Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Nábytek pro léčebny drogově závislých Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Doc. Dr. Ing. Petr Brunecký
Marie Valchářová
2010
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem Nábytek pro léčebny drogově závislých zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se jako autor kvalifikační práce zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne ………………..
Marie Valchářová
2
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat mému vedoucímu práce doc. Dr. Ing. Petru Bruneckému za čas a ochotu při vypracovávaní bakalářské práce, další poděkování patří respondentům mého dotazníku a všem ostatním, kteří zodpovídali dotazy týkající se mé bakalářské práce. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině a blízkým za podporu.
3
Abstrakt Autorka: Marie Valchářová Název bakalářské práce: Nábytek pro léčebny drogově závislých Prvním cílem práce je seznámení se s problematikou drog, jejich historií na našem území, nejčastěji zneužívanými druhy a jejich vlivem na psychiku člověka. V práci jsou také rozebrány a druhy prevence a způsoby léčby. V první části práce jsou shrnuty nároky a požadavky na léčebny drogově závislých, které ukládají zákony a normy. Tato část byla zpracována kompilační formou za pomoci odborné literatury. V druhé části práce je zpracován a vyhodnocen dotazník týkající se spokojenosti klientů se stávajícím stavem vybavení léčeben pro drogově závislé a zároveň zjišťuje požadavky pacientů těchto zařízení. V závěru práce jsou shrnuty a diskutovány preference klientů léčeben. Druhá část je nosnou částí bakalářské práce a největším přínosem k danému tématu. Klíčová slova: drogová závislost, vybavení léčeben, nábytek, léčba závislostí
4
Abstract Author: Marie Valchářová
Name of the bachelor thesis: Furniture for drug addicts
The first target of the thesis is to get familiar with the problems of drugs, their history in our country , most common types of drugs and its effects on the human psyche. In the first part of the thesis there will be summarized the types of prevention and treatment methods. In the first section of the thesis I will summarize the requirements and demands on drugs addict facilities, which are required by law and standarts. This section was prepared by using a compilation of professional literature. In the second part of the thesis questionnaire is processed and evaluated as far as customer satisfaction with the current situation of equipment in the hospitals for drug addicts and also determines the requirements for patients in these facilities. The conclusion is summarized and discussed by preference of the drug addicts in the hospital . The second part is a supporting part of the thesis and the greatest contribution to the topic.
Key words:drug addict, equipment of the medical institutions, furniture, dependecy treatment
5
Obsah
1
Úvod ...............................................................................................................................8
2
Cíl práce ..........................................................................................................................9
3
Metodika ....................................................................................................................... 10
4
Základní definice ........................................................................................................... 11 4.1 Definice drogy........................................................................................................ 11 4.2 Drogová závislost ...................................................................................................11 4.3 Léčba ..................................................................................................................... 11 4.4 Interiér ................................................................................................................... 12 4.5 Nábytek .................................................................................................................. 12
5
Úvod do problematiky ...................................................................................................13 5.1 Historie a současnost drogové problematiky v českých zemích ............................... 13 5.2 Rozdělení typů závislostí a drog ............................................................................. 16 5.2.1
Psychická závislost .......................................................................................... 16
5.2.2
Fyzická závislost ............................................................................................. 16
5.3 Nejvíce zneužívané drogy v ČR a jejich účinky ...................................................... 17 5.3.1
Druhy drog a jejich účinky na zdraví ............................................................... 18
5.4 Protidrogová prevence ............................................................................................ 19 5.4.1
Primární prevence ........................................................................................... 20
5.4.2
Sekundární prevence ....................................................................................... 20
5.4.3
Terciární prevence ........................................................................................... 20
5.5 Léčba závislostí ...................................................................................................... 21 5.5.1
Rezidentní léčba .............................................................................................. 21
5.6 Současný stav léčebných zařízení ........................................................................... 23 5.6.1
Konkrétní ukázky zařízení interiéru ................................................................. 23
5.7 Projekt „Kvalita očima pacientů“ ............................................................................ 24 6
5.7.1
Tělesné pohodlí ............................................................................................... 25
5.8 Financování léčeben ............................................................................................... 26 6
Požadavky dány zákony ................................................................................................ 27
7
Zpracování výsledků .....................................................................................................28 7.1 Dotazníkové šetření (viz příloha 1 a 2) ...................................................................28 7.2 Sociálně – demografické údaje ............................................................................... 28 7.3 Kterou místnost máte v léčebně nejraději? .............................................................. 28 7.4 Počet osob na pokoji a pocit soukromí .................................................................... 29 7.5 Barevnost a styl interiéru léčebny ........................................................................... 31 7.5.1
Jaký materiál je Vám nejsympatičtější? ........................................................... 33
7.6 Preferovaný typ sezení............................................................................................ 33 7.7 Jaký nábytek nebo doplňky Vám chybí v léčebně? ................................................. 35 7.8 Úložné prostory ...................................................................................................... 35 7.9 Postel ..................................................................................................................... 37 7.10
Spokojenost respondentů s barevností, čistotou a bezpečností nábytku a interiéru
39 8
Diskuze ......................................................................................................................... 41
9
Závěr ............................................................................................................................. 43
10
Summary ................................................................................................................... 49
11
Seznam zdrojů ........................................................................................................... 55
12
13
11.1
Použitá literatura ............................................................................................. 55
11.2
Internetové odkazy .......................................................................................... 55
Seznam obrázků, tabulek, grafů a příloh.....................................................................57 12.1
Seznam obrázků .............................................................................................. 57
12.2
Seznam tabulek ............................................................................................... 57
12.3
Seznam grafů ..................................................................................................57
12.4
Seznam příloh ................................................................................................. 58
Přílohy ....................................................................................................................... 60
7
1 Úvod „Výsledky ukázaly, že pacienti mají v oblasti psychiatrické a rehabilitační péče trochu jiná očekávání, než je tomu ve všeobecných nemocnicích.“ Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví pro zdravotní péči reakce na průzkum: Kvalita očima pacientů 2010
Proč se zabývat řešením interiéru a nábytku v léčebnách pro drogově závislé? Každá skupina osob, ať už se jedná o rozdělení z pohledu věku, pohlaví, nebo zda se jedná o interiér veřejný či soukromý, má své specifické nároky na obývaný prostor a zároveň pro každou tuto skupinu máme normami, které se týkají bezpečnosti, hygieny, ekologičnosti, trvanlivosti atd., dány požadavky na nábytek. Mou pozornost zaměstnává drogová problematika již delší dobu, a proto, vzhledem k zaměření mého studia, jsem se rozhodla skloubit tyto dvě věci dohromady. Během dosavadního studia mě velice zaujalo, jak dokáže na lidskou bytost a její psychiku působit interiér, a to jak z celkového uspořádání prostoru, tak i skrz vhodnou barevnost, osvětlení, materiály a nábytkového vybavení obývaného prostoru. Chtěla bych využít vědomostí získaných během dosavadního studia. Společně s prozkoumáním aspektů, jako jsou související zákony a normy pro provozování zdravotnických zařízení, bezpečnost, hygiena, finanční možnosti, a v neposlední řadě jsem se věnovala problematice drogových léčeben a posouzení nároků a potřeb klientů těchto zařízení. Z výše uvedeného výroku je tedy patrné, že klienti psychiatrické péče a tedy i léčeben drogových závislostí mají jiná očekávání nejen, co se týče přístupu personálu, ale i prostředí. K léčbě se ve většině případů rozhodli ze své vlastní vůle a je tedy nutné jim dopřát odpovídající zázemí.
8
2 Cíl práce Prvním z cílů této práce je seznámení se s drogovou problematikou v České republice, a to především se: základními pojmy historií užívání drog na území České republiky druhy drog a jejich účinky na zdraví druhy prevencí druhy léčby současným stavem léčebných zařízení Tato část je zpracovaná tak, aby čtenář dostal ucelený pohled na danou problematiku a chápal základní souvislosti. Druhým, podstatným cílem mé práce je sestavení dotazníku, zaměřeného na zjištění požadavků klientů léčeben pro drogově závislé. Otázky se týkají spokojenosti s dosavadním stavem a dále zjišťují preference pacientů týkajících se nábytkového vybavení a interiéru léčebny. Z vyhodnocených odpovědí, vyplynuly nejdůležitější poznatky a preference, na jejichž základech bylo navrženo možné dispoziční řešení privátního a společenského (společného) pokoje.
9
3 Metodika První část byla zpracována kompilační metodou za pomoci odborné literatury. Postupně se v ní čtenář seznamuje se základními pojmy, historickým vývojem drogové problematiky v České republice od 20. století, působením drog na organismus, s druhy drog, prevencí a léčbou. Dále je zde rozebrán současný stav zařízení pro léčbu drogově závislých. V druhé části byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Dotazník se skládá z 20 otázek. Otázky se týkají jak nábytkového vybavení, tak vlastností interiéru. Dotazy jsou směřovány na barevnost interiéru, materiálové složení nábytkového vybavení, na spokojenost klientů s mírou soukromí, na bezpečnost nábytku, čistotu a hygienu a na jednotlivé základní položky nábytkového vybavení. Tyto dotazy odpovídají otázkám 1 – 17, zbývající tři otázky jsou segmentační (tzn. týkající se pohlaví, věku a typu léčebného zařízení). Dotazníkové šetření probíhalo formou telefonického nebo emailového kontaktu a následného vyplnění dotazníku. Celkový počet respondentů je 44, což je dáno úzkou skupinou dotazovaných. I když tento počet respondentů není ideální, lze z něj vyvodit závěry.
10
4 Základní definice 4.1 Definice drogy Za drogu lze považovat každou látku, ať už přírodní či syntetickou, která splňuje dva základní požadavky: 1.) má tzv. psychotropní účinek, tj. ovlivňuje určitým způsobem naše prožívání okolní reality, působí na psychiku 2.) může vyvolat závislost, má tedy tzv. závislostní potenciál, který je u různých drog různě intenzivní, ale přítomen je vždy. 1
4.2 Drogová závislost Mezinárodní klasifikace nemocí říká, že při závislosti má pro jedince užívání nějaké látky přednost před jiným jednáním, kterého si dříve cenil více. Jako ústřední charakteristiku onemocnění označuje touhu (často silnou, přemáhající) užívat psychoaktivní látku nebo látky (drogy včetně alkoholu, tabáku a někdy i třeba relativně bezpečně vnímané kávy). Odpovídajícím pro označení síly touhy by mohlo být slovo žádostivost nebo chtíč. Touhu užívat drogy si jedinec uvědomuje (i když ji nemusí přiznávat) a často se snaží užívání kontrolovat, nebo i zastavit; obvykle však neúspěšně. 2
4.3
Léčba
1 Zábranský, T. Drogová epidemiologie, 1. vydání Olomouc Universita Palackého v Olomouci, 2003. 96 s. ISBN 80-244-0709-4.
2 http://www.icm.cz/definice-zavislosti
11
Léčba drogově závislých se dá specifikovat jako odborný strukturovaný program vedoucí k abstinenci klienta, probíhající jak ve státních zařízeních (psychiatrické léčebny, specializované oddělení nemocnic), tak i v nestátních zařízeních (terapeutické komunity). 3
4.4 Interiér Interiér možno specifikovat jako vnitřní prostor budovy se zařízením a nábytkem.
4.5 Nábytek Za nábytek se považuje volně stojící nebo vestavěná jednotka používaná pro ukládání, ležení, sezení, práci, stravování, hobby nebo jiný účel. 4
3 http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=51
4 ČSN 91 0100
12
5 Úvod do problematiky 5.1 Historie a současnost drogové problematiky v českých zemích V této kapitole bych chtěla v krátkosti popsat novodobé dějiny (cca začátek 20. století až dnes) drogové problematiky. V České republice byl, je a asi i bude nejrozšířenější drogou alkohol. Za první republiky byl módní záležitostí kokain, ale jeho nadvláda byla ukončena II. světovou válkou. Uzavření hranic (1948) tehdejšího socialistického Československa a zároveň vysoká vnější kontrola společnosti způsobily nejen těžké pronikání a šíření drog do společnosti, ale i nedostatečnou možnost přípravy ochranného systému. V letech 1948 -1989 byly drogy záležitostí malých skupin osob. V prvních letech komunistické vlády byly dostupnými drogami především morfium a braun, později se nejvíce zneužívanou drogou (a to trvá dodnes) stal pervitin. Prudký nárůst zneužívání drog po pádu železné opony v roce 1989 lze s jistou mírou nadsázky nazvat jako „odložená epidemie“. Země na západ od našich hranic zažívaly příval drog na přelomu 60. – 70. let a měly dostatečný náskok naučit se jaké společenské, zdravotní a sociální nebezpečí hrozí a naučily se částečně kontrolovat a vypořádat se s tímto problémem. Po uvolnění poměrů (1989) došlo k velkému nárůstu uživatelů, k čemu nahrávala nepřipravenost české vlády i společnosti, nevhodnost zákonů, nedostatek financí věnovaných tomuto problému, nepřipravenost represivních složek atd. 5 Podle posledních statistik (2007) je odhadovaný počet problémových uživatelů 30 900 osob (odhadovaná pravděpodobnost 95%). Z tohoto počtu 5 194 osob nastoupilo léčbu v lůžkových zařízeních. Nejvíce léčených bylo ve věku 20 – 39 let, tyto osoby tvořili přes 70% klientely všech zařízení. Z tabulky 3 lze vyčíst největší zastoupení drog v souvislosti s léčbou. Na prvním místě jsou stimulancia (především pervitin), následovány kombinací drog (především heroin a nelegálně získaný Subutex a metadon), dále opiody a nepatrné je zastoupení konopných látek.
5 čerpáno z Kaliny, K. – Úvod do drogové politiky – základní principy, pojmy, přístupy a problémy. In Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup (1 - 2), Kalina, Kamil a kol. 1. vydání Praha, Úřad vlády České republiky, 2003, str. 15 -23 ISBN 80-86734-05-6
13
Graf 1, Věkové kategorie léčených klientů6
Graf 2, Počet uživatelů v České republice6
14
Graf 3, Zastoupení zneužívaných drog v TK a PL6
6
Graf 4, Poměr počtu lůžek a využití
6 Graf 1 – 4 informace čerpány z Mravčík V., Chomynová P., Orlíková B., a další - Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2007, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Praha 2008
15
5.2 Rozdělení typů závislostí a drog Jednotlivé psychoaktivní látky mají na jedince různý účinek a v důsledku toho mohou vyvolat různě velký závislostní potenciál. Obecně lze závislost na těchto látkách rozdělit do dvou oblastí podle jejího působení, a to na závislost psychickou a fyzickou. 7
5.2.1
Psychická závislost Psychická závislost je duševní stav navozený konzumací drogy projevující se
nutkavým přáním drogu opět požít. Vznik psychické závislosti bývá vázán na prožití jistých požitků, nestačí tedy pouhá pasivní konzumace drogy. Psychickou závislost na drogách často provází závislost na některé okolnosti, se kterou má jedinec požití drogy spojeno (určitá společnost, dobo, prostředí, rituál). Pokud je přerušeno podávání drogy neměly by se dostavovat žádné tělesné abstinenční příznaky, prakticky se však objevují i projevy fyzické jako třes, pocení atd., tedy klamné abstinenční příznaky. 8 Je důležité zdůraznit, že psychická závislost je nejsilnějším faktorem, který vede k zneužívání drogy, je tedy nejčastější příčinou, která vede k její opětovné nadměrné konzumaci. 9
5.2.2 Fyzická závislost Fyzická závislost na droze je definována jako stav adaptace biologických funkcí organismu na příslušnou psychoaktivní látku, který může být někdy doprovázený zvyšující se tolerancí. 10 7 Vágnerová, M. – Psychopatologie pro pomáhající profese, 3. vydání, Praha Portál 2004, 872 s., ISBN 80-7178-802-3
8 Honej, P. Látková závislost (internet) www.biotox.xz/drogy/
9 Honej, P. Látková závislost (internet) www.biotox.xz/drogy/
10 Honej, P. Látková závislost (internet) www.biotox.xz/drogy/
16
Jedná se o stav většinou vzniklý dlouhodobějším a častým požíváním drogy (výjimečně se ale uvedený stav závislosti může vytvořit již po krátkodobé konzumaci trvající jen několik týdnů či dnů). Organismus již fyzicky závislý na droze se jí přizpůsobil, vytvořil si „pseudopotřebu“ a zahrnuje ji do své látkové výměny, takže na přerušení podávání drogy reaguje poruchou – abstinenčním syndromem.
11
Ten může mít v závislosti na druhu dané látky různé příznaky, ale téměř vždy zahrnuje neklid, napětí a vegetativní poruchy, jakými jsou zvýšené pocení a třes. 12
5.3 Nejvíce zneužívané drogy v ČR a jejich účinky Podle Mezinárodní klasifikace nemocí lze návykové látky rozdělit do 10 skupin. Jednotlivé druhy závislostí se kódují následovně: F10.2 Závislost na alkoholu F11.2 Závislost na opioidech F12.2 Závislost na kanabinoidech F13.2 Závislost na sedativech nebo hypnotikech F14.2 Závislost na kokainu F15.2 Závislost na jiných stimulanciích včetně kofeinu a pervitinu F16.2 Závislost na halucinogenech F17.2 Závislost na tabáku F18.2 Závislost na organických rozpouštědlech F19.2 Závislost na několika látkách nebo jiných psychoaktivních látkách. V následující tabulce jsou vypsány nejčastěji zneužívané drogy v České republice. U každé z nich je vypsána míra závislosti, projevy užívání a dopady na zdraví. Tyto informace jsou potřebné při vytváření léčebného obytného prostředí. Jedním z častých projevů konzumace drog jsou výkyvy nálad, agresivita a zkreslené vnímání reality (viz tabulka 1). Tyto psychické projevy přetrvávají i určitou dobu po poslední dávce (detoxifikaci) a 11 Vágnerová, M. – Psychopatologie pro pomáhající profese, 3. vydání, Praha Portál 2004, 872 s., ISBN 80-7178-802-3
12 Honej, P. Látková závislost (internet) www.biotox.xz/drogy/
17
nastoupení k léčbě. Tyto projevy je potřeba brát v úvahu především při výběru barevnosti interiéru.
5.3.1 Druhy drog a jejich účinky na zdraví Projev užívání Druh drogy
Kanabinoidy (marihuana a hašiš)
Psychická
Fyzická
závislost
závislost
ANO
NE
Dopad na zdraví a psychiku Psychický
Fyzický
Zkreslené
Pocit sucha
vnímaní reality
v ústech
Veselost
(malá)
Překrvení spojivek
při chronickém užívání
Nádory dýchacích cest Onemocnění srdce a cév
Zvýšená
Možnost rozvinutí duševních
chuť k jídlu
poruch
Zvýšení Euforie
fyzické
Celková tělesná sešlost
výkonnosti Agresivita
Mizí únava
Ztráta hmotnosti
Zvýšení
Kokain
ANO
NE
Neklid
(silná) Potřeba překotné činnosti
(silná)
NE
Pocení Třes končetin
Úzkost
Agresivita
Euforie
Pocení
Paranoia
Spokojenost
Třes
Agresivita
Povzbuzení ANO
Psychózy
frekvence Náladovost
Pervitin
srdeční
Snížená chuť k jídlu Neklid
18
Rozšířené zornice Bledost Zrychlený tep
Psychické potíže Poškození ledvin a jater Poškození chrupu
Velmi zkreslené vnímaní reality Halucinace
Halucinogeny (LSD, lysohlávky)
ANO
Změny nálad
NE
(vzácně)
Zvýšení tlaku krve
Flashback (stav, kdy postižený
Třes
drogu delší dobu nepožívá, ale
Svalová
nárazově zažívá pocity spojené
slabost
s užíváním. U většiny
Ospalost
postižených se jedná o
Nevolnost
nepříjemné stavy.)
Zvýšená teplota Euforie
Opiáty
ANO
ANO
(heroin, morfin)
(silná)
(silná)
Ztráta hmotnosti
Pocit zvýšené
Zúžené
výkonnosti
zornice
Celková fyzická sešlost Úbytek hmotnosti
Poruchy paměti
Tabulka 1 – Druhy drog a její účinky na zdraví
13
5.4 Protidrogová prevence V České republice je v dnešní době situace protidrogové prevence na úrovni srovnatelné s jinými západními zeměmi. O tuto drogovou politiku se stará Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP), společně s (dle druhu prevence) ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem práce a sociálních věcí. Protidrogovou prevenci dělíme do tří okruhů: Primární prevence Sekundární prevence Terciární prevence
13 čerpáno z Višňovský Peter; Bečková, Bludný kruh toxikománií - Ilona 1998
19
5.4.1 Primární prevence Cílem primárně preventivních aktivit je předcházet zneužití drog anebo alespoň oddálit první setkání dětí a mladých lidí s drogami do pozdějšího věku. Cílovou skupinou primární prevence je dosud nezasažená populace.
5.4.2 Sekundární prevence Cílem je zamezit vzniku, rozvoji a přetrvání závislostí u osob, které jsou již užíváním drogy zasaženy a postiženy, a zároveň jim umožnit prostřednictvím dostupných a kvalitních programů léčby a resocializace vést smysluplný a spokojený život. Do sekundární prevence řadíme léčebné a resocializační programy dvou typů: nízkoprahové a vysokoprahové.
14
Pro
moji práci je nejdůležitější oblast sekundární prevence, do které spadají léčebné a resocializační programy (léčebny, komunity, doléčování,…).
5.4.3 Terciární prevence Terciární prevence je zaměřena na uživatele drog, kteří nejsou schopni nebo ochotni se užívání drogy vzdát. Cílem je předejít vážnému či trvalému zdravotnímu a sociálnímu poškození z užívání drog. Řadíme sem sociální rehabilitaci, doléčování, podporu v abstinenci, ale i prevenci zdravotních rizik u neabstinujících klientů. 15
14 čerpáno Kalina, K. – Úvod do drogové politiky – základní principy, pojmy, přístupy a problémy. In Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup (1), Kalina, Kamil a kol. 1. vydání Praha, Úřad vlády České republiky, 2003, str. 15 -23 ISBN 80-86734-05-6 a Zábranský, T. Drogová epidemiologie, 1. vydání Olomouc Universita Palackého v Olomouci, 2003. 96 s. ISBN 80-244-0709-4.
15 čerpáno Kalina, K. – Úvod do drogové politiky – základní principy, pojmy, přístupy a problémy. In Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup (1), Kalina, Kamil a kol. 1. vydání Praha, Úřad vlády České republiky, 2003, str. 15 -23 ISBN 80-86734-05-6 a Zábranský, T. Drogová epidemiologie, 1. vydání Olomouc Universita Palackého v Olomouci, 2003. 96 s. ISBN 80-244-0709-4.
20
6 Léčba závislostí Drogové závislosti jsou již řadu let řazeny mezi chronická onemocnění CNS(centrální nervové soustavy). Jsou tedy posuzovány jako onemocnění, která je možno diagnostikovat, je třeba je léčit a kterým je možno předcházet.16 Oblast léčby a sociální rehabilitace osob závislých na návykových látkách představuje velmi komplexní spektrum různých metod a přístupů. Mnohé z nich lze vzájemně kombinovat, jiné nikoli. Podmínkou efektivnosti programu je jeho schopnost zaměřit se na skutečné potřeby klienta. Důležitým prvkem jednotlivých metod je jejich vzájemná provázanost realizovatelná pouze prostřednictvím týmové práce. K léčbě závislostí je nejvíce využívána různých druhů terapií (pracovní, skupinová, individuální, psychoterapie, arterapie17, behaviorální terapie,… v kombinaci s farmakoterapií 18
(používána především v prvních fázích a detoxifikaci). Nutno počítat v těchto zařízeních s omezeným soukromím, ale většina těchto programů
se specializuje na skupiny o 15 - 30 osobách. V této práci je cílem věnovat se interiéru a vybavení pobytových léčeben, proto je zde vynechán ambulantní typ léčby (poznatky lze však využít i tam), ve kterém se jedná o to, že pacient denně nebo určitý počet dnů v týdnu (bez vyčlenění klienta z původního prostředí) dochází do zařízení na terapii. 19
6.1.1 Rezidentní léčba Rezidenční léčba (také ústavní nebo pobytová) je druh, kdy klientovi je nabízen pobyt v ochranném prostředí léčebny (komunity), v tomto typu zařízení klient podléhá danému dennímu řádu. Tuto pobytovou léčbu můžeme rozdělit podle daného prostředí:
16 Fišerová, M. – Historie, příčiny a léčení drogových závislostí (internet) www.lf3.cuni.cz/drogy/articles/zavislost_ol.htm
17 Arteterapie je léčebný postup, který využívá výtvarného projevu jako hlavního prostředku poznání a ovlivnění lidské psychiky a mezilidských vztahů. Čerpáno http://www.holos.cz/holoscentrum/arteterapie.asp
18 léčba pomocí léků
19 čerpáno z http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=51
21
léčba v psychiatrické léčebně léčba v terapeutické komunitě Rozdíl mezi těmito dvěma zařízeními je hlavně v přístupu a většinou pro nás důležitým rozdílem – v interiéru. V psychiatrických léčebnách (dále jen PL) je léčba prováděna pod přímým lékařským dohledem, většinou ve střední délce pobytu a zaměřuje se především na problém závislosti, ale ne už na ostatní problémy nebo prvotní problém proč začal klient brát drogy a resocializaci. Tento typ léčby je vhodné doplnit doléčovacím centrem. Možností je také pokračování léčby terapeutické komunitě. Terapeutická komunita má většinou formu dlouhodobé léčby. Využívá více skupinovou terapii, řeší nejen závislost, ale i další problémy klienta. V terapeutické komunitě připravují klienta celkově na „život venku“. Řeší nejen jeho psychické problémy, ale i právní, finanční nebo sociální potíže, snaží se o jeho znovu zařazení do pracovního procesu. 20 Léčba podle délky: krátkodobá (do 2 měsíců) střednědobá (od 2 – do 6 měsíců) dlouhodobá (od 6 měsíců do 1 roku, výjimečně až 2 roky)
20 http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=51
22
7 Současný stav léčebných zařízení Klienti léčeben drogově závislých mají možnost nastoupit dlouhodobou denní léčbu buď to v psychiatrické léčebně anebo v terapeutické komunitě. V obou těchto zařízeních mají k dispozici společenskou místnost, ložnici, hygienické zařízení a další místnosti na výtvarné či sportovní aktivity. U obou typů zařízení je třeba vyzdvihnout jejich okolí, protože převážná většina těchto léčeben je umístěna ve velmi pěkném, příjemném exteriéru. V různých zařízených tohoto typu se počet klientů pohybuje od menších skupin po 15 osobách do větších skupin až do 60 osob. Tento stav je dán především kapacitou objektů nebo různými přístupy jednotlivých organizací k léčebnému procesu. U terapeutických komunit jsou běžné menší skupiny klientů oproti psychiatrickým léčebnám, kde jsou oddělení rozdělená dle pohlaví. Každý typ zařízení má různě velkou kapacitu osob na privátních pokojích, ale obvyklý počet se pohybuje v rozmezí 2 až 6 osob na jeden pokoj.
7.1.1 Konkrétní ukázky zařízení interiéru Ukázka společenské místnosti v terapeutické komunitě
Obrázek 1, zdroj http://www.wl1.cz/tks.php?s=foto&odx=4
23
Ukázka jídelny v terapeutické komunitě
Obrázek 2, zdroj http://advaitaliberec.cz/programy/terapeuticka-komunita/fotogalerie/
Ukázka ložnice v terapeutické komunitě
Obrázek 3, zdroj http://advaitaliberec.cz/programy/terapeuticka-komunita/fotogalerie/
7.2 Projekt „Kvalita očima pacientů“ Na podzim roku 2009 probíhal pod záštitou Ministerstva zdravotnictví průzkum zdravotnických zařízení – Kvalita očima pacientů (KOP). Tohoto hodnocení nemocnic se poprvé zúčastnilo 12 psychiatrických léčeben (PL Bohnice, PL Opava, PL Červený Dvůr atd.) Tento výzkum hodnotil celkovou spokojenost pacientů v zařízeních (přijetí do nemocnice, respekt, úcta, chování personálu, tělesné pohodlí), za účelem neustálého zlepšování péče o 24
pacienty. Nemocnice s nejlepšími hodnoceními, získávají od Ministerstva zdravotnictví certifikát „Spokojený pacient“. Následující tabulku jsem vybrala z tohoto průzkumu, protože se okrajově dotýká tématu této práce. Vyhodnoceny jsou výsledky celkově za všechny psychiatrické léčebny, které se zúčastnily tohoto projektu. Dotazování se zúčastnili klienti psychiatrických léčeben, tedy nejen drogově závislí. Na projektu se podílelo z otevřených oddělení 1527 osob a z oddělení uzavřených 1108 osob. Bylo zjištěno, že klienti těchto zařízení jsou nejvíce spokojeni s celkovým tělesným pohodlím, podáváním a množstvím jídla, čistotou pokojů, dále vyzdvihli to, že je neruší noční hluk a nehrozí jim nebezpečí pádu z lůžka. Nejméně jsou naopak spokojeni s čistotou hygienického zařízení a kvalitou jídla. Více jsou spokojeni pacienti na otevřených odděleních. 7.2.1 Tělesné pohodlí Otevřené oddělení
Uzavřené oddělení
Tělesné pohodlí
72,9 %
66,3 %
Pády z lůžka
96,4 %
95,9 %
Doba podávaní jídel
94,5 %
94,0 %
Tišení bolesti
86,5 %
78,7 %
Množství jídla
85,2 %
78,9 %
Noční hluk
75,2 %
61,9 %
Čistota pokojů
72,5 %
61,3 %
Teplota na pokoji
69,9 %
67,7 %
Doba ranního buzení
56,3 %
56,8 %
Čistota toalet a sprch
52,4 %
38,2 %
Kvalita jídla
44,6 %
32,9 %
velká spokojenost (100 % - 70 %) střední spokojenost (69 % - 50 %) malá spokojenost (49 % - 0 %) Tabulka 2 – Tělesné pohodlí21
21 http://www.hodnoceni-nemocnic.cz/Zaverecne-zpravy-ke-stazeni.php - psychiatrické léčebny I. díl
25
7.3 Financování léčeben Financování léčeben probíhá povětšinou (asi 70 %) ze státního rozpočtu České republiky formou státních nebo krajských dotací a grantů, zbytek rozpočtu tvoří (30 %) vlastní činnost. U terapeutických komunit si například klient platí měsíční částku za pobyt, tato suma se pohybuje od 3000 Kč do 5000 Kč. Různé
je
financování
psychiatrických
léčeben
a
terapeutických
komunit.
V psychiatrických léčebnách je interiér zařizován pomocí veřejné státní zakázky, většinou se jedná o celé oddělení, či celou léčebnu. Tyto instituce mají tedy jednorázově více financí na nábytkové vybavení oproti terapeutickým komunitám. Z mého dotazníkového šetření vyplynulo, že terapeutické komunity většinou nakupují zařízení méně kvalitní, levnější, což vede k tomu, že ho musí častěji obměňovat. U obou typů zařízení si můžeme povšimnout snahy spolupracovat s českými nábytkovými firmami (ALAX, PRONA-REHA) na úkor spolupráce s velkými obchodními domy (Ikea, ASKO, Möbelix). Financování léčeben je problematika obsáhlá, překračující rámec této bakalářské práce, tudíž je zde popsána velmi zevrubně.
26
8 Požadavky dány zákony Dle vyhlášky 49/1993 musí zdravotnické zařízení splňovat tyto požadavky: tvořit provozně uzavřený celek umístěno tak, aby k němu byl umožněn snadný přístup pacientů a příjezd motorových vozidel mít zajištěnu dodávku pitné vody a odvod odpadních vod být vybaveno systémem vytápění Dále je v tomto zákoně uvedeno, že provozní místnosti zdravotnických zařízení (majíli status trvalého pracoviště) musí mít zabezpečeno přímé denní osvětlení a větrání okny (pokud těchto podmínek nelze dosáhnout, musí být zabezpečeno umělým osvětlením a větráním vzduchotechnikou). Provozní místnosti musí mít světlou výšku 3,0 m (možno i 2,5 m, ale za předpokladu, že charakter stavby neumožňuje technicky docílit 3,0 m výšky). 22 Teploty dané vyhláškou o hygienických limitech pro léčebny a zdravotnická zařízení by se měli pohybovat v rozmezí 22 -24 ºC (dle ročního období +/- 2 ºC). Rovněž je touto vyhláškou dán vlhkostní limit a to nejvýše 65 % vlhkosti (teplé období roku) a nejméně 30 % vlhkosti (chladné období roku). Prostředí, ve kterém probíhá odborná péče, je vytvářeno a udržováno s cílem chránit zdraví, bezpečí a spokojenost klientů a personálu. V případě pobytové péče je vytvořeno prostředí zabezpečující pro klienty alespoň minimální soukromí. 23
22 Vyhláška č. 49/1993 sb. o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení
23 Vyhláška 6/2003 sb. o hygienických limitech pro vnitřní prostředí pobytových budov
27
9 Zpracování výsledků 9.1 Dotazníkové šetření (viz příloha 1 a 2) Cílem dotazování bylo zjistit, zda jsou klienti léčebných zařízení spokojeni s dosavadním stavem a co je potřeba přizpůsobit jejich požadavkům. Zúčastnilo se celkem 44 respondentů.
9.2 Sociálně – demografické údaje Sociálně-demografické
údaje
byly
zjišťovány
posledními
třemi
otázkami
v dotazníkovém šetření. Z těchto údajů vyplývá, že se průzkumu zúčastnilo 54,5 % žen (24 osob) a 45,5 % mužů (20 osob). Z celkového počtu respondentů uvedlo 52,3 % (23 osob) věkovou kategorii 20 – 25 let, druhou nejčastěji volenou kategorií byl věk 10 -19 let s 29,5 % (13 osob) a kategorie 26 -30 let a 31 – 35 let volilo shodně 9,1 % (4 osoby), v kategorii 35 let a více nebyla zaznamenána žádná odpověď. Nejvíce respondentů podstupuje léčebný proces v terapeutické komunitě 63,6 % (28 osob), dále 27,3 % (12 osob) uvedlo jako typ léčebného zařízení psychiatrickou léčebnu a 9,1 % (4 osoby) odpověděli z následné péče a doléčovacích institucí. V dotazníkové šetření nebyly zjištěny žádné významně odlišné preference mužů a žen, a to ani v různých věkových kategoriích a typu léčebného zařízení.
9.3 Kterou místnost máte v léčebně nejraději? Nejvíce upřednostňovanou odpovědí je místnost na spaní (ložnice) pro tuto eventualitu se rozhodlo 38,6 % (17 osob), na druhém místě respondenti volili možnost exteriér s 31,8 % (14 osob). Třetí nejčastěji volenou možností byla společenská místnost s 20,5 % (9 osob), poslední relevantní možností byla s 9,1 % (4 soby) kuřárna. Ostatní možnosti – chodba, sociální zařízení či jiná možnost, nebyly vybrány ani jednou. Součástí této otázky bylo dobrovolné vyjádření respondenta o důvodu preferování této místnosti, na tuto možnost zareagovalo celkově 8 osob. U obou nejčastěji volených možností se opakovala odpověď klid a soukromí. 28
Graf 5, Otázka č. 1 - Kterou místnost máte v léčebně nejraději?
9.4 Počet osob na pokoji a pocit soukromí V této kapitole jsou zpracovány otázky číslo 2, 3 a 4 a zároveň je porovnáno, jak se navzájem ovlivňují. V těchto otázkách je řešeno, zda klientům postačuje míra soukromí (otázka číslo 4), kolik jednotlivců sdílí jednu ložnici (otázka číslo 3) a jaký počet osob by měl dle respondentů obývat jednu místnost na spaní (otázka číslo 2). Dle otázky číslo 4 je nespokojeno s mírou soukromí 72,7 % (32 osob) dotazovaných, mezi těmito respondenty bylo nejvíce osob, které uvedly v otázce číslo 3 stávající počet osob na pokoji 4 a to 56,8 % (25 osob) a zároveň odpovídaly v otázce číslo 2, že optimální počet osob na pokoji by dle jejich mínění měl být 2 spolubydlící, pro tuto možnost bylo 54,5 % (24 osob). Spokojeno s mírou soukromí je 27,3 % (12 osob). Tyto osoby své odpovědi na otázky číslo 2 a 3 rozprostřely na různé možnosti. V otázce číslo 3 respondenti vyprofilovali z možných odpovědí tyto dva závěry: na pokoji jsou buď 4 osoby, tuto odpověď zvolilo 56,5 % dotázaných, anebo 3 spolubydlící, což zvolilo 43,2 % (19 osob). Podobný závěr můžeme vyvodit i z otázky číslo 2, kde nejčastější odpovědí bylo „chtěl (a) bych sdílet pokoj…“ se 2 osobami, pro tuto možnost se vyslovilo 54,5 % respondentů, 36,4 % (16 osob) dotázaných uvedlo 3 osoby na pokoji a 9,1 % (4 osoby) se vyjádřili pouze pro jednu osobu na pokoji.
29
Graf 6, Otázka č. 2 – Jaký by měl být počet osob na jeden pokoj v léčebně?
Graf 7, Otázka č. 3 – Kolik je Vás nyní na pokoji v léčebně?
Graf 8, Otázka č. 4 – Chybí Vám v léčebně soukromí?
30
9.5 Barevnost a styl interiéru léčebny Tomuto tématu byly v dotazníkovém šetření věnovány tři otázky, týkající se jak preferované barvy (otázka číslo 5), celkového barevného působení interiéru (otázka číslo 6), tak i stylového řešení (otázka číslo 7). Nejvíce preferovanou barvou respondentů je černá barva, zvolilo ji 36,4 % (16 osob), jen o malý rozdíl je na druhém místě bílá barva 29,5 % (13 osob), jako třetí nejpožadovanější barvu klienti léčeben pro drogově závislé určili zelenou s 18,2 % (8 osob), dalšími barvami byla modrá s 9,1 % (4 osoby) a červená s 6,8 % (3 osoby). Z nabízených možností, se pro žlutou a hnědou barvu nevyslovil žádný respondent.
Graf 9, Otázka č. 5 – Jakou barvu preferujete?
Na základě dotazníkového průzkumu bylo zjištěno, že 72,8 % (32 osob) by bylo pro možnost, aby celková barevnost interiéru byla laděna do světlých barev či aby působila světle, zbývající respondenti 27,3 % (12 osob) by volila opačnou možnost a to tmavý interiér.
31
Graf 10, Otázka č. 6 – Interiér v zařízení by měl být?
Posledním ze zkoumaných kritérií týkající se celkového působení interiéru, byla otázka číslo 7. V té byli respondenti dotazováni na preferovaný styl zařízení v léčebném prostředí. S 52,3 % (23 osob) u nich převážil domácký styl následovaný moderním působením interiéru 20,5 % (9 osob), interiér s použitím přírodních materiálů 15,9 % (7 osob) a barevný styl zvolilo 11, 4 % (5 osob). Žádný z respondentů nezvolil možnosti nemocničního nebo strohého stylu interiéru. Žádný respondent také nevyužil možnost zatrhnout více odpovědí, zda by si například přál moderní styl s použitím přírodních materiálů nebo naopak styl barevný a zároveň strohý.
Graf 11, Otázka č. 7 – Jaký styl interiéru léčebny preferujete?
32
9.5.1 Jaký materiál je Vám nejsympatičtější? Tento dotaz byl řešen v otázce číslo 8. Jako nejsympatičtější materiál, pro který se vyslovilo 77,3 % (34 osob) dotázaných, bylo zvoleno dřevo. Druhým uváděným materiálem byl plast, tuto odpověď volilo 22,7 % (10 osob). Ze všech respondentů žádný nezvolil možnost ostatních materiálů – kov, sklo a textilie.
Graf 12, Otázka č. 8 – Jaký materiál je Vám nejsympatičtější?
9.6 Preferovaný typ sezení V otázce číslo 9 respondenti odpovídali na dotaz – Jaký druh nábytku nejvíce využíváte ve společenské místnosti. Dotazovaní zcela vynechali možnost stůl, židle a žádný z respondentů rovněž nevyužil možnosti doplnění o vlastní nejvyužívanější druh nábytku. Nejdůležitějším poznatkem této otázky je, že nejužívanější ve společenské místnosti je sedací nábytek. Celkem 63,6 % (28 osob) zvolilo možnost “pohovka“ a 36,4 % (16 osob) zvolilo odpověď “křeslo“.
33
Graf 13, Otázka č. 9 - Jaký druh nábytku nejvíce využíváte ve společenské místnosti?
Problematika sedacího nábytku je více rozvedena v otázce číslo 13, a ta se přímo zabývala tím, jaký typ sezení by si klienti léčeben vybrali do společenské místnosti. Respondenti zcela vynechali nepohodlné typy sezení – sezení na zemi, sezení na dřevěné nebo plastové židli. V návaznosti na otázku číslo 9 byli mezi prvními nejčastějšími možnostmi samostatné křeslo 43,2 % (19 osob) a pohovka 38,6 % (17 osob). Zde se jen prohodilo upřednostňované pořadí. Jako další možnost bylo uváděno využití sedacích pytlů 18,2 % (8 osob).
Graf 14, Otázka č. 13 - Jaký typ sezení byste si vybrali do společenské místnosti?
34
9.7 Jaký nábytek nebo doplňky Vám chybí v léčebně? Další v pořadí, otázka číslo 10, se zabývala tím, zda klientům léčebného zařízení nechybí nějaký druh nábytku či doplňky. Dotázaní ve všech případech uvedli jen jednu věc a to buď druh nábytku, nebo druh interiérového doplňku. U této otázky vznikla také neobvyklá shoda. Největší podíl respondentů a to 43,2 % (19 osob) by ocenilo více obrazů či plakátů, dále 29,5 % (13 osob) uvedlo, že by ocenilo více sedacího nábytku. Jako třetí nejčastěji volený chybějící nábytek s 15,9 % (7 osob) byla uvedena knihovna, a poslední uváděný doplněk s 11,4 % (5 osob) jsou lampy na čtení.
Graf 15, Otázka č. 10 – Jaký nábytek nebo doplňky Vám chybí v léčebném zařízení?
9.8 Úložné prostory Tomuto tématu se věnovaly otázky číslo 11 a 12, první z nich řešila, zda jsou klienti léčeben spokojeni s dostatkem či nedostatkem úložných prostor a druhá otázka se zabývala typem preferované skříně. V 11 otázce 45,5 % (20 osob) dotázaných souhlasilo s tím, že mají v léčebně dostatek úložného prostoru a 54, 5 % (24 osob) s tímto tvrzením nesouhlasilo.
35
Graf 16, Otázka č. 11 – Máte dostatek úložného prostoru na osobní věci?
Nejpreferovanějším typem výrobku na ukládání osobních věcí byla respondenty zvolena komoda s 63,6 % (28 osob). Na dalších místech se umístily vyšší šatní skříň s 27,3 % (12 osob) a nižší šatní skříň s 9,1 % (4 osoby).
Graf 17, Otázka č. 12 – Ocenili byste na ukládání svých věcí?
36
9.9 Postel Otázka číslo 14 byla věnována spokojenosti respondentů s postelemi v léčebnách drogově závislých. Z dotazovaných 72,8 % (32 osob) vyjádřilo svou nespokojenost, naproti tomu jen necelá třetina dotázaných, přesně 27, 3 % (12 osob), uvedla, že je spokojena s postelí.
Graf 18, Otázka č. 14 – Vyhovuje Vám postel v léčebně?
Dále byli dotazování požádáni o to, aby specifikovali důvod své nespokojenosti. Tuto možnost využilo 29 respondentů z 32, kteří odpověděli, že jsou nespokojeni. Dotázání odpověděli z 31 % (9 osob), že postel je pro ně malá, naopak 10,3 % (3 osoby) uvedlo, že je pro ně postel velká. Pro 24,1 % (7 osob) byla postel příliš měkká a pro 17,2 % (5 osob) je postel příliš tvrdá. Z důvodů, které uvedli v kolence“ jiné“ se, 6,9 % (2 osoby) zdála postel celkově nepohodlná a 10,3 % (3 osoby) vyjádřilo nespokojenost s tím, že postel je stará.
Graf 19, Rozšíření otázky č. 14 – Důvod nespokojenosti s postelí?
37
Poslední otázka, týkající se problematiky postelí, řešila preferovaný materiál, ze které by měla být postel vyrobena. Naprostá většina respondentů - 90,9 % (40 osob) by ocenila postel vyrobenou ze dřeva, zbytek dotázaných- 9,1 % (4 osoby) by volil kovovou postel.
Graf 20, Otázka č. 15 – Z jakého materiálu byste chtěli mít v léčebně postel?
I když na první pohled není patrná souvislost, zařadila bych do této kapitoly otázku číslo 16, která řešila, zda se respondent někdy zranil o nábytek. Naprostá většina dotázaných označila odpověď „NE“ celkem 90,9 % (40 osob). Možnost „ANO“ označilo 9,1 % (4 osoby), z nichž 2 respondenti se shodli, že se zranili o postel.
Graf 21, Otázka č. 16 – Zranil jste se někdy v léčebně o nábytek?
38
9.10 Spokojenost respondentů s barevností, čistotou a bezpečností nábytku a interiéru V poslední otázce, týkající se tématu nábytku a interiéru, byla řešena celková spokojenost respondentů s položkami: barevnost interiéru a nábytku bezpečnost interiéru a nábytku čistota a hygiena interiéru a nábytku Tyto položky měli respondenti ohodnotit známkami od 1 do 5, přičemž číslo 1 byla nejlepší možná úroveň a číslo 5 znamenalo nejhorší úroveň. Většina respondentů řadila jednotlivé kategorie na průměrnou úroveň. To je parné z tabulky číslo 3, kdy byla průměrná známka (3) udělena 68 krát. Známku 1 získala pouze barevnost interiéru a nábytku a to u 9,1 % (4 osoby) dotázaných. Naopak žádnou z kategorií respondenti neoznačili jako vyloženě nejhorší. Známku 2 tedy volilo u barevnosti 23,7 % (12 osob), u bezpečnosti nábytku 36,4 % (16 osob) a u čistoty a hygieny 23,7 % (12 osob). Známku 3 zvolilo u barevnosti 54,5 % (24 osob), u bezpečnosti nábytku 36,4 % (16 osob) a u čistoty a hygieny 63,6 % (28 osob). Známku 4 u barevnosti volilo 9,1 % (4 osoby), u bezpečnosti 27,3 % (12 osob) a čistotu a hygienu touto známkou označilo 9,1 % (4 osoby).
Známka Četnost
1
2
3
4
5
4
40
68
20
0
Tabulka 3 - Četnost udělených známek
39
Graf 22, Otázka č. 17 – Spokojenost s…
40
10 Diskuze Začátkem celkového shrnutí bych chtěla podotknout, že téma drog a jeho léčby se dostalo z informačního embarga až po roce 1989, před tímto rokem se tato problematika na veřejnost skoro vůbec nedostávala. Celkem tedy má novodobá historie léčebných zařízení v České republice za sebou více jak dvacetiletý vývoj, a nutno podotknout, že dnes už je celková drogová politika i prevence na úrovni srovnatelné s ostatními zeměmi Evropské unie. Zároveň se ukazuje, že ne všechna témata související s léčebným systémem byla prozkoumána. Při srovnání výsledků zjištěných otázkami 6 a 7 s ukázkami interiérů v kapitole Současný stav bylo zjištěno, že nejčastěji volené možnosti – domácky zařízený interiér (52,3 %) a světlý interiér (72,8 %) – se využívají i v reálné praxi a těmito styly je zařízena převážná většina léčeben. Další významnou preferencí, je použití dřeva (otázka 8 a 15) jako výrobního materiálu na nábytek a vybavení, je rovněž používáno v praxi. Použití dřeva je, dle mého názoru na místě, dřevo a materiály na jeho bázi působí na člověka příjemným, domáckým, teplým a uklidňujícím dojmem, není tedy divu, že ostatní materiály u respondentů propadly. Zarážející je, že přestože respondenti volili světlý, domácký interiér s použitím dřeva, jako preferovanou barvu (otázka 5) si vybrali černou barvu. Ale to, že preferují určitou barvu, podle mne neznamená, že by jí chtěli být obklopeni v celém svém interiéru. Barevně by měl celý interiér působit uklidňujícím dojmem, dodávat optimismus, energii, potlačovat deprese a smutek. A vzhledem k prvním čtyřem preferovaným barvám- černá, bílá, zelená, modrá, lze tohoto dosáhnout při vhodné kombinaci těchto barev. Své zastoupení v průzkumu měla i červená barva, ale s tou je potřeba zacházet opatrně, i když v malé míře je povzbuzující, ve velké může způsobit agresi a nesoustředěnost. Z kapitoly 5.3 Nejvíce zneužívané drogy v ČR a jejich účinky, víme, že závislost na drogách způsobuje ve většině případů agresivitu, změny nálad a větší citlivost na zrakové vjemy. Proto by měla být barevnost umírněná, a spíše doplněná obrazy a plakáty, dle momentální potřeby a nálady. Co se týče těchto nástěnných doplňků, zvolili si jej respondenti jako největší nedostatek v léčebně (otázka 10), 43,2 % dotázaných. V otázkách 2 – 4 byla řešena míra spokojenosti se soukromím. V těchto zařízeních je potřeba počítat s tím, že pacientovo soukromí nebude a ani nemůže z bezpečnostních a 41
léčebných důvodů být stoprocentní. Touha po soukromí by měla být respektována, ale přitom by měla zůstat v přijatelné míře pro obě strany. Respondenti byli ze 72,7 % nespokojeni s mírou soukromí. Většinová nespokojenost s mírou soukromí spočívá ve sdílení osobního pokoje s jinými osobami. Celkový počet dotázaných uvedl stávající počet osob na pokoji 3 – 4 pacienti, ale jako ideální označovali 2 – 3 osoby na pokoji. Dá se předpokládat, že toto snížení spolubydlících na pokoji by určitou měrou zlepšilo míru spokojenosti. Touha po soukromí je také patrná u otázky 1, kde uvedlo nejvíce respondentů jako nejoblíbenější místnost na spaní (38,6 %) a exteriér (31,8 %), kde mají větší pocit soukromí a klid. Soukromí v tomto sektoru je tedy otázkou individuální a to minimálně alespoň na bázi jednotlivých zařízení. K vyřešení bude potřeba najít ten správný funkční kompromis mezi bezpečností a soukromím. Podle mého názoru je jedním z možných řešení snížit počet osob na jednom pokoji na 2 až 3 osoby a zaručit jistou dávku soukromí použitím např. paravánů, optických překážek či vhodným upořádáním dispozičního řešení. Poslední série otázek se zaměřovala na jednotlivé kusy nábytku. Pokud by si měli respondenti vybrat jednotlivé nábytkové vybavení, nejvíce by jim vyhovovala na ukládání osobních věcí komoda (63,6 %), ze sedacího nábytku samostatné křeslo (43,2 %). Preferovaným materiálem u většiny respondentů je opět dřevo a v malé míře se zde objevily možnosti „plast“ (22,7 %) a „kov“ (9,1 %). V otázce 17 měli respondenti oznámkovat (školní stupnice) svou léčebnu z pohledu bezpečnosti, čistoty a hygieny. V 70 % případů dostala zařízení známku 3, tedy průměrné hodnocení. Nábytkové požadavky pro léčebny drogově závislých by se měly řídit pravidly pro zdravotně – sociální sektor a zároveň využívat poznatky z užívání veřejného interiéru. Jak již bylo řečeno, je vhodné jak ekonomicky, ekologicky, tak i z hlediska nejpreferovanějšího materiálu nakupovat nábytkové vybavení z materiálů na bázi dřeva. Z hlediska bezpečnosti je důležité zachovat veškeré zásady – nepoužívat ostré hrany, zajistit to, aby byl nábytek dostatečně stabilní a nedocházelo k nepožadovaným pádům a úrazům. Jelikož podstatná část léčby probíhá různou formou skupinového sezení, je potřeba zajistit vhodný sedací nábytek. Tak, aby byl pohodlný, stabilní a při delším sezení nestlačoval významné tělesné body (např. kolenní jamky).
42
11 Závěr Z první části práce je zřejmé, že tomuto tématu není věnována velká pozornost. Klienti léčeben pro drogově závislé se snaží během určeného časového období změnit svůj dosavadní život, jsou mimo domov a mimo okruh svých blízkých. Pacient se vlastně stává na dobu určitou plnohodnotným obyvatelem léčebny. Tím pádem je nutno mu přizpůsobit celkový interiér preferovaným domáckým stylem, ve světlých barvách s občasným doplněním zajímavé grafiky, plakátu či obrazu na zdi. Nábytkové vybavení léčeben používat především z dřevěných materiálů. Z odpovědí respondentů je zřejmé, že dávají přednost nižším kusům nábytku. Při dodržení požadavku světlého interiéru by bylo vhodné používat světlejší povrchové úpravy (lak, lamino, dýha). Porovnáváním odpovědí respondentů a současného stavu léčeben lze dosavadní stav posoudit jako relativně uspokojivý, některé požadavky klientů jsou stejné jako dosavadní řešení interiéru. Z celého výzkumu je patrné, že větší pozornosti by se mělo dostat vhodnému výběru postele (jak roštu, tak i matrace). Závěrem jsem navrhla možné řešení privátního a společenského pokoje. V obou případech je použito světlé barevnosti jak nábytku, tak celkového interiéru. Barevnost stěn je dle zjištěných požadavků laděna do světlých barev, a to konkrétně do zelené a bílé barvy. Nábytkové vybavení je řešeno ze smrkového masivu, dokončené přírodním nátěrem, u privátního pokoje je dále použito na čela zásuvek komody a posuvné dvířka nočního stolku černého lamina. V obou dispozičních řešeních je použit nejpreferovanější nábytek vyplývající z výzkumu. Privátní pokoj o výměře 18 m2 (4,5 m x 4 m), je řešen pro dvě osoby. Obsahuje postel, noční stolek, komodu, nižší skříň a věšákovou stěnu. Nábytkové zařízení je voleno tak, aby poskytovalo dostatek úložného prostoru jak na oblečení a obuv, tak i ostatní potřebné věci (hygienické potřeby, kosmetika, osobní předměty atd.). Z množství terapeutických procedur vyplývající z léčby je patrné, že klient tráví v privátním pokoji minimum času, pomineme – li čas spánku. Pokoj je tedy zařízen jednoduše a účelně.
43
Půdorys privátního pokoje (příloha 3)
A 4 3
5
1
2
B
D 1 4 3
5
C Soupis položek: 1 – Noční stolek 2 – Postel 3 – Nízká skříň 4 – Věšáková stěna 5 – Komoda
44
2
Pohled do privátního pokoje ode dveří
Obrázek 4, Vizualizace privátního pokoje (pohled 1), Vizualizace (příloha 8)
Pohled do privátního pokoje od okna
Obrázek 5, Vizualizace privátního pokoje (pohled 2), Vizualizace (příloha 8)
45
Společenský pokoj o výměře 60 m2 (6 m x 10 m) je řešen celkově pro 18 osob (např. 15 klientů a 3 terapeuti). Místnost je zařízena tak, aby sloužila jak ke skupinovým terapiím, tak i jako odpočivná zóna. V interiéru je využito sádrokartonové stěny k oddělení momentálně nepoužívaného nábytku. Tento nábytek, který je určen k přenášení, je volen z lehkých, ale odolných materiálů a při konstrukci je dbáno na stabilitu a bezpečnost. Společenská místnost je zařízena pohovkami, samostatnými křesly, stoly s židlemi, jsou zde knihovny a úložné prostory na pomůcky k různým pracovním činnostem např. arteterapie. Půdorys společenské místnosti - rozvržení 1 (příloha 5)
A
1
1
1
1 2
2 2
3
3
2
2 2
D
B
5
5
5
4
4
5
6 5
5
2
2
C Soupis položek: 1 – Knihovna 2 – Křeslo 3 – Dvojpohovka 4 – Pracovní stůl 5 – Dřevěná židle 6 – Vyšší skříň
46
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
Pohled do společenského pokoje
Obrázek 6, Vizualizace privátního pokoje (pohled 1), Vizualizace (příloha 9)
Pohled do společenského pokoje
Obrázek 7, Vizualizace privátního pokoje (pohled 2), Vizualizace (příloha 9)
47
Půdorys společenské místnosti - rozvržení 2 (příloha 6)
A 1
2
2
2
2
3
3
2
2
D
2
2
B
2
2
6
1
1
1
2
2
2 2
2 – Křeslo 3 – Dvojpohovka 4 – Pracovní stůl 5 – Dřevěná židle 6 – Vyšší skříň
48
5
4
C
1 – Knihovna
5
5
5
5
2
2
Soupis položek:
5
4
12 Summary The part of the thesis relives that the topic itself has not been given much attention. Drug addicts in the treatment centers are trying to change their lives within a specified time. They are away from home and away from their relatives. The patient actually becomes a fullterm inhabitant of the hospital for a needed period of time. Thus it is necessary to customize the interior with home made feeling style using bright colors with an occasional touch by graphics, posters and pictures on the wall. Furniture and equipment should be made preferably out of wooden materials. From respondents' replies, it is clear that they prefer lower pieces of the furniture. In compliance with the requirement of light interior it would be appropriate to apply a lighter coating (varnish, laminate, veneer). Comparing responses of respondents and the current state of the hospitals the current status is relatively satisfactory, some clients' requirements are the same as the current solution of the interior. The research shows that more attention should be given to an appropriate choice of the bed (bed frame grid , and mattresses). Finally I suggest possible solutions to private and social rooms. In both cases, is recommende the use of light colors as well for the furniture and the overall interior. Colors of the walls are decorated according to the requirements and that is calming colors, green and white. Furniture and equipment are made of pine wood , finished by a varnish lacquer, in the private rooms for the drawer fronts , sliding doors of the commode and the nightstand black laminate is used . In both layouts is beiing used the most preferred furniture arising from the research. Private rooms on an area of 18 m2 (4,5 mx 4 m), is designed for two people. It includes bed, nightstand, commode , lower wardrobe and wall hangers. Furniture and equipment has been designed to provide ample storage for clothes and shoes and other necessities (toiletries, cosmetics, personal items etc.). Out of the number of the therapeutic procedures arising from the treatment is evident that a client spends in the private room minimum time , leaving aside time for sleep . Room is furnished with simplicity and also efficiently.
The private room plan view (annexe 3)
49
A 4 3
5
1
2
B
D 1 4 3
5
C Inventory items: 1 – Nightstand 2 – Bed 3 – Lower cabinet 4 – Wall hangers 5 – Commode
50
2
The private room view
Picture 4, The private room visualization (view 1), Visualization (annexe 8)
The private room view
Picture 5, The private room visualization (view 2), Visualization (annexe 8)
51
Living room is 60 m2 area (6 mx 10 m) is made for use of 18 people (e.g. 15 clients and 3 therapists). The room is equipped to serve for a group-exchange therapies, as well as a resting area. In the interior is used plasterboard to separate the currently not used furniture. This furniture is designed to be carried, is elected from lightweight but durable materials and during construction is striving for stability and security. Living room is furnished with sofas, separate armchairs, tables and chairs, there are libraries and storage of equipment to various work activities such as art therapy.
The living room plan view- arrangement 1 (annexe 5)
A
1
1
1
1 2
2 2
3
3
2
2 2
D
B
5
5
5
4
4
5
6 5
Inventory items:
5
2
2
C
1 – Bookcase 2 – Armchair 3 – Sofa 4 – Desk 5 – Wooden chair 6 – Higher cabinet
52
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
The living room view
Picture 6, The living room visualization (view1), Visualization (annexe 9)
The living room view
Picture 7, The living room visualization (view 2), Visualization (annexe 9)
53
The living room plan view- arrangement 2 (annexe 6)
A 1
2
2
2
2
3
3
2
2
D
2
2
B
2
2
6
1
1
1
2
2
2 2
5
5
5
5
5
5
2
2
4
C Inventory items: 1 – Bookcase 2 – Armchair 3 – Sofa 4 – Desk 5 – Wooden chair 6 – higher kabinet
54
4
13 Seznam zdrojů 13.1 Použitá literatura ČSN 91 0100 Fišerová, M. – Historie, příčiny a léčení drogových závislostí (internet) Honej, P. Látková závislost (internet) Kalina, K. a kolektiv – Úvod do drogové politiky – základní principy, pojmy, přístupy a problémy. In Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup (1. a 2. díl), Kalina, Kamil a kol. 1. vydání Praha, Úřad vlády České republiky, 2003, ISBN 80-86734-05-6 Mravčík V., Chomynová P., Orlíková B., a další - Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice v roce 2007, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Praha 2008 Vágnerová, M. – Psychopatologie pro pomáhající profese, 3. vydání, Praha Portál 2004, 872 s., ISBN 80-7178-802-3 Višňovský Peter; Bečková, Bludný kruh toxikománií - Ilona 1998 Vyhláška č. 49/1993 sb. o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení Vyhláška 6/2003 sb. o hygienických limitech pro vnitřní prostředí pobytových budov Zábranský, T. Drogová epidemiologie, 1. vydání Olomouc Universita Palackého v Olomouci, 2003. 96 s. ISBN 80-244-0709-4.
13.2 Internetové odkazy http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=51 http://www.hodnoceni-nemocnic.cz/Zaverecne-zpravy-ke-stazeni.php psychiatrické léčebny I. díl http://www.icm.cz/definice-zavislosti
55
http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=51 www.biotox.xz/drogy/ www.lf3.cuni.cz/drogy/articles/zavislost_ol.htm
56
14 Seznam obrázků, tabulek, grafů a příloh 14.1 Seznam obrázků Obrázek
1
–
Ukázka
společenské
místnosti
v terapeutické
komunitě,
zdroj
http://www.wl1.cz/tks.php?s=foto&odx=4
Obrázek 2 – Ukázka jídelny v terapeutické komunitě, zdroj
http://advaitaliberec.cz/programy/terapeuticka-
komunita/fotogalerie/
Obrázek 3 – Ukázka ložnice v terapeutické komunitě, zdroj komunita/fotogalerie/
Obrázek 4 – Vizualizace privátního pokoje (pohled 1) Obrázek 5 – Vizualizace privátního pokoje (pohled 2) Obrázek 6 – Vizualizace společenského pokoje (pohled 1) Obrázek 7 – Vizualizace společenského pokoje (pohled 2)
14.2 Seznam tabulek Tabulka 1 – Druhy drog a jejich účinky na zdraví Tabulka 2 – Tělesné pohodlí Tabulka 3 – Četnost udělených známek
14.3 Seznam grafů Graf 1 – Věkové kategorie léčených pacientů Graf 2 – Počet uživatelů v České republice Graf 3 – Zastoupení zneužívaných drog v TK a PL Graf 4 – Poměr počtu lůžek a využití Graf 5 – Otázka č. 1 – Kterou místnost v léčebně máte nejraději? 57
http://advaitaliberec.cz/programy/terapeuticka-
Graf 6 – Otázka č. 2 – Jaký by měl být počet osob na jeden pokoj v léčebně? Graf 7 – Otázka č. 3 – Kolik je Vás nyní na pokoji v léčebně? Graf 8 – Otázka č. 4 – Chybí Vám v léčebně soukromí? Graf 9 – Otázka č. 5 – Jakou barvu preferujete? Graf 10 – Otázka č. 6 – Interiér v zařízení by měl být? Graf 11 – Otázka č. 7 – Jaký styl interiéru léčebny preferujete? Graf 12 – Otázka č. 8 – Jaký materiál je Vám nejsympatičtější? Graf 13 – Otázka č. 9 – Jaký druh nábytku nejvíce využíváte ve společenské místnosti? Graf 14 – Otázka č. 10 – Jaký typ sezení byste si vybrali do společenské místnosti? Graf 15 – Otázka č. 11 – Jaký nábytek/ doplňky Vám chybí v léčebném zařízení? Graf 16 – Otázka č. 12 – Máte dostatek ukládacího prostoru na osobní věci v léčebném zařízení? Graf 17 – Otázka č. 13 – Ocenili byste na ukládání svých věcí? Graf 18 – Otázka č. 14 – Vyhovuje Vám postel v léčebně? Graf 19 – Rozšíření otázky č. 14 – Důvod nespokojenosti s postelí? Graf 20 – Otázka č. 15 – Z jakého materiálu byste chtěli mít v léčebně postel? Graf 21 – Otázka č. 16 – Zranil jste se někdy v léčebně o nábytek? Graf 22 – Otázka č. 17 – Spokojenost s …
14.4 Seznam příloh Příloha 1 – Dotazník zaměřený na nábytkové vybavení léčeben pro drogově závislé Příloha 2 – Zpracované odpovědi (Excel) Příloha 3 – Půdorys privátního pokoje Příloha 4 – Pohledy na stěny privátního pokoje Příloha 5 – Půdorys společného pokoje – rozložení 1 Příloha 6 – Půdorys společného pokoje – rozložení 2 58
Příloha 7 – Pohledy na stěny společného pokoje při rozložení 1 Příloha 8 – Vizualizace privátního pokoje Příloha 9 – Vizualizace společenského pokoje
59
15 Přílohy 1 Dotazník
Vážení respondenti,
otázky se týkají především vybavení pokojů (ložnic) a společenské (společné) místnosti, zároveň se otázky vztahují na Vámi upřednostňované materiály, barvy, působení interiéru atd.
Děkuji Vám za vyplnění dotazníku, který bude přínosem pro mou bakalářskou práci Nábytek pro léčebny drogově závislých. Vyplnění se provádí zakroužkováním nebo zatrhnutím Vámi vybrané odpovědi. Vyberte jen JEDNU uvedenou možnost (pokud není uvedeno jinak).
Dotazník je anonymní.
1. Kterou místnost/místo v léčebně máte nejraději?
a). společenská místnost
b.) místnost na spaní (ložnice)
c.) chodba
d.) místnost se sociálním zázemím
e.) exteriér
60
f.) kuřárna
g.) jiná _____________________
Pokud chcete, můžete napsat, z jakého důvodu tuto místnost máte nejraději. Např. zda tam máte dostatek soukromí, je Vám zde příjemně atd.
2. Jaký by měl být počet osob na jeden pokoj v léčebně?
1
2
3
více
4
3. Kolik je Vás nyní na pokoji v léčebně?
vypište počet osob:
4. Chybí Vám v léčebně soukromí?
a.) ANO
b.) NE
5. Která z těchto barev se Vám nejvíce líbí?
žlutá
červená
modrá
zelená
61
hnědá
bílá
černá
6. Interiér v léčebně by měl byt podle Vás?
a.) SVĚTLÝ
b.) TMAVÝ
7. Jaký styl zařízení léčebny preferujete? (možno zatrhnout i více možností)
a.) moderní
b.) strohý
c.) barevný
e.) domácký
f.) nemocniční
g.) s použitím přírodních materiálů a barev
8. Jaký materiál je Vám nejsympatičtější?
a.) Dřevo
b.) Kov 62
c.) Plast
d.) Sklo
e.) Textilie
9. Jaký nábytek nejvíce využíváte ve společenské místnosti léčebny?
a.) židle
b.) křeslo
c.) pohovka
d.) stůl
e.) jiné ______________________
10. Jaký nábytek (doplňky např. obrazy, lampy,…) Vám chybí ve společenské místnosti? Vypište:
nábytek:
doplňky: 63
11. Máte dostatek ukládacího prostoru na osobní věci v léčebném zařízení?
a.) ANO
b.) NE
12. Ocenili byste na ukládání svých věcí:
a.) vyšší šatní skříň
b.) nižší šatní skříň
c.) komoda (nižší skříň se zásuvkami)
d.)jiný typ ___________________________
13. Jaký typ sezení byste si vybrali do společenské místnosti v léčebně?
a.) samostatné křeslo
b.) pohovka
c.) dřevěná židle
d.) plastová židle
64
e.) sezení na zemi (koberci)
f.) sedací pytle
14. Vyhovuje Vám postel v léčebně?
a.) ANO
b.) NE
Pokud NE uveďte důvod:
a.) měkká
b.) malá
c.) velká
d.) tvrdá
e.) jiný důvod___________________
15. Z jakého materiálu byste chtěli mít v léčebně postel?
a.) Kov
b.) Dřevo
16. Zranil jste se v léčebně někdy o nábytek?
a.) ANO
b.) NE
65
Pokud ANO o jaký druh nábytku?
vypsat:
17. Ohodnoťte na stupnici 1 – 5 (školní stupnice – 1 nejlepší – 5 – nejhorší)Vaši spokojenost s:
Výběrem barev interiéru:
1
2
3
4
5
2
3
4
5
3
4
5
Bezpečností nábytku:
1
Čistotou a hygienou nábytku a prostředí:
1
2
18. Pohlaví
a.) MUŽ
b.) ŽENA
19. Věk
66
10 – 19
20 – 25
26 – 30
31 - 35
36 – 41
více
20. V jakém typu zařízení probíhá Vaše léčba?
a.) Psychiatrická léčebna
b.) Terapeutická komunita
c.) Následná péče, doléčování
d.) speciálně zřízené oddělení nemocnice
Děkuji Vám za vyplnění dotazníku.
2 Zpracované odpovědi (Excel)
Otázka č. 1 - Kterou místnost v léčebně máte nejraději?
společenská místnost
20,5%
9
místnost na spaní
38,6%
17
chodba
0,0%
0
místnost se sociálním zařízením
0,0%
0
exteriér
31,8%
14
67
kuřárna
9,1%
4
jiná
0,0%
0
Celkem
100%
44
proč
ložnice: klid, bezpečí, soukromí
6
exteriér: klid, čerstvý vzduch
2
celkem
8
Otázka 2 Jaký by měl být počet osob na jeden pokoj v léčebně? 1 osoba
9,1%
4
2 osoby
54,5%
24
3 osoby
36,4%
16
4
0,0%
0
100%
44
více celkem
68
Otázka 3 Kolik je Vás nyní na pokoji? 1
0,0%
0
2 osoby
0,0%
0
3 osoby
43,2%
19
4 osoby
56,8%
25
5
0,0%
0
6
0,0%
0
7
0,0%
0
8
0,0%
0
celkem
100%
44
69
Otázka 4 Chybí Vám v léčeně soukromí? ANO
72,7%
32
NE
27,3%
12
Celkem
100%
44
Otázka č. 5Jakou barvu preferujete? žlutá
0,0%
0
červená
6,8%
3
modrá
9,1%
4
zelená
18,2%
8
hnědá
0,0%
0
bílá
29,5%
13
černá
36,4%
16
Celkem
100%
44
70
Otázka 6 Interiér v zařízení by měl být? tmavý
27,3%
12
světlý
72,8%
32
celkem
100%
44
71
Otázka 7 Jakou styl interiéru léčebny preferujete? moderní
20,5%
9
strohý
0,0%
0
barevný
11,4%
5
domácký
52,3%
23
nemocniční
0,0%
0
s použitím přírodních materiálů
15,9%
7
celkem
100%
44
Otázka 8 Jaký materiál je Vám nejsympatičtější? Dřevo
77,3%
34
Kov
0,0%
0
Plast
22,7%
10
Sklo
0,0%
0
Textilie
0,0%
0
celkem
100%
44
72
Otázka 9 - Jaký nábytek nejvíce užíváte ve společenské místnosti léčebného zařízení? židle
0%
0
křeslo
36,4%
16
pohovka
63,6%
28
stůl
0%
0
jiné
0%
0
celkem
100%
44
73
Otázka 10 Jaký nábytek/doplňky Vám chybí v léčebném zařízení? Knihovny
15,9%
7
obrazy, plakáty
43,2%
19
více sedacího nábytku
29,5%
13
lampy na čtení
11,4%
5
Celkem
100%
44
Otázka11 Máte dostatek ukládacího prostoru na osobní věci v léčeném zařízení? ANO
45,5%
20
NE
54,5%
24
Celkem
100%
44
74
Otázka 12 - Ocenili byste na ukládání svých věcí? vyšší šatní skříň
27,3%
12
nižší šatní skříň
9,1%
4
komodu
63,6%
28
jiné
0
celkem
100%
44
Otázka 13 Jaký typ sezení byste si vybrali do společenské místnosti? samostané křeslo
43,2%
19
pohovka
38,6%
17
dřevěná židle
0
plastová židle
0
sezení na zemi
0
sedací pytle
18,2%
8
celkem
100%
44
75
Otazka 14
Vyhovuje Vám postel v léčebně? ano
27,3%
12
ne
72,8%
32
celkem
100%
44
měkká
24,1%
7
tvrdá
17,2%
5
malá
31,0%
9
velká
10,3%
3
jiný důvod
0,0%
stará
10,3%
3
nepohodlná
6,9%
2
celkem
100%
29
Důvod:
76
Otazka 15 Z jaké materiálu byste chtěli mít v léčebně postel? kov
9,1%
4
dřevo
90,9%
40
celkem
100%
44
77
Otazka 16 Zranil jste se někdy v léčeně o nábytek ano
9,1%
4
ne
90,9%
40
Celkem
100%
44
Důvod: postel
2 osoby
Otazka 17 - Spokojenost s … 1
2
3
4
5
Barevnost interiéru
9,1%
27,3%
54,5%
9,1%
0,0%
Bezpečnost nábytku
0,0%
36,4%
36,4%
27,3%
0,0%
Čistota/hygiena nábytku a prostředí
0,0%
27,3%
63,6%
9,1%
0,0%
78
Otazka 18 -20
Pohlaví
muž
45,5%
20
žena
54,5%
24
celkem
100%
44
10 - 19 let
29,5%
13
20 - 25 let
52,3%
23
26 - 30 let
9,1%
4
31 - 35 let
9,1%
4
36 - 41 let
0%
0
více
0%
0
celkem
100%
44
Věk
79
typ zařízení psychiatrická léčebna
27,3%
12
terapeitická komunita
63,6%
28
následná péče, doléčování
9,1%
4
100%
44
80
3 Půdorys privátního pokoj
A 4 3
5
1
2
B
D
4 3
1 5
2
C Soupis položek: 1 - Noční stolek 2 - Postel 3 - Nízká skříň 4 - Věšáková stěna 5 - Komoda
Měřítko: 1:20
Navrhl:
Poslední revize:
Marie Valchářová Kontroloval: Promítání:
Název výrobku: MENDELU Brno Ústav nábytku, designu a bydlení
Privátní pokoj pro léčebny drogově závislých
81 Obsah výkresu:
Číslo výkresu:
Půdorys
1
Revize:
4 Pohledy na stěny privátního pokoje
82
83
84
85
5 Půdorys společného pokoje – rozložení 1
A
1
1
1
1 2
2 2
3
3
2
2 2
D
B
5
5
5
4
4
5
6 5
5
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
C
Soupis položek: 1 - Knihovna 2 - Křeslo 3 - Dvojpohovka 4 - Pracovní stůl 5 - Dřevěná židle 6 - Vyšší skříň
Měřítko: 1:20
Navrhl:
Poslední revize:
Marie Valchářová Kontroloval: Promítání:
Název výrobku: MENDELU Brno Ústav nábytku, designu a bydlení
Společenský pro léčebny drogově závislých - rozložení 1
Obsah výkresu:
Číslo výkresu:
Půdorys
86
2
Revize:
6 Půdorys společného pokoje – rozložení 2
A 1
2
2
2
2
3
3
2
2
D
1
1
1
2
2
B
2
2
2
2
6
2 2
5
5
5
5
5
5
2
2
4
C
4
Soupis položek: 1 - Knihovna 2 - Křeslo 3 - Dvojpohovka 4 - Pracovní stůl 5 - Dřevěná židle 6 - Vyšší skříň
Měřítko: 1:20
Navrhl:
Poslední revize:
Marie Valchářová Kontroloval: Promítání:
Název výrobku: MENDELU Brno Ústav nábytku, designu a bydlení
Společenský pokoj pro léčebny drogově závislých - rozložení 2
Obsah výkresu:
Číslo výkresu:
Půdorys
87
3
Revize:
7 Pohledy na stěny společného pokoje při rozložení 1
88
89
90
91
8 Vizualizace privátního pokoje Pohled 1
92
Pohled 2
93
9 Vizualizace společenského pokoje Pohled 1
94
Pohled 2
95
96
97
98
99
