Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Studie dispozičního řešení minimálního (startovního) bydlení pro mladý pár BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2012
Pavlína Sekulová
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Studie dispozičního řešení minimálního (startovního) bydlení pro mladý pár“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: ……………………
podpis studenta: ………………………
Tímto bych ráda poděkovala Ing. Jaroslavu Svobodovi, PhD. za odborné vedení bakalářské práce a čas věnovaný konzultacím. Poděkování patří také Ing. Evě Tabačkové za pomoc při grafickém zpracování návrhů interiéru. Velký dík náleží i mé rodině a příteli za trpělivost a podporu ve studiu. Děkuji
Jméno studenta: Pavlína Sekulová Název práce: Studie dispozičního řešení minimálního (startovního) bydlení pro mladý pár
Abstrakt: Předmětem bakalářské práce je definovat minimální bydlení, popsat jeho historii a uživatele, kteří jsou vhodní pro život v malém bytě. Nejčastějšími uživateli malých bytů jsou mladí lidé, proto bude obytný prostor navrhován s ohledem na jejich potřeby. Práce se dále zabývá možnostmi, jak opticky zvětšit prostor pomocí barev, osvětlení nebo multifunkčního nábytku. V další části jsou popsány funkční zóny bytu a veškeré prostory, které se v malém bytě nacházejí. Jsou zde popsány minimální požadavky na zařízení a rozměry nábytku. Poslední částí bakalářské práce je tvorba 3 návrhů dispozičního řešení malého bytu o rozloze 35,3 m2 pro mladou dvojici. Klíčová slova: minimální bydlení, malý byt, mladý pár, obytný prostor, multifunkční prostor, optické zvětšení, návrh
Name of student: Pavlína Sekulová Name of thesis: Study of interior design of minimum living for young couple
Abstract: The subject of this bachelor thesis is to definite minimum living, describe its history and occupants, who are applicable for life in a small apartment. The most frequent occupants of small apartments are young people, so that the interior will be designed according to their needs. The thesis deals with the facilities, which can optically extend the space using colors, lightning or multifunctional furniture. The next section describes the functional areas of the flat and all rooms, which can be found in a small flat. The thesis also deals with the minimum requirements for furnishings and sizes of furniture. The last section of the bachelor thesis consists of 3 designs of small apartment for a young couple.
Keywords: minimum living, small apartment/flat, young couple, living space, multifunctional space, optical enlargement, design
OBSAH 1
ÚVOD............................................................................................................. 7
2
CÍL PRÁCE .................................................................................................... 8
3
OBYTNÝ PROSTOR .................................................................................... 9 3.1
MINIMÁLNÍ OBYTNÝ PROSTOR ...................................................... 9
3.1.1 Historický vývoj minimálního bydlení ........................................... 11 3.1.2 Uživatelé malometrážních bytů ....................................................... 13 3.1.3 Malometrážní byt jako první společné bydlení ............................... 13 3.1.4 Optické zvětšení prostoru ................................................................ 15 3.2
FUNKČNÍ ZÓNY BYTU ..................................................................... 19
3.3
DĚLENÍ PROSTORU MALOMETRÁŽNÍHO BYTU ....................... 21
3.3.1 Předsíň ............................................................................................. 21 3.3.2 Multifunkční prostor........................................................................ 22 3.3.3 Koupelna a WC ............................................................................... 28 3.4
PŘÍKLADY ŘEŠENÍ MINIMÁLNÍHO BYDLENÍ ............................ 29
3.4.1 Garsoniéra č. 1 ................................................................................. 29 3.4.2 Garsoniéra č. 2 ................................................................................. 30 3.4.3 Garsoniéra č. 3 ................................................................................. 31 4
DISPOZIČNÍHO ŘEŠENÍ MINIMÁLNÍHO BYDLENÍ ............................ 32 4.1
OBECNÝ POPIS OBYTNÉHO PROSTORU...................................... 33
4.2
PŘEDSÍŇ .............................................................................................. 34
4.3
KOUPELNA + WC............................................................................... 36
4.4
NÁVRH č. 1 .......................................................................................... 38
4.4.1 Řešení multifunkčního prostoru ...................................................... 39 4.5
NÁVRH č. 2 .......................................................................................... 41
4.5.1 Řešení multifunkčního prostoru ...................................................... 42 4.6
NÁVRH č. 3 .......................................................................................... 44
4.6.1 Řešení multifunkčního prostoru ...................................................... 44 5
DISKUZE ..................................................................................................... 47
6
ZÁVĚR ......................................................................................................... 49
7
SUMMARY ................................................................................................. 50
8
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................... 51
9
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ................................................... 51
10
SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................. 52
11
SEZNAM TABULEK .............................................................................. 53
1
ÚVOD Pod pojmem bydlení se skrývají veškeré činnosti vykonávané v obytném
prostředí, které jsou nezbytné pro život. Díky bydlení dochází k uspokojování základních lidských potřeb, které se neustálé mění a vyvíjí. Vznikají nové potřeby, které mají za následek vznik nových prostředků k uspokojování těchto potřeb. Díky této akci a reakci se vyvíjí i obytné prostředí. Požadavky na něj rostou, neboť už nejde jen o pouhé obydlí, které umožní úkryt před nepříznivými vlivy. Obytný prostor je součástí životního stylu a udává postavení ve společnosti. Dnes už kvalitu obytného prostoru a tedy i výši společenského postavení neurčuje pouze plošná výměra, jak tomu bylo dříve. V současné době existují malé byty, jež vlastní bohatí majitelé, a naopak i velké domy, jež obývají chudší lidé. I stále ale malý byt slouží především jako první bydlení mladých partnerů anebo jako domov pro sociálně slabší občany. Je to hlavně díky jeho cenové dostupnosti. Díky nižší ceně si jej lidé mohou pořídit i v lokalitě, kde by na větší byt neměly dostatek finančních prostředků. A nejde jen o pořizovací náklady, ale i náklady provozní, neboť pro byt o rozloze 30 m2 není potřeba tolik energie jako pro byt o plošné výměře 60 m2. Při pořízení malého bytu je třeba počítat s omezeným prostorem pro pohyb i ukládání věcí. Je proto výhodné investovat do nábytku, vyrobeného na míru, který šetří místo a zároveň prostor moc nezaplňuje, jak tomu může být při použití většího počtu solitérů. Při navrhování malého bytu se musí dbát na to, aby vzniklý prostor splňoval veškeré funkce pro uspokojování potřeb člověka a zároveň aby působil příjemným harmonickým dojmem. Nejčastějšími obyvateli malometrážních bytů jsou bezesporu mladí lidé, kteří mají omezené finanční prostředky a tak je malý byt často jejich jedinou možností. Mohou se odstěhovat do žádané lokality, kde vyzkouší společné bydlení bez závazků a zásahu nebo pomoci rodičů. Ti jsou totiž častými důvody hádek mladých partnerů v situacích, kdy pár bydlí u rodičů jednoho z nich. V některých případech bydlení ve vícegeneračním domě není tak problémové. Většinou ale ano. Po delší době soužití vznikají často neshody i kvůli nepodstatným věcem. V zájmu udržení dobrých vztahů v rodině je tedy vhodnější, aby každá generace obývala vlastní dům nebo byt.
7
2
CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je definovat minimální obydlí, popsat jeho historický
vývoj a požadavky mladé dvojice na bydlení v malém bytě. Bakalářská práce se také zabývá možnostmi, jak opticky zvětšit prostor pomocí barev v interiéru, osvětlení a nábytku. Dalším cílem je popsat funkční zóny bytu a minimální požadavky na prostor a zařizovací prvky interiéru při bydlení v malometrážním bytě. Úkolem bakalářské práce je také vyhledání příkladů dispozičních řešení minimálních bytů a popsat jejich výhody a nevýhody. Druhá polovina bakalářské práce se zabývá návrhem malometrážního bytu, který obývají mladí partneři. Cílem je tvorba tří návrhů interiéru malometrážního bytu o rozloze 35,3 m2. Návrhy se budou lišit v závislosti na potřebách dané dvojice.
8
3
OBYTNÝ PROSTOR Veškeré věci, které nás obklopují, vznikly díky lidským potřebám. Nedostatek
něčeho nezbytného pro člověka vedlo k různým vynálezům, které měly za úkol takovéto potřeby uspokojovat. Stejně tomu bylo i u obytného prostředí. Lidská potřeba přístřešku nad hlavou vedla ke vzniku obydlí, které sloužilo jako útočiště před nepříznivými vlivy přírody. Postupem času se k funkční stránce obytného prostoru přidala i stránka estetická. Lidé se nechtěli jen skrýt před špatným počasím, chtěli také ukázat, v jakém společenském postavení se nacházejí. A tak je tomu dodnes. To, jak člověka vnímá společnost, neudává pouze jeho oděv a věci, které vlastní, ale i interiér, ve kterém žije. Pojmem interiér se označuje: „Stavební konstrukcí záměrně vytvořený anebo dodatečně upravený vnitřní prostor, logicky uspořádaný pro daný účel, vybavený zařizovacími prvky a systémy, určený na uspokojení potřeb člověka.“1 V obytném prostoru ale mnohdy nebydlí jen jeden člověk, ale sdílí jej s osobami blízkými. Správně navržený interiér je takový, ve kterém lze vést společenský život a zároveň být o samotě, když je potřeba. 3.1
MINIMÁLNÍ OBYTNÝ PROSTOR Pojem minimální obytný prostor není jednoduché snadno objasnit, neboť každý
člověk má jiné představy o minimálním bydlení. Co někomu může připadat jako byt malý, může někdo jiný považovat za byt velký a naopak. Obecně lze však za malý byt považovat byt o podlahové ploše maximálně 40 m2, jehož půdorysné řešení se skládá z předsíně, koupelny spojené s WC a z jednoho multifunkčního prostoru, popřípadě z multifunkčního prostoru a ložnice.
Obr. 1 a 2 Příklady půdorysného řešení (1+kk, 2+kk)2
1 2
PETELEN. 2003 http://images.google.com/
9
Minimální velikost obytného prostoru se odvíjí od počtu osob v domácnosti. V České republice tato velikost není přesně definována, je pouze doporučeno držet se principů ČSN 73 4305.3 Tab. 1 Základní minimální parametry bytů 4
Počet bydlících
Doporučená plocha
Byt pro jednu osobu 24-30 m2 (byt s jednou místností min. 16 m2 Byt pro dvě osoby 30-55 m2
Počet Doporučená základní skladba obytných místností místností 1+KK předsíň, koupelna s WC, obytný prostor s kuchyňským koutem a spaním 1+KK, 2+KK
Byt pro tři osoby
45-80 m2
2+KK, 3+KK
Byt pro čtyři osoby
55-100 m2
3+KK, 4+KK
Byt pro pět osob
65-120 m2
4+KK, 5+KK
předsíň, koupelna s WC, obytný prostor s kuchyňským koutem, ložnice předsíň, WC, koupelna, obytný prostor s kuchyňským koutem, 2x ložnice předsíň, WC, koupelna, obytný prostor s kuchyňským koutem, 3x ložnice předsíň, WC, 2x koupelna, obytný prostor s kuchyňským koutem, 4x ložnice
Tab. 2 Doporučené parametry sociálního zařízení bytu 5
Počet bydlících
Vybavení WC
Vybavení koupelny
Byt pro jednu osobu
klozet (umývátko)
Byt pro dvě osoby
klozet (umývátko)
Byt pro tři osoby
klozet (umývátko)
Byt pro čtyři osoby
klozet (umývátko)
Byt pro pět osob
klozet (umývátko)
umyvadlo, sprchový kout, pračka umyvadlo, sprchový kout, pračka umyvadlo, vana, pračka, (sprchový kout) 2x umyvadlo, vana, pračka, sprchový kout, klozet 2x umyvadlo, vana, pračka, sprchový kout, klozet
Počet obytných místností 1+KK
1+KK, 2+KK 2+KK, 3+KK 3+KK, 4+KK 4+KK, 5+KK
Poznámka
WC a koupelna společná WC a koupelna společná WC samostatně, koupelna WC samostatně, koupelna WC samostatně, 2x koupelna
2
http://images.google.com/ HÁLA. 2009 4 HÁLA. 2009 5 HÁLA. 2009 3
10
Údaje z tabulek jsou pouze orientační a závisí na každém jednom uživateli. Různí se dle životního stylu, věkové kategorie a nároků daného uživatele. Bydlení v malém bytě má svá pro i proti. Největší výhodou malometrážního bytu je jeho cenová dostupnost. Mnoho lidí tak může bydlet v žádaných lokalitách, aniž by platili vysoké částky za nájem a provoz bytu. Díky menší podlahové ploše by se mohlo zdát, že bude levné i vybavení bytu. To ale nemusí být vždy pravda. Pokud má být daný prostor funkční, je třeba ho vybavit vhodným nábytkem, mnohdy ne katalogovým. Vestavěné skříně umožní maximální využití místa pro ukládání věcí a prostor díky nim nevypadá tak roztříštěně jako při použití solitérů. Také multifunkční nábytek není levnou záležitostí, ale pokud si chce člověk usnadnit a zpříjemnit bydlení na malém prostoru, je dobrou investicí. 3.1.1 Historický vývoj minimálního bydlení Malý byt znamenal v každém časovém období zcela jiný pojem. Za první republiky (1919-1939) se malým bytem rozuměl byt o rozloze až 80 m2, přičemž tento rozměr v sobě nezahrnoval podlahovou plochu koupelny, kuchyně a jiného příslušenství. Minimálním bytem v té době byla tzv. obytná kuchyně, jejíž plocha nesměla klesnout pod 16 m2.6 V letech 1919-1924 byl za malý byt považován byt o stejné výměře – 80 m2, tentokrát však včetně kuchyně i koupelny. Každý byt se musel skládat alespoň z jednoho pokoje a kuchyně s obytným prostorem o minimální velikosti 35 m2. Po roku 1926 vzrostla výměra nejmenšího bytu z 16 na 20 m2.7
Obr. 3 a 4 Prvorepublikový bytový dům8
6
SLOBODA. 2007 SLOBODA. 2007 8 http://images.google.com/ 7
11
V roce 1930 se stát zaměřil na výstavbu domů s byty pro nezaměstnané osoby. Maximální podlahová plocha těchto bytů byla 40 m2 a každý byt se skládal z kuchyně a jedné místnosti. Tento rok znamenal mezník v zajišťování bydlení pro sociálně slabší.9 Druhá světová válka měla za následek výstavbu panelových domů. Podlahová plocha bytů v těchto domech byla na hranici hygienické normy. Obyvatelé se museli spokojit s ložnicemi o výměrách 8,05 m2 nebo 12,05 m2 (dle počtu lůžek), a také dříve nemyslitelný průchozí obývací pokoj byl v panelových domech takřka samozřejmostí.10
Obr. 5 a 6 Panelový dům11
Po roce 1989 se snížila státní podpora pro výstavbu nájemních bytů a domácnosti již nemohli čerpat ekonomické dotace, které jim bydlení v novém bytě usnadňovaly. Další překážkou při pořizování bytů byla také jejich zvýšená cena. Neschopnost mladých lidí nalézt nové, finančně přijatelné bydlení a osamostatnit se tak od rodičů, vedla také ke snížení porodnosti v České republice. Rozhodujícím faktorem pro výstavbu domů s malometrážními byty je jejich cenová dostupnost. Ne každý si může pořídit byt 4+1 ve velkoměstě, a proto se malé byty stavěly, staví a stavět budou. Rozdíl mezi minulostí a současností je však v tom, že nyní se jen málokdy vyskytují domy s byty o stejné výměře, jak tomu bylo za první republiky a před ní. Tehdy bylo nemyslitelné, aby dělník obývající malometrážní byt sousedil se svým nadřízeným bydlícím v mnohem větším obydlí. Dnes už se bytové domy se stejnými půdorysy na všech patrech staví jen málo.
9
SLOBODA. 2007 SLOBODA. 2007 11 http://images.google.com/ 10
12
3.1.2 Uživatelé malometrážních bytů Bydlení na minimálním prostoru není vhodné pro každého, neboť lidé se ve svých potřebách různí. Je proto vhodné, aby si člověk na začátku hledání nového obydlí ujasnil, jaké jsou jeho požadavky na prostor a zda tráví většinu času doma anebo mimo něj. Záleží také na věku uživatele a na tom, v jaké životní etapě se nachází. Mezi nejvhodnější obyvatele malometrážních bytů bezesporu patří člověk, který bydlí sám a nemusí při zařizování a užívání bytu brát ohledy na potřeby někoho jiného. Single bydlení poskytuje soukromí a volnost. Minimální byt je díky své cenové výši vhodný pro studenty, kteří raději investují do jiných věcí než je bydlení. V jejich věku ještě není jisté, kde se usadí a s kým, proto je tento způsob bydlení pro ně nejpřijatelnější. Mnohdy využívají možnosti společného bydlení s ostatními studenty, čímž se jejich náklady na bydlení ještě sníží. Díky ceně je bydlení v malometrážním bytě vhodné také pro sociálně slabší občany, kteří kvůli jejich finanční situaci nemají mnoho dalších možností. Lidé bez dostatku financí mohou využít i bydlení v sociálních bytech, jejichž výstavba je podporována státem. Malý byt je atraktivní i pro mladý pár, který se chce osamostatnit od rodičů a začít budovat novou domácnost. Je to ale jen dočasné řešení pro první etapu společného života, neboť se zvyšující se dobou soužití rostou i požadavky na prostor. Po čase přijdou děti a potřeba většího bytu, kde by každý člen domácnosti měl vlastní prostor pro odpočinek. Bydlení mladého páru v malometrážním bytě by mělo být jen jakousi přestupnou stanicí, kde šetří finance potřebné k založení rodiny a obstarání vhodnějšího, většího bydlení. Pro tento účel slouží i tzv. startovací/startovní bydlení. Jedná se o byty, na jejichž výstavbu přispívá určitou měrou stát nebo město a jež může mladá rodina obývat jen po přechodnou dobu. Méně vhodné je minimální bydlení pro rodiny s dětmi, seniory a handicapované, kteří potřebují více prostou pro pohyb i pro samotné bydlení. 3.1.3 Malometrážní byt jako první společné bydlení Jak již bylo řečeno, malý byt je vhodný pro mladý pár jako první společné bydlení. Je cenově dostupný a tak se mladí partneři mohou lehce osamostatnit a opustit rodinu, neboť soužití mladého páru s rodiči může být velmi problematické. I když s rodinou vychází dobře, bydlení ve vícegeneračním domě se může stát noční můrou. Podle některých psychologických teorií si muž hledá partnerku podobnou jeho matce. 13
Když se tedy sejdou dvě dominantní ženy v jednom domě, nemůže z toho vzejít nic dobrého. Navíc každá rodina má jiné zvyky a partner, který se přistěhuje ke tchýni a tchánovi musí často ustupovat ve věcech, které se u nich doma dělali jinak. Je proto nejlepším řešením pořízení vlastního domova, kde si pravidla určují jen sami partneři. I když chtějí mladí partneři vytvořit vlastní domácnost, jsou často závislí na finanční pomoci rodičů. Vybavení zcela nové domácnosti je nelevná záležitost a často tak mladí lidé ztrácejí finanční svobodu přijetím hypotéky. Přesto je tato možnost populární, neboť mnohdy je výše nájemného stejná jako měsíční splátka hypotéky a na rozdíl od nájemného vkládají partneři peníze do svého vlastního bydlení. Důvodem stěhování mladého páru může být také práce nebo studium. Minimální bydlení jim tak umožní bydlet v lokalitách, kde by si větší byt nemohli dovolit. Nejčastěji se mladé dvojice stěhují do měst, kde je více pracovních možností, kulturního, sportovního a společenského vyžití. Mladí partneři jsou aktivní jedinci a je pro ně nezbytné, mít v okolí bytu dostatek míst, kde mohou trávit svůj volný čas a bavit se. Požadavky na byt jsou velmi individuální dle daného páru. Obecně se ale dá říci, že mladí partneři upřednostňují byty 2+kk nebo 2+1, neboť více místností zaručuje větší pohodlí pro uživatele a každý potřebuje občas soukromí. Vše se ale odvíjí od jejich finanční situace, a tak se může stát, že nakonec skončí v garsoniéře. Bydlení na minimální ploše pro ně může znamenat výzvu ke kreativnějšímu řešení prostoru, jež může ve výsledku vypadat lépe než katalogově vybavený byt 2+1. Vybavení bytu se také odvíjí od finanční situace daného páru. Sériový nábytek je levnější, ale méně praktický pro umístění do malého prostoru. Vhodnějším nábytkem je zakázkový, vyrobený na míru. Nejlepší možností je zvolit kompromis mezi těmito typy nábytkových prvků a zařídit pokoj alespoň vestavěnou stěnou, která prostor opticky nezaplní. Je třeba také myslet na to, jestli partneři chtějí v bytě bydlet delší dobu nebo je to jen dočasná záležitost. Pokud se chce mladý pár brzo stěhovat, je zbytečné vybavovat prostor nábytkem na míru. Vhodnější jsou nábytkové prvky, které lze snadno přemístit při budoucím stěhování, a levnější doplňky do interiéru, jako jsou například papírové lustry a textilní panely pro oddělení zón.
14
3.1.4 Optické zvětšení prostoru V dnešním světě nových materiálů a technologií už bydlení na malém prostoru nemusí být tak problémové a stresující jako dříve. Vzhledem k tomu, že jsou rozměry bytů udávány v podlahové ploše, nepřidělujeme stěnám takový význam, jako bychom měli. A přitom právě stěny jsou zdrojem neomezených možností. Lze na ně zavěsit různé kusy nábytku, čímž ušetříme místo na podlaze a zároveň tím opticky zvětšíme prostor. Pokud jsou stropy hodně vysoké, lze podlahovou plochu zvětšit přidáním mezipatra a vytvořením tzv. mezonetového bydlení.
Obr. 7 Mezonetový byt12
Způsobů jak nejen opticky zvětšit malý byt je mnoho. Zvětšení malého prostoru se dá docílit například použitím správného osvětlení, které nám daný prostor rozzáří, nebo vymalováním stěn barvami, které prostor opticky zvětšují. Rozšíření volné obytné plochy lze také dosáhnout použitím stohovatelného, snadno přemístitelného nebo multifunkčního nábytku, který ušetří místo, když není zrovna užíván. Dalším způsobem jak rozšířit místnost je zavěšení zrcadla na stěnu, což vytváří dojem hlubokého prostoru za zrcadlem. Dá se tedy říci, že zrcadlo daný prostor zdvojnásobuje. A proto je vhodné ho použít například do úzké chodby, čímž se opticky rozšíří.
Obr. 8 Multifunkční nábytek13 12 13
http://images.google.com/ http://images.google.com/
15
3.1.4.1 Barvy Výběr barev by neměl záviset jen na jejich estetickém hledisku ale i na psychologickém. Pomocí různých barev lze docílit různých psychologických rozpoložení. Některé barvy dokážou pozvednout náladu, jiné zase vyvolají podráždění a některé v lidech vzbuzují pocit prázdnoty a smutku. Symbolika barev:14 bílá, béžová – nevinnost, čistota, důvěra, dokonalost, ideál, pravda žlutá – optimismus, inteligence, svěžest, novátorství oranžová – silná osobnost, energie, otevřenost, vřelost, zdraví červená – fyzická svěžest, síla, vášeň, sexualita, sebevědomí, vřelost modrá – vyrovnanost, serióznost, oddanost, konzervativnost zelená – náklonnost, vyrovnanost, mír, kreativita, citlivost, soucit černá, šedá – důstojnost, elegance, formálnost, smutek Barvy lze dělit na barvy základní a doplňkové, aktivní a pasivní, studené a teplé, světlé a tmavé. Dle uspořádání v dvanáctidílném barevném spektru se barvy dělí na základní (primary), doplňkové (secondary) a odvozené (tertiary). Mezi základní barvy patří červená, žlutá a modrá. Doplňkové barvy vznikají smícháním dvou základních barev, patří mezi ně zelená, oranžová a fialová. Dalším smíšením barev doplňkových vznikají barvy odvozené.
Obr. 9 Barevné spektrum15
14 15
ČERNÍKOVÁ. 2011 http://images.google.com/
16
Mezi barvy, které jsou vhodné pro použití v malém prostoru, patří: - studené bravy - zelená, modrá a jejich odstíny - světlejší odstíny barev - barvy odvozené (tertiary) I když je dáno, které barvy na člověka jak působí a které barvy by se měly použít ke zvětšení prostoru, nemělo by se zapomenout na individuální cítění a osobnost daného uživatele. Neboť je to právě on, kdo bude v daném prostoru žít. Je proto vhodné spojit zkušenosti odborníka a klientovo cítění k výběru finálních barev. Opticky změnit prostor lze také správným zvolením stěn, které budou odlišené od ostatních. █
Barevná podlaha dodává pocit stability a rozšiřuje prostor do stran i do výše.
Díky barevnému stropu a podlaze se místnost opticky rozšíří. Stejného výsledku lze docílit také použitím barvy na podlahu a zadní stěnu.16 █
Vymalováním stropu a zadní
stěny stejnou
barvou
se
místnost
opticky zkrátí a rozšíří do boku. Pokud budou barevné boční stěny a podlaha, prostor se rozšíří směrem k zadní stěně.17 █
Barevné boční stěny prostor
zužují a působí dojmem, že je místnost vyšší. Strop, podlaha i všechny stěny bílé působí otevřeným dojmem. Pokud jsou strop a boční stěny barevné, dochází k optickému rozšíření směrem k bílé stěně.18 █
Obr. 10 Vliv výmalby na optickou změnu prostoru
Použitím barev na všechny stěny se prostor uzavře a zvětší směrem ke stropu.
Pokud se vymaluje i strop, prostor se zmenší a působí jako jeskyně. Při použití barvy na všechny plochy vypadá místnost jako uzavřená krabice.19 16
WATERMANNOVÁ. 1994 WATERMANNOVÁ. 1994 18 WATERMANNOVÁ. 1994 19 WATERMANNOVÁ. 1994 17
17
Prostor se dá zmenšit nebo zvětšit také pomocí příčných nebo podélných pruhů. Příčné pruhy stěnu nebo podlahu rozšiřují souběžně s pruhy a zároveň zkracují v opačném směru. Podélné pruhy stěnu nebo podlahu prodlužují a tím místnost zvětšují.20
Obr. 11 Změna vzhledu místnosti pomocí pruhů
3.1.4.2 Osvětlení Důležitým prvkem pro zvětšení prostoru je také správné osvětlení, ať už přirozené nebo umělé. Před instalací umělého osvětlení je dobré pečlivě prozkoumat intenzitu a dopad přirozeného světla v průběhu dne, aby nedocházelo k nedostatečnému osvícení míst určených pro práci. Je také důležité vědět, jakého charakteru je přirozené světlo dopadající na stěny. Pokud jde o přirozené světlo teplé, lze stěnu vymalovat chladnějšími barvami. Při dopadu světla ze severu nebo východu by takovéto stěny působily pochmurně a depresivně. Při tvorbě osvětlovacího systému v malém bytě platí: čím více, tím lépe. Interiér by neměl být vybaven jen centrálními (vrchními) svítidly, které vytváří silnou zář a zároveň stín všude tam, kam světlo nedopadá. Je potřeba použít více světelných zdrojů tak, aby byly osvětleny i stinné kouty. Do malých bytů s nižším stropem je vhodné použít světelný zdroj směřovaný nahoru, který osvětluje stěny a strop a tím tvoří dojem opticky větší místnosti.
Obr. 12 Osvětlení v interiéru21
20 21
WATERMANNOVÁ. 1994 http://images.google.com/
18
3.2
FUNKČNÍ ZÓNY BYTU V každém bytě je vykonáváno nespočet činností, jako například stravování,
spánek, hygienická očista organismu, pracovní činnosti nebo společenský život. Soubor všech činností, jež se v bytě vykonávají, se nazývá bydlení. Tyto činnosti nezbytné pro život lze dělit dle funkce bydlení na biologickou, hospodářskou a společenskou funkci. Každá činnost však potřebuje rozdílný čas, prostor a vybavení pro její bezproblémové vykonávání, a proto je interiér rozdělen do několika funkčních prostor. Nejnáročnější funkcí na čas je funkce biologická, do které patří činnosti, jako je spánek, odpočinek, konzumace stravy a hygiena. Další časově náročnou funkcí je funkce hospodářská, do níž patří činnosti ke správnému udržení chodu domácnosti – úklid, praní, příprava stravy. Neméně důležitá je ale i funkce společenská. Tato skupina činností je velmi různorodá a nalezneme v ní například společenský život, studium, záliby, hry s dětmi apod. 22 Při tvorbě obytného prostoru je třeba brát ohled na neslučitelnost některých funkcí. Pro určité činnosti je potřeba mít klid a nebýt ničím rozptylován. Neměl by se tedy spojovat společenský prostor s prostorem studijním nebo spacím. Výjimkou ovšem je bydlení v malometrážním bytě, kde jiná možnost nezbývá. V takovém případě se většina funkcí nachází v jednom prostoru. Zásadou při tvorbě obytného prostoru normálních rozměrů by mělo být zajištění nerušeného spánku všech členů rodiny, trvalého pořádku ve společném prostoru, klidného místa pro duševní práci a provozní návaznosti vaření a stolování.23 Pro dosažení účelného a funkčního interiéru je třeba dbát na to, aby daný prostor splňoval tři základní funkce:24 - snadný, bezproblémový pohyb po bytě - vykonávání všech potřebných činností každého uživatele zvlášť i společně - ukládání osobních věcí i věcí potřebných pro chod domácnosti
22
HÁLA. 2003 DLABAL. 1976 23 POŠTULKOVÁ. 2007 24 HÁLA. 2003
19
Dle daných funkcí se obytný prostor dělí do třech funkčních zón, a to na zónu komunikační, činností a úložnou.
Obr. 13 Tři funkční zóny v bytě a jejich návaznost
Zóna komunikační je veškerý prostor určený pro pohyb po bytě a po místnostech. Prochází skrz všechny vstupy a propojuje všechny místnosti v bytě. Umožňuje snadný přístup k veškerému zařízení bytu a řídícím technologiím (vypínače, topení). Šíře komunikační zóny musí být dostatečně velká pro pohyb dvou osob zaráz a pro manipulaci s předměty. Zóna činností tvoří největší část obytného prostoru. V této zóně se nachází nábytek a předměty potřebné k činnostem provozovaným v bytě. Vedle zařízení patří do zóny činností i prostor nutný k vykonávání daných aktivit. Zóna úložná je prostor pro ukládání věcí spojených s činnostmi v bytě a pro ukládání osobního majetku uživatelů bytu. Úložná zóna může navazovat na zónu komunikační nebo činností v závislosti na funkci daného úložného prostoru.
20
3.3
DĚLENÍ PROSTORU MALOMETRÁŽNÍHO BYTU
3.3.1 Předsíň I když předsíň nebývá považována za obytnou místnost, neměla by být v žádném případě opomínána, neboť je to to první, co člověk uvidí, když vejde do bytu. Podle předsíně se utváří první dojmy a představy o zbytku celého bytu, a tedy i o majiteli samotném. Předsíň by měla být reprezentativní, neboť mnohdy je právě tato místnost to jediné, co ostatní z celého bytu vidí. Je to místo pro vítání a loučení se s lidmi a slouží jako jakýsi filtr mezi exteriérem a obytným prostředím. V předsíni se odkládají svrchní části oděvu, obuv a předměty donesené z exteriéru. Bývá proto vybavena různými úložnými prostory pro boty, svršky, klíče, deštníky. V malém bytě bez komory, je vhodné do předsíně umístit vestavěné skříně s místem pro uložení potřeb pro chod domácnosti, jako je například vysavač, žehlicí prkno apod. Je třeba myslet také na sezónní potřeby a jejich uložení mimo obytnou část. Mladí lidé rádi sportují, a proto je dostatečně velký úložný prostor pro lyže, snowboardy, kolečkové brusle aj. nezbytný. Důležitým prvkem je také zrcadlo, které slouží ke kontrole zevnějšku před odchodem z bytu, a sedací nábytek pro snadnější přezouvání bot. I když je fyzický stav u mladých lidí natolik dobrý, že by zvládli přezouvání i ve stoje, je třeba myslet na možnou změnu zdravotního stavu, při kterém by výměna obuvi byla obtížná. V malém bytě je třeba využít každého volného místa. Do rohu mezi dvoje dveře lze umístit rohovou skříň, regál nebo jen stolek. Méně používané věci lze uskladnit v úložném prostoru nad dveřmi. Předsíň je důležitá součást bytu, neboť obytný prostor musí být stavebně oddělen od domovní komunikace a tím izolován od možného hluku. Z důvodu snadného pohybu osob i stěhovaných předmětů
by šíře
předsíně
klesnout pod 1200 mm.
neměla
25
Obr. 14, 15 a 16 Předsíň26
25 26
POŠTULKOVÁ. 2007 http://images.google.com/
21
3.3.2 Multifunkční prostor Jak již bylo zmíněno, hlavní částí malého bytu je multifunkční prostor, což je místnost, ve které se odehrává nespočet činností. Všechny funkční zóny se nalézají v jednom prostoru, a to může někdy způsobovat nemalé problémy. Je proto důležité, takovýto prostor správně navrhnou a alespoň částečně oddělit jednotlivé funkční zóny od sebe. 3.3.2.1 Obývací část Obytná zóna slouží jako centrum života domácnosti, kde se všichni členové rodiny schází a tráví společné chvíle. Je to také prostor pro setkávání s přáteli a příbuznými, pro odpočinek anebo také pro sledování audiovizuálních médií. V malometrážním bytě se obývací část nachází v jedné místnosti společně s ostatními zónami a tak je složité, vměstnat všechny funkce této zóny do jedné třetiny prostoru. Kvůli velkému množství různorodých aktivit mnohdy dochází k neuspořádanosti zařizovacích předmětů, což výrazně narušuje relaxaci člověka. Proto by se mělo dbát na umístění co nejmenšího počtu věcí v tomto prostoru, aby nedocházelo ke zbytečnému přeplnění místnosti, a tím k pocitu stálého nepořádku.
Obr. 17 a 18 Obývací část27
Obytná část místnosti by měla být vybavena vhodným nábytkem tak, aby i zařízený prostor působil vzdušně a čistě. Do malého pokoje je lepší umístit více křesel nebo menší pohovku s křeslem, než velkou rohovou sedací sestavu, která působí mohutně a těžce. Výhodou menšího, lehčího sedacího nábytku je jeho snadná přemístitelnost, díky níž se interiér může přizpůsobovat různým aktivitám.
27
http://images.google.com/
22
Neopomenutelnou součástí sedací soupravy by měl být odkládací, neboli konferenční, stolek, který slouží k příležitostnému občerstvení a odkládání různých předmětů. Úložný nábytek pro multimediální techniku se stejně jako samotná multimédia neustále vyvíjí. Pryč jsou časy, kdy bylo potřeba kupovat hluboký nábytek pro televizor a veškeré jeho příslušenství. V dnešní době plochých televizorů se požadavky na nábytek zcela změnily. Televizor se věší na zeď a úložný nábytek pro multimédia se minimalizuje. Optimální vzdálenost diváka od televizoru by měla být 5 až 7 násobek úhlopříčky obrazovky, což umožňuje kvalitní vnímání obrazu. Televizor by měl být umístěn tak, aby mezi středem obrazovky a divákovýma očima vznikla vodorovná linie, a to ve výši 620 až 750 mm. 28 Mladý pár tráví většinu svého času právě v obývací části, ať už relaxací u televize nebo trávením večera s přáteli. Při navrhování obývací zóny by se proto mělo dbát na kvalitu a dostatečné množství sedacího nábytku jak pro uživatele, tak i pro příležitostné návštěvy. Sedací nábytek pro hosty nemusí být ani tak kvalitní, jako spíše dobře skladovatelný. Jelikož se jedná o mladé lidi a není prostoru nazbyt, postačí například polštáře na sezení nebo taburety, které se dají uschovat pod konferenční stolek.
Obr. 19, 20 a 21 Polštáře na sezení29
3.3.2.2 Pracovní část Počítač je téměř neodmyslitelnou součástí dnešní domácnosti stejně jako například lednice nebo pračka. Používá se denně, ať už k práci, studiu, vyhledávání informací na internetu nebo k zábavě. Měl by se proto umístit tak, aby nedocházelo k únavě, vyčerpání nebo k bolesti zad a očí. Je vhodné koupit speciální nábytek určený
28 29
KANICKÁ, HOLOUŠ. 2011 http://images.google.com/
23
pro počítač, který má takové parametry, díky kterým můžeme přístroj obsluhovat bez zmiňovaných následků. Monitor by se neměl nacházet mimo osu sezení uživatele a horní okraj monitoru by měl být v úrovni očí, aby nedocházelo k bolesti hlavy či krku. Vzdálenost od displeje by měla být asi 2 až 2,5 násobek úhlopříčky displeje a správné umístění klávesnice a myši by mělo být níže než monitor. 30 Důležitým nábytkem v pracovně je kancelářská židle, která zabraňuje bolestem zad a umožňuje aktivní sezení. Sedák i opěradlo by měly být nastavitelné a paže s předloktím by měly svírat při psaní na klávesnici úhel 90°. Vhodnějším úložným nábytkem pro pracovnu je nábytek kancelářský, jehož vnitřní rozměry jsou uzpůsobeny pro ukládání kancelářských potřeb. Záleží ovšem na funkci dané pracovny. Prostor pro pracovnu je třeba volit podle toho, zda slouží pro privátní práci, pro kterou je potřeba klid, nebo jestli je jen příležitostným pracovištěm a lze ji tedy umístit do společenské zóny. I v takovémto případě je ale nutno vymezit určitý prostor pro tento účel, abychom minimalizovaly kolize.
Obr. 22 a 23 Home office31
Minimální rozměry v pracovně: - plocha desky pro PC
800 × 500 mm (výsuvná klávesnice)
- výška pro zasunutí kolen
620 mm
- rozměry zásuvky
340 × 240 mm
Mladí lidé dnes vlastní převážné přenosné počítače neboli notebooky. V takovémto případě je obtížné pracovat dle ergonomických pravidel. Při práci
30 31
KANICKÁ, HOLOUŠ. 2011 http://images.google.com/
24
s notebookem je téměř nemožné, aby paže s předloktím svíraly při psaní na klávesnici pravý úhel a zároveň aby vzdálenost očí od monitoru a pozice sedícího byla správná. Nejčastější pracovní plochou pro notebook bývá jídelní stůl nebo vlastní klín, což může mít i jiné zdravotní následky než jen bolesti zad. 3.3.2.3 Spací část Pro minimální bydlení je výhodné, že i přes množství stráveného času v ložnici se na její velikost nekladou příliš velké nároky. Ba naopak se dá říci, že čím menší ložnice, tím lépe. V podvědomí každého tvora totiž je skrývat se na noc do uzavřených míst, kde má pocit bezpečí. V malometrážním bytě proto lze umístit lůžko do rohu místnosti nebo dokonce nechat volný přístup pouze z jedné části postele, aniž by člověk měl pocit stísněnosti.
Obr. 24, 25 a 26 Spací část32
Hlavní funkcí spací zóny je pasivní odpočinek jedince, tedy spánek. K vykonání této základní biologické činnosti je zapotřebí kvalitní postel s roštem a matrací, zvolenou dle daného uživatele a jeho anatomické stavby. Postel by měla mít nožky, nikoli sokl, aby byl umožněn snadný úklid a dostatečné odvětrávání. Ložnice by měla být vybavena minimem nábytku, aby nedocházelo k jakémukoli narušování spánku. Profesor Karel Šonka, odborník na problematiku spánku, varuje: „V ložnici by se měl člověk věnovat spánku a sexu. Pokud totiž máte sebemenší problémy se spánkem a přenesete do ložnice i jiné činnosti, získáte pozitivní vazbu na to, co vám zde jde – třeba práce na počítači – a negativní na to, co vám nejde, což může být zrovna spánek.“33 To může být problémem právě u multifunkčního 32 33
http://images.google.com/ ŘEZNÍČKOVÁ, PROKOPOVÁ. 2006
25
prostoru, jehož je ložnice součástí. Je proto vhodné spací část jakkoliv oddělit od zbytku prostoru, aby se předešlo případné nespavosti uživatelů. Důležité je také zvolit tiché přístroje do celého prostoru, které umožňují klidný, nerušený spánek. Minimální rozměry v ložnici: - délka lehací plochy
1950 mm
- šířka lehací plochy pro 2 osoby
1560 mm
- výška lehací plochy včetně matrace
420 mm
- průchod vedle lůžka
700 mm
3.3.2.4 Kuchyňská a jídelní část V dnešní době patří kuchyně mezi jakási společenská centra obytného prostoru. Neslouží už jen pro přípravu jídla, ale také pro setkávání rodin a přátel. Kuchyně s jídelním koutem je místem,
kde
se
odehrává
část
našeho
společenského života. Dříve byla kuchyně samostatná, oddělená od obývací části. Dnes se ale takováto kuchyně v nových interiérech objevuje jen zřídka. Trendem se stal obytný prostor propojený s kuchyní a jídelním koutem. Vznikl tedy jeden velký multifunkční prostor, jehož součástí bývá případně i pracovní kout nebo, jak je tomu u minimálního bydlení, spací část.
Obr. 27 a 28 Kuchyňská a jídelní část34
Kuchyně v minimálním obytném prostoru bude asi jen stěží sloužit jako místo pro společenský život. I tak by ale její velikost a rozmístění mělo odpovídat ergonomickým požadavkům, aby se zajistila snadná a plynulá příprava jídla. Základem ergonomické kuchyně je správné umístění pracovní plochy, varného centra a mycího centra. K těmto 3 základním prvkům dále patří optimální rozmístění úložných prostor. Při řazení kuchyňského nábytku a tvorbě pracovních prostor je třeba brát ohled i na praváky a leváky, aby se předešlo zbytečnému pohybu a veškeré činnosti byly plynulé a bez námahy. Nejvhodnější řazení pro pravoruké je zleva: chladnička –
34
http://images.google.com/
26
pracovní plocha – dřez – odkládací plocha – varné centrum – malá pracovní plocha. Pro levoruké, je řazení zcela opačné.35 Minimální rozměry v kuchyni: - hloubka pracovní plochy
600 mm
- šířka odkládací plochy u dřezu
250 mm
- šířka pracovní / přípravné plochy 600 mm - šířka odstavné plochy u sporáku
200 mm
Výška pracovní plochy se liší v závislosti na výšce uživatele, přičemž pro osobu vysokou 1600 mm by pracovní deska měla být ve výšce přibližně 900 mm. Vzdálenost půdy horních skříněk od podlahy by neměla přesáhnout 2000 mm a jejich dno by mělo být od pracovní desky vzdáleno asi 500 mm. Šíře horních skříněk by měla být uzpůsobena tak, aby nedocházelo k nebezpečí úrazu hlavy a aby se uživatel nemusel krčit při přípravě jídla. Odsavač par by měl být umístěn ve výšce 650 mm nad pracovní plochou. Pro snadnější obsluhu zadních hrnců na varné ploše, by se varné centrum mělo nacházet níže než pracovní plocha, a to o 50 mm. Zatímco mycí centrum by podle ergonomických zásad mělo být umístěno 50 mm nad pracovní plochou, aby při mytí nádobí uživatel netrpěl bolestí zad.36 S přípravou jídla je úzce spjato stolování. Není tedy divu, že se tyto dvě činnosti nejčastěji odehrávají v jednom prostoru. Jen málokdo má ve svém domě nebo bytu oficiální jídelnu, která je od kuchyňské části jakkoli oddělena. Samostatná jídelna kvůli svému jednoúčelovému využití téměř zaniká a vzniká prostor pro přípravu jídla i stolování. I když u jídelního stolu vykonáváme více činností než jen stolování, je třeba myslet na jeho primární funkci a umístit ho vhodně do prostoru tak, aby zde mohly probíhat ničím nerušené společné chvíle s rodinou či přáteli. Minimální rozměry pro stolování: - délka funkční plochy pro 1 osobu 600 mm - šířka funkční plochy pro 2 osoby 750 mm
35 36
- výška jídelního stolu
720 mm
- prostor pro odsunutí židle
750 mm
HÁJEK. 2004 HÁJEK. 2004
27
3.3.3 Koupelna a WC Dříve byla koupelna jednou z nejmenších místností v bytě. Dnes je místem relaxace a odpočinku a je proto důležité ji správně navrhnout. V malometrážním bytě bývá součástí malé koupelny často i toaleta, čímž se navrhování daného prostoru ještě ztěžuje. Správný výběr nábytku a inteligentní uspořádání sanitárních předmětů může z miniaturní koupelny vytvořit příjemný prostor k odpočinku. Při navrhování malé koupelny je třeba si ujasnit, jaké jsou naše požadavky. Senioři budou preferovat sprchový kout, neboť je pro ně obtížné dostat se do vany a z ní. Mladí lidé můžou naopak požadovat vanu i přesto, že se tím malý prostor ještě zmenší. Nevhodné umyvadlem
je
koupelnu
nebo
zaplnit
bidetem,
které
druhým nejsou
důležitým vybavením koupelny. Prostor by měl být zařízen jen základním nábytkem a příslušenství, aby nebyl zbytečně přeplněný. Sanitární příslušenství umístěné na stěně ponechá podlahu volnou, a tím prostor opticky zvětší. Místo topného tělesa na stěnu je vhodnější použít podlahové topení, které šetří mnohem více prostoru. Místnost by neměla být zaplněna zbytečnými doplňky a věcmi, které způsobují, že daný prostor vypadá neuspořádaně a roztříštěně.
Obr. 29 a 30 Koupelna37
Nezbytnou součástí malé koupelny bez oken je odsavač par. Důležité je také správné rozmístění elektrických zásuvek a vypínačů tak, aby byl vyloučen zásah elektrickým proudem. Množství osvětlení ovlivňuje optické působení prostoru, a proto nestačí použít pouze stropní svítidlo. Neopomenutelným prvkem je svítidlo u zrcadla, které směřuje na uživatele, ale neoslňuje jej. Minimální rozměry v koupelně: - sprchový kout
37
800 × 800 mm
- průchod kolem vany
600 mm
- vzdálenost umyvadla od země
850 mm
http://images.google.com/
28
3.4
PŘÍKLADY ŘEŠENÍ MINIMÁLNÍHO BYDLENÍ Před samotným navrhováním interiéru je dobré prozkoumat různá dosavadní
dispoziční řešení minimálního prostoru. Člověk získává inspiraci a zjišťuje, jak vytvořit funkční dispozici i na malém prostoru. Následující příklady poukazují především na různé možnosti řešení lůžek, jež mohou být pevná, sklopná anebo v podobě rozkládací pohovky. Každá z těchto variant má své výhody i nevýhody. 3.4.1 Garsoniéra č. 1 V prvním příkladu garsoniéry je pro odpočinek zvoleno sklopné lůžko, které má zároveň funkci psacího stolu a paravánu. Kvalita daného lůžka je srovnatelná s kvalitou pevného lůžka a navíc má postel v tomto prostoru více než jednu funkci.
Obr. 31, 32 a 33 Garsoniéra č. 138 38
http://images.google.com/
29
3.4.2 Garsoniéra č. 2 Multifunkční prostor druhé garsoniéry čítá 20 m2 a nachází se zde kuchyňský kout, jídelní kout, odpočivná část i dostatek úložných prostor. Prostor je zařízen funkčně a jednoduše, avšak zvolené barvy místnosti nelichotí. Při tvorbě malého prostoru by se mělo používat světlých barev a lesklých povrchů. Nevýhodou tohoto návrhu také je lůžko ve formě rozkládací pohovky, které šetří místo na úkor kvalitního spánku.
Obr. 34, 35 a 36 Garsoniéra č. 239 39
http://images.google.com/
30
3.4.3 Garsoniéra č. 3 Poslední obytný prostor je mírně roztříštěný. Je zde mnoho policových systémů, a tedy větší množství volně položených předmětů, což navozuje pocit nepořádku. Pevné lůžko je odděleno knihovnou a závěsem. Výhodou prostoru je kvalitní nábytek pro spánek, nevýhodou je celkové uspořádání zařizovacích prvků. Prostor působí stísněně.
Obr. 37, 38, 39 a 40 Garsoniéra č. 340
40
http://images.google.com/
31
4
DISPOZIČNÍHO ŘEŠENÍ MINIMÁLNÍHO BYDLENÍ Praktickou částí bakalářské práce je návrh dispozičního řešení existujícího
půdorysu ve třech různých variantách dle požadavků investorů. Řešený byt se nachází v bytovém domě v městské části Brno – Černá pole a jeho dispoziční uspořádání je 1+kk. Podlahová plocha bytu čítá 35,3 m2, přičemž hlavní multifunkční prostor zabírá plochu 24 m2, koupelna 6 m2 a předsíň 5,3 m2. Hlavní obytný prostor s jedinými okny v bytě je orientován jihovýchodně.
LEGENDA 1
předsíň
2
koupelna + WC
3
multifunkční prostor
Obr. 41 Výchozí půdorys
Cílem této části bakalářské práce je návrh třech dispozičních řešení daného půdorysu. Tato řešení se budou lišit v závislosti na potřebách a prioritách mladých partnerů, kteří zde budou žít. První dvojicí budou mladí lidé, jež mají stálé zaměstnání a je pro ně důležité především pohodlí. Další řešení bude určeno pro mladé partnery – studenty, jejichž kritériem bude umístění psacího stolu v obytném prostoru. Posledními partnery budou mladí lidé, jejichž rodina i kamarádi jezdí často na návštěvy. Je proto zapotřebí prostor vybavit dostatkem sedacího nábytku. Návrhy se budou různit ve vybavení multifunkčního prostoru. Předsíň i koupelna budou ve všech třech variantách stejné, neboť návrh těchto místností není hlavním cílem bakalářské práce.
32
4.1
OBECNÝ POPIS OBYTNÉHO PROSTORU Obytný prostor je kvůli své malé podlahové ploše vybaven podlahovým
topením, čímž není nijak nabourána linie zdi a lze na ni umístit různé kusy nábytku bez jakéhokoli omezení. Jako podlahová krytina je v hlavní místnosti použita dřevěná plovoucí podlaha, jejíž barevnost se bude lišit v závislosti na daném návrhu interiéru. V předsíni a koupelně dřevěnou podlahu nahrazuje keramická dlažba v dekoru dřeva tmavý dub. V obytné místnosti jsou použita plastová okna v dekoru dřeva tmavý dub, ve kterých jsou vlepena izolační dvojskla. Tato okna jsou tepelně izolační, čímž snižují náklady na vytápění. Celý prostor je až na vchodové dveře vybaven dveřmi posuvnými, které zajíždí do stavebního pouzdra v příčce a šetří tak prostor, který lze efektivně využít k jiným účelem. Barevné provedení posuvných dveří se shoduje s okny. Při návrhu malého bytu by se mělo používat světlých odstínů barev. Je zde proto použita především bílá barva, která se objevuje jak na stěnách, tak na určitých kusech nábytku. Podlaha může být v tmavších barvách, aby navozovala pocit stability. Ve dvou návrzích je na podlahu použit dekor dřeva shodný s dekorem na oknech a dveřích. Doporučením při tvorbě minimálního bydlení je použití co nejméně barev, proto byla u dvou návrhů zvolena kromě bílé a dekoru dřeva pouze jedna další barva. V návrhu pro studenty se objevují barvy dvě.
33
4.2
PŘEDSÍŇ
Obr. 42 Půdorys předsíně
Předsíň slouží jako filtr mezi exteriérem a obytným prostorem. Zároveň také odděluje obytnou místnost od místnosti hygienické, tedy koupelny a WC. Je nutné použít v předsíni kvalitní podlahovou krytinu odolnou proti vlhkosti a oděru, neboť se zde chodí v botách znečištěných z exteriéru. Jak již bylo dříve zmíněno, je zde položena keramická dlažba v dekoru dřeva tmavý dub. Neboť se jedná o místnost, která nemá přirozené osvětlení, jsou zde zvoleny světlé barvy, především pak bílá. K oživení a rozzáření místnosti byla jedna stěna vymalována žlutou barvou. Je možné ji však nahradit takovou barvou, aby korespondovala s barevností zbylého interiéru. Jako umělé osvětlení bylo použito centrální svítidlo a dvě nástěnná svítidla, která jsou umístěna po bocích zrcadla. Nalevo od vchodových dveří se po celé délce rozprostírá vestavná skříň s posuvnými dveřmi. Jako materiál je použita laminátová dřevotřísková deska v provedení lesk. Hloubka skříně je 450 mm, což umožňuje dostatek prostoru pro uložení vysavače, žehlicího prkna anebo lyží. Tato skříň tedy slouží především jako úložný prostor pro veškeré potřeby do domácnosti, sezónní věci apod. Naproti vestavné skříni se nachází sestava botníků s výklopným mechanismem. Sestava se skládá z šesti samostatných botníků, které jsou připevněny na zdi a dají se kdykoliv přeinstalovat v sestavu jinou. Povrchová úprava materiálu se shoduje s povrchem vestavné skříně na protější stěně. Rozměry botníku jsou 500 × 900 × 300 mm. Nad samostatně stojícím botníkem jsou připevněny nástěnné věšáky ve tvaru stromu, sloužící pro zavěšení kabátů, bund, deštníků anebo třeba pokrývek hlavy. 34
Předností takového typu věšáku je, že slouží také jako dekorace místnosti. Povrchová úprava materiálu je stejně jako keramická dlažba v dekoru dřeva tmavý dub. K optickému rozšíření a kontrole zevnějšku slouží velké zrcadlo umístěné na žlutě vymalované zdi. Pod ním se nachází taburet ke snadnějšímu přezouvání bot.
Obr. 43 Vizualizace předsíně
35
4.3
KOUPELNA + WC
Obr. 44 Půdorys koupelny
Hygienická místnost v daném bytě rozhodně nepatří mezi nejmenší koupelny. Zařizování tohoto prostoru proto nebylo tak komplikované jako například zařizování panelákové koupelny, jejíž podlahová plocha je dána umakartovým jádrem. Ke snadnějšímu navrhování a zvětšení prostoru dopomohlo použití posuvných dveří, díky kterým se nemusí uvažovat prostor potřebný k otevření, jak je tomu u dveří křídlového typu. Napravo od vstupních dveří se nachází závěsný klozet v bílé barvě, který sousedí s úzkou komodou. Ta slouží k uložení drobností jako je fén, make-up, holicí strojek apod. Na protější stěně se nachází zprava automatická pračka, která je zasunuta ve skříňce vyrobené na míru, a dále pak sestava skříněk pod umyvadlo, v nichž se nachází prací prášky, aviváže, čisticí prostředky ale také ručníky, šampóny nebo laky na vlasy. Sestava se skládá ze tří skříněk, takže je vše přehledně uspořádáno. Veškerý nábytek je opět vyroben z laminátové dřevotřískové desky, tentokrát však se speciálním napuštěním, díky němuž je nábytek odolnější vůči vlhkosti. Umyvadlo i vana jsou stejně tak jako klozet v barvě bílé. Veškeré sanitární prvky jsou z jedné série, díky čemuž působí místnost jednotně. Vodovodní baterie jsou pochromované a i v tomto případě je umyvadlová baterie shodná s baterií vanovou. Výmalba místnosti je zvolena s ohledem na její velikost, převládá tedy barva bílá a žlutá. Veškeré keramické obklady nahrazuje omyvatelná barva. Nad umyvadlem se po celé šíři stěny rozprostírá zrcadlo, díky němuž místnost vypadá širší. Umělé osvětlení tvoří centrální svítidlo, nástěnné světlo nacházející se nad zrcadlem a LED svítidla umístěná na spodní straně polic. 36
Obr. 45 Vizualizace koupelny
37
4.4
NÁVRH Č. 1
Obr. 46 Návrh č. 1 - půdorys
První dispoziční řešení bytu je určeno pro mladý pár, který pracuje mimo domov. Upřednostňují pohodlné pevné lůžko, které nemusí nijak skládat, sklápět či vysunovat. Chtějí se vyhnout obsluze různých mechanismů, které vytvoří z pohovky lůžko, a také nechtějí stále přesunovat lůžkoviny a schovávat je do úložných prostor, kde není možnost dostatečného odvětrávání. Hlavní myšlenkou interiéru pro pracující pár bylo vyhnout se jakémukoliv multifunkčnímu nábytku, který by museli před použitím přetvářet. Interiér je proto vybaven nábytkem, jež plní především prvotní funkci. Partneři požadují vytvoření interiéru pro odpočinek a relaxaci. Nenachází se zde proto ani pracovní kout, který by mohl způsobovat, že by si brali pracovní povinnosti domů. Z důvodu časové vytíženosti se zde nachází jen základní vybavení kuchyňských spotřebičů, které slouží k přípravě večeře nebo příležitostného obědu. Dvojice opouští byt v brzkých ranních hodinách, obědvá v práci a domů se vrací ve večerních hodinách. O víkendech tráví volný čas nejraději mimo domov. Není tomu tak ale vždycky, především při nepřízni počasí zůstávají doma a je proto nutné mít dostatek prostoru pro přípravu jídla a stolování.
38
4.4.1 Řešení multifunkčního prostoru Multifunkční prostor je s předsíní propojen posuvnými dveřmi o šíři 800 mm. Použitím dveří, které se zasouvají do pouzdra ve stěně, se zvětší prostor a lze tak umístit jakýkoli nábytek do těsné blízkosti se zárubněmi, aniž by docházelo ke kolizím. V tomto případě se v blízkosti dveří nachází bílý barový pult s horní deskou v dekoru dřeva tmavý dub a dvě kovové barové židle s čalouněným sedákem, jež by při použití normálních dveří nemohly být tak blízko k zárubním. Barový pult je napojen na kuchyňskou linku, která je vybavena čtyř plotýnkovým vařičem, dřezem, vestavěnou lednicí a multifunkční troubou, která má zároveň funkci mikrovlnné trouby. Povrch kuchyňské linky je ve stejném barevném provedení jako barový pult – bílý korpus a dvířka, tmavá pracovní deska v dekoru dřeva tmavý dub. Nad varnou deskou se nachází nerezová digestoř, na kterou jsou napojeny police v dekoru dřeva tmavý dub. Levý roh kuchyňské linky tvoří roletová skříňka a vedle ní se nachází vestavěná lednice s mrazničkou. Kuchyňská linka s úložnými prostory tvoří písmeno L a je napojena na obývací část pomocí vestavěných skříní. Spodní skříňka nejblíže k oknu slouží také jako televizní stolek.
Obr. 47 Návrh č. 1 – vizualizace 1
Dvoumístná pohovka je umístěna naproti televizoru ve vzdálenosti zhruba 1800 mm, přičemž oko diváka je vzdáleno od televizoru asi 2500 mm. Úhlopříčka televize je zvolena 500 mm, aby se předešlo nekvalitnímu sledování multimédií. Pro větší pohodlí
39
je před pohovkou umístěn taburet, který zároveň slouží jako odkládací stolek pro různé časopisy, ovladače anebo malé občerstvení. Za pohovkou se nachází spací část tvořená dvojlůžkem. Neboť je byt využíván čistě pro potřebu mladé dvojice, není spací část nijak oddělena od zbytku prostoru. Postele jsou vybaveny kvalitními rošty a matracemi, přičemž výška lehací plochy je 420 mm a její šíře je 1800 mm. Rám postele je tvořen dřevotřískou v dekoru dřeva tmavý dub. Nad lůžkem se nachází police různých délek umístěných nad sebou. Materiál polic je totožný s materiálem rámu. Nalevo od vstupu do obytného prostoru se nachází šatní skříň určená výhradně pro ukládání oděvů obyvatel. Je vybavena policovým systémem, šatními tyčemi pro zavěšení oděvů a šuplíky. Její hloubka je 660 mm, což umožňuje uložení ramínek se šatstvem na podélnou šatní tyč. Délka šatní skříně je 1800 mm, což je uváděno jako délka šatní skříně potřebná pro jednu osobu. Tento údaj je však individuální a vzhledem k výšce šatní skříně 2500 mm by neměl být s nedostatkem místa problém.
Obr. 48 Návrh č. 1 – vizualizace 2
40
4.5
NÁVRH Č. 2
Obr. 49 Návrh č. 2 - půdorys
Druhý návrh interiéru je určen pro mladou dvojici studentů. Důležitým nábytkovým prvkem je zde psací stůl a dostatek úložných prostorů pro studijní materiály a potřeby k zájmovým aktivitám. Pro knihy a potřeby pro studium slouží nástěnné skříňky, které jsou zavěšeny v jedné linii nad lůžkem. Na protější stěně se nachází vestavěná skříň určená pro oblečení, prostředky pro chod domácnosti apod. Před skříní se nachází místo pro odpočinek a sledování multimédií. Sedací nábytek byl nahrazen studenty oblíbenými sedacími vaky, které lze snadno dle potřeby přemístit. Každý, kdo zažil bydlení na privátě nebo na kolejích, jistě dobře ví, že vaření není hlavní prioritou studentů. Multifunkční prostor je proto vybaven jen základní kuchyní, která obsahuje malou lednici, dvou plotýnkový vařič a elektrickou troubu s funkcí mikrovlnné trouby. Jídelní stůl je v tomto návrhu zcela vypuštěn, neboť studenti většinou neupřednostňují společné formální večeře nebo obědy. Nejčastějším místem stolování většinou bývá pracovní stůl anebo obývací část. Místnost je proto vybavena dvěma odkládacími stolky a dostatečně velkým pracovním stolem. I v tomto návrhu se v obytném prostoru nachází pevné lůžko. Pokud je v místnosti dostatek volné plochy, je vždy lepší umístění kvalitní postele na úkor něčeho jiného. V tomto případě měli investoři jediný požadavek – psací stůl pro dvě
41
osoby. Návrh tedy vycházel ze správného umístění psacího stolu, na který by dopadal dostatek přirozeného světla 4.5.1 Řešení multifunkčního prostoru Druhý multifunkční prostor je jediný, ve kterém se objevují dvě rozdílné barvy – zelená a růžová. Jelikož se jedná o byt pro studenty, autor měl snahu o tvorbu hravého veselého prostoru, ve kterém by se partneři mohli cítit pořád jako děti a užívat si tak studentská léta. Obytná část je s předsíní sjednocena díky stejnému dezénu podlahové krytiny. V tomto případě by bylo vhodné koupelnu i předsíň vymalovat zelenou nebo růžovou barvou, aby celý byt nepůsobil nesourodým dojmem. Dispoziční uspořádání dělí byt na část pracovní, spací, odpočivnou a část pro přípravu jídla, přičemž každá část se nachází v jednom rohu místnosti. Nalevo od vstupních dveří se nachází prostor pro odpočinek. Kvůli omezenému prostoru je zde zvoleno lůžko o šířce 1600 mm. Provedení povrchové úpravy je stejně jako u zbytku bílého nábytku, tedy lesk.
Obr. 50 Návrh č. 2 – vizualizace 1
V malém bytě se musí myslet na využití každého volného místa, proto přední čelo postele zastává současně funkci úložného prostoru pro knihy a studijní materiál. Logicky tak na spací část navazuje část pracovní, která se nachází pod oknem. Pracovní stůl pro dvě osoby je dlouhý 2400 mm a je pevně spojen s okenním parapetem. Nad pracovním stolem a lůžkem se po celé zdi rozprostírá úložný prostor ve formě závěsných bílých skříněk, na jejichž spodní i horní části se nachází LED osvětlení. 42
Tento úložný prostor je určen především pro studijní pomůcky, ale třeba i pro osobní věci partnerů a menší kusy šatstva.
Obr. 51 Návrh č. 2 – vizualizace 2
Pracovní část je od části obývací oddělena knihovnou, která je částečně plná a částečně otevřená. Její rozměry jsou 2500 × 1300 × 300 mm. Knihovna slouží jako úložný prostor pro knihy, CD, ale i jako místo pro televizor. Spodní část knihovny je tvořena zásuvkami, které jsou určeny například pro přikrývky a sedací polštáře pro příležitostné hosty. Jako sedací odpočivný nábytek jsou zvoleny sedací vaky, které jsou snadno přemístitelné, díky čemuž je umožněn bezproblémový přístup k vestavěným skříním. Ty se táhnou po celé délce boční stěně až ke kuchyňské lince, na kterou plynně navazují. Kuchyňská linka je v barevném provedení bílá – tmavý dub. Povrch korpusu i dvířek je v bílé lesklé barvě a pracovní deska v dekoru dřeva tmavý dub. Prostor pro přípravu jídla je částečně od ostatních zón oddělen pomocí dřevotřískové příčky, která tvoří i podhled, ve kterém jsou umístěna bodová svítidla. Vybavení kuchyňské linky je pouze základní a tvoří jej dvou plotýnková varná deska, elektrická trouba s funkcí mikrovlnné trouby a malá vestavná lednice. Jako centrální umělé osvětlení slouží dvě stropní svítidla a místní osvětlení tvoří nástěnné svítidlo v obývací části, bodová světla v kuchyňské části a LED svítidla umístěná na spodním i horním dnu skříněk ve spací a pracovní část. 43
4.6
NÁVRH Č. 3
Obr. 52 Návrh č. 3 - půdorys
Třetí a poslední dispozice je určena pro mladé partnery, kteří často hostí svou rodinu i přátelé. Hlavním požadavkem tedy bylo umístění co největšího počtu sedacích prvků v interiéru a poskytnutí dostatečného prostoru pro bezproblémový pohyb osob. Tento problém byl vyřešen použitím prostorné pohovky a zavěšením taburetů na zeď, které plní zároveň funkci estetickou. Dalším požadavkem bylo také vytvoření funkční kuchyně, která by měla dostatek prostoru pro ukládání potravin a optimální velikosti kuchyňských spotřebičů potřebných pro přípravu jídel pro větší počet osob. Kuchyňská linka je proto vybavena čtyř plotýnkovou varnou deskou, vestavnou lednicí a myčkou nádobí, která usnadňuje hospodyni úklid nádobí po hostině. Tyto požadavky měly za následek nahrazení pevného lůžka lůžkem výklopným, neboť už v interiéru nezbyl dostatek volné plochy pro spací část. Lůžko je tedy ukryto v nábytkové stěně. Po odsunutí konferenčního stolku a taburetů vznikne dostatečně velký prostor pro sklopení dvojlůžka, které je stejně kvalitní jako lůžko pevné. 4.6.1 Řešení multifunkčního prostoru V třetím a posledním návrhu malometrážního bytu byla jako v jediném použita světlejší podlaha v dekoru dřeva buk. Důvodem bylo použití větších tmavých ploch v interiéru na nábytkových prvcích. Světlá podlaha tedy interiér projasnila a opticky 44
zvětšila. Barevná kombinace použitá v tomto návrhu vychází ze zájmů a životního stylu partnerů – mají rádi přírodu a přírodní materiály. Nalevo od vstupních dveří se nachází kuchyňská linka opět v provedení bílá – tmavý dub. Výška pracovní desky je 900 mm, přičemž nerezový sokl je vysoký 100 mm. Hloubka pracovní desky je standartní – 600 mm. Spotřebiče použité v kuchyňské lince jsou: vestavěná lednice, myčka nádobí, čtyř plotýnková varná deska, digestoř a elektrická trouba a funkcí mikrovlnky. Kuchyňská linka se ale nerozprostírá po celé délce stěny. Část vysokých skříní je určena pro ukládání osobních věcí a šatstva.
Obr. 53 Návrh č. 3 – vizualizace 1
Jídelní stůl pro čtyři osoby se nachází pod oknem v levé části místnosti, tedy blíže ke kuchyňské části. Jeho rozměry jsou 750 × 1200 mm. Jídelní stůl je doplněn čtyřmi čalouněnými židlemi v odstínu zelené. Stejná barva se také objevuje na skleněné desce za pracovní linkou, která nahrazuje keramické obklady. Toto provedení je praktičtější, neboť se tak předejde ukládání nečistot ve spárách. Dalšími zelenými prvky v interiéru jsou taburety zavěšené na zdi a pohovka, která se nachází od vstupu napravo. Doplňujícími sedacími prvky jsou již zmíněné kulaté taburety visící na stěně a také dva taburety v bílé barvě, které lze zasunout pod konferenční stolek a získat tak prostor pro výklopné dvojlůžko. Při sklopení lůžka slouží konferenční stolek zároveň jako stolek noční. Druhý z partnerů může ke stejnému účelu použít odkládací stolek vedle sedačky, který slouží také jako úložný prostor pro přikrývky nebo jiné lůžkoviny. Mezi oknem a výklopnou postelí se nachází dvoukřídlová šatní skříň. 45
Jako centrální osvětlení slouží stropní svítidlo umístěné nad konferenčním stolkem a jídelním stolem. Další doplňující světla se nachází za spodní strany horních skříněk v kuchyňské části a v obývací/spací části ve formě stojací a stolní lampy.
Obr. 54 Návrh č. 3 – vizualizace 2
46
5
DISKUZE Malometrážní byty patří v dnešní době mezi jedny z nejvyhledávanějších. Jejich
předností jsou nižší pořizovací a provozní náklady. Minimální bydlení je ideálním řešením pro mladý pár, pro něž může garsonka znamenat příjemnou startovací zkušenost v životě. Dispoziční řešení malometrážního bytu vycházelo z požadavků mladé dvojice. I když všechny tři návrhy byly vytvořeny pro mladý pár, dispoziční řešení se odlišovala. Bylo to z důvodu rozdílných potřeb a priorit každého jednoho páru. Ve všech návrzích byla použita bílá barva a materiál v dekoru tmavého dřeva. Aby interiér nepůsobil příliš sterilně, byla vždy zvolena jedna nebo dvě doplňkové barvy. Při řešení dispozice byla snaha o umístění dostatečného množství osvětlení a lesklých ploch, které světlo odráží. První návrh byl určen pro mladé partnery, kteří mají pravidelnou pracovní dobu a domov považují za místo klidu a odpočinku. Nábytek byl tedy volen takový, s kterým se nemusí nijak manipulovat. Požadavkem byla tvorba interiéru, kde by každý nábytkový prvek zastával především jeho prvotní funkci. Od toho se také odvíjela dispozice interiéru. Základem bylo umístění pevného lůžka, pohovky pro 2 osoby, jídelního koutu, dostačující kuchyňské linky a dostatku úložného prostoru. Nic víc, nic míň. Další dispoziční řešení malometrážního bytu se odvíjelo od požadavků mladého páru studentů. Hlavním kritériem tedy bylo začlenění dostatečně velkého pracovního stolu do multifunkčního prostoru. Zbylý prostor byl využit k umístění kvalitního lůžka a dostatku úložných prostorů. Kuchyňská linka ani jídelní stůl nepatřily mezi hlavní požadavky partnerů, proto bylo zvoleno jen základní vybavení kuchyně a jídelní stůl byl nahrazen stolem pracovním. Třetí návrh interiéru vycházel z potřeby většího počtu sedacích prvků z důvodu častých návštěv. Řešením byla trojmístná pohovka a několik taburetů, které, pokud nebylo potřeba, byly umístěny na zdi a sloužily jako dekorace. A jelikož s návštěvami přichází i nutnost přípravy občerstvení, bylo dalším kritériem vytvořit funkční kuchyni, která zvládne přípravu jídla pro několik osob. I když je možná jednoduché interiér navrhnout, zaplatit veškeré výdaje nutné pro jeho realizaci už tak snadné není. Zvláště pak jde-li o minimální bydlení, kde je nutnost vybavit prostor multifunkčním a zakázkovým nábytkem. O to horší to je, jde-li o mladé 47
partnery, kteří nemají peněz nazbyt. Je tedy otázkou, zda investovat vysoké částky do vybavení na míru, které nakonec vlastně nelze později ani přesunout, anebo interiér zařídit solitéry, které lze kdykoli přemístit. Mladá dvojice často bydlí v malometrážním bytě jen po určitou dobu, a tak pro ně jakákoli investice do dočasného bydlení není výhodná. Je proto dobré si zprvu rozmyslet, na jak dlouho chceme daný prostor obývat a případně zkonzultovat veškeré změny s podnájemcem, který může část nákladů zaplatit. Pokud je daný byt ve vlastnictví partnerů, investice do funkčního vybavení interiéru je více než vhodná.
48
6
ZÁVĚR Bakalářská práce byla zaměřena na téma bydlení mladých partnerů
v malometrážním bytě. Cílem bylo získat informace o požadavcích kladených na minimálních prostor a vybavení bytu, zjistit různé možnosti, jak prostor opticky upravit a vše poté aplikovat do vlastního návrhu konkrétního půdorysu malometrážního bytu, jež obývají mladí partneři. V teoretické části byla nastíněna problematika bydlení v malých bytech. Práce poukazuje jakým způsobem za použití vhodných materiálů, dekorací, světla a barvy lze s těmito malými interiéry pracovat. Tato část práce se také zabývá vhodností malých bytů pro různé věkové kategorie v různých životních situacích. Jako vhodní obyvatelé takovýchto bytů se jeví především mladé dvojice, kterým malý byt slouží jako startovní bydlení. Práce dále studuje funkční zóny bytu a minimální rozměry nábytku, které lze v interiéru použít. Praktická část se zabývá návrhem dispozičního řešení minimálního bydlení určeného pro mladý pár. Tato část je tvořena třemi návrhy, které se liší dle požadavků třech různých párů. I přes stejnou věkovou kategorii má každá dvojice jiné potřeby, od čehož se návrhy interiérů odvíjí. Veškeré návrhy jsou zpracovány formou půdorysné studie a následně doplněny vizualizacemi interiéru, které mají formu ruční perspektivy kreslené pomocí lihových fixek určených pro designéry.
49
7
SUMMARY The bachelor thesis was focused on housing for young partners, who live in a
small apartment. The aim was to get some pieces of information about minimum space and furniture, find out different options of optical enlargement of room and then design the interior of a small apartment for young couple. The theoretic part dealt with problems of housing in small flats. The work shows how to use materials, decorations, lights and colors to get well-designed small interior. This part of work also considered, who can live in small space and who cannot. The most suitable occupants are young partners. For them the small apartment is used as a starting place to live. The work also studies the functional areas of flat and minimum furniture dimensions, which can be used in interior. The practical part deals with the layout plan of minimum housing for young partners. This section consists of three proposals, which differ in requirements of three different young couples. Each couple has different requirements in spite of being in the same age group. All proposals consist of ground plan and visualizations of interior, which are made like hand-drawn perspectives using alcohol markers intended for designers.
50
8
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] BRUNECKÝ, P. a F. ŠVANCARA. Interier – člověk a nábytek. Brno: MZLU, 1995. 280 s. ISBN 80-7157-157-1. [2] CONRAN, T. Jak žít v malých prostorách. Praha: Slováry, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7209-925-2. [3] ČERNÍKOVÁ, H. Malometrážní byty – úpravy a rekonstrukce. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 112 s. ISBN 978-80-247-3523-8. [4] DLABAL, S. et al. Nábytek člověk bydlení. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1976. 178 s. [5] HÁJEK, V. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi. Praha: Sobotáles, 2004. 128 s. ISBN 80-86817-00-8. [6] HÁLA, B. Interiér – tvorba obytného prostoru. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 152 s. ISBN 978-80-247-3216-9. [7] PETELEN, I. et al. Interiér. Bratislava: STU, 2003. 178 s. ISBN 80-2271866-1. [8] POŠTULKOVÁ, L. Typológia zariaďovacích prvkov bytu, člověk – priestor – nábytok. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2007. 174 s. ISBN 97880-228-1797-4. [9] ŘEZNÍČKOVÁ, A. a H., PROKOPOVÁ. Postele & ložnice. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 120 s. ISBN 80-247-0645-8. [10] SLOBODA, I. Malý byt. Brno: ERA group spol. s r.o., 2007. 107 s. ISBN 978-80-7366-093-2. [11] WATERMANNOVÁ, G. Barvy pro váš byt. Praha: Ikar, 1994. ISBN 8085830-02-7.
9
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ zdroj obrázků: http://images.google.com/
51
10 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 a 2 Příklady půdorysného řešení (1+kk, 2+kk) ......................................... 9 Obr. 3 a 4 Prvorepublikový bytový dům ............................................................. 11 Obr. 5 a 6 Panelový dům .................................................................................... 12 Obr. 7 Mezonetový byt ........................................................................................ 15 Obr. 8 Multifunkční nábytek ............................................................................... 15 Obr. 9 Barevné spektrum .................................................................................... 16 Obr. 10 Vliv výmalby na optickou změnu prostoru ............................................. 17 Obr. 11 Změna vzhledu místnosti pomocí pruhů ................................................ 18 Obr. 12 Osvětlení v interiéru .............................................................................. 18 Obr. 13 Tři funkční zóny v bytě a jejich návaznost ............................................. 20 Obr. 14, 15 a 16 Předsíň ..................................................................................... 21 Obr. 17 a 18 Obývací část .................................................................................. 22 Obr. 19, 20 a 21 Polštáře na sezení .................................................................... 23 Obr. 22 a 23 Home office .................................................................................... 24 Obr. 24, 25 a 26 Spací část ................................................................................. 25 Obr. 27 a 28 Kuchyňská a jídelní část ................................................................ 26 Obr. 29 a 30 Koupelna ........................................................................................ 28 Obr. 31, 32 a 33 Garsoniéra č. 1 ........................................................................ 29 Obr. 34, 35 a 36 Garsoniéra č. 2 ........................................................................ 30 Obr. 37, 38, 39 a 40 Garsoniéra č. 3 .................................................................. 31 Obr. 41 Výchozí půdorys ..................................................................................... 32 Obr. 42 Půdorys předsíně ................................................................................... 34 Obr. 43 Vizualizace předsíně .............................................................................. 35 Obr. 44 Půdorys koupelny .................................................................................. 36 Obr. 45 Vizualizace koupelny ............................................................................. 37 Obr. 46 Návrh č. 1 - půdorys .............................................................................. 38 Obr. 47 Návrh č. 1 – vizualizace 1 ...................................................................... 39 Obr. 48 Návrh č. 1 – vizualizace 2 ...................................................................... 40 Obr. 49 Návrh č. 2 - půdorys .............................................................................. 41 Obr. 50 Návrh č. 2 – vizualizace 1 ...................................................................... 42 Obr. 51 Návrh č. 2 – vizualizace 2 ...................................................................... 43 Obr. 52 Návrh č. 3 - půdorys .............................................................................. 44 52
Obr. 53 Návrh č. 3 – vizualizace 1 ...................................................................... 45 Obr. 54 Návrh č. 3 – vizualizace 2 ...................................................................... 46
11 SEZNAM TABULEK Tab. 1 Základní minimální parametry bytů ....................................................... 10 Tab. 2 Doporučené parametry sociálního zařízení bytu .................................... 10
53