Mendelova univerzita v Brně. Provozně ekonomická fakulta. Ústav financí

Mendelova univerzita v Brně

Provozně ekonomická fakulta

Ústav financí

Struktura a investiční strategie zajištěných fondů v ČR

Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Roman Ptáček, Ph.D.

Brno 2010

Bc. Mgr. Radim Gottwald

2

Poděkování Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu mé diplomové práce Ing. Romanu Ptáčkovi, Ph.D. za odborné vedení, vstřícný přístup a cenné rady. Zároveň mu také děkuji za čas, který mi tímto věnoval. Můj dík patří též manželce Haně a synům Michalovi a Tomášovi, kteří mi poskytli klidné rodinné zázemí pro psaní diplomové práce. Bc. Mgr. Radim Gottwald

3

4

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Struktura a investiční strategie zajištěných fondů v ČR“ vypracoval samostatně, na základě svých znalostí a s použitím pramenů uvedených v seznamu použitých zdrojů. V Brně dne 6. května 2010

……………………………………… Bc. Mgr. Radim Gottwald

5

6

Abstract Radim Gottwald, Structure and investment strategy of assured funds in the Czech Republic, Diploma thesis, Brno, 2010. The subject of this diploma thesis is structure and investment strategy of assured funds in the Czech Republic. The aim of thesis is testing of three hypothesis describing dependence of assured funds profitability on various parameters – validity time, participation ratio, mutual ratio of percentage shares of DJ Eurostoxx 50, S&P 500 and Nikkei 225 indexes and average term deposits profitability. The thesis is divided into three parts – theoretical basis, current state analysis and empirical part of thesis. There are collective investment, assured funds and their types described in theoretical basis. Offer of shares and assured funds in the Czech Republic and offer of ČSOB assured funds are analysed in current state analysis. Results are applied in order to realize the aim of thesis in empirical part of thesis.

Abstrakt Radim Gottwald, Struktura a investiční strategie zajištěných fondů v ČR, Diplomová práce, Brno, 2010. Předmětem této diplomové práce je struktura a investiční strategie zajištěných fondů v ČR. Cílem práce je zamítnutí nebo nezamítnutí tří hypotéz, které popisují závislost dosažené výnosnosti zajištěných fondů na různých parametrech – délce splatnosti fondu, míře participace, vzájemným poměrem procentuálních podílů indexů DJ Eurostoxx 50, S&P 500 a Nikkei 225 a průměrné výnosnosti termínovaných vkladů. Práce je rozdělena na tři části – teoretická východiska, analýzu současného stavu a empirickou část práce. V teoretických východiskách je obecně popsáno kolektivní investování, zajištěné fondy a jejich typy. V analýze současného stavu je analyzována nabídka podílových a zajištěných fondů v ČR a dále nabídka zajištěných fondů ČSOB. V empirické části práce jsou poznatky aplikovány za účelem dosažení cíle práce.

7

8

Obsah 1 2 3 4

Úvod ..................................................................................................................................10 Vymezení problematiky a definování cíle diplomové práce .......................................12 Zvolené metody zpracování diplomové práce a návrh postupu řešení.......................14 Teoretická východiska.....................................................................................................17 4.1 Kolektivní investování..............................................................................................17 4.1.1 Výhody a nevýhody kolektivního investování .................................................19 4.1.2 Legislativní vymezení kolektivního investování ..............................................20 4.1.3 Investiční a podílové fondy...............................................................................22 4.2 Obecná charakteristika zajištěných fondů ................................................................31 4.3 Typy zajištěných fondů.............................................................................................35 4.4 Výnosnost zajištěných fondů ....................................................................................37 4.5 Výhody a nevýhody zajištěných fondů.....................................................................38 5 Analýza současného stavu ..............................................................................................42 5.1 Nabídka podílových fondů v České republice ..........................................................42 5.2 Nabídka zajištěných fondů v České republice ..........................................................46 5.3 Zajištěné fondy ČSOB ..............................................................................................47 5.3.1 Struktury zajištěných fondů používaných ČSOB .............................................53 6 Empirická část práce ......................................................................................................56 6.1 Srovnání vybraných typů zajištěných fondů ČSOB .................................................56 6.1.1 Srovnání z hlediska investičních strategií.........................................................60 6.1.2 Srovnání z hlediska výnosů ..............................................................................61 6.1.3 Srovnání z hlediska rizikovosti.........................................................................65 6.1.4 Srovnání z hlediska poplatků............................................................................67 6.2 Sestavení struktury zajištěných fondů pro různé typy investorů ..............................68 6.3 Závislost výnosnosti zajištěného fondu na splatnosti a participaci ..........................72 6.4 Závislost výnosnosti zajištěného fondu na poměru podílů indexů ...........................74 6.5 Závislost výnosnosti zajištěného fondu a termínovaného vkladu ............................75 7 Diskuse výsledků .............................................................................................................78 8 Závěr ................................................................................................................................82 9 Přehled informačních zdrojů.........................................................................................86 10 Seznam tabulek ...............................................................................................................88 11 Seznam grafů...................................................................................................................90 12 Přílohy práce ...................................................................................................................91

9

1 Úvod Existuje řada způsobů jak zhodnotit své volné finanční prostředky. V této souvislosti se používají termíny reálné a finanční investice. V prvním případě je investice vždy vázána na jistý konkrétní předmět, v druhém případě se jedná o kombinaci majetkových aktiv, dlužních dokumentů a vlastností peněz. Při rozhodování investorů záleží mimo jiné na tom, jaký postoj mají investoři k riziku a jakou míru výnosnosti a likvidity považují za přijatelnou. Snaží se tedy najít optimální kombinaci rizika, výnosnosti a likvidity. Racionálně postupující investor hledá podle [18] takovou kombinaci, která je optimální z hlediska dosažení stanovených cílů. Riziko představuje stupeň nejistoty, která je spojena s očekávaným výnosem. Vyjadřuje pravděpodobnost toho, že investoři dosáhnou menších výnosu, než předpokládali. Riziko spojené s danou investicí lze měřit pomocí směrodatné odchylky a rozptylu. Riziko, které se jeví investorovi jako příliš vysoké, lze v některých případech snížit na přijatelnou míru nebo přenést na jiný subjekt. Mezi způsoby, které se k dosažení žádoucího stavu používají, patří vytvoření portfolia, zajištění (hedging) nebo využití tzv. bezpečnostní pyramidy. Vytvořením portfolia „nesází investor vše na jednu kartu“, ale investuje do různých cenných papírů. Při zajištění se investor chrání před kolísavostí cen. Bezpečnostní pyramida umožňuje vzájemně srovnávat rizika různých cenných papírů. Její podoba závisí na množství a druhu srovnávaných cenných papírů. Za nejméně rizikové a tedy nejbezpečnější cenné papíry jsou považovány státní obligace s variabilním úročením. Následují státní obligace s fixním úročením, hypotéční zástavní listy a komunální obligace. Vyšší míru rizika mají bankovní obligace a podílové listy otevřených podílových fondů, určených pro konzervativní investory. Následují podnikové obligace. Mezi nejrizikovější cenné papíry lze považovat akcie a zejména podílové listy uzavřených podílových fondů. Podobně jako u státních obligací jsou i u jiné typy obligací s fixním úročením rizikovější než s úročením variabilním. Variabilní úročení totiž umožňuje adekvátní reakci – změnu výše úročení - na změnu aktuálních podmínek na trhu. Výnos tvoří celkové příjmy a důchody, které plynou z investice od období vložení peněžních prostředků do posledního možného příjmu. Je pro investory motivem k provedení investice a potom odměnou za její realizaci. Cílem většiny investorů je maximalizace celkového výnosu. Výnos spojený s danou investicí lze měřit dvěma způsoby. U absolutního měření je čistý výnos roven rozdílu výnosu a vložených prostředků (nákladů) a uvádí se v peněženích jednotkách. U relativního měření je míra výnosu rovna poměru čistého výnosu k vloženým prostředkům (nákladům) a uvádí se v procentech nebo desetinných číslech. Míra výnosu vyjádřená v procentech se označuje jako výnosové procento. Pomocí různých hodnot předpokládaných výnosových procent vztahující se k různým investicím mohou investoři srovnávat mezi sebou investice a na základě toho vybírat ty nejvýhodnější. Předpokládaná výnosová procenta lze určit pomocí historických dat, ekonomických prognóz, subjektivních představ, popřípadě jinými způsoby. Likvidita spojená s danou investicí vyjadřuje rychlost, s jakou je možné přeměnit investici zpět na disponibilní peněžní prostředky za předpokladu minimálních časových i finančních nákladů. U posuzování likvidity cenných papírů hrají důležitou roli pravidla na trhu, na kterém se s nimi obchoduje. Vysoké likvidity dosahují cenné papíry obchodované zejména na sekundárních, veřejných a organizovaných trzích. Na trzích 10

primárních, neveřejných nebo neorganizovaných by investor získal – po rozhodnutí ukončit danou investici - své vložené peněžní prostředky později. Diplomová práce je zaměřená na zajištěné fondy. Tyto finanční produkty lze z hlediska rizikovosti považovat za produkty s poměrně nízkou mírou rizika. Výnosnost je různá, záleží na vývoji kurzů cenných papírů z podkladových aktiv, obecně na převládajících trendech na finančních trzích během doby splatnosti zajištěných fondů. Likvidita je relativně vysoká – většinou je možné zdarma nebo za menší poplatek investici do zajištěných fondů ukončit a nechat si převést na účet dosažené finanční prostředky. Potenciální investor do zajištěných fondů by si tedy měl zvážit jakou část svých volných finančních prostředků a na jako dlouhou dobu bude investovat a jaká je jejich optimální kombinace rizika, výnosnosti a likvidity.

11

2 Vymezení problematiky a definování cíle diplomové práce Mnoho investorů využívá při svém investování výhody, které jsou spojeny s kolektivním investováním. Dochází zde k diverzifikaci rizika, likvidita je poměrně vysoká a nabídka produktů poměrně široká. Prostřednictvím kolektivního investování mají investoři přístup k cenným papírům, které by pro ně jinak byly nedostupné. Tato forma investování si v poslední době získává čím dál více zájemců. Oblíbeným produktem v rámci kolektivního investování jsou zajištěné fondy. Díky své konstrukci garantují investorům určitou míru výnosu. Návratnost vložených peněžních prostředků je tedy bez ohledu na vývoj finančního trhu většinou zaručena. V nabídce má zajištěné fondy řada bank, dominantní pozici zaujímá ČSOB. Ta je začala na trhu v České republice nabízet jako první a její nabídka zajištěných fondů je velmi pestrá. Různí investoři preferují různé typy zajištěných fondů. I přes širokou nabídku je však možné sestavit určitou strukturu zajištěných fondů, která je pro konkrétní skupinu investorů nejvíce vhodná. Na základě tohoto výběru se může potenciální zakladatel nových zajištěných fondů rozhodnout, jaké vlastnosti by měly mít pro to, aby si získali přízeň co nejvíce investorů. Diplomová práce má blíže představit investování do zajištěných fondů jako jednu z forem kolektivního investování. Předmětem této diplomové práce je struktura a investiční strategie zajištěných fondů v České republice. Hlavním cílem diplomové práce je zamítnutí nebo nezamítnutí tří hypotéz, které popisují závislost dosažené výnosnosti zajištěných fondů na různých parametrech délce splatnosti fondu, míře participace, vzájemným poměrem procentuálních podílů indexů DJ Eurostoxx 50, S&P 500 a Nikkei 225 a průměrné výnosnosti termínovaných vkladů. Uvedené tři hypotézy mají následující znění: Hypotéza H1 zní: „Při volbě vhodného zajištěného fondu nemá na pozdější dosaženou výnosnost vliv délka splatnosti fondu ani míra participace“. Hypotéza H2 zní: „U zajištěných fondů, jejichž koš je vázán na procentuální podíly indexů DJ Eurostoxx 50, S& P 500 a Nikkei 225, neexistuje žádná souvislost mezi vzájemným poměrem procentuálních podílů uvedených indexů a dosažené výnosnosti fondu“. Hypotéza H3 zní: „Průměrná výnosnost termínovaných vkladů ČSOB není vždy nižší než dosažená výnosnost zajištěných fondů ČSOB s podobnými parametry za stejné období“. Prvním dílčím cílem diplomové práce je srovnání vybraných typů zajištěných fondů ČSOB z hlediska investičních strategií, výnosů, rizikovosti a poplatků.

12

Druhým dílčím cílem diplomové práce je sestavení určité struktury zajištěných fondů ČSOB vhodných k uložení volných finančních prostředků a to jednotlivě pro různé typy investorů. Rozdělení investorů na jednotlivé typy je provedeno podle jejich vztahu k riziku. Závěry této diplomové práce může využít zakladatel nových zajištěných fondů, jejichž konstrukce a investiční strategie bude vyhovovat různým typům investorů podle jejich postoje k riziku. Jedná se vlastně o manažerské rozhodování o tom, jaké atributy by měl mít nabízený finanční produkt, aby byl pro investory dostatečně zajímavý. Diplomová práce může být přínosná pro různé skupiny osob, např. potenciální investory, zprostředkovatele finančních služeb, investiční poradce, zaměstnance bank – zejména ČSOB a i širokou odbornou veřejnost. Diplomová práce může usnadnit orientaci v aktuální široké nabídce zajištěných fondů.

13

3 Zvolené metody zpracování diplomové práce a návrh postupu řešení V diplomové práci budou získané údaje zpracovány s použitím standardních metodických postupů odborných a vědeckých prací. Jedná se zejména o kvalitativní a kvantitativní analýzu (pro rozčlenění celku na jednotlivé části za účelem poznání podstaty), univerzalizaci (pro identifikaci společných charakteristik jednotlivých částí), deskripci neboli explikaci (pro definici pojmů), komparaci (pro důkaz a zdůvodnění vzájemných vztahů mezi subjekty a to jak shodných tak odlišných vlastností), indukci neboli syntézu (pro zobecnění, tedy vyvození obecných závěrů z jednotlivých skutečností zjištěných analýzou a komparací), dedukci neboli analogii (pro konkretizaci závěrů zjištěných indukcí, což je opak indukce), interpretaci (pro rozkrývání právních významů legislativních norem), řízený rozhovor (pro zjištění informací) a predikci (pro kvalifikovaný odhad budoucího vývoje). Bude se popisovat obecně kolektivní investování, podrobněji zajištěné fondy včetně jejich rozdělení na různé typy (metoda analýzy) a nalezení společných vlastností (metoda univerzalizace), budou se definovat různé pojmy vztahující se k danému tématu (metoda deskripce), budou se mezi sebou srovnávat jednotlivé typy zajištěných fondů (metoda komparace), sestaví se určitá struktura zajištěných fondů ČSOB vhodná k uložení volných finančních prostředků (metoda indukce) a to jednotlivě pro různé typy investorů (metoda dedukce). Oblast kolektivního investování se též legislativně vymezí (metoda interpretace), od pracovníků bank se zjistí případné další potřebné informace (metoda řízeného rozhovoru) a naznačí se prognóza dalšího vývoje trhu zajištěných fondů (metoda predikce). Jako klient a bývalý zaměstnanec banky využije autor též vlastní empirické zkušenosti. Jednotlivé metody budou modifikovány do podoby konzistentní se zadáním a cíli diplomové práce. Volba použitých metod plyne z toho, že se uvedené metody používají v odborných a vědeckých pracích zaměřených na podobnou problematiku. Metodiku diplomové práce obecně tvoří jednotnost systémového, logického a historického přístupu. V rámci metodologického přístupu bude při rozboru problematiky zajištěných fondů použit odborný jazyk odpovídající požadavkům na podobné typy odborných a vědeckých prací. V rámci zpracování diplomové práce bude provedena rešerše tištěných a elektronických zdrojů vztahujících se k danému tématu, jejichž seznam je uveden na konci diplomové práce. Bude se vycházet z poměrně širokého spektra odborné literatury. Jedná se zejména o monografie, bakalářské, diplomové a rigorózní práce, odborné články z tištěných i elektronických časopisů, informace podnikatelských subjektů z bankovního sektoru a legislativní normy České republiky a Evropské unie. Budou zmíněny také zejména zdroje od Českého statistického úřadu, Asociace pro kapitálový trh České republiky, banky ČSOB, Komerční banky, České spořitelny, banky HSBC a internetových portálů Peníze.cz, Měšec.cz a Fondshop.cz. Uvedené množství svědčí o tom, že investování prostřednictvím zajištěných fondů je častým a oblíbeným způsobem investování. V případě potřeby dalších dat budou osobně nebo formou e-mailů kontaktováni zaměstnanci bank. Pro názornou představu převzatých i nově zjištěných důležitých dat a pro větší přehlednost diplomové práce budou použity praktické příklady, tabulky a grafy, zejména sloupcové a spojnicové. K vyhodnocení dat se zvolí taková podoba tabulek a grafů, která vyjádří data co nejvýstižněji. K tomuto způsobu prezentace a k původnímu

14

zpracování získaných dat bude použit program Microsoft Excel, ve kterém lze provést všechny matematické úkony potřebné během zpracování diplomové práce. Při srovnání vybraných typů zajištěných fondů budou použity matematicko-statistické metody. Dále budou v práci použity ekonomické ukazatele typu celková aktiva, současná a budoucí hodnota investice, výnos a riziko investice, bilanční suma, kapitálová přiměřenost, míra participace a další. Pro diplomovou práci byl navržen níže uvedený postup řešení, při jehož dodržení by měly být splněny dílčí cíle i hlavní cíl diplomové práce. V části „Teoretická východiska“ bude obecně charakterizováno kolektivní investování s důrazem na princip rozložení rizika. Bude popsána historie kolektivního investování od 19. století až do současnosti. Celosvětový vývoj počtu podílových fondů a celkových aktiv bude znázorněn přehledně v tabulce. Kromě investičních a podílových fondů budou nastíněny i další formy kolektivního investování – zejména investiční kluby a venture fondy. Budou uvedeny též výhody a nevýhody kolektivního investování. Celá oblast kolektivního investování bude legislativně vymezena, zejména prostřednictvím stěžejních zákonů z let 1992, 2004 a 2006 s přihlédnutím na směrnice Evropské unie. Pozornost bude věnována i orgánům vykonávající dohled nad kolektivním investováním (ČNB, AFAM, AKAT ČR). Budou uvedeny nejčastější typy smluv spojené s kolektivním investováním. Podrobně budou charakterizovány investiční a podílové fondy, typy informací povinně uvedených v jejich statutech a rozdělení fondů podle zaměření investic fondu, geografické orientace emitenta a způsobu nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem. Bude vysvětlen rozdíl mezi zajištěnými a chráněnými fondy a popsáno ohodnocování fondů pomocí ratingu a scoringu. Po obecné charakteristice zajištěných fondů budou popsány možnosti investování prostředků ze zajišťovací a výnosové části fondu. Budou též objasněny často používané termíny zajištění a participace. Pro potenciální zájemce budou nastíněny možnosti obchodování se zajištěnými fondy včetně poznatků z praxe. Mimo jiné bude naznačeno, pro které typy investorů jsou vhodné k investicím. Dále budou zmíněny různé typy zajištěných fondů a také faktory, na kterých závisí jejich výnosnost. Podobně jako u kolektivního investování budou uvedeny výhody a nevýhody zajištěných fondů s důrazem na běžná rizika kolektivního investování. Tato část se skládá celkem z pěti dílčích částí. V části „Analýza současného stavu“ bude popsána historie kolektivního investování v České republice za posledních 20 let. Vývoj objemu majetku v podílových fondech bude přehledně znázorněn v tabulce. Objem majetku bude též znázorněn jednotlivě pro různé typy podílových fondů. Bude zmapována nabídka zajištěných fondů v České republice – bude uvedeno, které banky je nabízejí a jaký výběr zajištěných fondů nabízejí. Po obecné charakteristice působení banky ČSOB na bankovním trhu v České republice bude popsána její dřívější a současnou nabídka zajištěných fondů. Budou charakterizovány používané struktury zajištěných fondů. Tato část se skládá celkem ze tří dílčích částí. V části „Empirická část práce“ budou s využitím poznatků v předcházejících částech zpracovány nejdříve dva dílčí cíle diplomové práce a potom hlavní cíl diplomové práce. Tato část se skládá celkem z pěti dílčích částí.

15

U prvního dílčího cíle diplomové práce budou vybrány tři zajištěné fondy ČSOB, které se následně srovnají z hlediska investičních strategií, výnosů, rizikovosti a poplatků. U každého z nich bude uvedeno jejich referenční období, složení podkladového aktiva a další parametry. Budou analyzovány předpokládané změny parametrů plynoucích ze dvou různých investičních strategií a také z možného pozitivního, neutrálního a negativního scénáře. U každého fondu budou uvedeny úrovně jednotlivých typů rizik a poplatky spojené s obchodováním. U druhého dílčího cíle diplomové práce budou z nabídky zajištěných fondů ČSOB vybrány různé typy zajištěných fondů, které budou optimální k investování pro konzervativní, vyvážené a agresivní investory. Budou též zmíněna stupně rizika jednotlivých zajištěných fondů. Bude uveden příklad investičního dotazníku sloužícího k určení postoje dotazovaného k riziku, bude popsán postup tvorby struktury nového zajištěného fondu a budou stanoveny úrovně různých parametrů zajištěných fondů jednotlivě pro konzervativní, vyvážené a agresivní investory. Při popisování vlivu výše úrokových sazeb na hodnotu zajištěného fondu bude použit vzorec pro vyjádření časové hodnoty peněz, konkrétně současné hodnoty u složeného úročení: SH =

BH

(1 + r )n

kde:

SH … současná hodnota investice BH … budoucí hodnota investice r …… úroková sazba n …… doba splatnosti U hlavního cíle diplomové práce budou testovány tři hypotézy formou projekce hodnot parametrů zajištěných fondů do bodových grafů. Na horizontální ose bude znázorněna postupně délka splatnosti, míra participace a poměry procentuálních podílů tří používaných indexů. Na vertikální ose bude znázorněna výnosnost. Tato forma grafické analýzy byla zvolena proto, protože je při zjišťování podobných závislostí běžně používána. Dále budou analyzovány výnosnosti různých zajištěných fondů a různých termínovaných vkladů podle aktuální nabídky ČSOB během stejného období. Při testování hypotéz budou použita data zajištěných fondů ČSOB od roku 2000 do současnosti. V dalších částech diplomové práce budou z dosažených výsledků vyvozeny závěry. Ty budou analyzovány formou diskuse, možných návrhů a doporučení. Závěr diplomové práce bude vytvořen syntézou dílčích závěrů. Kromě popsání historie a aktuálního stavu bude též naznačena prognóza vývoje zajištěných fondů a obecně kolektivního investování do budoucna.

16

4 Teoretická východiska 4.1 Kolektivní investování Investoři mohou na finančních trzích investovat přímo nebo nepřímo. Nepřímé investování je realizováno prostřednictvím společností, které se na zprostředkování investic na finančních trzích specializují. Tyto investiční společnosti získávají od investorů peněžní prostředky a z dostupných finančních produktů tvoří portfolia. V současnosti jsou těmito společnostmi nejčastěji různé druhy investičních nebo podílových fondů. Tyto fondy investují ve velkých objemech na kapitálových trzích a realizují úspory, které plynou z rozsahu investic. Investiční společnosti jsou právnickými osobami, mají stejné orgány jako akciové společnosti a nesmí vydávat dluhopisy. Kolektivní investování je formou podnikání, jehož předmětem je shromažďování volných peněžních prostředků, jejich následná reinvestice na principu rozložení rizika a obhospodařování finančními institucemi speciálně vytvořenými k tomuto účelu, které podléhají státní regulaci. Za peněžní prostředky se považují bankovky a mince v jejich nominální hodnotě. Podle [20] peněžní prostředky slouží jako prostředek směny, uchovatel hodnot a zúčtovací jednotka. Princip rozložení rizika znamená, že shromážděné volné peněžní prostředky není možné investovat jen do podnikání jediného podnikatele nebo do jedné majetkové hodnoty, ale pouze v poměrech, které dovoluje zákon. Kolektivní investování je možné přirovnat ke společné výstavbě bytového domu, při němž stavebníci sdružují své připravené prostředky a využívají společného postupu, aby tak snížili celkové náklady. Je zvláštním druhem podnikatelské činnosti, která je vyloučena z živnostenského podnikání. Kolektivní investování je významné jak pro potenciální investory, tak pro ekonomiku daného státu. S kolektivním investováním je spojený úpis akcií investičních fondů a podílových listů podílových fondů. Historie kolektivního investování je relativně krátká. První zmínka o něm je z roku 1868 z Velké Británie. Byly zakládány trusty zabývající se investováním na londýnské burze. V roce 1924 byl v USA založen první otevřený podílový fond. V roce 1940 byl přijat Zákon o investičních společnostech (ICA), jehož základní principy platí i přes novelizace v letech 1970 a 1996 dodnes. Kolem roku 1950 byly ve Francii založeny první otevřené fondy SICAV, které využívaly systém permanentní emise a zpětného odkupu. V roce 1957 byla založena v Japonsku první organizace podporující rozvoj kolektivního investování. V padesátých letech převládaly celosvětově akciové fondy, v sedmdesátých letech fondy peněžního trhu, později dluhopisové fondy. Vývoj fondů peněžního trhu celosvětově mezi lety 1975 až 1990 znázorňuje tabulka č. 1.

17

Tabulka č. 1: Vývoj fondů peněžního trhu celosvětově mezi lety 1975 až 1990 Rok Počet fondů 1975 36 1976 48 1977 50 1978 61 1979 76 1980 96 1981 159 1982 281 1983 307 1984 329 1985 348 1986 360 1987 389 1988 432 1989 463 1990 508 Zdroj: Liška, 2004

Celková aktiva 3 696 mil. USD 3 686 mil. USD 3 888 mil. USD 10 858 mil. USD 45 214 mil. USD 74 448 mil. USD 181 910 mil. USD 206 608 mil. USD 162 549 mil. USD 209 731 mil. USD 207 535 mil. USD 228 346 mil. USD 254 676 mil. USD 272 293 mil. USD 358 719 mil. USD 414 700 mil. USD

V roce 1991 se první investiční fondy objevily v Číně. V Evropě existuje tzv. trh UCITS, což je trh otevřených podílových fondů. Podle objemu celkových aktiv ve správě subjektů kolektivního investování jsou nejvíce rozšířeny ve Francii, Německu, Lucembursku a Velké Británii. Vývoj kolektivního investování celosvětově mezi lety 1945 až 1990 znázorňuje tabulka č. 2. Tabulka č. 2: Vývoj kolektivního investování celosvětově mezi lety 1945 až 1990 Rok Počet fondů Celková aktiva 1945 73 1,3 mld. USD 1950 98 2,5 mld. USD 1955 125 7,8 mld. USD 1960 161 17,0 mld. USD 1965 170 35,2 mld. USD 1970 361 47,6 mld. USD 1975 390 42,2 mld. USD 1980 458 58,4 mld. USD 1985 1 071 251,7 mld. USD 1990 2 362 570,8 mld. USD Zdroj: Liška, 2004

Existují i jiné formy kolektivního investování než investiční a podílové fondy. Jedná se např. o investiční kluby a venture fondy. Investiční kluby jsou sdruženími osob, které se dobře znají a společně zhodnocují své vložené peněžní prostředky na kapitálovém trhu. Možnost zpronevěry je minimální, každá osoba se věnuje určitému segmentu trhu, o zaměření investic rozhodují jen oni sami. Venture fondy, označované též jako fondy rizikového a rozvojového kapitálu, získávají za poskytnutí potřebného kapitálu podíl na základním jmění společnosti. Jedná se většinou o rizikové společnosti. S venture fondy souvisí předstartovní financování (financování ranných stadií podnikání), startovní financování (investování do začátku činnosti společnosti), financování počátečního rozvoje, rozvojové financování, záchranné financování a manažerské odkupy.

18

Objem prostředků, který byly investovány do fondů, přepočtený na jednoho obyvatele země je v České republice výrazně nižší než v ostatních zemích Evropské unie. Odvětví kolektivního investování má tedy velký růstový potenciál. Tato forma investování představuje také ekonomický přínos pro zemi. Investoři přemění část svých dosud likvidních krátkodobých aktiv na podílové listy, což jsou aktiva dlouhodobá. Tak se na kapitálový trh dostanou velké objemy finančních prostředků, které mají význam pro financování velkých investic realizovaných státem nebo podniky.

4.1.1 Výhody a nevýhody kolektivního investování Mezi výhody kolektivního investování patří: a) nízké požadavky na znalosti investora - investor nemusí mít velké znalosti o jednotlivých odvětvích nebo oborech podnikání, ve kterých působí akciové společnosti ani o trendech na finančních trzích. Dochází tak k minimalizaci informačních nákladů, b) profesionální správa investice – vložené peněžní prostředky jsou spravovány zkušenými manažery fondů. Investor tak nemusí detailně sledovat vývoj mnoha cenných papírů, c) snadná dostupnost informací – prostřednictvím internetu nebo jiných komunikačních médií je dostupná řada důležitých informací, např. kurzy fondů, jejich struktura, investiční strategie, podkladová aktiva, obecně aktuální i historická data. Jejich správnost je nezávisle kontrolována regulátorem trhu, c) nízké vstupní poplatky – investor vynaloží méně prostředků na nákup prostřednictvím kolektivního investování oproti přímému obchodování s cennými papíry obsaženými v podkladových aktivech. Dochází tak k minimalizaci transakčních nákladů. Potřebné kapitálové vybavení je tak pro investora přijatelné, d) diverzifikace rizika – investor „nesází vše na jednu kartu“. Možný nepříznivý vývoj u části investice, např. výrazný pokles akcií jedné společnosti z podkladového aktiva je vyvážen růstem akcií jiných společností. Investorova ztráta se tak rozmělní ve výnosech z ostatních investic. Zvýšením počtu držených aktiv by mělo být možné eliminovat specifické riziko. Zůstalo by systematické riziko týkající se celého trhu. V praxi je však dosažení úplné diverzifikace omezeno transakčními náklady, e) široká nabídka – investor se může zprostředkovaně stát akcionářem významných světových společností. Může se podílet na jejich růstu nebo spekulovat na úspěch v určitých oblastech podnikání, určitých průmyslových odvětvích, f) legislativní úprava – kolektivní investování probíhá v souladu se zákony, na základě licenčního povolení a podléhá zvláštnímu dozoru. Tím se pro investory snižuje riziko.

19

Mezi nevýhody kolektivního investování patří nutnost platit správní poplatky, které investoři platí za správu kapitálu, dále nemožnost ovlivnit chod instituce spravující kapitál (ztráta investiční volnosti) a riziko manažerských selhání, ať už ve formě chyb nebo dokonce podvodů ze strany manažerů z institucí kolektivního investování.

4.1.2 Legislativní vymezení kolektivního investování Legislativní vymezení kolektivního investování bylo poprvé upraveno v Zákoně č.248/1992 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech. Zákon nabyl účinnosti dne 29.5.1992 a zaplnil tak mezeru, která v právním řádu existovala. Do té doby sice vznikaly různé společnosti zabývající se kolektivním investováním, ale jejich činnost nebyla právně upravena vůbec nebo jen nedostatečně. Zákon obsahuje principy ochrany majetku drobných investorů v kolektivním investování a stanovuje i předpoklady pro výkon funkce ve statutárním orgánu nebo dozorčí radě institucí kolektivního investování. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byl přijat Zákon č.189/2004 Sb. o kolektivním investování. V něm bylo kolektivní investování vymezeno podle [29] jako „podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků od veřejnosti upisováním akcií investičního fondu nebo podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku“. Tehdy existující podílové fondy a investiční společnosti, které je spravovaly, musely pro získání statusu standardního fondu splnit do konce června 2005 požadavky evropského práva. V následujících letech byl Zákon č.189/2004 o kolektivním investování novelizován zákony č.377/2005 Sb., č.57/2006 Sb., č.70/2006 Sb., č.224/2006 Sb., č.296/2007 Sb., č.126/2008 Sb., č.230/2008 Sb. a č.230/2009 Sb. Fondy se podle uvedených zákonů rozdělují na dva typy – standardní a speciální. Standardní fondy splňují evropskou směrnici 85/611/CEE UCITS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů ze dne 20.12.1985 a je možné s nimi obchodovat v rámci Evropské unie. Speciální fondy tuto směrnici podle [8] splňovat nemusejí. Podle druhu majetku, do kterého převážně investují, se speciální fondy rozdělují na fondy cenných papírů, rizikového kapitálu, nemovitostí, derivátů, fondů, zvláštního majetku a smíšené. Zatímco u standardních fondů nedošlo novelizací k výrazné změně, u speciálních fondů se zjednodušila pravidla jejich fungování a vznikly tak nové typy speciálních fondů. V evropském měřítku je kolektivní investování vymezeno zejména v Evropské směrnici pro kolektivní investování č.2007/16/ES z věstníku EU L 79/11. Dohled nad kolektivním investováním vykonává Česká národní banka a Asociace fondů a asset managementu České republiky. Kromě legislativního vymezení dochází k samoregulaci kolektivního investování prostřednictvím zájmového sdružení Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT ČR). Dříve existovala i další sdružení, postupem času však byla jejich činnost ukončena. Konkrétně se jedná o Asociaci investičních společností a fondů (AISF), Sdružení investičních společností (SDIS), Sdružení investičních společností a fondů z Moravy a Slezska (SISMFS), Unii investičních společností (UIS) a Asociaci fondů a asset managementu České republiky (AFAM ČR). Cílem samoregulace není státní regulaci zastoupit, ale vhodně ji doplňovat.

20

Asociace pro kapitálový trh České republiky sdružuje nejvýznamnější domácí investiční společnosti, zahraniční správce fondů nabízející v České republice své produkty a další subjekty kolektivního investování. Podle [1] usiluje o rozvoj kolektivního investování v České republice a jeho přibližování ke standardním podmínkám vyspělých zemí, zejména Evropské unie. Své aktivity soustředí do čtyř oblastí: zdokonalování dobrovolné samoregulace členů, právo, komunikace s investory a jejich vzdělávání a mezinárodní aktivity. Principy ochrany majetku drobných investorů lze shrnout do několika vět. Kolektivní investování mohou provádět pouze kapitálové obchodní společnosti se zvláštním povolením a s dostatečně velkým základním jměním, které nesmějí vykonávat žádnou jinou podnikatelskou činnost. Osoby v orgánech těchto společností musejí být bezúhonné, musejí mít dostatečné odborné znalosti a nesmějí vykonávat určené funkce. Získané peněžní prostředky je při dodržení principu rozptýlení rizik možné investovat pouze do bezpečných majetkových hodnot určených zákonem. Právnické osoby, určené ke kolektivnímu investování nesmějí vydávat dluhopisy, aby tak nesnížili svou likviditu ve vztahu k investorům. Je zajištěno oddělené hospodaření s majetkem investorů od majetku zakladatelů společností pro kolektivní investování a dále informovanost investorů o hospodaření s tímto majetkem. Je zajištěna i kontrola činnosti investičních společností a investičních fondů ze strany státu, ze strany depozitáře a ze strany samosprávných regulujících organizací. S kolektivním investováním je spojena řada smluv. Patří mezi ně následující smlouvy: a) smlouvy o obstarání cenných papírů – podle charakteru závazku se může jednat o komisionářské smlouvy, mandátní smlouvy nebo o smlouvy o zprostředkování koupě nebo prodeje, b) smlouvy o uložení cenných papírů – obsahují závazek opatrovatele převzít cenné papíry, uložit je a spravovat je a dále závazek složitele zaplatit za to opatrovateli úplatu, c) smlouvy o úschově cenných papírů - obsahují závazek schovatele převzít cenné papíry a uložit je do úschovy a dále závazek uschovatele zaplatit za to schovateli úplatu, d) smlouvy o správě cenných papírů – obsahují závazek správce činit právní úkony nutné k výkonu a zachování práv spojených s cennými papíry a dále závazek majitele cenných papírů zaplatit za to správci úplatu, e) smlouvy o převodech cenných papírů – dochází ke změně majitele cenných papírů. Pokud je smluvní stranou emitent cenných papírů, nejedná se o převody, ale o vydání cenných papírů. Podtypem smluv o převodech cenných papírů jsou smlouvy o koupi cenných papírů, f) smlouvy o zastavení cenných papírů – obsahuje určení pohledávky, k jejímuž zajištění se zřizuje zástavní právo a dále určení cenných papírů sloužících jako zástava. Zástavní právo vznikne na základě této smlouvy nebo na základě dědické dohody nebo ze zákona,

21

g) smlouvy o darování cenných papírů – dochází k bezplatnému převodu cenných papírů dosavadního majitele na jinou osobu, h) obhospodařovatelské smlouvy – obsahují závazek investiční společnosti obhospodařovat majetek investičního fondu a dále závazek investičního fondu zaplatit za to investiční společnosti úplatu.

4.1.3 Investiční a podílové fondy Investiční fond je právnickou osobou ve formě akciové společnosti, jejímž předmětem podnikání je podle obchodního rejstříku kolektivní investování. Zakládá se na dobu určitou, která musí být uvedena ve statutu investičního fondu. Peněžní prostředky získává od investorů úpisem akcií. Správu investičního fondu vykonává podle [22] buď samotný fond prostřednictvím svého managementu, nebo pověřená investiční společnost. Investiční společnost může vykonávat následující činnosti: a) vedení účetnictví fondu kolektivního investování, b) zajišťování právních služeb pro fond kolektivního investování, c) vyřizování dotazů a stížností podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování, d) oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování a stanovování aktuální hodnoty podílového listu nebo akcie fondu kolektivního investování, e) zajišťování plnění daňových povinností fondu kolektivního investování, f) vedení evidence podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování a vedení seznamu podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování, g) rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu kolektivního investování, jestliže jsou vypláceny, h) vydávání a odkupování podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování, i) uzavírání a vypořádání smluv o vydání nebo odkoupení podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování, j) vytváření a zabezpečení obchodní strategie fondu kolektivního investování, k) nabízení podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování, l) propagace služeb investiční společnosti a nabízených produktů. O povolení k činnosti investičního fondu mohou žádat pouze zakladatelé investiční společnosti, která dosud nevznikla. Investiční fond může být založen investiční společností, ale investiční fond si nemůže založit investiční společnost.

22

Investiční společnost nesmí být založena na základě veřejné nabídky akcií. K zániku investiční společnosti nebo investičního fondu dochází dnem výmazu z obchodního rejstříku a to s likvidací nebo bez likvidace svého vlastního obchodního jmění. Orgány investičního fondu tvoří podle [28] představenstvo, valná hromada a dozorčí rada. Investiční fond může investovat i do movitých věcí nebo nemovitostí. Investiční fond nesmí vydávat zatímní listy, prioritní akcie, dluhopisy, akcie svým zaměstnancům za zvýhodněných podmínek, dále nesmí uzavírat smlouvu o převodu zisku a ovládací smlouvu. Pokud je kurz akcií investičního fondu na kapitálovém trhu nižší než aktuální hodnota akcie, nazývá se podle [23] rozdíl diskontem, v opačném případě se nazývá prémií. Při diskontu větším než cca 15% nemá správce zajištěného fondu dostatečnou důvěru investorů. Díky diskontu mohou investoři po uvedení zajištěných fondů na sekundární trhy realizovat ztráty. Investiční fondy jsou rozšířeny zejména v anglosaských zemích. Rozlišují se investiční fondy otevřené a uzavřené. Otevřené investiční fondy nabízejí podle [21] jejich držitelům na rozdíl od investičních fondů uzavřených jejich zpětný prodej společnosti, která je vydala. Základními dokumenty investičního fondu jsou zakladatelská smlouva či listina, stanovy investičního fondu a jeho statut. Statut investičního fondu musí obsahovat: a) zaměření a cíle investiční politiky investičního fondu, např. zda budou vložené peněžní prostředky investovány jen do cenných papírů a v jakém poměru, dále zda budou investovány do nemovitostí atd., b) zásady hospodaření investičního fondu, např. způsob výpočtu ceny upisovaných nebo prodávaných akcií, využití emisního ážia atd., c) způsob využití výnosů z majetku investičního fondu, způsob prodeje a oceňování, d) rozsah služeb, které bude vykonávat investiční společnost, pokud plánuje investiční fond spravovat svůj majetek prostřednictvím investiční společnosti, e) obchodní jméno a sídlo banky, která bude vykonávat funkci depozitáře, f) způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem investičního fondu, o změnách statutu a informací o tom, kde lze tyto informace obdržet. Investiční fond a investiční společnost obhospodařují svěřený majetek s odbornou péčí. Nemanipulují s cenou na veřejných trzích, nezneužívají důvěrné informace, nešíří nepravdivé a zavádějící informace. Jednají vždy čestně, odpovědně a ve prospěch akcionářů a podílníků fondu. Všechny obchody realizují za nejlepších podmínek (cena, termíny atd.), které jsou schopni prokázat. Srovnávají ceny jednotlivých nákupů a prodejů mezi sebou a s vývojem kurzů a cen uveřejněných na veřejných trzích. Dokumentují způsob realizace obchodů. Kontrolují objektivnost evidovaných údajů, předcházejí riziku finančních ztrát a analyzují ekonomickou výhodnost obchodů z veřejně přístupných informací. Podílový fond není podle [12] právnickou osobou. Investoři nemají možnost účastnit se valných hromad, na kterých by mohly prosazovat své zájmy. Jsou závislí na

23

odborných kvalitách a serióznosti investičních společností, které dané podílové fondy spravují. Podílový fond tvoří organizační složku investiční společnosti, ve které je soustředěn majetek spravovaný danou investiční společností. Investiční společnost vykonává správu svým jménem, ale na účet podílníků. Majetek se postupně vytváří prodejem cenných papírů označovaných jako podílové listy. Investiční společnost získává peněžní prostředky od podílového fondu vydáváním podílových listů podílového fondu. Podílový fond je souborem majetku náležejícího nikoliv investiční společnosti, ale všem vlastníkům podílových listů v poměru podle vlastněných podílových listů. Tito vlastníci se nazývají podílníky a mají právo na výnos z majetku v podílovém fondu. Zatímco majetek soustředěný v investičním fondu je majetkem daného investičního fondu, případný majetek podílového fondu je majetkem podílníků. Podílové listy je možné převádět i na jiné osoby. Správu podílového fondu vykonává pověřená investiční společnost, jejíž majetek musí být oddělen od majetku každého fondu. O povolení k činnosti podílového fondu žádá investiční společnost. Vložené peněžní prostředky do podílových fondů je možné použít ke koupi cenných papírů nebo je možné je uložit na zvláštní účet u banky. Hodnota majetku v podílovém fondu se stanovuje na základě aktuálního kurzu cenných papírů. K tomu se připočte hodnota peněžních prostředků uložených u depozitáře. Tento součet se vydělí počtem dosud prodaných podílových listů. Podílové fondy jsou rozšířeny zejména v kontinentální Evropě. Rozlišují se podílové fondy otevřené a uzavřené. Základními dokumenty podílového fondu jsou zakladatelská smlouva či listina, stanovy podílového fondu, pololetní a výroční zprávy a jeho statut, případně statut zjednodušený. Statut podílového fondu musí obsahovat: a) zaměření a cíle investiční politiky investiční společnosti v příslušném podílovém fondu, např. do jakých cenných papírů a v jakém poměru plánuje investiční společnost investovat, dále je-li cílem této politiky maximalizace výnosů nebo růst hodnoty majetku v podílovém fondu, dále jaké bude geografické či odvětvové zaměření investic atd., b) zásady hospodaření podílového fondu, např. způsob výpočtu prodejní ceny podílových listů a jejich ceny při zpětném prodeji, výše přirážek k ceně a srážek z ceny podílového listu, dále, které výdaje budou hrazeny z prostředků shromážděných v podílovém fondu a které půjdou na vrub investiční společnosti atd., c) způsob použití výnosů z majetku v podílovém fondu, tedy určení, zda se výnosy ponechají v podílovém fondu nebo se vyplatí podílníkům, d) způsob prodeje majetku v podílovém fondu, tedy jak se budou nakupovat cenné papíry do portfolia podílového fondu, jak se budou prodávat a způsob prodeje podílových listů, e) postup při změně ocenění majetku v podílovém fondu, f) údaje o investiční společnosti, která investiční fond spravuje, g) obchodní jméno a sídlo banky, která bude pro investiční společnost vykonávat funkci depozitáře,

24

h) způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem podílového fondu, o změnách statutu a způsob zveřejňování informací o tom, kde lze tyto zprávy obdržet, i) určení, zda se jedná o podílový fond otevřený nebo uzavřený, j) určení výše a způsob úhrady úplaty za správu majetku v podílovém fondu. U otevřených podílových fondů není počet vydávaných podílových listů omezený. Nejsou veřejně obchodovatelné na sekundárních trzích a neexistuje u nich diskont. Na rozdíl od uzavřených podílových fondů má podílník právo na odkoupení svého podílového listu investiční společností. Odkoupení je realizováno za aktuální hodnotu, která je vyhlášena ke dni, ke kterému obdržela investiční společnost žádost podílníka o odkoupení. Odkoupení musí být provedeno nejpozději do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti podílníka, pokud nedojde k pozastavení odkupování podílových listů. Toto pozastavení může trvat nejdéle 3 měsíce. Nové podílové listy jsou emitovány na základě poptávky investorů. U uzavřených podílových fondů je počet vydávaných podílových listů omezený. Tyto podílové fondy jsou veřejně obchodovatelné na sekundárních trzích. Tam se obchodují za tržní cenu, která může být jiná než hodnota majetku připadající na jeden podílový list. Jsou založeny na časově omezenou dobu. Jejich diskont je většinou vyšší než u investičních fondů. Existují dva různé přístupy ke stanovení ceny při nákupu a prodeji podílových listů otevřených podílových fondů: a) kolektivistický přístup – pohlíží na kolektivní investování jako na formu kolektivního spoření. Podílníci jsou bráni jako homogenní skupina. Při prodeji jsou jim podílové listy odepisovány z účtů s kurzem, který odpovídá hodnotě vlastního jmění v podílovém fondu, která připadá na jeden podílový list. Podílníci tedy žádají o odkup za cenu podílového listu, která je pro ně v danou chvíli neznámá, b) liberální přístup – pohlíží na podílové listy jako na druhy cenných papírů rovnocenné např. akciím nebo obligacím. Podílníci nakupují podílové listy za známou cenu. Jinak by se podílové listy dostaly do jiné rizikové třídy, než která by jim náležela. Prodej podílových listů je možný třemi způsoby: a) prostřednictvím rozsáhlé sítě prodejců – tento způsob umožňuje masový prodej. Je vhodný pro investiční společnosti, které se zaměřují na širokou veřejnost, b) v sídle investiční společnosti – jedná se o nejjednodušší způsob. Nepřináší administrativní problémy, není náročný na pracovní sílu ani na výpočetní techniku. Je vhodný pro investiční společnosti, které se zaměřují na vybraný okruh potencionálních podílníků (firemní klientela, obce atd.),

25

c) na přepážkách banky, která vykonává funkci depozitáře – vzhledem k tomu, že depozitář vede podle zákona účty investiční společnosti, jsou prostředky získané prodejem podílových listů připisovány na účet podílového fondu s minimálním zpožděním. Každý podílový list musí obsahovat: a) název podílového fondu, b) jmenovitou hodnotu podílového listu (pokud je stanovena), c) údaj o formě podílového listu, d) datum vydání nebo emise podílového listu, e) u listinné podoby též číselné označení podílového listu, podpisy nebo otisky podpisů osob oprávněných k datu emise jednat jménem investiční společnosti a u podílového listu na jméno též jméno prvního podílníka. Depozitářem je osoba majetkově i právně oddělená od investiční společnosti a investičního fondu, která zajišťuje úschovu majetkových hodnot, plní příkazy týkající se dispozic s majetkovými hodnotami a kontroluje dodržování zákonných i statutárních pravidel. Úschovu majetkových hodnot je možné chápat jako bezpečné uložení cenných papírů a jejich ochrana před ztrátou, zničením, poškozením nebo znehodnocením. Depozitář kontroluje všechny finanční toky na účtech vedených pro investiční a podílové fondy. Při tom musí jednat kvalifikovaně, čestně a odpovědně. Svého depozitáře musí ve statutu určit každá investiční společnost a investiční fond. S uvedeným depozitářem uzavírají depozitářskou smlouvu. Smyslem existence depozitáře je ochrana aktiv podílníků a akcionářů. Depozitář vykonává následující činnosti: a) zajišťuje úschovu majetku fondu kolektivního investování nebo, pokud to povaha věci vylučuje, jeho jiné opatrování s tím, že tyto činnosti může provádět prostřednictvím jiné osoby, b) eviduje pohyb veškerých peněžních prostředků fondu kolektivního investování, c) kontroluje, zda akcie nebo podílové listy fondu kolektivního investování jsou vydávány a odkupovány v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování, d) kontroluje, zda aktuální hodnota akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování je vypočítána v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování, e) provádí pokyny investičního fondu, investiční společnosti nebo jiné osoby, která obhospodařuje majetek fondu kolektivního investování, které nejsou v rozporu s tímto zákonem nebo statutem fondu kolektivního investování,

26

f) zajišťuje vypořádání obchodů s majetkem fondu kolektivního investování v obvyklé lhůtě, g) kontroluje, zda výnos z majetku fondu kolektivního investování je používán v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování, h) kontroluje, zda majetek fondu kolektivního investování je pořizován a zcizován v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování, i) kontroluje způsob oceňování majetku fondu kolektivního investování v souladu s tímto zákonem a statutem fondu kolektivního investování. Investiční a podílové fondy lze rozdělit podle několika kritérií. Podle zaměření investic fondu a složení podkladových aktiv fondu se dělí na následující typy: a) zajištěné fondy, b) fondy peněžního trhu, c) dluhopisové fondy, d) akciové fondy, e) smíšené (balancované) fondy, f) fondy fondů, g) fondy finančních derivátů, h) indexové fondy, i) fondy reálných aktiv. Zajištěné fondy jsou typické tím, že hodnota majetku fondu k datu splatnosti nemůže klesnout pod její počáteční úroveň a to ani v případě nepříznivého vývoje ekonomiky. Možnost jejího růstu je prakticky neomezená. Na výnosnost mají vliv náklady na hedging, což je zajištění proti poklesu. Toto zajištění výnosnost zajištěných fondů snižuje. Fondy peněžního trhu jsou nejbezpečnějším typem podílových fondů. Jsou vhodné pro konzervativní investory. Investují zejména do krátkodobých, bezpečných a likvidních nástrojů peněžního trhu, např. do státních dluhopisů, státních pokladničních poukázek, depozitních certifikátů, směnek nebo termínovaných vkladů bank. Nenesou prakticky žádné riziko, ani riziko poklesu hodnoty vlastních akcií, přeneseně podílových listů. Na druhé straně je možné investováním do nich dosáhnout pouze nízkých výnosů, které mírně převyšují výnosy z termínovaných vkladů v bankách. Zhodnocení fondů peněžního trhu je stabilní. Dluhopisové fondy investují zejména do střednědobých státních nebo podnikových dluhopisů. Jejich hodnota může krátkodobě kolísat, ale jejich očekávaný

27

výnos je dlouhodobě vyšší než očekávaný výnos fondů peněžního trhu. Investoři do dluhopisových fondů by si měli zjistit, zda v podkladových aktivech dluhopisových fondů převažují více volatilní dluhopisy s fixní úrokovou sazbou nebo méně volatilní dluhopisy s variabilní úrokovou sazbou. Podíl akcií v podkladovém aktivu nesmí být více než 10% celkových aktiv v podkladovém aktivu. Měli by si též zjistit duraci, tj. průměrnou dobu splatnosti dluhopisů v podkladovém aktivu. Dluhopisové fondy dosahují vyšší výnosnosti než fondy peněžního trhu. Ty, které jsou zaměřené na dlouhodobé dluhopisy jsou více rizikovější než fondy zaměřené na dluhopisy krátkodobé. V podkladovém aktivu mohou být dluhopisy nenominovány v různých měnách. Existují tzv. high-yield dluhopisové fondy, které investují do dluhopisů s vysokým rizikem, tzv. junk bonds za účelem dosažení vyššího zisku. Akciové fondy jsou nejrizikovějším a dlouhodobě nejvýnosnějším typem podílových fondů. Investují zejména do akcií a mohou tak dosáhnout velmi zajímavého zhodnocení. Investoři do akciových fondů by vzhledem k vyšší kolísavosti cen akciových fondů měli zvolit spíše delší investiční horizont. Dosažená výnosnost záleží na hospodářských výsledcích společností, jejichž akcie mají akciové fondy ve svém portfoliu. Vzhledem ke kombinaci výnosu a rizika se doporučuje do nich investovat na delší dobu. Mezi akciové fondy patří: a) odvětvové (oborové) fondy - tyto fondy se zaměřují na nákup akcií firem z určitého odvětví nebo oboru, např. informačních technologií, energetiky, farmaceutického průmyslu, bankovnictví atd. Riziko je pak ale méně diverzifikováno, b) fondy zaměřené na akcie malých firem - tyto fondy se zaměřují na nákup akcií dlouhodobě známých, ale malých firem. To je rizikovější než u nákupu akcií firem velkých, výnosnost je však většinou vyšší, c) fondy zaměřené na akcie nových firem - tyto fondy se zaměřují na nákup akcií nově vzniklých firem, které nejsou příliš známé. To je rizikovější než u nákupu akcií malých firem, za příznivých podmínek však umožňuje dosáhnout investorům vysoké výnosy. Výnosnost vykazuje poměrně vysokou kolísavost. Smíšené (balancované) fondy investují současně do nástrojů peněžního trhu, akcií a dluhopisů. Jsou tedy kombinací fondů peněžního trhu, dluhopisových a akciových fondů. Investují do akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu současně. Jejich součástí jsou profilové fondy vytvořené na míru investičnímu profilu klienta Fondy fondů investují buď do akcií jiných investičních fondů nebo do podílových listů podílových fondů, většinou otevřených. Neinvestují tedy do akcií a dluhopisů přímo. Investoři do fondů fondů by měli i přes diverzifikaci rizika počítat s vícenásobnými poplatky, které si za správu srážejí všichni správci fondů a vícenásobným zdaněním. Fondy finančních derivátů investují do finančních derivátů typu futures a opcí, u nichž se využívá pákového efektu. Patří mezi rizikovější. Velkou roli hraje zkušenost správce těchto fondů se způsoby zajištění.

28

Indexové fondy investují do významných světových akciových indexů. Jsou to transparentní typy fondů zaručující poměrně vysokou výnosnost. Fondy reálných aktiv vykazují nejvyšší zhodnocení v době inflace. Investují do komodit (ropy, zlata, platiny atd.), movitých věcí (starožitností, uměleckých sbírek atd.) a nemovitostí (budov a pozemků). Investoři dosahují zisku, který plyne z nájmů a případného růstu cen nemovitostí. Tyto fondy jsou vhodné pro diverzifikaci investičního portfolia, protože vývoj hodnoty nemovitostí zpravidla nekopíruje standardní ekonomické cykly. Nemovitá aktiva jsou obecně méně kolísavá než jiné investiční tituly. Tabulka č. 3 ukazuje rozdíly mezi jednotlivými typy podílových fondů. Tabulka č. 3: Charakteristiky jednotlivých typů podílových fondů Typ podílového fondu Očekávaný výnos Riziko investice investice Zajištěné fondy Střední Střední Fondy peněžního trhu Nižší Nízké Dluhopisové fondy Střední Střední Akciové fondy Vyšší Vysoké Smíšené fondy Střední až vysoký Střední až vysoké Zdroj: http://www.csob.cz

Doporučená doba investice 2 až 6 let 1 až 2 roky 3 až 5 let 7 a více let 3 až 7 let

Na rozhodování investorů o tom, který typ podílového fondu zvolí k investici má vliv aktuální ekonomická situace. V době, kdy se akciovým trhům daří, volí investoři často akciové fondy. Při poklesu úrokových sazeb volí často dluhopisové fondy. Případný růst úrokových sazeb má negativní vliv na schopnost emitentů vyplácet investorům platby úroků a jistiny. Zajištěné fondy volí často investoři v případě, kdy se akciovým trhům příliš nedaří a vkladové produkty bank poskytují jen nízkou míru zhodnocení. V tom případě zvolí „střední cestu“ a podílejí se na zhodnocení akcií při dostatečné míře zabezpečení plynoucí z konstrukce zajištěných fondů. Podle geografické orientace emitenta lze podílové fondy rozdělit na domácí a zahraniční. Vlivem globalizace finančního systému převládají čím dál více podílové fondy zahraniční. Podle stálosti resp. nestálosti podkladových aktiv lze podílové fondy rozdělit na fondy s pasivní resp. s aktivní správou. U pasivní správy je podkladové aktivum stanovené na počátku neměnné, u aktivní správy se průběžně mění. Obecně pasivní investor věří, že finanční trhy jsou efektivní, kurzy cenných papírů v sobě obsahují všechny dostupné relevantní informace a neexistují špatně ohodnocené cenné papíry. Proto je nemá smysl za účelem zisku hledat Aktivní investor si myslí opak. Podle způsobu nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem lze fondy rozdělit na: a) důchodové (příjmové, dividendové) fondy – zaměřují se na maximální běžný příjem. Investují do akcií a obligací s vysokými dividendami a úrokem a vyplácejí dividenda z akcií a podíly z podílových listů, b) růstové fondy – zaměřují se na zhodnocení dlouhodobého kapitálu. Příjmem fondů jsou rozdíly mezi nákupními a prodejními cenami. Většinou nevyplácejí dividenda ani podíly na výnosu, protože celý zisk reinvestují. Tyto fondy jsou

29

výhodné zejména v zemích, ve kterých je kapitálový výnos po určité době držby daňově osvobozen, c) vyvážené fondy – představují mezistupeň důchodových a růstových fondů. Realizují v předem stanoveném poměru výplatu dividend i reinvestici zisku. Podílové fondy, které umožňují investorům participaci na růstu akciových trhů a zároveň zaručují minimální výnosy nebo omezené ztráty se obecně rozdělují na zajištěné fondy (fondy staticky zajištěné) a chráněné fondy (fondy dynamicky chráněné). Chráněné fondy mají neomezenou dobu splatnosti, aktivní správu portfolia a neposkytují garanci vložených peněžních prostředků. Jejich investiční strategie je založena na řízení dvou složek portfolia. První složku tvoří nástroje peněžního trhu, druhou akcie a finanční deriváty. První složka je zpravidla větší a bezpečnější než složka druhá. Vzájemný poměr složek se však může měnit. U chráněných fondů se používá konzervativní nebo dynamický přístup. U konzervativního přístupu může chráněná hodnota fondu pouze růst. Při tržním poklesu nezůstanou ve fondu žádné opce. Na nákup dalších opcí je třeba počkat na vygenerování zisku prostřednictvím nástrojů peněžního trhu z první složky. Výhodou konzervativního přístupu je jistota návratnosti aktuální chráněné hodnoty, nevýhodou je pomalý růst z důvodu nízkého počtu opcí. U dynamického přístupu se portfolio pravidelně obměňuje (nebalancuje) do původního stavu. Při delším tržním poklesu poklesne i chráněná část. Po dosažení původního stavu portfolia může investor vydělat na rostoucím trhu. Trh podílových fondů vykazuje obecně rysy monopolistické konkurence. Existuje zde několik emitentů, kteří společně určují cenovou politiku. Jednotlivé podílové fondy nejsou investory vnímány jako dokonalé substituty. Úspory z rozsahu na úrovni jednotlivých podílových fondů (růst aktiv spojený s poklesem poplatků za správu) jsou doprovázeny poklesem výnosnosti podílových fondů. Odvětví kolektivního investování jako celek úspory z rozsahu nevykazuje. Růst velikosti podílového fondu je obecně spojen s poklesem výnosnosti, jednak kvůli růstu transakčních poplatků a jednak kvůli snížení nabídky cenných papírů vhodných k zařazení do podkladového aktiva podílového fondu v důsledku omezujících podmínek. Podílové fondy jsou ohodnocovány pomocí ratingu nebo scoringu. Rating je prostředkem pro ohodnocení finanční důvěryhodnosti daného subjektu, tedy schopnosti splácet řádně a včas své závazky. Nehodnotí však výnosnost, takže nemůže být doporučením k nákupu, prodeji nebo držení. Ratingové agentury (Moody´s Investor Service, Standard & Poor´s a další) přidělují jednotlivým subjektům ratingové známky. Rozlišují se univerzální, specializované a lokální ratingové agentury. Rating zahrnuje kvalitativní i kvantitativní analýzu. Scoring zahrnuje pouze kvantitativní analýzu. Scoring je tedy jednodušší než rating. Analýza posuzuje všechna možná rizika, která by mohla daný subjekt postihnout. Při ratingu se používají metody Fund Quality Rating, Market Risk Rating, Management Quality Rating a další, při scoringu metody Morningstar, CRA Fond Scoring a další. Česká ratingová agentura Czech Rating Agency, a.s. používá pro hodnocení otevřených podílových fondů metodu CRA Fond Scoring. Při ní jsou nejdříve fondy rozděleny do skupin na fondy peněžního trhu, obligační, akciové a smíšené. Pro různě dlouhá období se pro každý fond jednotlivě počítají ukazatele rizikovosti (odchylka výnosu fondu od průměrného výnosu), výnosnosti (podíl čistého obchodního jmění na podílový list) a stability (tržní postavení, stabilita prodeje, odkupů a salda). Vzniknou tak tři řady pořadí fondů, ve kterém jsou

30

fondy seřazeny podle úrovně ukazatelů. Výsledná známka se počítá jako průměr těch tří pořadí.

4.2 Obecná charakteristika zajištěných fondů Zajištěné fondy jsou finančními instrumenty patřící mezi strukturované produkty. To znamená, že při jejich konstrukci se kombinují různé finanční nástroje, zejména finanční deriváty a kvalitní, většinou státní dluhopisy. Jsou druhem fondů podílových a spolu s dalšími fondy patří mezi produkty kolektivního investování. Jedná se o zaknihované cenné papíry vydávané na dobu určitou označovanou jako doba splatnosti, doba existence nebo vázací doba. Ta se většinou pohybuje od několika měsíců do 10 let. Tyto nové produkty vznikly zejména proto, aby se na kapitálových trzích obchodovalo s větším objemem finančních prostředků. Peněžní prostředky vložené investory do zajištěného fondu jsou většinou rozděleny na dvě části. Většina prostředků, zpravidla 70% až 90% (tento podíl se může časem měnit), je soustředěna v zajišťovací části, zbytek v části výnosové. Pro označení těchto dvou částí se používají i výrazy dluhopisová a akciová složka. Existují však i zajištěné fondy, které obsahují pouze zajišťovací část. Garance takových fondů je pak velmi vysoká. Každý zajištěný fond má přiděleného svého správce. Pod pojmem správce si lze představit subjekt nebo konkrétní osobu označovanou také jako portfolio manažer. Správce zajišťuje odbornou správu zajištěného fondu. Mimo jiné nakupuje a prodává za vložené peněžní prostředky na peněžním a kapitálovém trhu různé cenné papíry. Snaží se tak dosáhnout efektivního zhodnocení prostředků a také diverzifikovat možné riziko. Zajišťuje také všechny administrativní záležitosti spojené s nákupem a prodejem cenných papírů, devizové operace, účetní a daňové záležitosti. Vždy ale postupuje v souladu se zákony, statuty příslušných zajištěných fondů a dalšími dokumenty, které se k nim vztahují. Prostředky ze zajišťovací části jsou investovány do relativně bezpečných finančních instrumentů většinou s fixním výnosem – vládních dluhopisů, dluhopisů emitovaných kvalitními společnostmi, termínovaných vkladů apod. Zvolené finanční nástroje by měly disponovat vysokým ratingovým hodnocením a měly by být obchodovány na pravidelně fungujícím, uznaném, veřejném a regulovaném trhu. Pokud na trhu nejsou k dispozici dluhopisy s dobou splatnosti odpovídající době splatnosti zajištěného fondu, jsou nakupovány dluhopisy, jejichž datum výplaty kupónové platby je blízké datu splatnosti zajištěného fondu. Investice prostřednictvím dluhopisů a termínovaných vkladů přinášejí úrok. Ten však nezůstává v zajištěném fondu ani není vyplácen investorům. Slouží k dosažení kapitálového zisku, k čemuž slouží výnosová část. Investor se tedy nepodílí přímo na příjmech z aktiv fondu. K datu splatnosti fondu by měl výnos vytvořený instrumenty ze zajišťovací části odpovídat výnosu garantovanému emitentem, tedy hodnota zajišťovací části by měla být stejná jako hodnota garance. Díky prostředkům ze zajišťovací části by měli mít investoři zaručenou návratnost prostředků, které do fondu vložili. U prostředků ze zajišťovací části je důležité znát již před vznikem fondu celkový úrokový výnos za celou dobu splatnosti zajištěného fondu. U finančních instrumentů s fixním výnosem, jako např. u dluhopisů s fixní sazbou je úrokový výnos dopředu znám. Na základě vztahu mezi současnou a budoucí hodnotou při úročení resp.

31

diskontování lze zjistit, jakou částku je nutné investovat na dosažení požadované částky. U ostatních, jako např. u dluhopisů s variabilní sazbou nebo u termínovaných vkladů znám není, protože manažer fondu investuje vícekrát za aktuální úrokovou sazbu, která se nedá přesně do budoucna odhadnout. Použije se proto úrokový swap. Pokud je úrokový výnos nedostatečný, použijí se opce v nižším objemu než jaký je objem investice. Zajištěné fondy jsou tedy v podstatě dluhopisovými fondy, které pomocí swapových kontraktů vymění svůj fixní výnos za variabilní výnos z akcií a jiných aktiv. Prostředky z části výnosové jsou investovány do finančních instrumentů rizikovějších – do akcií a finančních derivátů. Finanční deriváty jsou finanční nástroje, jejichž cena je odvozena od tržní hodnoty podkladového aktiva – tím může být cenný papír, měna nebo komodita. Mají termínový charakter a je s nimi spojen pákový efekt. Finanční deriváty tvoří pevné nebo opční termínované kontrakty. U pevných termínových kontraktů mají oba smluvní partneři pevný závazek, tedy povinnost a to jeden v podobě dodání a druhý v odebrání daného aktiva v budoucnu za předem dohodnutou cenu. Existují následující typy termínovaných kontraktů: a) forward – představuje dohodu mezi dvěma stranami, ve které jsou stanoveny podmínky plánovaného obchodu s předpokládaným plněním v budoucnosti. Obchoduje se s nimi na mimoburzovním trhu prostřednictvím komerčních bank nebo dalších finančních institucí, b) futures - je podobný forwardu, na rozdíl od něj se však nejedná o individuální dohodu, ale o standardizovaný kontrakt, který se obchoduje na termínovaných burzách. Podmínky kontraktu včetně jeho standardizace jsou stanoveny burzou, na které se s daným kontraktem obchoduje, c) swap – představuje termínovaný kontrakt, ve kterém je dohodnuto, za jakých podmínek a v jakých termínech nastane vzájemná výměna dvou libovolných podkladových aktiv, případně finančních toků z nich plynoucích. Nejedná se o jednorázové plnění, ale o pravidelné platby během stanoveného období. Swapy jsou obchodovány na mimoburzovních trzích. Swap je tedy tvořen dvěma nebo více smluvně spojenými forwardy. Aktivní swapy představují směnu plateb navázaných na pohledávky. Pasivní swapy představují směnu plateb, které plynou ze závazků smluvních partnerů. Zajištěné fondy využívají zejména úrokové a akciové swapy a opce. Úrokové swapy představují smluvně sjednanou opakovanou směnu úrokových plateb ve stejné měně. Zpravidla se jedná o pohyblivou úrokovou sazbu u prvního smluvního partnera a pevnou úrokovou sazbu u druhého smluvního partnera, čímž dochází k optimalizaci příjmů obou smluvních partnerů. U akciových swapů má první platba charakter úrokové platby závislé na délce období a výši částky a druhá platba je celkový výnos z určitého koše akcií nebo akciového indexu. Díky pákovému efektu se tak majetek fondu může výrazně navýšit. Náklady na nákup nebo prodej tvoří totiž jen zlomek hodnoty podkladového aktiva. Zatímco výnos u zajišťovací části je většinou fixní, u výnosové části je variabilní. Při růstu trhu dochází obecně k růstu tržního výnosu. Pro investory je tedy tržní růst většinou spojen s dosažením vyššího než předem garantovaného výnosu. Díky prostředkům z výnosové části by měl být investorům vyplacen kapitálový zisk, kterého zajištěný fond dosáhl. Výnosová část tedy vytváří dodatečný výnos označovaný jako výnos nad garancí.

32

Opce slouží obecně k zajištění a ke spekulaci. Na rozdíl od pevných termínovaných kontraktů ukládají opce jedné straně povinnost plnění a druhé straně, která drží opci, možnost volby, zda využije nebo nevyužije uzavřený kontrakt. Opce tedy obecně představuje právo, nikoli povinnost, koupit nebo prodat určité aktivum v daném termínu za předem domluvenou cenu. Kupující opce zaplatí za toto právo volby prodejci opce opční prémii, tedy cenu opce. Zajištěný fond kupuje buď přímo akcie nebo opce na akcie. Opce se využije v případě, že v den její splatnosti bude realizován zisk, tedy když aktuální hodnota cenných papírů z podkladového aktiva bude vyšší než hodnota sjednaná v opčním kontraktu. Rozdíl mezi těmi dvěma hodnotami tvoří dílčí výnos zajištěného fondu. V opačném případě opce propadne. Většinou se používají call opce, což jsou opce s právem koupě, v daném případě akcií za předem stanovenou fixní cenu. Čím vyšší je kurz akcií nebo hodnota akciového indexu, tím vyšší je hodnota call opce. Díky call opcím může zajištěný fond kupovat akcie za cenu nižší než aktuální tržní. Náklady na nákup opcí lze snížit nákupem jedné call opce a současně prodejem jiné call opce, čímž vznikne rozdíl označovaný jako spread. Na hodnotu call opce má vliv změna úrokových sazeb a akcií v opčním kontraktu. Při růstu trhu nebo při růstu úrokových sazeb nebo při růstu kolísavosti akcií hodnota call opcí roste. Opce, které lze uplatnit kdykoliv v jejich průběhu až do data splatnosti se označují jako americké. Opce, které lze uplatnit pouze k datu splatnosti se označují jako evropské. Cena opce (opční prémie) se skládá z vnitřní a časové hodnoty opce. Vnitřní hodnota opce udává momentální výhodnost při okamžitém uplatnění dané opce. Záleží na vztahu mezi realizační cenou opce a spotovou cenou podkladového aktiva. Časová hodnota opce je rozdílem mezi opční prémií a vnitřní hodnotou opce. S blížící se dobou vypršení opce se časová hodnota snižuje a v době splatnosti je nulová. Cenu opce ovlivňují zejména následující faktory: a) spotová cena podkladového aktiva – to plyne přímo z principu fungování opce, b) realizační cena opce – čím vyšší tržní cena podkladového aktiva oproti realizační ceně opce, tím dražší call opce a levnější put opce. Obecně čím dražší opce, tím větší zisk z ní plynoucí při okamžitém uplatnění, c) doba do konce splatnosti opce – čím delší doba do konce splatnosti, tím vyšší cena opce. Delší doba do splatnosti znamená vyšší pravděpodobnost uplatnění opce, d) úroková míra – čím vyšší úroková míra, tím dražší call opce a levnější put opce, e) volatilita kurzu podkladového aktiva – čím vyšší kolísání kurzu podkladového aktiva, tím vyšší pravděpodobnost uplatnění opce. V praxi se u zajištěných fondů používají termíny zajištění a participace. Zajištění vyjadřuje, jaký procentní podíl z vložených prostředků je po uplynutí doby splatnosti zajištěného fondu zaručen investorům. Participace vyjadřuje, jaký procentní podíl z růstu trhu případně zhodnocení indexu je po uplynutí doby splatnosti zajištěného fondu zaručen investorům. Participace tedy vypovídá o míře angažovanosti investorů na zisku. Předpokládejme např. fond s dobou splatnosti 5 let, který při 100% zajištění nabízí participaci 80%. Pokud po 5 letech vzroste trh o 40%, bude zisk investora 32%. Pokud naopak trh po 5 letech klesne o 40%, bude zisk investora díky 100% zajištění

33

nulový. Fondy s určitým procentuálním stupněm zajištění se označují jako fondy s ochranou kapitálu. V praxi existují fondy se zajištěním menším než 100%, které se označují jako chráněné fondy a také fondy se zajištěním větším než 100%, které se označují jako fondy s rozšířenou garancí. U takových fondů dochází logicky ke snížení participace. Pokud se investor vzdá vyššího zaručeného výnosu, získá vyšší participaci na růstu akcií. Naopak, při záruce vyššího zaručeného výnosu bude participovat na růstu akcií méně. Pro zajištěné fondy je typická výměna záruky za část možného budoucího výnosu. Participace je vždy menší než 100%. U některých zajištěných fondů může být nastaven tzv. strop. Od této hodnoty může index libovolně růst, ale investor se na růstu již nepodílí, neparticipuje na něm. Obecně platí, že čím vyšší je zajištění, tím nižší je participace. Čím méně se tedy investor podílí na růstu trhu, tím menší je potenciál jeho předpokládaného zisku a tím hůře pro něj. Výše vyplacené částky závisí obecně na úrokových sazbách, které ovlivňují prostředky ze zajišťovací části a na vývoji trhů a jejich volatilitě, což oboje ovlivňuje prostředky z části výnosové. Např. při růstu úrokových sazeb klesají ceny dluhopisů s fixní sazbou. Při výpočtu zajištění se většinou používá metoda OBPI (statické zajištění založené na opci), výjimečně metoda DPI (dynamické zajištění portfolia). Podílové listy zajištěných fondů lze podle [30] nakoupit u bank, investičních společností a finančních poradců. Investiční společnosti se spíše než na prodej podílových listů fondů většinou zaměřují na správu majetku fondů. Proto bývá často pro investory i s ohledem na síť bankovních poboček výhodnější zvolit nákup podílových listů u banky. Při přímém nákupu také investoři nemusí platit provizi dalším zprostředkovatelům. Pracovníci bank běžně investorům doporučují takové typy fondů, které odpovídají rizikovému profilu investorů zjištěném na základě vyplněných dotazníků a většinou nabízejí jen fondy, které uvedla na trh samotná banka. Před samotným nákupem by si měl investor důkladně prostudovat statut fondu, prospekt, leták, výroční zprávu a případné další informace o fondu dostupné na internetu. Kromě konzultací s pracovníkem banky nebo investiční společnosti se investor může zúčastnit i některého z investičních seminářů pořádaných na téma zajištěných fondů. Investorem může být občan České republiky nebo cizí státní příslušník starší 18 let, který je schopen prokázat svou totožnost anebo právnická osoba či podnikatel, který je schopen předložit doklad o právní subjektivitě. Při obchodování se zajištěnými fondy se vyžaduje minimální počáteční investice, většinou ve výši 3 000 Kč až 10 000 Kč. Při nákupu a prodeji zajištěného fondu se platí poplatky podle aktuálního ceníku, řádově v procentech. Již během upisovacího období zajištěného fondu je stanovena hodnota jedné akcie. Při nákupu platí investor vstupní poplatek, během upisovacím období obvykle nižší než po jeho uplynutí. Během doby splatnosti platí investor poplatek za správu. Při prodeji platí investor výstupní poplatek, před dobou splatnosti obvykle vyšší (sankce za předčasný výběr) než v době splatnosti, ten bývá většinou nulový. Některé banky nabízejí při internetovém uzavření smlouvy pomocí elektronického podpisu slevu na vstupní poplatky ve výši až 50%. U vstupních poplatků se také občas nabízí množstevní sleva. Výstupní poplatky mohou být odstupňovány podle termínu prodeje, např. při prodeji dříve než rok před splatností 3%, při prodeji méně než rok před splatností 1%. U některých fondů platí investor poplatky za správu neboli obhospodařování, které mohou být uvedeny přímo v ceníku nebo mohou být zahrnuty do struktury výpočtu výnosu fondu. Emitenti fondů platí na rozdíl od investorů poplatky a provize obchodníkům s cennými papíry za správu portfolií,

34

poplatky z úroků z přijatých úvěrů a půjček, soudní poplatky za znalecké posudky, odměny depozitáři a auditorům, administrativní poplatky, daně apod. Každý zajištěný fond má svou vlastní investiční politiku a rizikový profil. V rizikovém profilu fondu je jednotlivým typům rizik přiřazena jejich odpovídající úroveň např. žádné, nízké, střední, vysoké. Rizika mohou být např. tržní, úvěrové, operační, riziko likvidity, měnové riziko, riziko depozitáře, riziko koncentrace, riziko výnosnosti, kapitálové riziko, riziko pružnosti, inflační riziko a riziko spjaté s vnějšími faktory. Rizikovost fondu může být vyjádřena i komplexně jednou hodnotou pomocí tzv. rizikové třídy, která se může v čase měnit. Riziková třída se stanovuje podle průměrné standardní odchylky podobných produktových tříd. Investoři do zajištěných fondů jsou o stavu své investice pravidelně ve smluvené, většinou čtvrtletní periodicitě, informováni formou výpisu. Vývoj hodnoty zajištěného fondu, tedy obraz výnosnosti zajištěného fondu v číselném i grafickém vyjádření případně srovnání vývoje hodnot více zajištěných fondů mohou investoři také sledovat na internetových stránkách banky nebo investiční společnosti. Zjištěné informace mohou investoři konzultovat se svými osobními bankéři. Zajištěné fondy jsou vhodné zejména pro konzervativní investory, kteří mají averzi k riziku. Tedy pro ty, kteří před maximalizací možného výnosu preferují bezpečné uložení kapitálu. Investoři mohou očekávat výnos nad úrovní úroků z termínovaných vkladů. Zajištěné fondy využívají jak drobní, tak střední i velcí investoři, často je pro nízkou rizikovost využívají i investoři začátečníci. Vzhledem k obvyklým dobám splatnosti jsou vhodné k investování ve střednědobém a dlouhodobém období. Jejich použití nahrává období, při kterém na trzích panuje všeobecná nejistota. Kromě jednorázového investování lze některé zajištěné fondy využít i k investování pravidelnému, při kterém se do fondu periodicky vkládají prostředky ve stanovené minimální výši nebo větší. S investováním do zajištěných fondů jsou spojené poplatky – vstupní, výstupní a nepřímé. Mezi nepřímé poplatky patří zejména poplatek za správu a odměna depozitáři. Oba jsou odečítány přímo z majetku fondu. Čím jsou vyšší, tím je nižší hodnota podílového listu. Pokud jsou odečteny hned po vzniku zajištěného fondu dopředu na celou dobu splatnosti, je podílníkům téměř znemožněno odejít. Případný odkup by pro ně znamenal obětování velké části výnosu. Fond tedy podílníkům k odchodu zdánlivě nijak nebrání, ale odchod většinou bývá drahý, obecně nevýhodný. Výše vstupních poplatků nemá žádnou souvislost s dosaženou výnosností.

4.3 Typy zajištěných fondů Fondy lze obecně třídit podle několika kritérií. Podle stálosti složení podkladového aktiva se fondy dělí na fondy s pasivní správou a fondy s aktivní správou. Pasivní správa je spojena s neměnným, na začátku sestaveným složením podkladového aktiva, a to až do doby splatnosti fondu a aktivní správa je spojena s takovým složením podkladového aktiva, které je manažery zajištěných fondů průběžně obměňováno podle toho, jaké výhodné investiční možnosti nachází portfolio manažer daného fondu. U fondů s pasivní správou jsou transakční náklady nižší než u fondů se správou aktivní.

35

Podle toho, zda mohou investoři koupit nebo prodat fond kdykoliv během jeho trvání nebo jen v předem stanovené době, většinou upisovacím období, se fondy dělí na otevřené nebo uzavřené. U otevřených fondů není investor smluvně vázán žádnou výpovědní lhůtou a může z fondu vystoupit i před dobou splatnosti. V tom případě však nemá zaručenou návratnost vložených finančních prostředků. Při rozhodování o tom, do kterého typu zajištěného fondu bude investovat, může investor podle svého investičního stylu vybírat z několika různých typů. Podle použitého podkladového aktiva se zajištěné fondy dělí na akciové a indexové. Výnosnost akciových fondů je vázána na koš akcií kótovaných na burzách cenných papírů, výnosnost indexových fondů na koš akciových indexů. U zajištěných fondů s tzv. rainbow strukturou je výnosnost vázána kombinovaně na koš akcií i koš akciových indexů. V podkladovém aktivu také mohou být jen domácí cenné papíry, jen zahraniční cenné papíry nebo kombinace obou. Podle způsobu, jakým je výnosnost navázána na vývoj podkladového aktiva se zajištěné fondy také dělí na stoprocentní fondy a zaklikávací fondy. Zaklikávací fondy se také označují jako klikací a samotný stav zakliknutí jako fixace nebo ukotvení. Stoprocentní fondy nabízejí garanci přesně 100% vložených peněžních prostředků. Pokud u zaklikávacích fondů vzroste hodnota podkladového aktiva o určitou hodnotu případně pod určitou hodnotu neklesne, je výnos „zakliknut“ a garantován investorovi. U rezervních zaklikávacích fondů se na začátku stanoví maximální výnos a od něj se postupně odečítají případné tržní poklesy. U zaklikávacích fondů typu strom se v předem stanovených intervalech v závislosti na vývoji podkladového aktiva násobí výnosnost předem stanoveným koeficientem. Ten je u klesajícího trhu menší než jedna a u rostoucího trhu větší než jedna. Zajištěné fondy lze také rozdělit na růstové a uzamykací. Výnosnost růstových fondů se zvyšuje s rostoucím akciovým trhem, výnosnost uzamykacích fondů závisí na volatilitě akciového trhu. Růstové fondy jsou považovány za méně rizikové než fondy uzamykací. Růstové fondy se dále dělí na: a) čisté - výnosnost je navázána na celkový růst cenového indexu. Výnosnost se počítá jako rozdíl mezi počáteční a koncovou hodnotou cenového indexu. Nevýhodou je pravidlo navazování výnosu na cenové indexy bez zohlednění možných dividend a dále možné posunutí začátku nebo konce období, během něhož se vývoj cenového indexu sleduje. Tím je snížena šance dosáhnutí očekávaného výnosu, b) průměrovací - výnosnost je navázána na průměrný růst cenového indexu. Tím se v porovnání s čistými růstovými fondy většinou snižuje výnosový potenciál zajištěných fondů. Předem se stanoví určité dny, ve kterých se zjistí a zaznamená uzavírací hodnota cenového indexu. Tyto dny mohou nebo nemusí být rozloženy rovnoměrně. Potom se vypočítá průměrná hodnota ze zaznamenaných hodnot, c) čisté průměrovací – jedná se o kombinaci čistých a průměrovacích růstových fondů. Do výpočtu průměrné hodnoty cenového indexu se zahrne jen část doby trvání zajištěného fondu.

36

Výnosnost růstových fondů může být omezená nebo neomezená. Může, ale nemusí být stanovena výnosnost minimální. Uzamykací fondy se dále dělí na sčítací nebo odečítací a na bonusové a bez bonusu. Investiční období bývají rozdělena na dílčí, většinou roční nebo čtvrtletní mezidobí. Během nich může být omezen jak minimální, tak maximální výnos. U sčítacích fondů se výnosy případně výnosy i ztráty připsané za jednotlivá mezidobí sčítají. Výsledný součet představuje investorův zisk, tedy rozdíl částky, kterou dostane v době splatnosti vyplacenu a hodnoty vložených prostředků. Počáteční hodnota se většinou stanovuje jako průměr zavíracích cen několika prvních obchodních dnů, konečná hodnota jako průměr zavíracích cen několika obchodních dnů posledních. Efekt průměrování může být pro investory velmi výhodný zejména při krátkodobých propadech trhu. U odečítacích fondů se na začátku stanoví maximální výnos a od něj se postupně odečítají případné poklesy trhu. Uzamykací fondy jsou sice rizikovější než fondy růstové, ale u investorů jsou oblíbenější, zejména ze dvou důvodů. Za prvé mohou investoři díky rozdělení období na mezidobí průběžně sledovat stav své investice. Nemusí tedy čekat na dobu splatnosti fondu, během které spočítá správce fondu výnosnost fondu. Za druhé, pokud např. během prvního roku dojde k růstu hodnoty podkladového aktiva o 10%, těchto 10% se „uzamkne“ a je garantováno investorovi i v případě, kdy by po celou další dobu hodnota podkladového aktiva stále klesala. Obecně platí při investování téměř přímá úměra mezi rizikem a výnosem. Uzamykací fondy se také označují jako důchodové nebo příjmové. Obecně se tedy zajištěné fondy liší od sebe svou strukturou, konkrétně předem stanoveným způsobem výpočtu výnosu a dále hodnotou parametrů, které jsou stanoveny vždy na začátku upisovacího období fondu. Rozdílnost struktur má za následek, že investoři mohou při stejné vložené částce do různých zajištěných fondů dosáhnout různých výnosů. Různé struktury se hodí pro různé typy investorů a pro různé situace na finančních trzích. Podle způsobu výpočtu výnosů je tedy vhodné investovat do různých struktur fondů např. ve stabilní situaci na trhu, v nestabilní, dále když se očekává budoucí pozitivní vývoj, negativní vývoj nebo není možné vývoj odhadnout vůbec. U některých zajištěných fondů je porovnávána počáteční hodnota s hodnotou k datu splatnosti bez ohledu na vývoj mezidobí, u dalších jsou v pravidelných časových intervalech fixovány výnosy při dosažení určité míry zhodnocení, případně jsou fixovány podle jiných pravidel.

4.4 Výnosnost zajištěných fondů Výnosnost zajištěného fondu závisí na použité struktuře a je navázána na jeho podkladové aktivum. To může tvořit buď koš akcií nebo akciových indexů. Koš akcií může obsahovat akcie společností ze stejného odvětví, např. energetiky, alternativních energií, telekomunikací, strojírenství, farmaceutiky, vodního hospodářství apod. Koš akciových indexů obsahuje většinou jeden nebo více indexů významných burz, např. evropský Dow Jones Euro Stoxx 50, americký Standard&Poor´s 500 nebo japonský NIKKEI 225, obecně málo volatilní evropské, severoamerické nebo japonské burzovní indexy. Čím více různých akciových indexů je zahrnuto v koši akciových indexů, tím více je diverzifikované riziko. Každá akcie v akciovém koši resp. každý akciový index v koši akciových indexů má stanovenou váhu, tj. procentní zastoupení. V návaznosti na možný vývoj kurzů akcií v akciovém koši je u zajištěného fondu možné nastínit dopředu jeho předpokládanou výnosnost podle neutrálního, pozitivního nebo

37

negativního scénáře. Zajištěné fondy nepřinášejí investorům žádný pravidelný příjem, všechna dividenda, kupónové platby a další příjmy z finančních aktiv držených zajištěnými fondy jsou automaticky reinvestovány. Zajištěné fondy nabízejí ve srovnání s termínovanými vklady vyšší zhodnocení peněz. Výnosnosti zajištěných fondů se většinou pohybují mezi 3% až 15%. Zajištěné fondy mají často předem stanovený minimální výnos při splatnosti, maximální výnos za období a maximální pokles, tj. ztrátu za období. Omezení výnosu se dá považovat za nevýhodu pro investora, protože omezuje celkový zisk. Na druhou stranu omezení poklesu se dá považovat za výhodu, protože omezuje celkovou ztrátu. Zajištěné fondy často prezentují dosažené výnosy za určité období. Při růstu trhu poskytují zajištěné fondy většinou menší výnosnost než fondy nezajištěné. Tato skutečnost je u zajištěných fondů cenou za zajištění návratnosti vložených prostředků. Na výnosnost zajištěného fondu mají také vliv náklady na tzv. hedging, což je zajištění proti možnému nepříznivému vývoji trhu. Tyto náklady dosaženou výnosnost fondu snižují. Podobně jako při investování do jiných finančních instrumentů nezaručuje ani výnosnost fondu v minulém období podobnou výnosnost fondu v budoucnosti. Při srovnávání dosažených výnosností zajištěných fondů platí, že čím je srovnávané období delší, tím je srovnávání objektivnější. Díky srovnávání výnosností zajištěných fondů může také investor zpětně vyčíslit náklady ušlé příležitosti, tedy o jakou částku by vydělal více, kdyby na začátku investoval do jiného fondu než ve skutečnosti.

4.5 Výhody a nevýhody zajištěných fondů Mezi výhody zajištěných fondů patří: a) jednoduchá forma investování dostupná téměř každému – zajištěné fondy má v nabídce několik bank s celostátní působností. Investovat je možné prostřednictvím husté sítě poboček. O stavu své investice jsou klienti pravidelně informováni. Řadu důležitých informací mohou též získat na internetu. Mohou srovnávat jednotlivé typy zajištěných fondů. Minimální výše investice se většinou pohybuje mezi 3 000 Kč až 10 000 Kč, b) garance plné návratnosti vložených prostředků – tato garance platí jen při držení zajištěného fondu až do doby jeho splatnosti. Při předčasném vystoupení ze zajištěného fondu platí investor výstupní poplatek a žádnou návratnost zaručenou nemá. Jinak investor k datu splatnosti obdrží celou hodnotu původní investice a dosažený zisk. Investor by tedy i přes nepříznivý vývoj měl vytrvat až k datu splatnosti a nežádat o předčasný odkup svého podílu. Obecně je ochrana investorových investic spolu s přírůstkem hodnoty základním cílem zajištěných fondů. Emitenti se snaží zajistit investorům co nejvyšší výnos. Složení podkladového aktiva poskytuje záruku, že hodnota majetku zajištěného fondu na konci jeho existence neklesne pod hodnotu majetku zajištěného fondu na začátku, a to i při nepříznivém vývoji finančního trhu, globálně celé ekonomiky. Růst hodnoty majetku zajištěného fondu může být přitom prakticky neomezený. I když je garantována 100% návratnost, neznamená to podle [17], že by investor nic netratil. Investor může dosáhnout ztráty reálné hodnoty své investice a to díky inflaci. Na poklesu trhu je investor nezávislý a na případném růstu trhu se podílí,

38

c) široká nabídka – investoři se mohou podílet na růstu různých trhů. Mezi oblíbené zajištěné fondy patří ty s orientací na rozvíjející se asijské a jihoamerické trhy např. Čínu, Indii, Brazílii apod. Zprostředkovaně se investoři do zajištěných fondů mohou podílet na růstu akcií společností z daných trhů daných geograficky nebo odvětvově. Výnos však může být omezen, takže např. růst daného trhu o 10% může znamenat růst hodnoty zajištěného fondu jen o 5%. Mohou také uplatňovat různé investiční strategie a to podle vztahu k riziku, tedy agresivní, neutrální nebo konzervativní strategie, d) osvobození od platby daně z příjmu – podobně jako u akcií a podílových listů platí pro fyzické osoby nepodnikatele (rezidenty) v případě uplynutí tzv. spekulační doby neboli daňového testu 6 měsíců mezi nákupem a prodejem zajištěného fondu osvobození zisku z prodeje zajištěného fondu od platby daně z příjmů fyzických osob. V případě prodeje dříve než za 6 měsíců činí podle Zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů srážková daň 15%, e) relativně nízká rizikovost k jiným investičním nástrojům - ve srovnání s certifikáty jsou zajištěné fondy méně rizikové, protože investor, který investoval do fondu není při možné insolvenci emitenta žádným způsobem postižen. Majetek fondu zůstává i nadále zainvestován a prostředky vložené investory jsou od majetku fondu důsledně odděleny. Naopak certifikáty staví podle [26] do popředí zájmu možnosti využití pákových efektů. Zajištěné fondy jsou podle [13] také méně rizikové než ostatní typy podílových fondů. Mezi nevýhody zajištěných fondů patří a) pevně stanovená doba trvání – na rozdíl od standardních fondů mají zajištěné fondy fixní dobu trvání, označovanou jako doba splatnosti, většinou mezi jedním rokem až šesti lety. Může být stanovena např. i jako 4 roky a 1 měsíc. Po uplynutí doby splatnosti dojde k uzavření zajištěného fondu a k výplatě vložených prostředků a možného dalšího zhodnocení investorům. Daný zajištěný fond se pak označuje jako splacený. Doba splatnosti zajištěného fondu by měla být aspoň taková, aby se během ní zhodnotila zajišťovací část vložených prostředků na požadovanou částku. Z hlediska investora kolísá v průběhu investičního období hodnota jeho investice do zajištěného fondu a může dokonce i dočasně klesnout pod úroveň vložených prostředků. Toto kolísání však nemá na konečnou hodnotu fondu žádný vliv. Čím delší je doba splatnosti, tím větší je možný vliv inflace. V poslední době začaly některé banky nabízet i fondy s pohyblivou dobou splatnosti, b) omezená doba nákupu – zajištěné fondy jsou většinou emitovány v několika tranších. Na rozdíl od standardních fondů je možné některé zajištěné fondy nakoupit jen během upisovacího období stanoveného jednotlivě pro každou tranši. Upisovací období trvá podle [7] obvykle jeden až tři měsíce a je většinou načasováno maximálně tři měsíce před uvedením fondu na trh. U některých zajištěných fondů upisovací období není a je tedy možné do nich investovat kdykoliv. Jednotlivé tranše se od sebe liší datem splatnosti. Během upisovacího období se díky vkládání prostředků investory vytvoří finanční kapitál fondů. Jednotlivé části upisovacího období se od sebe mohou lišit výší vstupního poplatku. Čím dříve se investor rozhodne pro investici do zajištěného fondu, tím

39

nižší zaplatí poplatek. Při nákupu záleží na rychlosti investorů i proto, že je předem stanovená částka, kterou chce vydáním zajištěných fondů banka nebo investiční společnost získat. Tento objem prostředků zajištěného fondu se většinou pohybuje nad 500 mil. Kč. Pokud by během upisovacího období nebyl prodán předem stanovený počet zajištěných fondů, může emitent emisi zajištěného fondu zrušit a vrátit investorům všechny vložené prostředky, c) běžná rizika kolektivního investování - investoři do zajištěných fondů podléhají běžným rizikům kolektivního investování, mezi něž patří riziko tržní, úvěrové, operační, riziko likvidity, měnové riziko, riziko depozitáře, riziko koncentrace, riziko výnosnosti, kapitálové riziko, riziko pružnosti, inflační riziko a riziko spjaté s vnějšími faktory. Zde jsou jednotlivě popsána běžná rizika kolektivního investování: a) tržní riziko - souvisí s tím, že kurzy cenných papírů z podkladového aktiva se nemusejí vždy pohybovat příznivým směrem. Nepříznivá situace na trzích dána např. strukturálními změnami v ekonomice, očekáváním recese, změnami spotřebitelských preferencí atd. může způsobit pokles kurzů. Čím vyšší je kolísavost daného trhu se zajištěnými fondy, tím vyšší je tržní riziko. I v případě zcela krizového vývoje se však většinou vyplatí počkat až do doby splatnosti zajištěného fondu, b) úvěrové riziko - znamená, že emitent nemusí splnit své závazky vůči investorům. Pokud nebude během upisovacího období vydán předem stanovený počet podílových listů, může emitent podílový fond zrušit a vrátit investorům vložené peněžní prostředky. Pokud výše vlastního kapitálu podílového fondu nedosáhne do určitého data stanovené výše, může být emitentovi odejmuto povolení k vytvoření podílového fondu, c) operační riziko (riziko vypořádání) - hrozí investorům v případě, že vypořádání prostřednictvím platebního systému neproběhne jedním ze dvou důvodů podle očekávání. Buď emitent nezrealizuje platbu nebo ji zrealizuje, ale v rozporu s dohodnutými podmínkami. Toto riziko se týká zejména méně vyspělých trhů se zajištěnými fondy, d) riziko likvidity - týká se nemožnosti přeměny aktiv na peněžní prostředky v přijatelné době. Přeměna může být možná až po přijatelné době nebo v přijatelné době, ale na méně výhodnou částku. Souvisí to s dopředu stanovenou dobou splatnosti. Týká se to investic na finančních trzích s omezenou likviditou. Investoři, kteří odkupují podílové listy před datem splatnosti podstupují riziko, že podílový fond nedostojí svým závazkům a dojde k pozastavení odkupování podílových listů. Otevřené podílové fondy jsou díky možnosti zpětného odprodeje více likvidní než uzavřené podílové fondy, e) měnové riziko – nastává, pokud je zajištěný fond vydán v zahraniční měně. Tato skutečnost se podle [19] označuje jako denominace fondu. Při posílení domácí měny může investor realizovat kurzovou ztrátu. Může tak dojít k paradoxní situaci, kdy hodnota zajištěného fondu v zahraniční měně za dané období díky rostoucímu trhu sice vzroste, ale díky posílení domácí měny bude

40

investice pro investora celkově ztrátová. Hodnota investice je tedy ovlivněna změnami směnných kurzů. Investor by si měl zvolit zajištěný fond v takové měně, ve které jsou jeho prostředky připravené na investování, případně v takové měně, ve které bude po době splatnosti fondu spotřebovávat vyplacené peněžní prostředky. Do zajištěných fondů v zahraničních měnách investují často investoři, kteří předpokládají dlouhodobé oslabování domácí měny, f) riziko depozitáře - souvisí s tím, že depozitář se může dostat do stadia insolvence nebo se může dopustit podvodu. Na vklady do zajištěných fondů se nevztahuje pojištění podle novely Zákona č.21/1992 o bankách. Není zde ani žádná jiná záruka třetí osoby. Pokud by emitent fondu zkrachoval, neměl by investor garantovány žádné prostředky, g) riziko koncentrace - je spojené s vysokou koncentrací investic do určitých aktiv na určitých trzích. S rostoucí diverzifikací portfolia se riziko koncentrace snižuje. Pro snížení rizika je tedy vhodné zaměřit investice na různé regiony a průmyslová odvětví, h) riziko výnosnosti - může způsobit snížení dosažené výnosnosti. Tento typ rizika je částečně závislý na tržním riziku a na míře aktivity správce, i) kapitálové riziko - zatěžuje kapitál včetně možného rizika narušení vlivem odkupu akcií a rozdělení zisku nad rámec investičního výnosu. Kapitálové riziko může být sníženo pomocí metod zmírňování ztrát, kapitálové záruky nebo ochranou investic, j) riziko pružnosti - souvisí s nepružností dvojího druhu. Jednak s nepružností v rámci samotného finančního produktu a jednak s omezeními uplatňovanými na přechod k jiným institucím, k) inflační riziko - závisí na výši inflace. S rostoucí dobou splatnosti zajištěného fondu se inflační riziko zvyšuje. Zaručená návratnost 100% neznamená, že kupní síla investora podle investovaných prostředků a obdržených prostředků bude stejná na začátku i na konci investování. Pokud investor dostane podle [27] vráceno jen to, co vložil, přijde přinejmenším o inflaci, l) riziko spjaté s vnějšími faktory - souvisí s nestabilitou určitých prvků vnějšího prostředí, např. se změnou zákonů, předpisů, daňových sazeb atd. Souvisí např. s formou ochrany vkladů investorů. Riziko spjaté s vnějšími faktory lze chápat jako právní, politické nebo ekonomické riziko, např. hospodářského poklesu.

41

5 Analýza současného stavu 5.1 Nabídka podílových fondů v České republice Od začátku 90. let 20. století mohou investoři v České republice při rozhodování o tom, do kterých finančních instrumentů vloží své volné peněžní prostředky, využít nabídku podílových fondů. Obecně má vývoj kolektivního investování v České republice tři fáze. První fáze (1991-1999) byla charakteristická vlnami kupónové privatizace. V této fázi převládaly uzavřené privatizační fondy. Příčinou kupónové privatizace byla transformace centrálně plánovaného hospodářství na hospodářství tržní. Během 1. vlny (listopad 1991-listopad 1992) a 2. vlny (duben 1994-prosinec 1994) kupónové privatizace došlo podle [14] k výraznému nárůstu investování do privatizačních fondů. V roce 1996 se 155 investičních fondů transformovalo na holdingy, aby se vyhnuly státní regulaci. V roce 1998 vznikla Komise pro cenné papíry a mezinárodní finanční systém začal být nestabilní. Řada fondů zanikla nebo byla přeměněna na jiné právní subjekty. Začaly se prosazovat otevřené podílové fondy, které nebyly spojeny s privatizací. V roce 1999 do nich podílníci vložili téměř 20 mld. Kč. Tato forma investování přinášela investorům vyšší zhodnocení než termínované vklady v bankách, navíc bankovní sektor procházel v tom období krizí. Druhá fáze (1999-2002) byla charakteristická tříbením trhu. V této fázi docházelo k postupnému vyčišťování trhu od neseriózních subjektů kolektivního investování a investorům začaly být nabízeny otevřené i uzavřené podílové fondy. V roce 2000 začal proces otevírání fondů, což byla transformace uzavřených fondů (investičních i podílových) na fondy otevřené. Díky tomu se investoři už nemohli podílet na řízení společností, ale získali právo kdykoliv prodat své podílové listy zpět investiční společnosti. Třetí fáze (2002-dosud) byla charakteristická dominancí otevřených podílových fondů díky zvýšení transparentnosti a regulaci trhu. Transformacemi investičních fondů na otevřené podílové fondy ztratili investoři právo hlasovat na valné hromadě a účastnit se tak řízení společností. Mohli však kdykoliv prodat držené podílové listy zpět investiční společnosti za cenu, která odpovídala skutečné hodnotě majetku připadajícího na jeden podílový list. Na českém trhu začaly působit zahraniční subjekty kolektivního investování a tak – i díky vstupu České republiky do Evropské unie – došlo k rozšíření nabídky kolektivního investování, snížení daní u fondů a zvýšení ochrany investorů. V současnosti mohou potenciální investoři v České republice vybírat z řady podílových fondů. Jedná se pouze o otevřené podílové fondy. Na rozdíl od některých jiných zemí se uzavřené podílové fondy v České republice už nevyskytují. Investování do podílových fondů ve srovnání s jinými způsoby investování v České republice podle [4] je uvedeno v tabulce č. 4.

42

Tabulka č. 4: Způsoby investování v České republice v roce 2009 Způsob investování Netermínované vklady Stavební spoření Termínované vklady Podílové fondy Peníze uložené doma Penzijní připojištění Životní pojištění Přímé investice do cenných papírů Vklady v cizí měně Zdroj: http://www.mfcr.cz

Procentní podíl 27% 17% 13% 10% 10% 9% 8% 3% 3%

Vývoj objemu majetku v podílových fondech v České republice je uveden v tabulce č. 5. Tabulka č. 5: Vývoj objemu majetku v podílových fondech v České republice od roku 2002 v mld. Kč Typ fondu 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Domácí 100 105 113 143 156 173 121 117 fondy Zahraniční 31 46 60 88 115 142 123 117 fondy CELKEM 131 151 173 231 271 315 244 234 Zdroj: http://www.akatcr.cz/

Pozvolný pravidelný meziroční nárůst trval do roku 2007. Od té doby dochází k poklesu. Objem majetku v podílových fondech v České republice podle správců je znázorněn na grafu č. 1.

43

Graf č. 1: Objem majetku v podílových fondech v České republice k datu 31.12.2009 v mil. Kč

Zdroj: http://www.akatcr.cz/

Objem majetku investovaného prostřednictvím členů Asociace pro kapitálový trh je uveden v tabulce č. 6.

44

Tabulka č. 6:Objem majetku investovaného prostřednictvím členů Asociace pro kapitálový trh k datu 31.12.2009 v Kč Finanční skupina Čistý objem aktiv (mil. Kč) Generali PPF Asset Management, a.s. + ČP Invest 185 490 ČSOB (Group) 154 422 Česká spořitelna, a.s. (Group) 139 270 ING (Group) 95 371 Komeční banka (Group) 79 956 AXA investiční společnost a.s. 42 966 UniCredit Bank Czech Republic, a.s. + Pioneer 16 032 investiční společnost, a.s. Conseq Investment Management, a.s. 12 531 WOOD & Company investiční společnost, a.s. 8 341 Raiffeisenbank a.s. 6 998 AMISTA investiční společnost, a.s. 3 765 HSBC Bank plc – pobočka Praha 2 404 Atlantik Asset Management investiční společnost, 1 837 a.s. J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTIČNÍ 1 560 SPOLEČNOST, a.s. Ostatní 2 300 CELKEM 753 240 Zdroj: http://www.akatcr.cz/

Objem majetku v jednotlivých typech podílových fondů je uveden v tabulce č. 7. Tabulka č. 7: Objem majetku v jednotlivých typech podílových fondů v Kč Typ fondu Objem k 31.12.2009 Fondy peněžního trhu 77 770 764 215 Zajištěné fondy 61 641 595 684 Akciové fondy 33 483 407 587 Dluhopisové fondy 20 545 066 115 Smíšené fondy 26 740 090 237 Fondy fondů 13 011 029 434 Nemovitostní fondy 1 328 980 497 CELKEM 234 520 933 770 Zdroj: http://www.akatcr.cz/

Objem k 31.12.2008 88 062 711 463 65 105 726 681 23 458 368 758 26 528 499 296 26 072 363 687 12 901 395 164 1 751 903 729 243 880 968 779

Tabulka potvrzuje fakt, že čeští investoři jsou většinou považováni za investory konzervativní, kteří nemají moc rádi riziko a raději se spokojí s jistotou malého výnosu. U všech typů podílových fondů došlo k poklesu. Objem majetku k 31.12.2009 se dá rozdělit na domácí a zahraniční fondy, viz tabulka č. 8. Tabulka č. 8: Objem majetku v jednotlivých typech podílových fondů k datu 31.12.2009 v Kč Typ fondu Domácí fondy Zahraniční fondy Fondy peněžního trhu 46 878 933 785 30 891 830 430 Zajištěné fondy 8 316 749 520 53 324 846 164 Akciové fondy 13 502 426 475 19 980 981 113 Dluhopisové fondy 14 382 640 102 6 162 426 012 Smíšené fondy 20 108 447 772 6 631 642 465 Fondy fondů 12 650 539 091 360 490 343 Nemovitostní fondy 1 328 288 665 691 832 CELKEM 117 168 025 410 117 352 908 359 Zdroj: http://www.akatcr.cz/

45

Domácí fondy převažují nad zahraničními fondy u fondů peněžního trhu, dluhopisových fondů, smíšených fondů, fondů fondů a nemovitostních fondů. Naopak je tomu u zajištěných fondů a akciových fondů. Na vzájemný poměr domácích a zahraničních fondů u zajištěných fondů má významný vliv nabídka zajištěných fondů ČSOB od společnosti KBC – jedná se o zajištěné fondy domicilované v zahraničí, konkrétně v Lucembursku.

5.2 Nabídka zajištěných fondů v České republice Průkopníkem a v současné době největším emitentem zajištěných fondů v České republice je investiční společnost ČSOB, jejíž tržní podíl je téměř 70%. Celkový kapitál spravovaný v zajištěných fondech tvoří u ČSOB cca 50 mld. Kč, u dalších emitentů cca 13 mld. Kč, celkem tedy cca 63 mld. Kč. Celkový kapitál spravovaný všemi emitenty ve všech typech fondů včetně zajištěných tvoří cca 213 mld. Kč. Zajištěné fondy mají tedy podíl 29%. Investoři do fondů dosud investovali cca 10% HDP České republiky. Zajištěné fondy nabízejí na českém trhu i čtyři další subjekty. Jedná se o investiční společnost České spořitelny, investiční společnost ČP INVEST, investiční kapitálovou společnost Komerční banky a banku HSBC. Investiční společnost České spořitelny (zkráceně ISČS) nabízí podle [11] zajištěné fondy s označením ESPA-ČS zajištěný fond nebo ERSTE-ČS zajištěný fond. Od března 2004 bylo podle [15] upsáno už 33 zajištěných fondů. Podkladová aktiva tvoří buď akciové indexy, akciový fond Sporotrend spravovaný ISČS nebo koš blue chip akcií. Mezi nejvíce používané indexy patří DJ Euro Stoxx 50, S & P 500 a Nikkei 225. Nejstarší dva fondy byly upsány na dobu čtyři roky, ostatní na dobu pěti let. Podle [2] je minimální investice 5000 Kč. Fondy jsou domicilované v Rakousku. Tyto fondy zajišťuje pro Českou spořitelnu rakouská společnost Erste Sparinvest, což je dceřiná společnost ve skupině Erste Bank. Skupina Erste Bank je vlastníkem České spořitelny. Investiční společnost ČP INVEST nabízí podle [3] zajištěné fondy s označením Zajištěný otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a.s. a dále Komoditní zajištěný otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a.s. Bylo upsáno už 7 zajištěných fondů. Podkladová aktiva tvoří buď akciové indexy nebo koš blue chip akcií. Fondy byly upsány na dobu čtyř, pěti nebo šesti let. Minimální investice je 3000 Kč. Fondy jsou domicilované v České republice. Investiční kapitálová společnost Komerční banky (zkráceně IKS KB) nabízí podle [10] zajištěné fondy s označením MAX, KB Ametyst a KB Akcent. Od června 2004 bylo upsáno už 8 zajištěných fondů. Podkladová aktiva tvoří akciové indexy nebo koš blue chip akcií. Fondy byly podle [25] upsány na dobu čtyř nebo pěti let. Minimální investice je 10000 Kč. Fondy jsou domicilované v České republice. Banka HSBC nabízí podle [9] zajištěné fondy s označením HSBC - Foundation. Bylo upsáno už kolem 150 zajištěných fondů. Spolu s ČSOB patřily zajištěné fondy banky HSBC k prvním zajištěným fondům v České republice. Podkladová aktiva tvoří akciové indexy nebo koš blue chip akcií. Fondy byly upsány na různě dlouhá období,

46

většinou na dobu tří až pěti let. Minimální investice je 5000 jednotek měny EUR, GBP nebo USD. V těchto měnách (nikoliv v CZK) jsou také fondy upsány, což je kvůli možnému kurzovému riziku pro české investory mírnou nevýhodou. Vstupní poplatky jsou začleněny do struktury zajištěného fondu a neúčtují se z celkové investované částky na počátku investice. Mezi nabídkami zajištěných fondů od jednotlivých společností existují rozdíly. Ty jsou dány zejména tím, že zajištěné fondy pro Českou republiku byly připravovány ve spolupráci se zahraničními investičními společnostmi a mateřskými bankami finančních skupin. Zajištěné fondy nabízí tedy jen několik velkých bank se zahraničním kapitálem. Jiné finanční subjekty je nenabízejí, protože obchodování se zajištěnými fondy podléhá přísné regulaci. Ta umožňuje pouze konzervativní investiční politiku s relativně nízkým zhodnocením. Emise zajištěných fondů se tedy vyplatí až od tranší řádově ve stovkách miliónů CZK.

5.3 Zajištěné fondy ČSOB Dominantním poskytovatelem zajištěných fondů v České republice je investiční společnost ČSOB, a to zejména díky brzkému vstupu na trh a současné široké nabídce. Konkurence za ČSOB citelně zaostává. Investiční společnost ČSOB vznikla v roce 1998. Je členem skupiny ČSOB a je zaměřena na oblast kolektivního investování. Jejím 100% vlastníkem je KBC Group, přesněji ČSOB, a.s. (73,15% ze základního kapitálu), Auxilium, a.s. (15,28%) a ČSOB Asset Management, a.s. (11,57%).

Československá obchodní banka, a.s., zkráceně ČSOB, působí podle jako univerzální banka v České republice. Její činnost je regulována zejména Zákonem o bankách, Zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a Obchodním zákoníkem. Byla založena státem v roce 1964 pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V roce 1989 začala poskytovat služby novým podnikatelským subjektům a fyzickým osobám. V červnu 1999 byla privatizována. Majoritním vlastníkem je belgická banka KBC Bank, která je součástí skupiny KBC Bank and Insurance Group. O rok později převzala ČSOB Investiční a poštovní banku, čímž získala nejrozsáhlejší prodejní síť v České republice. Aktivity ČSOB zasahují podle [5] do řady segmentů – fyzické osoby (retailová klientela), malé a střední firmy, korporátní klientela, nebankovní finanční instituce, privátní bankovnictví a finanční trhy. V síti svých 244 poboček nabízí ČSOB bankovní služby, pojistné a penzijní produkty, stavební spoření, půjčky, hypotéky, leasing a factoring. Tabulka č. 9 ukazuje vybrané ukazatele společnosti ČSOB.

47

Tabulka č. 9: Vybrané ukazatele společnosti ČSOB I. Ukazatel 31.12.2007 Zaměstnanci 8 224 Klienti 2 995 000 Uživatelé přímého 1 536 000 bankovnictví Platební karty 1 833 000 Pobočky 222 Finanční centra 29 Poštovní spořitelny Obchodní místa České 3 330 pošty Bankomaty 637 Zdroj: http://www.csob.cz

31.12.2008

30.9.2009

8 468 3 047 000 1 787 000

8 012 3 066 000 2 015 000

1 938 000 242 42

1 987 000 246 51

3 330

3 320

680

718

Skupina ČSOB používá značky ČSOB (pro bankovnictví, pojištění, správu aktiv, penzijní fondy, leasing a faktoring), Poštovní spořitelna (bankovnictví v síti pošt), ČMSS (financování bydlení) a Hypoteční banka (hypotéky). Existují následující dceřinné společnosti ČSOB: a) Českomoravská stavební spořitelna, b) ČSOB Penzijní fond Stabilita, c) ČSOB Penzijní fond Progres, d) ČSOB Leasing, e) ČSOB Factoring, f) ČSOB Asset Management, g) ČSOB investiční společnost, h) Hypoteční banka. Dále existují sesterské společnosti ČSOB Pojištovna a Patria Finance. Správa a řízení ČSOB je realizována podle pravidel správy a řízení akciových společností (Corporate Governance), která vycházejí z principů stanovených OECD. Tato pravidla jako součást systému řízení rizik zajišťují rovnováhu odpovědností a pravomocí mezi managementem a akcionáři. Management tak získává lepší zpětnou vazbu od akcionáře a snadněji dosahuje jím definovaných cílů. Představenstvo ČSOB, jako statutární orgán společnosti, je pětičlenné a je složeno z vedoucích zaměstnanců ČSOB. Vrcholové výkonné vedení ČSOB je přímo řízeno představenstvem a je tvořeno generálním ředitelem a pěti vrchními řediteli. Dozorčí rada ČSOB má devět členů a dohlíží na výkon působnosti představenstva. Podle organizační struktury řídí generální ředitel útvary vnitřního auditu, právních služeb, management consulting, komunikace, compliance, řízení lidských zdrojů a dále útvary (s vlastními podútvary) distribuce, zpracování operací a služby, korporátní bankovnictví, masový trh a řízení financí a rizik. Tabulka č. 10 ukazuje vybrané ukazatele skupiny ČSOB.

48

Tabulka č. 10: Vybrané ukazatele skupiny ČSOB II. Ukazatel 31.12.2007 Bilanční suma (mld. 782,9 Kč) Úvěry (mld. Kč) 340,6 Aktiva pod správou a 695,3 vklady (mld. Kč) Poměr úvěrů ke 63,8% vkladům Kapitálové přiměřenost 10,49% skupiny Zdroj: http://www.csob.cz

31.12.2008

30.9.2009 824,5

891,2

404,2 693,1

408,5 701,1

72,3%

67,60%

10,33%

12,26%

Společnost ČSOB je podle obchodního rejstříku oprávněna vykonávat následující činnosti: a) přijímání vkladů od veřejnosti, b) poskytování úvěrů, c) investování cenných papírů na vlastní účet, d) finanční pronájem (finanční leasing), e) platební styk a zúčtování, f) vydávání a správa platebních prostředků, g) poskytování záruk, h) otevírání akreditivů, i) obstarávání inkasa, j) poskytování všech investičních služeb ve smyslu zvláštního zákona, k) vydávání hypotečních zástavních listů, l) finanční makléřství, m) výkon funkce depozitáře, n) směnárenská činnost (nákup devizových prostředků), o) poskytování bankovních informací, p) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizami a se zlatem, q) pronájem bezpečnostních schránek, r) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písm. a) až q),

49

s) činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním provozu společnosti a provozu jiných bank, finančních institucí a podniků pomocných bankovních služeb, nad nimiž společnost vykonává kontrolu. Cílem skupiny ČSOB je být bankopojišťovací skupinou číslo 1 na českém trhu. To znamená efektivně poskytovat finanční služby svým klientům podle jejich potřeb a s využitím své současné pozice zajišťovat rostoucí a udržitelný výnos svým akcionářům. Skupina ČSOB se chce stát významnou a stabilní finanční skupinou, která úspěšně pokrývá všechny segmenty finančního trhu od fyzických osob přes malé a střední podniky až po velké korporace a instituce. V zájmu dlouhodobého udržení své vedoucí pozice poskytovatele finančních služeb zlepšuje skupina ČSOB úroveň tří základních pilířů: a) distribuční excelence – skupina ČSOB se zaměřuje na kvalitativní posilování svých vztahů se zákazníky poskytováním komplexního finančního poradenství a služeb podle individuálních potřeb zákazníka. Díky posílení prodejních schopností, vyšší spolupráci a inovaci podporuje ČSOB daleko silněji svou vícekanálovou distribuci. Koncept více značek (mutibranding) a bankopojištění představují významné priority banky, b) operační excelence – skupina ČSOB se neustále snaží zlepšovat produktivitu a efektivitu svých procesů, a to prostřednictvím řízení procesů zaměřeným na úsporu nákladů, slučování a zjednodušování procesů. Cílem skupiny je zvýšit kvalitu a rychlost svých procesů za současného udržení nákladů pod důslednou kontrolou, c) vysoce výkonná firemní kultura – neustálým inspirováním svých zaměstnanců, podporováním základních firemních hodnot, standardů chování mezi nimi a rozvíjením jejich potenciálu pracuje skupina ČSOB systematicky na tom, aby přístup jejich zaměstnanců ke klientům dosahoval špičkové úrovně. Vnitřní proměna firemní kultury napomůže skupině dosahovat i nadále vysokých obchodních výsledků. Skupina KBC, jejíž součástí je i skupina ČSOB, je multikanálovou bankopojišťovací skupinou se silnou tržní pozicí v Belgii. Zaměřuje se zejména na klientelu v oblasti retailu, malých a středních podniků, privátního a korporátního bankovnictví a obchodování na trzích. Ke konci roku 2008 činila celková aktiva skupiny KBC 355,3 mld. EUR a přepočtený stav zaměstnanců byl 59 000. Společnost KBC Group vznikla v roce 2005 jako výsledek fúze mezi KBC Bank a Insurance Holding Company a její mateřskou společností Almanij. KBC Group přímo vlastní tři hlavní dceřinné společnosti, konkrétně KBC Bank, KBC Insurance a Kredietbank Luxembourgeoise. Během uplynulých deseti let rozšířila skupina KBC svůj geografický dosah do regionu střední a východní Evropy. Má silné postavení v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku. V poslední době expandovala též do Ruska, Rumunska, Bulharska a Srbska. KBC Asset Management, dceřiná společnost KBC Bank, navrhuje a vyvíjí zajištěné fondy pro finanční instituce z celého světa. Bankovní a pojišťovací aktivity skupiny KBC ve střední a východní Evropě zahrnují zejména následující subjekty v uvedených státech: a) České republika – ČSOB a ČSOB Pojišťovna,

50

b) Slovensko – ČSOB SR a ČSOB Poisťovna, c) Maďarsko – K&H Bank a K&H Insurance, d) Polsko – Kredyt Bank a WARTA Insurance, e) Srbsko – KBC Banka, f) Bulharsko – CIBank a DZI Insurance, g) Rusko – Absolut Bank, h) Slovinsko – NLB Bank (minoritní účast) a NLB Life. Během 90. let propagovala investiční společnost ČSOB zajištěné fondy formou „nášlapových kamenů“, které měly ochránit investory před „neznámým trhem“. V roce 2000 nabídla ČSOB investorům čtyři zajištěné fondy, o rok později dva, v roce 2002 také dva. Od té doby se začala nabídka velmi rozšiřovat. Do současnosti uvedla na trh téměř 300 různých zajištěných fondů, většinu z nich v CZK, výjimečně v EUR nebo USD. Některé z fondů skupiny KBC Bank existují již více než 20 let. Nabídka fondů se každý měsíc upsáním cca pěti nových fondů mění. Fondy jsou upsány na období dvou až šesti let. Většina zajištěných fondů je domicilována v Lucembursku. Jejich správcem je lucemburská investiční společnost Fund Partners. Společnost byla založena 10.4.2002, je zapsaná do lucemburského obchodního rejstříku a podléhá dozoru lucemburské Komisi pro dozor nad finančním trhem. Společnost má variabilní kapitál a patří mezi tzv. společnosti SICAV. Konstrukce společnosti SICAV odpovídá nejblíže investiční společnosti, která vytváří otevřené podílové fondy. V rámci společnosti SICAV existují podfondy s podkladovými aktivy. Investoři si podle svého postoje k riziku mohou koupit různé typy akcií podfondů. Základní kapitál společnosti SICAV tvoří souhrn akcií všech podfondů. Společnosti SICAV vydávají cenné papíry, nejčastěji akcie. Akcionáři mohou požadovat, aby od nich společnost SICAV odkoupila akcii za cenu odpovídající podílu na majetku SICAV. Vzhledem k tomu, že se počet akcií průběžným vydáváním a odkupováním mění, musí mít společnost SICAV proměnlivý základní kapitál, podobně jako družstvo podle českého práva. V současné době nejsou společnosti SICAV v české legislativě právně upraveny. Investičním manažerem fondů zajištěných fondů ČSOB je společnost KBC Asset Management, roli depozitáře plní společnost Kredietbank Luxemburgeoise. Podobně jako např. Česká spořitelny tedy ČSOB zajištěné fondy pouze zprostředkovává. Od roku 2004 nabízí ČSOB zajištěné fondy i prostřednictvím distribuční sítě Českomoravské stavební spořitelny a Poštovní spořitelny.

ČSOB nabízí zajištěné fondy pod označením ČSOB Private Banking, Fund Partners ČSOB, Global Partners ČSOB, Horizon ČSOB, KBC Click ČSOB, KBC Equisafe ČSOB, KBC Select Investors a další. Zajištěné fondy tvoří klíčovou součást investičních produktů v současné nabídce ČSOB. Zajištěné fondy ČSOB lze mezi sebou odlišit podle různých kritérií, konkrétně:

51

a) doba splatnosti fondu – většinou 2 roky až 6 let, b) minimální investice – většinou 5000 Kč, případně 1000 EUR nebo USD, c) investiční cíl (strategie) – správci fondů se snaží udržet počáteční upisovací hodnotu ke dni splatnosti a také dosáhnout případného výnosu, který odpovídá růstu hodnoty koše akciových indexů. Některé zajištěné fondy dosahují relativně vysokého zhodnocení vložených prostředků, např. ČSOB Světového růstu 1 dosáhl výnosu při splatnosti 26,74%, což odpovídá 4,77% p.a., d) riziko – existuje 7 stupňů rizika. Nejnižší riziko představuje stupeň 1, nejvyšší stupeň 7. Stupeň rizika se u konkrétního fondu určuje podle doporučení BEAMA z roku 2003. Během doby existence fondu se může stupeň rizika stanovený na začátku měnit, e) podkladová aktiva – ta jsou tvořena buď akciovými indexy nebo košem blue chip akcií. Mezi nejvíce používané indexy patří DJ Euro Stoxx 50, S&P 500 a Nikkei 225. Investor si může vybrat různé míry participace na indexech, případně různé koše akcií podle geografického a odvětvového zaměření, f) struktura – souvisí se způsobem výpočtu výnosu fondu. Jedná se např. o struktury bull and bear, double safety, entry optimizer, fix upside, headstart, jumper, jumpstart, lookback, performance lock, plain vanilla, premium, reverse spread, reverse swing, steepener, tree a další. ČSOB nabízí i kombinované struktury click – click reverse, digital click, large click, staircase click a další. Podkladová aktiva tvořená nejvíce používanými akciovými indexy lze charakterizovat následovně: a) index DJ Euro Stoxx 50 – tento cenově vážený index je tvořen 50 největšími volně obchodovatelnými akciemi z 12 zemí Eurozóny (Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Rakousko, Francie, Finsko, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko). Představuje část indexu DJ Stoxx 600, který je odvozen z celosvětového indexu Dow Jones. Je to průběžný ukazatel aktuálních trendů obchodování na burzách v Eurozóně. Základní hodnota indexu je 1 000 a je stanovena na základě cen platných k 31.12.1991. Dividendy nejsou reinvestovány, b) index S&P 500 – tento hodnotově vážený index je tvořen akciemi 500 společností, které zastupují hlavní průmyslová odvětví ekonomiky USA. Je to průběžný ukazatel aktuálních trendů obchodování na burzách v USA. Základní hodnota indexu je 103,86 a je stanovena na základě cen platných k 1.1.1968. Dividendy nejsou reinvestovány, c) index Nikkei 225 – tento cenově vážený index je tvořen akciemi 225 společností, které zastupují hlavní průmyslová odvětví ekonomiky Japonska. Jedná se o nejlikvidnější a nejdůležitější akcie první sekce Tokijské akciové burzy. Je to průběžný ukazatel aktuálních trendů obchodování na burzách v Japonsku. Základní hodnota indexu je 176,21 a je stanovena na základě cen platných k 16.5.1949. Dividendy nejsou reinvestovány.

52

Investor do zajištěných fondů ČSOB je zdarma každé čtvrtletí informován o stavu své investice. Kromě toho může na internetových stránkách ČSOB získat řadu cenných informací, např. doporučení jakým způsobem do fondů investovat, aktuální výsledky všech fondů, u každého fondu výnosnost fondu v různých obdobích, vývoj v grafické podobě, leták, prospekt (označovaný též jako status), pololetní a výroční zpráva.

5.3.1 Struktury zajištěných fondů používaných ČSOB Struktury zajištěných fondů se někdy označují i českými názvy. Mezi nejpoužívanější struktury zajištěných fondů ČSOB patří: a) ČSOB Světový Click – výnos je vázán na koš akciových indexů. K datu splatnosti obdrží investor větší z následujících dvou hodnot: vklad + součet ročních výnosů v mezidobích anebo vklad + minimální zajištěný výnos. Na začátku je stanoven maximální a minimální výnos, b) ČSOB Světového Růstu – výnos je vázán na koš akciových indexů nebo akcií. K datu splatnosti obdrží investor vklad + výnos stanovený jako součin míry participace určené na začátku a mírou skutečného růstu koše. Na začátku může být stanoven maximální a minimální výnos, c) ČSOB Světový Strom – výnos je vázán na koš 20 akcií. K datu splatnosti obdrží investor vklad + součet výnosů za mezidobí. Pokud žádná akcie z koše nepoklesne pod 85% hodnoty na začátku, připíše se výnos o 50% vyšší než v předchozím mezidobí. Pokud poklesne, připíše se výnos o 33% nižší a daná akcie se vyřadí z koše, d) ČSOB Digitální Click – výnos je vázán na koš akciových indexů. K datu splatnosti obdrží investor vklad + součet výnosů za mezidobí. Při poklesu akcie se nepřipíše nic, jinak se připíše výnos stanovený na začátku. Na začátku může být stanoven minimální výnos, e) ČSOB Reverzní Click – výnos je vázán na koš akcií. K datu splatnosti obdrží investor vklad + zůstatek z maximálního výnosu po odečtení poklesů. Při růstu akcií se neodečte nic, jinak se od maximálního výnosu odečte měsíční pokles akcií. Investor dosáhne nejvyššího výnosu při stagnaci nebo mírném růstu akcií.

ČSOB přichází na trh s novými strukturami, přičemž některé stávající struktury ustupují do pozadí zájmu investorů. Nejdříve začala ČSOB používat strukturu Click, před cca 5 lety používala ČSOB zejména následující struktury: a) Equisafe – výnos je vázán na koš akcií. K datu splatnosti obdrží investor vklad + procento z nárůstu hodnoty podkladového aktiva. Konečný výnos je určen až k datu splatnosti. Je možné zvýšit participaci a optimalizovat počáteční hodnotu, b) EquiPlus – výnos je vázán na koš akcií. Jednotlivé výnosy jsou v určitých intervalech zafixovány. EquiPlus se snaží o překonání výnosnosti podkladového aktiva a využívá nikoliv běžné call opce, ale opce exotické,

53

c) Multisafe – výnos je vázán na vývoj úrokových sazeb nebo na poměru směnných kurzů mezi dvěma měnami, d) Click - výnos je vázán na koš akcií. Konečný výnos je určen už před datem splatnosti. Jednotlivé výnosy jsou v určitých intervalech zafixovány. K datu splatnosti obdrží investor výnosy i v případě pokračujícího negativního vývoje. U struktury Click je při zakládání zajištěného fondu stanoven počet a délka dílčích období, tzv. mezidobí. Existuje několik variant struktury Click: a) klasický typ Click – mezidobí jsou většinou v délce 1 roku. Konečná hodnota podkladového aktiva jednoho mezidobí je počáteční hodnotou dalšího mezidobí. Procento zhodnocení na konci mezidobí je omezené shora a jeho maximum je označováno jako strop. Výnos tvoří součet všech procent zhodnocení zafixovaných během existence zajištěného fondu, b) Districlick – výnosy se podle [24] na konci každého mezidobí vyplácejí. Maximální výnos je stejný jako strop. Strop u varianty Districlick je za stejných tržních podmínek menší než strop u klasického typu Click, protože výplata výnosů na konci každého mezidobí je nákladnější než jednorázová výplata výnosů k datu splatnosti, c) Širší Click – procento zhodnocení na konci mezidobí je omezené shora i zdola a jeho minimum je označováno jako dno. Čím nižší je dno, tím je podle [6] vyšší strop. Může být zafixováno i záporné zhodnocení, tedy ztráta. Zatímco u klasického typu Click může být interval zhodnocení např. 0% - 10%, u varianty Širší Click může být -3% - 12%, d) Best of Click – k datu splatnosti obdrží investor větší z následujících dvou hodnot: vklad + minimální zajištěný výnos anebo vklad + součet výnosů v mezidobích. Strop u varianty Best of Click je za stejných tržních podmínek menší než strop u klasického typu Click, protože všechny úrokové příjmy nejsou použity jen na nákup opcí. Jsou použity i na zajištění minimálního výnosu, e) Digitální Click – mezidobí jsou v délce kratší než 1 rok. Pokud je na konci každého mezidobí konečná hodnota podkladového aktiva stejná nebo větší než hodnota počáteční, bude zafixován strop, v opačném případě dno. K datu splatnosti obdrží investor vklad + součet výnosů za mezidobí, f) Reverzní Click – mezidobí jsou v délce kratší než 1 rok. K datu splatnosti obdrží investor vklad + zůstatek z maximálního výnosu po odečtení případných poklesů. Při růstu akcií se neodečte nic, jinak se od maximálního výnosu odečte měsíční pokles akcií. Investor dosáhne nejvyššího výnosu při stagnaci nebo mírném růstu akcií, g) Žebřík – mezidobí jsou v délce kratší než 1 rok. Pokud je konečná hodnota podkladového aktiva větší o předem stanovené procento než hodnota počáteční, bude dané procento zafixováno a vyplaceno investorovi k datu splatnosti jako zisk. Každá další zafixovaná hodnota je větší než předcházející, což připomíná žebříkovou strukturu,

54

h) Strom – pokud v mezidobí neklesne kurz žádné akcie z podkladového aktiva pod předem stanovené procento, bude připsáno zhodnocení násobené předem stanoveným koeficientem. Jinak bude výnosem podíl zhodnocení a předem stanoveného koeficientu. K datu splatnosti obdrží investor vklad + součet výnosů za mezidobí. Vzhledem k rozdílům mezi jednotlivými strukturami mohou investoři dosáhnout při stejné výši vložených peněžních prostředků do různých zajištěných fondů zcela odlišné výnosnosti.

55

6 Empirická část práce 6.1 Srovnání vybraných typů zajištěných fondů ČSOB Prvním dílčím cílem diplomové práce je srovnání vybraných typů zajištěných fondů ČSOB z hlediska investičních strategií, výnosů, rizikovosti a poplatků. Tyto hlediska ovlivňují investory při rozhodování o tom, do jakých finančních produktů vloží své volné peněžní prostředky. Srovnání je provedeno pro následující zajištěné fondy ČSOB: a) ČSOB Světový click+ 25, b) ČSOB Světového růstu+ 22, c) ČSOB Světový strom 11. Tyto zajištěné fondy byly vybrány ze tří důvodů. První důvodem byla snaha vybrat fondy, které se od sebe liší parametry typu doba splatnosti, podkladové aktivum a struktura. Druhým důvodem byla snaha vybrat fondy, které nepatří do stejné skupiny zajištěných fondů. Skupinu tvoří v tomto smyslu zajištěné fondy se stejným registrovaným názvem lišícím se pouze pořadovým číslem. Třetím důvodem byla snaha vybrat takové skupiny, jejichž nejvyšší pořadové číslo je větší než 10. ČSOB nabízí u osvědčených zajištěných fondů další emise se stejným registrovaným názvem a pořadovým číslem větším o 1 než u předchozího zajištěného fondu. Zajištěný fond ČSOB Světový click+ 25 má registrovaný název Global Partners CSOB World Click Plus 25. Podkladové aktivum tvoří koš akciových indexů v poměru 50% (DJ Eurostoxx 50) : 30% (S&P 500) : 20% (Nikkei 225). V jednotlivých mezidobích se připisuje výnos, o který vzrostly akcie v tomto mezidobé s tím, že na počátku zajištěného fondu je stanoven minimální a maximální výnos, který se připisuje. Ke dni splatnosti se vyplatí vklad + součet ročních výnosů v mezidobích. Pokud by byl součet výnosů v jednotlivých mezidobích nižší než minimální zajištěný výnos, vyplatí se vklad + minimální zajištěný výnos. Referenční období je uvedeno v tabulce č. 11.

56

Tabulka č. 11: Referenční období zajištěného fondu ČSOB Světový click+ 25 Období Počáteční hodnota Konečná hodnota 1) 07/2008 – 06/2009 Průměr hodnot za prvních 10 Průměr hodnot za prvních 10 referenčních dnů počínaje referenčních dnů v červenci 7.7.2008 včetně 2009 2) 07/2009 – 06/2010 Průměr hodnot za prvních 10 Průměr hodnot za prvních 10 referenčních dnů v červenci referenčních dnů v červenci 2009 2010 3) 07/2010 – 06/2011 Průměr hodnot za prvních 10 Průměr hodnot za prvních 10 referenčních dnů v červenci referenčních dnů v červenci 2010 2011 4) 07/2011 – 06/2012 Průměr hodnot za prvních 10 Průměr hodnot za prvních 10 referenčních dnů v červenci referenčních dnů v červenci 2011 2012 5) 07/2012 – 11/2013 Průměr hodnot za prvních 10 Průměr hodnot za prvních 10 referenčních dnů v červenci referenčních dnů v prosinci 2013 2012 Zdroj: http://www.csob.cz

Zajištěný fond ČSOB Světového růstu+ 22 má registrovaný název Global Partners CSOB World Growth Plus 22. Podkladové aktivum tvoří koš 30 akcií. Ke dni splatnosti se vyplatí vklad + výnos (součin míry participace 65% a skutečného růstu koše akcií). Pro každou akcii je počáteční hodnota dána jako průměr zavíracích cen prvních 10 obchodních dnů od 8.1.2009, konečná hodnota jako průměr zavíracích cen poslední den každého čtvrtletí před splatností. Jedná se o 16 hodnot od března 2009 do prosince 2012). Konečná hodnota se počítá jako průměr čtvrtletních hodnot za celé trvání fondu. Složení podkladového aktiva je uvedeno v tabulce č. 12.

57

Tabulka č. 12: Složení podkladového aktiva zajištěného fondu ČSOB Světového růstu+ 22 Označení akcie Kód akcie Burza kótace akcie Podíl AKZO NOBEL AKZA NA EQUITY Amsterdam 2% BANCO BILBAO BBVA SM EQUITY Madrid 3% VIZCAYA ARGENTA BANK OF AMERICA BAC UN EQUITY New York 4% CORP BAYER AG BAY GY EQUITY Frankfurt 3% BRITISH AMERICAN BATS LN EQUITY Londýn 3% TOBACCO PLC CITIGROUP INC C UN EQUITY New York 4% COMERICA INC CMA UN EQUITY New York 4% COMPAGNIE DE SGO FP EQUITY Paříž 3% SAINT-GOBAIN DAIMLERCHRYSLER DAI GY EQUITY Frankfurt 2% AG-REG DEUTSCHE DTE GY EQUITY Frankfurt 5% TELEKOM AG-REG DOMINION D UN EQUITY New York 3% RESOURCES INC/VA ELI LILLY & CO LLY UN EQUITY New York 2% ENEL SPA ENEL IM EQUITY Milán 5% FRANCE TELECOM FTE FP EQUITY Paříž 4% SA IBERDROLA SA IBE SM EQUITY Madrid 3% ING GROEP NV INGA NA EQUITY Amsterdam 5% INTESA SANPAOLO ISP IM EQUITY Milán 3% KBC GROEP NV KBC BB EQUITY Brusel 3% KEY CORP KEY UN EQUITY New York 2% RWE AG RWE GY EQUITY Frankfurt 4% SANDVIK AB SAND SS EQUITY Stockholm 2% SCHNEIDER SU FP EQUITY Paříž 3% ELECTRIC SA SKF AB-B SHARES SKFB SS EQUITY Stockholm 2% SOCIETE GENERALE GLE FP EQUITY Paříž 3% SOUTHERN CO SO UN EQUITY New York 4% SWISS RE-REG RUKN VX EQUITY Virt-X 3% TAKEDA 4502 JT EQUITY Tokio 3% PHARMACEUTICAL CO LTD TELECOM ITALIA TIT IM EQUITY Milán 4% SPA TUI AG TUI1 GY EQUITY Frankfurt 5% UNITED UTILITIES UU/ LN EQUITY Londýn 4% PLC Zdroj: http://www.csob.cz

Zajištěný fond ČSOB Světový strom 11 má registrovaný název Fund Partners CSOB World Tree 11. Podkladové aktivum tvoří koš 20 akcií. Výnos je připisován každým rokem, v prvním roce ve výši 4%. Pokud v následujících čtyřech letech (mezidobích) žádná akcie nepoklesne pod 85% hodnoty na počátku fondu (měsíční pozorování), je připsán výnos ve výši 1,5 násobku připsaného výnosu za předchozí období. Jinak se výnos za předchozí období vydělí 1,5 a akcie s nejhorším výnosem se na konci období vyřadí. Ke dni splatnosti se vyplatí vklad + součet výnosů v mezidobích. Referenční období je uvedeno v tabulce č. 13.

58

Tabulka č. 13: Referenční období zajištěného fondu ČSOB Světový strom 11 Období První den referenčního období Poslední den referenčního včetně období včetně 1) 12/2006 – 11/2007 10. referenční den následující po Poslední referenční den 4.12.2006 včetně v listopadu 2007 2) 12/2007 – 11/2008 První referenční den v prosinci Poslední referenční den 2007 v listopadu 2008 3) 12/2008 – 11/2009 První referenční den v prosinci Poslední referenční den 2008 v listopadu 2009 4) 12/2009 – 11/2010 První referenční den v prosinci Poslední referenční den 2009 v listopadu 2010 5) 12/2010 – 11/2011 První referenční den v prosinci Poslední referenční den 2010 v listopadu 2011 Zdroj: http://www.csob.cz

Složení podkladového aktiva je uvedeno v tabulce č. 14. Tabulka č. 14: Složení podkladového aktiva zajištěného fondu ČSOB Světový strom 11 Označení akcie Kód akcie Burza kótace akcie AMGEN AMGN UQ EQUITY New York CIE DE SAINT SGO FP EQUITY Paříž GOBAIN DIAGEO DGE LN EQUITY Londýn E.ON EOA GY EQUITY Frankfurt ELI LILLY LLY UN EQUITY New York ENEL ENEL IM EQUITY Milán FORTIS FORA NA EQUITY Amsterdam GOOGLE GOOG UQ EQUITY Nasdaq HEWLETTHPQ UN EQUITY New York PACKARD ING INGA NA EQUITY Amsterdam LVMH MC FP EQUITY Paříž MOTOROLA MOT UN EQUITY New York NOKIA NOK1V FH EQUITY Helsinky NTT DOMOCO 9437 JT EQUITY Tokio PFIZER PFE UN EQUITY New York SANOFI-AVENTIS SAN FP EQUITY Paříž TELECOM ITALIA TIT IM EQUITY Milán TEXAS TXN UN EQUITY New York INSTRUMENTS TOTAL FP FP EQUITY Paříž TOYOTA 7203 JT EQUITY Tokio Zdroj: http://www.csob.cz

Podíl 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5% 5%

Všechny tři zajištěné fondy jsou domicilované v Lucembursku v měně CZK. Minimální investice je 5000 Kč, jeden podíl je 10 Kč. Tabulka č. 15 udává další parametry vybraných typů zajištěných fondů ČSOB.

59

Tabulka č. 15: Parametry vybraných typů zajištěných fondů ČSOB Parametr ČSOB Světový click+ ČSOB Světového 25 (zajištěný fond A) růstu+ 22 (zajištěný fond B) ISIN LU0362469362 LU0395336778 Doba splatnosti 5 let a 7 měsíců 4 roky a 1 měsíc Období trvání 7.7.2008 – 9.1.2014 8.1.2009 – 31.1.2013 Podkladové aktivum Koš akciových indexů Koš 30 akcií Stupeň rizika 1 2 Zdroj: Vlastní zpracování s využitím http://www.csob.cz

ČSOB Světový strom 11 (zajištěný fond C) LU0268096574 5 let a 1 měsíc 7.12.2006 – 30.12.2011 Koš 20 akcií 1

Pro zjednodušení bude zajištěný fond ČSOB Světový click+ 25 označen písmenem A, zajištěný fond ČSOB Světového růstu+ 22 písmenem B a zajištěný fond ČSOB Světový strom 11 písmenem C. U jednotlivých hledisek bude vždy stanoveno pořadí výhodnosti zajištěných fondů. Např. pořadí ABC znamená, že podle daného hlediska je nejvýhodnější investice do zajištěného fondu A, potom do B a potom do C. Podrobnější srovnání vybraných typů zajištěných fondů ČSOB je možné provést z hlediska investičních strategií, výnosů, rizikovosti a poplatků.

6.1.1 Srovnání z hlediska investičních strategií Předpokladem je, že investor disponuje peněžními prostředky ve výši 100 000 Kč, které chce použít na investici do jednoho zajištěného fondu. Do zajištěného fondu investuje během upisovacího období. Dále mohou nastat dvě situace. V první situaci investor vystoupí z fondu během upisovacího období, např. kvůli potřebě použít peněžní prostředky na jiné účely. K této situaci se vztahuje tabulka č. 16. Tabulka č. 16: Srovnání zajištěných fondů z hlediska investičních strategií I Parametr ČSOB Světový click+ ČSOB Světového 25 růstu+ 22 Začátek upisovacího 7.7.2008 8.1.2009 období Vstupní poplatek 2 000 Kč 2 000 Kč Investovaná částka 98 000 Kč 98 000 Kč Počet nakoupených 9 800 ks 9 800 ks podílových listů Výnos k 31.7.2009 9,93 % 10,02 % Výnos podílníka 9 731,40 Kč 9 819,60 Kč Výstupní poplatek 1 077,30 Kč 1 078,20 Kč Částka vyplacená při 106 654,10 Kč 106 741,40 Kč odkupu Zdroj: Vlastní zpracování s využitím http://www.csob.cz

ČSOB Světový strom 11 7.12.2006 2 000 Kč 98 000 Kč 9 800 ks 10,38 % 10 172,40 Kč 1 081,72 Kč 107 090,70 Kč

V druhé situaci vystoupí investor z fondu až po datu splatnosti. Při výpočtu výnosu je brán v úvahu předpokládaný výnos k datu splatnosti jednotlivých zajištěných fondů. K této situaci se vztahuje tabulka č. 17.

60

Tabulka č. 17: Srovnání zajištěných fondů z hlediska investičních strategií II Parametr ČSOB Světový click+ ČSOB Světového 25 růstu+ 22 Vstupní poplatek 2 000 Kč 2 000 Kč Investovaná částka 98 000 Kč 98 000 Kč Počet nakoupených 9 800 ks 9 800 ks podílových listů Průměrný výnos k datu 2,89% 11,75% splatnosti fondu Roční výnos podílníka 2 832 Kč 11 515 Kč Výnos za celou dobu 15 812 Kč 47 016 Kč trvání fondu Částka vyplacená při 113 812 Kč 145 016 Kč odkupu Zdroj: Vlastní zpracování s využitím http://www.csob.cz

ČSOB Světový strom 11 2 000 Kč 98 000 Kč 9 800 ks 2,36% 2 313 Kč 11 756 Kč 109 756 Kč

Srovnání z hlediska investičních strategií má v první situaci podobu CBA a v druhé situaci podobu BAC. Čím vyšší částka vyplacená při odkupu, tím většího zhodnocení investor dosáhne. Zajištěný fond ČSOB Světový click+ 25 sleduje dva investiční cíle: prvním je ochrana a vyplacení 100% počáteční upisovací hodnoty při splatnosti a druhým cílem je vyplacení vyšší částky ze dvou hodnot. První hodnota je fixní výnos 5% při splatnosti (maximální roční výnos 0,88% před zaplacením poplatků a daní), druhá hodnota je možný výnos v závislosti na případném růstu koše indexů pro každé referenční období prostřednictvím struktury CapCliquet. Případné zvýšení hodnoty koše pro každé referenční období je vyplaceno při splatnosti s maximem 8% na referenční období (maximální roční výnos 6,29% před odečtením poplatků a daní). Případný pokles hodnoty koše indexů za referenční období je brán do úvahy při splatnosti s maximálním poklesem 3%. Při splatnosti bude vyplacen součet vývoje hodnoty koše indexů za referenční období spolu s 100% počáteční upisovací hodnoty. Zajištěný fond ČSOB Světového růstu+ 22 sleduje dva investiční cíle: prvním je ochrana 100% počáteční upisovací hodnoty při splatnosti a druhým cílem je vyplacení kapitálového výnosu, který je odvozen od možného zhodnocení koše 30 kvalitních akcií, které mají vysoké tržní ocenění a dostatečně nízký poměr P/E. Při splatnosti bude vyplaceno 100% počáteční upisovací hodnoty a 65% z jakéhokoliv navýšení hodnoty koše 30 akcií. Minimální kapitálový výnos je 0%.

6.1.2 Srovnání z hlediska výnosů Všechny tři zajištěné fondy mají kapitalizační typ výnosu. To znamená, že se při kalkulaci výnosu přihlíží k prognóze budoucích výnosů. Tabulka č. 18 udává parametry vybraných typů zajištěných fondů ČSOB z hlediska výnosů.

61

Tabulka č. 18: Srovnání vybraných typů zajištěných fondů ČSOB z hlediska výnosů Parametr ČSOB Světový click+ ČSOB Světového ČSOB Světový strom 25 růstu+ 22 11 ISIN LU0362469362 LU0395336778 LU0268096574 Výnos k 31.7.2009 9,93 10,02 10,38 Výnos v měně fondu -1,096% 0,200% 2,367% Výnosnost fondu za 1 -0,10% p.a. -0,30% za 6 měsíců 2,98% p.a. rok Výnosnost fondu od -0,66% p.a. 1,42% p.a. vzniku Výnos podle 40,00% a 6,29% p.a. 65,45% a 13,18% p.a. 52,75% a 8,72% p.a. pozitivního scénáře Výnos podle 24,83% a 4,10% p.a. 21,95% a 5,00% p.a. 14,24% a 2,66% p.a. neutrálního scénáře Výnos podle 5,00% a 0,89% p.a. 0,00% a 0.00% p.a. 10,42% a 1,98% p.a. negativního scénáře Zdroj: Vlastní zpracování s využitím http://www.csob.cz

Výnosem podle pozitivního scénáře se rozumí maximální předpokládaný výnos, výnosem podle negativního scénáře se rozumí minimální předpokládaný výnos. Srovnání z hlediska výnosu k 31.7.2009 má podobu CBA. Srovnání z hlediska výnosu v měně fondu má podobu CBA. Srovnání z hlediska výnosnosti fondu za 1 rok má podobu CAB. Srovnání z hlediska scénářů má podobu BCA. U všech srovnání platí, že čím vyšší výnos, tím lépe pro investora. U zajištěného fondu ČSOB Světový click+ 25 jsou výnosy podle různých scénářů uvedeny podrobněji v tabulce č. 19.

62

Tabulka č. 19: Výnosy podle různých scénářů u zajištěného fondu ČSOB Světový click+ 25 Období Počáteční hodnota Konečná hodnota Příslušný Příslušné procento podkladového podkladového kapitálový výnos připsané za období aktiva aktiva 1 – pozitivní 1 000 1 100 10,00% 8,00% scénář 2 – pozitivní 1 100 1 221 11,00% 8,00% scénář 3 - pozitivní 1 221 1 343 9,99% 8,00% scénář 4 – pozitivní 1 343 1 504 11,99% 8,00% scénář 5 – pozitivní 1 504 1 640 9,04% 8,00% scénář 1 – neutrální 1 000 1 060 6,00% 6,00% scénář 2 – neutrální 1 060 1 113 5,00% 5,00% scénář 3 – neutrální 1 113 1 079 -3,05% -3,00% scénář 4 – neutrální 1 079 1 209 12,05% 8,00% scénář 5 – neutrální 1 209 1 400 15,80% 8,00% scénář 1 – negativní 1 000 965 -3,50% -3,00% scénář 2 – negativní 965 931 -3,52% -3,00% scénář 3 – negativní 931 885 -4,94% -3,00% scénář 4 – negativní 885 832 -5,99% -3,00% scénář 5 – negativní 832 794 -4,57% -3,00% scénář Zdroj: Vlastní zpracování s využitím http://www.csob.cz

U zajištěného fondu ČSOB Světového růstu+ 22 jsou výnosy podle různých scénářů uvedeny podrobněji v tabulce č. 20. Tabulka č. 20: Výnosy podle různých scénářů u zajištěného fondu ČSOB Světového růstu+ 22 Scénář Počáteční hodnota Konečná hodnota Příslušný Hodnota při podkladového podkladového kapitálový výnos splatnosti aktiva aktiva Pozitivní 100 140 40% 10+40%•10=14 Kč (maximální roční výnos 8,77% před zaplacením poplatků a daní) Neutrální 100 120 20% 10+20%•10=12 Kč (maximální roční výnos 4,66% před zaplacením poplatků a daní) Negativní 100 90 0% 10+0%•10=10 Kč (maximální roční výnos 0% před zaplacením poplatků a daní) Zdroj: Vlastní zpracování s využitím http://www.csob.cz

63

Vývoj ceny zajištěného fondu ČSOB Světový click+ 25 je znázorněn na grafu č. 2. Graf č. 2: Vývoj ceny zajištěného fondu ČSOB Světový click+ 25

Zdroj: http://www.csob.cz

Vývoj ceny zajištěného fondu ČSOB Světového růstu+ 22 je znázorněn na grafu

č. 3. Graf č. 3: Vývoj ceny zajištěného fondu ČSOB Světového růstu+ 22

Zdroj: http://www.csob.cz

Vývoj ceny zajištěného fondu ČSOB Světový strom 11 je znázorněn na grafu č. 4.

64

Graf č. 4: Vývoj ceny zajištěného fondu ČSOB Světový strom 11

Zdroj: http://www.csob.cz

Obecně platí, že čím menší kolísavost ve vývoji ceny, tím lépe pro investora spekulujícího ať na růst či pokles ceny.

6.1.3 Srovnání z hlediska rizikovosti V tabulce č. 21 jsou srovnány parametry doba splatnosti, podkladové aktivum a stupeň rizika u vybraných typů zajištěných fondů ČSOB. Tabulka č. 21: Srovnání vybraných typů zajištěných fondů ČSOB z hlediska rizikovosti Parametr ČSOB Světový click+ ČSOB Světového ČSOB Světový strom 25 (zajištěný fond A) růstu+ 22 (zajištěný 11 (zajištěný fond C) fond B) ISIN LU0362469362 LU0395336778 LU0268096574 Doba splatnosti 5 let a 7 měsíců 4 roky a 1 měsíc 5 let a 1 měsíc Podkladové aktivum Koš akciových indexů Koš 30 akcií Koš 20 akcií Stupeň rizika 1 2 1 Zdroj: Vlastní zpracování s využitím http://www.csob.cz

Srovnání z hlediska podkladového aktiva má podobu ABC. Čím více různých cenných papírů obsahuje podkladové aktivum, tím dochází k větší diverzifikaci rizika. Srovnání z hlediska doby splatnosti má podobu BCA. Čím kratší doba splatnosti, tím menší vliv inflace na dosaženou výnosnost. Srovnání z hlediska stupně rizika má podobu (AiC)B. Čím nižší stupeň rizika, tím bezpečnější investice. Rizikové profily vybraných typů zajištěných fondů jsou uvedeny v tabulce č. 22.

65

Tabulka č. 22: Rizikové profily vybraných typů zajištěných fondů ČSOB Typ rizika Stručná definice rizika ČSOB Světový click+ 25 Tržní riziko Riziko poklesu celého Nízké trhu třídy aktiv, které ovlivní cenu a hodnotu aktiv v portfoliu Úvěrové riziko Riziko neplnění Nízké závazků ze strany emitenta nebo protistrany Operační riziko Riziko, že vypořádání Nízké transakce přes platební systém neproběhne podle očekávání Riziko likvidity Riziko, že daná pozice Nízké nebude moci být prodána ve vhodný okamžik za přijatelnou cenu Kurzové nebo měnové Riziko vlivu změn Žádné riziko směnných kurzů na hodnotu investice Riziko depozitáře Riziko ztráty aktiv Žádné držených depozitářem nebo jím pověřeným zástupcem Riziko koncentrace Riziko spojené Nízké s významnou koncentrací investic na jedné kategorii aktiv nebo na jednom určitém trhu Riziko výnosnosti Riziko zatěžující Nízké výnosnost Kapitálové riziko Riziko zatěžující kapitál Žádné Riziko pružnosti Nedostatek pružnosti Nízké samotného produktu a omezující opatření snižující možnost přechodu k jiným poskytovatelům Inflační riziko Riziko spojené s inflací Střední Riziko spjaté s vnějšími Nejistota ohledně trvání Nízké faktory určitých prvků vnějšího prostředí, například daňového režimu Zdroj: Vlastní zpracování s využitím http://www.csob.cz

ČSOB Světového růstu+ 22 Střední

Nízké

Nízké

Nízké

Žádné

Žádné

Nízké

Střední Žádné Nízké

Střední Nízké

Rizikový profil zajištěného fondu ČSOB Světový strom 11 zahrnuje tržní riziko (vysoké), měnové riziko (žádné) a úrokové riziko (vysoké). Srovnání z hlediska rizikového profilu má podobu ABC. Čím nižší úroveň rizika, tím bezpečnější investice.

66

6.1.4 Srovnání z hlediska poplatků Všechny tři fondy mají stejné vstupní a výstupní poplatky. Vstupní poplatky činí 2% během upisovacího období a 3% po upisovacím období. Výstupní poplatky činí 1% před splatností a 0% při splatnosti. Podrobněji zachycuje jednorázové a pravidelné poplatky a náklady zajištěných fondů ČSOB Světový click+ 25 a ČSOB Světového růstu+ 22 tabulka č. 23 a 24. Tabulka č. 23: Jednorázové poplatky a náklady vybraných typů zajištěných fondů, které hradí investor Poplatek Úpis Odkup Změna podfondu Poplatek za uvedení na Během počátečního Pokud poplatek za trh upisovacího období 2%, uvedení nového po počátečním podfondu na trh upisovacím období 2% převyšuje poplatek u předchozího podfondu: rozdíl mezi výší obou poplatků Částka určená na Během počátečního Před datem splatnosti Odpovídající částka pokrytí nákladů na upisovacího období 0%, 1%, k datu splatnosti určená na pokrytí nákup a prodej aktiv po počátečním 0% nákladů na nákup nebo upisovacím období 1% prodej ve prospěch příslušného podfondu Částka určená Maximálně 5% ve Maximálně 5% ve k zamezení veškerých prospěch fondu prospěch fondu prodejů během měsíce, který následuje po nákupu Poplatek z burzovních operací Zdroj: http://www.csob.cz

Tabulka č. 24: Pravidelné poplatky a náklady vybraných typů zajištěných fondů, které hradí podfond Poplatek Výše poplatku Odměna za správu investičního portfolia Max. 0,1 Kč na akcii pololetně + max. 0,1 % ročně za řízení rizika Administrativní poplatek Max. 0,0495% ročně z čistého jmění podfondu Odměna za finanční služby Odměna depozitáři Max. 0,0405% ročně z čistého jmění podfondu Roční daň 0,05% ročně z čistého jmění podfondu Zdroj: http://www.csob.cz

Srovnání z hlediska poplatků je vzhledem ke stejným poplatkům zřejmé. Zajištěné fondy mají také stejnou měnu, domicil, minimální investici. Zde jsou přehledně uvedeny zjištěné podoby srovnání podle různých hledisek:

67

1.A 2.B 1.B 2.C 1.(AiC) 1.A 2.B 1.C 2.B 1.B 2.A 1.C 2.B 1.C 2.B 1.C 2.A

3.C – podkladová aktiva 3.A – doba splatnosti 3.B – stupeň rizika 3.C – rizikový profil 3.A – investiční strategie v první situaci 3.C – investiční strategie v druhé situaci 3.A – výnos k 31.7.2009 3.A – výnos v měně fondu 3.B – výnosnost fondu za 1 rok

Investoři přikládají jednotlivým hlediskům různou váhu. Některý investor preferuje hlediska týkající se výnosu, jiný hlediska týkající se rizika atd. Pokud by tedy jednotliví investoři přiřadili jednotlivým hlediskům určitou subjektivní váhu, bylo by možné pro každého investora identifikovat právě jeden z uvedených tří srovnávaných zajištěných fondů jako nejvíce vhodný k investování. Jednoznačně tedy nelze obecně doporučit jeden ze tří srovnávaných zajištěných fondů jako nejvíce vhodný k investování.

6.2 Sestavení struktury zajištěných fondů pro různé typy investorů Druhým dílčím cílem diplomové práce je sestavení určité struktury zajištěných fondů ČSOB vhodných k uložení volných finančních prostředků a to jednotlivě pro různé typy investorů. Rozdělení investorů na jednotlivé typy je provedeno podle jejich vztahu k riziku. Závěry této diplomové práce může využít zakladatel nových zajištěných fondů, jejichž konstrukce a investiční strategie bude vyhovovat různým typům investorů podle jejich postoje k riziku. Jedná se vlastně o manažerské rozhodování o tom, jaké atributy by měl mít nabízený finanční produkt, aby byl pro investory dostatečně zajímavý. Investory lze podle jejich vztahu k riziku rozdělit na tři typy – investory s averzí k riziku, investory s lhostejným (neutrálním) vztahem k riziku a investoři vyhledávající riziko. Označují se též jako konzervativní (defenzivní, opatrní), vyvážení a dynamičtí investoři. Společnosti, které nabízejí zajištěné fondy, používají ke zjištění profilu investorů vlastní investiční dotazníky, zvlášť pro jednotlivce a pro firmy. Na základě vyplněných odpovědí lze usuzovat, jaký vztah k riziku investoři mají. Investiční dotazník pro jednotlivce, který používá ČSOB je uveden v tabulce č. 25.

68

Tabulka č. 25: Investiční dotazník pro jednotlivce používaný ČSOB 1. Jste vlastníkem nemovitosti určené na bydlení? - ne, ale plánuji nákup nemovitosti - ne, ani neplánuji nákup nemovitosti - ano 2. Jaký je zhruba celkový objem vašich úspor (vklady u bank, stavební spoření, penzijní připojištění, podílové fondy aj.)? - méně než 100 000 Kč - 100 000 Kč až 500 000 Kč - 500 000 Kč až 1 000 000 Kč - 1 000 000 Kč až 3 000 000 Kč - více než 3 000 000 Kč 3. Jak velkou celkovou částku můžete měsíčně uspořit (vč. částky, kterou již spoříte)? - méně než 2 500 Kč - 2 500 Kč až 10 000 Kč - 10 000 Kč až 30 000 Kč - více než 30 000 Kč 4. Kolik osob je závislých na vašem příjmu? - pouze já - 1 až 3 osoby - více než 3 osoby 5. Do jaké věkové kategorie patříte? - do 34 let - 35 až 44 let - 45 až 54 let - 55 až 64 let - 65 a více let 6. S jakými formami spoření a investování máte zkušenosti? - běžný účet, termínovaný vklad, spořicí účet - stavební spoření, penzijní fondy, fondy peněžního trhu - dluhopisy, dluhopisové fondy, zajištěné fondy - akcie, akciové fondy, průběžně sleduji dění na finančních trzích 7. Který popis nejlépe vystihuje vaše investiční preference? - oceňuji ochranu hodnoty vložené investice, i kdyby to bylo na úkor výnosu - hledám vyšší výnos a podstoupil bych i vyšší riziko - hledám nejvyšší výnos a akceptoval bych i výrazné kolísání hodnoty investované částky (riziko) 8. Vlastnosti investic s potenciálem vyšších výnosů je výraznější kolísání jejich hodnoty. Představte si, že během jediného týdne klesne hodnota vaší investice o 10 %, například ze 100 000 na 90 000 Kč. Jak byste zareagoval(a)? - okamžitě prodám všechny své investice a zabráním tak dalším ztrátám - počkám a bude-li pokles pokračovat, rozhodnu se pro prodej - zachovám klid, jako obvykle půjde o dočasný pokles - využiji příležitost a dokoupím další cenné papíry 9. Následující modelové scénáře popisují možný stav vaší investice 100 000 Kč po 5 letech. Který scénář nejlépe vystihuje vaše preference? - nejhůře 110 000 Kč, průměrně 116 000 Kč, v nejlepším případě 122 000 Kč - nejhůře 100 000 Kč, průměrně 128 000 Kč, v nejlepším případě 141 000 Kč - nejhůře 90 000 Kč, průměrně 141 000 Kč, v nejlepším případě 164 000 Kč - nejhůře 77 000 Kč, průměrně 164 000 Kč, v nejlepším případě 210 000 Kč 10. Čas pracuje pro vás, čím déle budou vaše peníze pracovat, tím vyšší výnos můžete očekávat. Jak dlouhý investiční horizont pro své peníze předpokládáte? - méně než 5 let - 5 až 10 let - více než 10 let Zdroj: http://www.csob.cz

Na základě investičního dotazníku se vyhodnotí rizikový profil investora. Ten mimo jiné naznačí, jak by klient v budoucnosti reagoval na případné nenadálé snížení hodnoty své investice.

69

Zajištěné fondy jsou obecně vhodné pro konzervativní investory, kteří se výměnou za dodatečnou jistotu spokojí s nižší výnosností. Tito investoři dosud nemají příliš zkušeností s investováním a ke zhodnocování svých volných peněžních prostředků využívají zejména termínovaných vkladů u bank. Určité struktury zajištěných fondů jsou však vhodné spíše pro vyvážené nebo agresivní investory. Dynamičtí investoři mohou preferovat zajištěné fondy, které garantují vrácení méně než 100% vložené částky. Vývoj zajištěného fondu se dá obecně rozdělit na čtyři etapy: a) příprava zajištěného fondu a stanovení jeho parametrů - emitent má v úmyslu nabídnout investorům nové zajištěné fondy. Má přehled o prodejnosti jednotlivých typů zajištěných fondů a o poptávce po nich. Na základě toho se rozhodne, kterou strukturu zvolí u nových zajištěných fondů, případně navrhne strukturu zcela novou. Emitent stanoví všechny parametry týkající se nových zajištěných fondů, zejména dobu splatnosti, minimální a maximální výnos, podkladové aktivum, měnu a poplatky. Často vybírá z několika různých variant. Hledá např. optimální kombinaci různých hodnot doby splatnosti, minimálního a maximálního výnosu. Čím delší doba splatnosti, tím vyšší maximální výnos. Čím vyšší minimální výnos k datu splatnosti, tím nižší maximální výnos. Během řádově měsíců probíhá registrace. Vytvoří se prospekt a další materiály – případně se vše překládá do dalších jazyků. Emitent informuje o záměru veřejné nabídky cenných papírů centrální banku. Nejpozději dva týdny před začátkem upisovacího období nakoupí fixně úročené cenné papíry obsažené v podkladovém aktivu, nejčastěji obligace, b) upisovací období neboli období akumulace počátečního kapitálu - během řádově týdnů nabízí emitent za zvýhodněný vstupní poplatek nové zajištěné fondy. V ideálním případě – v praxi však výjimečně je nabídka stejně velká jako poptávka a prodá se celý objem emise. Pokud je nabídka větší než poptávka a prodá se jen část objemu emise, prodá emitent část fixně úročených cenných papírů obsažených v podkladovém aktivu. Pokud je poptávka větší než nabídka, může emitent buď zkrátit upisovací období do vyprodání celého objemu emise nebo navýšit objem emise. Během řádově dnů dochází k vypořádání. Investorům jsou na účty připsány nové zajištěné fondy a emitentovi jsou na účty připsány peněžní prostředky vložené investory, c) investiční období - během řádově let dochází k prodeji zajištěných fondů investory emitentovi před datem splatnosti, případně k prodeji zajištěných fondů emitentem investorům po upisovacím období. Emitent uplatňuje pasivní investiční strategii, protože složení podkladového aktiva se nemění, d) datum splatnosti zajištěného fondu – během řádově dnů jsou investorům na účty připsány peněžní prostředky. Cílem emitenta je vyplatit investorům vložené peněžní prostředky případný kapitálový zisk, obecně ochránit jeho investici a dosáhnout zisku. Na stanovení parametrů má vliv výše úrokových sazeb. Pokud jsou úrokové sazby ř i p ř íprav ě zajištěného fondu vysoké, zůstane emitentovi více prostředků na koupi opcí p a parametry budou pro investory výhodnější než v případě nízkých úrokových sazeb.

70

Případné změny výše úrokových sazeb se projeví během doby splatnosti. Při růstu úrokových sazeb hodnota zajištěného fondu klesá a naopak. Čím větší je změna úrokových sazeb a čím delší je doba splatnosti, tím více je ovlivněna hodnota zajištěného fondu. K datu splatnosti bude jejich vliv nulový. Vliv výše úrokových sazeb je patrný z následujícího příkladu. Předpokládejme zajištěný fond s objemem emise 10 mil. Kč, dobou splatnosti 5 let a garancí návratnosti 100%. Úroková sazba u investice do fixně úročených aktiv je podle 1. varianty 3% a podle 2. varianty 4%. Ke zjištění částky, kterou je třeba nyní uložit a díky které by k datu splatnosti byla garantována návratnost 100% se podle vzorce uvedeného v kapitole 3 použije složené úročení. Současná hodnota u 1. varianty vychází SH =

10000000

Současná hodnota u 2. varianty vychází SH =

10000000

(1 + 0.03)5

(1 + 0.04 )5

= 8 626 088 Kč. = 8 219 271 Kč.

Správce fondu by tedy musel po skončení upisovacího období uložit do fixně úročených aktiv při úrokové sazbě 4% celkem 8 219 271 Kč. Na opční část zbývá rozdíl oproti objemu emise, tedy 1 780 729 Kč. Při úrokové sazbě 3% by opční část byla 1 373 912 Kč. Zajištěný fond má tedy výhodnější parametry při úrokové sazbě 4%, protože by při ní správce fondu uložil méně peněžních prostředků. Při sestavování struktury je vhodné stanovit parametry, které se vztahují k zajištěným fondům. Tyto parametry investoři srovnávají z hlediska investičních strategií, výnosů, rizikovosti a poplatků. Tabulka č. 26 udává úroveň parametrů zajištěných fondů pro jednotlivé typy investorů podle jejich vztahu k riziku. Tabulka č. 26: Úroveň parametrů zajištěných fondů pro jednotlivé typy investorů Parametr Konzervativní investor Vyvážený investor Měna Domácí Domácí nebo zahraniční Doba splatnosti Krátká Střední Počet cenných papírů v Vysoký Střední podkladovém aktivu Minimální investice Nízká Střední Úroveň minimálního Vysoká Střední výnosu Úroveň maximálního Nízká Střední výnosu Poplatky Nízké Střední Stupeň rizika Nízký Střední Úroveň rizik v Nízká Střední rizikovém profilu Zdroj: Vlastní zpracování

Agresivní investor Zahraniční Dlouhá Nízký Vysoká Nízká Vysoká Vysoké Vysoký Vysoká

V aktuální nabídce zajištěných fondů ČSOB dosahují jednotlivé parametry následujícího „rozmezí hodnot“: a) měna – většinou CZK, případně EUR a USD, b) doba splatnosti – většinou 2 roky až 6 let, 71

c) počet cenných papírů v podkladovém aktivu – řádově desítky. Záleží také na tom, zda podkladové aktivum tvoří akcie nebo akciový index, d) minimální investice - většinou 5000 Kč, případně 1000 EUR nebo USD, e) úroveň minimálního výnosu – označovaná též jako výnos podle negativního scénáře, většinou 0% p.a. až 2% p.a., f) úroveň maximálního výnosu – označovaná též jako výnos podle pozitivního scénáře, většinou 5% p.a. až 15% p.a., g) poplatky - vstupní poplatky činí většinou 2% během upisovacího období a 3% po upisovacím období. Výstupní poplatky činí většinou 1% před splatností a 0% při splatnosti, h) stupeň rizika – existuje 7 stupňů rizika. Stupeň 1 signalizuje minimální riziko, stupeň 7 maximální riziko, i) úroveň rizik v rizikovém profilu – jednotlivá rizika jsou stanovena jako žádné, nízké, střední nebo vysoké riziko. Pro konzervativní investory jsou k uložení volných finančních prostředků vhodné struktury zajištěných fondů ČSOB používané např. u zajištěných fondů ČSOB Fixovaného růstu, ČSOB Krátkodobého růstu a ČSOB Bankovního růstu. Pro vyvážené investory jsou k uložení volných finančních prostředků vhodné struktury zajištěných fondů ČSOB používané např. u zajištěných fondů ČSOB Středoevropské měny, ČSOB Asijského růstu, ČSOB Světového růstu, ČSOB Světový strom a ČSOB Světový click. Pro agresivní investory jsou k uložení volných finančních prostředků vhodné struktury zajištěných fondů ČSOB používané např. u zajištěných fondů ČSOB Evropského nemovitostního růstu, ČSOB Rozvojové trhy, ČSOB Růstu USD, ČSOB Světového růstu USD, ČSOB Světový strom USD a ČSOB Světový click USD.

6.3 Závislost výnosnosti zajištěného fondu na splatnosti a participaci Hlavním cílem diplomové práce je zamítnutí nebo nezamítnutí tří hypotéz, které popisují závislost dosažené výnosnosti zajištěných fondů na různých parametrech délce splatnosti fondu, míře participace, vzájemným poměrem procentuálních podílů indexů DJ Eurostoxx 50, S&P 500 a Nikkei 225 a průměrné výnosnosti termínovaných vkladů. Hypotéza H1 zní: „Při volbě vhodného zajištěného fondu nemá na pozdější dosaženou výnosnost vliv délka splatnosti fondu ani míra participace“.

72

K tomu, aby byla hypotéza H1 a dále hypotéza H2 a H3 zamítnuta nebo nezamítnuta bude graficky znázorněna závislost uvedených parametrů. Jako zdroj hodnot slouží výsledky zajištěných fondů ČSOB. Na grafu č. 5 je znázorněna závislost výnosnosti fondu na délce splatnosti fondu ve dnech. Graf č. 5: Závislost výnosnosti fondu na délce splatnosti fondu

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím http://www.csob.cz

Na grafu č. 6 je znázorněna závislost výnosnosti fondu na míře participace.

73

Graf č. 6: Závislost výnosnosti fondu na míře participace

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím http://www.csob.cz

Na základě hodnot vynesených do bodových diagramů nelze usuzovat na závislost mezi sledovanými hodnotami. Z grafického vyjádření nelze identifikovat skupinu zajištěných fondů s podobnou výnosností, které by měli podobnou kombinaci délky splatnosti a míry participace. Nelze tedy uvažovat o žádném z klasických regresních modelů vyjádřených pomocí lineární, kvadratické, inverzní nebo semilogaritmické funkční formy. Hypotéza H1 je tedy nezamítnuta.

6.4 Závislost výnosnosti zajištěného fondu na poměru podílů indexů Hypotéza H2 zní: „U zajištěných fondů, jejichž koš je vázán na procentuální podíly indexů DJ Eurostoxx 50, S& P 500 a Nikkei 225, neexistuje žádná souvislost mezi vzájemným poměrem procentuálních podílů uvedených indexů a dosažené výnosnosti fondu“. U grafu závislosti výnosnosti fondu na poměru procentuálních podílů indexů budou hodnoty 1 až 10 na ose x představovat poměry procentuálních podílů indexů uvedené v tabulce č. 27.

74

Tabulka č. 27: Poměry procentuálních podílů indexů Hodnota na ose x DJ Eurostoxx 50 S&P 500 Nikkei 225 1 100% 0% 0% 2 90% 0% 0% 3 60% 40% 0% 4 50% 50% 0% 5 50% 30% 20% 6 50% 0% 0% 7 45% 45% 10% 8 40% 40% 20% 9 40% 30% 30% 10 25% 25% 25% Zdroj: Vlastní zpracování

Graf č. 7 znázorňuje závislost výnosnosti fondu na poměru procentuálních podílů indexů. Graf č. 7: Závislost výnosnosti fondu na poměru procentuálních podílů indexů

Zdroj: Vlastní zpracování

Na základě hodnot vynesených do bodového diagramu nelze podobně jako v předchozí části 6.3 usuzovat na závislost mezi sledovanými hodnotami. Hypotéza H2 je tedy nezamítnuta.

6.5 Srovnání výnosnosti zajištěného fondu a termínovaného vkladu Hypotéza H3 zní: „Průměrná výnosnost termínovaných vkladů ČSOB není vždy nižší než dosažená výnosnost zajištěných fondů ČSOB s podobnými parametry za stejné období“.

75

ČSOB nabízí různé spořící produkty. Kromě termínovaného vkladu se jedná o spořící účet, dále spořící účet s prémií a spoření zaměřené na děti do 15 let. Termínovaný vklad je určen ke zhodnocení jednorázově uložených finančních prostředků. Jeho úročení je vyšší než u běžného účtu. Výhodný je zejména pro ty investory, kteří mají rádi uložené své finance v bezpečí. Jejich vklad je podle Zákona o bankách pojištěn. Tabulka č. 28 udává úrokové sazby poskytované ČSOB pro občany při využití termínovaného vkladu v měně CZK na dobu určitou, Jedná se o fixní úrokové sazby platné od 1.3.2010. Tabulka č. 28: Úrokové sazby u ČSOB Termínovaného vkladu na dobu určitou Doba vkladu Do 150 000 Kč Od 150 000 Kč Od 500 000 Kč 7 dní 0,30 0,30 0,30 14 dní 0,30 0,30 0,30 1 měsíc 0,35 0,40 0,50 3 měsíce 0,60 0,70 0,80 6 měsíců 0,85 0,95 1,05 9 měsíců 1,00 1,10 1,20 1 rok 1,20 1,35 1,50 2 roky 2,15 2,15 2,15 3 roky 2,60 2,60 2,60 Zdroj: http://www.csob.cz

Od 1 000 000 Kč 0,30 0,30 0,60 0,90 1,15 1,30 1,65 2,15 2,60

Předpokládejme investora (občan, nikoliv firma), který má k dispozici 100 000 Kč a dále stabilní roční míru inflace v České republice 5%. Budeme uvažovat tři možné situace, které se vztahují k časovému období 1 rok, 2 roky a 3 roky. V první situaci investor nebude investovat. V druhé situaci využije investor ČSOB Termínovaný vklad. Daň z úroků z vkladu nebudeme uvažovat. Ve třetí situaci využije investor určitý zajištěný fond ČSOB. Předpokládejme roční zhodnocení určitého zajištěného fondu ČSOB 1,10%. Tabulka č. 29 uvádí srovnání těchto tří situací, konkrétně jakou částku bude mít investor k dispozici za 1 rok, 2 roky a 3 roky. Tabulka č. 29: Srovnání termínovaného vkladu a zajištěného fondu Situace 1 rok 2 roky První situace (bez 95 000 Kč 90 250 Kč investování) Druhá situace (ČSOB 96 140 Kč 92 190 Kč Termínovaný vklad) Třetí situace (zajištěný 96 045 Kč 91 243 Kč fond) Zdroj: Vlastní zpracování

3 roky 85 738 Kč 87 967 Kč 86 681 Kč

Výnosnost u ČSOB Termínovaného vkladu není v horizontu jednoho, dvou i tří let nižší než výnosnost u zajištěného fondu s předpokládaným ročním zhodnocením 1,10%. Podobně tomu bude i při předpokládaném ročním zhodnocení méně než 1,10%. Pro nezamítnutí hypotézy je tedy třeba zjistit, zda existují zajištěné fondy ČSOB s ročním zhodnocením méně než 1,10%. Podle tabulek č. 31 a č. 32 uvedených v přílohách práce tomu tak skutečně je. Srovnání výnosnosti různých zajištěných fondů má obecně několik omezení. Záleží na jejich době splatnosti. V určité době jsou na finančních trzích takové podmínky, které se během několika dnů nebo týdnů mohou výrazně změnit. Čím kratší

76

doba splatnosti, tím menší možný vliv inflace a také tím větší riziko, že kurz podkladového aktiva bude pro investory nepříznivý. Dosažené zhodnocení záleží také na typu zajištěného fondu. Obecně tedy nelze říci, která forma zhodnocení volných peněžních prostředků je výhodnější – zda zajištěný fond nebo termínovaný vklad.

77

7 Diskuse výsledků Vzhledem k tomu, že mne problematika investování a obecně finančních trhů už delší dobu dosti zajímá, byl pro mě výběr tématu diplomové práce relativně krátkodobou záležitostí. Mou snahou bylo zaměřit se na oblast investování prostřednictvím zajištěných fondů. Toto téma jsem shledal a shledávám i nadále velmi zajímavým. Snažil jsem se využít svých schopností a dovedností, které jsem získal během tříletého studia programu Ekonomika a management (manažersko-ekonomický obor) na bakalářském stupni a to zejména díky absolvování předmětů Finanční trhy, Statistika I a Bankovnictví a pojišťovnictví a dále během dvouletého studia téhož programu na navazujícím magisterském stupni zejména díky absolvování předmětů Statistika II a Ekonometrie. Využil jsem též svých osobních zkušeností získaných jako klient i jako bývalý zaměstnanec banky. Získané teoretické znalosti jsem tak aplikoval na praktických příkladech. Při zpracování diplomové práce jsem vycházel ze zdrojů uvedených na konci práce. Jednalo se o monografie, bakalářské, diplomové a rigorózní práce, zákony, odborné články z tištěných i elektronických časopisů a informace podnikatelských subjektů z bankovního sektoru. Vybraná data jsem prezentoval pomocí tabulek a grafů. Ke zpracování dat do tabulek a grafů jsem používal program Microsoft Excel. Popisoval jsem jak trh zajištěných fondů v nedávné minulosti, tak i jeho současný stav a prognózu do budoucna. Při zpracovávání diplomové práce jsem narazil na několik problémů, které v této diskusi uvádím. Na celkovou úroveň diplomové práce však neměly podstatný vliv. Předmětem této diplomové práce je struktura a investiční strategie zajištěných fondů v České republice. Diplomová práce je rozdělena na několik částí. Po vymezení problematiky a uvedení cíle a metodiky použité v diplomové práci následuje část „Teoretická východiska“. Jejím obsahem je popsání kolektivního investování, obecná charakteristika zajištěných fondů, uvedení typů, výnosnosti, výhod a nevýhod zajištěných fondů. V části „Analýza současného stavu“ je popsána nabídka podílových a konkrétně i zajištěných fondů v České republice. Vzhledem k dominanci ČSOB na trhu zajištěných fondů je popsána nabídka jejich zajištěných fondů. V části „Empirická část práce“ jsou zpracovány dva dílčí cíle diplomové práce a hlavní cíl diplomové práce. U prvního dílčího cíle diplomové práce jsou vybrané typy zajištěných fondů ČSOB srovnány z hlediska investičních strategií, výnosů, rizikovosti a poplatků. U druhého dílčího cíle diplomové práce je sestavena struktura zajištěných fondů pro jednotlivé typy investorů. U hlavního cíle diplomové práce jsou testovány tři hypotézy, které popisují závislost dosažené výnosnosti zajištěných fondů na různých parametrech - délce splatnosti fondu, míře participace, vzájemným poměrem procentuálních podílů indexů DJ Eurostoxx 50, S&P 500 a Nikkei 225 a průměrné výnosnosti termínovaných vkladů. Fondy s určitým procentuálním stupněm zajištění se nazývají též fondy s ochranou kapitálu. V praxi existují fondy se zajištěním menším než 100%, nazývané též chráněné fondy a také fondy se zajištěním větším než 100%, nazývané též fondy s rozšířenou garancí. Zajištěné fondy jsou občas mylně zaměňovány s fondy garantovanými. Zajištěné fondy poskytují záruku vrácení vložených peněžních prostředků navýšených případně o minimální výnos. Garantované fondy slibují podle [16] investorům větší ze dvou hodnot – 100% počáteční hodnoty podílového listu a 78

určitou část (např. 85%) nejvyšší dosažené hodnoty během doby splatnosti fondu. Nejedná se tedy o synonyma. Řada investorů se také mylně domnívá, že záruku vrácení vložených peněžních prostředků nabízí správce portfolia, který se cítí být aktivním investováním natolik jistý, že dokáže zabránit jakýmkoliv poklesům jejich portfolia. Výnosnost zajištěných fondů souvisí s tendencí zachování její určité míry. V roce 2002 byla ve Velké Británii zpracována podrobná studie o výnosnosti obecně podílových fondů. Studie měla zjistit, zda lze na základě historických výsledků podílových fondů předpovědět jejich vývoj budoucnosti. Závěr studie byl, že existuje silná tendence zachování si slabé výnosnosti, ale pouze slabá tendence zachování si silné výnosnosti. Předpokládanou výnosnost zajištěných fondů lze obtížně odhadovat kvůli odlišným strukturám jednotlivých fondů. U některých typů se zjistí až k datu splatnosti, jaká částka má být vyplacena investorovi. Výhody a nevýhody zajištěných fondů jsou zřejmé až na dva faktory. Prvním faktorem je likvidita. Její jednoznačné zařazení do výhod nebo nevýhod zajištěných fondů je sporné. Likvidita spojená s danou investicí vyjadřuje obecně rychlost, s jakou je možné přeměnit investici zpět na hotovost. Investoři mohou vystoupit ze zajištěných fondů i před datem splatnosti, ale většinou jen pokud uhradí výstupní poplatek v řádu procent. Pokud vydrží až do data splatnosti, mají zaručenu návratnost původně vložených peněžních prostředků. Pokud tedy máme na mysli obdržení původně vložených peněžních prostředků, je likvidita nižší než v případě, že investor netrvá na návratnosti původně vložených peněžních prostředků. Prodat zajištěné fondy před datem splatnosti tedy není většinou výhodné a likviditu snižuje sankční poplatek za předčasný výběr a fakt, že zajištěné fondy nejsou obchodovány na burzách. Druhým faktorem je možnost investovat nepřímo prostřednictvím správcovských společností. Tato možnost je uvedena jako výhoda zajištěných fondů. Požadovaný okruh znalostí investorů potřebných pro orientaci v nabídce a sledování vývoje na trhu je menší než v případě investování přímo do cenných papírů obsažených v podkladových aktivech. Podle některých investorů je tomu naopak. Akcie jsou obecně z dlouhodobého hlediska finančním produktem s relativně vysokou mírou zhodnocení. Míra zhodnocení nejvýnosnějších akcií bude vždy převyšovat míru zhodnocení tržních portfolií. Možnost investovat nepřímo se z tohoto hlediska nezdá tak výhodná. Jedním z parametrů zajištěných fondů je měna. Investor by si měl zvolit zajištěný fond v takové měně, ve které bude po době splatnosti fondu spotřebovávat vyplacené peněžní prostředky. Vzhledem k obvyklým dobám splatností zajištěných fondů a k aktuální situaci vztahu mezi Českou republikou a Evropskou unií se jeví jako efektivní investovat do zajištěných fondů v měně EUR. V tom případě nezávisí budoucí dosažená výnosnost na vývoji kurzu CZK od současnosti až po její pravděpodobný zánik. V podkladových aktivech zajištěných fondů se mohou vyskytovat cenné papíry, se kterými se dočasně neobchoduje. Místo kurzu se tak bere v úvahu jejich pořizovací hodnota. Tím může docházet k poškozování podílníků, protože podílové listy jsou prodávány nebo zpětně odkupovány za nereálnou částku. Některé cenné papíry z podkladových aktiv se také mohou časem ukázat jako rizikové.

79

V minulosti docházelo a také v současné době dochází různými formami k porušování zákona o kolektivním investování. Investiční společnosti preferují své zájmy před zájmy podílníků. Obhospodařovaný majetek používají jako zástavu při čerpání úvěru, části majetku půjčují. Struktura majetku investičních společností nebývá v souladu se statutem ani zákonem, ocenění nemovitostí bývá nadhodnocené. Porušují také limity pro omezení a rozložení rizika. Investují do bezcenných cenných papírů, např. veřejně neobchodovatelných akcií a při legitimních investicích nerealizují nákup za nejnižší možnou cenu. Neinformují depozitáře o zamýšlených transakcích. V současnosti by však už nemělo docházet k tak výrazným případům porušení zákona jako tomu bylo před cca 10-15 lety. Tato porušení se týkala např. Harvardských fondů, C.S.Fondů, fondů Trend, Mercia, A-Invest, Moravskočeského fondu a dalších. Nabídka zajištěných fondů v České republice je omezena na pět subjektů. Tyto subjekty - jedná se o investiční společnost ČSOB, investiční společnost České spořitelny, investiční společnost ČP INVEST, investiční kapitálovou společnost Komerční banky a banku HSBC – nabízejí své zajištěné fondy potenciálním investorům různým způsobem. V českých internetových zdrojích existuje rozdíl mezi formou a obsahem zveřejňovaných informací týkající se zajištěných fondů. Investor zvažující investování do zajištěných fondů by se tak měl ve svém vlastním zájmu seznámit se všemi dostupnými dokumenty – prospektem, letákem, pololetní nebo roční výroční zprávou. Až na několik málo výjimek označených v tabulkách v příloze popisem „-“, byla většina požadovaných dat týkajících se zajištěných fondů ČSOB nalezena. Investoři zvažující investování do zajištěných fondů od jiných subjektů však může nepříjemně překvapit několik následujících skutečností. Prospekty překládané z německého nebo francouzského jazyka mohou obsahovat chyby, odkazy na národní zákony atd. V prospektu fondu může být také uvedeno jiné datum vzniku fondu, než jaké je uvedeno v letáku fondu. To se týká i jiných parametrů. Pro běžně užívané české výrazy se mohou použít zcela nové nebo naopak zastaralé výrazy. Podstatné informace nemusí být v prospektu zvýrazněny a díky nepřehlednosti může jejich nalezení trvat investorům déle. Historické ceny zajištěných fondů také nemusí být k dispozici přímo na internetu. V některých případech nemusí být ani zveřejněno složení podkladového aktiva fondu. Poplatek za správu nemusí být uveden v materiálech, ale může být přímo zahrnut v konečném výnosu. S rostoucím počtem zajištěných fondů se investoři mohou v aktuální nabídce ztrácet, protože nebudou vědět, co vše se za daným zajištěným fondem skrývá. Při samotné propagaci se občas používají ne zcela etické prostředky, některé informace bývají nepravdivé nebo zavádějící. Při prezentaci dosažené výnosnosti fondů se v rámci efektivního marketingového tahu preferuje celková výnosnost dosažená za několik let před roční, což si při srovnávání alternativ řada zájemců neuvědomí. Např. dosažení výnosnosti 33% za pět let znamená roční zhodnocení menší než 6%. Po tomto přepočtu se růstový potenciál daného zajištěného fondu nejeví až tak zajímavým. Lákavá formulace „bez poplatků“ většinou znamená, že poplatky jsou započteny v jiných parametrech zajištěného fondu. Prezentovaný neomezený výnos bývá často doprovázen dosti omezenou mírou participace. Samotná konstrukce participace je někdy příliš složitá a neprůhledná. Díky přehnaně optimistickým reklamním sloganům a mnohdy zavádějícím informacím tak emitenti fondů vzbuzují u zájemců falešné naděje. V některých případech ani neupozorňují na možná rizika. Z tohoto pohledu jsou zajištěné fondy méně transparentní než např. investiční certifikáty.

80

Podle řady investorů je sporné, zda je v investičním horizontu, na který jsou zajištěné fondy konstruovány, vůbec třeba nějaké garance vložených peněžních prostředků, protože vyspělé finanční trhy by v této periodě neměly klesnout. Objevují se také návody, jak lze vhodně zkombinovat fondy s takřka stejným výsledkem. Z tohoto pohledu se konstrukce zajištěných fondů a s nimi spojené garance jeví jako příliš drahé. Srovnání vybraných typů zajištěných fondů ČSOB bylo provedeno pomocí několika hledisek. Vzhledem k tomu, že jsem v uvedených zdrojích diplomové práce našel jen jednoduché srovnání podle jednoho, maximálně dvou hledisek, zvolil jsem komplexnější pohled a stanovil hlediska čtyři. Obecnou nevýhodou analýz, které vycházejí z historických dat je neopakovatelnost podmínek, které v minulosti nastaly. Situace na trhu zajištěných fondů se neustále vyvíjí a jak je často zmiňováno v materiálech k zajištěným fondům, výnosnost z minulého období není zárukou výnosnosti v období budoucím. Vybírat si zajištěné fondy zejména podle jejich výnosů dosažených v minulých obdobích je proto poměrně rizikové. Jsou upisovány nové fondy s charakteristickými vlastnostmi, které jsou založeny na nových koncepcích. U zajištěných fondů s novými strukturami postavenými na moderním finančním inženýrství není schopna řada investorů odhadnout potenciál výnosu a možná rizika. Investoři by tedy měli aktuálně sledovat dění na finančních trzích. Stručně shrnuto, investoři mají při investování do zajištěných fondů záruku, že o své vložené peněžní prostředky nepřijdou. Při příznivém vývoji trhu mohou navíc dosáhnout velmi zajímavého zhodnocení. Pokud se trhům nebude dařit, obdrží investoři zpět vložené prostředky, pokud se trhům dařit bude, budou na růstech trhů profitovat. Prostředky vložené do zajištěných fondů jsou pro investory snadno dostupné, s jejich výběrem se však většinou vyplatí počkat až do konce doby splatnosti. Pro řadu investorů jsou zajištěné fondy vhodné pro zařazení do investičního portfolia. V celosvětovém měřítku s nimi kromě evropských investorů obchodují hlavně severoameričtí a asijští investoři. V současnosti si investor v České republice může v jednom okamžiku vybírat nejvýše z několika desítek fondů, u kterých právě probíhá upisovací období. Nabídka zajištěných fondů se ale stále rozšiřuje. Tento fakt souvisí s intenzitou propagace zajištěných fondů, tedy s tím, do jaké míry je pro emitenty zajištěných fondů výhodnější upřednostňovat tento produkt před produkty ostatními. Na rozhodování investorů o tom, kam vloží své volné peněžní prostředky má vliv i aktuální celosvětová hospodářská krize. Lze předpokládat, že zájem o zajištěné fondy poroste i v budoucnu a jejich perspektiva je tak pozitivní.

81

8 Závěr Kolektivní investování představuje formu podnikání, jehož předmětem je shromažďování volných peněžních prostředků, jejich následná reinvestice na principu rozložení rizika a obhospodařování investičními a podílovými fondy. Princip rozložení rizika znamená, že shromážděné volné peněžní prostředky není možné investovat jen do podnikání jediného podnikatele nebo do jedné majetkové hodnoty, ale pouze v takových poměrech, které dovoluje zákon. Historie kolektivního investování je poměrně krátká. První zmínka o něm je z roku 1868 z Velké Británie. Během 20. století se rozšířilo do dalších evropských států, USA a Asie. Kromě investičních a podílových fondů existují i jiné formy kolektivního investování, např. investiční kluby a venture fondy. Investiční kluby jsou sdruženími osob, které společně zhodnocují své prostředky. Venture fondy získávají za poskytnutí potřebného kapitálu podíl na základním jmění převážně rizikových společností. Mezi výhody kolektivního investování patří nízké požadavky na znalosti investora, profesionální správa investice, snadná dostupnost informací, nízké vstupní poplatky, diverzifikace rizika, široká nabídka a legislativní úprava. Mezi nevýhody patří nutnost platit správní poplatky, nemožnost ovlivnit chod instituce spravující kapitál a riziko manažerských selhání. Kolektivní investování je legislativně upraveno v několika zákonech. Poprvé bylo upraveno Zákonem č.248/1992 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byl přijat Zákon č.189/2004 Sb. o kolektivním investování, který byl od té doby už několikrát novelizován. V Evropské unii je kolektivní investování vymezeno především v Evropské směrnici pro kolektivní investování č.2007/16/ES z věstníku EU L 79/11. Dohled nad kolektivním investováním vykonává Česká národní banka a Asociace fondů a asset managementu České republiky. Prostřednictvím zájmového sdružení Asociace pro kapitálový trh České republiky (AKAT ČR) dochází také k samoregulaci kolektivního investování. Toto sdružení usiluje o rozvoj kolektivního investování v České republice a jeho přibližování ke standardním podmínkám vyspělých zemí. Zákony upravující kolektivní investování obsahují principy ochrany majetku drobných investorů. S kolektivním investováním je spojena řada smluv. Patří mezi ně smlouvy o obstarání, uložení, úschově, správě, převodech, zastavení, darování cenných papírů a obhospodařovatelské smlouvy. S kolektivním investováním je spojený úpis akcií investičních fondů a podílových listů podílových fondů. Investiční fond je právnickou osobou ve formě akciové společnosti, která se zakládá na dobu určitou. Orgány investičního fondu tvoří představenstvo, valná hromada a dozorčí rada. Rozlišují se investiční fondy otevřené a uzavřené. Otevřené investiční fondy nabízejí investorům na rozdíl od investičních fondů uzavřených zpětný prodej akcií. Základními dokumenty investičního fondu jsou zakladatelská smlouva či listina, stanovy investičního fondu a jeho statut. Ten musí obsahovat zaměření a cíle investiční politiky, zásady hospodaření, způsob využití výnosů, rozsah vykonávaných služeb, obchodní jméno a sídlo depozitáře a způsob zveřejňování zpráv o hospodaření s majetkem. Podílový fond není právnickou osobou. Je v podstatě souborem majetku náležejícího nikoliv investiční společnosti, ale všem vlastníkům podílových listů v poměru podle vlastněných podílových listů. Tito vlastníci 82

podílových listů se nazývají podílníky. Statut musí na rozdíl od statutu investičního fondu obsahovat navíc způsob prodeje majetku, postup při změně ocenění majetku, údaje o správci, bližší určení fondu a určení výše a způsobu úhrady úplaty za správu majetku. Zatímco investiční fondy jsou rozšířené zejména v anglosaských zemích, podílové listy zejména v kontinentální Evropě. U otevřených podílových fondů je neomezený počet vydávaných podílových listů, nejsou obchodovatelné na sekundárních trzích a podílníci mají právo na odkoupení svého podílového listu investiční společností. U uzavřených podílových fondů je tomu naopak. Podílové listy se prodávají prostřednictvím rozsáhlé sítě prodejců nebo v sídle investiční společnosti nebo na přepážkách banky, která vykonává funkci depozitáře. Depozitář zajišťuje úschovu majetkových hodnot, plní příkazy týkající se dispozic s majetkovými hodnotami a kontroluje dodržování zákonných i statutárních pravidel. Smyslem existence depozitáře je zejména ochrana aktiv podílníků a akcionářů. Fondy se podle zaměření investic a složení podkladových aktiv rozdělují na zajištěné fondy, fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, akciové fondy, smíšené fondy, fondy fondů, fondy finančních derivátů, indexové fondy a fondy reálných aktiv. Mezi akciové fondy patří odvětvové fondy a fondy zaměřené na akcie malých nebo nových firem. Je možné je též rozdělit na domácí a zahraniční nebo na důchodové, růstové a vyvážené. Při výběru vhodného typu fondu k investování se investoři rozhodují podle aktuální ekonomické situace. Obecně vykazuje trh podílových fondů rysy monopolistické konkurence. Podílové fondy jsou ohodnocovány pomocí ratingu nebo scoringu. Hodnotí se finanční důvěryhodnost daného subjektu, tedy schopnost splácet řádně a včas své závazky. Zatímco rating zahrnuje kvalitativní i kvantitativní analýzu, scoring zahrnuje pouze kvantitativní analýzu. Jedním z typů podílových fondů jsou zajištěné fondy. Představují tedy zajímavou možnost zhodnocování volných peněžních prostředků formou kolektivního investování. Jsou emitovány na omezenou dobu, tzv. dobu splatnosti a garantují investorům návratnost vložených peněžních prostředků. Prostředky vložené investory do zajištěných fondů jsou rozděleny na zajišťovací a výnosovou část. Každý zajištěný fond by měl mít stanovenou měnu, délku upisovacího období, velikost emise fondu, dobu splatnosti, podkladové aktivum, strukturu, minimální investici, úrovně minimálního a maximálního výnosu, poplatky, stupeň rizika a úroveň rizik v rizikovém portfoliu. Obchodovat se zajištěnými fondy je možné prostřednictvím bank a investičních společností. Zajištěné fondy lze rozdělit podle složení podkladového aktiva, stálosti tohoto složení, závislosti výnosnosti na podkladové aktivum a možnosti zpětného odprodeje. Výnosnost zajištěných fondů většinou převyšuje výnosnost termínovaných vkladů bank. Mezi výhody zajištěných fondů patří jednoduchost, dostupnost, garance návratnosti vložených peněžních prostředků, široká nabídka, osvobození od daně z příjmu a relativně nízká rizikovost k jiným investičním nástrojům. Mezi nevýhody patří pevně stanovená doba trvání, omezená doba nákupu a běžná rizika kolektivního investování – riziko tržní, úvěrové, operační, likvidity, měnové, depozitáře, koncentrace, výnosnosti, kapitálové, pružnosti, inflační a spjaté s vnějšími faktory. V České republice existuje široká nabídka domácích i zahraničních podílových fondů. Obchodovat se s nimi začalo po dvou vlnách kupónové privatizace. Objem

83

majetku v nich přesahuje 200 mld. Kč. Zajištěné fondy mají podíl cca 30%. Na českém trhu je nabízejí investiční společnost ČSOB, investiční společnost České spořitelny, investiční společnost ČP INVEST, investiční kapitálová společnost Komerční banky a banka HSBC. Dominantní postavení má díky brzkému vstupu na trh a současné široké nabídce investiční společnost ČSOB.

ČSOB působí jako univerzální banka v České republice. Je součástí skupiny KBC a kromě zajištěných fondů nabízí i řadu dalších zajímavých produktů a služeb pro investory. Nabízí zajištěné fondy pod označením ČSOB Private Banking, Fund Partners ČSOB, Global Partners ČSOB, Horizont ČSOB, KBC Click ČSOB, KBC Equisafe ČSOB, KBC Select Investors a další. U zajištěných fondů nabízí nejčastěji struktury Světový click, Světového růstu, Světový strom, Digitální Click a Reverzní click. Kromě toho vznikají neustále struktury nové. Před cca 5 lety používala ČSOB zejména struktury Equisafe, EquiPlus, Multisafe a Click. Struktura Click má varianty klasický typ Click, Districlick, Širší Click, Best of Click, Digitální Click, Reverzní Click, Žebřík a Strom. Prvním dílčím cílem diplomové práce bylo srovnání vybraných typů zajištěných fondů ČSOB z hlediska investičních strategií, výnosů, rizikovosti a poplatků. Jednalo se o zajištěné fondy ČSOB Světový click+ 25, ČSOB Světového růstu+ 22 a ČSOB Světový strom 11. Srovnání bylo realizováno z hlediska investičních strategií, výnosů, rizikovosti a poplatků. Podle různých hledisek bylo vždy sestaveno pořadí výhodnosti jednotlivých zajištěných fondů. Vzhledem k tomu, že různí investoři přikládají jednotlivým hlediskům různou váhu, nelze doporučit právě jeden zajištěný fond jako nejvíce vhodný k investování. Druhým dílčím cílem diplomové práce bylo sestavení určité struktury zajištěných fondů ČSOB vhodných k uložení volných finančních prostředků a to jednotlivě pro různé typy investorů. Rozdělení investorů na jednotlivé typy bylo provedeno podle jejich vztahu k riziku. Pro následující typy investorů byly zjištěny uvedené struktury zajištěných fondů ČSOB: a) konzervativní – ČSOB Fixovaného růstu, ČSOB Krátkodobého růstu a ČSOB Bankovního růstu, b) vyvážení – ČSOB Středoevropské měny, ČSOB Asijského růstu, ČSOB Světového růstu, ČSOB Světový strom a ČSOB Světový click, c) agresivní – ČSOB Evropského nemovitostního růstu, ČSOB Rozvojové trhy, ČSOB Růstu USD, ČSOB Světového růstu USD, ČSOB Světový strom USD a ČSOB Světový click USD. Hlavním cílem diplomové práce bylo zamítnutí nebo nezamítnutí tří hypotéz, které popisují závislost dosažené výnosnosti zajištěných fondů na různých parametrech - délce splatnosti fondu, míře participace, vzájemným poměrem procentuálních podílů indexů DJ Eurostoxx 50, S&P 500 a Nikkei 225 a průměrné výnosnosti termínovaných vkladů. Byla tedy testována platnost tří hypotéz s využitím hodnot řady zajištěných fondů ČSOB. U hypotézy H1 se jednalo o 138 zajištěných fondů, u hypotézy H2 o 72 zajištěných fondů a u hypotézy H3 o součet, tedy 210 zajištěných fondů.

84

Hypotéza H1 zněla: „Při volbě vhodného zajištěného fondu nemá na pozdější dosaženou výnosnost vliv délka splatnosti fondu ani míra participace“. Hypotéza H2 zněla: „U zajištěných fondů, jejichž koš je vázán na procentuální podíly indexů DJ Eurostoxx 50, S& P 500 a Nikkei 225, neexistuje žádná souvislost mezi vzájemným poměrem procentuálních podílů uvedených indexů a dosažené výnosnosti fondu“. Hypotéza H3 zněla: „Průměrná výnosnost termínovaných vkladů ČSOB není vždy nižší než dosažená výnosnost zajištěných fondů ČSOB s podobnými parametry za stejné období“. Všechny tři hypotézy byly nezamítnuty. Metody použité v diplomové práci se ukázaly jako vhodně zvolené a dostačující. Podle mého názoru splnila tato diplomová práce svůj cíl.

85

9 Přehled informačních zdrojů [1] ASOCIACE PRO KAPITÁLOVÝ TRH ČESKÉ REPUBLIKY. Informační servis

[online] . 2010 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z: < http://www.akatcr.cz/ >. [2] BÁRTOVÁ, M. Zajištěné fondy – oblíbený produkt českých investorů [online] . 2006 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z: < http://www.mesec.cz/clanky/zajistenefondy-oblibeny-produkt-ceskych-investoru/ >. [3] ČP INVEST INVESTIČNÍ SPOLEČNOST. Podílové fondy [online] . 2010 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z: < http://www.cpinvest.cz/obsah.php?menu=69 >. [4] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. [online] . 2010 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z: < http://www.czso.cz/ >. [5] ČSOB. Zajištěné fondy [online] . 2010 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z: < http://www.csob.cz/cz/Fondy/Zajistene-fondy/Stranky/default.aspx >. [6] DVOŘÁKOVÁ, P. Zajištěné fondy. Brno: MZLU v Brně, 2008. 47 s. Bakalářská práce. [7] FELCMAN, M. Zajištěné podílové fondy – co nabízejí? [online] . 2006 [cit. 201005-06]. Dostupné z: < http://www.mesec.cz/clanky/zajistene-podilove-fondy-conabizeji/ >. [8] GRUŠECKÁ, A. Zajištěné fondy. Brno: MZLU v Brně, 2008. 58 s. Bakalářská práce. [9] HSBC.CZ. Zajištěné růstové fondy HSBC - Foundation [online] . 2010 [cit. 201005-06].

Dostupné

z:

<

http://www.hsbc.cz/1/2/cs/premier/premier-

package/premier-investment-services >. [10] INVESTIČNÍ KAPITÁLOVÁ SPOLEČNOST KOMERČNÍ BANKY. Seznam

fondů [online] . 2010 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z: < http://www.ikskb.cz/opencms/opencms/iks/funds_max.html?tm=1248640443210 >. [11] INVESTIČNÍ SPOLEČNOST ČESKÉ SPOŘITELNY. Nabídka České spořitelny,

a.s., ERSTE – ČS zajištěné fondy [online] . 2010 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z: < http://www.iscs.cz/web/fondy/zajistene/ >. [12] JÍLEK, J. Finanční trhy. Praha: Grada Publishing, 1997. 527 s. ISBN 80-7169-4533. [13] KARAS, Š. Podílové fondy s jistotou [online] . 2003 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z: < http://www.mesec.cz/clanky/podilove-fondy-s-jistotou/ >.

86

[14] LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1 vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0. [15] MĚŠEC.CZ. Nabídka České spořitelny, a.s., ERSTE – ČS zajištěné fondy [online] . 2010 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z: < http://www.iscs.cz/web/fondy/zajistene/ >. [16] OUTRATA, J. Investování do garantovaných a zajištěných fondů v nabídce

českých bank. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2007. 95 s. Rigorózní práce. [17] PAVKOVÁ, Z. Investice do zajištěných fondů. Brno: MZLU v Brně, 2008. 77 s. Bakalářská práce. [18] PAVLÁT, V. Kapitálové trhy. Praha: Professional Publishing, 2003. 296 s. ISBN 80-86419-33-9. [19] PENÍZE.CZ. Jak fungují zajištěné fondy [online] . 2005 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z: < http://www.penize.cz/17749-jak-funguji-zajistene-fondy >. [20] POSPÍŠIL, R., HOBZA, V., PUCHINGER, Z., Finance a bankovnictví. 1. vydání. Olomouc: UP Olomouc, 2006. 76 s. ISBN 80-244-1297-7. [21] REJNUŠ, O. Peněžní ekonomie : (finanční trhy). 2. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2006. 258 s. ISBN 80-214-3235-7. [22] REJNUŠ, O. Úvod do teorie finančního trhu. Brno: MZLU v Brně, 2003. 130 s. ISBN 80-7157-724-3. [23] REJNUŠ, O. Základy teorie finančních investic, Brno: MZLU v Brně, 2004. 186 s. ISBN 90-7154-796-0. [24] ŠIROKÝ, J. Zajištěné fondy ČSOB, jejich komparace a postavení na trhu. Brno: MZLU v Brně, 2005, 80 s. Diplomová práce. [25] ŠTÍPEK, V. Nové zajištěné fondy: Bezpečné investice? [online] . 2007 [cit. 201005-06]. Dostupné z: < http://www.mesec.cz/clanky/nove-zajistene-fondy-bezpecneinvestice/ >. [26] URBÁNEK, D. Certifikáty proti fondům [online] . 2006 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z: < http://www.fondshop.cz/index.asp?id=27&action=p_caf >. [27] VYKOUKAL, P. Zajištěné fondy také nesou rizika [online] . 2005 [cit. 2010-0506]. Dostupné z: < http://www.penize.cz/17727-zajistene-fondy-take-nesou-rizika >. [28] Zákon č.248/1992 Sb. o investičních společnostech a investičních fondech [29] Zákon č.189/2004 Sb. o kolektivním investování [30] ZÁMEČNÍK, P. Podílové fondy: Kde je koupíte? [online] . 2007 [cit. 2010-05-06]. Dostupné z: < http://www.mesec.cz/clanky/podilove-fondy-kde-je-koupite/ >. 87

10 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vývoj fondů peněžního trhu celosvětově mezi lety 1975 až 1990 .............18 Tabulka č. 2: Vývoj kolektivního investování celosvětově mezi lety 1945 až 1990 .......18 Tabulka č. 3: Charakteristiky jednotlivých typů podílových fondů .................................29 Tabulka č. 4: Způsoby investování v České republice v roce 2009 .................................43 Tabulka č. 5: Vývoj objemu majetku v podílových fondech v České republice od roku 2002 v mld. Kč..................................................................................................................43 Tabulka č. 6: Objem majetku investovaného prostřednictvím členů Asociace pro kapitálový trh k 31.12.2009 v Kč .....................................................................................45 Tabulka č. 7: Objem majetku v jednotlivých typech podílových fondů v Kč ..................45 Tabulka č. 8: Objem majetku v jednotlivých typech podílových fondů k 31.12.2009 v Kč ......................................................................................................................................45 Tabulka č. 9: Vybrané ukazatele společnosti ČSOB I. ....................................................48 Tabulka č. 10: Vybrané ukazatele společnosti ČSOB II. .................................................49 Tabulka č. 11: Referenční období zajištěného fondu ČSOB Světový click+ 25..............57 Tabulka č. 12: Složení podkladového aktiva zajištěného fondu ČSOB Světového růstu+ 22 ...........................................................................................................................58 Tabulka č. 13: Referenční období zajištěného fondu ČSOB Světový strom 11...............59 Tabulka č. 14: Složení podkladového aktiva zajištěného fondu ČSOB Světový strom 11 ......................................................................................................................................59 Tabulka č. 15: Parametry vybraných typů zajištěných fondů ČSOB ...............................60 Tabulka č. 16: Srovnání zajištěných fondů z hlediska investičních strategií I. ...............60 Tabulka č. 17: Srovnání zajištěných fondů z hlediska investičních strategií II. ..............61 Tabulka č. 18: Srovnání vybraných typů zajištěných fondů ČSOB z hlediska výnosů ...62 Tabulka č. 19: Výnosy podle různých scénářů u zajištěného fondu ČSOB Světový click+ 25 ...........................................................................................................................63 Tabulka č. 20: Výnosy podle různých scénářů u zajištěného fondu ČSOB Světového růstu+ 22 ...........................................................................................................................63 Tabulka č. 21: Srovnání vybraných typů zajištěných fondů z hlediska rizikovosti .........65 Tabulka č. 22: Rizikové profily vybraných typů zajištěných fondů ČSOB .....................66 Tabulka č. 23: Jednorázové poplatky a náklady vybraných typů zajištěných fondů, které hradí investor ...........................................................................................................67

88

Tabulka č. 24: Pravidelné poplatky a náklady vybraných typů zajištěných fondů, které hradí podfond ...........................................................................................................67 Tabulka č. 25: Investiční dotazník pro jednotlivce používaný ČSOB..............................69 Tabulka č. 26: Úroveň parametrů zajištěných fondů pro jednotlivé typy investorů .........71 Tabulka č. 27: Poměry procentuálních podílů indexů ......................................................75 Tabulka č. 28: Úrokové sazby u ČSOB Termínovaného vkladu na dobu určitou............76 Tabulka č. 29: Srovnání termínovaného vkladu a zajištěného fondu ...............................76 Tabulka č. 30: Pomocná tabulka k hypotéze H1 ...............................................................91 Tabulka č. 31: Pomocná tabulka k hypotéza H2 ...............................................................94

89

11 Seznam grafů Graf č. 1: Objem majetku v podílových fondech v České republice k 31.12.2009 v mil. Kč ...........................................................................................................................44 Graf č. 2: Vývoj ceny zajištěného fondu ČSOB Světový click+ 25.................................64 Graf č. 3: Vývoj ceny zajištěného fondu ČSOB Světového růstu+ 22.............................64 Graf č. 4: Vývoj ceny zajištěného fondu ČSOB Světový strom 11..................................65 Graf č. 5: Závislost výnosnosti fondu na délce splatnosti fondu ......................................73 Graf č. 6: Závislost výnosnosti fondu na míře participace ...............................................74 Graf č. 7: Závislost výnosnosti fondu na poměru procentuálních podílů indexů .............75

90

12 Přílohy práce Tabulka č. 30: Pomocná tabulka k hypotéze H1 Název fondu ČSOB Globálního růstu 1 ČSOB Světového růstu 2 ČSOB Středoevropských šampionů 1 ČSOB Evropského Nemovitostního růstu 1 ČSOB Světového růstu+ 1 ČSOB Evropského Nemovitostního růstu 3 ČSOB Private Banking Asian Jumpstart 1 ČSOB Evropského Nemovitostního růstu 2 ČSOB Evropského Nemovitostního růstu 4 ČSOB Private Banking Jumpstart 1 ČSOB Private Banking Emerging Markets 2 ČSOB Private Banking Europe Lookback 1 ČSOB Private Banking New Multinationals 1 ČSOB Bull & Bear 1 ČSOB Private Banking Double Safety 1 ČSOB Asijského růstu 2 ČSOB Uzamčeného růstu 1 ČSOB PB Commodity 1 ČSOB BRIC 1 ČSOB Evropský lookback 1 ČSOB Spektrum 1 ČSOB Světový Lookback 1 ČSOB Světových pivovarů 1 ČSOB Harmonického růstu 2 ČSOB Změny klimatu 2 ČSOB Světových pivovarů 2 ČSOB Světový lookback 3 ČSOB Private Banking Financial Lookback 1 ČSOB PB World Lookback 1 ČSOB Private Banking Luxury & Growth Stock 1 ČSOB Světový lookback 2 ČSOB Asijského růstu 3 ČSOB Světoví giganti 3 ČSOB Sponzoři sportu 1 ČSOB Světoví Giganti 1 ČSOB Bonusový fond 2 ČSOB Rozvojové trhy 1 ČSOB Bonusový fond 1 ČSOB Private Banking Family Enterprises ČSOB Harmonického růstu 1 ČSOB Asijských šampionů 1 ČSOB Glogálního růstu+ 5 ČSOB Světové investice 1 ČSOB Čínského růstu 1 ČSOB PB Central Europe Winners 1

Délka splatnosti (dny) 2354 2229 2226 2226 2226 2215 2215 2214 2213 2211 2197 2124 2112 2054 2052 2045 2041 2040 2039 2037 2034 2033 2033 2031 2031 2030 2030 2026 2016

Míra participace (%] 80,00% 100,00% 80,00% 68,00% 50,00% 70,00% 70,00% 65,00% 65,00% 80,00% 80,00% 72,00% 75,00% 50,00% 100,00% 80,00% 100,00% 110,00% 65,00% 80,00% 90,00% 90,00% 70,00% 150,00% 120,00% 70,00% 70,00% 95,00% 110,00%

2016

100,00%

2008 2007 2002 1947 1946 1942 1942 1940 1939 1918 1918 1917 1908 1876 1869

70,00% 63,00% 90,00% 90,00% 160,00% 100,00% 80,00% 100,00% 110,00% 100,00% 50,00% 84,00% 105,00% 55,00% 100,00%

91

Změna hodnoty koše (%) -41,39% 6,98% -9,51% -57,97% -15,31% -59,57% -26,20% -63,46% -53,32% -43,25% -35,16% -30,77% -12,13% -26,22% -47,17% -12,93% -47,61% -29,23% -22,88% -1,61% -17,37% -31,29% -16,46% -44,44% -28,13% -15,68% 3,01% -51,13% -35,58% -36,73% -33,06% -11,52% -13,24% -23,96% -36,00% -1,44% -22,91% -33,39% -32,11% -45,07% -30,50% -50,06% -12,24% -17,44% -0,42%

1861 1859 1858 1857 1857 1857 1856 1856 1856 1855 1855 1855 1854 1851 1850 1849 1848 1848 1848 1845 1844 1844 1838 1826 1758 1673 1673 1669 1667 1666 1666 1666 1657 1576 1502 1501 1498 1497 1497 1496 1496 1491 1490 1487 1485 1485 1484 1484 1484 1484 1484 1484

ČSOB Asijského růstu 1 CSOB PB CE Winners 2 ČSOB Světového růstu 1 ČSOB Farmacie a Finance 1 ČSOB Změny klimatu 1 ČSOB Vodního bohatství 3 ČSOB Energie a Distribuce 1 ČSOB Nových nadnárodních firem 1 ČSOB Globálního růstu+ 2 ČSOB Energie a Distribuce 2 ČSOB Globálního růstu+ 3 ČSOB Globálního růstu+ 4 ČSOB Private Banking Energy & Utilities 1 ČSOB Farmacie & Biotechnologie 1 ČSOB Vodního bohatství 1 ČSOB Vodního bohatství 2 ČSOB Asijských šampionů 2 ČSOB Asijského růstu 5 ČSOB PB Europe Entry Optimizer 1 ČSOB Středoevrpoských šampionů 2 ČSOB PB Variable Participation 1 ČSOB Světového růstu+ 9 ČSOB PB Růstu 1 ČSOB Komodity 2 ČSOB Variabilního růstu 1 ČSOB Globálního růstu+ 6 ČSOB Globálního růstu +7 ČSOB Středoevropský region 1 ČSOB Asijského růstu 4 ČSOB Světoví giganti 2 ČSOB Býci a medvědi 2 ČSOB Býci a medvědi 3 ČSOB Komodity 1 ČSOB Světového růstu USD 1 ČSOB Krátkodobého růstu 4 ČSOB PB Europe Booster 1 ČSOB Světového růstu+ 4 ČSOB Krátkodobého růstu 3 ČSOB Evropského růstu+ 2 ČSOB Světového růstu+ 8 ČSOB Světového růstu+ 5 ČSOB Fotbal a relax 1 ČSOB Světového růstu+ 11 ČSOB Světového růstu+ 12 ČSOB Globálního růstu +10 ČSOB Světového růstu+ 3 ČSOB Světového růstu +18 ČSOB Globálního růstu +8 ČSOB Bankovního růstu 2 ČSOB Krátkodobého růstu 2 ČSOB Světového růstu+ 13 ČSOB Světového růstu +16

92

62,00% 105,00% 70,00% 140,00% 110,00% 70,00% 120,00% 80,00% 60,00% 80,00% 75,00% 62,00% 100,00% 110,00% 60,00% 60,00% 110,00% 110,00% 95,00% 65,00% 100,00% 55,00% 72,00% 75,00% 120,00% 150,00% 140,00% 90,00% 110,00% 140,00% 60,00% 50,00% 120,00% 90,00% 100,00% 145,00% 50,00% 100,00% 90,00% 65,00% 65,00% 90,00% 100,00% 100,00% 110,00% 45,00% 140,00% 130,00% 110,00% 100,00% 100,00% 100,00%

5,68% -42,86% 13,42% -50,15% -22,38% -32,58% -36,80% -38,18% -41,27% -32,52% -40,74% -45,55% -30,63% -13,84% -25,75% -32,94% -39,10% -22,78% -16,29% -15,29% -40,57% -18,76% -20,88% -37,68% -44,32% -42,04% -39,06% -43,23% -23,78% -39,18% -42,86% -39,50% -29,55% -25,95% -37,73% -37,66% -25,63% -40,74% -38,36% -32,24% -41,08% -18,96% -42,91% -46,15% -29,17% -25,04% -41,70% -39,57% -59,52% -37,15% -50,86% -50,73%

1484 1484 1484 1484 1484 1484 1484 1484 1484 1483 1483 1481 1481 1475 1470 1469 1468 1394 1392 1326 1315 1310 1309 1305 1302 1210 1127 1120 1119 1117 1109 1057 1028 1028 1028 1025 935 934 868 770 754

ČSOB Středoevropský region 2 ČSOB Světového růstu +20 ČSOB Světového růstu +21 ČSOB Světového růstu+ 2 ČSOB Světového růstu 9 ČSOB Světového růstu +22 ČSOB Equity+ 2 ČSOB Světového růstu+ 6 ČSOB Světového růstu+ 7 ČSOB Světového růstu +17 ČSOB Bankovního růstu 1 ČSOB Krátkodobého růstu 6 ČSOB Světového růstu +15 ČSOB Private Banking BRIC 1 ČSOB Světového růstu+ 14 ČSOB Globálního růstu +9 ČSOB Světového růstu +19 ČSOB Krátkodobého růstu 8 ČSOB Světového růstu +EUR 1 ČSOB Krátkodobého růstu 1 ČSOB Světového růstu+ 10 ČSOB Evropského růstu+ 1 ČSOB Krátkodobého růstu 5 ČSOB Růstu USD 1 ČSOB Krátkodobého růstu 7 ČSOB Krátkodobého globálního růstu 4 ČSOB PB Europe Short 2 ČSOB Středoevropské měny 1 ČSOB Středoevropské měny 2 ČSOB PB Europe Short 1 ČSOB PB Attractive Sectors 1 ČSOB Světového růstu +EUR 2 ČSOB Krátkodobého globálního růstu 1 ČSOB Krátkodobého globálního růstu 2 ČSOB Krátkodobého globálního růstu 3 ČSOB Krátkodobého evropského růstu 1 ČSOB Středoevropské měny 3 ČSOB Emerging forex 1 ČSOB Světové investice 2 ČSOB PB Europe Short 3 ČSOB World Growth Short 1

93

100,00% 100,00% 90,00% 68,00% 65,00% 65,00% 55,00% 50,00% 50,00% 130,00% 100,00% 110,00% 100,00% 90,00% 90,00% 110,00% 130,00% 120,00% 140,00% 100,00% 110,00% 68,00% 90,00% 120,00% 110,00% 80,00% 100,00% 185,00% 280,00% 100,00% 80,00% 80,00% 80,00% 80,00% 70,00% 90,00% 300,00% 100,00% 70,00% 100,00% 100,00%

-33,12% -33,64% -13,60% -1,19% -31,17% -5,58% -21,55% -24,96% -31,31% -42,33% -71,96% -50,05% -49,99% -27,25% -51,32% -38,16% -38,71% -38,31% -35,97% -41,07% -42,36% -45,59% -46,77% -42,79% -52,71% -33,39% -15,55% 3,82% -10,71% -9,40% -53,83% -41,70% -31,73% -27,73% -33,98% -34,74% -11,66% -6,41% -29,37% -47,97% -43,01%

Tabulka č. 31: Pomocná tabulka k hypotéze H2 DJ Eurostoxx 50 Název fondu S&P 500 ČSOB Digitální reverzní 3 100% 0% ČSOB Reverzní click 1 100% 0% ČSOB Reverzní click 2 100% 0% ČSOB Evropské skcie 2 100% 0% ČSOB Digitální Reverzní 1 100% 0% ČSOB Reverzní click 3 100% 0% ČSOB Reverzní click 4 100% 0% ČSOB Reverzní click 5 100% 0% ČSOB Reverzní click 6 100% 0% ČSOB Reverzní click 7 100% 0% ČSOB PB Europe Entry Optimizer 1 100% 0% ČSOB Reverzní click 8 100% 0% ČSOB Private Banking Declining Jumper 1 100% 0% ČSOB Digitální Reverzní 2 100% 0% ČSOB PB Europe Booster 1 100% 0% ČSOB Evropské akcie 1 90% 0% ČSOB Světové akcie 1 60% 40% ČSOB Světové akcie 5 50% 50% ČSOB Světový click+ 1 50% 50% ČSOB Světové akcie 4 50% 50% ČSOB Světový click+ 3 50% 50% ČSOB Světový click+ 4 50% 50% ČSOB Světový click+ 2 50% 50% ČSOB Světový click+ 7 50% 50% ČSOB Světový click+ USD 2 50% 50% ČSOB Světový click+ USD 3 50% 50% ČSOB Světový click+ 12 50% 50% ČSOB Světový click+ 14 50% 50% ČSOB Světový click+ 6 50% 50% ČSOB Světový click+ EUR 1 50% 50% ČSOB Světový click+ 10 50% 50% ČSOB Digitální click 1 50% 50% ČSOB Světový click+ USD 1 50% 50% ČSOB Světový click+ 5 50% 50% ČSOB Světový click+ 8 50% 50% ČSOB Světový click+ EUR 2 50% 50% ČSOB Světové akcie 7 50% 50% ČSOB Světový click+ 16 50% 50% ČSOB Click Program 3 50% 50% ČSOB Click Program 2 50% 50% ČSOB Světový click+ USD 4 50% 50% ČSOB Světový click+ 15 50% 50% ČSOB Světový click+ 18 50% 50% ČSOB Světový click+ EUR 3 50% 50% ČSOB Světový click+ 20 50% 50% ČSOB Click Program 1 50% 50% ČSOB Světový click+ 19 50% 50% ČSOB Světový click+ 17 50% 50%

94

Nikkei 225 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%

Změna hodnoty koše (%) -0,64% 45,86% 57,93% -38,31% -0,71% -45,22% -32,66% -25,33% -25,33% -18,45% -34,31% -12,88% -26,23% 7,78% -37,66% -44,83% -37,26% 58,74% 70,50% 89,21% -40,41% -41,50% -43,31% -33,20% -33,20% -3,25% -41,50% 2,90% -37,14% -33,20% -28,61% -12,34% -39,85% -38,73% -42,25% -3,25% 63,30% -31,66% -31,66% -26,72% 28,09% 7,58% -33,20% -33,20% -12,34% 28,09% -40,25% 9,15%

ČSOB Click Program 4 ČSOB Světový click+ USD 5 ČSOB Equity+ 2 ČSOB Světový click+ EUR 4 ČSOB Světového růstu+ 1 ČSOB Světového růstu+ 3 ČSOB Světového růstu+ 7 ČSOB Světový click+ USD 6 ČSOB Click Program 5 ČSOB Světový click+ 23 ČSOB Světový click+ 24 ČSOB Světový click +25 ČSOB Světový click+ 22 ČSOB Světový click+ 21 ČSOB Click Program 6 ČSOB Evropského růstu+ 2 ČSOB Světové akcie 6 ČSOB Světový click+ 9 ČSOB Světový click+ 13 ĆSOB Variabilní click 1 ČSOB Světové akcie 2 ČSOB Světové investice 1 ČSOB Světové investice 2 ČSOB Světový click+ 11

50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 45% 40% 40% 40% 40% 40% 40% 25%

95

50% 50% 50% 50% 50% 50% 50% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 30% 0% 45% 40% 40% 40% 30% 30% 30% 25%

0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 20% 0% 10% 20% 20% 20% 30% 30% 30% 25%

-26,58% 28,09% -21,55% 0,24% -15,31% -25,04% -31,31% -43,60% -41,08% -10,36% -30,11% -25,65% 9,89% 10,94% 1,92% -38,36% -37,16% -32,55% 0,06% 6,48% -5,56% -12,24% -29,37% -25,88%