MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV OCHRANY LESŮ A MYSLIVOSTI

Analýza finanční a časové náročnosti obhospodařování honiteb v ČR

Bakalářská práce

2012/2013

Jan ADAMOV

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma obhospodařování honiteb z pohledu nároku na myslivce zpracoval sám, pod vedením Doc. Jiřího Kamlera a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s vyhláškou rektora Mendelu o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladu spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně dne ……………………………………………………. Podpis studenta

Poděkování

Prostřednictvím této jedné malé strany bych chtěl poděkovat všem lidem, hlavně mé rodině, která mi dovolila dostat se, až tam kde dnes jsem. Samozřejmě velký dík patří vedoucímu mojí práce panu Doc. Jiřímu Kamlerovi, který mi nabídl tu šanci zpracovat bakalářskou práci a prokázat tak svou odbornost, která mě dostala až k mému cíli. Dále chci poděkovat panu Ing. Petru Smutnému za jeho nepostradatelné rady, a v neposlední řadě musím poděkovat myslivecké veřejnosti a kolegům, kteří poctivě vyplňovali moje dotazníky a poskytli mi tak informace pro mou bakalářskou práci.

Bakalářská práce: Analýza finanční a časové náročnosti obhospodařování honiteb v ČR

Autor: Jan ADAMOV

Abstrakt Hlavním úkolem této bakalářské práce je analýza vyuţívání honiteb z pohledu struktury jejich uţivatelů. Zejména bylo vyhodnoceno, jakým způsobem myslivci obhospodařují honitby, jaké je jejich dosaţené myslivecké vzdělání, zda jsou to profesionální myslivci, či popřípadě takzvaní lidoví myslivci. Další části práce jsou zaměřeny na to, jakou pozornost věnují myslivci provozování myslivosti ať uţ s časového hlediska,

nebo finanční

aspekty myslivosti a jaká je

náročnost

obhospodařování jednotlivých honiteb podle jejich polohy, rozlohy, lesnatosti, či skladby zvěře. Dalším úkolem je podrobně prozkoumat a vyhodnotit optimální mnoţství členů pro určitou rozlohu honitby. A posledním úkolem je navrhnout zásady, popřípadě opatření pro pronájem honiteb od roku 2013. Práce je zaloţena na vyhodnocení dotazníků, které byly rozesílány po České republice, a které jednotlivý myslivci vyplňovali během celého roku od února 2010 do ledna 2011. Dalšími materiály byly myslivecká statistika a odborná literatura. Výsledky této statistické práce vypovídají o poklesu myslivců v české populaci, o jejich stárnutí, o nárůstu počtu hektarů honiteb. Dále odhaluje myslivecké vzdělání myslivců, náročnost hospodaření, a také doporučená pravidla pronájmu honiteb.

4

Bachelor work: Analysis of financial and time-consuming management of hunting grounds in the Czech Republic Author: Jan ADAMOV

Abstract The main task of this bachelor work is to analyze the use of hunting grounds in terms of the structure of their users. When it's mostly about finding out how to manage our hunting grounds, hunters, what is their formal education, hunting, whether they are professional hunters or hunters or so-called folk, it is here also that the attention devoted to hunting, whether with regard to time or financial aspects hunting. Another challenge is to find performance management of hunting grounds, according to their location, area, forest coverage, and track game. The next task is to examine and evaluate the optimal number of members of a certain size hunting grounds. A final challenge is to design principles, or measures of hunting grounds for lease from 2013. Methodology for this study were questionnaires that were distributed throughout the Czech Republic, and that individual hunters filled throughout the year from February 2010 to January 2011. Other materials were hunting statistics and literature. The results of the statistical work demonstrate the decline of hunters in the Czech population, their age, the increase in the number of hectares of hunting grounds. Further reveals hunters hunting education, performance management, and recommended hiring rules of hunting grounds.

5

Obsah úvod a cíl práce …………………………………………………….. 7 1.1 úvod práce …….………………………….……………………..... 7 1.2 cíle práce …….………………………………………….…….….. 8 2. literární přehled ………………………………………………….. 9 2.1 sociální aspekty myslivosti v ČR ..…………..…………...…..….. 9 2.2 náročnost mysliveckého hospodaření ……….……...…….….... 10 2.3 pronájem honiteb ……………………………………………….. 11 3. metodika ……………………………………………………....….. 15 4. výsledky …………………………………………………….…..… 17 4.1 analýza využívání honiteb ……………………………………..... 17 4.1.1 vzdělání uživatelů …...………………………..…………... 17 4.1.2 bydliště uživatelů …...………………………....…….......... 18 4.1.3 věková struktura …..……………………...………………. 19 4.1.4 členství v ČMMJ a zvolená pojišťovna …….……...…..... 20 4.2 náročnost obhospodařování …………………………………….. 22 4.2.1 časová náročnost ………………………..……..……..... 22 4.2.2 kriteria hospodaření podle typu honitby ……………..25 4.2.3 finanční náročnost ……………………...…….....…...... 28 4.3 myslivecká statistika ……………………....……….……... 30 4.4 kapacita honiteb …………………………………….…….. 36 4.5 návrh opatření pro pronájem honiteb ………………....... 39 4.5.1 lesy České republiky s. p. ……………..…………...….. 39 4.5.2 honitby v soukromém vlastnictví …..….…................... 39 5 diskuze .……...……………………….……..……….…………….. 40 6 závěr…………………………………………...…………….……... 43 7 summary …………………………………………..………….….... 45 8 použitá literatura ……………………....………...…………...…... 45 9 seznam příloh ………………………………….…………….……. 47 10 přílohy ………………………………………………..……………. 47 1.

6

1. ÚVOD A CÍLE PRÁCE

1.1 Úvod Myslivost v Českých zemích má mnohaletou tradici. Je to činnost zaloţená na originálních zvycích a tradicích, které se formovali během stovek let. Jako taková je upravovaná zvláštním zákonem 449/2001 sb. Myslivost je u nás velmi oblíbenou a rozšířenou kratochvíli, kterou vykonává zhruba sto tisíc lidí různého věku, vzdělání i obojího pohlaví. Obecně jsou však myslivci z největší části v důchodovém věku nebo těsně před ním. Jsou to lidé z různých sociálních vrstev a ţijících jak ve městě, tak na vesnici. Myslivost je bezesporu velmi náročnou činností, která vyţaduje spoustu obětovaného času při obhospodařování honitby, tak i financí při nákupu zbraní, mysliveckých potřeb a krmiv. Jednotlivé honitby mají specifické nároky na hospodaření v nich, podle typu honitby můţeme přibliţně určit počet jednotlivých myslivců pro její ideální hospodaření. Pro výkon práva myslivosti je třeba vlastnit nebo mít v pronájmu honitbu, území, na kterém je moţno lovit a pečovat o lesní zvěř. V naší republice je největším vlastníkem honebních pozemků stát, který spravuje tyto pozemky prostřednictvím LČR s. p.. Honitby se pronajímají na 10 let dopředu. Správu honitby zajišťují řadoví myslivci a to jak po stránce časové tak i finanční.

7

1.2 Cíle práce Hlavním cílem této práce je analyzování vyuţívání honiteb z pohledu struktury jejich uţivatelů, kdy by mělo dojít k vyhodnocení výsledků, které myslivci vyplňovali do dotazníků, které jim byly rozesílány. Dalším cílem této bakalářské práce je náročnost hospodaření, a to jak časová, tak i finanční náročnost, v honitbách kladena na myslivce. V neposlední řadě se práce snaţí vyhodnotit kapacitu uţivatelů (myslivců), pro obhospodařování jednotlivých typů a druhů honiteb a zhodnotit pravidla pro pronajímání honiteb v drţení Lesů ČR, s.p., protoţe v roce 2013 bude nově pronajímána značná část honiteb.

8

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Sociální aspekty myslivosti v ČR Samotní myslivci jsou velice různorodá skupina obyvatelstva, pocházejících z různých sociálních vrstev, o tomto bodě zdroje hovoří takto. ,,Není pochyb o tom, ţe pohled na myslivost se v současnosti mění a to jak v široké společnosti občanské, tak ve společnosti odborné. Na druhé straně je také zřejmé, ţe pohled samotných lovců a myslivců na myslivost a lov je v jednotlivých zemích a regionech Evropy různý. Proţíváme období, kdy nové názory na myslivost krystalizují. Svědčí o tom například obnovené snahy o formulování Evropské charty myslivosti, iniciované Radou Evropy. To jaké formy a postavení myslivost ve společnosti nyní získá, zřejmě ovlivní její vývoj nebo dokonce existenci na mnoho desetiletí dopředu.“(Havránek, F., 2008) „Myslivost patří v českém kontextu k zálibě, která se nejčastěji dědí z generace na generaci. Znalci tvrdí, ţe být myslivcem neznamená pouze chodit po lese v zelené uniformě s kloboukem na hlavě. Některé zvyky se dodrţují uţ po staletí - a například myslivecká mluva uţ má přes 2000 výrazů. Českomoravská myslivecká jednota má 75 tisíc členů, jejich průměrný věk je ale 58 let - nejen to je dokladem, ţe popularita myslivosti v Česku klesá. Ještě před deseti lety přitom bylo myslivců přes 100 tisíc. Kromě toho, ţe stárnou, se z některých stávají pouze lovci. Starost o les a zvěř uţ podle slov samotných myslivců ustupuje do ústraní.“ (Švec, M., 2012)

9

2.2 náročnost mysliveckého hospodaření O náročnosti hospodaření v honitbách, z hlediska ekonomiky, financí a času hovoří zdroje takto. „V souvislosti s cenami pronájmů si musíme všichni popravdě uvědomit, ţe ceny pět, nebo deset korun za jeden hektar jsou bohuţel u většiny pronájmů nenávratně pryč a můţeme na ně uţ jen historicky vzpomínat. Samozřejmě situace z hlediska pronájmu a ceny bude všude rozdílná. Stojím stoprocentně na straně mysliveckých sdruţení, ale na druhé straně chápu a rozumím vlastníkům, kteří uvaţují o zvýšení cen pronájmů. Vţdyť uznejme, ţe se mnohde deset, a někde také dvacet let, ceny nezvedaly a zůstaly například na deseti korunách za jeden hektar. Dnes to jsou ceny pro vlastníky hodně malé.“ (Švec, M., 2012) ,,Je statisticky dokázáno, ţe pro 70% evropských myslivců je domovská honitba nebo okrsek tím, kde nejen loví, ale kde také pečují o zvěř a kterému věnují svůj čas a finance. Tato neplacená práce jde velice těţko vyjádřit v číslech a někdy je i těţko prokazatelná. Lze ale konstatovat, ţe neplacená práce myslivců je bezpochyby významným přínosem k udrţování přírodního prostředí, k poznávání zvěře a ekologie krajiny. V ČR se náklady na udrţení sociální a věkové skladby populací zvěře a tím i reprodukční schopnosti, odhadují na 200,- Kč/1ha.“(Feuereisel, J., 2000). „Na jednu stranu k tomu přispěli sami uţivatelé honiteb, kteří svým odpovědným

přístupem

dlouhodobě

přesvědčují

ostatní

veřejnost

o

svém

nezastupitelném vkladu k péči o krajinu a ochranu přírodního bohatství, ze které je zvěř povaţována a jednak také samotným vyváţením podílů jednotlivých dotačních titulů. Výrazný podíl finančních prostředků je věnován na černou zvěř.“(Růţička, J., 2010) "Je to aktivita, která není jenom o tom, ţe musíme mít volný čas, ale v současné době je i finančně náročná," říká jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka. I proto čeští myslivci čím dál více usilují o to, aby se jejich záliba

10

dostala na seznam kulturního dědictví UNESCO. Ţádost o zapsání chtějí s kolegy z okolních států podat do dvou let.

2.3 pronájem honiteb Během roku 2013 se projednávají nové podmínky pronájmu honiteb a uzavírají se nové smlouvy o pronájmu. V tomto bodě hovoří literatura takto. „Přiznává-li zákon o myslivosti vlastníkům pozemků právo myslivosti a rozhodnou-li se vlastníci nevykonávat toto právo sami ve vlastní reţii, ale pronajmou ho uţivateli, náleţí jim podle zákona nájemné za honitbu. Jeho výše musí být stanovena dohodou obou stran, rozdíly však asi nastanou v očekávání.“ (Gruber, M., 2012) ,,Drţitelem honitby je osoba, která byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána, tj. majitel (ať uţ fyzická nebo právnická osoba) nebo honební společenstvo, v případě, ţe je vlastníků více. “(Řehák, L., 2005) ,,Uţivatelem honitby je pak buď fyzická, nebo právnická osoba, která si honitbu od drţitele honitby pronajme. Tj. dle českého pojetí myslivosti je výkon práva myslivosti svěřen uţivatelům honiteb, tj. fyzickým nebo právnickým osobám. Vykonavatelem práva myslivosti by mohl být také např. pouze stát, např. prostřednictvím profesionálních nebo licencovaných lovců, coţ by pro myslivecké hospodaření vytvářelo zcela jiný rámec. “(Řehák, L., 2005) ,,Koncepce pronájmu honiteb, tj. pronájmu pozemků vlastníky pozemků na osobu, která je schopná vykonávat právo myslivosti (tj. je k tomu státem pověřena, coţ znamená, ţe má sloţeny zkoušky z myslivosti a je tedy majitelem loveckého lístku) vychází z historického vývoje myslivosti v českých zemích. Tato koncepce je ve střední Evropě poměrně rozšířena. Jinými slovy, právo myslivosti nemůţe automaticky vykonávat majitel myslivecky upotřebitelných pozemků, nýbrţ pouze ten subjekt, který má státem prověřenou mysliveckou odbornost. “(Řehák, L., 2005) Drţitel honitby je povinen s uţivatelem honitby uzavřít smlouvu na deset let. Smluvní doba deseti let je stanovena zákonem. Tato dlouhodobost je dalším

11

významným právním předpokladem pro smysluplné myslivecké hospodaření. “(Řehák, L., 2005) „ Pronajmout lze honitbu jen a) české fyzické osobě, která má platný český lovecký lístek, b) mysliveckému sdruţení vzniklému podle předpisů o sdruţování občanů za účelem nájmu honitby, jehoţ nejméně 3 členové splňují podmínku uvedenou v písmenu a), c) české právnické osobě, která na pozemcích v těchto honitbách zemědělsky nebo lesnicky hospodaří nebo která má myslivost uvedenu v předmětu své činnosti a jejíţ statutární orgán nebo alespoň jeden jeho člen nebo odpovědný zástupce splňuje podmínku uvedenou v písmenu a). Nájem honitby Právnické osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravují, mohou pronajímat honitbu jen po provedení výběrového řízení. Výběrové řízení, losování a vznik smlouvy o nájmu honitby Výběrovým řízením se pro účely tohoto zákona rozumí právní úkony drţitele honitby směřující ke vzniku smlouvy o nájmu honitby: a) sdělení drţitele honitby o podmínkách nájmu honitby, všem zájemcům o nájem honitby, b) sdělení rozhodnutí všem zájemcům o tom, který ze zájemců prokázal nejlepší záměr, mysliveckou odbornost, praxi a důvěryhodnost, c) sdělení všem zájemcům o výši ceny, za kterou je honitba vybranému zájemci pronajímána, d) sdělení plného obsahu uzavřené smlouvy s vybraným nájemcem všem zájemcům. V případě umístění dvou nebo více zájemců z řad mysliveckých spolků se sídlem v místě honitby na prvém místě rozhodne o nájemci větší počet členů mysliveckého spolku. V případě umístění více jiných zájemců na prvém místě rozhodne o vybraném nájemci los. Zákon stanoví, ţe honitbu nelze rozdělit na části a v nich přenechat někomu provozování myslivost. A také nelze honitbu přenechat za účelem lovu zvěře za úplatu, pokud se nejedná o poplatkový odstřel s doprovodem. Pokud je honitba pronajata mysliveckému sdruţení, je toto myslivecké sdruţení povinno

12

upřednostnit přihlášky členství podané vlastníky, popřípadě nájemci honebních pozemků této honitby.

Smlouva o nájmu honitby Zákon stanoví, ţe Smlouva o nájmu honitby musí mít písemnou formu a musí být uzavřena na dobu 10 let. Drţitel honitby je povinen do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy zaslat jedno její vyhotovení orgánu státní správy myslivosti. Nájemné z honitby se stanoví dohodou smluvních stran. Zákon můţe však stanovit i jiné podmínky k určené nájemného. Přednostní právo na uzavření smlouvy Pokud v případech stávající honitby na honebních pozemcích státu uplatní dosavadní nájemce zájem o opětovné uzavření nájemní smlouvy na další období, bude s ním jednáno o uzavření smlouvy podle podmínek stanovených pro výběrové řízení jako s prvním. Ale toto právo nevzniká, jestliţe se drţitel rozhodne uţívat honitbu na vlastní náklad nebo pokud nájemce v průběhu uplynulé doby nájmu porušil nájemní smlouvu nebo mu byla orgánem státní správy myslivosti uloţena pokuta podle zákona o myslivosti. Naturální plnění Pokud nájemci honiteb na honebních pozemcích ve vlastnictví státu provedou opatření na ochranu proti škodám působeným zvěří po předchozím souhlasu zástupce právnické osoby, která hospodaří s majetkem státu nebo majetek státu spravuje, přijme se toto plnění jako naturální plnění na nájem ve výši ceny takového opatření v místě honitby obvyklé. Zánik smlouvy Při zániku smlouvy o nájmu honitby se mezi stranami vyrovná rozdíl v hodnotě mysliveckých zařízení existujících při vzniku a zániku smlouvy, pokud se nedohodnou strany jinak.

13

Smlouva o nájmu honitby zaniká: a) uplynutím doby, b) zánikem honitby c) zánikem nebo smrtí nájemce honitby d) přestane-li nájemce splňovat podmínku uvedenou v § 32 odst. 3, e) dohodou f) výpovědí s 18 měsíční výpovědní lhůtou po změně drţitele honitby v případě, ţe nový drţitel honitby ji bude vyuţívat na vlastní účet. g) výpovědí pronajímatele nebo nájemce pro nedodrţení podmínek smlouvy o nájmu, h) rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti v případech, kdy porušením smlouvy nájemcem dojde k váţnému ohroţení ţivotního prostředí anebo poklesu počtu zvěře v honitbě pod stanovené minimální stavy. Přejde-li vlastnické právo k honebním pozemkům v honitbě, která je pronajata, vstupuje nový vlastník do smlouvy o nájmu honitby na místo vlastníka dosavadního. Dojde-li ke změně pronajaté honitby podle § 31 odst. 4, upraví se stávající nájemní smlouva k datu provedené změny.Drţitel honitby je povinen oznámit písemně orgánu státní správy myslivosti zánik smlouvy o nájmu honitby v případech uvedených v odstavci 6 písm. a) aţ g), a to do 15 dnů ode dne, kdy k takové skutečnosti došlo. Neníli tímto zákonem nebo smlouvou o nájmu stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby ustanoveními občanského zákoníku o nájmu. Pronájem části honitby nebo podnájem honitby nebo její části je zakázán.“ (zákon č. 449/2001 Sb.)

14

3. METODIKA K získání informací, které byly zpracovány v této bakalářské práci, slouţí dotazníky, jeţ byly rozeslány po mysliveckých sdruţeních v české republice. Tyto dotazníky byly určeny pro řadové myslivce, kteří zde vyplňovali informace jak sami o sobě tak i o své honitbě. V části dotazníku, kde byly otázky přímo se týkající jednotlivých myslivců, byly dotazy: - věk myslivce - jeho myslivecké vzdělání -pohlaví, a podobně. V další části dotazníku se myslivci vyjadřovali k poměrům v honitbě a zhodnotit kriteria pro správné fungování honitby: -ideální počet myslivců pro honitbu -vlastnické vztahy - spolupráci s orgány státní správy -mezilidské vztahy ve sdruţení. Předposlední části jsou informace o samotné honitbě: - velikost -typ honitby (lesní, polní, smíšená) - vlastnické poměry - správa honitby V poslední části dotazníku je tabulka, do které myslivci vyplňovali časovou a finanční náročnost hospodaření v dané honitbě popřípadě honitbách.

15

Dotazníky byly po sdruţeních v České republice rozesílány v únoru a březnu roku 2010, většina dotazníku byla poslána zpátky aţ po roce a to v březnu letošního roku, pouze u některých kolegů bylo moţno kontrolovat a konzultovat výsledky průběţně během celého roku. Dotazníků bylo po celé republice rozesláno přesně 100. Tento počet dotazníků byl zvolen pro přesnější vyhotovení výsledků. Respondenti pro tento dotazník byli vybírání na základě dobrovolného přihlášení a zájmu o danou tématiku. K dalšímu zpracování a vyhodnocení výsledků se jich vrátilo přesně 80. Do těchto čísel jsou započítány i dotazníky, které se rozesílaly přes internet pomocí stránek www.myslivost.cz Dalším zdrojem informací je myslivecká statistika o honitbách na území České republiky, kterou kaţdoročně zpracovává orgán státní správy myslivosti, a to od roku 2000 aţ do roku 2011. Tyto informace byly pouţity pro získání: -počtu honiteb v republice -celkové velikosti honiteb -vlastnické poměry -způsob vyuţívání honiteb - druh honební plochy -celkový počet drţitelů loveckých lístků v zemi Při navrhování podmínek a podkladů pro pronájem honiteb od LČR s. p. (lesy České republiky státní podnik), byly pouţity směrnice a doporučení vydaná samotným podnikem LČR s. p.. V těchto pravidlech se specifikují podmínky pro pronájem honiteb na další dekádu, to jest do roku 2023.

16

4. VÝSLEDKY 4.1

Sociologická analýza myslivců V této oblasti byla rozebírána různá kriteria, která rozdělují naše myslivce do

několika táborů. Jednalo se o vzdělání našich myslivců, a to jak obecné tak i odborné. Dalším kriteriem bylo bydliště jednotlivých členů, aby se zjistilo, zda jsou myslivci obyvatelé vesnic, nebo jsou rozšířeni i ve městech. Dále byla zjišťována věková struktura myslivosti a příčiny stárnutí. A naposled bylo zjišťováno, jak je to se členstvím v českomoravské myslivecké jednotě a pojištěním u pojišťovny Halali. 4.1.1 Vzdělání uživatelů Zde můţeme rozebrat vzdělanost myslivců jak z hlediska obecného vzdělání (vysoká, střední škola), tak i z pohledu vzdělání odborného tedy mysliveckého, popřípadě lesnického (zkoušky mysliveckého hospodáře, zkouška z myslivosti na vysoké škole, a podobně). Obecné vzdělání českých myslivců je podle dotazovaných kolegů na velmi vysoké úrovni, jelikoţ jen pouhých 10 % všech dotazovaných uvádí jako maximální dosaţené vzdělání učiliště. Dalších zhruba 60 % procent dotazovaných uvádí jako nejvyšší dosaţené vzdělání střední školu zakončenou maturitou. A nakonec zbývajících 30 % respondentů jsou vysokoškoláci. Co se týká vzdělání z mysliveckého hlediska, je trend nastolený při obecném vzdělání v podstatě úplně opačný, protoţe drtivá většina myslivců, kteří odpovídali na dotazníky, má pouze základní myslivecké vzdělání. Jejich zastoupení odpovídá 65 % procentům dotazovaných. Vyšší odborné zkoušky z myslivosti v dotazníku vyplnilo 30 % myslivců a nakonec pouze 5 % procent dotázaných uvedlo jako myslivecké vzdělání splněnou zkoušku z myslivosti na vysoké škole.

17

K těmto výsledkům je moţno přidat zajímavou poznámku, dotazovaní, kteří měli vysokoškolské vzdělání, posílali dotazníky aţ po době jednoho roku, zatímco myslivci s „niţším“ vzděláním často posílali dotazníky v měsíčních či dvouměsíčních intervalech.

Obrázek č. 1 myslivecké vzdělání

4.1.2 Bydliště Uţivatelé honiteb neboli myslivci, jsou veřejností vnímání jako staří obyvatelé vesnic. Skutečnost ale bývá často dosti odlišná. Pravdou je, ţe myslivci jsou zástupci spíše starší generace (více informací v dalším bodě), ale nemusí být pravdou, ţe se vyskytují pouze v zapadlých domečcích na konci vesnice. Spousta dnešních myslivců, ţije ve městech i těch velkých. Myslivost provozují buď jen na svých chatách a chalupách po víkendech, nebo se jí věnují rovnou v místě svého bydliště, v příměstské honitbě. I přes tyto skutečnosti stále platí, ţe většina českých, moravských a slezských myslivců ţije na vesnicích. Podle respondentů mysliveckých dotazníků jich je přes 68%. Tyto čísla však nemůţou být brána jako směrodatná, jelikoţ se jedná pouze o výsledky vyplývající z dotazníku, který byl uţivatelům rozesílán. Z výsledků, které myslivci poskytli, vyplývá, ţe většina myslivců, i ti kteří bydlí ve městech, mají vzdálenost do své honitby, popřípadě honiteb, do 20 kilometrů.

18

Tyto údaje budou podrobněji rozebrány v bodě „časová náročnost“. Kde se bude rozebírat průměrná dojezdová vzdálenost do honitby a čas k tomu potřebný.

4.1.3 Věková struktura Vzhledem k faktu, ţe většina myslivců je doposud členy ČMMJ, je moţné částečně vycházet z informací uvedených v publikaci vydané touto organizací u příleţitosti 80. výročí jejího zaloţení. Kromě vcelku jasného konstatování, ţe počet myslivců klesá (maximum v 70. letech - 119 aţ 124 tis., nyní asi 99 tis.), je k dispozici graf věkového sloţení členské základny ČMMJ v r. 2002 (str. 6 tohoto čísla časopisu). V grafu strukturovaném po desetiletých věkových intervalech převládá jednoznačně věková skupina 51-60 let s počtem přibliţně 26 tis. členů, druhou nejpočetnější je skupina 41-50 let (21 tis.), za níţ pokračují skupiny 61-70 let (přes 15 tis.) a 31-40 let (pod 15 tis. členů). Údaj o průměrném věku lze odhadnout na přibliţně 50 let. Tyto informace jsou pouţity z publikace 80 let myslivecké jednoty. Věkový průměr kolem 50 let není špatný. Velmi významným způsobem přispěl ke sníţení počtu myslivců zákon č. 288/1995 Sb., o zbraních a střelivu, který nařídil zpětné přezkoušení všech drţitelů zbrojních průkazu. Zřejmě lze podobnou vlnu odchodů očekávat v průběhu nebo po ukončení nového desetiletého pronájmu honiteb v r. 2013. Zváţíme-li finanční náročnost provozování myslivosti v pronajatých i vlastních honitbách, máme další velmi závaţný důvod k ukončení činnosti. Vzhledem k demografickému vývoji obyvatelstva v ČR, který naznačuje pokles počtu dětí a mládeţe a celkové zvyšování počtu lidí v důchodovém věku, nelze předpokládat zvýšený příliv mladých myslivců. V kontextu výše zmíněných konstatování je zajímavou informací počet dětí v mysliveckých krouţcích a druţinách mladých myslivců, který představoval v 70. a 80. letech přibliţně 17 500 členů, ale v 90. letech aţ do současnosti jen 430 členů (podle publikace 80.let myslivecké jednoty)

19

Obrázek č. 2 věková struktura myslivců v ČR

4.1.4 Členství v ČMMJ a zvolená pojišťovna Členství v ČMMJ (Českomoravská myslivecká jednota), bývalo v dřívějších dobách otázkou cti a povinností pro kaţdého myslivce v našich zemích. Kdo nebyl členem jednoty, nebyl, vnímám jako plnohodnotný myslivec, a nemohl se prakticky ani ucházet o místo v nějakém mysliveckém sdruţení. S členstvím v jednotě byly spojeny různé výhody pro členy, ať uţ slevy na mysliveckých akcích, akční nabídky a podobně. Kaţdý člen, jenţ platil kaţdoročně členské poplatky byl navíc pojištěn u pojišťovny specializující se na myslivost a to u pojišťovny Halali a.s.. Dnešní trend je ovšem zcela opačný spousta myslivců opouští řady Českomoravské myslivecké jednoty, z mnoha různých důvodů. Někteří nejsou spokojení s prací na OMS (okresní myslivecké spolky), jiným vadí vedení jednoty. Někteří členové jednotu opouštějí z důvodu pojišťovny, kdy nejsou spokojeni s pojistným plněním, popřípadě náklady spojenými se samotným pojišťěním. Ať tak, či tak v poslední době čelí Českomoravská myslivecká jednota masivnímu odlivu svých členů. Jelikoţ členství není povinné a i ostatní pojišťovny pochopily, ţe pojištění myslivosti můţe být lukrativní zakázkou, odcházejí členové jinam.

20

Z dotazníků vyplývá, ţe většina myslivců je pořád členy ČMMJ, ale je vidět i určitý odliv k jiným společnostem, hlavně kvůli pojištění. Největší zastoupení u pojištěných myslivců má tradičně Halali a.s. je to 70 % dotazovaných myslivců, ale silnou základnu má u nás uţ i ČPP (Česká podnikatelská pojišťovna), u které je podle průzkumu pojištěno 20 % myslivců, zbývajících 10 % respondentů uvádí uţ většinou různé pojišťovny, které budou zařazeny pod označením „ostatní pojišťovny“.

Obrázek č. 3 zvolená pojišťovna

21

4.2 Zhodnocení náročnosti obhospodařování honiteb Náročnost obhospodařování jednotlivých honiteb závisí, jak na mnoţství jednotlivých myslivců, kteří danou honitbu obhospodařují, tak i na druhu honitby, jestli se jedná o honitbu lesní, polní či smíšenou. Z toho vyplývá i zastoupení jednotlivých druhů zvěře danou lokalitu obývající. Kaţdá zvěř má jiné nároky na hospodaření s ní. Nároky kladené na jednotlivého myslivce můţeme rozdělit do dvou kategorii, nebo do dvou tříd: -je to náročnost časová -náročnost finanční 4.2.1 Časová náročnost K tomu, abychom zjistily náročnost hospodaření v honitbách, bylo třeba vycházet z údajů, které nám poskytují čas, který musejí myslivci strávit hospodařením a myslivostí. Náročnost časová se dá zjistit z počtu návštěv honitby za určitý měsíc, předvedení psa na zkouškách, příprava krmiv a výţivových doplňků pro zvěř na období nouze, dalším kriteriem, které se dá započítat do časové náročnosti je i dojíţdění do honitby.

22

Jedním z kriterií, podle kterých se posuzovala časová náročnost hospodaření v naších honitbách, je počet návštěv v honitbě za daný měsíc. Z průzkumu provedeného pomocí dotazníků, které byly rozesílány, bylo zjištěno, ţe nejčastější návštěvy honitby bývají v podzimních měsících, kdy vrcholí přípravy na nadcházející období nouze a myslivci doplňují zásoby krmiva pro zvěř. Průměrné hodnoty návštěv honitby během jednotlivých měsíců Leden…………………………………………………………………………. 15 návštěv Únor………...………………………………………………………………… 13 návštěv Březen ………………………………………………………………………... 16 návštěv Duben ……………….……………………………………………………….. 13 návštěv Květen …………………..…………………………………………………… 14 návštěv Červen……………………..…………………………………………………. 14 návštěv Červenec ………………....………………………………………..…………. 17 návštěv Srpen ……………………...………………………………………………...... 15 návštěv Září………………………...…………………………………………………. 19 návštěv Říjen……………………….…………………………………………..….….. 21 návštěv Listopad………………………………………………………………………. 20 návštěv Prosinec………………………..…………………………………………...… 16 návštěv Tyto výsledky jsou pouze průměrné hodnoty návštěv honitby ze všech dotazníky, které byly zpracovávány. Přičemţ platí, ţe více návštěv honitby, a to aţ o třetinu je v honitbách, které jsou smíšené, neţ v honitbách pouze lesních. Dalším dílčím výsledkem mohly být hodnoty, výstav a zkoušek psů. Co se týká předvedení psů na zkouškách, není moţné tyto výsledky vyhodnocovat, jelikoţ v ani jednom případě se v dotaznících neobjevil kolega, který během uplynulého roku psa předváděl na jakémkoliv druhu zkoušek z výkonu.

23

Bezesporu nejvíce času zabere v mnoha případech pouze přesun do honitby, a tak jako další bod časové náročnosti byla dotazovaná dojezdová vzdálenost do honitby. Dojezdové vzdálenosti do honitby se u všech respondentů značně liší, někteří kolegové bydlí přímo v honitbě, jiní jí mají i 50 kilometrů daleko. Hodnoty najetých kilometrů do a po honitbě Leden……………………………………………………………………………… 32 km Únor………………………………………………………….……………………. 26 km Březen…………………………………………………………………….……….. 34 km Duben………………………………………………………….………………..… 25 km Květen…………………………………………………………..………………..... 22 km Červen……………………………………………………………...…………..….. 37 km Červenec………………………………………………………………………....... 36 km Srpen………………………………………………………………………………. 31 km Září…………………………………………………………………………..……. 38 km Říjen……………………………………………………………………………..... 58 km Listopad………………………………………………………………………..….. 55 km Prosinec………………………………………………………………………….... 54 km

Z těchto průměrných výsledků dojezdu do honitby a po honitbě vyplývá, ţe myslivci nejvíce cestují v podzimních a zimních měsících, tedy v době přikrmování zvěře, společných lovů, naháněk, společenských akcí, jako jsou myslivecké plesy a podobně. Za to naopak nejméně myslivci cestují v době jarních měsíců, kdy není třeba zvěř přikrmovat, a ani lov neprobíhá v takové míře jako ke konci roku. Dalším aspektem je samotná vzdálenost, kterou musí myslivec překonat ze svého obydlí do honitby. Někteří myslivci bydlí přímo ve své honitbě, jiní musejí dojíţdět spousty kilometrů. Z dotazníků vyplývá, ţe průměrná vzdálenost dojezdu do honitby je 21,63 km, coţ je vzdálenost, která se při průměrné rychlosti 60km/hod dá překonat zhruba za 25 minut. Tyto výsledky jsou ovšem pouze průměrné a nemůţou být brány za směrodatné.

24

Posledním aspektem posouzení náročnosti obhospodařování honiteb je počet honiteb, které ten daný myslivec obhospodařuje. V tomto bodě odpovědělo 90 % dotázaných, ţe navštěvují pouze jednu honitbu, naopak dalších 5 % dotázaných je aktivním členem ve dvou honitbách, a zbývajících 5 % respondentů se aktivně podílí na obhospodařování více jak dvou honiteb.

Obrázek č. 4 počet obhospodařovaných honiteb

4.2.2

Kriteria hospodaření podle typu honitby

Dalším kriteriem pro návrh počtů myslivců na honitbu, musíme vzít v potaz také nároky jednotlivých honiteb, a názor samotných myslivců. Samotní

myslivci

většinou

navrhují

vyšší

počty

myslivců

pro

obhospodařování, neţ se uvádí v mysliveckých statistikách. Z pohledů samotných uţivatelů se počty myslivců od myslivecké statistiky liší a v některých odhadech i o docela značné procento. Podle jejich názoru, je třeba na stejnou plochu honitby více lidí, kteří by v ní hospodařili a to v průměru 1 myslivec (drţitel loveckého lístku) zhruba na 66,65 hektarů, ale jen v honitbách do 1000 hektarů honební plochy. Naopak v honitbách, které svou výměrou přesahují 2000 hektarů, navrhují jednoho myslivce (drţitele loveckého lístku) zhruba na celých 100 hektarů.

25

Samostatným bodem jsou pak nároky podle různých druhů honiteb. Ať uţ rozdělíme honitby podle polohy na honitby v horských polohách a mimo horské polohy, podle struktury porostu, lesní, polní nebo smíšené, a také podle převaţujících druhů zvěře, nebo podle samotných uţivatelů. Vezmeme-li do úvahy převaţující druh zvěře jako rozhodující faktor pro diferenciaci hospodaření v honitbě, můţeme tento bod spojit i s bodem struktury honitby. Jelikoţ ve značné míře jsou dané honitby podle rostlinného členění charakterizovány právě převaţujícím druhem zvěře. Není to sice pravidlem, ale v honitbách polních je dominujícím druhem zvěř srnčí a dále zvěř drobná. Je ovšem pravdou, ţe ve značné části honiteb dnes jiţ převládá zvěř černá. V honitbách smíšených se můţeme jako s dominantním druhem setkat jak se zvěří srnčí tak i vysokou, popřípadě daňčí. V honitbách výhradně nebo převáţně s lesními pozemky se povětšinou setkáváme se zvěří jelení jako hlavním druhem. Polní honitby, jenţ se velmi často nachází poblíţ městských aglomerací, jsou pro svou atraktivitu především z hlediska drobné, srnčí a černé zvěře obhospodařovaná sdruţeními, která čítají více členů. Z dotazníků, které vyplňovali uţivatelé čistě polních honiteb, vyplývá průměrná hodnota 65 ha na jednotlivého myslivce v dané honitbě, přičemţ hodnoty se pohybovaly od 58 ha do 71 ha. Polní honitby jsou po většinu roku pro zvěř velice dobře úţivným prostředím, pokud ovšem tyto honitby nejsou jen nekonečnými lány řepky a podobných plodin, kde zvěř v podstatě nemá ţádnou potravní nabídku. Ovšem v době nouze, jsou tyto honitby povětšinou bez jakéhokoliv přírodního zdroje potravy, a tudíţ musí zdejší myslivci vynaloţit velké úsilí při přikrmování zvěře. Smíšené honitby nabízejí zvěři jak dostatek úkrytu, tak i širokou potravní nabídku, kdy i v zimním období není zvěř odkázaná jen na přikrmování myslivců. Myslivost v těchto honitbách teoreticky nevykazuje takové nároky při péči o zvěř, zejména v dobách nouze během přikrmování zvěře. Ty to honitby jsou na našem území zastoupeny asi největším procentem. V těchto honitbách, podle dotazníků, připadá průměrně na jednoho myslivce 75 ha honební plochy, coţ je celorepublikový průměr na jednoho uţivatele. Při čemţ hodnoty uváděné respondenty dotazníků se pohybovaly od 71 ha do 77 ha.

26

Lesní honitby, zejména pokud se jedná o lesní porosty v naších podmínkách stále hojně zastoupené, a to monokultury, nenabízejí zvěři dostatečné mnoţství potravní nabídky v podstatě během celého ročního cyklu. Zvěř v těchto lokalitách se nevyznačuje silnou tělesnou konstitucí ani velkými trofejemi. Jedná-li se o lesy smíšené, v těchto lokalitách naopak zvěř prospívá velmi dobře. Myslivost v lesních honitbách se tedy můţe do značné míry lišit v závislosti na typu lesního porostu. V monokulturách je myslivecké hospodaření stěţováno nepříznivou skladbou porostů, zatímco ve smíšených hospodářstvích je tento problém sníţen bohatým zastoupením rostlinných druhů. Čistě lesní honitby najdeme povětšinou v oblastech hor, tudíţ ve větší vzdálenosti od větších lidských sídel. Myslivostí se zde zabývají většinou místní, a počty těchto myslivců jsou vesměs nejniţší ze všech typů honiteb podle rostlinné skladby. V lesních honitbách uvádějí dotazovaní myslivci průměrnou hodnotu hektarů na jednoho myslivce na 95 ha. Přičemţ hodnoty se pohybují od 85 do 109 hektarů lesní plochy.

Obr. č. 12 hektary na jednoho uţivatele podle struktury honiteb

27

4.2.3 Finanční náročnost Finanční náročnost kladená na myslivce záleţí z největší části na tom, zda myslivec je povinen přispívat na nájemné honitby, anebo ne. Dalším aspektem finanční náročnosti je pořízení mysliveckého vybavení, ať uţ se jedná o zbraně, psa, oděvy, krmné směsi apod. Významným faktem v získávání mladých zájemců je i finanční náročnost k dosaţení myslivecké kvalifikace, pořízení základního vybavení a vlastní provozování výkonu práva myslivosti. Jiţ při hrubém propočtu se pohybujeme v řádu několika desítek tisíc korun, a i kdybychom zredukovali pořizovací náklady na minimum, bude to stále alespoň 25 000,- Kč. Velkou výhodu mají ti, kteří se této zálibě věnují od mládí a pořizují si vybavení často s významným přispěním celé rodiny průběţně ještě před dosaţením plné myslivecké kvalifikace. Je-li v rodině myslivec, lze se spolehnout i na paralelní vyuţívání, zapůjčení nebo darování lovecké výzbroje a výstroje. Člověka, který tuto výhodu nemá, však čeká začátek. Lze ale právem namítnout, ţe kaţdá záliba něco stojí a je svobodnou volbou kaţdého člověka, pro co se rozhodne. Větší finanční náročnost je jistě kladena na začínající mladé myslivce. Kteří si musí koupit úplně kompletní myslivecké vybavení, neţ na starší myslivce, kteří jiţ své zbraně mají a dokupují třeba pouze náboje. Z dotazníků také vyplývá, ţe poměrně větší náklady vynakládají myslivci ţijící ve městech a větších vesnicích v bytových a panelových domech. Jsou to především náklady na krmivo a krmení pro zvěř v dobách nouze, ale také by se dal zaznamenat trend, ţe „městští“ myslivci chtějí být více originální, a proto častěji kupují zbraně a oděvy s vyšší pořizovací cennou.

28

Pro finanční náročnost hospodaření se v dotazníku započítávaly hodnoty nákladů na psa, oblečení, stavbu mysliveckých zařízení, krmení, lovecké pomůcky, střelivo a podobně. Tyto hodnoty byly uváděny jako celkový součet za celý kalendářní měsíc. Leden….………………………………………………………............................ 2194 Kč Únor……………………………………………………………………………… 215 Kč Březen….……………………………………………………………………….. 1275 Kč Duben….………………………………………………………............................. 488 Kč Květen….……………………………………………………………………….. 2093 Kč Červen…..……………………………………………………………………….. 662 Kč Červenec…………………………………………………………………………. 606 Kč Srpen……….…………………………………………………………………… 1180 Kč Září……………………………………………………………………………….. 750 Kč Říjen……….……………………………………………………………………. 1645 Kč Listopad…………………………………………………………………………. 1288 Kč Prosinec…………………………………………………………………………. 1988 Kč Ovšem i zde platí, ţe tyto hodnoty jsou pouze průměrné a nemají takovou vypovídací hodnotu. Podle dotazníků ani nelze určit, zda výnosy závisí na typu honitby, jde spíše o potřeby a pohodlí jednotlivých myslivců. Hodnoty jednotlivých měsíců se zhruba drţely na stejných hodnotách okolo jednoho tisíce Kč, a to během celého roku. Avšak je třeba zaznamenat maximální a minimální částky pro přesný obraz financí.

29

Tabulka č.1 měsíční náklady Měsíce Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

4.3

Minimum (Kč) 200 200 150 150 100 100 100 100 200 400 300 500

Maximum (Kč) 2500 1000 9000 2500 2750 3500 3000 5000 4500 6000 26000 5200

Myslivecká statistika Další důleţité informace, které bylo potřeba zohlednit v této práci, jsou

informace o samotných honitbách. Tyto však v dotaznících nebyly uvedeny, a proto pro celorepublikové souhrny byly pouţity údaje z mysliveckých statistik za posledních 1let a to od roku 2000 do roku 2011. Z mysliveckých statistik byly pro tuto práci vyhodnocovány informace o celkové rozloze honiteb v České republice. Dále byly pouţity informace a vlastnické struktuře našich honiteb, a také o struktuře jejich obhospodařování vzhledem k jejich vlastníkům. Posledním uvaţovaným ukazatelem je počet drţitelů platných loveckých lístků.

30

Tabulka č.2 myslivecká statistika Rok

Celková výměra honiteb (Ha)

2000

6723073 1820/2311514 3574/4338373 545/815724

2001

6726545 1848/2304846 3551/4339487 564/814577

2002

6796373

2003

6634505 1637/1899417 3976/4735088 708/919845

2004

6811170

2005

6839654

2006

Vlastní honitba Ks/Ha

Společenstvo Ks/Ha

6851096 1636/1965750 4105/4885346

2007 6837574 1633/1957092 4096/4880482 2008 6851466 1624/1946019 4116/4905447 2009 6861933 1625/1942983 4128/4918950 2010 6868908 1615/1930102 4145/4938806 2011 6864932 1618/1938333 4129/4926599

Vlastní reţie Ks/Ha

Pronájem Ks/HA

4836/57968 53 4824/57963 29

4905/57146 60

Drţitelé lovecký ch lístků 96317 96552

93900

5026/58461 715/1010925 71 95497 5009/58277 720/1009821 53 94820 5030/58471 710/1004343 23 5065/58923 688/969570 63 94713 5089/59126 671/956231 77 5078/59137 669/951146 88 94343

Z výsledků myslivecké statistiky nám vyplývá, ţe celková výměra našich honiteb za dobu posledních deseti let neustále a téměř pravidelně stoupá. Zatímco přesně opačným směrem se ubírají výsledky počtů drţitelů platných loveckých lístků, z toho vyplývá, ţe naše honitby byly v dřívějších dobách zpravovány zbytečně velkým počtem myslivců. Dalšími výsledky jsou počty a výměry honiteb z hlediska provozování myslivosti (vlastní reţie, či pronájem), z těchto čísel můţeme vyčíst, ţe u obou hodnot je vlastní reţie zhruba šestkrát méně častá neţ honitby pronajaté. Co se týká vlastnických poměrů honiteb (vlastní honitby, či společenstvo), vyplývá, ţe honitby společenstev jsou zhruba dvakrát častější neţ honitby vlastní.

31

Celková velikost honiteb na našem území kaţdým rokem téměř pravidelně narůstá. Vyjma roku 2003 kdy došlo k velkému propadu celkové výměry honiteb v České Republice.

Obrázek č. 5 velikost honiteb Z mysliveckých statistik také můţeme vyčíst, ţe, ačkoliv výměra honiteb neustále roste, počty myslivců (v tomto případě počty drţitelů platných loveckých lístků) neustále klesají, coţ má za následek větší počet hektarů na jednoho myslivce.

Obrázek č. 6 počty myslivců

32

Z myslivecké statistiky se dá dále vyčíst, jaký je vztah hospodaření v honitbách vzhledem k jejich vlastníkovi. S těchto výsledku vychází, ţe drtivá většina honiteb, co do počtu tak i do výměry, není obhospodařována vlastníky honebních pozemků, ale ţe tyto jsou dále pronajímány. Během posledních 10 let klesá jak počet, skoro o 200 honiteb, tak i výměra honiteb, cca o 400 tisíc hektarů, patřící jednomu vlastníku. Zcela opačný trend vykazují honitby zaloţené společenstvem vlastníků, u těch za posledních 10 let přibylo v řádu o 600 honiteb a plocha narostla o zhruba 600 tisíc hektarů. (viz obr. č 9, obr. č 10 níţe). Je důleţité zaměřit se také na otázku, zda je honitba obhospodařovaná vlastníkem honebních pozemků, nebo jedna-li se o pronájem. Honitby, ve kterých vykonávají právo myslivosti samotní majitele honebních pozemků, se u nás pohybují ve stovkách, s celkovou výměrou pod milion hektarů. Zatímco pronajímané honitby jsou na našem území zcela dominantním jevem. Takových to honiteb je u nás přes 5 tisíc s celkovou výměrou přes 5 milionů hektarů. Je otázkou, zda by nebylo lepším řešením, kdyby vlastníci honebních pozemků vyuţívali častěji svého práva myslivosti a hospodařili sami na těchto plochách. Zabránilo by se nechtěným škodám na polních kulturách a jejich pozdějším finančním náhradám ze stran mysliveckých sdruţení.

33

Obrázek č. 7 počty honiteb vlastní reţie versus pronájem

Obrázek č. 8 výměra honiteb vlastí reţie versus pronájem

34

Obrázek č. 9 počty honiteb vlastní versus společenstvo

Obrázek č. 10 výměra honiteb vlastní versus společenstvo

35

4.4

Kapacita honiteb Nesporným měřítkem časové náročnosti kladené na myslivce je také počet

hektarů, které obhospodařuje. Z myslivecké statistiky vyplývá, ţe v posledním roce, který zde započítáváme, tj. v roce 2011 připadalo na jednoho drţitele loveckého lístku 72,76567 hektarů honební plochy. Tato plocha se za posledních 10 let změnila následně více graf níţe. Toto jsou výsledky myslivecké statistiky, coţ jsou skutečná čísla, ale musíme je brát jen jako průměrné hodnoty.

Obrázek č. 11 hektary na jednoho drţitele loveckého lístku (průměrné hodnoty) Těmito hodnotami hektarů na jednoho myslivce, jsme se přiblíţili naším německy mluvícím sousedům, kde je pro jednotlivého lovce uznána honitba o minimální výměře 75 hektarů.

36

Z těchto čísel můţeme vycházet při výpočtu průměrného počtu myslivců pro obhospodařování honiteb v jednotlivých krajích, kdy byly zjištěny průměrné hodnoty výměry honiteb pro kaţdý ze 13 krajů České republiky mimo Prahy. Z těchto výsledků vyplývá, ţe průměrný počet myslivců v jednotlivých krajích by měl být: Jihočeský………………………………………………………… 878,425 ha = 12 členů Jihomoravský……………………………………………………… 937,65 ha = 13 členů Karlovarský………………………………………………………. 1177,49 ha = 16 členů Královéhradecký……………………………………………………… 712 ha = 10 členů Liberecký………………………………………................................ 1183 ha = 16 členů Moravskoslezský………………………………………………… 1095,35 ha = 15 členů Olomoucký………………………………………............................ 1236,8 ha = 17 členů Pardubický………………………………………………………… 741,05 ha = 10 členů Plzeňský………………………………………….......................... 1123,55 ha = 16 členů Středočeský………………………………………………………. 681,45 ha = 9 členů Ústecký…………………………………………............................. 1001,5 ha = 14 členů Vysočina…………………………………………........................... 719,35 ha = 10 členů Zlínský…………………………………………………………….... 819,8 ha = 12 členů Průměrně tedy můţeme říci, ţe na 1000 hektarů honební plochy, by mělo připadat 14 myslivců, kteří by jí obhospodařovali. Toto jsou údaje vycházející z myslivecké statistiky za rok 2011, tudíţ za rok 2012 mohlo dojít ke změně výsledků. Tyto čísla však nemůţeme brát jako směrodatná, jelikoţ kaţdá honitba má jiné nároky na samotné myslivce, kdy můţe být součástí honitby třeba baţantnice, kde je třeba pro provoz daleko více členů, nebo honitba, kde se nachází pouze smrkové monokultury, bude potřebovat členů méně.

37

Dalším kriteriem pro návrh počtů myslivců na honitbu, musíme vzít v potaz také nároky jednotlivých honiteb, a názor samotných myslivců. Ti většinou navrhují vyšší počty myslivců pro obhospodařování, neţ se uvádí v mysliveckých statistikách. Z pohledů samotných uţivatelů se počty myslivců od myslivecké statistiky liší a v některých odhadech i o docela značné procento. Podle jejich názoru, je třeba na stejnou plochu honitby více lidí, kteří by v ní hospodařili a to v průměru 1 myslivec (drţitel loveckého lístku) zhruba na 66,65 hektarů, ale jen v honitbách do 1000 hektarů honební plochy. Naopak v honitbách, které svou výměrou přesahují 2000 hektarů, navrhují jednoho myslivce (drţitele loveckého lístku) zhruba na celých 100 hektarů.

38

4.5

Zásady pro pronájem honiteb ,,Výkon práva myslivosti se spojuje s určitými územními celky, označovanými

zákonem za honitby (uznaná honitba, obora a samostatná baţantnice), které se administrativním způsobem (uznáním ze strany okresního úřadu) vytvářejí na honebních pozemcích. Právo myslivosti pak náleţí vlastníku honitby, jímţ je vlastník honebních pozemků uznaných z podnětu okresního úřadu za honitbu, vlastník či nájemce honebních pozemků, k jehoţ návrhu byla honitba uznána, nebo honební společenstvo vytvořené následně po uznání honitby. Vlastník honitby můţe v této honitbě vykonávat právo myslivosti sám nebo můţe honitbu smlouvou pronajmout jiné fyzické či právnické osobě nebo jejich sdruţení. Ten, kdo právo myslivosti vykonává, je podle dikce zákona uţivatelem honitby. Můţe tedy jít o osobu odlišnou od vlastníka honitby i vlastníka honebních pozemků, jestliţe jí bylo právo myslivosti v honitbě přenecháno do nájmu (§ 2 odst. 2 a § 14 odst. 2 věta první zákona o myslivosti)“. (Nejvyšší soud 2008)

4.5.1 Nájem u soukromých honiteb U pronájmu honiteb, které jsou ve vlastnictví někoho jiného neţ státu, se postupuje v podstatě stejně, jako u pronájmu státních honiteb, avšak tito majitelé honebních pozemků, ve většině případu, sami myslivci, honitbu pronajmou mysliveckému sdruţení, se kterým jiţ mají zkušenosti, a u kterého vědí a znají způsob mysliveckého hospodaření. V těchto honitbách v podstatě hospodaří, pokud nedojde k nějakému přestupku proti smlouvě, jedni myslivci po dobu mnoha let. Oproti tomu v honitbách, které jsou čerstvě uznány, a tudíţ ještě nemohli být pronajaty, se jejich majitele, pokud se nechtějí podílet na výkonu práva myslivosti, rozhodují převáţně podle trţního hlediska a hledí pouze na nejvyšší nabídku, a jiţ méně je zajímá kvalita hospodaření. 4.5.2 Nájem u LČR s. p. U LČR s.p., je nutné jako u jiných státních podniků vypsat výběrové řízení na pronájem honitby. Podle zákonu 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách

39

5. DISKUZE Toto téma, které jsem si zvolil k bakalářské práci, bylo dle mého názoru přínosem pro mou odbornou stránku, jelikoţ stejnou práci jsem ještě nezaregistroval, uţ zde byly podobné práce, ale všechny byly cíleny na myslivecké hospodáře a nikoliv na řadové uţivatele honiteb. Pomocí dotazníků, které jsem rozeslal po České republice, jsem mohl zpracovat tuto bakalářskou práci. Po celé republice bylo rozesláno přes 100 dotazníků a vrátilo se jich přesně 80. Bylo vycházeno především z výše zmiňovaných dotazníků, ale své místo v této práci si našla i odborná literatura, a odborné časopisy. V této práci šlo především o hospodaření v honitbách. Nešlo ale o hospodaření jako takové, ale tato práce byla zaměřená na ty, kdo hospodaří v našich honitbách. Bylo potřeba zjistit, kolik času věnují myslivci obhospodařování honiteb, kolik je třeba investovat, aby se dala provozovat myslivost. Braly se v potaz i výsledky myslivecké statistiky za posledních 1let, které pomohly dojít k některým z výsledků. Kdyţ výsledky budou brány a vyšli jen jako průměrné hodnoty, mají svou vypovídací hodnotu o naší myslivosti a myslivcích. U prvního cíle této práce, „analýza struktury uţivatelů“, vychází najevo, ţe myslivecká populace stejně jako všichni ostatní nezadrţitelně stárne a ţe věkový průměr myslivců je hodně vysoký, coţ můţeme brát jako varovný signál. Tento fakt podporuje i ,,HROMAS, J., 2003.“ V publikaci ,,80 let myslivecké jednoty“. Je však otázkou, zda dokáţeme nějak omladit českou myslivost. Z vlastních zkušeností, a nejen mých, vím, ţe mladí myslivci mají často velké problémy najít myslivecké sdruţení, kde by je přijali. Kdyţ uţ mají to štěstí a starší zkušenější myslivci je přijmou mezi sebe, velice často jsou těmto mladým lidem házeny klacky pod nohy a dělány různé nepříjemnosti vţdy, kdyţ se dovolí vyslovit svůj názor, který není podle ,,staré školy“. Kaţdý, z Nás mladších, se myslím s tímto chováním setkal a troufnu si říct, ţe dost často Nás dokáţe znechutit a odradit od další práce.

40

Taky odborné vzdělání uţivatelů vypovídá o moţné budoucnosti naši myslivosti. Bohuţel toto téma není nikde podrobně rozebíráno, proto v tomto bodě se opírám pouze o dotazníky a zkušenosti kolegů. Drtivá většina myslivců jsou ve směs takzvaní ,,lidoví myslivci“. Tito jsou to většinou starší pánové, kteří mají jiţ léta zkušenosti, ale nemohou myslivosti přinést nic nového, posunout jí na další úroveň. Vyšší odbornou, zkoušku z myslivosti mývá v kaţdém sdruţení jeden maximálně dva lidi a ti dělají hospodáře, a jeden člověk v celém sdruţení nemůţe bez podpory ostatních provádět nějaké závaţné změny. Jen pár korespondentů do mého dotazníku uvedlo, sloţenou zkoušku z myslivosti na vysoké škole. Nemůţeme chtít, aby kaţdý, kdo se chce věnovat myslivosti, měl vysokou školu, ale určitě by prospělo, kdyby se jejich procento zvýšilo. Určitě bych taky rád vyjádřil svůj názor na ČMMJ a pojištění myslivosti. Zda má smysl být stále členem ČMMJ a být pojištěn u Halali. Nebo přejít s pojistkou k nějaké jiné pojišťovně, které tyto sluţby dnes jiţ nabízejí. Je to určitě na posouzení kaţdého jedince. O tomto tématu se dočteme na kaţdém mysliveckém fóru spoustu potřebných informací a zkušeností jednotlivých respondentů. V této práci bylo vyhodnoceno i časové a finanční zatíţení myslivosti. Je zřejmé, ţe myslivost je a byla vţdy drahý koníček, ať uţ se jedná o zbraně či speciální oděvy a pomůcky pro chov a lov. Také časově je to koníček (pro některé i povolání) velice náročné, hlavně v dobách nouze, kdy je potřeba přikrmovat téměř kaţdý den. Kaţdý myslivec si sám můţe spočítat své náklady a čas strávený v honitbě. Kapacita honiteb, je podle mého názoru, téma, které nemůţe být vyhodnocováno pomocí dotazníků, ale je třeba pečlivě zkoumat poměry a nároky v jednotlivých honitbách, protoţe tady můţeme posuzovat pouze průměrné hodnoty. I kdyţ výsledky jsou dosti shodné s průměrnými hodnotami z internetové stránky www.lesycr.cz. Kaţdá honitba potřebuje pro své hospodaření jiný počet myslivců a posuzovat toto téma na základě průměrných hodnot mi přijde jako nic neříkající data.

41

A nakonec zásady pronájmu honiteb, jsou dle mého názoru nastaveny, tak jak jsou a dokud fungují, není potřeba je měnit, chápu, ţe velké části myslivců se tyto pravidla nelíbí, ale ţijeme v trţní společnosti, takţe velkou roli hrají peníze, nikoliv nejlepší způsoby hospodaření. Pro některé honební pozemky to určitě není dobré řešení, protoţe je zde místo peče o zvěř a ekosystém hlavním hlediskem počet zvěře a mnoţství zvěřiny, která se dá prodat nebo zkonzumovat. Dost často tyto podmínky znamenají i finanční a existenční potíţe pro malá sdruţení s malými příjmy. Pro LČR s. p. platí zákonné předpisy a musí se řídit zákonem 137/2006 Sb. Zákonem o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. U soukromých honiteb je pouze na rozhodnutí majitele, jak s honitbou naloţí.

42

6. ZÁVĚR Bakalářská práce byla statistického zaměření. Jako jediný druh „terénního měření“ byly pouţity dotazníky, které byly rozesílány po České republice. Úkolem této práce bylo zhodnotit nároky, které jsou, při hospodaření, kladeny na myslivce. Hlavními úkoly bylo „analyzování struktury uţivatelů“, „náročnost hospodaření“, „vyhodnocení kapacity honiteb“, a „zásady pronájmu honiteb“. Po roce, od února roku 2010 do ledna roku 2011, kdy byly dotazníky u jednotlivých respondentů, a kdy se vrátily ke zpracování, bylo provedeno vyhodnocení výsledků zaslaných dotazníků. Byly zde čtyři druhy otázek, které byly postupně vyhodnoceny a rozebrány v bakalářské práci v jednotlivých bodech. Dále bylo pracováno s mysliveckou statistikou, přesněji informace o honitbách a počtech drţitelů loveckých lístků. Tyto informace byly pouţity pro zjištění a vyhodnocení kapacity honiteb pro samotné myslivce. Byly vyhodnoceny průměrné hodnoty, které byly zjištěny dotazníky, a byly získány výsledky, které vypovídají a způsobu hospodaření v honitbách a hlavně o jejich uţivatelích. Práce byla vypracována na základě dotazníků. Dále jako podklady poslouţily myslivecká statistika za roky 2000-2011. Pro pronájem honiteb slouţily jako podkladové materiály doporučená „Pravidla výběrového řízení na pronájem honiteb“, která byla vydaná lesy České republiky s.p. A také byla vypracovaná na základě znalostí, získaných během studia lesnictví, jak na SLŠ Hranice, tak na Mendlově univerzitě v Brně.

43

7. SUMMARY Bachelor's thesis was a statistical focus. As the only kind of "field measurements" have been used questionnaires that were distributed throughout the Czech Republic. The goal of this study was to evaluate the claims that are, in management, subject to the huntsman. The main task was to "analyze the structure of users", "performance management", "evaluation of the capacity of hunting grounds", and "the principle of leasing hunting grounds." After a year, from February 2010 to January 2011, when questionnaires were in respondents, and when he returned for processing the results of an evaluation of questionnaires sent. There were four types of questions, which have subsequently been evaluated and discussed in the thesis at various points. It was to work with the hunting statistics, more information on the number of holders of hunting grounds and game tickets. This information was used for detection and evaluation of the capacity of hunting grounds for themselves hunters. Mean values were evaluated by questionnaires were identified and obtained results that reveal how and management of hunting grounds and most of their users. The work was developed on the basis of questionnaires. In addition, Huntsman served as background statistics for the years 2000-2011. For the lease of hunting grounds were used as background material recommended "selection procedures for the leasing of hunting grounds, which was issued by the forests of Czech Republic Cup And it was developed based on knowledge gained while studying forestry, both in high forestry school in Hranice and Mendel university in Brno.

44

8. POUŽITÁ LITERATURA ANDRESKA, J., A KOLEKTIV, Tisíc let myslivosti, vyd. Vimperk: nakladatelství Tina, 1993. ČERVENÝ, J., a kol. Encyklopedie myslivosti, vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. 592 s., ISBN 80-7181-901-8 DOHNÁLEK, L., Myslivci a příroda, vyd. Olomouc: nakladatelství Votobia, 2000 HAVRÁNEK, F., o čem hovoří myslivecká statistika, Myslivost, 2010, ročník 58, č. 10, str. 47 HELL, P., a kol. Nová příručka myslivce, vyd. Bratislava: Příroda, 2004. 280 s., ISBN 80-07-01303-2 HROMAS, J., a kol. 80 let myslivecké jednoty, vyd. Praha: nakladatelství Vega, 2003 HROMAS, J., a kol. Myslivost (učebnice), vyd. Písek: Matice lesnická, 2000 KAMLER, J., Myslivci pozor vymíráme a není to dobře, Myslivost, 2011 ročník 59, č. 3, str. 10 KASINA, J., Lesy České Republiky a myslivost, Myslivost, 2004, ročník 52, č. 4, str. 6 KRAUS, M., členství v ČMMJ a pojištění, Myslivost, 2009, ročník 57, č. 7, str. 20 PALAS, J., Halali jistota myslivců, Myslivost, 2008, ročník 56, č. 3, str. 10 REDAKCE, myslivecká statistika 08/09, Svět myslivosti, 2009, ročník 9, č. 9, str. 12 REDAKCE, myslivecká statistika 07/08, Svět myslivosti, 2008 ročník 8, č. 9, str. 11 REDAKCE, změny v ČMMJ, Svět myslivosti, 2006, ročník 7, č. 7, str. 14 SLUNÉČKO, J., co je charakteristické pro dnešní stav naší myslivosti, Myslivost, 2010 ročník 59, č. 8, str. 8 ŠIMEK, J., co Nás můţe potkat při uzavírání nových nájemních smluv, Myslivost, 2011 ročník 59, č. 5, str. 10 VACH, M., a kol. Myslivost, vyd. Uhlířské Janovice: nakladatelství Silvestris

45

VODŇANSKÝ, M., jsou profesionální lovci lékem, Myslivost, 2009, ročník 57, č. 9, str. 14 VODŇANSKÝ, M., nejnovější myslivecká statistika, co z ní vyplývá, Myslivost, 2009 ročník 57, č. 11, str. 12 VODŇANSKÝ, M., minimální velkost honiteb, Myslivost, 2009, ročník 57, č. 12, str. 12 ZÁSMĚTA, V., a kol. 50 let České myslivecké organizace, vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1973

ADAMOV, J., 2010/2011. Dotazníky Vyhláška č. 244/2002 Sb. Ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 449/2001 Sb. O myslivosti, ve znění pozdějších předpisů

Internetové odkazy: http://www.myslivost.cz http://www.profimysl.cz http://www.cmmj.cz http://www.svetmyslivosti.silvarium.cz http://www.lesycr.cz http://www.mze.cz http://www.halali-pojistovna.cz http://www.face-europe.org

46

9. SEZNAM OBRÁZKŮ Tabulka č. 1 měsíční náklady Tabulka č. 2 myslivecká statistika Obrázek č. 1 myslivecké vzdělání Obrázek č. 2 věková struktura myslivců v ČR Obrázek č. 3 zvolená pojišťovna Obrázek č. 4 počet obhospodařovaných honiteb Obrázek č. 5 velikost honiteb Obrázek č. 6 počty myslivců Obrázek č. 7 počty honiteb vlastní reţie versus pronájem Obrázek č. 8 výměra honiteb vlastí reţie versus pronájem Obrázek č. 9 počty honiteb vlastní versus společenstvo Obrázek č. 10 výměra honiteb vlastní versus společenstvo Obrázek č. 11 hektary na jednoho drţitele loveckého lístku (průměrné hodnoty)

10. PŘÍLOHY „Podkladové dotazníky pro myslivce“

47

Aktivity myslivců V kolika honitbách vykonávám právo myslivosti? Kdo odpověděl, že loví ve více honitbách, následující otázky vyplňte prosím pouze pro převládající honitbu, ostatní dle své jediné honitby. Typ honitby (polní a lesní honitba s přimíšením max. do 10%) □

a) polní

□ b) lesní

Velikost honitby

□ smíšená

(velikost v ha)

Rozhodující vlastník pozemků v honitbě □

a) LČR

□ c) drobní vlastníci

□

b) Pozemkový fond

□ d) soukromá-vlastní honitba

Uživatel honitby □

a) vlastní

□

b) pronájem fyzická osoba

□ c) pronájem právnická osoba □

Dojezdová vzdálenost do honitby:

d) myslivecké sdruţení

km

Uživatel honitby platí krmení pro zvěř. □

□ b) ne

a) ano

Uživatel honitby platí za myslivecké stavby a jejich údržbu v honitbě. □

□ b) ne

a) ano

Ročně přispívám do honitby, kde lovím:

Kč (od 0 Kč do ...)

Celkový počet myslivců v honitbě Myslíte si, že počet členů ve Vaší honitbě je? □

a) nízký

□ b) optimální

48

□ c) vysoký

Kolik členů vidíte optimálně pro honitbu o výměře? 500 ha

1000 ha

2000 ha

4000 ha

Z hlediska chovu zvěře vidím optimální velikost naší honitby?

(velikost v ha)

Z hlediska řízení chodu honitby vidím optim. velikost naší honitby? (velikost v ha) Jak nahlížíte na následující faktory ve Vaší honitbě? (Kaţdou moţnost v řádku ohodnoťte stupnicí 1-5 jako ve škole) zná mka mezilidské vztahy mezi kolegy v honitbě nadšení a zapálení pro činnost v honitbě komunikace s OMS komunikace se státní správou pochopení od veřejnosti nedostatek času sousedské vztahy mezi honitbami mezery v zákoně komunikace s vlastníky pozemků výše nájemného škody zvěří Váš přesný věk Pohlaví □

a) muţ

□ b) ţena

Dosažené vzdělání □

a) učiliště

□ b) střední škola

49

□ c) vysoká škola

Z pohledu pracovního poměru jsem □ b) OSVČ

□ a) zaměstnanec

□ c) podnikatel

Mojí náplň práce je □ a) manuální práce □ b) vedoucí – manaţer

□ c) úředník □ d) obchod a sluţby □ e) umělec □ f) učitel

Místo bydliště a) město

b) vesnice

50

□ g) jiné

DOTAZNÍK (myslivci - chronologie) Tyto otázky vyplňte pouze u prvního formuláře: Jméno Věk (přesný věk?) Pohlaví (muţ, ţena) Vzdělání (učiliště, střední škola, vysoká škola) Profese (manuální práce, vedoucí – manaţer, úředník, obchod a sluţby, umělec) Myslivecké vzdělání (základní, vyšší odborné, myslivost na vysoké škole) Pojištění (pojišťovna, u které jste pojištěn proti škodám způsobených myslivostí) Místo bydliště – město / vesnice Typ honitby – polní / lesní Velikost honitby - (přesné číslo) Drţitel honitby - (LČR, pozemkový fond, HS, soukromá-vlastní honitba) Uţivatel honitby – (vlastní, pronájem FO, pronájem PO, MS) Tyto otázky vypracujte prosím kaţdý měsíc: 1) počet návštěv honitby za měsíc 2) celkové kilometry (dojezd do honitby a pohyb po honitbě) 3) osobní peněţní výdaje na provoz myslivosti za uplynulý měsíc.(odhadem, náklady na psa, oblečení, stavba mysliveckých zařízení, krmení, lovecké pomůcky, střelivo) Časová náročnost4) čas strávený lovem 5) čas strávený péčí o zvěř (zakrmování, léčba) 6) čas strávený opravou a stavbou mysliveckých zařízení (krmelce, posedy) 7) čas strávený na střelnici 8) čas strávený zlepšováním úţivnosti honitby (zakládání políček pro zvěř, zakládaní biopásů) 9) čas strávený na brigádách (sázení stromů, sběr kamení) 10) čas strávený na společenských akcích (plesy, dětské dny) 11) čas strávený na odborných akcích (výstavy, chovatelské přehlídky) 12) čas strávený při jiných činnostech (administrativa, četba odborné literatury) U mysliveckých činností uveďte ke kaţdé z nich(jen ty, které vykonáváte) časovou popřípadě finanční náročnost Např. do lovu počítejte i hodiny strávené přesunem do a z honitby apod.

51

měsíce únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen Listopad Prosinec

1

2(km)

3(Kč)

6(hod)

7(hod)

Čísla otázek k vyplnění

5(hod)

8(hod)

Tabulka pro vyplnění dotazníku

4(hod)

9(hod) 10(hod) 11(hod) 12(hod)

52