MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

M ENDELOVA UNIVERZITA V B RNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

VÝVOJ TRHU AGLOMEROVANÝCH MATERIÁLŮ NA BÁZI DŘEVA Diplomová práce

BRNO 2013

Bc. JANA BESEDOVÁ

Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Vývoj trhu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne: ........................................

..................................................... podpis studenta

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé diplomové práce Ing. Daliboru Šafaříkovi za jeho odborné vedení, rady a čas, který mi věnoval při řešení dané problematiky. Dále bych chtěla velice poděkovat celé své rodině, která mě po celou dobu studia velmi podporovala a motivovala, abych došla k zdárnému cíly. Zvláště pak mé mamince Zdeňce Besedové, která s ochotou a cennými radami pomohla při tvorbě této práce. Nemalý dík patří i mému partnerovi a přátelům za jejich morální podporu a trpělivost během celého studia a především při tvorbě této diplomové práce.

Jméno autora:

Bc. Jana Besedová

Vedoucí práce:

Ing. Dalibor Šafařík

Název práce:

Vývoj trhu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva

Abstrakt Tato diplomová práce řeší analýzu vývoje trhu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva v České republice od roku 2004 do roku 2011 na základě dat dostupných z odborných publikací, článků, firemních materiálů a vlastních zjištění. Je zde kladen důraz na statistická hodnocení vztahů vývoje tržních cen vybraných aglomerovaných materiálů v závislosti na vstupních materiálech, zj. V. jakostní třídě (jehličnaté) dříví. Součástí práce je vyhodnocení analýzy a jsou stanoveny faktory ovlivňující cenový vývoj aglomerovaných materiálů na bázi dřeva ve sledovaném období. Klíčová slova: dřevotřískové desky, dřevovláknité desky, MDF, OSB, aglomerované materiály, cena, analýza, vývoj, trh

The author's name:

Bc. Jana Besedová

Title of thesis:

Market development of agglomerated wood-based panels

Abstract This diploma thesis deals with the analysis of market trends agglomerated wood-based panels in the Czech Republic from 2004 to 2011 based on data available from professional publications, articles, company materials and own findings. There is an emphasis on statistical evaluation of relations of market prices of selected sintered materials depending on the input materials, particular V. quality class (coniferous) wood. Part of this work the analysis and evaluation are established determinants of price development agglomerated wood-based panels in the period. Keywords:

particle board, fibreboard, MDF, OSB, wood-based panels, price, analysis, development, market

OBSAH 1.

Úvod..................................................................................................................... - 7 -

2.

Cíl práce ............................................................................................................... - 9 -

3.

Aglomerované materiály.................................................................................... - 10 3.1

Obor aglomerovaných materiálů ................................................................. - 10 -

3.1.1 3.2

Velkoplošné aglomerované materiály na bázi dřeva .................................. - 11 -

3.2.1

Dřevotřískové desky (DTD) ................................................................ - 12 -

3.2.2

Desky z orientovaných plochých třísek (OSB).................................... - 12 -

3.2.3

Dřevovláknité desky se střední hustotou (MDF) ................................. - 13 -

3.3

Nákladové položky výroby aglomerovaných materiálů ............................. - 13 -

3.3.1

Dřevní hmota ....................................................................................... - 14 -

3.3.2

Lepidla a chemické složky ................................................................... - 16 -

3.3.3

Energie ................................................................................................. - 17 -

3.3.4

Ostatní náklady .................................................................................... - 17 -

3.4

4.

Mezinárodní nomenklatura ekonomických činností CZ_NACE ......... - 11 -

Hlavní výrobci aglomerovaných materiálů na bázi dřeva v ČR ................. - 18 -

3.4.1

Dřevozpracující družstvo Lukavec ...................................................... - 18 -

3.4.2

Kronospan CR, spol. s r.o. (Jihlava) .................................................... - 18 -

3.4.3

Kronospan OSB, spol. s r.o. (Jihlava).................................................. - 19 -

3.4.4

Grena, a.s. (Veselí nad Lužnicí) .......................................................... - 19 -

Trh ...................................................................................................................... - 20 4.1

Cena............................................................................................................. - 20 -

4.2

Cenová politika ........................................................................................... - 21 -

4.3

Nabídka a poptávka ..................................................................................... - 21 -

4.3.1

Funkce poptávky .................................................................................. - 21 -

4.3.2

Funkce nabídky .................................................................................... - 22 -

4.4

Způsoby odbytu ........................................................................................... - 23 -

4.5

Mezinárodní obchod.................................................................................... - 24 -

4.5.1

Doložky INCOTERMS........................................................................ - 25 -

4.5.2

INCOTERMS 2000 ............................................................................. - 26 -

4.5.3

INCOTERMS 2010 ............................................................................. - 27 -

4.6

5.

4.6.1

Bilance zahraničního dřevotřískových desek obchodu ........................ - 29 -

4.6.2

Bilance zahraničního obchodu MDF desek ......................................... - 30 -

Vývoj trhu aglomerovaných materiálů .............................................................. - 31 5.1

Trendy ve vývoji aglomerovaných materiálů od roku 1960 ....................... - 31 -

5.1.1

Dřevovláknité desky ............................................................................ - 31 -

5.1.2

Dřevotřískové desky ............................................................................ - 32 -

5.2

6.

Zahraniční obchod aglomerovaných materiálů ČR..................................... - 28 -

Světový vývoj trhu aglomerovaných materiálů v letech 2004 - 2011 ...... - 33 -

5.2.1

Rok 2004 .............................................................................................. - 33 -

5.2.2

Rok 2005 .............................................................................................. - 33 -

5.2.3

Rok 2006 .............................................................................................. - 34 -

5.2.4

Rok 2007 .............................................................................................. - 35 -

5.2.5

Rok 2008 .............................................................................................. - 36 -

5.2.6

Rok 2009 .............................................................................................. - 37 -

5.2.7

Rok 2010 .............................................................................................. - 37 -

5.2.8

Rok 2011 .............................................................................................. - 38 -

Metodika ............................................................................................................ - 40 6.1

Časová řada ................................................................................................. - 40 -

6.1.1

Elementární charakteristika časových řad ........................................... - 41 -

6.1.2

Vyrovnání časové řady ........................................................................ - 42 -

6.2

Korelace časových řad ................................................................................ - 43 -

6.2.1

Reziduum (náhodná složka)................................................................. - 44 -

6.2.2 6.3 7.

Koeficient determinace ........................................................................ - 44 -

Zaokrouhlování výpočtů ............................................................................. - 44 -

Výsledky ............................................................................................................ - 45 7.1

Elementární charakteristika časových řad ................................................... - 45 -

7.1.1

Dřevotřískové desky ............................................................................ - 45 -

7.1.2

OSB desky ........................................................................................... - 47 -

7.1.3

MDF desky .......................................................................................... - 48 -

7.1.4

V. jakostní třída (jehličnaté) ................................................................ - 49 -

7.2

Korelační koeficient empirických, vymodelovaných hodnot a reziduí ...... - 50 -

7.2.1

Dřevotřískové desky - GRENA ........................................................... - 51 -

7.2.2

Dřevotřískové desky - KRONOSPAN ................................................ - 52 -

7.2.3

Dřevotřískové deky - DDL .................................................................. - 54 -

7.2.4

OSB desky - KRONOSPAN OSB ....................................................... - 56 -

7.2.5

MDF desky - DDL ............................................................................... - 57 -

7.2.6

V. jakostní třída (jehličnaté) ................................................................ - 60 -

8.

Diskuze .............................................................................................................. - 61 -

9.

Závěr .................................................................................................................. - 66 -

Summary .................................................................................................................... - 68 Literatura .................................................................................................................... - 70 Seznam zkratek .......................................................................................................... - 76 Seznam tabulek .......................................................................................................... - 78 Seznam obrázků ......................................................................................................... - 79 Seznam příloh ............................................................................................................ - 80 -

1. ÚVOD „Ze dřeva lze vyrobit ledacos. Jen ne stromy.“ JAN SOBOTKA český matematik, 1862-1931

Dřevo a velkoplošné materiály na bázi dřeva byly a jsou jedním z nejpoužívanějších materiálů v nábytkářském průmyslu. Avšak v posledních letech se díky výrobě velkoplošných aglomerovaných materiálů na bázi dřeva stávají i významným prvkem pro stavebnictví. Díky výrazné mechanizaci při zpracování suroviny vhodné na výrobu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva (různé mobilní soupravy na přibližování a štěpkování dřeva vhodného pro výrobu) se zvýšila dostupnost hlavní suroviny dřeva pro finální výrobce těchto aglomerovaných materiálů. Různou defragmentací dřevěné suroviny bylo docíleno rozšíření spektra vyráběných velkoplošných materiálů na bázi dřeva z několika málo druhů v minulosti (dřevotřískové desky, překližované materiály, cementovláknité desky apod.) na širokou nabídkovou paletu materiálů vyhovující všem požadavkům moderního nábytkářského a stavebního průmyslu. Vzhledem k tomu, že dřevo je jeden z mála trvale obnovitelných surovinových zdrojů, je další vývoj a následná výroba nových dokonalejších aglomerovaných materiálů na bázi dřeva jednou z cest kam směřovat nejen nábytkářský, ale především část stavebního průmyslu. Vždyť mezi roubenkou a tovární halou postavenou z materiálů na bázi dřeva není rozdíl v použité surovině, ale ve způsobu jejího zpracování. A rozdíl v množství použité základní suroviny, tedy dřeva, na stavbu jednoho či druhého není díky použitým moderním bezodpadovým zpracovatelským technologiím zase až tak markantní. Také nábytkářský průmysl zaznamenává nebývalý technologický pokrok díky novým aglomerovaným materiálům na bázi dřeva. Odstraněním některých negativních vlastností dřeva a s vývojem nových aglomerovaných materiálů na bázi dřeva se objevují čím dál tím častěji odvážnější designová řešení nábytku, která byla dříve vyhrazena pouze pro kov.

-7-

A tak se stává dřevo a materiály na bázi dřeva jedním z klíčových materiálů budoucnosti. Postupné vyčerpávání přírodních zdrojů směřuje lidstvo na rozvoj materiálů na bázi trvale obnovitelných zdrojů surovin. Biomasa jako nerozšířenější a nejsnáze celosvětově dostupný organický zdroj nám bude sloužit i v obě, kdy budou ostatní suroviny vyčerpány. Do té doby se jistě najde způsob, jak nahradit množství anorganických komponentů potřebných v současnosti ke zdárné výrobě velkoplošných aglomerovaných materiálů na bázi dřeva.

-8-

2. CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je vytvoření analýzy a popisu vývoje trhu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva v České republice za období od roku 2004 do roku 2011. Je zde kladen důraz na identifikaci závislosti vývoje cen vybraných materiálů na V. jakostní třídě (jehličnaté) dříví. Pro lepší pochopení problematiky práce obsahuje teoretické minimum o vybraných aglomerovaných materiálech na bázi dřeva, a to konkrétně dřevotřískové desky, MDF a OSB desky, které se v České republice vyrábí. Dále pak práce obsahuje přehled výrobců těchto materiálů na českém trhu, charakteristiku oboru a faktory, které se podílejí na tvorbě cen. Cena je na našem území rozhodujícím kupním faktorem pro zákazníky díky nedostatečné vrstvě kupujících, kteří by byli zaměření především na kvalitní zpracování nábytku. Metodické zpracování vyhodnocení trhu s aglomerovanými materiály na českém trhu v období 2004 - 2011 spočívá ve zjištění faktorů ovlivňující nejvíc tvorbu cen. Metody, které byly použity v této diplomové práci, jsou blíže popsány v metodické části práce. Výstupem této diplomové práce je posouzení vývoje cen aglomerovaných materiálů na bázi dřeva, vlivu klíčových nákladů ovlivňující jejich cenu a posouzení možností zvýšeného odbytu v nábytkářském průmyslu.

-9-

3. AGLOMEROVANÉ MATERIÁLY Pod pojmem aglomerované materiály se rozumí výrobky z dřevní nebo jiné lignocelulosové hmoty, která se získá dezagregací rostlinného materiálu, a její rekonstituci na plošné či tvarové výrobky. Důvodem prudkého rozvoje aglomerovaných materiálů bylo především nalezení uplatnění jak ve výrobě nábytku, tak i ve stavebnictví.

V dnešní

době

se

vlastnosti

a

konstrukce

dřevotřískových

a

dřevovláknitých desek řídí účelem jejich použití1

3.1

Obor aglomerovaných materiálů

Výroba aglomerovaných materiálů na bázi dřeva je rozvinutým oborem, který rozšiřuje podstatným způsobem využití výchozí základní suroviny, jako jsou dřevěné částice (piliny, třísky, vlákna) a jiné lignocelulozové materiály. Výroba deskových materiálů představuje zhruba desetiprocentní podíl z dřevařského průmyslu. Dřevní materiál lze díky vyspělým technologiím zpracovávat takovým způsobem, že výrobci mohou nabídnout širokou škálu výrobků. Výrobci jsou schopni přizpůsobit a nabídnout různé formáty, mechanické vlastnosti, povrchové úpravy v různých kvalitách i cenách. V tomto oboru jsou možné stále nové a překvapivé možnosti díky velkému inovačnímu potenciálu. Obor výroby aglomerovaných materiálů se od 90. let 20. století výrazně změnil. Mezi nejvýznamnější faktor patří globalizace, uvolnění obchodních bariér a rychlé tempo technologického vývoje a rozvoje. Po vstupu České republiky do Evropské unie se vytváří pro podnikatelské subjekty nové podnikatelské prostředí díky globalizačním a integračním procesům. V tomto novém podnikatelském prostředí se odráží řada změn pozitivního i negativního charakteru. Tyto faktory vymezují chování všech podnikatelských subjektů.

1

HRÁZSKÝ, J., KRÁL, P. Kompozitní materiály na bázi dřeva.Část 1. Aglomerované materiály.

Skriptum. Brno: MZLU v Brně, 2007. 253 s. ISBN 978-80-7375-034-3

- 10 -

Konkurenční výhody získaly podniky, které se zeměmi EU a ostatními zeměmi světa obchodovaly před vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004.2 3.1.1 Mezinárodní nomenklatura ekonomických činností CZ_NACE Současný dřevařský průmysl je odvětvově zařazen v národohospodářském pojetí pod Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky (jako součást průmyslu zpracovatelského). Podle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (Mezinárodní nomenklatura ekonomických činností) je dřevozpracující průmysl zařazen do sekce C - Zpracovatelský průmysl. Do roku 2008 byl dřevozpracující průmysl zařazen v systému OKEČ (Odvětvová klasifikace ekonomických činností)do sekce D Zpracovatelský průmysl, oddíl 20 - Výroba dřevařských výrobků: -

20.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva,

-

20.2 Výroba aglomerovaných výrobků,

-

20.3 Výroba stavebně truhlářská, tesařská,

-

20.4 Výroba dřevěných obalů,

-

20.5 Výroba ostatní, z korku, proutí a slámy.

Systém OKEČ byl od 1.1.2008 nahrazen kvalifikací CZ-NACE. Dřevozpracující průmysl byl zařazen do CZ-NACE 16 - Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku. Tento oddíl zahrnuje: -

16.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva,

-

16.2 Výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě výroby nábytku.3

3.2

Velkoplošné aglomerované materiály na bázi dřeva

Aglomerované materiály jsou materiály vyrobené spojením drobných dřevěných částic (piliny, třísky, vlákna) a jiných lignocelulózových materiálů. Jsou pojeny vlastní lepivostí nebo organickým pojivem za působení tlaku, tepla a vlhkosti. Mezi aglomerované materiály se nezahrnují materiály masivní ani překližované. 2

SVOBODA, E. Strategické rozhodování podnikového managementu v oblasti zahraničního obchodu. In

DOSKOČIL, R.Management, Economics and Business Development in the New European Conditions. Brno: CERM, 2008, s. 108. ISBN 978-80-7204-582-2 3

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Klasifikace ekonomických činností [online]. [cit. 2013-03-08].

Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(cz_nace)

- 11 -

Aglomerované materiály zásadně ovlivnily celkové využití dřevní hmoty, včetně dříve obtížně využitelných

nejdrobnějších

částic,

tj.

pilin a hoblin.

Díky

aglomerovaným materiálům výrazně stouplo průmyslové využití dřeva a téměř byl odbourán pojem dřevní odpad - pojem v šedesátých letech ještě velmi často používaný. Nové materiály v průběhu jejich vývoje měly, a i dnes mají, některé nepříznivé vlastnosti, např. vyšší hmotnost, nižší mechanické vlastnosti než masiv, nepřirozený vzhled, většinou je nelze používat v exteriéru apod. V praxi ale silně převážily kladné vlastnosti aglomerovaných materiálů a již zmíněná možnost zpracovat jinde obtížně zpracovatelné tenké dřevo a dřevěný odpad. Dalšími přednostmi desek jsou velkoplošnost, konstantní tloušťka, je odstraněn anizotropní charakter dřeva, materiál je bez vad, povrch je hladký, lze na něj lepit dýhy a folie nebo jej potiskovat barvou nebo dezénem dřeva. Mezi přednosti patří i možnost vyrábět širokou škálu druhů pro různá použití a tvarové výlisky.4

3.2.1 Dřevotřískové desky (DTD) Díky zavedení výroby dřevotřískových desek se rozšířila možnost využívání zbytkového dřeva a částic, které byly dříve využívány jen pro energetické účely. V dnešní době jsou dřevotřískové desky nejvíce vyráběným a nejrozšířenějším aglomerovaným materiálem. Dřevotřískové desky jsou aglomerovaný materiál, který je vyroben z dřevěných třísek pojených syntetickým lepidlem. Dřevotřískové desky se používají v nábytkářském průmyslu pro kostry čalouněného nábytku, dále pro kuchyňský, kancelářský a koupelnový nábytek.

3.2.2 Desky z orientovaných plochých třísek (OSB) Myšlenkou k zavedení výroby těchto velkoplošných materiálů byla snaha vyrobit materiál, který by měl obdobné vlastnosti jako překližka, avšak k jeho výrobě by byly použity drobnější a levnější částice než celé dýhy. Desky z orientovaných plochých třísek (OSB) jsou desky, které jsou vyrobeny slisováním dřevních částic (ploché třísky), které jsou uspořádány do vrstev. V každé

4

BÖHM, M., REISNER, J., BOMBA, J. Materiály na bázi dřeva [online]. 2012 [cit. 2013-03-16]. ISBN

978-80-213-2251-6. Dostupné z WWW:

- 12 -

vrstvě jsou třísky orientovány do jednoho směru vždy kolmo k předchozí vrstvě. Obvykle se tyto desky vyrábějí třívrstvé. Díky této orientaci se dosahuje vysokých hodnot pevnosti a dochází k omezení anizotropních vlastností dřeva a rozměrových změn. OSB desky se nejčastěji používají ve stavebnictví jako konstrukční materiál stěn, střech a podlah u dřevostaveb, dále jako obalový materiál, kostry čalouněného nábytku apod.

3.2.3 Dřevovláknité desky se střední hustotou (MDF) Dřevovláknité desky se vyrábějí ve velké škále tloušťek a tvrdostí s různými úpravami povrchu. Tyto desky se vyrábějí z rozvlákněných dřevních zbytků, které jsou pak lisovány rozdílným tlakem, a to buď za použití lepidla, nebo bez jeho přidání. Takto mohou vzniknout desky s jemnou strukturou, které mohou být podle stupě slisování vláknitých částic měkké, polotvrdé nebo tvrdé. V České republice se vyrábějí pouze středně tvrdé vláknité desky. Měkké a tvrdé dřevovláknité desky se do České republiky pouze importují. MDF desky (Medium Density Fibreboard) jsou dřevovláknité desky vyráběné suchým způsobem za působení teploty a tlaku s přídavkem syntetické pryskyřice. Mají homogenní strukturu, a proto najdou využití tam, kde nevyhovují běžné typy dřevotřískových desek. Používají se nejčastěji ve výrobě nábytku, na dílce s tvarově profilovanými boky nebo na dílce s reliéfovanými plochami.56

3.3

Nákladové položky výroby aglomerovaných materiálů

Dle Studie konkurence, kterou pro Klast českých nábytkářů zpracovala firma APICON, s.r.o, je průměrné rozložení nákladových položek na výrobu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva dle následujícího schématu.

5

ŠTEFKA, V. Kompozitné drevné materiály : Technológia aglomerovaných materiálov. Časť II. 2. vyd.

Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2002. 205 s. ISBN 80-228-1136 6

HRÁZSKÝ, J., KRÁL, P. Kompozitní materiály na bázi dřeva.Část 1. Aglomerované materiály.

Skriptum. Brno: MZLU v Brně, 2007. 253 s. ISBN 978-80-7375-034-3

- 13 -

Obrázek 3.1 Průměrné rozložení nákladových položek Zdroj: KLASTR ČESKÝCH NÁBYTKÁŘŮ, Studie konkurence, upravenou autorem

3.3.1 Dřevní hmota Dřevní surovina, kterou lze obnovovat pomocí umělé nebo přirozené obnovy, je základem pro dřevozpracující průmysl. Tento průmysl využije velké množství dřevní suroviny, proto je zde dostupnost za konkurenční náklady jedním z nejklíčovějších faktorů. Poptávka po dřevní hmotě je ovlivněna i dotační politikou pro využívání dřeva a jeho odpadu po opracování jako zdroj energie (k výrobě elektřiny, topení). Nabídka a cena je závislá na tržní rovnováze mezi primárními a sekundárními zdroji (například mezi majiteli lesů, těžařskými společnostmi a provozy pilařských firem). Obchodování s dřevní hmotou se uskutečňuje podle dřevin, jakostních tříd, eventuálně zavedeného označení sortimentů. Kvalitativní znaky pro rozlišování jakostních tříd jsou zejména šířka letokruhů, točivost, sukovitost, trhliny, kruhová odlupčivost, křivost, napadení houbami, hmyzem a barva. Pro výrobu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva je určena V. jakostní třída.7

7

BARTUNĚK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím. 1.vyd. Lignum: Písek, 1999, 167 s. ISBN 80-

86271-01-3.

- 14 -

Tabulka 3.1 Jakostní třídění jehličnatého dříví JAKOSTNÍ TŘÍDA

ÚČEL POUŽITÍ

I.

Jakostní výřezy pro výrobu hudebních nástrojů

II.

Jakostní výřezy pro výrobu dýh, překližek a jiné speciální výřezy

III.

Kulatina pro pilařské zpracování

IV.

Dříví pro výrobu sloupů, dřevoviny, dolovin

V.

Dříví určené k chemickému a mechanickému zpracování, zejména pro výrobu buničiny a desek aglomerovaného dřeva

KVALITA dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele A B C D sloupy dřevovina dolovina tyčovina dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele

dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele Zdroj: Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice 2008, upraveno autorem

VI.

Palivové dříví

Tabulka 3.2 Jakostní třídění listnatého dříví JAKOSTNÍ TŘÍDA

ÚČEL POUŽITÍ

KVALITA dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele A B C D

I.

Jakostní výřezy pro výrobu hudebních nástrojů

II.

Jakostní výřezy pro výrobu dýh, překližek a jiné speciální výřezy

III.

Kulatina pro pilařské zpracování

IV.

Tyčovina

dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele

V.

Dříví určené k chemickému a mechanickému zpracování, zejména pro výrobu buničiny a desek aglomerovaného dřeva

dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele

dříví se netřídí do kvalitativních tříd, ale je tříděno dle požadavků odběratele Zdroj: Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v České republice 2008, upraveno autorem

VI.

Palivové dříví

- 15 -

Obrázek 3.2 Cenový vývoj V. třídy jehličnatého dřeva za období 2004 - 2011 Zdroj: ČSÚ, zpracováno autorem

3.3.2 Lepidla a chemické složky Lepidla jsou další významnou položkou. Výrobci materiálů, které jsou potřeba k výrobě aglomerovaných materiálů, jsou opět při tvorbě cen výrobků závislí na cenovém vývoji na ropných trzích a na tržní rovnováze. Pro výrobu aglomerovaných materiálů se používají lepidla na bázi syntetických pryskyřic (formaldehyd, melamin, polyuretan).

Obrázek 3.3 Cenový vývoj ropy v období 1989 - 2009 Zdroj: ZAPLATÍLEK, J. Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh

- 16 -

3.3.3 Energie Výrobní závody aglomerovaných materiálů jsou velkými spotřebiteli energie. Část energie si závod může vyrobit sám při investování například do instalace kogenerační jednotky. Ovšem i to nepokryje celkovou spotřebu elektrické energie, proto jsou firmy závislé na dodávání elektrické energie od externích poskytovatelů.

Obrázek 3.4 Cenový vývoj elektrické energie v období 2004 - 2011 Zdroj: ERÚ, zpracováno autorem

3.3.4 Ostatní náklady Logistické a dopravní náklady zásadně ovlivňují další restrukturalizace podniků na výrobu aglomerovaných materiálů a jejich investiční rozhodování. Obor je charakterizován vysokou investiční náročností s potřebou kvalitní údržby a průběžných modernizací. Náklady na distribuci jsou důležité pro konkurenceschopné nabídky, proto je regionální výroba na místě důležitým předpokladem pro uplatnění produkce. Osobní náklady jsou výzvou pro management podniků. Dalšími významnými faktory jsou různé právní předpisy, technické normy, certifikace, celní bariéry, dotační politika, environmentální a udržitelné certifikace apod.

- 17 -

3.4

Hlavní výrobci aglomerovaných materiálů na bázi dřeva

v České republice 3.4.1 Dřevozpracující družstvo Lukavec Dřevozpracující družstvo vzniklo v roce 1953 na místě zrušené pily Horáckých dřevařských závodů Jihlava. V roce 1960 byla v Lukavci uvedena do provozu první linka na výrobu dřevotřískových desek v Československu. V roce 1989 uzavřelo družstvo smlouvu na nákup linky na výrobu středně tvrdých dřevovláknitých desek (MDF), která zahájila výrobu až po překonání problémů s financováním v roce 1992. V dnešní době se družstvo specializuje na výrobu sortimentů pro nábytkové dílce z laminovaných dřevotřísek a MDF desek v různých jakostech. Dále se zabývá výrobou dřevotřískových a MDF desek surových, odýhovaných či laminovaných, řeziva surového až po hoblované. Dřevozpracující družstvo Lukavec se pohybuje na evropském trhu, kde působí velké nadnárodní firmy Kronospan, Egger, Sonae, Pflederer a další. Dřevozpracující družstvo exportuje více jak 50% své produkce do evropských zemí.8

3.4.2 Kronospan CR, spol. s r.o. (Jihlava) Firma Kornospan byla založena roku 1897 ve městě Lungetz poblíž Salzburgu jako rodinná firma. V dnešní době je Kronospan největší firma specializovaná na výrobu dřevotřískových a dřevovláknitých desek. Dosahuje výborných výsledků, které těží z výrobní orientace a široké řady produktů, které jsou vzájemně distribuovány mezi jednotlivými regiony. Firma má své pobočky v mnoha zemích světa jako je Německo, Polsko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Velká Británie, Čína, Turecko a podobně. Kronospan v České republice působí ve dvou výrobních závodech. V roce 1957 se v Jihlavě začalo s výrobou dřevotřískových desek, jako v jednom z prvních závodů v Evropě. V roce 1978 zde byla instalována největší linka v tehdejším Československu na výrobu dřevotřískových desek, což vytvořilo základ závodu v době, kdy s Jihlavskými dřevařskými závody začala kooperovat skupina Kronospan. Od roku 1994 započal rozvoj závodu Kronospan v Jihlavě.

8

Dřevozpracující družstvo Lukavec [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z WWW: <www.ddl.cz>

- 18 -

Kronospan v Jihlavě v současné době vyrábí dřevotřískové desky surové, dřevotřískové desky laminované a pracovní desky. Vlastní produktová řada Kronospanu Jihlava je rozšířena o produkty sesterských společností jako jsou například dřevovláknité desky, dýhované dřevotřískové desky a další materiály nejen pro výrobce nábytkových dílců a nábytku.

3.4.3 Kronospan OSB, spol. s r.o. (Jihlava) V roce 2004 bylo rozhodnuto o založení nové společnosti Kronospan OSB na výrobu OSB desek díky rozhodnutí vedení společnosti o umístění nové investice v areálu Kronospan Jihlava. Stavební práce nové výroby začaly v roce 2004 a v červnu roku 2005 byla vyrobena první deska OSB SUPERFINISH v České republice. Linka byla v roce 2008 přetransformována na výrobu desek OSB SUPERFINISH ECO, které jsou zdravotně nezávadné díky použití polyuretanových lepidel.9

3.4.4 Grena, a.s. (Veselí nad Lužnicí) Akciová společnost Grena (dříve Lužan Veselí nad Lužnicí, a.s. zaniklý roku 1995) byla založena v roce 1941 jako závod na prvotní zpracování lnu a výrobu pazdeřových desek. V roce 1997 se společnost rozhodla ukončit výrobu prvotního zpracování lnu a zaměřila se na výrobu desek z dřevní hmoty. Společnost Grena jako jediná vyráběla na našem území do roku 2010 dřevotřískové desky menších rozměrů, které byly dodávány na trh v různých tloušťkách. K 31. březnu 2011 společnost fakticky ukončila výrobu dřevotřískových desek a začala se soustředit na výrobu desek z expandovaného Vermikulitu, nábytkové dílce, WPC (Wood Plastic Composite) materiál pro venkovní plochy a ploty a na MDF desky s vysokým leskem.10

9

Kronospan Jihlava [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z WWW: <www.kronospan.cz>

10

Grena a.s. [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z WWW: <www.grena.cz>

- 19 -

4. TRH Trh je systém, podle kterého se určují pravidla stanovování ceny mezi prodávajícím a kupujícím. Je to místo střetávání nabídky a poptávky, které patří k faktorům cenové tvorby prvního řádu, a kde dochází k tvorbě tržní ceny a obratům. Mezi tržní subjekty se řadí obyvatelstvo, podniky, stát a banky. Struktura trhu se rozděluje z hlediska teritoriálního (trh regionu, kraje, státu, zahraniční trh apod.), časového (určitý segment v určitém roce), věcného (trh zboží, trh práce) a komoditního (jednotlivé druhy zboží a služeb).11

4.1

Cena

Cena je peněžní částka sjednaná při nákupu zboží. Cena, za kterou se obchoduje v případě rovnosti nabídky a poptávky, se nazývá rovnovážnou cenou. Tento stav rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou je velmi výjimečný, jelikož zde dochází k neustálému střetávání nabídky a poptávky. Představy kupujících a prodávajících se o objemu realizované produkce a o ceně liší. Cena, která vzniká na trhu nabídky a poptávky, se nazývá tržní cenou.12 Proces tvorby cen se projevuje v cenových rozdílech, které existují u určitého výrobku se zřetelem k prostoru, času, kvalitě, způsobu použití, způsobu dodání na trh, stupni přípravy pro trh, stupni zpracování, rozsahu a stupni státního vlivu. Je-li cena vytvořena na trhu, kde se nachází více kupujících a prodávajících, hovoří se o konkurenční ceně. Jejím opakem je monopolní cena, kdy se na poli trhu nachází jenom jeden prodávající vybraného zboží. Vztah hodnoty a ceny není vztahem rovnosti. Od hodnoty se cena zpravidla odlišuje vlivem mnoha cenotvorných činitelů, ke kterým patří hlavně nabídka a poptávka.13 11

KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. Vyd. 2. nezměněné. V Brně: Mendelova zemědělská a

lesnická univerzita, 2006, 257 s. ISBN 80-715-7998-X. 12

MACÁKOVÁ, L., et al. Mikroekonomie : základní kurs. Slaný : Melandrium, 2003. 276 s. ISBN 80-

86175-38-3. 13

KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. Vyd. 2. nezměněné. V Brně: Mendelova zemědělská a

lesnická univerzita, 2006, 257 s. ISBN 80-715-7998-X.

- 20 -

4.2

Cenová politika

Pod tímto pojmem se rozumí všechna opatření, která přímo či nepřímo ovlivňují cenu. Přímá opatření spočívají v obratovém rabatu a o nepřímá opatření se jedná například v případě pozdržení nabídek při očekávaném zvyšování cen. Jako součást cenové politiky lze zahrnout i sezónní kolísání cen. Nejdůležitější činitelé, podle kterých může podnik sám určit cenu, jsou: -

poměr nabídky a poptávky,

-

formy trhu a chování trhu,

-

stav informovanosti a preference účastníků trhu,

-

cenová pružnost poptávky,

-

náklady.

Mezi opatření, kterými disponuje cenová politika, patří zejména:

4.3

-

nepřímé ovlivnění ceny (přizpůsobení množství nabízeného zboží poptávce),

-

pozorování tržních cen (chování konkurence),

-

preferenční opatření,

-

zvláštní opatření cenové politiky (diferenciace cen apod.).14

Nabídka a poptávka

4.3.1 Funkce poptávky Mezi výší ceny a požadovaným množstvím výrobku existuje jednoznačný vztah, který lze charakterizovat tak, že čím je vyšší cena, tím je spotřeba nižší a naopak. Pro pokles požadovaného množství při stoupajících cenách může být důvodem rostoucí cena určitého zboží, což mívá za následek nahrazení jiným cenově dostupnějším zbožím. Příčiny, které způsobí paralelní posun poptávky vpravo nahoru lze charakterizovat jako zdražení konkurenčních výrobků, očekávané zvýšení ceny dotyčného zboží, zvýšení příjmů domácností, zvýšení počtu obyvatelstva. Opoziční důvody vyvolají opačný posun křivky.

14

BARTUNĚK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím. 1.vyd. Lignum: Písek, 1999, 167 s. ISBN

80-86271-01-3.

- 21 -

Obrázek 4.1 Posuny křivky poptávky Zdroj: BARTUNĚK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím

4.3.2 Funkce nabídky Typický průběh křivky nabídky je rostoucí, jestliže je průběh křivky zakřivený, pak je z toho patrné, že se stoupajícími cenami nějakého zboží přebývá také nabízené zboží. Důvodem tohoto jevu je zvyšování zisku u dosavadních nabízejících a zvyšováním cen mohou vstoupit na trh noví nabízející. Důvody, které mohou způsobit paralelní posun křivky vpravo nahoru, jsou nově přicházející nabízející na trh, racionalizační opatření, snížení nákladů, které je podmíněno poklesem cen výrobních faktorů či snižování cen u jiného zboží. Protikladné důvody vyvolají posun křivky opačným směrem. 15

Obrázek 4.2 Posuny křivky nabídky Zdroj: BARTUNĚK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím

15


80-86271-01-3.

- 22 -

4.4

Způsoby odbytu

Zhodnocení podnikových výkonů se uskutečňuje přímým nebo nepřímým způsobem. Rozdíl mezi způsoby prodeje je zřejmý z následujícího schématu.

ZPŮSOBY ODBYTU

PŘÍMÉ

NEPŘÍMÉ

CENTRALIZO-

DECENTRALI-

VANÉ

ZOVANÉ

OBCHODNÍK

OBCHODNÍ ZPROSTŘEDKOVATEL

KOMISIONÁŘ

OBCHODNÍ ZÁSTUPCE

OBCHODNÍ MAKLÉŘ Obrázek 4.3 Způsoby odbytu Zdroj: BARTUNĚK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím, upraveno autorem

Při přímém odbytu se zboží prodá tomu, kdo ho spotřebuje. Při nepřímém odbytu jsou mezi výrobce a spotřebitele zapojeny obchodní firmy.16 Jako nejlepší se jeví organizace prodeje kombinovaná s obchodním centrem zaměřeným na velké průmyslové zákazníky, obchodními zastoupeními ve vybraných zemích a sítí smluvních partnerů pro drobnější klientelu. V obchodní oblasti je třeba usilovat o širokou produktovou nabídkovou základnu, rozvíjet distribuční kanály a pracovat na posilování značky, pružnějším reagování na požadavky zákazníka, zrychlování distribuce a především nabízet neustále nové inovativní výrobky.

16


80-86271-01-3.

- 23 -

Dalším možným a efektivním způsobem globálního prodeje, v rámci holdingu v segmentu velkoplošných aglomerovaných materiálů na bázi dřeva, je možnost veškerý velkoobchod, maloobchod, logistiku spolu s veškerými službami obchodníkům, malým a středním podnikům svěřit do rukou dceřiné společnosti. Struktura odbytu v různých regionech se liší, a proto je potřeba přistupovat ke každému trhu odlišně. Holdingy mají většinou obchodní zastoupení v celé řadě zemí a ve vybraných regionech klíčových pro prodej aglomerovaných materiálů na bázi dřeva řadu smluvních partnerů. Pro všechny hlavní výrobce však platí snažit se v maximální míře o co největší diferenciaci a o to být tím, kdo určuje cenu na trhu (costleadership). Diferenciace musí probíhat nejen na úrovni nabídky produktů, ale i ve službách zákazníkům a inovacích podle konkrétních potřeb trhu. Předpokladem je regionální prezentace na trhu v logisticky únosných vzdálenostech vzhledem k vzrůstajícím nákladům na dopravu. Ve vlastním zájmu výrobců velkoplošných aglomerovaných materiálů na bázi dřeva je: -

nabízet dlouhodobě nejnižší cenu v konkrétním teritoriu,

-

sdílet nejlepší praktiky mezi teritorii,

-

just in time dodávky,

-

schopnost pružně a v krátkém čase objemově a sortimentně uspokojit požadavky výrobců nábytku

-

podporovat inovace a vývoj v oblasti nábytku tak, aby se zvyšoval podíl jejích produktů na následné výrobě

-

nabízet pro různé regiony a oblasti spotřeby specifická řešení.

V obchodě zvítězí výrobci s komplexní nabídkou služeb a výrobků maximálně přizpůsobených požadavkům zákazníka, s inovovanými materiály a s levnou výrobou.17

4.5

Mezinárodní obchod

Mezinárodní obchod je část oběhu zboží, která představuje směnu se zahraničím. Jeho hlavním úkolem je spojovat vnitřní hospodářství státu se světovou ekonomikou. Hlavní rozdíl mezi mezinárodním obchodem a vnitřním obchodem je ten, že jsou k platbám používány různé měny, různá regulační opatření jako jsou cla, devizové regulace a

17

KLASTR ČESKÝCH NÁBYTKÁŘŮ. Studie konkurence: Plošné materiály se zaměřením na DTD a

MDF. Brno, 2010.

- 24 -

kvóty. Uplatňují se zde komparativní výhody, které jsou dány rozdílem výrobních nákladů mezi jednotlivými státy, které pramení z jejich odlišné nákladové struktury. Zahraniční obchodní transakce jsou oproti tuzemským prováděny na větší vzdálenosti a tím vznikají zvýšené nároky na komunikaci a dopravu. Účastníci obchodu se většinou neznají, jsou ze států s různými právními ustanoveními, kde se platí jinou měnou, mluví jiným jazykem, jsou zde jiné obchodní zvyklosti. Tyto rozdílnosti činí zahraniční obchod komplikovanější a rizikovější.18

4.5.1 Doložky INCOTERMS Praxe mezinárodního obchodu vytvořila určité doložky, které smluvní strany činí součástí svých závazkových smluv. Nejpoužívanějšími a zároveň nejznámějšími jsou doložky INCOTERMS (Mezinárodní obchodní pravidla), upravující otázku tzv. dodací parity. Jejich pomocí se snižují nejistoty, které vznikají při zahraničním obchodování. Dodací parita (nebo dodací podmínka) vyjadřuje povinnosti smluvních stran v souvislosti s dodávkou a převzetím zboží. Jde o součást vztahů mezi prodávajícím a kupujícím a z toho vyplývající stanovení: -

způsobu a místa dodání zboží odběrateli,

-

místa a okamžiku přechodu úhrady nákladů spojených s dodávkou zboží,

-

místa a okamžiku přechodu rizik,

-

povinnosti smluvních stran při zajišťování dopravy, opatření průvodních dokladů, zabezpečení pojištění, kontroly, celního odbavení.19

Dodací podmínka ovlivňuje podstatným způsobem výši ceny. Má tedy vliv na stanovení kupní ceny, protože určuje, jakou část nákladů oběhu spojených s dodávkou zboží hradí prodávající a jakou část kupující. Obecně platí, že čím je delší dodací podmínka, tedy čím větší část nákladů oběhu hradí prodávající, tím vyšší ceny může docílit. 20

18


80-86271-01-3. 19

SVATOŠ, M. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 367 s. ISBN 978-80-247-

2708-0. 20

MACHKOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ, E., REBUFFAT, M., a kol. Mezinárodní obchodní operace.

Praha: HZ Editio, 2000. 238 s. ISBN 80-86009-34-3.

- 25 -

Doložky INCOTERMS nejsou žádnou mezinárodní smlouvou a neplatí jako mezinárodní obchodní zvyklosti. Jsou závazné až na základě ujednání smluvních stran; teprve potom se stávají součástí konkrétní kupní smlouvy a zavazují obě smluvní strany.21 Soubor mezinárodních vykládkových pravidel INCOTERMS je připravován a vydáván Mezinárodní obchodní komorou (ICC) v Paříži. Poprvé byla tato mezinárodní vykládková pravidla publikována v roce 1936, další změny a dodatky přišly v letech 1953, 1967, 1976, 1990, 2000 a 2010. Vydáním nové verze pravidel starší verze nezanikají. Proto je vždy třeba uvádět rok vydání, kterým se strany kupní smlouvy hodlají řídit. Nejčastěji se samozřejmě používá poslední verze. 22

4.5.2 INCOTERMS 2000 Doložky INCOTERMS 2000 obsahují celkem třináct doložek, které člení do čtyř skupin podle počátečního písmena jednotlivých doložek - E (ex), F (free), C (cost, carriage), D (delivered).

Skupina E (doložka odebrání) -

EXW ze závodu (… ujednané místo)

Skupina F (hlavní přepravné neplaceno) -

FCA vyplaceně dopravci (… ujednané místo)

-

FAS vyplaceně k boku lodi (… ujednaný přístav nalodění)

-

FOB vyplaceně loď (… ujednaný přístav nalodění)

Skupina C (hlavní přepravné placeno)

21

-

CFR náklady a přepravné (… ujednaný přístav určení)

-

CIF náklady, pojištění a přepravné (… ujednaný přístav určení)

-

CPT přeprava placena do (… ujednané místo určení)

-

CIP přeprava a pojištění platby do (… ujednané místo určení)


2708-0. 22

MACHKOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ, E., SATO, A, a kol. Mezinárodní obchodní operace. Praha:

Grada Publishing, 2003. 230 s. ISBN 80-247-0686-5.

- 26 -

Skupina D (doložky dodání) -

DAF s dodáním na hranici (… ujednané místo)

-

DES s dodáním z lodi (… ujednaný přístav určení)

-

DEQ s dodáním z nábřeží (… ujednaný přístav určení)

-

DDU s dodáním clo neplaceno (… ujednané místo určení)

-

DDP s dodáním clo placeno (… ujednané místo určení)

Jednotlivé doložky jsou rozpracovány do deseti bodů, které specifikují v zrcadlovém podání práva a povinnosti prodávajícího a kupujícího ve všech fázích, kterými každá zahraničněobchodní transakce prochází.23

4.5.3 INCOTERMS 2010 S účinností od 1. ledna 2011 vstoupila v platnost další inovovaná verze pravidel INCOTERMS 2010. Úpravy zohledňují jak trendy ve vývoji mezinárodního podnikatelského prostředí (liberalizace mezinárodního obchodu, zvyšující se podíl zón volného obchodu, využívání moderních komunikačních technologií, zavádění přísnějších bezpečnostních opatření v souvislosti se zvýšenými riziky teroristických útoků, vývoj dopravních systémů), tak požadavky podnikatelské praxe (zjednodušení a lepší srozumitelnost doložek). Nejedná se o změny radikální, ale o změny, které vycházejí z potřeb praxe a měly by přispět k větší standardizaci obchodních metod. Nová pravidla obsahují jedenáct doložek řazených do dvou velkých skupin podle způsobu přepravy, nikoli podle počátečních písmen doložek. Verze INCOTERMS 2010 tedy již nepoužívá členění do skupin E, F, C a D. Vypuštěny byly položky DAF, DES, DEQ a DDU, které si byly obsahově podobné. Tyto doložky byly nahrazeny doložkami DAT (s dodáním do terminálu) a DAP (s dodáním do určitého místa). Povinnosti prodávajícího a kupujícího zůstaly zrcadlově rozčleněny do deseti skupin. Kromě dodací parity EXW (ze závodu) je ve všech paritách věnování pozornost problematice mezinárodní přepravy, zejména pak dopravním dokumentům. Sedm dodacích parit je vhodných pro všechny druhy přeprav (EXW, FCA, CPT, CIP, DAT,

23


2708-0.

- 27 -

DAP, DDP). Čtyři dodací parity je vhodné použít pouze pro námořní nebo říční přepravu (FAS, FOB, CFR, CIF).24 Rozdělení INCOTERMS 2010: 1. pravidla pro jakýkoliv druh dopravy -

EXW ze závodu (uveďte místo)

-

FCA vyplaceně dopravci (uveďte místo)

-

CPT přeprava placena do (uveďte místo určení)

-

CIP přeprava a pojištění platby do (uveďte místo určení)

-

DAT s dodáním do terminálu (uveďte přístavní terminál nebo místo určení)

-

DAP s dodáním do určitého místa (uveďte místo určení)

-

DDP s dodáním clo placeno (uveďte místo určení)

2. pravidla pro námořní a vnitrozemskou říční dopravu

4.6

-

FAS vyplaceně k boku lodi (uveďte přístav nalodění)

-

FOB vyplaceně loď (uveďte přístav nalodění)

-

CFR náklady a přepravné (uveďte přístav určení)

-

CIF náklady, pojištění a přepravné (uveďte přístav určení)25

Zahraniční obchod aglomerovaných materiálů ČR

Pro průmysl aglomerovaných materiálů v České republice jsou rozhodující především trhy Evropské unie (EU-27) a Společenstva nezávislých států. Největší dovozy dřevotřískových desek (ČSÚ - kód 63422) do České republiky se v letech 2004 až 2011 realizovaly z Rakouska, Německa, Polska a Nizozemí. Největší vývozy dřevotřískových desek se ve sledovaném období uskutečnily do zemí Německa, Maďarska, Polska, Rakouska, Itálie, Slovenska, dále také na Ukrajinu a do Ruska a Kazachstánu. Výsledky statistického zjišťování zahraničního obchodu MDF desek jsou publikované pod kódem 63454 pouze za období 2007 až 2011. Hodnoty do roku 2007

24

PEPRNÝ, A., STEJSKAL, L. Mezinárodní obchod. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011,

148 s. ISBN 978-80-7375-541-6. 25

New Incoterms effective January 1, 2011. In: [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné z WWW:

- 28 -

ČSÚ neuvádí. Největší dovozy MDF desek do České republiky se za období 2007 2011 realizovaly z Německa, Rakouska, Belgie, Polska, Rumunska, Maďarska. Největší vývozy byly realizovány na Slovensko, do Švédska, Polska, Slovinska, Litvy. 26

4.6.1 Bilance zahraničního dřevotřískových desek obchodu Dle FAOSTAT jsou dřevotřískové desky a OSB desky zahrnuty pod jeden kód 1648 a jejich bilance je znázorněna v grafu 4.3. Podrobné údaje, které byly podkladem ke zkonstruování grafu 4.3, jsou uvedeny v přílohách diplomové práce (Příloha 1 a 2).

Obrázek 4.4 Bilance zahraničního obchodu dřevotřískových desek Zdroj: FAOSTAT, zpracováno autorem

Do roku 2007 zaznamenával zahraniční obchod s dřevotřískovými a OSB deskami zvyšování vždy oproti předcházejícím rokům, a to jak ve vývozu, tak i v dovozu. V roce 2008 došlo k výraznému propadu poptávky na trhu. Od roku 2009, kdy hodnoty zahraničního obchodu za sledované období klesly na nejnižší mez, se opět postupně zvyšují. V případě dřevotřískových desek a OSB desek se projevuje aktivní (kladná) obchodní bilance v celém sledovaném období 2004 - 2011, což znamená vyšší export než import.

26

ČSÚ:

Databáze

zahraničního

obchodu [online].

[cit.

2013-03-28].

Dostupné

z

WWW:

- 29 -

4.6.2 Bilance zahraničního obchodu MDF desek Dle FAOSTAT jsou MDF desky zahrnuty pod kód 1646 a jejich bilance je znázorněna v grafu 4.4. Podrobné údaje, které byly podkladem ke zkonstruování grafu 4.4, jsou uvedeny v přílohách diplomové práce (Příloha č. 1 - Zahraniční obchod).

Obrázek 4.5 Bilance zahraničního obchodu MDF desek Zdroj: FAOSTAT, zpracováno autorem

V letech 2004 až 2005 vykazoval zahraniční obchod MDF desek aktivní obchodní bilanci. V roce 2006 vykázal zahraniční obchod pasivní (zápornou) obchodní bilanci bez snížení produkce tohoto materiálu. V roce 2007 došlo k mírnému převisu exportu nad importem, který je od roku 2008 vystřídán vysokým importem na úkor exportu MDF desek, spolu se snižováním produkce.

- 30 -

5. VÝVOJ TRHU AGLOMEROVANÝCH MATERIÁLŮ V této kapitole jsou popsány trendy ve vývoji aglomerovaných materiálů na bázi dřeva od roku 1960 - 2000 - 2020. Dále je zde popsán celosvětový vývoj těchto matriálů ve sledovaném období 2004 až 2011.

5.1

Trendy ve vývoji aglomerovaných materiálů od roku 1960

Výrobci aglomerovaných materiálů na bázi dřeva jsou sdruženi v organizaci European Panel Federation (EPF). Ta byla založena 1. ledna 1999 a sdružuje výrobce dřevotřískových desek a dřevovláknitých desek z 25 států Evropy, kteří celkem v roce 2011 vyprodukovali více než 30,8 milionů m3 dřevotřískových desek, 11,5 milionů m3 MDF desek a kolem 3,6 milionů m3 OSB desek. EPF tak převzala úkoly FESYP (The European Federation of Associations of the Particleboard Manufacturers - založena roku 1958), Euro MDF Board (The European Federation of MDF Manufacturers založena v roce 1986) a Feropa (The European Federation of Fibreboard Manufacturers - založena roku 1955). Asociace EPF shromažďuje a sjednocuje informace o vývoji na trhu, zajišťuje výzkum, testování a vývoj. Dále také například spolupracuje při hodnocení vlivu na životní prostředí a při vytváření norem.27

5.1.1 Dřevovláknité desky V šedesátých letech 20. století produkce dřevotřískových desek překračovala jen mírně spotřebu. To mělo za následek občasný export desek mimo Evropu. V Západní Evropě přesahovala produkce spotřebu jen v některých obdobích. Východní Evropa byla vždy malým exportérem, jelikož její výrobní kapacity nepřevyšovaly spotřebu. V zemích Společenstva nezávislých států byla produkce se spotřebou většinou v rovnováze. Trh s dřevovláknitými deskami do roku 2000 výrazně rostl. V roce 1961 se pohybovala produkce a spotřeba kolem 2 milionů m3, v roce 2000 to bylo již kolem 12 milionů m3. Produkce a spotřeba se v Evropě v dnešní době koncentruje v zemích Západní Evropy. Uprostřed 80. let započala masová produkce středně tvrdých 27

EPF.European

Panel

Federation [online].

2012

[cit.

2013-03-24].

Dostupné

z

WWW:

- 31 -

dřevovláknitých desek (MDF), které se staly jedním nejdynamičtěji se šířícím produktem. Tento nárůst způsobil nárůst v celé kategorii dřevovláknitých desek. Nárůst celoevropské produkce i spotřeby dřevovláknitých desek se předpokládá okolo 3%. Proto dle těchto předpokladů by produkce a spotřeba v roce 2020 měla být skoro až dvojnásobná oproti roku 2000 (a to při největším dosavadním podílu MDF na celkové produkci dřevovláknitých desek.28

5.1.2 Dřevotřískové desky Západní Evropa se řadí na místo největšího producenta a spotřebitele. V 60. letech 20. století představovala prakticky 100% trhu, ale do konce 20. století její podíl na trhu klesl až na 75%. V posledních letech začala produkce převyšovat spotřebu. Trh dřevotřískových desek vzrostl z 3 milionů m3 v roce 1960 na 42 milionů m3 v roce 2000. Díky tomuto je trh s dřevotřískovými deskami nejrozsáhlejším segmentem trhu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva. V Západní Evropě trh dřevotřískových desek roste bez větších dlouhodobých výkyvů poměrně vysokým tempem. Ve Východní Evropě trh roste rovnoměrně, také poměrně vysokým tempem. V zemích Společenstva nezávislých států, po dramatickém propadu až na čtvrtinu produkce a spotřeby v roce 1989, je vývoj trhu od roku 1996 rovnoměrný. V Evropě je očekáván nárůst meziroční produkce i spotřeby ze 42 milionů m3 v roce 2000 na 67 milionů m3. Bude-li produkce a spotřeba v Západní i Východní Evropě vyrovnaná, bude zdrojem exportu mimo evropské země nadprodukce v zemích Společenstva nezávislých států.29

28

SIMANOV, V. Produkce a spotřeba dříví a výrobků ze dřeva. Lesnická práce. 2006. sv. 85, č. 5,

s. 252--253. ISSN 0322-9254. 29

SIMANOV, V. Produkce a spotřeba dříví a výrobků ze dřeva. Lesnická práce. 2006. sv. 85, č. 5,

s. 252--253. ISSN 0322-9254.

- 32 -

5.2

Světový vývoj trhu aglomerovaných materiálů v letech 2004 - 2011

5.2.1 Rok 2004 Průmysl dřevotřískových desek zaznamenal v Evropě v roce 2004 velký vzestup, ale čelil obtížnému startu v roce 2005. Spotřeba MDF v Evropě v roce 2004 zrychlila téměř o 10%, díky laminátovým podlahám, které byly klíčovou hnací silou. OSB výroba se v Evropě neustále rozšiřovala díky vysoké poptávce po tomto materiálu ze Severní Ameriky. Ruský dřevařský průmysl vyrábějící dřevotřískové desky a MDF desky rychle zvyšoval své kapacity a po několik následujících let měl pro něj být hlavní cíl restrukturalizace v odvětví. Ceny v Evropě trvale rostly a ceny v Severní Americe mírně klesly, ale i tak byly vysoko nad úrovní cen let minulých. Silný trh s bydlením měl v Severní Americe za následek 100% naplnění kapacit na výrobu překližovaných materiálů. Zvýšení dovozu skříňového nábytku a nábytku jako celku mělo za následek snížení poptávky po dřevotřískových deskách ve Spojených státech amerických. Produkce OSB se v roce 2004 zvýšila o 3% a dosáhla tak rekordního objemu 23 100 000 m3. Silná poptávka po tomto materiálu měla za následek naplánování výstavby osmi nových výrobních závodů do roku 2008.30

5.2.2 Rok 2005 Příznivý vývoj poptávky na trhu bytové výstavby a s tím související vývoj poptávky v segmentu truhlářských výrobků a nábytku měl pozitivní vliv na vývoj průmyslu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva v roce 2005 v celém regionu UNECE (Evropské hospodářské komisi OSN). Výroba a spotřeba materiálů na bázi dřeva se v tomto roce zvyšovala, ovšem optimismus výrobců byl zmírňován rostoucími výrobními náklady. V roce 2005 se evropský průmysl na výrobu velkoplošných materiálů orientoval především na export, naopak zvyšující se ruská produkce našla 30

NATIONS, United Nations Economic Commission for Europe/Food and Agriculture Organization of

the United. Forest products annual market review 2004-2005 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2005[cit.

2013-03-02].

Dostupný

z WWW:

fpama/2005/2005_fpamr.pdf>

- 33 -

uplatnění v roce 2005 na domácím trhu. Evropský průmysl na výrobu aglomerovaných materiálů se začal potýkat s problémy dodávek dřeva v důsledku zvýšené poptávky po vstupním materiálu, který začal být využíván pro výrobu energie. V Severní Americe poklesla výroba dřevotřískových desek, což bylo přičítáno zvýšené konkurenci v oblasti nákupu vstupních surovin a jejich dodávek. Mezi roky 2006 až 2008 se v roce 2005 v Severní Americe očekávalo zvýšení produkce OSB až o 16%, ale prognóza vývoje poptávky by naopak mohla oslabit ceny a zisky. Výrobci velkoplošných materiálů, díky nepovzbudivé prognóze vývoje poptávky v bydlení, začínají hledat odbyt pro své výrobky i v jiných nebytových a průmyslových segmentech trhu. Vysoký import do Spojených států amerických, zejména čínský, narušil poptávku po dřevotřískových deskách a MDF deskách v domácím nábytkářském průmyslu, což mělo za následek snížení výroby velkoplošných materiálů.31

5.2.3 Rok 2006 Trh s výrobou velkoplošných materiálů v Evropě posílil díky stavební činnosti a oživení nábytkářského sektoru. Ruský trh výroby velkoplošných materiálů dále rostl, ovšem severoamerické trhy začaly v roce 2006 stagnovat. Výrobci velkoplošných materiálů čelili zvýšení cen vstupních surovin (dřevní hmota, pryskyřice, energie), ačkoli tento dopad byl v Evropě tlumen vyššími cenami finálních výrobků. V Severní Americe se naopak ziskovost firem vyrábějících velkoplošné materiály snížila díky nižším cenám výrobků. Ve světle nástupu trendu obnovitelných zdrojů v Evropské unii se stávalo cílem využití dřevního odpadu pro energetické účely. Evropští výrobci, kteří byli závislí na dovozu dřeva z Ruska, byli znepokojeni rostoucí vývozní daní kulatiny. Výrobci překližek v Severní Americe a Evropě se stále potýkali s rostoucím dovozem, zejména z Číny. Regulační omezení na emise formaldehydu byly v roce 2006 zvýšeny v Kalifornii, což mělo významný dopad v USA na výrobu dřevotřískových desek a MDF desek. Od října 2007 byly ve Spojených státech amerických zavedeny řídící předpisy na omezování emisí ve velkoplošných materiálech, což způsobilo zvýšení nákladů. Vzhledem k poklesu poptávky v nábytkářském průmyslu se začali 31


the United. Forest products annual market review 2005-2006 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2006[cit. 2013-03-02]. Dostupný z WWW: < http://www.unece.org/fileadmin/DAM/timber/docs/ fpama/2006/fpamr2006.pdf>

- 34 -

severoameričtí výrobci MDF desek opírat o výroby skříňových zařízení a výroby lišt. Slabá bytová výstavba v Americe a velký nárůst severoamerických kapacit výroby OSB desek výrazně snížili ceny OSB desek. Výroba velkoplošných materiálů v Rusku pokračovala ve stoupajícím trendu (o 7,8% oproti roku předešlému), jelikož domácí spotřeba těchto materiálů stoupla o 14,8%.32

5.2.4 Rok 2007 Evropský trh s výrobou velkoplošných materiálů měl na počátku roku 2007 slibný začátek, ale smutný konec díky zpomalující se poptávce, která souvisela se zpomalováním bytové výstavby. Následující rok 2008 se ukázal jako nesnadný v důsledku zvyšování nákladů a obav z dostupnosti dřevní suroviny. Zvyšující se ceny ropy na světových trzích dopadly i na výrobce velkoplošných materiálů, kde neměly vliv pouze na ceny dopravného, ale i na ceny pryskyřic. Severoamerická výroba a spotřeba velkoplošných materiálů byla silně ovlivněna kolapsem trhu bytové výstavby. Díky tomu došlo k uzavření pil na západě Spojených států amerických a v Kanadě, a to způsobilo surovinová omezení pro výrobce velkoplošných materiálů. V roce 2007 bylo v Severní Americe zavřeno jedenáct zpracovatelských závodů a tři nové se spustily do provozu. To znamenalo čistou ztrátu kapacity ve výši 2 milionů m3. Díky tomuto faktu kleslo využití kapacity na nejnižší úroveň od roku 1990. Nižší spotřeba spolu s oslabeným americkým dolarem vedla k poklesu dovozu velkoplošných materiálů, naopak oslabený americký dolar pomohl alespoň částečnému vývozu. Nařízeními, která vydala The California Air Resources Board ohledně emisí formaldehydu obsaženém ve velkoplošných materiálech, se museli řídit všichni výrobci ve Spojených státech amerických a i ti, kteří do Spojených států velkoplošné materiály dovážejí. V produkci velkoplošných materiálů v Rusku se předpokládalo podstatné zvýšení díky plánovaným novým výrobním kapacitám a rostoucí domácí spotřebou, která souvisela s plánovanou bytovou výstavbou. 32


the United. Forest products annual market review 2006-2007 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2007[cit. 2013-03-02]. Doatupný z WWW: < http://www.unece.org/fileadmin/DAM/timber/docs/ fpama/2007/FPAMR2007.pdf>

- 35 -

Evropa zůstala čistým vývozcem dřevotřískových desek, MDF desek a OSB desek i přes rostoucí konkurenci a posílení eura. Uznání vytěženého dřeva, včetně velkoplošných materiálů, jako úložiště uhlíku podle Kjótského protokolu, by mohlo pomoci zvýšit jejich využití v rámci ekologických stavebních programů.33

5.2.5 Rok 2008 Severoamerická výroba a spotřeba velkoplošných materiálů byla i nadále silně ovlivňována kolapsem na trhu bytové výstavby. Stejný průběh se očekával i v roce 2009 s dalším omezováním dostupnosti suroviny díky uzavírání pilařských závodů na západě Spojených států amerických a v Kanadě. Evropský trh velkoplošných materiálů se řídil poptávkou a konečným používáním velkoplošných materiálů. Jako první se krize dotkla poptávky po OSB deskách, s několika měsíčním zpožděním postihla i poptávku po dřevotřískových deskách a MDF deskách. V poslední fázi ovlivnila také poptávku po překližovaných materiálech. Přes snížení výrobních objemů byla nadále dostupnost dřevní suroviny velkým problémem pro výrobce velkoplošných materiálů. Evropský trh byl v posledních měsících roku 2008 silně ovlivňován rostoucími cenami vstupních materiálů a klesající poptávkou. Zvyšující ropné náklady během první poloviny roku 2008 si vynutily značné finanční omezení na výrobu velkoplošných materiálů ve všech oblastech, ačkoliv se ke konci roku začaly zmírňovat. Vývoz velkoplošných materiálů z Ruska, u kterých byl předpokládán nárůst díky nárůstu daně z vývozu, dokonce poklesl, i když vývoz MDF desek se výrazně zvýšil. V roce 2008 evropští a ruští výrobci MDF desek spotřebovali více kulatiny než v předchozích letech, což bylo zapříčiněno sníženou dostupností průmyslových dřevních zbytků.34 33


the United. Forest products annual market review 2007-2008 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2008[cit. 2013-03-02]. Dostupný z WWW: < http://www.unece.org/forests/fpm/annualmarketreview 2007-2008.html> 34


the United. Forest products annual market review 2008-2009 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2009[cit. 2013-03-02]. Dostupný z WWW: < http://www.unece.org/fileadmin/DAM/timber/publications/ Final_FPAMR2009.pdf>

- 36 -

5.2.6 Rok 2009 V reakci na hospodářskou recesi klesla spotřeba desek na bázi dřeva v Severní Americe o 17,2%, v Společenství nezávislých států o 19,2% a v Evropě pouze o 3,7%. Poptávka po dřevěném nábytku, v souvislosti s vývojem na poli stavebnictví, také poklesla. Tento trend dále snižoval celkovou poptávku po velkoplošných materiálech. V roce 2009 došlo k uzavření pěti výrobních závodů v Evropě, deseti výrobních závodů v Severní Americe a minimálně dva výrobní závody byly uzavřeny v ruské federaci. Výrobci aglomerovaných materiálů v Severní Americe zaznamenali nejnižší využití výrobních kapacit za posledních 20 až 25 let, a to pouhých 66% ve výrobě překližovaných materiálů a 53% ve výrobě OSB desek. Slabá globální ekonomika nadále nepříznivě ovlivňovala import desek na bázi dřeva ve všech subregionech. Import mezi lety 2008 až 2009 do Spojených států amerických poklesl o 27,7%, do Společenství nezávislých států o 13,1% a do Evropy o 10,1%. Dotace na biomasu jako bio palivo i nadále nepříznivě ovlivňovaly ceny vstupní suroviny a její dostupnost pro výrobu velkoplošných materiálů. Emisní normy formaldehydu, které byly původně přijaty v Kalifornii, byly navrženy v americké vládě za národní normy, které by omezily emise formaldehydu na 0,09 ppm, což činí tuto normu pro výrobce aglomerovaných materiálů na bázi dřeva nejtvrdší na světě. Tato národní norma by měla podle plánu vstoupit v platnost v roce 2013.35

5.2.7 Rok 2010 V roce 2010 se průmyslná výroba aglomerovaných materiálů na bázi dřeva pomalu vracela k lepším podmínkám a většímu využívání kapacit než tomu bylo v roce předešlém. I tak se ale výrobci v Evropě potýkali s velkým zvyšováním nákladů vstupních surovin, stoupaly zejména náklady na dřevní hmotu a pryskyřice, ale také energetické a dopravní náklady. Výrobci v Evropě byli nadále nuceni čelit rostoucí konkurenci dotací pro využívání dřevní hmoty jako obnovitelného zdroje k výrobě

35


the United. Forest products annual market review 2009-2010 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2010[cit. 2013-03-02]. Dostupný z WWW: < http://www.unece.org/fileadmin/DAM/timber/publications/ sp-25.pdf>

- 37 -

energie. Po dvou letech nepříznivého vývoje trhu MDF desek klesla výroba v roce 2010 dále o 6,8% na 13,4 milionů m3. Nízká poptávka po dřevěném nábytku, ve spojení s pomalým tempem bytové výstavby, i nadále snižovala poptávku po velkoplošných materiálech na bázi dřeva v celé Evropě. V rámci Společenství nezávislých států se ale celková spotřeb zvýšila o 10,6% a v Rusku samotném dokonce o 14,2%. Americké a kanadské trhy s bytovou výstavbou zůstaly i v roce 2010 slabé, což mohlo mít za následek ohrožení celosvětové poptávky po velkoplošných materiálech. Avšak silný růst poptávky po těchto matriálech na asijských trzích pomohl posílit severoamerický vývoz téměř o 25% oproti roku 2009. Pokračující slabá poptávka donutila uzavřít dva výrobní závody na výrobu dřevotřískových desek ve Spojených státech amerických a dva výrobní závody na výrobu MDF desek (jeden v Kanadě a jeden ve Spojených státech amerických), i přes zvýšení objemů výroby v roce 2010.36

5.2.8 Rok 2011 Na severoamerickém trhu výroby velkoplošných materiálů na bázi dřeva se změnilo oproti roku 2010 jen málo. Situace na trhu bytové výstavby zůstala oslabená jen s malými známkami zlepšení. V Severní Americe vývoz velkoplošných materiálů v roce 2011 klesl o 6,4% (vývoz Spojených států amerických sice vzrostl o 4,0%, ale byl kompenzován snížením vývozu Kanady o 7,0% oproti roku 2010). Na ruských trzích se zvýšila poptávka po bytové výstavbě o 5,1% a po výrobě nábytku až o 6,2%, což mělo za následek zvýšení objemů výroby překližovaných materiálů a dřevovláknitých desek o více než 10% a zvýšení objemů výroby dřevotřískových desek o více než 20% oproti roku 2010. Po prudkém hospodářském propadu se evropský trh s aglomerovanými materiály na bázi dřeva pomalu vrací k lepším podmínkám. Stavebnictví, jako jedena z hlavních hnacích sil výroby velkoplošných materiálů, prokázalo některé známky oživení. Evropská výroba velkoplošných materiálů začala dobře v prvním čtvrtletí roku 2011, ale výrazně zpomalila během druhého a třetího čtvrtletí, než se projevilo menší oživení 36


the United. Forest products annual market review 20010-2011 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2011[cit. 2013-03-02]. Dostupný z WWW: < http://www.unece.org/fileadmin/DAM/publications/timber/ FPAMR_2010-2011_HQ.pdf>

- 38 -

před koncem roku 2011. Za rok jako celek se v Evropě výroba dřevotřískových desek snížila o 1,9%, výroba OSB desek se snížila o 5,2%, zatímco výroba MDF desek se zvýšila o 3,7%. Evropský trh výroby aglomerovaných materiálů musel i nadále čelit zvyšování cen vstupních surovin, které jsou potřeba k jejich výrobě, zejména ceny dřevní hmoty, pryskyřic a energií.37

37


the United. Forest products annual market review 2011-2012 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2012[cit. 2013-03-02]. Dostupný z WWW: < http://www.unece.org/fileadmin/DAM/timber/publications /FPAMR_2012.pdf>

- 39 -

6. METODIKA Tématem této diplomové práce je Vývoj trhu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva za vybrané období od roku 2004 po rok 2011, proto byla nutná analýza dat z odborných časopisů a materiálů firem, které se zabývají výrobou aglomerovaných materiálů. V práci je využito popisné analýzy, seznámení se s charakterem dat, které jsou v práci použity, jejich zdroji v základním referenčním období 2004 - 2011. Mezi zdroje údajů, které jsou podkladem této diplomové práce, jsou materiály poskytnuté firmami, které vyrábí daný sortiment, odvětvová statistika Českého statistického úřadu, statistika Ministerstva průmyslu o obchodu ČR, statistické databáze FAOSTAT, časopis Lesnická práce a Na dřevo. Ceny velkoplošných materiálů jsou uvedeny v Kč za m2 bez DPH. Objemy výroby jsou uvedeny v m3 za rok. Průměrné ceny u jednotlivých tlouštěk desek byly vypočítány na základě váženého průměru, jelikož charakterizuje statistický soubor, ve kterém hodnoty mají různou důležitost (váhu). Podrobnější výpočty a tabelární přehledy jsou uvedeny v přílohách této práce. Výpočty, tabelární a grafické výsledky byly zpracovány v Microsoft Office Excel 2007.

6.1

Časová řada

Časová řada je tvořena věcnou a prostorovou posloupností srovnatelných údajů, kterou tvoří jednoznačně uspořádaná data z hlediska času. Její hodnoty se značí yt a časové body t. Časové řady ekonomických ukazatelů se člení na řady: -

intervalové, u nichž se časovou řadou rozumí řada intervalového ukazatele, jehož velikost závisí na délce intervalu, za který je sledován. Pro ukazatele těchto typů je charakteristická sčitatelnost hodnot.

-

okamžikové, u nichž jsou časové řady sestavovány z ukazatelů, kde se hodnota vztahuje k určitému okamžiku. Nelze u těchto typů řad sčítat hodnoty pro jednotlivé časové okamžiky, jelikož prostý součet za několik za sebou jdoucích hodnot okamžikových ukazatelů nedává reálný smysl.

- 40 -

Pro údaje v časové řadě je podmínkou pro jejich porovnávání věcné a prostorové vymezení v daném časovém úseku.38

6.1.1 Elementární charakteristika časových řad K elementárním charakteristikám řadíme diference různého řádu, tempa a průměrná tempa růstu, průměry hodnot časové řady. K řešení práce bylo zapotřebí analyzovat řadu cen V. třídy jehličnatého dříví a cen aglomerovaných materiálů na bázi dřeva. Tyto ukazatele se označují yt pro časové body t = 1,2,…n. Je nutné provést analýzu časových řad zkoumaných ukazatelů. Z hlediska periodicity se jedná o analýzu ročních časových řad.

1. diference (1) 2. diference (2) Tempo růstu

(3) Průměrné (roční) tempo růstu (4)

Tato analýza však nestačí pro poznání hlubších souvislostí a mechanismů studovaného procesu a neumožňuje přehledným a koncentrovaným způsobem popsat jeho vlastnosti.39 Z tohoto důvodu je lepší opírat se především o podrobnější rozbor empirických údajů. Do skupiny metod patří například metody, kdy volíme nejvhodnější typ křivky na základě minimalizace hodnot přijatého kritéria. Nejčastěji se bere tzv. reziduální 38

HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J. Statistika pro ekonomy. 1. vyd. Praha: Professional

Publishing, 2002, 415 s. ISBN 80-86419-26-6. 39

HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J. Statistika pro ekonomy. 1. vyd. Praha: Professional

Publishing, 2002, 415 s. ISBN 80-86419-26-6.

- 41 -

součet čtverců R, což je součet čtverců odchylek empirických hodnot od hodnot vyrovnaných. Z řady trendových funkcí je nejdříve vybrána ta, která dává nejmenší reziduální součet čtverců.40 Je proto potřeba vytvořit standart abstraktní práce s pozorovanými daty, kterým je vždy určitý model. Důvodem pro konstrukci modelu je popis koncentrovaným a uceleným způsobem jejich vývoje. Tím získáme rámcovou představu o mechanismu chování údajů, které jsou uspořádány do časové řady. Výchozí princip modelování časových řad je založen na předpokladu, že jednotlivá pozorování jsou funkcí času, což lze zapsat ve tvaru yt = f(t,εt), kde yt je hodnota modelovaného ukazatele v čase t, t = 1,2,…,n a εt je hodnota tzv. náhodné složky (poruchy) v čase t. K uvedenému modelu se přistupuje dvěma způsoby: -

pomocí klasického (formálního) modelu, který byl zvolen a ve kterém jde pouze o popis forem pohybu časové řady bez poznání věcných příčin dynamiky,

-

pomocí Boxovy-Jenkinsovy metodologie, která považuje za základní prvek konstrukce modelu časové řady náhodnou složkou, která může být tvořena vzájemně závislými náhodnými veličinami.

Časovou řadu lze dekomponovat na složku trendovou Tt, sezonní St, cyklickou Ct a složku náhodnou εt. Trendem se rozumí hlavní tendence dlouhodobého vývoje hodnot ukazatele v čase, který sledujeme. Trend může být rostoucí, klesající nebo konstantní. Sezonní složka je pravidelně se opakující odchylka od trendové složky, vyskytující se u časových řad, které mají periodicitu kratší než jeden rok. Cyklickou složkou se rozumí kolísání okolo trendu v důsledku dlouhodobého cyklického vývoje s délkou vlny delší než jeden rok. Náhodnou veličinu nelze popsat žádnou funkcí času.41

6.1.2 Vyrovnání časové řady Podstatou vyrovnání časové řady je její očištění od nahodilého či periodického kolísání. Metoda klouzavých průměrů, která je použita v této práci, spočívá v tom, že 40

HINDLS, R., HRONOVÁ, S., NOVÁK, I. Analýza dat v manažerském rozhodování. 1. vyd. Praha:

Grada, 1999, 358 s. ISBN 80-7169-255-7. 41


Grada, 1999, 358 s. ISBN 80-7169-255-7.

- 42 -

posloupnost empirických hodnot je nahrazena řadou průměrů vypočítaných z těchto pozorování (vymodelované hodnoty). Prostý klouzavý průměr, který se vypočítá jako suma jednotlivých hodnot za dané časové období dělené počtem hodnot, přičemž všechna data zahrnutá do výpočtu mají stejnou váhu:

.

6.2

(5)

Korelace časových řad

Předmětem korelační analýzy jsou lineární závislosti dvou a více proměnných. Při sledování časových řad vývoje cen V. třídy jehličnatého dříví a cen dřevotřískových a dřevovláknitých desek je korelační analýza využita při zkoumání vzájemných souvislostí proměnných. Ze statistického hlediska se jedná o problematiku korelace časových řad. K měření síly (těsnosti) lineární závislosti proměnných byl v této práci použit korelační koeficient jednoduchý ve tvaru

.

(6)

Koeficient nabývá hodnot z intervalu <-1; +1>. Jde-li o nepřímou lineární závislost, jsou záporné, jde-li o přímou lineární závislost, jsou kladné. Závislost je silnější čím více se tyto hodnoty blíží krajním hodnotám. Pak se také o samotných koeficientech říká, že jsou vysoké.42

42


Grada, 1999, 358 s. ISBN 80-7169-255-7.

- 43 -

Závislosti lze rozdělit do šesti skupin: -

|r| = 0 … není stupeň závislosti

-

0 < |r| < 0,3 … nízký stupeň závislosti

-

0,3 < |r| < 0,5 … mírný stupeň závislosti

-

0,5 < |r| < 0,7 … střední stupeň závislosti

-

0,7 < |r| < 1,0 … vysoký stupeň závislosti

-

|r| = 1 … pevný stupeň závislosti.

6.2.1 Reziduum (náhodná složka) Rozdíl mezi pozorovanou hodnotou a vypočtenou systematickou složkou je nepravidelná (náhodná) složka časové řady. Tato metoda se stanoví metodou zbytku, jako reziduum řady. Toto kritérium se někdy nazývá metodou nejmenšího reziduálního součtů čtverců. 43 (7) 6.2.2 Koeficient determinace Umožňuje velice srozumitelně vysvětlit souvislost (závislost) mezi dvěma proměnnými, neboť jeho hodnotu lze převézt na procenta. Vypočítá se jako druhá mocnina korelačního koeficientu a jeho hodnota vynásobená 100 nám říká, kolika procenty se podílí sledovaný faktor na výsledném efektu. 44

6.3

Zaokrouhlování výpočtů

Údaje, které jsou zpracovávány v této diplomové prací, se zaokrouhlují na dvě desetinná místa podle následujících pravidel: -

je-li číslice na třetím místě 0 až 4 (včetně), zaokrouhluje se dolů,

-

je-li číslice na třetím místě 5 až 9 (včetně), zaokrouhluje se nahoru,

-

na číslice na dalších pozicích se při zaokrouhlování nebere zřetel.

Výjimkou jsou výpočty průměrných ročních temp růstu a korelačních koeficientů, kde se výsledky zaokrouhlují na čtyři desetinná místa kvůli vypovídajícím hodnotám. 43

MINAŘÍK, B. Statistika I. Popisná statistika. Druhá část. MZLU v Brně, 2000. 107 s. ISBN 80-7157-

427-9. 44

KERLINGER, F. Základy výzkumu chování. Praha: Academia, 1972, 705 s.

- 44 -

7. VÝSLEDKY V této kapitole jsou uvedeny výsledky elementárních charakteristik časových řad, korelační koeficienty empirických hodnot, vymodelovaných hodnot, reziduí a 1. diferencí. Tyto výsledky poslouží k celkovému zhodnocení závislostí jednotlivých vybraných materiálů na V. jakostní třídě (jehličnaté), která byla pro porovnání zvolena.

7.1

Elementární charakteristika časových řad

K posouzení elementárních charakteristik časových řad byly použity metody 1. diference (vzorec 1), 2. diference (vzorec 2), tempa růstu (vzorec 3), průměrného (ročního) tempa růstu (vzorec 4), dále je zde uvedena korelace první diference (vzorec 6) v závislosti na vývoji V. jakostní třídy (jehličnaté). V příslušných grafech jsou zobrazeny hodnoty ročního tempa růstu pro příslušné období a sortiment. Ceny materiálů, které byly použity, jsou uvedeny v přílohách práce.

7.1.1 Dřevotřískové desky V tabulkách 7.1, 7.2 a 7.3 jsou uvedeny výpočty pro dřevotřískové desky firmy Grena, Kronospan a Dřevozpracující družstvo Lukavec (DDL) ve sledovaném období 2004 2011. Rok 2011 u firmy Grena chybí, jelikož společnost v tomto roce fakticky ukončila výrobu tohoto materiálu. V obrázku 7.1 jsou zobrazeny hodnoty ročního tempa růstu vždy oproti předcházejícímu roku za jednotlivé firmy. Cenový údaj je uváděn podle INCOTERMS na paritě EXW. Cena je uvedena za průměrnou tloušťku 17 mm za m2.

- 45 -

Tabulka 7.1 GRENA - Elementární charakteristika časové řady DTD

Rok

t

Cena

1. diference

2. diference

2004 1 80,63 2005 2 80,63 0,00 2006 3 84,58 3,95 2007 4 70,88 -13,70 2008 5 70,88 0,00 2009 6 64,78 -6,10 2010 7 64,21 -0,57 Průměrné roční tempo růstu Korelační koeficient 1. diference Zdroj: Zpracováno autorem na základě dat získaných od výrobců

3,95 -17,65 13,70 -6,10 5,53 0,9627

Roční tempo růstu

1,0000 1,0490 0,8380 1,0000 0,9139 0,9912 -3,73% 0,17

Tabulka 7.2 KRONOSPAN - Elementární charakteristika časové řady DTD Rok

t

Cena

1. diference

2. diference

2004 1 75,13 2005 2 78,13 3,00 2006 3 81,48 3,35 2007 4 83,47 1,99 2008 5 77,18 -6,29 2009 6 52,13 -25,05 2010 7 58,99 6,86 2011 8 64,18 5,19 Průměrné roční tempo růstu Korelační koeficient 1. diference Zdroj: Zpracováno autorem na základě dat získaných od výrobců

0,35 -1,36 -8,28 -18,76 31,91 -1,67 0,9741


1,04 1,04 1,02 0,92 0,68 1,13 1,09 -2,59% 0,70

Tabulka 7.3 DDL - Elementární charakteristika časové řady DTD Rok

t

Cena

1. diference

2. diference

2004 1 86,19 2005 2 97,33 11,14 2006 3 104,12 6,79 2007 4 114,20 10,08 2008 5 102,13 -12,07 2009 6 79,81 -22,32 2010 7 82,34 2,53 2011 8 88,19 5,85 Průměrné roční tempo růstu Korelační koeficient 1. diference Zdroj: Zpracováno autorem na základě dat získaných od výrobců

-4,35 3,29 -22,15 -10,25 24,85 3,32 1,0033


1,13 1,07 1,10 0,89 0,78 1,03 1,07 3,30% 0,55

- 46 -

Obrázek 7.1 Roční tempa růstu cen DTD Grena, Koronospan, DDL Zdroj: Zpracováno autorem na základě dat získaných od výrobců

7.1.2 OSB desky V tabulce 7.4 jsou uvedeny výpočty pro OSB desky firmy Kronospan OSB ve sledovaném období 2005 - 2011. Rok 2004 zde není uveden, jelikož firma začala tento materiál na území České republiky vyrábět až v roce 2005. V obrázku 7.2 jsou zobrazeny hodnoty ročního tempa růstu oproti předcházejícímu roku. Cenový údaj je uváděn podle INCOTERMS na paritě EXW. Cena je uvedena za průměrnou tloušťku 14 mm za m2.

Tabulka 7.4 KRONOSPAN OSB - Elementární charakteristika časové řady OSB Rok

t

Cena

1. diference

2. diference

2005 1 141,44 2006 2 145,55 4,11 2007 3 160,84 15,29 2008 4 130,13 -30,71 2009 5 149,83 19,70 2010 6 203,29 53,46 2011 7 213,66 10,37 Průměrné roční tempo růstu Korelační koeficient 1. diference Zdroj: Zpracováno autorem na základě dat získaných od výrobců

11,18 -46,00 50,41 33,76 -43,09 1,0712


1,0291 1,1050 0,8091 1,1514 1,3568 1,0510 7,12% 0,66

- 47 -

Obrázek 7.2 Roční tempa růstu cen OSB Kronospan OSB Zdroj: Zpracováno autorem na základě dat získaných od výrobců

7.1.3 MDF desky V tabulce 7.5 jsou uvedeny výpočty pro MDF desky Dřevozpracujícího závodu Lukavec ve sledovaném období 2004 - 2011. V obrázku 7.3 jsou zobrazeny hodnoty ročního tempa růstu oproti předcházejícímu roku. Cenový údaj je uváděn podle INCOTERMS na paritě EXW. Cena je uvedena za průměrnou tloušťku 17 mm za m2.

Tabulka 7.5 DDL - Elementární charakteristika časové řady MDF Rok

t

Cena

1. diference

2. diference

2004 1 152,67 2005 2 167,17 14,50 2006 3 173,17 6,00 -8,50 2007 4 173,17 0,00 -6,00 2008 5 183,63 10,46 10,46 2009 6 188,83 5,20 -5,26 2010 7 165,98 -22,85 -28,05 2011 8 159,34 -6,64 16,21 Průměrné roční tempo růstu 1,0061 Korelační koeficient 1. diference Zdroj: Zpracováno autorem na základě dat získaných od výrobců


1,0950 1,0359 1,0000 1,0604 1,0283 0,8790 0,9600 0,61% -0,78

- 48 -

Obrázek 7.3 Roční tempa růstu cen MDF DDL Zdroj: Zpracováno autorem na základě dat získaných od výrobců

7.1.4 V. jakostní třída (jehličnaté) V tabulce 7.6 jsou uvedeny výpočty pro V. jakostní třídu jehličnatého dříví ve sledovaném období 2004 - 2011. V obrázku 7.4 jsou zobrazeny hodnoty ročního tempa růstu oproti předcházejícímu roku. Cena je uvedena v Kč.m-3.

Tabulka 7.6 Elementární charakteristika časové řady V. jakostní třídy (jehličnaté) Rok

t

Cena

1. diference

2004 1 633,00 2005 2 651,00 18,00 2006 3 736,00 85,00 2007 4 769,00 33,00 2008 5 636,00 -133,00 2009 6 595,00 -41,00 2010 7 786,00 191,00 2011 8 1 018,00 232,00 Průměrné roční tempo růstu Zdroj: Zpracováno autorem na základě dat získaných z ČSÚ

2. diference

67,00 -52,00 -166,00 92,00 232,00 41,00 1,0702


1,0284 1,1306 1,0448 0,8270 0,9355 1,3210 1,2952 7,02%

- 49 -

Obrázek 7.4 Roční tempa růstu cen V. jakostní třídy (jehličnaté) Zdroj: Zpracováno autorem na základě dat získaných z ČSÚ

7.2

Korelační koeficient empirických, vymodelovaných hodnot a

reziduí Z empirických, vymodelovaných hodnot a reziduí byl vypočítán podle vzorce 6 korelační koeficient. Korelační koeficient byl počítán pro hodnoty ceny V. jakostní třídy (jehličnaté) a ceny aglomerovaných materiálů jednotlivých firem za sledované období. Vývoj empirických hodnot byl zobrazen graficky s vyznačením chybových úseček se standardní chybou. Následně byly hodnoty vyrovnány klouzavým průměrem pomocí vzorce 5, který sloužil k vytvoření vymodelovaných hodnot a jehož hodnoty jsou zobrazeny v příslušných grafech. Korelace reziduí jsou vypočteny po odstranění trendové složky jednotlivých aglomerovaných materiálů za sledované období. Empirické ceny materiálů, které byly použity, jsou uvedeny v přílohách práce. Vymodelované hodnoty V. jakostní třídy (jehličnaté) jsou znázorněny v obrázku 7.10.

- 50 -

7.2.1 Dřevotřískové desky - GRENA V tabulce 7.7 jsou uvedeny empirické hodnoty časových řad (V. jakostní třída a cena DTD od firmy Grena) a jejich korelační koeficient. Na obrázku 7.5 jsou vyznačeny vývoje empirických hodnot a k nim vymodelované hodnoty, které byly vyrovnány klouzavým průměrem. V tabulce 7.8 jsou uvedeny vymodelované hodnoty a jejich korelační

koeficient.

V tabulce

7.9

jsou

uvedeny

rezidua

empirických

a

vymodelovaných hodnot, ke kterým byl také vypočítán korelační koeficient.

Tabulka 7.7 Empircké hodnoty časové řady V. jakostní třídy a DTD Grena Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Součty Průměry Mocniny průměrů Korelační koeficient

t 1 2 3 4 5 6 7

V. třída xt -3

[Kč.m ] 633,00 651,00 736,00 769,00 636,00 595,00 786,00 4 806,00 686,57 471 380,33

Cena DTD yt -2

[Kč.m ] 80,63 80,63 84,58 70,88 70,88 64,78 64,21 516,59 73,80 5 446,23

2

xt

400 689,00 423 801,00 541 696,00 591 361,00 404 496,00 354 025,00 617 796,00 3 333 864,00 476 266,29

2

yt

6 501,20 6 501,20 7 153,78 5 023,97 5 023,97 4 196,45 4 122,92 38 523,49 5 503,36

xtyt 51 038,79 52 490,13 62 250,88 54 506,72 45 079,68 38 544,10 50 469,06 354 379,36 50 625,62

-0,08

Obrázek 7.5 Časová řada vývoje cen DTD Grena vyrovnaná klouzavým průměrem

- 51 -

Tabulka 7.8 Vymodelované hodnoty časové řady V. jakostní třídy a DTD Grena Rok

t

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Součty Průměry Mocniny průměrů Korelační koeficient

1 2 3 4 5 6 7

V. třída x' -3

[Kč.m ] 642,00 693,50 752,50 702,50 615,50 690,50 4 096,50 585,21 342 475,76

Cena DTD y' -2

[Kč.m ] 80,63 82,61 77,73 70,88 67,83 64,50 444,17 63,45 4 026,27

2

x'

2

y'

412 164,00 480 942,25 566 256,25 493 506,25 378 840,25 476 790,25 2 808 499,25 401 214,18

x'y'

6 501,20 6 823,59 6 041,95 5 023,97 4 600,91 4 159,61 33 151,22 4 735,89

51 764,46 57 286,57 58 491,83 49 793,20 41 749,37 44 533,80 303 619,22 43 374,17

0,20

Tabulka 7.9 Korelace hodnot reziduí V. jakostní třídy a cen DTD Grena Rok

t


1 2 3 4 5 6 7

V. třída ex -3

[Kč.m ]

Cena DTD ey -2

[Kč.m ]

9,00 42,50 16,50 -66,50 -20,50 95,50 76,50 10,93 119,43

0,00 1,98 -6,85 0,00 -3,05 -0,29 -8,21 -1,17 1,38

2

ex

81,00 1 806,25 272,25 4 422,25 420,25 9 120,25 16 122,25 2 303,18

2

ey

exey

0,00 3,90 46,92 0,00 9,30 0,08 60,21 8,60

0,00 83,94 -113,03 0,00 62,52 -27,22 6,22 0,89

0,11

7.2.2 Dřevotřískové desky - KRONOSPAN V tabulce 7.10 jsou uvedeny empirické hodnoty časových řad (V. jakostní třída a cena DTD od firmy Kronospan) a jejich korelační koeficient. Na obrázku 7.6 jsou vyznačeny vývoje empirických hodnot a k nim vymodelované hodnoty, které byly vyrovnány klouzavým průměrem. V tabulce 7.11 jsou uvedeny vymodelované hodnoty a jejich korelační

koeficient.

V tabulce

7.12

jsou

uvedeny

rezidua

empirických

a


- 52 -

Tabulka 7.10 Empirické hodnoty časové řady V. jakostní třídy a DTD Kronospan Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Součty Průměry Mocniny průměrů Korelační koeficient

t 1 2 3 4 5 6 7 8

V. třída xt -3

[Kč.m ] 633,00 651,00 736,00 769,00 636,00 595,00 786,00 1 018,00 5 824,00 728,00 529 984,00

Cena DTD yt -2

[Kč.m ] 75,13 78,13 81,48 83,47 77,18 52,13 58,99 64,18 570,69 71,34 5 088,88

2

xt

400 689,00 423 801,00 541 696,00 591 361,00 404 496,00 354 025,00 617 796,00 1 036 324,00 4 370 188,00 546 273,50

2

yt

5 644,52 6 104,30 6 638,99 6 967,24 5 956,75 2 717,54 3 479,82 4 119,22 41 628,37 5 203,55

xtyt 47 557,29 50 862,63 59 969,28 64 188,43 49 086,48 31 017,35 46 366,14 65 336,38 414 383,98 51 798,00

-0,10

Obrázek 7.6 Časová řada vývoje DTD Kronospan vyrovnaná klouzavým průměrem

Tabulka 7.11 Vymodelované hodnoty časové řady V. jakostní třídy a DTD Kronospan Rok

t

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Součty Průměry Mocniny průměrů Korelační koeficient

1 2 3 4 5 6 7 8

V. třída x' -3

[Kč.m ] 642,00 693,50 752,50 702,50 615,50 690,50 902,00 4 998,50 624,81 390 390,66

Cena DTD y' -2

[Kč.m ] 76,63 79,81 82,48 80,33 64,66 55,56 61,59 501,04 62,63 3 922,45

x'

2

0,00 412 164,00 480 942,25 566 256,25 493 506,25 378 840,25 476 790,25 813 604,00 3 622 103,25 452 762,91

2

y'

0,00 5 872,16 6 368,84 6 802,13 6 452,11 4 180,27 3 086,91 3 792,78 36 555,19 4 569,40

x'y' 0,00 49 196,46 55 344,77 62 062,44 56 428,31 39 795,15 38 364,18 55 550,18 356 741,49 44 592,69

-0,17

- 53 -

Tabulka 7.12 Korelace hodnot reziduí V. jakostní třídy a cen DTD Kronospan Rok

t


1 2 3 4 5 6 7 8

V. třída ex

Cena DTD ey

-3

2

[Kč.m ]

9,00 42,50 16,50 -66,50 -20,50 95,50 116,00 192,50 24,06 579,00

2

ex

-2

[Kč.m ]

1,50 1,68 1,00 -3,15 -12,53 3,43 2,60 -5,47 -0,68 0,47

ey

81,00 1 806,25 272,25 4 422,25 420,25 9 120,25 13 456,00 29 578,25 3 697,28

exey

2,25 2,81 0,99 9,89 156,88 11,76 6,74 191,31 23,91

13,50 71,19 16,42 209,14 256,76 327,57 301,08 1 195,66 149,46

0,63

7.2.3 Dřevotřískové deky - DDL V tabulce 7.13 jsou uvedeny empirické hodnoty časových řad (V. jakostní třída a cena DTD od firmy DDL) a jejich korelační koeficient. Na obrázku 7.7 jsou vyznačeny vývoje empirických hodnot a k nim vymodelované hodnoty, které byly vyrovnány klouzavým průměrem. V tabulce 7.14 jsou uvedeny vymodelované hodnoty a jejich korelační

koeficient.

V tabulce

7.15

jsou

uvedeny

rezidua

empirických

a


Tabulka 7.13 Empirické hodnoty časové řady V. jakostní třídy a DTD DDL Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Součty Průměry Mocniny průměrů Korelační koeficient

t 1 2 3 4 5 6 7 8

V. třída xt -3

[Kč.m ] 633,00 651,00 736,00 769,00 636,00 595,00 786,00 1 018,00 5 824,00 728,00 529 984,00

Cena DTD yt -2

[Kč.m ] 86,19 97,33 104,12 114,20 102,13 79,81 82,34 88,19 754,31 94,29 8 890,28

2

xt

400 689,00 423 801,00 541 696,00 591 361,00 404 496,00 354 025,00 617 796,00 1 036 324,00 4 370 188,00 546 273,50

2

yt

7 428,72 9 473,13 10 840,97 13 041,64 10 430,54 6 369,64 6 779,88 7 776,80 72 141,30 9 017,66

xtyt 54 558,27 63 361,83 76 632,32 87 819,80 64 954,68 47 486,95 64 719,24 89 773,49 549 306,58 68 663,32

0,02

- 54 -

Obrázek 7.7 Časová řada vývoje DTD DDL vyrovnaná klouzavým průměrem

Tabulka 7.14 Vymodelované hodnoty časové řady V. jakostní třídy a DTD DDL Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Součty Průměry Mocniny průměrů Korelační koeficient

t 1 2 3 4 5 6 7 8

V. třída x' -3

[Kč.m ] 642,00 693,50 752,50 702,50 615,50 690,50 902,00 4 998,50 624,81 390 390,66

Cena DTD y' -2

[Kč.m ] 91,76 100,73 109,16 108,17 90,97 81,08 85,26 667,12 83,39 6 953,85

x'

2

0,00 412 164,00 480 942,25 566 256,25 493 506,25 378 840,25 476 790,25 813 604,00 3 622 103,25 452 762,91

2

y'

0,00 8 419,90 10 145,53 11 915,91 11 699,67 8 275,54 6 573,16 7 269,79 64 299,48 8 037,44

x'y' 0,00 58 909,92 69 852,79 82 142,90 75 985,91 55 992,04 55 982,29 76 907,29 475 773,13 59 471,64

-0,10

Tabulka 7.15 Korelace hodnot reziduí V. jakostní třídy a cen DTD DDL Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Součty Průměry Mocniny průměrů Korelační koeficient

t 1 2 3 4 5 6 7 8

V. třída ex -3

[Kč.m ] 9,00 42,50 16,50 -66,50 -20,50 95,50 116,00 192,50 24,06 579,00

Cena DTD ey -2

[Kč.m ] 5,57 3,40 5,04 -6,04 -11,16 1,27 2,92 1,00 0,12 0,02

2

2

ex

ey

exey

81,00 1 806,25 272,25 4 422,25 420,25 9 120,25 13 456,00 29 578,25 3 697,28

31,02 11,53 25,40 36,42 124,55 1,60 8,54 239,06 29,88

50,13 144,29 83,16 401,33 228,78 120,81 339,08 1 367,57 170,95

0,56

- 55 -

7.2.4 OSB desky - KRONOSPAN OSB V tabulce 7.16 jsou uvedeny empirické hodnoty časových řad (V. jakostní třída a cena OSB od firmy Kronospan OSB) a jejich korelační koeficient. Na obrázku 7.8 jsou vyznačeny vývoje empirických hodnot a k nim vymodelované hodnoty, které byly vyrovnány klouzavým průměrem. V tabulce 7.17 jsou uvedeny vymodelované hodnoty a jejich korelační koeficient. V tabulce 7.18 jsou uvedeny rezidua empirických a vymodelovaných hodnot, ke kterým byl také vypočítán korelační koeficient. Tabulka 7.16 Empirické hodnoty časové řady V. jakostní třídy a OSB Kronospan OSB Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Součty Průměry Mocniny průměrů Korelační koeficient

t 1 2 3 4 5 6 7

V. třída xt -3

[Kč.m ] 651,00 736,00 769,00 636,00 595,00 786,00 1 018,00 5 191,00 741,57 549 928,18

Cena OSB yt -2

[Kč.m ] 141,44 145,55 160,84 130,13 149,83 203,29 213,66 1 144,74 163,53 26 743,36

2

xt

423 801,00 541 696,00 591 361,00 404 496,00 354 025,00 617 796,00 1 036 324,00 3 969 499,00 567 071,29

2

yt

20 005,27 21 184,80 25 869,51 16 933,82 22 449,03 41 326,82 45 649,65 193 418,90 27 631,27

xtyt 92 077,44 107 124,80 123 685,96 82 762,68 89 148,85 159 785,94 217 503,63 872 089,30 124 584,19

0,85

Obrázek 7.8 Časová řada vývoje OSB Kronospan OSB vyrovnaná klouzavým průměrem

- 56 -

Tabulka 7.17 Vymodelované hodnoty časové řady V. jakostní třídy a OSB Kornospan OSB Rok

t


1 2 3 4 5 6 7

V. třída x' -3

Cena OSB y' -2

[Kč.m ]

[Kč.m ]

693,50 752,50 702,50 615,50 690,50 902,00 4 356,50 622,36 387 328,41

143,50 153,20 145,49 139,98 176,56 208,47 967,19 138,17 19 090,91

x'

2

480 942,25 566 256,25 493 506,25 378 840,25 476 790,25 813 604,00 3 209 939,25 458 562,75

2

y'

x'y'

20 590,82 23 468,71 21 165,89 19 594,40 31 173,43 43 461,36 159 454,61 22 779,23

99 513,78 115 279,24 102 203,21 86 157,69 121 914,68 188 043,45 713 112,06 101 873,15

0,84

Tabulka 7.18 Korelace hodnot reziduí V. jakostní třídy a OSB Koronospan OSB Rok

t


1 2 3 4 5 6 7

V. třída ex -3

[Kč.m ] 42,50 16,50 -66,50 -20,50 95,50 116,00 183,50 26,21 687,19

Cena OSB ey -2

[Kč.m ] 2,06 7,65 -15,36 9,85 26,73 5,18 36,11 5,16 26,61

2

ex

1 806,25 272,25 4 422,25 420,25 9 120,25 13 456,00 29 497,25 4 213,89

2

ey

exey

4,22 58,45 235,78 97,02 714,49 26,87 1 136,83 162,40

87,34 126,14 1 021,11 -201,93 2 552,72 601,33 4 186,71 598,10

0,66

7.2.5 MDF desky - DDL V tabulce 7.19 jsou uvedeny empirické hodnoty časových řad (V. jakostní třída a cena MDF od firmy DDL) a jejich korelační koeficient. Na obrázku 7.9 jsou vyznačeny vývoje empirických hodnot a k nim vymodelované hodnoty, které byly vyrovnány klouzavým průměrem. V tabulce 7.20 jsou uvedeny vymodelované hodnoty a jejich korelační

koeficient.

V tabulce

7.21

jsou

uvedeny

rezidua

empirických

a


- 57 -

Tabulka 7.19 Empirické hodnoty časové řady V. jakostní třídy a MDF DDL Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Součty Průměry Mocniny průměrů Korelační koeficient

t 1 2 3 4 5 6 7 8

V. třída xt -3

[Kč.m ] 633,00 651,00 736,00 769,00 636,00 595,00 786,00 1 018,00 5 824,00 728,00 529 984,00

Cena MDF yt -2

[Kč.m ] 152,67 167,17 173,17 173,17 183,63 188,83 165,98 159,34 1 363,96 170,50 29 068,58

2

xt

400 689,00 423 801,00 541 696,00 591 361,00 404 496,00 354 025,00 617 796,00 1 036 324,00 4 370 188,00 546 273,50

2

yt

23 308,13 27 945,81 29 987,85 29 987,85 33 719,98 35 656,77 27 549,36 25 389,49 233 545,23 29 193,15

xtyt 96 640,11 108 827,67 127 453,12 133 167,73 116 788,68 112 353,85 130 460,28 162 208,93 987 900,37 123 487,55

-0,44

Obrázek 7.9 Časová řada vývoje MDF DDL vyrovnaná klouzavým průměrem

- 58 -

Tabulka 7.20 Vymodelované hodnoty časové řady V. jakostní třídy a MDF DDL Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Součty Průměry Mocniny průměrů Korelační koeficient

t 1 2 3 4 5 6 7 8

V. třída x' -3

[Kč.m ] 642,00 693,50 752,50 702,50 615,50 690,50 902,00 4 998,50 624,81 390 390,66

Cena MDF y' -2

[Kč.m ] 159,92 170,17 173,17 178,40 186,23 177,41 162,66 1 207,96 150,99 22 799,32

x'

2

412 164,00 480 942,25 566 256,25 493 506,25 378 840,25 476 790,25 813 604,00 3 622 103,25 452 762,91

2

x'y'

25 574,41 28 957,83 29 987,85 31 826,56 34 681,61 31 472,53 26 458,41 208 959,20 26 119,90

102 668,64 118 012,90 130 310,43 125 326,00 114 624,57 122 498,15 146 719,68 860 160,36 107 520,04

y'

-0,46

Tabulka 7.21 Korelace hodnot reziduí V. jakostní třídy a cen MDF DDL Rok

t


1 2 3 4 5 6 7 8

V. třída ex -3

[Kč.m ] 9,00 42,50 16,50 -66,50 -20,50 95,50 116,00 192,50 24,06 579,00

Cena MDF ey -2

[Kč.m ] 7,25 3,00 0,00 5,23 2,60 -11,43 -3,32 3,34 0,42 0,17

2

ex

81,00 1 806,25 272,25 4 422,25 420,25 9 120,25 13 456,00 29 578,25 3 697,28

2

exey

52,56 9,00 0,00 27,35 6,76 130,53 11,02 237,23 29,65

65,25 127,50 0,00 -347,80 -53,30 -1 091,09 -385,07 -1 684,51 -210,56

ey

-0,74

Vypočtené korelační koeficienty nabývají hodnot (-1;1), a tím je doložena jak přímá (0 < |r| < 1), tak nepřímá (1 < |r| < 0) závislost. Určené stupně závislosti vývoje cen vybraných aglomerovaných materiálů na bázi dřeva na vývoji cen V. jakostní třídy (jehličnaté) jsou znázorněny v tabulce 7.22. Pro přesnější interpretaci byly vypočítány koeficienty determinace, jenž je druhou mocninou koeficientu korelace reziduí. Jeho procentuální vyjádření odhaduje podíl rozptylu proměnné Y (vývoj cen aglomerovaných materiálů), který je možné přičíst změnám proměnné X (vývoj cen V. jakostní třídy).

- 59 -

7.2.6 V. jakostní třída (jehličnaté) Na obrázku 7.10 jsou vyznačeny vývoje empirických hodnot V. jakostní třídy (jehličnaté) a k nim vymodelované hodnoty, které byly vyrovnány klouzavým průměrem.

Obrázek 7.10 Časová řada vývoje V. jakostní třídy (jehličnaté)

Tabulka 7.22 Stupně závislosti vývoje cen aglomerovaných materiálů na vývoji cen V. jakostní třídy X

Vývoj cen V. jakostní třídy (jehličnaté) Hodnoty

Y Cena DTD Grena Cena DTD Kronospan Cena DTD DDL Cena OSB Kronosp. OSB Cena MDF DDL

není nízký mírný střední vysoký pevný |r| = 0 0 < |r| < 0,3 0,3 < |r| < 0,5 0,5 < |r| < 0,7 0,7 < |r| < 1,0 |r| = 1 empirické Nepřímá z. rezidua Přímá z. Nepřímá z. empirické rezidua Přímá z. empirické Přímá z. rezidua Přímá z. empirické Přímá z. rezidua Přímá z. Nepřímá z. empirické rezidua Nepřímá z.

- 60 -

8. DISKUZE Cílem diplomové práce je analýza vývoje trhu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva za vybrané sledované období 2004 - 2011. Pro lepší přehlednost při vyhodnocování, jsou zjištěné hodnoty korelačních koeficientů a koeficientů determinace, potřebné k analýze, uvedeny v souhrnné tabulce 8.1.

Tabulka 8.1 Korelační koeficient a koeficient determinace vybraných materiálů

Empirické h. Vymodelované h. Rozdíl h. (rezidua) Koefic. Koefic. Koefic. Korelace determi Korelace determi Korelace determi nace nace nace Grena DTD Kronospan DTD DDL DTD Kronospan OSB DDL MDF

1. diference Koefic. Korelace determnace

-0,08

0,64%

0,20

4,18%

0,13

1,66%

0,18

3,37%

-0,10

0,97%

-0,17

2,92%

0,63

39,90%

0,70

49,44%

0,02

0,02%

-0,10

0,93%

0,56

30,95%

0,55

29,78%

0,85 72,07%

0,84

71,04%

0,66

43,60%

0,66

43,24%

-0,44 19,74%

-0,46

21,56%

-0,74

55,13%

-0,78

61,15%

Dle výsledků korelačních koeficientů empirických hodnot cen uvedených v tabulce 8.1 je ve všech sledovaných společnostech, které vyrábějí dřevotřískové desky v České republice, zřejmá velmi nízká závislost, v podstatě nulová, mezi cenami V. jakostní třídy (jehličnaté) a cenami DTD. Pokud bychom připustili i takovou minimální závislost mezi zmíněnými cenami, ve společnostech Grena a Kronospan lze přitom sledovat závislost nepřímou, ve společnosti DDL naopak přímou. Je tedy evidentní, že ceny DTD jsou na cenách V. třídy téměř zcela nezávislé. Výsledky potvrzují i koeficienty determinace, které nedosahují v žádném případě ani jednoho procenta. Je prokázáno, že výsledný efekt ceny V. jakostní třídy (jehličnaté) na cenu DTD je tedy skutečně téměř nulový. Obdobné závěry lze učinit na první pohled i z grafického vyjádření vývoje cen V. třídy a cen DTD v období 2004 – 2010, resp. 2011, které je umístěno v příloze č. 16 této práce. Průběh vývoje cen v případě ceny DTD příliš nekoreluje s vývojem cen V. jakostní třídy (jehličnaté). Minimální podobnost je možné spatřit v případě firmy DDL, což je možno spojit s kladným korelačním koeficientem. - 61 -

Nízký stupeň závislosti je patrný také mezi vymodelovanými hodnotami cen V. jakostní třídy (jehličnaté) a cen DTD. Ve společnostech Kronospan a DDL je prokázána velmi nízká nepřímá závislost. Ve společnosti Grena je závislost stanovení cen DTD v jednotlivých letech přímo úměrná cenám V. jakostní třídy (jehličnaté), přesto však stále hovoříme o nízkém stupni závislosti. Ceny V. třídy by stanovení cen DTD v této společnosti ovlivnily asi ze čtyř procent. Je možné tento fakt vysvětlit tím, že společnost Grena se zaměřuje na výrobu jiných materiálů, než jsou dřevotřískové desky. Roku 2007 totiž došlo ve firmě k omezení výroby a tím zařazení výroby dřevotřískových desek na sekundární pozici. V roce 2011 byla výroba dřevotřískových desek, jakožto neperspektivního materiálu firmy, fakticky ukončena. Vyšší míra závislosti je prokázána v rozdílu empirických a vymodelovaných hodnot, konkrétně ve společnostech DDL a Kronospan. Jinými slovy, odchylka skutečných a vymodelovaných hodnot cen DTD je přímo úměrně závislá na odchylce skutečných a vymodelovaných hodnot cen V. třídy. Rozdíl mezi skutečnými hodnotami a klouzavým průměrem cen DTD tak odpovídá přibližně z 31%, resp. 40% ve společnosti DDL, rozdílu skutečných a průměrných (vymodelovaných) cen V. jakostní třídy (jehličnaté). V okamžiku, kdy upustíme od závislosti absolutních cen a zaměříme se na ověření závislosti v samotném vývoji cen (tzn. korelace prvních diferencí), shledáváme jiné výsledky. Ve všech případech je patrná přímá závislost ve vývoji cen. V případě firmy Grena se jedná o mírný stupeň závislosti, vývoj cen DTD je tedy mírně závislý na vývoji cen V. třídy. Mírný až střední stupeň závislosti cen lze nalézt ve firmě DDL, kde se vývoj cen V. třídy podílí na vývoji cen DTD přibližně 29 %, viz výsledek koeficientu determinace. Nejvyšší závislost ve vývoji obou zmíněných cen je znatelná ve firmě Kronospan. Zde můžeme závislost označit za střední až vysokou, ceny DTD se vyvíjí přímo úměrně v závislosti na vývoji cen V. jakostní třídy (jehličnaté). Vývoj cen V. jakostní třídy (jehličnaté) určuje vývoj cen DTD téměř z 50 %. Zatímco ceny materiálu DTD nebyly nijak závislé na cenách V. jakostní třídy (jehličnaté), v případě materiálu OSB je situace naprosto opačná, zejména z pohledu stejné firmy Kronospan. Samotné ceny OSB vykazují vysoký stupeň závislosti na cenách V. jakostní třídy (jehličnaté), korelační koeficient dosahuje výše 0,85. Konkrétně je cenami V. jakostní třídy (jehličnaté) určeno 72 % cen tohoto materiálu. Vysoká závislost je prokázána také mezi cenami V. jakostní třídy (jehličnaté) a vymodelovanými cenami OSB, kde korelační koeficient dosahuje hodnoty 0,84, tzn., že - 62 -

ceny V. jakostní třídy (jehličnaté) se na cenách OSB podílí přibližně ze 71 %. O něco nižší závislost je prokázána mezi rozdíly empirických a vymodelovaných cen V. jakostní třídy (jehličnaté) a OSB (stejně jako u materiálu DTD). Přesto se však jedná o střední stupeň závislosti a lze konstatovat, že rozdíl mezi empirickými a vymodelovanými cenami OSB je ovlivněn rozdílem empirických a vymodelovaných cen V. jakostní třídy (jehličnaté), konkrétně z 43%. V případě zmíněného materiálu je zajímavé, že je prokázána vysoká závislost mezi cenami V. jakostní třídy (jehličnaté) a OSB, avšak z pohledu vývoje cen se již prokázala závislost pouze střední. Vnímáme zde opačnou situaci, jako u materiálu DTD ve všech třech uvedených společnostech, kde se při sledování vývoje cen V. jakostní třídy (jehličnaté) i materiálu projevovala značně vyšší závislost. Změny v ročních cenách OSB jsou ovlivňovány vývojem cen V. jakostní třídy (jehličnaté) přibližně z 43%. Tuto závislost lze však srovnat s vývojem cen materiálu DTD ve stejné firmě Kronospan. Závislost cen materiálu MDF ve firmě DDL a jejich vývoje na cenách V. jakostní třídy (jehličnaté) nelze připodobnit závislosti prokázané u materiálu DTD. Výsledky korelačních koeficientů prokázaly relativně stejnou, mírnou, nepřímo úměrnou závislost cen MDF na cenách V. jakostní třídy (jehličnaté). Ze všech sledovaných firem i materiálů se jedná o nejvyšší nepřímo úměrnou závislost, z čehož vyplývá, že přibližně 20 % cen materiálu je v opačném smyslu ovlivněno cenami V. jakostní třídy (jehličnaté). Střední až vysoký stupeň závislosti je prokázán v případě spojitosti rozdílu empirických a vymodelovaných hodnot cen a V. jakostní třídy (jehličnaté). Rozdíl různě zjištěných cen materiálu je nepřímou úměrou závislý na rozdílu empirických a vymodelovaných hodnot cen V. jakostní třídy (jehličnaté). To lze vyjádřit např. tak, že pokud se tento rozdíl v cenách V. jakostní třídy (jehličnaté) zvyšuje, v cenách materiálu MDF se rozdíl bude naopak zmenšovat a to přibližně 55 procenty. Za již vysoký stupeň závislosti, avšak nepřímo úměrný, je považován prokázaný vztah ve vývoji cen V. jakostní třídy (jehličnaté) a vývoji cen MDF. Korelační koeficient -0,78 vyjadřuje protichůdné působení změn cen V. jakostní třídy (jehličnaté) na změny cen MDF; budou-li se ceny V. jakostní třídy (jehličnaté) ve sledovaném období snižovat, ceny MDF se naopak zvyšují, přibližně je efekt vývoje cen V. jakostní třídy (jehličnaté) 61 %.

- 63 -

Závěrem lze konstatovat, že ceny různých materiálů a v různých firmách a vývoj těchto cen nevykazují jednoznačnou závislost či nezávislost na cenách a vývoji cen V. jakostní třídy (jehličnaté). To platí jak pro různé stupně závislosti prokázané v jednotlivých firmách, tak i pro analyzované druhy materiálu. Lze se tedy z výše uvedených hodnocení domnívat, že u OSB desek je z povahy výrobku nutná větší velikost fragmentů, a proto je nutné na jejich výrobu používat především V. jakostní třídu, kdežto u ostatních posuzovaných materiálů je možno vzhledem k rozmělnění materiálu na třísky použít i materiál, který nedosahuje kvalit V. jakostní třídy. Mezi tento materiál lze zahrnout štěpky, piliny či odřezky, které vznikají jako odpad při výrobě řeziva. Tento materiál se v dnešní době používá jako surovina v papírenském průmyslu a může být také použit na výrobu dřevotřískových či dřevovláknitých desek. Dalším faktorem, který ovlivňuje cenovou tvorbu aglomerovaných materiálů, mohou být použitá pojiva při výrobě. Při vzestupných cenových tendencích na světových trzích s ropou dochází v důsledku globální industrializace a celkové provázanosti specificky orientovaných průmyslových odvětví ke zdražování všech produktů na bázi ropy, které jsou potřebné k výrobě aglomerovaných velkoplošných materiálů na bázi dřeva. Toto zdražování se týká nejen lepidel a pojiv potřebných přímo k výrobě,

ale

i

produktů

používaných

k finální

povrchové

úpravě

těchto

aglomerovaných materiálů jako je například laminování anebo finální povrchové ochranné povrchy přírodních dýh. Dalším negativním faktorem je samozřejmě i zvýšení přepravních nákladů a energií na produkci těchto vstupních surovin na bázi ropy, které jsou určeny pro výrobu aglomerovaných materiálů. V neposlední řadě zvyšuje náklady na výrobu těchto produktů i sílící celosvětový tlak na jejich výrobce investovat stále více prostředků do výrobních procesů s co nejmenším negativním dopadem na životní prostředí.

Tyto

faktory

v konečném

důsledku

zvyšují

cenu

velkoplošných

aglomerovaných materiálů na bázi dřeva o mnohem větší podíl, než by odpovídalo procentuálnímu zastoupení těchto produktů ve finálním výrobku. Nemalý podíl na vývoji cen lze přisuzovat celkovému vývoji trhu a snižující se poptávce po těchto materiálech v důsledku hospodářské recese. Ta se projevila ve druhé polovině roku 2008 ve stavebním průmyslu, což mělo vliv na snížení poptávky po dřevotřískových a OSB deskách a následně jejich cenovému poklesu. V nábytkářském průmyslu se tato recese projevila o rok později, což by mohlo vysvětlovat postupné snižování cen MDF desek a vysoký import těchto materiálů do České republiky. - 64 -

Je možné vyvodit závěr, že z globálního hlediska se vývoj trhu aglomerovaných materiálů blíží k výrazné stagnaci. Sektor prokazuje možné zasažení druhou vlnou krize, která by měla v časovém horizontu nejbližších dvou let zasáhnout celý sektor výroby aglomerovaných materiálů. U velkých firem na trhu lze očekávat snahu o návrat k lepším maržím, která by mohla spočívat ve srážení cen na nižší hranice, což by mohlo mít za následek likvidaci malých a středních firem, které by tento tlak neustály. V podvědomí konečných spotřebitelů je zakořeněný názor, že nábytek z aglomerovaných materiálů rovná se nekvalitní nábytek. Že tomu tak není je v dnešní době zcela zřejmé jak profesionálům v oboru bytového designu, architektům a stavbařům, proto se komerční prostory, kde se tito odborníci hlavně uplatňují, zařizují nábytkem vyrobeným z aglomerovaných materiálů. Bohužel běžný spotřebitel je zcela odkázán na obchodní nábytkové řetězce, jelikož domácí výrobci nábytku vyrábí pro tuzemského spotřebitele cenově nedostupný nábytek. Jednou z nadějných řešení je cesta, kterou se vydal největší světový výrobce a prodejce nábytku IKEA. V roce 2008 založila společnost vlastní divizi Swedspan se sídlem v Malackách, do které postupně začleňuje všechny své závody na vývoj a výrobu velkoplošných materiálů. Hlavním výrobním a vývojovým záměrem je produkce úzce specializovaných desek právě určených především pro výrobu nábytku. Stávající výroba velkoplošných aglomerovaných materiálů na bázi dřeva je zaměřena na co nejširší spektrum potencionálních odběratelů, to je stavebnictví, podlaháři a nábytkáři. Při tom na výrobu trendově žádaného nábytku není vždy nutná masivní aglomerovaná deska, lze ji v mnoha případech nahradit lehkými finálně povrchově upravenými díly, které budou mít potřebnou povrchovou tvrdost a pevnost šroubového spoje podle konkrétního užití. A o to se pravděpodobně úspěšně pokouší právě IKEA. Při splnění všech potřebných mechanických a ekologických požadavků při vývoji a výrobě lehčených desek „BoBoard“ dosahuje značné úspory nejen dřevní hmoty potřebné k jejich výrobě, ale i úspor ve spotřebě pojiv. Kreativita a servis tohoto nábytkářského řetězce, jeho inovační potenciál a v neposlední řadě i promyšlená mediální strategie, která nenásilně přes různá periodika dostává do podvědomí konečných zákazníků vhodné trendy v bydlení a vytváří prostor pro další úspěšný vývoj nových lehčených aglomerovaných materiálů na bázi dřeva.

- 65 -

9. ZÁVĚR Diplomová práce s názvem „Vývoj trhu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva“ je zaměřena na analýzu trhu a především vývoje cen vybraných materiálů v závislosti na V. jakostní třídě (jehličnatého) dříví ve sledovaném období 2004 - 2011. Lze konstatovat, že ceny vybraných materiálů (dřevotřískové desky, OSB desky, MDF desky) z produkce firem, které je vyrábí v České republice, nevykazují jednoznačné závislosti nebo nezávislosti na cenách V. jakostní třídy (jehličnaté) a jejich vývoji ve sledovaném období. Z výsledné analýzy lze konstatovat, že nelze paušalizovat cenové vývoje vstupních materiálů při výrobě vybraného sortimentu na konečné ceny. Je zřejmé, že v tomto průmyslovém odvětví je nutné jít cestou inovací a vyvíjet stále nové materiály, které budou méně výrobně nákladné a při postupném snižování objemu a hmotnosti dostojí i moderním logistickým trendům. Výroba

aglomerovaných

materiálů

je

významnou

částí

tuzemského

dřevozpracujícího průmyslu a podílí se vysokým procentem na exportu výrobků na bázi dřeva. Několik málo tuzemských výrobců se orientuje převážně na export, ať už přímo, nebo přes firmy v tuzemsku, které z velkoplošných materiálů vyrábějí výrobky s vyšší přidanou hodnotou určených k exportu (především nábytek). Dominantní výrobce dřevotřískových a OSB desek na českém trhu firma Kronospan má na exportu tohoto materiálů největší procentní podíl. Na druhou stranu poptávka nábytkářských firem určuje velikost a strukturu importu aglomerovaných materiálů na bázi dřeva. Z tohoto úhlu pohledu lze vyvodit, že velkou část importu tvoří právě MDF desky a dřevotřískové desky. Velkoplošné aglomerované materiály na bázi dřeva se při současných minimalistických trendech v bydlení mohou výrazněji uplatnit pouze při výraznějším rozvoji ve stavebnictví. Již několik let lze pozorovat v domácnostech trend, kde se preferují policové nebo vitrínové otevřené, liniově čisté solitérní kusy nábytku, oproti sektorovému nábytku, do popředí se dostává sklo a kov. Výraznější uplatnění nábytku vyráběného z aglomerovaných materiálů na bázi dřeva je převážně výroba kuchyní a různých vestavných skříňových úložných systémů. Ovšem tyto komponenty se uplatňují převážně v nové bytové výstavbě, sektor rekonstrukcí bytového fondu není tak významný, ani tak materiálově náročný, aby pozitivně ovlivnil růst spotřeby nábytku vyráběného z aglomerovaných materiálů. Opačný trend je ovšem možné pozorovat - 66 -

v komerčním sektoru, kde nejenom nová výstavba komerčních kancelářských parků, ale i častější modernizace stávajících komerčních prostor vytváří stále se zvyšující možnosti uplatnění multifunkčních variabilních nábytkových sestav vyráběných z aglomerovaných materiálů na bázi dřeva. Závěrem je možno konstatovat, že používání aglomerovaných materiálů na bázi dřeva v nábytkářském průmyslu, je z pohledu trvale obnovitelné tuzemské suroviny (dřevní hmoty) perspektivním oborem, který je potřeba nadále podporovat a rozvíjet, jak z hlediska zaměstnanosti, tak z hlediska ekonomického přínosu.

- 67 -

SUMMARY The thesis titled "Development of the market agglomerated wood-based materials" is focused on the analysis of the market and especially the development of selected materials depending on the V. quality class (coniferous) wood within the observed period 2004 - 2011. It can be said that the prices of selected materials (particleboard, OSB, MDF) from the production of which is produced in the Czech Republic, do not show a clear dependence or independence on the price of the class V. (coniferous) and their development in the period. The resulting analysis can be stated that the price cannot be generalized development of raw materials in the production of the selected range on the final price. It is clear that the industry must go through innovation and develop more new materials that are less expensive to produce and the gradual reduction of the volume and weight of honor and modern logistics trends. Production of agglomerated materials is an important part of the domestic wood processing industry and participates in the high percentage of exports of wood-based products. A few domestic manufacturers are focused mainly on export, either directly or through companies in the country, from large-scale materials produce products with higher added value to export (mainly furniture). The dominant manufacturer of particleboard and OSB boards on the Czech market Kronospan company has to export this material largest percentage. On the other hand, demand for furniture companies determines the size and structure of import agglomerated wood-based materials. From this perspective, it can be concluded that a large part of imports are just MDF and particle board. Agglomerated Wood-based panels with current minimalist trends in housing can significantly apply only in significant development in the construction industry. For several years seeing a significant decline storage space, prefer the open shelf or showcase clean lines, pieces of furniture, comes to the fore glass and metal. More significant the application of furniture made from agglomerated wood-based panels is mainly built-in kitchen and a variety of built-in cabinets monolithic storage systems. However, these components are used mainly in new construction; renovation sector housing stock is not so important or so difficult material to positively influence growth in consumption of furniture made of agglomerated materials. The opposite trend is - 68 -

observable in the commercial sector, where not only the new construction commercial office parks, as well as more frequent upgrading of existing commercial space creates an ever-increasing possibilities of variable multifunctional furniture sets manufactured from wood-based panels. In conclusion it can be said that the use of agglomerated wood-based panels in the furniture industry, from the perspective of a renewable domestic raw material (wood) perspective branch that needs to continue to support and develop, both in terms of employment and in terms of economic benefit.

- 69 -

LITERATURA • BARTUNĚK, J., KELBLOVÁ, H. Obchodování s dřívím. 1.vyd. Lignum: Písek, 1999, 167 s. ISBN 80-86271-01-3. • BÖHM, M., REISNER, J., BOMBA, J. Materiály na bázi dřeva [online]. 2012 [cit.

2013-03-16].

ISBN

978-80-213-2251-6.

Dostupné

z

WWW:

• ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze zahraničního obchodu: 20042011 [online].

2012

[cit.

2013-04-08].

Dostupné

z

WWW:

• ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Klasifikace ekonomických činností [online]. [cit. 2013-03-08]. Dostupné z WWW: • Doporučená pravidla pro měření a třídění dříví v ČR 2008: platnost od 1.1.2008. 2., aktualiz. vyd. Praha [i.e. Kostelec nad Černými lesy]: Lesnická práce, 2007, 147 s. ISBN 978-80-87154-01-4. • Dřevařský průmysl v ČR: současný a budoucí vývoj průmyslu založeného na bázi dřeva : sborník odborných příspěvků z celostátního semináře : 1. listopadu 2007, Brno. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, 175 s. ISBN 978-80-7375-098-5. • EPF.European Panel Federation [online]. 2012 [cit. 2013-03-24]. Dostupné z WWW: • ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD. Vývoj cen elektrické elektřiny v České republice 2004 - 2011[online], [cit. 2013-03-24]. Dostupné z WWW: < http://www.eru.cz/user_data/files/Aplikace%20106/Vyvoj_cen_ee.pdf> - 70 -

• FOOD AND AGRICULTURE ORGANIZATION OF THE UNITED NATIONS. FAOSTAT [online].

[cit.

2013-04-02].

Dostupné

z

WWW:

• HINDLS, R., HRONOVÁ, S., NOVÁK, I. Analýza dat v manažerském rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 358 s. ISBN 80-7169-255-7. • HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J. Statistika pro ekonomy. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2002, 415 s. ISBN 80-86419-26-6. • HRÁZSKÝ, J., KRÁL, P. Kompozitní materiály na bázi dřeva.Část 1. Aglomerované materiály. Skriptum. Brno: MZLU v Brně, 2007. 253 s. ISBN 978-80-7375-034-3 • KERLINGER, F. Základy výzkumu chování. Praha: Academia, 1972, 705 s. • KLASTR ČESKÝCH NÁBYTKÁŘŮ. Studie konkurence: Plošné materiály se zaměřením na DTD a MDF. Brno, 2010. • KUPČÁK, V. Ekonomika lesního hospodářství. Vyd. 2. nezměněné. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006, 257 s. ISBN 80-715-7998X. • MACÁKOVÁ, L., et al. Mikroekonomie: základní kurs. Slaný: Melandrium, 2003. 276 s. ISBN 80-86175-38-3. • MACHKOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ, E., REBUFFAT, M., a kol. Mezinárodní obchodní operace. Praha: HZ Editio, 2000. 238 s. ISBN 80-8600934-3. • MACHKOVÁ, H., ČERNOHLÁVKOVÁ, E., SATO, A, a kol. Mezinárodní obchodní operace. Praha: Grada Publishing, 2003. 230 s. ISBN 80-247-0686-5.

- 71 -

• MATĚJÍČEK, J., PRČINA, A. Lesnicko-dřevařský sektor a Evropská unie. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Strnady: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, 2008, 348 s. ISBN 978-80-86461-96-0. • MINAŘÍK, B. Statistika I. Popisná statistika. Druhá část. MZLU v Brně, 2000. 107 s. ISBN 80-7157-427-9. • NATIONS, United Nations Economic Commission for Europe/Food and Agriculture Organization of the United. Forest products annual market review 2004-2005 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2005[cit. 2013-03-02]. Dostupné

z WWW:

docs/fpama/2005/2005_fpamr.pdf> • NATIONS, United Nations Economic Commission for Europe/Food and Agriculture Organization of the United. Forest products annual market review 2005-2006 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2006[cit. 2013-03-02]. Dostupné

z WWW:

fpama/2006/fpamr2006.pdf> • NATIONS, United Nations Economic Commission for Europe/Food and Agriculture Organization of the United. Forest products annual market review 2006-2007 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2007[cit. 2013-03-02]. Doatupné

z WWW:

fpama/2007/FPAMR2007.pdf> • NATIONS, United Nations Economic Commission for Europe/Food and Agriculture Organization of the United. Forest products annual market review 2007-2008 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2008[cit. 2013-03-02]. Dostupné z WWW:

- 72 -

• NATIONS, United Nations Economic Commission for Europe/Food and Agriculture Organization of the United. Forest products annual market review 2008-2009 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2009[cit. 2013-03-02]. Dostupné z WWW: • NATIONS, United Nations Economic Commission for Europe/Food and Agriculture Organization of the United. Forest products annual market review 2009-2010 [online]. Geneva: United Nations, 2010[cit. 2013-03-02]. Dostupné z WWW:

25.pdf> • NATIONS, United Nations Economic Commission for Europe/Food and Agriculture Organization of the United. Forest products annual market review 20010-2011 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2011[cit. 2013-03-02]. Dostupné

z WWW:
timber/FPAMR_2010-2011_HQ.pdf> • NATIONS, United Nations Economic Commission for Europe/Food and Agriculture Organization of the United. Forest products annual market review 20011-2012 [online]. New York [etc.]: United Nations, 2012[cit. 2013-03-02]. Dostupné z WWW: • New Incoterms effective January 1, 2011. In: [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné

z

WWW:

7f52c8f0b02d4aff/incoterms_2010.pdf> • PEPRNÝ, A., STEJSKAL, L. Mezinárodní obchod. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011, 148 s. ISBN 978-80-7375-541-6. • SIMANOV, V. Evropa na globálním trhu dřívím a výrobky ze dřeva. Lesnická práce. 2006. sv. 85, č. 6, s. 302--303. ISSN 0322-9254 - 73 -

• SIMANOV, V. Produkce a spotřeba dříví a výrobků ze dřeva. Lesnická práce. 2006. sv. 85, č. 5, s. 252--253. ISSN 0322-9254. • SVATOŠ, M. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 367 s. ISBN 978-80-247-2708-0. • SVOBODA, E. Strategické rozhodování podnikového managementu v oblasti zahraničního obchodu. In DOSKOČIL, R.Management, Economics and Business Development in the New European Conditions. Brno: CERM, 2008, s. 108. ISBN 978-80-7204-582-2 • ŠTEFKA, V. Kompozitné drevné materiály : Technológia aglomerovaných materiálov. Časť II. 2. vyd. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2002. 205 s. ISBN 80-228-1136 • ZAPLATÍLEK, J. Ceny ropy na světovém trhu a jejich dopady na tuzemský trh. In: [online]. [cit. 2013-03-18]. Dostupné z WWW:

URL ZDROJE •

http://www.kronospan.cz/

•

http://www.ddl.cz/

•

http://www.grena.cz/

•

http://www.asko-as.cz/

•

http://www.czechtimber.com/

•

http://lesprace.silvarium.cz/

•

http://vdb.czso.cz/

•

http://www.mpo.cz/

•

http://www.justice.cz/

•

http://eagri.cz/public/web/mze/

- 74 -

OSTATNÍ ZDROJE •

Firemní materiály firmy Kronospan ČR, spol. s .r.o.

•

Firemní materiály Dřevozpracujícího družstva Lukavec

•

Firemní materiály firmy Grena, a.s.

- 75 -

SEZNAM ZKRATEK CFR

Obchodní parita „náklady a přepravné“ (Cost and Freight)

CIF

Obchodní parita „náklady, pojištění a přepravné“ (Cost, Insurance, Freight)

CIP

Obchodní parita „přeprava a pojištění platby do“ (Carriage and Insurance Paid to)

CPT

Obchodní parita „přeprava placena do“ (Carriage Paid to)

CZ_NACE

Mezinárodní nomenklatura obchodních činností

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DAF

Obchodní parita „s dodáním na hranici“ (Delivered At Frontier)

DAP

Obchodní parita „s dodáním do určitého místa“ (Delivered at Place)

DAT

Obchodní parita „s dodáním do terminálu“ (Delivered at Terminal)

DDL

Dřevozpracující družstvo Lukavec

DDP

Obchodní parita „s dodáním placeno clo“ (Delivered Duty Paid)

DDU

Obchodní parita „s dodáním clo neplaceno“ (Delivered Duty Unpaid)

DEQ

Obchodní parita „s dodáním na nábřeží“ (Delivered Ex Quay)

DES

Obchodní parita „s dodáním z lodi“ (Delivered Ex Ship)

DTD

Dřevotřísková deka

EPF

Evropská panelová federace (European Panel Federation)

ERÚ

Energetický regulační úřad

EU

Evropská unie (European Union)

EXW

Obchodní parita „ze závodu“ (Ex Works)

FAOSTAT

Statistická databáze Organizace pro výživu a zemědělství

FAS

Obchodní parita „vyplaceně k boku lodi“ (Free Alongside Ship)

FCA

Obchodní parita „vyplaceně dopravci“ (Free Carrier)

FEROPA

Evropská federace výrobců dřevovláknitých desek (European Federation of Fibreboard Manufacturers)

FESYP

Evropská federace výrobců dřevotřískových desek (European Federation of Associations of Particleboard Manufacturers)

FOB

Obchodní parita „vyplaceně loď“ (Free On Board) - 76 -

INCOTERMS

Mezinárodní vykládací pravidla (International Commercial Terms)

MDF

Středně tvrdá dřevovláknitá deska (Medium Density Fibreboard)

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

OKEČ

Odvětvová klasifikace ekonomických činností

OSB

Dřevotřísková deska s orientovanými třískami (Oriented Strand Board)

UNECE

Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů (United Nations Economic Commission for Europe)

- 77 -

SEZNAM TABULEK Tabulka 3.1 Jakostní třídění jehličnatého dříví .......................................................... - 15 Tabulka 3.2 Jakostní třídění listnatého dříví .............................................................. - 15 Tabulka 7.1 GRENA - Elementární charakteristika časové řady DTD ..................... - 46 Tabulka 7.2 KRONOSPAN - Elementární charakteristika časové řady DTD .......... - 46 Tabulka 7.3 DDL - Elementární charakteristika časové řady DTD .......................... - 46 Tabulka 7.4 KRONOSPAN OSB - Elementární charakteristika časové řady OSB .. - 47 Tabulka 7.5 DDL - Elementární charakteristika časové řady MDF .......................... - 48 Tabulka 7.6 Elementární charakteristika časové řady V. jakostní třídy (jehličnaté) . - 49 Tabulka 7.7 Empircké hodnoty časové řady V. jakostní třídy a DTD Grena ............ - 51 Tabulka 7.8 Vymodelované hodnoty časové řady V. jakostní třídy a DTD Grena ... - 52 Tabulka 7.9 Korelace hodnot reziduí V. jakostní třídy a cen DTD Grena ................ - 52 Tabulka 7.10 Empirické hodnoty časové řady V. jakostní třídy a DTD Kronospan . - 53 Tabulka 7.11 Vymodelované hodnoty časové řady V. jakostní třídy a DTD Kronospan ................................................................................................................ - 53 Tabulka 7.12 Korelace hodnot reziduí V. jakostní třídy a cen DTD Kronospan ...... - 54 Tabulka 7.13 Empirické hodnoty časové řady V. jakostní třídy a DTD DDL .. - 54 Tabulka 7.14 Vymodelované hodnoty časové řady V. jakostní třídy a DTD DDL .. - 55 Tabulka 7.15 Korelace hodnot reziduí V. jakostní třídy a cen DTD DDL ................ - 55 Tabulka 7.16 Empirické hodnoty časové řady V. jakostní třídy a OSB Kronospan OSB ............................................................................................................................ - 56 Tabulka 7.17 Vymodelované hodnoty časové řady V. jakostní třídy a OSB Kornospan OSB ............................................................................................................................ - 57 Tabulka 7.18 Korelace hodnot reziduí V. jakostní třídy a OSB Koronospan OSB ... - 57 Tabulka 7.19 Empirické hodnoty časové řady V. jakostní třídy a MDF DDL .......... - 58 Tabulka 7.20 Vymodelované hodnoty časové řady V. jakostní třídy a MDF DDL .. - 59 Tabulka 7.21 Korelace hodnot reziduí V. jakostní třídy a cen MDF DDL ............... - 59 Tabulka 7.22 Stupně závislosti vývoje cen aglomerovaných materiálů na vývoji cen V. jakostní třídy ......................................................................................................... - 60 Tabulka 8.1 Korelační koeficient a koeficient determinace vybraných materiálů .... - 61 -

- 78 -

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 3.1 Průměrné rozložení nákladových položek ............................................ - 14 Obrázek 3.2 Cenový vývoj V. třídy jehličnatého dřeva za období 2004 - 2011 ....... - 16 Obrázek 3.3 Cenový vývoj ropy v období 1989 - 2009............................................. - 16 Obrázek 3.4 Cenový vývoj elektrické energie v období 2004 - 2011 ....................... - 17 Obrázek 4.1 Posuny křivky poptávky ........................................................................ - 22 Obrázek 4.2 Posuny křivky nabídky .......................................................................... - 22 Obrázek 4.3 Způsoby odbytu ..................................................................................... - 23 Obrázek 4.4 Bilance zahraničního obchodu dřevotřískových desek ......................... - 29 Obrázek 4.5 Bilance zahraničního obchodu MDF desek .......................................... - 30 Obrázek 7.1 Roční tempa růstu cen DTD Grena, Koronospan, DDL ....................... - 47 Obrázek 7.2 Roční tempa růstu cen OSB Kronospan OSB ....................................... - 48 Obrázek 7.3 Roční tempa růstu cen MDF DDL ........................................................ - 49 Obrázek 7.4 Roční tempa růstu cen V. jakostní třídy (jehličnaté) ............................. - 50 Obrázek 7.5 Časová řada vývoje cen DTD Grena vyrovnaná klouz. průměrem....... - 51 Obrázek 7.6 Časová řada vývoje DTD Kronospan vyrovnaná klouz. průměrem ..... - 53 Obrázek 7.7 Časová řada vývoje DTD DDL vyrovnaná klouzavým průměrem ....... - 55 Obrázek 7.8 Časová řada vývoje OSB Kronospan OSB vyrovnaná klouzavým průměrem ................................................................................................................... - 56 Obrázek 7.9 Časová řada vývoje MDF DDL vyrovnaná klouzavým průměrem ...... - 58 Obrázek 7.10 Časová řada vývoje V. jakostní třídy (jehličnaté) ............................... - 60 -

- 79 -

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 Přehled zahraničního obchodu dřevotřískových a OSB desek ČR dle FAOSTAT Příloha 2 Přehled zahraničního obchodu MDF desek ČR dle FAOSTAT Příloha 3 Průměrné ceny dříví ČR 2004 dle ČSÚ Příloha 4 Průměrné ceny dříví ČR 2005 dle ČSÚ Příloha 5 Průměrné ceny dříví ČR 2006 dle ČSÚ Příloha 6 Průměrné ceny dříví ČR 2007 dle ČSÚ Příloha 7 Průměrné ceny dříví ČR 2008 dle ČSÚ Příloha 8 Průměrné ceny dříví ČR 2009 dle ČSÚ Příloha 9 Průměrné ceny dříví ČR 2010 dle ČSÚ Příloha 10 Průměrné ceny dříví ČR 2011 dle ČSÚ Příloha 11 GRENA - ceník DTD 2440x1220 mm (Kč/m2) Příloha 12 KRONOSPAN - ceník DTD 2800x2070 mm (Kč/m2) Příloha 13 DDL - ceník DTD 2840x1830 mm (Kč/m2) Příloha 14 KRONOSPAN - ceník OSB 3 (2005 - 24.4.2008) a OSB 3 ECO (od 24.4.2008) 2500x1250 mm (Kč/m2) Příloha 15 DDL - ceník MDF 2750x1840 mm (Kč/m2) Příloha 16 Znázornění vývoje cen V. jakostní třídy (jehličnaté) a dřevotřískových desek

- 80 -

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Recommend Documents