Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Příručka tvorby plánu informačních a komunikačních technologií Závěrečná práce

Ing. Pavel Broža

2013

2

3

4

Rád bych tímto poděkoval vedoucí práce Ing. Ludmile Brestičové a konzultantovi Mgr. Radku Macovi za veškerou pomoc, odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování této práce.

5

6

Prohlašuji, že jsem tuto závěrečnou práci řešil samostatně za použití materiálů, které uvádím v seznamu literatury, ostatních informačních zdrojů a výsledků vlastního šetření, které jsou uvedeny v této práci.

V Sazovicích

25. května 2013

………………………………………………

Ing. Pavel Broža, autor

7

8

Abstrakt Broža, P. Příručka tvorby plánu informačních a komunikačních technologií. Závěrečná práce. Sazovice, 2013. Práce je zaměřena na tvorbu příručky tvorby plánu informačních a komunikačních technologií na základních školách. Nejdříve odpovídá na otázku, zda plánovat a pak i jak. Hlavní část práce se tedy zabývá postupem tvorby ICT plánu — vytvářením vlastní příručky včetně příkladů.

Klíčová slova ICT plán, plánovaní a tvorba ICT, příručka, plánování informačních a komunikačních technologií

Abstract Broža, P. The Manual of planning creating of information and communication technologies. The final work. Sazovice, 2013. The work is concentrated for planning creating of information and communication technologies in primary schools. At first it answers the question if to do plans and then how do it. The main part of my work goes into details of ICT plan creating — creating the own manual including examples.

Keywords ICT plan, planning and creating ICT, manual, planning of information and communication technologies

9

10

Obsah 1

Plán informačních a komunikačních technologií.............................................................. 13

2

Význam plánu pro školy .................................................................................................. 15

3

2.1

Nákupy a evidence počítačů .................................................................................... 15

2.2

Duplicita výukových programů a interaktivních učebnic ........................................... 15

2.3

Má význam kupovat pro školu nový druh digitálního zařízení? ................................. 16

2.4

Nové otázky ............................................................................................................. 17

2.5

Plánovat je vhodné .................................................................................................. 18

2.6

Koordinátor informačních a komunikačních technologií ve škole ............................. 18

2.7

Proč příručka tvorby plánu? ..................................................................................... 19

Struktura plánu informačních a komunikačních technologií ............................................ 20 3.1

Struktura plánu ........................................................................................................ 20 Aktuální stav ..................................................................................................... 21 Požadovaný stav ............................................................................................... 23 Proces dosažení cílového stavu ......................................................................... 24 Zpětná vazba .................................................................................................... 25

4

Profil Škola21 ................................................................................................................... 26 4.1

5

Význam Profilu pro plán informačních a komunikačních technologií ........................ 26

Metodika tvorby plánu informačních a komunikačních technologií ................................. 28 5.1

Postup tvorby plánu................................................................................................. 29

5.2

Analýza aktuálního stavu ......................................................................................... 29 Činnosti ............................................................................................................ 29 Služby ............................................................................................................... 31 Přiřazení služeb ICT činnostem.......................................................................... 31 Kompetence zaměstnanců ................................................................................ 32

5.3

Požadovaný stav ...................................................................................................... 35 Vize vedení školy .............................................................................................. 35 Analýza vnějšího a vnitřního prostředí školy ..................................................... 35 Vize pedagogů .................................................................................................. 37

11

Vize rodičů a žáků ............................................................................................. 38 5.4

Stanovení školních priorit a cílů ............................................................................... 39

5.5

Popis přechodu od aktuálního stavu k cílovému....................................................... 39

5.6

Evaluace plánu informačních a komunikačních technologií ...................................... 48

6

Závěr .............................................................................................................................. 49

7

Literatura ........................................................................................................................ 50

8

Přílohy ............................................................................................................................ 53 Podklady pro ICT plán ......................................................................................................... 54 Dotazník pro žáky ............................................................................................................... 55 Dotazník pro rodiče ............................................................................................................ 57 Příklad stanovení autoevaluačních kritérií plnění ICT plánu ................................................ 58

12

1 Plán informačních a komunikačních technologií Počátkem roku 2005, po ukončení státního projektu Internet do škol (INDOŠ), se musely školy v České republice (ČR) potýkat s problémem jak dále financovat svůj rozvoj v oblasti informačních a komunikačních technologií (information and communication technologies - ICT). Šlo zejména o vybavování škol digitální technikou, školení pedagogů v oblasti ICT a zajištění použitelného připojení školy do celosvětové datové sítě internet. K řešení těchto otázek měla školám pomoci Státní informační politika ve vzdělávání (SIPVZ). Na jejím základě měly školy nárok na každoroční finanční příspěvek na rozvoj v oblasti ICT. Metodickým pokynem č. j.: 27 419/2004-55 z roku 2004 byla pro školy zavedena povinnost vytvářet ICT plán pro získání příspěvku v rámci SIPVZ. Náležitosti plánu popisuje příloha 2 tohoto metodického pokynu. Podle ní měla každá škola zpracovat plán alespoň na dva roky. Tentýž metodický pokyn definoval jakýsi standard ICT služeb ve škole, např. počtu počítačů a datových projektorů ve škole na 100 žáků, míru proškolení pedagogů v používání počítače aj. Z ICT plánu školy muselo vyplývat, jak moc se škola odlišuje od standardu a jaké kroky podnikne přinejmenším k jeho naplnění. Pro rok 2006 pak byly požadavky na ICT plán naposledy aktualizovány Metodickým pokynem č. j. 30799/2005-551. Protože pro mnohé školy to byl dokument jen pro získání peněz (vlastní zkušenost), obsahoval pouze tabulku shrnující stav ve škole s velmi stručným popisem nezavazujících kroků, jak hodlá škola naplnit standard. Samotný plán míval často jen jednu, maximálně dvě strany. Jeho kvalita se navíc nijak nekontrolovala. Pro přiznání podpory stačilo v žádosti o peníze uvést, že dokument existuje a kde je k nahlédnutí. Přestože měl příspěvek školám v rámci SIPVZ pokračovat i v roce 2007, vláda ČR nevyhradila v roce 2006 slíbenou miliardu pro další rok, a to ani na konektivitu škol do internetu[1]. V roce 2007 byla zrušena platnost Metodického pokynu č. j. 30799/2005-551, čímž skončila školám povinnost tvořit ICT plán[2]. Toho využila velká část škol, včetně té, na které momentálně působím. Nicméně vývoj v oblasti digitální techniky a podpora výuky její pomocí nabývá rok od roku větší význam. Rostou požadavky současné generace žáků a studentů na využívání ICT při výuce, k učení, hledání, zpracovávání, sdílení a prezentaci informací. Stejně tak mnozí učitelé zapojují ICT stále více do výuky, protože jim pomáhá ve všech fázích výuky, od motivace k ověřování znalostí a dovedností. Rostou tak nároky na rozvoj digitálních technologií ve škole, přestože v 65,4 % hospitací České školní inspekce (ČŠI) ve školním roce 2011/2012 nebyly použity ICT prostředky[3]. Jenže peníze ve školství na rozvoj ICT chybí. S ukončením podpory v rámci SIPVZ došlo na základních školách v roce 2008 k propadu financování ICT o 40 %[4] a trend nedostatku peněz

13

setrvává. Tomuto trendu nemohou zabránit ani dotace v projektu EU peníze základním a středním školám v rámci Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Jedná se jen o jednorázovou finanční injekci ke zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních1, respektive na středních školách. Školy budou mít i nadále každý školní rok omezené prostředky, které nedokáží pokrýt náklady na celkový rozvoj digitální techniky ve škole, natož na údržbu stávající techniky či náhradu již zastaralé. Proto se rozvoj děje pomocí dílčích kroků. Podobně je to shrnuto i ve Výroční zprávě České školní inspekce (ČŠI) za rok 2011/2012 v kapitole 5.1.7 Správa prostředků ICT ve školách[3]. Peníze zkrátka chybí. Zde se nabízí cesta přines si své zařízení (Bring Your Own Devices – BYOD). Škola připraví vzdělávací prostředí a k vlastní práci použijí žáci své vlastní zařízení – chytrý telefon, tablet, notebook, zkrátka to, co bude vlastnit. Jsem přesvědčen, že školy bez funkčního ICT plánu rozvíjí svoji digitální techniku a kompetence zaměstnanců v této oblasti nekoncepčně (neefektivně) tzv. ad hoc2. To může vést k plýtvání prostředky, kterých mají školy už i tak málo. Je tedy velmi žádoucí, aby školy měly svůj kvalitní ICT plán, podle kterého budou rozvíjet informační a komunikační technologie školy efektivně. Škol bez plánu je dle výroční zprávy ČŠI za školní rok 2011/2012 necelých 20 %[3]. Ovšem ČŠI zároveň konstatuje, že jeho existence a obsah je však často spíše formální. Protože pětina škol nemá ICT plán a mnohé z existujících jsou jen formální dokumenty, dal jsem si za cíl své závěrečné práce vytvořit Příručku tvorby plánu informačních a komunikačních technologií. Ta by měla pomoci školám plánovat rozvoj digitálních technologií školy a zaměstnaneckých kompetencí k jejich používání, včetně jejich rozdělení na jednotlivé fáze.

1

Text výzvy operačního programu 1.4 pro ZŠ je dostupná na http://www.msmt.cz/file/11455. Částečná řešení, která hasí jen akutní potřeby školy. Pak se stává, že jednotlivá řešení na sebe nenavazují, případně se nedají spojit v jeden celek. 2

14

2 Význam plánu pro školy V první kapitole jsem se lehce zmínil o nesystematickém rozvoji digitální techniky, jejího využívání učiteli k přípravám a podpoře výuky, to vše s oporou výroční zprávy ČŠI. V této kapitole popíši několik příkladů ze své vlastní praxe dokazující neefektivitu ad hoc rozvoje ICT ve škole.

2.1 Nákupy a evidence počítačů Ve škole, kde jsem teprve prvním školním rokem, je ve sborovně multifunkční síťová tiskárna. Pro tisk a práci pedagogů byl vyhrazen jeden starý a již silně poruchový počítač (PC). Když jsem nastoupil, přistupovala přes něj k poště, internetu i tisku minimálně ¼ pedagogů školy. Během dalších několika měsíců se někteří z nich ozývali, že nemohli připravit písemku, vytisknout si přípravy do výuky, odpovědět panu řediteli na e-mail, protože počítač nefunguje, tisk nefunguje apod. Kvůli nutnosti vypisovat výběrové řízení jsme místo starého počítače koupili nový až před koncem roku 2012. Jaké bylo mé překvapení při inventuře, když jsem zjistil, že 80 % z těch, co si tak stěžovali na nemožnost pracovat kvůli vadnému počítači v jednací místnosti, mají k dispozici notebook, který si ovšem odnesli domů, místo, aby jej používali ve škole. Také jsem zjistil, že téměř všichni pedagogové tiskli na tiskárně ve sborovně jen z tohoto jediného počítače, protože nevěděli, že mohli tisknout přímo ze svého počítače či notebooku. Když jsme dělali seznam požadavků, co by učitelé potřebovali za hardware (HW), aby mohli pracovat na projektu EU peníze základním školám (ZŠ), sešlo se nám mnoho požadavků. Někteří si nepřáli nic, jiní nový notebook (NTB) nebo PC. Přitom tak třetina z nich měla PC nebo NTB, jen chtěli nový. Na těchto dvou příkladech chci ukázat, že bez evidence počítačů a plánování jejich nákupů se může jednoduše stát, že i po rozsáhlém vybavování školy počítači, budou mít někteří pedagogové zase nový stroj nebo budou mít jak sdílený počítač v kabinetě i notebook doma a někteří zůstanou odkázáni na sdílený celoškolní počítač mimo svůj kabinet. Toto riziko roste s velikostí školy.

2.2 Duplicita výukových programů a interaktivních učebnic Dalším drobným nešvarem, na který jsem narazil během svého půlročního působení na škole je nesystematické plánování nákupu výukových programů a interaktivních učebnic (zkráceně programů, SW). Na jedné straně je snaha pana ředitele, aby každý z těchto nákup programů šel přes ICT koordinátora (přese mne), na druhou stranu se takto nekontrolují nákupy z peněz např. na integrované žáky. Takže jsem narazil na program, který škola má jak v jednouživatelské licenci, tak i multilicenci. Obě licence

15

byly nakoupeny v různém čase ještě před mým příchodem. Někdo dostane nápad, že by si přál pro třídu, pro konkrétního integrovaného žáka nějaký program a když to schválí vedení školy, koupí se. Bez jejich řádné koncepce vznikají duplicity v programovém vybavení školy. Bez plánování je chaos i v řadách programů. Když už máme např. Český jazyk (ČJ) pro 3. a 4. ročníky od Terasoftu a učitelé jsou s nimi spokojeni nebo je alespoň znají, není vhodné kupovat ČJ pro 5. ročník od jiného výrobce apod. Když to tak je, učitelé se musí seznamovat s více prostředími, což jim zabírá čas nad rámec jejich obvyklých povinností, případně si řeknou, že tento program používat nebudou, protože by se museli učit zase něco jiného. Je to analogie s tištěnými učebnicemi. Také se nekupují např. pro přírodopis učebnice různých vydavatelů. Jak přicházejí stále nové operační systémy (OS), typicky Windows Vista, 7 a 8, tak mnohé programy pod těmito novými OS nefungují. Vzhledem k tomu, kolik programů školy nakoupily z peněz SIPVZ a co dostali v rámci INDOŠ je vhodné projít všechny programy a pečlivě zvážit, zda a u kterých koupit upgrade pro nejnovější OS Windows. Bez plánování mohou vzniknout duplicity programů koupených školou. Rovněž může dojít k chaosu v jednotlivých řadách. Proč využívat v každém ročníku pro tentýž předmět programy více výrobců s jinými možnostmi a typy úkolů. Když to tak školy mají, pak využívají jednu řadu jako hlavní a další verze jen na doplnění a rozšíření učiva základní řady. Ale nemít základní řadu pro všechny ročníky v daném předmětu od stejného tvůrce, může být Pro žáky i učitele nepřehledné a matoucí. Plánovat by se měl nákup vždy celé řady právě kvůli zajištění kontinuity a odbourání nutnosti učit se používat pro každý ročník jiný SW. Zde by měl vzniknout konsenzus minimálně pedagogů jednoho stupně na řadě, která se bude ve škole využívat. Kromě jednotného prostředí získá škola obvykle i slevu (a mnohdy trvalou) na nákup dalších programů stejného vydavatelství.

2.3 Má význam kupovat pro školu nový druh digitálního zařízení? Jak se dá přistupovat k nápadu pedagoga, který přijde s myšlenkou na nákup něčeho naprosto úžasného a využitelného pro všechny učitele ve škole? Není-li pořizování ICT plánované a jsou-li peníze, zařízení se pravděpodobně koupí. Během dalších měsíců se může klidně stát, že daný kus techniky používá jen jeden, dva učitelé na celé škole a to ještě třeba dvakrát za jedno pololetí. Všichni ostatní odmítají s tímto zařízením pracovat, protože: – je to vázané na konkrétní místnost, kam se oni nedostanou kvůli její vytíženosti, – zařízení je komplikované a zdlouhavé před hodinou nachystat, – prostě nechtějí, – nemá pro ně smysl ho používat, – mysleli, že to bude něco jiného.

16

V konečném důsledku se na zařízení práší a peníze na jeho koupi škola vyhodila. I tak mohou dopadnout nekoordinované, neplánované a důkladně předem nezvážené nákupy IC techniky. Může tak jít například o hlasovací zařízení, které má ovšem v konečném důsledku omezené použití, protože většině pedagogů nevyhovují jeho možnosti. Otázkou je, zda vedení školy před jeho nákupem zjišťovalo zájem o dané zařízení? Seznámili se pedagogové řádně se zařízením? Ptalo se jich vůbec vedení školy nebo se zeptalo jen několika jedinců? Kdo si zařízení přál? Byl to učitel, který je ještě na škole nebo už je pryč? Kdy bylo zařízení kupováno? V našem případě před Vánoci, kdy je dobré peníze dočerpat nejlépe do 0 Kč. Je tohle příklad dobrého nákupu?

2.4 Nové otázky Když mě pan ředitel začal nutit alespoň trochu začít plánovat nákupy ve škole (dříve se příliš neplánovalo) a zároveň jsem prošel již dvěma semestry studia ICT koordinace, vyvstaly mi nové otázky vztahující se k nákupům, používání a údržbě IC prostředků školy. Kolik stojí údržba digitální techniky? Bude tato částka stejná každý rok? Jak a kdy obnovovat PC učebnu? Má cenu ji obnovovat nebo zatím udržovat opravami, náhradami jednotlivých počítačů? (Budeme investovat do počítačů nebo raději tabletů?) Kde brát peníze na rozvoj v souladu s moderními trendy, abychom žáky neučili to, co se používalo předvčírem? Je nutné mít vše, co je teď top? Kam nás nákup a používání těchto technologií posune ve výuce, respektive k lepším studijním výsledkům žáků? Budou žáci lépe připraveni k učení se? Jaké máme priority v oblasti vybavení? Máme vůbec priority? Jsou veškeré dosud prováděné nákupy, i ty zamýšlené, v souladu se ŠVP? Máme vůbec proškolené a hlavně ochotné pedagogy používat pořízené ICT k podpoře výuky? Bude zakoupená technika využívána jedním pedagogem, malou skupinkou pedagogů, většinou nebo dokonce všemi pedagogy? Co je nutné pedagogům zajistit, aby dostupné IC zdroje aktivně používali k přípravám na výuku i k její podpoře? Pořízení jakéhokoliv IC prostředku by se mělo dobře naplánovat a promyslet. Při tomto plánování si musí škola umět odpovědět na základní otázky: Co? Proč? Pro koho? Jak? Kdy? Jak pomůže zamýšlený rozvoj naplnit naše vzdělávací cíle? Je zamýšlený nákup v souladu se školním vzdělávacím programem (ŠVP)?

17

2.5 Plánovat je vhodné Plánovat nákupy ICT je vhodné na všech typech škol a to i na těch nejmenších mající výjimku zřizovatele. Na nich je sice lepší přehled o tom, kde co je, kdo co používá, nicméně školy s nižším počtem žáků mívají obecně menší finanční zdroje. Každá škola, respektive pověřený pracovník školy (např. ICT koordinátor), by měl být schopen odpovědět na otázky v kapitole 2.4. Odpovídání na ně je právě proces plánování. Bez něj mohou nastat případy nehospodárných nákupů popsaných v kapitolách 2.1 až 2.3 a jistě i další. Nikdy se ovšem nesmí zapomenout na samotné pedagogy. Pokud je neuchopí právě poučení pedagogové, tak sebelepší technika a technologie zůstane takříkajíc u ledu. Navíc může vzniknout napětí mezi pedagogickým sborem a vedením školy, neboť představy vedení a sboru jsou odlišné (neochota používat, neznalost používání, nevědomost k čemu je to dobré ve výuce, nucení k používání).

2.6 Koordinátor informačních a komunikačních technologií ve škole Když jsme si osvětlili, že ve škole je vhodné plánovat rozvoj ICT, měli bychom si také říci, kdo by měl tento rozvoj plánovat. Z pohledu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je to jednoznačně ICT koordinátor. Jedná se o pedagogického pracovníka vykonávající specializovanou činnost dle vyhlášky č. 317/2005 Sb., který by měl mít specializační studium. Výkonem činnosti ICT koordinátora může být pověřen i pedagog bez tohoto studia. Co se skrývá pod specializačním studiem? Akreditační komise MŠMT vytvořila dokument nazvaný Standardy pro udělování akreditací DVPP. V bodě 6a) standardu je část Studium k výkonu specializovaných činností – koordinace v oblasti informačních a komunikačních technologií vyhlášky č. 317/2005 Sb. § 9 a) v odstavci nazvaném Charakteristika vzdělávání učitele-metodika informačních a komunikačních technologií jasně řečeno: Hlavním smyslem studia je vybavení absolventa potřebnými znalostmi, organizačními a řídícími dovednostmi, resp. didaktickými metodami k tomu, aby byl učitel-metodik ICT schopen ve své škole, případně v okolních „malých“ školách kvalifikovaně mimo jiné zpracovávat a realizovat v souladu se školním vzdělávacím programem ICT plán školy! [5] Chce-li tedy uchazeč o akreditaci v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) MŠMT získat akreditaci pro svůj vzdělávací kurz, musí do něj zahrnout i předmět zaměřený na problematiku ICT plánu ve škole. A tak, i když škola nemá povinnost pracovat s ICT plánem, absolvuje každý absolvent výše uvedeného specializačního studia část, ve které je proškolen k tvorbě ICT plánu školy.

18

2.7 Proč příručka tvorby plánu? V kapitole 1 jsem napsal, že cílem práce je vytvoření příručky pro tvorbu ICT plánu. Nyní už víme, jaká je finanční situace škol v oblasti rozvoje, která má přímou vazbu na vhodnost plánování IC prostředků ve škole. Také víme, že mnohé plány jsou jen formálními dokumenty. Na základě čeho vytvořit ICT plán, kterým se bude daná škola řídit? Kde berou ICT koordinátoři nebo jiní pověření pedagogičtí pracovníci znalosti tvorby plánu? Koordinátoři získají jen rámcovou představu o náležitostech ICT plánu při studiu k výkonu specializované činnosti definované v již dříve zmiňovaném Standardu pro udělování akreditací DVPP. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky a obvyklé časové dotaci kolem 15 hodin výuky (prezenční i distanční forma studia) jde opravdu jen o získání představy o tom, co by mělo v plánu být. Ostatní pověření pedagogové, kteří vykonávají činnost ICT koordinátora a neprošli specializačním studiem, mají k dispozici jen samostudium či konzultace se znalými kolegy z jiných škol. Jenže i samostudium je problematické, protože na internetu se dají běžně najít jen ICT plány jednotlivých škol. Ani v metodickém pokynu MŠMT Standard ICT služeb ve škole“ a náležitosti dokumentu „ICT plán školy“ z doby SIPVZ[6] není postup tvorby plánu. Pouze říká, jaký je standard ve vybavení HW a SW a v kompetencích pedagogů a že by plán měl obsahovat i kroky, které vedou k naplnění standardu. Nicméně i jen naplnění standardu3 ve všech oblastech je při dnešních financích věnovaných ICT mnohdy nemožné. V současné době vím jen o dvou solidních literárních zdrojích, které mohou významně pomoci s vlastní tvorbou[8], [9].

3

ICT standard není od ukončení SIPVZ v roce 2007 aktualizován. Předpověď, jak mohl vypadat v roce 2010 je zveřejněn online na www.inforama.cz[7].

19

3 Struktura plánu informačních a komunikačních technologií Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovilo pro jednotlivé druhy škol vzdělávací rámce tzv. rámcové vzdělávací programy (RVP)4. Na jejich základě si každá škola vytvořila svůj školní vzdělávací program (ŠVP). Ve školním roce 2012/2103 začaly platit standardy na ZŠ v předmětech Český a Anglický jazyk a Matematika. Ty definují minimální úroveň toho, co mají žáci 5. a 9. ročníků znáte a umět5. Tyto standardy již slouží k celostátnímu povinnému testování žáků 5. a 9. ročníku všech základních škol6. V letošním školním roce 2012/2013 proběhne 2. zkušební testování a od dalšího školního roku už bude ostré. Školní vzdělávací program slouží škole jako dokument, ve kterém je rozepsáno učivo (znalosti a dovednosti), výchovné a vzdělávací strategie. Ty povedou k zisku kompetencí, znalostí a dovedností žáků v průběhu vzdělávání na dané ZŠ. Jde tedy o jakousi dlouhodobou výchovnou a vzdělávací strategii školy. Mimo jiné je v ní začleněno používání informačních a komunikačních technologií. Míra začlenění je individuální pro každou ZŠ, od prostého splnění RVP (začlenění povinné dotace a vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie) až po vnoření ICT do všech činností výchovy a vzdělávání. Ať už škola má ICT plán nebo o jeho tvorbě uvažuje, musí respektovat a být v souladu se ŠVP[9]! V kapitole 3.1 je uvedena komentovaná struktura ICT plánu. Návrh metodiky vlastní tvorby je v kapitole 5.

3.1 Struktura plánu Struktura ICT plánu je v dnešní době popsána jen v několika málo zdrojích[8]–[10]. Ve své zásadě musí každý takový plán obsahovat 4 části: 1. popis aktuálního stavu ICT ve škole, včetně kompetencí zaměstnanců k jejich používání, 2. požadovaný stav, 3. proces dosažení cílového stavu (taktika), 4. (auto)evaluace Jednotlivé kroky na sebe navazují, ale nejsou neměnné. Jakmile je jednou plán hotov, měl by být neustále hodnocen a upravován v závislosti na změně aktuálního stavu. Jakákoliv nová skutečnost – dosažení dílčího cíle plánu, nový pedagog, neplánovaný zisk požadované digitální techniky, dotace na kompletní přebudování školní datové 4

Jednotlivé verze RVP jsou přístupné na http://nuv.cz/ramcove-vzdelavaci-programy. Opatření ministra se standardy jsou na http://www.msmt.cz/file/20137. 6 Informace k celoplošnému testování jsou na portále Niqes na http://www.niqes.cz/. 5

20

sítě apod. mění aktuální stav. Tím se mění požadovaný stav a také kroky k dosažení nového cílového stavu. Tento proces je cyklický, jak znázorňuje obrázek 1.

Obr. 1 Grafické znázornění cesty od počátečního stavu k požadovanému[8].

Aktuální stav Popis aktuálního stavu se skládá z několika částí: – přehledu všech činností školy, ke kterým jsou využívány ICT, – služeb ICT, kterými jsou jednotlivé činnosti realizovány, – úrovně znalostí a dovedností v oblasti ICT jednotlivých zaměstnanců. Přehled možných činností školy, od administrativy a komunikaci přes přípravu učitelů k výuce, ve kterých se ve škole používají digitální technologie je znázorněn pomocí mentální (myšlenkové) mapy7 (viz obrázek 2). Tato mapa je přehlednější než např. strukturovaný seznam. Na obrázku 3 jsou znázorněny služby, kterými jsou jednotlivé činnosti aktuálně zajišťovány. S popisem úrovní kompetencí aktuálních zaměstnanců je situace složitější. Jak je možné k popisu přistupovat, je blíže pospáno v kapitole 5.2.4.

7

Tematický zaměřený portál na myšlenkové mapy a jejich tvorby pomocí ICT je na adrese http://www.myslenkove-mapy.cz.

21

Obr. 2 Mapa znázorňující činnosti školy, ke kterým jsou aktuálně používány ICT.

22

Obr. 3 Přehled ICT služeb školy, kterými jsou zajišťovány jednotlivé činnosti školy popsané mapou na obr. 2.

Požadovaný stav Tato část ICT plánu obsahuje koncový stav, kam se chce škola posunout při využívání digitálních technologií. Může se jednat o: – rozšíření seznamu činnosti, – stanovení a nabytí požadovaných kompetencí zaměstnanců, – zefektivnění používaných služeb, – sjednocení různých navzájem nespolupracujících částí informačního systému (IS) školy do jednoho navzájem propojeného systému, – elektronizace školy, o objednávání obědů přes internet, o elektronická třídní kniha, o elektronická žákovská knížka apod., o studijní materiály dostupné on-line, o elektronické testování, – Wi-Fi v celém areálu školy, – BYOD, – zisk certifikátu uznávaného certifikátu v oblasti ICT (ECDL aj.) jak pro žáky/studenty, tak i zaměstnance, – definovaný stav na ICT kompetence nových zaměstnanců školy, který by měly mít při přijetí nebo k němu v určitém časovém horizontu, – vybavení kmenových tříd, odborných učeben a kabinetů HW, – SW vybavení k výuce, k administrativě školy, – plán obnovy zastaralého HW, upgrade starších verzí SW, – serverové služby vlastní i hostované, – konektivita do internetu,

23

– tiskové služby, – kanály komunikace s veřejností, rodiči a žáky, – … Tento seznam je vhodné posléze uspořádat podle kategorií. Obvykle se propojují do matice služeb ICT se službami ICT (viz kapitola 5.2.3)

Proces dosažení cílového stavu Tento krok je velice důležitý. Zde je totiž stanovena strategie přechodu z výchozího stavu do požadovaného. Strategie je zpracována z hlediska časového, personálního a finančního. S ohledem na personální a finanční prostředky školy je vhodné rozdělit ICT plán na tři skupiny plánů[10]. 1. Strategické plány – dlouhodobý směr rozvoje ICT ve škole na alespoň 3 roky8. Jde o dlouhodobou vizi, která zastřešuje celou jednu oblast cílového stavu. Může se jednat např. o převedení všech pedagogických agend do elektronické podoby. 2. Realizační plány – stanovují dílčí kroky, kterými dosáhneme strategického plánu. Jsou časově kratší než strategické plány. Ve školství se nabízí pololetní a jednoroční časové rozsahy. Pokud jde o roční období, je dobré zahájení jeho realizace oznámit všem v průběhu přípravného týdne. V případě výše uvedeného příkladu strategického plánu by mohly být realizační plány následující: a. výběr a zakoupení vhodného IS a školení odpovědného správce (2. pololetí školního roku 1), b. seznámení s možnostmi systému pedagogický sbor (závěr školního roku 1 a přípravný týden školního roku 2), c. dobrovolné (jen několik učitelů ve všech svých předmětech, …) nebo povinné (např. jen 6. ročník nebo předmět napříč ročníky, …) používání systému ve vytyčené oblasti, např. elektronická žákovská, katalogové listy žáka aj. (1. pololetí školního roku 2), jednalo by se o fázi ukazování výhod nezapojeným pedagogům, d. povinné používání pro zbytek pedagogického sboru v dané oblasti (2. pololetí školního roku 2), e. povinné používání další oblasti IS (obě pololetí školního roku 3), f. plně využívaný IS všemi pedagogy, veškerá pedagogická dokumentace je čistě elektronická (od počátku školního roku 4; plné nasazení IS do tří let od zahájení).

8

V citované literatuře je uveden časový horizont 4–10 roků. Já osobně si myslím, že optimální jsou 3, max. 4 roky. Jsem přesvědčen, že technologický vývoj ICT a stejně tak i nároky na jejich nasazení ve škole jdou dopředu tak rychle, že plány tvořené na 10 roků nedojdou nikdy svého cíle. Budou totiž technologicky, i díky požadavkům žáků, učitelů i rodičů dávno překonány a bude potřebné plány pořád měnit. Kdežto tříleté plány mají reálnou šanci dojít svého cíle i najít uplatnění v životě školy.

24

3. Operativní plány – rozpracované realizační plány na kratší časové úseky. Jsou v nich zapracovány odpovědnosti jednotlivých členů realizačního týmu, finanční stránka plánu, pravidelné kontroly plnění a případné změny jednotlivých kroků. Ve školách jsou to obvykle měsíční či týdenní plány. Navíc mohou být různé úkoly součástí i např. týdenních plánů školy – připomenutí účasti na školení, realizace workshopů pro pedagogy, oznámení o instalaci nové digitální techniky apod.

Zpětná vazba Plán musí obsahovat rovněž autoevaluační kroky a nástroje. Těmi bude možné zjišťovat, jak postupuje plnění jednotlivých plánů pro případnou modifikaci operačních plánů ke zdárnému dosažení realizačních a strategických plánů. Dále musí obsahovat měřitelné výstupy, kterými bude možné poznat, jak jsou plány plněny a zda již došlo k jejich dokončení.

25

4 Profil Škola21 I když už jsme si zodpověděli, že je dobré tvořit ICT plán na každé škole bez ohledu na její velikost, ještě nezačneme s vlastní tvorbou. Nejprve se vrátíme do roku 2009, kdy byl zveřejněn Akční plán pro realizaci „Koncepce rozvoje informačních a komunikačních technologií ve vzdělávání pro období 2009 – 2013“ (usnesení vlády č. 1276/2008), jehož součástí byl i tzv. Profil Škola21[11]. Tento profil je ve své podstatě autoevaluační nástroj školy (stručně řečeno). Profil je rozdělen na pět velkých oblastí využívání ICT ve škole v souladu s hlavní náplní školy – vzděláváním. Každá z těchto pěti oblastí je rozdělena na jednotlivé položky, které mají čtyři fáze vývoje: – Začínáme, – Máme první zkušenosti, – Nabýváme sebejistoty, – Jsme příkladem ostatním[12]. Před tvorbou profilu si škola v každé položce zhodnotí, ve které vývojové fázi je a kam se chce posunout za období, které si předem stanoví. Doporučuji minimálně 2 roky, lépe 3–4. Posléze je nutné aktuální a cílový stav za stanovené časové období převést do elektronické podoby, tedy vytvořit vlastní Profil Škola 21, a to na stránkách Metodického portálu RVP (www.rvp.cz) v záložce Profil Škola21 (http://skola21.rvp.cz/).

4.1 Význam Profilu pro plán informačních a komunikačních technologií Ve chvíli, kdy jsou všechny položky vyplněné, je možné vyexportovat profil do textové podoby ve formě tabulky nebo ve formátu CSV. Právě tato tabulka může velice pomoci při tvorbě ICT plánu školy. Profil totiž názorně zobrazuje aktuální stav využívání ICT, ze kterého je patrné, ve kterých oblastech je na tom škola dobře a kde má ještě rezervy. Rovněž je u každé položky popsáno jedno či více opatření, která povedou k posunu v dané oblasti směrem k naplnění vize. Ukázka části zpracovaného Profilu Škola21 je v příloze 1. Kromě výše uvedeného významu má Profil Škola21 ještě i srovnávací funkci. Přehledně zobrazuje anonymní grafy srovnání „naší“ školy s ostatními školami dle typu – ZŠ, SŠ apod. a dle počtu žáků – jen školy se stejným počtem žáků jako má „naše“ škola. Samozřejmě je to jen srovnání škol, které mají svůj Profil Škola21. Nejde tedy o celostátní srovnání. Proč se vůbec zmiňuji o profilu? Protože jeho tvorbou si škola velmi dobře zmapuje aktuální stav, byť ne úplně ve všech částech (viz struktura ICT plánu). Dále významně přispívá v plánování cílového stavu i v budování rámcové představy kroků, které bude

26

potřeba podniknout k naplnění cílového stavu. Mě osobně dal nejvíce z hlediska uvědomění, že ICT plán nemohu budovat sám, přestože jsem koordinátor a servisní technik digitální techniky v jednom. Ale že si musím kolem sebe vybudovat poradní i realizační tým. A měl bych se snažit ve finále o zapojení všech zaměstnanců školy do rozvoje informačních a komunikačních technologií. Nejen, že rozvoj ICT ve škole zdaleka převyšuje jednoho pedagogického pracovníka, ale hrozí riziko nepřijetí změn při naplňování ICT plánu zaměstnanci (třeba i všech).

27

5 Metodika tvorby plánu informačních a komunikačních technologií Přístupy k tvorbě ICT plánů jsou dle dostupné literatury tři[8][10]. Níže jsou uvedeny vlastnosti těchto tří přístupů, jak je vnímám. 1. individuální požadavky zdola a. výhody přístupu – ICT plán sestaven z požadavků jednotlivých pracovníků školy – nejjednodušší b. rizika přístupu – možná nerovnost v požadavcích („větší ramena“ = lepší vybavení) – možná frustrace těch s „menšími rameny“ – možné duplicity ve vybavení – cílem je pouze co nejlepší vyhovění aktuálním požadavkům a akutním potřebám => nekoncepčnost – na větších školách neefektivní – plán spočívá pouze v přidělování financí (uspokojování požadavků) dle finančních možností – na větších školách povede velice pravděpodobně k mnoha neduhům pospaných v kapitolách 2.1 až 2.3 2. kooperace předmětových komisí a. výhody přístupu – o stupeň lepší než individuální požadavky – analýza potřeb jednotlivých komisí => požadavky jedinců podrobeny analýze komise v kontextu celé vzdělávací oblasti, čímž se eliminují duplicity alespoň na úrovni předmětových komisí – vychází z analýzy aktuálního stavu ICT všech vzdělávacích oblastí, – sestavení plánu – přístup s částečným plánováním a stanovením priorit b. rizika přístupu – možná nerovnost v požadavcích předmětových komisí 3. systematické plánování „shora“ a. výhody přístupu – průnik požadavků všech cílových skupin (vedení, zaměstnanci, žáci i rodiče) – vznik ICT plánu v pravém slova smyslu na několik roků, který je v souladu s hlavní činností školy – nejkvalitnější ICT plán (za předpokladu dobrého zpracování)

28

b. nevýhody – časově velice náročné ICT plán definuje výchozí a cílový stav a cestu z výchozího do cílového stavu. Tato cesta je ve své podstatě projekt, který je chápán jako jedinečný proces změny z počátečního stavu do cílového[13]. Této definici nejvíce vyhovuje přístup č. 3, o kterém jsem přesvědčen, že by měl být, když ne jako jediný vhodný k vytvoření ICT plánu školy, tak alespoň dominantní. V dalších kapitolách tedy popíši způsob tvorby ICT plánu dle tohoto přístupu. Pokud však bude kdokoliv tvořit plán dle přístupů 1 nebo 2 či jiného, najde v mém postupu jistě dostatek inspirace. Ostatně 3. přístup obsahuje i první dva. Jsem si vědom, že právě systematické plánování shora v sobě skrývá mnoho činností. A vzhledem k náročnosti procesu a vytíženosti každého ICT koordinátora a dalších pedagogů bude příprava plánu časově velice náročná. Postup tvorby plánu uvedený níže vychází ze studijního materiálu[14] zpřístupněného online, který není součástí jakékoliv mně známé monografie týkající se tvorby ICT plánu.

5.1 Postup tvorby plánu Tabulka 1 zobrazuje přehled s kroky tvorby ICT plánu, metodami, výstupy a zodpovědností, jak ji uvádí literatura[14]. Červeně jsou vyznačeny další návrhy.

5.2 Analýza aktuálního stavu Co vše patří do aktuálního stavu, je popsáno v kapitole 3.1. Analýzou je myšlen proces získání všech informací (přehled činností s využitím ICT, …) a jejich zpracování do vhodné podoby.

Činnosti K získání výčtu činností je účinné použít metodu brainstorming. – Hromadný pro všechny zaměstnance školy při jednom společném setkání. Tento způsob bude vhodný v menších školách (záleží na individuálním posouzení). Časově půjde o jediné setkání. Setkání jednotlivých skupin školy (vedení, předmětové komise, vychovatelky ve školní družině a správní zaměstnanci apod.). Z každé skupiny vzejde jeden výstup skupinového brainstromingu. Posléze se v dohodnutém termínu sejde ICT koordinátor s vedoucími jednotlivých skupin a udělají celkový souhrn činností školy.

29

Tab. 1 Stručný přehled postupu tvorby ICT plánu. Krok 1. 2.

3.

Činnost

Metoda

Přehled činností ve škole Přehled služeb ICT

analýza (brain- hierarchická strukstorming) tura, myšlenková mapa mind map strukturovaný víceúrovňový výčet ICT služeb, myšlenková mapa Průnik činností a slupřiřazování matice činností a služeb ICT žeb "dnes a zítra9"

4.

Finanční náročnost

přiřazování

5.

Lidské zdroje

přiřazování

6.

Priority činností

osobní jednání

7.

Harmonogram činností dle vazeb Dílčí úkoly

8. 9.

Výstup

Zpracování ICT plánu

plánování přiřazení Syntéza

matice činností a financí "provoz a nákup" matice činností a lidí

Zodpovídá vedení školy s ICT koordinátorem ICT koordinátor se správcem sítě a učiteli informatiky ICT koordinátor se zástupci předmětových komisí ICT koordinátor a ekonom ICT koordinátor s vedením školy ICT koordinátor s vedením školy

váhy (důležitost) činností a pořadí jejich realizace síťový (úsečkový) dia- ICT koordinátor s vedegram ním školy Gantův diagram s ter- ICT koordinátor s vedemíny a lidmi ním školy výsledný dokument ICT koordinátor

Přístup vhodný pro větší školy. Z časového hlediska jde např. o týden, kdy musí skupiny vytvořit svůj výstup, a pak jeden termín setkání vedoucích skupin. Ať už zvolí škola jakýkoliv způsob získání přehledu činností, je dalším krokem rozčlenění těchto činností do tematických skupin, které spolu úzce souvisejí. Pan Maca [14] shrnuje činnosti do 5 skupin, které budou pravděpodobně na všech školách. V přehledu činností (obr. 2) je těchto oblastí více. Počet a názvy oblastí se budou lišit škola od školy a budou záviset na vnímání té které činnosti osobou nebo osobami, které budou seskupování provádět. Jestliže vznikl přehled prvním způsobem (brainstorming všech zaměstnanců), není to již vhodné pro seskupování. To by měl udělat tým složený pod vedením ICT koordinátor složený ze zástupců pedagogů, vedení a správních zaměstnanců, nejlépe hned po vytvoření přehledu činností. Bylo-li postupováno podle druhého způsobu (u větších škol), pak stejný tým, který vytvořil finální podobu přehledu, by mohl pokračovat seskupováním. V obou případech je dobré pracovat v učebně s dataprojektorem a promítat jak vytváření přehledu, tak i seskupování. Každý člen týmu rovnou vidí činnosti i skupiny a může konstruktivně zasahovat do procesu. Pokud jde o přehlednost, doporučuji využití myšlenkových map. Nicméně můžete použít i tabulku, strukturovaný seznam apod. 9

V textu tuto možnost nepopisuji. Matice by musela vzniknout dle mého názoru až po stanovení cílů.

30

Služby V této fázi analýzy aktuálního stavu jde o vytvoření přehledu všech provozovaných služeb ICT ve škole tak, aby bylo patrné, jak a kde jsou využívané[14]. Opět doporučuji využít k získání výčtu služeb brainstorming. Nejdříve se vypíší všechny služby, které členy týmu napadají, pak se kriticky zhodnotí a nakonec se z nich udělá soupis. Ten je kvůli přehlednosti vhodné zpracovat jako myšlenkovou mapu (viz kap. 3.1.1, obr. 3). O tuto fázi by se měl postarat tým složený z ICT koordinátora, správce sítě, správce ICT a učitelů informaticky založených předmětů. Časově půjde pravděpodobně o jednu schůzku.

Přiřazení služeb ICT činnostem Dalším krokem k popisu současného stavu je vytvoření tzv. matice činností a ICT služeb, tedy přiřazení jednotlivých služeb ICT k činnostem. K vytvoření tohto přehledu je možné s výhodou použít tabulkový program (Excel, Calc aj.). Má totiž výhodu ve filtrování. Můžete tak zobrazit jen požadované informace. Použití Excelu je zobrazeno na obrázku 4.

Obr. 4 Matice činností a ICT služeb s využitím Excelu[14].

31

Kompetence zaměstnanců Jak jsem se zmínil v kapitole 3.1.1, popsat aktuální kompetence zaměstnanců je složitější než např. činnosti a služby. Není problém, aby každý napsal, co používá k přípravám, k výuce, k výkonu své funkce, k řízení apod. Je ovšem daleko složitější určit úroveň kompetencí daného pracovníka v příslušné oblasti. V dobách SIPVZ byly úrovně znalostí pedagogů v oblasti ICT rozděleny na úrovně Z (základní), P (pokročilé), S (specializační, nadstandardní) a pak ještě M (pro řízení)[8], [15]. Nicméně toto rozdělení je dle mého názoru již dávno překonané a nevhodné. V prvé řadě musí někdo definovat ICT kompetence, škálu úrovní a kritéria jejich zvládnutí. Vzhledem k tomu, že jak kompetence, tak jejich úrovně, nejsou stanoveny centrálně z MŠMT, musí si je ve škole buď vymyslet sami, třeba i s využitím inspirace odjinud. Kdo by měl definovat kompetence, úrovně kritéria pro jejich získání? Domnívám se, že by mělo jít o kolektivní práci ICT koordinátora, vedení školy a učitelů informatiků. Je také možné probrat jimi vytvořený návrh s vedoucími skupin zmíněných v kapitole 5.2.1. Návrh kompetencí a jejich úrovní je na obrázku 5, které vycházejí z mých představ toho, co by měli pedagogové umět a být schopni používat. Každá škola si je může upravit dle svých potřeb. Může je dělit na základní a nadstandardní, případně jiné. Učitelé ICT předmětů by určitě měli mít kompetence na vyšší úrovni, než učitelé ostatních předmětů, apod. Ať kompetence rozdělíte jakkoliv, všichni příslušní zaměstnanci školy by určitě měli být schopni svého dalšího rozvoje v oblasti ICT. Dnes jsou běžné interaktivní tabule, zítra bude běžná elektronická škola (TK, ŽK aj.), pozítří online práce s mobilní učebnou nebo bude každý žák pracovat s vlastním zařízením, za týden by mohl být standardní e-learning, webináře pro dlouhodobě nemocné s možností interakce apod. Nestačí jen učit, musíme být schopni se přizpůsobovat novým trendům a také posuzovat, jak je co nejvhodněji použít k podpoře vzdělávání nebo rovnou ke vzdělávání. Poslední otázkou zůstává, jak zjistit, zda daný zaměstnanec má či nemá potřebné kompetence a zda je má na základní (předem definované úrovni). Mnohé se poznají z jeho každodenní činnosti – e-mailová komunikace, psaní dokumentů, ukládání souborů na síťový disk apod. Většina tak snadno poznat nepůjde, alespoň ne v krátkém čase. V této situaci by bylo vhodné navrhnout test na počítači, kterým by musel projít povinně každý zaměstnanec, u kterého by nebylo zřejmé, že dané kompetence splňuje. Test by připravil ICT koordinátor ve spolupráci s učiteli informatických předmětů. Výsledky testů by zároveň sloužily k identifikaci potřeb zaměstnanců školy a jako východisko k přípravě interních cílených workshopů, seminářů a konzultací. Rovněž by bylo možné najít vhodná školení v systému DVPP MŠMT.

32

Na naší škole se budu snažit prosadit základní ICT kompetence pro skupiny pracovníků: pedagogové ICT předmětů, pedagogové ostatních předmětů, správní zaměstnanci, kteří pracují s počítačem, řídící pracovníci a ICT koordinátor/koordinátoři. Zde to ovšem bez podpory vedení nepůjde. Zároveň nabídneme těm, co je nebudou splňovat, pomoc v jejich dosažení – interní školení, DVPP, konzultace a výměna zkušeností.

33

Obr. 5 Základní ICT kompetence zaměstnanců školy. Žlutě vyznačená oblast ohraničuje kompetence pro pedagogy včetně prezentačních.

34

5.3 Požadovaný stav Cílový stav v oblasti ICT školy bude pro každou školu individuální. Bude velice závislý na počátečním stavu, kompetencích zaměstnanců, zejména vedení a pedagogů, ale také na představách dalších zaměstnanců, zřizovatele, rodičů i samotných žáků či studentů. Je jasné, že mnohé představy se budou rozcházet, případně si budou vyloženě odporovat. I mezi učiteli mohou být zcela odlišné představy a požadavky. Rovněž je jasné, že nikdy nebude požadovaný stav odpovídat představám všech skupin dohromady. Půjde tedy o jakýsi kompromis mezi požadavky a také schopností realizovat končený stav ICT plánu. Požadovaný stav totiž musí především realizovatelný. Pokud to jen trochu jde, neměly by v něm být dočasná řešení, která nepůjdou ve finále zakomponovat do požadovaného stavu.

Vize vedení školy Vedoucí pracovníci školy v čele s ředitelkou/ředitelem včetně ICT koordinátora by měli mít vizi toho, kam směřovat rozvoj digitální techniky a jejího využívání. Pokud je dosud neurčitá, měli by se sejít a dát jí konkrétní podobu – definovat ji. Než tak učiní, je vhodné, když na počátku vytvoří několik kategorií z oblasti informačních a komunikačních technologií – HW, SW, interaktivní zařízení, pedagogická a ostatní dokumentace, webová prezentace školy, vnitřní síť a pravidla pro její využívání, komunikace atd. Obvykle se budou odrážet od ICT služeb, které škola má, případně zavedení nové může být rovnou dílčí vize. Např. škola má veškerou pedagogickou dokumentaci vedenou papírově a vizí může být postupný přechod na dokumentaci v elektronické podobě. Jsem přesvědčen, že k vytvoření jednotlivých vizí je vhodná metoda brainstormingu. Nejdříve říkají nápady, které následně zorganizují do předem definovaných oblastí, případně zavedou novou kategorii. Pak své nápady zkonzultují mezi sebou a vyjasní si priority, finální podobu vizí v každé z kategorie.

Analýza vnějšího a vnitřního prostředí školy Vedení školy čeká v rámci plánování ještě dva úkoly. Prvním z nich je analýza vnějšího prostředí školy a druhým analýza vnitřního prostředí školy. Analýza vnějšího prostředí spočívá v identifikaci vlivů působící na školu, které je třeba vzít v úvahu při plánování rozvoje ICT. Všechny tyt vlivy je možné rozčlenit do dvou skupin – ty, které škola nemůže a může ovlivnit. Těm prvním škola přizpůsobuje směr a ty druhé se snaží škola svojí činností ovlivnit, aby pomáhali rozvoji školy[8]. K analýze se používají různé metody, často je to metoda STEP. Ta spočívá v hodnocení vlivu faktorů na chod školy ve čtyřech oblastech: S - společenské (sociální) faktory, T - technické (technicko-technologické) faktory, E - ekonomické faktory a P - politickoprávní faktory[16], [17].

35

Při hodnocení jednotlivých faktorů je potřeba vycházet ze skutečnosti, že některé z nich působí nad- a celonárodní úrovni, mnohé na úrovni regionální či místní. Podle toho je nutné k nim při STEP analýze přistupovat. Ještě před zahájením analýzy je tedy nutné definovat rozsah analýzy prostředí, a to v souvislosti se spádovou oblastí školy. Ve vztahu k základní škole nemá smysl zabývat se např. dopravní obslužností v takovém rozsahu, jako v případě gymnázia nebo dokonce střední školy nabízející v kraji ojedinělý studijní program. Je třeba zabývat se jen těmi faktory, které mají nebo mohou mít přímý dopad na onu konkrétní školu, typ školy, případně obor. Důležité je také rozlišovat vlivy, které školu ovlivňují přímo, s nimiž se škola musí potýkat a reagovat na ně, od vlivů, které školu ovlivňují zprostředkovaně, nepřímo, nebo dokonce jdou mimo ni. Zároveň je také třeba rozlišovat vlivy, které působí krátkodobě, od vlivů ovlivňujících školu dlouhodobě. V neposlední řadě je nutné zabývat se trendy, očekávanými vlivy nebo faktory, u kterých je zřejmé doznívání vlivu[16]. K analýze vnitřního prostředí školy se nejčastěji používá SWOT analýza (např. i k autoevaluaci školy). Název získala seskupením prvních písmen anglických slov čtyř oblastí zájmu: – strengths – vnitřní síly a přednosti (tzv. silné stránky) – weaknesses – vnitřní slabosti (tzv. slabé stránky) – opportunities – externí příležitosti (zkráceně příležitosti) – threats – externí hrozby (zkráceně hrozby) Při analýze musíme stanovit, co je předmětem naší analýzy a podle toho se tázat.[13] Zpracovává se formou tabulky. Je nutné mít předem připravené oblasti, které budete analyzovat. Kategorie by měly být globálně definované a opakovat se ve všech čtyřech oblastech zájmů. Jejich náplň se však bude lišit. Pan Maca[8] člení kategorie na: infrastruktura školy, pracovní prostředí učitele, pracovní prostředí žáka, ICT kompetence učitelů a IS školy. Jednotlivé školy si je mohou jakkoliv upravit. V tabulce 2 je zpracován příklad SWOT analýzy pro jednu z kategorií. Analýzu je dobré dělat metodou brainstroming, přičemž by se mělo dodržet několik zásad[13]: – vždy skupinově (když ji udělá jedinec, jde v podstatě jen o individuální hodnocení), – nesnažit se o vytvoření analýzy při jediném setkání týmu, není-li to bezpodmínečně nutné, – před započetím analýzy přesně, důkladně a pečlivě definovat, co bude podrobeno analýze (bez přesného vymezení, může tým zahrnovat skutečnosti, které mají malý relevantní vztah k řešené problematice), – k závěrům analýzy uvést datum dne, k jakému byla analýza vytvořena, včetně odhadu její platnosti.

36

Po uplynutí doby platnosti je potřeba analýzu zopakovat, případně revidovat, jestliže se nějaká fakta změnila – odstranění hrozby, vznik nové příležitosti apod. Tab. 2 Ukázka SWOT analýzy pro pracovní prostředí učitele. Silné stránky

Slabé stránky

ICT kompetence pedagogů - asi 1/3 splňují základní úroveň stanovených kompetencí

ICT kompetence pedagogů - většina nedosahuje základní úroveň stanovených kompetencí

-

ve škole působí více než jeden učitel s nadstandardními kompetencemi

-

-

menší úroveň kompetencí než základní brání pedagogům využívání ICT k podpoře výuky mnoho školních a třídních aktivit neposkytující dostatek času k soustavné přípravě pro nabytí kompetencí

Příležitosti

Hrozby

ICT kompetence pedagogů - učitelé s nadstandardními kompetencemi

ICT kompetence pedagogů - někteří učitelé mají nechuť dále se vzdělávat v oblasti ICT k dosažení základní úrovně kompetencí z důvodu brzkého odchodu do důchodu - nedostatečné vybavení školy brání v upevňování a rozšiřování kompetencí všem pedagogům stejně, u některých hrozí jejich postupná ztráta - nedostatečné vybavení školy zvyšuje nechuť pedagogů k získávání kompetencí, když je nemohou uplatnit dle svých představ v praxi

mohou jít příkladem, motivovat a pomáhat jim v dosažení základní úrovně -

možnost vytvořit akreditované kurzy a školit pedagogy z jiných škol v dosažení standardních kompetencí i k rozšíření doplňkové činnosti školy

Kdo by měl SWOT analýzu tvořit? Můj názor je takový, že celou by ji mělo zpracovat vedení školy ve spolupráci s ICT koordinátorem a případně učiteli informatických předmětů. Tento krok navazuje na matici činností a ICT služeb, takže dohromady by měli mít přehled o všech ICT ve škole i jejich využívání. Rovněž sem mohou zahrnout výsledky vize a představ pedagogů (viz níže).

Vize pedagogů Z této částí plánování cílového stavu by měly vzejít vize toho, co chtějí pedagogové. Opět v předem stanovených oblastech. Těch bude pravděpodobně méně než v předchozím případě u vedení, protože je nezajímají například oblasti školního stravování či účetnictví, zkrátka služeb, které podporují a rozšiřují výchovně vzdělávací činnosti školy.

37

K získání těchto informací lze využít stejného přístupu jako v kapitole 5.2.1 k analýze současného stavu. Dokonce se dá udělat při stejném setkání. Kromě brainstromingu by se dal využít dotazník 10. Pedagogický by se lišil od těch pro školní družinu a ostatní zaměstnance. K jeho tvorbě lze využít buď tvorby formulářů ve Wordu, nebo jiném ekvivalentním textovém editoru. Ve Wordu je nutné nejdříve zobrazit kartu Vývojář pro tvorbu formulářů. Dále je možné tvořit online dotazník pomocí formulářů Google. Ten je možné vytvořit na Disku Google. K přístupu na disk potřebujete být připojeni k internetu a mít účet Google. Pro tvorbu dotazníků jsou i další možnosti, např. dotazník v Moodle atd. Výhodou dotazníku v textovém editoru je, že může být anonymní, pokud o to máte zájem. Výhodou online formuláře Google je automatický sběr a vyhodnocení odpovědí. Navíc máte přehled, kdo už dotazník odeslal k vyhodnocení a kdo ne. Další výhodou je, že u každé otázky můžete zvolit, zda je povinou či nepovinnou. Dotazník vytvoříte, nasdílíte přes e-mailové adresy a čekáte na odpovědi. Systém Moodle je vhodný jen ve chvíli, kdy v něm má účet každý zaměstnanec školy nebo alespoň pedagog. Pro pedagogy bych v závislosti na počtu zaměstnanců spíše volil metodu brainstorming.

Vize rodičů a žáků Pro žáky i rodiče je vhodné dotazníkové šetření. Zde je vhodné zvážit nasazení online dotazníků. Pro žáky i rodiče je použitelný Google a pro žáky vedené v Moodle i tento LMS. Je rovněž k úvaze, zda nechat žáky vyplnit dotazník ve škole v rámci výuky v informatickém předmětu nebo třídnické hodiny nebo mimo školu. Starší žáky na 2. stupni bych nechal vyplňovat dotazník ve škole v rámci výuky informatiky, mladší zase doma s případnou pomocí rodičů. Otázkou je, zda nechat vyplňovat dotazník všechny žáky i ty nejmladší nebo ne. Zde bych spíše preferoval brainstorming v rámci třídnické hodiny. Mnozí totiž vůbec nemusí mít ponětí, o co jde, protože jejich znalosti v oblasti ICT budou značně omezené. U rodičů bych jednoznačně volil online dotazník Google, s tím, že by škola rozeslala e-maily rodičům s žádostí o vyplnění včetně motivace, proč by měli dotazník vyplnit. Jen rodinám s obtížným přístupem k internetu či počítači vůbec bych poskytnul dotazník v tištěné formě. Návrh žákovského dotazníku je v příloze 2 a pro rodiče v příloze 3.

10 Několik knih, které se zabývají pravidly pro tvorbu dotazníků: Kohoutek, R. Metoda dotazníku pro pedagogy. Brno: CERM akademické nakladatelství, 1998. 30 s. ISBN 8072040677. Gavora, P. Výzkumné metody v pedagogice: příručka pro studenty, učitele a výzkumné pracovníky. Brno: Paido, 1996. 130 s. ISBN 808593115X. Gavora, P. Úvod do pedagogického výzkumu. 1. vyd. Brno: Paido, 2000, 207 s. ISBN 8085931796.

38

5.4 Stanovení školních priorit a cílů V této kapitole se budu snažit navrhnout způsob, jak stanovit na základě aktuálního stavu analýzy vnějšího a vnitřního prostředí školy a vizí a potřeb vedení, zaměstnanců a žáků školy a rodičů těchto žáků školní priority. Obecně se priority stanovují na základě Eisenhowerova principu, kdy se úkoly řeší od důležitých a naléhavých až po ty méně naléhavé a méně důležité11. Mohlo by se zdát, že stanovení priorit bude náročné. Nicméně, opak může být mnohdy pravdou. Od počátku je nutné si uvědomit, že ne vše půjde realizovat za současných podmínek, které jsou ve škole, a také, že ne všem půjde vyhovět, i když by podmínky mohly být příznivé. V kapitole 5 jsem zmínil tři možné přístupy tvorby ICT plánu. Pokud půjde škola první nejlehčí, leč nesystematickou cestou, může ředitel, ICT koordinátor nebo jiný pověřený pedagog školy stanovit na základě všech požadavků priority, které budou realizovány dle dostupných financí. Doporučuji, aby je stanovila skupina, ve které bude ředitel či jeho zástupce, ICT a ŠVP koordinátor, případně učitel vzdělávací oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT12). Při stanovování priorit nesmí rozhodovat osobní sympatie či vlastní touha po technologické novince, ale v prvé řadě soulad s naplňováním ŠVP! Výše zmíněná skupina by měla být dostatečnou zárukou nezaujatého stanovení priorit rozvoje ICT ve škole. Osobně jsem zastáncem třetího přístupu plánování ICT – systematického plánování shora. Postup bych rozfázoval do několika kroků: – stanovení rámcových priorit rozvoje ICT ve škole (na základě vizí vedení školy a analýzy vnějšího a vnitřního prostředí školy), které budou plně v souladu se ŠVP (ředitel – hlavní slovo, zástupci ředitele, ŠVP a ICT koordinátor – poradci), – seznámení zaměstnanců školy (malá škola), případně jen zástupců předmětových komisí a nepedagogických zaměstnanců (větší a velká škola) s rámci rozvoje, – diskuze a napasování požadavků do rámců stanovených vedením školy s ohledem na analýzu školy, dobu realizace a finanční prostředky (ředitel a jeho zástupci, ICT koordinátor, správce sítě, učitelé informatických předmětů, případně vedoucí předmětových komisí).

5.5 Popis přechodu od aktuálního stavu k cílovému Když už je stanoven cílový stav (strategické cíle), je nutné definovat cestu (procesy), která posune školu z výchozího stavu do cílového. Ta spočívá v: – rozdělení strategického cíle na dílčí cíle a ty pak na jednotlivé kroky, 11 12

Viz http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/eisenhoweruv-princip. Vzdělávací oblast definovaná v RVP; český ekvivalent zkratky ICT.

39

– výstupu jednotlivých činností a způsobu jejich ověření, – vytvoření souvislostí mezi kroky k naplnění strategických cílů a výstupy. K popisu cesty je podle mého nejlepší metoda logického rámce (Log Frame, LR). Tato metoda slouží jako pomůcka při stanovování cílů projektu a jako podpora k jejich dosahování[18]. Tuto metodu nemůže tvořit jediný člověk, ale zástupci všech zainteresovaných stran – vedení školy, ICT koordinátor a zástupci jednotlivých předmětových komisí a dalších nepedagogických úseků školy. Metoda totiž nestanovuje jen co a jak, ale bere v potaz i zdroje (peníze, lidé, …), časový rámec, objektivně ověřitelné ukazatele a prostředky k jejich ověření (autoevaluaci). Na webové adrese www.logframe.cz je ke stažení 30denní verze programu Logframe k tvorbě LR. Mimo komfortní práci s rámcem umožňuje export do Excelu, Wordu i MS Projektu. Mimo jiné je na tomto webu i pojednání o metodě LR. Způsob jeho čtení ukazuje obrázek 6.

Obr. 6 Způsob čtení logického rámce[13].

Zjednodušeně se dá říci: Splníme-li položky popsané na daném řádku, což dokážeme prostřednictvím ukazatelů, které ověříme definovaným způsobem, tak za platnosti předpokladů a při ošetření rizik plníme úroveň vyšší[13]. Celý LR vychází z předběžných podmínek. Tabulka 3 znázorňuje LR jako výstup z programu malinko upravenou a okomentovanou dle[18]. Lehce jiný LR pak uvádí Maca[8]. Mě osobně se více líbí ten, který uvádím jako tabulku 3, protože zohledňuje rámcově i zdroje. Pokud se rozhodnete pro 2. logický rámec[8], musíte ještě bokem zpracovat časový harmonogram a předpokládané finanční zdroje. V tabulce 4 je pro bližší představu zpracován LR pro vybraný strategický cíl. Při bližším pohledu do časového rámce je jasné, že také není 100% jasný. Mnohé činnosti mohou běžet a také poběží současně. Pokud by měl být opravdu dobrý, měl by být zpracován ještě časový harmonogram formou Ganttova diagramu (viz níže). Nicméně jsem přesvědčen, že ve školství je časový rámec v LR prezentovaný tabulkou 4 dostačující. Je nutné uvědomit si specifika školního prostředí. Učitelé nemohou na projektu (rozvoji ICT) pracovat na full time, a to ani ICT koordinátor či vedení školy.

40

Především musí učit a plnit si další povinnosti související s výukou a chodem školy. Proto jsou termíny v LR stanoveny poměrně benevolentně. Díky dalším činnostem ve škole se může stát, že třeba měsíc se nebude na projektu pracovat. Škola není firma, ve které je práce na projektu mnohdy hlavní činností. Ve chvíli, kdy má škola popsaný přechod od současného k cílovému stavu, musí cestu rozpracovat do kratších časových úseků (plánů) jak je popsáno v kapitole 3.1.3, a přiřadit jednotlivým krokům prostředky. Půjdete-li cestou LR, kde nejsou zahrnuty zdroje a čas realizace, je přece jen dobré zpracovat časový harmonogram se zdroji ve formě Ganttova diagramu. K jeho tvorbě existuje několik specializovaných programů – Microsoft Project, případně Excel13 a celá řada dalších aplikací včetně online.

13

Návod na tvorbu Ganttova diagramu v Excelu je na http://www.efektivne.eu/ganttuv-diagram-v-excelu.html.

41

Tab. 3 Logický rámec[18] Zdroje informací k ověření (způsob ověření)

Deklaruje příčinu provádění projektu (změny) a odpovídá na otázku, proč chceme dosáhnout změny. Zpravidla se jedná o nepřímo dosažitelnou věc.

Ukazatele, které prokazují, že Popis, jak budou ukazatele zjišzáměru, cíle a výstupů bylo dosa- těny (včetně definovaného poženo. stupu pro ověření u složitějších případů).

Pro každý projekt jen jeden14. Cílem je rozuměna taková kvalitativní a kvantitativní změna, která je dosažitelná prostřednictvím určitých výstupů.

Pro každý bod v druhém sloupci tabulky by měly být alespoň dva, potenciálně nezávislé ukazatele, které by měly být měřitelné.

Aktivity

Výstupy

Záměr

Objektivně ověřitelné ukazatele

Cíl (změna)

Strom cílů

Kdo zodpovídá za ověření, jaké náklady a čas ověření vyžaduje, kdy bude ukazatel ověřen a jakým způsobem bude dokumentován.

Blíže specifikují, jak chceme změny (cíle) dosáhnout. Co konkrétně se bude fyzicky realizovat.

Konkrétní kroky (činnosti) k naplnění výstupů.

Předpoklady a rizika

Uvádějí se výslovně předpoklady, ze kterých se vycházelo při stanovování jednotlivých skutečností a které podmiňují realizaci projektu. Dále sem patří významné skutečnosti, které mohou ohrozit projekt a které je potřeba mít při realizaci na zřeteli.

Zdroje (peníze, lidé, …)

Časový rámec aktivit

Předběžné podmínky

14

Vzhledem k tomu, že ve školství není možné očekávat projektové řízení dle nějakého standardu, je možné uvést do LR více cílů. Ovšem tabulka s jedním cílem bude výrazně přehlednější.

42

Tab. 4 Návrh logického rámce pro cíl Elektronizace pedagogické dokumentace

Výstupy

Cíl (změna)

Záměr

Strom cílů

Objektivně ověřitelné ukazatele

Vyšší efektivita vedení a správy Plnění IS probíhá dle časového pedagogické dokumentace. harmonogramu všemi pedagogy. Úspora práce při využívání IS, odpadnutí dvojité práce. Lepší dostupnost informací pro pedagogy o žácích. Zlepšená informovanost zákonných zástupců o výsledcích výchovně vzdělávacího procesu. Elektronická pedagogická doSystém je nainstalován. kumentace implementována do života školy do ledna 2016. Všichni uživatelé mají účet v IS.

Kompletně vyplněná pedagogická dokumentace v lednu 2016. 1. Instalovaný informační 1.1 Zřízený administrátorský systém (IS) pro správu pepřístup do IS. dagogické dokumentace. 1.2 Odkazy do IS na webové 2. Plně zprovozněný IS. prezentaci školy jsou 3. Informační systém plně vyfunkční. užíván žáky, pedagogy 2.1 Založeny všechny uživateli rodiči. ské účty. 2.2 Import školní matriky.

Zdroje informací k ověření (způsob ověření)

Předpoklady a rizika

Záznamy v databázi IS (vedení, správce IS). Dotazník pro pedagogy (vedení).

Dotazník pro rodiče (vedení).

Faktura a předávací protokol Zákony ČR a postoj pedagogů (ICT koordinátor, vedení a hospo- k vedení pedagogické dokumendářka). taci se zásadně nezmění. Zálohy na zálohovacím serveru (správce IS, správce sítě). Záznam z databáze IS (správce IS). Vyplněná pedagogická dokumentace v IS (správce IS). Zdárné přihlášení do administrace (správce IS). Ověření funkčnosti z webové prezentace školy (správce IS, ostatní uživatelé). Záznam z IS (správce IS).

Informační systém bude přívětivý pro pedagogy, žáky i rodiče a ti jej budou využívat.

43

2.3 Školení pro uživatele.

2.4 Na konci testovacího období je dotazů k používání systému méně než 1/10 dotazů na počátku testování.

Aktivity

1.1 Průzkum trhu s informačními systémy ke správě pedagogické dokumentace. 1.2 Srovnání jednotlivých systémů a výběr nejvhodnějšího. 1.3 Zakoupení IS a jeho instalace (v případě offline IS). 1.4 Nastavení IS a jeho propojení s webovou prezentací školy.

Záznam z IS (správce IS, vedení a třídní učitelé). Školící materiály (správce IS). Školení pro pedagogy (správce IS). Školení pro žáky (třídní učitelé). Manuály pro rodiče, případně informační schůzky (správce IS, učitelé IKT, případně třídní učitelé). Počet dotazů na počátku a na konci testovacího provozu (správce IS, třídní učitelé).

Zdroje (peníze, lidé, …)

Časový rámec aktivit

1.1 ICT koordinátor

1.1 2 týdny

1.2 ICT koordinátor, vedení školy

1.2 2 týdny

1.3 vedení školy, ICT koordinátor, správce sítě a webové prezentace školy; 35 000 Kč 1.4 dodavatelská firma, ICT koordinátor, správce webové prezentace

1.3 2 týdny

Na trhu je informační systém splňující požadavky školy. Škola má dostatečné finance na jeho zakoupení, instalaci i provoz.

1.4 2 týdny

Systém je nainstalován správně.

44

2.1 Zaučení školního správce IS. 2.2 Nastavení automatického zálohování IS (u offline verze). 2.3 Import dat z aktuální matriky. 2.4 Vytvoření katalogu tříd, odborných učeben a předmětů. 2.5 Nastavení exportu dat pro sběr dat z matriky (dvakrát ročně). 2.6 Vytvoření účtů učitelů a nastavení rolí a předmětů. 2.7 Propojení tříd, žáků, učitelů a předmětů. 2.8 Vytvoření účtů rodičů jednotlivých žáků. 2.9 Školení všech pedagogických pracovníků v používání IS, případně vytvoření návodů. 2.10 Testování funkčnosti a nastavení IS, 2.11 Odstranění nahlášených chyb. 2.12 Stanovení odpovědných pracovníků pro uživatelskou podporu. 2.13 Tvorba základních návodů pro práci se systémem pro

2.1 dodavatelská firma, správce IS; 3 000 Kč 2.2 správce IS a sítě

2.1 2 až 4 týdny (dle konkrétního systému a formy školení) 2.2 1 týden

2.3 správce IS a současné matriky, dodavatelská firma; 2 000 Kč 2.4 správce IS

2.3 1 týden

2.5 správce IS, dodavatelská firma

2.5 1 týden a pak týden před vlastním odesíláním k ověření funkčnosti 2.6 1 týden

2.6 správce IS

2.4 2 týdny

2.7 správce IS, jednotliví učitelé 2.8 správce IS, třídní učitelé

2.7 1 týden

2.9 správce IS

2.9 1 měsíc

2.10 pedagogové školy

2.10 1 měsíc

2.11 správce IS

2.11 průběžně při testování (1 měsíc) 2.12 1 týden

2.12 vedení a správce IS

2.13 správce IS a webové prezentace školy

Administraci IS zvládne zaškolený pedagog. Pedagogové nemají averzi vůči používání IS.

2.8 2 týdny

2.13 1 měsíc

45

rodiče a žáky a jejich zveřejnění na webu školy. 2.14 Předání účtů žákům a rodičům a jejich zaškolení (např. třídnické hodiny, informační schůzky pro rodiče). 4.1 Celoškolní povinné používání školní matriky. 4.2 Zápis katalogových listů (KL) nového 1. a 6. ročníku (povinné; převedení stávajících KL dobrovolné). 4.3 Nepovinné používání e-žákovské knížky (e-ŽK) na 2. stupni ZŠ. 4.4 Povinné používání e-ŽK na 2. stupni ZŠ a nepovinné používání na 1. stupni ZŠ. 4.5 Zaučení pedagogů s e-třídní knihou (e-TK). 4.6 Vytvoření postupu k seznámení rodičů nových prvňáčků s IS. 4.7 Povinné celoškolní používání e-TK a e-ŽK (mimo 1. ročník).

2.14 třídní učitelé

2.14 2 týdny

3.1 zástupci ředitele, třídní učitelé 3.2 třídní učitelé 1. a 6. tříd

3.1 průběžně (od začátku 1. školního roku používání) 3.2 první 3 týdny 1. školního roku používání

3.3 učitelé dobrovolníci

3.3 první pololetí 1. školního roku používání

3.4 všichni patřiční učitelé

3.4 druhé pololetí 1. školního roku používání

3.5 správce IS

3.5 1 měsíc (v průběhu 1. školního roku používání) 3.6 1 týden (ke konci 1. pololetí 1. školního roku používání) 3.7 celý 2. školní rok provozu IS

správce IS, vedení

všichni pedagogové

V případě poruchy bude závada odstraněna v krátkém předem definovaném čase. Pedagogové, rodiče i žáci jsou řádně zaučeni v používání IS. Existuje uživatelská podpora odpovědnými pracovníky školy.

Předběžné podmínky Všechny třídy i odborné učebny jsou vybaveny počítačem připojeným k internetu.

46

Každý pedagog má jednoduchý přístup k počítači i mimo výuku. Cíl je akceptován většinou pedagogů.

47

5.6 Evaluace plánu informačních a komunikačních technologií Evaluace ICT plánu spočívá ve zjišťování a vyhodnocování dat charakterizujících postup plnění plánu[8]. V dostupné literatuře [8], konkrétně v kapitole Evaluace, formy a nástroje je popis dvou typů evaluace i evaluačních nástrojů. Zatímco vnitřní evaluace (autoevaluace) se hodí k hodnocení plnění ICT plánu, tak vnější slouží jako referenční hodnocení výsledků realizace vůči okolním subjektům (zřizovatel, standardy, jiné školy atd.) Aby mohla škola hodnotit (autoevaluovat) plnění ICT plánu, musí si při jeho přípravě stanovit objektivní (počitatelná) kritéria ověřování dosažení dílčích cílů. Musí být alespoň jeden. U zvyšování kompetencí to může být počet proškolených pracovníků, splnění školního testu z dovedností apod. U zavedení elektronické žákovské knížky to může být počet zapojených tříd/ročníků, počet účtů žáků, učitelů a rodičů apod. V případě nové učebny by to jistě mohly být: uskutečnění výběrového řízení (uzavření smlouvy s vítězem), převzetí a zkontrolování dodávky (předávací protokol), zapojení počítačů (protokol o funkčnosti), instalace a nastavení (seznam s počítači a jejich nastavením a programy, které je potřebné nainstalovat), otestování provozu (cíl splněn ano – ne). Ukázka autoevalučních kritérií, kterou jsem vytvořil s využitím našeho profilu Škola21, je uvedena v příloze 4. Jde jen o ukázku. V ní jsou kritéria např. vytvoření dokumentu, který něco popisuje. To, že je dokument vytvořen, je kvantitativní snadno ověřitelný parametr. Ovšem, jak ověřit jeho kvalitu, to je věcí jinou? To už je hodnocení subjektivní. Co se ovšem hodnotí velice špatně je, zda žáci dosáhli lepších výchovně vzdělávacích výsledků díky rozvoji školního ICT. Právě dosáhnutí lepších výsledků je hlavní záměr veškerého ICT plánování. Nicméně i zde má škola několik prostředků, jak ověřit naplnění tohoto záměru. Subjektivní zhodnocení jednotlivých pedagogů, srovnávací testy (SCIO, celoplošně organizované ČŠI), hospitace, didaktické testy, čtvrtletní testy vytvořené jednotlivými předmětovými komisemi pro jednotlivé předměty na základě výstupů v ŠVP. Nejpozději od dubna roku 2014 přibude další možnost, a sice na portálu ČŠI. Ta v rámci projektu buduje testové prostředí, které bude přístupné školám a bude propojené s jejich celoplošným testováním 5. a 9. ročníku. Dalšími a mnohdy příliš nepoužívanými možnostmi je tvorba žákovských portfolií a hodnocení výuky s podporou ICT samotnými žáky, např. dotazníkem, anketou aj., případně i hodnocení samotnými rodiči.

48

6 Závěr Cílem mé závěrečné práce (ZP) bylo vytvořit Příručku tvorby plánu informačních a komunikačních technologií. Původně jsem chtěl udělat velice podrobnou příručku, která by jako jediný zdroj sloužila k vytvoření ICT plánu. Postupem času jsem si začal uvědomovat, že bych dalece přesáhnul rozsah závěrečné práce. Navíc mnohé kapitoly jsou částečně komentované předlohy z dostupné literatury doplněné mojí osobní představou bez jakékoliv konzultace např. s mými kolegy ve škole. A to i v případě, kdy píši, že je vhodné až nutné na dané problematice pracovat v týmu. Vypracoval jsem příručku, do které jsem zahrnul současné vědění z tvorby ICT plánu, které mi bylo známo, nebo které jsem našel. Nicméně se jedná o příručku takříkajíc verze 1.0 beta. Samotná příručka nebyla dosud prověřena praxí. Navíc, některé kapitoly jsou již kratší s odkazy na další zdroje, což nebylo mým původním záměrem. Nejcitelněji se to projevuje u kapitol 5.4 až 5.6. Příliš povrchně se zmiňuji o Ganttově diagramu, evaluaci vytvořeného ICT plánu apod. Kdybych to neudělal, byla by práce příliš rozsáhlá. Přesto si troufám říci, že cíl práce jsem splnil. Vysvětlil jsem důvody, proč je ICT vhodné plánovat. Popsal jsem způsoby, jak zjistit aktuální stav ICT ve škole, určit cílový stav, jak vytvořit cestu, která dovede školu úspěšně k cíli (byť hlavně jen logickým rámcem) a zmínil jsem se i o evaluaci ICT plánu. Díky výše uvedenému jsem si v průběhu tvorby ZP uvědomil, že touto prací vytváření příručky neskončí. Hodlám v ní i nadále pokračovat. V prvé řadě zvážím vytvoření blogu nebo vlastní wiki o tvorbě ICT plánu. Tam zveřejním svoji práci. Příručku podrobím evaluaci formou tvorby plánu naší školy. Zkušenosti zapracuji do stávající beta verze. Dále tam zapracuji daleko podrobněji plánování – operační a realizační plány, práci s Ganttovým diagramem a (auto)evaluaci. Než se k těmto plánům dostanu, zveřejním příručku na nových stránkách školy (www.zsotrman.cz), které plánujeme spustit od září 2013. Stále je mým cílem vytvořit univerzální příručku k tvorbě ICT plánu školy, která povede každého krok za krokem k jeho úspěšné tvorbě a pak k neustálé korekci v souladu s jeho naplňováním, případně se změnou vnitřních a vnějších podmínek školy. Rovněž bych chtěl touto cestou poprosit o spolupráci na tvorbě příručky a její evaluaci. Například zadáním závěrečné práce, která by měla za úkol evaluovat příručku nebo alespoň její jednotlivé části.

49

7 Literatura [1] Peterka, J. Stalo se: SIPVZ končí. [online]. c2007-10-09, [cit. 2013-02-27]. Dostupné na: http://www.lupa.cz/clanky/stalo-se-sipvz-konci/ [2] Maca, R. Legislativa a ICT: stručný přehled právních předpisů. [online]. c2011-02-28, [cit. 2013-02-27]. Dostupné na: http://www.slideshare.net/radekmaca/01-2-legislativa-a-ict [3] Česká školní inspekce. Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2011/2012. [online]. c2013-02-04, [cit. 2013-03-31]. Dostupné na: http://www.csicr.cz/getattachment/e1b96137-2102-4a87-8cae-7384d9dba60c [4] Česká školní inspekce. Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2008/2009. [online]. c2009-12-31, [cit. 2013-03-31]. Dostupné na: http://www.csicr.cz/getattachment/5e634c2c-8fbe-4911-a234-4c7028a8577d. s. 58 [5] Standardy pro udělování akreditací DVPP Č.j. 26 451/2005-25, 30 908/2005-25, 10 405/2008-6/IPPP. [online]. c2010-12-31, [cit. 2013-02-27]. Dostupné na: http://www.msmt.cz/file/13749 [6] MŠMT. METODICKÝ POKYN Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy stanovující „Standard ICT služeb ve škole“ a náležitosti dokumentu „ICT plán školy“ jako podmínky čerpání účelově určených finančních prostředků státního rozpočtu v rámci SIPVZ – aktualizace č. j. 30799/2005-551. [online]. c2005-12-12, [cit. 2013-02-27]. Dostupné na www.msmt.cz/file/7893_1_1/ [7] Maca, R. Význam standardu ICT pro školy. [online]. c2006, [cit. 2013-03-31]. Dostupné na: http://www.inforama.cz/ictk/studium/ICT_plan/pdf/03-1-plan.pdf [8] Maca, R. Strategie v oblasti rozvoje služeb ICT ve škole. [online]. c2006-11, [cit. 2013-03-31]. Dostupné na www: http://www.inforama.cz/inforamatorium/Clanky/Strategie_ICT.pdf [9] Úlovec, R., et al. ICT koordinátor + ICT metodik. 2. rozšířené vydání. Cheb: SRPGCH, 2008. ISBN 978-80-7399-065-7 [10] Maca, R. Náležitosti ICT plánu. [online]. c2006, [cit. 2013-03-10]. Dostupné na: http://www.inforama.cz/ictk/studium/ICT_plan/pdf/03-2-plan.pdf [11] MŠMT. ICT ve vzdělávání: Akční plán Škola 21. [online]. c2009, [cit. 2013-03-02]. Dostupné na http://www.msmt.cz/ict [12] Brdička, B., Neumajer, O., Růžičková, D. ICT v životě školy – Profil školy21: Metodický průvodce. 1. vydání. 2012. ISBN: 978-80-87063-65-1; také [online]. Dostupné na http://skola21.rvp.cz/informace/metodicky-pruvodce-profil-skola21 [13] Doležal, J., Máchal, P., Lacko, B., et al. Projektový management podle IPMA. Dotisk 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. ISBN 978-80-247-2848-3

50

[14] Maca, R. Tvorba ICT plánu. [online]. [cit. 2013-04-14]. Dostupné na: http://www.inforama.cz/ictk/studium/ICT_plan/html/36tvorba_ICT_planu.htm [15] Neumajer, O. Jak se učí učitelé počítače. [online]. c2004-04-01, [cit. 2013-04-14]. Dostupné na: http://ondrej.neumajer.cz/admin/plugins/print/print.php?itemid=17 [16] Báča, M. STEP analýza. [online]. c2007-02-05, [cit. 2013-04-21]. Dostupné na: http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/1127/STEP-ANALYZA.html/ [17] Moulis, P. 2. přednáška. [online]. [cit. 2013-04-21]. Dostupné na http://pef.czu.cz/~moulis/rvs/pred2.ppt (online prezentace z předmětu Management) [18] Doležal, J., Máchal, P., Lacko, B., et al. Projektový management podle IPMA. Dotisk 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. ISBN 978-80-247-2848-3 s. 64–70

51

52

8 Přílohy Příloha 1 ............................................................................................................................................. 54 Příloha 2 ............................................................................................................................................. 55 Příloha 3 ............................................................................................................................................. 57 Příloha 4 ............................................................................................................................................. 58

53

Příloha 1

Podklady pro ICT plán Indikátor

Aktuální stav k 3. 9. 2012

Plánovaný stav k 28. 2. 2015

1. řízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina učitelů. role ICT ve vizi školy

Využití ICT hraje významnou roli ve vizi a je plně zahrnuto do koncepce rozvoje školy.

Návrh opatření: Školení pedagogů ve využívání ICT prostředků. Poskytování příkladů dobré praxe ve výuce libovolného předmětu ve všech ročnících. Pořizování HW a SW v souladu s ICT plánem školy tak, aby každý pedagog měl k dispozici nástroje pro využívání ICT ve výuce i k její přípravě. Komentář: Plán je vyvíjen specializovaným týmem. Jeden učitel (ICT koordinátor) nebo skupina učitelů přebírá iniciativu, přípravu i realizaci plánu ve škole.

ICT plán

Plán je komplexně integrován do celého ŠVP. Proces je aktivně podporován vedením školy a akceptován všemi zaměstnanci. ICT koordinátor podporuje využití technologií v celé škole.

Návrh opatření: Přesně definovat povinnosti a zodpovědnost ICT koordinátora. Seznamování a podpora pedagogů ve využívání ICT ve výuce pro aktivní tvorbu i přizpůsobování si již existujících materiálů a aktivit. Tvorba katalogu výukových aktivit. Tento krok by měl motivovat pedagogy k integraci ICT plánu do ŠVP školy a jeho přijetí pedagogy. Spolupráce ICT koordinátora s pedagogy při komplexním zahrnutí ICT do ŠVP školy a pro aktivní přijetí takto upraveného ŠVP. Komentář: Pozornost je zaměřena především na osvojování základních ICT dovedností učitelů (např. ECDL) i žáků (výuka informatiky).

využití ICT ve výuce

Pozornost je zaměřena na podporu využití ICT v různých výukových aktivitách školy.

Návrh opatření: Definovat minimální dovednosti pedagoga při používání ICT - počítač, informační technologie (e-mail, publikování na stránkách školy), datový projektor, interaktivní tabule, základní kancelářské aplikace, včetně výukových programů vlastněných školou a obsluha multifunkčních tiskových zařízení k efektivní přípravě na výuku. Vyškolit pedagogy tak, aby každý z nich používal ICT na základní definované úrovni. Posun pozornosti od práce s ICT k aktivní podpoře využití ICT ve výukových aktivitách školy. Komentář: Úroveň schopností pedagogů používat ICT včetně vlastního počítače se značně liší. Podpora využití ICT v různých výukových aktivitách školy již existuje. Vzhledem k rozdílné úrovni pedagogů jsme částečně ještě v jedničce.

54

Příloha 2

Dotazník pro žáky S informačními a komunikačními technologiemi (ICT) se dnes setkáváš téměř na každém kroku. Ve škole k nim patří zejména počítače a jejich ekvivalenty (notebook, tablet a chytrý telefon), internet, interaktivní tabule, hlasovací zařízení, počítačové programy, online programy k ověřování znalostí, komunikační programy ke konverzaci i spolupráci v týmu a mnoho dalších technologií. Ve škole plánujeme jejich rozvoj a zajímá nás i Tvůj názor na cestu, kterou se vydat při realizaci tohoto rozvoje. Pomoz nám prosím a vyplň dotazník podle svého nejlepšího vědomí a svých představ. Tvůj hlas se určitě neztratí. 1. Uvítal(a) bys zápis a vedení známek pouze v elektronické podobě, přístupné kdykoliv a kdekoliv přes internet? Zvol odpověď15 2. Chtěl(a) bys mít možnost používat (svůj) notebook, tablet, případně chytrý telefon při výuce? Odpověz, i když nemáš vlastní, ale měl(a) bys půjčený od školy. Zvol odpověď 3. Chtěl(a) bys mít ve škole přístup stálý přístup k internetu? Zvol odpověď 4. Jak hodnotíš nápad zavést online systém pro podporu výuky, kde by bylo zveřejněno učivo, další zdroje a odkazy, úkoly, úkoly a cvičení k procvičování, případně termíny písemek a obsah učiva, ze kterého se bude zkoušet? Zároveň by systém sloužil k odevzdávání úkolů. Zvol odpověď … Dále mohou následovat otázky na konkrétní předmět či vzdělávací oblast. 5. Myslíš si, že učebny cizích jazyků, ve kterých se učíš, jsou dobře vybaveny informační a komunikační technikou? Zvol odpověď 6. Jestliže jsi v předchozí otázce odpověděl(a) spíše ne nebo ne, napiš, co Ti při výuce chybí.

7. Jak často využívají učitelé ICT při výuce cizích jazyků? Zvol odpověď 15

Jde o on-line dotazník, proto je vidět jediný řádek Zvol odpověď. Po klepnutí se žákovi zobrazí všechny nabízené odpovědi. Kdyby měl být dotazník tištěný, udělal bych ho, aby byly možnosti vidět.

55

8. Jak si představuješ ideální využívání ICT ve výuce cizích jazyků?

9. Zamysli se a napiš svojí vizi využívání ICT ve škole za 3 roky.

56

Příloha 3

Dotazník pro rodiče Vážení rodiče, informačními a komunikační technologie (ICT) dnes hrají významnou roli v každodenním životě. Ve velké míře jsou využívány i k podpoře vzdělávání vašich dětí v naší škole. Patří k nim zejména počítače a jejich ekvivalenty (notebook, tablet a chytrý telefon), internet, interaktivní tabule, hlasovací zařízení, počítačové programy, online programy k ověřování znalostí, komunikační programy ke konverzaci i spolupráci v týmu a mnoho dalších technologií. Ve škole plánujeme jejich rozvoj v následujících pěti letech a zajímá nás i Váš názor na směr, kterým se vydat při realizaci tohoto rozvoje. Pomozte nám prosím a vyplňte dotazník podle svého nejlepšího vědomí a svých představ. Váš hlas se určitě neztratí. 1. Uvítali byste možnost sledovat známky svých dětí pouze v elektronické podobě, přístupné kdykoliv a kdekoliv přes internet pod vaším osobním účtem? Zvol odpověď 2. Uvítali byste možnost sledovat docházku svých dětí v elektronické podobě, přístupné kdykoliv a kdekoliv přes internet pod vaším osobním účtem? Zvol odpověď 3. Chtěli byste mít možnost omlouvat absenci elektronicky za pomocí internetu? Zvol odpověď 4. Co říkáte na možnost, že by vaše dítě používalo svůj notebook, tablet, případně chytrý telefon při výuce? Zvol odpověď 5. Uvítali byste, kdyby žáci měli ve škole přístup stálý přístup k internetu? Zvol odpověď 6. Zamyslete se a napište svojí vizi využívání ICT ve škole za 3 roky.

57

Příloha 4

Příklad stanovení autoevaluačních kritérií plnění ICT plánu Současný k 30. 9. 2012 Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina učitelů. Plán je vyvíjen specializovaným týmem. Jeden učitel (ICT koordinátor) nebo skupina učitelů přebírá iniciativu, přípravu i realizaci plánu ve škole. Pozornost je zaměřena především na osvojování základních ICT dovedností učitelů (např. ECDL) i žáků (výuka informatiky). Škola nastavuje pravidla použití ICT – včetně mobilních telefonů, přístupu do internetu atd. např. prostřednictvím školního řádu.

Plánovaný stav k 28. 2. 2015

Evaluace

Využití ICT hraje významnou roli ve vizi a je plně zahrnuto do koncepce rozvoje školy. Plán je komplexně integrován do celého ŠVP. Proces je aktivně podporován vedením školy a akceptován všemi zaměstnanci. ICT koordinátor podporuje využití technologií v celé škole. Pozornost je zaměřena na podporu využití ICT v různých výukových aktivitách školy.

Dokument popisu rozvoje školy s velkým využitím ICT.

Škola svou strategii rozvoje v oblasti ICT upravuje v souladu se zájmy zaměstnanců, žáků, rodičů i zřizovatele, a to po vzájemné domluvě.

Každoroční dotazníkové šetření zájmu zaměstnanců, žáků a jejich rodičů v oblasti ICT a jeho vyhodnocení. Vytvořené a vyplněné dotazníky. Upravovaná strategie rozvoje. Průzkum dostupného a vhodného SW pro podporu výuky. Zakoupení vhodných programů a jejich instalace. Hospitacemi kontrolované využívání. Seznam pedagogů, kteří začlenili ICT do ŠVP. Charakteristiky jednotlivých předmětů. Plány učitelů zapojování ICT do vzdělávacích aktivit. Přípravy na vyučovací hodiny.

Využití ICT je obecně zaměřeno především na hledání vhodných výukových zdrojů a na podporu výuky všech žáků bez rozdílu.

Existují případy využití ICT jako pomocného nástroje pro výuku žáků se specifickými potřebami (nepřítomnost, špatné výsledky, dysfunkce apod.), ale nejsou koordinovány.

Jen někteří jednotliví učitelé rozumí výukovým možnostem technologií a umí začlenit ICT do ŠVP. Plánování zahrnuje přípravu učitelů a orientuje se převážně na využití ICT ke zdokonalování tradičních forem výuky skupin i jednotlivců.

Většina učitelů chápe, jak začlenit ICT do ŠVP, a ví, jak lze s jejich pomocí zlepšit kvalitu výuky. Většina učitelů detailně plánuje způsoby integrace ICT do připravovaných vzdělávacích aktivit.

Upravený ŠVP se zapojením ICT do všech předmětů ve všech ročnících.

Dokument definujíc minimální znalosti a dovednosti pedagogů a vychovatelů pro práci s ICT.

58