Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta
Areály plicních léčeben – specifické objekty krajinářské architektury Lednice 2015
Vedoucí diplomové práce prof. Ing. Miloš Pejchal, CSc.
Vypracoval Bc. Pavel Šimek
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Areály plicních léčeben – specifické objekty krajinářské architektury vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovi univerzity a zpřístupněna ke studijním účelům. V Uherském Brodě, dne 4. 5. 2015 …………………………….. Bc. Pavel Šimek
Rád bych poděkoval prof. Ing. Miloši Pejchalovi, CSc. za vedení práce a rodině za podporu při celém studiu.
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................................ 8 1.1
Cíl práce ................................................................................................................................. 10
2
Metodika ....................................................................................................................................... 11
3
Problematika ................................................................................................................................. 13 3.1
Zahrady a nemocniční areály v historii .................................................................................. 13
3.2
Plicní nemoci na přelomu 19. a 20. století ............................................................................ 13
3.3
Politické a společenské podmínky na našem území.............................................................. 14
3.4
Epidemiologická situace, dobové způsoby léčby plicní tuberkulózy ..................................... 16
3.5
Stavby pro léčbu tuberkulózy – přehled................................................................................ 16
3.6
Sanatoria................................................................................................................................ 17
3.6.1
Vznik sanatorií ............................................................................................................... 17
3.6.2
Sanatoria – dobová léčba .............................................................................................. 19
3.6.3
Sanatoria – dobové požadavky na zakládání................................................................. 22
3.7
Nástin typologie zahrad zdravotnických zařízení - Německo 1.1/3 20.století ...................... 27
3.8 Shrnutí dobových reálií a názorů na lokalizaci a organizaci areálů sanatorií a principů léčby z hlediska zájmů krajinářské architektury ......................................................................................... 29 3.9
3.9.1
Americká krajinářská architektura a zahrady zdravotnických zařízení.......................... 31
3.9.2
Německá krajinářská architektura a zahrady zdravotnických zařízení (Gälzer, 2001) .. 40
3.9.3
Česká krajinářská architektura a zahrady zdravotnických zařízení ............................... 43
3.10 4
Vývoj současných trendů navrhování zahrad zdravotnických zařízení ................................. 31
Shrnutí současných trendů navrhování zahrad zdravotnických zařízení.............................. 45
Výsledky ......................................................................................................................................... 46 4.1
Charakteristika areálů významných sanatorií ČR a jejich interpretace ................................. 46
4.1.1
Období založení sanatorií .............................................................................................. 46
4.1.2
Srovnání přírodních charakteristik areálů sanatorií ...................................................... 47
4.2
Popis a grafické karty areálů významných sanatorií ............................................................. 54
4.2.1
Grafické karty areálů významných sanatorií ................................................................. 54
4.2.2
Naplnění doporučovaných principů pro tvorbu vybraných sanatorií - shrnutí ............. 67
4.3
Charakteristika modelového objektu - OLU Paseka .............................................................. 68
4.3.1
Historie areálu sanatoria Paseka ................................................................................... 68
4.3.2 4.4
Aktuální zaměření OLÚ Paseka ...................................................................................... 71
Ověřovací studie rozšíření areálu OLÚ Paseka ...................................................................... 73
4.4.1
Identifikační údaje stavby.............................................................................................. 73
4.4.2
Rozborová část .............................................................................................................. 73
4.4.3
Návrhová část ................................................................................................................ 73
4.4.4
Propočet nákladů .......................................................................................................... 73
5
Diskuze........................................................................................................................................... 74
6
Závěr .............................................................................................................................................. 78
7
Shrnutí ........................................................................................................................................... 82
8
Abstract ......................................................................................................................................... 82
9
Seznam zdrojů informací ............................................................................................................... 83
10
Seznam příloh ............................................................................................................................ 91
1
ÚVOD Současná krajinářská architektura nabízí mnoho řešení pro vytváření
kvalitního prostředí pro lidi žijící ve městech, v krajině i ve svých zahradách. V průběhu našeho studia jsme o této skutečnosti byli svými vyučujícími soustavně přesvědčováni. Konkrétní práce na zadaných projektech nás postupně připravovala o naše počáteční pochybnosti. Zdá se tedy, že o významu krajinářské architektury pro kvalitní život na této planetě není zásadních pochybností. Ze studia vývoje zahradního umění se dokonce jeví jako pravděpodobné, že i v celé historii lidstva byly zahrada či park považovány za zjevný symbol kvality prostředí. Kvalita života člověka do značné míry souvisí s jeho zdravím. Zdraví může být definováno negativně jako absence nemoci. Existují však i daleko složitější definice zdraví, které přesahují svojí složitostí rámec této práce. Nabízí se otázka pro krajinářského architekta – jak souvisí objekty krajinářské architektury se zdravím člověka? Tuto otázku by bylo možno zodpovídat na mnoha úrovních, v různých podrobnostech a úhlech pohledu. Člověk jako nejvyšší forma života má často (zejména v posledních staletích) tendenci podceňovat přírodu a její vliv na sebe samého, ale taktéž ve chvílích nejtěžších hledat v přírodě, tedy i krajině, případně jednotlivých rostlinách, útěchu, klid, pomoc a inspiraci k řešení problémů. Tento jev lze vysvětlit logicky. Pokud člověk svými výdobytky a vynálezy nezvládá daný problém řešit, nezbývá mu než se upřít k autoritě vyšší, tedy někteří se mohou upřít k Bohu, případně právě přírodě, krajině, jež skýtá nekonečnou inspiraci, přináší klid a útěchu. Pokud se lidstvu podaří problém vyřešit, zapomíná zpravidla na tento přínos a pokračuje ve svém rozmachu. Je otázkou, zda to není k jeho vlastní škodě. Tato práce se mimo jiné věnuje období, kdy bylo lidstvo zasaženo nemocí, na níž nemělo přímý lék a bylo tedy nuceno dlouhou dobu hledat okamžitou léčbu mimo prostředí laboratoří, mimo jiné v krajině, komponovaných zahradách a jiných formách, které jsou spjaty s krajinářskou architekturou. Na úvod se hned nabízí konkrétní podotázka – nezapomněla krajinářská 8
architektura na osvědčené formy a principy, které pomáhaly nacházet ztracené zdraví? Slovy prof. Otruby… ve skladbě zahrad a parků můžeme vystopovat dvě roviny, jakési matrice, průsvitky – přírodní (jasnou, konkrétní, ověřenou) a druhou pak kreativní (tvůrčí, neznámou, experimentální). Zjednodušeně řečeno jde o vztah mezi přírodním a umělým (Otruba, 2002). Možná, že jde právě o tento vztah, o toto pnutí, které může lidem pomáhat.
9
1.1
Cíl práce Tématem diplomové práce jsou areály plicních léčeben jako specifické
objekty krajinářské architektury. Cíle práce vychází z jejího zadání a jsou shrnuty v následujících bodech: Popis politických, společenských a epidemiologických podmínek přelomu 19. a 20. století, které iniciovaly vznik plicních léčeben v českých zemích. Definice specifik kladených na založení areálu plicních léčeben. S důrazem na lokalizaci těchto areálů s ohledem na klimatologické charakteristiky, širší krajinné souvislosti a primární strukturu krajiny. Specifikace kompozičních, programových a léčebných principů uplatněných při budování areálů plicních léčeben na základě studia odborné dobové literatury a konkrétních realizovaných projektů. Ověřovací studie pro modelový objekt OLÚ Paseka. Studie se má zabývat zejména kompozičním řešením areálu s důrazem na uplatnění a koordinaci současných programových možností vhodných pro léčbu současných pacientů. V tomto bodě bylo, ve srovnání se zadáním, na základě domluvy s vedoucím práce částečně upuštěno od kladení důrazu na mikroklimatický fenomén dané lokality.
10
2
METODIKA Postup na realizaci zadání diplomové práce byl strukturován do tří fází:
1. fáze: Studium literárních pramenů Primární pozornost byla zaměřena na studium epidemiologické situace v kontextu politických a společenských podmínek přelomu 19. a 20. století. Smyslem tohoto dílčího kroku bylo pochopení příčin a doporučení, které určily vznik sanatorií na našem území. Studium dobové literatury bylo rozšířeno o literární rešerši vývoje současných trendů navrhování zahrad zdravotnických zařízení – jako sonda do americké, německé a české krajinářské architektury. 2. fáze: Formulace pracovních závěrů, první část výsledků Na základě studia dobové a současné odborné literatury (1. fáze) byly zformulovány pracovní závěry: výběr charakteristik pro popis areálů sanatorií, dobové požadavky a doporučení pro umístění sanatorií, širší krajinné souvislosti, prostorové uspořádání areálů. První část výsledků: popis areálů významných sanatorií ČR a jejich interpretace,
3. fáze: Studie krajinářských úprav „lesní části“ areálu OLU Paseka Cílem této fáze bylo využít získaných informací (1.fáze) a dílčích poznatků (2.fáze) pro návrh rozvoje části areálu OLÚ Paseka. Tento návrh je zpracován podle osnovy doporučené standardem České komory architektů. Ověřuje možnosti pro rozšíření programové/terapeutické náplně s využitím historicky osvědčených doporučení. Provázanost jednotlivých metodických kroků je zřejmá z přiloženého grafického schématu.
11
Schéma č. 1: Metodika
12
3
PROBLEMATIKA Sledovaným pracovním cílem bylo jednak popsat význam politických,
společenských a epidemiologických podmínek přelomu 19. a 20. století, které iniciovaly vznik plicních léčeben v českých zemích. Konkrétně se jednalo především o zjištění dobových specifik kladených na založení areálů plicních léčeben a jejich zobecnění. Další studium odborné literatury bylo motivováno snahou o poznání současných trendů navrhování zahrad lékařských zařízení.
3.1
Zahrady a nemocniční areály v historii Léčebné souvislosti mezi nemocnicemi a zahradami byly uznávány už
v patnáctém století. Středověké hospice byly propojeny s nádvořími, protože se věřilo v léčebnou sílu čerstvého vzduchu a slunečního světla. Věřilo se rovněž v propojenost životního cyklu člověka a zahrad, jelikož u obou byly v průběhu času přítomny procesy hojení, obnovy a nakonec umírání. Romantický pohled na přírodu jako zásadní lék na fyzické i psychické neduhy člověka, v případě že s ní žije v harmonii, vedlo pravděpodobně k tomu, že Anglické krajinářské hnutí povýšilo myšlenku krajiny, která léčí, na lékařsky i společensky uznávaný fakt. Romantický přístup s využitím výhledů do okolní mimoměstské krajiny, zdůrazněním vlnícího se terénu, nepravidelnou kompozicí a všudypřítomnou inspirací přírodou se stal terapeutickým prostředkem pro léčení, ale stejně tak, v horším případě, měl ulehčit přijmutí nástupu smrti. (Nolt, 2010)
3.2
Plicní nemoci na přelomu 19. a 20. století Vzhledem k faktu, že na přelomu devatenáctého a dvacátého století nebyly
vedeny statistiky k jednotlivým nemocem, hovoří záznamy zejména o nejrozšířenějších a nejproblematičtějších nemocech daného období. (Virsík a Krištúfek, 2000) Nad všemi dobovými plicními nemocemi vystupuje tuberkulóza. Toto onemocnění nebylo na přelomu století přímo léčitelné a znamenalo zásadní problém celosvětového měřítka. Udává se, že bylo příčinou nejvíce úmrtí ve vyspělých zemích v porovnání s jakýmkoliv jiným onemocněním v průběhu 13
devatenáctého a dvacátého století. Některé zdroje dokonce uvádí, že koncem devatenáctého století bylo bacilem tuberkulózy infikováno 70 až 90% městské populace v Evropě a Severní Americe a z toho 80% těch, u kterých se vyvinula aktivní tuberkulóza, zemřelo. Odhaduje se, že tuberkulóza byla příčinou zhruba 40% všech úmrtí pracující vrstvy ve městech. (Virsík a Krištúfek, 2000; Harvard University, 2015) Z pohledu zahradní architektury je zajímavým faktem, že se pro účely léčby této nemoci budovala od přelomu devatenáctého a dvacátého století sanatoria s vysokým důrazem na zařízení jejich areálů a širšího okolí. (Harvard University, 2015)
3.3
Politické a společenské podmínky na našem území Na přelomu devatenáctého a dvacátého století patřilo dnešní území České
republiky pod Rakousko-Uhersko. V rámci tohoto státního útvaru existovaly pro jednotlivé korunní země jednokomorové provinční parlamenty, které od roku 1861, na základě Únorové ústavy, získaly statut volených samosprávných orgánů. V rámci našeho území existoval Český zemský sněm, Moravský zemský sněm a Slezský zemský sněm. (Veber, 2010) V rámci boje proti tuberkulóze podávají na zemský sněm v roce 1886 poslanci Dvořák a Jaroš návrh na zavedení fakultativního testování hovězího dobytka tuberkulínem pro detekci tuberkulózního onemocnění a zřízení ústavu pro výrobu očkovacích látek, především tuberkulínu. Tyto návrhy byly sice schválené, ale nebyly realizované. Doktor Dvořák podává s poslancem Záhorem další návrh v roce 1899 zdůrazňující velký význam zdravotní výchovy v boji proti tuberkulóze. Tento návrh byl opět přijat, nebyl však zrealizován. Ještě ten samý rok podává doktor Dvořák další návrh, ve kterém se vyslovuje pro zavedení izolovaných oddělení a pavilónů pro léčbu tuberkulózy při veřejných nemocnicích. S tímto návrhem měl již částečný úspěch a dochází díky němu ke vzniku pracovišť v Benešově, Tanvaldu, Cvikově, Liberci, Plzni, Klatovech, Mladé Boleslavi a poté ještě mnoho dalších. (Virsík a Krištúfek, 2000)
14
Významnou událostí roku 1899 bylo konání prvního Mezinárodního kongresu o boji proti tuberkulóze, na kterém bylo doporučováno budování sanatorií ve vyšších polohách. Díky tomuto doporučení dominovalo budování sanatorií pro léčbu tuberkulózy v celé první polovině dvacátého století a došlo k potlačení vývoje dispenzářů, které kvůli vysokým nákladům na stavbu sanatorií neměly odpovídající vybavení a byly tedy zaměřeny hlavně na prevenci tuberkulózy. Další důležitou událostí roku 1899, z pohledu léčby tuberkulózy, je vznik Spolku pro zakládání a vydržování sanatorií pro tuberkulózu v zemích koruny České, který se v roce 1903 změnil na Český pomocný spolek pro nemocné plicními chorobami v Království Českém. V roce 1902 vychází císařský výnos o plicních léčebnách, na základě kterého byla později stavěna další sanatoria, například sanatorium Paseka. (Virsík a Krištúfek, 2000) Roku 1919 byla v Praze založená Československá vědecká společnost pro boj proti tuberkulóze. Tato společnost se zaměřovala nejen na šíření osvěty a rozvoj zdravotního povědomí mezi obyvatelstvem, ale organizovala i přednášky a odborné konference s účastí zahraničních odborníků, speciální kurzy v oboru tuberkulózy, stejně jako zakládala knihovny s odbornou literaturou, vydávala lékařský časopis a sledovala boj proti tuberkulóze. (Virsík a Krištúfek, 2000) Neméně důležitou událostí tohoto roku je vznik Masarykovy ligy proti tuberkulóze,
do
které
se
spojily
všechny
významnější
dobrovolnické
protituberkulózní organizace, jejichž působení bylo do té doby oslabeno roztříštěností aktivit v rámci jednotlivých spolků. Nově vzniklá liga se nezaměřovala jen na dění v Českých zemích, ale zaměřovala se rovněž na Slovensko a Podkarpatskou Rus, kde byla situace okolo tuberkulózy ještě horší. Centralizace boje proti tuberkulóze na úrovni nevládních humanitárních organizací zabezpečila Masarykově lize dostatek dobrovolníků (v řádu tisíců) s výrazným podílem odborné veřejnosti a rovněž dostatek prostředků, které byly následně využity na budování sítě dispenzářů, podporu lůžkových zařízení, sociální péči o nemocné a jejich příbuzné, stejně jako preventivní akce u dětí. Z prostředků ligy byly rovněž hrazeny léčby některých pacientů. Vliv této organizace na boj proti tuberkulóze byl tedy zcela zásadní a dlouhodobý. Činnost Masarykovy ligy proti tuberkulóze neustala ani během druhé světové války a protektorátu (i přes značné personální ztráty ve vedení v souvislosti s nacistickými perzekucemi za účast v odboji). Definitivně přestala existovat až 15
v roce 1950, kdy byl, kvůli postátnění zdravotní péče a vzniku všeobecného zdravotního pojištění, její movitý a nemovitý majetek, stejně jako finanční prostředky, převeden pod Československý červený kříž, který měl být nadále jedinou dobrovolnou nevládní organizací. (Kubín, 2013)
3.4
Epidemiologická situace, dobové způsoby léčby plicní tuberkulózy Vzhledem k tomu, že na začátku devatenáctého století nebyla vedena
žádná statistika stran onemocnění tuberkulózy u obyvatelstva, lze vycházet pouze ze statistiky úmrtnosti na toto onemocnění zobrazené prostřednictvím obr. č. 1. Z tohoto hlediska byl důležitý i průběh První světové války, který se neblaze projevil na celkovém zdravotním stavu obyvatelstva, což mělo za následek vysokou úmrtnost nemocných tuberkulózou, která například v roce 1918 činila na území Československa více než 52 000 obětí. (Vytisková, 2012; Pospíšil, 1945)
Obr. č. 1: Úmrtnost na tuberkulózu v Čechách a na Slovensku 1901-1950
3.5
Stavby pro léčbu tuberkulózy – přehled Na přelomu devatenáctého a dvacátého století dochází, v souvislosti
s plicními chorobami, zejména ke zřizování zařízení pro léčbu tuberkulózy. Mezi tato zařízení patřila vyhrazená oddělení pro pacienty s plicním onemocněním ve větších nemocnicích, dispenzáře a sanatoria. Dále byly zřizovány například letní kolonie, nebo tábory pro sezónní zotavování. (Vytisková, 2012; Pospíšil, 1945)
16
Dispenzáře fungovaly jako lékařské poradny, které měly zamezit šíření tuberkulózy mezi lidmi, podávat informace o boji proti nákaze, informovat obyvatelstvo o správné životosprávě, případně navštěvovat nemocné doma a radit s vhodnými opatřeními přímo v bytě. Součástí byla i evidence o všech nemocných v obvodu. Lékař dispenzáře často rozhodoval o tom, který pacient bude poslán na léčbu do sanatoria, do čehož se promítal nedostatek těchto zařízení zejména ze začátku dvacátého století. Na našem území byl první protituberkulózní dispenzář založen v roce 1904 profesorem Maixnerem v Praze. Několik dalších vzniká následně v rámci větších nemocnic, například v Brně, Pardubicích nebo Českých Budějovicích. K výraznému nárůstu počtů dispenzářů dochází až v souvislosti s činností Masarykovy Ligy proti Tuberkulóze, která vznikla v roce 1919. (Vytisková, 2012; Pospíšil, 1945)
3.6
Sanatoria Sanatoria pro léčbu tuberkulózy a jejich areály představují z hlediska
sledovaných cílů práce nejdůležitější objekty. 3.6.1
Vznik sanatorií
Sanatoria pro delší léčbu tuberkulózy vznikala ve světě od druhé poloviny 19. století. Jako důvod pro budování sanatorií bývají označovány výsledky pozorování německých a švýcarských doktorů. Bylo totiž zaznamenáno, že se u zdravých jedinců z horských oblastí objevovala tuberkulóza po jejich příchodu do měst, kde byli neúspěšně léčení a odesíláni zpět domů zemřít. Po návratu do horských oblastí se ale pacienti často sami uzdravovali. (Pospíšil, 1945) Léčba tuberkulózy byla tedy spojena se vztahem lidí k jejich životnímu prostředí. Věřilo se, že nemoc je způsobena sociálními, morálními a fyzickými kontaminanty, které nemocného člověka nutí opustit dosavadní způsob života a hledat lék. Tento lék v dobách před vynálezem antibiotik však nebyl hmotný, nýbrž se skrýval v extrémním opaku života ve městě, kde nemocný mohl čerpat výhody přírodního prostředí jako čerstvý vzduch a sluneční světlo. (Nolt, 2010) První sanatorium bylo založeno Gustavem Brehmerem v roce 1854 (obr. č. 2). Již v případě této stavby byl kladen důraz na výběr místa a úpravu pozemku. Jako vhodné místo byly zvoleny hory v okolí Görbersdorfu. Dochovaná dobová 17
výpověď doslova zmiňuje, že pozemky sanatoria byly snoubením přírody a umění naplánovaným s fanatickým důrazem na detail. Jsou taktéž zmiňovány květinové záhony, stromy, uměle vytvořené jeskyně – grotty, rybníky se pstruhy a cesty vykusující se v lese. Okolní hory kromě toho, že tvořily přirozenou hranici mezi normálním životem a životem v sanatoriu, skýtaly úžasné výhledy do okolí. Má se za to, že Brehmerovo sanatorium ztělesňovalo lékařský a společenský názor, že příroda a vhodně upravené venkovní prostory mají schopnost člověka léčit. Tento fakt ovlivnil přístup k léčbě tuberkulózy až do objevení vhodných antibiotik. (Pospíšil, 1945; Nolt, 2010) Ve Spojených státech bylo první sanatorium založeno Edwardem Tradeauem v roce 1882. Jeho Adirondac Cottage Sanatorium u Saranackého jezera bylo zaměřeno na zlepšení výživy pacienta a zvýšení jeho odolnosti před nemocí tím, že byl přesunut do nejpříznivějšího možného prostředí. Za hlavní vlastnosti takového prostředí byly považovány: osvěžující klima, život na čerstvém vzduchu, odpočinek vhodně skombinovaný s citlivě upravenými každodenními činnostmi a správným příjmem výživných potravin. (Nolt, 2010)
Obr. č. 2: Brehmerovo sanatorium v Görbersdorfu
18
3.6.2
Sanatoria – dobová léčba
Brehmer poznal, že tuberkulóza nepostihuje jen jeden orgán, ale celý organismus. Léčbu konkrétního orgánu (například plíce) považoval za nedostatečnou, pokud nebyla zároveň posilována celková obranyschopnost pacienta. (Pospíšil, 1945)
Obr. č. 3: Využití venkovních leháren v areálu sanatoria Prosečnice Od tohoto poznatku se odvíjela ústavní léčba tuberkulózy praktikovaná v sanatoriích. Mezi nejdůležitější složky této léčby, které byly současně spojeny s krajinou, patřilo ležení na volném vzduchu a cvičení. Postele byly chráněny před deštěm i sněhem, případné nízké teploty pak měly utužovat otužilost pacientů, která měla být v sanatoriích soustavně pěstována (obr. č. 3). Studený čistý vzduch působil jako studená inhalace. Na počasí v rámci venkovního ležení nebyl tedy skoro vůbec, kromě těžce nemocných pacientů, brán zřetel. Taktéž se věřilo, že čerstvý vzduch má schopnost vyčistit plíce od škodlivin a poskytuje vysoké množství kyslíku v každém vdechu. Jak uváděli doboví lékaři: „Je správné chránit se před prochladnutím, ale budeme-li se před čerstvým vzduchem
ochraňovat
příliš,
zvýšíme
tím
pravděpodobnost
ztráty
obranyschopnosti proti nemocem.“ Pacientům trpícím tuberkulózou bylo předpisováno zůstávat venku minimálně šest hodin denně, často i po většinu
19
dne, stejně tak spát na otevřených verandách, které se staly dobovým architektonickým symbolem pro „léčení se“. (Pospíšil, 1945; Nolt, 2010) I přes značnou pestrost názorů dobových odborníků se vhodná fyzická zátěž považovala za správný prostředek k léčbě tuberkulózy. Jednoduché cviky a stejně tak pracovní terapie, která má svůj původ v psychiatrických léčebnách po první světové válce, byla později použita i v léčbě tuberkulózy v sanatoriích. Byla zavedena řemesla, hudba, umění a zahradničení (obr. č. 4). Ukázalo se, že tyto jednoduché úkoly mají výrazný rehabilitační efekt na jinak nečinné a apatické pacienty. Předepsány jako léčebné procesy, byly tyto práce zadávány v přísně hlídaných dávkách a intenzitě, jelikož se obecně uznávala prospěšnost ve vztahu k rychlosti léčby. V tuberkulózních sanatoriích byly nejčastěji zadávány drobné práce kolem objektů, případně na přilehlých farmách, pokud jimi sanatoria disponovala. Pacienti, kteří toho byli schopni, prováděli cvičení nebo pracovní činnost každý den. Pohyb na čerstvém vzduchu měl posilovat a podporovat trávení, léčit melancholii, nervozitu, zácpu, dyspepsie, bolesti hlavy a všeobecné deprese. Mezi základní cvik patřila chůze. Pěší trasy byly za tímto účelem navrženy skrz areály sanatorií a umožňovaly kontakt s okolní krajinou. Tato přímá setkání s přírodou byla ceněna jak pro vliv na fyzické, tak i na duševní aspekty léčby tuberkulózy. (Nolt, 2010)
Obr. č.4: Příklad pracovní terapie v sanatoriu Prosečnice 20
Dalším důležitým aspektem sanatorní léčby byla právě péče o psychický stav pacienta. Léčba v sanatoriích trvala měsíce až roky a bylo potřeba zabránit možným depresím u pacientů, jelikož bylo konstatováno, že duševní pohoda je v případě léčby tuberkulózy, jako nemoci ovlivňující celý organismus, výrazně důležitější než v případě jiných chorob. Například deprese vedoucí k rozčilení pacienta vedla velmi lehce k horečkovým stavům. Proti nudě pacientů bylo bojováno zejména distribucí knih a drobnými pracemi. Duševní aspekty léčby byly v této době tedy považovány za zcela zásadní pro uzdravení. Od pacientů se očekávalo, že budou pozitivně smýšlet a v jejich vzájemných konverzacích nebude místo pro mluvení o strachu a pocitu osamocení, které s touto nemocí obvykle nastávaly. (Pospíšil, 1945; Nolt, 2010) Věřilo se, že interakce pacienta s krajinou přináší léčení, které medicína v té době přinést nemohla. Zvláštní pozornost byla kladena na výhledy z verand s lůžky pacientů, aby bylo umožněno vizuální propojení s krajinou jako pomůcka pro uzdravení. Význam tohoto aspektu popisuje jeden z dobových pacientů takto: „Jak se moje postel přiblížila oknu, uviděl jsem hory! Konečně jsem je viděl! Jejich velikost a barvy pod jasným říjnovým sluncem mi okamžitě dodaly kuráž. Vykřikl jsem překvapením a radostí. Oddaně a klidně stály očekávajíce mne. Temná místa rámovala plochy zeleně, jejich obrysy postupně přecházely z purpurové do červenohnědé až ke zlaté… Zdálo se to až příliš dobré na to, aby to byla pravda, že jsem mohl ležet a dívat se na ten zázrak a krásu tak dlouho, jak jsem jen chtěl.“ Jako uznávaný aspekt léčby se takto situované verandy rychle staly nedílnou součástí návrhů raných tuberkulózních sanatorií. (Carrington, 1911; Nolt, 2010)
Léčebný vliv vysokohorského klimatu tkvěl hlavně ve fyziologickém vlivu na organismus, protože řidší vzduch ovlivňuje množství červených krvinek, povzbuzuje krevní oběh nebo například cvičí dech. V této souvislosti bylo však upozorňováno na to, že tyto vlivy mohou být žádoucí jen v případech, kdy stav pacienta umožňuje příznivě reagovat na dráždivé vlivy tohoto klimatu. Pro některé případy onemocnění bylo naopak vhodné klima nížinné. Mezi odbornou veřejností se často vyskytoval názor, že nejvhodnější je pro nemocného klima odpovídající jeho domovskému. V případě, že pacientovi klima v oblasti sanatoria nevyhovovalo, doporučovalo se přesunout ho do zařízení v jiné 21
oblasti. Z hlediska úspěšnosti léčby nebyl rozdíl mezi vysokohorskými sanatorii a sanatorii v nížinných oblastech. (Pospíšil, 1945) Výrazně bylo taktéž dbáno na kázeň pacientů. Vzhledem k tomu, že se někteří nemocní léčili doma, bylo známo, že často nedokážou dodržovat striktní denní režim, jak k tomu byli nuceni v sanatoriích, a nedocházelo tedy k uzdravování. (Pospíšil, 1945) Dalším důležitým aspektem léčby v tuberkulózních sanatoriích bylo dodržování vhodné diety. Strava měla být kaloricky a vitamínově bohatá, jelikož u takto nemocných pacientů byla jejich spotřeba výrazně vyšší než u zdravého člověka. Za nejcennější potravinu bylo považováno mléko, jídelníčky však byly sestavovány s důrazem na pestrost a bohatost na minerální látky, hlavně vápník (v některých případech byly pacientům podávány i kalciové injekce). V sanatoriích se jedlo pětkrát až šestkrát denně. (Pospíšil, 1945) Na rozdíl od sanatorií pro léčbu jiných typů tuberkulózy se v plicních léčebnách neaplikovala léčba ozařováním sluncem kvůli nebezpečí urychlení šíření nemoci. (Pospíšil, 1945). V rámci některých sanatorií pro léčbu plicní tuberkulózy byly prováděny i zákroky známé jako pneumotorax. Při nich docházelo ke stlačení, a tím znehybnění plíce zaváděním vzduchu do dutiny pohrudniční, což ji uvedlo do klidového stavu a umožnilo hojení. Léčba tímto způsobem trvala tři i více let a vedla k úplnému vyléčení až v 85% případů, pokud byla prováděna u méně rozvinutých onemocnění. Často byl ale problém pacienta k takovému zákroku přesvědčit včas, protože bylo nutno, kvůli výrazně lepšímu hojení, provést zákrok ještě ve stádiu nemoci, kdy pacient necítil výrazné obtíže, a tudíž nebyl k operaci motivován svým aktuálním stavem. (Pospíšil, 1945) 3.6.3
Sanatoria – dobové požadavky na zakládání
Publikací objasňujících dobové požadavky na území a jeho zařízení pro vznik sanatorií není mnoho. Často se jedná o útržkovité zmínky ve stenoprotokolech z projednávání opatření proti tuberkulóze v rámci zasedání Sněmu království Českého, případně o dobové články lékařů, lékařské učebnice, kroniky organizací proti tuberkulóze a jejich jiné publikace. Komplexnější přehled podává kniha Thomase Carringtona, která vznikla na 22
základě studií již fungujících sanatorií na objednávku Národní asociace pro studii a prevenci tuberkulózy v USA. Základní udávané požadavky jsou shrnuty v bodech (Carrington, 1911):
Podmínky pro založení Plocha areálu měla být v rozmezí dvacet až dvě stě akrů (cca 8,1 až 81 hektaru). Tato plocha měla být, pokud to bylo možné, rozdělena na následující využití: budovy sanatoria, park, lesy, jezera, farmářské budovy, zeleninová zahrada s bramborami, sad, drobné ovoce a pastvy v případě chovu dobytka. Je zdůrazněno, že je obvykle nutné část pozemku vyčistit a založit v ní park s cestičkami k procházkám. Pokud bylo na výběr z více lokalit, doporučovalo se vyhnout vlhkým a bažinatým místům, stejně tak všem, které by bylo potřeba vysušovat, protože náklady na přípravu pozemku bývají v takových případech vysoké a je lepší porozhlédnout se po výhodnější lokalitě. Území bylo pro daný účel výrazně vhodnější, jestliže se na něm nacházel les, sad a půda na obdělávání, jelikož bylo obecně uznáváno, že se stav pacientů v počáteční fázi nemoci výrazně zlepšuje, jestliže je jim umožněno pracovat pod pečlivým dohledem ošetřujících. Tímto způsobem bylo možné dosáhnout zlepšení zdravotního stavu pacienta a současně snížit náklady na jeho pobyt. Z výše popsaných důvodů bylo patrné, že je potřeba provést důkladný průzkum území, než bylo vybráno místo pro postavení sanatoria. Nutností bylo rovněž dobré zásobování vodou, proto bylo dobré, v případě že se stavělo v blízkosti města, aby přes pozemek procházela síť zásobování pitnou vodou, kanalizace a rozvod elektřiny. V případě že to nebylo možné, měl by se na pozemku nacházet buď dobrý pramen, proudící čistá voda, nebo by měl pozemek umožňovat vykopání studny s kvalitní vodou. Zváženo musí být také odstranění odpadní vody z území stejně jako kvalita půdy, tyto faktory mají velký vliv na cenu realizace a přípravy území.
23
Klimatické podmínky Bylo důležité znát klimatické podmínky území pro vznik sanatoria. To znamená získávat data s ohledem na nadmořskou výšku, průměrnou vlhkost vzduchu, počet dní s výskytem bouřek ročně, nejvyšší a nejnižší teploty v průběhu roku, převládající proudění větru a všechny atmosférické zvláštnosti, které by mohly mít vliv na pacienty nebo materiály budov. Doporučovalo se vyhnout lokalitám s vyšším výskytem silných větrů v určitých ročních obdobích a také lokalitám, kde v porovnání s okolními místy dochází k vyšším výskytům silných mrazů v zimě. Obvykle se preferovala jižní expozice kopce nebo hory. Přírodní podmínky Problém držení tuberkulózních pacientů v sanatoriích se neustále zvyšoval, přesto nutnost institucionální péče o určité případy nákazy se zdála být naprostou nutností pro její kontrolu a tlumení. Z těchto důvodů bylo nutno vyvinout veškeré úsilí, aby byli pacienti umísťováni do prostředí s přírodními zajímavostmi, které jim pomohou se bavit a přispějí k jejich spokojenosti. Bylo konstatováno, že v otevřené krajině, kam se sanatoria pro začínající případy většinou umisťovala, lze obvykle nalézt několik takových lokalit, z nichž některé skýtají mnoho přírodních krás. Při výběru pozemku by přítomnost takových míst měla být považována za velkou výhodu. Svažující se, vlnitý nebo hornatý pozemek je více žádoucí než rovinatý. Hory, kopce, louky a stromy přidávají výhledům na kráse a zároveň lesy, jezera nebo potoky nabízejí možnost zabavení se. Některým lokalitám může hodně pomoci dodatečné zlepšení areálů vybudováním některého z výše zmiňovaných prvků a při nutnosti umístění sanatoria na holém, nebo rovinatém místě by toto mělo být plánováno.
24
Seskupení budov na pozemku Seskupení budov bylo považováno za důležité s ohledem na vynaložené náklady na realizaci, zároveň se však připomínalo, že mnohem důležitější než počáteční náklady na realizaci jsou průběžné náklady na provoz při plné obsazenosti pacienty. Zároveň je zdůrazněno, že rozvržení budov musí zejména vyhovovat pohodlí pacientů (obr. č. 5).
Obr. č. 5: Příklad členění budov - sanatorium Waverly Hill
Průzkum území V následujícím textu jsou vypsány otázky, které běžně pokládala Národní asociace pro studii a prevenci tuberkulózy (USA, 1905), když žádala svou kancelář o informace potřebné pro stavbu nemocnic a sanatorií. Tyto otázky byly rovněž doporučeny k zodpovězení každému, kdo zvažoval stavbu sanatoria pro pacienty s plicní tuberkulózou (Carrington, 1911): 1. Kolik akrů půdy je k dispozici pro účely sanatoria? 2. Je pozemek rovný, zvlněný, nebo na svahu? 3. Jaký je sklon a expozice svahu kopce?
25
4. Nacházejí se na pozemku stromy pro clonění převládajících větrů? 5. Jaký je směr převládajícího proudění větru v létě a v zimě? 6. Jaká je nadmořská výška a převýšení od okolní krajiny? 7. Jaké je množství srážek za rok? 8. jak dlouho a v jaké výši se drží sníh? 9. Jaká je nevyšší a nejnižší zaznamenaná teplota? 10. Jaká je průměrná teplota v zimních měsících? 11. Jaká je průměrná teplota v letních měsících? 12. Je možné použít přívod vody z nejbližšího místa? 13. V jaké výšce je na pozemku zdroj vody vzhledem k plánované stavbě? 14. Jaká je vydatnost zdroje vody? 15. Jaký je směr a velikost vodních toků na pozemku? 16. Je v blízkosti zdroj elektřiny? 17. Jaké je složení půdy? 18. Jaké stavební materiály jsou k dispozici v blízkosti předpokládaného staveniště? 19. Jaká je dopravní návaznost na území? 20. Kde je plánován hlavní vstup do areálu? 21. Nachází se na místě nějaké staré budovy?
26
3.7
Nástin typologie zahrad zdravotnických zařízení - Německo 1.1/3 20.století Společným jmenovatelem všech typů zahrad zdravotnických zařízení je
poskytování odpočinku, regenerace, hojení a radosti ze života přiblížením k přírodě. K tomu dochází naplněním volného času prostřednictvím možnosti rozptylovat pozornost divy přírody, ať už se jedná o hru slunečního světla a stínů, stromů a keřů, nebo listů a květů. (Maasz, 1920)
Obr. č. 65: Příklad parku pro sluneční léčebné procedury s prostory pro sportování, gymnastiku a venkovní hry
Vždy se u těchto areálů nabízí otázka, zda je pojmout architektonicky, nebo krajinářsky. Vždy by se mělo vycházet z daností dané lokality, zejména jejího okolí, terénu a scénického nastavení. Plánovaná zeleň nemocnice, sanatoria, případně zotavovny by tak měla vycházet z principů harmonie a v souladu s požadavky,
kterým
mají
tyto
zahrady
sloužit.
Projektantova
znalost
konkrétních účinků jednotlivých prvků poskytuje správná vodítka pro velikost a formu, architekturu a plochy zeleně. (Maasz, 1920)
27
Obr. č. 66: Příklad ploch zeleně u nemocnice s funkčním rozdělením, např. zahradou pro doktory a nádvořím
Z hlediska plánování, zejména v oblasti záměru, je v případě této kategorie zeleně (více než u kterékoliv jiné) nutné brát v potaz znalosti psychologické praxe. Vytváříme, formujeme, sázíme a zdobíme zde prostory pro nemocné, kteří hledají uzdravení, oslabené, kteří doufají v zotavení, pro odborníky, kteří hledají odpočinek a stejně tak pro všechny, kteří touží po prosluněných prostorách, zelených trávnících a mnoha dalších zázracích přírody. (Maasz, 1920) Základní typy zahrad zdravotnických zařízení (Maasz, 1920): zahrady nemocnic, lázeňské parky, zahrady ozdravoven a zotavoven, parky pro vzduchové a sluneční léčebné procedury (obr. č. 6), zahrady dětských výletních a prázdninových ubytoven.
28
3.8
Shrnutí dobových reálií a názorů na lokalizaci a organizaci areálů sanatorií a principů léčby z hlediska zájmů krajinářské architektury (1) Pro účely léčby tuberkulózy se budovala od přelomu devatenáctého a
dvacátého století sanatoria s vysokým důrazem na zařízení jejich areálů a širší okolí. (2) Na prvním Mezinárodním kongresu o boji proti tuberkulóze (1899, Berlín) bylo doporučováno budování sanatorií ve vyšších polohách. (3) V roce 1902 vychází císařský výnos o plicních léčebnách, na základě kterého byla později stavěna další sanatoria, například sanatorium Paseka. (4) Vznik odborných společností (Československá vědecká společnost pro boj proti tuberkulóze (1919), vznik Masarykovy ligy proti tuberkulóze (1918), do které
se
spojily
všechny
významnější
dobrovolnické
protituberkulózní
organizace, měl zásadní vliv na šíření osvěty a rozvoj snah o léčbu tuberkulózy. (5) Vysoká úmrtnost nemocných tuberkulózou, která například v roce 1918 činila na území Československa více než 52 000 obětí. (6) Na přelomu devatenáctého a dvacátého století dochází, v souvislosti s plicními chorobami, zejména ke zřizování zařízení pro léčbu tuberkulózy. (7) Sanatoria pro delší léčbu tuberkulózy vznikala ve světě od druhé poloviny 19. století – nemocný mohl čerpat výhody přírodního prostředí jako čerstvý vzduch a sluneční světlo. Brehmerovo sanatorium (1854) ztělesňovalo lékařský a společenský názor, že příroda a vhodně upravené venkovní prostory (důraz na zahradní detail) mají schopnost člověka léčit. (8) Adirondac Cottage Sanatorium u Saranackého jezera (Spojené státy, 1882) bylo zaměřeno na zlepšení výživy pacienta a zvýšení jeho odolnosti před nemocí tím, že byl přesunut do nejpříznivějšího možného prostředí. (9) Mezi nejdůležitější složky této léčby, které byly současně spojeny s krajinou, patřilo ležení na volném vzduchu a cvičení. Bylo předpisováno zůstávat venku minimálně šest hodin denně, často i po většinu dne, stejně tak spát na otevřených verandách, (tyto se rychle staly nedílnou součástí návrhů 29
raných tuberkulózních sanatorií – staly se dobovým architektonickým symbolem pro „léčení se“. Pro pacienty byla zavedena řemesla, hudba, umění a zahradničení. Mezi základní cvik patřila chůze. Pěší trasy byly za tímto účelem navrženy skrz areály sanatorií a umožňovaly kontakt s okolní krajinou. Duševní aspekty léčby byly v této době tedy považovány za zcela zásadní pro uzdravení. (9) Věřilo se, že interakce pacienta s krajinou přináší léčení, které medicína v té době přinést nemohla: Bylo dbáno na výhledy z verand s lůžky pacientů, aby bylo umožněno vizuální propojení s krajinou jako pomůcka pro uzdravení. (10) V případě, že pacientovi klima v oblasti sanatoria nevyhovovalo, doporučovalo se přesunout ho do zařízení v jiné oblasti. Z hlediska úspěšnosti léčby nebyl rozdíl mezi vysokohorskými sanatorii a sanatorii v nížinných oblastech. (11) Nejkomplexnější přehled požadavků pro vznik sanatorií podává kniha Thomase Carringtona z roku 1911, v které je kladen důraz na důkladné průzkumy lokality (!) a specifikována řada doporučení – především: podmínky pro založení, klimatické podmínky, přírodní podmínky. Oborově významný je nesporně požadavek, “aby byli pacienti umísťováni do prostředí s přírodními zajímavostmi nebo aby byly areály sanatorií záměrně komponovány“.
30
3.9
Vývoj současných trendů navrhování zahrad zdravotnických zařízení
3.9.1
Americká krajinářská architektura a zahrady zdravotnických zařízení
V období let 1950-1990 zmizel důraz na terapeutickou hodnotu kontaktu pacienta s přírodou prakticky ve všech západních zemích. Výškové nemocnice stavěné v mezinárodním stylu, podobném kancelářským budovám, byly vybavovány klimatizacemi, jež nahradily přirozenou ventilaci, zmizely z nich venkovní terasy a balkóny, příroda podlehla parkovacím místům. Vnitřní nastavení nemocnic kladlo důraz zejména na efektivitu, což se ukázalo jako často stresující nejen pro pacienty, ale i pro návštěvníky a zaměstnance. (Malkin, 1992; Horsborough, 1995; Ulrich, Cooper Marcus a Barnes, 1999; Cooper Marcus, 2007) Tento negativní trend vyústil v založení hnutí Pacient střed péče v USA roku 1990. Správci nemocnic se dozvěděli o negativních reakcích pacientů na převládající institucionální prostředí a v rámci konkurenčního boje mezi jednotlivými nemocnicemi nastal pomalý odklon od typického „kancelářského“ stylu budov. (Cooper Marcus, 2007) Významné výzkumy v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století přinesly podporu pro to, v co se intuitivně věřilo – pobyt v přírodě má pozitivní vliv na zdravotní stav léčených. Průzkumy mezi uživateli existujících zdravotnických zařízení se zahradami ukázaly, že i přes značný rozdíl výchozích parametrů (věk pacientů, léčená nemoc a podobně) převládají u všech skupin, z hlediska fyzického prostředí zdravotní péče, preference k následujícím prvkům: možnost přístupu k přírodě – do zahrady, výhledy, balkóny, interiérové rostliny, obrazy s tématikou přírody. Studie zaměřující se na chování pacientů ve stresu, případně v rozzuření, vyhodnotila jako nejoblíbenější místo pro zvládání těchto situací právě přírodní prostředí, případně zahradně upravené plochy. (Ulrich, Cooper Marcus a Barnes, 1999; MacRae,1997; Cooper Marcus, 2007) Detailnější systematické vyhodnocení studie nemocničních zahrad v USA proběhlo v roce 1994 a byla v něm použita data získaná vizuální analýzou objektů, mapováním chování uživatelů a rozhovory s nimi. Jako zkoumané objekty posloužily čtyři nemocniční zahrady v San Franciscu. Lidé oceňovali především tradiční zahradní prvky jako trávníky, stromy, květiny a vodní plochy. 31
Devadesát procent uživatelů zaznamenalo pozitivní změnu nálady po čas strávený venku. Konkrétní odpovědi naznačují, že důležitost zahrad spočívá zejména
v úplném
kontrastu
okolních
vjemů
v porovnání
s vjemy
v nemocnicích. Šlo zejména o pocit domácího prostředí proti pocitu institucionálního
prostředí;
přírodní
objekty
proti
objektům
vytvořeným
člověkem, bohaté smyslové vjemy proti limitovaným vjemům uvnitř, různorodé přírodní tvary proti převládajícím pravidelným; možnosti být sám proti velmi omezeným
možnostem
na
soukromí;
čerstvý
vzduch
proti
vzduchu
z klimatizace; prostředí evokující myšlenky na širší svět přírody a pokračující cyklus života, proti prostředí evokujícímu myšlenky na úzkost, nemoci a smrt. (Cooper Marcus a Barnes, 1995) Odpovědi 143 respondentů z tohoto výzkumu byly zobecněny a převedeny do následující statistiky (Cooper Marcus a Barnes, 1995): Jak se cítíte po strávení času na zahradě? Uvolněnější, klidnější Osvěžený/a, silnější Lepší schopnost myslet, vypořádat se s problémy Lepší pocit, pozitivnější pohled na věc Náboženské nebo duchovní spojení Bez změny nálady
%respondentů 79 25 22 19 6 5
Tabulka č. 1 Co je důležité na zahradě, která vám pomůže cítit se lépe? Stromy, rostliny, příroda Vůně, zvuky, čerstvý vzduch Možnost být sám nebo s přáteli Výhledy, vjemy textur Praktické vybavení – mobiliář Nevím
%respondentů 59 58 50 26 17 8
Tabulka č. 2
Následující provedené výzkumy na území Kanady a Velké Británie přinesly obdobné výsledky zejména z hlediska pozitivní změny nálady (vždy u více jako 90% respondentů). (Cooper Marcus, 2007)
32
Obr. č. 6 : Ukázka prožitkové analýzy v jedné z nemocničních zahrad, plán rozděluje plochy mimo jiné dle možných vůní a pozorovatelných zvířat
V souvislosti s těmito zjištěními byly v krátké době publikovány knihy zabývající se tématikou zahrad u nemocnic, došlo k lobování ze strany zaměstnanců a pacientů některých nemocnic pro vytvoření použitelných venkovních prostor a Americká společnost krajinářských architektů iniciovala vznik panelů na toto téma v rámci svých výročních konferencí. V roce 2003 vznikl v Chicagu první postgraduální program pro specializaci zahradních architektů v oboru navrhování zahrad zdravotnických zařízení. Marcus, 2007)
33
(Cooper
Ozdravné zahrady (Healing gardens) Kromě pojmu ozdravná zahrada se také používají termíny: terapeutické, regenerační a rehabilitační. Základní premisou je, že léčení není synonymem pro lék. Nedá se tedy logicky očekávat, že by zahrada vyléčila zlomenou nohu, případně rakovinu, dle studií lze však očekávat následující přínosy: Usnadnění
snižování
stresu,
které
pomáhá
tělu
dosáhnout
stabilizovanějšího stavu. Pomoc pacientům nastartovat a rozvinout vnitřní obranné mechanismy. Pomoc pacientům vyrovnat se s případnou nevyléčitelností konkrétní nemoci. Poskytnutí prostředí, kde mohou zaměstnanci vést fyzické, zahradnické a jiné terapie s pacienty. Umožnit zaměstnancům odstranění stresu z práce. Nabídnout pacientům uvolněné prostředí pro setkání s blízkými mimo interiér nemocnice.(Cooper Marcus, 2007) Principy navrhování Pro správné navrhování ozdravných zahrad je důležité brát na zřetel, že zahrada pomáhá zmírnit stres tím, že: Vytváří příležitosti pro tělesný pohyb a cvičení, poskytuje příležitost dělat rozhodnutí, vyhledat soukromí a zažít pocit kontroly, vytváří prostředí, které podporuje lidi ke komunikaci a sbližování, vzájemné podpoře, poskytuje přístup k pozitivním rozptýlením (přírodě). (Ulrich, Cooper Marcus a Barnes, 1999) Příležitosti pro tělesný pohyb a cvičení Cvičení je spojeno s celou řadou fyzických a psychických výhod pro pacienta. Mezi ně patří například podpora kardiovaskulárního systému a 34
snížení hladiny deprese u dospělých a dětí. V rámci návrhů z oboru zahradní architektury se tento požadavek projevuje zejména v systému cest, jež by měly umožňovat výběr kratších i delších tras, uspořádání dovolující fyzioterapeutům práci s pacienty mimo budovu, místech vhodných pro hru a pobíhání dětí, trasy pro rozjímavou chůzi, trasy pro procházky, případně jogging zaměstnanců v přestávkách. Zároveň je žádoucí, aby z chodeb, případně konkrétních místností objektů, byl umožněn výhled do krajiny pro podporu pooperačních cvičení. (Cooper Marcus, 2007)
Příležitost dělat rozhodnutí, vyhledat soukromí a zažít pocit kontroly Mnoho lidí, tím že se stanou pacienty, pocítí ztrátu kontroly. V nemocnicích rozhoduje často o základních věcech (jako je ošacení, jídlo a návštěvy lékaře) právě sama nemocnice. Je prokázáno, že nedostatečná možnost kontroly má negativní účinky na fungování imunitního systému a na další fyziologické hodnoty u pacientů. Zároveň tento jev negativně působí na spokojenost s prací u zaměstnanců a zvyšuje jejich fluktuaci. Rozhovory s pacienty ukazují, že získání kontroly, které může spočívat třeba jen v možnosti vybrat si trasu procházky, je jednou z hlavních motivací pro návštěvu zahrady. Aby zahrada podpořila snížení stresu, je nutné, aby uživatelé věděli, že existuje, měli možnost do ní vstoupit a využít čas v ní způsobem, který preferují. Návrh zahrady by měl tedy generovat nabídku možností. Zda být sám, či ve skupině, sedět ve stínu, nebo na slunci s uzavřeným, nebo otevřeným výhledem, nabízet pevné i mobilní posezení, nabízet různé pěší trasy. Vše za účelem nenápadného posílení autonomie. (Cooper Marcus a Barnes, 1995; Ulrich, Cooper Marcus a Barnes, 1999)
35
Prostředí, které podporuje lidi ke komunikaci a sbližování, vzájemné podpoře Výzkumy dokázaly, že lidé s vyšší úrovní sociální podpory jsou obvykle méně ve stresu a jejich zdraví je lepší, než u izolovanějších jednotlivců. Vyšší úroveň sociální podpory zároveň zlepšuje uzdravování, případně prodlužuje dobu života u různých zdravotních stavů. Z toho plyne trend prodlužování návštěvnických hodin, vytváření skupin pro sociální podporu a zatraktivňování čekáren v nemocnicích. Zahradně-architektonický projev tohoto aspektu tkví v blízkosti zahrady s pokoji pacientů, čekáren, případně vstupů do nemocnic; tvorbě dílčích prostorů, kde mohou menší skupiny nalézt soukromí; vhodném doplnění některých míst o stoly a židle, aby rodina nebo zaměstnanci spolu mohli neformálně pojíst. Jedna ze studií nemocničních zahrad například ukázala, že zaměstnanci užívali venkovní prostory nejčastěji. (Ulrich, Cooper Marcus a Barnes, 1999; Cooper Marcus, 2007) Přístup k přírodě (pozitivní rozptýlení) (Cooper Marcus, 2003, 2007) Příroda přitahuje naši pozornost, aniž by vysilovala tělo. Ozdravná zahrada může mít vliv na probouzení smyslů, zklidnění mysli, snížení stresu a dovoluje člověku obnovovat obranyschopnost. Aby byla zahrada v tomto směru co nejvíce účelná, je potřeba, aby obsahovala co nejširší škálu rostlin. Žádoucími jevy jsou výrazné sezónní změny listí a trávy, které se pohybují při sebemenším vánku; odstíny barev; zajímavé textury a tvary listů v místech kde se pohybují lidé s pomalou chůzí, případně na místech kde člověk stráví víc času. Lidé také často nevědomky vnímají rostliny metaforicky. Stromy tak mohou vyjadřovat solidnost, sílu a trvalost, trvalky vytrvalost a obnovu, letničky růst, pučení nebo případně smrt. Zahrada by měla umožňovat výhledy na oblohu, jevy na ní a výhledy do okolní krajiny. Zároveň jsou žádoucí vodní plochy, které, kromě toho že umožňují pohled na odraz ve vodě, lákají volně žijící živočichy, kteří nemocným pacientům dávají vědět, že život pokračuje. Stejně žádoucí je i voda v pohybu. Uspořádání prostoru by mělo být takové, aby se při chůzi nebo pohybu na invalidním vozíku naskýtaly uzavřené i otevřené výhledy. Žádoucí jsou rovněž zákoutí s odlišnou atmosférou, různé prvky skýtající potěšení a rozptýlení.
36
Přístup k přírodě může mít rovněž poznávací význam. Například ve formě informačních štítků k rostlinám, které často lidi zaujmou a napomáhají k rozvinutí rozhovoru mezi pacienty a jejich návštěvníky. Je třeba intenzivní spolupráce architektů a krajinářů, aby byly v co největší míře využity možnosti výhledů na zahradu a krajinu z pokojů pacientů, čekáren, kanceláří zaměstnanců a chodeb. Výhledy z interiérů taktéž pomáhají následné orientaci pacientů v areálech a snižují tím stres ze zabloudění. V případech že není místo na zahradě nebo klimatické poměry neumožňují její zbudování, doporučuje se vystavět zimní zahradu, která vykazuje některé benefity jako zahrada venkovní. Další doporučené principy při navrhování Pro dosažení plného potenciálu zahrady je nutné vzít v potaz, zda lze a je vhodné použít zejména následující principy (Cooper Marcus, 2007): Viditelnost zahrady Při pozorování ve více než stovce nemocnic bylo zjištěno, že pouze tři měly jako součást orientačního systému i cesty vedoucí k zahradě, dvoru nebo střešní zahradě. Přitom je zcela zásadní, aby pacienti, personál a návštěvníci věděli, že zahradu je možno použít. Ideální je, když je zahrada viditelná již od vchodu, případně z foyer budovy. (Cooper Marcus, 2007) Dostupnost Zahrada musí být přístupná a zároveň prostupná pro všechny věkové kategorie pacientů a stejně pro pacienty s omezením. Cesty musí být dostatečně široké pro dvě kolečková křesla, měly by být dostatečně široké i pro pacienty na lůžku v případě, že se v daném zařízení tito pacienti léčí. Stran cest je zároveň nutné dbát na vhodný povrch v souvislosti s nebezpečím zachycení hole nebo chodítka. (Cooper Marcus, 2007) S dostupností souvisí i častý problém vzdálenosti nejvíce využívaných místností v rámci budovy od zahrady. V případě, že jsou tyto místnosti situovány v blízkosti zahrad, odpadají personálu mnohé starosti 37
s přesuny a zdravotním dozorem, což výrazně podporuje její využití. Nutné je i povědomí personálu o terapeutické hodnotě zahrad. (Cooper Marcus, 2007) Známost Lidé ve stresu často hledají prostředí, které je známé, a tím uklidňující. Osoba v depresi může odmítat opustit svou postel, nervózní člověk zase hledá známé prostředí svého domova. Stejně tak lidé ve zdravotnických zařízeních, kteří jsou ve stresu z práce přesčas, nemoci nebo kteří mají pocit úzkosti, potřebují přístup na zahradu, která má uklidňující vliv právě díky známosti svých prvků. Zahrada je jeden z kulturních prvků známých pro většinu pacientů, je to prostor s lidským měřítkem, s rostlinami a vybavením, které znají. Tato doporučení jsou obzvláště důležitá pro zařízení pro nevyléčitelně nemocné a zařízení pro lidi s Alzheimerovou chorobou. (Cooper Marcus a Barnes, 1995; Ulrich, Cooper Marcus a Barnes, 1999; Cooper Marcus, 2007) Ticho Má-li mít zahrada nějakou terapeutickou hodnotu v lékařském prostředí, musí být tichá – být v kontrastu k rušným veřejným místům, televizi, hluku od vozíků v interiéru nemocnic. Lidé v zahradě musí mít pocit klidu, musí být slyšet ptačí zpěv, zvuk zvonkohry nebo třeba fontány. Jedna z provedených studií se na tento problém zaměřila a zjistila znepokojení pacientů v případě, že byly v zahradě slyšet technické zvuky, například od klimatizace a silničního provozu. Je nezbytné, aby prostory zahrady byly ve fázi návrhu umísťovány co nejdál od parkovišť, technických zázemí a ploch pro přistání vrtulníků. (Cooper Marcus a Barnes, 1995) Komfort Hospitalizovaní pacienti se často cítí zranitelní. Zejména starší, nemohoucí nebo hůře pohybliví potřebují jištění ve formě zábradlí, příležitost pro posezení v pravidelných intervalech (obzvláště u vstupních dveří, taktéž dlažby by neměly způsobovat na slunci nadměrné oslnění). (Cooper Marcus, 2007)
38
Pacienti, návštěvníci a personál se rovněž potřebují cítit psychicky bezpečně. Zahrada je prostor, kde se potřebují nejen tak cítit ale i v bezpečí být. Mít pocit jistého prostoru, ale přitom i pocit soukromí bez strachu, že je někdo sleduje. Stupeň komfortu by měl být takový, aby ambulantní pacienti nebo personál během pauzy mohli zavřít oči a zdřímnout si. Někteří pacienti mohou užívat léky, které vyžadují pobyt mimo přímé sluneční záření, jiní se mohou obávat příliš velkého chladu, další mohou mít problém se zvedáním ze sedu. Zahrada musí tedy nabízet fyziologický komfort, možnosti výběru posezení ve stínu nebo na slunci,
s ochranou
před
nárazy
větru
vhodnou
výsadbou
nebo
konstrukcemi, lavice umožňující lehnutí, stejně tak i posezení s podpěrou zad a ramen. (Ulrich, Cooper Marcus a Barnes, 1999) V souvislosti se zákazy kouření v budovách nemocnice jsou zahrady vyhledávány kuřáky. Je vhodné vymezit prostory ke kouření a na zbytku zahrady je zakázat s ohledem na pasivní kouření ostatních pacientů. (Cooper Marcus, 2007) Jednoznačně pozitivní umění Stresovaní lidé mají sklony promítat svou úzkost a diskomfort do objektů a ostatních lidí kolem nich. S tímto jevem souvisí teorie emociální kongruence. Pojednává o tom, že je-li člověk konfrontován s řadou podnětů jeho okolního prostředí, jsou středem jeho pozornosti zpravidla ty části jeho okolí, které nejvíce odpovídají emocionálnímu stavu diváka. Díky tomu některé objekty abstraktního umění, které pro pozorovatele v normálním stavu mohou být zajímavé nebo pozoruhodné, mohou na jiného ve stavu úzkosti působit strašidelně nebo hrozivě. Z tohoto důvodu musí být v nemocnicích a přilehlých areálech, kde je většina lidí stresována již faktem, že se zde nachází, instalovány sochy a další projevy umění s jednoznačně pozitivním námětem. Komplexní
abstraktní
umění,
které
je
zpravidla
vítáno
v muzeích
a
reprezentačních prostorách společností, není zdaleka vhodné pro nemocnice. Výzkumy ukazují, že pacienti preferují jednoduché projevy umění, zejména s tématikou přírody a krajiny. Ve studiích bylo například dokázáno, že pacienti po operaci srdce, kteří měli pokoj vybaven fotografiemi s uvedenou tématikou, trpěli menšími úzkostmi a vyžadovali méně často léky na tlumení bolesti než 39
pacienti, jejichž pokoje těmito obrazy vybaveny nebyly. Typickým projevem nevhodného umění je instalace abstraktních postav ptáků v jedné nemocnici v USA. Tato skulptura byla terčem kritiky pacientů s rakovinou, jelikož u nich způsobovala pocity strachu a odporu do takové míry, až byla nakonec odstraněna. (Niedenthal, Setterlund a Jones, 1994; Ulrich, Cooper Marcus a Barnes, 1999) 3.9.2
Německá krajinářská architektura a zahrady zdravotnických zařízení (Gälzer, 2001)
Nověji, z okruhu německé krajinářské architektury se zabývá typologií zeleně u zdravotnických zařízení a sanatorií Gälzer (2001). Mluví-li o zeleni zdravotnických zařízení a sanatorií, pak má na mysli jejich venkovní prostory vybudované za účelem zotavování, případně i léčby. Je však nutné tyto pojmy vykládat v širším slova smyslu, jelikož lze k této kategorii přiřadit i rekreační střediska a podobně. Právní základ (Německo) Existuje celá řada institucí, jejichž venkovní plochy mohou spadat do této kategorie, ať se jedná o nemocnice, pojišťovací společnosti, případně nadace, díky čemuž panují značné rozdíly mezi ekonomickými možnostmi investora při zařizování těchto ploch. Způsob využívání půdy u nemocnic, domovů důchodců, sanatorií a podobně se obecně označují jako pozemky pro veřejné účely. Zpravidla jde o plochy zeleně uvnitř bloků budov, případně v jejich bezprostředním okolí, ale v některých případech, když je k dispozici větší pozemek, může být jeho část rovněž věnována travním porostům, přírodní rezervaci, zřídka taky pro účely zemědělství, například pro provoz vlastního zahradnictví dané instituce.
40
Skupiny uživatelů Největší skupinou jsou pacienti. Mohou být buď plně pohybliví, pohybliví s pomocí chodítka, případně na kolečkovém křesle, nebo bez možnosti vycházení. Existují specifické skupiny pacientů, jejichž přítomnost vyžaduje specifické úpravy v areálu. Jedná se například o mentálně a tělesně postižené, duševně nemocné, postižené děti a další. V závislosti na typu a zaměření nemocnice se mění podíl pacientů, kteří jsou léčení ambulantně a mohou tak čas čekání strávit na zahradě. Mezi ostatní uživatele patří návštěvníci, včetně dětí, kteří v některých případech nemají přístup dovnitř zařízení. Dalšími uživateli jsou lékaři, zdravotní sestry, provozní a administrativní pracovníci. Prostorové uspořádání a umístění Zdravotní zařízení jsou zpravidla umístěna v rámci měst, se spádovou oblastí daného města, případně regionu. Zvláštní zdravotnická zařízení se nacházejí mimo zastavěné oblasti, často co nejvíce izolována, a to ze společensko-sociálních důvodů. Zotavovací zařízení jsou často spojena s přítomností terapeuticky účinných látek, jako například léčivých pramenů, případně vhodného slunečního záření. Obecně platí, že zelené plochy těchto objektů musí být prosty znečištění ovzduší a přílišného zatížení hlukem. V této souvislosti platí hodnoty 45 dBA přes den a 35 dBA přes noc. Je-li to možné, měly by být tyto objekty součástí zelených koridorů. Cennou devizou je výhled přes areál nemocnice do okolní krajiny a zejména příležitost pro procházky a výlety s různými poměry výškových profilů jednotlivých tras, nejlépe v přitažlivém prostředí. V
hustě zastavěných
oblastech
by
měly
být
venkovní
prostory
zdravotnických zařízení zakládány v návaznosti na otevřené plochy zeleně. Pozemek by měl v takovém případě umožňovat co největší využití jeho části na jih od budov. Jižní orientaci nemůže nahradit ani umístění na východ, případně západ od objektu. Nemocniční zařízení musí být současně jednoduše dostupné veřejnou dopravou, ale zároveň musí být daná lokalita dostatečně klidná. Tyto dva požadavky není často jednoduché skloubit. Platí proto pravidlo, že mnohem 41
důležitější než doba jízdy na dané místo je vzdálenost nutné chůze od zastávky veřejné dopravy do nemocnice. Projektování Venkovní prostory jsou obvykle v závislosti na konkrétním typu nemocnice nebo sanatoria prostorově a funkčně členěny na: Vstupy, vjezdy, parkoviště, místa pro taxi a kiosky s drobným prodejem. Volné prostory pro pacienty v přímé návaznosti na lůžková oddělení, trasy musí být bezbariérové s bohatými možnostmi posezení a odpočinku, ideálně ve formě mobilních židlí, doplněné možností hraní her jako například venkovních šachů a ploch uzpůsobených k pobytu venku na přímém slunci, stejně jako ve stínu. Dle potřeby terasy pro pacienty na lůžku s možností přistínění ostrého světla pomocí markýz. Prostory zeleně pro setkání pacientů s jejich návštěvami členěné do jednotlivých oddílů o velikosti zhruba umožňující posazení jedné rodiny, aby se umožnilo nerušené povídání. Hřiště pro děti návštěvníků. Možnost léčby venku například prostřednictvím léčebného tělocviku a cvičení s vybavením. Zelené plochy umožňující odpočinek personálu (včetně aktivního sportovního vyžití – tenis, badminton a podobně, v případě že je v rámci areálu přítomno i ubytování pro zaměstnance, umisťují se tyto plochy obvykle do jeho okolí. Je-li to vhodné a možné, umisťují se do areálů i plochy k zahradnické, případně zemědělské činnosti pacientů v rámci ergoterapie, zejména v psychiatrických léčebnách. Přistávací plocha pro vrtulníky s bezprašnou úpravou a nízkou ochrannou výsadbou v případě, že ji není možné umístit na střechu budovy.
42
Dále se doporučuje striktně oddělovat cesty pro pěší a automobilový provoz s tím, že do samotného areálu by měla mít přístup jen záchranná vozidla, případně elektrická vozítka. Za velmi důležitý, dokonce život zachraňující, se považuje dobře propracovaný informační systém. Pro provozní účely jako zásobování kuchyně, prádelny, kotelny, případně na dopravu spojenou s pohřebními službami, je doporučeno zřídit vjezd zvlášť. V každém případě by měly být všechny hlavní cesty zřízeny z vodopropustného bezprašného povrchu, vedlejší cesty pak alespoň částečně také. Stávající terén pozemku by měl být využit například pro dvouúrovňové vstupy do budov, případně pro možnost posezení nebo her. Nemocniční pokoje jsou nejčastěji orientovány na jih, případně jihovýchod, díky čemuž tvoří často budovy nemocnic dlouhé trakty. Vzniká tak podlouhlý prostor podél budov, kde bývá potřeba založit (často) víceřadou ochrannou výsadbu, obzvlášť pokud tento prostor sousedí s městskou ulicí. Tato výsadba pomáhá zároveň k dobré orientaci všech návštěvníku areálu a je žádoucí, aby, v případě že se v areálu nacházejí stejně vyhlížející budovy, byla tato výsadba u každé odlišná. Je doporučeno používat bohatě kvetoucí keře, zejména ty kvetoucí časně z jara. Velikost plochy Obecně se udává, že na jedno lůžko pacienta je dohromady potřeba plocha 75m2. Z hlediska venkovních ploch u zdravotnických zařízení je udáváno minimálně 10m2 v případě, že se objekt nachází mimo zástavbu ve volné krajině. Pokud se objekt nachází v zastavěném území, měla by se plocha venkovních prostor na jednoho pacienta pokud možno úměrně zvyšovat. V souvislosti s parkovacími místy platí, že na každá tři lůžka má být k dispozici jedno parkovací místo. V případě, že se nemocnice nenachází v lokalitě s dobrou obslužností veřejné dopravy, je potřeba připočítat ještě parkovací místa odpovídající počtu zaměstnanců dané instituce. 3.9.3
Česká krajinářská architektura a zahrady zdravotnických zařízení
V přehledu „druhů zelených ploch“ (Kavka, 1970) je uvedena samostatná kategorie „zeleň u léčebných ústavů“. Mimo jiné se zde uvádí, že velikost zelených ploch u nemocnic nemá klesnout pod 100 m2 na jedno lůžko, 43
optimálně však má být 200-300 m2 na jedno lůžko. V kompozici zeleně se musí odrážet speciální požadavky na velikost a strukturu zelených ploch. Wagner (1990) specifikuje základní rozdělení na: sadovnická úprava okolí nemocnic: zdůrazňuje nutnost zabezpečení přitažlivého prostředí vysoké estetické hodnoty pro hospitalizované pacienty, zeleň okolí poliklinik: rozvíjí myšlenku „dobré organizace čekací doby na ošetření“, která by umožnila pobyt mimo budovu, sadovnická úprava sanatorií: s ohledem na jejich lokalizaci je možno vytvořit „vyhraněné“ podmínky pro dlouhodobější pobyt pacienta. V širším kontextu studované problematiky se tématem zabývá i Otruba (2002) neboť charakterizuje zahradní architekturu lázeňských míst. Kučera a kol. (2004) vymezuje funkční typ „zeleň v doplňkové funkci – zdravotnická zařízení“ s definicí: vyhrazená zeleň s omezeným přístupem, převážně oplocená, často parkově upravené plochy s pravidelnou údržbou a dobrou vybaveností s doplňky. Typologie zahrad zdravotnických zařízení není pravděpodobně v české odborné literatuře doposud zpracována. Možné východisko pro její odvození může představovat typologie zdravotnických zařízení tak, jak jej uvádí např. ve své diplomové práci Mrkvičková (2012). Vlastní (pracovní) návrh typologie je uveden v šesté kapitole.
44
3.10 Shrnutí současných trendů navrhování zahrad zdravotnických zařízení
(1) V období let 1950-1990 zmizel důraz na terapeutickou hodnotu kontaktu pacienta s přírodou, tolik propagovaný právě v širších souvislostech založených sanatorií. (2) Významné výzkumy v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století v USA přinesly podporu pro akceptování pozitivního vlivu pobytu v přírodním prostředí a v zahradách na zdravotní stav léčených. Lidé oceňovali především tradiční zahradní prvky jako trávníky, stromy, květiny a vodní plochy. Devadesát procent uživatelů zaznamenalo pozitivní změnu nálady po čas strávený venku – důležitost zahrad spočívá zejména v úplném kontrastu okolních vjemů v porovnání s vjemy v nemocnicích. (3) Ozdravné zahrady (Healing gardens) – representují přístup, kdy základní premisou je, že léčení není synonymem pro lék. Jsou nově definovány principy pro navrhování ozdravných zahrad – zahrada pomáhá zmírnit stres. (4) Literární sonda do současné německé krajinářské architektury zpracovaná dle Gälzera (2001) dokladuje vysokou propracovanost témat vázaných na zeleň zdravotnických zařízení. (5) Zdá se, že doporučení pro tvorbu zahrad zdravotnických zařízení v našich podmínkách mají spíše obecný charakter, problematika však není zevrubně literárně zpracovaná. V dílčích sděleních lze najít důraz na blíže neurčené přínosy objektů zeleně pro léčebný postup.
45
4
VÝSLEDKY
Charakteristika areálů významných sanatorií ČR a jejich interpretace
4.1
Seznam významných sanatorií ČR byl získán studiem odborné literatury, zejména publikace História boja proti tuberkulóze od autorů Virsík a Krištůfek z roku 2000 a zahrnuje celkem 11 objektů, u kterých byly získány relevantní údaje o jejich vzniku a dalších níže uvedených charakteristikách. Cílem vypracování charakteristik areálů významných sanatorií bylo především ověřit naplnění/realizaci vybraných doporučení pro jejich zakládání (kap.3) v našich podmínkách. 4.1.1
Období založení sanatorií
V následující tabulce jsou chronologicky seřazena zkoumaná sanatoria podle období založení. Tabulka č. 3: Seznam zkoumaných sanatorií s roky založení P.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Název sanatoria Sanatorium Luže u Vysokého Mýta Sanatorium Albertinum v Žamberku Sanatorium Paseka Sanatorium Jevíčko Sanatorium Pleš Sanatorium Janov u Rokycan Sanatorium Kostelec nad Černými lesy Sanatorium Prosečnice Sanatorium Jablunkov Sanatorium Cvikov Sanatorium Babice nad Svitavou
46
rok založení 1901 1905 1915 1916 1916 1921 1921 1922 1929 1929 1939
4.1.2
Srovnání přírodních charakteristik areálů sanatorií
Uvedené klimatické charakteristiky byly získány prostřednictvím mapové aplikace Mapy podnebí Česka Univerzity Palackého v Olomouci (Štěpánová, 2010). Nadmořská výška Srovnáním nadmořských výšek jednotlivých areálů bývalých sanatorií (graf č. 1) se ukazuje zajímavá souvislost mezi jednotlivými objekty. Kromě bývalého sanatoria v Babicích nad Svitavou, které bylo v rámci zkoumaných objektů založeno jako poslední a nebylo původně přímo určeno jako sanatorium pro pacienty s TBC, nýbrž obyčejná léčebna, jsou všechny umístěny ve výšce nad 300 m n. m. Současně platí, že nejvýše položené sanatorium se nachází v 450 m n. m. Výškový rozdíl mezi deseti z jedenácti sanatorií tvoří maximálně 130 metrů. Lze se tedy domnívat, že při zakládání těchto objektů byl kladen důraz na dobové doporučení, zmíněné v literární části této práce, že je vhodné sanatoria umísťovat v nadmořských výškách obvyklých pro daný region, což do značné míry dokládá i porovnání s hodnotou průměrné nadmořské výšky v České republice, která je 430 m n. m.
47
Charakteristiky klimatu V následující tabulce jsou uvedeny zjištěné klimatické charakteristiky pro jednotlivá sanatoria. Tabulka č. 4: Klimatické charakteristiky areálů sanatorií Sanatorium Sanatorium Sanatorium Sanatorium Luže Žamberk Paseka Jevíčko 8 7 8 7 50 30 40 40 700 1000 800 600 20,11 10,11 20,11 10,11
Klimatická charakteristika Průměrná roční teplota vzduchu (st. C): Průměrný roční počet letních dní: Průměrný roční úhrn srážek (mm): Průměrné datum prvního sněžení: Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu ( %):
80
80
80
80
Průměrný roční počet dusných dní
15
10
15
10
3800
3700
3800
3800
4
4
3
3
24
27
Průměrný roční úhrn globálního záření
(MJ/m2):
Průměrná roční rychlost větru (m/s): Průměrný počet dní s bouřkou:
Sanatorium Pleš
Klimatická charakteristika Průměrná roční teplota vzduchu (st. C):
S. Janov u Rokycan
21 24 S. Kostelec n. Černými Sanatorium lesy Prosečnice
7
7
8
8
Průměrný roční počet letních dní:
50
40
40
50
Průměrný roční úhrn srážek (mm):
650
650
650
650
Průměrné datum prvního sněžení:
20,11
20,11
20,11
10,11
Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu ( %):
80
80
80
80
Průměrný roční počet dusných dní
10
10
15
15
3900
3800
3900
3900
3
4
4
3
21
24
24 S. Babice nad Svitavou
24
Průměrný roční úhrn globálního záření (MJ/m2): Průměrná roční rychlost větru (m/s): Průměrný počet dní s bouřkou: Klimatická charakteristika
Sanatorium Sanatorium Jablunkov Cvikov
Průměrná roční teplota vzduchu (st. C): Průměrný roční počet letních dní:
7
7
7
40
40
50
Průměrný roční úhrn srážek (mm):
1000
1000
600
Průměrné datum prvního sněžení:
10,11
10,11
20,11
80
80
80
Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu ( %): Průměrný roční počet dusných dní Průměrný roční úhrn globálního záření (MJ/m2): Průměrná roční rychlost větru (m/s): Průměrný počet dní s bouřkou:
48
10
10
10
3600
3600
4000
4
4
3
24
24
27
Vyhodnocení zjištěných údajů Průměrná roční teplota vzduchu Průměrná teplota vzduchu v České republice je 7,3 stupně Celsia, zkoumané areály vykazují průměrnou teplotu 7 stupňů a 8 stupňů, dá se tedy konstatovat, že z hlediska této veličiny do značné míry odpovídají průměrným hodnotám v České republice. Průměrný počet letních dní Hodnoty průměrného ročního počtu letních dní se v České republice pohybují v rozmezí 10–60 dnů. Z tohoto pohledu lze jednotlivé areály charakterizovat jako lehce nadprůměrné. Šest sanatorií vykazuje průměrnou hodnotu 40 dnů, čtyři areály hodnotu 50 dnů a pouze jeden areál (sanatorium v Žamberku) vykazuje hodnotu 30 letních dní. Průměrný roční úhrn srážek Značně rozdílných hodnot dosahují u jednotlivých objektů průměrné roční úhrny srážek. Srážkově bohaté jsou oblasti, ve kterých jsou situovány areály sanatorií v Žamberku, Jablunkově a Cvikově. Ostatní oblasti, ve kterých se nacházejí zkoumaná sanatoria, lze označit za srážkově průměrné v rámci České republiky. Průměrné datum prvního sněžení Z hlediska průměrného data prvního sněžení patří areály sanatorií, v rámci hodnot dosahovaných v České republice, k těm nejpozdějším. Vzhledem k principům sanatorní léčby tuberkulózy před objevením a plným zavedením antibiotik lze tento fakt označit za velmi výhodný. Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu Hodnoty průměrné roční relativní vlhkosti vzduchu jsou u všech areálů stejné. Tato hodnota, tedy 80%, je v rámci území České republiky nejběžnější z hlediska rozlohy a lze ji tedy označit za odpovídající průměru.
49
Průměrný roční počet dusných dní Průměrný počet dusných dní se v České republice pohybuje mezi pěti až dvaceti dny. V šesti případech vykazují oblasti, kde byla umístěna sanatoria, hodnoty 10 dnů. V pěti případech se jedná o hodnotu 15 dnů. Z tohoto pohledu lze tedy označit výskyt tohoto jevu za průměrný až lehce nadprůměrný. Vzhledem k zaměření sanatorií na léčbu plicních forem tuberkulózy je tento jev pro jejich využití nepříznivý. Lze se ale domnívat, že v době zakládání nebyly tyto informace známy a nemohl na ně tudíž být při rozhodování o umístnění brán zřetel. Průměrný roční úhrn globálního záření Důležitou součástí dobové léčby v sanatoriích byl přísun denního světla. V České republice se hodnota průměrného ročního úhrnu globálního záření pohybuje v rozmezí 3500-4000 MJ*m-2. Většina areálů vykazuje v tomto směru spíše nadprůměrné hodnoty. Nejvyšší hodnotu tohoto jevu má areál sanatoria v Babicích nad Svitavou, Naopak nejnižší areál v Jablunkově a Cvikově. Průměrná roční rychlost větru Z hlediska průměrné roční rychlosti větru patří všechny zkoumané areály k republikovému podprůměru. Vzhledem k základnímu principu dobové léčby, tedy venkovnímu ležení, se tento fakt jeví jako žádoucí a přínosný. Průměrný počet dní s bouřkou Hodnota počtu dní s bouřkou má, s ohledem na původní zaměření zkoumaných areálů, význam zejména v souvislosti zvýšené ionizace vzduchu. Průměrný počet dní s bouřkou se na území České republiky pohybuje v rozmezí 21-30 dnů. Na základě dnes známých údajů lze konstatovat, že jednotlivá sanatoria byla umístěna v oblastech v tomto směru spíše průměrných.
50
Umístění v terénu Všechna zkoumaná sanatoria a jejich areály byly situovány na svazích s jižní, případně jihovýchodní nebo jihozápadní orientací. V tomto případě jsou proměnlivá zejména umístnění jednotlivých objektů v rámci konkrétních svahů. Objekty se nacházejí především v blízkosti úpatí, případně v horní polovině svahu. Žádný areál nebyl situován na vrcholu, případně hřebenu kopce, což lze přičíst zejména očekávatelnému výraznému zhoršení povětrnostních podmínek v souvislosti s venkovními lehárnami jako základním principem léčby v těchto zařízeních. Sanatorium v Jablunkově je jediný areál, který byl umístěn v nivě řeky. Tento areál je na obrázku zvýrazněn černým rámečkem.
Obr. č. 59: Umístění sanatorií v terénu
51
Okolí sanatorií Studiem historických fotografií jednotlivých objektů a jejich areálů bylo zjištěno, že přímé okolí budov sanatorií zaujímala zpravidla parkově upravená plocha, jejíž hlavní prostor tvořila část na jih od budovy. Tento princip lze nalézt u deseti z jedenácti zkoumaných areálů sanatorií. Významné rozdíly v této skupině jsou zejména ve velkorysosti těchto prostor. Mezi sanatoria s přiléhajícími velkoryse pojatými parkovými plochami patří zejména Pleš, Jevíčko, Jablunkov a Paseka. Naopak výrazně skromnějšími plochami tohoto charakteru disponovala například sanatoria v Babicích nad Svitavou a Cvikově. Specifickým
případem
je sanatorium Luže,
které
vznikalo
postupným
skupováním samostatně stojících budov a jeho areál díky tomu jednotlivé budovy spojuje. Z historických fotografií jednotlivých areálů lze rovněž vysledovat, že budovy sanatorií byly často v kontaktu s rozsáhlými zapojenými dřevinnými porosty, zejména lesy. Budovy byly často situovány na jih od těchto porostů. Bylo tím pravděpodobně dosaženo efektu lépe dýchatelného chladnějšího vzduchu
v letních
mikroklimatu
lesa.
dnech, Z tohoto
zároveň pohledu
s možností specifickým
vycházek je
areál
v příznivém sanatoria
v Jablunkově, který nenavazoval přímo na lesní porost, ale na sever od budovy bylo založeno pinetum.
Obr. č. 60: Ukázky okolí sanatorií 52
Porovnání aktuálního využití areálů sanatorií Všechna zkoumaná sanatoria sloužila pro lékařské účely i po ukončení léčby tuberkulózy. Velká většina z nich slouží tomuto účelu dodnes. Výjimku tvoří sanatorium v Kostelci nad Černými lesy, které sloužilo jako léčebna pro sovětská vojska a jehož činnost byla ukončena po odsunu těchto vojsk kolem roku 1991. Další výjimku tvoří sanatorium Prosečnice, které ale fungovalo až do roku 2005 jako specializované pracoviště pro léčbu multirezistentní tuberkulózy při Fakultní Thomayerově nemocnici. Posledním, aktuálně nevyužívaným objektem, je Sanatorium v Babicích nad Svitavou, kde do roku 2011 fungovala léčebna spadající pod Fakultní nemocnici v Brně. (Radiožurnál, 2014; Fakultní Thomayerova nemocnice, 2014; Brněnský deník, 2014) Lze tedy konstatovat, že zkoumaná sanatoria a jejich areály byly považovány za vhodné pro léčbu v obecném významu i po ukončení léčby tuberkulózy.
Tabulka č. 5: Aktuální využití sanatorií Název sanatoria
Rok založení
Sanatorium Luže u Vysokého Mýta Sanatorium Albertinum v Žamberku Sanatorium Paseka Sanatorium Jevíčko Sanatorium Pleš
1901 1905 1915 1916 1916
Sanatorium Janov u Rokycan Sanatorium Kostelec nad Černými lesy Sanatorium Prosečnice
1921
Aktuální využití Odborná léčebna pro děti a dospělé Odborný léčebný ústav Odborný léčebný ústav Odborný léčebný ústav Institut onkologie a rehabilitace Léčebna tuberkulózy a respiračních nemocí
1921 Bez využití 1922 Bez využití Sanatorium pro dospělé se zaměřením na léčbu plicních 1929 onemocnění 1929 Léčena respiračních nemocí 1939 Bez využití
Sanatorium Jablunkov Sanatorium Cvikov Sanatorium Babice nad Svitavou
53
4.2
Popis a grafické karty areálů významných sanatorií
4.2.1
Grafické karty areálů významných sanatorií
Pro každé z vybraných sanatorií byla zpracována jeho charakteristika formou grafických příloh. Tabulka č. 6: Popisy fotografií grafických karet POPISY FOTOGRAFIÍ GRAFICKÝCH KARET Datace Komentář k obsahu fotografie Sanatorium Luže Aktuální letecký snímek Historická mapa Historická fotografie č.7 Historická fotografie č.8 Historická fotografie č.9 Historická fotografie č.10
1927 1933 1950 1950
sanatorium v zástavbě lokalizace v historické mapě areál sanatoria areál sanatoria - založené výsadby historický letecký snímek struktura porostů
1918 1925 1937 1945
areál je součást zástavby lokalizace v historické mapě původní sanatorium-vila na terase nad údolím vila se zahradou nová budova sanatoria nová budova sanatoria
Sanatorium Albertinum v Žamberku Aktuální letecký snímek Historická mapa Historická fotografie č.11 Historická fotografie č.12 Historická fotografie č.13 Historická fotografie č.14 Sanatorium Paseka Aktuální letecký snímek Historická mapa Historická fotografie č.15 Historická fotografie č.16 Historická fotografie č.17
1917 1923 1929
Historická fotografie č.18
1956
Sanatorium Pleš Aktuální letecký snímek Historická mapa Historická fotografie č.19 Historická fotografie č.20
1917 1923
Historická fotografie č.21 Historická fotografie č.22
1930 1960
areál a jeho vazba na lesní porosty vazba na reliéf -modelový případ areál po založení struktura výsadeb atmosféra nástupního prostoru z parku terasové uspořádání nástupního prostoru (stromořadí Populus nigra Italica (?)
čitelné principy původní dispozice lokalizace v lesním komplexu celkový pohled od JJZ pravidelná dispozice parteru situace parteru v dispozičním řešení roku 1923 zjednodušená úprava parteru
Sanatorium Jevíčko Aktuální letecký snímek Historická mapa Historická fotografie č.23
1916
Historická fotografie č.24 Historická fotografie č.25 Historická fotografie č.26
1925 1930 1934
54
rozlehlost areálu, struktura vegetace, zbytky původní dispozice vazba na reliéf krajiny geometrie původní kompozice dominantní zahloubený parter, čitelné vegetační úpravy čitelné výsadby dřevin, "balkony sanatoria zahloubený parter s lemem růží
Sanatorium Janov u Rokycan Aktuální letecký snímek Historická mapa Historická fotografie č.27-30 Sanatorium Kostelec nad Černými Lesy Aktuální letecký snímek Historická mapa Historická fotografie č.31-34 Sanatorium Prosečnice Aktuální letecký snímek Historická mapa Historická fotografie č.35 Historická fotografie č.36 Historická fotografie č.37 Historická fotografie č.38
nedat
lokalizace lokalizace v historické mapě areál sanatoria
nedat
lokalizace lokalizace v historické mapě areál sanatoria
1924 1926 1929 1958
Sanatorium Cvikov Aktuální letecký snímek Historická mapa Historická fotografie č.39 Historická fotografie č.40
1910 1930
Historická fotografie č.41
1936
Historická fotografie č.42
1940
lokalizace vazba na reliéf -modelový případ budova a "léhárny pro pacienty" založené zahradní úpravy založené zahradní úpravy rozvolněná výsadba před "lahárnami"
znatelné jednotlivé stavby areálu lokalizace v historické mapě chatová kolonie před založením sanatoria sanatorium v doteku se zástavbou úprava v bezprostředním okolí hlavní budovy úprava v bezprostředním okolí hlavní budovy
Sanatorium Jablunkov Aktuální letecký snímek Historická mapa Historická fotografie č.43
1929
Historická fotografie č.44 Historická fotografie č.45 Historická fotografie č.46
1937 nedat nedat
vymezení areálu sanatoria - řeka- doprava (koleje) umístění v nivní poloze budova bez zahraní úpravy okolí dispoziční řešení, založená struktura vegetace detail výsadeb, extenzivní údržba detail výsadeb, extenzivní údržba
1936 1940 1940 2014
lokalizace (zástavba, řeka) řeka a umístění sanatoria budova sanatoria jako dominanta prostoru vegetace mezi sanatoriem a řekou vegetace mezi sanatoriem a řekou stav porostu a staveb
Sanatorium Babice nad Svitavou Aktuální letecký snímek Historická mapa Historická fotografie č.47 Historická fotografie č.48 Historická fotografie č.49 Historická fotografie č.50
55
SANATORIUM LUŽE Umístnění v terénu - pohled z jihu
Historická mapa (19.stol)
Aktuální letecký snímek
S
(63)
S
(64)
Historické fotografie
(7) 1927
(8) 1933
(9) 1950
(10) po r. 1950
Datum založení:1901 Autor: neznámý
GPS souřadnice: 49.8887125N, 16.0305197E Nadmořská výška: 340m n.m.
Charakteristika klimatu Průměrná roční teplota vzduchu (st. C): 8 Průměrný roční počet letních dní: 50 Průměrný roční úhrn srážek (mm): 700 Průměrné datum prvního sněžení: 20,11
Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu ( %): 80 Průměrný roční úhrn globálního záření (MJ/m2): 3800 Průměrná roční rychlost větru (m/s): 4 Počet dní s bouřkou: 27 56
S. ALBERTINUM V ŽAMBERKU Umístnění v terénu - pohled z jihu
Historická mapa (19.stol)
Aktuální letecký snímek
S
(63)
S
(64)
Historické fotografie
(11) 1918
(12) 1925
(13) 1937
(14) 1945 GPS souřadnice: 50.0918836N, 16.4635178E Nadmořská výška: 420m n.m.
Datum založení:1905 Autor: neznámý Charakteristika klimatu Průměrná roční teplota vzduchu (st. C): 8 Průměrný roční počet letních dní: 40 Průměrný roční úhrn srážek (mm): 700 Průměrné datum prvního sněžení: 10,11 57
Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu ( %): 80 Průměrný roční úhrn globálního záření (MJ/m2): 3700 Průměrná roční rychlost větru (m/s): 4 Počet dní s bouřkou: 27
SANATORIUM PASEKA Umístnění v terénu - pohled z jihu
Historická mapa (19.stol)
Aktuální letecký snímek
S
(63)
S
(64)
Historické fotografie
(15) cca1917
(16) 1923
(18) 1956
(17) 1929
GPS souřadnice: 49.8093347N, 17.2282764E Nadmořská výška: 365m n.m.
Datum založení:1915 Autor: neznámý Charakteristika klimatu Průměrná roční teplota vzduchu (st. C): 9 Průměrný roční počet letních dní: 50 Průměrný roční úhrn srážek (mm): 700 Průměrné datum prvního sněžení: 20,11
Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu ( %): 80 Průměrný roční úhrn globálního záření (MJ/m2): 3800 Průměrná roční rychlost větru (m/s): 3 Počet dní s bouřkou: 21 58
SANATORIUM PLEŠ Umístnění v terénu - pohled z jihu
Historická mapa (19.stol)
Aktuální letecký snímek
S
(63)
S
(64)
Historické fotografie
(20) 1923
(19) 1917
(21) cca 1930
(22) 1960 GPS souřadnice: 49.8336619N, 14.2861642E Nadmořská výška: 420m n.m.
Datum založení:1916 Autor: arch. Kříženecký Charakteristika klimatu Průměrná roční teplota vzduchu (st. C): 8 Průměrný roční počet letních dní: 50 Průměrný roční úhrn srážek (mm): 600 Průměrný sezónní úhrn srážek-léto (mm): 250 59
Průměrné datum prvního sněžení: 20,11 Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu ( %): 80 Průměrný roční úhrn globálního záření (MJ/m2): 3900 Průměrná roční rychlost větru (m/s): 3 Počet dní s bouřkou: 24
SANATORIUM JEVÍČKO Umístnění v terénu - pohled z jihu
Historická mapa (19.stol)
Aktuální letecký snímek
S
(63)
S
(64)
Historické fotografie
(24) 1925
(23) cca 1916
1940 (26)1960 1934
(25) 1930
GPS souřadnice: 49.6337392N, 16.6671186E Nadmořská výška: 445m n.m.
Datum založení:1916 Autor: Ing. Jan Flora Charakteristika klimatu Průměrná roční teplota vzduchu (st. C): 8 Průměrný roční počet letních dní: 40 Průměrný roční úhrn srážek (mm): 600 Průměrné datum prvního sněžení: 10,11
Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu ( %): 80 Průměrný roční úhrn globálního záření (MJ/m2): 3800 Průměrná roční rychlost větru (m/s): 3 Počet dní s bouřkou: 24 60
S. JANOV U ROKYCAN Umístnění v terénu - pohled z jihu
Historická mapa (19.stol)
Aktuální letecký snímek
S
(63)
S
(64)
Historické fotografie
(27) nedat.
(28) nedat.
(29) nedat.
(30) nedat. GPS souřadnice: 49.7050364N, 13.6661958E Nadmořská výška: 450m n.m.
Datum založení:1921 Autor: arch. Hanuš Zápal Charakteristika klimatu Průměrná roční teplota vzduchu (st. C): 8 Průměrný roční počet letních dní: 40 Průměrný roční úhrn srážek (mm): 650 Průměrné datum prvního sněžení: 20,11
Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu ( %): 80 Průměrný roční úhrn globálního záření (MJ/m2): 3800 Průměrná roční rychlost větru (m/s): 4 Počet dní s bouřkou: 24 61
S. KOSTELEC NAD ČERNÝMI LESY Umístnění v terénu - pohled z jihu
Historická mapa (19.stol)
Aktuální letecký snímek
S
(63)
S
(64)
Historické fotografie
(31) nedat.
(32) nedat.
(33) nedat.
(34) nedat. GPS souřadnice: 49.9892797N, 14.8661364E Nadmořská výška: 350m n.m.
Datum založení:1921 Autor: arch. Franišek Fiala Charakteristika klimatu Průměrná roční teplota vzduchu (st. C): 8 Průměrný roční počet letních dní: 40 Průměrný roční úhrn srážek (mm): 650 Průměrné datum prvního sněžení: 20,11
Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu ( %): 80 Průměrný roční úhrn globálního záření (MJ/m2): 3900 Průměrná roční rychlost větru (m/s): 4 Počet dní s bouřkou: 24 62
SANATORIUM PROSEČNICE Umístnění v terénu - pohled z jihu
Historická mapa (19.stol)
Aktuální letecký snímek
S
(63)
S
(64)
Historické fotografie
(35) 1924
(36) 1926
(38) 1958
(37) cca 1929
GPS souřadnice: 49.8632594N, 14.5386706E Nadmořská výška: 320m n.m.
Datum založení:1922 Autor: arch. Jonáš Charakteristika klimatu Průměrná roční teplota vzduchu (st. C): 7 Průměrný roční počet letních dní: 50 Průměrný roční úhrn srážek (mm): 600 Průměrné datum prvního sněžení: 10,11
Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu ( %): 80 Průměrný roční úhrn globálního záření (MJ/m2): 3900 Průměrná roční rychlost větru (m/s): 3 Počet dní s bouřkou: 21 63
SANATORIUM CVIKOV Umístnění v terénu - pohled z jihu
Historická mapa (19.stol)
Aktuální letecký snímek
S
(63)
S
(64)
Historické fotografie
(40) cca 1930
(39) 1910
(41) 1936
1960 (42) 1940 GPS souřadnice: 50.7910231N, 14.6175172E Nadmořská výška: 400m n.m.
Datum založení:1929 Autor: arch. Karel Tymich Charakteristika klimatu Průměrná roční teplota vzduchu (st. C): 8 Průměrný roční počet letních dní: 40 Průměrný roční úhrn srážek (mm): 650 Průměrné datum prvního sněžení: 20,11
Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu ( %): 80 Průměrný roční úhrn globálního záření (MJ/m2): 3800 Průměrná roční rychlost větru (m/s): 4 Počet dní s bouřkou: 24 64
SANATORIUM JABLUNKOV Umístnění v terénu - pohled z jihu
Historická mapa (19.stol)
Aktuální letecký snímek
S
(63)
S
(64)
Historické fotografie
(43) 1929
(44) 1937
(45) nedat.
(46) nedat. GPS souřadnice: 49.5700103N, 18.7516297E Nadmořská výška: 400m n.m.
Datum založení:1929 Autor: J. Rull Budova: arch. Kumpošt, Laml, Liebscher Charakteristika klimatu Průměrná roční teplota vzduchu (st. C): 8 Průměrný roční počet letních dní: 50 Průměrný roční úhrn srážek (mm): 700 Průměrné datum prvního sněžení: 10,11
Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu ( %): 80 Průměrný roční úhrn globálního záření (MJ/m2): 3600 Průměrná roční rychlost větru (m/s): 3 Počet dní s bouřkou: 24 65
S. BABICE NAD SVITAVOU Umístnění v terénu - pohled z jihu
Historická mapa (19.stol)
Aktuální letecký snímek
S
(63)
S
(64)
Historické a současné fotografie
(48) cca 1940
(47) 1936 jako léčebna
19401960(50) Současný stav
(49) 1940
GPS souřadnice: 49.2757914N, 16.6691044E Nadmořská výška: 260m n.m.
Datum založení:1939 Autor: neznámý Charakteristika klimatu Průměrná roční teplota vzduchu (st. C): 8 Průměrný roční počet letních dní: 50 Průměrný roční úhrn srážek (mm): 600 Průměrné datum prvního sněžení: 20,11
Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu ( %): 80 Průměrný roční úhrn globálního záření (MJ/m2): 3900 Průměrná roční rychlost větru (m/s): 3 Počet dní s bouřkou: 24 66
4.2.2
Naplnění doporučovaných principů pro tvorbu vybraných sanatorií shrnutí
Areály sanatorií založené v našich podmínkách v rozmezí let 19011939 jsou příkladem objektů krajinářské architektury, u kterých byla velmi důrazně akceptována dobová doporučení pro výběr místa k jejich zakládání. Takto byla vědomě vybírána místa s konkrétními klimatickými charakteristikami, s výhodným mikroklimatem (návaznost na lesní porosty), preferencí jižních svahů (popř. JV či JZ) – nikdy na vrcholu svahu – a s možností založení zahradní úpravy v bezprostředním okolí sanatoria. Zkoumaná sanatoria a jejich areály byly považovány za vhodné pro léčbu v obecném významu i po ukončení léčby tuberkulózy. Areály analyzovaných sanatorií jsou kromě jiného příkladem nenahraditelného významu zeleně (objektů krajinářské architektury) pro zdraví člověka.
67
4.3
Charakteristika modelového objektu - OLU Paseka
4.3.1
Historie areálu sanatoria Paseka
Dle dostupných archiválií lze předpokládat, že zakládání parku bylo započato po dostavbě budovy sanatoria, tedy mezi lety 1915-1916. Areál sanatoria paseka byl postupně výrazně rozšiřován. Jeho původní rozsah je možné vidět na leteckém snímku z roku 1923. Zároveň je z tohoto snímku patrné, že již v tomto období byla zbudována základní cestní síť tehdejšího areálu, jež se skládala z obvodových cest a jedné páteřní, spojující cestu obvodovou s vilou ředitele a prostorem před hlavní budovou. Nejdříve byly pravděpodobně realizovány úpravy v okolí hlavní budovy a vily ředitele, které měly formální charakter. Samotný park byl koncipován spíše volně – krajinářsky. Na tomto, ale i dalších snímcích, je rovněž patrná pravidelná výsadba sadu v jižní části areálu a z jihu navazující zemědělsky využívaná půda. Vzhledem k dobovým doporučením k léčbě tuberkulózy v sanatoriích lze předpokládat, že zmíněný sad byl využíván pro terapii pacientů. Z hlediska konkrétních dřevin lze v dnešní době nalézt v areálu pravděpodobně původní jedince. Jedná se zejména o Fagus sylvatica ´Atropunicea´ v blízkosti hlavního vchodu do budovy, případně o jedince Larix decidua.
Obr. č. 61: Letecký snímek z roku 1923
V následující době dochází k rozšíření areálu směrem na jih. V rámci tohoto rozšíření byl pravděpodobně současně zbudován rybník. Dochází rovněž k dalším úpravám v rámci původní části areálu mezi ředitelskou vilou a hlavní budovou. Konkrétně se jedná o zbudování dalších cest, cest se středovými 68
záhony. V tomto období byla rovněž realizována zpevněná plocha s fontánou, která měla pravděpodobně tvořit pomyslné centrum zahradních úprav v přímém okolí hlavní budovy. Z roku 1942 byly dochovány plány dílčích úprav areálu od autorů Günther Vogel a Emil Tiebart-Schrofb. Jedná se o výměrou drobné úpravy v okolí vstupu do hlavní budovy a jejich zrealizování není možno ověřit. Vzhledem k dobovým událostem lze předpokládat, že dalšího výraznějšího rozvoje se areál dočkal po druhé světové válce.
V této souvislosti došlo
zejména k rozšíření cestní sítě v jižní části stávajícího areálu. Území na sever od hlavní budovy, které je řešené v rámci diplomové práce, bylo v tomto období součástí větší lesní plochy protkané lesními cestami. Z terénního průzkumu vyplynulo, že tyto cesty byly vybaveny mobiliářem a sloužily tedy k procházkám pacientů v příznivém klimatu lesa.
Obr. č. 62: Situace z roku cca 1950
69
Všechny relevantní podklady v rámci historie areálu sanatoria Paseka byly pro přehlednost shromážděny v rámci přílohy č. 2. Součástí této přílohy je i výše
uvedená
historická
mapa
areálu
předpokládaných etap vývoje úprav.
70
s vyznačením
jednotlivých
4.3.2
Aktuální zaměření OLÚ Paseka
Odborný léčebný ústav Paseka, jenž vznikl z původního sanatoria pro léčbu tuberkulózy, se v současnosti zabývá léčbou pacientů na následujících odděleních: lůžka následné péče, rehabilitace, pneumologie a ftizeologie, sociální hospitalizace. Zároveň poskytuje ústav ambulantní zdravotní péči v plicních, chirurgických, rehabilitačních a neurologických ordinacích, včetně ordinace praktického lékaře. (OLÚ Paseka, 2013) Možnost přímého využití pohybu pacientů venku během léčby mají zejména pacienti z oddělení rehabilitace, případně ambulantně léčení pacienti. V rámci rehabilitace jsou do ústavu přijímáni hlavně pacienti po náhradách kyčelních, případně kolenních kloubů. (OLÚ Paseka, 2013; Zloch, 2014) Příčiny náhrady kyčelního a kolenního kloubu K nutnosti v souvislosti
náhrady s jejich
kyčelního,
případně
degenerativním
kolenního
onemocněním.
kloubu,
dochází
Nejčastěji
dochází
k osteoartróze, jež se vyskytuje zhruba u 15% populace. Jedná se o kloubní onemocnění, při kterém dochází ke změně mechanických vlastností chrupavky. Z etiologického hlediska je osteoartróza dělena na primární a sekundární. Zatímco u primární osteoartrózy je základem vzniku disregulace metabolismu kloubní chrupavky, u sekundární jsou známy následující příčiny vzniku: anatomické (např. nestejná délka končetin), traumatické (v důsledku vymknutí, zlomeniny, případně chronické mikrotraumatizace – neadekvátní sportovní zátěž), metabolické (např. diabetes a dna), zánětlivé (artritida). (Kolář, 2009)
Toto onemocnění je operativně léčeno buď pomocí artroskopických výkonů a ošetřením kloubního povrchu, operačními zásahy ovlivňujícími rozložení zátěže, nebo pomocí náhrady kloubů – alloplastiky. (Kolář, 2009). Detailnější popis této diagnózy je uveden s ohledem na návrh programu modelového objektu.
71
Rehabilitace po alloplastice Pacienti jsou na rehabilitační oddělení Odborného léčebného ústavu Paseka přijímáni zhruba druhý týden po operaci. V této době jsou již schopni (v případě, že nenastaly nějaké komplikace) aktivního pohybu s pomocí dvou francouzských holí, postupem času už jen s pomocí vycházkové hole. Samotná rehabilitace v ústavu trvá zpravidla 4-6 týdnů s ohledem na dosažené pokroky u každého pacienta. (Kolář, 2009; Drtinová, 2009) Během rehabilitace se postupně přechází k nácviku vhodné chůze s opěrnými pomůckami pro odlehčení operované končetiny, nácviku chůze po schodech s oporou (zhruba od třetího týdne pokud není indikováno jinak), chůze po nakloněných plochách taktéž s oporou a obdobným cvikům. Účelem těchto cviků je posílení svalů okolo operovaného místa pro zajištění stabilizace náhradních kloubů, nácvik správné chůze v prostředí simulujícím běžné podmínky. Obecným principem je vytvoření fyzických a habituálních dovedností pro následující každodenní život pacienta s ohledem na možná rizika. Tyto principy jsou využitelné i v rámci rehabilitace po cévních mozkových příhodách. (Kolář, 2009; Drtinová, 2009)
72
4.4
Ověřovací studie rozšíření areálu OLÚ Paseka
4.4.1
Identifikační údaje stavby
Tato kapitola je součástí přílohy č. 1: Průvodní zpráva (str. 2) 4.4.2
Rozborová část
Tato kapitola je součástí přílohy č. 1: Průvodní zpráva (str. 2) 4.4.3
Návrhová část
Tato kapitola je součástí přílohy č. 1: Průvodní zpráva (str. 15) 4.4.4
Propočet nákladů
Tato kapitola je součástí přílohy č. 1: Průvodní zpráva (str. 23)
73
5
DISKUZE Na areály plicních léčeben můžeme pohlížet jako na objekty krajinářské
architektury mj. také proto, že představují území, která byla přetvořena běžně uplatňovanými oborovými metodami a vyhovují stávajícím názorům na funkci zeleně (Kučera a kol. 2004). Zda a do jaké míry se jedná o specifické objekty, je však k diskuzi. Tato diskuze však naráží na výraznou absenci literárních údajů, především pak v národní odborné literatuře. Zpracovaná práce snad nabízí základ pro úvodní diskuzi v několika tématech. Výchozí téma se týká důvodů zakládání sanatorií a jejich nezbytného prostorového zázemí v širším kontextu – tedy především jako konkrétní reakce na vzniklou epidemiologickou situaci na přelomu 19. a 20. století (kapitoly 3.2 3.8). Tento dobový pohled je doplněn literární rešerší o současné názory na tvorbu zeleně u zdravotnických zařízení (kapitoly 3.9, 3.10). Při detailním studiu dobových literárních zdrojů (Carrington, 1911; Pospíšil, 1945) nenacházíme u jednotlivých autorů zásadní rozpor mezi dobovým tvrzením vzájemně i v konfrontaci se současnou literaturou. Dobové požadavky na léčbu v sanatoriích totiž vychází z léčby konkrétní nemoci (tenkrát nebylo možné tuberkulózu přímo léčit). Aspekty klimatu byly důležité zejména z hlediska venkovních leháren, utužování organismu, pobytu a chůze v prostředí mimo budovy atd. Využívání těchto metod se zcela jednoznačně promítlo i do architektury budov (lehárny, pavlače), do organizace venkovních prostorů sanatorií (vedení cest, odpočivné prostory) a do pokračování programu pro klienty za vlastní hranice sanatoria (uvolněné výhledy do krajiny, snad i komunikační propojení). Lze spekulovat i s myšlenkou, že v literatuře prokázaný důraz na využívání prostředí jako „specifické léčebny“ (Carrington, 1911; Nolt, 2010) byl do určité míry i reakcí na absenci přímé terapie. Samozřejmě vhodné klima, stejně jako čistota ovzduší kvůli časté izolovanosti sanatorií od měst je cenný benefit i dnes – je však vnímán pouze jako „podpůrný“ aspekt léčby. Nesporný význam objektů zeleně, jako principu sanatoria, byl a je spatřován ve vlivu na duševní stav klienta. Je evidentní, že o tomto přínosu věděli velmi dobře už za časů Bröhmera (Nolt, 2010) a jeho pokračovatelů v USA na začátku 20. stol (Carrington, 1911). Po zpracování detailního rozboru (Carrington, 1911) je prokazatelné, že na tuto tradici logicky navázal i Cooper 74
Marcus s dalšími autory dnes (Cooper Marcus a Barnes, 1995; Ulrich, Cooper Marcus a Barnes, 1999; Cooper Marcus, 2007). Je patrné, že základní předpoklady, které uvádí jako předmět bádání, mohly být odvozeny právě od Carringtona. Zdá se, že čím hůře léčitelná je daná nemoc (případně neléčitelná), tím je benefit zahrady, parku pro onoho pacienta vyšší resp. více jednotlivými autory zdůrazňovaný. Toto poznání podle našeho názoru nikterak neznehodnocuje samotný význam objektů zeleně pro člověka, spíše je ostřeji vnímán komplexnější pohled na příčiny „absence zdraví“ a všechny okolnosti, které ovlivňují pohodu člověka. Autoři (Cooper Marcus a Barnes, 1995; Ulrich, Cooper Marcus a Barnes, 1999; Cooper Marcus, 2007) vyzkoumali, že vliv zeleně na psychiku je jednoznačně pozitivní, dá se tvrdit, že u nemocí, u kterých už záleží jen na psychické pohodě (s tím souvisí pravděpodobně i délka přežití), může být zahrada velmi důležitá. U lidí s léčitelnými nemocemi je pořád nejdůležitější ona léčba, ale benefit může být právě v odbourávání stresu, a s tím souvisejícím předcházením zdravotních problémů. Pro lepší pochopení myšlenky je nabídnut tento příměr: •
Pacient jede tam, kde mají park, takže nemusí čekat tři hodiny v čekárně, ale může se procházet. Nebude tedy odsouvat prohlídku atd. Podobně u mladých rodin s dětmi, je tam hřiště… dítě se zabaví a rodiče si mezitím zajdou na kontrolu apod.
•
U lidí, kteří se dlouhodobě léčí v zařízení, by mohlo platit to samé, zejména pokud s tím místem mají takovou zkušenost již z ambulantní léčby.
Z hlediska samotné instituce jde především o atraktivnost pro klienty (pacienty). Toto se může projevit např. v množství pacientů, kteří si platí nadstandard, stejně jako v obsazenosti atd. Tato témata mohou souviset se zvyšujícím se konkurenčním prostředím mezi nemocnicemi.
75
Současná doporučení americké provenience pro krajinářskou architekturu v oblasti zdravotnických zařízení nepřináší žádné převratné myšlenky (Cooper Marcus a Barnes, 1995; Ulrich, Cooper Marcus a Barnes, 1999; Cooper Marcus, 2007). Tato doporučení mají spíš „doplňkový“ charakter – tzn., že základní podstata léčebné zahrady je v tom, že je to právě zahrada nebo park. Principy, které se doporučují, jsou cenné z hlediska uvědomění si oněch „přidaných hodnot pro pacienta“, ale základní aspekt je totožný s tím, který pochopili už autoři návrhů prvních sanatorií (Carrington, 1911) . Dobovou prioritou nebylo totiž zkoumat, proč tomu tak je, takže nesporná hodnota současných sdělení je ve vědeckém zdůvodnění těchto jevů. S tímto poznáním pak souvisí cenná schopnost definovat důležitější prvky (principy) v rámci konkrétního návrhu. Jsou preferovány rozličné vegetační prvky složené, kombinované, ale i solitérní. Různé textury, zvuk vody, ptáků atd. Z jednotlivých doporučení lze odvodit, že při návrhu „léčebné“ zahrady je tedy důležité najít poměr
mezi
„rozmanitostí“
zahrady
a
uživatelským
komfortem
pacientů/zaměstnanců. (Cooper Marcus a Barnes, 1995; Ulrich, Cooper Marcus a Barnes, 1999; Cooper Marcus, 2007) Navazující téma, které bylo v podstatě do práce zahrnuto až dodatečně, se týká v práci nastíněné typologie zeleně u zdravotnických zařízení. Teoretických soudobých prací na toto téma je relativně málo (Šimek 2001, 2002, Kučera a kol., 2004). Tyto zdroje zdůrazňují metody hodnocení funkčních typů zeleně při řešení konkrétních územně-plánovacích podkladů. Základním předpokladem, na kterém staví autoři svoji metodologii, je existence hlavních a vedlejších (doplňkových) funkčních typů zeleně. •
Funkční typ „park“ je vnímán odbornou i laickou veřejností shodně jako velmi cenný (nejcennější) objekt zeleně, tedy samozřejmě jako „hlavní“ funkční typ.
Nabízí se však logicky otázka, zda je park stále „hlavním“ funkčním typem, když je součástí zdravotnického zařízení (nemocnice, sanatoria,…). V závěru této práce je vyjádřeno přesvědčení, že tomu tak není, protože je primárně
76
součástí zdravotnického zařízení. Tato skutečnost se projevuje v jeho uspořádání, kompozici, programu. Funkční typ „park“ jako nedělitelná součást zdravotnického zařízení je vnímán jako vedlejší funkční typ – zeleň zdravotnického zařízení. Ověřovací studie pro modelový objekt OLÚ Paseka byla zpracována jako příklad možného rozšíření stávajícího areálu. Nejbližší okolí OLÚ takový záměr umožňuje, protože původní areál plicního sanatoria toto území obsahoval a byl pacienty využíván. V návrhu byly především prověřovány možnosti rozšíření programové náplně ve zcela odlišném prostředí (lesní porosty), než nabízí aktuálně využívaný areál (park) – nesporně se jedná o mikroklimatický fenomén dané lokality. Původní představa autora, která zahrnovala mikroklimatická měření, se však ukázala jako nereálná z důvodů finančního i časového zabezpečení. Zpracování studie je v rozsahu doporučovaného standardu České komory architektů.
77
6
ZÁVĚR V obecném povědomí nejen odborné veřejnosti jsou uloženy informace o
existenci relativně rozsáhlých areálů léčeben, které jsou často spojeny s úspěšnou léčbou tuberkulózy na našem území. Na základě studia lékařské literatury a širších informačních zdrojů z okruhu krajinářské architektury se nepodařilo nalézt ucelené informace ke studovanému tématu. V průběhu zpracování zadaného tématu byla problematika zařazena do tří základních témat s výsledky, které jsou takto zformulovány. 1. Sanatoria pro léčbu tuberkulózy a jejich areály Sanatoria pro léčbu tuberkulózy a jejich areály představují z hlediska zájmů krajinářské architektury nejvýznamnější objekty studia. (1) Na přelomu devatenáctého a dvacátého století nebyly vedeny statistiky k jednotlivým nemocem. Nad všemi dobovými plicními nemocemi vystupuje tuberkulóza. Z pohledu zahradní architektury je důležité, že se pro účely léčby této nemoci budovala od přelomu devatenáctého a dvacátého století sanatoria s vysokým důrazem na zařízení jejich areálů a širší okolí. (2) Léčba tuberkulózy byla spojena se vztahem lidí k jejich životnímu prostředí. Tento lék v dobách před vynálezem antibiotik však nebyl hmotný, nýbrž se skrýval v extrémním opaku života ve městě, kde nemocný mohl čerpat výhody přírodního prostředí jako čerstvý vzduch a sluneční světlo. (3) Mezi nejdůležitější složky léčby, které byly současně spojeny s krajinou, patřilo ležení na volném vzduchu a cvičení. Mezi základní cvik patřila chůze. Pěší trasy byly za tímto účelem navrženy skrz areály sanatorií a umožňovaly kontakt s okolní krajinou. Věřilo se, že interakce pacienta s krajinou přináší léčení, které medicína v té době přinést nemohla. Zvláštní pozornost byla kladena na výhledy z verand s lůžky pacientů, aby bylo umožněno vizuální propojení s krajinou jako pomůcka pro uzdravení.
78
(4) Dobové požadavky na zakládání sanatorií nejkomplexněji definuje Carrington (1911) – citace tohoto zdroje v české literatuře však nebyla nalezena. Specifikovány jsou: podmínky pro založení, klimatické podmínky, přírodní podmínky, seskupení budov na pozemku s velkým důrazem na průzkum území (blíže viz kap.3.6.3).
Z pohledu krajinářské architektury je zajímavým faktem, že se od přelomu devatenáctého a dvacátého století budovala zdravotnická zařízení (sanatoria) s vysokým důrazem na koncepci a vybavenost jejich areálů. Mimořádný význam byl kladen na výběr vhodné lokality a vysokou kvalitu širšího okolí sanatorií. Pozoruhodný důraz byl kladen na kvalitu přírodního prostředí a vhodně upravené venkovní prostory, které jako celek mají schopnost člověka léčit. Tyto uplatňované principy se výrazně projevovaly v architektuře staveb a ve vysokých požadavcích na funkčnost a uspořádání areálů (zahrad) s přesahem do okolní krajiny (vizuální propojení).
2. Současné trendy navrhování zahrad zdravotnických zařízení (1) Významné výzkumy v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století (především v USA) přinesly podporu pro akceptování pozitivního vlivu pobytu v přírodním prostředí a v zahradách na zdravotní stav léčených. (2) Současné názory na tvorbu zeleně u zdravotnických zařízení jsou detailně popsány v kap. 3.9. (3) Na základě studia odborné literatury a zkušeností získaných při zpracování modelového objektu je předložen k posouzení vlastní (pracovní) návrh
typologie
zeleně
zdravotnických
zařízení.
Tento
návrh
vychází
z rozdělení funkčních typů zeleně na tzv. „hlavní funkční typy zeleně“ a na „doplňkové funkční typy“ (Kučera, 2004). Viz schéma č. 2.
79
Schéma č. 2: Návrh rozdělení funkčního typu zeleň zdravotnických zařízení
Navržená typologie bezvýhradně respektuje požadavky na hlavní funkci území – tedy funkci zdravotnickou (resp. požadavky cílů, pro které je zařízení léčebně preventivní péče zřízeno). V tomto smyslu musí být kompoziční, provozní i programové řešení u objektů mající charakter hlavních funkčních typů zeleně (parky jako součást areálů
lůžkových
zařízení) plně
podřízeny požadavkům
zdravotnické péče. o Poznámka: park u nemocnice je tedy v tomto případě specifickým příkladem funkčního typu zeleně ve vedlejší funkci. Tento požadavek je v souladu s aktuálními poznatky o významu objektů krajinářské architektury jako součásti zdravotnických zařízení.
Při zevrubnějším pohledu na aktuální tvorbu zahrad zdravotnických zařízení (od 90. let 20. století) lze především u zahraničních autorů (USA) potvrdit vzrůstající důraz na terapeutický význam zeleně. Tento důraz se mimo jiné projevil řadou prakticky využitelných doporučení pro tuto specifickou tvorbu. 80
3. Ověřovací studie rozšíření areálu OLÚ Paseka Cílem studie bylo ověřit možnost uplatnění a koordinaci současných programových možností vhodných pro léčbu současných pacientů se zřetelem na kompoziční řešení areálu odborného léčebného ústavu Paseka a se zohledněním mikroklimatického fenoménu dané lokality. Tohoto cíle bylo dosaženo návrhem rozšíření stávajícího areálu léčebny o prostor na sever od hlavní budovy. Klíčovými součástmi návrhu jsou plochy umožňující rehabilitaci pacientů po totálních endoprotézách kyčle a kolene, dětské hřiště a odpočinkové plochy. Tyto části jsou spojené cestní sítí adekvátní šířky, jež využívá průběh terénu na území. Řešené území navazuje na lesní porosty, čímž využívá mikroklimatu této lokality, zároveň výrazně zatraktivňuje okolí na sever od budov léčebného ústavu, a s tím související výhledy z oken OLÚ. Takové pojetí zohledňuje v práci zdůrazněnou podpůrnou roli prostředí při léčbě pacientů. Studie byla zpracována s ohledem na doporučení plynoucí ze současných trendů navrhování zahrad zdravotnických zařízení. Návrh umožňuje pacientům tělesný pohyb a cvičení, poskytuje příležitost dělat rozhodnutí, vyhledat soukromí, vytváří prostředí podporující komunikaci a stejně tak nabízí přístup k pozitivnímu rozptýlení.
81
7
SHRNUTÍ Diplomová práce je zaměřena na areály plicních léčeben jako specifické
objekty krajinářské architektury. Problematika byla rozdělena do tří základních témat. Prvním jsou sanatoria pro léčbu tuberkulózy a jejich areály tvořící z hlediska krajinářské architektury nejvýznamnější objekty studia. K vybraným areálům na území České republiky byl především formou grafických karet zpracován podrobnější přehled včetně charakteristik přírodních podmínek a historie.
Druhým
tématem
jsou
současné
trendy
navrhování
zahrad
zdravotnických zařízení zjištěné studiem soudobé odborné literatury. V rámci tohoto bodu byl zpracován i návrh rozdělení funkčního typu „zeleň zdravotnických zařízení“. Třetí částí práce je ověřovací studie rozšíření areálu OLÚ Paseka s důrazem na uplatnění a koordinaci současných programových možností vhodných pro léčbu pacientů.
V ověřovací studii byly zohledněny
skutečnosti zjištěné v uvedených předchozích tématech.
8
ABSTRACT The diploma thesis aims on description and development of the pulmonary
hospitals as a specific objects of landscape architecture. The subject has been divided into three basic areas. First area focuses on the specialised sanatoriums for tuberculosis treatment and their greenery as the main field of study from the landscape architecture point of view. As a part of this thesis we have created detailed graphical overview of the environmental and natural conditions as well as overview of the historical background for selected sanatoriums in the Czech republic. Second area aims to provide complex study of contemporary trends in health care facilities greenery identified in the specialised literature. As a part of this section we have compiled proposal for differentiation of the functional type "greenery of the health care facilities". Last area presents verification study for the expansion and cultivation of the OLU Paseka medical facility. The study is based on the upper-mentioned findings and emphasises on the application of contemporary medical care trends in the landscape engineering.
82
9
SEZNAM ZDROJŮ INFORMACÍ Lieratura
BAJAN, Anton, Tuberkulóza, Martin: Osveta, 1990. ISBN 80-217-0078-5. CARRINGTON, Thomas. Tubercolosis Hospital and Sanatorium Construction. New York: The national association for the study and prevention of tuberculosis, 1911. COOPER MARCUS, Clare a Marni BARNES. Gardens in Health Care Facilities: Uses, Therapeutic Benefits, and Design Considerations. Martinez, CA: The Center of Health Design. 1995. COOPER MARCUS, Clare. “Design and Health“ IDRP, January, 2007, 28 s. COOPER MARCUS, Clare. “Healing havens“ Landscape Architecture, August, 2003, s. 84-88. DRTINOVÁ, Kateřina. LÉČEBNĚ – REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO TOTÁLNÍ ENDOPROTÉZE KYČELNÍHO KLOUBU. Brno, 2009. Bakalářská práce. LF MU. FLORART - ING. PAVEL ŠIMEK. Metodika dendrologického průzkumu. Uherský Brod. 2013. GÄLZER, Ralph. Grünplanung für Städte: Planung, Entwurf, Bau und Erhaltung. New York: Ulmer, 2001. ISBN 38-001-3186-2. HORSBURGH, Robert. “Healing by Design.” The New England Journal of Medicine, Vol. 11, 1995,s. 735-740. KAVKA, Bohumil. Krajinářské sadovnictví. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1970, 580 s. KOLÁŘ, Pavel. Rehabilitace v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, xxxi, 713 s. ISBN 9788072626571. KONEČNÝ, Radim. Plicní sanatorium v Jablunkově. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2013, 219 s. ISBN 978-80-86166-36-0. KUČERA, Petr a kol. Zásady péče o přírodně krajinné prostředí měst (oborový dokument); Praha:MŽP, 2004. MAASZ, Harry [ed.]: Gartentechnik und Gartenkunst. Ein Handbuch und Nachschlagewerk für Landschaftsgärtner, Gartenarchitekten, Gartenbauschüler und alle Angehörigen des Gärtnerberufs. Fachbücher des Gärtners Band 1. Nordhausen, Heinrich Killinger, 1920, 707 S. MACRAE, Susan. Consumer Perceptions of the Healthcare Environment: An Investigation to Determine What Matters. Preliminary report published by The Center for Health Design, Martinez, CA, andThe Picker Institute, Cambridge, MA. 1997. MALKIN, Jain. Hospital Interior Architecture. New York: Van Nostrand Reinhold. 1992.
83
MRKVIČKOVÁ, Martina. Areály zdravotnických zařízení - modelový objekt Hamzova léčebna v Luži. Lednice, 2014. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. NIEDENTHAL, Paula, SETTERLUND, Marc, a JONES, Douglas. “Emotional Organization of Perceptual Memory.” San Diego: Academic Press, 1994, str. 87-113. NEUHÄUSLOVÁ-NOVOTNÁ, Zdeňka. Mapa potencionální přirozené vegetace České republiky: textová část, mapová část. Vyd. 1. Praha: Academia, 1998, 341 s. ISBN 8020006877. OLÚ PASEKA. Výroční zpráva 2012. Paseka: OLÚ Paseka, 2013. OTRUBA, Ivar. Zahradní architektura: tvorba zahrad a parků. 1. vyd. Šlapanice: ERA, 2002, 357 s. ISBN 80-86517-28-4. POSPÍŠIL, Vladimír. Lékař a tuberkulosa: Knižnice vědy a života. Praha: nakladatelství Fr. Borový, 1945. SVOBODNÝ, Petr a Ludmila HLAVÁČKOVÁ. Dějiny lékařství v českých zemích. Praha: Triton, 2004. ISBN 80-7254-424-1. ŠIMEK, Pavel. Hodnocení dřevin a jejich porostů pro pěstební účely v zahradní tvorbě. 2001. Dizertační práce. MZLU. ŠIMEK, Pavel. Vegetační prvky, udržovací péče a systémy zeleně sídla. 2002. Habilitační práce. MZLU. ULRICH, Roger, COOPER MARCUS, Clare a Marini BARNES. Healing Gardens: Therapeutic Benefits and Design Recommendations. New York: John Wiley & Sons, 1999. ÚSTAV PRO HOSPODÁŘSKOU ÚPRAVU LESŮ. Taxonomický klasifikační systém půd ČR. 2014. VEBER, Václav. Dějiny Rakouska. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. VIRSÍK, Karol a Peter KRIŠTÚFEK. História boja proti tuberkulóze. Bratislava: Bonus, 2001. ISBN 809684915. VYTISKOVÁ, Michaela. Tuberkulóza a sanatoria v Českých zemích a ve světě na začátku 20. století. Plzeň, 2012. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. WAGNER, Bohdan. Sadovnická tvorba 2 1. vyd. Ilustrace Miroslav Pinc. Praha: SZN, 1990. 323 s. Rostlinná výroba. ISBN 80-209-0112-4. WORSTER, Donald. Nature’s economy: The history of ecological ideas. 1977. ZAHRADNICKÁ FAKULTA, MENDELU. Znalecký posudek (č.04/2014). 2014.
84
Internetové zdroje Adamov a okolí [online]. 2015. [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.adamovaokoli.cz/ Aukce online [online]. 2015. [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: auktiva.cz Aukro [online]. 2015. [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.aukro.cz/ Centrum mapových služeb LČR [online]. 2015. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://geoportal.lesycr.cz/Default.aspx?mode=text Filatelie Gingr [online]. 2015. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.filateliegringr.cz/ Fotohistorie: Historické fotografie [online]. 2015 [cit. 2015-05-04]. Dostupné z: http://fotohistorie.cz/ Fotopolska.eu [online]. 2014. [cit. 2014-05-01]. Dostupné z: www.fotopolska.eu Historical views of disaeases and epidemics: Tuberculosis in Europe and North America, 1800–1922. Harvard University library: Open collection program [online]. 2015 [cit. 2015-02-13]. Dostupné z:http://ocp.hul.harvard.edu/contagion/tuberculosis.html Ing. Pavel Haluza [online]. 2015. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://user.mendelu.cz/xhaluza/odkazy.php Imaginationplayground.com [online]. 2015. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: imaginationplayground.com Jeseník: oficiální stránky města [online]. 2015. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: jesenik.org LTRN Janov [online]. 2015. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.janov.cz/ Mapy.cz [online]. 2015. [cit. 2015-03-25]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/ MM CITÉ. 2015. Mm cité [online]. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.mmcite.com Národní geoportál INSPIRE [online]. 2014 [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/home/ NOLT, Jill. UNIVERSITY OF VIRGINA. The Blue Ridge Sanatorium: Sanatorium landscape. [online]. 2010 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.faculty.virginia.edu/blueridgesanatorium/ Posázavský pacifik [online]. 2015. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://pacifikem.cz/ Rajce.idnes.cz: nick: klobouk17 [online]. 2013 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: klobouk17.rajce.idnes.cz SBĚRATELSTVÍ S.R.O. 2015. Aukce-pohlednic.com [online]. [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: http://www.aukce-pohlednic.com/ 85
Staré pohledy [online]. 2015. [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: http://www.starepohledy.cz/ ŠTĚPÁNOVÁ, Marie. UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Mapy Podnebí Česka v prostředí Google Maps [online]. 2010 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://gislib.upol.cz/app/stepanova10/
Ústní podání informací Bc. Albert Zloch, 2014 MUDr. Radomír Matuš, 2014 MUDr. Zdeněk Hlobil, 2014
86
Seznam obrázků Č.
Popis
Zdroj
Odkaz/paginace
Úmrtnost na tuberkulózu v Ćechách a na Slovensku 19011 1950
(Bajan, 1990)
str. 57
Brehmerovo sanatorium v 2 Görbersdorfu
fotopolska.eu
http://fotopolska.eu/foto/126/126220.jpg
Využití venkovních leháren v areálu sanatoria 3 Prosečnice
pacifikem.cz
http://www.pacifikem.cz/?inc=210_pro_foto
Příklad pracovní terapie 4 v sanatoriu Prosečnice
pacifikem.cz
http://www.pacifikem.cz/?inc=210_pro_foto
Příklad členění budov 5 sanatorium Waverly Hill
(Carrington, 1911)
str. 28
Ukázka prožitkové analýzy v jedné z nemocničních 6 zahrad
(Cooper Marcus a Barnes, 1995)
str. 25
Sanatorium Luže historická fotografie rok 7 1927
fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Pardubicky/Chrudim/Kosumberk/Kosumberk _-_sanatorium/Default.aspx
Sanatorium Luže historická fotografie rok 8 1933
fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Pardubicky/Chrudim/Kosumberk/Kosumberk _-_sanatorium/Default.aspx
Sanatorium Luže historická fotografie rok 9 1950
fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Pardubicky/Chrudim/Kosumberk/Kosumberk _-_sanatorium/Default.aspx
Sanatorium Luže historická fotografie po roce 10 1950 fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Pardubicky/Chrudim/Kosumberk/Kosumberk _-_sanatorium/Default.aspx
S. Albertinum v Žamberku historická fotografie rok 11 1918
fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Pardubicky/Usti_nad_Orlici/Zamberk/Zamber k_-_Albertinum/Default.aspx
S. Albertinum v Žamberku historická fotografie rok 12 1925
fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Pardubicky/Usti_nad_Orlici/Zamberk/Zamber k_-_Albertinum/Default.aspx
S. Albertinum v Žamberku historická fotografie rok 13 1937
fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Pardubicky/Usti_nad_Orlici/Zamberk/Zamber k_-_Albertinum/Default.aspx
S. Albertinum v Žamberku historická fotografie rok 14 1945
fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Pardubicky/Usti_nad_Orlici/Zamberk/Zamber k_-_Albertinum/Default.aspx
Sanatorium Paseka historická fotografie rok 15 1917
fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Olomoucky/Olomouc/PasekaSanatorium/Default.aspx
Sanatorium Paseka historická fotografie rok 16 1923
fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Olomoucky/Olomouc/PasekaSanatorium/Default.aspx
Sanatorium Paseka historická fotografie rok 17 1929
fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Olomoucky/Olomouc/PasekaSanatorium/Default.aspx
Sanatorium Paseka historická fotografie rok 18 1956
fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Olomoucky/Olomouc/PasekaSanatorium/Default.aspx
fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Stredocesky/Pribram/Nova_Ves_pod_Plesi/ Nova_Ves_-_sanatorium/Default.aspx
filatelie-gringr.cz
http://www.filatelie-gringr.cz/hledej.php?search=ple%9A#
pacifikem.cz
http://www.pacifikem.cz/?inc=210_nov_foto
Sanatorium Pleš historická fotografie rok 19 1917 Sanatorium Pleš historická fotografie rok 20 1923 Sanatorium Pleš historická fotografie rok 21 1930
87
Sanatorium Pleš historická fotografie rok 22 1960
aukcepohlednic.com
http://www.aukce-pohlednic.com/23-pohlednice/19-stredoceskykraj/70-pribram/180/
Sanatorium Jevíčko historická fotografie rok 23 1916
user.mendelu.cz/ xhaluza
http://user.mendelu.cz/xhaluza/jevicko/fotky.htm
Sanatorium Jevíčko historická fotografie rok 24 1925
user.mendelu.cz/ xhaluza
http://user.mendelu.cz/xhaluza/jevicko/fotky.htm
Sanatorium Jevíčko historická fotografie rok 25 1930
fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Pardubicky/Svitavy/Jevicko/Jevicko__sanatorium/Default.aspx
Sanatorium Jevíčko historická fotografie rok 26 1934
fotohistorie.cz
http://www.fotohistorie.cz/Pardubicky/Svitavy/Jevicko/Jevicko__sanatorium/Default.aspx
S.Janov u Rokycan historická fotografie 27 nedatováno
aukcepohlednic.com
http://www.aukce-pohlednic.com/23-pohlednice/17-plzensky-kraj/72rokycany/
S.Janov u Rokycan historická fotografie 28 nedatováno
janov.cz
http://www.janov.cz/index.php/historie
S.Janov u Rokycan historická fotografie 29 nedatováno
janov.cz
http://www.janov.cz/index.php/historie
S.Janov u Rokycan historická fotografie 30 nedatováno
janov.cz
http://www.janov.cz/index.php/historie
S. Kostelec nad Černými Lesy-historická fotografie 31 nedat.
auktiva.cz
http://www.auktiva.cz/kostelec-nad-cernymi-lesy-sanatorium--okr-kolin---8893-a286036.html
S. Kostelec nad Černými Lesy-historická fotografie 32 nedat.
auktiva.cz
http://www.auktiva.cz/kostelec-nad-cernymi-lesy-sanatorium--okr-kolin---8893-a286036.html
S. Kostelec nad Černými Lesy-historická fotografie 33 nedat.
auktiva.cz
http://www.auktiva.cz/kostelec-nad-cernymi-lesy-sanatorium--okr-kolin---8893-a286036.html
S. Kostelec nad Černými Lesy-historická fotografie 34 nedat.
cs.isabart.org/
http://cs.isabart.org/document/23143
Sanatorium Prosečnice historická fotografie rok 35 1924
pacifikem.cz
http://www.pacifikem.cz/?inc=210_pro_foto
Sanatorium Prosečnice historická fotografie rok 36 1926
pacifikem.cz
http://www.pacifikem.cz/?inc=210_pro_foto
Sanatorium Prosečnice historická fotografie rok 37 1929
pacifikem.cz
http://www.pacifikem.cz/?inc=210_pro_foto
Sanatorium Prosečnice historická fotografie rok 38 1958
pacifikem.cz
http://www.pacifikem.cz/?inc=210_pro_foto
Sanatorium Cvikov historická fotografie rok 39 1910
fotohistorie.cz
http://fotohistorie.cz/Liberecky/Ceska_Lipa/Cvikov/Cvikov__sanatorium/Default.aspx
Sanatorium Cvikov historická fotografie rok 40 1930
auktiva.cz
http://www.auktiva.cz/search.php?q=cvikov&category=0&searchbutton =
Sanatorium Cvikov historická fotografie rok 41 1936
fotohistorie.cz
http://fotohistorie.cz/Liberecky/Ceska_Lipa/Cvikov/Cvikov__sanatorium/Default.aspx
Sanatorium Cvikov historická fotografie rok 42 1940
fotohistorie.cz
http://fotohistorie.cz/Liberecky/Ceska_Lipa/Cvikov/Cvikov__sanatorium/Default.aspx
88
Sanatorium Jablunkov historická fotografie rok 43 1929
fotohistorie.cz
http://fotohistorie.cz/Moravskoslezsky/FrydekMistek/Jablunkov/Jablunkov-_sanatorium/Default.aspx
Sanatorium Jablunkov historická fotografie rok 44 1937
fotohistorie.cz
http://fotohistorie.cz/Moravskoslezsky/FrydekMistek/Jablunkov/Jablunkov-_sanatorium/Default.aspx
Sanatorium Jablunkov historická fotografie 45 nedatováno
starepohledy.cz
http://www.starepohledy.cz/index.php?action=ListBooks&display=sear ch&display=search&kategorie=null&fulltxt=jablunkov+sanatorium&sort =b_datzara&mode=desc&search=fulltext&rows=25&curr=1&_search=_ fulltext
Sanatorium Jablunkov historická fotografie 46 nedatováno
jablunkov.cz
http://www.jablunkov.cz/zivot-vemeste/fotogalerie/historie/?ftshow=163&ftresult=sanatoriu
S.Babice nad Svitavou historická fotografie rok 47 1936
adamovaokoli.cz
www.adamovaokoli.cz/stavby/cp408_bilovice.html
S.Babice nad Svitavou historická fotografie rok 48 1940
aukro.cz
http://archiv.aukro.cz/babice-nad-svitavou-sanatorium-brno-v-s3079-i4353748060
S.Babice nad Svitavou historická fotografie rok 49 1940
fotohistorie.cz
http://fotohistorie.cz/VysledekHledani.aspx?t=1&photoID=34328&txt=1 34770
S.Babice nad Svitavou 50 současný stav
klobouk17.rajce.i dnes.cz
klobouk17.rajce.idnes.cz
Sanatorium Paseka historická fotografie rok 51 1925
fotohistorie.cz
http://fotohistorie.cz/Olomoucky/Olomouc/Paseka/Paseka__sanatorium/Default.aspx
Sanatorium Paseka historická fotografie rok 52 1951
fotohistorie.cz
http://fotohistorie.cz/Olomoucky/Olomouc/Paseka/Paseka__sanatorium/Default.aspx
Sanatorium Paseka historická fotografie rok 53 1922
fotohistorie.cz
http://fotohistorie.cz/Olomoucky/Olomouc/Paseka/Paseka__sanatorium/Default.aspx
Sanatorium Paseka historická fotografie rok 54 1928
fotohistorie.cz
http://fotohistorie.cz/Olomoucky/Olomouc/Paseka/Paseka__sanatorium/Default.aspx
Sanatorium Paseka historická fotografie rok 55 1930
fotohistorie.cz
http://fotohistorie.cz/Olomoucky/Olomouc/Paseka/Paseka__sanatorium/Default.aspx
Situace s vyobrazením etap archiv OLÚ 56 rozvoje parku Paseka/autor DP Návrh dílčích úprav Emil 57 Tiebart-Schrofb
archiv OLÚ Paseka
Návrh dílčích úprav 58 (Günther Vogel) 59 Umístění sanatorií v terénu 60 Ukázky okolí sanatorií Letecký snímek z roku 61 1923
archiv OLÚ Paseka koláž: autor DP koláž: autor DP archiv OLÚ Paseka
62 Situace z roku cca 1950 63 Aktuální letecké snímky 64 Historické mapy (19.stol)
archiv OLÚ Paseka/autor DP mapy.cz mapy.cz
https://www.mapy.cz https://www.mapy.cz
Příklad parku pro sluneční léčebné procedury s prostory pro sportování, 65 gymnastiku a venkovní hry
(Maasz, 1920)
str. 464
Příklad ploch zeleně u nemocnice s funkčním rozdělením, např. zahradou 66 pro doktory a nádvořím
(Maasz, 1920)
str. 450
89
Mapa LHP s naznačením 67 stávajícího areálu OLÚ
68 69 70 71
Výřez mapy potenciální přirozené vegetace Výřez z geologické mapy Lesní typy v okolí sanatoria Typy krajin podle reliéfu
geoportal.lesycr.c z (NeuhäslováNovotná a kol. 1998) geoportal.gov.cz geoportal.gov.cz geoportal.gov.cz
http://geoportal.lesycr.cz/Default.aspx?mode=text&content=user_login
http://geoportal.gov.cz/web/guest/home/ http://geoportal.gov.cz/web/guest/home/ http://geoportal.gov.cz/web/guest/home/
Zobrazení vlastnických 72 vztahů na řešeném území 73 Příklad lavice 74 Příklad stolu s lavicí
Autor DP mmcite.com mmcite.com
http://www.mmcite.com/ http://www.mmcite.com/
75 Příklad lehátka
jesenik.org
http://www.jesenik.org/lazne-wellness-relaxace/8701-balneopark-priessnitzovy-prirodni-lazne-hornich-a%C2%A0dolnich-koncetin.html
mmcite.com mmcite.com hristerichter.cz hristerichter.cz
http://www.mmcite.com/ http://www.mmcite.com/ http://hristerichter.cz http://hristerichter.cz
76 77 78 79
Příklad povrchu sedací zídky Příklad odpadkového koše Píšťalová houpačka Skákací disk
Stavebnice Imagination 80 playground
imaginationplaygr ound.com/ http://www.imaginationplayground.com/
Seznam tabulek Tab. č.
Popis
Zdroj
Strana
1 Jak se cítíte po strávení času na zahradě?
Cooper Marcus, 2007
3
2 Co je důležité na zahradě, která vám pomůže cítit se lépe?
Cooper Marcus, 2007
3
3 Seznam zkoumaných sanatorií s roky založení
autor DP
4 Klimatické charakteristiky areálů sanatorií
autor DP
5 Aktuální využití sanatorií
autor DP
6 Popisy fotografií grafických karet
autor DP
Seznam schémat Sch. č.
Popis
Zdroj
1 Metodika
autor DP
2 Návrh rozdělení FT zeleň zdravotnických zařízení
autor DP
Seznam grafů Graf č.
Popis
Zdroj
1 Nadmořské výšky - srovnání
autor DP
2 Taxonomické zastoupení jednotlivě hodnocených stromů
autor DP
3 Vitalita jednotlivě hodnocených stromů
autor DP
4 Věkové stádium jednotlivě hodnocených stromů
autor DP
90
10 SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1: Průvodní zpráva Příloha č. 2: Historie areálu Paseka Příloha č. 3: Širší vztahy Příloha č. 4: Dendrologický průzkum – tabulky a grafy Příloha č. 5: Dendrologický průzkum – výkres Příloha č. 6: Změny porostů Příloha č. 7: Návrh – situace Příloha č. 8: Detaily, řez, pohled, program Příloha č. 9: Vizualizace
91
