MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Evaluace úspěšnosti vybraného projektu financovaného ze strukturálních fondů ve městě Kroměříž prostřednictvím analýzy užitečnosti nákladů (CUA)
Bakalářská práce
Autorka: Markéta Osinová Vedoucí práce: Ing. Romana Pikulová Brno 2013
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma „Evaluace úspěšnosti vybraného projektu financovaného ze strukturálních fondů ve městě Kroměříž prostřednictvím analýzy užitečnosti nákladů (CUA)“ vypracovala samostatně za odborného vedení inženýrky Romany Pikulové a s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 26.3.2013
Markéta Osinová
Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Romaně Pikulové za odborné vedení, trpělivost a ochotu při jejím vytváření. Moje poděkování rovněž patří Ing. Libuši Spáčilové (projektové manažerce Městského úřadu v Kroměříži) za poskytnutí veškerých materiálů vztahujících se k tomuto tématu, Ing. Kláře Štěpánkové (projektové manažerce společnosti Tizzi s.r.o.) za umožnění osobních konzultací za účelem diskuse o řešené problematice a ochotu při spolupráci a v neposlední řadě Ing. Oldřichu Kuchařovi (bývalému řediteli Informačního centra v Kroměříži) za poskytnutí rozhovoru pro doplnění řešené problematiky.
Abstrakt OSINOVÁ, Markéta. Evaluace úspěšnosti vybraného projektu financovaného ze strukturálních fondů ve městě Kroměříž prostřednictvím analýzy užitečnosti nákladů (CUA). Brno, 2012. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí Ing. Romana Pikulová. Cílem této bakalářské práce je zhodnocení vybraného projektu financovaného z fondů Evropské unie a jeho přínosu či opaku pro město Kroměříž. Práce je členěna do dvou částí, a to do části teoretické a praktické. V teoretické části je představena literatura vztahující se k problematice rozvoje měst a strukturálních fondů EU. Teoretická východiska v úvodní části práce jsou nezbytná k pochopení a návaznosti na část praktickou. Součástí teoretické části je také cíl, metodika práce a stručná charakteristika města pro jasnější náhled do problematiky. Stěžejní část práce je věnována popisu daného projektu a jeho analýze. Na základě analýzy CUA je vyhodnocena úspěšnost daného projektu. Závěrem jsou diskutovány kroky vhodné ke zvážení pro další rozvoj města, především v oblasti cestovního ruchu. Součástí práce je i strukturovaný rozhovor s vybraným aktérem rozvoje města a cestovního ruchu. Klíčová slova: Evropská unie, regionální politika, strukturální fondy, cíl Konvergence, rozvoj měst a obcí, veřejný projekt, analýza CUA, cestovní ruch.
Abstract OSINOVÁ, Markéta. Evaluation through the Cost Utility Analyses (CUA) of the success of the selected project in the city of Kromeříž funded from the European structural funds. Brno, 2012. Bachelor thesis. Mendel university in Brno. Supervisor Ing. Romana Pikulová. The goal of this bachelor thesis is the evaluation of the selected project funded from the funds of European Union and evaluation of its gains or loss for the city of Kroměříž. The bachelor thesis is split into two parts, theoretical and practical part. The literature linked to the theme of the city expansion and structural funds of the European Union is introduced in the theoretical part. The theoretical bases are essential for understanding the theory and its relation to the practical part. The theoretical part as well contains the goal, methodology of the bachelor thesis and basic characteristics of the city to get more demonstrable into the matter.
The fundamental part of the thesis is dedicated to description of the project and its analyses. The success of the respective project is measured based on the CUA analyses. At the end of the thesis the possible steps for gaining further development of the city, especially in the area of tourism, are discussed. The thesis contains as well an interview with selected person involved in the city development and tourism.
Key words:
European Union, regional politics, structural funds, Convergence
objective, city and municipality development, public project, CUA analyses, tourism.
OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 8 2 CÍL A METODIKA PRÁCE ...................................................................................... 9 2.1 CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 9 2.2 METODIKA PRÁCE ........................................................................................... 10 2.2.1 Analýza užitečnosti nákladů (CUA) .............................................................. 10 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE............................................................................................ 13 3.1 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU ............................................................................ 13 3.1.1 Cíle regionální politiky EU ............................................................................ 13 3.1.2 Strategické a programové dokumenty ........................................................... 15 3.1.3 Projektový cyklus .......................................................................................... 19 3.2 FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍ POLITIKY EU ............................................... 20 3.2.1 Strukturální fondy EU .................................................................................... 21 3.2.2 Financování měst a obcí ................................................................................ 23 3.3 EVALUACE ......................................................................................................... 25 3.3.1 Otázky podílející se na většině hodnocení ..................................................... 27 3.3.2 Hodnocení veřejných projektů ....................................................................... 27 4 APLIKAČNÍ ČÁST ................................................................................................... 30 4.1 CHARAKTERISTIKA MĚSTA KROMĚŘÍŽ .................................................... 30 4.1.1 Geografická poloha a historie města .............................................................. 30 4.1.2 Demografické údaje o městě.......................................................................... 31 4.1.3 Kultura a cestovní ruch .................................................................................. 32 4.1.4 Projekty spolufinancované fondy EU ............................................................ 33 4.1.5 Strategický rozvoj města - vize, cíle .............................................................. 34 4.2 PROJEKT „REVITALIZACE PROSTORU BÝVALÝCH KASÁREN ‒ HANÁCKÉ NÁMĚSTÍ V KROMĚŘÍŽI“ ................................................................. 35 4.2.1 Charakteristika projektu ................................................................................. 35 4.2.2 Analýza vybraného projektu .......................................................................... 37 4.2.3 Vyhodnocení analýzy (porovnání stavu bez projektu a s projektem) ............ 48
5 DISKUSE .................................................................................................................... 51 5. 1 DISKUSE S ODBORNÍKEM ............................................................................. 51 5.2 VLASTNÍ NÁVRHY A POSTOJE...................................................................... 53 6 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ ......................................................................................... 58 Použité zdroje ................................................................................................................ 60 Seznamy a rejstříky ...................................................................................................... 64 Použité zkratky ............................................................................................................. 65 Přílohy ............................................................................................................................ 65
1 ÚVOD Po druhé světové válce byla Evropa zdevastovaná a evropské vztahy sahaly k bodu mrazu. V tomto období se začaly objevovat snahy o navázání nové spolupráce mezi státy a byla nastolena otázka vzájemné pomoci. Jednou z úspěšných iniciativ byl vznik dohody o Severoatlantické alianci (NATO), která sloužila ke společným obranným účelům. Dalším úspěšným integračním procesem Evropy byl vznik Evropské unie (EU), původně Evropského společenství. Myšlenka EU spočívá ve společné politice a ekonomice. Základními cíli sjednocení jsou společný trh, hospodářská a měnová unie, zlepšení kvality životního prostředí, růst zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Mezi zakládajícími členy nebyly v těchto otázkách až tak velké disparity, proto zpočátku těmto otázkám nebyla věnovaná až tak velká pozornost. Postupem času, spolu se začleňováním nových států, rozdíly mezi ekonomikami a politikami začaly narůstat, a bylo je potřeba řešit. Došlo ke stanovení mezí, které určovaly, zda je kandidátská země připravena pro vstup do EU. (Keřkovský, 1999) Česká republika se stala součástí EU v roce 2004 společně s dalšími devíti zeměmi. V tomto období zažila EU největší nárůst co do počtu členů. Jelikož se ale rok 2004 nacházel uprostřed rozběhlého programovacího období 2000-2006, využívala ČR unijní prostředky jako člen pouze dva roky. Společně s ostatními kandidáty však pobírala finanční prostředky ještě před vstupem do EU z tzv. předvstupní pomoci. Pro účely čerpání dotací byla ČR rozdělena do NUTS regionů. Pro každý region NUTS (především NUTS II) jsou zkoumány základní makroekonomické údaje, které pak odrážejí disparity jednotlivých regionů. Na základě rozdílů mezi jednotlivými regiony se prostřednictvím unijních prostředků dělených mezi regiony usiluje o vyrovnávání rozdílů mezi nimi. (Dočkal, Kaniok, 2006) Tato práce se věnuje aplikaci regionální politiky EU na příkladu města Kroměříž. Kroměříž je historické město, známé především svými památkami zapsanými v UNESCO. Důležitou roli zde hraje cestovní ruch. Cestovní ruch však má i negativní dopady, a to jak na obyvatele, tak na údržbu města. Většina projektů financovaných z unijních prostředků směřuje právě na podporu cestovního ruchu a kvalitu života obyvatel. Vybraný projekt Revitalizace prostoru bývalých kasáren má za cíl spojit potřeby rozvoje cestovního ruchu s potřebami obyvatel města. Účelem práce je jednak zjištění, zda byl tento krok pro rozvoj města správný a analýza jeho dopadů. 8
2 CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1 CÍL PRÁCE Tato práce je věnována městu Kroměříž, a to především jeho vývoji v posledních letech. V Kroměříži byla realizována řada projektů spolufinancovaných z unijních prostředků. Projekty
jsou
zaměřeny
do
všech
oblastí,
dle
nastavení
prioritních
os
pro dané území. Týkají se převážně oblasti občanské vybavenosti města a potřeb pro cestovní ruch. Město Kroměříž je odjakživa historickým a kulturním centrem přitahujícím turisty, a proto městský úřad usiluje o udržení této image. Zároveň usiluje o to, aby cestovní ruch neměl negativní dopady na obyvatelstvo, a to tak, aby Kroměříž poskytovala vhodné podmínky pro život svých obyvatel. Představitelé městského úřadu (projektoví manažeři) se snaží maximálně využívat dotačního financování a naplnit tak cíle stanovené ve strategickém plánu města. Cílem této práce je zjistit, zda je čerpání dotací v Kroměříži efektivní, a to na příkladu daného projektu (Revitalizace prostoru bývalých kasáren - Hanácké náměstí v Kroměříži). Ke stanovení hlavního cíle slouží naplnění dílčích cílů. Pro potřeby práce byl stanoven jeden dílčí cíl: zjištění dopadů na jednotlivé cílové skupiny. V praktické části je zhodnoceno, zda projekt přispěl k rozvoji města. Hodnocení přínosu je zjišťováno na základě analýzy CUA (užitečnost nákladů), která byla z důvodu vyloučení subjektivity hodnocení provedena za dohledu odborníka v oblasti dotací. Toto hodnocení je pro ověření správnosti poskytnutých výroků dále doplněno rozhovorem se specialistou přes cestovní ruch. Analýza poskytuje zhodnocení dopadů projektu, a to jak pozitivních, tak negativních. Dopady jsou dále rozčleněny podle cílových skupin tak, aby mohly být rozlišeny vlivy na děti a mládež, dospělé, seniory a turisty. Přínos projektu je vyhodnocen na základě porovnání stavu před realizací projektu a po jeho realizaci. Závěrem je projekt zhodnocen také autorkou, která na základě získaných znalostí poskytuje doporučení pro další rozvoj města.
9
2.2 METODIKA PRÁCE Práce je členěna do dvou stěžejních částí. První část tvoří teoretická východiska v podobě literární rešerše. Tato východiska jsou nutná pro pochopení a návaznost části druhé, tj. vlastní práce v podobě vyhodnocení konkrétního projektu realizovaného městem. V literární rešerši jsou vysvětleny základní pojmy týkající se dané problematiky tak, aby čtenář porozuměl řešené problematice v části aplikační. Pro teoretický náhled do řešeného tématu, bylo využito převážně české literatury, doplněné cizojazyčnými zdroji. Internetových zdrojů je v tomto textu využito pouze pro doplnění textu obrázky. Přechod mezi teoretickou a aplikační částí tvoří charakteristika města Kroměříž, na jehož příkladu je bakalářská práce postavena. Uvedená základní fakta o městu jsou nezbytná pro podrobnější náhled do řešené problematiky. Poté je v aplikační části charakterizován a zhodnocen projekt poskytovaný Městským úřadem v Kroměříži. Pro zhodnocení projektu byla využita metoda ex post, protože projekt byl již zrealizován. Dále je v textu porovnána dotační a bez dotační varianta, kdy na základě analýzy užitečnosti nákladů (CUA) byl vyhodnocen přínos projektové varianty. Výsledky zhodnocení se také opírají o posouzení problematiky odborníkem. 2.2.1 Analýza užitečnosti nákladů (CUA) Metoda CUA je jednou z nákladově výstupových metod. Společným rysem těchto metod je analýza vstupů ve formě nákladů, liší se však sledováním výstupů. Metoda CUA vychází z teorie utility (užitku), a proto užitek je zde sledován jako výstup. V dané souvislosti lze užitek chápat jako subjektivně pociťované uspokojení z nabízeného projektu. Obecně tato metoda poměřuje náklady vynaložené na projekt s užitkem, který tyto náklady přinášejí. (Ochrana, 2004) Metodu lze použít jak z pohledu ex ante, tak z pohledu ex post. Tato práce je založená na pohledu ex post, jelikož projekt již byl zrealizován, jak bylo zmíněno výše. Metoda CUA je zvláštním případem metody CBA (Analýza nákladů a přínosů), a zároveň specifickým případem metody CEA (Analýza efektivnosti nákladů). Analýza CUA je obecně využívána u projektů, kde je široká škála výstupů a jejich dílčí vlastnosti tvoří celkovou užitečnost programu. Jako CEA vystupuje pouze v případě, že výstup má jen jednu dimenzi. Využívá se především u zdravotních programů, kde
10
se přínosy měří v jednotkách kvality přepočtených let života. Výstupem zde jsou efekty dvojího druhu, „žít déle“ a „žít zdravěji“. (Ochrana, 2005) Z analýzy CBA vychází v tom smyslu, že je sestavena tak, aby mohly být vyhodnoceny i výstupy neocenitelné v peněžních jednotkách, např. spokojenost. Pro účely hodnocení daného projektu je návaznost na analýzu CBA nedílnou součástí. Aby bylo zabráněno subjektivitě odhadu užitku, bylo využito diskuze s odborníkem na dotace. Pro vyhodnocení pocitu uspokojení je u analýzy CUA používána typická hodnotící stupnice (Rating Scale). Velikost intervalu záleží na autorovi, např. 0-10, kde 0 označuje nejméně preferovaný stav a 10 nejvíce preferovaný stav. (Ochrana, 2005) Aby bylo vyjádření užitku konkrétní, je vhodné číselnou stupnici doplnit slovním vyjádřením (viz Tab. 1). Autor pak dle dané stupnice hodnotí jednotlivé dopady, které poslouží ke stanovení závěrů. Závěrem je vyhodnoceno, zda byl projekt městu prospěšný, či nikoliv.
Tab. 1: Rating Scale pro hodnocený projekt Počet
Splnění cíle (pocit očekávání)
bodů 1
Změna je velmi nepatrná (jsem absolutně nespokojen)
2
Změna je velmi malá (jsem spíše nespokojen)
3
Změna není zcela výrazná (mám neutrální dojem)
4
Změna je zjevná, výrazná (jsem spokojen s výhradami)
5
Změna je podstatná (jsem spokojen bez výhrad)
Zdroj: Ochrana 2004 a 2005, vlastní práce
Dle tabulky jsou v aplikační části hodnoceny užitky bez projektu i projektové varianty. Výsledky varianty bez projektu a s projektem jsou na závěr shrnuty a srovnány. Pro stanovení celkové vážené užitnosti je třeba využít i dílčí vážené užitnosti, kterou lze vypočítat pomocí vzorce č. 1:
kde: B … užitek jednotlivých indikátorů V … váha přiřazená jednotlivým indikátorům J … body přiřazené jednotlivým indikátorům 11
Aplikační postup u metody CUA: 1. Stanovení hodnoticích kritérií 2. Seřazení hodnoticích kritérií do tabulky 3. Přidělení vah k jednotlivým kritériím 4. Bodové ohodnocení kritérií pro stav bez projektu a stav s projektem 5. Stanovení dílčí vážené užitnosti (vzorec č. 1) 6. Výpočet celkové vážené užitnosti 7. Porovnání hodnot stavu bez projektu a stavu s projektem
Pozn. U přidělování vah je využito procentuálního vyjádření tak, že jednotlivá hodnoticí kritéria se pohybují v rozmezí 1-100 %. Procentuální vyjádření je praktičtější pro představu a popis než desetinná čísla.
12
3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 REGIONÁLNÍ POLITIKA EU Počátky regionální politiky můžeme sledovat již v období velké hospodářské krize (třicátá léta dvacátého století) ve Velké Británii. V tomto období došlo k výraznému prohloubení rozdílů mezi jednotlivými regiony. Krize měla dopad především na průmyslové regiony. Situaci bylo potřeba řešit, a proto byl přijat první legislativní dokument, ve kterém byly vymezeny problémové regiony a stanoven způsob pomoci těmto regionům. Dokument nesl název „Zákon o speciálních územích“. Od tohoto období dochází k rozvoji regionální politiky ve Velké Británii, která je považována za její kolébku. Potřeba regionální politiky se objevuje i v ostatních vyspělých státech Evropy (Francie, Itálie), avšak až po druhé světové válce. Na příkladu Francie se jednalo o rozdíly mezi Paříží a jejím okolím a zbytkem Francie, v Itálii mezi bohatým severem a zaostávajícím jihem. (Wokoun, 2008). S pozdějším nástupem integračního procesu rostla i snaha o snížení rozdílů v hospodářské úrovni regionů a členských států. Zakládajícími členy EU této problematice nebyla věnována příliš velká pozornost, protože tyto státy byly v podstatě na srovnatelné úrovni. Avšak s přibývajícími členy se rozdíly prohlubovaly. Proto došlo k zavádění takových opatření, díky kterým mezi jednotlivými členskými státy docházelo k vyrovnávání ekonomické úrovně. Jednotlivé členské státy se tedy snaží o snížení rozdílů v životní úrovni mezi regiony, o aktivní boj proti vysoké nezaměstnanosti, zodpovědné zacházení s přírodními zdroji a ochranu životního prostředí. (Keřkovský, 1999) 3.1.1 Cíle regionální politiky EU Průběh vývoje EU lze rozčlenit do několika etap. Tyto etapy většinou souvisejí s podepsáním nějaké důležité smlouvy nebo vznikem některého orgánu EU. Většina etap se alespoň přibližně překrývá s programovacími obdobími. Od roku 1957 (Smlouva a založení EHS) docházelo v rámci jednotlivých cílů regionální politiky k značným obměnám, co se týče především jejich počtu. V současnosti (programovací období
2007-2013)
mluvíme
o
třech
cílech.
Cíl
Konvergence,
Regionální
konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a Evropské územní spolupráce. Tyto cíle 13
odrážejí současnou potřebu soustředění zdrojů podle Lisabonské a Göteborgské strategie. (Marek, 2007) Cíl Konvergence Cíl Konvergence se zaměřuje na podporu růstu v méně rozvinutých regionech členských zemí a tvorbu pracovních míst. Ukazatelé, které vypovídají o rozvinutosti daného regionu, jsou výše HDP a HND. Do prvního cíle tedy nespadají regiony s HDP vyšším než 75 % průměru tohoto ukazatele za celou EU na osobu a HND vyšším než 90 % průměru tohoto ukazatele za celou EU na osobu. První cíl pokrývá celé území ČR s výjimkou hlavního města Prahy. Výše prostředků unijní regionální politiky alokovaná na tento cíl je v průměru asi 82 %. V případě nových (posledních) deseti členských států je tento podíl vyšší, pro ČR jeho výše činí 97,1 %. (Marek, 2007) Podpora prvního cíle ze strukturálních fondů plyne především na modernizaci ekonomické struktury, rozšíření a zlepšení základní infrastruktury, ochranu životního prostředí, zlepšení kvality vzdělávacích systémů, sociálních a ošetřovatelských služeb, zvýšení investic do lidského kapitálu a na adaptaci veřejné správy. (Wokoun, 2008) Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Druhým cílem politiky soudržnosti je Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Tato podpora plyne regionům, které nespadají pod cíl Konvergence. Tedy jsou to regiony, jejichž HDP na osobu je vyšší než 75 % průměru tohoto ukazatele za celou EU a HND na osobu je vyšší než 90 % průměru tohoto ukazatele na celou EU. V případě vyspělých regionů není pomoc tak naléhavá, a proto je alokace prostředků do těchto regionů menší. V ČR spadá pod druhý cíl pouze hlavní město Praha, pro něhož je vyčleněno pouhých 1,6 % prostředků regionální politiky. (Marek, 2007) Podpora tohoto cíle směřuje především na inovace a znalostní ekonomiku, životní prostředí a předcházení rizikům, posilování prvků Lisabonské a Göteborské strategie. (Wokoun, 2008) Cíl Evropská územní spolupráce Třetí cíl se soustřeďuje na podporu harmonického a vyváženého rozvoje na území EU, prostřednictvím integrace a přeshraniční, mezinárodní a meziregionální spolupráce.
14
Jedná se o podporu rozvoje vědy, výzkumu a informační společnosti, životní prostředí, předcházení rizikům a řízení vodních zdrojů. Do ČR směřuje podpora ve formě pouhých 1,3 % prostředků regionální politiky. (Marek, 2007) 3.1.2 Strategické a programové dokumenty Každá členská země EU je zapojena do strukturální politiky, ze které vyplývá nutnost vypracovat řadu strategických a programových dokumentů. Všechny dokumenty musí být v souladu s dokumenty a mechanismy používanými v EU. (Marek, 2007)
Obr. 1: Vazba OP na programové dokumenty Zdroj: Přednášky předmětu Regionální politika, vlastní práce
Strategické obecné zásady Společenství (SOZS) Strategické obecné zásady Společenství z anglického Community Strategic Guidelines jsou rámcovým strategickým dokumentem pro regionální politiku EU. Je to dokument, který popisuje hlavní zásady a priority hospodářské politiky a sociální soudržnosti EU pro jednotlivá programovací období. Udává doporučení, jak využívat unijní prostředky, které jsou k dispozici na celé sedmileté programovací období, a společná pravidla pro programování, řízení, kontrolu a hodnocení politiky soudržnosti. SOZS zpracovává Evropská komise (EK) a překládá Radě EU a Evropskému parlamentu ke schválení. Tyto orgány návrh EK projednávají a rozhodují o jeho finální podobě. (Marek, 2007)
15
Národní rozvojový plán (NRP) Národní rozvojový plán má velmi důležité postavení mezi programovými dokumenty. Pro čerpání finančních prostředků, musí být jasně stanovená konkrétní pravidla a strategie tohoto čerpání. NRP vymezuje základní cíle, které musejí být splněny, obsahuje rozpracované priority do dílčích cílů a popisuje postupy jejich realizace, také charakterizuje způsob koordinace hospodářské politiky a sociální soudržnosti. Tvorbou tohoto dokumentu se zabývají vlády jednotlivých členských států, u nás je za zpracování zodpovědné Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). (Marek, 2007) Globálním cílem NRP v ČR je: „Přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel.“ (Marek, 2007, s. 38) K naplnění globálního cíle slouží čtyři strategické cíle, a to jsou: konkurenceschopná česká ekonomika, otevřená, flexibilní a soudržná společnost, atraktivní prostředí, vyvážený rozvoj území. (Marek, 2007) Národní strategický referenční rámec (NSRR) Dalším důležitým dokumentem je Národní strategický referenční rámec. Připravují jej jednotlivé členské státy samostatně v návaznosti na evropské priority uvedené v SOZS a národní priority uvedené v NRP. Na základě NSRR vyjednávají jednotlivé členské státy podobu svých operačních programů (OP). Dále je v něm popsána struktura pro efektivní využívání unijních prostředků. Součástí NSRR je strategická a operační část. Ve strategické části je specifikována zvolená strategie pro jednotlivé cíle a operační část obsahuje seznam OP a rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé OP. (Marek, 2007) Operační programy (OP) Posledním dokumentem jsou operační programy. Finanční prostředky v rámci regionální politiky jsou čerpány na základě operačních programů. Operační programy představují podrobný popis souhrnných priorit, řízení a finančních zdrojů na národní úrovni. O jejich konečném schválení rozhoduje EK. Celkem existuje v ČR 26 OP, které se dělí do dvou typů, na OP tematické a regionální. Regionální OP (ROP) se vztahují k jednomu určitému regionu na úrovni NUTS II (regiony soudržnosti). Těchto ROP 16
je v ČR sedm. Tematické OP řeší problematiku daného sektoru či oblasti. Těchto je v ČR osm. Dohromady všech 15 OP spadá pod cíl Konvergence. Dále jsou v ČR dva OP
pro
hlavní
město
Prahu,
které
spadají
pod
druhý
cíl
Regionální
konkurenceschopnost a zaměstnanost. Konečně posledních sedm OP spadá pod cíl poslední, a to pod Evropskou územní spolupráci. Pět z nich se týká oblasti přeshraniční spolupráce a dva nadnárodní a meziregionální spolupráce. Finanční podpora plynoucí do 26 OP je pro dané programovací období 750 mld. Kč. (Marek, 2007) Cíl Konvergence: •
tematické OP Podnikání a inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Životní prostředí OP Doprava Integrovaný OP OP Technická pomoc
•
regionální ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Střední Morava ROP NUTS II Moravskoslezsko
Cíl Konkurenceschopnost a zaměstnanost: •
OP Praha Konkurenceschopnost
•
OP Praha Adaptibilita a zaměstnanost
Cíl Evropská územní spolupráce: •
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko
•
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko 17
•
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko
•
OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko
•
OP Přeshraničí spolupráce ČR - Slovensko
•
OP Nadnárodní spolupráce
•
OP Meziregionální spolupráce
•
Síťový operační program ESPON 2013
•
Síťový operační program INTERACT II
Vazba projektu na program Operačními programy však provázanost dokumentů nekončí. Existuje tzv. programová a projektová rovina. Programovou rovinu v podstatě zahrnuje návaznost daného konkrétního projektu na jednotlivé dokumenty. Jak bylo zmíněno již výše, v OP je stanovena bližší specifikace podpor a jsou zde také stanoveny konkrétní nástroje podpor. Každý OP se skládá z několika priorit a každá priorita je naplněna určitým opatřením. V rámci rozřazení projektů do priorit, jsou blíže specifikovány a napojeny na určitou oblast (např. cestovní ruch). Jednotlivé priority jsou ještě dále členěny do oblastí podpory, které jsou ještě specifičtějším zařazením daného projektu (např. zlepšení infrastruktury pro cestovní ruch). (Žítek, 2003) V rámci jednotlivých OP jsou pak vyhlašovány časově omezené výzvy. Tedy daný řídící orgán stanoví požadavky pro čerpání podpor. Ve výzvách jsou popsány konkrétní požadavky, které musí projekty v daném období splňovat, aby získaly dotaci.
Obr. 2: Vazba projekt vs. program Zdroj: Přednášky předmětu Regionální politika, vlastní práce
18
Rozdělení ČR do regionů NUTS NUTS (Nomenclature des Unites Territoriales Stastistique) regiony jsou územní celky vytvořené pro analýzu a porovnávání ekonomických ukazatelů, tvorbu statistik, monitorování apod. Existují v 0-5 úrovni, mají přímou vazbu na strukturální fondy a regionální politiku EU. (Ryglová, 2011) Aby byla zajištěna srovnatelnost regionů, jsou úrovně členěny mezemi počtu obyvatel. Nejdůležitější úrovní pro potřeby této práce jsou regiony NUTS II, tzv. regiony soudržnosti. Regiony NUTS II by měly pojímat 800 tis. - 3 mil. obyvatel. Tak rozsáhlé územní jednotky se však na území ČR nevyskytují, proto byly regiony uměle propojeny pro čerpání unijní podpory. Tedy 14 krajů bylo spojeno do 8 regionů soudržnosti.
Obr. 3: Mapa rozdělení krajů do NUTS II Zdroj:http://www.euroskop.cz8642sekcesystem-spravniho-cleneni-v-ramci-regionalnipolitiky-eu
3.1.3 Projektový cyklus Projektový cyklus je rámec, ve kterém se odehrávají veškeré činnosti manažera spojené s projektem. Je to hrubý scénář (postup), který je v zásadě stejný pro všechny projektové manažery. Obecně lze říct, že každý projekt prochází osmi fázemi. Od existence problému, přes zajištění konsensu žadatele ohledně dotačních podmínek, vyhledání vhodného dotačního titulu a posouzení jeho přijatelnosti, zpracování projektové žádosti, předrealizační přípravy, vlastní realizace, ukončení a udržení projektu, po vyhledání nového problému. (Dočkal, 2007)
19
Na projektový cyklus někteří autoři nahlížejí z jiného pohledu a dělí jej pouze na pět hlavních fází. Tento postup je užívanějším a objevuje se v odborné literatuře mnohem častěji. První fáze (koncepční fáze) zahrnuje předběžné vyhodnocení myšlenky nového projektu (nápadu). Důležitým kritériem v první fázi je předběžná analýza rizik a výsledný dopad na čas, náklady, zdroje a požadavky na výkon. Již v této fázi lze pozorovat, zda je projekt proveditelný. Druhá fáze, je fáze plánování. V této fázi dochází ke konkretizaci koncepčního návrhu, tedy identifikaci zdrojů, vytvoření realistického časového plánu, nákladů a výkonů. Druhá fáze také zahrnuje přípravu dokumentace. Třetí fází je testovaní, tedy zkoušení, zda je všechno vyřešeno tak, aby mohla operace začít. V této fázi musí být dokončena veškerá dokumentace. Další fází je implementace. Čtvrtá fáze může zahrnovat uvedení produktu na trh. A konečná pátá fáze uzavírá projektový cyklus a zahrnuje přerozdělení zdrojů. (Kerzner, 2009)
Obr. 4: Fáze projektového cyklu Zdroj: http://www.vbcczech.cz/projektovy-cyklus.htm
3.2 FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍ POLITIKY EU Pro financování regionální politiky využívá EU, respektive Rada EU a Evropský parlament, určité nástroje. Pro současné programovací období 2007-2013 jsou tyto nástroje tři, avšak jejich počet se v průběhu vývoje regionální politiky EU měnil stejně jako u cílů. První dva nástroje mají podobu strukturálních fondů, a to Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF), a třetí podobu Kohezního fondu (KF). (Marek, 2007).
20
3.2.1 Strukturální fondy EU Strukturální fondy se od sebe liší svým věcným zaměřením. Souhrnné informace o využívání prostředků z těchto fondů v ČR zveřejňuje na svých stránkách Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). MMR je koordinátorem pro čerpání peněz z fondů. Na svých webových stránkách uvádí také informace o alokaci těchto prostředků. Rozpočet EU je sestavován institucemi EU, konkrétně Evropskou komisí, Radou EU a Evropským parlamentem. Představuje soubor veřejných zdrojů, které slouží k financování společných aktivit členských zemí. Jsou to aktivity, které jsou stanoveny na základě smluv se členskými státy. (Budík, 2009) Finanční perspektiva EU představuje víceletý finanční rámec. Ten je přijímán ve formě meziinstitucionální dohody mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU. Finanční perspektiva se sjednává na pěti- až sedmileté období. Jejím obsahem je nastavení výdajových stropů pro jednotlivé priority a stanovení hlavních rozpočtových priorit EU. (Marek, 2007) Současná finanční perspektiva byla schválena na summitu Evropské rady dne 16. prosince 2005. Na současné programovací období má Unie k dispozici 862,4 mld. EUR, což je v přepočtu asi 25 biliónů korun. Rada stanovila, že třetina těchto prostředků bude alokována na regionální politiku. (Wokoun, 2008)
Obr. 5: Rozdělení unijních prostředků do RP Zdroj: Marek, vlastní práce
21
Částka cca 350 mld. EUR bude rozdělena mezi tři cíle regionální politiky. Největší část této sumy bude směřovat na cíl Konvergence, a to 81,9 %. Jak již dříve bylo zmíněno, první cíl má největší finanční podporu, protože pod něj spadá velké množství zaostávajících
regionů.
Na
druhý
cíl
regionální
politiky
Regionální
konkurenceschopnost a zaměstnanost je alokováno přibližně 15,7 % těchto prostředků. Prostředky alokované do druhého cíle slouží především na podporu inovací, udržitelného rozvoje a vzdělávacích projektů. Zbylá 2,4 % jsou vynakládána na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráci v rámci třetího cíle Evropské územní spolupráce. (Marek, 2007) Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) ERDF byl založen v roce 1972, ale do regionální politiky byl integrován až od roku 1988. Do jeho základní působnosti spadá oblast podpory veřejných a soukromých investic sloužící k odstranění rozdílů mezi regiony v celé EU. Význam tohoto fondu se neustále zvyšuje. Mezi základní priority financování z ERDF pro současné programovací období patří výzkum, inovace, ochrana životního prostředí a prevence rizik, investice do infrastruktury. (Marek, 2007) ERDF se zaměřuje na financování především tzv. tvrdých projektů, tedy investičních projektů. To jsou ty, u kterých dochází k vytvoření nějakého výstupu (např. budovy, silnice). Evropský sociální fond (ESF) Jak bylo zmíněno již výše, počet strukturálních fondů se v průběhu existence EU měnil. ESF je nejstarším ze strukturálních fondů. Jeho počátky lze dohledat již v Římské smlouvě. (Marek, 2007) ESF je nástrojem posilujícím hospodářskou a sociální soudržnost Unie, a to prostřednictvím podpory vysoké úrovně zaměstnanosti, zvyšováním počtu pracovních míst a jejich kvality. Mluví také o sociálním začlenění znevýhodněných osob do zaměstnání a snížení rozdílů v zaměstnanosti na celostátní, regionální i místní úrovni. (Budík, 2009) V období 2007-2013 se ESF zaměřuje na čtyři prioritní oblasti, a to: lepší přístup k zaměstnání a účast na trhu práce, podporu partnerství pro reformy v oblastech 22
zaměstnanosti a začlenění, posílení sociálního začlenění potlačováním diskriminace a usnadnění přístupu znevýhodněným osobám na trh práce, zvýšení přizpůsobivosti pracovníků podniků. (Marek, 2007) Do působnosti ESF spadají především tzv. měkké projekty, tedy neinvestiční. Jsou to takové projekty, u kterých není výstupem žádná movitá věc (např. vzdělávací kurzy). Kohezní fond (KF) Kohezní fond nebo také Fond soudržnosti, nepatří mezi strukturální fondy. Byl ustanoven Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Vznikl za účelem pomoci členským státům Unie, které se potýkaly s problémy souvisejícími se vznikem společné hospodářské a měnové unie. Finanční prostředky z KF jsou soustředěny do členských států s HDP nižším než 90 % průměru Společenství. Tato podpora byla tedy určena novým členským státům. Od strukturálních fondů se liší faktem, že poskytuje podporu spíše na konkrétní projekty a nezaměřuje se na dlouhodobé programy. Do jeho působnosti spadají především dvě oblasti, ochrana životního prostředí a transevropské dopravní sítě. Zasahuje také do oblastí souvisejících s udržitelným rozvojem a využíváním obnovitelných zdrojů energie. (Marek, 2007)
Tab. 2: Financování cílů RP Cíl
Zdroj financování
Konvergence
ERDF
ESF
KF
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
ERDF
ESF
-
Evropská územní ERDF spolupráce Zdroj: http://strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013, vlastní práce
3.2.2 Financování měst a obcí Státní správa vykonávaná územními samosprávnými celky v přenesené působnosti je financována prostřednictvím dotací a transferů obcím a krajům. Dotace jsou účelově vázány. Obce a kraje v ČR mohou získávat dotace v podobě jako: dotace vyplácené na základně souhrnného finančního vztahu státního rozpočtu k územním rozpočtům, dotace z rozpočtových kapitol jednotlivých ministerstev, dotace z všeobecné podkladní 23
správy, dotace ze státních mimorozpočtových fondů nebo z Evropské unie. V případě obcí ještě dotace z rozpočtů krajů. Předkládání projektů je vždy spojeno s požadavkem na spolufinancování projektu. Je tedy potřeba, aby žadatel disponoval finančními prostředky. U některých menších obcí může být tento požadavek spojen s čerpáním úvěrů, kvůli nedostatku vlastních finančních prostředků. (Provazníková, 2009) Poskytování dotací jakýchkoliv podpor z veřejných zdrojů je velmi přísně regulováno. Veřejná podpora je neslučitelná se společným trhem, protože narušuje veřejnou soutěž. V rámci dotací EU, je poskytování veřejné podpory však dovoleno, ale podléhá přísným podmínkám. Veřejná podpora může být udělena na základě blokové výjimky nebo v režimu de minimis. S poskytováním veřejné podpory je však spojena nutnost vypisovat veřejné zakázky a zajišťovat publicitu projektu. (Dočkal, 2007) Obce a města často využívají účast na spolufinancování prostřednictvím regionálních operačních programů. Pro každý ROP je vyčleněna částka, kterou mohou regiony soudržnosti za dané programovací období vyčerpat. Každý ROP má také stanoveny čtyři prioritní osy, do kterých jsou tyto prostředky alokovány.
Financování vybraných OP ROP NUTS II Středn í Mo rava RO P NUTS II Severozápa d ROP NUTS II S eve rových od OP V ýzkum a vývoj p ro in ovace OP Pod nikání a i novace OP Dopr ava 0
1000
20 00
300 0 4 000
50 00
6000
70 00
v mil. EUR
Obr. 6: Financování vybraných OP Zdroj: http://strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013, vlastní práce
ROP Střední Morava Pod tento OP spadá region soudržnosti Střední Morava, tedy Zlínský a Olomoucký kraj. Globálním cílem tohoto programu je zvýšení ekonomické vyspělosti, zlepšení konkurenceschopnosti regionu a životní úrovně jeho obyvatel. Toto pojetí globálního cíle se týká především posílení ekonomického rozvoje městských oblastí a stabilizace venkovského prostoru. Tento cíl by měl být naplněn prostřednictvím posílení vazeb
24
mezi centry prosperity a zaměstnanosti a venkovským zázemím těchto center. Region by však měl využít i svůj vnější rozvojový potenciál. V souvislosti s tím jsou pro ROP Střední Morava stanoveny ještě tři specifické cíle. Tyto tři cíle se týkají efektivní a bezpečné dopravní infrastruktury a kvalitní veřejné dopravní služby, dále zvýšení atraktivnosti regionu pro účely cestovního ruchu, s čímž souvisí také zlepšení služeb, zvýšení informovanosti a propagace regionu, a za třetí zlepšení kvality života v regionu, zajištění kvalitní a dostupné sociální služby a vytvoření příznivých podmínek pro podnikání. Od těchto specifických cílů jsou odvozeny konkrétní prioritní oblasti pro daný region. Je to prioritní osa Doprava, Cestovní ruch, Integrovaný rozvoj a obnova regionu a Technická pomoc. Alokace finančních prostředků do tohoto OP činí 657,4 mil. EUR, což je asi 14 % z celkové alokace pro ROP. (Marek, 2007)
Tab. 3: Alokace finančních prostředků do ROP Střední Morava ROP NUTS II Střední Morava Prioritní osa
Finanční prostředky Procento v mil. EUR
Doprava
255,1
38,8
Integrovaný rozvoj a obnova regionu
259
39,4
Cestovní ruch
121,6
18,5
Technická pomoc
21,7
3,3
Celkem
657,4
100
Zdroj: Provazníková, vlastní práce
3.3 EVALUACE Pojem evaluace je všeobecně chápán jako hodnocení. Dané vyjádření pojmu je však příliš zjednodušené. Uvedený pojem lze definovat z různých hledisek, podle účelu, k jakému je termín využíván. Pro účely této práce je důležité se zaměřit na pojetí daného pojmu z hlediska regionální politiky EU. V této problematice se klade důraz především na evaluaci z pohledu programu a projektu. Pojetí definice evaluace podle Boulmetise nabízí hned dva možné výklady tohoto pojmu. (Boulmetis, 2005, s. 4) „Evaluace je systematický proces sběru a analýzy dat s cílem určit, zda a v jakém stupni byly nebo právě jsou dosahovány cíle.“ „Evaluace je systematický proces sběru a analýzy dat s cílem umožnit rozhodování.“
25
Dle Boulmetise je evaluace chápána především jako proces, jak vyplývá z uvedených definic. Autorovy myšlenky navazují na model EEE (efektivnost, účelnost, hospodárnost). Boulmetis však pracuje s pojetím trojice trochu odlišně, než je běžné. Místo hospodárnosti využívá pojem dopad (impact), který se používá právě při monitoringu a v evaluacích v rámci regionální politiky EU. O účelnosti (effectivness) mluví pouze v případě, pokud daný program či projekt způsobí podstatné změny v cílové skupině, tedy pro účely regionální politiky v oblasti intervence (zásahu). Pojem efektivnost (efficiency) je pro autora stěžejní. Pojednává o něm jako o vztahu mezi programovými vstupy a výstupy. Dále uvádí, že efektivnost má v podstatě velmi malý vliv na programové, projektové cíle. (Boulmetis, 2005) Naopak Ochrana vychází především z klasického modelu EEE, tedy kritéria hospodárnosti, účelnosti, a efektivnosti nákladů. Doplňuje jej však ještě o hodnocení peněžní efektivnosti na základě čisté současné hodnoty a rentability (výnosnosti). V kritériu hospodárnosti sleduje především hledání varianty s nejnižšími náklady při zachování požadovaného standardu. Podstatou kritéria efektivnosti nákladů je sledování poměru mezi vstupy a výstupy. A konečně na kritérium účelnosti nahlíží jako na porovnání konečného a očekávaného stavu, pokud očekávání odpovídají skutečnosti, pak lze systém považovat za účelný. (Ochrana, 2006) Kromě hodnocení na základě kritérií modelu EEE, lze projekt hodnotit také z časového hlediska. Hodnocení lze provádět před započetím ex-ante, během období realizace projektu interim a po jeho ukončení realizace projektu ex-post. V rámci implementace regionální politiky do členských států, jsou v současnosti evaluace legislativně zakotveny, a to v Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Dle daného nařízení jsou legislativně zakotveny povinné ex-ante evaluace u operačních programů, přičemž u druhého a třetího cíle regionální politiky (Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce) je možné hodnocení ex-ante provádět i pro skupinu operačních programů. Náplní ex-ante evaluace je optimalizace přidělování finančních prostředků v rámci OP a zlepšení kvality programování. Výsledky této analýzy by měly být zohledněny při rozhodování o přijetí projektu. (Petrůj, 2009) Hodnocení interim lze označit jako průběžnou kontrolu výdajových aktivit. Tato kontrola je zaměřená na věcnou stránku programových aktivit (dosahování stanovených veličin), ale i formální stránku (např. dodržování pravidel nakládání s programy). Opakem kontroly ex-ante je kontrola ex-post. Jelikož je realizována až po ukončení výdajových aktivit,
26
je jejím smyslem zjistit, zda a nakolik byly splněny vytyčené cíle. Tedy jedná se o kontrolu výsledků (výstupů) z daného programu. (Ochrana, 2006) Jak bylo zmíněno již výše, evaluace jsou procesy, proto je nutné je provádět v jednotlivých krocích (McDavid, 2006, s. 32-35): 1. Sběr potřebných dat 2. Analýza těchto dat 3. Napsat zprávu (report) 4. Předat tuto zprávu 5. Provést změny vyplývající ze zprávy 3.3.1 Otázky podílející se na většině hodnocení Byl program efektivní při dosahování zamýšlených výsledků? Účinnost programu je v podstatě základním kritériem, proč je hodnocení prováděno. Cílem je zjistit, zda skutečné výsledky odpovídají očekávaným. Byl program účinný? Tato otázka v sobě zahrnuje dvě hlediska efektivnosti, ekonomickou a technickou. Technická efektivnost pojednává o tom, zda poměr programových vstupů (obvykle peněz) a výstupů (výsledků) je přijatelný ve srovnání s uvedenými měřítky. Ekonomická efektivita se zaměřuje na výhody programu ve srovnání s ekonomickými náklady. Byl program nákladově efektivní? Nákladová efektivita se stanovuje porovnáním programu nákladů a programu výsledků. Dochází zde k poměřování množství nákladů na jednotku výsledku. Byl program vhodný? Tato otázka vypovídá o tom, zda struktura projektu byla smysluplně (logicky) postavená vzhledem k zamýšleným výstupům. Byl program adekvátní? Řeší, zda byla velikost programu přiměřená rozsahu daného problému. (McDavid, 2006) 3.3.2 Hodnocení veřejných projektů Projekty lze rozdělit na veřejné a soukromé, podle vlastníků kapitálu, jehož prostřednictvím bude možno projekt realizovat. Za soukromé projekty jsou považovány
27
veškeré projekty, které jsou realizované na základě soukromého domácího nebo zahraničního kapitálu, a to na úrovni podniků či společenství firem nebo kapitálu investovaného soukromými osobami (jednotlivci). Za veřejné projekty jsou považovány takové projekty, na jejichž přípravě, realizaci nebo provozu se podílejí veřejné prostředky. Při hodnocení veřejných projektů, je hlavním kritériem hodnocení celospolečenský dopad. Celospolečenský dopad může mít vliv na sociální situaci v regionu, ochranu zdraví a života obyvatel, úsporu volného času, zvyšování životního standardu, na stav životního prostředí a další regionálně pociťované potřeby. Důležitým faktorem pro hodnocení veřejných projektů je ekonomická analýza. (Žítek, 2003) Na základě finančního hodnocení je hledán způsob, jak efektivně uspokojit určité veřejné potřeby. Veřejný projekt je z pravidla realizován formou veřejné zakázky, ta je však spjata s volbou mezi několika variantami. Důležité je především rozhodování mezi nulovou variantou (původní stav) a změnovou. Realizace veřejného projektu vyžaduje zdroje, které jsou však značně omezené. Proto často dochází k volbě mezi realizací jedné akce na úkor jiné. Při zadávání veřejných zakázek je nutné dodržovat právní rámec týkající se veřejných zakázek. Veřejná zakázka se uskutečňuje na základě zadávacího řízení. Mezi základní subjekty zadávacího řízení patří: zadavatel, zájemce, uchazeč, dodavatel. Na základě zadávacího řízení podávají subjekty nabídky, které jsou pak hodnoceny hodnotící komisí. Hodnotící komise přidělí veřejnou zakázku subjektu, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější nebo s nejnižší nabídkovou cenou. Poté je uzavřena písemná smlouva mezi zadavatelem a uchazečem. (Ochrana, 2004) Pro hodnocení veřejných projektů se využívají tyto metody (Ochrana, 2004): •
analýza minimalizace nákladů (CMA)
•
analýza nákladů a přínosů (CBA)
•
analýza efektivnosti nákladů (CEA)
•
analýza užitečnosti nákladů (CUA) - viz kapitola 2.2 Metodika práce
Metoda CMA Metoda CMA patří k nejjednodušším metodám. Její podstatou je hledání alternativy s nejnižšími náklady. Ke stanovení nákladů lze využít buď průmyslově inženýrskou metodu, která sumarizuje dílčí náklady jednotlivých činností, nebo parametrický odhad
28
nákladů, ve kterém jsou hledány vztahy mezi celkovými náklady určité varianty a jejími parametry. Metoda CMA využívá současnou hodnotu nákladů, předpokládá, že výstupy všech uvažovaných variant jsou srovnatelné, a to za předpokladu, že lze zanedbat váhu jednotlivých užitných vlastností. Pokud tomu tak není, může tato metoda vést k nepřesným závěrům. Metoda CBA Tato metoda je vhodná pro hodnocení veřejných projektů. Dává nám odpověď na otázku, jaké peněžní efekty daný projekt přináší, a to jak na straně nákladů, tak přínosů. Je jedinou metodou, která měří jak vstupy, tak výstupy v peněžních jednotkách. Rozeznáváme dva typy CBA: tzv. užší analýzu nákladů a přínosů (užší CBA) a širší. U užší analýzy sledujeme přímé náklady, které se bezprostředně vztahují k dané investiční akci, a přímé přínosy, které mají kladný dopad na uvažovanou cílovou skupinu. Podstatou druhého typu analýzy (širší) je kalkulace společenských nákladů a společenských přínosů. Tady se vedle přímých nákladů a přínosů kalkulují také nepřímé náklady a přínosy. To jsou takové, které souvisejí s pozitivními a negativními externalitami. V rámci této analýzy uvažujeme společnost jako celek. Širší pojetí analýzy CBA je označováno jako analýza společenských nákladů a společenských přínosů. Hodnotí se zde také náklady obětované příležitosti a nemateriální újmy (zdraví obyvatel). Základem u analýzy CBA je řešení otázky: „Co kdo ztrácí a co kdo získává?“. Metoda CEA Tato metoda je blízká metodě CBA. Náklady zde, však nejsou kalkulovány jako společenské, nýbrž jako náklady, které se přímo vztahují k dané investiční akci. Dalším rozdílem je, že při metodě CEA nejsou výstupy projektu sledovány peněžně, ale je sledována efektivnost nákladů vložených na naturální či fyzikální jednotku nákladů. Základní
otázkou
je,
jak
lze
nejlevněji
dosáhnout
daného
cíle.
29
4 APLIKAČNÍ ČÁST 4.1 CHARAKTERISTIKA MĚSTA KROMĚŘÍŽ 4.1.1 Geografická poloha a historie města Město Kroměříž se nachází na území Zlínského kraje, v nížinné poloze po obou březích toku řeky Moravy. Přestože Kroměříž vyrostla na velmi úrodné zemědělské půdě, zemědělství zde nebylo základním zdrojem obživy obyvatel. Její dějiny se ubíraly jiným směrem. Díky výhodné geografické poloze byla Kroměříž již v historických dobách tzv. obchodní křižovatkou. Velmi příznivé přírodní a geografické podmínky se zasloužily o rychlé vstřebávání pokroku a neustálý rozvoj města. Kroměříž se velmi rychle stala centrem duchovní kultury a umění.
Obr. 7: Mapa ČR s vyznačením města Obr. 8: Vlajka a znak města Zdroj: http://www.praha1.cz/cps/byty-nebyty-a-privatizace-4933.html, vlastní práce Zdroj: Strategický plán města Kroměříže
Území dnešního města bylo osídleno už v pravěku. Tehdejší tržní osada se ve 12. století stala majetkem olomouckých biskupů a kolem roku 1260 byla povýšena na město. Olomoučtí biskupové si zde vybudovali reprezentativní letní rezidenci (zámek a zahrady) a umístili sem správu majetku diecéze. Ve středověku a raném novověku bylo město poznamenáno husitskými válkami a vpádem Švédů během třicetileté války. V roce 1848 byl do Kroměříže přesunut ústavodárný říšský sněm. Další významnou historickou událostí byla stavba železnice, která propojila město s Vídní. Toto propojení
30
přineslo do města průmysl, především potravinářský. Po pádu komunismu byla Kroměříž rozvíjena jako atraktivní turistická destinace, čímž se zasloužila o zapsání historických památek (zahrady a zámek) na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, v roce 1988. (mesto-kromeriz.cz) 4.1.2 Demografické údaje o městě Základním demografickým údajem je počet obyvatel. Ten je v Kroměříži k 1.1.2012 evidován na 28 971 obyvatel. Z tabulky lze vyčíst, že kategorie žen celkem je v daném roce obsáhlejší, ženy tak tvoří 53 %. Nejvíce obyvatel se nachází v produktivním věku, tedy v kategorii 15-59 let. V této kategorii lze pozorovat převládající počet mužů. Na příkladu Kroměříže je krásně viditelný fakt, že se rodí více chlapců a že muži se dožívají nižšího věku než ženy. Tento fakt lze pozorovat už ve věkové kategorii 60-64 let, ale mnohem výrazněji se projevuje ve starším věku, tedy 65 a více let. Ve zmíněné kategorii podíl žen tvoří už 62 %.
Tab. 4: Počet obyvatel ve městě k 31.12.2011 Počet obyvatel Počet bydlících
Počet obyvatel ve věku
Střední stav
obyvatel k 31.12.2011
obyvatel k 0-14 let
15-59 let
60-64 let
65 a více let
1.7.2011
Celkem
28 971
3 849
17 781
2 136
5 205
29 078
Muži
13 752
2 018
8 988
985
1 956
13 807
Ženy
15 219
1 831
8 793
1 151
3 249
15 271
Zdroj: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=588296, vlastní práce
Následující tabulka zobrazuje hodnoty vypovídající o přirozeném přírůstku a migraci. Přirozený přírůstek v tom případě je přirozeným úbytkem. Jak ukazuje tabulka, úmrtnost je vyšší než počet živě narozených. Přirozený úbytek je celkově poměrně velký a převládá hlavně u žen. Tento fakt navazuje na tvrzení v předchozí tabulce. Obsáhlá kategorie žen ve starším věku (65 let) není kompenzována živě narozenými dívkami, protože se rodí více chlapců. Celkové saldo migrace je záporné a je tvořeno převážně muži, ženy tuto hodnotu snižují, protože se jich vystěhovává méně.
31
Tab. 5: Přírůstek a migrace obyvatel k 31.12.2011 Přírůstek obyvatelstva
Saldo migrace Přírůstek/
Živě narození
Zemřelí
Přirozený přírůstek
Přistěhovalí Vystěhovalí
Saldo
úbytek
migrace
Celkem
275
357
-82
568
575
-7
-89
Muži
141
170
-29
253
273
-20
-49
Ženy
134
187
-53
315
302
13
-40
Zdroj: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=588296, vlastní práce
Posledním demografickým ukazatelem, uváděným pro doplnění charakteristiky města, je míra registrované nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti zkoumaná k 31.12.2011 dosahovala 9,73 %. Tato hodnota je poměrně vysoká a v rámci Zlínského kraje je jedna z nejvyšších. Tento fakt může být spojen s orientací města na služby a cestovní ruch a naopak malým podílem v sekundárním sektoru.
Tab. 6: Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2011 Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2011 Celkem
9,73 %
Muži
10,05 %
Ženy
9,37 %
Zdroj: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?zuj=588296, vlastní práce
4.1.3 Kultura a cestovní ruch Současná Kroměříž je označována pojmem „Hanácké Atény“, a to především díky množství památek, škol, umění a kultuře. Město je pro svoje atraktivity vyhledávanou turistickou destinací a je dějištěm každoročních hudebních festivalů, výstav, odborných konferencí, sympózií a kongresů. V roce 1997 byla Kroměříž vyhlášena nejkrásnějším historickým městem České republiky. Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Dominantou historického jádra je Arcibiskupský zámek, jehož historie je velmi úzce spjata s olomouckými biskupy. Ti zámek nechali vybudovat jako své letní sídlo. Zámek se pyšní obrazovou galerií významných evropských malířů a zámeckou knihovnou čítající 88 tisíc svazků a hudebním archivem s více než 60 tisíci barokními skladbami. Nejvýznamnějším malířským dílem je Tizianův „Apolón a Marsyas“. (Průvodce 32
městem Kroměříž, 1991) Krásu renesančního zámku doplňuje přiléhající Podzámecká zahrada ve stylu anglického parku. Zahrada o rozloze 64 ha byla původně užitkovou zahradou. Dnes se pyšní zvířecím koutkem, romantickými zákoutími, vodním systémem a botanickými zajímavostmi. Kroměříž se však pyšní ještě jedním zahradním skvostem, Květnou zahradou. Dominantou této zahrady v italském stylu je 244 metrů dlouhá kolonáda se sochami řeckých a římských bohů. Zahradou prostupují živé ploty, bludiště a v neposlední řadě dva skleníky se sbírkou tropické a subtropické flóry. Všechny tyto tři památky jsou chloubou Kroměříže zapsanou na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Dalšími zajímavými místy jsou raně středověký farní kostel Blahoslavené Panny Marie, gotický kostel svatého Mořice, románský kostel svatého Jana Křtitele s prvky gotiky, Biskupská mincovna vybudovaná biskupem Karlem II. z Lichtensteina, renesanční budova Muzea Kroměřížska a další. Kulturní vyžití ve městě je úzce spjato s historií, kulturními památkami a opírá se o tradice. Jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí bývají vojenské hudby. Akce se koná na podzim a účastní se jí vojenské hudební oddíly především z Evropy, ale jsou zde k vidění i kultury daleké (např. Japonsko). Velkému zájmu se také těší četné koncerty a hudební festivaly pořádané Konzervatoří P. J. Vejvanovského. Na tradiční způsob života navazují jarmarky lidových řemesel, Dožínky Zlínského kraje a místními i turisty vyhledávaná akce Dobývání města Švédy. Tato akce trvá většinou celý víkend. První den se Švédové v uniformách ubytují ve stanech v Podzámecké zahradě a na druhý den pochodují městem směrem k zámku, pak už jsou slyšet jen děla, výstřely a meče. 4.1.4 Projekty spolufinancované fondy EU V posledních letech se město začíná hodně měnit, především díky unijním prostředkům investovaným do obnovy a revitalizace města. V současné době je ukončeno třináct projektů a sedm jich ještě probíhá. Mezi dokončené projekty patří především revitalizace panelových sídlišť, městské zeleně a brownfieldů, podpora cestovního ruchu a památek UNESCO, rozvoj infrastruktury, informačních a komunikačních technologií. Probíhající projekty jsou orientovány do oblasti e-governmentu, sociálních služeb, vzdělávacích programů a tvorby integrovaného plánu města.
33
4.1.5 Strategický rozvoj města - vize, cíle Strategickou vizí rozvoje města do roku 2020 je, že Kroměříž bude: •
městem nabízejícím plnohodnotný, trvale udržitelný, zdravý, bezpečný a kvalitní život vycházející z podmínek a tradic města;
•
městem
nabízejícím
návštěvníkům
široké
možnosti
turistiky založené
na využívání historických památek i nově vybudovaných objektů; •
městem vytvářejícím podmínky pro podnikání s využitím potenciálu místních lidských zdrojů a kapacit.
Pro naplnění strategické vize svého rozvoje do roku 2020 má město stanovený strategický cíl rozvoje: •
Zajistit rozvoj města Kroměříže jako města, které bude dále posilovat a rozvíjet svou pozici v rámci národního i mezinárodního cestovního ruchu a poskytne vysoký standard služeb svým občanům i návštěvníkům. A to díky rozvoji všech složek určujících kvalitu života ‒ v oblasti sociálního prostředí, podnikání, vzdělávání, infrastruktury a životního prostředí.
Prioritní a klíčové oblasti rozvoje: •
Rozvoj města ‒ Dopravní a technická infrastruktura, Infrastruktura ve městě UNESCO, Životní prostředí, Podnikání, zaměstnanost a bydlení, Bezpečnost a bezbariérovost, Řízení a image města;
•
Vzdělávání a volnočasové aktivity ‒ Sportovní aktivity, Vzdělávání pro všechny skupiny obyvatel, Podpora aktivního trávení volného času;
•
Kultura a cestovní ruch ‒ Podpora rozvoje kultury, Podpora rozvoje cestovního ruchu, Podpora mezinárodních vztahů;
•
Zdravotní a sociální služby ‒ Zdravotnictví a zdravý životní styl, Sociální služby.
(Strategický plán města, 2010)
34
4.2 PROJEKT „REVITALIZACE PROSTORU BÝVALÝCH KASÁREN ‒ HANÁCKÉ NÁMĚSTÍ V KROMĚŘÍŽI“ 4.2.1 Charakteristika projektu Kroměříž byla jedním z významných vojenských stanovišť. Na jejím území se rozprostírala dvoje kasárna, Rybálkova a Žižkova. K Žižkovým kasárnám patřila ještě vojenská nemocnice. Oba obrovské prostory po odchodu vojenských posádek začaly chátrat a pomalu se z nich stávaly brownfieldy. Někdejší Žižkova kasárna, na jejichž části je dnes Hanácké náměstí, se rozprostírala na území asi 4 hektarů. Tento bývalý vojenský prostor se nachází v centrální části města, přímo na hranici památkové zóny a jeho nevyužíváním docházelo k oddělení středu města od okrajových sídlišť, v nichž žije velká část obyvatel. Využitím těchto prostor mělo dojít k začlenění území do infrastruktury města a využití k novým aktivitám.
Tab. 7: Základní údaje o projektu Název projektu:
Název projektu anglicky:
Revitalizace prostoru bývalých kasáren - Hanácké náměstí v Kroměříži Revitalization of the former army barrack area - Hana´s square in Kromeriz
Doba trvání projektu:
1.2.2007 - 30.7.2010 (42 měsíců)
Název žadatele:
Město Kroměříž
Partneři projektu:
Správa majetku města Kroměříž Kroměřížské technické služby, s.r.o. Mateřské centrum Klubíčko, o.s. Sdružení přátel výtvarného umění Kroměřížska, o.s.
Územní lokalizace projektu:
CZ0721
Celkový rozpočet projektu:
38 287 631 Kč
Název operačního programu:
ROP NUTS II Střední Morava
Název prioritní osy:
Integrovaný rozvoj a obnova regionu
Název oblasti podpory:
Rozvoj měst
Název podoblasti podpory:
Fyzická revitalizace území
Zdroj: Studie proveditelnosti projektu, vlastní práce
Tabulka podává informaci o základních údajích projektu a zobrazuje napojení projektu na programovou rovinu. Napojení je z tabulky zřejmé pouze po operační program,
35
avšak napojení je v souladu s ostatními strategickými dokumenty (viz kapitola 3.1.2 Strategické a programové dokumenty, Obr. 3 Vazba projekt vs. program). Cílem projektu bylo zvýšení atraktivity města Kroměříže pro práci, investice a zvyšování kvality života ve městě prostřednictvím revitalizace území. Náměstí bylo revitalizováno tak, aby doplňovalo historické jádro města moderními prvky a umožnilo tak vytvořit nový prostor pro mezigenerační setkávání a využití k novým aktivitám. (Studie proveditelnosti ‒ Hanácké náměstí, 2008) Výstupy projektu čítají především 1,87 ha revitalizovaného území, vytvoření 3 nových pracovních míst, 100 parkovacích míst (z toho 8 pro autobusy), 543 metrů silnice, 810 metrů chodníků, 0,585 ha veřejné zeleně, 20 mobiliářů, 1 dětské hřiště, 1 amfiteátr, 1 fontána. (Studie proveditelnosti ‒ Hanácké náměstí, 2008) V dnešní době je revitalizován a využit celý prostor bývalých kasáren. Kromě funkčního Hanáckého náměstí, byla zbylá plocha využita jako zástavba pro rodinné domky, stavbu supermarketu, plochu pro umisťování cirkusů a kolotočů. Postupem času dochází i k rekonstrukcím a využití budov bývalých kasáren. Prostory budov jsou zatím využity jako domov pro seniory, sídlo pobočky Evropského polytechnického institutu, sídlo Sboru dobrovolných hasičů, Hasičské vzájemné pojišťovny a Poradenského centra pro neslyšící. Avšak dvě z budov stále chátrají.
Tab. 8: Zdroje financování projektu Zdroje financování
Celkem
CV v %
CVZ v %
Celkové výdaje:
38 287 631 Kč
100 %
-
Nezpůsobilé výdaje:
6 361 225 Kč
17 %
-
Způsobilé výdaje:
31 926 406 Kč
83 %
100 %
Způsobilé veřejné výdaje:
31 926 406 Kč
83 %
100 %
Dotace:
23 831 164 Kč
62 %
75 %
Vlastní zdroje:
14 456 467 Kč
38 %
45 %
Zdroj: Studie proveditelnosti, vlastní práce
V tabulce je zkráceně, avšak pro potřeby této práce dostatečně, vyjádřeno financování projektu. Celkové výdaje projektu tvoří něco málo přes 38 mil. Kč. Výdaje jsou dále rozděleny na způsobilé a nezpůsobilé. Do nezpůsobilých výdajů patří ty, které nejsou uznatelné z hlediska přidělování dotací (např. daně, cla, pokuty). Tyto náklady tvoří
36
v projektu 17 %, cca 6 mil. Kč. Velikost způsobilých nákladů, tedy takových, na které se dotace vztahuje, tvoří 83 % výdajů v projektu, bezmála 32 mil. Kč. Ze způsobilých nákladů je počítána dotace. U projektů nezakládajících veřejnou podporu, jako v tomto případě, činí výše regionální investiční podpory až 85 %. Město však nežádalo o dotaci v plné výši, ale pouze ve výši 75 % způsobilých výdajů, která jim také byla alokována a činila necelých 24 mil. Kč. Podíl zdrojů žadatele na celkových výdajích je 38 %, což je asi 14,5 mil. Kč. 4.2.2 Analýza vybraného projektu V této kapitole jsou jednotlivě posouzeny obě varianty, a to alternativa bez projektu i projektová varianta. U obou stavů jsou na základě analýzy CUA zhodnoceny dopady projektu. Tyto dopady jsou dále členěny podle užitku na pozitivní a negativní. Veškerá hodnocená kritéria jsou umístěna do tabulek pro větší přehlednost. Výsledné hodnoty jsou následně slovně okomentovány. Každému užitku je přiřazeno váhové ohodnocení v intervalu 0-100 %. Váhové hodnocení provedla autorka podle důležitosti kritérií. Dále je ke každému užitku přiřazena bodová hodnota na stupnici 0-10 (viz kapitola 2.2.1 Analýza užitečnosti nákladů, Tab. 1 Rating Scale pro hodnocený projekt). Na základě takto přiřazeného hodnocení jednotlivým dopadům, autorka provedla výpočet dle vzorce (viz kapitola 2.2.1 Analýza užitečnosti nákladů, Vzorec č. 1). Veškerá hodnocená kritéria jsou interpretovaná pro čtyři kategorie osob. Kategorie jsou stanoveny podle toho, jaký by mohl projekt mít vliv na cílové skupiny osob. Váha a bodové hodnocení jsou stanoveny pro každou cílovou skupinu zvlášť, kvůli odlišnému vlivu dopadů na ně. Jako cílové skupiny autorka stanovila: děti a mládež, dospělé, seniory a turisty. Pro vyloučení subjektivity hodnocení byla analýza provedena ve spolupráci s projektovou manažerkou společnosti Tizzi s.r.o., Ing. Klárou Štěpánkovou. Analýza stavu bez projektu Stav bez projektu existuje za předpokladu, že projekt „Revitalizace prostoru bývalých kasáren ‒ Hanácké náměstí v Kroměříži“ nebyl zrealizován ani plánován. Za těchto okolností nelze mluvit o pozitivních a negativních dopadech projektu, protože projekt neexistuje. Autorka vychází tedy z předpokladu, že na území dnešního projektu jsou stále zbytky kasáren, zastaralé a nevyužité budovy, nevyužitá prostranství, která lákají bezdomovce a squatery hledat zde útočiště.
37
Obr. 9: Hanácké náměstí před revitalizací Zdroj: Studie proveditelnosti
Tab. 9: Analýza CUA stavu bez projektu Užitky/dopady projektu
Děti a mládež
Dospělí
Senioři
Turisté
pozitivní
váha
body
váha
body
váha
body
váha
body
začlenění nevyužívaného prostoru do infrastruktury města
90 %
1
90 %
1
90 %
1
70 %
3
zvýšení bezpečnosti
80 %
1
60 %
3
80 %
1
20 %
3
90 %
1
70 %
1
90 %
1
100 %
3
70 %
1
90 %
1
70 %
1
100 %
3
70 %
1
70 %
1
70 %
1
50 %
3
30 %
1
60 %
2
20 %
1
20 %
3
30 %
1
80 %
1
40 %
1
20 %
3
tvorba pracovních míst
10 %
1
70 %
1
20 %
1
10 %
3
dopad na životní prostředí
20 %
3
40 %
3
50 %
1
30 %
3
negativní
váha
body
váha
body
váha
body
váha
body
účelnost investice do projektu
10 %
5
60 %
5
70 %
4
50 %
3
10 %
3
40 %
3
70 %
4
30 %
3
60 %
3
50 %
3
80 %
4
20 %
3
možnost pro trávení volného času možnost účastnit se/realizovat kulturní a společenské akce modernizace občanské vybavenosti modernizace budov a tím zvýšení jejich tržní hodnoty možnost nového využití prostor (stavební parcely)
snížení historické hodnoty areálu zvýšení hluku a prašnosti během realizace
38
Děti a mládež Váhové ohodnocení stavu bez projektu vychází ze stanovených cílů projektu. Hlavními cíli, jak již bylo zmíněno (viz kapitola 4.2.1. Charakteristika projektu), jsou propojení historického centra města s přilehlým okolím panelového sídliště Zachar, kde žije velká část obyvatel, a vytvořit nový prostor pro mezigenerační setkávání. Tyto faktory byly zohledněny a na jejich základě byly přiděleny váhy jednotlivým kritériím projektu. Z tohoto důvodu byla přidělena nejvyšší váha pro děti a mládež kritériím: začlenění nevyužívaného prostoru do infrastruktury města a možnost trávení volného času. Nejen že tato kritéria vyplývají z cílů stanovených v projektu, ale pro danou skupinu jsou poměrně významná. Na bývalé skládce sutí a napůl rozpadlých budov děti a mládež neměly prostor k trávení času a ani jejich bezpečnost zde nebyla nijak výrazně zajištěna. Proto bezpečnost je dalším vysoce hodnoceným kritériem. Budovy nebyly hlídány, a tak zde mohly děti přijít k vážnému úrazu pod propadajícími se stropy nebo naleznutím injekčních stříkaček po občasných nocležnících. Dalšími poměrně vysoce hodnocenými kritérii jsou: modernizace občanské vybavenosti a možnost účastnit se/realizovat společenské akce. Tato kritéria navazují na předchozí, a tudíž mají také vysokou váhu. Co dělat s chátrajícími budovami? Naopak nízkou váhu z hlediska této cílové skupiny má tvorba pracovních míst, dopad na životní prostředí a vytvoření stavebních parcel. Důvod je jednoduchý, děti o tyto věci nemají zájem. Stěžejní pro ně je mít si kde hrát, trávit volný čas. Z tohoto důvodu byla nízkou váhou ohodnocena i první dvě negativní kritéria. Co však může na děti, zejména astmatiky, působit značně, je prašnost. Co se týče bodového ohodnocení většiny pozitivních kritérií jednobodovou sazbou, slovy: jsem absolutně nespokojen, je na první pohled patrné, že prostor je pro tuto cílovou skupinu naprosto nevyužitelný. Dospělí Tento okruh osob není hlavní cílovou skupinou, ale je neméně důležitou částí hodnocení. Váhové ohodnocení této skupiny osob je oproti dětem a mládeži jiné. Toto tvrzení je založeno především na různých prioritách a postojích dospělých na rozdíl od dětí. Takovým příkladem je tvorba pracovních míst. Ačkoli pro děti a mládež toto kritérium má minimální váhu, pro dospělé osoby je toto kritérium velmi důležité. Ve srovnání s předchozí skupinou je zde 60% nárůst v důležitosti tohoto
39
kritéria. Dospělí si také více uvědomují problematiku dopadů na životní prostředí, avšak mnohdy ne dostatečně, a proto tento rozdíl není až tak razantní. Další velký skok ve srovnání s předchozí cílovou skupinou lze pozorovat u možnosti nového využití prostor, co se týče především tvorby stavebních parcel a zvýšení tržní hodnoty budov na základě jejich modernizace. Tento rozdíl je dán zase žebříčkem hodnot. Děti se nemusí starat o ubytování ani o tržní ekonomiku. Dospělí jsou ti, kteří chtějí, aby jejich děti vyrůstaly v přijatelném prostředí (rodinném domku se zahradou). Kde se váhy obou generací však střetávají, jsou především hlavní cíle a cíle na ně navazující, a sice nové využití prostoru. S tímto faktem také souvisí poměrně vysoká váha u kritéria investice do projektu. Dospělí si mnohem více uvědomují problematiku účelného využití peněz z rozpočtu. Zatímco u mladší věkové kategorie byla naprostá většina kritérií ohodnocena nejnižší bodovou sazbou, u hodnocení dospělých se objevuje řada neutrálních postojů. Neutrální postoj např. u kritéria bezpečnosti může být dán tím, že dospělí vědí, že areál není bezpečný, a proto neprochází skrz, ale jdou okolo něj. Historická hodnota budov a prašnost trápí zhruba polovinu, tudíž je postoj vyhodnocen také jako neutrální. Rozdíl v hodnocení oproti předchozí skupině osob, lze spatřovat v modernizaci budov a zvýšení jejich tržní hodnoty. U dospělých je nespokojenost menší, protože v budově bývalého posádkového domu je možné organizovat např. narozeninové oslavy. Senioři Přidělené váhy a kategorie seniorů jsou ve většině kritérií vyšší než u předchozích dvou skupin. Toto tvrzení je zase dáno tím, že senioři mají jiné požadavky a pohled na danou problematiku. Kromě kritéria tvorby pracovních míst, které je pro seniory v důchodu v podstatě bezvýznamné, a kritéria týkajícího se tržní hodnoty budov, jsou váhy velmi vysoké. Nejvyšší váhu lze pozorovat u dvou hlavních cílů, stejně jako u ostatních cílových skupin. Vysokou váhu má také kritérium bezpečnosti a prašnosti. Senioři jsou náchylnější na různá onemocnění a často trpí astmatem. Senioři se méně často dopravují osobními vozidly, a proto si velmi často krátí cestu přes bývalá kasárna. Tím ohrožují sami sebe nejen chůzí po nevhodném a neudržovaném povrchu, ale také mohou být ohroženi odlehlým místem, kde hrozí even. přepadení. Dalšími vysoce hodnocenými kritérii jsou ta, která se týkají volnočasových aktivit a společenského vyžití. Senioři často touží po kontaktu s lidmi a rádi navštěvují různé společenské akce. Z tohoto
40
důvodu je potřeba další zařízení, které jim umožní tyto aktivity vykonávat. Do této kategorie patří také povědomí o historickém rázu areálu, a to především mezi mužskou částí seniorů. Řada z nich totiž v bývalých kasárnách sloužila, a tudíž cítí jisté pouto a mají vzpomínky na toto místo. Senioři si také velmi dobře uvědomují ekonomické souvislosti a možnost investovat prostředky do nejrůznějších projektů. Jelikož senioři jsou již v důchodovém věku a nechodí do zaměstnání, je pro ně alokace prostředků významnější než pro pracující. Ze všech cílových skupin si také asi nejvíce uvědomují problematiku dopadu na životní prostředí. Možnost využití prostor pro stavební parcely je pro ně méně významnou. Převážně žijí ve svých příbytcích již dlouhou řadu let nebo jsou v domovech důchodců, proto jejich zájem o stavbu rodinných domů není až tak výrazný. Bodové ohodnocení je v této cílové skupině jednotné, jak pro negativní, tak pro pozitivní dopady. U pozitivních dopadů je jednoznačná nespokojenost se všemi stanovenými kritérii a u negativních kritérií se projevuje spokojenost s výhradami. Turisté Kategorie turistů je velmi zajímavou ukázkou toho, že zájmy obyvatel jsou naprosto odlišné od zájmů turistů. Zatímco obyvatelé usilují o dlouhodobé využití, turistům stačí jednorázové využití. Řada kritérií je tudíž pro tuto, možná jen okrajovou, cílovou skupinu naprosto bezvýznamná. U této kategorie jako jediné budou probrána jednotlivá kritéria bod po bodu přesně tak, jak jsou uvedena v tabulce. První kritériem je začlenění prostoru infrastruktury města. Většina turistů nemá ani ponětí, že v Kroměříži je nějaký takový brownfield, proto je zde neutrální bodové ohodnocení. Protože je však zájmem turistů vidět co nejvíce, požadují spíše rozšíření nabídky pro turismus, což by začlenění tohoto prostoru k historickému jádru města mohlo bez pochyb být. Proto je u tohoto kritéria tak vysoká váha. Bezpečnost turistů je ohrožena minimálně. Turisté se drží především historických památek a atraktivit města, ke kterým tento prostor rozhodně nepatří. Může se však stát, že pokud zabloudí, pak by ohroženi být mohli. Tato pravděpodobnost je však díky fungujícímu systému turistického značení malá, a proto i váha tohoto kritéria je malá. Opět tedy postoj turisty je k tomuto kritériu neutrální. Následující dvě kritéria jsou pro turisty velmi významná, a to proto, že trávení volného času a možnost účastnit se společenských akcí jsou důvodem, proč turisté města navštěvují. Z tohoto důvodu jsou zde jediné 100% sazby vah. Tyto potřeby však před
41
projektem uspokojovány nejsou, a proto je zde také přiřazeno neutrální bodové hodnocení. Co se týče poloviční váhy u modernizace občanského vybavení, je tato váha stanovena na základě předpokladu, že turista chce přijet do krásného a čistého prostředí, nikoliv nepořádku. Díky neznalosti těchto prostor je postoj turistů k tomuto místu neutrální. Pro následující čtyři body jsou váhy stanoveny poměrně nízko. Jak bylo zmíněno již výše, turista prahne po zážitku. Počet pracovních míst a možnost postavit si rodinný dům v navštěvovaném městě je nepravděpodobná. Proto i zde je neutrální bodové ohodnocení. Během své návštěvy města by turista mohl pocítit prašnost, avšak tato možnost je více méně také nepravděpodobná. Historická hodnota areálu pro turisty taktéž nemá význam, jedině pokud v bývalých kasárnách sloužili a mají k nim určitou vazbu. Investice do projektu je pro ně spíše důležitá, protože investice můžou plynout i do cestovního ruchu. Analýza stavu s projektem Tato analýza se liší od předchozí tím, že uvažuje projekt jako zrealizovaný. Tím pádem lze hodnotit pozitivní a negativní dopady projektu. Autorka vychází tedy ze situace, kdy na území bývalých kasáren je vybudováno Hanácké náměstí, došlo k využití a opravě některých vojenských budov, využití prostor a vytvoření zástavby rodinných domků. Základní otázkou této části je: „Byla splněna očekávání a cíle projektu?“ Odpověď na tuto otázku bude níže popsána pro jednotlivé cílové skupiny.
Obr. 10: Dnešní Hanácké náměstí po revitalizaci Zdroj: http://www.mujprojekt.eu/dr-cs/namesti-navsi-a-parky/stredni-morava/revitalizace-prostorubyvalych-kasaren-hanacke-namesti-v-kromerizi.html
42
Tab. 10: Analýza CUA stavu s projektem Užitky/dopady projektu
Děti a mládež
Dospělí
Senioři
Turisté
pozitivní
váha
body
váha
body
váha
body
váha
body
začlenění nevyužívaného prostoru do infrastruktury města
90 %
5
90 %
5
90 %
5
70 %
3
zvýšení bezpečnosti
80 %
5
60 %
4
80 %
5
20 %
3
90 %
4
70 %
3
90 %
2
100 %
4
70 %
3
90 %
2
70 %
3
100 %
4
70 %
3
70 %
3
70 %
3
50 %
3
30 %
3
60 %
2
20 %
4
20 %
4
30 %
3
80 %
5
40 %
3
20 %
3
tvorba pracovních míst
10 %
3
70 %
1
20 %
3
10 %
3
dopad na životní prostředí
20 %
3
40 %
3
50 %
4
30 %
3
negativní
váha
body
váha
body
váha
body
váha
body
účelnost investice do projektu
10 %
4
60 %
3
70 %
3
50 %
3
10 %
3
40 %
3
70 %
3
30 %
3
60 %
2
50 %
3
80 %
2
20 %
3
možnost pro trávení volného času možnost účastnit se/realizovat kulturní a společenské akce modernizace občanské vybavenosti modernizace budov a tím zvýšení jejich tržní hodnoty možnost nového využití prostor (stavební parcely)
snížení historické hodnoty areálu zvýšení hluku a prašnosti během realizace
Pozn. Procentní váhy u jednotlivých cílových skupin i kategorií zůstaly stejné, aby nedošlo ke zkreslení při porovnávání jednotlivých variant. Předpoklad, že váhy jsou stejné, nevychází jen z požadavku na porovnání, ale také ze stálosti postojů. Jiné hodnoty jsou uvedeny pouze u bodového hodnocení. Děti a mládež Jak vyplývá z části tabulky věnované pozitivním dopadům projektu, lze pozorovat zlepšení stavu s projektem oproti stavu bez projektu. Výjimkou je faktor životního prostředí, který zůstává na stejné úrovni, a to neutrální. Z pohledu dětí se zdá být rozdíl ve vlivu na životní prostředí mezi bývalými sutěmi a dnešním zrekonstruovaným náměstím velice nepatrný. Možné je, že děti vůbec o životní prostředí nemají zájem, anebo jde o neznalost této problematiky. Obrovský skok lze spatřit u prvních dvou kritérií. A sice začlenění prostoru do infrastruktury města a zvýšení bezpečnosti. O zvýšení bezpečnosti není pochyb. Dříve odlehlé místo lákalo bezdomovce a povrch 43
nebyl udržovaný. Budovy se částečně rozpadaly a opadávala z nich omítka. Dnes je zde vytvořena komunikace a betonové náměstí s upraveným povrchem. Komunikace představuje jakousi formu zkratky, tedy děti již nemusí bývalá kasárna obcházet, ale mohou jít skrz. Místo již není odlehlé a je vybaveno kamerovým systémem, tudíž nepřitahuje pochybné existence. Problémem, který zůstal až do dnešních dnů, je, že dosud byly opraveny pouze dvě budovy bývalých kasáren. Pro zbylé dvě nebylo nalezeno žádné využití, a proto zatím chátrají dál. Bezpečnost je ovšem zajištěna, prostřednictvím již zmíněného kamerového systému a znemožněním přístupu do těchto budov. Co však ne úplně stoprocentně naplňuje požadavky dětí a mládeže je možnost trávení volného času. Pro děti zde bylo vybudováno dětské hřiště se skluzavkou, avšak hřiště je využívané pouze těmi nejmenšími. Povrch hřiště je vysypán kamínky. Mnohem větší využití by zde měl písek, se kterým by si děti vyhrály více než s kamínky. Lze předpokládat, že pád na kamínky je bolestivější než pád na písek. Volba kamínků může být dána jeho těžkou mobilitou, písek by mohl rozfoukat vítr, ale tomu by zabránily protivětrné stěny, které z jedné části hřiště lemují. Dalším faktorem, proč nebyl zvolen písek, by mohl být fakt, že na kamíncích si děti můžou hrát v každém ročním období, zatímco písek by mohl být mokrý. Z hlediska praktičnosti jsou kamínky vhodnější, ale z hlediska využitelnosti by byl vhodnější spíše písek. Hřiště využívají, jak už bylo řečeno výše, pouze děti. A jaké vyžití je na Hanáckém náměstí pro mládež? V podstatě žádné. Kromě malého amfiteátru, kde se mládež schází, tady pro ně není v podstatě nic nového. Možnosti jízdy na kolečkových bruslích po vydlážděném náměstí tu brání především kamínky okolo fontány i ty z dětského hřiště, které jsou rozneseny všude, což pro bezpečnou jízdu na bruslích není úplně vhodné. U zbytku pozitivních dopadů lze pozorovat hodnotu tři, tedy neutrální postoj. Je zde patrné zlepšení, kdy z nevyužitelného prostoru vznikl využitelnější, ale i přesto nenaplňuje potřeby dětí a mládeže vhodně. Co se týče pracovních míst, je neutrální hodnocení asi na místě. Tuto věkovou kategorii pravděpodobně zaměstnání až tak nezajímá. Co je ale zajímavé, je neutrální hodnocení možnosti účastnit se/realizovat společenské akce. Je samozřejmostí, že této cílové skupiny se realizování společenských akcí netýká, proč tedy hodnotí možnost účastnit se jich neutrálně? Odpověď je snadná, protože na Hanáckém náměstí se odehrává minimum akcí. Přestože hlavním cílem bylo začlenění nevyužívaného prostoru do infrastruktury města, veškeré dění se odehrává v centru. Tržní hodnota budov a využití prostor pro stavební parcely je otázkou zájmu spíše pro rodiče než pro děti, proto i zde je uvedena hodnota tři. 44
Negativní dopady projektu jsou takové, které před projektem měly vyšší hodnotu než po jeho realizaci. Posun těchto hodnot však není až tak razantní, jedná se o snížení pouze o jednu jednotku dané stupnice či stálosti na stejné úrovni. Historická hodnota areálu pro danou věkovou skupinu nemá podstatě žádnou váhu. Ani jedna osoba z této cílové skupiny nezažila vojnu a prostředí, ve kterém kasárna dříve fungovala. Znají už pouze brownfield, který zde po vojácích zůstal. U účelnosti investice došlo k posunu z hodnoty „jsem absolutně spokojen“, na hodnotu „jsem spokojen s výhradami“. Díky velmi nízkému rozdílu lze v této kategorii předpokládat, že prostředky byly využity vhodně, ale některé detaily by mohly být změněny. Vliv prašnosti a hluku během realizace je jasným posunem k nespokojenosti. Dospělí U pozitivních dopadů v této cílové skupině není rozdíl oproti předchozímu stavu nijak velký. Dokonce některé hodnoty zůstávají na stejné úrovni. Příkladem může být kritérium modernizace budov a tím zvýšení jejich tržní hodnoty. Jak bylo zmíněno již výše, dosud nedošlo k modernizaci všech budov. Modernizace se týká pouze hlavní budovy bývalých kasáren, bývalého skladu a garáže. Hlavní budova byla víceméně využívána již před rekonstrukcí, nyní je zde nově pouze sídlo jedné ze soukromých škol technického zaměření, což pro dospělé nemá příliš velkou váhu. V budově bývalého skladu je dnes centrum pro seniory a v bývalých garážích je sídlo dobrovolných hasičů. V podstatě ani jedno využití nijak moc nesouvisí s kategorií dospělých. Stejná hodnota zůstala také u kritéria tvorba pracovních míst. Běžného občana nenapadne, když se řekne vytvoření náměstí, že by nějaká pracovní místa mohla vzniknout. Vznikla pouhá dvě pracovní místa, o kterých široká veřejnost nemá ani ponětí. Kategorie je složena převážně z pracujících osob, proto lze předpokládat, že by uvítali spíše projekt, který přinese mnohem více pracovních míst. Poslední kritérium, které zůstalo bez posunu, je dopad na životní prostředí. Rozdíl mezi oběma stavy je zanedbatelný. Mohlo by se zdát, že vytvořením projektu dojde k úbytku emisí z aut, kdy lidé nebudou bývalá kasárna již objíždět, ale půjdou pěšky. V dnešní době jsou lidé natolik líní, že ani menší zkratka je nedonutí jít pěšky a nechat auto doma. Ani rozdíl mezi hromadou sutě a betonovým povrchem není svým vlivem na životní prostředí také úplně znatelný. Jediné, co by mohlo ovlivnit pozitivně životní prostředí, je výsadba zeleně na náměstí. Avšak než stromky dorostou takové velikosti, aby nějaký vliv na životní prostředí měly, nemusí být dnešní dospělí už mezi živými. Největší pozitivní posun je u kritérií 45
začlenění prostoru do infrastruktury města a možnost využití prostor pro výstavbu rodinných domů. Využití pro stavební parcely je pro tuto cílovou skupinu zřejmé. Rodinné domy staví především dospělí lidé, nikoliv důchodci či děti. O tyto pozemky, které jsou blízko centra města a zároveň v klidové zóně, je obrovský zájem. Řada rodinných domů již v dnešní době stojí a většina zbylých pozemků je již prodaná. S tímto souvisí i začlenění prostoru do infrastruktury města. Tím, že zde byly postaveny rodinné domy, došlo k využití prostoru a spojení centra s okrajovým sídlištěm. Posun z absolutní nespokojenosti k alespoň neutrálnímu názoru lze pozorovat u možnosti trávení volného času a modernizace občanské vybavenosti. Neutrální postoj je zde vnímán tak, že sice došlo k obrovské změně oproti výchozímu stavu, avšak místo nemá této cílové skupině co nabídnout. Výjimku tvoří rodiny s malými dětmi, děti si mohou hrát na hřišti. Maminky s kočárky stále spíše volí pro procházku Podzámeckou zahradu, která je plná zeleně tvořící příjemný stín, než procházku po nově vzniklém vydlážděném náměstí. Co se týče bezpečnosti, je stav z pohledu dospělých rozhodně lepší, ale pro ně samotné stav před realizací nebezpečí nepředstavoval. Posledním pozitivním kritériem je možnost účastnit se/realizovat kulturní a společenské akce. Hodnota tohoto kritéria vypovídá o nespokojenosti občanů. Přestože náměstí bylo zrekonstruováno pro konání akcí všeho druhu, na náměstí se nic neděje. Jediné akce, které tady může veřejnost navštívit, jsou Svatomartinské trhy a občasné branné dny organizované dobrovolnými hasiči nebo Českým červeným křížem. Co se týče realizace akcí, místo by bylo vhodné ve všech ročních obdobích kromě léta. V létě se přes rozpálené Hanácké náměstí nedá ani projít, natožpak se účastnit nějaké akce. Další nevýhodou je prašnost. Při větrném počasí se z kamínkové drti okolo fontány víří prach. Negativní dopady projektu se projevují pouze u kritéria účelnosti investice, jinak hodnoty zůstávají stejné jako u stavu bez projektu. Z předchozího odstavce lze usoudit, že účelnost investice z pohledu dospělých není vhodná. Prostředky by bylo vhodné investovat jinam. Senioři U této cílové skupiny lze pozorovat největší pozitivní posun ze všech kategorií. Z původních jednobodových hodnot, tedy hodnot „jsem absolutně nespokojen“, jsou rázem neutrální až uspokojivé závěry. Výjimku tvoří kritérium možnosti trávení volného času. Starší lidé si potrpí na kontakt s jinými lidmi. Jedním z cílů projektu bylo
46
vytvořit místo pro mezigenerační setkávání. Hanácké náměstí však tímto místem není. Jak bylo zmíněno již u cílové skupiny dospělí, místo je velmi prašné a jeho povrch je v letních měsících nevyhovující. Senioři často trpí astmatem, a proto se prašným místům vyhýbají. Větrné podmínky vyskytující se na našem území na jaře, na podzim i v zimě a letní sluneční paprsky opírající se do betonového povrchu, nejsou pro zdravotní stav seniorů vyhovující. V létě není náměstí vhodné ani pro osoby se sníženým či zvýšeným krevním tlakem. Kdyby byl povrch jiného typu, senioři by jistě rádi poseděli na jedné ze spousty laviček, avšak za těchto podmínek je náměstí pro jejich společenské vyžití naprosto nepřijatelné. Co se týče možnosti vytvoření pracovních míst a vytvoření stavebních parcel, ani tato možnost není příliš vysoce hodnocena. Jak bylo zmíněno již výše, tato kritéria se týkají především kategorie dospělí. Možnost účastnit se kulturních akcí vyplývá z nevhodnosti povrchu a nedostatku těchto akcí. Svatomartinské trhy, které jako jediné jsou na Hanáckém náměstí pořádány, se těší obrovskému zájmu i z řad seniorů. Větší část roku se tedy povrch nezdá být až tak limitujícím faktorem. Záleží na jeho využití: z pohledu procházky je místo opravdu nevhodné, z hlediska společenských akcí, je prašnost povrchu menší, a tak i senioři rádi vyrazí mezi lidi. Velký posun lze pozorovat u kritéria modernizace budov. Tento posun je dán především vytvořením Klubu seniorů. Toto centrum nabízí spoustu aktivit zaměřených na lidi v důchodovém věku. Přestože náměstí jako takové nenabízí seniorům dostatečné vyžití, okolí tohoto náměstí je pro ně přijatelnější. S tímto faktorem souvisí také začlenění prostoru do infrastruktury města. Senioři si mohou i přes nevhodnost povrchu zkracovat cestu do centra a mohou využít služby Klubu seniorů. Náměstí také nabízí vyšší bezpečnost oproti výchozímu stavu. Senioři si také mnohem více uvědomují problematiku životního prostředí, což se v jejich hodnocení odráží dnešní spokojeností s výhradami. Negativní dopady vyplývají z již zmíněných důvodů. Z pohledu seniorů by bylo vhodné peníze investovat ne jinam, ale lépe. Historická hodnota areálu je spojena s jejich osobními zážitky a vzpomínkami. Negativní postoj k hlučnosti a prašnosti souvisí se zdravotním stavem a věkem této cílové skupiny.
47
Turisté Z pohledu turistů se stav oproti předchozímu moc nezměnil. Dříve o existenci kasáren neměli možná ani ponětí. Nyní o existenci náměstí díky nedostatečné propagaci městem buď stále ponětí nemají, nebo jim nově zrekonstruované prostory nemají co nabídnout. Modernizace budov můžou oslovit pouze zájemce o studium soukromé vysoké školy nebo seniory se zájmem o služby centra pro seniory, avšak o těchto službách pravděpodobně nevědí. Možnost trávení volného času je velmi limitující z hlediska nedostatečného využití místa. V podstatě by turisté měli velké štěstí, kdyby se trefili zrovna do některého z dnů, kdy se na náměstí něco děje. A co se týče modernizace občanské vybavenosti, jediný závěr, který si můžou odnést je takový, že místo je krásné, ale k ničemu. Negativní dopady lze tady označit jako neutrální dopady. Neznalost cílové skupiny interních záležitostí města je také důvodem jejich neutrálního postoje k problematice. Stejně jako u ostatních cílových skupin by bylo vhodné investici využít jiným způsobem tak, aby lákala i turisty. 4.2.3 Vyhodnocení analýzy (porovnání stavu bez projektu a s projektem) V této části práce jsou shrnuty výsledky analýzy užitečnosti nákladů. Tyto výsledky jsou uvedeny v tabulkách pro lepší přehlednost. Následně došlo ke srovnání obou stavů dle výsledků analýzy.
Tab. 11: Bodové ohodnocení jednotlivých kritérií analýzy Varianta
Užitky
Cílová skupina
Děti a mládež Dospělí Stav bez projektu Senioři Turisté Děti a mládež Dospělí Stav s projektem Senioři Turisté
1 1 1 3 5 5 5 3
1 3 1 3 5 4 5 3
1 1 1 3 4 3 2 4
Pozitivní 1 1 1 1 1 2 1 1 1 3 3 3 3 3 3 2 3 2 3 3 4 4 4 4
1 1 1 3 3 5 3 3
1 1 1 3 3 1 3 3
3 3 1 3 3 3 4 3
Negativní 5 3 3 5 3 3 4 4 4 3 3 3 4 3 2 3 3 3 3 3 2 3 3 3
Tab. 11 poskytuje ucelený přehled bodového ohodnocení jednotlivých kritérií. Stejně jako u tab. 9 a 10, jsou body členěny do dvou kategorií podle stavu projektu, tedy stavu
48
bez projektu a s projektem. Dále pro přehlednost a lepší využitelnost k dalším výpočtům, jsou v tabulce body rozděleny podle cílových skupin projektu. Bodové ohodnocení se shoduje s bodovým ohodnocením v tabulkách 9 a 10.
Tab. 12: Dílčí vážené hodnoty jednotlivých kritérií analýzy Varianta
Stav bez projektu
Stav s projektem
Užitky
Cílová skupina Děti a mládež Dospělí Senioři Turisté Děti a mládež Dospělí Senioři Turisté
Pozitivní 0,9 0,9 0,9 2,1 4,5 4,5 4,5 2,1
0,8 1,8 0,8 0,6 4 2,4 4 0,6
0,9 0,7 0,7 3 3,6 2,1 1,8 4
0,7 0,9 0,7 3 2,1 1,8 2,1 4
0,7 0,7 0,7 1,5 2,1 2,1 2,1 1,5
Negativní
0,3 1,2 0,2 0,6 0,9 1,2 0,8 0,8
0,3 0,8 0,4 0,6 0,9 4 1,2 0,6
0,1 0,7 0,2 0,3 0,3 0,7 0,6 0,3
0,6 1,2 0,5 0,9 0,6 1,2 2 0,9
0,5 3 2,8 1,5 0,4 1,8 2,1 1,5
0,3 1,2 2,8 0,9 0,3 1,2 2,1 0,9
1,8 1,5 3,2 0,6 1,2 1,5 1,6 0,6
Tab. 12 obsahuje soubor dílčích vážených hodnot přidělených jednotlivým kritériím analýzy. Tyto hodnoty byly vypočteny na základě vzorce č. 1 (viz kapitola 2.2.1. Analýza užitečnosti nákladů). Výsledek je dán součinem bodového ohodnocení jednotlivých kritérií a jejich vah. Pro přehlednost jsou i nadále výsledky rozděleny podle stavu projektu a do čtyř cílových skupin, jak byly vymezeny na začátku.
Tab. 13: Porovnání stavu bez projektu a stavu s projektem Cílová skupina Děti a mládež Dospělí Pozitivní Senioři Turisté Děti a mládež Dospělí Negativní Senioři Turisté Celkem Užitek
Stav bez projektu 5,3 8,9 5,1 12,6 2,6 5,7 8,8 3 52
Stav s projektem 19 20 19,1 14,8 1,9 4,5 5,8 3 88,1
Tab. 13 podává přehled vypočtených výsledků analýzy a srovnání obou variant. V tabulce jsou uvedeny vážené hodnoty užitku. Tyto užitky jsou rovněž pro přehlednost rozčleněny podle stavu projektu, typu užitku (pozitivní, negativní) a cílových skupin. Celkové úhrnné součty vypovídají o prospěšnosti (úspěšnosti) projektu. Čím je tento rozdíl mezi celkovými úhrnnými hodnotami vyšší, tím byl projekt úspěšnější, tedy
49
přináší větší užitek. Suma všech užitků stavu bez projektu je rovna hodnotě 52 bodů a suma všech užitků stavu s projektem je rovna hodnotě 88,1 bodů. Rozdíl mezi těmito úhrnnými užitky je 36,1 bodů. Z tohoto velkého rozdílu vyplývá, že projekt byl i přes všechny negativní užitky úspěšný. Rozdíl v pozitivních užitcích mezi oběma stavy je opravdu velký a vyjadřuje velké uspokojení. Větší rozdíl lze pozorovat u cílových skupin děti a mládež a senioři. Naopak nejméně uspokojivý stav plyne z analýzy pro cílovou skupinu turisté. Turisté však pro účely projektu nebyli stanoveni jako hlavní cílová skupina, tudíž i malé uspokojení je pro potřeby analýzy projektu důležité. Porovnání negativních užitků projektu poskytuje také poměrně uspokojující závěry. Mírně lépe z analýzy vychází stav bez projektu, avšak rozdíl mezi oběma variantami je velmi malý a pozitivní uspokojení jej tak v celkovém hodnocení eliminuje. Nejvyšší rozdíl lze pozorovat u cílové skupiny seniorů, což je opět dáno jinými prioritami cílových skupin. Stejný stav u obou variant přetrvává u turistů, kterých se v podstatě negativní důsledky netýkají. Negativní kritéria slouží spíš pro potřeby obyvatel a vyplývají ze znalosti interních záležitostí města. Porovná-li autor výsledky analýzy hlediska cílů stanovených ve strategickém plánu města, projekt splňuje strategické body rozvoje jen částečně (viz kapitola 4.1.5 Strategický rozvoj města ‒ vize, cíle). Projekt splňuje pouze první bod strategické vize města, a to: Kroměříž bude městem nabízejícím plnohodnotný, trvale udržitelný, zdravý, bezpečný a kvalitní život vycházející z podmínek a tradic města. Druhý bod, týkající se nabízení širokých možností turistiky a vytváření podnikatelských příležitostí, nenaplňuje. Je jasné, že každý projekt nemůže naplňovat všechny body stanovené ve strategickém plánu města, avšak dle autorčina názoru, projekt Hanáckého náměstí má skrytý a nevyužitý potenciál, který lze rozšířit, a tím naplnit všechny stanovené cíle.
50
5 DISKUSE 5. 1 DISKUSE S ODBORNÍKEM Pan Ing. Oldřich Kuchař, který je bývalým ředitelem Informačního centra v Kroměříži, poskytl rozhovor v oblasti realizovaných projektů ve městě Kroměříž. Má řadu zkušeností, které vyplývají z jeho působení v oblasti cestovního ruchu. Cílem tohoto rozhovoru bylo potvrzení, even. vyvrácení výsledků analýzy. Výsledky analýzy se shodují s postoji pana Kuchaře. Následující kapitola 5.2 Vlastní návrhy a postoje byla napsána dříve, než byl rozhovor uskutečněn, tudíž výsledky analýzy nejsou nijak ovlivněny výroky pana Kuchaře. V rozhovoru bylo panu Kuchaři položeno jedenáct otázek týkajících se Hanáckého náměstí ve vztahu k cestovnímu ruchu (pozn. podoba otázek rozhovoru je součástí příloh práce, s. 66). První otázka rozhovoru se týkala zjištění, zda byly cíle projektu naplněny dostatečně. Na to pan Kuchař odpověděl slovy: „Náměstí je dokončeno asi 3 roky, takže je velmi těžké hodnotit dosažení cíle. Je třeba si uvědomit, že v tomto případě se jedná o velmi specifický prostor vzniklý ze shromaždiště (buzerplacu) v bývalých Žižkových kasárnách. Za normálních okolností vznikají náměstí v centrech měst anebo v jejich bezprostřední blízkosti, tedy v místech intenzivní komunikace jeho obyvatel. Náměstí jsou vlastně velkou křižovatkou a centrem obchodu. Tento přirozený vývoj za sebou Hanácké náměstí nemá. Možná se časem, po vytvoření další infrastruktury na něm a v jeho okolí, ke svému cíli přiblíží.“ Dále byla položena otázka o využívanosti náměstí a even. označení generace, která náměstí využívá nejvíce. Prvně se dotazovaný zaměřil na význam pojmu dostatečné využívání. „Když jsem chodil do školy, bylo dostatečně za 4. Na vysoké už 4 ani nebyla. Pokud se budeme držet této klasifikace, můžeme se domnívat, že je využíváno špatně. Jde však i o to, co využíváním myslíme. Jestliže se zaměříme na využívání parkovacích ploch, pak si myslím, že je využíváno velmi dobře. Je to vlastně záchytné parkoviště pro autobusy s návštěvníky, kteří do města přijíždějí. Bohužel orientační tabule s leteckou fotografií
města,
ze
které
by
měl
návštěvník
získat
představu
o
tom,
ve které části města se nachází, na tomto náměstí chybí. Takže tady to není ani na tu dostatečnou. Možnost využití prostoru je dána zejména existující infrastrukturou. Pokud
51
je zde dětský koutek, určitě bude zajímavý pro rodiče s malými dětmi. Jelikož však chybí vzrostlé stromy jako přirozený stín, je zde stínu nedostatek, tak by zde měly být nějaké přístřešky chránící i v případě deště. Navíc by napomohly vytvořit pocit soukromí, který zde naprosto chybí. Ten dokáží vytvořit třeba keře, které zde nejsou. Fontána není špatný nápad, její dominantní poloha uprostřed náměstí však silně omezuje využití centrální části pro jiné akce (zkrátka při akcích tam překáží).“ Na otázku, zda prostor Hanáckého náměstí láká turisty nebo slouží pouze pro potřeby obyvatel, dotazovaný odpověděl takto: „Otázkou je, čím by je mohlo v současném stavu lákat. Turistům slouží tento prostor pouze pro vystoupení nebo nastoupení do autobusu nebo auta, případně k vykonání potřeby na WC, které tam bylo zřízeno až dodatečně po mnoha urgencích.“ O vhodnosti či nevhodnosti prostoru ke konání jarmarků a dalších společenských akcí se dotazovaný vyjádřil následovně: „Pro umisťování jarmarků a trhů tento prostor není příliš vhodný, neboť je umístěn mimo hlavní komunikační tahy. Pokud je však akce zajímavá, určitý počet návštěvníků přiláká. Nevhodné je však rozčlenění centrální plochy náměstí na chodníky a trávníky, které komplikují technické zabezpečení takových akcí (příjezd aut, připojení el. proudu). Současné provedení Hanáckého náměstí odpovídá spíše parku než náměstí.“ Je prostor využíván ke konání společenských akcí? „Na Hanáckém náměstí se toho zatím moc nekoná. Je třeba si říci, zda je to dobře nebo špatně. Zda potřebujeme, aby se neustále všude něco konalo, nebo spíše zde chceme zónu klidu a relaxace.“ Podstatou další otázky bylo navázat na třetí otázku a zjistit, co by mohlo na tomto prostoru turisty zaujmout. „Zkuste si říci, co zajímá obvykle turisty a zda se zde něco z toho nachází. Mohou se zde objevit turisté, které zajímá architektura kasáren z přelomu století, ale určitě jich nebude mnoho. Pokud by v kasárenském objektu vznikla muzea, tak mohou svojí expozicí turisty přilákat. Pokud by zde vznikla ubytovací nebo stravovací zařízení, tak je určitě budou turisté využívat. Možná zde časem vzniknou i nějaké obchody. Vše chce ještě hodně času. Těžko však přilákáte turistu na ruinu mizející části komplexu nebo objekty sloužící dobrovolným hasičům či Komunistické straně Čech a Moravy. Na průlezky půjdou sotva. Takže opět nám zbude jen to parkoviště.“
52
Jak se Vám líbí finální podoba náměstí, především poměr zeleně a betonu (dlažby)? „Rozhodně nepovažuji současnou podobu za finální. Jak jsem již napsal, poměr zeleně a ostatních ploch spíše nahrává budoucímu parčíku. Nebál bych se výsadbu zahustit. O betonu se zde nedá mluvit. Ten je pouze na parkovacích a pojezdových plochách.“ V historickém centru města je parkování placené, bylo by vhodné zavést placené parkování i tady? „Placené parkování se obvykle realizuje na místech, kde zájem o parkování výrazně převyšuje parkovací možnosti, což je zatím pouze v centru města. Jelikož ani v okolních ulicích se ještě parkovné neřeší, nechal bych ho neplacené.“ Následující otázka pojednávala o zjištění, zda je velikost investice přiměřená výsledku. „Nejsem „stavař“, abych byl schopen posoudit, zda se jedná o náklady přiměřené. Rozhodně zkulturnění tohoto prostoru městu prospělo. Určitě je však i zde prostor pro další vylepšování. Minimálně k amfiteátru by byl vhodný přístřešek.“ Na dotaz o existenci či neexistenci negativních důsledků/dopadů projektu v dnešní době, autorka zaznamenala odpověď: „Pokud vím, tak tento projekt byl financován z dotací, takže se výrazně nepromítl do dluhové zátěže města. Jako prostor pro parkování městu pomohl a na jeho dalším využití je třeba pracovat.“ Poslední otázka byla zaměřená na možný potenciál náměstí pro cestovní ruch. „Samotná plocha náměstí nemá pro cestovní ruch žádný potenciál. Může kolem ní však vzniknout zajímavá infrastruktura, která tomuto místu potenciál dodá. Něco z toho jsem již uvedl v otázce č. 6. Obecně žádné náměstí nikde nemá potenciál, pokud na něm nestojí něco, co ten potenciál má. Možná z tohoto místa bude za několik desítek let docela zajímavý parčík, kde budou na lavečkách ve stínu stromů posedávat objímající se milenci nebo důchodci čtoucí noviny. A turisté, kteří se vrátí z prohlídky města, si zde rádi před odjezdem odpočinou. Možná zde vznikne i bufet, či kavárna nebo obchod.“ 5.2 VLASTNÍ NÁVRHY A POSTOJE V tomto odstavci by se autorka ráda vyjádřila nejen jako autorka textu, ale především jako obyvatelka města Kroměříž. I přes řadu negativ, které na projektu Hanáckého náměstí spatřuje, by ráda upozornila na fakt, že myšlenka projektu je velmi dobrá, jak ostatně vyplývá i z výsledků analýzy. I když záměr považuje za chvályhodný, ve způsobu provedení vidí určité nedostatky.
53
Obrovský nesouhlas z její strany patří především technickým parametrům náměstí. Náměstí je krásné, avšak těžko využitelné. Otevřené prostranství, na kterém se náměstí rozprostírá, je velká vydlážděná plocha. V létě se tu sluneční paprsky opírají tak, že se přes náměstí dá stěží projít. Náměstí je v tomto ročním období jedna výheň. Z tohoto důvodu ani fontána neslouží k okrasnému účelu, ale spíše má funkci dětského bazénu. Kromě dětí se tu koupou dokonce i psi, což je velmi nehygienické a ani to nevypadá pěkně. Pomineme-li letní dny a zaměříme-li se na ostatní roční období, tak je využití pro posezení na náměstí přijatelnější, ale stále nevhodné. Díky otevřenému charakteru náměstí zde hodně profukuje a víří se prach ze štěrku nasypaného kolem fontány. Kdyby náměstí projektovala autorka, určitě by usilovala o větší podíl zeleně, která by tvořila stín, o více travnatých ploch a méně betonového povrhu. Stromy tvořící stín a travnatá plocha vhodná pro odpočinek či piknik, by v létě byly mnohem vhodnějšími a náměstí by tak oslovilo mnohem více obyvatel v různých věkových kategoriích. Další negativum, které na tomto projektu autorka spatřuje, je velikost amfiteátru. Projektant pravděpodobně na koncertě nikdy nebyl. Myšlenka organizovat zde koncerty je nápaditá, avšak amfiteátr z hlediska své velikosti pojme zhruba třicet diváků. Dle autorčina názoru je tato kapacita pro skoro třicetitisícové město nedostačující. Pravděpodobně z tohoto důvodu se zde žádné koncerty nekonají. Asi nejmenší nedostatky autorka vidí v existenci dětského koutku. Nevyhovující povrch pod průlezkami je v tomto případě asi maličkost. Místo oblázků by bylo vhodné zvolit písek, díky kterému by byl dopad méně bolestivý. Jako obrovský problém autorka považuje nevyužití budov. Náměstí jako takové v podstatě větší využití již nabídnout nemůže, avšak budovy bývalých kasáren obklopující toto náměstí mohou poskytovat to, na co samotné náměstí nestačí. Nacházejí se zde tři velké třípatrové budovy a tři menší jednopatrové stavby. V jedné z velkých (hlavních) budov má v současné době sídlo soukromá vysoká škola. V jedné z malých budov je nový Klub pro seniory a ve druhé Sbor dobrovolných hasičů. Zbylé budovy stále chátrají. Kroměříž je historické město, jehož existenci zajišťují především služby a cestovní ruch. Cestovní ruch je zde zastoupen především jednodenní návštěvou. Proč turisté jezdí na tak krátkou dobu? Přes množství turistických atraktivit Kroměříž neposkytuje dostatečné ubytovací kapacity. Dle autorčina názoru pro město,
54
jehož ekonomika je založená na cestovním ruchu, je nedostatek ubytování pro turisty velký problém. S využitím teoretických znalostí ze školy a znalostí o rodném městě, autorka během psaní práce dospěla k návrhu, jak tento problém vyřešit. Návrh spočívá v úplném začlenění Hanáckého náměstí do infrastruktury města, jak bylo stanoveno v cílech projektu. Z nevyužívaných budov by udělala lákadlo nejen pro turisty, ale i obyvatele Kroměříže. Jedna z budov by mohla sloužit jako nízkonákladová ubytovna. Ubytovna by během školních měsíců sloužila jako koleje pro studenty a v létě by poskytovala levné ubytování pro turisty. Kroměříž je totiž nejen historické město, ale také město plné studentů. Nachází se zde obrovské spektrum základních a středních škol a pohybují se tu také studenti soukromé vysoké školy se sídlem v budově na Hanáckém náměstí. Řada studentů dojíždí, a to především studenti vysoké školy, kteří by koleje tak blízko školy určitě uvítali. Na okraji Hanáckého náměstí se v současné době nachází internetový informační panel. Ten by mohl odkazovat na stránky informačního centra umístěného v centru města. Informační centrum by mohlo vytvořit turistické balíčky, které by pak turistům poskytovalo a zprostředkovávalo. Turistické balíčky by mohly nabízet například prohlídku samotného města s průvodcem, ale také jednodenní autobusové zájezdy do atraktivních míst v regionu. Balíčky by byly vytvořeny s ohledem na jednotlivé cílové skupiny (např. senioři, rodiny s dětmi). Zajímavý turistický balíček by mohl být inspirován jihočeským „Putováním s kaprem Jakubem“1. Tento balíček by přilákal především rodiny s dětmi a plnil by jak zábavnou, tak vzdělávací formu turistiky. Radnice nedávno nově vytvořila turistický portál města (www.kromeriz.eu), na kterém by eventuálně byly turistické balíčky propagovány. Tento portál by měl běžet především na již zmíněném internetovém informačním panelu, který je na Hanáckém náměstí umístěn. Centrum je od Hanáckého náměstí velmi blízko, takže každý turista se milerád kousek do informačního centra projde. Na Hanáckém náměstí je také dostatečná kapacita parkovacích míst, takže turisté by zde mohli také bezplatně parkovat. Jsou tu k dispozici také parkovací místa pro autobusy. A proč by turisté měli
1
Poznávací putování po pohádkových jižních Čechách. Každý účastník obdrží plánek s trasou
a záchytnými body, kde dostane razítko a najde odpovědi na připravené otázky. Tato trasa propojuje i místní pohádkové ubytovny a stravovací zařízení.
55
chtít bydlet mimo centrum? Třetí z velkých budov by autorka poskytla podnikatelům a vytvořila by tady malé nákupní centrum nabízející kavárnu, restauraci i obchůdky. Do budovy by bylo rovněž vhodné umístit bowlingovou dráhu a horolezeckou stěnu. Tyto volnočasové aktivity by nebyly ztrátové, protože v případě, že zrovna nebude turistická sezóna, obyvatelé Kroměříže tyto aktivity také velmi rádi využijí. Horolezecká stěna v Kroměříži není vůbec a bowlingová centra jsou na druhé straně města. Na své by si přišli jak turisté, tak dospělí a děti i mládež bydlící v Kroměříži. Kavárna a restaurace by byla vhodná nejen pro dospělé, ale také pro seniory, kteří se po aktivitách v Klubu pro seniory rádi občerství kvalitní kávou a zákuskem s výhledem na krásné nové náměstí. Také program na Hanáckém náměstí by bylo na místě okořenit ještě několika společenskými akcemi pro všechny cílové skupiny. Pouhé Svatomartinské slavnosti, které se konají mimo turistickou sezónu, jsou pro možnosti náměstí nedostačující. Do Kroměříže každoročně jezdí vojenské orchestry z celého světa, aby zde předvedly své dílo na akci zvané „Vojenské hudby“. Kde by se tato akce měla konat než v bývalých kasárnách? Zdá se, že veškeré aktivity by byly přesunuty z centra na Hanácké náměstí, to však není pravda. Autorčiným úmyslem je propojit Hanácké náměstí s centrem, jak bylo staveno v cílech projektu. Vojáci by mohli předvést své umění v centru, jak tomu bylo do dnešní doby, a pak by mohl být vytvořen průvod. Tento průvod doprovázející vojenskou hudbu by strhl davy lidí s sebou na Hanácké náměstí. Tam by mohlo být nějaké slavnostní zakončení, po němž by vojáci buď nasedli do autobusů a přímo z Hanáckého náměstí by odjížděli domů, nebo by odešli na ubytovnu do svých pokojů. Historické centrum turisty naláká vždy, ale náměstí bez využití nikoliv. Tímto řešením by byly naplněny všechny body strategické vize, jak jsou stanoveny ve strategickém plánu města. První bod, že Kroměříž bude městem nabízejícím plnohodnotný, trvale udržitelný, zdravý, bezpečný a kvalitní život vycházející z podmínek a tradic města, naplňuje samotný projekt Hanáckého náměstí. Druhý bod, že Kroměříž bude městem nabízejícím návštěvníkům široké možnosti turistiky založené na využívání historických památek i nově vybudovaných objektů, by byl prostřednictvím autorčina návrhu také splněn. Konečně třetí a poslední bod, že Kroměříž bude městem vytvářejícím podmínky pro podnikání s využitím potenciálu místních lidských zdrojů
56
a kapacit, by prostřednictvím vytvoření nových podnikatelských příležitostí, jak bylo již uvedeno, byl také naplněn. Kroměříž je jedno z nejkrásnějších měst v České republice, což vyplývá i z ocenění za nejkrásnější historické město pro rok 1997, a byla by velká škoda tento potenciál nevyužít. Město má co nabídnout, jen je potřeba tento potenciál správně uchopit a rozvíjet.
57
6 ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ V dnešní době nejen města a obce, ale i soukromé subjekty a další čerpají unijní prostředky, avšak ne vždy efektivně. Důvodem neefektivního čerpání dotací je neznalost této široké problematiky. V poslední době se často v televizních i tištěných novinách setkáváme se zprávami, že někdo získal dotaci, realizoval projekt za nemalé částky, a dotaci nakonec musel vrátit. Cílem práce bylo zhodnotit projekt financovaný z unijních prostředků a zjistit, zda i město Kroměříž čerpá dotace neefektivně. I přes velký počet dotačních titulů ve městě, byl zvolen projekt „Revitalizace prostoru bývalých kasáren ‒ Hanácké náměstí v Kroměříži“. Důvod, proč byl vybrán právě následující projekt, je ten, že daný projekt se dle autorčina názoru liší od ostatních. Autorka se domnívá, že projekt má obrovský, ale nevyužitý potenciál. Jelikož stála u jeho zrodu a realizace jako občan, zajímalo ji, k čemu projekt v rámci rozvoje města přispěl. Základním hodnoticím faktorem byla analýza užitečnosti nákladů (CUA). Prostřednictvím analýzy byl srovnán původní stav (před projektem) a dnešní stav (s projektem), aby byla zjištěna velikost přínosu tohoto projektu. Autorka se zaměřila především na obyvatele Kroměříže, ale do hodnocení zahrnula také turisty, kteří tvoří důležitou součást města. Na základě této analýzy bylo zjištěno, že maximální možná spokojenost je 132 bodů a maximální možná nespokojenost je 26,2 bodů. Tato čísla byla vypočtena vynásobením všech vah nejvyšším a nejnižším počtem bodů (5 a 1). U stavu bez projektu vyšla v analýze hodnota 52 bodů. Tato hodnota v porovnání s maximálními hodnotami se blíží spíše k celkové nespokojenosti. Vzhledem k zohlednění kategorie turistů v analýze, kteří původní stav pravděpodobně neznají, jsou výsledky nepatrně zkresleny. Kdyby analýza zahrnovala pouze obyvatele města, výsledky by pravděpodobně vykazovaly mnohem větší nespokojenost. Co se týče spokojenosti se stavem s projektem, dospěla autorka díky analýze k 88,1 bodům. Opět ve srovnání s maximálními hodnotami je tato hodnota blíže k celkové spokojenosti. Vyloučením turistů v tomto případě by se výsledky pohnuly nepatrně k vyšší hodnotě. Rozdíl mezi zjištěnými hodnotami pro jednotlivé stavy je 36,1 bodů. Tento rozdíl se zdá být poměrně velký, ale vzhledem k rozsahu extrémních hodnot až tak vysoký není. Celkové výsledky analýzy tedy ukazují,
58
že projekt přispěl k celkové spokojenosti, avšak cílové skupiny nejsou spokojeny maximálně, ale s výhradami. Cíl práce byl tedy naplněn. Zjištěné výsledky odpovídají i názoru autorky, který si touto cestou ověřila. Dle autorky je myšlenka projektu velmi dobrá, avšak provedení nepatrně pokulhává. Velikost investice, něco přes 38 miliónů, je dle autorčina názoru nepřiměřená. Pravdou je, že vzhled bývalého brownfieldu se velmi změnil, ale nic jiného náměstí zatím nenabízí. Neznamená to však, že by investice byla neefektivní. Kdyby byly myšlenky projektu rozvíjeny dále, jak bylo stanoveno v cílích projektu, rázem by bylo náměstí atraktivnější pro trávení volného času a výsledky analýzy by vykazovaly mnohem vyšší hodnoty. Náměstí se nenachází ve stavu, kdy by se už pro další zlepšení nedalo nic dělat (viz kapitola 5.2 Vlastní návrhy a postoje).
59
Použité zdroje Publikace: BOULMETIS, J., DUTWIN, P. The ABCs of Evaluation. 2. vyd. San Francisco: JosseyBass, 2005. 239 s. ISBN 0-7879-7902-3. BUDÍK, J. Evropské strukturální fondy a jejich využívání. 1. vyd. Praha: Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2009. 79 s. ISBN 978-80-7408-014-2. DOČKAL, V., KANIOK, P. Evropská unie pro střední školy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 155 s. ISBN 80-210-3976-0. Mezinárodní politologický ústav. DOČKAL, V. Strukturální fondy EU - projektový cyklus a projektové řízení. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 137 s. ISBN 978-80-210-4390-9. Mezinárodní politologický ústav. FIŠER, Z., KROUPA, J. Průvodce městem Kroměříž. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1991. 118 s. ISBN 80-85048-26-4. KERZNER, H. Project management: a systems approach to planning, scheduling, and controlling. 10. vyd. New Jersey: John Wiley & Sons, 2009. 1065 s. ISBN 978-0-47027870-3. KEŘKOVSKÝ, M., KEŘKOVSKÁ, A. Evropská unie - historie, instituce, ekonomika a politiky. 1. vyd. Praha: Komputer Press, 1999. 142 s. ISBN: 80-7226-196-7. MAREK, D., KANTOR, T. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů Evropské unie. 1.vyd. Brno: Společnost pro odbornou literaturu – Barrister & Principal, 2007. 210 s. ISBN 978-80-87029-13-8. McDAVID, J. C., HAWTHORN, L. R. L. Program Evaluation & Performance Measurement (An Introduction to Practice). Londýn: Sage Publications, 2006. 476 s. ISBN 978-4129-0668-5. 60
OCHRANA, F. Hodnocení veřejných projektů a zakázek. 3. vyd. Praha: ASPI, 2004. 196 s. ISBN 80-7357-033-5. OCHRANA, F. Nákladově užitkové metody ve veřejném sektoru. Praha: Ekopress, 2005. 175 s. ISBN 80-86119-96-3. OCHRANA, F. Programové financování a hodnocení veřejných výdajů. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 190 s. ISBN 80-86929-13-2. PETRŮJ, M. Evaluace neinvestičních veřejných rozvojových projektů v prostředí implementace Regionální a strukturální politiky EU v ČR. Brno, 2009. 143 s. Disertační práce (Ph.D.), Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Provozně ekonomická fakulta. Ústav financí. PROVAZNÍKOVÁ, R. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch - podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. a kol. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2008. 480 s. ISBN 978-80-7201-699-0. ŽÍTEK, V., HALÁMEK, P., BĚHAN, M., CIBOCH, J. Teoreticko-metodologická východiska
hodnocení
regionálních
rozvojových
projektů:
Realizační
výstup
výzkumného záměru MŠMT 145600001 „Faktory efektivnosti rozvoje regionu.“ 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 128 s. ISBN 80-210-3291-X. Katedra regionální ekonomie a správy.
61
Internetové a ostatní neknižní zdroje: Businessinfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. Businessinfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2.3.2006 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/narodnirozvojovy-plan-cr-2007-2013-3598.html Euroskop.cz. NOVÁK, Mgr. Ondřej a Mgr. Vítězslava FRIČOVÁ. Euroskop.cz [online].
[cit.
2013-01-20].
Dostupné
z:
https://www.euroskop.cz/8948/sekce/
regionalni-politika/ Evropská komise. EVROPSKÁ KOMISE. [online]. 23.4.2012 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/regional_policy/thefunds/index_cs.cfm KROK, o.p.s., Odbor rozvoje města. Strategický plán města Kroměříže: Aktualizace na léta 2010 – 2020. 1. vyd. Kroměříž, 2010. Dostupné z: http://www.mestokromeriz.cz/dokumenty/SPMK%20-%20Analytick%C3%A1%20%C4%8D%C3% A1st.pdf Město Kroměříž: Evropské fondy. MĚSTSKÝ ÚŘAD V KROMĚŘÍŽI. [online]. [cit. 2013-02-27]. Dostupné z: http://www.mesto-kromeriz.cz/stranka.asp?kod=58&modul= projekty&map=2 Město Kroměříž: Návrh loga. MĚSTSKÝ ÚŘAD V KROMĚŘÍŽI. [online]. [cit. 201302-25]. Dostupné z: http://www.mesto-kromeriz.cz/dokumenty/n%C3%A1vrh%2005 %20k%C5%99%C3%AD%C5%BEe_0.pdf MĚSTSKÝ ÚŘAD V KROMĚŘÍŽI. Studie proveditelnosti: Revitalizace prostoru bývalých kasáren - Hanácké náměstí v Kroměříži. Kroměříž, 2008. Městská část Praha 1. ÚŘAD MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 1. [online]. 2008 [cit. 201302-25]. Dostupné z: http://www.praha1.cz/cps/byty-nebyty-a-privatizace-4933.html Ministerstvo financí ČR: Metodická pomůcka pro audit výkonu v orgánech veřejné správy. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. [online]. [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/verspr_kontrola_8707.html
62
Ministerstvo pro místní rozvoj: Programy a dotace. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ.
[online].
[cit.
2013-01-20].
Dostupné
z:
http://www.mmr.cz/cs/
Ministerstvo/Programy-a-dotace Ministerstvo pro místní rozvoj: Regionální politika. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. [online]. [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podporaregionu-a-cestovni-ruch/Regionalni-politika Můj projekt EU: ROP Střední Morava. ÚŘAD REGIONÁLNÍ RADY REGIONU SOUDRŽNOSTI STŘEDNÍ MORAVA. [online]. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.mujprojekt.eu/dr-cs/namesti-navsi-a-parky/stredni-morava/revitalizaceprostoru-byvalych-kasaren-hanacke-namesti-v-kromerizi.html NEKOLA, Mgr. Martin a Prof. PhDr. František OCHRANA, DrSc. Evaluace veřejných programů
a
politik
[online].
[cit.
2013-02-08].
Dostupné
z:
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=3&ved=0CEMQF jAC&url=http%3A%2F%2Fwww.verejna-politika.cz%2Findex.php%3Foption%3 Dcom_rubberdoc%26view%3Ddoc%26id%3D74%26format%3Draw&ei=KcL-UPon 54rQBaekgJAN&usg=AFQjCNGWJjI0I0470fMIIf98H4ObWUiBSw&sig2=Hjdwe3M AQFscmkxRO3u_uA&bvm=bv.41248874,d.d2k Regionální informační servis: Obce. CENTRUM PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČR. [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/ detail?zuj=588296 Strukturální fondy EU: Fondy EU. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. [online]. [cit.
2013-01-20].
Dostupné
z:
http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/
Informace-o-fondech-EU Strukturální fondy EU: Operační programy 2007-2013. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ. [online]. [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy-2007-2013
63
Seznamy a rejstříky Seznam tabulek: Tab. 1: Rating Scale pro hodnocený projekt................................................................... 11 Tab. 2: Financování cílů RP ........................................................................................... 23 Tab. 3: Alokace finančních prostředků do ROP Střední Morava ................................... 25 Tab. 4: Počet obyvatel ve městě k 31.12.2011 ............................................................... 31 Tab. 5: Přírůstek a migrace obyvatel k 31.12.2011 ........................................................ 32 Tab. 6: Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2011 .............................................. 32 Tab. 7: Základní údaje o projektu ................................................................................... 35 Tab. 8: Zdroje financování projektu ............................................................................... 36 Tab. 9: Analýza CUA stavu bez projektu ....................................................................... 38 Tab. 10: Analýza CUA stavu s projektem ...................................................................... 43 Tab. 11: Bodové ohodnocení jednotlivých kritérií analýzy ............................................ 48 Tab. 12: Dílčí vážené hodnoty jednotlivých kritérií analýzy.......................................... 49 Tab. 13: Porovnání stavu bez projektu a stavu s projektem ........................................... 49 Seznam obrázků: Obr. 1: Vazba OP na programové dokumenty ................................................................ 15 Obr. 2: Vazba projekt vs. program ................................................................................. 18 Obr. 3: Mapa rozdělení krajů do NUTS II ...................................................................... 19 Obr. 4: Fáze projektového cyklu..................................................................................... 20 Obr. 5: Rozdělení unijních prostředků do RP ................................................................. 21 Obr. 6: Financování vybraných OP ................................................................................ 24 Obr. 7: Mapa ČR s vyznačením města ........................................................................... 30 Obr. 8: Vlajka a znak města ............................................................................................ 30 Obr. 9: Hanácké náměstí před revitalizací ...................................................................... 38 Obr. 10: Dnešní Hanácké náměstí po revitalizaci........................................................... 42 Vzorce: Vzorec č. 1: Užitek jednotlivých indikátorů ................................................................... 11
64
Použité zkratky CBA
Analýza nákladů a přínosů (Cost-Benefit Analysis)
CEA
Analýza efektivnosti nákladů (Cost-Effectivness Analysis)
CMA
Analýza minimalizace nákladů (Cost-Minimalization Analysis)
CUA
Analýza užitečnosti nákladů (Cost-Utility Analysis)
ČR
Česká republika
EEE
Efektivnost, účelnost, hospodárnost (effectivness, efficiency, economy)
EK
Evropská komise
ERDF
Evropský fond pro regionální rozvoj (European Regional Development Fund)
ES
Evropské společenství
ESF
Evropský sociální fond (European Social Fund)
ESPON
European Spatial Planning Observation Network
EU
Evropská unie (European Union)
EUR
Euro
HDP
Hrubý domácí produkt
HND
Hrubý národní důchod
INTERACT
International Network for Terrestrial Research and Monitoring in the Artic
KF
Kohezní fond (Cohesion Fund)
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
NATO
Severoatlantická aliance (Notrh Atlantic Treaty Organization)
NRP
Národní rozvojový plán
NSRR
Národní strategický referenční rámec
NUTS
Nomenclature des Unites Territoriales Statistique
OP
Operační program
ROP
Regionální operační program
RP
Regionální politika
SOZS
Strategické obecné zásady Společenství
UNESCO
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
65
