MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI ZÁVLAH Diplomová práce

Ing. Bc. Jiří Luňáček, Ph. D. vedoucí diplomové práce

Bc. Eva Záklasníková řešitelka diplomové práce

Brno 2010

Zadání

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem „Hodnocení ekonomické efektivnosti závlah“ vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Brně, dne 14. května 2010

………………………… Podpis

Poděkování

Děkuji vedoucímu diplomové práce Ing. Bc. Jiřímu Luňáčkovi, Ph.D. za příjemnou spolupráci, odborné rady a cenné připomínky, které mi poskytl při zpracovávání této diplomové práce. Dále mé poděkování náleží řediteli firmy Rudolfu Míčovi st. a účetnímu firmy Michalu Záklasníkovi za vstřícný přístup a ochotné poskytnutí všech potřebných informací a podkladů nezbytných k vypracování této práce.

Abstrakt

Cílem této diplomové práce je posoudit ekonomickou efektivnost investice vybrané firmy do závlah, a to na základě dostupných dat a vhodného metodického postupu řešení. Nedílnou součástí hodnocení vybraného subjektu je i hodnocení finanční stránky, nebo-li finanční analýza, na základě které je vybrán vhodný způsob financování investice. Prostřednictvím především statických metod, tedy metod zohledňujících faktor času je hodnoceno, zda a do jaké míry je investiční záměr efektivní a za jakých podmínek. Nedílnou součástí je závěrečné zhodnocení ekonomické efektivnosti závlah a na základě dosažených výpočtů definována doporučení a případná rizika spojena s daným investičním záměrem.

Klíčová slova: závlahy, závlahový systém, závlahové stavby, investice, investiční záměr, hodnocení efektivnosti, ekonomická efektivnost investic.

Abstract

The aim of this work is to assess the economic efficiency of investments in irrigation selected companies, based on available data and appropriate methodological solution procedure. Integral part of the evaluation of the selected entity is evaluating the financial pages, or if the financial analysis, based on which is selected a suitable way of financing investment. Primarily through static methods, ie methods taking into account the time factor is evaluated, whether and to what extent the investment plan effective and under what conditions. Is an integral part of the final evaluation and economic efficiency of irrigation through the completion of the calculations defined by the recommendations and potential risks associated with the investment plan.

Keywords:

irrigation, irrigation system, irrigation works, investment, investment plan, evaluating the effectiveness, economic efficiency of investment.

Hodnocení ekonomické efektivnosti závlah

Obsah

OBSAH 1 ÚVOD ...........................................................................................................8 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE .............................................................................9 2.1. Investiční rozhodování ..........................................................................................9 2.2. Investice ................................................................................................................10 2.2.1. Makroekonomické pojetí investic .............................................................10 2.2.2. Podnikové pojetí investic ..........................................................................11 2.3. Členění investičních projektů .............................................................................11 2.4. Charakteristika a návaznosti fází investičního procesu...................................14 2.4.1. Předinvestiční fáze.....................................................................................14 2.4.2. Investiční fáze............................................................................................15 2.4.3. Provozní fáze .............................................................................................16 2.4.4. Fáze ukončení a likvidace projektu ...........................................................16 2.5. Právní úprava investičního rozhodování a realizace investičních projektů ..16 2.6. Zdroje financování investic.................................................................................17 2.7. Hodnocení ekonomické efektivnosti investic.....................................................19 2.7.1. Statické metody .........................................................................................21 2.7.2. Dynamické metody....................................................................................22 2.7.2.1. Metoda čisté současné hodnoty ..................................................22 2.7.2.2. Vnitřní výnosové procento ..........................................................23 2.7.2.3. Modifikované vnitřní výnosové procento....................................25 2.7.2.4. Index ziskovosti...........................................................................26 2.7.2.5. Metoda doby splacení.................................................................26 2.7.2.6. Diskontovaná ekonomická přidaná hodnota ..............................28 2.7.2.7. Metoda anuit – AN......................................................................28 2.8. Význam vody pro rostliny...................................................................................30 2.9. Zavlažovací stavby...............................................................................................30 2.9.1. Druhy závlahy a jak zavlažovat.................................................................30 2.9.2. Polní závlahy .............................................................................................33

3 CÍL A METODIKA PRÁCE ...................................................................34 4 VLASTNÍ PRÁCE ....................................................................................36

6


Obsah

4.1. Charakteristika firmy Míča Rudolf...................................................................36 4.1.1. Majetek a zdroje příjmů firmy...................................................................37 4.1.2. Zaměstnanci firmy.....................................................................................37 4.2. Předmět investičního záměru .............................................................................38 4.2.1. Modernizace čerpací stanice......................................................................38 4.2.2. Modernizace potrubní sítě s příslušenstvím ..............................................39 4.3. Finanční analýza ..................................................................................................39 4.3.1. Ukazatele zadluženosti ..............................................................................39 4.3.2. Ukazatele likvidity.....................................................................................41 4.3.3. Ukazatele aktivity......................................................................................43 4.3.4. Ukazatele rentability..................................................................................44 4.4. Hodnocení ekonomické efektivnosti závlah ......................................................46 4.4.1. Stanovení výše daňových odpisů...............................................................46 4.4.2. Stanovení kapitálových výdajů a způsobu financování.............................48 4.4.3. Stanovení očekávaných ročních peněžních příjmů ..................................51 4.4.4. Metoda čisté současné hodnoty .................................................................55 4.4.5. Vnitřní výnosové procento ........................................................................56 4.4.6. Modifikované vnitřní výnosové procento..................................................59 4.4.7. Index ziskovosti.........................................................................................61 4.4.8. Metoda doby splacení (doba návratnosti, úhrady).....................................61 4.4.9. Metoda anuit ..............................................................................................62 4.4.10. Definice možných rizik souvisejících s investičním projektem ................62 4.4.10.1 Riziko menší obdělávané plochy................................................ 63 4.4.10.2 Riziko nižšího hektarového výnosu ............................................ 65 4.4.10.3 Riziko zvýšení cen vstupů........................................................... 65 4.4.10.4 Riziko navýšení investičních nákladů ........................................ 65

5 DISKUSE VÝSLEDKŮ ............................................................................67 6 NÁVRHY A DOPORUČENÍ ...................................................................73 7 ZÁVĚR .......................................................................................................74 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .....................................................75 9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK .....................................................78 10 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ A PŘÍLOH....................79

7


Úvod

1 ÚVOD Současný trh výrobků a služeb je přehlcen nabídkou nejrůznějších společností a firem, ať už zahraničních nebo tuzemských, přičemž podíl zahraničních producentů převažuje. Konkurence je obrovská a vstoupit na trh s novými výrobky či se na něm udržet je stále, jak časově, tak finančně, obtížnější. Jinak tomu není ani v zemědělské výrobě, kde je situace mnohem složitější, neboť kvalita nabízených produktů je mnohdy stěží ovlivnitelná výrobními postupy a schopnostmi samotné výrobní firmy. Existuje spousta faktorů, především externích, které práci zemědělců stěžují. Jsou to především klimatické podmínky, jako velká sucha či nadměrné srážky, nebo nejrůznější škůdci. Jeden rok může zemědělským výrobcům přát a dochází tak k nadprodukci kvalitních výrobků a k růstu tržeb, v dalším roce však nepřízeň počasí může zničit úrodu a zapříčinit tak obrovské finanční ztráty, které mohou producenta dovést až k bankrotu. Každý podnik, ať už se snaží na trh proniknout či se na něm udržet, musí při tak značné konkurenci nalézt nějakou konkurenční výhodu, která mu vstup na trh umožní a díky níž si své postavení utuží. Jednou z konkurenčních výhod v zemědělské výrobě může být vlastnictví závlahových staveb a sítí. Mít k dispozici vlastní vodu k zavlažování rostlin a moci s ní disponovat dle vlastních potřeb je bezesporu obrovskou výhodou. Pomocí závlah může zemědělec bojovat alespoň s jednou klimatickou hrozbou, kterou představují období beze srážek. Bez závlah by úroda v těchto obdobích uschla a producent by utrpěl finanční ztráty, mohl by se dostat do finančních potíží, utrpět by mohla jeho pověst, či dobré jméno, mohl by taktéž přijít o část svých zakázek do budoucna a v nejhorším případě i o část svých odběratelů. Aby závlahový systém správně fungoval, je zapotřebí neustálá kontrola a investice do oprav staveb a rozvodných sítí. Některé investice mohou směřovat pouze do drobných oprav, některé však mohou představovat značné finanční náklady, především v případě, kdy některá část závlahového systému doslouží. V takovém případě je zapotřebí posoudit, v jaké finanční situaci se podnik nachází, zda je možné do zařízení investovat, jakým způsobem investici financovat a zda je investice ekonomicky efektivní.

8


Literární rešerše

2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1

Investiční rozhodování

Investiční rozhodování je jedním z nejvýznamnějších druhů manažerských rozhodování. Význam tohoto rozhodnutí spočívá zejména v tom, že důsledky rozhodnutí působí dlouhodobě a se značnou setrvačností v podniku a dále, že jsou vynakládány velké objemy zdrojů, s čímž je spojeno nebezpečí značných ztrát. Rozhodování o přijetí či zamítnutí investičních projektů dlouhodobě ovlivňuje budoucí vývoj, prosperitu a další existenci podniku. Nesprávně zaměřená a neefektivní investice může způsobit finanční problémy a ztrátu konkurenceschopnosti na trhu1. Mimořádně důležitou úlohu v kapitálovém plánování a investičním rozhodování hrají čas a riziko. Je tomu tak proto, že jede o kapitálově náročné operace se horizontem rozhodování minimálně přes 1 rok, průměrně 5 až 10 let. Investice ovlivňují provozní výsledky hospodaření velmi citelně na několik let dopředu (zisk, rentabilita, likvidita); to vše dopadá na tržní hodnotu firmy (čistou současnou hodnotu firmy). Ve většině případů investiční rozhodování zcela zásadně ovlivňuje objem, ale i druh produkovaných výkonů. Každá investice je kapitálovým výdajem a měla by tudíž zajišťovat návratnost vložených peněžních prostředků2. Investiční rozhodování, a to především rozhodování strategického charakteru, by mělo vycházet z firemní strategie a přispívat k její realizaci. Firemní strategie určuje základní (strategické) cíle firmy a způsoby jejich dosažení. Mezi těmito cíli hrají významnou roli finanční cíle, formulované jako dosažení určité míry zisku, resp. jeho maximalizaci, dosažení určité rentability vynaloženého kapitálu, resp., a to zvláště v současném období, dosahování růstu hodnoty firmy. Z tohoto pohledu představuje investiční rozhodování významný nástroj a prostředek, který může k většímu či menšímu růstu hodnoty firmy přispět3.

1

DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2006, s. 117. 2 MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005, s. 9. 3 FOTR, J. -- SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005, s. 13.

9



Kromě interních faktorů spojených s firemní strategií, případně s omezeností určitých zdrojů, musí investiční rozhodování respektovat i určité externí faktory spojené s podnikatelským okolím. Mnoho z těchto faktorů (chování konkurence, tržní situace, ceny základních surovin a energií, měnové kurzy aj.) má charakter faktorů rizika a nejistoty, jejichž vývoj lze jen obtížně předvídat. Způsob respektování těchto faktorů a jejich integrace do investičního rozhodování významně ovlivňuje kvalitu tohoto rozhodování4.

2.2

Investice

Dle Scholleové lze vynaložené prostředky nazvat investicemi v případě, že se nejedná pouze o nepromyšlené výdaje, přičemž jejími charakteristickými znaky jsou: na počátku je jednorázový (nebo krátkodobý) větší peněžní výdaj ;

slouží

zpravidla

k pořízení

dlouhodobého majetku a jeho využívání přináší příjmy po delší časové období (dlouhodobý dopad)5. 2.2.1

Makroekonomické pojetí investic

Investicí v ekonomické teorii rozumíme „kapitálová aktiva sestávající ze statků, které nejsou určeny pro bezprostřední spotřebu (nazýváme je investiční statky nebo kapitálové statky nebo výrobní statky), ale jsou určeny pro užití ve výrobě spotřebních statků nebo dalších kapitálových statků“. Z makroekonomického (národohospodářského) pohledu se rozlišují hrubé a čisté investice6. Hrubé investice se obvykle definují jako přírůstek investičních (kapitálových) statků (tj. budov, strojů, zařízení a zásob) za dané období. Jsou výsledkem volby mezi výrobou spotřebních statků a výrobou investičních statků. Když ekonomika obětuje část spotřeby a vyrábí více investičních statků, může se vyvíjet rychleji a v budoucnosti vytvářet vyšší hrubý národní produkt7. Na rozdíl od hrubých investic, jsou čisté investice tvořeny čistým přírůstkem zásob investičních statků v ekonomice v průběhu daného období. Jsou to hrubé investice snížené o opotřebovaný majetek (finanční odpisy). Kdyby hodnota opotřebovaného (znehodnoceného) majetku byla vyšší než nové investice, čisté investice budou mít zápornou hodnotu. Z dosud uvedeného vyplývají důležité závěry, 4

FOTR, J. -- SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005, s. 13. 5 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008, s. 105. 6 SYNEK, M. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2000, s. 285. 7 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006, s. 15, 17 – 19.

10



především to, že investice sice snižují momentální spotřebu, ale současně zvyšují poptávku (nejprve po investičních statcích a následně po spotřebních předmětech), tím i výrobu a zaměstnanost a jsou tak zdrojem dlouhodobého ekonomického růstu celé společnosti8. 2.2.2 Obecně

Podnikové pojetí investic o

podnikových

investicích

platí

totéž

co

o

investicích

z hlediska

makroekonomického: jsou to statky, které nejsou určeny k bezprostřední spotřebě, ale k výrobě dalších statků (spotřebních i výrobních) v budoucnu. Jde tedy rovněž o odloženou spotřebu (užitek) do budoucna8. Za investice se v ekonomice a finančním řízení podniku považují ty peněžní výdaje, u nichž se očekává jejich přeměna na budoucí peněžní příjmy během delšího časového úseku. V praxi je používána hranice 1 roku. Takto použité peněžní výdaje se nazývají kapitálové výdaje (výdaje na obnovu či rozšíření hmotného investičního majetku, výdaje na výzkumné a vývojové programy, výdaje na trvalý přírůstek zásob a pohledávek, výdaje na nákup dlouhodobých cenných papírů, výdaje na výchovu a zapracování pracovníků, výdaje na reklamní kampaň, výdaje spojené s hodnocením leasingu a akvizicí). Pořizování investičního majetku pomocí kapitálových výdajů se v podniku může uskutečňovat různými formami, zejména koupí (stroje, zařízení, nemovitosti, cenného dlouhodobého papíru), investiční výstavbou dodavatelským způsobem (stavba budov), investiční výstavou ve vlastní režii, bezúplatným nabytím na základě smlouvy o koupi najaté věci (finanční leasing), darováním9. V podniku se lze setkat podle předmětu investování s dvěma typy investic. Pod pojmem reálné investice se míní investování do reálných aktiv (hmotné a nehmotné), pod pojmem finanční investice se rozumí investování do finančních aktiv. Pokud se hovoří o investičním rozhodování, tak se pod tímto pojmem u podniků rozumí reálné investice10.

2.3

Členění investičních projektů

Podle vlivu na podnikovou ekonomiku rozlišujeme náhradu zařízení (jde obvykle o nezbytnou náhradu opotřebovaného zařízení, provádí se bez zvláštních analýz a rozhodovacích procesů), výměnu zařízení za účelem snížení nákladů (jedná se o výměnu 8

SYNEK, M. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2000, s. 286. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006, s. 26 – 29. 10 DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2006, s. 117. 9

11



provozuschopného, ale zastaralého zařízení, na němž je výroba příliš nákladná. Výměna musí být zdůvodněna podrobnější analýzou, obvykle srovnáním investičních výdajů na výměnu výrobního zařízení s úsporou výrobních nákladů), expanze dosavadního výrobku a rozšíření trhu (rozhodnutí je komplexnější a vyžaduje i průzkum trhu), vývoj, výroba a prodej nového výrobku a expanze na nové trhy (jedná se o vysoce nákladnou a při tom rizikovou záležitost, stejně jako expanze na nové trhy. Vyžaduje se detailní analýza a používají se náročné metody) a ostatní investiční projekty (zde patří všechny ostatní projekty, jako např. budování parkoviště nebo výstavba administrativní budovy)11. Z hlediska účetnictví rozlišujeme finanční investice (nákup dlouhodobých cenných papírů, vklady do investičních a jiných společností, dlouhodobé půjčky aj. s cílem obchodovat s nimi a získat úroky, dividendy, podíly na zisku nebo kapitálový výnos), hmotné investice (vytvářející nebo rozšiřující výrobní kapacitu podniku; jde o výstavbu nových budov, staveb, dopravních cest, o nákup pozemků, strojů, výrobního zařízení, dopravních prostředků potřebných k další výrobě) a nehmotné investice (nákup know-how, licencí, softwaru, autorských práv, dále výdaje na výzkumné a vývojové činnosti, na vzdělání, sociální rozvoj, výdaje na založení podniku apod.)11. Podle vztahu k rozvoji podniku rozlišujeme rozvojové investice (zvyšují stávající schopnost podniku produkovat nebo prodávat výrobky nebo služby11. Přínosy těchto projektů se projevují obvykle v růstu tržeb12), obnovovací investice (představují náhradu zastaralých zařízení) a regulatorní investice (musí být realizovány, aby mohl podnik dále fungovat11. Jde o projekty, jejichž cílem nejsou ekonomické efekty, ale dosažení souladu s existujícími zákony, předpisy a nařízeními upravujícími určité oblasti podnikatelské činnosti12. Tyto projekty jsou obvykle zaměřeny na ochranu a zlepšení životního prostředí, zvýšení bezpečnosti práce apod.) 11. Podle vzájemného vlivu projektů rozlišujeme substituční (vzájemně se vylučující projekty, u nichž přijetí jednoho vylučuje přijetí druhého, a to pouze z důvodů technologických a nebo jejich možné využitelnosti, nikoliv z nedostatku investičních prostředků pro oba projekty), nezávislé (může, ale nemusí, být přijato více projektů najednou) a

11

12

DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2006, s. 118. FOTR, J. -- SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005, s. 14.

12



komplementární (vzájemně se doplňující projekty, u nichž přijetí jednoho projektu podporuje přijetí druhého. U těchto projektů je třeba dbát na vazby vzájemně ovlivňující se (ne)úspěšnosti). Podle věcné náplně rozlišujeme investiční (cílem a výsledkem je pořízení nebo reprodukce hmotného majetku), nový produkt (komplex aktivit, jejichž výstupem je prodej nového výrobku nebo služby), organizační změna (změna organizační struktury a systému řízení firmy, často spojená s hlubší restrukturalizací podniku vynucenou a vyvolanou nutností zlepšit ekonomickou efektivnost v rámci konkurenčního boje), inovace IS/IT (modernizace technologických prostředků používaných v systémech řízení a pro přenos informací), projekty koupě firmy (nákup firmy za účelem zlepšení postavení firmy na trhu v důsledku realizace synergických efektů) a enviromentální projekty (projekty, do kterých je třeba investovat v návaznosti na vývoj legislativy v oblasti bezpečnosti práce, ochrany zdraví, ochrany životního prostředí apod.) . Podle výchozích podmínek realizace rozlišujeme na zelené louce (projekt nového podniku nebo projekt v samostatně vyčleněné organizaci mateřského podniku tak, že neovlivňuje jiné činnosti podniku a v zavedeném podniku (projekty v již fungujících podnicích, u nichž je třeba brát v úvahu vzájemné vazby s ostatní činností podniku). Podle způsobu financování rozlišujeme nezadlužený projekt (projekt je financován výhradně z vlastních zdrojů) a zadlužený projekt (zdroje k financování projektu tvoří jak vlastní zdroje, tak i cizí zdroje) . Podle typu peněžního toku rozlišujeme konvenční (po počátečním období kapitálových výdajů následují období s převahou provozních příjmů), nekonvenční (ke změnám kladných a záporných peněžních toků dochází vícekrát, například nutné rekultivační práce po skončení těžby nebo nutná údržba zařízení po určitém období provozu, která může způsobit jednorázové investice nebo snížení příjmů)13. Podle možnosti aktivních zásahů v budoucnu rozlišujeme pasivní investice (neuvažuje se s možností aktivních manažerských zásahů v době provozování investice) a aktivní

13

DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2006, s. 119.

13



investice (připouští se a vyhodnocuje realizace aktivních manažerských rozhodnutí jako například rozšíření, zúžení, zastavení a odložení projektu). Posledním hlediskem pro klasifikaci investičních projektů je dle autorky jejich rozlišování podle doby výstavby na jednoleté investice (investiční zařízení je postaveno během jednoho roku) a víceleté investice (doba výstavby je delší než jeden rok)14.

2.4

Charakteristika a návaznosti fází investičního procesu

Kvalita vlastní přípravy a následné realizace investičních projektů je jednou ze základních podmínek úspěchu v oblasti dlouhodobého strategického rozvoje podniku, a proto je třeba celému procesu věnovat náležitou pozornost. Celý proces lze rozdělit do několika základních fází, kterými jsou předinvestiční fáze, fáze investiční, fáze provozní a fáze ukončení a likvidace projektu14. 2.4.1

Předinvestiční fáze

Předinvestiční příprava je základním předpokladem dobré realizace investičního projektu a jeho úspěšného fungování, zahrnuje zpravidla několik navazujících etap14. První etapou je identifikace podnikatelských příležitostí (oportunity study), která tvoří východisko předinvestiční fáze, neboť projekty se zpravidla odvíjejí od vyjasnění určitých podnikatelský příležitostí. Tato fáze může být přitom již určitým podnětem pro mobilizaci finančních zdrojů, neboť potenciální investoři, ať již domácí či zahraniční, mají zájem na získání informací o nově identifikovaných zajímavých a životaschopných podnikatelských příležitostech. Podněty pro podnikatelské příležitosti přináší neustálé sledování a vyhodnocování faktorů podnikatelského okolí zahrnujících poptávku po určitých produktech a službách , exportní možnosti, odhalení zdrojů významných surovin, objevení nových výrobků a technologií aj. Získané podněty, resp. Určité podnikatelské příležitosti je však třeba posoudit a vyhodnotit před jejich podrobným propracováním do podoby investičního projektu. Určitou formou vyjasnění jednotlivých příležitostí jsou studie těchto příležitostí (oportunity studies), jejichž cílem je zpracování dostupných informací o jednotlivých příležitostech do formy, která by umožnila posoudit, alespoň v hrubé míře, efekty a nadějnost projektů, založených na těchto příležitostech. Výsledkem vyhodnocení 14

DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2006, s. 120.

14



těchto studí je pak první selekce podnikatelských příležitostí, tj. určitý předběžný výběr těchto příležitostí, kterým bude věnována další pozornost a naopak vyloučení příležitostí, z jejichž studií vyplynula např. velká rizikovost projektů, které by byly založeny na těchto příležitostech, nedostatečná výše ekonomických efektů, nadměrná finanční náročnost aj.15 Druhou etapou je předběžný výběr projektů, který slouží jako základ pro finální rozhodnutí o realizaci či zamítnutí projektu. Někdy bývá výstupem této části zpracování předběžná technicko-ekonomická studie (investiční záměr), která je mezistupněm předcházejícím výběru konkrétního investičního projektu. Poslední etapou je technicko-ekonomická studie proveditelnosti (feasibility study), která představuje podrobné zpracování projektu. Příkladem komplexní metodiky pro zpracování je tzv. metodika UNIDO (United Nations Investment and Development Organization) hodnocení projektů16. Tato studie by měla poskytovat veškeré podklady, potřebné pro investiční rozhodnutí. V jejím rámci je třeba formulovat a kriticky vyšetřit základní komerční, technické, finanční a ekonomické požadavky, resp. Požadavky týkající se ochrany životního prostředí, a to na základě variantních řešení, která byla koncipována již v předběžné technicko-ekonomické studii. Výsledkem je pak formulace projektu včetně jeho cílů a základních charakteristik, zahrnujících marketingovou strategii, dosažitelný podíl na trhu, velikost výrobní jednotky, její umístění, základní suroviny a materiály, vhodnou technologii a výrobní zařízení a v případě potřeby i zhodnocení vlivu na životní prostředí15. 2.4.2

Investiční fáze

Investiční fáze zahrnuje činnosti, které tvoří náplň vlastní realizace projektu od zadání projektu až po uvedení do provozu. Předpokladem možnosti vlastní realizace investiční fáze projektu je vytvoření právních předpokladů, získání finančních prostředků a vytvoření projektového týmu16. Investiční fázi lze rozdělit do těchto etap: zpracování zadání stavby; zpracování úvodní projektové dokumentace (včetně dokumentace vyhodnocení vlivu na životní prostředí – Environmental Impact Assessment) projektu pro územní rozhodnutí, resp. stavební povolení; zpracování realizační projektové dokumentace; realizace

15

16

FOTR, J. -- SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005, s. 17 – 20. DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2006, s. 121 – 122.

15



výstavby; příprava uvedení do provozu, uvedení do provozu a zkušební provoz; aktualizace dokumentace a systémů17. 2.4.3

Provozní fáze

Provozní fáze představuje období, během něhož jsou na investičním technologickém celku produkovány výrobky a služby. O úspěšnosti celkového průběhu této fáze významně rozhoduje kvalita přípravného procesu ve fázi předinvestiční a úroveň zpracování technicko-ekonomické studie. V této fázi jsou generovány finanční toky, jejichž výše a stabilita v porovnání s investičními výdaji rozhoduje o souhrnné ekonomické efektivnosti investice18. Problémy provozní fáze je třeba posuzovat jak z krátkodobého, tak i dlouhodobého hlediska. Krátkodobý pohled se týká uvedení projektu do provozu, resp. záběhového provozu. Zde mohou vznikat určité obtíže pramenící např. z nezvládnutí technologického procesu, resp. výrobních zařízení, z nedostatečné kvalifikace pracovníků aj. Většina těchto problémů má svůj původ v realizační fázi projektu. Dlouhodobý pohled se týká celkové strategie, na které byl projekt založen, a z toho plynoucích výnosů nestraně jedné a nákladů na straně druhé. Tyto výnosy a náklady mají přímý vztah k předpokladům, ze kterých se vycházelo při zpracování technicko-ekonomické studie. Jestliže se zvolená strategie i základní předpoklady ukázal jako falešné, může být realizace určitých nápravných opatření nejen obtížná, ale často také vysoce nákladná17. 2.4.4

Fáze ukončení a likvidace projektu

Tato fáze představuje závěrečnou fázi životnosti projektu, zahrnuje zejména zastavení výroby a činnosti spojené s ukončením investice. Lze uvést prodej likvidovaného majetku a náklady s tím spojené, demontáž zařízení, sanaci lokality, prodej přebytečných zásob18.

2.5

Právní úprava investičního rozhodování a realizace investičních projektů

Stavební zákon definuje obsah nezbytné dokumentace pro získání územního rozhodnutí a stavebního povolení. V této dokumentaci je definována technická náplň investičního 17

18

FOTR, J. -- SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005, s. 17 – 20, 24. DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2006, s. 122 – 123.

16


projektu,

přičemž

náklady

spojené


s vypracováním

této

dokumentace

tvoří

nezanedbatelnou položku (obvykle činí několik procent z celkových investičních nákladů). Právní úprava se dále týká zejména ochrany životního prostředí a definuje podmínky, které musí být splněni při zahájení provozu projektu (jde především o zákon o integrované prevenci a zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). I když náklady na zpracování i této dokumentace nejsou zanedbatelné, významnější faktorem ovlivňující investiční rozhodování a v konečném důsledku i efektivnost investic je však časová náročnost projednání této dokumentace. Legislativní požadavky určující dodržování podmínek hospodářské soutěže jsou převzaty do české legislativy zejména z legislativy Evropské unie. Definují např. podmínky provádění výběrových řízení mají rovněž vliv na realizaci investičních projektů z časového pohledu. Délka výběrových řízení u většiny zakázek vyžaduje období několika měsíců, které je nezbytné poskytnout potenciálním dodavatelům na zpracování nabídek a dále pro jejich objektivní vyhodnocení19.

2.6

Zdroje financování investic

Příprava investičních projektů je spojena s investičním a finančním rozhodnutím. Z hlediska finančního řízení je nutno před vlastní realizací každého projektu, jako součást jeho přípravy, učinit dvě rozhodnutí: investiční rozhodnutí a finanční rozhodnutí. Výsledkem investičního rozhodnutí je odpověď na otázku, zda do projektu investovat či nikoliv, tedy zda je investiční projekt dostatečně efektivní. Finanční rozhodnutí navazuje na investiční rozhodnutí v případě, že je rozhodnuto o přijetí projektu. Výsledkem je odpověď na otázku, z jakých zdrojů projekt financovat, aby byl finančně zajištěn, v čase stabilní a zároveň byly vynaloženy optimální náklady na kapitál (zdroje financování). Zdroje financování projektu jsou důležité pro vyhodnocení efektivnosti investic. Struktura financování projektu by měla být navržena tak, aby byla zajištěna stabilita financování projektu s co nejnižšími náklady kapitálu vynaloženými na tyto zdroje. Zdroje financování

19

FOTR, J. -- SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005, s. 29.

17



lze třídit dle různých hledisek. Mezi základní patří původ zdrojů (interní a externí) a

Původ zdrojů

vlastnictví (vlastní a cizí)20. Vlastnictví zdrojů vlastní cizí • zisk • podniková banka interní • odpisy • rezervy • úvěry finančních institucí • vklady vlastníků • dluhopisy externí • dotace a dary • finanční leasing • venture capital • obchodní úvěry • ostatní závazky Obrázek 1 – Zdroje financování investičního projektu21

Pokud jsou zdroje financování investic pouze interní zdroje, hovoříme o tzv. samofinancování22. Výhodami samofinancování jsou ty, že nedochází ke zvyšování objemu závazků a posílením vlastního kapitálu ziskem se snižuje riziko firmy plynoucí ze zadlužení, a tím i případný požadovaný úrok z cizího kapitálu, kdyby ho firma chtěla později použít. Nevýhodou samofinancování je, že zisk není zcela stabilním zdrojem, a že zisk je zdrojem dražším, protože vlastníci právem vyžadují zhodnocení vyšší než je úroková míra dluhu a není možné podíl na zisku uplatnit jako nákladovou položku, což vlastní kapitál oproti cizímu ještě více zdražuje21. Vlastní zdroje tvoří především vklady vlastníků nebo společníků a dotace. Interní zdroje financování vznikají výrobní činností podniku a patří mezi ně nerozdělený zisk, odpisy, změna stavu čistého pracovního kapitálu (zásob, pohledávek a závazků)20. Kdy je vhodné použít financování z vlastních zdrojů? Vlastní kapitál je k dispozici v dostatečném množství. Investice bude mít dostatečnou očekávanou výnosnost, aby pokryla náklady na vlastní kapitál. Tyto podmínky většinou nebývají současně splněny, proto se přistupuje k používání levnějšího cizího kapitálu nebo alespoň k financování smíšenému22. Mezi cizí zdroje lze zařadit investiční dlouhodobý úvěr, obligace, krátkodobý provozní úvěr, dlouhodobé rezervy, leasing (nájem výrobního zařízení, dopravních prostředků). Hlavním zdrojem cizího kapitálu pro financování investic jsou zpravidla bankoví úvěry.

20

DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2006, s. 123. 21 SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, s. 182, 184. 22 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008, s. 128.

18



Banky při jednání o úvěru vyžadují podrobný podnikatelský záměr spolu s rozpočtem. Podnik obvykle musí zdůvodnit účel půjčky, stupeň zadlužení, schopnost podniku splácet úroky a půjčku, záruky pro případ, že podnik zanikne nebo přeruší činnost. Způsob splácení může mít formu individuálního splátkového plánu (obsahuje velikost a termíny splátek, velikost úroků v jednotlivých letech dohodnutých s bankou), rovnoměrného splácení (úvěr je splácen stejnými částkami, úroky klesají podle klesající výše dluhu) a splácením anuitou (součet splátek a úroků je konstantní). Specifickým způsobem financování může být tzv. projektové financování. V tomto případě se na financování projektu podílí více subjektů (banky, státní úřady, dodavatelé), což zaručuje diverzifikaci rizika. Projektové financování je typické pro realizaci velmi rozsáhlých, komplexních a finančně náročných investičních projektů23. Při financování rizikových projektů z externích zdrojů vzniká prostor pro vstup tzv. rizikového kapitálu (venture capital). Výhody vstupu venture kapitálu jsou, že není třeba vkládat žádné majetkové záruky, činnost podniku (cash flow) není ve fázi rozvoje zatížena úrokovými náklady a splátkami, vstupuje nejen kapitál, ale i know-how a zvýší se podíl vlastního kapitálu, což pro případné věřitele snižuje riziko a roste možnost dostupnosti úvěru pro další financování za výhodnějších podmínek. Nevýhody použití venture kapitálu je vysoká nákladnost, a že vlastnická práva umožňující podíl na řízení se mohou stát příčinou interních rozporů při řízení24.

2.7

Hodnocení ekonomické efektivnosti investic

Pro posuzování efektivnosti investičních projektů a jejich výběr existuje v teorii a praxi finančního managementu několik metod (kritérií). Liší se od sebe někdy velice zásadně, někdy jde o různé technické (propočtové) postupy, které nakonec dospívají ke stejným závěrům. Podle toho, zda příslušné metody hodnocení efektivnosti investičních projektů přihlížejí či nepřihlížejí k faktoru času rozlišujeme statické metody (nerespektují faktor času), lze je použít tehdy, když faktor času nemá podstatný vliv na rozhodování o investicích, např. když jde o investování pomocí jednorázové koupě fixního majetku – stroje, budovy (doba prořízení fixního majetku = 0) a krátkou životnost pořízené investice, a dynamické metody (respektují faktor času) by měly být používány všude tam, kde se

23

DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2006, s. 124. 24 SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, s. 184 – 185.

19



počítá s delší dobou pořízení investičního majetku a delší dobou jeho ekonomické životnosti. Tak tomu je u většiny investic25. Jiným hlediskem pro třídění metod hodnocení investičních projektů může být pojetí efektů z investic. Podle něj můžeme metody hodnocení efektivnosti rozdělit na metody, u nichž jako kritérium hodnocení vystupuje úspora nákladů (nákladová kritéria hodnocení efektivnosti), metody, nichž je kritériem hodnocení vykazovaný zisk (zisková kritéria hodnocení efektivnosti) a metody, kde je kritériem hodnocení peněžní tok z investic (čistý peněžní příjem z projektu)25. Jestliže chceme, aby naše úvahy o efektivnosti investičních projektů a výběru investičních variant byly reálné, musíme do nich vložit i úvahy o riziku očekávaných peněžních toků. Čím je stupeň nejistoty (rizika) dosažení očekávaných peněžních toků vyšší, tím je bezpečnosti investice nižší. V důsledku toho ale investor požaduje vyšší výnosnost, protože se svým investičním vkladem podstupuje vyšší stupeň rizika. Je třeba rozlišovat dva druhy výnosnosti, a to očekávanou výnosnost, což je výnosnost, kterou investor předpokládá dosáhnout ze svých vložených peněžních prostředků, a požadovanou výnosnost, což je výnosnost, kterou investor požaduje jako kompenzaci za odložení spotřeby a podstoupení rizika. Bezriziková výnosnost je výnosem takových finančních a hmotných investic, které nepřinášejí žádná, ev. jen minimální rizika. U hmotných investic se za bezrizikové investice považují investice do obnovy stávajících strojů, sloužících k výrobě pro stejný trh. Bezriziková výnosnost v sobě zahrnuje dva prvky, reálnou výnosnost a očekávanou inflaci. Reálná bezriziková výnosnost představuje požadovanou výnosnost z projektu v podmínkách, kdy neexistuje inflace25. Ve většině finančně-investičních propočtů do 60. let nebyl míra inflace zvažována. Bylo tomu tak proto, že roční míry inflace byly relativně nízké. Během 60. a zejména 70. let se však ve většině západních zemí růst cen podstatně změnil. I když míra inflace v průmyslově vyspělých zemích je v současné době opět poměrně nízká (2 – 5%), existují velké rozdíly v míře inflace. Inflace citelně ovlivňuje vývoj kapitálových výdajů, peněžních příjmů i požadované výnosnosti. Při propočtu čisté současné hodnoty je možné její vliv zohlednit jak s použitím nominální, tak reálné diskontní sazby. Použijeme-li

25

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006, s. 77, 142 – 143.

20



nominální diskontní sazbu, je třeba použít nominální peněžní příjmy; použije-li se reálná diskontní sazba, musí se požít reálné peněžní příjmy. Oba přístupy promítání inflace do propočtu čisté současné hodnoty vedou ke stejným výsledkům. Jestliže je inflace výrazně odlišná v jednotlivých letech životnosti investičního projektu, musí být – v zájmu přesnosti propočtu – pro každý rok použita jiná nominální úroková míra, zohledňující inflaci příslušného roku. Lze použít i průměrné míry inflace, která je geometrickým průměrem různých ročních indexů inflace během životnosti projektu. Jestliže inflace nemá neutrální charakter (ceny realizace i ceny vstupů nerostou stejně), je vhodné tuto skutečnost zohlednit v propočtu efektivnosti. Typické je to u dopisového daňového štítu, který je kalkulován na bázi stálých cen. Čím větší je kapitálový výdaj, tím větší je odpisový daňový štít a tím větší vliv má zohlednění různé míry inflace na různé varianty projektů a jejich vzájemné porovnání26. Při rozhodování o investicích nesmíme zapomínat na jednu důležitou zásadu, a to nepořizovat nové investice v době nejvyšší konjunktury! V době mimořádné poptávky po výrobcích je zapotřebí spíše využít druhou směnu a podobná organizační opatření a vytvářet si rezervu pro investování na dobu, až konjunktura pomine. V období poklesu výroby je také více klidu a sil pro zásadní rekonstrukce, jež umožní další vzestup a ovládnutí trhu27. 2.7.1

Statické metody

Statické metody se zaměřují na sledování cash flow z investice a různým způsobem je poměřují s počátečními výdaji. Neberou v úvahu riziko a časový průběh dle Scholleové jen omezeně, přesto jsou dobré pro rychlé a snadné vyhodnocení a zejména pro vyloučení nevýhodných investic28. Statické metody použijeme u méně významných projektů, u projektů s krátkou dobou životnosti a v případech, kdy diskontní faktor je nízký. V ostatních případech použijeme dynamické metody29.

26

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006, s. 151 – 152, 160. 27 NĚMEC, V. Projektový management. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002, s. 54. 28 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008, s. 111, 118 – 121. 29 SYNEK, M. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2000, s. 305 – 306.

21


2.7.2


Dynamické metody

Metody dynamické přihlížejí k působení faktoru času a jejich základem je aktualizace (diskontování) všech vstupních dat vstupujících do výpočtů. Dynamické metody použijeme vždy, máme-li k dispozici potřebnou výpočetní techniku (PC) s programem pro hodnocení investic. Pro většinu výpočtů postačí všeobecně používaný tabulkový procesor (Excel, Quattro, Lotus apod.)30. Mezi dynamické metody patří čistá současná hodnota (Net Present Value – NPV), vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return – IRR), modifikované vnitřní výnosové procento (Modificated Internal Rate of Return – MIRR), index ziskovosti (Profitability Index – PI), diskontovaná doba návratnosti (Payback Period – PP), diskontovaná ekonomická přidaná hodnota (Discounted Economie Value Added – DEVA) a metoda anuit – AN31. Metoda čisté současné hodnoty (Net Present Value, NPV)

2.7.2.1

Je to dynamická metoda vyhodnocování efektivnosti investičních projektů, která za efekt z investice považuje peněžní příjem z projektu, jehož základ tvoří očekávaný zisk po zdanění, odpisy, event. ostatní příjmy32. Metoda čisté současné hodnoty je základní metodu a porovnává příjmy a výdaje z investice, ale vždy v jejich současných hodnotách, tj. diskontuje je33. Matematicky se může čistá současná hodnota vyjádřit různě: • v rozvinuté podobě: (1) Kde:

Č = čistá současná hodnota, P1, 2, …, N = peněžní příjem z investice v jednotlivých letech její životnosti, i

= požadovaná výnosnost (úrok v %/100),

N = doba životnosti, K = kapitálový výdaj • zjednodušeně:

30

SYNEK, M. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2000, s. 305 – 306. SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, s. 102. 32 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006, s. 94. 33 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008, s. 118 – 121. 31

22



(2) Kde:

= jednotlivá léta životnosti, ostatní symboly zůstávají stejné34.

n

Dle Scholleové vypadá vzorec pro výpočet čisté současné hodnoty následovně:

(3) Kde:

NPV = čistá současná hodnota35, IN = náklady na investici, CFt = očekávaná hodnota cash flow v období t, k

= kapitálové náklady na investici (podniková diskontní sazba),

t

= období 1 až n,

n

= doba životnosti investice36.

Investici je možné přijmout pouze tehdy, je-li NPV ≥ 0. Samozřejmě že čím je NPV vyšší, tím lépe. Je-li NPV ≤ 0, znamená to, že investice neuspokojí představy o očekávané návratnosti vlastníků nebo i věřitelů a v nejhorším případě ani prosté návratnosti vložených prostředků37. 2.7.2.2

Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return, IRR)

Představuje další dynamickou metodu hodnocení efektivnosti investičních projektů. Jedná se o diskontní sazbu, která přirovnává současnou hodnotu budoucích peněžních toků plynoucích z investičního záměru s projektovými počátečními hotovostními úbytky38. Vnitřní výnosové procento je relativní procentní výnos, který investice poskytuje během svého provozu. Slovo „relativní“ znamená, že je vztažen k investovanému výdaji a respektuje časovou hodnotu peněz37. Matematicky lze vnitřní výnosové procento vyjádřit různými způsoby: • rozvinutě (4) 34

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006, s. 95. 35 SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, s. 103. 36 SYNEK, M. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2000, s. 309. 37 SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008, s. 118 – 121. 38 VAN HORNE, J. – WACHOWICZ J. Fundamentals of Financial Management Essex: Prentice Hall, 2008, s. 326.

23



• zjednodušeně

(5) Kde:

Pn = peněžní příjmy v jednotlivých letech životnosti projektu, K = kapitálový výdaj, n

= jednotlivá léta životnosti projektu,

N = doba životnosti projektu, i

= hledaný úrokový koeficient.

VVP je taková hodnota „i“, která vyhovuje výše uvedeným rovnostem. Z uvedených dvou variant vyjádření VVP vyplývá i další, v literatuře používaný způsob:

(6) Jestliže kapitálový výdaj se uskutečňuje během delšího časového období, je třeba diskontaci uplatnit i u kapitálových výdajů. Za těchto podmínek lze vyjádřit rovnici pro výpočet VVP takto (diskontujeme k začátku investování):

(7) Kde:

t

= jednotlivá léta investování,

T = celková doba investování39. Dle Scholleové vypadá vzorec pro výpočet vnitřního výnosového procenta následovně:

(8) Kde:

40

IRR = vnitřní výnosové procento , ostatní symboly byly již vysvětleny výše.

Čím vyšší má investice IRR, tím lepší je její relativní výhodnost. Metoda vnitřního výnosového procenta není univerzálně použitelná! IRR lze použít pouze v případě tzv. konvenčních peněžních toků, tzn. Tam, kde na začátku investičního procesu probíhá jeden nebo více záporných peněžních toků a všechny další už jsou vždy kladné. Jednoduše rozeznáváme konvenční toky podle dvou znaků: první peněžní tok je výdaj (má znaménko

39

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006, s. 110 – 111. 40 SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, s. 103.

24



minus); znaménko se mění v průběhu investice pouze jednou41. Nevýhodou této metody je skutečnost, že u projektů, kde v některém roce po uvedení investice do provozu převýší výdaje příjmy, může vnitřní výnosové procento nabývat více hodnot. V tom případě se doporučuje tuto metodu nepoužít a projekt hodnotit podle jiné metody, nejlépe podle metody čisté současné hodnoty42. Pro jednotlivé, konvenční a nezávislé projekty vedou metody NPV a IRR ke stejnému rozhodnutí, a to přijmout versus odmítnout investiční projekt. Musíme si však uvědomit, že u některých projektů může být analýza obtížně proveditelná. Jedná se především o závislé (či nahodilé) projekty, kdy přijetí projektu závisí na přijetí jednoho nebo více jiných projektů – zasluhuje si zvláštní pozornost. Např. pořízení velkého stroje si může vynutit vybudování nového továrního křídla, kam se stroj umístí. Každé nahodilé návrhy musí být součástí našeho myšlení. Hodnocení skupiny investičních návrhů může být problematické také v případě, kdy část z nich je vzájemně exkluzivní. Vzájemně exkluzivní projekt je projekt, jehož přijetí předem zamezí přijetí jednoho nebo více alternativních návrhů. V případě dvou vzájemně exkluzivních návrhů, nemohou být oba přijaty. Jenom znalost, zda jednotlivé projekty jsou dobré či špatné nestačí. Musíme být schopni určit, který je nejlepší. Použitím IRR, NPV pro výběr jen jednoho ze dvou nebo více vzájemně exkluzivních investičních návrhů, můžeme dospět k protikladným výsledkům. Příčinou může být jeden či kombinace tří projektových rozdílů, kterými jsou rozlišné ceny projektů, rozlišné časové nastavení peněžních toků z projektů, např. peněžní tok jednoho projektu se v průběhu času zvýší, zatímco u druhého sníží a jako poslední je nestejné životnost projektů43. 2.7.2.3

Modifikované vnitřní výnosové procento (Modificated Internal Rate of Return – MIRR)

Tento model je založen na stejném neinvestičním předpokladu, jako čistá současná hodnota. Jedná se o takovou úrokovou míru (míru výnosu), při níž kapitálový výdaj se rovná diskontované terminálové hodnotě investičního projektu. Terminálová hodnota projektu představuje souhrn budoucích hodnot jednotlivých peněžních příjmů projektu ke

41

SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008, s. 120 – 121. 42 ROSS, STEPHEN A: Fundamentals of corporate finance. Boston: 1998, s. 248. 43 VAN HORNE, J. – WACHOWICZ J. Fundamentals of Financial Management Essex: Prentice Hall, 2008, s. 330.

25



konci jeho životnosti, vypočítaný pomocí požadované výnosnosti projektu. Výchozí model pro výpočet modifikovaného VVP má následující tvar: (9) Kde:

K = kapitálový výdaj, Pn = peněžní příjmy v jednotlivých letech, N = doba životnosti, n

= jednotlivá léta životnosti,

i

= požadovaná výnosnost projektu,

VVPm = modifikované VVP. Terminovaná hodnota je vyjádřena čitatelem zlomku na pravé straně rovnice. Modifikované VVP odvodíme přímo z výše uvedeného modelu:

(10) K výpočtu modifikovaného VVP není potřeba iterační postup, jako tomu bylo u standardního propočtu VVP. Požadovaná výnosnost pro aktualizaci peněžních příjmů je zde určena, na rozdíl od standardního VVP, kde výnosnost musíme nejdříve určit44. 2.7.2.4

Index ziskovosti (Profitability Index – PI)

Profitability Index je významným kritériem pro hodnocení a výběr projektů v případě, že podnik připravil více investičních projektů, nemůže však všechny realizovat vzhledem k nedostatku finančních prostředků.

(11) Profitability Index umožňuje jednak vyhodnotit přijatelné investice, ale i srovnávat mezi sebou různé projekty z relativního úhlu pohledu. Velmi často jím proto bývá doplňováno rozhodování na bázi NPV45. 2.7.2.5

Metoda doby splacení (doba návratnosti nebo úhrady – angl. The Payback Period - PP)

44

VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006, s. 121 – 122. 45 SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, s. 92 – 94, 103.

26



Jedná se o časový interval, ve kterém je požadováno, aby se kumulativní očekávaný tok příjmů z investičního záměru rovnal počátečním hotovostním úbytkům46. Prvním probléme užití této metody je, že přisuzuje stejné váhy všem hotovostním tokům před datem návratnosti (tzn. Nerespektuje časovou hodnotu peněz) a nulovou váhu toků po tomto datu, tuto její verzi řadíme k metodám statickým. Nedostatek v podobě stejných vah během období lze odstranit zavedením tzv. diskontované návratnosti, kdy diskontujeme toky hotovosti, jejichž suma se má následně vyrovnat výši vynaložených nákladů. Druhým závažným nedostatkem této metody je subjektivita při určování doby návratnosti, která nerespektuje to, že projekty, jejichž efektivnost bude měřena právě návratností, mohou mít různou životnost. Třetí nedostatek se objevuje v případě investic s nekonvenčním průběhem cash flow, kdy se v souvislosti s investicí objeví záporné hodnoty cash flow po návratnosti investice. Není-li možné investici předčasně ukončit, pak doba návratnosti může vypovídat zkresleně. Z těchto kritik vyplývá, že metodu lze požít pouze pro projekty, které jsou navrženy se stejným časovým horizontem, přičemž je vhodné ji použít u projektů s krátkou životností, u projektů s vysokým rizikem a jako doplňující kritérium hodnocení47. Dle Valacha lze pro výpočet doby návratnosti použít následující rovnici: I = ∑(Zn + On) Kde:

I

(12)

= pořizovací cena (kapitálový výdaj),

Zn = roční zisk z investic po zdanění v jednotlivých letech životnosti, On = roční odpisy z investice v jednotlivých letech životnosti, n

= jednotlivá léta životnosti,

a

= doba návratnosti48.

Dle Synka je způsob výpočtu poněkud odlišný, jeho tvar je následující: DS (roky) = náklady na investici / roční cash flow49

(13)

Jestliže je vypočtená doba návratnosti menší než maximální přijatelná doba návratnosti, návrh je přijat, jestliže ne, je odmítnut50.

46

VAN HORNE, J. – WACHOWICZ J. Fundamentals of Financial Management Essex: Prentice Hall, 2008, s. 324. 47 SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, s. 92 – 94. 48 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006, s. 135. 49 SYNEK, M. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2000, s. 307. 50 VAN HORNE, J. – WACHOWICZ J. Fundamentals of Financial Management Essex: Prentice Hall, 2008, s. 325.

27



Diskontovaná ekonomická přidaná hodnota (Discounted Economic Value Added

2.7.2.6

– DEVA) Ekonomická přidaná hodnota EVA je ukazatelem, který bývá používán pro hodnocení činnosti celých firem a některé ratingové agentury dokonce sestavují žebříčky firem podle vytvořené ekonomické přidané hodnoty. Ekonomická přidaná hodnota je vlastně ekonomickým ziskem podniku, tím, co ve firmě zůstane po uspokojení všech poskytovatelů kapitálu, tzn. poté, co odměnu za poskytnutý kapitál z firmy odnesou jak věřitelé (s jejich požadavky se počítá ve výkazu zisků a ztrát), tak vlastníci, jejichž požadavky jsou uspokojovány až z čistého zisku (hospodářského výsledku po zdanění). Ekonomickou přidanou hodnotu je tedy možné definovat vztahem: EVA = NOPAT – C * WACC Kde:

(14)

NOPAT = provozní zisk po zdanění (Net Operating Profit After Tax), C = firmou používaný zpoplatněný kapitál, WACC = vážené náklady na kapitál (požadovaný výnos vlastníků a věřitelů v %). (15)

Kde:

D = dluh, za jehož používání je placen úrok, rD = úroková míra placená za používání cizího kapitálu ve výši D, t

= sazba daně z přijmu,

E = vlastní kapitál, který firma používá, rE = očekávaná výnosnost vlastníků, která odráží jejich riziko, C = celkový zpoplatněný kapitál v podniku používaný, tj. C = D + E.

(16) DEVA říká, že investice je možné přijmout, protože i po uspokojení požadavků všech subjektů, které poskytly kapitál, byla vytvořena ekonomická přidaná hodnota, o kterou se zvětšila hodnota firmy51. 2.7.2.7

Metoda anuit – AN

Anuitní metoda (AN) je vhodná pro investice, u nichž předpokládáme stabilní průběh cash flow z provozu investice. Vychází z analogie investice s půjčkou, která má být splacena pravidelnými, stejně velkými splátkami, vždy na konci každého období. Pro výpočet 51

SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, s. 96, 99 – 101, 103.

28



velikosti takových splátek po zapůjčení částky J na dobu n let za úrokovou míru k, se používá výpočet pomocí tzv. umořovatele, kdy velikost každoroční splátky (včetně úroků) se nazývá anuita (a) a spočítá se: a = umoř * J Kde:

J

(17)

= počáteční vzniklý dluh a umoř = [(1 + k)n * k] /[ (1 + k)n - 1]

Podle vzorce: (18) pak analogicky spočítáme, jakou minimální výši pravidelně v každém období tvořených cash flow by došlo ke splacení investice tak, aby NPV byla nakonec nulová52. Metoda

Kritérium přijatelnosti

Žádoucí

Použít při preferenci

Výhody

Nevýhody Velké investice mohou přinášet relativně malý přírůstek

NPV ≥ 0

maximum

Absolutní výnos v penězích

Přímá vazba na hodnotu podniku

IRR

IRR ≥ k

Relativní výnos, možnost maximum investovat do většího portfolia

MIRR

MIRR ≥ k

Relativní pohled, nezávislost na nákladech kapitálu Lze použít i pro nekonvenční toky CF

NPV

PI

PI ≥ 1

PP

doba návratnosti ≤ doba životnosti

Není možné použít při nekonvenčních peněžních tocích

maximum

Srovnání investic

maximum

Relativní výnosnosti

Relativní pohled

Oproti IRR se ztrácí informace o ročním relativním výnosu

minimum

Požadavek rychlé návratnosti, dalších investičních příležitostí

Představa o možné další neinvestiční činnosti pro rozvoj firmy

Nepočítá s cash flow po uplynutí doby návratnosti investice

DEVA

DEVA ≥ 0

maximum

Absolutního výnosu

AN

AN ≥ CFi

minimum

Obavy z výkyvů, způsob zjištění velikosti rezervy

Přímá vazby na hodnotu podniku, sleduje tvorbu hodnoty průběžně Umožňuje vyjádření rezervy hospodaření v penězích

Komplikovaná interpretace

Neinformuje o případném nedostatku cash flow v průběhu Použitelná při stabilním průběhu investice

Obrázek 2 – Metody hodnocení investic52

52

SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, s. 99 – 101, 103.

29


2.8


Význam vody pro rostliny

Pro zdárný život rostlin je voda nejdůležitější ekologický faktor již od stadia klíčení. Semínko rostliny vyklíčí jedině za předpokladu přísunu vláhy, byť by mělo teplo, živiny, světlo apod. Rostlina, tak jako každý živý organismus, obsahuje vysoké procento vody, i když různé podle druhů a životních fází. V rostlinách voda plní mnoho funkcí. Jednak je součástí stavebních složek rostliny, neboli buňky jsou nasyceny vodou. Tuto vodu rostlina ztrácí v suchém prostředí, a naopak pokud rostlina přetrvává ve vodou přesyceném prostředí (samozřejmě závisí na druhu rostliny), nastupujíc hnilobné procesy. Při optimálním zásobení půdy vodou dochází k mohutnému růstu kořenů, které dokážou najít vláhu pro rostlinu i v hlubších půdních vrstvách. Pokud rostliny zaléváme příliš často malým množstvím vody, kořeny nemají stimul pouštět se příliš hluboko a rostliny jsou pak mnohem citlivější k jakémukoli výkyvu základních životních podmínek. Další důležitou funkcí vody pro život rostlin je úloha biochemická, kde voda slouží pro rostlinu jako zdroj vodíku a kyslíku v procesu fotosyntézy (schopnost zelených rostlin vytvářet za pomoci slunečního záření organické látky). Voda zabraňuje přehřátí rostlin při velkých vedrech53.

2.9

Zavlažovací stavby

Zavlažovací stavby patří k úplně nejstarším lidským stavebním dílům a na jejich funkčnosti často závisela existence celých civilizací. Až do poloviny minulého století se jednalo pouze o přepravu vody v důmyslně řešených otevřených korytech, štolách a akvaduktech pouze pomocí gravitace, lidské nebo zvířecí síly, v některých případech síly větru. V dnešní době je využíván investičně podstatně méně náročný tlakový způsob přepravy vody s pomocí čerpadel54. 2.9.1

Druhy závlahy a jak zavlažovat

Závlahy můžeme dělit podle účelu, ke kterému slouží nebo podle způsobu dopravy vody k rostlinám.

53 54

MAROUŠEK, J. Zavlažování. 1. vydání. Brno: Era group, spol. s r.o., 2008, s. 1 – 2. .

30



Podle účelu rozlišujeme závlahy doplňkové, které doplňují vláhový nedostatek v půdě podle potřeb pěstovaných plodin. Je provozována jednorázově nebo častěji opakovaně v průběhu vegetačního období, závlahy hnojivé, které kromě vody dodávají půdě také rostlinné živiny a závlahy zvláštní, kde mimo doplňkové závlahy je ještě sledován jiný účel aplikace závlahové vody, jako oteplování půdy (oteplovací závlaha), vyhubení živočišných škůdců a plevelů (dezinfekční závlaha), vyplavení škodlivých solí z půdy (promývací závlaha), úprava mikroklimatu (klimatizační závlaha), ochrana plodin před pozdními jarními mrazíky (protimrazová závlaha). Komerční automatické závlahové systémy se používají především k doplňkové závlaze, v ojedinělých případech i k závlaze hnojivé. V případě doplňkové závlahy je třeba určit správné množství vody, které bude rostlinám dodáno. Podle způsobu dopravy vody k rostlinám známe závlahy podmokem (gravitační), závlahy přeronem (gravitační) a závlahy výtopou (gravitační). Tyto druhy závlahy jsou používány pouze v zemědělství. Druhy závlah používaných jak v zemědělství, tak v automatických závlahových systémech sloužících k závlaze zahrad, parků a sportovních ploch jsou závlahy postřikem (tlakové), podpovrchové zavlažování (tlakové) a lokalizované zvlažování (tlakové), kam patří kapkové zavlažování, bodové zavlažování a zavlažování mikropostřikem55. Automatické zavlažovací systémy využívají výhradně tlakový způsob dopravy vody. Zbývá tedy vybrat nejvhodnější druh závlahy a určit správný režim závlahy. Zavlažování postřikem je vhodné téměř pro všechny druhy rostlin, neboť nejlépe nahrazuje přirozený déšť. Při určování hodnoty závlahové dávky je nutné brát zřetel na místní srážkové a teplotní podmínky. Na níže uvedených mapách můžeme najít rozdíly v průměrných ročních teplotách a srážkových úhrnech na území České republiky. Závlahová dávka závisí na ročním období. Rok lze rozdělit v závislosti na vláhové potřebě rostlin na čtyři části. Od listopadu do března v podmínkách mírného pásma nezavlažujeme, velkou část této periody tvoří vegetační klid, ve zbylé části převyšuje vláhový příjem rostlin nad výdejem. Zavlažování tedy probíhá od dubna do října. Nejmenší závlahové

55

.

31



dávky jsou dodávány v dubnu a říjnu, větší v květnu a září, nejvíce dodané vody připadána červen, červenec a srpen56.

Obrázek 3 – Mapa průměrných teplot56

Obrázek 4 – Mapa srážkových úhrnů56 56

32



Obrázek 5 – Geologická mapa České republiky57 Na obrázku 5 se Božice nacházejí v oblasti světle žluté barvy na mapě, která představuje třetihorní usazené horniny, tvořené jíly a písky58. 2.9.2

Polní závlahy

Při zavlažování polí se používá kapkovací potrubí v nadzemní i podzemní instalaci, ovšem závlaha postřikem vyžaduje dalekonosné úderové postřikovače, které jsou v nabídce jen několika firem. Montáž a provoz těchto postřikovačů je obvykle uskutečňován na cívkových zavlažovačích. To jsou zařízení, která umožňují velkoplošnou závlahu v automatickém režimu. Jedná se o podvozek s cívkou, na kterou se pomocí vodní turbíny navíjí PE (polyetylenové) hadice. Součástí konstrukce je úderový postřikovač, který dokáže zavlažit plochu podle výkonu zdroje vody. Řádkování navíjené hadice na cívku je zajištěno křížovým šroubem. Rychlost navíjení je regulována automaticky podle průtoku vody. Stativ cívky je čtyřkolový se stavitelným rozchodem kol. Při koncovém vypnutí přívodu vody je zajištěno tlumení vodního rázu59.

57

59 MAROUŠEK, J. Zavlažování. 1. vydání. Brno: Era group, spol. s r.o., 2008, s. 91 – 92. 58

33


Cíl a metodika práce

3 CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem této diplomové práce je na základě poskytnutých dat konkrétní firmou, podnikající v zemědělské výrobě, provést finanční hodnocení zvoleného subjektu a zhodnotit ekonomickou efektivnost investičního projektu. Firma Rudolf Míča vlastní již několik desítek let starý závlahový systém, jehož technický stav si vyžaduje rozsáhlou investici. Hlavním cílem tedy je prostřednictvím zvoleného metodického postupu posoudit, zda a do jaké míry je investiční záměr efektivní a za jakých podmínek a vybrat vhodný způsob financování investice. Nedílnou součástí je definice doporučení a případných rizik, které se v případě investice do závlah mohou vyskytnout. Tato diplomová práce byla zpracována v akademickém roce 2009/2010 a je tvořena několika částmi. První část představuje krátký úvod do problematiky zvoleného tématu. Následuje část nazvaná literární rešerše, při jejíž tvorbě jsem čerpala z literárních zdrojů uvedených na konci této práce. Obsahuje teoretické objasnění problematiky, především co je předmětem investičního rozhodování, jaké existují pohledy na samotnou investici, jakým způsobem je možné členit investiční projekty, z jakých částí se skládá investiční proces, jakou právní úpravu je zapotřebí zohlednit při investičním rozhodování, z jakých zdrojů je možné investici financovat, metody hodnocení ekonomické efektivnosti investic a v neposlední řadě i teorii týkající se závlah. Třetí částí této práce je cíl a metodika práce, tedy tato kapitola a na ni navazuje nejdůležitější část, část praktická, nazvaná vlastní prací. Čtvrtá kapitola bude věnována charakteristice zvoleného podniku, investičního záměru, hlavní součástí bude finanční analýza a co do rozsahu nejobsáhlejší samotné hodnocení ekonomické efektivnosti závlah, včetně charakteristiky případných rizik. Pátou kapitolu bude představovat diskuse výsledků, kde upozorním na nedostatky této práce či problémy, jež se během zpracování vyskytnou. Následovat bude návrh a doporučení plynoucí z vlastní práce (vlastních výpočtů) a závěr, kde se pokusím celou práci shrnout. Poslední kapitoly budou tvořeny přehledem literárních zdrojů, seznamem zkratek a ostatními seznamy. Na závěr budou k práci přiloženy přílohy. Při zpracovávání vlastní práce bude částečně navázáno na mou bakalářskou práci, která se zabývala posouzením finanční situace firmy Rudolf Míča. Z této práce použiji charakteristiku firmy, kterou doplním o aktuální údaje a vypočtené hodnoty poměrových

34


Cíl a metodika práce

ukazatelů do roku 2006 včetně. Ve vlastní práci této diplomové práce bude popsán předmět investičního záměru a provedena finanční analýza pro roky 2007 až 2009. Výsledky analýzy mi napoví, jak je firma zadlužená, jak je schopna plnit své závazky atd., což je nezbytné pro posouzení způsobů financování. Na finanční analýzu bude navazovat samotné hodnocení ekonomické efektivnosti závlah, přičemž bude nezbytné, pro výpočty dynamických metod, stanovit roční odpisy, kapitálové výdaje, způsob financování investice a v neposlední řadě i očekávané roční peněžní příjmy. Jak už bylo zmíněno, pro hodnocení ekonomické efektivnosti závlah bude použito pouze dynamických metod jako jsou čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento, modifikované vnitřní výnosové procent, index ziskovosti, metoda doby splacení, diskontovaná ekonomická přidaná hodnota a metoda anuit. V části literární rešerše je uveden ukazatel diskontované ekonomické přidané hodnoty, tuto metodu však do hodnocení ekonomické efektivnosti investice nezahrnu, neboť tento ukazatel se spíše používá pro hodnocení činnosti celých firem, čemuž již byla věnována finanční analýza. V poslední části vlastní práce se pokusím definovat případná rizika, které se mohou v závislosti na investici vyskytnout. Při řešení této diplomové práce bude využito analýzy, metody zkoumání složitějších skutečností rozkladem na jednodušší a syntézy, procesu spojování dvou nebo více části do jednoho celku. Při zpracovávání textu diplomové práce byl použit textový editor Microsoft Office Word 2003, pro provedení výpočtů, tvorbu tabulek a grafů byl použit tabulkový editor Microsoft Office Excel 2003 a pro vytvoření vzorců v kapitole Literární rešerše textový editor Microsoft Office Word 2007, s využitím Editoru rovnic.

35


Vlastní práce

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1

Charakteristika firmy Míča Rudolf

Firma Rudolf Míča podniká na základě živnostenského oprávnění v činnosti zemědělská výroba, nákup a prodej zboží. V tomto oboru působí již 16 let a v současnosti patří k největších producentům zelinářských výrobků na jižní Moravě. Firma sídlí v Božicích u Znojma, kde obhospodařuje od loňského roku zhruba plochu 77 ha. Pěstované plodiny a jejich výměry od roku 2004 do roku 2010 jsou uvedeny v tabulce 1, přičemž pro rok 2010 se jedná o plánovanou plochu. Svou produkci firma dodává stálým obchodním partnerům, největším velkoobchodním společnostem v ČR a obchodním řetězcům, prostřednictvím sesterské firmy drobným živnostníkům, do školních jídelen a vývařoven. Ředitelem firmy a manažerem v jedné osobě je do jejího počátku otec podnikatele, Rudolf Míča starší. Tabulka 1 – Pěstované plodiny a jejich výměra v hektarech Pěstované plodiny Brambory Celer Cibule Cibule ozimá Cibule zelená Čínské zelí Kapusta Květák Melouny Mrkev kořenová Okurky salátové Paprika Pastinák Petržel kořenová Rajčata Zelí hlávkové bílé Zelí hlávkové červené ∑

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Plocha

Plocha

Plocha

Plocha

Plocha

Plocha

Plocha

[ha]

[ha]

[ha]

[ha]

[ha]

[ha]

[ha]

3,0 3,0 4,0 8,0 3,0 2,6 4,0 30,0 4,5 3,0 3,0 19,0 0,0 2,0 1,0 13,4 1,5 105,0

0,0 2,0 4,0 7,0 1,5 4,0 3,0 35,0 0,0 2,0 2,0 18,0 1,0 3,0 2,0 14,0 3,0 101,5

0,0 0,5 5,0 5,0 0,0 2,0 2,0 20,0 0,0 2,0 2,0 17,6 0,0 0,0 1,5 10,4 0,0 68,0

0,0 0,0 1,2 1,0 0,0 3,3 1,5 23,0 0,0 0,0 0,0 19,0 0,0 0,0 0,0 17,0 0,0 66,0

0,0 0,0 2,0 2,0 0,0 3,0 0,0 10,0 0,0 0,0 0,0 39,6 0,0 0,0 0,0 20,0 0,0 76,6

0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 7,0 0,0 4,0 0,0 0,0 0,0 47,6 0,0 0,0 0,0 18,0 0,0 76,6

0,0 2,5 4,0 8,0 3,0 3,0 2,0 31,0 0,0 0,0 2,0 21,0 0,0 0,0 2,0 13,0 4,0 95,5

ZDROJ: podniková data

36


Vlastní práce

Vzhledem k tomu, že se rok od roku specializace firmy zužuje a hlavní (nejvýnosnější) komoditou jsou papriky, budu pro zjednodušení při posuzování vlivu investice na produkci, zohledňovat pouze produkci této komodity. 4.1.1

Majetek a zdroje příjmů firmy

Firma neměla po zahájení své výrobní činnosti žádný majetek. Jako první vybudovala prodejnu v Brně před hlavním nádražím, na kterou získala první úvěr od KB. S postupným rozvojem a rozšiřováním zelinářské výroby potřebovala vybudovat prostory, kde by prováděla posklizňovou úpravu, skladování a expedici vyrobené zeleniny a především vybudovat odbytový sklad v Brně. K vybudování těchto objektů opět poskytla úvěr KB a firma začala budovat potřebné stavby: •

expediční sklad v Brně na Vinohradech. Tuto stavbu v současné době pronajímá a provozuje firma Heleny Bagoňové (sestra Rudolfa Míči), která firmě zajišťuje odbyt zelinářské výroby a současně provozuje svoji stálou celoroční obchodní činnost. Část stavby provozuje další nájemce.

•

rekonstrukce sýpky v Božicích na odbytový sklad zeleniny. Při této rekonstrukci byly vybudovány chladírny a sklady, v posledních třech letech probíhá rekonstrukce půdních prostor na ubytovnu pro sezónní brigádníky/zaměstnance.

Chladírny spolu se zrekonstruovanou sýpkou slouží ke skladování a expedici zeleniny vyrobené v rámci zelinářské výroby a k naskladnění skladovatelné zeleniny jako cibule, zelí, aj. Později firma přikoupila závlahy a závlahový systém, na kterém musela provést další rekonstrukci. Nyní má vlastní závlahovou vodu pro výrobu zeleniny a ostatním výrobcům zeleniny v Božicích ji prodává. Firma Rudolf Míča má tři zdroje příjmů, a to ze zemědělské činnosti, z provozování závlahového systému a z pronájmu provozních nebytových prostor. Příjem ze zelinářské výroby je dobrý a stabilní, i když v roce 2004 ceny některé zeleniny v důsledku konkurenčního boje o evropský i český trh klesly poměrně nízko. Druhý, velmi stabilní, příjem má firma z pronájmu svých nemovitostí v Brně a posledním zdrojem příjmu je prodeje závlahové vody dalším pěstitelům. 4.1.2

Zaměstnanci firmy

Firma Rudolf Míča dlouhodobě zaměstnává okolo 15 stálých zaměstnanců. Stěžejní zaměstnanci pracují ve firmě od jejího založení a nemění se. Na začátku sezóny, v dubnu, 37


Vlastní práce

přijímá firma každoročně zhruba dalších 20 zaměstnanců do zelinářské výroby. V době sklizně, která začíná v červnu, přijímá firma další zaměstnance/brigádníky pro sklizeň zeleniny, jedná se zhruba o dalších 30 osob. Kromě těchto stálejších zaměstnanců pracují v době sklizně ve firmě příležitostní pracovníci na základě dohody o provedení práce. Ve spolupráci se zahraničními personálními agenturami jsou zaměstnáváni i brigádníci ze Slovenska, Ukrajiny či Maďarska. Přestože si jejich zaměstnávání vyžaduje vyřizování pracovních povolení a vyšší administrativní náklady, jejich podíl mezi ostatními brigádníky rok od roku narůstá. Důvodem je, že odvádí dobrou práci a jsou ochotni pracovat celou sezónu.

4.2

Předmět investičního záměru

Předmětem plánové investice je modernizace ovládacího zařízení a potrubní sítě čerpací stanice závlah v Božicích. Při této modernizaci je nutno provést modernizaci čerpací stanice a potrubní sítě. Závlahy v Božicích se skládají z vodní nádrže, do které je přečerpávaná voda z řeky Dyje, z přívodního potrubí s flitry a uzávěry, čerpací stanice a potrubní sítě, která rozvádí závlahovou vodu pod tlakem 5 až 9 atmosfér od katastru Božice až po Čejkovice a směrem na Břežany. Stáří závlah, tj. čerpací stanice a potrubní sítě je přes 30 let. Celkově jsou ve velmi špatném stavu a firma, aby je udržela v provozu, musí do nich musí ročně investovat nemalé finanční prostředky. Modernizace je tedy nezbytná. Vzhledem k tomu, že k této rozsáhle investici dochází po zhruba třiceti letech od výstavby tohoto systému, budu uvažovat životnost této investice taktéž 30 let. 4.2.1

Modernizace čerpací stanice

Úkony nutné pro provedení modernizace čerpací stanice jsou následující: likvidace staré ovládací soustavy, instalace nového automatického systému s napojením na počítač a kontrolou tlaku a poruch, rekonstrukce a výměna šoupat, klapek a servomotorů ve stávajícím

potrubí,

výměna

rotorů

čerpadel

a

kontrola

elektromotorů,

jejich

přeložiskování, výstavba a oprava základů pro čerpadla a motory, modernizace tlakových nádob, včetně jejich vyčištění a opatření novými čidly, nutná oprava budovy v místě podmáčení a střechy a nahrazení poškozených kabelů novými, včetně silnoproudých stykačů.

38


4.2.2

Vlastní práce

Modernizace potrubní sítě s příslušenstvím

Náplní této části modernizace je propojení dvou samostatných potrubních sítí v objektu závlah a na konci závlahových sítí, výměna části původního osinkocementového potrubí za plastové, výměna vadných šoupat a hydrantů, oprava stávajícího potrubí a zaslepení nepoužívaných závlahových větví. Ke značných ztrátám závlahové vody dochází především poškozeným potrubím a také v nevyužité potrubní síti.

4.3

Finanční analýza

Součástí hodnocení ekonomické efektivnosti investičního záměru je i základní finanční analýza, která mi podá informace o tom, jak si podnik z finanční stránky stojí. Zajímalo mě zda není příliš zadlužen, ba dokonce předlužen, zda je schopen plnit své závazky, jestli investice neohrozí existenci firmy. Analýza poměrových ukazatelů byla provedena na základě údajů uvedených v účetních výkazech (rozvaze a výkazu zisků a ztrát) firmy, které jsou umístěny v příloze (od roku 2005 do roku 2009). 4.3.1

Ukazatele zadluženosti

Nejvíce mě zajímaly ukazatele zadluženosti, které jsou při posuzování vhodnosti investice stěžejní. Vypočtené hodnoty jednotlivých ukazatelů jsou uvedeny v tabulce 2. Tabulka 2 – Ukazatele zadluženosti (ukazatele řízení dluhu) Ukazatel Celková zadluženost [%] Dlouhodobá zadluženost [%] Krátkodobá zadluženost [%] Míra samofinancování [%] Dluh na vlastní kapitál Úrokové krytí Ukazatel podkapitalizování

2001 72,82 41,80 31,02 20,60 3,53 -0,68 0,67

2002 79,78 42,88 36,90 20,22 3,95 -0,11 0,68

2003 82,43 43,36 39,07 17,57 4,69 -3,73 0,66

2004 85,92 42,87 43,05 14,08 6,10 -5,36 0,63

2005 84,12 39,47 44,65 15,88 5,30 5,30 0,68

2006 83,37 35,50 47,87 14,36 5,81 1,89 0,69

2007 79,64 17,48 62,16 19,12 4,16 2,40 0,47

2008 63,85 29,54 34,31 34,79 1,83 1,89 0,87

2009 60,03 14,79 45,24 37,03 1,62 1,24 0,63

ZDROJ: vlastní výpočty

Z tabulky 2 je zřejmé, že firma měla v minulosti značné problémy se zadlužeností. Od roku 2001 až do roku 2004 vystoupalo procento celkové zadluženosti z necelých 73% až na téměř 86%. Tento nárůst byl zapříčiněn nejen nárůstem dlouhodobé zadluženosti, jejíž podíl rostl až do roku 2003, ale především krátkodobé zadluženosti, které od roku 2001 až

39


Vlastní práce

do roku 2004 vzrostla o zhruba 12 procentních bodů. Od zmiňovaného roku se zadluženost začala snižovat a v loňském roce již poklesla téměř na 60%. Přestože 60% stále nepředstavuje optimální podíl, ten se pohybuje okolo 50%, je zřejmé, že zadluženost se během posledních pěti let snížila téměř o 26%, lze tedy předpokládat, že klesající trend bude přetrvávat i do budoucna, pokud se firma nerozhodne čerpat např. bankovní úvěr. V grafu 1 je pak znázorněn vývoj dlouhodobé a krátkodobé zadluženosti, doplněn o míru samofinancování. Především v posledních pěti letech zadluženost klesá, snižuje se podíl dlouhodobé zadluženosti (červená barva) a převažuje krátkodobá (zelená barva). Tím jak celková zadluženost klesá, dochází na druhé straně k nárůstu míry samofinancování (žlutá barva), což je logické, neboť by tyto dva ukazatele měly společně dosahovat 100%. Graf 1 – Vývoj zadluženosti v % Vývoj zadluženosti (v %) 100% 90% 80% 70% 60%

Podíl

50%

Míra samofinancování [%]

40%

Krátkodobá zadluženost [%]

30%

Dlouhodobá zadluženost [%]

20% 10% 0% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Dalším významným ukazatelem zadluženosti je dluh na vlastní jmění. Jestliže hodnota tohoto ukazatele je vyšší jak 1, lze odvodit, že ve firmě převládají cizí zdroje nad vlastními. Když se podívám do tabulky 2, vidím, že všechny vypočtené hodnoty, od roku 2001 do roku 2007, jsou několikanásobně vyšší než jedna, přičemž v roce 2004 se hodnota vyšplhala na 6,1. K poklesu dochází až v posledních dvou letech, kdy se hodnota ukazatele pomalu k jedničce přibližuje, což je způsobeno navýšením vlastního jmění (především základního kapitálu). Graf 2 znázorňuje vývoj jednoho z ukazatelů zadluženosti, úrokové krytí. Tento ukazatel vypovídá o tom, jak je podnik schopen splácet své závazky z úroků. Dle Amerických analytiků se podnik považuje za problémový, jestliže se hodnota úrokového krytí pohybuje okolo 3, naopak bezproblémový, pohybuje-li se okolo 8. Z grafu

40


Vlastní práce

2 i tabulky 2 je zřejmé, že hranici hodnoty 3 překročila firma pouze v roce 2005, kdy nákladové úroky byly jedny z nejnižších ve sledovaném období. Graf 2 – Úrokové krytí Úrokové krytí 6,00

Spodní hranice optimální hodnoty

Hodnota ukazatele

4,00

Úrokové krytí

2,00 0,00 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-2,00 -4,00 -6,00 Rok

Od roku 2001 do roku 2004 se hodnota propadla až na – 5,36, neboť v těchto obdobích firma vykazovala záporný hospodářský výsledek a v roce 2004 byly navíc nákladové úroky nejnižší z celého sledovaného období. Od roku 2005 firma vykazuje zisk, ale vysoké nákladové úroky (od roku 2006 do roku 2009) zapříčinily, že se hodnota ukazatele propadla opět pod hranici 3. Posledním sledovaným ukazatelem zadluženosti je ukazatel podkapitalizování, který dle tabulky 2 vypovídá o tom, že firma podkapitalizována je, tedy je příliš zadlužena. 4.3.2

Ukazatele likvidity

Dalším důležitým kritériem je, zda je firma schopna hradit své závazky. K posouzení mi pomohly ukazatele likvidity, jejichž vypočtené hodnoty uvádí tabulka 3. Tabulka 3 – Ukazatele likvidity (ukazatele platební schopnosti) Ukazatel Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 0,23 0,19 0,18 0,22 0,41 0,58 0,35 0,77 0,38 0,05 0,07 0,09 0,16 0,29 0,38 0,20 0,37 0,14 0,19 0,22 0,19 0,13 0,33 0,35 0,17 0,01 0,00


Běžná likvidita vypovídá o tom, jak je podnik schopen plnit zejména krátkodobé závazky, což je stěžejní, neboť jak je možné vidět v grafu 1, je to právě krátkodobá zadluženost, 41


Vlastní práce

jejíž podíl na celkové narůstá. Vzhledem k tomu, že by se optimální hodnota měla pohybovat okolo 2, je zřejmé z tabulky 3, že se k ní firma ve sledovaném období ani nepřibližuje. Hodnota oběžného majetku (v případě, že by jej podnik proměnil v hotovost) je značně nedostatečná k pokrytí krátkodobých závazků. Důvodem je, že nakoupený materiál je ihned spotřebován a vlastní výrobky většinou ještě tentýž den vyexpedovány. Zásoby výrobků si firma vytváří až po skončení sezóny, kdy naskladňuje cibuli, zelí, aj. Ani hodnoty pohotové likvidity nevykazují optimálních výsledků. Optimální hodnoty by se měly pohybovat v rozmezí 1 – 1,5 a z tabulky 3 je zřejmé, že firma se k těmto hodnotám ve sledovaném období opět ani nepřibližuje. Vyplívá z ní tedy stejná skutečnost jako u běžné likvidity, s tím rozdílem, že z oběžného majetku jsou v tomto případě vyloučeny zásoby. Graf 3 – Hotovostní likvidita Hotovostní likvidita 0,60

Hodnoty ukazatele

0,50

Spodní hranice optimálních hodnot Horní hranice optimálních hodnot Hotovostní likvidita

0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Roky

Hotovostní likvidita v jednotlivých letech značně kolísá, což lze vidět nejen v tabulce 3, ale především v grafu 3. Do oblastní optimálních hodnot vystoupala pouze v roce 2002 a v letech 2005 až 2006. Po roce 2006 však došlo k prudkému propadu až na hodnotu 0 (lze vyčíst z tabulky 3) v roce 2009. V posledních letech firmě nezůstává téměř žádná hotovost, důvodem je, že většina hotovosti slouží přes sezónu jako výplata brigádníkům, kdy brigádníci jsou placeni za každý týden, a zbylá hotovost se převádí na účty, odkud je opět převedena na splácení závazků, především bankovních úvěrů.

42


4.3.3

Vlastní práce

Ukazatele aktivity

Nezbytnou součástí analýzy poměrových ukazatelů jsou ukazatele aktivity, jejichž vypočtené hodnoty jsou uvedeny v tabulce 4. Obrat zásob a obrat pohledávek udávají, kolikrát se zásoby či pohledávky za rok obrátí (transformují) na hotové peníze. V případě zásob byl největší počet obrátek v roce 2004, téměř 22, kdy zásoby dosahovaly nejnižší hodnoty za sledované období. V ostatních letech je obrat zásob značně kolísavý, přičemž nejnižší obrat zásob vykazuje firma v roce 2001, pouhých 5,42 obrátek za rok. Tabulka 4 – Ukazatele aktivity (ukazatele obratovosti, vázanosti kapitálu) Ukazatel 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Obrat zásob 5,42 10,45 15,01 21,88 11,59 7,51 11,14 8,09 12,80 Doba obratu zásob 67,40 34,93 24,32 16,68 31,50 48,58 32,77 45,10 28,51 Obrat pohledávek 7,04 8,56 13,08 61,05 34,11 49,94 66,21 8,94 21,89 Dobra obratu pohledávek 51,84 42,63 27,90 5,98 10,70 7,31 5,51 40,82 16,67 ZDROJ: vlastní výpočty

Obrat pohledávek, stejně jako zásob, má značně kolísavý vývoj. Od roku 2001 až do roku 2004 rostl, vystoupal ze zhruba 7 obrátek (rok 2001) na 62 obrátek za rok (2004). Po tomto roce došlo k propadu, téměř na poloviční počet obrátek, a následnému nárůstu až do roku 2007, kdy ukazatel dosáhl nejvyšší hodnoty ze sledovaného období, 66,21 obrátek za rok, kdy tržby za zboží byly téměř 2,3 krát vyšší než v předchozím roce. V roce 2008 došlo opět k prudkému propadu, jehož příčinou byl nárůst krátkodobých pohledávek, které vzrostly více jak 8 krát oproti předchozímu roku (2007). V loňském roce pak pohledávky klesly více jak o polovinu, což zapříčinilo nárůst ukazatele na téměř 22 obrátek za rok. V grafu 4 je zobrazen vývoj ukazatelů doba obratu zásob (modrá křivka) a doba obratu pohledávek (červená křivka), kdy znázorněné hodnoty vychází z tabulky 4. Je zřejmé, že vývoj obou ukazatelů značně kolísal. Příčiny kolísání jsou uvedeny v předchozím odstavci. Firma skladuje minimum výrobků, většina je vyexpedována v den sklizně, na objemu celkových zásob se tedy podílejí především zásoby zboží, které představují obalové materiály (palety, přepravky, boxy).

43


Vlastní práce

Graf 4 – Doba obratu zásob a doba obratu pohledávek Doba obratu zásob a pohledávak 80,00 70,00 60,00

Doba obratu zásob

Dny

50,00 40,00

Dobra obratu pohledávek

30,00 20,00 10,00 0,00 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Roky

Na vývoji ukazatele doby obratu pohledávek je zajímavé, že v roce 2008 vzrostl obrat pohledávek na téměř 41 dní,

přestože se množství stálých obchodních partnerů

v posledních letech zužuje a vzájemné vztahy se utužují (např. specializace výroby, urychlení plateb faktur v případě potřeby). V loňském roce klesla doba obratu pohledávek na necelých 17 dní, což je doba zhruba odpovídající 14 denní splatnosti faktur (některým odběratelům je však zboží fakturováno s měsíční dobou splatnosti). 4.3.4

Ukazatele rentability

Poslední částí analýzy poměrových ukazatelů jsou ukazatele ziskovosti, kdy jsem se zaměřila na rentabilitu celkového vloženého kapitálu (ROA), rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) a rentabilitu dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE). Vypočtené hodnoty těchto ukazatelů jsou uvedeny v tabulce 5. Při výpočtu ROCE jsem použila sazby daně z příjmu ve výši 26% pro rok 2005 (když jsem vypočetla daň jako součet 66 420 Kč + 32% ze základu přesahujícího 331 200, tvořila její výše 183 156 Kč, tedy zaokrouhleně 26%), 24% pro roky 2006 a 2007 (vypočteno podobným způsobem jako pro rok 2005, s tím rozdílem, že se k 32% ze základu přesahujícího 331 200 Kč přičítalo 61 212 Kč, 24% je průměrné procento za roky 2006, kde jsem vypočítala 20,5% a 2007, 27,3%), pro zbylé dva roky představovala sazba daně z příjmu fyzických osob jednotnou sazbu 15%. Pro rok 2001 až 2004 vykazují ukazatele rentability záporné hodnoty, neboť v těchto letech dosahovala firma záporného hospodářského výsledku.

44


Vlastní práce

Tabulka 5 – Ukazatele rentability (ukazatele ziskovosti) Ukazatel ROA – nezdaněná verze [%] ROE [%] ROCE [%]

2001 -0,33 -3,96 -0,53

2002 -0,15 -7,48 -0,24

2003 -2,30 -16,63 -3,78

2004 2005 2006 2007 2008 -2,37 3,01 2,62 5,60 4,51 -18,47 15,13 8,25 12,99 5,83 -3,79 5,05 4,27 11,63 6,30

2009 2,95 1,55 5,00


Vývoj rentability celkového vloženého kapitálu (ROA, modrá křivka v grafu) koresponduje s vývojem zisku po zdanění a úroky, objem celkových aktiv byl v jednotlivých letech sledovaného období zhruba stejný. Nejvyšší hodnoty ROA dosahovala v roce 2007, 5,60%, kdy firma vykazovala nejvyšší zisk z celého sledovaného období, v posledních dvou letech začal zisk klesat a s ním i hodnoty ROA, která se v loňském roce propadla na 2,95%, což představuje zhodnocení 1 Kč celkového nezdaněného kapitálu o 0,0295 Kč. Graf 5 – Vývoj ukazatelů rentability (ROA, ROE, ROCE) Ukazatele rentability 20,00 15,00 Hodnota ukazatele

10,00

ROA – nezdaněná verze [%]

5,00 0,00 -5,002001

ROE [%] 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

ROCE [%]

-10,00 -15,00 -20,00 -25,00 Roky

Vývoj rentability vlastního kapitálu (ROE, v grafu červená křivka) byl obdobný, výkyvy však byly zřetelnější, především v roce 2005, kde ROE dosahovala svého maxima, 15,13%. V posledních dvou letech došlo k prudkému propadu nejev v důsledku poklesu zisku (v tomto případě po zdanění), ale také navýšením vlastního jmění na dvojnásobek vzhledem k předchozím rokům. Zatím co v roce 2005 firma zhodnotila 1 Kč investovanou vlastníky do podniku o 0,1513 Kč, v loňském roce to bylo už o pouhých 0,0155 Kč.

45


Vlastní práce

Posledním sledovaným ukazatelem ziskovosti byla rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE, žlutá křivka v grafu 5). Vývoj byl obdobný jako u ROA, své maximální hodnoty dosáhla v roce 2007, kdy výnosnost veškerého investovaného dlouhodobého kapitálu dosáhla 11,63%. V posledních dvou letech, obdobně jako u předchozích ukazatelů rentability, došlo k poklesu a ROCE klesla až na 5% v roce 2009.

4.4


Součástí této kapitoly bude stěžejní charakteristika investičního záměru, konkrétně výše odpisů za jednotlivé skupiny, kapitálových výdajů spojených s investicí a způsobů financování a ročních peněžních příjmů. Následovat budou výpočty dynamických metod hodnocení ekonomické efektivnosti investice, jejich vyhodnocení a závěrem zohlednění možných rizik, které se v souvislostí s investičním záměrem mohou vyskytnout. 4.4.1

Stanovení výše daňových odpisů

Výši a způsob uplatnění daňových odpisů určuje zákon o daních z příjmu. Daňové odpisy se zohledňují při určování základu daně z příjmu a nezahrnují se do účetních nákladů. Dle Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu upravuje odpisy hmotného majetku § 26 až 32, který přesně definuje hmotný majetek, jež je možné odepisovat, hmotný majetek vyloučený z odepisování, odpisové skupiny a co lze do těchto skupin zařadit, včetně doby odepisování a maximální odpisové sazby, které jsou jednotlivým odpisovým skupinám přiřazeny, jak při rovnoměrném odepisování hmotného majetku, tak při zrychleném odepisování hmotného majetku. Firma uplatňuje rovnoměrný způsob odepisování, z čehož jsem vycházela i při stanovení ročních odpisů. Jednotlivé části investice není možné posuzovat jako celek, je tedy nezbytné rozdělit je do několika odpisových skupin. Jednotlivé části investičního celku jsem po konzultaci s účetním firmy Rudolf Míča rozdělila do 2., 3., 4. a 5. odpisové skupiny, přičemž délka odepisování, pořizovací cena jednotlivých částí investice a výše odpisů v jednotlivých letech jsou vypočteny v tabulce 6.

46


Vlastní práce

Tabulka 6 – Odpisový plán Části investičního celku Odpisová skupina, počet let odepisování Pořizovací cena v Kč Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038

Závlahy (stroje) 2. odpisová skupina, 5 let

Závlahy (stroje) 3. odpisová skupina, 10 let

Závlahy (šachty) 4. odpisová skupina, 20 let

Závlahy (trubky) 5. odpisová skupina, 30 let

Celkové odpisy v jednotlivých letech

5 792 000 1 700 000

350 000

270 000

8 112 000

637 120 1 288 720 1 288 720 1 288 720 1 288 720

Odpisy v jednotlivých letech 93 500 7 525 3 780 178 500 18 025 9 180 178 500 18 025 9 180 178 500 18 025 9 180 178 500 18 025 9 180 178 500 18 025 9 180 178 500 18 025 9 180 178 500 18 025 9 180 178 500 18 025 9 180 178 500 18 025 9 180 18 025 9 180 18 025 9 180 18 025 9 180 18 025 9 180 18 025 9 180 18 025 9 180 18 025 9 180 18 025 9 180 18 025 9 180 18 025 9 180 9 180 9 180 9 180 9 180 9 180 9 180 9 180 9 180 9 180 9 180

741 925 1 494 425 1 494 425 1 494 425 1 494 425 205 705 205 705 205 705 205 705 205 705 27 205 27 205 27 205 27 205 27 205 27 205 27 205 27 205 27 205 27 205 9 180 9 180 9 180 9 180 9 180 9 180 9 180 9 180 9 180 9 180


Výše ročních odpisů od roku 2009 do roku 2038 (předpokládaná 30. letá životnost investice) z odpisového plánu je pro větší názornost přenesena do grafu 6, kde je zřetelně vidět počáteční růst, charakteristický pro rovnoměrný způsob odepisování (v prvním roce

47


Vlastní práce

se počítá s nižším koeficientem než v ostatních letech. K strmému poklesu v roce 2015 dochází tím, že nejnákladnější investiční část spadá do druhé odpisové skupiny a odepisuje se tedy pouhých pět let. Ostatní poklesy odpisů jsou spojeny taktéž s jednotlivými odpisovými skupinami a jejich dobou odepisování (viz. tabulka 6). Graf 6 – Výše odpisů v Kč během doby životnosti investice Vývoj odpisů v době životnosti investice 1 600 000 1 400 000

Výše odpisů

1 200 000 1 000 000 Vývoj odpisů v době životnosti investice

800 000 600 000 400 000 200 000

35

37 20

31

29

27

25

23

21

33

20

20

20

20

20

20

20

17

15

13

11

19

20

20

20

20

20

20

20

09

0

Jednotlivé roky živnotnosti

4.4.2

Stanovení kapitálových výdajů a způsobu financování

Při stanovování kapitálových výdajů mám namysli výdaje spojené s pořízením dlouhodobého hmotného majetku. Tyto kapitálové výdaje musí zahrnovat výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, výdaje spojené s pořízením investice (projektová dokumentace, doprava, instalace, zaškolení zaměstnanců atd.) a výdaje na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu, dále jen

ČPK. Uvedené výdaje lze

v některých případech upravovat o příjmy z prodeje nahrazovaného majetku a daňové efekty s tímto prodejem spojené. V tabulce 7 je možné vidět celkové kapitálové výdaje spojené s investicí. Výdaje na investici, v tabulce 7, představuji kalkulaci nákladů na celou investici, přičemž je v této částce zahnuta i likvidace staré ovládací soustavy, kterou si dodavatelská firma účtuje ve výši 89.000,- Kč. Do celkového rozpočtu je zahrnuto i vypracování projektové dokumentace, kterou taktéž obstarala dodavatelská firma. Výdaje na zvýšení ČPK budu

48


Vlastní práce

uvažovat ve výši 0,- Kč, neboť dle Valacha vyžadují obnovovací projekty pouze malý či žádný přírůstek ČPK. Tabulka 7 – Souhrnný rozpočet modernizace závlah Jednotlivé položky nákladů Likvidace staré ovládací soustavy Instalace nového automatického systému Rekonstrukce a výměna šoupat a servomotorů Výměna pěti čerpadel – jejich rotorů Výměna pěti elektromotorů Modernizace betonových základů pro čerpadla a motory Modernizace tlakových nádob a výměna kompresorů Modernizace budovy a potrubních kanálů Natažení nových kabelů a nové propojení s automatikou Modernizace potrubní sítě Projektová dokumentace Celkem bez DPH Celkem s DPH (v době zadání zakázky 19%)

Investiční náklady [Kč] 89 000 1 950 000 396 000 525 000 575 000 27 000 146 000 68 000 52 000 4 280 000 4 000 8 112 000 9 653 280

ZDROJ: Dodatek ke smlouvě o dílo – Souhrnný položkový rozpočet

Firma v minulosti využívala nejrůznějších dotačních programů a rozhodla se využít možnosti dotace z Programu rozvoje venkova ČR i pro uvedenou investici (předmět investice viz str. 38 – 39). Jednou z mnoha podmínek pro získání dotace (dána Ministerstvem zemědělství ČR – Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013) bylo na modernizaci závlahové soustavy Božice vypsat výběrové řízení. Byla tedy zpracována výzva k podávání nabídek a doplněna zadávací dokumentací. Z oslovených dodavatelských firem byla vybrána společnost, která v hodnocení dopadla nejlépe. Hodnotícími kritérii byly z pohledu ekonomické výhodnosti nabídky cena (50%), technické parametry (20%), záruční a pozáruční servis (20%) a provádění práce v době nezavlažování (10%). U technických parametrů pak byly hodnoceny výkon čerpadel, možnost automatického ovládání a maximální průtok a tlak hlavního závlahového řádu. Dodavatelská společnost vykalkulovala cenu za zhotovení díla ve výši 8 112 000,- Kč bez DPH. Podrobná kalkulace je uvedena v tabulce 7. Firma se rozhodla využít pro financování investice bankovního úvěru ve výši 5 mil. Kč a dofinancování z vlastních zdrojů. Firma se bude snažit udělat vše pro to, aby na plánovou investici získala dotace, která bude po udělení odečtena z bankovního úvěru a firma tak 49


Vlastní práce

bude moci doplatit pouze zbylý dluh bance. Vzhledem k tomu, že udělení dotace není zcela jisté, o jejím udělení se rozhoduje až po kompletním dohotovení díla a jeho zaplacení, zohledním tento způsob financování jako jednu z možností. Tabulka 8 – Umořovací plán Anuita [Kč]

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Suma

Úrok [Kč]

280 000 300 000 840 000 283 200 840 000 232 800 840 000 182 400 840 000 132 000 840 000 81 600 520 000 31 200 5 000 000 1 243 200

Úmor [Kč] 580 000 1 123 200 1 072 800 1 022 400 972 000 921 600 551 200 6 243 200

Zůstatek úvěru [Kč] 4 720 000 3 880 000 3 040 000 2 200 000 1 360 000 520 000 0 x


V tabulce 8 je znázorněn umořovací plán první varianty, pro případ, že banka poskytne firmě úvěr ve výši 5 mil. Kč, při úrokové sazbě 6,0% p.a., se splatností za 6 let, pravidelné splátky ve výši 140 tis. Kč se splatností vždy k 20. dni každého 7., 8., 9.. 10., 11. a 12. kalendářního měsíce (první splátka je splatná dne 20.11.2009) a poslední splátka v odlišné výši 100 tis. Kč (splatná dne 20.10.2015). Zbylé prostředky, 3.112.000 Kč, budou dofinancovány z vlastních zdrojů. Přestože se celková zadluženost v posledních pěti letech snižovala (za posledních 5 let poklesla o zhruba 26 procentních bodů) a zvyšovala se míra samofinancování, z finanční analýzy je zřejmé, že firma má značné problémy s plnění svých závazků. Vypovídá o tom ukazatel úrokového krytí (graf 2, str. 41), který se (s výjimkou roku 2005) pohybuje pod hodnotou 3, což dle Amerických analytiků vypovídá o tom, že je podnik problémový, příčinou jsou vysoké nákladové úroky, které musí firma z poskytnutých úvěrů hradit. Také ukazatelé likvidity nasvědčují tomu, že firma má problémy se splácení svých závazků, běžná ani pohotová likvidita se v žádném roce (ze sledovaného období) k doporučeným hodnotám ani nepřiblížila. Ukazatele rentability se pohybovaly v loňském roce mezi 1,55% a 5%, což není moc, když však uvážím, že zhodnocení na spořících účtech se pohybuje mezi 2 a 3%, na běžných účtech okolo 0,10%, dosahuje ROCE (5% v roce 2009) uspokojivé výše.

50


Vlastní práce

Dofinancování (samofinancování) zbylého finančního obnosu z vlastních zdrojů je taktéž značné riskantní. Firma si do budoucna nemůže být jista ziskem, již v minulosti se potýkala s existenčními problémy (vysoká zadluženost, záporný hospodářský výsledek) a nemůže mít jistotu, že se do budoucna situace na trzích, odběratelsko-dodavatelské vztahy aj. budou vyvíjet příznivě. Potřeba vlastních zdrojů k úhradě investice může taktéž zdržet platby faktur, způsobit těžkosti odběratelům a narušit odběratelsko-dodavatelské vztahy. Je třeba si uvědomit, že splátky jsou vysoké a firmu zatíží další úroky, které už nyní představují značný náklad. V tabulce 9 je znázorněn umořovací plán druhé varianty, kdy banka poskytne firmě úvěr ve výši 5 mil. Kč, při úrokové sazbě 6,0% p.a., se splatností za 6 let, pravidelné splátky ve výši 39 tis. Kč se splatností vždy k 20. dni každého 7., 8., 9.. 10., 11. a 12. kalendářního měsíce (první splátka je splatná dne 20.11.2009) a poslední splátka v odlišné výši 28,25 tis. Kč (splatná dne 20.10.2015). Po obdržení dotace ze SZIF, bude tato dotace ve výši 3.606.750,- Kč použita k provedení mimořádné splátky úvěru. Zbylé prostředky, 3.112.000,- Kč, budou i v tomto případě dofinancovány z vlastních zdrojů. Obdrží-li firma dotaci, bude moci splácet nižší jistinu a nebude tolik zatížena úvěrem, co se týče samofinancování, platí stejná rizika jako v případě první varianty. Tabulka 9 – Umořovací plán v případě získání dotace

2009 Mimořádná splátka 2010 2011 2012 2013 2014 2015

78 000 300 000 378 000 3 606 750 0 3 606 750 234 000 78 915 312 915 234 000 64 875 298 875 234 000 50 835 284 835 234 000 36 795 270 795 234 000 22 755 256 755 145 250 8 715 153 965

Zůstatek úvěru [Kč] 4 922 000 1 315 250 1 081 250 847 250 613 250 379 250 145 250 0

Suma

5 000 000 562 890 5 562 890

x

Rok

Anuita [Kč]

Úrok [Kč]

Úmor [Kč]


4.4.3

Stanovení očekávaných ročních peněžních příjmů

Jak jsem zmiňovala v počátku vlastní práce, při odhadu peněžních příjmů budu vycházet pouze z výnosů jediné komodity, a to papriky, na jejíž produkci se firma v posledních 51


Vlastní práce

letech stále více specializuje, zvyšuje počty sazenic, tedy i rozlohu, na které se tato komodita pěstuje, rozšiřuje pěstované druhy atd. Důvodem je, že právě papriky jsou žádanou komoditou odběratelů, její výkupní ceny jsou relativně vysoké a firma má s jejích pěstováním mnohaleté zkušenosti. Budu tedy předpokládat, že se vybraná komodita bude pěstovat na maximální možné výměře. V tabulce 10 jsou uvedeny zaokrouhlené tržby z papriky v letech 2007 až 2009, v případě hodnot pro rok 2010 se jedná o odhady. Tabulka 10 – Přehled tržeb z vybrané komodity Rok Celková výměra [ha] Výměra vybrané komodity [ha] Přibližné tržby za komoditu celkem [Kč] Hektarový výnos [Kč] Celkový výnos z celkové plochy [Kč]

2007 68 17,6 4 400 000 250 000

2008 66 19

2009 76,6 39,6

2010 76,6 47,6

4 200 000 11 000 000 14 280 000 221 053

277 778

300 000

17 000 000 14 589 500 21 277 800 22 980 000

ZDROJ: firemní data a vlastní výpočty

Celková výměra v tabulce 10 představuje celkovou obhospodařovanou plochu v hektarech, tyto údaje jsou totožné s údaji v tabulce 1 (str. 36), výměra vybrané komodity v hektarech představuje výměru, na které se v jednotlivých letech pěstovala paprika, pro rok 2010 se jedná o odhad, a data taktéž korespondují s daty v tabulce 1. Přibližné tržby za komoditu (papriku) celkem v jednotlivých letech, jsou zaokrouhlené (na statisíce) získané údaje z firmy. Hektarový výnos vypovídá o tržbách dosažených na paprikách z hektaru, při zohlednění skutečné výměry. Poslední ukazatel, celkový výnos z celkové plochy, představuje tržby, kterých by firma mohl dosáhnout v případě, že by papriku pěstovala na maximální možné ploše, tyto hodnoty jsou zaokrouhleny na stokoruny. V tabulce 11 je možné vidět přírůstek tržeb, který jsem pro rok 2009 a 2010 vypočetla z hodnot uvedených v tabulce 10, jako rozdíly celkových výnosů z celkové plochy (pro rok 2009 jako rozdíl roku 2008 a 2009, pro rok 2010 jako rozdíl hodnot z roku 2009 a 2010). V roce 2009 je přírůstek tržeb téměř 6,7 mil. Kč, což je zapříčiněno nejen nárůstem hektarového výnosu, ale i zvýšením celkové obhospodařované plochy o více jak 10 hektarů. V roce 2010 už není nárůst tak značný, přesto očekávám vyšší hektarový výnos než v minulém roce, neboť se tento rok firma pokusí o pěstování červené papriky, jejíž prodejní ceny jsou výrazně vyšší než u papriky bílé. Vývoj tržeb v dalších letech je velice obtížné odhadnout, neboť na produkci působí řada faktorů, nejsou to jen tržní ceny,

52


Vlastní práce

množství produkce, ale i kvalita sazenic, klimatické podmínky jako dlouhá deštivá období, nedostatek pracovních sil aj. V roce 2011 předpokládám nízký pokles nárůstu z důvodu zkoušení dalších odrůd paprik, se kterými nemá firma dostatek zkušeností, od tohoto roku však věřím v rostoucí nárůst tržeb, který by měl trvat až do roku 2017. Rok 2017 je (prozatím) dle politických úvah nejbližším možným rokem pro přijetí eura. Předpokládám, že tento rok by tedy firmě přinesl nižší nárůst tržeb, neboť je zapotřebí určitého časového období, než si zákazníci, odběratelé a samotná firma na novou měnu zvykne, útraty a investice budou opatrnější. Po přizpůsobení se novému měnovému systému budou tržby narůstat nejprve pozvolněji následně rychleji. Při odhadu tržeb vycházím z předpokladu, že celková plocha, na které bude firma hospodařit se do budoucna nebude měnit, že hektarové výnosy budou mít rostoucí tendenci a tržní cena papriky bude do budoucna růst. O odbyt produkce nemám starosti, neboť v minulých letech byla vždy poptávka po produkci firmy, nejen po paprice, vyšší než nabídka. Třetí sloupec tabulky 11 měl tvořit přírůstek provozních nákladů bez odpisů, protože však nepředpokládám nárůst provozních nákladů, naopak obnova zařízení bude mít za následek pokles nákladů, které byly vynakládány na opravy závad a udržení provozuschopnosti zastaralých závlah. Tento sloupec jsem tedy vypustila. Přírůstek odpisů vychází z tabulky 6 (str. 47), z celkových odpisů v jednotlivých letech. Přírůstek zisku před zdaněním představuje součet sloupců přírůstek tržeb a odpisů. Pro roky 2009 a 2010 jsem použila daň z příjmu ve výši 15%, neboť v těchto letech je stanovena jednotná daň pro výpočet daně z příjmu fyzických osob. Pro výpočet daně z příjmu, v tabulce 11, jsem v letech 2011 až 2013 použila taktéž sazbu 15%, neboť zisk před zdaněním je tak nízký, že by v případě progresivního zdanění patřil do 1. skupiny, kde předpokládám sazbu ve výši právě 15%. Pro ostatní roky jsem počítala se sazbou daně z příjmu ve výši 25%, což je čistý odhad, neboť některé politické strany uvažují o návratu k progresivnímu zdanění, přičemž se v počtu pásem a výši daně rozcházejí. Poslední sloupec představuje celkový roční peněžní příjem z investice, který je součtem přírůstku zisku po zdanění a odpisů.

53


Vlastní práce

Tabulka 11 – Stanovení očekávaných ročních peněžních příjmů Celkový Přírůstek Přírůstek roční Přírůstek Přírůstek zisku Daň Přírůstek zisku po peněžní Rok tržeb odpisů před z příjmu Odpisů zdanění příjem [Kč] [Kč] zdaněním [Kč] [Kč] [Kč] z investice [Kč] [Kč] 741925 5 946 375 891956 5 054 419 741925 5 796 344 2009 6 688 300 207 775 31166 176 609 1494425 1 671 034 2010 1 702 200 1494425 5 575 836 4 739 1494425 1 499 164 2011 1 500 000 1494425 5 575 836 4 739 1494425 1 499 164 2012 1 500 000 1494425 5 575 836 4 739 1494425 1 499 164 2013 1 600 000 1494425 205705 1 494 295 373574 1 120 721 205705 1 326 426 2014 1 600 000 205705 1 494 295 373574 1 120 721 205705 1 326 426 2015 1 700 000 205705 1 494 295 373574 1 120 721 205705 1 326 426 2016 1 700 000 800 000 205705 594 295 148574 445 721 205705 651 426 2017 205705 794 295 198574 595 721 205705 801 426 2018 1 000 000 1 000 000 27205 972 795 243199 729 596 27205 756 801 2019 27205 1 072 795 268199 804 596 27205 831 801 2020 1 100 000 27205 1 172 795 293199 879 596 27205 906 801 2021 1 200 000 27205 1 172 795 293199 879 596 27205 906 801 2022 1 200 000 27205 1 172 795 293199 879 596 27205 906 801 2023 1 200 000 27205 1 372 795 343199 1 029 596 27205 1 056 801 2024 1 400 000 27205 1 372 795 343199 1 029 596 27205 1 056 801 2025 1 400 000 27205 1 472 795 368199 1 104 596 27205 1 131 801 2026 1 600 000 27205 1 772 795 443199 1 329 596 27205 1 356 801 2027 1 800 000 27205 1 772 795 443199 1 329 596 27205 1 356 801 2028 1 800 000 9180 1 790 820 447705 1 343 115 9180 1 352 295 2029 1 800 000 2 000 000 9180 1 990 820 497705 1 493 115 9180 1 502 295 2030 9180 1 990 820 497705 1 493 115 9180 1 502 295 2031 2 000 000 9180 1 990 820 497705 1 493 115 9180 1 502 295 2032 2 000 000 9180 2 190 820 547705 1 643 115 9180 1 652 295 2033 2 200 000 9180 2 190 820 547705 1 643 115 9180 1 652 295 2034 2 200 000 9180 2 390 820 597705 1 793 115 9180 1 802 295 2035 2 400 000 9180 2 390 820 597705 1 793 115 9180 1 802 295 2036 2 400 000 9180 2 590 820 647705 1 943 115 9180 1 952 295 2037 2 600 000 9180 2 590 820 647705 1 943 115 9180 1 952 295 2038 2 600 000 ZDROJ: vlastní výpočty

Hodnoty uvedené v tabulce 11, s výjimkou roku 2009 a 2010 jsou čistě mé subjektivními odhady a v budoucnu se mohou od reálných hodnot lišit. Požadovaný výnos z uvedené investice je předpokládán ve výši 4%. Tento výnos jsem vypočítala pomocí vzorce pro výpočet WACC (průměrné náklady na kapitál) = výnosnost vlastního kapitálu * vlastní kapitál/investovaný kapitál + úroková míra cizího kapitálu * (1 – sazba daně z příjmu) * cizí úročený kapitál/investovaný kapitál = 0,0155 * 0,3836 + 0,06 * (1 – 0,15) * 0,6164 =

54


Vlastní práce

0,04 = 4%. Požadovanou míru výnosnosti 1,55% jsem použila z výpočtu ROE (tabulka 5, str. 45), přičemž předpokládám, že rentabilitu vlastního kapitálu si bude chtít firma udržet minimálně na výši loňského roku. 4.4.4

Metoda čisté současné hodnoty (Č, ČSH, NPV)

Tabulka 12 – Výpočet diskontovaných peněžních příjmů při požadované výnosnosti 4% rok peněžní příjem [Kč] diskontovaný peněžní příjem [Kč]

rok peněžní příjem [Kč] diskontovaný peněžní příjem [Kč]




rok peněžní příjem [Kč] diskontovaný peněžní příjem [Kč] peněžní příjem [Kč] diskontovaný peněžní příjem [Kč]

1 5796344 5573407 6 1326426 1048294 11 756801 491604 16 1056801 564235 21 1352295 593432 26 1652295 595965 Suma 44 337 963 26 593 713

2 1671034 1544965 7 1326426 1007975 12 831801 519541 17 1056801 542533 22 1502295 633901 27 1802295 625066

3 1499164 1332751 8 1326426 969207 13 906801 544601 18 1131801 558689 23 1502295 609521 28 1802295 601025

4 1499164 1281491 9 651426 457683 14 906801 523655 19 1356801 643995 24 1502295 586078 29 1952295 626006

5 1499164 1232203 10 801426 541415 15 906801 503515 20 1356801 619226 25 1652295 619804 30 1952295 601929


Pro výpočet čisté současné hodnoty lze použít hned několik postupů výpočtu, přičemž výpočty diskontovaného peněžního příjmu jsou pro větší přehlednost uvedeny v tabulce 12. Při použití vzorce 1 je výpočet následující: Č = 5.796.344 / (1+0,04)1 + 1.671.034 / (1+0,04)2 + 1.499.164 / (1+0,04)3 + 1.499.164 / (1+0,04)4 + 1.499.164 / (1+0,04)5 + 1.326.426 / (1+0,04)6 + 1.326.426 / (1+0,04)7 + 1.326.426 / (1+0,04)8 + 651.426 / (1+0,04)9 + 801.426 / (1+0,04)10 + 756.801 / (1+0,04)11 + 831.801 / (1+0,04)12 + 906.801 / (1+0,04)13 + 906.801 / (1+0,04)14 + 906.801 / (1+0,04)15 + 1.056.801 / (1+0,04)16 + 1.056.801 / (1+0,04)17 + 1.131.801 / (1+0,04)18 + 1.356.801 / (1+0,04)19 + 1.356.801 / (1+0,04)20 + 1.352.295 / (1+0,04)21 + 1.502.295 / (1+0,04)22 + 1.502.295 / (1+0,04)23 + 1.502.295 / (1+0,04)24 + 1.652.295 / (1+0,04)25 + 1.652.295 / (1+0,04)26 + 1.802.295 / (1+0,04)27 + 1.802.295 / (1+0,04)28 + 1.952.295 / (1+0,04)29 + 1.952.295 / (1+0,04)30 – 8.112.000= 18.481.713

55


Vlastní práce

Mnohem přehlednější a hlavně kratší je výpočet dle vzorce 2, kde využiji výpočtů z tabulky 12. Výpočet je následující: Č = 26.593.713 – 8.112.000 = 18.481.713 Dle vzorce 3 je vzorec převrácen a výpočet vypadá následovně: NPV = - 8.112.000 + 26.593.713 = 18.481.713 Po použití dvou možných variant výpočtu (vzorců 2 a 3) vyšla čistá současná hodnota kladná, a to ve výši 18.481.713,- Kč. Jestliže Č, ČSH či NPV (zkratku pro označení metody čisté současné hodnoty používá každý autor odlišnou) vykazuje hodnotu vyšší než nula, znamená to, že diskontované peněžní příjmy převyšují kapitálové výdaje a je tedy možné investiční projekt přijmout, neboť zaručuje požadovanou míru výnosu (uspokojuje představy vlastníků o očekávané návratnosti), která je 4%. 4.4.5

Vnitřní výnosové procento (VVP, IRR)

Tabulka 13 – Výpočet diskontovaných peněžních příjmů při požadované výnosnosti 27% rok peněžní příjem [Kč] diskontovaný peněžní příjem [Kč]






1 5796344 4564050 6 1326426 316126 11 756801 54593 16 1056801 23075 21 1352295 8937 26 1652295 3305 Suma 44 337 963 8 597 908

2 1671034 1036043 7 1326426 248918 12 831801 47247 17 1056801 18169 22 1502295 7818 27 1802295 2839

3 1499164 731877 8 1326426 195999 13 906801 40557 18 1131801 15322 23 1502295 6156 28 1802295 2235

4 1499164 576281 9 651426 75793 14 906801 31934 19 1356801 14463 24 1502295 4847 29 1952295 1907

5 1499164 453764 10 801426 73422 15 906801 25145 20 1356801 11388 25 1652295 4198 30 1952295 1501


56


Vlastní práce

IRR je takovou úrokovou mírou, při které se současná hodnota očekávaných peněžních příjmů rovná kapitálovým výdajům. V návaznosti na čistou současnou hodnotu je to pak taková míra, při níž je ČSH rovna nule. Nejjednodušším způsobem jak vnitřní výnosové procento vypočítat je hledání takové úrokové míry, při které bude ČSH záporná. Použiji-li výpočty z tabulky 13 ke stanovení čisté současné hodnoty při požadované výnosnosti 27% získám hodnotu kladnou, což je možné vidět v následujícím výpočtu. Je tedy zřejmé, že úrokovou míru musím stanovit vyšší. ĆSH0,27 = 8.597.908 – 8.112.000 = 485.908 Tabulka 14 – Výpočet diskontovaných peněžních příjmů při požadované výnosnosti 30% rok peněžní příjem [Kč] diskontovaný peněžní příjem [Kč]






1 5796344 4458726 6 1326426 274804 11 756801 42228 16 1056801 15882 21 1352295 5473 26 1652295 1801 Suma 44 337 963 8 055 147

2 1671034 988777 7 1326426 211388 12 831801 35703 17 1056801 12217 22 1502295 4677 27 1802295 1511

3 1499164 682369 8 1326426 162606 13 906801 29940 18 1131801 10064 23 1502295 3598 28 1802295 1163

4 1499164 524899 9 651426 61429 14 906801 23031 19 1356801 9281 24 1502295 2768 29 1952295 969

5 1499164 403768 10 801426 58134 15 906801 17716 20 1356801 7139 25 1652295 2342 30 1952295 745


Rozhodla jsem se tedy zvýšit úrokovou míru na 30%, výpočty diskontovaných peněžních příjmů při zohlednění těchto procent znázorňuje tabulka 14 a tyto výpočty jsem použila při následujícím výpočtu čisté současné hodnoty. ĆSH0,30 = 8.055.147 – 8.112.000 = - 56.853

57


Vlastní práce

Čistá současná hodnota v tomto případě vyšla záporně, je tedy zřejmé, že hledaná vnitřní výnosová míra se bude nacházet mezi 27 a 30%, přičemž se bude blížit spíše ke 30%. Nejlepším postupem pro výpočet IRR po výpočtech ČSH je následující: VVP = 0,27 + [(485.908 * 0,03) / (485.908 + 56.853)] = 0,29686 = 29,7% Tabulka 15 – Výpočet diskontovaných peněžních příjmů pro VVP (IRR) 29,7% rok peněžní příjem [Kč] diskontovaný peněžní příjem [Kč]






1 5796344 4469039 6 1326426 278640 11 756801 43315 16 1056801 16480 21 1352295 5746 26 1652295 1913 Suma 44 337 963 8 105 386

2 1671034 993357 7 1326426 214834 12 831801 36706 17 1056801 12706 22 1502295 4921 27 1802295 1609

3 1499164 687115 8 1326426 165639 13 906801 30853 18 1131801 10492 23 1502295 3794 28 1802295 1240

4 1499164 529772 9 651426 62720 14 906801 23788 19 1356801 9697 24 1502295 2925 29 1952295 1036

5 1499164 408460 10 801426 59493 15 906801 18341 20 1356801 7477 25 1652295 2481 30 1952295 799


Vnitřní výnosové procento představuje relativní procentní výnos, který během svého provozu investice poskytuje. K jeho výpočtu lze opět použít několik způsobů, přičemž vzorce 4, 5 a 6 jsou založeny na tom, že je potřeba IRR odhadnout, což je možné například metodou pokus omyl. Při úvaze nad použitím vzorce 4 či 5 dám přednost zjednodušenému tvaru vzorce, tedy vzorci 5. Výpočet pak bude následující: 8 105 386 = 8 112 000 Při určení správného VVP (IRR) by se obě strany měly rovnat, že se nerovnají je způsobeno zaokrouhlením vypočteného VVP na 29,7% a jeho použitím při výpočtech v tabulce 15. Existuje i jiný způsob výpočtu, výpočet dle vzorce 6: 8 105 386 - 8 112 000 = 0

58


Vlastní práce

Levá strana rovnice by po vzájemném odečtu hodnot měla být nula, nepřesnost je ovšem opět způsobena zaokrouhlováním. Při odhadu vnitřního výnosového procenta postupem pokus omyl je možné si pomoci grafickým vyjádřením VVP, tato grafická interpretace je znázorněna v grafu 7. V grafu je již zanesena vypočtená hodnota, ale již z grafu bylo zřejmé, že bude dosahovat téměř 30%. Na ose y jsou uvedeny hodnoty čisté současné hodnoty v Kč. Graf 7 – Grafické vyobrazení vnitřního výnosového procenta Vnitření výnosové procento 600000

VVP = 27%

400000

Č SH

VVP = 29,7% Vnitření výnosové procento

200000

0 % 30

27

%

VVP = 30%

-200000 Požadovaná výnosnost

Požadavkem na vnitřní výnosové procento je, aby jeho hodnota byla vyšší než požadovaná míra efektivnosti. V tomto případě je IRR (VVP) více jak sedmkrát vyšší, investice je tedy pro firmu přijatelná. 4.4.6

Modifikované vnitřní výnosové procento (MIRR, VVPm)

Modifikované vnitřní výnosové procento předpokládá reinvestici příjmů pomocí požadované míry výnosu, proto je vždy nižší než standardní VVP. Pro výpočet MIRR je možné použít vzorce 9 nebo 10, já jsem se rozhodla pro vzorec 10, ze kterého lze přímo odvodit modifikované vnitřní výnosové procento. Pro snadnější výpočet si vytvořím pomocnou tabulku, ze které pak budu dosazovat do vzorce. Touto tabulkou je tabulka 16.

59


Vlastní práce

Tabulka 16 – Pomocná tabulka pro výpočet MIRR Zbývající Peněžní Reinvestovaný Úročitel Rok životnost příjem peněžní příjem (i = 0,04) [v letech] [Kč] [Kč] 29 5796344 3,1187 18 076 776 1 28 1671034 2,9987 5 010 934 2 27 1499164 2,8834 4 322 642 3 26 1499164 2,7725 4 156 386 4 25 1499164 2,6658 3 996 525 5 24 1326426 2,5633 3 400 034 6 23 1326426 2,4647 3 269 263 7 2,3699 3 143 522 22 1326426 8 2,2788 1 484 449 21 651426 9 20 801426 2,1911 1 756 024 10 19 756801 2,1068 1 594 466 11 18 831801 2,0258 1 685 077 12 17 906801 1,9479 1 766 359 13 16 906801 1,8730 1 698 422 14 15 906801 1,8009 1 633 098 15 14 1056801 1,7317 1 830 038 16 13 1056801 1,6651 1 759 652 17 12 1131801 1,6010 1 812 050 18 11 1356801 1,5395 2 088 733 19 10 1356801 1,4802 2 008 397 20 9 1352295 1,4233 1 924 737 21 8 1502295 1,3686 2 055 994 22 7 1502295 1,3159 1 976 918 23 6 1502295 1,2653 1 900 882 24 5 1652295 1,2167 2 010 270 25 4 1652295 1,1699 1 932 951 26 3 1802295 1,1249 2 027 337 27 2 1802295 1,0816 1 949 362 28 1 1952295 1,0400 2 030 387 29 0 1952295 1,0000 1 952 295 30 Suma 86 253 981 ZDROJ: vlastní výpočty

Po dosazení hodnot z tabulky 16 do vzorce 10 získám následující výpočet: VVPm = 1,081986 – 1 = 0,081986 = 8,20% Aby investiční plán (záměr) mohl být přijat, existuje stejný požadavek jako u VVP, a to aby modifikované VVP bylo rovno nebo vyšší než požadovaná výnosnost investice, což je i v tomto případě splněno. Požadovaná výnosnost je 4%, zatímco VVPm vyšla 8,20%. Samozřejmě čím je VVP či VVPm vyšší, tím lépe.

60


4.4.7

Vlastní práce

Index ziskovosti (PI)

Stejně jako předchozí metody i tato hodnotí, zda je investice pro podnik přijatelná. Při výpočtu indexu ziskovosti budu vycházet ze vzorce 11, přičemž do něj dosadím sumu celkových diskontovaných příjmů z tabulky 12 (str. 55). Výpočet je následující: PI = 26.593.713 / 8.112.000 = 3,2783 Aby investice mohla být přijata, je vyžadováno, aby index ziskovosti vykazoval hodnoty vyšší jak 1. Z výpočtu vyplývá, že za každou vloženou korunu do investice investor získá navíc dalších 2,28 Kč. 4.4.8

Metoda doby splacení (doba návratnosti nebo úhrady – PP)

Jediným kritériem této metody je, aby doba splacení, návratnosti či úhrady (název se u jednotlivých autorů různí) byla nižší než životnost samotné investice. Okamžik splacení nalezneme tam, kde se kumulativní diskontovaný peněžní příjem z investice rovná kapitálovým nákladům na investici. Pro určení PP mi poslouží tabulka 17. Tabulka 17 – Doba splacení, návratnosti, úhrady Kumulativní Kumulativní Diskontovaný Diskontovaný diskontovaný diskontovaný peněžní peněžní Rok Rok peněžní peněžní příjem příjem příjem příjem [Kč] [Kč] [Kč] [Kč] 5 573 407 5 573 407 16 564 235 18 136 542 1 1 544 965 7 118 372 17 542 533 18 679 075 2 1 332 751 558 689 19 237 764 3 8 451 123 18 1 281 491 9 732 615 19 643 995 19 881 760 4 1 232 203 10 964 818 20 619 226 20 500 986 5 1 048 294 12 013 112 21 593 432 21 094 419 6 1 007 975 13 021 087 22 633 901 21 728 320 7 969 207 13 990 294 23 609 521 22 337 841 8 457 683 14 447 977 24 586 078 22 923 918 9 541 415 14 989 392 25 619 804 23 543 722 10 491 604 15 480 995 26 595 965 24 139 687 11 519 541 16 000 536 27 625 066 24 764 753 12 544 601 16 545 137 28 601 025 25 365 777 13 523 655 17 068 793 29 626 006 25 991 784 14 503 515 17 572 307 30 601 929 26 593 713 15 ZDROJ: vlastní výpočty

61


Vlastní práce

Z tabulky 17 je zřejmé, že již mezi druhým a třetím rokem životnosti investice dosáhl kumulativní diskontovaný peněžní příjem výše kapitálových nákladů, které jsou ve výši 8.112.000,- Kč. 2 + (8112000 - 7118372) / (8451123 – 7118372) = 2,74555 = 2 roky a 268 dní Mám-li být přesná, investice bude splacena mezi druhým a třetím rokem životnosti projektu, přesněji však po 2 letech a 268 dnech. Čím nižší je hodnota PP, tím lépe. 4.4.9

Metoda anuit (AN, a)

Metoda anuit vychází z analogie investice s půjčkou, která má být splacena pravidelnými, stejně vysokými splátkami, vždy na konci každého období. Pro její výpočet použiji vzorec 17, přičemž vzorec 18 je totožný s tím rozdílem, že zapůjčená částka je označena IN a anuita AN, na rozdíl od vzorce 17, kde je označena J a a. Do vzorce 17 budu dosazovat následující hodnoty: J = 5.000.000,- Kč; n = 6 let; k = 6% = 0,06; a = (0,08511 / 0,41852) * 5.000.000 = 0,20336 * 5.000.000 = 1.016.800 (bez zaokrouhlení umořovatele 1.016.813) Pro případ, že by firma obdržela dotaci, by anuita vyšla následovně (pro zjednodušení počítám se zapůjčenou částkou již poníženou o dotaci): J = 1.393.250,- Kč; n = 6 let; k = 6% = 0,06; a = (0,08511 / 0,41852) * 1.393.250 = 0,20336 * 1.393.250 = 283.331 (bez zaokrouhlení umořovatele 283.335) Jestliže by firma musela splácet úvěr v plné výši, tedy 5.000.000,- Kč (neobdržela by dotaci), představovaly by roční splátky 1.016.800,- Kč. V případě, že by dotaci obdržela, roční splátky by dle metody anuit byly ve výši 283.331,- Kč, tento výpočet však není objektivní, neboť jsem při jeho výpočtu uvažovala, že úvěr bude hned na počátku o dotaci ponížen. Požadavkem na výši anuity je, aby byla co nejnižší. 4.4.10

Definice možných rizik souvisejících s investičním projektem

Každá plánovaná investice, investiční záměr, s sebou přináší řadu rizik, které mohou její zdárnou realizaci zhatit. Jejich dopad je o to vážnější, že většina investičních projektů je dlouhodobých a důsledky tak působí na činnosti firmy dlouhodobě a jejich finanční 62


Vlastní práce

náročnost je většinou značná. Analýza rizik investičních projektů se skládá z několik fází, přičemž jsem se zaměřím na následující dvě: 1. určit kritické faktory rizika investičního záměru: kritické faktory se vybírají pomocí analýzy citlivosti, čím větší je citlivost projektu na daný faktor, tím větší riziko představuje a o to větší pozornost mu musí být věnována. Faktory ovlivňující peněžní příjmy (zisk) mohou být následující: •

počet obdělávaných hektarů,

•

hektarový výnos,

•

ceny vstupů (semen, sazenic),

•

navýšení investičních nákladů,

• klimatické podmínky (vydatné deště, záplavy). Uvedené rizikové faktory mohou mít na firmu značný dopad především proto, že ovlivňují budoucí zisk. Vzhledem k tomu, že se firma rozhodla zbytek potřebných finančních prostředků na úhradu investice uhradit z vlastních zdrojů, je nezbytné, aby dosahovaný zisk byl kladný, stabilní a pokud možno co nejvyšší. 2. stanovit bod zvratu investičního záměru: jde o vymezení kritické výše určité veličiny, od níž se produkt stává nevýhodný, výše, od níž ČSH projektu začíná nabývat záporných hodnot. Bodem zvratu je taková úroveň vybrané veličiny, při níž se čistá současná hodnota rovná nule. 4.4.10.1 Riziko menší obdělávané plochy Doposud jsem ve výpočtech uvažovala, že se obdělávaná plocha, výměra v hektarech, se nebude do budoucna měnit, zůstane tedy 76,6 ha. Tento předpoklad je však značně nereálný, neboť firma vlastní pouhých 14 ha a ostatní si pronajímá. Je tedy možné, že některý z vlastníků půdy s ní bude chtít naložit do budoucna jinak, nebo nebude ochoten pronajmout půdu firmě za nabízenou cenu a tímto dojde k poklesu obhospodařované plochy. Jaké jsou dopady snižování plochy na čistou současnou hodnotu investice je uvedeno v tabulce 18.

63


Vlastní práce

Tabulka 18 – Citlivost investičního projektu na změnu obdělávané plochy Výměra [ha] 76,6 68,9 61,3 53,6 46,0 38,3 30,6 23,0 15,3 7,7 0,0

ČSH [Kč] 18 481 713 16 633 541 14 785 370 12 937 199 11 089 028 9 240 856 7 392 685 5 544 514 3 696 343 1 848 171 0

Podíl výměry 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%


Z tabulky 18 vyplívá, že investice snese pokles obdělávané půdy až o 100%, neboť právě při poklesu na 0 ha obdělávané plochy dosahuje ČSH hodnoty nula a nachází se tu bod zvratu. Bod zvratu je vypočten v tabulce 18 a vyobrazen v grafu 8. Je tedy zřejmé, že citlivost na faktor je velice nízká a nepředstavuje tedy žádné riziko. Graf 8 – Grafické vyobrazení bodu zvratu při poklesu obhospodařované plochy Bod zvratu čisté současné hodnoty při poklesu výměry papriky 20000000

76,6 ha = ČSH 18.481.713,-

18000000 16000000

Č S H [Kč]

14000000

Bod zvratu čisté současné hodnoty při poklesu výměry papriky

12000000 10000000 8000000 6000000 4000000

7,7 ha = ČSH 1.848.171,-

2000000 0

100

90

80

70

60

50

40

30

20

10

0 Bod zvratu = 0 ha

Výměra [%]

64


Vlastní práce

4.4.10.2 Riziko nižšího hektarového výnosu Při předchozích výpočtech jsem předpokládala určitou růstovou tendenci hektarových výnosů, avšak jednalo se čistě o můj subjektivní odhad a není jisté, že hektarové výnosy porostou v takové výši. Je možné, že dojde dokonce i k poklesu hektarového výnosu, jako tomu bylo již v roce 2008. V tomto roce byla příčinou poklesu špatná kvalita sazenic, od té doby nechává firma semena pro vypěstování sazenic mořit. Může taktéž dojít poklesu hektarového výnosu vlivem klimatických podmínek, přičemž tyto dva faktory spolu úzce souvisí. V obdobích dlouhých a vydatných srážek může dojít až k zaplavení záhonů a utopení sazenic, i s tímto jevem se již firma v minulosti potýkala. Tabulka výpočtu pro riziko nižšího hektarového výnosu by byla totožná s tabulkou 18, neboť obě proměnné jsou na sobě úzce závislé, rozdíl by byl v prvním sloupci, kde by byl místo výměry uveden průměrný hektarový výnos. Taktéž graf bodu zvratu by vypadal obdobně. Bodem zvratu je taktéž 0%, kdy by průměrný hektarový výnos představoval 0,- Kč. Tento faktor je taktéž bezvýznamný, neboť nepředstavuje žádné riziko. 4.4.10.3 Riziko zvýšení cen vstupů Přestože má firma stálé dodavatele výrobních vstupů, ať už se jedná o hnojiva, postřiky, semena aj., není vyloučeno, že se tito dodavatelé neocitnou např. ve finanční tísni, která je přinutí zvýšit ceny svých výrobků či zboží. Pokud by navýšení cen bylo razantní, mohlo by snížit či dokonce ohrozit budoucí peněžní příjmy, neboť toto navýšení cen by mělo za následek nárůst nákladů, které by firma nemohla promítnout do cen, neboť cena je tvořena trhem. 4.4.10.4 Riziko navýšení investičních nákladů Navýšení investičních nákladů není v dnešní době nic neobvyklého. Přestože dodavatelské firmy vyhotovují kalkulace nákladů, stává se často, že se je v průběhu zhotovování díla snaží navýšit, ať už je jejich jednání taktikou, jak si navýšit své provize a osobní ohodnocení nebo se jedná o navýšení příčinou neočekávaných událostí. Co se týče zkoumané investice, zhotovitel díla (dodavatel) se ve smlouvě o dílo zavázal, že stanovená výše kapitálových výdajů nepřesáhne 8.112.000,- Kč. Tabulka 19 znázorňuje vývoj peněžních příjmů v případě navyšování investičních nákladů, k čemuž by v reálu dojít nemělo.

65


Vlastní práce

Tabulka 19 – Citlivost investičního projektu na navýšení investičních nákladů Investiční Podíl náklady investičních [Kč] nákladů 8 112 000 100% 8 923 200 110% 9 734 400 120% 10 545 600 130% 11 356 800 140% 12 168 000 150% 12 979 200 160% 13 790 400 170% 14 601 600 180% 15 412 800 190% 16 224 000 200% 17 035 200 210% 17 846 400 220% 18 657 600 230%

ČSH [Kč] 18 481 713 17 670 513 16 859 313 16 048 113 15 236 913 14 425 713 13 614 513 12 803 313 11 992 113 11 180 913 10 369 713 9 558 513 8 747 313 7 936 113

Investiční Podíl náklady investičních [Kč] nákladů 19 468 800 240% 20 280 000 250% 21 091 200 260% 21 902 400 270% 22 713 600 280% 23 524 800 290% 24 336 000 300% 25 147 200 310% 25 958 400 320% 26 593 713 327,80% 26 769 600 330% 27 580 800 340% 28 392 000 350%

ČSH [Kč] 7 124 913 6 313 713 5 502 513 4 691 313 3 880 113 3 068 913 2 257 713 1 446 513 635 313 0 -175 887 -987 087 -1 798 287


V tabulce 19 je tučným písmem a modrou barvou zvýrazněn bod zvratu, který je v úrovni, kdy čistá současná hodnota se rovná nule. Bod zvratu je v úrovni, kdy by došlo k navýšení investičních nákladů o 227,8 procentních bodů, což je nereálné i v případě jiných investic. Graf 9 pak bod zvratu znázorňuje graficky. Graf 9 – Grafické vyobrazení bodu zvratu při navýšení investičních nákladů Bod zvratu čisté současné hodnoty při navýšení investičních nákladů 20000000

ČSH = 18.481.713,-

10000000 Bod zvratu cca 327,80%

5000000

Bod zvratu čisté současné hodnoty při navýšení investičních nákladů

0 10 0 11 0 12 0 13 0 14 0 15 0 16 0 17 0 18 0 19 0 20 0 21 0 22 0 23 0 24 0 25 0 26 0 27 0 28 0 29 0 30 0 31 0 32 0 33 0 34 0 35 0

Č SH [K č]

15000000

ČSH = -1.798.287,-

-5000000

Investiční náklady [%]

66


Diskuse výsledků

5 DISKUSE VÝSLEDKŮ Náplní této části diplomové práce bude shrnutí výsledků, ke kterým jsem při hodnocení ekonomické efektivnosti závlah dospěla, vyhodnotit je a upozornit na případné nedostatky. Samotnému hodnocení ekonomické efektivnosti investičního záměru přecházela finanční analýza, zaměřená na analýzu poměrových ukazatelů, která měla za úkol nastínit mi, jak firma hospodaří. Prvním zkoumaným ukazatelem byla celková zadluženost (tabulka 2, str. 39), která se v roce 2004 vyšplhala až na 86%. Od tohoto roku se firmě podařilo postupně zadluženost snižovat, až se dostala na zhruba 60% v roce 2009. Přestože tento poměr neodpovídá zlatému pravidlu, pohybuje se celková zadluženost na přijatelné míře. Dalším pozitivním vývojem v hospodaření firmy je, že se během posledních pěti let snižuje podíl dlouhodobé zadluženosti a roste míra samofinancování (graf 1, str.40). Další ukazatelé zadluženosti už neměly tak pozitivní vývoj. Především dluh na vlastní jmění (tabulka 2) jednoznačně prokazuje, že ve firmě převládají cizí zdroje nad vlastními a k optimální hodnotě 1 se vypočtené hodnoty začaly přibližovat až v posledních dvou letech, což bylo způsobeno především navýšením základního kapitálu. Ukazatel úrokového krytí (tabulka 2, graf 2, str.41) vypovídá o tom, že firma je problémová (dle kritérií Amerických analytiků) a má problémy se splácením svých závazků z úroků, příčinou jsou vysoké nákladové úroky, které firma z úvěrů musí platit. Také ukazatel podkapitalizování (tabulka 2) vypovídá o tom, že firma podkapitalizována je. Dalšími sledovanými ukazateli byly ukazatele likvidity (tabulka 3, str. 41), které dospěly ke stejným závěrům, tedy že podnik není schopen, nebo jen obtížně, plnit své závazky. Do oblasti optimálních hodnot se dostala pouze hotovostní likvidita (graf 3, str. 42), ale i ta se po roce 2006 propadla až na nulu. Z ukazatelů aktivity jsem si vybrala pouze obrat zásob, doba obratu zásob, obrat pohledávek a doba obratu pohledávek (tabulka 4, str. 43). Obrat zásob v jednotlivých letech značně kolísal a pohyboval se v rozmezí 22 obrátek za rok (2004) po pouhých 5,42 (2001). Důvodem kolísání může být, že firma nemá stanovený každoroční objem produktů, které chce naskladnit. Každý rok se pěstované druhy zeleniny mění, sortiment se zužuje dle požadavků odběratelů a naskladňuje se pouze zboží, které skladovat lze (nepodléhá

67


Diskuse výsledků

rychlé zkáze) nebo nebylo na konci sezóny prodáno. Na objemu celkových zásob se taktéž podílí obalové materiály jako palety, přepravky, bedny a boxy. S tímto ukazatelem úzce souvisí i doba obratu zásob (tabulka 4, graf 4, str. 44), který udává, kolik dní trvá, než se zásoby přemění v hotové peníze. Značně kolísavý průběh měl i obrat pohledávek (tabulka 4), který v roce 2007 vystoupal na 66,21 obrátek za rok, v loňském roce pak vykazoval už pouhých 22 obrátek. Při výpočtu tohoto ukazatele mě zarazilo, že v rozvaze z roku 2001 až 2003 a následně i v roce 2005 jsou krátkodobé pohledávky se záporným znaménkem. Po tomto roce však převzal firemní účetnictví jiný účetní a můžeme se pouze dohadovat, co bylo příčinou. Údajně mělo dojít k prodeji nemovitosti, ze kterého následně sešlo a nemovitost se musela vydobropisovat. Proč jsou však pohledávky záporné i v roce 2005 nedokážu vysvětlit, zřejmě se bude opět jednat o zaúčtované dobropisy. Doba obratu pohledávek (tabulka 4, graf 4) vychází z obratu pohledávek a má tedy stejně kolísavý vývoj. Na jeho vývoji mě však zaujalo, že ukazatel v roce 2008 vzrostl až na téměř 41 dní. Firma okruh svých obchodních partnerů posledních pět let zužuje a utužuje si dodavatelsko-odběratelské vztahy. Jedním z obchodních partnerů je navíc obchodní řetězec Kaufland Česká republika, v. o. s., který v případě potřeby zaplatil firmě zboží třeba i do druhého dne. V loňském roce pak ukazatel klesl na 17 dní, což zhruba odpovídá 14 denní splatnosti faktur. Posledními zkoumanými poměrovými ukazateli byly ukazatele rentability (tabulka 5, str. 45). Obtížný byl především výpočet ROCE, kde jsem stěží odhadovala sazbu daně z příjmu (jako procento), neboť do roku 2007 existoval progresivní způsob zdanění. Dle tabulek pro výpočet daně z příjmu fyzických osob jsem vypočítala částku daně a následně tuto částku přepočítala na procento ze zisku před zdaněním. Tak jsem došla k procentům použitým ve vlastní práci pro výpočet ROCE. Pro roky 2001 až 2004 jsou vypočtené hodnoty ukazatelů záporné, neboť firma vykazovala záporný hospodářský výsledek. Vývoj počítaných ukazatelů od roku 2005 byl obdobný (graf 5, str. 45). Od roku 2007 došlo k propadu hodnot, neboť začal klesat zisk. Rentabilita celkového vloženého kapitálu se tak propadla na 2,95% (2009), rentabilita vlastního kapitálu na 1,55% (2009) a rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu na 5% (2009). Uvážím-li, že zhodnocení na spořících účtech se pohybuje okolo 3% p.a. a na běžných účtech nedosahuje ani 0,5%, dosahují rentability, především ROCE, uspokojivé míry.

68


Diskuse výsledků

Na finanční analýzu jsem následně navázala samotným hodnocením ekonomické efektivnosti investičního záměru. Firma v počátcích své existence koupila závlahy v Božicích, jedná se však o více jak třicet let starou stavbu, zařízení a rozvody. Technický stav závlah si v posledních letech vyžádal nemalé finanční prostředky, které musely být vynaloženy na nutné opravy a udržení systému v provozu. Na straně 32 a 33 jsou vyobrazeny mapy České republiky, ze kterých je patrné, že právě Božice se nachází v oblasti s druhým nejteplejším klimatem, s nejnižším úhrnem srážek a v oblasti výskytu horniny mladších třetihor, která je tvořena jíly a písky. V této oblasti jsou tedy závlahy a jejich bezchybný chod nezbytností. Náplní investičního záměru je tedy modernizace čerpací stanice a potrubní sítě s příslušenstvím. Pro možné použití metod hodnocení investičního projektu bylo nutné stanovit roční odpisy. Investiční celek jsem rozdělila na několik částí, přičemž každá část spadá do jiné odpisové skupiny s různou dobu odepisování. Odpisový plán znázorňuje tabulka 6, str. 47, přičemž uplatněný způsob odepisování je rovnoměrný. Grafický vývoj odpisů vyobrazuje graf 6, str. 48, kde je zřetelně vidět i délka odepisování jednotlivých částí. Odpisy jsou stanoveny na 30 let, neboť si myslím, že životnost investice bude právě 30 let. Závlahy byly v Božicích vybudovány v roce 1978 a po 31 letech si nutně vyžadují modernizaci, z tohoto hlediska jsem stanovila 30 let. Mimo odpisů bylo zapotřebí stanovit i kapitálové výdaje a očekávané roční peněžní příjmy, definovat způsob financování. Kapitálové výdaje (tabulka 7, str. 49) byly stanoveny na základě dodatku ke smlouvě o dílo, který obsahoval souhrnný položkový rozpočet. Do kapitálových výdajů jsem však nezahrnula výdaje na zvýšení čistého pracovního kapitálu, neboť jak jsem se dočetla v odborné literatuře, bývá jejich přírůstek u obnovovacích projektů pouze malý či žádný. Pro posouzení ekonomické efektivnosti investice souhlasím se způsobem financování, pro něž se firma rozhodla. K financování chce použít bankovní úvěr ve výši 5 mil. Kč, splaný za 6 let s roční úrokovou sazbou 6%, v případě, že na investiční projekt obdrží dotaci, bude úvěr o dotaci ponížen. Při sestavování umořovacího plánu jsem brala v úvahu dvě varianty, první, že se firmě nepodaří dotaci získat (tabulka 8, str. 50) a druhou, že dotaci získá (tabulka 9, str. 51). Při stanovování očekávaných ročních peněžních příjmů jsem vycházela z tabulky 10 (str. 52), výpočty však nejsou zcela přesné, neboť tržby z papriky v letech 2007, 2008 jsou zaokrouhleny na statisíce a tržby z loňského roku jsou pouze odhadem, neboť jejich výše

69


Diskuse výsledků

není dosud vyčíslena. Přírůstek tržeb (tabulka 11, str. 54) pro rok 2009 a 2010 je vypočten z tabulky 10, v ostatních letech se jedná o můj osobní odhad. Předpokládám, že do budoucna se obdělávaná plocha nebude měnit, ale bude docházet k nárůstu hektarového výnosu. V roce 2017 pak nárůst bude nižší z důvodu vstupu ČR do eurozóny, i v tomto případě se jedná pouze o odhad, realita může být jiná, vždyť rok vstupu do eurozóny se neustále oddaluje. Důležité bylo taktéž určit požadovanou míru výnosu, kterou jsem stanovila na 4%. Požadovanou míru výnosu jsem vypočítala pomocí vzorce pro výpočet průměrných nákladů kapitálu (WACC). Při následném hodnocení ekonomické efektivnosti investice jsem už vycházela pouze z uvedených tabulek a výpočtů. První metodou hodnocení ekonomické efektivnosti závlah byla metoda čisté současné hodnoty. Pro rozhodnutí zda bude nebo nebude projekt přijat záleželo, zda vypočtená hodnota bude vyšší než nula. Z vypočtené hodnoty 18.481.713,- Kč vyplývá, že projekt je možné přijmout, neboť diskontované peněžní příjmy (tabulka 12, str. 55) převyšují kapitálové výdaje. Princip další metody, metody vnitřního výnosového procenta spočíval v tom, že je třeba najít takovou míru, při níž je čistá současná hodnota rovna nule. Metodou pokus omyl jsem dospěla k závěru, že hledaná vnitřní výnosová míra se bude nacházet mezi 27% a 30%. Pro přesné stanovení VVP jsem využila výpočet vycházející z alternativních úrokových měr a vypočítala, že VVP je rovno 29,7%. Pro ověření výpočtu jsem tedy diskontovaný peněžní příjem pro VVP = 29,7% (tabulka 15, str. 58) dosadila do vzorce, ČSH se však nerovnala nule. Tato nepřesnost výpočtu však byla způsobena zaokrouhlováním. Zda je či není investice pro firmu přijatelná závisí na tom, zda je vnitřní výnosové procento vyšší než požadovaná výnosnost. Z tohoto pohledu může být investice přijata, neboť 29,7% je vyšší než 4%. Dle metody modifikovaného vnitřního procenta může být investiční záměr přijat, jestliže je modifikované VVP vyšší než požadovaná výnosnost investice. Jeho výše by se měla pohybovat mezi 4% a 29,7%. Modifikované vnitřní výnosové procento vyšlo 8,20%, projekt může být přijat. Stejně jako předchozí metody, i index ziskovosti hodnotí, zda je investice pro podnik přijatelná. Aby investice mohla být přijata, vyžaduje se, aby hodnota PI vykazovala

70


Diskuse výsledků

hodnoty vyšší jak 1. Vypočet PI požadovanou hodnotu překročil o 2,28, investice může být přijata. Další metodou hodnotící, zda je možné investici přijmout je metoda doby splacení. Vyžadováno je, aby doba splacení, návratnosti byla nižší než je samotná životnost investice, tedy nižší než 30 let. Samozřejmě čím nižší hodnota PP je, tím lépe. Projekt je možné přijmout, neboť bude splacen již mezi 2. a 3. rokem životnosti investice (tabulka 17, str. 61), konkrétně za 2 roky a 268 dní. Poslední použitou metodou pro hodnocení ekonomické efektivnosti investičního záměru (projektu) byla metoda anuit. Tato metoda určuje pravidelnou, stejně vysokou anuitu, kterou má být splacen úvěr. Požadavkem na výši anuity samozřejmě je, aby byla co nejnižší. Při výpočtu jsem zohlednila obě varianty financování. V prvním případě (neobdržení dotace) by anuita představovala 1.016.800,- Kč ročně, ve druhém (obdržení dotace) pouhých 283.331,- Kč, přičemž výpočet druhé varianty není přesný, neboť jsem při jejím výpočtu použila výši úvěru po odečtení dotace. V poslední části této diplomové práce jsem se pokusila definovat rizika, které by průběh investiční výstavby či její zdárné ukončení mohly ztížit nebo dokonce zhatit. Bylo podstatné zaměřit se na faktory ovlivňující peněžní příjmy (zisk), také proto, že část investice chce firma hradit z vlastních zdrojů. Za nejdůležitější faktory považuji riziko menší obdělávané plochy a riziko nižšího hektarového výnosu, tyto dvě rizika spolu úzce souvisí, jedná se o závislé proměnné. Vzhledem k tomu, že firma vlastní pouhých 14 ha půdy a ostatní si pronajímá, existuje reálná hrozba, že majitelé půdy ji již nebudou chtít nadále firmě pronajímat (ať už důvody budou jakékoli). Jaký dopad by měla nižší výměra na čistou současnou hodnotu znázorňuje tabulka 18 (str. 64), přičemž bod zvratu se nachází v úrovni 0 ha, při obdělávání 0% z původních 76,6 ha. Z tohoto vyplývá, že investice by snesla pokles až o 100% obdělávané plochy. Bod zvratu odpovídá výměře, při níž se ČSH = 0 (graf 8, str. 64). Při odhadu ročních peněžních příjmů jsem stanovila, že hektarový výnos bude mít přibližně stejnou rostoucí tendenci (mimo rok 2017). Tento předpoklad je však značně nereálný. K poklesu hektarového výnosu může dojít špatnou kvalitou sazenic (jako tomu bylo v roce 2008), špatným výběrem odrůd nebo klimatickými vlivy. Výpočty i bod zvratu by byly totožné s předchozím faktorem, s tím rozdílem, že zmiňovaných 0% (bod zvratu) by představovalo průměrný hektarový výnos 0,- Kč.

71


Diskuse výsledků

Z analýzy citlivosti vyplývá že, tyto faktory nepředstavují riziko pro zdárný průběh a realizaci investičního záměru. Dalším uvažovaným faktorem, který může mít vliv na zisk je riziko zvýšení cen vstupů (hnojiva, postřiky, semena, sazenice). V případě výrazného nárůstu cen, nemůže firma tyto zvýšené náklady promítnout do cen, neboť cena je vytvářena trhem. Vliv tohoto rizika na peněžní příjmy nemohu vyčíslit, neboť neznám přesné náklady na jednu sazenici (do ceny musí být zahnuta cena semene, která se odvíjí od celkové objednané hmotnosti semen neodvíjí se od kusů semen, cena namoření semen včetně přepravy do a ze Slovenska, cena za vypěstování sazenic – firma si nechává vypěstovat sazenice externími firmami ve sklenících, atd.). Posledním uvažovaným faktorem je riziko navýšení investičních nákladů, k čemuž by nemělo dojít, neboť je toto riziko ošetřeno přímo ve smlouvě o dílo mezi smluvními stranami, kde se zhotovitel zavázal, že kapitálové výdaje nepřesáhnou 8.112.000,- Kč. Přesto jsem hledala bod zvratu, pro případ, že by k této situaci došlo (tabulka 19, str. 66). Bod zvratu je v tomto případě až v úrovni 327,8%, kdy investiční náklady představují 26.593.713,- Kč (více jak trojnásobně vyšší) a ČSH je rovna nule (graf 9, str. 66).

72


Návrhy a doporučení

6 NÁVRHY A DOPORUČENÍ Doporučeními plynoucími z finanční analýzy jsou především pokusit se o snížení zadluženosti a nákladových úroků. Celková zadluženost firmy se sice v posledních pěti letech snížila o zhruba 26 procentních bodů, stále však neodpovídá zlatému pravidlu, které doporučuje 50% podíl cizích zdrojů a 50% podíl vlastních zdrojů na celkovém majetku podniku. Všechny ukazatele nasvědčují tomu, že je firma podkapitalizována a potýká se s problémy plnit své závazky. V souvislosti s investičním projektech, bych s jeho realizací počkala, až se zlepší míra samofinancování, sníží se nákladové úroky a zlepší ukazatele likvidity. Vzhledem k tomu, že však už nyní firma vynakládá nemalé prostředky na udržení závlah v provozu, je tedy investice nezbytná. Jelikož je modernizace závlah nutností, je třeba se zamyslet nad způsobem financování. Firma chce na úhradu části investičního projektu použít bankovní úvěr ve výši 5 mil. Kč a zbylou částku dofinancovat z vlastních zdrojů. Jestliže se pro tuto variantu rozhodla, je nezbytné podnikat všechny kroky pro to, aby ji byla udělena dotace, která bude následně od úvěru odečtena. Firmu tak nezatíží vysoké splátky a výrazný nárůst nákladových úroků. Obavy však mám ze samofinancování. Míra samofinancování sice v posledních letech roste, ale firma nevytváří takový zisk, aby projekt mohla dofinancovat z vlastních zdrojů. Možností by bylo využít pro dofinancování tržeb z prodeje vlastních výrobků, které v posledních letech přesahují 10 mil. Kč, to však bude mít za následek nedostatek finančních prostředků pro plněních ostatních závazků a mohlo by tak dojít k narušení odběratelsko-dodavatelských vztahů. Doporučovala bych firmě, aby si pojistila svou produkci proti klimatickým vlivům, neboť například záplavy mohou ohrozit budoucí tržby a ohrozit tak plnění závazků. Doporučením týkajícím se přímo investičního záměru je, aby si firma pohlídala termín dohotovení díla, neboť požadavkem bylo, aby zhotovitel modernizaci provedl v době nezavlažování. V případě, že by investice nebyla v dané době zrealizována, hrozí, že firma (a její konkurenti, jímž prodává závlahovou vodu) nebude moci uskutečnit výsadbu sazenic, protože by je neměla jak zavlažit. Dohotovení díla v termínu by mělo být ve smlouvě o dílo podchyceno například stanovením vysokého penále z prodlení.

73


Závěr

7 ZÁVĚR Firma, jejíž investiční projekt se stal předmětem této práce, podniká na základě živnostenského oprávnění v činnosti zemědělská výroba, nákup a prodej zboží. Touto činností se zabývá již 16 let. V počátcích své existence koupila závlahy v Božicích u Znojma, které byly nezbytným prostředkem pro zelinářskou výrobu, neboť právě Božice se nachází v oblasti s druhým nejteplejším klimatem, s nejnižším úhrnem srážek a v oblasti výskytu horniny mladších třetihor, která je tvořena jíly a písky. Vzhledem k tomu, že se však jedná o více jak 30 let starou stavbu, zařízení a rozvody, jejich technický stav si vyžaduje vynakládání nemalých finančních prostředků na jejich bezproblémový chod. Firma se tedy rozhodla pro rozsáhlou investici spočívající v modernizaci čerpací stanice a potrubní sítě s příslušenstvím. Na základě finanční analýzy jsem dospěla k závěru, že by bylo lepší investici odložit. Již v minulosti (rok 2004) se firma potýkala s vysokou zadlužeností (86%), která se ji do loňského roku podařila snížit zhruba na 60%, přesto nedosahuje zlatého pravidla. O tom, že ve firmě převládá více cizích zdrojů než vlastních vypovídá také zjištění, že je firma podkapitalizována. Problémy podniku činní taktéž hrazení závazků a nákladových úroků, které jsou značně vysoké. Jako nejvhodnější způsob financování investičního projektu se jeví bankovní úvěr v kombinaci s dofinancování z vlastních zdrojů. Firma navíc usiluje o dotaci, jejíž udělení by následně ponížilo dlužnou částku (úvěr) právě o výši poskytnuté dotace. Financování zbylé částky z vlastních zdrojů bude velice obtížné a zřejmě proběhne na úkor prohloubení závazků z obchodních vztahů. Při hodnocení ekonomické efektivnosti závlah jsem dospěla na základě výpočtů dynamických metod k závěru, že investice je pro firmu přijatelná, čemuž nasvědčují vypočtené hodnoty všech použitých metod. Před samotným provedením investičního záměru je nutné si uvědomit, že existují rizika, která by mohla jeho realizaci podstatně ztížit či dokonce zhatit. Je nezbytné se na tato rizika připravit a provést ochranná opatření jako pojištění úrody nebo výskyt některých faktorů ošetřit ve smlouvách s dodavateli, smlouvě o dílo.

74


Seznam použité literatury

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografické publikace: [1]

DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku: analýza, investování, oceňování, riziko, flexibilita. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2006. 191 s. ISBN 80-86119-58-0.

[2]

FOTR, J. -- SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2.

[3]

MAROUŠEK, J. Zavlažování. 1. vydání. Brno: Era group, spol. s r.o., 2008. 112 s. ISBN 978-80-7366-119-9.

[4]

MÁČE, M. Finanční analýza investičních projektů. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 80 s. ISBN 80-247-1557-0.

[5]

NĚMEC, V. Projektový management. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. 184 s. ISBN 80-247-0392-0.

[6]

PETRÁČKOVÁ, V. -- KRAUS, J. Akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2001. 835 s. ISBN 80-200-0982-5.

[7]

ROSS, STEPHEN A. Fundamentals of corporate finance. Boston: Irwin McGrawHill, 1998. 826 s. ISBN 0-256-16458-4.

[8]

SCHOLLEOVÁ, H. Ekonomické a finanční řízení pro neekonomy. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 256 s. ISBN 978-80-247-2424-9.

[9]

SCHOLLEOVÁ, H. Investiční controlling. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 288 s. ISBN 978-80-247-2952-7.

[10] SYNEK, M. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2000. 480 s. ISBN 80-247-9069-6. [11] VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. [12] VAN HORNE, J. – WACHOWICZ J. Fundamentals of Financial Management. Essex: Prentice Hall, 2008. 719 s. ISBN 978-0-273-71363-0.

75



Internetové zdroje: [1]

O závlaze, druhy závlahy, zavlažovací systémy, zavlažování zahrad – MEANDR s.r. o. [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupné z:

[2]

Vývoj sazby daně z přijmu fyzických osob, Pragoecon – Daňové poradenství. [online]. [cit. 2010-04-30]. Dostupné z:

[3]

Odpisy majetku 2009, mimořádné odpisy – Jak podnikat, poradna pro podnikatele a ostatní OSVČ. [online]. [cit. 2010-05-04]. Dostupné z:

[4]

Zákon o daních z příjmů – Část III. – Společná ustanovení. [online]. [cit. 2010-0504]. Dostupné z:

[5]

Paleontologická a Geologická mapa ČR a SK – Moře u nás – Fotoalbum – Nezařazené. [online]. [cit. 2010-05-04]. Dostupné z:

[6]

Geologická mapa 1:500 000 – Česká geologická služba. [online]. [cit. 2010-05-04]. Dostupné z:

[7]

Cílování inflace v ČR – Česká národní banka. [online]. [cit. 2010-05-07]. Dostupné z:

Ostatní zdroje: [1]

ZÁKLASNÍKOVÁ, Eva. Posouzení finanční situace vybraného podniku : bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 2007. 62 s., 12 s. příl. Vedoucí bakalářské práce doc. Ing. Jaroslav Jánský, CSc.

76


[2]


Smlouva o dílo mezi objednatelem, Rudolfem Míčou a zhotovitelem, společností ELTOS Hrádek, s. r. o. a její dodatky.

[3]

Zadávací dokumentace k výběrovému řízení; zadavatel: Rudolf Míča.

[4]

Smlouva o úvěru č. 0277/09/5128 mezi Československou obchodní bankou, a. s. a Rudolfem Míčou.

77


Seznam použitých zkratek

9 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK aj.

a jiný, a jiná, a jiné

angl.

anglické, anglicky

apod.

a podobně

ČNB

Česká národní banka

ČPK

čistý pracovní kapitál

ev., event.

eventuálně, případně, popřípadě

IRR

Internal Rate of Return (vnitřní výnosové procento)

KB

Komerční banka, a. s.

lit.

literatura

např.

například

NPV

Net Present Value (čistá současná hodnota)

p.a.

per annum, pro anno (ročně)

PI

Profitability Index (index ziskovosti)

PP

The Payback Period (doba návratnosti nebo úhrady)

resp.

respektive, přesněji řečeno, vlastně

ROA

Return on Assets (rentabilita celkového vloženého kapitálu)

ROCE

Return on Capital Employed (rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu)

ROE

Return on Equity (rentabilita vlastního kapitálu)

ROI

Return on Investment (metoda výnosnosti investic)

SZIF

Státní zemědělský intervenční fond

tis.

tisíc, tisíce

tj.

to jest, to je

tzv.

tak zvaný, tak zvaně

WACC

Weighted Average Cost of Capital (průměrné náklady na kapitál)

78


Seznam obrázků, tabulek, grafů a příloh

10 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ A PŘÍLOH Obrázek 1 – Zdroje financování investičního projektu........................................................... 18 Obrázek 2 – Metody hodnocení investic................................................................................. 29 Obrázek 3 – Mapa průměrných teplot..................................................................................... 32 Obrázek 4 – Mapa srážkových úhrnů...................................................................................... 32 Obrázek 5 – Geologická mapa České republiky ..................................................................... 33

Tabulka 1 – Pěstované plodiny a jejich výměra v hektarech .................................................. 36 Tabulka 2 – Ukazatele zadluženosti (ukazatele řízení dluhu)................................................. 39 Tabulka 3 – Ukazatele likvidity (ukazatele platební schopnosti) ........................................... 41 Tabulka 4 – Ukazatele aktivity (ukazatele obratovosti, vázanosti kapitálu)........................... 43 Tabulka 5 – Ukazatele rentability (ukazatele ziskovosti) ....................................................... 45 Tabulka 6 – Odpisový plán ..................................................................................................... 47 Tabulka 7 – Souhrnný rozpočet modernizace závlah.............................................................. 49 Tabulka 8 – Umořovací plán................................................................................................... 50 Tabulka 9 – Umořovací plán v případě získání dotace ........................................................... 51 Tabulka 10 – Přehled tržeb z vybrané komodity..................................................................... 52 Tabulka 11 – Stanovení očekávaných ročních peněžních příjmů ........................................... 54 Tabulka 12 – Výpočet diskontovaných peněžních příjmů při požadované výnosnosti 4%.... 55 Tabulka 13 – Výpočet diskontovaných peněžních příjmů při požadované výnosnosti 27%.. 56 Tabulka 14 – Výpočet diskontovaných peněžních příjmů při požadované výnosnosti 30%.. 57 Tabulka 15 – Výpočet diskontovaných peněžních příjmů pro VVP (IRR) 29,7% ................. 58 Tabulka 16 – Pomocná tabulka pro výpočet MIRR ................................................................ 60 Tabulka 17 – Doba splacení, návratnosti, úhrady ................................................................... 61 Tabulka 18 – Citlivost investičního projektu na změnu obdělávané plochy........................... 64 Tabulka 19 – Citlivost investičního projektu na navýšení investičních nákladů .................... 66

Graf 1 – Vývoj zadluženosti v % ............................................................................................ 40 Graf 2 – Úrokové krytí ............................................................................................................ 41 Graf 3 – Hotovostní likvidita .................................................................................................. 42 Graf 4 – Doba obratu zásob a doba obratu pohledávek .......................................................... 44 Graf 5 – Vývoj ukazatelů rentability (ROA, ROE, ROCE) .................................................... 45

79


Seznam obrázků, tabulek, grafů a příloh

Graf 6 – Výše odpisů v Kč během doby životnosti investice ................................................. 48 Graf 7 – Grafické vyobrazení vnitřního výnosového procenta ............................................... 59 Graf 8 – Grafické vyobrazení bodu zvratu při poklesu obhospodařované plochy.................. 64 Graf 9 – Grafické vyobrazení bodu zvratu při navýšení investičních nákladů ....................... 66

Příloha 1 – Rozvaha 2006 Příloha 2 – Výkaz zisků a ztrát 2006 Příloha 3 – Rozvaha 2007 Příloha 4 – Výkaz zisků a ztrát 2007 Příloha 5 – Rozvaha 2008 Příloha 6 – Výkaz zisků a ztrát 2008 Příloha 7 – Rozvaha 2009 Příloha 8 – Výkaz zisků a ztrát 2009 Příloha 9 – Zadávací dokumentace

80

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Recommend Documents