MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Využití skautingu pro environmentální vzdělávání na střední odborné škole

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

Využití skautingu pro environmentální vzdělávání na střední odborné škole Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor práce:

Ing. Marie Horáčková

Ing. Alena Pavelková Brno 2013

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Využití skautingu pro environmentální vzdělávání na střední odborné škole vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ústavu ICV Mendelovy univerzity v Brně. Brno, dne…………………….…….. Podpis studenta…………………….

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala především Ing. Marii Horáčkové, za vedení bakalářské práce, spoustu užitečných rad a trpělivost, kterou mi po celou dobu projevovala. Dále bych chtěla poděkovat učitelům střední lesnické školy za cenné rady a poskytnutí odborné literatury a také své rodině i svému manželovi za pomoc a trpělivost při zpracování bakalářské práce.

Abstrakt Bakalářské práce je zaměřena na zpracování návrhu projektu pro žáky Střední lesnické školy Hranice. Projet se zabývá tématem environmentální vzdělávání s využitím prvků skautingu. Východiskem pro teoretickou část je studium odborné literatury vztahující se k tématu. Ke zpracování materiálů shromážděných z odborných zdrojů jsou využity metody kompilace, analýzy, syntézy a deskripce. V praktické části je provedena analýza části školního vzdělávacího programu, která se vztahuje k environmentální

problematice.

V závěru

práce

je zformulováno

doporučení

pro pedagogickou praxi.

Klíčová slova: environmentální vzdělávání, ekologická výchova, skauting, projektová výuka, plynulé učení, hra, prožitek

Abstract Bachelor thesis is directs on the processing project for secondary forest school in Hranice. Projet deals with environmental education with using elements of Scouting. Study of specialized

literature is starting point for theoretical part of this thesis.

Documents from the specialized sources are processed by using analysis, synthesis and description. The the school educational program is analyse in the practical part of this thesis. Recommendations for the pedagogical practice is at the end.

Key words: environmental education, ekological education, scouting, projekt teaching, fluent teaching, game, enjoyment

Obsah 1.

Úvod ........................................................................................................................ 7

2.

Cíle práce ................................................................................................................ 8

3.

Materiál a metodika zpracování ........................................................................... 9

4.

Současný stav řešené problematiky.................................................................... 11 4.1

Výchova a vzdělávání ..................................................................................... 11

4.2

Ekologie a ekologická výchova ...................................................................... 11

4.3

Životní prostředí ............................................................................................. 12

4.4

Environmentalistika a environmentální výchova ........................................... 13

4.4.1 Cíle environmentální výchovy .................................................................. 13 4.4.2 Prostředky environmentální výchovy ....................................................... 14 4.5 Rozdíl mezi ekologickou a environmentální výchovou ................................. 15 4.6

Stručně o environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě (EVVO) ............ 16

4.7

Skauting a jeho poslání ................................................................................... 16

4.7.1 Historie skautingu ..................................................................................... 16 4.7.2 Skautské ideály ......................................................................................... 17 4.7.3 Zásady skautského chování v přírodě ....................................................... 20 4.8 Environmentální výchova = skautská výchova .............................................. 20 4.9

Projektová výuka ............................................................................................ 21

4.10

Plynulé učení................................................................................................... 22

Praktická část ....................................................................................................... 24

5. 5.1

Střední lesnická škola v Hranicích.................................................................. 24

5.1.1 Studijní obor na škole ............................................................................... 24 5.1.2 Arboretum a zájmová činnost školy ......................................................... 24 5.2 Školní vzdělávací program (ŠVP) na škole .................................................... 25 5.3

Průřezové téma – Člověk a životní prostředí .................................................. 26

5.4

Předmět - Lesní pedagogika ........................................................................... 27

5.5

Aktuální plán EVVO na střední lesnické škole .............................................. 27

5.6

Skauting v praxi .............................................................................................. 29

6.

Návrh třídenní projektové výuky ....................................................................... 31 6.1

Základní informace o projektu ........................................................................ 31

6.2

První den ......................................................................................................... 32

6.2.1 Úvod a dopolední program ....................................................................... 32 6.2.2 Odpolední program - seznámení s lokalitou ............................................ 35 6.2.3 Večerní program ....................................................................................... 39 6.3 Druhý den ....................................................................................................... 40 6.3.1

Dopolední program ................................................................................... 40

Odpolední program – dopad zřízení naučné stezky (NS) ......................... 44 6.3.2 6.3.3 Večerní program ....................................................................................... 45 6.4 Třetí den .......................................................................................................... 47 6.4.1 Dopolední program ................................................................................... 47 6.5 Zhodnocení navrhovaného projektu ............................................................... 49 7.

Diskuse .................................................................................................................. 50

8.

Závěr ..................................................................................................................... 52

9.

Seznam použitých zdrojů .................................................................................... 54

10.

Seznam použitých zkratek .................................................................................. 57

11.

Seznam příloh ....................................................................................................... 58

1.

Úvod Žijeme ve 21. století a většina lidí žije ve vyspělých zemích nadstandardně,

bohužel není tomu tak všude. Na jiných kontinentech např. v Africe a Asii musí lidé chodit i několik kilometrů daleko od domova pro vodu a obživu, aby neumřeli hlady či žízní. Ocitáme se totiž v době spousty protikladů, které jsou lokálního, regionálního, nadregionálního a také stále častěji globálního charakteru. Za problémy globálního charakteru lze považovat např. násilí ve světě, přelidnění, zdravotnický stav obyvatel, chudoba, ekologická krize a to vše lidským přičiněním, kdy si člověk myslí, že je „pánem tvorstva“ (Nováček, Huba 1994). V současnosti se stále více pohlíží na TUR, ochranu životního prostředí a s tím velmi často spojované slovo environmentální, které se postupem času proniká do různých oborů, a také i do pedagogiky. Environmentální výchova dle Činčery (2007, s. 9) je „projektem, který se snaží změnit postoje lidí, jakým chápou a hodnotí svět.“ Činčera (2007) uvádí, že velkou roli v této oblasti sehrály už v devatenáctém století dětské a mládežnické organizace jako např. Skaut, Woodcraft1, které vedly mladé lidi k poznávání přírody a k jejímu ohleduplnému zacházení. Hodnoty skautingu jsou velmi důležité pro občanskou společnost v České republice a vůbec v celém světě. Sama jsem již patnáct let členkou skautské organizace, a troufám si říct, že mi navštěvování schůzek a táborů změnilo a nasměrovalo život. Skrze skauting jsem začala stále častěji navštěvovat přírodu a zajímat se o faunu a floru. Toto se promítlo i v mém výběru střední školy, kdy jsem si vybrala právě Střední lesnickou školu v Hranicích. V této bakalářské práci chci právě poukázat na možné vzájemné souvislosti mezi skautingem a environmentální výchovou. Proto využívám prvků skautingu v projektové výuce s environmentální tématikou. Tuto kapitolu bych završila citací od prvního českého prezidenta Václava Havla (2011), který uvádí, že „myšlenky skautského hnutí jsou stále aktuální a skrze pestrý program, který skauting nabízí, získávají mladí lidé dobré návyky pro život ve společnosti a svou další činností jí prokazuje další nezištnou službu. Naše země takové občany potřebuje.“

1

Woodcraft – v překladu zálesácká dovednost, kterou jako první použil Ernest Thompson Seton.

7

2.

Cíle práce Cílem bakalářské práce je navrhnout a zpracovat třídenní projekt pro žáky

střední odborné školy konkrétně Střední lesnické školy Hranice. Výukový projet je zaměřen na environmentální problematiku a jsou v něm zahrnuty prvky skautingu. Tématem projektové výuky je vytvoření naučné stezky o přírodní rezervaci Bukoveček na

školním

polesí

Valšvice.

V závěru

pro pedagogickou praxi.

8

práce

je

zformulováno

doporučení

3.

Materiál a metodika zpracování Obsahem práce je přiblížit problematiku environmentálního vzdělávání žákům

středních odborných škol jinou netradiční formou. Jedná se o komplexní výukovou metodu, konkrétně o projektové učení s prvky skautingu, které si klade za cíl, aby žáci prožili s ostatními spolužáky v přírodě společné zážitky. Bakalářská práce se dělí na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána daná problematika pomocí odborné literatury. Konkrétně se jedná o problematiku environmentální výchovy a vzdělávání, dále pak rozdílem mezi environmentální a ekologickou výchovou, směry a historie environmentální

výchovy,

metodický

pokyn

ministerstva

školství

mládeže

a tělovýchovy (MŠMT) a o environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě (EVVO). Kromě tohoto je dále popsána organizace, historie a ideály skautingu. Jelikož cílem je vytvořit projekt, je v teoretické části popsána i projektová výuka, její průběh a časový rozsah navazující na plynulé učení. Při vypisování a nalézání vhodných zdrojů byly použity metody deskripce, kompilace, analýzy a syntézy. Praktická část vychází z analýzy školního vzdělávacího programu (ŠVP) Střední lesnické školy Hranice (SLŠ Hranice), především pak z průřezového tématu Člověk a životní prostředí. Analýza je zaměřena především na to, jak je environmentální problematika realizována ve škole a v jakých předmětech. Stěžejní a hlavní v praktické části je návrh třídenního projektu pro žáky středních lesnických škol, konkrétně SLŠ Hranice pro obor lesnictví. Projekt je situován do prostředí školního polesí u lesní základny Květoňka2 (mapa 11.1). U jednotlivých aktivit, her a manuálních činností jsou rozepsány dílčí cíle, motivace žáků, délka trvání, příprava, v jakém prostředí bude aktivita realizována, pomůcky potřebné k dané aktivitě a popis činnosti. Projektová výuka s environmentální tématikou a s prvky skautingu je zpracována pro žáky, kteří se nachází ve vývojovém období zvané mládí, dospívání, 2

Květoňka - lesní základna na Školním polesí nedaleko obce Valšovice. Květoňka pojme až 40 osob

a nabízí kvalitní zázemí pro žáky lesnické školy, pro lesní pedagogy i pro projektové vyučování se spaním ve stanech nebo tee-pee.. Základna složí jako učebna, která je vybavena dataprojektorem, dále pak sociálním zařízením a kuchyňkou.

9

neboli adolescence, kam spadají žáci mezi 15. – 20. rokem. Adolescence pochází z latinského slova „adolescere“, které dle Macka (1999) v překladu znamená zmohutnění, dospívání a růst. Jedná so o žáky v období mezi dětstvím a dospělostí a také se dá říct, že se začínají uskutečňovat dětské ideje a dospělé hodnoty prozatím nejsou zcela utuženy. Dle Linhartové (2008) žáci hledají svoji identitu a místo na světě.

10

4.

Současný stav řešené problematiky V této kapitole jsou popsány jednotlivé pojmy související s tématem bakalářské

práce a skautingem. Také je zde vysvětlen rozdíl mezi ekologickou a environmentální výchovou. Stěžejní částí práce je nástin komplexní metody vzdělávání konkrétně návrh projektu. Proto je také v teoretické části stručně popsána projektová výuka, její dělení a s tím související plynulé učení.

4.1

Výchova a vzdělávání Dle Kohouta (2007) je výchova záměrné, cílevědomé a všestranné působení

za účelem utváření tělesných či duševních vlastností jedince, zpravidla v souladu s tradicemi společnosti. Průcha (2005) výchovu vykládá a používá v širším a užším slova smyslu. Výchova v širším slova smyslu je dle Jůvy (1994, s. 27) vysvětlena jako „záměrné působení na rozvoj osobnosti.“ Výchova v užším slova smyslu je dle Václavíka (1997, s. 9) definována jako „výchova dobrých mravů, do kterých patří k mravní, estetické, vlastenecké výchově i výchova environmentální.“ Vzdělávání je dle Svobodové (2007) proces záměrného a organizovaného osvojovaní poznatků, dovednosti, postojů, atd. z určitých oblastí praxe a teorie. Výsledkem vzdělávání je vzdělání, které označuje za osvojenou novou kvalitu nebo hodnotu.

4.2

Ekologie a ekologická výchova Storch (2000) vymezuje pojem ekologie jako vědní obor, zabývající se vztahy

mezi jednotlivými organismy a jejich prostředím a také vztahy mezi organismy navzájem. Ekologie se zjednodušeně nazývá jako věda o souvislostech v přírodě, jejímž úkolem je sledovat vlivy lidské činnosti na živých organismech a vyhledávat správné metody a opatření ke zlepšení. Horká (1996, s. 7) uvádí, že ekologická výchova je „cílevědomé rozvíjení uceleného, uvědomělého, aktivního a tvůrčího vztahu člověka k světu, tj. k přírodě, společnosti a k sobě samému.“ A základem ekologické výchovy je dle Horké (1996, s. 9) „utváření odpovědného vztahu k životnímu prostředí, ekologicky šetrného životního stylu a jednání.“ Hlavní zásadou dle Horké (1996) v ekologické výchově je pochopení vztahů a spojitost mezi jednotlivými složkami životního prostředí. 11

Horká (1996) uvádí několik hlavních rysů, které charakterizují ekologickou výchovu. Patří mezi ně odpovědnost k přírodě, pochopení souvislosti ekosystému v přírodě, včetně lidského působení na životní prostředí, globální přístup k pochopení světa, změna vztahu ke světu na základě pochopení hodnoty přírody, překonání omezeného antropocentrismu, celková změna hodnotové orientace a z toho vyplývající změna životního stylu atd. Ekologická výchova není nikterak nadřazená jiným výchovám (mravní, estetická), i když jejím hlavním úkolem je zachránit život na planetě Zemi. Horká (1996) uvádí, že ekologická výchova usiluje především o výchovu moudrých lidí, kteří budou tzv. ekologicky gramotní. Jedná se o člověka, který bude starostlivý, laskavý, citlivý, tolerantní, odpovědný, který pochopil a uznává zákonitosti přírody a má doslova úctu k životu. Jde o člověka, kterému není lhostejná současná ani budoucí situace životního prostředí. Opakem ekologicky gramotného člověka dle Horké (1996) je člověk konzumní, který je lačný, bezohledný, ničitel a rozvraceč. Ekologická výchova formuje ekologickou kulturu člověka, která umožňuje člověku chovat se šetrně k životnímu prostředí a poznávat obecné zákonitosti vývoje přírody a společnosti.

4.3

Životní prostředí Předchůdcem ekologické výchovy, která vznikla v polovině osmdesátých let

minulého století dle Horké (1996) byla výchova k péči o životní prostředí. Životní prostředí zákon 17/1992 Sb. o životním prostředí definuje jako „ vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.“ Podstatou pro zachování životního prostředí souvisí s ochranou životního prostředí (OŽP). Ochrana životního prostředí dle zákona 17/1992 Sb. o životním prostředí „zahrnuje činnosti, jimiž se předchází znečišťování nebo poškozování životního prostředí, nebo se toto znečišťování nebo poškození omezuje a odstraňuje.“

12

4.4

Environmentalistika a environmentální výchova Kubásek (2010) uvádí, že environmentalistika je obor, který zkoumá působení

člověka na ekosystémy a obráceně působení ekosystémů na člověka. Náplní environmentalistiky je ochrana životního prostředí, prevence znečišťování a také napravování vzniklých škod způsobených lidskou činností. V současné

době

velice

používané

a

skloňované

přídavné

jméno

environmentální pochází z anglického slova environmental, které v překladu znamená životní prostředí. Karešová (2010) environmentální výchovu nazývá, jako výchova k odpovědnému užívání a zacházení s životním prostředím. Podle Máchala (2000, s. 18) je zásadním úkolem environmentální výchovy „zvyšování spoluodpovědnosti lidí za současný i příští stav životního prostředí a přírody, rozvoj citlivosti, tvořivosti a vstřícnosti lidí k řešení problémů péče o přírodu, utváření ekologicky příznivé hodnotové orientace, hledání příčin ekologické krize a cest k jejímu řešení.“ Činčera (2007) uvádí, že spojení slov environmentální a výchova, bylo poprvé použito na konferenci Mezinárodní unie ochránců přírody (IUCN) v roce 1947. Poté procházel tento pojem dlouhou cestou, kdy až v roce 1977 na konferenci v Tbilisi bylo řečeno že: „ Cílem environmentální výchovy je 1. posílit naše vědomí a porozumění ekonomické, sociální a ekologické provázanosti v městských i venkovských oblastech; 2. poskytnout každému příležitost dosáhnou znalostí, hodnot a názorů, odpovědnosti a dovedností k ochraně a zlepšování životního prostředí; 3. Tvořit nové vzorce chování jednotlivců, skupin a společnosti jako celku vstřícné k životnímu prostředí“ (Činčera 2007, s. 12, cit. dle Tbilisi Declaration 1997). 4.4.1

Cíle environmentální výchovy Činčera (2007) ve své knize popisuje model environmentální výchovy za pomoci

sedmi hlavních cílů: • Vzájemná provázanost. Žáci pochopí, že svět se neskládá jen z jednotlivých ostrovů, ale tvoří ho složitá síť vztahů. Žáci také porozumí provázanosti mezi společností a přírodou. • Krása a radost ze světa. Žáci se naučí mít rádi přírodu a místa, které jsou jim blízká (např. svou obec nebo město). Žáci se také postupem času naučí obdivovat krásu a harmonii mezi společností a přírodou. 13

• Aktivní soucit. Žáci proniknou do existence zbytečného utrpení na světě. Budou schopni rozumět jeho příčiny a sami se pokusí tohoto chování vyvarovat. • Úcta k životu. Žáci se pokusí vycházet s ostatními menšinami žijícími v naší zemi. Porozumí tomu, že každý člověk má svoji hodnotu a právo na život. • Ekologická stopa. Žáci pochopí, jak jejich konzumní život ovlivňuje okolní svět. A pokusí se doma, ve škole a ve volném čase tento konzumní život zmenšovat. • Aktivní občanství. Žáci si ve svém okolí pokusí prosazovat udržitelnost např. dobrovolnickou prací, anebo různými občanskými sdruženími. • Kritické myšlení. Žáci budou umět kriticky myslet. Tyto uvedené cíle nelze žákům a dospělým předat v krátkodobých kursech nebo výukových programech. Je to běh na dlouhou trať. Je to cesta na několikaleté období např. začít s touto výchovou a aplikovat jednotlivé cíle na základní škole už od prvního do devátého ročníku. Na středních školách se této problematice věnovat celé čtyři roky. Cíle environmentální výchovy mohou být naplňovány i ve volnočasových aktivitách jako je skauting. Environmentální výchova reaguje na aktuálnost a naléhavost problematiky životného prostředí, zejména přihlášením České republiky k Evropské strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR (VUR ČR) pro období 2008 – 2015. Environmentální výchovu lze také chápat jako výchovu k trvale udržitelnému rozvoji (TUR). V zákoně 17/1992 Sb. o životním prostředí je TUR vymezen jako „rozvoj, který současným i budoucím generacím zachová možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“

4.4.2

Prostředky environmentální výchovy Environmentální výchovu je třeba postavit na promyšlených programech, kde

jednotlivé aktivity, hry jdou logicky za sebou. K tomuto je nutno použít vybrané prostředky, které dle Činčery (2007) slouží k dosažení vytyčených cílů. U každého prostředku je velmi důležité začít od úrovně žáků nebo žáky seznámit s tématem od úplného základu.

14

Činčera (2007) uvádí, že prostředky environmentální výchovy většinou vyžadují speciální prostředí. Prvním speciálním prostředím je interiér nebo školní učebna. Tyto prostory lektoři využívají jen zřídka o hlavně v nepřízni počasí, anebo pro výklad teoretické části. Druhým specifickým prostředím je příroda a práce přímo v terénu. Žáci mají přímý kontakt s přírodou. A třetím prostorem je kyberprostor neboli internet a dostupnost informací na internetu. Vhodné pro vyhledání informací. Činčera (2007) mezi jednotlivé prostředky environmentální výchovy zařadil: projekty, pobytové akce, filmy, příběhy, didaktické hry, simulační hry, řešení krizových situací, exkurze do přírody a monitoring krajiny atd.

4.5

Rozdíl mezi ekologickou a environmentální výchovou V následující tabulce 1 je znázorněno srovnání ekologické a environmentální

výchovy. Je zde vypsáno několik hlavních směrů a stěžejních bodů, z kterých jednotlivé výchovy vycházejí nebo čím se zabývají.

Tab. 1. – rozdíl mezi ekologickou a environmentální výchovou

Ekologická výchova

Environmentální výchova

souvislost s ekologickým vzděláním

souvislost s environmentálním vzděláním

záběr pouze jednoho přírodovědného oboru pochopení vztahů v ekosystémech a v krajině vycházející s vědního oboru ekologie

širší záběr oborů - přírodovědné, společenskovědní a technické uvědomování si jak lidé ničí planetu Zemi vycházející s vědního oboru environmentalistika řešení ekologických problému na regionální a nadregionální úrovni cesta k trvale udržitelnému rozvoji

řešení ekologických problému na místní až lokální úrovni připravenost rozhodovat se a myslet ekologicky (Zdroj: Horká (2000), Horká (1996), Činčera (2007)

15

4.6

Stručně o environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě (EVVO) EVVO dle zákona 17/1992 Sb. o životním prostředí se provádí tak „ aby vedla

k myšlení a jednání lidí, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách.“ Jedná se o metodický pokyn Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT), který má za cíl vytvářet pozitivní postoje lidí k ŽP a k prostředí které nás každodenně obklopuje a pochopení provázanosti oblastí ekonomické, kulturní a sociální. Obsahem je vzdělání v environmentální problematice a možnost šíření a rozvíjení aktivit o dané problematice. Tento pokyn vychází ze strategického dokumentu Státního programu environmetálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR (SP EVVO ČR). EVVO je určeno pro všechny věkové kategorie a vede k aktivnímu řešení problémů v oblasti životného prostředí. V současnosti je environmentální problematika zařazena do obecné roviny do většiny pedagogických dokumentů. EVVO je obsaženo i v RVP jak pro základní tak i pro střední a odborné školy (Environmentalní…2010)

4.7

Skauting a jeho poslání Skauting má v naší zemi oficiální název Junák – svaz skautů a skautek ČR.

Jedná se o dobrovolné, nezávislé a nepolitické občanské sdružení ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. Sdružující své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů (Stanovy… 2001). 4.7.1

Historie skautingu Skauting je dle Břicháčka (2001) mezinárodní hnutí, které před více než sto lety

v roce 1907 založil v Anglii Roberd-Baden Powell, který čerpal inspirace z amerického hnutí Woocraft, které založil Ernest Thomson Seton. Těžko posoudit dle Svojsíka (1991), který ze zakladatelů (Seton nebo Powell) má větší zásluhy na odvětvích skautingu. Seton do skautingu dodal dle Svojsíka (1991) romantičnost, poetičnost

16

a hlavně lásku k přírodě. Kdežto Powell do skautingu vnesl pořádek, kázeň a organizaci. Základy skautingu i samotná skautská výchova byly položeny v příručce Scouting for boys3. Skautská výchova dle Břicháčka (2001) vede k čestnosti, úctě k hodnotám a lásce k přírodě s cílem záměrné výchovy dobrého občana. Baden-Powell využil přání a zájmů dětí a nabídl jim společný program a hry v malých skupinkách, kde mohly nacházet nové přátele. Skauting rychle proniká do Evropy i zámoří. Do naší země se skauting dostává o pět let později díky profesoru Antonínu Benjaminu Svojsíkovi, který čerpal poznatky od anglických skautů. V roce 1912 zakládá skauting a je považován za českého zakladatele skautingu. V roce 1920 se koná první Jamboree4 v Londýně. Do roku 1940 se skauting neustále rozvíjel. Činnost skautingu (Junák…2011) byla v naší zemi třikrát zrušena díky demokratických principů, které se nelíbily totalitnímu režimu. Po třetím obnovení skautingu jsou schváleny stanovy organizace Český Junák – svaz skautů a skautek. Znovu dle Břicháčka (2001) začaly vznikat střediska a skauting v mnoha městech. Junák se stává členem mezinárodních skautských organizací WAGGGS5 (Wold Association of Girl Guides and Girl Scouts) pro dívky, WOSM6 (World Organization of the Scout Movement) pro chlapce, ISGF 7(International Scout and Guide Fellowship) pro dospělé neboli oldskauty. Skauti se opět pouštějí do budování svého hnutí. O jejich činnost je velký zájem a organizace se rozrůstá. Skauting za dlouhotrvající existenci ovlivnil životy tisíců lidí. Můžeme mezi nimi nalézt právníky, prezidenty, lékaře, politiky, herce, vědce, spisovatele, novináře nebo třeba sportovce. (Břicháček 2001, Projděte … 2011). Skauting, se dle mého názoru snaží vychovávat silné osobnosti. 4.7.2

Skautské ideály Ideologie lze nejčastěji přeložit jako souhrn názorů, hodnot a norem, které jsou

vlastní určité skupině lidí. Skautská ideologie (ideály) je dle Svojsíka (1991) souhrn názorů, hodnot a norem, jimiž se řídí skautská organizace. Mezi skautské ideály patří

3

Scouting for boys – příručka skauting pro chlapce Jamboree – celosvětové setkání skautů a skautek 5 WAGGGS – mezinárodní organizace skautek 6 WOSM – mezinárodní organizace skautů 7 ISGF – mezinárodní organizace oldskautů 4

17

především skautský zákon, slib, heslo a příkaz, kterými se řídí členové skautské organizace. Nejdůležitějším pravidlem, podle kterého skauti žijí, je desetibodový skautský zákon, který vytvořil Robert Baden – Powell. Skautský zákon je dle Břicháčka (2001) ukazatel cesty a napomáhá tomu, aby se stal člověk lepším a zároveň, aby i na druhou stranu svět dělal lepším. Skautský zákon je jeden z nejdůležitějších prvků skautingu. Dle Břicháčka (2001) ve stručnosti zní takto: 1. Skaut je pravdomluvný – znamená, že skaut mluví pravdu i v situacích, kdy se mu to zrovna nehodí a kdy to není lehké. Skaut se chová kamarádsky a je rád kamarádem všech lidí s dobrým úmyslem. 2. Skaut je věrný a oddaný - skaut se snaží chovat tak, aby se na něj dalo spolehnout. U dospělých a dospívajících skautů, se tento bod dá popsat, jako být věrný partnerovi a později manželovi. 3. Skaut je prospěšný a pomáhá jiným – skaut se snaží pomáhat, aniž by za to očekával odměnu, např. dobrovolnická činnost, pomoct staršímu s taškou nebo ho nechat v tramvaji posadit. 4. Skaut je přítelem lidí dobré vůle a bratrem každého skauta – tento bod pojednává o tom, že skautská příslušnost je zdrojem bratrských vztahů mezi všemi skauty na celém světě. 5. Skaut je zdvořilý – skaut se chová slušně a zdvořile, např. pozdraví s úsměvem na tváři. 6. Skaut je ochránce přírody a cenných výtvorů lidských – úkolem skauta bylo a je chránit přírodu a neničit výtvory lidské. Tento bod propojuje skauting s ochranou přírody a tedy i s environmentální výchovou. Více o tomto bodu v kapitole 4.8. 7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců – skaut se v tomto bodě snaží dodržovat pravidla dobrého soužití v rodině, ve škole a v oddíle. 8. Skaut je veselé mysli – skaut se vždy snaží dívat na svět z té lepší stránky a vše řeší a vyřeší s úsměvem. 9. Skaut je hospodárný – skaut se snaží šetřit jak peníze tak hlavně čas, který je k nezaplacení. 10. Skaut je čistý v myšlenkách, slovech a skutcích – tento tajemně znějící bod nám říká, že máme žít jako čistá hudba, bez falešných tónů. Přesněji by se dalo říct, že skaut nenadává a chová so dle skautských a občanských zásad. 18

Dalším skautským ideálem a prvkem skautingu je dle Břicháčka (2001) skautský slib, který se skládá z třech základních pilířů neboli povinnosti každého skauta nebo skautky (tab. 2). Skautský slib může splnit každý chlapec nebo dívky od 12 let, kteří splní nováčkovskou zkoušku (NZ). NZ prověří čekatelé v jejich vědomostech, dovednostech a především jejich zájem o skautské hnutí.

Tab. 2 – Skautský slib a jeho tři hlavní pilíře Skautský slib

3 hlavní pilíře

„Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe: sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době,

povinnost k Bohu

plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské,

povinnost k sobě

duší i tělem být připraven pomáhat vlasti a bližním.“

povinnost k bližním Zdroj: Břicháček (2001, s. 23)

V prvním bodě skautského slibu se slibuje, že skaut nežije jen pro sebe, ale hlavně pro základní lidské ideály, mezi které patří pravda, láska, dobro a krása. Bez těchto lidských ideálů by byl svět plný zla a nenávisti. V dalším bodě skauti slibují, že budou plnit povinnosti vlastní, což znamená, že mají za povinnost se vzdělávat, pomáhat doma a v obci, ale také starat se o přírodu a v budoucnu o svou rodinu. V posledním bodě skautského zákona skaut slibuje, že bude kdykoli ochoten pomáhat jak vlasti tak i bližním kolem sebe (Břicháček 2001). Následující skautský ideál je skautské heslo „Buď připraven“, které je velmi jednoduché, krátké a výstižné. Všem členům říká, že májí být v jakémkoli okamžiku připraveni na cokoliv a na jakoukoli situaci (Břicháček 2001) Poslední skautským ideálem, o kterém se v této bakalářské práci zmíním, je denní

příkaz,

který

se

skládá

dle

Břicháčka

(2001)

z pěti

jednoduchých

a srozumitelných slov „Alespoň jeden dobrý skutek denně!“ Jedná se o čin, který udělám pro druhého bez požádání a nečeká se za něho žádná odměna. Přesně na tento skautský ideál je ušitá hra Dobrý duch, která je zařazena do projektové výuky.

19

4.7.3

Zásady skautského chování v přírodě Zásady chování v přírodě (obr. 1) dle Břicháčka (2001) nám od malička

vštěpovali naši vedoucí oddílů a my tyto zkušenosti a moudré rady posíláme dále mladé generaci. 1) První zásadou je, že místo v přírodě, které skaut využije např. tábořiště, opustí ve stejném a nejlépe ještě v lepším stavu, než jsme přišli. 2) Druhá zásada. Kdekoli v přírodě neděláme zbytečně velký hluk např. hlasitě vyzvánějící mobil. 3) V přírodě se neodhazují a už vůbec nenechávají odpadky. 4) Zbytečně netrháme rostliny ani stromy. Každá rostlina i strom má totiž pro přírodu svůj význam. 5) Neubližujeme živým tvorů. Výjimku tvoří ovádi, komáři a klíšťata, které při sebeobraně mohou zabít. 6) Oheň vždy rozděláváme na bezpečném místě a v bezpečné vzdálenosti od lesa. Poté ho zahladíme tak, že ho po nás nikdo nenajde. 7)Pokud jet trochu jde, nepoužíváme chemické přípravky na mytí a praní v přírodě.

Obr. 1 – Zásady chování v přírodě (Břicháček 2001, s. 261)

Zásady velmi úzce souvisí jak se skautským zákonem, tak i skautským slibem. Je vhodné tyto zásady vtisknout žákům od útlého dětství a postupně tyto kompetence rozšiřovat a hlavně realizovat.

4.8

Environmentální výchova = skautská výchova Ve výše uvedených kapitolách je popsána jak environmentální, tak i skautská

výchova. V této kapitole bude poukázáno na propojenost obou výchov. V knihách se společně o environmentální a skautské problematice zmiňuje pouze Činčera (2007, s. 17), který popisuje, že: „důležitou úlohu sehrály také dětské a mládežnické

20

organizace, jako je Skaut či Woodcraft, které vedly děti k ohleduplnému pobývání v přírodě a jejímu poznávání.“ Jen z definic je zřejmé, že tyto dva termíny spolu úzce souvisí. Skauting je dle Svojsíka (1991) výchova mládeže v přírodě. A environmentální výchova dle Činčery (2007) je výchova lidí k šetrnému užívání přírody a životného prostředí. Cílem skautské výchovy je dle Břicháčka (2001) duševní i tělesný rozvoj, získání vědomostí a dovedností, vytvoření tvořivosti, připravenosti a hlavně kladný postoj k přírodě a společnosti. Cílem environmentální výchovy je dle Kitzberga (2008) utváření pozitivního, tvořivého a odpovědného vztahu k přírodnímu prostředí. Ze skautských ideálů, které jsou v kapitole 4.7.2 popsány, vyplývá, že posláním skautingu je všestranná výchova a vzdělávání mladých lidí, prostřednictvím her, zážitků a dalších aktivit.

4.9

Projektová výuka Tomková (2009, s.8) projektové vyučování popisuje takto: “Projektové

vyučování naplňuje požadavky na moderní, efektivní vzdělávání, jehož prostřednictvím žáci poznávají nejen náš svět, ale také sami sebe, své možnosti a aktuální limity.“ Maňák (2003, s. 168) uvádí, že projekt je: „komplexní praktická úloha (problém, téma) spojená se životní realitou, kterou je nutno řešit teoretickou i praktickou činností, která vede k vytvoření adekvátního produktu“. Projektové vyučování je složeno z teoretické i praktické činnosti, které se orientují ke konečnému produktu. Základními znaky projektové výuky dle Tomkové (2009) jsou: •

Odpovědnost za vlastní učení

•

Samostatné objevování poznatků

•

Žákovo úsilí o dosažení cíle (produktu).

Dosažený cíl, výsledek neboli produkt podle Tomkové (2009) dává prováděné činnosti smysl, motivuje žáka a řídí jeho průběh. Obsahovým pramenem projektu je téma ze života, které slučuje poznatky z všeobecných i odborných oborů. Projektová výuka se skládá podle Maňáka (2003) ze čtyř základních fází: 1

Stanovení cíle

2

Plánování a čeho chci projektem dosáhnout

3

Realizace projektu

4

Zhodnocení projektu 21

Podle stanovených cílů a vybraného tématu projektu je nutné stanovit si časový harmonogram a rozsah projektu. Maňák (2003) projektovou výuku dle časového rozsahu dělí takto: • krátkodobý – trvá několik hodin, • střednědobý – realizace 1 – 2 dny, • dlouhodobý – realizace v jednom týdnu, tzv. projektový týden, • mimořádně dlouhodobý – realizace projektu v několika týdnech až měsících. Projektová výuka je dle Zormanové (2012) pokládána za efektivní naplňování klíčových kompetencí vymezených v rámcovém vzdělávacím programu (RVP). Při této metodě dochází k mnohostrannému formování osobnosti nenásilnou formou, především formou hry. U žáků je rozvíjena odpovědnost, tolerance, komunikační schopnosti, aktivita, tvořivost, vytrvalost, samostatnost, spolupráce, kritičnost atd. Při projektové výuce dochází k velmi časté mezipředmětové vazbě. I když je v dnešní škole projektová výuka velmi populární, má tato metoda i jisté nevýhody Je velmi náročná časově a to jak na přípravu, tak i na realizaci. Dalšími z negativ může být, že učitel vede výuku velmi nekvalitně, anebo důležité kroky k pochopení učiva zcela nevysvětli a vypustí (Kašová 1995). Proto si myslím, že projektová výuka je vhodná ve školách jako doplnění a zpestření do tradičních forem učení a vyučování.

4.10 Plynulé učení Jednotlivé projekty se realizují dle Maňáka (2003) v delším časovém úseku – projektovém dnu, týdnu nebo v průběhu školního roku. Velmi vhodnou metodou při krátkodobých projektech např. projektový den, nebo jen několik hodin, je metoda plynulého učení, kterou popisuje Joseph Cornell (2012) ve své knize Objevujeme přírodu. Metodu popisuje jako přirozené vnímání přírody, a dělí ji na čtyři fáze. Jednotlivé fáze mezi sebou hladce a přirozeně souvisí a navazují na sebe.

22

Stručný popis jednotlivých fází podle Cornella (2012) a výpis her, které lze v jednotlivých fázích použít. Některé hry (označeny tučně) jsou zařazeny do projektové výuky. První fází

Probouzení nadšení

Bez probuzení nadšení není možný prožitek z přírody. Nadšením autor myslí pokojný a intenzivní zájem a bdělost. Tato fáze zahrnuje hry a činnosti k rozproudění energie v těle např. hra Hádej, kdo jsem, a nebo hra Pomíchaná zvířata. Druhá fáze

Zaměření pozornosti

Převést účastníky (žáky) z nadšení a těkavých myšlenek do stádia tichého soustředění. Fáze pozornosti slouží jako most mezi fází jedna a tři. Důležité v této fázi je zapojení více smyslů a naladit mysl i srdce na krásu kolem nich. Hry této fáze jsou prosté, ale velmi účinné, lze zde zařadit hry např. Nepřírodní stezka (skautsky - Kimovka), hra Zvuky nebo Zvuková mapa. Třetí fáze

Přímý prožitek

Záměrná pozornost tvoří vnitřní ztišení, která umožňuje vnímat naplno přírodu kolem nás bez jakýchkoli rušivých elementů. Úloha her třetí fáze je prohloubení intenzity jednoho ze smyslů. Znamená to, že účastnící těchto her poznají přírodu kolem sebe jiným smyslem než jenom zrakem. Příkladem her třetí fáze jsou Ptačí volání, Stezka poslepu, Stezka na boso, Fotoaparát, Poznej svůj strom a další Čtvrtá fáze

Sdílení inspirace

Po třetí fázi jsou účastníci schopni hlubšího uvědomění a naslouchání příběhu odborníků a znalců přírody. Čtvrtou fázi autor pojmenoval takto, protože prožití s druhými si více upevňujeme informace a vědomosti a lépe věci chápeme. V této fázi je možné například hrát hru Obraz stromu. Metoda plynulého učení dle Cornella (2012) nemusí být jen zaměřena na zkoumání přírody. Tuto metodu, můžeme klidně použít a navodit atmosféru ve třídě i při výkladu učiva. Prožitkové plynulé učení je výhodné v tom, že žáka postupně vtáhne do jednotlivých fází respektive do děje a umožní mu přímý a hluboký prožitek. Tuto kapitolu ukončím citátem J.W. Goethe (Cornell 2012, s 37)„Sdílená radost je dvojnásobná radost“.

23

5.

Praktická část

5.1

Střední lesnická škola v Hranicích Střední lesnická škola se nachází v Hranicích a je jedinou školou tohoto

zaměření na Moravě. Má dlouholetou historii, která sahá až do roku 1896. V tomto roce se začalo, na nově vybudované budově vyučovat dvěma formám výuky a to na Vyšším lesnickém ústavu a Nižší lesnické škole. V roce 1993 byla postavena přístavba školy, která umožnila studium v třech třídách v každém ročníku. Škola má k dispozici pro vzdělávání žáku arboretum, které se rozkládá v bezprostřední blízkosti školy a školní polesí Valšovice, kde si žáci naučenou teorii vyzkouší v praxi. Nedaleko areálu školy se nachází internáty a jídelna, pro celodenní stravování studentů a učitelů. V průběhu studia, žák získá řidičský průkaz skupiny B, lovecký lístek, zbrojní průkaz, oprávnění pro práci s motorovou pilou a křovinořezem (Škola… 2013).

5.1.1

Studijní obor na škole Na škole je vyučován jeden studijní obor a to obor lesnictví, který od roku 2000

mohou navštěvovat hoši i dívky s výbornými výsledky na základní škole a s hlubokým zájmem o přírodu a les. Do roku 2000 školu navštěvovali pouze chlapci. Délka a forma studijního oboru 41-46-M/01 lesnictví je čtyřleté denní studium, které je zakončeno maturitní zkouškou. Na škole se vyučují jak všeobecné předměty, mezi které patří: český jazyk, anglický jazyk, německý jazyk, ruský jazyk, matematika, chemie, fyzika, dějepis atd. Tak i odborné předměty, do kterých lze zařadit: biologii, botaniku, zoologii, myslivost, pěstování lesů, nauku o lesním prostředí, hospodářskou úpravu lesa, lesní těžbu, motorové vozidla, lesní stavby, ekonomiku atd. (Studium… 2013).

5.1.2

Arboretum a zájmová činnost školy V těsné blízkosti se na ploše 3, 07 ha rozkládá arboretum školy. Tvoří

významnou zelenou plochu Hranicka a slouží žákům školy k výuce tzv. zelené učebeny.

24

Arboretum celé škole utváří tradiční ráz. Plocha arboreta plní několik funkcí např. didaktickou, výchovnou, estetickou a spoustu dalších. Na zmiňované ploše se nachází přes 225 druhů dřevin a keřů o celkovém počtu 450 exemplářů jehličnatých stromů a 600 stromů listnatých stromů. Místní arboretum je denně otevřeno pro širokou veřejnost a pro ostatní školy a školky nejen města Hranice (Arboretum… 2007). Škola vytváří výborné podmínky pro širokou zájmovou činnost. Žáci mohou navštěvovat mnoho kroužků např. trubačský kroužek, včelařský kroužek, rybářský kroužek, basketbal, střelecký kroužek, házená, fotbal, řezbářský kroužek, lesní pedagogika, a další, v kterých rozvíjí své vědomosti a dovednosti (Zájmová… 2013).

5.2

Školní vzdělávací program (ŠVP) na škole Na škole se vyučuje podle platného ŠVP, který vyšel v platnost 1. 9. 2009. Je

pracován pro jeden vyučovací obor, obor Lesnictví 41-46M/01. Vychází z rámcového vzdělávacího programu (RVP) taktéž z oboru Lesnictví 41-46M/01 (Školní… 2009) Škola pomocí platného ŠVP připravuje absolventy na budoucnost, jak na život profesní tak i osobní, v podmínkách měnícího se světa a slouží k tomu tyto obecné cíle převzaté z RVP: • učit se poznávat • učit se pracovat a jednat, • učit se být, • učit se žít společně a žít s ostatními. K dosažení těchto obecných cílů jsou použity jednotlivé výukové metody např. autodidaktické (samostatné práce, problémové učení, týmová práce), sociálně komunikativní učení a vyučování (beseda, rozhovor), činnostně zaměřené učení (praxe), motivace žáků (hry, prezentace, projektové učení). Jednotlivé výukové metody jsou v ŠVP rozpracovány u jednotlivých předmětů. V předmětech jsou dále rozvíjeny odborné a klíčové kompetence. Odborné kompetence zahrnují učivo odborných předmětů. Pomocí klíčových kompetencí jsou žáci vedení a směřováni k odpovědnému, aktivnímu a samostatnému jednaní, k dodržování zákonů a pravidel, k chování, které je v souladu s morálkou, dále vede žáky k pochopení politiky státu a světa, k pochopení 25

propojenosti životního prostředí a vede je k trvale udržitelnému jednání, dále je v nich rozvíjena určitá tradice státu a obce, které se boudou snažit později šířit dál, také se pomocí občanských kompetencí učí myslet kriticky a umět řešit krizové situace. V klíčových kompetencích rozvíjíme u žáků komunikativnost, sociální a personální řešení problémů, používání informačních technologií, aplikovat matematické postupy, orientovat se v daném oboru a použít poznatky v praxi, prosadit se na trhu práce. Další vzdělávací cíle jsou realizovány prostřednictvím průřezových témat (PT), které se prolínají celým výchovně vzdělávacím procesem, nejen v teoretické části, ale i v praktické části, v zájmové činnosti a domově mládeže. PT napomáhají rozvíjet osobnost žáků zejména v oblasti postojů a hodnot. Průřezová témata dávají neobyčejně vhodný prostor pro naplňování a směřování ke klíčovým kompetencím. Ve ŠVP se pojednává o čtyřech průřezových tématech a to člověk v demokratické společnosti, člověk a životní prostředí, člověk a svět práce; informační a komunikační technologie.

5.3

Průřezové téma – Člověk a životní prostředí Ze školního vzdělávacího programu oboru lesnictví bude podrobeno analýze

pouze průřezové téma Člověk a životní prostředí. Realizace spočívá v tom, že: • žák pochopí význam slova příroda, co znamená životní prostředí pro člověka; • žák získá přehled o ekologických zákonitostech a negativních dopadech při zásahu člověka do přírody a životního prostředí; • žák si během studia utváří postoje a hodnotový žebříček v duchu trvale udržitelného rozvoje.

Na škole je toto průřezové téma z velké části naplňováno především prostřednictvím předmětu Lesní pedagogikou, která od roku 2006 na škole velmi kladně působí na vzdělávání, výchovu a osvětu žáků na úseku environmentální výchovy a ochrany přírody. V minulosti byla Lesní pedagogika jen jako nepovinný předmět, který mohl navštěvovat jakýkoli žák. V současnosti je předmět povinný pro žáky druhých ročníku. Po absolvování předmětu si žáci mohou předmět zapsat jako nepovinný, a následně získat certifikát lesního pedagoga.

26

5.4

Předmět - Lesní pedagogika Předmět Lesní pedagogika je na škole brán jako předmět odborný. Žáci v něm

nejen navazují na poznatky ze základní a střední školy, ale také získávají nové vědomosti, které mohou uplatnit v jiných odborných předmětech např. botanika, zoologie. Žákům jsou v tomto předmětu poskytnuty informace o základech psychologie, pedagogiky a didaktiky EVVO. Cílem předmětu je předat žákům vědomosti a dovednosti, aby byli schopni sami předávat získané informace o lesní pedagogice srozumitelnou formou. Výukou předmětu Lesní pedagogika lze u žáků dosáhnout: • Vzbudit zájem o les. • Učit se úžasu. • Přiblížit činnost a práci lesníka. • Seznámení s cíli lesnického hospodaření v trvale udržitelném rozvoji. • Motivovat ke změně chování. • Získat nové příznivce pro les. Žáci si v teoretické i praktické výuce procvičí a zdokonalí komunikační a organizační schopnosti. Také se u žáků rozvijí schopnost řešení problémů v přírodním prostředí. Hlavní úkoly lesního pedagoga spočívají, že (Lesní… 2013): • Vysvětli a přiblíží dnešnímu člověku les pomocí svých bohatých zkušenosti přímo v lesním prostředí. • Ukáže kulturní činnost člověka v přírodě a lese. • Třetí

úkol

lesního

pedagoga

spočívá

v uvědomění

si

hospodářského

a existenčního významu lesa pro společnost, co všechno vlastně dává les člověku. Pomocí tohoto může u lidí i u žáků dojít k úctě k přírodě, která vytváří předpoklad pro záchranu a ochranu lesa a celé krajiny.

5.5

Aktuální plán EVVO na střední lesnické škole Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) je v naší zemi zakotvena

v zákoně č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Dále je strategicky určován Státním programem EVVO ČR. 27

V plánu EVVO je na škole plněn v několika rovinách. První rovinou jsou celoškolské akce směřované k environmentální problematice. K těmto aktivitám lze zařadit: • Využívání zelených učeben a naučných stezek v arboretu. • Žáci druhých ročníku v předmětu botanika zhotovují sbírky pupenu, plodů, listů, které vystavují pro ostatní studenty školy. • Spolupráce na chovatelské přehlídce vojenské statky a lesy (VLS) Lipník nad Bečvou. • Pořádání bioolimpiád. • Pořádání školního kola Středoškolské odborné činnosti (SOČ). • Práce v jednotlivých kroužcích, kterých je na škole mnoho a žáci mají z čeho vybírat: a) Včelařský b) Rybářský c) Sokolnický d) Lesní pedagogika e) Řezbářský f) Střelecký • Škola pořádá odborná přednášky pro žáky i veřejnost o lesnictví. • Pořádá akce při příležitosti Dne Země (prohlídka arboreta s odborníkem). • V areálu i ve škole se snaží třídit odpad. • Pořádání exkursí do čistíren odpadních vod, jiných lesních závodů, atd. • Pořádání akci na domově mládeže (např. pálení čarodějnic) Další rovinou je zahrnutí environmentální problematiky do vyučovacích předmětů. Kdy každý učitel má tuto problematiku jakkoli zakomponovat do své výuky. Další výuka environmentální problematiky je realizována na školním polesí (ŠP). Probíhají zde předmětová cvičení předmětů Hospodářská úprava lesa (HÚL), Ochrana lesního prostředí (OLP), Pěstování lesů (PEL), Myslivost (MYS) a Praxe. Pořádání akce při příležitosti Dne lesa, kdy je vytvořen pro základní školy program o lese a přiblížení lesní ekosystémů. K přispění osvěty o environmentální problematice jsou na ŠP budovány naučné stezky. ŠP je vhodné prostředí pro realizaci kursů lesní pedagogiky.

28

Následující rovinou je spolupráce s institucemi, které mají něco společného s environmentální problematikou, nebo přímo s EVVO. Škola spolupracuje s Městským úřadem Hranice při pořádání akcí pro veřejnost, dále spolupracuje s Lesy České republiky (LČR), s Ústavem hospodářské úpravy lesů (ÚHÚL) atd. Škola dále spolupracuje na záchraně ohrožených druhů dřevin a rostlin. Velkou roli při výuce environmentální problematiky hraje předmět a kroužek Lesní pedagogika. Kdy žáci navštěvující Lesní pedagogiku připraví programy na ŠP pro MŠ, ZŠ a speciální školy. Dále se starají o údržbu naučných stezek na ŠP a v arboretu. Ostatní žáci se aktivně podílí na třídění odpadů, údržbě tříd a domova mládeže. Vytváří si svůj denní režim a vztah k prostředí uvnitř i vně školy. Poslední rovinou je vzdělávání učitelů v problematice EVVO, kdy učitele jezdí na odborné semináře, účastní se programů lesní pedagogiky a sami se vzdělávají v oblasti EVVO. V současnosti je na škole pět lesních pedagogů, kteří se aktivně věnují výuce předmětu i kroužku.

5.6

Skauting v praxi Žáci středních škol, kteří jsou členy Junáka, spadají do oddílu Rovers and

Rangers (ve zkratce R&R). Jedná se o oddíl starších skautů a skautek, kterým je nad 15 let. Často se anglický název Rovers and Rangers překládá do češtiny jako roverský kmen. Sama již druhým rokem tento oddíl vedu se svým manželem. Naše společné schůzky se konají nepravidelně přibližně jedenkrát do měsíce a to většinou formou víkendové zážitkové aktivity. Je to takhle mnohem přijatelnější nejen pro nás, ale hlavně i pro rovery. Pokud jsou totiž na škole někde dál od našeho skautského střediska a bydlí na internátech, tak schůzky bez větších problémů stíhají. A také je tento styl schůzek mnohem více baví, než kdyby se scházeli každý týden v klubovně a trávili společný čas tradiční schůzkou, kterých si užili jako skauti a skautky či vlčata a světlušky víc než dost. Hlavním cílem našich schůzek je to, aby se roveři cítili dobře a stmelovali si vzájemný kolektiv a chodili do Junáka rádi a připravovali se na vedoucí. Chystáme pro ně vícedenní výpravy (obr. 2) do přírody s krosnou na zádech, kdy si všechno potřebné vybavení nesou sami na zádech. Jindy zase vyrážíme sjíždět řeku (obr. 3) na našich střediskových nafukovacích kánoích. Nebo zajedeme poznávat kulturní 29

památky naší země a to nejenom vlakem ale také na kolech. Občas se ovšem scházíme i v klubovně, kde společně probereme celoroční náplň našich schůzek a také si připomeneme základní skautské dovednosti. To proto, abychom je postupně připravovali na rádcovský kurz, při kterém prokáží roveři své kvality a dovednosti a hlavně se jim po jeho absolvování otevírá cesta směrem k vedoucím. Pomáhají při organizování různých střediskových akcí, schůzkách ostatních mladších oddílů a také na skautském táboře. Jsou vlastně takovým velice důležitým mezičlánkem mezi vedoucími a dětmi bez kterého se středisko stěží obejde a nedokáže bez nich vychovávat další nástupce vedoucích, kteří postupně odcházejí. Někteří se odstěhují, jiní zase založí vlastní rodinu. Zkrátka už nemají tolik času, který by mohli Junáku věnovat.

Obr.2 – Spontánní hra při výpravě. (Zdroj: Alena Pavelková)

Obr.3 – Sjíždění řeky Bečvy. (Zdroj: Roman Pavelka)

30

6.

Návrh třídenní projektové výuky Projektová výuka je zpracovaná na tři dny, a bude realizována na Školním polesí

Valšovice na základně Květoňka Žáci se seznámí s environmentální a skautskou problematikou, konkrétně s části, která souvisí s ochranou životního prostředí. Úkolem jednotlivých týmů vytvořených z žáků bude poznat a popsat přírodní rezervaci (PR) Bukoveček a navrhnout šest tabulí naučné stezky. Získávání informací k dané problematice a o rezervaci bude probíhat pomocí aktivizujících metod, skautských prvků a her. Každý den projektové výuky je podrobně rozpracován na jednotlivé části. Většinou se jedná o dopolední program, odpolední program a večerní program, který je dále rozpracován. U jednotlivých částí dne jsou popsány dílčí cíle, délka trvání, pomůcky, počet učitelů, příprava aktivit a nakonec shrnutí čeho bylo aktivitou dosaženo nebo co u žáků aktivita rozvíjela.

6.1

Základní informace o projektu

Téma:

Návrh naučné stezky „PR Bukoveček“

Autor:

Ing. Alena Pavelková

Délka trvání:

3 dny (2 noci)

Prostředí:

Školní polesí Valšovice – Květoňka

Ubytování:

Indiánské tři tee-pee na Květoňce

Cílová skupina:

žáci střední školy (1. – 2. ročník)

Počet účastníků:

25 -30 žáků

Průřezové téma:

Environmentální výchova, ochrana přírody, skauting, turistika, lidské aktivity – nápaditost, tvořivost, zručnost

Využití v rámci naplnění ŠVP:

Průřezové téma - člověk a životní prostředí Přesahy předmětů – biologie, botanika, ochrana přírody, zoologie… Klíčové kompetence – k učení, k tvořivosti, k samostatnosti, ke spolupráci,

k řešení

ke komunikativnosti

31

problémů

a

krizových

situací,

Žáci poznají, část školního polesí, kde budou nebo již vykonávají

Cíle projektu:

povinné školní praxe. Žáci se seznámí s environmentální problematikou. Žáci zhodnotí význam PR Bukoveček pro danou lokalitu. Žáci poznají a rozeznají jednotlivé dřeviny a rostliny, které se na lokalitách vyskytují. Žáci se zorientují a pracují s mapou v terénu zcela bez moderní technologie Žáci si vyzkouší různé aktivity z oblasti skautingu (orientace v terénu, práce s mapou, přespání v indiánském tee-pee, atd.) Žáci na konci třetího dne předloží návrh tabule naučné stezky „PR Bukoveček“ a vytvoří prezentaci svého návrhu jedné tabule naučné stezky.

6.2

První den

6.2.1

Úvod a dopolední program

Dílčí aktivity: ubytování, seznamovací hra, rozdělení do týmů, uvedení žáků do problematiky (sdělení cíle, losování tématu zastávky naučné stezky) Délka trvání: 3 hodiny Prostředí:

Školní polesí Valšovice, cesta od autobusové zastávky po Květoňku,

Květoňka Pomůcky:

dopis, papír s oznámením výběrového řízení na nejlepší návrh naučné stezky Bukoveček, mapy, provázky, buzola, hrací kostka

Ubytování Délka trvání:

1 hodina

Počet učitelů a skautů:

1 učitel, 2 skautky

Příprava:

předem bylo potřeba zajistit stavbu tří tee – pee, napsat dopis

Žáci jsou dopraveni do obce Valšovice, kde od učitele dostanou dopis, který si pečlivě přečtou a dále pokračují již bez učitele. V dopise je napsáno: „Hledej lidi, kteří se svým vzhledem a především oblečením odlišuje od ostatních. Tito lidé Vás dovedou na místo, kde budete další tři dny a dvě noci přebývat.“ Žáci se po přečtení zprávy 32

rozhlíží kolem sebe a hledají lidi se specifickým oblečením a rozejdou se směrem, kam jim říkal pan učitel. Za několik minut potkají dvě holky v pískových košilích s hnědým šátkem a s mnoha nášivkami (Obr. 6). Žáci si řeknou, že by to moli být ti lidé z dopisu a jdou za nimi. Po chvíli se jich zeptají, jestli náhodou neví, kam mají pokračovat. Skautky se jich ujmou a po cestě jim vypráví, z jaké pochází organizace a co mají vlastně na sobě oblečeného a proč skautskou košili vůbec nosí. Navnadí žáky, že se během třídenního projektu dozví více o skautingu a také se poznají co má skauting, lesnictví a ochrana přírody společného. Asi po 15 min dojdou na místo zvané Květoňka, kde je čeká překvapení ve formě třech indiánských stanů tzv. tee-pee, (obr. 5), v kterých budou následující noci spát. Zde je čeká učitel, která dohlíží na ubytování. Při ubytování také pomáhají skauti, kteří žákům radí, jak je vhodné si lehnout a kam si uložit svoje věci. Shrnutí:

aktivita by u žáků měla rozvíjet orientaci na lokalitě, komunikaci, týmovou spolupráci a navázání rozhovoru s cizími lidmi, motivace žáků

Obr. 5 – indiánské tee-pee

Obr. 6 – skautky ve skautských košilích

(Zdroj obou fotek: Alena Pavelková)

Seznamovací hra Délka trvání:

45 minut

Počet učitelů a skautů:

1 učitel, skauti – doplnění do sudého počtu

Pomůcky:

šiška, malířská páska, fix

Tuto aktivitu není nutno zařazovat do projektového dne, pokud už se žáci znají. Pokud se žáci neznají, je vhodné, na začátku projektové výuky zařadit seznamovací hru, aby se žáci s žáky, učiteli a skauty navzájem seznámili. Pro hlubší seznámení žáků mezi 33

sebou je zvoleno hry s názvem „Já jsem on“. Jedná se o skautskou hru, která spočívá v tom, že žáci, učitelé i skauti utvoří jakékoli dvojce a po určitý časový úsek (např. 30 sekund, 1 minuta) si dvojce o sobě řekne co nejvíce (např. jméno, příjmení, oblíbená barva, bydliště, sourozence, koníčky…). Po uplynutí časového limitu si navzájem prohodí své já - hráč A se stává hráčem B a naopak. Potom se jednotlivé dvojce mezi sebou prohodí a začíná druhé kolo, kde žáci začnou popisovat toho, kdo se jim představil v prvním kole. Pokud je dostatek času může se zahrát ještě třetí a čtvrté kolo. Po ukončení kol má tato hra další část a to takovou, že si všichni sednou do kruhu a každý hráč představí do mikrofonu (představuje šiška) toho žáka, u kterého skončil. Skutečný majitel tohoto jména se zvedne a uvede chybné informace na pravou míru a přilepí si na triko své křestní jméno nebo přezdívku. Shrnutí:

u žáků tato hra rozvíjí komunikaci, sebe představení, hrou je dosaženo seznámení se s ostatními

Rozdělení do týmů Délka trvání:

15 minut

Počet učitelů:

1 učitel, skauti – doplnění do sudého počtu

Pomůcky:

uzlíky z provázků

Rozdělení do týmů bude náhodné. Učitel si připraví šest uzlíků, protože chce vytvořit šest skupin. Každý uzlík bude mít pět konců neboli provázků. Tedy každý tým bude mít pět členů. Učitel všechny uzlíky drží v ruce. Každý žák si chytne jeden provázek a pevně ho drží. Když má každý z nich právě jeden provázek, učitel uzlíky pustí z rukou. Žáci zároveň drží provázky z jednoho uzlíku a tím tvoří vždy jednu skupinku. Tedy ve výsledku vznikne šest skupinek po pěti lidech. Shrnutí:

aktivitou se nenásilně rozdělí žáci do výzkumných týmů

Seznámení s problematikou Délka trvání:

1 hodina

Počet učitelů:

1 učitel, úředník, lesník, skaut

Pomůcky:

myslivecký klobouk, papírky s tématem tabule naučné stezky, papír s oznámením výběrového řízení na nejlepší návrh naučné stezky Bukoveček, mapy, hrací kostka

34

Po aktivitě rozdělení do týmů k celé skupince přichází úředník (oblečení – sako, brýle), který žákům přečte oznámení o výběrovém řízení č 1531 o vytvoření nejlepšího návrhu naučné stezky přírodní rezervace Bukoveček (příloha 11.3). Úředník tedy seznámil žáky s jejich úkolem třídenního projektu. Cílem každé skupinky bude vytvoření návrhu jedné naučné tabule o přírodní rezervaci Bukoveček. Celkem se bude jednat o šest tabulí naučné stezky, na kterých bude stručná charakteristika rezervace a proč je rezervace chráněna, co v rezervaci roste, kdo v ní žije atd. Všechny tyto informace se žáci dozvědí postupně v průběhu prvního a druhého dne. O jakém tématu budou týmy psát, si vylosují náhodně z mysliveckého klobouku. Pořadí tahání lístečků s tématem rozhodne hrací kostka. První losuje zástupce skupinky, který hodil nejmenší číslo na hrací kostce. Témata jednotlivých tabulí: • PR Bukoveček

Od čeho je jméno rezervace odvozeno?

• Živočichové

Kteří živočichové se přírodní rezervaci vyskytují a žijí?

• Rostliny a dřeviny

Jaké dřeviny a rostliny v rezervaci rostou?

• Chování v rezervaci

Jak je vhodné chovat se v lese?

• Ochrana rezervace

Hospodaří nebo stará se někdo o rezervaci?

• Rezervace v legislativě

Kdo vyhlašuje a kde je to podloženo vyhlašování

a ochrana rezervace? Shrnutí:

motivace žáků, že jejich nápady mohou být na tabulích naučné stezky a také motivace získání financí na samotnou realizaci dle výběrového řízení

6.2.2

Odpolední program - seznámení s lokalitou

Dílčí aktivity: hra kolíková, společné znaky skautingu, lesnictví a ochrany přírody, rozeznávání přírodnin, hra stezka poslepu, beseda v rezervaci Délka trvání: 2 ½ -3 hodiny Prostředí:

Školní polesí Valšovice, přírodní rezervace Bukoveček

Pomůcky:

mapy, zápisník, tužka

Žáci do každého týmu dostanou turistickou mapu (přehledná pro orientaci v terénu) obrysovou mapu (černobílá, vhodná pro zakreslení do mapy), buzolu, psací 35

potřeby, pastelky. Výzkumné týmy mají pomůcky k tvoření, které budou potřebovat pro splnění zadaných úkolů.

Kolíčková hra Délka trvání:

po celou dobu chůze k rezervaci i během plnění úkolů

Počet učitelů:

1 učitel

Pomůcky:

3 kolíčky na prádlo

Během cesty k rezervaci budou ve hře 3 prádelní kolíčky. Účelem hry je co nenápadněji kolíček přidělat na batoh nebo oblečení někoho jiného. Prohrávají ti žáci, kteří při vyhlášení konce hry mají kolíček u sebe. Je možné během cesty ukončit hru i několikrát. Žákovi, který má kolíček na sobě, vymyslí všichni ostatní úkol. Po vymyšlení úkolu, ho první sdělí učiteli a po schválení učitele, úkol řeknou žákovi. Shrnutí:

motivace žáků, žák po dobu chůze udrží pozornost stopování kolíčku a ostatních žáků, týmová spolupráce žáků při domlouvání úkolů

Cesta k rezervaci –znaky skauta, lesníka a ochránce přírody Délka trvání:

1 hodina

Počet učitelů:

1 učitel, 2 skauti

Prostředí:

trasa o délce 1,5 km

Příprava:

papírky s pojmy, které budou rozmísťovat skauti po trase, tak aby byly papíry alespoň trochu vidět…

Po cestě žáci neustále hrají hru kolíčková a mezi tím ještě hledají po okrajích cesty, na stromech, pařezech a lesních skládkách dřeva, lístečky s jednotlivými pojmy. Pojmy jsou voleny tak, aby se týkaly problematiky skautingu, lesnictví, ochránce přírody a nejlépe aby měly pojmy něco společného pro tyto termíny. Jednotlivé slova: pravdomluvnost, dobrý skutek, ochrana lesa, ohleduplnost, hospodárný, ochránce lidských výtvorů, veselý, práce v přírodě, ochránce rostlin, výchova mladých lidí, připraven na situace, dlouholetá historie, trvale udržitelné chování, zákon 17/1992 Sb. o životním prostředí, zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, lesní zákon 289/1995 Sb. atd. Na konci trasy se jednotlivé pojmy popíší a přiřadí se buď ke skautu, lesníku nebo k ochránci přírody. Při vycházce učitel žáky seznamuje s florou školního polesí. Žáci si informace zapisují (obr. 7), protože v dalším dnu se jim budou tyto získané informace hodit.

36

Shrnutí:

výsledkem aktivity je, že žáci sami přijdou na to, že nalezené pojmy mezi sebou souvisí, žáci se naučí pojmenovat jednotlivé druhy rostlin, stromů

Obr.7 – Zapisování si informací během cesty (Zdroj: Alena Pavelková)

V rezervaci Délka trvání:

1 – 1 ½ hodina

Počet učitelů:

1 učitel, lesník

Prostředí:

rezervace

Příprava:

domluvit odborníka, aby přiblížil problematiku rezervace

Pomůcky:

plán péče, papír, tužka, mapa

Žáci se seznámí s lokalitou pochůzkou a odborným výkladem. Během výkladu si žáci zakreslují zajímavosti rezervace do obrysové mapy. Přesné místo daného bodu určí odborník lesák a vysvětli, jak danou lokalitu poznal. Žáci si zakreslují např. studánku, krmelec, dominantní stromy, cesty, vývraty a také navrhnou jednotlivé zastávky navrhované naučné stezky. Po pochůzce, výkladu a nákresu lesník žáky seznámí s plánem péče rezervace. Před odchodem z rezervace možnost diskuse žáků s lesníkem. Shrnutí:

žáci se seznámí s lokalitou a mají možnost diskuse s odborníkem

Hra - Poznej svůj strom Délka trvání:

20 minut

Počet učitelů:

1 učitel, lesník

Prostředí:

rezervace

Pomůcky:

šátek do dvojice (15 šátků) 37

Tuto aktivitu jsem převzala z knihy od Cornella (2012). Jedná se o hru, při níž žáci získávají přímý kontakt s přírodou pomocí hmatu. Rozdělí se na skupinky po 2 lidech. Jeden zaváže oči druhému a dovede ho k poblíž stojícímu stromu. Tam mu dá čas, aby si pomocí hmatu zapamatoval, o který strom se jedná. Potom se oba vrátí na původní místo a sundají si šátek. Nyní musí žák, který měl zavázané oči najít strom, u kterého byl. Potom se můžou oba přehodit a opakovat hru u jiného stromu. Shrnutí:

hra velmi dobře rozvíjí převážně hmat, pomocí kterého žáci nejsou zvyklí poznávat stromy a přiblíží nám jaká je příroda na dotek

Stezka poslepu Délka trvání:

30 - 45 minut

Počet učitelů:

1 učitel, 2 skauti

Prostředí:

cesta z rezervace na Květoňku

Pomůcky:

každý žák má šátek, lano

Cestu zpět učitel zpestří hrou (obr.8,9). Žáci si zaváží oči šátkem a chytí se za ruce nebo za lano Učitel i další dva skauti si k sobě vezmou po deseti žácích, kteří mají zavázané oči. Jediný kdo vidí, je učitel a skauti, kteří žáky povedou až na Květoňku. Pokud se žáci drží za ruce, po deseti minutách můžeme držení změnit a to, že se chytnou za pas nebo za ucho. Vhodné je občas zatočit, jít přes les přejít pařez nebo vývrat. Shrnutí:

žáci se spolehnou na učitele nebo na skauta, který jediný vidí a vede je zpět, rozvoj důvěry

Obr. 8, 9 – Hra stezka poslepu (Zdroj: Alena Pavelková) 38

6.2.3

Večerní program

Dílčí aktivity: získávání informací, příprava ohniště a zpívání písniček z předem připraveného zpěvníčku Délka trvání: 3 hodiny Prostředí:

Květoňka

Pomůcky:

připravené lístečky, zpěvníky, kytara

Získávání informací z plánu péče Délka trvání:

30 - 45 minut

Počet učitelů:

1 učitel

Prostředí:

Květoňka

Pomůcky:

připravený text z plánu péče na barevných papírech, myslivecký klobouk

Žáci ve skupinkách budou hledat v okolí Květoňky papírky přiřazených barev (žlutá, oranžová, červená, modrá, zelená a hnědá), které si opět vylosují zástupci skupinek z mysliveckého klobouku. Skupinky budou sbírat lístečky formou štafety. První vyběhne, najde lísteček, běží zpátky a předá štafetu druhému a tak se opakuje. Mezi tím ostatní skládají z informací na lístečcích zprávu. Jakmile první skupinka sesbírá všech 15 lístečků, hra končí. Takže první skupinka má celou zpráva a ostatním týmům nějaké zprávy chybí. Pokud žák v době ukončení drží papírek v ruce a běží ke skupince, nemusí jej zahazovat, ale může ho donést skupince. Po skončení této aktivity, se všichni vrhnou do stavby táborového ohně. Shrnutí:

aktivita u žáků rozvíjí spolupráci v týmu, žáci aktivitou dosáhnou určitých informací, které potřebují k zhotovení tabule naučné stezky.

Příprava ohniště Délka trvání:

45 minut

Počet učitelů:

6 skautů

Pomůcky:

dřevo, sekyrky, ruční pila, kameny

Ve spolupráci se skauty si žáci hlasováním vyberou, který typ ohně si zhotoví. Jednotlivé varianty jsou: 1) oheň - hranice, 2) oheň - pagoda, 3) oheň – pyramida. Žáci

39

si hlasováním vybrali pagodu. Ve spolupráci s učitelem a skautů, žáci připravují dřevo na oheň, který připravují pomocí ruční pilky, sekery. Shrnutí:

žáci se naučí stavbu ohně pagoda a k ostatním druhům ohňů se od skautů dozvědí, jak vypadají a na jakou příležitost se ohně používají - zapojení do pracovních činností

Opékání a zpívání písniček Délka trvání:

1 ½ hodiny

Počet učitelů:

všichni učitelé a skauti

Pomůcky:

dřevo na přikládání, zpěvník, kytara, hůlky na opékání, špekáčky, chleba, hořčice, kečup a těsto na hady

Po přípravě ohně a hůlek na opékání, začíná večeře formou opékání špekáčků. Na opékání jsou k dispozici špekáčky a skautská specialita „hadi8“ Při a po opékání se zpívají nejrůznější písničky. Mezi písničkami se žáci mohou ptát na cokoli, co je zajímá o skautingu. Shrnutí:

stmelení kolektivu, žáci si sami připraví večeři

6.3

Druhý den

6.3.1

Dopolední program

Dílčí aktivita: rozcvička, hra dobrý duch, práce s buzolou a mapou, hledání informací Délka trvání: 3 hodiny Prostředí:

Školní polesí Valšovice, Květoňka

Rozcvička Dálka trvání: 15 min. Prostředí:

venku u Květoňky

Pomůcky:

barevná plachta

K této hře je zapotřebí barevná plachta (obr.10), která je většinou tříbarevná a je ve tvaru kruhu. Každý žák si stoupne a chytne jednu barvu plachty. Žák, který se žádné barvy nedrží, řekne jednu ze tří barev např. červená. Všichni žáci, kteří drží plachtu 8

Hadi – těsto z mouky, vody, soli a koření vhodné pro opékaní nad ohněm

40

v červeném klínu, se pustí a vběhnou pod ni a hledají si místo, místo druhých červených. Ten, kdo nestihne chytnout plachtu, opět vyvolává další barvu atd. Shrnutí:

u žáků je touto aktivitou dosaženo zaktivizování a probuzení, u žáků rozvíjí hravost

Obr. 10 – rozcvička s barevnou plachtou

Obr. 11 – práce s mapou

(Zdroj fotek: Alena Pavelková)

Hra dobrý duch Dálka trvání: celý den Pomůcky – lístečky se jmény

Tato hra je velmi prostá a učí žáky, aby nebyli lhostejní k druhým a dokázali si jich všímat a pomáhat jim. Na začátku dne se poskládané lístečky se jmény všech žáků a klidně i učitelů vhodí do mysliveckého klobouku. Z nich si pak každý losuje jméno druhého, komu se bude snažit po celý den pomáhat. A to tak aniž bychom komukoliv řekli, koho jsme si to vylosovali. Lístečky se potom vyberou a celodenní hra začíná, aniž by narušila jakýkoliv jiný program. Kdy a jakým způsobem se rozhodnou žáci pomáhat je jen na nich. Nesmí to ovšem dělat příliš okatě právě proto, že se to jmenuje dobrý duch, a aby ten druhý neměl zas tak jednoduché ho odhalit. Hra většinou končí až následující den, a nebo večer téhož dne, kdy se všichni sejdou a každý řekne jméno svého ducha, kterého si myslí, že měl. Zde se rovnou můžou rozdat lístečky znovu a hra může pokračovat znovu akorát s jinými duchy. Shrnutí:

hra naučí žáky pomáhat a všímat si druhých a nejenom hledět sám na sebe, tato aktivita dobře charakterizuje skautský příkaz, který zní „Alespoň jeden dobrý skutek denně“

41

Práce s buzolou Dálka trvání: 45 minut Prostředí:

venku u Květoňky

Pomůcky:

buzoly, mapy

Prvním úkolem týmu bude dnešní den zorientovat mapu a naučit se pracovat s buzolou bez pomocí učitele (obr. 11). Mapa a buzola slouží žákům k orientaci na školním polesí. Mezi žáky přichází šest skautů v krojích, kteří se do skupinek rozdělí a vysvětlí jak se s mapou a buzolou pracuje (příloha) Shrnutí:

žáci se naučí orientovat se v přírodě pomocí buzoly a mapy, u žáků je rozvíjena zručnost

Hledání informací Délka trvání:

2 hodiny

Počet učitelů:

1 učitel, 6 skautů

Pomůcky:

6 buzol, 6 map (obrysové, porostní a turistické),

Příprava:

nutno mít předem připravené stanoviště

Po hodinové aktivitě učení se s buzolou, učitel venku vyvěsí mapu s červenými body (příloha) pod kterými jsou označena jednotlivá stanoviště. Na stanovišti bude skaut, který skupince předá za splnění úkolu určité informace, které potřebují k vytvoření tabule naučné stezky. Každý tým si do své mapy překreslí body a pomocí buzoly vyrazí na trasu hledat jednotlivá stanoviště.

Úkoly na stanovištích: a) Překážková dráha – všichni žáci ve skupince musí projít, v co nejkratším čase trať, která bude předem nachystaná. Trať se bude skládat z lanové dráhy mezi dvěma stromy, poté ze slalomu mezi stromy a poslední část je běh s podlézáním překážek. b) Postavení stanu – celá skupinka musí rychle a správně postavit stan.

42

c) Kimovka9 - celá skupinka projde asi 100 metrový úsek, kde budou po zemi na stromech rozmístěny věci, které do přírody nepatří. Žáci si jich musí všimnout a zapamatovat. Na konci kimovky si skupinka musí vzpomenout a sepsat co nejvíce předmětu, které viděla a které do přírody nepatří. d) Zdravověda – bude probíhat řešením krizové situace, celá skupinka přijde k nasimulované nehodě, kde jeden zraněný bude mít tepenné krvácení z nohy a druhy bude v bezvědomí. Bude na skupince, co a jak vyřeší. e) Příroda – skupinka musí poznat 10 stromů, 10 rostlin a 10 živočichů f) Rozdělání ohně – skupinka musí rozdělat oheň bez papíru, v co nejkratším čase a použít při tom co nejméně sirek. Čím více sirek skupinka použije tím méně dostane informací o přírodní rezervaci Bukoveček.

Na každém stanovišti může skupinka od skauta získat všechny nebo žádné informace (tab. 3) k tvorbě tabule naučné stezky (NS). Bude se hodnotit: rychlost splnění, správnost úkolu, chování skupinky.

Tab. 3 – úspěšnost na stanovištích úspěšnost na

získané

stanovišti

informace

100%

všechny

2

75%

tři čtvrtě

1,5

50%

půl

1

25%

čtvrt

0,5

0%

nic

0

Shrnutí:

věty

aktivitou jsou získány další potřebné informace k vyhotovení tabule naučné stezky, u žáků je rozvíjena spolupráce v týmu, komunikace

9

Kimovka – skautská hra v přírodě, která má označený začátek a je dlouhá 10 – 200 m. Na tomto úseku jsou rozmístěny učitelem věci, co do přírody nepatří a žáci si jich musí všimnout a zapamatovat, protože na trati si nesmí zapisovat. Na konci trasy, žáci sepíši, co viděli a na co si vzpomněli.

43

6.3.2

Odpolední program – dopad zřízení naučné stezky (NS)

Dílčí cíl:

dopad výstavby a realizace na rezervaci, simulační scénky

Délka trvání: 3 hodiny Prostředí:

Květoňka

Pomůcky:

papír a tužka, převleky

Pozitiva a negativa Délka trvání:

20 minut

Počet učitelů:

1 učitel

Žákům všech týmů je zadán úkol a to takový, aby zhodnotili pozitiva a negativa výstavby naučné stezky. Od jejího návrhu, až po její vybudování a realizaci. Jak výstavba NS může ovlivnit samotnou rezervaci? Shrnutí:

zamyšlení se nad zadaným úkolem, spolupráce v týmu, žáci sami přijdou na pozitiva a negativa vybudované naučné stezky

Zhodnocení pozitiv a negativ Délka trvání: 30 min Prostředí:

Květoňka

Pomůcky:

mikrofon - šiška

Po čtvrť hodině, kdy se žáci ve skupinkách domlouvali, vznikne o této problematice diskusi, kterou usměrňuje učitel a mikrofon. Jako mikrofon nám slouží obyčejná smrková šiška. V diskusi by mělo být zjištěno několik návrhu jak pozitiv, tak i negativ. V tabulce jsou uvedeny jen některé z těchto dopadů výstavby NS.

Tab. 4 – pozitiva a negativa možné výstavby NS

Pozitiva

Negativa

Informovanost a přiblížení lokality

Větší návštěvnost – odpadky, hluk, trhání

turistům

chráněných rostlin, rušení zvěře

Program pro projektovou výuku

Hluk při realizaci

Větší návštěvnost

Vstupování do rezervace i mimo vyznačené cesty

44

Po zhodnocení pozitiv a negativ učitel vytvoří z šesti skupinek dvě a každé zadá úkol. První skupina bude mít za úkol zahrát simulační scénku na pozitiva výstavby a realizaci NS. Druhá skupina bude mít to samé za úkol, jen dostane negativa výstavby a zřízení NS. Shrnutí:

žáci se zapojí do diskuse, pochopí jednotlivé souvislosti výstavby, rozvoj komunikace

Simulace scének Délka trvání: 2-2 ½ hodiny Prostředí:

Květoňka

Úkolem skupinky, která se nyní skládá s patnácti lidí, vymyslet, nacvičit scénku na téma pozitiva a nebo negativa výstavby NS. Skupinky mají na výběr z několika žánrů (pohádka, drama, horor, dobrodružný, komedie, sci-fi), z kterých si musí jeden vybrat a předvést scénku, kde se vystřídají všichni žáci skupinky. Jednotlivé body tématu (pozitiva i negativa) byly řečeny v předešlé aktivitě. Žáci mají k dispozici vše v areálu Květoňky. Opět se fantazii meze nekladou. Úkolem učitele je obcházet skupinky a směřovat tuto aktivitu správným směrem. Shrnutí:

žáci vymyslí a nacvičí scénku v jakémkoli žánru, pochopí jednotlivé souvislosti výstavby NS, opět je dosaženo spolupráce v týmu

6.3.3

Večerní program

Dílčí cíl:

vyhodnocení hry dobrý duch, předvedení scének, stezka odvahy

Délka trvání: 2 hodiny Prostředí:

Květoňka

Vyhodnocení hry dobrý duch Délka trvání: 15 minut Prostředí:

Květoňka

Pomůcky:

mikrofon - šiška

Všichni sejdou a každý postupně řekne jméno toho, koho si myslí, že mu pomáhal a dělal dobrého ducha. Dotyčný mu oponuje nebo přikývne. Shrnutí:

všímání si ostatních a naplňování skautského příkazu 45

Předvedení scének Délka trvání: 1 hodina Prostředí:

Květoňka

Žáci měli dostatek času na přípravu, vymyšlení a nacvičení scénky na dané téma. Nyní proběhne scénka, která bude trvat max. 15 minut. Ostatní sedí v hledišti (tedy na karimatkách na zemi) a bedlivě pozorují, co jim druhá skupinka chce naznačit. Po skončení scénky přijde na řadu druhá skupinka. Po jejím skončení se otevře opět diskuse a řízený rozhovor, kdy učitel má připravené otázky a tím usměrňuje a aktivizuje žáky. Shrnutí:

žáci vymyslí a nacvičí scénku v jakémkoli žánru, pochopí jednotlivé souvislosti výstavby NS, žáci dokáží předat informace i jinou formou než klasickými výukovými metodami jako jsou např: vyprávění, rozhovor

Obr. 12,13 - Převleky na scénky (Zdroj: Alena Pavelková) Stezka odvahy Délka trvání: 1 až 2 hodiny Prostředí:

Květoňka a okolí

Pomůcky:

tma, provázek, petrolejka, svíčky, skleněné nádoby, strašidla, papírky s informací co všechno musí tabule naučné stezky obsahovat

Příprava:

nutno nachystat trasu stezky, nachystat zprávu, která bude rozstříhaná na pět částí (jako pět žáků ve skupince) 46

Úkolem každé skupinky je získat během stezky odvahy celou zprávu, která je rozstříhaná na 5 částí. Každý žák skupinky donese tedy jednu část zprávy. Aktivita je realizována v okolí Květoňky po setmění. Trasa je značena svíčkami, které jsou ve sklenicích kvůli bezpečnosti. Hledaná zpráva je označena petrolejkou. Na trasu žáci vychází jednotlivě a na trase je kontrolují skauti, kteří jsou za strašidla a mírně žáky straší. Shrnutí:

aktivita u žáků rozvíjí odvážnost a rozvíjí dobrodružství

6.4

Třetí den

6.4.1

Dopolední program

Dílčí aktivity: rozcvička, hra, zpracování a načrtnutí tabule naučné stezky, prezentace výsledků Délka trvání: 3 hodiny Prostředí:

Školní polesí Valšovice, Květoňka

Rozcvička - pyramidy Délka trvání: 15 minut Prostředí:

Květoňka

Pomůcky:

papírky s čísly, pyramidy (tři kameny poskládané na sobě)

Příprava:

před začátkem hry je potřeba v okolí výchozího místa postavit pyramidy

Pyramidy budou představovat na sobě naskládané alespoň 3 kameny. Pod ně se umístí 10 lístečků, na kterých bude napsána hodnota od 1 do 10 (body). Je potřeba odhadnout správný počet těchto pyramid vůči počtu zúčastněných žáků, aby hra netrvala příliš dlouho nebo naopak nebyla rychle ukončená. Po přípravě hry se žáci postaví na startovní místo a učitel jim vysvětlí pravidla hry. Žáci musí nasbírat co nejvíc bodů a to tak, že běhají v okolí a hledají tyto pyramidy: Jakmile některou objeví, zastaví u ní a vezmou si lísteček s největším číslem (body), které tam jsou. Ten kdo ji najde první, získá 10 bodů, druhý 9 bodů atd. Hra končí, jakmile žáci vyberou všechny body pod pyramidami, nebo už delší dobu nemohou žádnou najít. Vyhrává ta skupinka, která po sečtení všech bodů od žáků, získá nejvíc bodů. Shrnutí:

jedná se o zábavnou hru k posílení fyzičky, u žáku je dosaženo zaktivizování po ránu a rozvíjí u žáků fyzičku 47

Zpracování informací a návrh tabule naučné stezky Délka trvání: 1 – 1 ½ hodiny Prostředí:

Květoňka

Pomůcky:

papír, pastelky, provázek, barvy, nůžky, lepidlo, barevné papíry, voskovky, štětce

Po rozcvičce, je úkolem dnešního posledního dne vytvořit náčrt a návrh tabule ve skutečné velikosti. Po vytvoření náčrtu je úkolem skupinky vybrat a sepsat nejdůležitější získané informace o rezervaci, Každá skupinka píše o svém tématu rezervace. Žáci musí uvážit co je potřeba mít na tabuli, jak informace uspořádat, jakou formou informace předám kolem jdoucím lidem a na jakou cílovou skupinu se zaměřím. Nápaditosti se meze nekladou. Jakou formou předat informace turistům, může být různá. Příkladem jsou obrázky naučné stezky v Tišnově (Obr 14, 15), která je určená pro cílovou skupinu rodiče s dětmi.

Obr. 14, 15 – příklady naučné stezky u Tišnova (zdroj: Alena Pavelková)

Shrnutí:

žáci se sami pokusí, ze získaných informací navrhnou a načrtnout tabuli naučné stezky, touto aktivitou je rozvíjena komunikace a spolupráce v skupince

Prezentace výsledků práce Délka trvání: 1 hodina Prostředí:

Květoňka

Výzkumné týmy podle zadání připraví návrh tabule naučné stezky, ve které budou mít vepsány a nalepeny zjištěné informace z prvního a druhého dne. Následně na tuto přípravu připraví prezentaci ostatním účastníků a snaží se obhájit informace, které 48

navrhli na tabuli naučné stezky. Po od prezentování každého výstupu je dán prostor ostatním přísedícím, pro připomínky a zpětnou vazbu prezentujícím. Shrnutí:

žáci si vyzkouší prezentovat před ostatními, žáci si dokáží obhájit svoji navrženou tabuli a dokáží odpovídat na položení otázek

6.5

Zhodnocení navrhovaného projektu Hlavním cílem navrhovaného projektu bylo vyhotovit návrh šesti tabulí naučné

stezky kolem rezervace Bukoveček, která se nachází na školním polesí Valšovice. Témata jednotlivých tabulí se týkají problematiky, kdo žije v rezervaci, co roste v rezervaci, od čeho je název rezervace, kdo se stará o rezervaci atd… Dalším

cílem

projektu

bylo

také

žákům

přiblížit

problematiku

environmentálního vzdělávání za pomocí skautských prvků. Environmentální problematiku v tomto projektu sehrála ochrana životného prostředí, konkrétně přírodní rezervace Bukoveček. Předkládaný projekt navazuje na vzdělávací oblasti a průřezové téma, které vychází ze školního vzdělávacího programu. Náplň vzdělávací oblasti tvoří odborné předměty např. botanika, zoologie, lesní pedagogika atd. Projekt rozvíjí klíčové kompetence zakotvené v RVP a ŠVP. U žáků se vyvíjí kompetence k učení, ke komunikativnosti, k týmové spolupráci, k řešení krizových situací atd. Překládaný projekt je nyní specifikován místem, ale není problém ho použít na jiném místě, kde je možné pobývat v lese nebo v přírodě. Dále je možné tento projekt doplnit o další jednotlivé aktivity a činnosti spojené s problematikou.

49

7.

Diskuse Myslím, že po prostudování školního vzdělávacího programu (ŠVP) a plánu

EVVO na střední lesnické škole, lze říct, že Střední lesnická škola v Hranicích je jedna z mála, která se toliko zabývá problematikou environmentálního vzdělávání. Troufám si říct, že je to podmíněno zvoleným oborem lesnictví, kde se žáci i učitelé často vyskytují v přírodě (arboretum a školní polesí) takřka neustále po celé čtyři roky studia. Dále k výbornému vzdělávání v environmentální problematice přispívá předmět Lesní pedagogika, který vyučují odborní učitelé a také pořádají kurz Lesní pedagogiky pro veřejnost. ŠVP vychází a je zpracován podle platného rámcového vzdělávacího programu oboru

lesnictví.

V úvodu

části

praktické

je

analyzován

ŠVP

z důrazem

na environmentální problematiku, která je zahrnuta do jednotlivých vyučovacích předmětů pomocí průřezového tématu „Člověk a životní prostředí“. K přiblížení EVVO velkou měrou přispívá předmět Lesní pedagogika, který je v praktické části dále rozebrán za pomocí zdrojů z internetových stránek školy a ze ŠVP. Dále mi školou byl poskytnut plán EVVO pro aktuální školní rok, kde byly vypsány jednotlivé aktivity pro vzdělávání k environmentální problematice. V praktické části této práce bylo prioritní vypracovat projekt na problematiku environmentální vzdělávání. Jeho tématem je vytvoření návrhu naučné stezky přírodní rezervace Bukoveček. V projektu jsou začleněny prvky skautingu, které se dle mého názoru v mnoha věcech s environmentální problematikou shodují. Skaut je dle skautského zákona a slibu pravdomluvný, spolehlivý, prospěšný, pomáhá druhým, zdvořilý, ochránce přírody, neničí lidské výtvory, poslušný, veselý, hospodárný atd. Tyto všechny vlastnosti napomáhají k tomu, aby se skaut choval trvale udržitelně a zachoval pro další generace možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižovat biodiverzitu přírody. Skautská výchova je cesta, která vede mladé lidí k osobnímu růstu za pomocí prostředků. Mezi prostředky skautské výchovy patří, již zmiňovaný slib a zákon skautů, týmová práce a spolupráce v oddílech, odpovědnost za druhé a mladší, učení pomocí zábavných her a činností, motivace příběhem, častý výskyt v přírodě a poznávání ochrany přírody, pořádání výprav, víkendovek a akcí pro veřejnost, seberealizace, využití skautské symboliky např. skautského kroje.

50

V třídenním projektu je použito spousty her, které se dají rozdělit na několik kategorií jako jsou seznamovací, pohybové, smyslové, naučné a inscenační. Seznamovací aktivity slouží k relativně rychlému poznávání nových přátel a k získávání informací o druhých, jako jsou jejich záliby a koníčky. Zde většinou dochází k prvnímu většímu kontaktu mezi skupinou neznámých lidí a je velmi důležité jaký kdo zanechá první dojem, kterého se pak těžko zbavuje. Pohybové aktivity, mezi které patří například rozcvičky, které pomáhají žákům k rychlejšímu probuzení a aktivizování těla i duše. Toho můžeme dosáhnout také za použití smyslových her. U nich jsou žáci nenásilnou formou nuceni k poznávání přírody pomocí netradičních smyslových orgánů, jako jsou hmat, čich, chuť a sluch. Ty totiž bývají zastíněny zrakem, kterým vnímáme 90% všech informací. Další velkou skupinou jsou aktivity s naučným tématem. Při nich žáci získávají nové informace, které se učí pomocí her a přednášek uskutečněných v přírodě. Toto prostředí jim poskytuje názorné ukázky a pomáhá k lepšímu zapamatování. Toho se ve školní lavici někdy dosahuje s velkými obtížemi. Hledání informací v plánu péče, v terénu, práce s buzolou a mnohé další jsou aktivity které nám k tomuto účelu slouží a zároveň žáky baví. Aby docházelo k rozvíjení osobnosti u žáků. Tak je dobré začlenit do programu inscenační aktivity. Ty je naučí překonávat trému před ostatními a tím dojde k zlepšení jejich sebevědomí a překonání sama sebe. Zde je ovšem důležité, aby silně introvertní žáci nebyli tlačeni do velkých rolí, pokud se na to necítí. A tím by se mohli stát terčem sociálně patologických jevů. Použitím komplexní metody výuky můžeme dosáhnout požadovaného cíle, v mém případě naučné stezky. Kdy se žáci naučí samostatnosti, odpovědnosti a řešit vzniklé problémy. To vede k celkovému rozvoji osobnosti žáka a stmelení třídního kolektivu.

51

8.

Závěr V bakalářské práci se zabývám problematikou environmentálního vzdělávání

na Střední lesnické škole v Hranicích. Pro vzdělávání žáku jsem připravila návrh krátkodobého projektu, který je zaměřen na ochranu životního prostředí, a do ní jsou včleněny jednotlivé prvky skautingu. Ten je určen pro žáky středních škol v období adolescence. Cílem navrhovaného projektu je nenásilnou cestou přiblížit jak environmentální problematiku, tak žáky seznámit se skautingem. Výsledkem projektu je návrh naučné stezky přírodní rezervace Bukoveček, která se nachází na školním polesí ve Valšovicích. U žáků je během projektových dnů snaha o rozvoj celkové osobnosti a k tomu mají napomoci právě prvky skautingu, které jsou do projektu včleněny. Břicháček (2006, s. 2) ve své knize říká, že „posláním skautingu je podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí, její duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních i tělesných schopností tak, aby se mohli stát pilíři lidského společenství, aby byli ochotní a schopní utvářet svět kolem sebe k lepšímu“. Projekt je připraven tak, aby mohl být zrealizován na kterékoli střední odborné škole, která má možnost spolupracovat se skautskou organizací. Také je možné jej rozšířit o další aktivity, jako jsou stavba malých mysliveckých zařízení, čištění studánek, péče o chráněné území a další. V úplném závěru bych tento zpracovaný projekt doporučila středním odborným školám se zaměřením na životní prostředí, ekologii a lesnictví. V pedagogické praxi je možné komplexní metodiku projektu použít na stmelení kolektivu při nástupech žáků na střední školy tzv. adaptační kurzy. Kdy je obrovskou výhodou to, že žáci prožili tři dny společně a mají společné téma k rozhovoru v nové škole.

52

Summary The Bachelors thesis deals with problems of environmental education at the Secondary forestry school in Hranice. I prepared a proposal short-term project for the pupils, the project is intended to protect the environment with elements of scouting. The project is for secondary school pupils in period of adolescence. Aim of the project is to pupils show positive way environmental problems and familiarize them with scouting. The result of the project is to design education trail - nature reserve Bukoveček, which is located on the school forest in Valšovice. I'm trying to develop the pupils' overall personality during project days, and help me the elements of Scouting, which are integrated into the project. Břicháček (2006, p.2) says in his book "The mission of Scouting is to support the personal development of young people, their spiritual, moral, intellectual, social and physical skills. That people can become pillars of human society, were willing and able to building a better world“. The project is prepared so, that it can be implemented in some secondary school which has the possibility to cooperate with scouts. So it can be extended to other activities such as the construction of small hunting equipment, cleaning of wells, taking care of protected area and more. This existing project I would recommend secondary schools with a focus on the environment, ecology and forestry at the end. A comprehensive methodology project can be used for team building at the start of secondary school in teaching practice, socalled adaptation courses. Students collectively spent three days together and have a conversation topic for the first days of the new school.

53

9.

Seznam použitých zdrojů

Literární zdroje

BŘICHÁČEK, Václav. Skautskou stezkou. 2. vyd. Editor Markéta Havlová. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, 2001, 405 s. ISBN 80-861-0960-7. BŘICHÁČEK, Václav. Čekatelská zkouška. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Junák - svaz skautů a skautek ČR, 2006, 79 s. ISBN 80-868-2515-9. CORNELL, Joseph Bharat. KAŠOVÁ Jitka, a kol. Objevujeme přírodu: učení hrou a prožitkem. Vyd. 1. Praha: Portál, 2012, 141 s. 81 s. ISBN 978-802-6201-458. ČINČERA, Jan. Environmentální výchova: od cílů k prostředkům. Brno: Paido, 2007, 116 s. Edice pedagogické literatury. ISBN 978-807-3151-478. HORKÁ, Hana. Teorie a metodika ekologické výchovy. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 1996, 75 s. ISBN 80-859-3133-8. HORKÁ, Hana. Výchova pro 21. století: koncepce globální výchovy v podmínkách české školy. 2. rozš. a dopl. vyd. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 2000, 127 s.

ISBN 80-859-3185-0.

KOHOUT, Karel. Základy obecné pedagogiky. Vyd. 2. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, 2007, 152 s. ISBN 978-80-86723-38-9. KAŠOVÁ Jitka, a kol. Škola trochu jinak. Projektové vyučování v teorii i praxi. 1. vyd. Kroměříž: Iuventa, 1995. 81 s. KAREŠOVÁ, Kateřina. Střediska ekologické výchovy s farmou - komparativní případová

studie:

bakalářská

práce.

Brno:

Masarykova

univerzita,

Fakulta

pedagogická, Katedra sociální pedagogiky, 2010. Vedoucí bakalářské práce Jiří Němec. LINHARTOVÁ, Dana. Psychologie pro učitele. Vyd. 2., nezměn. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2008, 257 s. ISBN 978-80-7375-222-4. MACEK, Petr. Adolescence: Psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. 1.vyd. Praha, 1999, 207 s. ISBN 80-717-8348-X. MÁCHAL, Aleš. Průvodce praktickou ekologickou výchovou. Brno: Rezekvítek Brno, 2000, 205 s. ISBN 80-902-9540-1. MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody. Brno: Paido, 2003, 219 s. ISBN 80-731-5039-5. NOVÁČEK, Pavel a Mikuláš HUBA. Ohrožená planeta na prahu 21. století. Olomouc: Vydavatelství UP, 1994, 202 s. ISBN 80-706-7382-6. 54

PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 3., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2005, 481 s. ISBN 80-736-7047-X. STORCH, David. Úvod do současné ekologie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, 156 s. ISBN 80-717-8462-1. SVOBODOVÁ, Jarmila a Bohumíra ŠMAHELOVÁ. Kapitoly z obecné pedagogiky. Brno: MSD, 2007, 140 s. ISBN 978-808-6633-817. SVOJSÍK, Antonín Benjamin. Základy junáctví: návod pro výchovu české mládeže na základě systému sira R.Baden-Powella "Scouting" a za laskavého přispění četných odborníků. 3. nezměn. vyd. Praha: Merkur, 1991, 724 s. ISBN 80-703-2001-X. TOMKOVÁ, Anna, Jitka KAŠOVÁ a Markéta DVOŘÁKOVÁ. Učíme v projektech. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 173 s. ISBN 978-807-3675-271. VÁCLAVÍK, Vladimír. Cesta ke svobodné škole: kapitoly ze srovnávací pedagogiky. Vyd. 2., rozš. Hradec Králové: Líp, 1997, 221 s. ISBN 80-902-2890-9.

Legislativa Stanovy Junáka - svazu skautů a skautek ČR. In: Vsetín, 2001. Dostupné z: www.skaut.cz/sites/default/files/stanovy_junaka.pdf Zákon č. 17/1992 Sb.: o životním prostředí. In: Sbírka zákonů. Dostupné z: http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/d79c09c54250df0dc1256e8900296e32/5 b17dd457274213ec12572f3002827de?OpenDocument Internetové zdroje HAVEL, Václav. Skauting. Najít kamarády - zažít dobrodružství [online]. Junák - Svaz skautů

a

skautek

ČR,

2011

[cit.

2013-05-06].

Dostupné

z:

http://www.skaut.cz/skauting/zname-osobnosti/vaclav-havel KUBÁSEK, Miroslav. Ekologická výchova. EnvikiWeb [online]. 2010 [cit. 2013-0504]. Dostupné z: http://www.enviweb.cz/clanek/skoly/82064/ekologicka-vychova ZORMANOVÁ, Lucie. Projektová výuka. Metodický portál inspirace a zkušenosti učitelů [online].

2012

[cit.

2013-04-28].

Dostupné

z:

http://clanky.rvp.cz/clanek/c/S/14983/PROJEKTOVA-VYUKA.html/ Škola. Střední lesnická škola v Hranicích [online]. Hranice, 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.slshranice.cz/ Studium. Střední lesnická škola v Hranicích [online]. Hranice, 2013 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.slshranice.cz/ 55

Arboretum. Arboretum Střední lesnické školy v Hranicích [online]. Hranice, 2007 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.arboretum.wz.cz/soucasnost.html Zájmová činnost. Střední lesnická škola v Hranicích [online]. Hranice, 2013 [cit. 201305-11]. Dostupné z: http://www.slshranice.cz/ Školní vzdělávací program: Lesnictví. In: Hranice: Střední lesnická škola, 2009. Dostupné z: www.slshranice.cz/aktuality/svp_sls_s.pdf Lení pedagogika: Úkoly lesní pedagogiky. [online]. 2013 [cit. 2013-05-21]. Dostupné z: www.slshranice.cz/lesnipedagogika/galerie/ Environmentální vzdělávání, výchově a osvětě. In: Cenia: Česká informační agentura životního

prostředí

[online].

2010

[cit.

2013-05-12].

Dostupné

z:

http://www.cenia.cz/web/www/web-pub2.nsf/$pid/MZPMSFGSJ1VT>. Projděte

se

100letou

historií

skautingu. Skauting:

Najít

kamarády

-

zažít

dobrodružství [online]. Junák - svaz skautů a skautek, 2011 [cit. 2013-05-29]. Dostupné z: http://www.skaut.cz/skauting/o-skautingu/historie

56

10. Seznam použitých zkratek TUR – trvale udržitelný rozvoj MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy EVVO – environmentální vzdělávání, výchova a osvěta ČR – Česká republika OŽP – ochrana životního prostředí VUR ČR – vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky ŠVP – školní vzdělávací program SLŠ – střední lesnická škola RVP – rámcový vzdělávací program RVP SOV – rámcový vzdělávací program pro střední odborné vzdělávání SP EVVO ČR – Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty České republiky IUCN - Mezinárodní unie ochránců přírody VSL – vojenské statky a lesy SOČ – středoškolská odborná činnost HÚL – hospodářská úprava lesů OLP – ochrana lesního prostředí PEL – pěstování lesů MYS - myslivost ŠP – školní polesí LČR – Lesy České republiky ÚHÚL – Ústav hospodářské úpravy lesů PR – přírodní rezervace NS – naučná stezka PP – plán péče PT – průřezové téma R&R – Rovers and Rangers

57

11. Seznam příloh

Školní polesí Valšovice

11.1 Mapa lokality

SLŠ Hranice a arboretum

11.2 Mapa stanovišť

Legenda: __ - stanoviště __ - Květoňka

11.3 Oznámení o výběrovém řízení Úřad pro zastupování státu ve věcech životního prostředí odbor životního prostředí Hranice 225, 753 01 Hranice oznamuje vyhlášení výběrového řízení č. 1531 o nejlepší návrh naučné stezky přírodní rezervace Bukoveček • Jedná se o přírodní rezervaci Bukoveček, která se nachází na katastru obce Valšovice, konkrétně na Školním polesí Valšovice, které slouží k výuce žáků lesnické školy. • Úkole je vytvořit 6 stanovišť naučné stezky přírodní rezervace Bukoveček, která bude umístěna od studánky a cyklostezky Bečva po polní cestě až k rozcestí Nad Jezírky. • Šest naučných tabulí bude umístěno na zelené turistické trase. • Trasa naučné stezky činí 600 m. ¨ • Cena nerozhoduje • Naopak rozhoduje správnost informací a nápaditost. • Po vybrání například vašeho návrhu, budou vám předány peníze na realizaci a výstavbu naučné stezky.

Lhůta pro příjem nabídek je do 30.9 2013 Podrobnosti o vyhlášení výběrového řízení, jeho podmínkách a lhůtách, a podrobnosti o přírodní rezervací poskytujeme na městském úřadě v Hranicích odbor živorní prostředí, nebo telefonicky na čísle 777 111 222. Vyhlášeno:

1.9 2013

Svěšeno:

1.10 2013