Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta ___________________________________________
Varianty financování neziskových organizací působících v sociální oblasti Diplomová práce
Vedoucí práce: Ing. Jan Ostřížek
Bc. Magda Vondálová Brno 2010
Děkuji tímto Ing. Janu Ostřížkovi za vedení a pomoc při zpracování této diplomové práce. Děkuji také neziskové organizaci Diecézní charita Brno, která mi poskytla potřebné materiály k vytvoření praktické částí mé práce. Především pak Mgr. Bořivoji Sekaninovi, který mi ochotně poskytl dané informace a cenné rady.
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 28. května 2010
.………………………..
Abstrakt Diplomová práce „Varianty financování neziskových organizací působících v sociální oblasti“ se zabývá prověřením různých variant financování neziskových organizací. Kromě dotací poskytovaných státem a Evropskou unií se také zaměřuje na fundraisingové aktivity a další možnosti získávání financí. Teoretická část práce se zabývá jednotlivými ministerstvy, Evropskou unií a jejich dotačními programy. Praktická část práce je zaměřena na Diecézní charitu Brno, která se zaobírá především sociálními problémy. Dotační programy a další prostředky, které je možné využít pro získání dalších peněžních prostředků jsou vybrány s ohledem na činnost této organizace. V závěru jsou další možnosti získání dalších prostředků pro Diecézní charitu označeny jako pozitivní a přínosné pro neziskovou organizaci.
Klíčová slova Evropská unie, dotace, fundraising, nezisková organizace, sociální problémy.
Abstract The thesis "Variations of funding of non-profit organization involved in social issues” is exploring various options for funding of non-profit organization. Apart from the subsidies provided by the State and the European Union will also focus on fundraising activities and other options for obtaining finance. The theoretical part deals with the various ministries, the European Union and the subsidy program. The practical part is aimed at Diocesan charity Brno, which mainly deals with social problems. Grant programs and other resources that can be used to obtain additional funds are selected with respect to the activities of this organization. In conclusion, the additional possibility of obtaining additional funds for the Diocesan Charity are identified as positive and beneficial for non-profit organization.
Klíčová slova European Union, fundraising, non-profit organization, social problems, subsidy
Obsah Seznam tabulek Seznam grafů
…………………………………………………………………………… 6 ……………………………………………………………………………... 7
Seznam schémat
…………………………………………………………………………... 7
Seznam použitých zkratek
………………………………………………………………... 8
1
Úvod a cíl práce ………………………………………………………………….. 9
2
Metodika 2.1
3
………………………………………………………………………… 11
Základní terminologie
………………………………………………….. 11
Neziskové organizace v České republice 3.1
Historie neziskových organizací
3.2
Neziskové organizace
……………………………………… 12 ………………………………………..... 12
……………………………………………………. 13
3.2.1 Definice neziskových organizací ………………………………… 14 3.2.2 Legislativní úprava neziskových organizací ……………………… 28 3.2.3 Neziskové organizace se sociálním zaměřením ………………….. 20 3.3
Financování neziskových organizací 3.3.1 3.3.2 3.3.3 3.3.4 3.3.5 3.3.6 3.3.7 3.3.8
4
……………………………………. 21
Státní instituce a samospráva …………………………………… Evropská unie ….…………………………………………………. Nadace a nadační fondy …………………………………………... Firmy a soukromý sektor ………………………………………..... Individuální dárci ………………………………………………..... Vlastní činnost …………………………………………………..... Dobrovolnictví ……………………………………………………. Fundraising ………………………………………………………...
21 25 26 26 27 27 27 28
Vlastní práce …………………………………………………………………….. 32 4.1
Diecézní charita Brno
……………………………………………………. 32
4.1.1 Historie Diecézní charity Brno …………………………………… 32 4.1.2 Aktivity Diecézní charity Brno ………………………………….. 35 4.2
Financování Diecézní charity Brno
…………………………………....... 43
4.3
Přehled dalších možností financování DCHB ……………………………. 48 4.3.1 Státní instituce ………………………………..………………….… 4.3.2 Samospráva – Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina ……................... 4.3.3 Evropská unie …………………………………………...………... 4.3.4 Nadace, nadační fondy …………………………………...………
48 57 61 64
4.3.5 4.3.6 4.3.7 4.3.8 4.3.9
Firmy a soukromý sektor ……………………………………...…. 66 Daňový zvýhodnění NNO …………………………..................… 68 Fundraising ……………………………………………………..... 68 Loterie …………………………………………………………..... 76 Daňové asignace ……………………………………………...…… 77
5
Diskuze …………………………………………………………………………... 79
6
Závěr
7
Použitá literatura a zdroje
8
Přílohy
…………………………………………………………………………..… 82 …………………………………………………..…. 85
………………………………………………………………………..…. 93
Seznam tabulek Tabulka 1: Srovnání struktury v klasifikacích ICNPO, COPNI a OKEČ ..………………… 16 Tabulka 2: Počty dlouhodobých pracovníků v DCHB v letech 2004-2008 ………………... 38 Tabulka 3: Výnosy DCHB v letech 2000-2008 …………………………………………….. 43 Tabulka 4: Finanční prostředky poskytnuté státními institucemi v letech 2006-2008 ……... 44 Tabulka 5: Finanční prostředky poskytnuté kraji v letech 2006-2008 ……………………... 46 Tabulka 6: Finanční prostředky poskytnuté Evropskou unií v letech 2006-2008 ………….. 47 Tabulka 7: Finanční prostředky poskytnuté dárci v letech 2006-2008 ……………………... 47 Tabulka 8: Schválené projekty DCHB v roce 2010 ………………………………………... 48 Tabulka 9: Schválené projekty DCHB v roce 2010 v JmK ………………………………… 49 Tabulka 10: Schválené projekty DCHB v roce 2010 v Kraji Vysočina…………………….. 50 Tabulka 11: Schválené projekty DCHB v roce 2010 ………………………………………. 52 Tabulka 12: Schválené projekty DCHB v roce 2010 ………………………………………. 55 Tabulka 13: Schválené projekty DCHB v roce 2010 ………………………………………. 57 Tabulka 14: Schválené projekty DCHB v roce 2010 ………………………………………. 57 Tabulka 15: Schválené projekty DCHB v roce 2010 ………………………………………. 58 Tabulka 16: Schválené projekty DCHB v roce 2010 ………………………………………. 59 Tabulka 17: Projekty realizované DCHB v letech 2005-2008 ……………………………... 61 Tabulka 18: Projekty realizované DCHB v letech 2005-2008 ……………………………... 62 Tabulka 19: Projekty realizované DCHB v letech 2005-2007 ……………………………... 63 Tabulka 20: Projekty realizované DCHB v letech 2007-2008 ……………………………... 63 Tabulka 21: Výtěžek Tříkrálové sbírky za roky 2008 a 2009 ……………………………… 69 Tabulka 22: Dárcovství v jednotlivých zemích v roce 1999 ……………………………….. 74 Tabulka 23: Výše odvodů na veřejně prospěšné účely …...……………………………….....76
Seznam grafů Graf 1: Výnosy DCHB v r. 2008 ………..………………………………………………….. 44 Graf 2: Peněžní prostředky získané od státních institucí v r. 2006 ………...……………….. 45 Graf 3: Peněžní prostředky získané od státních institucí v r. 2007 ……...………………….. 45 Graf 4: Peněžní prostředky získané od státních institucí v r. 2008 ……...………………….. 46
Seznam schémat Schéma 1: Členění národního hospodářství ………………………………………………. 13 Schéma 2: Organizační struktura Charity ČR …………………………………………….. 34
Seznam použitých zkratek ACH ČKCH DCH DPH EU HDP CHOPS IČ IOM MI MK ČR MMR MPSV MS ČR MŠMT MV ČR MZ ČR NNO NUTS II OKEČ OPLZZ OSN ROPO RVKPP RVZRK SOZE UNHCR YWCA
Arcidiecézní charita Česká katolická charita Diecézní charita Daň z přidané hodnoty Evropská unie Hrubý domácí produkt Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba Identifikační číslo Mezinárodní organizace pro migraci Ministerstvo informatiky Ministerstvo kultury Ministerstvo vnitra Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo spravedlnosti České republiky Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo vnitra České republiky Ministerstvo zdravotnictví České republiky Nestátní neziskové organizace Nomenklatura územních statistických jednotek Odvětvová klasifikace ekonomických činností Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Organizace spojených národů Rozpočtové a příspěvkové organizace Rada vlády ČR pro koordinaci protidrogové politiky Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity Sdružení občanů zabývajících se emigranty Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Young Women´s Christian Association
1.
Úvod a cíl práce
V České republice bylo k prosinci r. 2009 evidováno celkem 107.028 nestátních neziskových organizací. Největšího počtu dosahují občanská sdružení, a to 68 631. Neziskové organizace působí ve všech oblastech, které dostatečně nezabezpečuje stát. Jejich činnost se zaměřuje na aktivity či služby, které doplňují, či uskutečňují činnosti, jež obecně společnost očekává vzhledem k našemu sociálnímu vnímání státu. Tyto úkoly povětšinou jen zčásti naplňuje stát, a proto jsou neziskové organizace velmi podstatným prvkem realizace. Oblast jejich působení je poměrně široká. Zabývají se zdravotní péčí, sociálními službami, ochranou lidských práv, ochranou životního prostředí, vzděláváním, ale také např. kulturou či ochranou památek apod. Ve většině tištěných publikací i internetových zdrojů bývají neziskové organizace nejčastěji charakterizovány jako organizace nevytvářející příjem pro vlastní potřebu, ale využívající jej k všeobecně prospěšným aktivitám sloužícím všeobecnému blahu společnosti a ne ekonomickým zájmům dané organizace. Vzhledem k podstatě neziskových organizací, jichž je všeobecně prospěšná činnost a ne vytváření zisku, je jejich veškerý příjem určen na financování těchto aktivit. Ze zákona je daná jistá možnost ekonomické činnosti nevýdělečných organizací, ale je limitována pouze prodejem zboží a služeb. Otázka zajištění finančních prostředků je u organizací tohoto typu tedy zásadním problémem. Nepatrnou část z potřebných prostředků mohou tyto organizace získat od státu formou dotací, ale takto získané prostředky na zajištění chodu institucí a naplnění jejich cílů nemohou stačit. Proto musí další peněžní prostředky shánět samy. Pro získání dalších financí mohou žádat o dotace z Evropské unie, využívat nadace, ale především oslovovat podniky a podnikatele, či individuální dárce, kteří v současné době tvoří největší část již přispívajících či potenciálních dárců. Podniky nemusí těmto organizacím poskytovat přímo finanční prostředky, podporovat je mohou formou poskytování darů (které si mohou odečíst z daní), či různých služeb nebo materiálních pomůcek. Při získávání financí jsou tedy neziskové organizace závislé především na sobě a své vlastní činnosti. Neziskové organizace nejsou při získání peněžních prostředků ovšem ovlivňovány jen vlastními schopnostmi, ale také vnějšími okolnostmi. Mezi ty patří nejen politické či legislativní prostředí, ale hlavně také stav ekonomiky dané země. Právě výkonná ekonomika velkou měrou ovlivňuje množství peněz, které neziskové instituce získají. V současné době patří mezi nejvíce diskutované téma finanční krize a dopady, které má a ještě může mít. Finanční problémy postihly takřka všechny obory. Pro neziskové organizace mohou být dopady této krize obrovské. Snížené množství financí se může projevit seškrtáním prostředků, které jim stát ve formě dotací vymezí. Také podniky mohou díky finančním problémům nevládním institucím poskytnout méně prostředků či jim nedarovat žádné. Vlivem krize se také zvyšuje nezaměstnanost a zhoršují se životní podmínky pro mnohé obyvatele. Tyto negativní dopady by tedy mohly zvýšit poptávku po činnosti neziskových organizací. Nevládní organizace se v problematice financí musí snažit ještě více. Vedle již zmíněné vlastní ekonomické činnosti dané organizace zůstává také jednou z možností individuální dárcovství, kde záleží pouze na jednotlivých organizacích, jak dovedou získat další možné dárce.
9
Cílem mé práce je tedy prověřit různé varianty financování neziskových organizací, charakterizovat je podle výhodnosti a navrhnout dodatečné možnosti získávání finančních prostředků a ověřit tak hypotézu, že „Získat dodatečné finanční prostředky pro neziskové organizace je možné jen velmi omezeně a vynaložení těchto prostředků pro danou organizaci není přínosem.“
10
2.
Metodika
Práce je rozdělena do dvou částí. V literární rešerši se věnuji vymezení neziskového sektoru, rozdělení neziskových organizací dle jednotlivých typů a legislativě, ze které tyto organizace vycházejí. K prvotnímu vyhledávání zdrojů jsem využila nabídku na fakultě, dále katalogy českých knihoven zejména Masarykovy univerzity a Moravské zemské knihovny a volně dostupné zdroje na internetu. Zde jsem hledala podle obsahových hesel k tématu neziskové organizace, našla jsem několik samostatných publikací, dále odborné časopisy na internetu. K práci jsem také využila databáze denního tisku. Při vyhodnocování těchto zjištěných zdrojů jsem se soustředila na témata jakými jsou historie neziskových organizací v České republice, jejich rozdělení, náplň činnosti, financování neziskových organizací v českém prostředí a v Evropské unii. Následně jsem se podrobněji zabývala neziskovými organizacemi působícími v sociální oblasti. Mimo stručného historického úvodu jsem se soustředila na současné aktuální podmínky a zjištění platného stavu. Charakteristika nevýdělečných organizací zaměřených na sociální problematiku je důležitá pro vlastní část mé diplomové práce, ve které se zabývám možnostmi financování tohoto typu neziskových organizací. V rámci praktické části jsem navázala spolupráci s Diecézní charitou Brno, která se zaměřuje na pomoc osobám, které nejsou schopny se o sebe postarat samy. Je součástí Charity ČR a své sociální a zdravotní služby poskytuje na území brněnské diecéze. K vypracování práce jsem kromě literatury a internetových zdrojů použila také materiály, které mi poskytli pracovníci Diecézní charity Brno.
2.1
Základní terminologie
Pro dobrou orientaci v problematice je nutné vysvětlit základní pojmy, které se objevují v této práci. Dobrovolník – fyzická osoba vykonávající ve prospěch jiné organizace nebo celé společnosti práci bez nároku na odměnu; Dotace – dar, obvykle finanční, poskytnutý z veřejných rozpočtů ( státní rozpočet, rozpočet měst a obcí apod.) neziskové organizaci nebo jednotlivci na veřejně prospěšný účel; Filantropie - doslovně znamená "lidumilnost". Označuje akt poskytnutí daru, v našem případě poskytnutí prostředků pro grant; Fundraising – získání či zažádání o prostředky pro organizaci, projekt, program apod.; Grant – dar, obvykle finanční, poskytnutý grantovou organizací neziskové organizaci nebo jednotlivci na veřejně prospěšný účel; Nevládní (nezisková) organizace (NNO) - právnická osoba založená k naplňování veřejně prospěšného účelu. Případný hospodářský výsledek používá k naplňování veřejně prospěšného účelu a nerozděluje jej mezi zakladatele či zaměstnance. Nezisková organizace není zřízena ani kontrolována státní mocí. Nevládní organizace mohou působit na všech úrovních: lokální, regionální, národní i mezinárodní.; Občanská společnost - společnost umožňující lidem svobodně se sdružovat, vytvářet více či méně formalizované organizace a jejich prostřednictvím se podílet na řešení jednotlivých či společenských problémů. (Třetí patro, 2010) osobních, skupinových
11
3.
Neziskové organizace v České republice
V této kapitole se zabývám historií neziskových organizací, jejich definicí a legislativní úpravou. Dále jsou podrobněji zmíněny neziskové organizace se sociálním zaměřením a možnosti jejich financování.
3.1
Historie neziskových organizací
Historie neziskových aktivit v České republice sahá již do období křesťanské filozofie (13. století), kdy vznikaly první nadace zaměřené především na podporu církví a duchovního vzdělávání. Během renesance a humanismu došlo k upevnění moci státu nad církví a to tak, že byla ze sociální péče a vzdělání vytlačována. K významnému rozvoji spolkové činnosti došlo v období Národního obrození (zhruba od roku 1830). Vlastenecké snahy o kulturní a politickou emancipaci s sebou přinesly i nebývalý nárůst různých společností, nadací a spolků, které podporovaly rozvoj národní kultury, umění, vědy a vzdělávání. Se založením Československé republiky v roce 1918 se spolkové aktivity dále rozvíjely zejména na základě národnostního principu (spolky české, německé, židovské, polské, rusínské aj.). Vznikla i řada neziskových organizací, které měly svůj vzor v zahraničí, zejména v USA (YMCA - "young men´s christian association", YWCA - "young women´s christian association"). Slibný vývoj v oblasti neziskového sektoru byl však přerušen německou okupací v r. 1938, která vyústila v druhou světovou válkou. Okupační režim mnohé neziskové organizace zrušil, ostatní byly reorganizovány na přísně centralizované instituce sloužící státní moci. Po válce společně s obnovováním demokracie začalo i obnovování neziskového sektoru. Obnovilo se přes 10 000 spolků, některé z těch nejvýznamnějších (Sokol, SSM) se však dostaly pod silný vliv politických stran. (Frič, Goulli, 2001) Po komunistickém puči v r. 1948 byl znovu nastolen totalitní politický systém, který sdružování občanů omezil na centrálně řízené masové organizace. Spolkový život byl zastaven vytvořením akčních výborů, které pod záminkou očišťování veřejného života od reakčních a protisocialistických sil nahradily volené orgány NNO. Majetek spolků a církevních organizací byl zkonfiskován a jednotlivé organizace byly sloučeny do jednotných "dobrovolných organizací" Národní fronty. Zapojení občanů bylo často pouze formální, vynucené režimem. Služby poskytované NNO v oblastech školství, zdraví a sociální péče byly zcela nahrazeny státem, který si vytvořil vlastní, tzv. státní neziskový sektor skládající se z rozpočtových a příspěvkových organizací (ROPO). Tvrdé omezování občanského života se dařilo komunistické straně udržet do počátku 60. let, kdy nastalo období politického uvolňování, které pokračovalo do období Pražského jara v roce 1968. V tomto období se významně zvýšil zájem občanů o veřejné záležitosti byla obnovena aktivita několika významných nestátních neziskových organizací (Junák, Sokol), uspořádány různé sbírkové akce (Konto SOS) a vznikaly nové politické organizace (KAN, Klub 231), které reagovaly na změnu společenské situace. Toto krátké období aktivní občanské iniciativy bylo násilně přerušeno, tentokrát vpádem vojsk Varšavské smlouvy a následným obdobím "normalizace". Ojedinělé projevy občanské aktivity (hnutí Charty 77, VONS - "výbor na obranu nespravedlivě stíhaných") byly vystaveny tvrdé represi a nebylo jim umožněno získat širší podporu. Situace se začala měnit až v osmdesátých letech, společenské změny vyvrcholily revolucí v roce 1989. 12
K znovuoživení organizací typu YMCA, YWCA, Skaut aj. došlo až po roce 1989. Roku 1990 byl přijat nový zákon o sdružování občanů, na něhož navazovaly další zákony. Jednalo se např. o zákony týkající se politických stran a církví. Během dalších let byly přijaty zákony týkající se obecně prospěšných společností a nadací a nadačních fondů. (Frič, Goulli, 2001)
3.2
Neziskové organizace
Pro pochopení principů, na kterých neziskové organizace fungují a proč vlastně existují je důležité znát vymezení prostoru, který je jim určen v rámci národního hospodářství. Tedy vymezení mantinelů, ve kterých mohou vyvíjet svoji činnost a při tom plnit svá poslání ve vztahu k občanské společnosti. V odborné literatuře je uváděna celá řada kritérií, podle kterých je možné národní hospodářství členit. Z hlediska principu financování je možné členit národní hospodářství podle následujícího schématu: Schéma 1: Členění národního hospodářství
Národní hospodářství
Ziskový (tržní) sektor
Neziskový (netržní) sektor
Veřejný sektor
Soukromý sektor
Sektor domácností
Zdroj: Hyánek, V., Prouzová, Z.,Škarabelová, S. a kol. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2007. 293 s. ISBN 879-80-210-4423-4
Ziskový (tržní) sektor je financován z prostředků získaných subjekty ziskového sektoru z prodeje statků, které buď produkují nebo distribuují, a to za tržní cenu, která se na trhu vytváří na základě vztahu nabídky a poptávky. Cílovou funkcí ziskového sektoru a tudíž i organizací, které v jeho rámci fungují je zisk. Neziskový (netržní) sektor je část národního hospodářství, ve které subjekty v ní fungující a produkující statky získají prostředky pro svoji činnost cestou přerozdělovacích procesů. Cílovou funkcí neziskového sektoru není zisk ve finančním vyjádření, ale přímé dosažení užitku, které má zpravidla podobu veřejné služby. Neziskový veřejný sektor je financován z veřejných financí, je řízen a spravován veřejnou správou, rozhoduje se v něm veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole. Cílová funkce je dosahována poskytováním veřejné služby. Neziskový soukromý sektor (též třetí sektor) má za hlavní cíl přímý užitek.
13
Je financován ze soukromých financí, tedy prostřednictvím soukromých právnických a fyzických osob, které se rozhodly vložit své soukromé finance do konkrétní, předem vynaložené produkce nebo distribuce statků, aniž by očekávaly, že jim tento vklad přinese vyjádřený zisk. Ve třetím sektoru lidé dobrovolně zakládají organizace, které ve svých činnostech propojují ekonomické a sociální záměry. Tento sektor, na rozdíl od sektoru státního a sektoru tržního, představuje nejrozmanitější formy činností, které většinou mohou fungovat v podstatě nezávisle na státu a jeho mocenských orgánech (sociální ekonomika v evropském kontextu). Sektor domácností má v rámci národního hospodářství vymezenou svou roli svým začleněním do koloběhu finančních toků a vstupem na trh produktu, faktorů a kapitálu. Po provedeném rozlišení různých typů sektorů dle způsobu jejich financování se v této práci zaměřím na třetí sektor. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kol., 2007) Pro pochopení principů, na základě kterých fungují, nejprve provedu jejich definování. Toto vymezení je obsahem následující kapitoly. 3.2.1
Definice neziskových organizací
V české odborné literatuře není jednoznačně definována charakteristika organizací, které působí v neziskovém sektoru. Názory na zahrnutí těch kterých organizací do nestátního neziskového sektoru se různí podle kritérií jejich členění: Členění neziskových organizací podle právní normy: Toto členění vychází z důrazu kladeného v praxi na institucionální formu neziskových organizací, která je vymezena jen danou legislativou. V právním systému je vymezení neziskové organizace nejblíže Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, který v § 3 definuje tzv. organizaci charakteru právnické osoby, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání. Zákon sem řadí tyto organizace: • zájmová sdružení právnických osob, pokud tato sdružení mají právní subjektivitu; • občanská sdružení včetně odborových organizací; • politické strany a politická hnutí; • registrované církve a náboženské společnosti; • nadace, nadační fondy; • obecně prospěšné společnosti; • veřejné vysoké školy; • obce; • vyšší územní samosprávné celky; • organizační složky státu a územních samosprávných celků; • příspěvkové organizace; • státní fondy; • subjekty, o nichž tak stanoví zákon. (Rektořík a kol., 2007) Rozhodujícími právními formami nestátních neziskových organizací v ČR jsou pak z hlediska jejich počtu a zaměření činnosti občanská sdružení a jejich organizační složky, nadace a nadační fondy, obecně prospěšné společnosti církve a náboženské společnosti – zejména jejich účelová zařízení. (Dohnalová, 2006)
14
Členění neziskových organizací podle kritéria zakladatele Podle kritéria zakladatele se neziskové organizace člení na: • organizace založené veřejnou správou, tj. státní správou (ministerstvo, ústřední orgány státní správy) nebo samosprávou (obec, magistrát, kraj), některé z nich se proto z uvedeného důvodu nazývají veřejnoprávní organizace; • organizace založené fyzickou nebo právnickou osobou (mohou zakládat organizaci i společně), nazývané soukromoprávní organizace; • organizace, jež vznikly jako veřejnoprávní instituce – výkon účelu veřejné služby je dán jako povinnost ze zákona (např. veřejná vysoká škola). (Rektořík a kol., 2007) Členění neziskových organizací podle kritéria globálního charakteru poslání Toto kritérium je zásadní pro vymezení hranice mezi vzájemně a veřejně, resp. obecně prospěšnou činností. Podle tohoto kritéria se neziskové organizace člení na: • organizace veřejně prospěšné (Public Benefical Organzations – PBO), které jsou založeny za účelem poslání spočívající v produkci veřejných a smíšených statků, které uspokojují potřeby veřejnosti – společnosti (příkladně charita, ekologie, zdravotnictví, vzdělání, veřejná správa); • organizace vzájemně prospěšné (Mutual Bendit Organizations – MBO), které jsou založeny za účelem podpory skupin občanů (i právnických osob), které jsou spjaty společným zájmem. Jejich posláním je tedy uspokojování svých vlastních zájmů a veřejná správa dbá, aby se jednalo o takové zájmy, které jsou ve vztahu k veřejnosti korektní, tedy neodporují zájmům druhých občanů a právnických osob. Jde např. o realizaci v kultuře, tělesné kultuře, konfesních a profesních zájmů, ochrany zájmů skupin apod. (Rektořík a kol. , 2007) Členění neziskových organizací dle financování • organizace financované zcela z veřejných rozpočtů (organizační složky státu a územních celků); • organizace financované zčásti z veřejných rozpočtů – na příspěvek mají legislativní nárok (příspěvkové organizace, vybraná občanská sdružení, církve a náboženské společnosti, politické strany a politická hnutí); • organizace financované z různých zdrojů (dary, sbírky, sponzoring, granty, vlastní činnost); • organizace realizované především z výsledků realizace svého poslání. (Rektořík a kol., 2007) Členění neziskových organizací podle předmětu jejich činnosti Ve vztahu k uvedeným skutečnostem lze neziskové organizace charakterizovat znaky: • společnými pro všechny typy neziskových organizací - jsou právnickými osobami (s výjimkou organizačních složek); - nejsou založeny za účelem podnikání; - nejsou založeny za účelem produkce zisku; - uspokojují konkrétní potřeby občanů a komunit; - mohou, ale nemusí být financovány z veřejných rozpočtů; • společnými jen pro soukromé neziskové organizace - mají ze zákona povolenu svoji autonomii ve vztahu k vnějšímu okolí;
15
-
členství v těchto organizacích je realizováno výhradně na principu dobrovolnosti (s výjimkou některých profesních komor); vytváří většinou neformální struktury sympatizantů, ale vždy v rámci legislativy podle které byly založeny a podle které realizují svoji činnost. (Rektořík a kol., 2007)
Podle předmětu činnosti jsou pro neziskové organizace dostupné tři možné klasifikace, jedná se o Mezinárodní klasifikaci neziskových organizací – ICNPO, Systém klasifikace netržních činností OSN – COPNI a Odvětvová klasifikaci ekonomických činností (nevýrobních) – OKEČ. Následující tabulka představuje srovnání hlavních skupin klasifikace ICNPO s klasifikací OSN a s činností klasifikací používanou v ČR pro sledování celého národního hospodářství. (Fundraising – Jana Ledvinová, 2009) Tab. 1: Srovnání struktury v klasifikacích ICNPO, COPNI a OKEČ
Mezinárodní klasifikace neziskových organizací ICNPO
Systém klasifikace činnosti OSN COPNI
Odvětvová klasifikace ekonomických činností (nevýrobních) OKEČ
1. Kultura, sport a volný čas
03. Rekreace a kultura
92. Rekreační, kulturní a sportovní činnost
2. Vzdělání a výzkum
04. Vzdělání
80. Školství. 73 Výzkum
3. Zdraví
02. Zdraví
85.1 Zdravotnictví
4. Sociální služby
05. Sociální služby
85.3 Sociální služby. 75. Kolektivní a individuální sociální služby a sociální politiky
5. Ochrana životního prostředí
08. Ochrana životního prostředí
91. Činnost společenských
6. Komunitní rozvoj a bydlení
01. Bydlení
organizací (odbory, politické
7. Ochrana práv, obhajoba
07. Politické strany, odborové a
strany, církve a profesní spolky)
zájmů, politika
profesní organizace - část
8. Filantropie a dobrovolnictví 9. Mezinárodní aktivity 10. Náboženství a církve
06. Náboženství
11. Hospodářská a profesní
07. Politické strany, odborové a
sdružení, odbory
profesní organizace - část
12. Činnosti jinde neuvedené
09. Služby jinde neuvedené
93. Ostatní osobní služby
Zdroj: Definice neziskového sektoru : Sborník příspěvků z internetové diskuze CVNS. Centrum pro výzkum neziskového sektoru, Brno, leden 2005, ISBN 80-239-4057-0
Z uvedeného textu vyplývá, že neziskové organizace je možné dělit dle řady různých kritérií a záleží na daném posuzovateli, jaké kritérium si k jejich rozdělení vybere. Zda bude brát v úvahu legislativu, jejich vykonávanou činnost, způsob financování či kritérium zakladatele dané organizace. Také z výše uvedené tabulky je zřejmé, že ani mezinárodní organizace nejsou při rozlišování jednotlivých typů neziskových organizací zcela jednotné. Na základě uvedených charakteristik vyplývá, že neziskové organizace můžeme rozlišovat dvojího typu:
16
a) státní neziskové organizace – založené subjekty veřejné správy, zřízené za účelem podílení se na výkonu veřejné správy na úrovni regionů, krajů, či obcí. Jejich činnost je hrazena převážně z veřejných rozpočtů.; b) nestání neziskové organizace – založené právnickou nebo fyzickou osobou, za účelem podpory skupin občanů spjatých společným zájmem. Tyto typy organizací jsou financovány z různých zdrojů – granty, dotace, sbírky, sponzoring aj.. Oba typy neziskových organizací spojuje nemožnost podnikání a produkce zisku. Pod pojmem „nezisková organizace“ je tedy možné si představit velké množství organizačních forem. Řadí se sem nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti, společenství vlastníků jednotek, politické strany, politická hnutí, sdružení, veřejné vysoké školy, zájmová sdružení právnických osob, družstva (pokud jsou zřizována za jinými účely než podnikání), nepodnikatelské obchodní společnosti (např. společnosti s ručením omezeným, pokud jsou zřízeny k jiným účelům než podnikání), církevní organizace, či veřejné výzkumné instituce. Mezi nestátní neziskové organizace patří obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, nadace a nadační fondy, církevní právnické osoby, (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kol., 2007) zájmová sdružení právnických osob (pokud nejsou založena za účelem zisku), odbory a politické strany. V demokraticky uspořádaném státě plní nestátní organizace důležité role: 1. posilují povědomí občanské odpovědnosti a solidarity při řešení konkrétních, místních a časově determinovaných sociálních problémů svých spoluobčanů; 2. prohlubují státní sociální politiku o etický kontext moderního občanství jako výrazu příslušnosti ke státu a spoluodpovědnosti za věci veřejné; 3. zefektivňují sociální činnosti zvýšením jejich adresnosti a snižováním jejich nákladů. (Matoušek, 2007) Přestože státní a neziskové organizace fungují na společném principu uspokojování určitých potřeb, resp. na principu obecné prospěšnosti, liší se podstatou své činnosti. NNO fungují na principu dobrovolnosti, solidarity a uspokojování potřeb a neformální členské struktuře. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kol., 2007) Pokud tyto organizace získají nějaké příjmy z vlastní činnosti, použijí je pro další činnost a potřebnou pomoc. Neziskové organizace a jejich činnost samozřejmě podléhají hodnocení (veřejnosti, státu při poskytování dotací, či různých specializovaných agentur např. Centrum pro výzkum neziskového sektoru). Nezbytnost komplexního hodnocení činnosti veřejně prospěšných organizací se promítá do celé škály ukazatelů, které je třeba sledovat a využívat jako hodnotící kritéria a nástroje při rozboru činností veřejně prospěšných organizací. Za základní hodnotící ukazatele je možné považovat např. tyto: • efektivnost – u veřejně prospěšné organizaci jsou hodnoceny vstupy a výstupy – hodnocení je zde většinou složitou, komplikovanou záležitostí z důvodu existence vedlejších neekonomických účinků činnosti těchto organizací; • účelnost – rozbor se zaměřuje především na to, do jaké míry se organizaci podařilo splnit cíle a z nich vyplývající úkoly, které si předem stanovila; • hodnocení hospodárnosti – rozbor nákladů, které hodnocená organizace vykazuje při poskytování služeb nebo jiné veřejně prospěšné činnosti;
17
Zkoumá se tak hospodárnost její činnosti na základě její kapacity, existující poptávky po jejích službách a výpočtu průměrných nákladů.; • rozsah a kvalita přínosu – souvisí přímo s posláním a úlohou, které mají většinou nehmotný charakter a obsah; • kritéria spravedlnosti a rovnosti – tato kritéria se mohou projevovat v několika aspektech: rovnost v přístupu organizace (ke klientům a zákazníkům), rovnost ve stupni uspokojování potřeb, rovnost, pokud jde o objem poskytované služby, či rovnost z hlediska úhrady za poskytovanou službu nebo jinou činnost (každý spotřebitel by měl za stejnou službu platit stejnou cenu); • ekonomická racionalita – zabezpečení adekvátní nabídky a produkce z prostředků, které má organizace k dispozici a dotýká se problematiky finanční stránky fungování neziskové organizace. Ekonomická racionalita u tohoto typu organizací bývá často spojována s potřebou vyrovnaného rozpočtu.; • politická racionalita – souvisí s politickým rozhodnutím. Účelnost existence, skutečný přínos a užitek, efektivnost a hospodárnost veřejně prospěšné organizace široká veřejnost akceptuje v závislosti na příslušných politických rozhodnutích a podmínkách. (Duben, 1996) Pro orientaci ve fungování činnosti neziskových organizací je třeba znalost norem, zákonů a dalších předpisů, které se jejich činností zabývají a nějakým způsobem ji upravují. Tato problematika bude obsahem následující kapitoly. 3.2.2. Legislativní úprava neziskových organizací V právní teorii jsou chápány neziskové organizace jako subjekty, které nejsou prioritně zřizovány za účelem podnikání, a které si vytvářený zisk nerozdělují mezi zakladatele, členy orgánů nebo zaměstnance, ale použijí ho k dalšímu rozvoji organizace. Český právní řád se odvíjí od tzv. systému práva kontinentálního (civil law), avšak nedefinuje pojem nezisková organizace. Organizace neziskového sektoru podléhají v zásadě úpravě práva soukromého, avšak s uplatněním některých veřejnoprávních prvků, týkajících se zejména registračního procesu. V právní praxi je sice možné se setkat s termínem „neziskové právo“ nebo „právo neziskových organizací“, avšak tyto pojmy nemají oporu v teoretickém členění právního systému České republiky. Systémově vzato náleží právní úprava neziskových organizací do rámce práva občanského. Přesto v České republice, podobně jako ve většině zemí, není žádný samostatný zákon, který by upravoval všechny typy neziskových organizací. Právní úprava jednotlivých typů organizací neziskového sektoru proto zůstává relativně roztříštěná a promítá se jak do obecných zákonů (občanského zákoníku, obchodního zákoníku, daňových zákonů), tak do celé řady samostatných zákonů pro jednotlivé typy neziskových organizací. Základním právním předpisem obecně upravujícím postavení neziskových organizací jako právnických osob v českém právním řádu je Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník. Ten definuje především základní pojem právnické osoby. Podstatným znakem právnické osoby je to, že vůči třetím osobám vystupuje jako samostatný subjekt práva, tj. že v právních vztazích a pokud jde o finanční odpovědnost, ručí právnická osoba jako taková, nikoli jednotlivé osoby, které s ní souvisí, nestanovuje-li zákon jinak. (Plamínek, Svatoš, Hladíková, aj., 1996)
18
Důležitými právními předpisy, podle kterých neziskové organizace vyhotovují svá účetnictví jsou Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, Vyhláška č. 504/2002 Sb., k provedení zákona o účetnictví pro nepodnikatelské subjekty a České účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých není hlavním předmětem činnosti podnikání. Některé neziskové organizace, zejména občanská sdružení mohou využívat jednoduché účetnictví. Podmínkou je, aby jejich příjmy v předchozím roce nepřekročily tři miliony korun. Pro účetnictví neziskových organizací ve zjednodušeném rozsahu platí, že je sestavován účetní rozvrh, v němž lze evidovat pouze účtové skupiny. Zvláštností účetnictví neziskových organizací je, že nejsou tvořeny rezervy a opravné položky, účetní závěrka se sestavuje v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny a účtování v deníku a hlavní knize může být spojeno. Neziskové organizace účtující v plném rozsahu musí účetnictví zaznamenávat do deníku, hlavní knihy a do knih analytických a podrozvahových účtů. (MF – SERVIS, 2009) Neziskové organizace mohou být plátci i poplatníky všech daní, často je však u nich uplatňován zvýhodněný daňový režim, který je v podstatě nepřímou podporou státu. Nejvýznamnější daňové výhody skýtá zdanění příjmů a daň z přidané hodnoty, daňová zvýhodnění pro neziskové organizace však lze nalézt i v dalších daňových zákonech. Úprava daně z příjmu kompenzuje složitou daňovou evidenci příjmů neziskových organizací snížením daňového základu minimálně o 300 tis. Kč a za určitých podmínek také možností snížení daňového základu pro dárce. V případě daně z přidané hodnoty platí zvláštní, zvýhodněný režim u odborů, nadací a nadačních fondů, církví a náboženských společností a politických stran a hnutí. Pokud tyto organizace vykonávají pouze činnost, pro kterou byly založeny, nemusí se jako plátci DPH registrovat. Stejné pravidlo platí pro neziskové organizace, které vykonávají činnost v oblasti výchovy, vzdělávání, zdravotnických službách, sociální pomoci či provozují loterii a jinou podobnou hru. (Portál veřejné správy České republiky) Další zákony upravující činnost neziskových organizací jsou: • Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů upravující činnost občanských sdružení; • Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech zabývající se činností nadací a nadačních fondů; • Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech; • Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů řešící problematiku církví a náboženských společností; • Zákon č. 340/2000 Sb., kterým se mění Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích; • Zákon č. 40/64 Sb., občanský zákoník § 20f-20j ve znění pozdějších předpisů; • Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník § 829 – 841 ve znění pozdějších předpisů; • Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla); • Zákon č. 217/2000 Sb., o mzdě a odměně za pracovní pohotovost a průměrném výdělku;
19
•
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích; • Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů; • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví a navazující pokyny MF; • Daňové zákony. (Rektořík a kol., 2007) Bližší specifikace jednotlivých zákonů je v příloze č. 1. 3.2.3
Neziskové organizace se sociálním zaměřením
Sociální služby představují specifickou oblast sociální pomoci, patřící pod obor sociální politiky, do odvětví sociálního zabezpečení. Sociální službou se rozumí činnost nebo souhra činností pro osoby v nepříznivé sociální situaci, tzv. pomoc občanům při ztrátě jejich soběstačnosti a ochranu před sociálním vyloučením s cílem umožnit jim v nejvyšší míře zapojení do běžného života společnosti a využívat obvyklým způsobem jiných systémů (např. školství, služby zaměstnanost atd.). (Duben, 1996) Mezi současné největší sociální problémy patří dlouhodobá nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých a nebezpečí sociální vyloučenosti. (Plamínek, Svatoš, Hladíková, aj., 1996) Obcím a nestátním neziskovým organizacím bylo umožněno podílet se na poskytování sociálních služeb od 1. července 1990. Zásadním způsobem tuto oblast ovlivnil Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který vstoupil v platnost od 1.1. 2007. Dle tohoto zákona sociální služby zahrnují: • Sociální poradenství; • Služby sociální péče; • Služby sociální prevence. Sociální poradenství se rozděluje na základní a odborné. Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Odborné sociální poradenství je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých druhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manželských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, pro osoby se zdravotním postižením, či pro oběti trestných činů a domácího násilí. Odborné sociální poradenství též zahrnuje sociální práci s osobami, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností. Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit důstojné prostředí a zacházení. V sociálním státě je sociální péče zpravidla uskutečňována prostřednictvím sociálního a zdravotního pojištění, sociálního zabezpečení, státními podporami, sociální pomocí občanům v hmotné nouzi a sociálními službami. Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro tíživou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů, či trestnou činností jiné fyzické osoby. V oblasti sociálních služeb je možné také podnikat, podnikat lze bez zisku, jen s krytím mezd a nákladů, ale i se ziskem. Sociální služby pro stát nebo občany je možno vykonávat za úplatu a přitom dosahovat zisku. Sociální podstata tkví v přístupnosti služeb pro ty, kteří na ně nemají peníze, a byly by pro to hrazeny občany z jiných zdrojů. (Plamínek, Svatoš, Hladíková, aj., 1996)
20
Služby v oblastech sociální péče spadají pod resort Ministerstva práce a sociálních věcí, v některých konkrétních případech participuje na poskytování služeb Ministerstvo zdravotnictví. (Duben, 1996) Sociální služby mezi neziskovými organizacemi mohou poskytovat: • zájmová občanská sdružení – jedná se o občanská sdružení svépomocného typu. Takovéto organizace sdružují občany se společným sociálním zájmem či potřebou (sluchově postižení, vozíčkáři, nevidomí). Tyto organizace působí zpravidla v celostátním měřítku, vydávají specializované časopisy a publikace, pořádají odborné konference.; • dobročinné neziskové organizace – jde o typ organizace, který zpravidla nesdružuje ty, jichž se poskytovaná pomoc týká, nýbrž ty, kteří z různých důvodů chtějí ostatním pomáhat. Příkladem této organizace je Česká katolická charita, Naděje apod..; • mezinárodní humanitární organizace – jejich činnost přesahuje hranice států a zpravidla mají mezinárodně uznávaný statut a jsou respektovány jako neutrální, což jim dává možnost pomáhat při válečných konfliktech a řešení jejich sociálních důsledků. Příkladem mohou být Mezinárodní červený kříž, červený půlměsíc, Armáda spásy apod.. (Duben, 1996)
3.3
Financování neziskových organizací
Z hlediska zdrojů financování se neziskový sektor v ČR řadí mezi země s dominantním postavením podílu prostředků pocházejících z vlastní činnosti NNO. Zdroje pocházející z výdělečných aktivit NNO a členských příspěvků tvoří 47 % všech zdrojů neziskového sektoru v ČR. Navíc 14 % všech příjmů nestátních neziskových organizací tvoří dary od soukromých donátorů. Takže stání dotace pokrývají jen 39 % příjmů neziskového sektoru ČR. Zdroje financování neziskových organizací lze dělit do šesti hlavních skupin: • Státní instituce a samospráva; • Evropská unie; • Nadace a nadační fondy; • Podniky a podnikatelé; • Individuální dárci; • Vlastní činnost. (Frič, Goulli, 2001) 3.3.1
Státní instituce a samospráva
Stát (nebo obec) ve většině evropských zemí přispívá nestátním subjektům na krytí nákladů na provozování sociálních služeb za podmínky, že služby jsou v dohodnutém standardu poskytovány občanu, který je podle názoru státu potřebuje. Stát má zpravidla právo kontroly, zda byly prostředky využity k deklarovanému účelu. (Tomeš, 2002) Kromě těchto státem „garantovaných“ peněžních prostředků mohou neziskové organizace získat od státu a municipalit další finance a to díky dotačním programům, které jsou každoročně vypisovány. Na každý rok jsou Vládou ČR schvalovány Hlavní oblasti dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím. Tento dokument obsahuje podrobně strukturalizované činnosti hlavních oblastí, které jsou předmětem dotačních programů jednotlivých ministerstev.
21
Jednotlivá ministerstva mají své grantové systémy a pravidelně, většinou jednou za rok jsou vyhlašovány konkrétní oblasti, ve kterých se občanská sdružení a někdy i nadace mohou ucházet o dotace. (Plamínek, Svatoš, Hladíková, aj., 1996) Mezi ministerstva, která poskytují nevládním organizacím finanční prostředky ve formě dotací zaměřených na sociální problematiku patří: Ministerstvo práce a sociálních věcí MPSV poskytuje dotace ze státního rozpočtu pro poskytovatele sociálních služeb. Od roku 2010 budou žadatelé podávat žádosti výhradně prostřednictvím speciální internetové aplikace, která bude při vytváření údajů přebírat údaje z registru poskytovatelů sociálních služeb. Každý poskytovatel může podat pouze jednu žádost. Ministerstvo na svých webových stránkách zveřejňuje veškeré informace a také zpřístupňuje potřebné formuláře jakými jsou např. Žádost o přidělené dotace pro rok 2010, Formulář pro upravený rozpočet, či Formulář pro podání námitky proti výši přidělené dotace. Důležitým pomocníkem v přípravě žádostí je Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu nestáním neziskovým organizacím v oblasti podpory rodiny pro rok 2010, která vymezuje oblasti podpory. Tento rok budou financovány 3 oblasti podpory, konkrétně budou podporovány: • organizace pracující s přímými uživateli (klienty) služeb; • organizace metodicky podporující organizace poskytující služby v oblasti prorodinné politiky; • oblast podpory zaměřená na města a obce s názvem „Obec přátelská rodině“. Každá z těchto oblastí podpory se dále dělí na další podoblasti. Součástí Metodiky jsou také kritéria, která musí žadatel o dotaci splňovat. Mezi jednu z podmínek patří např. registrace NNO u Ministerstva vnitra v délce trvání minimálně jednoho roku. Současně musí mít tato organizace sídlo v ČR a nesmí být v likvidaci či úpadku. Zcela nově je zřízen statut „uznané organizace“, organizace, která je MPSV uznanou pro činnost v oblasti prorodinných aktivit. Tento statut organizace obdrží po splnění předem daných podmínek. Metodika rovněž definuje výdaje, které jsou způsobilé pro financování v oblasti podpory pro rok 2010. Současně také popisuje části, které musí předkládaná žádost obsahovat. Jistě nejdůležitější částí v tomto dokumentu je způsob, jakým budou prostředky neziskovým organizacím poskytované. (MPSV, 2010a) Do této doby MPSV zatím neziskovým organizacím přislíbilo částku 108 357 469 Kč. Ministerstvo kultury Toto ministerstvo se zaměřuje především na ochranu kulturních památek, kulturního dědictví a podporu církví a náboženských společností. Na rok 2010 jsou vyhlášeny dotace, které jsou zaměřeny na sociálně slabší část obyvatelstva České republiky. Jedná se např. o program Podpora kulturních aktivit zdravotně postižených občanů a seniorů. V rámci tohoto programu budou podpořeny projekty zaměřené především na tvorbu a prezentaci zdravotně postižených umělců a občanů, uměleckou tvorbu profesionálních a neprofesionálních umělců pro zdravotně postižené a dlouhodobě nemocné, kulturní aktivity zdravotně postižených dětí a mládeže, usnadnění komunikace mezi zdravotně postiženými navzájem a postiženými a zdravými občany či odstraňování architektonických bariér v kulturním zařízení.
22
Projekt musí obsahovat reálný a vyrovnaný rozpočet, dalšími přílohami jsou např. podrobné zdůvodnění požadovaných položek, podrobný popis projektu či doklad o předchozí činnosti. Jako další vyhlásilo Ministerstvo kultury program pro podporu menšin s názvem Podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v ČR, který se stejně jako program podporující romskou komunitu zaměřuje na umělecké a kulturní aktivity. U tohoto programu je jednou z podmínek faktická a fyzická realizace projektu v roce 2010, v případě víceletého projektu musí žádající subjekt doložit rozpočet na celou dobu realizace a samostatně vyčíslit část realizovanou v roce 2010. Celková částka pro tyto programy je cca 80 mil. Kč. (MK, 2010a) Ministerstvo pro místní rozvoj Pro rok 2010 vyhlásilo MMR pro několik oblastí podpory. Jednou z nich je Ochrana a podpora zdraví včetně péče o zdravotně postižené, chronicky nemocné a seniory zaměřená na podporu projektů pro vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením a veřejně účelných aktivit zdravotně postižených občanů. Žádost musí obsahovat popis cílů projektu, včetně konkrétních měřitelných výstupů. Součástí výzvy jsou také hodnotící kritéria, dle kterých bude komise porovnávat jednotlivé projekty. Celková částka vyhrazená na Program podpory nestátních neziskových organizací činí 132 milionů korun. (MMR, 2010a) Ministerstvo vnitra Ministerstvo vyhlásilo dotační program v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce. Dotace budou poskytovány na projekty podporující rozvoj ekonomických a vzdělávacích aktivit uprchlíků (zaměřena na gruzínské běžence) a rozvoje místního svépomocného centra (pro občany Ruské federace). Součástí žádosti musí být např. i soupis jednotlivých projektů, které žadatel již v minulosti realizoval za přispění finančních prostředků ze státního rozpočtu ČR, či seznam organizací nebo institucí, u kterých žadatel současně požaduje poskytnutí finančních prostředků na realizaci předkládaného projektu. Celková částka, která bude na oba programy uvolněna činí 2 900 000. (MV ČR, 2010a) Ministerstvo zdravotnictví Také ministerstvo zdravotnictví vypisuje dotační programy podporující financování neziskových organizací. Jedná se o program s názvem Rozvoj zdravotně sociální péče, který se dále dělí na dva podprogramy: Národní plán vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením a Podpora humanitárních programů. Národním plánem Česká republika naplňuje Standardizovaná pravidla vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením, které přijala OSN 28.listopadu 1993. Jeho hlavním cílem je integrace zdravotně postižených do společnosti, zkvalitnění zdravotní péče pro zdravotně postižené a chronicky nemocné a minimalizace důsledků trvalého nebo dlouhodobého zdravotního postižení. Podprogram Podpora humanitárních projektů vytváří podmínky pro poskytování paliativní péče (péče orientovaná na kvalitu života pacienta) v terminálních stavech zhoubných onemocnění. Cílem je vytvoření podmínek pro nevyléčitelně nemocné, jejichž zdravotní stav vede v blízké budoucnosti ke smrti, zachování co nejvyšší kvality života a to zejména v předcházení bolesti.
23
V rámci tohoto programu mohou být podávány žádosti o poskytnutí dotace na stavební, či nestavební akce nebo na akce do 10 mil. Kč. Jestliže se jedná o stavební akci musí být součástí žádosti investiční záměr věcně a funkčně vymezující a zdůvodňující akci. Dalším nezbytným dokumentem kromě rozpočtu celé akce je také vyjádření zdravotní pojišťovny, které je nezbytné v případě, kdy investiční akce bude mít vliv na změnu výkonů hrazených zdravotní pojišťovnou dle stávající smlouvy. Nutný je také souhlas komise Ministerstva zdravotnictví týkající se přístrojů patřících do tzv. vybrané zdravotnické techniky. Celková částka, která byla na tento dotační program vyhrazena činí cca 383 mil. Kč. (MZ ČR, 2010a) Ministerstvo spravedlnosti Dalším ministerstvem, které vypisuje dotační programy pro neziskové organizace je Ministerstvo spravedlnosti. Pro rok 2010 byla vypsán probační program s názvem Rozvoj probačních a resocializačních programů pro mladistvé delikventy. Probačními programy se ve věcech mládeže rozumí programy sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutické programy, programy zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávací, doškolovací, rekvalifikační nebo jiné vhodné programy k rozvíjení sociálních dovedností a osobnosti mladistvých. Pro tento rok mají prioritu probační programy, které reagují na konkrétní potřeby mladistvých v daném regionu, a u kterých je předpoklad dopadu - snížení rizika opakování trestné činnosti. Podmínkou získání dotace pro danou neziskovou organizaci je kromě vyplněné žádosti také nutná řádná akreditace a zápis v seznamu vedeném Ministerstvem spravedlnosti ČR. Ministerstvo pro tuto dotaci vyhradilo částku kolem 9 mil. Kč. (MS, 2010) Rada vlády ČR pro romské záležitosti Rada vlády ČR pro romské záležitosti ve spolupráci s Úřadem vlády ČR vyhlásila výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci dotačního programu Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků pro rok 2010. Dotační program je určen na výdaje spojené se zajištěním a realizací aktivit, jež poskytují pomoc a podporu příslušníkům romských komunit a obyvatelům vyloučených romských lokalit s cílem předcházet sociálnímu vyloučení a odstraňovat jeho důsledky. (Vláda ČR, 2010) Částka vyhrazená na tento dotační program činní přibližně 52 132 000 Kč. (Zákon č. 487/2009) Pro neziskové organizace jsou kromě jednotlivých ministerstev důležitým možným zdrojem financování kraje a obce, které se již nemusí řídit Hlavními oblastmi státní dotační politiky. Jelikož tyto Hlavní oblasti nezahrnují všechny činnosti NNO, mohou se nižší územní samosprávné celky v rámci financování zaměřit na oblasti státem opomíjené. Kraje, města a obce zajišťují financování sociálních služeb především tam, kde jsou zřizovateli, a to prostřednictvím příspěvků, grantových schémat a podpor. Obce se na financování sociálních služeb podílejí v nižší míře než kraje. (Hyánek, Prouzová, Škarabelová a kol, 2007) Jihomoravský kraj vyhlásil pro rok 2010 v oblasti poskytování sociálních služeb Program podpory sociálních služeb na území Jihomoravského kraje. V tomto roce je pro Jihomoravský kraj prioritou podpora služeb sociální péče a sociální prevence se zaměřením na přímou práci s uživateli služeb.
24
Jihomoravský kraj podpoří pouze projekty žadatelů, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci. K vyplněné žádosti je také nutné dodat rozpočet týkající se daného projektu. Při posuzování žádostí se Jihomoravský kraj zaměřuje na splnění dvou kritérií: Přiměřenost a hospodárnost rozpočtu sociální služby a Zajištění dalších zdrojů financování zejména vzhledem k druhu sociální služby a právní formě poskytovatele sociální služby. Jihomoravský kraj na tuto oblast vyhradil 48 mil. Kč. (JmK, 2010a) Odbor sociální péče Magistrátu města Brna také poskytuje dotace na sociální oblast. O dotaci mohou zažádat pouze ty organizace, které poskytují sociální služby registrované dle ustanovení § 78 Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a působící v oblasti minimálně jeden rok. Dotace z rozpočtu města Brna se poskytuje na základě uplatnění žádosti doložené projektem konkrétní činnosti v oblasti sociálních služeb. Je využita na poskytování sociálních služeb pro obyvatele města, které nejsou vůbec nebo v dostatečné míře zajišťovány orgány státní správy nebo územní samosprávy. Některé typy organizací mají nárok na státní příspěvek ze zákona, jedná se např. o církve či náboženské společnosti, politické strany, apod.. Dále jsou to např. státní fondy a Grantová agentura České republiky. (Rektořík a kol., 2007) 3.3.2
Evropská unie
Po vstupu do EU může Česká republika čerpat stejně jako ostatní členské státy finanční prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU, které jsou základem evropské strukturální politiky. V sociální oblasti může Česká republika využívat finanční podporu z Evropského sociálního fondu. Zde může využít operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který je zaměřen na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesionálního vzdělání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) spadá mezi víceleté tematické operační programy. Je financován především z prostředků cíle Konvergence (jedná se o první cíl politiky Hospodářské soudržnosti EU v programovacím období 2007-2013). Pro financování fondů v rámci tohoto cíle jsou způsobilé regiony NUTS II, jejichž hrubý domácí produkt na obyvatele je nižší než 75 % (průměru HDP EU 25 na obyvatele za stejné referenční období), ale v oblastech aktivní politiky trhu práce, modernizace veřejné správy a veřejných služeb a mezinárodní spolupráce též z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z fondů EU je pro OP LZZ vyčleněno celkem 1,84 mld. €, což činí přibližně 6,80 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld. €. OP Lidské zdroje a zaměstnanost obsahuje 6 prioritních os, tzv. oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Prioritní osy jsou Adaptabilita, Aktivní politika trhu práce, Sociální integrace a rovné příležitosti, Veřejná správa a veřejné služby, Mezinárodní spolupráce a prioritní osa Technická pomoc. Neziskové organizace působící v sociální oblasti mohou využít především prioritní osu 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti.
25
V rámci této prioritní osy je možné čerpat peněžní prostředky např. na poskytování sociálních služeb, odborné vzdělávání pro sociálně vyloučené, poradenské programy k aktivizaci a motivaci sociálně vyloučených při vyhledávání zaměstnání, nediskriminačního přístupu, či rozvoj distančních forem vzdělávání. Zvláštní pozornost je věnována příslušníkům romských komunit a migrantům a dalším skupinám z odlišného sociokulturního prostředí. Celková částka vyhrazená pro třetí prioritní osu činí 468 948 318 €. Pro obdržení finanční podpory musí neziskové organizace splnit několik nadefinovaných kritérií. Jedná se o délku trvání činnosti organizace, maximální počet placených pracovníků na plný úvazek, či maximální objem příjmu organizace za poslední rok. (OPLZ, 2010a) V ČR je Řídícím orgánem Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Ministerstvo práce a sociálních věcí. 3.3.3
Nadace, nadační fondy
Českých nadací, kde můžou NNO požádat o finanční pomoc zatím není mnoho. Většina českých nadací nefunguje jako zdroj peněz, který by přiděloval peníze jiným organizacím, jak je tomu v zahraničí. Spíše naopak – jsou zakládány občanskými sdruženími, školami, apod., aby sloužily jako prostředník pro získání peněz pro organizaci či pouze pro vlastní projekty. S žádostí o grant je ale možné se obrátit i na několik nadací zahraničních či ze zahraničních zdrojů zde založených (např. Nadace rozvoje občanské společnosti, The Charles Stewart Mott Foundation, Open Society Fund Praha apod.). (Plamínek, Svatoš, Hladíková, aj., 1996) 3.3.4
Firmy a soukromý sektor
Některé podniky či velké firmy si již také vybudovaly svůj grantový systém. Chce-li nezisková organizace požádat o dotaci, musí napsat písemnou žádost s popisem projektu, rozpočtem a informacemi o poslání a cílech organizace. Tyto žádosti pak posuzuje většinou skupina lidí složená ze zástupců firmy. V případě malých firem a soukromých podnikatelů pak vše záleží na osobním jednání s nimi. Není vhodné je žádat jen o peníze. Pro většinu z nich je jednodušší poskytnout zdarma své služby nebo své výrobky. (Rektořík a kol., 2007) Příkladem tohoto typu charity může být např. dar firmy Hamé, která v roce 2006 předala Charitě věcný dar v hodnotě přesahující 300 000 Kč. Jednalo se o kojeneckou stravu Hamánek. Darovaná balení pak byla rozdělena mezi jednotlivé azylové domy pro matky s dětmi v tísni. (Charita, 2006) Dalším možným příkladem v ČR je společnost Nestlé, která poskytuje své produkty neziskovým organizacím jako je Česká federace potravinových bank, Nadace Naděje, Česká katolická charita nebo konkrétní příjemci jako například kojenecké ústavy či nemocnice. Společnost také poskytla potravinovou pomoc obětem záplav v srpnu 2002 v povodí Vltavy a Labe v hodnotě přes 1 milion korun. (Nestlé, 2010) Další společností poskytující své výrobky na dobročinné účely je např. společnost Goldstella zabývající se výrobou potravinářského zboží, především cukrovinek. Tato společnost se zaměřuje především na podporu dětských organizací a aktivit. (Goldstella, 2010)
26
3.3.5
Individuální dárci
Podle statistických údajů USA lze zjistit, že podíl této skupiny na celkovém součtu sponzorských darů obsahuje kolem 80 %. Sem patří např. členové organizace, dobrovolníci, příbuzní cílových skupin, předplatitelé časopisu či lidé podobných zájmů. Individuální dárci se i pro neziskové organizace stávají stále zajímavějším zdrojem peněz a jen na nich záleží, zdali se jim podaří je oslovit a získat pro spolupráci. (Rektořík a kol., 2007) Jak podnikatelé, tak individuální dárci mají možnost si poskytnuté dary odepsat ze základu daně. Tato možnost je podrobněji popsána v kapitole 4.1.4.7 Fundraising. 3.3.6
Vlastní činnost
Sem lze zařadit jednak prodej vlastních výrobků (např. organizace provozuje chráněnou dílnu po tělesně postižené či vlastní farmu, kde se pěstují zemědělské produkty) a každou další hospodářskou činnost (poradenství, kurzy, služby související s využitím výpočetní techniky atd.). Dále jsou to nejrůznější burzy, plesy, aukce, loterie a řada dalších. Další podrobnosti k financování NNO vlastní činností budou rozepsány v podkapitole fundraising. U neziskových organizací, které jsou konstituovány na členském principu, tj. především občanská sdružení, profesní komory, politické i některé církve i náboženské společnosti, družstva, tvoří členské příspěvky pravidelný, předem plánovaný finanční zdroj. (Rektořík a kol., 2007) Finanční prostředky může nezisková organizace získat i díky daňovým úlevám. V České republice jsou např. občanské společnosti osvobozeny od daně darovací. Veškeré dary, které společnost získá, tak mohou být v nesnížené výši využity na aktivity společnosti. Daňový režim pro neziskové organizace je odstupňován. Kromě základního zvýhodnění spočívajícího v osvobození nepodnikatelské činnost, může nezisková organizace dosáhnout na další daňové úlevy, pokud splní další podmínky: a) Nižší zvýhodnění: Pokud má nezisková organizace ustanoveny vnitřní kontrolní orgány a vydává výroční zprávu, může si odečíst určité procento základu daně a stejně tak její dárci si mohou odečíst určitou část daru z daňového základu.; b) Vyšší zvýhodnění: Pokud nezisková organizace nepodniká a navíc k předchozím podmínkám si o svém hospodaření nechá provést nezávislý audit, možnost odečíst si určité procento základu daně se dále zvyšuje. Stejně tak se pro její dárce zvyšuje možnost odečíst si část daru z daňového základu. (Fundraising, 2010) Důležitou součástí činnosti každé neziskové organizace jsou dobrovolníci a jejich činnosti v ní. Následující kapitola proto problematiku dobrovolnictví přiblíží blížeji. 3.3.7
Dobrovolnictví
I když to na první pohled není příliš patrné, jednou z dalších možností, jak získat finanční prostředky, v tomto případě, jak zbytečně neutrácet, je dobrovolnictví. Práce dobrovolníků je důležitým prvkem, který usnadňuje a ulehčuje výkon činnosti neziskových organizací.
27
Dobrovolníkem je podle dnes hojně citované definice Sozanské a Torera, která je použita v publikaci Problematika zabezpečování veřejných služeb - Sborník z mezinárodní vědecké konference: člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti. (Kolektiv autorů, 2007) Konkrétními přínosy dobrovolnické práce pro organizaci jsou především: • levný zdroj práce – ani využívání dobrovolníků není zadarmo. V organizaci je třeba mít člověka koordinujícího aktivity dobrovolníků, odpovědného za zajištění vhodných pracovních prostředků a prostor a také jejich další motivaci; • vliv na poslání, zpětná vazba – do organizace přichází noví lidé nezatížení předchozími zkušenostmi, s dost často nekonvečními přístupy vycházejícími z odlišného vzdělání, postupů, životního stylu apod.; • dobré jméno, zlepšení image – samotná přítomnost dobrovolníků v organizaci svědčí o určitém dobrém jménu a smysluplnosti aktivit, které organizace vyvíjí. Věnuje-li člověk organizaci svůj čas, znalosti a energii, musí být přesvědčen o dobrém fungování dané organizace; • nový duch a nadšení - zvláště v organizacích, které působí v psychicky náročných oblastech (sociální, humanitární atd.), kde hrozí tzv. efekt vyhoření; • kontakty - dobrovolníci přinášejí s sebou do organizace také bohatou studnici kontaktů. • uchazeči o práci – dobrovolníci znají fungování organizace, organizace zná je, jsou zapracovaní a ví, co mohou od sebe navzájem čekat. (Kolektiv autorů, 2007)
3.3.8
Fundraising
Fundraising je obor managementu, který se zabývá rozvojem zdrojů pro činnost nevládních neziskových organizací. Tento pojem představuje vyhledávání a shromažďování zdrojů, především finančních, na činnost organizace. Fundraising není jen o shromažďování peněz, ale představuje dlouhodobější proces. Jeho potřebnost vznikla tím, že naprostá většina klientů NNO nebyla a není schopna zaplatit služby, které jim tyto organizace poskytují. Ve světovém průměru vlastní příjmy od klientů a příznivců pokrývají něco kolem 50 % ročního obratu NNO, ale toto procento se významně mění se zaměřením konkrétní NNO i s tím, v jaké zemi se nachází. Aby NNO mohla své služby nadále poskytovat a rozvíjet, potřebuje zdrojů víc. (Fundraising, 2010) Část nákladů může ušetřit díky bezplatné pomoci dobrovolníků (opět v závislosti na tom, kde a čím se zabývá, v průměru kolem 30 %). Zbytek zdrojů, který není většinou bezvýznamný, musí získat jinak – fundraisingem. (MF – SERVIS, 2009) Fundraising je dlouhodobý proces, je to soubor činností, který se prolíná napříč udržitelnou existencí organizací občanské společnosti. Jeho zajištění vyžaduje strategické plánování a důsledné provázání s činností organizace či více organizací. Je potřeba, aby počítal s měnícími se vlivy okolí a pružně na ně reagoval. K tomu je nutné získávat a vyhodnocovat dostupné informace a uvážlivě předvídat budoucí kroky a trendy. Stěžejní je správný výběr potenciálních dárců a skupin dárců a následná dlouhodobá práce s nimi. Mírně významná je také správná volba systému řízení a personálního zajištění jednotlivých oblastí fundraisingu. (Ledvinová, 2009) Při plánování fundraisingu by měl být dodržen následující postup: • definovat poslání organizace; 28
• • • • • • • • • •
určit konkrétní a měřitelné cíle; vypracovat realizační a časový plán aktivit, na základě něhož se zpracuje roční rozpočet; ověřit, zda organizace skutečně reaguje na potřeby společnosti; uvažovat o zapojení dobrovolníků do fundraisingových akcí; vybrat pro danou situaci nejvhodnější fundrasingové metody; sestavit seznam možných zdrojů; specifikovat okruh dárců; požádat o dar; informovat dárce o použití jeho daru; snažit se o obnovení nebo zvýšení daru. (Rektořík a kol., 2007)
Organizace, která se chce fundraisingem vážně zabývat, musí mít vyjasněné právní uspořádání a průhledné systémy financování jednotlivých činností. Zároveň se musí rozhodnout, od koho a za jakých podmínek podporu přijme a jak s ní naloží. Problematika získávání finančních prostředků a dalších zdrojů patří k zásadním problémům nezávislého rozvoje organizací občanské společnosti. Hlavní (a často jedinou) strategií mnoha organizací je získávání grantů a dotací od domácích a zahraničních státních institucí a nejrůznějších nadací. Dlouhodobý rozvoj organizace však vyžaduje věnovat stejné úsilí získávání podpory z dalších, zejména místních zdrojů. Místní správa a samospráva, podniky a samozřejmě jednotlivci často chtějí pomoci při řešení problémů věcnou podporou, časem, znalostmi i penězi. (Ledvinová, 2010) Mezi nejběžnější metody fundraisingu patří: • osobní návštěvy, či telefonní fundraising Předpokladem této formy fundraisingu je předcházející znalost dárce, který již dar poskytl a nyní je žádán o obnovení daru. (Rektořík a kol., 2007) • přímý poštovní styk Při tomto způsobu získává organizace finanční prostředky rozesíláním dopisů, ve kterých žádá o příspěvek. Základní princip poštovního programu je vlastně určitou formou psané žádosti o dar rozšiřovaný poštou. Obvykle se jedná o velké množství dopisů zaslaných lidem, které žadatel nezná osobně. Při tomto způsobu kontaktu jsou sledovány tři hlavní cíle: vyhledávání nových dárců, obnovování a zvyšování darů současných dárců a získání mimořádných darů na zvláštní účely od dosavadních dárců. Úspěšné poštovní programy mají tři důležité výhody: - spolehlivý přísun darů; - rozšíření dárcovské základny; - okruh dárců může být seznamován s aktivitami neziskové organizace. Přímý poštovní styk vyžaduje soustavnou a plánovanou práci po dobu několika let. Tento program se skládá ze dvou hlavních kroků, jimiž jsou získávání nových a nahrazování zaniklých dárců (investice do této činnosti je značná a obvykle ztrátová) a dále obnovování a zvyšování darů od dosavadních dárců. (Plamínek, Svatoš, Hladíková, aj., 1996)
29
• veřejné dobročinné akce Pořádání dobročinných akcí se u českých neziskových organizací setkává stále s větší oblibou. Jde především o různé benefiční koncerty, plesy a veřejné aukce. Některé organizace uspořádání takové aukce volí jako hlavní formu získání finančních prostředků, většinou to však není nejlepší cesta k rychlému získání velkého množství peněz. Tyto akce ale organizaci umožní uskutečnit několik záměrů najednou – představit její činnost, požádat o příspěvek a získat nové dárce.(Plamínek, Svatoš, Hladíková, aj.,1996) • písemná žádost o grant Zde mohou neziskové organizace narazit na problémy se zpracováním žádostí. • fundraising „ode dveří ke dveřím“; Tento typ fundraisingu může být nevýhodný vzhledem k vstupování do soukromí potenciálních dárců. Osobní návštěva předem vytipovaných možných dárců představuje neúčinnější způsob. (Rektořík a kol., 2007) •
inzerce ve sdělovacích prostředcích (Plamínek, Svatoš, Hladíková, aj., 1996)
Okruhy dárců Pro úspěšný průběh plánování i realizace fundraisingu je důležité správné vymezení okruhu možných dárců. Pozornost všech neziskových organizací se totiž obrací na tzv. potenciální dárce nebo-li ty, kteří by mohli něco dát. Užitečné je proto rozdělení potenciálních dárců na ty, kteří: 1. Mají vyhrazené prostředky na dobročinnou činnost a poskytují je neziskovým organizacím. Zde je třeba počítat s vyšším stupněm byrokracie při přidělování prostředků.; 2. Nemají vyhrazené prostředky na dané cíle, ale v případě, že je zaujmou, poskytnou je. Zde lze očekávat pružnější a operativnější vyjednání, obtížnější přesvědčování o tom, že právě žádající organizace je ta, do které se vyplatí investovat, často požadují protislužbu. Pro stanovení postupu, jak s kterým dárcem pracovat, je třeba další rozdělení na ty, kteří: 1. dávají peněžní prostředky poprvé; 2. peněžní prostředky poskytli již v minulosti – na ty je dobré se obracet při potřebě okamžité finanční výpomoci, protože stačí kratší doba na představování organizace dárci. (Rektořík a kol., 2007) Neméně důležitým krokem je vymezení motivů jednotlivých dárců. Ty lze rozdělit do několika skupin, které se mohou vyskytovat současně: • marketingové účely, když firma od sponzoringu očekává obchodní efekt – buď přímé zvýšení poptávky nebo alespoň zlepšení image; • širší podnikové cíle, v případě, že velké podniky investují do činnosti, které se jim po čase zhodnocují, podporují např. zařízení, která slouží i jejich zaměstnancům, působí propagačně na zájemce o zaměstnání apod.; • ve vedení firmy se prosadila atmosféry altruismu, společenské odpovědnosti, občanské morálky.
30
Tehdy chce být firma dobrým sousedem (přispívá např. místním organizacím) nebo občanem, chce něco dávat zpět do komunity, v níž a díky níž působí.; • negativní motivy, jako např. praní špinavých peněz, snížení daňového základu, osobní prospěch, distribuce již nijak využitelných výrobků, splnění povinnost dávat (např. ze státních zdrojů apod.) (Rektořík a kol., 2007)
31
4. Vlastní práce Pro vlastní část diplomové práce jsem jako příklad neziskové organizace zvolila Diecézní charitu Brno, která má ve své činnosti již velmi dlouhou tradici. Je to nezisková organizace se širokým spektrem působnosti, vyskytující se takřka ve všech oblastech veřejně prospěšných činností. Struktura a možnosti financování Diecézní charity Brno jsou stejné jako možnosti ostatních diecézních charit a podobných organizací v České republice. Proto výstupy této části diplomové práce lze využít nejen pro Diecézní charitu Brno, ale i pro další instituce. V následující kapitole provedu shrnutí historie Diecézní charity Brno a podrobněji charakterizuji její aktivity.
4.1
Diecézní charita Brno
4.1.1
Historie Diecézní charity Brno
Prameny Charity nacházíme již ve středověku. Charita ve své moderní podobě se však formuje v období 1. republiky. Katolická charita v té době sdružovala dobročinná zařízení církevních organizací: sirotčince, opatrovny, ústavy pro tělesně postižené, chudobince, polévkové spolky. V roce 1921 bylo v Brně založeno Ústředí katolické charity. Období nacistické okupace znamenalo pro Charitu do jisté míry omezení její činnosti, avšak objevily se nové potřeby pomoci, zejména pomoc uprchlíkům a dětem, které přišli ve válce o rodiče. Podstatou charitativní péče se stala ústavní péče. Změna pak nastala po roce 1949, kdy byly zestátněny léčebné a ošetřovací ústavy a činnost ošetřovatelské a zdravotní služby v rodinách přešla pod Československý červený kříž. České katolické charitě zůstaly jen ústavy azylové péče. Přesto v roce 1951 vznikla sloučením Oblastní úřadovny a Svazu charity v Brně Diecézní katolická charita Brno s okruhem působností pro Brněnský a Jihlavský kraj. Spravovala několik domovů důchodců a ošetřovatelských ústavů. Po revoluci v listopadu 1989 byl odstraněn komunistický vliv z charitních struktur. Výbor křesťanské pomoci splývá s Charitou a přijímá úkol napravit její pošramocené jméno s cílem vytvořit opravdovou Katolickou charitu, připravenou pomáhat těm nejpotřebnějším. Od 2. poloviny r. 1991 působí v brněnské diecézi střediska ošetřovatelské služby v domácnostech, zřízená Českou katolickou charitou v rámci experimentu Ministerstva zdravotnictví, střediska později přecházejí pod správu oblastních charit. (Charita ČR, 2010) Diecézní charita Brno je znovuobnovena v roce 1992 a jako přímý pokračovatel navázala na práci Charity, která působila na území diecéze od roku 1922 až do jejího faktického zrušení roku 1959. V roce 1993 se k ošetřovatelské službě připojuje i služba pečovatelská a zvyšuje se i možnost vzdělávání. V tomto roce jsou také přijaty nové stanovy České katolické charity, podle kterých je ČKCH sdružením arcidiecézních a diecézních charit. Nejvyšším orgánem ČKCH je Rada složená z ředitelů ACH/DCH. Radě předsedá prezident a výkonným prvkem Rady je generální sekretář. Roku 1994 končí experiment Ministerstva zdravotnictví ČR podporující a testující CHOPS, které přešly z působnosti sekretariátu ČKCH pod jednotlivé oblastní charity.
32
Počátek roku 2001, který byl OSN vyhlášen Mezinárodním rokem dobrovolníků, probíhá ve znamení Tříkrálové sbírky, poprvé pořádané na území celé republiky. Její výtěžek je použit na pomoc rodinám a lidem v nouzi u nás i v zahraničí. Sbírka se setkala s nebývalým ohlasem, jak mezi charitativními pracovníky a dobrovolníky, tak u veřejnosti, která štědře přispěla na uvedený účel. V brněnské diecézi je evidováno 115 farních charit. V tomto roce vzniká s podporou programu Phare a Nadace rozvoje občanské společnosti Síť charitativních dobrovolnických center. V roce 2003 získává DCH Brno od Ministerstva vnitra akreditaci pro programy dobrovolnické služby. Od roku 2004 se Diecézní charita podílí také na krizové pomoci, stává se partnerem Integrovaného záchranného systému Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Od roku 2006 v rámci Diecézních aktivit výrazně narostly humanitární mise a rozvojová pomoc. Byl podpořen projekt „Děti ulice“, realizovaný místní charitou v Gjilane, Kosovu. Na podporu dětí byl zaměřen i další projekt, tentokrát v Zimbabwe. Charita podporuje místní organizaci Simbabene, která se stará o chudé děti, většinou sirotky a polosirotky. Charita České republika je právnickou osobou dle Kodexu kanonického práva. Je součástí (útvarem) římskokatolické církve registrované v České republice podle Zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společnostech, od níž odvozuje svou právní subjektivitu, a která je dle tohoto zákona také evidovaná. (Charita ČR, 2010)
33
Organizační struktura charity v ČR: Schéma 2: Organizační struktura Charity ČR
Caritas Internationalis
Caritas Europe
Česká biskupská konference -
zřizovatel Charity ČR (CHČR) jmenuje ředitele CHČR sídlí v Praze
-
ředitel CHČR prezident CHČR ředitelem sekretariátu CHČR sídlí v Praze
Charita Česká republika
Rada ředitelů a Rada prezidentů CHČR - ředitelé a prezidenti diecézních a arcidiecézních Charit
Diecézní a arcidiecézní charity (také Diecézní charita Brno) -
ředitel DCH/ACH prezident ACH/DCH sídlí v rezidenčních městech biskupů a arcibiskupů
Oblastní charity -
-
ředitel OCH sídlí v některých diecézních místech vikariátu nebo ve větších městech
Farní charity - sídlí v obcích a městech po celé ČR
Zdroj: Výroční zpráva 2008
34
4.1.2
Aktivity Diecézní charity Brno
Posláním Diecézní charity v Brně je:„ nabízet pomocnou ruku těm nejpotřebnějším – lidem, kteří se sami o sebe nemohou postarat, ať již v důsledku stáří, fyzického či duševního handicapu nebo nepříznivých sociálních podmínek. Charita zároveň usiluje, aby vůči lidskému utrpení a nouzi nezůstávala lhostejná celá společnost.“1 Diecézní charita Brno vyvíjí činnost především v oblasti sociální a zdravotní péče, tuzemské i zahraniční humanitární pomoci a v podporování základních lidských práv a svobod. Finanční a hmotné prostředky získává od dárců, orgánů státní správy a místních samospráv, z církevních sbírek, od nadací a nadačních fondů, výnosů vlastní činnosti a benefičních akcí. Mezi její činnost patří: 1.) Charitní ošetřovatelská služba Poskytování domácí zdravotní péče a pečovatelské služby je jednou z nejdůležitějších služeb Charity. Po obnovení činnosti Charity v devadesátých letech minulého století se právě střediska Charitní ošetřovatelské a pečovatelské služby (CHOPS) nejdynamičtěji rozšířila ve všech organizačních složkách Diecézní charity Brno. Po zavedení novely Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách došlo k rozdělení CHOPS na dvě samostatné složky/střediska: Charitní ošetřovatelská služba a Charitní pečovatelská služba. Cílovou skupinou služby jsou pacienti s dlouhodobým i aktuálním onemocněním, staří a opuštění lidé i všichni ti, kdo odborné zdravotní ošetření a pomoc nezbytně potřebují. Základním posláním této služby je poskytnout nemocným komplexní péči (zdravotní, sociální, psychickou i duchovní) přímo v jejich vlastním sociálním prostředí ve spolupráci s ošetřujícím lékařem a rodinou. Odbornou ošetřovatelskou službu zajišťují erudované registrované zdravotní sestry, způsob léčby určuje příslušný praktický lékař nemocného nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Ve všech střediscích je možné zapůjčení potřebných rehabilitačních i zdravotnických pomůcek. Střediska jsou metodicky vedena odborným kolegiem zdravotnických činností DCH Brno. (Výroční zpráva DCHB 2008)
2.) Charitní pečovatelská služba –Služby pro seniory Demografický vývoj v současné době ukazuje nárůst populace lidí v seniorském věku. Charita se snaží na tento problém reagovat. Cílem služeb pro seniory je zabezpečit důstojné podmínky pro život ve stáří. Snahou je udržet co největší možnou míru samostatnosti seniora. Způsob péče podporuje aktivní život, navzdory zdravotním či jiným omezením. Snaží se případné handicapy překonávat nebo alespoň ulehčovat život s nimi. Součástí některých služeb je také aktivizace klientů v rámci pracovní a pohybové terapie, kulturních a společenských akcí, výletů, apod.. Služby pro seniory jsou metodicky vedeny odborným kolegiem pro seniory a lidi se zdravotním znevýhodněním. (Výroční zpráva DCHB 2008)
1
Zdroj: Výroční zpráva Diecézní Charity Brno 2008, str. 1
35
3.) Pobytové služby Domov pro seniory Domov pokojného stáří Kamenná je pobytové zařízení sociálních služeb pro seniory. Pracovníci domova podporují běžný způsob života uživatelů těchto služeb. Domov je určen pro lidi, jejichž soběstačnost v uspokojování základních potřeb je snížena a v důsledku toho jsou závislí na podpoře a pomoci jiné osoby. Zařízení není určeno pro ty, kteří nerespektují smluvně sjednaná pravidla poskytování služby, nebo jejichž zdravotní stav vyžaduje speciální péči či hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení, případně na uzavřeném oddělení specializovaných zařízení a pro seniory, kteří vyžadují stoprocentní soukromí. (Výroční zpráva DCHB 2008) 4.) Terénní služby Charitní pečovatelská služba Cílem služby je pomoci jejím uživatelům s péčí o jejich vlastní osobu a domácnost, kterou již nejsou schopni zvládnout vlastními silami z důvodu věku, onemocnění, osamocení apod.. Služba je poskytována v domácnostech uživatelů nebo na střediscích pečovatelské služby. Dále pak je služba poskytována také v domech s pečovatelskou službou. (Výroční zpráva DCHB 2008) Osobní asistence Jde o terénní službu poskytovanou v místě pobytu uživatele (v domácnosti, na pracovišti, na kulturních a sportovních akcích, ve škole, na cestách apod.). Obsah služeb vychází z individuálních potřeb uživatele. Nabízí pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácností, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí. Osobní asistence umožňuje také pečujícímu zastoupení v době jeho nemoci, vyčerpání či z jiného důvodu. 5.) Ambulantní služby • Denní stacionář Zde se poskytují služby osobám se sníženou soběstačností z důvodu věku nebo zdravotního postižení, které nemohou či nechtějí zůstávat po celý den ve svých domovech. V rámci denního pobytu v příjemném prostředí jim pracovníci napomáhají rozvíjet či udržovat jejich schopnosti, soběstačnost a zabezpečovat jejich potřeby. Podporovány jsou také rodiny pečující o své blízké. (Výroční zpráva DCHB 2008) • Centra denních služeb Cílem Centra denních služeb je poskytnout seniorům a lidem se zdravotním znevýhodněním změnu prostředí a tím zamezit stereotypu pobytu pouze ve vlastním prostředí. Dále pak rozvíjet jejich tvořivou činnost (výtvarné akce, společná úprava prostředí exteriéru a interiéru, instalace výstav, příprava stolování), zapojit je do hudebně pohybového a relaxačního programu a poskytnou jim sociální poradenství.
36
• Sociálně aktivizační služby (aktivizační programy) pro seniory Aktivizační programy navazují na činnost některých Charitních pečovatelských služeb. Cílem je vytvořit vhodné podmínky pro důstojný a aktivní život seniorů a osob se zdravotním postižením. V rámci aktivizačních programů jsou realizovány volno časové aktivity (kreativní tvorba a zájmové aktivity – přednášky, besedy, apod.). (Výroční zpráva DCHB 2008) 6.) Odlehčovací služby • Denní a přechodný pobyt Denní a přechodný pobyt poskytuje služby seniorům, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo nepříznivého zdravotního stavu, a to formou pobytové služby na přechodnou dobu do tří měsíců a umožňuje tak nezbytný odpočinek pečujícím osobám. 7.) Podpora lidí se zdravotním postižením Hlavním posláním služeb na podporu lidí se zdravotním postižením je pomoc při překonávání překážek i případných omezení, které s sebou může handicap přinášet. Snahou je co nejvíce začlenit lidi s postižením do komunity, rodiny a společnosti. Služby jsou určeny osobám s mentálním postižením, s autismem, tělesným a smyslovým postižením, s kombinovanými vadami, zdravotně oslabenými a rovněž lidem s duševním onemocněním. V závislosti na druhu postižení a individuálních potřebách zajišťují střediska pracovní, sociální a speciální pedagogickou pomoc. V řadě případů je poskytována i pracovní terapie, rehabilitační, logopedická, psychologická či duchovní péče. Součást programů jsou rovněž kulturní, společenské akce, rehabilitační ozdravné pobyty v přírodě, odpolední zájmové činnosti, prázdninové ozdravné pobyty a rehabilitace v bazénu. Sociální, psychologické a právní poradenství je poskytováno nejen lidem se zdravotním postižením, ale také jejich rodinám. Poplatky za služby jsou stanoveny organizačním řádem jednotlivých zařízení. V zájmu co nejvyšší kvality poskytovaných služeb jsou střediska metodicky vedena Kolegiem služeb pro podporu tělesného a duševního zdraví. Typy služeb: • denní stacionáře; • střediska pracovní terapie nebo li sociální rehabilitace; • respitní péče; • chráněné dílny (klient má status zaměstnance); • poradny; • centra na podporu duševního zdraví; • raná péče; • osobní asistence. (Výroční zpráva DCHB 2008) 8.) Dobrovolnická činnost Dobrovolníci se zapojují do všech typů charitativních služeb. Díky nezištné pomoci a podpoře dobrovolníků může Charita více a kvalitněji rozvíjet svou činnost. Systematickou práci s dobrovolníky a metodické vedení zajišťuje síť charitativních dobrovolnických center v celé brněnské diecézi. V každé oblastní charitě funguje jedno dobrovolnické centrum s profesionálním pracovníkem – koordinátorem dobrovolníků.
37
Ten každoročně pracuje s dobrovolníky, zajišťuje nábor, přijetí, odborné proškolení, vedení, zapojení do konkrétní dobrovolné činnosti, supervizi a motivaci dobrovolníků. Dobrovolnické centrum při sekretariátu Diecézní charity Brno metodicky vede, školí a koordinuje ostatní dobrovolnická centra při oblastních charitách. Nejčastěji využívané aktivity a služby dobrovolníků v rámci DCHB: • asistence při terapii, rehabilitaci a jiné péči o klienty; • doprovod při docházení klientů do zařízení; • partnerské dobrovolnictví (tzv. „dělání“ společnosti klientům, pomoc s vyplněním volného času); • pomoc při pobytových akcích pro klienty; • pomoc v chráněných dílnách; • volnočasové aktivity pro klienty; • uspořádání různých festivalů, workshopů, táborů a víkendových pobytových akcí pro klienty; • pravidelné cykly besed a přednášek, apod.. Následující tabulka ukazuje vývoj počtu dobrovolníků pracujících v jednotlivých oblastních charitách Diecézní charity Brno. (Výroční zpráva DCHB 2006) Tab. 2: Počty dlouhodobých dobrovolníků DCHB v letech 2004-2008 Dobrovolnické centrum DC Blansko
2004
2005
2006
2007
2008
8
10
20
38
34
DC Brno
38
86
99
39
37
DC Hospic Rajhrad
30
13
30
20
35
DC Břeclav
26
17
31
28
6
DC Hodonín
17
11
14
7
50
DC Jihlava
21
21
24
1
30
DC Třebíč
24
39
13
22
6
DC Znojmo
14
29
34
22
68
DC Žďár nad Sázavou
15
20
34
30
46
6
7
26
34
20
199
253
325
241
332
DC při Sekretariátě DCHB
Celkem
Zdroj: Výroční zpráva Diecézní charity 2004,2005, 2006, 2007, 2008
K výraznější změně v počtu dobrovolníků došlo v roce 2005 a především v roce 2006, kdy DCHB získala dotace ze Společného regionálního operačního programu na vznik nového dobrovolnického centra v Brně (Celzus) a dotace od Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina na projekt Dobrovolnictví. Dobrovolníci jsou především z řad studentů humanitních oborů. Ale působí mezi nimi také např. budoucí lékaři či již vystudovaní právníci. K změně v struktuře dobrovolníků došlo po r. 2008, kdy byl novelizován zákon o pomoci v hmotné nouzi. Odlišila se výše částky živobytí pro osoby, které pobírají příspěvek méně než 6 měsíců a více než 6 měsíců.
38
Výše příspěvku na živobytí se zvýhodnila pro osoby, které: „vykonávají určité činnosti v rámci dobrovolnické nebo veřejné služby.“2 (MPSV, 2008) Po této novelizaci se výrazně zvýšil počet 40-50tiletých dobrovolníků, kteří pro udržení stávající úrovně získaných finančních prostředků musí odpracovat min. 20h měsíčně. 9.) Pomoc pro matky s dětmi v tísni Charita nabízí pomoc v podobě azylového bydlení a profesionální asistenci ze strany domova, přičemž ponechává klientkám prostor pro jejich vlastní rozhodování. V naléhavých případech jsou v domovech k využití tzv. krizová lůžka – nouzové ubytování na krátkou dobu. Dlouhodobé ubytování se poskytuje na dobu nezbytně nutnou až do jednoho roku. Součástí nabídky služeb je sociální, psychologické a právní poradenství, řada aktivizačních, popřípadě resocializačních programů, materiální výpomoc (charitní šatník, potraviny), výchovné programy a volnočasové aktivity, duchovní pomoc. Tyto motivují klientky k podílení se na řešení vlastní situace. Služby jsou odborně vedeny kolegiem rezidenčních služeb pro lidi v nouzi. (Výroční zpráva DCHB 2008) 10.) Podpora života menšin Česká republika se čím dál více musí vyrovnat s nárůstem etnických menšin. Ty často patří ke skupinám, které se potýkají s nedůvěrou a předsudky ze strany většinové společnosti. Charita proto usiluje o vytváření nediskriminačního prostředí, které jim umožňuje zachovat si odlišnost ale zároveň rozvíjet přijatelnost pro okolí. Aktivity jsou zaměřeny především na podporu romské komunity a směřují k prevenci sociálně patologických jevů formou nabídky volnočasových aktivit, prací v terénu, poradenstvím a podporou dialogu. Důraz je kladen na práci s dětmi, mládeží a rodinami (podpora při výchově, vzdělávání a smysluplném využití volného času). Speciální předškolní příprava také umožňuje rovnocenný vstup dětí do základních škol. 11.) Péče o nevyléčitelně nemocné Dům léčby bolesti s hospicem sv. Josefa Prostřednictvím služeb hospice poskytuje Charita komplexní paliativní péči. Ke klientům hospice patří především pacienti s onkologickou diagnózou, ale také s kardiologickým, neurologickým a dalším onemocněním v pokročilém stádiu. V hospici pracuje rovněž klinický psycholog, působí zde duchovní služba a dobrovolnické centrum. (Výroční zpráva DCHB 2008) 12.) Pomoc lidem bez domova Charita se snažím lidem potýkajícím se s tímto problémem poskytnout to nejnutnější, tj. možnost hygieny, ošacení, jídla, úhrady jízdného a noclehu. V rámci resocializačních programů se kromě povzbuzování pracovních a běžných sociálních návyků klienti pokouší o obnovení kontaktů s rodinou. Na úhradě ubytování a poskytovaných služeb se lidé bez přístřeší podílí symbolicky finančně i vlastní prací. Důležitou součástí služby je poskytování sociálního poradenství (hledání zaměstnání, rekvalifikace), pomoc při prosazování práv a zájmů klienta. (Výroční zpráva DCHB 2008) 2
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dotační řízení pro rok 2010 [online]. 2010a [cit. 08.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5633/tz_270808.pdf
39
13.) Humanitární pomoc, zahraniční rozvojová spolupráce a krizové řízení Diecézní charita Brno se podílí na krizové a humanitární pomoci a na rozvojové spolupráci. V roce 2006 byla zahájena realizace projektu podpořená Evropskou unií, Jihomoravským krajem, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zdravotnictví ČR, který je zaměřen na vybudování a fungování krizových týmů. Týmy pomáhají lidem postiženým mimořádnou událostí: starají se o evakuované občany, kteří museli opustit své domovy třeba kvůli požáru nebo velké vodě. V rámci humanitární pomoci byla navázána spolupráce s MV ČR na implementaci programu MEDEVAC. V jeho rámci jsou do České republiky přepravovány děti z rozvojových a chudých zemí, kterým je v českých nemocnicích poskytována nezbytná a v domácích podmínkách nedostupná léčba. Rozvojová spolupráce je nesena úsilím pomoci chudým a zaostalým oblastem v dlouhodobém horizontu. Principem rozvojové spolupráce je především nastavení podmínek a možností, aby lidé mohli žít, pracovat a vychovávat děti bez cizí pomoci, aby dokázali uchopit život do svých rukou a nebyli omezováni nerovnými podmínkami a sociální nouzí. (Výroční zpráva DCHB 2006) 14.) Charitní poradenství Poradenství nabízí komplex služeb poskytujících informace o právech a povinnostech a napomáhají k dosažní dostupného řešení tíživé životní situace. Cílem těchto služeb je poskytnout lidem v nouzi bezpečí, podporu, naději a vedení. Poradenství může být doplněno o právní služby, přibývá také případů řešení domácího násilí. • poradenství Jedná se o odborné sociální poradenství se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v nepříznivé sociální situaci. Zahrnuje odborné sociální a právní poradenství, poradenství pro osoby se zdravotním postižením, pro oběti trestných činů a domácího násilí. • terénní programy Jde o terénní služby poskytované osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy. Služba je určena pro problémové skupiny osob, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. • krizová pomoc Terénní, ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu je poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svoji nepříznivou sociální situaci vlastními silami. Na základě rozhodnutí o vykázání ze společného obydlí nebo zákazu vstupu do něj je osobě ohrožené násilím chováním vykázané osoby nabídnuta pomoc do 48 hodin od doručení opisu tohoto rozhodnutí. • telefonická krizová pomoc Charitní linka důvěry je určena pro celou populaci, pomáhá školním dětem a mládeži, stejně tak i dospělým. Jedná se o anonymní a nepřetržitou 24hodinovou službu včetně sobot, nedělí a svátků. 40
Tým vyškolených pracovníků je připraven poskytnout člověku v tísni okamžitou telefonní pomoc. Se souhlasem klienta je zprostředkována následná péče (krizová centra, psychiatrické ambulance, drogové poradny a jiná speciální centra a poradny). Pomoc se netýká jen prvního kontaktu, ale celého krizového stavu klienta. (Výroční zpráva DCHB 2008) 15.) Prevence závislosti na návykových látkách a dalšího rizikového chování Charita se v této oblasti zaměřuje především na drogovou závislost u mládeže. Kromě volnočasových aktivit jsou v těchto zařízeních nabízeny kluby situační intervence, poradenství, doprovod, skupinovou práci, návaznou péči, pobytové a další služby. Součástí bývá i terénní sociální práce, tzv. streetwork. Pomoc směřuje k samotným uživatelům drog prostřednictvím K-center. V rámci těchto center jsou prováděny aktivity směřující k co nejmenšímu šíření infekčních chorob a drogové epidemie ve společnosti, ke snížení zdravotního či psychického poškození a sociálního úpadku drogově závislých. Veškeré služby jsou poskytovány anonymně a bezplatně. K-centra pracují pod dohledem odborné garance a kolegia prevence zneužívání návykových látek, včetně pravidelné supervize. 16.) Pomoc cizincům v nouzi Oddělení migrace poskytuje služby pro cizince žijící na území ČR. Pomáhá integraci uprchlíků a cizinců do naší společnosti, zajištění ochrany a přístupu cizinců k základním lidským právům a svobodám. Usiluje rovněž o zajištění rovných podmínek a příležitostí cizinců na trhu práce, ve vztahu k bydlení, vzdělání, ke zdravotní a sociální péči, ke svobodě náboženského vyznání a k podpoře jejich osobní účasti na aktivním společenském životě. Oddělení migrace realizuje tyto aktivity: • sociálně právní poradna Je otevřena všem cizincům, kteří se ocitnou v nouzi nebo v situaci, kterou nedokáží sami vyřešit. Klientům je poskytována pomoc při uplatňování jejich práv, při obstarávání osobních záležitostí a při zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. V rámci sociálního a základního právního poradenství je nabízen informační servis týkající se pobytového režimu, možnosti využití ubytovacích kapacit, integrace cizinců do společnosti. Součástí práce poradny je sociálně-psychologická intervence, zprostředkování kontaktu a osobní asistence při jednáních se zaměstnavateli, úřady apod.. • síťový projekt „Poradenská a informační činnost“ Tento projekt je zaměřen na podporu integrace cizinců s trvalým a dlouhodobým pobytem. Smyslem projektu je přiblížit české veřejnosti cizineckou problematiku a přispět k celkovému rozvoji vztahů cizinců a jejich komunit s občany ČR. • humanitární sklad ošacení v PoS Zastávka Potřebám žadatelů o udělení mezinárodní ochrany je určen humanitární sklad ošacení, který Diecézní charita Brno provozuje v pobytovém středisku Zastávka. Tato služba je poskytována na základě smlouvy se Správou uprchlických zařízení MV ČR. (Výroční zpráva DCHB 2008)
41
Charita ČR spolupracuje v oblasti integrace a migrace cizinců nejen se stáními orgány (zastupitelské úřady ČR v zahraničí, zastupitelské úřady ČR, Cizinecká policie, Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR) ale také s nevládními a mezinárodními organizacemi: Poradna pro občanství, občanská a lidská práva; Poradna pro uprchlíky; UNHCR; Poradna pro integraci; Organizace pro pomoc uprchlíkům; SOZE;, Nesehnutí; La Strada ČR o.p.s.; IOM Praha; Multikulturní centrum Praha; YWCA v České republice; Centrum pro otázky migrace; Český helsinský výbor. (Charita ČR, 2010) 17.) Ostatní pomoc Spektrum charitní činnosti je široké a často reaguje na konkrétní potřeby dané oblasti. Mnohé z tzv. ostatních činností jsou realizovány díky aktivitám farních charit a dalších dobrovolníků. Jedná se např. o charitní šatníky, adopce na dálku, prodejny výrobků z charitních zařízení, Malá řemesla – projekt pro lidi téhož uplatnitelné na trhu práce, pomoc odsouzeným apod.. Většina těchto projektů je odborně garantována kolegiem nízkoprahových denních služeb. (Výroční zpráva DCHB 2008) 18.) Vzdělávání Diecézní charity Brno Vzdělávací středisko Diecézní charity Brno zajišťuje vzdělávací programy určené pracovníkům v sociálních službách, sociálním pracovníkům a pracovníkům všech úrovní managementu sociálních služeb. Programy reflektují aktuální potřeby v souladu se zvyšujícími se nároky na kvalitu poskytování sociálních služeb. V rámci vzdělávacích programů jsou nejčastěji používanými metodami přednášky, interaktivní workshopy, modelové situace, případové studie. Do programů jsou zapojováni lektoři s odpovídající kvalifikací a praxí v přednáškové či konzultační činnosti. V roce 2007 byla vzdělávacímu středisku na základě Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách udělena Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky akreditace vzdělávací instituce. Touto akreditací je Vzdělávací středisko pověřeno k vydání osvědčení o absolvování akreditovaného vzdělávacího programu s celostátní působnosti. V tomtéž roce byly akreditovány dva 150ti hodinové kvalifikační kurzy pro pracovníky v sociálních službách. Konkrétně se jedná o kurz s profilací na výkon funkce pečovatel(ka) a osobní asistent(ka) a kurz s obecným zaměřením určený převážně pro pracovníky služeb prevence. Dále pak bylo uděleno pět akreditací krátkodobých programů v rámci dalšího vzdělávání sociálních pracovníků: Individuální plány jako nástroj pomoci v rozsahu 16 hodin, Sociálně právní minimum v rozsahu 16 hodin, Syndrom vyhoření a jeho prevence v rozsahu 16 hodin, Efektivní komunikace v rozsahu 24 hodin a Etika v sociálních službách v rozsahu 12 hodin. Dále se Vzdělávací středisko podílí na zavádění standardů kvality sociálních služeb. Děje se tak formou poskytování konzultantů pro proces aplikace standardů kvality sociálních služeb. V rámci Vzdělávacího střediska byly realizovány dva projekty podpořené Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Oba projekty značnou měrou přispěly k rozšíření nabídky, zvýšení kvality vzdělávacích programů a dalších souvisejících aktivit realizovaných Vzdělávacím střediskem. 42
Jedná se např. o dotazníková šetření v oblasti vzdělávacích potřeb pracovníků podílejících se na poskytování sociálních služeb, které bylo provedeno ve spolupráci s Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. (Výroční zpráva DCHB 2007) Následující kapitola ve stručnosti nastíní prostředky, pomocí kterých je v současné době Diecézní charita Brno financována.
4.2
Financování Diecézní charity Brno
Finanční a hmotné prostředky získává Diecézní charita Brno od domácích i zahraničních dárců, orgánů státní správy a místních samospráv, Evropské unie, z církevních sbírek, darů fyzických osob, od humanitárních nadací, z výnosů vlastní činnosti a benefičních akcí. Pro srovnání celkových výnosů DCHB v letech 2001 - 2008 uvádím následující tabulku (uvedené údaje jsou v tis. Kč): Tab. 3: Výnosy DCHB v letech 2000 – 2008 (v Kč)
2000 Vlastní výkon a
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
51 516
63 032
39 328
42 709
42 231
25 765
26 191
38 441
44 069
neuvedeno
neuvedeno
36 516
43 091
48 833
54 155
51 883
61 903
70 110
24 756
50 230
45 937
63 435
50 028
35 511
25 543
75 496
83 417
Dotace od krajů
5 109
0
3 908
6 433
30 695
54 913
72 014
36 528
44 543
Dotace od obcí
18 398
19 937
22 654
26 080
30 501
31 235
35 424
34 195
36 809
Ostatní dotace
5 540
8 050
7 477
6 212
5 793
13 609
29 826
35 031
14 743
Sbírky církevní
4 151
4 152
4 578
2 764
2 063
2 002
1 974
1 634
2 508
služby Tržby za služby od zdr. poj. Dotace od ministerstva
Dary Ostatní výnosy
Výnosy celkem
6 295
5 922
6 389
9 691
7 924
7 730
11 072
9 125
11 690
22 553
7 860
12 240
13 472
9 812
16 386
16 955
15 885
21 394
138 318
159 183
179 027
213 887
227 880
241 306
270 882
308 238
329 283
Zdroj: Výroční zpráva 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008
Jak je z uvedené tabulky zřejmé, výnosy v letech 2001 – 2008 rostly konstantním způsobem. Největší množství finančních příjmů pro Diecézní charitu představují dotace od ministerstev, u kterých dochází k takřka každoročnímu růstu. Velmi významným zdrojem příjmů jsou příjmy za vlastní výkony a služby, které jsou na pomyslném druhém místě. Nejnižší příjmovou položkou jsou pak církevní sbírky. Až na nepatrné výkyvy rostly také příjmy dle jednotlivých druhů. K těmto výkyvům patří např. rok 2002, kdy se zdá, že došlo takřka k polovičnímu poklesu příjmů za vlastní výkony a služby. Tento výrazný pokles je ale možné vysvětlit tím, že až do r. 2003 se ve výročních zprávách Diecézní charity Brno tržby za služby od zdravotní pojišťovny počítaly dohromady s příjmy za vlastní výkony a služby. Následující graf zobrazuje celkové výnosy v roce 2008 rozdělné do procentních podílů dle jednotlivých položek:
43
Graf 1: Výnosy DCHB v r. 2008
Výnosy roku 2008 Vlastní výkon a služby
6%
4%
13%
Tržby za služby od zdr. poj.
1% 4%
Dotace od ministerstva Dotace od krajů 21%
11%
Dotace od obcí Ostatní dotace Sbírky církevní
14%
Dary Ostatní výnosy
Zdroj: Výroční zpráva DCHB 2008
26%
Z tohoto grafu je zřejmé, že největší příjmy tvoří dotace od ministerstev a to celých 26 %. Druhou největší příjmovou položkou jsou tržby za služby od zdravotní pojišťovny, na pomyslném třetím místě jsou dotace od krajů. Nejmenší část příjmů tvoří peněžní prostředky ze církevních sbírek, což potvrzuje již výše zmíněný fakt. Na základě informací získaných od Diecézní charity Brno jsou v níže uvedené tabulce rozepsané částky získané od jednotlivých ministerstev a státních institucí v letech 2006-2008.
Tab.4: Finanční prostředky poskytnuté státními institucemi v letech 2006-2008 (v Kč) 2006 Donátor MPSV ČR
Částka
Investice
2007
2008
Celkem
Částka
Investice
Celkem
Částka
Investice
Celkem
19 951 000
27 032 200
46 983 000
70 287 353
7 931 000
78 218 353
79 877 595
0
79 877 595
MZ ČR
976 850
0
976 850
980 000
0
980 000
746 300
94 000
840 300
MV
719 999
0
719 999
1 024 500
0
1 024 500
626 000
0
626 000
MK ČR
0
0
0
0
0
0
20 000
0
20 000
MŠMT
763 240
0
763 240
507 000
0
507 000
748 603
0
748 603
90 050
0
90 050
84 000
0
84 000
127 500
0
127 500
ČR MS ČR MI ČR
300 000
0
300 000
0
0
0
0
0
0
RVKPP
2 723 000
0
2 723 000
2 610 000
0
2 610 000
2 170 000
0
2 170 000
RVZRK
0
0
0
0
0
0
186 600
0
186 600
Celková částka
53 556 139
83 423 853
84 409 998
Zdroj: Diecézí charita Brno
Pro větší přehled o vývoji velikosti finančních prostředků, které DCHB získala od jednotlivých ministerstev uvádím následující grafy:
44
Graf 2: Peněžní prostředky získané od státních institucí v r. 2006
Státní instituce 2006
0,17%
1,45%
0,57% 5,18%
1,37%
MPSV ČR 1,86%
MZ ČR MV MŠMT ČR MS ČR MI ČR RVKPP
89,40%
Zdroj: Diecézí charita Brno
Graf 3: Peněžní prostředky získané od státních institucí v r. 2007
Státní instituce 2007
0,61%
0,10% 3,13%
1,23% 1,17%
MPSV ČR MZ ČR MV MŠMT ČR MS ČR RVKPP
93,76%
Zdroj: Diecézí charita Brno
45
Graf 4: Peněžní prostředky získané od státních institucí v r. 2008
Státní instituce 2008
0,88%
0,15%
0,74%
2,57%
0,02%
MPSV ČR MZ ČR
0,22%
MV 0,99%
MK ČR MŠMT ČR MS ČR RVKPP RVZRK
94,42%
Zdroj: Diecézí charita Brno
Z uvedených grafů je zřejmé, že největší sumu peněžních prostředků získává Charita od Ministerstva práce a sociálních věcí. Výše těchto financí takřka vždy přesahuje 90 % veškerých prostředků, které Diecézní charita od státních institucí získá. Pomyslné druhé místo pak zaujímá Ministerstvo zdravotnictví následované Ministerstvem vnitra. Naopak nejméně peněz DCHB získala od Rady vlády ČR pro koordinaci protidrogové politiky a Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Dalším poskytovatelem finančních prostředků byl Jihomoravský kraj a Kraj Vysočina, kteří v letech 2006-2008 poskytly Diecézní charitě následující částky: Tab. 5: Finanční prostředky poskytnuté kraji v letech 2006-2008 ( v Kč) 2006 Donátor
2007
Částka
Investice
Celkem
Částka
JmK
54 778 344
410 000
55 188 344
29 105 482
Kraj
16 594 188
0
16 954 188
7 422 638
2008 Celkem
Částka
5 227 000
34 332 482
31 772 400
4 980 000
36 752 400
0
7 422 638
12 811 564
0
12 811 564
Investice
Investice
Celkem
Vysočina Zdroj: Diecézí charita Brno
Diecézní charita získala finanční prostředky také z fondů Evropské unie. V letech 2006-2008 se jednalo o tyto peněžní prostředky:
46
Tab.6: Finanční prostředky poskytnuté Evropskou unií v letech 2006-2008 (v Kč) 2006 Donátor
Částka
2007
Investice
Celkem
Částka
2008
Investice
Celkem
Částka
Investice
Celkem
SROP 3.1
0
5 287 161
5 287 161
0
1 473 470
1 473 470
0
0
0
SROP 3.2,
27 634 602
0
27 634 602
32 351 289
0
32 351 289
10 451 675
0
10 451 675
0
0
0
0
0
0
0
387 850
387 850
OPRLZ, EQUAL, NROS ROP Jihovýchod Zdroj: Diecézí charita Brno
Další prostředky získala Charita v období 2006-2008 ve formě darů od právnických osob a Nadace ČEZ. Jednalo se o tyto částky: Tab.7: Finanční prostředky poskytnuté dárci v letech 2006-2008 v (Kč) 2006 Donátor Nadace ČEZ Dary – práv.
Částka
Investice
2007 Celkem
Částka
Investice
2008 Celkem
Částka
Investice
Celkem
0
240 000
240 000
0
94 369
94 369
0
99 192
99 192
4 500 904
0
4 500 904
9 079 823
0
9 079 823
5 730 118
1 336 288
7 066 406
osoby Zdroj: Diecézí charita Brno
Z výše uvedených údajů je jasné, že největší část finančních prostředků získala Charita v roce 2006 od Jihomoravského kraje. V tomto roce hrály také významnou roli dotace z EU. Tato situace byla podobná i následujících letech. Jak již bylo znázorněno ve schématu č. 1 pod Diecézní charitu Brno spadají další oblastní charity v rámci celého Jihomoravského kraje. Všechny tyto oblastní charity ale mají s Diecézní charitou společné identifikační číslo (IČ), což velmi znesnadňuje žádosti o dotace. Na konkrétní dotaci může být totiž podána pouze jedna žádost na jedno IČ – tedy jedna žádost na celou Diecézi. V rámci ní jsou potom získané finanční prostředky rozdělovány do jednotlivých oblastních charit. Např. Ministerstvo práce a sociálních věcí umožňuje poskytovatelům sociálních služeb podat pouze jednu žádost o dotace. Neziskové organizace si tedy mezi vybranými dotačními programy musí vybrat pouze jeden a na něj podat žádost. Tato skutečnost s ohledem na šíři působení Diecézní charity velmi komplikuje a omezuje možnosti jejího financování. Pro svoji žádost musí zvolit nejvíce potřebnou oblast. Diecézní charita využívá pro získání peněžních prostředků většinu nabízených možností. V následujících dvou kapitolách uvádím jak možné další dotace, tak jiné možné zdroje financování.
47
4.3
Přehled možností dalšího financování Diecézní charity Brno
V následujícím textu uvádím všechny možné eventuality pro financování Diecézní charity Brno. Protože mi v době přípravy mé práce byla známa skutečnost žádosti Diecézní charity u Jihomoravského kraje, zahrnují ostatní varianty možnosti, s kterými má Charita zkušenosti, ale i takové, s kterými ještě nepracovala.
4.3.1 Státní instituce Dne 1.2. 2010 vláda schválila nové Zásady pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. Na základě nich budou poskytovatelé veřejně prospěšných služeb a aktivit již do konce roku předcházejícího roku realizace projektu informováni o úspěšném absolvování výběrového dotačního řízení. Finanční prostředky budou uvolněny již do konce března roku, ve kterém je vybraný projekt k podpoře realizován. Změny pomohou neziskovým organizacím snáze plánovat, včas zahájit podpořené projekty a ve výsledku efektivnější a transparentnější používání peněz ze státního rozpočtu. Nová pravidla budou platit pro poskytování dotací v roce 2011, tedy pro dotační řízení, organizovaná v roce 2010. V následujícím textu jsou rozděleny dotace, o které může a mohla zažádat Diecézní charita Brno v roce 2010 dle jednotlivých oblastí stanovených dle Hlavních zásad dotační politiky vůči NNO pro rok 2010. Níže uvedené dotace jsou vybrány dle jednotlivých oblastí působení Diecézní charity a na základě možnosti jejich využití Charitou. 1. Zdravotnictví Jednou z důležitých oblastí, kterou se Diecézní charita zabývá, je zdravotnictví. K jeho financování může využít některý z následujících dotačních programů. Jedná se o Program vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením realizovaný Ministerstvem zdravotnictví. V rámci tohoto podprogramu jsou podporovány převážně subjekty poskytující specializovanou péči občanům se zdravotním postižením, demencí a zdravotně postiženým dětem. U tohoto programu byla vzhledem k mimořádné společenské důležitosti stanovena výše účasti státního rozpočtu u všech subjektů na max. 80 % celkových nákladů. (MZ ČR, 2010a) Diecézní charita by tu dle mého odhadu mohla získat až 200 000 Kč. V rámci tohoto programu DHCB podala žádosti na schválení následujících pěti projektů: Tab. 8: Schválené projekty DCHB v roce 2010 (v Kč) Projekt Podpora a pomoc osobám s chronickým onemocněním, se
Požadovaná
Poskytnutá
Schválení
částka
částka
projektu
50 000
50 000
Ano
50 000
0
Ne
85 000
0
Ne
68 000
68 000
Ano
zdravotním postižením a osobám v terminálních stavech (nákup kompenzačních pomůcek) Projekt konsolidace hospicového dobrovolnického centra (nákup potřeb pro dobrovolníky např. hudební nástroje, MP3 přehrávače, výtvarné potřeby) Projekt zajištění bezpečnosti hospitalizovaných pacientů v rámci požární ochrany (rekonstrukce větrací šachty) Využití moderních metod fyzioterapie v hospicové péči (nákup
48
přístroje zahrnujíc ultrazvuk, laser, elektroléčbu) Zajištění zázemí pro domácí hospicovou péči (pořízení
156 120
0
Ne
kompenzačních pomůcek, vybavení místnosti pro uživatele služby, tisk informačních materiálů)
Celková získaná částka
118 000
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. [cit 10.05.2010] Dostupné na internetu: http://www.mzcr.cz/dokumenty/vysledky-dotacniho-rizeni-programu-vyrovnavani-prilezitosti-pro-obcany-sezdravotnim-postizenim-na-rok_1069_855_1.html
Významným programem realizovaným Ministerstvem práce a sociální věcí je dotační řízení v oblasti poskytování sociálních služeb. Dotace se poskytuje k financování běžných výdajů, které souvisejí s poskytování sociálních služeb a jsou v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb kraje. Žádat lze o dva programy podpory: 1. Program podpory A – podporovány jsou sociální služby, které mají místní či regionální charakter; 2. Program podpory B – jedná se o služby s celostátním či nadregionálním charakterem. (MPSV, 2009a) Pro Diecézní charitu Brno je vhodný program podpory A. Dotaci lze poskytnout na sociální službu poskytovanou ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, pečovatelskou službu, sociální prevenci a odborné sociální poradenství, domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy se zvláštním režimem, či týdenní stacionáře. (MPSV, 2009b) Charita by v rámci tohoto programu vzhledem k jeho rozsáhlosti mohla získat až 25 milionů korun. Diecézní charita v rámci tohoto programu uspěla s následujícími projekty: Tab. 9: Schválené projekty DCHB v roce 2010 v JmK (v Kč) Projekt DLBsH Rajhrad – odborné
Poskytnutá částka 161 000
sociální poradenství Betany Boskovice – denní
Projekt Centrum poradenství a pomoci
Poskytnutá částka 582 000
Znojmo 895 000
Centrum krizové pomoci Znojmo
582 000
CHPS – Brno – Charitní
855 000
stacionáře Emanuel Boskovice
1 063 000
pečovatelská služba Pěkná modrá Doubravice
837 000
Domovinka – charitní
353 000 Kč
pečovatelská služba Šardice Chráněné bydlení sv. Michaela,
4 200 000
Osobní asistence Znojmo
813 000 489 000
Brno Charitní poradna Hodonín
362 000
CELZUS – sociální poradenství
Magdala Blansko
803 000
Stacionář sv. Damiána
Centrum prevence drogových
203 000
Noclehárna pro muže Blansko
520 000
Charitní pečovatelská služba
506 000
1 356 000
závislostí Hodonín Centrum denních služeb Slavkov
426 000
u Brna Noclehárna pro lidi bez přístřeší
Ratíškovice 481 000
Charitní pečovatelská služba
930 000
Znojmo Charitní pečovatelská služba
1 185 000 Kč
Chráněné bydlení sv. Anežky,
49
507 000
Blansko
Brno
Charitní pečovatelská služba
522 000 Kč
Mutěnice
Charitní poradna Bučovice a
761 000
Slavkov u Brna
Centrum „PRO“ Blansko
307 000
Odlehčovací služba Oblastní
300 000
Klub Čas Tišnov
317 000
Okno dokořán Blansko – Odborné
charity Tišnov 542 000
sociální poradenství Poradna Porta Tišnov
550 000
Kontaktní centrum Hodonín a
822 000
terénní práce v rámci Harm reduction Linka důvěry Blansko
542 000
Domovinka Panny Marie
180 000
Němčičky Effeta denní stacionář, Brno
4 568 000
Charitní pečovatelská služba
893 000
Břeclav Okno dokořán Blansko
626 000
Charitní pečovatelská služba
538 000
Ždánice Domov pokojného stáří
3 724 000
Kamenná, Brno
Pečovatelská služba Oblastní
695 000
charity Tišnov
Charitní pečovatelská služba
1 676 000
Bučovice – Slavkov u Brna
Agentura služeb – K-centrum,
568 000
terénní program a program prevence Břeclav
Zlatá zastávka Adamov Betany Boskovice – odlehčovací
253 000
Denní a přechodný pobyt, Brno
91 000
Charitní a pečovatelská služba
služba
1 181 000 294 000
Rajhrad
Odborné sociální poradenství pro
275 000
cizince v nouzi Brno
Celková získaná částka v JmK Zdroj:
Ministerstvo
práce
39 234 000
a
sociálních
věcí
[online].
[cit
13.05.2010]
Dostupné
na
internetu:
http://www.mpsv.cz/cs/7470 Tab. 10: Schválené projekty DCHB v roce 2010 v Kraji Vyškov (v Kč) Projekt Charitní pečovatelská služba
Poskytnutá částka 250 000 940 000
Bystřice nad Pernštejnem Charitní pečovatelská služba
175 000
1 500 000
300 000
Charitní pečovatelská služba
250 000
Charitní domácí hospicová
200 000
péče Jihlava 350 000
Telč Osobní asistence Třebíč
Charitní pečovatelská služba
Kostelec
Velké Meziříčí Charitní pečovatelská služba
250 000
Luka nad Jihlavou
Jihlava Nesa – denní stacionář
Charitní pečovatelská služba
Poskytnutá částka
Nová Říše
Janštejn Charitní pečovatelská služba
Projekt
Domov pokojného života
135 000
Nížkov 1 500 000
Charitní pečovatelská služba
165 000
v rodinách Třebíč Charitní pečovatelská služba
200 000
Centrum U Větrníku Jihlava
50
800 000
Kamenice K-centrum Noe Třebíč
900 000
Domácí hospicová péče
200 000
Žďár nad Sázavou Domovinka Třebíč
1 448 000
Charitní pečovatelská služba
150 000
v Hrotovicích Charitní pečovatelská služba
154 000
Kněžice
Osobní asistence Velké
600 000
Meziříčí
Domácí hospicová péče
200 000 Kč
Stacionář Úsměv Třebíč
2 272 000
Třebíč Středisko rané péče Třebíč
801 000
Celková získaná částka v Kraji Vysočina Zdroj:
Ministerstvo
práce
a
sociálních
13 803 000 věcí
[online].
[cit
13.05.2010]
Dostupné
na
internetu:
http://www.mpsv.cz/cs/7470
Diecézní charita získala v rámci této dotace celkovou částku převyšující 53 mil Kč. Další dotace vypsaná Ministerstvem zdravotnictví je Program na podporu domácí paliativní péče. Podporovány budou projekty zaměřené na technické vybavení nestátních zdravotnických zařízení, která poskytují paliativní péči v domácím prostředí. Program je zaměřen na pořízení pomůcek, které je možné zapůjčovat pacientům v terminálních stavech a jejich rodinám. (MZ, 2010d) Dalším programem je program Ochrana a podpora zdraví včetně péče o zdravotně postižené, chronicky nemocné a seniory realizovaný Ministerstvem pro místní rozvoj. Dotace získaná v rámci tohoto programu musí mít neinvestiční charakter. Může být poskytnuta až do výše 70 % rozpočtových nákladů schváleného projektu. Do 70 % podílu finančních prostředků ze státního rozpočtu na financování projektu se započítávají dotace poskytnuté dalšími ministerstvy. (MMR, 2010a) U tohoto programu by DCHB mohla získat 90 000 Kč. Bližší specifikace obou těchto programů je v teoretické části práce v podkapitole 3.3.1 Státní instituce a samospráva. 2. Rodinná politika Pro oblast rodinné politiky může Charita využít program Podpora zařízení služeb prevence sociálního vyloučení pro rodiče pečující o děti realizovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí. Podpora je zaměřena na organizace pracující s přímými uživateli služeb, organizace zaměřené na prorodinnou politiku, města a obce. Oprávněnými žadateli jsou organizace pracující s přímými uživateli služeb, v tomto případě se jedná o rodiče a děti. Podporovány jsou organizace zaměřené na prevenci sociálního vyloučení pro rodiče pečující zejména o děti předškolního věku. Sekundární oblastí podpory je oblast aktivního trávení volného času s dětmi a poskytování doprovodných služeb k prevenci sociálního vyloučení rodičů pečujících o děti, především hlídání dětí či provozování kavárniček pro rodiče. Podporována je také např. oblast náhradní rodinné péče, či problematika zkvalitňování předmanželských a manželských vztahů a posilování rodičovských kompetencí. Žadatel v projektu musí prokázat svou nízkoprahovost, tzn., že je organizací otevřenou všem (ne pouze např. členům) a v rámci sociálního vyloučení rodičů umožňuje neřízené či neorganizované činnosti (tzn. herny, besedy, jednorázové akce). Podporují se aktivity, které si sami rodiče vymýšlí, vytváří a organizují.
51
Dále musí žadatel v projektu prokázat motivaci k vzájemné pomoci, za účasti odborníků. Dotaci lze poskytnout maximálně do výše 70 % rozpočtových výdajů na schválený projekt, přičemž celková dotace (včetně finančních prostředků z jiných státních orgánů) nesmí překročit 70 % skutečných nákladů, úhradu zbylých 30 % skutečných nákladů na uskutečnění schváleného projektu je příjemce povinen zajistit z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu. V odůvodněných případech může být 70 % podíl dotace na projekt zvýšen. DCHB by tu dle odhadu mohla získat cca 500 000 Kč. Charita Brno podala celkem šest žádostí o dotaci a to: Tab. 11: Schválené projekty DCHB v roce 2010 (v Kč) Požadovaná částka
Projekt Kopretina
Poskytnutá částka
2 010 000
1 608 000
SPONA (společná pomoc)
734 000
440 400
Klub Ratolest Blansko
785 000
667 250
Poradna Ruth Třebíč
431 000
366 350
Rodičovské centrum
311 380
249 104
215 800
110 000
Sluníčko Mateřské centrum – Domovinka
Celková získaná částka Zdroj:
Ministerstvo
práce
a
sociálních
3 331 104 věcí
[online].
[cit
10.05.2010]
Dostupné
na
internetu:
http://www.mpsv.cz/cs/8116
Nestátní nezisková organizace může do své spoluúčasti na projektu zahrnout i práci dobrovolníků, která je organizována podle Zákona č.198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. Náklady na jejich činnost jsou stanoveny maximální částkou 9 870 Kč (max. částka hrazená ministerstvem). Hrazeny v tomto případě mohou být pouze nemzdové náklady. Nestátní nezisková organizace může žádat o úhradu nákladů na činnost dobrovolníků pouze v případě, že se jedná o dobrovolníky, kteří mají uzavřenu smlouvu o výkonu dobrovolnické služby s akreditovanou vysílající organizací. (MPSV, 2010b) 3. Národnostní menšiny a etnické skupiny V této oblasti se nabízí tři dotační programy realizované Ministerstvem kultury. Jedná se o Program podpory rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin. Dotace jsou poskytovány na projekty zaměřené na aktivity příslušníků národnostních menšin nebo činnosti ve prospěch národnostních menšin. Finance jsou poskytovány na vydávání periodického tisku vydávaného v jazycích národnostních menšin, dále na rozhlasové a televizní vysílání. Podmínkou je, že toto vysílání nesmí být provozováno za účelem zisku a je šířeno na území České republiky. V rámci tohoto dotačního programu může jeden žadatel předložit současně nejvýše tři projekty. Dotaci lze poskytnout do výše 70 % celkového rozpočtu na schválený projekt. Projekt musí být uskutečněn v kalendářním roce, ve kterém je dotace poskytnuta. V tomto programu by DCHB mohla získat 60 000 Kč. (MK, 2010b) Dalším programem je program realizovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy Podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin a multikulturní výchovy. Program je rozdělen do dvou tematických okruhů:
52
Modul A - podpora vzdělávání v jazycích národnostních menšin: • jazykové vzdělávání dětí a mládeže, příslušníků národnostních menšin, v jazycích národnostních menšin; • vzdělávací aktivity pro děti a mládež, příslušníky národnostních menšin, včetně např. vydávání publikací pro vzdělávání dětí a žáků v menšinových jazycích, jako součást širšího projektu zaměřeného na vzdělávání. Modul B - podpora multikulturní výchovy: • vzdělávací aktivity pro děti a mládež, příslušníky národnostních menšin, jako součást širšího projektu zaměřeného na vzdělávání; • tvorba a realizace vzdělávacích programů a výukových materiálů pro děti a mládež a pro pedagogické pracovníky, které směřují k potírání rasové a národnostní nesnášenlivosti, rasismu, antisemitismu, včetně integračních a multikulturních projektů; • kvantitativní a kvalitativní výzkumy a analýzy zaměřené na oblast vzdělávání dětí a mládeže z národnostních menšin a etnik žijících v ČR a nemultikulturní výchovu dětí a mládeže. Předkladatel může předložit ministerstvu nejvýše 2 různé projekty pro jeden kalendářní rok. V dotačním řízení budou podpořeny projekty s rozpočtem minimálně 30 000 Kč, maximálně 2 000 000 Kč. Dotaci ze státního rozpočtu lze poskytnout maximálně do výše 70 % rozpočtových kalkulovaných neinvestičních nákladů. Pokud je projekt financován dotacemi z různých státních zdrojů, nesmí souběh těchto zdrojů činit více než 70 % nákladů projektu. Charita by v tomto programu mohla získat 150 000 Kč. (MŠMT, 2010a) Rada vlády ČR pro záležitosti romské komunity vyhlásila program Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků, mezi jeho priority patří: • oblast prevence sociálního vyloučení – podpora zejména terénních programů, vzdělávání terénních pracovníků, zdravotně preventivní programy, preventivní programy pro děti a mládež a poradenství v romských komunitách/lokalitách, kde hrozí sdílení vyloučení; • oblast komunitní práce ve vyloučených romských komunitách/lokalitách, tj. budou podporovány projekty zaměřené na podporu a pomoc lidem žijícím ve vyloučených romských komunitách/lokalitách k získávání dovednosti řešit svoji situaci vlastními silami, s podporou dalších osob nebo společným úsilím dané komunity; • zpracování příkladů dobré práce – budou podporovány projekty zaměřené na zpracování příkladů dobré praxe formou příručky, včetně zpracování metodiky postupů v dané oblasti. Zde by mohla Diecézní charita využít především podprogramy zaměřené na prevenci sociálního vyloučení a komunitní práce. Program je administrován pracovištěm Sekce pro lidská práva při Úřadu vlády ČR. V rámci programu jsou hrazeny náklady spojené s realizací veřejně prospěšných aktivit ve prospěch příslušníků romských komunit. Minimální výše rozpočtu projektu nesmí být nižší než 200 000 Kč, maximální výše není stanovena. Výše spoluúčasti je nejméně 30 % rozpočtu projektu. Pro Charitu je tu možnost získat peněžní prostředky ve výši 300 000 Kč. Diecézní charita podala jednu žádost na projekt ERKO – Dům plný radosti, projekt nebyl podpořen. (Vláda ČR, 2010a) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo program na podporu integrace romské komunity.
53
Dotace může být poskytnuta na předškolní přípravu a včasnou péči, podporu školní úspěšnosti žákyň a žáků na základní a střední škole, podporu vzdělávání žákyň a žáků na střední škole –volba střední školy a příprava na přechod do středního vzdělávání, metodická podpora pedagogických pracovníků a pracovníků školských poradenských zařízení, tvorba didaktických materiálů, volnočasové a zájmové aktivity pro romské děti a mládež a podpora informačních a osvětových aktivit zaměřených na předcházení jakémukoliv diskriminačnímu jednání. Předkladatel může předložit ministerstvu nejvýše dva různé projekty pro jeden kalendářní rok. Podpořeny budou projekty s rozpočtem minimálně 30 000 Kč a maximálně 2 000 000 Kč. Dotaci lze poskytnout maximálně do výše 70 % rozpočtových kalkulovaných neinvestičních nákladů. (MŠMT, 2010c) Charita by zde mohla získat až 150 000 Kč. DCHB podala v rámci tohoto programu jednu žádost. 4. Zahraniční aktivity Ministerstvo zahraničních věcí České republiky vyhlásilo několik dotačních programů zabývajících se zahraniční rozvojovou spolupráci. Jedná se o dotační titul Posilování kapacit platforem nestátních subjektů pro rozvojovou spolupráci na podporu projektů v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce předložených neziskovými organizacemi. Jedná se o podporu projektů zaměřených na posilování kapacit a akceschopnosti administrativního a technického zabezpečení chodu zastřešujících organizací, organizace společných akcí členů těchto organizací a podporu jejich působení v mezinárodních institucích. Celková výše finančních prostředků vyhrazených ministerstvem pro tento dotační titul činí 2 000 000 Kč. Na jednotlivé projekty je možno žádat o finanční prostředky do výše maximálně 1 300 000 Kč. Ministerstvo zahraničí požaduje 10 % spolufinancování ze strany příjemce dotace. Maximální podíl státní dotace na projektu činí 90 %. Možná získaná částka pro DHCB činí 200 000 Kč. (MZV ČR, 2010) 5. Cizinci a azylanti Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo pro rok 2010 dotační řízení v oblasti podpory integrace cizinců. Cílovou skupinou jsou cizinci z třetích zemí dlouhodobě legálně usazení v ČR, cizinci s trvalým pobytem i nově příchozí. V rámci integrace cizinců je možné žádat pouze o dotaci na podporu následujících aktivit: • podpora aktivit, které mají cizincům usnadnit vstup na trh práce a udržení se na něm a aktivit cílených na podporu informovanosti zaměstnavatelů, kteří cizince zaměstnávají; • podpora aktivit zaměřených na sociální začleňování zranitelných skupin migrantů (např. žen, seniorů, dětí a mládeže atd.); • podpora rozvoje vztahů mezi cizinci a členy majoritní společnosti v rámci jejího sociálního začleňování; • vzdělávání sociálních pracovníků a úředníků státní správy a samosprávy v oblasti integrace cizinců. (Neziskový sektor v České republice, 2010) Maximální spoluúčast MPSV na spolufinancování projektů se poskytuje do výše 70 %, v odůvodněných případech až do výše 100 % rozpočtových nákladů na schválený projekt. Oprávněný subjekt může do své spoluúčasti na projektu zahrnout i práci dobrovolníků. (MPSV, 2010c) Diecézní charita Brno zde podala jednu žádost, odhadovaná výše peněžních prostředků je 200 000 Kč.
54
6. Rizikové chování Ministerstvo zdravotnictví vypsalo pro rok 2010 dotační program Protidrogové politiky. Program se dělí do několika priorit, ze kterých by si Diecézní charita mohla vybrat prioritu zaměřenou na financování kontaktních center a terénních služeb. Prostředky je ale možné využít pouze na úhradu zdravotnického materiálu. Dotace je poskytována v takové výši, aby prostředky státního rozpočtu nepřekročily 70 % celkových rozpočtových nákladů projektu. (MZ ČR, 2010b) Odhadnutá výše získaných finančních prostředků se může pohybovat kolem 150 000 Kč. DCHB podala celkem tři žádosti. Dotace zahrnující oblast Protidrogové politiky vypsala také Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP). Finanční podpora může být poskytnuta na Certifikované programy nebo programy nepodléhající certifikaci odborné způsobilosti. V rámci certifikovaných programů se může jednat o kontaktní a poradenské služby, terénní a stacionární programy, či ambulantní doléčovací programy. Programy nepodléhající certifikaci odborné způsobilosti zahrnují projekty evaluace potřebnosti, dostupnosti a efektivnosti služeb, či projekty zaměřené na poskytování odborných a ověřených informací uživatelům drog či jiným příjemcům služeb a odborné či laické veřejnosti. Do dotačního řízení RVKPP se zařazují žádosti podané vždy jak elektronicky (v systému CADROS), tak i v listinné podobě. (Vláda ČR, 2010b) Dle odhadu je možné v rámci tohoto programu získat 450 000 Kč. DCHB podala žádosti o čtyři projekty, tři ve výběru uspěly. Jedná se o: Tab. 12: Schválené projekty DCHB v roce 2010 (v Kč) Poskytnutá částka
Projekt Agentura služeb – Kontaktní centrum, terénní program a
357 000
program prevence Břeclav Kontaktní centrum Hodonín a terénní práce v rámci Harm
238 000
reduction K-centrum Noe – víceúčelové regionální zařízení pro
471 000
problematiku drog Třebíč Centrum u Větrníku – kontaktní a poradenské centrum
336 000
Celková získaná částka
1 402 000
Zdroj: Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky [online]. [cit 13.05.2010] Dostupné na internetu: http://www.vlada.cz/assets/ppov/protidrogova-politika/dotace/Schvalene_dotace_RVKPP_2010.pdf
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vypsalo dotační program pro oblast prevence rizikového chování. Pro zařazení do dotačního programu je žadatel povinen se zaregistrovat do elektronického systému. Tento dotační program je vytvořen pro období 2010 – 2012, žádost o dotaci může nezisková organizace pro jeden projekt podat pouze jednu. Každý rok má organizace možnost podat žádost na jeden nový projekt. Dotace může být poskytnuta na dva typy programů: Certifikované programy dlouhodobé všeobecné primární prevence užívání drog, zaměřené na prevenci užívání drog – alkoholu a tabákových výrobků a Programy nepodléhající certifikaci. Do této kategorie se řadí: • programy dlouhodobé všeobecné primární prevence rizikového chování (rizikovým chováním je myšlena agrese, šikana, záškoláctví, poruchy příjmu potravy, rasismus a xenofobie, negativní působení sekt, sexuální rizikové chování, kriminální chování – krádeže, vandalismus, závislostní chování – adiktologie); • projekty evaluace potřebnosti, dostupnosti a efektivnosti služeb;
55
•
projekty zaměřené na poskytování odborných a ověřených informací odborné či laické veřejnosti. Subjekt může žádat o dotaci na víceletý projekt na období 2010 – 2012 s tím, že dotace bude vždy poskytována na příslušný kalendářní rok. (MŠMT, 2010a) DHCB by zde mohla získat 80 000 Kč. 7. Vzdělávání a lidské zdroje Oblast podpory Vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů pro rok 2010 byla vyhlášena Ministerstvem pro místní rozvoj v rámci Programu podpory nestátních neziskových organizací. Zde jsou podporovány vzdělávací aktivity, profesní vzdělávání a zvyšování kvality a také utváření sítí. Dotace může být poskytnuta až do výše 70 % rozpočtových nákladů schváleného projektu. Do 70 % podílu finančních prostředků ze státního rozpočtu na financování projektu se započítávají dotace poskytnuté dalšími ministerstvy. V odůvodněných případech může ministr pro místní rozvoj rozhodnout o poskytnutí dotace až do výše 100 % rozpočtovaných nákladů. Příjemce dotace nesmí z dotačních prostředků poskytovat finanční prostředky jiným právnickým nebo fyzickým osobám, pokud se nejedná o úhradu nákladů, spojených s realizací projektovaných činností, na které byly prostředky použity. (MMR, 2010b) V rámci tohoto programu by Diecézní charita Brno mohla získat cca 150 000 Kč.
8. Ostatní pomoc Diecézní charita Brno může v roce 2010 využít dotaci poskytovanou Ministerstvem vnitra v oblasti dobrovolnické služby. Dotaci může získat pouze organizace, která od ministerstva získala akreditaci v oblasti dobrovolnické služby. Obdržené finanční prostředky lze použít na: • pojistné placené na základě pojistné smlouvy uzavřené vysílající organizací kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou dobrovolník při výkonu dobrovolnické služby způsobí sám nebo mu bude způsobena; • části výdajů spojených s evidencí dobrovolníků, s jejich přípravou pro výkon dobrovolnické služby a se zajišťováním výkonu dobrovolnické služby; • pojistné na důchodové pojištění placené za dobrovolníka, a to ve výši pojistného stanoveného z minimálního vyměřovacího základu, pokud je dlouhodobá dobrovolnická služby vykonávaná alespoň v rozsahu překračujícím v průměru 20 hodin v kalendářním týdnu. (MV ČR, 2010b). Charita by v rámci této dotace mohla získat 200 000 Kč. Diecézní charita Brno uspěla v prvním kole se čtyřmi projekty. Jedná se o:
56
Tab. 13: Schválené projekty DCHB v roce 2010 (v Kč) Poskytnutá částka
Projekt Dobrovolnická služba při mimořádných událostech v Jihomoravském
136 000
kraji Dobrovolnická služba při mimořádných událostech v kraji Vysočina
92 000
Služby poskytované dobrovolníky klientům sociálních a zdravotnických
90 000
středisek Diecézní charity Brno Dobrovolnictví v rámci sbírkových a jiných benefičních akcí pro
24 000
znevýhodněné skupiny obyvatel, které jsou uživateli služeb Diecézní charity Brno
Celková získaná částka Zdroj:
Ministerstvo
342 000
vnitra
České
republiky
[online].
[cit
10.05.2010]
Dostupné
na
internetu:
http://www.mvcr.cz/clanek/dotace-na-akreditovane-projekty.aspx?q=Y2hudW09Mw%3d%3
4.3.2 Samospráva – Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina Další možností získání dotací pro Diecézní charitu Brno jsou dotační řízení každoročně vypisovaná Jihomoravským krajem. V oblasti sociálních služeb pro rok 2010 byla vypsána dotace Program podpory sociálních služeb na území Jihomoravského kraje. Tento program je určen na podporu sociálních služeb podle Zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, poskytovaných v souladu s místními či regionálními potřebami, jejichž převažující působnost je vymezena územím Jihomoravského kraje a na jejichž poskytování má kraj zájem. Pro rok 2010 byla pro Jihomoravský kraj stanovena priorita - podpora služeb sociální péče a sociální prevence se zaměřením na přímou práci s uživatelem služby. (JmK, 2010a) Jednotlivé projekty již byly schváleny, také Diecézní charita Brno uspěla se svými projekty, konkrétně se jedná o: Tab. 14: Schválené projekty DCHB v roce 2010 (v Kč) Název služby
Druh služby
Dotace
Charitní pečovatelská služba Znojmo
Pečovatelská služba
90 000
Osobní asistence Znojmo
Osobní asistence
Pečovatelská služba oblastní charity Tišnov
Pečovatelská služba
90 000
Charitní pečovatelská služba Rajhrad
Pečovatelská služba
38 000
Centrum denních služeb Slavkov u Brna
Centra denních služeb
Chráněné bydlení sv. Anežky, Brno
Chráněné bydlení
Odlehčovací služby Oblastní charity Tišnov
Odlehčovací služby
45 000
Domovinka Panny Marie Němčičky
Odlehčovací služby
60 000
Okno dokořán Blansko-krizová pomoc
Krizová pomoc
90 000
Magdala Blansko-krizová pomoc
Krizová pomoc
150 000
Klub čas Tišnov
Nízkoprahová zařízení pro děti a
114 000
90 000 K 120 000
27 000
mládež Centrum krizové pomoci Znojmo
Krizová pomoc
62 000
Kavárna Anděl, Brno
Sociální rehabilitace
81 000
Celková výše obdržených dotací Zdroj:
Jihomoravský
kraj
[online].
1 057 000 [cit
10.04.2010]
jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=120112&TypeID=1
57
Dostupné
na
internetu:
http://www.kr-
Jihomoravský kraj vypsal pro oblast sociálních služeb také víceleté dotační programy. I rámci těchto programů má Diecézní charita Brno schváleny následující projekty: Tab. 15: Schválené projekty DCHB v roce 2010 (v Kč) Název služby
Druh služby
Předfinancování
1. splátka
Celkem
Emanuel Boskovice
centra denních služeb
220 000
441 000
661 000
Betany Boskovice
denní stacionáře
201 000
402 000
603 000
Betany Boskovice
odlehčovací služby
42 000
84 000
126 000
0
9 000
9 000
39 000
77 000
116 000
Centrum prevence drogových
nízkoprahové zařízení
závislostí Hodonín
pro děti a mládež
Centrum PRO Blansko
krizová pomoc
Denní a přechodný pobyt Brno
odlehčovací služby
150 000
300 000
450 000
Denní stacionář sv. Damiána
denní stacionáře
261 000
522 000
783 000
domovy pro seniory
681 000
1 362 000
2 043 000
pečovatelská služba
112 000
225 000
337 000
23 000
46 000
69 000
Znojmo Domov pokojného stáří Kamenná Domovinka - charitní pečovatelská služba Šardice Dům léčby bolesti s hospicem
odborné sociální
sv. Josefa
poradenství
Dům léčby bolesti s hospicem
odlehčovací služby
403 000
806 000
1 209 000
EFFETA denní stacionář Brno
denní stacionáře
590 000
1 180 000
1 770 000
Charitní pečovatelská služba
pečovatelská služba
318 000
636 000
954 000
pečovatelská služba
216 000
432 000
648 000
pečovatelská služba
235 000
470 000
705 000
pečovatelská služba
103 000
205 000
308 000
pečovatelská služba
200 000
401 000
601 000
pečovatelská služba
139 000
278 000
417 000
83 000
166 000
249 000
pečovatelská služba
204 000
409 000
613 000
chráněné bydlení
568 000
1 135 000
1 703 000
telefonická krizová
102 000
204 000
306 000
101 000
202 000
303 000
sv. Josefa
Blansko Charitní pečovatelská služba Břeclav Charitní pečovatelská služba Bučovice Charitní pečovatelská služba Ratíškovice Charitní pečovatelská služba Mutěnice Charitní pečovatelská služba Ždánice Charitní poradna Hodonín
odborné sociální poradenství
CHPS - Brno (Charitní pečovatelská služba) Chráněné bydlení sv. Michaela Brno Linka důvěry Blansko
pomoc Noclehárna pro lidi bez přístřeší
Noclehárny
58
Okno dokořán Blansko - Charitní
odborné sociální
poradenství
poradenství
Pěkná modrá Doubravice
sociálně aktivizační
73 000
145 000
218 000
83 000
166 000
249 000
služby pro seniory a ZP
Celková částka Zdroj:
15 450 000
Jihomoravský
kraj
[online].
[cit
10.05.2010]
Dostupné
na
internetu:
http://www.kr-
jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=120112&TypeID=1
Další oblastí, ve které Diecézní charita žádala o peněžní prostředky je oblast protidrogové prevence. Podporována je především specifická primárná prevence s cílovou skupinou dětí a mládeže se zvýšeným rizikem výskytu sociálně patologických jevů, nízkoprahová zařízení zaměřená na práci s uživateli drog a jejich blízkými, či podpora včasné diagnostiky, intervence a poradenství v daných oblastech specifické primární prevence sociálně patologických jevů, sekundární a terciární protidrogové prevence. (JmK, 2010b) Diecézní charita zde již uspěla s následujícími projekty: Tab.16: Schválené projekty DCHB v roce 2010 (v Kč) Název služby
Dotace
Kontaktní centrum Hodonín a terénní práce v rámci Harm Reduction
135 000
Agentura služeb- Kontaktní centrum,terénní program a program prevence Břeclav
204 000
Centrum prevence drogových závislostí Hodonín
48 000
Celková částka Zdroj:
Jihomoravský
387 000 kraj
[online].
[cit
10.05.2010]
Dostupné
na
internetu:
http://www.kr-
jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=124273&TypeID=1
Jihomoravský kraj vyhlásil pro rok 2010 dotační program v oblasti zdravotnictví na podporu a rozvoj nestátních neziskových organizací zajišťující veřejně prospěšnou činnost v oblasti zdravotnictví. Dotační program se rozděluje do několika dotačních programů: • Program podpory nestátních neziskových organizací působících v oblasti zdravotnictví na území Jihomoravského kraje – program je zaměřený na rozvoj – zkvalitnění všech typů ošetřovatelské nebo jiné zdravotní péče včetně rehabilitace; • Program podpory nestátních neziskových organizací působících v oblasti zdravotní osvěty a prevence na území Jihomoravského kraje – osvěta se týká zejména zdravého životního stylu, prevenci závažných civilizačních onemocnění, činnosti realizované v rámci projektu Zdravý kraj a agendy Krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením. Součástí Programu je i zajištění rekondičních pobytů (zdravotní výkony v rámci rekondičních pobytů) – pouze na území Jihomoravského kraje. Dalším programem vyhlášeným Jihomoravským krajem je Dotační program na neinvestiční dotace pro oblast prevence kriminality. Peněžní prostředky plynou na projekty zaměřené na sociální, situační prevenci a na informování občanů o možnostech ochrany před trestnou činností. Podporovanými prioritami jsou:
59
•
• •
projekty z oblasti situační prevence, jejichž cílem je omezování příležitosti páchání zejména majetkové trestné činnosti, zvyšování rizika dopadení pro pachatele, zvyšování bezpečnosti občanů a vytváření bezpečných zón v exponovaných lokalitách; projekty z oblasti sociální prevence poskytující pomoc rizikovým skupinám dětí a mládeže; medializace prevence – zvyšování informovanosti občanů a jejich motivace k aktivnímu přístupu pro zajišťování vlastní bezpečnosti a ochrany majetku. (JmK, 2010a)
Jihomoravský kraj se také zabývá dětmi a mládeží. Pro tuto oblast vypsal dotační program Podpora rozvoje aktivit místních nestátních neziskových organizací pracujících v oblasti mimoškolních zájmových aktivit dětí a mládeže. Dotace je poskytována na úhradu provozních nákladů, zejména na úhradu kancelářských potřeb, spotřebního materiálu, cestovného, dopravu, ubytování a stravu. Dotace je také poskytována na nájemné včetně úhrady služeb. Minimální výše dotace na jeden projekt je 10 000 Kč, maximální 50 000 Kč. Minimální podíl spoluúčasti příjemce z vlastních nebo jiných zdrojů činí 40 % z celkových nákladů projektu. Diecézní charita by tu mohla získat cca 30 000 Kč. Na dotaci podala jednu žádost. (JmK, 2010c) Dotace zaměřené na podporu neziskových organizací vypsal také Kraj Vysočina. Jedná se o Programy státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace vyhlašované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Programy se zaměřují na zabezpečení péče o volný čas dětí a mládeže prostřednictvím nestátních neziskových organizací. Podporované budou následující aktivity: • vytváření nabídky volnočasových a dalších vybraných aktivit v rámci jednotlivých NNO; • vytváření nabídky volnočasových a vybraných cílených aktivit NNO určených dětem a mládeži; • významných mezinárodních a celostátních akcí určených dětem a mládeži; • odborné přípravy vzdělávání dobrovolných pracovníků s dětmi a mládeží, rozvoje dobrovolnictví a dobrovolné práce s dětmi a mládeží; • výchovy dětí a mládeže v dalších vybraných oblastech, zejména k participaci, ke vzájemné toleranci a pochopení, ke zdravému životnímu stylu; • rozvoje mobility, mezinárodní spolupráce dětí a mládeže a výchovy k Evropanství; • vytváření podmínek, možností a rozvoj v poskytování všestranných informací pro potřeby dětí a mládeže; • rozvoje materiálně technické základy NNO. Mezi programy, které budou v rámci výše uvedených aktivit financovány, patří: - Program č. 1 - Zabezpečení pravidelné činnosti NNO pro organizované děti a mládež – podpora pravidelné celoroční činnosti NNO v oblasti práce s dětmi a mládeží; - Program č. 2 – Podpora vybraných forem práce s neorganizovanými dětmi a mládeží – podpora vytváření a rozšiřování nabídky aktivit NNO určených pro neorganizované děti a mládež ( = děti a mládež, kteří nejsou registrovanými členy této NNO); - Program č. 3 – Investiční rozvoj materiálně technické základny mimoškolních aktivit dětí a mládeže – zkvalitnění a rozvoj materiálně technického zázemí NNO jako základního předpokladu pro další rozvoj práce s dětmi a mládeží;
60
Program č. 4 – Mimořádné dotace – dotace budou vyhlášeny s ohledem na aktuální potřebu kdykoliv v průběhu roku; - Program č. 5 – Podpora činnosti Informačních center pro mládež – podpora Informačních center pro mládež, která jsou MŠMT certifikovaná ve smyslu Koncepce rozvoje informačního systému. (MŠMT, 2010b) DHCB by v rámci tohoto programu mohla získat 200 000 Kč. -
Jednou z dalších možností financování neziskových organizací je Evropská unie a peněžní prostředky, které nabízí. Česká republika může tuto možnost využívat již od roku 2004, kdy se stala jejím dalším členem. 4.3.3 Evropská unie Diecézní charita Brno využívá dotace od Evropské unie již od roku 2005. Projekty byly realizovány v rámci Společného regionálního operačního programu, Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a projekty podpořené z dalších zdrojů EU. Diecézní charita využila dotace realizované v programovém období 2004 – 2006 a 2007 – 2013. V rámci Společného regionálního operačního programu byly realizovány následující projekty: Tab.17: Projekty realizované DCHB v letech 2005-2008 2005 Projekt
2006 Výše
Projekt
podpory Síť služeb
4 984 583, 29
2007 Výše
Projekt
podpory Síť služeb
2008 Výše
Projekt
Výše
podpory
4 984 583, 29
Síť služeb
4 984 583, 29
podpory Celsuz
8 813 626,00
Otevřeno Stavební obnova
Pracovní
10 495 300,00
1 656 693,56
rehabilitace
Stavební obnova
Pracovní
10 495 300,00
Celsuz
10 495 300,00
1 656 693,56
Magdala
7 275 512,00
rehabilitace Celzus
Magdala
7 275 512,00
Dobrovolnictví
1 706 980,00
– Kraj Vysočina 8 813 626,40
Azylový dům
7 438 534,20
pro muže Magdala
7 275 512,00
Dobrovolnictví
4 317 099,00
JMK Manažerkou
968 839,00
vlastního života Azylový dům
1 706 980,00
– Kraj Vysočina 7 438 534,20
pro muže Dobrovolnictví
Dobrovolnictví Když je u nás
1 495 113,00
něco jinak 4 317 099,00
– JMK Dobrovolnictví
1 706 980,00
–Kraj Vysočina Získaná částka za rok 2005
17 136 576,56
Získaná částka
47 657 167,45
za rok 2006
Získaná
částka
za rok 2007
Celková částka získaná v rámci SROP
37 713 121,49
Získaná
částka
17 796 118,00
za rok 2008
120 302 983,50
Zdroj: Výroční zpráva 2005, 2006, 2007, 2008
61
Programy uvedené v tabulce: Síť služeb – služby pro osoby ohrožené sociální exkluzí z důvodu závislosti; Stavební obnova - Multikulturní centrum & Centrum vzdělávání a poradenství pro sociálně ohrožené a vyloučené; Magdala - pomoc obětem obchodování a nucené prostituce; Celsuz – otevřeno (Centrum pro sociálně znevýhodněné); Dobrovolnictví –nástroj integrace v sociálních službách a krizové pomoci (Jihomoravský kraj); Dobrovolnictví - nástroj integrace v sociálních službách a krizové pomoci (Kraj Vysočina); Azylový dům pro muže - pracovní a motivační aktivizace nezaměstnaných bez domova pomocí stavebních prací na azylovém domě.
Operační program rozvoje lidských zdrojů: Tab.18: Projekty realizované DCHB v letech 2005-2008 (v Kč) 2005 Projekt
2006 Výše
2007
Projekt
Výše
podpory
Projekt
Výše
podpory
Park in Park
6 199 376,00
Park in Park
Pracovní a
1 759 246,00
Pracovní
a
6 199 376,00
Park in Park
1 759 246,00
Pracovní
6 199 376,00 a
motivační
motivační
aktivizace
aktivizace
aktivizace
nezaměstnaných
nezaměstnaných
nezaměstnaných
12 874 310,00
zařízení DCHB
Síťový projekt zařízení DCHB TEDDY SOVA
Získaná částka
12 874 310,00
20 832 932,00
za rok 2005
Získaná částka
Projekt
podpory
motivační
Síťový projekt
2008
Síťový projekt
Výše podpory
SOVA
2 965 840,00
Získaná
2 965 840,00
1 759 246,00
12 874 310,00
zařízení DCHB 600 254,00 2 965 840,00 24 399 026,00
za rok 2006
TEDDY SOVA Získaná částka
600 254,00 2 965 840,00 24 399 026,00
za rok 2007
částka za rok 2008
Celková částka získaná v rámci OPRLZ
72 596 824,00
Zdroj: Výroční zpráva 2005, 2006, 2007, 2008 Programy uvedené v tabulce: Pracovní a motivační aktivizace nezaměstnaných bez domova - důraz na zvýšení jejich kvalifikace; Síťový projekt zařízení DCHB - pro lidi bez přístřeší; TEDDY - pro profesní rozvoj pracovníků a pracovních týmů; SOVA – Systém odborného vzdělávání Diecézní charity Brno.
Evropská komise:
62
Tab.19: Projekty realizované DCHB v letech 2005-2007 (v EUR) 2005 Projekt
2006 Výše
Projekt
Výše
podpory Crisis
60 510
2007 Projekt
Výše
podpory Crisis
podpory
60 510
Crisis
voluntary
voluntary
voluntary
team
team
team
Celková částka získaná od Evropské komise
60 510
72 596 824
Zdroj: Výroční zpráva 2005, 2006, 2007, 2008 Programy uvedené v tabulce: Crisis voluntary team (Krizový dobrovolný tým) – International goog experience exchange.
Projekty podpořené z ostatních zdrojů EU: •
Blokový grant EHP/Norska (NROS):
Tab.20: Projekty realizované DCHB v letech 2007-2008 (v EUR) 2007 Projekt
2008 Výše podpory
Posílení a ochrana lidských
44 800
práv Osobní asistence dětem a
Projekt
Výše podpory
Posílení a ochrana lidských
44 800
práv 50 000
mládeži
Osobní asistence dětem a
50 000
mládeži Posílení a ochrana lidských
50 000
práv II. Osobní asistence dětem a
50 000
mládeži II. DAREK Získaná částka za rok 2007
94 800
Získaná částka za rok 2008
Celková částka
66 852 261 652
356 452
Zdroj: Výroční zpráva 2005, 2006, 2007, 2008 Programy uvedené v tabulce: Posílení a ochrana lidských práv – projekt se týká obětí domácího násilí ve znojemském regionu; Osobní asistence dětem a mládeži - specifickými problémy; DAREK – Dětské Aktivity Rodin – Efektivní komunikace.
V roce 2008 Diecézní charita realizovala projekt v rámci Regionálního operačního programu NUTS II. Jihovýchod. Jedná se o projekt Mahenka – centrum sociálních služeb, výše získané finanční podpory: 18 496 136 Kč. V tomto roce může Diecézní charita žádat dotace v rámci programu Lidské zdroje a zaměstnanost, jak je již zmíněno v teoretické části v kapitole 3.3.2 Evropská unie. Pro Charitu je vhodná prioritní osa 3 Sociální integrace a rovné příležitosti.
63
Prioritní osa je zaměřena především na pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením nebo osobám sociálně vyloučeným, a to formou jednak přímé podpory těchto osob a jednak formou zvyšování kvality a dostupnosti sociálních služeb pro tyto osoby včetně posilování místních partnerství. Specifická podpora bude zaměřena na opatření vedoucí ke zvyšování zaměstnanosti těchto osob. V rámci této prioritní osy budou podporovány také aktivity zaměřené na prosazování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce. Zvláštní pozornost bude věnována příslušníkům romských komunit a migrantům a dalším skupinám z odlišného sociokulturního prostředí. Prioritní osa 3 se dále dělí na další podoblasti, kterými jsou: • sociální intervence – začleňování sociálně vyloučených osob nebo osob ohrožených sociálním vyloučením; • začleňování sociálně vyloučených romských lokalit; • integrace na trhu práce – rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a sladění rodinného a pracovního života. (OPLZZ, 2010b) Diecézní charita Brno podala v rámci této prioritní osy tři celkem sedm žádostí. Jedná se o oblast podpory 3.1 Podpora vzdělávání a procesů v sociálních službách, kde byly podány dva projekty. Součástí této osy je také grantová výzva Podpora sociální integrace a sociálních služeb, zde DCHB podala čtyři žádosti. V rámci oblasti podpory 3.3 Integrace na trhu práce se jedná o jeden projekt. Jako další využila prioritní osu 2 Aktivní politiky trhu práce. Zde podala jednu žádost na oblast podpory 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti. Diecézní charita by mohla získat částku 2 800 000 Kč. Z regionálních operačních programů je možné využít Regionální operační program NUTS II Jihovýchod, který je určen pro region soudržnosti Jihovýchod sestávající s Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Obsahuje čtyři prioritní osy, které jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí podpory. Ty vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Jedná se o: Dostupnost dopravy, Rozvoj udržitelného cestovního ruchu, Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel a Technická pomoc. Diecézní charita může využít prioritní osu tři Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel, specifický cíl 3 Zkvalitnění podmínek pro život obyvatel ve městech a na venkově. Zde je podporována oblast vzdělávání, coby klíčový faktor pro udržení konkurenceschopnosti regionu Jihovýchod. Nestátní neziskové organizace budou podporovány také v oblasti zdravotní osvěty a prevence na území regionu. Investice budou směřovány především do infrastruktury zařízení neziskové sociální péče, ve smyslu zvýšení kvality a komfortu zařízení sociálních služeb. V rámci ROP JV budou dále podporovány investice do infrastruktury a vybavení zařízení sloužících k poskytování služeb pro sociální integraci skupin ohrožených a postižených sociální exkluzí. (ROP NUTS II Jihovýchod, 2010) 4.3.4 Nadace a nadační fondy Jak již bylo zmíněno v teoretické části práce, nadací a nadačních fondů, kde by mohly neziskové organizace žádat o peněžní prostředky není mnoho. Většina nadací je zaměřena na konkrétní činnost či oblast, na kterou také získává a dále poskytuje finanční prostředky a v rámci kterých vypisuje konkrétní projekty. Neziskové organizace zde tedy mohou získávat další potřebné finance. Diecézní charita Brno by pro podporu své činnosti mohla žádat o peněžní prostředky v těchto organizacích:
64
•
•
•
•
•
•
Jihomoravská komunitní nadace – podporuje kulturní, výchovné, ekologické, sportovní a další prospěšné projekty, které přispívají k rozvoji regionu. Nadace působí na území Břeclavska a Hodonínska. Nadace vyhlásila grantovou výzvu Poznej svoji komunitu, která je zaměřena na podporu a rozvoj neziskových občanských aktivit na území Břeclavska a Hodonínska; odstraňování myšlenkových bariér mezi lidmi; vytváření podmínek pro rovné přístupy k příležitostem; či vytváření mezisektorových vztahů v komunitě s důrazem na efektivní využívání místních lidských, materiálních a finančních zdrojů. Maximální výše grantu je 20.000 Kč, v rámci výzvy bude rozděleno 140 000 Kč získaných z výtěžku dobročinné aukce vína.; (Jihomoravská komunitní nadace, 2010) Nadační fond NIKÉ – zaměřuje se na podporu všem, kteří strádají po stránce materiální nebo emocionální, ale také na podporu jednotlivců v jejich tíživých sociálních či ekonomických situacích, způsobených nepředvídatelnými událostmi. Dochází k podpoře projektů, které mají za cíl u seniorů naplnit individuální potřeby klientů, aby mohli vést běžný život, zajistit jim co nejlepší kvalitu života; poskytnout servis těm cílovým skupinám obyvatelstva, jímž z jakýchkoliv důvodů je obtížné pomoci ve stávající dostupné síti sociálních služeb; péče o rodiny s dítětem s tělesným, mentálním nebo kombinovaným postižením – podpora rodin, speciální poradenství, raná sociální intervence v rodinách sociálně ohrožených, pomoc při získání osobní asistence; podpora a rozvoj zdravotnické péče o děti, zajištění vybavení dětských zdravotnických zařízení, zvyšování úrovně technologického vybavení pro komplexní diagnostiku a léčbu dětí, včetně získávání diagnostických a léčebných přístrojů.; (NIKÉ, 2010) Hnutí MAITRI – zaměřeno na pomoc nejchudším lidem ve třetím světě prostřednictvím katolických misionářů. Nejrozšířenějšími formami této pomoci je posílání balíků s potřebnými věcmi a posílání peněz. V rámci činnosti této organizace byl v roce 1995 zřízen Nadační fond Solidarity. Organizace se dále zabývá pomoci obětem genocidy ve Rwandě, či vzděláváním sirotkům. Finanční prostředky organizace pocházejí od individuálních dárců.; (MAITRI, 2010) Nadační fond Veronika – snaží se o dosažení mnoha cílů, z nich pod rozsah činnosti Diecézní charity patří: podpora projektů a aktivit právnických i fyzických osob zaměřených na tělesně a mentálně postižené občany; pomoc fyzicky a mentálně postiženým dětem, mládeži a spoluobčanům; podpora rodičů dětí postižených dětskou obrnou a epilepsií. Mezi sponzory tohoto nadačního fondu patří jak podnikatelé, sdělovací prostředky a soukromé osoby.; (Nadační fond Veronika, 2010) FONS SALUTIS, nadace Konventu minoritů v Brně – jejím cílem je pomáhat nevládním organizacím a dalším subjektům v péči o fyzické a mentální zdraví občanů, zejména se zaměřením na péči o drogově či jinak závislé. V současné době jsou připravovány projekty zaměřené na budování centra pro matky v tísni.; (FONS SALUTIS, 2010) Nadace SOPHIA – zřízena za účelem všestranné podpory vzdělávání. Podporuje vzdělávací akce, semináře a školení, vytváří a poskytuje stipendia, poskytuje granty. Mezi dárce patří soukromé podniky a individuální dárci.; (SOPHIA, 2010)
65
•
Nadace ČEZ – nadace byla založena za účelem dosahování obecně prospěšných cílů zejména v oblasti rozvoje duchovních hodnot, vědy, vzdělávání, sportu, ochrany lidského zdraví, lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrany kulturních památek a životního prostředí. (ČEZ, 2010)
4.3.5 Firmy a soukromý sektor Dle týdeníku Ekonom dali firmy a živnostníci na charitu v roce 2008 3,98 miliardy korun, v roce 2009 se tato částka snížila o 506 milionů. Jako možnou příčinu byla označena finanční krize. Na základě daňových přiznání získaly neziskové organizace za posledních deset let od jednotlivých dárců necelých 29 milionů korun. V této částce ale nejsou zahrnuty peníze, které lidé posílají prostřednictvím dárcovských SMS. Dle Jana Bárty, ředitele nadace Via věnují soukromí dárci (firmy a jednotlivci) na charitu ročně kolem čtyř miliard korun, což je zhruba 35 procent částky, již na podporu obecně prospěšných projektů poskytují veřejné rozpočty. Větší podíl peněz – zhruba 64 % dávají na charitu firmy. Mezi největší firemní dárce patří ČEZ, který dal v loňském roce na dobročinnost prostřednictvím své nadace 241,6 milionů korun. Tato částka ovšem představuje zhruba jen půl procenta ze zisků společnosti. Na pomyslném druhém místě je Česká spořitelna, která na dobročinnost vynaložila 60,3 miliony korun. Pokud se podíváme na jednotlivé dárce, nejvíce peněz posílají dárci z nejvyšších daňových pásem, ale lidé s nejnižšími příjmy dávají více v poměru ke svému příjmu. (Ekonom – Šperkerová, Křešnička, 2009) Neziskové organizace mohou pro získávání dalších financí využít také soukromé podniky a podnikatele, kteří jsou ochotni poskytnout peněžní prostředky těmto organizacím. Také Diecézní charita Brno využívá možnosti financování prostřednictvím soukromých podniků a jednotlivců. V tomto ohledu trvale spolupracuje s několika společnostmi. Generálním partnerem Charity je Nadace České spořitelny, mezi mediální partnery patří: • Český rozhlas Brno; • Rádio Proglas; • brněnský Týdeník; • Česká televize Brno; • MF Dnes – Jižní Morava; • Právo. Kromě výše zmíněných společností je Diecézní charita podporována dalšími sponzory a dárci, těmi jsou: • JLV a.s.; • T-Mobile; • Česká pojišťovna; • Veletrhy Brno; • Sansimon; • Starobrno; • Fluidtechnik Bohemia; • DG Tip; • Vema; • Hartman. (DCHB, 2010)
66
Pro Charitu jsou důležití mediální partneři, kteří ji pomáhají ve zviditelnění její činnosti a jí samotné. Reklama zdarma, či za snížené náklady ji v činnosti nepochybně pomůže. Minimálně tím, že takto ušetřené peněžní prostředky může využít pro výkon své činnosti. Přispět na dobročinné účely mohou v rámci své činnosti také ostatní typy podniků. Podpora může být prováděna např. prodejem předmětů, které souvisí s činností daného podniku. Příkladem tohoto typu podpory je např. společnost Ahold, provozující v České republice známý supermarket Albert. Společnost vytvořila Nadační fond Albert podporující vzdělání, rozvoj sociálně znevýhodněných jedinců či zdravý životní styl. Společnost nabízí k prodeji plastové tašky za 1 Kč. Zisk z prodeje těchto tašek putuje právě do výše uvedeného nadačního fondu. (Nadační fond Albert, 2010b) Podporovány jsou i dětské domovy po celé České republice a to díky akci Bertík. Za každý nákup v tomto supermarketu dostane nakupující jeden kupon – tzv. Bertíka. Bertíka obdrží také za koupi výrobku označeného tímto symbolem. Za každého jednoho Bertíka vhozeného do připraveného boxu přispěje Albert jednou korunou na vzdělávací programy realizované v dětských domovech. (Nadační fond Albert, 2010a) Jednou z dalších z mnoha společností, které přispěly na charitní činnosti je např. společnost Tesco. Zde se finanční prostředky vybíraly buď přímo do kasičky, koupí výrobku (na dobročinné účely mohli nakupující přispět koupí čokoládové medaile s vánoční kometou, či některého z výrobků Always, Discreet, Naturella a Tampax), posláním dárcovské SMS nebo účastí v některém z kol Tesco Běh pro život. (Tesco, 2009) Zajímavý nápad pro získávání peněžních prostředků na dobročinné účely v supermarketech měla společnost Zapping z Madridu. Na nákupní košíky – na přístroj, do kterého se vkládají mince, umístila vždy obličej dítěte. Celkem byly v akci použity tři dětské tváře etnického původu: asiatské, indické a černošské. Ústa dítěte se otevřela pouze v případě, kdy byla do košíku k jeho uvolnění vložena mince. Symbolicky byla každá mince pokrmem dítěte. Pod každou dětskou tváří byl umístěn obrázek, který říkal: „S těmi penězi, které budete mít v košíku po dobu vašeho nákupu, se může toto dítě krmit dva dny. Pomozte“ Tento nápad se mi jeví jako velmi zajímavý a coby nakupující by mě jistě zaujal. Je to další prostředek, jak upozornit na stávající problémy. (Life*Fever, 2006) Další, pro nás poněkud netradiční způsob dobročinnosti, realizuje ve Spojených státech amerických společnost LEVI STRAUSS & CO, jedna z nejznámějších firem vyrábějících džíny. Do dobročinných aktivit zapojuje přímo své zaměstnance, kteří celoročně pracují pro různé charitativní organizace, a to při katastrofě, nebo na podporu speciálních akcí. Pro tento účel je zaměstnancům nabízena možnost 5h měsíčně (60h za rok) a placené volno na práci dobrovolníka na charitativní akci dle svého výběru. Společnost a její zaměstnanci působí na šesti kontinentech a zabývají se takovou problematikou, jakou je HIV/AIDS, udržitelné životní prostředí, rakovina prsu, péče o starší občany a bezdomovce. Každoročně se v květnu koná Community Day, kdy zaměstnanci po celém světě plní práci dobrovolníků a pomáhají místním neziskovým organizacím. V rámci jednoho takového dne byly rozděleny granty neziskovým organizacím, výše finančních prostředků přesáhla 300 000 dolarů. (LEVI STRAUSS & CO, 2010) Dobročinností se zabývá také společnost Mattel, známý výrobce hraček. Zaměstnanci firmy se jako dobrovolníci účastní různých akcí, ale společnost kromě toho také poskytuje své produkty. Dává hračky dětem v nouzi dětem postiženým, či dětem postiženým přírodní katastrofou.
67
Současně také některým z nich poskytuje stipendia a pro neziskové organizace vypisuje granty. Mattel přispěl v roce 2006 téměř 1 milionem hraček v hodnotě více než 6,5 milionů dolarů na tisíc organizací ve více než 100 zemích světa. (Mattel, 2006) Obchodní domy mohou neziskovým organizacím pomáhat i dalšími způsoby. Např. je možné využít cenových rozdílů vyskytujících se při platbě za zboží. Cena mnohých potravin není celou částkou a právě rozdíl mezi částkou zaokrouhlenou na koruny a cenou dané potraviny může být zaslán neziskové organizaci jako příspěvek na její činnost. Záleží jen na neziskových organizacích a jejich snaze domluvit se s možnými potenciálními partnery. 4.3.6 Daňová zvýhodnění NNO Neziskové organizace, coby nevýdělečné organizace mají státem poskytnutou řadu daňových zvýhodnění. Jejich stručný přehled bude obsahem následující podkapitoly. Daň dědická a darovací Dle Zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědickém, dani darovací a dani z převodu nemovitostí jsou od daně dědické a darovací osvobozena bezúplatná nabytí majetku obecně prospěšnými společnostmi, nadacemi a nadačními fondy, či právnickými osobami se sídlem v České republice založenými nebo zřízeny k zabezpečování činností v oblasti kultury, školství, vědy výzkumu, vývoje a vzdělání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, je-li bezúplatné nabytí majetku určeno na zabezpečování jejich činnosti. (Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí) Daň z přidané hodnoty Dle Zákona č. 234/2005 Sb., o dani z přidané hodnoty jsou od daně osvobozena tato plnění: • poskytnutí služeb jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy občanských sdružení nebo jiných právnických osob, které nebyly zřízeny za účelem podnikání, od daně je osvobozeno také dodání zboží těmito osobami v souvislosti s poskytnutými službami; • poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání; • poskytování služeb nebo dodání zboží za podmínky, že se jedná pouze o dodání zboží nebo poskytnutí služeb při příležitostných akcích pořádaných výlučně za účelem získání finančních prostředků k činnostem, pro které jsou tyto osoby založeny nebo zřízeny, pokud toto osvobození od daní nenarušuje hospodářkou soutěž. Výše uvedené daňové úlevy umožňují neziskovým organizacím využít takto získané peněžní prostředky k další realizaci své činnosti. (Zákon č. 234/2005 Sb., o dani z přidané hodnoty) 4.3.7 Fundraising Fundraisingové aktivity jsou nezbytnou součástí financování každé neziskové organizace a jejich důležitost se rok od roku zvětšuje. Zatímco v České republice se fundraising teprve vyvíjí, jedním ze států, kde je fundraising na velmi vysoké úrovni jsou Spojené státy americké. Zde můžeme využívání fundraisingových metod vysledovat až k roku 1940. Formálně zde byl fundraising povolen od roku 1961. Primárně byl využíván pro Americký červený kříž a zdravotnické a dobrovolné agentury. (U.S. Office of personnel management) 68
Dle odhadů získaly neziskové organizace v USA v roce 2007 314,07 miliard amerických dolarů. V roce 2008 se tato částka snížila na zhruba 307,65 miliard dolarů. V tomto roce došlo k prvnímu poklesu, co se týče získávání peněžních prostředků pro charitu, od roku 1987. I přes to tato částka, stejně jako v roce 2007, představuje cca 2,2 % HDP USA. Největší podíl na této částce mají individuální dárci, dále nadace a firmy. Pozitivní nárůst financí bylo možné vidět pouze u náboženských, veřejně prospěšných a mezinárodních organizací. Z částky 307,65 miliard šlo více než 106,89 miliard právě do náboženských organizací. (Blackbaud, 2010) Diecézní charita Brno se zabývá možnostmi tohoto druhu financování již od roku 2000, kdy poprvé uskutečnila dvě významné akce, a to: • Tříkrálovou sbírku, která patří mezi největší české sbírky vůbec. Prostředky ze sbírky jsou kromě Diecézní charity určeny také na humanitární účely pro Sdružení česká katolická charita. Nejúspěšnější ročník v rámci konání této akce byl ročník devátý, kdy se vybralo takřka 15 milionů korun.; Tab.21: Výtěžek Tříkrálové sbírky za roky 2008 a 2009 (v Kč) Oblastní charita
Celkový výtěžek za rok
Celkový výtěžek za rok
2009
2008
Rozdíl
Blansko
1 112 097,00
983 055,50
129 041,50
Brno
1 529 190,00
1 381 503,50
147 686,50
Břeclav
1 618 787,00
1 456 932,50
161 854,50
Hodonín
1 977 640,00
1 867 152, 50
110 487,50
844 292,00
762 810,50
81 481,50
2 124 222,00
1 928 176,00
196 046,00
Tišnov
898 849,00
841 545,00
57 304,00
Třebíč
1 532 439,00
1 384 676,50
147 762,50
Znojmo
1 356 833,50
1 132 199,00
224 634,50
Žďár nad Sázavou
1 939 564,00
1 728 185,00
211 379,00
14 933 913,50
13 466 236,00
1 467 677,50
Jihlava Rajhrad
Celkem Zdroj: Výroční zpráva 2008
•
Brněnská cihla – výtěžek z této akce vždy směřuje na řešení konkrétního problému.
Od roku 2001 pak pravidelně probíhá prodávání koláčů v centru Brna, získaná částka je určena na nákup nezbytných léků pro nevyléčitelně nemocné. Charita se také snaží o prezentaci své činnost: • Benefiční akce – jde o řadu kulturně benefičních charitních akcí probíhajících vždy během daného roku. Výtěžek z těchto akcí je určen na podporu jednotlivých zařízení. Jejich dalším důležitým cílem je zvýšit povědomí o aktivitách Charity na veřejnosti.; • Den Charity – 11. říjen byl v regionu Diecézní charity Brno vyhlášen „Dnem charity“, v němž se místní Charity představují svému okolí – veřejnosti, úřadům, potenciálním klientům. S akcí je každoročně spojena také řada propagačních a kulturních akcí.; • Pro Váš úsměv – mezinárodní veletrh Rehaprotex a MEFA, kde se pod hlavičkou výstavy „Pro váš úsměv“ představuje také Diecézní charita Brno.
69
Všech osm oblastních charit tu kromě klasické prezentace nabízí k prodeji výrobky klientů svých stacionářů nebo chráněných dílen – svíčky, košíkářské výrobky, výrobky šicích dílen, pestrá přání a drobné upomínkové předměty.; (Výroční zpráva DCH, 2008) • V roce 2005 se Charita poprvé účastnila Vánočních trhů na brněnském výstavišti. • V rámci prodejné expozice a veletržní sekce „Charita dětem a děti charitě“ představuje návštěvníkům výrobky klientů charitních středisek. Doprovodnou akcí je benefiční prodej vánočních ozdob a přáníček. (Výroční zpráva DCHB, 2005) Výše uvedené akce probíhají každý rok, ale s rozdílným programem. Den charity 2007 probíhal v historické tramvaji Dopravního podniku města Brna, která se stala prodejnou výrobků Chráněných dílen. Následující rok byla akce uskutečněna rovněž v Brně, ale tentokrát v parku na Moravském náměstí. Veřejnost se zde mohla seznámit s problematikou životního prostředí. Na akci se podílela Liga za práva vozíčkářů, o.s., Český klub nedoslýchavých HELP a občanská sdružení Tyflocentrum a Vodící pes. Během odpoledního programu si mohli příchozí vyzkoušet překážkovou jízdu na vozíku, pomůcky pro zrakově postižené a neslyšící. Velkou pozornost zde poutali především vodící psi pro neslyšící. V rámci tohoto dne bylo také možné vidět na Gorkého ulici před Kavárnou Anděl tréninkové pracoviště pro lidi s mentálním a kombinovaným postižením, či písňové pásmo v podání herců Divadla Husa na provázku. (Výroční zpráva DCHB, 2008) Další možné fundraisingové aktivity: • On-line Fundraising Online fundraising v českém překladu znamená získávání peněžních prostředků nutných pro existenci a aktivity NNO nejen pomocí internetu, ale i mobilních telefonů či telefonních linek. Používání internetu pro fundraising NNO může být velmi výhodné a perspektivní z několika důvodů. Vstup na internet nevyžaduje velké náklady. Fundraisingové aktivity spojené s internetem jsou obvykle relativně levné, nekomplikované a lze je velmi dobře automatizovat. (ECONNECT, 2010a) Tato možnost získávání finančních prostředků je plně využívaná ve Spojených státech, kde se prostřednictvím online charity v roce 2008 vybralo více než 15,42 miliard dolarů (což je zhruba 5 % suma veškerých peněžních prostředků získaných na charitu). To je dle odhadů 44 % nárůst oproti roku 2007. (Blackbaud, 2010) Fundraising realizovaný prostřednictvím internetu je i v ČR možné považovat za blízkou budoucnost financování neziskových organizací a neziskové organizace by se na tuto situaci měly velmi dobře připravit. Tato skutečnost zesílí v okamžiku, kdy dospěje tzv. internetová generace – generace lidí komunikujících převážně přes internet. Mladší generace je také obvykle více nakloněna neziskovému sektoru. Jednou z možností při získávání dodatečných peněžních prostředků jsou aukce, u nás velmi často prováděné. Současná doba již umožňuje realizovat aukce také po internetu. Rozlišovat můžeme mezi těmi, ve kterých známé osobnosti darují své osobní předměty, či se může jednat o aukce, ve kterých jsou draženy např. výrobky vytvořené postiženými dětmi. Jednou z aukcí reagující na nedávnou katastrofu na Haiti byla dobročinná aukce ProHaiti realizovaná organizací ADRA. Do této aukce poskytly své osobní předměty známé osobnosti z České republiky. Internetová aukce má tři velké výhody:
70
-
odstraňuje bariéry geografie – dárci mohou žít daleko od dané organizace, ale přesto se na jejím financování mohou podílet; odstraňuje bariéry času – online aukce běží 24h, 7 dní v týdnu, takže se dárci mohou aukce účastnit z domova třeba i v noci; on-line aukce jsou vysoce měřitelné – poskytují cenné informace o tom, jaké položky v daných kategoriích dostaly nejvíce nabídek. Tyto informace poskytují data pro zlepšení další aukce. (Nonprofit Charitable Orgs, 2010a)
Kromě internetové aukce je také možné zřídit charitativní internetový obchod. Charitativní prodej zboží po internetu je v USA již poměrně značně rozšířený způsob fundraisingu. Pro neziskovou organizaci je to jednoduchý způsob. Na webové stránky umístí banner nebo link (odkaz) na stránku z některého z elektronických obchodů, kteří jsou do tohoto systému zapojeni. Příznivce dané neziskové organizace klikne na link, kterým se dostane na stránky některého z charitativních elektronických obchodů. Pokud si něco koupí, obchod věnuje určité procento (zpravidla 5-15 %) z tohoto nákupu vaší organizaci. Tyto drobné částky provozovatel obchodu zpravidla sčítá a teprve tehdy, když dosáhnou určité výše, pošle je formou šeku nebo bankovním převodem organizaci. Jednou z nevýhod darů prostřednictvím charitativního elektronického obchodu je nemožnost odečíst si dar ze zdanitelných příjmů. Jedním z možných protiargumentů je fakt, že se jedná o tak malé částky, že dárcům nestojí za to, si odpočet ze základu daně vyřizovat. (ECONNECT, 2005) Příkladem takového internetového obchodu je GreaterGood.com. Stačí, když návštěvník stránek klikne na symbol TM, který je vždy nahoře vpravo u jména daného reklamního sponzora a sponzorované oblasti. Tak se dostane k dalším informacím, které ho zajímají. Veškeré prostředky, které reklamní sponzoři poskytují, jdou na charitativní účely. Kromě toho můžou návštěvníci stránek přispět na charitu přímo a to nákupem dárků. I zde jde 100 % jejich daru na dobročinnost. Další variantou je nákup jednoho z produktů, které může běžně využít on sám. Jedná se převážně o oblečení, šperky. Zde jde na charitu 5 – 30 % z každé položky zakoupené v některém z online obchodů sítě GreaterGood. (GreaterGood, 2010) Podobný typ sbírky realizovaný prostřednictvím internetu podnikla také organizace Člověk v tísni. Jedná se o sbírku Skutečná pomoc, která je zaměřena na podporu obyvatel v nejchudších zemích světa. Princip sbírky je velmi jednoduchý. Na internetové adrese www. skutecnapomoc.cz si každý dárce může vybrat darovací certifikát – zvolí si dárek, který zakoupí. Je tu možnost koupit sešity,tužky, či tabuli pro děti, kojeneckou vodu, kuřata, kanystry s vodou, ale také např. krávu, kozu, či zaplatit bezpečný porod. Každý z darů patří do určité skupiny – např. koza spadá do skupiny OBŽIVA. Jestliže bude v dané chvíli prodáno mnoho koz, organizace v rámci této skupiny nakoupí jiné potřebné zboží – sazenice stromů, zemědělské nářadí apod.. Další skupiny jsou VODA, ŠKOLSTVÍ a ZDRAVÍ. Každý dárce obdrží tištěný certifikát o darování a také potvrzení o daru. Díky tomu je možné si dar odečíst od daňového základu. Všechny takto získané peněžní prostředky putují do sbírky Skutečná pomoc. (Člověk v tísni, 2010) Také Diecézní charita Brno by mohla uvažovat o zřízení internetové stránky, na které by dárci mohli nakupovat dárky, či předměty vytvořené klienty Charity. Také by se ale mohlo jednat o nákup předmětů, které by byly klienty Charity využívány. Existuje i další možnost, jak využít internet ve fundraisingu. V současné době roste obliba různých sociálních sítí a také tento faktor by nezisková organizace při svém financování mohla využít.
71
Na těchto sítích se pohybují většinou mladí lidé, nejčastěji ve věkovém rozmezí 15 – 30 let, a touto cestou by je neziskové organizace mohly oslovit a získat tak další dárce pro svoji činnost. Problematikou vstupu neziskových organizací do sociálních sítí se zabývali Sarah DiJulio a MArc Ruben v knize People to People Fundraising a to v kapitole Social Network and Web 2.0 for Charities. Zde popisují kroky, které jsou nutné pro vstup neziskové organizace do sociálních sítí. Jedná se o doporučení neziskovým organizacím, které zahrnuje: 1. výběr správné sociální sítě; Není dobré vybírat stránky jen dle velikosti dané sítě. Jiné, menší typy společenství mohou být efektivnější. Může být výhodnější začít v malé sociální síti, třeba i ve třech menších zároveň, než se snažit ovládnout celý virtuální svět najednou. 2. hledání expertů se zkušeností se sociálními sítěmi např. mezi mladšími zaměstnanci, praktikanty, či dobrovolníky; 3. rozšířením dosahu prostřednictvím pravidelných informací o činnosti organizace; 4. přípravu na možnou ztrátu kontroly; V rámci sítě je třeba zvážit nastavení schvalovacího procesu na komentáře lidí ve skupině. 5. podpora ze strany příznivců organizace. Skupiny organizace v sítích MySpace nebo Facebook již mohou existovat jako neoficiální profily vytvořené jejími nadšenými příznivci. Je třeba ověřit, zda existují neoficiální profily organizace vytvořené jejími příznivci a pokusit se získat je pro oficiální prezentaci. Dále je třeba oslovit příznivce, kteří mají na síti vlastní profil. Důležité je také zapojení zaměstnanců a jejich aktivní účast. (Nonprofit Charitable Orgs, 2010b) Také tuto formu fundraisingu by nezisková organizace mohla v rámci svých aktivit na internetu vzít v úvahu. Unikátní fundraisingovou akci spustila společnost Leo Burnett Praha ve spolupráci s agenturou Symblaze, která spojila sociální síť Facebook s DMS. Na Facebooku vytvořila aplikaci Zahradník, ve které si každý dárce může vybrat jakýkoli z nabízených dárků, který chce pěstovat a zašle DMS. Na jeho mobilní telefon přijde unikátní kód, který po zadání do aplikace dárek „zalévá“. Takto získané finanční dary se využijí na nákup vybavení či úhradu rozvojových programů pro děti v péči Sdružení SOS dětské vesničky. (Facebook, 2010) • Dárcovská SMS Používání dárcovské SMS (DMS) pro financování projektů neziskových organizací v poslední době zaznamenalo velký boom. V případě pomoci zemím postiženým tsunami bylo zasláno ve prospěch organizací ADRA, Člověk v tísni a Česká katolická charita téměř dva miliony DMS, což představuje objem finančních prostředků ve výši desítek milionů korun. Velmi úspěšná je i podpora neziskových organizací, které svoje aktivity směřují do zcela českého prostředí – projekt Nadace rozvoje občanské společnosti Pomozte dětem! či Nadace Kapka naděje, kde se objem finančních prostředků získaných čistě prostřednictvím DMS pohybuje řádově ve výši milionů korun. (ECONNECT, 2010a) Dosud Češi poslali celkem 9,5 milionu dárcovských SMS, což představuje částku přesahující 255 milionů korun. (Ekonom – Šperkerová, Křešnička, 2009) Dárcovskou SMS by DCHB mohla využít jako nástroj řešení nenadálých krizových situací (např. povodně).
72
• Tombola Uspořádání tomboly je další možností, jak získat pro neziskovou organizaci další finanční prostředky. Jedinou nutností je získání předmětů, které budou v tombole vyhrávány. Tyto předměty je možné získat buď od sponzorů, nebo jako výrobky od klientů neziskové organizace. I tato forma fundraisingu je využitelná pro Diecézní charitu, potřebné věcné dary do tomboly by mohla získat od svých stálých sponzorů uvedených v podkapitole 4.3.5. Tombolu by pak mohla uspořádat během charitativního plesu, jehož cílem by bylo získání peněžních prostředků na Charitou vybranou problematiku. • Sbírky Konání veřejné sbírky je založeno na oznamovacím principu. Pokud má právnická osoba v úmyslu provozovat veřejnou sbírku a shromáždí-li všechny zákonem určené údaje a potvrzení, dodá je příslušnému krajskému řadu (ten, v jehož obvodu má právnická osoba své sídlo). Dle zákona je umožněno provozovat sbírku kombinací mnoha způsobů. V průměru je jedna sbírka prováděna třemi způsoby. Nejčastějším způsobem je shromažďování příspěvků na předem vyhlášeném bankovním účtu, dále pak prostřednictvím pokladniček, pronájmem telefonní linky a prodejem předmětů. Nejméně využívanými způsoby jsou prodej vstupenek a sběrací listiny. Neziskové organizace se snaží pomocí sbírek finančně podpořit různé problémové oblasti společnosti. V poslední době se stále častěji konají sbírky ve prospěch určitého konkrétního člověka trpící nějakou formou nemoci, či nějakým druhem postižení. Tyto přímo adresované sbírky, které zobrazují příběh konkrétní osoby, mohou občany více oslovit a přimět je, k poskytnutí financí. (Portál veřejné správy ČR, 2010) Atypickou formou sbírky je např. tzv. Den stěračů, který se konal v USA. Děti umývaly čelní skla aut a výtěžek z této aktivity putoval na léčbu cystické fibrózy. Řidiči samozřejmě mohli věnovat částku dle svého uvážení. (Fundraising Ideas) Sbírku zaměřenou na konkrétní problematiku již DCHB uskutečňuje. Jedná se především o sbírky do rozvojových zemí. Další, již známou a hojně podporovanou sbírkou, je Tříkrálová sbírka, zmíněná také v této kapitole. Podobné sbírky by Charita mohla konat častěji a jejich účel blížeji specifikovat, aby se s ním občané mohli více ztotožnit a stal se pro ně reálnějším. • Dary Darovat může kterákoliv osoba. Darem se rozumí bezúplatný převod majetku (peněžní prostředky, movitá věc, nemovitost nebo jiný majetkový prospěch), který je realizován na základě darovací smlouvy. Pro potřeby zvýhodnění pro zdaňování je třeba v darovací smlouvě uvést účel daru. (Portál veřejné správy ČR, 2010b) Při poskytnutí výrobků či peněžního obnosu mohou podniky i individuální dárci využít možnosti odpočtu hodnoty daru od základu daně pro stanovení daně z příjmu právnických osob. Tuto možnost uvádí Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, § 20 odst. 8 pro právnické osoby a § 15 odst.1. pro individuální dárce. Text zákona je pro tyto subjekty takřka totožný: „od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytovaných právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek, a to na financování vědy a vzdělávání, kultury, školství, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a společnosti… “. Rozdíl je pouze ve výši, kterou si mohou subjekty od základu daně odečíst.
73
Právnické osoby mohou v úhrnu odečíst nejvýše 5 % ze základu daně. Individuální dárci mohou odečíst hodnotu darů, pokud jejich úhrnná hodnota ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. (Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů) Odpočty, které jsou uvedeny u právnických osob i individuálních dárců by měli umožnit neziskovým organizacím lépe zajišťovat jejich činnost. Odpočet ze základu daně může být tvořen jak příjmy ze ziskové hlavní činnosti, tak příjmy z ostatní hospodářské činnosti. Prostředky, které organizace díky tomuto odpočtu získají, musí využít pouze na financování hlavní činnosti. (Neziskový sektor v ČR, 2010) Podle průzkumu STERN z roku 2004 obdaruje během jednoho roku některou z neziskových organizací 47 % z obyvatelstva ČR (od roku 2000 došlo zhruba k 4 % nárůstu). Zhruba čtvrtina obyvatel (26 %) věnovala dar, a asi pětina (21 %) přispěla svým darem dvěma nebo více NNO. Částky, které lidé darují, nejsou obvykle příliš vysoké. U dvou třetin dárců (67 %) celková hodnota daru, ať už finančního či věcného, nepřesáhla v roce 2003 obnos 700 Kč. Zhruba každý desátý občan (13 %) poskytl nějaké neziskové organizaci dar v hodnotě od 700 do 1 400 Kč. Dar vyšší ceny (nad 4 000 Kč) věnovalo neziskovým organizacím 5 % lidí. Své dary věnovali občané především dětem (49 %), tělesně handicapovaným (35 %) nebo lidem postiženým přírodní katastrofou (24 %). (Neziskovky, 2006) Hodnota průměrného daru fyzické osoby činila uváděná v daňovém přiznání v roce 2004 činila 10 451 Kč, oproti 9 455 Kč v roce 1999. Je ale nutné vzít v úvahu, že řada fyzických osob, které poskytují dary, nepodává daňová přiznání a nebo v něm poskytnutý dar neuvádí. (MK ČR, 2008) Rozdílná situace je v zahraničí. Pro srovnání uvádím následující tabulku z roku 1999, ve které jsou porovnány naše sousední země a Spojené státy americké, co se týče procentního podílu dárcovství: Tab. 22: Dárcovství v jednotlivých zemích v r. 1999 (v %) Stát
Tržby z vlastní činnosti
Finance z veřejných
Soukromí sponzoři
zdrojů Maďarsko
35
27
18
Německo
32
64
3
Rakousko
44
50
6
USA
57
31
13
Zdroj: Haibach, M. Handbuch Fundraising. Spenden, Sponzoring, Stiftungen in der Praxis. 1. vyd. Frankfurt/New York: Campus Verlag, 2006, 446 s. ISBN 978-3-593-3794-0
Z těchto údajů lze vyčíst, že tržby z vlastní činnosti neziskové organizace jsou jejím hlavním zdrojem financování v Maďarsku a USA (k této vlastní činnosti patří pořádání veřejných sbírek, prodej vlastních výrobků a další charitativní akce). Naopak z veřejných zdrojů nejvíce čerpají neziskové organizace v Německu a Rakousku. Soukromé dárcovství je na nejnižší úrovni v Německu – činí 3 % a nejvyšší v Maďarsku, kde je celých 18 %. Při tomto srovnávání je ale nutné si uvědomit, že tyto země mají různý počet obyvatel a proto se také jedná o rozdílné peněžní částky. Nelze proto tvrdit, že např. neziskové organizace v Maďarsku získají od soukromých dárců více peněz než v USA. Nyní se blížeji podíváme na dva vybrané státy a to USA a Rakousko. V USA je možné odečíst z daňového základu částku až ve výši 10 % příjmu firmy.
74
Většinou se však firmy v této výši nepohybují, výše jejich příspěvku činí cca 1,5 % příjmu před zdaněním. Většina firem ve Spojených státech dobročinné aktivity realizuje prostřednictvím nadace, kterou přímo za tímto účelem zřizuje. Takto je realizováno až 40 % darů, které firmy poskytují. (Haibach, 2006) V roce 1970 zde darováno 17 mld. dolarů, na 100 miliard dolarů vzrostla částka poprvé v roce 1988. Výše 212 miliard USD dosáhla v roce 2001. (The Fundraising Institute, 2010) V roce 2004 zde byly na dobročinné účely poskytnuty 248,52 miliardy dolarů. Z toho 75,6 % od jednotlivců, 8 % z dědictví, 11,6 % z nadací a 4,8 % z firem. Je zřejmé, že v USA je dárcovství jednotlivců na velmi vysoké úrovni. (Haibach, 2006) V Rakousku, dle odhadů, bylo v letech 1996-2000 na neziskové organizace poskytnuto 500 milionů EUR ročně. Dary jednotlivců se zvýšily z 47 % z roku 1996 na 80 % v roce 2000 (The Fundraising Institute, 2010) V roce 2004 byl u největších dárcovských organizací proveden výzkum, objem takto vynaložených prostředků byl odhadován na 350 miliónu EUR. Rakousko také umožňuje (stejně jako USA) odpisy ze zakladu daně ve výši 10 % příjmů nebo zisků předchozího roku, ale pouze za předpokladu, že tyto dary putují do některé z 366 státem uznaných organizací. Nejčastěji jsou tyto výdaje vynaloženy na vzdělávání, vědu, či výzkum. (Haibach, 2006) Dle výzkumu z roku 2007 darovalo neziskovým organizacím peněžní prostředky 75 % Rakušanů, z toho 18 % poskytovalo pravidelné dary a 57 % darovalo peněžní prostředky pouze ve zvláštních případech. Nejvíce darů putuje na děti v nouzi a další potřebné skupiny, dále také na pomoc při přírodních katastrofách, Rakušané také pomáhají osobám se zdravotním postižením, sociálně znevýhodněním, či se zabývají ochranou životního prostředí. Od roku 2001 existuje v Rakousku tzv. „pečeť darů“. Tuto pečeť získají organizace, které splňují požadavky dané hospodářským kontrolorem. Tato pečeť zajišťuje dárcům, že jejich peněžní prostředky jsou využívány zodpovědně. V současné době má tuto pečeť více než 180 organizací. Také rakouské společnosti jsou, co se týče dárcovství neziskovým organizacím, na velmi dobré úrovni. Dle průzkumu veřejného mínění z roku 2007, kde bylo zkoumáno 423 společností (jednalo se především o malé a střední podniky), poskytlo nějaký dar neziskovým organizacím 82 % ze všech dotazovaných podniků. V průměru každý podnik přispěl 593 EUR, celkový objem poskytnutých financí je více než 120 milionů EUR. Mezi nejznámější organizace zde patří, stejně jako v ČR, Caritas, Červený kříž, SOS dětské vesničky, či Lékaři bez hranic. (Fundraising Verand Austria, 2010) Oba tyto státy (USA i Rakousko) mají velmi silně vyvinutý smysl pro filantropii. Dárcovství neziskovým organizacím u jednotlivců není ničím výjimečným, na rozdíl od České republiky. • Sponzoring Sponzorství je nástroj komunikace na podporu určité události, akce, produktu nebo služby. Sponzor poskytuje finance nebo jiné prostředky a za to dostává protislužbu. Často se vztahy mezi sponzorem a příjemcem uzavírají na základě smlouvy o reklamě, kde nezisková organizace vykáže činnosti směřující k naplnění marketingových cílů sponzora. Náklady na sponzoring jsou součástí firemních rozpočtů. Pro sociálně zaměřené neziskové organizace je důležitý sociální sponzoring, kde účelem sponzorování není v prvé řadě reklama. Zde jde o humanitární podporu v nouzi a podporu užitečných celospolečenských (sociálních) věcí vůbec. Z akce tohoto typu sponzor profituje až po delší době – za známosti jména nebo jeho příznivé pověsti. (Media, 2010)
75
4.3.8 Loterie Neziskovým organizacím usnadňuje získávání peněžních prostředků také Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, který společnostem tohoto typu již při jejich zřizování nařizuje poskytování části výtěžku na veřejně prospěšné účely. Tato povinnost je stanovena v § 4 odst. 2: „Povolení se vydá, jestliže provozování loterií a jiných podobných her je v souladu s jinými právními předpisy, nenarušuje veřejný pořádek, je zaručeno jejich řádné provozování včetně řádného technického vybavení a bude-li na sociální, zdravotní, sportovní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel použito části výtěžku ve výši, která odpovídá v tabulce stanovenému procentu, to je nejméně 6 % až 20 % z rozdílu, o který příjem provozovatele, tvořený všemi vsazenými částkami ze všech jím provozovaných her podle § 2 a § 50 odst. 3, které podléhají vyúčtování v účetním období, převyšuje výhry vyplacené sázejícím, správní poplatky, místní poplatky a náklady státního dozoru (dále jen "část výtěžku").“ Tab.23: Výše odvodů na veřejně prospěšné účely (v %) Výše rozdílu
do 50
50 – 100
100 – 500
500 – 1000
Nad 1000
v mil. Kč Stanovená
%
6
8
10
15
20
odvodu
Zdroj: Hospodářská komora České
republiky [online]. [cit. 20.01.2010] Dostupné na
internetu:
www.komora.cz/Files/PripominkovaniZakonu/.../004_09_material.doc
Z výtěžku za rok 2008 použili provozovatelé loterií a jiných podobných her povolovaných podle Zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, na veřejně prospěšné účely částku 3 619 mil. Kč, což je o 163 mil. Kč více než zákonem stanovené minimum. Oproti roku 2007 došlo k navýšení o 898 mil. Kč, tj. o 33 %. Stávající zákon ale obsahoval mnoho nejasných oblastí, které si bylo možné vykládat různým způsobem. Z toho důvodu zveřejnilo Ministerstvo financí 18. září 2008 předpokládanou strukturu nového herního zákona, který navrhoval několik variant řešící tyto nejasnosti. Ministerstvo na svých stránkách umožnilo veřejnosti se k těmto variantám vyjádřit a na základě připomínek byl vytvořen Věcný záměr zákona o provozování sázkových a jiných podobných her a zákona o změně některých souvisejících zákonů. Pokud by byl tento záměr přijat, došlo by u těchto společností ke změnám v odvodu na veřejně prospěšné účely, což je důležité pro neziskové organizace. Situace by vypadala následovně: Bude odstraněn „skokový systém“ odvodů a zavedena jednotná sazba odvodů na veřejně prospěšné účely (VPÚ) ve výši 10 %, resp. 12 %. Provozovatel bude mít ze zákona možnost obligatorního výběru ze dvou možností: a) odvod ve výši 10 %, který bude příjmem státního rozpočtu; b) odvod ve výši 12 % a jeho poskytnutí obecně prospěšné společnosti, nadaci, nadačnímu fondu nebo registrované církvi a náboženské společnosti, mezi kterými si provozovatel sám zvolí. Podmínkou je ovšem zachování transparentnosti donátorských vztahů mezi provozovatelem a dotovaným subjektem, zejména zamezení jejich majetkovému a personálnímu propojení.
76
Provozovatel tak bude mít i nadále možnost určit příjemce VPÚ nebo druh VPÚ, na který budou jeho prostředky směřovat. Budou však zavedena pravidla a podmínky, která vnesou transparentnost do přidělování a využívání prostředků na VPÚ. Zákon vymezí okruh oblastí, do kterých by měly odvody na VPÚ směřovat a definuje příjemce odvodu na VPÚ a jeho práva a povinnosti. Příjemce odvodu na VPÚ bude povinen prokázat, že přijaté prostředky použil nebo používá na stanovený účel. Zákon také vymezí kritéria pro vymezení jednotlivých okruhů veřejně prospěšných účelů, která pro provozovatele budou znamenat závazná kritéria pro jejich určení. Bude stanoven požadavek na oddělení příjemců VPÚ od provozovatelů sázkových a jiných podobných her jakožto plátců. Příjemce odvodu na VPÚ bude povinen prokázat použití finančních prostředků na stanoveném účelu transparentním způsobem. Zákon upraví další pravomoci orgánů státního dozoru v této oblasti a provádění kontrol využití odvodů na VPÚ u příjemce. (Hospodářská komora České republiky, 2010) Návrh věcného záměru zákona o provozování sázkových a jiných podobných her a zákona o změně některých souvisejících zákonů prošel v lednu/únoru 2009 vnějším připomínkovým řízením a dne 31.března 2009 byl předložen do vlády. Věcný záměr byl projednáván na 51. zasedání Legislativní rady vlády dne 25. června 2009. Legislativní rada vznesla k tomuto materiálu několik zásadních připomínek a doporučila Ministerstvu financí věcný záměr dopracovat a znovu předložit o vlády. Nový návrh věcného záměru má být vládě předložen do 4.10.2010. (MF, 2010) Jelikož subjekt provozující loterii, či jiný typ sázkových her si může neziskovou organizaci, které poskytne peněžní prostředky sám zvolit, záleží pouze na dané organizace, zda a jak se dokáže prosadit a danou společnost přesvědčit, aby finanční prostředky poskytla právě jim. Jednou z dalších možností financování neziskových organizací by v budoucnu mohly být daňové asignace. Zákon o daňových asignacích prozatím nebyl schválen, v současné době existuje pouze věcný záměr tohoto zákona. Následující kapitola přiblíží tuto problematiku úžeji. 4.3.9 Daňové asignace Vláda ČR v únoru 2005 projednala věcný záměr zákona o daňových asignacích, ale neschválila ho. Bude-li ovšem zákon v budoucnu přijat, stanou se daňové asignace dalším finančním zdrojem nestátních neziskových organizací. Podle Parlamentního institutu v ČR je možnost daňových asignaci definována jako: možnost bez dodatečného navyšování nákladové strany poukázat část daňové povinnost přímo určenému subjektu – daňový poplatník má možnost se rozhodnout o směřování části své daňové povinnosti (tj. určitého podílu daně) jinému příjemci než státu, přičemž okruh těchto jiných příjemců stát vymezuje. Obecným cílem předpokládaného návrhu je poskytnout daňovým poplatníkům – fyzickým osobám možnost poukázat 1 % daně z příjmů právnickým osobám, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Občan tak získá právo se rozhodnout, zda 1 % své zaplacené daně z příjmů odvede státu nebo jedné veřejně prospěšné organizaci, kterou si sám vybere. Předpokládá se, že příjemce bude určen kombinací taxativního vymezení právního typu (nestátní neziskové organizace) a taxativního vymezení oblasti, ve které organizace vyvíjí svou činnost (oblast sociální a humanitární, vzdělání, apod.).
77
Příjemce bude muset navíc prokázat určitou dobu své existence a bezdlužnost a zaváže se přijetím daňové asignace k povinnosti publicity způsobu využití prostředků. Minimální asignovaná částka je 40 Kč a je odvozena od daňové povinnosti daňového poplatníka, který pobírá minimální mzdu a uplatňuje nezdanitelnou část základu daně pouze na poplatníka. Poskytovatelem daňové asignace může být poplatník daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daně z příjmů s výjimkou tzv. srážkové daně. Poskytovatel daňové asignace musí mít v době poukázání daňové asignace splněnou daňovou povinnost a nesmí mít nedoplatky na daních. Možnou hrozbu je možné vidět v neefektivní alokaci finančních prostředků získaných z daňové asignace. Zapříčinit by ji mohla nedostatečná, resp. nedokonalá informovanost plátců daně, resp. daňové asignace, kteří by podlehli mediálnímu tlaku finančně silných neziskových organizací. Malé neziskové organizace by si totiž velkou mediální kampaň, vedoucí k jejich zviditelnění, těžko mohly dovolit. (Škarabelová, 2010) Daňové asignace již byly přijaty u našich sousedních států. V Maďarsku byly přijaty zákonem roku 1996, poukázat je bylo možné od roku 1997 a to ve výši 1 %. Kromě politických stran mohou být tyto peněžní prostředky poskytnuty církvím, nestátním organizacím, knihovnám, akademii věd, divadlům a dalším státem dotovaným programům. (Daňové teorie, 2010) Jelikož zde tento systém funguje již delší dobu, je možné zhodnotit, jaký měl vliv na neziskové organizace. Po jejich zavedení přispěly daňové asignace k financování neziskových organizací, ale i obnos finančních prostředků z daňových asignací každoročně stoupal. A jak to ovlivnilo jiné zdroje financování neziskových organizací? Výzkumy z Maďarska ukazují, že po zavedení daňových asignací v Maďarsku, počet neziskových organizací, které získaly podporu ze státu, významně rostl. Stejně jako rostlo i individuální dárcovství. Daňové asignace doplnily systém financování neziskových organizací a zároveň nepřímo přispěly k rozvoji již existujících zdrojů financování. Na Slovensku mají občané možnost poskytnout až 2 % ze zaplacených daní na veřejně prospěšné účely. Tyto peníze nemohou být směřovány do nevládních organizací zabývajících se ochranou a tvorbou životního prostředí a ochranou lidských práv. (Bidlo, 2010) Z ekonomického hlediska představují daňové asignace nové zdroje financování neziskových organizací. Předpokládá se, že pokud v prvním roce tuto možnost využije 30 % oprávněných občanů (přibližně tolik občanů poukázalo 1 % v okolních zemích), přinese to českým neziskovým organizacím až 300 miliónů korun ročně. (Monika Granja, 2004)
78
5.
Diskuze
Pro vypracování diplomové práce jsem použila především informace zveřejněné na internetových stránkách jednotlivých ministerstev. Za problém zde považuji nepřehlednost těchto stránek a mnohdy nedostupnost určitých relevantních informací. Jako komplikaci pro přípravu žádostí o dotace pro samotné projekty vidím také rozsáhlou administrativu nutnou k žádosti, která je pro žádající organizace bezpochyby zatěžující. Dotační programy poskytnuté neziskovým organizacím jsou zveřejňovány od konce předcházejícího roku zhruba do března daného roku. Některé dotační programy jsou vyhlašovány také v průběhu daného roku. Potom ovšem může nastat problém, neboť dotace jsou ve většině případů poskytovány na jeden konkrétní rok, ve kterém mají být také realizovány. Jejich pozdní ohlášení znamená pozdější rozhodnutí a tedy i pozdní poskytnutí peněžních prostředků. Neziskové organizace mají, pokud vezmeme nejlepší variantu, na přípravu žádosti několik měsíců. Mnohdy se tyto měsíce promění pouze v týdny, ale to v případě, že se o vypsání dotace dozví. Pro zjednodušení a lepší orientaci mohou neziskové organizace využít grantový kalendář – přehled aktuálních uzávěrek grantových a výběrových řízení, či programů. I přes tuto pomoc není orientace na jednotlivých ministerstvech při vyhledávání dotací a samotných výzev často příliš jednoduchá. Neziskovým organizacím by pomohlo vytvoření centrálního registru výzev vypsaných všemi ministerstvy. V současné době sice existuje Centrální registr dotací, ale ten pouze shromažďuje údaje o dotacích již poskytnutých. Velkým pomocníkem jsou Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči NNO, každoročně připravované Radou vlády pro nestátní neziskové organizace. Tento dokument, ale obsahuje pouze názvy dotačních programů a ministerstva, která je vypsala. Pro zjednodušení jejich vyhledávání by jejich součástí měly být také přesné internetové adresy, na kterých je organizace mohou najít. To by urychlilo jejich vyhledávání a zefektivnilo tak činnost organizací. Další problém je v oblasti procesu poskytování dotací. Jde o fakt, na který již delší dobu upozorňuje také Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, totiž nedostatečně objasněný pojem nestátní nezisková organizace. Není přesně definováno, co je možné považovat za veřejně prospěšnou činnost a tedy, komu a nač je možné dotace poskytovat. Velkou překážkou pro neziskové organizace jsou, jak již bylo výše zmíněno, termíny vyplácení dotací. I přes fakt, že jsou dotační tituly vypsány koncem předcházejícího roku, než ve kterém mají být realizovány, a mnohdy dojde i k vydání rozhodnutí, s vyplácením přislíbených částek to již tak jednoduché není. Příslušné ministerstvo vydá (po schválení žádosti o dotaci) rozhodnutí o poskytnutí dotace na příslušný rok. Součástí tohoto rozhodnutí jsou podmínky, které je příjemce dotace povinen při čerpání a použití finančních prostředků státního rozpočtu splnit. Ministerstva vždy stanovují termíny (většinou se jedná o tři data v průběhu roku), ve kterých budou peněžní prostředky vypláceny. Přestože ministerstva přísně dbají na dodržování termínů pro přijetí přihlášek a všech potřebných dokumentů, při vyplácení financí tak přísná nejsou. Z jejich strany mnohdy o dodržování termínů mluvit nelze a neziskové organizace, počítající s danou částkou, se tak mohou dostat do platebních problémů. Vlastní práce byla zaměřena na Diecézní charitu Brno, kde jsem pro každou oblast, v níž Diecézní charita působí, zvolila několik vhodných dotací poskytovaných ministerstvy. Jak již bylo zmíněno na začátku této kapitoly, Diecézní charita má pro celou oblast své působnosti stanoveno pouze jedno identifikační číslo, které sdílí s oblastními charitami, jež pod ni spadají. 79
Tato skutečnost výrazně znesnadňuje Charitě podávání žádostí na jednotlivé dotační programy. Většina ministerstev má mnohdy jako jednu z podmínek stanovenu možnost pouze jedné žádosti o dotaci na jedno identifikační číslo. Díky tomu si Diecézní charita musí zvolit vždy pouze jeden dotační program u každého ministerstva. Předložená práce nabízí u jednotlivých ministerstev těchto dotačních programů více, neboť ze své pozice nemám dostatek potřebných informací k vyhodnocení a zvolení toho nejvhodnějšího a nejpotřebnějšího dotačního programu. Kromě různých dotačních programů dotované státem, Evropskou unií, či kraji, se tato práce také zabývá alternativními možnostmi financování neziskových organizací. Jednou z těchto možností je také on-line fundraising, což je u nás forma, u níž lze očekávat, že její využití pro financování neziskových organizací bude do budoucna růst. V této oblasti je zajímavý nápad organizace Člověk v tísni, která realizuje projekt Skutečná pomoc. Jeho podrobnější představení je součástí kapitoly 4.1.4.7 Fundraising. Tato kampaň je pro Českou republiku velmi netypická a to může být jejím velkým plus. Jedná se vlastně o určitou formu sbírky, jejíž velkou výhodou (oproti jiným podobným akcím tohoto typu) je jasný účel, na které dárce peníze vynakládá. Člověk zde může za své peníze koupit určité množství vody, kozu, či jiné potřebné věci a dané zboží potom putuje ke konkrétnímu člověku. Dárce má tedy dobrý pocit, protože konkrétně ví, komu a jak jeho peníze pomohou. Některým lidem se tato „sbírka“ ale může zdát nedůstojná a příliš komerční. Zda tomu tak opravdu je, je otázkou. Způsob, kterým je zde zprostředkovávána možnost pomoci zemím třetího světa, je možná více přímočařejší než je obvyklé, ale v dnešní velmi uspěchané době to patrně jinak nejde. Sbírek typu – přispějte, peníze pomohou v té a té zemi - je dnes velmi mnoho a uspět mezi ostatními organizacemi, získat dárce pro neziskové organizace, je se zvyšováním se jejich počtu stále těžší a těžší. Takže, pokud je daná kampaň opravdu prospěšná, proč ne. Otázkou, ale je, zda opravu prospěje. Zda tím, že nějaké rodině koupím kozu, opravdu účelně pomohu. Stojí za úvahu, zda by nebylo účelnější peníze použít na rozvoj v dané zemi, ať již stavbou nemocnice, školy, nebo vzděláváním jejích obyvatel. Koupí té jedné kozy je pomoženo pouze jedné rodině. Navíc takový dárek může jedné rodině přivodit napětí a nevraživost ze strany jejího okolí. Tento problém sebou ale nenese pouze akce Skutečný dárek. I např. adopce na dálku zvyšuje rozdíly mezi jednotlivými obyvateli dané země a zvýhodňuje tak ty více šťastné. Částečným řešením tohoto problému by bylo zvýšení průhlednosti poskytovaných darů. Přestože se situace v této oblasti neustále zlepšuje, stále ještě občané ČR hromadným sbírkám příliš nedůvěřují. Nejsou si zcela jisti na jaké účely byly jejich peníze použity. Z tohoto pohledu je velmi zajímavý systém, který je zaveden v Rakousku. Jejich důsledná kontrola využití dotací, po které nezisková organizace (po úspěšném absolvování) obdrží „pečeť darů“, by mohla být inspirací pro naše ústřední orgány. Další, u nás zatím nerealizovanou možností, která je jako možný zdroj financování zajímavý, je zavedení daňové asignace. Tedy možnosti, poukázat v rámci své daňové povinnosti určitou část finančních prostředků námi zvolené církve nebo neziskové organizaci. Po jejím schválení by se jistě příjmy neziskových organizací zvýšily, i když ne všem. Je možné, že po zavedení tohoto systému, by začal „mediální boj“ mezi většími organizacemi o získání dárců. Protože pouze díky propagaci své činnosti a větší medializaci by neziskové organizace získávaly peněžní prostředky. Díky tomu, by se jim ale současně také zvýšily náklady spojené s touto kampaní. Jako pozitivní efekt je zde možno vnímat zvýšení informovanosti a zájmu českých občanů o činnostech jednotlivých nadací.
80
Část peněžních prostředků získaných těmito kampaněmi by ale stejně neziskové organizace na danou, jimi preferovanou aktivitu nepoužily. Pravděpodobně by směřovaly právě na úhradu oněch nákladů vzniklých realizovanými kampaněmi. Větší neziskové organizace by se o sebe jistě dokázaly postarat. Problém by ale byl s těmi menšími, které by na dostatečnou reklamu svého působení neměly finanční zdroje. Ty by v nejhorším případě musely ukončit svoji činnost, případně ji výrazně omezit. Díky tomu by ale část obyvatelstva, využívající jejich službu, mohla zůstat bez pomoci. S tím vyvstává otázka, zda by se opravdu zvýšila výše peněžních prostředků, poskytnutých neziskovým organizacím. Občané, kteří by poskytli část ze svých daní neziskovým organizacím, by si logicky vyvodili, že svoji povinnosti již splnili a tedy nemusí poskytovat další peněžní prostředky. Přitom určitou část těchto poskytnutých peněžních prostředků by v případě neexistence daňových asignací dostala většina neziskových organizací jako příspěvek od státu. Byly by na tom tedy prakticky stejně, jako před jejich schválením. Podobnou možnost, jako jsou daňové asignace nabízí také chystaná změna Zákona č. 202/1990 o loteriích a jiných podobných hrách. Zde opět záleží na neziskové organizaci, zda dokáže navázat kontakt s některým provozovatelem těchto podniků a přesvědčit jej o poskytnutí financí právě jí. Zde by měl z této možnosti prospěch také provozovatel. Kromě dobrého pocitu, že přispěl na dobrou věc, je to také lepší smýšlení o jeho společnosti, kterou by mělo okolní obyvatelstvo. Loterie, kasina a další podobné podniky nejsou mezi obyvateli měst příliš oblíbené a jejich dárcovství především místním neziskovým organizacím by jim vylepšilo pověst. K vylepšení jejich image by tedy došlo pomocí neziskových organizací, které by tak hazardní hry nepřímo podporovaly. Kromě toho by také nepřímo podporovaly závislosti na nich, což je u mnoha organizací, které se problematikou gamblerství zabývají, z etického hlediska dost diskutabilní. Tato možnost, stejně jako daňové asignace, však zůstává pouze budoucí možností financování neziskových organizací.
81
6.
Závěr
Tato diplomová práce se týkala identifikace různých možností při financování neziskových organizací působících v sociální oblasti. Navázala jsem spolupráci s Diecézní charitou Brno, která patří pod Charitu České republiky a pod niž spadají další oblastní charity. Na základě získaných informací jsem zjistila, že Diecézí charita již dlouho a úspěšně čerpá finance ve formě dotací jak od ústředních orgánů státní správy, krajů, tak v rámci Evropské unie. V této práci jsem uvedla další možné dotační programy, které by pro svoji činnost mohla využít a provedla odhad výše peněžních prostředků, které by realizací projektů v rámci těchto dotací mohla získat. Nejnákladnější službou poskytovanou Diecézní charitou Brno jsou bezpochyby sociální služby, jejichž celkové náklady činily v roce 2009 187 930 552,80 Kč. Celkové náklady za celou brněnskou diecézi bohužel nebyly k dispozici, takže tuto částku mohu srovnat pouze s celkovými náklady na služby z roku 2008. Ty činily 297 071 924 Kč. Dle odhadu (kdy se náklady v jednotlivých letech zvyšovaly zhruba o 20 mil. Kč a vlivem krize) se výše celkových nákladů v roce 2009 mohla pohybovat kolem 330 mil. Kč a náklady v roce 2010 tedy mohou činit 350 mil. Kč. Potom bychom odhadli také náklady na sociální služby – ty by v roce 2010 mohly dosáhnout skoro 200 mil. Kč. Největší dotací, kterou DCHB v tomto roce získala ze státního rozpočtu, je dotace od MPSV, která činí 56 568 104 Kč. Tato dotace je vyhrazena právě na nejnákladnější službu poskytovanou DCHB – sociální péči. I přes její výši tvoří zhruba 28 % z veškerých nákladů vynaložených na tuto službu. Celková výše finančních prostředků získaných od ústředních orgánů státní správy a orgánů samosprávy se dle odhadů a již získaných dotací pohybuje kolem 76 704 204 Kč. Tato částka činí cca 26 % z celkových nákladů roku 2008. Pro rok 2009 to může být pouze 23 %. Jestliže se podíváme na celkové výnosy, tak ty v roce 2008 činily 329 283 000 Kč (i zde docházelo každoročně zhruba k 20 mil. růstu), v r. 2009 by mohly nabýt výše 350 mil. Kč a letos by mohly dosáhnout výše 380 mil. Kč. Velmi důležitou roli při financování DCHB hraje Evropská unie a jí poskytnuté finanční prostředky. V roce 2007 tato částka činila skoro 74 mil. Kč, v roce 2008 30 mil. Kč. Tento skok byl způsoben délkou trvání jednotlivých projektů. Většinou se jednalo o projekty víceleté a rok 2007 byl pro mnohé z nich rokem posledním. V tomto roce také začalo nové programové období EU, takže větší množství projektů bylo pravděpodobně uskutečněno v roce 2009. I přes tyto vysoké částky je jasné, že DCHB musí při financování využívat také další možné zdroje. Ve své práci uvádím reálné instituce a podniky, u kterých je možno o peníze v rámci projektů a grantů - žádat. Jedná se o různé nadace působící zejména v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina. Detailní dopad do rozpočtu DCHB není možné odvodit, neboť potřebná data nejsou k dispozici. S určitostí je ale možné tvrdit, že aktivity realizované DCHB jsou přímo úměrné se získanými peněžními prostředky. Tedy, čím více peněžních prostředků Charita získá, tím více aktivit bude moci realizovat a její činnost bude prospěšná více lidem. Velmi aktuální je dle mého názoru část věnovaná fundraisingu a jeho metodám. Součástí mé práce je popis fundraisingových aktivit, kterým se organizace ještě nevěnuje v plném rozsahu. Zejména novým způsobům prostřednictvím internetu. Jednou z variant, dnes poměrně hodně aktuální, je komunikace prostřednictvím sociálních sítí, které v poslední době prošly obrovským boomem a díky kterým by organizace mohla získat nové dárce a příznivce. 82
Touto cestou by se organizace více zviditelnila a její práce by se tak snadněji dostala do podvědomí mladší generace. Získávání mladších příznivců je pro neziskovou organizaci velice důležité, mohou se z nich stát jak dobrovolníci, tak budoucí stálí dárci. Kromě sociálních sítí je možné využít internet také k realizování aukce, které se tak mohou účastnit dárci z nejen z celé České republiky, ale také ze zahraničí. Záleží pouze na dané organizaci, jak dokáže dárce (kupce) přilákat a motivovat. Diecézní charitě Brno bych doporučila, aby zvážila vyčlenění jednoho pracovního místa pro sledování situace v působení nadací a nadačních fondů, vytváření fundraisových aktivit pro získání příspěvků od jednotlivců a to především zvýšenou komunikací po internetu. Diecézní charita Brno by také mohla uvažovat o vytvoření webové prezentace jejich činnosti. Mohlo by se jednat jak o fotografie (které již na svých internetových stránkách prezentuje), ale také o video záběry z míst, ve kterých bylo díky dárcům pomoženo. Součástí těchto prezentací by mohlo být nejen zobrazení daných míst, ale také rozhovory s lidmi, kterým darované peněžní prostředky pomohly. Dárci by tak měli jakousi zpětnou vazbu a viděly by reálný dopad jejich poskytnutých peněz. Z mého pohledu na velmi nízké úrovni je v České republice dárcovství. Tento fakt je způsoben naší minulostí a situací, která tu byla v 50. a 60. letech minulého století, v době kdy se dobročinnost a neziskové organizace začaly více rozvíjet např. v USA. Pokud se podíváme na číselné údaje, tak v současné době pracuje v americkém neziskové sektoru více lidí než v celé dopravě USA. Neziskové organizace kromě toho zaměstnávají asi 9 mil. dobrovolníků, kteří přispívají svým časem, jenž se dá srovnat s prací asi 3 mil. lidí pracujících na plný úvazek a dalšími zdroji ve výši 52 mil. dolarů. Třetí sektor zaznamenal v USA také nejrychlejší růst zaměstnanosti ze všech sektorů národního hospodářství. V období 1977 1990 se počet pracujících v neziskových organizacích zvýšil o 55 %, v komerčním sektoru došlo k růstu o pouhých 34 % a ve státním jen o 11 %. (Duben, 1996) Také firmy v USA přistupují k dárcovství jinak než u nás. Očekává se od nich zodpovědné chování vůči svému okolí a zaměstnancům a zájem o potřebné skupiny obyvatel. Většina firem má zřízeny vlastní nadace, ve kterých se zaměřují na určité oblasti sociální pomoci. Tento jev se začíná objevovat také v České republice, kde velké společnosti zakládají své nadace. Mezi ty nejznámější můžeme zařadit ČEZ, Nadaci Vodafone, či O2. I přes to máme k situaci v Americe ještě hodně daleko. Nedokážu si představit českou firmu, která by stejně jako např. společnost LEVISS STRAUSS & CO dávala placené volno svým zaměstnancům, aby se věnovali dobročinnosti. Stejně tak individuální dárcovství je u nás teprve na začátku. To, čím je individuální i firemní dárcovství v současné době negativně ovlivněno, je současná hospodářská krize. Lidé i firmy více šetří a na charitu věnují menší částky. Finanční krize ale nezasáhla pouze dárcovství. Vliv má i na státní prostředky, které jsou neziskovým organizacím přerozdělovány. V rámci státních restriktivních opatření byly a pravděpodobně dále budou snižovány objemy finančních prostředků poskytovaných jednotlivým ministerstvům. To samozřejmě bude znamenat snižování finančních prostředků, které ministerstva poskytují neziskovým organizacím. Bohužel v roce 2010 došlo k většímu snížení objemu financí pro neziskové organizace, než k jakému došlo pro daná ministerstva. Ministerstva tak využila škrtů v rozpočtu a nevládním organizacím ještě více zkrátila jejich příspěvky, což pro některé z nich může být přímo likvidační.
83
Dle Rady vlády pro nestátní neziskové organizace nebudou některé oblasti, které jsou financovány neziskovými organizacemi, státem financovány vůbec, což řadu těchto organizací odsoudí k ukončení jejich činnosti. Stát tedy sám likviduje tyto organizace a možná si to ani státní činitelé neuvědomují, ale náplň činnosti těchto organizací pak mnohdy zůstane v zodpovědnosti na státu, který se o danou oblast bude muset sám postarat. Stát si tak tedy sám přidělává problémy a později ještě větší zvýšení výdajů. Cílem mé diplomové práce bylo ověřit hypotézu, že: „Získat dodatečné finanční prostředky pro neziskové organizace je možné jen velmi omezeně a vynaložení těchto prostředků pro danou organizaci není přínosem.“ Po zmapování dotací, nadací a nadačních fondů, aktivit firem dalších fundraisingových aktivit a daného doporučení vyplývá, že tato hypotéza nebyla potvrzena. Neziskové organizace mají více možností získání dalších finančních prostředků.
84
7.
Použitá literatura a zdroje
Literatura DOHNALOVÁ, M., Sociální ekonomika v evropském kontextu.1. vyd. CERM Brno, 2006, 314 s. ISBN 80-7204-428-1 DUBEN, R., Neziskový sektor v ekonomice a společnosti.1. vyd. CODEX BOHEMIA, 1996, 376 s. ISBN 80-85963-19-1 FRIČ, P., GOULLI, R., Neziskový sektor v ČR: výsledky mezinárodního srovnávacího projektu Johns Hopkins University. Praha: Epolex Bohemia, 2001, 203 s. ISBN 80-86432-041 HAIBACH, M. Handbuch Fundraising. Spenden, Sponzoring, Stiftungen in der Praxis. 1. vyd. Frankfurt/New York: Campus Verlag, 2006, 446 s. ISBN 978-3-593-3794-0
HYÁNEK, V. Ekonomika neziskových organizací. 1. vyd. Brno, 2004, 114 s. ISBN 80-2103501-3 HYÁNEK, V., PROUZOVÁ, Z.,ŠKARABELOVÁ, S. a kol. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2007. 293 s. ISBN 879-80-210-4423-4 KOLEKTIV AUTORŮ, Problematika zabezpečování veřejných služeb – Sborník z mezinárodní vědecké konference pořádané Katedrou veřejné ekonomie ESF MU a Centrem pro výzkum neziskového sektoru, Ekonomicko – správní fakulta MU, Brno, 2007. 183 s. ISBN 978-80-7399-030-5 MATOUŠEK, O. a kol., Základy sociální práce. 2. vyd. Praha: Portál, 2007, 312 s. ISBN 978-80-7367-331-4 PLAMÍNEK, J., SVATOŠ, V., HLADÍKOVÁ, J., aj., Řízení neziskových organizací : první český rádce pro pracovníky v občanských sdruženích, nadacích, obecně prospěšných společnostech, školách, církvích a zdravotnických zařízeních. 1. vyd. Praha: Nadace Lotos, 1996. 186 s. ISBN neuvedeno PŘIBYL, M. Fundraising nestátních neziskových organizací. In MendelNet 2004 – Sborník z konference studentů doktorského studia. Brno: Konvoj, 2004. ISBN 80-7302-088-2 REKTOŘÍK, J. a kol., Organizace neziskového sektoru. 2. aktualizované vyd. EKOPRESS, 2007, 187 s. ISBN 978-80-86929-25-5
85
ŠKARABELOVÁ, S. Daňové asignace jako nový prvek daňové politiky ČR [online]. [cit.09.04.2010]. Dostupné na internetu: www.ecvns.cz/soubory/Asignace_VSE_Skarabelova.doc TOMEŠ, I. a kol. Sociální správa.1. vyd. Praha: Portál, 2002, 304 s. ISBN 80-7178-560-1 Výroční zpráva Diecézní charity Brno 2004 Výroční zpráva Diecézní charity Brno 2006 Výroční zpráva Diecézní charity Brno 2008 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zákon č. 234/2005 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákon č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu na rok 2010 Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí Zákon č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách
INTERNETOVÉ ZDROJE Albert. Nadační fond Albert [online]. 2010b [cit. 14.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.ialbert.cz/jnp/cz/o_nas/spolecenska_odpovednost/nadacni_fond_albert/index.html BIDLO, P. V Česku ticho, na Slovensku to vře [online]. Zpravodajský portál o občanské společnosti [cit. 09.05.2010] Dostupné na internetu: http://www.osnoviny.cz/v-cesku-tichona-slovensku-to-vre Blackbaud [online]. [cit. 10.05.2010] Dostupné na internetu: http://forums.blackbaud.com/blogs/connections/archive/2009/06/10/giving-usa-report-for2008-and-online-fundraising-estimates.aspx Centrum pro výzkum neziskového sektoru. [online]. [cit. 18.01.2010] Dostupné na internetu: http://www.e-cvns.cz/soubory/Clanek_Grantis_sbirky.pdf ČLOVĚK V TÍSNI. [online]. [cit. http://www.skutecnydarek.cz/pages/faq/
09.05.2010]
Dostupné
na
internetu:
Daňové teorie [online]. Katalog-ucetnich.cz, 2010 [cit. 09.05.2010] Dostupné na internetu: http://www.katalog-ucetnich.cz/zajimavost/danove-teorie/ Diecézní charita Brno. Mediální partneři [online]. [cit. 20.04.2010] Dostupné na internetu:http://www.dchbrno.caritas.cz/?pg=medialni_partneri
86
ECONNECT. Nevládní organizace získají v roce 2011 státní peníze dřív [online]. Praha: Ministr pro lidská práva, 2010 [cit. 28.01.2010] Dostupné na internetu: http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nF1x1--&x=2214874 FACEBOOK. Spustili jsme unikátní fundraising přes Facebook pro SOS dětské vesničky [online]. Praha: Leo Burnett, 2009 [cit. 08.02.2010] Dostupné na internetu: http://www.facebook.com/note.php?note_id=330288655692 Fondy Evropské unie. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost [online]. 2010a [cit. 10.03.2010] Dostupné na internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/oplzz Fondy Evropské unie. Prováděcí dokument Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost [online]. 2010b [cit. 27.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/61e1c103-49f7-4d5ab8091142bce99472/Dokumenty Fons Salutis [online]. 2010 [cit. 18.01.2010] http://www.fonssalutis.cz/index.php?akc=projekty
Dostupné
na
internetu:
Fundraising Ideas & Products Center. Squeegee Day Fundraising [online]. [cit. 28.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.fundraising-ideas.org/DIY/SqueegeeDay.htm Fundraising Verband Austria. Österreichischer Spendenmarkt [online]. 2010 [cit. 12.05.2010] Dostupné na internetu: http://www.fundraising.at/FACTSFIGURES/SPENDENMARKT/tabid/101/language/deDE/Default.aspx The Fundraising Institute. Das Spendenaufkommen [online]. 20010 [cit. 11.05.2010] Dostupné na internetu: http://www.fundraising.co.at/wissen/definitionen.htm GOLDSTELLA. Sponzoring [online]. http://www.goldstella.cz/sponzoring
[cit.
10.05.2010]
Dostupné
na
internetu:
GRANJA, M. 1 % daňové asignace – co je nového? [online]. Praha: ECONNECT, 2004 [cit. 09.05.2010] Dostupné na internetu: http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nF5x3--&x=186593 GREATERGOOD. [online]. http://www.greatergood.com/
[cit.
10.05.2010]
Dostupné
na
internetu:
Hospodářská komora České republiky [online]. [cit. 20.01.2010] Dostupné na internetu: www.komora.cz/Files/PripominkovaniZakonu/.../004_09_material.doc Charita České republiky. Kdo jsme [online]. 2004 [cit. 07.03.2010] Dostupné na internetu: http://www.charita.cz/article.asp?nArticleID=310&nDepartmentID=187&nLanguageID=1
87
Jihomoravská komunitní nadace. Vyhlášení 2. grantové výzvy – POZNEJ SVOJI KOMUNITU [online]. 2009 [cit. 27.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.jmkn.cz/news/vyhlaseni-3grantove-vyzvy/ Jihomoravský kraj. Oblast sociálních služeb – dotace 2010 [online]. 2010a [cit. 07.03.2010] Dostupné na internetu: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=120112&TypeID=1 Jihomoravský kraj. Dotace na neinvestiční projekty pro oblast prevence kriminality 2010 [online]. 2010b [cit. 07.03.2010] Dostupné na internetu: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=124359&TypeID=2 Jihomoravský kraj. Podpora rozvoje místních aktivit nestátních neziskových organizací pracujících v oblasti mimoškolní činnosti dětí a mládeže [online]. 2010c [cit. 12.05.2010] Dostupné na internetu: http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=136995&TypeID=2 LEDVINOVÁ, J. Co to je fundraising [online]. Marketing journal.cz 2009 [cit. 19.01.2010] Dostupné na internetu: http://www.m-journal.cz/cs/public-relations/sponzoringfundraising/fundraising__s387x5077.html LEVI STRAUSS & CO. Community Engagement [online]. 2010 [cit. 12.05.2010] Dostupné na internetu:http://www.levistrauss.com/sustainability/people/community-engagement Life*Fever. Supermarket Cart – Charity Awareness [online]. [cit.26.04.2010] Dostupné na internetu: http://lifever.wordpress.com/2006/12/26/supermarket-cart-charity-awareness/ MAITRI. Hnutí Maitri – Naše činnost [online]. 2010 [cit. 15.04.2010] Dostupné na internetu: http://maitri.jinak.cz/articles.php?lng=cz&pg=57 Mattel. Our Philanthropic Commitment [online]. 2006 [cit. 15.04.2010] Dostupné na internetu:http://corporate.mattel.com/about-us/philanthropy/ Media 2000. Sponzoring [online]. [cit. http://www.media2000.cz/sponzoring/spor.php
28.04.2010]
Dostupné
na
internetu:
MF – SERVIS. Účetnictví neziskových organizací [online]. 2009 [cit. 05.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mf-servis.eu/vedeni-ucetnictvi/ucetnictvi-nezisk-organizaci/ Ministerstvo financí České republiky. Loterie a sázkové hry [online]. 2009 [cit. 05.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/loterie.html Ministerstvo financí České republiky. Plán legislativních prací pro rok 2010 [online]. 2010 [cit. 05.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/plan_leg_praci.html
88
Ministerstvo kultury. Vyhlášení výběrových dotačních řízení na rok 2010 [online]. 2010a [cit. 05.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/regionalni-anarodnostni-kultura/granty-a-dotace/vyhlaseni-vyberovych-dotacnich-rizeni-na-rok-201034732/ Ministerstvo kultury. Výběrové dotační řízení pro rok 2010, v programu podpory rozšiřování a přijímání informací v jazycích národnostních menšin [online]. 2010b [cit. 05.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mkcr.cz/cz/media-a-audiovize/granty-a-dotace/vyberovedotacni-rizeni-pro-rok-2010--v-programu-podpory-rozsirovani-a-prijimani-informaci-vjazycich-narodnostnich-mensin-38140/ Ministerstvo kultury. Komparace systémů finanční podpory kultury v ČR s vybranými vyspělými státy [online]. 2008 [cit. 10.05.2010] Dostupné na internetu: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/Studie-a-analyzy/Komparace-systemu-financnipodpory-kultury-v-CR-s-vybranymi-vyspelymi-stat.pdf Ministerstvo práce a sociálních věcí. Poslanecká sněmovna schválila dne 22. srpna novelu zákona o zaměstnanosti [online]. 2008 [cit. 12.05.2010] Dostupné na internetu: http://www.mpsv.cz/files/clanky/5633/tz_270808.pdf Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vyhlášení dotačního řízení MPSV ČR pro rok 2010 v oblasti poskytování sociálních služeb [online]. 2009a [cit. 12.05.2010] Dostupné na internetu http://www.mpsv.cz/cs/7471 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb [online]. 2009b [cit. 08.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7472/metodika.pdf Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dotační řízení pro rok 2010 [online]. 2010a [cit. 08.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mpsv.cz/cs/7367 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu nestátním neziskovým organizacím v oblasti podpory rodiny pro rok 2010 [online]. 2010b [cit. 08.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7433/Metodika_pro_rok_2010.pdf Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vyhlášení dotačního řízení MPSV ČR pro rok 2010 v oblasti podpory integrace cizinců [online]. 2010c [cit. 08.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mpsv.cz/cs/8578 Ministerstvo pro místní rozvoj. Program podpory nestátních neziskových organizací. Výběrové řízení pro rok 2010 [online]. 2010a [cit. 12.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=4d66899c-7c44-456c-afe5-066b3cb4bc48
89
Ministerstvo pro místní rozvoj. Programy a dotace [online]. 2010b [cit. 12.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mmr.cz/Programy-a-dotace Ministerstvo spravedlnosti. Inzerát Ministerstva spravedlnosti ČR 2010 k vyhlášení výběrového dotačního řízení pro poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým subjektům realizujícím program „Rozvoj probačních a resocializačních programů pro mladistvé delikventy“ [online]. 2010 [cit. 12.04.2010] Dostupné na internetu: http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=3413&d=310488 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Metodika ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na realizaci aktivit v oblasti prevence rizikového chování v období 2010-2012 [online]. 2010a [cit. 08.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.msmt.cz/uploads/Skupina_6/Metodika_MSMT_pro_poskytovani_dotaci_v_oblast i_prevence_rizikoveho_chovani.pdf_178_95_KB_.pdf Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Programy státní podpory práce s dětmi a mládeží pro nestátní neziskové organizace na léta 2007 až 2010 [online]. 2010b [cit. 08.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.msmt.cz/mladez/programy-statni-podporyprace-s-detmi-a-mladezi-pro-nestatni-1?ref=m&source=email&lred=1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Program MŠMT na podporu romské komunity v roce 2010 [online]. 2010c [cit. 12.05.2010] Dostupné na internetu: http://www.msmt.cz/socialni-programy/program-msmt-na-podporu-integrace-romskekomunity-v-roce Ministerstvo vnitra. Ministerstvo vyhlašuje dotační tituly na podporu projektů zahraniční rozvojové spolupráce pro rok 2010 [online]. 2010a [cit. 12.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mvcr.cz/clanek/ministerstvo-vyhlasuje-dotacni-tituly-na-podporu-projektuzahranicni-rozvojove-spoluprace-pro-rok-2010.aspx Ministerstvo vnitra. Dotace na akreditované projekty [online]. 2010b [cit. 03.05.2010] Dostupné na internetu: http://www.mvcr.cz/clanek/dotace-na-akreditovane-projekty.aspx Ministerstvo zahraničních věcí. Dotační výběrová řízení MZV pro NNO, kraje a obce 2010 [online]. 2010 [cit. 12.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/aktualne/dotacni_vyberov a_rizeni_mzv_pro_nno.html Ministerstvo zdravotnictví ČR. Program vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením pro rok 2010 [online]. 2010a [cit. 14.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.mzcr.cz/dokumenty/program-vyrovnavani-prilezitosti-pro-obcany-se-zdravotnimpostizenim-pro-rok_1445_855_1.html Ministerstvo zdravotnictví ČR. Ministerstvo zdravotnictví vyhlašuje dotační řízení na rok 2010 k programu „Protidrogová politika“ [online]. 2010b [cit. 14.04.2010] Dostupné na
90
internetu: http://www.mzcr.cz/dokumenty/ministerstvo-zdravotnictvi-vyhlasuje-dotacnirizeni-na-rok-k-programu-protidrogova-politika_1448_850_1.html Ministerstvo zdravotnictví ČR. Výsledky dotačního řízení Programu vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na rok 2010 [online]. 2010c [cit. 10.05.2010] Dostupné na internetu: http://www.mzcr.cz/dokumenty/vysledky-dotacniho-rizeni-programu-vyrovnavaniprilezitosti-pro-obcany-se-zdravotnim-postizenim-na-rok_1069_855_1.html Ministerstvo zdravotnictví ČR. Program na podporu domácí paliativní péče [online]. 2010d [cit. 10.05.2010] Dostupné na internetu: http://www.mzcr.cz/dokumenty/program-napodporu-domaci-paliativni-pece_3048_852_1.html Nadační fond Albert. S Bertíkem za šťastným úsměvem [online]. 2010a [cit. 14.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.nadacnifondalbert.cz/rubrika/36/bertici.html Nadace ČEZ [online]. 2010 http://www.nadacecez.cz/cs/uvod.html
[cit.
15.04.2010]
Dostupné
na
internetu:
Nadační fond NIKÉ [online]. 2010 [cit. 15.04.2010] Dostupné na internetu: http://nike.tsi.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=253&Itemid=65 Nadace Sophia [online]. http://www.nadacesophia.cz/
2010
[cit.
15.04.2010]
Dostupné
na
internetu:
Nadační fond Veronika [online]. 2010 [cit. 15.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.nfveronika.cz/poslani.html Nestlé. Charitativní a sponzorské projekty [online]. [cit. 10.05.2010] Dostupné na internetu: http://www.nestle.cz/charitativni-a-sponzorske-projekty.asp Neziskovky.cz. Individuální dárcovství v číslech [online]. [cit. 10.05.2010] Dostupné na internetu: http://neziskovky.cz/cz/fakta/darcovstvi/darcovstvi-v-cislech/ Neziskový sektor. Neziskový sektor v České republice [online]. [cit. 17.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.czech.cz/cz/66483-neziskovy-sektor Nonprofit Charitable Orgs. Why Online Fundraising Auctions Work [online]. 2010a [cit.26.04.2010] Dostupné na internetu: http://nonprofit.about.com/od/fundraising/a/auctions.htm Nonprofit Charitable Orgs. 12 Tips for Nonprofit On Petting Started With Social Media [online]. 2010b [cit.26.04.2010] Dostupné na internetu: http://nonprofit.about.com/od/socialmedia/tp/Tipsstartsocialnetworking.htm Portál veřejné správy České republiky. Daňový systém a účetnictví [online]. 2010a [cit. 17.04.2010] Dostupné na internetu: http://www.gov.cz/wps/portal/_s.155/703/_s.155/17214?ks=1587
91
Portál veřejné správy České republiky. Darování a sponzorování neziskové organizace [online] 2010b . [cit. 17.04.2010] Dostupné na internetu: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/_ps.1272/M/_s.155/17236?ks=1594&docid=10476 5 Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod 2007-2013 [online]. 2010 [cit. 10.03.2010] Dostupné na internetu: http://www.strukturalnifondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=7584ef00-5840-47d8-8129-7498480881f0 ŠPERKEROVÁ M. A., KŘEŠNIČKA J. Dáváme. Málo! [online]. EKONOM, 2009 [cit. 09.05.2010] Dostupné na internetu: http://m.ihned.cz/c4-10005590-38484840700000_ekodetail-davame-malo TETIVA, T. [online]. ECONNECT http://nno.ecn.cz/index.stm?x=222729
[cit.
28.01.2010]
Dostupné
na
internetu:
Tesco. Tesco společně s partnery přispělo na charitu více než 14,6 mil. Kč [online]. 2009 [cit.26.04.2010] Dostupné na internetu: http://corporate.itesco.cz/tiskova-zprava.html?id=5 TETIVA, T. KLINKERA, V. On-line fundraising: Jak to dělají v zahraničí [online]. Praha: ECONNECT 2005 [cit. 09.05.2010] Dostupné na internetu http://nno.ecn.cz/index.stm?apc=nI1x1--&x=220401 Třetí patro. Co je „neziskový sektor“ (NS) [online]. 2010 [cit. 27.03.2010] Dostupné na internetu: http://www.tretipatro.cz/index.php?cmd=page&id=28 U.S. Office of personnel management. History of Charitable Fundraising Within the Federal Service [online]. [cit. 10.05.2010] Dostupné na internetu: http://opm.gov/cfc/html/cfc_hist.asp Vláda České republiky. Vyhlášení programu pro NNO: Předcházení sociálnímu vyloučení v romských komunitách a odstraňování jeho důsledků 2010 [online]. 2010a [cit. 27.03.2010] Dostupné na internetu: http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dotace/vyhlaseni-programu-pro-nno-predchazeni-socialnimu-vylouceni-vromskych-komunitach-a-odstranovani-jeho-dusledku-2010-61592/ Vláda České republiky. Vyhlášení dotačního řízení – poskytování dotací RVKPP na projekty protidrogové politiky na rok 2010 [online]. 2010b [cit. 27.03.2010] Dostupné na internetu: http://www.vlada.cz/cz/ppov/protidrogova-politika/dotace/2010/vyhlaseni-dotacniho-rizeni--poskytovani-dotaci-rvkpp-na-projekty-protidrogove-politiky-na-rok-2010-59789/
92
8.
Přílohy
Příloha č. 1: Legislativní úprava neziskových organizací Mezi zákony upravující činnost neziskových organizací patří: • Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů upravující činnost občanských sdružení Zákon upravuje činnost občanských sdružení, které jsou registrovány u Ministerstva vnitra. Občanské sdružení je samostatnou právnickou osobou s přiděleným identifikačním číslem od Českého statistického úřadu. Návrh na registraci podává nejméně tříčlenný výbor, ve kterém alespoň jedna osoba musí být starší 18 let. (Rektořík a kol., 2007) Zákon umožňuje odmítnout registraci sdružení, pokud by jeho cílem bylo omezování politických nebo jiných práv občanů, jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické či jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení,či pokud by sloužila k podněcování nenávisti a nesnášenlivosti z uvedených důvodů. Občanské sdružení také nesmí dosahovat svých cílů způsoby, které jsou v rozporu s ústavou a se zákony. Občanská sdružení také nemohou vykonávat funkci státních orgánů, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, ani ukládat povinnosti občanům, kteří nejsou jeho členy nebo řídit státní orgány. (Frič, Goulli, 2001) •
Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech zabývající se činností nadací a nadačních fondů Tyto instituty jsou uvedeny jako účelová sdružení majetku vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů. Tím se rozumí zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných kulturních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a jiné. Nadace nebo nadační fond se zřizuje písemnou smlouvou uzavřenou mezi zřizovateli nebo zakládací listinou, zapisují se do nadačního rejstříku u příslušného soudu. (Rektořík a kol., 2007) Zřizovatelem nadace nebo nadačního fondu mohou být fyzické i právnické osoby jednotlivě nebo společně, včetně možnosti i využití závěti. Po vznik nadace nebo nadačního fondu jako právnické osoby je nezbytný souhlas krajského soudu, který provádí zápis do samostatného nadačního rejstříku na základě návrhu zřizovatele a zakládací listiny. Nadace mohou být registrovány jen za předpokladu, že současně registrují jako součást svého majetku tzv. nadační jmění, které může tvořit pouze takový majetek, který skýtá záruku dlouhodobých výnosů a který není zatížen žádným břemenem. Zákon stanoví jako minimální hodnotu nadačního jmění půl milionu korun českých. (Frič, Goulli, 2001) Nadace jako právní subjekt může podnikat formou uložení části svých peněz u akciových společností. Případný zisk nebo peníze, které spravuje, náleží nadaci, proto nesmí být využity k jinému účelu, než k jakému byla nadace vytvořena. Nadace sama nerealizuje činnost, pro niž byla vytvořena, ale poskytuje finanční či jiné prostředky na realizaci cílů. (Matoušek, 2007) Nadační fondy nejsou povinny členit svůj majetek na nadační jmění a ostatní majetek, ba ani nemohou nadační jmění registrovat a tím užívat zvláštní daňové výhody nadací. K plnění svého účelu mohou užívat celý svůj majetek a jeho výnosy. Nadační fond nesmí vůbec podnikat pod vlastním jménem, ani se účastnit podnikání jiných osob. Tím je omezena možnost získávání prostředků vlastními činnostmi nebo investováním. (Frič, Goulli, 2001)
93
Ti, kteří majetek fondu spravují, jsou odpovědni za vhodné čerpání finančních prostředků správní a dozorčí radě. Činnost fondu podléhá kontrole veřejnosti i státu a výnosy z jeho majetku jsou zdaněny. (Matoušek, 2007) • Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou založenou dle uvedeného zákona, která poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. Její hospodářský majetek musí být použit výhradně na poskytování těch služeb, pro které byla společnost založena. (Rektořík a kol., 2007) Obecně prospěšná společnost vzniká zápisem v rejstříku obecně prospěšných společností u příslušného soudu. (Matoušek, 2007) •
Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů řešící problematiku církví a náboženských společností Postavení církví a náboženských společností vychází z ústavně zaručeného práva na svobodu vyznání a právo občanů sdružovat se podle stejné náboženské víry do organizací s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy a obřady. Církve a náboženské společnosti jsou právnickými osobami, podléhají registraci na ministerstvu kultury (registrovat lze církve, pokud se k ní hlásí nejméně 10 000 zletilých osob s trvalým pobytem na území ČR nebo se k ní hlásí nejméně 500 zletilých osob s trvalým pobytem na území ČR a církve nebo náboženská společnost, která je členem Světové rady církví – neziskový sektor v České republice), mají současně oznamovací povinnost na statistickém úřadě. Výkon činnosti, které uvádí tento zákon, nesmí být v rozporu s ústavou, nesmí ohrožovat bezpečnost občanů a veřejný pořádek, zdraví a mravnost nebo práva a svobody druhých, nezávislost a územní celistvost státu. (Rektořík a kol., 2007). Stát uznává ze zákona mlčenlivost osob pověřených vykonávat duchovenskou činnost. V ČR dosud neproběhla odluka církví od státu – církve jsou státem finančně dotovány. (Frič, Goulli, 2001) •
Zákon č. 340/2000 Sb., kterým se mění Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích Zákon dává občanům České republiky právo sdružovat se v politických stranách a politických hnutích. Strany a hnutí jsou dobrovolná sdružení občanů, starších 18 let. Jsou právnickými osobami, podléhají registraci na Ministerstvu vnitra. (Rektořík a kol., 2007) Politické strany a politická hnutí musí při registraci předložit alespoň 1 000 podpisů pod listinou doporučující vznik strany a k registraci předložit stanovy odpovídající požadavkům zákona. (Frič, Goulli, 2001) • Zákon č. 40/64 Sb. občanský zákoník § 20f-20j ve znění pozdějších předpisů Zákon upravuje zájmová sdružení právnických osob – právnické osoby zakládají sdružení k ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu. Tento typ organizace tedy může být ustanoven i jako zisková organizace. Rozhodující je její poslání zapracované do zakladatelské smlouvy.
94
•
Zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník § 829 – 841 ve znění pozdějších předpisů Část tohoto zákona vymezuje sdružení bez právní subjektivity, která se mohou sdružovat i za účelem dosažení zisku na základě vloženého majetku. Své poslání sdružení definuje v zakládací smlouvě, ve které jsou také uvedeny majetkové hodnoty, které do sdružení jednotlivé osoby vnáší. Sdružení se neregistruje a zaniká z vůle účastníků smlouvy o sdružení většinou po splnění poslání, které bylo motivem založení. Nejde o typickou soukromoprávní neziskovou organizaci. (Rektořík a kol., 2007)
95
