Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Současný stav a využití rybníků v okolí Dačic Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Mgr. Tomáš Krejčí
Michaela Venzlů
2013
Prohlašuji, že jsem tuto práci na téma „Současný stav a využití rybníků v okolí Dačic“ vypracovala samostatně s použitím uvedených bibliografických a elektronických zdrojů.
Brno, květen 2013
……………………... Michaela Venzlů
Děkuji vedoucímu bakalářské práce Mgr. Tomáši Krejčímu za odbornou pomoc, cenné rady a především za čas věnovaný konzultacím této bakalářské práce. Za poskytnutí klíčových dat a informací děkuji Ing. Vítu Fridrichovskému.
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá současným stavem a využitím rybníků v okolí Dačic, konkrétně na území obce s pověřenou působností Dačice. Úvodní část práce obsahuje její stručný popis a cíle, dále vysvětlení metod, které byly v práci využívány. Po té následuje historický vývoj rybníkářství na území České republiky až do současné doby. Součástí historického popisu je vymezení základních pojmů. Praktická část je zaměřena na vývoj a současný stav rybníků analyzovaného území. V závěru se práce zabývá detailním popisem rybníků, přičemž u každého z nich je také nastíněna možnost dalšího využití. Klíčová slova: rybník, rybnikářství, ORP Dačice, Rybářství Telč, a. s., chov ryb.
Abstract Bachelor thesis deals with the current condition and use of ponds in Dačice and its surroundings, specifically it is municipality Dačice with extended powers. The thesis starts with brief description of it and its goals, further there is an explanation of used methods. In theoretical part there is described the historical development of fish farming in the region of current Czech Republic till today. In this part are also explained the basic terms. Practical part focuses on development and current condition of ponds in analysed region. In here is detailed description of ponds with the possibility of its use. Key words: pond, fish farming, ORP Dačice, Fishery “Rybářství Telč”, a.s., fisch breeding.
Obsah
1
Úvod .......................................................................................................................... 7
2
Cíl práce a metodika .................................................................................................. 8
3
2.1
Cíl práce ............................................................................................................. 8
2.2
Metodika ............................................................................................................ 8
Literární přehled ........................................................................................................ 9 3.1
3.1.1
Počátky rybníkářství ................................................................................... 9
3.1.2
Zlatý věk českého rybníkářství ................................................................. 10
3.1.3
Doba úpadku ............................................................................................. 13
3.1.4
Renesance rybníkářství v Čechách ........................................................... 14
3.1.5
Současnost ................................................................................................ 14
3.2
4
Pohled do historie ............................................................................................... 9
Vymezení základních pojmů ............................................................................ 16
3.2.1
Definice malých vodních nádrží ............................................................... 16
3.2.2
Rybník ....................................................................................................... 17
Praktická část ........................................................................................................... 23 4.1
Charakteristika studovaného území ................................................................. 23
4.2
Vznik a vývoj rybníkářství na Dačicku ............................................................ 24
4.3
Rybářství Telč, a.s. ........................................................................................... 25
4.4
Rybníky ............................................................................................................ 29
4.4.1
Rybník Velkomeziříčský .......................................................................... 30
4.4.2
Rybník Strany ........................................................................................... 34
4.4.3
Rybník Novodvorský ................................................................................ 36
4.4.4
Rybník Chytrov......................................................................................... 38
4.4.5
Rybník Rudolecký .................................................................................... 40
5
Závěr ........................................................................................................................ 43
6
Seznam zkratek ........................................................................................................ 45
7
Seznam obrázků....................................................................................................... 46
8
Seznam tabulek ........................................................................................................ 47
9
Abecední seznam použité literatury ........................................................................ 48
10 Seznam příloh .......................................................................................................... 50
1 Úvod Rybářství patří k nejstarším způsobům obživy člověka. Archeologické nálezy dokazují, že rybolov byl známý již ve starší době kamenné. V té době lidé lovili především kolem velkých řek, na březích jezer a moří. Přední místo v evropském rybolovu dodnes zaujímá Norsko, které bylo již od 7. století osídleno rybářskými kmeny. Mezi další významné státy z hlediska rybolovu patří Dánsko, Velkou Británie, Irsko, Portugalsko a Španělsko. V Čechách a na Moravě bylo rybníkářství rozvíjeno dle dochovaných zpráv od 8. století, odkud se šířilo do sousedních zemí, např. Německa, Slezska, Polska, Uher, Jugoslávie, také do Itálie. Bakalářská práce se v teoretické části zabývá historickým vývojem rybnikářství V České republice, konkrétně se jedná o územní správního obvodu Dačice. V jednotlivých historických etapách docházelo na našem území nejen k rozvoji a zakládání rybníků, kupříkladu v době vlády Karla IV, ale také k rušení či dokonce k úplnému zániku rybníků především v době husitských válek, později v souvislosti s vývojem zemědělství. Bez pochyby lze v souvislosti s rybníkářstvím hovořit o jeho významném vlivu na změnu krajiny, respektive jejího využití. Jsou zde charakterizovány základní pojmy týkající se dané problematiky, kterými jsou např. definice, rozdělení či účel a využití rybníků. V současné době jsou rybníky chápany jako významné prvky v krajině, rovněž jako důležité součásti vodního hospodářství. Tomu odpovídá i pestrá škála jejích využití a to od zásobárny vody až po produkční chov ryb. V řadě lokalit České reubliky jsou rybníky přítomny v tak vysoké míře, že lze hovořit až o tzv. rybničních soustavách (např. Třeboňsko, Pardubicko). Do jisté míry platí toto označení i pro oblast Dačicka, kterému se věnuje předkládaná bakalářská práce. Její praktická část se stručně věnuje vzniku a vývoji rybníků a rybníkářství na Dačicku, a to v územním rozsahu vymezeném správním obvodem ORP Dačice. Hlavní částí práce je poté zhodnocení aktuálního stavu vybraných významných rybníků a návrhy k jejich možnému širšímu využití, především obyvateli a turisty.
7
2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Bakalářská práce se věnuje rybníkům a rybníkářství na Dačicku. Jejím hlavním cílem je zhodnocení aktuálního stavu vybraných významných rybníků, a dále rovněž návrh možných opatření k rozvoji dotčených vodních ploch. Tyto návrhy by měly podpořit rozvoj lokality díky pestřejší skladbě využití sledovaných rybníků, především za účelem rozvoje netradičních forem turismu. Protože celkový přehled této problematiky nebyl ve sledovaném území dosud proveden, lze za dílčí cíl práce označit i poskytnutí vyšší informovanosti místních obyvatel i návštěvníků Dačicka o tématu rybníkářství v oblasti. Dalším dílčím cílem práce, pomocí kterého má být naplněn cíl hlavní, je i zhodnocení odborné literatury zabývající se vývojem rybnikářství na území České republiky, s důrazem na oblast pomezí Vysočiny a Jihočeského kraje.
2.2 Metodika Úvodní část práce je zhodnocením odborné literatury pomocí literární rešerše zabývající se vznikem a vývojem rybníkářství na našem území, ale také i základními pojmy týkající se dané problematiky. Tímto způsobem byla zpracována celá teoretická část této bakalářské práce. Vzhledem k velice úzkému zaměření práce bylo nutné materiály hledat nejen v knihovnách, ale také v muzeích a archivu Městského úřadu v Dačicích. Zdrojem informací byly dále manipulační a provozní řády vodních děl a v neposlední řadě i Základní vodohospodářská mapa České republiky, pomocí níž byl zjištěn aktuální počet rybníků v zájmovém území. Pro vypracování praktické části bylo provedeno terénní šetření, které probíhalo na jaře letošního roku od začátku měsíce března do začátku měsíce května. V rámci tohoto šetření byly pořízeny fotografie a letecké snímky zkoumaných rybníků. Dále byl vypracován mapový výstup v programu MISYS, a to díky vstřícnému přístupu Městského úřadu Dačice. Některé informace k popisovaným vodním dílům byly získány na základě odborných konzultací s Ing. Vítem Fridrichovským, vodohospodářem společnosti Rybářství Telč, a. s.
8
3 Literární přehled 3.1 Pohled do historie 3.1.1 Počátky rybníkářství Rybářství patří k nejstarším zdrojům lidské obživy, tím pádem i k nejstarším zaměstnáním člověka. O rybolovu jsou díky archeologickým nálezům dochované důkazy již ze starší doby kamenné, tedy paleolitu. V té době se lovilo na mnoha příhodných místech světa, v oblastech velkých řek, jezer, při mořském pobřeží a na ostrovech. V Evropě patří mezi významná loviště ryb delta řeky Dunaje, ústí Donu a Dněpru, delta řeky Volhy, dále ústí Rýnu, Labe, Visly a mnoha dalších evropských řek. (Andreska, 1987) V Evropě zaujímá přední místo v rybolovu Norsko. Andreska (1987) zmiňuje, že již v 7. – 9. století bylo osídleno rybářskými kmeny, které lovily a udržovaly spojení pouze po moři. Na vodách Atlantiku také odnepaměti loví rybáři z Dánska, Velké Británie, Irska, Francie, Portugalska a v neposlední řadě i rybáři ze Španělska. Mezi významné rybáře na Baltu patří etnická skupina Kašubové ze severu Polska. Podle Míky (1955) je tradice rybníkářství otázkou starou již statisíce let. V té době rybáři lovili primitivními harpunami a udicemi. Autor v knize uvádí, že do počátku 13. století se v českých zemích nesetkáme se skutečnými doklady o rybníkářství. Stejného názoru je i Štěpán (1931), který ve svém díle Rybníkářství uvádí, že první zmínky o moravském rybníkářství pocházejí z doby vlády Přemyslovců, konkrétně z roku 1227. V této době byly rybníky budovány po celém území Čech, Moravy a Slezska. Naproti tomu Andreska (1987) uvádí, že první dochované zmínky o rybářství na našem území pochází již z doby říše Velkomoravské, tedy z 8. a 9. století. Dokladem toho jsou archeologické nálezy na zaniklém hradišti v Mikulčicích na Moravě. Objevy, které dokládají existenci rybničního hospodářství v dané době, spadající do základních principů středoevropského říčního rybářství jsou – osti (vidlice k nabodávání ryb), udice, vrše a sítě. Čechy a Morava patřily ve své době v Evropě k významným zemím v oblasti vývoje rybnikářství. Není tedy divu, že se odtud šířilo do sousedních zemí, konkrétně do Německa, Slezska, Polska, Uher i do Jugoslávie, později také do Itálie (Štěpán, 1931). 9
Rudolf Hurt, autor dvoudílné sbírky Dějiny rybníkářství na Moravě a ve Slezsku, byl jedním z mnoha spisovatelů, kteří se zabývali problematikou vývoje rybníkářství na našem území. Jeho díla jsou výsledkem dlouholeté práce, kdy sbíral materiály na různých místech po celé naší republice. Podrobně líčí historický vývoj prvních rybníků pocházejících údajně již z dávného Orientu, kde se poprvé na stolech objevily první pokrmy z ryb, konkrétně z kaprů. Nejznámější a nejdůležitější rybou chovanou v našich rybnících je dodnes kapr. Původ kapra však nenajdeme u nás, ale v Číně a v jihozápadní Evropě. Jeho formy byly vytvářeny nezávisle na sobě a do českých zemí byl dovezen již jako vyspělá kulturní forma. Podle převážné části kronikářů se od 13. století stal dominantní rybou našich rybníků. 3.1.2 Zlatý věk českého rybníkářství „Zlatý věk“ našeho rybnikářství je vymezen od poloviny 14. století do konce 16. století. Od počátku 14. století přibývá zpráv o zakládání a prvního velkého rozkvětu rybnikářství na našem území. Tou dobou u nás panoval Karel IV, kterému kronikáři připisují veškeré zásluhy o hojném zakládání rybníků. Publikace Míky a Štohla (1963) nazývá Karla IV. zakladatelem slávy českého rybníkářství. Za jeho vlády byl založen tzv. Velký rybník u Doks, dnešní Máchovo jezero. Jak dosvědčují písemné doklady, byli mezi jeho rádci velmi vzdělaní lidé, kteří přišli s myšlenkou, že hráze rybníků na potokách a říčkách pomáhají zbrzdit tehdy tak časté povodně. Kromě omezení povodní poukazují Rendek a Liebscher (2010) na další pozitivní efekty, které stavba rybníků může přinést. Jako příklad uvádí zkulturnění krajiny a výnos z chovu ryb, neboť obchod s rybami hojně vzkvétal a český kapr si začal razit cestu i do zahraničí. Z tohoto důvodu v roce 1356 vydal Karel IV. nařízení: „Všem stavům a městům nařízení dávám pilně stavěti rybníky, jednak aby bylo postaráno o hojnost ryb pro potravu lidu, dále aby půda co nejvíce využita byla, zejména, aby se voda v nich mohla shromažďovati, za účinku slunce a teplých větrů odpařovati a blahodárně působiti na okolní rostlinstvo. Mimoto má rybník velkou část vody zadržeti, a tím náhlým povodním v krajinách níže ležících zabrániti.“ V této době se rybníky ještě nevytvářely jako ucelené rybniční soustavy. Převážnou část tvořily ojedinělé rybníky, které se vyskytovaly ve vyšších polohách, na horních tocích potoků a malých říček. Ve druhé polovině 14. století pronikalo rybníkářství stále více 10
do nížin, do údolí větších řek, což bylo zapříčiněno pokročilou stavební technikou, jež hnala rozvoj plně kupředu. Rybníkáři začínali budovat propracovanější a rozsáhlejší stavby, neboť do této doby vznikaly rybníky pouhým přehrazením potoka (Míka a Štohl, 1963). Stagnaci ve vývoji rybnikářství přineslo 15. století, tedy období husitských hnutí. Válečné události zasáhly celé Čechy i Moravu natolik, že budování nových rybníků rázem ustalo. Historické prameny uvádějí, že Husité údajně prokopávali hráze rybníků a záměrně tak ničili rybniční zařízení. Avšak převážná část publikací také uvádí, že některá tvrzení starších historiků nelze brát za klíčové a pravdivé. Rybníky sloužily jako obrana před nepřítelem, kdy prokopnutím hráze neměl nepřítel šanci se vodě ubránit. Škody však vznikaly i tím, že v době války nebylo možno rybníky řádně obhospodařovat. Husitské revoluční hnutí na čas přerušilo rozvoj v českém rybníkářství, avšak ztráty se daly rychle nahradit. Zanedlouho po bitvě u Lipan (roku 1434) započal nový rozvoj rybníků po celé zemi. Feudálové si začali opět více hledět hospodářství na svých panstvích a docházelo k obnově vodních zařízení zpustošených válkou. Stavělo se a opravovalo na Pardubicku, Poděbradsku a Třeboňsku. Největšího rozvoje dosáhly Jižní Čechy, kde třeboňská vrchnost hospodařila na třech velkých a sedmnácti malých rybnících. Budování nových rybníků se však šířilo po celé zemi a stavělo se i na místech, kde nebyly vysloveně vhodné podmínky. První polovina 15. století přinesla významný objev ve vývoji rybníkářství. Jak uvádí Míka (1955), setkáváme se zde s prvními náznaky třídění kaprů na dvě skupiny: jedna byla určena výhradně k potěru a druhá (převážně větší nádrže) živila dospívající kapry. Na konci tohoto století nová generace rybníkářů tento jev ještě zdokonalila a užívala již tři skupiny. Do nejmenších (mělkých) rybníčků, jež prohřívalo slunce, na jaře nasazovali vybrané jikrnáče a mlíčňáky, kteří zplodili velké množství potomků. Po roce byl tzv. třecí plod přenesen do středně velkých nádrží „výtažníků“ a teprve po třetím roce nasadili již vzrostlý plod do největších rybníků „na výrost“, který byl po dvou či třech letech vyloven. Na konci 15. století a na začátku 16. století dosáhl počet rybníků velmi úctyhodného čísla a odhaduje se, že bylo postaveno nejméně 25 000 rybníků. Ve zmíněném přelomu století se stal největším průkopníkem nejbohatší feudál Vilém z Pernštejna. Tato osob11
nost je spjata nejen s historií pardubického rybníkářství, kde roku 1491 koupil panství s několika rybníky a vybudoval rozsáhlou rybniční soustavu, která byla důkazem vyspělosti tehdejšího vývoje rybníkářství. Jeho stavební činnost zasáhla také i do Jižních Čech, kde převzal do zástavy panství v Hluboké nad Vltavou a ihned začal s budováním rybníků a vytvořil historicky první ucelenou rybniční soustavu na jihu Čech. Hlavním rybníkem dané soustavy je 5 hektarů velký Bezdrev, který svým umístěním plnil charakter údolní nádrže. Voda z něj byla dále rozváděna do okolních rybníků a sádek. Na třeboňské pánvi toho času působil Štěpánek Netolický, tzv. nový fišmistr, který zde provedl reorganizaci celého rybníkářství a připravil „důmyslný“ návrh rybniční soustavy v okolí Třeboně. Andreska (1987) ve své knize zmiňuje, že díky jeho přičinění bylo třeboňské panství nemálo zvelebeno. Založil devět malých a sedmatřicet velkých rybníků nejen na Třeboňsku, ale působil také na Netolicku a Novohradsku. Roku 1508 byla započata výstavba slavné Zlaté stoky (obrázek č. 1), o jejíž vznik se Netolický zasloužil.
Obrázek 1: Zlatá stoka (http://dilarozmberku.12-web.cz/a-5-stepanek-netolicky-.html)
12
Konec druhé poloviny 16. století je nerozlučně spjat se Jakubem Krčínem z Jelčan. Roku 1569 se stal regentem všech rožmberských panství, do něhož spadalo také panství Třeboň, kde uskutečnil své velké rybníkářské plány. Vodní díla, na kterých měl Krčín zásluhu, byla stavba rybníka Svět v roce 1571, dále pak rybník Spolský, Opatovický, Potěšil a jiné. Zahájil také práce na rybníku Rožmberk, které trvaly dlouhých šest let. Teplý (1937) napsal o Jakubu Krčínovi: „Vody české stále šumí tvoji slávu …“, což dokazuje fakt, že za jeho života vyvrcholil vývoj starého českého rybníkářství. Přehled největších historických rybníků, na nichž měli zmínění stavitelé zásluhy, je uveden v tabulce č. 1. Tabulka 1: Největší historické rybníky v ČR
Rybník
Výměra (ha)
Povodí
Rožmberk Bezdrev Horusický Dvořiště Velký Tisý Staňkovský Záblatský Nesyt
721,45 522,5 438,84 399,57 368,35 349,38 338,12 330
Lužnice Vltava Lužnice Lužnice Lužnice Lužnice Lužnice Dyje
Zdroj: Šálek, 2001
3.1.3 Doba úpadku Počátkem 17. století končí zlatý věk českého rybníkářství a do poloviny století 19. nastává doba úpadku. Na přelomu 16. a 17. století vyvstal problém poptávky po rybím mase, neboť počet koupěschopných domácích spotřebitelů se nijak nezvyšoval a trh dosáhl kritického bodu, byl přesycen. Po celém území byl rázem zastaven růst rybníkářství, jež je podle Míky a Štochla (1963) nazýváno tzv. úpadkem budovatelské horečky. Roku 1618 vypukla třicetiletá válka a důsledkem toho celkový stav českého hospodářství spolu s životní úrovní lidu hrubě pokles. Válečnými událostmi utrpělo naše rybnikářství velké ztráty. Žoldnéřská vojska hledající obživu vypouštěla rybníky a doslova je „vyrabovala“. Největší ztráty však válečné události způsobily rybničnímu hospodářství tím, že byl porušen pevný ekonomický režim. 18. století většina autorů nazývá pohromou českého rybníkářství. V Čechách i na Moravě se rybníky začaly pomalu vytrácet z povrchu zemského. Přelom 18. a 19. století je 13
dobou systematické likvidace rybníků po celém našem území. V průběhu padesáti let ubylo jen v Čechách přes polovinu rybničních ploch v důsledku rozvoje zemědělství a polního hospodářství. 3.1.4 Renesance rybníkářství v Čechách Za znovuzrození českého rybníkářství dle Míky a Štochla (1963) považujeme první polovinu 19. století. V této době bylo rybníkářství postaveno na stejnou hospodářskou úroveň v poměru k ostatním zemědělským odvětvím. Po revoluci v roce 1848 se většina pozemků s rybníky vracela zpět k původním majitelům, někteří rybáři se stali živnostníky, jež drželi rybníky v nájmu a začali rybníky opravovat a navracet do původního stavu. Tato éra je označovaná za principiální modernizaci systému hospodaření na rybnících a jak uvádí Rendek a Liebscher (2010), k danému vzkříšení napomohl rozvoj vědy a techniky. Modernizace s sebou nesla i negativní dopady, neboť díky rychlejší a lacinější železniční dopravě vyrostl na našem trhu silný konkurent – mořské ryby. Někdejší ekonomové viděli jediné východisko ve zvýšení kvality českého kapra při současném snížení ceny. Na konci 19. století nastal viditelný obrat v nárůstu vodní plochy rybníků, stejně tak i ve spotřebě ryb jak na domácím trhu, tak v zahraničí. 3.1.5 Současnost Na počátku 20. století byla celková plocha rybníků v Českých zemích 43 934 ha. V této době byl vnitřní trh poznamenán zákazem vývozu českého kapra do zahraničí a jeho následným snížením ceny, jež klesla z 900 Kč za 100 kg kaprů na pouhých 300 Kč. České rybářství bylo ohroženo dovozem levnějších ryb z Maďarska a Ruska k čemuž nakonec díky špatné organizaci daného obchodu nedošlo. Důležitými mezníky v této době jsou pozemková reforma z roku 1919 a převrat z roku 1948, kdy došlo k rozsáhlým přesunům jak pozemků, tak samotných rybníků z rukou aristokracie do rukou státu. V Československé socialistické republice fungoval jeden státní podnik s názvem „Státní rybářství“. V socialistickém období bylo na našem území 21 832 rybníků na ploše 50 980 ha (Rendek a Liebscher, 2010). S rokem 1989 přišlo mnoho velkých změn jak po stránce politické a sociální, tak po stránce hospodářské. Jak uvádí kolektiv autorů v knize Naše rybářství (2012), docházelo na začátku 90. let v rámci restitucí (majetkových přesunů) k vytváření nových rybářských akciových společností a do sektoru chovu ryb vstoupily i soukromé osoby. V lednu 1991 vznikla nová organizace pod názvem „Rybářské sdružení“, jejíž náplní je 14
sdružování chovatelů ryb a drůbeže včetně zpracovatelů rybího masa. Úkolem je mimo jiné také udržet tradici a zlepšit postavení českého rybářství. V současné době se v českém rybníkářství ročně vyprodukuje kolem 20 tisíc tun tržních ryb na celkové ploše 52 tisíc ha rybníků. Objem je nastaven tak, aby vyhovoval podmínkám jak na domácím, tak na exportním trhu. Poměr obou trhů je vyrovnaný. V tabulce č. 2 jsou uvedeny současné největší rybníky České republiky, jejichž pořadí a katastrální plocha se od minulosti částečně liší. Na obrázku č. 2 je znázorněn největší rybník Rožmberk, jenž bývá označován „Jihočeským mořem“. Tabulka 2: Největší rybníky České republiky v současnosti
Rybník
Výměra (ha)
Povodí
Rožmberk Horusický rybník Bezdrev Dvořiště Velký Tisý Záblatský rybník Nesyt Máchovo jezero
647 438 394 388 317 310 296 284
Lužnice Lužnice Vltava Lužnice Lužnice Lužnice Dyje Ploučnice
Zdroj: kompas.estranky.cz
Obrázek 2: Rybník Rožmberk (zdroj: http://www.zamek-trebon.eu)
15
Dominující a rozhodující rybou českého produkčního hospodářství je z 89 % stále tradiční kapr, který má jakostní zárukou přidělenou ochrannou značku „Český kapr“, pod níž členové Rybářského sdružení obchodují. Během uplynulých patnácti let se v daném produkčním hospodářství situace výrazně změnila. V minulosti stála v centru pozornosti spíš chovatelská technologie, dnes jsou prioritními řídícími hledisky ekonomika chovu ryb, marketingové otázky a jiné. Na současném stavu rybníků se podepsala nařízení minulého politickoekonomického režimu o neuváženém rozsáhlém scelování orné půdy, kdy docházelo po desítek let ke splachům z povodí do rybníků. Rybáři odhadují, že celá třetina kapacity rybníků je dnes důsledkem špatného rozhodnutí zanesena bahnem. Odbahnění rybníků je z hlediska financí velmi nákladnou záležitostí a počet rybníků s nepříznivým technickým vodohospodářstvím se stále zvyšuje. České rybářství je podporováno z fondů Evropské unie. V rozpočtovém období 2007 – 2013 bylo v rámci dotací poskytnuto českým rybářům 750 mil. Kč. Operační program Rybářství nadále zůstane zachován. Peníze poskytnuté z dotací slouží především k modernizaci rybářských velkochovů, na rozvoj nových technologií, ale také mají podpořit vznik malých rodinných rybářských firem (Vrba, 2013). Rybářství v České republice má již dlouho tradici, zejména na jihu Čech, ale i na dalších místech naší země. S podporou dotací z fondů Evropské unie má velkou šanci na udržení a rozvoj našeho tradičního odvětví zemědělské výroby.
3.2 Vymezení základních pojmů 3.2.1 Definice malých vodních nádrží Podle ČSN 73 6510 „Názvosloví vodního hospodářství“ se pod pojmem vodní nádrže rozumí vodní útvar, který vznikl přirozenou nebo umělou akumulací vody. Dále je to prostor vytvořený v údolí přehradou, ohrazováním části území a využitím přírodní či umělé prohlubně na zemském povrchu, sloužící k hospodaření s vodou, akumulaci, zachycení vody při povodních, transformaci povodňových vln, vytvoření vodního prostředí a k úpravě vlastností vody (Šálek, 2001). Vrána a Beran (2008) definují pojem malá vodní nádrž podle ČSN 75 2410 „Malé vodní nádrže“. Vodní nádrže musí splňovat současně dané předpoklady: 16
Objem nádrže po hladinu ovladatelného (zásobního) prostoru (normální hladinu) není větší než 2 mil. m3,
největší hloubka nádrže nesmí přesahovat 9 m.
Malé vodní nádrže dle Pokorného (2009) v první řadě dělíme na jednoúčelové a víceúčelové. Rybníky v České republice jsou z 80 % víceúčelové, což znamená, že vedle svého hlavního poslání zastávají řadu úkolů vedlejších. Tabulka č. 3 znázorňuje malé vodní nádrže podle jejich poslání. Tabulka 3: Malé vodní nádrže dle jejich poslání
Zásobní nádrže
vodárenské
Stabilizační nádrže
závlahové
biologické anaerobní dočišťovací biologické s obsádkou ryb
energetické
Ochranné nádrže
Rybníky
kompenzační a zálohové retardační a aktivizační poldry a polosuché poldry akumulační a protierozní dešťové a infiltrační třecí
biologické aerobní
chladicí nebo předehřívací usazovací Hospodářské nádrže
pro chov vodní drůbeže protipožární napájecí a plavící výtopové nádrže
Asanační nádrže
plůdkové plůdkové výtažníky I. řádu plůdkové výtažníky Krajinotvorné nádrII. řádu že a nádrže k ochraně biotopů výtažníky
vyhnívací laguny
rybníky hlavní komory a speciální komory rybníky matečné rybníky manipulační sádky
umělé mokřady Rekreační nádrže
rekultivační okrasné revitalizační a refugia přírodní nádrže s obsádkou ryb umělá koupaliště nádrže pro vodní a plážové sporty
nádrže karanténní akvakultury Zdroj: vlastní zpracování dle Šálek, 2001
3.2.2 Rybník Rybník je malá vodní nádrž, která je určená především k chovu ryb a vodní drůbeže s možností úplného a pravidelného vypouštění vody. Podle zákona č. 114/1992 Sb. „O ochraně přírody a krajiny“ patří rybník k významným krajinným prvkům vytvářejí17
cím její vzhled a přispívajícím k udržení její stability. Rybník je tvořen hrází, přítokovou částí, odpadem a zatopenými pozemky na úroveň hladiny vody při navrženém průtoku. Z právního hlediska jsou zásadní směrnice pro hospodaření na rybnících uvedeny v ustanoveních zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství. Uživatelům rybníků zákon ukládá povinnost udržovat je v řádném stavu a zajistit tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a vodohospodářských zájmů. Vodohospodářská funkce rybníků je upravena zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách. Rybník je vodohospodářské dílo zadržující povrchovou vodu, jež je surovinným zdrojem a složkou životního prostředí. Zadržování vody v rybnících je ve smyslu zákona zvláštní užívání vody, proto je nutné pro stavbu vodního díla, jeho obnovu či zrušení, povolení vodohospodářských orgánů státní správy. 3.2.2.1 Rozdělení rybníků V rybníkářství se pro racionální chov ryb používají různé druhy a typy rybníků, které často tvoří celé rybniční soustavy, které musí mít dostačující zdroj vhodné vody. Samotné zásobování vodou bývá zajištěno přímo z řeky, potoka či pramene nebo vodou, která stéká z povrchu příslušného povodí v podobě vody dešťové a sněhové. Rybniční soustavy se dělí podle účelu a podle uspořádání rybníků v soustavě např. soustava Dubraviových rybníčků, soustava výtažníků, soustava kaskádovitá, vějířovitá, závlahová apod. Nováček (1997) uvádí, že všeobecně můžeme rybníky rozčlenit dle různých hledisek:
podle polohy – rybníky vrchovinné, nížinné, lesní, polní, luční, návesní,
podle hlavní chované ryby – rybníky kaprovité, ostruhovité,
podle vedlejších úkolů – rybníky požární, vodovodní, napájecí, zavodňovací,
podle původu napájecí vody – rybníky nebeské, pramenité, říční, potoční.
Pokorný (2009) doplňuje výše zmíněné rozdělení rybníků dále:
podle věku chovaných ryb – rybník plůdkový, hlavní, výtažník atd.,
podle účelu – retenční, rekreační, protipožární, rybochovný, rybník nebo nádrž,
podle výškového uspořádání a umístění v terénu.
18
Zvláštními malými vodními nádržemi jsou nebeské rybníky, neboli nebesáky, které jsou zásobovány vodou dešťovou a sněhovou, tudíž nemají stálý přítok, např. níže popisovaný Novodvorský rybník. Množství přitékající vody je závislé na velikosti povodí, množství a rozdělení srážek, utváření a rostlinném pokryvu území. Avšak hlavní nevýhoda spočívá v nepravidelném a nezaručeném přítoku vody. Bývají velmi úrodné, tudíž výhodou je, že se nemusí intenzivně hnojit. Dané rybníky jsou vhodné pro chov kapří násady. Pramenité rybníky, jak již vyplývá z názvu, jsou napájeny vodou pramenitou, která vyvěrá nad rybníkem nebo přímo v rybníce. Tyto rybníky nejsou vždy vhodné pro chov ryb, neboť voda obsahuje mnoho škodlivých látek, např. soli, sloučeniny železa, kyselinu uhličitou, nízké pH a jiné. Rybníky říční a potoční jsou zásobovány vodou z řek a potoků. Výhodou je stálý přítok přiměřeně teplé a kyslíkaté vody, která přináší dostatek živin a zúrodňující náplavu. Pokud jsou dobře zabezpečeny, jsou vhodné pro chov ryb různého stáří. Obvykle větší malé vodní nádrže, jimiž protéká řeka či potok, jsou rybníky průtočné. Jsou označované jako hlavní, neboť je nelze zabezpečit proti vniknutí dravé ryby. Nevýhoda u těchto rybníků spočívá ve stálém průtoku vody, který znemožňuje prohřátí vody, ruší vývoj planktonu a odplavuje živiny. 3.2.2.2 Význam a funkce rybníků Chov ryb a produkce rybího masa, jako zdroj lidské spotřeby, je základním cílem a podnětem k výstavbě rybníků. Kromě chovu ryb, mohou sloužit i k jinému účelnému využití, například jako požární nebo závlahové nádrže, za účelem rekreace, k čištění odpadních vod, jsou využívány k chovu kožešinových zvířat a k provozování myslivosti. Existence rybníka tedy přináší řadu důležitých funkcí krajinných či ekologických (Pokorný, 2009). Protipovodňová ochrana a retence vody neboli vodohospodářský význam rybníků, hraje významnou celospolečenskou funkci co do využití rybníků. Charakter rybníka, jeho rozloha a množství umožňuje zachytit obrovské množství vody při povodních, zmenšit povodňové průtoky a zabránit možným škodám na majetku či ztrátám na lidských životech. Rybníky napuštěné v jarním období zachycují velké množství vody z tajícího sněhu. Tím napomáhají k zadržení vody na našem území. Nárazový průtok vody je tlumen 19
a upravován na kapacitu vodních koryt, ve kterých se voda udrží a nezpůsobí tak škody ve svém blízkém okolí. K těmto účelům jsou rybníky využívány po celý rok v období přívalových dešťů, kdy jejich retenční (ochranný) prostor napomáhá k tlumení zvýšených přítoků (Čítek, 1998). Rybníky mají vliv na zásobu vody a na makroklima v krajině. Voda je základní a nezbytná složka pro existenci bohatství a života na Zemi. Rybníky akumulují a zadržují tekoucí povrchovou vodu, čímž vytvářejí zásobu vody v krajině. Tyto „rybniční“ vody se podstatně účastní malého vodního koloběhu a pozitivně tak ovlivňují mikroklima dané lokality. Odvodnění vede k přehřívání krajiny a zadržením této vody je zabráněno velkému kolísání teplot mezi dnem a nocí. Další významnou funkcí v rámci využití rybníků je dočišťování povrchových vod. Akumulovaná voda v rybnících a její okolí tvoří prostředí, ve kterém probíhá řetěz biochemický pochodů. Odehrávají se zde také skladné a rozkladné procesy, přeměna živin a látek, ustanovují se potravinové řetězce a vzájemné vztahy v hierarchii živých organismů. Rybníkářství a chov ryb v naší republice je založen právě na těchto principech. Problémy, které ohrožují jakost vod a veškeré vodní ekosystémy, jsou nadměrné přísuny živin a látek z jiných oblastí lidské činnosti způsobující tzv. eutrofizaci povrchových vod. Nejvýznamněji vodu znečišťuje se vypouštění komunálních odpadních vod, bez dodatečného čištění, dále odpadní vody z průmyslových a výrobních podniků, splachy ze zemědělsky obdělávaných pozemků a staré ekologické zátěže. Zachycením a přeměnou živin v putujících vodních tocích dochází v rybnících k částečnému dočišťovaní povrchových vod. Zvláštním případem jsou tzv. biologické a stabilizační rybníky, které jsou stavěny pouze za účelem dočišťování povrchových vod a to bez ohledu na rybochovnou, protipovodňovou či ekologickou funkci a hodnotu. Takové rybníky se nejčastěji nacházejí v okolí výrobních zemědělských a potravinářských podniků. V minulosti se k výstavbám rybníků využívaly spíše méněhodnotné půdy, často podmáčené, neobdělávatelné, těžko dostupné a degradované. Tím z ekologického hlediska docházelo k výraznému zpestření životního prostředí a vznikaly tak nové biotopy, např. volné vodní plochy, ostrůvky, litorální zóny, mokřadní břehy a jiné.
20
Rybniční soustavy řadíme mezi vody stojaté, ve kterých je uzavřený oběh živin. Voda se v nich pohybuje pomaleji, proudí různými směry a v různých cirkulacích. Větší část našich rybníků má průměrnou hloubku menší než 1, 5 m, což znamená, že tak mají podobný charakter litorálu jezer, tedy oblast pobřežních mělčin. Rybníky jsou součástí české krajiny, kde plní svůj krajinotvorný a estetický význam. I když hlavním důvodem pro výstavbu rybníků je hospodářské využití, vytváří v krajině harmonický prvek v přírodním ekosystému. Daný ekosystém zvyšuje ekologickou hodnotu a stabilitu krajiny. 3.2.2.3 Meliorace a rekultivace rybníků Melioracemi se v užším slova smyslu rozumí postupy vedoucí k zúrodnění rybníka, a to odbahňování a vyvážení sedimentů na písčité okraje, stokování, popř. i budování drenážní sítě uvnitř nádrže, aplikace organických hnojiv, zejména kompostů, meliorační vápnění, sečení submerzních a emerzních rostlin, omezování nežádoucího výskytu sinic, řas a optimalizace prostředí, např. aerací (Pokorný 2009: 166). Rekultivací se rozumí dle Pokorného (2009) v rybářské praxi rozumí obnova původní vodní plochy a patřičného hospodářského stavu malých vodních nádrží a provádí se:
odbahňováním,
budováním nové stokové struktury,
odstraněním smyvů přítokové části,
uvolněním okrajků rybníků vyrostlých z vody následkem rozrostlé vegetace kyselých trav a náletu křovin a stromů.
V padesátých letech 20. století bylo velmi často využíváno zejména meliorací, často jako prvního kroku v celém procesu využívání rybníků, což lze přičíst i tehdejším politicko-ekonomickým podmínkám. Např. dle Václavíka (1956) rybniční meliorace vždy předcházely jiným intenzifikačním opatřením, kterými byli např. hnojení, přikrmování a vysoká plemenná hodnota ryb. V takových rybnících dochází k trvalému poklesu produkce ryb. Rybniční meliorace zaměřené na zlepšování fyzikálně chemických vlastností vody v rybnících se týkají především udržení a zajištění optimálního kyslíkového režimu, vhodné reakce vody a nejlépe vyhovujícího obsahu živin.
21
3.2.2.4 Manipulační a provozní řád rybníků Manipulačním řádem, dále jen MŘ, se rozumí soubor zásad a směrnic, který stanovuje, jak zacházet s vodou nebo vodním dílem a zpracovává se pro každé vodní dílo před uvedením do provozu. Technická norma vodního hospodářství TNV 75 2910 MŘ vodních děl na vodních tocích, je základem pro existenci veškerých MŘ. Dále ukládá náležitosti, jež musí každý řád obsahovat, např. titulní lis vodohospodářského díla a jeho rozsah, jméno majitele vodního díla a správce, kategorii a třídu významnosti vodního díla, výškový systém, způsob manipulace s vodou, bezpečnostní opatření, účel vodního díla a jiné. MŘ musí být schválen vodohospodářských orgánem nejméně měsíc před prvním
napuštěním
nádrže
nebo
před
prvním
uvedením
do
provozu
(Pokorný 2009: 158). Provozní řád je dle Pokorného (1997) stručný souhrn pokynů a předpisů určený k obsluze veškerých zařízení vodního díla a je určen pro každé vodní dílo samostatně. Daným řádem jsou určeny termíny kontrol, odpovědnosti jednotlivých pracovníků, doba jeho platnosti a slouží jako podklad pro zpracování manipulačního řádu. Náležitosti provozního řádu rybníků a ostatních vodních děl uvádí TNV 75 2920 Provozní řády vodních děl, kterými např. jsou pokyny pro provoz a údržbu, základní údaje manipulačního řádu, údaje o účelu a funkci vodního díla, personální a materiální vybavení díla a další.
22
4 Praktická část 4.1 Charakteristika studovaného území ORP Dačice se nachází v jihovýchodní části Jihočeského kraje České republiky, (příloha č. 1). Na severu a východě sousedí ORP Dačice s Jihomoravským krajem a krajem Vysočina, jižní hranici tvoří státní hranice České Republiky se zemí Dolní Rakousko. Město Dačice leží ve střední části Dačické sníženiny. Z větší části se rozprostírá v údolí řeky Moravská Dyje na soutoku s Vápovkou. Oblast ORP Dačice je vymezena 21 obcemi a 2 městy Dačice a Slavonice s celkovým počtem cca 20 tisíc obyvatel, viz obrázek č. 3. Dané území zaujímá plochu přibližně 475 km2, z níž necelá 2 % zabírají vodní plochy.
Obrázek 3: ORP Dačice (http://www.m-dacicko.cz/page.php?fp=clenske-obce)
23
V daném území není existence rybníků a rybničních soustav tak výrazná jako na Jindřichohradecku či Třeboňsku, neboť vymezené území má charakter spíše kopcovité krajiny. V zájmové oblasti ORP Dačice se současné době nachází cca 270 rybníků. Většina významných vodních ploch analyzovaného území se nachází severně a severozápadně od Dačic, konkrétně v okolí obce Studená, Horní Meziříčko a Volfířov. Poměrná část větších rybníků se také rozprostírá jižně a jihozápadně od střediska Dačice, kolem obce Český Rudolec a Slavonice. Největším uživatelem, respektive i vlastníkem rybníků v ORP Dačice je Rybářství Telč, a.s., který lze brát jako reprezentativní vzorek a podchytit tak současný stav a vývoj rybníků na Dačicku. Praktická část práce se věnuje rybníkům, s nimiž daný subjekt hospodaří. Závěrem této části je detailní popis 5 největších a zároveň i nejvýznamnějších rybníků zájmového území.
4.2 Vznik a vývoj rybníkářství na Dačicku Rybníky na Dačicku vznikali pravděpodobně ve stejném období jako na Telčsku a Jindřichohradecku, tedy 10. a v 11. století jak uvádí Hurt (1960) ve svých Dějinách rybníkářství na Moravě a ve Slezsku. Dle dochovaných zpráv lze usuzovat, že v první polovině 15. století bylo okolí Dačic a Telče největší rybníkářskou oblastí na Moravě. 16. století je ve vývoji rybnikářství na našem území dobou velkého rozvoje, kdy Nekuda (2005) ve své publikaci zmiňuje, že v této době byla západní Morava doslova poseta rybníky a to včetně Dačicka a Telčska. Českomoravská vysočina byla díky mělkým uzavřeným údolím a hustou rybniční a potoční sítí velmi vhodná pro tehdejší zakládání rybníků. Výstavba rybníků v daném století byla víceméně „módní“ záležitostí, neboť zájem o českého kapra v cizině se stále zvyšoval. Z moravských rybníků, tudíž i z Dačicských, se ryby vyváželi nejen do nedalekých rakouských a německých zemí, ale také do Uher i Polska. Obchod s rybami vynášel v daném území mnohonásobně větší zisky, než v jakémkoliv jiném odvětví hospodářství. Významnými staviteli, kteří měli největší podíl na budování síti výnosných rybníků v okolí Dačic, byli páni z Hradce, na jejichž dílo později navázal rod Krajířů. Na dačickém panství bylo k roku 1487 napočítáno 44 větších i menších rybníků. Mezi nejstarší známé rybníky v okolí Dačic patřily rybníky např. v Českém Rudolci (uváděné poprvé k roku 1317), Hříšici (1365), Kostelním Vydří (1376), Hradišťku (1379), Bílkově 24
(1398), Vnorovicích (1412), Lipnici (1417), Urbanči (1447), Olšanech (1464), Horní Slatině (1448) (Nekuda, 2005). Rybníkářství na Dačicku má vybudovanou svoji historickou tradici, na níž současné hospodaření s rybníky v ORP Dačice navazuje. Z tohoto důvodu se práce věnuje právě analýze současného stavu a využití rybníků na vymezeném území. Jak již bylo zmíněno výše, největším uživatelem a zároveň i vlastníkem, jež obhospodařuje rybníky v ORP Dačice je Rybníkářství Telč, a. s. Kromě zmíněného subjektu se zde nachází i jiná sdružení, např. Rybářství Jindřichův Hradec, a. s., Český a Moravský rybářský svaz a ostatní, mezi něž řadíme soukromé osoby a malá občanská sdružení, kterým jsou rybníky od obce dány do pronájmu převážně za účelem chovu a produkce ryb.
4.3 Rybářství Telč, a.s. Rybářství Telč, a. s. vzniklo v roce 1993 kuponovou privatizací státního podniku. V průběhu času, od roku 1948, se názvy společnosti měnili, např. Státní rybářství – Oborový podnik České Budějovice – odštěpný závod Telč, Státní rybářství - odštěpný závod Telč, Státní rybářství Telč, s. p., ze kterého po vzniku samostatné České republiky je současný název RT, a. s. Vedení společnosti sídlí v Lipnici, což je obec, která se nachází severozápadně od Dačic. RT, a. s. celkem obhospodařují 186 rybníků o celkové výměře 764 ha, kdy průměrná velikost rybníka činí 4,1 ha. Rybníky se rozkládají na území tří krajů, a to Jihočeského, Vysočiny a Jihomoravského kraje v územní působnosti osmi ORP – Dačice, JH, Pelhřimov, Telč, Moravský Budějovice, Třebíč, Znojmo, Jihlava. Rybníky se rozkládají v nadmořských výškách od 385 m. n. m. až po nadmořskou výšku 650 m. n. m. Na vymezeném území hospodaří RT, a.s. v současné době se 72 rybníky. V oblasti ORP Dačice společnost disponuje čtyřmi sádkami pro skladování ryb. Největší, distribuční středisko se nachází na sádkách v Lipnici, viz obrázek č. 4, kde jsou k dispozici kromě standartních sádek i vnitřní skladovací prostory s vyplastovanými bazény s centrálním provzdušňovacím systémem (příloha č. 2). Celková kapacita (všech sádek a skladů ryb) činí cca 450 tun.
25
Obrázek 4: Středisko RT, a. s. se sídlem v Lipnici (zdroj: http://www.fisch.cz/cz/)
Rybníky, které spadají pod obhospodařování společnosti RT a.s. se nachází na dvou povodích, a to povodí Vltavy a Moravy. Struktura a počty rybníků analyzovaného území v jednotlivých letech (období od zrušení okresů a založení ORP) doznávají minimálních změn, řádově jednotky kusů, viz obrázek č. 5. Změny způsobené v počtech byly dány změnou počtu pronajímaných rybníků, tedy rybníků, které nejsou ve vlastnictví RT, a. s., ale byly pronajímány od jiných subjektů za účelem hospodaření. V roce 2004 RT, a. s. hospodařilo se 78 rybníky, kdy v roce 2006 bylo původním majitelům navráceno 8 rybníků, a následujících 5 let se počet rybníků nezměnil. V roce 2011 se daný počet opět zvýšil, a to o 3 kusy vodních děl, avšak nově získané rybníky společnost sama vlastní, nikoliv má v pronájmu od jiných subjektů.
26
Celkový počet rybníků v letech 2004 - 2012 dle povodí 80 Počet rybníků (ks)
70 60 50 40
Povodí Moravy
30
Povodí Vltavy
20 10 0 2004
2005
2006
2007
2008 Rok
2009
2010
2011
2012
Obrázek 5: Celkový počet rybníků v letech 2004 - 2012 dle povodí (zdroj: vlastní zpracování)
Společnost RT, a.s. využívá své rybníky z větší části k produkci a chovu ryb. Dále pak některé lze popsat jako vodohospodářsky účelné a se zvýšenou funkcí v rámci ochrany přírody a krajiny. Nechybí zde ani rybníky pro rekreační a sportovní vyžití. Průměrný stav využití rybníků za sledované období 2004 - 2012 dle jejich funkce popisuje obrázek č. 6. Ochrana přírody a krajiny 6%
Vodohospodářsky významné 6%
Rekreační funkce 5% Produkční funkce 83%
Obrázek 6: Využití a funkce rybníků analyzovaného území (zdroj: vlastní zpracování)
Z obrázku č. 6 je zřejmé, že produkční (rybochovná) funkce převládá z 83 % nad ostatními druhy využití rybníků. Tato skutečnost je dána tím, že produkce je zaměřená na tradiční rybu druh kapr obecný, a to z důvodu stability trhu s touto komoditou, zvládnutého systému výroby. Tomuto druhu je podřízeno v podstatě veškeré rybářské hospodaření. Roční výlov ryb dosahuje necelých 400 tun, kdy největší podíl tvoří kapr obecný.
27
Struktura výlovu tržních ryb v letech 2004 - 2012 100% 90% 80% Počet ryb v %
70% 60% 50%
Ostatní
40%
Pstruh
30%
Kapr
20% 10% 0% 2004
2005
2006
2007
2008 Rok
2009
2010
2011
2012
Obrázek 7: Struktura výlovu tržních ryb analyzovaného území (zdroj: vlastní zpracování)
V letech 2007 a 2008 vystoupal podíl tzv. vedlejších ryb nad 20 % podílu výlovu všech tržních ryb (obrázek č. 7). Z důvodu problematické realizace (prodeje) produkce vedlejších ryb bylo zpětně upuštěno od jejich výroby a v současné době se jejich poměr pohybuje na cca 15 %. Přestože produkce vedlejších ryb poklesla, je RT, a. s. jeden z největších producentů vedlejších druhů ryb v ČR. Mezi vedlejší ryby, které společnost produkuje, řadíme Lína obecného, Amura bílého, Candáta obecného, Štiku obecnou, Síh, Peleď, Plotici a Perlína. Tržní ryby si lze zakoupit přímo na sádkách v Lipnici, kde jak již bylo zmíněno dříve, společnost sídlí, dále i v přímo v provozovnách a na samotných střediscích. Současné ceny tržních ryb jsou uvedené v následující tabulce. Jelikož v Lipnici se nachází všechny složky organizační struktury, je zde kapacita ryb a prodeje největší ze všech ostatních středisek analyzovaného území. Tabulka 4: Ceny při prodeji tržních ryb
Tržní ryby
Velikost (kg)
Tržní cena Kč/kg (včetně DPH)
Kapr
1,5-3
59,-
Amur
1,5-3
89,-
Lín
0,2-0,5
99,-
Pstruh
0,2-0,5
125,-
Zdroj: fisch.cz
28
4.4 Rybníky V současné době RT, a. s. disponuje na území ORP Dačice 72 rybníky. Jak bylo již uvedeno, rybníky, se kterými společnost hospodaří, slouží jak k rybochovným, tak i dalším účelným využitím. Přestože z větší části převládá rybochovná (produkční) funkce, tak v další kapitole, která se zabývá detailním popisem 5 největších rybníků analyzovaného území, lze rybníkům připsat i jiné využití, např. se zvýšenou rekreační či vodohospodářsky významnou funkcí (tabulka č. 5). Následující obrázek č. 8 je přehledem všech rybníků RT, a. s. v zájmovém území.
Obrázek 8: Mapa ORP Dačice s celkovým počtem rybníků RT, a. s. (zdroj: vlastní zpracování)
29
Níže popisovaná vodní díla se nachází severozápadně od Dačic, kromě Rudoleckého rybníka, který leží na západ od Dačic. Tabulka 5: Přehled pěti největších rybníků
Pořadí
Název rybníka
Výměra (ha) Povodí
1
Velkomeziříčský
33,7397
Vltava
Horní Meziříčko
2
Strany
18,1631
Vltava
Studená
3
Novodvorský
16,4511
Morava
Volfířov
4
Chytrov
15,762
Morava
Volfířov
5
Rudolecký
12,306
Morava
Český Rudolec
Obec
Zdroj: vlastní zpracování
Z celkové plochy rybníků RT, a. s. na území ORP Dačice, která činí 267, 57 ha, zabírají následující vodní díla cca 40 % vodní plochy. RT, a. s. užívá vodní díla na základě rozhodnutí příslušných vodoprávních úřadů (tzv. povolení nakládání s vodami). Toto rozhodnutí mimo jiné konstatuje, že rybník byl vybudován před rokem 1955 a jako vodohospodářské dílo se považuje za stavebně povolený a zkolaudovaný. 4.4.1 Rybník Velkomeziříčský 4.4.1.1 Obecná charakteristika vodního díla Velkomeziříčský rybník leží na západním okraji obce Horní Meziříčko, jižně od obce Studená. Hlavním přítokem rybníka je Hamerský potok. Vedlejším přítokem je potok Studentský a několik bezejmenných přítoků z výše položených rybníků, kdy odtok z rybníka je pouze do Hamerského potoka. Rybník se rozkládá na dvou parcelách, parcelní čísla 188/1 a 241 v katastrální území Horní Meziříčko o celkové výměře 33, 7397 ha (příloha č. 3)
30
Obrázek 9: Velkomeziříčský rybník (zdroj: www.mapy.cz)
4.4.1.2 Technické parametry, výpustné zařízení a BP vodního díla Hráz daného rybníka je 110 m dlouhá a 8 m vysoká (příloha č. 4). Rybník Velkomeziříčský je zařazen do III. kategorie z hlediska technicko – bezpečnostního dohledu nad vodními díly (§ 61 zákona č.254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů). Výpustného potrubí, dále jen VP, je ocelové, v celé délce obetonováno armovaným betonem. VP je uzavíráno kanálovým šoupětem, které je osazeno v dolní části v betonové šachty (požeráku), která je umístěna v tělese hráze. Bezpečnostní přeliv (BP) Velkomeziříčského rybníka je umístěn při pravém zavázání hráze (příloha č. 5). BP je nehrazený, kašnového typu a tvoří ho pevná betonová přelivná hrana o délce 18 m. Výška přelivné hrany je na úrovni normální hladiny. Před přelivem je osazena česlová ocelová česlová stěna s přístupovou lávkou. Ve stěně přelivu je osazeno potrubí, které převádí vodu na náhonu na malou vodní elektrárnu. BP je konstruován na bezpečné převedení tzv. stoleté vody (Q100) bez jakékoliv nutnosti manipulace na vodním díle. 4.4.1.3 Účel a využití vodního díla Velkomeziříčský rybník jde právoplatného nakládání s vodami účelně využíván prioritně k chovu ryb. Vzhledem ke své výměře se jedná také o vodohospodářsky významné vodní dílo z hlediska akumulace vody a protipovodňové ochrany, která spočívá ve vyu31
žití retenčního objemu díla. Pro daný rybník byla v květnu roku 2012 vypracována studie pro hypotetický případ protržení hráze za povodní. Při protržení hráze tohoto rybníka vznikne povodňová vlna zvláštní povodně, a je nutno evakuovat obyvatele objektů ležících v rozlivu povodně. Území ohrožené touto zvláštní povodní a možný rozliv vody je znázorněno obrázkem č. 10. Akumulovaná voda je využívána i k energetickým účelům, tedy voda je odebírána na malou vodní elektrárnu. Samozřejmě plní rybník i ostatní mimoprodukční funkce, např. krajinotvorný a estetický význam.
Obrázek 10: Rozliv zvláštní povodně Velkomeziříčského rybníka (zdroj: Vodní díla - TBD a. s., Brno)
Vzhledem k velikosti rybníka by dalším možným využitím byli vodní sporty, jako je např. windsurfing, vodní lyžování či wakeboarding, který je kombinací vodního lyžování a technik snowboardingu. Rybník je přehrazen malým můstkem, po kterém vede cyklotrasa (obrázek č. 10). Tudíž by bylo vhodné v okolí rybníka, konkrétně na levém břehu od hráze, vybudovat rekreační zázemí v podobě laviček, popř. stolků z přírodního materiálu. Daný rybník je dominantou nejen pro obec Horní Meziříčko, ale pro celé zájmové území. 4.4.1.4 Rybářské využití rybníka Z pohledu rybářského využití a výroby zastává Velkomeziříčský rybník úlohu hlavního rybníka, tedy převážně je určen k chovu a produkci tržních (konzumních) ryb. Obsádka ryb je tvořena hlavně kaprem obecným (hlavní ryba). Přisazovány jsou vedlejší druhy ryb zejména dravých druhů, např. štika obecná či candát obecný, a to z důvodu elimina-
32
ce plevelných druhů ryb - plotice obecná, okoun obecný, slunka obecná, střevlička východní. Systém výroby je hlavně jednohorkový, což znamená, že obsádka nasazována pouze na jednu vegetaci. Dvouhorkový systém (nasazování obsádky na dvě vegetační období) je využíván pouze výjimečně. Výlovy rybí obsádky probíhají vždy na podzim. Pro rybník je vydána výjimka dle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, k aplikaci závadných látek a je tedy možné přikrmování rybí obsádky. 4.4.1.5 Opravy, meliorace a rekultivace vodního díla V roce 2009 došlo v hrázi rybníka k havárii. V důsledku porušené výpustné roury, kdy původní byla dřevěná, docházelo při vypuštění k vymílání materiálu z tělesa hráze a vytvořila se v tělese hráze tzv. kaverna. Vznikem kaverny došlo k vytvoření propadliny v hrázi. Havárie byla okamžitě řešena stabilizací vodního díla, tedy v zavezení vzniklé propadliny hrubým lomovým kamenem, viz obrázek č. 11.
Obrázek 11: Oprava hráze Velkomeziříčského rybníka (zdroj: Vodní díla - TBD a. s., Brno)
V roce 2011 proběhla celková oprava tělesa hráze, jež spočívala v její rozšíření tak, aby odpovídala požadavkům zejména na silniční dopravu, neboť po koruně hráze vede místní komunikace. Dále byla provedena celková rekonstrukce výpustného zařízení. Byla otevřena hráz v místě uložení původní dřevěné roury, kdy roura byla odstraněna.
33
Velkomeziříčskému rybníku bylo dále vybudováno kompletně nové výpustné zařízení, oprava se týkala i BP. Původní hrazený (stavidlový) přeliv byl odstraněn a vybudoval se zde zcela nový nehrazený BP s pevnou přepadovou hranou o celkové délce 18 m. BP je dimenzován na převedení návrhového průtoku Q100 , tedy tzv. stoleté vody a v případě povodní není nutné provádět žádné manipulace. V rámci opravy došlo i částečnému odstranění sedimentu ze zdrže rybníka, kdy bylo odtěženo 30 000 m3 sedimentu a to v části zdrže navazující přímo na těleso hráze. 4.4.2 Rybník Strany 4.4.2.1 Obecná charakteristika vodního díla Vodní dílo se nachází jižně od obce Studená. Rybník nemá hlavní přítok, nýbrž několik přítoků tvořených bezejmennými toky a z výše položených rybníků. Rybník Strany, též nazývaný „Strana“, je tvořen ze dvou částí, tzv. Strany velké a Strany malé, které mají společnou hráz (příloha č. 6). Rozdělení na dvě části tvoří malá mezihráz, ve které je umístěn objekt k přepouštění vody viz příloha č. 7. Obě části mají vlastní výpustné zařízení, avšak společný bezpečnostní přeliv. Voda z obou částí rybníka odtéká do Studentského potoka. Rybník se rozkládá na parcele č. 896 katastrálního území Olšany o celkové výměře díla 18,16 ha. Pro rybník byla vydána výjimka dle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, k aplikaci závadných látek a je tedy možné přikrmování rybí obsádky.
Obrázek 12: Rybník Strany (zdroj: www.mapy.cz)
34
4.4.2.2 Technické parametry, výpustné zařízení a BP vodního díla Délka hráze rybníka je 420 m a výška 5, 5 m. Z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly je rybník zařazen do IV. kategorie. Rybník Strany má dvě samostatná VP, jak pro část Strany malé, tak pro část druhou Strany velké. BP je umístěn v levém zavázání hráze a nazývá se tzv. zemní (jalový) nehrazený s přepadovou hranou o šířce 1,7 m. Odpad od přelivu je v rostlém terénu tvořený otevřeným korytem lichoběžníkového profilu, pod hrází je pak zpevněn betonovou dlažbou. 4.4.2.3 Účel a využití vodního díla Daný rybník je dle právoplatného povolení o nakládání s vodami prioritně určen k chovu ryb. Vzhledem ke své výměře se také jedná o vysoce významné vodohospodářské dílo z hlediska akumulace vody a protipovodňové ochrany, která spočívá ve využití retenčního objemu díla. V minulosti byl daný rybník využíván pro chov kachen. Příloha č. 8 zobrazuje dodnes dochovanou kachní farmu. V budoucnu by bylo možné využít tento rybník jako místo pro sportovní rybaření, jež se v posledních letech stalo velmi atraktivní záležitostí a v dané lokalitě taková místa pro rybaření chybí. Rybníka Strany Velké je využíván k produkci tržního kapra i některých vedlejších ryb, např. lín, amur, candát. Byla by zde možnost rozšířit obsádku o pestřejší nabídku ryb vedlejších a tím zvýšit zájem o sportovní rybolov. Dané místo zatím není vhodné pro rekreaci. Rybník Strany Velké je obklopen stromy z obou stran mělkých břehů, v současné době se zde nenabízí možnost vybudování rekreační pláže apod. 4.4.2.4 Rybářské využití vodního díla Z hlediska rybářské výroby jde o tzv. rybník hlavní, který je využíván k produkci násadových ryb. Díky tomu, že jsou rybníky rozděleny malou mezihrází, je možné každou část rybníka využít pro jiný druh obsádky. Část rybníka Strany malé je využívána k produkci ročního candáta. Konkrétněji jsou zde nasazována embrya candáta Ca0 a přisazen je kapr kategorie K2 nebo K3 tak, aby byla co nejlépe využita produkce rybníka. Část rybníka Strany velké, jak již bylo zmíněno výše, je využita k produkci tržního kapra s přídavkem vedlejších ryb např. lín, amur, candát. 35
Obsádka je nasazována pouze na jednu vegetaci, tedy je využíván systém jednohorkový. Dvouhorkový systém je využíván pouze výjimečně, a to případě jsou-li obě části rybníka využity k produkci kapra s menším poměrem vedlejších ryb (lín, amur, candát). 4.4.2.5 Opravy, meliorace a rekultivace vodního díla V roce 2005 proběhla oprava výpustného zařízení části Strany velké. Dřevěné výpustné potrubí bylo ponecháno. Potrubí bylo uzavíráno dvěma čepy, a to horním a dolním, přičemž horní čep byl odstraněn a nahrazen vřetenovým šoupátkem s ocelovým kolenem. Důvodem opravy byla možnost lepší regulace odtoku při vypouštění rybníka. V roce 2011 byla zrealizována kompletní výměna výpustného zařízení části Strany malé. Původní dřevěné potrubí uzavírané dřevěným ponořeným požerákem bylo odstraněno a nahrazeno PP rourou s osazeným betonovým požerákem do návodní strany hráze (viz technický popis výpustného zařízení). Další záznamy, např. o odbahnění nejsou dochovány. 4.4.3 Rybník Novodvorský 4.4.3.1 Obecná charakteristika vodního díla Rybník Novodvorský leží na jih od obce Volfířov. Dané vodní dílo nemá hlavní a vedlejší přítok. Mluvíme o rybníku na tzv. první vodě, což znamená, že je zásobován pouze z pramenů lesů. Lépe řečeno jde o rybník „nebesák“, který je závislý na množství spadlých srážek. Při nedostatku srážek, zejména v zimním období, je rybník pod úrovní normální hladiny. Vodní dílo se rozprostírá na parcele č. 1 636/1 katastrálního území obce Volfířov. Celková výměra rybníka je 16,45 ha viz příloha č. 9. Pro rybník byla vydána výjimka dle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách k aplikaci závadných látek, z níž vyplývá, že je možné přikrmování rybí obsádky a aplikace hnojiv pro zvýšení produkce rybníka.
36
Obrázek 13: Novodvorský rybník (zdroj: www.mapy.cz)
4.4.3.2 Technické parametry, výpustné zařízení a BP vodního díla Novodvorský rybník má hráz dlouhou 250 m při výšce 5, 5 m a je zahrnut do IV. kategorie z hlediska technicko - bezpečnostního dohledu nad vodními díly. Výpustné zařízení je vytvořeno ocelovým požerákem a usazeno do návodní strany hráze, přesněji těsně ke koruně hráze. BP je tvořen tzv. jalovým splavem, neboli průjezdnou sníženinou při pravém zavázání hráze, která je zpevněna kamenným pohozem (příloha č. 10). Přeliv slouží jenom pro případ velkých vod a při normálních průtocích je přeliv suchý. Normální hladina je udržována výpustným zařízením, tedy požerákem. 4.4.3.3 Účel a využití vodního díla Rybník slouží dle právoplatného rozhodnutí soudem v Jindřichově Hradci o nakládání s vodami k produkci a chovu ryb. Novodvorský rybník je jeden z nejvýznamnějších rybníků z hlediska rybářského hospodaření. Vodní dílo je situováno v příjemném přírodním prostředí, jež obklopují z pravého i levého břehu louky. Zastává tedy i mimoprodukční funkce. Kromě chovu ryb zastává také krajinotvornou a estetickou funkci. V budoucnu by rybník mohl sloužit občanům i široké veřejnosti k rekreačním účelům. Okolí rybníka je příhodným místem k vybudování rekreačního zázemí, např. vystavění rekreačních chatek pro rodiny s dětmi nebo dřevěné chatky či stany sloužící k letním dětským táborům. Součástí by bylo plně vybavené středisko se sociálním zařízením, s 37
dětským popř. i volejbalovým hřištěm a v neposlední řadě i místem pro parkování karavanů. Novodvorský rybník spadá do územního systému ekologické stability (ÚSES) a to díky je bohaté fauně a flóře, která se zde nachází, např. skokan krátkonohý, ropucha, rosnička, pták moták pochop, jehož hnízdištěm jsou rákosí, potápka roháč, potápka černokrká, čolek obecný a čolek velký. Z rostlin je na levém břehu rákos obecný, dále zblochan vodní a zevar zpřímený. Pokud by byl brán ohled na současné obojživelníky a rostliny současně se snížením produkční funkce daného rybníky, měl by daný rybník vzhledem k současnému litorálu možnost být vyhlášen maloplošným chráněným územím. 4.4.3.4 Rybářské využití vodního díla Z hlediska rybářské výroby jde o tzv. rybník hlavní, tedy je využíván k produkci tržních ryb. Obsádku tvoří kapr K2 nebo K3. Přisazovány jsou i vedlejší druhy ryb, zejména embrya candáta Ca0, lín a amur. Systém výroby je z hydrologických důvodů dvouhorkový, neboť na prvním horku po předešlém podzimním výlovu je velice často rybník pod normální hladinou. Z toho důvodu je prvním rokem ponechán bez výlovu tak, aby následující vegetaci dotekl na normální hladinu a mohla být optimálně využita produkční kapacita rybníka. Výlov rybníka probíhá vždy na podzim. 4.4.3.5 Opravy, meliorace a rekultivace vodního díla V roce 2001 byla provedena celková rekonstrukce výpustného zařízení. Původní dřevěné VP bylo včetně dřevěného ponořeného požeráku odstraněno a nahrazeno současným výpustným zařízením (viz technický popis výpustného zařízení). Odbahňování a meliorace rybníka nebyly v předchozích dvaceti letech prováděny. 4.4.4 Rybník Chytrov 4.4.4.1 Obecná charakteristika vodního díla Rybník Chytrov se nachází asi 1 km severozápadně od obce Brandlín. Malá vodní nádrž Chytrov je napájena pouze jedním, hlavním přítokem, který se nazývá Bolíkovský potok. Nádrž se rozkládá na parcele č. 626 katastrálního území Brandlín o výměře 15, 76 ha viz příloha č. 11.
38
Obrázek 14: Rybník Chytrov (zdroj: www.mapy.cz)
4.4.4.2 Technické parametry, výpustní zařízení a BP vodního díla Délka hráze rybníka Chytrov je 230 m při výšce 6 m. Podle § 61 zákona č.254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů je vodní dílo zařazeno do IV. kategorie z hlediska technicko - bezpečnostního dohledu nad vodními díly. Výpustné zařízení je vytvořeno ocelovým požerákem a je vsazeno do návodní strany hráze. Přístup k požeráku je po ocelové lávce. BP je umístěn v levém zavázání hráze a je tvořen betonovým prahem, který navazuje přímo na mostní propustek (příloha č. 12). Výškou přelivné hrany přelivu je dána normální hladina. Navazující skluz pod konstrukcí mostu je betonový. 4.4.4.3 Účel a využití vodního díla Vzhledem k tomu, že je rybník prioritně využíván k chovu ryb, jedná se i o vodohospodářsky významné vodní dílo. Rybník Chytrov má i zvýšenou rekreační funkci. V jeho blízkosti se nachází rekreační oblast s penzionem „Chytrov“, který je znázorněn přílohou č. 13. Vodní nádrž má travnatý břeh, písčité vstupy, bahnité dno, přičemž nejlepší vstup do rybníka je na východní straně z pláže rybníka. Mezi rekreační vyžití zde například patří: nohejbal, tenis, stolní tenis či vodní sporty (windsurfing a jiné). Dále rybník plní funkci zásobárny vody pro rybní sádky Lipnice, neboť se nachází na toku, který zásobuje tyto rybí sádky vodou.
39
Účel a využití daného rybníka je maximální. Možným návrhem na změnu je inovace rekreační oblasti v podobě úpravy okolního terénu, kde by pak bylo možné vystavět nové chaty v okolí penzionu. Za vhodné by se považovalo rozšířit a upravit stávající pláž, dále zrenovovat u penzionu dětského hřiště a připojit k němu i další atrakce v podobě moderních skluzavek či prolézaček. 4.4.4.4 Rybářské využití vodního díla Přestože rybník Chytrov má zvýšenou rekreační funkci, zůstává hlavním využitím rybníka chov a produkce ryb, přesněji je užíván k produkci tržních ryb. Obsádku tvoří kapr K2 nebo K3, přisazovány jsou i vedlejší druhy ryb, zejména candát nebo štika pro eliminaci plevelných druhů ryb, jako je např. okoun, plotice, perlín, kterými je rybník „dotován“ z výše položených rybníků. Systém výroby je hlavně jednohorkový, z části také dvouhorkový. Z důvodu zásobování rybích sádek vodou je rybník loven vždy jako poslední a jeho vypouštění probíhá postupně tak, aby mohlo být maximum vody využito pro sádkování ryb. Pro rybník byla vydána výjimka dle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách k aplikaci závadných látek, že je tedy možné přikrmování rybí obsádky. 4.4.4.5 Opravy, meliorace a rekultivace vodního díla V roce 1990 byla provedena celkové rekonstrukce původního dřevěného VP včetně dřevěného čepu. VP bylo odstraněno a nahrazeno současným výpustným zařízením (viz technický popis). Odbahňování a meliorace rybníka nebyly dosud prováděny. 4.4.5 Rybník Rudolecký 4.4.5.1 Obecná charakteristika vodního díla Rudolecký rybník se nachází na severozápadním okraji obce Český Rudolec. Hlavním přítokem rybníka je Radíkovský potok. Vedlejší přítok je tvořen melioracemi několika okolních pozemků. Odtok z rybníka vede pouze do Radíkovského potoka. Rybník se rozkládá na parcele č. 298 katastrálního území obce Český Rudolec o celkové výměře 12,25 ha. Pohled na Rudolecký rybník je znázorněn přílohou č. 14.
40
Obrázek 15: Rudolecký rybník s přilehlým okolím (zdroj: www.mapy.cz)
4.4.5.2 Technické parametry, výpustné zařízení a BP vodního díla Hráz Rudoleckého rybníka je 5,5 m vysoká a 196 m dlouhá. Podle § 61 zákona č.254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů, je zařazen do IV. kategorie z hlediska technicko-bezpečnostního dohledu nad vodními díly. Rybník má železobetonové výpustné zařízení, které je vsazeno do návodní strany hráze a je osazeno kanálovým šoupětem (příloha č. 15). BP vodního díla je hrazený dvěma ocelovými stavidly těžitelnými pomocí ocelových závitových tyčí umístěných v ocelové konstrukci a nachází se při pravém zavázaní hráze (příloha č. 16). Přístup k stavidlům je po ocelové manipulační lávce, která je součástí konstrukce přelivu. Těleso přelivu je vyzděno z kamenné dlažby a zdiva. Tažitelnost stavidel je až nad maximální hladinu, tedy hladinu při průchodu návrhové stoleté vody (Q100). 4.4.5.3 Účel a využití vodního díla Rudolecký rybník, jak již bylo zmíněno výše, je přednostně využíván k chovu ryb. Dále lze rybník označit za významné vodohospodářské dílo. V budoucnu by daný rybník mohl být využíván za účelem sportovního rybaření či vodního lyžování. Vodní dílo se nachází přímo v obci Český Rudolec, jež je v letních měsících obklopen mnoha turisty díky cyklotrase vedoucí přímo po hrázi rybníka a dalším turistickým trasám, které obcí prochází (obrázek č. 15). S navrhovanými využitími by se 41
pak obec mohla stát atraktivnější a zajímavější pro turisty, což by především uvítali místní majitelé penzionů. 4.4.5.4 Rybářské využití vodního díla Stejně jako u předešlých dvou rybníků je hlavním využitím rybníka chov a produkce ryb. Z pohledu rybářské výroby je daný rybník nazýván „výtažník“, tedy rybník určený k produkci násadových ryb. Obsádka ryb je tvořena hlavně kaprem (hlavní ryba), přičemž je nasazován kapří plůdek K1 k produkci násady K2. Systém výroby je hlavně jednohorkový (obsádka na jednu vegetaci). Dvouhorkový systém je využíván pouze výjimečně a to v případě, že je část obsádky odlovena na plné vodě. Výlovy rybí obsádky probíhají na jaře. Pouze při dvouhorkovém systému je možný podzimní výlov. Pro vodní dílo je vydána výjimka dle § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, k aplikaci závadných látek a je tedy možné přikrmování rybí obsádky. 4.4.5.5 Opravy, meliorace a rekultivace vodního díla Z důvodu celkového zabahnění rybníka a špatného stavu funkčních objektů bylo v roce 2009 a 2010 přistoupeno k celoplošnému odbahnění a generální opravě výpustného zařízení, BP a tělesa hráze. V rámci oprav došlo ke kompletní výměně výpustného zařízení a ke zpevnění hráze. Původní dřevěná roura uzavíraná čepem byla odstraněna a vyměněna za nové výpustné zařízení (viz technické parametry vodního díla). BP s dřevěnými konstrukcemi byl odstraněn a nahrazen ocelovými konstrukcemi. Kapacita přelivu je dimenzována na průchod stoleté vody (Q100). Odtěženo bylo v rámci celoplošného odbahnění 79 000 m3 sedimentu.
42
5 Závěr Rybníkářství České republiky je specifickým zemědělským oborem, který má svoji dlouholetou a historickou tradici. Na našem území jsou známými centry rybníkářství oblast Třeboňska, Jindřichohradecka a Pardubicka. Rešerší odborné literatury bylo zjištěno, že někteří autoři datují počátek rozvoje rybníkářství v českých zemích od 13. století, tedy v dobách vlády Přemyslovců. Jiní tuto tezi vyvrací a připisují vznik rybníkářství na našem území už v 8. století za dob říše Velkomoravské. Významnou oblastí je také Dačicko, kde rybníky vznikaly podle zmíněných pramenů pravděpodobně ve stejném období jako na Telčsku a Jindřichohradecku, tedy 10. a 11. V první polovině 15. století bylo Dačicko jednou z největších rybníkářských oblastí na Moravě. Tímto faktem lze podložit skutečnost, že tradice rybnikářství v ORP Dačice je postavena na těchto historických základech. Hlavním cílem terénního šetření byly rybníky, jež obhospodařuje společnost RT, a. s. Daný subjekt disponuje největším počtem rybníků na Dačicku. Během uplynulých let 2004 – 2012 se počet rybníků v zájmovém území výrazně nezměnil. Vodní díla se v současné době nacházejí v dobrém technickém stavu. U všech objektů došlo v předešlých letech k opravám. Ve většině případů probíhaly úpravy z důvodu zastaralých a méně funkčních výpustních zařízení, které by nahrazeny novými a modernějšími aparáty. Kromě Rudoleckého a Velkomeziříčského rybníka dosud u ostatních vodních ploch neproběhly meliorace ve formě odbahnění, tudíž lze předpokládat, že dna rybníků mohou být zanesena. Dále bylo zjištěno, že jsou zde rybníky využívány především za účelem chovu ryb. Produkce ryb je zaměřena na tradiční druh ryby kapr obecný, neboť trh s touto komoditou je dlouhodobě stabilní a konkurenceschopný. Převážná část popisovaných vodních ploch slouží k více účelům. Kromě chovu a produkce se u vodních děl vyskytuje zvýšená rekreační funkce, dále jsou vodohospodářsky významné vzhledem ke své velikosti či vytváří společně s krajinou, do níže jsou situovány, estetický a krajinotvorný prvek. Velice významným rybníkem v rámci protipovodňové ochrany je rybník Velkomeziříčský, pro který byla v roce 2012 vypracována studie na základě hypotetického protržení hráze za povodně.
43
Výše popisovaná vodní díla byla vybrána především na základě jejich významu, které pro danou oblast plní jak z pohledu produkční, tak mimoprodukční funkce rybníků. Jednotlivý objektům byly navrženy následující možnosti změn ve využití:
Velkomeziříčský rybník – vzhledem k velikosti rybníka by dalším možným využitím byly vodní sporty (windsurfing, vodní lyžování); dále vybudování rekreačního zázemí v podobě laviček, popř. stolků z přírodního materiálu na levém břehu rybníka, neboť tudy prochází cyklistická trasa a okolí rybníka by se tak stalo příjemným a atraktivním místem pro odpočinek turistů,
Rybník Strany – v budoucnu by bylo možné rybník využít jako místo pro sportovní rybaření a rozšířit tak stávající obsádku o více vedlejších druhů ryb; okolí rybníka není vhodné pro rekreaci z důvodu stromů, které se nacházejí podél levého břehu rybníka Strany velké a částečně i pravého břehu hráze rybníka Strany malé, neboť jejich odstranění by bylo velmi nákladné a vodní dílo by tím ztratilo svojí dosavadní estetickou i krajinotvornou funkci,
Novodvorský rybník – rybník je situován v otevřené zemědělské krajině a příjemným a klidným prostředí, tudíž by zde bylo vhodné vybudovat rekreační oblast, která by sloužila nejen k rekreaci rodin s dětmi, ale i např. pro dětské letní tábory; daný rybník spadá do územního systému ekologické stability vzhledem k jeho pestré fauně a flóře, jež rybník obývá, tudíž by se v budoucnosti při zohlednění k daným biologickým hodnotám mohl stát maloplošným chráněným územím,
Rybník Chytrov – možným návrhem na změnu je rekultivace okolí v dané rekreační oblasti,
Rudolecký rybník – budoucím využitím vodního díla by se mohl stát sportovní rybolov a vodní sporty (konkrétně vodní lyžování), vzhledem k turistickým trasám, jež vedou po samotné hrázi rybníka, by bylo dané oživení vodními sporty přínosem nejen pro turismus, ale také pro místní majitele penzionů.
44
6 Seznam zkratek BP - Bezpečnostní přeliv MŘ - Manipulační řád ORP - Obec s pověřenou působností RT, a. s. - Rybářství Telč, a. s. VP - Výpustné potrubí
45
7 Seznam obrázků Obrázek 1: Zlatá stoka
12
Obrázek 2: Rybník Rožmberk
15
Obrázek 3: ORP Dačice
23
Obrázek 4: Středisko RT, a. s. se sídlem v Lipnici
26
Obrázek 5: Celkový počet rybníků v letech 2004 - 2012 dle povodí
27
Obrázek 6: Využití a funkce rybníků analyzovaného území
27
Obrázek 7: Struktura výlovu tržních ryb analyzovaného území
28
Obrázek 8: Mapa ORP Dačice s celkovým počtem rybníků RT, a. s.
29
Obrázek 9: Velkomeziříčský rybník
31
Obrázek 10: Rozliv zvláštní povodně Velkomeziříčského rybníka
32
Obrázek 11: Oprava hráze Velkomeziříčského rybníka
33
Obrázek 12: Rybník Strany
34
Obrázek 13: Novodvorský rybník
37
Obrázek 14: Rybník Chytrov
39
Obrázek 15: Rudolecký rybník s přilehlým okolím
41
46
8 Seznam tabulek Tabulka 1: Největší historické rybníky v ČR
13
Tabulka 2: Největší rybníky České republiky v současnosti
15
Tabulka 3: Malé vodní nádrže dle jejich poslání
17
Tabulka 4: Ceny při prodeji tržních ryb
28
Tabulka 5: Přehled pěti největších rybníků
30
47
9 Abecední seznam použité literatury ANDRESKA, J. Rybářství a jeho tradice. 1. vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987. ČÍTEK, J. Rybnikářství. 2. vydání. Praha: Informatorium, spol. s. r. o., 1998. HURT, R. Dějiny rybníkářství na Moravě a ve Slezsku. Ostrava, 1960. HURT, R. Dějiny rybníkářství. Praha, 1960. KOL. AUTORŮ. Naše rybářství. České Budějovice: TYP, 2012. ISBN 978-80-9015107-8. Dostupné z: http://cz-ryby.cz/files/kniha-0.pdf. LIEBSCHER, P., RENDEK, J. Ryby, rybníky, rybníkáři. Česká Republika: Czech edition by Matúšek, 2010. ISBN 978-80-254-8246-9. MÍKA, A. Slavná minulost českého rybnikářství. 1. vydání. Praha: Orbis, 1955. MÍKA, A., ŠTOHL, S. Naše rybníky a přehradní jezera. 1. vydání. Praha: Orbis Praha, 1963. ISBN 11-001-63. NEKUDA, V. Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 1. vydání. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2005. ISBN 80-7275-059-3. NOVÁČEK, J. Péče o rybníky a jejich zařízení. 1. vydání. Praha: Institut výchovy a vzdělávání MZe ČR, 1997. ISBN 80-7105-148-9. POKORNÝ, J. Vodní hospodářství: Stavby v rybářství. Praha: Informatorium, spol. s. r. o., 2009. ISBN 978-80-7333-071-2. ŠÁLEK, J. Rybníky a účelové nádrže. 1. vydání. Brno: VUTIUM, 2001. ISBN 80-2141806-0. ŠTĚPÁN, Václav Josef. Rybnikářství. V Praze: Ministerstvo zemědělství, 1931. TEPLÝ, František. Příspěvky k dějinám českého rybníkářství. Praha, 1937. VÁCLAVÍK, B. Meliorace rybníků. 1. vydání. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1956.
48
VRÁNA, K., BERAN, J. Rybníky a účelové nádrže. 3. vydání. Praha: České vysoké učení technické, 2008. ISBN 978-90-01-04002-7. VRBA, V. Střípky ze života českých, moravských a slezských sportovních rybářů. Rybářství. 2013, č. 2. Dostupné z: http://www.casopisrybarstvi.cz/magazine/display/201302-01. Internetové zdroje
O mikroregionu. Mikroregion Dačicko [online]. 2005 [cit. 2013-06-02]. Dostupné z: http://www.m-dacicko.cz/index.php. Prodej živých ryb. Rybářství Telč, a. s. [online]. CORA computer s. r. o., 2012 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.fisch.cz/cz/zive-ryb. Produkční rybářství. Rybářské sdružení České republiky [online]. [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.cz-ryby.cz/content/default/11. Význam a funkce rybníků. Rybářství Litomyšl, s. r. o. [online]. Eastburger, 2010 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.rybarstvi-litomysl.cz/vyznam-a-funkce-rybniku/. Dále byly v práci využity dokumenty
SMEJKAL, K. Manipulační řád rybníka Strany, 2005. SMEJKAL, K. Manipulační řád Novodvorský rybník, 1994. ŠEDIVÝ, V. Manipulační a provozní řád Velkomeziříčský rybník, 2011. ŠEDIVÝ, V. Manipulační a provozní řád Rudolecký rybník, 2009. ŠEDIVÝ, V. Manipulační řád rybníka Chytrov, 1994. VODNÍ DÍLA – TBD, a. s. Vodní dílo Velkomeziříčský rybník – Území ohrožené zvláštní povodní. Brno, 2012. Základní vodohospodářská mapa ČR, 1 : 50 000.
49
10 Seznam příloh Příloha 1: ORP Dačice Příloha 2: Moderní vyplastované bazény pro skladování ryb Příloha 3: Letecký pohled na rybník Velkomeziříčský Příloha 4: Hráz Velkomeziříčského rybníka Příloha 5: Bezpečnostní přeliv Velkomeziříčského rybníka Příloha 6: Letecký pohled na rybník Strany Příloha 7: Objekt na mezihrázi rybníků Velké a Malé Strany Příloha 8: Kachní farma a zásobník na krmivo pro ryby při rybníku Strany Příloha 9: Letecký pohled na Novodvorský rybník Příloha 10: Bezpečnostní přeliv Novodvorského rybníka Příloha 11: Letecký pohled na rybník Chytrov Příloha 12: Bezpečnostní přeliv rybníka Chytrov Příloha 13: Penzion Chytrov Příloha 14: Letecký pohled na Rudolecký rybník Příloha 15: Výpustné zařízení Rudoleckého rybníka Příloha 16: Bezpečnostní přeliv Rudoleckého rybníka
50
Přílohy Příloha 1: ORP Dačice
Zdroj: http://www.m-dacicko.cz/page.php?fp=o-mikroregionu
Příloha 2: Moderní vyplastované bazény pro skladování ryb
Zdroj: http://www.fisch.cz/cz/fotogalerie/category/4-sidlo Příloha 3: Letecký pohled na rybník Velkomeziříčský
Zdroj: vlastní fotodokumentace
Příloha 4: Hráz Velkomeziříčského rybníka
Zdroj: vlastní fotodokumentace Příloha 5: Bezpečnostní přeliv Velkomeziříčského rybníka
Zdroj: vlastní fotodokumentace
Příloha 6: Letecký pohled na rybník Strany
Zdroj: vlastní fotodokumentace Příloha 7: Objekt na mezihrázi rybníků Velké a Malé Strany
Zdroj: vlastní fotodokumentace
Příloha 8: Kachní farma a zásobník na krmivo pro ryby při rybníku Strany
Zdroj: vlastní fotodokumentace Příloha 9: Letecký pohled na Novodvorský rybník
Zdroj: vlastní fotodokumentace
Příloha 10: Bezpečnostní přeliv Novodvorského rybníka
Zdroj: vlastní fotodokumentace Příloha 11: Letecký pohled na rybník Chytrov
Zdroj: vlastní fotodokumentace
Příloha 12: Bezpečnostní přeliv rybníka Chytrov
Zdroj: vlastní fotodokumentace Příloha 13: Penzion Chytrov
Zdroj: vlastní fotodokumentace
Příloha 14: Letecký pohled na Rudolecký rybník
Zdroj: vlastní fotodokumentace Příloha 15: Výpustné zařízení Rudoleckého rybníka
Zdroj: vlastní fotodokumentace
Příloha 16: Bezpečnostní přeliv Rudoleckého rybníka
Zdroj: vlastní fotodokumentace