MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta

Dopad novely zákona o nemocenském pojištění od 1.1.2009 na systém nemocenského pojištění a náklady podnikatelského subjektu

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí práce: Ing. Milena Otavová, Ph.D.

Brno 2010

Autor: Bc. Jana Mitrengová

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Dopad novely zákona o nemocenském pojištění od 1.1.2009 na systém nemocenského pojištění a náklady podnikatelského subjektu“ vypracovala samostatně s použitím odborné literatury uvedené v přehledu. V Brně dne 1.4.2010

Bc. Jana Mitrengová

Poděkování Děkuji své vedoucí diplomové práce Ing. Mileně Otavové, Ph.D. za odborné vedení a konzultace, cenné rady, náměty, doporučení a připomínky při zpracovávání diplomové práce.

Abstrakt MITRENGOVÁ, J. Dopad novely zákona o nemocenském pojištění od 1.1.2009 na systém nemocenského pojištění a náklady podnikatelského subjektu. Diplomová práce. Brno, 2010. Tato práce se zabývá problematikou nemocenského pojištění v České republice. Snahou je vystihnout změny a rozdíly v právních úpravách nemocenského pojištění v letech 2008, 2009 a 2010. Právní úprava nemocenského pojištění v jednotlivých letech je aplikována na modelových příkladech, kdy jsou provedeny výpočty dávek nemocenského pojištění při různých úrovních příjmu pojištěnce. Dále je provedena analýza dopadu novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění na náklady konkrétního podnikatelského subjektu. Kromě toho jsou uvedeny vybrané statistiky z oblasti nemocenského pojištění, ve kterých jsou srovnávány výsledky roku 2009 s hodnotami roku 2008. Klíčová slova: nemocenské pojištění, dávky nemocenského pojištění, pracovní neschopnost, náhrada mzdy.

Abstract MITRENGOVÁ, J. The impact of the amended Health Insurance Act from 1.1.2009 on the health insurance system and entrepreneurial costs. Diploma thesis. Brno, 2010. This diploma thesis focuses on the health insurance in the Czech Republic. The aim is to capture the changes and differences in the legislation of the health insurance in 2008, 2009 and 2010. The legislative amendment of the health insurance of each year is applied to the model examples, where calculations of the health insurance benefits for different income levels of the insured are carried out. Furthermore, it analyses the impact of the amendment of the Act No. 187/2006 Coll., concerning the health insurance costs for a specific business entity. In addition, the statistical data for the health insurance are presented, which compare the results of the year 2009 to 2008. Keywords: health insurance, health insurance benefits, sick leave, wage refund.

OBSAH 1.

ÚVOD ......................................................................................... 8

2.

CÍL PRÁCE A METODIKA ...........................................................10

3.

PŘEHLED LITERATURY .............................................................12 3.1 STRUČNÁ HISTORIE POVINNÉHO NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH, JEHO LEGISLATIVA A ORGANIZACE..................................................12 3.2 SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ .........................................................................15 3.2.1 Sociální důchodové pojištění ....................................................... 15 3.2.2 Pojištění nezaměstnanosti........................................................... 16 3.2.3 Sociální nemocenské pojištění..................................................... 16 3.3 SANKCE V OBLASTI POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ .....................17 3.3.1 Sankce poplatníkům pojistného .................................................. 17 3.3.1.1 Penále..............................................................................17 3.3.1.2 Přirážka k pojistnému ......................................................18 3.3.1.3 Pokuta .............................................................................18 3.3.2 Sankce správám sociálního zabezpečení .................................... 18 3.4 VYBRANÉ POJMY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ........................................19 3.4.1 Základní pojmy ........................................................................... 19 3.4.2 Další pojmy ................................................................................. 20 3.4.2.1 Rozhodné období v nemocenském pojištění ......................20 3.4.2.2 Vyměřovací základ ...........................................................21 3.4.2.3 Denní vyměřovací základ..................................................22 3.4.2.4 Minimální vyměřovací základ ...........................................23 3.4.2.5 Maximální vyměřovací základ...........................................26 3.4.2.6 Ochranná lhůta ...............................................................27 3.5 SYSTÉM NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ....................................................28 3.5.1 Účastníci nemocenského pojištění ............................................... 28 3.5.1.1 Nemocenské pojištění zaměstnanců .................................28 3.5.1.2 Nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných31 3.6 DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ......................................................32 3.6.1 Nemocenské (k 1.1.2009) ............................................................ 33 3.6.1.1 Pracovní neschopnost delší než 180 dnů ..........................34 3.6.1.2 Pracovní neschopnost delší než 380 dnů ..........................34 3.6.1.3 Řízení pracovních neschopností .......................................35 3.6.2 Ošetřovné (k 1.1.2009) ................................................................ 38 3.6.3 Peněžitá pomoc v mateřství (k 1.1.2009)..................................... 39 3.6.4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (k 1.1.2009).... 40 3.7 NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ V EVROPSKÉ UNII ...........................................40 3.7.1 Nemocenské ve vybraných státech Evropské unie ..................... 42 3.7.1.1 Německo ..........................................................................43 3.7.1.2 Rakousko.........................................................................43

3.7.1.3 Slovensko ........................................................................43 3.7.1.4 Polsko ..............................................................................43 3.7.1.5 Belgie...............................................................................43 3.7.1.6 Dánsko ............................................................................44 3.7.1.7 Lucembursko ...................................................................44 3.7.1.8 Španělsko ........................................................................44 3.7.1.9 Velká Británie ..................................................................45 3.8 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ.............................................45 4.

KOMPARAČNÍ ANALÝZA NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ...............47 4.1 NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ OD 1. LEDNA 2008 ........................................47 4.1.1 Organizace vs. malá organizace ................................................. 47 4.1.1.1 Organizace .......................................................................47 Nemocenské pojištění provádí:......................................................47 4.1.1.2 Malá organizace ...............................................................49 4.1.2 Poskytování dávek nemocenského pojištění v roce 2008............ 49 4.1.2.1 Nemocenské.....................................................................49 4.1.2.2 Podpora při ošetřování člena rodiny .................................50 4.1.2.3 Peněžitá pomoc v mateřství ..............................................50 4.1.2.4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ...............51 4.1.3 Sazby pojistného na sociální pojištění v roce 2008..................... 51 4.2 NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ OD 1.1.2009 ................................................52 4.2.1 Poskytování dávek nemocenského pojištění v roce 2009............ 52 4.2.1.1 Nemocenské.....................................................................52 4.2.1.2 Ošetřovné ........................................................................54 4.2.1.3 Peněžitá pomoc v mateřství ..............................................54 4.2.1.4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ...............55 4.2.2 Sazby pojistného na sociální pojištění v roce 2009..................... 55 4.3 NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ OD 1.1.2010 ................................................55 4.3.1 Poskytování dávek nemocenského pojištění v roce 2010............ 56 4.3.1.1 Nemocenské.....................................................................56 4.3.1.2 Ošetřovné ........................................................................56 4.3.1.3 Peněžitá pomoc v mateřství ..............................................56 4.3.1.4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ...............57 4.3.2 Sazby pojistného na sociální pojištění v roce 2010..................... 57 4.4 MODELOVÉ PŘÍKLADY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ PODLE PRÁVNÍ ÚPRAVY 2008 - 2010 ........................................................................................57 4.4.1 Nemocenské ................................................................................ 57 4.4.1.1 Nemocenské v roce 2008 ..................................................58 4.4.1.2 Nemocenské v roce 2009 ..................................................58 4.4.1.3 Nemocenské v roce 2010 ..................................................60 4.4.2 Ošetřovné (Podpora při ošetřování člena rodiny)......................... 62 4.4.2.1 Ošetřovné v roce 2008......................................................62 4.4.2.2 Ošetřovné v roce 2009......................................................62

4.4.2.3 Ošetřovné v roce 2010......................................................63 4.4.3 Peněžitá pomoc v mateřství ......................................................... 64 4.4.3.1 Peněžitá pomoc v mateřství v roce 2008 ...........................64 4.4.3.2 Peněžitá pomoc v mateřství v roce 2009 ...........................65 4.4.3.3 Peněžitá pomoc v mateřství v roce 2010 ...........................65 5.

STATISTIKA NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ................................67 5.1 POČET PROSTONANÝCH DNŮ ...............................................................67 5.2 POČET UKONČENÝCH PRACOVNÍCH NESCHOPNOSTÍ .................................68 5.3 PRŮMĚRNÁ DOBA TRVÁNÍ JEDNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI ......................69 5.4 OBJEM VYPLACENÝCH DÁVEK ČESKOU SPRÁVOU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ 70 5.4.1 Nemocenské ................................................................................ 70 5.4.2 Ošetřovné .................................................................................... 70 5.4.3 Peněžitá pomoc v mateřství ......................................................... 71 5.4.4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství ........................ 72 5.5 VYBRANÉ POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ – PŘÍJEM STÁTNÍHO ROZPOČTU .73 5.6 PŘÍJMY A VÝDAJE NA NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ .......................................74

6. DOPAD NOVELY ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ OD 1. LEDNA 2009 NA REÁLNÝ PODNIKATELSKÝ SUBJEKT .................75 6.1 ANALÝZA MZDOVÝCH NÁKLADŮ A PRACOVNÍCH NESCHOPNOSTÍ ..................75 6.2 MZDOVÉ NÁKLADY SPOJENÉ S NÁHRADOU MZDY ZAMĚSTNAVATELEM .........78 6.3 SKUTEČNÁ SITUACE MZDOVÝCH NÁKLADŮ V ROCE 2009..........................79 7.

DISKUZE A ZÁVĚR.....................................................................82

8.

PŘEHLED LITERATURY .............................................................87

9.

PŘÍLOHY ...................................................................................94

1. ÚVOD Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala téma „Dopad novely zákona o nemocenském pojištění od 1.1.2009 na systém nemocenského pojištění a náklady podnikatelského subjektu“. Nemocenské pojištění je součástí sociálního pojištění a dotýká se nás všech, proto se jedná o velmi citlivé téma, ostatně jako každá sociální problematika. S vývojem společnosti jako takové dochází k nárůstu sociálních rizik. Sociální rizika jsou taková rizika, kterým lidé čelí během svého života jako následků ekonomických a sociálních změn. V případě nějaké nenadálé události (např. nemoc), kdy ztratíme (dočasně nebo dlouhodobě) možnost výdělku v zaměstnání, spoléháme na sociální pojištění, že nám v této situaci pomůže. Sociální pojištění je součástí státní politiky, přesněji patří do státní správy. Dávky sociálního pojištění jsou z pohledu státního rozpočtu mandatorními (tj. povinnými) výdaji, což znamená, že jejich výše je předem určena a není možné ji tak při tvorbě státního rozpočtu výrazně ovlivnit, což je pro státní rozpočet velká zátěž. Že se jedná o velký problém, je patrné hlavně v posledních letech, kdy dochází k abnormálnímu nárůstu schodku státního rozpočtu České republiky a ani prognózy na další období nejsou nijak optimistické. Z tohoto důvodu byla provedena reforma veřejných financí, která nabyla platnosti zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tato reforma vedla k vydání nových zákonů, jako například zákon o nemocenském pojištění. Nemocenské pojištění je v současnosti velmi aktuálním, a také frekventovaným tématem. S novelou zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který značným způsobem modifikoval předchozí úpravu, se nemocenské pojištění stalo velmi diskutovaným tématem a to jak mezi odborníky, tak i mezi samotnými zaměstnanci a jejich zaměstnavateli. Odborníci se snaží najít kompromis mezi jednotlivými účastníky – zaměstnavatelé usilují o co nejmenší odvody pojistného, zaměstnanci chtějí od státu v době své pracovní neschopnosti dostat co největší dávky. Hlavním cílem novely zákona o nemocenském pojištění je omezit zneužívání sociálních dávek zaměstnanci i zaměstnavateli, a systém výplaty sociálních dávek nastavit tak, aby nedocházelo k extrémním poklesům životní úrovně při nepříznivých životních situacích. Velkou vlnu zájmu zvedá tato novela také z toho důvodu, že se jedná o první výraznější změnu zákona o nemocenském pojištění za posledních padesát let.

8

Tato novela byla opravdu potřebná, protože údaje Českého statistického úřadu z posledních let hovoří o tom, že Česká republika dosahuje jednoho z nejvyšších procent pracovní neschopnosti v Evropě. Nadprůměrný výskyt pracovních neschopností ovšem podle dlouhodobých sledování nepramení z vysoké nemocnosti a horšího zdravotního stavu občanů České republiky, ale především ukazuje na zneužívání pracovních neschopností, což je známkou špatného sociálního systému. Proto byla vypracována novela zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, která je účinná od 1.1.2009. Hlavní výhoda nové právní úpravy nemocenského pojištění spočívá zejména v tom, že nyní je oblast nemocenského pojištění lépe přehledná. Právní úprava nemocenského pojištění již není roztříštěna do několika právních předpisů, ale je komplexně zahrnuta v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Od 1. ledna 2010 byla navíc přijata opatření, která jsou součástí tzv. úsporného balíčku, jehož podstatou je snížení výdajů a zvýšení příjmů státního rozpočtu. Součástí tohoto úsporného balíčku jsou i modifikace dávek nemocenského pojištění, na příklad zavedení karenční doby u ošetřovného nebo pokles peněžité pomoci v mateřství. I přes to, že tato opatření byla přijata pouze s platností 1 roku (od 1. ledna 2011 by měl proběhnout návrat k právní úpravě roku 2009), vyvolala řadu námitek a diskuzí.

9

2. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem diplomové práce je vyhodnocení dopadů novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění účinné od 1. ledna 2009 na systém nemocenského pojištění a náklady podnikatelského subjektu. Dílčím cílem je definovat změny, které nová právní úprava nemocenského pojištění přináší, a srovnání těchto změn s původní právní úpravou nemocenského pojištění, platnou do 31. prosince 2008. Dílčím cílem je také na základě modelových příkladů demonstrovat dopad změn v nemocenském pojištění u zaměstnanců i zaměstnavatelů. Předpokladem pro vypracování diplomové práce na toto téma je studium odborné literatury a článků, příslušných zákonů a internetových zdrojů, vtahujících se k problematice nemocenského pojištění v České republice, z jejichž citací se skládá teoretická část diplomové práce. Všechny použité zdroje jsou uvedeny v kapitole Přehled literatury. V teoretické části práce je definována soustava sociálního pojištění v České republice, včetně stručného popisu jeho jednotlivých složek, jsou vysvětleny základní pojmy související s problematikou sociálního pojištění, dále je popsán systém nemocenského pojištění v České republice a rozebrány jednotlivé dávky nemocenského pojištění. Následně jsou charakterizováni účastníci nemocenského pojištění v České republice a objasněny podmínky jejich účasti na nemocenském pojištění. Kromě tohoto teoretická část také obsahuje stručnou charakteristiku nemocenského pojištění ve vybraných státech Evropské unie. Teoretickou část diplomové práce uzavírá charakteristika České správy sociálního zabezpečení. Po teoretické části je zařazena komparační analýza, ve které je metodou deskripce rozebrána právní úprava nemocenského pojištění v letech 2008, 2009 a 2010. Rozdíly v nemocenském pojištění v jednotlivých letech jsou demonstrovány metodou modelování na příkladech výpočtu dávek nemocenského pojištění, které jsou pro každý rok počítány podle aktuální právní úpravy platné v daném roce při různých úrovních příjmu zaměstnance. Dále je metodou analýzy zkoumán vliv změny právní úpravy nemocenského pojištění na náklady konkrétního podnikatelského subjektu. Pozornost je věnována především mzdovým nákladům, jejichž výše je značně ovlivněna platností nového zákona o nemocenském pojištění, kdy od 1. ledna 2009 je zaměstnavatel povinen podílet se na příjmech zaměstnance v období jeho pracovní neschopnosti poskytnutím náhrady mzdy za dané období. Závěrem je provedena

10

komparace mzdových nákladů podnikatelského subjektu podle staré právní úpravy a podle nové právní úpravy nemocenského pojištění, platné od 1. ledna 2009. Shrnutí zjištěných závěrů a výsledků je pomocí syntézy zpracováno v kapitole Diskuze a závěr.

11

3. PŘEHLED LITERATURY 3.1 Stručná historie povinného nemocenského pojištění v českých zemích, jeho legislativa a organizace Počátky nemocenského pojištění v českých zemích sahají hluboko do 16. století, byly zakotveny v tzv. horních řádech, které stály u zrodu bratrských hornických pokladen. Nicméně kořeny, na které mohla navázat sociální a zdravotní politika první Československé republiky, sahají do druhé poloviny 19. století. Od 50. let minulého století byla na našem území zakládána celá řada podpůrných, závodních a živnostenských pokladen. Zvláštní místo mezi nimi, kromě bratrských pokladen, zaujímalo pojištění železničářů. Výraznou změnu systému přineslo v 80. letech 19. století rakouské sociální zákonodárství. Po vzoru císařského Německa bylo v předlitavské části monarchie přijato několik významných zákonů, mezi nimi i zákon o povinném nemocenském pojištění dělnictva. Podle tohoto zákona byli pro případ nemoci pojištěni zaměstnanci průmyslu, živností a obchodu. V případě nemoci měli po dobu dvaceti šesti týdnů zajištěno bezplatné ambulantní, případně nemocniční ošetření a léky a dostávali nemocenskou podporu ve výši 60 % obvyklé mzdy. Zákon zachovával podpůrné instituce, které existovaly před jeho působností, a doplňoval je institucemi novými – státní správou zřizovanými okresními nemocenskými pokladnami. Bylo zavedeno jedenáct mzdových tříd, podle nichž se určovala denní výše nemocenského a podpůrčí doba byla prodloužena z 20 na 26 týdnů. Pojištění se nevztahovalo na zemědělské a lesní dělníky a na nezaměstnané. Od roku 1917 mohly nemocenské pokladny rozšířit pojištění na rodinné příslušníky pojištěnců. V jiných směrech za západní Evropou zaostávající habsburská monarchie se na přelomu 19. a 20. století právě v oblasti sociální politiky dostala na jedno z předních míst mezi evropskými státy. V období před první světovou válkou bylo povinné nemocenské pojištění dělníků postupně zaváděno v Německu, Rakousku (předlitavská část monarchie), Uhry, Francie, Norsko, Srbsko, Anglie, Rumunsko, Rusko a Holandsko. Po říjnu 1918 v samostatné Československé republice vyvstaly otázky, zda se podaří překonat přežívající zdravotně policejní systém veřejného zdravotnictví bývalé Rakousko - Uherské monarchie. Vývoj nemocenského pojištění té doby byl komplikován velmi špatným zdravotním stavem populace.V průběhu první světové války i v letech po ní následujících byl daný stav zhoršen rozšířením infekčních nemocí. Československo bylo postiženo zhoubnou epidemií tzv. španělské chřipky.

12

Specificky poválečným jevem byla exploze pohlavních nemocí. Jedním z dominantních zdravotních a zdravotnických problémů byl rozsáhlý výskyt tuberkulózy. Přes půldruhého století se v českých zemích vytvářel členitý systém péče o zdraví populace, který v období první Československé republiky zahrnoval především veřejné zdravotnictví, které se roku 1918 vymanilo z područí ministerstva vnitra. V jeho čele bylo ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a jemu podřízené instituce zemské, okresní, městské a obecní. Další součástí systému péče o zdraví společnosti bylo za první republiky zdokonalené povinné nemocenské pojištění. Nemocenské pojištění veřejných zaměstnanců bylo uzákoněno zákonem z října roku 1925. Zákon vymezoval nárok na nemocenské ošetřování a dávky na 52 týdnů nemoci. Zaměstnanci a zaměstnavatelé platili nemocenským pojišťovnám (dříve pokladnám) povinnou finanční částku, pohybující se mezi 5 a 6 % průměrné mzdy. Dělnické pojištění bylo rozděleno do deseti tříd, a to podle výše příjmu pojištěnce. Pojištěnec a jeho rodinní příslušníci měli nárok na bezplatné ambulantní a nemocniční ošetření, léčiva a léčivé přípravky. V případě nemoci pobíral pojištěnec nemocenské dávky ve výši 60 % průměrné mzdy. Práva a povinnosti pojištěnce byly dále přesně určovány stanovami příslušné nemocenské pojišťovny. Celý systém sociálního pojištění byl založen na rovnováze mezi příjmy a výdaji. Polovinu předepsaných příspěvků platil pojištěnec a polovinu zaměstnavatel.Tento zákon byl považován za pokrokový, protože významnou měrou přispěl k posílení demokratického vývoje v Československu. S ohledem na budoucí politický vývoj v sousedních zemích se projevil jako velmi prozíravý a stal se jednou z nejvýznamnějších sociálních reforem československého zákonodárství mezi dvěma světovými válkami. Soustava nemocenského pojištění byla řízena a koordinována Ústřední sociální pojišťovnou. V českých zemích byl systém povinného nemocenského pojištění od svého vzniku budován "zdola". Jeho základem byly okresní nemocenské pojišťovny, pracující zpravidla v místě, jež bylo sídlem politického úřadu 1. instance (okresní politický úřad). Další kategorií územních nemocenských pojišťoven byly pojišťovny zemědělské. Na jiném podkladě než teritoriálním byly nemocenské pojišťovny závodní, gremiální, spolkové a pomocné. Podle zákona byly nemocenské pojišťovny samosprávnými institucemi a jejich vedoucí orgány měly být voleny, aby v nich měli zastoupení pojištěnci i jejich zaměstnavatelé. Pro Ústřední sociální pojišťovnu okresní nemocenské pojišťovny vedly, kromě agendy nemocenského pojištění, také agendu pojištění invalidního a starobního.

13

Tato skutečnost byla jednou (ale zdaleka ne jedinou) z příčin vysokých správních nákladů, které ještě roku 1936 činily u okresních nemocenských pojišťoven 22,35 % z pojistného nemocenského pojištění a u okresních zemědělských pojišťoven 23,26 % z tohoto pojistného. Kromě dělnického pojištění, bratrského – hornického pojištění a pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách byla soustava nemocenského pojištění ve 20. letech podstatně doplněna nemocenským pojištěním zaměstnanců "privilegovaných zaměstnavatelů". Toto pojištění bylo prováděno na základě zákona o pojištění veřejných zaměstnanců. Tímto zákonem se zřídily Léčebný fond veřejných zaměstnanců, Léčebný fond poštovních zaměstnanců, Kněžská nemocenská pokladna v Přerově, Nemocenská pokladna státních drah a nemocenské pojišťovny tabákových továren. Pojištěnci a jejich rodinní příslušníci, na které se vztahoval zákon o pojištění veřejných zaměstnanců, měli oproti členům dělnického pojištění řadu výhod. Pojistné činilo pouhá 2 % ze stálých služebních požitků (z toho polovinu hradil zaměstnavatel). V případě nemoci pojištěnci nepobírali nemocenské dávky, ale plný plat se všemi dalšími požitky až po dobu jednoho roku. Zvýhodněni byli také v úrovni léčebné péče - v nárocích a možnostech ošetření odborným lékařem, případně v sanatoriích a lázních. Povinné nemocenské pojištění výrazně ovlivňovalo sociální postavení značné části obyvatelstva Československé republiky. V době konjunktury v druhé polovině 20. let se povinné nemocenské pojištění přibližně vztahovalo na tři a půl miliónu pojištěnců. S jejich rodinnými příslušníky bylo povinně nemocensky pojištěno více než sedm miliónů obyvatel ČSR, tedy celkově asi polovina obyvatel státu. V dané době a za daných historických okolností patřila Československá republika v rozsahu nemocenských dávek a v úrovni léčebné péče mezi přední státy Evropy 20. a 30. let. (Niklíček, 1993) Koncepce národního pojištění připravovaná v letech 1945 až 1948 vyústila v zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, který zrušil všechny předchozí zákony z této oblasti. Podle něj neměla být dávková soustava uzavřeným systémem. Od 1.12.1945 byly zavedeny přídavky na děti, které se postupně staly důležitou společenskou pomocí rodinám s nezaopatřenými dětmi. Významným momentem v nemocenském pojištění bylo přebudování dávkové soustavy nemocenského pojištění zákonem č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. V pozdějších letech došlo k řadě změn a doplňků, dávky byly upravovány a zvyšovány nebo byly zavedeny dávky nové. Obecná ustanovení zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, však platí dodnes.

14

Nové společenské a ekonomické podmínky po listopadu 1989 si vyžádaly i změny v oblasti sociálního zabezpečení. Právní rámec změn představuje zákon ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2004)

3.2 Sociální pojištění Podle České správy sociálního zabezpečení (2010) mají povinnost platit pojistné zaměstnavatelé, zaměstnanci, kteří jsou účastni nemocenského a důchodového pojištění, popř. pouze důchodového pojištění, osoby samostatně výdělečně činné a lidé, kteří se dobrovolně důchodově pojistili. Pojistné se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období. Tím je u zaměstnanců kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. U osob samostatně výdělečně činných se jedná o kalendářní rok. Zaměstnavatel sráží pojistné zaměstnanci ze mzdy (platu) a odvádí je spolu s pojistným, které musí platit sám, na účet místně příslušné správy sociálního zabezpečení. (BusinessInfo.cz, 2009) Server iDNES.cz (2000) připomíná, že pojistné vybrané od zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných a příspěvky zaměstnavatelů jsou příjmem státního rozpočtu, ze kterého jsou pak vypláceny dávky sociálního pojištění. Vančurová a další (2008, s. 11) uvádí, že sociální pojištění prostřednictvím svých jednotlivých subsystémů zabezpečuje občany v určitých životních situacích. Sociální pojištění se v České republice skládá z veřejného zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. (Vančurová a další, 2008, s. 21) Blog Sociální dávky (2009) definuje, že sociální zabezpečení v současné době zahrnuje tři druhy pojištění – sociální důchodové pojištění, pojištění na státní politiku zaměstnanosti (pojištění nezaměstnanosti) a sociální nemocenské pojištění. 3.2.1 Sociální důchodové pojištění Sociální důchodové pojištění kryje podle Vančurové a další (2008, s. 12) riziko dlouhodobé pracovní neschopnosti v důsledku stáří, invalidity nebo ovdovění a osiření. Z důchodového pojištění je jako dávka vyplácen důchod starobní, částečný invalidní, plný invalidní, vdovský, vdovecký a sirotčí. (iDNES.cz, 2000)

15

Výše těchto dávek je podle Vančurové a další (2008, s. 12) ovlivněna příjmy z výdělečné činnosti, jejich výši tedy nohou pojištěnci vlastním přičiněním ovlivnit. Graf 1: Podíl jednotlivých dávek sociálního důchodového pojištění na celkových výdajích na dávky důchodového pojištění v ČR v roce 2008

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení (2008), vlastní zpracování 3.2.2 Pojištění nezaměstnanosti Pojištění nezaměstnanosti kryje riziko nezaměstnanosti, dávky se vyplácejí v případě vzniku nezaměstnanosti osoby (tzv. podpora v nezaměstnanosti). (iDNES.CZ, 2000) 3.2.3 Sociální nemocenské pojištění Sociální nemocenské pojištění podle Vančurové a další (2008, s. 11) slouží k tomu, aby při krátkodobém výpadku příjmů občana (způsobeném nemocí jeho vlastní nebo nutností starat se o osobu blízkou) neklesla příliš jeho životní úroveň. Kryje tedy riziko krátkodobé pracovní neschopnosti. Jako dávka je vypláceno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. (iDNES.CZ, 2000)

16

Graf 2: Podíl jednotlivých dávek nemocenského pojištění na celkových výdajích na nemocenské pojištění v ČR v roce 2008

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení (2008), vlastní zpracování

3.3 Sankce v oblasti pojistného na sociální zabezpečení Dle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti lze sankce rozdělit podle subjektu, vůči kterým jsou vyměřovány: 1. sankce poplatníkům pojistného, 2. sankce správám sociálního zabezpečení. 3.3.1 Sankce poplatníkům pojistného Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vymezuje tři způsoby sankcí: penále, přirážka k pojistnému, pokuta. 3.3.1.1

Penále

Podle § 20 platí, že nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Penále se poprvé platí za kalendářní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti pojistného. Penále se naposledy platí za den, ve kterém bylo dlužné pojistné zaplaceno. (Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti)

17

3.3.1.2

Přirážka k pojistnému

Přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení uloží podle § 21 příslušná okresní správa sociálního zabezpečení zaměstnavateli, jestliže: a) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí orgánu inspekce práce nevyhovuje předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, b) výrobní zařízení zaměstnavatele podle pravomocného rozhodnutí příslušného zdravotnického orgánu nevyhovuje předpisům zdravotnickým nebo hygienickým, c) podle zjištění orgánu inspekce práce nebo zdravotnického orgánu není provozováno předepsané zařízení na ochranu života a zdraví zaměstnanců. Výše přirážky k pojistnému může činit až 5 % z vyměřovacího základu za jednotlivé měsíce, za které se přirážka k pojistnému platí. (Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) 3.3.1.3

Pokuta

Za porušení povinností může příslušná správa sociálního zabezpečení podle § 22 uložit zaměstnavateli pokutu až do výše: a) 20 000 Kč za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti, b) 100 000 Kč při opětovném nesplnění nebo porušení povinnosti, za jejíž nesplnění nebo porušení byla již pokuta uložena. Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. (Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) 3.3.2 Sankce správám sociálního zabezpečení Sankce správám sociálního zabezpečení se podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nazývá úrok a podle § 17 náleží příslušné správě sociálního zabezpečení v případě opožděného vrácení přeplatku na pojistném. Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci do pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní správě

18

sociálního zabezpečení. Je-li takový závazek, použije se přeplatku na pojistném k jeho úhradě. Po úhradě splatných závazků na pojistném lze použít přeplatku na pojistném také k úhradě dluhu v nemocenském nebo důchodovém pojištění. Příslušná správa sociálního zabezpečení je povinna vrátit přeplatek na pojistném do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Požádal-li plátce pojistného nebo jeho právní nástupce o vrácení přeplatku na pojistném a příslušná správa sociálního zabezpečení vrátila přeplatek na pojistném po uplynutí lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí o přeplatku na pojistném, je povinna zaplatit úrok z přeplatku za dobu po uplynutí této lhůty ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí, v němž tato lhůta uplynula. Přeplatek vrátí příslušná správa sociálního zabezpečení zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele. (Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti)

3.4 Vybrané pojmy nemocenského pojištění 3.4.1 Základní pojmy Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, (Přib, 2009, s. 13) vymezuje základní pojmy takto: 1. Pojištěnec – fyzická osoba, která je účastna pojištění; za pojištěnce se považuje též fyzická osoba po zániku pojištění, pokud jí plyne ochranná lhůta, uplatňuje nárok na dávku pojištění nebo dávku pobírá, a fyzická osoba v době přerušení pojištění. 2. Zaměstnavatel – právnická osoba nebo fyzická osoba, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti, služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby, věznice a vazební věznice, v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonává zabezpečovací detenci osoba zařazená do práce, a útvary, složky nebo jiné organizační části. 3. Sídlo zaměstnavatele • u právnické osoby její sídlo nebo sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci; sídlem organizační složky se rozumí adresa jejího umístění,

19

•

4.

5. 6.

7.

8.

u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu, a jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu v České republice; u osoby, která nemá hlášený ani trvalý pobyt v České republice, místo jejího podnikání na území České republiky a v případě, že taková osoba na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu zaměstnance, místo výkonu práce těchto zaměstnanců, • u organizační složky státu a služebního úřadu jejich sídlo stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě statutem nebo obdobným předpisem. Započitatelný příjem – příjem, který se podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění. Dosažený příjem – započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci do kalendářního měsíce. Zaměstnání – právní vztah, na základě kterého vykonávají práci, pracovní nebo obdobnou činnost nebo službu zaměstnanci uvedení v § 5 písm. a). Osoba samostatně výdělečně činná – osoba, která vykonává samostatně výdělečnou činnost nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti a lze na ni rozdělovat příjmy a výdaje. Samostatně výdělečnou činnost lze vykonávat nejdříve od ukončení povinné školní docházky a dosažení věku 15 let. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Sociální událost – vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény), vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, nástup na peněžitou pomoc v mateřství a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo. (Přib, 2009, s. 13)

3.4.2 Další pojmy 3.4.2.1

Rozhodné období v nemocenském pojištění

Rozhodné období v nemocenském pojištění znamená období, v němž se zjišťuje příjem pro určení denního vyměřovacího základu. (Sagit) Rozhodné obdobím v nemocenském pojištění zaměstnanců Rozhodným obdobím v nemocenském pojištění zaměstnanců je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, v němž

20

vznikla dočasná pracovní neschopnost. Jestliže pracovní neschopnost vznikla v období, kdy od vstupu zaměstnance do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla. Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je rozhodným obdobím období od vstupu do zaměstnání do konce tohoto kalendářního měsíce. (Sagit) Rozhodné období v nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných V nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných je rozhodným obdobím kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, v němž vznikla dočasná pracovní neschopnost. Jestliže v rozhodném období není ani jeden kalendářní měsíc, na který se platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, je rozhodným obdobím doba od 1. ledna kalendářního roku, v němž vznikla dočasná pracovní neschopnost, do konce kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž vznikla dočasná pracovní neschopnost. Není-li v rozhodném období ani jeden kalendářní měsíc, na který se platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění, je rozhodným obdobím kalendářní měsíc, v němž vznikla dočasná pracovní neschopnost. (Sagit) 3.4.2.2

Vyměřovací základ

Vyměřovací základ v nemocenském pojištění zaměstnanců Vyměřovacím základem u zaměstnance v pracovním poměru je podle Zdravotní pojišťovny Metal-Aliance (2009) úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Příjmy, zúčtované v souvislosti se zaměstnáním, které se do vyměřovacího základu nezahrnují: a) náhrada škody podle zákoníku práce, b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů a odměna při skončení funkčního období náležející podle zvláštních právních předpisů, c) věrnostní přídavek horníků,

21

d) odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání, e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události, f) plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. (Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance, 2009) Vyměřovací základ v nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných Vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných definuje Přib (2009, s. 45) jako úhrn měsíčních základů v rozhodném období, z nichž tato osoba zaplatila pojistné na pojištění. Tabulka 1: Přehled procenta příjmu tvořící vyměřovací základ Rok do 2004 2004 2005 od 2006

Procento 35 40 45 50

Zdroj: Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance (2009), vlastní zpracování 3.4.2.3

Denní vyměřovací základ

Denní vyměřovací základ v nemocenském pojištění zaměstnanců Denní vyměřovací základ se používá v nemocenském pojištění pro stanovení výše dávek. Nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství a ošetřovné se vypočítávají příslušnou procentní sazbou z denního vyměřovacího základu. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se vypočítává jako rozdíl mezi dřívějším a současným výdělkem s tím, že dřívější výdělek je limitován výší denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se pro účely nemocenského pojištění zaměstnanců zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují tzv. vyloučené dny. (Sagit)

22

Vyloučenými dny jsou podle zákona (Přib, 2009, s. 18) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve službě, za které mu nenáleží náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut služební příjem nebo plat, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno nemocenské, ošetřovné a peněžitá pomoc v mateřství. Dále kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny za dobu prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo snížený plat (snížená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény). Denní vyměřovací základ v nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných Denní vyměřovací základ se pro účely nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných zjišťuje obdobně jako v nemocenském pojištění zaměstnanců s těmito odchylkami: a) Vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které se neplatí zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. b) Vyměřovacím základem je úhrn měsíčních vyměřovacích základů v pojistném na sociální zabezpečení pro stanovení záloh na pojistné na důchodové pojištění. c) Rozhodným obdobím je kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikla dočasná pracovní neschopnost. (Sagit) 3.4.2.4

Minimální vyměřovací základ

Vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění je omezen dolní hranicí. Kromě přesně stanovených případů nelze dosáhnout nižšího než minimálního vyměřovacího základu. (Sagit) Minimální vyměřovací základ u zaměstnanců Minimální vyměřovací základ u zaměstnance definuje Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance (2009) jako minimální mzdu pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se pojistné platí. Pod pojmem minimální mzda ve smyslu zákonů pro veřejné zdravotní pojištění se vždy rozumí částka minimální mzdy bez ohledu na délku pracovního úvazku, zařazení zaměstnance, odpracovanou dobu, atd.

23

Tabulka 2: Přehled výše minimálního zaměstnanců v letech 2007 - 2010 Rok 2007 2008 2009 2010

vyměřovacího

základu

Částka v Kč 8 000 8 000 8 000 8 000

Zdroj: Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance Všeobecná zdravotní pojišťovna uvádí, že minimální vyměřovací základ není určen pro zaměstnance, který je po celý kalendářní měsíc: a) Osobou, za kterou platí pojistné i stát. b) Osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení. c) Osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání. d) Osobou, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. e) Osobou, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní měsíčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem u takového zaměstnance je pak jeho skutečný příjem. Minimální vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných Je-li dosažený vyměřovací základ nižší, než minimální vyměřovací základ, je podle serveru Sfinance (2007) osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem je podle Zdravotní pojišťovny Metal-Aliance (2009) v současné době dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován. Výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok vyhlašuje na základě údajů Českého statistického úřadu Ministerstvo zdravotnictví ve Sbírce zákonů sdělením.

24

Tabulka 3: Výše minimálního vyměřovacího základu samostatně výdělečně činných v letech 2007 - 2010 Rok 2007 2008 2009 2010

u

osob

Částka v Kč 10 069,50 10 780,00 11 777,50 11 854,50

Zdroj: Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance Server Finance.cz (2009) píše, že minimální vyměřovací základ nemusí být u osoby samostatně výdělečně činné dodržen, pokud byla osoba samostatně výdělečně činná: a) osobou, za kterou platí pojistné také stát, b) osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, c) osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání, d) osobou, která celodenně, osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, e) osobou, která byla současně vedle samostatné výdělečné činnosti zaměstnancem a odváděla pojistné z tohoto zaměstnání, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, stanoveného pro zaměstnance. Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se podle Zdravotní pojišťovny Metal-Aliance (2009) sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná: a) nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období, b) byla uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, c) se stala osobou, za kterou je plátcem pojistného současně stát nebo osobu, pro niž neplatí minimální vyměřovací základ, pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc.

25

3.4.2.5

Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ u zaměstnanců Maximální vyměřovací základ u zaměstnanců byl zaveden 1.1.2008 zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Maximální vyměřovací základ definuje Zdravotní pojišťovna MetalAliance (2009) jako součet vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu, přestává odvádět pojistné za příslušného zaměstnance. Vyměřovací základ je u takového zaměstnance od chvíle dosažení maxima do konce kalendářního roku nulový. Kdyby zaměstnavatel nesledoval kumulovanou roční výši vyměřovacích základů, z nichž bylo odvedeno pojistné za zaměstnance, mohlo by se stát, že by odváděl pojistné i po dosažení maximálního vyměřovacího základu. V takovém případě by šlo o chybný odvod, který musí řešit zaměstnavatel (oprava přehledu, případně vrácení pojistného, apod.) Tabulka 4: Výše maximálního vyměřovacího základu zaměstnanců v letech 2007 - 2010 Rok 2007 2008 2009 2010

Částka v Kč 1 034 880 1 130 640 1 707 048

Zdroj: Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance Maximální vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných Osoba samostatně výdělečně činná je podle Zdravotní pojišťovny Metal-Aliance (2009) povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Maximální vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných se vypočítá se jako násobek průměrné mzdy. Výše násobku se od zavedení maximálního vyměřovacího základu každoročně mění.

26

Tabulka 5: Výše maximálního vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných v letech 2007 - 2010 Rok 2007 2008 2009 2010

Částka v Kč 486 000 1 034 880 1 130 640 1 707 048

Zdroj: Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance 3.4.2.6

Ochranná lhůta

Česká správa sociálního zabezpečení (2009) uvádí, že ochranná lhůta má zajistit, aby lidé nezůstali bez prostředků například v době, kdy jedno zaměstnání skončili a do nového ještě nenastoupili. Ochranná lhůta podle zákona o nemocenském pojištění (Přib, 2009, s. 17) neplyne: a) z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo plného invalidního důchodu, b) z dalšího zaměstnání, které sjednal na dobu pracovního (služebního) volna v prvním zaměstnání a ve kterém koná práci místo práce v prvním zaměstnání, c) z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené na zotavenou v jiném zaměstnání, d) ze zaměstnání malého rozsahu, e) ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je žákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, f) v případě, že pojištění odsouzeného nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence skončí v době jeho útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. Ochranná lhůta pro nemocenské je podle České správy sociálního zabezpečení (2009) od 1.1.2008 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. Pokud byl zaměstnanec naposledy zaměstnán kratší dobu, ochranná lhůta trvá jen tolik dnů, kolik trvalo poslední pojištění. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, je ochranná lhůta pro peněžitou pomoc v mateřství 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud pojištění těhotné zaměstnankyně trvalo kratší dobu,

27

ochranná lhůta trvá jen tolik dnů, kolik trvalo pojištění. V ochranné lhůtě nevzniká nárok na ošetřovné.

3.5 Systém nemocenského pojištění Systém nemocenského pojištění je podle Ministerstva práce a sociálních věcí určen pro výdělečně činné osoby, které v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí (dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo úrazu či karantény, ošetřování člena rodiny, těhotenství a mateřství, péče o dítě) zabezpečuje tyto ekonomicky aktivní občany peněžitými dávkami nemocenského pojištění. 3.5.1 Účastníci nemocenského pojištění Nemocenského pojištění jsou podle Ministerstva práce a sociálních věcí účastni zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnanci jsou povinně účastni nemocenského pojištění, na rozdíl od osob samostatně výdělečně činných, jejichž nemocenské pojištění je dobrovolné. 3.5.1.1

Nemocenské pojištění zaměstnanců

Česká správa sociálního zabezpečení (2009) uvádí, že účast na nemocenském pojištění zaměstnanců vzniká dnem, ve kterém nastoupili do práce, a zaniká dnem ukončení pracovního poměru. Povinná účast na nemocenském pojištění vzniká u zaměstnance, pokud splňuje podmínky stanovené zákonem o nemocenském pojištění. Jedná se o tři základní podmínky, a to o: 1. Výkon práce na území České republiky v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nemocenském pojištění založit. (Ministerstvo práce a sociálních věcí) Česká správa sociálního zabezpečení (2009) upozorňuje, že vykonává-li zaměstnanec přechodně práci mimo Českou republiku, nemá to vliv na jeho pojištění). 2. Rozsah zaměstnání, který je určen minimálním počtem dnů (zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů). (Ministerstvo práce a sociálních věcí) 3. Sjednaná mzda či plat ze zaměstnání za kalendářní měsíc musí dosáhnout alespoň tzv. rozhodného příjmu, jak píše server BusinessInfo.cz (2009). V roce 2009 se jedná o 2 000 Kč. Jestliže

28

mzda či plat za kalendářní měsíc nedosáhne rozhodného příjmu, jedná se o tzv. zaměstnání malého rozsahu. Splnění podmínek pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění má podle zákona o nemocenském pojištění (Přib, 2009, s. 27) význam nejen pro nároky z tohoto pojištění, nýbrž ovlivňuje též účast na důchodovém pojištění a je též předpokladem pro placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení (2009) uvádí, že pojištěni jsou i zaměstnanci, kteří vykonávají zaměstnání v cizině pro zaměstnavatele se sídlem v České republice, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie. Podle § 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, účinného od 1.1.2009 jsou nemocensky pojištěni tito zaměstnanci: a) zaměstnanci v pracovním poměru, b) příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání, c) státní zaměstnanci podle služebního zákona, d) členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, e) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, f) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, g) soudci, h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, i) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky,

29

j) členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, k) fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech g až j, l) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, m) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu, n) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, o) osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik. (Přib, 2009, s. 14) Vynětí z pojištění Ve stanovených případech nastává vynětí z nemocenského pojištění. Z nemocenského pojištění zaměstnanců jsou podle § 9 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, účinného od 1.1.2009 jsou vyňati zaměstnanci vykonávající zaměstnání v České republice pro: a) zaměstnavatele, který požívá diplomatických výsad a imunit, pokud jsou účastni pojištění v jiném státě, b) mezinárodní organizaci, pokud jsou účastni pojištění prostřednictvím této mezinárodní organizace a písemně prohlásí orgánu nemocenského pojištění, že chtějí být z tohoto důvodu vyňati z pojištění v České republice; toto prohlášení podávají zaměstnanci

30

orgánu nemocenského pojištění prostřednictvím mezinárodní organizace, pro niž vykonávají zaměstnání. (Přib, 2009, s. 15) Zvláštní podmínky pro účast na nemocenském pojištění Pro účast na nemocenském pojištění členů družstev, společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným, zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti, dobrovolných pracovníků pečovatelské služby a odsouzených jsou stanoveny zvláštní podmínky. Zvláštní podmínky pro účast na nemocenském pojištění platí také pro zaměstnance v pracovním poměru, kteří pracují na nepravidelnou výpomoc. (Sagit) 3.5.1.2

Nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných

Nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných je dobrovolné. Osoba samostatně výdělečně činná je účastna nemocenského pojištění, pokud vykonává samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a přihlásila se u místně příslušné správy sociálního zabezpečení k nemocenskému pojištění. (Sagit) Osoba samostatně výdělečně činná je účastna nemocenského pojištění jen jednou, i když vykonává několik samostatných výdělečných činností, popřípadě spolupracuje při výkonu několika těchto činností nebo současně vykonává samostatnou výdělečnou činnost a spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti. (Sagit) Zálohy na pojistné na nemocenské pojištění Pokud se osoba samostatně výdělečně činná rozhodne, že se kromě důchodového pojištění zúčastní i nemocenského pojištění, jak uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (2009), platba záloh probíhá odděleně. Výše plateb nemocenského se již neodvíjí od záloh na pojistné na důchodové pojištění, ale od 1. ledna 2009 si osoba samostatně výdělečně činná určuje výši platby na nemocenské sama. Pro výši pojistného na nemocenské pojištění je stanoven pouze minimální měsíční základ, ze kterého je placeno pojistné. Tento minimální měsíční základ je 4 000 Kč pro rok 2009. Nemocenské pojištění v roce 2009 činí 1,4 % z měsíčního základu. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Osoba samostatně výdělečně činná si však může svou platbou určit libovolný měsíční základ vyšší než 4 000 Kč a tím ovlivnit výši dávek v případě sociální události. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Kučerová (2009) uvádí, že se zálohy na pojistné neplatí za ty kalendářní měsíce, kdy měla osoba samostatně výdělečně činná

31

po celý kalendářní měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Skutečnost, že je podnikatel po celý kalendářní měsíc v pracovní neschopnosti však musí zdravotní pojišťovně doložit – doporučuje se předložení kopie počátku a ukončení tzv. neschopenky nebo potvrzení o výplatě dávek od České správy sociálního zabezpečení. Jestliže nemoc trvá pouze část kalendářního měsíce, nemá osoba samostatně výdělečně činná podle serveru Finance.cz (2010) v tomto směru žádnou úlevu. Děrgel (2010) píše, že pokud osoba samostatně výdělečně činná měla v rozhodném období po celý kalendářní měsíc nárok na nemocenské z nemocenského pojištění, popřípadě pobírala takové nemocenské, snižuje se jí za každý takovýto měsíc úměrně minimální vyměřovací základ.

3.6 Dávky nemocenského pojištění Z nemocenského pojištění se podle České správy sociálního zabezpečení (2009) vyplácí čtyři druhy dávek: nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství. Splnění podmínek nároku na dávky se z každé účasti na nemocenském pojištění posuzuje samostatně. Při souběhu nároků na tutéž dávku z více zaměstnání zakládajících účast na nemocenském pojištění se poskytne ze všech zaměstnání pouze jedna dávka, která se vypočte z příjmů dosažených ve všech těchto zaměstnáních (s výjimkou vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství). Všechny dávky nemocenského pojištění vyplácí příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, respektive Městská správa sociálního zabezpečení v Brně, respektive Pražská správa sociálního zabezpečení. Základní podmínkou nároku na dávky nemocenského pojištění je, že příslušná sociální událost (např. pracovní neschopnost, nástup na mateřskou dovolenou) vznikne v době, kdy trvá účast na nemocenském pojištění, popř. v ochranné lhůtě. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Jednotlivé dávky sociálního zabezpečení, poskytované jeho účastníkům, představují podle Vančurové a dalších (2008, s. 13) širokou paletu. Z ekonomického hlediska lze dávky třídit především podle míry a způsobu úhrady potřeb účastníků a jejich rodin. Podle tohoto kritéria rozlišujeme: a) dávky zásluhové – dávky závislé na výdělku, b) dávky univerzální – poskytované v jednotné výši,

32

c) dávky individualizované – poskytované v individuálně poskytované výši, se zohledněním sociální potřeby konkrétního občana. Jednotlivé základní konstrukce dávek lze kombinovat. Česká správa sociálního zabezpečení (2009) uvádí, že z nemocenského pojištění zaměstnanců se poskytují tyto dávky: a) nemocenské, b) ošetřovné, c) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, d) peněžitá pomoc v mateřství. Podle Sagitu se z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (pokud jsou účastni nemocenského pojištění) poskytují tyto dávky: a) nemocenské, b) peněžitá pomoc v mateřství. 3.6.1 Nemocenské (k 1.1.2009) Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny. Náleží od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény až do jejího ukončení. Doba, po kterou občan nemocenské pobírá, se nazývá podpůrčí doba. Trvá maximálně do uplynutí 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti včetně případných zápočtů předchozích období pracovní neschopnosti. Pracujícím starobním nebo plně invalidním důchodcům se nemocenské poskytuje od 15. kalendářního dne nejdéle 70 kalendářních dnů při jedné pracovní neschopnosti, ne však víc než 70 dnů v kalendářním roce. Poživatelům starobního nebo plného invalidního důchodu se nemocenské poskytuje jen v době trvání zaměstnání. Skončením zaměstnání jim zaniká nárok na nemocenské, a to i v případech, kdy ještě podpůrčí dobu nevyčerpali. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) V době prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nebo karantény je zaměstnanec zabezpečen náhradou mzdy, kterou mu vyplácí jeho zaměstnavatel. Náhrada mzdy náleží zaměstnanci, který je nemocensky pojištěn a splňuje také podmínky nároku na nemocenské. Poskytuje se za pracovní dny – při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (při karanténě od 1. pracovního dne), a to jen v době trvání pracovního vztahu. Pokud zaměstnanec pracuje současně ve více zaměstnáních, má nárok na náhradu mzdy z každého zaměstnání zvlášť. Náhrada mzdy není dávkou nemocenského pojištění. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Problematika náhrady mzdy je řešena

33

a upravena zákonem č. 65/1965 Sb., zákoníkem práce (§ 127a). (Zákoník práce) Nárok na nemocenské nemá pojištěnec, který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost. Jestliže si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce nebo jako bezprostřední následek své opilosti, zneužití omamných prostředků či psychotropních látek nebo při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku, náleží mu nemocenské za kalendářní den v poloviční výši. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Server BusinessInfo.cz (2009) přibližuje, že nárok na dávky nemocenského pojištění se uplatňuje předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Žádost o dávku podávají zaměstnanci u svého zaměstnavatele. Osoby samostatně výdělečně činné u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. 3.6.1.1

Pracovní neschopnost delší než 180 dnů

Po uplynutí 180 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti má ošetřující lékař jak uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (2009) povinnost posoudit, zda je zdravotní stav pojištěného stabilizovaný (tj. ustálený na určité úrovni zdraví). V případě, že je zdravotní stav stabilizovaný, je povinen ošetřující lékař dočasnou pracovní neschopnost ukončit. 3.6.1.2

Pracovní neschopnost delší než 380 dnů

Právní úprava omezuje základní podpůrčí dobu pro poskytování nemocenského na 380 kalendářních dnů od vzniku pracovní neschopnosti. O tom, že se blíží uplynutí 380. dne podpůrčí doby informuje pojištěnce správa sociálního zabezpečení dopisem. Po uplynutí této doby se podle zákona o nemocenském pojištění (Přib, 2009, s. 20) nemocenské vyplácí na základě žádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, který vyplácí nemocenské, pokud lze očekávat, že pojištěnec v krátké době, nejdéle však v době 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby 380 dnů, nabude pracovní schopnost. To znamená, že na základě žádosti zaměstnance může být podpůrčí doba prodloužena z 380 dnů na 730 dnů. Prodloužení lhůty se provádí každé 3 měsíce. Jestliže nepříznivý zdravotní stav trvá i nadále, může pojištěnec požádat o uznání invalidního důchodu. Zdravotní stav pojištěnce posuzují

34

lékaři České správy sociálního zabezpečení. Pro získání nároku na invalidní důchod je třeba rovněž splnit podmínku potřebné doby pojištění. Druhy invalidních důchodů do 31.prosince 2009: • plný invalidní důchod – plně invalidní je občan, pokud jeho pracovní schopnost poklesla o 66 %, • částečný invalidní důchod – částečně invalidní je občan, pokud jeho pracovní schopnost poklesla o 33 %. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Od 1. ledna 2010 dochází ke změně názvosloví, rozlišuje se: • invalidita 1. stupně – pracovní schopnost poklesla o 35 – 49 %, • invalidita 2. stupně – pracovní schopnost poklesla o 50 – 69 %, • invalidita 3. stupně – pracovní schopnost poklesla o více než 70 %. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2010) Podle nového názvosloví se plný invalidní důchod nahrazuje invalidním důchodem pro invaliditu 3. stupně a částečný invalidní důchod invalidním důchodem pro invaliditu 1. nebo 2. stupně. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2010) 3.6.1.3

Řízení pracovních neschopností

Jak uvádí server epravo.cz (2010) pracovní neschopnost může posuzovat pouze ošetřující lékař nebo i příslušná okresní správa sociálního zabezpečení svým lékařem. Ošetřující lékař uzná občana práce neschopným, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz nedovoluje vykonávat dosavadní zaměstnání nebo dosavadní samostatnou výdělečnou činnost, dále uzná občana práce neschopným pokud byl tento občan přijat do ústavní péče ve zdravotnickém zařízení nebo mu byla na náklady zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská, a to na celou dobu pobytu, také občana, který byl jako průvodce přijat s nezletilým dítětem do ústavní péče a také uchazeče o zaměstnání, jestliže pro zdravotní stav není schopen plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání nebo není schopen výkonu práce v rámci vhodného zaměstnání zprostředkovaného příslušným úřadem práce a též občana, který nemůže vykonávat dosavadní zaměstnání, dosavadní samostatnou výdělečnou činnost nebo plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání pro poškození nebo ztrátu ortopedické pomůcky, a to po dobu nezbytně nutnou k její opravě nebo opatření pomůcky nové. Lékař uzná v souvislosti s těhotenstvím a porodem práce neschopnou

35

i ženu, která nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pracovní neschopnost začíná z hlediska práva až dnem, kdy ji lékař zjistil. V odůvodněných případech může lékař uznat občana práce neschopným dřívějším dnem, nejvýše však tři kalendářní dny přede dnem, v němž pracovní neschopnost zjistil. (Epravo.cz, 2010) Česká správa sociálního zabezpečení (2009) uvádí, že v případě zjištěné pracovní neschopnosti lékař vydá II., III. a IV. díl tzv. neschopenky („Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“), na které lékař potvrzuje pracovní neschopnost. Od 1. prosince 2009 má tiskopis pět propisovacích dílů (do 30. listopadu 2009 byl tiskopis vzhledově stejný, jen měl 6 částí): • I. díl: Hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti – tento díl je povinen ošetřující lékař odeslat nejpozději třetí pracovní den, který následuje po dni, v němž bylo vydáno rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, místě příslušné správě sociálního zabezpečení. • II. díl: Průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti (se žlutým pruhem) – náleží pojištěnci, který se jím prokazuje při dalším ošetření či kontrole trvání dočasné pracovní neschopnosti u ošetřujícího lékaře. • III. díl: Hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti (s modrým pruhem) – slouží zaměstnanci jako doklad k uplatnění nároku na náhradu mzdy. • IV. díl: Žádost o nemocenské (s růžovým pruhem) – tímto dílem uplatňuje pojištěnec nárok na nemocenské, pokud je dočasná pracovní neschopnost delší než 14 kalendářních dnů. Doporučuje se, aby jej ošetřující lékař předával pojištěnci spolu s II. a III. dílem již při vzniku dočasné pracovní neschopnosti. • V. díl: Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti – hlášení zaměstnavateli – ošetřující lékař tento díl předává pojištěnci v den, ve kterém rozhodl o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Během dočasné pracovní neschopnosti musí pojištěnec dodržovat stanovený režim. Mimo jiné má povinnost zdržovat se v místě uvedeném na tzv. neschopence, dodržovat určené vycházky, dodržovat léčebný režim stanovený ošetřujícím lékařem. Dočasně práceneschopný pojištěnec musí umožnit kontrolu dodržování režimu. Kontroly provádí namátkově nebo na základě podnětu ošetřujícího lékaře nebo zaměstnavatele pracovníci správy sociálního zabezpečení. V době prvních 14 dnů dočasné pracovní

36

neschopnosti může zaměstnavatel sám kontrolovat, zda se zaměstnanec zdržuje v místě pobytu a zda dodržuje rozsah a dobu stanovených vycházek. Česká správa sociálního zabezpečení (2009) Zaměstnanec předává zaměstnavateli IV. díl tzv. neschopenky nejpozději s potvrzením o trvání dočasné pracovní neschopnosti, které ošetřující lékař vystavil ke 14. dni trvání této neschopnosti. Jestliže pracovní neschopnost zaměstnance trvá déle než 14 dní, zaměstnavatel IV. díl spolu s vyplněným tiskopisem „Příloha k žádosti o nemocenské“ (viz příloha 1) a dalším potvrzením o trvání dočasné pracovní neschopnosti (zpravidla v pořadí druhém) nebo rozhodnutím o ukončení dočasné pracovní neschopnosti zašle místě příslušné správě sociálního zabezpečení. Osoby dobrovolně nemocensky pojištěné (tj. osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci) předávají tento díl spolu s potvrzením o trvání dočasné pracovní neschopnosti (popř. rozhodnutím o ukončení dočasné pracovní neschopnosti) přímo místě příslušné správě sociálního zabezpečení. Česká správa sociálního zabezpečení (2009) Ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti pojištěnce podle § 59 například v těchto případech: a) jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, a to dnem, kdy tuto skutečnost zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem od tohoto vyšetření, b) jestliže uplynulo alespoň 180 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti a vyšetřením zjistí, že jeho zdravotní stav je stabilizovaný, c) při ukončení ústavní péče nebo komplexní lázeňské péče, d) jestliže byl pojištěnec přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého do ústavní péče, při ukončení ústavní péče tohoto dítěte nebo při ukončení pobytu tohoto pojištěnce v zařízení, do jehož ústavní péče bylo toto dítě přijato. (Přib, 2009, s. 27) Shledá-li ošetřující lékař podle zákona o nemocenském pojištění (Přib, 2009, s. 27) (zdravotní) stav pojištěnce způsobilý pro ukončení pracovní neschopnosti, předá mu vyplněný V. díl Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti: Rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanec předává toto rozhodnutí svému zaměstnavateli. Je-li dočasná pracovní neschopnosti kratší než 15 kalendářních dnů, ponechá si tento doklad zaměstnavatel pro účely výplaty náhrady mzdy. Byla-li pracovní neschopnost delší než

37

14 kalendářních dnů, zašle zaměstnavatel po doplnění části „Záznamy zaměstnavatele“ tento díl místně příslušné správě sociálního zabezpečení. 3.6.2 Ošetřovné (k 1.1.2009) Ošetřovné je poskytováno zaměstnanci z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti nebo z důvodu péče o dítě mladší 10 let. Rodiče či jiné oprávněné osoby se mohou v ošetřování jednou vystřídat. Ošetřovné se vyplácí nejdéle po dobu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování. Zaměstnanci, který má v trvalé péči dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a je jinak osamělý, pak nejdéle 16 kalendářních dnů. Za kalendářní den činí ošetřovné 60 % denního vyměřovacího základu. Ošetřovné vyplácí od 1. dne potřeby ošetřování příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, respektive Městská správa sociálního zabezpečení v Brně, respektive Pražská správa sociálního zabezpečení. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Nárok na ošetřovné podle České správy sociálního zabezpečení (2009) vzniká, pokud: zaměstnanec účasten nemocenského pojištění (nárok a) je na ošetřovné však nemají např. příslušníci ozbrojených sborů z povolání, zaměstnanci malého rozsahu, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, domáčtí zaměstnanci, dobrovolní pracovníci pečovatelské služby, OSVČ, zahraniční zaměstnanci) a b) ošetřuje nemocné dítě mladší 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo c) pečuje o zdravé dítě do 10 let věku z důvodu uzavření dětského výchovného zařízení, nařízení karantény, nebo, když osoba, která jinak o dítě pečuje onemocněla, nebo d) ošetřuje jiného nemocného člena domácnosti, pokud jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetřování jinou osobou a e) dítě nebo nemocný člen domácnosti žije v domácnosti se zaměstnancem, který o tuto dávku žádá, pokud se nejedná o ošetřování (péči) dítěte mladšího 10 let rodičem. Kučera (2009) uvádí, že nárok se uplatňuje tiskopisem „Rozhodnutí o potřebě ošetřování (péči)“, který vystavuje ošetřující lékař osoby, která onemocněla. Na III. díle tiskopisu Rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování (péče) osoba uplatňující nárok na ošetřovné doplní údaje na druhé straně tiskopisu a předá svému zaměstnavateli. Pro výplatu dávky musí

38

zaměstnanec ještě doložit trvání potřeby ošetřování. To dokládá IV. dílem Rozhodnutí o ukončení potřeby ošetřování (péče) nebo Potvrzením o trvání potřeby ošetřování (péče). 3.6.3 Peněžitá pomoc v mateřství (k 1.1.2009) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje za kalendářní dny, její výše je 70 % denního vyměřovacího základu a vyplácí se od 1. dne nástupu na mateřskou dovolenou. Výše denního vyměřovacího základu se zjišťuje z rozhodného období stanoveného ke dni nástupu na mateřskou dovolenou. Podmínkou nároku na tuto dávku je účast pojištěnce na nemocenském pojištění alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou. Peněžitou pomoc v mateřství mohou podle nové právní úpravy ve více případech než dosud čerpat také muži. Týká se to zejména otců dětí či manželů matek, a to tehdy, když peněžitou pomoc v mateřství nepobírá matka dítěte, protože onemocněla nebo uzavřela písemnou dohodu s manželem nebo otcem dítěte o převzetí dítěte do péče (lze ji uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku 7. týdne po porodu dítěte). Tato podmínka se týká zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných. Pro osoby samostatně výdělečně činné přitom platí ještě jedna podmínka pro získání peněžité pomoci v mateřství, a to, že její nemocenské pojištění musí trvat alespoň 180 kalendářních dnů v posledním roce před začátkem podpůrčí doby. Podpůrčí doba (doba poskytování dávky) u peněžité pomoci v mateřství začíná nástupem na mateřskou dovolenou, který si pojištěnka volí v rozmezí mezi počátkem 8. až 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Podpůrčí doba činí 28 týdnů u pojištěnky, která porodila, a to i v případě, že se jedná o zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená či z jiných vážných důvodů osamělá. U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí činí podpůrčí doba 37 týdnů, přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží, jen jestliže pojištěnka dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. U pojištěnce, pokud převzal dítě do péče (na základě rozhodnutí příslušného orgánu, z důvodu úmrtí matky, z důvodu dlouhodobého závažného onemocnění matky nebo na základě dohody podle tohoto zákona) činí podpůrčí doba 22 týdnů. Pokud tento pojištěnec pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, činí podpůrčí doba 31 týdnů, přičemž po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněžitá pomoc v mateřství náleží,

39

jen jestliže pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Nárok na dávku, jak píše Droščínová (2008), je třeba uplatnit předložením vyplněného formuláře, který budoucí maminky dostanou u svého gynekologa. Zaměstnankyním stačí žádost předat svému zaměstnavateli, OSVČ ji předávají okresní správě sociálního zabezpečení. 3.6.4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (k 1.1.2009) Vyrovnávací příspěvek se poskytuje těhotné zaměstnankyni nebo matce do konce 9. měsíce po porodu, pokud vykonávala práci, která je těmto ženám zakázána. Poskytuje se rovněž těhotné ženě, která vykonávala práci ohrožující podle lékařského posudku její těhotenství nebo zaměstnankyni, která kojí. Základní podmínkou nároku na tuto dávku je, že zaměstnankyně byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek. Rozdíl mezi původním denním vyměřovacím základem a průměrným příjmem po převedení na jinou práci je výší vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Poskytuje se za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, nejdéle do začátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství mohou dostat ty ženy, které jsou účastny nemocenského pojištění. Na tuto dávku nemají nárok ženy činné na základě dohody o pracovní činnosti, ženy vykonávající zaměstnání malého rozsahu, dobrovolné pracovnice pečovatelské služby, osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci. Z důvodu mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje do konce 9. měsíce po porodu a u žen, které kojí, pak po dobu kojení. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009)

3.7 Nemocenské pojištění v Evropské unii Jedním ze základních principů Evropské unie je právo občanů na volný pohyb, jak uvádí Portál veřejné správy České republiky (2005). Pro oblast sociálního zabezpečení z toho vyplývá povinnost členských států zacházet s migrujícími občany stejně jako s vlastními státními příslušníky tak, aby nebyla omezena jejich možnost pracovat v různých zemích tohoto prostoru. V oblasti sociálního zabezpečení nedochází k harmonizaci národních sociálních systémů členských států, ale pouze k jejich koordinaci. Důvodem je různorodost sociálních systémů členských států, které jsou založeny na odlišných principech a mají i různá

40

institucionální uspořádání. Koordinace ponechává národní předpisy beze změn - rozdíly mezi národními systémy zůstávají. Koordinace nahrazuje pouze ta národní pravidla, která jsou pro migrujícího pracovníka nebo osobu samostatně výdělečně činnou nevýhodná. Česká správa sociálního zabezpečení (2009) uvádí, že vstupem České republiky do Evropské unie 1. května 2004 se začalo na Českou republiku vztahovat evropské právo sociálního zabezpečení. Nejdůležitějšími právními předpisy v této oblasti jsou nařízení Rady č. 1408/71 a 574/72, tzv. koordinační nařízení. Znamená to, že nadále se aplikují právní předpisy jednotlivých členských států a evropská koordinační nařízení, která mají před národní právní úpravou přednost, zajišťují jejich vzájemnou provázanost. Nařízení usnadňují podmínky pro migraci a zabezpečují právní ochranu osob migrujících mezi státy EU. Bude-li občan pobývat v jiném členském státě Evropské unie (turista nebo vyslaný pracovník) a zůstane pojištěn v ČR, budou mu peněžité dávky v nemoci a mateřství poskytovány podle České správy sociálního zabezpečení (2009) podle českých platných právních předpisů. Když se občan rozhodne pracovat v jiném členském státě a v tomto státě bude i nemocensky pojištěn, dostane peněžité dávky v nemoci a mateřství podle právních předpisů tohoto státu. Jestliže osoby migrují za prací po státech EU, je nutné vědět, v kterém státě budou pojištěny. Účast migrujícího pracovníka na nemocenském a důchodovém pojištění se řídí právními předpisy o sociálním zabezpečení toho členského státu, které byly určeny jako příslušné v souladu s nařízením. Podle příslušných právních předpisů se odvádí pojistné a v souladu s nimi jsou vypláceny dávky. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Ve státech Evropské unie se sociální zabezpečení řídí nařízeními Rady 1408/71 a 574/72, která jsou nadřazena národním zákonům členských států. Koordinace sociálního zabezpečení je založena na čtyřech základních principech, které v praxi pro migrující pracovníky znamenají: a) Podle principu rovného zacházení podléhají migrující osoby na území členských států stejným povinnostem a užívají stejných výhod jako státní příslušníci dotyčného státu. b) Na základě principu aplikace právního řádu jediného státu by nemělo dojít k situaci, že by migrující osoba v daném okamžiku podléhala právním předpisům více států nebo naopak nebyla pojištěna vůbec. Obecně platí, že se uplatňuje legislativa země, kde zaměstnaná osoba nebo OSVČ pracuje bez ohledu na místo jejího bydliště. c) Princip sčítání dob pojištění se využívá v případech, kdy člověk stráví část svého pracovního života v jednom a část v jiném členském státě

41

a přitom nesplní předepsanou dobu pojištění pro nárok na dávku v některém z nich. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) V tomto případě se připočtou k této době pojištění i doby pojištění získané v jiných členských státech. K tomuto účelu se používá formulář E 104 – Potvrzení týkající se sčítání dob pojištění, zaměstnání nebo bydlení. (Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009) d) Princip zachování nabytých práv zajišťuje migrujícím osobám výplatu dávek i na území jiného členského státu, než má sídlo instituce odpovědná za jejich výplatu. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Ševčíková (2008) upozorňuje, že staré členské země Evropské unie postupně otevírají své pracovní trhy nováčkům, a tak není divu, že stále více českých občanů pracuje nebo se chystá pracovat v jiném členském státě. Mnozí z nich se přitom budou muset odhlásit z českého systému zdravotního pojištění, protože v rámci EU platí princip jednoho pojištění. To znamená, že pracovník nebo osoba samostatně výdělečně činná by měli podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení pouze v jednom státě. Příslušnost k právním předpisům jednoho státu se vztahuje na celou oblast sociálního zabezpečení, nemohou tedy být zdravotně pojištěni v jedné zemi EU a důchodově ve státě jiném. Ministerstvo práce a sociálních věcí (2009) připomíná, že stejná práva jako v zemích EU našim občanům náleží i v zemích Evropského hospodářského prostoru, tj. v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu, a výhledově i ve Švýcarsku. 3.7.1 Nemocenské ve vybraných státech Evropské unie Země Evropské unie Gola (2009) dělí dle přístupu k výplatě nemocenského dle dvou kritérií: 1. Způsob výpočtu určení výše nemocenského – nemocenské v paušální výši (Irsko, Island, Malta a Velká Británie) nebo nemocenské procentem z dosahovaného příjmu. 2. Účast zaměstnavatele – na výplatě nemocenského jsou zapojeni zaměstnavatelé (např. v Dánsku a Španělsku zaměstnavatelé dokonce vyplácejí a poskytují celé nemocenské dávky, v Německu 6 týdnů, v Rakousku 6 -12 týdnů) nebo zaměstnavatelé na výplatě nemocenské zapojeni nejsou (např. Irsko nebo Portugalsko).

42

3.7.1.1

Německo

Na zajištění zaměstnanců pro případ nemoci se podílejí zaměstnavatelé a příslušné sociální instituce. Po dobu prvních 6 týdnů platí zaměstnavatel mzdu výši 100 %, potom dostává zaměstnanec již pouze nemocenské od sociální instituce. Výše nemocenského činí 70 % z průměrného příjmu občana za uplynulých 52 týdnů. Nejdéle je však nemocenské poskytováno po dobu 78 týdnů během 3 let. (Gola, 2009) 3.7.1.2

Rakousko

Po dobu 6 až 12 týdnů mají zaměstnanci nárok na nemocenské ve výši 100 % od svého zaměstnavatele (záleží na délce zaměstnání). Následující 4 týdny dostávají od svého zaměstnavatele 50 % své průměrné mzdy. Při delší nemoci dostává zaměstnanec již pouze nemocenské dávky od příslušné sociální instituce. Výše nemocenského vypláceného příslušnou sociální institucí činí 50 % Maximální vyměřovací základ pro výpočet nemocenského činí 3 840 €. Maximálně je nemocenská vyplácena po dobu jednoho roku, ve stanovených případech může být prodloužena na 78 týdnů. (Gola, 2009) 3.7.1.3

Slovensko

Výše nemocenského činí 25 % první tři dny nemoci, od 4. dne činí nemocenské 55 % z průměrného příjmu občana. Nemocenské je poskytováno nejdéle po dobu 52 týdnů. Nárok na nemocenské má občan, jestliže splnil během posledních dvou let podmínku účasti na nemocenském pojištění v délce 270 dní. (Gola, 2009)

3.7.1.4

Polsko

Během prvních 33 kalendářních dní pracovní neschopnosti dostává zaměstnanec od svého zaměstnavatele mzdu ve výši 80 % z průměrné hrubé mzdy za uplynulých 12 měsíců. Následně je nemocenské vypláceno pověřenou sociální institucí, maximálně však do 182. dne nemoci. (Gola, 2009) 3.7.1.5 První

Belgie

Dávky v nemocenském pojištění se vyplácí až po jednom měsíci. měsíc dostávají zaměstnanci náhradu mzdy od svého

43

zaměstnavatele. Výše náhrady mzdy závisí na pracovním zařazení zaměstnance. Manuální zaměstnanci mají právo na mzdu 1. - 7. den ve výši 100 %, 8. - 14. den ve výši 60 %, 15. - 30. den již dostávají pouze doplňkový příspěvek (je vyšší než nemocenské dávky vyplácené sociální institucí). Nemanuální zaměstnanci mají právo na plat ve výši 100 % po celých 30 dní pracovní neschopnosti. Výše nemocenské činí 60 % od 31. dne nemoci, jestliže občan žije v domácnosti s další dospělou osobou, tak činí výše nemocenské 55 % jeho příjmu. Nárok na nemocenskou má občan, jestliže odpracoval 120 dní v posledních šesti měsících před začátkem nemoci. (Gola, 2009) 3.7.1.6

Dánsko

Jestliže občan řádně platil příspěvky do fondu, pobírá po dobu nemocenské 100 % svého průměrného příjmu za uplynulé čtvrtletí. Maximální výše nemocenského činí 3 415 DKK (458 €) za týden. Nemocenské je pobíráno maximálně po dobu 52 týdnů během posledních 18 měsíců, potom již má občan nárok na invalidní důchod. První dva týdny platí zaměstnanci nemocenské zaměstnavatel bez náhrady této mzdy od sociálního úřadu (zaměstnanec musí pro zaměstnavatele pracovat před nemocí minimálně 8 týdnů). Při nemoci delší než 2 týdny dostává zaměstnavatel refundaci nemocenského od příslušného sociálního úřadu. (Gola, 2009) 3.7.1.7

Lucembursko

Po dobu nemoci dostává občan dávky nemocenské ve výši 100 % svého průměrného příjmu. Nemocenské je však poskytováno nejdéle po dobu 52 týdnů, potom již má občan nárok na invalidní důchod. Zaměstnanci dostávají nemocenské od sociální instituce. Zaměstnavatelé platí mzdu jen pro nemanuální zaměstnance v soukromém sektoru. Mzda jim náleží ve výši 100 % v měsíci, v němž pracovní neschopnost vznikla, a další tři následující měsíce. (Gola, 2009) 3.7.1.8

Španělsko

Zaměstnanec dostává nemocenské až od 4. dne, kdy ji ve výši 60 % své průměrné mzdy od svého zaměstnavatele, do 20. dne pracovní neschopnosti. Posledních 5 dní zaměstnavatel refundaci od příslušné sociální instituce. Od pracovní neschopnosti činí nemocenské 75 % průměrného

44

dostává a to až dostává 21. dne příjmu.

Nemocenské je poskytováno nejdéle po dobu již má občan nárok na invalidní důchod. (Gola, 2009) 3.7.1.9

52 týdnů,

potom

Velká Británie

Výše nemocenského je stanovena paušální sazbou. Prvních 28 dní dostává občan 59,20 GBP, potom 70,05 GBP. Nemocenské je poskytováno nejdéle po dobu 52 týdnů. Jsou zavedeny různé příplatky – např. na každé dítě 11,35 GBP týdně. (Gola, 2009)

3.8 Česká správa sociálního zabezpečení Je největší finančně správní institucí státní správy České republiky. Jako organizační složka státu je Česká správa sociálního zabezpečení podřízena Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Byla ustavena, s účinností od 1. září 1990, zákonem ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, kterým byl novelizován zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČSR v sociálním zabezpečení. Kompetence České správy sociálního zabezpečení jsou upraveny zákonem ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. V rámci legislativního procesu a přípravy koncepce sociálního zabezpečení spolupracuje Česká správa sociálního zabezpečení se členy příslušných výborů Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR. Při mezirezortních připomínkových řízeních Česká správa sociálního zabezpečení spolupracuje i s dalšími ústředními orgány státní správy ČR. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Strukturu České správy sociálního zabezpečení tvoří ústředí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště České správy sociálního zabezpečení, okresní správy sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení a Městská správa sociálního zabezpečení Brno a jejich územní pracoviště. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Místní příslušnost správy sociálního zabezpečení k výplatě dávky zaměstnanci se řídí sídlem zaměstnavatele nebo místem mzdové účtárny. Pro osoby samostatně výdělečně činné a zahraničního zaměstnance je místně příslušná správa sociálního zabezpečení podle jeho trvalého pobytu (jde-li o cizince podle místa hlášeného pobytu v ČR, popř. podle místa podnikání). (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009)

45

Česká správa sociálního zabezpečení má celkem 92 pracovišť v celé České republice. Všechna poskytují služby ze všech oblastí sociálního zabezpečení. Sociální systém České republiky přitom funguje na principu solidarity, kdy mladí svými platbami pomáhají starým, zdraví zase nemocným. Obdobné systémy jsou zavedeny ve všech vyspělých státech Evropy. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Česká správa sociálního zabezpečení (2009) uvádí, že zodpovídá za starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody a vybírá pojistné na sociální zabezpečení. Spravuje věci téměř 8 milionů pojištěnců, z toho je více než 2,5 milionu důchodců. Do státního rozpočtu přispívá Česká správa sociálního zabezpečení víc než 35 %. Jde o peníze, které pravidelně vybírá na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvky na státní politiku zaměstnanosti. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Česká správa sociálního zabezpečení také plní úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným orgánem vůči zahraničním institucím (rovněž vůči Švýcarsku) pro peněžité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněžité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Kromě zákonem stanovených úkolů vykonává Česká správa sociálního zabezpečení (2009) další důležité činnosti, které zajišťují jeho efektivní provoz : a) odpovídá za účelné vynakládání rozpočtových prostředků na sociální zabezpečení, b) sestavuje návrhy plánu a rozpočtu pro zajištění provozu České správy sociálního zabezpečení, c) odpovídá za vedení klasických a automatizovaných evidencí dat potřebných pro rozhodování ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění a lékařské posudkové služby, d) odpovídá za vytváření a rozvíjení automatizovaného informačního systému a provádí racionalizační opatření v oblasti sociálního zabezpečení, e) odpovídá za správu svěřeného majetku (budov, zařízení, výpočetní techniky atd.). S účinností od 1. července 2005 je Česká správa sociálního zabezpečení povinna podle ustanovení § 16c zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, vést registr pojištěnců, který má sloužit k plnění jejích úkolů vyplývajících pro ni v sociálním zabezpečení z práva Evropských

46

společenství a z mezinárodních smluv a k provádění sociálního zabezpečení. (Česká správa sociálního zabezpečení, 2009) Všeobecné zásady pro vyplňování tiskopisu „Oznámení o nástupu do zaměstnání – skončení zaměstnání“ – platné od 1.1.2009

4. KOMPARAČNÍ ANALÝZA NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ 4.1 Nemocenské pojištění od 1. ledna 2008 Česká správa sociálního zabezpečení (2008) informuje, že dne 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tímto zákonem došlo k mnoha změnám v právních předpisech týkajících se nemocenského pojištění. Tento zákon podle České správy sociálního zabezpečení (2008) nově v nemocenském pojištění zavádí tzv. karenční dobu, upravuje sazbu jednotlivých dávek či zkracuje ochrannou lhůtu. Současně se znovu odkládá nový zákon o nemocenském pojištění (č. 187/2006 Sb.), a to o jeden rok. Karenční doba je doba, po kterou se nebude poskytovat dávka nemocenského pojištění. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů zavádí karenční dobu o nemocenského. Ochranná lhůta se zkracuje z původních 42 na 7 kalendářních dnů. V nemocenském pojištění se pro právnické a fyzické osoby, které zaměstnávají zaměstnance, používá pojem organizace a malá organizace. 4.1.1 Organizace vs. malá organizace 4.1.1.1

Organizace

Organizaci server BusinessInfo.cz (2008) definuje jako je právnickou nebo fyzickou osobu, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců. V odůvodněných případech může být za organizaci označována i společnost, která zaměstnává méně než 25 zaměstnanců. Organizace sama provádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců: • přijímá žádosti o dávky, • posuzuje splnění podmínek pro nárok na dávky, • vyplácí dávky zaměstnancům ve stanovených termínech. Nemocenské pojištění provádí: • u zaměstnanců v pracovním poměru organizace, k níž jsou v pracovním poměru,

47

• •

• • •

•

• • • •

•

• •

u členů družstva, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, toto družstvo, u společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost, u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu, u soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce, u členů zastupitelstev územních samosprávných celků, kterým jsou vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění, provádí orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců územních samosprávných celků, u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru, u poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území ČR, Kancelář Poslanecké sněmovny, u členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat, u prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad, u ředitele Bezpečnostní informační služby tato služba, u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která těmto pracovníkům vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby, u pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, zřizovatel tohoto zařízení, a u pěstounů, kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního předpisu, orgán, který vyplácí tuto odměnu, u osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě věznice, u studentů a žáků orgány, které provádějí nemocenské pojištění zaměstnanců školy, na které student nebo žák studuje; jde-li o studenty a žáky, kteří jsou českými občany a jsou vysláni ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí příslušným orgánem nebo jinou právnickou osobou, tento orgán nebo tato právnická osoba, a jde-li o studenta nebo žáka, který do zahraničí nebyl vyslán tímto orgánem nebo jinou právnickou osobou, příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

48

• •

• • • •

u Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv, u státních zaměstnanců podle služebního zákona služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby, (účinnost od 1.1.2009) u pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů organizace, k níž jsou v tomto pracovním vztahu, u členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad rady pro rozhlasové a televizní vysílání, u finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Česká národní banka, u členů Rady Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad.

4.1.1.2

Malá organizace

Malá organizace je podle BusinessInfo.cz (2008) právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává aspoň jednoho zaměstnance, nejvíce však 25 zaměstnanců. Nemocenské pojištění zaměstnanců malých organizací provádí místně příslušná správa sociálního zabezpečení, která také těmto zaměstnancům vyplácí dávky nemocenského pojištění. 4.1.2 Poskytování dávek nemocenského pojištění v roce 2008 4.1.2.1

Nemocenské

Nemocenské se poskytuje od 1. ledna do 29. června 2008 od čtvrtého kalendářního dne pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti nebo do uznání invalidity nebo částečné invalidity. Morávek (2008) uvádí, že od 1. ledna do 29. června jsou tedy karenční dobou první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti. Od 30. června je karenční doba zrušena rozhodnutím Ústavního soudu ze dne 23. dubna 2008. Do 31. srpna je první 3 dny propláceno 60 % denního vyměřovacího základu, od 1. září do 31. prosince je první 3 dny propláceno 25 % denního vyměřovacího základu. BusinessInfo.cz (2008) upřesňuje, že nemocenské se však poskytuje nejdéle po dobu jednoho roku od počátku pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba u nemocenského činí maximálně rok. Kratší podpůrčí doba platí pro poživatele důchodu a plného invalidního důchodu při pracovní neschopnosti z důvodu nemoci či nepracovního úrazu a činí při téže pracovní neschopnosti nejdéle 81 kalendářních dnů.

49

Podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců se nemocenské se vypočítá z denního vyměřovacího základu. Částka denního vyměřovacího základu se pro výpočet výše nemocenského upraví tak, že z částky: • do 550 Kč se počítá 90 %, • z částky od 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % • k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. Výše nemocenského za kalendářní den podle § 17 činí: • 60 % denního vyměřovacího základu od 4. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény, • 66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény, • 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény. (Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců) 4.1.2.2

Podpora při ošetřování člena rodiny

Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců uvádí, že se podpora při ošetřování člena rodiny poskytuje nejvýše po dobu prvních 9 kalendářních dnů. Zaměstnanci, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se podpora při ošetřování člena rodiny poskytuje nejvýše po dobu prvních 16 kalendářních dnů. Podpora při ošetřování člena rodiny se vypočítá z denního vyměřovacího základu. Částka denního vyměřovacího základu se pro výpočet upraví stejně jako u nemocenského. Výše podpory za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu. (Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců) 4.1.2.3

Peněžitá pomoc v mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství náleží zaměstnankyni, jestliže byla v posledních dvou letech před porodem účastna aspoň 270 dnů nemocenského pojištění. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. (Výplata.cz, 2008) Pokud žena porodila více dětí a stará

50

se aspoň o dvě z nich, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství po dobu 37 týdnů. (BusinessInfo.cz, 2008) Dávka se podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců vypočítá z denního vyměřovacího základu. Částka denního vyměřovacího základu se pro výpočet upraví tak, že: • částka do 550 Kč se počítá v plné výši, • z částky od 550 Kč do 790 Kč se počítá 60 % , • k částce nad 790 Kč se nepřihlíží. (Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců) Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den v roce 2008 jak uvádí server Kurzy.cz (2008) činí 69 % denního vyměřovacího základu. 4.1.2.4

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Droščínová (2008) uvádí, že na tuto dávku mají podle nárok těhotné ženy nebo matky do konce 9. měsíce po porodu, které byly převedeny na jinou práci, a došlo tak k poklesu jejich výdělku, mají nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Od roku 2008 nárok získávají také zaměstnankyně, které kojí. Vyrovnávací příspěvek se stanovuje jako rozdíl denního vyměřovacího základu zjištěného ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci, a průměru jejích započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Příspěvek žena pobírá nejdéle do nástupu na mateřskou dovolenou a po jejím ukončení nejdéle do konce devátého měsíce po porodu, nebo do skončení kojení. (Droščínová, 2008) Částka denního vyměřovacího základu se pro výpočet vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství upraví stejně jako u Peněžité pomoci v mateřství. (Zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců) 4.1.3 Sazby pojistného na sociální pojištění v roce 2008 Tabulka 6: Sazby pojistného na sociální pojištění v roce 2008 Pojištění Zaměstnanec Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Zaměstnavatel Nemocenské pojištění

51

Sazba 8,0 % 1,1 % 6,5 % 0,4 % 26,0 % 3,3 %

Důchodové pojištění Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti OSVČ Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

21,5 % 1,2 % 4,4 % 28,0 % 1,6 %

Zdroj: vlastní zpracování

4.2 Nemocenské pojištění od 1.1.2009 Od 1. ledna 2009 nabývá účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění. Jedná se o zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Účinností tohoto zákona pozbývá platnosti zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců a další předpisy. Server Lidovky.cz (2009) uvádí, že nový zákon upravuje nemocenské pojištění celkově. Zahrnuje zaměstnance, osoby samostatně výdělečně činné a příslušníky ozbrojených složek. Není třeba, tak jako dosud, hledat jak v zákoně, tak ve vyhláškách. Všechno o nemocenském pojištění se najde „pod jednou střechou“. Toto je významné pro orientaci v právní úpravě pro všechny, kteří musí plnit povinnosti v nemocenském pojištění. Nová právní úprava zavádí podle Přiba (2009, s. 18) jednotný systém pro všechny pojištěnce v oblasti nemocenského pojištění. To znamená, že se již nerozlišují tři relativně samostatné soustavy, tj. nemocenské pojištění zaměstnanců, nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a nemocenské pojištění (nemocenská péče) osob se služebním poměru, avšak zachovávají se některé nutné odchylky (například dobrovolná účast osob samostatně výdělečně činných). Česká správa sociálního zabezpečení (2008) informuje, že nově se může dobrovolně přihlásit k nemocenskému pojištění také zahraniční zaměstnanec. Tedy člověk pracující v ČR pro zahraničního zaměstnavatele se sídlem ve státě, se kterým nemá ČR uzavřenou mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení a nejde ani o stát EU. 4.2.1 Poskytování dávek nemocenského pojištění v roce 2009 4.2.1.1

Nemocenské

BusinessInfo.cz (2009) uvádí, že zásadní změnou je, že prvních 14 dní pracovní neschopnosti zaměstnavatel vyplácí svému zaměstnanci náhradu mzdy (přesněji řečeno, zaměstnavatel vyplácí svému zaměstnanci náhradu mzdy od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti). A teprve

52

po uplynutí těchto dvou týdnů vyplácí místně příslušná správa sociálního zabezpečení nemocenské. Zaměstnavatelé se již nerozdělují na organizace a malé organizace. Náhrada mzdy náleží podle BusinessInfo.cz (2009) zaměstnanci, který je nemocensky pojištěn a splňuje také podmínky nároku na nemocenské. Poskytuje se za pracovní dny. Náhrada mzdy není dávkou nemocenského pojištění. Vyplácí ji zaměstnavatel na základě předložení dokladů o pracovní neschopnosti. BusinessInfo.cz (2009) uvádí, že náhrada mzdy se vypočítává z průměrného výdělku, který se v souladu se zákoníkem práce stanovuje stejně, jako kdyby v den vzniku pracovní neschopnosti nastupoval zaměstnanec na dovolenou. Průměrný výdělek se zjišťuje z předchozího kalendářního čtvrtletí. Základem pro výpočet náhrady mzdy je průměrný hodinový výdělek, který se redukuje obdobně jako denní vyměřovací základ pro nemocenské. Výše náhrady mzdy činí od čtvrtého dne 60 % redukovaného průměrného výdělku. Redukce částky průměrného výdělku: • do 137,55 Kč 90 %, • od 137,55 Kč do 206,15 Kč 60 %, • od 206,15 Kč do 412,30 Kč 30 %, • k průměrnému výdělku nad 412,30 Kč se nepřihlíží. Zaměstnavatel si v roce 2009 polovinu částky, kterou zaměstnancům zúčtoval na náhradě mzdy v kalendářním měsíci, odečte z pojistného odvedeného v tomto měsíci. (BusinessInfo.cz, 2009) Česká správa sociálního zabezpečení (2009) uvádí, jakým způsobem se redukuje denní vyměřovací základ: • do 786 Kč se počítá 90 %, • z částky od 786 Kč do 1 178 Kč se počítá 60 % , • z částky od 1 178 Kč do 2 356 Kč se počítá 30 %, • k částce nad 2 356 Kč se nepřihlíží. Podle zákona o nemocenském pojištění (Přib, 2009, s. 66) výše nemocenského za kalendářní den činí: a) 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, b) 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

53

c)

d)

72 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, 100 % redukovaného denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény v případech, kdy byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa v důsledku toho, že se prokazatelně podílel ve veřejném zájmu na provádění záchranných nebo likvidačních prací při požáru, ekologické nebo průmyslové havárii, při povodni, vichřici nebo vyšším stupni větrné pohromy nebo při jiných mimořádných událostech jako člen jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním střediskem Hasičského záchranného sboru České republiky.

BusinessInfo.cz (2009) připomíná, že osobě samostatně výdělečně činné se náhrada mzdy neposkytuje, protože svých příjmů dosahují samostatně. 4.2.1.2

Ošetřovné

Zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění byla dávka nemocenského pojištění „podpora při ošetřování člena rodiny“ přejmenována na „ošetřovné“. Částka denního vyměřovacího základu, ze které se vypočítá výše ošetřovného, se pro výpočet upraví stejně jako u nemocenského. Podrobný popis ošetřovného v roce 2009 v kapitole 3.6.2. 4.2.1.3

Peněžitá pomoc v mateřství

Podle pokynů České správy sociálního zabezpečení (2009) se dávka vypočítá z denního vyměřovacího základu. Částka denního vyměřovacího základu se pro výpočet upraví tak, že: • částka do 786 Kč se počítá v plné výši, • z částky od 786 Kč do 1 178 Kč se počítá 60 % , • z částky od 1 178 do 2 356 Kč se počítá 30 % • k částce nad 2 356 Kč se nepřihlíží. Podrobný popis peněžité pomoci v mateřství v roce 2009 v kapitole 3.6.3.

54

4.2.1.4

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Dávka se vypočítá z denního vyměřovacího základu, jak uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (2009). Částka denního vyměřovacího základu se pro výpočet upraví stejně jako při výpočtu dávky peněžitá pomoc v mateřství. Podrobný popis Vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství v roce 2009 v kapitole 3.6.4. 4.2.2 Sazby pojistného na sociální pojištění v roce 2009 Tabulka 7: Sazby pojistného na sociální pojištění v roce 2009 Pojištění Zaměstnanec Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Zaměstnavatel Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti OSVČ Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

Sazba 6,5 % 0% 6,5 % 0% 25,0 % 2,3 % 21,5 % 1,2 % 1,4 % 28,0 % 1,2 %

Zdroj: Vlastní zpracování

4.3 Nemocenské pojištění od 1.1.2010 Česká správa sociální zabezpečení (2010) upozorňuje, že od 1. ledna 2010 se mění některé právní předpisy, které se týkají nemocenského pojištění. Tato úprava má být účinná pouze pro období jednoho roku, tzn. od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010. V roce 2011 se mají podmínky pro nárok a výši jednotlivých dávek vrátit do stavu účinného před touto změnou. Portál veřejné správy České republiky (2010) vysvětluje, že změnu stanovuje zákon č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Opatření jsou součástí tzv. úsporného balíčku, jehož podstatou

55

je snížení výdajů a zvýšení příjmů státního rozpočtu tak, aby se Česká republika co nejméně zadlužovala. 4.3.1 Poskytování dávek nemocenského pojištění v roce 2010 4.3.1.1

Nemocenské

Česká správa sociální zabezpečení (2010) uvádí, že od 1. ledna 2010 se mění redukční hranice pro výpočet nemocenského. Denní vyměřovací základ se redukuje: • do 791 Kč se počítá 90 %, • z částky od 791 Kč do 1 186 Kč se počítá 60 % , • z částky od 1 186 Kč do 2 371 Kč se počítá 30 %, • k částce nad 2 371 Kč se nepřihlíží. Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 15. dne a po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. (Česká správa sociální zabezpečení, 2010) 4.3.1.2

Ošetřovné

V roce 2010 vyplácí ošetřovné místně příslušná správa sociálního zabezpečení od čtvrtého dne potřeby ošetřování. Ošetřovné se vyplácí nejdéle po dobu prvních 6 kalendářních dnů potřeby ošetřování. Zaměstnanci, který má v trvalé péči dítě do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a je jinak osamělý, pak nejdéle 13 kalendářních dnů. (Česká správa sociální zabezpečení, 2010) Od 1. ledna 2010 dochází ke změně redukčních hranic pro výpočet této dávky. Denní vyměřovací základ je redukován stejně jako u nemocenského. Ostatní ustanovení zůstávají stejná jako v roce 2009. (Česká správa sociální zabezpečení, 2010) 4.3.1.3

Peněžitá pomoc v mateřství

Peněžitá pomoc v mateřství poskytovaná za kalendářní dny činí v roce 2010 60 % denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ se od 1. ledna 2010 redukuje stejným způsobem jako u nemocenského a ošetřovného. Ostatní ustanovení zůstávají stejná jako v roce 2009. (Česká správa sociální zabezpečení, 2010)

56

4.3.1.4

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Denní vyměřovací základ, ze kterého se vypočte výše dávky, se redukuje stejným způsobem jako u nemocenského, ošetřovného a peněžité pomoci mateřství. Ostatní ustanovení zůstávají stejná jako v roce 2009. (Česká správa sociální zabezpečení, 2010) 4.3.2 Sazby pojistného na sociální pojištění v roce 2010 Portál veřejné správy České republiky (2010) uvádí, že od 1. ledna 2010 nedochází oproti roku 2009 ke změně sazeb pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Původně měla být pro zaměstnavatele v roce 2010 sazba nižší o 0,9 procentního bodu, než v roce 2009, tzn., že měla činit 24,1 %. V roce 2010 nakonec zůstává stejná jako v roce 2009, tj. 25 %. Zaměstnavatelé si nadále mohou odečítat od odváděného pojistného polovinu náhrady mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) za všechny zaměstnance a nikoliv jen za zaměstnance se zdravotním postižením. (Portál veřejné správy České republiky, 2010) Česká správa sociální zabezpečení (2010) upozorňuje na změnu v oblasti platby pojistného. Při platbě pojistného se od 1.1.2010 považuje za den platby, v případě placení na účet příslušné správy sociálního zabezpečení, den, kdy dojde k připsání pojistného na její účet (dosud se jednalo o den odepsání z účtu plátce). Prakticky tak dojde ke zkrácení lhůty pro platbu pojistného. Uvedenou změnu přinesl zákon č. 285/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku.

4.4 Modelové příklady nemocenského pojištění podle právní úpravy 2008 - 2010 4.4.1 Nemocenské Zaměstnanec, který splňuje podmínky pro získání dávek nemocenského pojištění, byl 30 dní v pracovní neschopnosti. Úkolem jeho určit výši příjmu za dobu pracovní neschopnosti v případě, že mzda pojištěnce činí: a) 10 000 Kč měsíčně, b) 20 000 Kč měsíčně, c) 30 000 Kč měsíčně.

57

4.4.1.1

Nemocenské v roce 2008

a) 10 000 Kč měsíčně Vyměřovací základ = 10 000 * 12 = 120 000 Kč Denní vyměřovací základ = 120 000/365 = 328,77 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 0,90 * 328,77 = 295,89 = = 296 Kč Nemocenské: • 1. - 3. den = 0 Kč • 4. - 30. den = 0,60 * 296 = 177,60 = 178 Kč Nemocenské celkem za 30 dní = 27 * 178 = 4 806 Kč b) 20 000 Kč Vyměřovací základ = 20 000 * 12 = 240 000 Kč Denní vyměřovací základ = 240 000/365 = 657,53 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 550 * 0,90 = 495 Kč (657,53 – 550) * 0,60 = 64,52 Kč 495 + 64,52 = 559,62 = 560 Kč Nemocenské: • 1. - 3. den = 0 Kč • 4. - 30. den = 0,60 * 560 = 336 Kč Nemocenské celkem za 30 dní = 27 * 336 = 9 072 Kč c) 30 000 Kč Vyměřovací základ = 30 000 * 12 = 360 000 Kč Denní vyměřovací základ = 360 000/365 = 986,30 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 550 * 0,90 = 495 Kč (790 - 550) * 0,60 = 144 Kč 495 + 144 = 639 Kč Nemocenské: • 1. - 3. den = 0 Kč • 4. - 30. den = 0,60 * 639 = 383,40 = 384 Kč Nemocenské celkem za 30 dní = 27 * 384 = 10 368 Kč 4.4.1.2

Nemocenské v roce 2009

a) 10 000 Kč Náhrada mzdy Předpokládáme 20 pracovních dní v měsíci, každý den je odpracováno 8 h, tzn., že měsíčně je odpracováno 160 h. Průměrný hodinový výdělek tedy činí 10 000/160 = 62,50 Kč. Zaměstnavatel bude proplácet zaměstnanci náhradu za 7 pracovních dní, tj. 56 h.

58

Redukce průměrné hodinové mzdy = 62,50 * 0,90 = 56,25 Kč Náhrada mzdy = 56,25 * 0,60 = 33,75 Kč; 56 * 33,75 = 1 890 Kč Nemocenské: Vyměřovací základ = 10 000 * 12 = 120 000 Kč Denní vyměřovací základ = 120 000/365 = 328,77 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 0,90 * 328,77 = 295,89 = = 296 Kč Nemocenské: • 15. - 30. den = 0,60 * 296 = 177,60 = 178 Kč Nemocenské celkem za 16 dní = 16 * 178 = 2 848 Kč Příjem zaměstnance = 1 890 + 2 848 = 4 738 Kč b) 20 000 Kč Náhrada mzdy: Průměrný hodinový výdělek = 20 000/160 = 125 Kč. Redukce průměrné hodinové mzdy = 125 * 0,90 = 112,50 Kč Náhrada mzdy = 112,50 * 0,60 = 67,50 Kč; 56 * 67,50 = 3 780 Kč Nemocenské: Vyměřovací základ = 20 000 * 12 = 240 000 Kč Denní vyměřovací základ = 240 000/365 = 657,53 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 657,53 * 0,90 = 591,78 = = 592 Kč Nemocenské: • 15. - 30. den = 0,60 * 592 = 355,20 = 356 Kč Nemocenské celkem za 16 dní = 16 * 356 = 5 696 Kč Příjem zaměstnance = 3 780 + 5 696 = 9 476 Kč c) 30 000 Kč Náhrada mzdy: Průměrný hodinový výdělek = 30 000/160 = 187,50 Kč Redukce průměrné hodinové mzdy = 137,55 * 0,90 = 123,80 Kč (187,50 - 137,55) * 0,60 = 29,97 Kč 123,80 + 29,97 = 153,77 Náhrada mzdy = 153,77 * 0,60 = 92,26 Kč; 56 * 92,26 = 5 166,56 = = 5 167 Kč Nemocenské: Vyměřovací základ = 30 000 * 12 = 360 000 Kč Denní vyměřovací základ = 360 000/365 = 986,30 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 786 * 0,90 = 707,40 Kč (986,30 - 786) * 0,60 = 120,18 Kč 707,40 + 120,18 = 827,58 = 828 Kč

59

Nemocenské: • 15. - 30. den = 0,60 * 828 = 496,80 = 497 Kč Nemocenské celkem za 16 dní = 16 * 497 = 7 952 Kč Příjem zaměstnance = 5 167 + 7 952 = 13 119 Kč 4.4.1.3

Nemocenské v roce 2010

a) 10 000 Kč Náhrada mzdy = 1 890 Kč Nemocenské: Vyměřovací základ = 10 000 * 12 = 120 000 Kč Denní vyměřovací základ = 120 000/365 = 328,77 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 0,90 * 328,77 = 295,89 = = 296 Kč Nemocenské = 0,60 * 296 = 177,60 = 178 Kč Nemocenské celkem za 16 dní = 16 * 178 = 2 848 Kč Příjem zaměstnance = 1 890 + 2 848 = 4 738 Kč b) 20 000 Kč Náhrada mzdy = 3 780 Kč Nemocenské: Vyměřovací základ = 20 000 * 12 = 240 000 Kč Denní vyměřovací základ = 240 000/365 = 657,53 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 657,53 * 0,90 = 591,78 = = 592 Kč Nemocenské = 0,60 *592 = 355,20 = 356 Kč Nemocenské celkem za 16 dní = 16 * 356 = 5 696 Kč Příjem zaměstnance = 3 780 + 5 696 = 9 476 Kč c) 30 000 Kč Náhrada mzdy = 5 167 Kč Nemocenské: Vyměřovací základ = 30 000 * 12 = 360 000 Kč Denní vyměřovací základ = 360 000/365 = 986,30 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 791 * 0,90 = 711,90 Kč (986,30 - 791) * 0,60 = 117,18 Kč 711,90 + 117,18 = 829,08 = 830 Kč Nemocenské = 0,60 * 830 = 498 Kč Nemocenské celkem za 16 dní = 16 * 498 = 7 968 Kč Příjem zaměstnance = 5 167 + 7 968 = 13 135 Kč

60

Z výsledů vyplývá, že nový zákon platný od 1. ledna 2009 nepřináší zaměstnancům nijak významné změny příjmů v době jejich pracovní neschopnosti. Zatímco od roku 2009 došlo v porovnání s rokem 2008 k podstatné změně konstrukce nemocenského, právní úprava v roce 2010 se nijak výrazně neliší od úpravy v roce 2009 – pouze došlo k úpravám výše jednotlivých redukčních hranic. Značný rozdíl je patrný pouze při průměrném měsíčním příjmu 30 000 Kč při srovnání výše nemocenského v roce 2008 a 2009. Vysvětlením je zavedení třetí redukční hranice v roce 2009 oproti roku 2008, kdy byly pouze dvě redukční hranice. Tabulka 8: Srovnání příjmů zaměstnance v období pracovní neschopnosti podle průměrného měsíčního příjmu v letech 2008 2010 Průměrný měsíční příjem v Kč 20 000 30 000 10 000 2008 4 806 9 072 10 368 2009 4 738 9 476 13 119 2010 4 738 9 476 13 135 Rok

Zdroj: vlastní zpracování Podstatnou změnu v roce 2009 oproti roku 2008 zaznamenali zaměstnavatelé, kteří se začali podílet na příjmu zaměstnance v období jeho pracovní neschopnosti, a to od 4. do 14. dne jeho pracovní neschopnosti. Následující tabulka znázorňuje, jakou výši náhradní mzdy je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit při různých úrovních průměrné měsíční mzdy. Tabulka 9: Přehled náhrady mzdy poskytnuté zaměstnavatelem podle průměrného měsíčního příjmu v letech 2008 - 2010 Průměrný měsíční příjem v Kč 10 000 20 000 30 000 2009 1 890 3 780 5 167 2010 1 890 3 780 5 167 Rok

Zdroj: vlastní zpracování

61

4.4.2 Ošetřovné (Podpora při ošetřování člena rodiny) Zaměstnankyně, která splňuje podmínky pro získání dávek nemocenského pojištění, požádala o ošetřovné (podporu při ošetřování člena rodiny) z důvodu nemoci svého 8 letého syna. Otec dítěte byl na služební cestě. Nemoc dítěte trvala 14 dní. Jaká bude výše dávky nemocenského pojištění, když měsíční příjem matky činí: a) 10 000 Kč, b) 20 000 Kč, c) 30 000 Kč. 4.4.2.1

Ošetřovné v roce 2008

a) 10 000 Kč Denní vyměřovací základ = 328,77 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 296 Kč Podpora při ošetřování člena rodiny = 0,60 * 296 = 177,60 = 178 Kč Podpora při ošetřování člena rodiny za 9 dní = 9 * 178 = 1 602 Kč b) 20 000 Kč Denní vyměřovací základ = 657,53 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 560 Kč Podpora při ošetřování člena rodiny = 0,60 * 560 = 336 Kč Podpora při ošetřování člena rodiny za 9 dní = 9 * 336 = 3 024 Kč c) 30 000 Kč Denní vyměřovací základ = 986,30 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 639 Kč Podpora při ošetřování člena rodiny = 0,60 * 639 Kč Podpora při ošetřování člena rodiny za 9 dní = 9 * 639 = 5 751 Kč

4.4.2.2

Ošetřovné v roce 2009

a) 10 000 Kč Denní vyměřovací základ = 328,77 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 296 Kč Ošetřovné = 0,60 * 296 = 177,60 = 178 Kč Ošetřovné za 9 dní = 9 * 178 = 1 602 Kč

62

b) 20 000 Kč Denní vyměřovací základ = 657,53 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 592 Kč Ošetřovné = 0,60 * 592 = 355,2 = 356 Kč Ošetřovné za 9 dní = 9 * 356 = 3 204 Kč c) 30 000 Kč Denní vyměřovací základ = 986,30 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 828 Kč Ošetřovné = 0,60 * 828 = 496,80 = 497 Kč Ošetřovné za 9 dní = 9 * 497 = 4 473 Kč 4.4.2.3

Ošetřovné v roce 2010

a) 10 000 Kč Denní vyměřovací základ = 328,77 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 296 Kč Ošetřovné = 0,60 * 296 = 177,60 = 178 Kč Ošetřovné za 6 dní : • 1. - 3. den = 0 Kč • 4. - 6. den = 3 * 178 = 534 Kč b) 20 000 Kč Denní vyměřovací základ = 657,53 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 592 Kč Ošetřovné = 0,60 * 592 = 355,20 = 356 Kč Ošetřovné za 6 dní : • 1. - 3. den = 0 Kč • 4. - 6. den = 3 * 356 = 1 068 Kč c) 30 000 Kč Denní vyměřovací základ = 986,30 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 830 Kč Ošetřovné = 0,60 * 830 = 498 Kč Ošetřovné za 6 dní : • 1. - 3. den = 0 Kč • 4. - 6. den = 3 * 498 = 1 494 Kč Výsledky výpočtů uvedené v tabulce ukazují, že na rozdíl od let 2008 a 2009, kdy nedošlo k výrazné změně výše ošetřovného, v roce 2010 je patrná výrazná změna. Ve srovnání let 2008 a 2009 je odlišná výše

63

nemocenského pouze při průměrném měsíčním příjmu 30 000 Kč. Tento rozdíl je způsoben zavedením třetí redukční hranice v roce 2009. Hodnoty v roce 2010 jsou oproti roku 2009 přibližně o 70 % nižší. Toto snížení je výsledkem úsporných opatření, zavedených pro tento rok. Tabulka 10: Srovnání výše ošetřovného, které připadne zaměstnanci, podle průměrného měsíčního příjmu v letech 2008 - 2010 Průměrný měsíční příjem v Kč 20 000 30 000 10 000 2008 1 602 3 024 5 751 2009 1 602 3 204 4 473 2010 534 1 068 1 494 Rok

Zdroj: vlastní zpracování 4.4.3 Peněžitá pomoc v mateřství Zaměstnankyně s nárokem na peněžitou pomoc v mateřství nastoupila na mateřskou dovolenou. Jaká bude výše peněžité pomoci v mateřství, jestliže žena porodí 1 dítě, když měsíční příjem zaměstnankyně činil: a) 10 000 Kč, b) 20 000 Kč, c) 30 000 Kč. 4.4.3.1

Peněžitá pomoc v mateřství v roce 2008

a) 10 000 Kč Denní vyměřovací základ = 328,77 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 329 Kč Peněžitá pomoc v mateřství = 0,69 * 329 = 227,01 = 228 Kč Peněžitá pomoc v mateřství za 30 dnů = 30 * 228 = 6 840 Kč b) 20 000 Kč Denní vyměřovací základ = 657,53 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 550 + (657,53 - 550) * 0,60 = = 614,52 = 615 Kč Peněžitá pomoc v mateřství = 0,69 * 615 = 424,35 = 425 Kč Peněžitá pomoc v mateřství za 30 dnů = 30 * 425 = 12 750 Kč

64

c) 30 000 Kč Denní vyměřovací základ = 986,30 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 550 + (790 - 550) * 0,60 = = 694 Kč Peněžitá pomoc v mateřství = 0,69 * 694 = 478,86 = 479 Kč Peněžitá pomoc v mateřství za 30 dnů = 30 * 479 = 14 370 Kč 4.4.3.2

Peněžitá pomoc v mateřství v roce 2009

a) 10 000 Kč Denní vyměřovací základ = 328,77 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 328,77 = 329 Kč Peněžitá pomoc v mateřství = 0,70 * 329 = 230,30 = 231 Kč Peněžitá pomoc v mateřství za 30 dnů = 30 * 231 = 6 930 Kč b) 20 000 Kč Denní vyměřovací základ = 657,53 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 658 Kč Peněžitá pomoc v mateřství = 0,70 * 658 = 460,60 = 461 Kč Peněžitá pomoc v mateřství za 30 dnů = 30 * 461 = 13 830 Kč c) 30 000 Kč Denní vyměřovací základ = 986,30 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 786 + (986,30 - 786) * 0,60 = = 906,18 = 907 Kč Peněžitá pomoc v mateřství = 0,70 * 907 = 634,90 = 635 Kč Peněžitá pomoc v mateřství za 30 dnů = 30 * 635 = 19 050 Kč 4.4.3.3

Peněžitá pomoc v mateřství v roce 2010

a) 10 000 Kč Denní vyměřovací základ = 328,77 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 296 Kč Peněžitá pomoc v mateřství = 0,60 * 296 = 177,60 = 178 Kč Peněžitá pomoc v mateřství za 30 dnů = 30 * 178 = 5 340 Kč b) 20 000 Kč Denní vyměřovací základ = 657,53 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 592 Kč Peněžitá pomoc v mateřství = 0,60 * 592 = 355,20 = 356 Kč

65

Peněžitá pomoc v mateřství za 30 dnů = 30 * 356 = 10 680 Kč

c) 30 000 Kč Denní vyměřovací základ = 986,30 Kč Redukce denního vyměřovacího základu = 830 Kč Peněžitá pomoc v mateřství = 0,60 * 830 = 498 Kč Peněžitá pomoc v mateřství za 30 dnů = 30 * 498 = 14 940 Kč Následující tabulka znázorňuje výši peněžité pomoci v mateřství v letech 2008 – 2010 při různých úrovních průměrného měsíčního příjmu. Nejlépe na tom byly zaměstnankyně v roce 2009, kdy dosahovala hodnota peněžité pomoci v mateřství nejvyšších částek v porovnání s roky 2008 a 2010, zejména díky nejvyššímu procentu denního vyměřovacího základu, kterým se výše dávky počítá. Rozdíly mezi roky 2008 a 2009 jsou způsobeny také úpravami redukčních hranic. Významný pokles peněžité pomoci v mateřství v roce 2010 oproti roku 2009 je způsoben snížením procenta redukovaného denního vyměřovacího základu o 10 procentních bodů, kterým se výše peněžité pomoci v mateřství vypočte. Tabulka 11: Srovnání výše peněžité pomoci v mateřství, které připadne zaměstnanci, podle průměrného měsíčního příjmu v letech 2008 – 2010 Průměrný měsíční příjem v Kč 10 000 20 000 30 000 2008 6 840 12 750 14 370 2009 6 930 13 830 19 050 2010 5 340 10 680 14 940 Rok

Zdroj: vlastní zpracování

66

5. STATISTIKA NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ 5.1 Počet prostonaných dnů Graf 2: Počet prostonaných dnů v letech 2005 – 2009

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení (2009), vlastní zpracování Graf ilustruje vývoj počtu dnů, které lidé strávili v pracovní neschopnosti v období let 2005 - 2009. Z grafu je patrné, že ve sledovaném období dochází k postupnému snižování prostonaných dní z 107 095 134 dní v roce 2005 na 73 907 584 v roce 2009, což představuje pokles přibližně o 30 %. Srovnáme-li meziroční pokles, je zřejmé, že největší pokles je v roce 2009 oproti roku 2008, přibližně 16 %. Došlo k poklesu z 87 851 038 prostonaných dní v roce 2008 na 73 907 584 dní v roce 2009. Tento pokles lze z části jistě přičíst nové právní úpravě nemocenského pojištění, platné od 1. ledna 2009.

67

5.2 Počet ukončených pracovních neschopností Graf 3: Počet ukončených pracovních neschopností v letech 2005 2009

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení (2009), vlastní zpracování Ve sledovaném období došlo k poklesu ukončených pracovních neschopností o více než 50 %. V roce 2005 bylo 3 185 257 ukončených pracovních neschopností, zatímco v roce 2009 jich bylo 1 526 014. Z této statistiky vyplývá, že lidé jsou v pracovní neschopnosti podstatně méně. Největší pokles je patrný v roce 2009 oproti roku 2008, přibližně o 32 %. Z tohoto pohledu lze říci, že nový zákon o nemocenském pojištění platný od 1. ledna 2009 splnil svůj úkol.

68

5.3 Průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti Graf 4: Průměrná doba trvání jedné pracovní neschopnosti v letech 2005 – 2009

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení (2009), vlastní zpracování Graf zobrazuje vývoj průměrné doby trvání jedné pracovní neschopnosti v letech 2005 až 2009. Zatímco od roku 2005 do roku 2008 se průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pohybovala průměrně kolem 36 dní, v roce 2009 tato hodnota vzrostla na 48 dní, což činí meziroční nárůst oproti roku 2008 přibližně o 20 %.

69

5.4 Objem vyplacených sociálního zabezpečení

dávek

Českou

správou

5.4.1 Nemocenské Graf 5: Objem vyplacených dávek – nemocenské v letech 2008 a 2009

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení (2009), vlastní zpracování Objem prostředků vyplacených Českou správou sociálního zabezpečení na nemocenské klesl v roce 2009 oproti roku 2008 o 27 procentních bodů. V absolutním vyjádření činí rozdíl téměř 6,6 miliard Kč. O tuto částku klesly výdaje státního rozpočtu, což byl jeden z cílů tohoto zákona. 5.4.2 Ošetřovné Graf 6: Objem vyplacených dávek – ošetřovné v letech 2008 a 2009

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení (2009), vlastní zpracování

70

Objem prostředků vyplacených na ošetřovné klesl v roce 2009 oproti roku 2008 o 10 procentních bodů. Zatímco v roce 2008 Česká správa sociálního zabezpečení vyplatila na ošetřovné 811 milionů Kč, v roce 2009 tato částka činila 729 milionů Kč. Tento pokles je způsoben zavedením třetí redukční hranice v roce 2009. 5.4.3 Peněžitá pomoc v mateřství Graf 7: Objem vyplacených dávek – peněžitá pomoc v mateřství v letech 2008 a 2009

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení (2009), vlastní zpracování V případě peněžité pomoci v mateřství došlo v roce 2009 oproti roku 2008 k nárůstu objemu vyplacené peněžité pomoci v mateřství o 11 procentních bodů. Rozdíl činí téměř 788 milionů Kč. Hlavním důvodem nárůstu objemu vyplacené dávky je zvýšení procenta z denního vyměřovacího základu z 69 % v roce 2008 na 70 % v roce 2009, který slouží k výpočtu výše této dávky.

71

5.4.4 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Graf 8: Objem vyplacených dávek – vyrovnávací v těhotenství a mateřství v letech 2008 a 2009

příspěvek

Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení (2009), vlastní zpracování

Objem vyplacené dávky nemocenského pojištění vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství vzrostl v roce 2009 oproti roku 2008 o 14 procentních bodů. Rozdíl činí necelých 750 000 Kč.

72

5.5 Vybrané pojistné na sociální pojištění – příjem státního rozpočtu Graf 9: Státem vybrané pojistné na sociální pojištění v letech 2008 a 2009

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (2010), vlastní zpracování Celkový, státem vybraný, objem pojistného činil v roce 2008 375,5 mld. Kč a v roce 2009 337,9 mld. Kč. V meziročním srovnání celkového objemu vybraného pojistného je tedy patrný pokles v roce 2009 oproti roku 2008 o 10 procentních bodů. Důvodem poklesu částky vybraného pojistného v roce 2009 je zejména snížení sazeb pojistného na sociální pojištnění, a také menší počet klientů vyvolaný růstoucí nezaměstnaností. Nejvyšší podíl na vybraném pojistném tvoří pojistné na důchodové pojištění. V letech 2008 a 2009 bylo vybíráno pojistné na důchodové pojištění ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu, od zaměstnance a 21,5 % od zaměstnavatele. Sazba pro osoby samostatně výdělečně činné činila v obou letech 28 % z vyměřovacího základu. Na důchodovém pojištění bylo v roce 2008 vybráno 311,07 mld. Kč, v roce 2009 301,31 mld. Kč. V roce 2009 je tedy pokles oproti roku 2008 o 3 procentní body. Další složkou sociálního pojištění je nemocenské pojištění. V roce 2008 bylo vybíráno pojistné na nemocenské pojištění ve výši 1,1 %

73

od zaměstnance a 3,3 % od zaměstnavatele. Sazba pro osoby samostatně výdělečně činné činila v roce 2008 4,4 % z vyměřovacího základu. Na nemocenském pojištění bylo v roce 2008 vybráno 46,68 mld. Kč. V roce 2009 došlo k poklesu sazeb pojistného na nemocenské pojištění – odvod zaměstnance činil 0 % a zaměstnavatel odváděl 2,3 % z vyměřovacího základu. Sazba pro osoby samostatně výdělečně činné činila v roce 2009 1,4 %. V roce 2009 bylo na nemocenském pojištění vybráno 23,34 mld. Kč, což je pokles o 50 procentních bodů oproti pojistnému na nemocenské pojištění vybranému v roce 2008. Sociální pojištění je dále tvořeno příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti. V roce 2008 bylo vybíráno 0,4 % z vyměřovacího základu od zaměstnance, 1,2 % od zaměstnavatele a 1,6 % od osob samostatně výdělečně činných. Na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti bylo v roce 2008 vybráno 17,76 mld. Kč. V roce 2009 se sazba činila 0 % od zaměstnance, 1,2 % od zaměstnavatele a 1,2 % od osob samostatně výdělečně činných. V roce 2009 bylo vybráno 13,26 mld. Kč, což představuje pokles o 25 procentních bodů.

5.6 Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění Tabulka 12: Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění v letech 2008 a 2009 v mil. Kč Rok 2008 2009

Příjmy 46 677 23 298

Výdaje 31 882 26 033

Rozdíl 14 795 -2 735

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí (2010), vlastní zpracování Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí novela zákona o nemocenském pojištění, účinná od 1. ledna 2009, sice přinesla snížení výdajů na dávky nemocenského pojištění, a to téměř o 19 procentních bodů oproti roku 2008, ale zároveň došlo prudkému poklesu příjmů plynoucích z pojistného na nemocenské pojištění, takřka o 50 procentních bodů . Tím pádem byly v roce 2009 příjmy z nemocenského pojištění menší než výdaje a systém nemocenského pojištění nebyl finančně soběstačný. Ztráta přesáhla 2 miliony Kč.

74

6. DOPAD NOVELY ZÁKONA O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ OD 1. LEDNA 2009 NA REÁLNÝ PODNIKATELSKÝ SUBJEKT Tato kapitola se vztahuje k činnosti konkrétní firmy, jejíž název nebude z důvodu zachování anonymity uveden. Společnost byla založena v roce 1991. Je zaměřena na výrobu, instalace a opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení. Dále společnost instaluje ozvučovací systémy, průmyslovou televizi, elektronické odroly vstupů a evidence pracovní doby, dorozumívací zařízení, automatické parkovací systémy a systémy měření a regulace. Další působení společnosti je v oblasti konzultační, poradenské a projektové činnosti, a to jak v oblasti slaboproudé, tak i v oblasti silnoproudé elektrotechniky.

6.1 Analýza mzdových neschopností

nákladů

a

pracovních

Společnost v roce 2008 zaměstnávala průměrně 154 osob. Mzdové náklady ve sledované společnosti představují hrubé mzdy zaměstnanců a pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Pro účely této diplomové práce bude dále vycházeno z údajů roku 2008. Mzdové náklady v roce 2008 jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 13: Mzdové náklady v roce 2008 Hrubé mzdy Pojistné na SP Pojistné na ZP Mzdové náklady v tis. Kč (26 %) tis. v Kč (9 %) v tis. Kč v tis. Kč 2008 60 625 15 763 5 456 81 844 Rok

Zdroj: Výkaz zisků a ztráty společnosti V roce 2008 bylo ve společnosti 54 pracovních neschopností v celkové délce 973 prostonaných dní:

75

Tabulka 14: Prostonané dny v roce 2008 (s využitím pro právní úpravu roku 2009)

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.

Údaje pro rok 2008 Údaje pro rok 2009 Počet dnů Počet dnů (kalendářní) Kalendářní Pracovní Nemocenské Náhrada mzdy Nemocenské 14 10 14 14 0 7 5 7 7 0 20 14 20 14 6 14 10 14 14 0 14 10 14 14 0 7 5 7 7 0 13 9 13 13 0 60 47 60 14 46 7 5 7 7 0 14 10 14 14 0 20 14 20 14 6 15 11 15 14 1 8 6 8 8 0 10 7 10 10 0 14 10 14 14 0 7 5 7 7 0 7 5 7 7 0 12 8 12 12 0 14 10 14 14 0 63 44 63 14 49 21 15 21 14 7 20 14 20 14 6 11 7 11 11 0 43 32 43 14 29 18 12 18 14 4 20 14 20 14 6 14 10 14 14 0 6 4 6 6 0 10 6 10 10 0 7 5 7 7 0 12 7 12 12 0 14 10 14 14 0

76

33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. Celkem

38 14 27 15 49 9 6 14 33 7 20 14 28 9 16 22 17 5 14 20 24 36

26 10 19 11 35 7 4 10 22 5 14 10 20 7 12 11 13 5 10 14 18 26

38 14 27 15 49 9 6 14 33 7 20 14 28 9 16 22 17 5 14 20 24 36

14 14 14 14 14 9 6 14 14 7 14 14 14 9 14 14 14 5 14 14 14 14

24 0 13 1 35 0 0 0 19 0 6 0 14 0 2 8 3 0 0 6 10 22

973

690

973

650

323

Zdroj: mzdová účtárna společnosti Aplikujeme-li tabulku prostonaných dní v roce 2008 na právní úpravu nemocenského pojištění v roce 2009, je zřejmé, že z celkových 973 prostonaných kalendářních bude 650 dní platit zaměstnanci zaměstnavatel prostřednictvím náhrady mzdy od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti. Za zbylých 323 dní pracovní neschopnosti poskytne místně příslušná správa sociálního zabezpečení dávku nemocenského pojištění nemocenské. Z celkových 54 pracovních neschopností bude v roce 2009 31 neschopností plně hradit zaměstnavatel.

77

6.2 Mzdové náklady zaměstnavatelem

spojené

s náhradou

mzdy

V této části práce bude analyzován vliv proplácení náhrady mzdy za dočasnou pracovní neschopnost (jak stanovuje nový zákon o nemocenském pojištění účinný od 1. ledna 2009) na celkové mzdové náklady společnosti. Společnost si může odečíst z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zaplatí zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti (refundace). Zaměstnavatel vyplacenou náhradu mzdy zaúčtuje na účet mzdových nákladů a souvztažně na účet závazky z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům (tzn. účtuje 521/331). Refundací vyplacených náhrad mezd dojde ke snížení nákladů a závazků k institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, tzn. zaúčtování 336/521. Jako skutečný náklad společnosti vyplývající z náhrady mzdy zaměstnanci je zůstatek účtu 521. (Příklad: Zaměstnanci je přiznána náhrada mzdy ve výši 1 000 Kč, kterou společnost zaúčtuje na účty 521/331. Zaměstnavatel uplatní refundaci 50 % náhrady mzdy, tj. 500 Kč, kterou zaúčtuje na účty 336/521. Zůstatek na účtu 521, tj. 500 Kč, činí náklad společnosti vyplývající z poskytnutí náhrady mzdy.) V roce 2008 činí mzdové náklady společnosti celkem 81 844 000 Kč. Společnost je vzhledem k počtu zaměstnanců v roce 2008 považována za organizaci a tedy provádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců sama. Pro rok 2009 předpokládejme stejnou výši hrubých mezd, počtu zaměstnanců i stavu pracovních neschopností jako v roce 2008. Průměrná mzda v roce 2008 dosahovala v této společnosti 32 800 Kč. Průměrný hodinový výdělek byl společností vyčíslen na 185 Kč. V případě použití zákonné úpravy roku 2009, tzn. poskytnutí náhrady mzdy zaměstnavatelem od 4. do 14. kalendářního dne pracovní neschopnosti, na hodnoty roku 2008, je společností určena výše náhrad mzdy vyplacené zaměstnancům ve výši 352 137 Kč. Vyměřovací základ Pojistné na SP 25 % Pojistné na ZP 9 % Náhrady mzdy Refundace 50 % náhrady mzdy Mzdové náklady celkem

78

60 625 000 Kč 15 156 250 Kč 5 456 250 Kč 352 137 Kč - 176 069 Kč 81 413 568 Kč

Porovnáme-li mzdové náklady v roce 2008 a 2009 je patrné, že v případě této společnosti k nárůstu nákladů nedošlo, náklady dokonce poklesly. Příčinou je zejména snížení sazby pojistného na sociální pojištění o jeden procentní bod, z 26 % v roce 2008 na 25 % v roce 2009, což je sice neparná změna, ale v případě vyměřovacího základu takové výše jako u této společnosti je změna zřetelná – pojistné na sociální pojištění pokleslo o 606 250 Kč. Podle nového zákona o nemocenském pojištění má společnost povinnost vyplatit zaměstnancům náhrady mzdy ve výši 352 137 Kč. Společnost si ale odečte z pojistného 50 % vyplacených náhrad, tj. 176 069 Kč (po zaokrouhlení). Celkově došlo k poklesu nákladů o 430 432 Kč (mzdové náklady v roce 2008 činily 81 844 000 Kč, v roce 2009 81 413 838 Kč – rozdíl činí 430 432 Kč). V případě, že by nebylo bráno v úvahu snížení sazby pojistného na sociální pojištění z 26 % v roce 2008 na 25 % v roce 2009, náklady společnosti by vypadaly následovně: Vyměřovací základ Pojistné na SP 26 % Pojistné na ZP 9 % Náhrady mzdy Refundace 50 % náhrady mzdy Mzdové náklady celkem

60 625 000 Kč 15 762 500 Kč 5 456 250 Kč 352 137 Kč - 176 069 Kč 82 019 818 Kč

Je zřejmé, že při zachování pojistného na sociální pojištění ve výši 26 % dojde k nárůstu mzdových nákladů společnosti vlivem nového zákona o nemocenském pojištění z 81 844 000 Kč v roce 2008 na 82 019 818 Kč v roce 2009. Rozdíl činí 175 818 Kč. Je tedy evidentní, že úspora nákladů společnosti vyvolaná poklesem pojistného na sociální pojištění z 26 % v roce 2008 na 25 % v roce 2009 zcela převyšuje dodatečné náklady společnosti spojené s vyplácením náhrad mezd.

6.3 Skutečná situace mzdových nákladů v roce 2009 V roce 2009 měla společnost průměrně 125 zaměstnanců (tzn. o 29 zaměstnanců méně než v roce 2008). Celkem bylo ve společnosti 38 pracovních neschopností v celkové délce 1 414 prostonaných kalendářních dní. Skutečné mzdové náklady v roce 2009:

79

Vyměřovací základ Pojistné na SP 25 % Pojistné na ZP 9 % Náhrady mzdy Refundace 50 % náhrady mzdy Mzdové náklady celkem

49 209 000 Kč 12 302 250 Kč 4 428 810 Kč 247 800 Kč 123 900 Kč 66 063 960 Kč

Srovnáme-li skutečné náklady společnosti v letech 2008 a 2009, je zřejmé, že došlo ke snížení celkových mzdových nákladů o 15 780 040 Kč. Tento pokles je důsledkem úbytku zaměstnanců v roce 2009 oproti roku 2008, a také úbytku pracovních neschopností. Zároveň došlo k růstu průměrné délky jedné pracovní neschopnosti, kdy v roce 2008 byla v této společnosti průměrná pracovní neschopnost 18 dnů a v roce 2009 37 dnů. Pro přesnější znázornění využijeme vyjádření pomocí poměru počtu pracovních neschopností k počtu zaměstnanců v letech 2008 a 2009. Získáme údaje uvedené v následující tabulce: Tabulka 15: Poměr počtu pracovních zaměstnanců v letech 2008 a 2009

Rok

Počet zaměstnanců

2008 2009

Počet pracovních neschopností

154 125

neschopností

Poměr počtu neschopností zaměstnanců 54 38

k počtu

pracovních k počtu 0,35 0,30

Zdroj: vlastní zpracování V tabulce je uvedeno, kolik pracovních neschopností připadá na jednoho zaměstnance v letech 2008 a 2009. Přestože v absolutním vyjádření došlo ke znatelnému poklesu počtu zaměstnanců i pracovních neschopností, v relativním vyjádření je zřejmé, že došlo k poklesu pracovních neschopností připadajících na jednoho zaměstnance v roce 2009 oproti roku 2008 o více než 14 procentních bodů (poměr počtu pracovních neschopností k počtu zaměstnanců v roce 2008 činil 0,35, v roce 2009 0,30). Je tedy evidentní, že zaměstnanci této společnosti stonali méně a delší dobu.

80

Ošetřovné a mateřská dovolená U této společnosti uplatňují nárok na dávky nemocenského pojištění ošetřovné a mateřská dovolená výhradně ženy. V roce 2008 společnost zaměstnávala z celkového počtu 154 zaměstnanců 12 žen, v roce 2009 z celkového počtu 125 zaměstnanců 9 žen. Ženy tedy tvoří asi 7 % zaměstnanců společnosti. V roce 2008 byla ve společnosti uplatněna pětkrát dávka ošetřovné – to znamená, že na jednu zaměstnankyni v roce 2008 připadlo 0,42 žádosti o dávku. V roce 2009 bylo o ošetřovné žádáno čtyřikrát – to znamená, že na jednu zaměstnankyni v roce 2009 připadlo 0,44 žádosti o dávku. V roce 2008 byla na mateřské dovolené jedna zaměstnankyně. V roce 2009 tři zaměstnankyně společnosti.

81

7. DISKUZE A ZÁVĚR Hlavním cílem práce bylo vyhodnocení dopadů novely zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění účinné od 1. ledna 2009 na systém nemocenského pojištění a náklady konkrétního podnikatelského subjektu. Právní úprava nemocenského v roce 2009 oproti roku 2008 prošla zásadní úpravou. Nejvýznamnější změna spočívá v tom, že prvních 14 dní pracovní neschopnosti (přesněji od 4. do 14. dne) vyplácí zaměstnavatel svému zaměstnanci náhradu mzdy. Až od 15. dne pracovní neschopnosti má zaměstnanec nárok na nemocenské. V roce 2008 od 1. ledna do 29. června se nemocenské poskytovalo také od čtvrtého kalendářního dne pracovní neschopnosti, od 30. června byla ale karenční doba zrušena rozhodnutím Ústavního soudu. Od 30. června tedy byly propláceny i první 3 dny pracovní neschopnosti, a to do 31. srpna ve výši 60 % denního vyměřovacího základu a od 1. září do 31. prosince ve výši 25 % denního vyměřovacího základu. Právní úprava nemocenského v roce 2010 oproti roku 2009 zaznamenala změny v souvislosti s přijetím tzv. úsporného balíčku – jedná se o změnu výše jednotlivých redukčních hranic a výše nemocenského, které na rozdíl od roku 2009, kdy byla jeho výše stanovena podle délky trvání pracovní neschopnosti, má v roce 2010 po celou dobu pracovní neschopnosti stejnou výši, a to 60 %. Osobně považuji karenční dobu podle aktuální právní úpravy za velmi užitečnou a rozhodně bych doporučila ji zachovat. Věřím, že zavedení karenční doby vede k menšímu zneužívání nemocenského ze strany zaměstnanců. Budeme-li totiž uvažovat 7 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, kterou plně hradí zaměstnavatel prostřednictvím náhrady mzdy, tak zaměstnavatel z těchto 7 kalendářních dní hradí 5 pracovních dní, a to až od 4. dne z důvodu karenční doby, tudíž zaměstnanec bude mít při 7 denní pracovní neschopnosti příjem pouze za 2 dny, což považuji pro zaměstnance za velmi nevýhodné. Skutečný dopad změn v právních úpravách nemocenského na zaměstnance v jednotlivých letech byl demonstrován na modelových příkladech, ve kterých byla zkoumána výše příjmů zaměstnance v období pracovní neschopnosti, která trvala 30 dnů, při různých úrovních jeho průměrného měsíčního příjmu. Z výsledků vyplynulo, že se příjem zaměstnance za dobu jeho pracovní neschopnosti podle právní úpravy nemocenského v jednotlivých letech nijak významně nezměnil. Z výše příjmů zaměstnance v době pracovní neschopnosti při různých úrovních jeho průměrného měsíčního příjmu je patrné, že příjem zaměstnance

82

za 30 dní pracovní neschopnosti je o více než 50 % nižší, než kdyby zaměstnanec nemocný nebyl a pobíral mzdu od zaměstnavatele za stejné období. V případě analýzy vlivu novely zákona o nemocenském pojištění na náklady konkrétního podnikatelského subjektu bylo zjištěno, že při zachování stejné výše pojistného na sociální zabezpečení dojde (i v případě 50% refundace) k nárůstu nákladů společnosti o vyplacené náhrady mezd za 4. - 14. den pracovní neschopnosti. V roce 2009 ovšem došlo ke snížení pojistného na sociální pojištění oproti roku 2008 o jeden procentní bod, z 26 % v roce 2008 na 25 % v roce 2009 – úspora nákladů, která z tohoto jednoprocentního snížení pojistného plyne, převyšuje náklady, které společnosti vzniknou v souvislosti s poskytováním náhrady mzdy, tudíž ve skutečnosti k nárůstu nákladů společnosti v roce 2009 oproti roku 2008 nedošlo. Vzhledem k tomu, že se zaměstnavatel od roku 2009 podílí na příjmech zaměstnance v období jeho pracovní neschopnosti, je předpoklad, že zaměstnavatel eviduje, kolik jej takový zaměstnanec stojí tzv. navíc, a proto se domnívám, že v případě, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti často, může se stát pro zaměstnavatele nadbytečným a je možné, že bude zaměstnavatel uvažovat o jeho propuštění. V období pracovní neschopnosti musí pojištěnec dodržovat stanovený režim, na příklad je povinen zdržovat se v místě uvedeném na tzv. neschopence. Kontroly dodržování režimu je oprávněn v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti provádět zaměstnavatel, od 15. dne správa sociálního zabezpečení. Možnost zaměstnavatele provádět kontrolu zaměstnance v období prvních 14 dnů pracovní neschopnosti nepovažuji za dobré řešení, dle mého názoru by bylo lepší, kdyby byla kontrola zaměstnance prováděna i v době prvních 14 dnů správou sociálního zabezpečení z důvodu objektivity. Je ale samozřejmé, že podle aktuální právní úpravy není tato skutečnost možná, protože správa sociálního zabezpečení nemá v prvních 14 dnech nemoci informace o pracovní neschopnosti zaměstnance. Dávka nemocenského pojištění podpora při ošetřování člena rodiny byla od roku 2009 přejmenována na ošetřovné. V roce 2009 také došlo oproti roku 2008 ke změně redukčních hranic. Významné změny této dávky nemocenského pojištění přinesla až právní úprava roku 2010, která byla přijata v rámci tzv. úsporného balíčku. Byla zavedena karenční doba a ošetřovné je tak vypláceno až od 4. dne a zároveň nejdéle po dobu 6 kalendářních dnů potřeby ošetřování. Do 31. prosince 2009 bylo ošetřovné poskytováno nejdéle po dobu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování.

83

Skutečný dopad změn v právních úpravách ošetřovného v jednotlivých letech byl demonstrován na modelových příkladech, ve kterých byla zkoumána výše příjmů zaměstnankyně v období nemoci jejího syna, která trvala 14 dnů, při různých úrovních průměrného měsíčního příjmu. Zatímco vypočtené výsledky výše ošetřovného se v letech 2008 a 2009 nijak významně nezměnily (rozdíly jsou způsobeny pouze zavedením 3. redukční hranice v roce 2009 oproti roku 2008 a změnou výše stávajících redukčních hranic), v roce 2010 je patrný pokles přibližně o 70 %, způsobený zavedením karenční doby a zkrácením doby výplaty ošetřovného. I přes to zavedení karenční doby i v tomto případě považuji za velmi pozitivní změnu, která zabrání zneužívání této dávky nemocenského pojištění. Za příznivou změnu považuji i zkrácení doby poskytování ošetřovného, protože mnohdy bylo ošetřujícím lékařem vydáno zaměstnancům rozhodnutí o potřebě ošetřování na maximální možnou dobu výplaty bez ohledu na délku nemoci dítěte. Poslanci nicméně 24.2.2010 schválili návrh na zrušení karenční doby u ošetřovného. Návrh teď směřuje do Senátu a následně jej také musí podepsat prezident republiky České republiky. V případě zkoumání problematiky nemocenského pojištění u konkrétního podnikatelského subjektu v oblasti nároků na ošetřovné nebyl zjištěn nijak významný rozdíl v počtu rozhodnutí o potřebě ošetřování v letech 2008 a 2009. V případě dávky nemocenského pojištění peněžitá pomoc v mateřství docházelo v právních úpravách v jednotlivých letech zejména ke změnám výše procenta redukovaného denního vyměřovacího základu, kterým se výše dávky peněžitá pomoc v mateřství vypočítá. Zatímco v roce 2008 to bylo 69 %, v roce 2009 hodnota vzrostla na 70 % a v roce 2010 následoval prudký pokles na 60 %. Zejména díky hodnotě 70 % na tom byly zaměstnankyně v roce 2009 nejlépe za sledovaného období. V roce 2010 ovšem dochází k razantnímu poklesu peněžité pomoci v mateřství. Důvod tohoto propadu je dvojí – jednak došlo ke snížení procenta redukovaného denního vyměřovacího základu, kterým se výše dávky peněžitá pomoc v mateřství vypočítá, o 10 procentních bodů oproti roku 2009, a také se změnil výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu pro stanovení mateřské. Obecně by se všechny změny, které byly zavedeny úsporným balíčkem, měly být platné pouze pro rok 2010 a od 1. ledna 2011 by se měly hodnoty vrátit na úroveň roku 2009. Úsporný balíček, který má snížit deficit státního rozpočtu, způsobily snížení měsíčního příjmu zaměstnankyně až o 22 procentních bodů, což se stalo předmětem rozepří. Podle dosavadní právní úpravy by toto snížení mělo trvat pouze do 1. ledna 2011, ovšem již v době vzniku této práce

84

poslanci schválili zvýšení mateřské na úroveň roku 2009. Zároveň s návrhem na zrušení karenční doby u ošetřovného teď i tento návrh směřuje do Senátu a následně jej také musí podepsat prezident republiky České republiky. Zpětné navýšení peněžité pomoci v mateřství považuji za dobrý krok, protože zaměstnankyně tím, že je na mateřské dovolené, přijde téměř o 50 % svého měsíčního příjmu a vezmeme-li v úvahu, že kromě sebe musí v této době zaopatřit i své dítě, tzn. člověka navíc, může to být (zvláště pro osamělou matku) problém. Jedná-li se o dávky nemocenského pojištění zaměstnanců, je situace poměrně jednoduchá a přehledná. U osob samostatně výdělečně činných je situace složitější. Účast soby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění je totiž dobrovolná. V případě, že osoba si samostatně výdělečně činná nemocenské pojištění dobrovolně platí, má nárok na nemocenské a na peněžitou pomoc v mateřství. Připomeňme, že nemocenské vyplácí místně příslušná správa sociálního zabezpečení od 15. dne pracovní neschopnosti, tudíž osoba samostatně výdělečně činná zůstává prvních 14 dnů nemoci bez prostředků. Problém ale nastává v situaci, kdy si osoba samostatně výdělečně činná nemocenské pojištění neplatí. V této situaci nemá na dávky nemocenského pojištění nárok a zůstává bez prostředků úplně, což si někteří podnikatelé neuvědomí. Zejména ženy se tímto dostávají do velkých problémů, protože nemají nárok na tzv. mateřskou. Česká republika v současné době bojuje se stále se zvyšujícím deficitem státního rozpočtu. Situace začíná být kritická a jsou zapotřebí konstruktivní změny zejména legislativního charakteru na příjmové i výdajové straně státního rozpočtu, aby se situace alespoň částečně zlepšila. Ponecháme stranou příjmovou stránku a zaměříme se na výdaje státního rozpočtu. Největší podíl na výdajích mají tzv. mandatorní výdaje. Jsou to výdaje, které je stát povinen vyplácet podle zákona a také ty, které vyplývají z jiných právních norem či smluvních závazků. Mezi mandatorní výdaje patří také mimo jiné výdaje na dávky nemocenského pojištění, které patří do oblasti tzv. sociálních transferů. Pokud je cílem směřovat ke snižování deficitu státní rozpočtu, je nezbytné také snižovat jeho výdajovou stránku, což se neobejde bez snižování mandatorních výdajů. Proto jsou snahy současné vlády snižovat jednotlivé dávky nemocenského pojištění pochopitelné. Problém spočívá v tom, že nemocenské pojištění je problematika, která se týká každého z nás, a proto je tato oblast všemi velmi sledována. V současné době se ale stává součástí předvolebního boje, kdy si politické strany různými populistickými sliby (mimo jiné) z oblasti dávek nemocenského pojištění (slibují zejména jejich opětovné zvýšení) snaží

85

zajistit podporu voličů. První výsledky populistických kroků levicově orientovaných stran v oblasti nemocenského pojištění (navzdory snaze úřednické vlády situaci zlepšit) jsou již známy – systém nemocenského pojištění není po novele zákona o nemocenském pojištění finančně soběstačný a v rozporu s původní myšlenkou stabilizace státního rozpočtu dochází k situaci, že stát musí znovu dotovat systém nemocenského pojištění (systém nemocenského pojištění byl naposledy deficitní v letech 2002 a 2003). Domnívám se, že veřejné finance v České republice jsou v současné době na tak špatné úrovni, že na populistická gesta politiků opravdu není prostor a je třeba situaci rychle řešit, už jen z toho důvodu, že pokud budou české veřejné finance dlouhodobě v tak špatném stavu jako nyní, může Česká republika dospět ke státnímu bankrotu.

86

8. PŘEHLED LITERATURY BusinessInfo.cz. Nemocenské pojištění zaměstnanců [online]. 2008 [cit. 2010-02-07].Dostupné z WWW: . BusinessInfo.cz. Průvodce novým zákonem o nemocenském pojištění v roce 2009. [online]. 2009 [cit. 2010-02-03]. Dostupný z WWW: . Česká správa sociálního zabezpečení. 80 let sociálního pojištění [online]. 2004 [cit.2009-11-19].Dostupné z WWW: . Česká správa sociálního zabezpečení. Evropská unie [online]. [cit. 200911-28]. Dostupné z WWW: . Česká správa sociálního zabezpečení. Podrobné informace o nových tiskopisech platných od 1. 12. 2009 [online]. [cit. 2010-03-10] . Dostupné z WWW: . Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenská statistika 2009 [online]. 2009 [cit. 2010-02-17]. Dostupné z WWW: . Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění [online]. [cit. 2009-11-28]. Dostupné z WWW: . Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské pojištění od 1. ledna 2008 : O nemocenském a dalších dávkách NP. Praha, 2008. Česká správa sociálního zabezpečení. O ČSSZ [online]. [cit. 2010-02-01]. Dostupné z WWW: .

87

Česká správa sociálního zabezpečení. Okresní pracoviště [online]. [cit. 2010-02-11]. Dostupné z WWW: . Česká správa sociálního zabezpečení. Profil organizace [online]. [cit. 2010-02-01]. Dostupné z WWW: . Česká správa sociálního zabezpečení. Průvodce novým zákonem : Důležité informace nejen k nemocenskému. Praha, 2008. 32 s. ISBN 97880-87039-12-0. Česká správa sociálního zabezpečení. Příručka OSVČ : pro oblast sociálního zabezpečení v roce 2009. Praha, 2009. 36 s. ISBN 978-8087039-15-1. Česká správa sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení 2010. Praha, 2010. 36 s. ISBN 978-80-87039-19-9. Česká správa sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení 2009. Praha, 2009. 36 s. ISBN 978-80-87039-13-7. Česká správa sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení v kontextu EU: lidé se nejvíce zajímají o „evropské“ důchody. [online]. 14. 5. 2009 [cit. 2010-02-11]. Dostupné z WWW: . Česká správa sociálního zabezpečení. Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění. Praha, 2008. 124 s. ISBN 978–80–87039–18–2. Česká správa sociálního zabezpečení. Určení státu pojištění [online]. [cit. 2009-11-28]. Dostupné z WWW: . Česká správa sociálního zabezpečení. Výroční zpráva 2008. Praha, 2008. 54 s. Česká správa sociálního zabezpečení. Změny v nemocenském pojištění a pojistném od 1.1.2008 [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z WWW: .

88

Česká správa sociálního zabezpečení. Změny v organizaci a působnosti LPS ČSSZ : od 1. července 2009. Praha, 2009. DĚRGEL, M. Nemoc podnikatele, zdravotní a sociální pojištění . Portál pro živnostníky a drobné podnikatele [online]. 2010, [cit. 2010-03-31]. Dostupný z WWW: . ISSN 1214-5564. DROŠČÍNOVÁ, K. Změny pro pečující rodiče: mateřská dovolená. Měšec.cz [online]. 8.1.2008, [cit. 2010-02-11]. Dostupný z WWW: . Epravo.cz Řízení o uznání dočasné pracovní neschopnosti. [online]. 2010 [cit. 2010-03-10]. Dostupné z WWW: . Finance.cz. Nemoc OSVČ a zdravotní pojištění – FinančníNoviny.cz. [online]. 4.3.2010 [cit. 2010-03-31]. Dostupné z WWW: . Finance.cz. Vyměřovací základ zdravotního pojištění. [online]. 2009 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z WWW: . GOLA, P. Jak je to s nemocenskou v zemích EU? . Finance.cz [online]. 2.11.2009, [cit. 2010-03-31]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-4325. IDNES.cz. Sociální pojištění. [online]. 30.9.2000, [cit. 2009-09-16]. Dostupný z WWW: . Jednoduché účetnictví a daňová evidence. Ošetřovné. [online]. 1.6.2009 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z WWW: . KUČEROVÁ, D. Nemocný podnikatel nemusí platit zálohy na pojistné. Podnikatel.cz [online]. 11.11.2009, [cit. 2010-03-31]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-8012.

89

Lidovky.cz. Změny v nemocenském pojištění od 1. ledna 2009. [online]. 19.12.2008, [cit. 2009-02-22]. Dostupný z WWW: . Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nemocenské pojištění. [online]. [cit. 2009-09-16]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo práce a sociálních věcí. Nemocenské pojištění – peněžité dávky v nemoci a mateřství [online]. [cit. 2009-12-26]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na SPZ. Praha, 2010. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Průvodce sociálním systémem v roce 2009. Praha, 2009. Ministerstvo práce a sociálních na nemocenské pojištění. Praha, 2010.

věcí.

Příjmy

a

výdaje

MORÁVEK, D. Nemocenská v prvních třech dnech. Nekonečný příběh?. Měšec.cz [online]. 7.7.2008, [cit. 2010-02-22]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-4414. NIKLÍČEK, L. Historická studie o zdravotním pojištění [online]. 1993 [cit. 2009-11-19]. Čeští lékaři a povinné nemocenské pojištění v letech 18881938. Dostupné z WWW: . Peněžitá pomoc v mateřství [online]. 2008 [cit. 2010-02-12]. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-8688. Portál veřejné správy České republiky. Přehled změn v pojistném na sociální zabezpečení od 1. ledna 2010 [online]. 2010 [cit. 2010-02-12]. Dostupné z WWW: .

90

Portál veřejné správy České republiky. Sociální zabezpečení v Evropské unii a úloha České správy sociálního zabezpečení [online]. 2005 [cit. 200912-26]. Dostupné z WWW: . PŘIB, J. Nemocenské pojištění v praxi – zákon s výkladem k 1.1.2009. Praha : Grada, 2009. 208 s. ISBN 978-80-247-1969-6. PŘIB, J. Zákon o nemocenském pojištění – Úplné znění s výkladem. Praha : Grada, 2009. 56 s. ISBN 978-80-247-2817-9. Sagit. Dávky nemocenského pojištění – Sociální zabezpečení, Zdravotní pojištění. [online]. [cit. 2009-12-26]. Dostupné z WWW: . Sagit. Denní vyměřovací základ – Sociální zabezpečení, Zdravotní pojištění. [online]. [cit. 2010-02-01]. Dostupné z WWW: . Sagit. Minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění – Sociální zabezpečení, Zdravotní pojištění. [online]. [cit. 2010-02-01]. Dostupné z WWW: . Sagit. Rozhodné období – Sociální zabezpečení, Zdravotní pojištění. [online]. [cit. 2010-02-01]. Dostupné z WWW: . Sagit. Účast na nemocenském pojištění zaměstnanců – Sociální zabezpečení, Zdravotní pojištění. [online]. [cit. 2009-12-27]. Dostupné z WWW: . Sagit. Účast na nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných – Sociální zabezpečení, Zdravotní pojištění. [online]. [cit. 2010-02-01]. Dostupné z WWW: .

91

Sfinance. Vyměřovací základ zdravotního pojištění. [online]. 2007 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z WWW: . ŠEVČÍKOVÁ, I. Jak na zdravotní pojištění při práci v Evropské unii. Měšec.cz [online]. 17.4.2008, [cit. 2009-11-28]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-4414. Sociální pojištění 2009. Sociální dávky [online]. 2009 [cit. 2009-09-16]. Dostupné z WWW: . VANČUROVÁ, A.; KLAZAR, S. Sociální a zdravotní pojištění: úvod do problematiky. 2. Praha : ASPI, 2008. 121 s. ISBN 978-80-7357-381-2. Všeobecná zdravotní pojišťovna. Minimální vyměřovací základ – plátci [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné z WWW: . Výplata – peněžitá pomoc v mateřství [online]. 2008 [cit. 2010-02-11]. Dostupné z WWW: . Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců [online]. Dostupné z WWW: . Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce [online]. Dostupné z WWW: . Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti [online]. Dostupné z WWW: . Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů [online]. Dostupné z WWW: http://www.kacr.cz/Data/files/Metodika/Aktuality/zakon_261.pdf. Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance. Vyměřovací základ OSVČ [online]. 2009 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z WWW: .

92

Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance. Vyměřovací základ zaměstnanců [online]. 2009 [cit. 2010-02-10]. Dostupné z WWW: .

93

9. PŘÍLOHY Příloha 1: Příloha žádosti o nemocenské

94

95