi Holoušovi, Ph.D. za jejich cenné zkušenosti, rady a připomínky a celkový přístup. Dále bych rád poděkoval i panu Ing. Janu Opitzovi, bez kterého by tato práce nevznikla, a panu Ing. Luďkovi Jeklovi, za jejich praktické zkušenosti při navrhování, rady a hlavně ochotu se mnou jednat ohledně návrhu recepčního pultu. V neposlední řadě patří mé díky také rodině, přátelům a přítelkyni za podporu, rady a nápady. Děkuji.
Abstrakt Jméno autora: Šmíd Libor Název bakalářské práce: Návrh konstrukčního řešení recepčního pultu
Jako téma této práce byl zvolen projekt recepčního pultu prvotně navrhovaného pro firmu Ing. Jan Opitz. První část práce je zaměřena na teoretická východiska pro tvorbu recepčního pultu a na rešerše řešení současných recepčních pultů. Zaměřena je primárně na konstrukční řešení. Dále tato práce pojednává o použitých materiálech a celkovém uspořádání pultu. A to z hlediska antropometrie i ergonomie. V další částí práce následují požadavky od zadavatele a samotné řešení recepčního pultu. Jeho součástí je konstrukční výkres, kusovník a vizualizace návrhu. Samozřejmostí je i ekonomické zhodnocení, protože nejen kvalita, ale i cena rozhoduje o konečném stavu.
Klíčová slova: antropometrie, ergonomie, konstrukce, recepční pult, veřejný interiér
Abstract Name of the author: Šmíd Libor Name of the bachelor work: Proposal of the constructional solution of the reception desk
As theme of this work was chosen project of the reception desk initially designed for company of the Ing. Jan Opitz. First part of the work is focused at the theoretical way out for the creation of reception desk and search of solution of the current reception desks. Work is primary focused at constructional solution. Next this work is dealing with used materials and total disposition of the desk. And it in term of anthropometry even ergonomy. At next part of the work is following requests from submitter and solely solution of the reception desk. Its part is constructional mechanical drawing, bill of materials and visualization of the proposal. Obviousness is even economic assessment because nor quality neither price decide about final aspect. Key words: anthropometry, ergonomy of the construction, reception desk, public interior
Obsah 1. Úvod ............................................................................................................... 9 2. Cíl a postup práce ......................................................................................... 10 2.1
Cíl práce ................................................................................................ 10
2.2
Postup práce .......................................................................................... 10
3. Teoretická východiska .................................................................................. 12 3.1
Antropometrie a ergonomie .................................................................. 12
3.1.1 Stojící vs. sedící osoba .................................................................... 13 3.1.2 Rozměry pracovní desky ................................................................. 15 3.1.3 Rozměry místa určeného pro nohy .................................................. 16 3.1.4 Rozměry okolo pracovního místa.................................................... 17 3.1.5 Ergonomie práce s počítačem.......................................................... 19 3.2
Konstrukční materiál v nábytkářství ..................................................... 21
3.2.1 Masivní dřevo .................................................................................. 21 3.2.2 Aglomerované materiály ................................................................. 23 3.2.2.1 Dřevotřískové desky ................................................................. 24 3.2.2.2 OSB desky ................................................................................ 25 3.2.2.3 Dřevovláknité desky ................................................................. 25 3.2.3 Překližované materiály .................................................................... 26 3.2.3.1 Překližky a lamely .................................................................... 27 3.2.3.2 Laťovky .................................................................................... 27 3.2.3.3 Třívrstvé desky (BIOdesky) ..................................................... 28 3.2.3.4 Voštinové desky ....................................................................... 29 3.2.4 Kompaktní desky............................................................................. 29 3.2.5 Sklo.................................................................................................. 30 3.3
Konstrukční spoje.................................................................................. 33
3.3.1 Pevné spoje ...................................................................................... 33
3.3.2 Demontovatelné spoje ..................................................................... 37 3.4
Světlo a osvětlení .................................................................................. 39
3.4.1 Přirozené osvětlení .......................................................................... 39 3.4.1.1 Osvětlovací systémy ................................................................. 40 3.4.2 Umělé osvětlení ............................................................................... 41 3.4.2.1 Druhy umělého osvětlení.......................................................... 41 3.4.2.2 Parametry umělé osvětlení ....................................................... 42 3.4.2.3 Zdroje umělého osvětlení ......................................................... 42 3.5
Stavebně-technická východiska ............................................................ 47
4. Ukázky stávajících konstrukčních řešení a jejich zhodnocení ..................... 48 4.1
Realizované ........................................................................................... 48
4.2
Z internetu ............................................................................................. 53
5. Předložené požadavky, vlastní východiska a vlastní řešení ......................... 55 5.1
Požadavky od zadavate ......................................................................... 56
5.2
Vlastní konstrukční řešení recepčního pultu ......................................... 60
5.3
Vizualizace výsledného řešení .............................................................. 67
6. Ekonomické zhodnocení .............................................................................. 69 7. Diskuze ......................................................................................................... 72 8. Závěr ............................................................................................................. 74 9. Summary....................................................................................................... 75 10. Seznam příloh ............................................................................................... 76 11. Seznam obrázků a tabulek ............................................................................ 77 12. Seznam literatury .......................................................................................... 81
1. Úvod První dojem hraje u většiny lidí velmi důležitou roli. Ne jinak je tomu i v podnikání. Pokud chce být firma úspěšná, musí jako první zaujmout a přesvědčit potenciální zákazníky, aby využili právě jejich služeb. Firma se musí aktivně zajímat o potřeby lidí, jejich požadavky a přání. Dále se firma musí správně reprezentovat před možným zákazníkem a přesvědčit ho o svých kvalitách. To lze například reklamou v rádiu, v televizi, na sociálních sítích nebo internetu obecně. Dále pomocí reklamních ploch tzv. billboardů, vysokými referencemi a v neposlední řadě i vlastním vzhledem firmy. Zde nastupuje nejdůležitější prvek firmy, a to recepce. Recepce vytváří prvotní kontakt mezi možným zákazníkem a firmou. Recepce musí toho daného člověka zaujmout a musí se v ní cítit dobře. Pokud se mu nebude nějakým způsobem líbit či se v ní nebude cítit dobře, jeho prvotní dojem bude spíše negativní. A negativní první dojem se napravuje velice špatně. Recepce reprezentuje danou firmu, vytváří nebo má posilovat dobrou pověst firmy, ale zároveň musí podávat informace o firmě a službách, které firma poskytuje. Proto by recepce měla být stylizována to určitého stylu firmy, který bude jasně říkat, co daná firma dělá, nebo na co se orientuje. Déle by měla poskytovat potřebné pohodlí pro lidi, kteří přijdou do dané firmy. Firma si samozřejmě může najmout nejlepší architekty a designéry, aby jejich recepce působila co nejlépe. Může použít nejnovější materiály a nejnovější trendy v oblasti interiérů a nábytku. Tím se ale splní pouze část z celku, který je potřeba k správné prezentaci. Neméně důležitou částí je i samotná/samotný recepční. Pokud je nespokojená/ný recepční, budou nespokojeni i zákazníci. Jednou z věcí, kterou lze zpříjemnit práci recepční/mu, je přizpůsobení recepčního pultu danému člověku. Pokud se správně optimalizuje recepční pult pro potřeby daného člověka, jeho práce se zefektivní a zpříjemní. Dále se předejde zdravotním potížím a daný člověk bude mnohem více spokojený.
9
2. Cíl a postup práce 2.1 Cíl práce Cílem práce je vytvořit konstrukční řešení recepčního pultu. Řešení musí odpovídat, v první řadě, požadavkům zadavatele, pro něhož je tento návrh řešen. Dále musí konstrukční řešení odpovídat antropometrickým a ergonomickým požadavkům a bezpečnostním a hygienickým normám, které souvisejí s provozem ve veřejném interiéru. V neposlední řadě musí návrh splňovat požadovanou kvalitu použitých materiálů a ekonomické podmínky, které byly stanoveny zadavatelem.
2.2 Postup práce Práce je rozdělena do čtyř hlavních částí: 1) Teoretická východiska 2) Ukázky stávajících konstrukčních řešení recepčních pultů a jejich zhodnocení. 3) Předložené
požadavky
zadané
zadavatelem,
vlastní
východiska
a konstrukční řešení. 4) Ekonomické zhodnocení.
1) Teoretická východiska V této části jsou popsána teoretická východiska, která jsou potřebná pro správné navrhování a tvorbu nábytkového vybavení, v tomto případě recepčních pultů. Jsou tu popsány podmínky, kterými je nutné se řídi a zároveň možné komplikace, kterých je potřeba se vyhnout, případně je odstranit. 2) Ukázky stávajících konstrukčních řešení a jejich zhodnocení Tato část obsahuje ukázky konstrukčních řešení, které jsou v současné době používané pro navrhování a tvorbu recepčních pultů na tuzemském trhu. U každé ukázky je uveden jeho popis. V pár případech si majitel nepřál zmiňovat jméno, u nich je pak napsán jen obecný popis.
10
3) Předložené požadavky, vlastní východiska a vlastní řešení. V předposlední části práce jsou uvedeny požadavky od zadavatele, kterými se bude návrh řídit. Je zde popis požadovaného návrhu, jeho rozměry, určení, požadované materiály a přibližná cena. Nakonec je uvedeno vlastní řešení ve formě výkresů, kusovníků a vizualizace konečného řešení. 4) Ekonomické zhodnocení V poslední části je uvedeno ekonomické zhodnocení návrhu. Ekonomické zhodnocení bude na úrovni přímých materiálových nákladů. Nakonec je uvedena celková cena výrobku v přímých materiálových nákladech bez DPH a její srovnání s předpokládanou cenou.
11
3. Teoretická východiska U navrhování recepčních pultů existují různé faktory, které je nutné dodržovat. Tyto faktory vycházejí z místa, kde bude pult používán, z podmínek, za jakých bude používán a kým a ze spousty dalších podmínek. Při nezohlednění těchto faktorů je vysoká pravděpodobnost, že návrh bude nevhodný, nerealizovatelný a v nejhorším případě i nebezpečný. Norma ČSN 91 0100 říká, že nábytek, musí být konstruován tak, aby při jeho obvyklém používání v interiéru nedošlo k jeho poškození a v důsledku této vady k poranění osob. Dále také říká, že nábytek a jeho součásti svými ergonomickými parametry, konstrukcí ani funkcí nesmí být při běžném užívání příčinou poranění uživatele nebo přítomných osob. Taktéž materiál, konstrukční spoje a kování musí být vhodně zvoleny, aby zajistili bezvadnou funkci a životnost výrobku při dlouhodobém používání.
3.1 Antropometrie a ergonomie U navrhování nábytkového vybavení je vždy nejlepší vycházet z rozměrů lidského těla (Dlabal, 1976). Při řešení návrhu na zakázku od uživatele je nejjednodušší dohodnout se s daným člověkem, jeho míry si změřit a upravit návrh přímo jeho požadavkům. U návrhu nábytkového vybavení, u kterého není jisté, pro koho je určen, nebo bude sloužit více lidem, je zapotřebí vycházet s tabulek antropometrického měření (Obr. 1) a optimalizovat rozměry tak, aby je mohlo využívat co nejvíce lidí.
Obr. 1 Antropometrické údaje (Král, 1994)
12
3.1.1 Stojící vs. sedící osoba U recepčního pultu je potřeba vyřešit výškový rozdíl mezi sedící obsluhující osobou a osobou stojící před pultem. Sedící osoba potřebuje mít uzpůsobený pult pro práci, tj. psaní na počítači, psaní v ruce, vyhledávání atd. Stojící osoba však pouze přichází s nějakou žádostí, s nějakým požadavkem na obsluhující osobu. Jedinou jeho činností může být nutnost nějakého podpisu. Proto i pro stojící osobu musí být uzpůsoben pult pro psaní, v tomto případě vstoje. Je jasné, že stojící osoba bude mít potřebu vyšší plochy pro psaní než osoba sedící. Tento problém se dá vyřešit rozdělením pultu na dvě části. První část bude přední panel pultu, který bude mít výšku optimální pro psaní vstoje. Král (1998) uvádí, že optimální výška pro práci vstoje se dá odhadnout podle vzorce: X v 0,6 (cm)
kde: X = pracovní výška v = výška člověka
Král (1998) dále uvádí, že obecně platí, že výška X činí 60 % výšky postavy. Proto se ve vzorci výška člověka násobí hodnotou 0,6. Ale také říká, že u různých pracovišť, např. kuchyňská linka, se hodnoty musí mírně upravit.
Obr. 2 Základní tělesné rozměry člověka (Král, 1994)
13
Druhá část pultu bude pultová deska uzpůsobená pro sedící osobu. Zde se vychází z rozměrů optimálních pro pracovní stoly, kde je uvedeno, že pohyb rukou při práci má být v horizontální rovině, která se nachází přibližně 50 mm níže, než je výška lokte (Král, 1998). Zároveň ale Král (1994) uvádí, že hodnota optimální výšky pro pracovní stůl je 740 ± 20 mm.
Obr. 3 Výška pracovních ploch při práci vsedě (Král, 1994)
V případě, že má pult tyto 2 části a přední panel pultu je uzpůsoben na psaní pro stojící osobu, vzniká zde další problém. Tím je uzpůsobit výšku předního panelu pultu na takovou hodnotu, aby sedící osobě přední panel pultu nebránil a měla dostatečný výhled. V tabulkách se uvádí jako nejmenší hodnota výšky očí od země pro ženu 1090 mm (Král, 1998). Jelikož není jasné, pro jak vysokou osobu je pult určen, měla by tato hodnota být maximální možná. Při dodržení tohoto rozměru bude pohodlná komunikace přes přední panel pultu pro každou osobu. Samozřejmě hodnoty v tabulkách jsou pouze orientační (průměrné) a nelze jednu hodnotu vztahovat pro všechny osoby. V případě nutnost, se hodnoty mohou upravit pomocí výškově nastavitelné židle, která zajistí pohodlnější a ergonomické sezení, a v kombinaci s podnožkou, optimální výšku sezení i pro osoby menšího vzrůstu (Gilbertová, Matoušek, 2002). Ne vždy je nutné vytvářet přední panel pultu. V některých situacích to dokonce není možné nebo žádoucí. Takovým příkladem může být například přepážka na poště. Nejedná se přímo o recepční pult, ale také zde dochází ke kontaktu sedící obsluhující 14
osoby a osoby stojící. Zde je žádoucí, aby pracovní plocha obou osob byla na stejné úrovni kvůli uspořádání přepážky, podávacímu žlábku a lepší komunikaci. Z toho důvodu je za přepážkou vytvořeno pódium. Pódium překonává výškový rozdíl mezi sedící a stojící osobou. Z předchozího odstavce vyplývá, že minimální hodnota výšky očí u žen vsedě je 1090 mm. V tomto případě se ovšem hledá průměrná hodnota pro optimální výšku pódia. Král (1998) uvádí, že nejvyšší hodnota výšky očí u sedícího muže je 1350 mm a nejnižší hodnota u sedící ženy je již zmíněných 1090 mm. Optimální hodnota by se měla pohybovat někde mezi těmito hodnotami. Král (1994) dále uvádí, že hodnota výšky očí stojícího muže je 1640 mm a ženy 1540 mm. Pokud se vezme střední hodnota výšky očí sedící osoby, tj. 1220 mm, a střední hodnota výšky očí stojící osoby, tj. 1590 mm, je jasné, že rozdíl mezi sedící a stojící osobou je cca 300 mm. To je tedy výsledná hodnota výšky pódia.
3.1.2 Rozměry pracovní desky Další, asi nejdůležitější, věc u navrhování pultu je pracovní plocha a její rozměry. V předchozích odstavcích je zmíněno, že optimální výška desky pracovního stolu je 740 ± 20 mm. Tyto hodnoty platí v případě, kdy je stůl využíván primárně k psaní na papír nebo k podobné ruční práci. Král (1994) ovšem také uvádí, že stůl určený pro psaní na psacím stroji má mít výšku pracovní plochy 660 ± 20 mm. V dnešní době se psací stroj už téměř nevyskytuje a nahradil ho všudypřítomný počítač. Proto je důležité optimalizovat rozměry pracovní desky pro práci na počítači. Pokud se vezme hodnota výšky pracovního stolu (740 ± 20 mm) a hodnota výšky stolu pro psaní na psacím stroji (660 ± 20 mm) a udělá se z těchto hodnot průměr, vyjde hodnota 700 ± 20 mm. Tato hodnota by měla být optimální pro výšku stolu určeného pro psaní na počítači. S tímto tvrzením souhlasí Matoušek, Baumruk (2000) i Dlabal (1976), který umístil výšku pracovní desky mezi hodnoty 700 – 750 mm. Dlabal (1976) dále doplňuje, že optimální výška židle, při této výšce pracovní desky, je kolem 420 – 440 mm a s tím související rozpětí, mezi pracovní deskou a sedací plochou, které činí 240 – 320 mm. Správná výška pracovní desky ale není jediná věc, která se musí správně nastavit. Další věcí, kterou je potřeba zjistit, je rozměr pracovní desky. Zde, jako i v předchozích odstavcích, se vychází z rozměrů lidského těla (Dlabal, 1976).
15
Minimální šířka pracovní desky odpovídá rozpětí loktů, která takto umožňuje pohodlnější psaní (Dlabal, 1976). Minimální hloubka pracovní desky se určuje hodnotou 600 mm. Je to z důvodu, aby se na stůl vešly potřebné pomůcky pro práci (Dlabal, 1976). Hloubka stolu se také určuje podle rozměrů lidského těla, přesněji podle dosahu rukou. Dosah ruky při práci vsedě, směrem dopředu, je kolem 500 mm (Dlabal, 1976). Směrem do strany (strana se určuje podle ruky, která se měří) je dosah ruky kolem 700 mm (Dlabal, 1976). Tyto hodnoty značí dosah ruky v sedu, kdy není potřeba změnit polohu těla. Při větším či menším předklonu (podle výšky daného člověka) se dosah ruky mění, a to na 750 mm pro dosah ruky dopředu a na 950 mm pro dosah ruky do strany (Dlabal, 1976).
Obr. 4 Dosah ruky při práci vsedě (Dlabal, 1976)
Podle těchto rozměrů je možné odvodit potřebné a optimální rozměry pro pracovní desku. Optimální hloubkou pracovní desky je tedy 750 mm. Při tomto rozměru lze na pracovní desku umístit všechny potřebné pomůcky pro práci a zároveň pohodlně pracovat. Optimální šířkou pracovní desky je rozměr 950 * 2 mm. Jak je zmíněno výše, 950 mm je dosah jedné ruky při předklonu, při součtu obou rukou tedy dostaneme 1900 mm.
3.1.3 Rozměry místa určeného pro nohy Všechny rozměry uvedené v předchozím odstavci, tj. rozměry pracovní desky, se vztahují pouze na osobu, která sedí staticky na jednom místě, a od tohoto místa se počítají rozměry dosahu. Je třeba si uvědomit, že sedící osoba nikdy nebude sedět staticky na jednom místě, ale bude se dynamicky pohybovat. 16
V jakém rozsahu se bude daná osoba pohybovat, závisí na rozměru místa určeného pro nohy. Podle Dlabala (1976) je šířka nohou kolem 400 mm a šířka sedací plochy židle kolem 450 mm. Dále uvádí, že při těchto rozměrech je žádoucí minimální šířka volného místa pro nohy 650 mm.
Obr. 5 Určený prostor pro nohy (Dlabal, 1976)
Stejný rozměr šířky prostoru pro nohy uvádí Dlabal (1976) i u pracovního stolu s úložným prostorem. Jedná se ovšem o minimální hodnoty. Aby bylo sezení a následná práce pohodlné, je potřeba zvětšit šířku prostoru pro nohy. Při použití rozměru určeného pro 2 osoby sedící vedle sebe, tj. minimálně 980 mm a optimálně 1100 – 1200 mm, vznikne pohodlný prostor pro pohyb nohou jedné sedící osoby (Dlabal, 1976). A při použití vhodné židle, tj. kancelářské židle, dokáže jedna osoba pohodlně obsluhovat i prostor, který by jinak byl moc široký.
3.1.4 Rozměry okolo pracovního místa Při navrhování recepčního pultu je potřeba brát ohled i na rozměry místa, kde bude pult umístěn. Kolem pultu musí být dostatečný prostor. Před pultem musí být prostor na tolik velký, aby procházející osoby mohly pohodlně obcházet osoby stojící u pultu. Za pultem taktéž musí být dostatek místa, např. pro odsunutí židle a pohodlné postavení, případně pro průchod další osoby za zády osoby sedící. Dlabal (1976) říká, že prostor mezi stolem a stěnou musí být minimálně 750 mm, aby se dala židle odsunout a pohodlně se dalo postavit. 17
Obr. 6 Rozměry potřebné pro odsunutí židle (Dlabal, 1976)
Pokud je za stolem umístěn nějaký úložný nábytek, obvykle nižší skříňka, musí se prostor mezi stolem a úložným nábytkem zvětšit, a to na 800 mm (Dlabal, 1976).
Obr. 7 Prostor mezi stolem a nábytkem (Dlabal, 1976)
Tato velikost je uzpůsobená pro osobu, která se sklání nebo klečí u skříňky. V případě, že za sedící osobou má být prostor k pohybu dalších osob, musí se prostor opět zvětšit. Dlabal (1976) uvádí minimální hodnotu prostoru mezi opěradlem židle a stěnou, pro osobu stojící za židlí, 250 mm. Dále ale říká, že optimální hodnota pro pohyb mezi židlí a stěnou je 550 mm. 18
Stejně to lze uplatnit i pro prostor před pultem. Osoba stojící u pultu zabírá prostor do hloubky přibližně 250 mm (Dlabal, 1976). A procházející osoba potřebuje, mezi stojícím člověkem a stěnou, prostor přibližně 550 mm (Dlabal, 1976).
Obr. 8 Prostor pro průchod za sedící osobou (Dlabal, 1976)
Pro určení potřebných rozměrů po stranách pultu se vychází z typu pultu (ve tvaru „L“, rovný, do oblouku, atp.) a věcí umístěných okolo pultu.
3.1.5 Ergonomie práce s počítačem V dnešní moderní době prostupují počítače téměř do všech pracovních odvětví a využívají se pro všechny druhy práce. Ať už se jedná o kancelářské práce nebo výrobu, kde počítačové systémy začínají nahrazovat pracovní sílu. Stále jsou však počítače závislé na lidské práci, jako je seřizování, programování anebo jednoduše ovládání. Od chvíle, kdy nastalo masivní rozšiřování počítačů a stali se neodmyslitelnou součástí práce i života, začali se vyskytovat nejrůznější úvahy o tom, jak správně používat počítačové systémy, aby nedocházelo k poškozování zdraví uživatelů a práce se více zefektivnila. Stejně jako u práce vsedě, je potřeba brát v úvahu rozměry lidského těla. Na obrázku (obr. 9) níže je vidět, které rozměry nejvíce ovlivňují práci s počítačem.
19
Obr 9. Osm tělesných znaků (rozměrů), ke kterým je nutno přihlížet (Matoušek, Baumruk, 2000)
A – výška dolního okraje lopatky (tvar a rozměry zádové opěry sedadla) B – výška očí vsedě (umístění monitoru) C – výška ramene vsedě D – výška lokte nad sedadlem (výška klávesnice na stole) E – tloušťka stehna F – výška hýždí G – výška spodní části stolu H – délka stehna
20
3.2 Konstrukční materiál v nábytkářství Každý materiál je jiný a podléhá jiným, vlastním zákonitostem. Proto je znalost materiálů, jejich kladných a záporných vlastností, nezbytným předpokladem při navrhování konstrukce nábytkového vybavení. V současné době je na trhu velmi pestrá nabídka materiálů použitelných (používaných) v nábytkářském průmyslu. Každý výrobce má snahu využívat kladné vlastnosti materiálů a zároveň eliminovat vlastnosti negativní. Proto jsou vedle tradičních materiálů, jako je dřevo, na trhu také materiály na bázi dřeva, kovové, plastové a skleněné materiály, případně jejich kombinace a spoustu dalších materiálů. Ačkoliv je nepřeberné množství materiálů, které lze použít v nábytkářství, autor se bude převážně zabývat dřevěnými materiály a materiály na bázi dřeva. Pouze okrajově zmíní některé ostatní materiály.
3.2.1 Masivní dřevo Do této kategorie se řadí veškeré výrobky nebo jejich části, které jsou zhotoveny z kmene stromu, eventuálně z větví, aniž by bylo na struktuře dřevo něco mechanicky nebo chemicky měněno (Nutsch, 2003). Masivní dřevo se rozlišuje, podle typu výrobku, který přichází do obchodu, na: 1. prkna Prkna mají šířku větší nebo rovnu dvojnásobku tloušťky a tloušťku do 40 mm.
Obr. 10 Prkno - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz/sortiment.php, dne 1. 4. 2014)
21
2. fošny Fošny mají šířku větší nebo rovnu dvojnásobku tloušťky a tloušťku 40 – 100 mm.
Obr. 11 Fošna - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz/sortiment.php, dne 1. 4. 2014)
3. lišty Lišty mají šířku menší než dvojnásobek tloušťky a příčný průřez do 10 cm2.
Obr. 12 Lišta - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz/sortiment.php, dne 1. 4. 2014)
22
4. latě Latě mají šířku menší než dvojnásobek tloušťky a příčný průřez 10 až 25 cm2.
Obr. 13 Lať - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz/sortiment.php, dne 1. 4. 2014)
5. hranoly, hranolky Hranoly mají šířku menší než dvojnásobek tloušťky a příčný průřez nad 100 cm2. Hranolky mají šířku menší než dvojnásobek tloušťky a příčný průřez 25 až 100 cm2. (Nutsch, 2003)
Obr. 14 Hranol - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz/sortiment.php, dne 1. 4. 2014)
3.2.2 Aglomerované materiály Jak už název napovídá, jedná se o materiály, které vznikají spojováním dřevěných třísek/vláken do jednoho pevného celku. Aglomerované materiály vznikly jako snaha eliminovat negativní vlastnosti dřeva, především jeho rozměrovou nestálost.
23
3.2.2.1 Dřevotřískové desky Jedná se o deskový materiál z dřevěných třísek, které se na sebe vrství a, s použitím syntetických lepidel, pevně spojí za působení tepla a tlaku (Nutsch, 2003). V dnešní době se jedná o nejpoužívanější materiál při výrobě nábytkového vybavení. Výrobou se dělí na dva druhy: 1. Plošně lisované Desky vzniklé vrstvením dřevěných třísek vodorovně k ploše desky. Mohou být surové nebo opláštěné.
Obr. 15 Dřevotřískové desky plošně lisované (Nutsch, 2003)
Použití Korpusy nábytkových systémů, skříňové dveře a dvířka, podhledy a mnoho dalších. 2. Výtlačně lisované Desky vzniklé vrstvením dřevěných třísek svisle k ploše desky. Musí být vždy opláštěné.
Obr. 16 Dřevotřískové desky výtlačně lisované (Nutsch, 2003)
24
Použití V nábytkářském průmyslu nemá žádné využití. Nejvíce se používají na protipožární dveře, případně na obklady stěn (Nutsch, 2003).
3.2.2.2 OSB desky Desky s dlouhými orientovanými třískami vzniklé vrstvením těchto třísek vodorovně k ploše desky. Dlouhé orientované třísky jsou pouze ve vnějších vrstvách desek. Jádro je stejné jako u plošně lisovaných dřevotřískových desek. Díky dlouhým třískám na povrchu mají vyšší ohybovou pevnost.
Obr. 17 Speciální dřevotřísková deska OSB (http://www.stolarskepotreby.cz/obrazky-soubory/239-283cdc.jpg, dne 1. 4. 2014)
Použití: Korpusy nábytku, vnitřní výstavba (Nutsch, 2003).
3.2.2.3 Dřevovláknité desky Dřevovláknité desky, které jsou vyrobeny z lignocelulózových vláken při použití tepla nebo tlaku (Holouš, Máchová, 2013). Dle výroby je lze rozdělit na 2 typy. 1. Desky vyrobené mokrým způsobem Vyrobeny z vláken, které mají vyšší vlhkost než 20 % (Holouš, Máchová, 2013). 2. Desky vyrobené suchým způsobem 25
Vyrobeny z vláken, které mají vlhkost nižší jak 20 %. Při výrobě se využívá syntetické lepidlo společně s využitím tepla a tlaku. (Holouš, Máchová, 2013) Tímto způsobem jsou vyráběny polotvrdé desky (MDF) a vysoce zhuštěné vláknité desky (HDF).
Obr. 18 MDF deska (http://www.ghzcham.cz/img/?f=KAT0011408.JPG&w=900, dne 1. 4. 2014)
Obr. 19 HDF desky (http://www.drevotrust.cz/cms_fotogalerie/rubriky/vel ky/98.jpg, dne 1. 4. 2014)
Použití MDF = pro části nábytku, které se frézují, např.: kuchyňská dvířka, pracovní desky stolů apod. HDF = na záda skříní/skříněk a na dna zásuvek.
3.2.3 Překližované materiály Tento materiál vzniká překřížením a slepením jednotlivých vrstev. Překližovaný materiál se dělí dle druhu lepení na: 1. Vnitřní Lepení je odolné proti vlhkosti v interiéru a snáší krátkodobé působení studené nebo vlažné vody. 2. Vnější Lepený spoj vykazuje odolnost proti horké vodě a částečně proti povětrnostním vlivům. (Nutsch, 2003) 26
3.2.3.1 Překližky a lamely Při výrobě překližek se na sebe lepí překřížené vrstvy dýh. Překližky jsou minimálně třívrstvé a musí mít lichý počet listů dýh. Lamely vznikají slepením listů dýh ve stejném směru vláken.
Obr. 20 Typy překližky a lamela (Nutsch, 2003)
Použití Lze je používat pro velké rovné plochy, pro záda skříní, dna zásuvek nebo jako výplň rámů.
3.2.3.2 Laťovky Zpravidla se laťovky skládají ze tří vrstev, a to z tlusté střední vrstvy z masivu a z nalepených vnějších překližovaných dýh, jejichž vlákna probíhají kolmo ke střední vrstvě (Nutsch, 2003). Také mohou být překližované dýhy nahrazeny tenkou dřevotřískovou deskou (Nutsch, 2003).
27
Obr. 21 Možné druhy laťovek (Nutsch, 2003)
Použití Na namáhaný skříňový nábytek, police a knihovny.
3.2.3.3 Třívrstvé desky (BIOdesky) U třívrstvých desek se lepí tři téměř stejně tlusté vrstvy dřeva kolmo na sebe. Všechny vrstvy jsou zpravidla ze stejné dřeviny. (Nutsch, 2003)
Obr. 22 Třívrstvá deska (Nutsch, 2003)
28
Použití Pro masivní nábytek, dvířka kuchyňských dvířek a stolové desky.
3.2.3.4 Voštinové desky Jedná se o sendvičovou konstrukci, která se skládá ze tří vrstev, a to dvou nosných ploch tvořených dřevotřískovou nebo tvrdou dřevovláknitou deskou a výplní tvořenou kartonovým papírem ve tvaru šestiúhelníků. Tato výplň je vložena do rámu, který je tvořen z dřevotřískové desky nebo masivního, především jehličnatého dřeva (SM). (Holouš, Máchová, 2013)
Obr. 23 Voštinová deska – vrstvy (http://www.hobbycentrum-krejci.cz/img/image/385, dne 23. 03. 2014)
Použití Nahrazení masivního dřeva, podpůrné desky a pracovní desky stolů.
3.2.4 Kompaktní desky Kompaktní desky jsou kompaktně vrstvené materiály. Mají vícevrstvou konstrukci a skládají se z melaminovou pryskyřicí impregnovaných dekorových papírů a několika fenolovou pryskyřicí impregnovaných jádrových vrstev. (EGGER CZ, 2013)
29
Do určité tloušťky je možné probarvené jádro. Desky mají uzavřené jádro a vyznačují
se
vysokou
odolností
proti
mechanickému
namáhání,
dobrou
opracovatelností, odolností vůči vodě a jiným kapalinám a vysokou životností. Dají se konstrukčně opracovávat stejně jako masivní materiál.
Obr. 24 Kompaktní deska – složení (EGGER CZ, 2013)
Použití Pro vysoce namáhaný nábytek nebo vysoce kvalitní nábytek a interiérovou výstavbu. (EGGER CZ, 2013)
3.2.5 Sklo Čirá, barevná a ornamentní skla Čirá skla jsou základním typem skel, která vznikají roztavením křemenného písku se směsí alkalických uhličitanů. Ochlazením vznikne amorfní (beztvará) stejnorodá
průhledná
látka.
(Navrátil,
2005,
dostupné
z
http://projektysipvz.gytool.cz/ProjektySIPVZ/Default.aspx?uid=155) Barevné sklo je tvořeno čirým sklem a z jedné strany hladce naneseným vysoce kvalitním lakem. Je odolné proti poškrábání a proti agresivním čisticím prostředkům. (dostupné z http://www.alfaglass.cz/druhy-skla) Ornamentní skla jsou průsvitná skla. Z jedné strany je ornament, který je vytvořen pomocí žhavého pásu skla, který je protažen mezi dvěma kovovými válci. Motiv a struktura určují stupeň průsvitnosti skla. (http://www.alfaglass.cz/druhy-skla)
30
Obr. 25 Ornamentální sklo (http://www.otherm.cz/souboryeditor/Delta%20copy.jpg, dne 07. 04. 2014)
Bezpečnostní lepená skla Sklo je tvořeno ze dvou či více skleněných tabulí a jedné či více folií z polyvinylbutyralu (PVB). Vyznačují se mimořádnou pevností, přilnavostí i pružností. (dostupné z http://www.alfaglass.cz/druhy-skla)
Obr. 26 Detail prasklého bezpečnostního skla (http://www.alfaglass.cz/druhy-skla, dne 07. 04. 2014)
Použití Vhodné do exteriéru i interiéru, výplně dveří i celé dveře, okna, přepážky atp. 31
Tvrzená (kalená) skla Tvrzené neboli kalené (ESG) sklo je sklo se zvýšenou mechanickou a termickou odolností. Ta se dosahuje zahřátím skla a následným prudkým ochlazením. Tento proces se nazývá kalení a jeho výsledkem je tvrzené sklo. Kalit se dají téměř všechny typy skel, před kalením se musí sklo finálně opracovat, další opracování po zakalení není možné. (dostupné z http://www.vvsklo.cz/cs/tvrzene-sklo)
Obr. 27 Detail rozbitého tvrzeného skla (http://www.vvsklo.cz/cs/tvrzene-sklo, dne 07. 04. 2014)
Použití Všude tam, kde je požadavek na vyšší nároky na bezpečnost. Celoskleněné dveře, nábytkové a interiérové sklo, sklo před krby atd.
32
3.3 Konstrukční spoje Výběr správných konstrukčních spojů je stejně důležitý jako výběr samotného materiálu. Pro různé materiály se hodí různé spoje, které ovlivňují pevnost výrobku a také vymezují použití výrobku. Existují různé druhy spojů a lze je dělit podle různých kategorií. Nejzákladnější rozdělení je dle rozebiratelnosti, kdy se spoje dělí na pevné a demontovatelné. V této práci jsou uvedeny příklady spojů, především rohových vazeb, které se nejčastěji vyskytují u nábytku s úložným prostorem.
3.3.1 Pevné spoje Tyto spoje jsou lepené a vytvářejí pevné, nerozebíratelné spojení dvou materiálů k sobě pomocí vlastního materiálu nebo vložením pomocného materiálu. Jejich rozdělení znamená znehodnocení materiálu a většinou nemožnost obnovení spoje.
Obr. 28 Spojení na vlastní pera (Nutsch, 2003)
Obr. 29 Lepení a zvětšení tupé spáry (Nutsch, 2003)
33
Obr. 30 Spojení na vlastní pero a drážku (Nutsch, 2003)
Obr. 31 Sbíjená rohová spojení (Nutsch, 2003)
Obr. 32 Rohová spojení na pokos s vloženým perem a lamelou (Nutsch, 2003)
Obr. 33 Svlakové spoje (Nutsch, 2003)
34
Obr. 34 Strojně vyrobené ozuby (Nutsch, 2003)
Obr. 35 Další možné typy ozubů (Nutsch, 2003)
Obr. 36 Spojení na kolíky (Nutsch, 2003)
Obr. 37 Folding systém a na pokos lepené spoje (Nutsch, 2003)
35
Obr. 38 Rohové spoje rámové konstrukce (Nutsch, 2003)
Obr. 39 Rohové spoje rámové konstrukce II (Nutsch, 2003)
Obr. 40 Rohové spoje rámové konstrukce III (Nutsch, 2003)
Obr. 41 Kolíkové spoje rámové konstrukce (Nutsch, 2003)
36
3.3.2 Demontovatelné spoje Tyto spoje jsou realizovány pomocí kování a vytvářejí rozebíratelné spojení bez poškození materiálu a snížení pevnosti a funkčnosti výrobku. U demontovatelných spojů se dále rozlišuje, jak časté rozebírání snesou. Například spojení pomocí šroubu a válečkové matice (Obr. 39 – obr. 2.2-20) je možné rozebírat opakovaně, ale například spojení pomocí konfirmatu (Obr. 39 – obr. 2.2-21) lze většinou pouze jednou. Demontovatelné spoje se využívají především u nábytku, u kterého je předpoklad častějšího stěhování. Dále se využívají u spojování jednotlivých výrobků k sobě.
Obr. 42 Systém 32 – otvory s roztečí 32 mm (Nutsch, 2003)
Obr. 43 Možné demontovatelné spoje (Nutsch, 2003)
37
Obr. 44 Možná rohová spojení (Nutsch, 2003)
Obr. 45 Možná rohová spojení II (Nutsch, 2003)
Obr. 46 Možná rohová spojení III (Nutsch, 2003)
Obr. 47 Spojení pomocí excentru a kolíku (Nutsch, 2003)
38
3.4 Světlo a osvětlení Lidé už od pradávna vědí, že světlo je základem života. Navozuje celkovou pohodu a má vliv na zdraví. Dostatečné světlo motivuje člověka k činnosti, k práci, povzbuzuje náladu a vytváří příjemnou atmosféru. Naopak nedostatkem světla se pracovní činnost utlumuje a snižuje se výkonnost. Nedostat světla má také velký vliv na bezpečnost - zvyšuje riziko chyb v práci a pracovních úrazů. (Přibáňová, Lajčíková, 2003, dostupné z http://www.tzb-info.cz/1303-umele-osvetleni-vnitrniho-prostredi) Vnitřní prostředí by vždy mělo být osvětleno světlem denním, to je nezastupitelné, poté světlem umělým případně oběma současně. Pokud se využívá osvětlení přirozené i umělé, mluvíme pak o osvětlení sdruženém. Umělé osvětlení slouží k vytvoření světelného klimatu v době, kdy denní osvětlení není dostatečné (stmívání, velká oblačnost) nebo je nelze využít (noc, prostory bez oken a světlíků). Osvětlení umělými zdroji světla musí respektovat parametry světla a vytvořit podmínky pro zrakovou pohodu, která ve značné míře ovlivňuje pracovní výkon. (Přibáňová, Lajčíková, 2003)
3.4.1 Přirozené osvětlení Slunce, jako zdánlivě pohyblivý zdroj světla s neustále proměnlivou intenzitou světla v závislosti na úhlu dopadu a oblačnosti, vytváří podmínky, které se často projevují ztemněním interiéru nebo zastíněním jeho částí. Protože je slunce dynamický zdroj světla, denní osvětlení je velmi obtížné předpovídat. V praxi se často stává, že fasáda blokuje prostup slunečního záření a zanechává interiér osvětlovaný pouze umělým světlem. (Köster, 2010) Protože denní světlo ovlivňuje náladu člověka, jeho pracovní výkonnost a spoustu dalších věcí, je nutné zajistit dostatečné množství denního světla. Množstvím denního světla se rozumí celkový světelný tok vstupující konstrukcemi
osvětlovacích
otvorů
do
osvětlovaného
prostoru
zesílený
mnohonásobnými odrazy ve vnitřním prostoru. Požadované množství světla musí zabezpečit dimenze osvětlovacích otvorů a vlastnosti osvětlovaného prostoru. (Rybár, et al., 2002)
39
3.4.1.1 Osvětlovací systémy 1) Boční osvětlení Osvětlovací otvory jsou osazeny v obvodové stěně osvětlovacího prostoru. Světlo dopadá na většinu vodorovné srovnávací roviny převážně z boku – pod úhlem menším než 45 °. Osvětlenost vodorovné srovnávací roviny klesá se vzdáleností od osvětlovacích otvorů. Vertikální složka osvětlenosti je relativně vysoká, ve větší vzdálenosti od osvětlovacích otvorů může být vyšší než složka horizontální. Osvětlovací otvory umožňují výhled do exteriéru při přibližně vodorovném směru pohledu. Boční osvětlení může být: -
jednostranné
-
vícestranné
-
dvoustranné
mnohostranné
sekundární
(Rybár, et al., 2002) 2) Horní osvětlení Osvětlovací otvory jsou umístěny ve stropě osvětlovacího prostoru. Světlo dopadá na většinu vodorovné srovnávací roviny převážně shora. Rovnoměrnost osvětlení srovnávací roviny je závislá na velikosti a vzájemné vzdálenosti světlíků a může kolísat ve značném rozsahu. Vertikální složka osvětlenosti je většinou nízká. Výhled do exteriéru je značně omezen. (Rybár, et al., 2002) 3) Kombinované osvětlení Systém, který má některé vlastnosti bočního i horního osvětlení. Je možné sem zařadit i způsoby osvětlení, které se nedají přiřadit k bočnímu nebo hornímu osvětlení. (Rybár, et al., 2002)
40
Obr. 48 Příklady horních osvětlovacích otvorů (Rybár, et al., 2002)
3.4.2 Umělé osvětlení Charakteristickou vlastností umělého světla je jeho relativní stálost v čase. Výhodou je, že ho můžeme různě upravovat a využívat podle potřeby daného prostoru. Nevýhodou je odlišnost spektrálního složení od denního světla a tím vliv na vnímání barev. (Přibáňová, Lajčíková, 2003) 3.4.2.1 Druhy umělého osvětlení -
celkové
-
odstupňované
-
místní
-
kombinované
-
nouzové a náhradní
41
V našich podmínkách je většinou užíváno celkové osvětlení. S tím se však vystačí pouze v některých obytných a pobytových prostorech. Na pracovištích se většinou vyskytuje osvětlení sdružené, kdy umělé světlo doplňuje přirozené osvětlení. Každý typ osvětlení má své výhody a nevýhody. Proto by se při návrhu osvětlení pracoviště vždy mělo vycházet se znalostí práce, která bude na daném místě vykonávána. (Přibáňová, Lajčíková, 2003) Přibáňová a Lajčíková (2003) dělí celkové osvětlení na: -
přímé = všechno světlo od zdroje dopadá na pracovní plochu nebo podlahu
-
polopřímé = část světla od zdroje dopadá na stěny a strop
-
smíšené = světelný tok je rozptýlen do prostoru všemi směry
-
nepřímé = všechno světlo od zdroje dopadá na strop a prostor je osvětlován pouze odrazem světla
Přibáňová a Lajčíková (2003) uvádějí, že pro lidský zrak i celkovou pohodu člověka je nejlepší využívat polopřímé osvětlení. 3.4.2.2 Parametry umělé osvětlení Pobytové místnosti (místnosti nebo prostory, určené k tomu, aby se v nich zdržovaly osoby) určené pro trvalý pobyt osob je stanoven minimální hygienický limit pro umělé osvětlení daný celkovou osvětleností 200 lx (Přibáňová, Lajčíková, 2003). Přednostně se musí využívat – je-li to možné – přímé denní osvětlení (Přibáňová, Lajčíková, 2003). Neufert (2000) uvádí, že pro vstupní haly, kanceláře a zasedací sály je obecně využíváno osvětlení do 500 lx, v závislosti na druhu činnosti. S tím souhlasí i Habel, et al. (1995), kteří doplňují, že tyto hodnoty jsou nižší než doporučené hodnoty v západoevropských vyspělých zemích (300 – 1000 lx a více). Dále říkají, že při vyšších hodnotách osvětlení je třeba věnovat pozornost omezení oslnění, jak přímého, tak nepřímého. 3.4.2.3 Zdroje umělého osvětlení Klasická žárovka Žárovka je zařízení, které ke svícení využívá tepelných účinků elektrického proudu. Prochází-li proud vodičem, vodič se zahřívá, protože má nějaký elektrický 42
odpor. Zahřátá tělesa svítí, přičemž barva vyzařovaného světla závisí na teplotě tělesa. (Habel, et al., 1995)
Obr. 49 Příklad klasické žárovky (http://www.elektromaterial-lb.cz/files/240/3_20-_20zarovka_20cira.jpg, dne 07. 04. 2014)
Žárovka se primárně skládá ze skleněné baňky, patice a wolframového vlákna, které je slabší než lidský vlas a dlouhé asi tři čtvrtiny metru. Je namotáno v miniaturních spirálkách. V baňce není přítomen kyslík, který je k hoření třeba. (Habel, et al., 1995) Žárovka je značně nehospodárná. Na světlo se přemění asi 4 % elektrické energie a také její životnost je velmi nízká – přibližně 1 000 hodin. Naproti tomu světlo žárovky nenamáhá zrak, protože je podobné světlu dennímu a také žárovka neobsahuje žádné, zdravý škodlivé, látky. Lineární zářivka Základem lineární zářivky je trubice plněná rtuťovými parami a argonem. V nich nastává doutnavý výboj, který ale září v neviditelné ultrafialové oblasti. Toto záření dopadá na stěny trubice, které jsou pokryty luminoforem. Tato látka absorbuje ultrafialové záření a sama září ve viditelné oblasti. (Habel, et al., 1995)
43
Obr. 50 Lineární zářivka (http://www.zarovky-svitidla.cz/files/products/cccimg[1].jpg, dne 07. 04. 2014)
Kromě vlastní zářivkové trubice obsahuje zářivka ještě tlumivku (cívka s velkou indukčností) a startér. Startér je tvořen skleněnou baňkou naplněnou např. neonem, která má v sobě dvě elektrody. Jedna z nich je obyčejná pevná a druhá je tvořena bimetalovým páskem. Tyto elektrody se nedotýkají, je-li zářivka vypnuta. (Habel, et al., 1995) Kompaktní zářivka Zářivka a elektronický předřadník jsou spojeny v jeden celek. Používá se stejně jako klasická žárovka – využívá stejný typ závitu. Oproti klasické žárovce je kompaktní zářivka asi 4 – 5x účinnější. Při stejném osvětlení uspoří až 80 % energie.
44
Obr. 51 Kompaktní zářivka (http://www.datart.cz/catalog_img_cz/143/517/143517/IMAGE_FULL_1.jpg?1336146171000&OSRAM-uspornazarivka-Duluxstar-E14,-8W, dne 07. 04. 2014)
Elektrický předřadník odstranil problém snížení životnosti při častém zapínání. Jejich životnost je až 15x vyšší než u klasických žárovek. (Habel, et al., 1995) Svítící dioda (LED) Svítivá dioda neboli LED (light emitting diode) je polovodičová dioda, která při průchodu proudu v propustném směru svítí. Průchodem elektrického proudu vzniká elektroluminiscenční jev – vzniká barevné spektrum. LED osvětlení je schopné vyprodukovat světlené spektrum od ultrafialového, přes viditelné až po infračervené. (http://ledka.eu/Hlavní_strana/LED_technologie.html)
Obr. 52 LED (http://ledka.eu/Hlavní_strana/images/LEDs.jpg, dne 07. 04. 2014)
45
Výhodou oproti ostatním zdrojům světla je u LED možnost změny barvy světelného spektra, např. modrá, červená, zelená, žlutá, RGB…
Obr. 53 LED pásky (http://www.wtftech.com/wp-content/uploads/2013/11/led-strip-lights-300x199.jpg, dne 07. 04. 2014)
LED osvětlení je známé již několik desítek let. V poslední době došel jejich vývoj do fáze, kdy dokážou předčít svými vlastnostmi ostatní zdroje světla. Jsou vysoce úsporné (přemění až 90 % energie na světlo), mají dlouhou životnost (až desítky let), dají se plynule regulovat a mají dobrý vyzařovací úhel (až 120 °). (http://ledka.eu/Hlavní_strana/LED_technologie.html)
46
3.5 Stavebně-technická východiska Stavebně-technická východiska jsou v této práci pouze okrajovou záležitostí, proto jsou uváděna až na konci této kapitoly. Pokud by se však brala chronologicky v úvahu jednotlivá východiska, byla by stavebně-technická východiska jedna z prvních (Hála, 2010). Pokud se vytváří nějaký návrh nábytkového vybavení, které je pevně spojeno se zemí nebo se nepředpokládá časté přesouvání, v tomto případě recepční pult, vždy se musí počítat s jeho přítomností v interiéru už při stavbě nebo rekonstrukci objektu (Hála, 2010). Při navrhování recepčního pultu se vyskytuje spousta dalších činností, které přímo nesouvisejí s funkčností pultu, ale mají nemalý vliv na jeho užívání a usnadnění práce. Jedná se například o vytvoření pódia za pultem, aby se vyrovnal výškový rozdíl pultové desky mezi sedícím a stojícím člověkem. Dalším, asi nejdůležitějším prvkem jsou elektrické rozvody a s tím související internetové vedení. Pokud se jedná o novostavbu, řeší se elektrické rozvody i internetové vedení přímo v technické dokumentaci jako nové vedení a upravuje se podle potřeb v interiéru (Hála, 2010). Horší je, pokud se jedná o rekonstrukci stávajícího objektu. V drtivé většině objektů nemohou stávající rozvody nikdy vyhovovat novému stavu (Hála, 2010). Důležitým faktorem je zde hlavně příkon potřebný pro osvětlení a chod přístrojů (Hála, 2010). Proto je doporučeno při rekonstrukci vždy zvážit možnost výměny elektrorozvodů. To je potřebné řešit s architektem, případně i s dodavatelem elektrické energie, aby se předešlo případným potížím (Hála, 2010).
47
4. Ukázky stávajících konstrukčních řešení a jejich zhodnocení 4.1 Realizované Hotel Rajská zahrada - Nové Město nad Metují (foceno dne 08. 12. 2013)
Obr. 54 Přední pohled – Hotel Rajská zahrada
Obr. 55 Pracovní místo – Hotel Rajská zahrada
Administrativní centrum Vinice – Pardubice (foceno dne 23. 05. 2009)
Obr. 56 Pohled ze strany - Vinice
Obr. 57 Osvětlený přední panel - Vinice
Spořitelna – Brno (jméno nesmí být použito), (foceno dne 18. 11. 2013)
Obr. 58 Celkový pohled - Spořitelna
Obr. 59 Pracovní prostor – Spořitelna
48
Grandhotel – Brno (foceno dne 10. 03 2014)
Obr. 60 Přední pohled - Grandhotel
Obr. 61 Pracovní prostor – Grandhotel
Hotel Arte – Brno (foceno dne 10. 03 2014)
Obr. 62 Přední pohled – Hotel Arte
Obr. 63 Pracovní místo – Hotel Arte
Hotel Černigov – Hradec Králové (foceno dne 08. 03 2014)
Obr. 64 Přední pohled – Hotel Černigov
Obr. 65 Boční pohled – Hotel Černigov
49
Hotel – Brno (jméno nesmí být použito), (foceno dne 10. 03 2014)
Obr. 66 Přední pohled - Hotel
Obr. 67 Pracovní místo – Hotel
Hotel Slovan – Brno (foceno dne 10. 03 2014)
Obr. 68 Osvětlený přední panel - Hotel Slovan
Obr. 69 Detail osvětlení – Hotel Slovan
Hotel Okresní dům – Hradec Králové (foceno dne 08. 03 2014)
Obr. 70 Přední pohled - Hotel Okresní dům
Obr. 71 Pracovní prostor – Hotel Okresní dům
50
Studijní vědecká knihovna v Hradci Králové – Hradec Králové (foceno dne 08. 03 2014)
Obr. 72 Přední pohled - SVKHK
Obr. 73 Zadní pohled - SVKHK
EA Hotel Tereziánský dvůr – Hradec Králové (foceno dne 08. 03 2014)
Obr. 74 Celkový pohled - EA Hotel Tereziánský dvůr
Obr. 75 Pracovní místo – EA Hotel Tereziánský dvůr
Terminál hromadné dopravy – Hradec Králové (foceno dne 08. 03 2014)
Obr. 76 Celkový pohled - Terminál HD
Obr. 77 Pracovní prostor – Terminál HD
51
Hotel U královny Elišky – Hradec Králové (foceno dne 08. 03 2014)
Obr. 78 Přední pohled - Hotel U královny Elišky
Obr. 79 Přední pohled 2 – Hotel U královny Elišky
Zhodnocení Většina zde uvedených pultů je tvořena z pracovního místa a předního panelu, případně má zvýšenou plochu pro stojící osobu. Je tu i pár výjimek, např. Studijní vědecká knihovna v Hradci Králové (Obr. 72 – 73), kde je pouze pracovní plocha, ale tento pul je určen pro pracovníky ostrahy, proto zde není vyžadována zvýšená plocha pro stojící osoby. Dále je tu recepční pult v Hotelu Okresní dům (Obr. 70 – 71), který je naprosto nevyhovující z několika důvodů. Jedním z nich je malá pracovní plocha, především málo hluboká. Největším problémem u tohoto pultu je prostor pro nohy. U pultu prostor pro nohy úplně chybí, takže se obsluhující osoba musí nepřirozeně naklánět dopředu. Dále je tam malý prostor pro obsluhující osobu a z toho důvodu je tam přidána pouze nějaká židle bez opěradla, nemožností polohování a s těžkým přesouváním. Kancelářská židle, která by byla vyhovující, by se do tak malého prostoru nevešla. Z pohledu konstrukčního materiálu je zhodnocení trochu složitější. Většina pultů je pravděpodobně vytvořena z materiálů na bázi dřeva, nejspíše z dřevotřískové desky (DTD). Některé mohou být vytvořeny také z dřevotřískových desek laminovaných (DTD-L). I zde je pár výjimek, např. EA Hotel Tereziánský dvůr (Obr. 74 – 75), který má pohledovou plochu tvořenou z nějakého typu plastu. Pracovní prostor i úložní prostory jsou ovšem také vytvořen z nějakého materiálu na bázi dřeva. S materiálem na bázi dřeva se dále kombinuje již zmíněný plast, dále sklo (Obr. 68 – 69), kov (Obr. 76 – 77) a kámen (Obr. 62 – 63) nebo jejich imitace. 52
4.2 Z internetu Design ATAK (dne 6. 2. 2014, http://www.designatak.cz/verejnyinterier/ostatni/384/?foto=5&page=1)
Obr. 80 Přední pohled - Design ATAK
Obr. 81 Pracovní místo – Design ATAK
ALWAS MATY security s.r.o. (dne 4. 3. 2014, http://www.bezpecnostni-agentura.cz/recepcni-sluzby-zabezpeceniobjektu.html)
Obr. 82 Přední pohled - ALWAS MATY security s.r.o.
Obr. 83 Pracovní prostor – ALWAS MATY security s.r.o.
53
Bazar kancelářského nábytku (dne 4. 3. 2014, http://www.bekabazar.cz/bekabazar/eshop/6-1-Recepce/0/5/349recepce-Steelcase-sklenena)
Obr. 84 Přední pohled - bazar
Obr. 85 Pracovní prostor – bazar
NO+BL PLZEŇ CZ, s.r.o. (dne 4. 3. 2014, http://www.nobl-plzen.cz/postele-matrace/kancelarskynabytek/recepce-hob-819/)
Obr. 86 Přední pohled – NO+BL PLZEŇ CZ, s.r.o.
Obr. 87 Typy modulů – NO+BL PLZEŇ CZ, s.r.o.
Zhodnocení U
pultů
získaných
z internetových
stránek
je
konstrukční
materiál
pravděpodobně také DTD nebo DTD-L. I zde jsou kombinace materiálů, např. sklo (Obr. 84 – 85) nebo kámen (Obr. 82 – 83) nebo jejich imitace. Většina zde zmíněných pultů má minimum úložného prostoru, což je asi důsledek rozmachu počítačů a ukládání potřebných dokumentů elektronicky. 54
5. Předložené požadavky, vlastní východiska a vlastní řešení Tato práce je založena na požadavku návrhu konstrukčního řešení zadaného od firmy Ing. Jan Opitz. Tato firma se zabývá vytvářením návrhů privátních i veřejných interiérů. Dále pak poskytuje poradenství v oblasti interiérové tvorby, zprostředkovává realizace interiérových projektů, včetně technického dozoru a také se zaměřuje na školení a přednášky v oblasti interiérové tvorby. Požadavek se týká vypracování výkresové dokumentace návrhu konstrukčního řešení recepčního pultu, včetně kusovníků, vizualizací a ekonomického zhodnocení. Návrh vychází z níže uvedených požadavků a vizualizací.
55
5.1 Požadavky od zadavatele
Obr. 88 Dopis od zadavatele – 1. strana vfr vd
56
Obr. 89 Dopis od zadavatele – 2. strana
57
Obr. 90 Dopis od zadavatele – 3. Strana
58
Obr. 91 Dopis od zadavatele – 4. Strana
59
5.2 Vlastní konstrukční řešení recepčního pultu Zásuvková skříňka Celková výška zásuvkové skříňky je 600 mm, šířka 500 mm a hloubka 512 mm. Korpus skříňky je vyroben z kompaktní desky tl. 18 mm a čela zásuvek z kompaktní desky s probarveným bílým jádrem tl. 12 mm od firmy Kronospan spol. s r.o., povrchový dekor Unidekor 0106 BS. Záda skříňky jsou vyrobeny z HDF desky tl. 4 mm taktéž od firmy Kronospan spol. s r.o. s povrchovým dekorem Unidekor 101 PE. Korpus a sokl jsou spojeny rohovým kolíkovým spojem – dřevěný kolík ø8x35 mm. Půda je naložena na boky a přesahuje vpředu boky o 12 mm. Uprostřed, na horní ploše desky, půdy jsou vyvrtány 4 otvory připravené pro kolíky ø6x30 mm, na které přijde podpěrný sokl pracovní desky. Dno je vloženo mezi boky a ustupuje o 1 mm, aby čela zásuvek lícovala s boky. Do boků, půdy i dna je vzadu vyfrézovaná polodrážka, do které se umístí záda a připevní průmyslovým spojovačem BeA 92/25. Korpus je posazen na sokl o výšce 150 mm, šířka a hloubka soklu je o 1 mm menší, než je šířka a hloubka korpusu. Přední strana soklu je naložena na boky korpusu a zadní strana je vložena mezi boky a posunuta o 3 mm blíže ke středu, aby se zamezilo setkání kolíku a polodrážky zad. Spojení soklu s korpusem zajišťují plastové upevňovací elementy (Obr. 92) od firmy K & S, s. r. o., 004, PH bílá, které jsou naraženy do soklu a připevněny do korpusu vrutem ø3,5x32 mm, 26200035032 od firmy Fabory.
Obr. 92 Plastový upevňovací element (http://www.ks-pozorice.cz/spojovaci/spojovaci-upevnovaci.htm, dne 24. 4. 2014)
Místo upevňovacích elementů lze připevnění soklu řešit i pomocí lišty přichycené k soklu a poté připevněním do dna skříňky pomocí vrutů. 60
Uprostřed každé strany soklu je ještě středící dřevěný kolík ø6x30 mm. V každém rohu soklu se nachází soklová aretační noha (Obr. 93) 0 047 647 od firmy Hettich, která se dá vysunout až na výšku 120 mm. Celý sokl je opatřen nerezovým okopovým plechem Op 150/Ne od firmy Kooplast.
Obr. 93 Soklová aretační noha (katalog Hettich)
Přední boční plocha půdy je olepena ABS hranou HU 10113 ABS bílá hladká 19x1mm od firmy Hranipex. Ostatní boční plochy půdy, dna, boků a soklu jsou olepeny lamino hranou HU 30113 bílá hladká tl. 19 mm do firmy Hranipex. Čela zásuvek mají probarvené jádro, a proto nepotřebují dodatečnou olepovací hranu. Zásuvková skříňka obsahuje 3 zásuvkové systémy Moovit (Obr. 94) 554.03.125 od firmy Häfele, který obsahuje 3 předem smontované strany, dno, výsuvy, dotah a systém tlumení. Systém je přizpůsoben pro připevnění čela přišroubováním pomocí eurošroubu do dřeva 013.20.716 ø5x10,5 mm také od firmy Häfele. Nosnost celého systému je 50 kg.
Obr. 94 Zásuvkový systém Moovit (katalog Häfele)
61
Skříňka je kvůli bezpečnosti vybavena centrálním zámkem (Obr. 95) 237.48.600 do firmy Häfele. Centrální zámek je uzpůsoben pro montáž do vyfrézované drážky do boku, zámková vložka je vyvedena otvorem také do boku. Centrální zámek se skládá ze zamykací tyče délky 600 mm, která se dá v případě nutnosti zkrátit. Dále se musí dokoupit vložka zámku, zamykací trny, vodítka tyče a zajišťovací plech na zásuvky.
Obr. 95 Centrální zámek – všechny potřebné části (katalog Häfele)
V případě nutnosti nebo v případě, že chceme zámek pouze na jedné zásuvce, lze jako alternativu použít dvoucestný (Obr. 96), v případě horní zásuvky s vloženým čelem, trojcestný zámek (Obr. 96)
Obr. 96 Dvoucestný a trojcestný zámek (http://www.kutilstvi.cz/9924-zamky-na-nabytek, dne 24. 4. 2014)
62
Každé čelo zásuvky je uprostřed vybaveno úchytkou Aosta (Obr. 97) 9069804 od firmy Hettich, která je k čelu připevněna pomocí šroubu M4x20 mm 07141040020 od firmy Fabory.
Obr. 97 Úchytka Aosta (katalog Hettich)
Přední panel + pracovní deska Celková výška předního panelu je 1100 mm, šířka 2200 mm a hloubka 211 mm. Přední panel je rozdělen na prosklenou část s osvětlením a sokl. Prosklená část s osvětlením je vysoká 950 mm. Hloubka i šířka jsou shodné s celkovými rozměry, tedy 211 mm a 2200 mm. Sokl má výšku 150 mm, hloubku 180 mm a šířku 2160 mm. Je tedy na šířku ustoupený, oproti prosklené části s osvětlením, o 20 mm na každé straně. Také je ustoupený na hloubku, a to o 30 mm od dna osvětlené části. Čelní plochu předního panelu tvoří skleněné desky z tvrzeného skla tl. 10 mm, Satináto bílé (jednostranně leptáno), obvodově broušená hrana, od firmy VVsklo (viz Obr. 107). Zbývající části předního panelu, tj. půda, dno, boky, žebra, zadní deska i sokl, jsou vyrobeny z kompaktní desky tl. 18 mm od firmy Kronospan spol. s r.o., Unidekor 0106 BS. Kompaktní desky mají viditelné boční plochy olepené lamino hranou HU 30113 bílá hladká tl. 19 mm do firmy Hranipex. Přední boční plocha půdy a dna je opatřena ABS hranou HU 10113 ABS bílá hladká 19x1mm od firmy Hranipex. Prosklená část s osvětlením je posazena na sokl. Vystředění zajišťují kolíky ø6x30 mm a sokl je připevněn k prosklené části pomocí plastových upevňovacích elementů (Obr. 92). Sokl má v každém rohu soklovou aretační nohu (Obr. 93). Konstrukce předního panelu je řešena kolíkovým spojem s použitými kolíky ø8x35 mm. Celý sokl je opět opatřen nerezovým okopovým plechem Op 150/Ne od firmy Kooplast. Půda i dno jsou naloženy na boky, žebra i zadní desku. Půda i dno mají vyfrézovanou 63
polodrážku 10 mm na přední boční ploše. Přední pohledová plocha je tvořena 3 plochými skleněnými deskami. Sklo má rozměry 932x732 mm a je vsazeno do vyfrézované polodrážky v půdě a dnu. Dále je naloženo na boky a žebra a uchyceno pomocí Silikon univerzální bílý 16S1210300 od firmy Stavebniny Šťastný. Skla mají kolem dokola vždy odstup 1 mm od ostatních hran, aby nedošlo k nárazu do rohu skla. Zadní deska má vyfrézované 2x3 otvory s rozměry 600x100 mm, umístěné 100 mm od horní a spodní hrany (3 otvory od horní hrany a 3 otvory od spodní hrany) a 50 mm od levé a pravé hrany. Mezi otvory je rozestup 127 mm. Do otvorů jsou vloženy desky o rozměrech 597x97mm. Každá deska má u horní hrany uprostřed vyfrézovaný otvor pro ruce pro pohodlnější vyjímání desky z otvoru. Na tyto desky jsou z vnitřní strany připevněny, pomocí vrutů ø2,5x10 mm 29240025010 do firmy Fabory, (na každou desku 2x) zářivkové patice (Obr. 98) G5 100305 STERIX.CZ a do nich jsou umístěny lineární zářivky (Obr. 98) LUMILUX T5 HE HIGHT EFFICIENCY teple bílá FH 14 W/830 HE ø16 mm a délky 549 mm od firmy OSRAM.
Obr. 98 Zářivkové patice G5 a lineární zářivka T5 (http://www.sterix.cz/patice-vossloh-schwabe/zarivkova-patice-g5 a http://www.osram.cz/osram_cz/produkty/svetelne-zdroje/zarivky/zarivky-t5/lumilux-t5-he/index.jsp, dne 24. 4. 2014)
Největší nevýhodou lineárních zářivek je jejich nízká životnost. Jako nejlepší alternativa se jeví použití LED pásků (Obr. 53), které mají vyšší životnost a jednodušší způsob montáže. Také lze použít LED trubice (Obr. 99), které v sobě spojují obě technologie.
64
Obr. 99 LED trubice (http://www.eurosat.cz/UserFiles/Image/Produkty/Osvetleni/led_zarivka.jpg, dne 24. 4. 2014)
Deska se zářivkou je v otvoru držena nábytkovými magnety. Nad a pod otvory pro desky z vnitřní strany panelu jsou, pomocí vrutů ø3x30 mm 29240030030 od firmy Fabory, připevněny desky o tl. 18 mm, délce 709 mm a šířkou 75 mm. Na tyto desky jsou připevněny magnety (Obr. 100) M72/GP2 BÍLÝ 50N 131 41 od firmy M-KUPR s.r.o. V každém rohu desky se zářivkami je umístěn protikus k magnetu. Oba kusy jsou připevněny pomocí vrutů ø2,5x10 mm 29240025010 do firmy Fabory.
Obr. 100 Nábytková magnet M72/GP2 BÍLÝ 50N (http://www.kovani-mkupr.cz/zbozi/11268/magnety-zapadkyotevirace/magnet-m72-gp2-bily-50n/, dne 24. 4. 2014)
K zadní desce předního panelu je připevněna pracovní deska, která má tloušťku 30 mm, šířku 2200 mm a hloubku 600 mm. Připevněna je pomocí úhelníku rovnoramenného 70 mm (Obr. 101) FI 0211.0002 od firmy Kili s.r.o., který je připojen do horní desky vruty ø4x25 mm 29240040025 od firmy Fabory a vruty ø3x16 Fabory 29240030016. Deska je dále podepřena podpěrnými sokly, které jsou umístěny na zásuvkových skříňkách. Sokl má rozměry 224x200 mm a výšku 100 mm, je vyroben z kompaktní desky s probarveným bílým jádrem tl. 12 mm od firmy Kronospan spol. s r.o. Podpěrný sokl je vystředěn pomocí kolíků ø6x30 mm vždy 350 mm od přední hrany a 350 mm od boční hrany.
65
Obr. 101 Úhelník rovnoramenný 70 mm (http://shop.kili.cz/spojovaci-kovani/policove-podperky-a-konzoly/uhelnik25mm-s466731174, dne 24. 4. 2014)
Místo podpěrného soklu lze použít různých podpěr a konzol (Obr. 102), kterých je na trhu ohromné množství.
Obr. 102 Podpěra pultu rovná (http://www.azkovani.cz/azkovani/eshop/65-1-Podpery-baru/0/5/773-Podpera-pulturovna-200-mm-Chrom, dne 24. 4. 2014)
Alternativa konstrukce předního panelu V případě jakýchkoliv problémů s výše uvedenou konstrukcí je možné vytvořit alternativu. Alternativní řešení konstrukce počítá s otevřenými otvory pro přístup k zářivkám, které jsou umístěny nad otvorem v horní části panelu a pod otvorem v dolní části. Přes otvory by bylo možné řešit případné výměny zářivek. Aby nedocházelo k zapadávání věcí do otevřených otvorů v horní části pultu, vytvořily by se pod dolní hranou otvoru uvnitř pultu mezistěny. Mezistěny by zároveň podpíraly skleněné desky. Aby přes mezistěnu mohlo procházet světlo ze zářivek, musela by být každá mezistěna rozdělena na dva vlysy a mezi ně by se umístila skleněná výplň. Vlysy by byly vyrobeny z bukové překližky a byly by přichyceny pomocí kolíků ø8x35 mm do boků a žeber panelu. 66
5.3 Vizualizace výsledného řešení
Obr. 103 Vizualizace výsledného řešení recepčního pultu – pracovní místo
Obr. 104 Vizualizace výsledného řešení recepčního pultu – osvětlený přední panel
67
Obr. 105 Vizualizace výsledného řešení recepčního pultu – pracovní místo s doplňky
Obr. 106 Vizualizace výsledného řešení recepčního pultu – osvětlený přední panel s doplňky
68
6. Ekonomické zhodnocení Ekonomické zhodnocení konstrukčního řešení probíhá pouze v přímých materiálových nákladech na výrobek. Zahrnuje pouze ceny konstrukčního materiálu, kování, spojovacího materiálu, lepidla a ostatních materiálů použitých ve výrobku. Ceny jsou uváděny bez DPH. Jejich výpočet je uveden v tabulkách níže. Rozměry a potřebné kusy vycházejí z kusovníků. Kusovníky a tabulky s výpočtem cen jsou součástí vazby i příloh. Odhadovaná cena zadavatele za celý výrobek je okolo 60 000 Kč bez DPH. Tab. 1 Výpočet cen přímých materiálových nákladů – zásuvková skříňka
MENDELU
Kalkulace THN materiálu na 1 výrobek
číslo výrobku : znak řádek číslo jedn. materiálu druh materiálu množ 1 kompaktní deska 18 bílá (Kronospan) m2 2 lamino hrana bílá hladká 19 (Hranipex) m 3 ABS hrana bílá hladká19x1 (Hranipex) m 4 kompaktní deska 12 (Kronospan) m2 5 HDF lakovaná bílá (Kronospan) m2 6 kolík 8x35 (Dřevoart) ks 7 kolík x30 (Dřevoart) ks 8 zásuvkový systém Moovit (Häfele) ks 9 držák čela Moovit (Häfele) ks 10 eurošroub ø5x10,5 (Häfele) ks 11 centrální zámek (Häfele) ks 12 zámková vložka (Häfele) ks 13 ks vodítko tyče zámku (Häfele) 14 zamykací trn (Häfele) ks 15 protiplech (Häfele) ks 16 úchtyka Aosta (Hettich) ks 17 šroub M4x20 (Hettich) ks 18 aretační noha (Hettich) ks 19 plastový upevňovací element (K & S) ks 20 vrut ø3,5x32 (Fabory) ks 21 Okopný plech Op 150/Ne (Kooplast) m 22 PVAc lepidlo PROTOVIL WR/P kg průmyslový spojovač BeA 92/25 23 ks 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 celkem (Kč) 35 celkem zaokrouhleno (Kč) datum: 9. 5. 2014 vypracoval: Šmíd Libor
Výrobek: Zásuvková skříňka provedení: kč za jedn. 2 181,00 Kč 1,32 Kč 7,20 Kč 4 178,00 Kč 62,00 Kč 0,21 Kč 0,17 Kč 1 356,69 Kč 12,14 Kč 35,92 Kč 100,53 Kč 57,89 Kč 3,67 Kč 11,04 Kč 2,39 Kč 239,27 Kč 33,00 Kč 9,00 Kč 0,62 Kč 0,14 Kč 179,42 Kč 114,50 Kč 0,03 Kč
jmenovit á spotřeba 1,208136 0,050388 0,0095 0,213144 0,206296 16 4 3 6 12 1 1 1 3 3 3 6 4 6 6 0,294 0,032 38
list1 listů1 norma tiv využ (%)
86 98 98 89 95 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 98 94 99
náklady v spotřební kč na norma výrobek 1,405 3 063,9 Kč 0,051 0,1 Kč 0,010 0,1 Kč 0,239 1 000,6 Kč 0,217 13,5 Kč 16,000 3,4 Kč 4,000 0,7 Kč 3,000 4 070,1 Kč 6,000 72,8 Kč 12,000 431,0 Kč 1,000 100,5 Kč 1,000 57,9 Kč 1,000 3,7 Kč 3,000 33,1 Kč 3,000 7,2 Kč 3,000 717,8 Kč 6,000 198,0 Kč 4,000 36,00 Kč 6,000 3,72 Kč 6,000 0,84 Kč 0,300 53,83 Kč 0,034 3,9 Kč 38,38 1,15 Kč
9872,53 9873,00 schválil:
69
Tab. 2 Výpočet cen přímých materiálových nákladů – přední panel + pracovní deska
MENDELU
Kalkulace THN materiálu na 1 výrobek
číslo výrobku : řádek číslo
materiálu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 datum: 9. 5. 2014
Výrobek: Přední panel + prac. deska provedení:
druh materiálu kompaktní deska 18 bílá (Kronospan) kompaktní deska 30 bílá (Kronospan) lamino hrana bílá hladká 19 (Hranipex) ABS hrana bílá hladká 19x1 (Hranipex) ABS hrana bílá hladká 32x1 (Hranipex) kompaktní deska 12 (Kronospan) skleněné tabule (Vvsklo) kolík 8x35 (Dřevoart) kolík x30 (Dřevoart) nábytkové magnety (M-KUPR) vrut ø2,5x10 (Fabory) úhelník 70 mm (Kili) vrut ø3x25 (Fabory) vrut ø3x16 (Fabory) zářivková patice (STERIX.CZ) vrut ø2,5x10 (Fabory) lineární zářivka (Osram) aretační noha (Hettich) plastový upevňovací element (K & S) vrut ø3,5x32 (Fabory) Okopný plech Op 150/Ne (Kooplast) PVAc lepidlo PROTOVIL WR/P Silikon univerzální bílý (Stav. Šťastný)
celkem (Kč) celkem zaokrouhleno (Kč) vypracoval: Šmíd Libor
znak jedn. množ m2 m2 m m m m2 ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks m kg l
kč za jedn. 2 181,00 Kč 3 392,00 Kč 1,32 Kč 7,20 Kč 12,60 Kč 4 178,00 Kč 0,21 Kč 0,17 Kč 8,57 Kč 0,20 Kč 6,28 Kč 0,58 Kč 0,30 Kč 9,00 Kč 0,20 Kč 76,00 Kč 9,00 Kč 0,62 Kč 0,14 Kč 179,42 Kč 114,50 Kč 397,00 Kč
jmenovit á spotřeba 5,461004 1,32 0,027436 0,0095 3,4 1,3344 0,682224 52 48 24 92 3 78 6 12 24 6 4 8 8 0,7032 0,032 0,1
list1 listů1 norma tiv využ (%)
87 53 98 98 96 94 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 100 98 94 95
spotřební náklady v kč norma na výrobek 6,277 13 690,2 Kč 2,491 8 448,0 Kč 0,028 0,04 Kč 0,010 0,1 Kč 3,542 44,6 Kč 1,420 5 931,0 Kč 0,682 3 849,0 Kč 52,000 10,9 Kč 48,000 8,2 Kč 24,000 205,7 Kč 92,000 18,4 Kč 3,000 18,8 Kč 78,000 45,2 Kč 6,000 1,8 Kč 12,000 108,0 Kč 24,000 4,8 Kč 6,000 456,0 Kč 4,000 36,00 Kč 8,000 4,96 Kč 8,000 1,12 Kč 0,718 128,74 Kč 0,034 3,9 Kč 0,105 41,8 Kč
33057,24 33058,00 schválil:
Konečná cena v přímých materiálových nákladech předního panelu, dvou zásuvkových skříněk, dvou podpěrných soklů a pracovní desky je 52 804 Kč bez DPH.
70
Obr. 107 Předběžná nabídka ceny na skleněné tabule od firmy VVsklo
71
7. Diskuze Recepční pult, jako dominanta většiny vstupních hal a společenských místností, zastupuje roli reprezentativního prvku firmy. Proto jeho vzhled i funkčnost hrají důležitou roli. Předmětem práce byl konstrukční návrh recepčního pultu, který bude umístěn ve foayer (vstupní hala, společenská místnost) administrativní budovy. Recepční pult je složen ze zásuvkových skříněk, pracovní desky a předního panelu, který má pohledovou plochu osazenou průsvitným sklem. Uvnitř panelu jsou umístěny zářivky, jejichž světlo prosvítá skrz sklo. Ze zadu je k němu připojena pracovní deska, která je položena na podpěrných soklech umístěných na dvou zásuvkových skříňkách. Protože se jednalo o návrh konstrukce pultu do veřejného interiéru, byly obecné požadavky na tento výrobek velmi vysoké. Důraz byl kladen na mechanickou odolnost výrobku, snadnou údržbu a samozřejmě na bezpečnost výrobku. Kvůli bezpečnosti byl konstrukčním materiálem zvolen vysokotlaký laminát, respektive kompaktní deska od firmy Kronospan spol. s r.o. Kompaktní deska má hodně výhod oproti ostatním konstrukčním materiálům. Jak je uvedeno na stránkách firmy Kronospan (http://www.kronospan.cz/kompaktni-desky/) i v prospektech firmy Egger (EGGER CZ, 2013), jsou to především odolnost proti působení vlhkosti a vodě, odolnost proti nárazu a oděru, snadno opracovatelný materiál a snadná údržba a čištění. Další jeho výhodou je možnost použití desky, do tloušťky 13 mm, s probarveným jádrem. Snad jedinou jeho nevýhodou je cena, kdy nejlevnější kompaktní desku, tloušťka 18 mm UNI dekor, lze pořídit za 2 181 Kč/m2. Z ekonomického hlediska by bylo rozumné použít jiného konstrukčního materiálu. Například dřevotřísková deska (dále jen DTD) nebo dřevotřísková deska laminovaná (dále jen DTD-L), které jsou jedním z nejrozšířenějších materiálů a tím pádem jsou také výrazně levnější. DTD-L tloušťky 18 mm UNI dekor lze pořídit za cenu 1 398 Kč za desku o rozměrech 2800 x 2070 mm. V přepočtu na metry čtverečné je to cena 241 Kč/m2. To je rozdíl o 1 940 Kč/m2. Z ekonomického hlediska je tak DTD-L několikanásobně levnější než DTD-L. Z materiálového hlediska je ale kompaktní deska mnohem kvalitnější. Má uzavřené jádro, proto nepotřebuje, jedině z estetického hlediska, dodatečnou ochranu bočních ploch desky. Kompaktní desku lze také dobře frézovat (EGGER CZ, 2013) a také jí lze konstrukčně opracovávat stejně jako masivní dřevo nebo jiné materiály na bázi dřeva. 72
Z výše zmíněné kompaktní desky je vyroben celý korpus zásuvek i předního panelu. Kvůli zjednodušení výroby a montáže byly zásuvky nakoupeny od firmy Häfele. Jsou poměrně drahé, cena 1 356,69 Kč, ale zároveň obsahují celý složený korpus zásuvky, který je připravený k připevnění k čelu zásuvky. Dál obsahují i dna a pojezdy. Pokud by se zásuvky vyráběly z kompaktní desky, musely by se k nim dokoupit dna i pojezdy. Cena za materiál a kování by sice byla menší, skoro o 1 500 Kč za 3 zásuvky, ale náklady na výrobu by cenu zvýšili. Pohledová plocha prosklené části
je osvětlena lineárními
zářivkami.
Výhodnějším řešením by bylo použití LED pásků, které mají výrazně vyšší životnost než lineární zářivky. LED pásek má výrazně jednodušší montáž, stačí pouze nalepit na místo, kam je potřeba a připojit do elektrické sítě. Také lze využít LED trubic, které mají podobné rozměry jako lineární zářivky, ale využívají technologii LED, čímž mají výrazně vyšší životnost. Lineární zářivky mají oproti světlům s LED technologií jednu výhodu a to cenu. Cena levnější lineární zářivky vychází okolo 40 Kč (http://www.elektro-paloucek.cz/zarovky-a-zarivky/zarivkove-trubice/zarivkovetrubice-t5), LED pásek lze pořídit od 108 Kč (http://www.ledplanet.cz/produkt/141-ledstrip-3528--48-w-ip20/)
a
LED
trubici
od
ceny
420
Kč
(http://www.ledplanet.cz/produkt/403-led-trubice-can-8w/). Pro zjednodušení případných oprav je možné u každého typu osvětlení zakončit jejich elektrické vedení klasickou vidlicí do sítě 230 V a připojit do elektrické zásuvky. Pak už záleží na rozhodnutí uživatele, zda rozhoduje cena, snadnost montáže nebo životnost. Bohužel, podmínkou zadavatele bylo použití lineárních zářivek a tyto požadavky bylo nutno respektovat. Výsledná cena v přímých materiálových nákladech, která zahrnuje cenu dvou zásuvkových skříněk, předního panelu, podpěrných soků a pracovní desky, vychází na 52 804 Kč bez DPH. Cenu v tomto případě určoval především použitý konstrukční materiál, který je vysoce odolný, ale zároveň drahý. V případě použití výše zmíněného materiálu DTDL UNI dekor by se snížila cena o 33 193 Kč na 19 611 Kč. Je to nezanedbatelně vysoká částka. Cena většinou hraje primární roli při rozhodování, avšak je potřebné, aby se zadavatel rozhodl, zda je lepší ušetřit na vstupní investici nebo investovat více peněz a mít kvalitní výrobek, který vydrží i několik desítek let.
73
8. Závěr Cílem práce bylo vytvořit, dle zadaných požadavků od firmy Ing. Jan Opitz, návrh konstrukčního řešení recepčního pultu. V teoretické
části
jsou
zmíněny potřebné
faktory,
např.:
ergonomie,
antropometrie, konstrukce, materiál apod., kterými je nutno se řídit při navrhování. V praktické části je vytvořena výkresová dokumentace možného řešení včetně alternativ. K tomu patří i kusovníky, vizualizace a předběžný výpočet ceny v přímých materiálových nákladech. Recepční pult je složen ze dvou identických skříněk, předního panelu a pracovní desky. Celý výrobek je vytvořen z kompaktní desky, která má vlastnosti potřebné k použití ve veřejném interiéru. Tento materiál je velmi odolný, ale zatím poměrně drahý. Od něj se také odráží celková cena. Cena upřednostňovaného návrhu řešení vychází na 52 804 Kč bez DPH. V porovnání s předpokládanou cenou zadavatele 60 000 Kč bez DPH je to rozdíl o 7 196 Kč.
74
9. Summary Goal of this work was to create, according to requested wants from company Ing. Jan Opitz, proposal of the constructional solution of the reception desk. At theoretic part there are mentioned necessary factors. For example: ergonomy, anthropometry, construction, material etc. Which it is necessary to obey at designing. At practical part is created mechanical drawing documentation of the potential solution including alternatives. To that it belongs even bills of materials, visualizations and preliminary calculation of a price in direct material costs. Reception desk is compiled from two identical boxes, fore panel and work desk. Whole product is created from compact desk, which it has featured needed to use at public interior. That material is very resistant but it is meantime rather expensive. By it’s a final price is reflecting too. Price favored proposal of a solution gets on 52 804 Kč without DPH. At matching with presumed price of the submitter 60 000 Kč without DPH there is difference about 7 196 Kč.
75
10. Seznam příloh -
Výkresová dokumentace Kusovníky Vizualizace řešení Ekonomická rozvaha v úrovni přímých materiálových nákladů
76
11. Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Antropometrické údaje (Král, 1994) ................................................................... 12 Obr. 2 Základní tělesné rozměry člověka (Král, 1994) .................................................. 13 Obr. 3 Výška pracovních ploch při práci vsedě (Král, 1994) ......................................... 14 Obr. 4 Dosah ruky při práci vsedě (Dlabal, 1976) .......................................................... 16 Obr. 5 Určený prostor pro nohy (Dlabal, 1976) ............................................................. 17 Obr. 6 Rozměry potřebné pro odsunutí židle (Dlabal, 1976) ......................................... 18 Obr. 7 Prostor mezi stolem a nábytkem (Dlabal, 1976) ................................................. 18 Obr. 8 Prostor pro průchod za sedící osobou (Dlabal, 1976) ......................................... 19 Obr 9. Osm tělesných znaků (rozměrů), ke kterým je nutno přihlížet (Matoušek, Baumruk, 2000) .............................................................................................................. 20 Obr. 10 Prkno - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz) .......................... 21 Obr. 11 Fošna - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz) .......................... 22 Obr. 12 Lišta - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz) ........................... 22 Obr. 13 Lať - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz) ............................. 23 Obr. 14 Hranol - schematické znázornění (http://www.pilahrabstvi.cz) ........................ 23 Obr. 15 Dřevotřískové desky plošně lisované (Nutsch, 2003) ....................................... 24 Obr. 16 Dřevotřískové desky výtlačně lisované (Nutsch, 2003) .................................... 24 Obr. 17 Speciální dřevotřísková deska OSB (http://www.stolarskepotreby.cz)............. 25 Obr. 18 MDF deska (http://www.ghz-cham.cz) ............................................................. 26 Obr. 19 HDF desky (http://www.drevotrust.cz) ............................................................. 26 Obr. 20 Typy překližky a lamela (Nutsch, 2003) ........................................................... 27 Obr. 21 Možné druhy laťovek (Nutsch, 2003) ............................................................... 28 Obr. 22 Třívrstvá deska (Nutsch, 2003) ......................................................................... 28 Obr. 23 Voštinová deska – vrstvy (http://www.hobbycentrum-krejci.cz) ...................... 29 Obr. 24 Kompaktní deska – složení (EGGER CZ, 2013) ............................................... 30 Obr. 25 Ornamentální sklo (http://www.otherm.cz) ....................................................... 31 Obr. 26 Detail prasklého bezpečnostního skla (http://www.alfaglass.cz) ...................... 31 Obr. 27 Detail rozbitého tvrzeného skla (http://www.vvsklo.cz) ................................... 32 Obr. 28 Spojení na vlastní pera (Nutsch, 2003) .............................................................. 33 Obr. 29 Lepení a zvětšení tupé spáry (Nutsch, 2003) ..................................................... 33 Obr. 30 Spojení na vlastní pero a drážku (Nutsch, 2003) ............................................... 34 77
Obr. 31 Sbíjená rohová spojení (Nutsch, 2003).............................................................. 34 Obr. 32 Rohová spojení na pokos s vloženým perem a lamelou (Nutsch, 2003) ........... 34 Obr. 33 Svlakové spoje (Nutsch, 2003) .......................................................................... 34 Obr. 34 Strojně vyrobené ozuby (Nutsch, 2003) ............................................................ 35 Obr. 35 Další možné typy ozubů (Nutsch, 2003) ........................................................... 35 Obr. 36 Spojení na kolíky (Nutsch, 2003) ...................................................................... 35 Obr. 37 Folding systém a na pokos lepené spoje (Nutsch, 2003) ................................... 35 Obr. 38 Rohové spoje rámové konstrukce (Nutsch, 2003) ............................................. 36 Obr. 39 Rohové spoje rámové konstrukce II (Nutsch, 2003) ......................................... 36 Obr. 40 Rohové spoje rámové konstrukce III (Nutsch, 2003) ........................................ 36 Obr. 42 Systém 32 – otvory s roztečí 32 mm (Nutsch, 2003) ........................................ 37 Obr. 43 Možné demontovatelné spoje (Nutsch, 2003) ................................................... 37 Obr. 44 Možná rohová spojení (Nutsch, 2003) .............................................................. 38 Obr. 45 Možná rohová spojení II (Nutsch, 2003) ........................................................... 38 Obr. 46 Možná rohová spojení III (Nutsch, 2003) ......................................................... 38 Obr. 47 Spojení pomocí excentru a kolíku (Nutsch, 2003) ............................................ 38 Obr. 48 Příklady horních osvětlovacích otvorů (Rybár, et al., 2002) ............................. 41 Obr. 49 Příklad klasické žárovky (http://www.elektromaterial-lb.cz)............................ 43 Obr. 50 Lineární zářivka (http://www.zarovky-svitidla.cz) ........................................... 44 Obr. 51 Kompaktní zářivka (http://www.datart.cz) ........................................................ 45 Obr. 52 LED (http://ledka.eu) ......................................................................................... 45 Obr. 53 LED pásky (http://www.wtftech.com) .............................................................. 46 Obr. 54 Přední pohled – Hotel Rajská zahrada ............................................................... 48 Obr. 55 Pracovní místo – Hotel Rajská zahrada ............................................................. 48 Obr. 56 Pohled ze strany - Vinice ................................................................................... 48 Obr. 57 Osvětlený přední panel - Vinice ........................................................................ 48 Obr. 58 Celkový pohled - Spořitelna .............................................................................. 48 Obr. 59 Pracovní prostor – Spořitelna ............................................................................ 48 Obr. 60 Přední pohled - Grandhotel................................................................................ 49 Obr. 61 Pracovní prostor – Grandhotel ........................................................................... 49 Obr. 62 Přední pohled – Hotel Arte ................................................................................ 49 Obr. 63 Pracovní místo – Hotel Arte .............................................................................. 49 Obr. 64 Přední pohled – Hotel Černigov ........................................................................ 49 Obr. 65 Boční pohled – Hotel Černigov ......................................................................... 49 78
Obr. 66 Přední pohled - Hotel ......................................................................................... 50 Obr. 67 Pracovní místo – Hotel ...................................................................................... 50 Obr. 68 Osvětlený přední panel - Hotel Slovan .............................................................. 50 Obr. 69 Detail osvětlení – Hotel Slovan ......................................................................... 50 Obr. 70 Přední pohled - Hotel Okresní dům ................................................................... 50 Obr. 71 Pracovní prostor – Hotel Okresní dům .............................................................. 50 Obr. 72 Přední pohled - SVKHK .................................................................................... 51 Obr. 73 Zadní pohled - SVKHK ..................................................................................... 51 Obr. 74 Celkový pohled - EA Hotel Tereziánský dvůr .................................................. 51 Obr. 75 Pracovní místo – EA Hotel Tereziánský dvůr ................................................... 51 Obr. 76 Celkový pohled - Terminál HD ......................................................................... 51 Obr. 77 Pracovní prostor – Terminál HD ....................................................................... 51 Obr. 78 Přední pohled - Hotel U královny Elišky .......................................................... 52 Obr. 79 Přední pohled 2 – Hotel U královny Elišky ....................................................... 52 Obr. 80 Přední pohled - Design ATAK .......................................................................... 53 Obr. 81 Pracovní místo – Design ATAK ........................................................................ 53 Obr. 82 Přední pohled - ALWAS MATY security s.r.o. ................................................ 53 Obr. 83 Pracovní prostor – ALWAS MATY security s.r.o. ........................................... 53 Obr. 84 Přední pohled - bazar ......................................................................................... 54 Obr. 85 Pracovní prostor – bazar .................................................................................... 54 Obr. 86 Přední pohled – NO+BL PLZEŇ CZ, s.r.o. ...................................................... 54 Obr. 87 Typy modulů – NO+BL PLZEŇ CZ, s.r.o. ....................................................... 54 Obr. 88 Dopis od zadavatele – 1. strana ......................................................................... 56 Obr. 89 Dopis od zadavatele – 2. strana ......................................................................... 57 Obr. 90 Dopis od zadavatele – 3. Strana......................................................................... 58 Obr. 91 Dopis od zadavatele – 4. Strana......................................................................... 59 Obr. 92 Plastový upevňovací element (http://www.ks-pozorice.cz) .............................. 60 Obr. 93 Soklová aretační noha (katalog Hettich) ........................................................... 61 Obr. 94 Zásuvkový systém Moovit (katalog Häfele) ..................................................... 61 Obr. 95 Centrální zámek – všechny potřebné části (katalog Häfele) ............................. 62 Obr. 96 Dvoucestný a trojcestný zámek (http://www.kutilstvi.cz)................................. 62 Obr. 97 Úchytka Aosta (katalog Hettich) ....................................................................... 63 Obr. 98 Zářivkové patice G5 a lineární zářivka T5 (http://www.osram.cz/osram_cz) .. 64 Obr. 99 LED trubice (http://www.eurosat.cz) ................................................................ 65 79
Obr. 100 Nábytková magnet M72/GP2 BÍLÝ 50N (http://www.kovani-mkupr.cz) ...... 65 Obr. 101 Úhelník rovnoramenný 70 mm (http://shop.kili.cz) ........................................ 66 Obr. 102 Podpěra pultu rovná (http://www.azkovani.cz) ............................................... 66 Obr. 103 Vizualizace výsledného řešení recepčního pultu – pracovní místo ................. 67 Obr. 104 Vizualizace výsledného řešení recepčního pultu – osvětlený přední panel..... 67 Obr. 105 Vizualizace výsledného řešení recepčního pultu – pracovní místo s doplňky 68 Obr. 106 Vizualizace výsledného řešení recepčního pultu – osvětlený přední panel s doplňky ........................................................................................................................... 68 Obr. 107 Předběžná nabídka ceny na skleněné tabule od firmy VVsklo ....................... 71
Seznam tabulek Tab. 1 Výpočet cen přímých materiálových nákladů – zásuvková skříňka.................... 69 Tab. 2 Výpočet cen přímých materiálových nákladů – přední panel + pracovní deska . 70
80
12. Seznam literatury Knihy [1]
DLABAL, S. Nábytek, člověk, bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s.
[2]
EGGER CZ S.R.O. Produkty a servis kolekce ZOOM: Jednoduchá řešení s deskovými materiály. 2013. Česká republika, 2013.
[3]
GILBERTOVÁ, S. MATOUŠEK, O. Ergonomie: Optimalizace lidské činnosti. Praha: Grada Publishing, 2002, 239 s. ISBN 80-247-0226-6.
[4]
HABEL, J. BEROUNSKY, B. DVOŘÁČEK, V. FENCL, F. HUTLA, P. KOTEK, J. LHOSTÁK, J. MATOUŠEK, J. NOVOTNÝ, J. ŠESTÁK, F. ŽIVCOVÁ, M. Světelná technika a osvětlování. Praha: FCC Public, 1995, 437 s. ISBN 80-901-9850-3.
[5]
HÁLA,
B.
Management
tvorby
veřejného
interiéru:
zadání,
projekt
a realizace : manuál a postupy řešení. v Brně: Mendelova univerzita, 2010, 49 s. ISBN 978-807-3753-771. [6]
HOLOUŠ, Z. MÁCHOVÁ, E. Konstrukce I: konstrukce nábytku, návody a příklady. v Brně: Mendelova univerzita, 2013, 144 s. ISBN 978-80-7375-844-8.
[7]
KÖSTER, H. Dynamika denního osvětlení: principy návrhů, realizace. Praha: Grada, 2010, 319 s. Stavitel. ISBN 978-80-247-3049-3.
[8]
KRÁL, M. Ergonomie a její využití v technické praxi. Ostrava : Alexandr Vávra - VAVA, 1994. 109 s.
[9]
KRÁL, M. Ergonomie a její využití v technické praxi II: Normativy lidského těla. Biomechanika a bioenergetika. Ostrava: Alexandr Vávra - VAVA, 1998. ISBN 80-861-6804-2.
[10] MATOUŠEK, O. BAUMRUK, J. Ergonomické požadavky na práce se zobrazovacími jednotkami. 2., přeprac. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2000, 24 s. ISBN 80-707-1162-0.
81
[11] NEUFERT, E. Navrhování staveb: zásady, normy, předpisy o zařízeních, stavbě, vybavení, nárocích na prostor, prostorových vztazích, rozměrech budov, prostorech, vybavení, přístrojích z hlediska člověka jako měřítka a cíle : příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. české vyd., (35. něm. vyd.). Praha, 2000, 618 s. ISBN 80-901-4866-2. [12] NUTSCH, W. Konstrukce nábytku: nábytek a zabudované skříně. Praha: Grada, 2003, 398 s. ISBN 80-247-0220-7 [13] RYBÁR, P. ŠESTÁK, F. JUKLOVÁ, M. HRAŠKA, J. VAVERKA, J. Denní osvětlení a oslunění budov. Brno: ERA, 2002, 271 s. ISBN 80-865-1733-0. Normy [1]
ČSN 91 0100: 2005 Nábytek - bezpečností požadavky
Internetové zdroje [1]
PŘIBÁŇOVÁ, Henrietta., LAJČÍKOVÁ, Ariana. Umělé osvětlení vnitřního prostředí [online], 3. January, 2003 [vid. 3. March 2014], dostupné z http://www.tzb-info.cz/1303-umele-osvetleni-vnitrniho-prostredi
[2]
NAVRÁTIL, Marek. Definice skla [online], 21. November, 2005 [vid. 6. March 2014], dostupné z http://projektysipvz.gytool.cz/ProjektySIPVZ/Default.aspx
Firemní internetové zdroje [1]
http://www.vvsklo.cz
[2]
http://www.alfaglass.cz
Katalogy [1]
Hettich
[2]
Häfele
82