MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV ÚČETNICTVÍ A DANÍ

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA SESTAVENÁ V SOULADU S IFRS JAKO ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLAD PRO VYUŽITÍ EXTERNÍCH ZDROJŮ FINANCOVÁNÍ Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. Ing. Hana Bohušová, Ph.D.

Zpracovatel práce: Bc. Michaela Ulbrychová

Brno 2011

Děkuji doc. Ing. Haně Bohušové, Ph.D., vedoucí mé diplomové práce, za její vstřícný přístup, konzultace, připomínky a cenné rady, které mi poskytla.

Prohlašuji, že jsem tuto práci zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 30. prosince 2011

……………………………

Abstrakt ULBRYCHOVÁ, M. Účetní závěrka sestavená v souladu s IFRS jako základní předpoklad pro využití externích zdrojů financování. Diplomová práce. Brno, 2011.

Diplomová práce se zaměřuje na problematiku IFRS (International Financial Reporting Standards), jejich implementaci a proces přechodu z účetnictví dle ČÚP (českých účetních postupů) na účetní výkaznictví dle IFRS s důrazem na význam a strukturu koncepčního rámce IFRS. Mezinárodní účetní standardy IFRS zaváděné do oboru účetnictví jsou historicky nejvýznamnější změnou ve vytváření jednotného účetního výkaznictví a jeho uplatňování v Evropě. Diplomová práce zkoumá především, zda jsou dlouhodobé finanční cizí zdroje podniků sestavujících finanční výkazy dle IFRS vyšší než těch podniků, které účtují podle zákona o účetnictví s postupy národního rozsahu. Klíčová slova: harmonizace účetnictví, IFRS, ČÚP, účetní závěrka, dlouhodobé finanční zdroje, přechod na IFRS.

Abstract ULBRYCHOVÁ, M. Financial statements prepared in accordance with IFRS as an essential prerequisite for the use of the external funding sources. Diploma thesis. Brno, 2011.

This thesis focuses on the issues of IFRS (International Financial Reporting Standards), theirs implementation and transition process of an accounting according to the Czech accounting regulations to IFRS accounting with an emphasis on the meaning and structure of the conceptual framework of IFRS. The International Financial Reporting Standards (IFRS) introduced into the field of accounting are historically the most important change towards a single financial reporting and its application in Europe. This thesis examines, in particular, whether the long-term liabilities of undertakings drawing up financial statements under IFRS are higher than those companies that charge under the law of an accounting procedures with an national scope. Keywords: harmonization of accounting, IFRS, the Czech accounting regulations, financial statements, long-term liabilities, transition to IFRS.

PEF MENDELU v Brně

6

Obsah 1 2

Úvod ............................................................................................................. 8 Cíl práce a metodika ................................................................................ 10 2.1 2.2

3

Cíl práce .................................................................................................................. 10 Metodika ................................................................................................................. 10

Všeobecný rámec účetních výkazů ........................................................ 13 3.1 Účetní systémy ve světě ........................................................................................ 13 3.1.1 Regulace účetnictví ........................................................................................ 14 3.1.2 Účetnictví USA a jeho regulace ................................................................... 14 3.2 Harmonizace účetnictví v Evropě ....................................................................... 15 3.3 IFRS – nástroj harmonizace evropského účetnictví .......................................... 17 3.4 IFRS – nástroj celosvětové harmonizace ............................................................ 21

4

Koncepční rámec účetních výkazů podle IFRS.................................... 24 4.1 Základní prvky účetní závěrky ........................................................................... 26 4.1.1 Aktiva v rozvaze účetní závěrky ................................................................. 26 4.1.2 Závazky v rozvaze účetní závěrky ............................................................. 27 4.1.3 Vlastní kapitál v rozvaze účetní závěrky ................................................... 27 4.2 Výnosy a náklady ve výsledovce účetní závěrky ............................................. 28 4.3 Oceňovací báze ...................................................................................................... 29 4.3.1 Prvotní ocenění aktiv a závazků ................................................................. 29 4.3.2 Modely následného ocenění aktiv a závazků ............................................ 29

5

Přijetí IFRS a prezentace účetní závěrky ............................................... 32 5.1 5.2 5.3

6

Plánování přechodu na účetní výkaznictví IFRS .............................................. 32 IFRS s přechodem a vazbou na strukturu ČÚP ................................................ 33 Dlouhodobé zdroje financování v závěrce IFRS .............................................. 37

Externí zdroje financování u vzorku společností JMK ....................... 40 6.1 6.2 6.3

7

Analýza cizích zdrojů u podniků se závěrkami dle IFRS ................................ 42 Podniky s vysokými cizími zdroji v závěrkách dle ČÚP ................................. 46 Podniky s nízkými cizími zdroji v závěrkách dle ČÚP ................................... 52

Externí financování českých podniků ................................................... 54 7.1 7.2 7.3

8 9 10 11 A B

Bankovní úvěry – převažující externí zdroje podniků ..................................... 54 Externí financování prostřednictvím dluhopisů ............................................... 59 Externí zdroje financování z českého akciového trhu ...................................... 61

Primární úpis akcií podniků s IFRS v Německu ................................. 64 Diskuse ....................................................................................................... 73 Závěr ........................................................................................................... 75 Literatura .................................................................................................... 76 Seznam grafů............................................................................................. 81 Seznam obrázků........................................................................................ 82

PEF MENDELU v Brně

7

C Seznam tabulek ......................................................................................... 83 D Seznam použitých zkratek ...................................................................... 85 E Slovníček pojmů ....................................................................................... 87

PEF MENDELU v Brně

8

1 Úvod Globalizace se stala díky mezinárodní integraci významným rysem světové ekonomiky, projevující se obrovským nárůstem pohybu zboží, pracovních sil a především světového finančního kapitálu. Zvýšená poptávka spotřebitelů po zboží vyvolala růst počtu společností působících na mezinárodních trzích. Díky globalizaci a rychlému rozvoji technologií má řada investorů možnost investovat také na vzdálených zahraničních kapitálových trzích. Za jeden ze základních zdrojů pro racionální rozhodování investorů na kapitálových trzích jsou všeobecně považovány ekonomické informace finančního výkaznictví v podobě účetních výkazů rozšířených o rozsáhlé komentáře a poznámky. Je přitom vycházeno z předpokladu, že jsou to právě účetní výkazy, které podávají věrný obraz o finanční pozici podniku, tím i jeho výkonnosti a z toho odvozené budoucí schopnosti generovat finanční prostředky – zisk. Především zahraničním investorům, ale ani dalším uživatelům nemohou být srozumitelné takové varianty účetních výkazů, které jsou založeny jen na jednotlivých národních legislativách příslušných států. V rámci globalizovaného světa je proto opodstatněná poptávka po takových informacích o finanční pozici a finanční výkonnosti podniků, které jsou založeny na mezinárodně uznávaných koncepcích, zásadách a standardních řešeních. Uvedené požadavky na kvalitu informací v současné době splňují jednak Mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS (International Financial Reporting Standards) s ucelenými soubory účetních koncepcí, zásad a řešení nadnárodně uznávaných a dále soubor amerických účetních zásad a pravidel US GAAP (Generally Accepted Accounting Principles). Na evropských kapitálových trzích je evropskými podniky nejvíce užíváno výkaznictví IFRS, které se jako mladší z obou konceptů při svém vzniku inspirovalo US GAAP, ale navíc bere při tvorbě jednotlivých standardů v úvahu doporučení Evropské komise (EK) a názory regulátorů finančního účetnictví. Finanční vykazování podle IFRS je světově uznávaným a stále se vyvíjejícím modelem, který do svých úprav účetnictví zabudovávají státy Evropské unie (EU), země přidružené a také země, které dosud používaly národní GAAP. Světový vývojový trend sjednocování účetních výkazů podle Melvillea (2008) významně ovlivnila Evropská komise svým nařízením č. 1606/2002, podle kterého vznikla obchodním společnostem, jejichž cenné papíry se obchodují na regulovaných trzích EU, povinnost vyhotovovat a prezentovat konsolidované účetní výkazy nejpozději od roku 2005 podle IFRS. Tato povinnost byla časově prodloužena o dva roky těm společnostem, které již před rokem 2005 prezentovaly účetní výkazy nebo vydaly dluhopisy v souladu se souborem účetního výkaznictví US GAAP.

PEF MENDELU v Brně

9

V České republice došlo s účinností zákona č. 437/2003 Sb.1, kterým byl novelizován zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ke zvýšení nároků na znalosti účetních. Tento trend je spojen nejen s globalizací, ale především se vstupem České republiky do EU 1. 5. 2004.

1

Úplné znění vyhlášeno zákonem č. 31/2004 Sb., §19 odst. 9.

PEF MENDELU v Brně

10

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je prokázat předpoklad, že podniky sestavující v ČR finanční výkaznictví podle IFRS, získávají od investorů a věřitelů vyšší externí zdroje financování než podniky sestavující účetnictví podle ČÚP. Vedlejším cílem diplomové práce je prokázat všeobecný předpoklad, že podniky sestavující finanční výkaznictví podle IFRS a emitující akcie v rámci primárního úpisu v prostředí s dlouhodobě fungujícím akciovým trhem v Německu, získávají od investorů vyšší objem externích zdrojů než ty podniky, jejichž primární úpis akcií proběhl jen v souladu s národními účetními předpisy. Naplnění obou cílů práce bude dosaženo prostřednictvím prozkoumání, porovnání a následného vyhodnocení objemu a struktury:  dlouhodobých cizích zdrojů získaných velkými podniky v ČR,  dlouhodobých cizích zdrojů získaných podniky z primárního úpisu na akciovém trhu v Německu. Za účelem dosažení hlavního cíle bude verifikována na souboru normálních náhodných veličin pracovní hypotéza: „Forma vedení účetního výkaznictví a způsob sestavování účetní závěrky má vliv na velikost podnikem získávaných dlouhodobých cizích zdrojů.“ Za dlouhodobé finanční cizí zdroje jsou v této diplomové práci považovány takové cizí zdroje, které jsou v účetních závěrkách podniků od roku 2005 vykazovány se splatností delší než jeden rok. Výše uvedená hypotéza bude verifikována na cizích externích zdrojích typu dlouhodobých bankovních úvěrů, dluhopisů a primárních úpisů akcií. Na základě výsledků diplomové práce a testování zvolené hypotézy zformuluji v závěru doporučení ve vztahu k přechodu podniků na Mezinárodní účetní výkaznictví IFRS.

2.2 Metodika Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Každá z těchto částí je dále členěna do kapitol a podkapitol. V práci je použito těchto základních vědeckých metod: sběr a třídění dat, deskripce, analýza, explikace modelovaných situací, komparace, syntéza a dedukce. Pro účel vypracování diplomové práce byly nejprve shromážděny relevantní

11

PEF MENDELU v Brně

podklady. Především se jednalo o právní předpisy a odbornou literaturu doplněnou o internetové zdroje renomovaných institucí. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol (3., 4. a 5.). Ve třetí kapitole je použita metoda deskripce, a to konkrétně popis stavu v oblasti účetních systémů a harmonizace účetního výkaznictví. Čtvrtá kapitola je zaměřena na Koncepční rámec IFRS, který je základním stavebním prvkem Mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Pátá kapitola přibližuje přípravu a přechod podniku ze struktury ČÚP na IFRS s vymezením dlouhodobých zdrojů financování, které jsou předmětem bližšího zkoumání v části praktické. V praktické části, na základě poznatků z teoretické části, byly nejprve utříděny data. Za směrodatný vzorek dat byla stanovena skupina národních nefinančních podniků Brna-města a Brna-venkova, jejichž počet zaměstnanců splňoval kritérium velkých podniků, konkrétně v počtu 250–999 zaměstnanců. Byly zkoumány všechny podniky vyhovující zvoleným kritériím z databáze společnost HBI CZ, s.r.o., která je součástí nadnárodní společnosti ve vlastnictví švédského mediálního koncernu Bonnier AB a finanční skupiny RATOS AB, spravující databázi významných podniků ČR. Obchodní společnosti byly klasifikovány nejdříve do dvou skupin, a to podle způsobu sestavování účetní závěrky. U každé z 28 společností ve vzorku byly dále zjišťovány z účetních závěrek, uveřejněných v elektronickém obchodním rejstříku, následující ukazatele: počet zaměstnanců, vlastní kapitál, celkové cizí zdroje a dlouhodobé cizí zdroje za období od roku 2005 do roku 2010. Z této skupiny byly následně vyloučeny podniky, jejichž celkové bankovní úvěry nepřesáhly 30% podíl na vlastním kapitálu, podle Konečného (2006) a Grimsbyho a Grünfelda (2009) tedy firmy s nízkou zadlužeností. U zbývajících podniků ve vzorku byl dále ještě zjišťován rozsah dlouhodobých bankovních úvěrů za období let 2005 až 2010. Z potřeby minimalizovat případné odchylky a získat výsledné hodnoty ve zredukovaném vzorku podniků vzájemně srovnatelné, byly průměrné hodnoty celkem čtyř ukazatelů za jednotlivé podniky v jednotlivých letech přepočteny na jednoho zaměstnance. Poté byly z takto „očištěných“ hodnot vypočteny poměrové ukazatele zadluženosti a jejich modifikace. Sedláček (2001) označuje zadluženost za jednu z elementárních oblastí finanční analýzy podniku. Pro testování hypotézy pro dvojice náhodných vektorů byl použit vztah dle Karpíška (2007) z oboru matematické statistiky:

t kde:

d s n

d  n –1 s(d )

je aritmetický průměr rozdílů hodnot souborů X a Y, je směrodatná odchylka souboru d, je rozsah souboru.

PEF MENDELU v Brně

12

K potvrzení platnosti formulované hypotézy byla v kapitole šest stanovena nulová hypotéza, která byla podrobena testu. Nedílnou součástí testu je volba hladiny významnosti α, která vypovídá, s jakou pravděpodobností dojde k zamítnutí nulové hypotézy. Hladina významnosti α se používá nejčastěji s hodnotami 0,05 a 0,01. Jako součást popisné statistiky je v práci využito grafů s vyznačenými trendy s matematickým vyjádřením rovnice regrese dle Budíkové, Mikoláše a Oseckého (2007). Hodnota R2, počítaná automaticky zvoleným SW při tvorbě grafu, udává míru spolehlivosti (0–1) poměrových ukazatelů ke spojnici trendu. Čím více se hodnota blíží k 1, tím je trend spolehlivější. Kapitola sedm praktické části zachycuje rozsah a vývoj konzervativního způsobu financování podniků v ČR a moderní přístup financování podniků prostřednictvím českého kapitálového trhu. Závěrečná část praktické části diplomové práce – kapitola osm zkoumá primární úpisy akcií v Německu jak co do jejich počtu, tak i co do objemu získaných prostředků, které přešly do kapitálu podniků v období let 2005–2010. Jsou to především primární úpisy akcií podniků, které mohou zcela zásadně vypovídat o vazbě IFRS na rozhodování investorů, zda uvolnit svoje přebytečné finanční prostředky ve prospěch emitentů a současně přesně dokladují počet nových emitentů, kteří ve sledovaném období sestavovali účetní závěrku v souladu s IFRS. Úpisy akcií jsou specifikovány dle úrovně regulace burzy. Z důvodu nedostatečné vypovídací schopnosti českého kapitálového trhu a v souladu se zadáním práce, je zkoumán německý akciový trh. Volba Německa je zcela záměrná. Jedná se o našeho geopolitického souseda, jehož hospodářská politika výrazně ovlivňuje ekonomické ukazatele ČR. Pro obě země je typické financování rozvoje podniků konzervativním způsobem – bankovními úvěry. Je logické, že pro řadu podniků v ČR je řídící osobou majoritní akcionář právě z Německa. Zjištěné výsledky v diplomové práci jsou v souladu s popisnou statistikou prezentovány a komparovány ve vytvořených tabulkách a grafech, sestrojených prostřednictvím SW Excel. Explikace doplňuje všechny tabulky a grafy. Dílčí závěry jednotlivých kapitol jsou metodou syntézy a dedukce vyhodnoceny v diskusi diplomové práce, přecházející do závěru s vyjádřením, zda práce potvrdila testovanou hypotézu a splnila zadaný cíl.

PEF MENDELU v Brně

13

3 Všeobecný rámec účetních výkazů Z důvodů potřeb uživatelů účetních výkazů na hodnověrné, objektivní a srozumitelné informace podnikatelských subjektů, přistupují země k úpravě věcné náplně výkazů různou formou regulace. Světovou globalizací obchodu a internacionalizací kapitálových trhů provázenými mezinárodními finančními toky, vznikla poptávka po sbližování národních účetních zásad a postupů. Následně začalo pozvolna docházet jak k harmonizaci v rámci určitého politického seskupení zemí, tak i k harmonizaci celosvětové, která si klade za cíl nejen sbližování celosvětově významných systémů účetního výkaznictví, ale cíleně směřuje k dosažení shody.

3.1 Účetní systémy ve světě Ve světě existuje řada účetních systémů. Jejich množství závisí na rozličných přístupech k širokému spektru preferovaných pohledů a postupů, ke kterým lze řadit vymezení okruhu uživatelů účetních výkazů, míru regulace, oceňování vykazovaných veličin a další. Při makroekonomickém konceptu je vycházeno z národohospodářské politiky státu, kde je účetnictví vyspělých západních zemí podřizováno obecnému zájmu. Při koncepci mikroekonomické je účetní systém podřizován zájmům soukromým. Je proto uzpůsobován posilování ekonomické stabilitě podniku. Nověji uplatňovaný model je označován již Muellerem, Gernononovou a Meekem (1997) za anglosaský model, reprezentovaný Velkou Británií, USA a Nizozemskem s výrazným počtem velkých společností. Typickým je rozvinutý peněžní a kapitálový trh, umožňující obchodním subjektům zisk kapitálu mimo bankovní systém. Finanční účetnictví postaveno na těchto základech poskytuje informace především investorům, ale i všem dalším uživatelům tak, aby získali o podniku co nejvíce informací. Regulace účetnictví je delegována na profesionální instituce. Uplatňováno je zvykové právo, umožňující pružné změny podle potřeb uživatelů i trhu. Takové účetnictví není deformováno daňovými požadavky jednotlivých států, přestože je také zabezpečuje. Naopak kontinentálnímu modelu charakteristickému pro země kontinentální Evropy, Japonska, ale také pro africké státy hovořící francouzsky, odpovídá finanční účetnictví regulované právními normami a bývá podřízeno daňovým zákonům a obchodnímu právu. Podniky jsou tradičně závislé na finančních institucích. Finanční účetnictví nepodává věrný obraz o podniku v rozsahu, jak ho chápe model anglosaský. Smíšený model projevující se jak prvky anglosaského modelu, tak i prvky typu kontinentálního, je podřizován výběru daní, tak i postupnému přechodu

PEF MENDELU v Brně

14

k tržnímu hospodářství. Za typické země jsou považovány země střední i východní Evropy a bývalého Sovětského svazu. Údaje nadnárodních společností z více než 50 zemí světa analyzoval Hofstede (1984) podle kulturně sociálních hodnot a celkově deset skupin účetních systémů rozčlenil podle stupně profesionální závislosti účetních pracovníků na státní regulaci, flexibilitě účetního systému, stupni jeho konzervatizmu a rozsahu informační otevřenosti. K zemím typickým pro skupinu anglosaskou zařadil Velkou Británii, Irsko, USA, Austrálii, Nový Zéland a Jižní Afriku. Německo, Rakousko, Švýcarsko a Izrael zařadil do skupiny germánské, Dánsko, Finsko, Švédsko, Norsko a Nizozemsko do skupiny nordické. K vyvinuté skupině latinské byly přiřazeny Francie, Belgie, Itálie, Španělsko, Brazílie a Argentina. 3.1.1 Regulace účetnictví Odlišné sledované cíle různých států světa jsou důvodem rozdílného rozsahu i způsobu regulace. Zásadním přitom je, zda má účetnictví poskytovat věrný a poctivý obraz o finanční pozici podniku a jeho výkonnosti, nebo je prioritně orientováno na vybírání daní. Vedle regulace účetního výkaznictví mohou být regulovány i samotné účetní postupy. Regulaci vyhlašuje zákonem stát nebo je svěřena profesní organizaci. Běžně bývá v rámci regulace uplatňována i kombinace výše uvedených prvků. Při regulaci po linii běžného účetnictví dochází k regulaci již samotných účetních postupů, přičemž účetní výkazy obsahující předurčené účty jsou unifikované nebo přímo doporučované jako vzory.2 Účetnictví podléhá řízení státu nebo jím pověřené instituci a až druhořadně se uplatňují obecně uznávaná pravidla a ověřené postupy praxe. Takový druh regulace byl typický pro kontinentální Evropu, kde má od 17. století své místo oficiální obchodní zákonodárství. Každá případná změna podléhá zdlouhavému legislativnímu procesu, ve kterém nacházejí prostor různé zájmové skupiny. Účetní výkazy jednotlivých zemí nelze proto vzájemně srovnávat a o to těžší jsou snahy o jejich harmonizaci. Regulace po linii účetního výkaznictví nabírá na intenzitě v souvislosti s globalizací světa a významu kapitálových trhů. Oprávněným očekáváním je, aby národní účetnictví nebylo podřízeno daním a aby byly dobrovolně přijímány národní účetní standardy naplňující prioritní cíl účetního výkaznictví, kterým je poskytovat věrný a poctivý obraz o pozici podniku a jeho schopnosti kumulovat peníze. 3.1.2 Účetnictví USA a jeho regulace Regulace účetnictví v USA vychází především z požadavků newyorské burzy a projevuje se jako nejúplnější soubor požadavků souvisejících se zveřejňováním účetních výkazů. Požadavky této významné burzy jsou uznávány všemi dalšími světovými burzami a zásadně ovlivňují harmonizaci účetnictví. 2

V ČR šlo do roku 2003 o silný stupeň regulace, čemuž odpovídaly závazné účetní osnovy.

PEF MENDELU v Brně

15

V USA je uznáváno zvykové právo, všeobecné postupy prověřené praxí jsou přijímány na základě dohody, což se odrazilo ve vzniku všeobecně uznávaných účetních zásad US GAAP, které nejsou zatíženy daňovými hledisky. Jejich nejvyšší hierarchickou úrovní jsou jednak ideové předpoklady: koncept ekonomické hospodářské jednotky, předpoklad trvání podniku, akruální koncept, oceňování peněžní jednotkou, předpoklad stabilního dolaru, periodicita zjišťování zisku/ztráty a finanční pozice podniku a dále potom také základní principy: historické náklady, opatrnost, princip uznávání výnosů, princip přiřazování nákladů výnosům, princip periodické alokace, princip věcné a časové souvislosti, princip konzistence a princip přednosti obsahu před formou. Zásada pravdivého a věrného zobrazení (true and fair view) má pro investory, věřitele a vlastníky význam nejvyšší a je proto zásadou prioritní. V letech 1978–1985 byly postupně obecnými koncepty určeny, jak uvádí Ficbauerovi (2011), cíle finančního výkaznictví s požadavky na kvalitativní charakteristiky účetních výkazů. Byly stanoveny základní výkazové prvky, jejich rozpoznávání, kvantifikace, vykazování i zveřejňování. Došlo jak k zakotvení předpokladů (ekonomická jednotka, trvání podniku, peněžní jednotka, periodicita), tak i k zakotvení zásad (historická cena, uznání výnosů, uznání nákladů, úplná informace), včetně stanovení omezení (cena versus užitek, podstatnost, průmyslové zvyklosti, opatrnost). V pojetí zvykového práva jsou účetní standardy vytvářeny, ověřovány a přijímány samotnou praxí, proto jsou v USA dodržovány a respektovány. Z důvodu své propracovanosti jsou americké GAAP přijímány světovými burzami a staly se světově uznávanými účetními standardy. V různém rozsahu, v závislosti na ekonomickém, sociálním a kulturním prostředí, jsou přijímány do účetnictví jinými zeměmi, a to jako odpovídající národní GAAP. Na obecných principech a předpokladech US GAAP se nově začaly vytvářet mezinárodní standardy účetního výkaznictví IFRS, které jsou od samého svého počátku pojaty jako účetní standardy celosvětové.

3.2 Harmonizace účetnictví v Evropě První snahy o harmonizaci účetnictví v rámci Evropského společenství byly podle Bohušové (2008) završeny přijetím směrnic, které tvoří kodex účetní legislativy Evropské unie a jsou základním harmonizačním nástrojem Evropské komise v oblasti účetnictví. Jedná se o:  čtvrtou směrnici č. 78/660/EEC z 25. července 1978, která je zaměřena na obsah účetní závěrky velkých a středních kapitálových společností,  sedmou směrnici č. 83/349/EEC z 13. června 1983, která je věnovaná konsolidované účetní závěrce,

16

PEF MENDELU v Brně

 osmou směrnici č. 84/253/EEC z 10. dubna 1984, která upravuje kvalifikační požadavky na profesi auditora pro kvalifikované ověření účetních závěrek. Tím se celkově zvýšila kvalita účetních výkazů, jejich dostupnost přispěla ke zvýšení obchodu v rámci EU i konkurenční schopnosti a především, došlo k otevření cesty k fungování vnitřního kapitálového trhu EU při vzájemném akceptování výkazů při kótování na evropských burzách cenných papírů. Čtvrtou směrnicí bylo umožněno v různých případech využití práva volby s cílem respektovat národní specifika jednotlivých států. To se však projevilo jako nesrovnatelnost účetního výkaznictví členských zemí EU. Přijaté kompromisy mezi kontinentálním a anglosaským přístupem se staly příčinou nesrovnatelnosti účetních informací např. v oblasti uspořádání účetních výkazů ve své formě i struktuře3. Protože směrnice EU nemají charakter právních norem, jsou uskutečňovány aktem přijetí jednotlivými státy z důvodu jejich závaznosti pro všechny členské státy EU. Implementační lhůta ve věci přijetí nejvýznamnější čtvrté směrnice byla stanovena na dobu dvou let od jejího schválení. Většina států EU tuto lhůtu nedodržela, neboť podle Bohušové (2008) rychlost zavádění do národní legislativy byla ovlivněna zejména respektováním bilančních hledisek, politických, společenských a daňově právních aspektů. Tab. 1 Implementace čtvrté směrnice do národní legislativy členských zemí EU Implementace čtvrté směrnice do národní legislativy členských zemí EU Členský stát

Datum schválení

Dánsko Velká Británie Francie Belgie Holandsko

27.5.1981 23.10.1981 30.4.1983 1.7.1983 7.1.1983

Lucembursko

4.5.1984

Datum a místo zveřejnění

Německo Irsko

19.12.1985 12.7.1986

10.6.1981 Lovitende a.s. 30.10.1981 Royal Assent 3.5.1983 Journal Officiel 8.7.1983 Moniteur Belge 30.12.1983 Staatsblad 10.5.1984 Memorial de Grand Duche De Luxemburg 24.12.1985 Bilanzrichtliniengesetz 12.7.1986 Stationery Office

Řecko

28.11.1986

28.11.1986 Efimerida tes Kyvernisis

Španělsko Portugalsko

25.7.1989 21.11.1989

27.7.1989 Biolein Oficial de Estado 28.11.1989 Diario de Republica 17.4.1991 Gazetta Ufficiale della Republica Italiana

Itálie

9.4.1991

První použití v účetním období dne 1.2.1982 15.6.1982 1.1.1984 1.1.1984 1.1.1984 1.1.1985 resp. 1.1.1986 1.1.1987 1.8.1986 1.1.1987 resp. 1.1.1991 1.1.1990 1.1.1990 18.4.1993

Zdroj: Bohušová (2008)

Česká republika přijala čtvrtou směrnici č. 78/660/EEC z 25. července 1978 zákonem č. 437/2003 Sb., kterým byl novelizován zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. 3

U bilance je povolena vertikální i horizontální forma, u výsledovky druhové i účelové členění.

PEF MENDELU v Brně

17

Tím se principy pro sestavování účetní závěrky kodifikované v EU staly součástí české právní normy. Evropské podniky, usilující v dané době o získání finančních zdrojů prostřednictvím mezinárodních kapitálových trhů, byly nuceny vyhovět zvýšeným požadavkům světových burz a předkládat jinak sestavené a rozšířené účetní výkazy z toho důvodu, že čtvrtou směrnicí nedošlo k dostatečnému rozpracování účetních výkazů do úrovně evropských účetních standardů tak, aby bylo vyhověno požadavkům kladených světovými burzami na účetní výkaznictví. Tato skutečnost přímo vyvolávala jak ze strany velkých podniků, tak i ze strany členských států EU další požadavky na mezinárodní harmonizaci účetnictví.

3.3 IFRS – nástroj harmonizace evropského účetnictví Narůstající počet nadnárodních společností, rozvoj mezinárodního obchodu a toků kapitálu realizovaných prostřednictvím světových finančních trhů, to vše předpokládalo existenci účetních závěrek, které by byly srovnatelné na nadnárodní úrovni. Z tohoto podnětu vznikla v roce 1973 nadace IASC (International Accounting Standards Committee) – Výbor pro Mezinárodní účetní standardy, sehrávající ve věci dosažení harmonizace účetnictví na celosvětové úrovni významnou roli. Zakládajícími členy, jak uvádí Dvořáková (2008), byli zástupci profesionálních účetních orgánů z Austrálie, Kanady, Francie, Německa, Japonska, Mexika, Nizozemí, Velké Británie a Spojených států. Cílem IASC bylo formulovat a publikovat Mezinárodní účetní standardy k využití ve zveřejňovaných účetních závěrkách obchodních společností, propagovat celosvětové přijetí a dodržování IAS a všeobecně usilovat o harmonizaci účetního výkaznictví. Cílem dvanácti členné Mezinárodní rady pro účetní standardy IASB (International Accounting Standards Board), která v roce 2001 na činnost nadace IASC navázala a Nadace Výboru pro Mezinárodní účetní standardy IASCF (International Accounting Standards Committee Foundation) s dvaceti čtyřmi členy správní rady, která IASB zastřešuje, bylo podle Dvořákové (2008) vypracovat jednotné, vysoce kvalitní, srozumitelné a vymahatelné účetní standardy pro účely globálního použití – International Accounting Standards (IAS). V praxi se později projevil název Mezinárodní účetní standardy (IAS) jako zavádějící. Standardy si nekladly za prioritní cíl určovat metodické účetní postupy, nýbrž způsob interpretace účetních údajů formou účetních výkazů. V roce 2003 byl název Mezinárodní účetní standardy (IAS) změněn na Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), které obsahují jak jednotlivé původní standardy označené ještě jako IAS, tak i novější – později vydané standardy, označované již výhradně jako IFRS. Postupné nabývání Mezinárodních účetních standardů a Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IAS/IFRS) na významnosti a potřeba přizpůsobit obsah směrnic EU vyvíjejícím se podmínkám v globalizovaném světě, měla vliv na

18

PEF MENDELU v Brně

skutečnost, že Parlament EU a Rada (ES) přistoupily k zásadní koncepční změně. Po té, co byly od roku 2000 standardy IAS/IFRS nejdříve doporučovány jako nástroj harmonizace evropského účetnictví, dne 19. července 2002 byly standardy IAS/IFRS za harmonizační nástroj evropského účetnictví přímo zvoleny nařízením č. 1606/2002 Evropského parlamentu a Rady (ES). Podnikům, kótovaných na regulovaných kapitálových trzích ve všech zemích EU, tím vznikla s působností od počátku roku 2005 povinnost sestavovat konsolidované i individuální účetní závěrky podle standardů IAS/IFRS, jak také uvádí ve své publikaci Deloitte (2007). Jak bylo později konstatováno, nařízením (ES) č. 1606/2002 byla IASCF/IASB fakticky povýšena na úroveň tvůrce právních předpisů.4 IFRS má svou strukturu a v uceleném souboru nalezneme kromě samotných účetních standardů IAS/IFRS, jejich interpretací a koncepčního rámce pro přípravu a předkládání účetních výkazů také významový slovník, historii vývoje IFRS a implementační příručku. Nejpozději od ledna roku 2005 je nutno chápat úplnou sadu účetních výkazů vyhotovovaných dle IFRS (včetně komentářů a příloh) jako v ČR dosud používaný pojem účetní závěrka. V roce 2005 (viz Tab. 2) činil počet společností, které přijaly IFRS, celkem 7 365, z čehož 5 534 společností bylo emitenty kmenových akcií a 1 831 společností bylo emitenty dluhopisů. Tab. 2 Počet emitentů kmenových akcií a dluhopisů dle jednotlivých zemí k 1. 1. 2005

4

Země

Počet emitentů akcií

Počet emitentů dluhopisů

Celkem emitentů

Rakousko Bulharsko Česká republika Estonsko Francie Řecko Island Itálie Litva Malta Polsko Rumunsko Slovinsko Švédsko Spojené království Belgie Kypr Dánsko Finsko Německo

72 369 66 16 680 356 23 288 43 15 197 N/C 60 350 953 144 141 140 135 768

11 60 24 6 200 0 8 65 4 19 0 N/C 6 35 778 2 0 8 15 172

83 429 90 22 880 356 31 353 47 34 197 N/C 66 385 1731 146 141 148 150 940

dostupné na http://eur-lex.europa.eu

19

PEF MENDELU v Brně Země

Počet emitentů akcií

Počet emitentů dluhopisů

Celkem emitentů

34 43 13 188 50 N/C 190 165 5 534

1 40 4 0 28 N/C 120 25 1 831

35 83 17 188 78 N/C 310 190 7 365

Maďarsko Irsko Lotyšsko Norsko Portugalsko Slovensko Španělsko Nizozemsko CELKEM Zdroj: EUR-Lex (2008), upraveno

Pro státy Evropské unie jsou závazné ty IAS/IFRS, které prošly schvalovacím mechanismem EU, řídícím se daným postupem, jak uvádí Jílek a Svobodová (2011).  Přeložení standardů do všech evropských jazyků zajišťuje EU.  EFRAG – Evropská poradenská skupina pro účetní výkaznictví (předává své stanovisko Evropské komisi).  Ke stanovisku EFRAG se vyjadřuje SARG – skupina Evropské komise pro novelizaci standardů a své názory předkládá rovněž Evropské komisi.  ARC – Účetní regulační výbor Evropské komise doporučuje vybrané standardy ke schválení.  Schvalovací proces vrcholí oficiálním hlasováním 27 členů Evropské komise. Tab. 3 Seznam konsolidovaných standardů a jejich revizí zveřejněných v Úředním věstníku EU ke dni 14. 10. 2010 Standard Konsolidované znění

Konsolidované znění a revize Konsolidované znění všech IAS, IFRS, SIC a IFRIC platných k 17.10.2008. Toto znění nahrazuje do té doby vydaná Nařízení Evropské komise a související standardy

Přijato EU

Úřední věstník EU

17.10.2008

1126/2008

roční revize (2009)

Roční revize IAS 1, 2, 7, 8, 10, 16, 19, 20, 23, 27, 28, 29, 31,32, 34, 36, 38, 39, 40, 41 a IFRS 1, 5, 7

ano

70/2009

roční revize (2010)

Roční revize IAS 1, 7, 17, 36, 38, 39 a IFRS 2, 5, 8 a IFRIC 9 a 16

24.3.2010

243/2010

Zdroj: Komora auditorů České republiky (2010)

20

PEF MENDELU v Brně Tab. 4 Seznam Mezinárodních standardů účetního výkaznictví přijatých EP a Radou EU a zveřejněných v Úředním věstníku EU ke dni 14. 10. 2010 Standard IAS 1 – novela IAS 1 – novela IAS 1 (2007) IAS 10 – novela IAS 12 – novela IAS 18 – novela IAS 21 – novela IAS 21 – novela IAS 23 (2007) IAS 24 – novela IAS 27 IAS 27 – novela IAS 28 – novela IAS 28 – novela IAS 31 – novela IAS 32 – novela IAS 32 – novela IAS 32 – novela IAS 32 – novela IAS 33 – novela IAS 33 – novela IAS 34 – novela IAS 36 – novela IAS 36 – novela IAS 37 – novela IAS 38 – novela IAS 39 – novela IAS 39 – novela IAS 39 – novela IAS 39 – novela IAS 39 – novela IAS 39 – novela IAS 7 – novela IFRS 1 IFRS 1 – novela IFRS 1 – novela IFRS 1 – novela IFRS 1 – novela IFRS 1 – novela IFRS 1 – novela IFRS 2 – novela

Nové standardy a novely přijaté po 17. 10. 2008 Novela IAS 1 a IAS 32 (14.2.2008) Novela v důsledku IAS 27 (10.1.2008) Sestavování a zveřejňování účetní závěrky Novela v důsledku vydání IFRIC 17 Novela v důsledku IFRS 3 (10.1.2008) Novela IFRS 1 a IAS 27 (22.5.2008) Novela IFRS 1 a IAS 27 (22.5.2008) Novela v důsledku IAS 27 (10.1.2008) Výpůjční náklady Zveřejnění spřízněných stran IAS 27 (10.1.2008) Novela IFRS 1 a IAS 27 (22.5.2008) Novela v důsledku IAS 27 (10.1.2008) Novela v důsledku IFRS 3 (10.1.2008) Novela v důsledku IAS 27 (10.1.2008) Novela IAS 1 a IAS 32 (14.2.2008) Novela v důsledku IAS 27 (10.1.2008) Novela v důsledku IFRS 3 (10.1.2008) Novela Classification of Rights Issues (08.10.2009) Novela v důsledku IAS 27 (10.1.2008) Novela v důsledku IFRS 3 (10.1.2008) Novela v důsledku IFRS 3 (10.1.2008) Novela IFRS 1 a IAS 27 (22.5.2008) Novela v důsledku IFRS 3 (10.1.2008) Novela v důsledku IFRS 3 (10.1.2008) Novela v důsledku IFRS 3 (10.1.2008) Novela IAS 1 a IAS 32 (14.2.2008) Novela v důsledku IAS 27 (10.1.2008) Novela v důsledku IFRS 3 (10.1.2008) Reklasifikace finančních aktiv (27.11.2008) Položky způsobilé k zajištění Vložené deriváty (12.3.2009) Novela v důsledku IAS 27 (10.1.2008) IFRS (revidován) (27.11.2008) Novela IFRS 1 a IAS 27 (22.5.2008) Novela v důsledku IAS 27 (10.1.2008) Novela v důsledku IFRS 3 (10.1.2008) Novela v důsledku vydání IFRIC 18 Novela v důsledku vydání IFRIC 19 Další výjimky pro prvouživatele Úhrada akciemi

Zdroj: Komora auditorů České republiky (2010)

Přijato EU

Úřední Věstník

1.1.2009 1.7.2009 ano 1.11.2009 1.7.2009 1.1.2009 ano 1.7.2009 ano 19.7.2010 1.7.2009 1.1.2009 1.7.2009 1.7.2009 1.7.2009 1.1.2009 1.7.2009 1.7.2009 1.2.2010 1.7.2009 1.7.2009 1.7.2009 1.1.2009 1.7.2009 1.7.2009 1.7.2009 1.1.2009 1.7.2009 1.7.2009 13.9.2009 1.7.2009 1.1.2009 1.7.2009 1.1.2010 1.1.2009 1.7.2009 1.7.2009 1.11.2009 23.7.2010 24.6.2010 ano

53/2009 494/2009 1274/2008 1142/2009 495/2009 69/2009 69/2007 494/2009 1260/2008 632/2010 494/2009 69/2009 494/2009 495/2009 494/2009 53/2009 494/2009 495/2009 1293/2009 494/2009 495/2009 495/2009 69/2007 495/2009 495/2009 495/2009 53/2009 494/2009 495/2009 824/2009 839/2009 1171/2009 494/2009 1136/2009 69/2009 494/2009 495/2009 1164/2009 662/2010 550/2010 1261/2008

21

PEF MENDELU v Brně Tab. 5 Seznam Interpretací Výboru pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC) přijatých EP a Radou (ES) ke dni 14.10.2010 SIC 7 – novela IFRIC 2 – novela IFRIC 8 – novela IFRIC 8 – zrušen IFRIC 9 – novela IFRIC 9 – novela IFRIC 11 – zrušen IFRIC 12 IFRIC 13 IFRIC 14 IFRIC 14 – dodatek IFRIC 15 IFRIC 16 IFRIC 17 IFRIC 18 IFRIC 19

Novela v důsledku IAS 27 (10.1.2008) 1.7.2009 Novela IAS 1 a IAS 32 (14.2.2008) 1.1.2009 Novela v důsledku novely IAS 24 19.7.2010 Zrušení v důsledku novely IFRS 2 24.3.2010 Vložené deriváty (12.3.2009) 1.1.2009 Novela v důsledku IFRS 3 (10.1.2008) 1.7.2009 Zrušen v důsledku novely IFRS 2 24.3.2010 Ujednání o poskytování licencovaných služeb 2009/2010 (30.11.2006) Zákaznické věrnostní programy ano IFRIC 14 – Limit aktiva definovaných požitků, požadavky na minimální financování a jejich ano interakce IAS 19 – Změny výkladu 23.7.2010 Smlouvy o výstavbě nemovitosti 1.1.2010 Zajištění čisté investice do zahraniční jednotky 1.7.2009 Rozdělení nepeněžních aktiv vlastníkům 1.11.2009 Převody aktiv od zákazníků 1.11.2009 Vypořádání finančních závazků kapitálovými nástroji 23.7.2010

494/2009 53/2009 632/2010 244/2010 1171/2009 495/2009 244/2010 254/2009 1262/2008 1263/2008 633/2010 636/2009 460/2009 1142/2009 1164/2009 662/2010

Zdroj: Komora auditorů České republiky (2010)

3.4 IFRS – nástroj celosvětové harmonizace Systémy účetního výkaznictví IAS/IFRS a US GAAP mají ve světě v současné době největší význam. Od roku 2002 je společným cílem americké Rady pro standardy finančního účetnictví FASB (Financial Accounting Standards Board) a evropské Rady pro mezinárodní účetní standardy IASB (International Accounting Standards Board) dosáhnout, jak uvádí Epstein a Jermakowicz (2008), úplné kompatibility systémů IAS/IFRS a US GAAP. Obě strany realizují dílčí projekty charakteru krátkodobého i dlouhodobého a orientují se také na projekty společné. Od října 2004 spolupracovali tvůrci účetních standardů IASB a FASB na společném projektu The Conceptual Framework. Jeho cílem bylo vytvoření zdokonaleného koncepčního rámce pro tvorbu účetních standardů, který měl být společný pro oba účetní systémy. Koncepční rámce obou systémů jsou však v mnoha pohledech konsistentní a jejich zásadní revize není třeba provádět. Společný postup, který má vést ke shodě, je proto orientován radami IASB i FASB na zdokonalení obou stávajících koncepčních rámců, nikoliv na vytvoření nového koncepčního rámce. Na summitu v Pittsburghu v září 2009 byli tvůrci mezinárodních účetních standardů vyzvání ke zvýšení úsilí o dosažení konvertibility a zavádění IFRS. K završení konvergenčního projektu do června 2011 byl zejména vyzván IASB a americký FASB. Dne 4. 6. 2010 zveřejnila Evropská komise (2010) zprávu o stavu sbližování IFRS a všeobecně uznávaných účetních zásad GAAP jednotlivých třetích zemí, směřovanou Evropskému výboru pro cenné papíry a Evropskému parlamentu, ve které se, mimo jiné, uvádí:

22

PEF MENDELU v Brně

 Závěry G20 znovu potvrdily závazek urychlit práce vedoucí ke sbližování v oblasti účetnictví na mezinárodní úrovni. Finanční krize způsobila prodlení a současně měla vliv i na programy IASB a FASB, které byly v dubnu 2009 aktualizovány. Je pokračováno na revizích účetních standardů týkajících se finančních nástrojů a hledání jednotného přístupu s cílem zajistit vysoce kvalitní účetní výkaznictví.  Americká Komise pro cenné papíry SEC (Securities and Exchange Commission) v roce 2008 zveřejnila, že v roce 2011 rozhodne o tom, zda do roku 2014 přikročí k přijetí IFRS. Evropská komise (2010) uvádí, že ačkoliv původní plán připouštěl, aby určité americké společnosti používaly IFRS v roce 2014, v únoru 2010 SEC oznámila, že neprosazuje možnost dřívějšího přijetí. SEC může později tento postoj přehodnotit. V prohlášení SEC je rovněž uvedeno, že nevylučuje možnost, že by si emitenti v USA v budoucnu mohli vybrat mezi používáním IFRS nebo amerických GAAP. V únoru 2010 SEC jednomyslně schválila nový časový plán, který předpokládá rok 2015 jako první možný termín pro povinné používání pouze IFRS ze strany amerických veřejných společností. Evropská komise (2010) dále považuje za důležité, aby SEC přijala kladné rozhodnutí o přijetí IFRS co nejdříve v roce 2011. V případě neexistence jednoznačného závazku posunout se směrem k přijetí IFRS pro americké emitenty, mohla by být zpochybněna jak věrohodnost systému IFRS, tak i zapojení neúčastnících se zemí v řídící struktuře Nadace IFRS. Tab. 6 Aktuální situace s ohledem na sbližování či přijetí IFRS v některých třetích zemích Země

Poznámky

USA

ES uznává americké GAAP jako rovnocenné s IFRS pro používání v rámci Společenství. Po veřejných konzultacích ohledně plánu přechodu na IFRS dospěla SEC k závěru, že v roce 2011 přijme rozhodnutí, zda přistoupí k přijetí IFRS. USA rovněž uvedly, že předpokládají rok 2015 jako první možný termín pro povinné používání IFRS.

Japonsko

ES uznává japonské GAAP jako rovnocenné s IFRS pro používání v rámci Společenství. Japonsko oznámilo svůj záměr rozhodnout kolem roku 2012 o tom, zda uloží povinné používání IFRS do roku 2015 nebo 2016. Japonsko povolilo dobrovolné používání IFRS určitými kotovanými společnostmi od konsolidovaného fiskálního roku, který končí dnem 31. března 2010 nebo později.

Čína

ES dočasně do 31.12. 2011 uznává účetní závěrky vypracované v souladu s čínskými GAAP. Čínské orgány pracují na úplném sblížení do roku 2012.

Srovnatelný systém s IFRS mají

Čína

23

PEF MENDELU v Brně Země

Poznámky

USA

ES uznává americké GAAP jako rovnocenné s IFRS pro používání v rámci Společenství. Po veřejných konzultacích ohledně plánu přechodu na IFRS dospěla SEC k závěru, že v roce 2011 přijme rozhodnutí, zda přistoupí k přijetí IFRS. USA rovněž uvedly, že předpokládají rok 2015 jako první možný termín pro povinné používání IFRS.

Japonsko

ES uznává japonské GAAP jako rovnocenné s IFRS pro používání v rámci Společenství. Japonsko oznámilo svůj záměr rozhodnout kolem roku 2012 o tom, zda uloží povinné používání IFRS do roku 2015 nebo 2016. Japonsko povolilo dobrovolné používání IFRS určitými kotovanými společnostmi od konsolidovaného fiskálního roku, který končí dnem 31. března 2010 nebo později.

Srovnatelný systém s IFRS mají

Čína

Záměr přijmout IFRS mají

Ostatní země

ES dočasně do 31.12. 2011 uznává účetní závěrky vypracované v souladu s čínskými GAAP. Čínské orgány pracují na úplném sblížení do roku 2012. ES přijímá dočasně do 31. 12. 2011 účetní závěrky vypracované Kanada v souladu s kanadskými GAAP. Kanada hodlá přijmout plně IFRS v roce 2011. ES přijímá dočasně do 31. prosince 2011 účetní závěrky vypracované Jižní Korea v souladu s GAAP Jižní Koreje. Jižní Korea oznámila plán přijmout IFRS v roce 2011. ES přijímá dočasně do 31. 12. 2011 účetní závěrky vypracované Indie v souladu s indickými GAAP. Indie oznámila plán přijmout IFRS v roce 2011. Argentina Hodlá přijmout IFRS v roce 2012 (nepovinně od ledna 2011). Hodlala přijmout IFRS v roce 2010 (před rokem 2010 nepovinně Brazílie u kotovaných společností). Čína

Mexiko

Oznámilo, že všechny kotované společnosti budou muset používat IFRS od roku 2012 (dřívější přijetí u některých účetních jednotek je přípustné od roku 2008 s výhradou určitých požadavků).

Rusko

Žádné údaje o významném vývoji s ohledem na sbližování s IFRS.

Tchajwan

Oznámil, že všechny kotované společnosti a finanční instituce, na něž dohlíží FSC, budou muset používat IFRS od 1. ledna 2013 (dobrovolné používání u všech kotovaných společností bude přípustné od 1. ledna 2012). Nekotované veřejné společnosti, úvěrová družstva a společnosti vydávající kreditní karty budou muset používat IFRS od 1.1.2013

Zdroj: Evropská komise (2010)

PEF MENDELU v Brně

24

4 Koncepční rámec účetních výkazů podle IFRS Bohušová (2008) uvádí, že k cílům koncepčního rámce, který je základním teoretickým východiskem, ze kterého obecně platné principy Mezinárodních účetních standardů vycházejí, patří vytváření:  předpokladů pro pojmové sjednocení výrazů vyjadřujících předmět účetnictví,  obsahového vymezení pojmů pro oblast ocenění,  podmínek, které povedou k harmonizaci právních předpisů a standardů různých zemí. K dalším cílům Kovanicová (2005) řadí poskytování účinné pomoci:  při propagování harmonizace IAS/IFRS a tvorbě národních účetních standardů,  auditorům při vytváření názoru,  uživatelům účetních výkazů při interpretaci údajů účetní závěrky. Pro účely sestavování a předkládání účetních výkazů koncepční rámec dle Bohušové (2008) specifikuje:    

rozsah působnosti a účel IFRS, uživatele účetních výkazů a jejich potřeby, základní předpoklady pro sestavení účetních výkazů, základní prvky účetních výkazů a požadavky na jejich kvalitativní charakteristiku účetní závěrky,  rozpoznání základních prvků účetních výkazů a jejich oceňování,  finanční pozici podniku včetně jeho výkonnosti a změny ve finanční pozici, pojetí vlastního kapitálu a jeho uchování. Vymezení základních předpokladů pro vykazování a sestavování účetní závěrky podle IFRS je následující:  předpoklad neomezeného trvání podniku (Going Concern Assumption) – v opačném případě, či zjevné pochybnosti musí být účetní závěrka zpracována a zveřejněna na jiné bázi (bez možnosti tvorby rezerv na budoucí výdaje a ztráty atd.),  akruální princip (Accrual Concept) – hospodářská operace není zachycována v době finančního plnění, nýbrž v období, ve kterém k transakci došlo a se kterým časově a věcně souvisí. Tím jsou vykazovány již i samotné přísliby peněžních příjmů z pohledávek a povinnosti za závazky v budoucnu zaplatit (princip podvojného účetnictví),

PEF MENDELU v Brně

25

 kvalitativní požadavky na informace účetní závěrky, které splňují charakteristiku: srozumitelnosti, relevance, spolehlivosti, míry srovnatelnosti, které poskytují takové informace, které jsou: pravdivé a důvěryhodné, vykazující rysy nestrannosti, opatrnosti, úplnosti, jsou zveřejněné včas a přitom se zřetelem na převahu obsahu nad formou a se zřetelem na rovnováhu mezi přínosy a náklady. Uživateli účetní závěrky IFRS jsou dle koncepčního rámce: investoři a poskytovatelé výpůjčního kapitálu, zaměstnanci, dodavatelé, zákazníci, vlády a další široká veřejnost. Každá z těchto skupin má jiné zájmy a jinou schopnost vyhodnotit dostupné informace. Některé skupiny mají další možnosti ověření si přesnosti svých úsudků o finanční pozici daného subjektu. Investoři – při využívání účetních závěrek používají fundamentální analýzu. Při alespoň základní znalosti a orientaci v grafech lze využít také technickou analýzu, která je podpůrnou analýzou při rozhodování o případné investici do daného podniku. Poskytovatelé výpůjčního kapitálu – se především zajímají o schopnost subjektu včas splácet závazky. Zaměstnanci – jejich zájem o postavení zaměstnavatele na konkurenčním trhu je spíše existenční než investiční. U stabilnější firmy je reálnější možnost zisku mimořádných odměn, bonusů a také větší jistota v udržení si pracovního místa. Dodavatelé – je zcela logické, že dodavatel požaduje za své zboží včasnou platbu. Protože se nejedná o izolované obchodní dohody, ale firmy jsou zapojeny do řetězce navzájem vázaných plateb, je v zájmu udržení dobrých obchodních vztahů své závazky plnit včas a v plné výši. K určitému stupni jistoty tak napomáhají účetní výkazy. Zákazníci – ty zajímá především budoucnost firem, na které jsou vázáni. Vláda a veřejnost – mohou čerpat z účetní závěrky informace pro statistické účely, mapovat situaci na trhu a být schopni odhadnout trend vývoje daného odvětví. Docílením předkládání pravdivého a věrného obrazu (fair and true view) o situaci a výkonnosti podniku na základě koncepčního rámce a při současném respektování požadavků na konkrétní účetní standardy, získávají uživatelé kompletní účetní závěrky informace:  o finanční pozici podniku (financial position) – dané strukturou aktiv, likviditou, solventností i mírou schopnosti přizpůsobit se okolním změnám,  o výkonnosti podniku (performance) – vyjadřované dosahovanou ziskovostí,  o změnách ve finanční pozici podniku (changes in financial position) – vypovídajících o schopnosti managementu vytvářet a používat peněžní prostředky.

PEF MENDELU v Brně

26

Díky informacím kompletní účetní závěrky, do které je zahrnuta:     

rozvaha, výsledovka – výkaz zisků a ztrát, výkaz o změnách ve vlastním kapitálu, výkaz peněžních toků – výkaz cash flow, příloha s vysvětlujícími komentáři a popisem zvolených účetních pravidel,

mohou uživatelé činit důležitá ekonomická rozhodnutí.

4.1 Základní prvky účetní závěrky Zcela zásadně určuje koncepční rámec IFRS základní prvky účetní závěrky, kterými jsou: aktiva, závazky, vlastní kapitál, výnosy a náklady.  Aktiva, závazky a vlastní kapitál odpovídají informacím o momentální finanční pozici podniku. Jsou obsahem rozvahy – nověji výkazu o finanční pozici účetní jednotky.  Výnosy a náklady odpovídají informacím o výkonnosti podniku za sledované období. Jsou obsahem výsledovky a umožňují identifikovat případné budoucí změny v rozložení ekonomických zdrojů účetní jednotky. Vykázání konkrétní položky v rozvaze či výsledovce, musí předcházet uznání položky coby základního prvku účetní závěrky. Za soulad s takovým požadavkem lze označit pouze situaci, při které budou splněny všechny níže uvedené podmínky:  budoucí ekonomický prospěch z položky do účetní jednotky poplyne nebo odplyne,  položku musí být možno ocenit náklady na její pořízení nebo hodnotou, která je spolehlivě měřitelná,  požadavek na vykázání položky jedné zakládá splnění požadavku na vykázání u položky souvztažné. 4.1.1

Aktiva v rozvaze účetní závěrky

Aktivy (assets) jsou podle koncepčního rámce podnikové zdroje vzniklé v uplynulých obdobích, mající v budoucím období potenciál vytvářet další ekonomický prospěch prostřednictvím přímého či nepřímého toku peněz a jejich ekvivalentů. Takto chápaný prospěch může poskytovat aktivum:    

sloužící pro výrobu nebo poskytování služeb, směněné za aktiva jiného druhu, použité k vypořádání závazků, rozdělené vlastníkům účetní jednotky.

PEF MENDELU v Brně

27

Aktiva podle koncepčního rámce jsou dále konkretizována jako hmotná (např. budovy, zařízení, zásoby, pozemky) a nehmotná aktiva (např. software, licence, patenty, autorská práva), která vedle toho, že přinášejí účetní jednotce ekonomický prospěch, jsou účetní jednotkou kontrolována (např. stroje na finanční leasing), nikoliv jen výhradně vlastněna. Naopak, podle koncepčního rámce nelze spojovat s aktivy vynaložené výdaje, díky kterým se nedá předpokládat žádná forma tvorby ekonomického prospěchu účetní jednotky po skončení běžného účetního období. Takové výdaje, ač spolehlivě měřitelné, jsou součástí nákladů, zachycovanými ve výsledovce účetní jednotky. 4.1.2

Závazky v rozvaze účetní závěrky

Závazkem (liabilities) účetní jednotky podle koncepčního rámce je taková její současná povinnost,  která je spolehlivě měřitelná,  které se nelze vyhnout,  jejíž vznik je založen na základě minulých skutečností. Splnění takové povinnosti je spjato s odčerpáním různých zdrojů ekonomického prospěchu účetní jednotky, jejíž formy vypořádání závazků mohou být různé:    

penězi v hotovosti či z bankovních účtů, poskytnutím služeb, převodem aktiv jiného druhu, nahrazením konkrétního závazku závazkem jiným,  přeměnou závazku na vlastní kapitál. 4.1.3

Vlastní kapitál v rozvaze účetní závěrky

Dalším úkolem účetního výkaznictví je pravidelně zjišťovat vývoj kapitálu podniku. Výše vlastního kapitálu (equity) je dána rozdílem aktiv účetní jednotky a veškerých jejich závazků za vykazované období. Celková zbytková výše kapitálu souvisí zásadně s tím, jaký způsob oceňování aktiv a závazků ve vztahu k účetní závěrce je podnikem přijat. Výše vykázaného vlastního kapitálu proto ve většině případů není totožná s tržní hodnotou podniku (nebude odpovídat tržní hodnotě emitovaných akcií ani tržní hodnotě podniku zjištěné jeho oceněním). K posouzení, zda byl vlastní kapitál uchován a do jaké jeho výše, se využívá dvou základních přístupů. Konkrétně jde o finanční a fyzické pojetí kapitálu. Finanční pojetí kapitálu je rozdílem čistých aktiv na konci sledovaného období a čistých aktiv na začátku téhož období ziskem (po zohlednění všech vkladů a výběrů kapitálu vlastníky). Vzhledem k tomu, že jsou aktiva vyjadřována v nominálních peněžních jednotkách, je zisk zvýšením nominálního peněžního

PEF MENDELU v Brně

28

kapitálu. Přistoupí-li podnik v rámci povoleném IAS/IFRS ke zvýšení cen aktiv, dojde ke zvýšení jeho zisku, vykazovaného v rozvaze účetní závěrky. Fyzické pojetí kapitálu spočívá ve zjištění rozdílu mezi produkční kapacitou konce a počátku sledovaného období (po zohlednění všech vkladů a výběru kapitálu vlastníky). Změny cen aktiv a závazků se nepromítají do zisku, poněvadž v oblasti vlastního kapitálu mají vliv pouze na ocenění produkční kapacity podniku a uchování vlastního kapitálu vykazovaného v rozvaze účetní závěrky. Podniky, jejichž účetní výkaznictví vychází z produkčního kapitálu, oceňují aktiva i závazky na bázi běžných cen, za které budou aktiva obchodovat a závazky vypořádávat. Převážně se v účetnictví uplatňuje uchování kapitálu ve finančním vyjádření (financial capital maintenance). Je na samotném managementu podniku, aby zvolil model oceňování a pojetí uchování kapitálu zabezpečujícího relevanci a spolehlivost vykazovaných a do účetní závěrky sestavených údajů, protože konkrétní model koncepční rámec ani samotné standardy IAS/IFRS nepředepisují. Z účetních výkazů musí jasně vyplynout, jak je kapitál definován, uchováván a jak se jeho výše měří. Dále potom, jak je ve vztahu ke kapitálu oceňován majetek se závazky a jaký je obsah výsledku hospodaření.

4.2 Výnosy a náklady ve výsledovce účetní závěrky Rozdíl výnosů a nákladů vykázaný ve výsledovce vyjadřuje zisk podniku. Čistý zisk eventuelně ztráta je v IFRS označován jako „netto profit“, který vypovídá o finanční situaci podniku za sledované období a také o schopnosti managementu vytvářet vlastníkům a investorům růst bohatství. Stav výsledku umožňuje porovnání s jinými podniky a naznačuje budoucí vývoj podniku. Výnosy ve výsledovce účetní závěrky zahrnují veškeré přírůstky ekonomických užitků, které mají vliv na zvýšení vlastního kapitálu. Vedle výnosů z činnosti běžné, jde tedy i o čisté přínosy „gains“ ze všech ostatních činností podniku. Druhy výnosů jsou vykazovány ve výsledovce odděleně tak, aby vypovídaly např. o jednotlivých výnosech z: prodeje, poplatků, úroků, dividend, nájemného. Za další přínosy typu „gains“ jsou např. považovány: zisk ze zvýšení hodnoty dlouhodobých aktiv, zisk z vyřazených dlouhodobých aktiv, zisk z přeceněných cenných papírů určených k obchodování. Náklady ve výsledovce účetní závěrky podniku se projevují poklesem jeho aktiv a nárůstem závazků. Typické náklady vznikají při běžné činnosti, např. náklady prodaných výkonů, mzdy, odpisy. Z důvodu ztrát typu „loses“ souvisejících s běžnou činností, však mohou podniku vznikat další náklady např. typu: poškození majetku vlivem přírodních živlů, vyřazení dlouhodobých aktiv pro znehodnocení, snížení účetní hodnoty cenných papírů určených k obchodování, které se ve výsledovce vykazují odděleně.

PEF MENDELU v Brně

29

4.3 Oceňovací báze Způsob ocenění položek vykázaných v účetních výkazech přímo ovlivňuje užitnou hodnotu obsahu i jejich samotnou vypovídací schopnost v rámci účetní závěrky a odráží se ve výši:  vykázaného vlastního kapitálu v rámci rozvahy,  vykázaných nákladů ve výsledovce,  vykázaného hospodářského výsledku podniku. Změny vývoje nabídky a poptávky na trzích a měnící se kupní síla peněžní jednotky v čase sehrávají zásadní roli při oceňování aktiv a závazků. Problematika oceňování je ve svém obsahu i složitosti náročná záležitost. Podle Bohušové (2008) koncepční rámec rozlišuje čtyři základní výchozí oceňovací báze pro sestavení účetní závěrky. Ceny historické se přisuzují stavu trhu v minulosti. V této skupině oceňuje a následně aktiva se závazky vykazuje většina podniků. U aktiv jsou historickou cenou pořizovací náklady (nakupovaná aktiva) a výrobní náklady, zahrnující vedle přímých nákladů na materiál a mzdy také výrobní režie (aktiva vlastní výroby). Běžné ceny vstupní a výstupní odpovídají nynějšímu stavu příslušného trhu, na kterém se také zjišťují. Aktiva oceňujeme penězi, které by bylo nutno vynaložit, kdybychom toto aktivum pořizovali v daný okamžik. Realizovatelná hodnota udává hodnotu aktiva v momentě jeho vyřazení prodejem. U závazků používáme označení vypořádací hodnota a velikost dluhu se vede v hodnotě jeho úhrady. Současná hodnota závisí na odhadu očekávaných tržních podmínek a je navíc ovlivněna diskontovanou hodnotou budoucích peněžních příjmů a výdajů. 4.3.1

Prvotní ocenění aktiv a závazků

Oceňovací cenou při prvotním uznání významné většiny aktiv a závazků je cena na bázi historických nákladů (pozemky, budovy a investice do nich, zásoby nakupované i vlastní výroby, nehmotná aktiva, majetkové podíly atd.). U finančních aktiv a závazků z kategorie finančních nástrojů je však již při prvotním uznání požadováno ocenění hodnotou reálnou, která zohledňuje transakční náklady. Rovněž biologická aktiva a zemědělská produkce se oceňují již při prvotním uznání hodnotou reálnou, sníženou o předpokládané budoucí výdaje z prodeje aktiv. 4.3.2

Modely následného ocenění aktiv a závazků

Model pořizovacích cen (Cost model) vychází z historických nákladů a ze zásady opatrnosti. Tento model, jak uvádí Kovanicová (2005), je nejčastěji používaný jak pro prvotní rozpoznání, tak i pro následné ocenění položek majetku a závazků. Při vykázání ztráty ze snížení hodnoty v souladu se standardem IAS 36 lze aktivum přecenit na nižší hodnotu. Přeceňovat majetek směrem nahoru povoleno není

PEF MENDELU v Brně

30

(respektive je možné přecenění maximálně do výše ceny historické po předešlém jejím snížení). U položek dlouhodobých aktiv tak dochází k jejich podhodnocování a v důsledku růstu cen jsou odpisy z historických nákladů nižší než náklady na obnovu aktiv. Na druhé straně, odpisováním z vyšších cen, dochází k vykázání nižšího zisku, což nebývá cílem společnosti. Model přecenění (Revaluation model) umožňuje při každém rozvahovém dni přeceňování majetku oběma směry. Vykázaná aktiva věrohodněji vypovídají o budoucím ekonomickém prospěchu a závazky o jeho snížení. Zvýšení ceny majetku je přínosem z ocenění a vykazuje se jako vlastní kapitál v rozvaze účetní závěrky. Další případné snížení téhož aktiva je opět vykázáno v rozvaze. Model reálné hodnoty (Fair value) je u následného ocenění prostřednictvím konkrétních standardů doporučován nebo přímo požadován pro stále větší množství položek aktiv a finančních závazků. Např. v souladu se standardem IAS 39 jsou reálnou hodnotou oceňovány položky finančních aktiv a finančních závazků držených k obchodování. Přeceněním majetku dochází ke změně výsledku hospodaření, který je vykázán ve výsledovce účetní závěrky. Naopak u finančního aktiva podnikem určeného k prodeji a nezařazeného k obchodování nebo dlouhodobému držení, dojde při uplatnění modelu reálné hodnoty ke změně vlastního kapitálu a jeho vykázání v rozvaze účetní závěrky. Modelem zůstatkové hodnoty (Amortized cost model) jsou následně oceňovány dluhové cenné papíry a jiné poskytnuté půjčky pořízené investorem se záměrem držet je do splatnosti, případně v krátkodobém výhledu je neprodávat – změny jsou vykazovány ve výsledovce. Standard IAS 39 by měl být postupně nahrazen novým standardem IFRS 95 Finanční nástroje, vydaným IASB dne 12. 11. 2009, o kterém však dosud nebylo orgány EU a ES hlasováno jak je uvedeno v Tab. 7. Kategorie, do které je aktivum zařazeno, podle Gregásové (2009), určuje, zda bude oceněno trvale zůstatkovou hodnotou nebo reálnou hodnotou. Zůstatkovou hodnotou je možné ocenit pouze finanční nástroje se základními úvěrovými rysy a nástroje spravované na tzv. principu smluvního výnosu. Ostatní nástroje se budou oceňovat reálnou hodnotou. Následně není možné přeřadit aktivum z jedné kategorie do druhé a zůstává zachována možnost ocenit při prvotním zaúčtování jakýkoliv nástroj reálnou hodnotou. Zda je finanční aktivum oceněno zůstatkovou hodnotou nebo tržní hodnotou se v IFRS 9 určuje na základě jednotného přístupu, na rozdíl od několika různých pravidel uvedených v IAS 39.

5

Použitím standardu IFRS 9, který bude účinný od 1. ledna 2013, budou údaje ve finančních výkazech srozumitelnější a srovnatelnější.

31

PEF MENDELU v Brně Tab. 7 Seznam IFRS a IFRIC, které NEJSOU ke dni 14. 10. 2010 EP a Radou ES schváleny Standard / Dodatky

Název

Datum vydání IASB

Stanovisko EFRAG

Hlasování ARC

Očekávané schválení EU

IFRS 9

Financial Instruments

12.11.2009

odloženo

odloženo

odloženo

IFRS 7 – Dodatky

Financial Instruments – Disclosures

7.10.2010

očekáváno v 1. čtvrtletí 2011

Revize IFRS

Improvements to IFRSs

květen 2010

kladné

očekáváno očekáváno v 1. čtvrtletí ve 2. čtvrtletí 2011 2011 kladné

očekáváno ve 4. čtvrtletí 2010

Pozn.: IASB – Rada pro mezinárodní účetní standardy; EFRAG – Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví; ARC – Poradní výbor pro účetnictví Zdroj: Komora auditorů České republiky (2010), upraveno

Šrámková a Janoušková (2004) používají následující druhy ocenění, které dělí dle vazby na aktiva a závazky: Historická cena v aktivech – částka vynaložená na získání aktiv v době jejich pořízení a v závazcích – částka odpovídá příjmům, které by bylo možno získat postoupením závazků jejich směnou. Běžná reprodukční cena v aktivech – částka, která by musela být v současné době uhrazena za pořízení shodného nebo obdobného aktiva a v závazcích – nediskontovaná částka, kterou by bylo třeba vynaložit na vypořádání závazku v době současné. Současná hodnota v aktivech – současná diskontovaná hodnota budoucího čistého peněžního příjmu, která je vyvolána budoucím prodejem aktiva či jeho použitím a v závazcích – současná diskontovaná hodnota budoucího čistého peněžního výdaje, který bude vynaložen při vypořádání závazku z podnikání. Realizovatelná hodnota v aktivech – částka, která by byla získatelná prodejem aktiva v současné době za standardních podmínek a v závazcích – nediskontovaná částka, která bude muset být uhrazena při běžném podnikání.

32

PEF MENDELU v Brně

5 Přijetí IFRS a prezentace účetní závěrky Podle Krupové (2007) je vzhledem ke složitosti prvního převodu na IFRS nutno seznámit co možná nejširší spektrum zainteresovaných pracovníků společnosti s tím, co ve společnosti probíhá, a zejména s důvodem tohoto převodu. Tím je buď skutečnost, že je společnost převod povinna provést podle české legislativy, nebo jiný důvod, například požadavek mateřské společnosti, požadavek ze strany zákazníků nebo úvaha společnosti stát se v budoucnu emitentem veřejně obchodovaných cenných papírů. Širokým spektrem pracovníků nemá autorka na mysli pouze pracovníky účtárny, nýbrž celý ekonomický úsek, úsek investiční, technický a personální a samozřejmě též vedení společnosti. Detailní znalost IFRS je pochopitelně nezbytná pouze u pracovníků, kteří se budou bezprostředně podílet na převodu. Ostatní pracovníky je nutno seznámit s faktem, že bude převod probíhat a že po nich budou požadovány určité informace (třeba i jiného charakteru, než je obvyklé) a také práce navíc. Velkou roli při sestavování závěrky podle IFRS hraje vedení společnosti. Účetní zachycení mnohých položek se řídí jejich ekonomickým určením a záměry.

5.1 Plánování přechodu na účetní výkaznictví IFRS Náklady přechodu na IFRS jsou obvykle podniky podceněny. Jak uvádí Barthélemy (2005), před přijetím IFRS Evropským parlamentem předpokládala podle studie Ernst & Young polovina podniků s finančními náklady kolem 50 000 €. Podle zkušeností Barthélemyho (2005), který dodavatelsky řeší zavádění a přechod na IFRS od plánování přes obchodní a technické provedení již od roku 2003, jsou skutečné náklady převodu na IFRS podstatně vyšší. Například u firmy s 1000 zaměstnanci uvádí hrubou kalkulaci v rozmezí 120 000 až 240 000 €, čemuž odpovídá práce několika odborníků po dobu 130 až 250 pracovních dní. Několik externích konzultantů se přitom zabývá seznámením se, řešením a následnou finalizací projektu, které je nastíněno v tabulce 8. Projekční plán přechodu na IFRS je postaven na konverzi pěti základních úrovní, zahrnujících celou strukturu, řízení i informační technologie podniku. Tab. 8 Příklad časové náročnosti podle druhu činnosti při přechodu na IFRS Činnost na úrovni

Počet dní potřebných 1 osobou týmu

analýzy struktury podniku

5 až 10

současného účetnictví

10 až 20

výkazu zisků a ztrát

7 až 14

účtového rozvrhu

5 až 8

systému podávání informací

10 až 15

33

PEF MENDELU v Brně Činnost na úrovni

Počet dní potřebných 1 osobou týmu

výběru a realizací IT

10 až 40

konečného zpracování

7 až 14

Zdroj: Barthélemy (2005)

K dalším položkám na straně nákladů je nutno připočítat také:  školení zaměstnanců zahájené 90 až 120 dní před dokončením projektu,  po určitou dobu vedení jak původního, tak i konvertovaného účetnictví,  posílení účetního útvaru o další účetní. Převod na IFRS je třeba zahájit 15 až 18 měsíců před novým fiskálním rokem účetní jednotky. V každém případě jde o vynaložení vysokých nákladů za krátký časový úsek. Jsou-li však tyto náklady spojeny se záměrem vstoupit na kapitálový trh a získat levnější kapitál většího rozsahu, jsou pochopitelně tyto náklady hodnoceny z jiného úhlu pohledu. Podle Krupové (2007) v první řadě záleží na tom, je-li předmětem převodu pouze individuální společnost nebo větší skupina společností. Je-li předmětem převodu individuální společnost, velmi záleží na její velikosti, položkách v její rozvaze a výsledovce, šíři činnosti společnosti, složitosti sjednávaných transakcí (např. derivátových obchodů) a podobně. Přibližně by se snad dalo odhadnout, že první převod trvá jeden až dva měsíce intenzívní práce. Důkladná implementace IFRS do informačního systému společnosti je pak prací mnohem časově náročnější a může trvat i několik let.

5.2 IFRS s přechodem a vazbou na strukturu ČÚP Na vývoji účetnictví v ČR se odrážejí změny událostí ve společnosti. Do roku 1990 se dá hovořit o jednotné účetní soustavě. Léta 1990 až 2003 jsou charakteristická podvojným a jednoduchým účetnictvím. Po roce 2003 je již uplatňováno podvojné účetnictví ve dvou formách, a to jak v podobě úplné, tak i v podobě zjednodušené. U účetnictví jednoduchého přitom došlo k náhradě daňovou evidencí. Mejzlík (2010) uvádí následující kategorizaci účetnictví v ČR:  Nejvyšší kategorie – s účetním výkaznictvím podle IFRS zahrnuje účetní jednotky, které jsou emitenty cenných papírů veřejně obchodovatelných na regulovaných kapitálových trzích.  Střední kategorie – s úplným podvojným účetnictvím podle ČÚP zahrnuje účetní jednotky: a) podléhající účetnímu auditu, b) malé a střední podniky (SME) nepodléhající účetnímu auditu.

PEF MENDELU v Brně

34

 Nejnižší kategorie – zahrnuje účetní jednotky: a) se zjednodušeným podvojným účetnictvím, b) s daňovou evidencí, vycházející z principů jednoduchého účetnictví.

Krupová (2009) prezentuje zkušenosti s rozdělením prací při prvním převodu na IFRS do několika etap:        

Příprava společnosti na první převod. Analýza účetní závěrky sestavené podle české legislativy. Analýza problémů, které nejsou obsaženy v českých účetních výkazech. Určení hranice významnosti pro první převod. Podrobná analýza (zjištění) peněžních částek u převáděných položek. Volba oceňovacích základen a účetních politik. Vlastní převod účetní závěrky na IFRS. Sestavení účetní závěrky podle IFRS včetně přílohy.

Přechod na výkaznictví IFRS zasahuje významně informační systém každé firmy a nemůže být kvalitně proveden bez toho, že by účetní jednotka přizpůsobila své dosavadní účtování. Cesta ke konverzi hospodářského výsledku z ČÚP na IFRS je náročná časově, odborně i finančně. Spočívá v podrobném rozpracování oblastí účetnictví, jakými jsou:  účetní výkazy viz obr. 1,  zůstatkové účty viz obr. 2,  transakce podniku viz obr. 3.

PEF MENDELU v Brně Obr. 1 Konverze hospod. výsledku z ČÚP na IFRS – úroveň účetních výkazů

Zdroj: Vlastní práce

Obr. 2 Konverze hospod. výsledku z ČÚP na IFRS – úroveň zůstatků účtů

Zdroj: Vlastní práce

35

PEF MENDELU v Brně

36

Obr. 3 Konverze hospod. výsledku z ČÚP na IFRS – úroveň účetních transakcí

Zdroj: Vlastní práce

Mezinárodní účetní standardy IFRS jsou konstruovány s cílem, aby nebyly ovlivněny daňovými zákony žádné země. Podnik snažící se zpracovat účetní závěrku podle IFRS, avšak ve shodě s daňovými zákony, je evidentně v konfliktu s IFRS. Také pro ČR je typické, že oblast účetnictví a daní je odlišná. Řada podnikatelských subjektů řeší toto dilema tak, že konsolidovaný účetní výkaz 6 vyhotovuje dle IFRS a jednotlivé podniky ve skupině předkládají dosud výkazy zaměřené daňově, tedy v souladu s ČÚP, jak uvádí Kovanicová (2005). Konverzi účetnictví na IFRS má propracovánu např. společnost PricewaterhouseCoopers (2010, dále PwC), která aplikuje jednoduchou, přitom efektivní metodiku, založenou na nejnovějších technologiích. Celý postup je charakterizován rozdělením do tří základních fází: 1) Realizační studie s analýzou účtů, konkretizováním dopadu na klíčové číselné údaje a nalezení nejvhodnějšího způsobu přechodu na IFRS. 2) Zkušební konverze účtů při realizaci změn účetních pravidel na IFRS zahrnuje také změny provozního a systémového charakteru a zpracování první účetní závěrky podle IFRS, která se však v této fázi nezveřejňuje. 3) Realizace projektu je typická již úplným přechodem celé organizace na IFRS. Proces se dotýká mnoha zaměstnanců, zejména jde o zavedení moderní informační technologie a zvýšené požadavky na vzdělávání. Nové podnikové procesy a systémy mohou vyvolat potřebu částečné reorganizace podniku.

6

obecně není subjektem zdanění

PEF MENDELU v Brně

37

PwC (2010) dále uvádí, že celý proces je současně provázen změnami ve třech oblastech, jejichž význam je v čase různě významný. 1) Změna číselných údajů, která vyvolá potřebu rozklíčování důvodů nastalých změn, což může vyvolat provedení dalších nepředpokládaných změn. 2) Změna myšlení se prolíná s organizačními změnami. Ty se projevují v obchodních procesech, struktuře podniku, nových postupech i v chování lidí. 3) Změna informačních systémů by měla zajistit odhalení nedostatků jak systémových, tak i nedostatku v informacích či jejich nevyhovující kvalitě. Cílem je podpora plnění nových procesů i postupů a vytvoření podmínek pro informované rozhodování o kapitálových investicích. Přitom lze předpokládat, že na základě komplexních změn a toku kvalitních informací bude podnik schopen plnit své úkoly.

5.3 Dlouhodobé zdroje financování v závěrce IFRS Jak bylo již dříve uvedeno, úplná účetní závěrka v souladu s IAS/IFRS obsahuje:     

rozvahu, výsledovku (výkaz zisku a ztrát), výkaz změn vlastního kapitálu, výkaz peněžních toků (cash-flow), přílohu k účetní závěrce včetně použitých účetních pravidel a komentáře.

Jak uvádí Otrusinová (2008), vypracováním účetní závěrky podle IFRS se zabývají veškeré standardy a jejich interpretace. Konkrétní požadavky na účetní závěrku jsou prezentovány přímo v koncepčním rámci a standardech IAS 1 – Prezentace účetní závěrky a IAS 7 – Výkaz peněžních toků. Účetní závěrka má být jednoduše identifikovatelná. Všeobecně jsou výkazy sestavené podle IAS/IFRS stručné a uvádějí se v nich pouze významné položky. Účetní závěrka představuje nejdůležitější výstup z účetnictví. Rozvaha je zdrojem informací o finanční situaci každé firmy. Finanční situace je ovlivněna zejména finanční strukturou, likviditou a solventností. Struktura údajů rozvahy i přílohy závisí na specifických požadavcích jednotlivých standardů a interpretací, podstatě jednotlivých položek, jejich hodnotě a funkci v rámci účetnictví dané firmy. V rozvaze jsou zveřejněna krátkodobá a dlouhodobá aktiva a krátkodobé a dlouhodobé závazky jako samostatné části. Aktiva a závazky jsou vykazovány podle své likvidity. Závazky jsou vykazovány jako krátkodobé, pokud budou uhrazeny do dvanácti měsíců od data rozvahy. Všechny ostatní závazky jsou klasifikovány jako dlouhodobé. Prostřednictvím krátkodobých a dlouhodobých závazků se získávají prostředky k realizaci financování podniku. Pro rozvoj podniku mají význam především dlouhodobé zdroje financování se střednědobým a dlouhodobým horizontem tři, pět, osm a více let. Krátkodobé zdroje do jednoho roku jsou naopak nejvíce využívány v rámci udržování běžného provozu.

PEF MENDELU v Brně

38

Rozdělení dlouhodobých zdrojů financování podle Valacha (2005) je následující:  Interní zdroje financování:  odpisy,  nerozdělený zisk (zadržený),  rezervní fond,  penzijní fond.  Externí zdroje financování:  kmenové akcie, prioritní a jiné akcie,  dluhopisy,  dlouhodobé úvěry finančních institucí,  finanční leasing,  finanční podpora státu a dalších institucí,  ostatní externí zdroje, včetně rizikového kapitálu. Od září roku 2007, kdy IAS 1 prošlo úpravami, se pro rozvahu užívá nové označení – „výkaz o finanční pozici“, které lépe vystihuje poslání výkazu, založeném na bilancování majetku a zdrojů jeho krytí. Standard IAS 1 dle International Accounting Standards Board (2008), navazující na koncepční rámec, se věnuje struktuře a řazení položek v rozvaze a definuje kritéria pro rozlišení aktiv na dlouhodobá a krátkodobá. Správné a přesné rozlišení aktiv a závazků na dlouhodobé a krátkodobé podle Dvořákové (2008) zprostředkuje uživatelům kvalitní informace o současné platební schopnosti účetní jednotky, jejím budoucím vývoji, ale i o tom, zda je celkové financování firmy stabilní a zda bude pravděpodobně dostatečně zajištěno i v budoucnosti. Z výkazu musí být zřejmá skladba majetku společnosti a také zdroje, kterými je tento majetek financován. Krátkodobé a dlouhodobé závazky jsou vykazovány jako samostatné složky vlastního kapitálu společnosti, a to s ohledem na významnou výši určitého typu závazků, podle jejich podstaty (typu) a podle doby splatnosti. U závazků musí být zřejmá částka, kterou účetní jednotka v příštích dvanácti měsících od data účetní závěrky uhradí. Podle Dvořákové (2008), Mládka (2009) a v souladu s IAS 1 je krátkodobým závazkem, mimo jiné, také taková část dlouhodobého závazku, která bude uhrazena v následujících dvanácti měsících od bilančního dne. Ve výkazu o finanční pozici se proto vykazuje samostatně jako „krátkodobá část dlouhodobých půjček“. V této DP jsou dlouhodobé přijaté úvěry a dlouhodobé závazky z titulu emitovaných dluhových cenných papírů u podniků sestavujících účetní závěrku podle IFRS finančními závazky, na které se vztahují standardy IAS 32 a IAS 39. Dlouhodobé bankovní úvěry (cizí dlouhodobé finanční zdroje), podniků sestavujících účetní závěrku dle ČÚP, se vykazují na prvním řádku B. IV. v pasivech rozvahy. V účetnictví se vedou na účtu 461, jejich úrok z úvěru jako náklad na účtu 562 a úhrada a splátky obvykle přes účet 221. Po teoretickém přehledu následuje podrobnější analýza v kapitole šest o existenci vztahu mezi objemově většími externími zdroji dlouhodobého charakteru u podniků, které již přešly na účetní výkaznictví IFRS oproti těm podnikům, jejichž

PEF MENDELU v Brně

39

účetnictví je vyhotovováno v souladu s ČÚP, přičemž zaměření analýzy je orientováno na financování dlouhodobými úvěry a na podnikové dluhopisy. Na jedné straně jsou tedy komparovány podniky s různými účetními přístupy a na straně druhé konzervativní a moderní způsob dlouhodobého financování podniků v ČR. Stručný vývoj v oblasti bankovních úvěrů včetně trhu podnikových dluhopisů a akcií v ČR zachycuje kapitola 7.

40

PEF MENDELU v Brně

6 Externí zdroje financování u vzorku společností JMK Předmětem zkoumání, ve shodě s podkapitolou 2.2 Metodika, jsou velké podniky. Základní kritérium velikosti podniku je vztaženo k počtu zaměstnanců daného podniku, obrat je pouze kritérium podpůrné. Tab. 9 Kritérium rozdělení podniků dle IFRS (v ČR i EU) Typy podniků

Počet zaměstnanců

Čistý obrat v Kč

V EU obrat v €

V EU bilanční suma v€

Velké

nad 250

nad 1,45 miliard

nad 5 milionů

nad 43 milionů

Střední

od 50 do 249

do 1,45 miliardy

max. 5 milionů

max. 43 milionů

Malé

od 10 do 49

do 250 milionů

2 mil.–10 mil.

2 mil.–10mil.

Mikro

do 9

neuvádí se

do 2 milionů

do 2 milionů

Zdroj: Vlastní práce

Společnosti v ČR dle výše uvedené Tab. 9 jsou členěny tak, že základní kritérium je v souladu s členěním společností dle EK. Jak uvedlo MPO, podíl velkých podniků činil 0,2 % z celkového počtu všech podnikajících subjektů v roce 2010. Zvolený vzorek 28 podniků, splňující zvolená kriteria charakteru nefinančních soukromých národních podniků, vytvářejí převážnou část výrobků a služeb pro trh za účelem dosahování zisku. Podniky odpovídajícím způsobem reprezentují podniky okresů Brno-město a Brno-venkov ve skupině s počtem zaměstnanců 250 až 999. Podle údajů v Tab. 10 a 11, právě skupina s výše uvedeným počtem zaměstnanců je mezi velkými podniky nejsilněji zastoupena jak v rámci celé ČR, tak i v rámci Jihomoravského kraje. Po Praze zaujímá JMK hned druhé místo. Pro účel analýzy budou obchodní společnosti následně rozčleněny:  podle sestavování účetní závěrky dle ČÚP a dle IFRS,  do dvou skupin podle využívání méně než 30 % externího kapitálu a více než 30 % externího kapitálu ve formě bankovních úvěrů a dluhopisů, aby bylo možno vyhodnotit vývoj dostupnosti či samotné existence externích zdrojů financování dlouhodobými úvěry a dluhopisy v období let 2005 až 2010. Rozhodné skutečnosti směřující k výběru 28 obchodních společností jsou převzaty v souladu s metodikou z databáze firmy HBI CZ, s.r.o. Stěžejní informace pro komparaci získaných údajů jsou čerpány z účetních závěrek podniků.

41

PEF MENDELU v Brně Tab. 10 Počet velkých podniků členěných dle zaměstnanců do skupin v ČR v letech 2007–2010 Kategorizace dle počtu zaměstnanců

Rok 2007

Rok 2008

Rok 2009

Rok 2010

250–499 500–999 1 000–1 499 2 500–2 999

1 255 588 143 21

1 258 585 163 24

1 188 523 163 23

1 221 584 161 19

3 000 a více

72

70

72

82

Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČSÚ

Tab. 10 je rozčleněním národních nefinančních podniků v ČR za poslední čtyři roky. Ve zvolené skupině činil v roce 2010 podíl podniků s 250–999 zaměstnanci za JMK 24,23 %, což odpovídá 213 podnikům uvedených v Tab. 11. Tab. 11 Počet velkých podniků nad 250 zaměstnanců zvolené skupiny v JMK v letech 2007–2010 Kategorizace dle počtu zaměstnanců 250–499 500–999 1 000–1 499 2 500–2 999 3 000 a více

Rok 2007 151 68 13 2 6

Podíl z ČR v% 12,03 11,56 9,09 9,52 8,33

Rok 2008 142 74 17 3 6

Podíl z ČR v% 11,29 12,65 10,43 12,50 8,57

Rok 2009 139 61 12 2 8

Podíl z ČR v% 11,70 11,66 7,36 8,70 11,11

Rok 2010 137 76 9 1 8

Podíl z ČR v% 11,22 13,01 5,59 5,26 9,76

Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČSÚ Tab. 12 Počet podniků od 250 do 999 zaměstnanců zvolené skupiny a okresů JMK v roce 2010 Všechny registrované nefinanční podniky podle statistiky ČSÚ

Zvolené okresy JMK

Brno-město Brno-venkov Celkem za okresy

Všechny nefinanční soukromé národní podniky dle seznamu HBI CZ, s.r.o. Podíl Kategorizace dle Rok z obou počtu 2010 okresů zaměstnanců v%

Kategorizace dle počtu zaměstnanců

Počet podniků

Podíl z JMK v%

250–499

64

X

250–499

15

X

500–999 250–499 500–999 X

43 14 7 128

X X X 67,39

500–999 250–499 500–999 X

6 5 2 28

X X X 21,88

Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČSÚ a HBI CZ, s.r.o.

Všech 28 podniků (viz Tab. 12), reprezentujících téměř 22 % veškerých obchodních společností z vybrané skupiny podniků dvou, na sebe přímo navazujících okresů Jihomoravského kraje, vyhovujících zvoleným podmínkám výběru, bude následně analyzováno za účelem zjištění:  základní identifikace podniku,  způsobu sestavování účetní závěrky,

42

PEF MENDELU v Brně  počtu zaměstnanců,  objemu vlastního kapitálu,  objemu cizích zdrojů podle dlouhodobých úvěrů a podnikových dluhopisů.

6.1 Analýza cizích zdrojů u podniků se závěrkami dle IFRS Metodikou výběru obchodní společnosti s aktuálním počtem zaměstnanců v roce 2010 mezi 250–999 náleží k těm, které sestavují a zveřejňují účetní závěrky v celém sledovaném období od roku 2005 do roku 2010 podle IFRS, pouze jedna společnost. Tou je společnost Home Credit a.s. (dále jen HOME), se sídlem v Brně. Po výpočtu poměrových ukazatelů závazků k vlastnímu kapitálu, přepočtených na jednoho zaměstnance v běžném roce, byl zjištěn průměr externích zdrojů financování a jejich skladba za jednotlivé roky sledovaného období, které uvádí Tab. 13 a znázorňuje Graf 1. Tab. 13 Vybrané ukazatele z účetních závěrek (IFRS) společnosti Home Credit a.s. v tis. Kč HOME Credit a.s. Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 Počet zaměstnanců 332 os. 389 os. 423 os. 452 os. 445 os. 635 os. Bankovní úvěr celkem 1 345 904 700 854 1 434 617 2 963 072 457 067 1 081 695 Dluhopisy kotované 6 723 754 7 829 701 7 162 433 7 179 817 0 0 Dlouhodobý úvěr 1 337 266 697 136 1 355 895 2 851 585 450 388 1 081 695 Celkové cizí zdroje 8 398 727 9 065 680 9 351 150 11 093 960 1 651 581 1 757 130 Vlastní kapitál 1 151 870 1 636 158 1 747 792 1 986 027 2 439 492 2 009 729 Pozn.: Závěrky 2005 a 2006 jsou uzavřeny k 31. 3. násl. roku, od roku 2007 pak k 31. 12. daného roku. Zdroj: Vlastní práce s využitím účetních závěrek firmy Home Credit a.s. Graf 1 Externí zdroje Home Credit a.s. dle závěrek IFRS v letech 2005–2010 7,00

8,00 7,00 y = -1,3269x + 8,8641 R2 = 0,8094

6,00

5,00

5,00 4,00 4,00 3,00 3,00 2,00

2,00

1,00

1,00

0,00

0,00 2005

Zdroj: Vlastní práce

2006

2007

2008

2009

2010

celkové CZ / VK

skladba cizích zdrojů

6,00

Celkové BÚ / VK Dluhopis / VK Dlouhodobý BÚ / VK ∑CZ / VK Lineární ( ∑CZ / VK)

43

PEF MENDELU v Brně

Společnost HOME financovala expanzi podniku externími příjmy ze středně dlouhodobého dluhopisu kótovaného na BCPP. Objem vysokých finančních zdrojů (viz Graf 1), v účetní závěrce zachycený jako závazek, byl každoročně splácen. Vysoké zadlužení podniku v letech 2005–2008, uvedené v Tab. 14 jako běžně užívané poměrové ukazatele finanční analýzy podniku, kleslo v roce 2009 a 2010 splacením jistiny dluhopisu. Tab. 14 Poměrové ukazatele závazků k VK v přepočtu na jednoho zaměstnance v běžném roce Home Credit a.s.

Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010

Celkové BÚ / VK Kótovaný dluhopis / VK Dlouhodobý úvěr / VK CZ / VK

1,17 5,84 1,16 7,29

0,43 4,79 0,43 5,54

0,82 4,10 0,78 5,35

1,49 3,62 1,44 5,59

0,19 X 0,18 0,68

0,54 X 0,54 0,87

Zdroj: Vlastní práce a výpočty

Do konce roku 2008 měla firma vysoké zdroje externích příjmů. Ty byly tvořeny zejména příjmy z dluhopisu, který byl v roce 2009 splacen. Dle sdělení v účetní závěrce za rok 2010 HOME v roce 2009 opustil externí financování, což dokladuje i výše uvedený Graf 1 a Tab. 14. V následujícím období již bylo využíváno interního financování mateřskou skupinou PPF, přičemž zisk společnosti se dle závěrky vyhotovené v souladu s ČÚP (pro účel zjištění daňové povinnosti) zvýšil o 92 % oproti roku 2009. V rámci vybraného vzorku jsou právní subjekty TOS Kuřim - OS a.s. a Slévárna Kuřim, a.s. ovládány a řízeny firmou ALTA Invest, a.s. (dále jen ALTA) se sídlem v Brně, založené dne 28. 12. 1994. Zaměstnanci „TOS a Slévárny Kuřim“ tvoří většinové zastoupení zaměstnanců konsolidovaného celku, řízeného firmou ALTA. Z uvedeného důvodu je ALTA zařazena do analýzy spolu s firmou HOME. Naopak firma Van Gansewinkel, B.V. Nizozemsko, konsolidující český právní subjekt van Gansewinkel, a.s. se sídlem v Modřicích, do analýzy zahrnuta nebyla, jelikož nesplňuje základní podmínku výběru – nejde o podnik národního typu. Dlouhodobé závazky firmy ALTA byly analyzovány dle konsolidované závěrky sestavené podle IFRS. Byly zjišťovány analogicky jako u firmy HOME a jsou vyčísleny v Tab. 15 a znázorněny v Grafu 2. Tab. 15 Vybrané ukazatele z účetních závěrek (IFRS) společnosti ALTA Invest, a.s. v tis. Kč ALTA Invest, a.s. Počet zaměstnanců Bankovní úvěr celkem Dluhopisy kotované Dlouhodobý úvěr Celkové cizí zdroje Vlastní kapitál

Rok 2005 Rok 2006 1 420 os. 1 408 os. 1 007 282 1 703 452 X X 85 309 297 238 476 062 626 046 424 018 761 297

Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 1 331 os. 1 447 os. 1 244 os. 2 990 784 6 003 844 6 826 805 X X X 1 413 349 3 774 061 4 833 530 1 451 442 11 565 423 10 519 163 970 876 1 065 089 1 064 445

Zdroj: Vlastní práce s využitím účetních závěrek firmy ALTA

Invest, a.s.

Rok 2010 1 262 os. 5 636 431 X 3 964 553 8 675 803 1 164 950

44

PEF MENDELU v Brně Graf 2 Externí zdroje firmy ALTA Invest, a.s. dle závěrek IFRS z let 2005–2010

7,00

12,00

5,00

10,00 y = 0,8728x - 0,7991 2

8,00

R = 0,8062

4,00 6,00 3,00 4,00

Celkové BÚ / VK celkové CZ / VK

skladba cizích zdrojů

6,00

Dlouhodobý BÚ / VK ∑CZ / VK

2,00 2,00

1,00 0,00

Lineární (Dlouhodobý BÚ / VK)

0,00 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: Vlastní práce

Tab. 16 Poměrové ukazatele závazků k VK v přepočtu na jednoho zaměstnance v běžném roce ALTA Invest, a.s. Celkové BÚ / VK Kótovaný dluhopis / VK Dlouhodobý úvěr / VK CZ / VK

Rok 2005 Rok 2006 Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 Rok 2010 2,38 2,27 3,08 5,64 6,41 4,84 X X X X X X 0,20 0,39 1,46 3,54 4,54 3,40 7,12 4,49 6,05 10,86 9,88 7,45

Zdroj: Vlastní práce a výpočty

Financování firmy ALTA bylo v celém šestiletém období založeno na konzervativním způsobu financování. Krátkodobé úvěry (viz Graf 2) převyšovaly dlouhodobé úvěry především v letech 2005 až 2007. Celkové zadlužení firmy je vysoké. Výrazný pokles objemu úvěrů v roce 2010 se odrazil na snížení celkového zadlužení firmy (viz Tab. 16 a Graf 2).

45

PEF MENDELU v Brně

poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu

Graf 3 Externí zdroje financování u odlišně zaměřených subjektů (závěrky IFRS)

8 7 6 5 4 3 2 1 0

Dl.Ú / VK

Dluhopis / VK

∑BÚ / VK

∑CZ / VK

Home Credit

0,754

3,056

0,773

4,220

ALTA Invest

2,256

0

4,103

7,641

Zdroj: Vlastní práce

Grafy 3 a 4 jsou názorným porovnáním rozdílů v průměrných objemech zadlužení podniků HOME – finančně zaměřený a ALTA – strojírenský výrobní podnik. Ve sledovaném období jsou graficky znázorněny také rozdílné segmenty externích zdrojů financování. Graf 4 Komparace úrovně a skladby dlouhodobých zdrojů financování subjektů (závěrky IFRS)

9

koeficient zadlužení

8 7 6 5

Home Credit

4

ALTA Invest

3 2 1 0 Dl.Ú / VK

Dluhopis / VK

∑BÚ / VK

průměr let 2005–2010

Zdroj: Vlastní práce

∑CZ / VK

46

PEF MENDELU v Brně

V konečné fázi byly komparovány průměrné míry zadlužení obou podniků. Pro tento účel byly jak dlouhodobé úvěry, tak i podnikový dluhopis zařazeny do společné kategorie, označené v Grafu 5 jako dlouhodobé cizí závazky (DCZ). Eliminace dlouhodobých cizích zdrojů splacením dluhopisu firmou HOME v roce 2009 se v průměru celého sledovaného období projevila jako stagnace zadlužení, tedy snížení poměru cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu firmy. Jak naznačují grafy, vysoké průměrné zadlužení ALTA za uplynulých šest let bylo z cca 40 % tvořeno jinými závazky (závazky z obchodního styku atd.), než byly analýzou zkoumané dluhopisy a bankovní úvěry. Přístup k externím zdrojům financování byl u obou společností v průměru, který je vyznačen žlutou přímkou v následujícím Grafu 5, na vysoké úrovni. Koeficient celkových bankovních zdrojů dosáhl úrovně 2,438, koeficient dlouhodobých cizích zdrojů zásluhou HOME dosáhl úrovně 3,033, přičemž dlouhodobé úvěry ALTA jsou na úrovni 2,256 (pravá osa v grafu). Vysoký průměrný koeficient celkového zadlužení za oba podniky dosáhl úrovně 5,931 oproti průměrnému koeficientu 4,220 HOME a jde tedy na vrub firmy ALTA. Graf 5 Průměrná míra zadlužení za období 2005–2010 dle závěrek IFRS

9

7 6

7 5

y = 1,7463x + 0,308

6

2

R = 0,8735

5

4

4

3

3 2 2 1

1 0

průměrný trend za oba podniky

míra cizích zdrojů obou podniků

8

ALTA Invest Home Credit Průměr obou Lineární (Průměr obou)

0 ∑BU / VK

Dlouhodobé CZ / VK

∑CZ / VK

Zdroj: Vlastní práce

6.2 Podniky s vysokými cizími zdroji v závěrkách dle ČÚP Podobně jako u předcházejících dvou společností byly i u následujících 11 podniků vypočteny poměrové ukazatele zadlužení na jednoho zaměstnance v běžném roce. Jejich průměr za období šesti let pak rozhodoval o vzájemné komparaci závazků typu bankovních úvěrů i celkového zadlužení. Jelikož všech 11 podniků přesáhlo

47

PEF MENDELU v Brně

30% podíl celkových bankovních úvěrů k vlastnímu kapitálu, byla dále analyzována také míra dlouhodobých bankovních úvěrů – externích dlouhodobých zdrojů financování. Směrodatné ukazatele pro zjištění zadlužení všech 11 podniků v celém sledovaném období za období let 2005–2010 jsou uvedeny v Tab. 17. Poslední sloupec tabulky vyčísluje výši procentuelního zadlužení podniků, v tomto případě podílu celkových bankovních úvěrů na vlastním kapitálu firem. Tab. 17 Vybrané ukazatele z účetních závěrek (dle ČÚP) s vyčíslením průměrného poměru BÚ/VK 2005

2006

2007

2008

2009

2010

BÚ/VK

Celkové BÚ Dlouh.úvěry CZ VK Zaměstnanci

35 000 0 163 056 66 600 447

54 120 0 175 618 91 075 430

48 944 0 170 279 119 057 410

101 766 101 766 221 802 127 517 395

93 530 93 530 154 895 117 621 305

81 577 81 577 170 835 121 013 340

65,74%

Celkové BÚ Dlouh.úvěry CZ VK Zaměstnanci

124 972 42 108 275 472 341 647 594

155 791 38 391 324 432 345 611 646

143 659 26 259 316 103 339 501 611

135 968 18 548 262 592 319 527 549

101 381 8 349 253 970 301 367 438

114 666 12 368 301 949 306 275 497

39,31%

Celkové BÚ van Dlouh.úvěry Gansewinkel, CZ a.s. VK Zaměstnanci

133 115 20 563 188 254 29 161 186

125 424 18 212 171 553 76703 214

18 212 15 862 229 091 76 229 226

15 863 13 513 318 404 33 726 274

20 226 11 161 330 406 40 952 245

11 163 8 813 308 510 116,06% 49 751 237

Celkové BÚ Dlouh.úvěry Šmeral Brno CZ a.s. VK Zaměstnanci

198 097 16 232 414 422 358 017 652

185 791 19 499 462 719 372 574 626

183 470 19 361 426 800 389 343 593

194 278 22 364 430 291 408 795 579

210 133 31 534 465 953 901 611 520

195 082 24 658 406 863 424 523 494

40,09%

Firma

SLÉVÁRNA KUŘIM, A.S.

KOVOLIT, a.s.

Ukazatel

Brněnské vodárny a kanalizace, a.s.

Celkové BÚ Dlouh.úvěry CZ VK Zaměstnanci

1 186 853 1 039 552 915 674 824 594 687 751 540 783 1 081 746 929 891 800 169 699 835 571 103 421 214 1 093 283 971 454 860 616 781 494 995 067 886 286 1 465 106 1 494 249 1 559 302 1 594 057 1 654 770 1 720 634 576 565 558 553 558 555

54,57%

Veletrhy Brno, a.s.

Celkové BÚ Dlouh.úvěry CZ VK Zaměstnanci

830 571 699 428 553 714 777 491 728 571 553 714 378 857 712 491 1 763 003 1 607 959 1 543 308 1 735 488 1 139 124 1 237 954 1 313 182 1 598 790 557 551 541 534

64,06%

ZKL Brno, a.s.

Celkové BÚ Dlouh.úvěry CZ VK Zaměstnanci

132 353 49 312 333 280 549 378 392

69 356 34 405 364 650 560 490 461

236 417 89 315 490 343 562 225 544

380 277 148 216 702 671 599 425 553

343 838 112 468 545 515 586 735 547

262 561 76 570 474 221 582 756 494

Celkové BÚ

88 651

83 120

109 370

179 511

151 684

132 361

Dlouh.úvěry

35 394

32 487

32 397

85 881

75 856

50 832

CZ

206 199

222 298

275 754

311 768

256 785

221 727

VK

260 851

277 268

313 027

341 022

343 453

347 002

384

383

391

408

365

327

Prefa Brno a.s.

Zaměstnanci

1 156 851 1 092 906 1 016 851 975 844 1 831 638 1 833 262 1 411 145 1 298 395 535 513

39,65%

39,43%

48

PEF MENDELU v Brně Firma

VUES Brno s.r.o.

Ukazatel

2005

Celkové BÚ Dlouh.úvěry CZ VK

UNISTAV a.s.

Celkové BÚ Dlouh.úvěry CZ VK

2008

2009

2010

0 197

101 983 0 161 569 83 063

163 315 111 754 258 185 135 997

134 476 86 876 254 872 111 625

86 049 60 729 167 303 131 855

59 230 34 910 129 180 142,54% 200 223

3

5

501

482

423

419

394 676 392 157 238 557 300 703 300 703 125 763 137 451 7 294 37 283 0 0 0 1 926 478 1 461 721 1 646 989 1 268 548 1 269 548 1 269 466 410 011 437 845 529 306 529 306 529 306 576 354

Zaměstnanci

TOS KUŘIM OS,a.s.

2007

X X

Zaměstnanci

BÚ/VK

2006

53,77%

543

523

491

496

343

304

Celkové BÚ

612 427

610 692

457 315

482 905

507 863

521 015

Dlouh.úvěry

612 427

610 692

457 315

0

0

521 015

CZ

897 456

949 858

821 694

832 231

736 743

725 465 162,37%

VK

61 801

241 073

377 689

394 599

395 926

397 539

676

655

607

620

542

382

Zaměstnanci

Zdroj: Vlastní práce a výpočty Graf 6 Komparace koeficientů dlouhodobých úvěrů 11 podniků dle závěrek ČÚP

1 y = 0,0879x - 0,2159 2

4

R = 0,7734

0,8 0,6

3 0,4 2

0,2 0

0

-0,2

Šm

∑CZ

∑BÚ

1

VU ES

dlouhodobé BÚ

5

1,2

Br no er al Br Un no ist a v Ko Br vo no lit M od řic e ZK L Br no Pr ef va a n Br G no an se Sl wi év nk ár el na Br Ku n. vo řim d. a ka Ve na le l. th y B TO rno S Ku ř im

celkové BÚ a celkové CZ

6

Dlouhodobé BÚ Lineární (Dlouhodobé BÚ)

Zdroj: Vlastní práce

Přístup k dlouhodobým úvěrům výše analyzovaných 11 podniků lze rozdělit na dvě skupiny. První polovina podniků (na Grafu 6 zleva doprava) dosahovala nízké průměrné úrovně dlouhodobých úvěrů. Počínaje firmou Slévárna Kuřim, a.s. s koeficientem 0,467 patří ještě další dva podniky k těm, jejichž zdroje jsou podobné. Nejvyšší míru dlouhodobých úvěrů s koeficientem 1,132 dosahoval TOS KUŘIM – OS,a.s.

49

PEF MENDELU v Brně Graf 7 Komparace celkových bankovních úvěrů 11 podniků dle závěrek ČÚP

6

koeficient zadlužení

5 4 y = 0,1198x + 0,0286 2

3

R = 0,7976

2 1

er al Br Br n. no vo d. a ka na Un l. ist av Br Ve no le th y Sl Br év no ár na va Ku n řim G an se wi nk el VU ES Br no TO S Ku ř im

Br no

∑CZ ∑BÚ

Šm

ZK

L

ok rá M

Pr ef a

Ko vo l

it M

od řic

e

0

Dlouhodobý BÚ Lineární ( ∑BÚ)

Zdroj: Vlastní práce

Lineární vývoj celkových bankovních úvěrů všech 11 podniků znázorňuje Graf 7. Jak nevyrovnaná je oproti této linii (černá barva) výše dlouhodobých úvěrů, je vyznačeno červeně. Tab. 18 Procentuelní zastoupení dlouhodobých cizích zdrojů z celkových cizích zdrojů

DCZ/CZ u IFRS DCZ/CZ u ČÚP

2005 88,76 % 38,40 %

2006 86,00 % 34,38 %

2007 79,94 % 28,34 %

2008 76,23 % 25,85 %

2009 40,25 % 24,92 %

2010 50,25 % 29,04 %

Zdroj: Vlastní práce a výpočty

Jak je patrno z údajů v Tab. 18 a také z Grafu 8, u podniků vykazujících dle IFRS převažovaly do konce roku 2008 ve struktuře cizích zdrojů právě zdroje dlouhodobého charakteru a hodnoty se pohybovaly od 76 % do 88 % z celkových cizích zdrojů. Vlivem splacení dluhopisu firmou HOME, došlo ke snížení průměrných dlouhodobých cizích zdrojů v roce 2009 na 40,25 %. V roce 2010 již činily dlouhodobé cizí zdroje polovinu celkových cizích zdrojů. Ve srovnatelném období se pohybovaly dlouhodobé cizí zdroje u podniků vykazujících dle ČÚP od 25 % do 38 % z celkových průměrných cizích zdrojů podniků. Tím je potvrzeno, že podniky vykazující v souladu s IFRS mají větší objem dlouhodobých cizích zdrojů než podniky vykazující dle národní účetní úpravy. Tab. 19 Hodnoty směrodatné pro testování pracovní hypotézy Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Ø (d)

s (d)

√5

t

di

0,5036

0,5162

0,5160

0,5038

0,1533

0,2121

0,4008

0,1701

2,2361

5,2699

Zdroj: Vlastní práce a výpočty

PEF MENDELU v Brně

50

Na základě podkladů z Tab. 18 bylo v souladu s metodikou provedeno testování pracovní hypotézy pro normální náhodné veličiny. Související hodnoty jsou uvedeny v Tab. 19. Podle Karpíška (2007) byla stanovena hypotéza H0 následovně: forma vedení účetního výkaznictví a způsob sestavování účetní závěrky nemá vliv na velikost dlouhodobých cizích zdrojů (mezi účetními systémy není rozdíl ve vztahu k dlouhodobým cizím zdrojům financování). Vyjádřeno matematicky pak: μ (IFRS) = μ (ČÚP). Hypotézu H0 byla testována nejprve na hladině významnosti α = 0,05. Pro stupně volnosti 6 – 1 = 5, je ve statistických tabulkách T2 hodnota t0,975 = 2,571. Protože v tomto případě vypočtená hodnota „t“ nenáleží do intervalu pro „t0,975“ <–2,571; 2,571>, hypotéza byla zamítnuta. Následně byla testována hypotéza H0 na hladině významnosti α = 0,01. Pro stupně volnosti 6 – 1 = 5, je ve statistických tabulkách T2 hodnota t0,995 = 4,032. Protože v tomto případě vypočtená hodnota „t“ také nenáleží do intervalu pro „t0,995“ <–4,032; 4,032>, hypotéza H0 byla opět zamítnuta. Podle Karpíška (2007), při zamítnutí hypotézy H0 na hladině významnosti 1 %, považujeme rozdíl zjištěných hodnot za statisticky významný. Forma použitého druhu výkaznictví proto ovlivňuje výši dlouhodobých cizích zdrojů. Na základě této skutečnosti vyvozuji dále v dané věci závěry z grafické analýzy. Z podkladů v Tab. 19 bylo provedeno dodatečné testování, pro které jsem navíc stanovila, že pro dvojice normálních náhodných veličin platí: μ (IFRS) < μ (ČÚP). V tomto případě je testována hypotéza H0 ve znění: podniky sestavující účetní závěrku dle IFRS mají menší objem dlouhodobých cizích zdrojů než podniky sestavující účetní závěrku dle ČÚP. Po úpravě dostává matematický výraz podobu: μ (IFRS) – μ (ČÚP) < 0. Následně byla testována hypotéza H0 na hladině významnosti α = 0,01. Pro stupně volnosti 6 – 1 = 5, je ve statistických tabulkách T2 hodnota t0,99 = 3,365. Protože vypočtená hodnota „t“ nenáleží do intervalu pro „t0,99“ <3,365; nekonečno>, hypotéza H0 byla zamítnuta na 1% hladině významnosti. Z důvodu zamítnutí obou dvou výše uvedených hypotéz H0, byla přijata (s rizikem 1 %) odvozená hypotéza μ (IFRS) > μ (ČÚP), tj. podniky sestavující účetní závěrku dle IFRS mají větší objem dlouhodobých cizích zdrojů než podniky sestavující účetní závěrku dle ČÚP.

51

PEF MENDELU v Brně Graf 8 Procentuelní vyjádření podílu DCZ na celkových CZ v letech 2005–2010 ze vzorku v ČR

90,00 80,00 70,00 60,00

v%

50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00

2005

2006

2007

2008

2009

2010

DCZ/CZ u IFRS

88,76

86,00

79,94

76,23

40,25

50,25

DCZ/CZ u ČÚP

38,40

34,38

28,34

25,85

24,92

29,04

Zdroj: Vlastní práce a výpočty

Komparace výsledků dvou podniků vykazujících dle IFRS a 11 podniků vykazujících dle ČÚP vede k následujícímu dílčímu závěru. Dílčí závěr:  Oba podniky s výkaznictvím dle IFRS měly výrazně lepší přístup k dlouhodobým externím zdrojům financování pro rozvoj podniku.  Externí zdroje u nejlepšího podniku (TOS KUŘIM - OS,a.s. – poměr s hodnotou 1,132) z celé skupiny 11 podniků s účetnictvím ČÚP končily na nižší úrovni než u obou podniků s výkaznictvím IFRS (HOME Credit a.s. – poměr 3,033 a ALTA Invest, a.s. – poměr 2,256)  Podniky SLÉVÁRNA KUŘIM, A.S a TOS KUŘIM - OS,a.s., ovládané firmou ALTA Invest, a.s. patřily ze skupiny 11 analyzovaných podniků k těm čtyřem, které čerpaly ve sledovaném období vyšší dlouhodobé úvěry než 7 ostatních podniků. Tím můžeme dovodit přenesený pozitivní vliv výkaznictví IFRS matky na kredit těchto dvou podniků v řízení s bankami.  V objemově vysokých celkových cizích zdrojích firmy van Gansewinkel, a.s. dominují dlouhodobé půjčky od ovládající osoby ze zahraničí, vykazující závěrku dle IFRS.  V celkových cizích zdrojích firmy UNISTAV a.s. jsou vysoké závazky z obchodních vztahů.  V celkových cizích zdrojích firmy Veletrhy Brno, a.s. figurují rovněž vysoké dlouhodobé půjčky od ovládající osoby ze zahraničí. Ta vykazuje závěrku v souladu s modernizovaným německým zákonem o účetnictví BiLMoG, považovaným podle Vaňka (2010) za alternativu k IFRS pro malé a střední podniky.

52

PEF MENDELU v Brně

6.3 Podniky s nízkými cizími zdroji v závěrkách dle ČÚP U podniků zařazených do Tab. 20 byla úroveň celkových bankovních úvěrů posuzována již při úvodním rozřazení všech podniků základní analýzou. Ta spočívala v tom, že poměr celkových bankovních úvěrů k vlastnímu kapitálu byl u podniků v počátku zjišťován metodou prostého průměrování bez zpřesňujícího vlivu počtu zaměstnanců v daném roce. Jak je vidět v tabulce, žádný z uvedených podniků v průměru nepřekročil 20% podíl bankovních úvěrů na vlastním kapitálu firmy. V souladu s metodikou byla hranice stanovena na 30 %, což je ještě považováno podle Konečného (2006) za nízkou úroveň zadlužení – potažmo nízkých externích zdrojů financování. Tab. 20 Vybrané ukazatele z účetních závěrek (dle ČÚP) s vyčíslením průměrného poměru BÚ/VK Firma/ Rok

Ukazatel

Českomorav- ∑ BÚ ský cement, CZ a.s. VK ∑ BÚ ČeskomoravCZ ský štěrk, a.s. VK ∑ BÚ IFE-CR a.s. CZ VK ∑ BÚ IMOS Brno, CZ a.s. VK ∑ BÚ KRÁLOVOCZ POLSKÁ a.s. VK ∑ BÚ Tourbus, a.s. CZ VK ∑ BÚ Teplárny CZ Brno, a.s. VK ∑ BÚ FIRESTACZ Fišer, a.s. VK ∑ BÚ PTÁČEKvelkoobchod, CZ a.s. VK INTERHOTEL ∑ BÚ VORONĚŽ, CZ s.r.o. VK ∑ BÚ Fann Retail, CZ a.s. VK

2005

2006

2007

2008

2009

45 974 4 236 787 2 024 802 3 636 X 1 015 0 50 227 47 186 0 1 814 510 463 779 42 472 201 504 435 617 0 220 587 24 081 368 991 1 430 815 1 724 546 0 336 683 205 114 81 386 912 529 147 611 0 159 207 242 921 0 X X

72 862 3 940 315 2 213 039 10 359 1 1 538 240 0 431 881 58 928 0 2 846 547 575 483 50 000 311 768 464 948 0 177 366 100 564 489 243 1 169 808 1 805 882 11 203 235 792 203 503 154 543 1 444 390 197 183 0 1 946 243 420 0 40 299 39 221

0 2 788 564 3 649 863 0 447 554 2 124 231 0 308 186 113 007 276 301 3 586 039 660 764 97 836 377 185 499 125 0 162 330 97 094 374 946 787 375 1 878 383 0 427 943 296 794 126 561 1 656 534 304 703 16 470 498 330 117 734 0 86 406 57 631

0 3 323 701 2 650 000 0 401 783 2 069 675 0 437 828 38 183 18 500 3 229 517 838 058 83 936 404 714 492 676 0 166 774 80 720 372 189 2 320 544 3 718 875 0 501 397 363 177 52 479 1 377 629 761 907 11 765 505 495 121 622 0 131 147 95 631

0 2 147 032 4 956 349 0 510 45 1 792 632 0 382 713 115 823 0 2 860 499 790 280 99 336 284 536 562 126 0 134 293 76 857 208 381 1 875 670 3 745 199 0 495 972 529 311 51 982 604 186 1 165 865 7 059 426 381 31 376 0 65 898 116 955

2010

BÚ/VK

0 1 745 056 0,1% 5 271 623 0 499 602 0,0% 1 751 704 0 492 374 0,0% 178 839 0 2 538 752 7,4% 650 131 135 013 396 846 16,7% 592 566 0 X 0,0% X 98 134 1 979 441 11,5% 3 692 225 0 565 446 0,5% 620 244 X X 18,1% X 2 353 425 684 31 325 X X X

4,8%

0,0%

53

PEF MENDELU v Brně Ukazatel ∑ BÚ BEGHELI CZ ELPLAST,a.s. VK ∑ BÚ Brněnské komunikace CZ a.s. VK ∑ BÚ Moravia IT CZ a.s. VK ∑ BÚ SAKO Brno, CZ a.s VK Firma/ Rok

2005

2006

2007

2008

2009

2010

BÚ/VK

40 000 40 000 20 000 40 000 26 841 8 814 463 351 570 492 249 870 230 645 71 072 43 832 10,9% 127 550 107 873 372 847 323 991 351 064 323 267 0 0 0 0 0 0 82 235 114 264 108 402 126 468 111 413 100 413 0,0% 286 446 313 803 322 107 334 028 345 605 382 650 0 0 0 0 0 0 113 806 150 459 111 250 207 373 251 872 128 577 0,0% 225 853 325 000 301 822 289 532 192 285 219 249 306 793 0 0 0 0 0 88 432 123 212 106 967 430 878 780 309 715 822 4,0% 992 119 1 252 486 1 376 804 1 356 130 1 378 341 1 387 447

Zdroj: Vlastní práce a výpočty

Vycházím z předpokladu, že 10% rozdíl lze považovat za dostatečnou ochrannou bariérou pro případ dosažení přesnějších výstupů při vlivu přepočtu výsledků na jednoho zaměstnance. Zpřesňující analýza, provedená u první skupiny 11 podniků potvrdila, že odchylky vůči základní analýze byly u všech 11 podniků na nízké úrovni. Podniky uvedené v Tab. 18 lze považovat za ty, které měly v uplynulém období nízké nebo žádné zdroje celkových bankovních úvěrů, a proto analogicky ještě menší dlouhodobé úvěry. Jejich financování spočívalo na vlastních zdrojích, případně na zdrojích z běžného obchodního styku a nebyly proto dále zkoumány. Dílčí závěr: Z celkového vzorku 28 podniků sestavují finanční výkazy dle IFRS celkem dvě společnosti, což je 7,1% zastoupení. Oba podniky disponovaly v průměru za sledované období výrazně vyššími dlouhodobými zdroji než podniky, které sestavovaly účetní závěrku v souladu s ČÚP. V ČR není k dispozici žádný druh statistiky, která by uváděla počet společností vykazujících závěrky dle IFRS, proto srovnání ve vztahu k průměru v ČR není možné. Za výše uvedených skutečností a při všeobecně známých skutečnostech o finančních nákladech přechodu na IFRS se tento spíše jeví jako vhodný po završení určitého vývoje obchodních společností, např. částečné či úplné konsolidace, akvizice, plánu dalšího inovačního rozvoje apod., než jako způsob, od kterého vlastník společnosti očekává konkrétní či nespecifikované výhody, pro které předem nebudoval smysluplný základ. Je zřejmé, že výkaznictví IFRS je vhodné jen pro některé podniky. Odpověď na to, kolik je adeptů a kde je hledat, souvisí přinejmenším s velikostí ČR, s dřívější privatizací a současnou strukturou podnikatelských subjektů, ve které dominují MSP, se vstupem zahraničního kapitálu především v období před rokem 2005 a významnými dopady finanční krize. Pro zjištění statistické významnosti byla testována a zamítnuta pracovní hypotéza, že forma vedení účetního výkaznictví a způsob sestavování účetní závěrky nemá vliv na velikost dlouhodobých cizích zdrojů, což potvrzuje zjištění uvedená výše.

PEF MENDELU v Brně

54

7 Externí financování českých podniků Vedle interních zdrojů financování podniku, ke kterým lze řadit vlastní zisk, vytvořené rezervy, vklad společníků, je pro většinu podniků podstatný finanční zdroj externího charakteru a jeho objem. Největší objem finančních prostředků získávají obchodní společnosti předisponováním volných přebytků zdrojů investorů. Odpovídající transakce mohou být realizovány na regulovaných trzích, kterými jsou burzy cenných papírů. Finanční prostředky z úvěrů finančních institucí jsou konzervativním typem externích zdrojů podniků. V tomto režimu získává dlužník výrazně menší objem finančních prostředků, než kterého může být dosaženo na kapitálovém trhu. Krátkodobé bankovní úvěry jsou externími zdroji pro financování běžného provozu. Dlouhodobými úvěry zajišťují podniky své dlouhodobé investiční akce, jejichž použití je bankou smluvně vázáno. Do splacení úvěru se dlužník ocitá pod periodickou kontrolou věřitele. Celkový objem úvěrů poskytovaných jednotlivými bankami českým nefinančním podnikům se odvíjí od strategie bank, vytvářené v souladu se zájmy vlastníků banky. Výše úroků z poskytnutých úvěrů se odvíjí od úrokové míry vyhlašované ČNB. Bonitu klienta, zohledňující riziko možného selhání dlužníka, posuzuje banka podle vlastních nastavených pravidel. Finanční prostředky z dluhových cenných papírů se zprostředkovávají mezi investory a příjemci na dluhopisovém trhu. Obchodní společnosti současně se ziskem finančních prostředků vzniká dluh, který musí ve sjednané době a za sjednaný úrok investorovi splatit. Také s emisí tohoto cenného papíru na burze je spojeno předkládání zprávy o finanční pozici podniku investorům. Tuto zákonnou povinnost podnik a emitent cenného papíru na evropském trhu cenných papírů splní, je-li předkládaná účetní závěrka vyhotovena v souladu s principy světového účetního výkaznictví IFRS. Finanční prostředky z úpisů akcií podniku, které obchodní společnosti investorům po IPO (Initial Public Offering) nevracejí, protože přecházejí přímo do aktiv, lze získat např. na evropském akciovém trhu úpisem emise akcií podniku. Ze strany emitenta cenného papíru je výchozím předpokladem široká informovanost o podniku ve směru k potenciálním investorům, což se děje prostřednictvím předkládání účetní závěrky vyhotovené v souladu s principy světového účetního výkaznictví IFRS.

7.1 Bankovní úvěry – převažující externí zdroje podniků V červnu 2011 zveřejnila společnost PwC (2011) v rámci svých průzkumů výsledky způsobu financování rozvoje podniků v roce 2011. V České republice bylo osloveno 70 ředitelů významných firem a na Slovensku 460 představitelů firem. Výsledky uvedené v Tab. 21 vyjadřují přesvědčení 49 ředitelů řešit financování podniku v ČR vlastním kapitálem. Další skupina 14 ředitelů volí použití bankovních úvěrů. Zjištění

55

PEF MENDELU v Brně

společnosti PwC dokumentuje, že financování prostřednictvím private equity je v ČR skutečnou výjimkou (viz Graf 9). Nulového zájmu se dostává financování prostřednictvím veřejných zdrojů a kapitálových trhů. Výzkum PwC (2011) napovídá, že v ČR není dosud situace vedoucí k odhodlání změnit konzervativní a ověřený způsob financování podniků, což přímo souvisí s nezájmem přechodu podniků na účetní výkaznictví podle IFRS. Důvodů je jistě více. Ke stěžejním můžeme počítat důsledky krize, nejistotu s udržitelností rozvoje podniku a odběratelské sítě. Celková náročnost přechodu na IFRS a obava ze zhoršení postavení podniku v očích investorů, pak známé globální problémy ještě umocňuje. Tab. 21 Způsob financování podniků dle průzkumu PwC z prvního čtvrtletí 2011 Převažující způsob financování

Česká republika v %

Slovenská republika v %

69,60 20,30 2,90 2,90 0 0

58,96 7,79 6,49 0 2,86 1,04

Vlastním cash-flow Bankovním úvěrem Private Equity Od jiné instituce Z veřejných zdrojů Z kapitálového trhu Zdroj: PwC (2011), upraveno

Graf 9 Převažující druhy financování podniků v roce 2011 v ČR a na Slovensku 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

Vlastní cash-flow

Bank ovní úvěr

Private Equity

Od jiné instituce

Veřejné zdroje

Kapitálový trh

ČR

69,6%

20,3%

2,9%

2,9%

0,0%

0,0%

Slovensk o

58,96%

7,79%

6,49%

0,00%

2,86%

1,04%

Zdroj: Vlastní práce

Celkový objem úvěrů poskytovaných bankami od roku 1993 do roku 2009, vyčíslených v Tab. 22, průběžně rostl. Stejný trend je zaznamenán i u objemu úvěrů čerpaných finančními institucemi. Odlišný průběh vykazují objemy úvěrů podnikům nefinančního charakteru, kam řadíme např. i obchodní společnosti výrobního zaměření viz Graf 10. Od roku 1993 do konce roku 1996 objem poskytnutých úvěrů rostl a následně další roky klesal, až koncem roku 2003 dosáhl vůbec nejnižší úrovně

56

PEF MENDELU v Brně

v celkově sledovaném období let 1993–2009. Následná změna v pětiletém stoupajícím trendu byla ukončena rokem 2009, ve kterém opakovaně objem poskytnutých bankovních úvěrů klesl a nedosáhl ani úrovně roku 1995. Tab. 22 Bankovní úvěry v členění podle sektorových příjemců v mil. Kč

Rezidenti celkem

Nefinanční podniky (vč. ostatních institucí)

Finanční instituce (od roku 2008 bez spořitelních a úvěrních družstev)

Vládní instituce

1 781 337,30 1 742 929,60 1 516 314,00 1 199 730,40 1 008 029,30 866 387,30 803 064,60 740 615,80 766 450,70 810 275,80 794 686,60 828 529,80 894 969,10 884 284,40 821 636,20 768 614,60 666 847,90

636 053,40 692 188,90 616 633,20 516 602,50 432 323,70 373 849,40 343 370,50 345 414,50 425 310,30 591 371,00 619 626,10 656 338,40 722 240,70 741 762,50 665 174,40 616 396,10 544 757,70

111 834,20 130 350,50 128 471,00 86 726,80 87 415,40 72 354,00 72 617,80 56 043,40 55 675,90 64 154,00 49 993,90 53 501,60 53 116,90 33 757,00 24 022,60 14 745,40 5 531,00

59 926,80 48 108,50 51 403,60 61 195,60 74 555,70 107 537,90 150 953,50 159 001,10 145 968,30 33 295,50 15 430,70 14 188,50 13 762,10 3 985,80 3 519,50 1 890,90 1 799,80

Období

31.12.2009 31.12.2008 31.12.2007 31.12.2006 31.12.2005 31.12.2004 31.12.2003 31.12.2002 31.12.2001 31.12.2000 31.12.1999 31.12.1998 31.12.1997 31.12.1996 31.12.1995 31.12.1994 31.12.1993

Poznámka: Vykazujícími subjekty jsou banky a pobočky zahraničních bank působících v ČR, bez ČNB. Časové řady nejsou zpětně očišťovány o zaniklé banky. Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČNB Graf 10 Vývoj bankovních úvěrů nefinančních podniků z dlouhodobého hlediska 800 000 700 000

v mil.Kč

600 000 Nefinanční podniky (včetně ostatních institucí)

500 000 400 000 300 000

Finanční instituce (od r. 2008 bez spořitelních a úvěr. družstev)

200 000 100 000

Zdroj: Vlastní práce

20 09

20 07

20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

19 93

0

57

PEF MENDELU v Brně

Struktura bankovního sektoru v ČR je tvořena 39 bankami, z nichž celkem 36 je vlastněno zahraničními subjekty. Za reprezentanta bankovního sektoru je zvolena Česká spořitelna, a.s. (dcera společnosti rakouské Erste Group), která je stabilně jedním ze tří dominantních hráčů finančního sektoru v ČR. Celkem 20 % úvěrů velkým podnikům poskytuje právě ČS, a.s. Objemy financí právnickým osobám jsou uvedeny v Tab. 23. Tab. 23 Podíly vybraných segmentů a objemy úvěrů právnickým osobám poskytnutých ČS, a.s. Hodnocený segment Úvěry velkým podnikům Hypotéky

Velikost 20% podíl z trhu 22% podíl z trhu

Druh poskytnutého úvěru Právnickým osobám – rok 2009 Právnickým osobám – rok 2008

V mil. Kč 124 105 133 101

Zdroj: Vlastní práce s využitím účetní závěrky ČS a.s., 2010

Rozdělení objemu finančních prostředků mezi velké podniky a domácnosti znázorňuje Graf 11. Trend u úvěrů retailového typu je v pětiletém období stoupající, naopak u velkých podniků stagnující. V následujícím Grafu 12 je vymezen ke konci roku 2011 celkem 13% podíl velkých podniků na celkovém portfoliu finančních zdrojů, které ČS, a.s. jako věřitel uvolnila. Graf 11 Vývoj úvěrového portfolia České spořitelny, a.s.

300

miliardy Kč

250 200 150 100 50 0

2006

2007

2008

2009

IX/2010

Retailové úvěry

172,2

220,7

246,6

259,6

259,1

Korporátní úvěry

119,2

151,2

165

162,3

160,8

Zdroj: Vlastní práce s využitím účetní závěrky ČS a.s., k 30. 9. 2011

58

PEF MENDELU v Brně Graf 12 Struktura externího financování ČS, a.s. dle příjemců bankovních úvěrů k IX/2011

Veřejný sektor 5%

Ve lké podniky 13%

Hypotéky včetně korporátních Ostatní 1%

Spotřebitelské úvěry a kreditní karty Hypotéky včetně korporátních 41%

Mikropodniky včetně podnikatelů Velké podniky Veřejný sektor

Mikropodniky včetně podnikatelů 20%

Spotřebitelské úvěry a kreditní karty 20%

Ostatní

Zdroj: Vlastní práce s využitím účetní závěrky ČS a.s., k 30. 9. 2011

Korporátní klienti jsou hodnoceni na základě finanční síly, informací o podnikání, podnikatelském záměru a jejich úvěrové historie. Hlavním zdrojem informací jsou finanční výkazy, menší váha je kladena na tzv. soft faktory (např. vývoj daného průmyslového odvětví, závislost na dodavatelích nebo kvalita managementu). Ratingy segmentu malých podnikatelů vycházejí z podobných základů jako v případě korporátních klientů, ale do celkového hodnocení vstupuje významně i bonita vlastníka podnikání či samotného živnostníka. Dílčí závěr: Případná domněnka, že pouze na základě výkaznictví zpracovaného podle IFRS získá podnik bankovní úvěr, se nepotkává s praxí. Jsou to banky, které si, a to i nad rámec doloženého hospodaření a výsledku podniku dle IFRS, zpracovávají podle vlastních mechanismů rozbor bonity klienta. Na poskytnutí úvěru i jeho výši má významný vliv dlouholetý vztah mezi bankou a klientem a dobrá platební morálka žadatele z minulosti. Banky nejsou jen věřiteli, v rámci kapitálového trhu patří i k významným investorům. Jejich původní poslání se oproti minulosti změnilo ruku v ruce s rozvojem finančních investic a s rostoucím zájmem akcionářů rychleji znásobit zisky v co nejkratší době. Moderní systém postavený na finančním investování tak prostupuje jednotlivými ekonomikami a jako celek se projevuje právě díky globalizaci, která mu umožnila rozvinout se prostřednictvím moderních technologií.

59

PEF MENDELU v Brně

7.2 Externí financování prostřednictvím dluhopisů Díky globalizaci mohou také české společnosti získávat externí zdroje financování na zahraničních kapitálových trzích. Celkové zdroje, které získaly české společnosti na všech dluhopisových trzích od roku 2006 do roku 2009 jsou vyčísleny v Tab. 24. Tab. 24 Objem dluhopisů emitovaných rezidenty ČR na domácích i všech zahraničních kapitálových trzích v letech 2006 až 2009 (jednotky v mil. Kč) Období

Celkem

Celkem z toho v CZK

Nefinanční podniky

31.12.2009 31.12.2008 31.12.2007 31.12.2006

1 456 762,57 1 288 359,44 1 208 931,04 1 008 379,43

1 125 001,65 1 065 971,95 1 070 552,37 888 275,00

129 715,73 76 108,38 69 746,24 92 525,46

Zdroj: Vlastní práce s využitím dat ČNB

Objemy podnikových dluhopisů na BCPP jsou vyčísleny v Tab. 25. Strmě vzrůstající trend po privatizaci vyvrcholil v období boomu technologií. Prasknutí této „bubliny“ odpovídá vývoji po roce 2001. Vstup ČR do EU, rozdělení trhu v ČR, zavedení IFRS pro emitenty na hlavním dluhopisovém trhu a hypoteční krize s krizí finanční patří mezi důsledky změny vývoje po roce 2003. Vývoj je znázorněn na Grafu 13. Tab. 25 Objemy dluhopisů na BCPP v členění podle jejich druhu v mil. Kč Období

Státní

2009 2008 2007 2006 2005 2004 2003 2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993

555 196,07 616 554,16 433 280,07 538 732,06 477 300,36 588 455,54 967 091,81 1 322 380,65 1 351 850,63 354 455,80 366 899,79 227 304,43 159 533,78 24 478,24 22 668,16 7 004,02 1 243,79

Komunální

Zdroj: BCPP (2010), upraveno

32,80 194,60 748,09 81,31 293,82 1 547,74 5 650,99 7 280,68 9 474,10 8 096,84 4 535,01 3 156,93 4 968,92 3 551,07 418,10 205,17 0,00

Podnikové 14 347,68 5 156,00 8 117,62 12 648,91 13 429,94 44 814,69 62 019,32 120 933,20 189 645,54 198 963,55 198 859,66 169 555,21 112 250,90 44 270,26 22 562,07 8 468,74 578,94

Bankovní 7 375,79 9 701,24 9 931,25 11 370,47 12 487,23 35 590,24 59 402,71 119 829,21 286 216,10 360 749,02 410 439,47 284 734,74 156 054,43 70 936,04 24 115,78 3 754,36 67,79

Zástavní listy 8 759,20 11 545,30 56 781,16 36 087,89 29 729,64 22 071,57 15 939,08 25 249,82 21 193,29 36 422,35 43 295,06 2 846,33 427,57 28,72 0,00 0,00 0,00

Celkem 585 711,54 643 151,30 508 858,19 598 920,64 533 240,99 692 479,78 1 110 103,91 1 595 673,56 1 858 379,66 958 687,56 1 024 028,99 687 597,64 433 235,60 143 264,33 69 764,11 19 432,29 1 890,52

60

PEF MENDELU v Brně Graf 13 Vývoj objemu podnikových dluhopisů na BCPP v období let 1993–2009 200,0 180,0 160,0 140,0 120,0 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Miliardy Kč

0,6

8,5

22,6 44,3 112,3 169,6 198,9 199,0 189,6 120,9 62,0 44,8 13,4 12,6

8,1

5,2

14,3

Zdroj: Vlastní práce

V Tab. 26 jsou rozčleněny počty dluhopisů i objemy finančních prostředků podle toho, na jakém trhu byly emitovány. Zvyšující se trend celkových počtů emisí dluhopisů od roku 2004 (jak na trhu hlavním i volném) neodpovídal klesajícímu trendu v objemu obchodů. Tab. 26 Objem dluhopisů a počet emisí na BCPP v členění podle trhu jejich zobchodování

Rok

Celkový objem obchodů (v mld. Kč)

Hlavní trh

Vedlejší 1 trh

Volný trh

2009 585,71 561,54 X 24,17 2008 643,15 625,37 X 17,78 2007 508,86 441,22 4,39 63,25 2006 598,92 543,80 11,81 43,30 2005 533,24 484,20 14,83 34,21 2004 692,48 610,59 43,7 38,19 2003 1 110,10 1 020,16 53,15 29,79 2002 1 595,67 1 453,04 65,64 77,00 2001 1 858,38 1 641,88 91,74 124,76 2000 958,69 732,22 19,18 207,28 1999 1 024,03 785,03 2,79 236,21 1 K 1. 7. 2007 došlo ke sloučení hlavního a vedlejšího trhu. Zdroj: BCPP (2010), upraveno

Počet emisí celkem k 31.12.

Hlavní trh

Vedlejší 1 trh

Volný trh

116 121 132 110 96 79 81 74 84 94 95

36 38 41 28 27 24 27 20 28 30 30

X X X 15 15 20 20 18 14 11 3

80 83 91 67 54 35 34 36 42 53 62

61

PEF MENDELU v Brně

7.3 Externí zdroje financování z českého akciového trhu Navýšení finančních prostředků velkého rozměru je realizováno emisemi akcií na burze, přičemž nejvýznamnějším je primární úpis akcií (IPO). Takto získaný kapitál zvyšuje základní jmění podniku. Česká akciová burza vznikla v přímé souvislosti s privatizací bývalých státních podniků. Během krátkého období let 1993 až 1995 se dostalo na burzu 1 716 podniků. Přitom vznikl v Evropě ojedinělý jev, protože nebyl splněn základní předpoklad kapitálového trhu. České podniky zalistováním na akciovém trhu v důsledku kuponové privatizace žádné finanční prostředky nezískaly. Po dlouhé následující období byl zájem získávat prostřednictvím burzy prostředky pro rozvoj podniků překryt zájmem po zpeněžování podílů. Česká burza nebyla tím místem, na kterém dochází k poptávce a nabídce mezi podnikateli a investory. Zprivatizovanými podniky zahlcený akciový trh měl po dlouhá následující léta negativní vliv na institut primárních emisí v ČR. Obdobně měla na kapitálový trh vliv malá právní ochrana tehdejších drobných investorů, kteří byli z trhu vytlačováni. Vyvlastněním přišli v roce 2005 někteří minoritní vlastníci o své podíly. Základy současného stavu na kapitálovém trhu souvisejí s minulým vývojem v ČR a jsou důsledkem stále ne dostatečně rozvinutého kapitálového trhu. IPO akcií za standardní situace vypovídá nejen o vstupu podniku na burzu, ale současně od roku 2005 dokladuje skutečnost, že se tak stalo po zpřístupnění informací a otevření se investorům prostřednictví účetní závěrky zpracované podle mezinárodních účetních standardů IFRS. Níže uvedené tabulky dokladují vývoj a charakter akciového trhu v ČR v době privatizace státních podniků i minimální počet nových IPO na pražské burze po roce 2005 do současnosti. Kromě toho je z Tab. 29 zřejmé, že žádný z emitentů cenných papírů hlavního trhu po roce 2005 nemá domicil v ČR. Z výše uvedených důvodů a v souladu se zadáním DP jsou změny v narůstajícím počtu podniků vstupujících na burzu regulovanou směrnicemi EU a vyžadující pro investory a další uživatele účetní závěrku emitenta dle IFRS, zkoumány na německém akciovém trhu (viz kapitola 8) právě prostřednictvím primárních úpisů akcií IPO. Tab. 27 Báze indexu PX a kurz akcií ke dni 2. 12. 2011 Název akcie

ISIN

Kurz akcie k 2.12.2011

Redukovaný počet CP

ČEZ TELEFÓNICA C.R. KOMERČNÍ BANKA ERSTE GROUP BANK NWR UNIPETROL PHILIP MORRIS ČR VIG CETV FORTUNA PEGAS NONWOVENS

CZ0005112300 CZ0009093209 CZ0008019106 AT0000652011 GB00B42CTW68 CZ0009091500 CS0008418869 AT0000908504 BMG200452024 NL0009604859 LU0275164910

750,00 387,80 3 280,00 334,20 131,90 171,00 12 320,00 721,00 156,90 93,75 447,60

177 211 862 322 089 890 38 009 852 229 503 886 263 721 429 181 334 764 1 913 698 30 008 775 56 846 176 52 000 000 9 229 400

Redukovaná tržní kapital. v mil. Kč 132 908,9 124 906,5 124 672,3 76 700,2 34 784,9 31 008,2 23 576,8 21 636,3 8 919,2 4 875,0 4 131,1

Váha v indexu PX v % 22,45 21,10 21,06 12,96 5,88 5,24 3,98 3,65 1,51 0,82 0,70

62

PEF MENDELU v Brně

Název akcie

ISIN

KITD ORCO AAA Index PX

US4824702009 LU0122624777 NL0006033375 X

Kurz akcie k 2.12.2011 178,50 87,22 17,85 X

Redukovaný počet CP 8 334 010 14 053 866 67 757 875 X

Redukovaná tržní kapital. v mil. Kč 1 487,6 1 225,8 1 209,5 592 042,2

Váha v indexu PX v % 0,25 0,21 0,20 100,00

Zdroj: Vlastní práce s využitím dat BCPP Tab. 28 Vývoj klesajícího počtu emisí akcií na BCPP v období let 1993–2011 Rok k 31. 12. 2. 12. 2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 ~ 1997 1996 1995 1994 1993

Počet emisí celkem 26 27 25 28 32 32 39 ~ 320 1 670 1 716 1 028 971

Z toho hlavní trh

Z toho vedlejší trh

14 15 13 17 21 10 8 ~ 45 44 62 34 3

X X X X X 11 19 ~ 58 52 6 X X

Z toho volný trh 12 12 12 11 11 11 12 ~ 217 1 574 1 648 994 968

Hodnota indexu PX 888,2 1 224,8 1 117,3 858,2 1 815,1 1 588,9 1 473,0 ~ 495,3 539,6 425,9 557,2 705,2

Zdroj: Vlastní práce s využitím dat BCPP

Rok 1997 byl prvním rokem po privatizaci, kdy byl počet emisí akcií podniků na hlavním i vedlejším trhu výrazně zredukován. Ke konci roku 2011 je evidováno na akciovém trhu celkem 26 emisí, z čehož 14 je na hlavním trhu a tvoří v různém váhovém zastoupení index PX. Tab. 29 Počet nových IPO na BCPP od roku 2005 BCPP

Hlavní trh

Vedlejší trh

ISIN

Zkratka

IPO dne

Emitent upsal Kč / €

První kurz v Kč

LU0122624777 AT0000908504 LU0275164910 LU0259919230 NL0006033375 GB00B42CTW68 US4824702009 NL0009604859 BE0003878957 CZ0005123620

ORCO VIG PEGAS ECM AAA NWR KITD FORTUNA VGP E4U

1.2.2005 5.2.2005 18.12.2006 7.12.2006 24.9.2007 6.5.2008 25.1.2010 27.10.2010 29.6.2007 25.8.2011

duální kotace duální kotace 125 mil. Kč 26 mil. Kč 35 mil. Kč 1 623 mil. € duální kotace 727 mil. Kč 55 mil. Kč 94 mil. Kč

1 268,0 1 407,0 794,5 1 424,0 55,9 449,0 193,0 103,7 420,0 80,0

Kurz 2. 12. 2011 v Kč 87,2 721,0 447,6 25,5 17,9 131,9 178,5 93,8 364 72,0

Zdroj: Vlastní práce s využitím dat BCPP a PATRIA

Porovnání kurzu akcií při jejich primárním úpisu a kurzu týchž akcií ke dni 2. 12. 2011 (Tab. 29) jsou graficky zachyceny v Grafu 14. Zda byly kurzy akcií NWR,

63

PEF MENDELU v Brně

PEGAS, ORCO, VIG a ECM již při svém úpisu nadhodnoceny, by mohla prokázat jen důsledná analýza. Pokud jde o IPO samotné, klesající kurzy v prvních následujících měsících po prvotním úpisu mají negativní vliv na rozhodování následujících emitentů (podrobněji kapitola 8) cenných papírů. Graf 14 Kurzy akcií a jejich aktuální kurz z 2. 12. 2011 pro IPO z Tab. 29 1600 1400 1200

v Kč

1000 Kurz zahajovací

800

Kurz 2.12.2011

600 400 200 0 AAA

Zdroj: Vlastní práce

FORTUNA

VGP

PEGAS

VIG

64

PEF MENDELU v Brně

8 Primární úpis akcií podniků s IFRS v Německu V mezinárodním porovnání je v Německu význam akciového trhu, jako nástroje pro financování podniků, malý. Příčinou je nadprůměrná averze soukromých investorů k riziku, což se projevuje malým množstvím domácností, které vlastní akcie. Jejich počet ročně v průměru o 5,9 % klesal z původních 6,2 milionů v roce 2000 až k necelým 4,1 milionům akcionářů v roce 2007. Oproti tomu například ve Francii se ve srovnatelné době blížil počet akcionářů dvojnásobku, ve Švýcarsku směřoval až k trojnásobku. V roce 2007 dosahovala kapitalizace německého akciového trhu 57 % HDP, jak dokumentuje Tab. 30, čímž byla nižší než průměr celé EU se 79% výší kapitalizace. Tab. 30 Kapitalizace německého akciového trhu v porovnání s vybranými akciovými trhy v % k HDP ZEMĚ / ROK Německo Evropská unie Velká Británie USA Japonsko

2007

2003

2002

2000

1996

57 79 160 148 106

45 60 137 131 69

35 53 114 107 52

68 90 184 153 69

29 35 142 114 68

Zdroj: Vlastní práce s použitím dat Deutsches Aktieninstitut (DAI)

Jak již bylo dříve uvedeno v Tab. 2, k 31. 12. 2005 přijaly v Německu IFRS podniky, jejichž 768 akcií a 172 dluhopisů bylo kótováno na burze. To ale neznamená, že celkem 940 podniků vykazovalo v té době podle IFRS, protože jsou případy, že šlo o souběh obou druhů cenných papírů u téhož podniku. Vstup na burzu byl spojen převážně s velkými podniky. Zásadním kritériem pro posouzení velikosti podniku je jak v EU, tak i v Německu počet jeho zaměstnanců. Směrnicí EU z roku 2003 je za velký podnik označován ten, který má 250 a více zaměstnanců. Oproti tomu Německo vymezuje velké podniky počtem 500 a více zaměstnanců, což je rozdíl zásadního významu. Vnitřním opatřením je tak počet velkých německých podniků snížen na maximálně možné minimum. Německý institut používá pro podniky do 500 zaměstnanců společné označení KUM (Kleine und Mittel). Ty mohou v Německu vstupovat na regulovanou burzu v segmentu Entry Standard, nepožadující předkládání finančního výkaznictví dle IFRS. Odpovídající skupina emitentů cenných papírů (a další subjekty) pak od 1. 1. 2010 vyhotovuje finanční výkaznictví podle dlouho připravovaného modernizovaného účetního zákona BilMoG. Podle Vaňka (2010) jde o nejobsáhlejší reformu účetní legislativy, dle které mají účetní závěrky dosáhnout srovnatelnosti s IFRS a snížení nákladů na výkaznictví. Tato úprava, která je v Německu považována za jednoduší a srovnatelnou s IFRS7, změnila i německý Obchodní zákoník HGB. 7

Takové účetnictví vede ovládající osoba českého právního subjektu Veletrhy Brno, a.s., uvedeného mezi analyzovanými podniky v kapitole šest této DP.

65

PEF MENDELU v Brně

Na základě informací vyhotovovaných všemi plátci DPH v Německu za rok 2008 velké firmy v počtu 10 750, což je těsně nad 0,3 % všech německých obchodních společností, kterých bylo evidováno bezmála 3,2 milionů, vytvořily 63,1 % z celkového obratu cca 5,4 miliard eur. Zbytek z trhu, 99,7 %, představují malé a střední podniky. Kapitalizace velkých podniků, jak je patrné z Grafu 15, je za celé dvanáctileté období vykazována průběžně ve stabilní výši – od 24,9 % v roce 1997 až po 27,6 % v roce 2008. Naopak ve srovnatelném období u malých a středních podniků kapitalizace pravidelně každý rok rostla od počátečních 6,0 % v roce 1997 až po 19,2 % v roce 2008.8 Tento trend je odrazem dvou skutečností. Velké firmy nad 500 zaměstnanců jsou již stabilizované a střední firmy jsou více než z jedné poloviny řízeny jako rodinné firmy hlavním akcionářem. Byly to právě firmy rodinného charakteru, které se v počátku krizového období od roku 2008 podílely na stabilizaci hospodářského vývoje Německa. Je to jeden z významných rozdílů v řízení podniků a jejich struktuře oproti ČR. Graf 15 Vývoj kapitalizace velkých podniků a podniků typu MSP v Německu za období 1997–2008 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

MSP

6,0

7,2

8,1

9,2

9,9

11,3

12,9 14,8 16,6 17,4 17,8 19,2

VELKÉ

24,9 25,8 26,3 25,4 26,1 27,3

26,8 27,4 27,8 28,1 28,0 27,6

Zdroj: Vlastní práce s využitím dat IfM Bonn

Počet nových společností, které od roku 2005 do roku 2010 vstoupily na hlavní burzu v Německu (s regulací EU) a povinně sestavují finanční účetnictví dle IFRS, znázorňuje Graf 16. Pro porovnání je navíc v tomtéž grafu zachycen vývoj ve Velké Británii a EU. Dodržování evropských regulačních pravidel, mezinárodních účetních standardů, úplná otevřenost vůči investorům, maximální transparentnost a další, patří mezi požadavky kladené na emitenta před zařazením jeho cenného papíru do 8

Ze skupiny KUM je 95 % firem rodinného typu a převažuje u nich řízení firmy majoritním vlastníkem.

66

PEF MENDELU v Brně

segmentu Premium nebo Standard, kterým odpovídají akciové indexy DAX, M-DAX, S-DAX, Tech-DAX. Akcie v nich zahrnuté jsou dostupné i všem zahraničním investorům. Pro německé akcie je referenčním trhem Frankfurter Wertpapierboerse (FWB), která z trhu všech německých akcií vykazuje 97% podíl. Domácí akcie jsou obchodovány od roku 1997 na elektronickém trhu, naopak dluhopisy převážně na obchodním parketu. Obchoduje se v několika segmentech, nejvýznamnější jsou výše již uvedeny. Jak je vyznačeno na Grafu 16, v roce 2008 a 2009 způsobila hypoteční krize výrazný propad primárních emisí akcií na trzích regulovaných směrnicemi EU, vyžadujícími finanční výkaznictví IFRS. Situace se začala zlepšovat až v roce 2010. Graf dále potvrzuje, že na burze v Londýně bylo každoročně emitováno více IPO než v Německu. Graf 16 Meziroční nárůst společností, které se vstupem na burzu zveřejnily závěrku dle IFRS

400 378 350 331

počet IPO

300 250 200

214

150 100

115 97 41

0

41 38

50

28

19 2005

130

99 38 2

2006

∑IPO dle IFRS v GB

Zdroj: Vlastní práce s využitím dat PwC

2007

2008

∑IPO dle IFRS v Německu

9 2009

52 1

10 2010

∑IPO dle IFRS v EU

67

PEF MENDELU v Brně

Graf 17 Počet nových podniků vykazujících při vstupu na burzu dle IFRS a dle národních účetních předpisů 350

60 325 311

50

51

počet IPO v GB

250

38 200

40

220 34

150

30

28 19 97

100

20

99 13

69 50

10

41

10 52

0

2

4 2005

2006

2007

2008

16 2009 1

počet IPO v Německu

300

NUTNOST IFRS v GB

BEZ nutnosti IFRS v GB

NUTNOST IFRS v Německu BEZ nutnosti IFRS v Německu

0 2010

Zdroj: Vlastní práce s využitím dat PwC

Oranžová a černá křivka v Grafu 17 znázorňuje počet nových firem, které vstoupily na burzu v Německu. Přitom pouze emitenti odpovídající oranžové linii sestavovali účetní výkaznictví podle IFRS (případně dle GAAP na úrovni IFRS, uvedených v Tab. 6). Za celé sledované období, kromě roku 2005, byl počet primárních emisí akcií vyšší na vedlejším trhu regulovaném německými zákony a nevyžadujícím výkaznictví dle IFRS. Počet primárních emisí na hlavním akciovém trhu v GB, při nichž emitenti akciových titulů museli předkládat finanční výkaznictví dle IFRS, byl v celém sledovaném období rovněž nižší než počet emitentů, kteří tuto povinnost na vedlejším regulovaném akciovém trhu GB neměli. V celé Evropě došlo od počátku roku 2011 do 1. poloviny roku 2011 celkem ke 134 prvotním veřejným nabídkám akcií obchodních společností, což představovalo přesun 13 366 mil. € od investorů k emitentům. Téměř 80 % těchto externích zdrojů bylo získáno úpisem akcií v Londýně. Ve Frankfurtu nad Mohanem, druhém nejvýznamnějším burzovním centru Evropy, bylo od počátku roku 2011 do 1. poloviny roku 2011 celkově kótováno 6 společností, které úpisem získaly 959 mil. €. (viz Tab. 31).

68

PEF MENDELU v Brně

Graf 18 Objemy IPO na vybraných burzách v období let 2005–2010 v mil. € v členění dle typu závěrek 100 000

∑ úpisu akcií GB (IFRS)

90 000 80 000

∑ úpisu akcií Německa (IFRS)

miliony eur

70 000 60 000

∑ úpisu akcií GB – dle národních ÚP

50 000 40 000

∑ úpisu akcií Německa – dle národních ÚP

30 000 20 000

∑∑ úpisu všech akcií v EU

10 000 0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj: Vlastní práce s využitím dat PwC

Výše uvedený Graf 18 je komparací celkového objemu finančních zdrojů, které obchodní společnosti od investorů získali na burze v Německu, Velké Británii a celkově v EU. Podstatnějším je však skutečnost, že na těch akciových trzích, které vyžadují finanční účetnictví emitentů cenných papírů dle IFRS, investoři své volné peněžní prostředky investují ve vyšším objemu, než na trzích neregulovaných směrnicemi EU a nevyžadujících sestavování finančních výkazů v souladu s IFRS. Přestože počet emitentů na vedlejších trzích je vyšší než na burzách hlavních, z celkového pohledu získávají od investorů podstatně nižší objem finančních prostředků. Konkrétně – černá linie grafu za Německo téměř splývá s osou „x“. Proto lze konstatovat, že investoři na základě širšího rozsahu a kvality informací z účetních závěrek sestavených dle IFRS v celém období let 2005–2010 přednostně investovali volné peněžní prostředky při IPO v Německu i ve Velké Británii na hlavních burzách a nikoliv na burzách, kde emitent informuje o finančním vývoji společnosti na základě národních účetních postupů. Tab. 31 Objem nově získaného externího kapitálu prostřednicím úpisu akcií na burze v Německu Německo

2005

2006

2007

2008

2009

2010

06. 2011

IPO mil.€ IPO mil.€ IPO mil.€ IPO mil.€ IPO mil.€ IPO mil.€ IPO mil.€ S IFRS

19 3 515

51

34

719

20

2

324

1

48

10 2 297

5

948

1

11

6

959

10

6

4

5

13

116

0

53

48

151

50

23 3 542 89 6 997 62 6 754 189 Zdroj: Vlastní práce s využitím dat PwC

330

58

101

Celkem

27

28 6 734

177

Bez IFRS

4

38 6 278

174 2 463

69

PEF MENDELU v Brně

Prostřednictvím nových primárních úpisů v segmentech Prime a Standard lze nejlépe posoudit každoroční změnu v počtu společností, které prokazatelně sestavují finanční výkaznictví v souladu s IFRS. V Tab. 31 jsou uvedeny i primární úpisy v segmentu Entry Standard a prvotní úpisy typu amerických „penny akcií“, realizovaných v souladu s národními účetními postupy. Na základě údajů Tab. 31 a Grafu 18 lze konstatovat, že výrazně vyšší objem volných finančních prostředků přesouvají investoři k podnikům na těch trzích, kde je požadováno zveřejňování účetní závěrky v souladu s IFRS. Tato vazba je prokázána jak v Německu, tak i v GB, což vede oprávněně k předpokladu, že tento vztah platí všeobecně. Graf 19 Externí zdroje financování z úpisu akcií na kapitálovém trhu v Německu (2005–06.2011) 6 997 89

6 754 62

7 000 6 000 3 542 23

5 000 4 000

2 413 23

∑ mil. €

3 000 2 000

330 189

1 000

959 36

101 58

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

06.2011

Zdroj: Vlastní práce s využitím dat PwC

Vlivem finanční krize a slabých hospodářských výsledků musela být řada IPO v Německu i Evropě odložena. Na Grafu 19 je v časové řadě od roku 2005 do června 2011 zpřehledněn (červeně) vývoj v celkovém počtu primárních emisí akcií, objemy upsaných prostředků a výrazný propad v letech 2008 a 2009, kdy se naplno projevil vliv hypoteční krize. Stav v letech 2010 a 2011 je potvrzením dluhové a finanční krize v Evropě. Hlavní německý akciový index DAX, v němž jsou zařazeny nadnárodní korporace a významné podniky, vlivem dluhové a finanční krize výrazně poklesl. Koncem října 2011 ztratil dalších 17 % své hodnoty.

70

PEF MENDELU v Brně Obr. 4 Korelace indexu DAX s indexem volatility a s indexem cenového vývoje IPO

Poznámka: černě – VDAX (index volatility); modře – index DAX, osa x: vývoj kurzu po IPO Zdroj: Kaserer (2011)

Vysoká volatilita na akciových trzích koreluje s nízkou hodnotou akcií, což se negativně projevuje na počtu nových nabídek IPO akcií pro investory. Indikátor měřící zvyšující či klesající kurz akcií kótovaných v nejbližší minulosti (Obr. 4), koreluje s rozhodováním emitentů načasovat IPO na období, ve kterém se zvýší předpoklady pro úspěšnost plánované emise akcií. Následující vývoj kurzu akcie je nevyzpytatelný. V Tab. 32 jsou uvedeny akcie podniků kótovaných v roce 2005 a 2006, které k 21. 4. 2011 téměř pozbyly hodnotu. Tab. 32 Německé akcie s významným propadem do 3 let po IPO (z období let 2005–2006) Obchodní společnost

Akcie na burze od

Úpis akcií v rozmezí €

Emitent upsal v mil. €

10TacleStudios EutexEuop LipoNova AbwicklBiogs

22.6.2006 1.12.2005 26.10.2006 24.5.2006

11,75–13,5 10,0–12,0 29,0–33,0 28,0–34,0

Conergy

17.3.2005

Sunline Endor Thielert

20.10.2005 27.6.2006 17.11.2005

Stav k 21.4.2011 Kurz

Změna v%

0,778 0,787 0,317 2,300

0,03 0,03 0,10 0,16

-99,74 -99,71 -99,67 -99,39

48,0–54,0

4,500

0,38

-99,30

5,30 8,5–11,5 12,4–14,0

1,700 0,120 11,490

0,08 0,40 0,60

-98,42 -95,56 -95,56

Významný propad r. 2008 r. 2008 r. 2007 2007/2008 r. 2006, 2007, 2008 2007/2008 r. 2006 2007/2008

Zdroj: Vlastní práce s využitím dat platformy Onvista

Naopak v Tab. 33 jsou uvedeny akcie, které oproti primárnímu úpisu v letech 2005 a 2006 svou kurzovní hodnotu ke dni 21. 4. 2011 znásobily.

71

PEF MENDELU v Brně Tab. 33 Německé akcie s významným zhodnocením do 3 let po IPO (z období let 2005–2006)

Obchodní společnost

Akcie na burze od

Úpis akcií v rozmezí €

Emitent upsal v mil. €

Stav k 21.4.2011 Kurz

Změna v%

12.10.2006

2,0

1,150

7,45

272,50

14.8.2006 1.11.2005 22.9.2006

10,0 3,2–3,6 19,0–22,0

1,000 20,150 0,975

28,00 8,07 47,33

180,00 152,19 149,11

6.6.2005

19,0–22,0

35,650

51,11

143,38

Datagroup IT Bauer

14.9.2006 4.7.2006

3,2 16,5–21,5

5,600 17,131

6,91 35,95

115,94 114,60

Frogster Interact

10.2.2006

12,0–13,5

0,375

28,28

109,48

Wacker Chemie

10.4.2006

70,0–80,0

14,993

161,50

101,88

26.10.2006

33,0–45,0

1,132

70,99

97,19

TradeGatte Kofler En Pow Jerini Manz Automat MTU Aero

Delticom

Významný nárůst r.2006, 2009, 2011 r. 2010 r.2009, 2010 r.2007 r.2007, 2009, 2010 r.2010, 2011 r.2007, 2008 r.2006, 2009, 2010 r.2007, 2009, 2010 r.2009, 2010

Zdroj: Vlastní práce s využitím dat platformy Onvista

Z celkového objemu kapitálu, který byl na burzách v EU zobchodován, zaujímalo Německo v letech 2009 i 2010 třetí pozici mezi státy EU. V roce 2009 se v Německu zobchodovalo 18 % z celkových 8 756 bilionů € a v roce 2010 pak 16 % z celkových 6 654 bilionů €. V rámci Evropy došlo v letech 2008 a 2009 k největšímu poklesu primárních úpisů akcií, stejně tak jako i objemů, na největší evropské burze v Londýně. Jak je vidět z Grafu 18 v roce 2010 se situace na kapitálových trzích všeobecně zlepšila. Země anglosaského typu nabízejí nefinančním podnikům širší spektrum možností financování, protože kapitál spravovaný bankami je na nižší úrovni. Německo přináleží ke střednímu pásmu (viz Obr. 5), u kterého převažuje konzervativní způsob financování bankami. Naopak GB je na obrázku v pásmu těch zemí, kde konzervativní způsob financování nepřevažuje. Tuto skutečnost potvrzují i rozdílné úrovně objemů prvotních úpisů akcií v Německu a GB, uvedené za období let 2005–2010 v předcházejícím textu této kapitoly diplomové práce.

PEF MENDELU v Brně

72

Obr. 5 Relativní význam vybraných institucí finančního sektoru

Zdroj: Nývltová a Režňáková (2007)

Dílčí závěr: V Německu dosud převládá konzervativní přístup k financování podniků. V mezinárodním porovnání je význam akciového trhu, jako nástroje pro financování podniků, malý. Německo vymezuje na rozdíl od EU velké podniky počtem 500 a více zaměstnanců. Vnitřním opatřením je tak počet velkých německých podniků snížen na maximálně možné minimum. Burza v segmentu Entry Standard nepožaduje předkládání finančního výkaznictví dle IFRS. Od 1. 1. 2010 je v platnosti modernizovaný účetní zákon BilMoG, dle kterého mají účetní závěrky dosahovat srovnatelnosti s IFRS a podnikům má snížit náklady na výkaznictví. Na burze v segmentu Prime a Standard získávají podniky výrazně vyšší objem finančních prostředků než v segmentu Entry Standard. Je tomu tak proto, že investoři přesouvají své volné finanční zdroje především ve prospěch těch podniků, jejichž účetní závěrky jsou zveřejněny v souladu s IFRS a nikoliv podle národní úpravy, která je charakteristická pro segment Entry Standard. Analogický vývoj platí i na burze ve Velké Británii, která je charakteristická moderním způsobem získávání externích finančních zdrojů.

PEF MENDELU v Brně

73

9 Diskuse Globalizace trhů si vyžádala sjednocení postupů v posuzování finanční pozice firem kótovaných na kapitálových trzích a firem, které na burzu nově vstupují a poptávají volné finanční prostředky investorů. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 jsou standardy IFRS harmonizačním nástrojem evropského účetnictví a od počátku roku 2005 jsou závazné pro podniky kótované na regulovaných kapitálových trzích (hlavních) ve všech zemích EU. Obecně platné principy IFRS vycházejí z koncepčního rámce (viz kapitola 4). Kompletní účetní závěrka obsahuje: rozvahu, výsledovku, výkaz o změnách ve vlastním kapitálu, výkaz peněžních toků, přílohu s vysvětlujícími komentáři, popisem zvolených účetních pravidel a dalších důležitých skutečností. Vypovídací schopnost účetní závěrky ovlivňuje zvolený způsob oceňování vykázaných položek, prvotní nebo následné ocenění aktiv a závazků. Oceňování má dopad jak na vlastní kapitál a náklady, tak i na celkový hospodářský výsledek podniku. Účetní závěrka je nejdůležitějším výstupem finančního výkaznictví. Rozvaha je zdrojem informací o finanční situaci podniku a byla základním zdrojem čerpání údajů použitých v praktické části DP. Ta zkoumala u vzorku 28 obchodních společností Brna-města a Brna-venkova (Tab. 12), což je 22 % všech těch společností v této oblasti, které vyhovují kritériu velikosti podniku s 250–999 zaměstnanci, způsob jejich výkaznictví (IFRS, ČÚP) i strukturu a objem cizích zdrojů financování dlouhodobého charakteru (Tab. 13, 15, 17 a 18). Z celkového počtu zkoumaných podniků pouze dvě společnosti (7,14 %) vykazují závěrky podle IFRS (Tab. 13, 14, Graf 1, 2), což naznačuje, že podniky dobrovolně na IFRS nepřecházejí. Důvody mohou být v časově, organizačně i finančně náročném přechodu na IFRS, který vyžaduje projekční plán, který obvykle vyžaduje vypracování projektu konverze celé struktury a řízení podniku včetně jeho informační technologie. Náročnost takového projektu se odvíjí od velikosti podniku a složitosti jeho struktury. V oblasti účetnictví taková konverze hospodářského výsledku vypracovaného podle ČÚP na koncepci podle IFRS spočívá v podrobném rozpracování účetních výkazů, zůstatkových účtů a všech transakcí podniku (Obr. 1, 2, 3). Ne všechny položky a transakce přecházejí do IFRS, některé položky a transakce je naopak nutno dodatečně začlenit. Poměrové ukazatele, které jsou v práci užívány ve finanční analýze podniku jako míra zadlužení (Tab. 18 a Graf 7), ukázaly, že podniky sestavující účetní závěrku v souladu s ČÚP (39,28 % z vybraného vzorku podniků) měly průměrně za každý jednotlivý rok nižší objemy celkových bankovních úvěrů než dva podniky vykazující podle IFRS. Ještě více než míra zadlužení poklesl u podniků vykazujících dle ČÚP ukazatel podílu dlouhodobých cizích zdrojů k celkovým cizím zdrojům. Tyto podniky měly ve skladbě cizích zdrojů průměrně 3,7 × nižší podíl dlouhodobých cizích zdrojů oproti podnikům vykazujících dle IFRS a převažovaly u nich zdroje

PEF MENDELU v Brně

74

krátkodobé. Přitom zdroje krátkodobé neumožňují podnikům přiměřený rozvoj a tudíž ani využití potenciálu globalizovaného trhu. Nejvyšší hodnoty cizích zdrojů financování byly zaznamenány v roce 2005, v době zavedení IFRS. Naopak nejnižších hodnot bylo dosaženo v roce 2009, přičemž u podniků vykazujících dle IFRS šlo o markantní propad cizích zdrojů financování. Na první pohled by se zdálo, že se naplno projevil vliv finanční krize. Analýza skladby dlouhodobých cizích zdrojů však odhalila, že u firem vykazujících v souladu s IFRS tento ukazatel ovlivnilo splacení dluhopisu firmou Home Credit a.s. (Graf 1, 3, 4 a Tab. 13). Za účelem zjištění případné statistické významnosti vlivu dvou různých účetních systémů na získávání dlouhodobých finančních zdrojů byl testován vybraný soubor náhodných normálních veličin. Testem byla potvrzena platnost pracovní hypotézy, že forma vedení účetního výkaznictví a způsob sestavování účetní závěrky má vliv na velikost dlouhodobých cizích zdrojů. Na grafech zobrazené rozdílné objemy cizích zdrojů financování jsou proto u zkoumaného vzorku podniků dostatečným potvrzením rozdílů mezi oběma účetními systémy. Komparované výsledky dále potvrzují, že ze skupiny 13 podniků bylo 85 % závislých na bankovním úvěrování. Ochota finančních domů poskytovat úvěry však s postupem času klesá. Dokladuje to i vývoj objemu bankovních úvěrů ČS, a.s. poskytovaných velkým podnikům, který od roku 2007 v podstatě stagnoval (Graf 11) a ke konci roku 2010 tvořil pouhých 13 % portfolia spořitelny (Graf 12). Na zdroje z kapitálového trhu spoléhá zanedbatelné procento podniků. Neutěšený vývoj byl po celé sledované období i na českém regulovaném akciovém trhu (Tab. 25, 26, 27 a Graf 13). V poslední části DP byl zkoumán počet podniků kótovaných nově v rámci primárních úpisů na burze v Německu, kde dosud převažuje konzervativní přístup k financování podniků (Tab. 30, Obr. 5). Vlivem hypoteční a následně finanční krize počet IPO výrazně od roku 2008 klesl, stejně tak jako objem finančních prostředků upsaných emitenty cenných papírů při vstupu na burzu. Za celé sledované období získali emitenti na hlavním regulovaném trhu a současně sestavující finanční výkaznictví podle IFRS výrazně vyšší externí zdroje než ti emitenti, kteří mohli účetní závěrky sestavovat jen dle národní účetní úpravy (Tab. 31, Graf 16, 17, 18). Tento trend koresponduje se stavem na rozvinutém kapitálovém trhu ve Velké Británii (Graf 16, 17, 18). Za sledované období (2005–2011) bylo na hlavním regulovaném akciovém trhu v Německu upsáno v průměru 20 × více prostředků než na akciovém trhu nevyžadujícím IFRS. Je zcela logické, že investoři pro svá rozhodnutí o uvolnění kapitálu používají účetní závěrky v rámci globalizovaného světa srovnatelné a srozumitelné, což v Německu a EU zajišťuje právě závěrka dle IFRS.

PEF MENDELU v Brně

75

10 Závěr Ekonomika České republiky je plně otevřenou, avšak malou ekonomikou, přímo závislou především na vývoji situace v Německu a nepřímo i na vývoji v celém světě. Celková struktura v rozdělení podniků dle jejich velikosti je v podstatě od roku 2005 v ČR ustálena. Akvizice se staly v posledních letech spíše výjimkou. Restrukturalizace podniků, považované dříve za formu předznamenávající možný vstup na burzu současně s přechodem firmy na výkaznictví IFRS, prakticky počátkem hypoteční krize ustaly. V této diplomové práci jsem v souladu se zvoleným cílem a metodikou prokázala, že:  velké podniky v České republice, sestavující finanční výkaznictví podle IFRS, získávají od věřitelů a investorů vyšší objem externích zdrojů financování a zvláště pak dlouhodobých zdrojů financování pro rozvoj podniku než ty velké firmy, které vyhotovují účetnictví v souladu s ČÚP,  emitenti při primárním úpisu cenných papírů na regulovaném hlavním akciovém trhu Německa, sestavující a zveřejňující účetní závěrku dle IFRS, získávají od investorů vyšší objem dlouhodobých cizích zdrojů financování než ti emitenti, kteří vstupují na trhy, požadující sestavení a zveřejnění účetní závěrky jen dle národních účetních předpisů,  pracovní hypotéza „Forma vedení účetního výkaznictví a způsob sestavování závěrky má vliv na velikost dlouhodobých cizích zdrojů“, byla na hladině statistické významnosti 1 % přijata, proto jsem mohla oprávněně kvantifikovat zjištěné rozdíly objemů dlouhodobých cizích zdrojů financování mezi podniky se závěrkami dle IFRS a se závěrkami dle ČÚP na základě grafického vyjádření hodnot ze sestavených tabulek, obsažených v této DP. Po vyhodnocení dosažených poznatků v diplomové práci bych doporučila přechod podniku sestavujícího účetnictví v souladu s ČÚP na sestavování finančního výkaznictví podle IFRS jen těm podnikům, které mají v plánu současně s konverzí účetnictví vstoupit také na burzu. Vysoké finanční a jiné náklady z titulu přechodu na IFRS by v tomto případě mohly být kompenzovány budoucími příjmy z úpisů akcií. Předpokladem úspěšného vstupu na burzu je splnění mnoha podmínek, například druh činnosti, stabilita na trhu, zcela inovativní prvek (např. technologie, know-how, produkt) zaručující expanzi podniku a budoucí zisky pro investory. Podnikům, které neplánují vstup na burzu, výkaznictví IFRS nedoporučuji pro vysoké finanční, časové, organizační a další náklady, které by byly vyšší než potenciální přínos z přechodu na výkaznictví v souladu s IFRS. Domnívám se, že velkým podnikům na burze dosud nekótovaným, by mělo být umožněno používat IFRS jen v rozsahu platnosti pro „malé a střední podniky“.

PEF MENDELU v Brně

76

11 Literatura Monografie BARTHÉLEMY, F, WILLEN, B.-U. Handbuch IFRS : Vom Projektplan bis zur erfolgreichen Umsetzung am Beispiel SAP R/3. 2. vyd. München: Haufe, 2005. 624 s. ISBN 978-3-448-06772-9. BOHUŠOVÁ, H. Harmonizace účetnictví a aplikace IAS/IFRS : vybrané IAS/IFRS v podmínkách českých podniků. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008. 307 s. ISBN 978-80-7357-366-9. BUDÍKOVÁ, M, MIKOLÁŠ, Š., OSECKÝ, P. Popisná statistika. 4. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 48 s. ISBN 978-80-210-4246-9. DELOITTE. IFRS do kapsy 2007 – Průvodce mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Praha: KAČR, 2007. 96 s. DVOŘÁKOVÁ, D. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 329 s. ISBN 978-80-251-1950-1. EPSTEIN, B. J., JERMAKOWICZ, E. K. IFRS policies and procedures. 1. vyd. Hoboken, New Jersey: John Wiley & Sons, 2008. 469 s. ISBN: 978-0-471-69958-3. FICBAUER, J., FICBAUER, D. Mezinárodní účetní standardy a daňové systémy. 4. vyd. Ostrava: Key Publishing, 2011. 164 s. ISBN 978-80-7418-104-7. INTERNATIONAL ACCOUNTING STANDARDS BOARD. A guide through International Financial Reporting Standards (IFRSs) 2008 : including the full text of the Standards and Interpretations and accompanying documents issued by the International Accounting Standards Board as approved at 1 July 2008 : with extensive cross-references and other annotation. London: International Accounting Standards Committee Foundation, 2008. 2827 s. ISBN: 978-1905590-68-1. JÍLEK, J., SVOBODOVÁ, J. Účetnictví podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) 2011. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 432 s. ISBN 978-80-247-3427-9. KARPÍŠEK, Z. Matematika IV : statistika a pravděpodobnost. 3. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. 170 s. ISBN 978-80-214-3380-9. KONEČNÝ, M. Finanční analýza a plánování. 1. vyd. Brno: Zdeněk Novotný, 2006. 83 s. ISBN 80-7355-061-X. KOVANICOVÁ, D. Finanční účetnictví : světový koncept IFRS/IAS. 5. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2005. 526 s. ISBN 80-7273-129-7. KRUPOVÁ, L. IFRS : mezinárodní standardy účetního výkaznictví : [aplikace v podnikové praxi : stav k 1.1.2009]. 1. vyd. Praha: VOX, 2009. 804 s. ISBN 978-80-86324-76-0. MEJZLÍK, L. Účetní informační systémy: využití informačních a komunikačních technologií v účetnictví. 1. vyd. Praha: Economica, 2006. 173 s. ISBN 978-80-24511-36-8.

PEF MENDELU v Brně

77

MELVILLE, A. International Financial Reporting. A Practical Guide. 1. vyd. Gosport: Ashford Colour Press Ltd, 2008. 477 s. ISBN 978-0-273-70872-8. MLÁDEK, R. Postupy účtování podle IFRS : IFRS policies and procedures. 1. vyd. Praha: Leges, 2009. 351 s. ISBN 978-80-87212-13-4. MUELLER, G., GERNON, H., MEEK, G. Accounting : An international perspective. 4. vyd. Chicago: Irwin, 1997. 215 s. ISBN 978-00-711-8116-4. NÝVLTOVÁ, R., REŽŇÁKOVÁ, M. Mezinárodní kapitálové trhy : zdroj financování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 222 s. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-1922-1. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera – finanční analýza v řízení firmy. 2. vyd. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8. ŠRÁMKOVÁ, A., JANOUŠKOVÁ, M. IAS/IFRS : mezinárodní standardy účetního výkaznictví. Praha: Institut Svazu účetních, 2004. 291 s. ISBN 80-86716-09-0. VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. VANĚK, M. Německé účetní právo v české praxi. 3. vyd. Praha: Leges, 2010. 128 s. ISBN: 978-8087212-52-3.

Elektronické zdroje Bundesgesetzblatt [online]. Gesetz zur Modernisierung des Bilanzrechts (Bilanzrechtsmodernisierungsgesetz – BilMoG). 2009 [cit. 2011-10-17]. Dostupné z WWW: . Burza cenných papírů Praha [online]. Báze indexu PX. 2011 [cit. 2011-12-02]. Dostupné z WWW: < http://www.bcpp.cz/Statistika/Burzovni-Indexy/>. Burza cenných papírů Praha [online]. Ročenka 2009. 2010 [cit. 2011-09-27]. Dostupné z WWW: . Česká národní banka [online]. Klientské úvěry podle sektorového hlediska (Kč). 2011 [cit. 2011-10-27]. Dostupné z WWW: . Česká spořitelna [online]. Konsolidované výsledky za rok 2010. 25. 2. 2011 [cit. 2011-10-11]. Dostupné z WWW: . Česká spořitelna [online]. Konsolidované výsledky za 1. – 3. čtvrtletí 2011. 28. 10. 2011 [cit. 2011-11-11]. Dostupné z WWW: .

PEF MENDELU v Brně

78

Deutsches Aktieninstitut [online]. Was ist neu unsere themen anlegerinfo statistiken. 2011 [cit. 2011-10-08]. Dostupné z WWW: . EUR-Lex [online]. Zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o provádění nařízení (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů. 24. 4. 2008 [cit. 2011-07-12]. Dostupné z WWW: . Evropská komise [online]. Zpráva pro Evropský výbor pro cenné papíry a Evropský parlament o sbližování mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a všeobecně uznávaných účetních zásad (GAAP) jednotlivých třetích zemí. 4. 6. 2010 [cit. 2011-06-21]. Dostupné z WWW: . GREGÁSOVÁ, H. IFRS koutek. Nový IFRS 9 – Finanční nástroje. IASB dokončí první fázi finančních nástrojů účetní reformy. TACOMA [online]. 5. 1. 2010 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW: . GRIMSBY, G., GRÜNFELD L. A. Debt Financing and Financial Stability in Norwegian Private Equity. MENON Business Economics [online]. June 2009 [cit. 2011-12-20]. Dostupné z WWW: . HBI CZ, s.r.o. [online]. On-line databáze firem. 2011 [cit. 2011-07-08]. Dostupné z WWW: . HOFSTEDE, G. Hofstede's Culture Dimensions: An Independent Validation Using Rokeach's Value Survey. SAGE Publications [online]. December 1984 [cit. 2011-03-10]. Dostupné z WWW: < http://jcc.sagepub.com/content/15/4/417.full>. IfM Bonn [online]. Statistik. 2011 [cit. 2011-11-21]. Dostupné z WWW: . KASERER, CH. Seit August ist die IPO-Aktivität zum Erliegen gekommen. Die letzten IPOs gab es im Juli, die momentan gut gefüllte IPO-Pipeline befindet sich in der Warteschleife. Börse Frankfurt [online]. 21. 11. 2011 [cit. 2011-12-07]. Dostupné z WWW: . Komora auditorů České republiky [online]. IFRS a IFRIC dosud neschválené EU. 14. 10. 2010 [cit. 2011-03-11]. Dostupné z WWW: . Komora auditorů České republiky [online]. Novela zákona o účetnictví a prováděcích právních předpisů. 2010 [cit. 2011-08-11]. Dostupné z WWW: . Komora auditorů České republiky [online]. Překlady textů Mezinárodních standardů účetního výkaznictví upravených právem EU. 14. 10. 2010 [cit. 2011-03-11]. Dostupné z WWW: .

79

PEF MENDELU v Brně

Obchodní rejstřík a Sbírka listin. [online]. Účetní závěrky firem. 2011 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z WWW: . Onvista [online]. Kurse .

&

Märkte.

2011

[cit. 2011-12-14].

Dostupné

z WWW:

Onvista [online]. Kurse .

&

Märkte.

2011

[cit. 2011-12-14].

Dostupné

z WWW:

OTRUSINOVÁ, M. Příloha - součást účetní závěrky sestavené dle IAS/IFRS [online]. 1. 4. 2008 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z WWW: . Patria [online]. Akcie a fondy. Akcie online. ČR. Akcie historie. Detail akcie. 2011 [cit. 2011-12-02]. Dostupné z WWW: . PricewaterhouseCoopers [online]. Jak zvládnout přechod na Mezinárodní standardy účetního výkaznictví?Jak tato změna ovlivní vaši společnost? 2010 [cit. 2011-05-15]. Dostupné z WWW: . PricewaterhouseCoopers [online]. Stále málo firem ve střední Evropě si plánuje na svůj růst půjčit, ukázaly průzkumy PwC mezi českými a slovenskými generálními řediteli. 27. 6. 2011 [cit. 2011-07-08]. Dostupné z WWW: . PricewaterhouseCoopers [online]. IPO Watch Europe: Review of 2005. March 2006 [cit. 2011-11-14]. Dostupné z WWW: . PricewaterhouseCoopers [online]. IPO Watch Europe: Review of 2006. 2007 [cit. 2011-11-14]. Dostupné z WWW: . PricewaterhouseCoopers [online]. IPO Watch Europe – Review of 2007. February 2008 [cit. 2011-11-14]. Dostupné z WWW: . PricewaterhouseCoopers [online]. IPO Watch Europe. Review of 2008. 2009 [cit. 2011-11-14]. Dostupné z WWW: . PricewaterhouseCoopers [online]. IPO Watch Europe. Review of 2010. 2011 [cit. 2011-11-14]. Dostupné z WWW: .

PEF MENDELU v Brně

80

Český statistický úřad [online]. Ekonomické subjekty podle počtu pracovníků (ORG9010UC). 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. Ekonomické subjekty podle počtu pracovníků (ORG9010UC). 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. Ekonomické subjekty podle počtu pracovníků (ORG9010UC). 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad [online]. Ekonomické subjekty podle počtu pracovníků (ORG9010UC). 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné z WWW: .

PEF MENDELU v Brně

81

A Seznam grafů Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8 Graf Graf Graf Graf

9 10 11 12

Graf 13 Graf 14 Graf 15 Graf 16 Graf 17 Graf 18 Graf 19

Externí zdroje Home Credit a.s. dle závěrek IFRS v letech 2005–2010 .......... 42 Externí zdroje firmy ALTA Invest, a.s. dle závěrek IFRS z let 2005–2010 ..... 44 Externí zdroje financování u odlišně zaměřených subjektů (závěrky IFRS) ........................................................................................................ 45 Komparace úrovně a skladby dlouhodobých zdrojů financování subjektů (závěrky IFRS) ........................................................................................................ 45 Průměrná míra zadlužení za období 2005–2010 dle závěrek IFRS................. 46 Komparace koeficientů dlouhodobých úvěrů 11 podniků dle závěrek ČÚP ........................................................................................................... 48 Komparace celkových bankovních úvěrů 11 podniků dle závěrek ČÚP ...... 49 Procentuelní vyjádření podílu DCZ na celkových CZ v letech 2005–2010 ze vzorku v ČR ....................................................................................................... 51 Převažující druhy financování podniků v roce 2011 v ČR a na Slovensku .. 55 Vývoj bankovních úvěrů nefinančních podniků z dlouhodobého hlediska 56 Vývoj úvěrového portfolia České spořitelny, a.s. ............................................. 57 Struktura externího financování ČS, a.s. dle příjemců bankovních úvěrů k IX/2011 ...................................................................................................... 58 Vývoj objemu podnikových dluhopisů na BCPP v období let 1993–2009 .... 60 Kurzy akcií a jejich aktuální kurz z 2. 12. 2011 pro IPO z Tab. 29 .................. 63 Vývoj kapitalizace velkých podniků a podniků typu MSP v Německu za období 1997–2008 .............................................................................................. 65 Meziroční nárůst společností, které se vstupem na burzu zveřejnily závěrku dle IFRS .................................................................................................... 66 Počet nových podniků vykazujících při vstupu na burzu dle IFRS a dle národních účetních předpisů ..................................................................... 67 Objemy IPO na vybraných burzách v období let 2005–2010 v mil. € v členění dle typu závěrek.................................................................................... 68 Externí zdroje financování z úpisu akcií na kapitálovém trhu v Německu (2005–06.2011) ........................................................................................................ 69

PEF MENDELU v Brně

82

B Seznam obrázků Obr. Obr. Obr. Obr.

1 2 3 4

Obr. 5

Konverze hospod. výsledku z ČÚP na IFRS – úroveň účetních výkazů ....... 35 Konverze hospod. výsledku z ČÚP na IFRS – úroveň zůstatků účtů ........... 35 Konverze hospod. výsledku z ČÚP na IFRS – úroveň účetních transakcí .... 36 Korelace indexu DAX s indexem volatility a s indexem cenového vývoje IPO .............................................................................................................. 70 Relativní význam vybraných institucí finančního sektoru ............................. 72

PEF MENDELU v Brně

83

C Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19 Tab. 20 Tab. 21 Tab. 22 Tab. 23

Implementace čtvrté směrnice do národní legislativy členských zemí EU .. 16 Počet emitentů kmenových akcií a dluhopisů dle jednotlivých zemí k 1. 1. 2005 ............................................................................................................... 18 Seznam konsolidovaných standardů a jejich revizí zveřejněných v Úředním věstníku EU ke dni 14. 10. 2010 ....................................................... 19 Seznam Mezinárodních standardů účetního výkaznictví přijatých EP a Radou EU a zveřejněných v Úředním věstníku EU ke dni 14. 10. 2010 ..... 20 Seznam Interpretací Výboru pro výklad mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRIC) přijatých EP a Radou (ES) ke dni 14.10.2010 . 21 Aktuální situace s ohledem na sbližování či přijetí IFRS v některých třetích zemích ..................................................................................................................... 22 Seznam IFRS a IFRIC, které NEJSOU ke dni 14. 10. 2010 EP a Radou ES schváleny ................................................................................................................ 31 Příklad časové náročnosti podle druhu činnosti při přechodu na IFRS ........ 32 Kritérium rozdělení podniků dle IFRS (v ČR i EU) .......................................... 40 Počet velkých podniků členěných dle zaměstnanců do skupin v ČR v letech 2007–2010 ................................................................................................. 41 Počet velkých podniků nad 250 zaměstnanců zvolené skupiny v JMK v letech 2007–2010 ................................................................................................. 41 Počet podniků od 250 do 999 zaměstnanců zvolené skupiny a okresů JMK v roce 2010 ..................................................................................................... 41 Vybrané ukazatele z účetních závěrek (IFRS) společnosti Home Credit a.s. v tis. Kč .................................................................................................................... 42 Poměrové ukazatele závazků k VK v přepočtu na jednoho zaměstnance v běžném roce......................................................................................................... 43 Vybrané ukazatele z účetních závěrek (IFRS) společnosti ALTA Invest, a.s. v tis. Kč .................................................................................................................... 43 Poměrové ukazatele závazků k VK v přepočtu na jednoho zaměstnance v běžném roce......................................................................................................... 44 Vybrané ukazatele z účetních závěrek (dle ČÚP) s vyčíslením průměrného poměru BÚ/VK....................................................................................................... 47 Procentuelní zastoupení dlouhodobých cizích zdrojů z celkových cizích zdrojů....................................................................................................................... 49 Hodnoty směrodatné pro testování pracovní hypotézy .................................. 49 Vybrané ukazatele z účetních závěrek (dle ČÚP) s vyčíslením průměrného poměru BÚ/VK....................................................................................................... 52 Způsob financování podniků dle průzkumu PwC z prvního čtvrtletí 2011 . 55 Bankovní úvěry v členění podle sektorových příjemců v mil. Kč .................. 56 Podíly vybraných segmentů a objemy úvěrů právnickým osobám poskytnutých ČS, a.s. ............................................................................................ 57

PEF MENDELU v Brně

84

Tab. 24 Objem dluhopisů emitovaných rezidenty ČR na domácích i všech zahraničních kapitálových trzích v letech 2006 až 2009 (jednotky v mil. Kč) ............................................................................................... 59 Tab. 25 Objemy dluhopisů na BCPP v členění podle jejich druhu v mil. Kč .............. 59 Tab. 26 Objem dluhopisů a počet emisí na BCPP v členění podle trhu jejich zobchodování ......................................................................................................... 60 Tab. 27 Báze indexu PX a kurz akcií ke dni 2. 12. 2011 .................................................. 61 Tab. 28 Vývoj klesajícího počtu emisí akcií na BCPP v období let 1993–2011 ............ 62 Tab. 29 Počet nových IPO na BCPP od roku 2005 .......................................................... 62 Tab. 30 Kapitalizace německého akciového trhu v porovnání s vybranými akciovými trhy v % k HDP................................................................................... 64 Tab. 31 Objem nově získaného externího kapitálu prostřednicím úpisu akcií na burze v Německu ................................................................................................... 68 Tab. 32 Německé akcie s významným propadem do 3 let po IPO (z období let 2005–2006) ......................................................................................................... 70 Tab. 33 Německé akcie s významným zhodnocením do 3 let po IPO (z období let 2005–2006) ......................................................................................................... 71

PEF MENDELU v Brně

D Seznam použitých zkratek ARC atd. BCPP BilMoG BÚ cca CZ CP č. ČNB ČR ČS ČSÚ ČÚP DCZ Dl.Ú EEC EFRAG EK EP ES EU FASB FWB GAAP GB HGB IAS IASB IASC IASCF IFRIC IFRS IPO ISIN IT JMK KAČR KUM mil. mld.

účetní regulační výbor Evropské komise a tak dále Burza cenných papírů Praha modernizovaný německý účetní zákon bankovní úvěr přibližně cizí zdroje cenný papír číslo Česká národní banka Česká republika Česká spořitelna Český statistický úřad české účetní postupy dlouhodobé cizí zdroje dlouhodobé úvěry Evropské hospodářské společenství Evropská poradenská skupina pro účetní výkaznictví Evropská komise Evropský parlament Evropské společenství Evropská unie americká Rada pro standardy finančního účetnictví Frankfurtská burza účetní standardy Velká Británie německý obchodní zákoník Mezinárodní účetní standardy Rada pro Mezinárodní účetní standardy Výbor pro Mezinárodní účetní standardy Nadace Výboru pro Mezinárodní účetní standardy Výbor pro interpretace Mezinárodního účetního výkaznictví Mezinárodní standardy účetního výkaznictví primární úpis akcií mezinárodní identifikační číslo cenného papíru informační technologie Jihomoravský kraj Komora auditorů České republiky malé a střední podniky milion miliarda

85

PEF MENDELU v Brně MPO MSP např. odst. Obr. PC Pozn. PPF PX r. SARG Sb. SEC SIC SME SW Tab. tis. tj. tzv. US GAAP VK

Ministerstvo průmyslu a obchodu malé a střední podniky například odstavec obrázek počítač poznámka investiční a finanční skupina pražský akciový index rok skupina Evropské komise pro novelizaci standardů sbírka americká Komise pro cenné papíry a burzy Stálý interpretační výbor malé a střední podniky software tabulka tisíc to je tak zvané americké účetní standardy vlastní kapitál

86

87

PEF MENDELU v Brně

E Slovníček pojmů akruální princip akvizice boom Entry Standard gains loses netto profit penny akcie private equity The Conceptual Framework

princip dodržující časovou a věcnou souvislost převzetí podniku, nebo jeho části (obvykle koupí) prudký růst jeden ze segmentů německé akciové burzy čisté výnosy ztráty čistý zisk / ztráta akcie s hodnotou pod jeden americký dolar soukromý rizikový kapitál koncepční rámec