MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

SROVNÁNÍ ORGANIZACE A APLIKACE GIS VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ NA PŘÍKLADU KRAJŮ ČR

Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

RNDr. Aleš Ruda, Ph. D.

Miroslav Musil Brno 2012

Anotace Bakalářská práce se zabývá zhodnocením současného stavu využívání GIS na úrovni krajských úřadů. Cílem práce je na základě autorem zvolených kritérií porovnat odlišné přístupy krajských úřadů k organizaci a aplikaci GIS. Pro dosažení cíle použil autor metodu literární rešerše a především sběr dat od specialistů GIS krajských úřadů. V závěru jsou zhodnoceny výsledky práce.

Klíčová slova krajský úřad, geografický informační systém, software, licence ArcGIS Desktop

Annotation The bachelor thesis deals with evaluation of the current state of the use of GIS at the level of regional authority. The aim of the work is to compare the different approaches in the regional offices of the organization and application of GIS. Comparative criteria were selected by the author. To achieve this result, the author used the method of literature review and data collection from GIS specialists in the regional offices. At the end, the results are evaluated.

Key words Regional authority, geographic information system, software, ArcGIS for Desktop license

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracoval samostatně s použitím pramenů, které uvádím v seznamu literatury.

V Brně dne ………………

Podpis ……………….......

Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce RNDr. Aleši Rudovi, Ph. D. za odborné vedení, za věcné připomínky a rady při tvorbě bakalářské práce. Děkuji také pracovníkům krajských úřadů, pracovníkům společnosti ARCDATA PRAHA, s. r. o. a RNDr. Evě Kubátové z Ministerstva vnitra za poskytnutí dat a cenných informací.

Obsah

1. Úvod

7

2. Cíle a metodika práce

9

3. Literární rešerše

10

3.1 Historický vývoj GIS

10

3.2 Technologie GIS

12

3.3 Oblasti využití GIS

13

3.4 GIS na úrovni veřejné správy

14

4. GIS jako aplikace na úrovni krajských úřadů

17

4.1 Informatizace krajů

17

4.2 Zdroje dat

18

4.3 Skladování dat

21

4.4 GIS na odborech krajských úřadů

22

4.5 Digitální mapa veřejné správy

23

4.6 Geoportál DMVS Kraje Vysočina

23

4.7 Spolupráce krajských úřadů s ostatními subjekty

26

5. Srovnání organizace a aplikace GIS krajských úřadů

30

5.1 Umístění GIS v rámci krajského úřadu

31

5.2 Používaná technologie

35

5.3 Počet uživatelů GIS

36

5.4 Licence ArcGIS Desktop

38

5.5 Počet běžících mapových služeb

42

6. Konkrétní aplikace GIS 6.1 Dopravní nehodovost na silnicích Plzeňského kraje 2011

44 44

6.2 Výsledky voleb do Zastupitelstva Plzeňského kraje

47

6.3 Geoportál územního plánování Jihomoravského kraje

48

7. Výsledky

50

8. Diskuze

51

9. Závěr

52

10. Použitá literatura

53

11. Seznam obrázků a tabulek

57

1. Úvod O současné společnosti můžeme hovořit jako o společnosti informační. Informační společností se podle Rapanta1 rozumí „společnost, kde kvalita života i perspektiva sociálních změn a ekonomického rozvoje v rostoucí míře závisí na informacích a jejich využití.“ Využití informačních systémů je v současné době obrovské a můžeme se s nimi setkat ve většině oborů lidské činnosti. Celosvětově nejpoužívanějším informačním systémem je internet. Rozvoj informačních systémů sebou přinesl i výrazný všestranný rozvoj společnosti. Informace se stala významným ekonomickým zdrojem a stále roste její hodnota. Ze zpracování, uchování a přenosu informací se stal v posledních letech významný byznys, který se promítá do společenských a ekonomických činností, čímž nastolil změnu charakteru v celé společnosti. Možnost pracovat s informacemi již není výsadou jen odborníků a expertů. K informacím má dnes přístup v podstatě každý, je proto o to důležitější s nimi správně nakládat. Umění a schopnost s informacemi pracovat je totiž jeden z předpokladů pro další společenský rozvoj. 2

Informační technologie jsou i jedním z rozhodujících činitelů pro inovativní procesy a realizaci změn ve službách a průmyslových odvětvích. Jejich efektivní využívání je nezbytné z důvodu stále narůstající poptávky společnosti. V současné době se s nimi setkáváme např. při poskytování zdravotní a sociální péče, v oblasti vzdělávání nebo v dopravě. Zároveň podněcují progres v ostatních oborech, protože mění a usnadňují způsob provádění výzkumu a podporují vývoj inovací. 3

1

RAPANT, P. Úvod do geografických informačních systémů [online], Technická univerzita Ostrava, 2002. [cit. 2012-11-01]. Dostupné z http://gis.vsb.cz/dokumenty/ugis

2

NOVOTNÝ, J. Analýza klientů GIS pro správu veřejného statku města Plzně [online]. Plzeň, 2007. [cit. 2012-11-03]. Západočeská univerzita v Plzni. Diplomová práce. Dostupné z https://stagws.zcu.cz/ws/services/rest/kvalifikacniprace/downloadPraceContent?adipIdno=21735 3

Informační společnost [online], [cit. 2012-10-26], dostupné z www.zelenykruh.cz

7

S rozvojem informační společnosti velmi blízce souvisí i rozvoj prostorových informací. Velké množství oborů v současné době využívá prostorové informace zejména díky geografickým informačním systémům (dále jen GIS). Což je informační systém, který je schopen shromažďovat, zpracovávat a prezentovat taková data, jejichž součástí je informace o umístění na zemském povrchu.4

GIS se velmi rychle staly nedílnou součástí téměř všech oborů lidské činnosti. Nejinak tomu je i v oblasti veřejné správy. Tato bakalářská práce se zabývá aplikací geografických informačních systémů ve veřejné správě, konkrétně na úrovni vyšších územních samosprávných celků.

4

JEDLIČKA, M. Hodnocení použitelnosti webových geografických informačních systémů [online]. Pardubice, 2009. [cit. 2012-10-26], Univerzita Pardubice. Diplomová práce. Dostupné z http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/33914/1/JedlickaM_Hodnoceni_pouzitelnosti_JK_2009.pdf

8

2. Cíle a metodika práce Prioritním cílem bakalářské práce je provést monitoring a porovnání přístupů krajských úřadů k organizaci a aplikaci GIS. Krajský úřad (dále jen KÚ) je samosprávný subjekt a dosud neexistuje jednotná metodika, jak by měly být GIS vedeny na krajské úrovni, proto struktura organizace a aplikace GIS může být zcela individuální. Cílem je tedy popsat a porovnat odlišné přístupy KÚ k řešené problematice. Dílčím cílem práce je dokumentovat využití GIS na konkrétních příkladech.

Bakalářská práce je rozdělena do čtyř částí. Pro vypracování 3. kapitoly autor použil metodu literární rešerše. Čerpal z tuzemské i zahraniční odborné literatury. Autor se zde zabývá historií GIS, jejich využitím v oborech lidské činnosti, především pak jejich využitím ve veřejné správě. Existuje několik rovin, jak se dá s termínem GIS pracovat a jak se dá chápat. Zásadní rovinou pro vypracování 4. kapitoly je rovina GIS jako aplikace. Tato kapitola obsahuje informace o tom, jak je GIS chápán a integrován na krajské úrovni. Tato kapitola byla vypracována převážně na základě osobních konzultací a emailové komunikace se specialisty GIS KÚ. Při vypracování stěžejní, 5. kapitoly, byla použita metoda sběru dat nutných pro srovnání organizace a aplikace GIS na jednotlivých KÚ. V některých případech zvolil autor osobní dotazování, ale z důvodu vzdálenostní náročnosti byla data ve většině případů z jednotlivých KÚ získána formou dotazníku zaslaného na emailovou adresu jednotlivých respondentů. 6. kapitola se zabývá konkrétními příklady GIS aplikací, které KÚ provozují na svých mapových portálech. Kapitola obsahuje seznámení s tvorbou vybraných mapových služeb a dokumentuje jejich využití pro regionální rozvoj. Popis vzniku je doplněn vizuálními ukázkami. Ty byly bohužel získány pouze v případě jedné mapové služby. Data pro zpracování této kapitoly byla získána na základě emailové komunikace s pracovníky KÚ. Na konci je práce shrnuta ve výsledcích, diskuzi a závěru.

9

3. Literární rešerše V odborné literatuře je prakticky nemožné nalézt jednu univerzální definici geografických informačních systémů. Existuje jich mnoho, protože GIS je součástí mnoha oborů a každý obor definuje GIS podle své potřeby. Definice společnosti ESRI, kterou uvádí Ruda5: „GIS je organizovaný soubor počítačového hardware, software a geografických údajů navržený pro efektivní získávání, ukládání, úpravu, správu, analýzu a zobrazování všech forem geografických informací.“ Pro potřeby regionálního rozvoje můžeme vycházet z definice Voženílka a Rapanta, kterou uvádí Ruda6 : „GIS je organizovaný, počítačově založený systém hardwaru, softwaru a geografických informací určený ke vstupu, správě, analytickému zpracování a prezentaci dat s důrazem na jejich prostorové analýzy a vyvinutý pro potřeby popisu, analýzy, simulace a modelování okolního světa s cílem získat potřebné informace pro racionální správu a využívání tohoto světa.“

3.1 Historický vývoj GIS V období po skončení druhé světové války došlo k rychlému společenskému rozvoji a rostly požadavky na zpracovávání narůstajícího počtu informací. O druhé polovině 20. století se hovoří jako o období informační exploze, která sebou přinesla obrovský rozvoj počítačové techniky a která se začala promítat do většiny odvětví lidské činnosti.7

5

RUDA, A. Úvod do studia geografických informačních systémů, Brno: Mendelova univerzita

v Brně, 2010. ISBN 978-80-7375-427-3 6


v Brně, 2010. ISBN 978-80-7375-427-3 7

VOŽENÍLEK, V. Geografické informační systémy, Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého,

1998. ISBN 80-706-7802-X

10

První verze GIS se začaly používat v 60. letech 20. století a jejich vývoj lze dle Voženílka8 rozdělit do čtyř základních etap:

1. První etapa: pionýrské období – datuje se od počátku 60. let 20. století do roku 1973. Geografické informační systémy byly na počátku svého vývoje, byla proto nezbytná podpora a vliv průkopnických osobností a institucí. V průběhu 50. let se objevily první pokusy tematického mapování v botanice a meteorologii. Významný milník ve vývoji GIS nastal na konci 60. let, kdy kanadská vláda vytvořila první geografický informační systém CGIS (Canada Geographical Information System). CGIS obsahoval informace o lesnictví, zemědělství, životním prostředí, možnostech rekreace, využívání

krajiny

a

hustotě

zalidnění.

Ve

své

době

patřil

k nejpropracovanějším a nejúspěšnějším GIS na světě. Většina výzkumů pro vývoj CGIS proběhla na univerzitách a i v dalších letech si severoamerické univerzity spolu s vládními institucemi držely vůdčí pozici v oblasti výzkumu a v rozvoji GIS. V roce 1969 byla Jackem Dangermondem založena kalifornská firma ESRI, která je v dnešní době přední světový vývojář nejpoužívanějšího softwaru určeného pro práci s GIS.

2. Druhá etapa: první GIS – od roku 1973 do počátku 80. let. Začalo se pracovat na prvních osobních počítačích, které byly mnohem více přizpůsobeny potřebám uživatele a přispěly tak k popularizaci GIS. Programy na osobních počítačích umožňovaly vytvoření vlastního prostředí dle potřeb jednotlivých uživatelů. Získávání dovedností bylo na osobním počítači snazší, než na velkém počítači, výrazně se tím zkrátila výchova GIS specialistů. V 70. letech rostla pozice komerčních firem, které se později staly distributory GIS, např. firma H&S Computing, která v roce 1973 vyvinula první grafický systém pro armádu Spojených států amerických. 8

VOŽENÍLEK, V. Geografické informační systémy, Olomouc: Vydavatelství Univerzity

Palackého, 1998. ISBN 80-706-7802-X

11

3. Komercionalizace GIS – od roku 1982 do konce 80. let. Kvalitu vytvářených výstupů výrazně zvýšily pokroky ve vývoji hardwaru. Zkušenosti s využíváním GIS v tehdejším Československu nebyly příliš rozvinuté, pozitivní změna přišla až s dostupností nové techniky, např. se systémem na analytické operace ARC/INFO. 4. Široká implementace GIS – 90. léta 20. století, významným nástrojem k celosvětovému rozvoji GIS je stal internet. Uživatelé tak mohli sdílet data i programy v celosvětovém měřítku. Ve vyspělých zemích rostla poptávka, softwarové společnosti proto stále rozšiřovaly a vylepšovaly svoji programovou nabídku a snažily se ji co nejlépe přizpůsobit potřebám konečných uživatelů.

3.2 Technologie GIS Jedná se o technologii, která umožňuje provádět nejrůznější analýzy a databázové operace, které jsou doplněny o specifickou vizualizaci a geografická mapová znázornění. Tato východiska odlišují GIS od jiných informačních systémů a dělají z nich nepostradatelný nástroj pro podporu rozhodování, jelikož šetří náklady a pomáhají optimalizovat pracovní procesy. Jedná se o nástroj téměř neomezených možností využívaný pro řešení nastalých situací, predikci výsledků a plánování a volbu strategie.9

GIS je tvořen potřebným hardwarovým vybavením, které zahrnuje počítačové komponenty (základní deska, procesor aj), vstupní (GPS přijímač, digitizér aj.) a výstupní zařízení (tiskárny, plotry aj.) a počítačové sítě. Další složkou je softwarové vybavení představující programy určené pro práci s geografickými daty. Základní částí je jádro, které obsahuje standardní funkce pro práci s geodaty, např. uložení dat nebo správu databáze, a programové nadstavby, které umožňují specializované práce, jako jsou prostorové či statistické analýzy nebo zpracování leteckých a DPZ 9

MANISHIKA, J. GIS and remote sentings techniques, Himanshu Publications 2009. ISBN 978-

8179061909

12

snímků. Skutečnou hodnotu však softwarovému vybavení dodávají geografická data, jejich množství, aktuálnost a kvalita, a dále lidé, kteří s daty a se softwarem pracují. K efektivní práci je nezbytná vyváženost těchto základních komponent.10

3.3 Oblasti využití GIS GIS se velmi rychle implementovaly do nejrůznějších oblastí lidské činnosti a dnes již není pochyb o jejich obrovském přínosu. Dle Rapanta11 patří mezi nejvýznamnější obory, které GIS využívají veřejná správa, inženýrské sítě, ochrana přírody, přírodní zdroje, doprava či obrana.

Veřejná správa – GIS mají své uplatnění na všech úrovních veřejné správy. Využívají ho ministerstva, centrální instituce (např. Český statistický úřad, Agentura ochrany přírody a krajiny, Ředitelství silnic a dálnic), krajské úřady, magistráty a obecní úřady. Pro potřeby veřejné správy GIS využívají při např. při evidenci nemovitostí, územním plánování, správě silničních sítí, při tvorbě územních plánů, při snaze o efektivní využití území, ekonomický rozvoj, plánování a rozvoj infrastruktury, při řízení a plánování bezpečnostních složek a analýze zločinů, analýze veřejných služeb, řízení krizových událostí, poskytování informací veřejnosti, monitorování životního prostředí nebo, jak uvádí O´Looney12, v USA se GIS hojně využívají k plánování tras školních autobusů.

Inženýrské sítě – správci inženýrských sítí patří k největším uživatelům geografických informačních systémů. GIS využívají především energetické, 10


v Brně, 2010. ISBN 978-80-7375-427-3 11

RAPANT, P. Geoinformatika a geoinformační technologie. Ostrava: VŠB- Technická univerzita

Ostrava, Institut geoinformatiky, 2006. ISBN 80-248-1264-9 12

O'LOONEY, J. Beyond maps: GIS and decision making in local government, New York, ESRI

Press, 2000. ISBN 18-791-0279-X

13

plynárenské a vodárenské společnosti, kterým umožnil výrazně optimalizovat činnost.

Ochrana přírody – historicky první oblast, ve které byly GIS aplikovány. Využívají se např. pro modelování přírodních procesů, jako je sledování vývoje počasí a možnosti srážek či eroze půd, pro inventarizaci stanovišť rostlin a živočichů, při správě národních parků a chráněných krajinných oblastí nebo k evidenci volně žijících, migrujících živočichů.

Přírodní zdroje – v této oblasti GIS pomáhají k co nejlepšímu a nejefektivnějšímu využití přírodních zdrojů. V zemědělství se využívá pro monitoring škůdců, vymezení oblastí s vysokou hrozbou eroze a na základě rozborů půdy a potřeb rostlin je možné stanovit optimální dávkování hnojiv, což přispívá k efektivnímu využívání půdy. V oblasti lesnictví se GIS dají využít např. při analýzách těžby dřeva nebo zkoumání a stanovení zdravotního stavu lesa.

Doprava – GIS pomáhají např. efektivně naplánovat trasu, shromažďují informace pro bezproblémový provoz, plánují a usnadňují údržbu dopravní infrastruktury.

Obrana – GIS jsou v oblasti ochrany a pro armádní potřeby využíván velmi dlouho. Slouží především ke zpracovávání vojenských map, vegetačního krytu nebo viditelnosti v terénu, což umožňuje dokonalejší poznání terénu, jeho rizik a nástrah.

K dalším oblastem, které, jak Rapant dále uvádí, ke své činnosti využívají GIS, patří vzdělávání, zdravotnictví, obchod, komunikace, kartografie, aj.

3.4 GIS na úrovni veřejné správy Na úrovni veřejné správy stále roste význam GIS, jsou dnes v podstatě nezbytné pro její rozvoj a tomu odpovídá i výše finančních prostředků, která je do GIS na úrovni veřejné správy v posledním desetiletí investována. GIS se staly nástrojem používaným ke každodenní činnosti pracovníků na všech úrovních veřejné správy. Pomáhá jim zvyšovat efektivnost, snižovat náklady, inovovat pracovní postupy a zdokonalovat produkty a služby za pomoci efektivnějšího využívání zdrojů, 14

zlepšovat koordinaci, dodávat průhlednost pracovního procesu a tím i zvyšovat zodpovědnost pracovníků a bezpečnost dat.13 Jak uvádí O´Looney,14 GIS umožňují propojení informací ze širokého spektra databází, čímž výrazně usnadňují a urychlují pracovní proces. GIS je rovněž nástrojem, který je využíván pro komunikaci s občany, výrazně usnadňuje občanům komunikaci s úřadem. GIS poskytují nové způsoby zpracování enormního množství dat takovým způsobem, že jsou již připravené v digitalizované formě, což je velmi cenná vlastnost, která výrazně usnadňuje řízení více účinným a efektivním způsobem a data mohou být pracovníky úřadů bezprostředně využívána.15

Využívání GIS nejen ve veřejné správě za posledních zhruba 20 let ukázalo, že geografická povaha dat poskytuje téměř neomezené možnosti a je proto optimálním nástrojem pro zdokonalení managementu, služeb a v podstatě veškeré činnosti úřadů veřejné správy.16

GIS se v České republice objevily ve větší míře na počátku 90. let, kdy Ministerstvo životního prostředí rozhodlo o nutnosti vybavení geografickými informačními systémy všechna podřízená výzkumná a regionální pracoviště, včetně referátů životního prostředí okresních úřadů, jednalo se o programové vybavení PC ARC/INFO od společnosti ESRI. GIS tehdy začalo používat celkem 90 pracovišť.17 18

13

What is GIS? [online], [cit. 2012-11-02], dostupné z http://www.esri.com/what-is-gis

14

O'LOONEY, J. Beyond maps: GIS and decision making in local government, New York, ESRI

Press, 2000. ISBN 18-791-0279-X 15

HUXHOLD, W.E., FOWLER, E.M., PARR, B. ArcGIS and the digital city: a hands-on approach

for local government, Redlands, California: ESRI Press, 2004. ISBN 15-894-8074-0 16

HUXHOLD, W.E., FOWLER, E.M., PARR, B. ArcGIS and the digital city: a hands-on approach

for local government, Redlands, California: ESRI Press, 2004. ISBN 15-894-8074-0 17

RAPANT, P. Geoinformatika a geoinformační technologie. Ostrava: VŠB- Technická univerzita

Ostrava, Institut geoinformatiky, 2006. ISBN 80-248-1264-9 18

MACHALOVÁ, J. Prostorově orientované systémy pro podporu manažerského rozhodování.

Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-463-9

15

K 1. lednu 2000 vzniklo na základě zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků 14 krajů. Kraj je vyšší územní samosprávný celek, kterému dle Ústavy ČR náleží právo na samosprávu. Jedná se tedy o veřejnoprávní korporaci, jejímž základním úkolem je pečovat o všestranný rozvoj území a o potřeby svých občanů.19

Základní legislativní rámec budování informačních systémů veřejné správy tvoří zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy ze dne 14. září 2000, podle kterého mají všechny kraje povinnost spravovat GIS pro své území. Nově vzniklé KÚ začaly přebírat programové vybavení a data, kterými doposud disponovaly okresní úřady. Dalšími důležitými legislativními normami z hlediska přístupu k informacím jsou: zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ze dne 11. května 1999 a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ze dne 4. dubna 2000.20 Základním koncepčním dokumentem zaměřeným na problematiku GIS na KÚ je Typová úvodní studie GIS krajů České republiky, která byla zpracována v roce 2003 firmou T-Mapy Hradec Králové.21

19

HENDRYCH, D. Správní věda – teorie veřejné správy, Praha: ASPI Publishing, 2003. ISBN 80-

86395-86-3 20

Geografický informační systém krajů – Typová úvodní studie [online], [cit. 2012-11-02], dostupné z http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/typova-uvodni-studie-gis-kraju-ceske-republiky 21

Geografický informační systém krajů – Typová úvodní studie [online], [cit. 2012-11-02], dostupné z http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/typova-uvodni-studie-gis-kraju-ceske-republiky

16

4. GIS jako aplikace na úrovni krajských úřadů 4.1 Informatizace krajů 22 23 Postup informatizace KÚ schválila vláda svým usnesením ze dne 7. března 2001 a realizaci její 1. etapy, tzv. základní informatizace, usnesením 25. dubna 2001. V rámci etapy základní informatizace v roce 2001 vláda uvolnila finanční prostředky ve výši cca 205 mil. Kč na nákup technických, technologických a programových prvků. V roce 2002 začaly kraje uvolňovat finanční prostředky z vlastních zdrojů, jednalo o částky v rozmezí 5 – 20 mil. Kč za kraj, na doplnění svých konkrétních a aktuálních potřeb. V rámci dodávek technických a programových prostředků byly zprovozněny lokální počítačové sítě v budovách krajských sídel, byly dodány základní komponenty pro zajištění bezpečnosti dat a informačních systémů, zajištěny licence systémového a základního programového vybavení atd. Celkem bylo dodáno 700 ks personálních počítačů, 250 tiskáren a 180 serverů. Rozhodujícím dokumentem pro realizaci 2. etapy, tzv. komplexní informatizace krajů, je Studie proveditelnosti komplexní informatizace krajů z roku 2002, na jejíž zpracování vláda uvolnila 7,5 mil. Kč. Jejím hlavním cílem bylo definování postupů pro naplnění všech požadavků, stanovených koncepčním záměrem. Šlo především o popis a identifikaci jednotlivých potřebných funkcionalit informatizace krajských úřadů, a návrh způsobu rozvoje informatizace krajských úřadů v podmínkách jejich působností. Dalším důležitým bodem bylo efektivní využití investic. Tedy o snahu, aby nasazené systémy přinesly viditelné zvýšení úrovně služeb poskytovaných občanům. Smlouva na vypracování Studie proveditelnosti komplexní informatizace krajů byla uzavřena v říjnu 2002 s firmou LogicaCMG. Ta zpracovala koncept, který managementu krajů umožnil potřebná rozhodnutí k efektivnímu řízení informačních 22

Informatizace krajů [online], [cit. 2012-12-02], dostupné

z http://www.mvcr.cz/clanek/informatizace-uzemnich-organu-vs.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d 23

Koncepce komplexní informatizace krajských úřadů [online], [cit. 2012-12-02], dostupné z

http://www.mvcr.cz/clanek/informatizace-uzemnich-organu-vs.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d

17

systémů. Rovněž byly ustanoveny řešitelské týmy a kontrolní orgány projektu, s výrazným zastoupením krajských představitelů. Základní koncepční dokument, který se zabývá problematikou GIS na krajských úřadech, je výše zmíněná Typová úvodní studie GIS krajů České republiky.

4.2 Zdroje dat Prostorová data tvoří nezbytnou komponentu GIS a jejich důležitost nadále roste. Nejinak je tomu i na úrovni KÚ, které momentálně disponují i stovkami GB prostorových dat. Data získávají KÚ z několika zdrojů a několika způsoby.

Jedním z nich je jejich pořizování ze zákona. Konkrétně se jedná o územně analytické podklady (dále jen ÚAP) Povinnost je zpracovávat ukládá krajům stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, společně s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. ÚAP zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území. Slouží jako podklad pro pořizování územních a regulačních plánů, analyzování vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území, posuzování vlivu záměrů na životní prostředí a poskytování územně plánovacích informací. ÚAP usnadňují celý systém územního plánování.24

Především ale KÚ získávají data od desítek státních i soukromých společností již od počátku budování krajských GIS. V počátcích budování, kolem roku 2002, byla situace s dostupností dat velmi špatná. Data buď neexistovala, nebo nebyla dostupná po finanční stránce. Situace se však postupně vylepšovala a vylepšuje se stále, v dnešní době je již dostupné velké množství dat. V minulosti se i stalo, že kraje musely „bojovat“ za své zájmy u nejvyšších orgánů státní správy a podílet se tak na změně legislativy. Typickým příkladem jsou data katastru nemovitostí, která

24

Pořizování územně analytických podkladů – metodický návod, [online], [cit. 2012-11-28],

dostupné z http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/metodika_UAP_ %2020090428.pdf

18

KÚ nakupovaly v řádech jednotek milionů korun. Dnes, po změně legislativy, jsou tato data krajským úřadům dostupná zcela zdarma.25

Základní geografická data KÚ získávají z resortu Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (ČÚZK). Tato data jsou v současné době poskytována ve většině případů zdarma na základě smlouvy. Dříve se však i za tyto data platilo. ČÚZK je producentem Základní báze geografických dat (ZABAGED), což je digitální geografický model území ČR. Obsahuje informace o sídlech, komunikacích, rozvodných sítích, vodstvu, územních jednotkách a chráněných územích, povrchu a prvcích terénního reliéfu, vybraných údajích o geodetických a výškových bodech na území ČR.26

Dalším významným zdrojem dat je Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad v Dobrušce. Ten poskytuje především data pro oblast krizového řízení a pro složky integrovaného záchranného systému. K jeho produktům patří především rastrové topografické mapy, digitální modely reliéfu a digitální modely území.27 28

K dalším předním poskytovatelům dat lze řadit Český statistický úřad. Ten poskytuje KÚ zejména socioekonomické charakteristiky ČR.

Úřady od něj

získávají data o sčítacích obvodech, stavebních objektech, o ulicích a veřejných prostranstvích, obcích, městských částech nebo výsledky nejrůznějších statistických zjišťování.29

25

SOUČEK, M. Zdroje dat krajských úřadů [online], 2012 –11 –16 [cit. 2012-11-17]. Emailová

komunikace 26


v Brně, 2010. ISBN 978-80-7375-427-3 27


komunikace 28

RUDA, A. Úvod do studia geografických informačních systémů, Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. ISBN 978-80-7375-427-3 29 SOUČEK, M. Zdroje dat krajských úřadů [online], 2012 –11 –16 [cit. 2012-11-17]. Emailová komunikace

19

Mezi další významné poskytovatele dat patří i Ředitelství silnic a dálnic, které KÚ poskytuje data o dálniční a silniční síti, ochranných pásmech pozemních komunikací, autobusových trasách, parkovištích, mostech, tunelech, hraničních přechodech, kruhových objezdech atd.30

Další instituce, které KÚ poskytují data, jsou např. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Lesy ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury, České dráhy, Agenturu ochrany přírody a krajiny, Geofond ČR, Český hydrometeorologický ústav nebo Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka.31

KÚ v současné době využívají možnost nákupu dat i od soukromých společností. Např. KÚ Plzeňského kraje již počtvrté takto koupil ortofotomapu Plzeňského kraje, střídavě od různých společností, podle toho, která vyhrála výběrové řízení. V minulosti to byly např. firmy GEODIS Brno spol. s. r. o. nebo GEOREAL Plzeň spol. s. r. o. Dále KÚ nakupují základní topografická data a data o silnicích od společností CEDA a. s. nebo GEFOS a. s., data týkající se dopravní obslužnosti získávají krajské úřady od firmy VARS Brno a. s. 32 KÚ pořizují od externích subjektů i specifické datové sady, které trh nenabízí, respektive v minulosti nenabízel. Např. KÚ Plzeňského kraje tímto způsobem objednával sběr autobusových zastávek a cyklotras.33

30


komunikace 31


v Brně, 2010. ISBN 978-80-7375-427-3 32


komunikace 33


komunikace

20

4.3 Skladování dat Po získání se data ukládají v klasické adresářové struktuře na sdílených discích, z důvodu jejich archivace. Nejsou to pouze data geografická, ale nacházejí se zde i data např. v PDF souborech. Zpracovaná data, která se používají v mapových službách a v mapových aplikacích jsou importována do specificky určené GIS aplikace ArcSDE, která slouží k ukládání geografických dat do geodatabáze.34 ArcSDE je brána pro uložení geografických dat v relačním databázovém systému (RDBMS). Umožňuje uživatelům přejít od tradiční správy sady datových souborů k integrovanému prostředí, kde jsou všechna prostorová data spravována jako jedna spojitá databáze.35

Obr. č. 1 ArcSDE brána (zdroj: Arcdata Praha)

ArcSDE umožňuje spravovat geografické informace ve vybraném databázovém systému (DBMS) a dodávat data do ArcGIS Desktop a jiných aplikací. ArcSDE je klíčovou komponentou ve víceuživatelském systému DBMS a umožňuje v systému

34

SOUČEK, M. Zdroje dat krajských úřadů [online], 2012–12–05 [cit. 2012-12-05]. Emailová

komunikace 35

ArcGIS: ArcSDE. ARCDATA PRAHA, s. r. o. Praha, 2003

21

ArcGIS spravovat geografické informace na různých databázových platformách včetně Oracle, MS SQL Server, IBM DB2 a Informix.36

Přístup k takto uloženým datům je velmi rychlý a pohodlný. Přístup do databáze ArcSDE mají zpravidla pouze správci GIS. Na KÚ Plzeňského kraje náleží přístup do ArcSDE pouze jedné osobě, čímž je zajištěna důvěryhodnost a bezpečnost ukládaných dat. Data z SDE poté mohou používat pracovníci KÚ. Velkoobjemová data, jako jsou ortofotomapy, jsou zálohovaná na externích discích a zároveň i u dodavatelů daných dat.37

Na KÚ Kraje Vysočina je uživatelům přístup k datům umožněn přes typ souboru LYR., což je možnost uložení pro jednotlivé vrstvy v programu ArcMap. Typ souboru LYR si pamatuje nastavení symbolu, popisků, výběru, atd., ale není schopen uchovávat data, pouze cestu k nim. S daty v souboru LYR mohou uživatelé pracovat v režimu prohlížení a dotazování. V případě, že uživatel chce data nějak modifikovat, musí si je z databáze SDE stáhnout do svého počítače a teprve poté je může editovat. Výhodou je, že uživatelé nemusí mít na svých počítačích zpracováno připojení do databáze SDE, protože z hlediska práv a zabezpečení se jedná o poměrně náročný proces. 38

4.4 GIS na odborech krajských úřadů Díky velkému množství různorodých dat se staly GIS nedílnou součástí odborů KÚ. Výrazně usnadňují a zpřehledňují správu a činnost jednotlivých odborů. Aktivně jej využívají pracovníci např. z odboru dopravy, odboru životního prostředí, odboru územního plánování, pracovníci odboru vodního a lesního hospodářství, odboru investičního a majetkového, odboru zdravotnictví či odboru regionálního rozvoje. Stává se pravidlem, že projekty jednotlivých odborů mívají i nějaké grafické či

36

ArcGIS: ArcSDE. ARCDATA PRAHA, s. r. o. Praha, 2003

37


komunikace 38

NOVÁK, P. Skladování dat [online], 2012 –12 –07 [cit. 2012-12-08]. Emailová komunikace

22

mapové vyjádření, ta se vytvářejí za pomoci GIS. Navíc díky některým datům, především kvalitním a aktuálním leteckým snímkům, odpadává nutnost některých místních šetření. Řada zásadních projektů KÚ je v dnešní době řešena za pomoci GIS. Typickým příkladem je tvorba koncepčních dokumentů či studií, a to od drobných stavebních prací, až po územní plány. Velké dokumenty, jako jsou např. Zásady územního rozvoje, obsahují i grafickou část, která se zpracovává prostředky GIS.39

4.5 Digitální mapa veřejné správy (DMVS) Jedná se o projekt ministerstva vnitra, jehož cílem a smyslem je sjednotit data z různých GIS do jedné aplikace. Projekt DMVS na krajské úrovni má 3 části: Územně analytické podklady (ÚAP), Účelovou katastrální mapu (ÚKM) a Digitální technickou mapu (DTM).40 41 Jedním z běžících projektů, který vznikl na základě DMVS je Geoportál DMVS Kraje Vysočina.

4.6 Geoportál DMVS Kraje Vysočina Geoportál vznikal na základě výzvy č. 08 Rozvoj služeb E-governmentu v rámci Integrovaného operačního programu. Jeho hlavním přínosem je zjednodušení informačního systému pro všechny, kteří potřebují a využívají mapové podklady pro svou práci. Geoportál Kraje Vysočina poskytuje široký výběr z nabídky podkladových a tematických map. Jsou k dispozici zejména mapy z produkce ČÚZK, dále data územního plánování, životního prostředí, dopravy nebo kultury. Součástí mapových podkladů je také ÚKM. Geoportál Kraje Vysočina byl řešen formou veřejné zakázky a byl zpracován firmou VARS Brno, a. s. Realizace projektu byla zahájena v únoru 2011, 9. 39

SOUČEK, M. GIS na odborech krajských úřadů [online], 2012 –12 –05 [cit. 2012-12-06].

Emailová komunikace 40

Základní informace o projektu DMVS PK [online], [cit. 2012-12-06], dostupné z

http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/zakladni-informace-o-projektu-dmvs-pk?sekce=all 41

Digitální

mapa

veřejné

správy

[online],

[cit.

http://www.mvcr.cz/clanek/digitalni-mapa-verejne-spravy-2749.aspx

23

2012-05-12],

dostupné

z

prosince 2011 byl projekt zahájen v testovacím prostředí, 15. května 2012 byl implementován do ostrého prostředí a od 1. srpna tohoto roku byl zpuštěn zkušební provoz.42

Obr. č. 2 Geoportál DMVS Kraje Vysočina (zdroj: KrÚ Kraje Vysočina)

Navržená funkcionalita a podoba Geoportálu se několikrát měnila tak, aby co nejlépe korespondovala s požadavky uživatelů. Před oficiálním spuštěním proběhlo přes 100 akceptačních testů, v rámci nichž bylo vyřešeno cca 90 připomínek. Geoportál má v současné době cca 427 aktivních uživatelů, které můžeme rozdělit do tří skupin:43

1. Pracovníci KÚ Kraje Vysočina Geoportál využívají zaměstnanci KÚ jako doplněk ve své agendě, nejčastěji jej využívají k prohlížení mapových podkladů, které jim Geoportál nabízí a které využijí při své práci. Přístup na něj mají všichni zaměstnanci KÚ. 42

Geoportál

DMVS

[online],

[cit.

2012-04-12],

dostupné

http://download.arcdata.cz/konf/2012/prezentace/Juzl_Vysocina.pdf 43

Geoportál DMVS [online], [cit. 2012-04-12], dostupné z www.arcdata.cz http://download.arcdata.cz/konf/2012/prezentace/Juzl_Vysocina.pdf

24

z www.arcdata.cz

Mohou si z něj stahovat data či různé podklady. Využívají ho např. pracovníci odboru územního plánování a stavebního řádu pro správu dat ÚAP a pracovníci z odboru lesního a vodního hospodářství kvůli správě lesních hospodářských celků.44

2. Úředníci z obcí s rozšířenou působností Obce s rozšířenou působností (ORP) si přes Geoportál objednávají potřebná data, která KÚ distribuuje. Jedná se např. o data Lesní fond – jevy ÚAP, NATURA 2000, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Kraje Vysočina či Silnice 2. a 3. třídy – jevy ÚAP. KÚ pochopitelně nevydá data každému, kdo si je objedná. Vždy je v objednávce důležité uvést účel využití. Ten musí být v souladu s licenčními podmínkami, kterými jsou jednotlivá data podřízena.45

3. Projektanti Ti si data objednávají pro potřeby výkonu dané projektové dokumentace, ta však vždy musí být v souvislosti s krajským zadáním, to znamená, že zadavatelem dané projektové akce musí být Kraj Vysočina. Jako aktuální příklad takto řešených projektů lze uvést např. rekonstrukci silnice nebo projekt týkající se návrhu nových chráněných území.46

44

CHLOUPKOVÁ, P. Geoportál DMVS 2012–12–11 [cit. 2012-12-11]. Emailová komunikace

45

CHLOUPKOVÁ, P. Geoportál DMVS 2012–12–11 [cit. 2012-12-11]. Emailová komunikace CHLOUPKOVÁ, P. Geoportál DMVS 2012–12–11 [cit. 2012-12-11]. Emailová komunikace

46

25

Obr. č. 3 Ukázka objednávky dat Chráněná krajinná oblast z Geoportálu DMVS Kraje Vysočina (zdroj: Geoportál DMVS Kraje Vysočina)

4.7 Spolupráce krajského úřadu s ostatními subjekty V rámci GIS je velmi častá spolupráce KÚ s obcemi. KÚ Plzeňského kraje pro obce již několikrát pořídil ortofotomapu, kterou poté obcím zdarma fyzicky poskytuje. Všem obcím Plzeňského kraje je nabídnuta možnost prezentovat svá data na krajském mapovém serveru. Této možnosti obce využívají zejména v případě svých územních plánů. Některým obcím je poskytována technická podpora, zejména těm, které používají totožné GIS vybavení jako KÚ.

26

S obcemi s rozšířenou působností je navázána užší spolupráce na projektu Územně analytické podklady Plzeňského kraje, kdy KÚ zajišťuje zpracovávání dat a softwarovou podporu. Obcím je dále nabízena možnost skenování na velkoformátovém skeneru a velkoformátový tisk za velmi výhodných podmínek. Dalším subjektem, se kterým KÚ spolupracují, jsou jednotky Integrovaného záchranného systému (IZS). Hasičský záchranný sbor a Policie ČR s KÚ spolupracují zejména při řešení velkých živelných pohrom nebo při cvičeních. V případě stejné technologie a softwarovém vybavení je možné jednoduše sdílet data a projekty vždy pro daný účel a situaci. KÚ Plzeňského kraje se podílel i na vzniku pracoviště GIS na krajském ředitelství Policie ČR nákupem softwarového a hardwarového

vybavení.

Dochází

k pravidelnému

poskytování

a

výměně

potřebných a vhodných tematických dat mezi subjekty, např. data o záplavových územích, statistiky dopravních nehod nebo statistiky obslužnosti. KÚ Plzeňského kraje nabízí i svoji technologii mapového serveru, kdy pro složky IZS zveřejňuje jejich data, např. výše zmiňované statistiky dopravních nehod.47 Obecně se však dá říct, že v současné době jsou složky IZS s technologií GIS na velmi dobré úrovni a nejčastější spolupráce mezi těmito složkami a KÚ probíhá na úrovni technické podpory a výměny dat.48 KÚ poskytují služby např. i galeriím, divadlům či muzeím. Nabízejí jim možnost výhodného velkoformátového tisku plakátů a posterů. A v neposlední řadě KÚ spolupracují i mezi sebou. Mají zřízenou společnou emailovou adresu, kde si vyměňují nejrůznější znalosti, zkušenosti a poznatky.49

Dalším významným subjektem, se kterým KÚ spolupracují je firma ARCDATA PRAHA s. r. o., která v České republice působí jako distributor produktů firmy ESRI a která kromě technické podpory, různých školení a poskytování licencí ArcGIS Desktop nabízí KÚ i velmi zajímavou službu. Jedná se o nabídku 47

SOUČEK, M. Spolupráce krajského úřadu s ostatními subjekty [online], 2012 –12 –05 [cit. 2012-

12-07]. Emailová komunikace 48

NOVÁK, P. Spolupráce krajského úřadu s ostatními subjekty, 2012 –11 –16. [cit. 2012-11-21], Osobní komunikace 49 NOVÁK, P. Spolupráce krajského úřadu s ostatními subjekty, 2012 –11 –16. [cit. 2012-11-21], Osobní komunikace

27

rámcových šablon pro tvorbu aplikací, založených na platformě ESRI. V současné době se k tomu používají programy ArcGIS Viewer for Flex, případně Silverlight, které jsou na internetu dostupné zdarma. Jedná se o šablony webových aplikací, které správci či uživatelé GIS mohou doplňovat o své vlastní, psané widgety (moduly), případně o widgety, které má v nabídce společnost ARCDATA PRAHA s. r. o. Pomocí těchto modulů lze snadno vytvořit lehkého klienta, který bude dostupný ve všech webových aplikacích. ARCDATA PRAHA s. r. o. má v současné době v nabídce 12 widgetů. Patří mezi ně např. komponenty Měření, Odkaz na mapu či Práce se souřadnicemi.50

Měření Jedná se o komponentu, která činí měření vzdálenosti a plochy, jednu ze základních funkcí každé mapové aplikace, snazší a efektivnější. Mezi hlavní přínosy patří: -

měření probíhá na straně klienta, není tedy nutná komunikace se serverem.

-

Měření na straně klienta probíhá vždy v reálném čase, vypočtené hodnoty se okamžitě aktualizují.

-

Naměřené hodnoty souřadnic bodu jsou automaticky ukládány do systémové schránky, lze je tak snadno zkopírovat do jiné aplikace.51

Odkaz na mapu Tato komponenta slouží k získání URL odkazu na aplikaci, který je možné znovu použít k otevření aplikace se zobrazením ze stejného místa. Zobrazený odkaz lze jednoduše zkopírovat do schránky pro další využití.52

Obr. č. 4 Ukázka widgetu Odkaz na mapu (zdroj: www.arcdata.cz)

50

Widgety

pro

ArcGIS

Server

[online],

[cit.

2012-12-14],

dostupné

http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/software/arcdata-praha/widgety-pro-arcgis-for-server/ 51

Widgety pro ArcGIS Server [online], [cit. 2012-12-14], dostupné z http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/software/arcdata-praha/widgety-pro-arcgis-for-server/ 52 Widgety pro ArcGIS Server [online], [cit. 2012-12-14], dostupné z http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/software/arcdata-praha/widgety-pro-arcgis-for-server/

28

z

Práce se souřadnicemi Pro práci se souřadnicemi se používá, např. specializovaný widget GotoXY, který slouží k rychlému přesunu mapy na zadané souřadnice. Díky propracovanému způsobu rozeznávání souřadnic lze hodnoty zadávat v téměř jakémkoliv číselném formátu.53

Obr č. 5 Ukázka widgetu GotoXY (zdroj: www.arcdata.cz)

53

Widgety pro ArcGIS Server [online], [cit. 2012-12-14], dostupné z http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/software/arcdata-praha/widgety-pro-arcgis-for-server/

29

5. Srovnání organizace a aplikace GIS na jednotlivých krajských úřadech Tato kapitola se zabývá srovnáním organizace a aplikace GIS na KÚ na základě autorem vybraných kritérií. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotná metodika, jak by měly KÚ vést GIS a mají tudíž „zcela volnou ruku“, bylo velmi složité vybrat ukazatele, které by bylo možné objektivně porovnávat. Po získání a kompilaci dat jsem toho názoru, že některá se dají porovnávat velmi těžko. Je tedy třeba brát získaná data s určitou rezervou. V této kapitole autor porovnává jednotlivá pracoviště GIS na základě těchto kritérií: 1. Umístění GIS v rámci krajského úřadu 2. Používaná technologie 3. Počet uživatelů GIS 4. Licence ArcGIS Desktop 5. Počet běžících mapových služeb

30

5.1 Tabulka č. 1 Umístění GIS v rámci krajského úřadu

Kraj

Umístění GIS v rámci krajského úřadu

Počet pracovníků GIS

Jihočeský kraj

Odbor informatiky, oddělení správy sítě a oddělení správy aplikací a GIS

2

Jihomoravský kraj

Odbor informatiky, oddělení analyticko-metodické + 4 pracovníci z jiných odborů

6

Karlovarský kraj

Odbor projektového řízení a informatiky, oddělení analyticko - metodické

3

Královéhradecký kraj

Odbor informatiky, oddělení tvorby a správy GIS

3

Liberecký kraj

GIS není centralizován, pracovníci jsou rozmístěni po jednotlivých odborech

cca 15

Moravskoslezský kraj

Odbor informatiky, oddělení správy GIS a projektů

4

Olomoucký kraj

Odbor informačních technologií, oddělení informačních systémů

2

Pardubický kraj

Odbor Kancelář ředitele úřadu, oddělení informatiky + 3 pracovníci z jiných odborů

4

Plzeňský kraj

Odbor informatiky, oddělení GIS

5

Středočeský kraj

Odbor Kancelář ředitele, oddělení informatiky

2

Ústecký kraj

Odbor informatiky a organizačních věcí, oddělení informatiky

2

Kraj Vysočina

Odbor informatiky, oddělení správy GIS

3

Zlínský kraj

Odbor Kancelář ředitele, oddělení informatiky

2

Hlavní město Praha

Sekce přímo řízená ředitelem Magistrátu, odbor informatiky

1

Zdroj: Vlastní návrh na základě dat KÚ

Z úvodní tabulky, která zobrazuje organizační umístění GIS je patrná rozmanitost toho, kterak jednotlivé KÚ k organizaci GIS přistupují. Některé mají vymezeno silné GIS oddělení, které GIS zajišťuje pro celý úřad, někde je problematika GIS rozložena na více odborů.

31

Z hlediska umístění GIS pracovišť můžeme KÚ rozdělit do několika skupin:

1. KÚ se silným oddělením GIS

První skupinu tvoří KÚ, které mají na odboru informatiky vyčleněno samostatné oddělení, které zajišťuje GIS pro celý úřad. Do této skupiny můžeme zařadit KÚ krajů Královéhradeckého, Moravskoslezského, Plzeňského a Kraje Vysočina.

Personální obsazení oddělení tvorby a správy GIS KÚ Královéhradeckého kraje je tříčlenné. Tvoří jej vedoucí oddělení Ing. Jiří Holas, dále správce GIS a správce internetových a intranetových stránek Královéhradeckého kraje.

Na KÚ Moravskoslezského kraje je GIS zařazen na čtyřčlenné oddělení správy GIS a projektů. Oddělení tvoří tři správci GIS aplikací, které řídí vedoucí oddělení Ing. Ivan Ivanov.

Oddělení GIS Plzeňského kraje tvoří celkem pět zaměstnanců. Pozici vedoucího zastává Mgr. Michal Souček, dále oddělení tvoří tři pracovníci na pozici informatiků a jeden referent IT.

Posledním KÚ, který má samostatné GIS oddělení je KÚ Kraje Vysočina. Oddělení správy GIS tvoří tři pracovníci. Vedoucí oddělení Ing. Lubomír Jůzl a dva pracovníci na pozici správce GIS.

2. GIS jako součást oddělení na odboru informatiky

Do druhé skupiny jsem zařadil taková GIS pracoviště, která nemají vyčleněna samostatná oddělení, ale jsou součástí jiného oddělení na odboru informatiky. Do této skupiny tedy patří KÚ Jihočeského kraje,

32

Jihomoravského kraje, Karlovarského kraje, Olomouckého kraje a Ústeckého kraje.

KÚ Jihočeského kraje má na odboru informatiky vyčleněny dva zaměstnance, jeden spadá pod oddělení správy aplikací a GIS a zastává funkci správce GIS, druhý zaměstnanec je zařazen na oddělení správy sítě a vykonává funkci správce sítě. Na tomto příkladu můžeme vidět poměrně výjimečný stav organizace GIS, kdy jsou sice oba zaměstnanci pracovníky odboru informatiky, ale každý z nich organizačně spadá pod jiné oddělení.

Na KÚ Jihomoravského kraje se problematikou GIS z pozice správce zabývá celkem šest zaměstnanců. Dva jsou vyčleněni na oddělení uživatelské podpory na odboru informatiky. Jejich náplní práce je např. správa GIS aplikací a hardwaru, pořizování, správa a aktualizování referenčních dat, školení a metodická pomoc odborovým specialistům, vytváření podmínek pro vzájemnou spolupráci a výměnu dat s městy, obcemi a externími subjekty. Tito pracovníci působí jako garanti GIS pro celý úřad. Další čtyři správci GIS jsou zařazeni na jiné odbory. Jejich hlavním úkolem je řešení tematických úkolů svých rezortů, pořizování tematických resortních datových sad a přenos požadavků uživatelů na odbor informatiky. Tito správci GIS je organizačně zařazeni na odbor životního prostředí, odbor dopravy, odbor regionálního rozvoje a na odbor územního plánování a stavebního řádu.

Na KÚ Karlovarského kraje je GIS zařazen na oddělení analytickometodické, které spadá pod odbor projektového řízení a informatiky. O správu GIS se starají tři pracovníci.

Velice podobné si v organizaci GIS jsou KÚ krajů Ústeckého a Olomouckého. Oba mají na pozici správce či specialisty GIS vyčleněny dva pracovníky. Na KÚ Olomouckého kraje spadají pod oddělení informačních systémů na odboru informačních technologií. Pracovníci GIS na KÚ

33

Ústeckého kraje spadají pod oddělení informatiky na odboru informatiky a organizačních věcí.

3. GIS jako součást oddělení informatiky na odboru Kanceláře ředitele

Tři KÚ mají umístění GIS pracoviště řešeno tímto způsobem. Jedná se o KÚ Pardubického kraje, Středočeského kraje a Zlínského kraje.

GIS na KÚ Pardubického kraje organizačně spadá pod oddělení informatiky, na kterém je vyčleněn jeden pracovník zastávající funkci správce GIS. Úřad má vyčleněny další tři zaměstnance, kteří pracují vždy pro příslušné oddělení. Jeden pracovník spravuje GIS pro oddělení krizového řízení a dvě pracovnice z oddělení územního plánování jsou pověřeny správou ÚAP.

KÚ Středočeského a Zlínského kraje mají organizaci řešenou velice podobně. Organizačně spadají pod oddělení informatiky, kde mají na GIS vyčleněny dva pracovníky, kteří pracují jako správci či specialisté GIS.

4. Kraje, kde GIS není centralizován

Poměrně specifickou pozici má v rámci organizace GIS KÚ Libereckého kraje. GIS není centralizovaný, ale je rozdělený na jednotlivé odbory. Centralizováno je pouze metodické řízení jednotlivých GIS. Nejdůležitější úlohu má pochopitelně odbor informatiky, který spravuje počítačovou síť či aplikační vybavení. Dále je však GIS rozdělen do odboru dopravy, odboru regionálního rozvoje a evropských projektů, odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí, odboru územního plánování a stavebního řádu a oddělení krizového řízení. Na těchto odborech pracuje vždy minimálně jeden specialista GIS, který má starost správu GIS pro dané pracoviště. Celkem se jedná zhruba o 15 pracovníků.

34

5. Hlavní město Praha

Praha je díky svému specifickému postavení mezi ostatními kraji samostatně vyčleněna. Organizačně je problematika GIS zařazena na odbor informatiky. Na ní je vyčleněn jeden pracovník na pozici správce GIS. Realizaci koncepce rozvoje GIS, správu mapových dat, správu serverů GIS a realizaci některých projektů zajišťuje Útvar rozvoje hl. m. Prahy. Podle dostupných informací se problematikou GIS na Útvaru rozvoje hl. m. Prahy zabývá cca 13 pracovníků.

Další způsob, jak lze KÚ podle organizace GIS rozdělit, je na KÚ, kde se o správu GIS starají pracovníci z více odborů, a úřady, které mají GIS situován výhradně na jeden odbor krajského úřadu. Do první skupiny patří KÚ Jihomoravského kraje, Pardubického kraje a Libereckého kraje. Ostatní KÚ můžeme zařadit do druhé skupiny.

5.2 Tabulka č. 2 Používaná technologie

Kraj Používaný software Jihočeský kraj ArcGIS Desktop Jihomoravský kraj ArcGIS Desktop Karlovarský kraj ArcGIS Desktop Královéhradecký kraj ArcGIS Desktop Liberecký kraj ArcGIS Desktop Moravskoslezský kraj ArcGIS Desktop Olomoucký kraj ArcGIS Desktop Pardubický kraj ArcGIS Desktop Plzeňský kraj ArcGIS Desktop Středočeský kraj ArcGIS Desktop Ústecký kraj ArcGIS Desktop Kraj Vysočina ArcGIS Desktop Zlínský kraj ArcGIS Desktop Hlavní město Praha ArcGIS Desktop Zdroj: Vlastní návrh na základě dat KÚ Není žádným překvapením, že nosnou platformou všech KÚ České republiky jsou produkty kalifornské společnosti ESRI. 35

Kromě KÚ jsou technologií ArcGIS vybaveny i významné instituce státní správy jako je Ministerstvo životního prostředí, Český úřad zeměměřičský a katastrální, Ředitelství silnic a dálnic ČR nebo Český geologický ústav. Pracovníci KÚ se shodují, že zkušenosti s tímto softwarem jsou velmi dobré. Navíc za něj v současné době ani není plnohodnotná náhradu. Není to ovšem jediný software, který krajské úřady využívají. Např. KÚ Jihomoravského kraje využívá pro dálkovou distribuci software GeoMedia Pro od firmy Intergraph.

5.3 Tabulka č. 3 Počet uživatelů GIS Kraj Počet uživatelů GIS Jihočeský kraj Údaj nezjištěn Jihomoravský kraj 22 Karlovarský kraj 10-15 Královéhradecký kraj 15 Liberecký kraj 17 Moravskoslezský kraj 10 Olomoucký kraj 20 Pardubický kraj 20 Plzeňský kraj 40 Středočeský kraj 10 Ústecký kraj 15-20 Kraj Vysočina 31 Zlínský kraj 15 Hlavní město Praha cca 200 Zdroj: Vlastní návrh na základě dat KÚ Uživatele GIS můžeme pro potřeby této bakalářské práce definovat jako zaměstnance KÚ, který ke své činnosti využívá ArcMap. ArcMap je centrální aplikací v ArcGIS Desktop. Je to aplikace použitelná pro všechny mapově orientované úlohy, včetně prostorových analýz a editace dat.

36

Obr. č. 6 Ukázka činnosti v programu ArcMap – atributovým dotazem byly vybrány pouze silnice 1. třídy v Jihomoravském kraji (zdroj: vlastní návrh)

Práce s GIS není výsadou pouze specialistů GIS, ale aktivně jej využívají i jiní, různě pokročilí pracovníci krajských úřadů. Využívání GIS samozřejmě vyžaduje pochopení a osvojení základních pojmů a možností, jak s GIS pracovat. Uživatelé KÚ proto bývají pravidelně proškolováni. Školení si většinou KÚ zajišťuje svépomocí, případně za pomoci externích lektorů. Dle vyjádření Mgr. Michala Součka, vedoucího oddělení GIS KÚ Plzeňského kraje, je přikládán vzdělávání pracovníků velký důraz: „Probíhají školení jak pokročilých uživatelů, tak základní školení pro práci s mapou pro běžné uživatele, těm je GIS zpřístupněn pomocí webových mapových služeb a řady aplikací. Školení je povinné pro každého nově nastupujícího zaměstnance, zároveň jsou vypisovány kurzy pro stávající zaměstnance pro seznámení s novinkami a opakování.“

Na KÚ můžeme najít uživatele, kteří GIS využívají pravidelně, někteří pouze sporadicky. Získat proto přesnou informaci o počtu uživatelů GIS na KÚ je velmi složité, což mi potvrdila i Mgr. Irena Křeková, specialista GIS KÚ Zlínského kraje: „ArcGIS má v současné době nainstalovaný 29 uživatelů, o zhruba 15 uživatelích vím, že ho používají a umí s ním pracovat. U ostatních si tím nejsem jistá.“ 37

5.4 Tabulka č. 4 Licence ArcGIS desktop Dalším vybraných kritériem je porovnání používaných licenčních úrovní ArcGIS Desktop. Software ArcGIS se dělí na tři licenční úrovně, ArcView, ArcEditor a ArcInfo. I když se názvy licencí ve verzi ArcGIS 10.1 změnily na Basic, Standart a Advanced, byly v práci použity původní a zažitá označení. Všechny tři mají jednotné uživatelské rozhraní a pracují se stejnými daty. Licence nejsou rozděleny na plovoucí (floating) licence a jednouživatelské (single use) licence, prezentované údaje jsou souhrnné.

Kraj Jihočeský kraj

Licence ArcGIS Desktop 13 ArcView, 3 ArcEditor, 1 ArcInfo

Jihomoravský kraj

14 ArcView, 1 ArcInfo

Karlovarský kraj




Liberecký kraj



12 ArcView, 3 ArcEditor, 1 ArcInfo

Olomoucký kraj


Pardubický kraj


Plzeňský kraj


Středočeský kraj

6 ArcView, 2 ArcInfo,

Ústecký kraj


Kraj Vysočina


Zlínský kraj


Hlavní město Praha

55 ArcView, 2 ArcEditor, 3 ArcInfo

Zdroj: Vlastní návrh na základě dat KÚ

ArcView Jedná se o komplexní systém pro přístup ke geografickým i tabulkovým datům. Umožňuje jejich zobrazování, dotazy, analýzy i prezentaci výsledků. Poskytuje rozsáhlé nástroje pro vizualizaci, tvorbu map, získávání informací z map a

38

jednoduché nástroje pro editaci a prostorové operace. ArcView je sada tří aplikací: ArcMap, ArcCatalog a ArcToolbox.54

ArcEditor Obsahuje všechny funkce ArcView a přidává k nim rozsáhlou sadu nástrojů pro editaci dat, tvorbu a analýzu prostorových vztahů (topologii) a geometrických sítí, podporu víceuživatelské editaci, uživatelských tříd prvků, poznámek připojených k prvkům a kótování. V podstatě představuje plně funkční ArcView doplněný o rozsáhlejší editační nástroje.55

ArcInfo Jedná se o nejvyšší a nejvýkonnější produkt ArcGIS, který nabízí uživatelům nejvyšší funkcionalitu. Obsahuje veškerou funkčnost systémů ArcView a ArcEditor a přidává pokročilé nástroje pro zpracování geografických dat, které z něj činí kompletní systém a de facto standart v oblasti GIS pro tvorbu dat, aktualizaci a jejich analýzu, pro tvorbu map a analytické úlohy.56

V praxi funguje, že kolik má KÚ k dispozici licencí ArcGIS Desktop, tolik pracovníků může zároveň s produkty ArcGIS pracovat. Ve většině případů mají KÚ nejvíce licencí ArcView, které umožňují správcům i uživatelům GIS pracovat v ArcMapu, v ArcCatalogu a s některými nástroji v Toolboxu. ArcInfo používají především správci GIS ke správě databáze SDE, protože bez tohoto produktu není možné importovat a mazat data. Navíc ArcInfo nabízí potřebné nástroje ArcToolboxu a extenze ArcGIS, které produkty ArcView neobsahují. Pouze dva KÚ, Jihočeského kraje a Moravskoslezského kraje, disponují licencemi ArcEditor.

54

55 56

Co je ArcGIS?: GIS by ESRI. New York. 2001 Co je ArcGIS?: GIS by ESRI. New York. 2001 Co je ArcGIS?: GIS by ESRI. New York. 2001

39

Obr. č. 7 Databázové připojení produktu ArcInfo na KÚ Kraje Vysočina (zdroj: KrÚ Kraje Vysočina)

Zjištěné údaje se dají velmi dobře porovnávat se zjištěným počtem uživatelů GIS.

Nejnižší počet licencí ArcGIS Desktop v porovnání s celkovým počtem uživatelů GIS vlastní KÚ Olomouckého kraje, 4 licence ArcView a 2 licence ArcInfo na 20 uživatelů GIS. Dle vyjádření specialisty GIS KÚ Olomouckého kraje Ing. Milana Kudely je počet licencí zcela dostačující: „Ze sledování nám vychází, že málokdy byly všechny licence využívány najednou. Uživatelé mají případnou nedostupnost licence hlásit, zatím se žádný neozval.“ Nejvyšším počtem licencí v porovnání s počtem uživatelů GIS disponuje KÚ Moravskoslezského kraje. 12 licencí ArcView, 3 licence ArcEditor a 1 licence ArcInfo na cca 10 pravidelných uživatelů GIS. „Navíc se u nás pravidelně střídají

40

praktikanti. Ty využíváme intenzivně na georeferencování map Císařských otisků.“ Dodává RNDr. Stanislav Hasalík z oddělení správy GIS a projektů. Ze zjištěných informací se dá konstatovat, že žádný KÚ nemá nějaké výrazné a časté problémy s nedostupností licencí, počet licencí ArcGIS Desktop je na všech KÚ dostatečný.

Poskytovatelem licencí ArcGIS Desktop je společnost ARCDATA PRAHA, s. r. o. Po dohodě s poskytovatelem nejsou uváděny ceny jednotlivých licencí. Jsou však poměrně vysoké, pohybují se v řádech desetitisíců korun. Nejdražším z nich je nejvýkonnější produkt ArcInfo. Jeho cena je až čtyřnásobně vyšší, než cena produktu ArcView.

KÚ nedisponují pouze produkty ArcGIS, ale využívají i produkty jiných firem. Například KÚ Zlínského kraje a KÚ Jihomoravského kraje disponují dvěma licencemi produktu Microstation od společnosti Bentley. Jedná se o platformu využívanou pro projektování a 3D modelování.

KÚ Moravskoslezského kraje

disponuje dvěma licencemi produktu Bentley PowerMap, který má podobné vlastnosti jako Microstation. Konečně KÚ Plzeňského kraje, který má zakoupenou jednu licenci systému MISYS od společnosti GEPRO s. r. o. Tento systém obsahuje informace o majetkoprávních vztazích či o skutečném stavu a rozvoji území. Lze ho využít při správě nemovitého majetku, správě technického vybavení, při územním plánování, pozemkových úpravách nebo při řešení problémů ochrany životního prostředí.57

57

MISYS [online], [cit. 2012-11-27], dostupné z http://www.gepro.cz/geograficke-informacni-

systemy/misys-a-misys-web/misys/

41

5.5 Tabulka č. 5 Počet běžících mapových služeb Zpracovaná tabulka nabízí přehled počtu aktuálně běžících mapových služeb KÚ a jejich rozdělení na služby zpracované KÚ a na služby, které si KÚ nechal zpracovat externě. Do výčtu mapových služeb jsou zahrnuty služby externí (pro veřejnost) i interní (pouze pro zaměstnance). Aktuální počet mapových služeb

zpracované KÚ

zpracované externě

Údaj nezjištěn

Údaj nezjištěn

Údaj nezjištěn

Jihomoravský kraj

52

Údaj nezjištěn

Údaj nezjištěn

Karlovarský kraj

60

55

5


48

Údaj nezjištěn

Údaj nezjištěn

Liberecký kraj

120

120

0


24

22

2

Olomoucký kraj

8

0

8

Pardubický kraj

17

13

4

Plzeňský kraj

88

88

0

Středočeský kraj

40

25

15

Ústecký kraj

72

70

2

Kraj Vysočina

69

48

21

Zlínský kraj

27

24

3

Údaj nezjištěn

Údaj nezjištěn

Kraj Jihočeský kraj

Hlavní město Praha 80 Zdroj: Vlastní návrh na základě dat KÚ

KÚ mají na internetových stránkách zpracovaný mapový portál, kde zveřejňují své mapové služby. Ty se nejčastěji týkají nejrůznějších aspektů regionálního rozvoje na území daného kraje. Jde např. o mapové služby týkající se dopravy a silničního hospodářství, např. Stav povrchu silnic 2. a 3. třídy v Plzeňském kraji, zdravotnictví a sociální služby, např. Lůžková zařízení JMK, síť školských zařízení, např. Školy a školská zařízení zřizovaná Krajským úřadem Královéhradeckého kraje, ochrana životního prostředí, např. Mapa chráněných území Ústeckého kraje, přehled kulturních možností v kraji a ochrana památek, např. Portál památky a kultura JMK, mapové služby zaměřující se na rozvoj cestovního ruchu, např. Cyklotrasy v Karlovarském kraji nebo mapové služby týkající se krizových situací např. Povodňový portál Libereckého kraje. 42

Mapové portály mají poměrně vysokou návštěvnost. Většinou se však jedná o návštěvy pracovníků KÚ a o pracovníky různých institucí. Např. výše zmiňovaný Povodňový portál Libereckého kraje měl za rok 2011 celkem 229 005 zobrazení. 58

Samotné údaje o počtu běžících mapových služeb se nedají objektivně porovnávat, protože jsou případy, kdy jeden KÚ zpracuje nějaký projekt jako jednu mapovou službu a druhý rozdělí podobné informace do více mapových služeb. Jde spíše o představu, kolik mapových služeb můžeme na mapových portálech KÚ nalézt. Porovnat se však dá další část tabulky, kde jsou služby rozděleny na interně a externě zpracované. Z tabulky je patrné, že KÚ většinu svých mapových služeb zpracovaly svépomocí, externě se případně dodávají data či probíhá nějaká technická pomoc s částí projektu. Mezi KÚ, které zpracovávání mapových služeb řeší tímto způsobem, vyniká především KÚ Libereckého kraje a KÚ Plzeňského kraje, které si, dle získaných informací, zpracovaly všechny aktuálně běžící mapové služby interně. Jsou ale i KÚ, které při zpracování mapových služeb výrazně využívají možnost zpracování mapové služby externí specializovanou firmou. Jedná se především o KÚ Kraje Vysočina, Olomouckého kraje a Středočeského kraje. Ing. Jiří Vomočil, správce GIS KÚ Středočeského kraje, vyjádřil důvody, proč GIS pracoviště tamního krajského úřadu tolik využívá možnost externího zpracování: 1. „Daná aplikace je vytvořena jako výstup nějakého projektu, s jehož odbornou terminologií nejsme zcela seznámeni. Firma, která vyhraje výběrové řízení, nám spolu s daty předá i hotovou aplikaci. My ji poté jen umístíme na web.“ 2. „Na celý GIS jsme pouze dva, tudíž v některých případech rozhoduje i kapacita.“ 3. „Spokojenost s předchozí dodávkou, tudíž není důvod nevyužít služeb externí firmy i příště.“ 4. „Technologická a licenční omezení.“

58

KOŠKOVÁ I. Činnosti v oblasti GIS za druhé pololetí 2011. Krajský úřad Libereckého kraje.

2012

43

6. Konkrétní aplikace GIS krajských úřadů Jak je zmíněno v předchozí kapitole, KÚ provozují na svých mapových serverech mapové služby týkající se mnoha aspektů regionálního rozvoje, např. dopravy, životního prostředí, krizového řízení, územního plánování, památkové péče či cestovního ruchu. Prvním a nejdůležitějším aspektem tvorby mapové služby je získání potřebných dat. Realizace samotné mapové služby je s možnostmi současného softwarového vybavení poměrně jednoduchá. Tato kapitola popisuje, jak vybrané mapové aplikace vznikají.

6.1 Dopravní nehodovost na silnicích Plzeňského kraje v roce 2011 Tvorba této aplikace začala v podstatě již na místě nehody, kde se provedl sběr dat související s dopravní nehodou. Součástí záznamu o dopravní nehodě byla i její přesná lokalizace pomoci GPS a sběr standardizovaných údajů, mezi které patří druh nehody, počet zraněných osob nebo např. rozsah způsobených škod. Tyto údaje se následně přiřadily k jednotlivým silničním úsekům. Pomocí kritérií daných Policií České republiky se následně provedl výpočet rizikovosti daného silničního úseku. Tato data Policie České republiky předala oddělení GIS Plzeňského kraje jako liniovou kresbu silniční sítě s přiřazením daných atributů. Na GIS oddělení byla data nahrána do ArcSDE a následně byl zpracován vizuální projekt v ArcMapu, ve kterém se nastavuje velké množství vlastností, např. symbolové sady, měřítková omezení, popisky jednotlivých vrstev, jaké atributy se mají zobrazovat nebo jak se mají při identifikaci popisovat. Takto vytvořený projekt se dále nahrál na mapový server, zkombinoval se s podkladovou mapou a poté už stačilo jen mapovou službu spustit.

44

Samotná aplikace nabízí podrobný přehled silničních úseků v Plzeňském kraji. Ty jsou rozděleny na úseky s nízkou rizikovostí, střední rizikovostí, vysokou rizikovostí a úseky smrtelných nehod za rok 2011.59 Mapová

služba

je

dostupná

na

webu

http://mapy.kr-

plzensky.cz/gis/dopravni_nehody/

Obr. 8 Příprava dat v programu ArcMap (zdroj: KÚ Plzeňského kraje)

59

SOUČEK, M. Mapové služby [online], 2012 –11 –16 [cit. 2012-11-18]. Emailová komunikace

45

Obr. 9 Tvorba šablony aplikace v programu Adobe Flex Builder (zdroj: KÚ Plzeňského kraje)

Obr. 10 Nastavení zabezpečení služby v programu ArcGIS Server Manager (zdroj: KÚ Plzeňského kraje

46

6.2 Výsledky voleb do Zastupitelstva Plzeňského kraje Jedná se o mapovou službu, která zobrazuje výsledky voleb do krajského zastupitelstva za poslední 4 volební období. Podkladem pro tvorbu této mapy jsou výsledky voleb, které poskytuje KÚ Plzeňského kraje Český statistický úřad. Ten data vždy poskytuje velmi rychle, většinou v řádech několika hodin po ukončení voleb. Data jsou KÚ poskytována formou tabulky jednotlivých obcí v XLS, kde jsou uvedeny kódy obcí a důležité statistické údaje, např. počty oprávněných voličů, počty vydaných obálek, počty odevzdaných obálek, počet neplatných hlasů, počet platných hlasů a zejména počet odevzdaných hlasů jednotlivým politickým stranám. Pracovníci GIS oddělení poté převedou data na procenta a připojí je přes kód obce k vrstvě obcí. Z takto propojené vrstvy se v ArcMAPu zpracuje vizuální projekt, ve kterém se opět nastaví vlastnosti jako měřítková omezení či popisky jednotlivých vrstev. Pro přehlednost a názornost je vizualizace udělána tak, že barevně je zobrazena daná obec, ve které dostala daná strana nejvíce hlasů, v případě shody je pak uvedena šedivě. Mapová služba je doplněna grafy, které zobrazují výsledky v dané obci. Takto vytvořený projekt se nahraje na server a veřejně publikuje. Volby probíhají vždy v pátek a v sobotu. V pondělí v odpoledních hodinách byla již tato služba publikována na internetu. Letošní novinkou, kterou pracovníci krajského úřadu připravili, bylo doplnění i starších výsledků voleb. V pravé horní části mapy je možné přepínat mezi jednotlivými roky a sledovat tak vývoj výsledků voleb. 60 Mapová služba je dostupná na webu http://mapy.kr-plzensky.cz/gis/volby_kraje/

60

SOUČEK, M. Mapové služby [online], 2012 –11 –16 [cit. 2012-11-18]. Emailová komunikace

47

6.3 Geoportál územního plánování Jihomoravského kraje61 V tomto případě není popsána jedna mapová služba, ale celý geoportál. Ve 4. kapitole byl představen Geoportál DMVS Kraje Vysočina z hlediska jeho přínosu pro samotný KÚ a pro subjekty, které s ním spolupracují. Geoportál územního plánování Jihomoravského kraje bude popsán spíše z hlediska architektury. Ta je v této kapitole uvedena pouze velmi stručně. Problematika architektury Geoportálu územního plánování je velmi rozsáhlá a složitá. Jeho systémová příručka čítá přes 400 stran.

Geoportál územního plánování jako internetová aplikace zajišťuje dálkový přístup vybrané územně plánovací dokumentace (ÚPD) a územních plánovacích podkladů (ÚPP)

formou

mapových

kompozic.

Poskytuje

vybraná

digitální

data

prostřednictvím výdejního modulu, pomocí webových mapových služeb, a zpřístupní jej bez ohledu na aplikační GIS software uživatelů. Nad vybranými daty umožňuje v rámci modulárního řešení editaci a analýzy. Geoportál slouží zejména k evidenci a správě dat ÚAP na úrovni kraje. Primárně je navržen tak, aby zajišťoval požadavky odboru územního plánování a stavebního řádu.

Geoportál se skládá celkem z 9 modulů. Patří mezi ně např. modul Katastru nemovitostí, administrátorský modul nebo editační modul.

Modul Katastru nemovitostí Jedná se o zobrazování souboru popisných informací Katastru nemovitostí (SPI) a souboru grafických informací Katastru nemovitostí (SGI) s možností kombinace s dalšími mapovými podklady. Součástí zobrazení dat Katastru nemovitostí jsou i data účelové katastrální mapy. Popisná i grafická data jsou pro účely snadné integrace s ostatními systémy publikována prostřednictvím webových služeb.

Administrátorský modul Tento modul zabezpečuje správu systému a je řešený jako interní aplikace realizovaná ve webovém prostředí. Pomocí sekce administrace uživatelů a

61

Geoportál – systémová příručka, Integraph CS s. r. o., 2010

48

mapových služeb je možné nastavit práva uživatelů při přístupu k webovým mapovým službám. U mapových služeb je možné nastavit práva včetně volitelného omezení IP adresou a datem, do kdy má uživatel vybrané služby k dispozici. Sekce generování statistických výstupů slouží k tvorbě statistických sestav a výstupů. Umožňuje tvořit výstupy ve formátu HTML pro sledování činnosti uživatelů mapových služeb a výkonnosti mapových služeb.

Editační modul Jedná se o aplikaci v prostředí internetového prohlížeče, která umožňuje editaci grafických i popisných dat. Editovaná data ze zdrojové databáze jsou současně připojena i do mapového podkladu, tudíž se tyto změny ihned po svém uložení promítnou do překreslené mapy. Pokud je stejná editovaná vrstva připojena i do veřejného portálu, zobrazí se změny provedené na interním portálu ihned také na portálu veřejném.

Celý systém Geoportálu JMK je primárně postaven na třívrstvé architektuře: -

Datová vrstva je realizována databázovými instalacemi Oracle a úložištěm rastrových souborů.

-

Aplikační vrstva je tvořena skupinou serverů na platformě Windows poskytujících služby.

-

Prezentační vrstva jsou klienti pro webové prohlížeče nebo aplikace třetích stran.

Geoportál územního plánování Jihomoravského kraje je dostupný na webu http://up.kr-jihomoravsky.cz/

49

7. Výsledky Hlavním cílem bakalářské práce bylo porovnat jednotlivé krajské úřady podle organizace a aplikace GIS. První část práce, kapitola 3, obsahovala přiblížení problematiky z teoretického hlediska. Autor přiblížil pojem GIS, jeho historii, možnosti využití a jeho přínosy pro veřejnou správu. Kapitola 4, GIS jako aplikace na úrovni krajských úřadů, obsahovala informace, které souvisí s aplikací GIS na krajské úrovni. Část 4.1 seznámila s procesem informatizace krajských úřadů. Část 4.2 obsahovala seznámení se způsoby, kterými krajské úřady získávají data. Způsob jejich skladování, uchování a seznámení s aplikací ArcSDE prezentovala kapitola 4.3. S GIS nepracují pouze správci či specialisté GIS, ale integroval se na většinu odborů krajských úřadů. Jak pracovníci z odborů KÚ GIS používají, nastínila kapitola 4.4. Kapitoly 4.5 a 4.6 přibližují jeden z významných projektů v oblasti informačních systémů, Digitální mapu veřejné správy (DMVS), a uvedly konkrétní příklad aplikace projektu DMVS na KÚ Kraje Vysočina. Kapitola 4.7 popsala subjekty, se kterými krajské úřady v rámci aplikace GIS spolupracují, blíže je popsána spolupráce s obcemi, jednotkami IZS a s firmou ARCDATA PRAHA, s. r. o. Stěžejní kapitola práce, kapitola 5, se zabývá srovnáním organizace a aplikace na krajských úřadech. Získaná data byla zpracována do tabulek a následně komentována. V rámci organizace vymezil autor pět skupin, do kterých jednotlivé krajské úřady rozdělil a uvedl počet pracovníků, kteří se starají o správu GIS. Část 5.2 seznamuje se softwarových vybavením, které krajské úřady používají. Část 5.3 vymezila počet zaměstnanců KÚ, kteří při výkonu své činnosti pracují s programem ArcMap. Aby vůbec mohly krajské úřady pracovat se softwarovým vybavením, potřebují licence. Problematiku licencí a jejich počty objasnila část 5.4. Závěrečná část této kapitoly, část 5.5, srovnala počty mapových služeb, které jednotlivé krajské úřady prezentují na svých mapových serverech. 6. kapitola se věnovala konkrétním mapovým službám. A to z hlediska jejich vzniku, tvorby a architektury. Jednotlivé kapitoly jsou doplněny vizuálními ukázkami aplikace GIS na KÚ.

50

8. Diskuze Práce byla velmi náročná především z pohledu sběru dat. Porovnává všechny krajské úřady v České republice, což může být samo o sobě na sběr dat velmi náročné. Navíc, informačních pramenů, které se zabývají problematikou GIS úrovni krajských úřadů, je velmi málo. V podstatě kromě 3. kapitoly, byly téměř všechny informace a všechna data pořízena prostřednictvím komunikace s krajskými úřady. Při tvorbě práce jsem se však přesvědčil, jak důležitou roli při aplikaci GIS hraje sběr dat. A jejich sběr byl nezbytným předpokladem i pro splnění cílů této bakalářské práce.

Jako nelehký úkol se ukázala také volba kritérií, dle kterých byla jednotlivá krajská pracoviště GIS srovnána. Jak je v práci již zmíněno, přístup jednotlivých krajských úřadů ke GIS je velmi individuální, musela být tedy zvolena taková kritéria, na základě kterých by bylo možné GIS na krajských úřadech porovnávat a která by měla určitou vypovídající hodnotu. Podle mého názoru se tento bod poměrně podařilo splnit, i když ne všechna data ze všech krajských úřadů se podařilo zkompilovat.

51

9. Závěr Bakalářská práce prezentuje některé informace a některá data, která dosud veřejnosti prezentována nebyla. V tom shledávám její hlavní přínos. Může tak být přínosná nejen pro posuzované krajské úřady a jiné úřady veřejné správy, ale může být inspirací a „odrazovým můstkem“ pro další studentské práce, které se budou problematice GIS na krajských úřadech věnovat.

Vývoj informačních technologií spěje kupředu nezadržitelným tempem. Vyvíjí se velmi rychle a dá se předpokládat, že se budou stále zdokonalovat. Stejně tak tomu bude i v případě GIS. Práce dokazuje, jaký význam GIS na krajské úrovni mají. Ten bude bezpochyby stále růst. Rozvoj GIS na krajských úřadech je od doby jejich vzniku markantní. V době zavedení GIS byly velké problémy s dostupností či existencí dat, nebylo ani mnoho pracovníků s požadovanou znalostí používaného softwarového vybavení. Od té doby došlo k velkému rozšíření softwarových programů a dostupnosti geografických informací, která se výrazně zlepšila. To umožnilo efektivnější využívání GIS v jednotlivých agendách krajských úřadů. Neustálý pokrok je typický i pro hardwarová a softwarová vybavení. Je tedy jasné, že význam GIS a vůbec všech informačních systémů bude stále růst. A to nejen na úrovni veřejné správy. Rovněž se množí národní (Digitální mapa veřejné správy) či mezinárodní (INSPIRE, což je evropská směrnice, která si klade za cíl vytvořit evropský legislativní rámec potřebný k vybudování evropské struktury prostorových informací62) projekty, které se snaží jednotlivé GIS a prostorové informace sjednocovat a propojovat. Význam GIS je nesporný a jejich možnosti obrovské. Slovy Jacka Dangermonda: „Možnosti využití GIS jsou omezeny pouze lidskou představivostí.“

62


v Brně, 2010. ISBN 978-80-7375-427-3

52

10. Seznam použité literatury ArcGIS: ArcSDE. ARCDATA PRAHA, s. r. o. Praha, 2003

Co je ArcGIS?: GIS by ESRI. New York. 2001

Geoportál – systémová příručka, Integraph CS s. r. o., 2010

HENDRYCH, D. Správní věda – teorie veřejné správy, Praha: ASPI Publishing, 2003. ISBN 80-86395-86-3

HUXHOLD, W.E., FOWLER, E.M., PARR, B. ArcGIS and the digital city: a hands-on approach for local government, Redlands, California: ESRI Press, 2004. ISBN 15-894-8074-0

KOŠKOVÁ I. Činnosti v oblasti GIS za druhé pololetí 2011. Krajský úřad Libereckého kraje. 2012

MACHALOVÁ, J. Prostorově orientované systémy pro podporu manažerského rozhodování. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-463-9

MANISHIKA, J. GIS and remote sentings techniques, Himanshu Publications 2009. ISBN 978-8179061909

O'LOONEY, J. Beyond maps: GIS and decision making in local government, New York, ESRI Press, 2000. ISBN 18-791-0279-X

RAPANT, P. Geoinformatika a geoinformační technologie. Ostrava: VŠBTechnická univerzita Ostrava, Institut geoinformatiky, 2006. ISBN 80-248-1264-9

RUDA, A. Úvod do studia geografických informačních systémů, Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. ISBN 978-80-7375-427-3

53

VOŽENÍLEK, V. Geografické informační systémy, Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1998. ISBN 80-706-7802-X

Internetové zdroje

Digitální mapa veřejné správy [online], 2010 [cit. 2012-12-05], dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/digitalni-mapa-verejne-spravy-2749.aspx

Geografický informační systém krajů – Typová úvodní studie [online], 2003 [cit. 2012-10-29], dostupné z http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/typova-uvodnistudie-gis-kraju-ceske-republiky

Geoportál DMVS [online], 2012 [cit. 2012-12-04], dostupné z www.arcdata.cz http://download.arcdata.cz/konf/2012/prezentace/Juzl_Vysocina.pdf

CHLOUPKOVÁ, P. Geoportál DMVS [online] 2012–12–11, [cit. 2012-12-11]. Emailová komunikace

Informační společnost [online], [cit. 2012-10-26], dostupné z www.zelenykruh.cz

Informatizace

krajů

[online],

[cit.

2012-12-02],

dostupné

z http://www.mvcr.cz/clanek/informatizace-uzemnich-organuvs.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d

JEDLIČKA, M. Hodnocení použitelnosti webových geografických informačních systémů [online]. Pardubice, 2009. [cit. 2012-10-26], Univerzita Pardubice. Diplomová

práce.

Dostupné

z

http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/33914/1/JedlickaM_Hodnoceni_pouzitelnosti _JK_2009.pdf

54

Koncepce komplexní informatizace krajských úřadů [online], [cit. 2012-11-25], dostupné z http://www.mvcr.cz/clanek/informatizace-uzemnich-organuvs.aspx?q=Y2hudW09MQ%3d%3d

MISYS [online], [cit. 2012-11-27], dostupné z http://www.gepro.cz/geografickeinformacni-systemy/misys-a-misys-web/misys/

NOVÁK, P. Skladování dat [online], 2012 –12 –07 [cit. 2012-12-08]. Emailová komunikace

NOVOTNÝ, J. Analýza klientů GIS pro správu veřejného statku města Plzně [online]. [cit. 2012-10-26],

Plzeň, 2007. Západočeská univerzita v Plzni.

Diplomová práce. Dostupné z https://stagws.zcu.cz/ws/services/rest/kvalifikacniprace/downloadPraceContent?adipIdno=217 35

Pořizování územně analytických podkladů – metodický návod, [online], [cit. 201211-28], dostupné z http://www.uur.cz/images/konzultacnistredisko/MetodickeNavody/MetodikaUAP/ metodika_UAP_%2020090428.pdf

RAPANT, P. Úvod do geografických informačních systémů [online], Technická univerzita

Ostrava,

2002.

[cit.

2012-11-01].

Dostupné

z http://gis.vsb.cz/dokumenty/ugis

SOUČEK, M. GIS na odborech krajských úřadů [online], 2012 –12 –05 [cit. 201212-06]. Emailová komunikace

SOUČEK, Michal. Mapové služby [online], 2012–11–16 [cit. 2012-11-18]. Emailová komunikace

55

SOUČEK, M. Spolupráce krajského úřadu s ostatními subjekty [online], 2012–12– 05 [cit. 2012-12-07]. Emailová komunikace

SOUČEK, M. Zdroje dat krajských úřadů [online], 2012 –12 –05 [cit. 2012-12-05]. Emailová komunikace

What is GIS? [online], [cit. 2012-11-02], dostupné z http://www.esri.com/what-isgis

Widgety

pro

ArcGIS

Server

[online],

[cit.

2012-12-14],

dostupné

z

http://www.arcdata.cz/produkty-a-sluzby/software/arcdata-praha/widgety-proarcgis-for-server/

Základní informace o projektu DMVS PK [online], 2010 [cit. 2012-12-06], dostupné z http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/zakladni-informace-o-projektudmvs-pk?sekce=all

Osobní komunikace

NOVÁK, P. Spolupráce krajského úřadu s ostatními subjekty, 2012–11–16, [cit. 2012-11-21]. Osobní komunikace

56

11. Seznam obrázků a tabulek Obr. č. 1 ArcSDE brána Obr. č. 2 Geoportál DMVS Kraje Vysočina Obr. č. 3 Ukázka objednávky dat z Geoportálu DMVS Kraje Vysočina Obr. č. 4 Ukázka widgetu Odkaz na mapu Obr. č. 5 Ukázka widgetu GotoXY Obr. č. 6 Ukázka činnosti v programu ArcMap Obr. č. 7 Databázové připojení ArcInfo na KrÚ Kraje Vysočina Obr. č. 8 Příprava dat v programu ArcMap Obr. č. 9 Tvorba šablony aplikace v programu Adobe Flex Builder Obr. č. 10 Nastavení zabezpeční v programu ArcGIS Server Manager

Tab. č. 1 Umístění GIS v rámci krajského úřadu Tab. č. 2 Používaná technologie na krajském úřadu Tab. č. 3 Počet uživatelů GIS Tab. č. 4 Počet licencí ArcGIS Desktop Tab. č. 5 Počet běžících mapových služeb

57

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Recommend Documents