MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav geoinformačních technologií

Vizualizace prostorového umístění dřevostavby v terénu pomocí softwaru ArchiCAD na lokalitě obce České Křižánky v okrese Žďár nad Sázavou

Bakalářská práce

Technická dokumentace a přílohy

Brno 2013

Jakub Peřina

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Vizualizace prostorového umístění dřevostavby v terénu pomocí software ArchiCAD na lokalitě obce České Křižánky v okrese Žďár nad Sázavou“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:

podpis studenta:

Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Miroslavu Matějíkovi, Ph.D. za odborné vedení mé práce a cenné rady. Dále děkuji celé své rodině za podporu během studia i mimo něj.

Jméno Jakub Peřina

Název práce Vizualizace prostorového umístění dřevostavby v terénu pomocí softwaru ArchiCAD na lokalitě obce České Křižánky v okrese Žďár nad Sázavou.

Abstrakt Za téma bakalářské práce byla zvolena Vizualizace prostorového umístění dřevostavby v terénu pomocí softwaru ArchiCAD na lokalitě obce České Křižánky v okrese Žďár nad Sázavou. Hlavním cílem práce je zaměření pozemku a vyhotovení modelu dřevostavby s následným osazením do zvoleného terénu v programu ArchiCad od firmy Graphisoft. Tato práce zasahuje částečně do historie projektování obydlí a její vizualizace jako takové, až po samotnou realizaci vizualizace a modelace terénu. Práce také popisuje zvolenou lokalitu a veškerá kritéria týkající se možné realizace stavby v dané lokalitě včetně detailnějšího popisu modelu dřevostavby. Závěr této práce je věnován porovnání softwaru společnosti Graphisoft s konkurencí a zhodnocení srovnaných softwaru.

Klíčová slova Dřevostavba, ArchiCad, modelace, vizualizace

Name Jakub Peřina

The title of work 3D visualization of a wooden house placed in the terrain in the municipality České Křižánky, district Žďár nad Sázavou, by means of ArchiCAD software.

Abstract The topic of my bachelor thesis is 3D visualization of a wooden house in the municipality České Křižánky, district Žďár nad Sázavou, by means of ArchiCAD software. The main objective of the thesis was surveying of the land plot, development of a wooden house model and its subsequent placement in the selected terrain using the ArchiCAD software by Graphisoft. The thesis also deals with the history of designing of dwellings and their visualization as such, including execution of the visualization and terrain modeling. The thesis also describes the selected location and all criteria relating to potential implementation of the building on the given site, including a detailed description of the wooden house. In conclusion, the thesis provides a comparison of the Graphisoft software with its competitors and evaluation of the compared software products.

Key words wooden house, ArchiCad, modelation, vizualization

Obsah 1

Úvod .......................................................................................................................... 1

2

Cíl práce..................................................................................................................... 2

3

Metodika .................................................................................................................... 3

4

Popis softwaru ArchiCAD ......................................................................................... 4 4.1

Základní představení softwaru ........................................................................... 4

4.2

Výběr verze ........................................................................................................ 5

4.3

Hardwarové požadavky ...................................................................................... 6

Zdroj: Historie ArchiCADu [online]............................................................................. 6

5

6

4.4

Instalace.............................................................................................................. 6

4.5

První spuštění ..................................................................................................... 6

4.6

Popis obrazovky ArchiCADu ............................................................................ 7

4.7

Kreslení čar ........................................................................................................ 8

4.8

Tvorba desky .................................................................................................... 10

4.9

Nástroj Zeď ...................................................................................................... 11

4.10

Střecha .............................................................................................................. 13

4.11

Vkládání dalších objektů .................................................................................. 14

Měřické přístroje a pomůcky ................................................................................... 15 5.1.1

Nivelační přístroj-teodolit ......................................................................... 15

5.1.2

Totální stanice ........................................................................................... 16

5.1.3

Pomůcky ................................................................................................... 18

Popis lokality ........................................................................................................... 19 6.1

Popis parcely .................................................................................................... 19

6.1.1 7

8

Klima v lokalitě ........................................................................................ 20

Územní plán............................................................................................................. 22 7.1

Základní informace .......................................................................................... 22

7.2

Povinný postup dle legislativy ......................................................................... 22

7.3

Územní plán obce České Milovy ..................................................................... 23

7.4

Obecné podmínky pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy............................... 23

Tvorba terénu........................................................................................................... 25 8.1

Zaměření terénu parcely ................................................................................... 25

8.2

Zpracování dat .................................................................................................. 26

8.2.1

Vytvoření terénu ....................................................................................... 27

9

Výběr dřevostavby................................................................................................... 28 9.1

Stavebně technické řešení objektu ................................................................... 28

9.1.1

Architektonické a dispoziční řešení .......................................................... 28

9.1.2

Základy ..................................................................................................... 29

9.1.3

Svislé konstrukce ...................................................................................... 29

9.1.4

Stropní konstrukce .................................................................................... 29

9.1.5

Střešní plášť .............................................................................................. 30

9.1.6

Výplně otvorů ........................................................................................... 30

10 Vlastní vizualizace osazení dřevostavby do terénu ................................................. 31 10.1

Model 1. NP ..................................................................................................... 31

10.2

Model 2.NP ...................................................................................................... 32

10.3

Vytvoření střešního pláště ................................................................................ 34

10.4

Kompletace modelu dřevostavby s modelem terénu ....................................... 34

10.4.1

Doplnění terénu......................................................................................... 36

10.5

Kompletní vizualizace osazení ......................................................................... 37

10.6

Další variantní řešení........................................................................................ 38

10.7

Vyhodnocení .................................................................................................... 39

10.8

Tvorba pohledů ................................................................................................ 40

10.9

Tvorba řezu ...................................................................................................... 41

11 Srovnání softwaru .................................................................................................... 43 12 Závěr ........................................................................................................................ 44 13 Summary.................................................................................................................. 45 14 Seznam použité literatury ........................................................................................ 46 15 Seznam obrázků a tabulek ....................................................................................... 48 16 Technická dokumentace a přílohy ........................................................................... 50

1

Úvod Již od počátku věků, kdy lidé budovali svá vlastní obydlí, potřebovali mít nějaký

plán, podle kterého prováděli samotnou realizaci stavby. Nejprve byly takovéto plány pouhou myšlenkou, která většinou nebyla nikde zvěčněna. Postupem času a v souladu s navyšováním životní úrovně obyvatel, nesoucí s sebou realizaci větších a daleko složitějších staveb, již začala být vyžadována nutnost vyhotovení projektu. Takto začali vznikat první projektové dokumentace. V minulosti při realizaci staveb jako jsou katedrály, chrámy, zámky či hrady byl většinou součástí projektové dokumentace i jednoduchý náčrtek, jak by měla finální stavba vypadat. Tyto náčrtky lze považovat za jakýsi počátek primitivní vizualizace staveb, kdy bylo možné načrtnout jejich osazení v terénu do konkrétní lokality, která sloužila pro přiblížení podoby budoucího objektu. Samotnou volbu vhodného umístění stavby jako takové, provázelo již od pravěku vždy mnoho specifických faktorů. Tyto faktory se postupem času měnily. Lidé se například v dobách středověku uchylovali k místům, která jim poskytovala především bezpečí a dostatečnou možnost obstarávání potravy. V dnešní moderní době lidé plánují svá obydlí podle úplně jiných kritérií. Dnes je pro člověka důležité, aby byla v blízkém okolí dobrá dostupnost mnoha služeb a obydlí mu zajistilo dostatek soukromí. V dnešní době také vzniká spousta právních omezení, a tak nelze vždy postavit stavbu tam, kde bychom si přáli. K tomuto účelu nám slouží územní plán, který je pro nás základním orientačním plánem, kde lze stavět.

1

2

Cíl práce Cílem této práce je vytvoření vhodného prostorového osazení modelu dřevostavby

v programu ArchiCAD do vybrané lokality. V první části této práce budou popsány vlastnosti a funkce softwaru ArchiCAD. Následně budou vysvětlena pravidla kresby s jednotlivými nástroji. V návaznosti na vlastní práci bude pomocí nástrojů v softwaru vymodelován objekt dřevostavby, který bude osazen do předem vyměřeného a následně zpracovaného modelu terénu ve zvolené lokalitě. Průběžně budou vysvětleny postupné fáze při tvorbě vizualizace objektu a terénu. Z takto vytvořeného modelu budou výsledkem řezy, pohledy a půdorysy. V závěru této práce budou uvedeny dvě různé varianty objektu dřevostavby a zhodnocení softwaru ArchiCAD na podkladě získaných zkušeností.

2

3

Metodika Při osazování objektu budu v práci postupovat po jednotlivých krocích. Nejprve si

zvolím lokalitu, v které budu realizaci vizualizace plnit. V lokalitě si vyberu konkrétní, vhodný pozemek, který následně velmi důkladně zmapuji, zaměřím a převedu do digitální podoby jako 3D model terénu v softwaru ArchiCAD. Po takto zpracovaném terénu si vyberu vhodný projekt dřevostavby. Nejlépe takový, který bude odpovídat urbanistickému stylu okolní zástavby. Projekt dále upravím pro požadavky CHKO Žďárské vrchy a převedu ho do 3D modelu za pomocí programu ArchiCAD. V programu dále provedu celkovou kompletaci modelu budovy s modelem terénu. Konečným výstupem mé práce bude osazený model dřevostavby do zaměřeného terénu s výkresovou dokumentací objektu.

3

4

Popis softwaru ArchiCAD ArchiCAD je výsledkem několikaleté práce maďarské firmy Graphisoft, u které je

výsledek toho snažení pokládán za její první velký úspěch. Roku 1987 byla zveřejněna první verze tohoto softwaru. V těchto letech se jednalo o veliký převrat v projektování jako takovém. ArchiCAD byl jedním z prvních softwarů vyžívající při práci tzv. modul BIM (Building Information Modeling), díky němuž bylo možné tvořit vizualizace v podobě virtuálního 3D modelu. První verze tohoto programu umožňovala projektantovi kreslit stěny, okna, dveře, desky a střešní plášť - tyto funkce dodnes zůstávají základem každého BIM architektonického softwaru. Následující verze představily další funkce BIM a to kupříkladu možnost týmové on-line spolupráce tzv. TeamWork. Tato funkce umožňuje paralelní spolupráci architektů s dalšími projektanty různých profesí na jednom projektu. Firma Graphisoft SE je společností, která vyvíjí software pro architekty, inženýry,

interiérové

designery,

urbanisty

a

územní

plánovače.

Je

jedním

z nejvýznamnějších výrobců CAD a BIM softwaru na světě. Graphisoft sídlí v Graphisoft Parku v maďarské Budapešti. Dceřiné pobočky se nacházejí v Německu, USA, Velké Británii, Španělsku a Japonsku. Firma Graphisoft byla roku 2007 zakoupena na budapešťské burze německou firmou Nemetschek AG. Hlavním partnerem pro Českou Republiku je Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR s. r. o. (CEGRA). [1]; [2]

4.1 Základní představení softwaru ArchiCAD je software určený architektům, projektantům a dalším profesím působícím ve stavebním průmyslu. Je nástrojem pro navrhování, projektování a simulaci stavby. Slouží k vytvoření kompletní dokumentace stavby. Umožňuje paralelní zpracování dat ve 2D a 3D prostředí pro lepší orientaci v prostoru při samotném návrhu objektu. Při práci nevyužíváme klasické prvky kreslení, jako jsou čáry, oblouky, elipsy a jiné známe geometrické tvary. Pro práci v programu máme předpřipraveno několik základních palet nástrojů, a tak okamžitě vytváříme základy, zdi, příčky, střechy, komíny a jiné prvky, které definujeme třetím rozměr pro tvorbu modelu. Takto vzniká databáze informací, která je dále reprezentovaná nejen 3D modelem, ale i půdorysy, řezy, pohledy, výkazy a tabulkami. Výhodou je, že jakákoliv námi vytvořená změna 4

v dokumentaci (půdorysu, řezu, pohledu, perspektivě, výkazové tabulce) se automaticky přenese do všech složek dokumentace. Projektant takto šetří obrovské množství času, které by jinak musel věnovat úpravám jednotlivých prvků každého výkresu, či modelu. Nespornou výhodou je dodatečná možnost měnit atributy jednotlivých prvků a libovolně je definovat, např. úpravy skladby nosných konstrukcí, barvy prvků pro vizualizaci, typy výplní a otvorů, změny skladebných rozměrů nebo dokonce samotnou pozici veškerých požitých prvků v prostoru. [1]; [2 ]

4.2 Výběr verze Společnost Graphisoft nám nabízí hned několik variant verze ArchiCADu a to trial verzi, verzi pro studenty, učitele a samozřejmě placenou verzi. Mezi těmito verzemi není žádný rozdíl ve funkcích. Verze trial je verze na pouhých 30 dní. Pro studenty a učitele je poté možnost bezplatného získání licence na využívání softwaru po dobu 1 roku, kterou lze vždy v poslední den licence prodloužit opět na rok. K získání této licence stačí vložit do internetového formuláře číslo mezinárodního studentského průkazu ISIC. Poté do dvou dnů obdržíte licenční kód, který zadáte při instalaci programu. Stejným způsobem následující rok lze licenci prodloužit. Samozřejmě je nutné mít, pro daný rok, platnou známku na průkazu ISIC. Já jsem si za účelem této práce zřídil studentskou verzi. Samotný program lze po vyplnění několika jednoduchých formulářů stáhnout do počítače. [1]

5

4.3 Hardwarové požadavky Tabulka č. 1 Hardwarové požadavky

Systém

CPU RAM Hard Drive Display Grafická karta

Windows® XP (32-bit) Windows® 7 (32-bit & 64-bit) Windows® XP (64-bit) Windows® Vista (32-bit & 64-bit) Mac OS X 10.7 Lion Mac OS X 10.6 Snow Leopard Intel ® Core nebo vyšší. Doporučený typ procesoru je 64-bit. Mac s 64-bitovým procesorem Intel ® procesor (Core2Duo a novější) Minimálně 3 GB RAM, doporučuje se 6 GB RAM nebo více. 5 GB volného místa na disku potřebného pro plnou instalaci. Doplňujících 10 GB místa na pevném disku potřebného na projekt a pro práci s komplexními modely a 3D vizualizacemi. Minimální rozlišení 1024 x 768. Doporučené rozlišení 1280 x 1024 nebo vyšší. Nesdílená s minimální kapacitou 256Mb podporující DirectX 9 a OpenGL 3.3.

Zdroj: Historie ArchiCADu [online]

4.4 Instalace Při samotné instalaci programu máme na výběr ze dvou typů instalačního klíče. První v seznamu je instalace se sériovým klíčem, na druhém místě je hardwarový klíč. Studentská verze se instaluje pomocí sériového klíče, který jsme získali registrací na stránkách Graphisoftu. Po tomto kroku je třeba ještě zaškrtnou, že chceme nainstalovat program ArchiCAD, včetně jeho součástí jako jsou knihovny a prohlížeč BIMx. Tento prohlížeč slouží k pouhému promítání a detailnímu zkoumání modelu vytvořeného v ArchiCADu.

4.5 První spuštění Při prvním spuštění naběhne standartní uživatelské prostředí programu. Prostředí lze libovolně přizpůsobovat dle požadavku uživatele. Lze přesouvat jednotlivé nástroje, libovolně je seskupovat či skrývat pokud právě nejsou potřeba. Stejně tak lze využívat v prostředí ArchiCADu klávesové zkratky pro jednotlivé úkony. Nastavení prostředí lze jednoduše uložit a dále jej importovat do nastavení programu na libovolném počítači.

6

Obr. č. 1: První spuštění

4.6 Popis obrazovky ArchiCADu Nástrojová paleta V levé části pracovní plochy je umístěna nástrojová lišta ArchiCADu se širokou škálou nástrojů pro tvorbu a modifikaci objektů. Nástrojová paletka/lišta slouží k modifikaci prvků při návrhu budovy. Obsahuje nástroje pro výběr 3D a 2D nástroje. Infopaleta Zobrazuje základní a nejvíce využívané informaci o zvoleném prvku (podle nástroje). Umožňuje uživateli velmi rychlou změnu základních parametrů použitého prvku bez nutnosti otevírat celé nastavení prvku. Lze zde měnit nastavení vkládání objektů do projektu. Infopaleta se vždy přizpůsobuje zvolenému nástroji, takže její zobrazení je pokaždé jiné. Navigátor Jedná se o tzv. průzkumník budovou, umožňuje nám pohyb v prostředí navrhovaného projektu. Nabízí možnost pohybu mezi jednotlivými podlažími objektu, řezy, definovat výkazy výměr, procházet budovou ve 3D apod. Tato paleta zabírá poměrně velkou část místa a to oprávněně, jelikož bez ní bychom se neobešli, pokud chceme pracovat efektivně. [3]

7

Obr. č. 2: Popis základního prostředí ArchiCADu

4.7 Kreslení čar Ve spodní části nástrojové lišty vybereme kliknutím nástroj čára. Na horní infopaletě nám okamžitě naskočí nastavení kreslení čar. Zde můžeme navolit tloušťku, typ, či geometrický tvar čáry. Jako první jsem zvolil typ přímky. Levým tlačítkem myši klikneme do počátečního bodu a následně tahem myši se přesuneme do směru, ve kterém chceme čáru vést. Pro pomocné vedení v rovinách po 90° nám automaticky naskakuje vodící čára. Pro volbu konečného bodu nám slouží jednak označení bodu myši, popřípadě lze zadat libovolnou vzdálenost na numerické klávesnici.

8

Obr. č. 3: Kreslení čáry rovnoběžně s osou

Pro druhou nejčastěji používanou možnost jsem znázornil tvorbu pravoúhlých tvarů. V horní infopaletě přepneme z přímky na pravoúhlý tvar. Postup samotného kreslení je obdobný, až na to, že rozměry a výsledný tvar definujeme dvěma rozměry. Tyto rozměry zadáváme přes numerickou klávesnici a k přepínání mezi Rozměrem1 a Rozměrem2 požíváme klávesu tabulátoru. Po zadání rozměrů potvrdíme klávesou Enter a dojde k vytvoření objektu, viz obr. č. 3 Kreslení čáry rovnoběžně s osou. [3]

Obr. č. 4: Kreslení pravoúhlých geometrických tvarů

9

4.8 Tvorba desky Nástroj pro tvorbu desky najdeme v horní části nástrojové lišty pod názvem Deska. Tento nástroj zobrazuje v navrhované budově vodorovné konstrukce. Po kliknutí na nástroj deska se nám opět zobrazí na infopaletě možnosti konfigurace tohoto prvku. Důležité je si zvolit vhodný typ desky, například pokud tvoříme základy, je třeba vybrat ze seznamu Deska-základy. Tímto dosáhneme pěkného roztřídění použitých prvků v projektu do jednotlivých hladin podlaží. Pokud tedy zvolíme desku pro základy, bude v 2D dokumentaci zobrazena pod záložkou základů. Nyní je potřeba desku nadefinovat dle našich požadavků, k tomu použijeme v infopaletě tlačítko Nastavení nástroje Deska. V tomto nastavení lze nastavit mnoho vlastností prvku, ale nejdůležitější je nastavit skladbu samotné desky, její rozměry a barvu, která je důležitá pro efekt vizualizace. Z rozměrů zde zadáváme samotnou tloušťku desky, výšku k jakému podlaží, se bude vztahovat a k jakému počátku bude usazena, to vše zadáváme pod záložkou Geometrie a umístění. Poté můžeme potvrdit nastavení tlačítkem OK. Následně je třeba ještě vybrat z nabídky, jakou geometrickou metodou budeme desku vytvářet. Na výběr jsou zde tři metody a to Polygonální, Pravoúhlá a Natočená pravoúhlá. Zvolíme si podle námi požadovaného tvaru vhodnou geometrickou metodu. Následně do prostoru zadáme první bod a následně postupujeme v libovolném směru v zadávání dalších okrajových bodů desky. Vždy, ale musíme postupovat tak, abychom se dostali zpět do prvního bodu a tím obrazec uzavřeli. Body samotné desky lze zadávat dvěma způsoby, a to buď kliknutím levým tlačítkem myši v místě požadovaného bodu, nebo zadáváním velikosti na numerické klávesnici. [3]

10

Nastavení tloušťky desky

Výška horní hrany desky od tzv. nulového počátku

Hodnota výšky spodní hrany desky od tzv. nulového počátku

Nastavení barvy jednotlivých ploch desky

Vrstva hladiny

Obr. č. 5: Nastavení nástroje Deska

4.9 Nástroj Zeď Dalším důležitým nástrojem pro tuto práci je nástroj Zeď. Tento nástroj se nachází opět v nástrojové liště. Po vybrání tohoto nástroje je velice důležité chvíli věnovat samotnému nastavení a nadefinování vlastností tohoto prvku. Základní nastavení je obdobné jako nastavení prvku Deska v kapitole 3.8. Zde je velice důležité zaměřit se na správný výběr kategorie hladiny. Pokud tedy začneme s kreslením obvodového pláště budovy, je třeba zvolit typ zdi Zdivo-obvodové. Následně v poli konstrukční metoda vybereme, z které strany referenční čáry se zeď bude kreslit. Na výběr jsou tři typy konstrukční metody a to metoda vlevo, na střed a vpravo od 11

referenční čáry. V praktickém kreslení je nejčastěji používána metoda kreslení zdí taková, aby referenční čára byla na vnitřní straně zdi, tedy v interiéru. Pokud by se v tomto případě následně měnila tloušťka zdi, půdorys interiéru by se nezměnil a měnila by se velikost zastavěné plochy. V případě, že bychom kreslili s referenční čárou na vnější straně (podél fasády) se při případné změně tloušťky zdi změní půdorysné rozměry dispozice. [4]

Výška samotné zdi. Výška spodní hrany zdi.

Obr. č. 6: Nastavení nástroje zeď

12

4.10 Střecha Střecha je velice důležitým prvkem každé stavby, jednak z praktického, konstrukčního, ale i architektonického hlediska. Významně dotváří celou stavbu, a proto je kladen velký důraz na vlastní tvar střechy. V ArchiCADu lze vytvářet od jednoduchých pultových střech až přes střechy valbové, mansardové, klenby a další modifikované tvary včetně vikýřů až po kopule a izobarické tvary. V mém případě mi postačila klasická sedlová střecha, která je z části již předdefinována svojí geometrickou podobou v nástrojích programu. Pokud tedy zvolíme v nástrojové liště nástroj střecha, je třeba opět věnovat chvíli samotnému nadefinování prvku. V první řadě je třeba nastavit řezovou výplň, poté nastavit v jaké výšce bude střecha přikotvena ke skořepině domu. Jako výška počátku střechy je brán rozměr od nulové roviny, což je myšlena základní rovina ArchiCADu. Dalším parametrem je tloušťka střešní konstrukce a sklon roviny střechy. Po nastavení a nadefinování výšek je třeba zvolit vhodnou geometrickou variantu tvorby střechy. Následně vytvoříme střešní konstrukci nad půdorysem domu stejně jako bychom tvořili desku. Štíty na domu se tvoří pomocí nástroje Zeď. Výška zdí bude taková, aby nám dosahovala do úrovně nejvyššího bodu střechy. Přečnívající konstrukci zdi mimo štít odstraníme za pomoci tlačítka, které se nachází v horní části nástrojové lišty s ikonami, pod názvem Napojit prvky na střechu/skořepinu. Po zvolení tohoto nástroje, vybereme konstrukce, které chceme k sobě navzájem napojit a potvrdíme výběr klávesou Enter. [5]

Obr. č. 7: Propojení štítu s konstrukcí střechy 13

4.11 Vkládání dalších objektů V ArchiCADu je předpřipravená celá knihovna objektů jako jsou například dveře, okna, sanitární technika, komínová tělesa, kamna nebo i samotný nábytek. Pro vkládání prvků do modelu slouží tlačítko Vložit objekt v nástrojové liště. Z knihovny následně vybereme námi požadovaný typ objektu a opět mu nadefinujeme skladbu včetně rozměrů a osadíme jej na požadované místo v budově. Knihovnu objektů lze libovolně rozšiřovat a obohacovat o daleko estetičtější prvky než jsou obsaženy v základní knihovně programu. Další objekty a zásuvné moduly lze jednoduše stáhnout zdarma ze stránek komunity uživatelů, kde uživatelé vkládají vlastnoručně vytvořené objekty ke stažení pro ostatní uživatele. Popřípadě je možnost využít k obohacení knihovny prvků také stránek zpoplatněných přímo od Graphisoftu. [5]

14

5

Měřické přístroje a pomůcky

5.1.1 Nivelační přístroj-teodolit Teodolit je přístroj na přesné měření a vytyčování vodorovných a výškových úhlů. Teodolity prošly dlouhým vývojem od teodolitů s kovovými kruhy, přes optické teodolity, až po elektronické teodolity, které umožňují automatické odečítání a registraci úhlů. Popis součástí teodolitu: Trojnožka, ve které je pouzdro vertikální osy teodolitu; trojnožka stojí na třech stavěcích šroubech, s jejichž pomocí přístroj horizontujeme (tj. urovnáváme do vodorovné polohy). Spodní část tzv. limbus, je vodorovný (horizontální) dělený kruh. U starších optomechanických přístrojů jsou dělené kruhy kovové nebo skleněné. Dnes se používají elektronické přístroje s elektronickými kruhy. Na horní části tzv. alhidádě, která je otáčivě uložena proti limbu, jsou čtecí pomůcky vodorovného kruhu, alhidádová libela, nosník dalekohledu s ložiskem otočné osy dalekohledu. Na otočné ose dalekohledu je obdobnou konstrukcí,(jako alhidáda k limbu) umístěn svislý (vertikální) kruh, který umožňuje odečítání svislých úhlů. V tomto případě jsou odečítací pomůcky umístěny na nosnících dalekohledu. Jako dalekohled je použit Keplerův dalekohled, doplněný nitkovým křížem. Ve starých přístrojích je proto obraz stranově i výškově převrácený. V moderních přístrojích je obraz převracen soustavou několika hranolů do přirozené podoby. Z obrázku č. 8 je patrné, že u teodolitu popisujeme tři hlavní přímky, které musí být na sebe kolmé. Osa "V" je svislá (vertikální) točná osa teodolitu, přístroj se kolem této osy otáčí. Osa "Hz" vodorovná (horizontální) točná osa dalekohledu, kolem této osy se otáčí dalekohled ve svislé rovině. Spojením otáčení kolem těchto dvou os dosáhneme možnosti zacílit výtyčku do všech směrů a přímek, které procházejí průsečíkem těchto dvou os. Osa "Z" je záměrná osa (přímka) dalekohledu (což je spojnice středu nitkového kříže a středu objektivu). Zacílením ji ztotožníme s přímkou potřebnou pro měřický výkon. Vzájemná kolmost těchto os je nazývána "osové podmínky teodolitu". Jedná se o tyto podmínky: V je svislá, Hz je kolmá na V a je tedy vodorovná, Z je kolmá na Hz. Případné odchylky od absolutní kolmosti jsou nazývány osovými chybami teodolitu.

15

O odstranění těchto chyb, případně jejich eliminaci měřickým postupem, je zpracována rozsáhlá odborná literatura. [6]

Obr. č. 8: Princip činnosti teodolitu

Teodolity mohou být doplněné i některými dalšími součástkami, např. optickým dostřeďovačem, magnetickým usměrňovačem, nivelační libelou, dálkoměrem apod.

5.1.2 Totální stanice Totální stanice je zeměměřický přístroj pro měření a registraci měřených hodnot vodorovných úhlů, výškových úhlů, vzdáleností a jejich přepočet na pravoúhlé souřadnice. Měřené hodnoty je možno kontaktní cestou (kabelem) nebo bezkontaktně (Bluetooth, IR, GSM) přenést do počítače k dalšímu zpracování. Stanice současně umožňuje ze zadaných hodnot pravoúhlých souřadnic (přenesených do totální stanice z počítače nebo zadaných manuálně) vytyčit podrobné body v terénu ze známého bodu. Totální stanice vznikla spojením teodolitu, elektronického dálkoměru a jednoúčelového počítače do jednoho celku. Nejznámějšími výrobci stanic jsou firmy Leica, Trimble, Sokkia, Nikon, AGA. Běžné totální stanice mají úhlovou přesnost 0,0010 g, délkový dosah dálkoměru do 3 km, přesnost odečítání délek 0,001 m. V poslední době jsou totální stanice také spojovány do jednoho celku s GPS pro určení prostorové polohy přístroje v terénu.

16

Za účelem zpracování této práce jsem využil možnosti vypůjčit si totální stanici TOPCON GTS 105 N, viz Obr. č. 9, z Ústavu Geoinformačních technologií na Mendelově univerzitě v Brně. Díky svým parametrům je tato stanice vhodná pro sběr dat pro polohové informační systémy, tachymetrické snímky, vytyčování hranic pozemků a podobně. Stanice obsahuje vysokokapacitní baterii s provozní dobou až 9 h, takže naměření hodnot jsem zvládl provést na jedno nabití. Vynikající základní parametry měření délek a úhlů GTS-105N umožňuje provádět délková měření v rozsahu až do 3 000 metrů na jeden hranol, při zachování vysoké přesnosti ± (2 mm + 2 ppm). Délkové měření společně s vysokorychlostní aktualizací dat trvá 1,2 sekundy v jemném měřickém módu. Toto zkrácení času délkových měření nám umožní další nárůst efektivnosti a produktivity při provádění polních prací a to především v nepříznivých podmínkách. Rozsáhlá interní paměť pro sběr dat u přístrojů řady GTS-100N umožňuje zaznamenat až 24 000 měřených nebo souřadnicových bodů. Celá stanice je opatřena voděodolnou konstrukcí, a proto nebyl tedy problém měřit i za nepřízně počasí. [7]

Obr. č. 9: Popis totální stanice TOPCON

17

5.1.3 Pomůcky Libela (krabicová, trubicová) je válcová nádobka v horní části uzavřena sféricky vybroušenou plochou. Nádobka je naplněna kapalinou (např. lihem), která v nejvyšším místě vytvoří bublinu. Umožňuje urovnání měřického přístroje do vodorovné polohy. Výtyčky jsou nejčastěji kovové popřípadě dřevěně tyče či hranoly v průměru do 35 mm a délky 2 m. Z pravidla bývají opatřeny dvoubarevným nátěrem, kdy se střídají bílé a červené pruhy. Délka výtyček bývá libovolně stavitelná, což vyplývá z jejich teleskopické konstrukce. Možnosti úpravy délky výtyčky využíváme v praxi zpravidla tam, kde nám v měření brání překážky a na výtyčku by nebylo vidět. Pokud měříme analogovým teodolitem, jsou výtyčky opatřeny stupnicí pro odečet jejich výšky nad bodem. Jestliže měříme totální stanicí, je třeba opatřit horní konec výtyčky zrcadlovým hranolem, který slouží pro zacílení bodu laserem totální stanice. Olovnice je ocelové tělísko válcovitého tvaru, váhy cca 300 g, opatřené na jedné straně hrotem a na druhé straně lankem pro uchycení. Olovnice se uchytí za hlavní šroub stativu, který se nachází v přesném středu teodolitu/totální stanice. Následně se za pomocí hrotu přístroj vycentruje na osu bodu, z kterého budeme vycházet. Pásmo se používá pro přímé měření délek, nejčastěji v praxi pro dodatečné doměření částí stávajících objektů. Vyrábějí se v délkách 20 m, 30 m a 50 m. Vyrábí se z plastu, oceli. Pro přesná měření se používají pásma invarová. [8]

18

6

Popis lokality Pro svoji práci jsem si zvolil lokalitu mně osobně velmi blízkou. Jedná se

o lokalitu v blízkosti Českých Milov náležící k obci České Křižánky. Obec České Milovy se nachází v CHKO Žďárské vrchy, a proto jsou pro budovu zde stojící platné veškeré normy a směrnice vztahující se k jak vizuálním, tak konstrukčním požadavkům na objekt (viz kapitola Požadavky CHKO). České Milovy vznikly roku 1648, kdy zde zakládali svá obydlí lidé pracující v sousední huti. Byl zde obchod a hospoda, dnes jsou již České Milovy spíše rekreační oblastí. V roce 2001 zde bylo registrováno pouze 25 trvale žijících obyvatel. V současné době se zde nenachází žádný obchod ani hospoda, a tak za společenským vyžitím musejí lidé docházet do přilehlých Křižánek. České Milovy byly zbaveny samostatnosti jako vesnice roku 2002, kdy byly přiřazeny k obci Křižánky. [9]

6.1 Popis parcely Parcela leží ve svažitém terénu asi 500 m severně nad obcí České Milovy a 1 km jihovýchodně od Českých Křižánek. Pozemek tvoří převážně travní porost. Na severní straně pozemku se nachází jehličnatý porost starý přibližně 15 let, který po 50 m se vzrůstající vzdáleností od pozemku přechází ve smíšený porost značného vzrůstu a staří. Ve vzdálenosti cca 200 m směrem na východ od pozemku se nachází několik sousedních domů sloužících převážně k rekreaci. K pozemku je přístupová cesta, která zde byla vybudována za účelem lepší dostupnosti k chatovým osadám rozmístěným v kopcích. V okolí se nachází mnoho skal, nejbližší je skála jménem Čtyři palice ležící v nadmořské výšce 732 m, která je vzdálená asi 800 m. Lze tedy předpokládat dosti kamenitou skladbu zeminy, která by byla obtížnou překážkou při hloubení základů. Naopak by takováto skladba zeminy byla značnou výhodou ze statického hlediska stavby. [9]; [10]

19

Tabulka. č. 2 Základní údaje o parcele

Parcelní číslo

779/1

Obec:

Křižánky [595918]

Katastrální území:

České Milovy [695220]

Číslo LV:

Parcela není zapsána na LV 2

Výměra [m ]:

85977

Typ parcely:

Parcela katastru nemovitostí

Mapový list:

GUST2880,V.S.XIX-21-15

Určení výměry:

Graficky nebo v digitalizované mapě

Druh pozemku:

trvalý travní porost

Způsob ochrany nemovitosti

chráněná krajinná oblast - II.-IV.zóna zemědělský půdní fond

Zdroj: Informace o parcele

Obr. č. 10: Zobrazení zaměřeného území zvolené parcely

6.1.1 Klima v lokalitě Lokalita, kterou jsem si zá účelem své práce zvolil, se nachází v místě s velkými výkyvy počasí. Klima je zde na celorepublikové poměry celkem nepříznivé. Průměrná 20

roční teplota je zde 5,7 °C. Pokud pohlédneme na zásadní fakt z pohledu tepelné ochrany budov, tak je třeba nahlédnout do normy ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění, 5/1994. Tato norma, nám udává zásadní informaci o výpočtové venkovní teplotě na území ČR. Teploty jsou zde rozděleny do několika tříd (-12 °C, -15 °C, -18 °C) a jsou znázorněny v mapě v několika lokalitách. Pro moji zvolenou lokalitu je přiřazena teplota -15 °C, přičemž je třeba tuto teplotu porovnat s upravující tabulkou hodnot dle nadmořské výšky. Tudíž výsledná výpočtová teplota je rázem -18 °C. Roční průměrný úhrn srážek také nepatří k příznivým podmínkám lokality, činí 750,9 mm dle informací Meteorologické stanice Svratouch vzdálené 6 km. [11]; [12] Tabulka č. 3 Korelace venkovní výpočtové teploty dle nadmořské výšky Zvýšení venkovní výpočtové teploty s ohledem na nadmořskou výšku Venkovní výpoč. teplota Snížená venkovní výpočtová teplota Nadmořská výška te [°C] [°C] nad 400 m n.m. -12 -15 nad 600 m n.m. -15 -18 nad 800 m n.m. -18 -21

Zdroj: Informace o výpočtové venkovní teplotě [online]

21

7

Územní plán Územní plán (ÚP) je určitý druh územně plánovací dokumentace, která si klade

za cíl racionalizaci prostorového a funkčního uspořádání území v krajině a jejího využití. Územní plán si klade za cíl nalézt takové předpoklady, které by umožnily další výstavbu a trvale udržitelný rozvoj spočívající v nalezení vyváženého stavu mezi zájmy životního prostředí, hospodářství a pro společenství lidí obývající dané území. Územní plán by se měl snažit naplnit potřeby současné generace tak, aby umožnil existenci a přežití i generací příštích. [13]

7.1 Základní informace V České Republice je územní plán vyhotovován na základě stavebního zákona 183/2006 Sb. Schválený územní plán se vyhlašuje (zveřejňuje) formou opatření obecné povahy (OOP) a vydává ho vyvěšením zastupitelstvo obce. Účinným se stává po uplynutí zákonné lhůty, kdy se OOP zároveň sejme. Ve většině případů se u územního plánu a jeho schválených změn jedná o krátké OOP s textem uvádějícím legislativní podklady a předmět schváleného plánu či jeho změn. Samotný ÚP je tvořen textovou částí, která obsahuje podrobný popis (výrok, odůvodnění, přílohy, apod.) a z grafické části, kterou tvoří výkresová dokumentace, v současné době zhotovovaná v měřítku 1 : 5 000 nebo 1 : 10 000. Textová a výkresová část bývá přílohou předmětného OOP. Územní plán je vyhotoven na základě územně analytických podkladů, doplňujících průzkumů, vlastních podkladů a rozborů daného území, popřípadě územních studií. [13]

7.2 Povinný postup dle legislativy Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen "urbanistická koncepce"), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen "plocha přestavby"), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. [13]

22

7.3 Územní plán obce České Milovy Územní plán není pro České Milovy zpracován a se zpracováním se ani do budoucna nepočítá, jak vyplynulo z korespondence s obecním úřadem Křižánky, pod které České Milovy spadají. Byl mi tedy poskytnut alespoň územní plán obce Křižánky, viz Obr. č. 11, ve kterém se počítá s novou zástavbou, vybudováním rozvodu pitné vody a napojení domů na veřejnou stokovou síť s dočištěním. Doposud není v obci České Křižánky vybudován rozvod pitné vody, a proto lidé zde žijící odebírají vodu z vlastních studní. Stejně tomu tak je i v obci České Milovy, pro kterou není územní plán zpracován. [14]

Obr. č. 11: Územní plán obce České Křižánky (červeným obrysem bez výplně znázorněn pozemek využitý pro práci)

7.4 Obecné podmínky pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy Pro posuzování výstavby v CHKO Žďárské vrchy jsou stanoveny obecné podmínky a regulativy, které obecně stanovují zejména hmotová řešení a proporční měřítko staveb. Kromě obecných limitů je posuzování jednotlivých záměrů prováděno dle krajinářského vyhodnocení ve smyslu ustanovení § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) na základě místního šetření. Obecné podmínky pro výstavbu v CHKO uplatňuje Správa CHKO, jako orgán státní správy a odborný orgán dle ustanovení § 78 odst. 1 a 3 a § 44 zákona. Vychází především ze základních ochranných podmínek oblasti, stanovených v § 25, 26 a 27 zákona, krajinářského posouzení dle § 12 zákona a obecně platných předpisů, zejména územního plánu velkého územního celku CHKO Žďárské vrchy a jeho 23

prováděcí vyhlášky, platné od 1.1.1990 a výnosu Ministerstva kultury z 25.5.1970 č. j. 8908/70-II/2 o zřízení CHKO Žďárské vrchy (§ 27 odst. 2 a 3). Umisťování staveb pro bydlení je možné ve III. a IV. zóně odstupňované ochrany přírody CHKO v zastavěném území sídel. Výstavba ve volné krajině se nepřipouští. Umisťování staveb v rozvolněné zástavbě a na okraji sídel je posuzováno dle zpřísněných pravidel ve smyslu § 12 zákona. Při umisťování staveb je nutné respektovat a navazovat na urbanistickou strukturu a charakter daného místa, včetně respektování objemových a architektonických limitů. Ty vycházejí ze stavební tradice regionu a tradičního objemu a proporcí staveb ve vztahu ke krajinnému prostředí. Rámcové limity jsou dány především výrazným obdélníkovým půdorysem (s doporučeným poměrem stran 1 : 2) přízemního objektu, s možností vestavěného podkroví, krytým sedlovou střechou ve sklonu 40° - 45°, nasazenou svým okrajem v úrovni stropu přízemí, s hřebenovou osou orientovanou souběžně s delší stranou půdorysu. Objekt má být osazen tak, aby respektoval stávající terén s maximální výškou nad terénem do 60 cm. Při větším objemu je možno použít členitější půdorys do „L“, do „T“ nebo do „U“. Okenní otvory osazovat na výšku (1 : 2, možno sdružovat). Při koncipování hlavního štítového průčelí dodržet symetrii kolem hřebenové osy a velikostní poměr a způsob osazení v přízemí a štítu. U dřevostaveb je přípustné provedení roubení z hraněného řeziva bez přesahu záhlaví a s nárožním spojením „na rybinu“ a „zámek“. Posuzování architektonických detailů je závislé na okolním prostředí a míře jeho kvality. Nevhodné je použití velkoplošných a nedělených oken, komínů daleko od hřebene, cizorodých arch. prvků, např. balkonů, lodžií, arkýřů, ryzalitů (zejména ve štítu), plechových střešních krytin (pozink-hliník), apod. Ve fasádě se doporučuje použití tradičních materiálů a zpracování, včetně barevnosti, popř. materiálů, které jsou jim výrazově blízké. Výše uvedené limity slouží pro základní orientaci a přehled stavebníkům a projektantům. Vzhledem k možné složitosti posuzování je nezbytné předložení záměru před zahájením územního či stavebního řízení a konzultaci před zahájením projekčních prací. [15]

24

8

Tvorba terénu

8.1 Zaměření terénu parcely Po vypůjčení totální stanice a všech potřebných pomůcek jsem se vydal na vybrané místo. Pro měření jsem zvolil polární metodu měření a použil vlastní souřadnicový a výškový systém. Jelikož výstupní data mého měření poslouží pouze mně osobně za účelem vizualizace, nebylo třeba se napojovat na systém S-JTSK. Následně jsem si vytyčil dostatečně velký polygon o čtyřech bodech. Polygon musí být dostatečně velký, aby po osazení objektu v softwaru byl zřejmý i okolní reliéf parcely. Tudíž jsem zvolil rozteč mezi jednotlivými body přibližně 60 m. V místě těchto čtyř bodů jsem do země zarazil orientační výtyčky, aby bylo zřejmé, kde se body nachází a eliminoval tak možnou chybu špatného zacílení. Body jsem si dle zvyklostí označil od čísla 501 až po číslo 504. V bodě 501 jsem rozestavil stativ, na který jsem usadil totální stanici. Poté jsem za pomocí olovnice a libely k vycentrování přístroje nad bod 501. Pro vyrovnání do vodorovné polohy jsem použil tři stavěcí šrouby a krabicovou libelu. Po usazení a vycentrování do vodorovné polohy byl stroj připraven na samotné měření. V prvním kroku samotného měření je třeba zacílit na předchozí bod, v mém případě se jednalo o bod 504. Po zacílení na tento bod jsem nastavil v přístroji hodnotu horizontálního úhlu 0 grd. Při měření je třeba si zaznamenat několik hodnot, jmenovitě to jsou: stanoviště, cíl, výška od bodu po rysku přístroje, délka mezi body, úhel, převýšení a výška cíle (viz Obr. č. 12. Vlastní zápis dat). Následně došlo k zacílení na bod 502 zapsání potřebných údajů. Dále jsem cílil a odečítal hodnoty na body libovolně umístěné v prostoru polygonu. Po zaměření několika bodů, jsem přístroj přemístil na bod 502. Z tohoto bodu jsem zacílil nejprve na bod 501, který jsem opět v přístroji nastavil jako počáteční bod s nulovým úhlem. Následovalo zaměření bodu 503 a poté opětovné měření několika nahodilých bodů v polygonu i mimo něj. V blízkosti bodu 503 se nachází cesta a začíná lesní porost, a tak došlo k zaměření několika blízkých bodů cesty a stráně se začínajícím lesním porostem. S měřením jsem postupně pokračoval obdobným postupem i v bodech 503 a 504. Při měření bylo velice důležité zaznamenat veškeré důležité překážky a změny terénního reliéfu. Velice podstatné bylo zaměřit například sloupy elektrického vedení, stromy, prohlubně, cesty a stávající objekty v blízkosti pozemku. Zaměření překážek však bylo realizováno jen v bezprostřední blízkosti mapovaného terénu. [8] 25

Obr. č. 12: Vlastní zápis dat

8.2 Zpracování dat Pro zpracování a vyhodnocení dat byl použit geodetický program Kokeš. Program Kokeš je produkt České firmy Gepro. Systém je uživatelsky orientovaný na obor geodézie a na geoinformační systémy. Umožňuje současně zobrazovat rastrová a vektorová data v různých kartografických soustavách. Prvky dat mohou být doplněny různými informacemi a vazbou na externí databáze. Body mohou nést údaj o výšce, zobrazení je však vždy pouze dvoudimenzionální. Kokeš umožňuje práci především v těchto oblastech: • Tvorba a editace map velkých měřítek. • Digitalizace mapových podkladů, vytvářeni a grafickou editaci čarové kresby, vedení negrafických údajů k objektům digitální mapy. Systém má efektivní prostředky pro vektorizaci rastrového obrazu. • Práci se seznamem souřadnic, řešení geodetických výpočtů a konstrukčních úloh, dávkové zpracování přímých měření v terénu včetně kódování. • Program poskytuje grafické výstupy všech formátů na běžných plotrech a tiskárnách. Systém je propojen s datovými bázemi vybudovanými v resortu geodézie a kartografie a poskytuje nástroje pro propojení grafických a negrafických dat ve formě databázových souborů (DBF). • Řešení vlastních úloh či nadstaveb pomocí integrovaného makrojazyka nebo programovacího jazyka Kokeš BASIC. Za účelem zpracování a vyhodnocení vlastních dat jsem využil školní licence pro tento program, jelikož software je poskytován za značně vysokou cenu pouze pro komerční účely a firma neposkytuje studentskou verzi. 26

Do programu jsem postupně zadával veškeré zaznamenané hodnoty, a tak vznikala postupně síť o několika bodech. Ke každému bodu byl přiřazen úhel, který svíral měřený bod s jedním ze základních bodů polygonu, poté jsem mu přiřadil hodnotu převýšení, vzdálenost a nakonec číslo samotného bodu. Při definování bodu se zadávala také výška cíle, jenž byla téměř u všech bodů stejná s výjimkou několika málo bodů, u kterých se tato výška měnila z důvodu velkého převýšení terénu. Výsledkem práce v programu byl soubor v textovém formátu s třemi sloupci hodnot, kde každý řádek představoval soubor dat, definujících jednotlivý bod. Následně jsem hodnoty vložil do programu Microsoft Excel a v něm hodnoty upravil tak, aby se daly importovat do ArchiCADu. Výstupem byl opět textový soubor s hodnotami v jednotlivých sloupcích oddělených mezerou. Takto upravený soubor jsem dále importoval do softwaru ArchiCAD.

8.2.1 Vytvoření terénu Vizualizaci jako takovou jsem zahájil importováním předpřipravených dat terénu z programu Kokeš. Data se jednoduše načtou z textového souboru pomocí tlačítka Terén z geodetických souřadnic nacházející se v záložce 3D model. Po načtení se vytvořil téměř přesný obrys a 3D reliéf terénu odpovídající naměřeným hodnotám. Samotný vygenerovaný terén ze souboru hodnot jsem nijak neupravoval, pouze při osazování objektu bylo třeba domodelovat náspy pro vyrovnání převýšení. Výsledný model terénu je zobrazen níže (viz Obr. č. 13 Vygenerovaný model terénu v ArchiCADu z geodetických souřadnic).

Obr. č. 13: Vygenerovaný model terénu v ArchiCADu z geodetických souřadnic

27

9

Výběr dřevostavby Za účelem této práce jsem si vybral model typové dřevostavby s označením

Blockhaus 114 od rakouské firmy ELK a. s., která na našem trhu působí od roku 1989 a má za sebou již 30 let celkového působení. Na webu firmy byla k nahlédnutí pouze dispozice bez jakýchkoliv udaných rozměrů, která obsahovala pouze informace o velikosti užitných ploch jednotlivých místností. Celkovou dispozici jsem tedy nechal zachovánu, ale navrhl jsem vlastní rozměry jednotlivých místností uvnitř objektu. Půdorysný tvar objektu byl původně čtvercového obrazce, což z ustanovení pro výstavbu v CHKO Žďárské vrchy není přípustné. Tudíž jsem celkový rozměr objektu upravil, aby se půdorysný tvar přiblížil poměru stran 1 : 2, jakožto jednomu z hlavních požadavků v obecných podmínkách výstavby v dané lokalitě. Výsledkem mojí práce je dřevostavba rámové konstrukce s obytným podkrovím o celkové dispozici 4+KK. Údaje o užitných plochách jsou uvedeny v tabulce č. 4 Základní údaje o objektu. [16] Tabulka č. 4 Základní údaje o objektu 81 m2 104 m2 63,7 m2 60,1 m2 40° 1,75 m

Zastavěná plocha Celková užitná plocha Užitná plocha 1. NP Užitná plocha 2. NP Sklon střechy Velikost nadezdívky

Zdroj: vlastní

9.1 Stavebně technické řešení objektu 9.1.1 Architektonické a dispoziční řešení Půdorys objektu rodinného domu je ve tvaru obdélníku. Budova je jednopodlažní s podkrovím. Přízemí obsahuje obývací pokoj, kuchyň, jídelnu, WC, technickou místnost a schodiště do navazujícího obytného podkroví. Podkroví obsahuje dva dětské pokoje, WC, koupelnu a ložnici. Nedílnou součástí je venkovní terasa s dřevěnou pergolou a garážové stání. Hmotové řešení přízemní budovy se sedlovou střechou je v harmonickém souladu s charakterem okolní zástavby rodinných domů. 28

9.1.2 Základy Na

základě

provedeného

inženýrsko-geologického

průzkumu

vedeného

v územním plánu jsou podmínky pro zakládání stavby poměrně náročné. Objekt by byl tak založen na základových pasech z prostého betonu B20. Minimální hloubka základová spáry 1,5 m od upraveného terénu z důvodu nezámrzné hloubky v dané lokalitě. Pod nosnou příčkou, komínem a schodišťovým stupněm je hloubka základové spáry 0,6 m. Podkladní betony B25 tl. 100 mm jsou navrženy na hutněný štěrkopískový podsyp tl. 150 mm. Také je do základů zatažena TI – XPS tl. 50 mm. V rámci terasy je navržen podkladní beton B25 s KARI sítí 4/150x150. V místě garážového stání je pouze zpevněný povrh dlažebními kostkami na vrstvě štěrkopísku do hloubky 150 mm, obdobně je řešen chodník v okolí stavby.

9.1.3 Svislé konstrukce Obvodové stěny jsou sendvičového charakteru dřevostaveb. Kostru tvoří rámový systém, který je opláštěný sádrovláknitými deskami Fermacell. Dřevěné sloupky jsou rastrového rozměru 625 mm a jejich průřez je 140 x 60 mm. Vnitřní nosné stěny jsou z dřevěných sloupků o rozměrech 140 x 60 mm a opláštěné deskami Fermacell. 9.1.3.1 Tepelně izolační vlastnosti obvodového pláště objektu Vnější obvodový plášť tvoří opláštěná rámová konstrukce o celkové tloušťce 300 mm. Z venkovní strany je celý objekt opláštěn srubovým obkladem. Na vnitřní stěny je takřka všude, výjma koupelny a kuchyně, použit palubkový oklad. Skladba obvodového pláště byla převzata od firmy ELK a nebyla nijak upravena. Jako orientační tepelně izolační vlastnost udává firma ELK součinitel prostupu tepla U. Vnější stěna s 20 cm tepelnou izolací a při použití srubových trámů 140 mm je hodnota prostupu tepla U = 0,157 W/m2K.

9.1.4 Stropní konstrukce Stropní konstrukce v 1. NP je z dřevěných trámových nosníků o rozměrech 220 x 200 mm. Celková tloušťka stropu je 450 mm. Uložení stropu je do kapes s připevněním na sloupkovou konstrukci pomocí šroubového spoje. Komín je řešen trámovou výměnou. Strop nad nejvyšším podlažím s 40 cm tepelnou izolací má hodnotu prostupu tepla U = 0,10 W/m2K.

29

9.1.5 Střešní plášť Střešní plášť sedlové střechy je navržen v této skladbě: keramická krytina Tondach Irčanka (barva tmavě modrá), závěsné latě 30 x 50 mm, kontralatě 40/60 mm., difuzní folie Klöber, bednění tl. 25 mm, krokev (zapuštěný ROCKWOOL 30 mm), ROCKWOOL 200 mm, parotěsná izolace, sádrokartonová deska Fermacell, popřípadě palubkový obklad. Střešní krytina je uložena suchým způsobem za použití kovových a plastových upevňovacích a těsnicích střešních doplňků. Provětrání střešního pláště je řešeno u žlabu mřížkami Tondach a u hřebenu lištou + větracími taškami v každém poli v druhé řadě pod hřebenem. Ve spodní části střechy jsou ve dvou řadách sněholamy. Odvětrávání není řešeno s vyústěním nad střešní rovinu, ale odvodem přes svislou konstrukci obvodového pláště. Obytné podkroví 50 cm tepelné izolace (podle tvaru střechy) má hodnotu prostupu tepla U = 0,10 W/m2K.

9.1.6 Výplně otvorů V 1. NP je velká prosklená plocha, z toho důvodu budou veškerá okna zasklena trojsklem o celkové tloušťce 20 mm. Okna jsou navržena od firmy Okna Macek. Rámy oken jsou celodřevěné, z lepeného vícevrstvého hranolu. Střešní okna v 2. NP jsou zasklena dvojsklem, navržená okna jsou od firmy VELUX. Z venkovní strany budou okna oplechována měděným plechem. Tabulka č. 5 Tepelné vlastnosti použitých oken a dveří Hodnota součinitel prostupu tepla U [W/m2K-1] 0,77 1,2 1,5

Typ okna Dřevěné okno OKNOLUX IV78 Klasik Střešní okno VELUX GZL Vchodové dveře firmy OKNOLUX DV68

Zdroj: vlastní

30

10 Vlastní vizualizace osazení dřevostavby do terénu 10.1 Model 1. NP Po samotném rozvrhnutí dispozice objektu jsem se pustil do modelování dřevostavby za pomoci programu ArchiCAD. Model 1. NP byl postupně vytvořen za pomoci nástroje deska a zeď podrobně popsaných v kapitole 4.8 a 4.9. Nejprve byla vytvořena základová deska. Deska byla vytažena 300 mm nad terén kopírující půdorysný tvar objektu. Půdorysné rozměry, byly navrženy tak, aby obvodový plášť byl o několik centimetrů přesazen přes desku. Tyto přesahy byly vytvořeny pro lepší odolnost proti povětrnostním vlivům. Obvodový plášť byl vytvořen jako srubová konstrukce, takže při pohledu ve 3D zobrazení je vzhled pláště tvořen obkladem imitující srubovou konstrukci. Po vytvoření obvodového pláště byly osazeny dveře a okna pomocí vložení objektů z knihovny. V posledním kroku tvorby prvního podlaží jsem rozmístil stropní trámy, sloužící jako nosná část stropní konstrukce.

Obr. č. 14: Pohled na model 1. NP

31

Obr. č. 15: Pohled na 1. NP včetně trámového podhledu a schodiště

10.2 Model 2.NP Vytvoření modelu 2. NP jsem zahájil v první řadě vytvořením konstrukce stropu. Strop jsem navrhl tak, aby z prostoru 1. NP byl viditelný trámový podhled, sloužící zároveň jako nosná konstrukce pro stropní desku. Následně jsem vytvořil v desce stropu otvor pro schodišťový prostor. Po stropní konstrukci došlo k vytvoření obvodového pláště 2. NP, který zde tvoří pouze nadezdívka o velikosti 1,4 m. Následně po vytvoření nosného obvodového zdiva byly vytvořeny příčky dle navržené dispozice. Celé patro bylo poté zaklopeno modelem střechy. V posledním kroku tvorby 2. NP jsem vytvořil strop oddělující obytnou část 2. NP od půdního prostoru. Strop jsem zde vytvořil za pomoci nástroje deska, kterému bylo třeba definovat rozměr o velikosti obrysu celého 2. NP. Po zaklopení celého objektu střechou jsem část stropní konstrukce, která přečnívala nad střešní plášť, odstranil za pomoci nástroje Napojení prvků na skořepinu, popsaném v kapitole 4.10.

32

Obr. č. 16: Pohled na tvorbu 2. NP

Obr. č. 17: Pohled na 2. NP bez střešního pláště a štítů

33

10.3 Vytvoření střešního pláště Po vytvoření 2. NP, jsem celé patro zaklopil stropní konstrukcí. Následovalo zaklopení střešním pláštěm ve tvaru sedlové střechy se sklonem 40°. Střešní konstrukce je podrobně popsána výše v kapitole 9.1.5. Po vytvoření střechy bylo nutné dodělat boční opláštění, konkrétně štíty. Štíty se řeší v ArchiCADu pomocí klasických obvodových zdí, které se definují tak, aby horní hrana přesahovala přes hřeben střechy. Ve 3D zobrazení je potom zobrazena klasická stěna, které část tvaru přečnívá nad střešní rovinu. Tyto přečnívající části konstrukce štítové roviny je třeba ořezat za pomoci nástroje Napojit prvky na střechu/skořepinu. Samotná tvorba střešního pláště je popsána v kapitole 4.10.

Obr. č. 18: Kompletní model dřevostavby

10.4 Kompletace modelu dřevostavby s modelem terénu Celkový model dřevostavby byl, na modelování náročný, jednak z časového hlediska tak i výkonu hardwaru počítače. Ovšem při následném osazení modelu do terénu bylo zapotřebí velké trpělivosti, času a veškerého výkonu počítače. Nejprve jsem si připravil samotný terén, který byl vygenerován z naměřených hodnot upravených pomocí softwaru Kokeš, viz kapitola 8.2. Terén jsem následně načetl do souboru s uloženým modelem dřevostavby a započal tak samotné sesazování a dorovnávání terénu. 34

Samotné osazení nebylo takovým problémem, jak jsem původně očekával. Jednoduše jsem označil celý terén, poté jsem označil kliknutím levým tlačítkem myši jeden bod terénu. Po označení bodu mi na obrazovku vyskočila nabídka informátoru, co vše lze s bodem provést. V nabídce lze zvolit několik možností, já jsem využil za účelem napojení terénu s rovinou okolních ploch (chodníků) tlačítko Přesunout. Touto funkcí se rozumí, že uchopením jednoho bodu lze přesouvat celý terén beze změny jeho reliéfu do požadované pozice. Uchopil jsem tedy jeden bod terénu v místě, kde jsem chtěl mít garážové stání, a přesunul ho na bod rohu dláždění garážového stání. Výsledkem bylo, že celková pozice terénu vůči objektu se změnila a došlo takto k prvnímu kontaktu objektu dřevostavby s terénem, viz Obr. č. 19 Posunutí bodu terénu do nulové výšky. Tento bod terénu stýkající se ve stejné výšce s dlážděním tvořily nulovou výšku, do které se následně dorovnal celý terén v blízkosti objektu. V dalším kroku jsem tedy označil opět celý terén a vybral si další bod terénu poblíž objektu modelu domu. Tentokrát, jsem ale z palety nástrojů vybral nástroj Zvednout bod terénu. Tímto nástrojem se dá zarovnat terén do jedné plochy s ostatními body terénu. Po zvolení tohoto nástroje je třeba označit bod terénu, který už je napojen na objekt domu ve správné výšce, tudíž jsem označil bod terénu u garážového stání. Následně došlo k vytvoření roviny mezi těmito dvěma body o stejné výšce. Takto jsem postupně vybíral všechny body terénu v blízkosti modelu domu a dorovnával je do jedné výšky, viz Obr. č. 20 Dorovnání ostatních bodů přiléhajícího terénu do nulové výšky. Těmito všemi zdlouhavými úpravami jsem vytvořil náspy potřebné k vytvoření roviny plochy v jedné výšce pro osazení domu. [3]; [5]

35

Obr. č. 19: Posunutí bodu terénu do nulové výšky

Obr. č. 20: Dorovnání ostatních bodů přiléhajícího terénu do nulové výšky

10.4.1 Doplnění terénu Po osazení a zarovnání objektu jsem do terénu doplnil porost nacházející se v ploše zaměřeného terénu. Při vkládání stromů, či jiného porostu postupujeme stejně jako při vkládání jakéhokoli objektu jako jsou například zařizovací předměty, okna, dveře a podobně.

36

10.5 Kompletní vizualizace osazení Za pomocí funkce fotodokumentace v softwaru ArchiCAD jsem se pokusil docílit realistického pohledu na model dřevostavby. Po kliknutí na nastavení fotodokumentace je třeba v záložce pozadí nahrát vlastní obrázek z místa umístění. Po samotném nahrání je třeba obrázek uvést do vhodné pozice tak, aby se dosáhlo souladu s modelem domu a modelem terénu. Další nastavení, které je důležité pro dosažení co nevíce přirozeného vzhledu je nastavení oslunění. Oslunění lze nastavit v nastavení fotodokumentace, kde lze vybrat z několika variant zdroje světla. Na výběr je zde slunce, či pouliční lampy a další varianty. Jelikož fotka mého pozadí je vyfocena proti slunci, nastavil jsem zdroj osvětlení na slunce a směr jeho svitu tak, aby souhlasil s fotkou na pozadí. Dosáhl jsem tak přirozeného stínu objektu vůči orientaci domu. V mé práci se mi bohužel nepodařilo dosáhnout až tak reálné koncepce modelu a fotodokumentace. Výsledkem mé práce je hotová vizualizace osazení modelu dřevostavby do terénu části Českých Milov včetně použití fotodokumentace z pozemku umístění.

Obr. č. 21: Kompletní vizualizace osazení včetně fotodokumentace

37

Obr. č. 22: Osazení bez fotodokumentace

10.6 Další variantní řešení Jako další součást vizualizace jsem zpracoval druhou variantu modelu dřevostavby. Ve skutečnosti je dosti podobná první variantě modelu, až na několik vizuálních prvků. V této variantě byly pozměněny parametry oken, dále zde není zastřešení garážového stání a největší vizuální změnou je úprava fasády. Obvodový plášť je tvořen stejnou konstrukcí, ovšem se změnou použitého koncového materiálu na vnější a vnitřní straně objektu. Obvodový plášť zde nevypadá jako stavba srubového charakteru, ale po vizuální stránce vypadá jako moderní dům 21. století. Výhodou této varianty je již zmíněná absence zastřešení garážového stání, což dává větší možnost vstupu přirozeného světla do spodního patra objektu i ze severní strany. Naopak tato varianta již není tolik uzpůsobena pro umístění do dané lokality. Ovšem samotnou vhodnost objektu pro umístění do zvolené lokality může ve skutečnosti posoudit pouze správa CHKO Žďárské vrchy.

38

Obr. č. 23: Druhá varianta modelu bez zastřešení garážového stání - jihovýchodní pohled

Obr. č. 24: Druhá varianta řešení včetně fotozobrazení - jihozápadní pohled.

10.7 Vyhodnocení Výsledkem mojí práce je téměř realistický model terénu, který má naměřenou výškovou odchylku bodů terénu 3 cm. Do tohoto terénu byly osazeny obě varianty vyhotovení modelu dřevostavby, přičemž se mi osobně více líbí první varianta řešení,

39

ve které je součástí stavby zastřešení garážového stání. První varianta domu je zajisté praktičtější a po vizuální stránce přívětivější vůči krajinnému rázu.

10.8 Tvorba pohledů Pohledy se dají v programu ArchiCAD vytvořit ve dvou variantách. Jednou variantou je si objekt zobrazit ve 3D zobrazení a kamerou si najít vhodné zobrazení jedné strany objektu. Následně je třeba toto zobrazení exportovat, přičemž v tomto případě máme k dispozici na výběr pouze z obrázkových formátů, jako jsou formáty JPG, GIF či PNG. Tyto formáty souborů však nejsou příliš ideální pro tisk, ale spíše jsou vhodné pro vkládání do textů nebo prezentací. Další variantou výstupu je použití funkce výkresové dokumentace. Při této volbě je dobré, že nám pohledy všech stran objektu vyhotoví sám program. Stáčí pouze vstoupit do výkresové sady za pomoci tlačítka v pravé horní části infopalety. Po kliknutí na záložku pohledy se automaticky vygeneruje pohled v černobílé barvě s výstupem do PDF. [3]

Obr. č. 25: Pohled ve formátu PDF

40

Obr. č 26: Jižní pohled ve formátu JPG

10.9 Tvorba řezu Řezy v programu ArchiCAD se tvoří obdobně, jako se tvoří pohledy. Je třeba ve spodní části infopalety zvolit funkci řez a poté jej definovat tahem čáry z bodu jedné strany objektu procházející skrz celý objekt k druhému bodu. Po vytvoření řezové čáry protínající objekt si zvolíme, z které strany řezové čáry se chceme na objekt dívat. Jakmile nastavíme všechna tato nastavení, dojde k vykreslení řezu do výkresové složky. Posledním krokem je okótování celého řezu a máme hotovo. Soubor lze publikovat opět jako PDF nebo v některém ze třech obrázkových formátů. [3]

41

Obr. č. 27: Řez A-A´

Obr. č. 28: Řez B-B´

42

11 Srovnání softwaru ArchiCAD je program určený pro tvorbu modelu staveb nejrůznějších konstrukcí a nejrůznějších materiálů s výstupem v podobě kompletní výkresové dokumentace s 3D zobrazením. Pokud bych měl program srovnat s mě známými konkurenčními softwary, jako jsou AutoCAD či Google Sketch Up, obstál by na výbornou minimálně díky své propracovanosti. Ve stavebním oboru stojí na prvním místě mezi softwary pro projekci díky svým širokým možnostem. Google Sketch Up sice nenabízí tolik možností nastavení jako ArchiCAD, ale pro rychlé načrtnutí nějakého domu hravě postačí, stejně jako AutoCAD. Proto je třeba se vždy při výběru vhodného programu zamyslet, za jakým účelem program pořizujeme. Pokud by naší činností mělo být pouhé skicování vizualizací, určitě bych sáhl po programu Sketch Up. Stejně tak, pokud bychom se měli například v podniku zabývat projekcí s výstupem v podobě projektové dokumentace bez vizualizace, vybral bych AutoCAD. Naopak jestliže by naší činností mělo být projektování větších staveb, kde si samotnou vizualizaci žádá zákazník, zvolil bych určitě ArchiCAD. Nesporným faktem dnešní doby je, že lidé rádi nakupují podle vzhledu, a proto si myslím, že vizualizace stavby je velice důležitou součástí každého projektu.

43

12 Závěr V této práci jsem dosáhl předem vytyčených výsledků v podobě osazeného modelu dřevostavby do terénu. Společně s osazením modelu dřevostavby bylo součástí vlastní práce také vyhotovení výkresové dokumentace týkající se půdorysů, pohledů a řezů. Pro vyhotovení kompletní vizualizace bylo třeba zaměřit parcelu s okolními plochami a převést samotná data na 3D model terénu. Další součástí práce bylo vytvoření modelu dřevostavby a zkompletování těchto dvou modelů do výsledného výstupu v podobě vizualizace. Za účelem splnění zadání této práce jsem vytvořil dvě varianty modelu dřevostavby. Obě varianty modelu domu se liší pouze ve vzhledu objektu, co se do použitých materiálů týče. Kompletní výstupy mé práce jsou přílohou této práce na CD nosiči. Pokud bych měl zhodnotit práci v softwaru ArchiCAD, ocenil bych především obrovskou variabilitu uživatelského prostředí a velmi rozsáhlou knihovnu objektů, které lze při práci v prostoru libovolně použít. Nespornou výhodou je také možnost editace jakéhokoliv prvku, kterému lze přiřadit mnoho vlastností. Během své práce jsem se nesetkal s možností, že by v programu nešlo cokoliv dle vlastní představy ztvárnit, byť byla má myšlenka sebekritičtější na tvary či barvy prvků modelu. Vždy jsem dospěl k možnému řešení. Naopak pokud bych měl softwaru něco vytknout, tak by to byla složitost. Při tolika možnostech editací je v programu velmi mnoho nastavování, což mě při prvním spuštění velice odradilo a během následné práce i několikrát velmi zdrželo. Využití softwaru ArchiCAD má obrovský potenciál. Dává lidem, především koncovým zákazníkům stavebních oborů, možnost si za minimální poplatky (ve srovnání se skutečnou realizací) vyzkoušet postavit jakoukoliv stavbu kdekoli. V dnešní době tak roste zájem o typy těchto vizualizací, ať už to jsou součásti architektonických návrhů architektů či koncových zákazníků. Koncový zákazník většinou žádá po projektantovi vizualizaci projektu s osazením do konkrétního místa pro lepší představu o využitých prostorech a použitých materiálech.

44

13 Summary The outlined objective of the thesis, i.e. placement of a wooden house model in the terrain, has been achieved. The thesis also included development of drawings of the wooden house model, including ground plans, views and cross sections. To meet the objective of this thesis I have developed two variants of the house. The two variants differ only in their appearance in terms of the composition. All the developed documents have been enclosed to the thesis on a CD. In respect to evaluation of the ArchiCAD software I appreciated particularly enormous variability of the user environment and a very extensive library of objects that can be used in any manner for spatial modeling. Another undisputable advantage is the possibility to edit any element which may be also assigned many attributes. The use of the ArchiCAD software has a huge potential. It provides the users, and particularly end customers in building professions, with the opportunity to test-build any building in any place at minimum costs (in comparison with the real-life implementation). The end customer usually requests the designer to visualize the project, including its placement on a specific site, to get a better notion of the used space and employed materials.

45

14 Seznam použité literatury [1]

Informace o produktech firmy Graphisoft [online] citováno 12.4.2013

Dostupné na WWW: http://www.graphisoft.com/ [2]

Historie ArchiCADu [online] citováno 12.4.2013

Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/ArchiCAD [3]

PTÁČEK, R. -- POUR, P. BIM projektování v ArchiCADu. Praha: Grada, 2012.

328 s. ISBN 978-80-247-4165-9. [4]

CHVÁTALOVÁ, Z. -- HOROVÁ, I. ArchiCAD Názorný průvodce. Brno: Computer

Press, 2005. 360 s. ISBN 80-251-0633-0. [5]

ŘEPÍK, S. -- PTÁČEK, POUR. ArchiCAD - Krok za krokem, II. Díl - Dokumentace,

Praha: Cegra, 2008. 83s. [6]

Popis teodolitu a jeho součástí [online] citováno 9.4.2013

Dostupné na WWW: http://gis.zcu.cz/studium/gen1/html/ch04s04.html [7]

Totální stanice citováno 9.4.2013

Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tot%C3%A1ln%C3%AD_stanice [8]

Ing. RYŠKOVÁ, H. -- Doc. Ing. WERNER, J. Geodezie pro architekta, Brno, Ústav

stavitelství Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, 1999. 22s. [9]

O obci České Milovy citováno 16.4.2013

Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_Milovy [10]

Informace o parcele citováno dne 16.4.2013

Dostupné na WWW: http://ikatastr.cz/

46

[11]

Informace o výpočtové venkovní teplotě [online] citováno 3.5.2012

Dostupné na WWW: http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/ [12]

Informace o průměrných ročních srážkách [online] citováno 6.5.2012

Dostupné na WWW: http://old.chmi.cz/meteo/opss/stanice.php?ukazatel=svratouch [13]

Územní plán [online] citováno 6.5.2012

Dostupné na WWW: http://old.chmi.cz/meteo/opss/stanice.php?ukazatel=svratouch [14]

Územní plán obce České Křižánky [online] citováno 5.5.2012

Dostupné na WWW: http://www.obeckrizanky.cz/dokumenty [15]

Obecné podmínky výstavby v CHKO Žďársko [online] citováno 7.5.2012

Dostupné na WWW: http://www.obeckrizanky.cz/dokumenty [16]

Firma ELK a.s [online] citováno 7.5.2012

Dostupné na WWW: http://www.elk.cz/

47

15 Seznam obrázků a tabulek Obr. č. 1: První spuštění

6

Obr. č. 2: Popis základního prostředí ArchiCadu

7

Obr. č. 3: Kreslení čáry rovnoběžně s osou

8

Obr. č. 4: Kreslení pravoúhlých geometrických tvarů

9

Obr. č. 5: Nastavení nástroje Deska

10

Obr. č. 6: Nastavení nástroje zeď

11

Obr. č. 7: Propojení štítu s konstrukcí střechy

13

Obr. č. 8 Princip činnosti teodolitu

15

Obr. č. 9 Popis totální stanice TOPCON

16

Obr. č. 10: Zobrazení zaměřeného území zvolené parcely

19

Obr. č. 11: Územní plán obce České Křižánky

22

Obr. č. 12: Vlastní zápis dat

25

Obr. č. 13: Vygenerovaný model terénu v ArchiCADu z geodetických souřadnic 26 Obr. č. 14: Pohled na model s 1. NP

30

Obr. č. 15: Pohled na 1.NP včetně trámového podhledu a schodiště

30

Obr. č. 16: Pohled na tvorbu 2. NP

31

Obr. č. 17: Pohled na 2. NP bez střešního pláště a štítů

32

Obr. č. 18: Kompletní model dřevostavby

33

Obr. č. 19: Posunutí bodu terénu do nulové výšky

34

Obr. č. 20: Dorovnání ostatních bodů přiléhajícího terénu do nulové výšky

35

Obr. č. 21: Kompletní vizualizace osazení včetně fotodokumentace

36

Obr. č. 22: Osazení bez fotodokumentace

36

Obr. č. 23: Druhá varianta modelu bez zastřešení garážového stání

37

Obr. č. 24: Druhá varianta řešení včetně fotozobrazení - jihozápadní pohled

38

Obr. č. 25: Pohled ve formátu PDF

39

Obr. č. 26: Jižní pohled ve formátu JPG

39

Obr. č. 27: Řez A-A´

42

Obr. č. 28: Řez B-B´

42

48

Tabulka č. 1: Hardwarové požadavky

6

Tabulka č. 2: Základní údaje o parcele

20

Tabulka č. 3: Korelace venkovní výpočtové teploty dle nadmořské výšky

21

Tabulka č. 4: Základní údaje o objektu

28

Tabulka č. 5: Tepelné vlastnosti použitých oken a dveří

30

49

16 Technická dokumentace a přílohy na CD Příloha č. 1: Půdorys 1. NP – M 1 : 50; A3 Příloha č. 2: Půdorys 2. NP – M 1 : 50; A3 Příloha č. 3: Jižní pohled – M 1 : 50; A3 Příloha č. 4: Západní pohled – M 1 : 50; A3 Příloha č. 5: Severní pohled – M 1 : 50; A3 Příloha č. 6: Východní pohled – M 1 : 50; A3 Příloha č. 7: Řez A – A´; M 1 : 50; A3 Příloha č. 8: Řez B – B´; M 1 : 50; A3 Příloha č. 9: Axonometrický pohled – model 1 Příloha č. 10: Vizualizace – model 1 Příloha č. 11: Vizualizace – model 1 Příloha č. 12: Axonometrický pohled – model 2 Příloha č. 13: Vizualizace – model 2 Příloha č. 14: Fotodokumentace místa – severní pohled Příloha č. 15: Fotodokumentace místa - západní pohled Příloha č. 16: Fotodokumentace místa – jižní pohled

50