MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ VYTVOŘENÍ ZÁSOBNÍKU PROJEKTŮ FINANCOVANÝCH Z PROGRAMU 2020 BRNO 2016

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky

VYTVOŘENÍ ZÁSOBNÍKU PROJEKTŮ FINANCOVANÝCH Z PROGRAMU 2020 PODNIKU LESY

ČESKÉ REPUBLIKY, S. P. V OBLASTI STAVEB NA BÁZI DŘEVA

Diplomová práce

BRNO 2016

BC. JANA ŠOUPALOVÁ

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: Vytvoření zásobníku projektů financovaných z Programu 2020 podniku Lesy České republiky,s.p. v oblasti staveb na bázi dřeva vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně dne: ………………………… Podpis studenta

Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat vedoucímu mé práce Ing. Daliboru Šafaříkovi PhD. za věnovaný čas, vstřícný přístup a odborné vedení při zpracovávání této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat všem pracovníkům Krajského ředitelství LČR Brno, zejména Ing. Martinu Urbancovi, za průběžné konzultace práce, spolupráci během provozní praxe a poskytnutí jinak těžko dostupných dat. V neposlední řadě děkuji své rodině a blízkým za podporu při studiu a také během tvorby této práce.

Jméno autora: Jana Šoupalová Název práce: Vytvoření zásobníku projektů financovaných z Programu 2020 podniku Lesy České republiky, s. p. v oblasti staveb na bázi dřeva Abstrakt: Tato diplomová práce byla zpracována za účelem vytvoření zásobníku projektů financovaných z Programu 2020 podniku Lesy České republiky, s. p. v oblasti staveb na bázi dřeva. Práce se skládá ze třech hlavních částí. V první, analytické části, jsou zohledněny podmínky účasti ve veřejné soutěži. V druhé, tedy technické časti, která obsahuje návrhovou projektovou dokumentaci, jsou navrženy tři typy staveb na bázi dřeva, které budou plnit veřejný zájem, zejména ve funkci rekreační. Jejich podrobné technické řešení bude přizpůsobeno konkrétnímu místu realizace. Jedná se o návrh rozhledny, lávky pro pěší a dřevěného altánu, přičemž bylo navrženo několik variant těchto staveb. V poslední ekonomické části je řešena kalkulace staveb z pohledu podnikatelského subjektu. Klíčová slova: Program 2020, rozhledna, lávka, altán, veřejné zakázky The Author´s name: Jana Šoupalová Title of thesis: Conceiving of a supply of projects financed from Programme 2020 by the enterprise Forests of the Czech republic, s. e., in the area of wood construction.

Abstract: This thesis has been written to create a supply of projects financed by Programme 2020 of the enterprise Forests of the Czech republic, s. e. in the area of wood construction. The thesis is devided in three parts. The first analytic part takes into account conditions of participation in public tender. The second technical part, which also includes suggested project documentation, presents three types of projected wooden constructions, which are going to meet public interest objectives, especially as far as vacation is concerned. Their detailed technical solution will be adapted to a concrete place of their realization. This is a project of a view- tower, a foot bridge and a wooden pavilion, while several projects of these constructions have been presented. The last economic part is focused on calculation of these contructions from the point of view of a business subject.

Keywords: Programme 2020, view-tower, foot bridge, pavilion, public procurement 4

Obsah 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 7

2

CÍL PRÁCE .............................................................................................................. 8

3

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ................................................. 9 3.1

3.1.1

Stavby realizované z Programu 2020 na území KŘ LČR Brno ............... 10

3.1.2

Vybrané studentské návrhy realizovatelné z Programu 2020 ................... 12

3.2

4

Program 2020 ..................................................................................................... 9

Veřejné zakázky: .............................................................................................. 15

3.2.1

Druhy veřejných zakázek: ........................................................................ 15

3.2.2

Zvláštní právní regulace: .......................................................................... 17

3.2.3

Druhy a podmínky použití zadávacích řízení: .......................................... 17

3.2.4

Zadavatel veřejné zakázky, zadávací dokumentace: ................................ 18

3.2.5

Dodavatel, uchazeč, zájemce .................................................................... 20

3.2.6

Kvalifikace dodavatelů u veřejného zadavatele........................................ 20

3.2.7

Obsah nabídky a její podání...................................................................... 21

3.2.8

Hodnocení nabídek ................................................................................... 22

3.2.9

Ukončení zadávacího řízení: ..................................................................... 23

MATERIÁL A METODIKA: ................................................................................ 24 4.1

Analytická část: ................................................................................................ 24

4.2

Technická část: ................................................................................................. 24

4.2.1

Vytvoření stavebně konstrukčního řešení a výkresové dokumentace: ..... 24

4.2.2

Statické ověření hlavních konstrukčních prvků: ....................................... 26

4.3

Ekonomická část: ............................................................................................. 27

4.3.1

Klasifikace stavebních objektů: ................................................................ 28

4.3.2

Sestavení výkazu výměr: .......................................................................... 29

4.3.3

Rozdělení nákladů v rozpočtech stavebních objektů: ............................... 29 5

4.3.4 5

Ocenění stavby pomocí rozpočtového softwaru: ...................................... 30

VÝSLEDKY: .......................................................................................................... 33 5.1

Rozhledna:........................................................................................................ 33

5.1.1

Stavebně konstrukční systém .................................................................... 33

5.1.2

Statické posouzení objektu: ...................................................................... 37

5.1.3

Oceňování stavby:..................................................................................... 38

5.2

Dřevěné altány ................................................................................................. 39

5.2.1

Stavebně konstrukční systém .................................................................... 39

5.2.2

Statické posouzení objektu: ...................................................................... 41

5.2.3

Oceňování stavby:..................................................................................... 42

5.3

Lávka pro pěší: ................................................................................................. 44

5.3.1

Stavebně konstrukční systém .................................................................... 44

5.3.2

Statické posouzení objektu: ...................................................................... 46

5.3.3

Oceňování stavby:..................................................................................... 47

6

DISKUSE................................................................................................................ 49

7

ZÁVĚR ................................................................................................................... 52

8

SUMMARY: ........................................................................................................... 53

9

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: ................................................................... 54

6

1

ÚVOD

Podnik Lesy České republiky, s. p. byl založen dne 1. 1. 1992 Ministerstvem zemědělství České republiky. Hlavní náplní činnosti podniku je obhospodařování více než 1,3 mil. ha lesního majetku ve vlastnictví státu (téměř 86 % rozlohy všech státních lesů) a péče o více než 38 tisíc km určených vodních toků a bystřin. Lesy musí uspokojovat kromě produkční funkce také stále rostoucí nároky na mimoprodukční, tzv. veřejné funkce, tzn. na funkci vodohospodářskou, půdoochrannou, krajinotvornou, klimatickou, rekreační. Rekreační funkce je v dnešní době velmi aktuálním tématem, protože stále více lidí tráví své volné chvíle v přírodě. LČR s. p. se snaží vytvářet pro tuto skupinu obyvatel vhodné podmínky k odpočinku a také k rozšíření obzoru a seznámení se s činností lesníků v přírodě, a to např. budováním naučných cedulí a stezek, rozmisťováním odpočinkových ploch, jako jsou altány a lavičky po lesích a také většími projekty, jako je výstavba rozhleden. Touhle činností mohou také LČR s. p. částečně usměrnit pohyb lidí do míst pro ně určených a tím ochránit některé vzácnější biotopy, které nebudou lidmi tolik navštěvované a tím i devastované. Tato diplomová práce je vytvořena za účelem navržení zásobníku projektů takovýchto rekreačních staveb, které budou financovány z Programu 2020 podniku Lesy České republiky s. p.. Jedná se o návrh rozhledny, lávky pro pěší a výukového a rekreačního altánu. Tyto stavby jsou navrženy tak, aby se mohla jejich realizace přizpůsobit přírodním podmínkám jednotlivých stanovišť. Případnou realizaci jednotlivých staveb by pro podnik LČR s. p. prováděla třetí osoba, tedy dodavatel vybraný na základě veřejného výběrového řízení. Tato problematika je v práci také detailně popsána.

7

2

CÍL PRÁCE

Cílem této diplomové práce je vytvoření zásobníku projektů financovaných z Programu 2020 podniku Lesy České republiky, s. p. v oblasti staveb na bázi dřeva a dřevěných konstrukcí z pozice podnikatelského subjektu - účastníka veřejné soutěže. Řešení bude obsahovat část analytickou, ve které budou popsány a zohledněny podmínky účasti ve veřejné soutěži, část technickou, obsahující návrhovou projektovou dokumentaci ke třem typům staveb plnícím cíle veřejného zájmu zejména ve funkci rekreační a část ekonomickou, obsahující úplné kalkulace podnikatelského subjektu.

8

3

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

3.1 Program 2020 Lesy České republiky, s.p. (LČR) chápou plnění produkčních a mimoprodukčních (ekologických a sociálních) funkcí lesa jako rovnocenné části svého cíle. Proto byl v průběhu let 1998 – 1999 odbornými pracovníky LČR ve spolupráci s experty ochrany přírody, výzkumu a odborného školství vypracován strategický dokument „Program 2000 – zajištění cílů veřejného zájmu u LČR“. Dokument byl od počátku koncipován jako otevřený v tom smyslu, že jej lze doplňovat o další dílčí témata v návaznosti na vývoj, poznání, potřeby společnosti a doporučení či závazky plynoucí z mezinárodních smluv, k nimž se Česká republika zavázala. Na přelomu let 2010 – 2011 došlo na základě těchto skutečností a zkušeností s dosavadní realizací k jeho přepracování a doplnění. Výsledkem je dokument s názvem Program 2020, sloužící jako vodítko nejen pro práci zaměstnanců LČR, ale je určen také odborné veřejnosti, vlastníkům lesů a všem návštěvníkům přírody. Tento dokument formuluje principy zajišťování veřejného zájmu v lesích nad míru stanovenou lesním zákonem a vytvořil tak podmínky pro připojení se k moderním evropským a světovým trendům v této oblasti. Podle Základních principů státní lesnické politiky je předpokladem zajišťování veřejných zájmů v lesích zachování samotné existence lesa jako nositele těchto funkcí zajištěním jeho stability a ovlivňováním změn druhové skladby dřevin tak, aby lesy byly schopny plnit své funkce i přes současnou antropogenní zátěž i ve 3. tisíciletí. Realizace konkrétních opatření v rámci Programu 2020 probíhá výhradně na pozemcích s právem hospodařit LČR. Tyto činnosti LČR provádějí jak samostatně prostřednictvím svých organizačních jednotek, tj. lesních správ, lesních závodů a správ toků, tak i ve spolupráci s místními a regionálními partnery, např. obcemi, mikroregiony, orgány ochrany přírody či nevládními organizacemi. Souhrnně bylo na realizaci konkrétních opatření v rámci Programu 2000 prostřednictvím organizačních jednotek podniku vynaloženo v období 2000 – 2010 přes 339 mil Kč, přičemž investiční část (jako je např. budování informačních systémů pro veřejnost, studánek, cest a cyklotras) byla přes 145 mil Kč a výdaje na neinvestiční část (např. péče o vodní toky, drobné historické a lesnické objekty a objekty sloužící k odpočinku veřejnosti) přesahovaly 194 mil Kč. LČR plánují i nadále do podpory konkrétních opatření v rámci Programu 2020 vkládat vlastní prostředky, a to minimálně v rozsahu 50 mil Kč ročně, s možností navýšení této částky podle hospodářského 9

výsledku předchozího roku. V případě, kdy lze na realizaci veřejně prospěšných opatření čerpat prostředky z vnějších zdrojů (např. fondů EU), lze zdroje v rámci Programu 2020 využívat k jejich spolufinancování. (Program 2020 - Zajištění cílů veřejného zájmu u LČR)

3.1.1

Stavby realizované z Programu 2020 na území KŘ LČR Brno

Dřevěná lávka– Veveří: Jedná se o dřevěnou lávku pro pěší pod hradem Veveří, LS Černá Hora. Konstrukce má pět polí s rozpětími od 15 do 17 m, celková délka přemostění je 80,55 m. V místech navazujících na lesní cestu, tedy v prvním a posledním poli, se lávka skládá ze dvou stejnosměrných oblouků o poloměru 23 m, mezi které je vložena přímá část délky 45 m. Volná šířka mostu je v typickém poli 2 m. Spodní stavba je monolitická železobetonová, tvořená dvěma masivními opěrami s navazujícími opěrnými zdmi a třemi vnitřními podpěrami tvořenými úložným prahem a bodovým pilířem. Nosnou konstrukci tvoří dřevěné trámy z lepených nosníků s mezilehlou mostovkou. Lávka je vybavena dřevěným zábradlím navazujícím na hlavní nosníky konstrukce, podlaha je z dubových hranolů. Ve středním poli je vybudováno odpočívadlo s volnou šířkou 4 m, které je částečně zastřešeno. Tato stavba byla dokončena v roce 2007 v rámci Projektu 2000 a ve stejném roce získala ocenění v rámci soutěže Stavba Jihomoravského kraje v kategorii ostatní stavby.

Obr. 1: osazení lávky do terénu

Obr. 2: čelní pohled na konstrukci

(zdroj: http://bydleni.idnes.cz/)

(zdroj: http://www.lesycr.cz/)

10

Altán Ježkovice: Tento dřevěný altán byl realizován v roce 2015 na naučné stezce Černov, poblíž obce Ježkovice, LS Bučovice. Z níže uvedených fotografií je zřejmé, že se jedná o velice originální stavbu s netradičním způsobem využití gabionových košů. Velice líbivá je i kombinace kamene a dřeva. Jedná se o altán šestiúhelníkového půdorysu. Nosná konstrukce je kombinovaná, severní strana s vnějším rozměrem 2 900 mm a šířkou 500 mm a spodní poloviny navazujících stěn jsou vytvořeny z tzv. drátokošů a doplněny o dřevěné sloupky. Další tři strany jsou volně průchozí. Vnitřní prostor je po obvodu vybaven lavičkou, také z gabionových košů, se sedací částí z masivu. Uprostřed altánu je umístěn stůl se základnou z kamene a deskou také z masivu. Přístřešek je přikrytý stanovou střechou se 14 krokvemi. Středem procházejí dvě kleštiny, ve kterých je uchycena středová zarážka. Jako krytina byl použit asfaltový střešní šindel.

Obr. 3: čelní pohled na konstrukci

Obr. 4: pohled na kombinované stěny

(zdroj: vlastní archiv autorky)

(zdroj: vlastní archiv autorky)

Vyhlídka na hrad Pernštějn:, Předmětem stavby je nová cesta pro pěší. Komunikace je navržena v místech, kde byla vyšlapaná pěšina lesním porostem na území LS Černá Hora. Účelem stavby komunikace je zpřístupnění vyhlídkového místa na hrad Pernštejn v lesním porostu. Celková délka cesty je 113 m a šířka v koruně 1 m, trasa končí na skalním ochozu vyhlídkou. Na začátku trasy je napojení na komunikaci řešeno dvěma dřevěnými schody z kulatiny průměru 200 mm s odstupem 1 m, nášlapnou plochou z hutněné zeminy a zásypem štěrkodrtí. Povalový chodník je z dřevěných hranolů š. 1,2 m, celkové d. 8 m, z pravé strany uložen na stojkách ukotvených do betonových patek. 11

Zábradlí vyhlídkové plošiny je tvořeno sloupky 150 x 150 x 1200 mm a příčníky 70 x 100 x 2000 mm, mezi nimiž je osazena zábradelní výplň.

Obr. 5: povalový chodník

Obr. 6: vyhlídková plošina

(zdroj: fotoarchiv KŘ LČR Brno)

(zdroj: fotoarchiv KŘ LČR Brno)

3.1.2

Vybrané studentské návrhy realizovatelné z Programu 2020

Dřevěná rozhledna: Bc. Jan Záhora navrhnul tuto rozhlednu v rámci své diplomové práce, kterou úspěšně obhájil v roce 2014. Kromě zhotovení konstrukčního řešení obsahuje i statické posouzení zvoleného konstrukčního systému. Půdorys má dvanáctiúhelníkový tvar, přičemž každé patro má tvar šestiúhelníku a ty jsou pak vzájemně pootočeny o 30°. Ze železobetonové základové desky jsou vyvedeny patky pro centrální sloupy i základ pro schodiště. Hlavní nosný systém založený na třech nosných sloupech byl původně doplněn i o nosný obvodový plášť v podobě trojúhelníkových plošných fragmentů, které byly ale následně z cenového důvodu odstraněny. Ramena těchto trojúhelníků tvoří dva nosníky z kulatiny nerovnoběžné se základnou a jeden nosník v úrovni každého patra přenášející zatížení jednotlivých pater, případně střechy. Patra jsou konstruována jako sudá a lichá, kvůli vzájemnému pootočení. Konstrukce střechy je šestiúhelníková se šesti střešními rovinami se sklonem 30°. (Záhora 2014)

12

Obr. 7: Vizualizace rozhledny (zdroj: Záhora 2014)

Dřevěná lávka: Tato konstrukci navrhnul Bc. Jakub Hapala v rámci bakalářské práce, kterou úspěšně obhájil v roce 2014. Celková délka lávky je 30 m, šířka 2,8 m. Tvoří ji 3 pole podepřené sloupovými podporami ve tvaru trojúhelníku s vrcholem na betonových základech, upevněné pomocí ocelových patek. Tyto betonové kvádry vyčnívající nad povrch okolního terénu jsou založeny každý na 4 pilotách. Nosnou konstrukci lávky tvoří 6 lepených lamelových nosníků o průřezu 285/400 mm. Severní pole má délku 9,2 m, jižní 4,2 m a středová plošina bez nájezdových ramp měří 7,6 m, vše je opatřeno zábradlím z masivního panelu o tloušťce 150 mm. Nájezdové rampy jsou dlouhé 5,1 m a jejich sklon činí 11°, zábradlí je tvořeno dvěma trámky 150/150 mm. Středová plošina je podepřena z obou stran šesticí sloupů uložených pod úhlem 40°, taktéž šestice sloupů, ovšem pod úhlem 60°, podepírá krajní pole. Podlaha je z dubových fošen, mezi nimiž jsou spáry pro odvod srážkových vod. (Hapala 2014)

Obr. 8: Vizualizace lávky (zdroj: Hapala 2014) 13

Tree House -- Příbytek v korunách stromů Bc. Miroslav Kubíček navrhnul tuto stavbu v rámci své diplomové práce, která v současnosti ještě není obhájena, ovšem její podstatou je velice originální návrh dřevostavby v korunách stromů na konkrétním pozemku. Podle ústního sdělení Miroslava Kubíčka (studenta LDF MENDELU) ze dne 11. března 2016 se jedná o rekreační objekt, sloužící především k odpočinku a přespání. Svislé stěny jsou tvořeny sloupkovou konstrukcí o rozteči 625 mm. Celá konstrukce leží na 4 nosných trámech, které jsou připevněny ke stromům pomocí závitové kotvy. Schodiště je dřevěné s ocelovou schodnicí. Prostor terasy je částečně zastřešen. Obytný prostor má tvar blesku.

Obr. 9: Předběžná skica

Obr. 10: Výsledná vizualizace

(zdroj: Kubíček 2016)

(zdroj: Kubíček 2016)

14

3.2 Veřejné zakázky: Při vymezování pojmu veřejné zakázky je možný dvojí pohled, a to právní a ekonomický. Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (ZVZ), definuje veřejnou zakázku jako „zakázku realizovanou na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejichž předmětem je úplné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplné provedení stavebních prací.“ Oproti tomu z ekonomického hlediska tento pojem představuje účelnou alokaci zdrojů, pomocí které zadavatel zakázky dosahuje obvyklých ekonomicko-sociálních cílů. Základní myšlenkový koncept správné aplikace institutu veřejných zakázek spočívá tedy ve zvýšení ekonomické efektivity. Při jeho použití subjektem veřejného sektoru by mělo dojít k redukci nákladů a možnosti využití uspořených prostředků veřejného sektoru na jiné aktivity přinášející užitek. V případě nepotřeby těchto nákladů je možné snížit daňové zatížení soukromých subjektů, které následně mohou větší objem svých prostředků transformovat na výstupy přinášející užitek. Z tohoto úhlu pohledu tedy veřejné zakázky věcně a materiálně zabezpečují chod převážně orgánů veřejné správy. (Pavel 2013) 3.2.1

Druhy veřejných zakázek:

Veřejné zakázky je možné dle ZVZ rozdělit dle dvou základních kritérií, podle ceny a podle předmětu. Zadavatel musí při zveřejnění oznámení o veřejné zakázce specifikovat, o jaký druh veřejné zakázky se jedná. 3.2.1.1 Veřejné zakázky podle ceny: Při určování druhu veřejné zakázky podle ceny se dle ZVZ vychází ze stanovení její předpokládané hodnoty, tedy celkové předpokládané výše peněžitého závazku vyplývajícího z plnění veřejné zakázky. Vždy je rozhodující cena bez DPH. Výsledné rozdělení má pak vliv na formálnost postupů dle ZVZ, neboť s rostoucí cenou se zpřísňují jednotlivá specifika např. postupy při zadávacím řízení. Dle současně platné legislativy (§ 12 ZVZ) jsou veřejné zakázky děleny do tří kategorií. Veřejné zakázky malého rozsahu jsou takové, jejichž předpokládaná hodnota nedosáhne v případě veřejné zakázky na dodávky nebo na služby 2 000 000 Kč bez DPH nebo v případě veřejné zakázky na stavební práce 6 000 000 Kč bez DPH. Podlimitní veřejné zakázky jsou veřejné zakázky na dodávky nebo na služby, jejichž předpokládaná hodnota činí nejméně 2 000 000 Kč bez DPH nebo v případě

15

veřejné zakázky na stavební práce nejméně 6 000 000 Kč bez DPH a nedosáhou finančního limitu nadlimitní veřejné zakázky. Nadlimitní veřejné zakázky mají minimální finanční limit předpokládané hodnoty bez DPH stanovený prováděcím právním předpisem a to pro jednotlivé kategorie zadavatelů, oblasti a druhy veřejných zakázek. 3.2.1.2 Veřejné zakázky podle předmětu: Dělení veřejných zakázek podle jejich předmětu, tedy věcného charakteru plnění, není samoúčelné, ale vychází ze zadávacích směrnic EU. Zde existuje samostatná směrnice pro dodávky, služby a stavební práce. Zákon o veřejných zakázkách (§ 7 odst. 2) rozlišuje: •

veřejné zakázky na dodávky: předmětem je koupě zboží (movitých věcí) a to včetně koupě na splátky nebo nájmu zboží,

•

veřejné zakázky na služby: předmětem není předmět veřejné zakázky na dodávky ani veřejné zakázky na stavební práce nebo cena poskytovaných služeb je vyšší než cena dodání zboží příp. cena stavebních prací.

•

veřejné zakázky na stavební práce.

Vzhledem k charakteru této práce se následující kapitoly podrobněji zabývají veřejnými zakázkami na stavební práce. Tento pojem zahrnuje takové veřejné zakázky, jejichž předmětem je: •

Provedení stavebních prací tykajících se některé z činností uvedených v příloze č. 3 ZVZ. Zde jsou klasifikovány stavební činnosti, podle kterých jsou veřejné zakázky definovány jako veřejné zakázky na stavební práce. Pokud by ovšem činnost nesouvisela s prováděním těchto prací, jednalo by se o veřejnou zakázku na služby.

•

Provedení stavebních prací a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost, provedení dodávek a služeb nezbytných k provedení stavebních prací. To umožňuje komplexnost tohoto typu veřejných zakázek, neboť zadavateli může být předmět plnění garantován pouze jedním dodavatelem.

•

Stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo obdobných služeb poskytující zadavateli jiná osoba. Vzhledem k tomu, že tato osoba zajišťuje veškeré činnosti nutné pro realizaci stavebních prací, nejedná se o veřejnou zakázku na služby, ale na stavební práce. (Kruták, Krutáková 2013) 16

3.2.2

Zvláštní právní regulace:

Nezbytnost existence zvláštní právní regulace v oblasti veřejných zakázek je dána několika aspekty. Prvním z důvodů, proč EU zasahuje do oblasti zadávání veřejných zakázek je jejich ekonomická významnost, neboť 16% celkového HDP Evropské unie představují veřejné zakázky zadávané veřejnou správou a sektorovými zadavateli. Dalšími důvody právní úpravy je dosažení cílů, které si EU klade, což jsou odstranění diskriminace, boj proti korupci a zásada výběru nejvhodnější nabídky. (Jurčík, Ostřížek 2008) Implementace směrnic EU byla provedena těmito předpisy, vztahujícími se k veřejným zakázkám na stavební práce: •

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

•

Vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr,

•

vyhláška č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce,

•

vyhláška č. 232/2012 Sb. o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 2016)

3.2.3

Druhy a podmínky použití zadávacích řízení:

Závazný procesní postup zadávání veřejných zakázek zadavateli upravuje tzv. zadávací řízení, tedy postup specifického rázu vedoucí k uzavření smlouvy. Při zadávání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky má zadavatel povinnost zadat ji prostřednictvím jednoho ze šesti zadávacích řízení podle § 21 ZVZ. V případě veřejných zakázek malého rozsahu zákon neupravuje způsoby jejich zadání. (Jurčík 2014) Jednotlivé druhy zadávacích řízení a podmínky jejich použití: Otevřené řízení je obecně využitelným, standardním a nejtransparentnějším způsobem zadávacího řízení. Je možné ho využít všemi zadavateli bez splnění jakýchkoli podmínek, přičemž je vyzýván neomezený počet dodavatelů k podání nabídek a prokázání kvalifikace. Užší řízení se od otevřeného liší tím, že probíhá ve dvou fázích. V první nejdříve zadavatel posuzuje kvalifikace jednotlivých dodavatelů, kteří podali žádost o účast

17

v tomto řízení. Ve druhé fázi následně vyzývá kvalifikované zájemce k podání nabídek. Je pouze na zadavateli, zda zvolí otevřené či užší řízení. Jednací řízení s uveřejněním je také dvoufázovým zadávacím řízením, po předběžném zhodnocení podaných nabídek však dochází k jejich projednání s uchazeči. Jedná se o standardní druh zadávacího řízení pouze pro sektorové zadavatele, pro veřejné zadavatele jsou stanoveny přesné podmínky. Například v případě veřejných zakázek na stavební práce je možno použít toto zadávací řízení, pokud jde o stavební práce prováděné za účelem výzkumu a vývoje, nikoli za účelem zisku. Jednací řízení bez uveřejnění je nejméně transparentní ale současně nejméně formálním typem, neboť k jeho zahájení dojde k oslovením pouze jednoho případně více dodavatelů. Je možné jej využít jen při dodržení výjimečných, přesně stanovených podmínek stanovených v § 23 ZVZ. Soutěžní dialog je trojfázovým druhem zadávacího řízení. Po výzvě neomezeného počtu dodavatelů k podání žádosti o účast a posouzení jejich kvalifikace v první části, nastává druhá, ve které jsou vyzváni kvalifikovaní dodavatelé k účasti v dialogu za účelem nalezení a vymezení vhodných řešení plnění veřejné zakázky. Následně jsou vyzváni všichni původní zájemci o účast k podání nabídek. Tento typ může použít pouze veřejný zadavatel a to v případě, že se jedná o obzvláště složitý předmět plnění veřejné zakázky. Zjednodušené podlimitní řízení se podobá otevřenému řízení, přičemž výzva o podání nabídky a prokázání kvalifikace je poslána nejméně pěti zájemcům. Používá se pouze pro veřejným zadavatelem zadávané podlimitní zakázky na služby, na dodávky a na stavební práce s předpokládanou hodnotou nižší než 10 milionů Kč. (Kruták, Krutáková 2013) 3.2.4

Zadavatel veřejné zakázky, zadávací dokumentace:

V § 2 vymezuje ZVZ osobní působnost, tedy okruh subjektů, na které dopadá. Ti jsou následně povinni se jím řídit a při zadávání zakázek dodržovat principy rovného zacházení, transparentnosti a zákazu diskriminace. Zadavatele veřejných zakázek dělí do tří kategorií: •

Veřejný zadavatel: o Česká republika, o státní příspěvková organizace,

18

o územní

samosprávný celek,

případně příspěvková organizace se

zřizovatelem v podobě územního samosprávního celku, o jiná právnická osoba založená či zřízená za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu a je financována či ovládána převážně státem či jiným veřejným zadavatelem. •

Dotovaný zadavatel, tedy právnická nebo fyzická osoba zadávající veřejnou zakázku z více než 50 % hrazenou z peněžních prostředků z veřejných zdrojů nebo poskytnuté peněžní prostředky z těchto zdrojů přesahují 200 milionů Kč.

•

Sektorový zadavatel, tedy osoba vykonávající některou z relevantních činností (týkající se odvětví plynárenství, teplárenství, elektrotechniky apod.) a tuto činnost vykonává na základě zvláštního či výhradního práva, nebo nad touto osobou může veřejný zadavatel přímo či nepřímo uplatňovat dominantní vliv. Sektoroví zadavatelé zadávají pouze nadlimitní zakázky. (Marek, Průcha 2013)

Dle § 44 ZVZ musí zadávací dokumentace obsahovat alespoň obchodní podmínky, včetně platebních podmínek, technické podmínky, požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací, je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, požadavky na zabezpečení dodávek, na varianty nabídek, způsob zpracování nabídkové ceny, podmínky a požadavky na zpracování nabídky, způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií případně jiné. Zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce musí kromě uvedených náležitostí obsahovat i příslušnou dokumentaci zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky a dále soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr dle vyhlášky č. 230/2012 Sb. V případě, že je součástí projektová činnost, mohou být předchozí dokumenty nahrazeny technickými podmínkami vyjádřenými formou požadavků na výkon nebo funkci. Technickými podmínkami uvedenými v § 45 ZVZ se v případě veřejné zakázky na stavební práce rozumí souhrn všech technických popisů, které vymezují požadované technické charakteristiky a požadavky na stavební práce, a současně dodávky a služby související s těmito stavebními pracemi, jejichž prostřednictvím je předmět veřejné zakázky na stavební práce popsán jednoznačně a objektivně způsobem vyjadřujícím účel použití zamýšlený zadavatelem. (Kruták, Krutáková 2013)

19

Podle § 5 vyhlášky č. 232/2012 Sb. by měl veřejný zadavatel odůvodnit vymezení technických podmínek uvedených v zadávací dokumentaci ve vztahu ke svým potřebám a rizikům souvisejícím s plněním veřejné zakázky. 3.2.5

Dodavatel, uchazeč, zájemce

Dodavatelem veřejné zakázky na stavební práce je právnická nebo fyzická osoba, která může nabídnout plnění zakázky v podobě provedení stavebních prací a má sídlo, místo podnikání či místo trvalého pobytu na území České republiky. Bývají to zejména podnikatelé, tedy osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo osoby podnikající na základě živnostenského případně jiného oprávnění podle zvláštních předpisů. Uchazečem je vždy subjekt, dodavatel, který podal nabídku. Kdokoli způsobilý splnit předmět veřejné zakázky může podat nabídku v otevřeném řízení, naopak v užším a v jednacím řízení s uveřejněním pouze ten, kdo si podal žádost o účast v tomto řízení, splnil kvalifikaci a byl vyzván k podání nabídky. Zájemcem je takový dodavatel, který ale byl navíc vyzván zadavatelem k účasti v jednacím řízení bez uveřejnění, případně podal žádost o účast v užším řízení nebo v jednacím řízení s uveřejněním. V zadávacím řízení musí být dodavatel, stejně jako zadavatel, identifikován na základě zákonem stanovených identifikačních údajů. U právnických osob je to obchodní firma nebo název, sídlo, právní forma a identifikační číslo. U fyzických osob se jedná o obchodní firmu nebo jméno a příjmení, místo podnikání případně trvalého pobytu a identifikační číslo. (Jurčík, Ostřížek 2008) 3.2.6

Kvalifikace dodavatelů u veřejného zadavatele

Kvalifikace dodavatele u veřejného zadavatele je specifická tím, že je detailně regulovaná zákonem. Kvalifikační předpoklady se dělí do dvou skupin: •

povinně vyžadovaná kvalifikace, která zahrnuje základní a profesní kvalifikační předpoklady požadované zadavatelem u všech podlimitních i nadlimitních veřejných zakázek,

•

zadavatelem stanovená kvalifikace v závislosti na povaze veřejné zakázky. (Jurčík, Ostřížek 2008)

Kvalifikovaným pro plnění veřejné zakázky je podle § 50 ZVZ dodavatel, který splní základní, profesní i technické kvalifikační předpoklady a předloží čestné prohlášení o své ekonomické a finanční způsobilosti splnit veřejnou zakázku. 20

V § 53 ZVZ je pro splnění základních kvalifikačních předpokladů požadována zejména beztrestnost, absence úpadku, likvidace, daňových nedoplatků i disciplinárního deliktu. Dodavatel prokáže profesní kvalifikační předpoklady dle § 54 ZVZ předložením výpisu z obchodního rejstříku či jiné evidence a dokladem prokazujícím příslušné živnostenské oprávnění či licenci. V případě veřejných zakázek na stavební práce bývá dále požadován doklad prokazující odbornou způsobilost případně doklad vydaný profesní samosprávnou komorou prokazující dodavatelovo členství. K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce může veřejný zadavatel podle § 56 ZVZ požadovat například osvědčení o odborné kvalifikaci a vzdělání dodavatele, seznam technických útvarů a techniků podílejících se na plnění nebo seznam staveb realizovaných v posledních pěti letech. V případě, že dodavatel nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu, musí ho veřejný zadavatel dle ZVZ vyloučit z výběrového řízení. ZVZ dále umožňuje i prokazování kvalifikace pomocí třetí osoby – subdodavatele. Tato situace nastává v případě, že dodavatel není schopen prokázat splnění určité části kvalifikace v plném rozsahu. Pak je oprávněn splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele, přičemž je povinen předložit doklady prokazující splnění základního a profesního kvalifikačního předpokladu a smlouvu uzavřenou se subdodavatelem. Z této smlouvy musí být jasně patrné, jaké plnění bude v realizační fázi poskytovat subdodavatel v návaznosti na danou konkrétní část jím prokázané kvalifikace. V praxi se někdy ovšem opomíjí právě to, že plnění poskytované subdodavatelem v realizační fázi musí věcně korespondovat s tím, kterou část kvalifikace prokazoval a že míra jeho zapojení do realizační fáze musí odpovídat rozsahu jím prokázané kvalifikace. (Kruták 2016) 3.2.7

Obsah nabídky a její podání

Podání nabídky uchazečem je základním předpokladem zadání veřejné zakázky. Nabídla je tedy návrhem uchazeče na uzavření smlouvy se zadavatelem, doložený doklady požadovanými při zadávání veřejné zakázky. V závislosti na charakteru veřejné zakázky by měla nabídka obsahovat: •

Identifikace zadavatele i dodavatele,

•

návrh smlouvy podepsaný oprávněnou osobou, 21

•

splnění předmětu zakázky,

•

v otevřeném řízení a ve zjednodušeném podlimitním řízení jsou součástí nabídky rovněž doklady a informace prokazující splnění kvalifikace,

•

seznam vlastníků akcií, jejichž souhrnná jmenovitá hodnota přesahuje 10 % základního kapitálu, má-li dodavatel formu akciové společnosti,

•

prohlášení uchazeče o tom, že neuzavřel a neuzavře zakázanou dohodu v souvislosti se zadávanou veřejnou zakázkou. (Jurčík 2008)

Dle ZVZ § 69 je pevně stanoveno, že dodavatel může podat pouze jednu nabídku a současně nesmí být subdodavatelem, jehož prostřednictvím jiný dodavatel v tomtéž zadávacím řízení prokazuje svou kvalifikaci. Nabídky se podávají písemně, a to v listinné nebo v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje. Uchazeč podává nabídku ve stanovené lhůtě, přičemž nabídka v listinné podobě musí být podána v řádně uzavřené obálce označené názvem veřejné zakázky. Dále zde musí být uvedena adresa, na niž je možné zaslat oznámení. Zadavatel všechny tyto podané nabídky eviduje s uvedením pořadového čísla, data a času jejich doručení. (Marek, Průcha 2013)

3.2.8

Hodnocení nabídek

Hodnocení podaných nabídek má bezprostřední vliv na výběr nejvhodnější nabídky a je tedy jednou z nejdůležitějších fází celého procesu. Provádí ho hodnotící komise na základě hodnotících kritérii jasně a srozumitelně definovaných zadavatelem v zadání veřejné zakázky. (Jurčík 2014) Základními hodnotícími kritérii jsou dle § 69 ZVZ ekonomická výhodnost nabídky a nejnižší nabídková cena, přičemž zadavatel volí kriterium na základě druhu a složitosti zakázky. Při hodnocení nabídek na základě kritéria ekonomická výhodnost nabídky je nutné, aby zadavatel vymezil další hodnotící kriteria reálně vyjadřující ekonomickou výhodnost nabídky. Jedním z nich vždy musí být nabídková cena, ostatní dílčí kriteria nejsou zákonem regulována, mohou být objektivního i subjektivního charakteru. Komise je následně povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí dle jednotlivých kritérií a jejich vah určujících vztah užitné hodnoty a ceny.

22

Hodnocení nabídek podle hodnotícího kritéria nejnižší nabídkové ceny spočívá ve stanovení pořadí úspěšnosti nabídek na základě této ceny. Tomu ovšem předchází posouzení jednotlivých nabídkových cen hodnotící komisí. (Kruták, Krutáková 2013) Při posuzování výše nabídkové ceny ve vztahu k předmětu veřejné zakázky se může stát, že je tato cena shledána jako mimořádně nízká. V případě, že zadavatel zjistí, že některá z nabídek obsahuje cenu, jež se mimořádně odchyluje od skutečné ceny předmětu veřejné zakázky, musí si vyžádat písemné odůvodnění od toho uchazeče. V některých případech může být nízká cena odůvodněna například volbou levnější technologie příp. prokázáním množstevních slev u subdodavatele. Pokud je však nabídka označena jako podhodnocená, musí být uchazeč vyloučen z účasti ve výběrovém řízení. Institut mimořádně nízké cenové nabídky by tedy měl sloužit jako ochrana zadavatele v případech, kdy jen za účelem vítězství ve výběrovém řízení předloží uchazeč cenovou nabídku, za kterou není možné veřejnou zakázku realizovat. V takovémto případě by se mohlo stát, že by zakázka nebyla realizována z důvodu finančních potíží dodavatele, případně že by byla její cena dodatečně navýšena. (Jurčík 2014) 3.2.9

Ukončení zadávacího řízení:

Na základě hodnotících kritérií rozhodne zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky a odešle oznámení o jejím výběru do 5 pracovních dní všem dotčeným uchazečům. Po uplynutí lhůty k podání námitek uzavře zadavatel s vybraných dodavatelem písemnou smlouvu na základě návrhu smlouvy uvedeným v příslušné nabídce. V případě, že vybraný uchazeč odmítne uzavřít smlouvu s dodavatelem do 15 dnů, může zadavatel uzavřít smlouvu s uchazečem, který se umístil jako druhý. Veřejný zadavatel musí následně odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 15 dní od uzavření smlouvy. (Marek, Průcha 2013)

23

4

MATERIÁL A METODIKA:

Vzhledem k tomu, že se tato diplomová práce skládá ze tří částí, tedy analytické, technické a ekonomické, je obdobně rozdělen i podrobný popis metodiky práce a sběru dat. Ve výsledku ovšem práce tvoří ucelený zásobník projektů obsahující ke každému typu stavby statický posudek a položkový rozpočet.

4.1 Analytická část: Účelem této části práce bylo prostudovat právní regulaci institutu veřejných zakázek a následně přehledně popsat podstatu veřejných zakázek zejména na stavební práce a podmínky účasti ve veřejné soutěži. Výchozím dokumentem byl zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který je jedním z nejvýznamnějších předpisů veřejného investování. Jeho stěžejním účelem je zabránění diskriminace při zadávání veřejných zakázek, zabezpečení tvorby konkurenčního prostředí a na základě výběru nejvhodnější nabídky dosažení racionálního rozdělení veřejných prostředků. Vzhledem k tomu, že podnik Lesy České republiky je státním podnikem a během své činnosti hospodaří s jeho majetkem, vztahuje se na něj ZVZ. Coby veřejný zadavatel je povinen dodržovat ustanovení, obecné zásady a povinnosti tohoto zákona. Při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek jsou LČR povinny dbát na soulad s platnou legislativou. Zadávání veřejných zakázek malého rozsahu musí být prováděno dle interních postupů.

4.2 Technická část: V této části byly zpracovány vlastní návrhy jednotlivých staveb. Konkrétně se jedná o rozhlednu, altán a lávku pro pěší. Vzhledem k tomu, že podstatou této části je vytvoření zásobníku projektů, jedná se o typové stavby, které je možné po drobné úpravě využít na více lokalitách. Aby toto bylo možné a pro případné uživatele co nejjednodušší, byl ke každému typu stavby vytvořen i statický model umožňující zkontrolovat stabilitu konstrukce a únosnost jednotlivých prvků i po provedení dodatečných změn. 4.2.1

Vytvoření stavebně konstrukčního řešení a výkresové dokumentace:

Při tvorbě konstrukčního řešení jednotlivých staveb bylo vycházeno ze základních legislativních požadavků na dřevěné stavby. Jedná se zejména o ČSN EN 1995-1-1 Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí – Část 1.1: Obecná pravidla – Společná 24

pravidla a pravidla pro pozemní stavby a ČSN EN 1995-2 Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí – Část 2: Mosty. Důležitým faktem, který bylo nutné zohlednit při tvorbě jednotlivých konstrukčních řešení je také to, že u všech navrhovaných staveb se budou jednotlivé dřevěné prvky vyskytovat ve třídě ohrožení 3. Tato třída dle ČSN EN 335 zahrnuje dřevo v exteriéru bez styku se zemí nebo sladkou vodou, jehož vlhkost je často vyšší jak 20%. Lze tedy předpokládat možnost napadení dřeva dřevokaznými houbami i hmyzem. Aby byly zachovány charakteristické vlastnosti dřeva, byly při navrhování staveb uplatněny všechny typy ochrany dřeva, tedy přirozená, fyzikální, konstrukční i chemická. Při výběru jednotlivých druhů dřevin byl brán ohled na jejich přirozenou trvanlivost, tedy odolnost vůči napadení biotickými škůdci. Fyzikální ochranou je myšleno použití prvků vysušených na nízkou relativní vlhkost, což bohužel v tomto případě umístění staveb není dostačující. Proto byly při tvorbě jednotlivých návrhů dodrženy základní principy konstrukční ochrany dřeva. Všechny konstrukce byly navrženy se zastřešením včetně příslušných přesahů. Dále byl kladen důraz na odsazení konstrukcí od země, minimalizaci čelních ploch, zaoblení hran a návrh jednotlivých spojů tak, aby se v nich nezadržovala dešťová voda. Nejdůležitější je však chemická ochrana dřeva. Předpokládá se použití insekticidní i fungicidní impregnace dřeva jako ochrana před biotickými škůdci. Použití tenkovrstvé lazury pak chrání dřevo před UV zářením. Vzhledem k tomu, že se jedná o stavby pro podnik Lesy České republiky, s.p., bylo při návrhu jednotlivých konstrukčních řešení nutné zabývat se i problematikou umístění staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Stavby pro plnění funkcí lesa (SPFL) v zásadě upravuje zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Technické požadavky na SPFL navíc upravuje i vyhláška ministerstva zemědělství ČR č.433/2001 Sb., kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa. Při navrhování, umisťování, povolování, provádění, kolaudaci i změně staveb se postupuje podle této vyhlášky. (Hanák 2008) Pro zhotovení výkresové dokumentace jednotlivých staveb byl využit software SEMA Experience 15-2, který je určený pro dřevěné konstrukce, a to jak pro

25

dřevostavby, tak i krovy a schody. Výstupem jsou tedy jak konstrukční výkresy, tak i kvalitní vizualizace. 4.2.2

Statické ověření hlavních konstrukčních prvků:

Ke statickému posouzení hlavních konstrukčních prvků bylo využito studentské licence softwaru DLUBAL RFEM 5.05, což je program pro 3D analýzu metodou konečných prvků (MKP). Používá se k zadávání konstrukcí, materiálů a zatížení pro rovinné i prostorové konstrukční systémy, které se skládají z desek, stěn, skořepin a prutů. RFEM určuje deformace, vnitřní i podporové síly a také napětí v základové spáře. (www.dlubal.com) Po vymodelování jednotlivých modelů ve 3D rozhraní následovalo jejich zatížení příslušnými zatíženími dle normy ČSN EN 1991-1. •

Stálé zatížení působí na konstrukci po celou dobu její životnosti a má téměř nulovou proměnlivost v čase. Tvoří ho vlastní tíha všech stavebních prvků závislá na objemové tíze a nominálních rozměrech jednotlivých prvků. Při jakékoliv změně prvku je toto zatížení automaticky přepočítáno programem.

•

Užitné zatížení vzniká v důsledku užívání pozemních staveb zejména osobami, ale i nábytkem, přemístitelnými předměty a vozidly. Charakteristické hodnoty užitných zatížení byly převzaty z normy ČSN EN 1991-1-1, kde jsou rozděleny do 4 užitných kategorií podle zatěžovaných ploch pozemních staveb. V tomto případě zvolena kategorie C3, tedy plochy, kde může docházet ke shromažďování lidí, bez překážek pro pohyb osob.

•

Pro stanovení charakteristických hodnot zatížení sněhem na konstrukce zastřešení bylo využito normy ČSN EN 1991-1-3, která podrobně popisuje jednotlivé postupy. Výsledné hodnoty závisí zejména na sněhové oblasti, typu krajiny a tvaru střechy. Pro účely diplomové práce byly zvoleny klimatické podmínky okolí Brna, ovšem při umístění staveb na jiná stanoviště je nutné tyto hodnoty v programu RFEM změnit a následně uzpůsobit dimenze prvků.

•

Na základě normy ČSN EN 1991-1-4 byly stanoveny charakteristické hodnoty zatížení konstrukcí větrem, které mají zejména u návrhu rozhledny významný vliv. Výsledné hodnoty tlaku a sání ovlivňují především větrné oblasti, kategorie terénu, maximální dynamický tlak, charakter a výška konstrukce. Z toho však vyplývá, že při změně výšky rozhledny je nutné hodnoty upravit dle postupů uvedených v normě. 26

Po zatížení každé z konstrukcí byla vypočtena jejich celková výsledná deformace a následovalo posouzení dřevěných prutů v přídavném modulu RF TIMBER Pro využívající metody mezních stavů. Rozlišují se dva mezní stavy, a to mezní stav únosnosti (únosnost, klopení, posunutí, nadzdvihnutí konstrukce) a mezní stav použitelnosti (přetvoření a kmitání konstrukce). Pokud dojde k jejich překročení, konstrukce již nesplňuje návrhové podmínky spolehlivosti. Cílem navrhování je nízká pravděpodobnost, že zatížení konstrukce překročí její únosnost. Ověřování spolehlivosti konstrukce spočívá v metodě dílčích součinitelů zatížení a materiálů, kdy se nízké pravděpodobnosti selhání konstrukce dosáhne použitím návrhových hodnot. Ty se z charakteristických hodnot pro zatížení stanovují vynásobením příslušnými dílčími součiniteli a pro únosnost naopak vydělením jejich součiniteli. U všech rozhodujících návrhových situací je následně nutné zajistit, aby návrhové hodnoty odolnosti konstrukčního prvku nebyly překročeny návrhovými účinky zatížení u mezních stavů únosnosti a dále aby u mezních stavů použitelnosti byly návrhové hodnoty účinků zatížení v rámci mezních hodnot. (Kuklík 2005) Z důvodu charakteru této práce, jejího rozsahu a zejména faktu, že vytvoření statických posudků bylo spíše doplňkem praktické části práce, nejsou jednotlivé postupy modelování konstrukcí a jejich zatěžování popsány do podrobností. Avšak bylo postupováno dle výše uvedených norem a během tvorby konzultováno se statikem.

4.3 Ekonomická část: Na základě zhotovené projektové dokumentace se v investiční fázi projektu stanoví předpokládaná výrobní cena díla ve formě rozpočtu. Tuto cenu lze sestavit pomocí rozpočtových ukazatelů vycházejících z již realizovaných obdobných staveb, ovšem takto stanovená cena je pouze orientačního charakteru. Další možností vyhotovení rozpočtu je za využití agregovaných položek, tvořících souhrn několika prací do jednoho celku a výrazně tak urychlující práci zkušeného rozpočtáře. Nejpreciznějším způsobem určení předpokládaných nákladů na stavbu je však položkový rozpočet, což je výkaz výměr sestavený podle technické dokumentace a oceněný příslušnými cenami konstrukčních prvků. (Tichá a kol. 1999) Zpravidla se vytváří ve specializovaném

27

softwarovém programu a dělí se do oddílů podle technologické a konstrukční struktury stavby. 4.3.1

Klasifikace stavebních objektů:

Dle § 2 vyhlášky č. 230/2012 Sb., jsou na základě Klasifikace stavebních objektů zatříděny všechny stavební a inženýrské objekty do druhu a oboru stavebnictví. Klasifikace stavebních objektů (KSO příp. JKSO) zahrnuje třídění objektů dle účelu i konstrukčního systému, což je rozhodující z hlediska srovnání jednotlivých objektů a poměrně velké přesnosti při stanovení předpokládaných nákladů v přípravné fázi stavební investice. Obsahuje druhy a obory stavebnictví, skupiny a konstrukční charakteristiky. Správcem třídníku je Svaz podnikatelů ve stavebnictví a kompletní třídník je neomezeně dostupný. Klasifikace je členěna dle následující struktury: 1. až 3. místo označuje obor, 4. místo skupinu, 5. místo podskupinu, 6. místo konstrukčně materiálovou charakteristiku a 7. místo druh stavební akce. (www.sps.cz)

Zatřídění navrhovaných staveb dle JKSO: •

813: Věže, stožáry, komíny 813 2: Věže ostatní 813 27: rozhledny 813 278: rozhledny se svislou nosnou konstrukcí dřevěnou 813 2781: novostavba rozhledny se svislou nosnou konstrukcí dřevěnou

•

821: Mosty 821 4: Mosty průmyslové, mosty a lávky pro chodce 821 43: lávky a mosty pro chodce 821 438: lávky se svislou nosnou konstrukcí dřevěnou 821 4381: novostavba lávky se svislou nosnou konstrukcí dřevěnou

•

815: Objekty pozemní zvláštní 815 9: Objekty pozemní různé 815 94: přístřešky, kiosky apod. pro různé účely 815 948: altány se svislou nosnou konstrukcí dřevěnou 815 9481: novostavba altánu se svislou nosnou konstrukcí dřevěnou

28

4.3.2

Sestavení výkazu výměr:

Pomocí výkazu výměr vyjádříme na projektovaném stavebním díle jednotlivé stavební a montážní práce fyzikálně, tedy v předepsaných měrných jednotkách, jako jsou m3, normohodiny, strojohodiny. (Hanák 2008) Konkrétní výkazy výměr byly sestaveny na základě projektové dokumentace tak, aby poskytly podrobné informace o množství nákladů potřebných k realizaci projektu, tedy aby předpokládané výměry odpovídaly realizovaným dodávkám a pracím. Pro každou stavbu byl vytvořen samostatný list v souboru programu Microsoft Office Excel obsahující výměry jednotlivých konstrukčních prvků včetně slovního popisu jednotlivých položek. 4.3.3

Rozdělení nákladů v rozpočtech stavebních objektů:

Rozpočet stavebního díla se skládá z nákladů základních a vedlejších. Konkrétní podmínky výstavby jsou zohledněny prostřednictvím nákladů vedlejších nebo také nákladů spojených s umístěním stavby, které se vyjadřují pomocí procentní přirážky k nákladům základním. Mezi základní rozpočtové náklady patří náklady na práce hlavní stavební výroby (HSV), náklady na práce přidružené stavební výroby (PSV) a náklady na dodávky a montáže. (Tichá a kol. 1999) Tyto oddíly se dále dělí podle skupin stavebních dílů a řemeslných oborů uvedených v Třídníku stavebních konstrukcí a prací (TSKP) následovně: 1: Zemní práce 2: Zvláštní zakládání, základy, zpevňování hornin 3: Svislé a kompletní konstrukce 4: Vodorovné konstrukce 5: Komunikace 6: Úpravy povrchů, podlahy a osazování výplní otvorů 7: Konstrukce a práce PSV: 71: izolace 72: zdravotně technické instalace 73: ústřední vytápění 74: silnoproud 75: technologická zařízení 76: konstrukce 29

77: podlahy 78: dokončovací práce 79: ostatní konstrukce a práce PSV 8: Vedení dálková a přípojná 9: Ostatní konstrukce a práce bourání. (zdroj: http://www.cs-urs.cz/ciselnikyonline/tskp/) 4.3.4

Ocenění stavby pomocí rozpočtového softwaru:

Pro potřeby této práce byl zvolen rozpočtový program KROS 4. Ten je produktem firmy ÚRS Praha, a.s, jejíž hlavní činností je oceňování stavební produkce. Programy řady KROS s využitím Cenové soustavy ÚRS plně vyhovují náležitostem a principům pro tvorbu a ocenění soupisů prací veřejných zakázek na stavební práce ve smyslu vyhlášky č. 230/2012 Sb. a zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. (zdroj:http://www.pro-rozpocty.cz) Cenová soustava ÚRS (CS ÚRS) je ucelený systém informací, metodických návodů a postupů pro stanovení ceny stavebního díla. Slouží jako zdroj informací o cenách materiálů, výrobků, stavebních prací, pomáhá investorům, projektantům i dodavatelům ve všech fázích výstavby - při přípravě stavby i její realizaci. Všechny informace jsou integrovány do strukturované multimediální databáze. (zdroj: http://www.cs-urs.cz/cenova-soustava-urs/). Jednotlivé položky výkazu výměr byly oceněny pomocí jednotkových cen v Kč na měrnou jednotku. Použita byla cenová úroveň 2016/I. Jedná se o směrné ceny kalkulované nákladovou metodou. V jednotlivých položkách kalkulačního členění směrných cen ÚRS jsou započteny náklady a zisk. (viz Tab. 1) Přímé náklady jsou stanoveny pomocí norem (např. výkonová norma nebo norma spotřeby materiálu atd.), nepřímé náklady a zisk se určí dle stanovených směrných sazeb na základě typu práce vzhledem k příslušné základně. Sazba pro výpočet zisku je zde stanovena na 12 %, základnu pro jeho stanovení tvoří suma nákladů na přímé mzdy a provoz stavebních strojů, ostatní přímé náklady a nepřímé (správní) režie.

30

Tab. 1: Přehled nákladů započtených ve směrných cenách ÚRS (zdroj: ÚRS Praha 2013) Přehled nákladů započtených ve směrných cenách ÚRS 1. Přímý materiál (hmoty) 2. Přímé mzdy 3. Ostatní přímé náklady - náklady na provoz stavebních strojů a zařízení - zdravotní a sociální pojištění z přímých mezd - ostatní náklady 4. Výrobní režie Vlastní náklady výroby (provozu) - položky 1-4 5. Správní režie Úplné vlastní náklady výkonu - položky 1-5 6. Zisk SMĚRNÁ CENA (položky 1-6 celkem)

Jednotlivé položky výkazu výměr oceněné příslušnými směrnými cenami, sečtené a doplněné o náklady vypočtené individuálně v závislosti na konkrétním umístění stavby a další doplňující náklady, tvoří celkovou předpokládanou cenu stavebního díla. (viz Tab. 2) Takto stanovenou nabídkovou cenu pak uchazeč ve výběrovém řízení předkládá v rámci své nabídky v podobě nabídkového rozpočtu.

Tab. 2: Schematické znázornění nabídkové ceny (zdroj: ÚRS Praha 2013) NABÍDKOVÁ CENA Vedlejší rozpočtové náklady

Základní rozpočtové náklady SMĚRNÉ CENY ÚRS Hmoty Mzdy Stroje DOPN Režie Zisk Přímé zpracovací náklady Hmoty Režie Zisk (PZN) Směrné sazby ÚRS Hrubé rozpětí Přímé zpracovací náklady hmoty (režie + zisk) (PZN)

31

NUS

Další tituly: kompletace, inženýrská, projektová, geodetické činnost atd.

DPH

Vzhledem k typovému charakteru staveb a možnosti případné úpravy některých konstrukčních prvků byly jednotlivé rozpočty vytvořeny v programu Microsoft Office Excel tak, aby při změně v dimenzích základních konstrukčních prvků došlo také ke změně ve výkazu výměr, přepočtení základních i vedlejších rozpočtových nákladů a tedy i předpokládané výsledné ceny. Při sestavování položkových rozpočtů byly dodrženy následující body: •

Zatřídění objektu podle vyhlášky č.230/2012 Sb. do JKSO

•

Sestavení výkazů výměr výše uvedeným způsobem

•

Doplnění těchto výkazů o příslušné jednotkové ceny každé položky, použita byla cenová úroveň 2016/I. V případě položek provázaných s materiálem bylo nutné doplnit specifikaci příslušného materiálu včetně jeho jednotkové ceny

•

Vytvoření vzorce pro součin výměry a příslušné jednotkové ceny u každé položky, čímž došlo k zisku základních cen jednotlivých položek dodávek a stavebních prací

•

Po sečtení příslušných položek byly vypočteny základní náklady jednotlivých stavebních dílů v členění podle TSKP

•

Rekapitulace základních nákladů HSV a PSV

•

Výpočet a rekapitulace vedlejších nákladů

•

Sestavení krycích listů rozpočtů se základními údaji o jednotlivých stavebních objektech a výslednou rozpočtovou cenou.

32

5

VÝSLEDKY:

V této kapitole jsou výsledky práce z důvodu přehlednosti rozděleny podle jednotlivých typů staveb a doplněny o statické modely, výkazy výměr a jednotlivé položkové rozpočty. Celková návrhová projektová dokumentace, protokoly ze statických posudků a podrobné položkové rozpočty jsou kvůli přehlednosti práce zařazeny v přílohách.

5.1 Rozhledna: 5.1.1

Stavebně konstrukční systém

Jedná se o rozhlednu se smíšeným konstrukčním systémem, kde většina prvků je dřevěných až na nosné prvky vyhlídkové plošiny v podobě válcovaných I profilů. Celá konstrukce byla navržena podle stylu německy mluvících zemí, kde je kladen důraz na dřevo jako základní stavební materiál a zejména přírodní obnovitelnou surovinu vhodně zapadající do lesního prostředí. Ovšem z důvodu použití šikmých masivních sloupů pro dotváření celkového efektu stavby byl kvůli stabilitě konstrukce investorem vztažen požadavek na použití ocelových nosníků v konstrukci nosné části vyhlídkové plošiny.

Obr. 11: Vizualizace návrhu rozhledny

33

Moduly: Vzhledem k tomu, že se jedná o typovou stavbu, došlo k vytvoření tzv. modulů, které na sebe lze vrstvit a dosáhnout tak potřebné výšky konstrukce v závislosti na konečném umístění rozhledny. V současné podobě je věž navržena na celkovou výšku 28,98 m včetně zastřešení. (viz výkres č. A5) U staveb tohoto typu je z důvodu požární bezpečnosti stanovena maximální výška 30 m. Jednotlivé moduly jsou 2,880 m vysoké a tvoří je úzká věž v podobě samonosného vřetenového schodiště o průměru 4,5 m a 12 nosných sloupů o průměru 200 mm pravidelně rozmístěných po obvodu schodiště. Schodiště: Schodišťové stupně tvoří trámy 180 x 360 x 4 400 mm z lepeného modřínového dřeva středem navlečené na ocelové vřeteno o průměru 100 mm a vzájemně přišroubované. Tím je dosaženo vytvoření dvou nezávislých schodišťových ramen, jedno pro výstup a druhé pro sestup z vyhlídkové plošiny. Průchodná šířka ramene je 2,1 m. Vzhledem k potřebě vytvoření modulů, výšce jednotlivých stupňů a tedy i sklonu celého schodiště, který je 40,6°, tvoří každý 16-tý stupeň mezipodesta umožňující návštěvníkům odpočinek při stoupání. Na vnějším obvodu schodiště jsou stupně začepovány 50 mm do bočnice z lepeného dřeva o průřezu 100 x 320 mm, která je průběžně přišroubována v místě styku se svislými nosnými sloupy pro lepší celkovou stabilitu konstrukce. Každý stupeň je vyfrézován se sklonem 1 % tak, aby bylo umožněno odtékání případné vody. Dále bylo navrženo do jednotlivých stupňů vyfrézovat bezpečnostní drážky a zaoblit jejich hrany. Podél celého schodiště je vytvořeno dřevěné zábradlí výšky 1 100 mm umožňující bezpečný výstup i sestup. Je tvořeno madlem a pásnicí o průřezu 50 x 100 mm, průběžně ukotvenými do svislých sloupů. Mezi ně jsou následně v osové vzdálenosti 120 mm vloženy smrkové desky 30 x 60 mm. Z důvodu kotvení zábradlí do nosných sloupů jsou navřeny pouze dva sloupky o průřezu 100 x 100 mm pro každé rameno a to na nástupu a výstupu ze schodiště. Vyhlídková plošina Vyhlídková plošina šestiúhelníkového půdorysu je výškově umístěna v závislosti na počtu použitých modulů, maximálně však ve výšce 23,04 m, tedy na 8 modulech (viz výkres č. A5). Jak je uvedeno výše, nosné prvky plošiny tvoří válcované ocelové profily 34

HEB 140. Ty byly žárově pozinkovány a následně svařeny do tvaru hvězdy tak, aby byl zachován otvor pro průchod osob, ale současně došlo k prostorovému ztužení šikmých sloupů. (viz výkres č. A3) Na této konstrukci je vytvořen záklop z modřínových fošen o průřezu 160 x 40 mm určených pro odkryté terasy. Mezi jednotlivými deskami je ponechána mezera 10 mm pro odvod případné vody. Takto vzniklá podlaha pak spolu s ocelovou konstrukcí tvoří poslední výškový stupeň před dosažením podlahy plošiny. Otvor nutný pro bezpečný průchod osob kopíruje na úrovni vyhlídkové plošiny samostatné zábradlí do tvaru oblouku, které je stejné konstrukce jako zábradlí jednotlivých modulů. Ocelová konstrukce je ve středu nesena masivním schodištěm a dále sloupy o průměru 200 mm a na vnějším obvodu plošiny částečně i sloupy o průměru 500 mm. Tyto dominantní masivní douglaskové kmeny v celkové délce 23,6 m jsou umístěny pod úhlem 82° vzhledem k vodorovné ose a 8° vzhledem ke svislé ose a tvoří tak spirálu okolo vyhlídkové plošiny i celé konstrukce, čímž dotváří její originální vzhled. Půdorysné rozmístění těchto sloupů je do tvaru rovnostranného šestiúhelníku o délce strany 7,21 m. (viz výkres č. A5) Po obvodu celé vyhlídkové plošiny je zřízeno další zábradlí, ovšem pochopitelně tvořeno masivnějšími prvky. Mezi každými dvěma svislými sloupy, tedy na vzdálenost 2,5 m, jsou vloženy smrkové fošny o průřezu 150 x 100 mm ve výšce 0,1 m a 1,1 m nad podlahou a uzavírají tak prostor celé plošiny. Vertikálně jsou ztuženy pomocí sloupků 100 x 100 mm v osové vzdálenosti 1,25 m. Tato konstrukce je z vnější strany opláštěná deskami 30 x 100 x 1 200 mm v osové vzdálenosti 150 mm. Zastřešení Konstrukce krovu je jednoduchá, tvoří ji obvodový věnec v podobě masivní smrkové vaznice 160 x 140 mm, na kterém jsou uloženy nárožní krokve i krokve rovnoběžné o průřezu 120 x 140 mm. Celkový sklon střechy je 30° a přesah 800 mm. Větší přesah střechy už by u konstrukce takovéto výšky neměl požadovaný účinek. Vzhledem k faktu, že dochází ve vrcholu ke sbíhání šesti krokví do jednoho místa, je toto místo podepřeno sloupem o poloměru 150 mm, na kterém je umístěn ocelový svařenec podepírající jednotlivé krokve a přenášející jejich zatížení do nosné konstrukce plošiny. Bednění tvoří desky 120 x 24 mm, na nichž je uložena krytina tvořená

35

měděným falcovaným plechem tloušťky 0,8 mm. Okapy u této konstrukce nejsou, neboť by v dané výšce neměly požadovaný účinek. (viz výkres č. A4) Základy: Založení rozhledny závisí na konkrétním umístění, tedy skladbě a únosnosti půdy, hladině podzemní vody atd. a také na výsledné výšce konstrukce, proto ho u typové stavby bez konkrétní specifikace nelze přesně stanovit. Po rozhodnutí o přesném umístění stavby by mělo být navrhnuto statikem na základě statických a dynamických zatěžovacích zkoušek. V každém případě se bude jednat o založení na pilotech. Pro účely této práce byl zvolen příklad založení na plovoucích vrtaných pilotech o průměru 0,4 m a délce 8 m. Pod centrální nosnou konstrukcí jsou umístěny skupinové piloty, jejichž hlavy jsou pod každým nosným sloupem o průměru 200 mm i pod středovým vřetenem navíc uloženy v základové desce tloušťky 400 mm ze železobetonu C25/30. Pod šikmými sloupy jsou hlavy pilot uloženy v železobetonové patce 1 x 1 x 0,7 m také ze železobetonu C25/30. (viz výkres č. A1) Jednotlivé sloupy o průměru 200 mm jsou osazeny na pozinkovaných kotevních patkách a prošroubovány. Tyto patky jsou zality do betonu základové desky a propojeny s její výztuží z betonářské oceli, která je dále propojena s armovací výztuží pilot. Šikmé sloupy o průměru 500 mm jsou kotveny obdobně, ovšem kotevní patky jsou ve tvaru kříže. Ten je 500 mm vetknutý do jednotlivých sloupů a 500 mm do betonové patky. Opět je doporučeno vzájemné prošroubování dřeva s kotvícím prvkem i propojení jednotlivých výztuží. Spoje: Co se týče spojování jednotlivých prvků, zvláštní pozornost vyžaduje délkové napojování jednotlivých nosných sloupů. Na základě pozorování obdobných staveb byly zde doporučeny spoje s vkládanými styčníkovými plechy a těsněnými svorníky. Předpokládané celozávitové vruty zabraňují vzniku trhlin u jednotlivých spojovacích prvků. Tyto spoje jsou navrženy tak, aby umožňovaly rychlý odvod dešťové vody a nedocházelo tak k zadržování vlhkosti v konstrukci. Veškeré spojovací prvky jsou povrchově upraveny žárovým pozinkováním, zvláštní důraz je také kladen na precizní provedení impregnace hran, zářezů a otvorů v kulatině dodatečným impregnačním nátěrem, přestože je navržena plošná impregnace všech prvků.

36

5.1.2

Statické posouzení objektu:

Nejvyšší možná výška rozhledny včetně vyhlídkové plošiny a jejího zastřešení je 28,98 m, pro tuto výšku byly tedy navrhnuty dimenze jednotlivých prvků a staticky posouzeny v programu Dlubal RFEM. Jednotlivé masivní konstrukční prvky z jehličnatého dřeva byly navrženy ve třídě pevnosti C24, prvky z lepeného lamelového dřeva pak ve třídě pevnosti GL32h. Vytvořený model byl zatížen stálým zatížením, tedy vlastní tíhou konstrukce. Dále byly jednotlivé schodišťové stupně i plocha vyhlídkové plošiny zatíženy užitným zatížením dle kategorie zatěžovacích ploch C3, tedy qk=5 kN/m2, zohledněny byly i různé varianty působení tohoto zatížení. Zatížení sněhem bylo stanoveno pro II. sněhovou oblast (Brno) a normální typ krajiny. Po uvážení tvarového a tepelného součinitele střechy bylo vypočteno zatížení na konstrukci s = 0,8 kN/m2 . Pro výpočet zatížení větrem svislé konstrukce byla stavba rozdělena do tří zón dle referenční výšky, a to: 0-5 m, 5-15 m a 15-25 m. Pro tyto zóny byly následně vypočteny jednotlivé tlaky větru na vnější povrch konstrukce, přičemž byly zohledněny součinitele celkové síly cf, koncového efektu ψλ, plnosti φ a efektivní štíhlost λ. Zatížení větrem za zastřešení celé konstrukce bylo počítáno jako zatížení na přístřešky, tedy konstrukce bez trvalých stěn, přičemž bylo zohledněo výškové umístění střechy a součinitel plnosti φ. V případě realizace stavby tohoto typu by však bylo nejvhodnější provézt zkoušky stability konstrukce na zmenšeném modelu ve větrném tunelu. Pro posouzení celkové stability konstrukce je významné globální posunutí jejich prvků. Na obrázku č. 12 je znázorněna globální deformace při zatěžovacím stavu KV1 pro určení mezního stavu únosnosti, ve kterém je vypočtena největší globální deformace u = 79 mm a to na vrcholu střechy. Následně byly jednotlivé dimenze prvků posouzeny v přídavném modulu RF TIMBER Pro. Podrobný výpis použitých materiálů, dimenzí jednotlivých prvků a posouzení stupně jejich využití je popsán v příloze Statické posudky, protokol č1. Vytvořený statický model je tedy umožňuje v případě snížení konstrukční výšky stavby přepočítat i jednotlivé dimenze nosných prvků. Avšak v případě změny výšky je nutné přepočítat zatížení větrem na konstrukci, stejně jako v případě umístění stavby v jiné sněhové oblasti je nutné uzpůsobit hodnoty zatížení sněhem.

37

Obr. 12: Globální deformace modelu rozhledny

5.1.3

Oceňování stavby:

K této typové stavbě byl v programu Microsoft Excel sestaven výkaz výměr a následně oceněn směrnými kalkulovanými cenami, čímž vznikl podrobný položkový rozpočet s označením 001-Rozhledna. Pro přehlednost a usnadnění práce byl vytvořen i pomocný list se soupisem hlavních konstrukčních prvků a jich výměr. Ten je možné upravovat zejména v počtu použitých modulů, přičemž následně dojde k automatickému přepočtu výkazu výměr a tedy i předpokládané výsledné ceny. Tímto způsobem pak byla stanovena předpokládaná výsledná cena rozhledny na 5 354 888,61 Kč bez DPH, s připočtení příslušné sazby 21% pak tato cena dosahuje částky 6 479 415,22 Kč. (viz přiložený soubor .xls) Práce a dodávky hlavní stavební výroby byly stanoveny na 1 745 411, 29 Kč. Zde jsou zahrnuty potřebné práce a materiály pro založení objektu, přesuny hmot a montáže atypických ocelových konstrukcí. Významnou položku zde také tvoří doprava a mechanizace pro osazení konstrukčních prvků rozhledny, která je stanovena na 38

700 000 Kč. Tato hodnota byla určena na základě odborné konzultace a také s přihlédnutím k faktu, že většina konstrukčních prvků rozhledny je velkých a atypických rozměrů, které bude nutno osazovat do značné výšky pomocí jeřábu. Dodávky a náklady přidružené stavební výroby činí 2 544 046,71 Kč. Zde jsou zahrnuty veškeré tesařské práce, jako například osazení jednotlivých nosných sloupů i schodiště, konstrukce krovu i montáž zábradlí. Kromě materiálu jsou samozřejmě započteny i náklady na práci. V této části jsou zahnuty i klempířské práce, tedy pokrytí střechy měděným plechem. Montážní práce a dodávky byly stanoveny na 450 533,33 Kč. Tato položka zahrnuje zřízení provizorní komunikace pro těžkou techniku, aby jí tak byla umožněna dostupností do míst obvyklé výstavby rozhleden. Výše popsané hlavní rozpočtové náklady byly doplněny také o vedlejší rozpočtové náklady v celkové hodnotě 588 245,66 Kč. Ty se stanovují příslušným poměrem ze základních rozpočtových nákladů a v tomto případě obsahují příplatky zejména za práce ve výškách, dále za ztížené dopravní podmínky a geodetické práce.

5.2 Dřevěné altány 5.2.1

Stavebně konstrukční systém

U tohoto typu stavby byly vytvořeny dvě varianty v závislosti na následném využití, a to pro rekreaci a pro lesní pedagogiku. Pro přehlednost byly pojmenovány Odpočinkový altán a Výukový altán. Oba jsou navrženy na základě stejného konstrukčního systému, liší se pouze v detailech některých prvků charakteristických dle způsobu využití.

Obr. 13: Vizualizace návrhu Odpočinkového altánu 39

Obr. 14: Vizualizace návrhu Výukového altánu Základy: Navržena byla základová deska tloušťky 300 mm ze železobetonu C25/30 vystupující 100 mm nad přilehlý terén. Půdorysný tvar je osmiúhelníkový o délce strany 3,1 m. V horní vrstvě betonu je uložen štípaný kámen a tvoří tak současně i podlahu altánu o celkové půdorysné ploše 48 m2. Pod jednotlivými nosnými sloupy jsou dále navrženy železobetonové patky o rozměru 300 x 300 mm do hloubky 1 m. Do nich jsou kotveny ocelové patky nesoucí jednotlivé sloupy a vymezující tak jejich potřebné odsazení od podlahy. (viz výkresy č. B1 a C1)

Nosná konstrukce: Nosnou konstrukci tvoří 8 masivních modřínových sloupů o průřezu 140 x 140 mm a délce 2 350 mm. Tyto sloupy jsou umístěny v osové vzdálenosti 3 m od středu altánu a navzájem prostorově ztuženy pomocí dvou horizontálně uložených fošen o průřezu 120 x 50 mm. V případě odpočinkového altánu byl zvolen výplet těchto prvků pomocí vertikálně uložených sloupků 50 x 50 mm. Obdobně je pak řešena i konstrukce zábradlí, jehož madlo je umístěno ve výšce 1 000 mm a je také vloženo mezi nosné sloupy. (viz výkres č. B4) U výukového altánu je výplet jednotlivých ztužujících prvků navržen z diagonálně uložených sloupků 50 x 120 mm. Kromě toho je každá druhá stěna opláštěná modřínovými deskami o průřezu 30 x 100 mm a délce 2 200 mm. Takto vzniklých stěn je možné využít k umístění například vzdělávacích nebo informačních tabulí. (viz výkres č. C4) 40

Uvnitř obou altánů jsou navrženy lavičky ve tvaru půlkruhu, jejichž podstavce tvoří tvárnice ze ztraceného bednění obložené lomovým kamenem. Na ty jsou následně uložena modřínová prkna tvořící sedací plochu. Výše popsané prvky lze samozřejmě libovolně kombinovat a vytvořit tak originální vzhled altánu.

Následné detaily jsou závislé na konkrétním umístění a

provedení stavby.

Zastřešení: Konstrukce krovu je tvořena 8 pozednicemi o průřezu 120 x 100 mm a 16-ti krokvemi o průřezu 100 x 180 mm. Na nich je položen záklop z desek tloušťky 24 mm pro uložení krytiny, kterou je asfaltový šindel. Celkový sklon střechy je 15° a přesah 1 000 mm. (viz výkresy č. B3 a C3) V případě odpočinkového altánu bylo investorem požadováno vnitřní ohniště, které zajímavě kontrastuje s masivními dřevěnými prvky konstrukce. To je samozřejmě nutno doplnit o komín pro odvod kouře a spalin. V tomto případě bylo tedy navrženo vnitřní otevřené ohniště ze šamotových cihel o vnějším průměru 1 100 mm a výšce 750 mm, včetně roštu umístěného ve výšce 250 mm nad podlahou. 500 mm nad ohništěm je umístěn komín o celkové délce 4 330 mm. Ten je nad ohništěm rozšířen na průměr 1 100 mm proto, aby bylo odvedeno co nejvíce kouře, ale ve výšce 1 960 mm nad podlahou je zúžen na průměr 600 mm. Vzhledem k tomu, že prochází konstrukcí krovu, bylo nutné odsadit dřevěné prvky min. o 50 mm, proto byl okolo komína navržen ocelový svařenec. Do něj jsou jednotlivé krokve zapřeny a následně přišroubovány, takže dojde k vytvoření potřebného odsazení dřevěných prvků a současně je zajištěna celková stabilita konstrukce. (viz výkres č. B4) Ve středu výukového altánu je navržena otočná tabule ve tvaru kvádru s rozměry jednotlivých stran 1 x 1,4 m. Ta je upevněna na středovém sloupu o průměru 300 mm, na kterém je opět umístěn ocelový svařenec obdobně jako u odpočinkového altánu. (viz výkresy č. C4)

5.2.2

Statické posouzení objektu:

U tohoto typu konstrukce byl vytvořen pouze jeden statický model pro obě varianty využití stavby. Jednotlivé průřezy tohoto modelu byly opět zatíženy stálým zatížením, užitné zatížení v tomto případě nebylo uvažováno. Zatížení sněhem a větrem bylo 41

obdobně jako u rozhledny stanoveno dle normy a to pro přístřešky, ovšem s ohledem na podstatně nižší celkovou výšku konstrukce. V případě jiného umístění stavby než v Brně a bezprostředním okolí nebo změny jednotlivých dimenzí je opět možné jednotlivé prvky přepočítat. Při současně navržených dimenzích jednotlivých prvků a hodnotách zatížení je maximální deformace konstrukce necelých 18 mm při zatěžovacím stavu KV1 pro určení mezního stavu únosnosti, jak je patrné z obrázku 15. Podrobné výsledky pro jednotlivé pruty o jejich procentuální míru využití v závislosti na zatěžovacích stavech jsou opět přiloženy v příslušném protokolu. (viz statický protokol č.2)

Obr. 15: Globální deformace modelu altánu

5.2.3

Oceňování stavby:

Pro tyto stavby byly v programu Microsoft Excel sestaveny dva výkazy výměr a následně oceněny směrnými kalkulovanými cenami, čímž vznikly podrobné položkové rozpočty s označením 002-Odpočinkový altán a 003-Výukový altán. Opět byly vytvořeny pomocné listy shrnující hlavní konstrukční prvky a jich výměry pro lepší orientaci v položkovém rozpočtu. V těchto listech je dále možné upravovat zejména rozměry, případně počet daných prvků. Jednotlivé změny vedou k automatickému přepočtu výkazu výměr a tedy i předpokládané výsledné ceny. Podrobné položkové rozpočty obou navrhovaných variant jsou také uvedeny v přiloženém souboru. U odpočinkového altánu byla celková cena stanovena na 314 256,43 Kč bez DPH, s připočtením 21% sazby pak dosahuje hodnoty 380 250,28 Kč. Co se týče

42

výukového altánu, zde předpokládaná byla cena stanovena na 277 282,41 Kč bez DPH, což představuje 335 511,72 Kč s daní z přidané hodnoty. Vzniklý rozdíl mezi těmito cenami je zapříčiněn zejména použitým vybavením. Zřízení a materiál vnitřního krbu s komínem bylo na základě obdobných realizovaných staveb stanoveno na 35 000 Kč, zatímco otočná tabule včetně otočných prvků byla ohodnocena na 10 000 Kč. Další drobný rozdíl jednotlivých položek je u zakládání stavby, neboť pro výukový altán bylo navrženo o jednu betonovou patku více a to pod středovým sloupem nesoucím tabuli. Poslední rozdíl tvoří samozřejmě způsob vyplnění volného prostoru mezi jednotlivými nosnými sloupy. V závislosti na konkrétním umístění nebo přání investora je možné je libovolně kombinovat a tak mohou částečné ovlivnit výslednou cenu stavby, jak je patrné v těchto dvou případech. Jednotlivé náklady na práce a dodávky přidružené stavební výroby obsahují veškeré tesařské práce, montáž střešní krytiny i obklad betonových tvárnit kamenem, samozřejmě včetně příslušných materiálů. Tvárnice obložené kamenem jsou navrženy zejména z estetického důvodu, neboť kámen příjemně kontrastuje s dřevěnou konstrukcí, ovšem mají i užitnou funkci, tvoří tedy podstavce jednotlivých laviček. Hlavní rozpočtové náklady byly opět doplněny o náklady vedlejší, tedy pro zřízení staveniště, projektové práce a koordinační činnost dodavatele, a to u odpočinkového altánu v celkové výši 15 533,59 Kč a u výukového altánu ve výši 13 705,95 Kč. Na tomto příkladě je jasně patrné, že jsou vedlejší rozpočtové náklady stanoveny procentuelním zastoupením hlavních rozpočtových nákladů a jsou tedy značně závislé na konkrétních dodávkách a pracích.

43

5.3 Lávka pro pěší: 5.3.1

Stavebně konstrukční systém

Konstrukce lávky pro pěší byla navržena na tři délky přemostění, konkrétně se jedná o: 3-5 m, 5-10 m a 10-15 m. Konstrukční řešení u všech délek je obdobné, ovšem byly uzpůsobeny dimenze jednotlivých nosných prvků.

Obr. 16: Vizualizace návrhu lávky pro pěší se zastřešením Spodní stavba: Spodní stavba byla navržena jednotně pro všechny délky přemostění, ovšem opět je velice závislá na konkrétním umístění stavby. Na hloubku založení má kromě skladby a únosnosti zeminy v tomto případě zásadní vliv i běžná hladina vody a tzv. hladina stoleté vody. Tu je nutné zjistit pro konkrétní lokalitu a při návrhu založení lávky ji samozřejmě zohlednit. Z tohoto důvodu byly jednotlivé dimenze prvků spodní stavby navrženy na základě porovnání s obdobnými již realizovanými stavbami. Spodní stavbu tedy tvoří dva pilíře ze železobetonu třídy C25/30, které budou následně obloženy lomovým kamenem. Na každý z nich budou navazovat 4 mikropiloty ze železobetonu třídy C30/37 o průměru 160 mm a délce 4 m. Výztuž pilířů z betonářské oceli je opět propojena s armovací výztuží mikropilot. V případě lávky o délce 3-5 m byly z důvodu malé délky přemostění a tedy menšího zatížení vynechány mikropiloty. (viz výkresy D1-D8)

44

Nosná konstrukce: Jako základní nosné elementy byly zvoleny křivopásové příhradové nosníky z lepeného lamelového dřeva o celkové výšce 1 700 mm. Dimenze horního a dolního pásu, stejně jako sloupků a diagonál, jsou závislé na délce přemostění. Příčná osová vzdálenost těchto nosníků je stanovena u různých délek tak, aby byla vždy vytvořena průchodná šířka min 1 400 mm. Podélná osová vzdálenost jednotlivých sloupků příhradových vazníků je konstantní u všech délek, tedy 1,25 m. (viz výkresy D1-D8) Příčníky jsou navrženy z lepeného lamelového dřeva a jsou uloženy v příčném směru lávky tak, že jejich spodní okraj je zarovnám s okrajem dolního pásu příhradových nosníků a jejich osová vzdálenost je 2,5 m. Na příčnících jsou v podélném směru lávky uloženy podélníky v osové vzdálenosti 375 mm. Ty jsou také z lepeného lamelového dřeva a mají nosnou funkci pro konstrukci mostovky, kterou tvoří dubové fošny o průřezu 160 x 60 mm. Ty jsou uloženy v příčném směru lávky v osové vzdálenosti 170 mm, takže mezi nimi vzniká mezera 10 mm pro odvod případné vody. Pro přehlednost byly dimenze jednotlivých nosných prvků v závislosti na délce lávky shrnuty v tabulce č. 3. Společně pak tyto prvky tvoří prostorově působící systém.

Tab. 3: Dimenze nosných prvků v závislosti na délce přemostění délka přemostění (m)

3-5

5-10

10-15

horní a dolní pás (mm)

120 x 240 180 x 280 220 - 320

sloupky a diagonály (mm)

100 x 100 120 x 120 120 x 120

příčníky (mm)

140 x 180 140 x 180 140 x 180

podélníky (mm)

100 x 140 120 x 140 160 x 180

Zastřešení: Konstrukce zastřešení je u všech tří lávek stejná, celkový sklon střechy je 20° a přesah 350 mm. Tvoří ji svislé nosné sloupy průřezu 100 x 120 mm v podélné osové vzdálenosti 2,5 m. Délky jednotlivých sloupků jsou proměnlivé, neboť zastřešení je navrženo v jedné rovině, ikdyž nosná konstrukce je zaoblená. Sloupky jsou vzájemně ztuženy v podélném směru kleštinami o průřezu 80 x 120 mm. V příčném směru lávky 45

jsou pak sloupky ztuženy pomocí vodorovně položené fošny 120 x 60 mm. Na tuto konstrukci jsou následně osazeny krokve o průřezu 60 x 120 mm v osové vzdálenosti 1,25 m. Bednění je tvořeno deskami tloušťky 24 mm a jako krytina byl navržen alfaltový šindel. (viz výkresy D1-D8) Vzhledem k tomu, že účelem práce bylo navrhnout různé varianty staveb, je možné realizovat jednotlivé lávky i bez konstrukce střechy. Tím by bylo možné snížit náklady na její realizaci a podle některých názorů i docílit modernějšího vzhledu. Ovšem vzhledem k tomu, že to vede také k výraznému snížení životnosti konstrukce, není tato varianta příliš doporučována.

Obr. 17: Vizualizace návrhu lávky pro pěší bez zastřešení

5.3.2

Statické posouzení objektu: Pro tento typ konstrukce byly v programu Dlubal RFEM vytvořeny 3 modely dle

jednotlivých délek přemostění a následně posouzeny z hlediska stability konstrukce. Na rozdíl od předešlých modelů byly ale zvoleny dva typy uzlových podpor, každý příhradový nosník je tedy na jednom konci podepřen pevnou podporou a na druhém posuvnou. Toto bylo nutné provézt z toho důvodu, aby byly jednotlivým lávkám umožněny délkové změny ovlivněné změnami vnitřní vlhkosti dřeva bez vzniku vnitřních napětí. Jednotlivé modely byly zatíženy stálým zatížením, tedy vlastní tíhou konstrukce a dále užitným zatížením dle kategorie zatěžovacích ploch C3, tedy qk=5 kN/m2, přičemž byl zohledněn dynamický součinitel konstrukce i různé polohy působícího zatížení. Následně bylo vygenerováno zatížení sněhem a větrem pomocí automatického generátoru, který bylo ovšem možné použít pouze u tohoto typu stavby, 46

neboť má klasickou sedlovou střechu. V tomto případě je tedy možné pouze změnit sněhovou případně větrnou oblast a program provede jednotlivé výpočty automaticky. Po návrhu jednotlivých dimenzí nosných prvků a jejich zatížení byla u všech tří modelů vypočtena jejich maximální deformace. U lávky dlouhé 3-5 m byla tato deformace stanovena na 19,8 mm, u lávky s délkou do 10 m dosahovala maximální deformace 41,9 mm a v případě lávky o délce 15 m byla vypočtena maximální deformace konstrukce necelých 48 mm, jak je patrné z obrázku 18. Při posuzování maximálního posunutí konstrukce je vždy rozhodující zatěžovací stav KV1 pro určení mezního stavu únosnosti. Podrobné výsledky pro jednotlivé pruty o jejich procentuální míru využití v závislosti na zatěžovacích stavech jsou opět přiloženy v příslušném protokolu. (viz statické protokoly č. 3, 4, 5)

Obr. 18: globální deformace lávky dlouhé 15 m

5.3.3

Oceňování stavby:

Pro jednotlivé varianty lávek byly sestaveny tři samostatné výkazy výměr a následně oceněny pomocí směrných kalkulovaných cen, čímž došlo k vytvoření tří samostatných položkových rozpočtů s označením 004-Lávka 3-5 m, 005-Lávka 5-10 m a 006-Lávka 10-15 m. Opět byly vytvořeny pomocné listy popisující hlavní konstrukční prvky a jich výměry pro lepší orientaci ve výkazu výměr. Případné změny v těchto listech vedou k automatickému přepočtu výkazu výměr a tedy i předpokládané výsledné ceny. Všechny tři podrobné rozpočty jsou také uvedeny v přiloženém souboru. Výsledné předpokládané ceny jednotlivých staveb byly stanoveny následovně:

47

Tab. 4: výsledné ceny stanovené pro jednotlivé lávky náklady bez DPH

náklady s DPH

329 068,11 Kč

398 172,41 Kč

5-10 m

654 669,58 Kč

792 150,19 Kč

10-15 m

942 023,16 Kč

1 139 848,02 Kč

rozpětí 3-5 m

V jednotlivých položkách prací a dodávek hlavní stavební výroby je započten materiál a montáž hlavní nosné konstrukce, zřízení mostních pilířů, jejich obložení z lomového kamene a také doprava a mechanizace pro uložení jednotlivých konstrukčních prvků. Neměla by být také opomenuta nutnost odčerpávání přitékající vody během výstavby, proto byla tato položka také zakalkulována na základě předpokládané doby realizace. Dodávky a práce přidružené stavební výroby pak zahrnují zejména konstrukci krovu a jeho pokrytí asfaltovým šindelem. Důležitou položkou v této skupině nákladů je i impregnace řeziva navržená z důvodu umístění dřeva ve třídě ohrožení 3. Významný rozdíl, který zde lze pozorovat, je u výsledných nákladů na založení staveb. Je patrné, jak ovlivňují předpokládanou výslednou cenu stavebního díla, neboť u lávky s rozpětím 3-5 m nebyly navrženy mikropiloty, zatímco u ostatních ano. Na tomto příkladě je tedy zřejmé, že lze s jednotlivými položkovými rozpočty dále pracovat a upravovat je dle potřeby a zejména dle konkrétního umístění stavby. U ostatních položek jednotlivých rozpočtů již pak nejsou patrné další výrazné rozdíly, samozřejmě kromě těch způsobených rostoucí délkou a dimenzemi prvků a s nimi související náklady na dopravu a případnou nutnost mechanizace osazení jednotlivých konstrukčních prvků. Hlavní rozpočtové náklady byly opět doplněny příslušnými podíly ze základních rozpočtových nákladů na stavbu a započteny do výsledné ceny.

48

6

DISKUSE

Před návrhem dřevěné rozhledny bylo nutné nejen prostudovat dostupnou literaturu z důvodů dodržení základních legislativních požadavků na stavby tohoto typu, ale také velké množství architektonických návrhů a již realizovaných staveb. Navržena je tedy převážně dřevěná rozhledna doplněna o ocelové nosníky, které však v celkovém pohledu nepůsobí rušivým dojmem. Navržená moderní architektura v sobě spojuje tradiční a odolný materiál s moderním designem. Vzhledem k charakteru investora byly voleny masivní prvky, aby tak výsledná stavba zdůraznila dřevo jako stavební materiál produkovaný našimi lesy ve vynikající kvalitě. Přestože bude tato stavba v krajině jistě dominantním prvkem, v celkové struktuře působí určitou lehkostí. Návrh této rozhledny reaguje na veřejný zájem přiblížit význam a současný stav krajiny veřejnosti a dle výsledného umístění poskytne nové pohledy na různá stanoviště. Pro stavbu by mělo být použito nejlépe dřevo z okolních lesů. Při návrhu dřevěných altánů byla snaha o vytvoření takové konstrukce, která přirozeně splyne s okolní přírodou a nepůsobí tak rušivým dojmem. Kromě tohoto hlediska ovšem bylo nutné uvážit i jejich praktické využití z pohledu veřejného zájmu. Proto byla vytvořena varianta odpočinkového altánu sloužící veřejnosti především jako úkryt před nepřízní počasí, případně jako námět k výletům. Přestože obdobné stavby byly již realizovány, u veřejnosti se těší velkého zájmu. Vnitřní uzavřené ohniště dále můžeme považovat za určitý bezpečnostní prvek, neboť předchází rozdělávání ohně ve volném prostoru lesa. Druhá varianta, tedy výukový altán, by měla sloužit pro lesní pedagogiku. Vnitřní otočná tabule je určena pro psaní případně kreslení. Svislé stěny je možné doplnit o různé informační cedule. Tato stavba má tedy umožnit vzdělávání zejména dětí a to přímo v přírodě a zvětšit tak jejich povědomí o okolní krajině. Dřevěné lávky pro pěší jsou navrženy z čistě praktického hlediska, neboť by měly být součástí cesty v místě, kde je přerušena nějakou přírodní překážkou, nejčastěji vodním tokem. Vzhledem k tomu, že nejsou známy konkrétní potřebné délky přemostění, byly navrženy tři délkové varianty, které lze dále upravovat. U těchto konstrukcí byl kladen důraz na funkčnost a dlouhou trvanlivost, proto jsou všechny varianty zastřešeny s příslušným přesahem, přestože je tento způsob v dnešní době považován za zastaralý. Originálním dojmem tedy může působit alespoň kombinace obloukového nosníku s klasickou konstrukcí krovu. Dále je možné tvořit různé varianty jednotlivých lávek, například odstranit stávající zastřešení případně skrýt výplet

49

jednotlivých vazníků záklopem. Tyto varianty už jsou ponechány na potřebách investora. Pro sestavení jednotlivých položkových rozpočtů bylo stěžejní znát podrobný postup realizace daných staveb a na tomto základě sestavit jednotlivé výkazy výměr. Vzhledem k typizaci tedy byly některé položky dimenzovány na stranu bezpečnou a stejně tak i při sestavování rozpočtů byly předpokládány určité rezervy, aby následně nedošlo ke vzniku tzv. víceprací. Při sestavování jednotlivých výkazů výměr bylo postupováno netradičním způsobem v tom smyslu, že i když byly sestaveny a následně oceněny pro určité množství dodávek a prací, jsou neustále provázány se základními konstrukčními prvky jednotlivých staveb. To bylo provedeno z toho důvodu, aby bylo při následných úpravách konstrukcí možné rychle zjistit celkové náklady na stavbu. U navržené rozhledny bylo možné vytvořit výkaz výměr pomocí jednotlivých modulů tak, aby program automaticky dopočítal objemy jednotlivých prvků v závislosti na výsledné výšce konstrukce. Při návrhu lávky by tohle ovšem nebylo možné aplikovat, protože s rostoucí délkou přemostění rostou dimenze jednotlivých prvků a dochází ke změně jednotkových cen. Proto byly vytvořeny výše zmiňované tři varianty, pro jejichž maximální délku byly spočítány nosné prvky a zakalkulovány v příslušných nákladech na stavbu. Vždy v rámci kategorie je možné měnit délky nosných prvků v závislosti na délce přemostění, přičemž dojde k přepočtu v příslušném rozpočtu. U návrhu dřevěných altánů jsou rozdíly zejména ve vybavení, proto byly kalkulovány pouze stávající položky. V případě umístění dalších prvků je nutné položku do rozpočtu vhodně doplnit. Určité položky jsou v jednotlivých rozpočtech uvedeny pod číselným kódem R0X (např. R01). Jedná se o takzvané rozborové položky (R-položky), které byly zpracovatelem vloženy do rozpočtu ručně např. z důvodu atypické konstrukce nebo shrnutí více položek do jedné. Většinou se oceňují na základě zkušeností z obdobných staveb, v tomto případě byly konzultovány s odborníkem z praxe. Co se týče výsledných předpokládaných cen jednotlivých staveb, které jsou uvedeny v přiloženém souboru, můžeme konstatovat, že celkové předpokládané ceny jednotlivých staveb se vešly do zákonem stanoveného limitu pro veřejné zakázky na stavební práce malého rozsahu, neboť je stěžejní cena bez DPH. V případě zadávání

50

veřejných zakázek na tyto stavby se tedy podnik Lesy České republiky, s. p. nemusí řídit ZVZ ale pouze vnitropodnikovými směrnicemi. Vzhledem k velkému rozsahu práce a zejména faktu, že není u žádné ze staveb známo konkrétní umístění, nebyly jednotlivé stavby řešeny do posledních detailů. Ty jsou často závislé právě na okolních podmínkách stavby. Příkladem můžou být výše zmiňované základy jednotlivých staveb, které se pravděpodobně budou muset přizpůsobit konkrétní lokalitě. Právě z toho důvodu byly položkové rozpočty sestaveny jako interaktivní, aby je bylo možné využívat i při změnách příslušných konstrukcí. Jednotlivá variantní řešení a úrovně příslušných nákladů jsou tedy v takové podobě, aby stavby byly realizovatelné, není zcela možné jejich okamžité osazení do krajiny.

51

7

ZÁVĚR

Cílem této diplomové práce bylo vytvoření zásobníku projektů pro státní podnik Lesy České republiky, který by mohl využívat ve své snaze plnit cíle veřejného zájmu. Jednotlivé projekty by měly být financovány z Programu 2020, tedy z vlastních prostředků podniku k tomu určených. V první části práce je pozornost zaměřena na problematiku veřejných zakázek, protože Lesy České republiky jsou státním podnikem a jsou tedy povinny se při zadávání veřejných zakázek řídit Zákonem o veřejných zakázkách. Přehledně je zde popsáno jednotlivé rozdělení veřejných zakázek, způsoby jejich zadávání i podmínky účasti ve veřejné soutěži. V druhé části jsou popsána stavebně konstrukční řešení jednotlivých typových staveb, konkrétně rozhledny, výukového a odpočinkového altánu a tří lávek pro pěší o rozdílných délkách. Jednotlivé stavby jsou koncipovány jako typové, proto v závislosti na jejich konečném umístění může dojít ke změnám například u založení. Pro zjednodušení práce při používání tohoto zásobníku byly ke všem typům staveb vytvořeny statické modely umožňující dodatečné úpravy jednotlivých konstrukcí. V poslední části byly ke všem navrženým stavbám vytvořeny interaktivní výkazy výměr v programu Microsoft Office Excel, jejichž oceněním byly stanoveny celkové předpokládané ceny jednotlivých staveb. Všechny typy staveb se vešly do zákonem stanoveného limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu a postup zadávacích řízení na tyto veřejné zakázky se tedy bude řídit pouze vnitropodnikovými směrnicemi podniku.

52

8

SUMMARY:

This thesis has been written to create a supply of projects fot the state enterprise Forests of the Czech republic s. e., so that it could be used in its quest to meet public interest objectives. Particular projects should be financed from Programme 2020, from the own means of the enterprise reserved for this domain. The first part is focused on the question of the public procurement, because Forests of the Czech republic is a state enterprise and so it has to respect Public Procurement Act. It clearly describes how is the public procurement devided, as well as ways of its assignement and conditions of participation in public tender. The second part describes in detail construction and design solutions of each type of constructions: of a pavilion designed for education and vacation and of three foot bridges of different legths. Each construction is conceived as a type construction, that´s why depending on their final location some changes can be made on their foundations for example. To make work with this supply easier, static models of all types of constructions have been made still permitting additional modifications of these constructions. In the last part, an interactive reporting assesment in Microsoft office Excel programme has been made for each designed construction, whose valuations fixed the level of own expenses without profit for each type of construction. All types of constructions respected the limit set up by the law for public procurement of a small extent and the process of their assignement will depend only on its internal directives.

53

9

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: 1. HANÁK, Karel. Stavby pro plnění funkcí lesa. 1. vyd. Praha: Pro Českou komoru autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě vydalo Informační centrum ČKAIT, 2008. ISBN 978-80-87093-76-4. 2. HAPALA, Jakub. Návrh konstrukce dřevěné lávky [Přílohy]. 3. JURČÍK, Radek a Jan OSTŘÍŽEK. Veřejné zakázky a veřejně-soukromá partnerství: učebnice - cvičebnice s příklady do cvičení. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. ISBN 978-80-7375-159-3. 4. JURČÍK, Radek. Veřejné zakázky a koncese. 2., dopl. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. ISBN 978-80-7400-443-8. 5. KRUTÁK, T. -- KRUTÁKOVÁ, L. Zákon o veřejných zakázkách: s komentářem a příklady k 1. 4. 2013. 2. vyd. Olomouc: ANAG, 2013. 639 s. ISBN 978-80-7263-778-2. 6. MAREK, Karel a Petr PRŮCHA. Stavební právo veřejné a soukromé: podle úpravy závazků v novém občanském zákoníku. Vyd. 1. Praha: Leges, 2013. ISBN 978-80-87576-79-3. 7. PAVEL, Jan. Veřejné zakázky a efektivnost. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2013. ISBN 978-80-87865-04-0. 8. Program 2020 - Zajištění cílů veřejného zájmu u LČR 9. Příručka rozpočtáře: rozpočtování a oceňování stavebních prací. Praha: ÚRS Praha, 2013. ISBN 978-80-7369-506-4. 10. KUKLÍK, Petr. Dřevěné konstrukce. Vyd. 1. Praha: Česká technika nakladatelství ČVUT, 2005. ISBN 80-01-03310-4. 11. TICHÁ, Alena, Leonora MARKOVÁ a Bohumil PUCHÝŘ. Ceny ve stavebnictví I: Rozpočtování a kalkulace. Brno: URS Brno, 1999. 12. ZÁHORA, Jan. Návrh dřevěné rozhledny [4 samost. přílohy + CD].

NORMY A ZÁKONY:

1. ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-1: Obecná zatížení - Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb 2. ČSN EN 1991-1-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-3: Obecná

zatížení - Zatížení sněhem

54

3. ČSN EN 1991-1-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem 4. ČSN EN 1995-1-1 Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí – Část 1.1: Obecná pravidla – Společná pravidla a pravidla pro pozemní stavby 5. ČSN EN 1995-2 Eurokód 5: Navrhování dřevěných konstrukcí – Část 2: Mosty. 6. ČSN EN 335 Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva – Třídy použití: definice, aplikace na rostlé dřevo a na výrobky na bázi dřeva

7. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů 8. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ve znění pozdějších předpisů. 9. Předpis č. 433/2001 Sb.: Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa 10. Předpis č. 230/2012 Sb.: Vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr 11. vyhláška č. 232/2012 Sb. o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky

INTERNETOVÉ STRÁNKY: 1. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Informační systém o veřejných zakázkách [online] citováno 11. března 2016. Dostupné na World Wide Web: . 2. Kruták, T.: Prokazování kvalifikace ve světle rozhodovací praxe. Malá škola veřejných zakázek. cit. 15. března 2016. (Dostupné na World Wide Web: http://www.krutakpartners.cz/clanky/VZ_2013_01.pdf.) 3. http://www.pro-rozpocty.cz/ 4. http://www.cs-urs.cz/ 5. http://bydleni.idnes.cz/ 6. http://www.lesycr.cz/ 7. http://www.dlubal.com/ 8. http://www.sps.cz/ 55

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: osazení lávky do terénu (zdroj: http://bydleni.idnes.cz/) Obr. 2: čelní pohled na konstrukci lávky (zdroj: http://www.lesycr.cz/) Obr. 3: čelní pohled na konstrukci altánu (zdroj: vlastní archiv autorky) Obr. 4: pohled na kombinované stěny (zdroj: vlastní archiv autorky) Obr. 5: povalový chodník (zdroj: fotoarchiv KŘ LČR Brno) Obr. 6: vyhlídková plošina (zdroj: fotoarchiv KŘ LČR Brno) Obr. 7: Vizualizace rozhledny (zdroj: Záhora 2014) Obr. 8: Vizualizace lávky (zdroj: Hapala 2014) Obr. 9: Předběžná skica Tree House (zdroj: Kubíček 2016) Obr. 10: Výsledná vizualizace Tree House (zdroj: Kubíček 2016) Obr. 11: Vizualizace návrhu rozhledny Obr. 12: Globální deformace modelu rozhledny Obr. 13: Vizualizace návrhu Odpočinkového altánu Obr. 14: Vizualizace návrhu Výukového altánu Obr. 15: Globální deformace modelu altánu Obr. 16: Vizualizace návrhu lávky pro pěší se zastřešením Obr. 17: Vizualizace návrhu lávky pro pěší bez zastřešení Obr. 18: globální deformace lávky dlouhé 15 m

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Přehled nákladů započtených ve směrných cenách ÚRS(zdroj: ÚRS Praha 2013) Tab. 2: Schematické znázornění nabídkové ceny (zdroj: ÚRS Praha 2013) Tab. 4: výsledné ceny stanovené pro jednotlivé lávky Tab. 3: Dimenze nosných prvků v závislosti na délce přemostění

SEZNAM PŘÍLOH 1. interaktivní položkové rozpočty na CD 2. tištěné statické posudky TP1: Statický protokol rozhledny TP2: Statický protokol altánu TP3: Statický protokol lávky 3-5 m 56

TP4: Statický protokol lávky 5-10 m TP5: Statický protokol lávky 10-15 m

3. tištěná projektová dokumentace A: rozhledna Výkres A1:základy Výkres A2: půdorys Výkres A3:nosné prvky plošiny Výkres A4:výkres krovu Výkres A5: svislý řez

B: odpočinkový altán Výkres B1:základy Výkres B2: půdorys Výkres B3: výkres krovu Výkres B4: svislý řez

C: výukový altán Výkres C1:základy Výkres C2: půdorys Výkres C3: výkres krovu Výkres C4: svislý řez

D: lávky pro pěší Výkres D1:lávka 3-5 m - půdorys, krov, Výkres D2:lávka 3-5 m - příčný a podélný řez Výkres D3: lávka 5-10 m - půdorys, krov Výkres D4: lávka 5-10 m – příčný a podélný řez Výkres D5: lávka 10-15 m - půdorys Výkres D6: lávka 10-15 m – krov Výkres D7: lávka 10-15 m – příčný řez Výkres D8: lávka 10-15 m – podélný řez

57