Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta

Vyhodnocení výskytu houbových patogenů u vybraných druhů drobného ovoce Bakalářská práce

Vedoucí práce Doc. Ing. Ivana Šafránková, Ph.D.

Vypracoval Jan Haba

Lednice 2012

2

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vyhodnocení výskytu houbových patogenů u vybraných druhů drobného ovoce vypracoval samostatně a použil jen prameny, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. Lednice dne ……………………

Jan Haba

3

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji všem, kteří mi cennými radami a připomínkami pomáhali při vypracování bakalářské práce, zejména vedoucí práce Doc. Ing. Ivaně Šafránkové, Ph.D. a Ing. Karlu Říhovi za pomoc při určování sledovaných chorob.

…………………… Jan Haba

4

OBSAH 1 2 3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.2 3.2.1 3.2.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 4 4.1 4.1.1 4.1.2 4.2 5 5.1 6 7 8 9

Úvod..........................................................................................................................9 Cíl práce..................................................................................................................10 Literární část ...........................................................................................................11 Charakteristika r. Ribes........................................................................................11 Rybíz - Ribes L., 1753 .........................................................................................11 Angrešt.................................................................................................................14 Škůdci rybízu a angreštu......................................................................................17 Nejvýznamnější škůdci rybízu.............................................................................17 Nejvýznamnější škůdci angreštu .........................................................................18 Houbové choroby angreštu a rybízu ....................................................................19 Hnědé (americké) padlí angreštu .........................................................................20 Evropské padlí angreštu.......................................................................................23 Sloupečková rzivost rybízu..................................................................................25 Antraknóza rybízu................................................................................................29 Botryotiniové odumírání rybízu...........................................................................32 Materiál a metody ...................................................................................................35 Charakteristika stanoviště .......................................................................................35 Půdní podmínky......................................................................................................35 Klimatické podmínky .............................................................................................37 Použitý materiál ......................................................................................................38 Výsledky a diskuze .................................................................................................43 Návrh ochrany.........................................................................................................51 Závěr .......................................................................................................................53 Souhrn a Resume, Klíčová slova ............................................................................55 Seznam použité literatury .......................................................................................57 Přílohy.....................................................................................................................62

5

Seznam tabulek Tab. 1: Systematické zařazení rybízu Tab.2: Systematické zařazení angreštu Tab.3: Systematické zařazení hnědého padlí Tab.4: Systematické zařazení evropského padlí Tab.5: Systematické zařazení Tab.6: Systematické zařazení pakustřebky rybízové Tab.7: Systematické zařazení Tab.8: Morfologicko-stratigrafická charakteristika půdy Tab.9: Meteodata 2010, ÚKZÚZ Chrlice Tab.10: Meteodata 2011, ÚKZÚZ Chrlice Tab. 11: Napadení angreštu ´Pax´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Tab. 12: Napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Tab. 13: Napadení angreštu ´Rolonda´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Tab. 14: Napadení angreštu ´Kaptivátor´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Tab. 15: Napadení angreštu ´Karát´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Tab. 16: Napadení angreštu ´Karmen´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Tab. 17: Napadení angreštu ´Terno´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Tab. 18: Napadení angreštu ´Prima´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Tab. 19: Napadení angreštu ´Karát´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Tab. 20: Napadení angreštu ´Rolonda´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Tab. 21: Napadení angreštu ´Pax´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Tab. 22: Napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Tab. 23: Napadení angreštu ´Zlatý fík´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Tab. 24: Napadení angreštu ´Karát´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Tab. 25: Napadení angreštu ´Prima´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Tab. 26: Napadení angreštu ´Kaptivátor´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Tab. 27: Napadení angreštu ´Reflamba´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Tab. 28: Napadení angreštu ´Rolonda´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Tab. 29: Napadení angreštu ´Karmen´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Tab. 30: Napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Tab. 31: Napadení rybízu Ótelo´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Tab. 32: Napadení rybízu ´Titania rzí´ sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Tab. 33: Napadení rybízu Ótelo´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Tab. 34: Napadení rybízu ´Blanka´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Tab. 35: Napadení rybízu ´Primus´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Tab. 36: Napadení rybízu ´Junifer´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Tab. 37: Napadení rybízu ´Detvan´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Tab. 38: Napadení rybízu ´Titania´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Tab. 39: Napadení rybízu ´Jonkher van Tets´ evropským padlím v letech 2010 a 201191 Tab. 40: Napadení rybízu ´Primus´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 Tab. 41: Napadení rybízu ´Blanka´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 Tab. 42: Napadení rybízu ´Jonkher van Tets´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 Tab. 43: Napadení rybízu ´Detvan´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 Tab. 44: Napadení rybízu ´Junifer´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011

6

Seznam obrázků a grafů Obr. 1: Životní cyklus Cronartium ribicola Obr. 2: Antraknóza rybízu na ´Jonkher van Tets´ Obr. 3: Botrytis cinerea na meruzalce zlaté Obr. 4: Botrytis cinerea na meruzalce zlaté Obr. 5: Rez sloupečková na ´Kaptivátor´ Obr. 6: Evropské padlí na ´Reflamba´ Obr. 7: Hnědé padlí angreštu na ´Prima´ Obr. 8: Hnědné padlí angreštu na ´Zlatý fík´ Graf 1: Napadení angreštu rzí sloupečkovou v roce 2010 Graf 2: Napadení angreštu rzí sloupečkovou v roce 2011 Graf 3: Napadení angreštu hnědým padlím angreštu v roce 2010 Graf 4: Napadení angreštu hnědým padlím angreštu v roce 2011 Graf 5: Napadení angreštu evropským padlím v roce 2010 Graf 6: Napadení angreštu evropským padlím v roce 2011 Graf 7: Napadení rybízu rzí sloupečkovou v roce 2010 Graf 8: Napadení rybízu rzí sloupečkovou v roce 2011 Graf 9: Napadení rybízu hnědým padlím angreštu v roce 2010 Graf 10: Napadení rybízu hnědým padlím angreštu v roce 2011 Graf 11: Napadení rybízu evropským padlím v roce 2010 Graf 12: Napadení rybízu evropským padlím v roce 2011 Graf 13: Napadení rybízu pakustřebkou rybízovou v roce 2010 Graf 14: Napadení rybízu pakustřebkou rybízovou v roce 2011 Graf 15: Průměrné Napadení angreštu ´Pax´ rzí sloupečkovou, r. 2010 a 2011 Graf 16: Průměrné napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Graf 17: Průměrné napadení angreštu ´Rolonda´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Graf 18: Průměrné napadení angreštu ´Kaptivátor´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Graf 19: Průměrné napadení angreštu ´Karát´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Graf 20: Průměrné napadení angreštu ´Karmen´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Graf 21: Průměrné napadení angreštu ´Terno´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Graf 22: Průměrné napadení angreštu ´Prima´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Graf 23: Průměrné napadení angreštu ´Karát´ hnědý padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Graf 24: Průměrné napadení angreštu ´Rolonda´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Graf 25: Průměrné napadení angreštu ´Pax´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Graf 26: Průměrné napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Graf 27: Průměrné napadení angreštu ´Zlatý fík´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Graf 28: Průměrné napadení angreštu ´Karát´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Graf 29: Průměrné napadení angreštu ´Prima´ evropským padlím v letech 2010 a 2011

7

Graf 30: Průměrné napadení angreštu ´Kaptivátor´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Graf 31: Průměrné napadení angreštu ´Reflamba´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Graf 32: Průměrné napadení angreštu ´Rolonda´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Graf 33: Průměrné napadení angreštu ´Karmen´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Graf 34: Průměrné napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Graf 35: Průměrné napadení rybízu Ótelo´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Graf 36: Průměrné napadení rybízu ´Titania´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Graf 37: Průměrné napadení rybízu Ótelo´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Graf 38: Průměrné napadení rybízu ´Blanka´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Graf 39: Průměrné napadení rybízu ´Primus´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Graf 40: Průměrné napadení rybízu ´Junifer´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Graf 41: Průměrné napadení rybízu ´Detvan´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Graf 42: Průměrné napadení rybízu ´Titania´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Graf 43: Průměrné napadení rybízu ´Jonkher van Tets´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Graf 44: Průměrné napadení rybízu ´Primus´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 Graf 45: Průměrné napadení rybízu ´Blanka´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 Graf 46: Průměrné napadení rybízu ´Jonkher van Tets´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 Graf 47: Průměrné napadení rybízu ´Detvan´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 Graf 48: Průměrné napadení rybízu ´Junifer´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011

8

1 Úvod Drobné ovoce je jednou z nejvíce pěstovaných skupin ovoce. Jeho pěstování je velmi oblíbené u zahrádkářů, ale také u ovocnářských začátečníků z důvodu snadného pěstování. Drobné ovoce bylo dříve pěstováno i ve větších výsadbách, které výrazně napomáhaly vyřešit zásobování obyvatel ovocem. V dnešní době je drobné ovoce sice u spotřebitelů oblíbené, ale jeho plochy neustále klesají. Z hlediska produkce nutričně vysoce hodnotných plodů je konzumace doporučována hlavně v čerstvém stavu, ale svůj význam má i jako konzervárenská surovina. Pro svoji vysokou adaptabilitu k prostředí, je využíváno při tvorbě krajiny a hlavně díky vysokému obsahu nutričně cenných látek se některé druhy drobného ovoce začaly řadit mezi druhy užitkové až užitkovo-okrasné. Slovenská a Česká republika svými půdně klimatickými podmínkami, vysokou variabilitou terénu a kvalitními odrůdami zaručuje široké možnosti pěstování drobného ovoce, zvláště pak rybízu a angreštu. Požadavky drobného ovoce na půdu, hlavně na její hloubku a kvalitu nejsou nijak vysoké. Rostliny přicházejí do plodnosti velice brzo po výsadbě, mnohdy se na nich objevují první plody již v prvním roce pěstování v ovocné školce. Úrodnost rostlin při dobré péči je každoročně vysoká, s množstvím kvalitních plodů, a možnost neúspěchu v pěstování malá. Drobné ovoce je možné úspěšně pěstovat i v oblastech méně klimaticky vhodných jako jsou například horské oblasti, v kterých se jiným druhům ovoce nedaří nebo je jejich pěstování v těchto klimatických podmínkách nemožné. Získání stabilních úrod kvalitních plodů drobného ovoce je podmíněno dobrými znalostmi jeho biologických zvláštností, pěstitelských postupů a boje s chorobami a škůdci. Bakalářská práce byla vypracována na Ústavu pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v letech 2010/2012

9

2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je sledování výskytu houbových patogenů rybízu a angreštu na vybraných lokalitách. Podle vypracované metodiky vyhodnotit intenzitu nebo četnost napadení jednotlivými patogeny. Na základě získaných výsledků navrhnout vhodný způsob ochrany.

10

3 Literární část

3.1 Charakteristika r. Ribes Rod Ribes zahrnuje cca 150 druhů, z nichž pouze 18 bylo použito k vyšlechtění současných odrůd. I když všechny druhy produkují jedlé plody, běžně pěstované formy jsou odvozeny pouze od několika druhů pocházejících z mírného pásu severní polokoule. Současné odrůdy angreštu a rybízu jsou vytrvalé dřevité trnité či beztrnné opadavé keře, které dorůstají do výšky 90–150 cm, josta až do výšky 250 cm (GOUGH, 2008; ZHAO, 2007). Listy jsou střídavé, často ve shlucích, na zimu opadavé. Květy jsou malé, nenápadné a uložené samostatně nebo v hroznech. Údaje o nárocích rybízu a angreštu pH půdy se liší. PRITTS (2003) uvádí úzký rozsah pH 6,0–6,5, zatímco ZHAO (2007) pH 5,5–7.

3.1.1 Rybíz - Ribes L., 1753 R. nigrum L., 1753, R. rubrum L. 1753 Rybíz byl poprvé kultivován v Německu již v 15. století, převážně pro lékařské účely. V průběhu 16. století se rozšířil v Anglii jako rostlina pěstovaná v zahradách. Černý rybíz byl poprvé zaznamenán v 17. století v Britských herbářích. V 18. století byla vyšlechtěna značná část nových odrůd. První záznamy o rozšíření rybízu v USA pocházejí rovněž z 18. století (PRANCE, NESBITT, 2005). V současné době je v Evropě rybíz pěstován převážně v Polsku (47 %), v Německu (23 %) a na Ukrajině (5 %). V České Republice, Anglii, Francii, Dánsku, Estonsku a Finsku zabírají plochy rybízu 2-3% zemědělské půdy. Nejčastěji pěstované odrůdy černého rybízu v Evropě jsou ´Ben Nevis´, ´Öjebin´ a ´Titania´, z odrůd červeného rybízu jsou nejpěstovanější ´Jonkher

van

Tets´,

´Rondom´,

´Rovada´,

´Rotet´,

´Junifer´,

´Red

Lake´

(SHACKLETON, 2011). Z bílých odrůd, které jsou pěstovány především v Německu a

na

Slovensku,

jsou

to

´Werdavia´,

´Zitavia´,

´Victoria´

a ´Meridian´ (ZHAO, 2007). ZURAWICZ a PLUTA (2008) uvádějí, že mezi nejpěstovanější odrůdy v Polsku patří ´Rondom´, ´Red Dutch´, ´Tiben´, ´Tisel´, ´Ruben´, Óres´ a ´Ben Hope´.

11

Rybíz je v dnešní době vnímán především jako ovocná dřevina (R. rubrum, R nigrum, R. aureum), původní botanické druhy a jejich kříženci však plní také okrasnou funkci v nejrůznějších výsadbách (R. sanquineum, R. alpinu, R. petretum). Rybízu, zvláště pak černému, jsou připisovány pozitivní účinky na zdraví člověka. Listy, bobule a dokonce i kořeny, jsou ceněny pro vysoký obsah vitamínu C a protizánětlivých látek. Oleje získané z listů a květních pupenů jsou využívány v kosmetice, především při výrobě parfémů (GOUGH, 2008).

Botanická charakteristika Tab. 1: Systematické zařazení rybízu Říše

Rostliny

Plantae

Třída

Vyšší dvouděložné rostliny

Rosopsida

Podtřída

Rosidae

Řád

Lomikamenovité

Saxifragales

Čeleď

Meruzalkovité

Grossulariaceae

Rod

Rybíz

Ribes

Kořen Rybízy, pěstované jako keře nebo malé stromky, vytvářejí velmi mělký kořenový systém. Největší množství kořenů se nachází pod povrchem půdy v hloubce 5–20 cm. Kořeny jsou jemné, hustě rozvětvené, s velkou regenerační schopností. Se zvyšující se hloubkou se množství kořenů snižuje (ZHAO, 2007).

Výhony Výhony se od sebe liší jak tloušťkou, tak délkou. Oba znaky jsou podstatně ovlivněny klimatickými a půdními podmínkami. Rybíz má značnou regenerační schopnost z kořenového krčku, čímž je zajištěno neustálé zmlazování rostliny. Rychlost stárnutí výhonů ovlivňuje především klima, agrotechnika, odrůda a výskyt patogenů a škůdců.

12

Kůra Barva kůry na starším dřevě a typické loupání borky jednoletých výhonů je druhovou záležitostí. Barva kůry může být hnědošedá, tmavohnědá nebo žlutohnědá.

Pupeny Pupeny rybízu jsou různé velikosti a s letorostem svírají různý úhel. Tvar pupenu může být široce kuželovitý (´Karlštejnský červený´), kuželovitý (´Holandský bílý´), úzce špičatý (´Holandský červený´) nebo kulatý (´Karlštejnský dlouhohrozen´). Kromě černého rybízu jsou u všech druhů rybízu všechny letorosty ukončené třemi až čtyřmi pupeny. Na jednoletých výhonech se tvoří pupeny jednotlivě, rozmístěné po jednom, naopak na starších výhonech jsou seskupeny po šesti až deseti na kytičkových plodonoších nebo po třech až pěti na krátkých větévkách. Víceleté výhony tvoří krátké výhony nebo jen pupeny (ZHAO, 2007).

Listy Listy rybízu jsou jednoduché, čtvercovité, obdélníkovité či nepravidelné, s laloky, na okrajích zoubkované. Zoubkování okrajů listů u vrcholu může být ostré (´Velkoplodý bílý´), tupé (´Třešňový červený´) nebo úzké a ostré. Barva listu je tmavozelená (´Primus´, ´Detvan´), někdy s nádechem do modra, světlezelená (R. nigrum), nebo tmavozelená bez lesku (R. vulgare var. macrocarpum). Listy rybízu jsou velmi variabilní v závislosti na výživě a stáří rostliny.

Květy a květenství Rybízy tvoří květy v hroznovitých květenstvích. Vzhled i jednotlivé části květů jsou variabilní. Korunní plátky jsou malé, umístěné v mezerách kališních lístků. Květy začínají rozkvétat nejprve na začátku hroznu (od stopky) a postupně nakvétají až do konce (k vrcholu). Stopky květů odstávají nebo jsou převislé. Nejkratší hrozny, které mají v průměru 62–70 mm, tvoří černý rybíz. Červený rybíz tvoří hrozny o délce 80–120 mm. Počet květů v hroznu je závislý na odrůdě (GOUGH, 2008; ZHAO, 2007).

Plod Plodem rybízu jsou bobule sestavené v krátkých (černý rybíz) nebo dlouhých (červený, bílý rybíz) hroznech (HRIČOVSKÝ et al., 2002). Plody jsou zbarveny 13

v různých odstínech od bílé, žluté, béžové přes růžovou až tmavě červenou až po černou (HUI, 2006; SHACKLETON, 2011).

3.1.2 Angrešt Ribes uva-crispa (L.) Mill. 1753

Angrešt, náleží stejně jako rybíz do rodu Ribes a zahrnuje dva druhy. Jedná se o angrešt americký (Ribes hirtellum Michx.) a angrešt evropský (Ribes uva-crispa (L.) Mill.). Americký typ angreštu je menší, ale produktivnější a rezistentní vůči padlí,např. ´Poorman´, Óregon Champion´, ´Hinnonmaki rot´, ´Hinnonmaki yellow´, Ćaptivator´ a ´Pixwell´. Evropské odrůdy zahrnují Ínvicta´, Áchiles´, ´Levelller´, Ćatherina´ (PRITTS 2003). Jedná se většinou o rostliny se silnými trny. Kultivace angreštu v Evropě začala okolo roku 1700 a již v roce 1740 bylo vyšlechtěno více než 100 kultivarů, které byly pěstovány převážně v Anglii. V současné době se angrešt pěstuje na celém světě a je popsáno více než 5 000 kultivarů. Angrešt je pěstován především v Asii a v Evropě. Výsadby angreštu zaujímají největší pěstební plochu 16 997 ha v Rusku, v Německu 12 498 ha a v Polsku 3 400 ha. V roce 2004 bylo Německo, s roční produkcí téměř 100 tun, největším producentem angreštu. V České republice má produkce plodů angreštu klesající tendenci a průměrná spotřeba angreštu na osobu v roce 2007 byla jen 0,2 kg. V roce 2007 bylo sklizeno pouze 9 tun ze zbylých 9 hektarů. Z důvodu nedostatku odrůd odolných vůči hnědému padlí angreštu je zaznamenán pokles produkce i v Polsku. V Evropě se nejčastěji pěstují odrůdy – ´Triumph Beere´ (bílý a červený), ´Triumphant´ a ´Green Giant´ (ZHAO, 2007). V Polsku jsou nejpěstovanější odrůdy ´White Smith´, Ínvicta´, Ńiesluchowski´. (7-PŘIBIK, 2009; GOUGH, 2008; ZURAWICZ, PLUTA, 2008).

14

Botanická charakteristika

Tab.2: Systematické zařazení angreštu Říše

Rostliny

Plantae

Třída

Vyšší dvouděložné rostliny

Rosopsida

Podtřída

Rosidae

Řád

Lomikamenovité

Saxifragales

Čeleď

Meruzalkovité

Grossulariaceae

Rod

Angrešt

Ribes uva-crispa

Kořen Angrešt má nejvíce kořenů vyvinutých ve svrchní vrstvě půdy v hloubce 5–30 cm, ale některé kořeny dosahují až do hloubky jednoho metru. Na rozdíl od rybízu má méně vlasových kořínků, které zasahují až do hloubky jednoho metru.

Výhony Síla, růst a četnost výhonů je dána vlivem prostředí, agrotechnikou ale především odrůdou. Mladé rostliny vytvářejí silnější výhony, s postupujícím věkem se výhony zkracují a zeslabují. Následující roky se výhony větví a tím dochází ke vzniku typických tvarů rostlin. Podle postavení hlavních výhonů může být keř buď řídký (světlý), středně hustý nebo hustý.

Kůra Borka na výhonech má barvu světle šedou, stříbřitou (´Česká koruna´), někdy je jemně ochmýřená (maloplodé odrůdy) a odlupuje se v malých (´Česká koruna´) nebo velkých kusech (´Zlatý fík´).

Trny Jednoleté, ale i starší výhony, jsou typické svým otrněním. Rozložení trnů na výhonu po celé délce není rovnoměrné, nýbrž směrem k vrcholu jich ubývá nebo zcela chybí. Rozdílný je i počet hrotů na trnu. Trny mohou být trojhroté, dvojhroté ale i jednohroté, postaveny vodorovně, mírně šikmo nebo skloněné. Rostliny mohou být buď

15

s hustým otrněním (´Prima´, Ínvicta´, ´Reflamba´), řídkým otrněním (´Karát´, ´Rolonda´), nebo téměř bez otrnění (´Kaptivátor´, ´Spinefree´, ´Pax´).

Pupeny Jednotlivé pupeny angreštu se od sebe liší tvarem, velikostí, povrchem, barvou a postavením. Tvar pupenu může být oválný (´Králíčkův červený´), štíhle kuželovitý (Índustrie´, ´Zlatý fík´), nebo kuželovitý se širokým základem (´London´). Barva pupenů je tmavě (´Králíčkův červený´, ´Česká koruna´) či světle hnědá (´Zlatý fík´, Índustrie´). Na povrchu pupenu jsou šupiny odstávající, nebo přiléhavé a tvoří povrch hladký nebo šupinatý. Pupeny na výhonu nejsou stejnoměrně rozmístěny a jejich vzdálenost je různá v závislosti na odrůdě (LUŽA et al., 1967).

Listy Listy angreštů jsou velmi variabilní. Velikost, barva, tvar a počet laloků, záhyby laloků a jejich vzdálenost, okraje čepele, řapík, jeho délka a postavení na výhonu, barva a ochmýření se liší dle odrůd. Tvar listů je rovný nebo člunkovitý. Na velikost a vývin jednotlivých částí listu mají vliv klimatické podmínky a také stáří rostliny. Barva listu je buď tmavě zelená (Índustrie´, ´Králíčkův červený´), zelená (´Bílý nádherný´) nebo světle zelená (´Triumphant´). Povrch listů angreštu je u hladký, lesklý (Índustrie´), nebo matný nebo hrbolkatý (´Triumphant´) (LUŽA et al., 1967).

Květy Květy bývají jednotlivě na výhonu, nebo pokud jsou dva až tři, je jeden zpravidla větší a ostatní menší a rozkvétají postupně. Tvar kalichu je kulovitý, široce kulovitý až zvonkovitý, nebo oválný. Barva kalichu je světle zelená, zelenavě žlutá (ZHAO, 2007) nebo karmínově červená. Korunní plátky jsou lopatkovité, úzké nebo široké. Čnělka a tyčinky mají různou délku. Květy jsou opylovány včelami nebo jiným hmyzem.

Plod Plodem angreštu je vícesemenná bobule, vyskytují se však také partenokarpické odrůdy. Plody jsou rozmanitého tvaru – kulaté, oválné, vejčité, opakvejčité, hruškovité či nepravidelné. Barva slupky je nejvýraznější při dozrávání plodu. Podle barvy plodu se odrůdy dělí na červenoplodé (´Rolonda´, ´Remarka´, ´Karmen´), zelenoplodé (´White Smith´, ´Triumph Beere´), bíloplodé (´Reflamba´) a žlutoplodé (Ínvicta´, ´Rixanta´, 16

´Prima´). Na slupce se vyskytují chloupky a dle četnosti chloupků se dělí na lysé, jemně až silně plstnaté. Plody se sklízejí před dosažením konzumní zralosti, protože tak nedochází k jejich poškození. BUCKINGHAM (2010) uvádí výnos z keře angreštu 3,5–4,5 kg a z kordonu 1–1,5 kg.

3.2 Škůdci rybízu a angreštu 3.2.1 Nejvýznamnější škůdci rybízu Názvy škůdců jsou uvedeny podle KŮDELA, KOCOUREK et al. 2002.

Vlnovník rybízový – Cecidophyopsis ribis (Westwood, 1869) Na rybízu se vyskytují nápadné kulovitě zduřelé pupeny, které na jaře neraší, zasychají a opadávají. V pupenu se nachází asi 0,2 mm velcí roztoči, kteří za teplého počasí (nad 18 °C) opouštějí hálky a vyhledávají vegetační vrcholy a úžlabí listu, později

napadají

zakládající

se

pupeny,

které

přeměňují

je

v

hálky

(ACKERMANN et al., 2004).

Mšice rybízová – Cryptomyzus ribis L., 1758 Na listech se vyskytují žluté až červenofialové puchýře, na jejichž rubu sají drobné zelené mšice. V létě se mšice stěhují na jiné rostliny a na podzim se opět vracejí zpět na rybíz, kde kladou černá vajíčka (BÖHMER, WOHANKA 2003).

Nesytka rybízová – Synanthedon tulipiformis Clerck, 1759 Jednotlivé výhony vadnou a odumírají. Po podélném rozříznutí výhonu se objeví chodbička s trusem a bělavou housenkou. Housenky přezimují ve výhonech, kde se kuklí. Na jaře se z kukly vylíhne motýl, který vyhledává řezné rány nebo pupeny, do nichž klade vajíčka. Vylíhlé housenky se zavrtávají do výhonku (BAUMJOHANN, 2007).

Pilatka rybízová – Nematus ribesii Scopoli, 1763, syn: Pteronidea ribesi Housenice jsou zelené, s nažloutlým prvním, druhým hrudním článkem a posledními dvěma články zadečku. Po celém těle mají černé bradavičky. Housenice v dospělosti dosahují velikosti 1–1,5 cm. Během roku se mohou vyvinout 2–3 generace. Keře poškozují okusem listů zevnitř koruny směrem ven. Velmi rychle mohou způsobit 17

holožír, přičemž z listů zůstávají pouze hlavní žebra. Poslední generace přezimuje jako larva v zemi. V květnu se líhnou malé, oranžově žluté vosičky, které kladou vajíčka na listy, z nichž se později líhnou housenky (HLUCHÝ et al., 1997).

3.2.2 Nejvýznamnější škůdci angreštu Pilatka angreštová – Pristiphora rufipes Lepeletier, 1823, syn.: P. pallida Lepeletier, 1823, P. apendiculata Hartig, 1837 Housenice pilatky angreštové jsou na rozdíl od pilatky rybízové jednobarevné, světlezelené až žlutozelené s tmavohnědou hlavou, dorůstající do velikosti 10 mm. Dospělci pilatky jsou 4,5–5,5 mm velcí, černí se žlutobílýma nohama. Během roku se vyvinou 2–4 generace. Housenice nejprve vyžírají do listu dírky, později ožírají listy od okraje. Housenice poslední generace přezimující generace v půdě v zámotku, v němž se na jaře kuklí, ostatní generace se kuklí v kokonech na listech (BAUMJOHANN, 2007).

Mšice srstková – Aphis grossulariae Kaltenbach, 1843 Tmavozelená, 1,5–1,8 mm velká mšice s voskovým pokryvem na povrchu těla vytváří od poloviny května na koncích větviček kolonie. Následkem posátí dochází k ohýbání listových řapíků a vytváření hustých hnízd ze zkroucených listů. Přezimují vajíčka, z nichž se koncem března líhnou nymfy. První generace mšic je bezkřídlá a množí se z počátku na květních pupenech, odkud se později stěhují na konce větviček (HLUCHÝ et al., 2007).

Mšice – Aphis schneideri Börner, 1940 Na spodní straně listu se nacházejí drobné modrozelené mšice, pokryté bílým voskovitým povlakem. Na konci výhonů tvoří hustá hnízda z charakteristicky pokroucených, směrem dolů prohnutých, listů. Následkem posátí se výrazně zkracují internodia a výhonky se kroutí. Bezkřídlé mšice se líhnou na jaře, nejprve sají na pupenech a poté na koncích výhonů, kde tvoří husté kolonie. V červnu se objevují okřídlené samice, které se rozlétají na další rostliny (HLUCHÝ et al., 2007).

Nesytka rybízová – Synanthedon tulipiformis Clerck, 1759 Housenky vyžírají střední část větví rybízu a angreštu. Napadené výhony vadnou, zasychají a odumírají. Ve spodní části napadených výhonů je otvor, kterým housenka

18

vytlačuje ven piliny a trus. Napadené větve se snadno lámou. Uvnitř větví je krémově bílá, lysá housenka se světle hnědou hlavou (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA 2002)

3.3 Houbové choroby angreštu a rybízu Názvy patogenů jsou uvedeny podle KŮDELA, KOCOUREK et al. 2002, vzhledem k patogenitě anamorfních stadií jsou v dalším textu používány vědecké názvy anamorfního stadia. Na Ribes spp. je zaznamenána škála houbových patogenů, které napadají nejen podzemní části rostlin, jejichž napadení nemusí být na první pohled zřetelné, ale hlavně nadzemní části, kde jsou symptomy jasně zřetelné. Patogeny napadající rybíz lze rozdělit na napadající kořenovou soustavu, tj. Rosselinia necatrix Prill., Verticillium albo-atrum Reinke a Berthold, Verticillium dahliae Kleb., Tiarosporella phaseolina (Tassi) van der Aa (Tiarosporella phaseoli (Maubl.) van der Aa) – anam. Rhizoctonia bataticola (Taub.) Butl. = Sclerotium bat. (Taub.) ) Rhizoctonia crocorum. Dále patogeny napadající kořenový krček tj. Phytophtora cactorum, Nectria coccinea, N. cinabarina, Botryosphaeria berengiana De N. (syn. B. dothidea Mouog. Et Fr.) Ces&De N., Botryosphaeria ribis Gross. & Dug. – teleom.: Dothiorella spp. (D. pyrenophora Sacc.), Leptosphaeria grossulariae Girž., Fusarium lateritium, Marsonina grossulariae. Mezi patogeny , které napadají listy a tím snižují velikost listové plochy patří Plasmopara ribicola Schroet., Melampsora ribesii-epitea Kleb., M. ribesii-purpureae Kleb., Puccinia caricina DC.s.l., P.ribis DC., Alternaria tenuisima (Kunze et Pers.) Wiltsh, Aureobassidium ribis (Vassil.)Herm.-N. (Kabatiella ribis Vassil.),Cercospora marginalis Thum&Boll, Ascochyta bondarceviana Meľnik (= A. ribis Bond. Non Massa), Phyllosticta grossulaiae, Septoria ribis (Lib.) Desm. (= T.: Mycosphaerella grossulariae (auers) Lindau), Stagonospora spec. (= Hendersonia gigantispora Bub.) Mezi nejvýznamnější a nejčastěji se vyskytující patogeny lze zařadit Podosphaera mors-uvae (Schwein.) U. Braun & S. Takamatsu., syn. Sphaerotheca mors-uvae (Schwein.) Berk.), Microsphaera grossulariae (Wallr.) ex Lév. 1851, Cronartium ribicola J. C. Fischer 1872, Drepanopeziza ribis (Kleb.) Höhn. 1917, Botrytis cinerea Pers.: Fr. Tyto patogeny jsou vzhledem k jejich vysoké škodlivosti podrobněji popsány v dalších kapitolách práce.

19

3.3.1 Hnědé (americké) padlí angreštu Podosphaera mors-uvae (Schwein.) U. Braun & S. Takamatsu syn. Sphaerotheca mors-uvae (Schwein.) Berk.) Tab.3: Systematické zařazení hnědého padlí (ŘEPKA, KOBLÍŽEK, 2007). Říše

Houby

Fungi

Třída

Vřeckovýtrusné

Ascomycetes

Řád

Padlí

Erysiphales

Čeleď

Erysiphaceae

Rod

Podosphaera

Původ Původ patogena je pravděpodobně v Americe. Dnešní areál rozšíření je však téměř po celém světě. V Evropě bylo padlí zaznamenáno nejen v okolních státech České republiky – Rakousku, Slovensku, Německu a Polsku, ale také v Itálii, Řecku, Belgii, Bulharsku, Francii aj. V Asii je rozšířeno především v Číně, Japonsku, Turecku. V USA se vyskytuje například v Kalifornii, Montaně, Ontariu. Hnědé padlí se dále vyskytuje v Kanadě, na Aljašce, v Austrálii a na Novém Zélandu (ŠIRUČKOVÁ, 2006). První zmínky o hnědém padlí angreštu pocházejí z roku 1834 ze Severní Ameriky, kde bylo také poprvé popsáno. IVANOVÁ (2004) uvádí první výskyty na evropském kontinentě už v roce 1900. Na území ČR bylo padlí poprvé popsáno v roce 1906 (v Klopině u Zábřehu a současně v Želešicích u Brna) a v r. 1911 se vyskytovalo již celoplošně (ROD, 2005). Škodlivost patogena se projevuje ve výrazných vlnách. Koncem druhé světové války byl výskyt velice výrazný, v druhé polovině padesátých let nebyl však jeho význam nikterak velký. Dokonce ještě koncem osmdesátých let 20. stol. bylo uváděno jako málo škodlivá choroba. I v současné době jsou zaznamenávány mezi jednotlivými odrůdami velké rozdíly v náchylnosti k padlí.

Hostitelské rostliny Hostiteli patogena jsou kromě angreštu také černý rybíz (Ribes nigrum L.), rybíz červený (R. rubrum), rybíz bílý (R. album) a kříženci rybízu a angreštu (např. Josta),

20

meruzalka zlatá (R. aureum), rybíz alpský (R. alpinum) nebo rybíz skalní (R. petreatum) aj. (ŠIRUČKOVÁ, 2006).

Symptomy V našich podmínkách se první příznaky padlí na angreštu začínají objevovat koncem května. Nejprve jsou napadeny mladé výhonky, na kterých se vytváří bělavé moučnaté povlaky epifytického mycelia. Mycelium se během velmi krátké doby může rozšířit na celý vegetační vrchol včetně adventivních pupenů. Napadený letorost má nápadně menší listy často se epinasticky svinující. Napadené listy mají krátkou životnost, brzy zasychají a opadávají. V tomto stadiu se na myceliu tvoří bělavý poprašek konidií vyrůstajících na konidioforech. Z bělavého primárního mycelia za krátkou dobu vyrůstá sekundární hnědé vzdušné mycelium, ve kterém se později tvoří malá hnědočerná kleistothecia (ŠIRUČKOVÁ, 2006). Po odkvětu se patogen rozšíří i na mladé plody, na nichž se nejprve tvoří vrstva bílého povlaku mycelia, který se později změní na hnědý. Pokud patogen napadne plody brzy po odkvětu, přestanou se vyvíjet a začnou sesychat. Pokud jsou napadeny již částečně vyvinuté plody, jejich další růst je omezený a zakrňují. Při silnějším napadení zůstávají plody kyselé, při slabším napadení plody dozrají, mají však nepříjemnou příchuť. Pokud jsou napadeny jen vrcholky letorostů, adventivní pupeny prorůstají a tvoří se nový obrost, tzv. metlovatění letorostů. Tyto nově prorostlé boční letorosty bývají také napadeny padlím a listy často opadávají (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA 2002).

Popis padlí

Biologie Padlí se během vegetace šíří konidiemi přenášenými převážně větrem. Pro jejich klíčení je optimální teplota kolem 18–22 °C (ROD, 2005). V jarních měsících je inkubační doba 2–3 týdny, v letních měsících 2 týdny. Za vegetační období vznikne několik generací houby. Tvorba askospor probíhá ve vřecku v kleistotheciích v porostu sekundárního (hnědého) mycelia na konci léta a na podzim (BLATNÝ et al., 1956, ACKERMANN 2004 ).

21

Morfologie Bělavé primární mycelium je pravidelně segmentované. Apresorii, tvořícími se na klíčním vláknu (hyfách), parazitická houba přilne v místě kontaktu k povrchu rostliny. Do epidermálních buněk vrůstají haustoria, zajišťující výživu padlí (BENADA, ŠPAČEK 1962). Sekundární vzdušné mycelium, tvořící hnědý povlak na povrchu plodů a větévek, je tvořeno hyfami (ø 4–7 µm) ze silnostěnných buněk. Na myceliu vyrůstají konidiofory s podlouhlými, nestejně dlouhými (25–30×17–20 µm) konidiemi (BRANDENBURGER, 1985). Kulovitá kleistothecia (80–110 µm), jsou ponořená do hustého mycelia a jsou opatřena nepravidelnými, nahnědlými nebo hnědými myceliálními přívěsky, které se však tvoří pouze na jejich bázi. Převážná část přívěsků je podstatně kratší než je průměr kleistothecia (BENADA, ŠPAČEK 1962). Kleistothecia obsahují vřecka (70–100×50–70 µm), z nichž každé obsahuje 9–8 askospor, o velikosti 20–25×12–15 µm (BRANDENBURGER, 1985).

Šíření Optimální podmínky pro šíření padlí zajišťuje především teplejší počasí (opt. 20–22 °C) doprovázené vysokou či kolísající vzdušnou vlhkostí (dešťové přeháňky, rosy a mlhy). Trvalejší dešťové srážky, suché počasí, stejně jako teploty vyšší nebo nižší než je optimum, šíření padlí značně omezují (HLUCHÝ et al., 2007; IVANOVÁ, 2004). Patogen přezimuje myceliem v pupenech a na napadených letorostech. Na jaře se na napadených částech rostlin tvoří konidiofory s konidiemi a nebo ve vřeckách v kleistotheciích vyzrávají askospory. Následně dochází k infekci mladých částí rostlin a mladých plodů konidiemi a askosporami (HLUCHÝ 2007, ACKERMANN et al. 2004, BLATNÝ et al., 1956). Napadení hnědým padlím rostliny značně oslabuje. Takto oslabené rostliny jsou více citlivé vůči zimním mrazům, sekundárně mohou být napadeny dalšími patogeny, např. Nectria cinnabarina nebo Botrytis cinerea. (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA 2002).

Škodlivost a ochrana Hnědé

padlí

patří

mezi

nejvýznamnější

houbové

patogeny

angreštu

a způsobuje největší hospodářské škody. Značné ztráty jsou zejména u malopěstitelů, kteří málokdy dodržují preventivní opatření. PEDERSEN (1998) sledoval během 3–6 sezón u 16 odrůd černého rybízu velikost ročních přírůstků, výnos, velikost bobulí 22

a napadení patogeny a škůdci bez použití chemické ochrany. Napadení škůdci bylo téměř bezvýznamné, ale výskyt hnědého padlí, sloupečkové rzi a antraknózy byl významný. Černý rybíz ´Titania´ vykazoval nejvyšší rezistenci a vysoký výnos, ´Ben Alder´, ´Ben Conan´, ´Ben Lomond´, ´Ben Sarek´, ´Ben Tirran´ a ´Ben Tron´ byly sice citlivé, přesto však poskytovaly vysoké výnosy a mohou být pěstovány bez větších chemických zásahů. Naopak ´Stor Klas´ a ´Hedda Risager´ jsou vysoce náchylné a bez použití pesticidů poskytují jen nízké výnosy. Mezi nejdůležitější preventivní opatření patří výběr vhodných tolerantních či rezistentních kultivarů. V současné době lze použít k výsadbě kultivary angreštu tolerantní vůči padlí např. Ínvicta´, ´Prima´, ´Karmen´, ´Kaptivátor´ (CORNELL, 2003), ´Rixanta´, ´Rolonda´ (ROT, 2005), ´Karát´, ´Remarka´, ´Reflamba´ a další (MUŠKA, 2003; RICHTER, 2002). Dále správný výběr stanoviště s přihlédnutím na nároky rostlin, vhodný způsob výsadby, tj. vzdušné, v dostatečném sponu, tak, aby byl zajištěn optimální pohyb vzduchu mezi rostlinami a také mechanická ochrana, do které lze zařadit především správný řez optimalizující růst, snižující vnímavost hostitele k infekci a redukující vhodnost podmínek pro šíření. Při řezu se odstraňují především slabé napadené stříbrošedé vrcholky výhonků, na kterých patogen přezimuje, až do zdravého dřeva. Přímá ochranná opatření proti padlí zahrnují základní 2–3 ošetření fungicidy po odkvětu. Pokud se padlí vyskytuje pravidelně, ošetření se provádí i před květem. Počet a interval mezi jednotlivými ošetřeními (5–10 dní) musí zohlednit infekční tlak, výskyt a šíření patogenu a dobu působení použitého fungicidu (HLUCHÝ et al., 2007, ACKERMANN et al., 2004 MUŠKA, 2003). Na ochranu proti padlí jsou registrovány přípravky s účinnou látkou Síra (Kumulus WG, 5,0-6,0 kg.ha-1) nebo Kresoxim-methil (Discus 0,2 - 0,25 kg/ha (0,02 - 0,025 %). Potlačující účinek mají také přípravky obsahující jako účinnou látku lecitin, albumin mléčný, kasein (Bioan), lecitin, olej řepkový (Bioton), a lecitin (Bioblatt) (www.eagri.cz).

3.3.2 Evropské padlí angreštu Microsphaera grossulariae (Wallr.) ex Lév. 1851

23

Tab.4: Systematické zařazení evropského padlí (ŘEPKA, KOBLÍŽEK, 2007). Říše

Houby

Fungi

Třída

Voskovičkoplodé

Leotiomycetes

Řád

Padlí

Erysiphales

Čeleď

Erysiphaceae

Rod

Microsphaera

Původ Rozšíření evropského padlí angreštového M. grossulariae je eurosibiřsko-boreální. V dnešní době je tento druh téměř výhradně holarktický. Výskyt je především v mírném pásmu Evropy a Asie.

Hostitelské rostliny Mezi hlavní hostitelské rostliny patří Grossularia uva-crispa (L.) Mill., rybíz červený (Ribes rubrum), meruzalka alpská (R. alpinum), meruzalka zlatá (R. aureum) a meruzalka černá (R. nigrum).

Symptomy Viditelné symptomy se na rostlinách objevují později než u hnědého padlí, a to v období zrání bobulí nebo i později. Na obou stranách, někdy však pouze na líci čepele listů, se vytváří jemný povlak primárního epifytického mycelia (HORST, 2008). Na rubové straně listu bývá povlak nezřetelný, na líci naopak hustý a pokrývá celou listovou plochu. U některých odrůd se nevytváří souvislý povlak, ale pouze malé bílé neostře ohraničené skvrny. Na myceliu vyrůstají četné konidiofory s konidiemi. Tento interval je velice krátký, takže doba trvání konidiového stádia patogena je rovněž velice krátká. Válcovitě oválné konidie se odškrcují v řetízcích. Kleistothecia jsou volně rozložena rovnoměrně po obou stranách listů v nejbližším okolí listových žilek. S postupujícím stářím primární bílé mycelium pomalu šedne, na rozdíl od padlí amerického, kde primární mycelium mění svoji barvu na hnědou. V období od konce léta a na podzim jsou již vřecka s askosporami dobře vyvinutá. Výskyt padlí na řapících listů, mladých výhonech nebo na mladých plodech je ojedinělý. Někdy lze současně pozorovat napadení rostliny jak padlím evropským, tak i hnědým padlím americkým. Na jaře jsou primárním a hlavním zdrojem infekce askospory. 24

Biologie a morfologie Bílé epifytické mycelium se rozrůstá na listové ploše a je přichyceno k epidermis listu hostitele apresorii. Z krátkých vegetativních hyf odstávajících kolmo od listové plochy se tvoří konidie („oidie“). Nejstarší konidie je terminální, následně se tvoří řetězovitě za sebou, nejmladší je přisedlá na zkrácené hyfě. Černá nebo hnědá kulovitá kleistothecia (cca 90 µm) jsou viditelná pouhýma očima. Mají 10–14 bezbarvých přívěsků, které jsou na konci 4–5× vidličnatě rozvětvené, přičemž rozvětvená část přívěsku je nepatrně delší než nerozvětvená část. Přívěsky, která vznikly vychlípením vnější obalové vrstvy v raných vývojových fázích plodnice, jsou přirostlé na bázi. Při jakýchkoliv změnách vzdušné vlhkosti se přívěsky hygroskopicky pohybují. Za vlhka se rozvětvená část přívěsku obloukovitě zvedá. Kleistothecia obsahují 3–10 vřecek se 4–5 askosporami o velikosti 18–27×10–18 µm. Síla stěny na bázi kleistothecia je slabší než na jiných místech. Na jaře na bázi místech plodnice praská a uvolňují se aska s askosporami (BENADA, ŠPAČEK 1962; NEČAS, KRŠKA 2006).

Škodlivost a ochrana Škodlivost padlí evropského v našich klimatických podmínkách je zanedbatelná. Napadá především listy, ostatní části rostlin jen bezvýznamně. Mycelium patogena významně snižuje asimilační plochu listové čepele a způsobuje předčasný opad listů a následně i oslabení napadených jedinců (BLATNÝ 1956). Ochrana, pokud je napadení rostlin silnější, spočívá v aplikaci chemických přípravků, stejně jako u padlí amerického.

3.3.3 Sloupečková rzivost rybízu Cronartium ribicola J. C. Fischer 1872 Tab.5: Systematické zařazení (ŘEPKA, KOBLÍŽEK, 2007). Říše

Houby

(Fungi)

Třída

stopkovýtrusé

Basidiomycetes

Řád

rzi

Uredinales

Čeleď

Cronartiaceae

Rod

Cronatrium

25

Původ Rez se původně vyskytovala v oblastech přirozeného výskytu hlavního hostitele, tj. borovice limby (Pinus cembra) v Evropě a severovýchodní Asii. Poprvé byla identifikována na rybízech již v roce 1865, ale až později bylo prokázáno, že rez kromě rybízu napadá také borovice. V současné době je rez rozšířena po celé Evropě (JUHÁSOVÁ, 1998).

Hostitelské rostliny Rez vejmutovková je dvoubytnou rzí s úplným vývojovým cyklem. Na listech rybízu vytváří letní (uredospory) a teliospory (zimní spory), na jehličnatých dřevinách tvoří spory spermogonia a aecidia. Mezihostitelem rzi jsou borovice s pěti jehlicemi ve svazečku, mezi které patří především borovice vejmutovka (Pinus strobus L.), borovice limba (P. cembra) a borovice sibiřská (P. sibirica). Napadeny mohou být i další druhy borovic P. monticola Dougl., P. lambertiana Dougl., P. albicaulis Engelm., P. aristata Engelm., P. flexilis James, P. ponderosa Dougl., P. contorta Dougl., P. peuce Grieseb., P. excelsa Hook, a P. koraiensis Sieb et Zucc (JUHÁSOVÁ, 1998). Hyfy rzi několik let prorůstají v korových vrstvách větví a větévek borovic (HORST, 2008). Hostitelem rzi jsou především rybíz černý, který je nejnáchylnější, ale i červený a bílý, které jsou napadány méně (JUHÁSOVÁ, 1998).

Bionomie

Symptomy a šíření Zjištění přítomnosti rzi na borovici vejmutovce je nejsnadnější na jaře, v době, kdy se objevují oranžová aecidia. První ložiska se tvoří nejdříve 2–4 roky po infekci borovic. Jakmile se poprvé objeví, vytvářejí se následně pravidelně každé jaro, bez ohledu na průběh počasí. Později během roku lze napadení borovic zjistit na větvích podle více či méně nápadných zduřenin s praskající borkou (SOUKUP, 2000).

Napadení

Infekce borovic Koncem léta nebo během podzimu dochází k infekci borovic basidiosporami vyrůstajícími na teliosporách na infikovaných listech rybízu. Basidiospory infikují 26

jednoleté, ale zřejmě i 2–3leté jehlice vejmutovky a pronikají do pletiva průduchy. Na napadených jehlicích se za několik málo týdnů objeví drobné, žlutavé, snadno přehlédnutelné skvrnky. Vyrůstající mycelium houby postupně prorůstá jehlicí do větévky. Na větvích borovic vznikají za 1–2 roky po infekci vřetenovitě ztloustlé útvary. Jakmile je vejmutovka jednou napadená, zůstává napadena po celý život. Rez přežívá v napadených pletivech a myceliem se šíří z odumřelých částí do živých. Napadené větve a letorosty mohou odumírat a zasychat. V následujícím roce bývá někdy patrné zesvětlání kůry větévek (dožluta) v blízkosti napadených jehlic a může se objevit slabé zduření větve. Jen výjimečně již v prvním roce dochází k tvorbě spermogonií, z nichž jsou uvolňovány spermacie s kapkami sladké tekutiny a tvorbě aecidií. Mycelium sloupečkové rzi v nádorech borovic je perenující a každým rokem se tvoří nové aecidie. Za optimálních podmínek se mohou nádory zvětšovat až o 10 cm za rok (SOUKUP, 2000). Často je jejich povrch popraskaný a vytéká z něj pryskyřice (ZACHA, 1976). Aecidia v nádorovitých útvarech na větvích tvoří nepravidelné oranžovožluté 3–5 mm velké (výjimečně až 1 cm) puchýře. Uvolňované jednobuněčné téměř hyalinní aeciospory (22–30×10–20 µm) jsou okrouhlé zploštělé, na povrchu bradavkaté. Na listy rybízu jsou přenášeny větrem a na rozdíl od basidiospor si udržují klíčivost dlouhou dobu (NEČAS, KRŠKA 2006, JUHÁSOVÁ, 1998)

Obr. 1: Životní cyklus Cronartium ribicola (SOUKUP, 2000)

27

Infekce rybízu Na listech rybízu infikovaných aeciosporami se následně vyvíjí první generace uredospor. Vzdálenost, na kterou mohou být aeciospory přenášeny, se u jednotlivých autorů značně liší. HORST (2008) uvádí až 300 km, SOUKUP (2002) více než 150 km. Basidiospory jsou jen výjimečně přenášeny do vzdálenosti větší než 1,5 km. I když je produkce aeciospor na borovicích každoročně veliká, četnost a intenzita napadení rybízu je značně variabilní, výrazně ovlivněná povětrnostními podmínkami a četností srážek v době primárních jarních infekcí a v červnu a červenci, kdy se tvoří další generace uredospor (NEČAS, KRŠKA 2006).

Biologie a morfologie První symptomy napadení rzí sloupečkovou se objevují v průběhu června (HARVEY, WOO 1973). JUHÁSOVÁ (1998) udává první výskyty na rybízu již v květnu, a to 2–5 týdnů po infekci mladých listů, kdy dochází k tvorbě žlutých až oranžových kupek uredospor na rubové straně listů rybízu. Na líci listů, v místě, naproti kupkám uredií, jsou patrné bledě zelené až žlutavé skvrny. Podle HARVEY a WOO (1973) se uredia tvoří nejen na rubu, ale také na líci listů, na řapících, mladých výhonech, kůře, zelených plodech a květech. Uredospory vyvolávají další infekce. Větrem se mohou šířit až do vzdálenosti 400–500 m (JUHÁSOVÁ, 1998). Opakovaně infikované listy zcela zrezaví, a mohou již v srpnu předčasně opadávat. Následkem předčasného opadu dochází k oslabení rybízu, špatnému vyzrávání dřeva a podstatnému zvýšení náchylnosti vůči zimním mrazům. Na listech rybízu, v místech, kde byla uredia, se následně na konci léta začínají tvořit rezavá ložiska teliospor. Teliospory jsou hnědé, nepravidelně podlouhlé, o velikosti 35–70×11–21 µm (JUHÁSOVÁ, 1998). Shluky teliospor se tvarově podobají žlutavě hnědým chloupkovitým sloupečkům (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA 2002, ZACHA, 1976). Z dozrálých teliospor ještě tentýž rok vyrůstají rohovitě zahnuté, žlutohnědé basidie (1–3×0,5 mm) s basidiosporami (JUHÁSOVÁ, 1998). Basidiospory mohou infikovat jehlice borovic jen velmi krátkou dobu, protože si udržují klíčivosti jen 1 den (SOUKUP, 2000). Rez přezimuje perenujícím myceliem ve dřevě borovic. Na jaře (v dubnu a květnu) se na postižených místech tvoří spermogonia a žlutooranžová prášivá aecia. Za 10–14 dní po infekci listů rybízu vznikají na infikovaných listech ložiska uredospor. Rez se se nejlépe šíří za deštivého počasí a při teplotách 18–20 °C. JUHÁSOVÁ (1998) uvádí optimální podmínky pro rozvoj patogena 10–14 °C. Střídání teplot podporuje klíčení spor (ACKERMANN et al., 2004). 28

KAITERA a NUORTEVA (2006) sledovali citlivost Ribes spp. ke C. ribicola v laboratorních a přírodních podmínkách po umělé infekci. V 16 pokusech sledovali sporulace rzi na Ribes spp. V letech 2000–2004 bylo naočkováno 27 kultivarů Ribes spp. C. ribicola získaných ze 41 geografických oblastí.

Získané výsledky z obou

variant byly téměř shodné. Uredia a telia C. ribicola se vyvinula na devíti kultivarech Ribes nigrum, pouze dva kultivary zůstaly bez napadení. Rez sporulovala na pěti odrůdách R. rubrum, pouze na dvou odrůdách nesporulovala. Tři kultivary R. uva-crispa byly pouze slabě citlivé, zatímco R. alpinum byl rezistentní. Ostatní druhy rybízu – R. niveum, R. aureum, R. odoratum, R. sp. × nigrilaria, R. glandolosum, R. × culverwellii Josraberry byly náchylné, všechny odrůdy R. nigrum vysoce náchylné. KAITERA a HILTUNEN (2011) provedli pokus, ve kterém uměle infikovali aeciosporami C. ribicola na Ribes nigrum a Pedicularis spp. Ve všech případech se na R. nigrum vytvořila uredia a telia. Na starších listech Pedikularis spp. uredia ani telia nalezena nebyla, na mladších listech byl však prokázán výskyt jak uredií, tak telií.

Ochrana Ochranná opatření jsou značně problematická. Při pěstování rybízu je třeba se vyhnout lokalitám, kde se v blízkosti vyskytují rizikové druhy borovic. Na rizikové lokality je vhodné vybírat odolnější druhy rybízu. Proti časným infekcím lze aplikovat fungicidy před květem. Základem ochrany je opakované ošetření po odkvětu a zejména v červnu, kdy se rez rychle šíří uredosporami (ACKERMANN et al., 2004). Použít lze přípravek s účínnou látkou Bitertanol (Baycor 25 WP (0,1 % tj. 1g.l-1 vody) nebo mancozeb (Dithane DG Neotec, 2 kg.ha-1) (www.eagri.cz).

3.3.4 Antraknóza rybízu

Teleomorfa: Drepanopeziza ribis (Kleb.) Höhn. 1917 Anamorfa: Gleosporidiella ribis (Lib.) Petr. 1921

29

Tab.6: Systematické zařazení pakustřebky rybízové (ŘEPKA, KOBLÍŽEK, 2007). Říše

Houby

Fungi

Třída

Voskovičkoplodé

Leotiomycetes

Řád

Voskovičkotvaré

Helotiales

Čeleď

Kožatkovité

Dermateaceae

Rod

Pakustřebka

Drepanopeziza

Původ Choroba byla poprvé popsána v roce 1873 v Konektikatu v USA (HORST, 2008). Je známá také v Evropě, Asii a Austrálii (KADLEC, 1968).

Hostitelské rostliny BENADA a ŠPAČEK (1962) uvádějí, že Drepanopeziza ribis tvoří několik forem speciales (f.sp.), které se liší dle hostitele. Na červeném rybízu D. ribis f.sp. rubrum, na černém rybízu D. ribis f.sp. nigri, na angreštu vyskytující se D. ribis f. sp. grossulariae. Tyto formy nepřecházejí z jednoho hostitele na druhého. Dnes jsou tyto formy pouze synonyma, platný a používaný název je Drepanopeziza ribis. Nejvíce napadán bývá především rybíz červený a r. bílý, černý rybíz a meruzalka jen výjimečně (PARIKKA et al., 2002; IVANOVÁ 2003), výjimkou je meruzalka zlatá (Ribes aureum) (BLATNÝ 1956). ZACHA (1978) uvádí jako náchylný ´Holandský bílý´, naopak odrůdy ´Holandský červený´, ´Heros´ nebo ´Heinemannův´ pozdní jsou tímto patogenem napadány jen zřídka.

Symptomy a šíření První příznaky napadení pakustřebkou rybízovou se objevují během kvetení. Na nejstarších bazálních listech se tvoří četné malé (1–1,5 mm) okrouhlé žlutozelené později hnědé až černé skvrny, které v pozdějších stádiích od středu nekrotizují a splývají (IVANOVÁ, 2003). Po obvodu skvrn zůstává světle zelené lemování. Symptomy na listech postupují od báze k vrcholu letorostu. Při silnějším napadení odumírají nejen části listových čepelí, ale i celé listy, které se za sucha zkrucují směrem dovnitř, žloutnou a předčasně opadávají. Ojediněle jsou napadeny řapíky, na nichž se tvoří černé vkleslé skvrny, na stoncích světle hnědé až jemně žluté léze a na zelených bobulích drobné černé skvrny (HORST, 2008; ZACHA, 1978). Silně napadené bobule

30

se deformují, svrašťují a předčasně opadávají. K intenzivnějšímu rozvoji choroby dochází ve starých přehuštěných výsadbách, kde často v důsledku napadení antraknózou zůstává začátkem srpna na rostlinách už jen zbytek olistění (PARÁK, 1972). Nejslabší napadení se projevuje v době květu, po odkvětu je napadení silnější a v době zrání plodů a po jejich sklizni je napadení nejsilnější. (DUŠKOVÁ, KOPŘIVA 2002). Na odumřelém pletivu listu uprostřed hnědé skvrny se tvoří acervuli na nepatrném bazálním stromatu. Zralé konidie za vlhka protrhávají epidermis a hromadí se ve shluku slizovité hmoty pod prasklou epidermis. Jednobuněčné konidie jsou hyalinní, srpovité, rohlíčkovité nebo nepravidelně prohnuté, bělavé až načervenalé, 12–24×5–9 µm. Konidie jsou přenášeny deštěm, větrem a hmyzem (IVANOVÁ, 2003). XU a ROBINSON (2009) sledovali vliv prostředí, postavení a stáří listů na napadení listů odrůd černého rybízu ´Ben Hope´ a ´Baldwin´ antraknózou. Kontejnerované 3leté sazenice byly uměle inokulovány a inkubovány při 10, 17,5 a 25 °C. Každá ze sledovaných rostlin byla vystavena pěti časovým intervalům působení vody (4, 8, 12, 24 a 30 hodin). Z vyhodnocení výsledků vyplynulo, že odrůda ´Baldwin´ byla mnohem citlivější než odrůda ´Ben Hope´, starší listy byly napadeny mnohem více než listy mladší. Se zvyšující se délkou působení závlahy (deště), se zvyšoval i výskyt infekce, zvláště pokud byla rostlina infikována v červenci. Vliv teplot byl neprůkazný.

Biologie a morfologie Po opadu infikovaných listů přechází houba do saprofytické fáze ve stromatech. Po přezimování se na napadených opadlých listech vyvíjejí drobná, šedobílá až narůžovělá, masitá, ploše miskovitá apothecia, zpravidla částečně zasazena v bazálním stromatu a vrstva thecií je obyčejně obklopena silnostěnnými buňkami starého mycelia. V plodnicích se vyvíjejí četná, protáhle palicovitá aska (12–17×7–8 µm) s osmi hyalinními

vejčitými

askosporami.

Aska jsou

oddělena jednoduchými

nebo

rozvětvenými parafýzami, často s jednou přehrádkou. V době zralosti jsou aska silně vystřelována a rozšiřována větrem na hostitele (BENADA, ŠPAČEK 1962). Inkubační doba je 10–24 dní (ACKERMANN et al., 2004). Přezimovat mohou konidie i mycelium ve skvrnách v pletivu na letorostech, nebo také na pupenech. U rybízu se infekce na jaře šíří nejen askosporami, ale také konidiemi a myceliem na letorostech. Houba je odolná vůči nízkým teplotám v zimě a nepoškozují ji ani velice silné mrazy (IVANOVÁ, 2003).

31

Škodlivost a ochrana Optimální podmínky pro výskyt a šíření patogena jsou vlhké a teplé počasí, šíří se však i v suchých letech, pokud jsou dostatečně intenzivní ranní mlhy. Chladný průběh počasí během roku výskyt choroby výrazně eliminuje. Napadení houbou podporuje výsadba na stinná místa, malá vzdušnost, nedostatečný spon, špatná výživa, staré keře bez zmlazovacího řezu podporují intenzitu (CORNELL, 2003). Škodlivost choroby nespočívá jen ve zhoršené jakosti plodů, ale předčasný opad listů značně omezuje hromadění zásobních látek v kořenech a pupenech a zpomaluje diferenciaci květních pupenů. V neposlední řadě způsobuje také špatné vyzrávání letorostů a následné namrzání dřevních částí rostliny. Pokud rostlina předčasně shodí listy, má to přímý vliv i na násadu květních pupenů v roce následujícím (KADLEC, 1968). Výsadby, které jsou touto chorobou nejvíce ohroženy, se za vhodných podmínek pro šíření houby ošetřují již krátce před květem. Základní jsou dvě ošetření po odkvětu. Ošetření po sklizni plodů se provádí jen výjimečně. Pokud přetrvává trvale suché počasí bez ranních mlh, porosty se neošetřují. K ošetření je nutné přistoupit, pokud je předpoklad změny počasí na podmínky vhodné pro šíření patogena (ACKERMANN et al., 2004). Použít lze přípravky s účinnou látkou Mankozeb (Novozir MN 80 NEW, 2 kg.ha-1 300 – 1000 l vody.ha-1, Dithane DG Neotec (0,2 % (2g.l-1 vody)). Pro zlepšení zdravotního stavu lze použít biologické přípravky u účinnou látkou lecitin, albumin mléčný a kasein (Bioan) nebo lecitin a řepkový olej (Bioton) (www.eagri.cz).

3.3.5 Botryotiniové odumírání rybízu

Teleomorfa: Botryotinia fuckeliana (de Bary ex de Bary ) Whetzel 1945 Anamorfa: Botrytis cinerea Pers.: Fr

Tab.7: Systematické zařazení (ŘEPKA, KOBLÍŽEK, 2007). Říše

Houby

Fungi

Třída

Vřeckovýtrusné

Ascomycota

Řád

Voskovičkotvaré

Helotiales

Čeleď

Hlízenkovité

Sclerotiniaceae

Rod

Botryotinia

32

V současné době se rozlišuje 27 druhů Botrytis ve 3 podrodech. Botrytis cinerea patří mezi kosmopolitní patogeny.

Hostitelské rostliny B. cinerea je polyfágní a velmi variabilní saproparazit napadající několik set druhů hostitelských rostlin. U nás se s ní můžeme setkat mj. na angreštu, rybízu, meruzalce zlaté a mnoha druzích pěstovaných a planě rostoucích rostlin (HLUCHÝ, 2007).

Symptomy a šíření V závislosti na druhu hostitelské rostliny B. cinerea napadá všechny nadzemní části rostlin, včetně květů a kmene. Na okrajích a špičkách listu se objevují hnědé skvrny, které se časem rozšiřují na celý list. Na opadaných listech se za vhodných klimatických podmínek objevují cca 1 mm vysoké keříčkovité konidiofory, které pokrývají celý povrch listu a zpočátku tvoří řídké, později husté šedohnědé povlaky. Konidiofory jsou na povrchu hladké, na bázi světle hnědé, u vrcholu světlejší. Konidie jsou holoblastické, bezbarvé až světle hnědé, 6–18×4–11 µm (FUNK 1984; BARKAI-GOLAN 2001). Konidie mohou infikovat také plody a způsobují jejich předčasný opad. Na napadených odumřelých a opadaných částech rostlin se vytvářejí četná černá drobná polštářkovitá sklerocia. Při napadení větví se tvoří tmavě hnědé nekrotické pruhy 2–20 cm dlouhé, pod kterými je dřevo šedohnědé. V pletivu se rozrůstají hyfy a tvoří sklerocia.

Biologie a morfologie Patogen přezimuje jako plurivorní ubikvist na rostlinných zbytcích ve formě mycelia a konidií, které jsou zdrojem primární infekce. Mycelium houby je přehrádkované. B. cinerea přezimuje také sklerocii, na nichž se jen výjimečně tvoří apothecia s asky a askosporami. Optimální podmínky pro rozvoj patogena jsou 15–25 °C, vysoká vzdušná vlhkost (85 %) nebo silné ovlhčení. Infekce jsou možné v rozmezí 0,5–30 °C (NEČAS, KRŠKA, 2006, HLUCHÝ 2007). Zvláště vnímavý k napadení je rybíz naroubovaný na meruzalce zlaté. Napadány jsou mladé výhony již v matečnici, kde není ještě často zřetelná a nedá se spolehlivě rozpoznat. V pozdější době napadené výhony jsou světlejší, později žloutnou, vadnou a odumírají. Po seschnutí zůstávají odumřelé ohnuté části viset na odumřelém prýtu. Infekce nezasahuje jen vrcholky letorostů, ale napadá také spodní části letorostu, kde 33

lze pozorovat odchlípnutí kůry, případně praská, a tvorbu typických boulí. Pokud jsou vhodné podmínky, pokrývají se napadené části rostliny porostem konidioforů. Pokud se infekce v matečnici neprojeví a výhony se naroubují, tak roubované výhony ve školce neraší a odumírají. Po odumření větví jsou druhotně napadány dalšími patogeny, např. Nectria cinnabarina. Pokud nebyl napaden celý výhon, neodumře, ale na jeho spodní části vyraší nové výhonky meruzalky. Pod epidermis napadených keřů, plodů i větévek se ke konci léta tvoří husté pseudoparenchymatické pletivo houby jako nový základ pro sklerocia, objevující se na povrchu na podzim a během zimy. Onemocnění keřů plísní šedou, zvláště u meruzalky zlaté, je často následek poškození, tzv. vodnatelností. Pokud se keře s bohatým kořenovým systém často a hluboce seřezávají, dochází k přetlaku mízy z kořenů, a zbývající kmínek a větve nedokáží tento přetlak zmírnit a nastává puknutí kůry na kmínku (NEČAS, KRŠKA 2006). Pokud se tlak zmírní, rány se mohou zatáhnout, ale častěji jsou napadeny plísní šedou a větve či kmínek odumírají. Prasklinami v kůře pronikají snadno klíčící vlákna konidií. Nákaza se v nejčastěji projevuje na jaře a na podzim. Pokud se v zimě na několik dní oteplí, mohou se opět tvořit nové konidiofory. Vstupní branou infekce jsou průduchy po obvodu listů, kde dochází k vyloučení vody s obsahem solí, což je vhodný substrát pro patogena. Nejcitlivější jsou rostliny v období vegetačního klidu až do doby kvetení (říjen až duben), naopak nejvyšší odolnost vykazují v srpnu. Odolnost není dána klimatickými podmínkami nebo teplotou, ale fyziologickou fází hostitele (BENADA, ŠPAČEK 1962). XIANGMING (2009) sledoval citlivost vývojové fáze plodu černého rybízu ´Baldwin´ a ´Ben Hope´ na napadení B. cinerea. Prokázal vliv stáří plodu na odolnost k napadení B. cinerea. Čím jsou plody starší v době infekce patogenem, tím méně jsou citlivé. K ochraně proti plísni šedé lze použít účinnou látku Iprodione (Rovral Aquaflo 0,15 %) (www.eagri.cz).

34

4 Materiál a metody V letech 2010 a 2011 byl na lokalitě Modřice sledován výskyt patogenů rybízu a angreštu. Pokus byl založen na pozemku, na kterém se několik let po sobě pěstují stromky drobného ovoce (rybíz, angrešt). Terén je rovinatý, v okolí jsou zahrady s ovocnými stromy, které zmenšují nárazy větrů a omezují proudění vzduchu. Oslunění je plné, celodenní.

4.1 Charakteristika stanoviště 4.1.1 Půdní podmínky Tab.8: Morfologicko-stratigrafická charakteristika půdy (ÚKZÚZ Chrlice, 2012) Půda: Fluvizem karbonátová na nivní uloženině – Flc, aHc Genetické horizonty Apk 28 I Mk 52

II Mk 114

Acq’k

Popis půdního profilu Ornice Apk je 28 cm mocná v ulehlém stavu. Je světle šedohnědá, slabě drobtové struktury, hlinitá a obsahuje uhličitany. Je středně humózní a má též střední schopnost poutat rostlinné živiny. Podorniční část humusové vrstvy I Mk je stejné barvy jako ornice, náznakově polyedrické struktury, hlinitá a slabě soudržné konzistence. Obsahuje značné množství uhličitanů. Množství humusu je v rozmezí mírné humóznosti. Z celého půdního profilu obsahuje nejméně humusu. Schopnost poutat rostlinné živiny je vyšší střední. Následující část humusové vrstvy II Mk, sahající do 114 cm, je stejné barvy jako předcházející vrstva, výrazně polyedrické struktury, jílovitá, v suchém stavu drobivé konzistence. Obsah humusu je v rozmezí mírné humóznosti, schopnost poutat rostlinné živiny je vysoká. Obsah uhličitanů je menší než ve svrchní části půdy. Následující část půdního profilu Acq’k je zřejmě původním svrchním humusovým horizontem půdy, která byla překryta mladší naplaveninou. Je tmavě hnědošedé barvy, výrazně polyedrické struktury, jílovitohlinitá a soudržné konzistence. Obsahuje uhličitany. Je ovlivněna slabým glejovým procesem projevujícím se nevýraznými drobnými rezivými skvrnami. Obsah humusu je mírného stupně, humus je velmi kvalitní. Schopnost poutat rostlinné živiny je velmi vysoká. Tato vrstva sahá až do 150 cm. Půdní profil je velmi hluboký, bez štěrku a má příznivou vododržnost. Hladina podzemní vody je v hloubce 1,9 m.

35

Základní údaje o stanovištních podmínkách

Místo – ÚKZÚZ Chrlice

Půdní představitel podle klasifikace: 2001 – Fluvizem karbonátová na nivní hlíně (Fl c) KPZP – Nivní půda karbonátová na nivní uloženině (NPv)

Půdotvorný substrát podle klasifikace 2001 – nivní hlína (aHc) KPZP – nivní uloženina (29)

Nadmořská výška: 190 m Poloha: nivní rovina, sklon 0°

Vodní srážky: roční průměr: 451 mm Vodní srážky: průměr za vegetační období: 282 mm

Teplota: roční průměr: 9,0 °C Teplota: průměr za vegetační období: 16, 0 °C

Úhrn teplot nad 10 °C: 2822 °C Hydrotermický koeficient podle Seljaninova za vegetační období: 0,96

36

4.1.2 Klimatické podmínky Tab.9: Meteodata 2010, ÚKZÚZ Chrlice

Rok 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

Stanice CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR

2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR

Kód Měsíc datumu 1 11 1 12 1 13 1 14 2 21 2 22 2 23 2 24 3 31 3 32 3 33 3 34 4 41 4 42 4 43 4 44 5 51 5 52 5 53 5 54 6 61 6 62 6 63 6 64 7 71 7 72 7 73 7 74 8 81 8 82 8 83 8 9 9 9 9 10 10 10 10 11 11 11 11 12 12 12 12

84 91 92 93 94 101 102 103 104 111 112 113 114 121 122 123 124

Teplota Teplota Teplota průměr max min Datum °C °C °C 01-10 -1,5 3,3 -11,8 11-20 -2,1 1,1 -10,1 21-31 -7,6 2,6 -23,3 01-31 -3,9 3,3 -23,3 01-10 -4,0 5,1 -16,7 11-20 -0,6 3,6 -4,5 21-28 2,2 10,7 -6,1 01-28 -1,0 10,7 -16,7 01-10 -0,9 10,6 -9,0 11-20 3,2 14,6 -3,3 21-31 10,3 21,0 -0,5 01-31 4,4 21,0 -9,0 01-10 8,1 18,6 -1,5 11-20 9,1 19,8 1,6 21-30 12,4 25,0 -0,5 01-30 9,8 25,0 -1,5 01-10 13,6 21,5 8,8 11-20 11,9 21,4 6,8 21-31 15,4 22,3 9,1 01-31 13,2 22,3 6,8 01-10 17,8 29,3 8,2 11-20 17,8 30,5 9,8 21-30 19,1 29,8 9,8 01-30 18,2 30,5 8,2 01-10 20,7 31,5 9,3 11-20 23,6 33,8 13,5 21-31 19,6 33,0 13,3 01-31 21,2 33,8 9,3 01-10 19,2 28,9 11,2 11-20 19,3 28,4 9,8 21-31 17,5 28,6 6,5 01-31 01-10 11-20 21-30 01-30 01-10 11-20 21-31 01-31 01-10 11-20 21-30 01-30 01-10 11-20 21-31 01-31

18,6 12,9 13,9 12,4 13,0 9,5 6,5 4,4 6,7 9,8 7,5 1,5 6,3 -4,0 -4,6 -2,8 -3,8

28,9 20,0 22,1 22,5 22,5 18,1 16,3 15,6 18,1 20,0 17,7 9,1 20,0 2,8 4,6 8,3 8,3

37

6,5 4,5 2,6 4,5 2,6 0,8 -0,5 -3,8 -3,8 3,6 0,1 -8,4 -8,4 -20,3 -14,5 -12,8 -20,3

Mrazík dny 9 10 11 30 10 8 6 24 9 7 1 17 2 0 1 3 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Suma srážek mm 31,6 11,8 5,5 48,9 0,7 7,1 11,3 19,1 0,0 7,6 3,0 10,6 11,7 27,9 5,9 45,5 32,6 26,8 60,1 119,5 38,6 40,3 0,2 79,1 4,2 40,7 85,7 130,6 16,4 18,0 32,8

0 0 0 0 0 0 1 7 8 0 2 8 10 10 9 11 30

67,2 12,7 1,8 45,9 60,4 0,3 4,6 7,1 12,0 10,5 7,4 14,6 32,5 8,0 4,9 0,7 13,6

Teplota °C Dny do Dny nad dl 5 mm 5 mm srážek srážek prům. 5 1 4 1 4 0 9 2 -1,8 4 0 6 1 5 1 15 2 -0,2 0 0 6 0 2 0 8 0 4,3 4 1 5 1 0 1 9 3 9,2 6 3 7 1 7 3 20 7 14,7 4 2 3 3 1 0 8 5 17,4 2 0 2 1 4 2 8 3 19,3 5 2 4 1 5 2 14 5 3 4 12 3 3 3 9 2 6 5 13 8 5 3 16

5 1 0 2 3 0 0 0 0 1 0 1 2 0 0 0 0

Srážky mm dl prům.

22,0

21,0

23,0

30,0

54,0

64,0

59,0

19,1

49,0

14,4

40,0

8,8

29,0

3,1

34,0

0,0

26,0

Tab.10: Meteodata 2011, ÚKZÚZ Chrlice

Rok

2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011

Teplota Teplota Teplota Kód průměr max min Mrazík Stanice Měsíc datumu Datum °C °C °C dny

CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR CHR

1 1 1 1 2 2 2 2 3 3 3 3 4 4 4 4 5 5 5 5 6 6 6 6 7 7 7 7 8 8 8 8

11 12 13 14 21 22 23 24 31 32 33 34 41 42 43 44 51 52 53 54 61 62 63 64 71 72 73 74 81 82 83 84

01-10 11-20 21-31 01-31 01-10 11-20 21-28 01-28 01-10 11-20 21-31 01-31 01-10 11-20 21-30 01-30 01-10 11-20 21-31 01-31 01-10 11-20 21-30 01-30 01-10 11-20 21-31 01-31 01-10 11-20 21-31 01-31

-1,1 2,6 -3,3 -0,7 0,6 0,0 -4,3 -1,0 0,0 7,0 7,8 5,0 12,2 9,7 13,7 11,9 10,8 15,3 17,4 14,6 19,7 18,1 18,7 18,8 19,2 20,3 16,3 18,3 19,4 20,2 22,7 20,8

3,7 11,1 4,5 11,1 11,8 7,5 11,8 11,8 9,6 18,3 18,5 18,5 25,4 21,0 24,7 25,4 24,5 26,1 28,0 28,0 27,5 28,0 29,9 29,9 31,5 31,0 22,0 31,5 30,7 31,6 36,8 36,8

-9,3 -2,0 -10,8 -10,8 -7,1 -7,6 -12,8 -12,8 -10,2 -3,3 -1,9 -10,2 2,5 1,6 5,5 1,6 0,0 4,6 5,3 0,0 11,9 8,8 8,5 8,5 8,8 10,1 8,5 8,5 9,1 6,1 9,2 6,1

7 6 11 24 10 8 8 26 10 6 8 24 0 3 0 3 2 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Suma srážek mm

3,6 9,8 1,7 15,0 0,8 3,1 1,7 5,5 2,2 36,5 0,9 39,6 8,1 2,5 21,4 32,1 7,5 10,6 25,3 43,3 47,6 3,1 14,0 64,7 5,0 22,7 21,8 49,6 8,0 21,4 8,8 38,2

Teplota Dny do Dny nad °C 5 mm 5 mm dl srážek srážek prům.

2 6 3 11 2 4 1 7 2 0 2 4 0 2 4 6 3 3 1 7 2 3 3 8 2 2 6 10 4 3 1 8

0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 3 1 0 1 2 0 0 2 2 1 0 2 3 0 2 1 3 0 2 1 3

-1,8

22,0

-0,2

21,0

4,3

23,0

9,2

30,0

14,7

54,0

17,4

64,0

19,3

59,0

19,1

49,0

4.2 Použitý materiál Pro pokus byly zvoleny v současné době nejvíce pěstované odrůdy angreštů a rybízu, naroubované na stromkový tvar. Z angreštu byly vybrány odrůdy ´Prima´, ´Karát´, ´Karmen´, ´Rolonda´, ´Hinnonmaecki rot´, ´Terno´, ´Kaptivátor´, ´Reflamba´, ´Pax´ a jako kontrolní odrůda ´Zlatý fík´.

38

Srážky mm dl prům.

Z rybízu byly vybrány odrůdy ´Jonkher van Tets´, ´Junifer´, ´Blanka´, ´Primus´, Ótelo´, ´Titania´, a jako kontrolní odrůda ´Detvan´. Jako podnož byly použity jednoleté pruty meruzalky zlaté, na které se odrůdy roubovaly. Použitá meruzalka byla zakoupena v ovocné školce Náklo u Olomouce, SOŠ Rajhrad, Kachlík Jan, Brno a vlastní podnože z uznané podnožové matečnice v Modřicích a Bílovicích nad Svitavou. Původ roubového materiálu byl ze SOŠ Rajhrad (´Blanka´, ´Primus´, Ótelo´), ovocná školka Malenovice (´Rolonda´, ´Kaptivátor´), šlechtitelská stanice Velké Losiny (´Karát´, ´Terno´, ´Detvan´, ´Zlatý fík´), vlastní uznaná roubové matečnice (´Prima´, ´Karmen´, ´Hinnonmacki rot´, ´Reflamba´, ´Jonkher van Tets´, ´Junifer´, ´Ttitania´,) a odrůda ´Pax´. Částečně zakořeněné podnože meruzalky byly sklizeny z hrůbkových matečnic v listopadu 2009 a 2010, vytříděny, zavlaženy a založeny ve venkovním základišti až do doby roubování. Použitý roubový materiál byl sklizen v průběhu ledna 2010 a 2011. Angreštové rouby byly ihned po sklizni nebo dodání odtrněny a společně s rybízovými rouby uskladněny na sucho v igelitových pytlích. Až do doby roubování byla udržována teplota v rozmezí 0–2 °C. Roubování v obou letech bylo započato 1. února a ukončeno 10. února. Meruzalka byla vylamována ze zmrzlého základiště, nechána 2 hodiny v teple na rozmrznutí a ihned roubována obyčejnou kopulací a rouby zavázány roubovací páskou. Po naroubování se rouby i s úvazky namáčely v rozpuštěném zeleném vosku (Revilan) a po nasvazkování byly založeny ve vlhkém písku v místnosti, kde byla udržovaná teplota 0–3 °C až do doby, kdy klimatické podmínky dovolily výsadbu. Výsadba naroubovaného materiálu do žlábků do řad probíhala 10. března 2010 a 27. března 2011. Hodnoceno bylo 25 rostlin ve 2 opakováních (2×25 ks) každé odrůdy. Po výsadbě se rostliny zalily a označily. Rostliny byly 2× týdně zality a 2× za vegetaci přihnojeny. První dávka hnojiva 1 kg NPK 15-15-15 byla aplikována 6 týdnů po výsadbě a druhá 12 týdnů po výsadbě 1 kg hnojiva CERERIT. Obrost od velikosti 3 – 4 cm na kmíncích byl odstraňován. Ochranná opatření proti škůdcům byla prováděna v závislosti na intenzitě výskytu. Výskyt sledovaných patogenů byl prováděn průběžně v desetidenních intervalech od založení pokusu, tj. 10. března 2010 a 27. března 2011. V obou letech sledování bylo pozorování ukončeno 10. září 2010 a 2011. 39

Sledované odrůdy angreštu

´Prima´ Tato odrůda se řadí mezi angrešty středně až silně vzrůstné, mající plody zelenožluté se středním až výrazným žilkováním, bez ojínění a bez ochmýření jen s ojedinělými chloupky. Plody jsou veliké až velmi veliké. Vyniká sladkokyselou, středně aromatickou chutí. Jedná se odrůdu s vysokou odolností proti antraknoze a hnědému padlí angreštu.

´Karmen´ Jedná se o odrůdu středně až silně vzrůstnou mající středně hustou korunu. Plody jsou středně velké až velké, středně ojíněné a středně ochmýřené, elipsovité, červené.

´Reflamba´ Tato odrůda je středně vzrůstná, hustě otrněná. Plody jsou středně velké, mírně elopsovité, zelenými, sladce navinulými plody, které jsou bez chloupků. Tato odrůda je vysoce odolná proti hnědému padlí angreštu.

´Rolonda´ ´Rolonda´ je středně až silně vzrůstná odrůda s řídkým otrněním. Plody jsou střední, elipsovité až kuželovité, zelenožluté s červeným líčkem, bez ojínění, slabě ochmýřené s ojedinělými chloupky. Chuť je sladce navinulá, středně aromatická. Odolnost proti hnědému padlí angreštu je vysoká.

´Zlatý fík´ ´Zlatý fík´ je odrůda je středně silně vzrůstná se středním otrněním. Plody jsou hranatě oválné, oranžovo žluté, řídce ochmýřené, sladce kyselé, aromatické. Tato odrůda je dosti odolná proti antraknoze i proti hnědému padlí angreštu.

´Karát´ Tato odrůda je silně vzrůstná s velmi řídkým otrněním. Plody jsou kapkovitého tvaru, fialovo červené, sladko kyselé. Jedná se o odrůdu rezistentní vůči hnědému padlí angreštu.

40

´Pax´ Středně silně vzrůstná se slabými výhony, beztrnná. Plody jsou velké, červené, kulovité až elipsovité, lysé. Je plně odolný proti hnědému padlí angreštu i skvrnitostem listů.

´Hinnonmaecki rot´ Odrůda je středního vzrůstu se slabými výhony. Otrnění je silné, husté. Plody jsou středně velké až drobné, výrazně červené, kulatého tvaru, bez ojínění s ojedinělými chloupky. Jedná se o odrůdu středně odolnou proti hnědému padlí angreštu.

´Kaptivátor´ Středně silně vzrůstná odrůda s tenkými letorosty, takřka beztrnná. Plody jsou středně velké až drobné, lysé zelené s výrazným červeným líčkem. Tato odrůda je rezistentní proti hnědému padlí angreštu.

´Terno´ Jedná se odrůdu žlutého angreštu, silně vzrůstnou s jednoduchými trny. Plody jsou středně velké, elipsovité, žlutozelené barvy, řídce ochlupené. Chuť je sladká aromatická. Tato odrůda je středně odolná proti hnědému padlí angreštu.

Sledované odrůdy rybízu

´Detvan´ Tato odrůda červeného rybízu je silně vzrůstná, plody jsou v dlouhých hroznech, sytě červené s kyselejší chutí. U této odrůdy se uvádí střední odolnost proti antraknoze, padlím a rzí vejmutovkovou netrpí.

´Jonkher van Tets´ ´Jonkher van Tets´ se vyznačuje středním růstem, tvoří husté keře. Plody jsou bobule sytě červené barvy v hroznech. U této odrůdy se uvádí náchylnost proti antraknoze, kdy je ochrana proti ní nezbytná. Padlí a rzí vejmutovkovou netrpí.

41

´Junifer´ ´Junifer´ je středně vzrůstný, má měkké dřevo, které se snadno vylamuje. Plody jsou velké červené bobule v dlouhých hroznech, kyselé aromatické. U této odrůdy se uvádí vysoká odolnost proti padlí, antraknoze i rzi.

´Blanka´ Tato odrůda bílého rybízu se vyznačuje bujným růstem, zvláště v prvních letech po výsadbě. Plody jsou v dlouhých hroznech, velké, kyselé, aromatické chuti. U této odrůdy je udávána odolnost proti všem houbovým chorobám.

´Primus´ Odrůda bílého rybízu se středním růstem. Plody jsou v delších hroznech, nakyslé aromatické chuti. Tato odrůda je odolnější k antraknóze, padlí se vyskytuje jen sporadicky a rzí napadána není.

Ótelo´ Tato odrůda černého rybízu je silně vzrůstná, vzpřímenějšího habitu. Hrozny jsou delší s delší stopkou. U této odrůdy se uvádí náchylnost ke rzi vejmutovkové a střední odolnost k hnědému padlí angreštu.

´Titania´ Tato odrůda černého rybízu se vyznačuje silnějším vzrůstem. Plody jsou černé, ploše kulovité, sladkokyselé, aromatické. U této odrůdy se udává vysoká odolnost proti padlí i rzi. (SUS et al., 1991, www.sempra.cz )

42

5 Výsledky a diskuze Vyhodnocení napadení odrůd angreštu Rez sloupečková

25

Pax Hinnonmaki rot Rolonda Kaptivátor Karát Karmen

20 15 10 5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .

Průměrný počet napadených rostlin

Napadení angreštu rzí sloupečkovou v roce 2010

Datum

Graf 1: Napadení angreštu rzí sloupečkovou v roce 2010.

30 25

Pax Hinnonmaki rot Rolonda Kaptivátor Karát Karmen

20 15 10 5 0 10 .5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .


Napadení angreštu rzí sloupečkovou v roce 2011

Datum

Graf 2: Napadení angreštu rzí sloupečkovou v roce 2011.

Ze souhrnného grafu napadení angreštu v roce 2010 rzí sloupečkovou je patrné, že největší počet napadených rostlin byl zaznamenán u odrůd ´Karát´ a ´Kaptivátor´, u kterých se první příznaky napadení objevily 30.6–10.7. 2010. U těchto odrůd došlo v důsledku napadení patogenem k opadu listů. Nejméně napadeny byly ´Pax´

43

a ´Hinnonmaki rot´, u kterých se rez projevila 20.7.–10.8. Napadení rostlin mělo minimální vliv na listovou plochu i na barvu a u žádné ze sledovaných rostlin nedošlo k opadu listů. U ´Karmen´ a ´Rolonda´ bylo napadení rzí středně silné s nadpolovičním počtem napadených rostlin. U těchto rostlin byly listy ve spodní třetině letorostů zelené s početnými žlutými skvrnami, ale nedošlo k výraznému opadu listů. Odrůdy angreštu, které mají tuhé, lesklé, voskovité listy (´Prima´, ´Reflamba´, ´Terno´) nebyly rzí sloupečkovou napadeny, naopak odrůdy s matnými měkkými listy byly napadeny všechny (´Kaptivátor´, ´Karát´). Odrůdy, které mají měkké lesklé listy (´Hinnonmaki rot´, ´Pax´), byly napadeny podstatně méně. Hnědé padlí angreštu

30 25 Terno

20

Prima

15

Karát

10

Rolonda

.

.

.

.

.

10 .9

30 .8

20 .8

10 .8

.

30 .7

.

.

.

20 .7

10 .7

30 .6

20 .6

10 .6

30 .5

10 .5

.

Pax .

0 .

Hinnonmaki rot

.

5

20 .5


Napadení angreštu hnědým padlím angreštu v roce 2010

Zlatý fík

Datum

Graf 3: Napadení angreštu hnědým padlím angreštu v roce 2010.

25 Terno Prima Karát Rolonda Hinnonmaki rot Pax zlatý fík

20 15 10 5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .

Počet napadených rostlin

Napadení angreštu hnědým padlím angreštu v roce 2011

Datum

Graf 4: Napadení angreštu hnědým padlím angreštu v roce 2011. 44

Ze všech zvolených odrůd angreštu byly nejvíce napadeny odrůdy ´Terno´ a ´Zlatý fík´. Jsou to odrůdy, které nebyly vyšlechtěny na odolnost proti hnědému padlí. Zde se padlí projevilo u všech sledovaných rostlin, kdy intenzita napadení byla tak silná, že došlo k výraznému poškození jak letorostů tak i plodů. Plody byly porostlé hnědým povlakem, deformované a opadaly. Letorosty následkem napadení zcela zakrněly a následně začaly metlovatět. Odrůdy ´Pax´ a ´Hinnonmaki rot´ jsou uváděny jako odolné proti hnědému padlí, ale výskyt u sledovaných jedinců byl středně silný. To muže být způsobeno nahloučením jednotlivých rostlin v porostu a omezením proudění vzduchu mezi rostlinami. Nejméně byly napadeny odrůdy ´Rolonda´ a ´Karát´, kde bylo napadení pozorováno v průměru asi u dvou rostlin. Odrůda ´Prima´ byla napadena pouze v prvním roce pozorování, ve druhém roce se padlí neprojevilo. To bylo způsobeno nejspíš příměsí jiné odrůdy. Nulový výskyt byl zaznamenán u odrůdy ´Karmen´, ´Reflambaá ´Kaptivátor´. Tyto odrůdy se projevily jako naprosto odolné vůči hnědému padlí angreštu. Evropské padlí

25 20

Karát

15

Prima

10

Kaptivátor Reflamba

5

Rolonda 0 .

.

.9 10

. .8

.8 30

.8

. 20

. 10

. 30

.7

.

.7 20

.

.7 10

.

.6

.6 20

30

.

.

.6 10

.5 30

.5

.5 20

10

.

Karmen .


Napadení angreštu evropským padlím v roce 2010

Datum

Graf 5: Napadení angreštu evropským padlím v roce 2010.

45

Hinnonmaki rot

25 Karát Prima Kaptivátor Reflamba Rolonda Karmen Hinnonmaki rot

20 15 10 5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Napadení angreštu evropským padlím v roce 2011

Datum

Graf 6: Napadení angreštu evropským padlím v roce 2011.

Napadení angreštu evropským padlím je méně významné než výskyt hnědého padlí. Nejvíce infikována byla ´Reflamba´, kde bylo napadeno více než 50 % rostlin. Odrůdy ´Rolonda´, ´Hinnonmaki´ a ´Karát´ byly napadeny z cca 50%. Nejmenší počet napadených rostlin byl zaznamenán u ´Kaptivátor´, ´Karmen´ a ´Prima´, kde se padlí objevilo zanedbatelně. U odrůd ´Zlatý fík´ a ´Terno´ nebylo možné identifikovat evropské padlí z důvodu silného napadení hnědým padlím. Na odrůdě ´Pax´ se evropské padlí nevyskytlo za celou dobu pozorování.

Vyhodnocení napadení odrůd rybízu Rez sloupečková


Napadení rybízu rzí sloupečkovou v roce 2010 25 20 15

Otelo

10

Titania

5 0 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9. Datum

Graf 7: Napadení rybízu rzí sloupečkovou v roce 2010.

46

25 20 15

Otelo Titania

10 5 0 10 .5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .


Napadení rybízu rzí sloupečkovou v roce 2011

Datum

Graf 8: Napadení rybízu rzí sloupečkovou v roce 2011. V obou letech sledování byl výskyt rzi sloupečkové zaznamenán pouze u černého rybízu. Naopak červený a bílý rybíz nebyl napaden vůbec. Největší počet rostlin byl napaden u odrůdy Ótelo´, u které došlo vlivem silného napadení k částečnému opadu listů a zastavení růstu rostlin. Druhá napadená odrůda ´Titania´ byla napadena jen slabě a nedošlo k opadu listů. Černý rybíz tvoří husté porosty a díky těsné blízkosti jedinců v řádku se napadení rychle rozšiřuje.

Hnědé padlí angreštu

25 20 Otelo 15

Blanka

10

Primus Junifer

5

Graf 9: Napadení rybízu hnědým padlím angreštu v roce 2010.

47

. .9

.

Datum

10

.8

. 30

.8

. 20

.8

. 10

.7

. 30

.7

. 20

.7

. 10

.6

. 30

.6 20

.6

.

. 10

.5 30

.5 20

.5 10

.

0 .


Napadení rybízu hnědým padlím angreštu v roce 2010


Napadení rybízu hnědým padlím angreštu v roce 2011 25 20 Otelo Blanka Primus Junifer

15 10 5 0 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9. Datum

Graf 10: Napadení rybízu hnědým padlím angreštu v roce 2011.

Ze souhrnného grafu vyplývá, že nejvíce citlivá k hnědému padlí angreštu je odrůda červeného rybízu ´Junifer´, a odrůda bílého rybízu ´Blanka´. Tyto dvě odrůdy byly silně napadeny v obou letech, kdy došlo k úplnému zastavení růstu rostlin, špice letorostů byly zcela pokryty hnědým povlakem, došlo k opadu nejmladších listů a zaschnutí terminálů letorostů. Plody těchto odrůd byly zcela pokryty hnědým povlakem, v důsledku napadení zastavily růst a opadaly ještě před dozráním. Středně silně byla napadena odrůda černého rybízu Ótelo´, kde bylo napadení letorostů slabší jak u předešlých odrůd, došlo k zastavení růstu a pokrytí letorostů hnědým povlakem, ale plody napadeny nebyly. U odrůdy ´Primus´ bylo napadení nejslabší, výskyt byl pouze na listech a částečně na letorostech a plody byly celou dobu pozorování bez napadení. U zbývajících odrůd (´Detvan´, ´Titania´, ´Jonkher van Tets´) se napadení hnědým padlím neprojevilo po celou dobu pozorování v obou letech.

48

Evropské padlí

25 20 Detvan Titania Jonkher van Tets

15 10 5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Napadení rybízu evropským padlím v roce 2010

Datum

Graf 11: Napadení rybízu evropským padlím v roce 2010.

25 20 Detvan Titania Jonkher van Tets

15 10 5

10.9.

30.8.

20.8.

10.8.

30.7.

20.7.

10.7.

30.6.

20.6.

10.6.

30.5.

20.5.

0 10.5.


Napadení rybízu evropským padlím v roce 2011

Datum

Graf 12: Napadení rybízu evropským padlím v roce 2011.

Evropské padlí je u rybízu z hlediska houbových chorob zanedbatelné, protože první výskyty byly pozorovány v období zrání plodů nebo až po dozrání. Tento patogen napadá pouze listovou plochu, a to v malé míře. Odrůda ´Detvan´ i ´Titania´ byly v obou letech napadeny slabě a nedošlo k žádnému výraznému poškození rostlin. Odrůda ´Jonkher van Tets´ z důvodu vysoké citlivosti na antraknózu byla ještě před skončením pozorování odlistěna a sledování padlí do konce bylo omezeno. Na odrůdách ´Junifer´, ´Blanka´, ´Primus´ a Ótelońebyl výskyt evropského padlí zaznamenán. 49

Pakustřebka rybízová


Napadení rybízu pakustřebkou rybízovou v roce 2010

25 Primus Blanka Jonkher van Tets Detvan Junifer

20 15 10 5 10.9.

30.8.

20.8.

10.8.

30.7.

20.7.

10.7.

30.6.

20.6.

10.6.

30.5.

20.5.

10.5.

0

Datum

Graf 13: Napadení rybízu pakustřebkou rybízovou v roce 2010.

25 20

Primus

15

Blanka Jonkher van Tets

10

Detvan

5

Junifer

.

10

.9

.

30

.8

. .8

.8

. 20

. 10

.7

. .7

30

.7

. 20

. 10

.

.6 30

20

.6

.

.

.6 10

.5 30

.5 20

.5 10

.

0 .


Napadení rybízu pakustřebkou rybízovou v roce 2011

Datum

Graf 14: Napadení rybízu pakustřebkou rybízovou v roce 2011.

Jak je vidět v souhrnném grafu, tak v obou letech byla nejvíce napadena odrůda ´Jonkher van Tets´, kdy již začátkem července došlo k infekci všech sledovaných rostlin. Tato odrůda byla napadena tak silně, že ke konci sledování byla zcela odlistěna. Druhá nejvíce napadená odrůda byla ´Junifer´, kdy úplné napadení rostlin nastalo 10. srpna. U této odrůdy došlo k opadu dvou třetin nejstarších listů již koncem pozorování. 50

Odrůdy ´Primus´ a ´Blanka´ byly napadeny v obou letech velmi podobně. Nejméně byla napadena odrůda ´Detvan ´, u které byl počet napadených rostlin nejnižší, a také bylo na listech patrné nejnižší poškození. Na odrůdách černého rybízu ´Titánia´ a Ótelo´ se antraknóza nevyskytla ani v jednom případě.

5.1 Návrh ochrany Hnědé padlí angreštu Za příznivých podmínek pro šíření je vhodné ošetření porostu již před květem rostlin s použitím přípravku Kumulus WG (0,5-0,6 %). Základní jsou 2-3 ošetření po odkvětu přípravkem Discus (0.02-0,025 %). Počet ošetření a jejich interval mezi postřiky (5-10 dní)

musí

zohlednit

infekční

tlak,

dobu,

po

kterou

přípravek

působí

a výskyt a šíření patogena. Je vhodné použít některé z pomocných přípravků na ochranu rostlin Bioan, Bioton nebo Bioblat na posílení odolnosti rostlin. Důležitá jsou preventivní opatření optimalizující růst, tj. vhodné stanoviště, nepřehloučené porosty, vyrovnaná výživa a nepřehnojení dusíkem. Je také vhodné použití odolných odrůd angreštu např. ´Prima´, ´Karmen´, ´Remarka´, ´Rolonda´, ´Reflamba´.

Evropské padlí angreštu Pokud je napadení silnější a je třeba ošetření, spočívá ochrana proti evropskému padlí v aplikaci chemických přípravků, stejně jako u padlí amerického. Vhodné je předcházení napadení preventivními opatřeními např. vyrovnaná výživa, vzdušné porosty a lokality, pravidelný řez a použití pomocných přípravků na ochranu rostlin Bioan, Bioton, nebo Bioblat.

Rez sloupečková Ochranná opatření jsou značně problematická. Důležité je nevysazovat náchylné odrůdy rybízu a angreštu v lokalitách, kde se v blízkosti vyskytují hostitelské rostliny. Vhodné je také předcházení napadení např. likvidací napadených částí borovic, vzdušné nepřehloučené porosty, vyrovnaná výživa. Na rizikové lokality vysazovat odolné odrůdy angreštu např. ´Prima´, ´Reflamba´, ´Hinnonmaki rot´, nebo rybízu např. ´Detvan´, ´Primus´, ´Blanka´. Proti časným infekcím aplikovat před květem přípravek Dithane DG Neotec (0,2 %) a po odkvětu v červnu přípravek Baycor 25 WP (0.1 %).

51

Pakustřebka rybízová (Antraknóza) V ohrožených výsadbách je vhodné za optimálních podmínek pro šíření provést první ošetření již před květem rostlin přípravkem Novozir MN 80 NEW (0,2 %) a po odkvětu přípravkem Dithane DG Neotec (0,2 %). Vhodné je použití biologických přípravků na ochranu rostlin na zlepšení zdravotního stavu např. Bioan nebo Bioton Výjimečně při vyšším tlaku ošetřit po sklizni, aby nedošlo k předčasnému opadu listů a tím zhoršení vyzrávání dřeva rostlin a snížení odolnosti klimatickým podmínkám, hlavně v zimě. Za trvale suchého počasí není třeba porosty ošetřovat.

Botryotiniové odumírání rybízu (meruzalky) Základem ochrany jsou preventivní opatření. Důležitou roli hraje volba vhodné lokality (vzdušné polohy, lehčí půdy) a vyrovnanost výživy rostlin. Je důležité zabránit jakémukoliv poranění rostlin. V matečných porostech meruzalky provádět fungicidní ochranu při výšce rostlin 20-30 cm a na podzim před sklizní (1-2×) přípravkem Rovral Aquaflo (0,15 %). Tento přípravek je vhodné použít před roubováním pro preventivní namáčení. Sklizené pruty a roubovance ukládat v dobře větratelných, chladných, pravidelně dezinfikovaných prostorách. Roubovance ošetřit 2-3× po výsadbě.

52

6 Závěr Z pokusu vyplynulo, že bez chemické ochrany se starší, mnohdy chuťově kvalitnější odrůdy nemohou rovnat dnešním odolným odrůdám. Chuťově vynikající angrešt ´Zlatý fík´ byl v obou letech pozorování napaden hnědým padlím angreštu tak silně, že letorosty a hlavně plody byly zcela obaleny hnědým povlakem. K pěstování lze doporučit moderní odrůdy, např. ´Prima´, ´Kaptivátor´ a ´Reflamba´, které jsou i bez jakéhokoliv fungicidního zásahu zdravé, bez patogenů, a přinášejí kvalitní úrodu. U odrůd ´Karmen´, ´Karát, ´Rolonda´ se napadení projevilo velice slabě a i bez ochrany přinesly kvalitní plody. Při volbě odrůdy je vhodné přihlédnout i k ostatním patogenům, např. C. ribicola, která způsobuje u některých odrůd angreštu a rybízu odlistění ještě před koncem vegetace. Evropské padlí angreštu se vyskytuje na listech napadených rostlin po odplození, plody nenapadá a nijak neomezuje zdravotní stav rostlin. V moderním, ekologicky orientovaném pěstování rostlin jsou pěstitelé postaveni i před zcela nové problémy. S vyřazením používání širokospektrálních, pro ekologické pěstování nevhodných pesticidů a celkovou minimalizací používání ochranných zásahů se mění zastoupení patogenů a škůdců. Pěstitelé by měli mít k dispozici aktuální informace o hospodářsky významných škodlivých organismech, prognózy a signalizace jejich výskytu. Měli by je umět identifikovat, orientovat se v bionomii a biologii a znát jejich požadavky a předpoklady výskytu. Měli by znát, jak lze předcházet jejich výskytům, případně jak napadené porosty ošetřit. Ochrana proti škodlivým organismům by měla být především prováděna jako integrovaná, využívající preventivní agrochemická opatření, odolné odrůdy, biologický boj a přirozené antagonisty. Houbové patogeny společně se škůdci jsou jedním z limitujících faktorů ovlivňujících oblíbenost pěstování drobného ovoce, zejména u zahrádkářů. V současné době je trend pěstovat ovoce a zeleninu s co nejmenším počtem chemických zásahů, aby se pěstitelé nemuseli příliš starat o zdravotní stav pěstovaných jedinců a měli co nejlepší výsledky. V tomto ohledu neustále nabývá na významu šlechtění rostlin na odolnost proti vybraným patogenům. I přesto, že šlechtitelů, kteří se zabývají šlechtěním angreštu a rybízu není mnoho, objevují se nové kvalitní a výkonné odrůdy odolné proti významným patogenům. V pěstování angreštů limituje hnědé (americké)

53

padlí. Vzhledem k nedostatku odolných odrůd i dostatečně účinných fungicidů proti hnědému padlí zájem o pěstování angreštu značně klesl. V současné době, se nabídkou rezistentních odrůd, se opadající zájem pěstitelů pozvolna zvyšuje a obliba rybízu a angreštu stoupá.

54

7 Souhrn a Resume, Klíčová slova Vyhodnocení výskytu houbových patogenů u vybraných druhů drobného ovoce

Bakalářská práce se zabývá nejvýznamnějšími houbovými patogeny Podosphaera mors-uvae, Microsphaera grossulariae, Cronartium ribicola, Drepanopeziza ribis a Botrytis cinerea., které se vyskytují na rostlinách rybízu a angreštu v našich klimatických podmínkách. Uveden je popis patogenů, způsob šíření a přežívání během roku, preventivní opatření a možnosti kurativní chemické ochrany. Byla sledována a vyhodnocena četnost výskytu patogenů u vybraných sedmi odrůd rybízu a deseti odrůd angreštu. Nejčastěji byl zaznamenán výskyt P. mors-uvae, kde byly u odrůd ´Terno´ a ´Zlatý fík´ napadeny všechny sledované rostliny, u rybízu odrůda ´Junifer´, naopak odrůda ´Prima´, ´Kaptivátor´ a ´Karmen´ a u rybízu ´Detvan´ nebyly hnědým padlím napadeny. Evropským padlím M. grossulariae bylo napadeno nejvíce rostlin angreštu odrůdy ´Reflamba´, u rybízů u odrůdy ´Jonkher van Tets´. Nejvyšší počet napadených rostlin rybízu C. ribicola se vyskytnul u angreštu ´Karát´ a ´Kaptivátor´, které byly již 10. září téměř odlistěny, a u rybízu odrůda Ótelo´. Výskyt D. ribis byl zaznamenán pouze na rybízu, kde největší počet napadených rostlin byl pozorován u odrůd ´Jonkher van Tets´ a ´Junifer´, které byly následkem napadení již koncem srpna k zcela odlistěny. B. cinerea se vyskytla pouze na podnožích sledovaných rostlin.

Klíčová slova Rybíz, angrešt, choroby, škůdci, ochrana

Evaluation of fungal pathogens which can occur at small fruit

This bachelor thesis focuses on the most important fungal diseases, which can be identified on currants and gooseberries in our climatic conditions. There are descriptions of various pathogens, their propagation during the year, and the intensity of their occurrence. There are also descriptions of possible plant protections against these pathogens. The thesis includes a practical experiment in which seven different types of currants and ten type sof gooseberries were tested to determine the sensitivity to diseases such as Podosphaera mors-uvae, Microsphaera grossulariae, Cronartium

55

ribicola, Drepanopeziza ribis and Botrytis cinerea. The most often noticed disease was P. mors-uvae, which attacked all plants of ´Terno´ and ´Golden fig´, and the currant, ´Junifer´. On the other hand the most resistant against P. mors-uvae were ´Prima´, ´Kaptivator´ and ´Karmen´ and from the currant family the most resistant was ´Detvan´. M. grossulariae has attacked the most ´Reflamba´ and from currants ´Jonkher van Tets´. C. ribicola attacked goosberries, ´Karat´ and ´Kaptivator´ the most, and from currants it was Ótelo´. D. ribis was found only on currants, mainly on ´Jonkher van Tets´ and ´Junifer. B. cinerea was found only on rootstock.

Keywords Currant, goosberry, disease, pest, protect

56

8 Seznam použité literatury

ACKERMANN, P.: Metodiky ochrany zahradních plodin pro zahradníky a zahrádkáře. 1. vyd. Praha: Květ, 2004. ISBN 80-85362-50-3. BARKAI-GOLAN, R.: Postharvest diseases of fruits and vegetables. 1. vyd. Amsterdam, 2001. ISBN 0-444-50584-9. BAUMJOHANN, D., BAUMJOHANN, P.: Rostlinolékař: Jak ochránit rostliny před nemocemi a škůdci a jak řešit další problémy v okrasné a užitkové zahradě: rádce zahrádkáře. 1. vyd. Čestlice: Rebo, 2007. ISBN 978-80-7234-702-5. BENADA, J., ŠPAČEK, J.: Zemědělská fytopatologie 4. Praha: Státní zemědělské nakladatelsví. 1962. 1086 s. BLATNÝ, C., STARÝ, B., NEDOMLEL, J.: Choroby a škůdci ovocných rostlin. Praha: Československá akademie věd. 1956. 534 s. BÖHMER, B.; WOHANKA, W.: Atlas chorob a škůdců okrasných rostlin, ovoce a zeleniny. Praha: Brázda, 2003. 199 s. ISBN 80-209-0317-8. BRANDENBURGER, W.: Parasitische Pilze an Gefässpflanzen in Europa. G. Fischer, New York, 1248 s. ISBN 34-373-0433-X. BUCKINGHAM, A.: Grow Fruit. 1. vyd. USA: 2010, 354 s. ISBN: 978-0-7566-58892. BUCHTA, V., HRIČOVSKÝ, I., ŠIMÁNEK, J.: Bobuloviny. Bratislava: Slovenské vydavaťelstvo pôdohospodárkej literatúry. 1964. 175 s. DUŠKOVÁ, L., KOPŘIVA, J.: Pěstujeme rybíz, angrešt a jostu. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 112 s. Česká zahrada. ISBN 80-247-0223-1. FUNK, A.: Foliar Fungi of Western Trees. 1. vyd. Victoria BC,1984, 159 s. ISBN: 0662140540

57

GOUGH, B.: An encyclopedia of small fruit. 1.vyd., USA.: 153 s. ISBN: 978-1-56022938-4. HARVEY, A., WOO, J.: The occurrence of urediniospores of Cronartium ribicola within the petiole of Ribes petiolare. Mycopathologia. 1973, 50 (2): 163–165. HLUCHÝ, M.: Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci. Brno: Biocont Laboratory, 2008. 498 s. ISBN: 978-80-901874-7-4 HLUCHÝ, M. et al.: Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a vinné révy. Brno: Biocont Laboratory s.r.o., 1997. 428 s. ISBN 80-901874-2-1. HORST, R. (2008): Westcott’s plant disease handbook. 2. vyd. USA., 1349 s. ISBN: 978-1-4020-4585-1. HRIČOVSKÝ, I., et al..: Drobné ovoce a méně známé druhy ovoce. Bratislava: Príroda, 2002. 104 s. ISBN 80-07-01004-1 HUI, Y: Handbook od Fruits and Fruit Processing. 1. vyd. USA: 2006, 688 s. ISBN: 13: 978-0-8138-1981-5. IVANOVÁ, H.: Americká můčnatka egreša. Zahradnictví. 4, 2004, 12. IVANOVÁ, H.: Antraknóza listov červených a bielých rybezlí. Zahradnictví. 8, 2003, 7. IVANOVÁ, H.: Cronartium rybicola Dietr. - Pôvodca hrdze ríbezľovej a rakoviny borovice hladkej (vejmutovky). Zahradnictví. 40 (7), 1998, 4-5. KADLEC, J.: Nepodceňujeme antraknózu rybízu? Zahradnické listy. 4, 1968, 109. KAITERA, J., HILTUNEN, R.: Susceptibility of Pedicularis spp. to Cronartium ribicola and C. flaccidum in Finland. Fores Pathology. 41 (3), 2011, 237 - 242. KAITERA, J., NUORTEVA, H.: Susceptibility of Ribes spp. to pine stem rusts in Finland. Forest Pathology. 36 (4), 2006, 225 – 246. KŮDELA, V., KOCOUREK, F. et al..: Seznam škodlivých organismů rostlin – List of pests injurious to plants. Praha: 2002, 342 s. ISBN 80-7084-232-6.

58

LUŽA, J., a kol.: Malá pomologie 5 rybíz, angrešt, maliny, ostružiny a jahody. Praha: Státní zemědělské nakladatelství. 1967. 385 s. MUŠKA, F.: Hnědé padlí angreštu, významný škodlivý činitel na angreštu. Agro. 8 (2), 2003, 26. PARÁK, L.: Chemická ochrana rybízu proti antraknóze. Agrochémia. 12 (7), 1972, 207-208. PARIKKA, P., HAKOLAHTI, S., AALTONEN, M.: Disease control on currants. Acta horticulture. 777, 2008: 373–378. PEDERSEN,H.: Field resistance of black currant cultivars (Ribes nigrum L.) to diseases and pests. Fruit Varities Journal. 52 (1), 1998, 6-10. PRANCE, G., NESBITT, M.: The cultural history of plants. 1. vyd. New York. 2005: 461 s. ISBN: 0-415-92746-3. PRITTS, M: Cornell Guide to Growing Fruit at Home. 1. vyd. USA: 2003, 111 s. ISBN: 1-57753-302-x. RICHTER, M., et al..: Velký atlas odrůd ovoce a révy. Lanškroun. TG TISK. s.r.o. 2002 ISBN: 80-238-9461-7. ROD, J.:Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny střední Evropy: ochrana zeleniny v integrované produkci včetně prostředků biologické ochrany rostlin. Brno: Biocont Laboratory, 2005, 392 s. ISBN 80-901-8743-9. ROD, J.: Padlí na angreštu a rybízu. Zahrádkář. 2, 2005, 10 – 11. SHACKLETON, B.: Great Fruit and Vegetable Guid. 1. vyd. USA: 2011, 562 s. ISBN: 978 0 7566 7158 7. SOUKUP, F.: 2000. Rez vejmutovková Cronartium ribicola Fisch. Lesnická práce. 11, 1-3. http://www.lesprace.cz/los/2000/2000_vejmutovka.pdf

59

SUS, J.: Ovoce slovem i obrazem: jádroviny, peckoviny, skořápkoviny, bobuloviny a netradiční druhy ovoce. Praha: Vysoká škola zemědělská, 1992, 76 s. ISBN 80-9011730-9. VAVERKA, S.: Zemědělská fytopatologie. Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995, 77 s. ISBN 80-7157-167-9. XIANGMING, X., et al.: Infection of Blackcurrant Flowers and Fruits by Botrytis cinerea in relation to weather conditions and fruit age. Crop Protection. 28 (5), 2009, 407 - 413. XU, X., ROBINSON, J., BERRIE, A.: Infection of blackcurrant leaves by drepanopeziza ribis in relation to weather conditions and leaf position. Journal of Phytopatology, 2009, 157(5): 280–286. ZACHA, J.: Dôležité choroby a škodcovia bobuľovín. 9, 1978, 396 – 398. ZACHA, V.. 1976: Škodlivé hrdze v ovocinárstve. Zahradnictvo. 8, , 363 – 364. ZHAO, Y: Berry Fruit. 1. vyd. USA: 2007, 444 s. ISBN: 978-0-8493-5802-9. ZURAWICZ, E., PLUTA, S.: Recent situation of the Ribes industry in Poland. Acta Horticulture. 777, 293-298. Internetové zdroje: Zařazení v systému, (cit. 2012-03-05). http://www.biolib.cz/cz/taxonposition/id39401/ Zařazení v systému, (cit. 2012-03-05). http://www.biolib.cz/cz/taxonposition/id39413/ ŠIRUČKOVÁ, I.: Hnědé (americké) padlí angreštu. 2006, (cit. 2012-03-10). http://eagri.cz/public/web/file/58317/Hnede_padli_angrestu.pdf NEČAS, T., KRŠKA, B.: Evropské padlí angreštu 2006, (cit. 2012-03-10). http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/551/ustav_551/eltronic_ovoc/_private/ochrana/soubory/ evroppadli.pdf

60

NEČAS, T., KRŠKA, B.: Cronartium ribicola Fischer, rez černého rybízu, rez vejmutovková 2006, (cit.2012-03-10). http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/551/ustav_551/aplikace/soubory/rez_vejmut.pdf

NEČAS, T., KRŠKA, B.: Botryotinia fuckeliana (DE BARY) WHETZEL, syn. Botritis cinerea. 2006, (cit.2012-03-25). http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/551/ustav_551/aplikace/soubory/botrytis.pdf

PŘIBÍK, O.: O angrešt nemají odběratelé zájem, 2009, (cit.2012-04-04). http://www.agroweb.cz/O-angrest-nemaji-odberatele-zajem__s43x32556.html

Popisy odrůd drobného ovoce (cit. 2012-04-30). http://www.sempra.cz/odrudy/ovoce/popisy/drobne.htm

Státní rostlinolékařská správa, registr přípravků na ochranu rostlin (cit. 2012-04-25). http://eagri.cz/public/app/eagriapp/POR/

61

9 Přílohy Tab. 11: Napadení angreštu ´Pax´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 ´Pax´

Odrůda Rok Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 5 5 6

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 7 7 9

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2,5 6 6 7,5

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 2 3 3

0 0 0 0 0 0 0 0 2 3 5 7 7

0 0 0 0 0 0 0 0 1,5 2 3,5 5 5

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Pax´ Rzí sloupečkovitou v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 15: Průměrné Napadení angreštu ´Pax´ rzí sloupečkovou, r. 2010 a 2011. Z odrůd, na kterých byla rez zaznamenána, byl ´Pax´ napaden nejméně. První příznaky byly pozorovány 10. srpna 2010, v roce 2011 již 30. července. Výskyt byl zaznamenám v roce 2010 v průměru u 7 rostlin a v roce 2011 v průměru u 5 rostlin. 62

Na líci listů se objevily ojedinělé žluté skvrny, nedošlo však k žádnému výraznému rozšíření. Barva listů zůstala původní a nedošlo k jejich opadu.

Tab. 12: Napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Hinnonmaki rot´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 7 8 8

0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 5 5 6

0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 6 6,5 7

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 1 1 3 7 9 11

0 0 0 0 0 0 0 0 2 7 9 12 14

0 0 0 0 0 0 0 0,5 1,5 5 8 10,5 12,5

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 16: Průměrné napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011.

U této odrůdy byl výskyt rzi sloupečkové zaznamenám v roce 2010 10. srpna a v roce 2011 20. července. Počet napadených rostlin byl střední ( cca 10 rostlin v průměru) s nízkou intenzitou výskytu. Listy měly na povrchu patrné známky napadení, nedošlo však ke změně vybarvení a ani k opadu listů. Tab. 13: Napadení angreštu ´Rolonda´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Rolonda´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 7 9 15

0 0 0 0 0 0 0 0 3 7 8 10 18

0 0 0 0 0 0 0 0 2 5 7,5 9,5 16

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 1 3 7 10 15 25

0 0 0 0 0 0 0 0 5 8 13 17 23

0 0 0 0 0 0 0 0,5 4 7,5 11,5 16 24

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Rolonda´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 17: Průměrné napadení angreštu ´Rolonda´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011.

Tato odrůda patří mezi angrešty, které mají listy se slabší pokožkou než jiné odrůdy. List celkově působí měkčím dojmem, není voskovitě lesklý, je matný a tuhý. U této odrůdy byly první příznaky zaznamenány 20. července v obou letech pozorování. V roce 2011 byl tlak choroby silnější než v roce 2010 a došlo ke konci sledování k částečnému opadu listů asi jedné třetiny všech sledovaných rostlin. V prvním roce sledování bylo napadení rzí méně výrazné. V průměru bylo napadeno 16 rostlin, ale nedošlo však k opadu listů.

Tab. 14: Napadení angreštu ´Kaptivátor´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 ´Kaptivátor´

Odrůda Rok Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 4 10 15 17 23 23

0 0 0 0 0 0 0 8 12 19 25 25 25

0 0 0 0 0 0 0 6 11 17 21 24 24

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 8 14 19 25 25 25

0 0 0 0 0 0 0 5 9 17 24 24 24

0 0 0 0 0 0 0 6,5 11,5 18 24,5 24,5 24,5

25 20 15

rok 2010

10

rok 2011

5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Kaptivátor´ rzí sloupečkovitou v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 18: Průměrné napadení angreštu ´Kaptivátor´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011.

Tato odrůda patří taktéž mezi angrešty s matnými, měkčími listy. První příznaky napadení rzí sloupečkovou byly pozorovány 10. července v roce 2010 i 2011. V roce 2011 bylo napadení rostlin silnější než v roce 2010. Všechny sledované rostliny byly napadeny již 20. srpna a 10. září byly rostliny z 90 % odlistěny. V roce 2010 byly napadeny také všechny sledované rostliny, ale napadení bylo slabší a nedošlo k výraznému opadu listů. Tab. 15: Napadení angreštu ´Karát´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Karát´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 3 12 20 25 25 25 25

0 0 0 0 0 1 4 10 19 25 25 25 25

0 0 0 0 0 0,5 3,5 11 19,5 25 25 25 25

0 0 0 0 0 0 4 8 12 25 25 25 25

0 0 0 0 0 1 2 10 20 25 25 25 25

0 0 0 0 0 0,5 3 9 16 25 25 25 25

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Karát´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 19: Průměrné napadení angreštu ´Karát´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011.

Tato odrůda má také matné, měkké listy. První příznaky napadení rzí sloupečkovou byly sledovány 30. června v obou letech. Všechny sledované rostliny byly napadeny rzí 10. srpna a koncem sledování byly všechny rostliny odlistěny. Ze všech sledovaných angreštů byla tato odrůda nejvíce napadena a došlo u ní k nejsilnějšímu opadu listů

Tab. 16: Napadení angreštu ´Karmen´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Karmen´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 4 4 10 13 15

0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 8 15 17

0 0 0 0 0 0 0 0 2,5 3,5 9 14 16

0 0 0 0 0 0 0 0 0 8 10 15 20

0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 12 17 23

0 0 0 0 0 0 0 0 0 6,5 11 16 21,5

25 20 15

rok 2010

10

rok 2011

5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Karmen´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 20: Průměrné napadení angreštu ´Karmen´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011. Tato odrůda patří mezi angrešty s listy lesklými, ale ne tuhými. První příznaky napadení rzí sloupečkovou se v roce 2010 objevily 30. července v průměru na

16 rostlinách a v roce 2011 10. srpna v průměru na 22 rostlinách. U této odrůdy ke konci sledování v roce 2010 bylo napadeno v průměru 16 rostlin a v roce 2011 bylo napadeno v průměru 22 rostlin. Napadení v obou letech bylo slabé, na líci listů byly patrné žlutavé skvrny a na rubu listu rezavé kupky se sporami. Listy měly stále svoji původní zelenou barvu a nedocházelo k opadu listů. Napadení angreštu hnědým padlím angreštu Tab. 17: Napadení angreštu ´Terno´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Terno´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

0 0 1 1 3 8 12 19 25 25 25 25 25

0 0 0 2 5 14 17 23 25 25 25 25 25

0 0 1 1,5 4 11 14,5 21 25 25 25 25 25

A

2011 B

Průměr

0 0 0 1 5 10 17 25 25 25 25 25 25

0 0 0 3 8 12 20 25 25 25 25 25 25

0 0 0 2 6,5 11 18,5 25 25 25 25 25 25

25 20 15

rok 2010

10

rok 2011

5

.9 .

.8 .

10

.8 .

30

.8 .

20

.7 .

10

.7 .

30

.7 .

20

.6 .

10

.6 .

30

.6 .

20

.5 .

10

30

20

10

.5 .

0 .5 .


Průměrné napadení angreštu ´Terno´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 21: Průměrné napadení angreštu ´Terno´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011.

Tato odrůda je popisována jako středně odolná proti hnědému padlí angreštu. První výskyt napadení byl v roce 2010 zaznamenán 30. května a v roce 2011 10. června. Koncem června byla napadena již polovina jedinců a v polovině července byli napadeni všichni sledovaní jedinci a všechny výhony u všech jedinců. V obou letech se hnědé padlí projevilo velice silně, konce letorostů zakrněly a seschly. Plody byly zcela pokryty hnědým povlakem, zakrnělé a opadaly. Po 14 dnech začala část výhonů tvořit obrost a metlovatět. Přírůstky na této odrůdě byly hnědým padlím silně omezeny.

Tab. 18: Napadení angreštu ´Prima´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

´Prima´ A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 2 4 4 5 5 5 5 5 5 5

0 0 0 1 1 3 4 4 4 4 4 4 4

0 0 0 1,5 2,5 3,5 4,5 4,5 4,5 4,5 4,5 4,5 4,5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

25 20 15 10 5 0

rok 2010 rok 2011

10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Prima´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 22: Průměrné napadení angreštu ´Prima´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011.

Odrůda Prima patří mezi moderní odrůdy angreštů rezistentních k hnědému padlí. V roce 2010 se u této odrůdy vyskytly v průměru 4,5 rostliny, které byly silně napadeny hnědým padlím, ale ostatní sledovaní jedinci nejevili za celou vegetaci známky napadení. Tyto napadené rostliny byly vzhledově odlišné od ostatních rostlin tvarem listů, trnů a postavením výhonů v korunce. V roce 2011 se u sledovaných jedinců hnědé padlí nevyskytlo u žádného z nich. Protože šlo o nakoupený materiál, je možné, že zde byla příměs jiné odrůdy, vysoce náchylné hnědému padlí angreštu. Tab. 19: Napadení angreštu ´Karát´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Karát´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 1 2 2 2 2 2 2 2 2

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0,5 1 1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 2 2 2 2 2 2 2 2

0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 1 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5 1,5

25 20 15

rok 2010

10

2011

5 0

10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Karát´ hnědý padlím angreštu v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 23: Průměrné napadení angreštu ´Karát´ hnědý padlím angreštu v letech 2010 a 2011.

Tato odrůda patří mezi moderní odrůdy a je uváděna jako odolná proti hnědému padlí angreštu. První příznaky napadení se projevily 20. června 2010 a 30. června 2011. Průměrně byly napadeny 2 rostliny, intenzita napadení byla slabá. Padlí se vyskytlo jen na špičkách letorostů, a to pouze na jednom až dvou letorostech na jedinci. Plody nebyly napadeny na žádné ze sledovaných rostlin. Tab. 20: Napadení angreštu ´Rolonda´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Rolonda´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 1 1 3 4 4 4 4 4

0 0 0 0 0 0 1 2 2 2 2 2 2

0 0 0 0 0 0,5 1 2,5 3 3 3 3 3

0 0 0 0 0 2 1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1

0 0 0 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Rolonda´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 24: Průměrné napadení angreštu ´Rolonda´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011.

Tato odrůda patří mezi odolné k hnědému padlí angreštu. První výskyt padlí byl zaznamenán 30. června v obou letech pozorování. Napadení rostlin bylo velmi nízké a napadeny byly pouze jednotlivé špice výhonu, nikoliv celé rostliny. Hnědý povlak byl na listech i internodiích. Plody nebyly napadeny na žádné ze sledovaných rostlin. Tab. 21: Napadení angreštu ´Pax´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Pax´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 7 12 12 14 15 15

0 0 0 0 0 0 0 3 5 9 13 13 13

0 0 0 0 0 0 0 5 8,5 10,5 13,5 14 14

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 2 3 4 7 12 15 15 15

0 0 0 0 0 1 1 3 3 8 14 16 16

0 0 0 0 0 1,5 2 3,5 5 10 14,5 15,5 15,5

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Pax´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 25: Průměrné napadení angreštu ´Pax´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011.

Tato odrůda je popisována jako rezistentní k hnědému padlí angreštu. První známky napadení se projevily v roce 2010 20. července a v roce 2011 30. června. Ke konci sledování byla v průměru napadena nadpoloviční většina sledovaných jedinců. Špice letorostů byly deformované, pokryté hnědým povlakem s částečným metlovatěním. Plody byly až do doby zralosti zdravé. Intenzita napadení v porovnání s odrůdou Terno a Zlatý fík byla slabá i bez chemické ochrany.

Tab. 22: Napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

´Hinnonmaki rot´ A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 2 3 3 5 5 6 6 6 6

0 0 0 0 1 4 5 5 6 8 10 10 10

0 0 0 0 1,5 3,5 4 5 5,5 7 8 8 8

0 0 0 0 0 2 4 4 6 7 10 10 10

0 0 0 0 0 4 5 8 10 10 11 11 11

0 0 0 0 0 3 4,5 6 8 8,5 10,5 10,5 10,5

25 20 15

rok 2010

10

rok 2011

5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 26: Průměrné napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011.

Tato odrůda je uváděna jako odolná k hnědému padlí angreštu. První příznaky napadení v roce 2010 byly pozorovány 20. června a v roce 2011 30. června. Průměrně bylo napadeno v obou letech 9 rostlin. Výskyt byl pouze na nejmladších částech letorostů a nedošlo k žádnému výraznému rozšíření. Plody nebyly nikterak poškozeny. Napadení této odrůdy ve bylo slabé. Tab. 23: Napadení angreštu ´Zlatý fík´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Zlatý fík´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 1 3 4 7 10 14 20 25 25 25

0 0 0 0 2 3 5 16 21 25 25 25 25

0 0 0 1 2,5 3,5 6 13 17,5 25 25 25 25

0 0 0 0 1 5 12 15 17 17 25 25 25

0 0 0 0 2 7 10 11 17 20 25 25 25

0 0 0 0 1,5 6 11 13 17 18,5 25 25 25

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Zlatý fík´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 27: Průměrné napadení angreštu ´Zlatý fík´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011.

Tato známá a doposud hojně pěstovaná odrůda angreštu je uváděna jako dosti odolná k hnědému padlí angreštu. První výskyt napadení byv v roce 2010 10. června a v roce 2011 20. června. Napadení neprobíhalo tak intenzivně jako u odrůdy Terno, ale 20. srpna již byly v obou sledováních napadeny všechny rostliny. Vrcholky letorostu byly pokryty hnědým povlakem, došlo k zasychání a opadu napadených nejmladších listů. Část letorostů začala tvořit obrost. Plody byly silně napadené, pokryté hnědým povlakem, před zralostí opadávaly. Tato odrůda se projevila jako silně citlivá k hnědému padlí angreštu. Napadení angreštu evropským padlím Tab. 24: Napadení angreštu ´Karát´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

´Karát´ A 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 3 8 11 12

2010 B 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 5 8 8

Průměr 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1,5 2 6,5 9,5 10

A 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 5 10 10

2011 B 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 4 12 12

Průměr 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1,5 4,5 11 11

25 20 15 10 5 0

rok 2010 rok 2011

10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Karát´ evropským padlím v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 28: Průměrné napadení angreštu ´Karát´ evropským padlím v letech 2010 a 2011.

Odrůda ´Karát´ je proti napadení k hnědému padlí odolná, více je však napadaná padlím evropským. První výskyt padlí byl zaznamenán v roce 2010 30. července a v roce 2011 10. srpna. Na vrcholech letorostů na nejmladších listech se objevil bílý povlak. Z počátku slabšího napadení vrcholky neustále rostly. Nejsilnější intenzita napadení byla pozorovaná koncem sledování v září, čímž došlo k zastavení růstu. Toto padlí se vyskytlo jen na listech nikoliv na plodech, rostliny nebyly žádným způsobem poškozeny a nedošlo k opadu listů. Tab. 25: Napadení angreštu ´Prima´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Prima´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 5 6

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 3

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,5 2 3,5 4,5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 6 8

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 7 7

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,5 2,5 6 7,5

25 20 15

rok 2010

10

rok 2011

5 0

10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Prima´ evropským padlím v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 29: Průměrné napadení angreštu ´Prima´ evropským padlím v letech 2010 a 2011.

U odrůdy ´Prima´ bylo napadení evropským padlím zaznamenáno 10. srpna v obou letech pozorování. Napadeny byly pouze nejmladší, ještě rostoucí vrcholy letorostů a na nich pouze nejmladší listy. Líc listu byl pokryt bílým povlakem, později se zde objevily tmavé tečky (kleistotécia). Rostliny stále přirůstaly a nedošlo k omezení nebo zastavení růstu. Plody napadeny nebyly. Tab. 26: Napadení angreštu ´Kaptivátor´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Kaptivátor´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 6 6

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 3 3

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 4,5 4,5

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 4 5 7

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 4 4

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1,5 3 4,5 5,5

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Kaptivátor´ evropským padlím v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 30: Průměrné napadení angreštu ´Kaptivátor´ evropským padlím v letech 2010 a 2011.

Odrůda ´Kaptivátor´ byla v roce 2010 napadena velmi slabě koncem srpna, v roce 2011 se napadení projevilo již 10. srpna, taktéž slabě. Na napadených rostlinách se vyskytovaly na vrcholech letorostů bílé povlaky později s tmavými tečkami. Napadeny byly pouze listy na lícní straně, plody byly po celou dobu pozorování zdravé.

Tab. 27: Napadení angreštu ´Reflamba´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Reflamba´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 2 2 3 7 9 11

0 0 0 0 0 0 0 1 2 2 5 12 15

0 0 0 0 0 0 0 1,5 2 2,5 6 10,5 13

0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 7 12 16

0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 12 13 15

0 0 0 0 0 0 0 0 0 4,5 9,5 12,5 15,5

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Reflamba´ evropským padlím v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 31: Průměrné napadení angreštu ´Reflamba´ evropským padlím v letech 2010 a 2011.

Tato odrůda byla napadena evropským padlím v roce 2010 ze sledovaných odrůd jako první. V druhém roce byly první příznaky pozorovány 10. srpna. Z počátku byl výskyt slabý, ale ke konci pozorování byly rostliny napadeny silněji. Na listech se z lícní strany objevil bílý povlak, poškozeny byly všechny výhony na rostlinách, na kterých se padlí objevilo a došlo k zastavení růstu. Později se na napadených listech objevily tmavé tečky, plody zůstaly po celou dobu pozorování zdravé.

Tab. 28: Napadení angreštu ´Rolonda´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

´Rolonda´ A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 8 13 13

0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 8 9 9

0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 8 11 11

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 5 9 9

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 7 15 15

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1,5 6 12 12

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Rolonda´ evropským padlím v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 32: Průměrné napadení angreštu ´Rolonda´ evropským padlím v letech 2010 a 2011. ´Rolonda´ je odrůda angreštu, mající tenké letorosty. V obou letech se první příznaky vyskytly 10. srpna a nejvíce napadených rostlin bylo od 30. srpna. Rostliny vlivem napadení zeslabily růst, začaly se zmenšovat nově narůstající listy, které byly následně pokryty bílým povlakem. Tento povlak se slabě objevil a na ještě bylinných vrcholech letorostů. Plody zůstaly po celou dobu pozorování nenapadeny. Tab. 29: Napadení angreštu ´Karmen´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

´Karmen´ A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 4

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 7 8

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2,5 5 6

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 7

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 4 5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,5 1 3,5 6

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Karmen´ evropským padlím v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 33: Průměrné napadení angreštu ´Karmen´ evropským padlím v letech 2010 a 2011. Odrůda ´Karmen´ se vyznačuje dlouhými slabými letorosty. První napadení bylo pozorováno v roce 2010 20. srpna a o rok později 10. srpna. Letorosty zeslabily růst a velikost listů se důsledkem napadení padlím zmenšila. Na líci listů se objevil bílý povlak, který byl zaznamenám i na mladých bylinných částech výhonu. Plody poškozeny po celou dobu pozorování nebyly. Tab. 30: Napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

´Hinnonmaki rot´ A

2010 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 8 9 12

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 7 7 9

0 0 0 0 0 0 0 0 0 2,5 7,5 8 10,5

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 6 9 12

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 12 13

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 10,5 12,5

25 20 15

rok 2010

10

rok 2011

5 0

10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´ evropským padlím v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 34: Průměrné napadení angreštu ´Hinnonmaki rot´ evropským padlím v letech 2010 a 2011. Tato odrůda patří mezi angrešty se slabšími letorosty a měkkými listy. První výskyt padlí byl zaznamenán v roce 2010 10. srpna a o rok později 20. srpna. Z počátku byly napadeny nejmladší listy, které zmenšily velikost listové plochy oproti neinfikovaným listům, poté se bílý povlak na lícní straně rozšířil i na starší listy. Nejstarší listy napadeny nebyly. Později se na napadených listech objevily tmavé tečky. Vrcholky napadených letorostů ukončily růst. Plody po celou dobu sledování zůstaly zdravé. Napadení rybízu rzí sloupečkovou Tab. 31: Napadení rybízu Ótelo´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

Ótelo´ A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 5 12 16 20 25 25 25

0 0 0 0 0 0 2 8 17 21 25 25 25

0 0 0 0 0 0 3,5 10 16,5 20,5 25 25 25

0 0 0 0 0 0 4 8 12 25 25 25 25

0 0 0 0 0 0 2 8 15 20 24 24 24

0 0 0 0 0 0 3 8 13,5 22,5 24,5 24,5 24,5

25 20 15

rok 2010

10

rok 2011

5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení rybízu Ótelo´ rzí sloupečkovitou v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 35: Průměrné napadení rybízu Ótelo´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011. Tato odrůda černého rybízu je popisovaná jako náchylnější ke rzi sloupečkové. První příznaky napadení byly pozorovány na rubu listů v obou letech 10. července a napadení všech sledovaných jedinců bylo v roce 2010 20. srpna a v druhém roce pozorování 10. srpna. Rez se rozšířila rychle v celém porostu. Ke konci pozorování byly listy silně napadeny, byly na nich jasně zřetelné žluté skvrny na líci listů, na rubu rezavé kupky spor. Listy žloutly a došlo k opadu poloviny listu na sledovaných rostlinách. Zbylé listy byly na rubu zcela pokryty rzí. Rostliny následkem napadení a opadu listů zastavily růst. Tab. 32: Napadení rybízu ´Titania rzí´ sloupečkovou v letech 2010 a 2011 Odrůda ´Titania´ Rok 2010 2011 A B Průměr A B Datum 10.5. 0 0 0 0 0 20.5. 0 0 0 0 0 30.5. 0 0 0 0 0 10.6. 0 0 0 0 0 20.6. 0 0 0 0 0 30.6. 0 0 0 0 0 10.7. 0 0 0 0 0 20.7. 4 1 2,5 0 0 30.7. 9 6 7,5 2 0 10.8. 10 13 11,5 7 4 20.8. 12 18 15 11 15 30.8. 17 18 17,5 15 17 10.9. 17 20 18,5 20 19

Průměr 0 0 0 0 0 0 0 0 1 5,5 13 16 19,5

25 20 15

rok 2010

10

rok 2011

5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení rybízu ´Titania´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 36: Průměrné napadení rybízu ´Titania´ rzí sloupečkovou v letech 2010 a 2011. Tato odrůda černého rybízu je popisovaná jako středně citlivá k rzi sloupečkové. První výskyt napadení v roce 2010 byl zaznamenám 20. července a v druhém roce pozorování 30. července. Napadení se projevilo na nadpolovičním počtu rostlin, ale jeho intenzita byla slabá. Na spodní straně listu byly patrné rezavé kupky spor, listy si však zachovaly svoji původní barvu a nedošlo k jejich opadu. Rostliny na napadení nereagovaly zastavením růstu. Napadení rybízu hnědým padlím angreštu Tab. 33: Napadení rybízu Ótelo´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

Ótelo´ A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 3 8 11 12 12 12

0 0 0 0 0 0 1 2 4 9 10 10 10

0 0 0 0 0 0 0,5 2,5 6 10 11 11 11

0 0 0 0 0 0 0 1 2 5 10 12 15

0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 5 8 12

0 0 0 0 0 0 0 0,5 1,5 4 7,5 10 13,5

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .


Průměrné napadení rybízu Ótelo´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 37: Průměrné napadení rybízu Ótelo´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011. U této odrůda je popisována jako středně odolná k hnědému padlí angreštu. První příznaky napadení se objevily v roce 2010 10. července a v roce 2011 20. července. Padlí se vyskytlo jen na vrcholech mladých letorostů, které však důsledkem napadení zakrněly a nepokračovaly dále v růstu. Na plodech se padlí nevyskytlo. Černý rybíz je značně vzrůstný a tvoří hustě zapojený porost, kde má padlí dobré podmínky pro šíření.

Tab. 34: Napadení rybízu ´Blanka´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

´Blanka´ A

2010 B

Průměr

0 0 0 0 1 3 9 18 25 25 25 25 25

0 0 0 0 2 5 7 16 21 24 25 25 25

0 0 0 0 1,5 4 8 17 23 24,5 25 25 25

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 2 6 12 17 23 23 23 23 23

0 0 0 0 1 4 10 13 20 24 24 24 24

0 0 0 0 1,5 5 11 15 21,5 23,5 23,5 23,5 23,5

25 20 15

rok 2010

10

rok 2011

5

10.9.

30.8.

20.8.

10.8.

30.7.

20.7.

10.7.

30.6.

20.6.

10.6.

30.5.

20.5.

0 10.5.


Průměrné napadení rybízu ´Blanka´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 38: Průměrné napadení rybízu ´Blanka´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011. Tato odrůda bílého rybízu je uváděna jako odolnější ke všem houbovým chorobám. První výskyt hnědého padlí byl v obou letech pozorování zaznamenán 20. června. Padlí se v porostu rychle rozšířilo a 20. července byla napaden nadpoloviční většina a 10. srpna již všichni sledovaní jedinci. Intenzita výskytu v porostu byla silná, došlo k zastavení růstu letorostů důsledkem napadení, jejich zhnědnutí v délce 5 až 10 cm od vrcholu letorostu, a jejich úplnému zakrnění. Koncem srpna napadené letorosty slabě prorůstaly z vrcholových pupenů. Napadení bylo patrné i na plodech, kde se vytvořil hnědý povlak.

Tab. 35: Napadení rybízu ´Primus´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Primus´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9-

A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 1 3 3 3 4 4 4 4 4 4

0 0 0 0 2 3 5 5 5 6 6 6 6

0 0 0 0,5 2,5 3 4 4,5 4,5 5 5 5 5

0 0 0 0 1 1 2 2 5 6 6 6 6

0 0 0 0 1 1 1 3 3 3 3 3 3

0 0 0 0 1 1 1,5 2,5 4 4,5 4,5 4,5 4,5

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .


Průměrné napadení rybízu ´Primus´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 39: Průměrné napadení rybízu ´Primus´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011. U této odrůdy je popisován sporadický výskyt padlí. První výskyt hnědého padlí byl zaznamenán v roce 2010 10. června a v roce následujícím 20. června. Napadeno bylo v obou letech v průměru 4-5 rostlin, intenzita napadení byla slabá. Padlí se vyskytlo na nejmladších vrcholech letorostů, nebyly napadeny celé rostliny, ale jen některé výhony. Na plodech se padlí do doby zralosti neobjevilo.

Tab. 36: Napadení rybízu ´Junifer´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Junifer´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 2 7 12 17 20 20 25 25 25 25 25

0 0 0 3 10 12 21 24 25 25 25 25 25

0 0 1 5 11 14,5 20,5 22 25 25 25 25 25

0 0 0 1 5 12 18 24 25 25 25 25 25

0 0 0 0 4 10 17 22 25 25 25 25 25

0 0 0 0,5 4,5 11 17,5 23 25 25 25 25 25

25 20 15

rok 2010

10

rok 2011

5 0 10

.5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .


Průměrné napadení rybízu ´Junifer´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 40: Průměrné napadení rybízu ´Junifer´ hnědým padlím angreštu v letech 2010 a 2011. Tato odrůda červeného rybízu je popisovaná jako vysoce odolná proti hnědému padlí. První výskyt napadení byl zaznamenán v prvním roce sledování 30. května a ve druhém roce 10. června. Padlí se v porostu velice rychle rozšířilo a už koncem června byla napadena nadpoloviční většina a koncem července již všichni sledovaní jedinci. Napadení bylo velice silné, ranně napadené rostliny zcela zakrněly, a polovina

letorostů byla pokryta hnědým povlakem. Následoval opad listů na vrcholech a zaschnutí špic letorostů. Později došlo k podrůstání rostlin těsně pod uschlými vrcholy. Plody byly zcela pokryty hnědým povlakem a opadaly. Ze sledovaných rybízů je tato odrůda nejcitlivější k hnědému padlí. V průběhu napadení hnědým padlím se silně vyskytla antraknóza a došlo o odlistění sledovaných rostlin. Napadení rybízu evropským padlím Tab. 37: Napadení rybízu ´Detvan´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 ´Detvan´

Odrůda Rok Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 4 9 13

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 4 5 10

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 4 7 11,5

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 3 5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 4 8

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1,5 3,5 6,5

25 20 15

rok 2010

10

rok 2011

5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení rybízu ´Detvan´ evropským padlím v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 41: Průměrné napadení rybízu ´Detvan´ evropským padlím v letech 2010 a 2011.

U této odrůdy je udáváno, že netrpí hnědým ani evropským padlím. První výskyt evropského padlí byl zaznamenán v roce 2010 10. srpna a v roce následujícím 20. srpna. Na listech se z počátku objevil nepatrný bílý povlak, který za krátkou dobu 4-7 infikovaných listů z lícní strany zcela pokryl. Vegetační vrchol letorostu zakrněl a do konce pozorování nepokračoval v růstu. Na plodech se evropské padlí neobjevilo. Tab. 38: Napadení rybízu ´Titania´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Titania´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 3 7 12

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 5 10

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,5 2 6 11

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 6 8

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 5 10

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 5,5 9

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .


Průměrné napadení rybízu ´Titania´ evropským padlím v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 42: Průměrné napadení rybízu ´Titania´ evropským padlím v letech 2010 a 2011.

Tato odrůda černého rybízu je uváděna jako odolná k houbovým chorobám. První příznaky napadení evropským padlím byly zaznamenány 10. srpna 2010 a 20. srpna 2011. Napadení rostlin bylo velice slabé a bylo infikováno pouze několik málo listů na rostlině. Na povrchu listu byl pouze slabý bílý povlak, který se vyskytl jen na nejmladších listech. Více se napadení nešířilo a nezpůsobilo zastavení růstu.

Tab. 39: Napadení rybízu ´Jonkher van Tets´ evropským padlím v letech 2010 a 2011 ´Jonkher van Tets´

Odrůda Rok Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 7 9 9

0 0 0 0 0 0 0 0 1 4 5 6 8

0 0 0 0 0 0 0 0 1 4 6 7,5 8,5

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 10 14

0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 5 7 9

0 0 0 0 0 0 0 0 0 1,5 4,5 8,5 11,5

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .


Průměrné napadení rybízu ´Jonkher van Tets´ evropským padlím v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 43: Průměrné napadení rybízu ´Jonkher van Tets´ evropským padlím v letech 2010 a 2011.

Je uváděno, že tato odrůda netrpí evropským padlím. U této odrůdy se padlí vyskytlo velice slabě jen na nejmladších listech na vrcholu letorostu. Z důvodu silného napadení antraknózou a odlistění jedinců nebylo možné sledovat výskyt až do konce sledování. Napadení rybízu pakustřebkou rybízovou Tab. 40: Napadení rybízu ´Primus´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Primus´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

0 0 0 0 3 7 12 17 19 20 25 25 25

0 0 0 0 1 6 8 13 20 22 23 23 23

0 0 0 0 2 6,5 10 15 19,5 21 24 24 24

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 5 8 13 20 24 24 24

0 0 0 0 0 0 4 9 10 18 24 24 24

0 0 0 0 0 0 4,5 8,5 11,5 19 24 24 24

Průměrný počet napdaných rostlin

Průměrné napadení rybízu ´Primus´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5

10 .5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .

0

Datum

Graf 44: Průměrné napadení rybízu ´Primus´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011.

U této odrůdy bílého rybízu je uváděno, že je odolná proti antraknóze. První příznaky napadení se projevily v roce 2010 20. června, v roce následujícím 10. července. Na listech se objevily drobné žluté skvrny. Napadeny byly 20 srpna všechny rostliny, ale pouze slabě. Ani v jednom roce pozorování nedošlo k opadu listů.

Tab. 41: Napadení rybízu ´Blanka´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Blanka´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

0 0 0 0 0 6 11 14 19 23 23 23 23

0 0 0 0 0 2 10 10 19 25 25 25 25

0 0 0 0 0 4 10,5 12 19 24 24 24 24

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 4 10 16 20 20 20 20

0 0 0 0 0 3 9 12 19 23 23 23 23

0 0 0 0 0 1,5 6,5 11 17,5 21,5 21,5 21,5 21,5


Průměrné napadení rybízu ´Blanka´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5

10 .5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .

0

Datum

Graf 45: Průměrné napadení rybízu ´Blanka´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011.

U této odrůdy bílého rybízu se udává, že je odolnější proti všem houbovým chorobám. První výskyt antraknózy byl zaznamenán v obou letech 30. června. Na listech se objevily drobné žluté skvrnky, které se postupem času mírně rozšiřovaly. Napadení všech sledovaných rostlin bylo pozorováno 10. srpna, nebylo však silné a nedošlo ke žloutnutí a opadu listů. Tab. 42: Napadení rybízu ´Jonkher van Tets´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Jonkher van Tets´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

0 0 0 3 15 24 24 24 24 24 24 24 24

0 0 0 5 17 22 22 22 22 22 22 22 22

0 0 0 4 16 23 23 23 23 23 23 23 23

A

2011 B

Průměr

0 0 0 3 12 20 25 25 25 25 25 25 25

0 0 0 8 18 24 24 24 24 24 24 24 24

0 0 0 5,5 15 22 24,5 24,5 24,5 24,5 24,5 24,5 24,5

25 20 15

rok 2010

10

rok 2011

5 0

10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení rybízu ´Jonkher van Tets´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 46: Průměrné napadení rybízu ´Jonkher van Tets´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011.

U této odrůdy se udává větší náchylnost k antraknóze. První výskyt byl zaznamenán v obou letech 10. června, kdy se na listech začaly objevovat první žluté skvrny. Těch postupně přibývalo a 10. července byly napadeny všechny sledované rostliny. Skvrny se postupně spojovaly, nekrotizovaly, listy žloutly a začal opad nejstarších listů. Koncem srpna byly rostliny napadeny již tak silně, že došlo k úplnému odlistění sledovaných jedinců. Tab. 43: Napadení rybízu ´Detvan´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Detvan´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

0 0 0 0 0 4 12 12 14 15 15 20 20

0 0 0 0 0 0 4 10 12 12 14 18 22

0 0 0 0 0 2 8 11 13 13,5 14,5 19 21

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 0 0 1 3 7 10 15 15 18

0 0 0 0 0 0 0 1 3 9 12 14 21

0 0 0 0 0 0 0,5 2 5 9,5 13,5 14,5 19

25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5 0 10 .5 . 20 .5 . 30 .5 . 10 .6 . 20 .6 . 30 .6 . 10 .7 . 20 .7 . 30 .7 . 10 .8 . 20 .8 . 30 .8 . 10 .9 .


Průměrné napadení rybízu ´Detvan´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011

Datum

Graf 47: Průměrné napadení rybízu ´Detvan´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011.

U odrůdy ´Detvan´ se uvádí střední odolnost rostlin proti antraknóze. První výskyt byl zaznamenám 30. června 2010 a v roce následujícím 10. července se objevily drobné žlutozelené skvrny. Napadení této odrůdy bylo slabé, přestože bylo napadeno v průměru okolo 20 rostlin, nedošlo k rozvoji skvrn, žloutnutí listů ani k jejich následnému opadu. Tab. 44: Napadení rybízu ´Junifer´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 Odrůda Rok

´Junifer´

Datum 10.5. 20.5. 30.5. 10.6. 20.6. 30.6. 10.7. 20.7. 30.7. 10.8. 20.8. 30.8. 10.9.

A

2010 B

Průměr

A

2011 B

Průměr

0 0 0 0 1 4 12 16 20 22 25 25 25

0 0 0 0 3 7 10 19 22 23 23 23 23

0 0 0 0 2 5,5 11 17,5 21 22,5 24 24 24

0 0 0 0 0 5 8 12 18 23 23 23 23

0 0 0 0 0 2 5 8 15 20 24 24 24

0 0 0 0 0 0 3,5 10 16,5 21,6 23,5 23,5 23,5


Průměrné napadení rybízu ´Junifer´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011 25 20 15

rok 2010 rok 2011

10 5

10 .5 20 . .5 30 . .5 10 . .6 20 . .6 30 . .6 10 . .7 20 . .7 30 . .7 10 . .8 20 . .8 30 . .8 10 . .9 .

0

Datum

Graf 48: Průměrné napadení rybízu ´Junifer´ pakustřebkou rybízovou v letech 2010 a 2011.

U této odrůdy se uvádí vysoká odolnost proti antraknóze. První příznaky napadení se vyskytly 20. června v obou letech pozorování. Mezi 10. a 20. srpnem byly napadeny všechny sledované rostliny. Rozvoj napadení byl pozvolný a koncem pozorování došlo k velmi silnému tlaku, žloutnutí listů a následoval jejich opad. 10 září byly rostliny ze dvou třetin odlistěny.

Obr. 2: Antraknóza rybízu na ´Jonkher van Tets´

Obr. 3: Botrytis cinerea na meruzalce zlaté

Obr. 4: Botrytis cinerea na meruzalce zlaté

Obr. 5: Rez sloupečková na ´Kaptivátor´

Obr. 6: Evropské padlí na ´Reflamba´

Obr. 7: Hnědé padlí angreštu na ´Prima´

Obr. 8: Hnědé padlí angreštu na ´Zlatý fík´

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta

Recommend Documents