MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2011

ONDŘEJ JEŽEK

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Vývoj počtu stanic technické kontroly v závislosti na počtu osobních motorových vozidel v Jihomoravském kraji Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Ing. Luboš Střelec, Ph.D.

Ondřej Ježek

BRNO 2011

Poděkování: Děkuji vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Luboši Střelcovi, Ph.D., společnosti DEKRA Automobil a.s., zejména Ing. Lhotákovi, Ing. Tichému a Ing. Malcovi za věnovanou pozornost a odborné rady při vypracování této bakalářské práce.

6

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Vývoj počtu stanic technické kontroly v závislosti na počtu osobních motorových vozidel v Jihomoravském kraji vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Brně dne: ……………………………….

Podpis studenta: ……………………………….

8

9

Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá problematikou optimálního počtu stanic technické kontroly v závislosti na počtu osobních motorových vozidel. Jejím úkolem je ověřit závislost mezi počtem stanic technické kontroly a počtem osobních motorových vozidel v Jihomoravském kraji, vyjádřit se k využití stanic technické kontroly a vyvodit ekonomické závěry a doporučení ohledně optimálního počtu stanic technické kontroly pro osobní motorová vozidla v Jihomoravském kraji. Bakalářská práce prokazuje, že počet stanic technické kontroly pro osobní motorová vozidla v Jihomoravském kraji převyšuje kapacitní potřebu technických prohlídek. Na základě zjištěného výsledku se nedoporučuje otevírání dalších stanic technické kontroly.

Klíčová slova: Stanice

technické

kontroly,

osobní

vozidlo,

kapacitní

potřeba,

Jihomoravský kraj, regresní a korelační analýza, statistická indukce

optimalizace,

10

Abstract: This bachelor thesis is engaged in the problem of the optimal number of Vehicle Testing Stations depending on the number of passenger vehicles. Its task is to verify the relationship between the number of Vehicle Testing Stations and the number of passenger vehicles in South Moravia, to comment on the use of Vehicle Testing Stations and to draw an economic conclusions and recommendations regarding the optimal number of Vehicle Testing Stations for passenger vehicles in South Moravia. This bachelor thesis demonstrates that the number of Vehicle Testing Stations for passenger vehicles in South Moravia exceeds the capacity need of vehicle inspections. Based on ascertained result, opening of more Vehicle Testing Stations is not recommended.

Keywords: Vehicle Testing Station, passenger vehicle, capacity need, optimization, South Moravia, regression and correlation analysis, statistical induction

Obsah

11

Obsah 1

Úvod a cíl práce.................................................................................................. 13

2

Stanice technické kontroly .............................................................................. 15

3

4

2.1

Filosofie stanice technické kontroly ........................................................ 15

2.2

Historie........................................................................................................ 15

2.3

Náplň činnosti STK.................................................................................... 16

2.4

Četnosti závad............................................................................................ 18

2.5

Kontrolní činnost nad provozem STK .................................................... 21

2.6

Schéma linky STK ...................................................................................... 22

Materiál a metodika .......................................................................................... 23 3.1

Materiál ....................................................................................................... 23

3.2

Metodika ..................................................................................................... 24

Vlastní práce....................................................................................................... 31 4.1

Počet registrovaných osobních vozidel v JmK ...................................... 31

4.2

Počet STK pro osobní vozidla v JmK ...................................................... 38

4.3

Porovnání kapacit STK v JmK – současný stav ..................................... 40

4.4

Závislost počtu STK na počtu osobních vozidel v JmK ....................... 41

4.5

Přistavení vozidel k pravidelné technické prohlídce ........................... 44

4.6

Porovnání kapacit STK v JmK – současný stav po úpravě .................. 48

4.7

Porovnání kapacit STK v JmK – období 2004–2015 po úpravě ........... 49

4.8

Ekonomické dopady.................................................................................. 53

5

Závěr .................................................................................................................... 57

6

Literatura............................................................................................................. 59

7

Seznam příloh .................................................................................................... 61

12

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce Stát vykonává celospolečensky prospěšnou činnost – zajištění bezpečnosti silničního provozu a s tím i související dozor nad technickým stavem motorových vozidel za účelem snížení nehodovosti na veřejných komunikacích. Stanice technické kontroly (STK) vykonává část státního odborného dozoru – provádění technických prohlídek vozidel. Provozovatelem stanic technické kontroly jsou soukromé podnikatelské subjekty. Stát využívající služeb soukromých podnikatelů k plnění své celospolečenské povinnosti šetří touto formou nemalé finanční prostředky na investice a je si jistý odvodem všech zákonných daní. Aby činnost stanice technické kontroly byla rentabilní, stát podnikatelům zaručuje naplnění projektované kapacity linky STK formou znění zákona, že v dané správní oblasti může být jen tolik stanic technické kontroly, kolik odpovídá metodickému výpočtu počtu motorových vozidel. Porušení rovnovážného stavu počtu stanic technické kontroly a motorových vozidel v dané správní oblasti může mít neblahé dopady na provádění technických kontrol motorových vozidel. Provozovny STK se dostávají do konkurenčního podnikatelského prostředí. Není však možno hovořit o konkurenci v pravém smyslu slova. Zákazník si samozřejmě přeje co „nejměkčí“ přístup ke kontrole svého vozidla, avšak stát prostřednictvím stanic technické kontroly vyžaduje striktní dodržování zákonů a pravidel pro kontroly vozidel.

Bakalářská práce s názvem „Vývoj počtu stanic technické kontroly v závislosti na počtu osobních motorových vozidel v Jihomoravském kraji“ se věnuje problematice vytížení stanic technické kontroly pro osobní vozidla v Jihomoravském kraji.

14

Úvod a cíl práce

Hlavním cílem bakalářské práce je ověřit existenci závislosti mezi počtem stanic technické kontroly a počtem osobních motorových vozidel v Jihomoravském kraji, vyjádřit se k využití stanic technické kontroly a vyvodit ekonomické závěry a doporučení ohledně optimálního počtu stanic technické kontroly v Jihomoravském kraji. Výše uvedený hlavní cíl bude naplňován soustavou dílčích cílů, mezi něž patří zjištění počtu osobních motorových vozidel v Jihomoravském kraji a předpověď jejich počtu pro období 2011–2015. Dále výpočet teoretické kapacity stanic technické kontroly pro osobní vozidla v Jihomoravském kraji, výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek pro Jihomoravský kraj a porovnání kapacitní potřeby se skutečným stavem, tzn. se skutečným počtem osobních vozidel přistavených k technické prohlídce.

Stanice technické kontroly

15

2 Stanice technické kontroly 2.1 Filosofie stanice technické kontroly Stanice technické kontroly je inspekční jednotkou, která vykonává preventivní dozor nad technickým stavem vozidel. Jejím produktem je technická prohlídka zhodnocená v protokolu, zda vozidlo vyhovuje nebo nevyhovuje podmínkám provozu vozidel na pozemních komunikacích. Ve vztahu k zákazníkovi jde o vztah represivní, nikoliv tržní. Zákazník je ze zákona povinen přistavit vozidlo k technické prohlídce, tuto prohlídku absolvovat a zaplatit. Při tom je vystaven nebezpečí, že pokud neuspěje, nebude moci své vozidlo dále řádně provozovat a užívat. Jde o poněkud rozdílnou situaci, než při koupi zboží či vyžádaných službách.

2.2 Historie Na přelomu 80. a 90. let minulého století se prováděli pouze formální technické prohlídky na pracovištích dopravních inspektorátů bez potřebné technologie a bez závazné metodiky. Počátkem 90. let začínala profesionalizace této činnosti po celé ČR. V příloze č. 1 je přiložen adresný seznam stanic technické kontroly pro osobní vozidla v Jihomoravském kraji s daty jejich spuštění. Původní strukturu sítě STK po privatizaci stanovil zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích. Stávající právní úprava dohledu nad technickým stavem vozidel v České republice je obsažena především v zákoně č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcím právním předpise, vyhlášce č. 302/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 9/2006 Sb. stanovuje způsob výpočtu potřeby správního obvodu a kapacit STK. Úkolem je zamezit nekontrolovanému zvýšení konkurenčního prostředí

16


v dané oblasti, jelikož to nepovede automaticky ke zkvalitnění služeb. Pokud vznikne výraznější převis nabídky nad poptávkou (nabídka je dána v tomto případě zákonným zněním četnosti pravidelných prohlídek), může docházet k jevům negativním – podbízení se zákazníkovi a v daném důsledku bude jednoznačně docházet ke snížení kvality technických prohlídek. V roce 2002, po zrušení okresních úřadů a vzniku úřadů krajských, došlo v době legislativního vzduchoprázdna od července 2001 do května 2004 v zákoně č. 56/2001 Sb. k nekontrolovanému a neregulovanému vydávání oprávnění ke zřízení dalších provozoven stanice technické kontroly, zejména ve správní oblasti Brno-město a Brno-venkov.

2.3 Náplň činnosti STK Existuje více druhů prohlídek, které vykonává stanice technické kontroly. Základní a také nejčastější prohlídkou je technická prohlídka pravidelná. Při této prohlídce se hodnotí zejména:

o

podvozek a karoserie – koroze rámu nebo nosných dílů,

o

stav přední a zadní nápravy,

o

řízení,

o

stav motoru a převodovky,

o

únik olejů a provozních kapalin,

o

výfuková soustava,

o

osvětlení – seřízení světlometů, kontrola stavu světelných zařízení,

o

brzdy – provozní, ruční, brzdové obložení, brzdové kotouče a bubny,

o

připevnění kol,

o

správnost závěsného zařízení, atd.


17

V neposlední řadě se také kontrolují údaje zapsané v technickém průkazu se skutečným stavem na vozidle, neoprávněný zásah do identifikačních znaků vozidla atd. K pravidelné prohlídce předkládá řidič originál technického průkazu, originál osvědčení o registraci vozidla, originál osvědčení o měření emisí (pokud bylo vydáno) a originál protokolu o měření emisí. Měření emisí by nemělo být starší 30 kalendářních dnů před provedením pravidelné prohlídky. V případě staršího data se zkracuje termín pravidelné prohlídky, kdy se vztahuje k datu měření emisí.

Dalším druhem je evidenční kontrola. K této prohlídce je nutné přistavit vozidlo při změně majitele nebo změně na vozidle. Evidenční kontrola je ověření, zda údaje uvedené v technickém průkazu souhlasí s údaji zjištěnými na přistaveném vozidle. Nejedná se jen o číslo karoserie (VIN) a číslo motoru, kontrolují se všechny údaje:

o

barva, registrační značka – RZ (SPZ),

o

rozměry pneu a disků,

o

zápis tažného zařízení v technickém průkazu, pokud je jím vozidlo vybaveno,

o

vybavení tachografem a přepážkou nákladového prostoru u montážních a nákladních vozů,

o

výrobní štítek,

o

vybavení ABS a druh řazení,

o

typ motoru – kontroluje se i když není evidováno číslo motoru apod.

K evidenční kontrole předkládá řidič pouze originál technického průkazu a osvědčení o registraci vozidla.

18


Dalšími druhy prohlídek mohou být technické kontroly před schválením technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích – tzv. dovozy a přestavby vozidel, technická prohlídka před registrací vozidla, dále technické prohlídky na žádost zákazníka a zástavby LPG. Před přistavením vozidla k technické prohlídce se doporučuje provést vlastní kontrolu vozidla a odstranění závad, vozidlo očistit a přistavit jej v pohotovostní hmotnosti tj. s předepsanou výbavou a náplněmi, bez nákladu. Při přistavení silně znečištěného vozu lze prohlídku odmítnout z důvodu nemožnosti ověření identifikačních znaků vozu a posouzení stavu vozu.1

2.4 Četnosti závad Při technické prohlídce se závady dělí do tří kategorií:

a) lehké závady – dojde k upozornění majitele na tuto závadu a vozidlo dostane platnou kontrolní známku – nejčastěji na dva roky; b) vážné závady – vozidlo dostane platnou kontrolní známku na jeden kalendářní měsíc, tuto lhůtu má majitel na odstranění závady a přistavení vozidla k opakované technické prohlídce; c) nebezpečné závady – vozidlo nedostane platnou kontrolní známku (původní známka se odstraní), majitel nemůže používat vozidlo v provozu

na

pozemních

komunikacích

do

odstranění

závady

a vykonání opakované technické prohlídky.

Nejčastějšími a opakujícími se závadami jsou nefunkční světla (špatně seřízené světlomety), neúčinné brzdy, koroze karoserie a závady podvozku vozidla.

1

Zdroj: web STK Královo Pole, s.r.o.


19

V tabulce č. 1 jsou uvedeny výsledky pravidelných prohlídek v České republice v roce 2010.2

Tabulka 1: Výsledky pravidelných technických prohlídek v ČR v roce 2010

Způsobilé

Způsobilé 30

Nezpůsobilé

89,0 %

6,3 %

4,7 %

V prvním sloupci jsou uvedena způsobilá vozidla k silničnímu provozu, tj. vozidla, která jsou bez závad, nebo mají pouze lehké závady. Ve druhém sloupci Způsobilé 30 je uvedeno procento vozidel, kterým byly odhaleny vážné závady a byla jim udělena kontrolní známka na jeden kalendářní měsíc. Ve třetím sloupci Nezpůsobilé je uvedeno procento přistavených vozidel, které mají nebezpečné závady a nejsou tak způsobilá k silničnímu provozu.

V tabulce č. 2 na následující straně jsou pro porovnání uvedeny četnosti závad vozového parku v Německu dle TÜV3:

2 3

Zdroj: Interní údaje STK Královo Pole a STK Tišnov TÜV (zkratka pro Technischer Überwachungs-Verein, česky Technické kontrolní

sdružení) je německé sdružení organizací, které se zabývají testováním výrobků všeho druhu za účelem ochrany lidí a životního prostředí proti různým nebezpečím. Jako nezávislý konzultant kontroluje provozy, energetická zařízení, motorová vozidla, zařízení a výrobky (např. zboží pro spotřebitele). Zdroj: Wikipedia

20


Tabulka 2: Četnosti závad vozového parku v Německu

Stáří vozidla

Bez závad

Lehké závady

Vážné a nebezpečné závady

1–3 roky

80,5 %

14,0 %

5,5 %

4–5 let

68,8 %

20,8 %

10,4 %

6–7 let

55,9 %

27,4 %

16,8 %

8–9 let

47,5 %

31,1 %

21,4 %

10–11 let

39,5 %

34,4 %

26,0 %

PRŮMĚR

58,5 %

25,5 %

16,0 %

V prvním sloupci tabulky je uvedeno stáří vozidla. Ve druhém a třetím sloupci jsou uvedena procenta vozidel, která prošla technickou prohlídkou jako způsobilá, tzn. byla bez závad nebo měla pouze lehké závady. V posledním sloupci jsou uvedena procenta vozidel, která neprošla technickou prohlídkou, nebo jim byla vylepena známka na jeden kalendářní měsíc. V posledním řádku je vypočítán aritmetický průměr hodnot pro různá stáří vozidel, aby bylo možné data alespoň přibližně s určitou dávkou nepřesnosti porovnat s tabulkou č. 1. Když porovnáme tabulky č. 1 a č. 2, tak je patrné, že v Německu je méně způsobilých vozidel (cca 84 %) než v České republice, kde je způsobilých 90 % vozidel. Nezpůsobilých či dočasně způsobilých vozidel s vylepenou kontrolní známkou na jeden kalendářní měsíc je v Německu 16 % oproti 11 % v České republice. Z těchto údajů vyplývá, že technické prohlídky v Německu jsou prováděny důkladněji než v ČR. Nelze se totiž domnívat, že by vozidla v Německu byla v horším stavu než v České republice.


21

2.5 Kontrolní činnost nad provozem STK Jak bylo v předchozí podkapitole potvrzeno, stanice technické kontroly v České republice nedosahují kvalitativní úrovně např. Německa. U nás je stále poměrně malé procento vozidel, které technickou prohlídkou neprojdou. Tento názor ovšem nelze paušalizovat. Jsou stanice technické kontroly korektní a přísné, jsou však i takové, které jsou nedůsledné. A právě tyto stanice technické kontroly často vyhledávají majitelé vozidel, kteří svému vozidlu nejsou ochotni věnovat patřičnou pozornost a finanční prostředky. Od roku 2009 ministerstvo dopravy ČR uvedlo do provozu tzv. Centrální Informační Systém STK (CIS STK). Systém pracuje tak, veškeré údaje z technické prohlídky jsou centrálně v režimu on-line ukládány na server Ministerstva dopravy ČR. Tyto údaje mohou online sledovat pracovníci z Ministerstva dopravy a přímo do terénu je předávat kontrolnímu pracovníkovi Ministerstva dopravy, který stanice technické kontroly může navštěvovat a kontrolovat praktický výkon technické prohlídky. Tímto systémem lze okamžitě zkontrolovat třeba i nezvykle krátkou dobu prováděné technické prohlídky, která by měla zpravidla trvat 20–30 minut. Společně s výraznější kontrolou pracovníků Ministerstva dopravy či krajských úřadů (referáty dopravy) a také vlastním tlakem samotných majitelů provozoven STK dochází ke zkvalitňování procesu posouzení technického stavu vozidel ve stanicích technické kontroly. Většina majitelů provozoven stanic technické kontroly již dlouhou dobu volá po zavedení kamerového systému na linky STK. Uvedený kamerový systém by dokázal kontrolovat práci techniků na lince a tím i napomáhat zvýšení kvality prováděných technických prohlídek. K zavedení kamerového systému ovšem brání několik problémů, mimo jiné i nedořešená legislativa z hlediska ochrany osobních údajů.

22


2.6 Schéma linky STK Na obrázku č. 1 je znázorněno schéma linky STK se čtyřmi kontrolními stáními.

Obrázek 1: Schéma linky STK – čtyři kontrolní stání

Legenda: 1 – pracovní/revizní jáma (kontrola podvozku, náprav atd.) 2 – kontrola geometrie 3 – brzdná stolice (kontrola brzdového systému) 4 – regloskop (kontrola osvětlení)

V následujících kapitolách bude zmiňován termín linka se třemi kontrolními stáními. V tomto případě se kontrola geometrie provádí na prvním stanovišti, tedy v okamžiku, kdy vozidlo stojí nad pracovní/revizní jámou.

Informace k této kapitole byly čerpány z konzultací a rozhovorů s vedoucími pracovníky firmy Dekra Automobil a.s. a s provozovateli STK v Brně, Králově Poli – ul. Sladkovského a v Tišnově – ul. Za Mlýnem.

Materiál a metodika

23

3 Materiál a metodika 3.1 Materiál Pro bakalářskou práci s názvem „Vývoj počtu stanic technické kontroly v závislosti na počtu osobních motorových vozidel v Jihomoravském kraji“ bude využito uvedených podkladů: V první řadě bylo nutné zjistit počty osobních vozidel v Jihomoravském kraji v období 2004–2011. Údaje byly čerpány z Centrálního registru vozidel. Tato data musela projít značnou úpravou. Jak bude podrobně popsáno v následující podkapitole Metodika, pro zjištění počtu vozidel ve skupině OA (osobní motorová vozidla) je nutné použít počty vozidel, které spadají do více kategorií. Jedná se o kategorie:

M1: osobní vozidla, která mají nejvýše osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, nebo víceúčelová vozidla, N1: užitková/nákladní vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, L:

motocykly,

O1: přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg, O2: přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 750 kg, ale nepřevyšuje 3500 kg.

Zdrojová data pro stanovení počtu osobních vozidel byla z čerpána z Centrálního registru vozidel.4

4

Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2004, 1. 10. 2010 [cit. 2011-04-12]. Centrální

registr vozidel. Dostupné z WWW: .

24


Dalším údajem nutným k vypracování bakalářské práce byl počet stanic technické kontroly pro osobní vozidla v Jihomoravském kraji. Bylo potřebné zjistit jak stav současný (tj. k 1. 1. 2011), tak stav v minulých letech. Patřičné údaje byly autorovi práce poskytnuty společností DEKRA Automobil a.s., jež je nezávislou expertní a znaleckou organizací poskytující služby mj. i v oblasti dozoru nad technickým stavem vozidel v provozu. Údaje jsou přiloženy v přílohách č. 2–12. Adresný seznam STK pro osobní vozidla, které jsou v současné době v provozu v Jihomoravském kraji, jsou přiloženy v příloze č. 1. Pro výpočet koeficientu přistavení vozidel k pravidelné technické prohlídce (viz kapitola Metodika, popř. Vlastní práce) bylo nutné mít k dispozici údaje o skutečném počtu provedených prohlídek v minulých letech. Údaje za léta 2006–2010 byly na základě znění zákona č. 106/199 Sb., o svobodném přístupu k informacím, poskytnuty odborem provozu silničních vozidel Ministerstva dopravy ČR. Údaje jsou přiloženy v příloze č. 14.

Hlavním zdrojem informací byla příloha č. 19 k vyhlášce č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, uvedená ve vyhlášce č. 9/2006 Sb., v níž je přesně popsáno, jakým způsobem se určuje počet vozidel a potřebná kapacita stanic technické kontroly pro účely optimalizace, kterou se zabývá tato bakalářská práce. Bude přiložena jako příloha č. 15 k této bakalářské práci.

3.2 Metodika Počet registrovaných osobních vozidel v JmK5 Ke stanovení kapacitní potřeby technických prohlídek daného správního obvodu se počet registrovaných osobních vozidel počítá dle přílohy č. 19 k vyhlášce

5

Zdroj: příloha č. 19 k vyhlášce č. 302/2001 Sb., o tech. prohl. a měření emisí vozidel


25

č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel. Skupina OA, tedy osobní vozidla, je tvořena pěti kategoriemi: M1, N1, L, O1 a O2, viz podkapitola Materiál. Vzorec pro tzv. upravený počet osobních vozidel (OAU) má podobu:

OAU = M 1 + 1 + a ⋅ k p ⋅ (O1 + O2 ) + b ⋅ k p ⋅ L

Vozidla kategorie M1, osobní vozidla, která mají nejvýše osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, nebo víceúčelová vozidla, jsou do vzorce pro výpočet zahrnuta v celém jejich počtu. Podobně jako kategorie N1 – užitková/nákladní vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg. Počty vozidel kategorií O1 a O2, přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 750 kg, ale nepřevyšuje 3500 kg, jsou upraveny pomocí koeficientů a a kp. Počet vozidel kategorie L, čili počet motocyklů, je upraven koeficienty b a kp. Kromě počtu vozidel evidovaných ve správním obvodu se do výpočtu zahrnuje také rozdílná pracnost technických prohlídek vozidel kategorií O1, O2 a L vůči kategoriím M1 a N1. Pracnost technických prohlídek kategorií O1, O2 a L je oproti automobilům (M1 a N1) poloviční a je vyjádřena koeficientem kp = 0,5. Ve výpočtu se zohledňují také různé lhůty provádění pravidelných technických prohlídek přívěsů a motocyklů proti automobilům. Pro přívěsy se přidává koeficient a = 0,5, z důvodu dvojnásobné lhůty, která činí 4 roky. Pro motocykly se přidává koeficient b = 0,66, z důvodu lhůty 2 nebo 4 roky. Po dosazení hodnot koeficientů má vzorec pro výpočet upraveného počtu osobních vozidel ve správním obvodu podobu:

OAU = M 1 + 1 + 0,25 ⋅ (O1 + O2 ) + 0,33 ⋅ L

Po dosazení údajů z Centrálního registru vozidel je možné vypočítat upravený počet osobních vozidel (OAU).

26


Předpověď vývoje počtu osobních vozidel v JmK Pro předpověď vývoje počtu osobních vozidel v Jihomoravském kraji byla pomocí statistického programu Gretl využita metoda nejmenších čtverců (OLS). V případě identifikace problému sériové korelace chybového členu by potom byla využita zobecněná metoda nejmenších čtverců (GLS) – metoda Cochrane-Orcutt.

Výpočet teoretické kapacity technických prohlídek linek STK6 Jak bylo zmíněno v kapitole Stanice technické kontroly, existují dva typy kontrolních linek STK. Liší se počtem kontrolních stání, může mít tři nebo čtyři. Na základě počtu kontrolních stání se počítá teoretická kapacita kontrolní linky, tzn. kolik technických prohlídek je linka schopna provést za jeden kalendářní rok.

Při výpočtu se vychází z údajů ročního fondu pracovního času:

Počet pracovních dnů

253

Dovolená

25

Nemoc

3

Sanitární dny, plnění jiných úkolů

22

Odečtením dovolené, nemoci a sanitárních dnů od celkového počtu pracovních dnů se dojde k počtu produktivních dnů v roce (d).

d = 253 − 25 − 3 − 22 d = 203

6



27

Nyní se dostáváme k samotnému výpočtu teoretické kapacity technických prohlídek linek STK se čtyřmi resp. třemi kontrolními stáními. Efektivní denní pracovní čas činí 8 hodin (h).

Čtyři kontrolní stání: Pracnost technických prohlídek skupiny OA je u linky se čtyřmi kontrolními stáními 30 min, bude vyjádřena koeficientem tLOA4 = 0,5. Linka tohoto typu dovoluje mít na lince zároveň čtyři kontrolní techniky. Tato skutečnost je vyjádřena koeficientem p = 4. Z důvodu zahájení a ukončení práce dojde také k určité ztrátě počtu technických prohlídek. U čtyř kontrolních stání je vyhláškou č. 302/2001 Sb. (dále jen vyhláškou) určen koeficient z = 2. Teoretická kapacita linky STK se čtyřmi kontrolními stáními se vypočte podle vztahu:

 p⋅h  − z  ⋅ d K LOA =    t LOA

Po dosazení hodnot koeficientů dostáváme:

 4 ⋅8  − 2  ⋅ 203 K LOA =   0,5  K LOA = 12 586 ≅ 12 500

Teoretická kapacita pravidelných prohlídek linky se čtyřmi kontrolními stáními činí 12 500 technických prohlídek za rok.

Tři kontrolní stání: Pracnost technických prohlídek skupiny OA je u linky se třemi kontrolními stáními dle vyhlášky 29 min, bude vyjádřena koeficientem tLOA4 = 0,48. Linka tohoto typu dovoluje mít na lince tři kontrolní techniky, vyjádřeno koeficientem p = 3.

28


Z důvodu zahájení a ukončení práce dojde také k určité ztrátě počtu technických prohlídek. U tří kontrolních stání je vyhláškou určen koeficient z = 1. Výpočet teoretické kapacity linky STK se třemi kontrolními stáními se vypočte podle stejného vztahu jako linka se čtyřmi stáními. Vzorec bude obsahovat pouze odlišné hodnoty koeficientů. Po dosazení těchto hodnot dostáváme:

  3⋅8 K LOA =  − 1 ⋅ 203  0,48  K LOA = 9 947 ≅ 10 000

Teoretická kapacita pravidelných prohlídek linky se třemi kontrolními stáními činí 10 000 technických prohlídek za rok.

Výpočet potřebné kapacity technických prohlídek pro správní obvod7 Potřebná roční kapacita technických prohlídek vozidel skupiny OA (PKOA) se vypočte vynásobením upraveného počtu osobních vozidel (OAU) koeficientem kOA. Koeficient kOA zohledňuje:

a) počet osobních automobilů mladších 4 roky; uvažuje se, že 14 % osobních automobilů je mladších 4 let; c = 0,14; b) potřebu opakovaných technických prohlídek; předpokládá se 10 % opakovaných prohlídek; oOA = 0,1; c) dvouletou lhůtu pravidelných technických prohlídek pro osobní automobily starší 4 let; lh = 2; d) potřebu evidenčních kontrol,

které

představují

zvýšení nároků

na kapacitu o 7 %; hodnota koeficientu činí 0,07.

7



29

Hodnota koeficientu kOA se vypočítá podle vztahu:

kOA =

(1 − c ) ⋅ (1 + oOA ) ⋅ (1 + ekOA ) lh

Po dosazení hodnot dostáváme:

kOA =

(1 − 0,14) ⋅ (1 + 0,1) ⋅ (1 + 0,07 ) 2 k OA = 0,506

Kapacitní potřeba technických prohlídek pro skupinu OA se vypočte podle vzorce:

PK OA = kOA ⋅ OAU

Po dosazení hodnoty koeficientu kOA dostaneme:

PK OA = 0,506 ⋅ OAU

30


Koeficient reálného využití stanic technické kontroly Podkapitola 4.5 kapitoly Vlastní práce bude věnována problematice reálného využití stanic technické kontroly, tzn. porovnání výpočtu potřebné kapacity technických prohlídek dle vyhlášky se skutečným počtem provedených prohlídek. Na základě určitého zjištění byl autorem vytvořen přídavný koeficient do výpočtu potřebné kapacity technických prohlídek pro správní obvod (PKOA). Jelikož se jedná o prvek vlastní práce, budou důvody zavedení a metodika tohoto koeficientu podrobně vysvětleny až ve výše jmenované podkapitole vlastní práce.

Vlastní práce

31

4 Vlastní práce 4.1 Počet registrovaných osobních vozidel v JmK Pro potřeby analýzy využití stanic technické kontroly je nutné vypočítat upravený počet vozidel podle přílohy č. 19 vyhlášky č. 302/2001 Sb. Vzorec pro výpočet upraveného počtu osobních vozidel má podobu:

OAU = M 1 + 1 + 0,25 ⋅ (O1 + O2 ) + 0,33 ⋅ L

M1: osobní vozidla, která mají nejvýše osm míst k přepravě osob, kromě místa řidiče, nebo víceúčelová vozidla, N1: užitková/nákladní vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 3 500 kg, L:

motocykly,

O1: přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost nepřevyšuje 750 kg, O2: přípojná vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost převyšuje 750 kg, ale nepřevyšuje 3500 kg.

Na základě údajů z Centrálního registru vozidel byly podle výše uvedeného vzorce vypočítány upravené počty osobních vozidel (OAU) v Jihomoravském kraji v letech 2004-2011. Viz tabulka č. 3.

32

Vlastní práce

Tabulka 3: Upravený počet OA v JmK 2004-2011

meziroční růst (%)

datum

OAU

1. 1. 2004

447 177

1. 7. 2004

454 413

1. 1. 2005

461 956

3,31

1. 7. 2005

477 281

5,03

1. 1. 2006

487 624

5,56

1. 7. 2006

498 853

4,52

1. 1. 2007

510 407

4,67

1. 7. 2007

527 001

5,64

1. 1. 2008

538 586

5,52

1. 7. 2008

553 524

5,03

1. 1. 2009

562 376

4,42

1. 7. 2009

564 190

1,93

1. 1. 2010

568 548

1,10

1. 7. 2010

574 515

1,83

1. 1. 2011

577 449

1,57

V tabulce je ve sloupci OAU zobrazen upravený počet osobních vozidel v Jihomoravském kraji k danému datu. Ve sloupci „meziroční růst (%)“ je vypočítán meziroční růst, vztahující se v tabulce k danému datu. Obsah tabulky je přehledně zobrazen v grafu č. 1:

Vlastní práce

33

600000 580000 560000 540000 520000

OAu

500000 480000 460000

20 04 1. 1. 20 05 1. 7. 20 05 1. 1. 20 06 1. 7. 20 06 1. 1. 20 07 1. 7. 20 07 1. 1. 20 08 1. 7. 20 08 1. 1. 20 09 1. 7. 20 09 1. 1. 20 10 1. 7. 20 10 1. 1. 20 11

1. 7.

1. 1.

20 04

440000

Graf 1: Upravený počet OA v JmK 2004-2011

Z průběhu křivky je patrný vzestupný trend počtu osobních motorových vozidel v Jihomoravském kraji. Průměrný pololetní růst v letech 2004 až 2011 činí 3,86 %. V grafu si můžeme všimnout, že v posledních dvou letech je nárůst nižší, než tomu bylo v předchozích letech. Průměrný meziroční růst v letech 2009–2011 činil pouze 1,61 %. Hlavně v prvním pololetí roku 2009 je vidět téměř stagnace počtu osobních vozidel v Jihomoravském kraji, kdy byl zaznamenán meziroční růst 1,1 %. Snížení nárůstu bylo způsobeno ekonomickou krizí a následnou recesí, která vypukla na podzim roku 2008.

34

Vlastní práce

Předpověď vývoje počtu osobních vozidel v JmK Byl sledován počet osobních vozidel v Jihomoravském kraji k 1. 1. a 1. 7. od roku 2004 do roku 2011. Pomocí analýzy časových řad je možno stanovit předpověď vývoje počtu osobních vozidel. K určení předpovědi byl využit statistický počítačový program Gretl. Předpověď byla stanovena na období čtyř let, tedy do 1. 1. 2015. Pro předpověď vývoje počtu osobních vozidel v Jihomoravském kraji byla využita metoda OLS (metoda nejmenších čtverců). Z grafu č. 1 můžeme vidět, že trend počtu osobních vozidel v Jihomoravském kraji je rostoucí. Proto se autor rozhodl zvolit přímku pro odhad trendu. Zmíněné kroky jsou zobrazeny v grafu č. 2:

Graf 2: Předpověď počtu OA metodou OLS

Vlastní práce

35

Červená křivka vyjadřuje skutečný stav upraveného počtu osobních vozidel v Jihomoravském kraji (OAU), který je znázorněn v grafu č. 1. Modrá křivka znázorňuje předpověď vývoje upraveného počtu OAU v Jihomoravském kraji dle následujícího vzorce:

OAU

=

438 120

+

10 267,5 t

(4163,93)

(457,971)

105,2

22,42

kde t = 1, 2…15 F = 502,633

R2 = 0,97

DW = 0,379

Zelené pole vyjadřuje 95procentní interval pravděpodobnosti. Tj. interval, kde by se s 95procentní pravděpodobností měla pohybovat skutečná křivka upraveného počtu osobních vozidel. Podle rovnice trendu je patrné, že průměrně se počet osobních vozidel v Jihomoravském kraji zvýší každého půl roku o 10 268 vozidel. Směrodatná chyba tohoto parametru je 457,971 vozidel. Durbin-Watsonova statistika činí 0,379, což signalizuje sériovou korelaci chybového členu.

Problém sériové korelace chybového členu je řešen použitím zobecněné metody nejmenších čtverců – metoda CO (Cochrane-Orcutt). V grafu č. 3 můžeme vidět nově vytvořené vyrovnání hodnot a předpověď pro následující čtyři roky.

36

Vlastní práce

Graf 3: Předpověď počtu OA metodou GLS – Cochrane-Orcutt

Červená křivka vyjadřuje skutečný stav upraveného počtu osobních vozidel v Jihomoravském kraji (OAU), který je znázorněn v grafu č. 1. Modrá křivka znázorňuje předpověď vývoje upraveného počtu osobních vozidel v Jihomoravském kraji. Zelené pole vyjadřuje 95procentní interval pravděpodobnosti. Tj. interval, kde by se s 95procentní pravděpodobností měla pohybovat skutečná křivka upraveného počtu osobních vozidel. Z grafu č. 3 je patrné, že model CO vyrovnal hodnoty a následně předpověděl vývoj mnohem přesněji, než trendová přímka, která byla stanovena pomocí metody nejmenších čtverců. Rovnice pro předpověď vývoje počtu osobních vozidel v Jihomoravském kraji, s využitím zobecněné metody nejmenších čtverců – metoda Cochrane-Orcutt, má podobu:

Vlastní práce

OAU

37

=

586 034

+

3026,72 t

(94 701,5)

(4189,44)

6,19

0,72

kde t = 1, 2…15 F = 0,522

R2 = 0,99

DW = 1,081

V tabulce č. 4 jsou uvedena konkrétní čísla předpovědi upraveného počtu osobních vozidel v Jihomoravském kraji pro léta 2011–2015. Předpověď byla stanovena na základě výpočtu pomocí zobecněné metody nejmenších čtverců – modelu CO.

Tabulka 4: Upravený počet OA v JmK - Předpověď 2011-2015

Datum

OAU

1. 1. 2011

577 449

meziroční růst (%) 1,57

1. 7. 2011

584 138

1,67

1. 1. 2012

590 578

2,27

1. 7. 2012

596 787

2,17

1. 1. 2013

602 780

2,07

1. 7. 2013

608 571

1,97

1. 1. 2014

614 176

1,89

1. 7. 2014

619 605

1,81

1. 1. 2015

624 871

1,74

Ve sloupci OAU je zobrazen upravený počet osobních vozidel v Jihomoravském kraji k danému datu za použití predikce. Ve sloupci „růst %“ je vypočítán meziroční růst k danému datu.

38

Vlastní práce

4.2 Počet STK pro osobní vozidla v JmK K 1. 1. 2011 je v Jihomoravském kraji evidováno 28 stanic technické kontroly s celkovou kapacitou8 302 500 pravidelných prohlídek za rok. Jejich adresný seznam přikládám v příloze č. 1. V tabulce č. 5 je uveden vývoj počtu stanic technické kontroly pro osobní vozidla v Jihomoravském kraji a jejich celková kapacita dle vyhlášky v letech 2004– 2011.

Tabulka 5: Vývoj počtu STK OA v JmK v období 2004-2011

datum

počet STK

Celková kapacita

1. 1. 2004

19

210 000

1. 7. 2004

19

210 000

1. 1. 2005

19

210 000

1. 7. 2005

19

210 000

1. 1. 2006

20

220 000

1. 7. 2006

23

252 500

1. 1. 2007

26

282 500

1. 7. 2007

25

272 500

1. 1. 2008

26

282 500

1. 7. 2008

26

282 500

1. 1. 2009

27

292 500

1. 7. 2009

27

292 500

1. 1. 2010

27

292 500

1. 7. 2010

28

302 500

1. 1. 2011

28

302 500

Tabulku znázorňuje graf č. 4.

8

Výpočet dle přílohy č. 19 vyhlášky č. 302/2001 Sb., viz Metodika

Vlastní práce

39

300000

275000

KLOA

250000

225000

20 11

20 10

1. 1.

20 10

1. 7.

20 09

1. 1.

20 09

1. 7.

20 08

1. 1.

20 08

1. 7.

1. 1.

20 07

1. 7.

20 07

1. 1.

20 06

1. 7.

20 06

1. 1.

20 05

1. 7.

20 05

1. 1.

20 04

1. 7.

1. 1.

20 04

200000

Graf 4: Vývoj počtu STK OA v JmK v období 2004-2011

Z grafu je patrný vysoký nárůst počtu stanic technické kontroly v letech 2005 a 2006, kdy se otevřela jedna resp. šest nových STK. V první polovině roku 2007 se uzavřela stanice technické kontroly v Rosicích (okres Brno-venkov), poté však přišel další nárůst. Ve druhé polovině roku 2007 se otevřela nová STK v Horních Heršpicích (Brno-město). V roce 2008 se otevřela další STK v Modřicích (Brno-venkov) a poslední změna v počtu stanic technické kontroly pro osobní vozidla v Jihomoravském kraji byla zaznamenána v loňském roce, kdy se spustila nová stanice ve Znojmě. Z tabulky lze vyčíst, že celková kapacita STK pro osobní vozidla v Jihomoravském kraji vzrostla v období 2004–2011 téměř o polovinu.

40

Vlastní práce

4.3 Porovnání kapacit STK v JmK – současný stav K 1. 1. 2011 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 28 stanic technické kontroly pro osobní vozidla. Jejich celková kapacita činí 302 500 pravidelných prohlídek za rok (KLOA). Upravený počet osobních vozidel vypočtený podle vyhlášky (OAU) činí 577 449. Kapacitní potřebu technických prohlídek STK vypočteme ze vztahu dle vyhlášky:

PK OA = OAU ⋅ 0,506 PK OA = 577 449 ⋅ 0,506 PK OA = 292 189

Kapacitní potřeba technických prohlídek STK činí 292 189 pravidelných technických prohlídek.

Celkový stav je znázorněn v tabulce č. 6:

Tabulka 6: Porovnání kapacit STK k 1. 1. 2011

OAU

PKOA

KLOA

nK

577 449

292 189

302 500

- 10 311

Ve sloupci OAU je uveden upravený počet osobních vozidel. Ve sloupci PKOA potom kapacitní potřeba technických prohlídek STK. Sloupec KLOA udává celkovou kapacitu linek STK pro OA v Jihomoravském kraji dle vyhlášky. Poslední sloupec nK vyjadřuje využití STK pro OA v Jihomoravském kraji. Jeho hodnota je vypočtena rozdílem kapacitní potřeby technických prohlídek STK a celkovou kapacitou STK pro OA v Jihomoravském kraji a činí - 10 311. Znaménko minus vyjadřuje, že kapacita stávajících stanic technické kontroly v Jihomoravském kraji převyšuje kapacitní potřebu o 10 311 pravidelných prohlídek, tj. o 3,5 % potřebné kapacity.

Vlastní práce

41

4.4 Závislost počtu STK na počtu osobních vozidel v JmK V této kapitole se budu věnovat problematice závislosti počtu stanic technické kontroly na počtu osobních motorových vozidel v Jihomoravském kraji. Závislost zjistíme přidáním zpožděné proměnné do modelu OLS (metoda nejmenších čtverců). Při zkoumání závislosti počtu STK na počtu osobních vozidel budu vycházet z údajů v letech 2004–2011. Ty jsou uvedeny v tabulce č. 7:

Tabulka 7: Porovnání kapacit STK 2004-2011

1. 1. 2004 1. 7. 2004 1. 1. 2005 1. 7. 2005 1. 1. 2006 1. 7. 2006 1. 1. 2007 1. 7. 2007 1. 1. 2008 1. 7. 2008 1. 1. 2009 1. 7. 2009 1. 1. 2010 1. 7. 2010 1. 1. 2011

OAU

PKOA

KLOA

nK

447 177 454 413 461 956 477 281 487 624 498 853 510 407 527 001 538 586 553 524 562 376 564 190 568 548 574 515 577 449

226 272 229 933 233 750 241 504 246 738 252 419 258 266 266 663 272 525 280 083 284 562 285 480 287 685 290 705 292 189

210 000 210 000 210 000 210 000 220 000 252 500 282 500 272 500 282 500 282 500 292 500 292 500 292 500 302 500 302 500

+ 16 272 + 19 933 + 23 750 + 31 504 + 26 738 - 81 - 24 234 - 5 837 - 9 975 - 2 417 - 7 938 - 7 020 - 4 815 - 11 795 - 10 311

Tabulka č. 8 je koncipovaná stejně jako tabulka č. 7. Ve sloupci OAU jsou uvedeny upravené počty osobních vozidel dle vyhlášky. Sloupec PKOA vyjadřuje kapacitní potřebu technických prohlídek STK. Sloupec KLOA udává celkovou kapacitu linek STK pro OA v Jihomoravském kraji dle vyhlášky. Poslední sloupec nK vyjadřuje využití STK pro OA v Jihomoravském kraji.

Klíčovými údaji pro zjištění závislosti jsou ty ve sloupcích PKOA a KLOA. Autorem práce byl vytvořen a pomocí metody OLS kvantifikován model se zpožděnou

42

Vlastní práce

proměnnou KLOA(-1), tj. celková kapacita STK v Jihomoravském kraji v čase t-1. Zařazení zpožděné proměnné by mělo ukázat, zda je otevření nových STK závislé na kapacitní potřebě v minulém časovém období. Rovnice pro model se zpožděnou proměnnou má následující podobu:

PKOA

=

114 105

+

0,24 KLOA

+

0,34 KLOA(-1)

SE

(12 060,7)

(0,143)

(0,139)

t-podíl

9,46

1,7

2,45

F = 83,49

R2 = 0,94

R2^ = 0,93

Aby autor zjistil, zda zařazení zpožděné proměnné je relevantní, použil pro porovnání obdobný model OLS, avšak bez zařazení zpožděné proměnné. Rovnice modelu bez zpožděné proměnné má podobu:

PKOA

=

108 155

+

0,59 KLOA

SE

(13 209,0)

(0,05)

t-podíl

8,19

11,86

F = 140,58

R2 = 0,92

R2^ = 0,91

Při pohledu na koeficient proměnné KLOA vidíme, že koeficient v modelu bez zpožděné proměnné je pouhým součtem koeficientů KLOA a KLOA(-1) z modelu se zpožděnou proměnnou. Z tohoto důvodu autor usuzuje, že vývoj počtu STK je závislý na počtu osobních vozidel v Jihomoravském kraji. Je však z největší pravděpodobností přizpůsoben určité předpovědi kapacitní potřeby, protože je závislý na počtu vozidel v čase t, tedy v přítomném čase. Výše uvedené přehledně zobrazuje následující korelogram:

Vlastní práce

43

Graf 5: Vzájemný korelogram PKOA a zpožděné KLOA

Z korelogramu je patrné, že nejsilnější závislost je v čase t (na ose x = 0), kdy hodnota korelačního koeficientu činí 0,96. Ve dvou předchozích období je sice závislost také statisticky významná (hodnota je vyšší než 0,5 – modrá vodorovná linka), avšak není tak silná, jako v současném období.

Závěrem lze říci, že mezi počtem osobních motorových vozidel a počtem stanic technické kontroly v Jihomoravském kraji existuje přímá závislost.

První část vlastní práce byla věnována analýze počtu stanic technické kontroly a jejich kapacity ryze podle metodiky vyhlášky. Výsledkem bylo zjištění, že mezi počtem

osobních

motorových

vozidel

a

počtem

stanic

technické

kontroly

v Jihomoravském kraji existuje přímá závislost. Dále bylo zjištěno, že k 1. 1. 2011 je celková kapacita stanic technické kontroly pro osobní vozidla vytížená přibližně na 96 %. Toto zjištění však podle průzkumů zcela nekoresponduje s reálným stavem.

44

Vlastní práce

Například jedna z nejvytíženějších stanic technické kontroly pro osobní vozidla v Jihomoravském kraji, stanice č. 37.15 sídlící v Brně, Králově Poli, má kapacitu dle vyhlášky 12 500 prohlídek za rok. Skutečný počet provedených prohlídek v této stanici v roce 2010 byl však pouze okolo 11 000. Ostatní STK jsou na tom ještě hůře. Problémem se autor práce důkladně zabýval a nechal si ministerstvem dopravy vypracovat záznam o celkovém počtu technických prohlídek v Jihomoravském kraji v letech 2006–20109. Na základě těchto podkladů bylo zjištěno, že zdaleka ne všechna registrovaná osobní motorová vozidla se dostavují na STK k pravidelné technické prohlídce. Ve druhé části vlastní práce se bude autor věnovat právě této problematice a vyvodí závěr o skutečném vytížení stanic technické kontroly.

4.5 Přistavení vozidel k pravidelné technické prohlídce Cílem této analýzy je zjistit, kolik osobních vozidel v Jihomoravském kraji je v řádných termínech přistaveno k pravidelné technické prohlídce. Dle vyhlášky č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, je roční kapacitní potřeba technických prohlídek STK pro OA vypočítána vynásobením upraveného počtu osobních vozidel (OAU) koeficientem kOA = 0,506. Jak bylo zmíněno v kapitole Metodika, tento koeficient obsahuje:

a) počet osobních automobilů mladších 4 roky; uvažuje se, že 14 % osobních automobilů je mladších 4 let; hodnota koeficientu činí 0,14; b) potřebu opakovaných technických prohlídek; předpokládá se 10 % opakovaných prohlídek; hodnota koeficientu činí 0,1; c) lhůtu pravidelných technických prohlídek osobních automobilů starších 4 let; hodnota koeficientu činí 0,5;

9

viz příloha č. 14

Vlastní práce

45

d) potřebu evidenčních kontrol,

které

představují

zvýšení nároků

na kapacitu o 7 %; hodnota koeficientu činí 0,07.

Vyhláška se ovšem nezabývá faktem, že ne všechna vozidla vedená v Centrálním registru vozidel se dostavují k pravidelné technické prohlídce. Kvůli této skutečnosti je výpočet podle metodiky uvedené ve vyhlášce zkreslený a pro přesnější výpočet roční kapacitní potřeby technických prohlídek STK je potřeba přidat další koeficient, který tento fakt zohledňuje.

Tabulka 8: Počet OA přistavených k technické prohlídce

rok

OAU

PKOA

PP

EK + OP

K

2010

574 515

290 705

167 737

61 287

0,65

2009

564 190

285 480

155 169

60 528

0,61

2008

553 524

280 083

148 249

85 637

0,63

2007

527 001

266 663

132 119

72 441

0,59

2006

498 853

252 420

123 717

64 409

0,58

Ve sloupci OAU je uveden upravený počet osobních vozidel v Jihomoravském kraji dle přílohy č. 19 k vyhlášce č. 302/2001 Sb. Pro každý rok je brán údaj k 1. červenci jako střední hodnota. Ve sloupci PKOA je uvedena potřebná roční kapacita STK pro osobní vozidla vypočítaná vynásobením OAU koeficientem 0,506 dle vyhlášky. Ve sloupcích PP a EK + OP jsou uvedeny skutečné počty pravidelných technických prohlídek

resp.

evidenčních

kontrol

a

opakovaných

technických

prohlídek

v Jihomoravském kraji dle Centrálního informačního systému (CIS STK). Jedná se o údaje dodané odborem provozu silničních vozidel ministerstva dopravy ČR10. V posledním sloupci je uveden výsledný koeficient K, který znázorňuje, kolik

10

viz příloha č. 14

46

Vlastní práce

registrovaných osobních vozidel je skutečně přistaveno k pravidelné technické prohlídce. Koeficient je vypočítaný podle vztahu11:

K=

EK + OP 3 PK OA

PP +

Ve výpočtu je potřeba váženým průměrem korigovat hodnoty evidenčních kontrol a opakovaných prohlídek (EK + OP) z důvodu rozdílného časového vytížení linky STK. Uvažuje se, že evidenční kontrola nebo opakovaná prohlídka zaberou jednu třetinu

celkového

času

pravidelné

technické

prohlídky.

Evidenční

kontroly

a opakované prohlídky nejsou povinné, ale v koeficientu je třeba s nimi počítat z důvodu vytížení linky STK. Z tabulky je patrné, že k pravidelným technickým prohlídkám se dostavuje 60–70 % registrovaných osobních vozidel. Dále je potřeba brát v úvahu, že počet nepřistavených vozidel dle našeho výpočtu má od roku 2006 klesající tendenci a lze očekávat další pokles. Z tohoto důvodu autor navrhuje přidání koeficientu 0,7 do vzorce pro výpočet potřebné kapacity STK.

Výsledný vzorec kOA by měl po úpravě podobu (označen jako kOAU):

k OAU = (1 − 0,14 ) ⋅ (1 + 0,1) ⋅ (1 + 0,07 ) ⋅ 0,5 ⋅ 0,7 k OAU = 0,3543

11

vlastní práce, konzultace se společností Dekra Automobil a.s.

Vlastní práce

47

Kapacitní potřeba technických prohlídek STK by se vypočítala:

PK OAU = 0,3543 ⋅ OAU

Výše řešená problematika je přehledně znázorněna v grafu č. 6:

300 000 250 000 200 000 PKoa

150 000

RV

100 000 50 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

Graf 6: Počet OA přistavených k technické prohlídce

Červený sloupec znázorňuje kapacitní potřebu STK vypočítanou dle vyhlášky (PKOA).

Modrý

sloupec

(RV)

znázorňuje

reálné

roční

vytížení

linek

STK

v Jihomoravském kraji, které je dáno součtem pravidelných technických prohlídek a jedné třetiny počtu evidenčních kontrol a opakovaných prohlídek. Z grafu je na první pohled patrné, že výpočet podle vyhlášky je značně nepřesný.

48

Vlastní práce

Důvody, proč se zbylých 30–40 % osobních vozidel nedostavuje k pravidelným technickým prohlídkám, jsou dle autora následující:

a) vozidla byla fyzicky zrušena, ale nebyla odhlášena z registru vozidel; b) vozidla jsou mimo provoz z důvodu technického stavu, úmrtí majitele, nevyřízené pozůstalosti apod.; c) vozidla jezdící v silničním provozu bez platné technické kontroly; d) vozidla, které jsou dočasně mimo provoz, tzv. uloženy v depozitu jednotlivých odborů dopravy; odborným odhadem je v depozitu uloženo cca 10 % z celkového počtu vozidel nepřistavených k technické prohlídce.

4.6 Porovnání kapacit STK v JmK – současný stav po úpravě K 1. 1. 2011 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 28 stanic technické kontroly pro osobní vozidla. Jejich celková kapacita činí 302 500 pravidelných prohlídek za rok (KLOA). Upravený počet osobních vozidel vypočtený podle vyhlášky (OAU) činí 577 449. Upravenou kapacitní potřebu technických prohlídek STK vypočteme ze vztahu:

PK OAU = 0,3543 ⋅ OAU PK OAU = 577 449 ⋅ 0,3543 PK OAU = 204 590

Kapacitní potřeba technických prohlídek STK činí 204 590 pravidelných technických prohlídek.

Vlastní práce

49

Celkový stav je znázorněn v tabulce č. 9:

Tabulka 9: Porovnání kapacit STK k 1. 1. 2011

OAU

PKOAU

KLOA

nK

577 449

204 590

302 500

- 97 910

Ve sloupci OAU je uveden upravený počet osobních vozidel. Ve sloupci PKOAU potom kapacitní potřeba technických prohlídek STK. Sloupec KLOA udává celkovou kapacitu linek STK pro OA v Jihomoravském kraji dle vyhlášky. Poslední sloupec nK vyjadřuje využití STK pro OA v Jihomoravském kraji. Jeho hodnota je vypočtena rozdílem kapacitní potřeby technických prohlídek STK a celkovou kapacitou STK pro OA v Jihomoravském kraji a činí - 97 910. Znaménko minus vyjadřuje, že kapacita stávajících stanic technické kontroly v Jihomoravském kraji převyšuje kapacitní potřebu o 97 910 pravidelných prohlídek, tj. o 47,8 % potřebné kapacity.

4.7 Porovnání kapacit STK v JmK – období 2004–2015 po úpravě Počet stanic technické kontroly pro osobní vozidla v Jihomoravském kraji není konstantní. V posledním desetiletí prošel značným vývojem, kdy se začaly otevírat nové stanice. Největší nárůst počtu STK byl zaznamenán v okresech Brno-město a Brno-venkov. V Brně-městě byly v září 2005 v provozu tři stanice technické kontroly pro osobní vozidla, Brno-venkov disponovalo dvěmi stanicemi. V polovině roku 2008 jich bylo již osm resp. šest. Vývoj od 1. 1. 2004 do 1. 1. 2011 podrobněji znázorňuje tabulka č. 10:

50

Vlastní práce

Tabulka 10: Porovnání kapacit STK 2004-2011

1. 1. 2004 1. 7. 2004 1. 1. 2005 1. 7. 2005 1. 1. 2006 1. 7. 2006 1. 1. 2007 1. 7. 2007 1. 1. 2008 1. 7. 2008 1. 1. 2009 1. 7. 2009 1. 1. 2010 1. 7. 2010 1. 1. 2011

OAU

PKOAU

KLOA

nK

447 177 454 413 461 956 477 281 487 624 498 853 510 407 527 001 538 586 553 524 562 376 564 190 568 548 574 515 577 449

158 435 160 999 163 671 169 101 172 765 176 744 180 837 186 717 190 821 196 114 199 250 199 893 201 437 203 551 204 590

210 000 210 000 210 000 210 000 220 000 252 500 282 500 272 500 282 500 282 500 292 500 292 500 292 500 302 500 302 500

- 51 565 - 49 001 - 46 329 - 40 899 - 47 235 - 75 756 - 101 663 - 85 783 - 91 679 - 86 386 - 93 250 - 92 607 - 91 063 - 98 949 - 97 910

Tabulka č. 10 má stejné parametry jako tabulka č. 9 v předchozí podkapitole. Můžeme si všimnout, že kapacita stanic technické kontroly v Jihomoravském kraji nebyla za posledních sedm let ani jednou plně vytížena. Naopak. Nejblíže optimálnímu stavu, tedy stavu, kdy je nepokrytá kapacita minimální (sloupec nK), byla situace v roce 2005. Nepokrytá kapacita činila okolo 40 000 prohlídek, tj. 24 % tehdejší kapacitní potřeby technických prohlídek STK pro OA v Jihomoravském kraji. Během necelých dvou let se zvýšila kapacita STK v Jihomoravském kraji o 72 500 a v během dalších let o dalších 20 000 prohlídek, tj. celkem téměř o polovinu původního stavu v letech 2004–2005. Nepokrytá kapacita se zvýšila na bezmála 100 000 prohlídek. Celková teoretická kapacita STK v Jihomoravském kraji je v současné době vytížena pouze ze dvou třetin.

Vlastní práce

51

Předpověď Pomocí zobecněné metody nejmenších čtverců (viz podkapitola 4.1) byla statistickým programem Gretl vytvořena předpověď vývoje osobních vozidel v Jihomoravském kraji. Uvedená předpověď byla použita k porovnání kapacit stanic technické kontroly v následujících čtyřech letech.

Tabulka 11: Predikce - porovnání kapacit STK 2011-2015

1. 7. 2011 1. 1. 2012 1. 7. 2012 1. 1. 2013 1. 7. 2013 1. 1. 2014 1. 7. 2014 1. 1. 2015

OAU

PKOAU

KLOA

nK

584 138 590 578 596 787 602 780 608 571 614 176 619 605 624 871

206 960 209 242 211 442 213 565 215 617 217 603 219 526 221 392

302 500 302 500 302 500 302 500 302 500 302 500 302 500 302 500

- 95 540 - 93 258 - 91 058 - 88 935 - 86 883 - 84 897 - 82 974 - 81 108

Porovnání je založeno na předpokladu, že se v následujících čtyřech letech nebudou otevírat žádné nové stanice technické kontroly (ve sloupci KLOA zůstává kapacita 302 500). Jak je z tabulky patrné, v Jihomoravském kraji se v následujících letech předpokládá mírný nárůst osobních motorových vozidel. Přesto kapacita STK bude i v roce 2015 převyšovat kapacitní potřebu pro Jihomoravský kraj (hodnoty ve sloupci nK jsou záporné). Pro přehlednost je celá situace včetně predikce znázorněna v grafu č. 7:

52

Vlastní práce

350000

300000

250000

PKoau KLoa PKoa

200000

150000

20 15 1. 1.

20 14 1. 1.

20 13 1. 1.

20 12 1. 1.

20 11 1. 1.

20 10 1. 1.

20 09 1. 1.

20 08 1. 1.

20 07 1. 1.

20 06 1. 1.

20 05 1. 1.

1. 1.

20 04

100000

Graf 7: Porovnání kapacit STK 2004-2015

Tlustá modrá křivka znázorňuje upravenou kapacitní potřebu technických prohlídek pro Jihomoravský kraj (PKOAU). Tenká modrá křivka znázorňuje kapacitní potřebu technických prohlídek pro Jihomoravský kraj (PKOA) vypočítanou ryze podle vyhlášky (první část vlastní práce). Červená křivka znázorňuje celkovou kapacitu STK v Jihomoravském kraji dle vyhlášky. Ideálním stavem je, když se obě křivky protnou. V tom případě by byly všechny stanice technické kontroly plně využity.

V Jihomoravském kraji bylo vydáno dalších deset rozhodnutí pro otevření stanic technické kontroly pro osobní vozidla. Pokud by došlo ke schválení a tyto stanice se otevřely, teoretická kapacita STK v Jihomoravském kraji by se zvýšila na číslo 407 500. Pokud bereme v úvahu, že kapacitní potřeba dnes činí cca 205 000 a v roce 2015 by mohla činit cca 220 000, situace vytíženosti stanic technické kontroly v Jihomoravském kraji by se ještě více zhoršila. Průměrné vytížení stanic by bylo zhruba poloviční, než na které by byly stanice připraveny.

Vlastní práce

53

Uvažme, že zavedené stanice a stanice s větší spádovou oblastí jsou vytíženější, než méně zaběhlé a odlehlejší STK. Ty by mohly být s počtem provedených prohlídek hluboko pod 50 % své kapacity. Tyto stanice by byly odsouzeny k zániku. Jelikož již nepředpokládáme další markantní nárůst počtu aktivních vozidel, tj. těch, které jsou přistaveny k technické prohlídce, důsledek otevření těchto stanic by byl destruktivní pro celou síť STK v Jihomoravském kraji.

4.8 Ekonomické dopady Nevyužitá kapacita stanice technické kontroly má pochopitelně za následek negativní ekonomické důsledky, co se týče hospodářského výsledku stanice. Ceny za technické prohlídky jsou koncipované tak, aby při plném teoretickém vytížení linky STK byla splněna požadovaná výše zisku. Investice do výstavby STK má velice dlouhodobou návratnost i při využití kapacity linky na 90–100 %. Při využití linky na méně než 40 % (což již dnes některé STK v Jihomoravském kraji mají) se dostane provozovatel do neřešitelných ekonomických problémů.

Úvodní investiční náročnost provozovny STK činí minimálně 15 000 000 Kč. Tato částka zahrnuje pozemek pod budovou, budovu, parkoviště, technologie (kontrola vůle náprav, kontrola odklonu, zvedák, kontrola geometrie, brzdná stolice, kontrola

osvětlení

a operátorek aj.

atd.),

vybavení

výpočetní

technikou,

vyškolení

techniků

54

Vlastní práce

Poměr provozních nákladů běžné provozovny STK ve vlastní budově a na vlastním pozemku činí:12

o

Mzdy

46 %

o

Služby

11 %

o

Energie

8%

o

Režijní náklady

5%

o

Dan ze z příjmu

4%

o

Odpisy majetku

4%

o

Nájemné (leasing)

3%

o

Ostatní náklady

5%

Obvyklý hrubý zisk stanice technické kontroly činí cca 14–16 %.

Výnosy z pravidelných prohlídek, opakovaných prohlídek, evidenčních kontrol, kontrol před schválením vozidla při 100% vytížení linky činí cca 6 500 000 Kč. Hrubý zisk tedy činí přibližně 900 000 – 1 000 000 Kč.

Aby provozovna STK dosáhla běžného zisku 14–16%, musí být vytížena z 90– 95 % své kapacity. Cena pravidelné a opakované prohlídky je cenou státem regulovanou právě k zisku 14–16 %. Na druhé straně se stanice technické kontroly nachází v běžném tržním prostředí, tudíž výsledná cena uvedených služeb se nemůže příliš lišit od cen v daném správním obvodu. To znamená, že stanice technické kontroly, jež nemají náklady se splácením úvěrů příp. nájmů, mají dostatek finančních prostředků na modernizace technologií, výpočetní techniky příp. i na zvýšení mzdových prostředků. Naproti tomu jsou

12

Zdroj: Konzultace s majiteli STK v Brně-Králově Poli a Tišnově

Vlastní práce

55

provozovny, které jsou zatíženy úvěrem. Těm finanční prostředky na modernizace technologií, výpočetní techniky příp. i na zvýšení mzdových prostředků mohou chybět. Tímto se autor dostává k závěru, že státem regulované ceny ztrácejí v současném systému privátních stanic technické kontroly své opodstatnění. Cenu pravidelné prohlídky jasně určuje tržní prostředí v daném správním obvodu. Mzdové finanční prostředky pro techniky by měly být v provozovnách stanic technické kontroly v rámci správní oblasti přibližně na stejné úrovni, jinak by docházelo k nežádoucí fluktuaci pracovníků-techniků mezi jednotlivými provozovnami.

Tabulka č. 12 znázorňuje počet provedených prohlídek stanice technické kontroly č. 37.15 sídlící v Brně na ul. Sladkovského.

Tabulka 12: Počet prohlídek STK 37.15

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

PP

OP

EK

Celkem13

12 392 12 506 12 552 11 344 11 234 10 991 10 947

1423 1042 889 644 895 1135 931

8290 8491 7805 7052 6738 4538 4169

15 630 15 684 15 450 13 909 13 778 12 882 12 647

V tabulce si můžeme všimnout výrazného poklesu počtu prohlídek po otevření nových provozoven STK v Jihomoravském kraji v letech 2006 a 2007. Přes čím dál vyšší počet osobních vozidel v kraji počet prohlídek klesá. Důvodem, proč STK č. 37.15 vykazovala vyšší počet prohlídek, než činí její teoretická kapacita 12 500 prohlídek, je,

13

Celkový počet prohlídek je vypočítán ze vztahu PP + EK + OP z důvodu třetinového 3

časového vytížení opakovaných prohlídek a evidenčních kontrol v porovnání s pravidelnými prohlídkami.

56

Vlastní práce

že výpočet teoretické kapacity linky podle vyhlášky je pouze orientační. Linka je reálně schopna při dodržování předepsaných lhůt na provedení prohlídky provést vyšší počet prohlídek. V nejčastějších případech je hlavním důvodem delší pracovní doba linky, než na kterou je koncipován výpočet teoretické kapacity. Tento fakt podtrhuje výsledek této bakalářské práce, že v Jihomoravském kraji je přebytek stanic technické kontroly pro osobní vozidla.

Závěr

57

5 Závěr Bakalářská práce s názvem „Vývoj počtu stanic technické kontroly v závislosti na počtu osobních motorových vozidel v Jihomoravském kraji“ byla věnována problematice vytížení stanic technické kontroly pro osobní vozidla v Jihomoravském kraji. Jejím cílem bylo ověřit existenci závislosti mezi počtem stanic technické kontroly a počtem osobních motorových vozidel v Jihomoravském kraji, vyjádřit se k využití stanic technické kontroly a vyvodit ekonomické závěry a doporučení ohledně optimálního počtu stanic technické kontroly v Jihomoravském kraji. V prvním bodě byla zjištěna přímá závislost mezi počtem stanic technické kontroly a počtem osobních motorových vozidel v Jihomoravském kraji. Stanice technické kontroly v JmK byly otevírány s nepatrnou odchylkou v souladu s vývojem počtu motorových vozidel, resp. v souladu s vývojem kapacitní potřeby technických prohlídek STK pro správní obvod (Jihomoravský kraj). Při tvorbě bakalářské práce byl zjištěn problém skutečného využití STK v Jihomoravském kraji. Ze zaznamenaných výkonů určitých stanic technické kontroly bylo zřejmé, že výpočet kapacitní potřeby technických prohlídek podle vyhlášky č. 302/2001 Sb. není v souladu se skutečným stavem provedených prohlídek. Tato skutečnost byla potvrzena podklady ministerstva dopravy o počtu provedených prohlídek v letech 2006–2010. Na základě těchto údajů byl autorem přidán koeficient přistavení vozidel k technické prohlídce do vzorce výpočtu kapacitní potřeby technických prohlídek STK. Po přidání uvedeného koeficientu bylo zjištěno, že teoretická kapacita převyšuje v současné době kapacitní potřebu technických prohlídek o téměř 50 %. Z výše uvedeného vyplývá, že devět stanic technické kontroly otevřených v posledních čtyřech letech v Jihomoravském kraji, narušili směr, kterým se ubíral vývoj počtu STK a počtu osobních motorových vozidel v Jihomoravském kraji. Tento vývoj směřoval k rovnovážnému stavu mezi teoretickou kapacitou STK a kapacitní

58

Závěr

potřebou technických prohlídek v Jihomoravském kraji. Rovnovážný stav je v tomto případě stavem ideálním, kdy všechny stanice technické kontroly naplní své kapacity. Z ekonomického hlediska mělo otevření nových STK v Jihomoravském kraji za následek negativní důsledky. Stanicím technické kontroly, které byly v provozu před rokem 2005, se značně snížily výnosy z činnosti provádění technických prohlídek. Rovněž nové STK, které byly v posledních letech otevřeny, nejsou schopny naplnit své kapacity, a tak netvoří požadovanou míru zisku. Plánovaná otevření dalších nových stanic technické kontroly pro osobní vozidla v Jihomoravském kraji jsou vzhledem k nynějšímu stavu využití kapacit STK naprosto nežádoucí.

Literatura

59

6 Literatura

(1) HUŠEK, R. Ekonometrická analýza. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 367 s. ISBN 978-80-245-1300-3.

(2) Přednášky Ekonometrie I, Ing. Luboš Střelec, PhD., PEF MENDELU 2011.

(3) Wikipedia [online]. 26. 8. 2008 [cit. 2011-04-12]. TÜV. Dostupné z WWW: .

(4) ČR. Vyhláška 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel, ve znění následujících předpisů, 2001, částka: 115/2001 Sb.

(5) Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2004, 1. 10. 2010 [cit. 2011-04-12]. Centrální registr vozidel. Dostupné z WWW: .

(6) Interní údaje STK č. 37.15, STK Královo Pole, s.r.o., Brno, ul. Sladkovského

(7) Interní údaje STK 37.31, KORAL s.r.o., Tišnov, ul. Za Mlýnem

(8) Údaje společnosti DEKRA Automobil a.s., viz přílohy č. 1–13

(9) Údaje ministerstva dopravy, viz příloha č. 14

60

Literatura

(10) STK Královo Pole [online]. 2004 [cit. 2011-04-21]. Co potřebujete. Dostupné z WWW: .

Seznam příloh

61

7 Seznam příloh

Příloha č. 1:

Seznam STK OA v Jihomoravském kraji k 1. 1. 2011

Příloha č. 2:

Stav počtu a kapacit STK OA k 1. 1. 2005

Příloha č. 3:


Příloha č. 4:


Příloha č. 5:


Příloha č. 6:


Příloha č. 7:


Příloha č. 8:


Příloha č. 9:


Příloha č. 10:


Příloha č. 11:


Příloha č. 12:


Příloha č. 13:

Stav počtu a kapacit STK OA k 1. 1. 2011, včetně vydaných rozhodnutí

62

Seznam příloh

Příloha č. 14:

Počet prohlídek STK OA v Jihomoravském kraji v letech 2006–2010

Příloha č. 15:

Příloha č. 19 k vyhlášce č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel

Příloha 1: Spuštěné STK pro osobní automobily v Jihomoravském kraji Poř.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

č.STK 37.07 37.28 37.36 37.10 37.15 37.22 37.54 37.56 37.57 37.57 37.61 37.31 37.35 37.58 37.59 37.60 37.62 37.08 37.34 37.47 37.20 37.37 37.40 37.25 37.48 37.17 37.49 37.66

sídlo STK OA, s.r.o., Palackého 157, Kunštát Auto STK spol. s.r.o., Dřevařská 2250, Boskovice TOP 1 spol. s r.o., Poříčí 17, Blansko AZ SERVIS STK s.r.o., Kulkova 30, Brno STK Královo Pole, s.r.o., Sladkovského 7, Brno DEKRA Automobil a.s., STK Brno, Opavská 8, Brno STK BRNO s.r.o., Vídeňská 106d, Brno Bělohradský spol.s.r.o., Jihlavská 29, Brno STK EMISE BRNO - SLATINA, Řípská 11e, Brno (1) STK EMISE BRNO - SLATINA, Řípská 11e, Brno (2) STK BRNO s.r.o., Ulice K terminálu 1, Brno KORAL s.r.o., Za Mlýnem 5, Tišnov STK Kontrol spol. s r.o., Brněnská 392, Rosice POWER CARS s.r.o., Rohlenka 250, Jiříkovice DAJAN spol. s r.o., Palackého 379, Tetčice Stanislav Pelant, Zbraslav 448, Zbraslav STK MODŘICE s.r.o., Brněnská 404, Modřice Intertec spol s r.o., Brněnská 74, Hustopeče STK AUTO LEDNICE s.r.o., Nejdecká 608, Lednice Ing. Pavel Kurimai, Brněnská 1019, Pohořelice ESTEKO a.s., Brněnská 48, Hodonín STK Kyjov s.r.o., Svatoborská 864, Kyjov ESTEKO a.s., Masarykova 1663, Veselí nad Moravou STK Slavkov s.r.o., Čs. Armády 217, Slavkov u Brna Stavební konstrukce Vyškov a.s., Průmyslová 591/1, Vyškov T.C.A. v.o.s. Technik Control Assistance, Dobšická 2295/2, Znojmo Jaroslav Janda, Okružní 399, Moravský Krumlov STK Znojmo, s.r.o., Dobšická 6, Znojmo

* kapacita dle metodického výpočtu vyhlášky (viz práce)

okres Blansko Blansko Blansko Brno-město Brno-město Brno-město Brno-město Brno-město Brno-město Brno-město Brno-město Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Břeclav Břeclav Břeclav Hodonín Hodonín Hodonín Vyškov Vyškov Znojmo Znojmo Znojmo

kapacita* 10 000 10 000 10 000 12 500 12 500 12 500 10 000 12 500 10 000 10 000 10 000 12 500 10 000 10 000 10 000 10 000 10 000 12 500 10 000 10 000 12 500 10 000 10 000 10 000 12 500 10 000 12 500 10 000

datum spuštění 1.1.1991 9.10.1995 1.4.1999 18.9.1991 31.7.1992 1.2.1993 1.11.2005 5.6.2006 1.7.2006 1.7.2006 22.8.2007 1.11.1997 1.12.1998 1.9.2006 10.10.2006 1.12.2006 2009 1.12.1990 22.12.1997 1.7.2004 12.10.1992 11.10.2000 1.2.2003 1.3.1994 31.8.2004 1.7.1992 13.12.2004 2010

Příloha 2 - Porovnání kapacit STK v jednotlivých územních celcích (Krajích, Okresech) stav k 01.01.2005 Osobní automobily ( OA ) – perioda 4 - 2 - 2 Územní celek (Kraj, Okres)

Počet STK OA v územním celku(kraji, okrese)

Kapacita všech STK dle vyhlášky (KLOA)

Upravený počet OA (OAU)

Potřebná roční kapacita (kraje, okresu) (PKOA)

Nepokrytá kapacita územního celku (kraje, okresu)

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Blansko Brno-město *)2 Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

Kraj celkem

3

30 000

41099

20800

-9 200

3 3 3 3 2 2

37 500 32 500 32 500 32 500 20 000 25 000 210 000

163316 68231 49609 61554 31890 46979 462679

82656 34533 25107 31153 16140 23777 234166

45 156 2 033 -7 393 -1 347 -3 860 -1 223 24 166

19

*)2 je nutné posuzovat individuelně, spousta vozidel je zde pouze registrována, ale provozována jinde a dále je území okraje Brna obklopeno prstencem dalších STK

Legenda 1)

Celkový počet vozidel vychází z podkladů CRV k 1. 1. 2005

2)

Kapacita všech STK v územním celku (Kraji, Okrese) je k 1. 1. 2005

3)

Pokud se v kolonce „Nepokrytá kapacita územního celku (kraje, okresu)„ objeví znaménko „ – „ , tak to znamená že je v tomto územním celku přebytek kapacity stávajících STK nad potřebou technických prohlídek

Příloha 3 - Porovnání kapacit STK v jednotlivých územních celcích (Krajích, Okresech) stav k 01.01.2006 Osobní automobily ( OA ) – perioda 4 - 2 - 2

Územní celek (Kraj, Okres)






JIHOMORAVSKÝ KRAJ Blansko Brno-město *)2 Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

Kraj celkem

3 4 3 3 3 2 2 20

30 000 47 500 32 500 32 500 32 500 20 000 25 000 220 000

42731 169946 76509 51826 64288 33423 48900 487623

21622 85993 38714 26224 32530 16912 24743 246738

-8 378 38 493 6 214 -6 276 30 -3 088 -257 26 738

*)3 u nové STK předpokládáme kapacitu 10 000 TP za rok *)2 je nutné posuzovat individuelně, spousta vozidel je zde pouze registrována, ale provozována jinde a dále je území okraje Brna obklopeno prstencem dalších STK

Legenda 1)


2)


3)









JIHOMORAVSKÝ KRAJ Blansko Brno měst.*)2,3 Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

Kraj celkem

3 6 3 3 3 2 2 22

30 000 80 000 32 500 32 500 32 500 20 000 25 000 252 500

43728 173231 78823 53103 65638 34270 50061 498 853

22126 87655 39884 26870 33213 17341 25331 252 419

-7874 7655 7384 -5630 713 -2659 331 -81

*)3 u nové STK předpokládáme kapacitu 10 000 TP za rok *)2 je nutné posuzovat individuelně, spousta vozidel je zde pouze registrována, ale provozována jinde a dále je území okraje Brna obklopeno prstencem dalších STK Legenda 1)


2)

Kapacita všech STK v územním celku (Kraji, Okrese) je k 1.9. 2006

3)









JIHOMORAVSKÝ KRAJ Blansko Brno měst.*)2,3 Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

Kraj celkem

3 6 6 3 3 2 2 25

30 000 80 000 62 500 32 500 32 500 20 000 25 000 282 500

44562 174319 85741 49610 66807 34945 51234 507217

22548 88205 43385 25102 33804 17682 25925 256652

-7452 8205 -19115 -7398 1304 -2318 925 -25848


Legenda 1)


2)


3)









JIHOMORAVSKÝ KRAJ Blansko Brno měst.*)2,3 Brno-venkov *)3 Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

Kraj celkem

3 6 5 3 3 2 2 24

30 000 80 000 52 500 32 500 32 500 20 000 25 000 272500

46095 181288 90186 51423 68806 36099 52881 526778

23324 91732 45634 26020 34816 18266 26758 266550

-6676 11732 -6866 -6480 2316 -1734 1758 -5950


Legenda 1)


2)


3)


Poznámka : od 19.02.2007 nepracuje STK č.37.26 (OA) Rosice 10000 TP/rok (BRNO-venkov)








Kraj celkem

3

30 000

46987

23775

-6225

7

90 000

182974

92585

2585

5 3 3 2 2

52 500 32 500 32 500 20 000 25 000 282 500

92309 52413 70368 36867 53911 535828

46708 26521 35606 18655 27279 271129

-5792 -5979 3106 -1345 2279 -11371

25



2)


3)


Poznámka : 22.08.207 spuštěna STK č.37.61 (OA) Horné Heršpice 10000 TP/rok (BRNO-město)









Kraj celkem

3 7 5 3 3 2 2 25

30 000 90 000 52 500 32 500 32 500 20 000 25 000 282500

48451 189916 95194 53901 72359 38033 55621 553475

24516 96097 48168 27274 36613 19245 28144 280057

-5484 6097 -4332 -5226 4113 -755 3144 -2441


Legenda 1)


2)


3)










Kraj celkem

3 7 6 3 3 2 2 26

30 000 90 000 62 500 32 500 32 500 22 500 22 500 292500

48652 192542 97244 54932 73247 38773 56456 561846

24618 97426 49206 27796 37063 19619 28567 284294

-5382 7426 -13294 -4704 4563 -2881 6067 -8206


Legenda 1)


2)


3)


Poznámka : od r.2009 ?? spuštěna STK č.37.62 (OA) Modřice 10000 TO/rok (BRNO - venkov)









Kraj celkem

3 7 6 3 3 2 2 26

30 000 90 000 62 500 32 500 32 500 22 500 22 500 292500

48605 192912 98180 54904 73430 39261 56302 563594

24594 97613 49679 27782 37156 19866 28489 285179

-5406 7613 -12821 -4718 4656 -2634 5989 -7321


Legenda 1)


2)


3)










Kraj celkem

3 7 6 3 3 2 2 26

30 000 90 000 62 500 32 500 32 500 22 500 22 500 292500

48731 194344 99304 55384 73866 39674 56607 567910

24658 98338 50248 28024 37376 20075 28643 287362

-5342 8338 -12252 -4476 4876 -2425 6143 -5138



2)


3)









Kraj celkem

3 7 6 3 3 2 3 27

30 000 90 000 62 500 32 500 32 500 22 500 32 500 302500

49257 195744 100901 55887 74495 40222 57272 573778

24924 99047 51056 28279 37694 20353 28980 290332

-5076 9047 -11444 -4221 5194 -2147 -3520 -12168


Legenda 1)


2)


3)


Poznámka : od r.2010 ?? spuštěna STK č.37.66 (OA+NA) Znojmo 10000 TP/rok (ZNOJMO)

Příloha 13 - Porovnání kapacit STK v jednotlivých územních celcích (Krajích, Okresech) včetně vydaných rozhodnutí stav k 01.01.2011 Osobní automobily ( OA ) – perioda 4 - 2 - 2 Územní celek (Kraj, Okres)






JIHOMORAVSKÝ KRAJ Blansko Brno měst.*)2,3 7+6 Brno-venkov *)3 6+3 Břeclav 3+1 Hodonín Vyškov Znojmo

Kraj celkem

27+10

3

3 2 3

30 000 155 000 92 500 42 500 32 500 22 500 32 500 407500

49529 196254 101926 56138 74657 40602 57547 576654

25062 99304 51575 28406 37776 20545 29119 291787

-4938 -55696 -40925 -14094 5276 -1955 -3381 -115713



2)


3)


4)

U vydaných rozhodnutí (za počtem STK je uvedeno + a číslo, které udává počet vydaných rozhodnutí) je uvažována kapacita 12500 vozidel za rok, pokud není známa

!# 2

0% 1 &3 9 .

#% /

34 ! &' ,0 !& &' ()*+*)), -'

#% //

0% 1 &3 9 .

!# 2

!# 2

0% 1 &3 9 .

#% ///

#% //

0% 1 &3 9 .

!# 2

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Recommend Documents