MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZDROJE FINANCOVÁNÍ MALÝCH PODNIKŮ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ

ZDROJE FINANCOVÁNÍ MALÝCH PODNIKŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Brno 2012

Vedoucí práce prof. Ing. Iva Živělová, CSc.

Vypracovala Markéta Svobodová

Zadání

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma ,,Zdroje financování malých podniků’’ vypracovala samostatně s pomocí uvedené literatury.

Brno 2012 ………………………

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé práce, paní profesorce Ing. Ivě Živělové, CSc., za ochotu, podnětné nápady a trpělivost při zpracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala panu Ing. Rudolfu Lindovskému za poskytnutí potřebných informací, bez kterých bych bakalářskou práci nemohla zpracovat. V neposlední řadě bych ráda poděkovala svému příteli, a to především za jeho trpělivost a podporu.

Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na možné zdroje financování podniku. Zabývá se analýzou současných zdrojů financování firmy LINEKO s.r.o. Cílem je navrhnout zdroje financování podniku do budoucna s ohledem na realizaci podnikatelského záměru. Teoretická část je zaměřena na definici malých a středních podniků a zdrojů financování. Dále se zaměřuje na celkový přehled možných zdrojů financování podniku a jejich využitelnost. V praktické části práce je provedena analýza zdrojů financování zvolené firmy.

Klíčová slova zdroje financování, malý a střední podnik, leasing, úvěr, podnikatelský záměr

Abstract A bachelor thesis is focused on possible sources of financing. The thesis is occupy of analysis current sources of financing company LINEKO s.r.o. too. The aim of thesis is to suggest future sources of financing with regard the implementation of the business plan. The theoretical part of thesis is focused on definitiv small and medium business and sources of financing. Further focus is on total overwiew possible sources of financing of company and their usability. In practical part of thesis is made analysis of sources of financing select company.

Key words sources of financing, small and medium business, leasing, loan, business plan

Obsah: 1. Úvod .................................................................................................................................. 7 2. Literární rešerše ................................................................................................................ 8 2.1. Malé a střední podniky ................................................................................................. 8 2.2. Zdroje financování ..................................................................................................... 10 2.2.1. Základní klasifikace zdrojů z vlastnického hlediska ....................................................................10 2.2.1.1. Vlastní zdroje ..................................................................................................................10 2.2.1.2. Cizí zdroje .......................................................................................................................11

2.2.2. Klasifikace zdrojů financování podle původu kapitálu ................................................................12 2.2.2.1. Externí financování .........................................................................................................13 2.2.2.2. Interní financování ..........................................................................................................16

2.2.3. Zvláštní formy financování ..........................................................................................................17 2.2.3.1. Leasing ............................................................................................................................17 2.2.3.2 Forfaiting ..........................................................................................................................21 2.2.3.3 Faktoring ..........................................................................................................................22 2.2.3.4. Rizikový kapitál ..............................................................................................................22

2.2.4. Nové inovované finanční nástroje ................................................................................................24

3. Cíl práce a metodika........................................................................................................ 25 3.1. Cíl práce ..................................................................................................................... 25 3.2. Metodika .................................................................................................................... 25 4. Vlastní práce .................................................................................................................... 26 4.1. Charakteristika podniku ............................................................................................. 26 4.2. Podnikatelský záměr podniku .................................................................................... 26 4.2.1. Financování podnikatelského záměru ..........................................................................................27 4.2.2. Zhodnocení a výběr finančního produktu.....................................................................................31 4.2.3. SWOT analýza .............................................................................................................................31

4.3. Zdroje financování podniku ....................................................................................... 32 4.4. Horizontální analýza .................................................................................................. 34 4.5. Vertikální analýza ...................................................................................................... 42 4.6. Analýza poměrových ukazatelů ................................................................................. 47 5. Závěr a doporučení .......................................................................................................... 52 6. Seznam použité literatury ............................................................................................... 53 7. Seznam tabulek ................................................................................................................ 54 8. Seznam grafů.................................................................................................................... 55 9. Seznam příloh .................................................................................................................. 56

-6-

1. Úvod Finanční rozhodování a celé řízení podniku představuje velice významnou část v celé jeho ekonomické činnosti. Finanční řízení má bohatou historii. Zejména v 90. letech prošla ekonomika výraznou změnou a to tím, že se přešlo k tržnímu systému hospodářství. Tržní systém se pomalu začal v ekonomice uplatňovat a tím se změnil zejména postoj a celková úloha financování podniku. Postupem času se objevily nové a nové zdroje financování a ty staré procházely inovacemi. Rozvíjelo se také bankovnictví, finanční trhy a pojišťovnictví. Finanční řízení se zabývá především pohybem peněz a podnikového kapitálu. Finanční cíle a kritéria tvoří důležitou a nedílnou součást jak dlouhodobých, tak i krátkodobých ekonomických cílů firmy. Finanční řízení je propojeno také s vnějším ekonomicko-finančním prostředím, a to především s finanční politikou státu, vývojem měny a měnových kurzů aj. Výběr vhodných finančních zdrojů pro firmu je ovlivněn strategií podniku, která je prováděna během delšího časového období a je zaměřena na porovnání nákladů na daný zdroj financování a také výhody a nevýhody jeho pořízení. Je vhodné a výhodné pro podnik zdroje financování kombinovat. Finanční řízení podniku má čtyři nejdůležitější úkoly, a to: •

zajistit potřebný kapitál pro podnik na běžné i mimořádné výdaje a rozhodovat o struktuře finančních zdrojů

•

správně rozhodnout o umístění kapitálu, financovat běžné výdaje podniku, inovovat výrobky, splácet vypůjčený kapitál investorům

•

rozhodovat o rozdělení zisku

•

provádět analýzy, prognózy, statistiky, kontroly a řízení hospodářské činnosti podniku s cílem zajištění finanční stability podniku

-7-

2. Literární rešerše Finanční investování podniku lze definovat jako umístění volných peněžních prostředků např. do cenných papírů či půjček. Podnik se může často ocitnout v situaci, kdy nemá dostatečné finanční prostředky pro financování své činnosti, ať už se jedná o běžné či mimořádné výdaje. Naopak může v podniku vzniknout i situace, kdy má podnik určitý přebytek peněžních prostředků. Obě tyto situace řeší na finančních trzích, kde se obchoduje právě s cennými papíry. Finanční trh má za úkol alokovat peněžní prostředky od určitých subjektů, které mají právě přebytek peněz k těm, které momentálně mají nedostatek peněz. Co se týče účastníků finančního trhu, tak jsou to mimo podniků i stát, domácnosti a zahraniční investoři. Pod pojmem financování rozumíme financování prvotního zařízení, inovace nebo rozšíření dlouhodobého majetku firmy. Proto je financování investic také často nazýváno dlouhodobým financováním, a to zejména proto, že přeměna investičního majetku na peněžní formu trvá déle než u běžného majetku a peněžní prostředky jsou vázány v investičním majetku po delší dobu.[6]

2.1. Malé a střední podniky Malé podniky jsou definovány podle dvou kritérií, a to počtu zaměstnanců nebo výše zisku. Definovat lze také tzv. mikropodnik, kde je zaměstnáno méně než 10 zaměstnanců. Aspekty definicí malých podniků jsou samozřejmě jiné v rámci České republiky a v rámci zahraničních států. Pokud bychom se podívali na definici Evropské unie, za malý podnik je považován ten, který má do 50 zaměstnanců. V USA je to hranice 500 zaměstnanců. Co se týče hranice výše zisku v Evropské unii, tak pro malé podniky nesmí roční obrat ani bilanční suma rozvahy přesáhnout 10 milionů eur.[5] Jak je zřejmé z grafu č. 1, od roku 2000 se počet malých a středních podniků zvyšoval, k největšímu růstu těchto podniků došlo v roce 2009.

-8-

700 000

826 931

1 019 595

1 075 995 837 280

1 043 520

1 034 479 839 120

820 612 999 472

839 118 995 701

988 697

P o čet M SP p ráv n ick é o so by

806 083

800 000

844 386

971 210

900 000

634 829 746 127

635 735 744 133

1 000 000

823 974

1 100 000

858 051 1 002 045

Výv o j po čtu ak tiv ních s ubje k tů M SP v Č R v le te ch 2 0 0 0 -2 0 1 0

P o čet M SP fy zick é o so by

600 000

P o čet M SP celk em

500 000

156 583

178 860

195 359

216 589

238 715

213 512

2001

143 994

2000

144 311

100 000

147 236

200 000

111 298

300 000

108 398

400 000

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

0

Graf č. 1: Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR. Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 1 nám zobrazuje rok 2009, který byl ve vzniku MSP přelomový, a přibližuje nám, kolik podniků v jakém odvětví bylo aktivních a jak se podílejí MSP na celkovém počtu podniků v ČR. Tabulka č. 1: Počet aktivních subjektů v ČR v roce 2009 [17]

právnické os.

Počet aktivních subjektů fyzické osoby podíl počtu MSP na

0-249 zaměstnanců

0-249 zaměstnanců

celkem MSP

celkovém počtu podniků v ČR (v %)

průmysl

31 709

119 124

150 834

99,41

stavebnictví

25 016

122 667

147 682

99,95

obchod

54 401

141 073

195 474

99,91

pohostinství

9 499

46 427

55 926

99,96

doprava

5 831

32 512

38 343

99,74

peněžnictví

1 125

24 253

25 378

99,87

služby

61 836

266 751

328 587

99,92

komunikace

7 812

23 394

31 205

99,84

zemědělství

4 040

12 099

16 139

99,88

201 269

788 299

989 568

99,83

Odvětví

celkem

V tabulce č. 2 můžeme pozorovat celkový počet zaměstnanců v MSP v roce 2009 v každém odvětví, kde malý nebo střední podnik vznikl.

-9-

Tabulka č. 2: Počet zaměstnanců MSP v ČR v roce 2009 [17]

Počet zaměstnanců (tis.) právnické os.

fyzické osoby

zaměstnanců

0-249 zaměstnanců

celkem MSP

podíl zaměstnanců v MSP na celkovém počtu v ČR (v %)

průmysl

566

66

632

52,23

stavebnictví

181

37

218

82,58

obchod

300

74

375

72,53

pohostinství

60

43

103

87,29

doprava

73

27

101

41,22

peněžnictví

15

1

16

22,86

služby

266

70

336

70,44

komunikace

50

2

52

57,78

zemědělství

89

15

104

89,66

1 600

336

1 936

62,33

0-249

Odvětví

celkem

2.2. Zdroje financování Zdroje financování jsou v současné době nedílnou součástí finančního rozhodování každého podniku, ať už se jedná o malý, střední nebo velký podnik. Financování podniku lze rozdělit na financování ze zdrojů vlastních a cizích. Zdroje financování můžeme z časového pohledu rozdělit na dlouhodobé a krátkodobé. Z klasických forem financování potom rozlišujeme financování interní a externí. Dále rozeznáváme i některé z alternativních forem financování jako je leasing, faktoring nebo forfaiting. Tyto budou podrobněji popsány v následujících kapitolách.[3]

2.2.1. Základní klasifikace zdrojů z vlastnického hlediska Zdroje financování podniku lze klasifikovat z několika hledisek. To nejzákladnější je hledisko vlastnictví zdrojů. Podle tohoto hlediska členíme zdroje financování na dvě skupiny, a to vlastní a cizí zdroje. 2.2.1.1. Vlastní zdroje U vlastních zdrojů se často setkáváme i s označením vlastní kapitál. Ten tvoří všechny interní zdroje financování a vybrané externí zdroje financování. Co samozřejmě spadá do vlastních zdrojů, je i zisk po zdanění. Zisk po zdanění je ta částka, se kterou může podnik disponovat poté, co se od zisku

- 10 -

odečtou daně, mzda společníkům, dividenda, náklady na provoz podniku apod. Vlastní kapitál představuje pro podnikatele bezpečný zdroj financování na rozdíl od cizích zdrojů financování.[3][12] Vlastní kapitál se skládá z několika položek: •

základní kapitál

•

kapitálové fondy

•

fondy ze zisku

•

nerozdělený výsledek hospodaření minulých let

•

výsledek hospodaření běžného účetního období

Základní kapitál se skládá z peněžitých i nepeněžitých vkladů společníků do společnosti. Povinnosti vztahující se ke kapitálu se liší u společností s ručením omezeným a akciových společností. U akciové společnosti existují i tzv. kapitálové fondy, kde hlavní částí je emisní ážio. Co můžeme označit za negativum u vlastního kapitálu je to, že je hlavním nositelem podnikatelského rizika. Proto je jeho podíl na celkovém kapitálu ukazatelem finanční jistoty.[5] 2.2.1.2. Cizí zdroje Bez cizích zdrojů se bohužel obejde málo podniků. Pod pojmem cizí zdroje si můžeme představit veškeré závazky a dluhy podniku, dále rezervy a pasiva. Závazky rozeznáváme krátkodobé a dlouhodobé, kde základním kritériem je doba užitku závazku pro podnik. Dále pro rezervy jsou typické dva znaky, a to neurčité časové určení a neurčitá výše. Jistou nevýhodou cizích zdrojů jsou jeho náklady na pořízení a pro podnikatele představuje také značně rizikovější způsob financování.[3][12] Nejčastější důvody pro použití cizího kapitálu jsou:[13] •

nedostatečný vlastní kapitál pro financování podnikatelské činnosti

•

v případě, že podnikatel ve chvíli, kdy potřebuje peněžní prostředky např. na nákup nových strojů, nedisponuje dostatečně vysokým vlastním kapitálem

•

použití cizího kapitálu neznamená pro poskytovatele žádná práva na přímém řízení podniku

•

použití cizího kapitálu zvyšuje rentabilitu podniku

Krátkodobý cizí kapitál Do této kategorie spadají závazky splatné do jednoho roku. Řadíme sem krátkodobé bankovní úvěry, dodavatelské úvěry, zálohy od odběratelů, dlužné dividendy, půjčky apod. Zpravidla bývá

- 11 -

krátkodobý cizí kapitál levnější než dlouhodobý. Riziko zde spočívá ale v tom, že musí být splacen v poměrně krátké době a to ohrožuje platební schopnost podniku. [5] Dlouhodobý cizí kapitál Do dlouhodobého cizího kapitálu můžeme zařadit dlouhodobé bankovní úvěry, leasingové dluhy, podnikové dluhopisy a jiné dlouhodobé závazky. [4]

2.2.2. Klasifikace zdrojů financování podle původu kapitálu Dle původu kapitálu můžeme zdroje financování rozdělit následovně: [7]

•

Externí zdroje - vklady vlastníků - obligace, úvěry, půjčky

•

Interní zdroje - zisk - odpisy - rezervní fondy

Pro přehlednost si můžeme uvést kompletní tabulku interních a externích zdrojů: Tabulka č. 3: Přehled interních a externích zdrojů [6]

Interní zdroje

Externí zdroje

1.Odpisy

1.Kmenové akcie

2.Nerozdělený zisk

2.Prioritní akcie

3. Dlouhodobé finanční rezervy

3.Obligace 4.Dlouhodobé úvěry finančních institucí 5.Dlouhodobé úvěry dodavatelské 6.Finanční leasing 7.Finanční podpora státu 8.Ostatní externí zdroje

Externí neboli vnější financování podniku je tzv. financování ,,zvenčí’’. Finanční zdroje podniku představují hlavně vklady a podíly zakladatelů či vlastníků, které jsou řazeny do financování z vlastních zdrojů. Do zdrojů cizích a zároveň vnějšího financování můžeme potom zahrnout různé obligace, půjčky nebo úvěry apod. Interní financování se skládá zejména z vlastního kapitálu, zisku

- 12 -

podniku, dlouhodobých rezervních fondů aj. Oba tyto typy financování budou podrobněji probrány v následující kapitole. 2.2.2.1. Externí financování Bankovní úvěry Bankovní úvěry můžeme obecně označit za významný zdroj financování podnikového majetku. Cena, kterou podnik platí za poskytnutí finančních prostředků, se skládá z úroků a ostatních výdajů vynaložených na získání bankovního úvěru. Rozlišit můžeme jak krátkodobé, tak i střednědobé a dlouhodobé bankovní úvěry. Krátkodobé bankovní úvěry Zde se počítá s dobou splatnosti do jednoho roku. Rozlišujeme následující krátkodobé úvěry: •

kontokorentní úvěr – podle Wöhe [10] je to nejčastější forma krátkdobého bankovního úvěru. Tento úvěr vzniká u rozvíjení platebního styku, tedy skrz účet podniku, ze kterého jsou uskutečňovány platby dodavatelům nebo kam přicházejí platby od zákazníků. Samotný tzv. kontokorent vzniká tak, že banka poskytne úvěr až do určité výše, do které podnik pak může překročit zůstatek na svém účtu. Definovat kontokorent můžeme také jako vzájemný vztah pohledávky a závazku. Co je důležitým faktem, že pro zajištění platební pohotovosti slouží právě kontokorentní úvěr.

•

směnečný úvěr – ten můžeme vidět ze dvou pohledů, a to buď jako tzv. eskontní úvěr, který poskytuje banka v případě, že si zákazník zakoupí směnku, nebo jako akceptační úvěr, kde podnik přenechává směnku bance. Ta tím, že ji přijme, z ní učiní platební prostředek a nemusí přitom poskytnout žádné prostředky, pouze v případě že ji sama koupí. Směnka musí obsahovat povinné náležitosti, a poté ji můžeme považovat za cenný papír. [10]

•

lombardní úvěr – tento krátkodobý úvěr řadíme mezi zajišťované bankovní úvěry, které jsou jištěné buď movitou zástavou nebo právy. Nejčastěji je nabízen začínajícím podnikům, které mají sníženou úvěrovou schopnost. Za věcnou zástavu můžeme považovat např. směnky, zboží, cenné papíry, faktury, cennosti aj. Tzv. lombardní sazba, kterou se lombard úročí, je často vyšší než běžná diskontní sazba, a to o 0,5% až 1%. Je to z toho důvodu, protože u lombardních obchodů je riziko vyšší riziko u směnečných obchodů. [6][10]

- 13 -

•

úvěr záruční – tento typ úvěru můžeme definovat jako úvěrové jištění. Pro banku tento vztah znamená ručit za svého zákazníka až do dohodnuté částky.[10]

•

remboursní úvěr – tento úvěr se týká zahraničních obchodů. Princip, na kterém stojí remboursní úvěr je to, že hlavním dlužníkem není dovozce, ale úvěrová instituce dané země.[10]

•

negociační úvěr – jedná se o další formu úvěru u zahraničního obchodu. Dá se říci, že negociační úvěr je modifikací eskontního úvěru, a to v oblasti právě zahraničního obchodu. Jedná se o eskont směnek vývozce, které jsou vystavené na dovozce. Eskontující bankou je zde tzv. negociační banka. [6]

Střednědobé bankovní úvěry Tyto bankovní úvěry jsou typické dobou splatnosti od 1 do 4 let a také tím, že jsou podstatně rizikovější a jsou poskytovány za přísných podmínek. •

revolvingový úvěr – v jistém slova smyslu se dá tento úvěr považovat za jakousi technickou modifikaci bankovní půjčky. Banka po dohodě s podnikem sjednanou výši úvěru doplňuje po dohodnutou dobu a požaduje tak vyšší úrok a poplatky za doplňování. Proto se tomuto úvěru někdy říká také ,,otáčející se’’.

Dlouhodobé bankovní úvěry Dlouhodobé bankovní úvěry jsou úvěry se splatností nad čtyři roky. Jsou poskytovány bankami na základě určitého písemného závazku. •

hypotekární úvěr – úvěr, který podnik získá oproti zástavě nemovitého majetku. Zpravidla se nejedná např. o majetek průmyslový a to kvůli jeho kolísavé hodnotě. Většinou se tedy jedná o pozemky nebo byty. Hypotekární úvěr je založen na tom, že je refinancován emisí hypotečních zástavních listů. Ty můžou emitovat pouze banky s příslušným oprávněním. [9]

Dodavatelské úvěry Princip dodavatelských úvěrů spočívá v tom, že mezi různé hospodářské stupně jsou zařazeny obchody s odloženým placením. Podnik tedy nemusí zásoby surovin platit hned, ale až po určité době a stejně to probíhá i později u zákazníků, kdy zákazník si zboží převezme ihned a zaplatí později. Prodejce jim poskytuje tímto úvěr. [10]

- 14 -

Akcie Podle Wohe [10] má financování formou akcií v celkové výši vnějšího financování nejvýznamější postavení. Obchodní zákoník definuje akcie jako cenné papíry, se kterými jsou spojeny práva akcionářů jako společníků podílet se na řízení společnosti, jejím zisku a likvidačním zůstatku při zániku společnosti. [14] Rozlišujeme několik druhů akcií: •

kmenové akcie – tyto akcie jsou jedny ze dvou druhů akcií, které rozlišujeme podle rozsahu práv akcionářů. Díky kmenovým akciím mají všichni akcionáři stejná hlasovací práva na valné hromadě, stejně jako nárok na podíly ze zisku nebo na likvidační přebytek. Mají take přednostní právo na nové akcie v případě zvýšení kapitálu.[10]

•

přednostní (prioritní) akcie – patří též k akciím, kde rozlišujeme práva akcionářů. Přednostní akcie umožňují akcionářům zvláštní nároky na výplatu dividend, hlasovací práva apod. Významné a praktické jsou zejména dividendové přednostní akcie.

•

zásobní akcie – tyto rozlišujeme tehdy, má-li sama společnost členská práva. Později se zmíníme o jejich opaku, a to jsou vlastní akcie. Tyto akcie byly získány například v rámci řádného zvýšení kapitálu nad monumentální kapitálovou potřebu společnosti. Pokud se na tyto akcie díváme z technického hlediska, v účetnictví se nám projevují tak, že se základní kapitál o jejich částku zvyšuje. Hlavním úkolem zásobních akcií je jejich prodej společností k získání vyšších podílů. Vždy musí být společnosti k dispozici.

•

vlastní akcie – jak už je zmíněno výše, jedná se o akcie ve společnosti, která má svá členská práva. Tyto akcie jsou zásadně zakázány a to z důvodu narušování principu ochrany věřitelů a akcionářů. V podstatě tyto akcie představují pouze splácení částí základního kapitálu.[10]

Podnikové obligace Podle Valacha [6] jsou podnikové obligace cenné papíry dluhové, které podnik emituje, a to s cílem získání dlouhodobých finančních zdrojů od investora. V těchto se vlastně dlužný podnik zavazuje splatit věřiteli nominální cenu obligace ve stanovené době a v dohodnuté době i úrok. Majitel, který vlastní podnikové obligace vystupuje pouze jako věřitel a nemá právo se podílet na rozhodování firmy, a až na vyjímky, nemá ani hlasovací právo. Podnikové obligace jsou často označovány také za průmyslové obligace. Rozeznáváme také skupinu, kterou tvoří obligace veřejnoprávních institucí a zástavní listy realitních úvěrových institucí.

- 15 -

Obligace obecně zajišťují pouze práva na pohledávku, tzn. že jsou to věřitelské cenné papíry. Co se týče vydávání obligací, tak praktické je to pouze u větších podniků, avšak vydávání není samo o sobě omezeno na určité právní formy. [6][10] 2.2.2.2. Interní financování Při interním financování nezískává podnik peněžní prostředky z finančních trhů. Podnik čerpá pouze z prostředků, které byly vytvořeny uvnitř samotného podniku. Někdy se můžeme v literatuře setkat s názvem samofinancování, které by ale mělo být chápáno ze širšího slova smyslu, a to jako samofinancování ze zisku, z odpisů apod. Do interního financování můžeme zařadit financování ze zisku, financování z odpisů nebo rezervní fondy. Předpokladem pro úspěšné interní financování je dosažení zisku, nebo-li přebytku peněžních prostředků. [7] Financování ze zisku Samofinancování můžeme definovat jako financování investic, a to prostřednictvím nerozděleného zisku a rezervních fondů. Je možné do něj zahrnout i financování prostřednictvím odpisů. Nyní si můžeme uvést hlavní výhody a nevýhody samofinancování. Výhody samofinancování •

nezvyšuje se počet akcionářů nebo věřitelů a jejich kontrolní úloha

•

podniku nevznikají náklady na emisi cenných papírů

•

snižuje se finanční riziko firmy

Nevýhody samofinancování: •

jedná se o poměrně málo stabilní zdroj financování

•

tento způsob financování je relativně drahý

•

nepůsobí zde úrokový daňový štít

Sporným faktem, který není zařazen ve výhodách ani v nevýhodách je to, že samofinancování je poměrně levnější zdroj financování, protože podnik nemusí platit dividend či úroky oproti externím zdrojům. Jak uvádí Valach [6], je potřeba náklady nerozděleného zisku považovat za skoro stejně vysoké jako náklady kmenového kapitálu.

- 16 -

Odpisy Mezi interní zdroje financování můžeme zařadit i odpisy, což je zdroj vytvářený specifickým způsobem. Jsou zde ale jisté pochybnosti, zda odpisy můžeme vidět jako zdroj financování, jako peníze. Na obhajobu tohoto tvrzení si můžeme uvést dva důkazy, které uvádí Kovanicová [3]: •

odpisy jsou sice brány jako nepeněžní náklad, to ovšem neznamená že nemají hlubší ekonomickou podstatu. Dale víme, že odpisy vlastně vyjadřují, o kolik se snížil ekonomický prospěch odpisovaného majetku za určité účetní období, a právě toto snížení užitku aktiv podstupuje podnik proto, aby se mu z provozované činnosti zvýšil ekonomický prospěch, a to ve formě výnosů. Dá se tedy říci, že probíhá v podniku koloběh, při kterém se podnikateli vrátí náklady ve formě zisku. Ovšem tento argument platí pouze při splnění dvou podmínek, a to, že výnosy jsou minimálně rovny nákladům a provozní cyklus musí být dokončen

•

jako druhý argument se uvádí to, že odpisy snižují výsledek hospodaření a přitom nedojde k úbytku peněžních prostředků, které pro podnik znamenají zadržované částky na obnovu dlouhodobého odpisovaného majetku do budoucna

Rezervní fondy Rezervní fondy můžeme zařadit do části vlastního kapitálu podniku. Je to jakási část zisku, kterou si podnik ponechává jako rezervu v případě nějakého finančního problému a hrozby krachu. Pokud peněžní prostředky z rezervních fondů nejsou použity na předem určené potřeby, je možno je využít jako interní zdroj financování.

V současné době jsou rezervní fondy typické pro evropské

akciové společnosti, avšak najdeme vyjímky i například v USA. Nejdůležitějším a hlavním úkolem rezervních fondů je nahradit podniku možnou ztrátu v podnikání. Existují i tzv. povinné rezervní fondy, které podnik vytváří na základě zákona, který chrání zájmy akcionářů, kteří do podniku vkládají nemalý kapitál. Dalším typem rezervních fondů jsou fondy dobrovolné, které, jak už z názvu vyplývá, vznikají z podnětu podniku, jejich vlastního uvážení. Většinou jsou tyto fondy vytvořeny za určitým účelem, např. k úhradě mimořádných ztrát nebo nákupu akcií.[6]

2.2.3. Zvláštní formy financování 2.2.3.1. Leasing Leasing má své počátky již koncem 19. století. Leasing může mít několik podob, proto má mnoho různých definicí a nelze jednoznačně říct a určit o co se jedná. Leasing obecně spočívá v tom, že

- 17 -

nájemce má právo na užívání předmětu leasingu za předem stanovené splátky za určité časové období.[10][11] Podle Valacha [6] je leasing třístranný právní vztah mezi dodavatelem, pronajímatelem a nájemcem. Pronajímatel kupuje od dodavatele majetek a poskytuje ho nájemcům za určitý poplatek. Podle Wawrosze [8] se jednoznačně jedná o zvláštní druh financování. Podle něj leasing nespočívá v získání financí, ale získat potřebné zařízení a přitom za něj nezaplatit v tu chvíli plnou cenu. Druhy leasingu Rozlišujeme tři základní druhy leasingu, a to: •

provozní leasing

•

finanční leasing

•

prodej a zpětný pronájem

Provozní leasing je v podstatě krátkodobý pronájem, který kromě leasingu samotného zahrnuje i servisní službu. U provozního leasingu může být smlouva kdykoliv vypovězena oběma stranami. Je vhodný při pronájmu např. počítačů nebo automobilů. U provozního leasingu se předpokládá, že nájemce si předmět leasingu nezakoupí, ale že se jedná pouze o krátkodobý pronájem.[6] Finanční leasing je naopak dlouhodobý pronájem. Můžeme ho považovat i za peněžní půjčku. Zde platí, že veškeré riziko nese nájemce. Finanční leasing tedy funguje tak, že nájemce získá potřebné prostředky a zaváže se k pravidelným splátkám. Při poslední platbě má nájemce právo odkoupit předmět leasingu za zůstatkovou cenu. Většinou je smlouva u tohoto typu leasingu nevypověditelná. Co můžeme uvést jako nevýhodu finančního leasingu, jsou např. výdaje. Bohužel jsou v konečné fázi vyšší než když by si podnik danou investici financoval sám z vlastního kapitálu. Výdaje za finanční leasing tvoří zejména:[10] •

umořovací podíly v leasingových poplatcích během základní nájemní doby

•

podíly nákladů na kapitál během základní nájemní doby

•

náklady, které vznikají po skončení nájemní doby s prodloužením nájmu do konce provozně obvyklé doby ekonomické životnosti nebo odprodejem objektu za zůstatkovou cenu

•

náklady na kapitál potřebný pro krytí očekávaných finančních nedostatků

- 18 -

Tabulka č. 4: Porovnání finančního a provozního leasingu [16]

Druh leasingu

Předmět pronájmu

Vztah k životnosti majetku

Finanční po dobu trvání leasingové smlouvy je ve vlastnictví poskytovatele leasingu, po skončení leasingu přechází do vlastnictví nájemce doba leasingu se většinou kryje s dobou fiskální životnosti majetku

Provozní po celou dobu smluvního vztahu a zpravidla i po jeho ukončení je ve vlastnictví pronajímatele doba pronájmu je kratší než fiskální životnost majetku krátkodobý, popř.

Doba pronájmu

dlouhodobý pronájem

Předkupní právo

sjednáno ve smlouvě

obvykle žádné

ne

ano

Vypověditelnost smlouvy Rizika plynoucí z vlastnictví předmětu Charakter poskytovaných služeb Pojištění

na straně nájemce finanční platí nájemce zajišťuje většinou pronajímatel

střednědobý pronájem

dle dohodnutých provozních podmínek, zejména servisní dle dohodnutých provozních podmínek, zejména servisní platí a zajišťuje pronajímatel

Prodej a zpětný pronájem, neboli zpětný leasing, spočívá v tom, že pokud má podnik finanční problémy, může svůj majetek prodat vybrané leasingové společnosti a jen si ho od ní pronajme. Podnik sice ztratí vlastnické právo na majetek, ale získá potřebné peněžní prostředky. Tento krok

podstupují firmy, které mají problém udržet si svou likviditu při finančních potížích. [6] Dále můžeme leasing dělit na: •

přímý leasing – je založen na tom, že pronajímatel koupí majetek od výrobce a následně ho pronajme nájemci

•

nepřímý neboli zpětný leasing – pronajímatel odkoupí od nájemce jeho majetek a zpětně mu ho pronajímá

2.2.3.1.2 Cena leasingu Leasingová cena sestává ze vstupní ceny majetku, leasingové marže pronajímatele a úroku z úvěru. V ceně se také může někdy objevit i provize pro výrobce od pronajímatele. Pod pojem ,,leasignové navýšení’’ můžeme z nákladů na leasing zařadit leasingovou marži pronajímatele a úrok z úvěru. Toto se také nazývá např. ,,leasingové úročení’’. Konečná cena leasingu samozřejmě závisí na řadě faktorů, ke kterým patří:

- 19 -

•

úroková sazba za úvěr na refinancování leasingu

•

doba leasingu

•

interval a pravidelnost splátek

•

navýšení první splátky

•

odkupní cena

Leasingovou cenu můžeme taky definovat z jiného pohledu, a to jako součet veškerých splátek a zůstatkovou cenu, tj. vše co nájemce zaplatí pronajímateli. Pro přehlednost a srovnání uvádím tabulku, která zobrazuje výdaje a náklady různých způsobů financovnání. Tabulka č. 5: Výdaje a náklady vybraných způsobů financování [16]

Způsob financování

Výdaje

Náklady

Leasing

Leasingové platby

Časově rozlišené nájemné

Půjčka/úvěr

Splátky + platba úroků

Odpisy a úroky

Vlastní prostředky

Pořizovací cena

Odpisy

Výhody a nevýhody leasingu Můžeme si položit otázku, kdy je pro podnik leasing výhodný a v které chvíli mu přináší jen náklady bez užitku. Aby byl leasing výhodný, musí se projevit v peněžních tocích, a to kladně. Mezi nejvýznamější výhody leasingu patří: [2] •

nájemce si díky leasingovým splátkám dokáže snížit základ daně z příjmů, protože splátky zahrnuje do daňově uznatelných nákladů

•

bankovní ústavy poskytují leasingovým firmám výhodnější podmínky co se týče výše úvěru pro refinancování leasingových operací

•

při pořízení předmětu na leasing není potřeba celý kapitál na jednorázové vynaložení všech prostředků na investici

•

nájemce si může rozložit splátky podle své platební schopnosti

•

velkou výhodou je určitě to, že riziko nenese nájemce, ale leasingová firma

•

nepeněžní výhodou je to, že podepsání leasingové smlouvy je většinou rychlejší než získání úvěru od banky

- 20 -

•

pro menší firmy je leasing jednoznačně prakticky dostupnější možnost financování

Jako všechno má i leasing kromě výhod i nějaké nevýhody. Mezi nejvýznamější patří zejména:[2] •

při splácení leasingu nájemce neplatí pouze daný předmět leasingu, ale také finanční službu a zisk leasingové společnosti

•

až do úplného splacení leasingu má nájemce omezená práva, protože předmět zatím není jeho majetkem

•

nájemce nemůže vypovědět smlouvu

•

nájemce po skončení leasing získá předmět téměř nebo zcela odepsaný a nemůže tedy využít výhodu uplatnění daňových odpisů

•

v případě bankrotu či špatné finanční situace leasingové společnosti musí nájemce předmět vrátit a jednat o vyrovnání

•

některá rizika jsou přenášena na nájemce

•

pokud chce nájemce provádět jakékoliv úpravy předmětu leasingu, musí informovat pronajímatele a mít jeho souhlas

2.2.3.2 Forfaiting Forfaiting se v posledních letech stává významnou variantou financování. Je vhodné ho uskutečnit v takové situaci, kdy klasické nástroje financování není možné použít. Při forfaitingu můžeme zvolit dvě možnosti, a to buď prodej směnečných pohledávek nebo pohledávky do zahraničí. [10] Podle Wawrosze [8] je výrazným rozdílem mezi faktoringem a forfaitingem to, že forfaitingové firmy odkupují pouze pohledávky, které jsou nějakým způsobem zajištěné. Tzn., že forfaiteři odkupují zejména dlouhodobé pohledávky, protože ty jsou běžně zabezpečeny např. bankovní zárukou. Co se týče právní stránky, je forfaiting stejně jako faktoring založen na odkoupení pohledávky od dodavatele a ten za ni dostane příslušnou finanční sumu. Jako další rozdíl mezi forfaitingem a faktoringem je i to, že u forfaitingu jsou smlouvy dělané na jednotlivé pohledávky, kdyžto u faktoringu se může jednat i o soubor pohledávek za určité časové období. Jednoznačnou výhodou forfaitingu pro firmy je ta skutečnost, že téměř okamžitě získají peníze od forfaitingové firmy, kdežto od svého odběratele by tyto peníze dostali za dlouhou dobu. Můžeme se zde také zmínit o tzv. finančním forfaitingu. Dle Wawrosze [8] spočívá finanční forfaiting v tom, že tuzemský zájemce o úvěr vystaví vlastní směnku opatřenou zárukou některou z bank nebo jiných institucí, jejichž záruku je forfaitér ochoten akceptovat, ve prospěch forfaitéra. Ten

- 21 -

následně zájemci o úvěr poskytne potřebné finanční prostředky a jejich výše je ovlivněna směnečnou sumou. Finanční forfaiting řeší situaci, kdy jsou ostatní možnosti financování pro firmu příliš drahé nebo nepoužitelné. Lze ho také použít jako doplňkový zdroj financování. 2.2.3.3 Faktoring Faktoring můžeme kromě zvláštních forem financování zařadit také do krátkodobé formy financování podniku. V podstatě je faktoring prodej určité pohledávky podniku, krátkodobé pohledávky, ještě před její splatností dané finanční instituci. Faktoring funguje tak, že jistá finanční instituce financuje svého klienta odkoupením jeho pohledávky a samozřejmě na něj přestupuje obchodní riziko s tím spojené. Viditelnou výhodou faktoringu jsou tzv. rychlé peníze podniku, který pohledávku prodává.[1] Podle Wawrosze [8] je faktoring poměrně novým a moderním způsobem financování. Postupem času se rozšiřuje ze sféry zahraničního obchodu i na domácí obchodní vztahy. Podstata faktoringu stojí na odkupu pohledávky. V případě, kdy má firma problémy, prodá pohledávku svého odběratele faktorovi nebo-li faktorové firmě a tím získá potřebné zdroje. Tyto faktorové firmy se spíše zaměřují na krátkodobé pohledávky, které mají splatnost 90-120 dní. Co se týče zajištění faktorové pohledávky, tak to spočívá v tom, že faktorová firma musí posoudit celkovou bonitu klienta. Výsledkem tohoto posouzení je stanovení dvou úvěrových limitů, který určí výši odkoupených pohledávek. [8] 2.2.3.4. Rizikový kapitál Co se týče historie rizikového kapitálu, tak jeho počátky používání se datují v druhé polovině 70. let, a to zejména v USA. V současnosti můžeme na rizikový kapitál narazit i na trzích v Evropě a Asii. Rizikový kapitál napomáhá vzniku spousty projektů a firmy díky tomu dosahují mimořádných finančních úspěchů. Rizikový kapitál můžeme zařadit do zvláštních forem financování. Vyskytuje se zejména u menších a středních firem, a to proto, že tyto mají málo interních zdrojů a ztížený přístup na kapitálový trh. Valach [7] definuje rizikový kapitál jako profesionálně sdružený kapitál vkládaný prostřednictvím rizikového fondu do základního kapitálu a je především a prvotně určený na financování počáteční činnosti firmy a dále na vysoce rizikové inovační a rozvojové projekty.

- 22 -

Rizikový kapitál lze charakterizovat několika znaky: [7] •

jako primární investoři zde figurují finanční instituce jako např. banky, penzijní fondy apod.

•

u rizikového kapitálu dochází po určité době k tzv. vystoupení rizikového kapitálu z klientské společnosti

•

peněžní prostředky jsou poskytovány klientské společnosti, která se uchází o kapitál, a to na základě analýzy projektu

•

peněžní prostředky jsou soustředěny ve fondu rizikového kapitálu, kde zasedají zástupci investorů

•

u rizikového kapitálu je požadovaná vysoká výnosnost investičních projektů

V praxi rozlišujeme několik typů poskytování rizikového kapitálu. Jejich definice však nejsou stále upřesněny a ustáleny, proto si uvedeme jen ty typy, které byly poprvé použity v čeké literatuře: [7] 1) předstartovní financování -

financování počátků podnikání a vývoje dalších výrobků, marketing apod.

2) startovní financování -

financování prvních nákupů zásob, počáteční činnosti podniku apod.

3) financování rozvoje podniku -

můžeme ho rozdělit na dvě fáze, a to financování počátečního rozvoje firmy a financování pozdějšího stadia rozvoje

4) náhradní financování nebo-li profinancování dluhů -

vyskytuje se u vysoce zadlužených firem, které musí na úhradu úroků použít velkou část ze svého zisku

5) transakční financování -

jedná se vlastně o různé manažerské odkupy vlastními manažery v již fungujících podnicích

6) záchranné financování -

financování firmy, které díky finančním potížím hrozí ukončení činnosti

- 23 -

2.2.4. Nové inovované finanční nástroje Postupem času přibývají ke klasickým formám financování podniku nové finanční nástroje a některé z nich si teď představíme: •

zerobondy jsou tzv. půjčky s nulovým kupónem nebo-li dluhové cenné papíry. Jedná se o formu dluhopisu, která nemá žádný kupón. Rozdíl mezi kupní cenou dluhopisu a jeho nominální hodnotu zde tvoří výnos.[15]

•

futures jsou předkupní smlouvy. Je to dohoda dvou stran o nákupu či prodeji určitého množství zboží v předem dané kvalitě a ceně, a to k určitému budoucímu datu.

•

swaps můžeme považovat za výměnné obchody na mezinárodnách trzích. Je to dohoda o výměně peněžních toků denominovaných v jedné měně.

•

opce je právo, popř. povinnost na koupi nebo prodej finančních titulů, např. akcií. Za toto právo kupující platí poplatek, tzv.opční premium.[5]

- 24 -

3. Cíl práce a metodika 3.1. Cíl práce V této bakalářské práci je hlavním cílem analyzovat současné zdroje financování vybrané firmy. Po této analýze je dalším úkolem navrhnout možné rozšíření zdrojů financování do budoucna, a to s přihlédnutím na realizaci podnikatelského záměru. Analýza je provedena v časové řadě 2007 až 2011 a podnikatelský záměr je zohledněn v letech 2012 až 2016.

3.2. Metodika Úkol v této bakalářské práci bude plněn pomocí částí finanční analýzy, a to analýzy absolutních ukazatelů, která obsahuje horizontální a vertikální analýzu. Dále je využito analýzy poměrových ukazatelů, a to konkrétně ukazatelů zadluženosti, likvidity a rentability. Horizontální analýza nám zobrazuje, jak se určitá položka v účetním výkazu změnila oproti minulému roku. Změnu pozorujeme jak v absolutním vyjádření, tak i v relativním. V případě vertikální analýzy mluvíme o srovnávání účetních výkazů za daný rok s výkazy z minulých let. Poměrové ukazatele jsou jedním z hlavních nástrojů finanční analýzy. Tyto ukazatele představují vztah dvou položek z účetních výkazů, a to na základě jejich podílu.

- 25 -

4. Vlastní práce 4.1. Charakteristika podniku Pro tuto práci byla vybrána firma LINEKO s.r.o., která působí na trhu již od roku 1992 a zabývá se problematikou hydroizolací. Předmětem podnikání firmy je projektová činnost ve výstavbě. Firma má oprávnění k hornické činnosti v rozsahu podle § 2 zákona č. 61/1988 Sb., písm. c), dále k činnosti prováděné hornickým způsobem v rozsahu podle § 3 zákona č. 61/1988 Sb., písm a) a e). Dále je oprávněna k provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Nabízí své služby v oblasti izolačních technologií. Zákazník má na výběr z velké škály materiálů a technologií s ohledem na jeho požadavky. Již od roku 2004 je firma držitelem certifikátu ČSN EN ISO 9001 v oblasti provádění hydroizolací. V současné době má firma dva společníky. Vklad prvního činí 75 000 Kč s obchodním podílem 75%. Vklad druhého společníka činí 25 000 a jeho obchodní podíl je 25%. Základní kapitál firmy činí 100 000 Kč.

4.2. Podnikatelský záměr podniku Podnikatelský záměr je dokument posuzující vnitřní a vnější faktory firmy, které souvisí jak s provozem firmy, tak i s vývojem budoucnosti firmy. Jeho vypracování slouží především k získání potřebných finančních prostředků firmy jak při zahájení podnikatelské činnosti, tak i při jakémkoliv rozšíření činnosti firmy. Firma LINEKO s.r.o. se na trhu pohybuje úspěšně už několik let. Svoji činnost zahájila v roce 1992 a stale přibívá spokojených zákazníků. Jak už bylo zmíněno v kapitole 4.1, firma se zabývá hydroizolacemi. Znamená to, že firma disponuje všemi potřebnými technologiemi i materiály k provádění této činnosti. Jediné, čím firma nedisponuje, je výrobní linka na výrobu izolačních fólií, které jsou, dá se říci, základním materiálem pro veškeré hydroizolace. Firma Lineko spolupracuje s firmou Dywytou, která však sídlí v Polsku a tyto izolační fólie jim dodává. Nyní se vedení firmy rozhodlo pro zakoupení tohoto chybějícího článku. Rozhodlo se tak na základě nejen pečlivého uvážení finanční situace podniku, ale také po uvážení očekávaného splátkového kalendáře a na druhé straně také z logistického pohledu. Zde totiž firma může ušetřit značnou částku za dovoz materiálu z Polska. Toto rozhodnutí firmy však zahrnuje potřebu získání finančních prostředků pro realizaci tohoto podnikatelského záměru. Výrobní linku, kterou se firma rozhodla zakoupit, má hodnotu 5 000 000 Kč. V dnešní době však existuje nespočet možností financování pro podnikatele, malé a střední podniky. Banky nabízejí úvěry podle povahy projektu, stát podporuje malé a střední podniky prostřednictvím různých dotací a daňových úlev a v neposlední řadě mohou podnikatelé využít dotací

- 26 -

z fondů Evropské unie, konkrétně se jedná o operační program Podnikání a inovace. Jak už však bylo řečeno, výběr nejvhodnějšího zdroje financování záleží na povaze projektu a všech okolnostech. Proto se nyní budeme zabývat uvážením nejvhodnějšího zdroje financování pro tento podnikatelský záměr.

4.2.1. Financování podnikatelského záměru V dnešní době existuje nespočet možností financování pro každého podnikatele, který plánuje založit nebo jen rozšířit svoji firmu. Každá banka však nabízí jiné možnosti, proto nyní porovnáme, která by byla nejvhodnější pro firmu Lineko. Komerční banka – Profi úvěr Tento úvěr je určen pro firmy s ročním obratem méně než 60 mil.Kč, to znamená pro drobné podnikatele, a malé a střední podniky. Profi úvěr může být krátkodobé nebo střednědobé povahy. Firma ho může použít k financování oběžných prostředků, provozních potřeb nebo také k pořízení hmotného investičního majetku. Souhrné informace tohoto bankovního produktu obsahuje tabulka č.6. Specifika produktu: •

úvěr je určen pro právnické osoby, fyzické osoby podnikatele, klientům s oprávněním podnikat na území České republiky a s daňovou povinností v České republice

•

krátkodobý úvěr (splatnost do jenoho roku), střednědobý úvěr (splatnost do pěti let), dlouhodobý úvěr (splatnost do sedmi let)

•

možno použít také jako revolvingový úvěr

•

lze čerpat jednorázově, postupně nebo opakovaně (u revolvingového úvěru)

Výhody Profi úvěru: •

tento úvěr je speciálně připraven pro podnikatele a male a střední podniky

•

schvalovací process je výrazně zkrácený a zjednodušený

•

možnost operativního financování podnikatelských potřeb

Cena úvěru: •

zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr: zdarma

•

za realizaci úvěru: 1000,- Kč + 0,6% z úvěru

•

poplatek za spravování úvěru měsíčně od 200,- Kč až do 600,- Kč, závisí na výši úvěru

•

úroková sazba: 8%

- 27 -

Tabulka č. 6: Souhrné informace o bankovním úvěru KB, a.s.

Druh splácení

anuitní

Úvěr

5 000 000 Kč

Splátka

312 000 Kč

Počet splátek (čtvrtletní)

20

Splátky celkem

6 082 918 Kč

Z toho úroky

1 082 918 Kč

Poplatky celkem

49 000 Kč

Celkem zaplaceno

6 131 918 Kč

ČSOB – Finanční leasing Finanční leasing je nejrozšířenějším a osvědčeným produktem pro financování dopravní techniky, strojů a zařízení. Jedná se o pronájem movité věci, po jehož skončení přechází předmět leasingu za dohodnutou kupní cenu do vlastnictví nájemce. Informace o finančním leasingu ČSOB poskytuje tabulka č.7. Specifika produktu: •

osobní, užitkové i nákladní vozy, návěsy, přívěsy

•

stavební stroje a zemědělskou techniku

•

vysokozdvižné vozíky a jiné manipulační stroje

•

zdravotnickou techniku

•

informační a komunikační techniku

•

další stroje, zařízení, technologie

•

nehmotná aktiva (ochranné známky apod.)

Výhody Finančního leasingu: •

snížení okamžitého výdaje hotovosti na pořízení předmětu a rozložení splácení na delší období

•

leasingové splátky jsou kalkulovány s fixní úrokovou sazbou a jejich výše zůstává neměnná po celou dobu trvání leasingové smlouvy

•

možnost využití zvýhodněných obchodních akcí

•

výhodné pojištění hrazené ve splátkách

•

rychlé a jednoduché uzavření leasingové smlouvy individuálně nastavený splátkový kalendář podle potřeb a možností vaší firmy

•

splácení investice až 20 let podle jejího charakteru

- 28 -

ČSOB Leasing, a.s. si v případě tohoto leasing neúčtuje žádné smluvní poplatky, výdaje spojené s realizací leasing apod. Veškeré výdaje jsou započítány ve vnitřní úrokové míře leasingu. Tabulka č. 7: Souhrné informace o finančním leasingu ČSOB

Pořizovací cena

5 000 000 Kč

Vnitřní úroková míra leasingu

8,3%

Pravidelná měsíční splátka

102 101 Kč

Leasingové splátky celkem

6 126 082 Kč

Z toho úroky

1 126 082 Kč

Počet splátek (měsíční)

60

Koeficient

1,24%

Celkem zaplaceno

6 126 082 Kč

Raiffeisen – Podnikatelská rychlá půjčka Společnost Raiffeisen Bank nabízí řešení, pokud podnikatelé potřebují rychle peníze pro své podnikání. Podnikatelská rychlá půjčka je splátkový úvěr vhodný k financování investic i provozu. Sami podnikatelé si zvolí účelovou nebo neúčelovou variantu úvěru, zda úvěr zajistíte nemovitostí či si sami zvolí dobu jeho splatnosti. Informace o Podnikatelské rychlé půjčce obsahuje tabulka č.8. Specifika produktu: •

splácení probíhá formou anuitních splátek

•

úvěr můžete předčasně splatit

•

od 30 tisíc až do 7,5 milionů Kč

•

čerpání jednorázově na běžný účet, ze kterého později probíhá i splácení úvěru

•

délka splatnosti od 1 roku do 15 let

Výhody Podnikatelské půjčky: •

rychlé schválení úvěru

•

možnost půjčky až do výše 7,5 milionů

•

od 30 tisíc do 3 milionů Kč i bez zajištění nemovitostí

•

volba typu úvěru – účelový nebo neúčelový

•

stačí předložit jedno daňové přiznání za poslední uzavřené účetní období

•

podnikatelé si sami volí dobu fixace úrokové sazby

•

u vybraných nemovitostí ušetříte za externí odhad (v případě, že si zvolíte úvěr zajištěný nemovitostí)

- 29 -

•

při zajištění nemovitostí zaručeny lepší podmínky

•

zdarma pojištění úvěru pro případ smrti a trvalých následků způsobených úrazem pro podnikatele

Cena úvěru: •

zpracování a vyhodnocení žádosti o úvěr: zdarma

•

za realizaci úvěru: 0,5% z úvěru, min. 5000,- Kč

•

poplatek za spravování úvěru měsíčně 300,- Kč

•

úroková sazba: 7,8% Tabulka č. 8: Souhrné informace o Podnikatelské rychlé půjčce Raiffeisen Bank

Druh splácení

anuitní

Úvěr

5 000 000 Kč

Splátka

100 904 Kč

Počet splátek (měsíční)

60

Splátky celkem

6 054 244 Kč

Z toho úroky

1 054 244 Kč

Poplatky celkem

43 000 Kč

Celkem zaplaceno

6 097 244 Kč

Volksbank – Financování s podporou EU Balík čtyř bankovních produktů je určen subjektům čerpajícím či ucházejícím se o dotace z fondů Evropské unie. Zajistíme pomoc při financování firemních projektů nebo asistenci při plnění podmínek získání dotace. Specifikace produktu •

určen subjektům čerpajícím či ucházejícím se o dotace z fondů Evropské unie

•

možnost získání úvěru v rámci EU Programu

Úvěr v rámci EU program zahrnuje •

předfinancování dotací a profinancování ostatních nákladů projektu

•

krytí nákladů projektu do doby vyplacení dotace

Příslib úvěru zahrnuje •

doklad o zajištění finančních zdrojů na profinancování projektu

•

krytí nákladů projektu do doby vyplacení dotace

- 30 -

Speciální konto pro EU •

konta pro finanční transakce související s proplácením nákladů projektu

•

speciální konto pro grantová schemata

Dotační poradenství •

zajímá-li se podnik o získání dotace, zajistí Vám odborné služby zkušené poradenské společnosti, se kterou Volksbank spolupracuje a která vás provede celým procesem od výběru vhodné dotace až po dokončení celého projektu

4.2.2. Zhodnocení a výběr finančního produktu Nyní můžeme porovnat nabídky finančních institucí a vybrat tu, která je pro firmu nejvýhodnější. Firma si jako základní hledisko výběru finančního produktu zvolila nabídku jednotlivých společností. Tou nejvýhodnější je nabídka Raiffeisen Bank, u které firma za výrobní linku zaplatí i s úroky celkem 6 097 244 Kč. Dalším hlediskem pro výběr jsou poplatky za úvěr, které má Raiffeisen Bank nižší než konkurence. Méně výhodná se může zdát nabídka finančního leasingu od společnosti ČSOB a Komerční banky, v jejichž případě by firma přeplatila 1 126 082 Kč, respektive 1 131 918 Kč.

4.2.3. SWOT analýza Nyní se budeme zabývat SWOT analýzou podnikatelského záměru firmy, která může velmi rychle poskytnout informace o tom, zda by se firma do podnikatelského záměru měla pouštět či nikoliv. SWOT analýza porovná silné a slabé stránky firmy a posoudí případné hrozby či příležitosti daného podnikatelského záměru. Silné stránky •

zaběhnutý systém podniku

•

mnoho spokojených zákazníků

•

odborní zaměstnanci

•

kvalitně prováděné práce

•

snaha o ochranu životního prostředí

•

mnohaleté zkušenosti

•

široká škála nabízených material

•

moderní technologie

•

schopnost samofinancování

•

úspora dopravních nákladů

•

snadná dostupnost materiálu

- 31 -

Slabé stránky •

riskantní investice

•

vysoká pořizovací cena

•

nutnost čerpání cizích zdrojů

Příležitosti •

výroba materiálu pod kontrolou

•

výhoda oproti konkurenci

•

možnost zvýšení kvality a rychlosti práce

Hrozby •

neschopnost splácet úvěr

•

technické problémy stroje

•

méně objednávek v důsledku finanční krize

4.3. Zdroje financování podniku Přehled o současném stavu finančních zdrojů i stavu po nákupu výrobní linky, využívaných sledovanou firmou, je uveden v tab. č. 9 a 10. Tabulka č. 9: Zdroje financování podniku před nákupem výrobní linky v tis. Kč

Zdroj financování

2007

2008

2009

2010

2011

Vlastní kapitál

40 502

48 886

55 625

51 453

51 410

Zisk po zdanění

7 868

10 883

9 740

7 827

294

Odpisy

223

135

135

136

87

Leasing

341

1 086

1 018

985

683

Faktoring

0

0

0

0

0

Forfaiting

0

0

0

0

0

Bankovní úvěry

0

0

0

0

0

Akcie

0

0

0

0

0

Obligace

0

0

0

0

0

Zdroj: účetní výkazy firmy

- 32 -

Tabulka č. 10: Zdroje financování podniku po nákupu výrobní linky v tis. Kč

Zdroj financování

2012

2013

2014

2015

2016

Vlastní kapitál

51 410

51 410

51 410

51 410

51 410

Zisk po zdanění

1 294

1 294

1 294

1 294

1 294

Odpisy

108

258

258

258

258

Leasing

0

0

0

0

0

Faktoring

0

0

0

0

0

Forfaiting

0

0

0

0

0

6 097

4 878

3 658

2 439

1 219

Akcie

0

0

0

0

0

Obligace

0

0

0

0

0

Bankovní úvěry

Zdroj: vlastní zpracování

Co se týče využívání cizích zdrojů financování, zmiňovaný podnik využívá financování pomocí leasingu, a to v případě dlouhodobého hmotného majetku. Tabulka č. 9 uvedená výše zobrazuje výši splátek od roku 2007 až do roku 2011. Rok 2008 naznačuje zvýšením leasingové splátky pořízení nového hmotného majetku, a to automobilů. Dále podnik využívá především interní zdroje, a to vlastní kapitál, zisk a odpisy. Významný skok můžeme vidět v tabulce č. 9 u zisku mezi lety 2010 a 2011, kdy měl podnik menší zisk téměř o 7,5 mil. Kč. Zisk klesl i v roce 2009, což bylo pravděpodobně způsobeno globální ekonomickou krizí. Firma je z pohledu samofinancování na tom natolik dobře, že není nucena využívat cizí zdroje jako např. bankovní úvěry, faktoring, forfaiting apod. Avšak při nákupu nové výrobní linky se podnik jen rozhodl využít pro financování bankovního úvěru. V tabulce č.10 lze pozorovat změnu u položky odpisů, kdy se firma rozhodla pro rovnoměrné odpisování výrobní linky. Dále je v tabulce č.10 uveden odhadovaný zvýšený zisk, který bude způsoben nákupem výrobní linky. Graf č. 2 zobrazuje vývoj leasingových splátek od roku 2007 až 2011. Vizualizace leasingových dat byla zvolena z toho důvodu, že se jedná o jediný cizí zdroj financování tohoto podniku. Jak už bylo řečeno výše, firma leasing využívá na pořízení dlouhodobého majetku, především automobilů a strojů. Pro porovnání je uveden graf č. 3, kde je zachycena výše úvěru v průběhu pěti let. V úvěru jsou zohledněny veškeré úroky a poplatky za bankovní úvěr.

- 33 -

Leasingové splátky [tis. Kč]

1200 1000 800 600 400 200 0 2007

2008

2009

2010

2011

Graf č. 2: Vývoj leasingových splátek ve sledovaném období Splátky bankovního úvěru [v tis. Kč]

7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2012

2013

2014

2015

2016

Graf č. 3: Vývoj splátek bankovního úvěru

4.4. Horizontální analýza V tabulkách 11 a 12 jsou uvedeny výsledky horizontální analýzy aktiv a pasiv. Pro výpočty byly použity následující vzorce: í

ě

=ℎ

í

ě

=

- 34 -

− ℎ

(1) × 100

(2)

Tabulka č. 11: Horizontální analýza aktiv – část první

Změna 2008-2007

Změna 2009-2008

Obsah položky V tis. Kč

%

V tis. Kč

%

Aktiva celkem

2088

3

25307

37

Dlouhodobý majetek

-187

-52

112

66

Dlouhodobý hmotný majetek

-187

-52

112

66

Oběžná aktiva

1898

3

25213

38

Zásoby

-1953

-67

-969

-100

Dlouhodobé pohledávky

467

22

1061

40

Krátkodobé pohledávky

13149

48

17770

44

Krátkodobý finanční majetek

-9765

-29

6080

26

Zdroj: účetní výkazy firmy, vlastní výpočty

Tabulka č. 12: Horizontální analýza aktiv – část druhá

Změna 2010-2009

Změna 2011-2010


%

V tis. Kč

%

-11082

-12

-7866

-9

Dlouhodobý majetek

-187

-52

112

66


-187

-52

112

66

-11061

-12

-12195

-15

Zásoby

-983

-77

205

71


-288

-8

1783

52


-14379

-25

-8151

-19

5034

17

-6032

-17

Aktiva celkem

Oběžná aktiva

Krátkodobý finanční majetek Zdroj: účetní výkazy firmy, vlastní výpočty

- 35 -

Tabulka č. 13: Změna horizontální analýzy aktiv po nákupu výrobní linky

Změna 2012-2011

Obsah položky

V tis. Kč

%

Aktiva celkem

5000

7

Dlouhodobý majetek

5000

107


5000

107

Oběžná aktiva

0

0

Zásoby

0

0


0

0


0

0


0

0


50 40

Hodnoty v %

30 20 10 0 -10

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

-20 -30 -40 Celková aktiva


Graf č. 4: Celková aktiva a krátkodobý finanční majetek před nákupem výrobní linky

Z tabulky č. 11 je patrné, že největší nárůst aktiv za sledované období byl zaznamenán mezi lety 2008 a 2009. Tento růst byl způsoben pořízením dlouhodobého majetku. Vzápětí mezi roky 2009 a 2010 klesla aktiva o 12 %. Tato situace je patrná také z grafu č. 4. Co se týče dlouhodobého majetku, je z tabulky č. 12 patrný velký nárust mezi lety 2010 a 2011. Toto bylo způsobeno pořízením nového řídícího stroje. Zásoby povětšinou klesaly, což je způsobeno využitím nakoupených zásob. Zejména mezi lety 2008 a 2009, kdy zásoby klesly a to o celých 100 %, což zřejmě znamená, že firma prodala

- 36 -

nadbytečné zásoby. Zmiňme se ještě o krátkodobém finančním majetku. Jeho vývoj můžeme vidět v grafu č. 4, kde je patrný výrazný růst mezi lety 2008 a 2009 a poté opět klesá. Co se týče situace po zakoupení výrobní linky je patrný nárůst dlouhodobého hmotného majetku a to o pořizovací cenu linky. Tabulka č. 14: Horizontální analýza pasiv – část první

Změna 2008-2007

Změna 2009-2008


%

V tis. Kč

%

Pasiva celkem

2088

3

25307

37

Vlastní kapitál

8384

21

6739

14

0

x

0

x

Výsledek hospodaření min. ob.

5369

17

7882

21

Výsledek hospodaření běž. ob.

3015

38

-1143

-11

Cizí zdroje

-5342

-21

16626

84

Dlouhodobé závazky

0

x

0

x

Krátkodobé závazky

-5342

-21

16626

84

Základní kapitál


Tabulka č. 15: Horizontální analýza pasiv – část druhá

Změna 2010-2009

Změna 2011-2010


%

V tis. Kč

%

Pasiva celkem

-11082

-12

-7866

-9

Vlastní kapitál

-4172

-8

-43

-0,1

0

x

0

x


-2259

-5

7826

18


-1913

-20

-7533

-96

Cizí zdroje

-5408

-15

-7290

-24


1142

x

-616

-54


-6550

-18

-6674

-22

Základní kapitál


- 37 -

Tabulka č. 16: Změna horizontální analýzy pasiv po nákupu výrobní linky

Změna 2012-2011

Obsah položky

V tis. Kč

%

Pasiva celkem

5000

7

Vlastní kapitál

0

0

Základní kapitál

0

0


0

0


0

0

Cizí zdroje

5000

21


5000

951


0

0


25 20

Hodnoty v %

15 10 5 0 -5

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

-10 Graf č. 5: Vývoj vlastního kapitálu 100

Hodnoty v %

50

0 2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

-50

-100 Cizí zdroje

Krátkodobé závazky Graf č. 6: Vývoj cizích zdrojů

- 38 -


Vývoj vlastního kapitálu je v tomto případě klesající, až na rok 2010 a 2011, kdy kapitál mírně vzrostl. Situace mezi lety 2007 a 2009 znamená, že podnik byl ziskový. Tuto situaci můžeme vidět v grafu č. 5. Co se týče cizích zdrojů, jejich vývoj zachycuje graf č. 6. Firma v letech 2007 až 2009 neměla žádné dlouhodobé závazky, což je velice příznivé. Tím pádem většinu cizích zdrojů zastupují pouze krátkodobé závazky, které měly největší vzrůst mezi lety 2008 a 2009. Krátkodobé závazky jsou v průběhu těchto pěti let zobrazeny v grafu č. 6. Jejich vývoj je, až na roky 2008 a 2009, klesající. Za účelem bližšího pochopení souvislostí vývoje zisku jako jednoho z hlavních finančních zdrojů byla provedena i horizontální analýza Výkazu zisku a ztráty. Výsledky jsou uvedeny v tab. č. 14 a 15. Změna po nákupu výrobní linky je zachycena v tabulace č. 16, z které je patrné, čeho se nákup linky přímo dotýká, tj. změna v částce cizích zdrojů, konkrétně dlouhodobých závazků a pasiv celkem. Tabulka č. 17: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát – část první

Změna 2008-2007 Obsah položky

Změna 2009-2008

V tis. Kč

%

V tis. Kč

%

-666

-6

-1278

-13

-18812

-19

16991

21

-25850

-31

18406

32

Přidaná hodnota

7038

40

-1400

-6

Osobní náklady

2324

27

530

5

Odpisy dlouho.nehm. A hm.majet.

-66

-18

-59

-20

Tržby z prodeje dl.majetku a mater.

85

x

-85

-100

Ostatní provozní výnosy

-1459

-93

4

4

Provozní výsledek hospodaření

3772

37

-2106

-15

Výnosové úroky

414

1656

18

4

Nákladové úroky

-19

-100

0

x

Ostatní finanční výnosy

-592

-45

-226

-31

Ostatní finanční náklady

1074

17%

-658

-52

Finan.výsledek hospodaření

-343

-132

450

-542

Výsledek hospodaření za běžn.čin.

3015

38

-505

-17

0

x

8

x

Výsledek hospodaření za účet.ob.

3015

38

-1143

-11

Výsledek hospodaření před zdaněním

3429

33

-1648

-12

Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výkonová spotřeba

Mimořádné výnosy


- 39 -

Tabulka č. 18: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát – část druhá

Změna 2010-2009

Změna 2011-2010


%

V tis. Kč

%

-3440

-40

-1998

-39


-15520

-16

-43499

-52

-13656

-18

-34082

-54

Přidaná hodnota

-1879

-8

-9356

-44

Osobní náklady

-1591

-14

653

7


-74

-31

56

34


85

x

-85

-100


-44

-38

740

1042


-2304

-20

-9294

-98

Výnosové úroky

-140

-31

-116

-37

Nákladové úroky

0

x

0

x


238

47

-444

-59


-125

-21

-127

-27


223

61

-433

-73

-1943

-20

-7498

-96

30

375

-35

-92

Výsledek hospodaření za účet. ob.

-1913

-20

-7533

-96


-2051

-17

-9762

-96

Výsledek hospodaření za běžn.čin. Mimořádné výnosy


30 20

Hodnoty v %

10 0

-10

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

-20 -30 -40 -50 -60 Tržby za prodej zboží

Tržby za prodej vlastního zboží a služeb

Graf č. 7: Vývoj tržeb za prodej zboží a služeb

- 40 -

Graf č. 7 zobrazuje vývoj tržeb za prodej zboží a služeb, kde je patrný pokles prodeje zboží a u prodeje služeb mírný nárůst mezi lety 2008 a 2009. Vidíme tedy, že hlavní zdroj příjmů měla firma mezi lety 2008 a 2009 z prodeje vlastního zboží a služeb. Avšak mezi lety 2010 a 2011 došlo k výraznému poklesu a to až o 52 %, vyjádřeno relativně. V absolutní změně se jedná o pokles o 43 499 tis. Kč. Finanční výsledek hospodaření byl mezi lety 2007 a 2008 a dále pak mezi lety 2010 a 2011 klesající, což bylo způsobeno např. finančními náklady firmy. Výsledek hospodaření firmy po zdanění byl, kromě změny v letech 2007 a 2008, ve všech letech klesající. Toto bylo způsobeno snížením počtu zakázek. Co se týče situace po zakoupení nového linky, můžeme zde předpokládat změnu v odpisech dlouhodobého hmotného majetku a dále také vlivem splátek úvěru v nákladových úrocích. Možné zvýšení můžeme také čekat u tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a to díky zakoupené výrobní lince, jednodušší a rychlejší výrobě materiálu a bez nutnosti čekání na dopravu materiálu se spolupracující firmou z Polska. Tím se také dostáváme ke značnému snížení nákladů logistiky.

- 41 -

4.5. Vertikální analýza Pro posouzení vývoje struktury finančních zdrojů i majetku, který byl finančními zdroji financován, byla provedena i vertikální analýza. V případě výpočtů pro vertikální analýzu byla vždy za základnu zvolena aktiva celkem, ke kterým byly zjišťovány procentní podíly jednotlivých položek účetních výkazů. Tabulka č. 19: Vertikální analýza aktiv (%)

Obsah položky

rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok 2010 rok 2011

Aktiva celkem

100

100

100

100

100

Dlouhodobý majetek

0,50

0,30

0,30

0,2

6

Oběžná aktiva

99

99

99

99

93

Zásoby

4

1

0

0,3

0.7


3

4

4

4

7


34

59

62

53

48


50

34

32

42

38


Tabulka č. 20: Změna vertikální analýzy aktiv po nákupu výrobní linky (%)

Obsah položky

rok 2012

Aktiva celkem

100

Dlouhodobý majetek

12

Oběžná aktiva

89

Zásoby

0,7


7


44


37


- 42 -

120

Hodnoty v %

100 80 60 40 20 0 2007

2008

2009

Stálá aktiva

2010

2011

Oběžná aktiva

Graf č. 8: Vývoj celkových aktiv 70 60

Hodnoty v %

50 40 30 20 10 0 2007

2008

2009


2010

2011


Graf č. 9: Vývoj pohledávek podniku

Vývoj stálých a oběžných aktiv hodnocený pomocí vertikální analýzy můžeme pozorovat v grafu č. 8. Jak je patrné z tohoto grafu, v podniku zcela převažují aktiva oběžná. Jejich velikost je, až na rok 2011, rovna 99 %. Stálá aktiva jsou v zanedbatelných procentních bodech. Oběžná aktiva zde převážně zastupují krátkodobé pohledávky, ale zanedbatelný není ani krátkodobý finanční majetek. Z tabulky č. 15 také vyplývá, že v roce 2009 se na aktivech vůbec nepodílely zásoby, což bylo způsobeno využitím veškerých firemních zásob.

- 43 -

Tabulka č. 21: Vertikální analýza pasiv (%)

Obsah položky


Pasiva celkem

100

100

100

100

100

Vlastní kapitál

61

71

59

62

68

0,20

0,20

0,10

0,1

0,1


49

55

49

52

68


12

16

10

9

0,4

Cizí zdroje

38

29

39

37

32


0

0

0

1

0,7


38

29

39

36

31

Základní kapitál


Tabulka č. 22: Změna vertikální analýzy pasiv po nákupu výrobní linky (%)

Obsah položky

rok 2012

Pasiva celkem

100

Vlastní kapitál

62

Základní kapitál

0,1


62


0,8

Cizí zdroje

38


0,7


37

75

Hodnoty v %

70 65 60 55 50 45 40 2007

2008

2009

2010

Graf č. 10: Vývoj vlastního kapitálu

- 44 -

2011

41

Hodnoty v %

39 37 35 33 31 29 27 25 2007

2008 Cizí zdroje

2009 Dlouhodobé závazky

2010

2011


Graf č. 11: Vývoj cizích zdrojů

Jak je vidno z grafu č. 10, podnik disponuje z větší části vlastním kapitálem, což je příznivé, jelikož nemusí natolik využívat cizích zdrojů. Znamená to tedy, že podnik má velice dobré samofinancování. V grafu č. 11 vidíme celkový přehled využívaných cizích zdrojů. Podnik až do roku 2009 neměl žádné dlouhodobé závazky a využíval jen krátkodobé závazky. Jedná se především o závazky z obchodních vztahů, závazky k zaměstnancům, společníkům, daňové závazky apod.

- 45 -

Tabulka č. 23: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát (%)

Obsah položky



10

12

9

6

8

100

100

100

100

100

83

70

77

75

70

Přidaná hodnota

17

30

23

26

30

Osobní náklady

8

13

11

12

26


0,4

0,4

0,2

0,2

0,5


0

0,1

0

0,1

0


2

0,1

0,1

0,1

2


10

17

12

11

1

Výnosové úroky

0,02

5

0,5

0,4

0,5

Nákladové úroky

0,02

0

0

0

0


1

0,9

0,5

0,9

0,7


1

2

0,6

0,6

0,9

0,3

-0,1

0,4

0,7

0,4

Výsledek hospodaření za běžn.čin.

8

13

10

9

0,7

Mimořádné výnosy

0

0

0,01

0

0

Výsledek hospodaření za účet.ob.

8

13

10

9

0,7


10

17

12

12

0,9



13

Hodnoty v %

12 11 10 9 8 7 6 2007

2008

2009

2010

2011

Graf č. 12: Vývoj tržeb za prodej zboží

Graf č. 12 uvedený výše zobrazuje tržby za prodej zboží v průběhu pěti let. Hospodářský výsledek před zdaněním se v roce 2008 podílí na tržbách z prodeje vlastního zboží a služeb 17 %, což je nejvíce za celé sledované období. Největší pokles je zaznamenaný v roce 2011 a to na pouhé 1 %.

- 46 -

Toto mohlo být způsobeno ekomickou krizí. Největší podíl na tržbách má výkonová spotřeba, která se v průběhu sledovaných let pohybuje v rozmezí 70 % až 83 % Co se týče situace po zakoupení nové výrobní linky, můžeme zde předpokládat změnu v odpisech dlouhodobého hmotného majetku a dále také vlivem splátek úvěru v nákladových úrocích. Možné zvýšení můžeme také čekat u tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb a to díky zakoupené výrobní lince, jednodušší a rychlejší výrobě materiálu a bez nutnosti čekání na dopravu materiálu se spolupracující firmou z Polska. Tím se také dostáváme k značnému snížení nákladů logistiky.

4.6. Analýza poměrových ukazatelů Nyní se dostáváme k analýze poměrových ukazatelů, kde se budeme zabývat ukazateli likvidity, zadluženosti a rentability. V případě výpočtů ukazatelů likvidity byly použity tyto vzorce: ZDROJ

ěž á & / ℎ ℎ

á & í &

= (+á = =

'ěž á ( )* (

(3)

'é -á* -(.

( 'ěž á ( )* (+á (

(+á (

-á1 '.)

(4)

'é -á* -(. 'ý 4)

(+á (

č í 6 78 8(

(5)

'é -á* -(.

Tabulka č. 24: Ukazatele likvidity

Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

Běžná likvidita

2,6

3,4

2,6

2,8

3,0

Pohotová likvidita

2,5

3,4

2,6

2,7

3,0

Hotovostní likvidita

1,3

1,2

0,8

1,2

1,2

Zdroj: vlastní výpočty

Co se týče běžné likvidity, tak za optimální hodnotu se považuje hodnota v rozmezí 1,5 až 2,5. Podnik nejenže se dostal mezi toto optimum, ale např. číslo 3,4 v roce 2008 dokazuje, že platební schopnost podniku je velice dobrá. Čím vyšší hodnota likvidity podniku je, tím je riziko platební neschopnosti podniku nižší. Ne však vždy je vysoké číslo pozitivní, protože působí proti vyšší rentabilitě podniku. Co se týče pohotové likvidity, je také nazývána likviditou 1.stupně. Je úzce spojena s běžnou likviditou. Pokud hodnoty pohotové likvidity jsou výrazně nižší než hodnoty běžné likvidity, znamená to, že firma má nadměrnou hodnotu zásob v rozvaze společnosti. To však v tomto případě neplatí, hodnoty jsou, dá se říci, totožné. Hodnota pohotové likvidity by se měla pohybovat

- 47 -

v rozmezí 1 až 1,5. A likvidita hotovostní vystihuje okamžitou platební schopnost podniku. Optimální výše je 0,5 až 0,7. Opět tato firma disponuje vyššími čísly. Po nákupu nové výrobní linky se ukazatelé likvidity nijak nezmění. Účetní položky se ukazatelů likvidity netýkají. 4 3,5 3

Likvidita

2,5 2 1,5 1 0,5 0 2007

2008

2009

Běžná likvidita

2010

Pohotová likvidita

2011

Hotovostní likvidita

Graf č. 13: Vývoj ukazatele likvidity

V případě ukazatelů zadluženosti byly využity následující vzorce: 9 &

á

ℎ

ž

=

á

ž

=

& á&

á

ž

í

ℎ

=

9

:8;( *é -á* -(. × :8;( *á ( )*

100

; < 'é -á* -(. × :8;( *á ( )*

= *; 1

á í = :8;(

í & / á =

100

(+á ( 'é -á* -(. × :8;( *á ( )* í ( >) á; × *á ( )*

(6) (7) 100

(8)

100

:8;( *é -á* -(. × *; 1 í ( >) á;

(9)

100

(10)

Tabulka č. 25: Ukazatele zadluženosti (%)

Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

Celková zadluženost

38

29

39

37

32

Dlouhodobá zadluženost

0

0

0

1,4

0,7

Krátkodobá zadluženost

38

29

30

36

31

Míra samofinancování

61

71

59

62

68

Dluh na vlastní kapitál

62

41

66

60

46


- 48 -

Tabulka č. 26: Ukazatele zadluženosti po nákupu nové výrobní linky (%)

2012

Ukazatel Celková zadluženost

36

Dlouhodobá zadluženost

6,8

Krátkodobá zadluženost

28

Míra samofinancování

64

Dluh na vlastní kapitál

56


45% 40% 35%

Likvidita

30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 2007 Celková zadluženost

2008

2009 Dlouhodobá zadluženost

2010 2011 Krátkodobá zadluženost

Graf č. 14: Vývoj ukazatelů zadluženosti

Prvním ukazatelem je celková zadluženost, která charakterizuje finanční úroveň firmy. Vyšší hodnoty tohoto ukazatele znamenají riziko zejména pro věřitele. Podnik vykazuje nejvyšší hodnotu v roce 2009, a to 39 %. Znamená to tedy, že z 39 % jsou celková aktiva hrazena z cizího kapitálu. Hodnoty ve zbývajících letech nejsou tak vysoké, aby byly pro podnik nebezpečné. Co se týče dlouhodobé zadluženosti, tak za optimální hodnotu lze považovat hodnotu menší než 25 %, a to tento podnik bez problému splňuje. Naopak v tomto případě, krátkodobá zadluženost představuje v podstatě většinu celkové zadluženosti. Tady je njvyšší částka zaznamenaná v roce 2007 a to 38 %. Dalším ukazatelem je míra samofinancování, která je opakem k celkové zadluženosti a spolu tvoří 100 %. Proto zde hodnota vyšší jak 40 % znamená příznivou finanční situaci podniku. Míra samofinancování vyjadřuje finanční stabilitu firmy a říká nám, kolik celkových aktiv je financováno z vlastních zdrojů. V tomto případě má firma velice pozitivní výsledky, protože více jak z poloviny jsou aktiva

- 49 -

financována z vlastního kapitálu, tzn., že firma je natolik vydělečná, že nemusí využívat k financování větší množství cizích zdrojů. Po nákupu výrobní linky je patrná vyšší zadluženost, která byla způsobena bankovním úvěrem, který si firma vzala. Výrazně se tedy zvýšila dlouhodobá zadluženost. Na závěr byla spočítána rentabilita podniku, ke které byly využity následující vzorce: ?@A (/ř

ě í ) =

CDE × 100 FG

(11)

kde ZUD – zisk před zdaněním a úroky, CA – celková aktiva

?@A (/

ě í) =

CHD×( FG

)

(12)

kde Z – zisk po zdanění, d – sazba daně z příjmů ČC

?@I = KL × 100

(13)

kde ČZ – čistý zisk, VK – vlastní kapitál

?@MI =

ČCHD×( ) ECHKL

(14)

kde DZ – dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úvěry

Tabulka č. 27: Ukazatele rentability (%)

Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2011

ROA před zdaněním

9

13

10

12

0,5

ROA po zdanění

16

20

13

8

0,3

ROE

19

22

18

15

0,6

ROCE

15

18

14

12

0,5


- 50 -

25 20 15 10 5 0 2007 ROA před zdaněním

2008

2009 ROA po zdanění

2010 ROE

2011 ROCE

Graf č. 15: Vývoj ukazatelů rentability

Ukazatel ROA (rentabilita celkového kapitálu) je ve sledovaném období celkem vyrovnaný, až na rok 2011, kdy poklesl o téměř 12 %. Ukazatel ROE (rentabilita vlastního kapitálu) vyjadřuje výnosnost vlastního kapitálu podniku. Příznivé je také to, že hodnoty ukazatele ROE jsou větší než hodnoty ukazatele ROA. Největší výnosnost kapitálu byla zaznamenána v roce 2008, nejnižší potom v roce 2011, kdy výnosnost velice klesla. U ukazatele ROCE (dlouhodobě investovaný kapitál) můžeme v tabulce č. 18 opět vidět celkem vyrovnaný vývoj. Problém je zde opět rok 2011, kdy ROCE klesl, a to až na 0,5 %.

- 51 -

5. Závěr a doporučení Hlavním cílem práce byla analýza zdrojů financování, která byla provedena pomocí horizontální a vertikální analýzy. Dále byly použity poměrové ukazatele, a to ukazatele likvidity, zadluženosti a rentability. Dalším z cílů této práce bylo doporučení do budoucna pro tento podnik, kde jsem zohlednila podnikatelský záměr firmy, a to nákup nové výrobní linky na výrobu izolačních fólií. Z výsledků provedených analýz za pětileté období je možno posoudit vývoj firmy, ve kterých letech byla úspěšná a v čem má svoje nedostatky. Překvapující průběh byl v roce 2011, kdy měla firma ve výsledku hospodaření pokles oproti minulému roku téměř 7,5 milionu Kč. Tento pokles byl pravděpodobně způsoben nástupem hospodářské krize a s tím spojený nižší počet zakázek. Díky tomuto snížení byl zaznamenán prudký pokles také ve výsledcích poměrových ukazatelů v tomto roce, zejména u ukazatele rentability. Po nákupu výrobní linky se firmě zvýšila zadluženost, avšak díky tomu můžeme očekávat vyšší zisky firmy a značné snížení nákladů na dopravu materiálu. Firma by se do budoucna nemusela bát používat více cizích zdrojů, protože je díky dostatečným finančním rezervám bude schopna splácet. Navíc je financování z cizích zdrojů pro firmu levnější a výhodnější než financovaní z vlastních zdrojů. Podnik si může úrok zahrnout do daňově uznatelných nákladů. Dále bych firmě navrhla využívat i nadále leasing, například při pořizování dlouhodobého majetku. Tuto formu financování využívá firma i nyní. Co se týče dalších možností rozšiřování firmy, bylo by vhodné, a určitě i profitabilní, rozšířit působnost na mezinárodní trh. Firma by mohla nabízet své služby zejména sousedním zemím, jako je Slovensko, Polsko či Rakousko. V tomto případě by měla mít firma jistá opatření, jak finanční, tak i personální, která by minimalizovala dopad výkyvů na mezinárodních trzích. Důležité je zejména dodržování dohodnutých lhůt zakázek, čehož může firma dosáhnout přijetím nových zaměstnanců. Pokud se tedy firma rozhodne pro expanzi na mezinárodní trh, měla by být velmi dobře jištěna a tomuto kroku by měla předcházet důkladná analýza místního trhu. V budoucnu by pro firmu bylo jistě také profitablnilní čerpat státní podporu, neboť stát v současné době rozvoj malých podniků intenzivně podporuje. Další z možností financování je žádat o dotace ze strukturálních fondů, přesněji z Operačního programu Podnikání a inovace. Podnik může s úspěšnou žádostí získat část ze 110 miliard korun, které jsou určeny pro tento operační program. Tyto dotace je možné využít nejen na obnovu techniky podniku, ale případně i na zvýšení propagace firmy, která je podle mého názoru v současnosti nedostatečná. Efektivnější propagace zajistí podniku další zakázky a s tím spojený výšší zisk.

- 52 -

6. Seznam použité literatury [1] HRDÝ, M. a HOROVÁ M. Finance podniku. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009. 179 s. ISBN: 978-80-7357-492-5 [2] JINDROVÁ, B. Leasing – praktický průvodce. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 116 s. ISBN: 807169-611-0 [3] KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 14. vyd. Praha: Polygon, 2004. 444 s. ISBN: 80-7273-098-3 [4] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 3. vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 455 s. ISBN: 807169-211-5 [5] SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 475 s. ISBN: 80-717-892-4 [6] VALACH, J. a kol. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 1999. 324 s. ISBN: 80-86119-21-1 [7] VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 3. vyd. Praha: Ekopress, 2010. 513 s. ISBN: 978-80-86929-71-2 [8] WAWROSZ, P. Zdroje financování podnikatelské činnosti. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 1999. 336 s. ISBN: 8007208-106-3 [9] WESTON. F. J., BRIGHAM E. F. Managerial Finance Japan: The Dryden Press, 1981. ISBN: 100030398665 [10] WÖHE, G. a KISLINGEROVÁ E. Úvod do podnikového hospodářství. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007. 928 s. ISBN: 978-80-7179-897-2 [11] ŽIVĚLOVÁ, I. Finanční řízení podniku II. 1.vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. 88 s. ISBN: 80-7157-369-8 [12] BusinessInfo [online]. Praha: CzechTrade, 1997 – 2011 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z URL: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/management-msp/financovani-kontrahovani-investprojektu/1001663/60674/ [13] Miras [online]. Praha: Miras, 2000 – 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z URL: http://www.miras.cz/seminarky/podnikova-ekonomika-09.php [14] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění [15] ManagementMania [online]. Praha: ManagementMania, 2011-2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z URL: http://managementmania.com/cs/dluhopisy-s-nulovym-kuponem-zerobondy [16] EDLEROVÁ, O. Leasing jako nástroj financování podnikové činnosti, diplomová práce. Brno 2008, s. 15. [17] Ministerstvo průmyslu a obchodu [dokument DOC]. 2010 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z URL: http://www.mpo.cz/dokument76280.html

- 53 -

7. Seznam tabulek Tabulka č. 1: Počet aktivních subjektů v ČR v roce 2009 [17] ............................................................... 9 Tabulka č. 2: Počet zaměstnanců MSP v ČR v roce 2009 [17] ............................................................. 10 Tabulka č. 3: Přehled interních a externích zdrojů [6] .......................................................................... 12 Tabulka č. 4: Porovnání finančního a provozního leasingu [16]........................................................... 19 Tabulka č. 5: Výdaje a náklady vybraných způsobů financování [16] ................................................. 20 Tabulka č. 6: Souhrné informace o bankovním úvěru KB, a.s.............................................................. 28 Tabulka č. 7: Souhrné informace o finančním leasingu ČSOB............................................................. 29 Tabulka č. 8: Souhrné informace o Podnikatelské rychlé půjčce Raiffeisen Bank ............................... 30 Tabulka č. 9: Zdroje financování podniku před nákupem výrobní linky v tis. Kč ................................ 32 Tabulka č. 10: Zdroje financování podniku po nákupu výrobní linky v tis. Kč .................................... 33 Tabulka č. 11: Horizontální analýza aktiv – část první ......................................................................... 35 Tabulka č. 12: Horizontální analýza aktiv – část druhá ........................................................................ 35 Tabulka č. 13: Změna horizontální analýzy aktiv po nákupu výrobní linky ......................................... 36 Tabulka č. 14: Horizontální analýza pasiv – část první......................................................................... 37 Tabulka č. 15: Horizontální analýza pasiv – část druhá ........................................................................ 37 Tabulka č. 16: Změna horizontální analýzy pasiv po nákupu výrobní linky ........................................ 38 Tabulka č. 17: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát – část první ................................................. 39 Tabulka č. 18: Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát – část druhá................................................. 40 Tabulka č. 19: Vertikální analýza aktiv (%).......................................................................................... 42 Tabulka č. 20: Změna vertikální analýzy aktiv po nákupu výrobní linky (%) ...................................... 42 Tabulka č. 21: Vertikální analýza pasiv (%) ......................................................................................... 44 Tabulka č. 22: Změna vertikální analýzy pasiv po nákupu výrobní linky (%)...................................... 44 Tabulka č. 23: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát (%) .................................................................. 46 Tabulka č. 24: Ukazatele likvidity ........................................................................................................ 47 Tabulka č. 25: Ukazatele zadluženosti (%) ........................................................................................... 48 Tabulka č. 26: Ukazatele zadluženosti po nákupu nové výrobní linky (%) .......................................... 49 Tabulka č. 27: Ukazatele rentability (%)............................................................................................... 50

- 54 -

8. Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR. Zdroj: ČSÚ.................................................. 9 Graf č. 2: Vývoj leasingových splátek ve sledovaném období.............................................................. 34 Graf č. 3: Vývoj splátek bankovního úvěru........................................................................................... 34 Graf č. 4: Celková aktiva a krátkodobý finanční majetek před nákupem výrobní linky ....................... 36 Graf č. 5: Vývoj vlastního kapitálu ....................................................................................................... 38 Graf č. 6: Vývoj cizích zdrojů ............................................................................................................... 38 Graf č. 7: Vývoj tržeb za prodej zboží a služeb .................................................................................... 40 Graf č. 8: Vývoj celkových aktiv .......................................................................................................... 43 Graf č. 9: Vývoj pohledávek podniku ................................................................................................... 43 Graf č. 10: Vývoj vlastního kapitálu ..................................................................................................... 44 Graf č. 11: Vývoj cizích zdrojů ............................................................................................................. 45 Graf č. 12: Vývoj tržeb za prodej zboží ................................................................................................ 46 Graf č. 13: Vývoj ukazatele likvidity .................................................................................................... 48 Graf č. 14: Vývoj ukazatelů zadluženosti.............................................................................................. 49 Graf č. 15: Vývoj ukazatelů rentability ................................................................................................. 51

- 55 -

9. Seznam příloh Příloha č. 1: Rozvaha ve zkráceném rozsahu ( v tis. Kč) Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztrát ve zkráceném rozsahu ( v tis. Kč)

- 56 -

Příloha č.1 Obsah položky

rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

rok 2011

AKTIVA CELKEM

66 769

68 857

94 164

83 082

75 216

Dlouhodobý majetek

358

171

283

146

4 673


358

171

283

146

4 673

Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

358

171

283

146

4 673

OBĚŽNÁ AKTIVA

65 944

67 842

93 055

82 439

70 244

Zásoby

2 922

969

0

288

493

Materiál

2 922

969

1 271

288

493


2 206

2 673

3 734

3446

5 229

Pohledávky z obchodních vztahů

2 206

2 673

0

3446

5 229


27 407

40 556

58 326

43 947

35 796

Pohledávky z obchodních vztahů

17 765

26 814

39 824

22 541

16 911

0

0

299

691

2 284

Krátkodobé poskytnuté zálohy

9 642

13 742

18 203

20 714

16 601


33 409

23 644

29 724

34 758

28 726

714

193

116

110

219

32 695

23 451

29 608

34 648

28 507

Časové rozlišení

467

844

826

497

299

Náklady příštích období

467

844

557

497

299

0

0

269

0

0

Stát - daňové pohledávky

Peníze Účty v bankách

Příjmy příštích období

Obsah položky

rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

rok 2011

PASIVA CELKEM

66 769

68 857

94 164

83 082

75 216

Vlastní kapitál

40 502

48 886

55 625

51 453

51 410

Základní kapitál

100

100

100

100

100

Kapitálové fondy

0

0

0

0

-336

105

105

105

105

105

105

105

105

105

105


32 429

37 798

45 680

43 421

51 247

Nerozdělený zisk minulých let

32 429

37 798

45 680

43 421

51 247


7 868

10 883

9 740

7 827

294

Cizí zdroje

25 165

19 823

36 449

31 041

23 751


0

0

0

1 142

526

Závazky z obchodních vztahů

0

0

0

1 142

526


25 165

19 823

36 449

29 899

23 225

Závazky z obchodních vztahů

24 256

17 904

32 658

18 094

16 209

0

100

102

7 987

5 100

Závazky k zaměstnancům

430

499

570

423

453

Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

205

284

296

244

243

Stát - daňové závazky a dotace

213

662

1 337

1 488

1 188

Krátkodobé přijaté zálohy

61

374

1 459

1 640

34

Dohadné účty pasivní

0

0

0

25

0

Jiné závazky

0

0

0

-25

-2

Časové rozlišení

1 102

148

2 090

588

55

Výdaje příštích období

1 102

148

2 090

588

55

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond

Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení

Příloha č. 2 Obsah položky

rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

rok 2011

Tržby za prodej zboží

10 542

9 876

8 598

5 158

3 160

Náklady vynaložené na prodané zboží

10 542

9876

8 583

5 158

3 099

0

0

15

0

61

Výkony

101 696

82 884

99 875

84 355

40 856

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

101 696

82 884

99875

84 355

40 856

Výkonová spotřeba

83 956

58 106

76 512

62 856

28 774

Spotřeba materiálu a energie

58 179

48 076

47 010

32 815

23 479

Služby

25 777

10 030

29 502

30 041

5 295

Přidaná hodnota

17 740

24 778

23 378

21 499

12 143

Osobní náklady

8 511

10 835

11 365

9 774

10 427

Mzdové náklady

6 325

8 023

8 487

7 297

7 771

Náklady na sociální a zdravotní pojištění

2 146

2 776

2 822

2 430

2 612

Sociální náklady

40

36

56

47

44

Daně a poplatky

25

35

35

41

43


364

298

239

165

221


0

85

0

85

0

Změna stavu rezerv a opravných položek

92

-252

-64

73

-75


1 570

111

115

71

811

Ostatní provozní náklady

162

130

96

2 084

2 114

10 156

13 928

11 822

9 518

224

Výnosové úroky

25

439

457

317

201

Nákladové úroky

19

0

0

0

0


1 328

736

510

748

304


1 074

1 258

600

475

348

260

-83

367

590

157

2 548

2 962

2 457

2 319

90

7 868

10 883

9 732

7 789

291

0

0

8

38

3

0

0

8

38

3

7 868

10 883

9 740

7 827

294

10 416

13 845

12 197

10 146

384

Obchodní marže

PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Dan z příjmů za běžnou činnost VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST Mimořádné výnosy Mimořádný výsledek hospodaření VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ Výsledek hospodaření před zdaněním

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ ZDROJE FINANCOVÁNÍ MALÝCH PODNIKŮ

Recommend Documents