Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
Změny ve složení aktuálního zaplevelení ovocných sadů v průběhu vegetace Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce
Vypracovala Bc. Šárka Kotrbová
Ing. Jan Winkler, Ph.D.
Lednice 2012
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Změny ve sloţení aktuálního zaplevelení ovocných sadů v průběhu vegetace vypracovala samostatně a pouţila jen zdroje informací, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici dne.................................
Podpis studenta………………………..
Poděkování Děkuji vedoucímu diplomové práce panu Ing. Janu Winklerovi, Ph.D. za jeho čas, cenné rady a odborné připomínky, které mi poskytl při zpracování této práce. Dále bych chtěla poděkovat Ovocnářskému druţstvu v Brně za moţnost vyuţití sadu pro sledování plevelů v průběhu vegetace. Jmenovitě pak děkuji panu Ing. Josefu Viktorinovi, předsedovi druţstva a panu Karlu Blahovi, pracovníkovi pro provoz, ochranu a agrotechniku sadů za informace a odborné rady.
Obsah 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 7 2 CÍL PRÁCE.................................................................................................................. 8 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................ 9 3.1 Plevelné rostliny - pojem ........................................................................................ 9 3.2 Rozdělení plevelů .................................................................................................... 9 3.2.1 Rozdělení dle výskytu ...................................................................................... 9 3.2.2 Rozdělení dle původu ....................................................................................... 9 3.2.3 Rozdělení dle biologických vlastností ............................................................ 11 3.2.4 Rozdělení dle škodlivosti ............................................................................... 12 3.3 Šíření plevelných rostlin ....................................................................................... 12 3.4 Rozmnoţování plevelů .......................................................................................... 13 3.4.1 Pohlavní (generativní) rozmnoţování ............................................................ 13 3.4.2 Nepohlavní (vegetativní) rozmnoţování ........................................................ 14 3.5 Hospodářský význam plevelů ............................................................................... 14 3.5.1 Škodlivost plevelů .......................................................................................... 14 3.5.2 Uţitečnost plevelů .......................................................................................... 15 3.6 Regulace plevelných druhů ................................................................................... 15 3.6.1 Regulace pomocí herbicidů ............................................................................ 16 3.6.2 Rezistence plevelů vůči herbicidům ............................................................... 17 3.6.3 Mechanická regulace plevelů ......................................................................... 18 3.7 Původ jabloní ........................................................................................................ 19 3.8 Specifické faktory pěstování jabloní ..................................................................... 20 3.9 Plevele ovocných sadů .......................................................................................... 20 4 METODIKA PRÁCE ................................................................................................ 22 4.1 Charakteristika zvoleného podniku ....................................................................... 22 4.2 Metodika sledování plevelných druhů .................................................................. 23 5 VÝSLEDKY PRÁCE ................................................................................................ 25 5.1 Vyhodnocení zaplevelení ovocného sadu na jaře ................................................. 25 5.2 Vyhodnocení zaplevelení ovocného sadu v létě ................................................... 34 5.3 Vyhodnocení zaplevelení ovocného sadu na podzim ........................................... 42 5.4 Statistické vyhodnocení ........................................................................................ 51
6 DISKUSE .................................................................................................................... 54 7 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 57 8 SOUHRN A RESUME .............................................................................................. 59 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 61 10 SEZNAM TABULEK .............................................................................................. 64 11 SEZNAM PŘÍLOH.................................................................................................. 65 12 PŘÍLOHY ................................................................................................................. 66
1 ÚVOD
Motto: Co je to plevel? Rostlina, jejíž hodnota nebyla ještě objevena. (R. W. Emerson) Přítomnost plevelných rostlin v pěstovaných plodinách je známá jiţ od dob vzniku samotného polního hospodářství. Při pouţití správné agrotechniky se stávají pěstované plodiny dominantní sloţkou porostu. V opačném případě je moţné, ţe nad plodinami získají převahu plevelné druhy, coţ samozřejmě není ţádoucí. Tento jev má zpravidla negativní důsledky na přímé náklady, kvalitu produkce a výnos plodiny. Velice významná jsou proto všechna opatření vedoucí ke sníţení negativních vlivů plevelů (DVOŘÁK, 1998). Dle HRONA (1974) je při regulaci neţádoucích rostlin nejprve nutné stanovit diagnózu zaplevelení plodiny, dále spolehlivě určit prognózu vývoje a významu zaplevelení a na základě toho zvolit postup komplexní regulace plevelů. Ovocnářská unie na svých internetových stránkách uvádí, ţe v České republice se v současné době pěstuje ovoce na ploše zhruba 19 000 ha intenzivních sadů. Na této výměře se pak kaţdoročně vyprodukuje průměrně 220 000 tun ovoce. Kromě tohoto mnoţství se vypěstuje dalších 250 000 tun v extenzivních sadech a zahradách. Hlavním ovocným druhem pěstovaným v České republice jsou jabloně. V intenzivních výsadbách se kaţdoročně vyprodukuje 140 000 tun konzumních jablek. Stěţejními odrůdami jsou Idared, Golden Delicious, Jonagold, Šampion, Rubín, Gloster ad. Velmi důleţité je také pěstování višní pro zpracování. Ročně je v České republice vyprodukováno 10 tisíc tun a stávají se významným exportním artiklem. Na jiţní Moravě je navíc velmi významné pěstování broskví a meruněk, dále jsou v sadech pěstovány švestky, hrušky a rybízy (KOLEKTIV AUTORŮ, 2011). Tato práce se zaměřuje na plevelné druhy vyskytující se v ovocném sadu a sledování změn ve sloţení aktuálního zaplevelení v průběhu vegetace. Regulace plevelů je poměrně obtíţnou a náročnou agrotechnickou záleţitostí, a proto je velmi důleţité věnovat jí značnou pozornost.
7
2 CÍL PRÁCE Vyhodnocení druhového sloţení plevelů ve vybraném ovocném sadu Stanovení rozdílů v zaplevelení na odlišných stanovištích v sadu Vyhodnocení změn v zaplevelení ve sledovaném období Zjištění plevelných druhů, které mohou výrazně škodit ovocným stromům ve vybrané lokalitě Navrţení úpravy regulace nejškodlivějších nalezených plevelných druhů
8
3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Plevelné rostliny - pojem Jako plevelné lze označit takové rostliny, které se vyskytují na polích, loukách a zahradách proti vůli člověka. Rostou zde vedle pěstovaných rostlin a patří mezi jedny z nejvýznamnějších škodlivých činitelů (MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL., 2005). FLOWERDEW (2011) označuje plevel jako rostlinu, která roste na neţádoucím místě, je velice invazivní, nebo se sama dobře rozmnoţuje. LIEBMAN, MOHLER a STAVER uvádějí, ţe plevelné rostliny jsou nejčastěji vnímány jako neţádoucí součást agroekosystémů, jelikoţ sniţují výnosy a vyţadují značné mnoţství lidské práce i technologie, aby se co nejvíce zabránilo ztrátám na kulturních rostlinách. V dřívějších dobách byly tyto rostliny odstraňovány převáţně ruční prací, později mechanicky a v posledních letech převáţně chemicky pomocí herbicidů.
3.2 Rozdělení plevelů 3.2.1 Rozdělení dle výskytu DVOŘÁK A SMUTNÝ (2008) dělí plevelné rostliny dle místa jejich výskytu do čtyř základních skupin. V první řadě se jedná o polní plevele, které se vyskytují na orných půdách, v zahradách, ovocných a okrasných sadech, vinohradech, chmelnicích atd. Ideální je pro ně přiměřeně zkypřená a ţivinami zásobená půda. Další skupinu představují luční plevele, coţ jsou plevele luk, pastvin, okrasných trávníků atd. Vyhovují jim stanoviště pokrytá trvalým, převáţně travním porostem. Třetí skupinou jsou vodní plevele vyskytující se převáţně u vodních nádrţí, toků, zavlaţovacích systémů atd. Do čtvrté skupiny se řadí lesní plevele, pro které jsou ideální podmínky lesních porostů, a škodí zejména stromům v prvních letech po výsadbě. 3.2.2 Rozdělení dle původu Plevele je moţné rozdělit z mnoha dalších různých hledisek. Jedním z nich je rozdělení podle původu.
9
MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL. (2005) dělí rostliny dle původu následovně: I. APOFYTY, původní plevelné rostliny, vyskytující se na člověkem pozměněných stanovištích, jako je např. orná půda. Patří sem pýr plazivý (Elytrigia repens), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) atd. II. ANTROPOFYTY, coţ jsou druhy cizího původu, introdukované. Tyto lze dále dělit následovně: 1) Hemerofyty – druhy člověkem zavlečené úmyslně a) Ergasiofyty – rostliny rostoucí na určitém území pouze v pěstované kultuře. Nemají význam jako plevely. b) Ergasiofygofyty – pěstované rostliny, zplaňující a dále se šířící. c) Ergasiolipofyty – dříve pěstované rostliny, které se dodnes udrţují na našem území jako zbytky kultur. 2) Xenofyty – druhy zavlečené člověkem neúmyslně a) Archeofyty – zavlečeny do roku 1500 (před objevením Ameriky). Do této skupiny patří např. kopřiva ţahavka (Urtica urens) a chrpa modrá (Centaurea cyanus). b) Neofyty – k zavlečení došlo aţ po roce 1500. Patří k nim např. turanka kanadská (Conyza canadensis) či laskavec zelenovlasý (Amaranthus powellii). Tato skupina se dále dělí na: - Efemerofyty – druhy zavlečené na druhotná stanoviště, kde se vyskytují pouze krátkodobě. - Epoekofyty – zdomácnělé a rostoucí pouze na člověkem pozměněných stanovištích. Řadí se k nim např. pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora), laskavec ohnutý (Amaranthus retroflexus), starček jarní (Senecio vernalis). - Neoindigenofyty – jsou schopné rozšiřovat se i do přirozených porostů. Patří sem např. rozrazil nitkovitý (Veronica filiformis) či zlatobýl kanadský (Solidago canadensis).
10
3.2.3 Rozdělení dle biologických vlastností Plevelné druhy se dále dělí dle biologických vlastností, tedy podle délky ţivota rostlin, způsobu rozmnoţování, doby klíčení a vzcházení apod. Toto rozdělení je klíčové pro volbu správné a vhodné regulace (MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL. (2005). MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL. (2005) uvádějí rozdělení plevelů dle biologických vlastností takto: I. jednoleté, jejichţ ţivotní cyklus proběhne do jednoho roku nebo za jedno vegetační období. Rostliny se rozmnoţují pouze semeny. Do této skupiny lze zařadit většinu plevelných druhů a tyto rostlinné druhy se dělí do čtyř kategorií. První kategorií jsou tzv. efemérní plevely, vzcházející na podzim, během zimy nebo brzy na jaře. Jejich ţivotní cyklus je velmi krátký, nepatří tedy mezi významné plevely. Řadí se k nim např. rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia). Do druhé kategorie se zařazují časně jarní plevely, které svůj vývoj začínají velmi brzy na jaře, ale jsou schopny vzcházet prakticky během celé vegetační doby. Lze sem zařadit např. opletku obecnou (Fallopia convolvulus), drchničku rolní (Anagallis arvensis) atd. Třetí kategorii představují pozdně jarní plevely, které vzcházejí aţ při vyšších teplotách půdy. Vzcházení probíhá na jaře, ale také v létě a během teplého podzimu. Patří sem např. merlík bílý (Chenopodium album), jeţatka kuří noha (Echinochloa crus – galli) atd. Čtvrtou kategorií jsou ozimé plevely. Patří k nim většina plevelných druhů. Rostliny vzcházejí koncem léta nebo na podzim a do zimy vytvoří nejčastěji listovou růţici. Na jaře pak pokračují ve vývoji. Semena rostlin jsou schopná klíčit prakticky během celé vegetační sezóny. Do této kategorie se řadí např. kokoška pastuší tobolka Capsella bursa – pastoris) či úhorník mnohodílný (Descurainia sophia). II. dvouleté aţ vytrvalé plevely rozmnoţující se převáţně generativně. Přestoţe se rostliny rozmnoţují převáţně generativním způsob, většina z nich je schopna se mnoţit také vegetativně (částmi kořenů). Řadí se k nim např. smetánka lékařská (Taraxacum officinale), jitrocel větší (Plantago major) nebo šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius). III. vytrvalé plevely rozmnoţující se převáţně vegetativně. Tyto rostliny se intenzivně rozrůstají a šíří do okolí mateřské rostliny a po pozemku. Na orné půdě se zpravidla rozmnoţují vegetativně, ale na ulehlých a neobhospodařovaných lokalitách 11
převaţuje generativní způsob rozmnoţování (MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL., 2005). 3.2.4 Rozdělení dle škodlivosti Velmi důleţité je členění plevelů podle jejich škodlivosti, především z hlediska volby správného agrotechnického zásahu. Základem této kategorizace je ohroţení a nebezpečí pro určitou plodinu nebo kulturu v daných ekologických podmínkách a nutnost provádění radikálních regulačních zásahů. MIKULKA ET. AL. (1999) dělí plevele dle jejich škodlivosti do tří skupin, a to: 1. velmi nebezpečné plevele – statné rostliny, které představují nebezpečí pro plodinu jiţ v malém počtu. Je třeba věnovat jim zvýšenou pozornost a v případě přemnoţení uplatnit radikální mechanický nebo herbicidní zásah. 2. příleţitostné (přechodné) plevele – většina polních plevelů. Rostliny dosahují středního vzrůstu a při normálním zaplevelení nepředstavují potenciální nebezpečí pro plodiny. Stupeň nebezpečnosti se zvyšuje aţ při přemnoţení a je nutný radikální zásah. 3. bezvýznamné (zanedbatelné) plevele – druhy drobnějšího vzrůstu, které se nachází v přízemní vrstvě porostu. Při běţném výskytu, případně přemnoţení, nepředstavují pro plodinu ţádné nebezpečí.
3.3 Šíření plevelných rostlin KOHOUT (1997) uvádí několik moţných způsobů roţšiřování plevelných rostlin. Velmi významné je šíření vysemeněním dozrálých druhů na poli, coţ zvláště podporuje sklizeň ţacími mlátičkami. Dalšími moţnostmi rozšiřování je dlouhověká zásoba semen plevelů v půdě, šíření plevelů z ohnisek zaplevelení větrem, vodou, nekvalitními statkovými hnojivy či osivem. Expanze rostlin byly v průběhu vývoje zemědělské činnosti různě intenzivní. Jiţ v období pravěku změny souvisely s primitivní zemědělskou činností, docházelo tedy k šíření plevelů z ruderálních lokalit na ornou půdu. Období šíření plevelných rostlin pokračovalo ve starověku, kdy se rozšiřoval obchod a komunikace s Asií a začínaly se na naše území dostávat euroasijské druhy. V novověku pak po objevení Nového světa k nám byly postupně zavlékány druhy ze Severní a Jiţní Ameriky (MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL., 2005).
12
Potenciální invaze druhů na nová území je podmíněna způsobem preadaptace získaným ve vlasti, moţnostmi transportu nebo migrace a také příznivými lokálními podmínkami, usnadňujícími kolonizaci po příchodu nových druhů do nových podmínek (JEHLÍK ET. AL., 1998). Rostliny se po zavlečení do nových teritorií chovají různě, některé v nových podmínkách prostředí neobstojí, jiné se novým lokalitám naopak přizpůsobí velmi dobře. Invaze je známá jako proces, během něhoţ zavlečený druh překonává různé překáţky a jednotlivé fáze tohoto procesu je moţné definovat pomocí bariér, jeţ se danému druhu podařilo překonat. Introdukce neboli zavlečení znamená, ţe rostlina prostřednictvím člověka překonala hlavní geografickou bariéru. Některé druhy přeţívají jako přechodně zavlečené, mohou se po určitou dobu i rozmnoţovat, ale jejich přítomnost v území nikdy nepřestane být závislá na opakovaném zavlékání člověkem (PYŠEK, TICHÝ, 2001).
3.4 Rozmnoţování plevelů Plevelné druhy se rozmnoţují pomocí diaspor. Jak uvádí MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL. (2005), diasporou je chápán kaţdý jednotlivý orgán povahy generativní nebo vegetativní, z kterého se vytvoří nová rostlina. Plevely se vyznačují vysokou plodností, jejich diaspory se uchovávají po dlouhou dobu v půdě a jsou rozšiřovány mnoha způsoby na různé vzdálenosti od rostliny. Jsou-li příznivé ekologické podmínky, vede reprodukční proces k rozmnoţení, mnohdy aţ přemnoţení daného druhu. V porovnání s plodinami mají plevele vyšší reprodukční potenciál (DVOŘÁK, SMUTNÝ, 2008). 3.4.1 Pohlavní (generativní) rozmnoţování Jedná se o základní způsob rozmnoţování a je vlastní všem plevelným druhům. Diasporami tohoto rozmnoţování jsou výtrusy, plody nebo semena (MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL., 2005). KORČÁKOVÁ (2011) uvádí, ţe mnoţství semen je vlastnost druhově specifická, úzce závislá na ekologických podmínkách stanoviště (půdní, klimatické a prostorové). Mnoţství vyprodukovaných semen jedním druhem na vyhnojeném stanovišti je jiné neţ na stanovišti ţivinami chudém s konkurencí dalších rostlin.
13
Snahou plevelných rostlin je setrvání jednotlivýh druhů na dané lokalitě. Dle HRONA (1957) se proto většina polních plevelů vyznačuje vysokou produkcí semen či plodů, coţ je jednou z hlavních příčin jejich značně obtíţné regulace.
3.4.2 Nepohlavní (vegetativní) rozmnoţování Lze hovořit o doplňkovém způsobu rozmnoţování, často vyuţívaném některými vytrvalými druhy plevelů (MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL., 2005). Přesto ale v některých případech vegetativní rozmnoţování nabývá převahu nad generativním, zvláště u pýru plazivého či pcháče osetu (DVOŘÁK, SMUTNÝ, 2008). Diasporami vegetativního původu jsou např. cibule, hlízy, pacibulky, části oddenků a kořenů s adventivními pupeny. I v případě nepříznivých podmínek prostředí, ve kterých se rostlina ať uţ krátkodobě či dlouhodobě nachází, je tedy zajištěno zachování druhu. Zaplevelení můţe však vzniknout i z velmi malých orgánů vegetativního rozmnoţování. Velmi důleţitá je ţivotnost a regenerační schopnost těchto orgánů, coţ závisí např. na jejich stáří a zdravotním stavu, obsahu zásobních látek, ročním období či podmínkách prostředí při regeneraci (MIKULKA, KNEIFELOVÁ ET. AL., 2005).
3.5 Hospodářský význam plevelů 3.5.1 Škodlivost plevelů Škodlivost plevelů dle DVOŘÁKA A SMUTNÉHO (2008) můţe být buď přímá, nebo nepřímá. Přímý škodlivý vliv plevelů na pěstované plodiny je důsledkem jejich konkurence. Nejškodlivější plevelné druhy mají nejlepší konkurenční schopnosti. Mnohé druhy plevelných rostlin mají schopnost vzdorovat zamokření, mrazu a dalším nepříznivým podmínkám. Některé plevelné druhy kvetou zhruba ve stejném období jako ovocné stromy, mohou bý tedy konkurencí při opylování. Plevele ochuzují kulturní plodiny nejen o vláhu, ale také o ţiviny. Tato schopnost je dána mohutností kořenového systému a hloubkou zakořenění. Některé plevelné druhy jsou schopny z půdy přijímat vláhu lépe neţ kulturní rostliny. Silně zaplevelené půdy se vyznačují nejen nedostatkem vody, ale 14
také niţší teplotou neţ půdy nezaplevelené. Je to způsobeno především zvýšeným odpařováním vody plevelnými rostlinami a zastíněním povrchu půdy bohatě olistěnými plevely, a tím je omezeno prohřívání půdy slunečními paprsky. Takovéto půdy jsou charakteristické podstatně zhoršenými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi a tedy i ţivotními podmínkami pro kulturní rostliny (HRON, 1957). Nepřímá škodlivost se projevuje tak, ţe plevelné rostliny podporují rozšiřování chorob a škůdců kulturních plodin. Na mnoha plevelech ţijí původci četných chorob, které mohou být přenášeny na plodiny. Mnohé plevele také poskytují potravu a úkryt různým ţivočišným škůdcům. Řada plevelných druhů je známa produkcí alergenů. K nejrozšířenějším typům alergických onemocnění pak patří pylová alergie (DVOŘÁK, SMUTNÝ, 2008). 3.5.2 Uţitečnost plevelů HRON (1957) uvádí, ţe uţitek plevelů je ve srovnání s jejich škodlivostí velmi nepatrný. Některé plevelné druhy mohou být v mládí dobrou pící. Jiné druhy lze pouţít jako organické hmoty do kompostů nebo na zelené hnojení, nízké druhy, jako např. rdesno ptačí (Polygonum aviculare), vytváří husté, souvislé porosty a chrání tak částečně půdu před nadměrným vysoušením a moţnou erozí. U některých druhů polních plevelů lze hovořit o určitém uţitku v tom smyslu, ţe poskytují bohatou pastvu včelám. Dle DVOŘÁKA A SMUTNÉHO (2008) bylo dokázáno, ţe pyl a nektar hluchavek jsou nenahraditelnou jarní potravou pro matky čmeláků, které přezimovaly a zakládají nové kolonie. Uvnitř porostů se vyskytují mimo jiné hlubokokořenící druhy plevelů, jeţ přivádějí do rizosféry plodin ţiviny, které jsou jinak pro tvorbu výnosu nevyuţitelné. Četné druhy patří také mezi léčivé rostliny.
3.6 Regulace plevelných druhů K potlačování neţádoucích plevelných druhů vynakládali zemědělci vţdy mnoho času i finančních prostředků. Zpočátku se jednalo pouze o ruční práci, postupem času o vyuţívání mechanismů a vymýšlení pěstitelských technologií, jak podpořit konkurenční schopnost porostů za pomoci hnojení, herbicidů atd. (MIKULKA ET. AL., 1999). 15
Růst kořenového systému stromů je nejvíce ovlivňován uvnitř zhruba 2 m širokých příkmenných pásů. V příkmenných pásech je tedy nutné odstraňování plevelů z toho důvodu, aby nekonkurovaly ovocným dřevinám z hlediska důleţitých ţivotních faktorů. Regulace vytrvalých plevelných druhů je sloţitější neţ v případě jednoletých plevelů. Vytrvalé plevele se rozmnoţují generativně, ale mohou se mnoţit i vegetativním způsobem. Vytváří mohutný kořenový systém, v mnoha případech s kořenovými výběţky či oddenky, které jsou zdrojem zaplevelení (NÁMĚSTEK, 2011). Existuje několik způsobů regulace plevelů v sadech. Jedním z nich je dle NÁMĚSTKA (2011) mělká kultivace nebo okopávka, dále seţínání plevelů, nastýlání půdy, aplikace herbicidů nebo kombinace chemických a mechanických metod regulace plevelů. 3.6.1 Regulace pomocí herbicidů Nejúčinnějším způsobem regulace plevelů je aplikace doporučených herbicidů, přičemţ velmi vhodné je vyuţívat herbicidy povolené pro integrované systémy pěstování ovoce (ANDR, PRAŢÁK, NÁMĚSTEK, 2010). Pojmem herbicid se označuje chemický přípravek, který má za úkol ničit neţádoucí vegetaci. V uţším slova smyslu je pak herbicid chápán jako chemická sloučenina, která je nositelem biologických vlastností uplatňujících se při ničení neţádoucí vegetace (MULLER, RATAJ, ZEMÁNEK, 1960). Rozsáhlejší poţívání herbicidů je zaznamenáno od počátku padesátých let minulého století a jejich vývoj probíhá velmi rychle. Bez aplikace účinných herbicidních přípravků není v dnešní době moţné pěstovat naprostou většinu plodin. Bylo prokázáno, ţe zavedení nových herbicidních látek významně ovlivňuje druhové sloţní plevelů nejen v ovocných sadech (KNEIFELOVÁ, MIKULKA, 2003). Pravidelné ošetřování systemicky působícími listovými herbicidy zabraňuje nárůstu zaplevelení zejména problematickými vytrvalými plevelnými druhy. Proti jednoletým plevelům, které mohou intenzivně vzcházet po celou vegetační dobu, je naopak vhodné ošetření přípravky působícími přes půdu. Ty jsou schopné minimalizovat jejich vzcházení po několik týdnů aţ měsíců (ANDR, PRAŢÁK, NÁMĚSTEK, 2010). Při regulaci plevelů v plodících výsadbách jsou s ohledem na tvorbu výnosu důleţitá dvě období, a to kvetení stromů a období intenzivního růstu plodů, coţ je u 16
jádrovin od června do září. Ovocnáři mají v současné době k dispozici celou řadu herbicidů. Nezbytně nutné je však dodrţování určitých zásad při jejich aplikaci. Důleţité je v první řadě správné určení plevelných druhů a výběr herbicidu dle plevelného spektra. Samotná aplikace herbicidů by měla být provedena ve vhodném aplikačním termínu (glyphosatové herbicidy v plném růstu plevelů, půdní herbicidy před vzejitím plevelů, nebo krátce po něm). Dávku přípravku je potřeba zvolit s ohledem na plevelné spektrum, povětrnostní a půdní podmínky, charakter přípravku a ţivotní prostředí. Velmi důleţité je také dodrţení podmínek aplikace, například s ohledem na teplotu vzduchu či odstup deště. Je nutné i střídání herbicidů s různým místem působení v rostlině z toho důvodu, aby nedošlo ke vzniku rezistentních populací plevelů (ANDR, PRAŢÁK, NÁMĚSTEK, 2010). 3.6.2 Rezistence plevelů vůči herbicidům Vznik rezistence plevelů vůči některým herbicidním látkám je zatím jejich poslední reakcí na podmínky současného pěstování rostlin. Rezistence plevelů vůči herbicidům bývá vyvolána dlouhodobým působením herbicidních látek na plevelná společenstva. Proto byly první případy vzniku rezistence zaznamenány především v těch oblastech, kde byla prováděna intenzivní ochrana proti plevelům (ANONYM, 2011). Vysoká pravděpodobnost objevení se rezistentních rostlin je tedy ve víceletých monokulturách při pravidelné aplikaci herbicidů se stejným mechanizmem účinku. V současné době jsou dle DVOŘÁKA A SMUTNÉHO (2008) prostudovány dva mechanizmy rezistence, a to: 1) chloroplastová rezistence, kdy u citlivých rostlin váţe membrána chloroplastů herbicid. U rezistentních rostlin je v chloroplastech změněn membránový protein tak, ţe nedochází k vazbě s herbicidem, a tento je tedy neúčinný. 2) metabolická rezistence, u níţ spočívá rozdíl v odlišném metabolizmu herbicidu. U citlivých rostlin má vzniklý metabolit toxické vlastnosti, u rezistentních dochází ke tvorbě netoxických metabolitů.
17
3.6.3 Mechanická regulace plevelů V jabloňových výsadbách je rozšířeným způsobem obdělávání půdy herbicidní úhor, přičemţ regulace plevelných druhů je realizována pomocí herbicidních přípravků. Příkmenné pásy je však moţné udrţovat v bezplevelném stavu také mechanickou kultivací. Tato se musí provádět velmi mělce, aby nedošlo k poškození kořenů stromů. Uskutečňuje se pomocí speciálních strojů s rotujícími výchylnými kultivačními sekcemi, které jsou schopny zbavit půdu plevelů i v těsné blízkosti kmene bez rizika jeho poškození (BLAŢEK, 2001). BLAŢEK (2001) dále uvádí, ţe mechanickou kultivaci je moţné nahradit mělkou ruční okopávkou. V sadech se můţe rovněţ provádět ruční nebo mechanizované seţínání plevelů v pásech pod korunami stromů. Seţínáním nedochází k ničení plevelů, jen se omezí v růstu. Je moţné jej kombinovat s okopávkou, přičemţ v první polovině vegetace se ničí plevelné druhy okopávkou a později, v době narůstání plodů, se plevele seţínají. Další moţností péče o půdu v ovocných sadech je nastýlání (mulčování) půdy v pásech pod korunami stromů. Tato operace je doporučena jak pro mladé, tak i pro plodící výsadby. Je moţné pouţití např. drcené stromové kůry, starší slámy, sena, posečené trávy, pilin, rašeliny, rozdrcených větví po řezu atd. Pouţívají se také tmavé fólie z polyetylenu. Nastýlány jsou buď celé pásy, nebo jen kruhy kolem stromů. Nastýlka zabraňuje neţádoucímu výparu vody z půdy. Nejlepší výsledky jsou dosahovány v mladých výsadbách, jelikoţ je podporován počáteční růst stromů a zkracuje se období vstupu do plodnosti (BLAŢEK, 2001). V dnešní době je běţnou záleţitostí zatravňování meziřadí v sadech. Podle HRUBÉ (2011) zatravňováním dochází především ke sníţení erozních a odtokových poměrů v sadech, přičemţ význam tohoto opatření ještě stoupá ve svaţitých terénech. Zasakování vody v trvalých travních porostech probíhá tak, ţe dešťová voda nasytí svrchní vrstvu a má dále moţnost dostat se do hlubších vrstev systémem různých trhlin a pórů v půdě. Proto zasakuje rychleji a hlouběji. Další výhodou trvalých travních porostů je akumulace humusu v půdě a mulčování nadzemní části. Pokud se přidají k travním druhům i jeteloviny, které díky hlízkovým bakteriím na svých kořenech poutají vzdušný dusík, dochází k obohacování půdy tímto prvkem. Nevýhodou zatravnění, jak uvádí HEJDUK (2008), jsou vyšší náklady spojené s pravdelnou údrţbou travního porostu, zvýšení výparu a spotřeby vody. Pro zatravnění 18
jsou nejvhodnějš druhy a odrůdy, které tvoří husté niţší porosty. Mezi nejvhodnější patří druhy Festuca rubra, Festuca ovina, Festuca arundinacea, Poa pratensis, Lolium perenne, Lolium multiflorum, Trifolium repens a Medicago lupulina. Pro dlouhodobé udrţení travního porostu je vhodné častější sečení na výšku 5 – 6 cm. Černý úhor je metoda, při níţ je půda v sadu celoročně obdělávaná bez pokryvu rostlin. Systém černého úhoru byl pouţíván hlavně v minulých letech. HEJDUK (2008) udává, ţe v současné době se od něj postupně upouští, neboť záporné dopady ve velké míře převaţují nad kladnými. Je – li půda obdělávána bez rostlinného pokryvu, probíhá zasakování vody při dešti tak, ţe se nejprve nasytí svrchní vrstvy, a aţ poté se vláha šíří do niţších vrstev. Tento proces je poměrně pomalý a při silném dešti se voda nestíhá vsáknout. Začíná tedy odtékat a bere s sebou části půdy. Nedostatečně rychlé zasakování dešťové vody tedy způsobuje vodní erozi. V sušších oblastech můţe docházet k erozi větrné, kdy vítr zvedá jemné částečky půdy a unáší je na různé vzdálenosti (HRUBÁ, 2011).
3.7 Původ jabloní Jabloně patří v našich podmínkách k nejrozšířenějším ovocným druhům. První pěstované kultivary jabloní vznikly pravděpodobně v Zakavkazsku, odkud se rozšířily přes Řecko a Řím do západní a střední Evropy. Na vzniku dnešních pěstovaných kultivarů se podílelo nejméně osm původních planě rostoucích druhů, a to Malus silvestris, Malus sieversii, Malus orientalis, Malus pumila, Malus prunifolia, Malus baccata, Malus niedzwetzkiana a Malus turkmenorum (HRIČOVSKÝ ET. AL., 1990). DVOŘÁK (1987) uvádí, ţe tyto botanické druhy jabloní vynikají v původní formě některými vhodnými vlastnostmi, které jsou mnohdy zakotveny ve vlastnostech našich odrůd (např. Malus baccata – mrazuodolnost, M. prunifolia – odolnost proti suchu, mrazuodolnost atd.). Mnohé z uvedených druhů dodnes rostou volně v Turkestánu, na Kavkaze, v Zakavkazí a na Blakáně.
19
3.8 Specifické faktory pěstování jabloní Jabloně patří z hlediska nároků na klimatické podmínky mezi velmi plastické ovocné druhy. Podle BLAŢKA ET. AL. (1998) je to dáno především širokým sortimentem pěstovaných odrůd a podnoţí. Jabloně se úspěšně pěstují od subtropických pásem aţ zhruba k 55. rovnoběţce na úrovni jiţních oblastí Skandinávie. HRIČOVSKÝ ET. AL. (1990) uvádí, ţe nejvyšší úrody a nejlepší kvality plodů dosahují jabloně v nadmořské výšce do 350 m, dle BLAŢKA ET. AL. (1998) se jim však v České republice velmi dobře daří na území celého státu aţ do oblastí s nadmořskou výškou kolem 600 m. Pro ovocné rostliny, které rostou na trvalém stanovišti delší dobu, je mimořádně důleţitá kvalita půdy. Co se týče půdní reakce, jabloním nejlépe vyhovuje rozmezí pH 6,0 – 8,0, často přitom snášejí i podzolované kyselejší půdy. Půdy pro intenzivní sady by měly být dostatečně humózní nebo pravidelně zásobené humusem. Nejlepších výsledků je dosahováno zhruba při 2 % obsahu humusu (DVOŘÁK, 1987). Jabloním nejvíce vyhovují lehčí aţ středně těţké půdy s dobrými fyzikálními vlastnostmi v celém půdním profilu. Jsou upřednostňovány půdy svěţí, tzv. panenské, kde se předtím jabloně nepěstovaly. Co se týče expozice svahu a členitosti terénu, patří jabloně k nejméně náročným ovocným druhům. Nevhodné jsou pro ně hluboké mrazové kotliny a stanoviště, které jsou vystaveny silným větrům. Větrná stanoviště v rovinných územích je moţné zlepšit výsadbou větrolamů. V ucelených výsadbových komplexech pak nejsou větrolamy nutností, jelikoţ husté intenzivní výsadby tvoří samy svou masou účinnou ochranu proti větrům (BLAŢEK ET. AL., 1998).
3.9 Plevele ovocných sadů K nejčastěji se vyskytujícím plevelům v ovocných sadech patří smetánka lékařská (Taraxacum officinale), pýr plazivý (Elytrigia repens), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), pcháč rolní (Cirsium arvense) aj. (NÁMĚSTEK, 2011). KOHOUT (1997) uvádí, ţe pýr plazivý je velmi hojný a svou vitalitou také velice obtíţný plevel. Zapleveluje všechny jednoleté, víceleté i vytrvalé kultury. Intenzivně se rozmnoţuje obilkami i oddenky, které mají vysokou regenerační 20
schopnost a jsou odolné k vysychání a vymrzání. Patří k nebezpečným druhům, a to z toho důvodu, ţe jeho kořenový systém vylučuje alelopatické látky (např. agropyren), které inhibují růst ostatních rostlin (KNEIFELOVÁ, MIKULKA, 2003). Pýr také ochuzuje rostliny o vláhu a ţiviny a můţe být hostitelem některých chorob a škůdců (HRON, 1957). Smetánka lékařská je také značně nebezpečným druhem v ovocných sadech. Jedná se o konkurenčně velmi zdatnou rostlinu, jejíţ mohutný kořenový systém sahá do velkých hloubek a která je schopna si z těchto míst osvojit vodu. V kořenech rostlina ukládá velké mnoţství zásobních látek, které jí umoţňují překonávat nepříznivé podmínky. Pokud se plochy zaplevelené smetánkou neošetřují, mohou být zdrojem zaplevelení pro další lokality (KNEIFELOVÁ, MIKULKA, 2003). Pcháč rolní je také konkurenčně silnou rostlinou. Podle PIKULY, OBDRŢÁLKOVÉ A ZAPLETALA (1997) je schopný odčerpat z půdy značné mnoţství vláhy a ţivin a zabírá prostor plodinám. KNEIFELOVÁ A MIKULKA (2003) udávají, ţe v místech s vyšším výskytem dokáţe půdu silně vysušit. DVOŘÁK A SMUTNÝ (2008) uvádí, ţe svlačec rolní, který se také hojně vyskytuje v ovocných sadech, patří mezi nejúpornější plevelné rostliny. Kořeny jsou schopné prorůstat i velmi extrémní překáţky. Výskyt svlačce rolního je podporován redukovaným zpracováním půdy.
21
4 METODIKA PRÁCE 4.1 Charakteristika zvoleného podniku Sady ovocnářského druţstva se nachází v katastru Starý Lískovec, v okrese Brno – město. Jedná se o kukuřičnou zemědělskou výrobní oblast, podoblast K 4, která se vyznačuje mírnou převahou méně produkčních půd, jako jsou hnědé půdy, rendziny a nivní půdy na píscích (KOLEKTIV, 2011) Klimatické a meteorologické údaje byly získány z internetových stránek ČHMÚ, meteorologická stanice Brno – Tuřany (viz. Tab. 1 – Tab. 5).
Tab. 1 Průměrná teplota vzduchu – dlouhodobý normál za období 1961 – 1990 Měsíc
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Teplota (ºC)
-2,5
-0,3
3,8
9,0
13,9
17,0
18,5
18,1
14,3
9,1
3,5
-0,6
8,7
Rok
Tab. 2 Úhrn sráţek – dlouhodobý normál za období 1961 - 1990 Měsíc
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Rok
Sráţky (mm)
24,6
23,8
24,1
31,5
61,0
72,2
63,7
56,2
37,6
30,7
37,4
27,1
490,1
Tab. 3 Trvání slunečního svitu – dlouhodobý normál za období 1961 - 1990 Měsíc
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Rok
Počet (h)
45,3
71,6
121,5
169,1
219,1
221,0
234,9
217,9
161,9
124.0
51,3
40,1
1677,4
Tab. 4 Průměrné teploty vzduchu za rok 2011 Měsíc
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12
Rok
Teplota
-0,5
-0,8
5,7
12,5
15,1
19,2
18,9
20,5
17,2
9,5
2,9
2,1
10,2
Tab. 5 Úhrn sráţek za rok 2011 Měsíc
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
Rok
Sráţky (mm)
17,6
3,0
46,4
24,5
44,2
61,6
92,6
35,6
30,6
18,6
0,0
18,0
392,7
22
Firma vznikla v roce 1993. Ovocnářské druţstvo je zakládajícím členem CZ FRUIT, největšího odbytového druţstva ovoce v ČR a také členem Ovocnářské unie Moravy a Slezska. V současné době firma hospodaří na téměř 110 ha půdy. Ovocnářské druţstvo pěstuje převáţně jabloně, a to na 79 ha půdy. Na 12 ha jsou pěstovány meruňky (dalších 6 ha se připravuje na novou výsadbu). Broskvoně byly vysázeny v roce 2011 na 6 ha půdy. Letní a zimní odrůdy hrušní zabírají plochu 6,5 ha a švestky, které byly vysázeny v roce 2007, pak 2 ha půdy. Velkou odběratelskou skupinu tvoří velkoobchody, které mají specifické poţadavky na mnoţství a balení. Firma zásobuje také obchodníky z celého regionu. Důleţitou skupinou odběratelů jsou rovněţ zpracovatelské firmy. Jablka jsou zpracovávána na koncentráty, meruňky jsou dodávány na pálení firmě Jelínek Vizovice, jahody jsou určeny na dřeně pro firmu HAME Podivín. V posledních letech vzrůstá podíl jablek určených na dětské výţivy pro firmu Nutricia DEVA se specifickou formou ochrany před chorobami a škůdci (ANONYM, 2011).
4.2 Metodika sledování plevelných druhů Zaplevelení v ovocném sadu a proměnlivost jednotlivých druhů byly zjišťovány pomocí fytocenologických snímků pro tři stanoviště, a to příkmenný pás, meziřadí a souvrať. V těchto třech stanovištích bylo pozorováno druhové zastoupení plevelů. Pro kaţdé stanoviště bylo vytyčeno 10 fytocenologických snímků, přičemţ plocha kaţdého snímku byla 10 m2, a samotné pozorování bylo provedeno pomocí odhadové metody. Pokryvnost jednotlivých druhů byla stanovena přímo v procentech. Pozorování bylo provedeno v roce 2011 celkem třikrát, a to v květnu, červenci a říjnu. České a latinské názvy plevelných druhů byly pouţity podle Kubáta (Kubát, 2002). Získané údaje byly zpracovány mnohorozměrnou analýzou ekologických dat. Výběr optimální analýzy se řídil délkou gradientu (Lengths of Gradient), zjištěného segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Pro další zpracování byla pouţita redundanční analýza (redundancy analysis, RDA), která je zaloţena na modelu lineární odpovědi (Linear Response). Při testování průkaznosti pomocí testu Monte-Carlo bylo propočítáno 499 permutací. Data byla zpracována
23
pomocí počítačového programu Canoco 4.0. (Ter Braak, 1998). Pomocí těchto analýz byl zjišťován vliv stanoviště a termínu hodnocení na zaplevelení ovocného sadu.
24
5 VÝSLEDKY PRÁCE V následující části je uveden souhrn jednotlivých fytocenologických snímků stanovišť příkmenný pás, meziřadí a souvrať. Tato stanoviště byla sledována na jaře, v létě a na podzim roku 2011, přičemţ byla odhadem stanovena jednak jejich celková pokryvnost a dále procentuální zastoupení jednotlivých plevelných druhů.
5.1 Vyhodnocení zaplevelení ovocného sadu na jaře Fytocenologické snímky – stanoviště příkmenný pás: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 90 % Český název
Latinský název
Zastoupení v %
Ptačinec prostřední Pýr plazivý Merlík bílý Pomněnka rolní Sveřep měkký Smetánka lékařská Kokoška pastuší tobolka Rdesno ptačí Starček obecný Úhorník mnohodílný Kakost maličký Baţanka roční
Stellaria media Elytrigia repens Chenopodium album Myosotis arvensis Bromus hordeaceus Taraxacum officinale Capsella bursa-pastoris Polygonum aviculare Senecio vulgaris Descurainia sophia Geranium pusillum Mercurialis annua
20 15 15 15 10 10 10 5 5 3 2 2
Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 90 % Český název
Latinský název
Zastoupení v %
Sveřep měkký Kokoška pastuší tobolka Ptačinec prostřední Pýr plazivý Kakost maličký Smetánka lékařská Hrachor hlíznatý Starček obecný Tolice dětelová Locika kompasová
Bromus hordeaceus Capsella bursa-pastoris Stellaria media Elytrigia repens Geranium pusillum Taraxacum officinale Lathyrus tuberosus Senecio vulgaris Medicago lupulina Lactuca serriola
35 30 20 15 10 7 5 3 3 1
Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 95 % Český název Sveřep jalový Ptačinec prostřední Pýr plazivý Merlík bílý Smetánka lékařská
Latinský název Bromus sterilis Stellaria media Elytrigia repens Chenopodium album Taraxacum officinale
25
Zastoupení v % 40 20 10 10 5
Rdesno ptačí Kakost maličký Merlík zvrhlý Starček obecný Violka rolní Baţanka roční Svlačec rolní
Polygonum aviculare Geranium pusillum Chenopodium hybridum Senecio vulgaris Viola arvensis Mercurialis annua Convolvulus arvensis
5 5 2 2 1 1 1
Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 80 % Český název Pomněnka rolní Ptačinec prostřední Kokoška pastuší tobolka Srha laločnatá Tolice dětelová Merlík bílý Pýr plazivý Kakost maličký Starček obecný Hluchavka objímavá
Latinský název Zastoupení v % Myosotis arvensis 20 Stellaria media 15 Capsella bursa-pastoris 15 Dactylis glomerata 15 Medicago lupulina 10 Chenopodium album 10 Elytrigia repens 8 Geranium pusillum 5 Senecio vulgaris 5 Lamium amplexicaule 1
Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 78 % Český název Kokoška pastuší tobolka Ptačinec prostřední Penízek rolní Pomněnka rolní Pýr plazivý Starček obecný Svlačec rolní Merlík bílý Úhorník mnohodílný
Latinský název Zastoupení v % Capsella bursa-pastoris 60 Stellaria media 20 Thlaspi arvense 7 Myosotis arvensis 5 Elytrigia repens 5 Senecio vulgaris 3 Convolvulus arvensis 1 Chenopodium album 1 Descurainia sophia 1
Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 80 % Český název Kokoška pastuší tobolka Ptačinec prostřední Smetánka lékařská Penízek rolní Locika kompasová Pýr plazivý Kakost maličký Pomněnka rolní Sveřep jalový
Latinský název Zastoupení v % Capsella bursa-pastoris 35 Stellaria media 20 Taraxacum officinale 15 Thlaspi arvense 10 Lactuca serriola 8 Elytrigia repens 8 Geranium pusillum 7 Myosotis arvensis 5 Bromus sterilis 5
Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 90 % Český název Ptačinec prostřední Pomněnka rolní Sveřep jalový Kakost maličký
Latinský název Stellaria media Myosotis arvensis Bromus sterilis Geranium pusillum
26
Zastoupení v % 15 15 15 10
Merlík bílý Smetánka lékařská Popenec obecný Starček obecný Srha laločnatá
Chenopodium album Taraxacum officinale Glechoma hederacea Senecio vulgaris Dactylis glomerata
10 10 10 5 3
Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 95 % Český název Kokoška pastuší tobolka Pýr plazivý Ptačinec prostřední Pomněnka rolní Kakost maličký Starček obecný
Latinský název Zastoupení v % Capsella bursa-pastoris 35 Elytrigia repens 30 Stellaria media 20 Myosotis arvensis 15 Geranium pusillum 8 Senecio vulgaris 2
Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 85 % Český název Pomněnka rolní Ptačinec prostřední Kakost maličký Jílek vytrvalý Sveřep jalový Starček obecný Penízek rolní Hluchavka objímavá
Latinský název Myosotis arvensis Stellaria media Geranium pusillum Lolium perenne Bromus sterilis Senecio vulgaris Thlaspi arvense Lamium amplexicaule
Zastoupení v % 30 20 10 10 8 5 5 2
Latinský název Bromus sterilis Stellaria media Myosotis arvensis Trifolium repens Dactylis glomerata Thlaspi arvense Chenopodium album Lamium amplexicaule Senecio vulgaris Veronica arvensis
Zastoupení v % 30 15 10 10 10 5 3 1 1 1
Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 80 % Český název Sveřep jalový Ptačinec prostřední Pomněnka rolní Jetel plazivý Srha laločnatá Penízek rolní Merlík bílý Hluchavka objímavá Starček obecný Rozrazil rolní
Fytocenologické snímky – stanoviště meziřadí: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 95 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Smetánka lékařská Jitrocel větší Jetel plazivý
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Taraxacum officinale Plantago major Trifolium repens
27
Zastoupení v % 35 25 20 15 10
Tolice dětelová Hrachor hlíznatý Srha laločnatá Svlačec rolní Sveřep měkký
Medicago lupulina Lathyrus tuberosus Dactylis glomerata Convolvulus arvensis Bromus hordeaceus
5 2 2 1 1
Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 100 % Český název Jílek vytrvalý Smetánka lékařská Lipnice luční Jitrocel větší Tolice dětelová Hrachor hlíznatý Kakost maličký Srha laločnatá Kopřiva dvoudomá Řebříček obecný
Latinský název Lolium perenne Taraxacum officinale Poa pratensis Plantago major Medicago lupulina Lathyrus tuberosus Geranium pusillum Dactylis glomerata Urtica dioica Achillea millefolium
Zastoupení v % 30 30 20 15 10 4 3 2 2 1
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Dactylis glomerata Viola arvensis Veronica arvensis Achillea millefolium Taraxacum officinale Geranium pusillum Plantago major
Zastoupení v % 35 30 8 5 5 5 8 3 5
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Trifolium repens Plantago major Lathyrus tuberosus Taraxacum officinale Achillea millefolium Convolvulus arvensis
Zastoupení v % 45 25 10 10 5 5 3 2
Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 100 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Srha laločnatá Violka rolní Rozrazil rolní Řebříček obecný Smetánka lékařská Kakost maličký Jitrocel větší Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 100 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Jetel plazivý Jitrocel větší Hrachor hlíznatý Smetánka lékařská Řebříček obecný Svlačec rolní
28
Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 100 % Český název Jílek vytrvalý Smetánka lékařská Lipnice luční Tolice dětelová Řebříček obecný Srha laločnatá Jetel plazivý Svlačec rolní
Latinský název Lolium perenne Taraxacum officinale Poa pratensis Medicago lupulina Achillea millefolium Dactylis glomerata Trifolium repens Convolvulus arvensis
Zastoupení v % 40 35 30 10 3 2 1 1
Latinský název Poa pratensis Lolium perenne Taraxacum officinale Festuca pratensis Achillea millefolium Trifolium repens Convolvulus arvensis Plantago major Dactylis glomerata Veronica arvensis Medicago lupulina
Zastoupení v % 30 25 15 10 10 10 5 5 5 3 3
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Trifolium repens Stellaria media Festuca pratensis Dactylis glomerata Chenopodium album Myosotis arvensis Geranium pusillum Plantago major Polygonum aviculare Convolvulus arvensis
Zastoupení v % 30 25 15 15 10 5 5 5 5 3 3 1
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis
Zastoupení v % 40 35
Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 100 % Český název Lipnice luční Jílek vytrvalý Smetánka lékařská Kostřava luční Řebříček obecný Jetel plazivý Svlačec rolní Jitrocel větší Srha laločnatá Rozrazil rolní Tolice dětelová Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 100 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Jetel plazivý Ptačinec prostřední Kostřava luční Srha laločnatá Merlík bílý Pomněnka rolní Kakost maličký Jitrocel větší Rdesno ptačí Svlačec rolní Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 98 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční
29
Jetel plazivý Kostřava luční Smetánka lékařská Řebříček obecný Srha laločnatá Rozrazil rezekvítek Jitrocel větší Kakost maličký Kopřiva dvoudomá
Trifolium repens Festuca pratensis Taraxacum officinale Achillea millefolium Dactylis glomerata Veronica chamaedrys Plantago major Geranium pusillum Urtica dioica
5 5 3 3 3 3 2 1 1
Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 100 % Český název Lipnice luční Jetel plazivý Jílek vytrvalý Kakost maličký Srha laločnatá Jitrocel větší Rozrazil rolní Pomněnka rolní Hrachor hlíznatý
Latinský název Poa pratensis Trifolium repens Lolium perenne Geranium pusillum Dactylis glomerata Plantago major Veronica arvensis Myosotis arvensis Lathyrus tuberosus
Zastoupení v % 35 30 30 8 5 5 2 1 1
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Trifolium repens Plantago major Taraxacum officinale Dactylis glomerata Medicago lupulina Bromus hordeaceus Alchemilla vulgaris
Zastoupení v % 30 20 15 15 10 10 5 5 1
Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 98 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Jetel plazivý Jitrocel větší Smetánka lékařská Srha laločnatá Tolice dětelová Sveřep měkký Kontryhel obecný
Fytocenologické snímky – stanoviště souvrať: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 95 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Sveřep měkký Kokoška pastuší tobolka Smetánka lékařská Lipnice luční
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 30 Lolium perenne 20 Bromus hordeaceus 15 Capsella bursa-pastoris 10 Taraxacum officinale 10 Poa pratensis 10
30
Ptačinec prostřední Merlík bílý Svlačec rolní Baţanka roční Kakost maličký Úhorník mnohodílný
Stellaria media Chenopodium album Convolvulus arvensis Mercurialis annua Geranium pusillum Descurainia sophia
7 5 5 2 2 1
Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 100 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Pýr plazivý Lipnice luční Jetel plazivý Sveřep měkký Kokoška pastuší tobolka Pomněnka rolní Úhorník mnohodílný Řebříček obecný Smetánka lékařská Tolice dětelová Kakost maličký
Latinský název Polygonum aviculare Lolium perenne Elytrigia repens Poa pratensis Trifolium repens Bromus hordeaceus Casella bursa-pastoris Myosotis arvensis Descurainia sophia Achillea millefolium Taraxacum officinale Medicago lupulina Geranium pusillum
Zastoupení v % 35 20 15 15 8 5 5 3 2 2 2 1 1
Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 90 % Český název Sveřep měkký Jílek vytrvalý Lipnice luční Rdesno ptačí Smetánka lékařská Tolice dětelová Kakost maličký Locika kompasová Kokoška pastuší tobolka Sveřep jalový Úhorník mnohodílný
Latinský název Zastoupení v % Bromus hordeaceus 30 Lolium perenne 25 Poa pratensis 20 Polygonum aviculare 15 Taraxacum officinale 10 Medicago lupulina 5 Geranium pusillum 5 Lactuca serriola 5 Capsella bursa-pastoris 4 Bromus sterilis 2 Descurainia sophia 1
Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 85 % Český název Rdesno ptačí Smetánka lékařská Jílek vytrvalý Lipnice luční Pýr plazivý Jetel plazivý Kokoška pastuší tobolka
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 35 Taraxacum officinale 20 Lolium perenne 20 Poa pratensis 10 Elytrigia repens 8 Trifolium repens 8 Capsella bursa-pastoris 5
31
Kakost maličký Starček obecný
Geranium pusillum Senecio vulgaris
5 3
Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 75 % Český název Jílek vytrvalý Kokoška pastuší tobolka Rdesno ptačí Lipnice luční Smetánka lékařská Jetel plazivý Kakost maličký Srha laločnatá Penízek rolní
Latinský název Zastoupení v % Lolium perenne 20 Capsella bursa-pastoris 15 Polygonum aviculare 15 Poa pratensis 10 Taraxacum officinale 7 Trifolium repens 5 Geranium pusillum 3 Dactylis glomerata 3 Thlaspi arvense 2
Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 80 % Český název Rdesno ptačí Smetánka lékařská Lipnice luční Jílek vytrvalý Jetel plazivý Penízek rolní Starček obecný Hluchavka objímavá Merlík bílý Pomněnka rolní Locika kompasová
Latinský název Polygonum aviculare Taraxacum officinale Poa pratensis Lolium perenne Trifolium repens Thlaspi arvense Senecio vulgaris Lamium amplexicaule Chenopodium album Myosotis arvensis Lactuca serriola
Zastoupení v % 30 15 15 15 7 5 5 5 3 1 1
Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 75 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Smetánka lékařská Kokoška pastuší tobolka Lipnice luční Pýr plazivý Kakost maličký Jetel plazivý Pomněnka rolní
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 20 Lolium perenne 18 Taraxacum officinale 15 Capsella bursa-pastoris 15 Poa pratensis 10 Elytrigia repens 10 Geranium pusillum 3 Trifolium repens 3 Myosotis arvensis 1
32
Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 90 % Český název Rdesno ptačí Kokoška pastuší tobolka Jílek vytrvalý Pýr plazivý Pomněnka rolní Lipnice luční Smetánka lékařská Merlík bílý
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 30 Capsella bursa-pastoris 20 Lolium perenne 18 Elytrigia repens 15 Myosotis arvensis 10 Poa pratensis 10 Taraxacum officinale 8 Chenopodium album 2
Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 100 % Český název Kokoška pastuší tobolka Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Smetánka lékařská Lipnice luční Pýr plazivý Merlík bílý Jitrocel větší Sveřep měkký
Latinský název Zastoupení v % Capsella bursa-pastoris 50 Polygonum aviculare 30 Lolium perenne 20 Taraxacum officinale 5 Poa pratensis 5 Elytrigia repens 5 Chenopodium album 5 Plantago major 3 Bromus hordeaceus 1
Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 90 % Český název Rdesno ptačí Ptačinec prostřední Jílek vytrvalý Srha laločnatá Pýr plazivý Lipnice luční Penízek rolní Smetánka lékařská Pomněnka rolní Jitrocel větší Violka rolní Merlík bílý
Latinský název Polygonum aviculare Stellaria media Lolium perenne Dactylis glomerata Elytrigia repens Poa pratensis Thlaspi arvense Taraxacum officinale Myosotis arvensis Plantago major Viola arvensis Chenopodium album
33
Zastoupení v % 35 15 15 10 10 10 5 5 3 3 1 1
5.2 Vyhodnocení zaplevelení ovocného sadu v létě Fytocenologické snímky – stanoviště příkmenný pás: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 90 % Český název Ptačinec prostřední Sveřep měkký Pýr plazivý Merlík bílý Smetánka lékařská Tetlucha kozí pysk Pomněnka rolní Baţanka roční
Latinský název Stellaria media Bromus hordeaceus Elytrigia repens Chenopodium album Taraxacum officinale Aethusa cynapium Myosotis arvensis Mercurialis annua
Zastoupení v % 30 20 20 18 10 10 5 5
Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 95 % Český název Sveřep měkký Kokoška pastuší tobolka Pýr plazivý Ptačinec prostřední Kakost maličký Rdesno ptačí Hluchavka nachová Merlík bílý Hrachor hlíznatý
Latinský název Zastoupení v % Bromus hordeaceus 40 Capsella bursa-pastoris 25 Elytrigia repens 17 Stellaria media 10 Geranium pusillum 5 Polygonum aviculare 2 Lamium purpureum 1 Chenopodium album 1 Lathyrus tuberosus 1
Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 80 % Český název Sveřep jalový Kokoška pastuší tobolka Ptačinec prostřední Merlík bílý
Latinský název Zastoupení v % Bromus sterilis 40 Capsella bursa-pastoris 35 Stellaria media 10 Chenopodium album 3
Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 80 % Český název Ptačinec prostřední Kokoška pastuší tobolka Merlík bílý Pomněnka rolní Kakost maličký Smetánka lékařská Rdesno ptačí
Latinský název Zastoupení v % Stellaria media 20 Capsella bursa-pastoris 15 Chenopodium album 10 Myosotis arvensis 10 Geranium pusillum 10 Taraxacum officinale 5 Polygonum aviculare 5
34
Lebeda rozkladitá Svlačec rolní Hluchavka objímavá Starček obecný Tolice dětelová
Atriplex patula Convolvulus arvensis Lamium amplexicaule Senecio vulgaris Medicago lupulina
3 1 1 1 1
Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 60 % Český název Ptačinec prostřední Kokoška pastuší tobolka Penízek rolní Tolice dětelová Řebříček obecný Svlačec rolní Pomněnka rolní Kakost maličký Úhorník mnohodílný Smetánka lékařská
Latinský název Zastoupení v % Stellaria media 25 Capsella bursa-pastoris 20 Thlaspi arvense 10 Medicago lupulina 5 Achillea millefolium 3 Convolvulus arvensis 2 Myosotis arvensis 2 Geranium pusillum 2 Descurainia sophia 1 Taraxacum officinale 1
Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 60 % Český název Ptačinec prostřední Locika kompasová Kakost maličký Tolice dětelová Penízek rolní Smetánka lékařská Lebeda rozkladitá
Latinský název Stellaria media Lactuca serriola Geranium pusillum Medicago lupulina Thlaspi arvense Taraxacum officinale Atriplex patula
Zastoupení v % 20 15 10 10 5 5 1
Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 80 % Český název Kokoška pastuší tobolka Ptačinec prostřední Merlík bílý Kakost maličký Sveřep jalový Smetánka lékařská Kopřiva dvoudomá Kozinec sladkolistý
Latinský název Zastoupení v % Capsella bursa-pastoris 35 Stellaria media 30 Chenopodium album 10 Geranium pusillum 8 Bromus sterilis 5 Taraxacum officinale 5 Urtica dioica 1 Astragalus glycyphyllos 1
Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 80 % Český název Kokoška pastuší tobolka Pýr plazivý Ptačinec prostřední
Latinský název Zastoupení v % Capsella bursa-pastoris 35 Elytrigia repens 30 Stellaria media 10
35
Kakost maličký Tolice dětelová Svlačec rolní Smetánka lékařská Mák vlčí
Geranium pusillum Medicago lupulina Convolvulus arvensis Taraxacum officinale Papaver rhoeas
3 2 2 1 1
Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 90 % Český název Ptačinec prostřední Sveřep jalový Pomněnka rolní Tolice dětelová Sveřep měkký Pýr plazivý Jetel plazivý Kakost maličký Smetánka lékařská
Latinský název Stellaria media Bromus sterilis Myosotis arvensis Medicago lupulina Bromus hordeaceus Elytrigia repens Trifolium repens Geranium pusillum Taraxacum officinale
Zastoupení v % 20 20 15 10 10 10 8 5 2
Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 60 % Český název Sveřep jalový Ptačinec prostřední Tolice dětelová Pomněnka rolní Kokoška pastuší tobolka Kakost maličký Starček obecný
Latinský název Zastoupení v % Bromus sterilis 20 Stellaria media 20 Medicago lupulina 13 Myosotis arvensis 5 Capsella bursa-pastoris 3 Geranium pusillum 2 Senecio vulgaris 1
Fytocenologické snímky – stanoviště meziřadí: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 100 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Smetánka lékařská Jitrocel větší Rdesno ptačí Tolice dětelová Kakost maličký Jetel plazivý Škarda dvouletá Srha laločnatá Pastinák setý
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Taraxacum officinale Plantago major Polygonum aviculare Medicago lupulina Geranium pusillum Trifolium repens Crepis biennis Dactylis glomerata Pastinaca sativa
36
Zastoupení v % 40 20 15 10 8 7 5 5 2 2 1
Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 100 % Český název Jílek vytrvalý Smetánka lékařská Lipnice luční Jitrocel větší Kakost maličký Tolice dětelová Rdesno ptačí Srha laločnatá Bodlák obecný Baţanka roční
Latinský název Lolium perenne Taraxacum officinale Poa pratensis Plantago major Geranium pusillum Medicago lupulina Polygonum aviculare Dactylis glomerata Carduus acanthoides Mercurialis annua
Zastoupení v % 40 20 20 18 5 5 3 2 1 1
Latinský název Lolium perenne Bromus hordeaceus Poa pratensis Taraxacum officinale Plantago major Convolvulus arvensis Geranium pusillum Achillea millefolium Atriplex patula
Zastoupení v % 40 20 20 7 5 2 2 1 1
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Plantago major Taraxacum officinale Trifolium repens Medicago lupulina Achillea millefolium Dactylis glomerata Geranium pusillum Lamium purpureum Senecio vulgaris Astragalus glycyphyllos
Zastoupení v % 35 20 15 10 10 10 7 5 5 3 2 1
Latinský název Lolium perenne Taraxacum officinale
Zastoupení v % 40 30
Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 85 % Český název Jílek vytrvalý Sveřep měkký Lipnice luční Smetánka lékařská Jitrocel větší Svlačec rolní Kakost maličký Řebříček obecný Lebeda rozkladitá Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 100 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Jitrocel větší Smetánka lékařská Jetel plazivý Tolice dětelová Řebříček obecný Srha laločnatá Kakost maličký Hluchavka nachová Starček obecný Kozinec sladkolistý Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 100 % Český název Jílek vytrvalý Smetánka lékařská
37
Lipnice luční Tolice dětelová Jitrocel větší Řebříček obecný Svlačec rolní
Poa pratensis Medicago lupulina Plantago major Achillea millefolium Convolvulus arvensis
25 10 5 2 1
Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 100 % Český název Jílek vytrvalý Smetánka lékařská Lipnice luční Jetel plazivý Jitrocel větší Řebříček obecný Srha laločnatá Svlačec rolní
Latinský název Lolium perenne Taraxacum officinale Poa pratensis Trifolium repens Plantago major Achillea millefolium Dactylis glomerata Convolvulus arvensis
Zastoupení v % 30 25 20 10 10 10 2 1
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Taraxacum officinale Polygonum aviculare Plantago major Trifolium repens Geranium pusillum Chenopodium album Stellaria media Dactylis glomerata Convolvulus arvensis Lathyrus tuberosus Urtica urens
Zastoupení v % 50 20 10 8 7 5 5 5 5 2 1 1 1
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Plantago major Taraxacum officinale Polygonum aviculare Geranium pusillum Convolvulus arvensis
Zastoupení v % 50 35 10 5 4 2 2
Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 100 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Smetánka lékařská Rdesno ptačí Jitrocel větší Jetel plazivý Kakost maličký Merlík bílý Ptačinec prostřední Srha laločnatá Svlačec rolní Hrachor hlíznatý Kopřiva ţahavka Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 100 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Jitrocel větší Smetánka lékařská Rdesno ptačí Kakost maličký Svlačec rolní
38
Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 98 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Smetánka lékařská Jitrocel větší Pýr plazivý Jetel plazivý Srha laločnatá Kakost maličký
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Taraxacum officinale Plantago major Elytrigia repens Trifolium repens Dactylis glomerata Geranium pusillum
Zastoupení v % 40 30 15 15 10 8 5 3
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Trifolium repens Plantago major Dactylis glomerata Elytrigia repens Taraxacum officinale Geranium pusillum Medicago lupulina
Zastoupení v % 35 25 20 15 10 7 7 2 2
Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 97 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Jetel plazivý Jitrocel větší Srha laločnatá Pýr plazivý Smetánka lékařská Kakost maličký Tolice dětelová
Fytocenologické snímky – stanoviště souvrať: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 100 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Tolice dětelová Sveřep měkký Lipnice luční Kokoška pastuší tobolka Ptačinec prostřední Pýr plazivý Kakost maličký Jetel plazivý
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 30 Lolium perenne 20 Medicago lupulina 17 Bromus hordeaceus 15 Poa pratensis 15 Capsella bursa-pastoris 10 Stellaria media 10 Elytrigia repens 5 Geranium pusillum 5 Trifolium repens 1
Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 95 % Český název Rdesno ptačí Kokoška pastuší tobolka Jílek vytrvalý
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 35 Capsella bursa-pastoris 25 Lolium perenne 18
39
Lipnice luční Kakost maličký Sveřep měkký Smetánka lékařská Jitrocel větší Řebříček obecný Lopuch plstnatý Tolice dětelová
Poa pratensis Geranium pusillum Bromus hordeaceus Taraxacum officinale Plantago major Achillea millefolium Arctium tomentosum Medicago lupulina
15 10 5 3 1 1 1 1
Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 100 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Sveřep měkký Sveřep jalový Lipnice luční Merlík bílý Kokoška pastuší tobolka Hluchavka objímavá Úhorník mnohodílný
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 40 Lolium perenne 20 Bromus hordeaceus 15 Bromus sterilis 10 Poa pratensis 10 Chenopodium album 8 Capsella bursa-pastoris 8 Lamium amplexicaule 2 Descurainia sophia 1
Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 90 % Český název Rdesno ptačí Ptačinec prostřední Jílek vytrvalý Lipnice luční Pýr plazivý Tolice dětelová Kokoška pastuší tobolka Kakost maličký Úhorník mnohodílný Smetánka lékařská
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 35 Stellaria media 20 Lolium perenne 15 Poa pratensis 12 Elytrigia repens 10 Medicago lupulina 5 Capsella bursa-pastoris 3 Geranium pusillum 3 Descurainia sophia 1 Taraxacum officinale 1
Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 85 % Český název Rdesno ptačí Kokoška pastuší tobolka Jílek vytrvalý Lipnice luční Jetel plazivý Smetánka lékařská Kakost maličký Pýr plazivý Starček obecný
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 30 Capsella bursa-pastoris 15 Lolium perenne 15 Poa pratensis 15 Trifolium repens 7 Taraxacum officinale 5 Geranium pusillum 4 Elytrigia repens 3 Senecio vulgaris 1
40
Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 95 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Tolice dětelová Kokoška pastuší tobolka Penízek rolní Lipnice luční Starček obecný Pýr plazivý Kakost maličký Smetánka lékařská Merlík bílý
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 30 Lolium perenne 18 Medicago lupulina 10 Capsella bursa-pastoris 10 Thlaspi arvense 10 Poa pratensis 10 Senecio vulgaris 7 Elytrigia repens 5 Geranium pusillum 5 Taraxacum officinale 4 Chenopodium album 3
Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 80 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Kokoška pastuší tobolka Lipnice luční Ptačinec prostřední Tolice dětelová Smetánka lékařská
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 20 Lolium perenne 20 Capsella bursa-pastoris 15 Poa pratensis 10 Stellaria media 10 Medicago lupulina 8 Taraxacum officinale 5
Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 85 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Lipnice luční Ptačinec prostřední Pýr plazivý Pomněnka rolní Kokoška pastuší tobolka Jeţatka kuří noha Smetánka lékařská Tolice dětelová Komonice bílá
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 20 Lolium perenne 18 Poa pratensis 16 Stellaria media 15 Elytrigia repens 10 Myosotis arvensis 7 Capsella bursa-pastoris 7 Echinochloa crus-galli 1 Taraxacum officinale 1 Medicago lupulina 1 Melilotus albus 1
Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 95 % Český název Kokoška pastuší tobolka Ptačinec prostřední Jílek vytrvalý Rdesno ptačí Lipnice luční
Latinský název Zastoupení v % Capsella bursa-pastoris 40 Stellaria media 25 Lolium perenne 20 Polygonum aviculare 15 Poa pratensis 10
41
Tolice dětelová Lebeda rozkladitá Kakost maličký
Medicago lupulina Atriplex patula Geranium pusillum
5 2 1
Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 85 % Český název Rdesno ptačí Ptačinec prostřední Jílek vytrvalý Lipnice luční Srha laločnatá Pomněnka rolní Tolice dětelová Starček obecný Smetánka lékařská Kokoška pastuší tobolka Jeţatka kuří noha
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 25 Stellaria media 20 Lolium perenne 15 Poa pratensis 10 Dactylis glomerata 7 Myosotis arvensis 5 Medicago lupulina 2 Senecio vulgaris 2 Taraxacum officinale 2 Capsella bursa-pastoris 1 Echinochloa crus-galli 1
5.3 Vyhodnocení zaplevelení ovocného sadu na podzim Fytocenologické snímky – stanoviště příkmenný pás: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 50 % Český název Pýr plazivý Merlík bílý Sveřep měkký Tetlucha kozí pysk Ptačinec prostřední Pomněnka rolní Smetánka lékařská Starček obecný Kakost maličký Tolice dětelová Svlačec rolní Locika kompasová Jetel plazivý Baţanka roční
Latinský název Elytrigia repens Chenopodium album Bromus hordeaceus Aethusa cynapium Stellaria media Myosotis arvensis Taraxacum officinale Sececio vulgaris Geranium pusillum Medicago lupulina Convolvulus arvensis Lactuca serriola Trifolium repens Mercurialis annua
Zastoupení v % 17 10 10 5 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1
Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 60 % Český název Sveřep měkký Kokoška pastuší tobolka Starček obecný
Latinský název Zastoupení v % Bromus hordeaceus 30 Capsella bursa-pastoris 20 Senecio vulgaris 4
42
Jetel plazivý Kakost maličký Ptačinec prostřední Hluchavka nachová
Trifolium repens Geranium pusillum Stellaria media Lamium purpureum
3 3 2 2
Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 60 % Český název Sveřep jalový Kokoška pastuší tobolka Jetel plazivý Pýr plazivý Rdesno ptačí Sveřep měkký Baţanka roční Starček obecný Merlík bílý Tolice dětelová Kakost maličký Smetánka lékařská
Latinský název Zastoupení v % Bromus sterilis 20 Capsella bursa-pastoris 15 Trifolium repens 8 Elytrigia repens 7 Polygonum aviculare 5 Bromus hordeaceus 5 Mercurialis annua 2 Senecio vulgaris 2 Chenopodium album 1 Medicago lupulina 1 Geranium pusillum 1 Taraxacum officinale 1
Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 35 % Český název Pýr plazivý Kokoška pastuší tobolka Srha laločnatá Jetel plazivý Ptačinec prostřední Rdesno ptačí Merlík bílý Starček obecný Kakost maličký Pomněnka rolní
Latinský název Zastoupení v % Elytrigia repens 15 Capsella bursa-pastoris 7 Dactylis glomerata 5 Trifolium repens 3 Stellaria media 3 Polygonum aviculare 2 Chenopodium album 2 Senecio vulgaris 1 Geranium pusillum 1 Myosotis arvensis 1
Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 20 % Český název Penízek rolní Ptačinec prostřední Řebříček obecný Úhorník mnohodílný Kokoška pastuší tobolka Jetel plazivý Merlík bílý Kakost maličký Jílek vytrvalý
Latinský název Zastoupení v % Thlaspi arvense 5 Stellaria media 5 Achillea millefolium 5 Descurainia sophia 2 Capsella bursa-pastoris 2 Trifolium repens 2 Chenopodium album 1 Geranium pusillum 1 Lolium perenne 1
43
Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 30 % Český název Locika kompasová Tolice dětelová Srha laločnatá Pýr plazivý Ptačinec prostřední Kakost maličký Jetel plazivý Starček obecný Penízek rolní
Latinský název Lactuca serriola Medicago lupulina Dactylis glomerata Elytrigia repens Stellaria media Geranium pusillum Trifolium repens Senecio vulgaris Thlaspi arvense
Zastoupení v % 15 5 4 3 2 2 2 1 1
Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 35 % Český název Kokoška pastuší tobolka Srha laločnatá Sveřep jalový Kakost maličký Penízek rolní Ptačinec prostřední Starček obecný Kopřiva dvoudomá Řebříček obecný Tolice dětelová Jetel plazivý
Latinský název Zastoupení v % Capsella bursa-pastoris 15 Dactylis glomerata 5 Bromus sterilis 5 Geranium pusillum 3 Thlaspi arvense 3 Stellaria media 2 Senecio vulgaris 1 Urtica dioica 1 Achillea millefolium 1 Medicago lupulina 1 Trifolium repens 1
Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 50 % Český název Pýr plazivý Kokoška pastuší tobolka Srha laločnatá Starček obecný Kakost maličký Hluchavka nachová Ptačinec prostřední Hluchavka objímavá
Latinský název Zastoupení v % Elytrigia repens 25 Capsella bursa-pastoris 20 Dactylis glomerata 3 Senecio vulgaris 2 Geranium pusillum 1 Lamium purpureum 1 Stellaria media 1 Lamium amplexicaule 1
Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 35 % Český název Sveřep jalový Kokoška pastuší tobolka Pomněnka rolní Jetel plazivý Tolice dětelová Ptačinec prostřední
Latinský název Zastoupení v % Bromus sterilis 15 Capsella bursa-pastoris 8 Myosotis arvensis 5 Trifolium repens 5 Medicago lupulina 3 Stellaria media 1
44
Starček obecný Kakost maličký Hluchavka nachová
Senecio vulgaris Geranium pusillum Lamium purpureum
1 1 1
Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 20 % Český název Sveřep jalový Tolice dětelová Pýr plazivý Ptačinec prostřední Starček obecný Penízek rolní
Latinský název Bromus sterilis Medicago lupulina Elytrigia repens Stellaria media Senecio vulgaris Thlaspi arvense
Zastoupení v % 15 5 2 2 1 1
Fytocenologické snímky – stanoviště meziřadí: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 90 % Český název Jílek vytrvalý Srha laločnatá Smetánka lékařská Lipnice luční Rdesno ptačí Jetel plazivý Škarda dvouletá Jitrocel větší Tolice dětelová
Latinský název Lolium perenne Dactylis glomerata Taraxacum officinale Poa pratensis Polygonum aviculare Trifolium repens Crepis biennis Plantago major Medicago lupulina
Zastoupení v % 45 20 15 15 10 7 3 2 1
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Trifolium repens Taraxacum officinale Urtica dioica Polygonum aviculare Dactylis glomerata Senecio vulgaris Achillea millefolium Pastinaca sativa Geranium pusillum Veronica arvensis
Zastoupení v % 55 20 10 8 2 2 2 2 1 1 1 1
Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 100 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Jetel plazivý Smetánka lékařská Kopřiva dvoudomá Rdesno ptačí Srha laločnatá Starček obecný Řebříček obecný Pastinák setý Kakost maličký Rozrazil rolní
45
Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 95 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Smetánka lékařská Kakost maličký Srha laločnatá Jitrocel větší Řebříček obecný Starček obecný Rdesno ptačí Kokoška pastuší tobolka
Latinský název Zastoupení v % Lolium perenne 50 Poa pratensis 20 Taraxacum officinale 8 Geranium pusillum 7 Dactylis glomerata 5 Plantago major 5 Achillea millefolium 5 Senecio vulgaris 3 Polygonum aviculare 3 Capsella bursa-pastoris 1
Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 95 % Český název Jílek vytrvalý Jetel plazivý Lipnice luční Smetánka lékařská Srha laločnatá Kakost maličký Jitrocel větší
Latinský název Lolium perenne Trifolium repens Poa pratensis Taraxacum officinale Dactylis glomerata Geranium pusillum Plantago major
Zastoupení v % 50 15 15 10 5 4 4
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Taraxacum officinale Plantago major Trifolium repens Achillea millefolium Medicago lupulina Lactuca serriola
Zastoupení v % 40 25 15 10 5 5 3 1
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Plantago major Achillea millefolium Taraxacum officinale Medicago lupulina Dactylis glomerata Convolvulus arvensis Polygonum aviculare
Zastoupení v % 50 20 10 10 8 5 3 1 1
Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 95 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Smetánka lékařská Jitrocel větší Jetel plazivý Řebříček obecný Tolice dětelová Locika kompasová Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 95 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Jitrocel větší Řebříček obecný Smetánka lékařská Tolice dětelová Srha laločnatá Svlačec rolní Rdesno ptačí
46
Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 80 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Srha laločnatá Rozrazil rezekvítek Smetánka lékařská Kakost maličký Pomněnka rolní Svlačec rolní Rdesno ptačí
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Dactylis glomerata Veronica chamaedrys Taraxacum officinale Geranium pusillum Myosotis arvensis Convolvulus arvensis Polygonum aviculare
Zastoupení v % 40 20 10 5 5 3 1 1 1
Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 95 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Srha laločnatá Kakost maličký Smetánka lékařská Kopřiva dvoudomá Tolice dětelová Rdesno ptačí Starček obecný Kokoška pastuší tobolka Rozrazil rezekvítek
Latinský název Zastoupení v % Lolium perenne 55 Poa pratensis 20 Dactylis glomerata 10 Geranium pusillum 3 Taraxacum officinale 2 Urtica dioica 2 Medicago lupulina 1 Polygonum aviculare 1 Senecio vulgaris 1 Capsella bursa-pastoris 1 Veronica chamaedrys 1
Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 95 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Jitrocel větší Smetánka lékařská Jetel plazivý Merlík bílý Kakost maličký Rdesno ptačí Starček obecný
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Plantago major Taraxacum officinale Trifolium repens Chenopodium album Geranium pusillum Polygonum aviculare Senecio vulgaris
Zastoupení v % 50 20 15 10 10 3 2 2 1
Latinský název Lolium perenne Poa pratensis Trifolium repens Plantago major
Zastoupení v % 45 18 15 10
Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 90 % Český název Jílek vytrvalý Lipnice luční Jetel plazivý Jitrocel větší
47
Srha laločnatá Smetánka lékařská Svlačec rolní Kakost maličký Starček obecný Lopuch plstnatý
Dactylis glomerata Taraxacum officinale Convolvulus arvensis Geranium pusillum Senecio vulgaris Arctium tomentosum
8 8 2 1 1 1
Fytocenologické snímky – stanoviště souvrať: Fytocenologický snímek číslo 1 Celková pokryvnost: 75 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Sveřep měkký Lipnice luční Smetánka lékařská Jitrocel větší Pýr plazivý Baţanka roční Tolice dětelová
Latinský název Polygonum aviculare Lolium perenne Bromus hordeaceus Poa pratensis Taraxacum officinale Plantago major Elytrigia repens Mercurialis annua Medicago lupulina
Zastoupení v % 40 20 10 10 3 1 1 1 1
Fytocenologický snímek číslo 2 Celková pokryvnost: 85 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Kokoška pastuší tobolka Sveřep měkký Lipnice luční Řebříček obecný Smetánka lékařská Jitrocel větší Jetel plazivý Tolice dětelová Kakost maličký
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 30 Lolium perenne 22 Capsella bursa-pastoris 10 Bromus hordeaceus 10 Poa pratensis 10 Achillea millefolium 3 Taraxacum officinale 2 Plantago major 1 Trifolium repens 1 Medicago lupulina 1 Geranium pusillum 1
Fytocenologický snímek číslo 3 Celková pokryvnost: 90 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Lipnice luční Sveřep jalový Merlík bílý Sveřep měkký Smetánka lékařská Hluchavka nachová
Latinský název Polygonum aviculare Lolium perenne Poa pratensis Bromus sterilis Chenopodium album Bromus hordeaceus Taraxacum officinale Lamium purpureum
48
Zastoupení v % 40 18 12 7 5 4 2 2
Baţanka roční Sléz přehlíţený
Mercurialis annua Malva neglecta
1 1
Fytocenologický snímek číslo 4 Celková pokryvnost: 55 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Lipnice luční Pýr plazivý Jetel plazivý Ptačinec prostřední Jitrocel větší Starček obecný Smetánka lékařská
Latinský název Polygonum aviculare Lolium perenne Poa pratensis Elytrigia repens Trifolium repens Stellaria media Plantago major Senecio vulgaris Taraxacum officinale
Zastoupení v % 20 20 10 5 5 3 2 1 1
Latinský název Lolium perenne Polygonum aviculare Poa pratensis Trifolium repens Elytrigia repens Stellaria media Taraxacum officinale Plantago major
Zastoupení v % 15 15 14 8 7 2 1 1
Latinský název Polygonum aviculare Lolium perenne Poa pratensis Medicago lupulina Elytrigia repens Stellaria media Thlaspi arvense Taraxacum officinale Geranium pusillum
Zastoupení v % 20 18 10 5 5 2 1 1 1
Fytocenologický snímek číslo 5 Celková pokryvnost: 60 % Český název Jílek vytrvalý Rdesno ptačí Lipnice luční Jetel plazivý Pýr plazivý Ptačinec prostřední Smetánka lékařská Jitrocel větší Fytocenologický snímek číslo 6 Celková pokryvnost: 55 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Lipnice luční Tolice dětelová Pýr plazivý Ptačinec prostřední Penízek rolní Smetánka lékařská Kakost maličký Fytocenologický snímek číslo 7 Celková pokryvnost: 60 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Lipnice luční Tolice dětelová Kokoška pastuší tobolka
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 20 Lolium perenne 20 Poa pratensis 12 Medicago lupulina 4 Capsella bursa-pastoris 3
49
Pýr plazivý Ptačinec prostřední
Elytrigia repens Stellaria media
2 1
Fytocenologický snímek číslo 8 Celková pokryvnost: 55 % Český název Jílek vytrvalý Rdesno ptačí Lipnice luční Pýr plazivý Kokoška pastuší tobolka Jitrocel větší Pomněnka rolní Sléz přehlíţený Kakost maličký Hluchavka nachová Tolice dětelová
Latinský název Zastoupení v % Lolium perenne 20 Polygonum aviculare 18 Poa pratensis 10 Elytrigia repens 8 Capsella bursa-pastoris 5 Plantago major 2 Myosotis arvensis 1 Malva neglecta 1 Geranium pusillum 1 Lamium purpureum 1 Medicago lupulina 1
Fytocenologický snímek číslo 9 Celková pokryvnost: 60 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Lipnice luční Pýr plazivý Kokoška pastuší tobolka Smetánka lékařská Tolice dětelová Hluchavka objímavá Kakost maličký Merlík bílý
Latinský název Zastoupení v % Polygonum aviculare 25 Lolium perenne 18 Poa pratensis 10 Elytrigia repens 5 Capsella bursa-pastoris 2 Taraxacum officinale 2 Medicago lupulina 1 Lamium amplexicaule 1 Geranium pusillum 1 Chenopodium album 1
Fytocenologický snímek číslo 10 Celková pokryvnost: 50 % Český název Rdesno ptačí Jílek vytrvalý Lipnice luční Srha laločnatá Jitrocel větší Ptačinec prostřední Smetánka lékařská Tolice dětelová
Latinský název Polygonum aviculare Lolium perenne Poa pratensis Dactylis glomerata Plantago major Stellaria media Taraxacum officinale Medicago lupulina
50
Zastoupení v % 20 18 15 3 2 1 1 1
5.4 Statistické vyhodnocení Výsledky vyhodnocení zaplevelení v ovocném sadu byly zpracovány analýzou DCA. Délka gradientu u získaných dat byla 3,279, z tohoto důvodu byla vybrána pro následující zpracování dat redundanční analýza (RDA). Na základě frekvence výskytu a pokryvnosti plevelných druhů v jednotlivých sledováních bylo analýzou RDA vytvořeno prostorové uspořádání nalezených rostlinných druhů. Toto zpracování bylo graficky zobrazeno pomocí ordinačních diagramů. Rostlinné druhy jsou zde zobrazeny pomocí vektorů (šipky), které mají odlišný směr a barvu. Jednotlivá stanoviště jsou zobrazena jako body různého tvaru a barvy. V případě, ţe vektor příslušného druhu směřuje k bodu varianty, je jeho výskyt nebo pokryvnost více vázána k tomuto stanovišti. Výsledky analýzy RDA jsou signifikantní na hladině významnosti α = 0,002 pro všechny kanonické osy a vysvětlují 35,9 % celkové variability v datech. Výsledky jsou tedy statisticky vysoce průkazné. Podle ordinačního diagramu (obr. č. 1) je moţné druhy rostlin rozdělit do několika skupin. První skupina rostlin se více vyskytovala nebo měla vyšší pokryvnost na stanovišti příkmenný pás, a byly to následující druhy: ptačinec prostřední, kakost maličký, sveřep jalový, pomněnka rolní, merlík bílý, starček obecný, penízek rolní, baţanka roční, sveřep jalový a kokoška pastuší tobolka. U Druhé skupina rostlin byla zaznamenána vyšší pokryvnost převáţně na stanovišti meziřadí a zahrnovala hlavně tyto druhy: jílek vytrvalý, lipnice luční, jitrocel větší, smetánka lékařská, dále se zde vyskytovaly srha laločnatá, jetel plazivý, rozrazil rolní, kopřiva dvoudomá a další. Na souvrati se vyskytovalo ve větší míře neţ na ostatních stanovištích rdesno ptačí. Rozdíly ve výskytu a pokryvnosti nalezených druhů mezi jednotlivými termíny hodnocení byly podle analýzy RDA signifikantní, na hladině významnosti byla α = 0,196 a jsou tedy statisticky neprůkazné. Zobrazení výsledků je na obr. č. 2.
51
Obr. 1: Ordinační diagram zobrazující vliv stanoviště na plevelné druhy v ovocném sadu Vysvětlivky: Meziradi – meziřadí, Prikmeny – příkmenný pás, Souvrat – souvrať Aet cyna – Aethusa cynapium, Ach mill – Achillea millefolium, Alc vulg – Alchemilla vulgaris, Arc tome – Arctium tomentosum, Ast glyc – Astragalus glycyphyllos, Atr patu – Atriplex patula, Bro hord – Bromus hordeaceus, Bro ster – Bromus sterilis, Cap burs – Capsella bursa – pastoris, Car acan – Carduus acanthoides, Con arve – Convolvulus arvensis, Dac glom – Dactylis glomerata, Des soph – Descurainia sophia, Ech crus – Echinochloa crus – galli, Ely repe – Elytrigia repens, Fes prat – Festuca pratensis, Ger pusi – Geranium pusillum, Gle hede – Glechoma hederacea, Che albu – Chenopodium album, Che hybr – Chenopodium hybridum, Lac serr – Lactuca serriola, Lam ampl – Lamium amplexicaule, Lam purp – Lamium purpureum, Lat tube – Lathyrus tuberosus, Lol pere – Lolium perenne, Mal negl – Malva neglecta, Med lupu – Medicago lupulina, Mel albu – Melilotus albus, Mer annu – Mercurialis annua, Myo arve – Myosotis arvensis, Pap rhoe – Papaver rhoeas, Pas sat – Pastinaca sativa, Pla majo – Plantago major, Poa prat – Poa pratensis, Pol avic – Polygonum aviculare, Sen vulg – Senecio vulgaris, Ste medi – Stellaria media, Tar offi – Taraxacum officinale, Thl arve – Thlaspi arvense, Tri repe – Trifolium repens, Urt dioi – Urtica dioica, Urt uren – Urtica urens, Ver arve – Veronica arvensis, Ver cham – Veronica chamaedrys, Vio arve – Viola arvensis, 52
Obr. 2: Ordinační diagram zobrazující druhové sloţení plevelů v ovocném sadu na jaře, v létě a na podzim v roce 2011 Vysvětlivky: jaro (květen), léto (červenec), podzim (říjen) Aet cyna – Aethusa cynapium, Ach mill – Achillea millefolium, Alc vulg – Alchemilla vulgaris, Arc tome – Arctium tomentosum, Ast glyc – Astragalus glycyphyllos, Atr patu – Atriplex patula, Bro hord – Bromus hordeaceus, Bro ster – Bromus sterilis, Cap burs – Capsella bursa – pastoris, Car acan – Carduus acanthoides, Con arve – Convolvulus arvensis, Dac glom – Dactylis glomerata, Des soph – Descurainia sophia, Ech crus – Echinochloa crus – galli, Ely repe – Elytrigia repens, Fes prat – Festuca pratensis, Ger pusi – Geranium pusillum, Gle hede – Glechoma hederacea, Che albu – Chenopodium album, Che hybr – Chenopodium hybridum, Lac serr – Lactuca serriola, Lam ampl – Lamium amplexicaule, Lam purp – Lamium purpureum, Lat tube – Lathyrus tuberosus, Lol per – Lolium perenne, Mal negl – Malva neglecta, Med lupu – Medicago lupulina, Mel albu – Melilotus albus, Mer annu – Mercurialis annua, Myo arve – Myosotis arvensis, Pap rhoe – Papaver rhoeas, Pas sati – Pastinaca sativa, Pla majo – Plantago major, Poa prat – Poa pratensis, Pol avic – Polygonum aviculare, Sen vulg – Senecio vulgaris, Ste medi – Stellaria media, Tar offi – Taraxacum officinale, Thl arve – Thlaspi arvense, Tri repe – Trifolium repens, Urt dioi – Urtica dioica, Urt uren – Urtica urens, Ver arve – Veronica arvensis, Ver cham – Veronica chamaedrys, Vio arve – Viola arvensis 53
6 DISKUSE V průběhu sledování plevelných druhů v ovocném sadu byly zaznamenány změny ve sloţení i procentuálním zastoupení jednotlivých druhů v závislosti na termínu i stanovišti. V sadu bylo v průběhu vegetace nalezeno celkově 46 druhů plevelů, z toho 25 jednoletých, 15 vytrvalých a 6 dvouletých. Na stanovišti meziřadí bylo v průběhu celého vegetačního období nalezeno celkem 37 plevelných druhů, z toho 18 jednoletých, 5 dvouletých a 14 vytrvalých. Nejvíce rozšířeným druhem s největší pokryvností na všech stanovištích meziřadí byl
jílek vytrvalý (Lolium perenne). Podle STEINBACHA (1990) se jedná o vytrvalou trsnatou trávu tvořící husté porosty odolné proti sešlapání. Vyskytuje se převáţně na mírně vlhkých aţ vlhkých, výţivných půdách. V sadu nebyl vyset záměrně, ale dostal se sem patrně přirozenou sukcesí a díky příznivým půdním podmínkám v meziřadí se zde udrţel a rozmnoţil. Dalším značně rozšířeným druhem byla lipnice luční (Poa pratensis). Jak uvádí STEINBACH (1990) jedná se o velmi hojný druh na vlhkých, výţivných půdách. Je to přizpůsobivá tráva, jedna z nejdůleţitějších v lučním hospodářství. Zpevňuje půdu a působí pozitivně proti půdní erozi. HEJDUK (2008) udává, ţe jílek vytrvalý a lipnice luční jsou díky svým pozitivním vlastnostem velmi častou sloţkou travních směsí pro vysévání v meziřadí. Dalším hojně se vyskytujícím druhem v meziřadí byla smetánka lékařská (Taraxacum officinale), patrná převáţně v jarních měsících. KNEIFELOVÁ A MIKULKA (2003) udávají, ţe pro tuto rostlinu je typický mohutný kůlový kořen pronikající do velkých hloubek, díky němuţ můţe z půdy odčerpávat značné mnoţství vody. Vzhledem k tomu, ţe tato rostlina rozkvétá přibliţně ve stejnou dobu jako ovocné stromy, představuje pro ně také konkurenci, co se týče opylování. Dalším významným druhem v meziřadí byl jetel plazivý (Trifolium repens). Dle ŘÍMOVSKÉHO, HRABĚTE A VÍTKA (1992) se jedná o jetelovinu, u níţ je značně rozvinuta symbióza kořenů s hlízkovými bakteriemi. Hlízkové bakterie jsou tedy schopny poutat vzdušný dusík, který později mohou pro svůj vývoj vyuţít také ovocné stromy. V letních měsících byla v meziřadí zaznamenána vyšší pokryvnost jitrocele většího (Plantago major). Podle MIKULKY ET. AL (1999) je to všeobecně rozšířený druh od níţin aţ po horské oblasti po celém území republiky. Některé druhy plevelných
54
rostlin představují nebezpečí v tom smyslu, ţe jsou hostiteli různých škůdců. Jak uvádí ŠEFROVÁ (2006), jitrocel můţe být hostitelem mšice jitrocelové. Mšice napadají pupeny a listové růţice stromů, později přechází na letorosty. Způsobují puchýřovité deformace listů. Počátkem léta přeletují okřídlení jedinci na jitrocel a na podzim se vracejí zpět na jabloně. Je tedy důleţité sledovat výskyt těchto mšic, popřípadě zvolit vhodný insekticid, aby se zabránilo škodám na ovocných stromech. Na podzim měla v meziřadí podobnou pokryvnost jako jetel plazivý (Trifolium repens) také srha laločnatá (Dactylis glomerata). Jak uvádí STEINBACH (1990), jedná se o vytrvalou trávu, rostoucí často v hustých trsech, které vyhovují mírně suché aţ vlhké výţivné půdy a je ukazatelem přítomnosti dusíku. Její vyšší výskyt a pokryvnost v podzimním termínu můţe být způsobena vyšším obsahum dusíku, který mohl být získán a uvolněn do okolí hlízkovými bakteriemi jetele plazivého. Tyto dva druhy často rostly ve své blízkosti, jak bylo zaznamenáno v některých snímcích. Na stanovišti příkmenný pás bylo během roku nalezeno celkově 31 rostlinných druhů, z toho 21 jich bylo jednoletých, 9 vytrvalých a 1 dvouletý druh. Během jarních a letních měsíců převaţoval výskyt ptačince prostředního (Stellaria media). Dle KOHOUTA (1997) jde o obecně rozšířený plevelný druh na území celého státu. Klíční rostliny se objevují jiţ od časného jara a vzchází po celý rok z povrchových vrstev půdy. Rostliny jsou schopny rychlého vývoje, v jednom roce vytvoří 2 – 3 generace. Koncem léta a na podzim byl zaznamenán jeho úbytek, patrně z důvodu niţších sráţek. Další rostlinou vyskytující se hojně v příkmenném pásu na jaře, v létě i na podzim, byla kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa – pastoris). Tento plevelný druh můţe podle MIKULKY, KNEIFELOVÉ ET. AL. (2005) také klíčit jiţ při velmi nízkých teplotách časně na jaře nebo i během mírné zimy. Má velmi rychlý vývoj, patří však mezi méně významné plevely a v ovocném sadu příliš neškodí. V příkmenném pásu se také objevoval pýr plazivý (Elytrigia repens), coţ je dle KOHOUTA (1997) vytrvalá, mělčeji kořenící, střední aţ vysoká tráva rozmnoţující se obilkami i pomocí oddenků. MIKULKA ET. AL. (1999) uvádí, ţe konkurenční schopnost této rostliny je vysoká. Do půdy vylučuje alelopatické látky, jako je glykosid agropyren, čímţ potlačuje výskyt ostatních rostlin a můţe tedy do značné míry škodit i ovocným stromům. Navíc ochuzuje půdu o značné mnoţství vláhy a ţivin. Při jeho přemnoţení je proto nutné v některých případech zvolit aplikaci totálních herbicidů.
55
Na stanovišti souvrať bylo nalezeno celkem 37 plevelných druhů rostlin, z toho 18 bylo jednoletých, 5 dvouletých a 14 vytrvalých. Jak ukazuje obr. 27, na souvrati byla zaznamenána vysoká pokryvnost nenáročných druhů odolných proti sešlapání. Jelikoţ jsou tato místa více zatěţována například pojezdy mechanizace a půda je zde poměrně utuţená, ve velké míře bylo pozorováno například rdesno ptačí (Polygonum aviculare), které se na jiných stanovištích téměř vůbec nevyskytovalo, a jiţ zmíněný jílek vytrvalý (Lolium perenne) a lipnice luční (Poa pratensis). Některé druhy rostlin, které byly v sadu nalezeny, mají léčivé účinky. Patří mezi ně například řebříček obecný (Achillea millefolium), kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris), smetánka lékařská (Taraxacum officinale) nebo kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). Tyto rostliny se vyskytovaly převáţně v meziřadí. Z výsledků vyplývá, ţe mezi nebezpečné plevelné druhy nalezené v ovocném sadu patří pýr plazivý (Elytrigia repens), smetánka lékařská (Taraxacum officinale), jitrocel větší (Plantago major), svlačec rolní (Convolvulus arvensis) nebo ptačinec prostřední (Stellaria media).
56
7 ZÁVĚR Závěrem lze konstatovat, ţe regulace plevelných druhů v ovocných sadech je velmi důleţitým pěstitelským zásahem. Některé plevelné rostliny mohou totiţ představovat pro ovocné stromy značné nebezpečí. Díky svému mohutnému kořenovému systému jsou schopny z půdy odebírat velkou část vláhy i potřebné ţiviny. Během roku byly v sadu zaznamenány změny jak v druhovém sloţení plevelů, tak i v jejich pokryvnostech. Nejvíce rozšířeným druhem s největší pokryvností v meziřadí byl jílek vytrvalý (Lolium perenne). Dále se v meziřadí vyskytovaly tyto druhy: lipnice luční (Poa pratensis), smetánka lékařská (Taraxacum officinale), jitrocel větší (Plantago major), jetel plazivý (Trifolium repens), srha laločnatá (Dactylis glomerata), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), řebříček obecný (Achillea millefolium), tolice dětelová (Medicago lupulina), popenec obecný (Glechoma hederacea) atd. V příkmenném pásu dominovaly jednoleté druhy rostlin, jako například: ptačinec prostřední (Stellaia media), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa – pastoris), pomněnka rolní (Myosotis arvensis), merlík bílý (Chenopodium album), sveřep jalový (Bromus sterilis) nebo kakost maličký (Geranium pusillum). Velkou pokryvnost v příkmenném pásu vykazoval ptačinec prostřední, zaznamenán byl také výskyt pýru plazivého (Elytrigia repens). Tato rostlina vylučuje do půdy alelopatické látky, jako je glykosid agropyren, čímţ potlačuje výskyt ostatních rostlin a můţe tedy do značné míry škodit i ovocným stromům. Na stanovišti souvrať byly pak nalezeny tyto rostlinné druhy: rdesno ptačí (Polygonum aviculare), jílek vytrvalý (Lolium perenne), lipnice luční (Poa pratensis), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa – pastoris), ptačinec prostřední (Stellaria media) nebo smetánka lékařská (Taraxacum officinale). Rdesno ptačí zde mělo nejvyšší pokryvnost po celou vegetační dobu a na jiných stanovištích byla jeho pokryvnost téměř nulová. Nebezpečí pro ovocné sady představuje hlavně výskyt vytrvalých plevelů, jejichţ kořeny jsou schopny odčerpávat z půdy velké mnoţství vláhy a ţivin. Jedná se například o pýr plazivý či smetánku lékařskou. Nejúčinnějším způsobem regulace plevelů v sadech je aplikace doporučených herbicidů. Pravidelné ošetřování systemicky působícími listovými herbicidy zabraňuje nárůstu zaplevelení zejména problematickými vytrvalými plevelnými druhy.
57
Ochrana ovocného sadu se v současné době jeví jako dostačující. Jako případné zlepšení lze doporučit například sečení smetánky lékařské v době květu ovocných stromů, aby se nestala konkurentem při opylování. Dále je důleţitá kontrola rostlin z rodu Plantago v případě napadení mšicí jitrocelovou, jejíţ jedinci škodí sáním na listových a květních rozetách i letorostech, či sledování zaplevelení nebezpečným pýrem plazivým. Místo herbicidního ošetření v příkmenných pásech, v nichţ se nejvíce vyskytovaly jednoleté plevelné druhy, lze doporučit například nastýlání slámou či kůrou. Při regulaci plevelů v plodících výsadbách jsou s ohledem na tvorbu výnosu důleţitá dvě období, a to kvetení stromů a období intenzivního růstu plodů, coţ je u jádrovin od června do září.
58
8 SOUHRN A RESUME Diplomová práce se zaměřuje na plevelné druhy rostlin vyskytující se v ovocných sadech. Je zde uvedeno rozdělení plevelů z různých hledisek, popsáno rozmnoţování a rozšiřování plevelných druhů a pozornost je věnována také hospodářskému významu a moţnostem regulace plevelů. Cílem práce je vyhodnocení druhového sloţení plevelů ve vybraném ovocném sadu v roce 2011. Zvolený ovocný sad patří Ovocnářskému druţstvu v Brně – Starém Lískovci. Pozorování byla prováděna ve výsadbě jabloní vţdy na třech stanovištích, a to v příkmenném pásu, meziřadí a na souvrati. Vyhodnocení zaplevelení pak bylo prováděno pomocí fytocenologických snímků v termínech jaro, léto a podzim. Výsledky pozorování byly zpracovány analýzou DCA a RDA. V sadu bylo celkově nalezeno 46 plevelných druhů. Nejčastěji se vyskytujícími druhy v příkmenném pásu byly: Stellaria media, Capsella bursapastoris, Myosotis arvensis, Elytrigia repens, Geranium pusillum, Chenopodium album a Senecio vulgaris. V meziřadí se nejčastěji vyskytovaly druhy: Lolium perenne, Poa pratensis, Trifolium repens, Plantago major, Taraxacum officinale, Dactylis glomerata a Achillea millefolium. Na souvrati byly nejčastěji nalezeny tyto druhy: Polygonum aviculare, Lolium perenne, Poa pratensis, Taraxacum officinale, Capsella bursapastoris, Elytrigia repens. Podrobněji jsou rozebrány druhy, které mohou být výrazně škodlivé, a jsou navrţeny moţnosti jejich regulace. Klíčová slova: plevel, ovocný sad, jabloň, fytocenologický snímek
The thesis is focused on some kinds of weeds that occure in orchards. The division of weeds is mentioned from many different viewpoints, the reproduction and the spreading of these weed kinds is mentioned as well. The attention is also given to an agricultural meaning and possibilities of a weed regulation. The aim of this thesis is to evaluate a kind composition of weeds in a chosen orchard. The chosen orchard belongs to a Fruit cooperative in Brno-Starý Lískovec. The observation were made in the apple plantation, always on three parts: the closest area of the tree, the area between two lines of trees and on the headland. The evaluation of the amount of weeds was made using phytocenological relevés in spring, summer and 59
autumn. All the results of the observation were processed by a DCA and RNA analysis. In the orchard there were found 46 weed kinds in total. The most occuring kinds in the closest area of the tree were: Stellaria media, Capsella bursa-pastoris, Myosotis arvensis, Elytrigia repens, Geranium pusillum, Chenopodium album and Senecio vulgaris. In the area between two lines there were mostly: Lolium perenne, Poa pratensis, Trifolium repens, Plantago major, Taraxacum officinale, Dactylis glomerata a Achillea millefolium. In the headland part there were mostly: Polygonum aviculare, Lolium perenne, Poa pratensis, Taraxacum officinale, Capsella bursa-pastoris, Elytrigia repens. Kinds that are significantly damaging were studied more in detail and I also suggested possibilities of their regulation. Keywords: weed, orchard, apple tree, phytocenological relevés
60
9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ANDR, Jiří, PRAŢÁK, Miroslav, NÁMĚSTEK, Jan. Neselektivní herbicidy v ovocných výsadbách [online], 2010 [cit. 2011-11-7]. Dostupné z: http://www.zahradaweb.cz/Neselektivni-herbicidy-v-ovocnychvysadbach__s530x47491.html ANONYM. Problematika vzniku rezistence plevelů vůči herbicidům [online], [cit. 2012-4-20]. Dostupné z: http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/553/dzi/www/plevele/r_plevelu.htm ANONYM. Zemědělské výrobní oblasti a podoblasti [online], [cit. 2012-4-1]. Dostupné z: http://www.agrokrom.cz/texty/metodiky/Ram_metod/VYROBNI_OBLASTI.PDF BLAŢEK, Jan a kol. Ovocnictví. Praha: Květ, 1998, 383 s. ISBN 80-85362-33-3 BLAŢEK, Jan. Pěstujeme jabloně. Praha: Brázda, 2001, 255 s. ISBN 80-209-0294-5 DVOŘÁK, Antonín. Pěstování jabloní. 2. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987, 352 s. DVOŘÁK, Jiří. Praktikum z herbologie. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1998, 88 s. ISBN 80-7157-344-2 DVOŘÁK, Jiří., SMUTNÝ, Vladimír. Herbologie: Integrovaná ochrana proti polním plevelům. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, 186 s. ISBN 97880-7157-732-4
FLOWERDEW, Bob. Jak na plevel bez chemie. 1. vyd. Praha: Metafora, 2011, 112 s. ISBN 978-80-7359-275-2 HEJDUK, Stanislav. Význam zatravnění meziřadí ovocných sadů a vinic. 1. vyd. Hrdějovice: Agentura Bonus, 2008, ISBN 80-86802-12-4
61
HRIČOVSKÝ, Ivan a kol. Praktické ovocinárstvo. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1990, 632 s. ISBN 80-07-00024-0 HRON, František. Boj proti polním plevelům. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1957, 158 s. HRUBÁ, Marie. Proč zatravňovat meziřadí sadů a vinohradů? [online], 2011 [cit. 2012-5-4]. Dostupné z: http://www.zahradaweb.cz/Proc-zatravnovat-meziradi-sadu-avinohradu__s513x57930.html JEHLÍK, Vladimír a kol. Cizí expanzivní plevele. 1. vyd. Praha: Academia, 1998, 506 s. ISBN 80-200-0656-7 KOLEKTIV. Současnost českého ovocnářství [online], 2005 - 2012 [cit. 2012-2-10]. Dostupné z: http://www.ovocnarska-unie.cz/index.php?page=2 KNEIFELOVÁ, Marta, MIKULKA, Jan. Významné a nově se šířící plevele. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2003, 60 s. ISBN 80-7271-142-3 KOHOUT, Václav. Možnosti šíření plevelů a zaplevelujících rostlin [online], 1997 [cit. 2012-4-7]. Dostupné z: http://www.agris.cz/clanek/111377 KOHOUT, Václav. Plevele polí a zahrad. Praha: Agrospoj, 1997, 235 s. KOLEKTIV. Ovocnářské družstvo Brno [online], 2012 [cit. 2011-12-10]. Dostupné z: http://www.jablka.cz/ KORČÁKOVÁ, Marta. Studium vegetativní a generativní reprodukce vybraných druhů plevelů [online], 2011 [cit. 2012-5-2]. Dostupné z: http://www.agrobiologie.cz/pds/dp/korcakova.pdf KUBÁT, Karel. Klíč ke květeně České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2002, 927 s. ISBN 80-200-0836-5
62
LIEBMAN, Matt, MOHLER, L. Charles, STAVER, P. Charles. Ecological Management of Agricultural Weeds. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2001, 532 s. ISBN 0521 56068 3 MIKULKA, Jan a kol. Plevelné rostliny polí, luk a zahrad. 1. vyd. Praha: redakce časopisu Farmář – zemědělské listy, 1999, 160 s. ISBN 80-902413-2-8 MIKULKA, Jan., KNEIFELOVÁ, Marta a kol. Plevelné rostliny. 2. vyd. Praha: Profi Press, 2005, 148 s. ISBN 80-86726-02-9 MULLER, Zbyněk, RATAJ, Karel, ZEMÁNEK, Jiří. Chemický boj proti plevelům: herbicidy. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1960, 147 s. NÁMĚSTEK, Jan. Škodlivost plevelů v porostech vybraných odrůd jabloní, účinnost a ekonomika integrovaných metod regulace plevelů [online], 2011 [cit. 2011-11-7]. Dostupné z: http://www.zahradaweb.cz/informace-z-oboru/ovocnarskavyroba/Skodlivost-plevelu-v-porostech-vybranych-odrud-jabloni-ucinnost-aekonomika-integrovanych-metod-regulace-plevelu__s513x56115.html PIKULA, Jiří, OBDRŢÁLKOVÁ, Dagmar, ZAPLETAL, Milan. Atlas vybraných druhů plevelů ČR. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1997, 90 s. ISBN 80-86153-20-7 PYŠEK, Petr, TICHÝ, Lubomír. Rostlinné invaze. 1. vyd. Brno: Rezekvítek, 2001, 40 s. ISBN 80902954-4-4 ŘÍMOVSKÝ, Karel, HRABĚ, František, VÍTEK, Lubor. Pícninářství: polní pícniny. Brno: Vysoká škola zemědělská, 1992, 165 s. ISBN 80-7157-038-9 STEINBACH, Gunter. Trávy: lipnicovité, šáchorovité, sítinovité a rostliny podobné travám Evropy. 1. vyd. Praha: Ikar, 1998, 287 s. ISBN 80-7202-260-1 ŠEFROVÁ, Hana. Rostlinolékařská entomologie. 1. vyd. Brno: Konvoj, 2006, 257 s. ISBN 80-7302-086-6 63
10 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Průměrná teplota vzduchu – dlouhodobý normál za období 1961 – 1990 Tab. 2 Úhrn sráţek – dlouhodobý normál za období 1961 – 1990 Tab. 3 Trvání slunečního svitu – dlouhodobý normál za období 1961 – 1990 Tab. 4 Průměrné teploty vzduchu za rok 2011 Tab. 5 Úhrn sráţek za rok 2011
64
11 SEZNAM PŘÍLOH Obr. 3 Ovocný sad na jaře Obr. 4 Ovocný sad v létě Obr. 5 Ovocný sad na podzim Obr. 6 Tolice dětelová (Medicago lupulina) Obr. 7 Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) Obr. 8 Pomněnka rolní (Myosotis arvensis) Obr. 9 Úhorník mnohodílný (Descurainia sophia) Obr. 10 Penízek rolní (Thlaspi arvense) Obr. 11 Locika kompasová (Lactuca serriola) Obr. 12 Popenec obecný (Glechoma hederacea) Obr. 13 Merlík bílý (Chenopodium album) Obr. 14 Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) Obr. 15 Srha laločnatá (Dactylis glomerata) Obr. 16 Rdesno ptačí (Polygonum aviculare) Obr. 17 Sveřep jalový (Bromus sterilis) Obr. 18 Violka rolní (Viola arvensis) Obr. 19 Jitrocel větší (Plantago major) Obr. 20 Mák vlčí (Papaver rhoeas) Obr. 21 Podíl plevelných druhů ve výsadbě jabloní na jaře Obr. 22 Podíl plevelných druhů ve výsadbě jabloní v létě Obr. 23 Podíl plevelných druhů ve výsadbě jabloní na podzim Obr. 24 Podíl jednotlivých skupin plevelných rostlin na celkové pokryvnosti Obr. 25 Podíl jednotlivých druhů plevelných rostlin na stanovišti meziřadí během vegetační doby Obr. 26 Podíl jednotlivých druhů plevelných rostlin na stanovišti příkmenný pás během vegetační doby Obr. 27 Podíl jednotlivých druhů plevelných rostlin na stanovišti souvrať během vegetační doby
65
12 PŘÍLOHY
Obr. 3 Ovocný sad na jaře (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 4 Ovocný sad v létě (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 5 Ovocný sad na podzim (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 6 Tolice dětelová (Medicago lupulina) (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 7 Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 8 Pomněnka rolní (Myosotis arvensis) (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 9 Úhorník mnohodílný (Descurainia sophia) (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 10 Penízek rolní (Thlaspi arvense) (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 11 Locika kompasová (Lactuca serriola) (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 12 Popenec obecný (Glechoma hederacea) (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 13 Merlík bílý (Chenopodium album) (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 14 Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 15 Srha laločnatá (Dactylis glomerata) (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 16 Rdesno ptačí (Polygonum aviculare) (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 17 Sveřep jalový (Bromus sterilis) (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 18 Violka rolní (Viola arvensis) (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 19 Jitrocel větší (Plantago major) (Vlastní fotodokumentace)
Obr. 20 Mák vlčí (Papaver rhoeas) (Vlastní fotodokumentace)
4%
7% 2% 3%
17%
3% 3% 8%
2% 3%
9%
9%
5% 12%
7% 4%
2%
Trifolium repens Lolium perenne Plantago major Geranium pusillum Capsella bursa-pastoris Poa pratensis Chenopodium album Myosotis arvensis Stellaria media Elytrigia repens Polygonum aviculare Taraxacum officinale Dactylis glomerata Bromus sterilis Bromus hordeaceus Medicago lupulina Ostatní
Obr. 21 Podíl plevelných druhů ve výsadbě jabloní na jaře
Trifolium repens Lolium perenne Plantago major 6%
Geranium pusillum
2%
4%
Capsella bursa-pastoris
4%
19%
Poa pratensis
3%
Chenopodium album Myosotis arvensis
6% 4%
Stellaria media Elytrigia repens
3% 10%
Polygonum aviculare Taraxacum officinale
10% 4%
Bromus sterilis Bromus hordeaceus Medicago lupulina
10% 2% 2%
12%
Obr. 22 Podíl plevelných druhů ve výsadbě jabloní v létě
Ostatní
Trifolium repens Lolium perenne Plantago major 4%
8% 2% 3% 3% 4%
Geranium pusillum Capsella bursa-pastoris Poa pratensis Elytrigia repens
30%
5%
Polygonum aviculare Taraxacum officinale Dactylis glomerata
12%
Bromus sterilis 5% 14%
Bromus hordeaceus
3% 2% 5%
Medicago lupulina Ostatní
Obr. 23 Podíl plevelných druhů ve výsadbě jabloní na podzim
33% jednoleté dvouleté
54%
vytrvalé
13%
Obr. 24 Podíl jednotlivých skupin plevelných rostlin na celkové pokryvnosti
1200
Ostatní Seneciovulgaris Veronica arvensis
1000
Chenopodium album Lathyrus tuberosus Elytrigia repens
800
Stellaria media
Suma pokryvností
Convolvulus arvensis Festuca pratensis
600
400
Bromus hordeaceus Polygonum aviculare Achillea millefolium Geranium pusillum Medicago lupulina
200
Dactylis glomerata Trifolium repens Plantago major
0 Jaro
Léto Meziřadí
Podzim
Taraxacum officinale Poa pratensis Lolium perenne
Obr. 25 Podíl jednotlivých druhů plevelných rostlin na stanovišti meziřadí během vegetační doby
1200
Ostatní Glechoma hederacea Lolium perenne Mercurialis annua Aethusa cynapium Polygonum aviculare Lactuca serriola Trifolium repens Dactylis glomerata Seneciovulgari s Thlaspi arvense Medicago lupulina Taraxacum officinale Chenopodium album Geranium pusillum Bromus hordeaceus Myosotis arvensis Elytrigia repens Bromus sterilis
1000
Suma pokryvností
800
600
400
200
0 Jaro
Léto Příkmenný pás
Podzim
Stellaria media Capsella bursa-pastoris
Obr. 26 Podíl jednotlivých druhů plevelných rostlin na stanovišti příkmenný pás během vegetační doby
1200
Ostatní Plantago major Bromus sterilis
1000
Seneciovulgaris Dactylis glomerata Thlaspi arvense
800 Suma pokryvností
Myosotis arvensis Chenopodium album Geranium pusillum
600
Trifolium repens Medicago lupulina
400
Bromus hordeaceus Elytrigia repens Taraxacum officinale
200
Stellaria media Capsella bursapastoris Poa pratensis
0 Jaro
Léto Souvrať
Podzim
Lolium perenne Polygonum aviculare
Obr. 27 Podíl jednotlivých druhů plevelných rostlin na stanovišti souvrať během vegetační doby
