MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA

EKONOMICKÉ HODNOCENÍ KOMPOSTÁRNY DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí diplomové práce

Vypracovala

Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D.

Bc. Miroslava Baránková

Lednice 2010

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Ekonomické hodnocení kompostárny vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici, dne 11.5.2010 Podpis diplomanta ……………………….

2

OBSAH

1. Úvod ………………………………………………………………………….....5 2. Cíl práce ………………………………………………………………………...6 3. Literární část …………………………………………………………………...7 3.1 Suroviny vhodné pro kompostování ……………………………………….7 3.2 Optimalizace surovinové skladby kompostovaní zakládky ………………10 3.3 Způsoby kompostování …………………………………………………...12 3.3.1

Kompostování v pásových hromadách na volné ploše …………….12

3.3.2

Malá zařízení ……………………………………………………….14

3.3.3

Kompostování v uzavřených boxech ………………………………14

3.4 Význam kompostování …………………………………………………...15 3.5 Nákladové položky a faktory, které je ovlivňují …………………………16 3.6 Výnosové položky ………………………………………………………..21 3.7 Majetková struktura podniku ……………………………………………..22 4. Metodika ………………………………………………………………………24 5. Výsledky ………………………………………………………………………26 5.1 Charakteristika kompostárny A, Ústecký kraj ……………………………26 5.2 Charakteristika kompostárny B, Středočeský kraj ………………………..33 5.3 Stanovení jednotlivých nákladových položek pro kompostárnu A ……....35 5.4 Stanovení jednotlivých nákladových položek pro kompostárnu B ………38 5.5 Ekonomická analýza kompostáren ……………………………………….40 6. Diskuse ………………………………………………………………………...42 7. Závěr …………………………………………………………………………..44 8. Souhrn, Summary …………………………………………………………….45 9. Literatura ……………………………………………………………………..46

3

SEZNAM TABULEK

Tab. 1 Parametry biodegradabilních odpadů Tab. 2 Druhy a ceny přebíraných odpadů k dalšímu zpracování v kompostárně A Tab. 3 Seznam firem, které ukládají nejvíce odpadů v kompostárně A Tab. 4 Ceník prodeje kompostárny A Tab. 5 Seznam firem, které ukládají nejvíce odpadů v kompostárně B Tab. 6 Ceník prodeje kompostárny B Tab. 7 Náklady na nákup surovin v kompostárně A Tab. 8 Náklady na provoz strojů v kompostárně A Tab. 9 Celkové náklady na kompostárnu A Tab. 10 Náklady na výrobu 1 t v kompostárně A Tab. 11 Náklady na nákup surovin v kompostárně B Tab. 12 Náklady na provoz strojů v kompostárně B Tab. 13 Celkové náklady na kompostárnu B Tab. 14 Náklady na výrobu 1 t v kompostárně B Tab. 15 Porovnání nákladů

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1 Porovnání nákladů dvou kompostáren Graf 2 Porovnání nákladů dvou kompostáren za podmínky, že uvažovaná kapacita každé kompostárny činí 30 000 t/rok Graf 3 Porovnání nákladů na 1 tunu kompostu

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Drtič AK 230 Obr. 2 Biofermentační box s automatickým měřením teploty, vlhkosti a odvětráváním do biofiltru Obr. 3 Překopávač kompostu Willibald Obr. 4 Komposty, substráty a materiály pro prodej jsou ukládány do boxů Obr. 5 Vážení kompostu pro stanovení objemové hmotnosti Obr. 6 Kompost – výsledný produkt kompostárny A

4

1. ÚVOD

Vstupem České republiky do Evropské unie vznikl požadavek, aby naše země významně změnila svůj přístup nakládání s biodegradabilními odpady, a to zejména s odpady komunálními. Směrnice Evropské unie ukládají členským státům, aby do roku 2010 bylo množství biologicky odbouratelného komunálního odpadu ukládaného na skládky sníženo na 25 % celkové hmotnosti roku 1995.

V dnešní době se jednotlivé složky odpadů třídí. Ve většině měst a obcí jsou k dispozici speciálně označené kontejnery pro ukládání papíru, plastů a skla. Významnou položkou domovního odpadu je však i biologicky rozložitelný odpad tzv. bioodpad. Jednou z možností je tento odpad uložit na skládce, kde hnije a produkuje zapáchající skládkové plyny, které obtěžují okolí. Lepší a výhodnější však je bioodpad třídit a využívat ho.

Vhodným způsobem zpracování biodegradabilních odpadů je kompostování. Při zpracování bioodpadů kompostováním dochází k hygienizaci odpadů, kdy hynou různé patogenní organismy. Zároveň dochází k recyklaci organické hmoty za vzniku kompostu, který obsahuje tolik potřebné živiny, které při správné aplikaci kompostované hmoty zajistí obnovu úrodnosti půdy.

Z pohledu ekonomického jsou dobře fungující kompostárny velice důležité. Zabezpečují zpracování bioodpadů, a tím snižují objem odpadů ukládaných na skládkách. Bioodpad obvykle není přemísťován na velké vzdálenosti, ale ukládán a zpracováván poblíž místa vzniku. Vyprodukovaný kompost je používán v okolí místa vzniku k obohacení půdní úrodnosti, při péči o parky a veřejná prostranství nebo k asanaci krajiny poničené průmyslem či těžbou. Kompost je dále používán pro výrobu substrátů a prodáván firmám i domácnostem.

Vznik a udržení dobře fungujících kompostáren by mělo být prioritním cílem vlády, měst, obcí, občanů i organizací zabývajících se ochranou životního prostředí.

5

2. CÍL PRÁCE

Cílem práce je přiblížit ekonomické prostředí současných kompostáren. Charakterizovat jednotlivé nákladové položky a ekonomicky zhodnotit dva vybrané kompostovací provozy.

6

3. LITERÁRNÍ ČÁST

3.1 Suroviny vhodné pro kompostování

Surovinami vhodnými pro kompostování jsou především BDO (biodegradabilní odpad) a BRKO (biologicky rozložitelný komunální odpad). Pro správné zpracování těchto surovin je důležitá znalost jejich fyzikálních a chemických vlastností. Jedná se především o vlhkost, obsah organických látek, obsah dusíku, pH a poměr C:N.

Tab. 1 Parametry biodegradabilních odpadů Hmota

Vlhkost

Org. látky

N

P 2O 5

K 2O

CaO

MgO

Chlévská mrva skot

75-82

78-85

1,8-2,4

1,1-1,4

2,5-2,9

2,0-2,4

0,4-0,7

Chlévská mrva koně

68-73

86-92

1,9-2,5

1,0-1,3

1,9-2,3

1,1-1,3

0,2-0,5

Chlévská mrva ovce

65-70

88-96

2,5-3,0

0,7-1,0

2,0-2,3

0,8-1,1

0,1-0,4

Močůvka

96-99

0-3*

0,1-0,9*

0,0-0,1*

0,1-1,7*

0,0-0,1*

0,0

Kejda prasat

91-98

72-78

5,0-5-8

3,5-4,2

2,8-3,4

3,1-3,8

0,7-1,3

Kejda skotu

94-99

70-81

3,5-4,5

1,6-2,0

3,2-3,9

2,0-5,0

0,5-0,8

Kejda drůbeže

82-97

65-76

5,0-8,1

2,8-5,1

2,9-4,8

8,0-11,0

0,6-0,9

Sláma obilovin

13-20

92-96

0,4-0,6

0,1-0,3

0,9-1,1

0,3-0,4

0,1-0,2

Sláma řepky

15-18

95-97

0,5-0,7

0,2-0,3

1,1-1,4

1,2-1,5

0,2-0,3

Nať brambory

25-60

88-91

0,7-0,8

0,2-0,3

1,3-1,6

0,2-0,4

0,1-0,2

Listí

15-40

88-94

0,9-1,5

0,1-0,2

0,2-0,5

1,7-3,0

0,1-0,2

Odpad zeleniny

80-90

85-90

1,5-2,5

0,8-1,3

1,0-2,0

0,8-2,0

0,2-0,4

Stařina z luk

10-30

88-95

0,8-1,0

0,4-0,6

1,0-1,8

0,9-1,7

0,1-0,2

Výhozy z přík.

10-40

15-20

0,3-0,6

0,3-0,5

0,4-0,7

2,0-7,0

0,6-1,2

Kuchyňský odpad

65-80

75-88

1,2-2,3

0,3-0,7

0,4-0,8

1,9-3,0

0,3-0,6

Výlisky z ovoce

65-87

78-92

0,1-0,6

0,1-0,3

0,3-0,6

0,1-0,3

0,0-0,1

Piliny

40-70

97-99

0,0-0,2

0,0-0,1

0,0-0,1

0,1-0,2

0,0

Stromová kůra

40-70

94-98

0,2-0,4

0,0-0,2

0,0-0,3

0,1-0,3

0,0

Zemina cukrovarnická

15-35

7-13

0,1-0,2

0,1-0,4

0,2-1,2

2,0-6,0

0,0-0,3

Sláma cukrovarnická

15-50

3-12

0,2-0,5

0,7-1,0

0,1-0,4

48-52,0

3,0-4,5

Kanalizační kal

55-96

27-45

2,0-4,5

0,6-1,3

0,3-0,8

2,5-10,0

0,4-1,0

Jímkový kal (a ze

91-98

30-48

2,2-4,0

0,5-1,2

0,3-0,8

1,5-6,0

0,2-0,4

Popel ze dřeva

5-40

4-10

0,0-0,1

2,0-4,0

6,0-10

33-35

4,0-7,0

Vytříděný bioodpad

37-64

69-82

1,2-1,9

0,2-0,5

0,3-0,6

1,5-2,5

0,2-0,5

a škrobárenská

septiků)

7

Pazdeří

10-15

83-98

0,4-0,7

0,0-0,1

0,0-0,1

0,3-0,5

0,0

Rybniční bahno

25-80

8-25

0,3-0,6

0,2-0,3

0,4-0,6

2,5-3,5

0,1-0,5

Lihovarské výpalky

80-93

86-89

2,9-3,3

1,1-1,4

6,0-6,5

0,1-0,3

0,0-0,1

Kostní šrot

5-20

17-23

1,4-1,9

28-33,0

0,1-0,4

25-40,0

3,0-6,0

Kapucín, hnědouhelný

15-40

30-64

0,2-0,7

0,0-0,3

0,1-0,3

0,8-2,0

0,1-0,2

8-15

65-85

0,8-1,3

0,2-0,5

0,3-1,0

0,9-4,0

0,1-0,3

Rašelina

60-80

55-90

1,2-3,0

0,1-0,2

0,1-0,3

0,5-1,0

0,1-0,3

Jateční odpad

70-85

75-95

5,0-9,0

0,2-0,4

0,2-0,6

0,6-1,0

0,1-0,3

prach Odpad mlýnský, krmivářský

Vlhkost (v %), organická hmota a živiny (v % sušiny) v hmotách vhodných do kompostů (údaje v původní hmotě označeny hvězdičkou). (VÁŇA, 1994)

Před založením kompostu je potřeba provést přípravu surovin. U dřeva provádíme mechanickou úpravu zejména drcením a štěpkováním. Pokud surovinu nemůžeme ihned kompostovat, musíme ji skladovat za určitých podmínek: -

oddělené skladování surovin dle druhu,

-

skladování surovin pouze s nízkou vlhkostí (do 40 %),

-

suroviny, které mají poměr C:N do 30:1 a vlhkost nad 40 % neskladujeme, ale ihned kompostujeme.

Přeměnu organické hmoty na humusové látky při kompostování zabezpečují převážně mikroorganismy. Jedná se o stejné pochody, které probíhají při přeměně organické hmoty v půdním prostředí. V kompostech lze vytvořit pro rozvoj mikroorganismů lepší podmínky a dosáhnout až desetkrát většího počtu mikroorganismů ve srovnání s půdním prostředím. Kompostováním získáme humusové látky rychleji a produktivněji než v běžných půdních podmínkách.

ZEMÁNEK (2001) uvádí následující faktory ovlivňující proces kompostování: -

poměr uhlíku a dusíku (C:N)

-

vlhkost

-

teplota

-

hodnota pH

-

zrnitost a homogenita substrátu

-

provzdušnění substrátu

8

-

obsah fosforu

-

další přídavné látky

Některé postupy kompostování

doporučují

aplikaci

mikroorganismů

různými

mikrobiologickými přípravky k podpoření přeměny organických látek. V provozních podmínkách jsou tyto preparáty většinou bez prokazatelného účinku. Původní mikroflóra odpadních hmot a kompostovaných stájových hnojiv je natolik vitální, že se vnášené mikroorganismy nemohou uplatnit a nákup a aplikace těchto přípravků výrobu kompostu zbytečně prodražuje. Většina odpadů a stájových hnojiv obsahuje dostatečné množství mikroorganismů. Nejvhodnější skladbu mikroorganismů je možno vnést do kompostu ornicí, pařeništní zeminou nebo zrajícím kompostem. V praxi se tohoto způsobu očkování využívá při kompostování chlévské mrvy s přídavkem zeminy nebo při prohazování některých rostlinných odpadů (tráva, listí, zbytky zeleniny a ovoce) ornicí nebo kompostem. (VÁŇA, 1994)

Obr. 1 Drtič AK 230

9

3.2 Optimalizace surovinové skladby kompostovací zakládky

Surovinová skladba čerstvého kompostu je hmotnostní poměr jednotlivých odpadů nebo hmot, které navážíme do kompostové zakládky. Jedná se o pestrý sortiment látek, který je různě odolný mikrobiologickému rozkladu. Rychlost rozkladu různých organických zbytků je závislý na poměru uhlíku a dusíku (C:N). Kompostované hmoty s poměrem C:N užším než 10:1 jsou mikrobiologicky dobře využitelné a rozkládají se velmi rychle. Opakem jsou hmoty se širokým poměrem C:N nad 50:1, které se rozkládají velmi pomalu.

ZEMÁNEK (2001) uvádí, že surovinová skladba kompostu a technologie jeho výroby by měla být optimalizována tak, aby výsledný produkt obsahoval co nejvíce humusových látek s převahou huminových kyselin a svým účinkem dlouhodobě zvyšoval úrodnost půdy. Výsledný produkt by měl být odolný dalšímu intenzivnímu rozkladu a poměr C:N by měl být u vyzrálého kompostu maximálně 30:1. Kompost zároveň nesmí obsahovat nadlimitní obsah cizorodých látek.

Surovinovou skladbu kompostu lze optimalizovat těmito kroky: -

výběr odpadů a hmot, které chceme kompostovat a určení jejich předpokládané hmotnosti

-

odhad vlhkosti, obsahu organických látek, dusíku a P2O5 jednotlivých odpadů a hmot, buď na základě tabulkových přehledů, nebo s využitím chemických rozborů. Je třeba rozlišovat, zda jsou hodnoty uvedeny v sušině nebo v původní hmotě

-

propočet složení kompostové zakládky (vlhkost, organické látky, N, P2O5, C:N)

-

korekce surovinové skladby k dosažení optimální vlhkosti, C:N a minima P2O5; vlhkost korigujeme přidáním nebo ubráním tekutin, poměr C:N snížíme přídavkem hmoty bohaté na dusík, přidáním minerálního N (síran amonný, močovina) nebo ubráním hmoty s nízkým obsahem N; je-li třeba, P2O5 optimalizujeme přídavkem superfosfátu

-

propočet opravené surovinové skladby

-

odhad ztrát v průběhu zrání kompostu; u kompostů ze zemědělských a zahradnických odpadů jsou hmotností ztráty v průběhu zrání cca 20 % hmotnosti zakládky, z toho tři čtvrtiny představují ztráty vody a jedna čtvrtina ztrátu 10

organických látek; ztráty dusíku jsou zanedbatelné. Výjimku tvoří komposty s vysokým podílem listí, kde jsou ztráty hmotnosti až 50 – 60 % -

výpočet předpokládaného množství a složení kompostu (ZEMÁNEK, 2001)

Obr. 2 Biofermentační box s automatickým měřením teploty, vlhkosti a odvětráváním do biofiltru

11

3.3 Způsoby kompostování

3.3.1 Kompostování v pásových hromadách na volné ploše

Klasickou technologií kompostování je kompostování v pásových hromadách. Bioodpady jsou nejprve nadrceny a poté formovány obvykle pomocí čelního nakladače do podélné hromady, která je následně aerována pomocí překopávače. Výhodou jsou relativně nízké provozní a investiční náklady, jednoduchost procesu při dodržení základních pravidel kompostování a dobrý hygienizační účinek. HABART, HRČKA, HUMPLÍK, MAREŠOVÁ - CZ Biom (2009) uvádí, že současná legislativa ČR umožňuje takto kompostovat pouze odpady rostlinného původu bez obsahu živočišné složky.

Jedná se o klasický způsob výroby kompostů, při kterém kompostovaný materiál vrstvíme do pásových hromad trojúhelníkového nebo lichoběžníkového profilu. Délka hromad je omezena prostorem kompostárny a musí splňovat požadavky na otáčení mechanizačních prostředků při navážení a překopávání kompostů, zamezit ohrožení povrchových a podzemních vod atd.

Trojúhelníkový profil pásové hromady: Výhody: -

lepší uplatnění „komínového efektu“ tj. přirozeného provětrávání profilu,

-

lepší odvádění tepla (kompost se nepřehřívá)

Nevýhody: -

ztížená aplikace kejdy do zakládky, protože v úzkém vrcholu trojúhelníkového profilu se hůře upraví rýha pro zasakování přidávané kejdy

-

tvar zakládky může být poničen deštěm, protože velký povrch odpovídá poměrně malému absorpčnímu povrchu

-

doporučovaná šířka zakládky je od 2,5 m

-

pokud výška zakládky přesahuje 3 m je zapotřebí častěji překopávat

Lichoběžníkový profil pásové hromady: Tento profil umožňuje podélné navážení traktorovými přívěsy a úpravu hromady nakladačem. Parametry hromady: šířka 3 – 6 m, výška 1,5 – 2,5 m. 12

Výhody: -

lepší využití ploch – menší podíl připadá na pracovní uličky

-

snadnější aplikace tekuté složky

-

velký absorpční objem hromady vzhledem k jejímu povrchu vede k větší odolnosti proti poničení deštěm

-

v zakládce se lépe udržují teploty hlavně při začátku procesu

Nevýhody: -

horší přirozené provětrávání profilu kompostované zakládky

-

potřeba častějšího překopávání

Tento způsob kompostování vyžaduje vysoký stupeň mechanizace. Překopávače vyžadují pečlivou úpravu profilu hromad před prvním překopáváním. Hromady nejčastěji upravujeme nakladačem nebo traktorem s čelní shrnovací lopatou. Dobrá příprava tvaru hromady umožní dosáhnout vysoké výkonnosti překopávání a vede k ekonomicky efektivnímu překopávání. (ZEMÁNEK, 2001)

Obr. 3 Překopávač kompostu Willibald

13

3.3.2

Malá zařízení

HABART, HRČKA, HUMPLÍK, MAREŠOVÁ - CZ Biom (2009) poukazuje na existenci Vyhlášky č. 341/2008 Sb. – budování a provozování malých kompostáren s roční kapacitou maximálně 150 t rostlinných odpadů. Jedná se především o zpracování bioodpadů typu travní biomasa z údržby veřejné a soukromé zeleně, sportovišť a golfových hřišť, při kterém není nutné kompostovací plochu vodohospodářsky zabezpečovat a kompostárnu lze provozovat na základě souhlasu obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Zařízení však musí být umístěna tak, aby neobtěžovala okolí případným zápachem.

Malá zařízení mohou být realizována formou pásových hromad nebo sestavou řady kompostérů. Investiční náklady se odvíjejí od způsobu provedení. Stavba na klíč je vždy dražší než vybudování kompostárny svépomocí.

3.3.3

Kompostování v uzavřených boxech

Používáme především pokud máme nedostatek místa, potřebujeme zpracovávat i bioodpady s obsahem živočišné složky nebo máme dostatek finančních prostředků. Uzavřené boxy umožňují čištění odpadního vzduchu od případných zápašných látek a zkrápění kompostu v průběhu procesu. HABART, HRČKA, HUMPLÍK, MAREŠOVÁ - CZ Biom (2009) uvádí, že vyžadují vyšší investiční náklady (1 000 – 5 000 Kč/t) instalované roční kapacity v závislosti na způsobu provedení, stupni automatizace, stupni finalizace výrobků atd.

14

3.4 Význam kompostování

VÁŇA (Sdružení CZ Biom 2009) uvádí, že ekologický význam kompostování spočívá v recyklaci organické hmoty a živin do půdy a zabránění hnití organických odpadů v přírodním prostředí a na skládkách odpadů. Při hnití organických odpadů se uvolňují kyselé výluhy obsahující látky, které mohou kontaminovat spodní či povrchové vody. Zároveň se tvoří skládkový plyn (metan, čpavek, sirovodík a oxid uhličitý), který zapáchá a může ohrožovat zdraví obyvatel až do okruhu několika kilometrů. Metan je dále významným skleníkovým plynem jehož samovolný únik do atmosféry ve velkém množství může dle názorů některých odborníků způsobovat nestabilitu globálního klimatu.

Další výhodou kompostování je hygienizace odpadů. Dochází k úhynu různých patogenních organizmů důsledkem nejen hygienizačních teplot, které se projevují ve větších kompostových zakládkách a v tepelně izolovaných kompostérech, ale zejména vlivem antibiotických látek, které vznikají mikrobiologickou činností ve zrajícím kompostu.

Vytříděný bioodpad se v kompostu rozkládá za přístupu vzduchu pomocí bakterií, plísní, kvasinek a dalších živých organismů. Složité organické látky jsou postupně rozkládány na jednodušší částice, které jsou rostlinám lépe přístupné. Při kompostování vzniká převážně oxid uhličitý. Jeho množství se však v atmosféře nezvyšuje, protože již byl předtím odebrán rostlinami a zabudován do jejich částí v průběhu jejich růstu a vývoje.

V současné době je v ČR zaznamenáván vážný úbytek organického hmoty v půdě. Pro udržení kvality půdy je důležité co nejdříve tento deficit doplnit např. formou aplikace kompostu do půdy. Kompost obsahuje humus, který je základem přirozené úrodnosti půd a zlepšuje jímavost půdy pro vodu. Meier, Ploeger, Vogtmann (2003) uvádějí, že zvýšení obsahu humusu o 0,2 % způsobuje v průměru zvýšení využitelné vodní kapacity o 0,5 % a objem pórů o 1 %.

Kompostování je možné označit jako technologii udržitelného života pro své neocenitelné vlastnosti při udržování koloběhu látek, při omezování skleníkového efektu a při zabezpečování lidské výživy. (VÁŇA, Sdružení CZ Biom 2009). 15

3.5 Nákladové položky a faktory, které je ovlivňují

Náklady jsou důležitým ukazatelem kvality činnosti podniku. Úkolem managementu je tyto náklady řídit a usměrňovat. Řízení nákladů vyžaduje jejich podrobné třídění. (SYNEK, 1996)

Při hodnocení ekonomiky provozu kompostárny je důležitá správná identifikace nákladových položek. Při stanovení nákladů na 1 t kompostu musíme uvažovat s níže uvedenými náklady:

1) investiční náklady a) náklady na výstavbu – zahrnují náklady na vodohospodářsky zabezpečenou plochu, záchytnou jímku, váhu, administrativní budovu, sociální zařízení personálu atd.

b) náklady na technologické či strojní vybavení – zahrnují náklady na pořízení traktoru, překopávače, štěpkovače, drtiče, prosévacího zařízení, nakladače, nákladního auta atd.

c) náklady na drobné vybavení – pořízení vhodného teploměru, vybavení k odběru vzorků, vybavení k evidenci odpadů, výpočetní technika

HABART, HRČKA, HUMPLÍK, MAREŠOVÁ - CZ Biom (2009) uvádí, že celkové investiční náklady na výstavbu a základní vybavení kompostárny s menší kapacitou se budou pohybovat cca od 5 milionů Kč.

Náklady na pořízení kompostovací plochy a strojů Náklady na pořízení plochy a strojů se promítají do nákladů na výrobu 1 t kompostu ve formě ročních odpisů. Odpisová sazba zpevněné plochy může dosáhnout 3 - 4 % těchto nákladů (vycházíme z předpokládané životnosti zpevněné plochy 30 let). Odpisová doba strojů je zpravidla 5 let.

Odpisy vyjadřují opotřebení hmotného a nehmotného majetku podniku v peněžním vyjádření. Odpisy se stávají součástí nákladů podniku a jejich prostřednictvím vstupují 16

do ceny prodávané produkce a vrací se podniku ve formě tržeb za prodané výrobky. Tím se stávají zdrojem financování podniku.

Opotřebení určuje dobu životnosti fixního majetku. Životnost majetku můžeme vymezit jako časový úsek ode dne zařazení majetku do používání až do dne, kdy ho vyřadíme. Odpisy rozlišujeme účetní a daňové.

2) provozní náklady

a) náklady na manipulaci se vstupním materiálem (náklady na svoz bioodpadů a manipulaci s ním) b) náklady na provoz strojů na úpravu materiálů c) náklady na provoz strojů na založení kompostu, úpravu profilu a vrstvení d) náklady na překopávání případně zakrývání kompostu textílií e) náklady na vyskladnění (finalizaci) kompostu či substrátu f) náklady na údržbu kompostárny g) náklady na obsluhu kompostárny

Z těchto jednotlivých nákladů se vypočítají celkové náklady kompostárny. S ohledem na celkovou produkci kompostárny určíme náklady na výrobu jedné tuny kompostu. HABART, HRČKA, HUMPLÍK, MAREŠOVÁ - CZ Biom (2009) uvádí, že náklady na výrobu jedné tuny kompostu se obvykle pohybují od cca 350 Kč na tunu.

Náklady na mechanizační prostředky využívané v kompostovacích linkách zahrnují náklady na opravy, pohonné hmoty, energii a mzdové náklady pracovníků. Dále sem mohou vstupovat i náklady na balení, paletizaci, manipulaci a skladování. Vyčíslení těchto nákladových položek vychází ze spotřeby času a z hodinově vyjádřených nákladů pro příslušný stroj.

Náklady na vstupní suroviny Představují náklady potřebné na pořízení, nakládku, manipulaci a skladování vstupních surovin.

17

Náklady na dopravu surovin Náklady na dopravu surovin jsou velmi sledovanou položkou a vyplývají z charakteru činnosti kompostárny. Stanovují se jako náklady na 1 km přepravní vzdálenosti určitého přepravního prostředku. Tyto náklady je třeba uvažovat hlavně v lokalitách, kde svážíme komodity i jinak využitelné (hnůj, sláma).

Dopravní náklady však mohou v ekonomickém hodnocení dosahovat i záporných hodnot, a to v případě, když kompostárna bude účtovat poplatek za 1 t zpracované suroviny, který by odpovídal sazbě za uložení této suroviny na skládce.

Náklady na vlastní provoz kompostárny Musí zahrnovat veškeré položky spojené s navážením kompostovaných materiálů, nakládáním, homogenizací, překopáváním, drcením, mícháním a separací. Dále obsahují mzdové náklady majitele kompostárny včetně odvodů na sociálním a zdravotním pojištěním, úroky z úvěru, daně a poplatky atd.

Jednotlivým skupinám nákladů je potřeba přiřadit patřičnou důležitost pro jejich sledování, řízení a vyhodnocování. Ta je však pro každou kompostárnu různá a odvíjí se od jejích specifik, účelů a podmínek pro které byla zřízena.

Základními vstupy do procesů výroby, obchodu a služeb jsou zejména suroviny, materiály, nakupované díly či výrobky, paliva, energie, výrobní zařízení a nářadí. Můžeme je získat v přírodě, kde je pouze odebereme (např. sklizeň ovoce, zemina), nebo se musí pro další použití zpracovat (např. výroba kompostu). Některé z těchto vstupů se při výrobě určitého výrobku zcela spotřebovávají, jiné se pouze opotřebovávají (část jejich hodnoty přechází do hodnoty výrobku).

Náklady jsou základní kategorií hospodářské činnosti podniku. Dělíme je na: -

fixní (stálé, neměnné)

-

variabilní (proměnné s měnícím se počtem kusů)

-

jednicové (vztaženy ke kalkulační jednici)

-

režijní

18

KŘIKAČ (1995) uvádí následující základní funkce nákladů: -

evidenční (ocenění a evidence jednotlivých nákladových položek, struktura vlastních nákladů výroby či služeb a jejich vývoj atd.)

-

srovnávací (komparativní – hodnotící jednotlivé kombinace užitých zdrojů)

-

stimulační (souvisí se systémem hmotné zainteresovanosti, motivuje ke snižování nákladů)

Druhové členění nákladů se používá pro sledování, vyhodnocování a plánování nákladů na výrobu v rámci výrobního celku, a to podle spotřeby jednotlivých druhů výrobních činitelů (např. materiálové náklady, odpisy, finanční náklady, náklady na vynaloženou práci – mzdy a platy zaměstnanců a podnikatele, sociální náklady, náklady na používání cizích služeb atd.). V hospodářské praxi se využívá druhové členění nákladů mnohem širší, a to zejména v účetní evidenci a ve výsledovce hospodaření.

Kalkulační členění nákladů kvantifikuje nákladové položky ve vztahu ke kalkulační jednici např. přímý materiál, přímé mzdy, režijní položky. Používá se zejména pro rozhodování, pro získání informací potřebných pro operativní plánování, může být výchozí veličinou pro tvorbu a kontrolu cen (nákladový typ ceny).

Příklad kalkulačního vzorce: (KŘIKAČ, 1995) -

přímý materiál, suroviny či polotovary

-

přímé mzdy

-

složky režijních nákladů

- režie výrobní - režie odbytová - režie správní

Optimalizace procesu, provozních a investičních nákladů Jedním z nejdůležitějších kroků, které musí každý začínající provozovatel kompostárny učinit je optimalizovat proces zprovoznění kompostárny. Pod tímto pojmem si můžeme představit jak optimalizaci vlastního procesu kompostování, které zahrnuje biologické a biochemické procesy, tak optimalizaci procesu přípravy záměru (žádosti o dotaci), faktory provozní, organizační i administrativní.

19

Rozhodujícími faktory, které budou mít vliv na ekonomickou udržitelnost projektu kompostárny a tím i jeho smysluplnost jsou dle názoru HABART, HRČKA, HUMPLÍK, MAREŠOVÁ - CZ Biom (2009): a) kapacita kompostárny b) využití kompostu

Pro určení optimální kapacity kompostárny je nutné zpracovat analýzu potenciálu tvorby odpadů v zájmové oblasti a určit materiálové toky jednotlivých druhů biologicky rozložitelných odpadů. Pokud bude kapacita kompostárny předimenzovaná nebude možné plně využívat její kapacitu a náklady na výrobu kompostu budou zbytečně veliké. Naopak v případě nedostatečné kapacity kompostárny bude docházet ke ztrátám biologicky rozložitelného dopadu. Přebytečný odpad bude s největší pravděpodobností ukládán na skládkách.

HABART, HRČKA, HUMPLÍK, MAREŠOVÁ - CZ Biom (2009) zastává názor, že kompostárna je zařízením sloužícím k výrobě organického hnojiva tj. kompostu, a tudíž by se měla snažit o co nejlepší parametry finálního výrobku. Pro provoz kompostárny a následný prodej kompostu či substrátů je důležitý kvalitní a srozumitelný marketing. Jeho úlohou informovat občany o možnosti třídění a odvozu biologicky rozložitelných odpadů a zároveň v nich vzbuzovat zájem podílet se či být součástí této činnosti. Dále je zapotřebí občany či zemědělské podniky informovat o možnostech odběru kompostu, o jeho kvalitě a pozitivním přínosu pro pěstované rostliny a celkovém přínosu pro životní prostředí.

Obr. 4 Komposty, substráty a materiály pro prodej jsou ukládány do boxů

20

3.6 Výnosové položky

Výnosy podniku jsou peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité účetní období (bez ohledu na to, zda v tomto období došlo k jejich inkasu). (SYNEK, 1996)

Výnosy podniku tvoří: a) provozní výnosy – získané z provozně-hospodářské činnosti podniku (tržby za prodej) b) finanční výnosy – získané z finančních investic, cenných papírů, vkladů a účastí c) mimořádné výnosy – např. prodej odepsaných strojů

Hlavním výnosem kompostárny jsou tržby z prodeje 1 t kompostu, substrátů příp. mulčovací kůry, rašeliny, kačírku, písku atd.

VÁŇA (Sdružení CZ Biom 2009) uvádí, že „v celostátním měřítku vzniká ročně cca 1,9 milionů tun komunálních bioodpadů a připočteme-li k tomuto množství ještě bioodpady ze zemědělské a lesní výroby, ze zpracovatelského průmyslu a odpady z čištění odpadních vod, docházíme k celkovému množství 8,92 milionů tun bioodpadů a celkem hodnota rostlinných živin a organických látek v těchto odpadech, kterou můžeme každoročně recyklovat se pohybuje v rozmezí 3,5 – 5 miliard Kč“.

Porovnání cen bez DPH za zpracování bioodpadu dle CZ Biom (2009) Domácí a komunitní kompostování: 0 Kč/t Komunální kompostování

cca 500 – 700 Kč /t

Zpracování v bioplynové stanici:

cca 500 – 900 Kč/t 1 500 – 2 000 Kč/t (platí pro živočišné zbytky)

Skládkování:

cca 2 000 Kč/t

Spalování:

cca 2 500 – 3 000 Kč/t

21

3.7 Majetková struktura podniku

Na majetek podniku se díváme ze dvou základních hledisek. 1. z hlediska konkrétní formy ve které se nachází 2. z hlediska původu majetku, tj. z jakých zdrojů byl majetek získán.

Statický pohled na majetek z hlediska konkrétní formy, ve které se nachází, poskytuje aktivní strana bilance (rozvahy) podniku. Základním hlediskem členění aktiv je především hledisko časové, tj. doba upotřebitelnosti jednotlivých složek podnikového majetku.

Majetkovou strukturu podniku je možné v nejužším slova smyslu charakterizovat následujícím způsobem: 1. Pohledávky za upsané vlastní jmění 2. Stálá aktiva (majetek) -

hmotný investiční majetek

-

nehmotný investiční majetek

-

finanční majetek dlouhodobé povahy

3. Oběžná aktiva (majetek) -

zásoby

-

krátkodobé a dlouhodobé pohledávky

-

peněžní prostředky

-

finanční majetek krátkodobé povahy

4. Ostatní aktiva -

přechodná aktiva (náklady/příjmy příštích období, kursové rozdíly aktivní)

-

dohadné účty aktivní

Na výši celkového majetku podniku působí tři základní faktory: -

rozsah podnikových výkonů

-

stupeň využití celkového majetku

-

cena majetku

22

Na majetkovou strukturu podniku působí i další faktory. Jedná se například o technickou náročnost výroby, stupeň rozvinutosti finančních trhů (např. dostupnost úvěrů) a celkovou ekonomickou situaci.

Finanční struktura podniku představuje strukturu podnikového kapitálu, že kterého je financován jeho majetek. Je zachycena v pasivech rozvahy k určitému časovému okamžiku.

Finanční strukturu podniku je možné v nejužším slova smyslu charakterizovat následujícím způsobem: 1. vlastní jmění -

základní jmění

-

kapitálové fondy

-

fondy ze zisku

-

hospodářský výsledek minulých let (zisk nebo ztráta)

-

hospodářský výsledek běžného roku

2. cizí zdroje -

rezervy

-

dlouhodobé závazky

-

krátkodobé závazky

3. ostatní pasiva -

přechodná pasiva (výdaje/výnosy příštích období, kursové rozdíly pasivní)

-

dohadné účty pasivní

(HRDÝ, KLABEČEK, 1999)

23

4. METODIKA •

Výběr dvou kompostáren pro ekonomické hodnocení Byly vybrány dvě kompostárny: 1. Kompostárna A, Ústecký kraj 2. Kompostárna B, Středočeský kraj S ohledem na skutečnost, že mají srovnatelné technologie (pásové hromady)

•

Pro výše uvedené kompostárny byly sledovány tyto údaje:

-

kapacita a plocha kompostárny

-

způsob kompostování – technologie, receptura zakládky

-

množství zpracovaného BRO a vyprodukovaného kompostu

-

druhy a ceny přebíraných odpadů k dalšímu zpracování v kompostárně, náklady na nákup surovin

-

provozní náklady na kompostárně (náklady na stroje, energie, pracovní náklady)

-

seznam firem, které ukládají nejvíce odpadů

•

Shromažďování podkladů pro stanovení jednotlivých nákladových položek

-

prostudování internetových stránek

-

fyzická návštěva kompostárny

-

ústní i písmená komunikace s vedoucími pracovníky kompostárny

•

Stanovení jednotlivých nákladových položek Nákladové položky byly stanoveny na základě:

-

evidence kompostáren

-

údajů provozovatelů a provedené kalkulace

-

normativních údajů Z nich byly stanoveny tyto položky:

-

náklady na zpevněnou plochu

-

náklady na nákup surovin

-

náklady na provoz strojů v kompostárně

-

náklady na obsluhu kompostárny

-

celkové náklady na kompostárnu

24

-

náklady na výrobu 1 t kompostu

•

Ekonomická analýza kompostáren Bude provedena pomocí tabulek i graficky

25

5. VÝSLEDKY

5.1 Charakteristika kompostárny A Základní údaje: Adresa: Bílina Chudeřice (Ústecký kraj) Kapacita kompostárny: 30 000 t/rok Plocha kompostárny: 2,5 ha Způsob kompostování: tři pásové hromady délka 50 – 60 m, šířka 5 – 15 m, výška 3 m Množství vyprodukovaného kompostu: 24 000 t/rok

Kompostárna byla založena v roce 1997 pro vlastní potřebu firmy Ekodendra (zahradnická firma). Majitel obou firem tímto nápadem řešil problém se skladováním a zpracováním biologického odpadu a zároveň vyráběl kompost a substráty pro svou zahradnickou firmu. V letech 1997 – 2001 byla kapacita kompostárny 3 000 tun.

V roce 2002 došlo k navýšení kapacity kompostárny na 30 000 tun za rok. Kompostování probíhalo ve třech pásových hromadách, které se nacházely na zpevněné ploše 3 200 m2. Kompostárna investovala do strojní technologie, byly pořízeny nové výkonnější stroje a navýšil se i počet pracovníků. Cyklus od založení pásové hromady po výrobu hotového kompostu trval 3 měsíce. Kompostárna takto fungovala až do roku 2009.

Od počátku roku 2010 začala v kompostárně probíhat kompletní rekonstrukce, která by měla trvat do června tj. 6 měsíců. Původní technologie kompostování na pásových hromadách bude nahrazena technologií kompostování s řízeným provozem. Proběhly úpravy zpevněné plochy, která byla rozřezána, do ní bylo zapuštěno a usazeno 6 provzdušňovacích kanálků. Plocha byla rozdělena na dvě stejné části a kompletně zakryta. Prostřednictvím foukání či odsávání vzduchu bude kompostovací proces urychlen na dobu 3 týdnů. Vzduch bude proháněn biofiltrem, který odstraní zápach a kompostárna bude pro okolí méně obtěžující. Kapacita kompostárny se vlivem urychlení procesu kompostování navýší na 42 000 tun za rok s výstupem kvalitního kompostu 33 600 tun za rok. Odhadovaná cena rekonstrukce je 43 mil. Kč bez DPH (na 60 % částky by měla být poskytnuta dotace ze státního fondu životního prostředí). Pro tuto technologii bude pořízen nový překopávač DOPPSTADT a traktor. Průběh 26

kompostovacího procesu bude sledován a vyhodnocován počítačem, kde bude nainstalován speciální program pro sledování teploty, pH, překopávání, zavlažování atd.

Spádová oblast pro firmy ukládající odpad na kompostárnu je přibližně 25 km. Na kompostárnu je možno uložit ke zpracování biologicky rozložitelné odpady a biologicky rozložitelné komunální odpady. Tyto bioodpady jsou zpracovávány podle technologie vypracované VÚRV, VÚM, ÚKZUZ Praha, a dle které je fermentační proces řízen optimalizací C:N, vlhkostí a pH, zajištěním minimálního obsahu fosforu a zabezpečením aeračních a teplotních podmínek v kompostovatelných zakládkách.

Biologicky rozložitelný odpad (BRO) je definován jako jakýkoliv odpad, který je schopen aerobního nebo anaerobního rozkladu. Zjednodušeně „bioodpad“. Biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) je biologicky rozložitelný odpad obsažený v komunálním odpadu a v odpadu podobném komunálnímu.

Po technologické úpravě jsou zpracované bioodpady expedovány ve formě kompostu či substrátu. Kromě vyprodukovaného kompostu je sortiment výrobků doplněn i o další produkty např. mulčovací kůra, rašelina, kačírek, štěrkopísek, solitérní kámen atd.

Pro

zajištění

hygienizace

kuchyňského

odpadu

a

biologicky

rozložitelného

komunálního odpadu (BRKO) s příměsí kuchyňského odpadu z domácností, byly v roce 2003 vybudovány biofermentační boxy s automatickým měřením teploty, vlhkosti a odvětráváním do biofiltru.

Kompostárna se podílí na pilotním projektu na sběr biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ze 40 rodinných domů v městě Bílina. Sběr a svoz odpadu provádí Městské technické služby Bílina. Odpad je sbírán do pytlů a svážen 1 x týdně. Projekt je financován Krajským úřadem Ústeckého kraje.

Kompostárna vyrábí komposty a substráty řady AGROBENTOS a dále organominerální hnojiva: •

AGROBENTOS A – rekultivační substrát

•

AGROBENTOS B – průmyslový kompost

•

AGROBENTOS C – kompost pro okrasné zahradnictví 27

•

OGM-J – organominerální hnojivo pro jehličnaté dřeviny

Tab. 2 Druhy a ceny přebíraných odpadů k dalšímu zpracování v kompostárně A Kód 01 01 02 01 04 08 01 04 09 01 04 10

Cena za 1 t

Název dle katalogu

bez DPH

Odpady z těžby nerudných nerostů

100 Kč

Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07 Odpadní písek a jíl

07 Kaly z praní a čištění

250 Kč

02 01 03

Odpad rostlinných pletiv (listí, tráva)

150 Kč

02 01 06

slámy) kapalné odpady soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku

02 01 07

Odpady z lesnictví

02 01 99

Odpady jinak blíže neurčené

02 02 03

02 03 01

02 03 04

02 03 05

0 – 150 Kč dohoda

150–350 Kč

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo

Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo

250 Kč

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

270-470 Kč

Ano

Ano

270-470 Kč

Ano

Ano

350 Kč

Ano

150 Kč

Ano

120 Kč

03 01 01

Ano

Ano

Odpad uhličitanu vápenatého

02 07 05

Ano

Ano

02 04 02

02 07 04

Ano

300 Kč

zpracování

50 Kč

02 07 01

Ano

350 Kč

zpracování

Zemina z čištění a praní řepy

02 06 01

Ano

0 – 155 Kč

02 04 01

02 04 03

Infekčnost

60 Kč

02 01 01

Zvířecí trus, moč, hnůj (včetně znečištěné

Těžké kovy

100 Kč 60 - 90 Kč

Nerudný prach neuvedený pod číslem 01 04

Vyžadujeme rozbor

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování Odpady z praní, čištění a mechanického zpracování surovin Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo

350 Kč

zpracování Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku Odpadní kůra a korek

270-470 Kč 0 Kč

28

Ano

03 01 05

Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod 03 01 04

0 - 250 Kč

03 01 99


150-350 Kč

03 03 01

Odpadní kůra a dřevo

50 – 100 Kč

03 03 99

Odpady jinak blíže neuvedené

150-350 Kč

10 01 03

Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva Papírové a lepenkové obaly

550 Kč

15 01 03

Dřevěné obaly

350 Kč

17 02 01

Dřevo

250 Kč

17 05 06

17 08 02

Zemina a kamení neuvedené pod čísly 17 05 03 Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01

19 05 03

Kompost nevyhovující jakosti

19 05 99

Ano

50 Kč

15 01 01

17 05 04

Ano

100 Kč

0 – 100 Kč

Ano

100 Kč 350 Kč

Ano


150-350 Kč

Ano

19 08 02

Odpady z lapáků písku

270-550 Kč

Ano

Ano

19 08 05

Kaly z čištění komunálních odpadních vod

270-470 Kč

Ano

Ano

270-470 Kč

Ano

Ano

270-470 Kč

Ano

Ano

19 08 12

19 08 14

Kaly z biologického čištění prům. odpad. vod neuvedené pod 19 08 11 Kaly z jiných způsobů čištění prům. odpad. vod neuvedené pod 19 08 13

19 12 01

Papír a lepenka

550 Kč

19 12 07

Dřevo neuvedené pod číslem 19 12 06

250 Kč

19 12 09

Nerosty (např. písek, kameny)

150 Kč

20 01 01

Papír a lepenka

550 Kč

20 01 08 20 01 38 20 02 01

20 02 01 20 02 02

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37

shrabky) Biologicky rozložitelný odpad (větve,

Zemina a kameny (komunální odpad)

Kal ze septiků a žump

Ano

150 Kč

250 Kč

Ornice a podorniční vrstva

20 03 04

650 Kč

250 Kč

kulatiny)

Odpad z tržišť

Ano

250 Kč

Biologicky rozložitelný odpad (listí, tráva,

20 03 02

Ano

Ano

0 – 50 Kč 350 Kč 270-470 Kč

29

Ano

Ano

Tab. 3 Seznam firem, které ukládají nejvíce odpadů v kompostárně A Název firmy

Kód

Druh odpadu

odpadu Severočeské vodovody a kanalizace

19 08 05

Kaly z čištění komunálních vod

20 01 08

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a

a. s. (ČOV Bílina, Most) Technické služby Děčín

stravoven 02 06 01

Suroviny nevhodné ke spotřebě a zpracování

02 03 04


20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad (tráva, listí)

Technické služby Bílina, Duchcov

20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad

EKODENDRA, s. r. o.

20 02 01


20 02 02

Zemina a kameny

03 01 05

Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové

DESK-FORM, a. s.

desky a dýhy Marius Pedersen

20 01 08

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

BEC Odpady

20 01 08


AVE komunální služby

20 01 08


AVE-CZ odpadové hospodářství

03 01 05

Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy

JIPEWO

20 02 01


Krajská zdravotní, a. s.

20 01 08


Obce Zabrušany, Světec,

20 02 01


Hostomice, Bystřany, Obrnice, Hrobčice, Osek

Nákup surovin -

odpadní kůra (5 – 10 tis. tun/rok)

-

jemný odval z kamenolomu Všechlapy (10 – 20 tis. tun/rok)

Receptura zakládky pro pásové hromady -

10 % kaly z čištění odpadních vod

-

20 % biologicky rozložitelný odpad (tráva, listí)

30

-

10 % biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

-

60 % suroviny nevhodné ke spotřebě a zpracování, veškerá nadrcená dřevní hmota (piliny, hobliny, odřezky, větve, štěpka, odpadní kůra) smícháno se zeminou

Seznam vlastních strojů používaných v kompostárně: -

CAT 950G II. – čelní kolový nakladač (objem lžíce 3 m3)

-

CAT 428 DII. – čelní kolový nakladač + rýpadlo 1,5 m3

-

VOLVO L25B – čelní kolový nakladač 1 m3

-

CAT 906 – čelní kolový nakladač 1 m3

-

Traktor SAME ANTARES 130

-

Šnekový překopávač WILLIBALD

-

2 ks třídič DOPPSTADT SM-518 Profi

-

drtič DOPPSTADT AK-230 Profi

-

nákladní automobil MAN TGL kontejner

-

PEUGEOT BOXER sklápěč

Tab. 4 Ceník prodeje kompostárny A Název položky

MJ

Rekultivační substrát Agrobentos A

1t

Průmyslový kompost Agrobentos B

1t

Cena bez DPH

Okrasné zahradnictví – substráty řady Agrobentos „C“ Sadovnický organominerální substrát (zřizování spodní vegetační vrstvy)

1t

400,0

1t

450,0

1t

550,5

zrnitost do 3 cm Zahradnický organominerální substrát (výsadby, přesadby, zakládání trávníků – exteriér) zrnitost do 2 cm Zahradnický organominerální substrát (zakládání trávníků – interiér, výsadby, přesadby, hrnkování) zrnitost do 1 cm

31

Rašelinový substrát (výsadby kyselomilných druhů, hrnkování)

1t

658,3

1t

741,7

1t

741,7

Mulčovací kůra hrubá

1 prms

540,0

Mulčovací kůra jemná

1 prms

630,0

zrnitost do 1 cm Nivelační zemina (vyrovnání a modelace terénu pod vegetační vrstvou) zrnitost do 5 cm Speciální substráty (dle požadavků zákazníka, min. odběr 3 t) Okrasné zahradnictví – mulčovací kůra

Biomulč

1 kg

4,2

Rašelina světlá (Litevská) - 150 l (balík)

1 ks

208,3

- 300 l (balík)

1 ks

250,0

- 250 l (balík)

1 ks

208,3

1t

1000,0

Kačírek netříděný 22-125

1t

670,8

Kačírek 16-22

1t

679,2

Kačírek 8-16

1t

679,2

Kačírek 4-8

1t

744,2

Štěrkopísek 0-4

1t

620,8

Doplňkový prodej

Univerzální substrát Solitérní kámen – ryolit (suché zídky, solitéry)

Pytel velký (120 l) plastový

1 ks

8,3

Pytel malý (100 l) jutový

1 ks

16,7

Pozn.: „prms“ prostorový metr volně loženého nezhutněného materiálu

32

5.2 Charakteristika kompostárny B Základní údaje: Adresa: Středočeský kraj Kapacita kompostárny: 26 000 t/rok Plocha kompostárny: cca 2 ha Způsob kompostování: pásové hromady Množství vyprodukovaného kompostu: 20 000 t/rok Pozn.: Identifikace kompostárny B není na přímou žádost jejího provozovatele uvedena. Byla to podmínka poskytnutí technicko-ekonomických údajů o provozu kompostárny.

Spádová oblast pro firmy ukládající odpad na kompostárnu je přibližně 30 km. Kompostárna zpracovává biologicky rozložitelné odpady např. listí, trávu, hnůj, větve, pařezy, odpady z ovoce a zeleniny atd.

Zpracované bioodpady jsou po technologické úpravě expedovány ve formě kompostu či substrátů. Kompostárna nabízí míchání substrátů na objednávku a možnost jejich plnění do bigbagů. Kromě vyprodukovaného kompostu nabízí kompostárna i další produkty např. mulčovací kůru, kačírky, dekorační kámen, keramzit, rašelinu a písek. V kompostárně se dále prodávají balené substráty, hnojiva, travní osivo či zahradní fólie.

Tab. 5 Seznam firem, které ukládají nejvíce odpadů v kompostárně B Název firmy

Kód odpadu

Druh odpadu

Vodovody a kanalizace a. s.

19 08 05


Technické či komunální služby

20 01 08


Truhlárny

02 06 01


02 03 04


20 02 01

Biologicky rozložitelný odpad (tráva, listí)

03 01 05

Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy

Okolní obce

20 02 01


33

Tab. 6 Ceník prodeje kompostárny B Název položky

MJ

Cena bez DPH

Zahradnický kompost

1t

850,0

Základní směs pro vylepšení kvality půd

1t

500,0

Kyselá směs

1t

790,0

Trávníková směs

1t

550,0

Trvalková směs

1t

1020,5

Borka

1t

848,0

Kačírek

1t

300,0

Keramzit

1t

1 500,0

Písek

1t

410,0

Štěrk – různé frakce

1t

400,0

Směsi míchané na objednávku

34

5.3 Stanovení jednotlivých nákladových položek pro kompostárnu A

Náklady na zpevněnou plochu Zpevněná plocha 40 m x 80 m = 3 200 m2 Náklady na 1 m2 zpevněné plochy 2 000 Kč Celkové náklady na zpevněnou plochu 3 200 m2 x 2 000 Kč = 6 400 000 Kč Doba odepisování zpevněné plochy 30 let Náklady na zpevněnou plochu 213 333 Kč/rok

Tab. 7 Náklady na nákup surovin (cena je uvedena včetně nakládky, dopravy a vykládky) v kompostárně A Název suroviny

Množství v t

Minerální složka (odpad

Cena Kč/t

Celkové náklady

10 000

80

80 000

9 000

- 200

- 1 800 000


3 000

- 280

- 840 000


2 000

- 650

- 1 300 000

Odpady z truhláren

2 000

- 250

- 500 000

Zemědělské odpady

1 000

0

0

z kamenolomu) Biologicky rozložitelný odpad (z údržby zeleně)

z kuchyní a stravoven

Celkem

30 000

- 4 360 000

Pozn.: Položky s označením „-„ vyjadřují záporné náklady (tj. výnosy kompostárny).

Tab. 8 Náklady na provoz strojů v kompostárně A Operace

Název stroje

Náklady na pořízení stroje

Náklady Kč/t

Nakládání

CAT 950 G II.

5 000 000

50

Drcení

DOPPSTADT AK-230 Profi

5 000 000

100

Překopávka WILLIBALD

3 500 000

50

Třídění

DOPPSTADT SM-518

4 500 000

50

Vážení

Vážní systém

600 000

Pozn.: Překopávka kompostu probíhá 4 – 5 krát

35

Průměrné náklady na provoz strojů, mzdy, pohonné hmoty, elektřinu atd. 300 Kč/t Celkové náklady na provoz strojů 300 Kč/t x 30 000 t = 9 000 000 Kč/rok Pozn.: S ohledem na skutečnost, že překopávání probíhá s různou intenzitou a veškerý materiál se nedrtí byly celkové náklady na provoz strojů určeny dle evidence kompostárny na 300 Kč/t.

Náklady na obsluhu kompostárny Počet zaměstnanců 6 Průměrný hrubý plat zaměstnance 15 000 – 18 000 Kč 16 500 Kč x 6 pracovníků x 12 měsíců = 1 188 000 Kč/rok

Tab. 9 Celkové náklady na kompostárnu A Náklad

Kč/rok

Náklady na zpevněnou plochu

213 333

Náklady na nákup surovin

- 4 360 000

Náklady na provoz strojů

9 000 000

Náklady na obsluhu

1 188 000

Náklady celkem

6 041 333

Tab. 10 Náklady na výrobu 1 t kompostu v kompostárně A Kapacita kompostárny v tunách

30 000

Celkové náklady Kč

6 041 333

Náklady Kč/t

202

Náklady na výrobu 1 t kompostu činí 202 Kč. Stanovení nákladů na 1 m3 kompostu Objem krabice 300 x 215 x 220 mm = 14 190 000 mm3 = 0,01419 m3 Hmotnost kompostu a krabice 7,77 kg – hmotnost krabice 0,15 kg = čistá hmotnost kompostu 7,62 kg 1 m3 / 0,01419 m3 = 70,47 70,47 x 7,62 kg = 537 kg/m3 = 0,537 t/m3

36

1 t / 0,537 t/m3 = 1,86 1,86 x 202 Kč/t = 376 Kč/m3

Pokusným měřením byla zjištěna objemová hmotnost kompostu, která činí 0,537 t/m3 a následně vypočítána cena 1 m3 kompostu, která činí 376 Kč/m3.

Obr. 5 Vážení kompostu pro stanovení objemové hmotnosti

Obr. 6 Kompost – výsledný produkt kompostárny A

37

5.4 Stanovení jednotlivých nákladových položek pro kompostárnu B

Náklady na zpevněnou plochu Celkové náklady na zpevněnou plochu 12 000 000 Kč Doba odepisování zpevněné plochy 30 let Náklady na zpevněnou plochu 400 000 Kč/rok

Tab. 11 Náklady na nákup surovin (cena je uvedena včetně nakládky, dopravy a vykládky) v kompostárně B Název suroviny

Množství v t

Biologicky rozložitelný odpad (z

Cena Kč/t

Celkové náklady

10 000

- 380

- 3 800 000


4 000

- 320

- 1 280 000


3 000

- 660

- 1 980 000

500

- 300

- 150 000

2 500

0

0

údržby zeleně)

z kuchyní a stravoven Odpady z truhláren Zemědělské odpady Nakupované suroviny a ostatní

2 000 000

příměsi Celkem

20 000

- 5 210 000

Pozn.: Položky s označením „-„ vyjadřují záporné náklady (tj. výnosy kompostárny).

Tab. 12 Náklady na provoz strojů v kompostárně B Operace

Náklady na pořízení stroje

Náklady Kč/t

Nakládání

5 400 000

65

Drcení

4 800 000

120

Překopávka

2 500 000

55

Třídění

4 000 000

50

Vážení

450 000

Pozn.: Překopávka kompostu probíhá 4 – 5 krát

Průměrné náklady na provoz strojů, mzdy, pohonné hmoty, elektřinu atd. 380 Kč/t Celkové náklady na provoz strojů 380 Kč/t x 26 000 t = 9 880 000 Kč/rok

38

Pozn.: S ohledem na skutečnost, že překopávání probíhá s různou intenzitou a veškerý materiál se nedrtí byly celkové náklady na provoz strojů určeny dle evidence kompostárny na 380 Kč/t.

Náklady na obsluhu kompostárny Počet zaměstnanců 5 Průměrný hrubý plat zaměstnance 20 000 – 23 000 Kč 21 500 Kč x 5 pracovníků x 12 měsíců = 1 290 000 Kč/rok

Tab. 13 Celkové náklady na kompostárnu B Náklad

Kč/rok


400 000


- 5 210 000


9 880 000

Náklady na obsluhu

1 290 000

Náklady celkem

6 360 000

Tab. 14 Náklady na výrobu 1 t kompostu v kompostárně B Kapacita kompostárny v tunách

26 000

Celkové náklady Kč

6 360 000

Náklady Kč/t

245

Náklady na výrobu 1 t kompostu činí 245 Kč

Stanovení nákladů na 1 m3 kompostu Objemová hmotnost kompostu byla u kompostárny B odhadnuta na 0,520 t/m3 1 t / 0,520 t/m3 = 1,92 1,92 x 245 Kč/t = 471 Kč/m3 Cena 1 m3 kompostu u kompostárny B činí 471 Kč/m3.

39

5.5 Ekonomická analýza kompostáren

Tab. 15 Porovnání nákladů Náklad Kč/rok

Kompostárna A


Kompostárna B 213 333

400 000


- 4 360 000

- 5 210 000


9 000 000

9 880 000

Náklady na obsluhu

1 188 000

1 290 000

Náklady celkem

6 041 333

6 360 000

30 000

26 000

202

245

Kapacita kompostárny v tunách Náklady Kč/t

Graf 1 Porovnání nákladů dvou kompostáren Porovnání nákladů kompostáren Kompostárna A Hodnota nákladů

Kompostárna B

10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000 0 -2 000 000 -4 000 000 -6 000 000 Náklady na zpevněnou plochu

Náklady na Náklady na Náklady na nákup provoz strojů obsluhu surovin Druh nákladu

40

Graf 2 Porovnání nákladů dvou kompostáren za podmínky, že uvažovaná kapacita každé kompostárny činí 30 000 t/rok Porovnání nákladů při hypotetické kapacitě každé kompostárny 30 000 t/rok

12 000 000 10 000 000 8 000 000

Kompostárna A

6 000 000

Kompostárna B

4 000 000 2 000 000

Hodnota nákladů

0 -2 000 000 -4 000 000 -6 000 000 -8 000 000 Náklady na Náklady na Náklady na Náklady na zpevněnou nákup provoz obsluhu plochu surovin strojů Druh nákladů

Graf 3 Porovnání nákladů na 1 tunu kompostu Náklady na 1 tunu kompostu

Kč/t 250 200 150 100 50 0 Kompostárna A

Kompostárna B

Náklady na výrobu jedné tuny kompostu činí u kompostárny A 202 Kč/t a u kompostárny B 245 Kč/t. Náklady na výrobu jedné tuny kompostu u kompostárny B jsou vyšší, ale rozdíl není výrazný.

41

6. DISKUSE

Výše jednotlivých nákladů je u obou kompostáren velice podobná. Vyplývá to zřejmě ze skutečnosti, že obě kompostárny kompostují na pásových hromadách a mají srovnatelnou kapacitu. Kapacita kompostárny A je 30 000 t/rok, kompostárny B 26 000 t/rok.

Kompostárna A má oproti kompostárně B nižší náklady na zpevněnou plochu a náklady na obsluhu. Tato skutečnost vyplývá z umístění obou kompostáren. Kompostárna B se nachází poblíž hlavního města Prahy, kde jsou pozemky výrazně dražší a zároveň tak mzdové náklady. Kompostárna A je umístěna poblíž města Bílina, v sousedství kompostárny se nachází Elektrárna Ledvice a Severočeské doly a. s., Doly Bílina. Zpevněná plocha na které se kompostuje je bývalým montážním místem dolů (jedná se o plochu, která je speciálně zhutnělá a zároveň dobře odvodněná, aby splňovala požadavky pro výstavbu velkostrojů).

Náklady na provoz strojů jsou vyšší u kompostárny B, přestože má nižší kapacitu. Je to způsobeno tím, že kompostárna B vlastní novější strojní vybavení. Neméně důležitou skutečností je, že kompostárna A investovala do svého strojního vybavení méně finančních prostředků z důvodu, že nyní prochází kompletní rekonstrukcí a část svého strojního vybavení bude nahrazovat novým a výkonnějším. Součástí rekonstrukčních plánů je nákup nového výkonnějšího překopávače a traktoru.

Náklady na nákup surovin jsou u kompostárny A nižší. Vyplývá to ze skutečnosti, že v blízkosti kompostány je kamenolom, ve kterém kompostárna A nakupuje minerální složku (jemný odval z kamenolomu) a díky lokalizaci tohoto zdroje jsou náklady na dopravu nízké. Kompostárna B inkasuje za uložení jedné tuny biologicky rozložitelného odpadu z údržby zeleně výrazně vyšší částku než kompostárna A. Je to způsobeno tím, že hlavní město Praha a jeho okolí produkuje hodně tohoto odpadu a nemá dostatek možností jak s tímto odpadem naložit. Dalším důvodem je vysoký tlak okolí na ekologický způsob života a nedostatečná kapacita okolních skládek. Kompostárna B prodává speciální substráty určené hlavně pro zahradnické firmy, a zároveň nabízí substráty balené. Prodej realizuje za vyšší cenu než kompostárna A, tudíž může do nákupu surovin více investovat. 42

Náklady na výrobu jedné tuny kompostu činí u kompostárny A 202 Kč/t a u kompostárny B 245 Kč/t. Náklady na výrobu jedné tuny kompostu u kompostárny B jsou vyšší, ale rozdíl není výrazný. KUBIZŇÁK, BORŠIOVÁ (2003) uvádějí, že náklady na výrobu kompostu jsou limitovány surovinami pro jejich výrobu, vhodnou plochou pro kompostoviště a vhodným nakladačem pro překopávání kompostu. Dle jejich názoru se vlastní náklady na výrobu 1 t kompostu pohybují od 200 do 500 Kč/t. Ale HABART, HRČKA, HUMPLÍK, MAREŠOVÁ - CZ Biom (2009) uvádí, že náklady na výrobu jedné tuny kompostu se obvykle pohybují od cca 350 Kč na tunu.

Výsledky

této

práce

mohou

posloužit

k poznání

ekonomických

v kompostárnách a k nalezení možností realizace úspor nákladů.

43

závislostí

7. ZÁVĚR

V České republice se každý rok ukládá na skládky 2,5 milionu tun směsných komunálních odpadů. Přibližně 40 % z tohoto množství tvoří biologicky rozložitelný odpad. Potřebu snížit množství bioodpadu ukládaného na skládky stanovuje zákon a podle Plánu odpadového hospodářství ČR musí být množství bioodpadu umísťovaného na skládky sníženo do roku 2020 o 65 % oproti stavu z roku 1995.

Většina měst a obcí nabízí občanům možnost bioodpad ukládat ve sběrných dvorech. V současné době se velmi rozšiřuje nabídka ukládat bioodpad do speciálních sběrných nádob, které jsou v pravidelné periodicitě odváženy. Takto vytřídění bioodpad se nejčasněji sváží na kompostárnu, kde je dále upravován a zpracováván. V některých městech se efektivní sběr bioodpadů zkouší v rámci pilotních projektů (např. Bílina, Jindřichův Hradec, Uherské Hradiště). Většina měst a obcí však svůj systém nakládání s bioodpady teprve buduje a nebo se k tomu teprve chystá.

Státní fond životního prostředí ČR byl objednatelem příručky „Příprava a výstavba kompostáren využívajících biologicky rozložitelné odpady z domácností a údržby městské zeleně“, kterou zpracovalo CZ Biom – České sdružení pro biomasu. Cílem je seznámit širokou i odbornou veřejnost s možnostmi výstavby kompostáren, se základními technologickými i právními otázkami spojenými s přípravou, financováním, výstavbou a provozem těchto zařízení a poskytnout některé důležité poznatky a zkušenosti z již realizovaných zařízení. Tato příručka by měla být vhodným návodem, jakým způsobem lze zřídit a provozovat kompostárnu a zároveň podpořit jejich výstavbu.

Kompostování lze provozovat v zařízením s malou i velkou kapacitou kompostárny. Kompostárna získává své příjmy ze zpracování BRO a pokud funguje efektivně, tak i z prodeje kompostu či substrátů. V porovnání s kompostárnou je využití bioodpadů v bioplynových stanicích investičně i provozně dražší i přesto, že při správném provozu přináší příjem i z prodeje elektrické energie nebo tepla.

Bioodpad by měl být v co největší míře zpracováván a v podobě kompostu pravidelně aplikován do půdy, čímž by přispíval k trvale udržitelnému rozvoji naší společnosti. 44

8. SOUHRN

Diplomová práce se zabývala ekonomickým hodnocením dvou kompostáren. Kapacita kompostárny A byla 30 000 t/rok, kompostárny B 26 000 t/rok. Ekonomické údaje poskytly kompostárny ze svých evidencí. Vlastní ekonomické hodnocení probíhalo na základě stanovení nákladových položek z nichž nejvýznamnější byly náklady na zpevněnou plochu, náklady na nákup surovin, náklady na provoz strojů v kompostárně a náklady na obsluhu kompostárny. Výsledné hodnoty nákladů na 1 tunu vyrobeného kompostu jsou srovnatelné a dosáhly 202 Kč/t u kompostárny A a 245 Kč/t u kompostárny B. Analýza ukázala, že nákladové položky jsou nejvíce ovlivněny umístěním obou kompostáren, vzdáleností dostupných zdrojů nakupovaných i vykupovaných surovin a kvalitou strojního vybavení.

SUMMARY

The aim of thesis was to bring economic evaluation of two companies in composting field. The first company (A) has the annual capacity of 30 000 tons, the second one (B) then 26 000 tons. The economic data were taken directly from records of companies. The basis of economic evaluation was a determination of individual costs items. The most important were the costs for hard surface, costs for raw material, costs for machinery and costs for staff of the composting plant. The final results of costs per 1 ton of produced compost are comparable and in plant A reached CZK 202,- per 1 ton and in plant B CZK 245,- per 1 ton. Analyse had shown that the costs items are influenced at most by location of both of composting plants, by the distance of accessible sources of raw materials, purchased or bought out and by quality of used machinery in composting plant.

45

9. LITERATURA

EPSTEIN, E. The Science of Composting. Lancaster – Basel: Publishing Technomic, 2000

FILIP, J. a kol. Odpadové hospodářství. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2004, ISBN 80-7157-608-5

Habart, J., Hrčka, M., Humplík, M, Marešová, K., (CZ Biom – České sdružení pro biomasu). Příprava a výstavba kompostáren využívajících biologicky rozložitelné odpady z domácnost a údržby městské zeleně. Praha: Ministerstvo životního prostředí, Státní fond životního prostředí ČR, 2009

HRDÝ M. – KLABEČEK, K. Finance 2 Podnikové finance Plzeň: Západočeská univerzita 1999, ISBN 80-7082-547-2

KŘIKAČ, K. Náklady, ceny, rentabilita. Plzeň: Západočeská univerzita 1995

Kubizňák, Boršiová Predikce poptávky po průmyslovém kompostu a jeho vstupních surovinách a možnosti její stimulace. Teplice: Báňské projekty Teplice 2003

LÉTALOVÁ, M. Možnosti využití biologicky rozložitelných složek z komunálního odpadu. Diplomová práce, Brno: AF MZLU 2008

Meier

–

Ploeger,

A.,

Vogtmann,

H.

Qualitatsaspekte

der

Dungung

mit

Bioabfallkompost. In: 64 Informationsgesprach des ANS e. V. Die Zukunft der Getrennsammlung

von

Bioabfallen,

20

Jahren

Biotonne

Standortbestimmung. 2003

SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing 1996, ISBN 80-7169-211-5

46

Witzenhausenline

VÁŇA, J. Výroba a využití kompostů v zemědělství. 2. vyd. Praha: Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 1997, ISBN 80-7105-075-x

WERNER, R. Podnikové hospodářství I. Nauka o podniku Plzeň: Západočeská univerzita 1997, ISBN 80-7082-388-7

ZEMÁNEK, P. Speciální mechanizace: mechanizační prostředky pro kompostování. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2001, ISBN 80-7157-561-5

[1] www.ekodondra.cz

[2] www.ekodomov.cz

Zákon č. 314/2006 o Odpadech

Nařízení vlády č. 197/2003 o Plánu odpadového hospodářství ČR

Vyhláška č. 294/2005 Sb. o Podrobnostech nakládání s odpady

47

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Recommend Documents